_id
stringlengths 16
23
| url
stringlengths 31
341
| title
stringlengths 1
182
| text
stringlengths 100
16.6k
|
|---|---|---|---|
20231101.cs_914874_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Antropick%C3%BD%20princip | Antropický princip | vyladěný poměr hmotností protonu a elektronu (ve vztahu k velikosti elektromagnetické interakce) a rovnost absolutní hodnoty jejich nábojů (pro zajištění stability atomů) |
20231101.cs_914874_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Antropick%C3%BD%20princip | Antropický princip | vyladěný poměr hmotností protonu, neutronu a elektronu a poměru silné a elektrostatické interakce (pro zajištění stability nevodíkových jader) |
20231101.cs_914874_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Antropick%C3%BD%20princip | Antropický princip | vyladěný vztah účinných průřezů jaderných reakcí pro záchyt protonu a deuteronu a vazebných a excitačních energií lehkých jader (pro vznik biogenních prvků po velkém třesku) a mnoho dalšího. |
20231101.cs_914874_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Antropick%C3%BD%20princip | Antropický princip | Silná verze AP (jejímiž zastánci jsou Barrow a Tipler) je metafyzické tvrzení, které tvrdí, že vesmír se nutně vyvinul tak, aby se v něm mohly vyvinout inteligentní bytosti. |
20231101.cs_914876_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Chor%C3%A1s%C3%A1n | Chorásán | Chorásán (jiné názvy: Velký Chorásán, Země vycházejícího slunce, Země slunce, Země východu; per. – Chorásán) je historické území ve střední Asii s rozlohou 268 000 km², které dnes leží na území Íránu, Afghánistánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu. |
20231101.cs_914876_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Chor%C3%A1s%C3%A1n | Chorásán | Území oblasti je hornaté s rovnobežnými pásmy Hindúkuše; na jihu jsou pouště Kavír a Lút. Převládá zde chov koní, ovcí, velbloudů, vyrábějí se zde koberce a hedvábí a pěstuje se zde šafrán. |
20231101.cs_914876_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Chor%C3%A1s%C3%A1n | Chorásán | Hlavním městem je Mašhad, poutní město ší'itů. V Chorásánu leží město Balch, rodiště Rúmího. Z Chorasánu pocházejí i mnohé další významné osobnosti, např. Al-Ghazzálí a Avicenna. |
20231101.cs_914884_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn%20%C5%BDalsk%C3%BD | Antonín Žalský | Antonín Žalský (* 7. srpna 1980 Jilemnice) je český atlet, vrhač. Jde o dvojnásobného olympijského účastníka a koulaře, který řadu let atakuje 20m hranici. |
20231101.cs_914884_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn%20%C5%BDalsk%C3%BD | Antonín Žalský | Specialista na vrch z otočky na sebe poprvé upozornil v olympijském roce 2004. To jaro poprvé přehodil 20m hranici. Na jeho konci na memoriálu Ludvíka Daňka v Turnově hodil výborných 20,71m a potvrdil si místenku na olympijské hry do Atén. V Aténách měli koulaři privilegium startovat na antickém stadionu v Olympii a to byl jediný silný zážitek, který si z her odnesl. V kvalifikaci o několik centimetrů přehodil 19m hranici a do finále nepostoupil. |
20231101.cs_914884_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn%20%C5%BDalsk%C3%BD | Antonín Žalský | V dalších dvou letech, kvůli zdravotním problémům 20m nepřehodil. Musel tak oželet účast na velkých podnicích. |
20231101.cs_914884_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn%20%C5%BDalsk%C3%BD | Antonín Žalský | V roce 2007 se kvalifikoval na mistrovství světa do Osaka, kde mu nesedlo extrémně horké počasí a s výkonem pod 19m (18,50m) na finále pomýšlet nemohl. |
20231101.cs_914884_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn%20%C5%BDalsk%C3%BD | Antonín Žalský | V olympijském roce 2008 splnil B limit na olympijské hry do Pekingu, ale na hry necestoval. V sezóně předvedl lepší výkon jeho rival Petr Stehlík. |
20231101.cs_914884_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn%20%C5%BDalsk%C3%BD | Antonín Žalský | V roce 2009 poprvé po 5 letech přehodil 20m hranici (20,11m), ale na mistrovství světa v Berlíně formu nenačasoval. Za průměrných 19,77m do finále nepostoupil. |
20231101.cs_914884_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn%20%C5%BDalsk%C3%BD | Antonín Žalský | Rok 2010 byl pro něho úspěšný. V sezóně hodil 20,53m a na mistrovství Evropy v Barceloně obsadil 8. místo za výkon 20,01m. |
20231101.cs_914884_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn%20%C5%BDalsk%C3%BD | Antonín Žalský | V roce 2011 sice přehodil hned v úvodu 20m hranici (20,27), ale A limit na mistrovství světa do Tegu byl ten rok nastavený poměrně vysoko. Aby mohl odcestovat, musel hodit minimálně ještě jednou za 20m a to se mu nepodařilo. |
20231101.cs_914884_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn%20%C5%BDalsk%C3%BD | Antonín Žalský | V olympijském roce 2012 se výkonem 20,38m kvalifikoval na olympijské hry do Londýna a mistrovství Evropy do Helsinek. V skoro zimním počasí v Helsinkách podstoupil z kvalifikace a ve finále výkonem 19,94 m obsadil 6. místo. Na olympijských hrách po výkonu 19,62 m do finále nepostoupil. |
20231101.cs_914884_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn%20%C5%BDalsk%C3%BD | Antonín Žalský | Nesvědčí mu letní vedra. Pokud by se velké podniky konaly v květnu tak by jistě útočil na jednu z medailí. Na přelomu jara a léta totiž pravidelně vrhá za 20m. |
20231101.cs_914884_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn%20%C5%BDalsk%C3%BD | Antonín Žalský | Jeho doplňkovou disciplínou je hod diskem, kde se řadí mezi diskaře atakující 60m hranici. Ta mu však odolává. Osobní rekord má 59,50 m. |
20231101.cs_914885_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Bj%C3%B6rn%20Vleminckx | Björn Vleminckx | Björn Vleminckx (* 1. prosince 1985, Boom, Belgie) je belgický fotbalista, který hraje na pozici útočníka. Momentálně působí v tureckém klubu Kayseri Erciyesspor. |
20231101.cs_914885_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Bj%C3%B6rn%20Vleminckx | Björn Vleminckx | Působil v belgických klubech KSK Beveren, KV Oostende, KV Mechelen, Club Brugge KV, v nizozemském NEC Nijmegen, tureckém klubu z Ankary Gençlerbirliği SK a dalším tureckém celku Kayseri Erciyesspor. |
20231101.cs_914885_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Bj%C3%B6rn%20Vleminckx | Björn Vleminckx | V sezóně 2010/11 se stal v dresu NEC Nijmegen nejlepším střelcem Eredivisie s 23 vstřelenými brankami. |
20231101.cs_914885_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Bj%C3%B6rn%20Vleminckx | Björn Vleminckx | V A-mužstvu Belgie debutoval 11. srpna 2010 v utkání proti domácímu Finsku, které skončilo porážkou belgického mužstva 0:1. |
20231101.cs_914889_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Spolkov%C3%A1%20rada%20%28N%C4%9Bmecko%29 | Spolková rada (Německo) | Spolková rada ( Bundesrat) je ústavní orgán Spolkové republiky Německo. Protože se účastní legislativního procesu, považuje se někdy za horní komoru německého parlamentu, základní zákon ji tak však přímo neoznačuje. Bundesrat zastupuje německé spolkové země a není tudíž volen přímo, nýbrž jmenován zákonodárnými sbory jednotlivých spolkových zemí, a to na čtyři roky. Pro období od 1. listopadu 2021 do 31. října 2022 je předsedou Spolkové rady Bodo Ramelow (Die Linke), ministerský předseda Durynska, funkci prvního místopředsedy vykonává sasko-anhlatský předseda vlády Reiner Haseloff (CDU) a funkci druhého místopředsedy hamburský první starosta Peter Tschentscher (SPD). |
20231101.cs_914889_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Spolkov%C3%A1%20rada%20%28N%C4%9Bmecko%29 | Spolková rada (Německo) | Spolkovou radou se nazývaly již obdobné orgány předchozích německých státních celků, konkrétně Severoněmeckého spolku (1867–1871) a (druhé) Německé říše (1871–1918). Ve Výmarské republice (1918–1933) se nazýval Říšskou radou. Současná spolková rada byla zřízena základním zákonem z roku 1949. |
20231101.cs_914889_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Spolkov%C3%A1%20rada%20%28N%C4%9Bmecko%29 | Spolková rada (Německo) | Členy Spolkové rady volí zemské parlamenty na čtyři roky, obvykle jsou to členové vlády dané země a její předseda. Každá země může vyslat nanejvýš tolik svých zástupců, kolik má podle základního zákona hlasů, ale může kumulovat více hlasů do jedné osoby. Hlasy jsou rozděleny následovně: |
20231101.cs_914889_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Spolkov%C3%A1%20rada%20%28N%C4%9Bmecko%29 | Spolková rada (Německo) | To ovšem znamená, že zastoupení je degresivní (větší státy mají méně hlasů na počet obyvatel), tak Brémy mají 220 000 obyvatel na hlas a Severní Porýní-Vestfálsko přes 3 000 000. |
20231101.cs_914889_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Spolkov%C3%A1%20rada%20%28N%C4%9Bmecko%29 | Spolková rada (Německo) | Na rozdíl od většiny srovnatelných legislativních těles musejí v radě zástupci jedné země volit vždy jednomyslně, jinak jsou všechny hlasy dané země pro dané hlasování neplatné. V praxi často pověří zástupci dané země předsedu její vlády, aby hlasy odevzdal za všechny, přestože pravomoci všech členů rady jsou stejné (předsedové zemských vlád nepožívají žádných výhod). V letech 1949–1990 neměli hlasovací právo zástupci Západního Berlína, protože jeho status byl nejasný. |
20231101.cs_914889_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Spolkov%C3%A1%20rada%20%28N%C4%9Bmecko%29 | Spolková rada (Německo) | Jednou za čtyři roky si rada ze svého středu zvolí svého prezidenta (Bundesratspräsident). Pokud by spolkový prezident odstoupil nebo zemřel a jeho funkci by nemohli vykonávat předseda Spolkového sněmu ani spolkový kancléř, činil by tak právě prezident rady. |
20231101.cs_914889_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Spolkov%C3%A1%20rada%20%28N%C4%9Bmecko%29 | Spolková rada (Německo) | Spolková rada se obvykle schází k hlasování jednou do měsíce (Spolkový sněm se ročně sejde asi padesátkrát). Jinak se o legislativě jedná ve výborech, tam ovšem obvykle nezasedají sami členové rady, ale, jak jim povoluje základní zákon, pověřují tím svoje úředníky. |
20231101.cs_914889_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Spolkov%C3%A1%20rada%20%28N%C4%9Bmecko%29 | Spolková rada (Německo) | Německý bikameralismus je asymetrický, Spolková rada má menší moc, nicméně i tak vykonává důležitou funkci. Všechny vládní návrhy se musejí projednat nejprve ve Spolkové radě. Spolková rada také hlasuje o všech zákonech, které se dotýkají základním zákonem určených sdílených pravomocí (sdílejí je federální orgány s těmi zemskými). V tomto případě je třeba k poloviny hlasů přítomných členů a zamítnutím ve Spolkové radě zcela končí legislativní proces. Ústavní zákon musejí, podobně jako v České republice, schválit 3/5 členů obou komor. |
20231101.cs_914889_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Spolkov%C3%A1%20rada%20%28N%C4%9Bmecko%29 | Spolková rada (Německo) | Ve všech ostatních případech má Spolková rada právo suspenzivního veta. Pokud většina všech členů rady hlasuje proti zákonu, je vrácen do dolní komory, která může veto přehlasovat počtem členů, který se rovná polovině všech a ještě jednoho navíc. Pokud však rada vetovala zákon 2/3 členů, musí veto sněm přehlasovat 2/3 všech svých členů. |
20231101.cs_914890_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Encyklopedick%C3%A9%20heslo | Encyklopedické heslo | Encyklopedické heslo čili encyklopedický článek je základní informační jednotkou encyklopedie. Je to komplex logicky uspořádaných informací vyjadřující určité, typem encyklopedie a významem pojmu limitované kvantum teoretických nebo praktických poznatků o určité objektivní skutečnosti získaných analyticko-syntetickou metodou a vyjádřených zvláštním lexikografickým stylem. |
20231101.cs_914890_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Encyklopedick%C3%A9%20heslo | Encyklopedické heslo | Od ostatního textu jsou encyklopedická hesla graficky oddělena. Jsou obsahově i formálně jednotně konstruovány, obvykle se skládá ze záhlaví (vysazování tučně), z definice a výkladu. Při jeho tvorbě se dodržuje logické pořadí základních aspektů, z nichž se popisují nebo vysvětlují fakta, jevy ap., a předem stanovený soubor pravopisných, stylistických a typografických prostředků. Text hesla vyžaduje tzv. encyklopedický styl s cílem podat na minimálním prostoru maximum informací, což se dosahuje maximální stručností, věcností a jednoduchostí při výběru výrazových prostředků, jakož i přesností podávaných informací. Údaje jsou doplňovány tabulkami, grafy, statistikami a ilustracemi. |
20231101.cs_914890_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Encyklopedick%C3%A9%20heslo | Encyklopedické heslo | Zvláštním druhem encyklopedického hesla je tzv. odkazové heslo, které neposkytuje výklad pojmu, ale jen formou odkazu (→) upozorňuje na heslo, ve kterém se informace nachází. |
20231101.cs_914899_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Horn%C3%AD%20Krup%C3%A9 | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Horní Krupé | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Horní Krupé je sborem Českobratrské církve evangelické v Horní Krupé. Sbor spadá pod Horácký seniorát. |
20231101.cs_914900_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Horn%C3%ADch%20Vil%C3%A9movic%C3%ADch | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Horních Vilémovicích | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Horních Vilémovicích je územní sbor Českobratrské církve evangelické v Horních Vilémovicích a s kazatelskou stanicí v Kralicích nad Oslavou. Je jedním ze sborů, které tvoří Horácký seniorát. Sbor vznikl po vydání Tolerančního patentu, roku 1783, jako sbor helvetského vyznání. |
20231101.cs_914900_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Horn%C3%ADch%20Vil%C3%A9movic%C3%ADch | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Horních Vilémovicích | Sbor je neobsazen farářem, administrátorkou sboru je Markéta Slámová, kurátorkou Bohuslava Koukalová. |
20231101.cs_914903_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Power%20Windows | Power Windows | Power Windows je jedenácté studiové album kanadské rockové skupiny Rush.Jeho nahrávání probíhalo od dubna do června a znovu v srpnu 1985 ve studiích The Manor Studio, Sarm East Studios, Angel Studios a Abbey Road Studios v Anglii a v AIR Studios na Montserratu. Album pak vyšlo na LP v říjnu 1985 a na CD v červnu 1997. Producentem byli členové skupiny Rush a Peter Collins. |
20231101.cs_914904_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Humpolci | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Humpolci | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Humpolci je sborem Českobratrské církve evangelické v Humpolci. Sbor spadá pod Horácký seniorát. |
20231101.cs_914905_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Otev%C5%99en%C3%A1%20ekonomika | Otevřená ekonomika | obchodování umožňuje lidem zaměřovat se na výrobu toho, co dokáží nejlépe (v čem mají komparativní výhodu) |
20231101.cs_914906_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fotbalista%20roku%20%28Nizozemsko%29 | Fotbalista roku (Nizozemsko) | V Nizozemsku je ocenění Fotbalista roku udělováno od roku 1984. O jeho vítězi rozhodují fotbalisté z nizozemské první (Eredivisie) a druhé (Eerste Divisie) ligy. Do roku 1997 se udělovalo na konci kalendářní roku, po tomto datu se udělala změna a ocenění se udělovalo na konci fotbalové sezóny. V roce 2006 se cena sloučila s oceněním Gouden Schoen (zlatá kopačka), které od roku 1982 udělovaly společně noviny De Telegraaf a nizozemský fotbalový magazín Voetbal International. Vždy se mohlo hlasovat jen pro hráče z nizozemské ligy. |
20231101.cs_914906_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Fotbalista%20roku%20%28Nizozemsko%29 | Fotbalista roku (Nizozemsko) | Ocenění Nizozemský talent roku (Nederlands Voetbal Talent van het Jaar) je udělováno od roku 1984 hráčům do 21 let. V roce 2003 bylo nahrazeno Cenou Johana Cruijffa (Johan Cruijff Prijs). |
20231101.cs_914907_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vesel%C3%AD%20u%20Oder | Římskokatolická farnost Veselí u Oder | Římskokatolická farnost Veselí u Oder (dříve jen římskokatolická farnost Veselí) je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze. |
20231101.cs_914907_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vesel%C3%AD%20u%20Oder | Římskokatolická farnost Veselí u Oder | Ve Veselí nad Odrou dlouho neexistovala fara ani kostel či kaple. Teprve roku 1785 bylo Veselí povoleno vybudovat si vlastní hřbitov (aby nemuseli chodit pohřbívat do Dobešova) a 12. října 1787 zde vysvěcena hřbitovní kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici. |
20231101.cs_914907_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vesel%C3%AD%20u%20Oder | Římskokatolická farnost Veselí u Oder | Od roku 1805 žádali veselští občané o zřízení samostatné duchovní správy, což povolila dvorská kancelář 21. prosince 1806 a zemské gubernium 30. ledna 1807. Za to se obec zavázala nést náklady na údržbu kostela a školy. V roce 1809 vybudovala náboženská matice farní budovu a od roku 1810 zde působili duchovní správci, prvním lokálním kurátem se stal Paul Pipper (1810–1827). Teprve v letech 1839–1840 byl namísto nedostačující kaple vystavěn nový kostel. Roku 1888 byla kuracie povýšena na farnost, prvním farářem se zde stal František Parák. |
20231101.cs_914907_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vesel%C3%AD%20u%20Oder | Římskokatolická farnost Veselí u Oder | V roce 1836 bylo ve farnosti 563 obyvatel, vesměs římských katolíků. Roku 1859 to bylo 548 obyvatel – římských katolíků. V roce 1930 žilo ve farnosti 417 obyvatel, všichni se přihlásili k římskokatolickému vyznání. |
20231101.cs_914907_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vesel%C3%AD%20u%20Oder | Římskokatolická farnost Veselí u Oder | Farnost Veselí u Oder zahrnovala vždy pouze vesnici Veselí u Oder a patřila od svého zřízení roku 1807 do roku 1962 k děkanátu Odry, od reorganizace církevní správy k 1. lednu 1963 patří k děkanátu Bílovec. Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské. |
20231101.cs_914907_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vesel%C3%AD%20u%20Oder | Římskokatolická farnost Veselí u Oder | Farním kostelem je nevelký kostel Nejsvětější Trojice, postavený v letech 1839–1840 na místě hřbitovní kaple z roku 1787, která sloužila od roku 1810 jako farní. Ve vsi jsou rovněž tři kaple: svatéo Jana Nepomuckého, svatého Floriána a největší svaté Anny s pamětními deskami padlých vojákům v níž se příležitostně konají bohoslužby. |
20231101.cs_914907_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Vesel%C3%AD%20u%20Oder | Římskokatolická farnost Veselí u Oder | Od druhé světové války a odsunu původních obyvatel je farnost často spravována excurrendo. Od roku 2010 farnost spravuje oderský farář Petr Kuník. |
20231101.cs_914908_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Jihlav%C4%9B | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Jihlavě | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Jihlavě je sborem Českobratrské církve evangelické v Jihlavě. Sbor spadá pod Horácký seniorát. |
20231101.cs_914912_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Morav%C4%8Di | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Moravči | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Moravči je sborem Českobratrské církve evangelické v Moravči. Sbor spadá pod Horácký seniorát. |
20231101.cs_914913_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Sn%C4%9B%C5%BEn%C3%A9m%20na%20Morav%C4%9B | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Sněžném na Moravě | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Sněžném na Moravě je sborem Českobratrské církve evangelické v Sněžném na Moravě. Sbor spadá pod Horácký seniorát. |
20231101.cs_914913_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Sn%C4%9B%C5%BEn%C3%A9m%20na%20Morav%C4%9B | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Sněžném na Moravě | Ve Sněžném jsou v sídle sboru pravidlné bohoslužby v 9:30. V kazatelské stanici v Křižánkách jsou bohoslužby v 8:15, avšak je třeba sledovat aktuální rozpis bohoslužeb na webu sboru. |
20231101.cs_914916_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Pelh%C5%99imov%C4%9B-Strm%C4%9Bch%C3%A1ch | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Pelhřimově-Strměchách | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Pelhřimově - Strměchách je sborem Českobratrské církve evangelické v Pelhřimově - Strměchách. Sbor spadá pod Horácký seniorát. |
20231101.cs_914916_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Pelh%C5%99imov%C4%9B-Strm%C4%9Bch%C3%A1ch | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Pelhřimově-Strměchách | V centru dění života sboru jsou nedělní bohoslužby. Konají se každou neděli v Pelhřimově ve sborovém domě v Růžové 82 od 8:45. Poté také ve Strměchách od 10:45 v tolerančním kostele (od května do října), v zimním období na faře. V Pelhřimově mají své nedělní shromáždění i děti – nedělní školu – paralelně s bohoslužbami (při začátku shromáždění jsou dospělí i děti spolu, děti pak odcházejí před kázáním). |
20231101.cs_914918_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20ve%20Velk%C3%A9m%20Mezi%C5%99%C3%AD%C4%8D%C3%AD | Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Velkém Meziříčí | Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Velkém Meziříčí je sborem Českobratrské církve evangelické ve Velkém Meziříčí. Sbor spadá pod Horácký seniorát. |
20231101.cs_914921_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Tel%C4%8Di | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Telči | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Telči je sborem Českobratrské církve evangelické v Telči. Sbor spadá pod Horácký seniorát. Využívá kostel svatého Ducha v Telči. |
20231101.cs_914921_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Tel%C4%8Di | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Telči | Původně v Dačicích (1895) a v Telči (1904) vznikly kazatelské stanice velkolhoteckého reformovaného sboru, které byly v roce 1948 přefařeny k novému sboru ve Slavonicích, sídlo sboru přešlo roku 1965 do Telče. |
20231101.cs_914922_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Duch%20nad%20zlato | Duch nad zlato | Duch nad zlato je český televizní pohádkový film režiséra Zdeňka Zelenky z roku 2013. Premiérově byl vysílán 24. prosince 2013 na stanici ČT1 jako štědrovečerní pohádka České televize. |
20231101.cs_914922_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Duch%20nad%20zlato | Duch nad zlato | Film se natáčel v zámku Ploskovice, v okolí Valečova a v Mnichově Hradišti. První klapka padla 27. května 2013 ve studiu České televize na Kavčích horách. Konec natáčení byl naplánován na první týden v červenci. |
20231101.cs_914923_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20S%C3%A1zav%C4%9B | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Sázavě | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Sázavě je sborem Českobratrské církve evangelické (ČCE). Sbor spadá pod Horácký seniorát. Sbor užívá kostel v Sázavě a sborovou místnost a sál v moderní dřevo-stavbě „stodole“ v přilehlé faře. |
20231101.cs_914923_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20S%C3%A1zav%C4%9B | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Sázavě | Kazatelská stanice v Přibyslavi vedle přibyslavské pečuje ještě o kazatelskou stanici ve Žďáře nad Sázavou. Mezi roky 1941 a 1962 patřila k sázavskému sboru také kazatelská stanice v Polné. Přibyslavská kazatelská stanice vznikla během druhé světové války roku 1942. K roku 2014 se zdejší věřící k bohoslužbám scházejí jednou měsíčně, a to zpravidla první neděli v měsíci, od 15 hodin v prostorách místního městského úřadu. |
20231101.cs_914925_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kazatelsk%C3%A1%20stanice%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20ve%20Velk%C3%A9%20Lhot%C4%9B%20u%20Da%C4%8Dic | Kazatelská stanice Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě u Dačic | Kazatelská stanice Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě u Dačic je kazatelskou stanicí Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Telči. Kazatelská stanice vznikla roku 2016 přeměnou dosavadního Farního sboru Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě u Dačic, existujícího v letech 1782–2015. |
20231101.cs_914925_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kazatelsk%C3%A1%20stanice%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20ve%20Velk%C3%A9%20Lhot%C4%9B%20u%20Da%C4%8Dic | Kazatelská stanice Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě u Dačic | Poslední farářkou sboru byla Kateřina Frühbauerová (od roku 2011 na mateřské dovolené) a kurátorem František Novák. |
20231101.cs_914925_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kazatelsk%C3%A1%20stanice%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20ve%20Velk%C3%A9%20Lhot%C4%9B%20u%20Da%C4%8Dic | Kazatelská stanice Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě u Dačic | V roce 2014 schválilo sborové shromáždění velkolhoteckého sboru záměr sloučení s FS ČCE v Telči s tím, že valtínovská část se stane součástí FS ČCE v Jindřichově Hradci. Tento záměr podpořil i konvent Horáckého a Jihočeského seniorátu. Poslední krok ke sloučení byl na rozhodnutí synodu, který se sešel v květnu 2015. |
20231101.cs_914925_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Kazatelsk%C3%A1%20stanice%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20ve%20Velk%C3%A9%20Lhot%C4%9B%20u%20Da%C4%8Dic | Kazatelská stanice Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě u Dačic | Dnem 1. ledna 2016 vstoupilo sloučení velkolhoteckého sboru s telčským a vyčlenění kazatelské stanice Valtínov k jindřichohradeckému sboru v platnost. |
20231101.cs_914928_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Opatov%C4%9B | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Opatově | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Opatově je sborem Českobratrské církve evangelické v Opatově. Sbor spadá pod Horácký seniorát. V Opatově se nachází evangelický kostel. |
20231101.cs_914928_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Opatov%C4%9B | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Opatově | Evangelický sbor se školou byl po svém vzniku součástí tehdejšího sboru ve Vyskytné. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se více než polovina obyvatel přihlásila k evangelické víře. Sídlo prvního farního sboru bylo v Moravči, opatovští evangelíci byli součástí filiálního sboru ve Strměchách. V roce 1857 podali evangelíci z Opatova, Jankova, Dušejova, Zbilid, Dudína, Ústí, Nového Rychnova, Vyskytné, Hojkova a Milíčova žádost o zřízení samostatného sboru se sídlem v Opatově. Začátkem roku 1862 byla sepsána Základní listina, ve které se evangeličtí občané uvedených obcí zavázali vydržovat faráře, zřídit faru a postavit kostel. K vyhlášení samostatnosti sboru došlo v roce 1863. |
20231101.cs_914928_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Opatov%C4%9B | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Opatově | V roce 1858 byla zakoupena zemědělská usedlost č. p. 10, která byla upravena na faru. V letech 1864–1868 byl postaven uprostřed návsi kostel v pseudorománském slohu, obdélníkový s poligonálně uzavřeným presbytářem a věží v západním průčelí. Roku 1870 byl na pozemku za farou zřízen hřbitov. 7. září 1879 poškodil značnou část obce požár, postiženo bylo 28 usedlostí a také kostel, fara a škola. Všechny sborové budovy se podařilo v krátkém čase opravit. K evangelickému vyznání se ještě při sčítání lidu v roce 1931 hlásilo 215 z celkového počtu 401 obyvatel. Při posledním sčítání v roce 2001 už to bylo pouze 41 obyvatel z 202. |
20231101.cs_914928_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Farn%C3%AD%20sbor%20%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9%20c%C3%ADrkve%20evangelick%C3%A9%20v%20Opatov%C4%9B | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Opatově | Náboženství se vyučovalo v evangelické škole ve Strměchách až do roku 1832, kdy bylo zahájeno vyučování na soukromé evangelické škole. Tu postavili a učitele zde vydržovali evangelíci z širokého okolí - Opatova, Jankova, Dušejova, Dudína, Milíčova a Hojkova. Vedle dětí z těchto obcí sem postupem času začaly docházet také děti evangelíků z Vyskytné a ze Zbilid. Katolické děti z Opatova chodily do vyskytenské školy až do roku 1916. Tehdy byla soukromá evangelická škola zrušena a zřízena z ní veřejná jednotřídní škola. |
20231101.cs_914929_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%A9rson | Gérson | Gérson de Oliveira Nunes (* 11. ledna 1941 v Niterói) je bývalý brazilský fotbalista. Pochází z fotbalové rodiny, začínal v klubu Canto do Rio FC v rodném Niterói, v roce 1959 přestoupil do Flamenga. Reprezentoval Brazílii na Panamerických hrách 1959, olympiádě 1960, mistrovství světa ve fotbale 1966 a mistrovství světa ve fotbale 1970, kde získal zlatou medaili a byl také vybrán do nejlepší jedenáctky turnaje. |
20231101.cs_914930_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Volby%20v%20N%C4%9Bmecku | Volby v Německu | Volby v Německu jsou svobodné. Volí se poslanci Spolkového sněmu, Evropského parlamentu, sněmů spolkových zemí a dalších územních korporací. Každých pět let probíhá nepřímá volba spolkového prezidenta. Do spolkového sněmu je voleno nominálně 598 poslanců na čtyřleté volební období, ale skutečný počet poslanců je v současnosti kvůli systému dorovnávání podstatně vyšší, totiž 705. |
20231101.cs_914931_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0raga%20Weil | Šraga Weil | Šraga Weil (, rodným jménem František Ferdinand Weil; 24. září 1918, Nitra – 20. února 2009, ha-Ogen) byl přední izraelský výtvarný umělec původem z Československa. Věnoval se grafickým pracím, knižním ilustracím a jeho monumentální díla zdobí například budovu izraelského parlamentu, sídlo izraelského prezidenta a řadu dalších míst po celém světě. Roku 1959 mu byla udělena Dizengoffova cena. |
20231101.cs_914931_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0raga%20Weil | Šraga Weil | Narodil se v Nitře, zhruba měsíc před vyhlášením nezávislosti Československa, do rodiny stavitele. Studoval na místní židovské umělecké škole a byl aktivní v židovském sportovním klubu Makabi a mládežnické organizaci ha-Šomer ha-ca'ir. Tehdy mu jeho kamarádi začali říkat starodávným aramejským jménem Šraga, které později začal používat. Díky blízkému vztahu k umění a zkušenostem, které získal v ateliéru nitranského sochaře Júlia Bártfaya, se rozhodl pokračovat ve studiích na střední uměleckoprůmyslové škole v Bratislavě, kde bylo jeho zaměřením sochařství. Před vypuknutím druhé světové války studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Když bylo židům v roce 1940 zakázáno studovat, dostal se do vojenského pracovního tábora v Podolínci na severu Slovenského státu. O rok později se oženil. S manželkou utekli do Budapešti, kde je věznili a nakonec se vrátili ilegálně do Nitry. Po potlačení Slovenského národního povstání byli všichni Weilovi příbuzní deportováni do vyhlazovacího tábora Auschwitz. Nikdo z nich nepřežil. |
20231101.cs_914931_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0raga%20Weil | Šraga Weil | Po válce společně se s manželkou rozhodli přesídlit do britské mandátní Palestiny a opustili Československo. Cesta jim však přes různé internační tábory (v Belgii, Francii a na Kypru) trvala dva roky, a do cíle své cesty tak dorazili až v roce 1947. Usadili se v kibucu ha-Ogen, kde Weil žil až do své smrti. V roce 1954 studoval nástěnnou malbu a monumentální malířské techniky techniky na École des Beaux-Arts v Paříži a později též mozaiky u profesorem Severiniho v italské Ravenně. |
20231101.cs_914931_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0raga%20Weil | Šraga Weil | Ve své tvorbě se inspiroval biblickými motivy a židovskými tradicemi a folklórem. Věnoval se grafickým pracím, knižním ilustracím a vytvořil i řadu monumentálních projektů. V 60. a 70. letech vytvořil mimo jiné rozměrné reliéfní vstupní dveře Knesetu či sídla izraelského prezidenta, keramické obklady zdí Velké synagogy v Tel Avivu a podílel se na výzdobě stropů Kennedyho centra ve Washingtonu. Ke sklonku života se věnoval olejomalbě. |
20231101.cs_914931_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0raga%20Weil | Šraga Weil | Jeho díla byla vystavována v mnoha státech po celém světě a je součástí stálých sbírek muzeí a galerií, mimo jiné Izraelského muzea nebo Židovského muzea v New Yorku. Ukázka z jeho tvorby je též k vidění v synagoze v Nitře, jejíž židovské obci část svých děl věnoval. |
20231101.cs_914937_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Alavité (arabsky:العلويون, odvozeno od jména Alího, čtvrtého voleného chalífy) jsou náboženská skupina hlásící se k učení a myšlenkám zoroastrismu, judaismu, křesťanství a islámu. |
20231101.cs_914937_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Alavité se nemodlí jako muslimové, ani nemají mešity, nepostí se během ramadánu, pijí alkohol, jejich ženy nemusí nosit hidžáb a mají větší svobodu než ženy muslimské. |
20231101.cs_914937_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Žijí především v Sýrii, Turecku a Libanonu. V Sýrii jsou největší náboženskou skupinou po sunnitských muslimech. V roce 2010 žilo v Sýrii přibližně 3,5 milionu alavitů, v důsledku války však není k dispozici žádný přesnější současný údaj. |
20231101.cs_914937_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Alavité věří, že když člověk zemře, jeho duše se znovu vrátí na zem k novému životu. Na tom, jaký člověk byl v minulém životě, závisí jeho nový život. Dobří lidé se narodí v dobrém stavu, hezcí a šťastní. Naopak zlí lidé se narodí ve špatném stavu; je také možné, že se narodí jako zvíře. Proto člověk musí být dobrý, aby jeho příští život byl lepší, než ten současný. |
20231101.cs_914937_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Člověk nemůže věřit něčemu, co dobře nezná, proto jsou znalosti základem alavitské víry. Věřící musí vědět, kdo je Bůh a co žádá od lidí. Zarathuštra, Aristotelés, Mojžíš, Ježíš a Mohamed jsou podle alavitismu tatáž (stejná) osoba, která chtěla učit lidi a předat jim učení od Boha. |
20231101.cs_914937_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Sunnitští učenci hlásící se k tradicionalistickému výkladu islámu (athari) zaujímali k alavitům různá stanoviska. Syrský historik Ibn Kathir (1300–1373) charakterizoval alavity jako nevěřící (polyteisty). Ibn Tajmíja (1263–1328) napsal, že alavité nejsou muslimové a je nutno je zabíjet. Šíitský učenec Šajch Tusi (995–1067) odmítal alavity jako příslušníky šíitského islámu. |
20231101.cs_914937_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Původ alavitů není jasný. Podle lidové tradice byl zakladatelem alavitismu Ibn Nusajr. V roce 868 prohlásil, že přijal tajná učení od posledního imáma. Během 19. a 20. století se někteří západní vzdělanci domnívali, že alavité pocházejí z národů starověkého Středního východu, jako byli Aramejci, Kananejci, Chetité a Mardajci. |
20231101.cs_914937_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Sekta alavitů vznikla za dynastie Hamdánovců v Aleppu v roce 969. V roce 1032 se al-Tabarání,vnuk a žák al-Chaṣíbího (jednoho ze zakladatelů alavitismu), přestěhoval do Latákie (v té době ovládané Byzantskou říší). Al-Tabarání ovlivnil alavitskou víru svými spisy a tím, že ji rozšířil mezi venkovské obyvatelstvo syrského pobřežního pohoří. |
20231101.cs_914937_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Osmanská říše utlačovala alavity, pokoušela se je přivést k sunnitskému islámu. Alavité při několika příležitostech povstali proti Osmanům a ve svých horách se bránili šest set let. |
20231101.cs_914937_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Během vlády Selima I. v Osmanské říši alavité znovu zažili velké pronásledování, zejména v Aleppu, kde došlo dne 24. dubna 1517 k masakru, známému jako masakr Telal (arabsky: مجزرة التلل), po němž mrtvoly tisíců obětí údajně vytvořily u hradu tell (česky pahorek). Hrůzy masakru, které způsobily přesídlení pozůstalých do pobřežní oblasti, jsou dokumentovány v Národní a univerzitní knihovně ve Štrasburku. Původní rukopis je dopisem osmanského velitele sultánu Salimovi I. |
20231101.cs_914937_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | K dalšímu útoku na tuto náboženskou skupinu došlo mezi lety 1809 a 1813. Mustafa Agha Barbar, guvernér Tripolisu, napadl alavity „se značnou divokostí“. |
20231101.cs_914937_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Když Francouzi obsadili Sýrii v roce 1920, byl na pobřežním a horském území, zahrnujícím většinu alavitských vesnic, vytvořen alavitský stát. Francouzi to odůvodnili tím, že poukazovali na rozdíly mezi „zaostalými“ horaly a tradičními sunnity. Rozdělení také mělo chránit alavitský lid před silnějšími společenstvími, např. sunnity. |
20231101.cs_914937_12 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | V té době žili alavité v bezpečí, opět mohli po dlouhém zákazu navštěvovat města (zákaz trval během nadvlády Osmanské říše), cestovali do Latinské Ameriky za prací, začali navštěvovat školy, vzdělávat se. Jeden z nich se dokonce v roce 1970 stal syrským prezidentem. |
20231101.cs_914937_13 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Po vyhlášení nezávislosti v roce 1946 zažila Sýrie mnoho vojenských převratů a vzestup strany Baas. V roce 1958 se Sýrie a Egypt na tři roky spojily coby Sjednocená arabská republika. V roce 1970 generál letectva Háfiz al-Asad, který byl alavita, převzal moc a zahájil ve straně Baas „nápravné hnutí“. |
20231101.cs_914937_14 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Háfiz al-Asad se prohlásil za prezidenta Sýrie, což bylo postavení, které ústava v té době povolovala pouze sunnitským muslimům. V roce 1973 byla přijata nová ústava, která nahradila islám jako státní náboženství ustanovením, že prezidentovým náboženstvím je islám . V roce 1974, aby splnil tento ústavní požadavek, Musa as-Sadr (vůdce libanonských šíitů a zakladatel hnutí Amal, které se neúspěšně pokoušelo sjednotit libanonské alavity a šíity pod Nejvyšší islámskou šíitskou radou) vydal fatwu, že alavité jsou komunitou dvanáctníků, a tedy muslimové. |
20231101.cs_914937_15 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Za autoritářské sekulární Asadovy vlády byly náboženské menšiny tolerovány více než dříve, nikoli však političtí disidenti. Asad jako diktátor vedl Sýrii až do své smrti v roce 2000. Po něm nastoupil jeho syn Bašár. |
20231101.cs_914937_16 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Alavit%C3%A9%20%28sekta%29 | Alavité (sekta) | Během syrské občanské války trpěli alavité v důsledku své podpory Asadovy vlády proti převážně sunnitské opozici, přičemž až třetina mladých alavitských mužů zahynula v trvajícím sektářském konfliktu. Mnoho alavitů se obává, že by porážka vlády vedla k ohrožení existence jejich komunity. V květnu 2013 Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) uvedla, že z 94 000 zabitých během války bylo nejméně 41 000 alavitů. V dubnu 2017 tvrdil zdroj blízký opozici, že zahynulo 150 000 mladých alavitů. |
20231101.cs_914942_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n%20P%C3%A1cl | Štěpán Pácl | Vystudoval obor činoherní režie na pražské DAMU (2002–2007). Absolvoval inscenací hry Lenky Lagronové Království (získal titul MgA.). Na pražské DAMU pokračoval doktorským studiem v Ústavu scénické tvorby a teorie scénické tvorby u prof. Jaroslava Vostrého (doktorskou práci Slovo v prostoru – Scénické řešení a divácký prožitek dramatu obhájil r. 2014, v roce 2015 vyšla i knižně; získal titul Ph.D.). Vyučoval na Katedře činoherního divadla pražské DAMU a krátce také obor herectví na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. |
20231101.cs_914942_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n%20P%C3%A1cl | Štěpán Pácl | Ve své režijní tvorbě se věnuje inscenování textů české i světové dramatiky; současným a také klasickým, včetně méně hraných. Jeho aktivity přesahují oblast profesionální divadelní scény: Jako lektor se pravidelně účastní divadelních dílen na domácích festivalech, mj. na brněnském festivalu ProArt či na mezinárodním festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov. |
20231101.cs_914942_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n%20P%C3%A1cl | Štěpán Pácl | V prvních letech své profesionální dráhy nastudoval a jako host uvedl hry na několika domácích scénách. V roce 2010 se podílel na založení divadelní společnosti Masopust, která vznikla z inscenačního týmu a hereckého souboru inscenace Topolovy hry Konec masopustu. S ní také nastudoval hru Henrika Ibsena Brand-Oheň a v Čechách do té doby nehranou hru Vytrvalý princ Pedra Calderóna de la Barcy. S touto společností se v roce 2012 také zúčastnil konkurzu na provozovatele pražského Divadla Komedie, ve kterém postoupil do finálového kola. |
20231101.cs_914942_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n%20P%C3%A1cl | Štěpán Pácl | V roce 2013 byl jmenován režisérem a zároveň uměleckým šéfem ostravského Divadla Petra Bezruče, kde působil dvě sezóny (2013/14 a 2014/15) a s jehož souborem nastudoval celkem pět her. V září 2015 se stal režisérem Činohry Národního divadla v Praze, kam ho angažoval její umělecký ředitel Daniel Špinar. Jeho prvním režisérskym počinem byla inscenace Modrý pták ve Stavovském divadle. Celkem s jeho souborem nastudoval a uvedl čtyři inscenace. V angažmá pražského Národního divadla setrval dvě sezóny (2015/2016 a 2016/2017). |
20231101.cs_914942_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n%20P%C3%A1cl | Štěpán Pácl | V lednu 2019 se stal režisérem činohry Národního divadla v Brně, kde zahájil na podzim téhož roku uvedením Jiráskovy Lucerny. Navázal zde spolupráci s uměleckým šéfem činohry a dramaturgem Milanem Šotkem, započatou již v pražském ND. |
20231101.cs_914942_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n%20P%C3%A1cl | Štěpán Pácl | Magdalena Frydrychová: Dorotka (Švandovo divadlo v Praze; premiéra 1.3.2008; inscenace pozvána na mezinárodní festival Bez hranic do Českého Těšína, na festival Čekání na Václava do Hradce Králové a na festival Křižovatky do Olomouce). |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.