id
stringlengths 47
47
| part
stringclasses 1
value | title
stringclasses 1
value | text
stringlengths 40
26.3k
|
|---|---|---|---|
<urn:uuid:ef893623-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1. Netvořice. 3. Hora sv. Kateřiny. 4. Borotín, Brod Český, Bystřice Nová, Čáslav, Černovice, Čestín, Dubec, Hainšpach, Hroby, Cheb, Chrudim, Kaplice, Kopidlno, Královice, Lipnice, Mělník, Mirovice, Plzeň, Police, Přelouč, Ronšperk, Rychnov (v Král.), Sedlec (v Táb.), Svratka, Veselí n. Luž., Vimberk, Votice, Žleby. 5. Brod Něm., Bystřice Nová, Čáslav, Dubá, Hodkovice, Mýto Vysoké, Nejdek, Plaňany, Rohlice, Smiřice, Teplice, Zbraslavice. 6. Dub, Hostomice, Mšeno, Ročov H., Sedlice, Velvary, Vildštein, Zásmuky, Žlutice. 7. Beroun, Hořice, Kamenice Trhová, Libořice, Říčany, Stadlec, Žumberk. 11. Hory Nalžavské, Hostomice, Chomútov, Jablonec (v Bol.), Libice, Loket, Ostrov, Poděbrady, Poříčí Spálené, Sedlo Staré, Včelákov, Vysoké. 12. Davle, Dvůr Králové, Chodov Dolní, Kaňk. 13. Blovice, Cerekve H., Cinvald, Dobříš, Chejnov, Milevsko, Planá H., Poleň, Teplá, Všeruby (Wscherau). 14. Brandýs n. Orl., Leskov, Rožďalovice, Zdislavice. 15. Bohdaneč, Kamenice (v Táb.), Medčín, Rakovník, Vodňany. 16. Milčín, 18. Bakov, Březnice, Cerekvice D., Čkýně, Dobřany, Falknov, Hory Malé, Hrádek, Chýše, Jáchymov, Janovice Uhlířské, Jilemnice, Josefov, Klatovy, Kostelec n. Orl., Kynžvart, Lípa Krásná, Oustí n. Lab., Pardubice, Přibislav, Proseč, Rokytnice, Rychnov (v Bol.), Smržovka, Vartenberk, Vejprty, Zalmanov. 19. Bělčice, Brod Žel., Buckov, Chlum, Kostelec n. Lab., Ledeč, Malešov, Oupice, Smidary, Strakonice, Strašice, Zalužany, Žihle. 20. Bělá (v Bol.), Dašice. 21. Budějovice, Královice, Lomnice (v Jič.), Planice, Toužím 22. Brod Vyšší, Bukovsko, Častolovice, Jistebnice, Kouřim, Lanškroun, Liteň, Litvínov, Louňovice, Ousobí, Písek, Podolí Bílé, Roudnice, Řečice Červená, Sobotka, Svojanov, Velhartice, Vyšebrod, Zubrnice. 25. Benátky Nové, Benešov u Kaplice, Deštná, Haslová, Hořovice, Hostouň (v Plz.), Jeníkov Větrný, Jílové (v Lit.), Kamýk, Kasejovice, Kirchenbirk, Kladruby, Kukleny, Mnichovice, Nečtiny, Olešnice, Oustí n. Orlicí. (Pokračování v srpnu.) |
|
<urn:uuid:ef893624-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Výtah z dopisů a uznání. Zásylku jsem obdržela jsem s ní velmi spokojena. Gáad, Uhry 1 září 1898. Hraběnka C. Chotková-Gudenosová. |
|
<urn:uuid:ef893625-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | C.B.Cydendambajev (Ulan-Ude, Burjatsko, SSSR), RS XI, 42-44. - Při chronologizaci jazykových vrstev je třeba vycházet z faktu, že nejstarší jména mívají nejvýznamnější objekty. Podle toho jsou v Pobajkalí nejstaršími jména samodijská (samojedská): řeka Uda, hory Sajan; velmi stará jsou i jména turkotatarská: jezero Bajkal, řeka Angara, hora Bajtag; o něco mladší jsou jména evenkijská (tunguzská): řeky Lena a Selenga. Značně mladší jsou jména dnešních obyvatel tohoto kraje, Burjatů: horstvo Ulan-Burgasy, průsmyk Chamar- -Daban (protoburjatské kmeny Buretů a Koriů se vydělily z mongolského celku kolem r.500, ale Pobajkalí osídlily až mezi r.1000-1600). - Nejmladší jsou jména ruská. |
|
<urn:uuid:ef893626-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | bývají tři řady šupin nad poboční čarou a čtyry řady šupin pod ní podobnými hrboly pokryty. Co se marény dotýče, udává prof. Siebold znaky její následovně: Morda je krátká, tlustá a poněkud kosmo dolů a na zad přikrojená; hořejší čelisť vyčnívá přes čelisť dolejší; velmi tenké, pomíjející zuby kožní nacházejí se na vnitřní straně mezičelistí, jemné zoubky pokrývají tenkou desku kostěnou na jazyku; tělo je táhlé, majíc délku dvou stop a jsouc někdy i delší, vážívá až pět liber; násadka ocasní je stlačená. Hřbet je barvy modravé, břicho stříbřité, postranní čára je bílými tečkami znamenána. V ploutvi hřbetní lze 4 a 10 až 11 paprsků napočítati, v ploutvi prsní 1 a 16 až 17, v břišní ploutvi 2 a 9 až 10, v ploutvi řitní 4 a 10 až 12, v ocasní ploutvi 19 paprskův. Jak již svrchu řečeno bylo, loví se marény pro |
|
<urn:uuid:ef893629-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 50 cm mocná, v níž při prohlídce pískovny byly nalezeny zlomky věteřovské keramiky a zvířecí kosti. V dosud známé keramice ze sídliště I. jsou zastoupeny téměř všechny hlavní tvary věteřovského typu: kalichovitě rozevřený koflik s lomem při dně, nad nímž je ouško, koflíky válcovitého i soudečko- 210 vitého tvaru, jednak s lalokovitými nožkami při dně, jednak s rovným dnem; jeden z těchto koflíků je zdoben pod okrajem dvěma obvodovými řádky důlků. Pod spodním řádkem je zavěšeno celkem pět skupin důlků, tvořících zhruba trojúhelník; v některých důlcích jsou dosud patrny stopy po bílé inkrustaci. Dále džbáneček s vyšším téměř kulovitým spodkem a jemně prohnutým hrdlem; třeba se zmínit ještě o torsu džbánkovité nádobky s nízkým stlačeným spodkem, nad nímž je posazeno ucho. Všechna tato uvedená keramika má šedočerný povrch, vyhlazený způsobem příznačným pro věteřovskou a maďarovskou keramiku. Ve střepovém materiálu poznáváme z tohoto sídliště vedle tvarů jemné keramiky různé druhy menších i velkých zásobnic štíhlého, někdy protáhle vejčitého tvaru, uvnitř vyhlazených, na vnější straně zdrsněných, zpravidla prstováním, téměř vždy zdobených pod okrajem plastickými výčnělky, nejčastěji umístěnými ve dvojicích. Ve zlomcích je také zastoupena veliká mísa, mělká, s rovným okrajem. Z kostěných nástrojů je doloženo šídlo. Existence tohoto sídliště, jež označujeme jako Hulín I, byla předpokládána K. Tihelkou, který na základě jednoho nálezu kostrového pohřbu, objeveného při rozšiřování železniční trati v r. 1864, předpokládal věteřovské sídliště „někde mezi Hulínem a Záhlinicemi“ („Unětická kultura v zemi Moravskoslezské“, disertace, 1939). Z prostoru tohoto sídliště pochází nález lengyelské keramiky, snad hrobové, o němž bylo již referováno (AR V—1953, 303—304). Druhé sídliště s věteřovskou keramikou na katastru města Hulína je vzdáleno 3,5 km zhruba severním směrem od sídliště I. Bylo objeveno před několika lety v cihelně před hulínským nádražím, v oblouku železniční trati spojující Kroměříž s Hulínem (zpráva B. Struhaly z r. 1947, archiv AÚ, Brno). Toto sídliště leží na mohutné sprašové návěji, jejímž odebíráním pro potřebu cihelny je už delší |
|
<urn:uuid:ef89362b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Já sám nevím, jak mně mohlo tak něco blbýho napadnout, vo něčem takovým mluvit. Buď je to vrozená blbost, anebo jsou to vzpomínky z mládí. Josef Švejk |
|
<urn:uuid:ef89362c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | HUBERO ZDEPEDA 20:00/ klub Modrý Trpaslík Trio hudebníků pokračující po vynucené obměně sestavy v cestě za vlastní tvorbou ve stylu fusion. DOVĚTRU Svitavská kapela Do větru hraje muziku, která vychází z písničkářských tradic. Je směsí žánrů rock-folk-funky a výrazné latino rytmiky. K základním motivům písní se připojují jazzové prvky či vlivy klasické hudby. Jízdné: 70 Kč. |
|
<urn:uuid:ef89362d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | N a Kamerberku hoře v Kouřimsku se světýlka pod večer a v noci ukazujou, semo tamo tyto nekřtěnátka běhají, lid okolní se na ně dívá každého roku na podzim. Kačenčiny hory. Na horách Kačenčiných se nalézají hory dvě: to jest Hejšovina a Voztaž nazvaný, na které poutníci jezdějí a se dívají do okolí. Prameny živé se na nich nacházejí. Ležejí nad Broumovem, Hronovem a Zbečnínem. Kublov, ves pod horou Veliskou nazvanou, u Točníku v Berounsku. Tato ves pozůstává ze dvou částí, totiž: hořejší díl vsi slove Řim, čili Hřím (v Římě, Romě), v němž se rolníci i domkáři nalézají, a dolejší díl vsi této slove Kublov, v němžto se také rolníci a baráčníci nachá- |
|
<urn:uuid:ef89362e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1. Dotazníky byly zaslány 70 nemocným (29 mužům a 41 ženám) s ulcerózní kolitidou a 41 nemocným (24 mužům a 17 ženám) s Crohnovou chorobou. 1.1. Z nemocných s ulcerózní kolitidou dotazník vrátilo 50 osob (tj. 71,4 % dotázaných), z toho bylo 23 mužů ve věku 25—62 roků (g 43,7) a 27 žen ve věku 24—62 roků (§ 45,1). Kuřácké návyky jsou shrnuty v tabulkách 1 a 2. Nikdo nekouřil dýmku nebo doutníky. Muži kuřáci kouří 5—25 (g 15) cigaret denně. Jeden z nich se domnívá, že kouření jeho střevní potíže neovlivní, jeden se domnívá, že kouření ovlivňuje střevní potíže kladně a dva že záporně. Jediná žena kuřačka kouří 10 cigaret denně a domnívá se, že kouření její střevní potíže neovlivňuje. Pouze dva bývalí kuřáci přestali kouřit pro střevní potíže. Čtyři muži a jedna žena přestali kouřit šest měsíců až čtyři roky před objevením se příznaků střevní choroby. |
|
<urn:uuid:ef89362f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | významné bylo jeho předvedení vztahu refluxní choroby u dětí a astmatických příznaků, včetně vymizení těchto astmatických příznaků při efektivní terapii gastroezofageálního refluxu prokinetiky. Zajímavé sdělení prezentoval MUDr. Novotný ze IV. interní kliniky FN Praha, týkající se problematiky funkční dyspepsie, příznaků a terminogie. Česká klasifikace, označovaná jako Mařatkova klasifikace, dělí funkční dyspepsii do tří základních podskupin: a) dráždivý žaludek; b) chabý žaludek; c) zvláštně a neúplné stavy. Mezinárodní klasifikace anglosaská rozlišuje funkční dyspepsii jako reflux, vředovou funkčně dyspepsii, dysmotilitu a tzv. non specific like dyspepsie. Byla zmíněna problematika etiopatogeneze funkční dyspepsie i vhodných vyšetřovacích metod. Logicky na tuto přednášku pak navázala sdělení týkající se možností diagnostiky. Problematiku použití pH-metrie a manomerie přednesl MUDr. Dolina a kolektiv z Brna, sdělení o postavení nukleotidů v diagnostice prezentoval MUDr. Jiří Prášek se spoluautory. Z obou sdělení jednoznačné vyplývá, že exaktní diagnóza refluxní choroby je dnes naprosto nemožná bez 24hodinové pH-metrie spojené s manometrií, eventuálně s elektrogastrografií a je naprosto nemyslitelná bez využití kvalitních metod, jako je dynamická scintigrafie jícnu, prováděná na pracovišti s náležitým vybavením přístrojovým i zkušenostmi. Uvedené metody jsou významné v pediatrii při podezření na reflux i u nejasných recidivujících bolestí břicha. Tyto bolesti se projevují u 10 - 15 dětí ve věku 5— 14 let, jak prezentoval doc. MUDr. Nevoral, CSc. z Prahy. Diagnostická kritéria funkčních recidivujících bolestí břicha u dětí jsou založena na průkazu chronicity, věku dítěte (4-14 let) a průkazu fyzického nebo psychického stresu jako vyvolávajícího momentu. Diferenciální diagnóza funkčních bolestí břicha pak vyplývá ze symptomů, svědčících pro možné onemocnění organické. Další sdělení se týkala postavení elektrogastrografie a jejího využití. Problematiku elektrogastrografie stacionární přednesl doc. MUDr. Bureš, CSc. z Hradce Králové, problematiku ambulantní elektrogastrografie MUDr. Dolina. Zdá se, že elektrogastrografie ambulantní má některé přednosti, především pro svoji mobilitu a pro lepší reproduko- |
|
<urn:uuid:ef893630-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Naproti tomu stojí přirozený metahlinitan beryllnatý, chrysoberyll Be(A7O,)2, mimo skupinu spinellovou, jestiť kosočtverečný. Technicky vyrábí se hydroxyd hlinitý jednak z bauxitu, jednak z kryolithu, jenž jest fluoridem hlinito-sodným. Bauxit zpracovává se buď na cestě žárové nebo alkalickým loužením. V prvém případě žíhá se rozemletý minerál s kalcinovanou sodou, čímž přejde v hlinitan sodný. Tento se z vyžíhané hmoty vylouží vodou*) a rozloží uváděním plynu uhličitého z peci vápenné. Operace ta vede se tak, aby se vyloučila krystallinická, filtrovatelná sedlina hydrátu složení asi A(OH),.3H,O. Filtrát, obsahující uhličitan sodný, se odpaří a získaná soda uvede znovu do výroby. — Mnohé výhody skýtá přímá methoda loužicí (Bayerova). Při ní zahřívá se práškovitý bauxit pod tlakem s konc. louhem sodným. Vzniklý roztok, když byl poněkud zředěn vodou, obsahuje hlinitan, jenž jest ovšem z valné části hydrolysován v žíravý natron a kolloidálně rozpuštěný hydroxyd hlinitý. Tento vylučuje se z roztoku toho přídavkem hotového hydrátu hlinitého a mícháním. Filtrát (obsahující NaOH) slouží k rozkladu nových podílů bauxitu. |
|
<urn:uuid:ef893632-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | OBSAH: Nietzsche a Wagner. (Dokončení.) — Národní divadlo: Psohlavci. Car a tesař. Čert a Káča. V studni. — Koncertní přehled venkova: Brno. Budějovice České. Dačice. Hranice. Chrudim. Nymburk. Olomouc. Písek. — Koncertní přehled ciziny: Vídeň. Virovitice. — Hudba církevní: Dačice, Praha. Příbram. — Zprávy spolkové: Praha. Turnov. — Z Umělecké Besedy. — Jednota českoslovanských řiditelů kůrů atd.: Poměry kapelníků. — Různé zprávy. — Zaslána. |
|
<urn:uuid:ef893633-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Gešiž vċi, žeby na neyweyż neſluſſno bylo pro čaſnó zyſk wěċné ſpaſeni ztratiti. předpowjdá gak odplatu nábožných, tak okutu zlóch w den poſledniho ſaudu. II. Stauċenj wjry. Spafenj wěčné mnohem wětſſj ce= nu má, než každý čaſný zyſk. III. Mrawné nauċeni. Nemámet nikdý pro gakýkoli Taſný zyſk hřjchu ſe dopauſſtěti. |
|
<urn:uuid:ef893635-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | myslivců ozývalo se bujné veselí a do zvuků jásání a zpěvu mísil se pláč a nářek. Všecky rozdíly stavů a šarží zmizely. Hudba hrála brzo divoký pochod a hned zase slovanské písně; vždyť se šlo do boje. Tu vedl se důstojník s pláčící chotí, která držela za ruku as pětiletého hošíka; vedle nich vykračoval hulákající vojín, jehož se pevně držely dvě rozjařené holky. Dále provázela stará matka syna a plačíc nesla mu pušku; malá sestra klusala podle nich s uzlíkem v rukou. Okna se otřásala zpěvem vojáků: „Osmnáctá chasa, jaká je to krása.“ Někteří hoši se nutili k veselosti, aby zapudili těžký bol, jiní popíjeli, aby si dodali kuráže. Vašek kráčel vzadu se svým malým děckem na rukou. Nesl si je sám od kasáren až do nádraží. Povídal, že snad je to naposled. A Pepička bledá bez slzí s těžkým zármutkem kráčela vedle něho. Promluvili na celé cestě málo, srdce svíralo se bolestí, v mysli stíhala jedna bolná myšlenka druhou a ústa nechtěla, nemohla mluviti. Na nádraží se scéna stala ještě pohnutlivější. Pronikavá hudba, víření bubnů, jásání, kvílení, výskání a srdcelomný pláč tvořili úžasnou směsici zvuků. Objímání a loučení se nemělo konce. Násilně vytrhovali se vojínové z náručí žen a matek. Asi desetkráte muselo býti zazvoněno. Ženy a matky věšely se na vagony, jako by vojáky nechtěly pustiti. Konečně zjednán pořádek, ozvala se trubka, parostroj zasyčel, kola zaúpěla, vozy srazily se a za zvuků hudby vojenské, hrající „Kde domov můj,“ hnul se vlak ku předu. Z nádraží ozývalo se úpěnlivé volání „s bohem“ a z vagonů odpovídáno bouřlivým výskáním a jásotem. |
|
<urn:uuid:ef893636-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | S tímto mateřsky zbožným způsobem souviselo také kostelní požehnání na cestu, které obdržel malý poutník po vyslechnutí tiché mše a když se byl ve svém vesnickém kostelíku ještě jednou vyzpovídal a přijal svátost přijímání, v přítomnosti svých nejbližších příbuzných a svého šéfa. Vedla-li cesta do Cařihradu, Smyrny nebo Kaira, byl hoch odevzdán některému formanovi, který ho během čtyř týdnů dopravil do Terstu a odtud se dostal plachetní lodí teprve za přibližně asi šedesát dní do Cařihradu. Když tam přijel, byl zpočátku používán jako kuchtík nebo sloužící, poněvadž veškerý domácí a obchodní personál pozůstával jen z mužských členů. Měl příležitost, aby se naučil třem až čtyřem jazykům a od toho a pak od jeho obchodních vědomostí to záviselo, jak brzy může zaujmouti místo prodavače nebo cestujícího v tamnějších zemích. Další podmínkou setrvání při obchodě bylo bezženství. Ženitba mu byla teprve potom dovolena, když již podnikl tři cesty do tamní obchodní kompanie. Jak již podotknuto, trvala první doba v cizině deset až dvanáct roků; po uplynutí tohoto času mohl se ponejprv podívati domů. Ušetřil si zatím již několik set zlatých; místo kazajky nosil již dlouhý černý kabát; čepice učinila místo cylindru a se zvláštním uspokojením nesl v levé kapsičce vesty zlaté švýcarské hodinky na černé stužce. Mladí muži vracející se ze Španělska mívali i červené hedvábné punčochy. Zůstal nyní dva až tři měsíce doma a byl denně hostem svého šéfa. Oko mnohé dívky spočinulo se zalíbením na jeho pružné, mužné postavě a v srdci si přála mnohá takového švarného ženicha. Nešlo to však dosud, mladík musel neženat opět do ciziny na šest let a potom po stejné dovolené o dvou až třech měsících ještě na čtyři roky. A byla-li to dříve vroucí vzpomínka na matku a křestní košilku, tedy to byla nyní často jen tajná láska k některé hodné dívce ve vlasti, která jej od mladických nerozvážností zdržovala. Proto se mohl obyčejně takový obchodní příručí, který se zvláštní schopností a zdatností zatím vyšvihl na společníka kompanie, teprve ve 35. až 40. roce oženiti. |
|
<urn:uuid:ef893638-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | — Mnohé spolky čítají několik tisíc členů. Snad se tedy nedá tento námět dobře provésti? Myslím, že ano. Vždyť lze zakládati nejen pracovní, ale i místní odbory, které ve svém okrsku nebo ve své obci mohou projednávati místní potřeby; důvěrník takového místního odboru by měl býti aspoň přísedícím výboru spolku. Některé spolky by se obávaly, že by to vedlo k zakládání nových spolků, které by event. neměly potřebné programové kapacity, též tříštění finančních prostředků by bylo práci mateřského spolku na škodu. O založení nových spolků by se mohlo uvažovati pouze tam, kde do působnosti stávajícího spolku patří více než jeden zdravotní obvod. Ve větších městech a samostatných obcích, které náležejí do okruhu působnosti jednoho spolku, by mohly býti zřizovány pouze místní odbory, kterým by vyhrazeny byly některé úseky pracovní ve stadiu výkonu, na př. v individuální péči, šetření a podávání návrhů; v dorostu: společná práce s dorostovým odborem mateřského spolku; v samaritství taktéž; v ošetřovatelství samostatná organisační práce, v lidovýchově organisace kursů v dorozumění s mateřským spolkem; členská evidence: získávání nových členů, přijímání přihlášek a odhlášek, inkaso zápisného a členských příspěvků. Ve schůzích místních odborů aspoň jednou až dvakráte ročně by byl přítomen buď člen výboru spolku nebo jeho náhradník. Často jsem slyšel repliku, že členstva nepřibývá, poněvadž mu nemůžeme poskytnouti podobných výhod, jakých mu získává členství v jiných spolcích (tarifní slevy na dráze při skupině aspoň 6 osob, nošení stejnokroje, spolkový časopis zdarma, pěstování sportu a pod.), tedy přednosti, které uspokojují lidský egoismus; naproti tomu členství Červeného kříže je spojeno pouze s námahou, obětavostí a odříkáním, s prací ve prospěch bližního, čili jen s povinnostmi a žádným osobním prospěchem. I tomuto nedostatku by se dalo čeliti; je ovšem v první řadě zapotřebí, aby organisace místního spolku byla řádně administrativně podložena. Podle toho, jak jsou vyplňovány výroční zprávy zasílané spolky do divisí, nemůže býti nynější způsob vedení členské evidence pochválen. Nelze ovšem zapomenouti, že tento námět se podává dobrovolným pracovníkům, kteří spolkové činnosti se mohou věnovati jen vedle svého zaměstnání a že od nich mohou býti žádány jen takové služby, které je materiálně nepoškozují a které mohou vykonávati ve svém volném čase. Právě proto by se jmenovitě v tomto případě osvědčila prohloubená organisace spolkové práce. V § 5 stanov se praví, že členy spolku přijímá výbor. Zákon 134/1867 § 4, bod b) nařizuje, že ze stanov musí vysvítati také »způsob utvoření a obnovování spolku«. Výbor spolku však může přijmouti člena pouze na podkladě přihlášky ať již písemné nebo osobní. Dnešní prakse, kdy za člena se považuje ve velmi mnohých případech každý, kdo v subskripci odevzdal určitý příspěvek (je zapsán na sběrací listině), je v příkrém rozporu jak se stanovami, tak i se zákonem. Je tedy nezbytno, aby přistupující člen se řádně přihlásil. Při tom by mohlo býti požadováno zaplacení zápisného, které by uhrazovalo spolku jeho administrativní vydání za tiskopisy (přihláška, legitimace, stanovy); myslím, že by postačila částka 2 až 3 Kč, takže spolek by zde měl i určitý výtěžek. Na podkladě těchto přihlášek by bylo možno vésti přesnou členskou matriku. U dosavadního členstva by přihláška byla vyplněna a zápisné bylo vyžádáno dodatečně, u nově přistupujících členů by bylo oboje žádáno ihned. Při tom by mohla býti zavedena i evidence členstva, které se přestěhovalo z okruhu působnosti jednoho spolku do rayonu spolku jiného a postupně by měla býti vybudována i zemská ústřední evidence u divisí, která by v postupujících přihláškách i odhláškách získala možnost kontroly této práce. U členstva, které nemůže navštěvovati spolkové schůze nebo porady, |
|
<urn:uuid:ef893639-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Jak již naznačeno, musí býti začato s krmením melasy pozvolně. Dávku máme teprve po 1 týdnu uvésti na přiměřenou cifru. Lze krmiti koňmi na 1000 kg živé váhy a den 2—3 kg. Březí klisny při větších dávkách mohou pometati, proto jest nutno dbáti největší opatrnosti a raději menší dávky vyměřiti, když jest nutno tuto zkrmovati i obřezlými klisnami. Zkrmování nerozředěné melasy činí mnohé obtíže při míšení s ostatními krmivy, hlavně nelze ji stejnoměrně v dávce rozděliti, když není k tomu zvláštního míchacího zařízení. Nestejně rozdělená melasa v pícní dávce může některý kus poškoditi. Připravuje se v melasová krmiva, aby v této formě snáze mohla býti všude používána a bylo usnadněno míšení melasy v hospodářstvích. Chceme-li docíliti melasového krmiva jakosti prvotřídní, musíme přimísiti krmiva hojně bílkovin obsahující, která hojně melasy vsáknou. K tomu účelu používá se vhodně pokrutin, otrub, šrotu, květu sladového, mláta, výpalků, sušených cukrovarských řízků a jiných. Ve větších hospodářských podnicích, kde jest dosti pohonu a personálu, může býti ovšem zelená melasa na melasové krmivo lehčeji zpracována, než v podnicích malých, jež cestou družstevní téhož mohou docíliti. Míšení musí býti důkladné, směs nesmí obsahovati mnoho vody, ani 10 , ježto jinak se kazí. |
|
<urn:uuid:ef89363a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Na lešení zůstal lord Cresus sám, klidný a pohrdající životem. Nedaleko něho stála Marketa a její otec. Zástupy lidu hnaly se znovu k vězení, aby tam našly pravého vinníka. Ale vězení bylo prázdné... Trocadéro, jenž dříve schován pod pytly, viděl, jak vlekou nešťastného Stirlinga, věděl, co by ho potkalo, kdyby ho zde našli a proto zmizel beze stopy! |
|
<urn:uuid:ef89363c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Upřímně se přiznám: Z počátku byl ten člověk jako anděl. Avšak intrikami, jež v Srbsku vládnou, byl jsem u něho dozorci-pasáky očerněn, jakož i srbskými dělníky, těmito podplacenými. On, neznalec úskosů srbských, všemu uvěři a následek toho byl, že jsem byl nucen sám poděkovat, ale on též brzy za mnou tamodtud odešel. Neposlouchaje klepů úskočných Srbů, mohl on i já tam dále sloužiti. Dost možná též, že před hrozící válečnou bouří byli b chom bývali nuceni sami Srbsko opustit. Nyní bych měl toho tolik psáti, ale nevím si rady, jak počíti. Prozatím se zmiňuji jen o tom: Byl jsem, jak již podotknuto, v různých zemích a mezi různými národy ale nikde jsem nenalezl tolik podlosti, nelidskosti a jak se všecky ostatní nejhorší vlastnosti jmenují, jako v Srbsku, a to nejen u prostých, ale i u tak zvaných „bolých“ (lepších) Srbův. A nyní chci vysvětliti, proč se místo, kde jsem tak radostné chvilky zažil, jmenuje Senský Rudník. Každý horní závod nazývá se všeobecně po srbsku „rudnik“ a jelikož se blízko obec Sena nalézá pojmenován tedy senský. Do Senského Rudniku vede dráha, sloužící výhradně pro dopravu uhlí. Od obce Seny počíná dráha děsně stoupati samými skalami, jimiž se vine jako had, zahýbaje brzy v levo, brzy v pravo vedle horského potoků. Po obou stranách dráhy vypíná se vysoké pohoří. Za obci Senou nalézá se bývalé lázeňské místo a útočiště srbského cara Lazara. |
|
<urn:uuid:ef89363d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Endoskopické centrum Interní kliniky 2. LF UK Přednosta: Doc. MUDr. Milan Kvapil, CSc. |
|
<urn:uuid:ef89363e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Cirkus Jungův po několik dnů zde se produkujíci, odejel tyto dny z města našeho. |
|
<urn:uuid:ef893642-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Československé hotely, národní podnik, správa oblasti Karlovy Vary, |
|
<urn:uuid:ef893643-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | boku a také se ho nejvíce používá. Vykonává se v letě; může se však šlechtiti též na jaře neb v zimě, dle toho, jakým spůsobem se to provádí. Po ukončení této operace postaví se neb položí stromky do uzavřeného, před slunečními paprsky chráněného, mírně vlažného pařeniště, kdež se mají každodeně ráno postřikovat. Za několik týhodnů šlechtěnci se ujmou a jakmile se toto spozoruje, zvykají se zponenáhla, nikdy ale najednou, na obyčejnou teplotu, až se konečně úplně vyndati mohou. Jakmile vrub se počne vyvinovat, uřízne se ponechaná čásť podložky a rána voskem se zamaže. Ačkoliv, jak podotknuto, se může v každou roční dobu šlechtiti, jest přece měsíc březen pro práci tu nejvhodnějším. Bychom měli výsledek jistý, jest dobře pláňata před touto operací několik neděl tepleji postaviti, by vegetovati počala. |
|
<urn:uuid:ef893644-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Katoličtí biskupové protestují proti zákazu činnosti sekretariátu Světové rady míru PRAHA 18. dubna (ČTK) Katoličtí biskupové a ordináři z Čech a Moravy poslali v úterý 17. dubna francouzské vládě protestní telegram, ve kterém píší, že s bolestí vzali na vědomí opatření francouzské vlády o zákazu činnosti sekretariátu Světové rady míru. Poněvadž biskupům a ordinářům přísluší hájit mír a pokoj mezi lidmi a národy, žádají, aby toto rozhodnutí bylo odvoláno. Protestní telegram podepsali dr. Mořic Pícha, biskup královéhradecký, dr. Štěpán Trochta, biskup litoměřický, dr. František Onderek, apoštolský administrátor těšínský arcidiecése vratislavské, Antonín Stehlík, kapitulní vikář pražské arcidiecése a dr. Antonín Eltschkner, světící biskup pražský. |
|
<urn:uuid:ef893645-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | různějších momentů a vlivů zeměpisných a nutno proto při každé osadě zvláště vyšetřovati faktory na založení její působící. Nicméně ve velkých rysech dlužno uznati, že přírodní poměry a tvářnost půdy a vedle nich hospodářské poměry mají vliv rozhodující: 2. zeměpis hospodářský podléhá dvojímu směru: zeměpisnému a národohospodářskému; z nich prvý jedině jest oprávněn, neboť vychází z poměrů zeměpisných a na nich také setrvává, kdežto poměry hospodářsky-politické odkazuje národnímu hospodářství. A má-li zeměpis hospodářský zůstati geografií, musí vycházeti jen ze základů přírodních. Dr. Dvorský: 1. Rozhodující vliv na vznik a způsob sídel nelze a priori přisouditi žádnému z těchto momentů, nýbrž součinnosti všech nebo některých z nich. Hlavní rysy zakládají se netoliko na poměrech přírodních, nýbrž stejně nebo i více na momentech ethnografických a kulturních. 2. U hospodářského zeměpisu stejně jako u ostatních věd rozhoduje cíl badání a nikoli předmět. Stanovení ostrých hranic mezi vědami je krokem zpět v jejich vývoji. V hospodářském zeměpise jde jednak o vysvětlení zjevů zeměpisných pomocí skutečností hospodářských, a tu je třeba napřed znáti tyto skutečnosti čili studovati vědu hospodářskou, která je v theorii prozatím representována národním hospodářstvím, jednak tu jde o výklad zjevů hospodářských vlivy zeměpisnými, v kterémžto případě přestává býti tato disciplina ryze geografickou a stává se součástí všeobecné vědy hospodářské. V praxi však nelze oba cíle ostře odděliti. 5. Profesor MUDr. Otakar Srdínko: »Reprodukční síla Slovanů.« Největší přirozené přírůstky obyvatelstva jsou v Evropě v zemích slovanských neb v takových, kde Slované tvoří značnou část obyvatelstva; státy tyto jsou: Rusko, Srbsko, Bulharsko a říše Rakousko- Uherská. Reprodukční síla obyvatelstva království a zemí na říšské radě zastoupených v desítiletí 1894—1903, vyjádřená čísly porodů, jest mnohem větší v těch zemích, ve kterých bydlí Slované neb aspoň tvoří značnou část obyvatelstva proti zemím německým, které se vyznačují daleko nižšími čísly porodů. Země slovanské vykazují tuto řadu: Halič (43.47 živých porodů na 1000 obyvatel za jeden rok), Bukovina (41.54), Slezsko (40.2), Dalmacie (38.39), Morava (36.14), Přímoří (35.54) Kraňsko (35.25), Čechy (34.92). V zemích německých jsou tato čísla: Dolní Rakousy (31.9), Korutany (31.76), Solnohrady (31.72), Horní Rakousy (30.96), Štýrsko (30.45), Tyroly (29.85). Průměrné číslo pro všechna tato království a země jest 36.89. Úmrtnost jest poněkud větší v zemích slovanských než v německých. Ze zemí slovanských jest největší v Haliči a nejmenší v Čechách. Ze zemí německých jest největší úmrtnost v Korutanech a nejmenší v Dolních Rakousích. Pořad všech zemí jest tento: Halič (28.17 úmrtí na 1000 obyvatel za rok), Bukovina (27.45), Slezsko (26.95), Přímoří (26.36), Kraňsko (26.22), Dalmacie (25.92), Morava |
|
<urn:uuid:ef893647-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | kterých se naše družstvo při svých posledních zápasech dopouštělo a dal několik cenných rad. Naše hráčky mnohé z těchto rad použily pak ve svém utkání s Francií a zvítězily nad družstvem, které se postaralo den před tím o překvapení, když velmi dobře vzdorovalo výbornému družstvu Maďarska. Po jistém vítězství nad Francií jdou Pořadatelé—trenéři 42:37 (21:18) hráčky s důvěrou do dnešního zápasu s Maďarskem, který rozhodne o druhém Ani nejpřátelštější jednání na kongremístě mistrovství Evropy ve 21.45 hod. se by nedokázalo zajistit takovou shodu mezi jednotlivými účastníky mistrovství Evropy v košíkové, jaká se projevila při čtvrtečním dopoledním utkání |
|
<urn:uuid:ef893649-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Vzpomínky na Josefa Mánesa. Obdiv a úcta k dílu Josefa Mánesa mohutně vzrůstá. Nová a nová vydání výboru z jeho díla to potvrzují. Národ pochopil význam jeho uměleckého činu a splácí mu upřimnou láskou a vděkem. K blížícímu se 120. výročí umělcova narození vydá nakladatelství Orbis knihu vzpomínek Mánesovy neteře Amalie Jenšovské. Část těchto pamětí vycházela pod čarou v „Národní politice“ a vzbudila takový zájem a tolik žádostí o pokračování, že se autorka rozhodla vydati je knižně. Nikdo nebyl do života J. Mánesa a Mánesovy rodiny tak zasvěcen jako rodina A. Jenšovské a lze jen s vděčností kvitovati, že paní A. Jenšovská to, co chová v paměti, co ví z vypravování své matky a z rodinné tradice zapsala a vydává. Z obsahu: Vzpomínky na rodinu Mánesovu — Loutkové divadlo Mánesovo — První láska J. Mánesa — Vzpomínka na Quido Mánesa — Poslední léta J. Mánesa — Nad inventářem rodiny Mánesovy — Vzpomínky na smutné Mánesovy velikonoce před sedmdesáti lety atd. Roztomilá knížka, jakých je v naší memoárové literatuře málo. V témže nakladatelství vyjde koncem května nové vydání výboru z Mánesova díla Zemi milované... Dvě knížky TGM. V těchto dnech znovu vyšly dvě knížky T. G. Masaryka: v sedmém vydání „Ideály humanitní“, cena 12 K, v šestém vydání „Jak pracovat?“, cena 12 K. Jsou to knížky pro každého, kdo chce poznat dílo Masarykovo. Sotva který i nejdůmyslnější výbor Masarykových myšlenek a zásad mohl by vystihnouti jeho podstatu tak výrazně, jako tyto dvě ucelené práce. Jsou nevelké rozsahem, ale velké obsahem, protože každá stránka v nich je celou kapitolou a každá jejich věta heslem, jež je možno rozvést v novou kapitolu. Tak vystihují i Masarykův styl, jehož charakteristická zkratkovitost je tu ve formě nejčistší. „Ideály humanitní“ jsou přehledem a kritikou všech význačných novodobých směrů filosofických a etických. Masaryk tu ovšem o nich prostě nereferuje, nýbrž stanoví svůj poměr k nim a praktické závěry, které z toho plynou. Odpovídá tak na otázky, které pro nikoho z nás nepřestaly být živé. Co tu nalezneme podnětů k myšlení i práci nejen tehdy, kdy souhlasíme, ale i tehdy, kdy nesouhlasíme s názory, jež jsou tu vyslovovány! Kolik podnětů na příklad ze stručných poznámek k ujasnění nebo revidování morálky soukromého života každého z nás. Knížka „Jak pracovat?“ je přímo souborem podnětů. Souvisí s „Ideály humanitními“ svým vznikem a dobou — obě knížky jsou vlastně jen stručným, poznámkovitým záznamem Masarokyvých přednášek na universitě ke konci minulého století; odtud i jejich neobyčejná zhuštěnost — ale souvisí spolu i vnitřně. Knížka nás učí jak pracovat, jak se vzdělávat, jak číst, jak a proč se učit cizím jazykům, abychom se přiblížili lidské dokonalosti. To je právě masarykovské: vidět cíl, a |
|
<urn:uuid:ef89364a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | řectva bylo by ponechati dosavadní způsob, na př. v Německu sčítá se zvířectvo každoročně a to dne 1. prosince, ale vepři též 1. července (t. j. dvakrát za rok). Takovou svobodu by ponechal státům i v jiných otázkách, na př. v otázce věku mladistvých zaměstnanců neměla by se stanoviti hranice pro všechny státy na 15 let, neboť někde začínají mladiství dělníci pracovati i dříve, na př. ve 12 letech. Podepsaný zástupce Československa poukázal na obě důležité otázky ve příčině data sčítání. Pro datum sčítání ploch osevu a sklizně bylo naznačeno, že má rozhodovati sklizeň r. 1929. To znamená, že by se měly zjišťovat též plochy osevu r. 1929. To se však zdá býti dnes trochu předčasné. Je podzim r. 1928, a plochy osevu r. 1929 bylo by nutno šetřiti v létě r. 1929 t. j. ani ne za 3/4 roku. Ač r. 1927 bylo provedeno v Československu šetření závodů na zkoušku ve vybraném počtu obcí, a je mnohé připraveno, není možno slíbiti, že se podaří vše připraviti pro léto r. 1929, hlavně však vadí ta okolnost, že pro r. 1929 není v rozpočtu úhrady, která se opatří až pro rozpočet r. 1930. Proto by byl toho názoru, že by bylo lépe stanoviti pro sčítání na severní polokouli rozhodnou sklizeň r. 1930 a přirozeně pro jižní polokouli r. 1931. Tím nabudou všecky země ještě dosti času k řádné přípravě. Pokud jde o sčítání zvířectva, připomíná, že již dle posledního valného shromáždění byla státům ponechána na vůli volba rozhodného dne. Pokud jde o to, má-li se zjistiti stav maximální, minimální nebo normální, byl by proto, zjistiti sčítáním jeden ze stavů buď minimální nebo maximální, vedle toho však zvláštními otázkami zjistiti základy pro odhad druhého extrémního stavu. Zjišťovati stav normální je těžko, stejně jako vystihnouti dobu, kdy je stav normální. Proto by působilo obtíže provésti návrh jak Giniho, tak Platzerův. Zjistí-li se však sčítáním na př. maximum a současně odhadem minimum, lze průměr z nich pokládati za obraz stavu normálního. Zástupce Francie Buche připojuje se k návrhu podepsaného o sčítání ploch a sklizně na r. 1930 pro případ, že by nebylo možno provésti přípravy na sčítání v r. 1929 včas; ve příčině sčítání dobytka navrhuje 1. leden 1930. Jestliže ovšem komise se rozhodne pro r. 1929, všichni se pokusí dostáti tomuto usnesení, ale má za to, že by se mělo přistoupiti na přání států, které nejsou jisty, že budou pro r. 1929 včas připraveny. Zástupce Španělska Bilbao praví, že nerozumí dobře ani prof. Ginimu, ani zástupci Německa, ani zástupci Československa v tom, co míní „normálním“ stavem zvířectva. V dotazníku se žádá skoro pro všecky druhy zvířectva také třídění dle věku. Kdyby se zjišťoval pouze počet kusů, rozuměl by, co je to maximum a minimum, ale zjišťuje-li se také stáří zvířat, nerozumí tomu, prosil by proto prof. Giniho o vysvětlení. — Prof. Gini než odpoví, chce poukázati na to, že běží o dvě otázky: prvá je otázka roku sčítání, druhá je otázka data v tomto roce. Prvá otázka je základní. Jí se chce tedy především dotknouti. Italská delegace byla toho názoru, že všichni byli již ve shodě v tom smyslu, že sčítání se má provésti ve druhé polovině r. 1929. Ale jsou-li státy, které se domnívají, že je to trochu předčasné, že přípravy nebudou včas hotovy a že by bylo radno odložiti sčítání na r. 1930, italské delegaci nic nepřekáží, aby se nepřipojila k tomuto návrhu. Také zástupce Argentiny se připojil k tomuto návrhu. — V následující schůzi pokračováno v debatě. Zástupce Švýcarska Dr. Schwarz připomíná, že federální rada (vlastně na podnět Mezinárodního Ústavu Zemědělského) stanovila pro Švýcarsko sčítání na konec srpna r. 1929 a nemůže tedy již datum měniti, tím spíše, že koncem listopadu r. 1930 bude ve Švýcarsku sčítání lidu a že není možno obtěžovati obyvatelstvo dvojím velkým sčítáním časově blízko za sebou. Sčítání dobytka by se dalo provésti r. 1930. — Na to zpravodaj Thompson upozornil, že otázka roku sčítání byla již minulým valným shromážděním rozhodnuta na základě dobrého zdání užší komise statistiků a zemědělských odborníků v únoru r. 1926 (viz tento Věstník, str. 340), jakož i komisí statistických odborníků při valném shromáždění Mezinárodního Ústavu Zemědělského r. 1926 (viz tento Věstník, str. 341— 342). Bylo by tedy nyní nutno znovu se rozhodnouti buď pro r. 1929 nebo pro r. 1930. Navrhuje však zůstati při rozhodnutí pro r. 1929. Ale navrhuje dodatek, aby země, které jsou již zařízeny pro sčítání r. 1930 nebo kde toto datum je stanoveno zákonem nebo kde se z tradice provádí sčítání v desetiletých lhůtách a kde konec desetiletí padá do r. 1930, provedly sčítání, které se vztahuje ke sklizni r. 1930.— Zástupce Uruguaye Rovira podporuje tento dodatečný návrh. — Také Estabrook souhlasí s ním. Zástupce italských kolonií Dragoni připomíná, že by Italie mohla provésti sčítání r. 1929 i r. 1930; ale je proti tomu, aby se státům ponechávala volba v roku sčítání, neboť se tím ohrozí základní podmínka srovnatelnosti, totiž současnost. Byl by tedy pro r. 1929. Bude-li však změněn na r. 1930, pak aby platil pro všechny. Ředitel Estabrook připomíná, že nechtěl ponechati volbě států rok sčítání, nýbrž jen měsíc v něm; ovšem tam, kde nemohou sčítání provésti ve stanoveném roce a provedou ho v jiném, myslí, že se nestane velké neštěstí, poněvadž tyto státy mají zpravidla své statistiky roční, takže budou moci dodati správné výsledky. Podepsaný znovu upozornil, že přijmeme-li r. 1929 pro sčítání ploch osevu, je třeba ihned činiti přípravy a pochybuje, že na to půl roku stačí, neboť plochy osevu třeba zjišťovati po skončení osevu. Má za to, že podobná situace je také v jiných zemích a že by bylo lépe odložiti sčítání do r. 1930. Je pravda, že srovnání statistik, které pocházejí z různé doby, nemá velké ceny, ale lze tomu částečně odpomoci. V našem sčítání běží o dvojí data. Jedna se zjišťují jen proto, aby se nalezla řádná čísla úhrnná na př. úhrny ploch osevu, úhrny počtu dobytka, kdežto druhá se zjišťují jako znaky závodů zemědělských. Data, která se zjišťují jen pro celkové úhrny, mohou se zjistit buď pro rok 1929 nebo pro |
|
<urn:uuid:ef89364b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | (Před čtyřčleným senátem c. k. krajského soudu v Mladé Boleslavi.) Starý zloděj. František Nejedlo z Kněžmosta je dareba mazaný všemi mastěmi. V kriminále je jako doma. Byl již dvaadvacetkráte pro různé činy trestán a několikráte donucen byl i na delší dobu přesídliti do kobky žalářní. Známosti svých z věznic a vyprávění osob spolu uvězněných dovedl vždy využitkovati. Dokázal to jedné neděle v srpnu, kdy přišel do kramu Kateřiny Prymáskové v Jivině u Sychrova, kde požádal nejprve o režné nitě a pak o lahvičku sté šeděs, které se také přezdívá «nitě». Dcera Prymáskové mu lahvičku «tekutých nitís pro dala, než hned jej upozornila, že nemá výčep lihovin a že proto kořalku v krámě vypíti nesmí. Nejedlo však upozornění toho nedbal, lahvičku otevřel a obsah téže vypil. — Hned ale spustil, že je od finančního ředitelství poslán, aby podporoval stát, a že provádí revise, že ale zamhouří obě oči, když dostane 5 K po kuty hned; jinak však že uvidí, co ji udělá, Prymásková nechtěla věřiti, že by takhle mohl vypadati revident finančního úřadu a že by se s takovou chutí pustil do «šedés a proto mu 5 K dáti nechtěla. Však Nejedlo, do té chvíle Prymáskové neznámý, nedal se tak snadno odbýti, chytil ji za rameno a vyhrožoval ji udáním. Prymásková, aby se «pana revidentas zbyla, dala mu 5 K. Nejedlo z obce zmizel. Na učiněné udání byl zjištěn v osobě pachatele Nejedlo a stíhán jsa, zatčen v Rovensku. A tu vyšlo na jevo, že 19. září odcizil Emilii Lankové v Radimovicích 5 K a asi 14 dní před tím obuvníku Halbichovi v Hodkovicích 30 K To stačilo, aby Nejedlo dopraven byl ku zdejšímu soudu krajskému, aby zodpovídal se z podvodu a krádeže. Soud uznal jej vinným a odsoudil jej na 8 měs. těžkého žaláře s 8 posty. |
|
<urn:uuid:ef89364d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ve Volyni V Klatovech V Hořicích V Litoměřicích |
|
<urn:uuid:ef89364e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | A. Záměna tvrzení obecného za individuální. |
|
<urn:uuid:ef89364f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | vše téměř dělí trichotomicky, odtud objevuje se místy jakési násilí. Hegelova filosofie byla jakousi bublinou lesklou, které při vzniku podivoval se celý učený svět. Ale jakmile se objevila první trhlina, praskla bublina celá. Hegel byl zcela zavržen; ovšem neprávem. Teprve evolucionism opět upozornil naň tím, že dokázal, že v základech má Hegel ponětí správné. Chápal vývoj — a to fysický, psychický, socialní i morální; uvedl do něho i přizpůsobování, a sloučil toto s bojem. Je tedy zde velice blízko evolucionismu Darwinovu. Byl si v morálce i vědom závislosti Já na Všeobecnu; v tom je přímým předchůdcem darwinistů. Žáků jeho je velké množství a filosofie jeho stala se v první polovici předešlého století filosofií dne. Vliv Hegelův na Smetanu byl veliký, jak snadno poznáme i z toho, co zde o obou uvedeno. Bylo i Smetanovi vytýkáno, že není leč epigonem Hegelovým. Není tomu ovšem tak. Význam Hegelův nejvíce povznesli žáci jeho světového jména, jako Strauss svými spisy christologickými, Marx a |
|
<urn:uuid:ef893650-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | neboť její rozpuštěné, husté vlasy, které jen nedostatečně síťka držela pohromadě, přidržoval hřeben jen volně zapíchnutý. Hřeben tento jen jako široká, zlatá přeska vyjímal se v modřečerných, lesklých vlasech a tu a tam bylo viděti volně vláti buď kadeř na šiji, na čele, aneb prsténce i na skráních. „Nemám vám čeho odpouštěti, neboť jste ve svém majetku a proto také úplně v právu, paní baronko,“ odpověděla dona Dolores, pozdravujíc hrdě kynutím hlavy baronku z Halířova. „Já také úplně nahlížím“, mluvila dále že porouchaná zeď ve vašem saloně co možná nejdříve musí býti spravena, však přece musím, jakkoli mi to jest velice obtížným, a nepříjemným, vás prositi, abych odchod svůj odtud směla na několik dní odložiti. Neboť vězte, že Fernando, můj malý synovec, po své dlouhé a nebezpečné nemoci ještě se nezotavil, aby mohl nepokoj a neustálý povyk jaký v hostincích panuje, bez obavy snésti — to mi přísně na srdce vložil lékař Fernandův, rozhodně se vysloviv, že pro tu chvíli nemůže nikterak připustiti by se svěřenec jeho jinam přestěhoval, poněvadž nevyhnutelně potřebí jest mu pokoje a klidu. Baronka Klementina z Halířova byla z počátku náhlým objevením se dony Dolory v saloně jaksi překvapena. Pak se ale vzpamatovala a svýma přimhouřenýma očima pokradmo, ale bez přestání od hlavy k patě tuto dámu okouzlující krásy měřila. Prvé než paní z Valmasedy se objevila, přemohla se tak dalece, že s manželem svým vyjednávajíc, mluvila s největší zdvořilostí a tonem nad míru jemným. Ale nebylo ničeho, co by tuto něžnost a zdvořilost v chování jejím změnilo v roz mar zlý, jako pohled na slíčnou, půvabnou Američanku. Což divu, vždyť tato byla také, zvláště podívá-li se kdo na ni z blízka, ženština nevšední, ba úchvatné krásy. Či mohlo býti krásnějšího, okouzlujícího zjevení, než tato divokrásná postava ženská, jejiž dlouhé, překrásné kadeře, spiaté jen ledabylo na vrch hlavy slíčné, hrdé hřebenem zlatým, dolů volně visely, jako rámec, lemujíce malý pikantní obličej, krásným slunkem letního jitra jako zlatou září osvětlený, pod nímž bělostný, labutí krk vyhlížel. A to hlavně u baronky bylo rozhodným. „Já jsem pevně přesvědčena, že v domě Wolframově v tuto |
|
<urn:uuid:ef893651-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | modelů jednotlivě a ve skupinách nazíráním. Ornament. Vysvětlení vývoje a účelu ornamentu. Pokračuje se v kreslení volných ornamentů s použitím barev. Krasopis. Týdně 1 hod. Opakování písma latinskéko a německého. Okrouhlé písmo francouzské. Tělocvik. Týdně 2 hod. Řadění I. stupně. Zatáčení. Stoje. Sestavy pohybův okončin a trupu. Poklus. Cvičení s tyčemi dřevěnými. Skok do dálky i výšky. Cvičení na dlouhém švihadle, řebříku vodorovném, šikmém a svislém, koze, šplhadle (tyčích a lanech), hrazdě, kruzích a bradlech. Hry hybné, malým i velkým míčem a úpolnické. Jazyk německý. Týdně 5 hod. Čteny a probírány byly články učebnice a z četby vyvozována byla pravidla mluvnická. Tak opakována a rozhojňována pauka o tvarosloví a nejdůležitější věci z větosloví. Cvičení v konversaci německé na základě čtených článků. Čtené články memorovány a recitovány. Prací písemných 12 za pololetí [4 diktanda, 4 úlohy školní a 4 domácí]. |
|
<urn:uuid:ef893653-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | a) pro bezvadné větší kusy b) pro bezvadné menší kusy 2. pro hospodářská jablka, včetně jablka povidlová, kompotová (na zavaření) na závin . . . . . . 3. jablka moštová (mestová) |
|
<urn:uuid:ef893654-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Vycházejí ve volných lhůtách týdenních. — Předplatné čtvrtletně 1 zl. 25 kr., pololetně a zl. 50 kr., ročně 3 zl. - Reklamací nezvpečetěných netřeba frankovati. — Veškery peníze (před i doplatné) platí se toliko u nakladatele v Jaroměři. — Kdo prvá čísla ročníku nebo čtvrtletí si nechá déle jednoho měsíce považován jest za odběratele Odběratelem pak býti přistává, kdo se vzdá písemně odbírání u hlavní administrace v Jaroměři. — Účty a upomínky posýlány jsou na účet pp. odběratelů. — Insertní strana stojí 15 zl., půl strany 7 zl. 50 kr, čtvrt strany 3 zl. 75 kr.: lomený řádek 5 kr. |
|
<urn:uuid:ef893655-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | šťanstvo, aby se zřetelem k ohlášenému skutečnému provozování obchodu ustanovilo v takové spůsobě, jakou lze do obchodního rejstříku zapsati a do 8 neděl aby svou firmu znovu ohlásilo. Na tuto doložku stěžovalo si právovárečné měšťanstvo. C. k. mor.-sl. vrchní soud zemský zamítl však rozhodnutím ze dne 15. prosince 1886 tuto stížnost, |
|
<urn:uuid:ef893656-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ze všeho, co dosud bylo řečeno je zřejmo, že osud jednotlivce se tvoří podle toho, co zdědil od svých rodičů na zdraví a na duševních schopnostech, kde a v jakém klimatu se narodil a jak uměl prožít svůj věk. Tyto okolnosti mohou býti požehnáním i břemenem; ale nikoliv nezměnitelným, neboť člověk může svůj vlastní osud zlepšit výchovou a vlastní vůlí. Biologické, zdravotní a statistické poznatky ukazují, že vyšší úroveň, stejně jako prostý život nesou sebou zdravotní nebezpečí, které třeba znát, aby bylo možno se mu vyhnout. Dědičnost zasahuje nejen tělo, nýbrž i do oblasti duševní. Pokud jsme na tomto světě, všechny duševní projevy jsou vázány na tělesné orgány. Naše názory i projevy vůle jsou vázány na dobrý stav mozku, zdravých nervů, svalů, zažívacích orgánů atd. Musí být snahou každého, aby náš dorost byl zdravý a nadaný. Nadání je schopnost k dobrým výkonům. V každém oboru zaměstnání nadaný pracovník má svůj velký význam, ať je to rolník, řemeslník, úředník, organisátor, umělec nebo badatel. Jen je nutno dát všem možnost se uplatnit a ocenit jejich výkon a to je povinností nejen hospodářské, nýbrž i národní a státní politiky. Vzrůst a zánik obyvatelstva a národa závisí na jeho pracovnících ve všech oborech. U duševně zatíženého je snížena schopnost pracovní, tím i soběstačnost a mnohdy jsou tu i sklony zločinné, tedy antisociální. Rodiny vysokého kulturního stupně nevykazují obyčejně takovou plodnost, jako rodiny méně vyspělé, které se těší mnohdy veliké plodnosti. Sociální péče se má obracet především k péči preventivní a podporovat a udržovat především rodiny nadějné. |
|
<urn:uuid:ef89365a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Na kupectví učně předběžným vzdělá ním, úhledného sovnějlku, k obchodu se hodícího, přijme ihned za výhodných podmínek Ant. Clgánek, obchod smíšeným zbožím, šelesem atd. v Brušporku 1340 na Moravě. |
|
<urn:uuid:ef89365b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Spály hlášeno bylo 7 případů (v červnu 20) a to po 2 na horním Novém Městě a v Holešovicích, po jednom na Starém Městě, dolním Novém Městě a Hradčanech. Z dospělých onemocněla 20letá švadlena na Starém Městě. — V české dětské nemocnici ošetřovány byly 4 případy a v městské jubilejní nemocnici jeden případ. — Pro spálu uzavřena byla třída chlapecké školy u Studánky. Difterie postihla 14 osob; mezi nimi 3 dospělé: 16letého studenta, 22letou ošetřovatelku a 16letou schovanku. — Nemocničního ošetření dostalo se 4 nemocným v české dětské nemocnici, 3 v německé dětské nemocnici a 2.v jubilejní nemocnici. Séra použito u 12 nemocných. — V Holešovicích hlášeno 5, na horním Novém Městě 4, na dolním Novém Městě a na Malé Straně po 2 případech a v Libni 1 případ. — Původ nákazy nedal se zjistiti. Tyf břišní hlášen u 12 osob (v červnu 5); 5 případů vyskytlo se na horním Novém Městě, po 2 na Starém Městě a v Libni, po 1 na dolním Novém Městě, Hradčanech a na Vyšehradě. — Původ nákazy dlužno hledati ve 2 případech v koupání ve Vltavě. Tak doznal 14letý hoch F. Z. z čp. 375-II., že ploval poblíž ústí Botiče, a V. Č. z 1534-II. napila se bezděčně při koupání v podolské plovárně říční vody. — M. L. z čp. 578-II. ošetřovala a líbala tyfem onemocnělou služku. — J. H. z čp. 748-VIII. pracovala v zahradě, kde byla pumpa před časem uzavřena; snad pila z ní a tak se nakazila. — A. P. z čp. 910-I. novštěvovala svou tyfem onemocnělou sestru ve všeobecné nemocnici (odd. prof. Schmidta) a tam se nakazila. — U ostatních nemocných zůstal původ nezjištěn a jest se domnívati, že nákaza přenešena byla zeleninou neb mlékem vodou zředěným. — Dva případy končily smrtí a to služka z čp. 578-II. a dítě z čp. 153-VI. — V české dětské nemocnici léčeny 3 a ve všeobecné nemocnici 7 případů. |
|
<urn:uuid:ef89365c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | loskalsku: J. Podobský (Pod rodným nebem), Vojtěch Renč (Rodnému kraji, 1934; Motivy z Českého ráje, 1936; Reflexe domova, 1937), dále K. Mašek, R. F. Šimek (Pod Kozákovem), J. Laube, J. R. Valtýř. Populárním tlumočitelem Maloskalska a opěvovatelem krás tohoto krásného koutu naší vlasti jest Vincent Jan Matina. Přilnul k Českému ráji již jako vysokoškolák, když navštěvoval rodinu lékaře Heřmanského ve Vysokém n. J., ale teprve r. 1927 se tu usadil pevněji, když si koupil staročeskou chalupu na Malé Skále, která pravidelně koncem týdne a pak o dovolené se stává jeho dočasným sídlem. V. J. Matina se narodil 26. prosince 1882 v Polné. Po maturitě na gymnasiu studoval na lékařské fakultě pražské university. Již v této době uveřejňoval básnické prvotiny v Hovorkových Dámských besedách a Paprscích, stýkaje se přátelsky s básníky Těsnohlídkem, J. Bíblem, Mahenem, Šelepou a jinými. Po jednoroční vojenské službě se soustředil k studiu a r. 1908 promoval. Po promoci odešel jako vojenský lékař do Vídně (Wien) a po roce jako šéflékař zubního ambulatoria do Terezína. Verše z této doby shrnuje sbírka Nálady a obrázky (1931). Jest to poesie vzpomínková, intimní, ale už se v ní objevuje charakteristický znak Matinovy poesie pozdější — příklon k písňové tvorbě. R. 1911 vystoupil dr. Matina z vojenské služby a usadil se v Praze jako odborný zubní lékař s rozsáhlými společenskými styky a kulturními zájmy. Jako potomek starého českého rodu se věnoval studiu rodopisnému a práci v Jednotě potomků pobělohorských exulantů, jejímž jest předsedou. Výsledkem studia jsou Dějiny českých Mutinů a Matinů (1932), společně s A. P. Šlechtou. V následujících něko- |
|
<urn:uuid:ef89365e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | i pojednáním roucha, jež přilíná k tělu ve vertikálním hustém řasení, jen tu a tam přerušeném drobnými šikmými záhyby. Přesto, že všechny dochované odlitky jsou pozdějšího data, není o autorství Kändlerově pochyb. Jeden bílý exemplář se značkou z období punktu, tedy z let 1763—74, je chován spolu s plastikou sv. Norberta v Polsku, v kapli v Rogalině. Kopydlowski klade vznik modelu do let 1738—40, současně se sousoším Smrti sv. Františka Xaverského,34 opíraje se o údaje z Kändlerova životopisu, kde ovšem je řečeno, že r. 1741 umělec úplně pozměnil figuru sv. Františka Salesiánského i s podstavcem. Sponsel, který předpokládá omyl v zápise — Salesii namísto Saverii —, uvádí tento záznam v souvislost se zmíněnou skupinou,35 dokončenou však již rok předtím. Připustíme-li naproti tomu, jeho domněnku chybného označení figury, může se zpráva skutečně vztahovat na tuto stojící plastiku, a to tím spíše, že označení „na soklu“ se v cenících a seznamech užívalo jen tehdy, šlo-li o podstavec architektonicky komponovaný, nikoliv o podstavec protvářený na způsob terénu, jakého je užito ve skupině Smrti sv. Františka Xav. Proto lze jako pravděpodobný přijmout Kopydlowského názor, že rogalinská plastika je pozdějším odlitkem modelu, který buď nebyl bezprostředně po svém skončení odlit nebo se nezachoval, avšak odlitkem modelu nejspíše až z r. 1741. Další dvě — ne-li dokonce tři — tyto plastiky pak se zachovaly na půdě české. Ve sbírkách valdštejnských v Duchcově byla podle Pazaurka ještě r. 1907 porcelánová figura sv. Františka Xav., o níž dnes nic |
|
<urn:uuid:ef89365f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | která bezplatně vykonává nejrůznější práce, jako: podávání informací, doprovod a odborný výklad v exposicích, předvádění vystavených vzorků a celou řadu ostatních služeb, jichž uzavírání obchodů nebo jenom dokonalá informace obchodní vyžaduje. Kromě samostatných exposic jsou zařízeny a již fungují ve Veletržním paláci exportní vzorkovny, v nichž jest již dnes soustředěno přes 300 firem. Exportní vzorkovny jsou velké výstavní sály, opatřené dlouhými vitrinami, v nichž jsou umístěny vzorky, v jednom až třech patrech nad sebou. Splnomocní-li vystavovatelé exportních vzorkoven jejich správu, mohou zahraniční interesenti uzavírati obchody ihned na místě, což pro pohodlí výrobce i zahraničního nakupovače je zařízení jistě komfortní. K tomu se pojí organisace zahraničního hospodářského zpravodajství, se spolehlivými zprávami o zahraničních trzích, vlastní poštovní úřad, celní úřad, mezinárodní zasílatelství, spolu s cestovní a dopravní kanceláří, odborné poradny: exportní, kalkulační, dopravní, tarifní, celní a expediční, právní, daňové, úvěrové a účetní, technické a patentní a konečně reklamní a propagační. K propagaci mimo jiné prostředky slouží vlastní časopisy „Nová Praha“, „Welthandel“ a od 1. března letošního roku vycházející list obchodního úspěchu „Svět“. Veletržní palác nepostrádá ve své organisaci ani úvěrního ústavu „U. Z. U.“, který byl právě založen, ani |
|
<urn:uuid:ef893660-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Lojzl v neděli ráno Máry zatopil, nanesl ještě topánek i roští, „lógrák přistavil nad oheň. Vyběhnuv, uklidil chlívek, nasypal stlaní, a že se mu voda v hrnci na kamnech i v měděnci zatím zahřála, do škopíčka chystal koze pití: nasekal bandor, vsypal otrub, spařil je vodou. Když s tím |
|
<urn:uuid:ef893661-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Uherská krupobitní a zajišťovací akciová společnosť v Budapešti. Úplně splacený akciový kapitál zl. 1,000.000 r. m. |
|
<urn:uuid:ef893663-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | s podobnými zjevy, a tu je na něm, aby to, co je domněle stejné, učinil novým. Vodák to uměl. Vytvořil si svou kritickou řeč a udělal tak pro divadelní kritiku českou totéž, co udělal F. X. Šalda pro naši kritiku literární. Vydalo by na zajímavou slovovědnou studii zjistit, kolik mladých a mladších kritiků bezděčně a někdy ovšem programově píše Vodákovým jazykem. Specialitou Vodákovou kromě spojování autora a díla měrou leckdy bezohlednou bylo umění popisu herce nebo akce. Máme jistě kritiky básnicky zaposlouchané do díla, kteří umějí mistrně vystihnout atmosféru, ducha a řád básnického díla, ale nemáme nikoho, kdo by uměl tak mistrně, tak sugestivně, tak výstižně zachytit to nejprchavější na divadle, to jest herecký projev ve slovo a větu, jež ve své konečnosti vyvolávají a zachycují fysiologickou bezprostřednost jevištního projevu. Tento milovník divadla a přezkušený jeho znalec dovedl často přímo s básnickou intuicí vyhmátnout adjektivní přívlastek, který ve spojení s ostatními slovy, úsporně a skladebně volenými, zachytil to, co nám někdy neřekne ani nejlepší fotografie a ani snad zvukový film — bytostnou reakci, kterou vzbuzuje herec jako člověk v divákovi. Teprve když někoho ztratíme, uvědomíme si, koho jsme v něm měli. U zjevu Vodákova významu a šíře je to nutno říci v tom smyslu, že právě ti, kteří stáli proti němu, nebo kteří ať podle pravdy anebo ne cítili se zraněnými a dotčenými, uvědomují si jeho ztrátu, ne o mnoho méně než ti, kteří ho ctili. Rozcházel se řádem svého generačního věku v lecčems s mladším pokolením, zajedno však s ním byl v obhajobě tvůrčí divadelní práce, v lásce k českému divadlu, kterou dovedl tak osobitě, tak po svém a tak ne vždy příjemně projevovat. A ještě v jednom byl svůj jako nido jiný: v té nenasytné zvídavosti po nové a nové divadelní práci, v té neukojené spotřebě divadelních činů, v té věč- |
|
<urn:uuid:ef893664-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Minimální týdenní mzdové sazby2) dle doby platnosti |
|
<urn:uuid:ef893665-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | podobně jako Amerika a zamítne veškerou spolupráci s komunisty. Anglie ovšem musí brát určité ohledy na socialistické strany. Je však dnes jisté, že se budou podporovat státy, které nejsou pod přímým vlivem komunistů. Přesto, že politicky se chce Anglie exponovat pouze na západě, nechce přerušit s Východem hospodářské styky. Anglické a východoevropské hospodářství se doplňují. Západoněmecké hospodářství spravované Anglosasy a východoněmecké hospodářství, spravované. Rusy se rovněž doplňují. Dokonce i Marshallův plán předpokládá čilé hospodářské styky s Východem. Nikdo si ovšem dnes v Anglii neláme hlavu tím, zda pomocí obchodních styků se zlepší také styky politické. |
|
<urn:uuid:ef893666-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Takovou trošku inflace jsem popsal již v »Národohospodářských pověrách ve střední Evropě« co prostředek k odklizení stavební krise. |
|
<urn:uuid:ef893667-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Jak v důvodech rozhodnutí druhé stolice již uvedeno jest, jest držba Václava Moravce v příčině pastvy „za Chrudimkou“ dokázaná, rovněž jsou nepochybné všecky okolnosti zjištěny, v nichž žalující rušení držby spatřuje. Dle cís. nař. ze dne 27. října 1849 č. 12. ř. z. může se provisorní soudní ochrana jen proti takovým jednáním žádati a uděliti, jimiž se držení nějaké věci neb nějakého práva zkracuje neb odnímá a tak jak se skutečné držení v sku- |
|
<urn:uuid:ef893668-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | daně, mzdy a pod.) se považuje za důvod pro reasumaci, ježto bilance daňová má odpovídati skutečnému hospodaření podniku. Reasumace jedné předcházející účetní uzávěrky má za následek opravu bilancí i následujících, ježto kontinuita nesmí býti porušena. |
|
<urn:uuid:ef893669-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Tématu v naší historické produkci velmi opomíjenému je věnována publikace Z. Boháče, která shromažďuje a odborné veřejnosti poprvé uceleně předkládá některé jeho sorabistické práce, jež vznikly na základě autorova celoživotního zájmu o dějiny a jazyk lužickosrbského prostoru. Jedenadvacet studií, z nichž některé jsou otištěny v češtině, jiné v lužické srbštině a dvě i v němčině, je rozděleno do čtyř oddílů knihy. První mapuje česko-lužické kulturní vztahy od dob, kdy se Horní a Dolní Lužice staly součástí zemí Koruny české, až po dvacáté století. Zde má stěžejní postavení zejména studie o cisterciáckých klášterech v Lužici a jejich vztazích k českým zemím a samozřejmě i pojednání o Lužickém semináři na Malé Straně v Praze. Druhá část anotované publikace je věnována národnostnímu vývoji na lužickém území, zvláště soužití Srbů s Němci v průbě hu staletí. Zajímavá je kupř. práce o statistickém podchycení katolického obyvatelstva v Lužic v minulém a našem století, která ukazuje postup asimilačního procesu, jenž zvláště po druhé světové válce pronikal i do ryze katolických oblastí které v dřívějších dobách podléhaly germanizačním tlakům podstatně méně, než evangelická většina země. Studie o původu lužickosrbských kulturních pracovníků pak obsahuje soupis těchto mužů, kteří působili v době od 16. století do roku 1939. Třetí část knihy shrnuje práce k náboženským dějinám, a to jak katolického, tak i evangelického prostředí. Jsou sem mimo jiné zahrnuta pojednání o evangelickém území Horní Lužice o katolických velikonočních jízdách a o misijní činnosti lužickosrbského katolického duchovenstva v německých oblastech Lužice a Saska. Závěrečný oddíl publikace obsahuje články k lužickosrbské onomastice, kupř. studii o výskytu křestních jmen v Lužici v 18.-20. století. |
|
<urn:uuid:ef89366a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | starý —, ani tím nevyvracím nepochybnou větší důležitost příjmení na adresách listů atd., uvádím to jen proto, že se takovýmito důkazy nic dokazovat nedá a tím méně z toho něco vyvozovati pro pořádek jmen. Když napíši na adresu jen Třebáň, mohu ještě doufat, že při dobré vůli pošty psaní adresáta dojde; napíši-li však jen Zadní, mohu nad ním udělati kříž. Plyne z toho, že máme říkati Třebáň Zadní a ne Zadní Třebáň jako dosud? Velmi vážným důvodem pro »převrat« v osobních jménech zdají se, jak se podobá, jeho obhájcům zvláště abecední seznamy jmen, katalogy, adresáře a pod. Ještě před nedávnem namítal v brněnském Novém lidu (č. 13) proti Vašemu feuilletonu v Nár. 1. nějaký pan říd. uč., jaká prý by to byla svízel, kdyby se měly abecední seznamy sestavovati podle dnešního pořádku, t. j. s křticími jmény napřed. Člověk opravdu neví, který důvod je bystřejší, zdali těch, kteří tvrdí, že se má přjmení psáti napřed, protože v abecedních seznamech tak bývá, či těch, kteří dovozují, že by se abecední seznamy musily pořizovati podle křticích jmen, kdybychom se i nadále podpisovali jako dosud. Jako by nevěděli ti i oni, že abecední seznam je pomůcka k hledání a ne řeč, a že se sestavuje podle toho, co v něm kdo hledá, a tak, aby to, co hledá, v něm nejsnáze našel. Bude-li někdo v abecedním rejstříku hledati Miloše Čtrnáctého, Josefa Krátkého nebo Jindřicha Hrozného, bude je hledati pod hesly Čtrnáctý, Krátký, Hrozný; bude-li však hledati Ludvíka XIV, Pipina Krátkého nebo Boleslava Hrozného, nebude je zajisté hledati pod týmiž hesly, nýbrž pod hesly Ludvík, Pipin, Boleslav. Kdyby někdo sestavoval adresář pro potřebu těch, kdo hledají rozličné odborníky, bylo by zajisté nesmysl, aby jej sestavoval podle příjmení (na př. Adamec Josef, krejčí, Adamíra Karel, švec atd.), nýbrž sestaví jej podle odborů (advokáti, báby porodní, bednáři atd.). Politická strana, která bude svážeti své příslušníky k volebnímu osudí v automobilu, sestaví si seznam jich v abecedním pořádku ulic, kdežto venkovští šumaři, kteří vyhrávají v předvečer svátků, roztřídí si zajisté všechen svůj materiál na Josefy a Pepičky, Jany a Anny atd. V obyčejném adresáři budou ovšem všichni adresáti sestaveni v pořádku abecedním podle příjmení; ale Novákové, Svobodové a p., jichž je v Praze do set, musí býti roztříděni podle jmen křticích. Abecední seznamy se tedy dělají podle praktické potřeby a s jazykem už načisto nemají co dělat. Čteme-li v seznamu míst Boleslav Mladá, Boleslav Stará, Lhota Dlouhá, Vinohrady Královské anebo v bibliografickém soupise Doba Naše, Listy Národní, Noviny Pražské poštovské, Revue Česká atd., plyne snad z toho, že tak máme i mluvit? |
|
<urn:uuid:ef89366b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | mi to drží nemaje k tomu práva. Zná-li etc., chci to dskami pokázati. Por. č. Jiříka z Kravař a Jana Kužele. (Martin z Knihniček.) 899. Jan Krumpsín z Lešan poh. Václava z Doloplaz z osmnácti set hř. gr. dob., že jsem zaň slíbil za zprávu Salcarovi a vyvaditi mne nechce. Zná-li etc., chci naň listem pokázati, kterýmž jsem zaň slíbil. Por. (Macek a Jan.) Zbyňka z Dřínového. 900. Kateřina z Hněvošic poh. Jana Mukaře z Kokor a z Čekýně ze sta kop gr. dob., že mi otec jeho rukojmí byl za věno a k tomu všecek statek muže mého pobral a on drží zboží otce svého nechce mi mého věna dodati. Zná-li etc., chci to listem pokázati. Por. č. Zbyňka syna svého. Poklid. (Macek a Jan.) 901. Jan Kužel z Žeravic a z Kvasic poh. Bočka z Otoslavic ze XIII set kop gr. dob. stř. k prvnímu panskému senmu, že mi nechce obnoviti listu. Zná-li etc., ale chci naň listem pokázati. Por. Jiříka a Dobeše, syny své. (Vaněk z Knihniček.) 902. Týž Jan poh. Filipa z Pačlavic z XXV hř. gr. dob. stř., že mi nechce plniti podle listu ani listu obnoviti. Zná-li etc., per omnia ut supra. (Burek a Tomek.) 903. Týž Jan poh. Jana ze Ptení z XXV hř. per omnia ut supra. (Martin z Knihniček.) 904. Týž Jan poh. Stibora z Hluku z puol třetího sta hř. gr. dob. stř., že mi plniti nechce podle listu ani listu obnoviti a semnové již přešli. Zná-li etc., chci naň listem pokázati. Por. č. Jindřicha a Húse. (Jan a Macek.) 905. Týž Jan poh. Jana Kapříka z Ořechového z L hř. gr. dob., že mi nad mým rybníkem lovil mimo obyčej že svodí povodněm mé ryby a rúbal mi v mých lesích a honí mi a pase na mých polech bez mé vuole. Zná-li etc., ale chci přijíti, jakž mi páni najdú. Por. Jiříka, syna svého. (Macek a Jan.) 906. Jan z Doloplaz poh. Václava Doloplaza z Štramberka z pěti set zlatých a ze XX zl. dob. uherských, že jest jemu dal schovati k věrné ruce pět set zl. a XX zl. dob. uher. na jeho zámce do jeho sklepa |
|
<urn:uuid:ef89366d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pochopte význam hospodářských družstev. Frant. Wenzl, předseda Ústředního svazu českých hospodářských společenstev v Brně. Po konsolidaci poválečpostupovalo za podpory zemědělské rady a ministerstva ných poměrů vidíme v dalzemědělství tak soustavně, že máme čisticí stanice obilším vývoji moravského družní už takřka ve všech okresích. Okresy, které pěstují stevnictví tři význačné akce: jetel na semeno, jsou vybaveny namnoze také čisticími stanicemi semene jetelového. — Dnes jest hospodářské ohromný rozmach družstevdružstvo ve všech okresích největším obchodníkem obinictví obchodního (hospodářských družstev nákupních lím a obilí na bursách a prostřednictvím družstevního a prodejních), podružstevněústředí prodávané tvoří největší a nejhledanější kvanní velkostatkářských lihovatum v obilním obchodu vůbec. rů v pozemkové reformě a V roce 1928 provedena byla v organisaci moravských družstev změna, že Hospodářské družstvo v Jemrozvoj družstev pastvinářských. Vedle toho lze konnici se sloučilo s Hospodářským družstvem v Mor. Budějovicích v jeden celek. Ve výstavbě hlavních skladišť statovati soustavnou snahu po zřizování družstevních provedena byla stavba druhého velkého skladiště pro žito a oves s administrační budovou v Mor. Budějovimlýnů a pekáren a velmi pečlivé přípravy k družcích. V Olomouci dokončeno bylo železobetonové sklastevnímu zpeněžování dobytka. diště o ložné ploše 2000 m2. Začátkem roku otevřeno U příležitosti konce roku chceme přehledně uvědobylo velké moderní, úplně vybavené skladiště v Bučovimiti si nejdůležitější kapitolu tohoto družstevního pocích. Ke konci roku předáno bylo svému účelu velké obilstupu a to rozvoje družstevnictví obchodního. ní skladiště Hospodářského družstva pro Malou Hanou v Jevíčku. V Bučovicích a v Jevíčku pořízena hned také Podle statistiky ke konci roku 1927 bylo na Moravě nová čisticí stanice obilní; Moravské Budějovice a Olov Ústředním svazu českých hospodářských společenmouc mají čisticí stanice ve skladištích starých. Vedle stev v Brně sdruženo 62 okresních hospodářských družtoho zařízena v r. 1928 čisticí stanice v družstvě ve stev nákupních a prodejních a v nich 37.793 členů. Druž- Třešti, Mohelnici a v družstevním mlýně na Plechtinci. stva tato docílila obratu přes 23.000 vagonů zboží. Mo- K výpočtu nových družstevních skladišť jest třeba doravská hospodářská družstva jsou typu družstev okresdati, že v tomto roce dokončena byla přestavba a adapních a bylo první snahou, aby družstva byla vybudotace velkého skladiště Moragra, obchodního ústředí hosvána na dostatečném předpokladu prosperity tak, že podářských družstev v Brně, které vykonává zároveň družstva zakládána jsou se sídlem v okresním městě jafunkci hospodářského družstva pro brněnské okolí. Toto kožto středisku obchodním a s dostatečným základem komárovské ústřední skladiště bylo v uplynulých letech širokého zemědělského okolí. Tato organisace provederozšířeno o velké skladiště hnojiv, obilní sýpku, skladiště na byla do r. 1926 slučováním družstev slabších a likvisena a slámy a skladiště strojů a jest daleko největším dací družstev zásobovacích, při čemž bylo dbáno soudružstevním skladištěm na Moravě. Jeho skladnost obstavně získávání členstva a zvyšování kapitálu složenénáší asi 700 vagonů a v tom 50 vagonů sena a slámy. ho v členských podílech. Ložná plocha měří 7500 m2. Druhou etapou vybudování těchto družstev byla snaha, aby družstva měla svoje vlastní, potřebám při- Při dalším prohlubování družstevní práce na okrezpůsobené skladiště, a to pokud možno na kolejích drásích vidělo se, že družstva musí v některých podružnějhy. V posledních 5 letech vykonáno v tomto na Moravě ších střediscích zřizovati filiálky a budovati tam své velmi mnoho a k řadě starých skladišť družstevních přivedlejší provozovny. Postup jest obyčejně ten, že druždružila se nová a větší řada moderních sýpek a skladišť. stvo nejprve si skladiště najímá a teprve když se jeho Úkol byl jasný. Družstvo k zdárnému provozu potřebuje provoz osvědčil, staví skladiště vlastní. Tak má jednu svého vlastního dostatečného skladiště. Vyžaduje toho z největších filiálek už leta družstvo vyškovské v Ivapředevším obchod obilím. novicích s vlastním skladištěm. V r. 1928 byla u družstev V obchodu obilním nastal hospodářským družstvům zřízena celá řada filiálek a některá družstva získala svéčestný a těžký úkol po provedení pozemkové reformy. mu filiálnímu provozu objekty vlastní, nebo postavila Na bursách a pro export zmizely po provedení parcelace skladiště nové. Družstvo pro Třešť a okolí postavilo velké partie v mnoha vagonech jednotného obilí velkoskladiště v Batelově. Družstvo slavkovské koupilo sklastatkářského, a za to přibylo jistě ve stejné míře obilí diště v Sokolnicích. Družstvo bučovické zřídilo velké produkce selské a drobného zemědělce, jež ovšem nenové skladiště na 60 vagonů v Brankovicích. Družstvo bylo už jednotného typu a na trh se nabízelo porůznu v Novém Městě na 15 vagonů v Německém. Družstvo v drobných partiích a také nestejně vyčištěné. Družvelkomeziříčské postavilo filiální skladiště na nádraží stvům nastal úkol toto obilí z okresů vykupovati a ve v Rudíkově a Družstvo pro Malou Hanou v Jevíčku kousvých skladištích pak tříditi, čistiti a unifikovati tak, aby pilo filiální skladiště v Boskovicích. na bursy pro obchod a export mohla dodávati zboží stej- Výsledky hospodářské i morální v uplynulém roce né hodnoty. Bylo nutno vybaviti naše hospodářská družjsou u hospodářských družstev moravských velmi krásstva dokonalými čisticími stanicemi a v této snaze se né. Přibylo členstva a podílového kapitálu, bilance druž- |
|
<urn:uuid:ef89366f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ejsme tak nevděčným národem, jak o sobě častěji říkáme, že bychom dnes v době svobody své zapomínali na zásluhy a životní dílo našich velkých mužů, kteří v posledních desetiletích vysoko povznesli úroveň naší kultury. Vždyť bez nich, bez jich vedení, bez jich veliké práce, nebyli bychom bývali připraveni k tomu, abychom vytvořili svůj samostatný stát. Ale to popříti nelze, že málo víme o jich soukromém životě. Němci i Francouzi této stránce svých velikánů věnují celé folianty, vědouce, že tato data, tyto drobné črty z jich života bývají důležitým doplňkem k poznání jich povahy a jich tvorby. Bylo by zajisté zajímavým a vděčným úkolem, kdybychom se více zabývali také tím, jak naši drazí velikáni žili, jaké osudy je provázely v rodinném životě a jak vypadali po domácku, jak se říká v županu, byť i některý z nich ani toho županu nemíval. Drobné tyto vzpomínky bývají ukryty v závitech mozku jich |
|
<urn:uuid:ef893670-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | samoindukci jím způsobenou snadno odskočiti. Lépe jest, římsu neb střechu proraziti, a provésti svod otvorem, vyloženým kovovou trubicí se svodem spojenou. Rozumí se, že musí trubice býti nahoře dobře utěsněna, aby kolem ní nezatékalo. Nad zemí má každý svodní drát býti přerušen svorkou vhodně zřízenou, jež nezvyšuje jeho odporu, již však lze odstraniti, a tím při zkoušení galvanickém různé části podzemní od ostatních odděliti. Rozumí se, že po vykonané zkoušce svorka má zase býti pečlivě zapiata. As na 2—21/2 m nad zemí má býti svod chráněn ochrannou trubicí kovovou neb dřevěným bedněním, aby zvenčí nebyl poškozen. Ochranná součástka má sahati také ještě asi 1/2 m pod zemi, a má býti, je-li kovová, se svodem spojena. Při kladení svodu nutno dbáti toho, která strana budovy jest obrácena v tu světovou stranu, se které nejčastěji deště a bouře přicházejí, t. zv. stranu bouřkovou. Ta totiž obyčejně bývá nejdříve deštěm svlažena, a tudíž se stane vodivou. Přes ni má se svod vésti vždy. U nás bývá to strana severozápadní, západní a jihozápadní. — Jako stěny takové, navlhující příležitostně, při dešti, musí býti opatřeny také stěny trvale vlhké, zejména vlhké stěny chlévů. Také přes ně musejí se vésti svody, aby blesk do stěn nepřeskočil, a je toho potřeba tím více, že poblíže nich stojí dobytek a že vnitřní zařízení stájí bývá často železné. Tu třeba dbáti, aby odvedení bylo obzvláště dobré. Vedení elektrická (telegrafní, telefonní, zvonková, světelná a j.), jež do budov vedou, musí býti na místě, kde do budovy vstupují, opatřena svým vlastním bleskosvodem, jejž zařizují instalatéři těchto vedení, a jenž s bleskosvodem domovním nemá podobnosti. |
|
<urn:uuid:ef893672-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | DOLEŽEL, J.: Lokalizace a průzkum tří zaniklých středověkých vsí v povodí Svitavy a Svratky (okr. Blansko, Brno-venkov). - Lokalisierung und Erforschung von drei mittelalterlichen Dorfwüstungen im Flußgebiet der Svitava und Svratka (Bez. Blansko, Brno-venkov). HIMMELOVÁ, Z. -KUNDERA, K. - PROCHÁZKA, R. -UNGER, J.: Záchranné výzkumy v Brně v r. 1991 (okr. Brno-město) - Rettungsgrabungen in Brno im Jahre 1991 (Bez. Brno-Stadt). |
|
<urn:uuid:ef893673-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | iž tři leta trvá boj s nejlitějším nepřítelem křesťanstva. Boj ten nemohl být ani r. 1876 dokončen. Po nelidském namáhání, ohromných obětech a úžasném krve prolévání bylo Srbsko přinuceno upustiti od války, kterouž započalo v dobré naději, že všecky kmeny slovanské v Turecku proti sveřepému utlačovateli povstanou. Naděje ty se však nevyplnily, strašlivé vraždění křesťanského lidu v Bulharsku od Turkův zastrašilo je od povstání a hrdinnému Srbsku, jež odkázáno zůstalo na pouhé síly své, nezbývalo nežli mír uzavříti. Na to počaly v Cařihradě konference, jimiž se mělo cestou mírnou dosíci záruk, že Turecko stav křesťanův zlepší a zavede nutné opravy. Ač již z počátku zjevno bylo, že Turecko sotva usnešeními konference říditi se bude, přece vyjednáváno s Portou po několik měsíců. Ruská vláda zatím postavila na hranicích rumunských u Kišiněva silný sbor vojska, aby hlas ruského zástupce v Cařihradě tím větší váhy měl. Avšak jak se očekávalo, stalo se. Turecko zamítnuvši návrhy konference, vyslovilo, že raději povede válku, nežli aby se zaručilo, že křesťanům na poloostrově balkánském udělí rovnoprávnost v životě veřejném i před zákonem. Když, jak svrchu zmíněno, Turecko zamítlo protokol od zástupců mocností usnešený a když i vyjednávání o mír s Černou Horou se rozbilo, rozkázal car svým vojům, nahromaděným na hranicích, aby vtrhly do Rumunska. S rumunským knížetem Karlem, členem panovnické německé rodiny Hohenzollerů, uzavřeno jakési dohodnutí, následkem kterého ruskému vojsku dobrovolně hranice rumunské otevřeny a doprava vojska na rumunských drahách poskytnuta. Ve válečném manifestu carově praveno mimo jiné: „Naši věrní poddaní znají vřelou pozornost, jakouž jsme povždy věnovali osudům křesťanského obyvatelstva, utlačovaného Tureckem. Naše přání, aby zlepšen a zabezpečen byl osud křesťanův těch, sdílí s námi veškeren ruský národ, jenž osvědčil se nyní ochotným přinésti nové oběti, aby stav křesťanův na poloostrově |
|
<urn:uuid:ef893675-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Kuna, M. 1991: Návrh systému evidence archeologických nalezišť. Archeol. fórum, 2, s. 25-48. Kuna, M. - Slabina, M. 1987: Zur Problematik der Siedlungsareale (in der Bronzezeit). In: Archäologische Rettungstätigkeit in den Braunkohlengebieten und die Problematik der siedlungsgeschichtlichen Forschung (ed. E. Černá), Prag, s. 263-278. Kyncl, J. 1987: Vztah vegetace a osídlení v mikroregionu Lužického potoka na Kadaňsku — The relationship of vegetation and settlement in the microregion of the stream Lužický-potok in the area of Kadaň. Archeol. rozhl., 39, s. 622-628. Martinovský, J. O. 1984: Problematika lesostepi ve střední Evropě se zvláštním zřetelem k České pánvi — Problematik der Waldsteppe in Mitteleuropa mit besonderer Rücksicht zum böhmischen Becken. In: Problémy fytogeografického členění ČSSR (ed. F. Mladý), Studie ČSAV 23-84, Praha, s. 44-51. Matoušek, V. 1987: Příspěvek ke studiu pohřebního ritu v pozdním eneolitu v Čechách — A contribution to the study of the Late Aeneolithic burial rite in Bohemia. Archeol. rozhl., 39, s. 199-208. Mištera, A. et al. 1984: Geografie krajů ČSSR. Praha. Neustupný, E. 1965: Hrob z Tušimic a některé problémy kultur se šňůrovou keramikou — The grave of Tušimice and some problems of the Corded Ware cultures. Památ. archeol., 56, s. 392-456. 1966: L'exploitation néolithique et éneolithique du quartzite à Tušimice (Bohême). In: Investigations archéologiques en Tchécoslovaquie, Praha, s. 65-66. 1967: K počátkům patriarchátu ve střední Evropě — The beginnings of patriarchy in central Europe. Rozpravy ČSAV, řada společ. věd, r. 77-2, Praha. 1981: Zachování kostí z pravěkých sídlišť — Destruction of bones in prehistoric sites. Archeol. rozhl., 33, s. 154-165. 1983: Demografie pravěkých pohřebišť — The demography of prehistoric cemeteries. Praha. 1985: K holocénu Komořanského jezera — On the holocene period in the Komořany Lake area. Památ. archeol., 76, s. 9-70. 1986: Sídelní areály pravěkých zemědělců — Settlement areas of prehistoric farmers. Památ. archeol., 77, s. 226-234. 1987: Pravěká eroze a akumulace v oblasti Lužického potoka — Prehistoric erosion and accumulation in the Lužice brook basin. Archeol. rozhl., 39, s. 629-643. 1988: Nástroje z pravěkých dolů na křemenec v Tušimicích — Tools from prehistoric quarzite mines at Tušimice. Slov. archeol., 36, s. 291-298. Neustupný, E.-Dvořák, Z. 1983: Výživa pravěkých zemědělců: Model — Nutrition of prehistoric farmers: A model. Památ. archeol., 74, s. 224-257. Neustupný, E. - Veselý, K. 1977: Most radiocarbon dates I. Radiocarbon 19, s. 183-187. Neustupný, E. - Smrž, Z. 1989: Čachovice - pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou a zvoncovitých pohárů — Čachovice - a Corded Ware and Bell Beaker cemetery. Památ. archeol., 80, s. 282-383. Nožička, J. 1957: Přehled vývoje našich lesů. Praha. Opravil, E. 1983: Údolní niva v době hradištní — Die Talaue in der Burgwallzeit (Tschechoslowakei - Morava- und Odragebiet). Studie Archeol. ústavu ČSAV v Brně, XI-2, Praha. Peške, L. 1987: Žárové zemědělství z hlediska koloběhu dusíku, fosforu a draslíku v půdě a rychlosti jejich vyčerpání — Das Brandwirtschaftssystem aus der Sicht des NPK-Kreislaufs im Boden und dessen Erschöpfung, Archeol. rozhl., 39, s. 317-333. Pleiner, R. 1969. Experimental smeelting of steel in early medieval furnaces. Památ. archeol., 60, s. 458-487. Pleiner, R. a kol. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha. Pleinerová, I. - Hrala, J. 1988: Březno. Osada lidu knovízské kultury v severozápadních Čechách — Březno. Die Siedlung des Volkes mit der Knovízer Kultur in Nordwestböhmen. Ústí nad Labem. Preidel, H. 1935: Heitmatkunde des Bezirkes Komotau, Bd. 4, H. l: Urgeschichte. Komotau. Rulf, J. 1982: Úloha přírodního prostředí ve vývoji českého neolitu a eneolitu — Die Bedeutung der Naturumwelt für die Entwicklung des Neo- und Aneolithikums in Böhmen. In: Metodologické problémy československé archeologie, Praha, s. 29-36. - 1983: Přírodní prostředí a kultury českého neolitu a eneolitu — Naturmilieu und Kulturen des böhmischen Neolithikums und Aneolithikums. Památ. archeol., 74, s. 35-95. 1991: Neolithic agricultural of central Europe - review of the problems. Památ. archeol., 82, s. 376-384. Rydzewski, J. 1977. Aus Studien über die Konzentrierung und Zerstreuung von Besiedlungsspuren in archäologischen Siedlungsforschungen. Acta Archaeol. Carpathica, 17, s. 275-287. Salač, V. - Smrž, Z. 1989: Laténské sídliště u Lužice v SZ Čechách. Poznámky k sídlištní keramice stupně LT B v Podkrušnohoří a k možnosti existence oppida na vrchu Úhošti u Kadaně — Die latènezeitliche Siedlung bei Lužice in NW-Böhmen. Bemerkungen zur Siedlungskeramik der Stufe |
|
<urn:uuid:ef893676-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | O MALBĚ FIREM A NÁPISŮ VŮBEC. Píše ANT. PELLANT. |
|
<urn:uuid:ef893677-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1/ Nesení kříže, dřevořez tisku Konráda Baumgartena, 70 X 52 mm, autor anonymní. Snímek SVK Olomouc |
|
<urn:uuid:ef893678-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Gak brzo twá mladoft odběhla, Mé frdce po tě dychtilo, Twá ctnoft hned ge k ſobě přitáhla, |
|
<urn:uuid:ef893679-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | zakládá na přímých zjeveních božích, na zjeveních, jichž se prorokovi dostalo prostřednictvím archanděla Gabriela. Ten jakožto anděl zjevení zaujímá mezi všemi anděli dobrými i zlými, již zase dle svých hodností a stupňů dokonalosti jsou roztříděni v četné třídy, místo nejvyšší. Islam jest učení nejdokonalejší, neboť zjevení Mohamedova jsou dovršením a zdokonalením zjevení, jež před ním měli Adam, Noe, Abraham, Mojžíš a Kristus. V učení o vlastnostech božích, o andělích a satanu, o posledním soudě a odplatě i trestu v životě posmrtném názory Mohamedovy namnoze shodují se s názory židovskými, jen že vše to líčeno v koranu způsobem fantastickým a namnoze i smyslným. Podstatnou částkou učení Mohamedova je víra v předurčení (fatalismus), která se výbojům arabským stala tak znamenitou podporovatelkou, rozplameňujíc fanatismus bojovníků v míře nejkrajnější. Osud každého člověka v životě tomto i posmrtném do nejmenších podrobností ve vůli boží dávno jest předurčen, osudu svému nelze ujíti, a co komu souzeno, to jej i dozajista zastihne. Nelze upříti, že proti staršímu náboženství jeho krajanů znamená věrouka učení Mohamedova rozhodný pokrok. Ve příčině morálky vyznamenává se sice některými stránkami světlými, ale také stinnými. K lásce všelidské, jakou hlásá křesťanství, se islam nepovznesl; hlásá lásku toliko k souvěrcům, ale k jinověrcům boj až na nůž. Doporučuje šíření vlastního náboženství i prostředky násilnými, ohněm a mečem, nařizuje věřícím mstíti na nevěřících smrt souvěrců padlých v boji za víru, jimž slibuje rokoše smyslné v životě posmrtném. Za to nejstarší zřízení obcí moslimských*) v nejedné příčině upomíná na obecné bratrství prvních dob apoštolských v dějinách křesťanských, značná část kořisti válečné měla připadnouti na výživu vdovám, sirotkům, chudým a pocestným. Nejdůležitější předpisy ritualní, jejichž přísné zachovávání uložil Mohamed svým věřícím, jsou: denně pětkráte se modliti s tváří obrácenou k Mekce a nejméně jednou v životě vykonati pouť ke kaabě, jejíž úctu podržel; pouti ty jsou jediné, co přejal prorok ze staršího náboženství svých krajanů, nepochybně proto, aby víře své získal i Korejšovce. Ve chrámech z obavy před modloslužebnictvím je zakázáno stavěti sochy a obrazy, požívání masa vepřového (jako Hebrejům) i vína zapověděno, uložené posty zachovávati přísně nařízeno. Umíraje, neustanovil Mohamed nikoho svým nástupcem, ba nikdy |
|
<urn:uuid:ef89367a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | DENIÍ POLÁDEK: 1. Čtení protokolu z poslední valné hromady. 2. Zpráva představenstva za uplynulý rok. 3. Zpráva revisorů účtů, 4. Rozhodnutí o čistém zisku. 5. Volba představenstva, správní rady a revisorů. 4686 6. Volné návrhy. P. T. páni členi se žádají, by tuto valnou hromadu četně navštívili. |
|
<urn:uuid:ef89367b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Obřezání Krista a Obětování v chrámě. Malba je velmi porušena, takže jsme při jejím studiu odkázáni na staré fotografie. Obrazový prostor je definován lehkou trámovou konstrukcí. V přístěnku vlevo lze spatřit hlavy vola a osla. Východiskem byl text Lk 2, 4, podle něhož P. Marie položila své novorozeně „in praesepio“ — do jeslí. Lukáš však neví nic o volu a oslu: tato zvířata jsou převzata z Izaiášova proroctví (1,3). Mágové bez svatozáří se na emauzském výjevu - na rozdíl od většiny zobrazení - obracejí směrem doleva. Zvláštností tohoto obrazu je to, že všichni tři mágové současně klečí na třech stranách rozměrné postele P. Marie. Z málo zřetelné postavy prostředního krále, Melichara, za vzdálenější stranou lůžka je přitom vidět pouze sklánějící se trup. U noh postele klečí černý král, který má na hlavě archaizující paprsčitou korunu s fanony. V rukou drží tento král truhličku. Další větší truhlici lze na staré fotografii rozpoznat v pravé dolní polovině výjevu v rukou králova služebníka. Největší truhlice, pokladnice s otevřeným víkem, se nachází v levém dolním rohu. Sedí u ní pěstoun Josef, rovněž bez svatozáře, který zasunuje cosi do vaku. Tím je vysvětleno, proč nejstarší král, líbající u přední strany lůžka dítěti nohu, nemá již svůj dar. Marně však hledáme i jeho korunu. Obojí zmizí v Josefově objemné pokladnici. Josef si nevšímá mágů a zcela se soustředí na výkon své funkce: je thesaurisator Christi - pokladník Krista. Koncepci emauzského obrazu do jisté míry předjímá obrázek známého dyptichu v M. Pierpont Morgan Library v New Yorku asi z roku 1355, jehož český původ poznal E. Dostál.5 Výškový formát nutil malíře k zhuštění kompozice, v níž se postavy a předměty částečně překrývají. Dar starého krále, vysokou zlatou monstranci, má zde už v rukou pěstoun Josef. V roce 1344 uvedl tento motiv do výtvarného vývoje benátsko-padovský malíř Quariento d'Arpo v polyptychu chovaném ve sbírce hraběte R. Černína (nyní v Salzburku).* Nejstarší francouzský doklad použití Quarientova motivu jsem nalezl na miniatuře Mistra Narbonnského paramentu v pařížských hodinkách vévody z Berry z doby kolem roku 1380.“ Morganův diptych jsem dříve považoval za ranou práci Mistra Emauzského cyklu. Studiem originálu v roce 1992 jsem však dospěl k názoru, že je dílem jednoho z jeho předchůdců. Jinou variantu téhož děje obsahují nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího v Slavětíně u Loun snad už z let 1376- 1379." Nedosahují zdaleka výtvarné úrovně obou předchozích památek a jsou navíc přemalovány P. Maixnerem. Přesto v nich lze postihnout jisté formální ohlasy dvorského malířství. Výjev Klanění je zde vlysovitě uspořádán podle tradičního schématu. Madona trůnící pod baldachýnem má na hlavě korunu. Zato zde chybí koruna starého krále, který poklekává před žehnajícím Ježíškem a snímá víčko poháru. Za ním stojí další dva králové se svými dary v podobě zlatnických relikviářů. Vpravo vedle Mariina trůnu sedí před jeslemi Josef a otevírá pokladnici, aby tak příchozím naznačil, kam mají své dary odevzdat. Námět sv. Josefa jako Kristova „pokladníka“ prodělal pak v 15. století další vývoj, probíhající však již mimo české země. Omezím se proto na jediný příklad, který vydá za mnohé: deskový obraz severoněmeckého mistra Francke datovaný 1435 (Hamburk, Kunsthalle). Na tomto obraze sedí pěstoun Josef na třínožce u pokladnice, jejíž víko levou rukou zdvihá. Je obrácen ke třem mágům zády, snad proto, aby bylo zřejmé, že ho nezajímá duchovní obsah adorace. Ani zde nevidíme korunu starého krále. Děcko si dosud hraje se zlaťáky v truhličce, kterou mu tento král přinesl, ale jeho pěstoun již po ní natahuje nedočkavě pravici, aby ji uložil do své pokladnice. |
|
<urn:uuid:ef89367c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | KINETIC THEORIES AND THE BOLTZMANN EQUATION. Montecatini 1981. Edited by C. Cercignani. Lecture Notes in Mathematics 1048, Springer-Verlag, Berlin—Heidelberg— New York—Tokyo, 1984, vii + 248 stran, cena 33,50 DM. Tato publikace obsahuje materiály letní školy, konané ve dnech 10.—18. června 1981 v Montecatini v rámci C.I.M.E. (Centro Internazionale Matematico Estivo). Sborník redigovaný C. Cercignanim, známým odborníkem v otázkách Boltzmannovy rovnice (dále jen B. rovnice), obsahuje záznam tří ze čtyř hlavních přednášek a texty pěti seminářů. Hlavní přednášky proslovili J. Hejtmánek (o lineárním časově závislém přenosu částic), H. Neunzert (úvod do nelineární teorie Boltzmannovy-Vlasovovy rovnice) a P. F. Zweifel |
|
<urn:uuid:ef89367d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Chceš-li udělati pěknou barvu fialovou, tož vezmi jemný lak červený, modř ultramarinovou, jednoho jako druhého stejně a smíchej s temperou. Pak vezmi zase tři nádoby. A téhle barvy původní nech státi v nádobě na dotmavění temných míst nakonec. A potom z té barvy, kterou jsi z nádoby odlil, udělej tři druhy barvy pro odstupňované pokládání roucha, jednu světlejší nežli druhou, tak jak jsem to říkal dříve. |
|
<urn:uuid:ef89367f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Obdržev první cestovní stipendium na vědeckou cestu po Rusi od České Akademie z fondu Šíchova a částečně z daru neznámého příznivce věd lékařských, vykonal jsem v době od 1. dubna do konce září 1893 dle ustanoveného programmu cestu po universitách a ústavech lékařských evropského Ruska, navštíviv všechny university po řadě. Předkládám v této brožuře jako jednu čásť výtěžku své cesty soupis všech vědeckých institucí na Rusi jak z vlastního názoru tak i použitím přístupných mi pramenů, ponechávaje si uveřejnění výsledků vlastní práce vědecké na jinou publikaci. Mám za to, že podobný orientační spis poslouží všem, kdo lékařskou Rus poznati chtějí, což má tím více aktuálnosti, že se příští mezinárodní kongress lékařský bude na Rusi odbývati. Nám Čechům pak vůbec na tom záležeti musí, abychom blíže poznali život vědecký ostatního Slovanstva, tedy především i ruský, a přispěje-li spis můj k vyhledání bližších stykův pracovníkův našich s ruskými, neminul se účelu, za kterým byl psán. |
|
<urn:uuid:ef893681-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | A pak jsem vzpomněla na všechny minulé události: na drancování krámů, na demisi-nedemísi, na spocené a uhrovité řečníky před pánem bohem (či spíše před hlupáky) na rohu ulic, na horečku odstraňování pomníků (či spíše spalničky, neb jak se jmenují všechny dětské nemoci) a řekla jsem si naposled po sprostu: to „vše nemá co říct“ — my ševci smíme užít nestvůrného a přec tak výmluvného germanismu, jen když náš mladý starý president stále dovede tak pevně držet otěže — — — a svírat bič! M. K—ová. |
|
<urn:uuid:ef893682-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | které chceme redukovati na integraci transcendent elliptických. Rozviňme za tím účelem jednotlivé členy řady (1) dle vzorce |
|
<urn:uuid:ef893683-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nakladatelství Libri jistě zaslouží uznání za tak důležitý počin, jakým je vydání souvislé řady osmi titulů, které mapují dosud neprávem opomíjenou historii vodních mlýnů v Čechách. V sedmé knize zaměřil autor svou pozornost na oblast Liberecka, Jablonecka, Frýdlantska, Českodubska, Českolipska, Železnobrodska a Turnovska. Struktura předložené publikace je podobná jako u dalších titulů této řady. V úvodu badatel krátce připomněl, že mlýny v minulosti tvořily nedílnou součást krajiny a vedle dalších funkcí se stávaly i předlohou uměleckých děl. Mnohé z nich však časem zmizely beze stopy a z jiných zbyly dnes jen ruiny. Čtenář jistě ocení, že kapitolám o historii jednotlivých mlýnů předchází prezentace zajímavých pramenů, opisu cechovního řádu pekařského, pernikářského a mlynářského z roku 1675 a řádu mlynářské čeledi z počátku 18. století. Samostatná připomínka je věnována i jedné z nejvýznamnějších osobností vyšlých z mlynářského prostředí, semilskému rodákovi Františku Ladislavu Riegerovi. Obohacením textu je rovněž výňatek z časopisu Mlynář |
|
<urn:uuid:ef893684-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | MOTORPAL nár. podnik, závod 06 v Havl. Brodě, chápe své úkoly, kladené naň, velmi vážně, ve 3. roce pětiletky. V roce 1950 nesplnil sice své úkoly, neboť měl velký nedostatek pracovníků, který nebylo možno ani vysokými nadvýkony nahradit. Byl tu také nedostatek strojů a velmi špatné rozplánování výroby. Na rok 1951 se závod připravil svědomitě. Na řádně podložený zatěžovací plán strojový obdržel stroje, byly rozděleny dle povahy práce střediska a pracovníci a výsledky jsou již dnes vidět. Dnes, 8. týden roku 1951 plní závod na 100 procent své úkoly a všichni zaměstnanci závodu mají nyní jen jednu snahu: Ne 100, ale 120 procent je náš cíl! A čí to bude konečný cíl,“ soudruhu, soudružko? Odpověď dají nám příští týdny. Věříme všichni, že již navždy jsme se dostali z řad závodů, které musí shánět odůvodnění pro nesplnění předepsaného plánu. U nás již tak nebude, protože v závodě MOTORPAL 06 v Havl. Brodě se velmi pěkně rozvíjí socialistické soutěžení. Je to velmi hezký zjev, když z podniku agrárně-zemědělského, jakým byl závod dříve, před přičleněním do palovácké rodiny, přechází nejen jménem, ale i duchem k novému, radostnějšímu životu. |
|
<urn:uuid:ef893685-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Chopra, Deepak; Simon, David Duchovní zákony jógy. Léčení těla, mysli a ducha Olomouc: Fontána, 2018, 216 s. brož. Nezanedbatelné výsledky cvičení jógy, mezi než lze zařadit větší pružnost těla, lepší rovnováhu, svalový tonus, výdrž a vitalitu, ukazují na výjimečnou sílu této hluboce duchovní praxe. ISBN 978-80-7336-928-6 |
|
<urn:uuid:ef893687-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | svatý Prokop, jakož jim sliboval před bohem dobrý pokoj obdržel, aby jměli při tom času i potom i také hlož nyniejšú: proto přece možno jest, že legendou touto památka sv. Prokopa nově obnovena býti měla. Perlou našeho duchovního básnictví jest legenda o sv. Kateřině, ve které přichází dosti krás básnických vedlé některých míst příliš rozvláčných; mimo to vyniká starými výrazy, jimiž i naše lexikografie jest obohacena, takže ji někteří pro její mluvu do století 13. aneb alespoň do počátku 14. stol. kladou. Avšak ani písmo, ani pravopis nejsou toho důkazy nezvratnými, spíše se zdá, |
|
<urn:uuid:ef893689-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nechej hrůzu vlát Bouři v tmách se smát Vlny chrup ať cení Ten kdo spí at není |
|
<urn:uuid:ef89368b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ☞ Úplné zařízení do jídelny, pozůstávající z kredence, trumeau, zrcadla, rozdělávacího stolu, 6 židlí, dekoračního divanu, mdle ořechově, podařeného provedení zl. 335 Tovární zboží neračte u mne hledati. Kavárna Tercene Holubačkové v starobrněnské ul. 1 odporučuje výborné a levné nápoje. — Časopisy a denníky brněnské ke čtení vyloženy. — Obsluha vzorna. 3981 |
|
<urn:uuid:ef89368d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | „2. učitelům 6.—9. ročníku základních devítiletých škol a učitelům středních všeobecně vzdělávacích škol za práce třídního učitele, za opravy písemných prací, za vyučování ve večerním, dálkovém a externím studiu; za opravy písemných prací též učitelům 6.—9. ročníku za poloodborné vyučování v V., popřípadě i ve IV. třídě základních devítiletých škol.“ 3. Pokud by učitelé IV. a V. tříd výjimečně neměli možnost převzít náhradou za hodiny převzaté učiteli 6.—9. ročníku vyučování na druhém stupni, platí pro ně ustanovení článku IV odstavce 1 směrnic k platovému řádu pro učitele základních devítiletých škol, středních všeobecně vzdělávacích škol a škol pro mládež vyžadující zvláštní péče beze změny. Osobní úřady přitom dbají, aby se ve smyslu ustanovení článku I odstavce 5 výnosu ministerstva školství a kultury ze dne 31. května 1965 čj. 24369/65-I/1 (Pokyny pro poloodborné a diferencované vyučování na základních devítiletých školách) při povolování poloodborného vyučování dbalo nejvyšší hospodárnosti. 4. Tento výnos nabývá účinnosti dnem 1. září 1965. |
|
<urn:uuid:ef89368e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | který nabízí: zboží materialní, gumové, medicinální a lučebniny. Rum, čaj, cognac a likérové trestě. Přírodní vína a minerální vody. V úa, y, mýdla a přípravky toiletní a kosmetické. - Prostředky desinfakční. Barvy, laky, fermeže a štětce. |
|
<urn:uuid:ef89368f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | a více k ďáblu podobná, měla by jiné trestati, dobrý příklad mladým dáti, a ty pak místo příkladu ještě jim dáváš zlou radu. Pán Bůh tě bude trestati, to máš konečně shledati. čině zle, toho nevidíš, o, že se v hrdlo nestydíš! K tomu mi ta baba řekla: Čert-liž tě nám přinesl z pekla? vymořený starče lysý, nahlédnemeť v oči, čí jsi. Pustím-liť na tebe chasu, oškubíť ostatek vlasů a prvé jest co koleno, schytím-liť na tě poleno, žeť tak dám v tu hlavu lysou, poznáš babu, na mou přisou.* V tom mne uhodí přeslicí, a toť mladí i velicí vespolek chtěli mně rváti, mělť jsem tu teprv vyhrati, než že jsem utekl z světnice, nevracel jsem se tam více. Běžel jsem spat do stodoly, téměř jsem zmrzl napoly, neměl jsem se přikrýti čím. |
|
<urn:uuid:ef893690-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Telegramy „Posla z Prahy.“ Z Berlina, 1. března. Úřadní telegram z Vermjlu, 1. břenea. Císař cdsařoval. Právě vracica se u Lengchampss (Lenšin, v Paříší) kdež jsem odbýval přehlidka mužstva 6., 11. a 1. havorského obora, celkum 30.000 mušů, kteří nejdříve ohradí Pažil. Vejsko výtešně vypadalo; přední voj vešcl do mlsta v 8. hod. ráno, nyli by se byl ndál jaký nepořádal. Z Berlina, 2. břesna. Úřadní zpráva s Versijlu, 1. břena. Dnes dopoladne o 11 hod. odbýval cítuř na závodiiti v Longshung (Lea- |
|
<urn:uuid:ef893691-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Zápasníci o body Černošice—Bína 4—3. Body za Černošice Dekastelo, Kříž. Strnad a Liška. Za Bínu Vacek, Nádvorník a Vejsada. Bohemians—Stráž 7—9 kontumačně. |
|
<urn:uuid:ef893693-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Balvan v řece neuvidíš, až voda opadá — chyby a hodnoty včelek ti vysvitnou až v kraji na pastvu chudičkém. Tam se teprv otvírají oči včelaře a nic mu neujde. Tam teprve skládají zkoušku jednotlivé kmeny a čeledi — a nic, žádné náhlé a dlouhé snůšky, ta nebo ona »výhoda« nebo »přednost« úsudku nekalí. Když se ti tady na Kloboucku, po dva roky vyrojí pokaždé 2/3 celé včelnice a úly bez medu, zadiváš se s vděčností na zbývající třetinu nevyrojenou, která zachránila čest junáckou a tvoji kapsu a zamyslíš se. Nad minulem, nad přítomností a budoucností. Napadne ti: »Kdyby se tak byly všechny vyrojily?« — »A kdyby se tak žádné nerojily?« — »A proč tyto mohly dát medník i v této bídě řepařského kraje, a proč nedaly ty a ty a ty ani kapky?« Jak si tu začínáme všímat a cenit těch několika »zlatých zrnek« v hromadě písku: těch několika úlů, které splnily skvěle svou povinnost, které nepromarnily v blahobytu lepších časů všeho kapitálu vzácných vloh, jimiž oplýval kmen, když jsme jej zaváděli před 10 roky na včelíně! |
|
<urn:uuid:ef893694-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | M. Fendrichová, V. Skaunic, V. Nerad, V. Herout, P. Dítě (Hradec Králové): Zpráva o osudu nemocné s benigní recidivující intrahepatální cholestázou |
|
<urn:uuid:ef893695-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | »A kdybych vás dnes políbil, opět byste utekla?« »Dnes?« Hilda učinila pomlčku a zahleděla se zrakem plným oddanosti do jeho očí a zašeptala: »Dnes jsem snad rozumnější.« Usmála se a koketně sklonila hlavu. Lipanský pozvedl její hlavu, zahleděl se jí do očí. Hořely neobyčejným leskem. Až se zachvěl. Cítil, jak celé její tělo se chvěje a náhle viděl, jak její obličej k jeho se kloní, neodolal a vtiskl dlouhé políbení na růžové její rty. Hlavička její klesla na jeho rameno a náhle sama polibek jeho opětovala. Zrovna se vpila polibkem na jeho rty. Sevřel ji do náruče. Nebránila se. Bylo vidno, že se jí tato jeho něžnost líbí. Líbal ji horoucněji. Cítil jak se chvěje a opětuje polibky jeho. Laškovali tak a Hilda byla blažená. Takového něco hřejivého se jí probouzelo v ňadru, že všeho zapomínala, i toho, jak odtud kdysi po jediném polibku utekla. Dnes jako by to chtěla nahradit, líbá ho sama smyslně a žádostivě. Venku pražilo slunce a tady byl příjemný chládek. Nový život se tu otvíral, k nové radosti zval. Tak tu bylo útulno, tak jásavě radostno. Hildě jako by v nitru slavík v nejněžnějším roztoužení se jí rozezpíval. Lipanský náhle pozoroval rozepnutí halenky, |
|
<urn:uuid:ef893699-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Virtus angelorum manens, semper piisime, eia, KOREKTURA PODLE EDITOVANÉHO PRAMENE (APH Cim 4): 3 Lumen sine nocte, virtus angelorum manens semper piissime, eia, Chybí údaj o edici v Corpus troporum (CT 4, č. 57) |
|
<urn:uuid:ef89369c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ph. Mr. Fr. LAIZEL Lékarna»Ubílého anděla ČESKÉ BUDĚIOVICE Masarykovo nám. — Tel. 160 |
|
<urn:uuid:ef89369d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nešťastné sklouznuti. Třicetiletý strojní zámečník Václav Trávníček z Mn. Hradiště se smekl při sestupování se schodů a pádem na hranu schodů si způsobil pohmoždění páteře. Nevěnoval svému zranění mnoho pozornosti, ale bolesti se stupňovaly, takže nyní musel býti dopraven do boleslavské nemocnice. Kursy Národního souručenství na Mnichovohradišťsku. Úspěšně byly započaty vzdělávací kursy Mládeže NS v několika okrscích okresu mnichovohradišťského. Hojná účast byla důkazem zájmu mladých o sebevzdělání. Také ovocnářský kurs, pořádaný rovněž Národním souručenstvím a okres. Osvětovým sborem již po dvě neděle, těší se velké pozornosti. V kursu se bude pokračovat 25. února a 3. března v přízemí školní budovy v městské radnici v Mnich. Hradišti. |
|
<urn:uuid:ef89369e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 145. Mezi Rackem z Vyškova a p. Janem z Pernstejna p. n.: což před lantfridem jesti bráno, z toho nemají pohoniti a protož tomu póhonu pan Jan nemá odpovídati. 146. Mezi Bernhartem z Březové a p. Janem z Pernstejna p. n.: že nemá p. Jan Bernhartovi odpovídati, protože Staněk a Bernhart nebyli jednoho otce bratři, než má-li co Bernhart mluviti, komu ještě Frankovo zboží vzal, to on věz. 147. Mezi Niklasem Zeidlem, měštěnínem brněnským a Kateřinú z Telnice p. n.: ponvažd ta paní praví, že má pod klášterem Třebickým na právu, toho ma Zeidl v klášterském právě hleděti, pakli shledáno bude, že na dědictví má, tehdy drž se Zeidl toho dědictví. 148. Mezi p. Joštem z Rosic a p. Heníkem z Valdstejna: páni toho chtí nechati do více pánuov. 149. Mezi pannú abatyší a konventem kláštera Dúbravnického a Vaňkem, purkrabím na Pernstejně, p. n.: aby Vaněk panně abatyši a jejímu konventu Rodkov, jich zboží, zase postúpil a má-li keré listy, těmi on upomínaj, kohož on ví a tak on přede pány toho postúpil. 150. Mezi túž abatyší etc. a Martinem Hudcem p. n.: aby vydáváno bylo, ktož to zboží v Holešence drží, čtyři hřivny platu pannám a má-li Martin zapsání mimo to další, toho se on drž. 151. Mezi Jakšem z Opatovic a Mikulášem Jechutem z Křížankova p. n.: ponvažd Mikuláš praví, že nic nedrží toho, z čehož jeho pohání, nemá tomu póhonu odpovídati; pakli se Jakeš zeptá, žeby tu co Mikuláš držal, z čehož jej pohnal, drž se tehdy Jakeš svého práva. 152. Mezi Pavlem Švambergem z Kněžic a Vilémem Puklicí z Švamberga: obě tě straně svolily na pány; Puklice na pana Zbyňka a Švamberg na p. Vaňka, hauptmany a na ně zaručili. 153. Mezi knězem opatem Žďárským a p. Heníkem z Valdstejna p. n. slyševše obapolně listy tak že páně Heníků list svědčí se vším příslušenstvím, což k té vsi Blučině |
|
<urn:uuid:ef89369f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Bílé a černé droužky vešly v obyčej a vyskytují se též jinde, v různém množství a různé velikosti. Tak r. 1901 ve Vršovicích šel pohřeb svobodné dívky: Napřed ministranti s křížem a svítilnami o bílých rouškách, pak hudebníci, potom tři malé droužky s malými věnečky zelenými na hlavách a bez závojů, prostřední nesla kytici s bílými stuhami; po stranách šli mládenci a nesli zelené věnce; za malými družičkami kráčela velká droužka (s věnečkem) pod bílým závojem a nesla na bílé podušce zlomenou svíci, okrášlenou myrtou; za droužkami kněz, pak bílá kovová rakev s kytičkou na křížku na víku a velkým věncem květinovým vzadu; rakev neslo šest mládenců s bílými odznaky u rukou, vedle nich šlo šest dospělých droužek černých bez věnců a bez závojů, podle nich opět šest mládenců, nesoucích veliké zelené věnce; posléze příbuzenstvo a lid. O pohřbu nynějšího roku v Poličce šly dvě droužky, černá a jedna bílá, s věnci a závoji na hlavách. Od šerp mládencům se nyní upouští, pouze zatkne se jim na kabát myrta, jež se hodí do hrobu. Květin a věnců bývá nyní mnoho, skvostně vázaných, a nesou se před rakví a kolem rakve nebo se vezou na květinovém voze a p. Svíčky nebývají rozžaté. Příkrov bývá vídati na marách, na vrchu rakev. To když se dávají na rakev věnce. Věnců na příkrov upevňovati nelze. Dodatek druhý: V bohatších rodinách se vystavuje katafalk v nejprostornějším a nejvhodnějším pokoji. Často doma i v kostele. Není-li v domě dost místa nebo vidí-li se to z jakýchkoli příčin výhodnější, vypravuje se katafalk i pohřeb v umrlčí komoře neb v kostele. Mluví se víc úklonami než ústy a zachovává se příslušné, výmluvné ticho. Dojista jemnější a lepší to, než obvyklé: »Příjměte moji soustrast!«, což vždy na novo roztřese. Nebo: »Potěš vás Pánbůh v zármutku!«, jak pozůstalé těšívají. Ve Lhotě Štěpanické chodili na prošení: Tam a tam dávají vás pozdravovat a abyste byli tak dobří a přišli jeho manželku vyprovodit k nejsvětější Trojici v 10 (9, 8) hodin. To šla žebračka nebo žebrák. Dávali mu lidé za to po kuse chleba; byl-li ten, kdo jej posílal, bohat, dal mu zlatku na celý den a řekl, aby už od nikoho nic nebral. |
|
<urn:uuid:ef8936a0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Všichni, kdož hrají loutkové divadlo, mají tento časopis odebírati, neboť čtením jeho se zdokonalují a zamilují si loutkové divadlo i jeho malé herce. Uvažte, že správným vedením divadla vychováváte své děti a snažte se proto dělat to co nejlépe a užívejte časopisu „Naše loutky“ jako svého odborného rádce. Také hry, vycházející jako příloha časopisu ve sbírce „KNIHOVNA NAŠICH LOUTEK“ jsou hodnotné a oblíbeny, o čemž svědčí zejména časté jejich předvávádění na pořadech čsl. rozhlasu. I tato knihovna oslavuje letos své jubileum, neboť dosáhne stého svazku. Časopis vychází každý měsíc, počínaje zářím a konče květnem. Přináší kromě praktických a teoretických článků také loutkové hry, proslovy, doslovy, hudební přílohy, kritiky i posudky her, hádankářský koutek (rozluštitelé budou odměněni cenami), autorská soutěž o ceny a mnoho jiného. Mimo to jsme podstatně zlevnili roční předplatné časopisu z původních Kč 25.— na Kč 12.— a doufáme proto, že tato cena bude každému přístupna. Snažíme se co nejpoctivěji o rozvoj našeho loutkářství a doufáme, že se nám to s pomocí našich starých i nových odběratelů podaří. |
|
<urn:uuid:ef8936a1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Díkůvzdání. Skupina kovodělníků a jich pomocíků v Prostějově vzdává všem dárcům srdečné díky. Výbor. |
|
<urn:uuid:ef8936a2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Poněvadž však se nachází u nás celá rada luk, které nebyly dosud ani vláčeny, zakoupil spolek luční brány, které za 1 kor. půjčuje. Pro své členy objednal spolek 2 vagony Thomasovy strusky, 30 q kainitu, 17 q lodku a 25 q kostní moučky a superfosfátu. Dále objednal 500 kg. jetelového semene a 300 kg. lučních travin. — Třetím faktorem, kterým lze výnos z našich hospodářství značně zvýšiti, je evoenictví. Za tím účelem sřízena za pomoci subvence zemědělské rady krajinská ovocnářská školka při hospodářské škole ve výměře 5 měřic. Z této školky budou prodávány pp. členům spolku laciné a osvědčené druhy ovocného stromoví a není pochyby, že takovým způsobem se naše ovocnictví povznese na takový stupeň, jaký mu právem náleží. — Orgán hospodářského spolku našeho „Milotický Hospodář“ odebíralo prostřednictvím spolku 57 členů v ceně po 1 kor. 50 hal. Časopis „Moravský Hospodář“ orgán zemědělské rady, mohou členové obdržeti po 2 kor. Ohledně hospodářské školy můžeme s potěšením sděliti, že vytrvalou a úsilovnou prací hospodářského spolku podařilo se tuto školn povznésti na to místo, že se může rovnati každé jiné vzorně zařízené hospodářské škole zimní. Dnešního dne je řádné učitelstvo převzato do správy zemské, zajištěn pro školu stálý vydržovací příspěvek v obnosn 1000 kor., opatřena je bohatými pomůckami, krajinskou ovocnářskou školkou a zkušebným polem a co je však hlavní, nachází se pod vlastní střechou. Nová budova byla dne 21. října 1900 slavnostním způsobem vysvěcena a svému účelu odevzdána. Náklad na školu obnáší přes 26.000 korun; poněvadž spolek obdržel od země a státu 20.000 kor., zbývá, jak vidno, značný dluh. Proto by bylo přáním, aby slavné obce něčím k uhražení dluha přispěly, podobně, aby všichni pp. členové platili příspěvky, neboť doposud následkem špatných příjmů nemohl hospodářský spolek ničím na hospodářskou školu přispěti, poněvadž příjmy spolku při nynějším intensivním působení nestačí ani na kancelářské potřeby. Na stavbu školy dosud darovali: sl. město Rožnov 600 kor., obec Zubří 50 kor., sl. kontribučenská záložna 80 kor., žáci hospodářské školy 11 kor., pan J. Vašeh daroval veškerý lomný kámen, p. c. k. notář Peřina zbotovil veškeré práce notářské zdarma. Slavná občanská záložna v Rožnově zapůjčila spolku veškerý nutný kapitál. Za poskytnuté příspěvky vzdává výbor tímto srdečné díky. Na konec dlužno ještě jeden nanejvýše šťastný krok do budouenosti zaznamenati. Výbor hospodářského spolku, znaje neutěšené hospodářské poměry na Valašsku, svolal společnou poradu všech hospodářských spolků a dobytkářských družstev z hejtmanství val.meziříčského na den 10. července 1900 do Val. Meziříčí. Tato společná schůze byla velmi četně navštívena a bylo usneseno po živé debatě, aby byl vypracován ministerstvn orby a zemědělské radě pamětní spis, ve kterém mají býti vylíčeny bídné hospodářské poměry našeho kraje a kterým se žádá o vydatnou peněžitou pomoc na zvelebení dobytkářství, lukařství a ovocnictví na Valašskn. Kéž by vláda a země vyslyšela naše hlasy a pomohla než bude pozdě! Výbor pokládá za svou povinnost jménem spolku vzdáti srdečné díky českému odboru zemědělské rady, jakož i všem, kdo snahy spolka podporovali ať hmotně neb mravně. Vědomí, že přízeň svou věnovali snahám ušlechtilým, budiž jim odměnou. Po jednatelské zprávě, která byla schválena a po pokladniční zprávě, kterou podal pokladník pan Michal Vašek z Hážovic, jež byla rovněž schválena, byla valná hromada po živé debatě ukončena. Nové, zdárné, vytrvalé a úspěšné činnosti další voláme: „Na zdar!“ |
|
<urn:uuid:ef8936a3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | v řadách jejich lidé hospodářsky silni. Aby tito lidé mohli hospodářsky sesíliti, je třeba, abychom je podporovali, ať se jmenují kupci, obchodníci, řemeslníci, lékaři či advokáti. Našími penězi nechť mohutní český člověk, aby menšině a tím celému národu prospěl. Chodíce do obchodů a kanceláří nečeských, podporujeme a vychováváme na sebe samé janičáry, kteří vám pijí krev. Český člověk podporovaný svými soukmenovci obrátí vydělaný groš ve prospěch české věci. Germanisace na dráze severozápadní značně pokračuje. Na znojemském nádraží nechtějí zřízenci restaurace mluviti česky, stanice Znojmo se vyvolává jen po německu. Nádraží Znojmo je střediskem českého obecenstva nejen z okresu znojemského, nýbrž i Hrotovického, ale s tímto českým obecenstvem se z rozkazu správy dráhy nesmí personál dorozuměti česky, a z rozkazu restauratera Cesara nesmějí býti cestující po česku obslouženi. Nejinak je to ve stanici Šatavě. Tam úředník vydá lístky na českou žádost jen tomu, komu se mu líbí a jen tehdy, kdy se mu zlíbí. Tak na př. dne 14. března jela česká společnost ze Šatavy do Znojma. Třem pánům vydal úředník na českou žádost lístky, dalším třem odmítl lístky vydati, řka, že česky nemluví, vrátil peníze a přirazil okénko a vzdálil se. Na drzé jednání úředníka podána stížnost. Podobný případ drzosti úřednické stal se asi před 6 nedělemi v Šatavě a musil dotyčný úředník na rozkazy přednosty stanice českého cestujícího odprositi, ježto ho také slovně urazil. Naše obecenstvo nechť jedná neustupně a trvá na tom, že jeho jazyk musí býti respektován. Nový evangel. kostel ve Znojmě. Dlouholeté přání znojemské obce evangelické, zříditi vlastní kostel, má býti v nejbližší době splněno. V ulici Haberlerově, proti náměští Schillerovu, má nový tento chrám býti postaven. Snad se v tomto chrámě dříve dočkáme češtiny než v chrámu sv. Mikuláše, který ač má správu dvoujazyčnou a ač v něm delší léta působí vlastenecký a národní bojovník za práva českého jazyka P. Rudolecký, češtiny se nedočkal. P. Rudolecký nejen že v tomto směru jsa jinak dosti vlivný o nápravu dosud se nepostaral, ba klidně, jak se dovídáme, české snoubence vstupující ve stav manželský, ohlašuje s kazatelny německy. Inu, není se co diviti, Rudoleckému předně je zde sloužiti církvi, která přece jak víme nelpí na přesném plnění národních povinností, řízena jsouc správou mezinárodního Říma. A tu nezbývá zde nic jiného než přispůsobiti se poměrům a situaci. Co se nemůže vyvlastenčit po této stránce ve Znojmě, zpraví se to vlastenectvím politickým na venkově. Lid ještě má víry dosti. Je nám trpce, péro v této příčině namáčeti. |
|
<urn:uuid:ef8936a6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Správce sbírky chemické. Třídní ve IV.b. |
|
<urn:uuid:ef8936a7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Vědeckotechnický rozvoj ČSSR. Bezprostřední potřeby uspokojování osobní a společenské spotřeby, stejně jako dlouhodobé perspektivy naší ekonomiky vyžadují výrazně urychlit a zvýšit váhu vědeckotechnického pokroku v národním hospodářství. I když těžiště všech těchto nároků spočívá v technické politice především ve výrobě, dotýká se neméně komplexní racionalizace v terciární sféře a tím i ve zdravotnictví. Také v něm jsou zdroje pro růst produktivity pracovníků ve výrobě ať průmyslové či zemědělské. Studium směrnic k otázkám vědeckotechnického rozvoje projednávaným v květnu t. r. na zasedání ÚV KSČ přispěje k zlepšení naší práce ve zdravotnictví. M. V. |
|
<urn:uuid:ef8936a8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nám inscenace „Tvrdohlavé ženy“ přinesla, nemůžeme dosud psát, protože na ní v současné době ještě pracujeme. Nemůžeme ještě z dosavadní práce na ní vyvozovat závěr, zda se nám představení „Tvrdohlavé ženy“ podaří. Budeme však šťastni, když snaha a poctivost, s níž celý kolektiv divadla přistupoval ke studiu této hry, budou na naší inscenaci patrny. Toho si velký člověk a dramatik J. K. Tyl plně zaslouží. Zamilovali jsme si Tylovu „Tvrdohlavou ženu“ pro její optimismus, víru v schopnosti prostého lidu, nenávist k jeho utlačovatelům, bojovnost, čisté vlastenectví, odpor proti antisemitismu, lidový humor a poesii. Těmito rysy, které jsou typické pro Tylovo vrcholné dílo, mluví „Tvrdohlavá žena“ i k našim dnešním divákům a jejich problémům. Proto není tato překrásná lidová báchorka se zpěvy ani dnes únikem do minulosti, nýbrž největší posilou našeho boje za pokrok, socialistickou budoucnost a radostný život v míru! |
|
<urn:uuid:ef8936a9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Jitka, manželka jeho, a před ním se uprostřed vojska jeho postavila, žádajíci, aby bitvy svésti nepospíchal. A odtuď hned k císaři a k Ottovi, otci svému, posly své věrné (žádajíc od ních glajtu bezpečného přijeti i odjeti) poslala. Otta hrabě, uslyšav jméno dcery své, nemálo se zradoval, neb se také zavedení lidu a vojska císařova obával. A tak císař i Otta nebyli před Břetislavem a lidem jeho, jsúce v jeho zemi, bez velikého strachu; byli by se rádi s Břetislavem smluvili a ještě radějí zase navrátili, ale neuměli žádné cesty slušné k tomu vymysliti. Uslyšavše, že Jitka glejtu žádá, hned jsú to vděčně učinili a císař sám svými usty skrze též posly Jitce bezpečnost přípověděl. Kteráž když před císaře předstúpila, německými slovy tuto řeč k němu učinila: »O císařská velebnosti, odpusť, služebnici své před sebau slovo pověděti. Prosím, pověz, odkuď tobě ta smělost přišla, že jsi sebe samého vydal dnes na zahubení, lid svuoj přivedl jsi do země této; zdaliž jím v tvém císařství hrobuov se nedostávalo? Za jiné nemám, než že jsi P. Boha svého některým účiňkem proti sobě hněvivě vzbudil, tak že jest tobě dnes a životu tvému i všemu lidu tomuto konec a cíl smrti položil. O nesmyslný člověk ten, kterýž tobě k tomu ra- |
|
<urn:uuid:ef8936aa-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ného fondu, aby ve vlastním zájmu velmi přesně dbali ustanovení o příplatkových známkách. Spolek pokladenských lékařů, odbor pro nemocenské pojištění při ÚJČsL |
|
<urn:uuid:ef8936ab-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Technický úředník, samostatný, znalý všech prací manipulačních a kalkulačních dosud v nevypovězeném místě — hodlá toto změniti. Týž jest dokonale znalý všech prací, týkajících se exportu. Pracoval v tkalcovně smyčkového a ženilkového zboží, v tkalc. režného i pestrého zboží všeho druhu. Mluví česky, německy a francouzsky a přijal by místo i v cizině. |
Subsets and Splits