id
stringlengths 47
47
| part
stringclasses 1
value | title
stringclasses 1
value | text
stringlengths 40
26.3k
|
|---|---|---|---|
<urn:uuid:ef893516-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Alice jej udeřila tak silně do prsou, že zavrávoral zpět. |
|
<urn:uuid:ef893517-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Zkoušení moučnatosti ječmena. Velmi důležitým požadavkem dobré jakosti ječmena jest moučnatý obsah zrna. Je-li zrno kližnaté neb tvrdé, nehodí se dobře k účelům sladovnickým. I rolník musí na vlastnosť tuto hleděti, chce-li docíliti dobrý ječmen sladovnický. O stavu zrna přesvědčíme se nejlépe proříznouce je. Velmi dobře hodí se k účelu tomu Grobeckrův přístroj, jenž vyobrazením jest znázorněn. Přístroj složen jest z mísky a) opatřené nálevkovitými otvory. Pod ní leží rovná plotnička c) rovněž v tomtéž pořadí opatřená nálevkovitými dírkami. Mezi oběma je ostrý kulatý nůž b). Všechny tři části otáčejí se okolo jediného bodu jako u nůžek. Chceme-li ječmen zkoušeti, nabereme zrn ječmena na mísku, otočíme nůž ven a položíme mísku i spodní plotnu přesně nad sebe. Na to pohybujeme přístrojem, aby dírky každá jedním zrnem se naplnily, načež prořízneme nožem semena. Otvorů jest 50 i můžeme ihned přehlédnouti stav moučnatosti 50 sem ječmenů. Přístroj jest dobře pracován a dostati ho lze u vynálezce P. Grobeckra, ředitele pivovaru v Arternu (Durynsko v Německu). Cena 15 marků (asi 8 zl.). A. |
|
<urn:uuid:ef89351a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Březnitz Rokitzan Neuhaus Tabor Hořitz Jičín Nimburg Deutschbrod Písek Písek Přestitz Schüttenhofen Schüttenhofen Winterberg Karolinenthal Mühlhausen Pilgram Jungbunzlau |
|
<urn:uuid:ef89351b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Sbírka zákonů československých. III./17. § 3—5. z části přeložiti dočasně do jiného místa župy. Ustanovení dvou posledních odstavců § 8 platí i pro tyto případy. |
|
<urn:uuid:ef89351d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Soudní síň. V Olomouci, 11. července. Ohnivá mysl. (Dva zločiny násilného smilstva. — Před porotou. Od zvl. zprav. »L. N.«) Bylo to letos na jaře pozdě večer; lesem u Šternberka kráčela malá ženuška N. se svým desitiletým synkem, spěchajíce ku svým příbuzným na návštěvu. Ti za tmy přidružil se k nim 30letý zedník Marka Frant., který obdržev výplatu a již hodně rozjařen lesem domů se ubíral. Dlouho se ale galantně nechoval; žertoval sice, ale brzy byly žerty jeho takové, že žena jim nechtěla rozuměti, a pokročil ve svých žertech až ke skutku, chtěje učiniti ženě nisilí. Tato všemožně se bránila, při čemž vydatně jí pomáhal její syn, který deštníkem odháněl smělého milovníka. Marka dil se však na útěk teprve tehdy, když znamenal, že na poík chlapců někdo se přibližuje. Bohužel zapomněl ve svém spěchu na osudném místě svou čepici, která stala se nyní nejpádnějším důkazem a svědkem proti němu. Při dnešním přelíčení tupě přiznal se obžalovaný ku skutku za vinu mu ladenému a proto porotcové k otázce jim dané přisvědčili, nálež soud po krátké poradě odsoudil jej na dvě léta do taškého žaláře. K témuž trestu odsouzen byl 10. tm. řeznický pomocník Josef Soldán, který za bílého dne v poli doprstil se násilí na mladé dívce. Obě přelíčení, jak se samo selou rozumí, byla tajná a mohli jsme proto jenom stručnou spiru podati. |
|
<urn:uuid:ef89351e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Mistr diamantu Diamantové nástroje a vrtáčky — Objednávky ze Švýcar a Francie Až na konci Dejvic ve své laboratoři pracuje bez nebo válečky a musí pěkně pracovat. Firma Drenreklamy jedinečný odborník, skromný, ale výtečný del-Zwe lling kupuje od něho licencí na výrobu člověk, František Sedláček, tovární inženýr, kteznámých diamantových zubolékařských nástrojů, rému se podařilo ovládnout skvělé vlastnosti dla- Přinutí dále dlamant, aby bezvadně vrtal tvrdou mantu a zapřáhnout ho do té nejtěžší práce. Odisolační keramiku, hotoví pilky, které krájejí karborníkem se nenarodl. Původně vedoucí inženýr borund a tvrdokovy jako máslo. Dívem dlamanv továrně na ozubená kola, později pracuje v letové techniky je jeho vrtáček v průměru 0.2 mm, dutý s otvorem 0.03 mm, kterým provrtává drahokamy za tolik minut, kolik hodin bylo dříve potřebí při starých methodách. Při nedávné návštěvě ve Švýcarech vyzkoušeli opatrní Švýcaři jeho nástroje v soutěži s podobnými nástroji domácími, švédskými a americkými. Sed áčkovy dlamantové nástroje zůstávají po dvouhodinové práci intaktní, neporušeny, ostatní jsou hodně obroušeny. z některých opadal diamant úplně. Jeho generální zástupce Roger Mayer, Lausanne přijímá s radostí gratulace a znovu zve mistra diamantu do Švýcar a dává mu nové úkoly. U nás repatriant Sedláček je dávno znám ve Škodových závodech, a jní se postarali, aby vešel ve styk s organisátorem moderní obráběcí methody tvrdokovy inž. Hirschfeldem, který po něm žádá bakelitové diamantové brousící kotouče, našla si ho Opt kotechna, navštívili ho zástupci státních dolů a znovu ho zve cizina a uděluje nové exportní zákazky za miliony do Švýcar a Francie. Kiníka ušních a nosních chorob v Lausanne, prof. Taillens, má od něho operační dlamantové nástroje pro naše chirurgy má připraveny nástroje jiné, zejména trepanační korunku, kterými zmírní utrpení paclenta a usnadní práci operatéra. A tak po dlouhých teulkách v ciz ně, neodpočívá čtyřiašedesátiletý »mladík«, tuhý Valach z Halenkova z Beskyd, spolužák nezapomenutelného vynálezce Sousedíka. Ministerstvo průmyslu, odbor min. rady dr. Cimburka, bude se moci za krátkou dobu pochlubit úplnou sbírkou Sedláčkových vynálezů, která bude světovým unikátem a pýchou tohoto ministerstva, Plnému rozvinutí činnosti brání malý pracovní prostor, ale snad i tato překážka bude včas překonána a bude splněno vynálezcovo přání — přinést do vlasti miliony dobrých valut za hodnotné české výrobky. Začátek je skvělý. A pak že ne máme odborníky! Čech. |
|
<urn:uuid:ef89351f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Jména lidová: na Slovácku borovička. Popis. Vždy zelený, 1—11/2 m vysoký keřík nebo stromek hned od země rozkladitě větevnatý. Pichlavě špičaté jehličí jest sestaveno po třech do přeslenů a má na líci sivou rýhu, na rubu vyniklé žebro, Dvoudomé květy rozvíjejí se v dubnu a květnu. Prašníkové jsou sestaveny po 3—4 v četných přeslenech do podlouhlé jehnědy; pestíkové stojí v kulaté šištičce o 3 šupinách, které zdužnativše srostou a vytvoří bobuli v prvém roce zelenou, ve 2. roce černou modře ojíněnou s 3 semeny a chodbičkami silicí vyplněnými (jalovčinky). Stanoviště. Suché lesy a stráně, paseky a vřesoviště. Pěstování. Pěstuje se ze semene na suchých vzdušných místech. Zralé bobule sbírají se na podzim a suší na vzduchu. Nezralé obsahují více silice, ale mají méně příjemnou chuť. Upotřebení. Silice (olej) jalovcová, obsažená ve všech částech, nejvíce ovšem v bobulích, má účinky mírně dráždivé na ústroje zažívací Léčivé-rostliny. 3. vyd. |
|
<urn:uuid:ef893520-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1) R. 1462. Blasius faber resignat unam quartam agri post piscinam plebani et penes agros Simonove střelcove. 2) Název tento odvozován jest také od knížat Münsterberských nám však podobá se, že výklad náš jest správnější a přechod k nynějšímu názvu snadnější. |
|
<urn:uuid:ef893521-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | a Zde viděti lze takový párek, kterak debatuje a jestli se nemýlím, tedy jsou zrovna na nějakém sněmu. Tato zvířata jsou člověku nejvíce podobná, všecko po lidech dělají a proto vždycky lidem na blízku žijí. My právě vidíme je, jak hlasují pronávrh, mají-li býti i na dále lidem k obtíži. Žijí všude a rodí se do roka v nesčíslném počtu. U nás hlavní druhy jsou plzeňská a obyčejná. Někdy bývá opice nevítaným hostem a potom přijde člověku draho. Aby publikum nenaříkalo, že se shlídlo, podíváme se nynčko na velikého filosofa nejnovější doby, |
|
<urn:uuid:ef893525-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Razítko „Biblioteka VI. Tukalevskago" na druhé před. předsádce spolu s inventárním číslem jeho knihovny (perem). Na rubu tit. listu razítko knihovny Imp. Akademie nauk v ruštině a latině. Na rubu první předsádky razítko Smirdinovy knihovny. Svod. katalog 4500; Smirdin 1317; Sopikov 6649; Guberti I, 91; Bitovt 1296. 10114-T |
|
<urn:uuid:ef893527-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 51. Ta stížnost sou samý pletky, Tou sou příčiny jiný, Byl sem vytejkačem taky A znám vaše ouskoky: Sobě velky, kněžům maly Snopečky jen vážete, Na desátek samé (nečit.) A poh(nečit.) dát chcete. 52. Vydouc vytejkač tu faleš, Poněvadž slepej není. Že od horní k dolní mez Mandele se stahují: A že do mandelů pro vás Víc snopů nastrkáte, Když vytejkač pravdu řekne, Proto se hned hněváte. |
|
<urn:uuid:ef893528-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | plamínků, jak byli lidovci po oné volbě rozprášeni, jak museli nejrychleji k povozům, jak sedali na neosedlané koně a jak v nejdivějším zmatku prchali z města, aby ušli mužům cepy ozbrojeným, jsouce zdecimováni a demoralisováni? Škoda, že toho pisatel zprávy neuvedl; čtenáři dvojctihodného listu by bývali měli lepší pochoutku, než kdyby vypili dvacet štamprlátek jiskrného „lacrimae Christi“, Zpráva „Hlasu“ o „ukazování dveří“ lidovcům je lží. Jeť přece známo, že pp. Skalka a Hrubý nebyli voleni jen na své výslovné přání a že místo nich byli zvoleni jiní — opět lidovci. Že pak nebyl zvolen posl. Pospíšil, jest nám všem známo, že, když se dozvěděl o své kandidatuře, chodil od jednoho voliče k druhému a žádal, aby jeho nevolili, poněvadž jest přetížen. Zpráva ona tak radostně vytroubená není než nesmyslným žvaněním, jako vůbec všechny ty povídačky o nekrytí zpronevěřených peněz a velikém vítězství konservatismu, v němž hezounky zaobalen skrývá se klerikalismus. Ono poslední přání křesťanskou láskou v každém coulu se vychloubajících mužíků klerikálních jest a zůstane pouhým zbožným přáním starého hříšníka. Strana klerikální nejméně jest k tomu povolána, aby někomu něco přála, předně proto, že jako t. zv. představitelka míru nejedná důsledně (její činnost beztak vyznívá v heslo: zab a kal. v bahně lov) a pak proto, že se brzyčko kostky obrátí. Svíčkové báby, kostelníci, massa materiálu nespracovaného, neuvědomělého, jsou příliš nepevným základem, nežli aby nepocítila strana klerikální sama jednou všeobecné, úplně ji odpuzující consilium abeundi. — Tolik prozatím. O tom kler. Vurzingrovi et comp. promluvíme příště, neboť jsou nám dobře známé stavby silnic v Heřmanovu, nádraží a k Borům; ovšem klerikální „Hlásek“ o tom všem mlčí. Z Dol. Kounic u Ivančic. [Těl. jednota „Sokol“.] V neděli dne 9. srpna o 3. hod. odp. odbývá se ustavující valná hromada tělocvičné jednoty „Sokol“ s tímto programem: 1. Zahájení schůze. 2. přijímání členů. 5. volba starosty a výboru. 4. volné návrhy. Přátele a příznivce myšlénky sokolské z Kounic a okolí zve k této schůzi nejuctivěji zařizující odbor. Z Dobromělic. [Matiční slavnost] uspořádají v neděli dne 9. t. m. studující v místnostech pana Jana Zapletala v Dobromělicích. Odpoledne o 3. hodině zahradní zábava, večer o půl 8. hodině v sále komické výstupy a po vyčerpání programu taneční vínek. Vstupné: Odpoledne do zahrady za osobu 20 kr. Večer do sálu: pán 40 kr., dáma 20 kr. O hojnou návštěvu a účastenství ve věci národa uctivě prosí studující. Z Fryštáku. [1866—1896.] Roku 1866 podnikly mnohé znamenitější osoby z Fryštáku pouť na posvátný nás Hostýn na poděkování, že Fryšták ušetřen byl hrozné nemoci ve vlasti naší tehda zuřící. Od roku toho konána byla pouf tato každým rokem. Letos jsme před třicátou poutí. Ještě žijí mnozí, kteří se první pouti súčastnili. By třicetileté jubileum pouti letos důstojně mohlo býti oslaveno, zveme nejupřímněji vás k letoší pout: na Hostýn, která se za příznivého počasí konati bude dne 25. srpna. Sejděme se všichni, staří i mladí, toho dne na Hostýně! Vyjde se dne 25. t. m. o 1/25. hod. ranní z Fryštáku. Z Husovic. [Díkůvzdání.] Na výlet dítek českých škol mateřských v Husovicích darovali: uzenky pp. Kučera (za 4 zl. 30 kr.). Matějíček (za 1 zl.). Potměsil : Brna (148 párků): žemličky pp. Kleveta (120). Nahodil (84). Pohl z Brna (150): buchty: ppí. Andrýsková. M. Černá. Kocmanová (mísu táču), H. Krejčí. C. Kyselková. M. Matějíčková. F. Suchánková (2 bábovky). Šindelková, F. Vykydalová: cukrovinky: ppí. M. Dvořáková, Chloupková. Keprtová. F. Minaříková. Patíková. Paukrtová J. Polášková (za 1 zl. 20 kr.), M. Šindelková a p. O. Dvořák z Cejlu (300 kusů): dále 3 zl. pan Vilém Civín, velkoobchodník z Brna, po 2 zl. pí. Valníčková a pp. Šik a Tres: 1 zl. 50 kr. pí. Maděránková: po 1 zl. pí. Bradáčková (traf.). M. Dvořáčková. Hübnerová (naduč.). Jarošová (starost.). Kachlíková. Kalousová, Somrová. Senkupová, Střelcová. Valíková, pp. F. Borkovec. Hynek Čech, majitel cihelny v Maloměřicích. Sádlík. Smažil, A. Urbánek: po 50 kr.: pí. Hrejsemnou, pp. J. Antonín, Geisler, Al. Němeček. Ant. Pavlus; 30 kr. pí. Dragounová. U pokladny přeplatili: o 2 zl. p. Kolbek, o 1 zl. pí. Bauernfeindová. Urbánková, pp. Bradáček, Keprt, Kleveta: o 80 kr. pánové Jaroš (starosta). Matějíček, Paukert: o 50 kr. paní Stařecká, pánové Burian, Dorčák. Pavlus, Valníček; o 40 kr.: paní Buchtová. Keprtová, Kučerová, Švandová. Zezulková. pánové Anderle. Gargulák: o 30 kr. pan Kachlík. — Výbor Krejcarového spolku koná milou povinnost, vzdávaje srdečné díky všem těmto ctěným dárcům, dále sl. potravnímu spolku za laskavé propůjčení zahrady, sl. obč. besedě „Svatoboj“ za ochotné zapůjčení džbánků, ct. slečnám: A. Bradáčkové, Švandové a Trkanové za ochotné spoluúčinkování při podarování děti, jakož i všem, kdož jakkoliv o zdar výletu se přičinili: zároveň dovoluje si výbor Krejc. spolku prositi, aby ctění dobrodincové Krejc. spolku i budoucně neodpírali své štědré a pomocné ruky. Z Nov. Ronsinova. [Divadlo.] V neděli dne 2. t. m. uspořádal u nás „kmen Rhabadulih“ divadelní představení. Sehrán byl kus: „Půjč mi svou ženu!“ Fraška od Desvalliers-a v překladé Hübnerově. Ačkoli byla minulou neděli návstěva divadla dosti četná, přece jsem pozoroval, že schází dosti těch, jež vždy bývalo vídati holdovati Thalii. Snad tomu bude příště jinak Souhra kusu byla dobrá, ba na tak krátký čas, po který kus byl cvičen. výtečná. Přední zásluhu má ovšem režisér p. doktor B. Vepřovský, který s nevšední pílí a ochotou řídil a cvičil naše síly herecké. V jednotlivých úlohách vynikaly: sl. V. Růžičkova (Angela), která velmi dobře sehrála mladou žínku Rissolinovu, ačkoli by jí trochu samostatnější pohyby nebyly škodily: sl. Adéla Springlova (Editha), která s náležitým pochopením vpravila se do své úlohy: v sl. M. Springlové dřímá vynikající talont herecký, který se nesmí nechati usnouti. — Z pánů vynikal p. Macalík (Rabastoul). Sehrál svou úlohu výtečně, jak nejinak jsme u něho zvyklí. Pan Růžička (Gontran) pobavil nás mile svým humorem, neškodila by mu však v jednotlivých místech větší klidnost a srozumitelnost. U p. Osolsobě (Rissolin) zamlouvalo se nám pravé pojetí úlohy, příslušná rozvaha a umírněnost. Též dobře roli svou sehrál p. Votýpka (Beautirau) a menší úlohu p. Götzl (Jan). Obecenstvo bylo jak náleží hrou touto spokojeno a vzdalo také hlučným potleskem zaslouženou odměnu statečným hercům. Nelze mi ještě nezmíniti se o něčem, co se mnohého podivné dotknulo. Míním totiž kytičky, které se při objevení jistých slečen na jevišti octly. Myslím, že po sehrání kusu by věc byla bývala místnější. Po divadlo rozproudila se čilá taneční zábava, trvající do pozdních hodin ranních. Z Náměště. [Velký výlet] uspořádá občanská beseda v neděli dne 9. srpna na hraběcí střelnici v Náměšti. Hudba úplné vynikající sokolské kapely rosické, řízené kapelníkem panem Tůmou. Z Kelče. [Díkůvzdání.] Všem ctěným příznivcům, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k uskutečnění radovánek pro žáky školy kelecké, voláme „Bůh zaplať!“ Z Prosenic. [Morava svým Maticím.] Omladina Malo- a Velko-Prosenická a Bucká zařídí za súčastnění spolků čtenářského ve Vel. Prosenicích, „Podhajana“ v Buku a vysloužilců v Prosenicích starodávné „Přástky“ hanácké v neděli dne 16. srpna o 3 hodině odpoledne v zahradě cukrovaru v Malých Prosenicích Pořad: 1. O půl 3. hodině odpol. uvírání okolních hostů a spolků |
|
<urn:uuid:ef89352a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Lid plní své závazky republice Dary k IX. sjezdu KSČ věcí celého národa né, ženy i muži slibují splnit drobné úkoly, sý - Praha 2. dubna na příkladech velkých podniků vidíme, jak Milí soudruzi. Nemohu se zúčastnit práce v celku vypadá tato kolektivní snaha našepro republiku někde v závodě, kde bych se mohla podílet na výsledcích práce jako jedho obyvatelstva. Spolek pro chemickou a na z pracujících. Na naší samotě sleduji jen hutní výrobu, n. p. závod v Ostravě, zavázal se, že věnuje zvýšením výroby částku posloucháním rozhlasu a čtením novin, které se mi jednou za čas dostanou do ruky, 4.302.530 Kčs. Do konce března splnil tento plnění úkolů pracujících. Sem na samotu závod svůj závazek na 99.20 procenta. Je nikdo noviny nekolportuje. Opatruji zde zcela jasně, že podařilo-li se splnit závazek dcerku a synka mé dcery, která pracuje za čtvrt roku skoro na 100 procent zkrátí se takto doba určená ke splnění ročního pláv Praze. Chci však také přispěl republice nu tohoto podniku. darem k devátému sjezdu strany, která nás vede lidovou demokracií k socialismu. Za- Ještě přesvědčivějí se nám objevuje akce vazují se, že do května vysázím zde na sazávazku, sledujeme-li ji ve větším měřítku. motě 20 moruší, abych mohla v budoucnu Vezměme si na př. Slovensko. Tam se 298 prospět našemu textilnímu průmyslu pěstozávodů zavazuje, že šetřením nástrojů a váním bource morušového. Dále navrhuji, energie ušetří 67.124.798 Kčs. Zrychlením aby všichni ti, kdož nemohou přímo přispět pracovního procesu a zlepšovacími návrhy republice svou prací na závodech, vysázeli dají slovenské závody našemu hospodářství všude, kde jsou pro to podmínky, slunečnidalšich 53.306.293 Kčs. To jsou čísla, zace. Mohli bychom tak v budoucnu rozřešit chycující slib 29 závodů. Další možnosti výrobu slunečnicového oleje. Pětiletce zdar. vidi pracující Slovenska a také je uskuteč- Anežka Válová, Lučany nad Nisou 462. ňují utvořením 448 úderek a jejich soutěží, To je jeden z těch prostých dopisů od jeddo které se přihlásilo 103 závody. 1019 jednotlivců, kteří také chtějí přispět k plnění notlivých úderníků z 45 závodů rovněž souúkolů pětiletky. Takových dopisů dostává teží, cílem jsou lepší způsoby práce a úspoústředí KSČ tisíce. Také kancelář presidenry; 400.000 hodin se na Slovensku odpracuje ta republiky dostává podobné dopisy, kde prací brigád. se pisatelé zavazují přímo presidentu re- Na těchto případech závazků jednotlivců, publiky Klementu Gottwaldovi, že splní svůj závodů a celých skupin podniků ze Slovenslib. Dary ke sjezdu strany jsou dnes zaska vidíme, jak se mění lidská práce v trvaležitostí všeho obyvatelstva republiky. Tyto lé hodnoty, které se v budoucnu projeví sliby se už nyní plní a pomáhají nacházet všechny ukryté možnosti, jak pomoci co zlepšením životní úrovně našeho obyvatelnejrychleji republice. Zatím co prostí občastva. |
|
<urn:uuid:ef89352c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nebo ſtoge konal, to newjm! — Co wiſak ſw. Fa= roljm (dle udáni negmenowaného ſpiſowatele z Sybingu, o ſw. Repociánowi řjci měl, že ſw. Re= pocián, proto že w nebi geſt, nás neſlyſſi;" *) to w citowaném mjſtě neſtogi, nýbrž ze ſlow té= hož ſw. učitele na giném mjſtě ſtogicjch, náſilau ten ſmyſl geſt wykraucen, a ſice ze ſlow tēchto: „S kým wjce mluwiti nemůžeme, o tom mlu= witi nikdý nepřeſtaneme.“**) Ač prawda geſt, že 8 zemřelým Repociánem giž tak gako s gi= ným žiwým člowěkem mluwiti nemůžeme; tak předce z toho nenáſleduge, že Repocián ſkrze Boha modlitbu naſſi wyſlyſeti nemůže? Uċj ně= co takowého ſw. Faroljm? Rde geſt ta wērnoſt w udáwáni a citowáni textu piſma ſw., a řeči ſw. otců, ta wěrnoſt, kterau reformátſſtj učitelo= wé plným hrdlem od katolických ſpiſowatelů po= žadugi ? — |
|
<urn:uuid:ef89352e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Tab. II. Budeč, obec Kováry, okr. Kladno. Líc a rub bronzového zlaceného křížku s maskami v raméncích (na rubu otisk textilu). Max. velikost zlomku 31 x 31 mm. Foto V. Jílková - J. Sul- |
|
<urn:uuid:ef89352f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Na závěr svých poznámek na téma „není absolutismus jako absolutismus“ bych chtěl ještě připomenout, že mnou navrhované třídění tudorovského a španělského typu absolutismu je prakticky použitelné také v dalších vývojových souvislostech. Můžeme totiž sledováním obou typů absolutismu, zejména pak tím, v jakém pořadí dochází k přeměnám jednoho typu absolutismu v druhý typ, dojít k velmi zajímavým dalším závěrům, které nejsou bez užitku pro historikovu práci. Zamyslíme-li se totiž blíže nad tím, jaké následky v průběhu historie mají na další tempo i na charakter vývoje námi zjištěné přeměny absolutismu z jednoho typu ve druhý, dojdeme k některým charakteristickým výsledkům. Po náležité analýze a při vzájemném srovnání jsem totiž došel k poznatku, že pro další historický vývoj v progresivním, respektive v regresivním smyslu není bez významu, v jakém pořadí se v posledních stoletích existence feudálního společenského řádu realizovaly jednotlivé typy absolutismu v jedné a téže zemi. |
|
<urn:uuid:ef893531-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | dr. Burkhard z Minneapolis. Vzácní hosté zapsali se poté v pamětní knize a prohlédli si starobylé síně radniční. |
|
<urn:uuid:ef893532-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ODBORNÉ POSUDKY A ODHADY starých obrazů, starožitností a starožitného nábytku, uměleckých sbírek a pozůstalostí za mírnou odměnu (nemajetným zdarma). VÝHODNÝ JICH PRODEJ buď aukcí neb z volné ruky za kulantních podmínek OBSTARÁVÁ |
|
<urn:uuid:ef893533-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | v . ... žádá: Veleslavný sněme pro království české, račiž v zasedání svém osnovu zá kona o zákonitých společenstvech rolnických pro království české projednati. Úmrtí. Známý mecenáš Alois Oliva zemřel dne 20. t. m. u věku 77 let. Celý život zesnulého protkán jest šlechetnou dobročinností. Postavením vychovatelny v Říčanech zbudoval si pomník nehynoucí. Universálním dědicem učinil Jul. Hancyho, nájemce velkostatků Chrášťany-Dušníky. Značnou část jmění věnoval vlasteneckým a lidumilným účelům. V Noutonicích zemřel František Zábranský, rolník, bývalý poslanec a okresní starosta a muž o život národní vysoce zasloužilý. Budiž oběma paměť nehynoucí zachována! Konfiskace. Předešlé číslo Obrany Zemědělců propadlo konfiskaci. Poslanec František Udržal podal v příčině konfiskace interpelaci v říšské radě, již uveřejníme v příštím čísle. Novinářský kolek po dlouhých těžkostech a odkládání byl včera i panskou sněmovnou zrušen. Konečně daň ze spotřeby duševní, která byla černou skvrnou pokroku v Rakousku, byla odstraněna. Brožura. Jest všeobecně známo, že vydal pro- fessor Masaryk brožuru, v níž obhajuje židovského pobudu a vraha Hilsnera. Pan professor dal často již světu prohlédnouti svoje ledví, že však byl s to vystoupiti se zmíněnou brožurou, výplodem to židovského ducha a důkazem nestoudné drzosti, naplniti musí každého myslícího člověka hnusem proti tomuto pánovi, jenž tak rád mluví o huma nitě. Proč plete se do věcí, o nichž vskutku nemá ponětí a do nichž mu vlastně nic není? A není-li to opovážlivostí ohromnou ignoro vati nález nestranných porotců a spravedlivost rozsudku vynešeného podezřívati? Vrhati pak prostičkou, falše a švindlu neznající, nešťastnou a zdrcenou matku zavražděné Anežky Hrůzové v podezření zločinu vraždy jest špatnost, tak veliká špatnost, že možno si podobnou představiti sice u člověka vyrostlého v ovzduší zločinů, ne však u professora, který chce názory své činiti směrodatnými ve světě vě deckém. Odpusť, Pane, stvořiteli té brožury. neboť nevěděl, co činí. Pořádání hospodářských kursů na c k. české technice setkalo se se všeobecnou účastí našeho rolnictva. Přihlášek sešlo se až posud tolik, že pořádání kursu jest zabezpečeno. Úkaz to zajisté nadmíru potěšitelný a nejjasnější důkaz toho, kterak rolnictvo naše touží po odborném vzdělání, kterak je ceni a jest si vědomo toho, že vedle praktických zkušeností rolnictvo potřebuje k zápasu svému i theoretických znalostí. Kursy ovšem jsou úplně bezplatné. Pořad přednášek dostane se každému posluchači dne 2. v Praze. Přednášeti započne se dne 2. ledna o 8. hodině ranní v síni číslo V. Za velice výhodných podmínek pronajme se panství o pěti dvorech v krajině nadmíru úrodné. Jest možno více rolníkům o nájem se ucházeti. Poněvadž brzy bude roz hodováno o pronájmu tom, jest nutno, aby se naši rolníci, pokud by chtěli velkostatek pronajmouti, přihlásili u redaktora t. l., tajemníka Hrubého, abychom s nimi potřebné informace sděliti mohli. — Věc kvapí. Hodno následování. Ředitel hospodářské školy v Lounech pan Hess rozvinul v okresu lounském účinnou akci ku zbudování obilního skladiště. Stalo se tak po schůzi v Citolibech dne 17. t. m. pořádané. Ač účast následkem sněhových vánic nebyla právě největší po řeči p. ředitele Hessa přikročeno ku upisování podílů pro stavbu skladiště v Lounech. Upsáno ihned 215 podílů po 10 korunách v obnosu 2.150 korun Zároveň |
|
<urn:uuid:ef893534-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Listárna redakce: P. B. Č. v. Heleně: Předplatné Vaše sahá až do 31. března t. r. Ostatní sem sdělil bývalé redakci. Přání Vašemu stranu kázaní budu se dle možnosti snažit vyhověti. Důst. p. J. Sz. v C. Učinil jsem dle Vašeho přání. Do Dvakačovic, pošta Hrochův Týnec op. Est. Timto vyhovuji. P. Kost. v Hermsd. Vaše předplatné došlo koncem m. r., nic však méně čísla se Vám odtud posílají, a sice 2hé již dvakráte. |
|
<urn:uuid:ef893535-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Státně zkoušená 2129 učitelka klavíru má ještě několik hodin k zadání. Nekázanka 5, II. patro. |
|
<urn:uuid:ef893536-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Č. 35. Výroba másla, tvarohu a sýra v domácnosti. Napsala Marie Orlová. S četnými vyobrazeními. Za 1 K. |
|
<urn:uuid:ef893537-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | schůzi studentské dobře připomenul umění souvěkému: »Právě o partiích (města) architektonicky a historicky bezvýznamných lze říci: Hic Rhodus, hic salta — zde nechť moderní umění ukáže, seč jest,« a upozornil na to, že nejmonumentálnější stavby nové Prahy, Národní divadlo, Rudolfinum, Zemské museum, zřízeny byly na místech před tím pustých. K tomu pak dodávám jen tolik, že zajisté máme plné právo žádati, aby moderní naše architektura nás obohatila, aby državu naši uměleckou rozmnožila, tudíž aby díla nová, s minulostí konkurující, stavěla vedle starých, ne na jejich místo. Ostatně poznámky tyto nikterak neobracejí se snad proti našim umělcům; ti osvědčili, zejména v umělecké kommisi městské a četnými projevy jinakými, takový zájem na starobylém rázu Prahy, že od nich vážné nebezpečí nehrozí. Ale péče o souvěké umění bývá druhdy vítanou záminkou těm, kdož důvody proti zachování některých památek shledávají na všech stranách. Podniká-li se akce ve prospěch staré malebné Prahy opravdivá a zásadní, v rozměrech nejširších, nesmíme si zapírati, že bude namnoze vyžadovati i přiměřených obětí. hmotných. Pokud soukromých práv jednotlivců se týká, s jedné strany arci mají se podrobiti zájmům celku — a k tomu také budoucí řád stavební musí přihlížeti. Se strany druhé pak bude zajisté spravedlivo, aby některá břemena takto vzniklá (přikázanou úpravou domův, obmezením počtu obyvatelův atd.) aspoň částečně svalena byla na fondy veřejné. Při tom však znovu jeví se nám neodkladno zásadně řešiti celou otázku; neboť leckdy bylo by možné bývalo vyhnouti se hmotné újmě soukromníkově, kdyby otázka jeho majetku se týkající byla řešena v čas. Ustanoví-li se regulační čára, každý odhaduje pozemek svůj dle ní, po případě na základě tom s ním i spekuluje; ukáže-li se pak po letech potřeba nějaké pronikavé změny, snadno bývá jím považována nejen jako ztenčení zisku, nýbrž i jako skutečná ztráta. Čím déle bude se otáleti s uzákoněním nového řádu stavebního, tím častěji budou se vyskytovati případy, v nichž skutečně snahy po zachování starobylého rázu našeho města spojeny budou s obětmi tak velkými, že zarážeti budou i tam, kde snad jinak vůle je nejlepší. Nadmíru důležita jest ovšem finanční stránka této otázky pro obec Pražskou. Vídeň, jako v přemnohých jiných věcech, i v této byla šťastnější — my dosud nemáme fondu podobného onomu, jenž utvořen byl v letech padesátých k rozšíření města Vídně a znamenal vlastně velkolepý dar tomuto městu. I to bylo již veřejně přetřásáno. Obec Pražská obětem a snad i značným obětem se nevyhne, vyhnouti se nesmí; nezbývá tudíž nic jiného, než starati se o náležité prostředky mimořádné. Že zde ostatně neběží o pouhá neplodná břemena, mělo by býti již obecným přesvědčením. Praha není příliš hojně navštěvována cizinci, pokud nepřicházejí za svými záležitostmi a obchody; ale ptejte se, co ony cizince do Prahy láká a co je zde poutá, a pochopíte zajisté, že z devíti desetin je to jen její starobylost a malebnost, že tudíž udržovati oboje nedotknuté, ba pokud možná i zvelebovati, jest svatou povinností obce, pro niž náklady sem spadající znamenají přímo investici nejen hmotně, ale i morálně prospěšnou. Neboť nečíhá obklopující nás cizina nám nevalně přátelská se zjevnou škodolibostí na každý skutek, jímž jednak přítažlivost Prahy se zmenšuje, jednak kulturní vyspělost naše v pochybnost se uvádí? Na radnici pražské mělo by vládnouti vědomí, že za každé rozhodnutí o starožitnostech našich před světem nejsou zodpovědni toliko hlasující obecní starší, nýbrž že zodpovědnou se činí celá národní intelligence naše, i když sebe rázněji protestuje. Na konec ještě k jednomu budiž zde obrácena pozornost s důrazem největším. Praha s obcemi předměstskými tvoří celek jakožto hlavní město království Českého, třeba administrativně nesjednocený; předměstí jsou vlastně jen rozšířená, nová Praha, jejíž vztahy k městu starému jsou tuším každému patrny. A je-li zachování starobylého rázu Prahy skutečně v zájmu celého národa našeho, jest-li přímo kulturním požadavkem pro nás — pak tím více sluší v něm spatřovati otázku Praze i předměstím společnou. Neoddávám se illusi, že za nynějších poměrů vyzvání sousedních obcí k spolupůsobení při záchranné akci setká se snad s vydatným úspěchem; ale akci na prospěch staré Prahy musíme nezbytně vřaditi mezi důvody, jimiž se domáháme sloučení všech obcí, středisko národa našeho tvořících. Pravíme-li si však, že teprve velké Praze bude možno ve všem vyhověti požadavkům, jež v této otázce klademe, zajisté ani v nejmenším neomlouváme toho, čím se vnitřní město prohřešuje na svých památkách historických a na malebnosti |
|
<urn:uuid:ef893538-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Do Turnova a okolí! Dovoluji si oznámiti, že převzal jsem od p. Jos. Harmáčka |
|
<urn:uuid:ef893539-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nu, je jich poměrně málo. Ale když se vydáme k blízkému chlumu, byť i za pronikavého větru, jsme za chvíli obklopeni mrakem všudypřítomných mučitelů. Nebylo by možno této jejich pohotovosti: sletovati se u chutného vnadidla, využíti k hromadnému jejich ničení? Každý z nás, i otužilí domorodci, uznáváme je za postrach lidí i zvířat. Ale v svých úplně uzavřených stanech spíme v bezpečí. Ve dne nosíme ochrannou síťku a rukavice, v nichž je sice nepříjemně teplo, ale bez nichž se nelze obejít. Těmto obalům člověk snadno přivykne; ale moskytům přivyknouti nelze. Z 10. července nalézám v deníku tuto poznámku: »Moskyti jsou stále horší. Jarvis, Preble a Indiáni nosí nějaký ochranný šat. Major si vypůjčil Prebleovu uzavřenou síťku k velikému jeho pohoršení, protože by ji teď sám rád nosil.« Tento kraj má šest měsíců v roce nejkrásnější podnebí na světě, vyjma deset neděl, zničených záplavou moskytův. Ale je jisto, že lidskému důmyslu se nakonec podaří vyhubiti moskyty. Thompson Seton. |
|
<urn:uuid:ef89353b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | prospěch stavěny krásné silnice, rolnictvu prospívati má rozsáhlá železniční síť, splavnosť řek, síť telegrafní! Vše to s povznášejícím se rolnictvím povstávalo a vzpružovalo ducha průmyslného i obchodního. Rovnoprávnosť občanská vyrovnala veliké mezery mezi stavy jednotlivými, učinivši všechny poddané sobě rovnými před zákonem. Veškeren náš život řízen jest určitými zákony, jež chrání slabého, bezbranného a zdržují mocného od bezpráví. Pečliv jsa o blaho duševní svých milých poddaných, podporuje náš císař pán všechny snahy svých národů ku vzdělání ducha se nesoucí. Za panování jeho školství všech kategorií těší se z velmi chvalitebných úspěchů. Ale nejenom císařským svým slovem podporuje touhu po vzdělání, on podporou hmotnou značně přispívá k tomu, že i nejchudším a nejnuznějším přístupným se stává vzdělání školské. Není téměř jediného dne, kdybychom se nedočítaly o láskyplném, lidumilném podporování všeho, co ku povznešení vzdělanosti slouží. A což říci o dobrotě jeho, která za nejrozmanitějších příležitostí slzy nešťastníků usušila! Tisíce a tisíce vděčných poddaných vroucí vysýlají modlitby ke trůnu Nejvyššího za zdar a blaho toho, jenž po 40 roků otcovsky, moudře a spravedlivě řídí osudy svěřených sobě národů. Bůh popřejž mu dlouhého ještě a slavného panování! Kéž zazáří za vlády milostivého tohoto našeho panovníka také koruna svatováclavská novým leskem, kéž rozhlaholí se královské Hradčany radostným jásotem korunovačním! |
|
<urn:uuid:ef89353c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Doporučujeme bratřím i sestrám, aby při- Členstvo šli na sletiště v kroji slavnostním. členskou s odznakem sletovým má přístup na tribunu a do ochozu. |
|
<urn:uuid:ef89353d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Plzeň Gottwaldovo nádraží- Koterov zastávka obsazená Plzeň-Doudlevce Plzeň Jižní Předměstí Plzeň-Koterov Plzeň-Skvrňany Plzeň zastávka |
|
<urn:uuid:ef89353e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Úloha 9. Drát odporu r spojuje A a B, dva body proudového kruhu, jehož ostatní odpor je R. Spojíme-li A a B dalšími n — 1 dráty, z nichž každý má odpor r, aniž by se jiná změna v ostatním kruhu stala, bude teplo ve všech n drátech mezi A a B dohromady vznikající větší nebo menší než ono, v prvém drátě původně vznikající dle toho, je-li r větší či menší než RVn. Tuto větu jest dokázati. |
|
<urn:uuid:ef89353f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | o povstání. Nezměrná byla trpělivost Petrova ve Vídni, jeho namahání nevypsatelné, mučenické: chtěl spasiti vlast i svou rodinu a zůstati věrným svému králi. Koncem roku 1667 vrátil se Petr na Ozalj. Protože napadlo pak mnoho sněhu, nemohl do Přímoří, kde měl rodinu. Před vánocemi navštívil Tattenbacha na jeho zámku Račju. Byl s ními Rudolf šlechtic Lahn, tehdy jeho podkoní. Jedné noci, v pozdní chvíli, rozmlouvali sami Zrinski s Tattenbachem, a myslili, že vše v zámku již spí. Nebylo tomu tak: Lahn a Baltazar Riebbel, první z jeho úředníků, došoulali se před dvéře pokoje a ani slovo jim neuniklo. Tattenbach mluvil o své druhé ženě, rozené hraběnce Forgačové, ale nechválil ji, pak o braběti Karlu Thurnovi, gorickém hejtmanu, ubezpečnje bána, že bude Thurn s nimi a že udeří na město Terst. Když to Lahn a Riebbel vyslechli, odplížili se ode dveří. O měsíc později, když se Petr chystal z Ozalje do Přímoří, došel z Vídně dopis, ve kterém jej král nanejvýš laskavě prosí, aby si hned pospíšil do Vídně, a pak že odjedou společně do Řezna na sněm. I takto chtěl král Petrovi ukázati, jak mu důvěřuje, jak jej ctí! Petr si vše promyslil a pak se vydal na cestu. Bylo mu milo, že se v Řezně setká s některými německými knížaty. Zdá se, že Zrinski byl do Řezna pozván pouze proto, aby se mohlo pozorovati, co bude dělati, a která knížata se budou s ním nejvíce scházeti. Pokud byl Zrinski v Řezně, sídlela Kateřina nejvíce v Bakru se svými dětmi, |
|
<urn:uuid:ef893540-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 24 hodin seznáme, že hypokotyl je vzpřímen a to tak, že jeho báse ční vzhůru v poloze vertikální, tedy v poloze naprosto abnormální, čili — jak bychom se vyjádřili — rostlina se postavila „na hlavu“. Případ tento poskytuje nám též často velmi pěkné překřivení přes polohu vertikální a vůbec se od normálního pochodu nijak neliší, až na to, že reakce provádí se způsobem naprosto neobvyklým. Reakce, kterou tu hypokotylní část provádí, může sloužiti též za doklad potvrzení, že ne všechna zařízení rostlinného těla, pohyby a pod. jsou prospěšná. |
|
<urn:uuid:ef893541-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | smrti se stavěla vždy rozhodně proti feudalismu, imperialismu a fašismu a bojovala za osvobození čínského lidu. Zlatou medaili se Stalinovým portrétem odevzdal paní Sun Čin-lin spisovatel Ilja Erenburg, který zdůraznil, že pevnost a nerozbornost čínsko-sovětského spojenectví je nejspolehlivější zárukou, že síly míru zvítězí nad silami války. Známý chilský básník Pablo Neruda přečetl pak báseň na počest paní Sun Čin-lin. |
|
<urn:uuid:ef893543-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ale tvoří v sobě větší část dusičnaté látky na útraty vzduchu a rozkládají také součástky půdy, třebas ne zrovna u velikém množství; nevyžadují tolik práce, zachovají lépe souvislost ornice a ušetřují prsť půdy více než-li rostliny řepové. Hnojem, jejž spotřebují, vytvoří více látek krmných a hnoje, než-li rostliny řepové. Jestliže k setbě těchto bylin krmných věnovali jsme totéž vzdělání půdy, jako druhům řípy, bude po žních ornice ve stavu lepším, než-li po sklízni řípy; kromě toho zanechávají ale v zemi značné množství kořínků. Sejeme-li tyto rostliny, jakož i pohanku, kolenec a těm podobné bez hnojení čerstvou mrvou, dají se zbytkem hnoje, jejž po předchozích rostlinách v půdě ještě najdou, poměrně více látek krmných a hnoje, avšak pravidelně většina jich s hnojením přece lépe sílu půdy a práci zužitkují a vyplatí, než-li bez hnojení. Rostliny jetelové, jednoroční a půldruhaleté a jiné podobné byliny, jež sejou se mezi jiné rostliny a teprv, když tyto se požaly, přicházejí k rozvoji, spotřebují sice také jisté množství hnoje, jenž zbyl jim od rostlin předchozích, avšak tvoří v sobě největší část své hmoty ústrojné na útraty vzduchu a samy dost silně rozkládají součástky půdy. Ačkoliv část práce, věnované setbě předchozí, musí se připsati jim na účet, jsou přece v této příčině nejlacinější a zanechávají ornici ve stavu hutném a dobrém. tak že jednak touto okolností, jednak též tím, že zanechávají značné zbytky kořenů, působí příznivě na rostliny, které po nich následují. Nejvýhodnější jsou v této věci vlastní jeteliny, jež spotřebovaným hnojem přinášejí značné množství látky krmné a hnoje. Vojtěška, ligrus a vůbec víceleté druhy jetele jsou nejvýhodnější; spotřeba hnoje nemůže se jim přičítati, jelikož svými zbytky kořenů zanechají půdě alespoň zrovna tolik látky hnojivé, mnoho-li při své setbě v zemi shledají a z počátku spotřebují; útraty za vynaloženou práci (čásť vzdělání půdy k rostlinám předchozím) jsou u nich nejmenší, protože se rozdělují na několikeré žně. Může se o nich říci, že píci a hnůj přinášejí na útraty vzduchu a těch nerostných látek výživných, které si samy rozkládají. Bylo by dojista velmi zajímavo, hospodářskou hodnotu rostlin pícních ve smyslu zde naznačeném všemi pomůckami vědy vyzkoumati a ustanoviti. Posud ale v příčině této nic se nestalo a tudíž nebude od místa, podati některá pokynutí, jichž účelem jest, z hlavních skupin rostlin pícních vždycky jednu zkoumati, mnoho-li dá látky ústrojné. K účeli tomu strniště po pšenici na dobré propustné, těžké hlíně spůsobem nejlepším k řípě se připravilo a silně pohnojilo; dílec tohoto pole však osil se směskou ovsa a vikve a po žních hned se oboral, načež druhá setba vikvová hned se obstarala a na podzim za zelena skrmila, kdežto z první setby se nadělalo seno. Směska vikvová a burák měly tedy totéž upravení půdy a stejné pohnojení. S nimi se vzalo k porovnání role s vojtěškou na téže půdě. Z každé čtvrt hektary se sklidilo následující množství i se zbytky po žních: 1. Řípa čili cvika: Látek suchých: Proteinu: 270 centů řípy s 203 lib. 27 ct. 200 „ listí s 16 ct. 350 lib. látek krmných 43 ct. 553 lib. zbytků po žních 2 ct. 3 lib. Veškerých látek ústrojných 45 ct. 556 lib. 2. Směska vikvová: 27 ct. sena směskového s 324 lib. 23 ct. 72 ct. vikve zelené s 266 lib. 13 ct. látek krmných 36 ct. 590 lib. zbytků po žních 11.5 ct. 125 lib. Veškerých látek ústrojných 47.5 ct. 715 lib. 3. Vojtěška: 200 centů vojtěšky s 740 lib. 40 ct. zbytků po žních s 10 ct. 120 lib. Veškerých látek ústrojných 50 ct. |
|
<urn:uuid:ef893544-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Německá ozbrojená moc. Z Londýna, 3. ledna. (Čtk.) Dle ustanovení mírově smlouvy Německo smí podržeti tuto ozbrojenou a policejní moc: 1. Řadovou armády 100.000 mužů; přivedení na tento stav má býti dokončeno do konce března 1920. 2. Počet četníků, strážníků, celníků, pobřežní stráže atd. nemá přesahovati počet tohoto mužstva, jak byl roku 1914. Dle povšechného odhadu jest však nynější stav německých ozbrojených sil tento: Řadové vojsko 400.000 mužů, námořní vojsko 12.000, dobrovolníci přibližně od 150.000 do 200.000, obyvatelské stráže 300.000 až 400.000, ozbrojená stráž 40.000 až 50.000. Z tohoto úhrnného počtu pouze řadové vojsko a námořnictvo podléhají ministru války, ostatní ozbrojené síly jsou podřízeny spolkovým ministrům vnitra. Všechny tyto ostatní organisace — dobrovolníci, |
|
<urn:uuid:ef893546-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | V Chomutově se jel poslední závod seriálu přeboru ČSR v motocyklových závodech, a ve třídě do 125 cem si zajistil jablonecký jezdec Kurt Lindner přebornický titul! V tomto závodě dojel čtvrtý, ale bodový součet ze všech závodů mu k titulu stačil. Dalším triumfem mladého jabloneckého pilota skončily i závody Sprint v Trutnově, kde ve společném závodě kubatur 125 a 255 cem Lindner na své stopětadvacítce, která v posledních časech skutečně létá, vyhrál. Ale Kurtovi se dařilo i s osmdesátkou, vyhrál závod sloučeného mistrovství Moravy a Slovenska ve Vranovicích u Brna, kde také posledního září bude absolvovat další závod. Povolávací rozkaz zatím nedošel, takže bude čas na další od straňování much na svých strojích. Lindner roste závod od závodu a rozhodně by si zasloužil pozornost, neboť jezdecké umění tohoto mladého pilota je nesporné hku rodní Ženské béčko v I. národní lize splnilo očekávání a i když mělo v Ostravě trochu smůly, tak se probojovalo do přeboru ČSR družstev, kde útočilo na třetí místo. Postoupit do I. celostátní ligy by stejně nemohlo a tak šlo vlastně jen o prestíž. Loni bojovalo o záchranu a letos svou skupinu I. národní ligy vyhrálo a v boji s nejlepšími ze všech skupin skončilo jen o 2 body na 4. místě. je to velký úspěch družstva. Béčko mužů také splnilo úkol postoupit do přeboru ČSR družstev, ale zde jako by mu o nic nešlo. To byl markantní rozdíl proti béčku žen. Družstvo skončilo nakonec šesté i když mělo na víc. Céčko žen skončilo v krajském přeboru na třetím místě, když ve vedení se střídala Eva Tomášková a Ing. Karla Radostová. Déčko mužů, tam nám dodal výsledky vedoucí Pohořelý, skončilo v krajském přeboru na čtvrtém mís- App- |
|
<urn:uuid:ef893547-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | daný, cnosti od necností, dobrý od zlých rozsuzuje, vysoce všeckny jiný oudy převyšuje v těle lidským: však by málo prospěšen byl, kdyby svého tulmače (tlumač) a vykladatele jazyka neměl. Jazyk tehdy tím posluhuje, což jest nejvlastnějšího a nejpotřebnějšího člověku a v shromáždění všeho lidského pokolení nejplatnější, totižto vyučovati jiné o Bohu, o nestihlých Jeho k lidskému pokolení hned od počátku světa až do této chvíle dobrodiní(ch) prokázaných. Potom o jiných věcech pobožných, cnostných, k spasení duších našich a k vzdělání blížních potřebných, moudrosti, práv, řádův. Jazyk také lidi po lesích někdy, jakž historie starodávní ukazují, rozptýlené v shromáždění a v vosadu uvedl, čehož Licurgus a Solon a od nich jiní mnozí povědomí jsou. Jazyk až posavad lidské pokolení v pokoji spravuje; ten náboženství a práva, soudy, smlouvy zdržuje. Ten radu platnou v potřebných věcech dává, vykládá řeči, řídí a krotí náruživosti, domlouvá zlým, chválí dobré, od zlé váhavosti a mysli od zármutkuov a tesknosti škodlivé odvozuje. Prchlivost a nenávist skrocuje. A kdo může všeckny moci a síly jeho vypraviti? Než člověka filosofského náleží, aby věděl a znal, že obzvláštně pro to užívání jazyk člověku dán jest, aby skrze působení jeho Buoh Otec i Syn i Duch Svatý, v Trojí vosobách jediný v podstatě Buoh v svém božství pravě poznán a vyhlášen byl. A v pravdě jazyk jest ten, kterýžto jak brzy vzdělati, tak také škodu přinésti může. Nebo žádný šíp, žádná střela tak vostrá a škodlivá není, jako jazyk, když škoditi míní, jakž dí svatý Balius (Basilius): Nullum est telum nocentius, quam lingua, si ad nocendum conferatur. A in summa (úhrnem) nic není lepšího, co by více vzdělávati a co spíše by k pádu, k skáze a k zahynutí přivésti mohlo, jako jazyk. Což dokázal onen Esop, plný důvtipné a skryté moudrosti i rozšafnosti, když z poručení pána a mistra svého Xantha hosti nimi učil. Nebo když Xanthus studenty své jednoho času k stolu zval, rozkázal Esopovi, aby nakoupil, co by nejlepšího bylo. Ezop jda do mastných krámů mezi řezníky, nakoupil množství jazykův. A ty přistrojivše, na stůl strojil. Když pak Xanthus s hostmi svejmi seděl, Ezop jim představil jazyky s voctem. Tu řekli studenti k Xanthovi: Mistře, tento pokrm jest pravě přirozeného umění! Po chvíli přinesl Ezop opět jiné jazyky s vošlejchem (pórem) a s pepřem strojené. Tu řekli studenti: Mistře, kterak jsou nám ti jazykové tak smyslně (rozumně) předložení, neb jeden jazyk od druhého zvostří se! Hned potom kázal Xanthus jiné jídlo přinésti. A Ezop opět jazyky přinesl. Tu se hosti poněkud pohnuli, řkouce: Ale dlouho-liž, Ezope, ti jazykové budou? Xanthus, pohnuvši se v své mysli, dí k Ezopovi: Jakž to? Nemáme-li co jiného? Ezop řekl: Opravdu nic! Hned naprosto nic! Xanthus dí k němu: I nešlechetný bídníče, pověz sám, nerozkázal-liť jsem, co by nejlepšího a nejtrefnějšího (trefný, vhodný) bylo, koupiti? Řekl Ezop: Takť jest, pane, řekl jsi! Ale já děkuji Bohu, že u nás učení lidé v přirozeném umění jsou. Nebo já chci rád věděti a vyrozuměti, co lepšího, neb trefnějšího i co dražšího, než jazyk? Neb všecka umění, všecka učení, všecky přirozené moudrosti, jazykem jsou vyznamenány a ustaveny. Item, jím se všecko dává i všecko béře. Lidé se přívětivě pozdravují, obchody vedou, kupectví provozují, ve vší poctivosti a slávě jsou. Všecko kratochvílení smyšlené vynášejí, všecka manželství, také všecka města skrze něj stavena bývají. Pro jazyk lidé povejšeni bývají. Na jazyku téměř všecken lidský život záleží. A tak, pane milý, nic lepšího není nad jazyk, aniž co nad něj užitečnějšího může býti nalezeno. A od nesmrtedlného Boha smrtedlným lidem nic lepšího nemůže býti dáno! Tu všichni hostě při Ezopovi vesele stáli a jemu za pravé dali, a vstavše rozešli se. Druhý potom den myslil Xanthus, kterak by to studentům svým nahradil, což skrze služebníka svého zameškal, pozval je opět k sobě a při přítomnosti jich Ezopovi poručil, aby koupil něco k večeři, což nejhoršího a co nejlacinějšího bude moci, doloživše toho, neb prej všickni tito, kteréž vidíš, mají se mnou večeřeti. Ezop beze všeho strachu nakoupil jazykův, jako i prve a tak je také přistrojil, jako i prve a nic jináče. Když pak Xanthus (se) svými hostmi se za stůl posadil, Ezop nosil opět jazyky s voctem, jako první byl přinesl a postavil je na stůl. Studenti vida, dí: A my opět na jazyky trefili (připadli)! Potom předložil |
|
<urn:uuid:ef893548-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | *) Kdo by se o pěstování žampionů více zajímal, tomu odporučujeme spis „Pěstování žampionů ve velkém i v malém“ z péra B. F. Růžinského, jenž vyšel nákladem knihkupectví A. Reinwarta v Praze. |
|
<urn:uuid:ef893549-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | tak že statista opíraje se o ně pouze hlavou a koncem nohou celý prostředek svého těla musil balanzovati ve vzduchu. Řeč Závišova však trvala trochu déle, nežli ubohý statista snésti mohl. Chytala jej již křeč a v momentu, kdy nosiči nosítka s králem zvednouti měli, by velikého Otokara v chrámě sv. Víta pohřbili, ztratil statista vládu a spadl s nosítek na zem. Rámus v obecenstvu! Chuďas hrnčíř nevěda si rady, vzchopil se se země a utekl do přední kulisy. A tak skončil vesele pohřeb králův jeho ne- Hs. slavným z mrtvých vstáním. * Choromyslný Otto I., král bavorský, tuze rád trhal jahody. O této jeho libůstce vypravuje se historka, která se skutečně stala za jeho mladých let. Jednoho krásného červencového odpoledne roku 187* podnikly 3 dámy, provázené podkoním, výlet koňmo do lesa nedaleko Wiesbadenu. Dámy zdály se míti veselou, příjemnou rozprávku, neboť co chvíli zahlaholil jasný smích lesním tichem, které v tom okamžiku jen dusotem a občasným zařehtáním koní bylo přerušováno. Zvláště mladistvá komtesa L. byla skoro v dovádivém rozmaru a dovedla svou roztomilou žvatlavostí obě své značně stárší průvodkyně strhnouti k stejně živé veselosti. Asi po půlhodinné jízdě lesem společnosť stanula, sestoupila s koní a posadila se na pokraji lesa. O dobré sousto a občerstvující doušek bylo bohatě postaráno. „Nyní neschází nic,“ pravila komtesa z L., „než aby tu byl ještě krásný, statečný princ; vskutku byla bych dnes s to, splésti hlavu i nějakému králi! .. .“ Zvonivý smích zavzněl po rozpustilých slovech ohnivé Francouzky. Však, co to? Dusot kopyt slyšeti z dálí a v několika vteřinách přiklusali sem dva švarní jezdcové. Jeden, muž asi 23letý, spozoroval v lese tábořící dámy, přitáhl pevněji uzdu a zastavil ušlechtilého koníka. Druhý, důstojník to, učinil po jeho příkladu. Po krátkém dorozumění odebral se důstojník k dámám a prosil je ve jménu svého průvodčího za dovolení, připojiti se ke společnosti. Této žádosti bylo s radostí vyhověno. Nezbytná ceremonie vzájemného představování byla brzo odbyta a netrvalo to dlouho, dřívější veselosť slavila ve společnosti triumfy. Komtesa L. s pravou virtuosností rozvinula všecku svoji roztomilost, aby hosty — zejména však pyšného, mladého muže, který měl na sobě střízlivý občanský oděv — okouzlila. Snad dosáhla více, nežli se jí před několika okamžiky zdálo! ... Pojednou elegantní |
|
<urn:uuid:ef89354a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Podle A. článku je jisté, že tento systém vyhladí soukromé lékaře. Mladé generace ruských lékařů jsou ve svém konstruktivním enthusiasmu prodchnuty sociálním duchem a nedbají o to, aby vykonávaly soukromou praxi. Reformu vytvořila komise pro studium mediciny v SSSR jejímž předsedou byl profesor Bronner. Praktický lékař, 1932, 12. |
|
<urn:uuid:ef89354b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | d) koordinují a hodnotí vědeckou a vědeckovýzkumnou práci vysokých škol, fakult a oborů; přitom — navrhují organizační strukturu a uspořádání vědeckovýzkumných pracovišť na vysokých školách a fakultách, projednávají a navrhují zařazování vědeckovýzkumných pracovišť vysokých škol do vědeckovýzkumné základny ČSSR, projednávají zařazení pracovníků vysokých škol do seznamu školitelů pro výchovu vědeckých pracovníků, organizují vypracovávání dlouhodobých a krátkodobých plánů vědecké a vědeckovýzkumné práce, projednávají návrhy na zřizování a rozmístění vědních oborů na vysokých školách a fakultách, projednávají návrhy na odměny pracovníkům vysokých škol za úspěšné vyřešení vědeckovýzkumných úkolů, vedou vysoké školy k široké účasti na popularizaci vědy, k využívání nových vědeckých poznatků v praxi; |
|
<urn:uuid:ef89354c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | množství neoplastických buněk uniknuvších operaci, zajde. Mimo poškození vaziva v okolí novotvaru působí intensivní ozařování m. j. zhoubně na krvinky a ve velké míře i plíce. Wintz praví, že množství Roentgenových paprsků je tak veliké, že již po jednom intensivním ozáření vznikne na plicích locus minoris resistentiae. I když změny nejsou značné samy o sobě, tím větší je jejich vliv připojí-li se jiná choroba (bronchitis, pneumonie atd.). Po dvojnásobném ozařování objevuje se »induratio pulmonum«, jak ji Wintz nachází, charakterisována ztemněním poklepu a hlavně více neb méně intensivním stínem na skiagramu. Wintz sám praví, že indurace se po intensivním ozařování dostavuje v 18 a vylučuje jakýkoliv jiný vliv než Roentgenovy paprsky. Opakované ozařování během čtvrtletí působí induraci v 80 . S klinického stanoviska posuzuje ji příznivě, také subjektivně není příliš pociťována. Má-li pacientka nehodu, že dostane bronchitis neb chřipku, tu dochází k těžkým změnám na plicích (carnifikaci). Zlepšení procesu nastává do 2 let, ale nevyhojí se nikdy. Plíce obdrží v prozařované partii 160—170 HED (100 vyvolá přibližně na kůži přechodně erythem). Pozornosti zaslouží kvalitativní i kvantitativní změny krve po intensivním ozáření. Haemoglobinu ubývá hned v prvních dnech po ozáření, stejně i erythrocytů. Potřebují průměrně 4 neděle než počet jejich dostoupí normálu. Nejnápadnější je ale rapidní úbytek leukocytů, takže v několika dnech najdeme jich jen i 2000. Zlepšení vyžaduje doby několika týdnů; ještě po 8 nedělích bývá značná leukopenie. Při Roentgenotherapii carcinomu mammae je zřetelný rozdíl mezi ozařováním pravé a levé strany. Protože na levé straně leží srdce s velkými cévami a často i horní pol sleziny v poli ozařovaném, proto jsou změny na krvi značnější. Lehmann z Rostocké kliniky se domnívá, že měli horší výsledky, pokud pracovali s massivními dávkami, ale že se změnily při menších dávkách. Stejně jako Béclère soudí, že intensivním ozařováním dlouho trvajícím působíme nejen lokální změny v ozařované partii, ale i celkové poškození těla, jež nesmíme podceňovati, protože tím potlačujeme všechny síly, jež mají bojovati proti rakovinným buňkám. Je jisto, že zralé neoplastické buňky se jedním ozářením buď zničí, nebo poškodí, ale také je jisto, že jím trpí celé okolí novotvaru i s lymfatickým aparátem, pokud nebyl při operaci odstraněn a tím i reakční síla proti eventuelně zbylým karcinomatosním buňkám. Právě s ohledem na to. že v ohrožené části vždy budou buňky, které teprve později maligně degenerují, je nutný takový způsob, který by zachovával všechny předpoklady. Ozařujeme-li častěji a v krátkých přestávkách, pomáháme tím reaktivní činnosti okolní tkáně, jež potom snáze přemůže maligní buňky ozařováním oslabené. Výsledek vidí autor v kumulaci účinku Roentgenových paprsků na novotvar a povzbuzení vitality okolního vaziva. |
|
<urn:uuid:ef89354d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | rodní, stojící pod ministeriem zemským, daly by se odbývati až do instance nejvyšší v řečech národních, a že zásada rovnoprávnosti národů přestala by tudíž býti pouhým mámidlem. Praví se totiž, že vláda rakouská musí býti silná a důrazná, a protož především sestředěná na jednom místě a v rukou jedněch. My sice nevíme, bývá-li vždy silný ten, kdo se pouští do boje s přírodou a s právem: že ale v boji takovém konečně vždy klesnouti musí, o tom nepochybujeme. Zdá se však, že naši odpůrcové matou v řeči své snad mimovolně rozličná ponětí dohromady, mluvíce totiž o vládě silné, a mníce pod tím jen vládu pohodlnou. Jestli tomu tak, nechceme jim v tom odpírati naprosto; máme však za to, že pohodlí nenáleží mezi přední požadavky vlády konstituční. Pohodlný, co do státního řízení, jest jen despotismus a barbarství; vlády osvícené a svobodomyslné bývávaly od jakživa pilny v šetření tisícerých interessův státních a občanských, a protož nemohly ani nechtěly vyhlašovati pohodlí svého za věc ve státním organismu nad jiné důležitejší. |
|
<urn:uuid:ef89354e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | chovicích, Šenavě, a nález železné sekyry v cihelně Czeikově v Kunvaldě r. 1884, pouze 3 stanice předhistorického člověka a sice v Blahutovicích, na Starém Jičíně a ve Štramberku, k nimž druží se naleziště římských mincí (Probus, Crispus, Valentinianus, r. 1874) na Hukvaldech. Polohou svou přináleží sem také naleziště bronzů u Mankovic*) v sousedním Opavsku. Přes nepatrný počet nalezišť zaujímá okres v prachistorii moravské velmi čestné místo. Pochází totiž odtud (z Příbora) vzácná sekyrka jadeitová, první toho druhu v zemích koruny svatováclavské, vedle níž pouze 4 jiné z celé severní polovice mocnářství jsou známy, a proslulý Štramberk vyniká stářím a v mnohé příčině i vzácností a bohatostí objevených tam památek nad veškera naleziště středoevropská. Podávaje v těchto řádcích stručný přehled na Novojicku učiněných dosud objevů pravěkých, odkazuji čtenáře v příčině nálezů štramberských na svoje obšírnější zprávy v Časopise vlasteneckého musea v Olomouci, r. 1884—1887. |
|
<urn:uuid:ef893550-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ad Mandatum Sacrae Caesareae Mtis proprium us. M. Walter. Přivěšena veliká císařská pečet visutá, částečně porušená. |
|
<urn:uuid:ef893551-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 19. ledna [r. 1893] Budgletní] výbor: já mluvil o afféře*) dr. Aug.] Fournier-Pastor — za to mne 20. ledna dere Šepsův, Wiener] Tagblatt. [Dr. Jan] Vašatý — zjevně se ke mně má velmi líbezně, imponuje mu, že se nedáme, či vidí nedostatečnost ostatních? 20. ledna [r. 1893]. Úpadek polit[ického] interessu a energie: od 17. [ledna] dopol. nebylo vůbec klubu a nebude v nejlepším případě až do 23. ledna. Členěk] Lang jede domů, řka, že až pro diéty si přijde — je to tu prý k ukousání. MUDr. [Jos.] Šíl myslí, že to tu nejde ve Vídni, ale vidí, že s radikálností to u nás také nejde, čeká až na nějaké zahraniční zápletky. Já mu vykládám, že musíme z isolace, musíme se spojiti, musíme po stupních (ne najednou) dobývati, ale při tom se vyhnouti malátnosti a bezbarvosti Staročechů. |
|
<urn:uuid:ef893552-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Jazykové a literární poměry v českých zemích a jazykově česká tvorba v okolních zemích (hlavně v Horních Uhrách, Sasku, Rakousku, Bavorsku a Slezsku) v době vymezené léty 1620 (bitvou na Bílé hoře) a koncem 18. století (obdobím počínajících napoleonských válek) jsou v dnešní době opět velmi aktuální. Vedle sféry odborné se to zřetelně projevuje v kulturní a ostatní publicistice, ale i v obecném veřejném povědomí. Pro analýzu problémových okruhů, ať už z oblasti obecně kulturní a historické (mono/multikulturnost české kultury, vznik a geneze nacionalismu, kontinuita diskontinuita českého kulturního vývoje) či z oblastí filologických (kodifikace, pravopisný systém, jazyková kultura) se mnohdy využívá poznatků o této historické etapě, jakkoli je její reálná znalost stále kusá. To však vede k velmi příznačným závěrům - na jedné straně je nadále hodnota slovesného umění této epochy zpochybňována, popř. popírána (až na několik nečetných výjimek), na druhé straně sílí tendence tuto tvorbu nekriticky adorovat. Celý problém se z politických, sociálních a zejména konfesijních postojů jednotlivých interpretů často ideologizuje. Na katedrách českého jazyka a české literatury a literární vědy FF UK pra- |
|
<urn:uuid:ef893553-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Rychvald vyskytuje se po prvé r. 1389, jakožto farní dědina, ač nevíme na jisto, náležel-li ve zboží kláštera Orlovského. Po smrti knížete Kazimíra (1571) držel Rychvald p. Burian Barský z Baště, který ze staviva kláštera Orlovského vystavěl tu zámek. Pak přecházel na Mitrovské z Nemyšle 1607, Jachyma Hougvice z Biskupic, Jana Karla hr. z Vrbna, na hrabata z Jašína, pak 1754 sv. p. Moenichovi a s něho na pány Moenich-Laryše, kteří jej dosud drží. Odtud byl: 1. Jan Široký nar. 1797, vysv. 1823, byl professorem v Těšíně a zemřel jakožto gymn. katecheta v Opavě 1849. 2. Viktor Hrnčíř nar. 1802, učitelem v Bohumíně 1847. 3. Jan Hrnčíř nar. 1809, do r. 1868 rektorem v Domaslovicích. Sedliště náleželo od nepaměti k panství Frýdeckému (viz Frýdek), co do církevní správy slušelo do Bruzovic. Filialní kostelík dřevěný vystavěn tu r. 1624. Odtud byli: 1. Matěj Vrána byl od r. 1716—1752 farářem v Bruzovicích a věnoval vše jmění kostelům Bruzovskému a Sedlisskému. 2. Eduard Karas nar. 1860, od r. 1880 učitelem v Pržně. 3. Jan Karas nar. 1824, jest učitelem. Skalice založena byla po roce 1434 a zpomíná se jí po prvé r. 1550 v listě knížete Václava, kterým povoluje Frýdečanům, aby mezi Baškou a Skalicí nasypali rybník vodou z Baščice. Kostel filialný „vystavěn tu r. 1617, načež 1785 zřízena tu samostatná fara. Odtud jsou: 1. Ondřej Tkač nar. 1795, vysv. 1822, zemřel koop. v Zábřehu 1848. 2. František Kohut nar. 1796, vysv. 1819, byl administratorem kostela P. Marie ve Frýdku a zemřel ve Skalici 1870. Sepsal mnoho knih, mezi nimiž: „Praktický úvod k naučení se německé řeči“. „Cesta do nebe, učení církve katolické“. „Dobré semeno v dobré zemi“. „Stoletá památka kostela ve Frýdku roku 1852“. „Sestry milosrdné opatrovnice nemocných“. „Zákony zemské blaho občanův“. „Dárek pro mládež“. „Krátká zpráva o bratrství sv. Škapulíře“ a. j. 3. Josef Maceček nar. 1817, vysv. 1845, definitor minoritů ve Vídni. 4. Ignac Maceček c. k. zemský soudní rada v Brně. 5. Augustin Glembek nar. 1841, prof. gymn. v Opavě. 6. Karel Blahut studovav gym. v Těšíně, jest právníkem v Krakově. 7. Jan Špetla stud. průpr. v Těšíně, od 1882 učitelem ve Skalici. 8. Josef Špetla stud. průpr. v Těšíně 1879. 9. František Špetla stud. vyšší gym. v Hranicích. 10. Karel Vavřík studovav v Těšíně, jest učitelem v Ratimově. 11. Teodor Blahut studoval průpr. v Inomostí. 12. Felix Kohut studovav v Těšíně zemřel. 13. Josef Koval stud. v Těšíně, jest horenským správcem u Příbramě. 14. Filip Kula nar. 1795, rektorem 1847 ve Skalici. 15. Jindřich Kula nar. 1829, pomocným učitelem ve Skalici 1847. Staré Hamry vznikly na panství Frýdeckém po roce 1573 i náležejí od počátku k tomu panství. Viz Frýdek. |
|
<urn:uuid:ef893554-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ANSB 51, 8. Lester Hope (Naděje) měl zkrácené jméno Les Hope; stačilo pak jen přehodit pořadí a vzniklo slovo Hopeless (Beznadějný, Zoufalý). - Aby tomu zabránil, dal si Hope změnit rodné jméno na Bob. |
|
<urn:uuid:ef893555-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | O haemoglobinurii vůbec, o vzniku a podstatě stětě její dosud poměrně jen velmi málo určitéto známe. Víme jen, že nastane tehdy, když v krvi rozruší se větší množství červených krvinek, ze kterých barvivo krevní, haemoglobin, vystoupí a ledvinami pak na venek vyměšován bývá. Následek toho jest, že moč stává se více nebo méně červeným, moči haematurickému velmi podobným, takže pouhým okem od tohoto mnohdy dosti těžko rozeznati jej lze. Teprvé vyšetřením mikroskopickým nalézáme tu patrného rozdílu. Kdežto totiž při haematurii pozorujeme drobnohledem v moči spousty zachovalých krvinek červených, chybějí tyto při haemoglobinurii buď úplně, neb se vyskytují zcela změněny ve formě t. zv. stínů, t. j. krvinek, z nichž haemoglobin byl již vystoupil. Vyloučený tento haemoglobin jeví se nám pak v podobě velmi malých, homogenních kapek a zrníček do temnožluta zbarvených, které buď ve skupinách volné se nacházejí, neb na různé sedimenty močové přiléhají. Pozorována pak haemoglobinurie byla v těchto případech: při některých těžkých otravách kyselinami sírovou, solnou, pyrogallovou a karbolovou; arsenovodíkem, kali chloricem, siranem mědnatým, nitrobenzolem a při otravě smržemi; dále při větších spáleninách kožních a úpalu slunečním; zřídka též v průběhu některých těžkých nemocí infekčních, jako: tyfu, spály, diphtherie, při septických horečkách a střídavce. Stálým průvodcem jest však při t. zv. nemoci Winkelově (cyanosis neonatorum afebrilis perniciosa). Někdy vyskytne |
|
<urn:uuid:ef893556-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Obr. 1. Stínání Dorotky při obchůzce v Milevsku. |
|
<urn:uuid:ef893557-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Obsahem této práce je vyšetřování existence řešení soustav kinetických rovnic pro transport neutronů v mnohoskupinovém přiblížení. Vyšetřují se reaktory rychlé, protože pro tepelné reaktory je použitelné mnohoskupinové přiblížení difuzní a teorie difusních soustav je známa [13]. Uvedeme stručně obsahy jednotlivých odstavců, při čemž hlavní výsledky každého odstavce formulujeme ve tvaru teorémů. V odstavci 1. jsou zavedeny potřebné definice a označení a jsou uvedena některá pomocná tvrzení. Systém (O.1) tak zvaných základních rovnic reaktoru ([3], str. 33) v mnohoskupinovém přibližení s okrajovými podmínkami (0.2) a systém rovnic k němu adjungovaný lze symbolicky zapisovati ve tvaru |
|
<urn:uuid:ef893558-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Obr. 146. Ukázka z předvádění vynikajících plemenníků na 38 kočovné výstavě Německé hospodářské společnosti v Mannheimu. |
|
<urn:uuid:ef893559-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Jak oblak roztáh se a kles a letem šípu blíž se nes. |
|
<urn:uuid:ef89355a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | VÜLE. Příčinnost (kausalita). Orgán kausality jest v zadní hořejší části mozku, kde měl člověk, vyvíjející se v dávnověku, své třetí oko. Smyslem tímto se člověk na fysické úrovni rozhoduje pro tu neb onu věc, v ten neb onen čas, na tom neb onom místě, s účinkem moci a síly. Příčinnost na základě zkušeností, zažitků a požitků všech jmenovaných smyslů vyvozuje důsledky a tvoří nové příčiny k pochodu ducha ve vývoji. Osud tvoří se smyslem příčinnosti, a jen vládou tohoto smyslu může býti dluh karmy splacen. |
|
<urn:uuid:ef89355b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Výroční výstava dívčích škol Vesny v Brně. = V Brně, 30. července. |
|
<urn:uuid:ef89355c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | hem ještě hloupější a stydlivější než pan účetní Přemek, což mu vždycky v duchu vyčítala. Teď byla ona co se týká neohrabanosti horší než on. Zmocnil se jí vzdor. Tento pocit ji dneska ovládal po celý den. Vzdor proti všem, kteří ji měli za hloupou, stydlavou, vzdor proti panu účetnímu, který ji nikam nikdy nevyvedla nechal ji stále doma sedět. Zaběhla mezi stromy. Hudba už byla rozložena na místě výletním a hrála veselé skladby. Mladý svět dal se do tance na prázdném prostranství v lese. Výskání se rozléhalo kolem a zaléhalo hluboko do lesa mezi stromy. Adélu to přilákalo blíže. Viděla i Viktorku Václavcovu točiti se s mladým mužem, viděla ostatní děvčata také v kole. Každá se někoho držela. Ona tohle nikdy neužila, do tanečních zábav nechodila. Bylo jí pojednou líto, že dosud nic takového nenavštívila a neprodělala. Přemek by ji sem jistě nevedl. Kde pak ten a tancovat! Taková tlouštka! Ten by pošlapal všem nohy a nadělal by z nich mrzáků. Ten ani tančit neumí. A holky tam výskají, jak jim mužští při tanci něco do uší šeptají. Co jim to veselého asi povídají, že se děvčata tomu tolik smějí? Přemek jí nikdy nic veselého nepověděl, aby se tak rozesmála jako tyto zde. „Slečna netančí?“ zazněl hlas vedle ní. Překvapena se ohlédla a spatřila za sebou u stromu státi onoho důstojníka z kočáru. Ještě více byla však překvapena, když v něm poznala pana Stradeho, u něhož byla tehdáž v bytě. |
|
<urn:uuid:ef89355e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 2 stanice, zatím co evropský průměr činí tři stanice. S tím bojuje již dvouletka a vyřeší to pětiletka. Zatím co v roce 1937 bylo u nás zhotoveno 21 tisíc telefonních sta. nic, v roce 1947 bylo již 73 tisíc a na konci pětiletky bude dosaženo výroby 150 tisíc telefonů ročně. Znamená to zvýšení proti době před válkou o 715 procent. Vývoz telekomunikačních zařízení stává se též bezpečně jednou z pevných složek našeho zahra. ničního obchodu. Tesla vyváží tato zařízení |
|
<urn:uuid:ef89355f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Když jsme jeli přes Jihlavu, měl jsem Špdberk v myslí, a na Lincem myslénky na Kufsteln z hlavy mi nevyšly |
|
<urn:uuid:ef893560-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Proto třeba, aby náš spolek a každé združení našeho směru a každý jednotlivý ctitel přírody a její zlatých zákonů se postavil co nejrozhodněji proti tabáku každému byť za neškodný prohlášenému celými tucty učenců, kteří raději mají smrad než čistý vzduch, a zrážel každému, aby nepřikládal víry věci, která víry nezasluhuje. Emanuel svob. pán Salomon z Friedbergů, starosta spolku „Č. Kneipp“ v Praze. |
|
<urn:uuid:ef893561-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Mezi sjezdem dostavil se také okresní hejtman vyškovský pan Šťastný, jenž přivítal sjezd jménem okresní školní rady. Omluvné přípisy zaslali poslanci pp. Skála a dr. baron Pražák, pozdravné telegramy pak kolegové, dlící na vojenském cvičení v Krakově, učitelé na kursech v Lednici a Praze, učitel Tobiáš z Ličic a někteří jiní. |
|
<urn:uuid:ef893562-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | novaným, hlásajícím všeobecný smír) popírá Bérangerovo bojovné dílo. Lamartine, subjektivně pln obdivu k Bérangerově osobě, myslitelsky stál oběma nohama na posicích Bérangerových nepřátel a nemohl ho proti nim úspěšně obhajovat. Svým poměrem k restauraci a legitimismu nebyl příliš vzdálen Pontmartinům, měl panickou hrůzu z třídního boje jako buržoasní republikáni, opovrhoval bojovnou písní jako Sainte-Beuve a Montégut, nechápáním satiry a vydáváním melancholie za vrchol pravé poesie měl blízko k Renanovi. Více se chápání Bérangera přiblížil Alexandre Dumas, ale i jeho stať je v palbě protibérangerovských argumentů nepevná a plná rozporů.1 Publikace měšťáckého kritika Jules Janina je psána s obdivem k Bérangerovi, ale ve svém šosáctví Janin líčí Bérangera ještě bezzuběji než Boiteau.18 K »obhajobě« Bérangera proti kampani, kterou sám pomohl rozpoutat, se r. 1861 přihlásil i Sainte-Beuve. Většina Bérangerových obhájců, děsíc se možného dosahu Bérangerova díla v současné Francii, ulamovala mu hroty a nebyla s to proti Bérangerovi zkreslovanému a pomlouvanému postavit Bérangera skutečného. Z bodrého satirika se marně snažili udělat nudného moralistu. Tomuto rázu se z polemické literatury vymykaly jedině zcela zapomenutá brožura Paula de Lascaux,1° který hájil Bérangera jménem jeho proletářských čtenářů a zesměšňoval pseudodemokratické koncepce Pelletanovy, a především cenná dvousvazková kniha polemik od budoucího komunarda Arthura Arnoulda. I břitký polemik Arnould se však obává učinit v polemice s liberály poslední krok a vmést jim do tváře jejich vlastní koncepce. |
|
<urn:uuid:ef893564-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | V 34. sešitě Etudes Françaises podávají vynikající literární historikové Henri Bédarida a Paul Hazard společnou svou práci (o 121 stranách) L'influence française en Italie au dix-huitième siècle. Je to pěkný a bohatě doložený přehled prací napsaných na tento námět do r. 1933. Po úvodě o dnešním stavu této otázky poukazují vhodně na to, v čem by se tu mělo pokračovati a co nového vykonati. S dobrými a užitečnými náměty přicházejí i na mnoha jiných místech své knížky, jejíž obsah rozvrhli na 7 kapitol, z nichž I. je nadepsána Rapports politiques dans leurs conséquences littéraires (13—18), II. Italiens voyageant ou séjournant en France (19—26), III. Connaissance de la langue française (27—42), IV. Diffusion des oeuvres françaises (43—66), V. Influence de la pensée et des formes (67—102), VI. L'Intermédiaire de la France (103—110), a VII. La réaction de l'italianisme (Conclusion) (111—121). Politické vztahy mezi francouzskou monarchií a různými státy italskými v 18. století byly předmětem četných studií rázu diplomatického i vojenského. Tu je zvláště důležitá předmluva Josefa Reinacha, Du rôle politique de la France dans l'histoire de l'Italie (p. V—CLXXXVI) v záhlaví díla Recueil des instructions données aux ambassadeurs et ministres de France, T. X.: Naples et Parme. — Paris, Alcan, 1893, jež se však zastavuje rokem 1748. Mezi mnohé činitele francouzského vlivu na Italii třeba počítati jednak cesty francouzských spisovatelů do Italie (Montesquieu, Lalande, Mme du Boccage) a jiných, ale i cesty Italů do Francie, o čemž by mohla býti napsána celá kniha, která by ostatně mohla býti jen částí díla rozsáhlejšího, jehož účelnost již dávno naznačili Cesare Balbo a Alessandro D'Ancona (20). Většina Italů, kteří navštívili Francii nebo se tam i delší dobu zdrželi, měla příležitost a využila jí k tomu, aby se zdokonalila v užívání francouzského jazyka, jakož i aby jím dobře psala. Memoáry Goldoniho a dobrodruha Casanovy byly redigovány francouzsky. Před svým odjezdem z Paříže svěřil Galiani Diderotovi k tisku své Dialogues sur le commerce des blés (26). Francouzsky psali italští filosofové jako Adalberto Radicati, Giovanni da Castiglione, profesor filosofie v Utrechtu, autor díla Discours sur l'origine de l'inégalité parmi les hommes jako odpovědi na známý discours J.-J. R. (30), historikové jako abbé Carlo Denina, Carlo Antonio Pilati a na konci settecenta abbé Antonio Scarpelli (Voyage en Italie avant ses dernières révolutions) (31) a j. Celkem lze říci, že jazyk francouzský byl v Italii známý, nevíme však, jak se šířil, jakých gramatik a slovníků se užívalo, podle jakých method se tu postupovalo, zda se o nich diskutovalo atd. Ve IV. kap. ukazují autoři, co vše by mělo býti podniknuto, aby se vyšetřilo a zjistilo, jak byla v Italii rozšířena francouzská literatura. Studium četných italských novin a zvláště literárních žurnálů, jehož se ujal L. Piccioni (Il giornalismo letterario in Italia) čeká na pokračovatele. Badání v tomto směru může přinésti velmi hodnotné výsledky. B. H. uvádějí na př. (44 násl.) florentské Novelle letterarie, které v r. 1751 pochvalně komentovaly manifest Encyklopedie, v r. 1759 psaly o Rousseauovi jako o »výmluvném škarohlídovi« (45) a jeho Emila označily jako »dílo záhubné, bezbožné a ohavné«, jeho Smlouvu společenskou jako »merveilleux mélange de conclusions justes et de conclusions fausses«. Redaktor téhož literárního časopisu se zajímal také o Voltaira, brzy chvále jeho »imagination ardente«, jeho »style gracieux et brillant«, zavrhuje však jeho »pensées scélérates« a uveřejňuje dopis náhodného dopisovatele F. B. De Felice plný invektiv proti bezbožnosti Voltairově a Rousseauově (B. H., 45). |
|
<urn:uuid:ef893565-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | zbraní a loveckých potřeh, jakož i šicích strojů, kol, pásů, svetrů a všeho druhu sportovního zboží. Sklad veškerého gumového zboží. Strojníkům, kne- Zámečnictvi. Příruční kniha pro záme- = čniky stavební, umělecké a j. odvětví. Napsal M. Oehm 418 obrazů v textu. Cena 4 zl. |
|
<urn:uuid:ef893566-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Vítání jara. Již tuto neděli stejně jako v letech minulých uspořádají pražské skupiny Ligy čs. Motoristů první jarní vyjíždku pod heslem „Vítání jara LčSM.“. Cílem zájezdu je Kolín, kde chystá se všem účastníkům srdečné přivítání. Vyjíždky může se zúčastniti každý majitel motorového vozidla bez ohledu na členskou příslušnost a každý obdrží ihned po příjezdu do Kolína upomínkovou plaketu. |
|
<urn:uuid:ef893567-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Zmíníme se zde o nejtypičtějších případech z prakse: 1. Manželští sirotci po veřejných zřízencích určitých kategorií mají zákonný nárok na vychovací příspěvky (zemřel-li otec), po případě na pensi sirotčí (po smrti obou rodičů) i jest podmínkou nároku toho, by zákonný zástupce |
|
<urn:uuid:ef89356a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | doktorem w lékařſtwi a učitelem w nebělnich promyſtnjch rolác) |
|
<urn:uuid:ef89356b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | zavedeno vyšetřování pro křivé svědectví, které mělo dohru včera před senátem. Obžalovaný B. N. popíral vinu. Tvrdil, že zakázané hry vůbec nezná, poněvadž karet nehraje. Karetné vybíral od hráčů dle toho, jaké karty jim půjčil. Za obyčejné maryášové karty platil hráč padesát haléřů, za taroky dvě koruny a za whist tři koruny. Předseda: Kolik stojí jedny karty? Obžalovaný: Karty, za které zaplatil jeden hráč dvě koruny, stojí asi korunu osmdesát. Votant: Říkáte, že nevíte, zda se v kavárně hrají zapovězené hry. To není možné. Tam ležely na stolech tisíce v banku a těch jste si musil všímnout. Obžalovaný: Já vůbec o zapovězených hrách nic nevím a neznám je. Svědek Taussig vyprávěl, že v kavárně hrál denně ferbla a jednadvacet po několik let. Předseda: Poplatek za karty prý se určoval dle druhu a jakosti karet? Svědek: To by si každý rozmyslil, aby, když hraje třeba whist, zaplatil za odpoledne do 8 hodin večer tři koruny, od osmi do dvou zase tři koruny a potom další tři koruny. Předseda: Obžalovaný říká, že když jste tam chtěl hrát jednou naše-vaše, že vám vzal karty. Svědek: Ano, kavárník neměl rád, když se tam hrála nějaká společenská hra, při které dostával málo za karty Při naše-vaše hrála vlastně celá společnost, ale za karty platili jen čtyři. Viděl raději, když u každého stolečku hrál se ferbl nebo pochert, z kterého každý hráč zaplatil tři koruny. Po výslechu dalších svědků bylo líčení odročeno. |
|
<urn:uuid:ef89356d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | má tak zachowáno býti, gakž geſt od ſtarodáwna býwalo, kdy magi rozeſtřjny a kdy ſwinuty býti. Stem. Má ſe to také opatřiti, aby we wogſſtē ſpráwce duchowni byl, kterýžby ſlowo Pána naſſeho Gešifſe Kryſta v wogſſtě kázal, a lid wálečný od zlého k dobrému wedl. Stem. Aby žádný žádné oſoby v wogſitě neměl, lec ſwau wlaſtni manželku. A bylliby kdo nalezen, žeby pod způ= ſohem ženy neporádnau oſobu zenſkau s ſebau měl, ten y s tau oſobau podlé vznáni neywyšſiho hegtmana polnjho s radami geho aby byſi treſtáni, tak aby ſe gimi defátý káral. Stem. Kdožby ſe také láni oplzlého proti Pánu Bohu, též přiſaháni, wád, her, kradeni, ožiráni, v wſſelikého oplz= lého mluweni dopuſtil, bus wſſeho, neb kteréhožkoli z nich, ten aby též nahoře pſaným způſobem treſtán byl. Stem. Chudým lidem w taženi y w poli zádných vti= ſkůw, ſkod ani chalupowáni a plundrowánj, zádný pod zá= dným wymyſleným způſobem aby neċinil, než každý na ſwém žoldu aby přeſtal, pod treſtánjm nahoře dotčeným. Stem. K takowému lidu, kterýžby tak wyzdwiżen, koy= by toho potřeba kázala, býti měl, magi ſe při ſtawu pan= ſtém, rytjřſkém a měſtkém nařjditi čaſně rotmiſtři, aby w kaz= dém měſtě králowſkém, panſkém neb rytjřſkém před rukama byli, a ti předkem aby ſobě třidcýtnjky nařjdili, též k dělům, prachům a giným wálečným potřebám dohljdali, aby ſe to pořádně zprawilo a wyſuſſilo, tak aby wſecko to, což k wá= lečnému běhu náleši, pohotowě bylo. Stem. Wſſickni hegtmané kragfſti a rotmiſtki, aby ſe neywysſjm hegtmanem polnjm ſprawowali, geho poſlauchali, |
|
<urn:uuid:ef89356e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pouze několik slov jako připomenutí čtenáři. Kniha tato napsána v měsících lednu až březnu 1921, v kterémžto měsíci rukopis ukončen a předložen Masarykově Akademii Práce. K tisku zadána začátkem srpna 1922, Mezitím poměry do určité míry se změnily, takže bylo zapotřebí k vůli jasnějšímu přehledu původní text, který zůstal jinak nezměněn, doplniti specielními poznámkami. Vyslovuji zároveň na tomto místě všem, kdož jakýmkoliv způsobem, ať radou či přímou pomocí, mně vydání tohoto spisu umožnili, svůj nejvřelejší dík. V únoru 1923. |
|
<urn:uuid:ef89356f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | lání pole ponechán jest. Neboť v tom se chybuje též velice, že se úprkem jedno obilí po druhém do země připravuje. Zvláště po bramborách sívá se velmi rádo žito, a to je nad míru škodlivé, ačkoli pro nezkušeného rolníka lákavé. Myslíť on si, že se žito po bramborách uvesti musí, protože je pole po nich tak pěkně zkypřené, a k tomu obyčejně hnojívá ještě na jaře žito povrchu. To však je prabídné hospodaření, neboť se mohl po bramborách bez hnoje uvesti krásný ječmen s jetelem, a ten by byl dal zajisté větší užitek než chatrné žito po bramborách, a hnoje, který se vynaložil povrchu na žito, mohlo se mnohem lépe k něčemu jinému užiti, neboť hnojení povrchu je nejbídnější, co může býti. V našem příkladu jde po pšenici cukrovka, a od pšenice do cukrovky leží pole přes zimu, a zvorá-li se strniště hned po žních, tuť má pole náležitého času k vyspění až do sazby cukrovky. Po cukrovce jde ječmen, a tu leží pole zas přes zimu, a po ječmenu jde jetel buď s jednou sečí, aneb je-li rok příznivý, s dvěma sečma, a o jeteli jsem nahoře pověděl, že pole v lepším stavu zanechává, nežli je nalezne. Z toho, co jsme posud pověděli, je patrno: že se má střídati stěblina s lupenatou rostlinou a že má od jedné síje do druhé pole dosti času míti, aby vyspělo. Nemíním však tím, žeby se po ozimém obilí nesměla jeř síti, na př. po pšenici ječmen, po žitě oves: naopak, i v nejlépe zřízeném hospodářství následuje jeř po ozimi, kdo však chce, tomu se to nikdy přihoditi nepotřebuje. Také musím tuto hned podotknouti, že nahoře uvedený příklad o pšenici, cukrovce, ječmenu a jeteli všeobecně platiti nemůže, a že posloupnost obilí na každém místě jiná býti musí, což |
|
<urn:uuid:ef893570-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | sledného fotografického materiálu pod mikroskopem bylo velmi pracné. Snaha objevit nové elementární částice a jejich vlastnosti, což nový pokusný materiál umožňoval, mohla se setkat s výsledkem pouze společným úsilím lidí většího počtu laboratoří ve společném úsilí. Tento první podnik přinesl jistý úspěch a následovala po něm v roce 1953 další výprava, rovněž na Sardinii. V této době spolupráce vzrostla rozsahem, takže na ní bylo účastno dvanáct laboratoří, převážně západoevropských. Konečně loni a letos byly podniknuty podobné výpravy do severní Italie. Poslední výprava ještě trvá a je mi potěšením, že mohu říci, že je podporována kromě většího počtu jiných, těmito universitami: universitou bernskou, bristolskou, budapešťskou, göttingenskou, pařížskou, pražskou, turinskou, moskevskou a varšavskou. Myslím, že se všichni shodují v tom, že tyto výpravy hodnotně přispěly k objevení nových forem hmoty, mesonů a hyperonů, a k objasnění jejich vlastností. Bez úspěšné spolupráce by byl tento příspěvek buď menší nebo vůbec žádný. Uvažujeme-li o zkušenostech získaných při této práci, myslím, že prvním bodem, který si zaslouží povšimnutí, je to, že bylo opravdu třeba spolupracovat novým způsobem. Mohli jsme přistoupit k řešení našich problémů pouze proto, že jsme vzájemně úzce spolupracovali. Členové pouze jedné laboratoře pracující osamoceně nebyli by mohli vyvinout dostatečné úsilí. Spolupráce byla tedy výrazem skutečné potřeby a umožnila nám řešit problémy, které by bez této spolupráce stěží mohly být zkoumány. Druhým rysem spolupráce byly výhody, které z ní vyplývaly. Sám počet zúčastněných znamenal velké zvýšení energie. Ale důležitější bylo, že jsme mohli na řešení společného problému soustředit schopnosti, dovednosti a vědecké tradice učenců mnoha různých zemí. Každá národní tradice má své poměrně silné a poměrně slabé stránky. Pracujeme-li společně na řešení společných problémů, můžeme zajistit korekci těchto slabých stránek a vytvořit společnou frontu síly. Třetím rysem spolupráce je to, že umožnila příslušníkům malých laboratoří zúčastnit se důležitých pokusů, které jsou středem zájmu současné fysiky. Spolupráce jim zajistila, že mohli hodnotně přispět k pokroku práce. Byli společně se všemi účastníky spolupráce posilováni a podpíráni skutečností, že nejsou sami, že mají přátelské kolegy, kteří mají zájem o zdar jejich práce a kteří oceňují jejich úsilí. Ve vědě jako ve všech lidských záležitostech není nic tak plodného jako trochu lidskosti; s troškou lidského zájmu se urazí velký kus cesty. Konečně další výhodou spolupráce je, že zmenšuje jisté soupeření mezi pracovníky v daném oboru výzkumu. Tento prvek často vzniká, když si lidé chtějí rychle zajistit prvenství při objevech, ale mizí mezi účastníky spolupráce tam, kde úspěch jednoho je úspěchem všech. Tyto výhody jsou ovšem do jisté míry vyváženy i nevýhodami. Jsou i odstředivé sklony. Avšak celkový vývoj lidské společnosti je projevem toho, že v širokém měřítku historie jsou veliké a rozhodující výhody součinnosti; a že tyto výhody převažují všechny tendence, které rozlučují lidi. Zjistili jsme, že je možné vytvořit vztah vzájemné důvěry, bez níž by byla spolupráce selhala. Velmi dobrým pravidlem — je to ve skutečnosti pravidlo velmi staré — je, že spolupracovník má mít týž zájem a projevovat stejnou starost o druhé jako o sebe sama. Naší zkušeností je, že při praktickém uplatňování této zásady lze očekávat zdárnou součinnost. Řekl jsem na začátku svých poznámek, že podnětem ke vzniku součinnosti byla skutečná potřeba, když se však vytvořila, zjistili jsme, že je ji možno rozšířit i na jiná důležitá pole. Dnes se vydávají veliké částky na budování vel- |
|
<urn:uuid:ef893571-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ze znění adresy pravdivosť svého tvrzení a konstatuje, že v adrese o národních kmenech a o národnostech vůbec se ani nemluví. Dále dovozuje, že státní myšlenka Rakouská není zastoupena toliko v řadách ústavověrných, nýbrž že i jeho strana a všecky kmeny stejně se jí drží. Popírá, že by některá národnosť žádala něco, co by zájmům říše mohlo škoditi. Sobecký partikularismus nikde se nejevil. Řečník mluví na to o předlohách náboženských, jež se v adrese žádají. Nedostatek takových zákonův nezdá se mu býti tak nebezpečným, jak se v adrese tvrdí. Na zmínku trůnní řeči o vyplnění mezery v zákonech o církvi odpovídá adresa vyšroubovanou větou, ve které se mluví toliko o právech státu, nikoliv ale o právech církve. Návrhem vane duch nepřátelství proti církvi, který uráží city mili onův. (Bravo v pravo.) Řečník končí prohlášením, že on a jeho strana (Poláci z Haliče) nikdy nemohou svoliti k stanoviskům, na nichž se adresa zakládá. (Bravo v pravo.) Rusín Kowalský chce mluviti pro adresu, místo toho ale podává dlouhánský výklad o výhodách „přímých“ voleb a o tom, jak Rusíni přes to vše, že se mnoho stalo na jich újmu, nevzdali se naděje i doufají, že žádosti jejích pomoci přímých voleb budou uskutečněny. Poslanec Cienciala: Co zastupce slovanského národu ve Slezsku ujímám se slova. V trůnní řeči J. V. císaře klade se hlavní váha na obrat k lepšímu, který ústava přímými volbami nastoupila. Já nenalezám v přímých volbách žádného obratu k lepšímu pro Rakousko. Neb sou ještě stále v tomto domě prázné lavice, jako tehdáž, když byla říšská rada sněmy obeslána. Ano, my Slované, kteří nenáležíme k centralistické straně, nemůžeme dnes určitě říci, zda-li na svých místech v této sněmovně příště zůstaneme, zda-li za umělého složení této sněmovny nám nebude zde za krásného dne dusno; museli bychom svá místa opustiti. (Veselosť.) Zdá se mi, že ani rádcové koruny ani členové adresního výboru neznají pravé poměry naší země. Pro nás Slovany Slezské jest ústava illusorní, proto že státní základní zákony, které sice krásně zní, vůbec se ne provádějí aneb strannicky se vykládají. V Těšíně na př. jest tak zvaný německý spolek. Zaražení spolku polského dle stejných stanov bylo zkrátka zapovězeno, proto že by takový spolek byl státu nebezpečným. Provolání k volbě polské strany sebírali a konfiskovali v privátních domech četníci. Časopisectvo strany centralistické nadává každo- |
|
<urn:uuid:ef893572-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | p. ph. Arnold i spol. Josef Čáp Frant. Vorel Principálovi, jenž někomu udělil prokuru, ukládá zákon, aby to opověděl osobně, nebo ve spůsobě věrou opatřené u obchodního soudu, kdež se to zapíše do register obchodních. Prokurista pak má firmu s podpisem jmena svého osobně před obchodním soudem napsati, aneb firmu napsanou ve způsobě věrou opatřené podati. Rovněž tak to musí principal opověděti u obchodního soudu, když prokura pomine. (Obch. z. čl. 45.) Když se někomu udělí prokura, oznámí se to kupeckému obecenstvu zvláštním oběžníkem, v němž se upozorňuje adresat na podpis firmy, jehož užívati bude prokurista. Nechce-li principal uděliti někomu právě prokuru, může mu dáti jen plnomocenství, aby řídil buď veškeré jeho obchodní záležitosti, nebo jenom některé. Plnomocník již nemá moci, za svého pána směnky podpisovati, ani půjčky smlouvati, leč by mu k tomu zvláštní moc výslovně dána byla. (Obch. z. čl. 47.) Když podpisuje plnomocník firmu, musí k ní přidati poznámku, z níž jest podpis v plnomocenství patrný, nesmí však užívati známky prokury (obch. z. čl. 48.); ku př. v plnom. Josef Urban. Frant. Král. |
|
<urn:uuid:ef893573-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Milý příteli v Kristu, ctihodný a věhlasný pracovníku! a) Dnes jsem obdržel Tvůj dopis z 29. VIII. 45 — děkuju srdečně za potlach i zprávy v něm obsažené. Ačkoliv již záhy, po 1. IX. odtud odkvačím, přece považuju za vhodné ještě písemně Ti odpovědět. Začnu od konce a soustavně projednám otázky Tebou uvedené na pořad: Že Nebeštan chce nazvat edici v Aventinu Životní sloh, to je příšerné. Jediná obrana je, jak správně sděluješ, opravdu včas oznámit v novinách naši edici téhož názvu i časopis. Další by snad bylo, v 1. čísle časopsíku vyložit tyto termíny, jak kdo a kdy k nim dospěl, aby se jednou pro vždy vědělo, co kdo udělal. Beduín by se sice tomu vysmál, že nejsme dost anonymní, že nám záleží na tom autorství, ale nejde jen o slova, jde o celý směr myšlení, o pojetí práce a života. A to si nechat vykrást a sežrat i s chlupama, to by se mi nepáčilo. Jsem tedy zarytý individualista - málo chodím na schůze, raději se potuluju venku a dělám si svou práci, a dokonce nerad vidím, když mi čerti různí kradou myšlenky, které ovšem stejně sám hodlám dát veřejnosti zdarma k použití. Až se sejdeme, objasníme si přesně rodokmeny a původ určitých názvů, které jsme instalovali - a smluvíme případně — budeš-li souhlasit, tiskové fixování jejich původu. Myslím, že by to bylo zajímavé a i pro veřejnost důležité. P. S. Není to popletené s mým spisem z roku 1943 Cesta k lidovému životnímu slohu, který Nebešťan chce ode mne získat k vydání v Aventinu? b) Ruce v kapsách bych taktéž, shodně s Tebou, nepovažoval vždy za sprosťáctví. Záleží na tom, kdo, kdy a jak ty pařáty má v kapse a v čí společnosti se to děje. Svým starým článkem o společenském chování (Světozor, 1936) Ti podám důkaz nezvratný, že jsem shodně s Tebou pro chování bez škrobenosti, svobodné, účelné, bez předsudků. Arciť každý to neumí se tak chovat, aniž by urážel své okolí, zejména u škvo- |
|
<urn:uuid:ef893574-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Luksche a jeho zrale uvážena a členem komitétu panem Rozkošným sepsaný referát schválen. Referát tento poukazuje k tomu, že ustanovení o prodeji dobytčí soli nevyhovuje potřebám rolnictva a chovatelů dobytka, jelikož množství na 500.000 metr. centů obmezené jest vzhledem k počtu dobytka velmi nedostatečné, a podmínky, pod kterými se sůl tato prodává, odebírání její znesnadňují, ano znemožňují. Řečník připojuje se k návrhu, aby alespoň v každém soudním okresu zřízeno bylo skladiště soli dobytčí, v němž by se sůl tato majitelům dobytka prodávala v množství neobmezeném a za levnou cenu, aniž by k tomu bylo zapotřebí pracného sestavování rejstříků a seznamů. Člen ústředního výboru dr. Perek navrhuje jelikož jest společnosť utrakvistická, aby toto zemskému výboru podávané dobrozdání předloženo bylo v obou zemských jazycích a aby svého času k upravení otázky jazykové ustanovené komité co nejdříve bylo svoláno. Dr. Šílený, Máša a Vaníček vyslovují se v témž smyslu. Předseda konstatuje, že dle dosavádního obyčeje každé podání zodpovídá se v témž jazyku, v jakém bylo společnosti podáno, a že tudíž přípis zemského výboru, podán byv německy, bude také německy zodpověděn. Jelikož ostatně ústřední výbor zvolil komité pro upravení otázky jazykové, nemůže v otázce této usnešením, která budou teprve učiněna, býti prejudikováno, z kteréžto příčiny budiž při dosavádním pravidle setrváno. Komité toto bude co nejdříve svoláno a podá již v příštím sezení zprávu. Člen ústředního výboru hospodářský rada z Eisensteinů navrhuje, aby zpráva tato byla podána také vys. c. k. ministerstvu orby a doplněna v ten smysl, aby sůl dobytčí prodávána byla všude za stejnou cenu, jak tomu jest při soli kuchyňské. Dr. Perek si přeje, aby bylo o návrhu jeho hlasováno. Předseda lituje, že nemůže přání tomu vyhověti, poněvadž by to bylo jednání nesprávné, ano by se tím prejudikovalo usnešením komitétu. Člen ústředního výboru P. Vajda doporučuje, aby se ku zprávě zemskému výboru předložené přiložilo česky sepsané dobrozdání v originále. Dr. Licht praví, aby zpravodajem česky sepsané dobrozdání i jeho německý překlad byl zemskému výboru předložen, avšak bez újmy všech dalších usnešení k upravení otázky jazykové zvoleného komitétu. Dr. Janiczek mluví v témž smyslu. Předseda praví, že je podle dosavádního zvyku dlužno německý přípis zemského výboru německy zodpovídati; avšak souhlasí s návrhy pana P. Vajdy a ostatních pánů, aby se ku zprávě ústředního výboru přiložilo zpravodajem podané dobrozdání. Dr. Perek žádá, aby jak zpráva, tak i dobrozdání byly zemskému výboru česky i německy podány. Při hlasování přijat většinou hlasů návrh předsedův. Ministerstvo obchodu žádá za dobrozdání o návrhu zákona v příčině označení původu zboží. Zpravodaj člen ústředního výboru dr. Licht líčí v delší řeči zlořády, které se v obchodu nepravým udáním původu zboží zakořenily, a k jichžto vyhlazení nestačí již dosavádní ustanovení zákona a dlužno je tudíž vhodně doplniti. Ve svém důvody opatřeném dobrozdání prohlásila společnosť, že vzhledem k zneužívání jistých označení i při plodinách a vyrobcích hospodářských, jako na př. při označování ječmene (ha- |
|
<urn:uuid:ef893575-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 95 Transkategoryzacja a znaczenie wyrazu, Streszczenia, s. 233—234; srov. též jeho příspěvek Struktura slowiańskich formacji slowotwórczych a struktura zdania, sb. Z polskich studiów, s. 65—73. 96 Essai de classification des dérivés suffixaux (substantifs) en russe, Streszczenia, s. 376—377. 97 M. Dokulil, Zum wechselseitigen Verhältnis zwischen Wortbildung und Syntax, TLP 1964, 215—224 a jeho příspěvek Otázka vztahu slovotvorného a lexikálního významu v slovanských jazycích na 1. zasedání Mezinár. lexikol.-lexikograf. komise při MKS ve Smolenicích 1973 v lednu. 98 Sootnošenije slovoobrazovanija i sintaksisa s točki zrenija transformacionnoj grammatiki, Čs. přednášky, s. 311—318. * Popírám pouze bezprostřední vztahy slovotvorné struktury slova k formálně mluvnické struktuře větné. M.D. 99 Slovoobrazovanije i semantika, vyd. univ. Bukurešť 1973, s. 1—17. 100 Štruktúrno-sémantické typy zloženín s morfémou málo-malo- v slovanských jazykoch, Čs. přednášky, s. 297—303. 101 V. T. Kolomijec, Rozvytok slovotvoru slov'janškich mov u pisljavojennyj period, Kyjev 1973, s. 1—31. 102 Novoje v leksike sovremennogo russkogo jazyka (1968—1972), univ. Bukurešť 1973, s. 1—27. 103 O nekotorych osobennostjach slovoobrazovanija ekspressivnoj leksiki v češskom literaturnom jazyke, Slavjanskoje jazykoznanije, s. 229—251. |
|
<urn:uuid:ef893577-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | věděti mohlo; neb jest naděje, poněvadž se tomu rozumí, že tam v Polště ještě osoby poctivé a znamenité zuostávají, kteréž JMCské a domu rakouskému i také království Českému vším dobrým náchylny jsou, a tak tím gruntovnějších a jistčích tudy kuntšaftův se docházeti moci bude. Naposledy i to se stavům za zvláštní potřebu býti uznává, aby JMCská ihned, jakž nejspěšněji býti muože, některé nejvyšší a rytmistry v pštoluňk přijíti ráčil, kteřížby do tří neb čtyř tisíc koní zbrojných shledali a na hotově měli, tak aby JMCská buď tu neb jinde v čas potřeby jich užiti mohl; a není žádné pochybnosti, že JMCská osoby k tomu hodné v království tomto a zemích k němu přináležejících, které takovej počet koní a lidu v brzce shledati uměti budou, najíti a na ně se bezpečiti moci ráčí. A jistě se vidí, poněvadž takové opatření JMCské v tejnosti nezuostane, ale okolním souseduom v známost vejde, že to netoliko k dobrému a užitečnému JMCské, ale k zachování také reputací JMti dobře sloužiti bude, a tudy všem okolním sousedům příčina k hledání spíše dobrého přátelství a odražení od nějakého neslušného předsevzetí se dá. Nicméně také všickni tři stavové, majíce takové těchto časuov nebezpečných příčiny před očima a v svém uvážení, protož jsou mezi sebou jistou veřejnou hotovost, aby tak v takové připadlé potřeby tohoto roku před rukama byla, nařídili, totiž vedle šacuňku jednoho každého statku, buďto pozemských neb městských, vždy ze IIIM kop gr. č. jeden kůň s rejtarem zbrojným a jeden pěší. A tolikéž z statkuov JMCské, jakž vždycky všecka předešlá v té příčině sněmovní svolení taková sou činěna, aby se od hejtmanuov JMti na těch panství v tom tak zachováno bylo, jak pak širší nařízení z strany takové veřejné hotovosti to všecko do sněmu uvedeno; kterýžto sněm, k dalšímu JMCské toho vyrozumění, aby JMCské podali. A JMCské stavové že poddaně žádají, aby JMCská v markrabství Moravském, v knížetství Slezských a markrabství Lužických taky to milostivě naříditi ráčil, aby v týchž zemích, podle zpuosobu a pořádku jedné každé té země, dobré opatrnosti užívali a na hotově k času nastalé potřeby byli; zvláště pak v knížetství Slezských, poněvadž tu nemalý počet těch, kteří sou povinni služby s koními z statkův svých činiti, a ty se rytterdinst jmenují, aby v jednom každém knížetství zmustrováni a v čas potřeby na hotově byli. A tak, JMCská majíc takové snešení všech tří stavuov, JMCskou poníženě prositi, aby JMt s stavy také v tom se milostivě snésti, a aby to tak svuoj průchod mělo a k skutečnému vyřízení přivedeno bylo, to z mocnosti a vrchnosti JMCské fedrovati ráčil, a tak při navrácení zase od JMCské do království tohoto poslův aby sněm ten obecní se vytisknouti a vuobec vyjíti mohl, a jeden každý podle toho se jak zachovati věděl a zachoval. [Bez datum.] |
|
<urn:uuid:ef893578-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | č. 4-I. V míru a při rostoucí populaci ovšem domovní studny nepostačovaly a do Hradce vedli užitkovou vodu z vysoké západní polohy brzo do kašny po primitivních korytech, z nichž měsťani pro další udržování odváděli roční „plat z koryt městských“. Dokonalý městský vodovod vešel ve skutek asi až po obléhání a rozšíření města r. 1467. V nejstarších účtech městských, které začínají r. 1487, není zmínky o něm, až r. 1510 páni radní najímají rormistra neb rourníka a tím zápisem počínaje, čteme v účtech náklady na vrtání rour, hned roku 1510 ve značném množství. R. 158021/8 (v knize Památné fol. 102) nachází se smlouva o vedení trub druhých přes louku Jana Čecha, t. č. městského rychtáře. „Páni ráčili sou ourok roční t. j. 4 gr., který jest on Jan k obci dával z toho místa, kde nyní zahrádku štěpy vysázenou při dvoru svém na Novém městě (č. 165-I.) má, jemu odpustiti a z něho (ouroku) ho i s budoucími jeho propustiti, však na ten způsob, aby pro dostatečné opatření města vodou ty oboje trouby přes tu louku vložené, i když by toho potřeba bylo, že by jiné v nově v ta místa vloženy bejti měly, bez všelijaké překážky zůstaveny byly. Však pokudž možné jest a bude, tak ty trouby opatrovány bejti mají, aby škoda co nejméně na též louce od nich se dála. A při tom pán purgmistr a páni sou se uvoliti zeď, skrze níž trouby jdou, v týmž místě dávati na obecní groš opravovati, tolikéž i při trubách, které přes řeku se kladou, tam aby na louku lidé tady nemohli choditi, dali zahražovati.“ Co tuto řečeno, ukazuje 1. že obec měla vodovod běžící od sv. Jakuba ke dvorci Čechovu na Novoměstí (Zeisův, nyní sirotčinec). 2. že vodovod směřoval od zahrádky Čechovy příkopem městským do hlavní kašny u židoven, odkudž se voda rozváděla do kašny na náměstí (v XVIII. stol. tam stály dvě, srov. plánek z r. 1765) a jinam. 3. že vodovod prýštil z Dychnovských rybníčků u řeznického lesíka při cestě Nežárecké, tehdy hlavní z města přes Děbotín dále k Řečici na Radmírov a k Samosolům. Poněvadž měštky braly vodu z kašny na vaření, začali rybníčkům Dychnovským říkali Polívky, jako že polívky z té vody k obědu strojí a tak původní jméno nádržek upadlo v zapomenutí. Mohly mívat dost vody, poněvadž ležely pod lesem, pod bahnitými lukami a přítok sesílen umělými studnami jako při vodovodu panském nad Otínem. Městský vodovod měl kromě hořejších rybníčků na pomoc ještě dolejší, někde vedle Mniškovského, snad řeč. Hluboký, neboť |
|
<urn:uuid:ef893579-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Přeražená žebra a kvítky. Před samosoudcem kraj. soudu v Ml. Boleslavi. |
|
<urn:uuid:ef89357b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1567. Toho roku věž veliká a vysoká, kteráž při klášteře bosáckem stála, na raddu některých zbořena jest, jakoby se toho, že se sama zboří a padnouc témuž kostelu |
|
<urn:uuid:ef89357c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Silice terčovková, (Wandflechtenöl, Oleum parmeliae, Essence de lichen pariétine), nalezá se v terčovce zední (Parmelia pariatina) ve velmi skrovném množství. Jest zelená, máslovitá, lehčí vody, zapáchá a chutná odporně. |
|
<urn:uuid:ef89357d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nařízení ve příčině knih a prostředkův učebných. Knihy učebné. Pro školy obecné. Von Zweites Rechenbuch für österreichische allgemeine Volksschulen. Dr. Fr. Ritter v. Močnik. 23. vydání (prohlédnutý text). Vídeň 1889. V c. k. knihoskladu. Cena, sešito, 12 kr. Drittes Rechenbuch für österreichische allgemeine Volksschulen. Von Dr. Fr. Ritter v. Močnik. 18. vydání (prohlédnutý text). Vídeň 1889. V c. k. knihoskladu. Cena, sešito, 13 kr. Viertes Rechenbuch für österreichische allgemeine Volksschulen. Von Dr. Fr. Ritter v. Močnik. 22. vydání (prohlédnutý text). Vídeň 1889. V c. k. knihoskladu. Cena, s plátěným hřbetem, 16 kr. Rechenbuch für die fünfte Classe der österreichischen allgemeinen Volksschulen von 8 Classen. Von Dr. Fr. Ritter v. Močnik. (Prohlédnutý text). Vídeň 1889. V c. k. knihoskladu. Cena, sešito, 10 kr. Tyto početnice připouštějí se v tomto prohlédnutém vydání ku potřebě při vyučování na obyčejných školách obecných s německou řečí vyučovací. (Min. výn. ze dne 6. prosince 1889, č. 23712.) |
|
<urn:uuid:ef89357e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | starých, pilných, zanícených pracovníků na socialním poli lékařském řízením osudu značně prořídly. Několik drahých hlav nespatřujete dnešního dne více mezi sebou! A náhrada za ně? Toužime z celé duše po ní, zdaž však máme naději? Mnohé zjevy v naší společnosti spíše ukazují, že zahosťuje se v řadách našich momentánně jakási nechuť k další práci, a to je povážlivý zjev, v době nejprudšího boje, kdy ještě není vybojováno vše, zač své síly napínáme od let. Útěk našich starých osvědčených pracovníků z komory lékařské pro království České jest jedním z těchto zjevů, o kterém se zde s bolestí zmíniti musím. Nastává mladším silám doba práce pilné, i těžké zodpovědnosti! Neztrácejme však důvěry v lepší čas, neztrácejme ducha, klidné rozvahy a hlavně chuti k další práci! Jest toho mnoho najednou, zač bojujeme, jest na cestě za lepším blahobytem ve stavu našem mnoho překážek ještě k uklizení, hlavně jest to neporozumění širokého davu vyšším principům, za něž bojujeme, ale nic naplat, jen v pevně semknutých řadách za určitým cílem neuprosně dále jdoucím kyne slibný výsledek. Vytrvejme! Potěšitelnější jest tentokráte moje zprava týkající se života v jednotlivých župách. Od poslední valné hromady letní veliká většina žup vykonala celou řadu schůzí, na kterýchž pilně pracováno na nejdůležitějších na ten čas otázkách socialních stavu našeho, jsou to zejména otázka pronikavé změny zemského zdravotního zákona z r. 1888., otázka honorářová a otázka fušerská. Vítám tento živější ruch v našich župách z plného srdce. Osvědčuje se tu opětně stará zkušenost, že také někdy nám v metropoli třeba pocítiti svěží vánek vanoucí k nám z venkova. I nám zde umdlévajícím potřebí občas zdravého vzpružení. Protož budiž pozdraven zdravý ruchu našeho venkova, záruko ty červánků lepších dob! Život v našich župách jeví se v následujícím výpočtu schůzí jejich: 1. Župa Plzeňská vykonala dne 2. srpna val nou hromadu »na Špičáku«. 2. Župa Jihočeská výborovou schůzi dne 15. července v Budějovicích. 3. Župa Podbrdská 14. srpna valnou hromadu v Berouně a 7. října schůzi výborovou. 4. Župa Severovýchodních Čech 22. září valnou hromadu v Hradci Králové. 5. Župa pohoří Českomoravského 31. srpna valnou hromadu v Německém Brodě. 6. Župa Benešovsko-Sedlčanská 30. srpna valnou hromadu v Benešově. 7. Župa Písecká 13. září valnou hromadu v Písku. 8. Župa Pošumavská dne 27. září valnou hromadu v Kolovči. 9. Župa Mělnicko-Roudnická 18. září valnou hromadu v Terezíně. 10. Župa Podvysocká 24. října valnou hromadu v Kutné Hoře. |
|
<urn:uuid:ef893580-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Celý svět řadí mezi nejslavnější hvězdáře Tychona Braha a vzpomíná jeho památky při význačných datech jeho narození nebo úmrtí. Činí tak přirozeně i Praha, která je zvláště poctěna tím, že v jejích zdech T. Brahe bydlil v domě Kurzovském na Pohořelci, vědecky pracoval jako hvězdář císaře Rudolfa II. a tam 24. X. zemřel i s velkou slávou byl 4. XI. 1601 pochován v kostele Panny Marie před Týnem. V r. 1901, kdy svět vzpomínal po 300 letech úmrtí Tychonova, uctila Praha jeho památku tím, že dala od 24. VI. do 29. VI. toho roku prozkoumati jeho hrob v Týnském chrámu, při čemž byly bezpečně zjištěny pozůstatky učencovy i jeho manželky Kristiny, načež hrobka pietně upravena a zakryta v úrovni dlažby žulovou deskou s nápisem »Tycho Brahe« a dokonale konservován jeho mramorový epitaf na přilehlém kostelním pilíři. Vedle této nejcennější památky uchovaly se v Praze z četných Tychonových hvězdářských přístrojů, zničených po bitvě na Bílé hoře, dva sextanty v pražské hvězdářské sbírce a pak některé jeho rukopisy. V roce 1901 se ještě nevědělo, kde stával dům Kurzovský, zvaný po majiteli, říšském místokancléři Jakubu Kurzovi ze Senftenavy, od jehož vdovy Anny koupil tento letohrádek Rudolf II. pro Tychona. Ten zde s rodinou bydlel a pracoval spolu s hvězdářem Janem Keplerem a také tu zemřel. Zjištění polohy tohoto domu se podařilo teprve Václavu Brožovi, městskému radnímu, prozkoumáním strahovského archivu. K jeho podnětu a za jeho dozoru spolu s ing. J. Herainem a arch. R. Kříženeckým dala komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlavního města Prahy odkrýti v září 1902 částečně zbytky letohrádku a pak zase zasypati (viz podrobnou Brožovu zprávu ve Sborníku příspěvků k dějinám kr. hl. m. Prahy z r. 1907). Teprve během r. 1931 při stavbě dnešní školní budovy čp. 118-IV v Potockého ulici 2, přičiněním a za dozoru pisatele tohoto článku dal Památkový sbor hl. m. Prahy odkrýti a zajistiti celé zbytky Kurzova renesančního letohrádku v nádvoří školním (viz o tom podrobnou zprávu R. Hlubinky s plány a fotogr. ve Zprávách Památkového sboru sv. IX. z r. 1931). Po |
|
<urn:uuid:ef893581-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | trávníky, rozbili velké hroudy a těch bylo letos dost — pro drobné zrní — zeleniny — brambory. Vypomáhali si navzájem, pomáhali ženám, jichž mužové na vojně, hleděli oset i pole domkařů a chudiny, která potahu svého nemá. S radostí přijali zprávy, že i na bojišti vojáci v mundurech se svolením velitelství orali, seli, vláčili a dováželi na pole hnůj. Toliko na chvilku zastavili se za pluhem, obracejíce zraky k obzoru, kde viděli sloupy dýmu od střel, namířených na nepřátelské vyzvědače v povětří. Tento týden vycházíme v průvodu ven, abychom matce zemi, která se chystá zas provésti velké dílo stvoření a zraní, vzdali čest. Pod hřejivými slunečními paprsky vyrůstá z ní budoucí chlebíček. Jak drahý a vzácný pro nás chléb dnes, dost skromně odměřený. A pohlížejíce na zelenající se pole, s touhou na budoucí úrodu budeme volati: »Zachovej, co jest na poli, bychom toho užít mohli. Prosíme za zlaté žně, ne v tom smyslu, abychom uchvátili bohaté dividendy, jak peněžní společnosti a závody, ale abychom sobě a těm, což bojují těžký boj, zajistili živobytí. Nebude-li míti rolník-sedlák, nebude míti nikdo. Prosíme za Boží požehnání, aby pocítil radost voják, na něhož v první řadě bude pamatováno, |
|
<urn:uuid:ef893582-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Mart. Pánek, majitel cihelny Příšpě u Jaroměřic. |
|
<urn:uuid:ef893583-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | společnost pro stavbu silnic v Rumunsku »Stradi«. Její kapitál jest 10 mil. lei. Předseda společnosti byl pověřen, aby ihned navázal spojení s rumunským ministerstvem veřejných prací a uzavřel smlouvu o stavbě a rekonstrukci rumunských silnic. |
|
<urn:uuid:ef893584-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 11. listopadu supl. uč. Karel Provazník. Koncem I. pololetí odešel asistent Frant. Mach do Dvora Králové na R G a na jeho místo nastoupil asist. Jaromír Pilnáček. V r. 1914-15 odcházejí na vojnu profesoři Jos. Janků, Frant. Vondrášek a Kar. Provazník, v soudním vyšetřování pro velezradu byl od 17. září prof. Jos. Felix. Do sboru vstoupili nově jmenovaní profesoři Jan Maloch pro Č N a Antonín Kolář pro M F. Místo mobil. profesorů Frant. Vondráška a Jos. Janků ustanoveni byli supl. učitelé Jaromír Pilnáček a Jaroslav Tinkl. Místo prof. Jos. Felixe ustanoven byl supl. uč. Jan Škoula. Tělocviku toho roku vyučováno nebylo. Výpomocnými učiteli mimo řádné členy prof. sboru ustanoveni byli odb. učitel Petr Hubálek pro těsnopis v I. odd. a pro zpěv v I. a II. odd. Z osudů mobil. členů sluší zaznamenati, že dne 26. října 1914 zemřel v polní nemocnici v Karpatech supl. uč. Kar. Provazník, prof. Frant. Vondrášek stal se nezvěstným a po převratu prohlášen za mrtvého a prof. Jos. Janků 12. prosince 1914 oznámil, že je zajat a že dlí v Kijevě, později v Kata Kurganu u Taškenta. Prof. Jos. Felix byl sice obžaloby z velezrady zproštěn, ale dne 14. února 1915 z úřadu vyvázán a přeložen na R v Lounech. Dnem 15. února 1915 odešel k voj. službě prof. Jan Maloch. Dnem 1. dubna 1915 nastoupil voj. službu prof. Ad. Šedý, hned po nastoupení však propuštěn a vrátil se k službě školské. Dne 3. června 1915 při domobranecké prohlídce v Lanškrouně uznáni způsobilými supl. učitelé Jaromír Pilnáček a Jaroslav Tinkl. Dne 31. srpna 1915 povolán k voj. službě prof. Dr. R. Šetina v hodnosti polního kuráta do Šoproně. Ve šk. r. 1915-16 vrací se k službě školské prof. Jan Maloch a bývalý učitel tělocviku Jan Dejmek, dále ústavu přikázán supl. uč. Frant. Polívka pro Ch a vedl. předm. Náboženství vyučuje výpom. katecheta Jos. Rohleder. Dnem 4. listopadu vrací se na ústav, byv zproštěn voj. služby, prof. Dr. Šetina. Na půlletní zdrav. dovolenou odchází v I. polol. Ad. Šedý a jeho zastupováním pověřen supl. uč. Frant. Beneš. Ve šk. r. 1916-17 odcházejí ze sboru supl. učitelé Fr. Polívka a Jar. Tinkl, oba do Loun. Na jejich místo vstoupili supl. učitelé Jos. Punčochář a Kar. Pazderka. V II. pololetí odešel na zdrav. dovolenou prof. Jos. Kvasnička a zastupoval jej od 23. dubna 1917 supl. uč. Frant. Böhm. Dne 22. srpna 1916 padl na italské frontě býv. prof. ústavu Jos. Felix a requiem za něho slouženo v kapli ústavní dne 23. září 1916. Dnem 1. srpna 1917 znovu k voj. službě povolán prof. Dr. R. Šetina. Ve šk. r. 1917-18 vstupují do sboru jakožto výpomocní učitelé náboženství místní děkan Václav Sokol a kaplan Jan Juřena. Výpom. učitelem zpěvu byl odb. uč. Felix Paukert. |
|
<urn:uuid:ef893586-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | § 16. Oprávněným vnitrozemským závodům semenářským a vnitrozemským zemědělským korporacím může ministerstvo orby povoliti odběr uznaných luštěnin z určitých závodů na návrh oné komise pro uznávání osiva, která dotyčné osivo uznala. Ministerstvu orby jest vyhraženo určiti množství v dohodě s úřadem pro lidovou výživu a omezení cen pro další prodej. Případné odmítnutí děje se bez udání důvodů. § 17. V zádostech o povolení ku odběru (§ 16.), jež dlužno říditi na ministerstvo orby, podati u příslušné komise pro uznávání osiva, buď udáno: výrobce osiva (jméno a místo provozu); druh, sorta a množství osiva; přirážka k ceně komisí pro uznání osiva stanovená (§ 14.) a cena zamýšlená pro další prodej. O rozhodnutí ministerstva orby uvědoměni budou účastníci odběru a Válečný obilní ústav. Toto uvědomění nutno účastníky odběru kdykoliv na požádání předložiti zmocněncům Válečného obilního ústavu. |
|
<urn:uuid:ef893588-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Dolín, Dolin Dolín, Dolin O Želevčice, Želewčitz O |
|
<urn:uuid:ef893589-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ř. prof. dr. Drtina, Seminář paedagogický. V sobotu v posluchárně seminární. |
|
<urn:uuid:ef89358a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | aby jednotlivé částečky dosti daleko od sebe, v skupenství tekutém, udržovala. Všecka tělesa víží jisté množství tepla: toto množství je pro různá tělesa různé, pro totéž těleso pak stálé. Množství tepla, jež postačí, aby 1 kg rtuti byl zahřát až k varu (360°), zahřeje 1 kg vody pouze na 11°. Voda potřebuje tedy 33krát tolik tepla nežli rtuť, aby byla na týž stupeň ohřáta. Za jednotku tepla klademe ono množství, jehož je třeba, aby 1 kg vody o 1° zahřát byl, a nazýváme ji kalorit. Počet kalorií, jichž je třeba, aby 1 kg jisté hmoty 0° teplé na 1° C se ohřál, slove její tepelnou kapacitou, číslo pak, jež značí, kolikrát jest tepelná kapacita dané hmoty větší, než kapacita vody, slove měrným nebo specifickým teplem. Dle toho, co výše řečeno, byla by měrná teplota rtuti 0.033 (1/80).*) Mezi kapacitou a měrným teplem je tedy týž rozdíl, jako mezi hustotou a měrnou váhou hmoty. Francouzští chemikové Dulong a Petit nalezli, že jest součin z měrného tepla a váhy atomové pro všecky prvky veličinou stálou. Ze zákonu toho jde, že jest kapacita tepelná všech prvků veličinou stálou, t. j. týž počet atomů spotřebuje u všech prvků totéž množství tepla, má-li se zvýšiti teplota o 1°. Teplo to nazýváme teplem atomovým, obnáší příbližně 6.4. Dělíme-li tedy atomové teplo specifickým teplem, obdržíme atomovou váhu prvku. |
|
<urn:uuid:ef89358b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Obecní starostové buďtež okresními výbory náležitě poučováni o tom, jak si při vedení výkazů počínati mají. § 7. Instrukce tato budiž okresními výbory každoročně během měsíce března všem obecním úřadům znovu ve známost uvedena. |
|
<urn:uuid:ef89358c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ŠPANĚLSKO. = Nové ředitelství divadla de la Zarznela v Madridě má v programu novinky: „La Villana“ (Vives); „Maria Sol“ (Guerrero); „La Calisera“ (Alonso); „Almasgemelas“ (Luna); „El Seňorde Campoflorido“ (Rosillo); „La Miraflores“ (Torroba). |
|
<urn:uuid:ef89358d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Požadavek zhistoričtění filozofie vědy a zfilozofičtění historie vědy, jakožto nezbytný předpoklad opravdu racionální rekonstrukce rozvoje vědy, která by byla historicky věrná a systematicky plodná, plně odpovídá obecným teoreticko-metodologickým principům marxismu-leninismu. A právě z tohoto hlediska je zřejmé, že nová historie vědy přináší i přes různé konceptuální nevyjasněnosti řadu cenných myšlenek ke studiu dějin rozvoje vědy a vědeckého poznání. |
|
<urn:uuid:ef89358e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Všichni vás milují: ti, jimž jste se už splnil, i ti, jimž v budoucnu musíte býti splněn. Vy jste tou svobodou, jež prokličuje zrny, vy jste tím úsvitem, který se na svět hrne. |
|
<urn:uuid:ef89358f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | A ještě něco. Ty bílé zadky její nejsou pranic malebny. Cizince, jenž přijíždí drahou |
|
<urn:uuid:ef893590-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | selinách, silnými alkaliemi se částečně štěpí. Při 220° C sublimuje, aniž by roztál. Bod tání za příslušného tlaku 310° C. Působení jeho na nervový systém, ani na srdce není značné, neboť v žaludečních šťávách je skoro nerozpustný. Zvýšenou činnost po jeho strávení vykazují ledviny. Koffein, či thein (1, 3, 7 — methylxanthin) působí fysiologicky účinněji, než je přítomen v kakau v množství, v kterém působení jeho patrným není. S 1 mol. vody krystalluje v malé, bezbarvé krystalky nahořklé chuti. S kyselinami tvoří soli, vodou se hydrolysuje. Z theobrominu lze jej vyrobiti methylací. Kakaový tuk, zvaný též kakaovým máslem, analyticky určuje se extrakcí. V továrnách získává se lisováním rozemletých zrn (obchodní máslo Ia), nebo extrakcí slupek (máslo Ia). Původně běložlutá barva jeho, mění se časem v barvu žlutou. Zápach jeho je velmi příjemný. Bod tání u tuků lisovaných leží mezi 34 až 35°C, u tuků extrahovaných 32—349C, bod tuhnutí 20—270 C. Skládá se z glyceridů kyseliny stearové, palmitové a laurinové. Z konstant obnáší číslo Reichert-Meisslovo 0.2—1.6, číslo zmýdelnění 192—202, číslo jodové 33—41, specifická váha 0.945—0.976 (při 150 C), index lomu 46—47.8°. Ležením zvolna žlukne. Je celkem obtížně stravitelný a ve větším množství požit, způsobuje v žaludku obtíže. Užívá se také v lékárnictví. Jinou význačnou látkou pro kakaová zrna je kakaová červeň, štěpný to produkt, vznikající kvašením kakaa. Empyrická její formule je C. H,, (OH),. Presentuje se jako beztvarý, hořký, červenohnědý prášek ve vodě nerozpustný. Snadno rozpouští se v líhu a roztocích alkalických, odkud lze ji kyselinami vyloučiti. V bobech se tvoří již při jejich sušení, hlavně však při kvašení. Isolovati lze ji z extrahovaného mletého kakaa po povaření s vodou (odstranění cukru), buď líhem, nebo alkalickým roztokem a dodatečným srážením zředěnou kyselinou. |
|
<urn:uuid:ef893592-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | a za 5 dní byla neuralgie pryč. U dyspeptických fthisiků, u poruch žaludečních chlorotických neb anaemických, u cefalalgie a v dětské praxi se aristochin osvědčil. Než dále tvrdí autor, že aristochin co do účinku se rovná chininu, nepředčí jej. dv. |
|
<urn:uuid:ef893593-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | HUMPOLECKO Sbor dobrovol. hasičů ve Větr. Jentkově dovoluje si tímto slušně poděkovati br. Bedřichu Šlaisovi, lesnímu radovi a řediteli nadač. velkostatků Strakovských ve Větr. Jeníkově za jeho hmotný dar. Nadějeme se, že i v příštích letech bude Sbor. nám vždy nakloněn. Prý se na mne zlobí lidová strana... V lidové straně jest řada lidí, jichž si opravdu vážím a s nimiž udržuji upřímné přátelství. Politické stranictví nemůže jíti tak daleko, aby znemožňovalo i společenský styk. Dovídám se, že na četných místech si stěžovali lidovci, že jsme šli proti nim příliš útočně. Pomíjím zatím, co píší pp. Knotkové a Tošnerové ve „Venkovanu.“ To jindy si odbudeme. Prozatím prohlašuji toto, co jsem již jednou uvedl v t. 1.: Chtěli jsme dodržet koaliční dohodu a vzájemnou loyalitu i ke straně lidové. Zatím pan posl. Knotek na schůzi v Humpolci na počátku voleb štval proti Republikánské straně takovým způsobem, že na moji výtku veřejně v listě učiněnou neodvážil se po dobu voleb vůbec odpovědět. Což jsme stádo, které si nechá všechno líbit? Což pan poslanec lidové strany může do nás bít hůř než do komunistů a my setřeme pokorně slinu s tváře a budeme mlčet? Nebudeme se bránit? Lidová strana si řekla p. Knotkem o to, po čem se jí snad stýskalo. Chtěla boj, sama ho vyvolala, měla tedy boj. Na výsledky tohoto boje doplatila ona, ne my. Jest na lidové straně, aby v zájmu spolupráce sama rozhodla, kdo boj začal, kdo boj vyvolal. Tyto řádky nejsou omluvou, ale vysvětlením. Mám raději klidnou práci, než štvanice. Ale i v politice platí přísloví: Jak se do lesá volá, tak se z lesa ozývá. |
End of preview. Expand
in Data Studio
Introduction
This is a validation set split off from the historical dataset included in BUT-LCC corpus. Furthermore, to avoid direct contamination from BUT-LCC, this set is filtered against the historical dataset from BUT-LCC by our fuzzy deduplication pipeline.
Legal Information & Data Origin
This dataset consists of OCR'd documents since 1850, publicly available from the Czech Digital Library. We use PeroOCR for optical character recognition (OCR). CZLC members do not own the distributed documents.
Authors & Contact
- Karel Beneš & Martin Kišš (collection and OCR)
- Jan Doležal (fuzzy deduplication)
- Martin Fajčík (data split off, task management)
- Michal Hradiš (PERO Team Lead)
Correspondence to [email protected]
- Downloads last month
- 41