id
stringlengths 47
47
| part
stringclasses 1
value | title
stringclasses 1
value | text
stringlengths 40
26.3k
|
|---|---|---|---|
<urn:uuid:ef89373b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | řícím ukládají, to jest interní záležitostí oněch pastýřů a jejich oveček, a není nikdy slušno, plésti se do cizích záležitosti. Řeči vůdců českých politických stran zajímavě karakterisuje „Mor.Kraj“: Řeč Kramářova je jako kráska, ochotna se oddati za každou cenu, — jen když je to vzácnému pánovi. Řeč Stránského spíše jako dívka, která i po vysokorodém nápadníkovi žádá, aby ji prohlásil před světem za sobě rovnou. Hrubanova je jako krasavice, jež si dává napřed platit hotovými, kdežto Kramářova si dává platit — sliby. Nejpolitičtější byla řeč Masarykova. Byla vrcholem debaty. |
|
<urn:uuid:ef89373d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nestačí však rozděliti zemi pouze v pásma dle výšky nadmořské. Hercegovina jest příliš rozsáhlou, než abychom ji anthropogeograficky mohli projednávati jako celek jednolitý, dělíť se v jisté oblasti přírodními i hospodářskými poměry dosti od sebe se lišící. Zvláště jeden důležitý činitel zasluhuje pozornosti, totiž jakost půdy a důležitost její pro hospodářství, závislá na tom zvláště, která hornina tvoří povrch půdy a jak přízniva jest vzdělávání. Není již ani takových prací anthropogeografických nedostatek, které právě propracovány na základě oblastí jednotlivých hornin. V Hercegovině bylo by na pohled na snadě dělení v území vápencové, v území břidlic, k němuž vpočísti lze i flyš horního údolí Neretvy, a konečně v území sladkovodních tercierních a recentních usazenin, totiž hlavně polje a naplavené roviny poříční. |
|
<urn:uuid:ef89373e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | EEG nálezy u zraněných dětí Děti byly elektroencefalograficky vyšetřovány na neurologickém oddělení Fakultní dětské nemocnice v Brně na osmisvodovém přístroji Kaiser. Záznamy byly snímány a klinické vyšetření prováděno podle časového plánu, uvedeného v práci o preventivní léčbě posttraumatické epilepsie u dospělých, většinou v den klinického vyšetření a podle potřeby i v mezidobí. První záznamy byly pořízeny většinou dva až šest dní po zranění, méně často později pro nemožnost přiložit elektrody na hlavu pacienta. Ve skupině dětí s bezprostředními a časnými zá- |
|
<urn:uuid:ef89373f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ani panu baronovi Bukvicovi, jenž přece do této chvíle ani rukama ani hlavou nepracoval. Nač by vůbec kdo se zříkal zábavy, může-li jí dosíci? Chválím ho hlavně za to, že více ještě hájí zvěř než honí, zvláště za posledních právě uplynulých let. A má jí, té zvěře! Několik dní tomu, jsem zvěděl, že obnovil starý nájem a přinajal ještě dva nové revíry. Kdyby každý větší statkář u nás a vůbec každý, jemuž jeho prostředky dovolují najmouti si honitbu, hájil zvěř jako on, co by jí bylo v Čechách! Dlužno uvážit, že není lhostejno, jevíli se v které zemi přebytek nebo nedostatek zvěře. To má nepopíratelný význam národohospodářský. Ovšem, všecko má své meze a je na bíledni, že nesmí býti zvěře tolik, aby ohrožovala úrodu na polích, ale tolik jí v revírech páně baronových přece zas není. Nezdržuje se tam ani vysoká ani černá zvěř, které nelze trpěti v krajích agrárních. Baron Bukvice platí nyní za honitbu půl třetího tisíce ročně nájmu, správně řečeno, neplatí to on, ale vyplácí to za něho jeho faktotum Josef, což dlužno jen schvalovati, ježto Josef rozumí vyplácení lépe než jeho urozený pán a velitel. Za to pan baron, jenž po několik let hájil a v zimě bohatě přikrmoval, má letos tolik zvěře, že chtě nechtě, musí uspořádat velké hony. Přípravy k nim se již činí, je pozván každý kdo má ručnici, z města i okolí, počítajíc v to selské notábly. Rozdá se spousta ulovené zvěře a přece jí zbude panu baronovi tolik, že za ni utrží od zvěřinářů snad několik tisíc na hotových. Tak aspoň vypočetl zase Josef, jenž vyhotovil zároveň smlouvu se zvěřinářem. Ten skoupí všecku Klostermann: Zbyněk Bukvice. IV. |
|
<urn:uuid:ef893740-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Z četných projevů uznání za loňská semena prémiová, stále nás docházejících, hudiž nám dovoleno několik tu otisknouti: „S Vašimi prémiovými semeny jsem co nejvíce květin, ač byly všecky krásné, zejména Kochia vyrostla spokojen a těším se již na zahrádku, již letos chci ve veliké, nádherné keře. Děkuji předem za zaslání všemi květinami osadit. Dosud jsem vybíral jen některé, nových semen.“ ale viděl jsem u kolegů, že i ty mnou odstrčené jsou skrostné. Želeniny jsou vždycky a všecky znamenité: Vilém Halfar, učitel v Hlubotci. |
|
<urn:uuid:ef893741-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Adlerovými,86) Vančurovými,86) Bergmarkovými a Kühnovými.8 Jak si vysvětlíme poruchy diurese u chorob jaterních? Jistě nejen mechanickou a hormonální účastí jater na vodním metabolismu. Zejména jsou to u těžkých zjevných poruch jater předně hepatogenní změny fysikálněchemických sil, ovládajících vnitřní cirkulaci tekutin: změny osmotického a onkotického tlaku na obou stranách stěny kapilár. Organismus hepatiků je ochuzován o bílkoviny (Vančura), mění se poměr bílkovin krevních (albuminů a globulinů), mění se kapacita a intensita bobtnání a hydrofilie tkání. S poruchou jater souvisí porucha ve výměně elektrolytů a tedy změna osmotických poměrů. Vedle změn fysikálně-chemických sil třeba vzpomenouti změn mechanických sil, a tím nového činitele, t. j. porušené rovnováhy obou jmenovaných činitelů. Třeba uvažovati o změnách v stěnách krevních kapilár, ač je nelze ani kvalifikovati ani hodnotiti; vždyť dodnes nevíme, zda se u zdravého organismu chovají stěny kapiláry vždy a všude stejně. Vzpomeneme-li i změn funkčního rytmu jater (Forsgren),88) hepatogenních poruch vegetativního systému nervového a ledvin (nephropathia hepatica), nevyčerpali jsme tím ještě účast jater na poruchách výměny vody u chorob jaterních. Na počátku své práce jsem zdůraznil, že funkční zkouška jater musí býti specifická, jednoduchá a neškodná. Posledním dvěma požadavkům vodní pokus plně vyhovuje. Vzhledem k složité regulaci výměny vody nemůžeme však považovati vodní pokus za specifickou zkoušku jater. Podobné reakce jako u hepatiků se projevují i u vegetativních neuros, splanchnoptos, thyreotoxikos atd. Nevyhovuje-li reakce požadavkům diferenčně-diagnostickým, lze jí využíti v prognose choroby. Její velkou předností je, že nám odhaluje funkční poruchy v prvních fázích choroby a určuje nejen kvalitu, nýbrž i kvantitu poškození jater. Vodní pokus je obohacením funkční diagnostiky jater, nesmíme však zapomínati, že je diurese toliko dílčí funkce jater. Podle výsledku vodního pokusu nelze souditi o funkčním stavu jater jako celku. |
|
<urn:uuid:ef893742-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | knížky neshoduje, zatklo jej a dodalo do vazby ku krajskému soudu v Jičíně. Zde uvězněn byl v jedné celi s Josefem Bartoničkem, jenž byl ve vyšetřování pro zločin žhářství. Když Bartoniček se ve vězení oběsil, vzal si Öffner jeho nový klobouk, abyprý měl něco po oběšeném, že to přináší štěstí. Nic mu to ale nepomohlo. Dne 28. června odsouzen byl pro krádež obleku Josefu Skrbkovi na 10 měsíců do těžkého žaláře. * Ze soudní síně. Antonín Riedl, majitel hostince v Jeseném u Semil, muž bezúhonný, nejlepší pověsti požívající, obžalován byl na udání Antonína Pekaře z Jeseného, že jemu odcizil před 12 lety 3 korce žita. Hlavní přelíčení v záležitosti této ustanoveno bylo u c.k. krajského soudu Jičínského. Celá řada svědků — vesměs rodina a přátelstvo Antonína Pekaře — dosvědčovala, že Riedl skutečně oné krádeže se dopustil. Protokoly svědků měly se pouze čísti. Obhájce obžalovaného pan notář Heindl vymohl však na soudu odročení přelíčení a předvolání četných svědků. Při druhém přelíčení vyšlo výpovědí nestranných svědků na jevo, že celé udání proti Riedlovi bylo vymyšlené, že Josef Pekař, syn Antonína Pekaře ze msty ono udání proti Riedlovi zosnoval a že týž dokonce jednu svědkyni potloukl, proto že pikle rodiny Pekařové proti Riedlovi prozradila; pročež krajský soud Antonína Riedla obžaloby sprostil a jej za nevinna prohlásil. Antonína Riedla, který po trapném vyšetřování celý den před soudem stál, pohnula a rozčílila záležitosť tato tou měrou, že v okamžiku, kde předseda soudu rozsudek prohlásil, který jemu skvělého zadostiučinění poskytl, bez sebe k zemi klesl. Přivolaný soudní lékař prohlásil, že mdloba nastala následkem velkého rozčílení a vedra v soudní síni panujícího a že nebude míti nižádných následkův. Josef Pekař byl pro sbití svědkyně Kristiny Knapové odsouzen krajským soudem na 1 měsíc do žaláře a proti falešným svědkům zavedeno bude soudní vyšetřování pro podvod. * Flašinetář šlechtic. Jan Vích z Jičína jezdí po světě s velkým flašinetem. Aby pak osobnosť svou obestřel zvláštním leskem a nad všednosť vynikl, vypravoval všude, že flašinet daroval jemu císař, poněvadž prý je on—schudlým šlechticem. Tak činil v Olomouci, Opavě a jinde. Slovům jeho však nedáno víry a o řečech jeho zvěděly úřady. Byl zavolán k soudu a pro předstírání šlechtictví odsouzen k pokutě 100 zl., po případě na 14 dní do vězení. Z toho se Vích odvolal, ale marně. Vyšší instance odvolání jeho zamítly a tak mu nezbude, než si jít své šlechtictví odsedět. * Propuštěn z Kartouz. Dne 27. června propuštěn byl z c. k. trestnice Kartouzské 36letý trestník Antonín Reisinger, bývalý majitel hospodářství z Wimmu z Dolních Rakous. Trestník tento dostal od císaře podruhé milosť. Odsouzen byl r. 1875 pro zločin vraždy porotou v Kremži k smrti provazem. Po vynesení rozsudku udělil mu císař milosť a nejvyšší dvůr soudní vyměřil mu trest 15letého těžkého žaláře, načež jej odvezli do Kartouz. Zde ztrávil 12 let 11 měsíců a 11 dní, načež mu byl opětnou milostí císařskou zbytek trestu prominut. Resinger vyučil se v trestnici tkalcovství a uspořil si 131 zl. * Obchod podloudnický. Následkem zdražení doutníků počíná opět v pohraničních krajinách značně se rozmáhati obchod podloudnicky s doutníký, takže pomyšlí se značně rozmnožiti počet finančních strážníků. A tak je výnos prodeje doutníků na všech stranách ohroženo: strikem kuřáckým, pašeráctvím (kteréž prý je nyní velmi výnosné) i rozmnožením finanční stráže. * Prohlídka masa. Ve středu dne 4. července vykonána v Jičíně policejní prohlídka masa, při čemž zabaveny na jednom místě uzenky jež uznány za nebezpečné k požívání. * Vojenský tabák. Zdražením doutníků a tabáku nastala mezi silnějšími kuřáky veliká poptávka po vojenském tabáku, jenž přese všechny zákazy dostával se až posud všelijakými čipernými manipulacemi do rukou nepovolaných civilistů, z nichž mnozí dávají rozhodně přednost dobře vyschlému a výtečně upravenému tabáku vojenskému před nejlepšími druhy, v prodeji se nalézajícími. Proto obnoven 1. července vojínům přísný rozkaz, aby vůbec žádného tabáku neprodávali a kdo by se proti rozkazu tomu prohřešil, trestán bude tuhým vězením, ba i vazbou na pevnosti. Také učiněno opatření, aby mužstvu dostávalo se jen tolik tabáku, mnoho-li každý sám spotřebuje; voják, o němž jest zjištěno, že z dýmky nekouří, nesmí se vůbec o tabák hlásiti. Ve vojenských vídeňských listech vyslovena tyto dny žádosť, aby vojsku prodávány byly také některé druhy doutníků za cenu výrobní. — Zdražením doutníků valně ubylo kuřáků pověstných viržinek, jichž nyní poměrně nejméně se prodává. Zemřelí v Jičíně. Dne 30. června Anna Kořínková, nádenice z Čejkovic 57 roků, srdeční vadou. Tržní ceny na týd. trhu v Jičíně dne 2. července 1888 1 hektolitr: pšenice 6.20—6.75, žita 4.40—5.08, ječmene 450— 5.00, ovsa 2 30—2.50, hrachu 8.45—0.00, čočky 13.40—.— vikve —.— —. —jahel —.———.—, bramborů 1 20,——— semena jetel. červené —. —— semeno jetel. bílé — 100 kilogr. suš. švestek 9.75—11.30, 100 kg. luč. sena 2.45—2.60, žitné dl. slámy 1.25—1.40, 1 kilogr. másla — 80—.92, 1 kilogr. tvarohu —.14——.16, 1 kilogr. lenu —.— —.—, 1 vejce 2 kr. |
|
<urn:uuid:ef893743-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pro spoluúčast pokoutního nákupu vepřového masa z černé porážky za účelem vlastního hospodářského prospěchu byla Růžena Kocourková, bytem Praha XIX, Na luzích č. 70, trestním nálezem magistrátu hlavního města Prahy ze dne 13. XI. 1918 odsouzena k trestu vězení na dobu 3 týdnů kárného tábora a k peněžité pokutě 10.000 Kčs, v případě nedobytnosti k dalšímu trestu vězení na dobu 21 dnů. 129 Pro nedovolené přebírání zásilek slaniny ze Slovenska do Prahy byl Bedřich Luxa, ml., obchod kůžemi a obuvn, potřebami, trestním nálezem magistrátu hlavního města Prahy ze dne 16. X. 1943 odsouzen k trestu vězení na dobu 1 měsice a k peněžité pokutě 50.000 Kčs, v případě nedobytnosti k dalšímu trestu vězení na dobu 2 měsíců. 152 Pro přepravu 24 kg zrnkové kávy za účelem rozprodaje na černém trhu za ceny značně předražené byla Libuša Aranyová, Hodějov č. 50, okr. Feledince, trestním nálezem magistrátu hlavního města Prahy ze dne 21. IV. 1948 odsouzena k trestu vězení na dobu 7 dnů a k peněžité pokutě 10.000 Kčs, v případě nedobytností k dalšímu trestu věz. na dobu 20 dnů, 130 Pro pokus o koupi exportních vlněných látek na falšovaný přídělový jist byl Jaroslav Dostálek, obchodník, bytem v Praze XII, Jugoslávská 17. trestním nálezem magistrátu hlavního města Prahy ze dne 11 VI. 1940 odsouzen k trestu vězení na dobu 6 týdnů a k peněžité pokutě 100.000 Kčs, v případě nedobytnosti k dalšímu trestu vězení na dobu 300 dnů. 2950 Pro neoprávněný výkup 400 kg třešní přímo od zadařů byl Jaroslav Božek, obchod rybami, bytem v Praze XIX, Smeralova 31, trestním nálezem magistrátu hlavního města Prahy ze dne 16. X. 1948 odsouzen k trestu vězení na dobu 1 dne a k peněžité pokutě 10.000 Kčs, v případě nedobytnosti k dalšímu trestu vězení na dobu 20 dnů. 1a6 |
|
<urn:uuid:ef893744-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | V Praze VIl. Kupujl pytle, hadry, odstřH, Též staré korky koupím. St. Zenkl. Heřmanova 49. 74 |
|
<urn:uuid:ef893745-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Hlinsko Kamenice Pustá (okr. hejtm. Mýto Vysoké) (Kameničky Krouna (okr. hejtm. Mýto Vysoké) Hlinsko Herálec (okr. hejtm. Nové Město, Morava) Svratka |
|
<urn:uuid:ef893747-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | vedou Vítězný boj proti drahotě proaělny obuví Snížily ceny až o 30% |
|
<urn:uuid:ef893748-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | A kde sklíčen Slovan kráčí, slušno, nutno v svatém pláči slze líť a hořce lkáť, — tu kde skvěl se Velehrad! |
|
<urn:uuid:ef893749-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ſe ukázala patrná ſtaroſt a péċe, kterau wſſemohau= có Bůh má o lidi, kteřj ſy ſlowa geho wſjmagi. Zu ſe ukázalo, že lidé za ten čas, kteró wynakládagi k lužbám Božjm, nic netratj, a když ſe ſtaragi o Boha, o geho čeſt a ſláwu, on že ſe ſtará o gegich potřeby, o gegich gměnj. Z toho geſt patrně doká= záno, že wſſemohaucí Bůh negenom na onom ale y na tomto ſwětě hognau odplatu dáwá těm, kteřj k němu s důwěrnoſti přicházegi a přiſtupugj. — Redomnjweyme ſe, że my giž w těch kaſech negſme, w kterých Pán Geżjš na ſwětē bydlel, lidem ſe oſobnē ukazowal, oni na geho oſobu, na geho twář patřiti, ſlowo geho ſlyffeti, k němu auſtně mluwiti, a ſwé po= třeby gemu předkládati mohli; on ſe proto od náš newzdálil, že wſtaupil na nebeſa, a ſedj na prawicy Boži; geho mocnoſt ſe nezkrátila; on geſt mezy ná= mi předce; nebo geho wſſemohaucnoſt geſt neſtihlá, a on řekl učedlnjkům ſwým, když na nebe wſtupo= wati měl: Gá wás nenechám na tomto ſwětē ſyrot= ky, gá wás neopuſtjm, mne wždycky přjtomného mi= ti budete. A když po ſwém ſlawném z mrtwých wſtá= nj ukázal ſe uċedlnjkům ſwým a oni klaněli ſe gemu, přiſtaupiw řekl gim: Dána geſt mi wſſeliká moc na nebi y na zemi. Protož gdauce učte wſſecky národy, křtjce ge we gménu Dtce, y Syna, y Ducha ſwatého; učte ge zachowáwati wſſecko, cožkoli přikázal ſem wám. Ay gá z wámi ſem po wſſecky dni aż do ſko= náni ſwěta. o wſſecky dni, prawj, newygjmage zá= dného, aby ſe zádný domnjwati nemohl, že ſwého wſſemohaucýho Boha přjtomného nemá, a gemu ſe klaněti, gemu čeſt wzdáwati gako tehdáž nemůže. Dn wżdycky přjtomen geſt, wſſecky naſſe ċiny a ſku= tky widj, y naſſe myſlenj zpytuge. Denž Bože, aby 32 |
|
<urn:uuid:ef89374a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Poznámka: Ačkoliv se společenstvo v daném území nevyskytuje ve zcela typické formě uváděné staršími autory (SILLINGER 1929, PODPĚRA 1930, KLIKA 1939), ponechal jsem syntaxon v původním vymezení. Proti původnímu stavu došlo k určitému druhovému ochuzení fytocenóz (téměř úplné vymizení Stipa stenophylla, která zpravidla dominovala a některých dalších druhů), ale celková floristicko-cenologická skladba je v podstatě shodná s literárně uváděnými fytocenózami (cf. TLUSTÁK 1972: 158). |
|
<urn:uuid:ef89374b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | bývala efektem různých působků na žaludeční sekreci a jejich vzájemnou interakcí (žlučové kyseliny, sekretin, VIP). Halterovo sdělení ukázalo v novém světle sekretagogní působení kofeinu a naznačilo jeho rehabilitaci jako stimulátora žaludeční sekrece. Problematické bylo sdělení Runeho o vlivu antacid na pH bulbu; autoři si pravděpodobně nesprávně vyložili prudké výkyvy pH bulbu kolísáním sekrece a nedocenili, že jsou způsobeny motilitou bulbu, při níž se elektroda střídavě přibližuje a vzdaluje stěně dvanáctníku. Proti 26 sdělením ze základního výzkumu byly předneseny jen 3 práce klinické: Siurala sdělil zkušenosti s vývojem změn žaludeční sliznice v dlouhodobém pozorování. Zatímco žaludek u neoperovaných nemocných s dvanáctníkovým vředem nepodléhá změnám ve smyslu chronické gastritidy obvyklým při stárnutí normální populace, po resekci žaludku se průběh změn zcela podobá průběhu změn u osob bez vředu. Operací se zřejmě odstraňuje nějaký faktor, který u vředové nemoci brání vývoji gastritidy spojené se stárnutím. Berndt přednesl výsledky epidemiologické studie žaludečních vředů v berlínském okrese. Pisatel sdělil zkušenosti s endoskopickým stanovením impedance žaludku metodou podle Šetky a Vrany; tato metoda se osvědčila zvláště u žaludečních polypů a nádorů a bude patrně vítanou pomocí při diferenciální diagnóze žaludečního vředu a při depistáží časné rakoviny. Neopakovatelná atmosféra této malé mezinárodní společnosti, utužené mnohaletými přátelskými styky, byla jako vždy vysoce stimulujícím faktorem vědecké kompetice a brilantních diskusí. Přátelské vztahy členů nebránily však ostré výměně názorů při nichž byl každý příspěvek všestranně kritizován a komentován. Škoda, že uzavřený charakter těchto schůzí nedovoluje účast většího počtu pracovníků, zvláště mladších, kteří by zde mohli načerpat mnoho podnětů pro svou práci. Z. M., 180 00 Praha 8-Bulovka, Budinova 2 |
|
<urn:uuid:ef89374c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Belanský potok nad sútokom s Necpalským potokom. Stabilizovaný nános na dne. |
|
<urn:uuid:ef89374d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Odpor proti novotám na venkově. — ního. — Uspořádání hospodářství postup ku předu. |
|
<urn:uuid:ef89374e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Cestovní kanceláře, pokud jsou provozovány samostatně a po živnostensku, jsou živnostmi koncesovanými, vázanými na průkaz dostatečného všeobecného obchodního vzdělání. Koncesi uděluje zemský úřad, přihlížeje k místní potřebě. Podle min. nař. č. 181/95 ř. z. může se činnost po živnostensku provozovaných cestovních kanceláří vztahovati buď na jedno nebo několik nížeji uvedených oprávnění podle toho, která z těchto obchodních činností byla opovězena a na kterou byl vydán koncesní dekret. Činnosti, na které se může provoz cestov. kanceláří vztahovati, jsou: a) vydávání jízdních lístků na tuzemské a cizozemské dráhy, a to jak lístků pro jízdy prosté, tak i pro jízdy tam i zpět a jízdy okružní, b) vydávání poukázek na místa ve vlacích a spacích vagonech, c) vydávání jízdních a kajutových lístků pro tuzemské i cizozemské námořské a vnitrozemské podniky paroplavební a lodi do všech přístavů i vnitrozemských míst, vyjma na lodi zabývající se dopravou vystěhovalců, d) pořádání a zařizování společných cest, zábavních vlaků a jízd, e) expedice cestovních zavazadel a rychlozboží, f) vydávání poukázek na tuzemské a cizozemské hotely, g) zprostředkování cestovních úrazových pojištění u tuzemských nebo cizozemských, u nás však připuštěných pojišťoven. Jiná než tuto uvedená činnost cestovním koncelářím nepřísluší a musela by býti jimi zvlášť opovězena. Podle výnosu zem. správy polit. v Praze z r. 1922 č. 3 B-791/62.899 nepřísluší |
|
<urn:uuid:ef893750-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | K dualis od ús pro ce pře aby va spíše přání |
|
<urn:uuid:ef893751-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 3 m. Příkopy mají svislé stěny, jež obloženy jsou zdivem cihlovým, tl. 15 čm, na maltu cementovou. Aby zabezpečily se svislé stěny příkopů, vysoké 70 cm, položen jest odrazný práh; doskoková hrana upravena tak, že cihly sahají 30 cm pod terén, zbytek vyplněn drnovými plotnami 30X 50 cm na plocho na sebe kladenými. Dno příkopu vyplněno pískem. Při východním konci cvičiště před náspy a příkopy postavena jest konstrukce pro vysoké kladiny a různé novotiny pro vis a šplh. Jako protějšek k budově tělocvičné u samotného východního konce cvičiště postavena bude dřevěná francouzská věž o 5 patrech a celkové výšce 14 m pro cvičení skoku do hloubky, šplhu, lezení ve visu a cvičení proti závrati. Za součást cvičiště považuje se dále: f) vor pro tělocvik vodní délky 15 m, šířky 3.50, upravený na nosnost 30 osob, podle obr. 7. Má tato zařízení pro skoky do vody: prkno, věž 4 m vysokou o stupních po 5 cm, kruhy. Pro vyučování plování určeno 8 m dlouhé zábradlí. g) Vor pro spouštění veslařských lodí na vodu a vytahování z vody, má délku 7 m, šířku 3.50 m. Vory ad f) a g) jsou upraveny na novém řečišti Labe o hloubce 3—5 m, přímo při tělocvičně. h) Pískoviště pro sluneční, říční a pískové lázně o ploše 500 m2 upraveno jest ve starém řečišti labském, přímo při tělocvičně, vzdáleno 20 m od šaten žen. Pískoviště je současně koupalištěm pro děti, dorost a neplavce. Voda v tomto starém Labi se umělým způsobem vyměňuje a obnovuje. i) Kluziště upravuje se v zimě na této ploše starého Labe pro sokolské zimní sporty a vyučování bruslení. Kluziště toto může míti rozměr až do 25.000 m2. Cvičiště, tělocvična, kluziště i plovárna mají elektrické osvětlení. |
|
<urn:uuid:ef893752-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Třídní v I. třídě. Správce knih. učitelské. |
|
<urn:uuid:ef893753-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | prochvívá; povznešená nade svazky rodinné a při tom vždy nejlepším synem; ta spanilosť při vší vznešenosti, ta něžnosť při úctu vzbuzující důstojnosti, ta radostná obětavosť při všech mukách kříže, jež i na cizím vojínu výkřik obdivu vynutí, síla i v smrti, to uvědomění o vítězství, když zdá se býti přemoženým. |
|
<urn:uuid:ef893754-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | níky, hrdiny her veršovaných a s vervou i francouzské bonvivány, z nichž zvláště pan de Prunelles v Sardouově „Cyprieně“ byl by jistě obstál i na nejpřednější scéně pařížské. K rolím parádním řadil Jakub Seifert hrdiny her Sardouových, tehdy velmi oblíbených, v čele s Carlosem ve „Vlasti“ a Andreem v „Theodoře“. Scénu v cirku, kdy Andre přivlečen do císařské lóže, pohaní před celým dvorem Justinianovým císařovnu, nelze ani po mnohých letech zapomenouti. Skvělým byl Seifert i ve veselohrách populárního autora, v nichž miláček obecenstva jen jiskřil neodolatelným humorem, pointujícím duchaplné vtipy a slovní hříčky s břitkým sarkasmem a jemnou ironií, s níž si rád pohrával i mimo jeviště, jak to dokazují jeho veršíky: |
|
<urn:uuid:ef893755-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Také v Evropě dobře známý kardinál (Cardinalis virginianus, Loxia, Fringilla, Doccthraustes a Pytilus cardinalis, obr. na str. 353.) zastupuje jiný rod, který se vyznačuje tělem poněkud táhlým, zobákem krátkým, silným a ostrým, u kořene velmi širokým, na slemeni zahnutým, nahoře prostřed hodně vykrojeným, křídloma krátkýma, ocasem dlouhým, uprostřed vykrojeným, jakož posléze i vztyčitelnou chocholkou. Délka jeho těla činí dvacet, šířka dvacet šest, délka křidel sedm a ocasu osm centimetrův. Hlavní barva peří jest jasně šarlatová, zášijí, lopatky a kostřec jsou temnější, péra na konci vroubena úzkým puštěným lemem barvy šedoplavé, uzda, úzký okraj oční, brada a hořejší hrdlo jsou černy, letky tmavě šarlatovy, ve třetině koncové hnědy, poslední letky ramenné vně s plavohnědým lemem, péra pak ocasní barvy jsou tmavě šarlatové, vezpod lesklé. Kroužek oční je červenohnědý, zobák červený, zpodní čelisť u kořene černa, noha hněda. Samička hlavu vpřed a tělo na vrchu barvy má hnědé jako srna, tělo vezpod jest žlutohnědé, nejjasnější na hlavě, hrudi a břiše, chocholka, vnější prapor letek, krycí peří a ocas jsou temně šarlatové, brada a hrdlo šedonačernalé. Kardinál rozplemeněn jest po jižních Spojených Obcích, Mexiku a Kalifornii. Za mírných zim prodlévá rok co rok na jednom a témže místě; za počasí krutějšího stěhuje se. Nádherným svým peřím bije již z daleka v oči a je pravou ozdobou lesův. Dle prince Wieda ukrývá se za dne rád v hustě propletených větvích rostlin popínavých a zaletuje odtud do blízkých polí a zahrad; setkáváme se s ním tedy jak na blízku měst tak i v nejhlubším a nejpustějším lese. „Vídáte ho,“ vypravuje |
|
<urn:uuid:ef893756-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Speciální Roentgenovy desky. Dle přání též návštěvy odborníka. WALDEK A WAGNER |
|
<urn:uuid:ef893757-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Do této skupiny zařazuji dále zajímavé voskotvorné žlázky, které se vyskytují a jež jsem prozkoumal u Q Pseudococcus aesculi (Coccidae). Roztroušeny jsou u tohoto zástupce čeledi Coccidů nepravidelně na celém hřbetě a hlavně však na bocích tělesných. Můžeme rozeznávati mezi nimi 2 modifikace, lišící se navzájem velikostí objemu (jedny 2krát tak mohutné druhých) a dále i malou odchylkou ve stavbě chitinových vývodů. Jinak co se histologického složení týče, se od sebe tyto 2 modifikace nijak neliší. |
|
<urn:uuid:ef893758-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pěkný pozemek Koupím neb pronajmu blíže dráhy, hodící se jako stavební hospodářství do 30ti korců. pozemek, se prodá. — Adresu sdělí admin. t. l. Adresu sdělí admin. t. 52 |
|
<urn:uuid:ef893759-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ze soudní síně. Přítelkyně velkých pánů. Při včerejšm přelíčení pokračováno ve výslechu svědků. — Svědek dr. Bordes, sekvestor statku dříve hr. Mirbachova líčí hr. Gottharda co duševně obmezeného a přiblběl ho. Dle zevnějšku byl velice uhlazený, spůsobný a kavalírský. Svěd. Ofner, soukromník, u jehož tchána Kavky Lenzová maso kupovala, udává, že obžal. kupovala mnoho masa, jednoho měsíce že koupila za 36 zl. masa, které zaplatila, druhý měsíc vzala za 102 zl., nezaplatila ale, později splatila 20 zl., na druhých 82 zl. dala směnku. Předs. kobž. Co jste dělala s takovým množstvím masa? Lenzová: Hrabě dělal presenty. Něco se také uvařilo. Svěd. M. Dvořák vypravuje, kterak mu Karlová dala spořitelní knížku, aby jí na ni opatřil peníze. — St. zást: Jak jste mohl jít pro peníze k člověku, který sám neměl peněz a jak jste mu mohl říci, aby si vyzvednul 200 zl.? Dvořak: Inn řekl jsem mu to. Svěd. Roubíček udává, že Hovorku přivedl k němu dělník od p. Gutlinga. Když se dělníka ptal, může-li Hovorkovi peoíze půjčit, delník mn řekl, že ano, že Hovorka je dobrý. Proto Hovorkovi půjčil peníze, na knížku by byl nepůjčil. Onž Karloviá se uvoluje, že chce peníze splácet po 10 zl. Svéd. F. Ulimana, oficial, vídal Eidnera, br. Segura a hr. Mirbacba v kavárně „Bazaru.“ Slyšel, že bydleji n Lenzově a s ní velmi dobře žijí. Lensová: To není pravda, co si pan brabě poroučel, to jsem mu přinesla. Svěd. A. Buchtova udává, že Lenzová chodila do „Templu“. Pila 10 i 11 sklenic grogu, platila i za jiné. Pricházela do Templu někdy denně, někdy za 3 dny. Často přij la i ve voze. Hr. Mirbach čekával na ni někdy ve voze, pak se dlouho nezdržela. V Templn utratila 2—3 zl. denné. Len- |
|
<urn:uuid:ef89375a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | za mír, neboť na rozdíl od všemožných paktů a bloků, které jsou tvořeny na západě, jejich ráz je mírový a budovatelský. Zatím co nejposlednější ze západních dohod směřujících k válce, atlantický pakt, je oslavován dolarovými politiky jako vojenský pakt, kdy signatáři tohoto paktu se zabývají jednáním o dodávkách zbraní a střeliva, my zde na východě Evropy uzavíráme dohody o výměně zboží a výrobků, které přispějí ke konsolidaci našeho mírového hospodářství. Zatím co na západě trvaji vnitřní rozpory mezi jednotlivými zmarshallisovanými zeměmi o příděl dolarů a tanků, země lidové demokracie v těsném spojenectví s mohutným Sovětským svazem plánují a provádějí širokou spolupráci ve všech směrech. V našem boji za mír nejsme sami. Podporuji nás desetimilionové vrstvy mírumilovných národů celého světa a brání s námi trvalý demokratický mír, který musí být a bude udržen. |
|
<urn:uuid:ef89375b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pánové! Chcete-li býti dobře oholení, moderní účes míti, vlasy své pěstovati, a přísně byglenicky prvotřídními silami obslouženi? Navštívte můj nejmoderněji zařízený |
|
<urn:uuid:ef89375c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ZLATO REPUBLIKY Národní podniky cukrovary Louny, Lenešice, Postoloprty, Žatec, Most a Havraň vyzývají všechny národní výbory a zájmové organisace k urychlenému vytvoření pomocných brigád pro zdolání nutných jarních prací na osevech cukrovky |
|
<urn:uuid:ef89375d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Kodehydrásy (Pyridinnukleotidy) jsou prosthetické skupiny fermentů, zvaných pyridinproteidy. Chemicky je kodehydrása I (= kozymása) difosfopyridinnukleotid; kodehydrása II je trifosfopyridinnukleotid. Účinná skupina u obou je amid kyseliny nikotinové, poznaný jako antipellagrový vitamin. Dále je v prosthetické skupině obsažena ribosa (2 molekuly), adenin (1 mol.) a kyselina fosforečná (2 a 3 molekuly). Enzymologicky se obě kodehydrásy liší ve specifitě vůči substrátům, jež dehydrují; u některých substrátů se však mohou vzájemně zastupovati. Kodehydrásy se mohou reversibilně vázati se specifickými apofermenty, které určují specifitu reakce. Takových specifických proteinů je velký počet, nejméně tolik, kolik existuje různých substrátů, dehydrovaných kodehydrásami. K neudržitelným důsledkům by však vedla představa, že ve tkáni je každá molekula kodehydrásy aktivně vázána na bílkovinu, neboť se vyskytují ve svalech v koncentraci řádu milimolů, a sval nemá ani veškerých bílkovin tolik, aby mohly sloužit všem přítomným molekulám za apofermenty. Funkci apofermentů v buňce je třeba vysvětliti tak, že přivádějí v reakci substrát a kodehydrásy ze svého okolí (snad přechodným vytvořením ternárního komplexu substrát — kodehydrása — protein), při čemž ovšem může nastati i případ, že některé molekuly pyridinnukleotidu zůstanou vázány na bílkovinu. Obecně se dá dehydrace substrátu pyridinproteidy rozepsati podle Eulera1): |
|
<urn:uuid:ef89375e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Játra v rosolu. Husí játra močí se přes noc ve mléce, vyjmou, vyperou, prostrkají hustě na kousky nakrájeným uzeným jazykem, dají na kuthan, zalejí sklenkou dobrého vína a ponechají do měkka dusit. Mezitím připraví se známým, na jiném místě této knihy popsaným způsobem aspik, část jeho dá do melounové formy a ponechá v ní ztuhnouti. Když játra vychladla, pokrájejí se na podlouhlé kousky, popráší trochou soli, narovnají na způsob hraničky na ztuhlý aspik, polejí opět aspikem a ponechají úplně ztuhnout. Před předkládáním smočí se forma v hor- |
|
<urn:uuid:ef89375f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Calepino Ambrosio, it. mnich z řádu Augustiniánů, nar. 1435 v Bergamě, † 1511, věnoval celý svůj život spisování slovníka řeči lat., ital. a j., pověstného pod jmenem Calepin, jež ve Francii zobecnělo. Později byl tento slovník mnohými učenci doplněn a v Basileji 1590 vydán; obsahuje výklady slov v 11 řečích, mezi nimiž též polská a uherská. Caler, franc., spouštěti, klesati, plachty stáhnouti; u kupců = nemíti patřičné váhy. Calfatrer, fr., vycpávati skuliny na lodi dehtovanou koudelí; c-trage, vycpávání takové. Calhoun [káhaun] John Caldwell, státník am., nar. v Jižní Karolině r. 1782, † 1850, žil nějaký čas co rolník, pak dokonav studie vstoupil do úřadu. Výt. svou výmluvností za doby války am.-britské dostal se do representace jižní Karolíny, r. 1810 do kongresu, pak do sboru pro záležitosti zahraničné, jehož duší byl po odstoupení Portera. Obživil ducha válečného, po válce pak opřel se vydávání peněz papírových, zasadil se o národní bank a získal si snažením svým znam. populárnost. R. 1817 stal se ministrem války pod presid. Monroem a přivedl pořádek do tohoto oboru; ušetřil státu ročně 1,300.000 dollarův. Avšak r. 1829, když nemohl zabrániti vydání zákonu jižním státům nepříznivého, nelenil svolati je ke zpouře, prohlašuje právo státův ke zrušení libovolných zákonův unie, a jen statečnost presid. Jacksona udržela pořádek. Bránil se výmluvností téměř neslýchanou, a však odstoupil od vlády i od posavadních přátel. Za presid. Burena opět vstoupil do veřejné služby, a 1838 měl pamětihodnou řeč o zrušení otroctví, zvláště proti Bentonovi. Za Taylora stal se min. vnitřních zál. Pokoušel se ještě několikkrát v prospěch rozkolnických zájmův jihu, ale churavost jeho valně mu v tom překážela. zl. Caliacan, hl. m. státu Sinaloa v Mexiku se 7000 ob., sídlo biskupa. Caliban, pololidský netvor výmyslu Shakespearova, jenž v překrásné dramatické básni Bouře (The storm) činí kontrast k něžnému duchu povětrnému Arielovi. Někdy naznačuje se tím slovem člověk surový a zhovadilý. Calibia, m. v Tunissku na pobřeží s 5000 ob., pevnůstkou a dobrým přístavištěm. Calidus, lat., teplý, horký; Caliduct, vodič tepla, trouba k odvozování kouře. Caligae (lat.), obuv římských vojákův; sandály biskupské. C. hispanicae, španělské boty, nástroj k mučení. Caligula, třetí císař římský od r. 37—41 po Kr., vlastně Cajus Caesar, syn Germanikův, od vojska přezván C. dle obuvu vojenského (caligae). Po zavraždění Tiberia jednohlasně uznal senát za císaře 25letého C-lu. Počátky vlády jeho zvěstovaly národu výbornou dobu. Štědrostí až nerozumnou rozdával mezi lid a vojsko nesmírné poklady sděděné, udělil všeobecnou amnestii a zapověděl všecky žaloby o velezrádu. Rozumnějším však vidělo se to býti jen klamem, neboť znali nevzdělanost jeho, jakož i přetvařování-se, jemuž se výborně přiučil při nedůvěřivém zuřivci Tiberiovi, jakož se i po 9 měsících, když poklady vyčerpány byly, chování jeho úplně změnilo. Krvavé hry šermířské a štvanice šelem opět zavedeny s nelidskostí krutou, tak že časem, když se nedostávalo obětí nešťastných, rozkazem C-lovým několik divákův oloupených dříve o jazyk, lítým dravcům předhozeno. Aby nových prostředkův nabyl k nasycení náruživostí svých a ku provozování nesmyslných nápadův, nikoho nešetřil, hlavně bohaté vražditi rozkazuje, jichž jmění pobíral. Když Italii téměř zcela vyčerpal, odebral |
|
<urn:uuid:ef893760-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Poptávky račte říditi na správu velkostatku Morkovic. |
|
<urn:uuid:ef893762-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Není již možno mlčeti k tomuto, vždyť do podzimu bylo jen v našem městě a okoli 27 zelinářských bulharských kolonií a počet tento na místě aby klesal, opětně stoupá. Nejlepší však jest, že tito bulharští příslušníci celoroční tržbu která činí v celém státě mnoho milionů, z 90% odvezou do své vlasti a nic jim nevadí, že tím jest náš stát ochuzován. Povolení pobytu těchto jest stále odůvodňováno reciprocitní smlouvou, kterou uzavřel dřívější režim, ale podívejme se zda čsl. příslušníci, žijící v Bulharsku, odvážejí tam získané obnosy, at vyzískané podnikáním neb služebně, k nám. Myslím, že se nenajde jediný případ něčeho podobného. Dále časopis »Hospodářský kritik ve svém článku také napsal, že Bulharsko od nás téměř nic neobjednává, a když koupí, zůstane dlužno. Tak, jaké výhody má náš stát z těchto cizinců? Máme povinnost umístiti naše české lidi, kteří většinou nemají nic z toho, co měli v dřívějším působišti. Jest s podivem jistota těchto cizích příslušníků o tom, že i nadále budou u nás se rozpínati. Nebude-li učiněn krok proti osídlování Bulharů u nás, zmizí z kraje český zahradník a zelinář nadobro a rozmnoží takto již dosti velké řady těch, kteří čekají na práci a chléb. Co jest další podmínkou zdárného vývoje zahradnictví u nás? V prvé řadě jest to po 50 let požadované uzákonění zahradnictví jako živnosti řemeslné na podkladě růkazu způsobilosti a zákaz pronajímání pozemků jiným státním příslušníkům a na místa těchto dosaditi lidi české, kteří toho potřebují. Doufáme, že naši vedoucí činitelé nezapomenou na nás a nebudou chtíti, by zahradníci a zelináři byli i nadále ubíjeni cizim živlem a postarají se v čase co nejkratím o nápravu. St. Kočer. starosta spol. zahradníků. |
|
<urn:uuid:ef893763-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | bulu, a zrak páně Broučkův obodřil se již tou měrou, že mohl rozeznati v záři démantů, perel a granátů vychváleného mecenáše. Tento honosil se sice dosti slušným objemem — jako snad všichni mecenášové všehomíra — ale měl jinak stejně ušlechtilý a větrný zevnějšek jako ostatní měsíčané, které pan Brouček dosud spatřil. „Vítej, zlatohlasá pěnice Wargentinská,“* volal Čaroskvoucí, uchopiv Blankytného křečovitě za obě ruce a líbaje ho vroucně na čelo. „Jaké štěstí, že mohu sladkého drozda naší erotické lyriky pohostiti pod svým krovem! — A kdo je tvůj soudruh?“ dodal, pohlížeje s úžasem na pozemšťana. |
|
<urn:uuid:ef893764-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Dr. Libuše Prokopová, prof. Juan Blázquez: Cvičebnice španělštiny — klíč a slovníky. Vydání 2. přepracované, str. 93, cena váz. výt. Kčs 8,30. František Kachlík: Cvičebnice českého pravopisu a diktáty. Edice Jazykové příručky pro veřejnost. Vydání 1., str. 159, cena váz. výt. Kčs 9,90. Jan Kubišta a dr. Ladislav Rejman: Slovník cizích slov. Vydání 2., str. 505, cena váz. výt. Kčs 25,10. Josef Václavík: Jak pomáhá mičurinský kroužek při polytechnické výchově na střední škole. Edice Učitelé o své praxi, svazek 33. Vydání 1., str. 62, cena brož. výt. Kčs 1,75. Libor Míček: Nervózní děti a mládež ve škole. Edice Na pomoc učiteli. Knižnice pro další vzdělávání učitelů. Vydání 1., str. 115, cena váz. výt. Kčs 7.60. Josef Bendl: Topografické práce v terénu. Edice Učitelé o své praxi, svazek 31. Vydání 1., str. 75. cena brož. výt. Kčs 1,90. Za přispění spolupracovníků zpracoval Rudolf Zelinka: Sedmý ročník matematické olympiády. Edice Pomocné knihy pro žáky. Vydání 1., str. 199, cena brož. výt. Kčs 4,95. Jarmila Šukalová a kolektiv: Příručka pro ředitelky mateřských škol. Edice Na pomoc učiteli. Knižnice pro další vzdělávání učitelů. Vydání 1., str. 165. cena váz. výt. Kčs 11.20. Ze zkušeností školních inspektorů. Odpovědná redaktorka: Zdeňka Bartušková. Vydání 1., str. 198, cena brož. výt. Kčs 5,60. Dr. Lubomír Mojžíšek: Exkurse v družinách mládeže. Vydání 1., str. 69, cena brož. výt. Kčs 2,90. Johannis A. Comenii: Janua linguarum reserata. K vydání připravil, kritickým aparátem a předmluvou opatřil doc. dr. Jaromír Červenka. Edice Publikace vědecké literatury. Vydání 1., str. 344, cena váz. výt. Kčs 56,50. Inž. Jana Sommerová — dr. František Chmelař: Cvičebnice německého jazyka. Díl II. Vydání 2., str. 359, cena váz. výt. Kčs 16,20. |
|
<urn:uuid:ef893765-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nosť byla vskutku manifestací našeho lidu, by lesk její utkvěl hluboko v srdcich účastníků, by morální ovoce její bylo nám posilou v boji národnostním, který nám bude údělem nejbližších let. Ku dovršení lesku oslavy přispěje nám lask. říšský poslanec, čestný člen obce naší, p. J. Hořica, který s nevšední ochotou uvolil se slavnostní řeči objasniti nám činnosť a význam muže, nyní po všech vlastech českých oslavovaného. Mají-li však snahy naše vykvésti v požehnané ovoce, nutno je, by veřejnosť naše podala nám pomocnou ruku v předběžných pracích a přípravách, obzvláště by pak účasti svou ku důstojnému úspěchu slavnosti přispěla. Velkou naději skládáme v okolí naše, které povědomo jsouc významu oslavy velikána, co největší návštěvou nás poctí. Nuže, přispějtež všichni jakýmkoli spůsobem, by slavnosť naše honositi se mohla skvělým úspěchem jak po stránce hmotné tak morální, by byla důstojnou jména oslavence, by plod z ni vykvetší („Veřejná knihovna Palackého“) stal se faktorem povznášejícím lid náš na vyšší úroveň společenskomravní, by byl vzpruhou a posilou proti přívalům nepřátelským k nám se s rozvojem průmyslu hrnoucím. Slavnosti Palackého v Praze počaly již příjezdem hostí slovanských v pátek a dosáhly vrcholu v sobotu a v neděli. Hlavní význam slavnosti Palackého v Praze spočivá hlavně v tom, že sešli se do Prahy zástupcové všech slovanských národů v Rakousku a že tu upevněna a utvrzena byla shoda slovanská. Také Rusko vyslalo řadu svých zástupců, novinářů a učenců a též veliký biskup Štrossmayer vzpomněl slavnosti nadšeným pozdravem. Ještě v neděli zarputilý nepřítel snah Slovanstva Vídenský německo-liberální list „Neue Freie Presse“ v paličském článku snažila se poštvati Poláky proti Rusům, ale snaha její utrpěla velkou porážku. Zástupcové Poláků a Rusů v Praze nejen dobře vedle sebe se snesli, ale došlo i při potomním sjezdu slovanských novinářů k bratrskému sblížení mezi Poláky a Rusy, což plní nejlepšími nadějemi do budoucna, že rozvadění tito bratři najdou se zase v míru a lásce při společné práci k blahu Slovanstva. Sobota věnována byla oslavě vědecké činnosti Františka Palackého. V pantheonu musea království českého odhalena byla dopoledne bronzová socha Palackého. Řeči při tom proslovili předseda výboru musejního hrabě Jan Harrach a prof. dr. Vlad. Tomek (o vědecké činnosti Palackého), po nichž následovala řada projevů slovanských vyslanců: prof. Lamanského za universitu v Petrohradě, plukovníka ruského Komarova za měšťanstvo Petrohradské, jež poslalo na sochu skvostný stříbrný věnec, prof. dra. Jagiče za císařskou akademii nauk ve Vídni, prof dra. Smolky za polskou akademii v Krakově, prof. dra. Smičiklasa za jihoslovanskou akademii v Záhřebu, prof. Brandta za universitu v Moskvě, prof. Florinského za universitu v Kyjevě, prof. Grota za universitu ve Varšavě a několik jiných |
|
<urn:uuid:ef893766-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Boſkowice, (otres Zdáneckh) 1. w pond. před Božim wſtou= penjm, 2. inj pond. po ſw. Martinu. Boſtowice, (okres Boſkowickh) 1. w ponděli po ned. dewjtn., 2. po ſw. Wjtu, 3. w pond. před ſw. Wáclawem, 4. w vond. po Nateřině. Welke tjh. trhy we čtwrtek před Welkon., ſwa= toduſſ. ſwátly a Wánoci. Roňſké trhy we čtwrtek před kaž= dým garmarkem. Týhodnj trh každj čtwrtek. Brno, (okres Brněnſkj) 1. w pond. před popel., 2. 3tj pond. po ſw. Duchu, 3. w pond. před nar. P. Marie, 4. w pond. vred počet. P. Marie. Każ. trwá 14 dni iwal. a ned. newh= gimagic. Obchodnikům gſou trt oni pred zacatkem 1ho tijdne každěho trhu, totiž: čtwrt., pátek a ſobota k wypakowánj a prodagi all' in grosso powoleny. Plawni trh na wlnu: 1. out. w čerwenci, kierý trwá 8 dnj. Trhy na wlnu: 1. w ſob. před ſw. Trogici, 2. ten den před početjm B. Marie. Roňſkě trhy: 1. 1nj pond. w poſtě, 2. lnj pond. po nar. P. Marie. Trhy na dobytek: tři dni před každjm roċnjm tr= hem, před měſtem totiž: we čtwrt., pátek a ſobotu w tijdnjch, genž ročni trhy předcházegi. Thdnj trhy laždou ſtředu a pátek. Brno ſtaré, (okres Podbrněnſký) w outarj po prowodnj ned. 2. w out. po ſw. M. Mag., 3 outerh po ſw. Sim.a Judě. Whtah z protokolu ſezení od 5. kwětna 1852, thkagic ſe pořádku Brněnſkých ročnich trhu. Předmět ſezeni geſt od brněnſké obchodni komory nawržené ſpořádáni brněn= ſkých welkotrhů; tato nawrhuge gmenowitě miſto nyněgnich ſtáwagiejch 7 trhů w Brně a ſtarhm Brně genom 5 drželi a tyto na náſledugicj zraſob upewniti: prwni (w Brně) na 2. pond. w lednu; druhh (w ſtarhm Brně) na 1. ponděli w dub.; třetj (w Brně) na 3. pond. w čewnu; čtwrtj (w Brně) na 1. pond. w zářj; páth (w ſtarim Brně) na 3. pond. w liſtopadu. Romora uzawřela, toto nawrženj w plném obgemu w proſpechu tak mnohonásobných tržnjků okreſu komor= njho w zadáni k wyſoké u miniſterium podporowati; na podáni pána Ed. Leitenberger= a se prece dale uzawře, wyſoke miniſterium zarowen upozorniti, ze gedno gednostranne ſporádani hlawnich trhu nedoſtacuge, nýbrz že prežadoucj geft, aby gedno uſporadanj a uſtaleni hlawnich trhu cele riſle predfewzalo, proto, Pokud netterj trhowe ſe dle mowituch fwattu, gini pat dle giſtych oni je rjdi, cimz je zmattum wyftrihati nelze. — Prazíta obchodni komora nawrhnula uſpo= radáni Plzenſtiuch trhu; komora poſledniho meſta predlosila toto nawrhnutj ſem k poſouzeni. Na podanj uſtawičneho wijboru a naſtedtem oprawy pana Po= ffelta ſe uzawrelo, uſudek w nafledownim ſmyſlu ovewzdati. Od pražſte ko= mory nawrhnuté caſy trhu gſou w pomeru na letni cas a gegi potřebnosti za do= konalé urnány, genom ſe muſi w proſpechu tolika tržniku komorniho okreſu z Li= berce, Rumburku, Warnsdorfu, Schlukenawy atd. na to upozorniti, že gat dle nhnegnicho čaſu brnenſkého trhu, tak tak dle náwrhu komory brnenſké dwa vlzenſte trhy s onemi w Brne poſpolu připadnou, co by pro welkh dil towarniki zdeg= ffiho okreſu tuze překážliwé bylo. Bylo by tedy přežádoucj, aby Plzenſtá komora, než rozhodné kroky w této záležitoſti ċini, miniſterialni rozhodnutj ſtran trhü Br= něnſkhch očekáwala; doſtane-li náwrh tamegfſi komory wyſokou ſankci, takby to přimeřene zapotřebi bylo, Plzenſkj garnj trh o 8 dnj pozděgi, a trh liſtopadni o 8 dnj dřjwe (než dle podáni pražſkého) držeti, čjmž by ſtegné připadnuti s trhy brněnſkými odpadlo. Brod Uherſkh, (okres Uherſkobrodſkj) 1. w outerý po 3 Rrá= ljch, 2. we čtwrt. po ſmrt. ned., 3. w out. po 8. ned. welken. 4. w outerj po proměn. Kr. Pána, 5. w outerh po ſw. Sim, a Fudě. Trhy na dobytek před kažvim ročnjm trhem. Th= dnj trh každý čtwrtek. Brodel, (okres Sihlawſki) 1. w outerj před Hromn., 2. w out. před naroz. P. Marie, 3. w out. po ſw. Alzbětě. Brinice, (okres Fihlawſkh) 1. ten den po nowém roce, 2. ten den po ſw. Erhu a Stráchotě, 3. na ſw. Fil. a Fak. 4. ten den před nawſſtjw. Panny Marie, 5. ten den po And. Strážci 6. ten den před wſſemi Swathmi. Předni trh den před kaž= dým garmarkem. Brumow, (okres Bilfkh) 1. druhe pond. po 3 Králjch, 2. druhé pond. po Fil. a Iakubu, 3. w outerh po ſw. Ianu Křt./ 4. w pond. po ſw. Wáclawu. Dobytċj trhy: 1. 2. a 4. w ſobotu před každým trhem whročnjm a 3. w den po ſw. Ianu Krt. Tyh. trh každý outerh. Braunseif, (okres Rijmařowſkj) 1. w out. Welkonoč., 2. we ſtředu před nanebewſt. Páně, 3. w pond. po ſw. Auguſt. 4. w pondělj. po početj P. Marie. Trhy koňfſtj: 1. w out. Welik., 2. w pond. po ſw. Auguſt. Dobytċj trh w pond. po Auguſtinu. Thh. trh každou ſtředu a ſobotu. |
|
<urn:uuid:ef893767-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | jíčky mají vyvinutou mohutnou, šířkou a obyčejně i délkou listeny přesahující, zdřevnatějící, šupinovitou čepel, čímž celý prýt se proměnil v plodní šupinu, 2. tím, že vajíčka a semena mají jediný dosti tenký integument, jenž jako osemení celý zdřevnatí, rovnaje se v tom ohledu vnitřnímu integumentu, a osemení nejmnožších Taxaceí, ne však dvouvrstevnému tlustému integumentu rodů Ginkgo a Cephalotaxus, že tudíž vnější integument (arillus t. zv.) vajíčkům schází. Již z toho dalo by se pravdě podobno soudit, že čepel šupiny plodní a vnější integumenty vajíček vzájemně se nahražují, určitěji řečeno, že vnější integumenty obou vajíček zveličelé jsou dokonale srostlé v čepeli šupiny plodní, čili že vnější integumenty a čepel šupiny plodní jsou části homologické*). Má-li tato homologie všeobecně pravou býti uznána a přijata, jest třeba dalších důkazů a objasnění. Předně z vývoje. Vnější integument zakládá se pod vnitřním teprve později, právě tak zpravidla čepel šupiny plodní pod založenými již integumenty (vnitřními) obou vajíček se vyzdvihuje, t. j. myslíme-li si čepel tu rozdělenu ve 2 poloviny, ve 2 lamelly (obr. 75.), jakož se v anamorfosách skutečně stává, vyroste zpod každého vajíčka jedna lamella jakožto přeměna vnějšího integumentu. Porovnáme-li listen a na něm vajíčko některé Podocarpeí, na př. Microcachrys, (obr. 73.) s listenem, čepelí šupiny plodní a vajíčkem Abietiney, tyto nejlépe v podélném řezu (obr. 74.), vidíme tu a tam tytéž části, u Abietiney však integument vnější (polovina čepele plodní) vyrostl kolmo vzhůru, oddálen od vnitřního integumentu dolů obráceného vajíčka, v rodu Microcachrys jest spolu s vajíčkem dolů sehnut a k obalu vnitřnímu přiložen, což jest původní jeho směr a poloha. Na obráceném vajíčku Podocarpey jest obal vnější již jednostranně totiž na hořejší straně silněji vyvinut, na dolejší otevřen, předce však ještě vnitřní integument objímá, v šupině plodní však jest plochý a zcela na hořejší, k listenu obrácenou stranu obmezen, což vyžaduje bližšího vysvětlení. Zveličení vnějšího integumentu v šupině plodní, jeho vzpřímení, a jednostranné vyvinutí v jedné rovině jest následkem jeho zvegetativnění. By se homologii vnějšího integumentu a šupiny plodní úplně porozumělo, jest záhodno, pohlédnouti na některý tvar zvegetativnělého čili zezelenalého vajíčka na př. od Hesperis matronalis. Nejprve zvege- *) Strasburger také v »Coniferen und Gnetaceen« tuto homologii nahlížel, jenže měl oboje za části osní, diskus. Později v »Gymnospermen und Angiospermen« homologii zas popřel, uznávaje arillus jako vnější integument, ale čepeli šupiny plodní ponechávaje povahu stonkovou. Já pak v »Gymnospermen« homologii obnovil v tom smyslu, že čepel povstala z původních integumentů. Nejnověji též Bessey považuje čepel šupiny plodní za výrostky nikoli samého listenu (domnělého plodolistu), nýbrž zpodiny vajíček; na homologii s integumentem vnějším ovšem nepřipadl, ale ten jest takovýmto výrostkem. |
|
<urn:uuid:ef893768-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | *) Kdo uhodne pravé jméno autora, bude losem odměněn. |
|
<urn:uuid:ef893769-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Tab. VIII. Obr. 21. Saccharomyces cerevisiae V. Buňky, vypěstované ze staré mázdry, v gelatinovém rosolu mladinovém po půldruhém měsíci. Zvětšení 1:500. Obr. 22. Saccharomyces cerevisiae M,. Buňky, vypěstované ze staré mázdry, v gelatinovém rosolu mladinovém po 6ti měsících. Zvětšení 1: 500. Obr. 23. Saccharomyces cerevisiae M,. Buňky, vypěstované ze staré mázdry, v gelatinovém rosolu mladinovém (na desce skleněné vylitém) po 16ti dnech. Zvětšení 1:500. Obr. 24. Saccharomyces cerevisiae Ma. Buňky, vypěstované ze staré mázdry, v gelatinovém rosolu mladinovém (na desce skleněné vylitém) po 16ti dnech. Zvětšení 1:500. |
|
<urn:uuid:ef89376a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1. Literární směry v nejnovějším románu českém. (Literární pojednání.) 2. Vzdělanostní poměry našeho státu. (Vlastivědná úvaha.) 3. O činnosti sopečné (Geologické pojednání.) Téma první zvolilo 15 žáků, téma druhé 7 a téma třetí 12 žáků. |
|
<urn:uuid:ef89376b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 4. Korsgaardová a teorie božího přikázání |
|
<urn:uuid:ef89376d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | lesknoucí, než chodba k ní, s hora slabým světlem olejové lampy ozářená. Kdo by byl ostřeji do pozadí, slabě osvětleného tohoto čtyrhrannu pohlédl, byl by pozoroval dvéře s malým otvorem v hořejší části, který zdál se sporé, každým okamžikem vyhasínající a opět vypryskující světlo hltati. Když na chodbě, spěšné Bartošovy kroky se ozvaly, objevila se v otvoru onom bledá, vyzáblá tvář, která v okamžiku opět zmizla. — Bartoš se nerozmýšlel dlouho, sestoupil několik těch nízkých schodů, rozžal malou lucernu od světla nad nim vysícího a otevřel beze hřmotu naproti ležící dvéře. Sporá záře z venku a lucerny, kterou Bartoš v ruce držel, padla do sklepení, kde na slaměném, bídném loži vyzáblá postava doktorova chovance beze hnutí skrčena ležela. Dvé vyhaslých očí upřelo se v očekávání nyní na Bartošovu zimničně rozpálenou tvář, který podav svěřenci svému složený lístek bez hnutí zde se vzdorovitým pohledem k zemi stanul. |
|
<urn:uuid:ef89376e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ten), rovněž i náspí, hnojiště a dno záchodu posypány čerstvým popelem, domácí svátečně oděni. Krmašová nálada hleděla na nás odevšad. Vešli jsme do menší světničky, kdež v koutě spokojeně ležela na líhách »bečulka« ovesného piva a pak vstoupili do větší jizby, vkusně, jednoducho upravené. Nemohl jsem se ani poohlednout, již mne nutili do jídla. Předložili mi »fašírtes« (sekanou) se zelím a koláče. Stryk-hostitel narazili bečulku, abychom započali »krmašovat«. Občerstvivše se prohlédli jsme hospodárku a pak na mou pobídku vyšli jsme do dědiny na výzkumy. Stryk Foltys vodil mne po známých, všude nás uctivě vítali a co kde starobylého krojového měli, snášeli na odiv. Pěkné vyšívky viděli jsme na kapturech či karkulích, t. j. na bílých čepečkách, jež vdané nosívaly na hlavách, na bílých zástěrách, fortuších, zápasnicích, povijanech a košilích. Karkule jest odznakem vdaných a nosívaly je nevěsty od »čepení«. Po »jídlech« odebrali se svatebčané do hospody, kde nevěstu čepili. Starosvatky sňaly nevěstě s hlavy vínek, rozpletly vlasy a spletly do podoby, jak nosily vdané a posadily na hlavu karkulku zpívajíce: |
|
<urn:uuid:ef893771-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Poněvadž pilným badáním v řádu hmyzu dvoukřídlého pozměnila se za posledních 20 let soustava jeho, bylo třeba Kowarzův seznam z r. 1894 přizpůsobit i novějším názorům soustavným. Mimo to úsilovnějším studiem domácí zvířeny objevilo se, že v Čechách žije větší počet rodů i druhů než Kowarzův seznam vypočítává, což ostatně již sám Kowarz předpověděl, řka: ». .. a zbývají proto neméně než tři čtvrtiny země, jež by v tomto směru ještě prozkoumány býti měly.« Základním materialem pro seznam byla vlastní sbírka moje a sbírka musea království Českého, již jsem uspořádal, z veliké části určil a doplnil. Snad není člena České entomologické společnosti v Praze, jenž by nebyl přispěl svým náhodným sběrem doplňovati moje zkušenosti o muší fauně české. Všem na tomto místě veřejně děkuji. Kdož dodali mi k determinaci druhy, jichž Kowarz ve svém seznamu nemá, uvedl jsem jména jejich jako sběratelů obvyklým »leg. N. N.«. Synonym užil jsem jen při těch rodech a druzích, které Kowarz jinak jmenoval (ovšem dle tehdejších názorů správně), pak ještě při těch, jejichž ustálená jména se hodně změnila. |
|
<urn:uuid:ef893772-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | tvrdosti, stanoveným broušením (tak zvané dynamické číslo tvrdosti) a chemickým složením skla. Pro tuto tvrdost odvodil autor additivní faktory, připadající na 1 vahové jednotlivých složek skla: sio, Na20 K2O Pbo Cao |
|
<urn:uuid:ef893773-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | pracovníkům zoologie již od let sedmdesátých. Hlavní obor jeho studií vztahuje se k anatomii a systematice sladkovodních červů plochých (turbellarií, ploštěnek), o čemž již jeho předchůdce ve Štyrském Hradci, Oskar Schmidt, pracoval a mnoho zástupců popsal. Velká monografie o těchto červech s velkým atlasem vyobrazení vyšla již z jeho péra r. 1882., jakožto základní dílo v tomto směru a četné studie badatelů pozdějších, jednak doplňují, jednak opravují, co zde kriticky srovnáno z obsáhlé literatury. O mořských ploštěnkách později vydáno od stanice neapolské rozsáhlé dílo prací Arnolda Langa, o sladkovodních dle starších studií Jijimy, Halleza a j. sestavil menší monografii Šiškov; znovu pak přepracovává sebraný materiál mimořádný professor štyrskohradecké university, řečený již L. Böhmig. Zemské ploštěnky, pocházející většinou z tropických krajin, zpracovány jsou po stránce systematické opět týmž přednostou v obsáhlé monografii s atlasem, budící nejen zájem, ale i podiv nad množstvím druhů tak zvláštním způsobem žijících. Bohaté zásoby konservovaných kusů, jak jsem je shlédl, budou poskytovati ještě dlouho podklad mnohým studiím po stránce anatomicko-histologické a vidíme začátky jich již mezi vydanými pracemi ústavními. Srovnávaje tak vše, co jsem v tomto ústavě viděl a přímo od přednosty zvěděl, maně byl jsem veden vzpomínkami na naše ústavy při české universitě. Po rozdělení university Karlo-Ferdinandovy v r. 1882. zařízen byl ústav zoologický pro české posluchače professorem dr. Ant. Fričem, kterýž do té doby hlavně v pracovně Českého Musea na Příkopech vedl žáky své k odbornějším studiím, zvláště jak toho potřeby musejní vyžadovaly. Mnozí odborníci té doby již ve světě známí (dr. A. Stecker, prof. Kurz, dr. Frant. Vejdovský) měli příležitost pracovati na ústavě německém, zařízeném zasloužilým professorem dr. Ed. Steinem, jenž vydatně přispěl studiemi o nálevnících k rozmnožení našich vědomostí o této skupině a žákům svým vštípil zájem o svět drobnohledný. V zoologickém ústavě českém přihlíženo bylo hlavně k potřebám kandidátů professury nebo praktických cvičení pro mediky. Oblíbil-li si některý z nich odbornější studium, mohl uveřejňovati příspěvky své jednak v časopise Vesmíru, jednak ve Věstníku král. učené společnosti, řídčeji v jiných listech.5) Zařízen jsa v najatých místnostech (Spálená ulice č. 22.) s osvětlením chatrným, poskytoval ústav nejnutnější, čeho k zoologické orientaci bylo třeba, ač sbírky a knihovna rostly vůči hledě. — Teprve když stal se docent zoologie dr. Frant. Vejdovský řádným professorem, povolena mu dotace na zařízení většího ústavu pro srovnávací anatomii, jenž prvotně umístěn v domě č. 21. na Karlově náměstí, kamž přeneseny byly téměř všechny ústavy přírodovědecké české university; nyní jest v Lazarské ulici č. 11., kde některá okna vedou též do nádvoří a mnohé místnosti nemají náležitého osvětlení. Posluchači jeho měli však brzy příležitost zapracovati se vědecky, byť neměli proto jiného místa než stůl s drobnohledem, v kabinetě vysoké školy technické, kde badatel ten jest též docentem. Pisatel sám patří k prvé řadě žáků, již pracovali v poměrech skrovných, ba více soukromě. Vedením prof. dr. Vejdovského vyšlo ještě před zařízením vlastního ústavu několik studií a pojednání v král. české společnosti 5) Podrobnější zprávy o vývoji zoologie v Čechách srovnej: Vejdovský: Dnešní stav zoografie české. — Živa roč. I. 1892., Frant. Bayer: Účastenství Čechů na práci přírodovědecké. — Živa IX., X. (výtah z jub. Památníku Č. Akademie 1899). |
|
<urn:uuid:ef893776-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | „HOTEL U NÁDRAŽÍ“ v RÁJCI. Snahou mojí bude, vždy výtečnými pokrmy, jakož i znamenitými nápoji v každé době co nejlevněji posloužiti. Pohodlné pokoje v levných cenách vždy jsou k disposici. Poroučeje se do vzácné přízně P. T. pp. cestujících, jakož veškerého velect obecenstva, znamenám v hluboké úctě Ant. Hudec, majitel „Hotelu u nádraží“ v Rájci |
|
<urn:uuid:ef893777-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Hostýn doposud v rukou nepřátelských. To se divíte, myslíte, že jej má snad obsazené vojsko maďarské, čí německé, neb polské. Ne! Těmi nepřáteli jsou dle Mor. sl. denníku Jesuité. Inu to věřím, že Mor. sl. D. vidí v Jesuitech své nepřátely; to je pochopitelno. Mor. sl. Denníku je nepřítelem každý kněz, věrný Kristu a jeho církvi, protože Mor. sl. Denník je listem šířícím nevěru. Proto každý, kdo víru šíří a háji — tím více Jesuitů — jsou mor.-sl. Denník trnem v oku. Ani byste nevěřili, jak Mor.-sl. Denník dovede psát „o našem věřícím lidu“ o krásném posvátném místě, tentýž Dennik který pod čarou uveřejňuje Karasovy pamflety na naši církev. Marné namáhání. Věřící lid není Váš, ten se Vašim farizejstvím svést nedá. Ten zná Jesuity z osobního styku a ví, že jsou to přátelé lidu, vždyť jsou to synové českých matek. Věřící lid ví, že Jesuité nejsou nepřátely republiky naší, ale její oporou, silnější než celá redakce M.-sl. Denníku, protože vedou lid k víře, a tedy i k úctě k vrchnosti, ať je tou vrchností císař, nebo král neb president republiky. Kdežto, když vím, kdo podkopává, tedy i Mor.-sl. Denník, vede lid k bolševismu a jsou opravdoví nepřátelé naší republiky. |
|
<urn:uuid:ef893779-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Beraunſks Bydżowſká Buděgowicki Beraunſký Loketſký |
|
<urn:uuid:ef89377a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1) Václav Zelený, narozený také v Borové r. 1825, studoval na gymnasiu německobrodském od r 1837 až do r. 1843 s prospěchem výborným, ve třídách humanitních vždy „detulit praemium“, pak v Praze na filosofii. Zastihl tedy Karla ještě 2 léta na zdejším ústavě, takže vzpomínky jeho jakožto znamenitého literárního historika jsou nejvýš cenné. 2) Historia Caesareo-Regii Gymnasii Teuto-Brodensis incipiens ab anno restaurationis MDCCCVII. Kronika tato psána jest latinsky, pod vlivem březnové revoluce pak od škol. r. 1849/50 německy a teprve uprostřed škol. r. 1870/71 počínají záznamy české. 3) Liber Calculorum caesareo-regii gymnasii Teuto-brodensis ab anno 1808 usque ad 1842 inclus. |
|
<urn:uuid:ef89377b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | MUDr. A. Valík, III. dětská klinika FVL KU, Praha |
|
<urn:uuid:ef89377c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | KOESWADJI, H.H. (Indonésie): Některé právní a lékařské problémy plnění národního programu plánování rodiny v Indonésii (Some legal and medical problems in the Implementation of the national family planning program in Indonesia). |
|
<urn:uuid:ef89377d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Závod Josef Sochor ve Dvoře Králové nad Labem připravoval svůj prvý svérázový program na počátku 20. let 20. století. V polovině 30. let jako prvý zareagoval na národní potřebu a podnítil nový zájem o letní šatové látky potištěné svérázovými vzory. Činil tak s promyšleným komerčním záměrem. Budoval na vlasteneckých náladách a společenských postojích početných skupin českých žen z řad živnostníků, učitelské a úřednické inteligence. V národnostně smíšených oblastech a na česko-německé jazykové hranici byl ovšem akceptován i ženami dělnickými. I u nich stavěl na vztahu k politickému dění v Československé republice a ve střední Evropě vůbec. Ve 20. letech 20. století nedoznal svérázový program v produkci Sochorova závodu velké variability. Naproti tomu v letech 1936 až 1941 vystoupili návrháři Sochorova ateliéru s řadou samostatných vzorových koncepcí. Vedle Šohajky a Slovanky zejména šátkové látky Milena, domažlické vzory, vzory květinových pruhů a látky se slovanskými selskými motivy dotvořily různorodou škálu svérázových tisků. Výtvarné řešení svérázových látek, jimiž závod hodlal přispět ke svému dlouhodobému cíli vytvořit vlastní „československou“ tradici ve vzorování textilního tisku, vycházelo ze zásady moderního výtvarného pojetí pouze poučeného a inspirovaného na široké škále lidových vzorů. Výtvarným záměrem byla původnost, civilnost a módnost. Tradice v pojetí průmyslové výroby nebyla chápána jako opakování, nýbrž jako tvůrčí schopnost vlastní cesty v proměnách a módních inovacích podmíněných požadavky trhu. |
|
<urn:uuid:ef89377e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ve středu dne 17. ledna 1917 před 2. hodinou odpolední scházelo se občanstvo z Jindř. Hradce i okolí před domem smutku na náměstí císaře Karla I. k projevu poslední pocty a vřelé smuteční vzpomínky zesnulému. Dostavili se především zástupci města našeho s panem starostou K. Mertem v čele, okresní starosta p. notář A. Maděra, p. místodržitelský rada V. Číška, zástupci úřadů a korporací, sboru profesorského i sborů učitelských, poselstva i členstva všech vlasteneckých a dobročinných spolků, jichž byl zesnulý horlivým spolučlenem neb obětavým příznivcem a množství občanstva, přátel a ctitelů. V bytě nad rakví rozloučil se pan starosta města jménem veškerého českého občanstva se zesnulým vzorným úředníkem krásnými slovy, v nichž velebil zásluhy, jakých si Houra získal o samosprávu, vzpomenul jeho práce v dobách probuzení a právem nazval jej druhým Dr. Procházkou, známým to buditelem národního vědomí města Jindř. Hradce. Ujistil, že jméno Hourovo musí zapsáno býti v pamětní knize našeho města písmem zlatým a slibil, že čestna vzpomínka na ředitele Houru nevymizí nikdy ze srdcí našeho národa, jemuž zesnulý tolik dobrého za dobu svého požehnaného a bohatého života byl prokázal. S projevem neobmezené úcty a díků zakončil řečník vřelou svou řeč, jež zanechala mezi přítomnými hluboký dojem. O 2. hodině vynesena tělesná schránka z domu smutku a sdružené pěvecké sbory »Černín« a »Slávy Dcera« zapěly smíšený smuteční sbor Karla Bendla »Nad hrobem« za řízení sbormistra »Černína« pana Kam. Voborského. Pak hnul se smuteční průvod, za velebného ticha doprovázeje zesnulého k nádraží, odkud dle přání v závěti projeveného dopraven bude do crematoria Žitavského k zpopelnění. Na nádraží průvod stanul, opět zavzněly vážné zvuky smutečního sboru zpěváckých spolků, poslední to pozdrav z vlasti na dalekou cestu Předseda Měšťanské Besedy p. Dr. Karel Šedivý jménem Besedy a spolků několika vřelými slovy dal zesnulému poslední s Bohem! Tělo zesnulého odchází do daleké ciziny, aby v popel se obrátilo; ale duše Jeho zůstává s námi, horoucí láskou přimknuta jsouc k té posvátné půdě rodne, pro jejíž blaho celý svůj život se snažila a toužila a pracovala, bez únavy, bez oddechu Pokoj Jeho popeli. Čest Jeho památce! |
|
<urn:uuid:ef89377f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Třeba však podotknouti, že na otevřeném ohni už jsem tam nevařil, nýbrž na slušném sporáku, který stál uprostřed velikánské kuchyně. Hostinský nato jal se vyprávěti nějaké historie starého zámku. Po pravdě řečeno, všemu jsem mu nerozuměl, předstíral jsem však dokonalý zájem a dokazoval jej sem tam nějakým slůvkem. Večery začínaly už záhy a pro samou chválu večeře ani jsme nepozorovali, že už je dosti pozdě. V šenku, kam bylo vidět skrz skleněné dveře, postávali už jen dva tři Čechoslováci. Už jsem se též zdvihal, ale hospodský mne ještě zdržoval, že je čas, dokud podomek a děvečky neuklidí. I řeč nám docházela a každý hřmot bylo slyšet zvlášt. Tu z ulice do ztichlé hospody dolehly zmatené křiky. První, co nás napadlo, bylo, že se na ulici vojáci mezi sebou porvali, druhé, že se nepohodli s civily. Křik však se vzmáhal, že nemohlo jíti ani o jedno ani o druhé. Konečně dolehla zvenčí srozumitelná slova: „Pace! Mír! Příměří! Armistizio!“ Šli jsme se na to podívat, ale na ulici nebylo toho mnoho vidět. Nebylo možno rozpoznat, kdo to do noční tmy vyvolává „páče, páče“, a zda má všech pět pohromadě. Ze sousedních domů rovněž vyhlíželi, co se to děje, a tak otevřenými dveřmi a okny dostávalo se do ulice stále více a více světla. Za chvíli celé Sossano bylo opět vzhůru. Po osobě, která zvěst o příměří přinesla a rozhlašovala, nikdo se neptal a rovněž nikoho nenapadlo zapochybovati, zda je pravda, co se s takovým křikem roznášelo, nebo se tázat po podrobnostech. Čert ví, podle čeho jsme všichni |
|
<urn:uuid:ef893781-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | sociální péči. Je to jednak 304 pacientů geriatrické nemocnice v Bethnal Green, jednak 203 původních obyvatel jihovýchodního Londýna, kteří zemřeli v rezidenčním domově důchodců, a konečně jsou to všichni staří lidé, které v zimě 1955—56 navštívila sociální služba (464 osob). Townsendova práce není ojedinělá — podobnou problematikou se zabývá v Rakousku L. Rosenmayr a E. Kökeisová ve své práci Umwelt und Familie alter Menschen (Prostředí a rodina starých lidí, recenzováno v Sociologickém časopise č. 5, 1968, 599—603). Zůstává však otázkou, do jaké míry platí Townsendovy závěry (zejména některé z nich) pro jinou než pro anglickou společnost, a to ještě jen pro určitou její společenskou vrstvu. Škoda, že nám dosud chybí podobný obsáhlý rozbor situace našeho starého člověka, který by nám poskytl možnost srovnávat. Jeho problematika je dnes u nás nepochybně často ještě bolestnější. Dana Langmeierová |
|
<urn:uuid:ef893782-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Třebenická továrna. K dostání v každém řádném obchodu. Dejte přednost ryze českemu závodu před cizími vyrobky, mnohdy pochybnými. |
|
<urn:uuid:ef893783-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | iž snad druhý den po zahájení výstavy ukázal, že náš povšechný přehled ukázky vánoční píle vystavovatelů hned v prvním okamžiku výstavy byl kusý, poněvadž předčasný; exposice i náš referát obohaceny byly o nejeden předmět buď z brusu nový, na výstavách dosud nevídaný, neb už i jednou či dvěma výstavami obroušený. A dlužno hned z předu vyznati, že nebývají to nejšpatnější obrazy, kteréž se častěji s pozorností obecenstva setkávají. Živým svědkem pravdy té jest Špillar, který zajisté jen proto, že mnohdy železná nutnosť je ctností, přichází s věcmi, v Rudolfině již zažitými a oceněnými, kteréž přes to vše jsou výstavě vánoční na ozdobu. Má-li se vánoční výstavě umělecké zachovati ráz uměleckého trhu — především trhu — a bylo by chybou, kdyby se jí dodávalo povahy jiné — je zcela přirozeno, když vystavovatel umisťuje na ní práce, které by rád prodal. A tak setkává se tu i pouhý pozorovatel na nelíčené potěšení své znova se známějšími již dětskými genry Špillarovými Nejdou a Dětské rozumy, z nichž zvlášť první delikátní technikou a diskretním koloritem dobývá si stále neztenčené záliby. Novým obrazem tohoto umělce jest rozmarné líčení Na výměnku, představující chodského starce, kterýž »na pekýlku« krátí si chvíli pletením hrubé punčochy. Životnosť kostnaté postavy této, zahloubané s resignovaným úsměvem do babské práce, jest přední stránkou obrázku, což o přídatcích potemnělého interieuru říci nelze; ten mnohem šťastněji, ba nevyrovnatelně zachycen v koutě, v němž odehrává se naivní výjev Nejdou. Také architektonická jadrná studie Špillarova Palazzo Rezzanico, nejlepší ovoce jeho benátské cesty, náleží ke starším jeho pracím, na nichž osvědčila se prohloubenosť pozorování a podání tohoto tak valem dospívajícího umělce, o níž jsme zde také již jednou promluvili. Novými ve směru tom a stejně zdárnými výkony jsou Canal di S. Barnaba, Partie z Benátek a Zákoutí z těchže konců s lodicí. K pamětníkům Rudolfina náleží také Úprkova Mladá matka, Jedličkova Bída, Maškův Čarodol a Jos. Ženíška Postřelený zajíc, jejž jsme viděli již s titulem, nemýlíme-li se, poněkud milosrdnějším. Zaječí mladíček, jejž tiskne k prsům děvčátko v sukénce, sedící na plotě, má nepochybně kožich neporušený, vypadá podle toho zcela spokojeně, jako jeho mladistvá ochránkyně, jejímž úkolem jest působiti hlavně pečlivě provedenou hlavinkou. Daří se jí to lépe než ostatním dospělejším krasavicím Jos. Ženíška, více pikantně než malebně rozloženým na panenských svých lůžkách, jako děvy na obrazech, nesoucích nápisy: Ráno či Den jmenin, anebo nabízející nediskretnímu pohledu »čarovné« své poloviční a třičtvrtní profily jako Touha nebo Blondýnky čís. I. a II. et t. qu. Více propracovanosti než kyprosti paží a šíjí a zdravější pleti by těmto kráskám rozhodně svědčilo. V. Bartoněk dostavil se se třemi výtvory zralého svého umění, původními stejně invencí jako provedením: Na pilno, Děvče u potoka a Vousatá babička. Zvláště poslední z nich honosí se svěžím a zdravým humorem. Malá roztomilá vnučka, žádostiva, jak by vypadal dědeček v úloze babičky, přistavila si k němu stoličku a přistrojila si jej pomocí růžového šátku a čepce za babičku. Horlivosť děvčátka a tklivý něžný výraz dědečkovy vousaté tváře z čepečku vyzírající bezděky upoutá, jako pečlivě malovaný vnitřek světnice s četnými zajímavými podrobnostmi. Meditace Děvčete u potoka stojícího v podkasané suknici nad vodou jest jejím výhradním tajemstvím; jisto však, že nevypadá, jako kdyby se zanášela sebevražednými myšlénkami, na to zdá se potok příliš mělký a nálada krajinného pozadí příliš veselá. Výjev Na pilno nepředstavuje také žádnou zdrcující neb úchvatnou událosť. Je to poctivě, obratně malovaná scena, kterou čtenáři Světozora znají dobře z reprodukce na str. 40. předešlého čísla. Douba má na výstavě jediný obraz, malovaný jeho zvláštní ostrou technikou, povrhující lomenými tóny někdy na úkor přirozenosti. Nazývá |
|
<urn:uuid:ef893784-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Programový proslov na večeru Odboru pro studium chorob z povolání a úraznictví při Spolku českých lékařů v Praze dne 20. listopadu 1933. |
|
<urn:uuid:ef893787-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | pána. Fondy uloženy jsou částečně v papírech obnosem 770.250 Kč a z částky, která přichází v úvahu, totiž z obnosu 3,872.000 Kč, povoleno již zápůjček 3,390.000 Kč, takže zbývá k rozpůjčení jen 480.000 Kč. Vydatnějším pramenem tohoto úvěru budou hotovosti Ústřední sociální pojišťovny. Dle § 180, č. 2, d. zákona ze dne 9. 10. 1924, č. 221, může jmění této pojišťovny býti uloženo v tuzemských peněžních ústavech, za jejichž veškeré závazky ručí stát, země, župy, okresy neb obce. Bude moci býti tedy uloženo podobně jako udržovací fondy meliorační též u Hypoteční a Zemědělské banky, která peníze takto uložené bude moci rozpůjčiti podnikům melioračním. Nejvlastnější formou dlouhodobého úvěru meliorač ního jest však nevypověditelný úvěr emisní, poskytovaný v cenných papírech, emitovaných Hypoteční a Zemědělskou bankou. Vázati se dlouhodobým úvěrem v rozsáhlé míře v hotovosti nemůže se odvážit žádný peněžní podnik, leč běželo-li by o takové hotovosti, které s určitou vázaností byly u něho uloženy, aneb o kterých lze předpokládati, že ukladatel s nimi nebude v dohledné době disponovati. Jinak je tomu u úvěru emisního. Vydaný cenný papír má určitou a zpravidla dlouhou dobu oběžní. Béře se z oběhu jen dle toho, jak zápůjčky, které v cenných papírech byly vyplaceny, se splácejí. Je-li peněžní ústav někdy i nucen cenné papíry skupovati, aby kurs jejich udržel, nepozbývá tím své platební pohotovosti, protože si může získati prostředky buď prodejem neb zastavením cenných papírů. Cenný papír, ve kterém se zápůjčka poskytuje, má míti arci tu vlastnost, aby ohledně míry úrokové, i svou povahou dovedl se pokud možno rychle přizpůsobiti hospodářským poměrům a potřebám doby. Musíme si doznati, že požadavkům těmto posavadní emisní úvěr moravský namnoze nevyhovoval. K účelům melioračním bylo posud možno poskytnouti zápůjčky osobám jednotlivým aneb osobám souborným (vodním a melioračním družstvům) v komunálních dlužních úpisech Hypoteční a Zemědělské banky. Jejich míru úrokovou má k návrhu ředitelství banky a zemského výboru stanoviti ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra. Obnášela posud 41/2 . Jenže vzhledem k této míře úrokové byl kurs papírů tak nízký (75), že 25 ztráta úroková odstrašila každého, kdo si mohl pomoci jen trochu jinak. Mimo to se poskytovaly v komunálních dlužních úpisech zápůjčky zemi, městům, obcím a zejména stavebním družstvům na podporu stavebního ruchu. Tak poskytla Hypoteční a Zemědělská banka v le tech 1919 až v roce 1926 zápůjček v 4% komun. dlužních úpisech za 137,986.200.— Kč, ve 41/2 komun. dlužních úpisech 396,978.400.— Kč, celkem 534,964.— Kč. V obnosu tom zahrnuty jsou meliorační zápůjčky jen částí 2,216.000.— Kč. Hypoteční a Zemědělská banka poskytla tudíž za 532 mil. zápůjček zemi, obcím a stav. družstvům a splnila tak čestně svůj úkol, který jí ukládaly poměry popřevratové, kdy města řešiti musela pojednou dávno odkládané úkoly a kdy bylo čeliti v první řadě nouzi bytové. Snad také tyto okolnosti byly toho příčinou, že jí na podporu melioračního podnikání nezbylo dosti sil. Vždyť poměry ukládacího trhu nepřipouštěly další emise. Od června 1925 byla banka nucena emisi komunálních dlužních úpisů obmeziti na míru nejmenší, realisovati jen zápůjčky již dříve povolené, ba emitované papíry |
|
<urn:uuid:ef893789-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Greenův (USA) příspěvek je zmateným výkladem o psychoterapii, opírajícím se o některé freudistické představy; Cheeková (USA) referuje o svých výsledcích při autogenním tréninku a psychoterapii, zejména u narkomanů. Golgop (USA) podává jeden z mnoha holografických modelů mozku (ani jeden z těchto referátů nemá nic společného s „P“) Duplessisová (Francie) uvádí velmi nepřesvědčivé údaje o „vidění bez oči“ u slepců. Brand a Brand (USA) navozovali buď psychickou a svalovou relaxaci, nebo hypnagogický stav a uvádějí, že subjekty za těchto podmínek lépe určují, na jaké vizuální obrazce se dívá jiná vzdálená osoba. O statistický důkaz se opírá pouze část pokusů. Ty, které jsou takto dokumentovány, byly provedeny na malém počtu osob a jejich výsledky jsou statisticky významné jen někdy a již z těchto důvodů nejsou přesvědčivé. Nealová (USA) prováděla anekdotické, vědecky nekontrolované případy „P“, jimiž se jako předsedkyně a místopředsed- |
|
<urn:uuid:ef89378a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Poučení Fenoménů podobného druhu je řada. Všechny cosi vypovídají o světě, my ale často nevíme co, poněvadž je nedokážeme dost dobře zařadit do běžných interpretačních rámců. Jejich podstata leží vždy alespoň zčásti mimo biologii, proto budí u mnoha biologů nedůvěru. Na druhou stranu, hlubší podstata i výsostně biologických jevů leží vlastně mimo - tvary živých struktur jsou například dány do značné míry geometrickými a fyzikálními omezeními, stejně jako třeba dynamika růstu. Dokonce i tak „biologický“ jev, jako je přírodní výběr, se řídí zákonitostmi populační genetiky, jež jsou vlastně matematické. Nakonec totiž každá důsledná interpretace biologických jevů musí zasahovat za hranice biologie. Možná to souvisí s tím, že fenomén života je sám o sobě neuchopitelný. |
|
<urn:uuid:ef89378c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Jak sběr v Lesní? Výkupna surovin v Lesní ul. 8 v Jablonci nad Nisou (v objektu bývalé okresní provozovny n. p. Severočeské sběrné suroviny Liberec] je od 1. února t. r. otevřena každé pondělí od 9 do 17 hodin, každý pátek od 9 do 15 hodin a zbývající tři dny v týdnu vždy dopoledne od 9 do 12 hodin. |
|
<urn:uuid:ef89378e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Měli jsme ho všichni stejně rádi a nepamatuji, že by se byl odvážil někdo zarmoutiti ho, jakož opět nebyl toho ani on schopen. Byl celý náš, náš přítel! V posledních dnech, které s námi ještě prožil, uspořádali jsme mu vycházku na rozloučenou. V „oboře“ — tam v tom tichém údolíčku, pod stinnými jedlemi — naposled jsme s ním všichni ve společnosti strávili. Kdo jen poněkud mohl — přišel. Pamatuji se, jak tenkráte s pohnutím velikým, s pohnutím neobyčejným povstal a jak se s námi loučil.... „Buďte ujištění, že na doby mezi vámi ztrávené, nezapomenu nikdy!... Děkuji vám všem za lásku vaši i žádám, abyste ani nyní, kdy jest mi odejíti, na mne nezapomněli .. .“ Slza — slza muže — zaleskla se mu v oku ... a my stáli jsme kolem jakoby v tušení, že naposled ho vidíme... Chtěl mluviti dále, ale nemohl již, hlas či vlastně nemoc |
|
<urn:uuid:ef893790-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | BESÍDKA. V desáté jaro české svobody, vykoupené krví tisíců a láskou milionů, připomíná nám opět Červený kříž, že pod symbolem kříže, na němž podle zbožné víry zvítězila láska k člověku, třeba se zamysliti nad sebou samým, nad dneškem a nad budoucností. V poslední hodinu toho dne, kdy se zmlklé zvony nanovo rozhlaholí k svátku vzkříšení, pokloňme se mlčky svaté památce těch, kdož odešli, aby tu národ zůstal, a zamyslemež se nad tím, zda jsme byli a zda jsme dnes hodni jejich památky. Pokloňmež se jí v pospolitém míru se slibem, že jí hodni budeme! Čeští spisovatelé, z těch, kdož, za hrůz válečných hleděli svým slovem zburcovati českou malomyslnost a povzbuditi srdce polekaná, posílají v desáté jaro české svobody červenému kříži svůj pozdrav a všemu národu vzkaz: Milujme se! Alois Jirásek. Viktor Dyk. |
|
<urn:uuid:ef893791-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Zvláštní úprava normálních kín na promítání filmů s obrazem o poměru stran 1:1,66 (1) Kina určená dosud pouze pro promítání filmů na normální (klasický) poměr stran promítací plochy budou upravována k promítání obrazu s poměrem stran 1:1,66 |
|
<urn:uuid:ef893792-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Kyslík, dusík, kysličník uhelnatý, kysličník uhličitý, methan, vodík i jiné ještě plyny se chovají za mírných tlaků a za nepříliš nízkých teplot téměř jako plyn ideální. Odchylky skutečně pozorovaných hodnot od hodnot počítaných pro stav ideální jsou jen malé zlomky procenta. Čím je nižší tlak plynu, t. j. čím větší objem plyn zabírá, tím více se blíží stavu ideálnímu, jehož teoreticky dosahuje v každém případě při tlaku p = 0. To platí i pro páry dosti zředěné, jako vodní páru, páru benzenu atd. Proto má stavová rovnice ideálního plynu velmi rozsáhlé použití pro výpočet objemových poměrů plynů a par. Zmenšuje-li se však objem plynu, rostou odchylky od chování ideálního čím dále tím prudčeji, takže se nakonec stává jednoduchá stavová rovnice vůbec neupotřebitelnou. Pokud je přípustna odchylka 1%, lze užíti jednoduchých plynových zákonů u těžko ztužitelných plynů ještě pro molový objem as 5 litrů. U snadno ztužitelných plynů a par, jako jsou amoniak, kysličník uhličitý, chlor, vodní pára, páry uhlovodíků, dosahuje se odchylky 1% již při molovém objemu 20 litrů, případně (u par těžkých uhlovodíků) při objemech ještě větších. Pokud odchylky od ideálních poměrů činí jen několik málo procent, jsou úměrny tlaku, což lze vyjádřiti rovnicí (13) pv = r T (1 + ap), v níž koeficient a je zlomková odchylka pozorované hodnoty pv od |
|
<urn:uuid:ef893794-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | branou se vyskytovala hodonyma: Dlouhá ulice (Lange Gasse), Horní koželužská, Vejvoz, Vozní cesta (Stará cesta, Hluboká cesta), Průjezd do pivovaru, na návsi Plácek (Placl, Am Platzel, Klein Platzel, Am klein Platzel). Na této návsi byla často jmenována v 1. 1613 - 1624 zahadná poloha U cynfle. (Zymbel ?"zvonička“. Anebo spíše Zumpel, cípek, což by byl vhodný název pro minináves jen se studnou, náves později přejmenovanou Am klein Platzel.) Spojnici mezi Vískami tvořila Koželužská ulice. Orientačními body byly i dvě pastoušky, studna, rybníček, sladovna, flusár- |
|
<urn:uuid:ef893795-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | cházel opory u slezských knížat. Teprve koncem r. 1382 došlo k úmluvám mezi králem a biskupem. Při tom šlo též o otázky finanční, ale bylo by nesprávné domnívati se, jak činil ještě Grünhagen, že ony byly hlavní a rozhodující. Mnohem důležitější byly jiné požadavky královy; biskup měl uznati vše, co král ujednal s kapitulou. Počátkem r. 1383 smír ukončen; biskup Václav uznal slavnostně svrchovanost českého panovníka a příslušnost biskupství vratislavského k české koruně rozhodnějším způsobem, než se dříve činívalo. Současně holdovali králi také vévodové lehničtí a břežští. Vše to událo se v Praze. K tomu připojuje Schulte úvahu (str. 154): „Gegenüber diesen Urkunden ... und gegenüber der Tatsache, dass diese feierliche Akte der Erneuerung der Lehen und der bedingungslosen Anerkennung der Rechte der Krone Böhmen nicht in Schlesien..., sondern am Hoflager des Königs in Böhmen, in Prag, vor sich gegangen sind, kann kein Zweifel obwalten, dass hier der formelle Abschluss schwer wiegender Irrungen vorliegt, und augenscheinlich ein Sieg des Königs von Böhmen... über seine schlesischen Vasallen errungen sein muss, der gleichbedeutend ist mit einer festeren, unlösbaren Eingliederung Schlesiens in den Landesverband der Krone Böhmen.“ Toť v podstatě jádro cenné a pro nás neobyčejně zajímavé knihy Schultovy. Její bohatý obsah není tím arci ani zdaleka vyčerpán. Již v textu samém nacházíme řadu větších nebo menších odboček, jednajících o různých otázkách slezských dějin, jež ani pro nás nejsou bez důležitosti. Najdeme tu na př. výklad o poměru Slezska k Čechám až do doby lucemburské (str. 18 násl.), nebo pojednání o snahách cís. Karla IV. připoutati Slezsko také církevně k Čechám tím, že by diecese vratislavská byla vyňata z pravomoci metropolity hnězdenského a podřízena pražskému arcibiskupství (str. 39—49; doplňuje se tu podle nových pramenů hlavně vatikánských, co o té věci napsal Grünhagen v A. Ö. G. XXXIX.); jinde dostává se nám poučení o některých přívržencích avignonského papeže Klementa VII. v našich zemích podle neznámých dotud zpráv z register tohoto papeže (str. 90). Krom toho však má kniha Schultova neméně než 38 příloh, jež vyplňují na 100 stran drobného tisku. Dvě z nich mají téměř ráz samostatných pojednání a jsou i pro nás zajímavé. Příloha 21, jež má název „Der Breslauer Jurisdiktionsstreit von 1367—1370“, přináší cenné poznámky k pojednání Grünhagenovu o této věci v AÖG. 1868. V tomto jurisdikčním sporu, jenž se vyvinul ze specialního případu, šlo o to, přísluší-li královskému hejtmanu vratislavskému a tamní městské radě jako zástupcům českého krále vykonávati spravedlnost nad poddanými biskupa a kapituly, kteří dopustivše se přečinu byli v městě postiženi. Spor skončil se výslovným uznáním tohoto práva a tedy úplným vítězstvím královské moci české. Příloha 24, vyplňující celých 20 stran, má název „Die Stellung der Breslauer Hauptmannschaft und der Stadt Bresslau in dem Gericht- und Verwaltungswesen |
|
<urn:uuid:ef893796-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Praha 1969, Siouxové bojují dál, Praha 1976, nebo Válka rudého muže, Praha 1986). Amerikanistickou linii doplňují i knihy o Kubě — Indiáni, černoši a vousáči (Praha 1970) - a o obyvatelích Střední Ameriky (Černí bohové Ameriky, Praha 1992). V těchto dílech se nejvíce projevuje Stingl-amerikanista. Druhý proud představují knihy věnované Oceánii, ve které našel náš kolega zálibu až v sedmdesátých letech. Na rozdíl od amerikanistických děl v těchto knihách převažuje cestopisný duch. Vedle již zmíněné tetralogie sem patří rovněž knihy Smrt v ráji (Praha 1988) a Vládcové jižních moří (Praha 1997). Třetím proudem jsou pak knížky pro děti, v nichž uplatňuje svoje znalosti mytologie i zkušenosti cestovatele, příběh pak koření špetkou dobrodružnosti. Patří sem knížky jako Mali Antu, tvůj kamarád z Chile (Praha 1964), Angatar, tvůj kamarád z Grónska (Praha 1965), Poklady piráta Morgana (Praha 1971) a Ukradený totem (Praha 1972). Některé z nich byly později znovu publikovány v jiných Stinglových knihách. Čtvrtým proudem je vlastní cestování. Není myslím v Česku člověk, který by se rozhodl pro totéž co M. Stingl — totiž navštívit všechny státy světa. Nevím jakého počtu navštívených států už dosáhl, ale je jich již více jak sto; také cest kolem světa je hodně — slovník spisovatelů jich uvádí čtrnáct. Domnívám se, že toto cestování tvoří podstatu Stinglova života — za honbou po nových zemích je snaha alespoň symbolicky poznat celou zeměkouli a většinu jejích obyvatel. Honbu za dalšími nenavštívenými zeměmi pořádá sám pro sebe, pro uspokojení své zvědavosti. Velmi bohatá je také Stinglova časopisecká produkce (Lidé a země, Koktejl, Nový Orient aj.) a spolupráce s rozhlasem a televizí — např. v seriálu Na cestách s dr. Stinglem. Obecně platí, že nejdříve, tj. začátkem šedesátých let, spolupracoval s rozhlasem a televizí a teprve potom se začal prosazovat na literární frontě. Pokud máme nějak charakterizovat oněch sedmdesát oběhů životní dráhy dr. Miloslava Stingla, pak jimi prostupuje snaha ukázat čtenářům, že všude žijí lidé a že jsou si v mnohém podobní. Jeho činění nevede snaha objevit dosud nepoznané a vědecky to využít, ale přiblížit všem, kdo nemají takové možnosti, věci existující a vysvětlit jejich existenci způsobem pochopitelným kultuře čtenáře. A tak přejeme indiánskému náčelníkovi (stejně jako oba jeho starší vzory — Loukotka se Šolcem - se nechal |
|
<urn:uuid:ef893798-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Hrabě. Nuž, já — to zkusím! — Jestli na jméno moje se ptáte, teď je se rtů mých uslyšet máte: Lindoro v zpěvu svou zbožňuje děvu a k písni teď sahá, by získal si blaha; ó slyšte jej, drahá! Jako na nebi červánků čár, v ňádru zahořel lásky mé žár. |
|
<urn:uuid:ef893799-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Růstová analýza Tvorba biomasy dosahuje u většiny studovaných druhů maximálních hodnot v červenci, tj. v době nejvyšších hodnot LAI (obr. 24, 25, 26). Výjimkou je fenologicky opožděný druh Ch. strictum, u kterého jsou hodnoty LAI i CGRw vysoké ještě v závěru sezóny a také sezónní pokles RGR je pomalejší než u ostatních druhů. Vyšší hustota porostu Ch. album na počátku sezóny spojená s intenzivní produkcí biomasy (obr. 25) způsobuje, že produkční schopnosti porostu jsou ve srovnání s ostatními druhy v následujícím období již sníženy (obr. 26). Tvorba biomasy končí produkcí semen v srpnu, v září jsou již hodnoty CGR i RGRw i přes dobíhající tvorbu semen záporné. Fenologicky časný druh Ch. ficifolium vykazuje dvě výrazná růstová maxima. Vysoká hodnota RGRw v červenci (obr. 26) je vyjádřením značné produkční schopnosti a intenzívní tvorby biomasy vegetativních orgánů (obr. 9 až 11) v tomto období. Časný a rychlý opad listů (prudký pokles LAI způsobuje výrazné snížení CGR v srpnu a maskuje kontinuální růst biomasy kořenů a intenzívní tvorbu semen, která se může projevit zvýšením CGR i RGRw až v září (obr. 25 a 26). |
|
<urn:uuid:ef89379a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Botkin tvrdil r. 1867 (v klin. vnutern. boleznii) že malé dávky solí draselnatých dobře účinkují při porušené kompensaci srdce. V Petrhr. inaug. dissertaci 1884 podal assistent Botkinův Dr. V. N. Sirotinin o tomto předmětu studii klinickou i pokusnou, z níž zajímavé části s čtenářstvem sdělujeme. Klinická pozorování konána byla na oddělení Botkinově v Alexandrovské městské nemocnici po 2 leta. Experimentoval především při porušené kompensaci srdce, avšak zkusil lék také v pneumonii kruposní, při ascitu ledvinném i jaterním a při exsudátech pleuritických. Dusičnany a octany draselnaté byly použity v dávce od 2 do 6 grammů. Autor shrnuje výsledky v následující: 1. Zvětšení úderu hrotového; 2. sesílení ozev i šelestů; 3. zvětšení vlny tepové a tense arterielní (se zmenšením objemu jaterního, zmizení bílkoviny v moči a j.); 4. zvětšení denního množství moče (se zmenšením vodnatelnosti). Co do rhytmu, zůstával tep buď nezměněn aneb se obleňoval, zvláště v případech s urychlenou činností srdce. Za léčení nikdy nepozoroval S. urychlení tepu. Veškeré subjektivní příznaky jako pocit dušení, palpitace a to obyčejně rychle mizely. V případech renální a hepatické vodnatelnosti jakož i výronech pleuritických, byl |
|
<urn:uuid:ef89379c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | vlastence Josefa Strossmayera, jemuž hold osobními vzpomínkami a úvahou o Jeho významu náboženském a národním přinésti chtěl náš oblíbený stařičký vlastenec-kněz P. Wurm, kons. rada; bohužel pro churavost nebylo mu dopřáno zavítati v četně shromážděný kruh hostí, mezi nimiž byli mnozí církevní hodnostářové, professoři, kněží a úřednictvo. Úkol přednášejících převzali za P. Wurma vdp. děkan P. J. Vychodil z Charvát a pí. M. Pospíšilová. Ostatní program slavnostního večera vyplnily chovanky krásnými zpěvy chorvatskými, nastudovanými přesně sl. uč. Stockou. Chovanka Chorvatka Ondrušková ze Záhřeba vřele přednesla Preradovičův „Pozdrav domovini“. Večer zakončen „Hymnou Strossmayerovou“, jíž přítomní, hluboce dojati, stojíce vyslechli. |
|
<urn:uuid:ef89379d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Jistě málokterá rostlina v poměrně nepatrném zjevu spojuje tolik zvláštností a zajímavostí jako babí květ (Bartsia alpina), tento podivuhodný arktický zjev, jenž rozšířen jest též po všech téměř vysokých pohořích evropských. Také na pramenitých místech horských luk krkonošských jest zjevem hojným, nápadným již svým zvláštním zbarvením listů, v nichž mísí se zeleň s černí i barvou fialovou. Málo od listů odlišují se i temně fialové květy, tak že krtičníkovitá tato rostlina činí úplný dojem květiny smutečné. Také Linné dav jí jméno Bartsia chtěl jen vyjádřiti tím hluboký smutek nad smrtí svého přítele, lékaře Bartsche, jenž v mladém věku jako horlivý přírodozpytec podlehl vražednému podnebí Guayany. Její podivuhodné zbarvení má také své zvláštní pozadí. Příčinou jeho jest anthokyan, barvivo, které v říši rostlinné dosti jest rozšířeno. Celá řada drobných, jednoletých rostlin, které vyrůstají záhy z jara za velice nízké teploty, jest barvivem tímto nadána. Tak ku př. Saxifraga trydactylites, Veronica precox a j. jsou v té době ve všech svých částech anthokyanem prostoupeny. Podobně má se to s velmi četnými rostlinami horskými, jejichž klíčky raší poblíž hranice sněhové, jak na př. jest tomu u Bartsie. Velmi nápadným zjevem jest také, že rostliny velmi rozšířené, jako na příkl. Aira caespitosa, Briza media a j., které v nížinách jsou čistě zelené, v horách vyvinují hojně anthokyanu v pluchách a to ve množství tím větším, čím blíže rostou hranici sněhové. Jak patrno, má toto zabarvení největší důležitosť pro vnímání větší te- |
|
<urn:uuid:ef89379f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | § 11. Členové výboru. Členové výboru jsou povinni účastniti se schůzí nebo svou nepřítomnost včas ohlásiti, aby mohl býti povolán náhradník. Zástupci odboček ve výboru jsou povinni podávati o všech pracích odboru zevrubnou zprávu svým odbočkám a naopak zase zpravovati výbor odboru o důležitých pracích a podnicích odboček. |
|
<urn:uuid:ef8937a0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | malými byty vůbec a pro obecněprospěšná stavební sdružení zvlášt ; |
|
<urn:uuid:ef8937a1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Úvod Autonomní neuropatie (AN) je závažná komplikace diabetu. Dříve se na ní nahlíželo jako na součást periferní neuropatie, dnes je díky přesnějším diagnostickým metodám a svému prognostickému významu považována za samostatnou jednotku, což platí především pro kardiovaskulární AN. 5-10letá mortalita při potvrzené kardiovaskulární AN je 25-50 % (17). Udává se, že přibližně 20-40% nemocných s diabetem má kardiovaskulární AN (23). Autonomní nervový systém zahrnuje inervaci hladkých svalů vnitřních orgánů, arteriol, jako i některých endokrinních a exokrinních tkání. AN se projevuje jako porucha motorické, senzorické a reflexní funkce různých systémů (7). V klinické praxi se nejčastěji setkáváme s asymptomatickým průběhem funkčních nebo strukturálních změn autonomního nervového systému. Symptomatická AN postihuje nemocné s dlouhým trváním diabetu (22). Často bývají přítomny i ostatní chronické komplikace diabetu, jako např. retinopatie (14) a nefropatie (19). Periferní somatická a AN nemusí existovat současně. Chronická bolestivá forma diabetické neuropatie, při které jsou postižena tenká nemyelinizovaná vlákna, může být přítomná bez ohledu na přítomnost AN. |
|
<urn:uuid:ef8937a2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | tyto věci uplatní při dalším provozu. Zatížení, které vznikne nemocnici přírůstkem 30 lůžek, nepadá při administrativě nemocnice na váhu. Po stránce odborné postačí, když bude každé nemocnici přidělen lékař-odborník a několik ošetřovatelek. Nebude jich více než kolik by si jich vyžádalo nové sanatorium, které ani pokud jde o lékaře, ani vzhledem k ošetřovatelskému personálu nebude nad to moci použíti případné pomoci ostatního lékařského a ošetřovatelského personálu nemocničního. Tedy opět úspora nikoli bezvýznamná. Nehledě ani k tomu, že se nemocnému dostane speciálního ošetření v nemocnici než v sanatoriu v případě, když se k jeho tuberkulose přidruží ještě nějaké jiné onemocnění (interní, chirurgické, oční atd.). Pro využití a doplnění nemocnic mluví dále moderní zásada preventivní i kurativní mediciny, která chce vždy a všude v prvé řadě využíti stávajících již zařízení a pak dále budovati ve smyslu rozšiřování a zdokonalování těchto institucí. Abychom uvedli aspoň jediný příklad, stačí poukázati na vývody pařížského profesora Jacquesa Parisota, který letos v červnu na ženevském kongresu pro veřejné zdravotnictví právě tuto zásadu mnohokráte opakoval a který důtklivě upozorňoval na její rozhodující význam pro zcela samozřejmý požadavek hospodárnosti na poli veřejného zdravotnictví. A tento hospodářský prvek musí býti rozhodujícím právě v našich poměrech, kde stát, země, okresy a obce tak nesnadno shánějí každou korunu na to neb ono opatření veřejně zdravotnické a kde rozpočet ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy obnáší na této položce 1,500.000 Kč, ač je potřebí obnosu padesátinásobného, i když jde o věci zcela nesporné a samozřejmé. Rozšířením nemocnic o tuberkulosní pavilony značně by se ulehčilo financím země, okresů a obcí, které mají na starosti investiční a udržovací náklady těchto ústavů a nemocnic. Tu jest onen pramen příjmů pro svazky územní samosprávy i produktivita vydání ÚSP. A nyní hlavní otázku: Je vůbec potřeba nových sanatorií pro všechny formy tuberkulosy, jestliže všechny speciální ústavy mají poměrně značný počet prázdných lůžek? Proto na svrchu položenou otázku musíme odpověděti záporně. Stačí, když bude dosavadního počtu lůžek náležitě využito a nad |
|
<urn:uuid:ef8937a3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Aby vyučování ženským prácem ručním na jednotřídní škole obecné v Německých Pavlovicích zastávala industrialní učitelka z obyč. školy obecné a měšťanské v Osoblaze, bylo schváleno. Sdělen byl ministerský výnos, jímž uděleno bylo soukromé škole obecné na Brněnském kommunalním sirotčinci v Kuřímě právo veřejnosti. |
|
<urn:uuid:ef8937a4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | v syntaktické výstavbě celé vypravěččiny výpovědi a zda se i na této rovině projeví výše rozebíraná psychická nevyváženost subjektu. Víme totiž, že postavy mluvící v textu nám o sobě mohou poskytnout dvojí druh informace. Jednak je to informace tematizovaná ve významech použitých slov a vět, jednak informaci implikovanou pravidly mluvení (OKOPIEN-SLAWINSKA 2002: 102). Do textu tak vstupuje mentálně nekontrolovaná oblast a vzhledem k ní může mít právě stavba vět významnou výpovědní hodnotu. Pro syntaktickou výstavbu textu je charakteristická výrazná tendence k parataktičnosti. V pasážích, kdy se subjekt vyprávění nachází v relativním klidu či se pokouší o nezaujatý popis skutečnosti, převládají jednoduché, krátké věty (1). Postupně, se zhoršujícím se vypravěččiným stavem, se organickou součástí textu stávají pasáže odrážející její horečnaté a rozjitřené myšlenkové pochody a později též pasáže snové a halucinační, pro něž jsou typická dlouhá souvětí s parataktickým řazením a bezespoječným připojováním vět (2). Některé dramaticky vypjaté pasáže jsou navíc skrze syntaktickou výstavbu rytmizovány a téměř pravidelným střídáním krátkých, jednoduchých vět s delšími souřadnými souvětími evokují těkavost a nepokojnost vypravěččina momentálního stavu (3). |
|
<urn:uuid:ef8937a5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | PRAŽSKÁ DIVADLA DNES: Národní 19 Karlstejn, Tylovo divnulo 19 Sibálství Scupinova, Smetanovo 19 Svatební scény a Coppělia, Městské divadlo 19.20 Veliké město pražské. Městské komorní 19.20 Ptáčník a Žížkův dub. D 50 19.30 Milenci z klusku. Realistické 19.30 Slepice a kostelník, Veseloherní 20. Jak je důležité míti Filípa. Umění lidu 19.30 Moje žená Penelopa, Spejbl a Hurvínek 16.30 Pestrý pořad se Spejblem a Hurvínkem, 19.30 Pavlačová estráda paní Drbálkové. Ústřední loutkové divadlu 9 Pan Johanes. Na Fidlovačce 19.30 Hostinec u Mlrandutiny. Disk 19.30 Féřn a vlk. Polské lidové tance. Divadlo pro mládež 9 a 14 Chudý kejklíř. Divadlo hudby Vítáme jaro, pro děti — Klasické začátky romantismu J. Ježek a Osvobozené divadlo. Oldřich Nový hraje roli Odyssea v hudební veselohře Moje žena Penelopa denně od 12. do 16. dubna v divadle Umění lidu v Karlině. Režie Oldřich Nový Orchestr Karla Vlacha. ALHAMBRA: Denné mimo ponděll 21.30—2 hod. neržitý pestrý uměl. a hudeb, pořad |
|
<urn:uuid:ef8937a6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | O jenom pro Bůh neztrácejme sil, dnes práci jen to: »Veni, vidi, vici«. Dnes vítězem, kdo v boji zvítězil, a my — jsme všichni církev bojující. |
|
<urn:uuid:ef8937a7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Také slouží stejnému účeli nástrojky trubičkové, různé velkosti a zevnějšího tvaru, u nichž vyvozování zvuku obstarávají přístrojky podobné srnčím vábnicím, ovšem s přiměřeně zvětšeným zvukovým jazýčkem. Podkladem jazýčku bývá u prvnějších olovo nebo cín, u vřeštidel také jen tvrdé dřevo. Úkolem trubičky jest spíše zvuk tlumiti nežli sesilovati, při tom ale přispěti k tomu, aby odpovídal skutečnosti. Je-li již trubička z rohu, zimostrázu nebo jiného dřeva, nemění na věci ničeho. Nejlepší jsou ty, které se nejvíce přibližují pravdě. Jako kvíčidel lze vhodným přeladěním použíti (prodloužením zvukového jazýčku tím, že se poutko přiměřeně odsune) srnčích vábnic; zvuk stává se tak sice hlubším, také drsnějším, ale nepodobá se přece úplně zvukům zaječím. Kvíčidel i vřeštidel užívá se tím způsobem, že se nástroj drží mezi palcem a ukazováčkem, kdežto ostatní prsty sevřením hlas tlumí, nebo otevřením jej činí jasnějším a zvučnějším, pokud ovšem sestrojení trubičky připouští. U srnčích vábnic, na zaječí přeladěných, musí ruka vhodným zavíráním a otvíráním vykonati vše sama. Zaječí vábnice přesvědčují dobrého lovce, jaká škodná jest zastoupena v jeho lovišti. Objevují se nejen lišky a zdivočilé kočky, ale také dravci opeření, a kdyby bylo možným viděti vše, také lasice a kuny ovšem velmi opatrně a zdáli vyhlížejí možnou kořist. Na jedno si ale dovolím ještě upozorniti: Stejně liška, jako jiná škodná, dovede zmoci i srnu a srnče jest jí zvláštní pochoutkou. Vzdor tomu dá se snadněji přivábiti zaječím hlasem než hlasem srny nebo |
|
<urn:uuid:ef8937a8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | O mineralech beryllnatých okolí Píseckého. Napsal Karel Vrba. (S 2 tabulkami.) Předloženo dne 13. dubna 1894. Rozprav II. tř. roč. III. čís. 12. Autor pojednal již dříve o četných akcessorických a druhotných mineralech z pegmatitů okolí Píseckého; v přítomném pojednání podává pozorování svá na beryllu a na mineralech, rozkladem beryllu vzniklých, na bertranditu a fenakitu. Beryll objevuje se skoro ve veškerých lomech živcových okolí Píseckého; zvlášť hojným byl v hlavním lomu v městském lese „U obrázku“ zvaném. Na místě tomto vyskytoval se beryll ve dvou odrůdách, co obecný, neprůhledný, a co drahý, průhledný beryll. Na varietě prvé, kteráž často neobyčejně velké jedince tvoří, bývají toliko plochy (1010) co P vyvinuté; jen vzácně objevuje se též 0001 oP a toliko ve dvou případech též pozorovány (1011) P a (1121)2P2. Zvlášť zajímavá jest srostlice beryllu obecného dle plochy (5.5.10.8 3/1 P2) tvořená, prvý to případ srůstu dvojčatného na tomto dosti všedním mineralu. Na beryllu drahém pohřešuje se skoro vždy zřetelnější tvar krystalový, jsouť jedinci odrůdy této hrubě korrodované. Toliko na jednom pěkně žlutém |
|
<urn:uuid:ef8937a9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nastrojená kmotra Müllerová. Šly bez tatínka... se sirotkem. Pan děkan Sisvád pokřtil Kačenku, v matriku ji zapsal, pobručel a několik vyčítavých slov vzkázal mladé matince. Nevyřídily jich — zapomněly brzy jeho kázání při hostině, kde je rychtář obveseloval. Pil s nimi na zdraví dívčičky i jedl koláče medové. »Teď přijdou páni z rathouzu, jen na křtiny čekali,« vykládal Švihovský. »Vyptali se mne a Jahoda s písařem Kádovským včera dlouho se hrabali v právě magdeburském. Nelekejte se, něco mi šeptá, že Katuška lehce vyjde.« »Ať přijdou, budou vítáni, mají nás ve své moci,« řekla paní Zuzana bez bázně. Přišli opravdu hned po obědích, purkmistr se dvěma z rady a písařem; rychtář se k nim přidal. Hrnuli se na schody a paní Zuzana už jim šla vstříc, zastavila je. »Dcera je slabá a taková návštěva z čista jasna by jí dodala. Vyřiďme, prosím, pánové, v pokojíku dole, co třeba — znáte sami, jak to bývá — i já jsem jako bezhlavá!« Dvéře otevřela a páni bez odporu vešli do tabulovaného pokojíku hostinského. Purkmistr vypadl z úlohy vážné a mluvil k paní sousedsky: »Co jen myslila, nešťastná! Na poctivosti a dobré pověsti se zmaří!« V lomozu stolic slova jeho zanikla a paní jako když neslyší. Sotva však písař knihu otevřel, brk uchystal, rozkročil se Jahoda v zástolí a promluvil naučenou řeč: »K pohoršení všech dobrých lidí dopustila se Kateřina Nosalovská skutku nepočestného; nedbala, že slibem manželským je vázána, že dobré chování při městě přislíbila. Potahy na ni jsou jasné, hřešila 125 |
|
<urn:uuid:ef8937aa-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | BARVA PESTÍKOVÝCH KVĚTŮ ROUBOVANCŮ VYPĚSTOVANÝCH Z PRÝTŮ VÝBĚROVÝCH STROMŮ NESTEJNÉHO VĚKU |
|
<urn:uuid:ef8937ab-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Odvolání. Podepsaný odvolává tímto urážlivá slova proti enátoru Petru Cingrovi, která při řeči se spoluělníky Vajdou a Kaniou pronesl. Nemínil to vážně, píše ze žertu, aniž by uvážil následky svých slov. tituje nerozvážně pronesených slov a doufá, že mu entokráte bude odpuštěno a slibuje že se to vícekráte nestane. |
|
<urn:uuid:ef8937ac-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ŽIVOTNÍ JUBILEUM PhDr. JOSEFA VIEWEGHA, CSc. |
|
<urn:uuid:ef8937ae-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Dvojitou kmínku, litr za 60 kr.. likér zalpských bylin, půl litru za 60 kr. 491 a Ig. Isakiewicz Brně, NAPROTI NÁDRÁŽÍ. |
|
<urn:uuid:ef8937af-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Astma je nyní nově definováno jako chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, kde hrají roli mnohé buňky a buněčné částice. Chronický zánět je spojen s průduškovou hyperreaktivitou a vede k opakujícím se epizodám pískotů, dušnosti, tíže na hrudi a kašle, zvláště v noci nebo časně ráno. Tyto epizody jsou obvykle spojeny s variabilní obstrukcí, která je často reverzibilní buď spontánně nebo vlivem léčby Definice úzce souvisí s patofyziologií. Astma je, bez ohledu na tíži onemocnění, chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Zánět je spojen s bronchiální hyperreaktivitou, obstrukcí a příznaky. Zánět navozuje čtyři formy obstrukce, tj. akutní bronchokonstrikci, otok stěny dýchacích cest, chronickou tvorbu hlenu a přestavbu (remodelaci) stěny dýchacích cest. Nejzávažnějším predisponujícím faktorem pro rozvoj astmatu je atopie, která je definována jako tvorba abnormálního množství IgE protilátek, která je odpovědí na obecné alergeny zevního prostředí. Nepřítomnost atopie neznamená nepřítomnost astmatu. Astma rovná se zánět. Od této základní rovnice se odvíjí diagnóza, prevence i management (vedení léčby) astmatu. |
|
<urn:uuid:ef8937b0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Tento výraz je totožný s rov. (14) jen v případě, že po =0, což je hodnota hypotetická (absolutní vakuum), která v praxi nemůže být dosažena, i když se jí můžeme velmi přiblížit. Přitom v tomto bodě je těžko definovatelná hodnota Vs. Je tedy aproximace (9) vhodná v blízkosti volby hypotetického počátku po = 0. Jak daleko však můžeme s tlakem jít při této aproximaci, je stále diskutabilní a liší se pro různé materiály, též podle rozsahu jejich Hookovských oblastí. Kdybychom naopak předpokládali platnost Hookova zákona až do hypotetického počátku po = 0, získali bychom z rov. (12) |
|
<urn:uuid:ef8937b1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Žena, nebo muž? Určení pohlaví sportovce by mělo být na první pohled jednoduchou záležitostí. Že tomu tak zdaleka není, ukazuje profesor Jaroslav Petr na příkladě jihoafrické atletky Caster Semenyaové. Čtěte na str. A8 |
|
<urn:uuid:ef8937b2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Jak by se jinak mohlo začínat než písničkou? Když strunky zavolají a známou písničku přehrávají, světýlka pobíhají po třídách, synci i děvčata v neforemných šatech se radostně zachvívají — a zapomíná se rázem, že na židli v rohu sedí kostnatý, nevlídný pán, který drží veliký notes na kolenou a dlouhou tužkou píše kouzelnické čárymáry. Písnička vyletí, lidová písnička z kraje, zacupitá třepetavými slabikami a zpívá ji kulatý slabikant s tvářičkou jako koláček, zpívá ji drobná školačka s baňatým nosíkem, zpívá ji synek kravař, který se umí na pastvě bít i nožem, zpívá ji vytáhlá děvucha, která chodí do školy už poslední dny ... ano, vždyť tu písničku polo rozmarnou a polo tesknou měli nejradši, neboť jim ruce rozhýbala a hlas zesílila k jásotu. »Řikaj, děvča, Očenáš, bo švarneho synka maš, daj se ty na ňho pozur, ať se ho něrozhněvaš —« I koníček se tam objevil a na něm odjíždí švarný a nevěrný synek na vojnu — Inspektor nemá zřejmě radost z písničky, kroutí hlavou a hned nato dlouhá tužka vrtá do notýsku poznámku. Nevšímá si toho Potěšil, i jeho nese lehce písnička. A mohla by se zkusit ještě jedna: Ja už vice přes hranice maširovať něbudu — podle té by se opravdu dobře mašírovalo někde po mezích, po pěšinách — — ale pan inspektor rukou mávne a důrazně nařizuje, aby se začalo s pravidelným vyučováním. Potěšil je klidný, jeho oči jasně svítí; nejmenší žáci zpěvavě čtou, zatím se na tabuli vypočítávají početní příklady a druhá skupina píše do sešitů, kdežto třetí, nejdospělejší, napjatě, ale občas i trochu šilhavě si potichu čtou v čítance. A potom přehodíme počty — vezmeme si zase příklady: sedmkrát jel chlapec s trakařem na pole a po každé naložil po dvanácti zelných hlávkách — — kolik že měl hlávek doma, když přestal jezdit? Nezapomeneme ani na čtenáře, ale tu je třeba předběžného výkladu... a Potěšil jasně vypravuje o chaloupce, kde na lůžku leží nemocné dítě... co se mu všecko zdá a jak maminku volá — — Kdyby v koutě neseděl pán se studeným pohledem, který všecko do černé knížky zapisuje, byl by se už při tom někdo hlásil, snad prostořeká Zuzka Šugaříková nebo Terezka Nezhodová, a byly by panu učiteli i třídě udýchaně vypověděly, že také byly nemocné a že na okno tloukl černý pták - — — Taková věc se nesmí dnes vypravovat, naježený pán nechce důvěrností a odboček, a tak děti hlasitě čtou: »Pono- |
|
<urn:uuid:ef8937b4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | srdce je připraveno kalciem a centra heterotopní jsou učiněna zvýšeně dráždivými, může současně se zpomalením normotopního rytmu vzniknouti zvýšená heterotopní dráždivost a objeví se ektopické stahy. A vskutku jsme viděli, že podrážděním sinu vyvolali jsme reflektoricky extrasystoly; když jsme uzavřeli karotis communis, přemístili jsme celý zjev do reflexogenní oblasti kardioaortální a místo, abychom jej vyvolali drážděním karotického sinu tlakem prstů, získali jsme jej nepřímo, druhotně, dráždíce oblast kardioaortální zvýšeným tlakem krevním. Tento kardioaortální reflex je rovněž amfotropní. Vznik extrasystol vysvětluje se oběma fenomeny, normotopním zpomalením i heterotopním podrážděním. Stejně jako tomu bylo při podráždění sinu karotického, když oba tito činitelé jsou přítomni, jsou dány srdci nejpříznivější podmínky pro vznik extrasystol. Dostačujícím však je i jen jeden z obou činitelů. To dokázali jsme tímto pokusem. Připravíme srdce kalciem a strofantinem a přetneme vagus. Uzavření karotidy zvýší tlak v srdci, což podrážděním oblasti kardioaortální nemůže již vyvolati zpomalení, nýbrž pouze tachykardii a extrasystolii, čili v tomto případě může se vésti reflex pouze sympatikem. Ve většině pokusů krevní tlak se zvyšuje a tomuto zvýšení tlaku můžeme přičítati vznik druhotného reflexu kardioaortálního. Úloha, již hraje krevní tlak, je bezpečně zjištěna neboť extrasystoly se objevují zejména později, až když tlak dostoupí svého maxima. Provedli jsme tento pokus: po přetětí vagu stlačíme karotidy. Tlak se zvýší a objeví se extrasystoly. Zatlačíme na sinus, abychom snížili tlak. Extrasystoly zmizí, aby se opět objevily, jakmile se tlak zvýšil. Je však zvýšení krevního tlaku nutné pro vznik extrasystol? Nikoliv, neboť v některých z našich pokusů uzávěr karotid nevedl k zvýšení krevního tlaku a přes to se extrasystoly objevily. To se vysvětluje tím, že obě oblasti sinokarotická a kardioaortální se vzájemně jaksi zastupují. Je-li jedna vyřazena, zvýší se reflexní tonus druhé. Jestliže uzavřeme obě karotis communis, tonus reflexogenní oblasti kardioaortální se zvýší a obvyklý krevní tlak, aniž se zvýšil, je postačující, aby vyvolal stejným amfotropním mechanismem a podle stejných zákonů predominancí heterotopní stahy. Přehlédněme nyní, co jsme právě řekli, vykládajíce výsledky svých pokusů. Až do dob našeho badání mělo se za to, že centripetální nervy srdeční a centripetální nervy sinu karotického jsou složeny z jednoduchých depresorických vláken a že působí jen na tlumivý systém srdce a cév. I názory Heringovy o heterotopních stazích souhlasily s tímto výlučně parasympatickým pojetím reflexů kardiálních a sinokarotických. Hering řekl: uzavření karotid vyvolává extrasystoly funkcionálním vyřazením parasympatiku a následným isolovaným působením sympatiku na heterotopní centra. Podráždění sinu odstraňuje extrasystoly výlučně podrážděním parasympati- |
|
<urn:uuid:ef8937b6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | tento mobilisační poplach nedělní. Zdá se nám, jakboy určité kruhy buržoasní v českém národě chtěly z ulice terrorisovat členy Národního shromáždění, zneužívajíce k tomu našich milých zástupců Slovenska. My před takovým buržoasním »bolševismem« co nejrozhodněji varujeme. Každý příklad působí nakažlivě a nálada v dělnictvu není tak růžová, aby nebylo zavádění politiky ulice do porad Národního shromáždění spojeno s vážným nebezpečím. Myslíme, že pouličních manifestací jsme už v Praze užili dost a že není doba k tomu, abychom i nadále jen zpívali a přísahali. Sociální otázka ve všech možných podobách buší na brány Národního shromáždění a nedá se ohlušit žádnými sebe vypiatějšími projevy buržoasie. Kdo chce jít na Slovensko dobrovolně konat vojenskou službu, nemusí křičet a psát nadšené články. Mnohem prostší a opravdovější by bylo, kdyby vzal manlicherovku na záda a šel, kam volá jiné. Takový příklad by lépe působil, než pokřik ulice. (Pr. L.) Jak se zásoboval císař Vilém. Člen berlínské rady dělníků a vojáků Vilém Carle prohlížel v minulých dnech zámek císaře Viléma a dal si ukázati také zásoby potravin, které zde pro císařskou rodinu byly uloženy. O této prohlídce napsal: Byl jsem připraven na to, že najdu skladiště, ale to, co jsem viděl, předstihlo všechna moje očekávání. Ve velikých, rozsáhlých síních bylo všechno, vskutku všechno, co se vůbec dá při zásobách potravin mysliti. Nalezli jsme zde maso, drůbež u ledu, různé omáčky ve velikých krabicích, nejbělejší mouku v bednách, narovnaných až do stropu, tisíce vajec, obrovské basény másla, pytle kávy, čaje a čokolády, konservy všeho druhu, sta homolí cukru, pytle luštěnin, sucharů, bečky marmelády a nekonečné množství zásob jiných. Hodnota těchto zásob obnáší jistě několik set tisíc marek. Za těchto okolností nelze se ovšem diviti, že císař Vilém mohl zůstati až do posledního okamžiku hlasatelem hesla »vydržet«. Jak se za války uskrovňoval saský král. V nedávné schůzi městského zastupitelstva v Drážďanech žádali sociální demokraté vysvětlení, jakým způsobem dodávány byly potraviny sesazenému králi Bedřichu Augustovi. Dostalo se jim odpovědi, že k soukromé potřebě králově bylo do dvorní kuchyně dodáváno týdně 36 liber másla, 80 liber masa, dále nad to měsíčně zvláštní dodávka 80 liber masa. V době od 1. do 28. prosince dodáno 50 liber mouky. Každých sto dní dodáno královi 250 liber cukru a 200 vajec. Mimo to dodáváno týdně dvornímu hospodářství 150 vajec a 10 liber másla. Při návštěvě bývalého císaře Karla v Sasku bylo dodáno 40 liber mouky a 40 liber masa. Princezna Matylda saská sama dostávala týdně 25 liber masa. Naděje monarchistů v německém Rakousku. (Č. t. k.) V arcibiskupském paláci na Štěpánském náměstí konala se na pozvání kardinála dra. Pichla ženská schůze, které se zúčastnilo asi 300 žen, mezi nimi četné příslušnice aristokratické. Jak se »Achtuhrblatt« dovídá, prohlásil kardinál, že jsou velice příznivé naděje pro obnovení monarchie a že jest oprávněná naděje, že císař Karel v několika měsících nastoupí opět na trůn. K sjednocení českého odborového hnutí. Jednání o sloučení odborových organisací mezinárodních a autonomních bylo na konferenci, dne 23. t. m. v Praze konané, skončeno a docílena dohoda ve všech směrech Sloučení bude provedeno do konce t. r., takže od 1. ledna 1919 nebudou stávati organisace obou směrů, nýbrž jednotné. Majetek mezinárodních rak. organisací bude podle počtu členů jednotlivých národností rozdělen a nově zřízeným ústřednám společným odevzdán. Vzhledem k tomu je nutno, aby s ústředními svazy súčtování provedeno bylo za listopad i prosinec. Skupinám budou sekretariáty podány obšírné instrukce. Velký pokles cen životních potřeb v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 21. t. m. V celém Chorvatsku nastal neslýchaný pokles cen život- |
Subsets and Splits