Datasets:

---

ctu-aic

/

questions_ujc_cas_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 24

[ { "content": "Je vhodné užít sloveso eliminovat ve spojení \"eliminovat výrobce\"?", "role": "user" }, { "content": "Sloveso eliminovat má význam 'vylučovat, vyloučit'. Jeho užití ve spojení s osobou není jazykovou chybou, nepovažujeme je však za zcela vhodné.", "role": "assistant" } ]

[ "losice", "kráva" ]

[ { "content": "Jaké označení je správné použít pro samici losa evropského – kráva, nebo losice?", "role": "user" }, { "content": "Pro samici losa evropského lze použít jak označení losice (tuto podobu uvádí např. Zemědělský slovník naučný), tak kráva. Podoba losice je neproblematická, jednoznačná; podoba kráva není vyloučená, nemusí být ale jednoznačná, neboť může být příliš obecná – může totiž označovat i samice jiných kopytníků, např. tura domácího či zubra evropského.", "role": "assistant" } ]

[ "Ministerstvo kultury", "Ministerstvo kultury ČR" ]

[ { "content": "Je zkratka ČR povinnou součástí názvu Ministerstva kultury (je nutné ji uvádět v tiráži knihy)?", "role": "user" }, { "content": "Domníváme se, že zkratka ČR byla povinnou součástí podobných názvů institucí v minulosti, kdy bylo nutné rozlišovat tzv. federální a republiková ministerstva. Samotné Ministerstvo kultury ani např. na svých webových stránkách zkratku ČR u svého názvu v současnosti neuvádí, proto ji za povinnou součást nepovažujeme. Je však vhodné tuto specifikaci užívat všude tam, kde by mohlo dojít k nejasnostem (např. když se text týká více ministerstev kultury různých zemí).", "role": "assistant" } ]

[ "Natyin", "Natyn" ]

[ { "content": "Jak vypadá přivlastňovací přídavné jméno utvořené od ženského rodného jména Naty?", "role": "user" }, { "content": "Přivlastňovací přídavné jméno utvořené od ženského rodného jména Naty má správnou podobu Natyin.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Vhodnost/správnost slova", "role": "user" }, { "content": "Sloveso zadokumentovat považujeme za profesní, nespisovný výraz, doporučujeme používat sloveso dokumentovat, které je obouvidé.", "role": "assistant" } ]

[ "Copola", "Copolová", "Copolaová" ]

[ { "content": "Může cizí ženské příjmení Copola zůstat nepřechýlené?", "role": "user" }, { "content": "Cizí ženské příjmení Copola může zůstat i nepřechýlené, ovšem za tu cenu, že se s ním pak může v textu špatně zacházet.", "role": "assistant" } ]

[ "Copolová", "Copolaová" ]

[ { "content": "Jaká je přechýlená podoba vytvořená od příjmení Copola?", "role": "user" }, { "content": "Přechýlená podoba vytvořená od příjmení Copola může být jak Copolová, tak Copolaová. Cizí příjmení lze přechylovat od základu s odtrženým a i od základu plného.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Výběr ze dvou variant", "role": "user" }, { "content": "Možné jsou obě varianty, podobu aktivovat se označuje Nový akademický slovník cizích slov jako řidší.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je v pořádku výraz aktivovat se ve větě \"aktivoval se nový výrobce\"?", "role": "user" }, { "content": "Sloveso aktivovat se lze použít ve významu 'aktivizovat se, stát se aktivnějším'. Ve významu 'začít s činností' (např. přijít na trh) jej nedoporučujeme používat.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Lze považovat za chybu, když se v překladu německého textu do češtiny střídavě užívají české a německé názvy měst, např. Liberec a Karlsbad?", "role": "user" }, { "content": "Tento postup nepovažujeme za vhodný a doporučujeme u všech českých měst užívat jejich české názvy. V případě potřeby je samozřejmě možné německá exonyma (tj. německé názvy typu Karlsbad) připojit např. do závorky za české pojmenování.", "role": "assistant" } ]

[ "odvracejí", "odvrací" ]

[ { "content": "Je správně ve 3. os. mn. č. tvar odvracejí i odvrací?", "role": "user" }, { "content": "Slovesa 4. slovesné třídy vzoru \"sázet\" mohou mít podle kodifikace (od r. 1993) oba tvary: odvrací i odvracejí.", "role": "assistant" } ]

[ "městečkách", "městečcích" ]

[ { "content": "Je správný tvar 6. p. mn. č. městečkách, nebo městečcích?", "role": "user" }, { "content": "Spisovný a kodifikovaný tvar 6. p. mn. č. podst. jména městečko je městečkách. Zdrobněliny středního rodu zakončené na -ko mají v tomto pádě koncovku -ách.", "role": "assistant" } ]

[ "dokdy", "do kdy" ]

[ { "content": "Nemůžeme se dohodnout, zda ve větě \"Sobotka mě nemůže úkolovat, dokdy mám odvolat Babiše\", je dokdy dohromady, nebo zvlášť.", "role": "user" }, { "content": "Je možné psát jak dohromady (dokdy), tak zvlášť (do kdy). Výkladové slovníky zachycují jen psaní dohromady, to je i v praxi běžnější.", "role": "assistant" } ]

[ "vleže", "v leže" ]

[ { "content": "Jsme pohybové centrum, jakou podobu slov máme užít ve skriptech u slov vleže, vkleče, vestoje? V různých podkladech nacházíme různé řešení.", "role": "user" }, { "content": "Jde o příslovečné spřežky, přestože je praxe rozkolísaná, kodifikovaná podoba je dohromady: vleže, vkleče, vstoje/vestoje.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se ve spojení písmeno SIGMA ve slově SIGMA velké písmeno?", "role": "user" }, { "content": "Písmena řecké abecedy se píšou s malým písmenem, správné je tedy písmeno sigma.", "role": "assistant" } ]

[ "nablízku", "na blízku" ]

[ { "content": "Ve sloganu je psáno \"Jsme vám na blízku\", je to v pořádku? Psal bych to dohromady.", "role": "user" }, { "content": "Souhlasíme. Jde o příslovečnou spřežku, píšeme dohromady: nablízku.", "role": "assistant" } ]

[ "naživo", "na živo" ]

[ { "content": "Píšeme slovo naživo dohromady?", "role": "user" }, { "content": "Výraz je možné psát jednak jako spřežku, tzn. dohromady naživo, jednak zvlášť: na živo.", "role": "assistant" } ]

[ "potisící", "po tisící" ]

[ { "content": "Píše se výraz po tisící dohromady, nebo zvlášť?", "role": "user" }, { "content": "Uvedený výraz je možné psát dohromady jako spřežku i zvlášť: potisící i po tisící. Čím složitější je číslovka, tím více se prosazuje tendence nepsat slovo dohromady.", "role": "assistant" } ]

[ "pedikúra", "pedikůra" ]

[ { "content": "Nelíbí se mi, že někteří lidí píšou pedikůra s ů, změnilo se něco?", "role": "user" }, { "content": "Náležitá pravopisná podoba přejatého slova je s ú: pedikúra. Je možné psát i pedikýra.", "role": "assistant" } ]

[ "zezadu", "ze zadu" ]

[ { "content": "Viděla jsem psáno \"vchod je ze zadu domu\" a jinde \"vchod je zezadu domu\" – co je správně?", "role": "user" }, { "content": "Zezadu je příslovečná spřežka, píše se dohromady. Vhodnější formulace by byla \"vchod je zezadu\", popř. \"vchod je ze zadní části domu\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký je správný tvar 5. pádu jednotného čísla vlastního jména Fišr?", "role": "user" }, { "content": "V 5. pádě jednotného čísla máme dvě možnosti, a to jsou tvary Fišre a Fišře. O užití konkrétního tvaru rozhoduje rodinná tradice konkrétní osoby. Druhý tvar je navíc náročnější na výslovnost.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V 6. pádě jednotného čísla slova tábor je možné používat tvary táboře i táboru a mě by zajímalo, jak je to s frekvencí užívání, který z těch tvarů v korpusu dominuje a v jakých kontextech ve spojení s předložkou o.", "role": "user" }, { "content": "Frekvence tvaru táboře je výrazně vyšší než tvaru táboru, ale oba tvary jsou používány ve spojení s předložkou o ve stejných, respektive podobných kontextech.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Budou se psát čárky ve spojení \"pasterizovaný smíšený jablečnobanánový příkrm\"?", "role": "user" }, { "content": "Složky postupně rozvíjejícího přívlastku se čárkami neoddělují (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "na Prešovskej univerzitě v Prešove", "na Prešovské univerzitě v Prešově" ]

[ { "content": "Měl by se slovenský název univerzity skloňovat slovensky? Např. na Prešovskej univerzitě v Prešove?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme i u slovenských názvů v českém textu užívat české tvary: na Prešovské univerzitě v Prešově.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám otázku na slovo software. To se v češtině normálně skloňuje?", "role": "user" }, { "content": "Ano, slovo software se v českém jazyce skloňuje podle vzoru \"hrad\" a je rodu mužského neživotného. V 1. a 4. pádě jednotného čísla má podobu software a v ostatních pádech se koncové -e odtrhává a připojují se koncovky vzoru \"hrad\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak mám vyskloňovat jméno Begzod Izakdžanov Chusivivinovič, když mám spojení uděluje se kvalifikace Begzodu atd.?", "role": "user" }, { "content": "Podoba spojení jmen ve 3. pádě jednotného čísla je Begzodu Izakdžanovu/Izakdžanovovi Chusivivinoviči/Chusivivinovičovi", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je název společnosti Explosia sklonný, nebo nesklonný? Jak se skloňuje?", "role": "user" }, { "content": "Název Explosia je sklonný. Skloňuje se pravidelně podle vzoru \"růže\": 2. p. Explosie, 3., 4. a 6. p. Explosii, 7. p. Explosií. V případě, že použijeme opěrné podstatné jméno typu společnost, firma, můžeme samotný název nechat nesklonný a skloňovat pouze opěrné jméno: ve firmě Explosia.", "role": "assistant" } ]

[ "dech beroucí", "dechberoucí" ]

[ { "content": "Je dechberoucí jedno slovo? Psala bych to jedině zvlášť, zápis dohromady se mi značně nelíbí.", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme psát výraz dechberoucí dohromady, jde o spřažené přídavné jméno. Zvlášť bychom výraz psali, pokud by složky byly v obráceném pořadí: beroucí dech. Jazykové slovníky výraz nezachycují, IJP, v níž je slovo uvedeno, vychází z uživatelské praxe.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Chci-li skloňovat jména cizího původu, třeba ruská, je správná podoba Petru Iljiči Čajkovskému ve 3. pádě jednotného čísla?", "role": "user" }, { "content": "Ano, tato podoba je v pořádku. Příjmení skloňujeme jako přídavné jméno a u jmen jemu předcházejících se doporučuje ze stylových důvodů kratší podoba s koncovkami -u a -i.", "role": "assistant" } ]

[ "dechberoucí", "dech beroucí" ]

[ { "content": "Jak mám ve větě \"Přečtěte si tento dechberoucí příběh\" psát výraz dechberoucí? Dohromady, nebo zvlášť?", "role": "user" }, { "content": "Výraz dechberoucí píšeme dohromady, jde o spřažené přídavné jméno. Zvlášť bychom výraz psali, pokud by složky byly v obráceném pořadí: beroucí dech.", "role": "assistant" } ]

[ "oni se prochází", "oni se procházejí" ]

[ { "content": "Je správně ve 3. osobě mn. č. pouze tvar oni se procházejí, nebo i tvar oni se prochází?", "role": "user" }, { "content": "Od r. 1993 jsou kodifikované ve 3. osobě mn. č. sloves 4. třídy vzoru \"sázet\" oba tvary: oni se prochází i oni se procházejí.", "role": "assistant" } ]

[ "dechberoucí", "dech beroucí" ]

[ { "content": "Je slovo dechberoucí jedno slovo, nebo dvě?", "role": "user" }, { "content": "Výraz dechberoucí píšeme dohromady, jde o spřažené přídavné jméno. Zvlášť bychom výraz psali, pokud by složky byly v obráceném pořadí: beroucí dech.", "role": "assistant" } ]

[ "dechberoucí", "dech beroucí" ]

[ { "content": "Nemůžeme se dohodnout, jestli se se píše dechberoucí dohromady, nebo zvlášť.", "role": "user" }, { "content": "Výraz dechberoucí píšeme dohromady, jde o spřažené přídavné jméno. Zvlášť bychom výraz psali, pokud by složky byly v obráceném pořadí: beroucí dech.", "role": "assistant" } ]

[ "Otakaru Čílovi", "Otakarovi Čílovi" ]

[ { "content": "Jaký je správný tvar 3. p. jména Otakar Číla?", "role": "user" }, { "content": "Z hlediska gramatického jsou možné obě varianty, ale z hlediska stylistického se doporučuje první jméno použít s kratší koncovkou -u, pokud je to možné: Otakaru Čílovi.", "role": "assistant" } ]

[ "Bohuslevu Reynkovi", "Bohuslavu Reynekovi", "Bohuslavovi Reynkovi", "Bohuslavovi Reynekovi" ]

[ { "content": "Jaký je správný tvar 3. p. jména Bohuslav Reynek?", "role": "user" }, { "content": "Z hlediska gramatického jsou možné dvě varianty: Bohuslavu Reynkovi a Bohuslavovi Reynkovi. Ale z hlediska stylistického se doporučuje první jméno použít s kratší koncovkou -u, pokud je to možné: Bohuslavu Reynkovi. V příjmení v nepřímých pádech vypadává druhá samohláska -e-: Reynkovi (nikoli Reynekovi).", "role": "assistant" } ]

[ "Václavovi Malému", "Václavu Malému" ]

[ { "content": "Jaký je správný tvar 3. p. jména Václav Malý?", "role": "user" }, { "content": "Z hlediska gramatického i stylistického jsou možné obě varianty: Václavu Malému i Václavovi Malému. Vzhledem k tomu, že se u příjmení neobjevuje koncovka -ovi, nehrozí její stylisticky nevhodné opakování u obou jmen za sebou.", "role": "assistant" } ]

[ "Jáchymovi Topolovi", "Jáchymu Topolovi" ]

[ { "content": "Jaký je správný tvar 3. p. jména Jáchym Topol?", "role": "user" }, { "content": "Z hlediska gramatického jsou možné obě varianty, ale z hlediska stylistického se doporučuje první jméno použít s kratší koncovkou -u, pokud je to možné: Jáchymu Topolovi.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Ve kterých případech vypadává samohláska -e- mezi dvěma souhláskami na konci jména: Němec, Korec, Werner, Richter?", "role": "user" }, { "content": "U jmen zakončených na -ec vypadává -e-, pokud je mezi dvěma souhláskami. Nelze ovšem vyloučit, že může existovat případ, kdy zůstává -e- zachováno z důvodu výslovnosti, protože jeho vypadnutím by vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina. U jmen na -er vypadává -e-, pokud se nevyslovuje a roli hraje i to, jaká je rodinná tradice nositele jména a zda je nositelem jména Čech, nebo cizinec: Jméno Werner si -e- ponechává, zatímco jméno Richter ho může vypouštět, pokud se vyslovuje [richtr], ale i ponechat, pokud se vyslovuje [richter]. Obecně lze říci, že ponechání -e- by bylo v pořádku u obou těchto jmen: Richter i Werner.", "role": "assistant" } ]

[ "Korče", "Korci" ]

[ { "content": "Jak bychom měli oslovit pána jménem Korec?", "role": "user" }, { "content": "Osobní jména zakončená na -ec mohou mít v 5. p. zakončení -če nebo -ci. Lze tedy oslovit pane Korče nebo pane Korci.", "role": "assistant" } ]

[ "nejen", "ne jen" ]

[ { "content": "Píše se dohromady \"nejen\", nebo zvlášť \"ne jen\"? Jde o užití ve větě: U nás máme opravdové řeznictví, nejen prodejnu masa.", "role": "user" }, { "content": "Je možné psát oběma způsoby: nejen i ne jen. Psaní dohromady se užívá zcela běžně, podle ČNK je doloženo i poměrně časté psaní zvlášť.", "role": "assistant" } ]

[ "po třicáté čtvrté" ]

[ { "content": "Jak se správně píše, když chci napsat, že se něco koná po třicáté čtvrté? Vím, že se píše poprvé i po prvé, ale v tomto případě váhám.", "role": "user" }, { "content": "Je možný obojí způsob: po třicáté čtvrté i potřicátéčtvrté. Čím složitější je číslovka, tím více se prosazuje tendence nepsat slovo dohromady.", "role": "assistant" } ]

[ "kaparů", "kapar" ]

[ { "content": "Jakého rodu jsou kapary? Jaký tvar má 2. p. mn. č.?", "role": "user" }, { "content": "Kapary (pochutina z poupat středozemského keře) jsou pommožné podstatné jméno mužského rodu a podle slovníků se skloňují podle vzoru \"hrad\". 2. p. mn. č. je tedy kaparů. Existuje rovněž kapara, ale toto slovo má jiný význam (keř z čeledi kaparovitých).", "role": "assistant" } ]

[ "mimotextový", "mimo textový" ]

[ { "content": "Píše se výraz mimotextový jako jedno, nebo dvě slova?", "role": "user" }, { "content": "Píšeme dohromady: mimotextový. Jde o složený výraz s první částí mimo-, obdobně např. mimosoudní, mimoúrovňový.", "role": "assistant" } ]

[ "syni", "synové" ]

[ { "content": "Je správný tvar 1. p. množného čísla syni utvořený od slova syn? Nebo je možné říci jen synové?", "role": "user" }, { "content": "Potenciálně tvar syni možný je. Není to však tvar běžný a běžně se neužívá, nenalezneme ho ani v mluvnicích a slovnících. Vyskyty v ČNK jsou spíše sporadické a jeví se podle kontextu jako příznakové, nikoli neutrální. Proto jeho užití ve spisovných, stylově neutrálních textech nedoporučujeme.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Stylová charakteristika slova", "role": "user" }, { "content": "Podstatné jméno trocha je zcela spisovné.", "role": "assistant" } ]

[ "Šedivých", "Šedivích" ]

[ { "content": "Společná podoba jména rodiny utvořená od příjmení Šedivý má (pravopisnou) podobu rodina Šedivých, nebo rodina Šedivích?", "role": "user" }, { "content": "Společná podoba jména rodiny utvořený od příjmení Šedivý je rodina Šedivých, s ý podle vzoru mladý (příp. též rodina Šedivá).", "role": "assistant" } ]

[ "Dlouhých", "Dlouzí" ]

[ { "content": "Společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Dlouhý je Dlouhých, nebo Dlouzí?", "role": "user" }, { "content": "Společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Dlouhý může být Dlouhých i Dlouzí.", "role": "assistant" } ]

[ "objednávací", "objednavací", "objednací" ]

[ { "content": "Ve spojení se slovem systém je vhodnější přídavné jméno objednávací (objednavací), nebo objednací?", "role": "user" }, { "content": "Ve spojení se slovem systém jsou možné varianty objednávací i objednací (nikoli však objednavací), a to podle toho, zda se akcentuje, že objednávací je utvořeno od nedokonavého slovesa objednávat, zatímco objednací od dokonavého slovesa objednat.", "role": "assistant" } ]

[ "málotřídní", "malotřídní" ]

[ { "content": "Je správná podoba málotřídní, nebo malotřídní?", "role": "user" }, { "content": "Správné jsou obě podoby (SSJČ uvádí málotřídní, SSČ malotřídní, IJP obojí).", "role": "assistant" } ]

[ "ovocný", "ovocnářský" ]

[ { "content": "Která z variant ovocnářský vs. ovocný je vhodnější ve spojení se slovem sezóna?", "role": "user" }, { "content": "Ve spojení se slovem sezóna je vhodnější přídavné jméno ovocnářský. Je v tomto spojení frekventovanější a významově náležitější (neboť je odvozeno od podstatného jména ovocnářství).", "role": "assistant" } ]

[ "Jarovovi", "Jarovi" ]

[ { "content": "Jaká je společná podoba jména utvořená od příjmení Jarov?", "role": "user" }, { "content": "Společná podoba jména utvořená od příjmení Jarov je Jarovovi.", "role": "assistant" } ]

[ "Kiriakovských", "Kiriakovského", "Kiriakovská" ]

[ { "content": "Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Kiriakovskij má podobu Kiriakovských, nebo Kiriakovského?", "role": "user" }, { "content": "Společná podoba jména rodiny utvořená od příjmení Kiriakovskij může mít buď podobu rodina Kiriakovských, nebo podobu rodina Kiriakovská.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Používá se tvar nejledabyleji?", "role": "user" }, { "content": "Ano, od příslovce ledabyle lze vytvořit 3. stupeň nejledabyleji.", "role": "assistant" } ]

[ "Štula", "Štulovi" ]

[ { "content": "Jaká je společná podoba příjmení manželů vytvořená od příjmení Štula (manželka má přitom nepřechýlenou podobu příjmení) – manželé Štula, nebo manželé Štulovi?", "role": "user" }, { "content": "Společná podoba příjmení manželů vytvořená od příjmení Štula (manželka má nepřechýlenou podobu příjmení) je Štulovi.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Podle jakého vzoru se skloňuje slovo trauma?", "role": "user" }, { "content": "Podstatná jména středního rodu (řeckého původu), která jsou v 1., ve 4. a 5. p. j. č. zakončena na -ma, mají v ostatních pádech navíc kmenotvornou příponu -at-. Skloňují se podle vzoru \"město\" kromě 1., 4., 5. p. j. č., kde je koncovka nulová, a 2. p. j. č., kde je koncovka -u podle mužského vzoru \"hrad\": trauma, traumatu, traumatem, traumata, traumat, traumatům, traumatech, traumaty.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Říká se o psu, že je krátký, nebo jen malý?", "role": "user" }, { "content": "Ve významu 'nevelký prostorovými rozměry' se v češtině používá pouze výraz malý, ne krátký.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Lze dopis ukončit formulací \"se srdečným pozdravem a poděkováním\" a pod ní uvést podpis?", "role": "user" }, { "content": "Ano, navrhované řešení je v pořádku.", "role": "assistant" } ]

[ "Gambrinusu", "Gambrinu", "Gambrina" ]

[ { "content": "Lze skloňovat ve 2. p. tmavá piva Gambrinusu, nebo Gambrinu, nebo Gambrina?", "role": "user" }, { "content": "Přestože původně jde o osobní jméno, stalo se z něj pojmenování značky, proto bychom s ním měli zacházet jako s podstatným jménem rodu mužského neživotného. Volili bychom vzhledem k frekvenci v úzu formální skloňování s koncovkami za celým slovem: tmavá piva Gambrinusu", "role": "assistant" } ]

[ "Ovse", "Ovsi" ]

[ { "content": "Jak oslovit pána, který se jmenuje Oves?", "role": "user" }, { "content": "Jméno Oves má v 5. p. vzhledem k zakončení na -s tvar Ovsi nebo Ovse, oslovíme tedy pane Ovsi, nebo pane Ovse.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jsou spojení \"Rus Babikov\" a \"ruský sportovec olympijského výběru\" užitá ve sportovním komentáři synonymní?", "role": "user" }, { "content": "Tato spojení mohou být synonymní v tom smyslu, že komentátor odkazuje oběma uvedenými konstrukcemi ke stejnému člověku, liší se však v míře konkrétnosti, varianta bez příjmení nemusí být pro diváka plně informativní.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je vyjádření \"na bezplatné lince centra zákaznické péče [anonymizováno] na čísle [anonymizováno]\" v pořádku? Lze užít spojení bezplatná linka, případně bezplatné číslo?", "role": "user" }, { "content": "Uvedená formulace je v pořádku. Totéž platí o spojeních bezplatná linka i bezplatné číslo.", "role": "assistant" } ]

[ "pragensia", "pragensie", "pragenzia" ]

[ { "content": "Jak se skloňuje slovo pragensie? Je to nesklonné?", "role": "user" }, { "content": "Jde o pomnožné jméno středního rodu: publikace, knihy, které se zabývají Prahou. Např. \"nová pragensia budou nabídnuta zákazníkům\". Slovníky uvádějí dosud pouze podobu pragensia, respektive pragenzia, ale v úzu se objevuje i podoba pragensie, v tom případě se však slovo používá v ženském rodě: \"nové pragensie budou nabídnuty zákazníkům\".", "role": "assistant" } ]

[ "Dulciney", "Dulcineje", "Dulcinei", "Dulcineji" ]

[ { "content": "Jaký je tvar 2. p. j. č. jména Dulcinea? Je tam i, nebo y?", "role": "user" }, { "content": "U jmen zakončených na -ea je primární skloňování podle tzv. podvzoru \"idea\": 2. p. Dulciney či Dulcineje. Podle mluvnic je možný i tvar Dulcineji, ten je však málo užívaný. Doporučujeme z uvedených tvarů zvolit podobu Dulciney, který je u těchto jmen nejběžnější.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak oslovujeme ženu s titulem Ing. arch.?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme oslovit nositelku daného titulu buď \"paní inženýrko\", nebo \"paní architektko\".", "role": "assistant" } ]

[ "Alexandera", "Alexandra" ]

[ { "content": "Mělo by se při skloňování jména Alexander vypouštět druhé -e-, nebo se ponechává?", "role": "user" }, { "content": "U jmen zakončených na -er, kde se -e- nečte, je možné dvojí skloňování: lze nevyslovené -e- ponechat (2. p. Alexandera) nebo je možné ho vypustit (2. p. Alexandra). V současnosti je častější spíše varianta s nevypuštěným -e-. U cizinců se obvykle ponechává, u českých nositelů jména záleží především na rodinné tradici.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Abych v textu zbytečně neopakovala celý název \"Měšťanský pivovar v [anonymizováno]\", budu používat i zkrácený název \"Měšťanský pivovar\". Měla bych na to na začátku textu upozornit, např. \"Měšťanský pivovar v [anonymizováno] (dále jen Měšťanský pivovar)\"?", "role": "user" }, { "content": "S navrhovaným řešením souhlasíme, považujeme ho za vstřícné vůči čtenářům.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu na webové stránce máme formulaci \"s láskou [podpis]\". Bude v tomto spojení čárka?", "role": "user" }, { "content": "Za závěrečným pozdravem se čárka nepíše (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "Nemám ráda, když je zima.", "Nelíbí se mi, když je zima." ]

[ { "content": "Je lepší říci \"nemám ráda, když je zima\", nebo \"nelíbí se mi, když je zima\"?", "role": "user" }, { "content": "Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Bude oddělen výraz \"rodiče\" v následující větě? \"Díky dětem si my(,) rodiče(,)...\"", "role": "user" }, { "content": "Tento typ přístavku nemá pevná interpunkční pravidla, některé případy píšeme s čárkou, jiné nikoli (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka ve větě \"Nebyl ani hezký(,) a ani hloupý\"?", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy a je-li před spojovacím výrazem u druhé složky je ještě souřadicí spojka, dochází ke kolizi pravidla o psaní čárky u dvojitých spojovacích výrazů a pravidla o psaní čárky u souřadicích spojek jakožto prostředku vyjádření slučovacího poměru. Zpravidla se v takovém případě dává přednost druhému pravidlu, a proto se čárka nepíše (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka ve spojení \"ať už na prodejnách, centrálních skladech(,) nebo na centrále\"?", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé složky čárka (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka v následující větě? \"Růst cen elektřiny je způsoben jednak růstem cen zboží(,) a jednak růstem cen povolenek.\"", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy a je-li před spojovacím výrazem u druhé složky je ještě souřadicí spojka, dochází ke kolizi pravidla o psaní čárky u dvojitých spojovacích výrazů a pravidla o psaní čárky u souřadicích spojek jakožto prostředku vyjádření slučovacího poměru. Zpravidla se v takovém případě dává přednost druhému pravidlu, a proto se čárka nepíše (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu se některé cizí názvy skloňují, jiné zůstávají nesklonné, např. pobočka v Neunburg vorm Wald a pobočka v Selbu. Lze tyto podoby nějak sjednotit?", "role": "user" }, { "content": "Pokud chceme ponechat všechna vlastní jména ve tvaru 1. pádu, můžeme použít opěrné obecné jméno: pobočka ve městě Neunburg vorm Wald, pobočka ve městě Selb.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak hodnotíte užití pozdravů \"s přáním hezkého dne\" a \"mějte hezký den\" v e-mailech?", "role": "user" }, { "content": "Formulace \"s přáním hezkého dne\" se nehodí do oficiálních e-mailů, v méně oficiálních e-mailech ji lze tolerovat. Užití formulace \"mějte hezký den\" nedoporučujeme.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píšou se u dvoumístně zapsaného data mezery za tečkou?", "role": "user" }, { "content": "V případě dvoumístného zápisu data se za řadovými číslovkami označujícími den a měsíc po tečce mezera nepíše (např. 05.06.2019). Upozorňujeme však, že tento zápis data je vhodný pouze v úřední a obchodní korespondenci, v jiných typech textů se neužívá.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak hodnotíte užití pozdravu \"s úctou\" v dopise?", "role": "user" }, { "content": "Pozdrav \"s úctou\" je zastaralý, v dnešních dopisech může dokonce působit ironicky či komicky. V oficiální komunikaci bychom jeho užití nedoporučovali, avšak v některých případech a kontextech lze obhájit (dopis píše starší osoba, pisatel chce zdůraznit, že má adresáta dopisu v upřímné úctě apod.).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaká je správná interpunkce u výrazů \"a než\" v následující větě? \"Každý týden shodím 0,5 kila na váze(,) a(,) než pojedu za 3 měsíce na dovolenou, chci mít alespoň o 5 kilo míň.\"", "role": "user" }, { "content": "Čárka se obvykle píše jen před prvním spojovacím výrazem (viz \"konkrétní případ\"). Mezi oběma spojovacími výrazy se čárka píše pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se před spojovacím výrazem první složky čárka?", "role": "user" }, { "content": "Psaní čárky se řídí povahou zapojení konstrukce do větného kontextu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazem \"a\" ve větě \"Ale jeden primát drží(,) a to jako nejvyšší šumavská hora, která leží celá na našem území\"?", "role": "user" }, { "content": "Zpřesňující a vysvětlující konstrukce uvozené výrazy \"a to\" se oddělují z obou stran čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je výraz tu moravismus?", "role": "user" }, { "content": "Výraz tu není moravismus, jedná se o plně spisovné slovo. Starší Slovník spisovného jazyka českého však jako nářeční zaznamenává řidší užívání místního výrazu tu ve směrovém významu 'tudy'.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Potřebuji si jako matrikářka ověřit, zda je možné zapsat do matriky ženské rodné jméno Lussi. Paní doktorce Knappové se mi opakovaně nedaří dovolat. Mohu se poradit s vámi?", "role": "user" }, { "content": "Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Všechny matriční úřady by měly mít veškeré příslušné správné a aktuální kontakty k dispozici.", "role": "assistant" } ]

[ "Rani", "Ranny" ]

[ { "content": "Je možné zapsat do matriky mužské rodné jméno Rani nebo Ranny? Na různých matrikách mi sdělili zcela odlišné informace.", "role": "user" }, { "content": "Tato jména v nám dostupných odborných zdrojích obsažena nejsou. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Lze v současnosti zapsat do matriky jedné osobě dvě příjmení (jinak než při sňatku)?", "role": "user" }, { "content": "Podle současného matričního zákona nelze.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je možné zapsat do matriky mužské rodné jméno Joachym?", "role": "user" }, { "content": "Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je možné zapsat do matriky mužské rodné jméno Matáš?", "role": "user" }, { "content": "Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je možné zapsat do matriky mužské rodné jméno Conan?", "role": "user" }, { "content": "Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna.", "role": "assistant" } ]

[ "v", "ve" ]

[ { "content": "Je vhodnější v Dvořákově síni, nebo ve Dvořákově síni?", "role": "user" }, { "content": "Vhodné jsou obě varianty, jak v Dvořákově síni, tak ve Dvořákově síni.", "role": "assistant" } ]

[ "k", "ke" ]

[ { "content": "Je vhodnější k 120. výročí, nebo ke 120. výročí?", "role": "user" }, { "content": "Obě varianty – jak k 120. výročí, tak ke 120. výročí – jsou možné, stejně vhodné.", "role": "assistant" } ]

[ "v", "ve" ]

[ { "content": "Je správně v Praze 10, nebo ve Praze 10?", "role": "user" }, { "content": "V daném případě je vhodnější podoba bez vokalizace předložky, tj. v Praze 10.", "role": "assistant" } ]

[ "hamburský", "hamburkský" ]

[ { "content": "Přídavné jméno utvořené od názvu Hamburk je hamburský, nebo hamburkský a proč?", "role": "user" }, { "content": "Správná podoba je hamburský. U jmen zakončených na k a g se toto koncové k či g (tradičně) vypouští.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je možné zapsat do matriky ženské rodné jméno Francis? (Odkázali mě na vás z matriky.)", "role": "user" }, { "content": "Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Proč je jelen > jelení s jedním n (bez zdvojení), ale kukačka > kukaččí, špaček > špaččí (se zdvojením)?", "role": "user" }, { "content": "Jde o jiný typ zakončení: u jelen > jelení se po přidání -í hláska n nemění, zatímco u kukačka > kukaččí a špaček > špaččí zůstane č a hláska k se (po přidání í) změní na č, odtud zdvojené -ččí.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Proč je Čech > český, čeští, když je Vlach > vlašský, vlašští, mnich > mnišský, mnišští atp.", "role": "user" }, { "content": "Jde o (řídkou) výjimku z daného pravidla.", "role": "assistant" } ]

[ "Petřeková", "Petřková" ]

[ { "content": "Jaká je přechýlená podoba od příjmení Petřek? Petřeková, nebo Petřková?", "role": "user" }, { "content": "Od příjmení Petřek lze utvořit dvě přechýlené podoby – Petřeková i Petřková.", "role": "assistant" } ]

[ "sušský", "suchovský" ]

[ { "content": "Jak vypadá přídavné jméno utvořené od názvu obce Suchý?", "role": "user" }, { "content": "Přídavné jméno utvořené od názvu obce Suchý má podobu sušský.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Existuje pro češtinu příručka, která by uváděla přídavná jména odvozená od názvů obcí?", "role": "user" }, { "content": "Ano, jde např. o příručku Naše místní jména a jak jich užívat (Alena Polívková, 2007).", "role": "assistant" } ]

[ "sedlčánecký", "sedlčánský" ]

[ { "content": "Jak vypadá přídavné jméno utvořené od názvu obce Sedlčánky?", "role": "user" }, { "content": "Přídavné jméno utvořené od názvu obce Sedlčánky má podobu sedlčánecký. (Na základě analogie s názvy jiných obcí zakončených na -ky, např. Vrbátky, u nichž se e nevypouští.)", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Existence výrazu", "role": "user" }, { "content": "Výkladové slovníky češtiny tento výraz neuvádějí. Jedná se o lékařský termín označující specialistu na urgentní medicínu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Vhodnost/správnost slova", "role": "user" }, { "content": "Sloveso generovat je spisovné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se dělí na slabiky slovo půjdeme?", "role": "user" }, { "content": "Slovo půjdeme lze slabikovat jako půj-de-me i jako pů-jde-me (upozorňujeme, že slabikování v mluvené řeči nemusí odpovídat pravidlům dělení slov v psaném textu).", "role": "assistant" } ]