id
stringlengths 47
47
| part
stringclasses 1
value | title
stringclasses 1
value | text
stringlengths 40
26.3k
|
|---|---|---|---|
<urn:uuid:ef8936ac-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Německo. Berlin, 26. června. — Ze sněmu se sděluje, že zpátečníci, ultromon tané, Poláci a Elsasané spojili se s vládní stranou bismarkovskou a budou teď hlasovati pro všecky vládní návrhy,které Bismark předloží. Tak by měl Bismark většinu sněmu zabezpečenou. Berlín, 29. června. — Ministr finanční Hobrecht a ministr záležitostí církevních, dr. Falk, zadali za propuštění. Co císař a Bismark hledají líbati pantofel papeži, aby jim pomohl ubíjet socialisty, nemůže dr. Falk při vládě zůstati. I ministr rolnictví se poděkuje. Mezi Ruskem a Německem panuje neobyčejná chladnost, následkem které car nenavštívil Německo, jak zamýšlel. Anglie. Londýn, 26. června. — John Bright v parlamentu hájil jednání irčanských členů, že zadržují jednání, aby domohli se nějakého zákonodárství ve svých zájmech. Pravil, že vlastenci Irští majíce v parlamentu jen malou sílu, chtějíli něčeho vymoci na většině, nemohou toho docíliti leč dvéma cestama, a sice když by se zaprodali jedné neb druhé straně veliké a dopomohli jí k vítězství, aneb za druhé, když překáží průběhu jednání, jak to vůbec řád sněmovní dovoluje a jim k tomu právo dává. A když se nechtějí zaprodati, že musejí použíti cesty druhé a proto chce-li parlament pokračovati dále bez vytrhování, ať dříve povolí jich žádosti. V parlamentu oznamoval dnes Salisbury, že místokrál egyptský jest sesazen a na jeho místo Tewfik, jeho syn, dos zen. V Irsku, hrabství Galway, katolíci v počtu asi 30 mužů, přepadli protestantskou školu, vykradli a poškodili v ní, co se odnésti a poškoditi dalo a bible v ní se nalezající naházeli do moře. Pak se pobožně pomodlili pět zdrávasů, děkujíce panně Marii, že jim k tak nábožnému skutku dala své pomoci a ochrany. Eugenie jest už lépe se zdravím a obavy vyslovené o životě jejím nejsou podstatné. Závět princova byla už otevřína a v té odkazuje všechen svůj majetek matce své a nástupcem svým prý jmenuje prince Viktora Napoleona, ač jiná zpráva dí, že o politice se v závěti ani nezmiñuje. Londýn, 29. června. — Povětrnost zůstává už po delší dobu velmi nepříznivou rolnickým nadějím. Očekává se, že úroda vydá slabé žně, což znamená arci veliký dovoz z Ameriky. Ceny všech plodin rostou, ač není v průmyslu žádného zlepšení znáti. V Irsku panuje ještě rozčilení mezi rolníky. Posledně zděsili se páni majitelové pozemků, baroni a hrabata, když v celém okresu na každé farmě a na každém sloupu bylo přilepeno přes noc provolání k farmerům, aby žádné nájemné neplatili, dokud jim nebude strženo 25 ze sta. Jistý úřadolovec a patolízal Beaconsfieldův, jmenem Turnierelli, jal se po vítězství vládním posledně sbírati mezi lidmi po penny na zakoupení zlatého vavří nového věnce pro Beaconsfielda. Časopisy protivné vládě nadělaly ministru prvnímu tolik smíchu, žertu a mrzutosti k vůli tomu věnci, že tajemník Beaconsfieldův dopsal sběrateli, který už měl od 52.800 lidí sebráno, aby se nenámahal dále, že pan ministr věnec přijmouti nemůže. |
|
<urn:uuid:ef8936ad-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Prokopova tř. Bořivojova ul. Krásova ul. Riegrova tř. Husova tř. Krásova ul. Jakoubkova ul. Rokycanova ul. Malešická silnice Husova tř. Štítného ul. Štítného ul. Jungmannova tř. (u Vinohrad) Chlumova ul. Vratislavova ul. Husinecká ul. Poděbradova ul. Budovcova ul. Bořivojova ul. Riegrova tř. Kostnické nám. Karlova tř. Husinecká ul. Táboritská ul. Štítného ul. Poděbradova tř. Šlikova ul. Kollárovo nám. Orebitská ul. Orebitská ul. Dalimilova ul. Riegrova tř. Cimburkova ul. Veleslavínova ul. Krásova ul. Bořivojova ul. Královská tř. (u Libně) |
|
<urn:uuid:ef8936b0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Tímto procesem v podstatě prochází každý národní jazyk a jeho historická specifika ukazují k povaze národa a k povaze sociálního vývoje. Měla by to být jedna z domén sociologického zkoumání, pokud se tím ale u nás někdo zabývá, jsou to spíše historici a sami jazykovědci. Pochopitelně pojednávají tento předmět po svém, ze svého úhlu pohledu a svým odborným „jazykem“. Projevení citu pro sociologické aspekty je záležitostí individuální erudice. Bohužel, i když vydáváme řadu dobrých historických i jazykovědných prací, nenajdeme v nich mnoho sociologických aspektů. Může to být způsobeno i tím, že kontakt mezi historií, lingvistikou a sociologií jako vědami je poměrně slabý a že chybí zejména zpětná vazba od sociologie ke jmenovaným oborům. Historikům a jazykovědcům není blízký sociologický přístup a sociologický jazyk, protože vlastně neprošli jeho školou, a strhujících vzorů se nedostává. Ale vraťme se k normativnímu a institucionálnímu charakteru jazyka, k jeho konkrétním podobám. Každý národní jazyk se rozpadá do řady normativních systémů. Nejsou stejně „tvrdé“ či „přísné“, nemají stejný akční radius sociálního působení a prosazují se různými institucionálními cestami. Každý má také svou historii a svůj důvod, proč by se o něj měl sociolog zajímat. Nejrozvinutější institucí s nejpřesnějšími a „nejtvrdšími“ normami, kontrolou i sankcemi a také s nejobecnějším, ale zároveň nejformálnějším působením, je spisovný jazyk. Jeho silné a důstojné postavení je dáno už tím, že je na něm postaven vzdělávací systém, věda a kultura. Účastní se socializačního procesu jedince a intervenuje do jeho sociálního postavení a sociální prestiže. Ale nejen to. Je platformou národního sebeurčení a kulturní svéprávnosti. Vytvoření spisovného jazyka je nezbytnou součástí všech národně obrodných procesů a jeho zvládnutí populací je významným kulturně historickým mezníkem. Souvisí samozřejmě s plnou gramotností a s vyvinutým vzdělávacím systémem. Bylo obvykle podporováno buď centralistickými tendencemi státního aparátu (například ve Francii a Německu), nebo u nově konstituovaných národů snahou vytvořit dojem kulturní jednolitosti a plynulé návaznosti na předcházející historický vývoj. Tak tomu bylo zejména u nás. Vztah jazyka k národu a národa k jazyku patřil u nás v minulých dvou stoletích k oblíbeným tématům a úloha spisovného jazyka byla vždycky podtrhávána v nejrůznějších souvislostech. I když sociologickou stránku věci nikdo příliš nezkoumal, je evidentní, že pozornost věnovaná spisovnému jazyku se obrazila silně v sociálním životě. Zejména v určitých vývojových etapách dobré zvládnutí jazykové normy lámalo sociální bariéry (i když pochopitelně ne všechny) a stávalo se mobilitním kanálem. Používání stejného a navíc všeobecně respektovaného jazykového úzu musí lidi sbližovat a svým způsobem zhodnocovat a navíc je činí povolanými k vykonávání některých činností nebo přímo profesí. Z tohoto důvodu dříve u nás převládal „uctivý vztah“ ke spisovnému jazyku i k lidem, kteří jej plně ovládali, a také byla obecně rozšířena představa, že je nutnou, nezbytnou součástí vzdělání a známkou kulturnosti. Kultivační a reprezentativní stránka spisovného jazyka i jeho patrné sociálně diferenciační působení vystupovaly nejvýrazněji do popředí v době, kdy již byl přesnou, závaznou a kodifikovanou celospolečenskou normou, ale jeho zvládnutí ještě nebylo všeobecnou záležitostí, nebylo samozřejmostí, tak jako nebylo samozřejmostí úplné základní vzdělání. Proces demokratizace vzdělání a zvyšování jeho úrovně, zejména v základní, povinné složce, zároveň s pro- |
|
<urn:uuid:ef8936b2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | v pravém smyslu toho slova, jak se dříve myslilo. Jeho rozvětvený vzrůst původ svůj má ve chr. hyperplastickém zánětu výstelky (membrány synovialní) šlachové. Příčinou této hyperplasie nejčastěji bývá pozvolná akce toxinů tuberkulosních. Autor popisuje velice vzácný a řídký (sedmý v lit. zaznamenán) připad operace podobného lipomu arborescens ve šlachách m. extensor carpi radialis longus (et brevis?) u člověka as 32letého. Dr. Černický. |
|
<urn:uuid:ef8936b3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Petr. Poroučet nikomu nechci. Moje žena je do světa, jen hloupostmi se obírá; já všechno vím — všechno — děvče je hloupé a mladé. Hospodářství jsem si zřídil a dát ho nemám komu. Člověku je toho opravdu líto (vzlyká). |
|
<urn:uuid:ef8936b4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | XVIII. MEZINÁRODNÍ PSYCHOLOGICKÝ KONGRES, MOSKVA, 1.—7. SRPNA 1966 Sekretariát Mezinárodního psychologického kongresu v Moskvě zaslal Československé psychologické společnosti programy sjezdových jednání a formuláře přihlášek k účasti na kongresu. |
|
<urn:uuid:ef8936b7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Dosušování obilí a píce obyčejným i vyhřátým vzduchem, napsal Emil Černý. Vydáno nákladem Českomor. podniků tiskař a vyd. v Praze. Str. 60, s vyobr. Cena 6 Kč. — Autor, známý zemědělský spraktik, popisuje ve spisku svou metodu dosušování obilí a píce. Kromě toho jsou zde velmi cenné úvahy o ukládání zrní na sýpkách vůbec a jakým ztrátám, příp. znehodnocení jest toto vystaveno. Informativní tento spisek nelze než co nejvřeleji doporučiti naší zemědělské praksi, jejíž péče nesmí se týkati jen sklizně samotné, ale i záchrany toho, co je již „pod střechou“, by zajistila si tak ekonomický efekt svých statků v míře co nejvyšší. Nutnost vydání doplňků „Hospodářského Slovníku naučného“. Při hledání v heslech našeho hospodářského slovníku přicházíme k nemilé zkušenosti, že schází mnohdy významná hesla, která byla přehlédnuta neb během doby po vydání vývojem a pokrokem vědy zemědělské se zrodila. Tak na př. nenajdeme heslo „Dreger, Dregerovo žito“, ač jsou to žita, která se v mnoha krajích velmi uplatnila. Řekněme na omluvu, že D je starší svazek slovníku, ale divně se vyjímá, když v posledním, tedy nejnovějším, svazku IV. u písmene S marně hledáte Semčice, kde máme největší stanici pro zušlechťování řepy a pěstitelskou stanici vůbec, která se řadí mezi nejznámější evropské stanice toho druhu. A o té také naučná encyklopedie hospodářská mlčí. Bylo by tudíž záhodno, aby redakční komise slovníku během krátké doby nám vydala příslušné doplňky Hospodářského Slovníku, kamž by se mohly zahrnouti i doplňky zastaralých hesel z dílce I. (z r. 1905), tedy již přes 20 let staré. Tyto doplňky by zaujaly slušný svazek, který by zemědělská veřejnost jistě mile přijala. Ing. K. H. Jihočeský přehled (měsíčník, redigovaný prof. J. Lomským v Č. Budějovicích), č. 7.—8., září—říjen 1926. Kč 7.— (předplatné Kč 31.— na celý ročník s pošt.). Toto dvojčíslo přináší dva rozsáhlé články: dr. Fr. Macháček v „Jihočeském musejnictví“ přehlíží všechna jihočeská musea, kritisuje jejich stav a vytyčuje směrnice, jak třeba pracovati; dr. Jos. Novotný tu má počátek své veliké studie „Jihočeské rybníky“, jež je prvou soustavnou vědeckou prací toho thematu v české literatuře. — Odborné hlídky přinášejí veliké množství referátů a zpráv z celých jižních Čech, o literatuře, divadle, hudbě, výtvarnictví, školství, národ. poměrech, nár. hospodářství, soc. otázkách. Zmínky ty zasluhují věstší stati: univ. prof. dr. Jan Krejčí, Stifterův „Witiko“; F. M., Pomník biskupa J. V. Jirsíka; F. M., Druhá výstava SJV.; O. Chadraba, Sjezd v Prachaticích; R. Strnad, Národní zápas v již. Čechách v německém světle; L. Dudák, Přirozené zemědělské výrobní |
|
<urn:uuid:ef8936b8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | cenna. Plinius radij Lüna zageċiho pokrmů vżijwati. Item/ Wloże do Wijna Dubowého meylij/přijgmi a dluh platit day. Item/ Kdyi ſwého Kwetu prázdna geſt/necht Lebedu Bijlau w ċiſtém ċerac ném Wijne dobie zwařij a tijm ſe vmyge y popařij Lůno páru puſtijce. Potom y Maryánau / Bazylikau a Matau v Wße ně watenau. To když vċinj napoſledy Mos ku Zageċijho pogij/a ċemu chce o to ſe ná žijc bude mijti. K tomu Silermontanum totiżto Sýme Kmjnu welikého platné gi/ nes y Wowcým gey dáwagij aby bahnily. Item: Melaliby která twrdé Loża/ Lekorice w obecným Olegi pożjway / tým ge obmekċjſo/a ku poċetj ſe ſpůſobijſs. Item: Chtelaliby pak Matku kplo dnoſtiſpůſobiti/gſa při ſwém čaſu na wal w ſtarém piwē Ržijmbaby s Gelenij hub kaus Petrżelj/a to s Saturij a Anyzem pi. To Matku ċiſtj a k plodu ſpůſobni ċini: Item/ Která dlauho nepoċijná/půl żeytlijku Sſalwegowé wodnatoſti dros bet oſole wypij/ a ċemu chceſs o to ſe ſnai/ doſtaneſs. Piſſj że w Egipce w Meſte Kopto |
|
<urn:uuid:ef8936b9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ze Žofína stěhovali jsme se na roh Ostrovní a Pštrossovy ulice a brzy potom do starého, patricijského domu »na lodi«, na rohu Opatovické a Křemencové ul. ve Vojtěšské čtvrti. |
|
<urn:uuid:ef8936bb-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1856, stal se tam 1830 advokátem, hájil co poslanec sněmovní starou ústavu od krále Arnošta Augusta zrušenou, začež 1843 byl odsouzen k vězení a peněžité pokutě. Roku 1848 volen do Frankfurtského parlamentu seděl v centru s Dahlmannem, Bassermannem a Gagernem. V květnu 1849 stal se říšským ministrem spravedlnosti a později nitra. Po odstoupení od vladařství arcik. Jana vrátil se domů, načež ho král Hanov. jmenoval vyslancem při obnoveném bundestagu, odkudž 1851 byl odvolán. D. byl upřímný a horlivý vlastenec něm., daleký vší přemrštěnosti. Mimo to byl veliký přítel výtvarných umění a zanechal velikou sbírku rytin. Z jeho spisů nejčelnější jest Anleitung zur Kunstkennerschaft (1833 a 1845), dílo satirické, svého času oblíbené. Detonace (z lat.) vybuchnutí. 1) V chemii nazývá se tak hřmot, spojený s výbuchem. — 2) D. v hudbě, také distonace řečená, slove buď vysoké neb nízké udání tónu jak ve zpěvu tak na strunových i retních nástrojích, vůbec tedy to, co falešným, nečistým zpěvem neb hrou nazýváme. Příčiny toho jsou obyčejně špatný sluch neb chybná methoda. Detrimentum, lat. škoda, ujma. Formulí Videant consules, ne quid respublica detrimenti capiat (Necht prohlížejí k tomu konsulové, aby stát nižádné škody neutrpěl) uděloval v starém Římě za dob nebezpečných senát konsulům neobmezenou moc. Detroit, největší město státu Michiganu v severoam. Soustátí, u průlivu Detroitského, spojujícího jezera St. Clairské a Erieské, sídlo kat. biskupa, má přes 80.000 obyv., katol. seminář, silný průmysl, obchod, plavbu a více banků. D. založen byl 1683 od Francouzů a 1759 od Angličanů dobyt. |
|
<urn:uuid:ef8936bc-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Kterých hlavních vad dopouštějí se rodičové dítky své vychovávajíce. Píše Josef Votava. (Dokončení.) |
|
<urn:uuid:ef8936bf-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Radostné oslavy 7. listopadu v celém kraji riátu Komunistické strany Československa v Liberci soudruh E. Žďárský o významu Říjnové revoluce pro pracujíci Sovětského svazu a ostatních zemí. Z manifestace byly zaslány pozdravné telegramy presidentu republiky Klementu Gottwaldovi a velvyslanectví Svazu sovětských socialistických republik v Praze. Druhou část manifestace vyplnil kulturní pořad, jenž byl zahájen pátou symfonií P. I. Čajkovského, kterou zahrál orchestr Severočeského divadla. Pak následovala recitace básně S. Jesenina „Bylo jich 26“ v podání člena SDL soudruha Zelinky. Skvělého úspěchu dosáhl 60členný sbor Masarykovy střední školy z Horního Růžodolu za řízení odborného učitele J. Kopala, který závěrem přednesl několik slovanských písní. Dopolední krásná a důstojná slavnost byla ukončena Internacionálou. Jablonec n. N. — V Jablonci bylo Velké říjnové revoluce vzpomenuto v Divadle Julia Fučíka v neděli večerem, na němž promluvil předseda MNV soudruh Zlatník. Kromě toho kolektiv ČSM zazpíval mládežnické revoluční písně a jablonečtí pionýři předvedli pásmo o komsomolcích. Program byl též vyplněn hudbou orchestru ORO, a vystoupením místního Sokola, které bylo vystřídáno partyzánskými písněmi kolektivu Matice slovenské v Jablonci. Při této příležitosti bylo soudruhem Rubášem vzpomenuto 5. výročí smrti Jana Švermy. Večeru v Jablonci n. N. byl přítomen též poslanec NS soudruh dr. Kokeš. V neděli 6. listopadu vzpomněli též Říjnové revoluce ve Smržovce a v Nové Vsi. |
|
<urn:uuid:ef8936c1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ních territorií a ke starému rozkrojení pozemků bývalými cestami, o nichž zprávy se zachovaly. |
|
<urn:uuid:ef8936c4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | s matematickými pravidly (to je čistě deduktivní, formální část postupu) a konečný výsledek se opětným nahrazením materiálních významů změní v empirické tvrzení. Toto nové tvrzení může být předpovědí budoucího stavu jevu, nebo může vyjadřovat jisté obecné rovnice (že energie je rovna součinu setrvačné hmoty krát kvadrát rychlosti světla ap.), čili fyzikální zákony. Fyziku tedy překládáme do matematiky, s matematikou si počínáme matematicky, výsledek překládáme zpět do jazyka fyziky a získáme souhlas se skutečností (jestliže jsme přirozeně používali „dobrou“ fyziku a matematiku). Je to samozřejmě zjednodušení, poněvadž současná fyzika je už tak „přebujelá“ matematikou, že i její výchozí tvrzení jí obsahuji velká množství. Zdá se, že univerzálnost vazeb přírody — mohou být empirické znalosti jen „neúplné, nepřesné a neurčité“ — přinejmenším ve srovnání s čistou matematikou, která je „úplná, přesná a určitá.“ Není tomu tedy tak, že matematika, použitá k objasnění světa ve fyzice nebo chemii, říká o tomto světě málo, že jí tento svět „předkládá“ modely a ona jej nedokáže vyjádřit s dostačující všestranností, je tomu spíše naopak. Matematika říká o světě (tj. snaží se říci) více, než je dovoleno o něm povědět. Dnes to způsobuje vědě mnoho nesnází. Určitě budou překonané. Možná někdy bude ve kvantové mechanice nahrazen maticový počet jiným, umožňujícím dokonalejší předpovídání. Ale pak bude uznána za zastaralou jen současná kvantová mechanika. Maticový počet nezastará. Empirické systémy totiž ztrácejí aktuálnost, matematické ji neztratí nikdy. V jejich prázdnotě je jejich nesmrtelnost. Překlad z polštiny inž. Pavel Weigel |
|
<urn:uuid:ef8936c5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ODSTAVEC V. Tu vystoupil Nikodemus, Žid, před místodržícího a řekl: Prosím, ctihodný, aby mi bylo dovoleno několik slov. Pitát odpověděl: Mluv! Nato Nikodém: Řekl jsem nejstarším, kněžím, Levitům a všemu lidu v synagoze: Co máte v úmyslu s tímto člověkem? Tento člověk činil mnohá znamení a zázraky, jaké ještě nikdo neučinil. Nechte ho a nezamýšlejte nic zlého proti němu. Jsou-li znamení, která způsobil, od boha, budou mít stálost, jsou-li dílo lidské, vezmou za své. (K tomu Nikodém uvádí příklady ze Starého zákona: zázraky Mojžíšovy, které byly od boha, a pomíjivá kouzla egyptských kněží.) A nyní upusťte od toho člověka, neboť on nezaslouží smrt. Nato Židé Nikodémovi: Ty jsi se stal jeho učedníkem a proto se ho zastáváš. Nikodém jim odpověděl: Stal se také místodržící jeho učedníkem, že se ho zastává? Což ho císař nepostavil na toto vysoké místo? Tu se Židé rozlítili a skřípali zuby proti Nikodémovi. Pilát jim však řekl: Proč skřípete zuby proti němu, když slyšíte pravdu? Nato Židé Nikodémovi: Měj si jeho pravdu, chop se |
|
<urn:uuid:ef8936c6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | České myšlenky novoroční. Z Vídně, 31. prosince. Pole. Na něm vzešlý ječmen. V tomto několik ovocných štěpů, jak je často poblíže vesnic. Stromy prospívají, ale obilí pod nimi krní. Nemáť přístupu k němu ni slunce ni vláha. Na takové stromy a na takové obilí jsem si vzpomněl čta poslední projevy poslanců dra. Mengra, dra. Schückera, bar. d'Elverta. Přejí prý nám volného rozvoje osvětového. Volného asi takového, jaké má ono obilí pod oněmi stromy. Pod německou ochranou, pod německou superioritou, pod německým vedením, pod německým poručenstvím. Němci zachytí teplo a vlhko, potřebné k rostu, a co budou chtít, dají nám. Tak rozumějí volnému vývoji, tak rozumějí spravedlnosti. Němci by mohli žádat, křičet, deklamovat, hrozit, hartusit z plna hrdla. Mohli by osobivě a zpupně hlásat, že oni jsou stát, oni že jej založili, oni že jej udržují a že bez německého rázu a prvenství byl by ten tam — nic by nesvedli proti nepřemožitelné síle skutečnosti, nic proti statistice národopisné, kdyby se nenalezli slabí a chabí činitelé v tomto státě, kteří jim pomáhají, jako pomáhali v staroklasických epopejích a dramatech různí bohové prvního a druhého řádu různým hrdinům a rekům prvního a druhého stupně, kdyby tito činitelé nedávali jim relief, váhu, důležitost, které jim nepřísluší, kdyby nepodněcovali jejich pych, jejich hrabivost, jejich domýšlivost. Já tady s úplným klidem pravím: nenastane uklidnění a ustálení v Rakousku, dokud Němcům nebude vzata tato vypínavost, které sami si navykli a které je navykli držitelé moci ve státě, a dokud nebudou co nejdůtklivěji poučeni, že jsou pouhopouhou třetinou — menšinou v celku a menšinou v zemích českých, která by měla denně třikráte pánu bohu děkovati za to, že má tisíckráte více, nežli jí po právu a zákonu náleží. |
|
<urn:uuid:ef8936c9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | státnímu právu, byť se stal se státoprávním ohražením, byl osudným pro celý státoprávní boj a českou politiku; Maďaři jinak rozuměli svému státnímu právu a proto zásadně do Vídně nešli a na domácí půdě posléze státoprávní otázku s korunou rozřešili. Ale čeští státníci nepořídivše v politice »vysoké« sáhli nyní k drobné, malé a toužili, aby aspoň zákony a — ústava byla ve prospěch českého národa dodržána, na př. aby byla provedena rovnoprávnost. Čechové vstoupili na půdu jimi tak kaceřované půdy »ústavy prosincovky,« kterou nazval Palacký zkázou národa českého. Čechové dobrácky věřili, že Rakousko po válce francouzsko-německé zabočí konečně na nové koleje odpovídající jeho postavení středoevropskému, na půdu spravedlnosti ke všem národnostem, a že Rakousko chtějíc získati si pro sebe Balkánské slovanské národy, dříve bude přirozeně hleděti usmířiti domácí slovanské kmeny utlačované. Zahájili takto novou krajní politiku, tentokráte politiku oportunistickou, a stali se článkem ve vládním »železném kruhu;« ne autonomie, nýbrž konservatismus pojil vládní strany jeho. Důsledek nové politiky české byl, že čeští poslanci schvalovali nyní zahraniční protislovanskou a vnitřní Taaffovskou politiku. Nebylo více Palackého; českou politiku řídil — hr. Jindřich Clam Martinic. Ještě r 1860 čeští politikové s Palackým v pamětním spise k panovníku pravili o šlechtě: »V národě našem v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jakož i na Slovensku odcizila se šlechta svému lidu docela« — ale nyní byla Riegrem a soudruhy vyhlášena lidu českému za českou, historickou (!) Ji se nelíbilo dovolávání se památných dob českých, na př. cyrillomethodějských a husitských, jí se nel bila slovanská otázka, ona byla šťastna, že je ve Vídni v milosti u dvora a vlády. Dobu od r. 1879 pro národ český |
|
<urn:uuid:ef8936ca-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pětiletka na dívčí střední škole ve Frenštátě p. R. byla zahájena vysláním kulturních brigád do 4 továren Slezských bavlnářských závodů. V závodech pronesly žákyně pozdravný projev škol, který doplnily hodnotným programem. Ve škole byla konána slavnostní schůze žákovské organisace, žákyně byly seznámeny s 5LP našeho státu. Jednomyslně byly přijaty návrhy na soutěž ve sběru starého textilu a papíru, na zlepšení pravopisu, na upevnění družby nejen se Slezskými bavlnářskými závody, ale i s národními podniky Mez a Thonet. Usneseno pozvat na každou schůzi žákovské organisace zástupce těchto národních podniků, aby žákyně informovali o práci ve svých závodech, kam bude žákovská organisace vysílat pracovní brigády. Na střední škole ve Slezské Ostravě-Baranovci po slavnostním shromáždění všeho žactva se odebrala deputace žákovské organisace na koksovnu Trojici, aby popřála za všechno žactvo kmotrůmkoksařům hojně zdaru do pětiletky. Žáci byli pak provedeni po závodě a seznámili se tak s pracovním prostředím svých kmotrů. Před vstupem do prvního roku pětiletky provedli učitelé a žáci střední školy v Městě Albrechticích zhodnocení své dosavadní mimoškolní práce. Na různých brigádách odpracovali 15620 pracovních hodin. Sebrali 111 q papíru, 13 q kostí, 35 q textil. odpadků, 352 q železa, 6 q gumy a 8 tisíc skleněných lahví. Vysázeli přes 5 ha jesenických strání sazenicemi lesních listnatých stromů, vypleli a vysázeli rozsáhlé lesní školky, sebrali 15 kg vzácného semene bukvic. Jistě značný přínos našemu hospodářství z jedné školy, která plní též dobře svůj úkol kulturního patrona nad celým městečkem. U příležitosti různých oslav pořádá slavnostní akademie a divadla nejen ve škole pro žactvo, ale i v místním kině pro veřejnost. |
|
<urn:uuid:ef8936cd-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | seskočí se svého místa, vyhledá ránu a líže ji stále tak pečlivě a opatrně, že krvácení její zastaví, a tím snad vojínu život zachrání. Když přišel k raněnému lékař a shledal, co se stalo, rozhlásil událost tu po táboře, a vojínovi bylo dovoleno míti kočku u sebe, ba, směl si vzíti pečlivou ošetřovatelku i do nemocnice v Cařihradě, kam brzy na to byl dopraven. Důmyslný pes. Byl to pes stavěcí, s krásnou světlohnědou srstí, s očima výmluvnýma, zrovna jako lidskýma. Jmenoval se Thos. Jeho pán střelil kdysi zajíce a tento nezůstal na místě mrtev, nýbrž odplížil se těžce raněn na vinici, kde dodělal. Hlídač jenž tudy kráčel, sebral ho a schoval do pytle. V témž okamžiku přiběhl Thos a viděl, co se zajícem stalo, ale co měl dělat? Hlídač byl ve značné výhodě, měl pytel na ukrytí kořistí a hůl k obraně. Thos se dlouho nerozmýšlel: rozběhl se za hlídačem a vrazil vší silou do něho, aby ho porazil. Hlídač sice neupadl, ale s hlavy mu spadla čepice. Rychle ji Thos uchopil, jako |
|
<urn:uuid:ef8936ce-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pátek: Pygmalion, činohra. Sobota: 15. hod. Slavík čínského císaře, pohádka. 19.30 hod. Vildrac: Koráb Tenacity, činohra, premiéra. |
|
<urn:uuid:ef8936d0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Anna St., 23 r., služka. Přivedena, že prý je zaražená. Před 10ti dny nastoupila novou službu, ale po dvou dnech přišla domů a naříkala si, že v noci nemůže spáti, poněvadž slyší nad sebou nápadné bouchání a řezání. Sama vypráví zaraženým, nejistým tonem: Půl léta byla bez služby. Přijala 1. dubna službu na Žižkově, ale zůstala tam jen dva dny. Proč odešla? »Nevím, udělala-li jsem to při rozumu. Nejedla jsem, nespala, i když jsem byla vzhůru viděla jsem vysvlečeného muže státi na kopci, byl nápadně červený a pokaždé týž. Pozvolna slézal sehnutý s kopce dolů.« Chvíli, co muže viděla, věřila, že tam někdo skutečně stojí, ale při rozkladu připouští, že to byl přelud. V noci bdíc, slyšela nad sebou bouchání a řezání. Snad prý tam byli židé a rozřezávali nějaké děvče (sloužla před tím u židů). Cítila při tom zápach umrlčiny. Zdá se, že cítila cos i ve sféře sexuální, ale zaráží se o tom mluviti. Bolela ji při tom hlava a ráno až vrhla. Vstávala ráno, jako dřevěná. Večer napadl ji strach, že odešla z bytu (v bytě byla sama), ani domovnici nic neřekla, byt nezamkla a běžela jako zmámena a místo ku sestře, ku které jíti chtěla, dostala se k jakýmsi T. Dle sdělení domovnice vedla si jako šílená, křičela: »pusťte mne pryč, já tu nebudu, dám aspoň bratrovi s bohem« a utekla. Před tím (před půl rokem) přijala službu v jakési rodině židovské v Karlíně. Zdálo se jí, že stále ji »sekýrovali«, ať dělala, co dělala, všecko jí vraceli, i obuv prý jí házeli zpět. Dala výpověď, ale dostala zaplaceno za 14 dní a poslána hned pryč. Doznává, že se tam bála. Potom půl leta zůstala bez služby. Poslední delší službu měla v Praze v rodině inženýra. Odešla odtamtud, že prý na konec paní byla s ní nespokojena, že malo děla. Dřív si ji chválili, měla 12 zl. měsíčně. Prozrazuje stálou podezřívačnost a nejistotu. Dozná, že když jde někdy po ulici, zdá se jí, že lidé si z ní dělají dobrý den, že se jí smějou a ukazuji na ni. Sama si povzdychuje: já nikomu nic neudělala. Nevyzná se prý sama v sobě. Je prý tak spletená v hlavě a zamyšlená, že ani neslyší, když se na ni volá. Začalo to, když byla u inženýrů. Slyšela, jak na ni »házejí poznámky«: »to je špatná holka«, »řezník«, »ten má krám,« »ta má tohle a tohle«, »špatné děvče«. Jsou to narážky na to, že dala se svésti jako děvče 17tileté, řeznickým pomocníkem. Proto ví, že proti ní tak vtipkují. U inženýrů také všelicos na ni »házeli«. Šla pro pivo, v hostinci se ji smáli a řekli: »někdo byl na Vyšehradě a stydí se za to.« Vztahovala to na sebe. I u inženýrů říkali cosi dětem, už se na to nepamatuje, ale vztahovala to na sebe. Pán chodil ráno před ní s nezapjatými spodkami, ona vyrozuměla z toho, že dávají jí na jevo, že nechtějí takovou holku, která sloužila v rodině, kde pán se služkami |
|
<urn:uuid:ef8936d1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Předprodej vstupenek v prodejně Módní výrobky Textilkombinátu, Dukelské nám. a v předprodeji KASS na výstavišti Vstupné 10 Kčs. Po skončení módní přehlídky tanec. Hraje taneční orchestr KASS, řídí Jiří Mifek. |
|
<urn:uuid:ef8936d2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 36. Hynek Macner v Písku. a) Mezistěny s dřevěnou vložkou (vlastní výrobek). |
|
<urn:uuid:ef8936d3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | řadě míti na zřeteli ony reflexy, jichž doprava nákladní je vpojena v hospodářskou kooperaci jednotlivých složek našeho života; nicméně i osobní styky realisované dopravou železniční jsou důležitou složkou vývoje kulturního a stejnou péči reformační dlužno věnovati i tomuto oddílu železniční dopravy. Ideově podložená racionalisace obou těchto odvětví dopravy železniční, nákladní i osobní projeví se přirozeně v jednotné společné snaze přizpůsobiti rozsah i formu dopravy optimálním hospodářským i kulturním požadavkům určitého území, našim hlediskům regionalistickým, to jest pod zorným úhlem všeobecného blahobytu, nikoliv tedy podle nejvyšších egoistických cílů určité regio, nýbrž podle korporativních jejich možností a schopností. Avšak mezi nákladní a osobní dopravou je i v tomto společném úkolu přece jenom jakýsi rozdíl: doprava nákladní je méně formální, vnitřně a organisačně snad složitá, ale přece jenom prosta všech zvláštností jednotlivých milieu; zato musí býti neobyčejně pružná po stránce ceny dopravy, neboť právě zde může vyrovnávati rozdíly vzdálenostní, přibližovati výrobce ke konsumentovi, ať již přímému nebo nepřímému, modifikovati rozdíly v úživnosti, může dokonce i paralysovati určité celní systémy a protiopatření silných zájmů. Celý složitý tarifní systém je přizpůsoben této funkci a úprava tarifní otázky je problémem racionalisace par excellence, zvláště přihlížíme-li k finančně právním principům, jimiž je nebo má býti spravována. Naproti tomu doprava osobní je daleko formálnější, komplikovanější, zde rozhodují všechny možné otázky a okolnosti, nejenom rychlost, pohodlí, bezpečnost, ale hlavně i četnost frekvence, denní doba, přípoje vnitrostátní i mezinárodní, geografická orientace spojů; všechny tyto okolnosti nazval bych isochronickou orientací osobní dopravy, tomuto znaku přisoudil bych přední místo v charakteristice určitého komplexu drah železných. (Otázka láce osobní dopravy je přirozeně velmi důležitá; nemáme však dosud řádně konstruovaný tarifní index po této stránce a nelze ještě dnes s bezpečností se vyjádřiti o tom, v jakém asi rozsahu cena osobní dopravy — konečně strukturou svou daleko jednodušší než při dopravě nákladové — zasahuje do všeobecného komplexu kultury.) Isochronická orientace osobní dopravy rozhoduje o velmi mnoha otázkách kulturních; této souvislosti jsme si vědomi, ovšem ještě ne plně, neboť početní její obraz nebyl dosud všeobecně podán ani zde, ani, pokud vím, jinde. Chybí přesná orientace srovnávací. Kdežto racionalisační snahy v dopravě nákladní— opakuji znovu, že mám zde prozatím na mysli hledisko všeobecné kulturní racionalisace a ne racionalisaci ryze technickou — budou se bráti hlavně a nutně směrem tarifních reforem s hlediska všeobecné kooperace krajů různě produktivních, různě konsumpčně schopných (a při tom zásadně také s hlediska příslušné k tomu kooperace s jinými dopravními prostředky krajů), musí racionalisace v dopravě osobní obrátiti ostří své analysy a váhu na to se navazující praktické politiky k správnému vybavení kulturních středisek možnostmi |
|
<urn:uuid:ef8936d4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | a velkého úpadu sněhu spatřil hoch školáček před okny na stromě žlutého strnádka — hlavičku schoulenou, očka smutná a hrdélko prosilo: „Jíst — jíst!“ I slitovalo se mladistvé srdéčko. Odmetl hošík pod okny sníh a nasypal ptáčeti drobtů. Leč nevěřil dlouho ptáček; bál se léčky. Skákal jen z povzdálí chvíli, než drobtů ochutnal. Posléze, nastojte, zahnav jen největší hlad, uletěl ubožák nadobro. Zarmoutilo malého dobrodince, že se ho ptáček bojí. Leč hoj, ve chvíli už tu je strnádek zas a s ním celé hejno žlutavých kamarádů a jako pozvaní — už se nebojí: Drobečky v zobáčcích jen jen mizejí. „Tak vidíš,“ zasmál se na ptáčka chlapec, „sám máš hlad a na první sousto nazveš si kamarádů!“ „A ty bys tak neudělal?“ divil se smutně ptáček. |
|
<urn:uuid:ef8936d5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | a čtvrtý oznamuje pastýřům radostné poselství (obr. 91), že v Betlémě narodil se zaslíbený Messiáš. Všichni andělé jsou vyobrazeni pouhými poprsími ze stylisovaných oblaků vynikajícími; mají ozářené hlavy, křídla a vztažené pravice doprovázejí ukazováčkem poselství. Krajinu Betlemskou, kde zjevení andělské se přihodilo, označuje románsky stylisovaný strom, pod kterým ovce se pasou a dva pastýři je hlídají. Oba jsou oděni lidovým krojem; mají těsně přiléhající nohavice, krátké pouze ke kolenům dosahující haleny s těsnými rukávy a na hlavách kulaté klobouky; kožené kabely třásněmi ozdobené jsou zavěšeny na pravém rameni. Jeden kromě kabely má na řemenu též velký pastýřský roh, druhý drží v levici kyj na obranu a prut na stádo. Oba v udivení naslouchají zvěst nebeského posla a pozdviženými pravicemi dávají na jevo radost. Stádo jest znázorněno kozlem a čtyřmi ovcemi; kozel a dvě ovce se pasou, třetí ovce bázlivě hlavu obrací k pastýřům a čtvrtá odpočívá. Za obrazem Narození Páně následuje obraz svatých Tří králů. Panna Maria trůnící na vysokém kamenném stolci drží levicí Ježíška sedícího v jejím klíně a v pravici má pozdvižené žezlo zakončené liliovou růžicí; hlava ozářena jest velkým nimbem. Božské pachole s křížovou svatozáří vítá levicí blížící se mudrce a pozdviženou pravicí jim žebná. Mudrcové jsou oděni řasnatými spodními rouchy; první a třetí mají kromě toho pláště u krku sepiaté. Hlavy jsou ozdobeny zoubkovatými korunami, u prvního a druhého okrouhlými; třetí má korunu hranatou. V rukou drží nádoby a přinášejí v nich novorozenému Messiáši darem zlato, kadidlo a myrrhu. Vedlejší obraz jest jen částečně zachován (obr. 92). Spatřuje se tu král s korunou na hlavě, držící v levici žezlo, a pozdvihuje pravici, jako by osobě pouze v neurčitých obrysech před ním stojící udílel nějaký rozkaz. Třetí osoba stojí za králem a poznává se jen hlava a pozdvižená levice. Zdá se, že jest to král Herodes, který nařizuje, aby pacholata Betlémská byla zavražděna. Z dalšího obrazu viditelna jest v nejasných obrysech postava s nimbem kolem hlavy. Byl tu vyobrazen bezpochyby útěk do Egypta. Nad obrazovým cyklem obsahu biblického následuje v druhém a třetím obrazovém pásmu cyklus národně historický, toho druhu jediný a z toho důvodu veledůležitý v dějinách českého malířství. Jsou to první a nejstarší illustrované dějiny národa Českého, znázorněné chronologicky uspořádanou řadou českých panovníků rodu Přemyslova. Pro vznik Znojemské malby významné jsou první dvě postavy druhého obrazového pásma, stojící těsně po obou stranách vítězného oblouku (obr. 89), mužská postava na evangelní a ženská na epištolní straně. Vysoký štíhlý muž bezvousé tváře a světlých vlasů jest oděn krátkým, po kolena sahajícím rouchem bílé barvy v kyčlích vykasaným a okrášle- |
|
<urn:uuid:ef8936d6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Vektor oprav vse použije pro výpočet charakteristiky přesnosti parametrů regresní přímky, kterou je střední jednotková chyba: vv |
|
<urn:uuid:ef8936d7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 52 školách), tedy celkem 8000—8800 žáků obého pohlaví. Počítáme-li, že zemědělských usedlostí, na nichž by měli hospodařiti absolventi a absolventky těchto škol, jest v ČSR. okrouhle 715.000, seznáváme, že jest také neuspokojivou. Kdyby se majitel usedlosti vyměňoval průměrně po 30 letech, mělo by každoročně býti zapsáno na všech odborných školách nejméně 25.000 chlapců a 25.000 dívek. Jestliže dívčí školy jsou jednoleté a chlapecké průměrně dvouleté, pak na školách pro hochy mělo by býti ročně okrouhle 50.000 žáků. Počítáme-li nutnost vzdělání odborného i pro spolupracovníky hospodáře na větších statcích, dále odborné vzdělání pro personál v družstvech a jiných podnicích selských, mělo by ročně uvedené školy navštěvovati okrouhle nejméně 80.000 hochů a dívek. Dnešní zápisy a celková návštěva činívají pouze 10—11% tohoto počtu, letos výjimečně přes 12%, což jest sice značné zlepšení proti průměrům předválečným, kdy byla poloviční, ale příliš málo pro kulturní stát s vyspělým selstvím, jaké chceme míti i u nás. Zračí se to i v počtu absolventů, působících v praksi zemědělské, jichž je něco přes 100.000, tedy sotva 1/2, což jest asi 14% z počtu usedlostí (715.000). Plných 86% usedlostí jest obhospodařováno v našem státě rolníky, kteří neabsolvovali žádnou odbornou zemědělskou školu. U absolventů odborných škol zemědělských v praksi převládají mužové, neboť dříve v žactvu zemědělských škol největší připadalo na hochy. Měla by již dávno býti parita, ale není. Doposud v nejlepších ročnících blížil se počet absolventek 33%, většinou se pohybuje mezi 20—25%, kdežto na absolventy připadalo 75—80% z celkového počtu, výjimečně 67%. Správným bude, až nastane rovnováha — stejný počet absolventů jako absolventek. Tak to žádá praktický život a tak je toho také potřebí, zejména na selských usedlostech, a tak je tomu již v Belgii a mnohem lépe v četných jiných zemích nežli u nás. V celé republice máme vyučování v letošním školním roce na 271 zeměd. školách vůbec, z čehož škol pro chlapce je 182, různých hospodyňských 54, tedy celkem pro vzdělání rolnické mládeže — hochů i dívek — máme 236 škol. Na hochy připadá více než třikrát tolik škol než pro venkovské dívky. Všechny školy pro rolnické vzdělání hochů a dívek představují okrouhle 400 tříd, takže na 1 třídu připadá průměrně 20—25 žáků, což jest počet ve všech zemích považovaný pro tyto školy jako maximální. To znamená, že dosavadní naše školy bez újmy kvality vyučování a výchovy nemohou zápisy zvětšiti. Je to důležitá připomínka, neboť již překročují maximální možnosti. Bude třeba pomýšleti aspoň na pozvolné zvyšování počtu odborných škol pro selskou mládež. Dosavadní školy pro rolnickou mládež jsou vesměs dobře naplněny. Jen málo je takových, které by letos nedosáhly ještě předepsaného počtu žactva, a zde bude třeba podrobně vyšetřiti, co je toho příčinou. Tento úkol min. zemědělství s ostatními úřady jistě dobře obstará. Většina škol jest však přeplněna. Avšak i za tohoto stavu školíme pouze 12% těch, kteří by měli býti odborně vzděláváni a vychováváni. |
|
<urn:uuid:ef8936d8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | poznání, které je pro nás nejcennější: realisticky myslet, chápat život tak, jak jde, a hlavně poznatek, že jen silná a odvážná srdce, a ne zhýčkaní a lidé, kteří se vyhýbají práci, mají budoucnost. Není dnes cesty zpátky, ani nijaké lítosti nad tím, co je pryč. Jen novou budoucnost musí vidět mladá generace před sebou. Lepší, tvrdší sice, ale v každém případě zdravější a mravnější. Práce a láska k národu, plnění všech povinností, to je dnes devisa dne a všichni z řad mladých jí musí bezpodmínečně sloužit. F. |
|
<urn:uuid:ef8936d9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Mzdový zápas pomocného dělnictva fiskárenského. |
|
<urn:uuid:ef8936da-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 3. Chytá nejen ryby, ale strhuje i kachny a husy do vody. d) Maso není valné, spíše upotřebuje se tuku; z měchýře dělá se klíh. |
|
<urn:uuid:ef8936db-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Politika. V Brně, 18. listopadu. Výkonný výbor národní strany svobodomyslné konal v sobotu za předsednictví posl. dra. Václava Škerdy četně navštívenou schůzi, ve které zástupcové klubu |
|
<urn:uuid:ef8936dc-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | P c. LXII (Epylogus beati Gregorii) = Institutio canonicorum Aquisgranensis c. CXXIII, CXLV (Consilia Aevi karolini, str. 403 404, 419-421) P c. XXXV, XXV = Chrodegangi Metensis Regula canonicorum c. XXV, XIV (PL LXXXIX, col. 1069-1070, 1065-1066) P c. XXVIII, XLV, XLIII = Chrodegangi Metensis Regula canonicorum c. c. XVIII, XXXIII, XXXIX, XXXVII (PL LXXXIX, col. 1067-1068, 1073, 1075, 1074-1975) P c. XXXVIII = Chrodegangi Metensis Regula canonicorum c. XXVIII (PL LXXXIX, col. 1070) P c. XXXIII = Chrodegangi Metensis Regula canonicorum c. XXIII (PL LXXXIX, col. 1069) P c. XXXII, LII = Institutio canonicorum Aquisgranensis c. CXXXVI, CXXXIV (Concilia Aevi karolini, str. 413-414, 410-412). Z uvedeného srovnání vyplývá jasně, že klášter roudnický neměl s klášterem pavijským a s kongregací mortarskou nic společného. Odkud tedy přivedl biskup Jan IV. z Dražic augustiniánské kanovníky do Roudnice? Otázka není správně položena, protože biskup v zakládací listině nařídil, aby byli do kláštera přijímání jen Čechové pocházející z obou českých rodičů, a dokonce exkomunikaci hrozil každému Nečechovi, který by byl do kláštera přijat; 12 teprve r. 1349 papež Klement VI. na žádost Karla IV. tuto klausuli zrušil.13 Odkud tedy zakladatel převzal statuta pro svůj klášter? Ani tato formulace není zcela přesná, protože máme několik svědectví, že Jan IV. měl na sestavení statut aktivní účast.14 Nejsprávnější snad bude, položíme- -li otázku takto: Kde vzal biskup vzor pro statuta zakládaného kláštera? I. Zibermayr sám byl před r. 1929 toho mínění, že statuta roudnická jsou původu francouzského a že byla sestavena podle zřejmého vzoru statut kláštera Marbachu v Elsasku.15 Velká shoda obou statut je nepopíratelná. Jak ukazuje níže položené srovnání, z 31 kapitol statut roudnických šest se shoduje s marbašskými úplně (kap. 4, 8, 9, |
|
<urn:uuid:ef8936de-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ostatní uprázdněná studentská nadání. Pokud u některého konkursu není něco jiného stanoveno, podejtež uchazeči žádosti své, doložené listem křestním (rodným) a domovským, vysvědčením očkovacím, vysvědčením nemajetnosti (ne starším jednoho roku) posledním vysvědčením studijním, při příbuzných kromě toho řádně vyhotoveným a od farního úřadu potvrzeným rodokmenem do 10. listopadu 1923 u zemské správy politické v Praze. V každé žádosti, která uvedenými přílohami v originálu neb v ověčených opisech doložena býti musí, budiž výslovně uvedeno, zda žadatel sám neb jeho sourozenci požívají již některého nadání a kterého. V každé žádosti možno jen o jedno výslovně uvedené nadání žádati. nické, lesnické, obchodní neb hospodářské, zůstane dační místa udělena býti dívkám, studujícím na ně- Studentské nadání Josefa Allesche, místo č. 2, jim požitek nadání po čtyři leta. kterém jmenovaném ústavě nebo na lyceu. Požitek roč. 200 K. Nárok na toto místo mají dítky sou- 40952 nadační trvá od první třídy střední školy až do ukonrozenců zakladatelových; v nedostatku těchto jiní Nadání P. Václava Vojtěcha Čapka, roč. 280 Kč, čení studií vůbec. Kdyby však v době, ve které by nejbližší příbuzní zakladatelovi. Pak-li by nebylo ani určené pro gymnasijní studující, kteří jsou ve Vysotohoto nadačního místa užíval nepříbuzný, to jest takových uchazečů, má po jednom z těchto míst přikém Mýtě neb aspoň v Čechách rození a s otcovy některý studující z kategorií c) a d) nahoře uvedepadnouti studujícímu z Prachatic a z Vimperku. Poneb matčiny strany jsou potomky následujících osob, ných, přihlásil se žadatel s příbuzenstva [kateg. a) žitek nadační počíná vstoupením na střední školu a sice: I. zakladatelových strýců Jiřího a Václava (reálku, reálné gymnasium) a rozšiřuje se i na stua b)], musí onen c) a d) ustoupiti takovému z katedium směřující za povoláním. Čapka; 2. strýců se strany matčiny Daniela a Bohugorie a) a b), a sice koncem školního roku toho, kdy 40938 slava Brideliusa; 3. zakladatelovy sestry Magdaleny, se přihláška stala. 40945 Studentské nadání Daniela Arnošta Alexiusa manželky Jana Černého, měšťana ve Vysokém Mýtě; Studentské nadání Dra Alexandra Bienera, 4. druhé sestry zakladatelovy Anny z jejího prvního roč. 260 K, určené pro: a) potomky zakladatelovy 140 Kč roč., určené pro mravné, chudé studující z manželství s Janem Michalem Bajerem, měšťanem mužské linie, kdyby těch nebylo, b) pro potomky ve Vysokém Mýtě, a konečně 5. téže sestry zaklada- Lobkovic rodilé, kteří s dobrým prospěchem studují. ženské linie, avšak pro tyto jen do té doby, dokud se Požitek jeho trvá až do ukončení 24. roku nadance, nepřihlásí způsobilý uchazeč jména Alexius. Požitek telovy z jejího druhého manželství s Václavem Sypleč že by týž snad chováním svým nárok na požitek ským, měšťanem v Plzni. Těchto pět příbuzných linií nadační trvá do skončení studií na gymnasiu neb nadační ztratil. má se dle ustanovení nadačního listu v požitku na- 40946 reálném gymnasiu. 40939 dačním střídati. V každé jednotlivé rodině přísluší pravidlem uchazečům věkem starším přednost před Studentské nadání Františka Alta, roč. 260 K, mladšími. Zaniklo-li by těchto pět rodin příbuzenpro nemajetného, v Praze narozeného a do Prahy ských, mají nárok na nadaci jiní z Vysokého Mýta příslušného studujícího, jenž s vyznamenáním na pocházející a tam rodilí jinoši, jen když s kterýmkoli pražských českých školách studuje, a to buď na škopříslušníkem jmenovaných příbuzenských linií přílách průmyslových, obchodních, konservatoři, malířbuzenstvím aneb švakrovstvím jsou spojeni, a kdyby ské akademii, reálkách, gymnasiích, školách technictakovýchto příbuzných nebylo, též jiní ve Vysokém kých neb universitě. Požitek nadační trvá ještě rok Mýtě rodilí jinoši. Veškeří uchazeči musí býti nápo skončení studií. 40940 boženství římsko-katolického. Požitek nadace té jest P. Františka Apeltauera nadání studentské, roč. obmezen na dobu studií gymnasijních. 40953 180 Kč, ustanovené: I. pro studující syny, kteří mají jméno Apeltauer, dle potřeby a zásluhy; kdyby ne- Studentské nadání P. Františka Dvořáka (Josefa bylo studujících z rodiny Apeltauerské, 2. pro nej- Stroupežnického), 100 Kč roč., určené pro studující zasloužilejšího z chudých studentů města Pelhřistředních škol, kteří se zrodili ve škol. okresu miromova. 40941 tickém. 40954 Studentské nadání Markéty Auřadové, roč. Studentské nadání Karla Eicheho, roč. 80 Kč, 240 Kč, ustanovené především pro studující mladíky ustanovené pro studující z příbuzenstva zakladatez příbuzenstva zakladatelky a manžela zakladatelky, lova, a v případě, že by jich nebylo, pro jiné studenty a kdyby obojích nebylo, pro studující nemajetných v Náchodě zrozené a nemajetné. Požitek nadání torodičů z Horšova Týna. Požitek nadání tohoto trvá hoto přísluší po celý čas studií. 40955 na školách středních a vysokých. 40942 Studentské nadání Jana Pia Eisela, místo č. r a 3, Nadání Josefa Bartůška, místo č. 2, 3 a 5 po roč. po 100 Kč, ustanovené pro studující syny přísluš- 600 Kč roč. a s nárokem na náhradu útrat promočních. níků rokycanských. Požitek trvá pro všechny školy. K požitku povoláni jsou posluchači lékařství, kteří pocházejí z příbuzenstva zakladatelova, a kdyby jich 40956 Studentské nadání JUDra Eduarda Eiselta, místo nebylo, královéhradečtí synkové, pokud výborně léč. 3, roč. 210 K, určené pro potřebné studující, kteří kařství studují. 40943 se vyznamenávají chováním bezúhonným, jakož i pilností svou a prospěchem ve studiích. Zá stejných poměrů náleží přednost synům státních úředníků. Požitek nadání trvá po dobu studií gymnasijních a studií na světských fakultách obou universit v Praze. 40957 |
|
<urn:uuid:ef8936df-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | J. Mařan: JAK ZVÍŘATA ZABYDLILA ZEMĚKOULI. Mladá fronta, Praha, 1957. 272 stran, cena 25 Kčs. — Zajímavá kniha, která seznamuje přístupnou formou se všemi nejdůležitějšími otázkami moderní zoogeografie, zejm. šíření a migrace živočichů, změn ve složení naší fauny, stěhování a vývoj druhů v současné době i historii. Autor nezapomíná ani na hospodářský význam zoologických studií. Ačkoliv je kniha přímo nabita řadou faktů, neztrácí na své přitažlivosti a poutavosti pro nejšírší vrstvy našich čtenářů. Pěkné ilustrace akad. malíře Václava Junka zvyšují přitažlivost této knihy, kterou lze doporučit všem zájemcům o zoologii i přátelům přírody vůbec. J. Moucha |
|
<urn:uuid:ef8936e0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Na příklad: Máme na diagramu znázorniti jednoduchou obilní hráď, z které jde obilí na čistírnu; znázorňuje se jen v nejhlavnějších obrysech a před ní vyznačuje se násypní košík od něhož se vede cesta zrna vyznačenou čárou do té hrádě. Výtahy na diagramu nevyznačujeme ,ty vyznačují se na montážních diagramech ,když je diagram zhotoven již pro stavbu mlýna , kde máme určitý počet výtahu dle plánů konstrukčních zjištěn. Jde-li obilí od násypního košíku přímo na čisticí stroj vyznačí se cesta zrna na ten stroj. Máme-li vyznačiti, že obilí jde do sila o více komorách, kde jest nad silem dopravní šnek a pod silem je též šnek, vyznačíme tyto také u sila. Ve větších mlýnech bývá nad silem nebo-li před nim tarár se spodním žejbrem a sběračem |
|
<urn:uuid:ef8936e1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | večera nesporně mají interpreti hlavních úloh pp. Lederer a Jirka, kteří jako kolegové svými vtipy (neušetřili ani třebíčských poměrů) obecenstvo „donutili“ k frenetickému potlesku na konci každého jejich výstupu; rovněž sl. Petzová, Lohniský, Joura přičinili se, aby Vest pocket stala se tím, čím býti má — pořádnou revuí, Rovněž interpretace ostatních rolí dobře zapadala do celkového rámce revue. Taneční vložky p. J. Váni-Psoty a sl. Firkušné, jakož i solo na saxofon p. Bystřického jen zpestřily program a byly odměněny bouřlivým potleskem. Pan Smrž se svým orchestrem překvapil a dokázal, že nové revuální umění dovede tvořiti i po stránce hudební. Scénická výprava byla sice jednoduchá ale odpovídala celkovému rázu revue; zásluhu o ní mají pp. J. Košacký a Fr. Kubica. — Největší zásluhu, že Vest pocket revue hrála se v Třebíči má MUC. Lederer, který jí uvedl v život přes veškeré námitky a pochybovačné hlasy, že pro Třebíč se nehodí, že tomu nebude nikdo rozumět a pod. Že se do Třebíče hodí a že jí Třebíč rozuměla o tom svědčí vyprodaný sál Moraviabia a bouřlivý potlesk publika, jímž po každé odměňovalo účinkující. jv. Klerikální msta sahá až za hrob. V neděli večer zemřel ve stáří 86 let profesor v. v. Jan Pochop, který působil řadu let na zdejším gymnasiu a byl pro svou milou povahu oblíben nejen u žactva a u svých kolegů, ale i u obecenstva. Byl znám jako člověk pokrokový a výborný kulturní pracovník. Třebíčské obecenstvo v hojném počtu doprovodilo zesnulého pana profesora ve středu na jeho poslední cestě Třebíčí až na nádraží. Profesor Pochop totiž dle svého přání bude zpopelněn v sobotu 28. dubna v pražském krematoriu. H tu se stalo něco, čeho jsme nečekali. Třebas že zesnulý byl římským katolíkem, byl mu odepřen církevní pohřeb a vyzváněno bylo jen jedním zvonem, který jest v majetku obce; nezvonilo se p. prof. ani tím zvonem, na jehož pořízení věnoval zeť zesnulého slušnou částku peněz. Divíme se, že bylo nenávistnou římskou hierarchií dovoleno, aby v čele průvodu byl nesen symbol toho, jenž hlásal lásku nejen k blížnímu, ale i k nepřátelům. Tento čin římské hierarchie vyvolal v obecenstvu velké pohoršení. Cesta k soudu — cesta poslední. V pátek 27. dubna ráno jel na kole do Třebíče rolník Karel Nováček z Náramče. Na Nových Dvorech v jízdě raněn byl mrtvicí, spadl s kola a byl na místě mrtev. Nováček byl 48 roků stár a měl v úmyslu pokračovati v cestě vlakem z Třebíče do Jihlavy, kde u krajského soudu mělo se konati téhož dne hlavní přelíčení s jeho synem pro podvody, které spáchal svého času v Jihlavě jako majitel mlékárny. Otec pravděpodobně stal se obětí svého velkého rozčilení. Třebíčské číslo „Lidových novin“ vyjde již tuto sobotu. K dostání ve všech prodejnách novin. |
|
<urn:uuid:ef8936e3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | valnou hromadu dne 24. března r. 1901 ve 21/2 hod. odpol. v místnostech záložny p. Jos. Šimůnka ve Vyskři. Program jednací bude všem pánům členům dodán. Záložní a spořitelní spolek ve Vyskři, dne 8. března 1901. Jos. Matouš, Václ. Blažek, předseda dozorčí rady. starosta. Jos. Résler, Jan Šimůnek, místopředseda. náměstek. Václ. Karásek, Václ. Šoreys, |
|
<urn:uuid:ef8936e5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | odpověděla vyburcováním a zmobilisováním všech prostředků dobré vůle a obětavosti k odvrácení této katastrofy, která pomalu, ale jistě strhuje národ do propasti daleko hlubší, než světová válka sama? Žádáme stanovení nové lhůty přihlašovací o důchod, vybudování léčebné péče o invalidy, jich vdovy, sirotky a pozůstalé, uzákonění povinného zaměstnání invalidů, udílení dispensí pro řemeslnou živnost, kterou jsou sto provozovati, úpravu poměrů zaměstnanců invalidů ve státních a veřejných službách a znovupřijetí restringovaných těchto zaměstnanců, vyvlastňování a spravedlivé přidělování trafik a skladů válečným poškozencům, přidělování jich jako společníků k dosavadním držitelům, poskytováním daňových úlev a levného úvěru, spravedlivého přidělování půdy při provádění pozemkové reformy, poskytování prothés státem, umožnění vykonávati své povolání učitelům - vál. poškozencům udělením vhodných míst, benevolentní posuzování žádosti synů, vdov a invalidů o propuštění z vojny a pokud se týče předmětné osnovy, právě projednávané, navrhujeme, aby hranice příjmová byla jednotně stanovena částkou Kč 12.000.— pro samostatně i nesamostatně výdělečné válečné poškozence“. Návrh byl celně kongruovou většinou ovšem zamítnut. Tak vypadá láska agrárníků, klerikálů, nár. demokratů a strany středostavovské k těm nejubožejším. Československá strana národně socialistická vede boj proti tomuto krutému bezpráví a potřebuje, aby všichni lidé dobré vůle a svědomí, svojí silou jí podporovali. Apelujeme do řad, kdož se posud nerozhodli: Pryč s ohledy a liknavosti, nastupte s námi zápas jehož cílem je míti národ zdravý, silný, hospodářsky osvobozený, zbavený všech fariseů a dobrodruhů. |
|
<urn:uuid:ef8936e6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Domácí list (titrovaný farmakologickým ústavem v Halle a. d. Saale, jak firma sdělila), zkoušen byl ve 4 vzorcích, koupených v různých lékárnách. Výsledky jsou kolísavé, což přičítám nedostatečnému obalu (papírový sáček). List je hrubě rozsekán, nikoli velejemně spráškován, jinak mikroskopicky celkem vyhovující. Officinelní list netitrovaný, získaný ze 6 různých lékáren, byl velmi dobrý až špatný. I tu je doložena klinická zkušenost. Přece však nejsou výsledky tak zdrcující, jako u speciality čís. 2. Lékárnu ovšem nelze tu viniti, jestliže list vyhovuje po stránce zevní. A to je důležité, že mikroskopické vyšetření, a ovšem i chemické, tu neposkytuje žádných záruk o fysiologické účinnosti. Pozornosti zasluhuje, že nejhorší preparát pochází z lékárny, zásobující důležitý léčebný ústav brněnský. Pokud se týká možných ztrát, je naše kontrola nemálo poučná (v jednom případě dokonce 0.5 g), leč o tom se nešířím, poněvadž to nespadá v obsah tohoto pojednání. Podobně i značné rozdíly ceno vé, jen poznamenávám, že recepty byly předloženy stranou úlev nepožívající. Na přípravě infusa mnoho záleží, jak bylo již shora vyloženo. Bylo by velmi poučným provésti šetření v tom směru, ale ústav nedisponuje potčsonými prostředky, a tak provedeno měření jen v jednom případě, s žalostným výsledkem. Celkem tedy moje pokusy dobře osvětlují nespolehlivost základu náprstníkové therapie v praxi. Není pochybnosti, že je jedině možné východisko z desorientace přítomné doby: lékař musí míti záruku, že poskytne nemocnému preparát účinný a laciný, aby měl jistotu v dosování a posouzení therapeutického výsledku. Je účelnější spoléhati na jeden galenický preparát nebo prach zaručeného původu, nežli na zdařbůh zkoušeti ne- |
|
<urn:uuid:ef8936e7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Víš, co Ti letos přeji zvlášť? Ó, kéž se ti to zdaří! |
|
<urn:uuid:ef8936e9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Souhrn: Aneuryzma břišní aorty (AAA) je závažné onemocnění s vyšší prevalencí v pokročilém věku. Výdutě šíře nad 5,5 cm jsou indikovány k operačnímu nebo endovaskulárnímu řešení. Zřídka se dnes pro velké riziko jejich ruptury setkáváme s rozsáhlými výdutěmi. V kazuistice prezentujeme případ objemného AAA a jeho operačního řešení. Klíčová slova: aneuryzma abdominální aorty -aneuryzma pánevních tepen - otevřená operace — komplikace |
|
<urn:uuid:ef8936eb-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Z kraje. Z Beňova u Přerova. [Náš panáček] se dovede také mstít. Podal o tom již více důkazů. Tentokráte však ke mstě sáhl i v kostele. Při přijímání svátosti oltářní pominul jednoho školáka, jehož otce má v žaludku. Ovšem, může říci, že se tak stalo náhodou, avšak my mu rozumíme dobře. Takovou mstou na dětech zabezpečuje se jistě víra a náboženství!! Z Podoli. [Výstava ručních prací.] Dne 12. t. m. připravila nám naše slečna učitelka ručních prací příjemné překvapení uspořádáním výstavy. Výstava vynikala pěkným uspořádáním i krásou a růzností předmětů vystavených. Obzvláště práce žaček 3. třídy docházely všeobecného obdivu a uznání. Radost zářila z očí žačkám, které se pyšnily uznáním za práce vystavené, radost zářila z očí též matkám mladých vystavovatelek a uspokojení a radost bylo též znáti na tváři tvůrkyně výstavy, která poprvé pocítila plnou měrou uspokojení z díla vykonaného. Přejeme slečně Hladké, aby jako letos i v letech přištích došla vždy plného uznání záslužné své činnosti. Z Tišnova. [Sbor dobrovolných hasičů] oslaví ve dnech 18. a 19. července t. r. odevzdání nové hasičky sl. měst- |
|
<urn:uuid:ef8936ed-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Zde svou lásky přísahu jinoch milce skládá, svou jí věrnost slibuje, až mu v náruč padá. |
|
<urn:uuid:ef8936ee-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | mládež A. Bočková, scénickém výtvarnictví Ing. A. Pilc, o slohu Ing. K. Lhota, o herci prof. O. Minařík, o jevištní řeči Dr Kl. Rektorisová a o pohybu Růžena Pluhořová. Zvláštní kurs líčení vedl prof. Krátký z Pardubic. Tato škola byla navštívena asi 200 posluchači a 40 kandidátů skládalo závěrečné zkoušky, z čehož 10 procent vykonalo zkoušku s vyznamenáním. |
|
<urn:uuid:ef8936ef-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Československo u svět Rumunsko a my (K státnímu svátku rumunskému.) |
|
<urn:uuid:ef8936f0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Tel. - Z Mesiny, 6. dubna. Král Viktor Emanuel s chotí Helenou přijeli sem na křižníku »Umberto« dnes ráno. |
|
<urn:uuid:ef8936f1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | než toliko lenivě a ve skrovné míře snížiti, velkých dávek ale nepoužijeme, poněvadž nebezpečny jsou. Natrium salicylicum zřídka podáme, poněvadž nemocným z pravidla špatně snášeno bývá; nejlépe se odporučuje větší dávka síranu chininového (1.0—1.5), jež přes den poskytnuta bývá, dále antipyrin (v dávkách grammových, 3—5.0o ve průběhu odpoledne), konečně antifebrin, který se proto chválí, že dávení nevzbuzuje. Antifebrinu béře nemocný dvě dávky o 0.25—0.30 v odpoledních hodinách; než účinek není vždy spolehlivý a při nejmenším ne tak trvalý jako při antipyrinu. Mimochodem budiž podotknuto, že jsou mnohé případy, ve kterých žádný z uvedených antipyretických léků neúčinkuje. Násilné ujímání teploty studenými koupelemi (12—15° R) dlužno zavrhnouti již z ohledu na krátký průběh zánětu plic. Bolesti tišíme tím, že na zanícenou polovinu hrudní 3—4 pijavice klademe; účinek tohoto místního ujímání krve jest mnohdy překvapující. Možno užíti také suchých buněk a sinapismů, náčinků se studenou vodou, ledových vaků a jestli nemocní posledních nesnášejí, zajisté jim prospějí Priessnitzovy obklady neb i varmuže. Po případě upotřebíme konejšivých linimentů a mastí. Jsou-li osoby silné, posloužíme jim vnitřním podáním opiátů (morfium a extr. opii aq.). Je-li kašel křečový a bolestivý, volíme mírné dávky opiátů, ovšem s tou podmínkou, že stav nemocného expektoračních léků nevyžaduje. Opiáty tiší zároveň bolest, nemocný může volněji dýchati, pospí a dovede tedy jich dobré vlastnosti oceniti. Jinak se ovšem má, jestli trvá katarrh průdušek a s ním značnější odměšování; v podobných případech dlužno pak podati Senegu, ipecacuanu, ac. benzoicum, apomorfin, salmiak. Při nespavosti možno podati, jestli stav nemocného kontraindikací neklade, morfium aneb opium, chlorálhydrat, (Rp. Chloral. hydrat. 3.o, Aq. destill. 50, Syr. cort. aurant 15.o. DS. na dvakrát), cannabinum tannicum (Rp. Čannabin. tannic. 1.o—1.50, Sacch. albi 5.%, Div. in dos. 10. DS. na večír 1 prášek), urethan (Urethani, Sacch. albi aa 5.00, Div. in dos. V. DS. na večír 1 prášek). Blouznění, které při pravidelném průběhu u lidí zdravých se vyskytuje, nevyžaduje zvláštního opatření. V podobných případech upotřebíme prostě studených náčinků na hlavu, chinin ve větší dávce, urethan atd. Při zácpě podáváme tinct. rhei aq., oleum ricini, mírná salinická projímadla, nebo klystéry. Průjmy zřídka se vyskytují, a nejsouce ani hojné nevyžadují zvláštního opatření; ostatně v podobných případech extr. rataniae, pulv. Doweri, ac. tannic. úplně vystačí. Jestli by v postupu nemoci síla srdeční klesala, upotřebíme náprstníku a slabších léků dráždivých: vína, valeriany (Inf. rad. valerianae e 10.0, ad 200.o, Aeth. sulf. guttas decem. Syr. altheae 15.o. DS. za 1/2 hod. lžíci), arniky (Inf. flor. Arnicae e 10.%, ad 200. Liq. corn. cerv. succ. 2.o, Syr. ipecacuan. 20.o. DS. za 1/2 hod. lžíci). V případě, že krisa bouřlivě probíhá a s ní kollapsy se dostavují, dlužno rovněž dráždivých léků upotřebiti: Víno, vinné po- |
|
<urn:uuid:ef8936f4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | V úterý dne 12. a ve středu dne 13. dubna Největší šlágr poslední doby. Světová taneční dvojice Fred Astaire Ginger Rogersová Páni v cvlindrech. |
|
<urn:uuid:ef8936f5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Oznamovatel sekretariátu lidové strany v Tišnově. V neděli 14. srpna se konají v Bělči o 3. hod. odpol. schůze lidu a v Lomnici o 8. hod. več. V pondělí 15. srpna o 3. hod. odpol. schůze v Kozárově. Na všech referuje taj. Chaloupka. Ztratila se žena. 41tiletá žena trafikanta Jos. Juráčková z Mor. Kninic odešla 23. července z domu a dosud se nevrátila. Měla na sobě modrou jupku, žlutou sukni a popelavý šátek. Od války byly na ni patrny příznaky trudnomyslnosti. Kdo by něco o zmizelé věděl, podej zprávu nejbližší četnické stanici. Z Malhostovic. R. Rašovský, zdejší cestař potkal na silnici svého bratra Františka, který vezl vozík seškrabaného bláta. Tento drahocenný náklad byl příčinou, že oba bratří se do krve porvali a potkloukli. Láska sestry. B. Valíková z Vratislávky, udána byla soudu pro nelidské zacházení se svou 2letou nevlastní sestrou. |
|
<urn:uuid:ef8936f6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Lithiasis. Kameny žlučové čili cholelithiasis. — Kaménky ledvin čili nephrolithiasis. — Kameny močové čili měchýřové. Mnohé tekutiny, které se vyměšují v organismu lidském, rády se srážejí a tvoří tvrdé konkrementy. Takové sraženiny nalezáme ve slinách, žluči a moči. Mluvíme proto o slinných, žlučních a močových kamenech. Nejnevinnější takovouto sraženinou je zubní kámen, který nezpůsobuje žádných bolestí, přece však časem dáváme si jej zubním lékařem odškrabati. Ve slinách jistých osob, zvláště takových, které jsou náchylny ke konkrementům, zhusta takovýto povlak na zubech se tvoří. Ovšem nalezáme jej také u mladých osob, které svému chrupu nevěnují náležité péče. Také ve žluči rády se tvoří kaménky. Není-li jich mnoho a nejsou-li veliké, jsou taktéž prosty všech obtíží a neprozrazují nikterak svoji přítomnosť. Ve slině a žluči snáze vznikají konkrementy, nežli v moči, kde na štěstí tak lehce ke sraženinám nedochází. Pokud jsou uloženy v ledvinách, nezpůsobují valných obtíží a mnohdy nalezneme je na mrtvolách při pytvání, kde za života neprozrazovaly se žádnými příznaky. Sestoupivše však do měchýře a zmohutněvše tu, způsobují hrozné bolesti, o nichž nelze si učiniti představu, pokud neviděli jsme výraz tváře u osoby, která neduhem tímto je stížena. Kaménky tvoří se pozvolna. Skládají se z minerálních součástek tekutiny, ve které vznikly, zvláště ze solí vápenatých, které se mísejí s produkty organickými. Přicházejí také ve žlazách slzných, v serosních blanách kloubů, blanách mozkových, ve sliznicích a mnohé tkani buněčné jako skutečná krystalisace. Za příčinu vzniku konkrementu dlužno uznati abnormní skladbu tělesných šťav vyplývající z odchylné výměny látek, jak zvláště ve stáří jde před se. Tuhých částí přibývá, tekutých ubývá. Chorobnou změnu šťav nalezáme dále při skrofulose, pak zvláště při dně, otylosti, a jiných celkových chorobách výživy se tykajících, dále při místním a celkovém stavění a městnání se šťav a při vrozené náchylnosti. Při každé lithiase hraje vážnou úlohu porušená výživa. I trávení mnohdy trpí. O jednotlivých druzích konkrementů nutno zvláště pojednati. Jsou to kameny žlučové, kameny ledvinné a močové. O zubních kamenech promlouvá se ve článku pojednávajícím o zubech. |
|
<urn:uuid:ef8936f7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | „Jdi k mravenci,“ dí se v knize příslovi, (6, 6.) „a zpytuj cesty jeho, a uč se moudrosti.“ K mravencům ale když jdeme, a jejich domoví, jejich hromada se rozšťourá, když jim nebezpečenství hrozí, co vidíme že oni činí? Kde který jest, hledí přede vším vajíčka odnésti a v bezpečnost uvésti, oni hledí své potomstvo zachovati, svou budoucnost pojistiti, a pak teprv pomýšlí na opravu svého domoví a na shromáždění potravy. Toť pěkným poučením i povzbuzením pro jednoho každého z nás, abychom všichni a každý zvlášť přihlíželi k tomu, aby naše mládež nehynula tělesně i duchovně, aby si osvojila dobrý mrav a řádné vyučení ve škole na základě svatého náboženství, kteréž jest základ života národů; bychom nemuseli sami nad sebou vzdýchati a s Isaiášem (9, 3.) říci: „Rozmnožil jsi, Hospodine, národ a nezvelebil jsi radosti.“ — Vezměme si v tom příklad od národu mezi námi |
|
<urn:uuid:ef8936f8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | soustavy Koch-Habermannovy nalezáme v Čechách dosud jen ve třech pivovarech: v Zlonicích, v Plzni a v Kadani, — Ve sklepích shledali jsme podlahy vesměs asfaltované a zdivo bohatě bílým lakem natřeno. — Prošedše tak veškeré místnosti pivovaru, kde shledali jsme všude vzorný pořádek a čistotu, uvedeni jsme byli velectěnými pp. hostiteli do Brožova hôtelu, kdež důkladně přesvědčiti jsme se měli i o výtečném produktu právě prohlédnutého závodu. Společný oběd, který nám poskytnut byl nevšední laskavostí obon pp. hostitelů, uvedl nás do tak olympické nálady, že se nám hnedle ani ze Zlonic domů nechtělo. Po obědě pronešeno hojně přípitků. Jmenem poslnchačů odborné školy sladovnické pronesli zdravici pp. Křikava a Augenblicker, jímž velmi srdečně přípitky opětovali oba velectění páni hostitelé. — Rozjařeni výtečným mokem zlonickým opnstili jsme útulný hôtel, abychom se odebrali na nádraží. — Závod zlonický, který vyrábí tak znamenitý nápoj, jaký jsme měli příležitosť oknsiti „u pramene“ dne 12. t. m., musí sajisté odpovídati zcela všem novodchým požadavkům výroby. Jest znovu vystavěn r. 1880 a vyrábí i pivo obyčejné i ležák i černé pivo. Roční výroba páčí se na 22.000—28.000 hektolitrů. Věstník učitelský. Zemskon školní radou jmenováni byli: na školách obecných řídícím učitelem: p. Jos. Heruld ve Velkém Újezdě (Rakovník); podnčiteli: pp. Al. Kozler v Rakovníku, Al. Karlach v Křivoklátě a Videmann Al. ve Slabcích. Osobni. Farář a vikář P. J. Pelz z Branné n Lonn, který jest zároveň okresním inspektorem českých škol okresů lonnského, mostského, teplického a žateckého, vzdal se své hodnosti inspektorské. Okres lounský jest jeden z okresů českých, který měl po celé dvacetileté trvání nových zákonů školních za okresního dozorce kněze, nejprve pověstného děkana lounského P. F. Linharta a nyní vikáře. Zprávy rodinné. Pan Vilém Nedvied ze Slaného zasnoubil se slečnon Leoutinou Hrabětovou z Kladna. Z kruhů obchodnických. Dle usnešení kapců Kladenských 29. m. m. budou veškeré obchody kupecké v Kladně do 30. září t. r. v neděli od 1—7 hod. odp. zavřeny. Potvrzené stanovy. Vzdělávacího, zábavného a podpůrného spolku „Palacký“ na Kladně a podpůrného spolkn „Mírumil“ tamtéž. Živelní pohroma. Dne 11. t. m. bylo asi po 4 hod. odpol., když spustil se v okolí Městečka u Křivoklátn s oblak liják s krupobitím, provázený dnněním hromn. Ten však utíšil se, zanechav tn a tam poměrně malých škod. Však po 8. hod. večer nastal znovn ohromný příval vod. Nehřmělo již, jen sponsty vody s ohlak se hrnuly. Úroda polní na stráních zdejších, po většině chudině náležející, na mnohých místech téměř zcela zničena. Cesty i silnice okresní hlnboce json vymlety. Voda po srázné silnici s velikon prndkostí tekoncí, zanesla silničnía škarpy a jako mohntný potok plným proudem do dvora zdejšího mlýna se drala; zatopila přízemní místnosti obydelní a na 3/2 metrů zvýši rumn po celém dvoře a domě nahrnula. Děsnější však pohled skytala čásť obce, zvaná „Malá strana“, již protéká nepatrný jindy potůček Kačák. Tento vzrostl ve čtvrt hodině na ohromnon řekn, zatopil na břehu jeho stojící domky, strhal zahradní ploty, vyvracel stromy, odnesl dřevěné chlévy, kolny a nářadí hospodářské. Lidé volali o pomoc, nemohl však z hlavní části ohce přes lávku nikdo se dostati, a tato polovici svou úplně byla pod vodou. Celkem zatopeno 20 domků. Voda hrnoncí se přízemními okny do vnitř, zvedla nábytek a zporážela jej. Mezi jmenovanými domky byly krásné ovocné zahrady, z nichž sotva polovice a to ještě poškozených zůstalo, ostatak odnesla voda. V rozzuřeném živin zahynulo několik prasat a koz. Dobytek hovězí na několika místech jen s nasazením života mohl ještě z chlévů vyveden býti, neboť příval nastal ve čtvrt hodině. Občan S, chtěje protějšímu sousedu svému ku pomoci přispěti, stržen byl prondem a vlečen as 150 kroků, a je věrn kn podivn, že při životě ještě se zachoval. Žena obecního strážníka, nemohonc již z domkn ven, vylezla s malými dětmi svými na půdu a z této opět vykýřem na střechu chléva, těsně podle domku ve břehn postaveného, po jehož střeše konečně dostala se na stráň. V nebezpečí života nacházeli se též stařec A. P. a 18letá dívka J. P.; prvnějšího zachránil obecní strážník s velikým nebezpečím vlastního života, poslednější pak za pomoci tří občanů taktéž, ač velice již zemdlena, životem vyvázla. Nález. Náramek nalezen 12. t. m. ve Slaném. Vlastník nechť se přihlásí n zdejšího purkmistrovského úřadn. Sebevražda. V neděli v noci o 1/211 hod, zastřelil se v Slaném pod katovnou 25letý kotlář Ladislav Důraz ze Pcher. Učinil prý tak z nešťastné lásky. Zpronevěřeni. Alois Pichner, 25letý krejčovský pomocník ze Slabce, zpronevěřil pražskému krejčímu p. V. Urbanovi látky a šaty v ceně přes 100 zl. Pichner byl k žádosti p. Urbana zatčen a dodán zemskému trestnímu soudu do vyšetřovací vazby. Krádež. Svatý Antonín, poberta ze Semil, nkradl dne 14. t. m. různé prádlo v zdejším hostinci „u lva“. Záhy však byl policejním strážmistrem p. Laubem zatčen a k sondu odevzdán. Prohnaná zlodějka. V měsíci prosinci m. r. do slnžby přijal pan Vála, statkář v Mileticích, děvče, které mu odevzdalo čelední knížku, znějící na jméno Apoleny Sýkorové z Chotěboře. V měsíci únoru letošního roku zmizela náhle tato služka, když byla drnhon slnžebnon Antonii Kosovon, o všecko šatstvo, peníze a jiné věci okradla a z uzamčeného šnplete knížku slnžky této odcizila. Pátráním četnictva a policie přišlo na jevo, že zmizela šenština před časem ve Slaném velkou krádež spáchala a že knížku, kterou panu Válovi odevzdala, jiné dívce byla nkradla. Jelikož tato prohnaná zlodějka, která pro svon bezpečnost i slnžební knížky krade, vzdor pilnému pátrání policejních orgánů dopadena býti nemůže, ačkoli i zatýkačem stíhána jest, žádají se pp. hostinští, hospodáři a hospodyně, aby tuto nebezpečnou šejdířku, která nepochybně |
|
<urn:uuid:ef8936f9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | rována. Merriam však chce zkoumat hudbu z hlediska klíčového problému kulturní an tropologie: proč se člověk chová právě tak, jak se chová. Pokouší se tudíž o vytvoření teorie a metody studia hudby jakožto lidského chování (music as human behavior). Materiál pro svá zkoumání shromáždil autor ze tří oblastí a kontinentů: z Afriky jižně od Sahary, ze severní Ameriky a z Oceánie. Při srovnávání přihlížel podle vlastních slov i k některým hudebním fenoménům západní kultury, zvláště jazzu. Sám prováděl průzkum v provincii Kasai v Kongu a u Indiánů v americké západní Montaně. Vzhledem k tomu, že mnohá z jeho myšlenek a mnohá zjištění mají velký inovační náboj a mohou i na naši muzikologii působit nanejvýš blahodárně, seznámíme se s nimi pokud možno podrobněji. Obsažná kniha je rozdělena do tří oddílů. První je věnován problémům etnomuzikologie. Tento obor, který podle Merriama zažil v posledních 15 letech mohutný rozmach, je znatelně složen ze dvou částí: muzikologické a etnologické. Vymezení předmětu etnomuzikologie bylo dlouho silně závislé |
|
<urn:uuid:ef8936fb-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | přečíst dvakrát, během třetího čtení diktoval poznámky. Nadiktované se znovu pročítalo. Když byl k večeru unaven, prováděl „intelektuální rekreaci“, jak to nazýval a luštil křížovky. Rád přijímal návštěvy nejrůznějších lidí, rád si s nimi popovídal a rád radil. Měl se šetřit, prodělal tři srdeční infarkty. Ani při stupňování obtíží na jaře a na podzim se nešetřil, diktoval, plánoval, telefonoval. V pátek 8. prosince 1967 měl na 17 hodin objednaný soudní případ pro posudek, ale ten již nevyšetřil, neboť v 15 hodin náhle zemřel. Literární pozůstalost Stuchlíkova je veliká. Je to celkem 207 prací, článků odborných a článků zdravotnické osvěty uveřejněných v různých časopisech a různých jazycích, anglicky 15, bulharsky 2, francouzsky 19, chorvatsky 1, italsky 5, japonsky 1, německy 5, polsky 2, rusky 1, španělsky 4, několik set recenzí knih a přes 2000 referátů z časopisů. Publikovat začal v r. 1912 článkem v České mysli „K problému duševní dědičnosti“, tedy ve 22 letech, a psal do své smrti, tedy 55 roků. Zanechal též několik větších, nedokončených rukopisů. Nespornou zásluhou Stuchlíkovou je, že snad první seznámil naše lékaře s Freudovým učením, což se stalo článkem „O psychoanalyse“ v Časopise lékařů českých, 1916: 900, který vyvolal velmi ostrou polemiku s Janským, objevitelem čtvrté krevní skupiny. Nepodařilo se mu vybojovat pro Freuda u nás místo na slunci, sám ostatně pak ani stoupencem staré školy nebyl. Freud a my je příliš složitá kapitola našich lékařských dějin, než abych ji v tomto článku mohl rozvíjet. Ve zkratce řečeno, je to sinusoida, kterou začal psát Stuchlík. Stuchlík byl psychiatr, psycholog, filosof, přitom však stále biolog, ale i sociolog se zájmem a porozuměním pro normativní vědy, jako je právnictví. Stuchlíka ovlivnily psychiatrické hvězdy jeho mladosti, zejména E. Kraepelin, E. Bleuler, S. Freud. Po celý život přijímal nové informace z celé psychiatrické literatury, jejímž byl horlivým čtenářem. Eklekticky si vybíral anebo sangvinicky zamítal. Vytvořil si svou koncepci psychiatrie s vlastní terminologií. Rozlišoval duševní chorobu od organických chorob mozkových, které sumárně označoval jako cerebrózy nebo encefalózy. Rozlišoval patofrenezii, patoforii a návykové stavy. První je porucha inteligence rozdílná od oligofrenie. Při hypofrenezii je ochablá asociativní činnost při bohaté zásobě vtisků. Patoforie jsou psychické narušenosti vyplývající z neobvyklých spojů jakéhokoliv organického patogenního podkladu s vnějším projevem nemocnosti nebo je to označení stavů, nemajících plauzibilní organický podklad vůbec. Toto postižení se projevuje nejrůznějšími defekty paměti a dezorientovaností. Návykové habituální stavy jsou defektnozity vzniklé a vytvářené pamětním opakováním vadnosti jakéhokoliv původu nebo jakékoliv podstaty; někdy to jsou mechanismy reflexního podmínění, jindy prosté asociativní komplexy, které se mohou stát podkladem nepřiléhavých názorovostí nebo dokonce nepřiléhavého jednání. V posledním období svého života se věnoval jazykovým neomorfémům. Jednoduché neomorfémy označuje jako neologa. Neoglosie jsou složitější jazykové neoformace, dělí se na glosolalie, které nemají přesnou strukturu, a neofázie, které v nejúplnějším zpracování tvoří umělý jazyk. Tvorbu neofázií považuje za samostatné onemocnění, spadající do skupiny paranoia inventoria. Měl jednoho pozoruhodného pacienta, velmi produktivního, s nímž po léta pracoval. Hodně se zabýval otázkou sugesce a hypnózy. Rozeznává sugesci alternativní a arbitrární. V prvním případě je situace „buď anebo“, tj. přijetí nebo nepřijetí, v druhém sugerendus vytváří si náplň podle vlastního výběru. Ve svém košickém období v třicátých letech, před zavedením EEG-vyšetřování, se zabýval epilepsií. Domníval se, že epileptické křeče jsou vyvolány endogenními cerebro-toxickými substancemi, které mají charakter antigenů a jsou příbuzné s některými exogenními toxickými křečovými jedy, jako je krotalin, kobratoxin, salamandrin a viperin. Salamandrinem vyvolával u epileptiků záchvat dávkami velmi malými, které u zdravých záchvaty nikdy nevyvolávají. Doporučoval salamandrin k diagnostice epilepsie. |
|
<urn:uuid:ef8936fd-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | V národním podniku Tatra, závod Klementa Gottwalda v České Lípě, vyhlásily pracovnice k Mezinárodnímu dni žen 106 závazků. Zavázaly se, že 297 hodin odpracují při jarním úklidu v závodě, 330 hodin odpracují při jarních pracích a senoseči v patronátním jednotném zemědělském družstvu ve Volfarticích a dalších 421 hod. v patronátním družstvu v Dobranově. — Na slavnostní schůzi bylo téměř 150 žen poděleno praktickými dárky a 30 nejlepších pracovnic, které byly vybrány na úsecích, dostalo navíc klknižní odměny. 4ve JOKLNKO |
|
<urn:uuid:ef8936fe-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | provozní pracovníci ztrácejí pak s postupující technizací a specializací lesního provozu charakter lesních hospodářů a stávají se pouze článkem ve složitém soukolí pracovního procesu. Zřízením refugií poskytlo by se provozním technikům i dělníkům, majícím dosud dobrý vztah k přírodě, pracovně zvládnutelné zázemí, v němž by se mohli bez zvláštních požadavků a potřeb odborně vyžít. Věřím, že mnoho z nich by pro udržení současného přírodního prostředí alespoň na části svěřeného lesa obětovalo i část svého osobního volna. Otázka udržování a pěstování dobrého vztahu lesních zaměstnanců k lesu a přírodě nesporně patří k základním předpokladům úspěšného hospodaření v lese. Lesní hospodářství by tím mohlo jen získat. Problematika zřizování přírodních refugií v lese a stanovení zásad pro jejich výběr by zasluhovala projednání ve všech příslušných institucích a ve formě propracovaných návrhů pak v úrovni příslušných ministerstev. Umístění, počet a velikost refugií by měly být přizpůsobeny hospodářským a přírodním podmínkám dané oblasti a jejich celkový rozsah by se měl pohybovat na úrovni výhledového zastoupení rekreačních lesů, tj. kolem 2 % celkové rozlohy lesů. Zřízená přírodní refugia by měla být začleněna do účelových chráněných lesů a měly by být pro ně vypracovány směrnice hospodaření, které by tvořily součást lesních hospodářských plánů. Na jejich výběru by se mohli podílet pracovníci lesního provozu, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a orgánů státní ochrany přírody. Je třeba včas zainteresovat rozhodující činitele, aby alespoň při provádění rajonizace lesů byla již tato problematika vzata v úvahu. Pro přechodnou dobu je však třeba urychleně usilovat alespoň o prosazení účinných opatření |
|
<urn:uuid:ef893701-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Albertovi I. Vaše Veličenstvo, po čtyřech letech heroických obětí vrácena Belgii svoboda. Dovolte mi, abych na počátku tohoto nového roku blahopřál Vám k dosaženému vítězství a osvobození. Cítím vřelou sympathii a oddanost k mužné Belgii, která podala skvělý příklad toho, že právo malých států a národů není ohroženo zpupnou panovačností přesily. Za to všichni osvobození národové budou Belgii vděčni. President Masaryk |
|
<urn:uuid:ef893704-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | předveden. (K Flor.) Vy jediný na seznamu nejste; z toho je patrno, že správce Pizarro vás tu vězní bez vědomí ministrova. Rychle se mnou nahoru; též vy pojďte, milostivá paní, ať před ministrem vyjde na jevo zločin Pizarrův a vy dojdete kýžené svobody a zaslouženého štěstí. |
|
<urn:uuid:ef893707-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Druhé slohové cvičení. Podlé předeslané bájky mohou se tvořiti nové. Učitel dá k tomu potřebnou látku, z počátku dosti širokou, aby to nováčkům velkou obtíž nepůsobilo a chuti k přemýšlení neodejímalo. Příklad to lépe vyjasní. Místo lišky mysli si každý starou kočku, místo ptáků několik mladých, cizích koťat. Jako se liška do zahrady vkradla, tak přijde naše společnost do síně. Kdežto liška vinný keř spatřila a na něm hrozny, spozorují kočky v síni skříň a v ní vyslídí pečenku. Jako se lišce zachtělo vína, tak se kočkám zachce pečeně. Hrozny vysely vysoko; skříň byla drátovou mříží opatřena. Liška lezla na keř; stará kočka vyskočí na skříň, chtějíc pečeně nohou dosáhnouti. Liška skákala na keř; kočka se namáhá, aby drát překousla. Obě to mrzí. Liška se obávala posměchu ptactva; kočka se bojí potupy mladších, jež chtěla v mlsání docvičiti. Jako liška hrozny, tak pohrdne kočka pečení slovy: „Pfui, takové pečeně nechci; vždyť zapáchá!“ Mlsný sám sebe i jiné obelhává. Probuzenější žák sestaví z toho bez nesnází dosti pěknou bájku. Učitel stává se postupem času vždy skoupějším na opravy; opravujte jen to, co skutečně chybou jest, přihlédaje k tomu, aby žáci bez jeho pomoci celou bájku prostě sice, ale správně vypravovati i napsati dovedli. Že to snadno a brzy jde, tím mohu každého ujistiti. Dále se bude učitel při látky udílení vždy stručnějším stávati. Tak by mohla látka k třetí nebo čtvrté bájce již jen asi takto zníti: Ovčák žene ovce na pastvu. Mezi nimi je kozel. Jdou okolo zahrady. Tam spatří kozel mladé stromky. I zachce se kozlíkovi kůry. Chce překotit, potom přeskočit dosti nízký plot. Obé mu selže. I praví: „Stromky jsou špatné, mají kůru červivou, a ta je nezdravá!“ |
|
<urn:uuid:ef893708-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nádherné plesové šaty 7 m bílého etam. batistu prolam. krás. žagar. vzoru atlasatem podložen, všech barev dle přání zašlu za 7 K. Ručím každému v případě neuspokojení vrácením peněz. Jos. Devátý v Lomnici nad Popelkou. — 4 ŠPRONGL & ZIMA, PRAHA-l., Melantrichova ulice č 1, u městské spořitelny, dodá vám do jídelny, salonu neb ložnice koberce, záclony, story, přehozy, pokrývky, drátěnky, žíněnky, jakož i dětské postele. |
|
<urn:uuid:ef893709-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | To všecko, co pěji tu, chtěli jste říc'. Mnohé snad líp než já, silněj a víc, kdo za smrt může... A tak vám do hrobu, co vaše jest, házím tříšť rozbitých, zapadlých hvězd, své bílé růže. |
|
<urn:uuid:ef89370b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Francouzská vláda proti alkoholismu. Z Paříže, 17. listop. (K. k.) Ministerský předseda Combes vybídl medicinskou akademii, aby předložila seznam všech zdraví škodlivých esencí, jichž užívá se ku výrobě alkoholických nápojů. Sestavením této listiny pověřen prof. Laborde. Vláda zamýšlí |
|
<urn:uuid:ef89370c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | výroba hospodářských nářadí v ČESKÉM BODĚ. |
|
<urn:uuid:ef89370d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | učitelské, učitelští sborové škol středních a ústavů ku vzdělání učitelů a učitelek, aby si po případě objednali časopis ten pro učitelské knihovny, eventuelně pro učitelské knihovny okresní. Jednotlivé sešity se prodávají po 1 K, předplatné na celý ročník v 4 sešitech obnáší 4 K. (Vynesení c. k. zemské školní rady ze dne 19. prosince 1905, č. 26.135) |
|
<urn:uuid:ef89370e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | česněk nemá žádné hodnoty pícní. Mléko po něm zavání |
|
<urn:uuid:ef893710-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Džama Mazdžit neboli Velká mešita v Delhech, jedna z velkolepých budov vystavěných Šahem Džahanem, čtvrtým císařem velké dynastie mogulské. |
|
<urn:uuid:ef893711-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | úzkost problémy v partnerském vztahu stres deprese |
|
<urn:uuid:ef893713-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | zánik a novotvoření elementárních struktur základní vlastností živé hmoty (morfologický metabolismus). Také nesčetné děje fysikální a chemické vznikají v těle a zase zanikají. Zřejmě relativnost stárnutí souvisí s tím, že stárnutí je dějem hysteretickým a představuje i když se týká dílčích dějů biologických, děj ultimálně progressivní. Není nepravděpodobno, že nestárnou všechny orgány jedince současně, stejně rychle. Již Merkel (1891) to tvrdí, uváděje, že epithelové buňky zachovávají mnohem déle své mladistvé vzezření než na př. buňky vazivové. Byl toho mínění, že buňky vyznačené vysokou regenerační schopností udržují dlouho své mládí. Podle výzkumů Schmitzových (1921) ani různé svaly téhož jedince nejsou na stejném stupni vývinu; některé jsou méně, druhé více pokročilé, čili nejsou na stejném stupni stáří. Zejména hájí myšlénku různodobého stárnutí orgánů Rössle (1904), jenž tvrdí, že lze orgány sestaviti v stupnici podle stáří, která ovšem v jednotlivostech kolísá. Podle jeho stupnice stárnou postupně: krev, brzlík, kostní dřeň, míznice, pojivo, slezina, chrustavka, hladké svaly, epithel sliznic, játra, ledviny, pokožka. Pohlavní ústroje náležejí k těm ústrojům, jež nejpozději dosahují plného vývinu a poměrně záhy stárnou. Také u rostlin nestárnou všechny tkaně v stejnou dobu. Fritsche (1910) ukázal že jednotlivé tkaně dřeva odumírají a tedy asi i stárnou v různé době. Nejčasněji zastaví svou životní činnost asi tracheje vedoucí vodu, vlákna dřevní žijí asi 8 týdnů. Za to však žijí dlouho buňky parenchymu dřevního a dřeně. Stářím přibývá zvláště ve stromech stále více a více částí neživých, tak že se konečně podobají obrovité kostře obalené povlakem živé hmoty, ale jednotlivé buňky nedosahují delšího života než 80 let (Strassburger). Strom dosahuje velkého věku Růžička: Stárnutí a omlazení. 13 |
|
<urn:uuid:ef893714-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Začínají s nimi jako s nejnovější formou socialistického soutěžení na Brněnsku v Gottwaldových závodech, kde řada soudruhů techniků, zlepšovatelů, úderníků a politických pracovníků důkladně prostudovala knižní materiál o úderných brigádách v Sovětském svazu. První zmínky o této formě soutěžení našich pracujících se objevily také pod pojmem „komplexní brigáda“; takový úderný kolektiv má za úkol především využít všech poznatků z technologie výrobních procesů a umožnit technicky zaostalejším kádrům zlepšit na základě změny pracovního postupu výrobu. V První brněnské byly zatím ustaveny dvě brigády po pěti členech, z nichž první vede známý úderník Láďa Krejčí. kz |
|
<urn:uuid:ef893715-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Říšská rada. Ve Vídni, 18. ledna. Klub slovinsko-chorvatský měl dopoledne schůzi, ve které věnoval posmrtní vzpomínku hr. Juliu Falkenhaynovi. Potom rokovalo se o poměru strany ke vládě. V rozpravě té bude zítra pokračováno. Ale již dnes ukázalo se smýšlení klubu jasně dost: jakkoli žádná skupina v klubu neskrývala svoji nespokojenost, přece všecky vyslovily se pro vyčkávací postup a to 1. se zřetelem na obnovenou nejkrajnější obstrukci německých stran a 2. vzhledem k tomu, že není ještě druhé čtení vyrovnacích předloh na blízku. Předsedové klubů levice měli dnes schůzi, v níž rokovali o politické situaci. V konferenci zastoupeni byli německá pokroková a lidová strana, pak ústavověrní velkostatkáři, Mauthnerova skupina a antisemité. Konference vytknula ony požadavky, které společně jak proti vládě tak i proti stranám pravice hájiti hodlají. Tyto požadavky se týkají v první řadě otázky jazykové a poznovu prý jest vytknuto stanovisko, které Němci v této otázce dosud zaujímali a kteréž podstatně vrcholí v požadavku, aby zrušena byla jazyková nařízení. — O konferenci bylo vydáno toto communiqué: „Německé strany oposiční, pojednavše podrobně o politické a národní situaci Němců v Rakousku, uznali jednomyslně naléhavou nutnost, společně vytknouti národně-politické požadavky Němců a je zastávati. Za účelem provedení této záležitosti bude se pokračovati v poradách.“ V katolické straně lidové věnoval předseda dr. Kathrein vzpomínku hr. Juliu Falkenhaynovi. Potom zahájena rozprava politická, ve které bude zítra pokračováno. |
|
<urn:uuid:ef893716-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | pěstují se u veliké rozsáhlosti; mimo to kdyně, melóny, cibule, mrkev, řípa, tuřín, špargl, hrách, boby, sladká zemčata, jam atd., pak ředkev nesmírné velikosti. Též rostí se velmi lahodný tabák. Ostrovy japonské jsou hornaté, avšak málo jest známo o směru a spůsobu jejich. Celé ostroví jest útvaru sopečného. Nejhořejší vrstva země sestává z vyvětralého sopečného kamení a z naplavenin, všechny pahrbky jsou pokryty hnědou sypkou, ne příliš mastnou hlínitou půdou. Vrstva země, pokrývající dolny, jest skoro vesměs černá, sypká a hluboká zem zahradní, dosahující hloubky až 2 sáhů. Pod ní v hloubce leží nejspíše mastnice, jež hlínu ve vlhku udržuje. Z ložisek mastnice na pahrbcích vznikají často prameny, které stékajíce do údolí slouží k zavlažování půdy. Zemětřesení bývají v Japonsku tak častá, že obyvatelé si jich obyčejně málo všímají. Ačkoliv několik rozlehlých rovin, nicméně v celku jest povrch země hustě prostoupen výšinami a údolími. Půda jest úrodná a skoro všude vzdělaná, k čemuž přičiňuje se zákon ustanovující, že pozemek, jenž by zůstal déle než rok nevzdělán, připadne obci. Příkré stráně, kde nelze užíti pluhu, jsou často rozděleny stupňovitě a vzdělávají se rukou. Hlavní zaneprázdnění Japonců jest rolnictví, jež přivedli na takový stupeň doko- |
|
<urn:uuid:ef893717-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nikoli, my nehaníme, ani nezavrhujeme skutečnou kulturu současného Západu. Haní ji a zavrhují tak zvaní ochránci »západní kultury«. Oni zakazují v Tennesee theorii evoluce a v Mississippi pálí práce anthropologů, kteří se vysmívají rasovým theoriím, oni vyhazují v různých republikách Jižní Ameriky z knihoven vědecké práce marxistů. Pronásledují v Americe Charlie Chaplina a žádají, aby byl vyhnán ze Spojených států. Ve Francii, tito drobní američtí lokajové z »Aurore« a »Parole Française«, štvou proti skvělému francouzskému básníkovi Louis Aragonovi. Tito domnělí ochránci »západní kultury« ve skutečnosti nenávidí každou kulturu, neboť jejich moc spočívá hlavně na zaostalosti jedněch, únavě druhých a lhostejností třetích. Oni píší bez chyb. mohou vhodně (i nevhodně) používat latinská přisloví, mají plnicí pera »Parker« a šekové knížky, my však odsuzujeme a zavrhujeme pozlát- |
|
<urn:uuid:ef893718-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Lacerta agilis L. 1758 — Ještěrka obecná |
|
<urn:uuid:ef893719-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1) Sof. 235 e. 2) Stát 602 c. Stát 596 c, Sofist. 233de. Stát 598c, Sofist. 234c; srovnej známou anekdotu o Zeuxidovi a Parrhasiovi. Sofist. 234c, násl., Stát 598 d, 602d a jinde. Stát 601 ab. Rozdělení jistě nesprávné, neboť mezi vášněmi a žádostmi není rozdílu tak 15 podstatného, aby mohly býti činěny samostatnými schopnostmi duševními. Platon nerozeznává citu, ani vůle, obé mu splývá jednak v pojmu vášnivosti či energie, jednak žádostivosti. |
|
<urn:uuid:ef89371a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | vázeno ohromným, všecky předešlé výsledky předčícím úspěchem. Sláva Mozartova byla ustálená pro doby věčné. Avšak bohužel neměl se dlouho těšiti ze slávy vlastní, neboť červ choroby podrýval kořen jeho života. Sedí v své komnatě a pilně komponuje. — Kam se děla jarost tohoto obličeje, kam se poděla živost tahů těch? Zmizela, ač Mozart ještě rok 35. nedostoupil. „Amadee, pořáde jsi tak pilen, stále se tak namaháš? Což pak nemáš pro mne a pro sebe smilování?“ pravila slíčná déma, choť Mozartova a jeho láska, rozená Aloisie Weberova. Mozart přestal psáti a temně, hlasem přídušným před sebe děl: „Milé dítě, kráčím poslednímu kroku v ústrety. Okamžik mého odchodu v onen svět není daleko, rci, nemám-li pospíchati se svým requiem? Requiem toto skončí činnost mou a osvědčí světu, že také já měl velký poklad citu elegického ve vnitru. Musí poznáno býti i ve skladbách mých, že jsem nebyl pouhé dítko štěstí, rozmazlenec um!“ „Opět jsi v tenatech trudnomyslné málomyslnosti. Následek to tvého stálého, velkého namahání. Není-li to směšné, že mluvíš v úplném květu života, sloně se na výsluní slávy nejvyšší, o smrti? Amadee, tvůj vlas nesešedivěl, bohdá, že se bude ještě dlouho svět těšit z plodů velkého ducha tvého.“ „Možno, z plodů nových bude mé requiem poslední,“ odpověděl Mozart. „Jiným bude popřáno dále kráčeti, Mozart dosáhl svého cíle. V Beethovena skládám veliké naděje, jemu otevřeno námi veliké pole, on jest povolán, aby na roli námi připravené dále pracoval. Gluck odešel k otcům, aniž by lzelo jej žalozpěvmi |
|
<urn:uuid:ef89371b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Začátky (V internátě, Studia v Praze, V Lipsku a ve Vídni) — Do života (Dirigent, Pedagog a Spisovatel) — Skladatel. Plastický obraz prostředí, ať jde o Moravu šedesátých let pod vlivem ideje cyrilometodějské, či o Brno let sedmdesátých a osmdesátých, třebas kypící detaily, je úměrný vzhledem k ústřednímu thematu. Na pozadí výrazně je zachycen portrét mladého Janáčka-bouřliváka, energického bojovníka, který usiluje o převrat malých poměrů a většinou bojuje sám nerovný boj. Není to jen zápas s lidskou malicherností a zlobou, ale také boj o vlastní určení. Dopisy z Lipska, kde se zpovídá budoucí své choti, Zdence Schulzové, přibližují Janáčka lidsky a jsou dokumentem vzácným. Vášnivá opravdovost jejich dává tušiti, že tento umělec nikdy se nespokojí laciným úspěchem, třebas bude platiti krutou daň osamocení. Výrazná postava Leoše Janáčka v hudebním životě brněnském, který usiloval proměniti v intensivní tvorbu z maloměstských poměrů, přirozeně zasahovala do všech složek hudební kultury. Dirigent „Svatopluka“ a „Besedy“, ředitel „Varhanické školy“, redaktor „Hudebních listů“ musil zaujmouti stanovisko k dílu Smetanovu a Dvořákovu. Horoucí oddanost k Dvořákovi byla doprovázena jistým chladem k Smetanovi. Helfert nikterak nad touto skutečností nezavírá oči, ale snaží se ji pochopiti základní rozdílností duchovních typů. Helfertův historický a lidský smysl překonal krásně dogmatickou úzkoprsost, která tak často povyšuje jednostrannost na jediný princip kritický. Budeme kritisovat Janáčkův postoj, ale nebudeme z něho vycházet, abychom pod tímto zorným úhlem dopouštěli se stejné chyby vůči vlastní tvorbě Janáčkově. Poslední oddíl bohaté monografie Helfertovy rozbírá znalecky dílo Janáčkovo této periody. Žák Křížkovského přirozeně reagoval na dobovou reformu chrámové hudby a kladný jeho poměr vypěstoval zálibu v archaismu, karakterisující první jeho skladby. Osmdesátá léta přinesla Janáčkovi mnoho osobního utrpení, ať povahy intimní, ať pocházející z důsledného umlčování v Praze. V drobných skladbách sborových i orchestrálních Helfert pod vlivem Dvořákovým rozeznal již složky tvůrčího realismu, který bude Janáčkovým slohem. Vrcholným dílem je opera „Šárka“ z 1. 1887—1888, kde prolíná se příznačně lyrismus s tragismem. V příkladném rozboru Helfert ukázal, jak se Janáček osvobozuje od Dvořákova vlivu a probíjí se k vlastnímu, osobitému výrazu. Stále a stále Helfert vidí Janáčka hledajícího a trpícího, neodlučuje život a tvorbu ve dvě cizí oblasti. Helfertův portrét mladého Janáčka je dílem spravedlnosti. Je dílem, které methodou i duchovním posláním má znaky representativní. Podařilo se mu zachytiti kus českých kulturních dějin na jevišti moravské země, kde zápas českého živlu s převahou německou byl delší a tvrdší. Janáček, symbol vzpoury a boje za uplatnění v duchovní tvorbě, měl v Helfertovi historika povolaného. Ten, jemuž Smetanovo dílo bylo absolutnem, dovedl rozeznati klady umělce jiného duchovního typu. |
|
<urn:uuid:ef89371c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | klad kontrolnímu příjmu a k zápisu hmot do knih o materialiích při lesní správě. Veškerá v tomto článku uvedená pravidla o výrobě či úpravě palivového dříví nedají se vždy v praxi tak jednoduše dodržet, jak by se zdálo. — Tam, kde je stálé a vycvičené dělnictvo a v pasekách, kde vyrábí se dříví ve větším množství, může se všem nárokům v tom směru při dobré vůli a přičinlivosti lesních zřízenců vyhověti. V probírkách, zvláště při nevycvičeném dělnictvu, má to své potíže. Ve směru správného vyrobení, vyčistění, strouhání a správného vyrovnávání musí veškeré dříví palivové v celém revíru být v každém případu bezvadně vyrobeno. Co týče se třídění, musí se ovšem při jednotlivých hranicích v průběrech a jmenovitě v polomech, zlomcích, vývratech a souších mnohé prominouti a do jedné a téže hranice vyrovnati dříví i různých sortimentů. Takový prostorný metr napíše se pak do seznamu číselného do toho sortimentu, kterému je podle svého složení nejbližším. Při probírkách však vždycky přihlížejme k tomu, aby dříví vyneseno bylo z huštin a míst nepřístupných ku sjízdným cestám neb průsekům a tam postaveno bylo vždy na stranu slunečnou. |
|
<urn:uuid:ef89371e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Naše zemědělská mládež radostně žije Zeptejte se těch starších na vessudkem, že vesnické mládeži nenici, jak ve svém mládí sportovali patří do ruky kniha nebo sportovní nebo četli knihy. Udiveně se na vás nářadí, že je pro ni jen práce. Sopodívají a budou mít pochyby o cialistické zemědělství nám umožtom, že to myslíte vážně. Vždyt ňuje zdravý růst mladých zemějak se mohli za svého mládí věnodělců, kteří vytvoří na naší vesnici vat knize nebo sportu, když až do radostný a šťastný život. Proto je večera pracovali ve stájích a na potřeba, aby Sokol a ČSM věnovali lích a ráno o čtvrté vstávali k dopodobným podnikům velkou pozorbytku! A zvláště ti, kteří pracovali nost. Soudruzi z okresního vedení na velkostatcích, dřeli na pány od Sokola a Československého svazu rána až do noci a patřili mezi ty, o nichž se i ve středních vrstvách si však asi tuto odpovědnost nemluvilo s pohrdáním. uvědomili a při organisaci sparta- Co všechno však změnila lidově kiády vůbec nepomohli. Zástupci demokratická republika! Viděli sekretariátu ČSM v Pacově dokonjsme ten ohromný rozdíl proti včece nepovažovali ani za nutné se na rejšku na spartakiádě zemědělské mládeže v Lukavci. V krásném tento význačný podnik zemědělské prostředí zámeckého parku chlapci mládeže podívat. a děvčata ze středisek státních stat- Spartakiáda v Lukavci byla jedků, z výzkumných stanic pěstitelských a šlechtitelských i ze skupin ním z drobných důkazů, že naše ČSM při JZD tu bojovali o prvenzemědělská mládež žije radostně a ství v bězích na různé vzdálenosti že socialistické zemědělství bude vrhu koulí a diskem, skoku daledávat mládeži stále větší možnosti. kém a vysokém, prostě ve všech disciplinách, které utužují tělo Oldřich Soutner. |
|
<urn:uuid:ef89371f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Dopoledne polojasno, odpoledne skoro zataženo, dešťové přeháňky, místy ještě s bouřkou, slabý západní vítr. Noční teploty 12 stupňů, odpoledne 23 stupňů. V pátek zůstane ještě přeháňkové počasí a opět se poněkud ochladí. Drobnosti Sovětské traktory Maďarsku. Státní statky v baranyské župě dostaly dvacet sovětských traktorů značky Stalinec o síle 80 ks. Vynález pro hodináře. Vilém Bechyně z Teplic vynalezl zařízení, udávající viditelně stav natažení hodinového |
|
<urn:uuid:ef893721-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Společenský večer Kraj. odbor spolku »Štítny« pořádá dne 26. pros. 1917, v sále restaurace a kavárny pana Kadlce spole čenský večer za laskavého účinkováni klavírní viruosky sl Olgy Dvořakové, salon ního orchestru a j. Večer pořádán jest ve prospěch »Českého srdce« Jménem »Čes. srdce« žádá spolek všechny své ctěné příz nivce, aby hojnými přeplatky přispěli ubobým zimou a hladem zmírajícím rodinám. |
|
<urn:uuid:ef893722-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | se do daleka; šedé, jednobarevné nebe visí nad ní jak opona. Nejsem sám; v pokoji dlí se mnou ještě deset lidí. Lidé ti jsou vesměs prosti a prostě oděni; přecházejí podél i pošíř pokoje mlčky, takměř kradmo. Vyhýbají si, — ale přes to ustavičně vyměňují se bázlivými zraky. Ani jediný neví, proč se v domě onom ocitnul a kdo jsou onino jeho druhové. Na všech tvářích zříti jest nepokoj a smutek... všickni přistupují po sobě k oknům a pozorně se ohlížejí, jako by zvenku něčeho očekávali. Po té znova tápají kříž na kříž po pokoji. Mezi námi točí se nevysoký chlapec; čas od času piští tenkým, stejnozvučným hlasem: „Tatínku, já se bojím!“ — Tento pískot se srdci mému až oškliví, — i počínám se báti také... Čeho? Ani sám nevím. Ale cítím, že se blíží veliká, veliká pohroma. Ale chlapec ne a ne, — zase piští. Ach, jak bych se z místa toho vytrhnul! Jak je tu dusno! Jaká tma! Jak těžko!... Ale ujíti nelze. Nebe ono — toť opravdu rubáš. Ani větříčku.. Či vzduch snad umřel? Hoch přiskočil náhle k oknu a zakřičel tímtéž hořekujícím hlasem: „Hleďte, hleďte! Země se propadla!“ — „Cože? Propadla se!“ — Opravdu; prve byla před domem rovina, — a nyní stojí na štítě strašné hory! — Obzor padl, snížil se, — a od samého domu počíná se skoro svislá, zcela rozrytá, černá strže. Všickni jsme se skupili u okna... Srdce naše hrůzou zledovatěla. — „Hle, to . . . hle to!“ šeptá můj soused. A hle, podél celé daleké hranice zemské něco se pohybuje, zvedají se a klesají tam jakési neveliké, okrouhlé pahrbky! „To jest — moře!“ přišlo nám všem zároveň v témž okamžiku na mysl. — „Hned nás všecky zatopí... Ale kterak jen může vzrůsti a vyvýšiti se nahoru? Na onen sráz?“ A přece roste, roste ohromně... Již se nemihají v dálavě jednotlivé pahrbky... Jediná nehorázná, spoustná vlna objímá celý kruh obzoru. Letí, letí na nás! — Nese se třeskutým vichrem, hrne se spoustou nerůdnou. Všecko se kolkol zatřáslo, — tam pak, v oné letící, obrovské spoustě třesk i hrom, i tisícehrdelný, železný řev... Ha! Jaká to vřava a vytí! Toť země zaskučela strachem!... Konec jí! Konec všemu! Chlapec zapištěl ještě jednou... Chtěl jsem se uchytiti druhův — ale všickni jsme již byli zničeni, pohřbeni, potopeni, uneseni onou, jak inkoust černou, ledovou, řvoucí vlnou! Tma... tma věčná! Ledva dechu popadaje, procitnul jsem. V březnu r. 1878. |
|
<urn:uuid:ef893725-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Asekurační spolek »rakousko-uherských cukrovarníků« Asekurační spolek »Pešťská pojišťující společnosť.« Asekurační spolek »Assicurazioni Generali« v Terstu. Auersperg Frant., kníže, majitel panství v Žlebích. Buquoy Karel de Longueval, hrabě, c. k. poručík a majitel panství v Novohradě. |
|
<urn:uuid:ef893727-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | *) Slovo „Nornberg“ bylo současně tuhou přeškrtnuto a napsáno „Eger“. Norimberský zpravodaj zapomněl že sedí v Chebu. |
|
<urn:uuid:ef893728-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 4/ P. P. Rubens — kopie (Willem Panneels?): Pravá noha vatikánského Laokoonta. Kodaň, Statens Museum for Kunst. Snímek z archivu ÚTDU ČSAV |
|
<urn:uuid:ef893729-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Do večera jsem žala zabolela mně hlava; můj pan švakr přerozumný našukal mi metličkou, nařezal mi březovou. |
|
<urn:uuid:ef89372a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Druhého dne v 9 hodin ráno dostal jsem telegrafickou zprávu do Prahy od Hyrka: „Neštěstí. Všecko vyhořelo, přijeďte hned.“ To bylo 29. listopadu. Polekal jsem se tak, že nemohl jsem ani sám do Bystré jeti. Poslal jsem tam účetního p. Machatíka, jenž vrátiv se, vypravoval mi, že babička Hyrková viděla krátce před vypuknutím požáru tři muže, z nichž dva se dívali do stavení a dávali pozor, třetí pak běžel ke stodole. Téhož dne psal jsem ještě pojišťovacím společnostem, že jsem vyhořel. Po té byl výslech přerušen, a v přelíčení pokračováno o 3. hod. odp. Po výpovědi občalovaného Meisla táže se předseda: Co jste dělal v Bystré dne 28. listopadu? — Obž.: Přišel jsem tam, abych prodal živnosť. Celá obec skoro byla při tom. Smlouval jsem s kupci, kteří se ke koupi hlásili. Potom jsem šel s Bucharem do skladiště, kde Šátek balil zboží. Tam jsme se nezdrželi ani minutu; ostatně byl Buchar pořád se mnou, a kdybych byl něco zapaloval, byl by to jistě musil viděti. Předs.: Hyrek dosvědčuje, že jste tam byl déle než jednu minutu. — Obž.: To není pravda. — Předs-: Také Šátek tvrdí, že jste zapaloval šňůru doutníkem. — Obž.: Není pravda. Předs.: Co můžete říci na to, že při procházce po Václavském náměstí v Praze, pravil jste Hyrkovi, že by bylo nejlépe, aby to někdo zapálil? — Obž.: S Hyrkem jsem mluvil, to je pravda; ale k tomu jsem ho nesváděl, aby mou živnosť zapálil. — Předs.: Co tedy máte proti svědectví Hyrkovu? — Obž.: Hyrek nesvědčil správně; chtěl se dostati z vyšetřovací vazby, toť vše. — Předs.: A co namítáte proti Šátkovi? — Obž.: Šátek také nemluví pravdu. Předs.: Ale povídá se, že jste skutečně toho dne kouřil. — Obž.: Nekouřil jsem. — Předs.: Deset svědků vám to dotvrdí. — Obž.: Pan vyšetřující soudce tázal se všech svědků, jestli jsem kouřil viržinko. Všichni řekli, že ne, a z toho soudil, že ne, a z toho soudil, že jsem kouřil jiný doutník. Předs.: Před požárem již kolovala v Bystré pověsť, že bude u vás hořeti. — Obž.: Také jsem to slyšel; pan starosta mi to vzkázal. — Předs.: Nu, a víte snad, jak oheň vyšel? — Obž.: To nevím, ale babička Hyrková vypravovala, že viděla ten den tři muže, z nichž dva byli na stráži, třetí pak běžel ke stodole. Předs.: Šátek později změnil svou výpověď ve váš prospěch. Ale stalo se to prý následkem vaší domluvy. Obž.: O tom nevím ničeho. Já jej k tomu nenaváděl. Předs.: Šátek říká též, že naváděl jste i Hyrka, aby svou výpověď změnil. — Obž.: To není pravda. Jednou jsem šel z kanceláře vězeňské, a tu potkav Šátka, pravil jsem mu, proč teď vypovídá jinak, nežli v Semilech. On na to řekl, že mluví pořád stejně. — Předs.: Ale slyšeli to také jiní, na př. Anlauf. — Obž.: Anlauf je mordýř a byl včera odsouzen k doživotnímu žaláři v Kartouzích. Já jsem člověk zachovalý, i myslím, že mně bude spíše věřeno než-li jemu. Tím byl výslech obžalovaného skončen a dne 9. února ráno počato výslechem svědků. První svědek Filip Weissenstein, svak obžalovaného, po soudní poradě vzat byl do přísahy. Vypravuje, že byl 9 let cestujícím u Meisla a v létě 1887 stal se správcem Meislova statku v Bystré. Platu měl 90 zl. měsíčně; jinak vypravuje okolnosti známé již z obžaloby a z výslechu Meislova. Předs.: Jest pravda, že vás Meisl naváděl, abyste v Bystré jeho živnosť zapálil? — Svědek: Když jsem byl předvolán k soudu v Semilech, ptal se mne pan auskultant, je-li pravda, že mne Meisl sváděl, abych zapálil. Řekl jsem, že mne nenaváděl. Na to pravil pan auskultant, že to dotvrdí dva svědci; a tu v rozčilení jsem odpověděl, že mne Meisl naváděl. V pravdě však nesváděl mne k ničemu, já to řekl jen ze zlosti proti Moislovi. — Předs.: Proč dnes měníte svou výpověď? Chcete tím snad Meislovi pomoci? — Svědek: Tenkráte byl jsem bez chleba a proto řekl jsem to ze msty. Dnes však mě srdce nad tím bolí a proto musím mluviti pravdu. Předs.: Víte, že Meisl zapálil si živnosť svou sám? — Svědek: Přiznal jsem se již s lítostným srdcem, že Meisl mne nenaváděl, abych zapálil, a chtěl bych umřít, když si to zapálil sám. Stát. zástupce: Vysvětlete mi, proč mluvíte dnes jinak? Buďto jste lhal v přípravném vyšetřování nebo lžete dnes! Musil bych tedy zavésti s vámi vyšetřování pro zločin utrhání na cti nebo pro zločin podvodu. — Svědek: Musím setrvati na tom, že Meisl mne .k ničemu nenaváděl. K návrhu p. státního zástupce vzat byl pak ihned svědek do vyšetřovací vazby. (Dokonč.) |
|
<urn:uuid:ef89372b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 4. podřadí. PROBOSCIDEA Illiger (chobotnatci). Poloploskochodci, prstů 5; býložravci. Carpalia v řadách, tarsalia skoro střídavá. Fibula úplná, spojena s kostí hlezennou i patní. 2—4 přední zuby přeměněny ve „kly“; špičáky scházejí. S dlouhým chobotem. Placenta zonaris. Deciduata. Bradavky mléčné na hrudi. Po miocénu. Kosmopolité kromě Australie; teď ssavci palaeotropičtí. Dinotheriidáe. Hořejších zubů předních není, dolejší přeměněny v tesáky dolů zakřivené. Dinotherium. Miocén, Evropa a Indie. Elephantidae (sloni). Mastodon má kly hořejší i dolejší. Miocén a pliocén v Evropě, Indii a sev. Americe; pleistocén v sev., střední i již. Americe. Elephas (slon), s hořejšími toliko kly. Od svrchního miočénu v Indii. Pliocén a pleistocén v Asii, Evropě, sev. Africe, sev. a již. Americe. Recentní v Africe, Indii, na Ceyloně a Sumatře. 5. podřadí. CONDYLARTHRA Cope. Ploskochodci, prstů 5. Carpalia v řadách. Chrup úplný. Fibula celá, ale není s kostí patní nebo hlezennou spojena. Eocén, sev. Amerika a Evropa. Periptychus a Meniscotherium. Zpodní eocén, Spojené Obce. Phenacodus. Zpodní eocén, Evropa a Spojené Obce. 6. podřadí. LITOPTERNA Ameghino. Prstochodci (digitigrada). Carpalia a tarsalia v řadách. Fibula úplná, spojena s kostí patní i hlezennou. Nohy lichoprsté. Třetihory, již. Amerika. Macrauchenia. Od miocénu do pleistocénu. Proterotherium. Eocén a oligocén. 7. podřadí. PERISSODACTYLA (Cuvier) Owen (lichoprstí). Prstochodci. Osou končetiny jest III. prst. Carpalia |
|
<urn:uuid:ef89372c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | vání státních zaměstnanců uhlím ze státních uhelných skladů. Z časových věcí veřejných zaměstnanců zasáhlo Ústředí s úspěchem zejména také pro příznivější úpravu dovolených na zotavenou a to pro celkové řešení i v jednotli- Z. O. Ú. vých oborech. |
|
<urn:uuid:ef89372d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | MINCE pamětní 4. Volf Hölzel ze Sternsteina mncmistr Katnhorský 1620. 23 Maxm. Hořtálek z Javořic direktor zemský 1620 4. Adam z Hradce nejvyššť purklrabí Pražský 1505. |
|
<urn:uuid:ef89372e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | zivovou stopkou a cévami prostředně s pobřišnicí a vystupovati štěrbinou stěn břišních. Rozeznáváme vlastní kýly tukové, povstávající proměněním prvotního vaku kylného a kýlovité nádory tukové, kteréž nesouvisí s prvotním vakem kylným, a jen buď co do tvaru a místa, kdež je nalezáme, kýle se podobají aneb příčinou jsou, že teprv druhotně pobřišnice se vychlípí. Kýla tuková povstává, když se v subserosní vrstvě starého vaku kylného, tedy mezi serosním listem a povázkou břišní příčnou (fascia abdominalis transversa) nahromadí tuk. Dle toho pak, vystoupil-li vak kylný za aneb před vchod kylný, maje pak obrácený otvor buďto do vnitř k dutině břišní aneb byl-li uveden nazpět vesměs (en bloc) maje otvor na venek, dno k dutině břišní obrácené, rozeznáváme zevnější a vnitřní kýly tukové. Zbytek prvotního vaku kylného lze poznati buď co dutý kanál neb co boubel (cysta) aneb co provázek. Kýly tukové jsou u mužů obyčejně tříselné, u žen pak stehenné. Někdy jest více kyl tukových pospolu, aneb na jedné straně kýla tuková, na druhé kýla utrobní. Nahromadil-li se tuk částečně a jednostranně mezi oběma listy vaku kylného, pak se vtlačí do dutiny kylné, tvoříc výrostek stopečnatý, podobný přirostlé kýle oponové aneb vyplňujíc docela vak. Když se vak kylný nějakým spůsobem zvláště užíváním tvrdých připasadel uzavřel, nahromaďuje-li se tuk mezi vrstvami jeho tak hojně, že vyplní dutinu vakovou, pak podrží kýla svou dřívější podobu a polohu; stane se tvrdší a nedá se vpraviti nazpět; velikost její se nemění ani při kašli ani při nucení ani když odložíme docela připasadlo: kýla utrobná proměnila se v kýlu tukovou, v jejímžto vnitřku nacházíme prostor souvisící jedním neb více tenkými otvory s dutinou břišní. Zvláště kýly stehenné oddělují se co cysty velmi často a zacházejí; a jak známo, může se to častěji u téže osoby a na téže straně státi, tak že pak kruh stehenní jest obklíčen mnoha v cysty srostlými vaky kylnými. Zcela podobné poměry nalezáme u vaků kylných, kteréž nějakým spůsobem, buď uvedením vesměs (reposition en bloc) aneb znenáhla působením připasadel a zmohutněním tuku samy nazpět uvedeny byly; jsou to kýly malé, kteréž takto zajíti mohou, kdežto u větších kyl vak pevně s okolím sroste a pak více se nedá v celku nazpět uvésti aneb vklopiti. Zajde-li vak kylný a vyplní-li se tukem, nepřestává náchylnost k vytvoření nového vaku kylného na témž místě. Můžeme tedy u jednoho a téhož průchodu nalézti nový otevřený vak vedle kýly tukové. Kylovité nádory tukové. Na pobřišnici jsou některá místa, kteréž zvláště náchylny jsou k nahromaďování tuku mezi oba její listy. K těm patří celý prostor malé pánve okolí měchýře a konečníku a vnitřních genitalií pak ileopsoas až k otvoru tříselnímu a stehennímu okolí zarostlé |
|
<urn:uuid:ef89372f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | hino. Z filmové bursy. Plamen. (Slaviafilm.) Před svým odjez dem do Los Angelos, kde filmuje nyní s Mary Pickford, vytvořil Lubič v Německu několik vynikajících filmů; tento je jeden z posledních a nejpěknějších z nich. Už dávno jsme neviděli tolik srdečnosti, milé vtipnosti a neafektovanosti, jako je jí obsaženo v tomto ději, ve kterém se věci a děje ukazují takové, jakými skutečně jsou, kde není přehnaně dokonalých typů, které nakonec omrzí svou přílišnou typičností a nepravděpodobností, s jakou každý naprosto dobrý člověk koná jen naprosto dobré činy a každý zločinec je zločincem i při otevírání dveří. Zde není kontrastů; je tu ovzduší veselých pařížských grisetek z let šedesátých, z doby která nám připomene svými kroji a interieury naše babičky a fotografie ze starého rodinného alba, dámy v přiléhavých živůtcích, plných kraječek, volánků a fichus v širokánských taftových sukních, s pletenci vlasů kolem hlavy a malým kloboučkem navrchu; pány ve vysokých cylindrech, přiléhavých spodcích a krátkých pelerinkách — to všecko není tady divadelně přehnáno a nalíčeno, ale je to věrné, jako by celý film byl brán opravdu před šedesáti lety, a naše prababičky si v něm zahrály. Děj není ani tragedií, ani veselohrou — chvilku veselý, chvilku smutný, jak to bývá ve skutečnosti: je veselý a pestrý život v bohemské kavárně, kde se scházejí hezké grisettky a tak sympaticky bezstarostně popíjejí kávu, tančí kankán, svádějí hotsy, lákají z nich peníze aby mohly zaplatiti svůj byt a posluhu staré čarodějnici bytné, nenáviděné a přece nějak k srdci přirostlé panovnici nad nepořádným, špinavým pokojíkem, který je třeba na rychlo upravovati, aby se v něm očekávaný milenec „cítil jako doma“; a je smutný k pláči ten život po boku milence, u něhož je nutno se skrývati před jeho matkou a před celou veřejností, kde vyjíti na pavlač, nadýchat se čerstvého vzduchu, znamená vydati se na pospas jazykům celé ulice; tak smutný a tak plný sebezapírání, že dožene ke chvilce návratu k dlouho odpíranému nočnímu životu a odtud ke skoku z okna podkrovního pokoje do osvětlených, rušných ulic noční Paříže. To celé ovzduší, připomínající Murgerovu Bohemu, vycítila a vyjádřila Pola Negri v hlavní úloze, podivuhodně odpovídající jejímu zjevu a celému |
|
<urn:uuid:ef893730-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Poſlednj kázánj w ſtarém chrámu Pánē ewangel. w Poſſjně na den ſwēcenj nowého dne 22. zářj 1850. |
|
<urn:uuid:ef893731-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Radounka. V neděli, dne 17. t m. měli jsme tu milou návštěvu Dorost Sokola j hradeckého a žákyně usporádali k nám vycházku, při kteréžto příležitosti provedli tu řadu roztomilých her a veselých rejů. Byla to pro nás nevídaná podívaná. Dlouho si budem o tom vyprávěti a s radosti na posvícenské letošní odpoledne vzpomínati. Děkujeme všem účinkujícím i milým hostům a připojujeme upřímné přání: Nezapomeňte na nás a příležitostně nás zase navštivte. Na zdar! Češi z Radounky. |
|
<urn:uuid:ef893732-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | „Tak, Poldoušku, rozvázala to, vysypala, dala na talíře. Pozor na láhev, to je ruský. A já skočím ještě pro svou lampu — uděláme si slavnostní osvětlení, jako v divadle.“ Za chvíli přináší lampu ze svého mládeneckého bytu. „Tak, můžeme začít.“ Paní Hlaváčková šourá se z kuchyně, přinášejíc mísu zemčat na loupačku. Fousek: No co pak, paní maminko, co pak to? Brambory na loupačku! Vždyť je tu šunka, uzený jazyk, sardinky, kaviár. Smím prosit o trochu sekané cibule? Rozetřeme si kaviár se sardinkou. To je moje specialita. A s cibulkou. A maminka si vezme s námi. Kam pak brambory na loupačku! Matka: Aby vám Pánbůh do smrti dal do syta brambor na loupačku, Karlíčku! A k nim do syta čistého vepřového sádla na pomazanou. Do smrti, Karlíčku! Fousek: No, to snad ano, paní maminko. Ale jen brambory? To bych ani o dlouhé živobytí nestál — Matka: To vám uvěřím teprv, Karlíčku, až mi to řeknete taky na své smrtelné posteli. Fousek (udobřuje): Tedy jen si vezměte s námi. Vždyť já si taky brambůrek oloupám. Paní Hlaváčková všeho střídmě požívala, skromnou sklenici piva vypila. O půlnoci zakouřilo se po prvé z číší horkého punče. Otevřeli okno, aby nepřeslechli výstřel dělový, aby slyšeli zvony, a když se rozezvučely a když číše o sebe zazvonily na pozdrav novému roku, zvěstoval Fousek svoji novinu. Paní Hlaváčková dobře hádala. Karla |
|
<urn:uuid:ef893734-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Š. K. „Duras“ Čistá v roce 1941. V jubilejním roce 1941 získal Š. K. „Duras“ Čistá několik velmi pěkných úspěchů. V prvé řadě v turnaji o pohár Dr. Herolda byl vyřazen teprve 3. rozhodujícím zápasem prvotříd. Š. O. S. K. Bakovem v poměru 51/2—21/2 když každý klub na domácí půdě stejným scorem vyhrál. Handikapován byl v druhém zápase onemocněním svého vedoucího hráče Pachmana, čímž soupeř získal 1 bod zdarma. Velmi dobře zahrál klub proti dnes největšímu klubu župy Š. K. „Duras“ Mnichovo Hradiště, kde vyhrál v poměru 51/2—41/2 bodům. Nejkrásnějším úspěchem klubu bylo vítězství ve velmi populární soutěži o Pojizerský pohár o který hrají kluby Rožátov, Podlázky a „Duras“ Čistá. V hlavní soutěži získal „Duras“ 16—3 bodům a obsadil 5 prvních míst, ve finale zvítězil Pachman nad Grolmusem, oba Čistá. — V soutěži o pohár útěchy skončil klub pouze o 1/2 bodu za Š. K. Rožátovem i když Vratišovský zvítězil ve finale nad obávaným hráčem Rožátova R. Reinartem. V měsíci lednu zúčastnili se hráči Grolmus, Pachman, Vratišovský a Hradiský bleskového turnaje v Jičíně, kde se umístili velmi čestně. Na jubilejní simultánku pozval si klub předního hráče a přítele čisteckých šachistů pana prof. inž. V. Soukupa z „Charouska“ Ml. Boleslav a i zde dosáhli hráči Čisté 4 z 8 možných bodů. Přítomní hosté 11/2 ze 4 možných bodů. Celkem zvítězil p. inž. V. Soukup v poměru 61/2—51/2 bodům. — V klubu byl jako každoročně uspořádán turnaj o přebor a přinesl násl. výsledek: 1. Pachman 71/2, 2. až 4. Grolmus, Vratišovský a Ekrt L. po 5 bodech, Šindelář 3, 6. Hradiský 21/2, 7.—8. Padour a Bernkopf po 2 b. a Venclík bez bodů. Turnaj byl dohrán na jaře 1941. — Vylučovací soutěž |
|
<urn:uuid:ef893735-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Indové pak nejedí nižádné maso, ani z jalovice, ani skopové, ani drůbež, ani ryby, ani vepřové, ale vepřů je u nich mnoho; jedí dvakrát za den, ale v noci nejedí a víno nepijí ani syty; s besermeny nepijí ani nejedí. Jejich jídlo je špatné a jeden nepije ani nejí s druhým, ani se ženou; jedí bryněc a kičiri s máslem, jedí různé trávy a vaří je s máslem a mlékem, jedí vše pravou rukou a do levé nevezmou nic; nůž nedrží a lžice neznají; na cestách každý si vaří kaši a každý má svůj hrnec. Před besermeny se schovávají, aby se nepodíval ani do hrnce, ani na jídlo a jestliže se besermen podíval na jídlo, Ind je nejí; když někdo jí, přikrývá se šátkem, aby ho nikdo neviděl. Při modlitbě jsou obráceni ha východ, po rusku, vysoko zvedají obě ruce, kladou je na témě a kloní se až k zemi a pokládají se na zem: to je jejich klanění. A než k jídlu usednou, umývají si ruce i nohy, ano i ústa si vyplachují. Jejich butchany jsou bez dveří, směrem na východ a Butové stojí na východě Když z nich někdo zemře, tak ho spalují a popel házejí do vody. Když žena rodí dítě, přijímá je muž, jméno synu dává otec a dceři matka; a dobrých mravů nemají a studu neznají. Když někdo odchází nebo přichází, uklání se po mnišsku oběma rukama se dotkne země a při tom nic neříká. Do Pervotu se jezdí o velkém postu k Butovi, to je jejich Jerusalem, po besermensku Mekka, po rusku Jerusalim a po indicku Parvat. A sjížději se všichni nazí, jenom na zadku mají šátek; ženy jsou všechny nahé, jen na zadku mají závoj, některé jsou v závojích a, Pane Bože, na hrdle mají perle, mnoho drahokamů a na rukou náramky a zlaté prsteny. Douvnitř butchany jezdí na volech a vůl má rohy okované mědi a na krku tři sta zvonečků a kopyta okovaná; ty voly nazývají »ačče«. Indové pak vola nazývají otcem a krávu matkou, na jejich lejně pekou chléb a jídlo si vaří a tím popelem si mažou líce, čelo a celé tělo. A to je jejich označení. V neděli a v pondělí jedí jednou denně. V Indii jak pačektur, a učuzeder: sikiš ilarsen iki šitelj; akečany ilja atyrsen atle žetelj ber; bulara dostor; a kul karavaš učuz čar funa chub bem funa chub chubesija; kapkara am čok kiči choš. Z Pervati pak jsem přijel do bederu za patnáct dni na besermenský Ulu bajram. A nevím, kdy je velký den vzkříšení Kristova, ale podle znaků hádám, že křesťanský velký den bývá dříve než besermenský svátek o devět dní nebo o deset dní. A s sebou nemám nic, nijaké knihy, z Rusi jsme vzali s sebou knihy; ale když mě oloupili, vzali mi je a já jsem zapomněl veškerou víru křesťanskou i svátky křesťanské, ani o velikonocích, ani o narození Kristově nic nevím, ani středy ani pátku neznám; zatím se modlím jako pohani. |
|
<urn:uuid:ef893736-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Obr. 63. Škola Komenského na titulním listě k amsterodamskému vydání Sebr. spisů didaktických. |
|
<urn:uuid:ef893737-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 4. Obracení a prohlížení vajec. Prvý den ponechají se vejce v úplném klidu, dvířka se neotvírají. Druhý a třetí den vždy ráno a večer lísky se obrátí. Po uplynutí tří dnů obracejí se nejen lísky, ale i vejce každodenně dvakrát, nejlépe ráno a večer, a to jednou, aby byla vejce křížky vzhůru, podruhé nulami, což se až do sedmého dne večer u obou líhní dělá ručně. Byla-li v líhni ze začátku hodně nižší teplota, snad jen 95—98, pak je dobře přehlížeti až osmého dne a kratší dobu ochlazovati. Sedmého dne prohlížejí se vejce pomocí vejcohledu, jenž nasadí se na úzkou lampu nebo svíčku tak, aby plamen byl proti otvoru a přidržuje se vejce do otvoru v sukně vystřiženého. — Jiný druh vejcohledu je t. zv. „Cerami“ a opět jiný, t. zv. zrcadlový, který vejce úplně prosvítí. (Viz náš ceník drůbež. potřeb.) Vejce, která se jeví úplně čiistá (obr. 1.), odložíme a upotřebíme v domácnosti, |
|
<urn:uuid:ef893739-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | počasí přeje: nasadit všechny reservy, zmobilisovat všechny síly a hmoty od odpadků a starého železa počínajíc až po účelné rozdělení nejlepších pracovních sil mezi námi a Slovenskem. My pobudou snad ještě dlouhou dobu plánovací komise pro další měsísíláme na př. na Slovensko techdost velké, přesto že víme, že plán ce. Je to program bohatý a obníky a projektanty a Slovensko je realisticky sestaven. nám dává k disposici pilné ruce. tlžný. Ale lze očekávat, že Ústřed- Jádro zvýšení výroby spočivá ní plánovaci komise i tyto úkoly Ústřední plánovací komise dědo určité míry ovšem ve včasném vyřeší. Jen namátkou bychom se lá dobrou práci. Ale to samo o uskutečnění strojních investic. A zmínili o problému dalšího snísobě nestačí k úspěchu, byť toho to nám dosud nějak neklape. žení cen, o zhodnocení zkušeností nejlepšího plánu. Plán může býti Jsme o několik měsíců pozadu. s Intervenční cenovou politikou a uskutečněn jen živou prací a za- Budeme se proto muset soustřevšim co s tím souvisí, o kontrole se jen prací. Proto budeme musel dit při provádění investic přededodržení a uskutečnění nově jít trochu niž a blíž, k podnikům vším na všechny nejdůležitější uzavřených obchodních smluv oba továrnám, do závodů, do dílen. obory, na investice v báňském zvláště se všemi slovanskými stápřímo na pracoviště. Věnujme průmyslu, v hutnictví, v chemii ty, o změně v plánu zahraničnízvláštní péči výrobním výborům. a kovoprůmyslu. ho obchodu vzhledem k neúrodě. Ukažme každému jednotlivci je- Ve stavebnictví půjde především Organisace průmyslu, peněžnicho účast v práci pro splnění pláo to, abychom celou dobu zimy tví a distribuce, organisace pránu. využili plně pro dokončení prací ce samotné klade — má-li nejlépe Všichni mějme v mysli, jak nasloužit splňování plánu — ještě ve smyslu plánu 1947 a přípravu ší ředitelé a vedoucí podniků, tak další úkoly Vesnice vyžadují prásplnění plánu v roce 1948. Zima naše odbory u zaměstnanecké ravě tak splnění slibů dvouletky tentokráte nesmí znamenat předy, že je nutno zlepšit práci, jako Slovensko a hospodářsky ručení stavební sezony. zrychlit pracovní tempo, zvýšit slabé kraje. Z těchto úkolů vyrostou provávýkonnost práce, prohloubit po- Kuždým měsícem rostou úkoly. děci plány, které v nejbližší době chopeni pro planovací povinnosti každým dnem rostou viditelně výbude nutno sestavit pro všechny i dosáhnout větší hospodárnosti a hospodářské úseky pro rok 1948. sledky, byť někdy skrývané pod lepší jakosti. V závodech, mezi nehodnu neúrody. Ale bez plámi Bude to velká úloha pro orgány dilnami a i jednotlivci je nutno vrcholné plánovaci služby, které bychom mnohem hůře zdolávali rozvinout soutěžení jako zkoušku budou muset plně využit všech takové následky počasí jaké jsou pro onu velkou soutěž, která nám zkušeností z roku 1947. Při tom tentokráte. Ovšem, že práce na zaručí vítězství nad všemi obtípůjde též o to, aby se již uplatplánu předpokládá nasazen všech žemi zaviněnými vyšší mocí. sil, poctivou práci a velkou discinily nové zpřesněné methody japlinu. kostního plánování. Pokračujme tedy odhodlaně v Budeme se muset učit — a k Nemůžeme zde vypočítat všepráci za splnění naší dvouletky, chny úkoly a celý pracovní pro- tomu nás vybízí taková událost aby slova „více práce“ zůstala slogram, který si vytkla Ústřední neúrody víc, než když pán Bůh vem dne. |
Subsets and Splits