id
stringlengths 47
47
| part
stringclasses 1
value | title
stringclasses 1
value | text
stringlengths 40
26.3k
|
|---|---|---|---|
<urn:uuid:ef89383c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Dnešní generace civilisovaného lidstva je větší postavy než jejich rodiče a ti byli zase větší než prarodiče. Jistě tu hraje velkou roli způsob života a zvláště výživy. Dosti přesné stáří ukazuje u dítěte vývoj center osifikačních, které se postupně objevují, později rostou a konečně se spojují s velkou pravděpodobností. Po 21 letech mizí postupně švy lebeční; po třiceti letech objevují se změny na plochých i dlouhých kostech. Je jistě v paměti, jak bylo možno odhadnouti věk Tutenkhamena z jeho pozůstatků na 18 let, věk, který se shodoval zase s údaji historiků. Před několika dny byly exhumovány ostatky K. H. Máchy. Anthropologické prozkoumání, které bude provedeno, řekne nám, oč marně usilovali literární historikové: jak Mácha vypadal. Obrazy a popisy, které známe, byly velmi problematické, socha na Petříně je jen idealisovaný obraz. Již první pohled na kosti básníka ukazuje, že to byl muž robustní postavy, plný zdraví a síly. Na zbytcích koster vlastně spočívá všechna naše paleontologie; nové metody přinesou tu zřejmě nové poznatky. Ale i u živého těla kostra, její vývoj, stále se měnící a individuální, ukazuje zdraví a nemoci, které díky X paprskům můžeme dnes sledovat. Využít všech těchto vymožeností tak, aby nebyly jen akademickou prací několika osob, ale opravdu pomocí pro zdraví moderního lidstva, je dnes jen otázkou peněz či vlastně správného pochopení, porozumění na rozhodných místech. Tak jako ostatně všechna využití výsledků vědy, bohužel. Věk předhistorických lidí byl poměrvelmi krátký. Podle 187 zkoumaných koster jen asi polovice neandertálců a asi dvě třetiny mladšího typu se dožila věku dvaceti let; jen tři z nich dosáhli věku nad padesát let, a to ještě ani jediný se nedožil skutečného stáří, což lze soudit podle vzhledu lebečních švů. Věk lidí bronzové doby, a zvláště pak ještě pozdějších dob, zdá se, již se v průměru zlepšil. Celkem se zdá, že ve skupinách fosilních lidí byl věk mužů vyšší než věk žen, zvláště mladých. Civilisaci se nepodařilo zatím prodloužiti lidský život jednotlivce, spíše naopak, ale průměr lidského života se hygienickými opatřeními zlepšuje podstatně a takřka před našima očima. |
|
<urn:uuid:ef89383d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ze nejlépe dosíci změnou stanov, jež zemskému sněmu má letos býti navržena, totiž tím, že místní pojišťovny budou stanovami zemské pojišťovny i stanovami svými prohlášeny za odbory ústavu zemského pod názvem: „místní dobytčí pojišťovny“, jež zříditi možno už tehdy, přihlásí-li se aspoň 5 chovatelů dobytka, kteří mají celkem alespoň 50 kusů; (dosud žádáno 50 majitelů a 100 kusů dobytka). Bude-li změna tato vládou a sněmem přijata, postačí ku zřízení místní pojišťovny jednoduchý protokol a odpadne zdlouhavé a nákladné řízení o schválení stanov, předkládání ročních výkazů a zpráv atd. Normální stanovy by co do úpravy podléhaly příslušnosti zemského výboru. 4. Místní pojišťovny takto zřízené musí se podrobiti všem důsledkům užší vzájemnosti, t. j. nejen těžiti z příznivého výsledku jednotlivých let pro svoje členstvo, nýbrž také hraditi polovici ztrát u nich povstalých, třeba bylo k tomu potřebí ve špatných letech dopláceti na prémie předem zaplacené. Na ztráty nezaviněné budiž přetíženým místním pojišťovnám — podobně jako v Badensku, Bavorsku a v Dolních Rakousích atd. přispíváno mimořádnými subvencemi z prostředků, které země očekávaným zvýšením ročního příspěvku z 100.000 K na 150.000 K zemské pojišťovně dá k disposici. 5. Správa zemské dobytčí pojišťovny budiž decentralisována tím, že se místním pojišťovnám svěří úkony, posud u ústavu zemského soustředěné, hlavně evidence přírůstků, odhlášek a vůbec pojištěného stavu dobytka i jiné záležitosti, pokud přesnost a zájmy ústředního vedení toho nevylučují. 6. Kontrola pojištěného dobytka budiž co nejvíce zostřena, zejména zavedením dvojí řádné revise v roce i jinými vhodnými opatřenými, pokud náklady jejich jsou v poměru k jejich očekávaným výsledkům. Před přijetím do pojištění budiž dobytek u místních pojišťoven řádně vyšetřen a odhadnut a připuštěno jak tu, tak hlavně při škodách, přiměřené řízení opravní. Obzvláště se doporučuje nepřijímati koní do pojištění bez příchozího zvěrolékařského vyšetření. Percentuální odpisy cen buďtež stanovami upraveny. 7. Ve stanovách místních pojišťoven budiž připuštěno, aby výlohy zvěrolékařského ošetřování a za léky byly uhražovány z jejich případných přebytků neb jiných prostředků, jež spolky příspěvky svých členů si opatří. Tím by padla jedna z největších překážek, jež posud bránily žádoucímu rozšíření dobytčího pojišťování. Paušalování povozného zvěrolékařova po případě všech zvěroléčebních útrat lze při tom nad jiné doporučovati. 8. Prodej a upotřebení cenných částí nuceně poraženého i padlého dobytka náleží již nyní do vlastní kompetence místních pojišťoven. Stálo by za uváženou, najíti způsob, jenž by docílení největšího možného výtěžku zaručoval (srovn. zařízení badenské, jemuž u nás ovšem jest poněkud na závadu předpis, že výtěžek náleží pojištěnci a nikoliv místní pojišťovně). 9. Funkce členů výboru místních pojišťoven buďtež považovány za čestné a zastávány pokud vůbec možno, bezplatně a prostředků tím |
|
<urn:uuid:ef893840-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pavlátová, Michaela Festival světových animovaných filmů ANIMA MUNDI, (Säo Paulo/Rio de Janeiro, Brazílie), 1999: — 1. divácká cena v Säo Paulo za nejlepší film Řeči, řeči, řeči (Words, Words, Words, 1991) — 3. divácká cena v Rio de Janeiro za nejlepší film Řeči, řeči, řeči 16. mezinárodní festival Europa Cinema & TV, Viareggio (Itálie), 1999: Hlavní cena v kategorii animovaný film za film ... až na věky (...Forever and Ever, r. Pavel Koutecký, Michaela Pavlátová, 1998) |
|
<urn:uuid:ef893841-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | a nedisponujeme potřebnými utensiliemi. A i potom radím stroj vyzkoušeti neb za pod. okolností — byl-li celý rozebrán — se často stává, že se něco zapomnělo řádně dotáhnout či prohlédnout. Nejste sice za dnešních poměrů v cizině isolováni, spíše naopak, ale ztráta času a peněz jsou tu dvakrát nevítanými. Přirozeně, že jste vždy ve výhodě, máte-li stroj značky známé a rozšířené neb pak je Vám i v cizích centrech veškerá pomoc ohledně samého motoru k disposici. To ovšem platí hlavně o motocyklech, které právě svojí většinou lehkou konstrukcí a ev. větším namáháním než za normálních okolností mohou míti motorový defekt snáze než vozy, mající mimo jiné i výhodu účinného chlazení. Konečně to ví neb se dozví každý sám nejlépe, jak dalece může své značce důvěřovati. Jisto je, že na dlouhou cestu se hodí spíše stroj cestovní, »nevyštvaný«, ani zvlášť »šolichaný«, abych užil přiléhajících výrazů. Důležitou podmínkou jest dále zvláště pro stroje sidecarové, aby měly příslušný menší převod, který by motor zbytečně nenamáhal. Z reservních součástí pro motocykl bych rozhodně doporučoval s sebou: pár matek, závlaček, reservní ventily, péra k nim, pár článků řetězu, nějakou tu svíčku a reserv. žárovku, několik kuliček pro kolová ložiska, ev. konusy, pojistky pro baterii (jsou-li užívány — což jest rozhodně dobré) a několik metrů tenkého a silného drátu. Pro automobilisty jest to obdobné, záleží na tom, jaký mají motor a ostatně mají jistě výhodu v dostatku místa pro všechny potřebné věci. Dále bych něco řekl o gumách. Na každý pád jsou nové gumy prima značky to nejlepší. Pro motocykl, který s sebou těžko bude voziti res. plášť, jest to jistě zadní kolo, které nový plášť bude potřebovati, zvláště u strojů sidecarových. K řádné výzbroji v tomto ohledu patří též 2 res. duše (které se napíší do triptyku), s velikou pečlivostí, jak se sluší a patří zabalené a uschované tak, aby se neprodřely a dále veškeré utensilie k spravování gum. Dobrá nožní pumpa — raději většího obsahu — jest nezbytná, stejně co nejbohatší a solidní nářadí na všecko, tak volené, aby vše šlo povolit či utáhnout a |
|
<urn:uuid:ef893842-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Akademický klub ve Velkém Meziříčí pořádá v neděli dne 16. října o 15. (3.) hod. na Obecníku přednášku, na které promluví univ. prof. dr. Arn. In. Bláha na thema: »O K. Havlíčkovi Borovském.« Ceny míst: I. místo 3 Kč, II. místo 2 Kč, k stání 1 Kč. Předprodej lístků u p. Krále na náměstí. O pohádkových jeskyních mor. Krasu a Macoše přednášel v sobotu 8. t. m. odpol. a večer p. Dr. Absolon z Brna. Jest znám jako dobrý přednášeč, ale při tom nás překvapil svou přednáškou nejen věcně všestranně správnou, jak bylo lze předpokládati, protože se všemi těmi objevy jest jako srostlý, ale i místně vsunutými episodami a průpovídkami a svým zvučným, jasným hlasem. Obecenstvo naplnivší do posledního místa dvoranu, bohužel malou, bude jistě dlouho vzpomínati přednášky této a těšiti se na brzkou shledanou. — V neděli dne 9. t. m. konal touž přednášku v Křižanově a Měříně. Do Blízkova a Strán. Zhoře: Jako předseda místního odboru Národní jednoty v Blízkově odevzdávám obci veškeré, odborem a příspěvkem obce nově zakoupené spisy Jiráskovy pro obecní knihovnu, kterou jsme nazvali na oslavu 70. narozenin miláčka národa našeho »Jiráskovou knihovnou obce Blízkova«, a přejeme si, aby zejména mládež z těchto knih učila se chápati slavnou minulost naši, z nich poznala, kdo byli největšími nepřáteli našeho národa a čerpala nadšení a sílu pro přítomnost a budoucnost. Současně odevzdávám obci Stránecké Zhoři veškeré spisy V. Beneše Třebízského a jiné, zakoupené z výtěžků divadel, pro obecní knihovnu a bude to ke cti mládeži, bude-li hojně čísti. Frant. Labík, správce školy ve Strán. Zhoři. Hudební spolek »Hlahol« ve Velkém Meziříčí pořádá v sobotu dne 15. a v neděli dne 16. října 1921 koncert klavírní virtuosky sl. Ilonky Kurzové a koncertní pěvkyně sl. Lidky Šípkové. Pořad: 1. A. Dvořák: Biblické písně č. 3., 6. a 10. zpívá sl. L Šípková. 2. Fr. Chopin: Nokturno. 5 Preludií. Valčík. Hraje sl. I. Kurzová. 3. V. Novák: Melancholie. V probuzení. Kukačka. Zpívá sl. L. Šípková. 4. A. Dvořák: Na starém hradě. B. Smetana: Na břehu moře. J. Suk: Vánek. V roztoužení. Hraje sl. I. Kurzová, 5. Arenský: Romance. P. Čajkovskij: »To bylo v první jara čas . . .« Schneider-Trnavský: Ukolébávka. Zpívá sl. L. Šípková. 6. Chopin- Liszt: Moje potěšení. Gounod-Liszt: Transkripce na operu Faust. Hraje sl. I. Kurzová. Zpěvní čísla doprovází pí. B. Protivenská. Začátek o 8. hodině večerní. Vstupné: Řada I.—IV. 7 Kč a obec. dávka, řada V. až VIII. 5 Kč a obecní dávka, řada IX.—XI. 3 Kč a ob. dávka, k stání 2 Kč a ob. dávka. Předprodej lístků ochotně převzal pan Alois Šašek, knihkupec na náměstí. Kursy jazyka francouzského a ruského byly již zahájeny. Do kursu francouzského přihlásilo se 43 účastníků (do nižšího 26, do vyššího 17) a do ruského pouze 12! Tak nepatrný zájem o ruštinu překvapuje. Krádeže. Jak jsme se zmínili v minulém čísle, rozmáhaly se v městě i okolí četné a smělé krádeže, a dlouho nebylo lze zjistiti pachatele, neboť dlouho nepřikládalo se víry podezření, že pachatelem jich jest mladík, pocházející ze zámožné rodiny. Po dlouhém a úsilovném pátrání zjištěn hlavní pachatel a vůdce jiných zbloudilých mladíků, Josef Široký, bydlící u svých rodičů v domě naproti panské pile. Krádeží provedl mnoho: Rolníku Ant. Malouškovi v Oslavici odcizil elektromagnet v ceně 1000 Kč, při veřejném cvičení »Sokola« v Tasově nové jízdní kolo v ceně 1400 Kč, firmě Beck a synové telefonní přístroj, celé duše automobilu, nástroj k spájení železa, firmě Breitenbachově cirkulárku, čerpadlo a různé menší nástroje v ceně ně- |
|
<urn:uuid:ef893843-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Strmilov Čtenářům naší rubriky doma i ve světě. V náhradu za pana Martínka, který se ze zdravotních důvodů zřekl dopisování, získal pan vydavatel několik dopisovatelů, kteří píší se svého hlediska a oboru a žádný není tak všestranný, jakým býval pan Martinek a snad ani tak vytrvalý. Rádi bychom však věděli, co vás nejvíce zajímá, co se líbí a nelíbí a co byste si ještě v listě přáli. Nezáleží na tom, kdo do listu píše, ale aby to bylo věcné. A o tom bychom chtěli slyšet posudek a prosíme, obětujte trochu času a 50 hal. nebo 1 K na známku. Považujte to také za jakési sčítání čtenářů, vaše podněty sdělím dopisovatelům a o výsledku vás uvědomím. Pište na adresu: St. Piskáček, Strmilov. Přej, bude ti přáno. Propagační komise města Strmilova, zřízená usnesením obecního zastupitelstva ze dne 19. prosince 1933, řídila se v nadpise uvedeným heslem a docílila v krátké době svého trvání slušného úspěchu. Nezáviděli jsme okolním městům jejich značný podíl na letním cizineckém ruchu, byl to přece zasloužený výsledek jejich práce. Jsme si vědomi, že je takové množství obyvatel měst, toužících po zotavení, že by zaplnili všechny vhodné oblasti. Nabídli jsme krásný, zdravý a klidný náš kraj, neopomenuli jsme žádné příležitosti, vhodné k propagaci našeho města, vyjednali ubytování a stravování. Strmilov je nyní zapojen do sítě turistických cest, má turistickou noclehárnu, je světu obje- |
|
<urn:uuid:ef893845-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nou dusivou tíži na prsou a nemohouc dobře vydechnouti uvolnila si kožíšek. Potom dlouze a bolestně vydechla, při čemž tvář její nabyla trpícího výrazu, jako by to vydechnutí bylo provázeno velikou fysickou bolestí. Bylo jí neobyčejně úzko, takže cítila potřebu volat o pomoc. Nechápala, co se to s ní děje a jakému mocnému dojmu tak malomyslně podléhá. Chladila si čelo o studená skla okna a svým žhavým dechem je celé zamžila. Potom usedla do kouta, stiskla si rukou ochlazené čelo a hodlala přemýšlet. Na místě všeho viděla oči Bohuslava Daška, upřené na ni před odjezdem v očekávání nějakém anebo v otázce. — Bůh jedině ví, co to měl v pohledu psáno. A Medřické se zdálo, že musí vlak náhle zastavit, ona že z něho vyskočí a poběhne tryskem nazpět k němu, aby mu ruku přivinula k svým prsům a řekla mu asi tato slova: „Nebuďte smuten! Myslím na vás, ano, myslím na vás, že tam v té poušti na několik dní jste osamotněl. Myslím na vás!“ Ach, jak cítila ta slova „myslím na vás“ pálit ve svém srdci, jak jí zaplavovala mozek a jak jí vyplňovala duši! Ona myslila na něho! Proč? Jak to bylo možno? Ale myslila na něho, neboť viděla jej neustále státi opuštěného na nádraží a slyšela dosud jeho hlas. Bylo jí bolestno, že jej opustila, že jí není již na blízku, a připadalo jí, že na celém světě |
|
<urn:uuid:ef893846-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | chovické chatě. O samotné restauraci jsme měli v povědomí dávné zkušenosti, že se jedná o objekt takřka na zbourání, starý, nevyhovující. Ale co, obědvat někde musíme... První šok nás čekal při přijezdu na chatu. Vedoucí, soudruh Antonin Divoký s personálem nás čekal už venku, ochotně nám pomohl maličké svěřence rychle doprovodit dovnitř. V chatě se zavřela pusínka i věčně rozesmátě Ivance a i my, dospěli, jsme se v první chvíli citili jako v neskutečném snu. Za dva roky dokázal totiž soudruh Divoký s několika málo spolupracovníky vytvořit ze staré Příchovické chaty tak přitažlivý, moderní, útulný a hlavně čistý restaurační podnik, že by k němu nahoru měli posílat — alespoň odněkud určitě — povinně hospodské exkurse. V estetickém prostředí chaty se ani děti nemohly chovat jinak než slušně. Měly radost z pochvaly soudruha vedoucího a s neuvěřitelnou chuti spořádaly tři i čtyři knedliky, nepohrdly ohromnou porci nanukového dortu a k našemu úžasu se po odchodu do autobusu vyptávaly, kdy budeme svačit. Výlet byl krásný, maminkám a tatinkům jsme navečer podávali z autobusu do náruče ušmudlané, pomuchlané, nevyspalé, ale štastné děti. Jejich i naši radost. A my? Taky vzpomínáme na „hospodu“. A přijedeme zas. Určitě, D. BLAŽKOVÁ Třeba tentokrát i bez dětí. |
|
<urn:uuid:ef893848-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | V rozsáhlém díle o pramenech dějin francouzských, založeném A. Molinierem, „Les sources de l'histoire de France“, vydal Léon André šestý svazek |
|
<urn:uuid:ef893849-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Židovská zrada. Ve druhém sboru chtěli Češi prosaditi zvolení pánů Františka Fránka, hostinského, a Dom. Olšara a kromě toho chtěli znemožniti zvolení Kretschmannovo, který byl ve II. sboru opět kandidován. Nepodařilo se nám však ani to, ani ono. Spoléhali jsme na to, že židé voliti budou polskou kandidátku a naše jmenované dva pány. Ale byli jsme od židů sklamáni. Pouze několik dostálo slibu, ostatní volili úplně polsky. Česká strana z polské kandidátky volila 6 Poláků a 2 místa nechávala pro 2 naše mandáty. |
|
<urn:uuid:ef89384a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | neupúščej búřit v vrahy!““ Aj otvrže Záboj ščít, i v ruce mlatem, i v druhej mečem, tako i v přieč proráže dráhy u vrazech. I by upěti vrahom, i by ustúpati vrahóm. Třas je hnáše z bojišče, strach z hrdl jich vyráže skřeky. Koni řechce vešken les. „Vzhóru na koně, s koni na vrahy přese vše vlasti. Ručí koni neste v patách za nimi našu krutosť!“ I vskočichu hluci vz-ručie koně, i skok na skok po vrazech sě hnachu, ránu na ránu soptichu krutú krutosť. I míjechu rovně i hory i lesy, v pravo i v levo vše ubiehá v zad. Hučie divá řeka, vlna za vlnú sě valé; hučechu vši voji skok na skok, vše se hnáše přes búřiucú řeku. Vody uchvátichu mnostvie cuzích, i přenesechu své zvěsty na druhý břeh, i po krajinách vezdě v šíř i v šíř. Lutý ostřiež rozepě svoje křiedle, svoje dlúzě, bystro léta za ptactvem. Zábojevi voji rozehnachu sě v šíř, |
|
<urn:uuid:ef89384b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Osvobození anglických učitelů od vojenské služby. „Zeitá oznamuje z Rotterdamu, že dle londýnské zprávy „Nieuwe Rotterdamsche Courantu“ svolila anglická armádní rada, aby učitelé, pokud jest to možno, byli od vojenské služby, osvobozeni. Zastavený časopis. Časopis „Východočeské Noviny“, týdenník pro český východ, byl politickými úřady trvale zastaven. Zřízenci Vatikánu žádají drahotní pří- Zřízenci Vatikánu davek. Z Chiassa se oznamuje aby jim byly poobrátili se na papeže s prosbou, skytnuty drahotní přídavky. uje se nové zdra- Zdražení kuřiva? Připrav u cigaretového žení tabáku u jemnějších druhů, tabáku a tabáku v krabicích a specialit. Na př. Pursičan bude místo 8 K státi 16 K. Zdražení obyčejných druhů bude činit 25 procent. Kuba a vlržinka budou stát 16 h, balíček hercegovského tabáku 1.20 K, cigareta sportka 5 h, knastr 30 h, tříkrálovy 28 h, jemný uherský 30 h. Z toho důvodu dostávají trafiky nyní malý přiděl. Divadlo v létě. V sobotu odpoledne konala se schůze směrodatných činitelů, aby učinila rozhodné usnesení o letošní letní divadelní době rakouských divadel. Bylo usneseno: Ve Vídni bude zachován loňský způsob. To znamená, že vídeňská divadla, která obdržela minulého léta úřední povolení k pořádání představení, budou míti možnost, rozšířití tuto dobu až do podzimu. Divadla, která nehrála loni v létě, nemají hráti ani letos. Všechna rakouská venkovská divadla, vyjma Prahu, Štýrský Hradec a Brno, musejí ukončiti sezonu již květnou nedělí. Prodloužení sezony nebude žádnému venkovskému divadlu povoleno. Naproti tomu letní divadla v léčebných místech smějí hráti po celé léto. Pocta zemřelému sociálnímu demokratu v Moskvě. Ruské listy oznamují, že moskevské |
|
<urn:uuid:ef89384c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | §. 379. Věci, kteréž se obviněnému nevydají, mají se dle toho, co v §. 377. nařízeno, prodati a cena trhová do kasy státní odevzdati. Ten však, kdo má k věci právo, může právu svému k ceně trhové naproti pokladu státnímu do třidceti let od toho dne, kdy byl edikt po třetí do novin vložen, pořadem práva civilního platnost zjednati. |
|
<urn:uuid:ef89384d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Slov. Lípa v Clevelandu. Při poslední schůzi byl zvolen nový výbor pro budoucích šest měsíců, sestávající z následujících údů: Franta Kikr předseda; Karel Hulec místopředseda; tajemník; Jan Bužek Martin Krejca pokladník; a kníhovník; Mimo to vyjednal se bratrský podporující spolek mezi údy Slov. L. pro případy nemoce a neštěstí. Jan Bužek tajemník. |
|
<urn:uuid:ef89384e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | osnovy, učebnice a methodiky předmětů školního vyučování. Svými politickými a odbornými znalostmi, pedagogicko-didaktickými zkušenostmi a charakterovými vlastnostmi, jakož i oddaností věci socialismu má být krajský školní inspektor uznávanou autoritou a vzorem okresním školním inspektorům i učitelstvu. |
|
<urn:uuid:ef893850-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | krámku pro něco poslán, tož jsem tam jako vítr vletěl a zvoneček prodavače volající, div že i s drátkem neutrhl. Židovi to ovšem asi sotva bylo vhod. Než to říci musím, že si to dal líbiti kolik let. Já totiž patrně odrůstal a začal být rozumnější a tu si mne Löwy jedenkráte jak náleží vypůjčil. V té chvíli mně to zrovna dvakráte milo nebylo, ale později jsem mu za tu jeho odvahu, jednat s rozpustilcem, blahořečil. A častokráte. Případ ten snad mně ho tak milým učinil. Přilítl jsem jednoho dne zase jako na koni a zvonil, jakoby hořela na nejméně celá ves. Šel jsem kupovat čehosi docela malicherného asi za krejcar. Löwy ani nemukl, že jsem mu celým stavením zatřásl a za ním beze slova do krámku tak divoce se hnal, že jsem ho div neporazil. „Co chceš?“ ptal se mne. Pověděl jsem mu. Löwy mne obsloužil. Já zase pryč. „Ty,“ zavolal na mne. Já byl ochotně zpátky. „Co?“ „Ty nemáš s sebou Pána Boha?“ prohodil. Mne jakoby ledovou vodou polil. „S Pánem Bohem!“ pozdravil jsem a zvolna tíhl jsem k domovu a to se pamatuju jakoby to dnes bylo, že jsem každému na té cestě, koho jsem potkal, dal pěkné pozdravení. Nyní však začal jsem se bát, že bude Löwy matce žalovat na můj nespůsob. Citelné pokárání na pamětnou měl jsem svatosvatě jisté a já se také pro ten případ všelijak opatřoval, abych co nejméně škodným se stal. I troje kalhoty jsem nosil! Ale čekal jsem den jeden, i vterý, ale pořád marně. Již jsem myslil, že Löwy na to zapomněl. Že by maminka na mne pronešený stesk pro uvarování jeho slyšení v budoucnosti jen tak mimo sebe pustila, o tom jsem byl ze zkušenosti opáčně přesvědčen. Ale Löwy nezapomněl! Já se styděl potom k němu pro něco jít, než musil jsem. Když jsem slušně přišel, slušně zvonkem ho zavolal, slušně pozdravil, tu on mně pěkně odpověděl a proti svému obyčeji se pousmál. Dosáhl patrně svého úmyslu! Líbilo se mně to tak, že jsem napotom nikde pozdra- |
|
<urn:uuid:ef893851-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Před časem vyšel v Sovětském svazu ruský překlad knížky polského autora Jana Szczepanského Základní sociologické pojmy. Tato příručka, která byla v Polsku vydána poprvé v r. 1963, je známa z českého vydání z roku 1966 také u nás. Skutečnost, že se Szczepanského práce dostává nyní také do rukou sovětských čtenářů, má podle mého názoru hlubší význam, než by se mohlo na první pohled zdát. Není totiž ještě tak vzdálena doba, kdy někteří teoretikové jak v SSSR, tak u nás pohlíželi na rozvoj polské sociologie na přelomu 50. a 60. let s jistou dávkou skepse a kdy se dokonce domnívali, že socialistická společnost sociologii jako samostatnou vědní disciplínu nepotřebuje. Jakkoli si nemyslím, že by vývoj polské sociologie ve zmíněném období byl bez problémů a chyb, přesto se dnes, kdy už máme určitý historický odstup, ukazuje, že hlavní tendence zde byla zdravá, vycházela z marxistických pozic, o čemž svědčí nesporné a trvalé výsledky jak |
|
<urn:uuid:ef893853-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Vedení okresního vlastivědného muzea v Karvině jsem převzal dne 1. 9. 1959 po soudružce Marii Šturcové. Soudružka Marie Šturcová zajistila některé starožitnosti, které jsou podchyceny na inventárních listech. Jde ponejvíce o drobné předměty, jako staré kolovraty (značně poškozené), starší hornické kahance, starší slezské kroje apod. Během své působnosti v muzeu jsem získal dva těšínské kroje, dva hornické kahance, dva hornické kroje, staré hornické nářadí, oltář svaté Barbory, dva obrazy svaté Barbory, dvě malované truhly, starý hmoždíř, hliněný džbán (starý asi 50 let), staré nástěnné hodiny (staré asi 70 let), stolní petrolejovou lampu, dvě alba fotografií o svépomocném dělnickém spolku (Stonava), prapor místní organizace KSČ z roku 1922 ze Stonavy, sbírku nerostů. Dále jsou zajištěny dvě sbírky nerostů, které mají majitelé doposud doma, dva šroťáky, které pro nedostatek místa ve skladišti muzea mají doposud rovněž doma majitelé. K novým přírůstkům patří: 10 velkých fotografií postav v těšínském kroji, staré zrcadlo z roku 1830, dvě jubilejní stokoruny a staré peníze různých států, snímky města Fryštátu, knihy v hodnotě 2200 Kčs. Soudruh doc. dr. Ladislav Hosák připravil pro muzeum studii o počátcích dějin města Fryštátu. Byly prověřeny kroniky jedenácti obcí; nejlepší kroniku mají v Petřvaldě. O založení a významu muzea a psaní kronik byly uveřejněny články v Karvinských novinách a Nové svobodě. J. Krutílek |
|
<urn:uuid:ef893854-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Drm. Znám dívku; znám však také jejího diváka! Hynek (rychle). Jakže — ona miluje? Drm. S tím se mi ještě nesvěřila; ale že jest milována, to vím, protože „on“ se mi s tím svěřil. Hynek. Kdo jest tím padouchem? Drm. Včera byl ještě domácím pánem, pane Trnko; je-li dnes už padouchem, nevím. Hynek (smutně). Tedy boháč? Drm. Čtyři domy! To snad postačí! Jarý. Muž vzdělaný? Drm. Čtyři domy a (rázně) v prsou neskrocenou vášeň ku přirážení na činži. Jarý. Hezký člověk? Drm. Čtyři domy a kouří dlouhé za půldruha krejcaru. Jarý. Ptám se, zda-li to hezký muž? Drm. Je-li hezký! Sloužil za model k Herkulovi a fotografové vysadili cenu na jeho hlavu. Jarý. Bude to jakýs nadutý peněžní žok, ale u porovnání s přítelem Hynkem neobstojí! — A pak —člověk takový žije pouze svému pohodlí: nevystrčí hlavu do světa, — nikde nebyl, nic neviděl — znám to! Drm. (křečovitě se směje). Tak — nikde nebyl! ten že nikde nebyl? Pan Theodor Buňka, že nikde nebyl — slyšíš to, světe, a neboříš se? (Směje se.) Já se zalknu! Kolikrát jsem se s ním setkal až v Americe!? V Kalifornii byl jako doma, dokud tam ještě něco bylo, a z Mexika ho nemůžeme nikdy dostat pryč! — Ten prý nikde nebyl — Konštantinopol a Muncifaj! Jarý. Podíváme se chlapíkovi na zuby. Hynku, vzhůru hlavu! Slyšel's, že jej děvče nemiluje — a míti soka jest věcí velmi pikantní. (K Drmel.) Máte přístup do oné rodiny? |
|
<urn:uuid:ef893855-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | „Aj, stojí to tedy tak se ctí a povinností? Pan poručík se chce do mého domu vetříti? Slyšte však nyní poslední mé slovo. Muž, který nastávajícího tchána svého tak urazil, jako pan poručík urazil mne, nemůže se věčně, ano ani po tisíci věčnostech státi mým zetěm! Jest to srozumitelné?“ „Úplně! Jednáte však krutě, nechtěje činiti rozdílu mezi člověkem a úřadníkem.“ „Ve vlastnosti co zeť musí se oba spojiti! Mohl jsi mně jinak připraviti všemožné mrzutosti — byl bych ti to odpustil, neboť jsem mužem smířlivým a miluji dítě své nade všecko — nyní však se urážka týkala života mého obchodního, proto ji nemohu zapomenouti, a proto musíš pykati za svou šílenost, že jsi zájmy proklaté komory celní stavěl nad zájmy mé .. . Nyní jsem u konce.“ Zde nastala jedna z oněch přestávek, které obyčejně následují na důležitá vyjádření, jsouce vždy nad míru trapnými. Kupec Mos jal se zapínati svůj kabát, a chystaje se k odchodu, vytáhl z kapsy doutník. Posud nemluvil nikdo ani slova. Pastor seděl rovně a prkenně ve své židli, Gudmar hleděl upřeně k zemi. V této chvíli povstala Torborga, a podávajíc kupci ruku, pravila: „Byli jsme přáteli po tak mnohá léta, strýčku — a věřte mně, co na tatínkovi a Gudmarovi nevidíme, to přece cítíme. Nelučte se hněvivě s domem naším. Smýšlejme dobře jeden o druhém, neboť každý jedná dle svého přesvědčení, a třebas by tatínek posud mlčel —“ Oči mladé dívky utkvěly nyní s vý- |
|
<urn:uuid:ef893856-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | dila se závojem tvářemi spuštěným ... A skorem pokaždé si volila ten nejméně průhledný . .. Mladý Angličan se mohl fintiti modou, jež panovala až v Paříži, mladistvé Švamberkovně byl z míry lhostejný ... „Takhle, pane můj, nikdy štěstí míti nebudeš!“ oslovil praporečníka asi dva dni před tím, než mladý Záhoř z Třeboně odejel, starý rejthar rodem Škot ... V celé kornetě, která ve zdejším městě ležela, nebylo odpornějšího člověka nad něho. Jeho tvář jizva na jizvě a někdy se zdálo, jako by se všecky tyto rány začínaly jitřiti. Bývalo tak tehdáž, když se voják podíval do korbeliku, v němž křenového Třeboňáku nikdy neubývalo, hlouběji... Potom se mu vyhýbali i jeho soudruzi. S každým hádku vyhledával a ke druhému či třetímu slovu tasíval kord... Škot Oliver byl nejvyhlášenější rváč v celém regimentu královnině... Nemožno ani pověděti, kolik lidských životů lpělo na jeho svědomí. Pan praporečník se na starého rejthara chtěl již utrhnouti. .. Ale kdo ví, zdali by nemohl jeho služeb potřebovati ... Škot Oliver ku každé práci nejochotnější ... Odměnu si nikdy vysoko necení ... Spokojívá se s dosti nepatrnou mzdou ... „Což víš, že po štěstí toužím?“ Pan praporečník se nutil do hovoru. Škot se stal smělejším. Dal se i do smíchu. Rozjizvená jeho tvář pojevila se teprve nyní v nejpříšernějším světle ... Samému důstojníku bylo úzko z toho výrazu, jenž se obličejem rejtharovým rozestřel. „Pane můj, abych nevěděl .. . já .. .!“ Škot si ťukal kloubem u palce pravé ruky do čela, jako by se chtěl přesvědčiti, jak dosud pevno, zdali by jím mušketýrská kulka neproletěla ... „Dcera zdejší paní hezounká, k pomilování ...“ V. Beneš-Třebízský. IX. |
|
<urn:uuid:ef893857-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | celkový počet rekreantů motorizovaných a na jízdních kolech na sledované trase, počet rekreantů projíždějících kontrolním místem pi směrem k sídlu, ni-1 — počet rekreantů projíždějících předcházejícím kontrolním místem písměrem ke kontrolnímu místu pí. |
|
<urn:uuid:ef893858-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Geligmacher m. spasitel; =vreifen va. Sellerie m. celer. [blahoslaviti. Selten a. řídký; vzácný, neobyčejný, mimořádný. [zvláštní. Seltjam a. podivný, neobyčejný, Semester n. pololetí. Semitolon n. středník, příbodec. Seminarn.seminář, semeniště; žákovna. Semmel f. žemle, houska; smehl n. mouka krupičná. Semmeln vn. žvatlati; váhati. [rady. Senat m. rada, senát; kmetové; odbor Send= poselací, zaselací; =bote m. vy- [slanec. Senden va. poslati. Sender m. posílatel. Sendling m. odeslanec. Sendredht n. dozorní právo. Sendschreiben n. psaní, poselství psané, list posílací. Sendung f. poslání; posilka. Senesbaum m. kasia senesová, seneš. Senf m. hořčice; =brühe f. omáčka horčicová; =büchse f. hořčičnice. Senfte f. nosítka, nosidla. [spražiti se. Sengen va. ožehovati, opáliti; vn. Sentor m. starší; zat n. staršinství, staršinstvo. Senfblei n. závaží. olovnice, nořidlo. Sente f. nižina, nevod. Sentel m. ženkle; stuha, šňůrka; aſtift m. ozubec. Senten va. pohroužiti, ponořiti; zmenšiti, spustiti, snížiti; zer m. hříženice, rozvod; dolovník; =garn n. čeřen; zgrube f. trativod; mrvojem, žumpa, kaliště; =linie f. čára rovnopadna, svislice, kolmice; =recht a. závažný, rovnopadný, prostopadný; kolmý, svislý; srechte f. kolmice, svislice; sung f. návah, navážení; snížení; úleh, prohlubeň. Senne m. salášník; znhütte f. salaš, kolyba; zer m. hřebišťák; kravař. salášník; zerhütte f. kolyba; saláš. Senjal m. litkupník, dohazovač, sensál. Senfarie f. dohodné, dohazovné. Senjation f. pohnutí; hluk. Senfe f. kosa, hasák. Sensengerüst n. hrabice; stroj; =hammer m. kosárna; smann m. kosinník; ering m. kosiřík; zschmied m. kosař; =ſtiel m. kosiště. Senfibel a. citelný, nedůtklivý. |
|
<urn:uuid:ef893859-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nic nenj, totižto ona, která náklonnoſt k weſelo= ſtem neb wyraženjim, k duſtogenſtwjm a bohat= ſtwjm má, a která tuto náklonnoſt pořád mjt bude, až vmkem, bytbychom to třebas nechtěli. Druhá ale geſt miſtryně naſſich ſkutků, o ta může wſfeko, co prwněgſlj chce a činj, nechtjt a neči= nit. Ru přjkladu: Někdo mi vkáže nemrawnau piſeň, hudba ſe mi zdá ljbezná, a doſtanu chut gi zpjwat. Ta oſſkliwá oſoba we mně prawj: Co pak geſt to něco zlého, tuto piſničku zpjwaty wždyt ſe muſýme wyrážet, dokud mladj gſme, buduli gednau ſtará, tedy nic giného nežli duchownj piſně zpjwat nebudu. Druhá pak odpowjdá: Mlč, ty gſy blázen; každé zlé geſt welmi weliké, geſtli Bohu gjm zneljbitſe můžeme. Ty pra= wjš, že, když ſeſtárnu, genom duchownj piſně zpjwat budu, ale Bůchk mně to geſſtě neſljbil, že welkého wěku dogdu, ſnad dnes geſſtě vmřu. Zledte po takowé odpowědi, abyſte hned duchow= ni piſně zazpjwala. Když Bůh vwidj, že z lá= ſty k němu vtjkáte radoſti zákonem geho zakáza= né, budek s wámi ſpokogen, aniž wás kdy za winnau držet bude, leč když poſlauchat budete tu zlau oſobu, kteráž geſt w wás. |
|
<urn:uuid:ef89385a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | áto,“ povídal Honzík jednoho dne, »já už nechci být tak sprostým člověkem, chci být pánem.« »O vůli je hej, já bych si také dal říci, kdyby mě někdo velkým pánem udělal; ale víš-li pak, Honzíku, že pán musí umět latinsky?« »I což je o latinu, já půjdu do světa a naučím se latinsky dost brzy.« »Myslíš-li, že je to tak lehká věc, jdi a zkoušej.« Honza si nabral do kapes hnětanek a šel do světa učit se latinsky. Nepředstavoval si svět tak příliš hrozný, protož s celou chutí kráčel přímo za nosem. Že nebyl jak živ dále než za humny, nemálo se podivil, když na první vršek vstoupil a před sebou kus krajiny viděl, kterou nemohl ani hned přehlídnout. »Jemináčku!« zvolal a spráskl ruce, »to je veliký svět, kdy pak ho přejdu!« Šel tedy dále do toho velkého světa, a kdykoliv nějakého pána potkal, dával pozor, co mluví; neboť myslil, že je to latinsky. Nejdříve viděl pána, který stál na záspi a někomu povídal: »Sud kulatý!“ Ta dvě slova Honzík zaslechl, a hned si je desetkrát opakoval, aby jich nezapomněl. Šel dál a viděl zase pána, který z okna hleděl; pod okny stál chlapec, koukal na ptáka u louže a volal: »Rys tu pije!« — »Sud kulatý — rys tu pije,« — opakoval si Honzík, jda zase dále. »Již umím pět latinských slov, a než se naděju, bude ze mne pán.« Sto kroků dále stál opět pán a ukazoval pacholkovi na káru řka: »Tu je kára.« »Sud kulatý — rys tu pije — tu je kára,« předříkával si Honzík, a když to dobře uměl, poskočil radostí a pravil sám k sobě: »Já nevím, co ten táta měl; vždyť mi ta latina jde jako hračka, a hnedle budu umět latinsky jako česky.« Ušel zase asi dvě stě kroků, a cesta ho vedla mimo zahradu, kde právě zahradník ryl. Tu vejde pán do zahrady a zvolá zlostně: »Ten to ryje!« |
|
<urn:uuid:ef89385c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Eder-Hinterleitner, A. - Neubauer, W. - Melichar, P. 1997: Restoring Magnetic Anomalies. Archaeological Prospection, Vol. 3, University of Bradford, 185-197. Gojda, M. 1997: Letecká archeologie Čechách/Aerial archaeology in Bohemia. Praha. Křivánek, R. 1997: Application of magnetometry in verification of aerial photography in Bohemia, In: Annales Geophysicae — Supplement I to Vol.15 (Abstract book of 22nd General Assembly of European Geophysical Society in Vienna), 85. Křivánek, R. 1998a: Geophysical survey and its verification on archaeological sites in Bohemia. In: 31st International Symposium on Archaeology Budapest, Hungary - Abstract book, 91, Budapest. Křivánek, R. 1998b: Příklady využití geofyzikálních metod při průzkumu i výzkumu různých typů archeologických lokalit v Čechách. In: P. Kouřil - R. Nekuda - J. Unger (eds): |
|
<urn:uuid:ef89385d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Třemešoves Velká, Großtřemeschowes (1, 2) |
|
<urn:uuid:ef89385e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | PLESOVÝ VÝBOR SPOLKU ČESKÝCH MEDIKŮ POŘA |
|
<urn:uuid:ef89385f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Všichni pracovníci na zemědělském úseku! |
|
<urn:uuid:ef893860-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | II. Ohledně smyslů specifických lze v druhé době příjice jen některé choroby uvesti. 1. Dosti často nalezeno bývá u žen oslnění zraku, mlhy, mráčky před očima, mušky, dále obrny akkomodace jako u nedokrevnosti a po jiných těžkých nemo- |
|
<urn:uuid:ef893861-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Listárna redakce. Pan J. G. v N. Stanovy jsme obdrželi, podetýkýme však že nedojdou potvrrení, pakli že jste je zaslali místodržiteltovu k polvrzení. Jsou-li pracovány podle zákona o společenstvech na pomoc živnosti a hospodářství, pak musili byste vyčkati, až zákon tento bude stvrzen a vejde do života. Pak sle náleže, stanovy ty ne před vládu, nýbrž před c. k. obchodní soud. Dnes neal však zákon o společenstvech ještě v platnosti, stanovy záložen musí je jako dříve podávati k místodržitelstvu se žádosti, aby se stvrdilo a záložnu povolilo, místodržitelstvo však bidi se při tom staroe zásadou a nepřipusti obmezené ručení členů. — Pokná se stanovy Vaše srovnávaji s novym zákonem, povíme Vám, jakmile je pročteme. |
|
<urn:uuid:ef893862-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Tak vece matka plačíc a stenot roznítila velký. Z nich pak dále třetí Helene započínala nářek: „Hektore, ze všechněch mi svatů v duši nejmilenější, ovšem můj jest manžel Alexandros bohorovný, s nímž jsem připlula sem; kéž bych byla zemřela dříve! Již věru uplývá mi nyní toto léto dvacáté od doby té, co jsem odtud odešla a z vlasti uprchla. Však z úst tvých slova jsem neslechla křivého ni výtky; nýbrž když se jiný osopil doma na mne v paláci,31) buď třeba svat nebo zelva aneb jatrev leporouchá neb tchyně má (nebo tchán jak otec jest ke mně vždy laskav), vždycky jsi zabraňoval, přimlouvaje k dobru pokaždé myslí láskyplnou, tolikéž slovy přívětivými. Tak pro tě lkám a želím sebe též, zkormoucena v srdci; neb již nikdo jiný mi není v šíré zemi trojské laskav a přátelský; nebo velmi hrozí se mne všichni.“35) Takto plačíc ona řekla, a s ní lidu sténalo množství. K národu kmet Priamos započal promlouvati Troů: „Teď, Trojané, dříví do města přivezte a v srdci zálohy nic se nebojte Achaiů, ježto Achilleus tak mi to přislíbil, při lodích mě propouštěje černých, boj že nepočne, dokud Zora nám nevzejde dvanáctá.“ Takto pravil, Trojané zapřáhali býky a mezky k svým povozům, na to před městem se shromáždili rychle. Devět dní Trojané nesčetné sváželi dříví; avšak když světloplodná Zora vyšla desátá, Hektora chrabroduchého vynášeli, hojně plačíce, pak v žaroviště vloživše na vrch, podpálili dříví. Když Zora ránorodá se ukázala růžovoprstá, lid vůkol žaroviště se Hektora vládce shromáždil [Když se tudíž oni sešli a tak sestoupili ve sbor, nejprv oheň žaroviště brunátným zhasili vínem, až kam na prostranstvu zasáhala plápolu síla; bratři a soudruhové pak bílé sbírali kosti, |
|
<urn:uuid:ef893863-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | DATI, DÁVATI NA NĚKOHO (S. R.). Není to rčení nesprávné, ani nevíme, že by je kdo zapovídal, naopak, doporučuje se místo rčení »držeti na koho« (to je z něm. auf jm. halten). Říká se po česku: »to dám (dávám) na tebe« (na Pána Boha a pod.), t. učiním podle tvé rady, ty rozhodni, pomoz a pod. V témže smysle se říkalo »na tebe mnoho dám, nic nedám«, t. v mnohém na tebe spolehnu (v ničem nespolehnu), a tak toto rčení nabylo i významu »viděti v někom důležitou osobu, vážiti si ho«. Proto i v tomto významě starší doklady obyčejně mají »mnoho dáti (dávati) na někoho« (známať sem já v hospodách, mnohoť na mé slovo dadí Ctib. Tovač.; sultán Aladin měl k němu důvěrnost a mnoho na něho dával; na sny Turci velmi mnoho dávají Kron. tur. 1, 17; 2, 71), teprv později se říká i prostě »dáti (dávati) na někoho«. Říkáme-li o někom »na něj já dám, nic nedám«, zase klademe dokonavé sloveso jako přítomný čas (jako »kabát padne« III, 16); zase by mohl někdo říci, že tak smíme mluviti jen, kde mluvíme o budoucnosti, jinak že máme říci »dávám«, a zase by to byla výtka nesprávná. |
|
<urn:uuid:ef893864-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | líbí.“ — Sv. František Serafinský, když nesmírnou lásku rozjímal, zvolal: „Můj Bůh a mé všecko! a v tom rozjímání mnoho dní strávil. Sv. Ignác z Lojoly žádal Boha takto: „Daruj mně Svou lásku a milost, a jsem dosti bohat.“ Svatí se v lásce k Bohu skoro stále cvičili. Sv. Ignác z Lojoly, sv. František Xav., sv. Aloisius a mnozí jiní Svatí, když sobě Božskou lásku rozjímali, tak se rozhřali láskou k Bohu, že jejich líce tak byly rozpáleny, jakoby a prudkého ohně stáli. — Křesťanská duše! chceš tento veliký poklad, Božskou lásku, obdržeti, stále pros o ni: Můj Ježíši, daruj mi lásku svou! Maria! láskou nejvřelejší milující Boha vypros mi lásku k Bohu. Láskou plápolající sv. Serafini, Cherubíni a všickni obyvatelé nebeští, vyproste mi roznícenou lásku k Bohu mému a vašemu. — Sv. Augustin praví: „Všecken čas jest ztracen, v který jsme nemilovali: ó jaká to útěcha bude při hodině smrti, pakli jsme Boha v životě milovali, a nyní k němu přicházíme.“ — Milujme tedy již nyní Boha, řkouce se sv. Augustinem (Manuel 10. k.): „Odpusť mi, Bože můj! že jsem Tvoji lásku dříve nepoznal. Nyní miluji Tě, Bože můj, a mnohem více milovati chci. Nesmírný jsi, a bez míry milován býti máš, zvláště od nás, které jsi spasil, a tak mnohé dobrodiní pro nás učinil. O milosti, jenž ustavičně hoříš a nikdy neuhasneš, sladký Kriste, dobrý Ježíši: milosti má, Bože můj! zapal mne celého ohněm Svým, milolováním Svým, sladkostí Svou, milostí Svou, žádostí Svou, láskou Svou, veselím a radostí Svou, dobrotou a chutností Svou, rozkoší a libostí Svou, která svatá jest a dobrá, čistá bez poškvrny. Abych všecken jsa plný sladkosti a milování Tvého, miloval Tebe, Pána Boha mého nejsladšího, z celého Srdce svého až na věky.“ Amen. |
|
<urn:uuid:ef893865-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | chopní podstaty procesu vzniku AlL je komplikován skutečností, že se velmi pravděpodobně jedná o více biologicky odlišných skupin, které nemusejí mít stejný mechanizmus vzniku. Také identifikace významných vnějších i vnitřních vlivů a role vrozených genetických dispozic se ukazuje jako nesnadná. |
|
<urn:uuid:ef893866-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 79) Fajfrův výbor, 1. c., str. 131. 80) To věděl dobře Johannes Volkelt, jinak zastánce estetického zdání. Říká o Vi- Asthetik bildet der Schein einen grundlegenden Begriff. scherovi: »In seinem System der Nur ist hier diesem Begriff ein metaphysicher Ausgangspunkt gegeben.« Srov. Johannes Volkelt, System der Asthetik, I. Bd, München 1905, str. 548. Estetické zdání se u Volkelta stejně jako u mnoha jiných estetiků spájí organicky s likvidací volní stránky, látkovosti a pojmovosti v uměleckém díle. Předmět se nám nejeví jako skutečnost v plném smyslu, neboť estetická skutečnost srovnána s nezeslabenou skutečností života je zdajem. Umění má podle Volkelta specifický »Scheincharakter«. Je nasnadě, že tyto myšlenky podobně jako these Vischerovy nejsou slučitelny s Hegelovou estetikou, v níž estetické zdání má svůj úzce omezený význam, jenž se nedotýká noetiky uměleckého díla. 81) Friedrich Theodor Vischer, Aesthetik oder Wissenschaft des Schönen, I. Theil, Die Metaphysik des Schönen, Reutlingen und Leipzig 1845, § 13, str. 53. |
|
<urn:uuid:ef893867-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | DIVADLO Česká divadelní představení ve Vídni. Z Vldně, 3. ledna. (Pův. telef. zpr. »P. L.«). Divadelní společnost spojených měst východočeských pořádala ve Vídni v I. okresu včera a předevčírem v divadelní dvoraně českého domu čtyři představení. Pohostinské vystoupení české společnosti mělo opět neobyčejný úspěch. Představení byla předem vyprodána. Sta lidí musilo odejíti od pokladny, poněvadž už nedostali lístky. Hrálo se s nadšením, živě, radostně. Výtěžek představení byl věnován jednak českým dětem, jednak raněným českým vojákům, jimž pořadatelka (vídeňská česká jednota »Máj«) věnovala také téměř polovici míst zdarma. Česká novinka Národního divadla. Otomara Schäffera aktová humoreska »U pěti čertů« dovede pobavit obecenstvo, nekladoucí velikých nároků; o sylvestrovské premiéře své v Národním divadle se však příliš nezamlouvala. Ač dialog má své přednosti, je celková stavba naivní, poněkud rozvleklá a začátečnická. Aktovka byla hrána před domem úplně vyprodaným. Dnes se opkauje spolu s Cislerovou výtečnou satyrou »Soucit«, hranou naposledy v létě. »Soucit«, hra výborně šlehající bahnisko venkovské komuny malé obce, měl před málo dny silný úspěch i v Plzni. Zadaná práce. Frant. Zavřel, autor několika knižních dramat (»Don Juan«, »Simson«) zadal Národnímu divadlu nové drama z českých dějin »Přemysl Otakar II.«. Smetanovo »Tajemství« vypraveno bude po delší přestávce Národním divadlem v sobotu. Angažován do Plzně. Roman Tuma, člen divadla »Urania«, odchází v těchto dnech s dosavadního svého působiště k Městskému divadlu v Plzni. Jeho angažování stalo se na základě pohostinského vystoupení, kdysi námi oznámeného, v Maughamově hře »Lady Frederick«. »Márinka Válkova«, čtyřaktové drama F. X. Svobody, provedeno bude dnes v cyklu dobrých prací, jehož pořadatelem je »Dělnická Akademie«. Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech bude za- Jisté dnes o 71/2 hod. večer vyplněno přátely sympatické myšlenky »Dělnické Akademie«. Poctěná hra. Jaroslava Hilberta drama »Kolumbus« poctěno bylo IV. třídou České Akademie letošní cenou Havelkovou. »Kolumbus«, jak známo, byl proveden loni Národním divadlem pouze dvakráte, načež byla vzata z repertoiru. Úpadek operety? Ředitel Montiova operetního divadla v Berlíně prohlásil v interviewu, že nevěří v úpadek operety. Zájem obecenstva o operetu v poslední době ovšem poněkud ochabl. Ale zaviňují prý to jenom libreta, která skladatelé dostávají ku zhudebnění. Jsou chudá na děj a kape z nich vídeňská sentimentalita. Monti počítá stále ještě na Lehára, Strausse a Falla. K tomu přidružil se ještě mladší Fall (Richard, autor operety »Světoběžník«), od jehož uměleckého vývoje si Monti mnoho slibuje. Král. české zemské divadlo v Praze. Národní divadlo. Dnes v pondělí 3. ledna. Zač. o 7. hod. U pěti čertů. Humoreska o jednom dějství. Napsal Otomar Schäfer. Režisér Karel Hašler. — Soucit. Tragikomedie o jednom dějství. Napsal Josef Cisler. Režisér Karel Hašler. |
|
<urn:uuid:ef893869-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Paní Fidélisová nesměle nahlas myslí: „A to u toho bude také Mélinka?“ Pan Fidélis sebou zlostně trhl, káravě zašouřil na manželku a zlobí se: „Tys taky byla u toho, když naši nebožtíci pantatínkové nám ujednávali svatební smlouvu? Vy dvě tamhle sedněte do kouta, hrajte „lurč" o čárky a čekejte! Ale jestli Kamberský se bude vytáčet s náměstovým domem, to z toho všeho udělám nic! Já Melu lacino nedám!" Mělinka se nijak nerozčiluje. Klidně utírá nádobí, které jí z dřezu podává Poldina, někdy jí rtoma něco šelmovského škubne — kde kdo by řekl, že to je spokojená nevěsta. — Po obědě pan Fidélis v kuchyni neměl stání. Přinesl ze sklepa dvě láhve starého vína, rozhodl v hlavě, zač bude čtvrtku Kamberskému počítat, přiložil v kamnech ve vinárně a stoupl si k oknu. Vzpomněl si, že páter Kvirin již několik dní nebyl ve vinárně a mrzutě nakrčil čelo. Co mu zase vlezlo do hlavy? Snad se tu něčím nepohoršil? Nebo se mu zdálo, že nedostal dobré víno? Pan Fidélis přece jedná s páterem Kvirinem co nejuctivěji, dělá mu, co mu na očích vidí — protože — protože — Myšlenky pana Fidélise chmurně vzpomínají nebožtíka otce — ach, Fidélisův otec byl k stáru divný, předivný člověk. |
|
<urn:uuid:ef89386a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | A bol když hruď ti svírá, kalí hled, a ty svůj hořký kalich k rtům jsi zved', stlum při tom vzdech, ať svět jej neslyší; těch, již by s tebou pili — málo jich. — Teď slza v oku, a rtem škubá smích, a pusto tam, kde soucit hledáš nejvyšší. Hub. Kleček. |
|
<urn:uuid:ef89386b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | chvilku dokonce i tělo vztýčil, maje hlavu trochu příliš těžkou. Orakul lékařský zněl, že bylo málo síry spáleno, a působení kyseliny siřičité že jen na krátko trvalo. Nově přikročeno bylo k pokusu. Pettenkofer zapálil síru a ponechal brejlovce po 6 hodin v dýmu dýchati. Ještě téže noci síňka byla provětrána a odsouzenec úředně ohledán. Prof. Pettenkofer svítilnou posvítil si na brejlovce a brejlovec byl mrtev: tělo měl studené jako led. Položen byl potom na teplé místečko, ale nehýbal se. Dle všeho pokládán byl za mrtvolu. Když však položili ji na hřbet, tu znělo jedním hrdlem: Ještě žije! A srdce počalo zase tlouci. Komisse přišla k tomu rozumu, že had skřehlý byl zimou, ne však uniklým životem. Teprve když Pettenkofer konal pokus ten po třetí ve svém laboratoři, skutečně brejlovec skonal a byl mrtev na dobro. Po těchto zkouškách přikročeno bylo k zapálení síry v prostorách akvariových. Některá zvířata byla odstraněna, alligatoři uloženi do beden a nádržky vodní horem přikryty a zalepeny. Do bassinů přiváděl se vzduch kaučukovými rourami. Spálilo se dva centy síry za teploty 21° R. v prostoru. Hořela ve třech |
|
<urn:uuid:ef89386c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | V pětileté retrospektivní studii jsme hodnotili 582 oGTT provedených u šestinedělek, které porodily plod s vyšší hmotností než 4000 g. V jednom případě jsme zachytili diabetes mellitus, výraznější porucha glukózové tolerance byla |
|
<urn:uuid:ef89386d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | čicí a Velkou Černocí, Kost a jiné statky322); pro ně snad byla tedy tato instrukce určena. Je česká, výrazně psaná a má pěkné zprávy z hospodářství, tak na př. o činnosti šafářově, který kromě svých obyčejných funkcí je samostatnější, protože tu není purkrabího. Dělí se na oddíly s těmito nadpisy: O hejtmaních; o stavení zámkův, dvorův, ovčínův, mlejnův a pivovárův; o hospodářství při dvořích; o pivováře a chmelnicích; o mlejních; o ovčíních, mistřích a čeládce; o rybnících, potocích a řekách; o lesích; o štěpnicích; o setí semence a lnu; o šafářkách a obročním písaři; o soli, o důchodích všelijakých. Tisk: AČ XXIII., 194—211. — Srov. též: šternberská 1648. Černínská 1653, n. V zámeckém archivu Clam-Gallasově ve Frýdlantě pod sign. K 102 jest sešitová instrukce o 45 fol., kopie s nadpisem na desce: »Instruction der hochgräflichen Tscherninischen Herrschaften.« Obsahem se kryje až na podřadné odchylky s instrukcí hejtmanskou na hraběcích panstvích černínských, kterou popsal Kalousek, otiskuje z ní část, v Archivu Čes. XXIII. 542 n. Vznik její kladl asi k r. 1695. Toto datování však lze z frýdlantského exempláře opraviti, neboť na prvním listě za titulem, který zní stejně, jak jej uvedl Kalousek, je připojeno datum: Ausgegeben den 30. Juli 1653ten Jahres. Vydavatel není jmenován, ale přece lze souditi i z této kopie, že byla vydána brzy po nastoupení vlády nového pána černínských panství. Hr. Humprecht Jan Černín z Chudenic r. 1651 po svém strýci hr. Heřmanovi zdědil fideikomisní panství (srov.: černínská 1648), k nimž přikoupil ještě panství další: Vinoř, Landštejn, Kost, Kosmonosy a Lnáře. Tuto domněnku, že za nového pána byla vydána nová instrukce, lze zdůvodniti a doplniti ještě z jiného exempláře (viz: černínská 1654), že se tak stalo za vdovy po hr. Heřmanovi, hr. Sylvie Kateřiny, která, znamenitá hospodyně, vedla i po jeho smrti správu panství (srov. Pekař, Kniha o Kosti). Je ovšem možné, že originál vznikl ještě dříve než r. 1653, snad 1651 nebo 1652. Pátráme-li po její předloze, zajímá především fakt, že nebylo k ní použito starší domácí černínské instrukce 1648, ještě česky psané. Je však možno, že původně byla i tato instrukce vydána česky, neboť za paní Sylvie úřadovalo se česky, ale ovšem i za Humprechta; snad německý překlad pochází teprve z pozdější doby, podržuje však datum původního textu, třebas i českého, z r. 1653. S touto instrukcí shoduje se úplně instrukce černínská, přesněji řečeno colloredo-černínská 1654, bohumilická 1660 (jejíž datum, dohadované Kalouskem, třeba posunouti tedy zpět k r. 1653), komorní 1682 a černínská 1695. Je patrno, že byla často obnovována na černínských panstvích, že však bylo jí hojně používáno i jinde, dostala se na panství skalickobohumilické i na panství lobkovická a schwarzenberská. Je to tedy jedna z typických instrukcí 17. století, hojně rozšířených, kterou lze postaviti na roveň instrukcím komorním, frýdlantským, lobkovickým, šlikovským. Není tištěna v úplnosti, lze však užíti částečných otisků, které vydal Kalousek z bohumilické AČ XXIII. 347—355 a z černínské 1695 ib. 541 až 549. Srov. černínská 1654, asi 1654, 1695, bohumilická 1660, komorní 1682. Černinská 1653 (nedatovaná kopie), n. Kromě exempláře černínské instrukce, výslovně označené »Instruction der hochgräfl. Tscherninischen Herrschaften« s datem 1653, jest v archivu panství frýdlantského (pod touže signaturou) jiná kopie, jinou rukou psaná, nedatovaná, pocházející ) Srov. J. Pekař, Kniha o Kosti I., 128 n., 141. |
|
<urn:uuid:ef89386f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Dittrichstein-Mensdorff, paní Katty Dreherová, baronka Stérnbach- Blaukenstein, landkraběnka Theresá Fürstenberg, bar. Dalberg- Spiegel, hr. Sigmund Herberstein, paní Anna z Hauptů-Bucheurode, pí. Marie Skene-Skene, hr. Seilern-Hardegg, Ludvík ryt. Pichioni. hr. Haugwitz-Trautmansdorff, paní Ema Aresin-Faton, infuloyaný probošt Karel Černík, hr. Magnis-Dehm, kníže Karel z Liechtensteinů, kněžna Taxis-Schafgotsch, baron Vilém Klein, hr. Josef Stillfried-Palfy. Dále přistoupili co členové přispívající: Baron Honrichs, baronka Baratta-Haugwitz. Jihlavský odbor Zemské jednoty soukromých úředníků v král. Českém pořádá v pondělí dne 5. července ve 3. hod. odp. v Národním domě v místnostech Měšťanské Besedy v Třebíči schůzi soukromých úředníků s tímto pořadem: 1. Uvítání přítomných hostí a zahájení schůze předsedou odboru. 2. Volba předsedy a zapisovatele pro tuto schůzi. 3. O účelu jednoty, jejím prospěšném působení a o nutnosti sdružování se všech soukromých úředníků. 4. Přijímání přihlášek nových pp členů. 5. Jednání o ustavení odboru v Třebíči. 6. Volné návrhy Přístup jest vyhražen pouze pozvaným. Kdo by ze soukromých úředníků třebíčských a okolních pozvání do této schůze neobdržel nechť se laskavě přihlásí u p. Frant. Havleny, not. solicitátora v Třebíči, který jest ochoten ihned legitimaci vydati. Zkoušky ze státního účetnictví konati se budou letos v druhé polovici měsíce srpna v budově místodržitelské. Kandidáti, kteří, buď návštěvou přednášek na některém veřejném učilišti aneb vlastním studiem k této zkoušce se připravili, a za příčinou dosažení státně platného vysvědčení před komisí, pro Moravu a Slezsko ustanovenou, zkoušku tu složiti mají v úmyslu, vyzývají se, aby na základě výnosu ze dne 17. listopadu 1852, v říšském zákonníku č. 1 z roku 1853 obsaženého, své žádosti, průkazy dle §§/4. a 5. tohoto výnosu opatřené, nejdéle do 28 t m. předložili předsedovi c. k. zkušební komiso účetnímu řediteli místodržitelskému, Unislava Suchánkovi. Vítězství plečky „patent Kovářík“ proti plečce „patent Černovský“. Velice zajímavá historka odehrála se z jara minulého roku v Prostějově. Historkou touto opětně dokázáno, jak často ten, který jinému jámu kopá, sám do ní padá Jednoho dne přišel do Prostějova pan Černovský, vyrabitel pleček z Českého Brodu, s patentní listinou a několikačlennou komisí do prostějovského závodu F. a J. Kovářík a usiloval zameziti výrobu pleček, jejichž konstrukci firma Kovářík právoplatně patentovanou má. Aby se výroba pleček nezdržovala, přišlo ku prozatímnímu vyrovnání, avšak ihned na to podala prostějovská firma ku ministerstvu obchodu žádost za zrušení nepravého patentu p. Černovského. Ministerstvo žádosti této v plné míře vyhovělo a na základě důkazů firmou Kovářík podaných Černovského patent v celém obsahu zrušilo. Zvítězila tedy naše domácí firma F. a J. Kovářík v tomto patentním procesu na celé čáře a p. Černovsky jakož i jeho prodavači a zástupcové nejsou více dle zákona oprávnení plečky jakožto „patentní“ prodávati a názvem „patent Černovský“ opatřiti, kdežto patent na plečku Kováříkova v celém obsahu dotknut nebyl a dále stává. K volbě ve společenstvu obuvníků. Ceští obuvníci: Dostavte se všichni bez rozdílu stran v úterý dne 6. t. m. o 7. hodině večerní do plzeňské pivnice páně Jonákovy v Rudolfské ulici do místností v I patře, abychom se uradili stran sestavení samostatné české kandidátní listiny pro volbu ve společenstvu, která se konati bude dne 19 t. m. v relutním sále. Kdo jsi věrný Čech, konej svou svatou povinnost! Přijďte v čas! Pich. Fedrovatelé němectví v české obci. V nedělním číslo poukázal, jstme v dopisu ze Židenic na to, že v této ryze české obci vyvesil nad krámem svým rodák židenický pekaí p. Šafránek také německé tabulky. Teď již víme, proč tak učinil. Je mezinárodním sociálním demokratem — vídeňského vydání. Spolek pekařských dělníků z Brna pořádal výlet do Zidenic do zahradní restaurace p. Pavlovce. Čeští dělníci pekařští si v zahradě také zazpívali české národní písně. Mezinárodní pan Šafránek, který se do hostince také dostavil, velmi se rozhněval na české děluíky a za národní písně jim — vynadal. Jeden z dělníků měl šerpu barev národních. I ta rozhněvala po vídeňsku mezinárodního p. Šafránka že mu jí chtěl strhnouti. Při tom se vyjádřil o české národnosti tak sprostě, že by byl hnedle vyvolal odpornou scénu, kdyby so uražení dělníci nebyli mírnili v zájmu cti své a spolku. V divadle „Eden“ na Winterhollerově náměstí započíná dnes řada představení s úplně novým programem. Každé představení těší se stále hojné návštěvě, což důkazem všeobecné obliby tohoto podniku. Divadlo „Eden“ setrvá v Brně jen do 1I. července, kdy je poslední představení. Odměna za nocleh. Synek rolníka z Němčiček Antonín Střelecký přijel do Brna a na včerejšek nocoval v jednom zájezdním hostinci. Přišel k němu neznámý muž se žádostí, aby jej nechal přespat ve voze. Střelecký žádosti vyhověl. Spalo se oběma dobře — ale jen chvíli. Náhle Střelecký pocítil, že mu někde sahá do kapsy pro hodinky. Vyskočil, avšak noclehář byl pryč a s ním Střeleckého hodinky. Zatčena. Předevčírem zatčena byla zde 19letá služka Hermina Kuntova z Mor. Ostravy, poněvadž je obviněna, že do pustila se krádeže. Byla dopravena k zem. soudu do vazhy vyšetřovací. Odsouzen. Zmínili jsme se, že zatčen byl ve Vyškově studující Lin. Čača. Týž způsobil doma dne 2. m. m. takovou scénu, že otec sám přivolal strážníky na pomoc. Při zatýkání 18letý student užil vůči rodičům pohrůžek, stráži se protivil a Tak se dostal před čtyřčlenný senát zem. tr. soudu v Brně a byl odsouzen na 1 rok a 6 měsíců do těžkého žaláře zostřeného posty Utonul při koupání. Z Olomouce se oznamuje V pondělí o 7. hodině večer utonul při koupání v řece Moravě poblíž vojenského cvičiště 21letý zámečnický pomocník Otto Jurinka, zaměstnaný u zdejšího zámečnického mistra Nathra. Mrtvola nešťastníkova byla ještě téhož večera z řeky vylovena a do umrlči komory dopravena. Uhořela. Hrozné neštěstí událo se minulou neděli ráno ve Vítkovicích. Paní Kuníková, vlastenka to na slovo vzatá, zakládala ráno v 6 hodin oheň. Buďto neměl sporák tak dřevo jen tlelo a vzňati se nechtělo. I vzala konev s petrolejem a chtěla dřevo políti. Když otevřela dvířka, vyšlehl tlumený oheinásledkem průvanu z pece ven, petrolej v konvi se vzňal a explodoval. Pan Kuník měl noční službu a měl přijít právě domů. V okamžiku byla ubohá žena v plamenech. Na její pokřik přiběhl soused a jal se plameny na ní hasiti. Házel na ni peřiny, svšak oheň byl tak silný, že teprve po delším namahání podařilo se je, utlumiti. Kuníková utrpěla strašné popáleniny na celém těle a její ochránce na rukou. Vrhl na ni nejnutnější oděv a pěšky se s ní ubíral do nemocnice, kdež odpoledne zemřela. Zanechala 4 nezaopatřené děti. Téhož odpoledne pořádala se národní slavnost, na níž zmíněná paní měla prodávati v bufeté; v sobotu pekla pro ten účel ještě pozdě do noci koláče. Zajisté se ubohá nenadála že místo na výlet půjde na onen svět. V úterý konal se pohřeb za velkého účastenství lidu. Zdálo se mu o — pokladu. Jest velkoměšťanem, než to vše málo. Zlaté peníze nepozbyly proň všemoci, což cítí obzvláště jeho nájemníci. Zdálo se mu ve snu, že v zahradě jest zakopán poklad — hrnec s penězy. Ani středověký rytíř nebděl tak pečlivě na hrobe své mílky, jako náš lakomec zbytek noci na místě ve snu označeném. Ráno sehnáni dělníci. Kopali horlivě pod přísným dozorem obou manželů, kdo první narazí na hrnec, tomu slíbena tučná odměna. Dlouho vše marno, konečně vyzvedne jeden z hloubí hrnec. Lakomec vrhne se naň — než místo peněz — smetí. Chtěj nechtěj musel šibalsky se usmívajícím dělníkům za nález hrnce dle úmluvy zaplatiti. Sklamáním a lítostí div neonemocněl. Stato se v Těšíně v červnu 1897. Rozšířený domácí prostředek. Rostoucí poptávka po „Mollově Francouzské kořalce a soli“ podává důkaz o úspěchu a vhodnosti tohoto protirheumatického prostředku, jenž jest zejména |
|
<urn:uuid:ef893870-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Vyplácení válečných podpor rodinám vojínů zajatých v Rusku bylo zastaveno. Poslanci Pik a Jirásek žádali na vládě vysvětlení. Dvojí loket. Vídeň vypravuje na venek v nejbližších dnech na pět tisíc dětí. Bylo jich původně přihlášeno 15.000, ale při lékařských prohlídkách zjištěno bylo, že na 10.000 dětí potřebuje dříve lékařského ošetření a — odvšivení, neboť ubohé z nedostatku mýdla a dohledu rodičů byly hmyzem zle sdělány. Ale zatím tedy pro pět tisíc dětí našla se místa k letnímu pobytu jich a zotavení a našlo se dosti prostředků k jich obživě. Jak bolestně naproti tomu musí se dotknouti každého, kdo bídu a tělesnou schřadlost našich dětí vidí, nedavná zpráva Spolku českých feriálních osad, že pro naprostou nemožnost aprovisace nelze pražské děti letos nikam vypraviti. Zní to neuvěřitelně a neskonale trapně, čteme-li současně zprávu vídeňskou, čteme-li, že ve Vídni je dnes laciněji než v Praze, poněvadž z Čech se tam vše dováží, čteme-li, že Berlín má velké přívozy bramborů z Čech a Moravy ... a tu — když Vídeň může vypraviti a vyživit 5000 dětí na venkově dolnorakouském, nenajde se v Čechách jediné obce, kde by se feriální kolonie asi 60 dětí počtem uživiti mohla. Což děti nejsou jako děti? Vídeňské jako pražské? V čem spočívá možnost uživiti 5000 vídeňských dětí na venkově dolnorakouském a nemožnost uživiti 1000 dětí na venkově českém? Pražské německé kasino vymírá. Liberecké noviny pláčí nad německým kasinem v Praze. Počet členů je prý stále menší. Roku 1868 čítal spolek 477 členů a letos již jen 102 členy. Čísla zase jednou promluvila a ukázala, jak to stojí s tou « německou državou» v Praze! Válečný soud v Štětíně (Německo) odsoudil za poslední nepokoje 140 osob ze 220 obžalovaných. |
|
<urn:uuid:ef893871-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | že vy nyni, když Komunistická internacionála (jako to vždy činila) béře zřetel na různost situace jednotlivých zemí a doporučuje, aby byly komunisty a sociálními demokraty organisovány společné akce podle poměrů v jednotlivých zemích — jak je možno, že vy nyní od toho utíkáte a odkazujete lidi na »dohodu internacionál«? My přirozeně jsme pro mezinárodní akce a zúčastníme se jich, ale myslíme, co každému je jasné: Že boj proti vlastním Hitlerům, boj proti vlastní buržoasii, boj proti hospodářským a politickým útokům na proletariát u nás musíme si v prvé řadě vybojovat my, proletáři Československa. Z čehož plyne, že vaše neustálé odkazování od instance k instanci a od Petra k Pavlu je prostě výmluvou, za kterou se kryje odmítavé stanovisko ke společnému boji vůbec, k boji za požadavky společné všem dělníkům. Vaši zamítavou odpověď nepovažujeme ovšem za výraz přesvědčeni a vůle sociálnědemokratických dělníků, kteří už na mnohých místech činem dokázali, že chtějí a budou se svými dělnickými spoludruhy bok po boku bojovat proti společnému nepříteli. My, komunisté, považujeme za svoji povinnost dále zápasiti o to, aby proti sjednocenému nepříteli, proti buržoasii a jejím fašistickým bandám byla postavena nerozborná hráz bojovné proletářské iednoty. V Praze 31. března 1933. |
|
<urn:uuid:ef893872-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ministr školství a osvěty potvrdil usnesení profesorského sboru filosofické fakulty university Karlovy v Praze, aby JUDr Emilu Svobodovi, řádnému profesoru právnické fakulty university Karlovy, byla udělena hodnost čestného doktora filosofické fakulty university Karlovy v Praze za jeho zásluhy o českou filosofii. |
|
<urn:uuid:ef893874-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Kraj Jihlavský Havlíčkův Brod, vyšší průmyslová škola stavební |
|
<urn:uuid:ef893875-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Protože raketový motor nepoužívá ke spalování paliva kyslíku z atmosféry, musí být v raketě nejen palivo, ale i okysličovadlo. Zásoba pohonných látek raketového motoru obsahuje více okysličovadla než paliva, neboť na příklad k úplnému shoření 12 gramů uhlíku je třeba 32 gramů kyslíku a na dva gramy vodíku je třeba 16 gramů kyslíku. Zatížení rakety okysličovadlem má dvojí nevýhodu: specifická spotřeba (tj. celková spotřeba paliva i okysličovadla na vyvození jednotkového tahu) je podstatně větší než u jiných způsobů pohonu (např. 15kráte větší než u proudových motorů), a za druhé musíme okysličovadlo zvedat i urychlovat s raketou. Naproti tomu raketový motor vyvíjí velký tah při malé váze a objemu; jeho tah nezávisí na rychlosti letu a s výškou letu mírně roste. Je to jediný způsob pohonu, umožňující lety v extrémních výškách, případně lety do kosmického prostoru. Dnes se užívají dva druhy raketových motorů: raketové motory na tuhé pohonné látky a raketové motory na kapalné pohonné látky. Raketový motor na tuhé pohonné látky se v podstatě skládá ze spalovací komory s náplní tuhých pohonných látek a dýzy (obr. 15). Ve spalovací komoře se chemickým pochodem mění pohonné látky v plyny o vysokém tlaku a teplotě. Tyto plyny expandují v Lavalově dýze a vytékají vysokou rychlostí. Tím vzniká proud plynu, vyvozující podle |
|
<urn:uuid:ef893876-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | § 11. (1) Členy výboru jsou všichni členové předsednictva (§ 10, odst. 1 b, a § 16) a vyslanci žup nebo náhradníci je zastupující. (2) Každá župa vysílá do výboru nejméně jednoho vyslance. Župám, sdružujícím 6000 až 12.000 mužů a žen, příslušejí dva vyslanci a župám ještě větším tři vyslanci. Rozhoduje vždy počet členstva jednot sdružených v župě na počátku volebního období, vykázaný k 31. prosinci roku předešlého. (3) Župy volí vyslance na valných hromadách na počátku každého volebního období (§ 29), nejpozději do konce března. Zároveň zvolí stejný počet náhradníků a určí jejich pořadí. župy s jedním vyslancem mohou voliti dva náhradníky. (4) župními vyslanci nebo jejich náhradníky mohou býti jen členové župního předsednictva. |
|
<urn:uuid:ef893877-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | i w nářečí jeho welmi rozwláčném patrně jewí. Užiwá zwláštního kroje, při kterém čerwené spodky se vyznamenáwají, a který w celku zwláště u ženských jest nelepý. Hanáci mají také zwláštní názwy od řek jiných, jako Blatňáci od řeky Blatny okolo Holešowa, a Zabečwáci od řeky Bečwy okolo Přerowa. Wýchodně od řeky Morawy až k hranicem Uherským bydlí Slowáci, kteří jak w nářečí tak i w kroji wíce již k uherským Slowákům se blíží. W horách Přerowského a Hradištského kraje, jmenowitě na Beskydách jmenují se Walachy, okolo Klobauka při uherských hranicích Zalesáky, jinde na nejwyšších hornatinách Kopaničary, Pasekáře a Salašáky. Jsauť to oprawdiwí horáci, u kterých málo orby, tím wíce chowu dobytka nalezáme. W jižním cípu mezi Morawau a Dyjí nalezáme potomky Chorwátských osadníkůw, jimž Podlužáky říkají, kteří swé ilirské nářečí ale nejwíce již za slowenské wyměnili. Slowáci práwě naopak Hanákůw jsau poníženi, zdwořilí, méně maučných jídel, tím wíce rozličných zelenin milowní, a wšak příbytky mají daleko chatrnější, nejwíce dřewěné a slamau kryté. — O Němcích w Morawě platí to samo, co jsme o Němcích w Čechách powěděli. Jesenické hory w Olomauckém kraji od nich wýhradně obýwané, podobají se průmyslnickým okresům česko německým dokonale. Také morawská města jsau wíce poněmčilá nežli česká, ale wůbec wýstawnější a wětší nežli w Čechách, což se přičítati musí pečliwosti malých knížat z rodu Přemyslowcůw, mezi které Morawa tak dráhný čas podělenau byla. Národní wychowání stojí w Morawě na témže stupni co w Čechách. Wyšší wzdělání w jazyku německém nabýwá se na uniwersitě Olomaucké a na stawowské aka- |
|
<urn:uuid:ef893878-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | V oblasti Českého Středohoří se nalézají místy na svazích štěrkovité, kamenité až balvanité sutě, na nichž se pomístně začínají tvořit půdy převážně rázu šedých lesních půd. Volné prostory v povrchových vrstvách těchto sutových zvětralin jsou vyplňovány buď černošedým mulovým humusem, nebo tmavošedou humózní zeminou. Tyto výplně jdou do hloubky 10—20 cm a tvoří asi 15 až 20 % celkové hmoty. Jsou bohaté humusem i dusíkem a jsou kryty výraznými rostlinnými společenstvy. Hrubě kamenité až balvanité mladé sutě nemají dosud žádnou humózní výplň a jsou také dosud bez vegetace. |
|
<urn:uuid:ef893879-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Příprava zvláštní kněze i těch, kteří skutečně přijímají. (Viz modlitby před svatým přijímáním). |
|
<urn:uuid:ef89387a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ale, jak jsme pověděli, všech těch podrobností, které by byly dojaly jiného nežli Justina, vůbec pro něho nebylo, anebo byly pro něho jako ranní páry, které, zdvihajíce se mezi pocestným a cílem, jehož chce dosíci, zahalují tento cíl, aniž mu jej zakrývají. „Madame...,“ řekl. Při slově madame zdvihla Brocanteová hlavu, aby se podívala, je-li to opravdu ona, ke které se mluví. Justin byl druhý člověk, který ji nazval madame; první byla Vánoční růže. „Madame,“ řekl Justin, „vy jste našla ten dopis? „Ale, arci, jak se zdá,“ řekla Brocanteová, „protože jsem vám ho já poslala.“ „Ano,“ řekl Justin, „a já jsem vám za to velmi vděčen; jenom jsem se vás chtěl zeptati, kde jste jej našla.“ „Ve čtvrti Saint-Jacques, dozajista.“ „Chtěl jsem věděti, v které ulici.“ „Nepodívala jsem se na tabulku; ale bylo to jistě blízko ulice Dauphine a ulice Mouffetard.“ „Nu,“ řekl Justin, „vzpomeňte si dobře, prosím vás!“ „Ah! určitě,“ řekla Brocanteová, „myslím, že to bylo v ulici Saint-André-des-Arts.“ Pozorovateli, který znal lépe než Justin tuto cikánskou povahu, se kterou měl co dělati, bylo by bývalo zřejmé, že Brocanteová mluví s cesty v úmyslu, který pojalá předem. Justin se domníval, že rozumí. „Tu máte,“ řekl, „na pomoc vaším vzpomínkám.“ A dal jí druhý louis. „Nu, matko,“ řekl Babolin, „pověz laskavě panu Justinovi to, nač se tě ptá; pan Justin není ledakdos a jest velice vážen ve čtvrti Saint-Jacques, víš!“ „Do čeho se pleteš, kluku?“ řekla stařena. „Táhni pak k ďáblu!“ |
|
<urn:uuid:ef89387b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | analogie shluknutí na místě. »Panika jest nejjednodušším a nejnápadnějším typem takového kolektivního vzrušení; jeví se u lidských davů právě tak jednoduše a hrozně jako u zvířecích skupin.« Při ní emoce šířená a zdůrazňovaná primitivní sympatickou tendencí zesiluje impuls uniknouti, až se stane nekontrolovatelným a ovládaje všecky členy davu, dohání je k oněm divokým bojům o únik, v nichž se lidé zdají ztráceti všecky lidské atributy a klesati zpět na stupeň čistě zvířecího chování. Podobně zlost je pověstně schopna rozšíření davem. »Intensita kolektivní emoce neorganisovaného davu jest podporována faktem, že každý člen davu je nakloněn ztráceti do jisté míry smysl pro osobní totožnost a odpovědnost.« »Emocionelní vzrušivost davu jest velmi nepřízniva jeho intelektuelním pochodům.« Analogie ze světa zvířat je tedy pro svět lidí nejpřiléhavější, běží-li o případy, kdy člověk pozbývá svých lidských atributů a klesá zpět na stupeň čistě zvířecího chování. Jestliže se sociologie leckde poutá k biologii, budiž položen důraz na tuto stránku problému. Vábné přirovnávání lidského státu ke státu včel a mravenců získává tu příslušný doplněk, z něhož je jasno, že z takovýchto přirovnání nelze se ohledně ustrojení lidské společnosti přiučit praničemu. Jenom na nejnižším stupni svého projevu může tu sociální dění lidstva býti právem zrcadleno, kdežto ve vyšších polohách každé objevené tertium comparationis je nahodilé. Spatřuji-li analogii mezi státem mravenčím a státem lidským, nejsem dále, než při srovnání světa se strojem nebo vývoje s proudem řeky, tedy v oblasti abstrakce pouze obrazné. Je pravda, že srovnání lidské společnosti se sociálním stavem zvířat, obmezené ostatně na sociální statiku, zdá se velmi přispívati k lepšímu vylíčení nejelementárnějších zákonů solidarity a nejlépe dokazuje, jak přirozené jsou hlavní vztahy společenské, o kterých mnozí sofističtí duchové se domnívali, že mohou je měniti dle libovolných svých nároků. Ale toto srovnání, které je s to vyvrátit názor o libovolnosti a umělosti svazků rodinných poukazem na tytéž znaky u zvířat, tím zjevnější, čím více ústrojí jejich blíží se ústrojí lidskému, nepostačí naprosto ve vyšších polohách, pro vyšší obce lidské vedle vyšších obcí zvířecích. Dedukce téměř náboženské, které provádí |
|
<urn:uuid:ef89387c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | (1) Péče o povolání zahrnuje 1. výcvik pro povolání, aby zraněný opětně nabyl schopnosti k výdělku, nebo aby jeho schopnost k výdělku byla zvýšena, pokud je úrazem podstatně omezen ve výkonu svého povolání nebo onoho povolání, o němž možno právem se domnívati, že je může zastávati, a nelze-li jinak, výcvik pro nové povolání, 2. pomoc, aby dosáhl zaměstnání. (2) Zdráhá-li se zraněný podrobiti se péči o povolání, není to důvodem ke snížení důchodu. (3) Ministr hospodářství a práce může stanoviti podrobnosti péče o povolání, zejména upraviti spolupráci s úřady práce. |
|
<urn:uuid:ef89387d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Královna Bereníké II., manželka Euergetova Královna Arsinoe II., manželka Filadelfova |
|
<urn:uuid:ef89387f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Břevnovské jubileum FRANTIŠEK DVORÁK zpomínáme-li v těchto dnech prvního socialistického sjezdu v českých zemích, k němuž došlo před sedmdesáti lety v břevnovském hostinci „U zeleného kaštanu“, činíme tak jistě v době, která už dala konečnou odpověď na mnohý problém, jenž byl tehdy nadhozen. S definitivní platností je na příklad již vyřešen dnes základní požadavek zespolečenstvení výrobních prostředků. Znárodněním průmyslu a velkoobchodu i důslednou pozemkovou reformou naplňujeme socialistické myšlenky, jež vzplanuly již před 80 lety a která u nás — v Čechách.— před sedmi desetiletími dostaly náš národní charakter. Břevnovský sjezd není jen záležitostí sociální demokracie, ale hlásí se k němu i strana komunistická, na památný 7. duben 1878 vzpomínají všichni poctiví socialisté, kteří v něm vidí první cílevědomý projev české dělnické třídy. Tím okamžikem počal organisovaný boj českého proletariátu proti kvetoucímu a vrcholícímu liberalismu a monarchistickému absolutismu, proti měšťáckým gründerům a německým fabrikantům, jedním slovem: proti kapitalismu. Sledujeme-li vývoj dělnického a socialistického hnutí u nás, musíme jej hodnotit nejen po stránce historické, ale především si připomenout skutečnosti, z nichž vznikalo jako jednotné hnuti pracující třídy. A také zdůraznit zkušenosti. které získali socialisté v zápase proti kapitalismu za oněch 70 let. Pracující lid se v Břevnově zformoval nejen politicky, ale zároveň si uvědomil nutnost boje i po linii odborářské. — Socialismus u nás i v Evropě musil překonávat celou řadu překážek. Především prošel sítem těžkých zkoušek během dvou světových válek. Rovněž I dvacetileté období mezi první a druhou vojnou znamenalo zatěžkávací zkoušku socialistické víry a taktiky. Šlo o to, má-li se státi pracující třídu v obnoveném státě nekompromisním odpůrcem české buržoasie, která pod rouškou nacionalismu se ujala vláddy, tedy jejím vyloženým odpůrcem, který neustoupí ani o krůček od revolučně-socialistického programu. A tady musíme přiznat, že sociální demokracie zůstala mnoho dlužna těm prvním průkopníkům socialistické myšlenky a solidarity od Svaté Markéty v Břevnově, kteří spatřovali svůj zápas za socialistickou ideu především v bojové jednotě proletariátu a v úzké spotupráci všech jeho složek. Socialisté v Československu i v ostatních zemích po první světové válce prohospodařili veliký kanitál, kterým byla ruská listopadová revoluce, poněvadž se dali vmanévrovat do spolupráce s kapitalisující buržoasií a zelenou internacionálou i za cenu roztržky ve vlastních řadách. Proto jsme uvítali po květnové revoluci v r. 1945 obrodu v sociální demokracii, když odmítla předválečnou taktiku jako chybnou cestu a jasně se vyslovila pro socialistickou spolupráci, především se stranou komunistickou, která nikdy nic neslevila ze svého politického programu a nebyla zatížena jakoukoliv spoluprací s přisluhovači kapitalismu v Československu. Brzy se však ukázalo, že každá sjezdová resoluce může být jenom listem popsaného papíru, jestliže za ní nestojí lidé, kteří jsou schopní a ochotní plnit její program. Tuto záležitost jsme si uvědomovali hlavně kolem posledního brněnského sjezdu Čs. sociální demokracie, když pravě křídlo za patronace centristů přehlasovalo levici a zavleklo |
|
<urn:uuid:ef893880-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Proto je korunové sklo pro jednoduché čočky daleko výhodnější než sklo flintové. Připojíme-li ke spojce ze skla korunového, jejíž dálka ohnisková je f,, rozptylku ze skla flintového, jejíž dálka ohnisková je fa, tak, aby disperse se vzájemně rušily, splynou pro složenou čočku (obr. 5.) ohniska F a C, avšak následkem spektra sekundárního vytvoří paprsky žluté D nové ohnisko před FC, kdežto paprsky fialové G za FC. Délková chromatická vada bude ovšem mnohem nepatrnější než dříve, obnášejíc na př. jen asi 3, tedy třicetkrát méně, než při čočce jednoduché neachromatické. Ohni- |
|
<urn:uuid:ef893881-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | trvala hádka mezi stranou iverovou a Bagactovou; klyž pak o 2. hod. ráne schůza skončena, nebylo učlného ještě žádné usnelení. Dne 2. října byla svolána nová schůze, v níž mělo se pokračovati v dobair lé. Národní skupštína srbská v Kragejevci odpoveděla na trůní řeč vlasteneckou adrasou, v které hlavní důraz kladla na tyto tři věci: Předně, vyslovuje díky vladař, že rychle a všastraně provedla všeobecnou branou povinnosť, čímž Srbsko nabylo jadrnou armádu národní, kteráž achopna jest, vyhovětí nejsvětějšímu úkolu Srbska, osvobonení totiž a sjednocení všeho Srbstva. Dále vyslovuje skapitina v sirose uznání vládě, že se postarala naležitě o školství a konečně o upevnění a ozhranu nynější dynasila, kteráž za heslo si vytkla: svobodu a sjednocení Slovanů na balkénském poloostrově Co žádají Irčané. V Londýné byl právě založen orgán Irčanů, v němž přední politický vůice irský, poslanec Hott, rozvinuje tento program národa irského, bojujícího za vymanění z nadvlády anglické. V programu tom žádá se co možní nejširší samospráva pro ostrov irský. Všecky vnitřní záležitosti mají býti spravovány irským národem samotným, pomocí zvláštního irského sněmu. Irsko má zůstati s Anglickem a Skotskem spojeno ve velký federativní stát, jenž má míti neje. společného panovníka, nýbrž také společný sněm, jenž spravuje veškeré (?) pomůcky státnl, pak záležitosti zabraničné a poměry k ostatním státům. K tomu cíli má býti nynější sném anglický v dosavadním svém složení posechán. Avšak sněm tento musel by se vzdáti zákonodárné moci o záležitostech, jež se týkají pouze vnitřní zprávy Irska. Vojsko a válečné loďstvo náleželo by stále v právomocnost snému anglického, kterýž by také povolavní potřebně peníze na obé Říšskému sněmu anglickému přislušelo by také, výhradně rozhodovati o záležitostech indických a vůbec osadnických. Jakož i o věcech, jež se týkují říšské vlády a koruny. Irsko bylo by ve sněmu tom zastoupeno: ve velké radě říšské mělo by Irsko hlas a podrobovalo by se jejímu rozhodnutí Takovéto vyrovnání má, dia Butta, základ svůj v dějinách minulosti i v přítomnosti. V Kanadě (anglické osady v sev. Americe) Jakož i v Australii bylo již podobné vyrovnání ve skutečnosti provedeno. Mnoholí ochoty osvědčí anglická vláda a sněm k vyplnění těchto požadavké, nelze říci: prozatím je ochota Angličanů k ústupkům velmi nepatrná, zejmena vzpouzí se angličti ministří proti zvláštnímu sněmu irskému. Listy anglické snaží se dokázati, že králuvství Skotské a Wales mají větší právo na zvláštní sněra, než Irsko, Královna anglická se již zase pozdravuje, tak že mohla tyto dny již pokoj opustiti. Obavy před smrtí její již dokona zmizely. Na pobřežích anglických ztroskotalo se za posledních bouřlivých dnů veliké množství lodí. Úspěchy Ruska v střední Asil. Dobytím Turkestanu doufají Rusové, že nabyli velkých výhod obchodních. Jak v obchodních listech ruských se oznamuje, bude rozsáhlá ta zem tímto spůsobem spracována: Ohromně dosud pustě stopy tarkestanské mají býti zavodněny, a poněvadž půda dle výroku mnoha znalců je na nejvýš úrodná a plodná, hodlá tam Rusko v ohromném množství zavěsti pěstování bavlny a hedvábnictví. Tím spůsobem stane se Rusku Turkestan tím, čím Anglií je Indie. Mimo to bude Rusko jako stát na hranicích Indie vzkvětající a potlačeně obyvatelstvo ladické podporající Anglii nad míru nebezpečným sousedem Zavodňování stepy Dzizak nastane prý co nejdříve a jak všechni inžinýři a cestovatelé se shodují, bude poušť ta během roku květoucím rájem. V Cařihradě nabývá cholera povážlivých rozměrů, kdežto v městech severních, Hamburku, Berlíně a j. mizí. Zdravotní úřad cařihradský nařídil tyto dny, aby ona část města, kde cholera nejvíce zuří, byla přísně odloučena od ostatních, takže žádný obyvatel nesmí překročiti čáru oddělovací. Opatření to potkalo se však s rozhodným odporem v časopisech, které tvrdí, že prostředkem takovým nedocílí se ničeho, leda že se obyvatelstvo oddělených čtvrtí marně postraši. Vzdor tomu však bilí se přísně nad zachováním nařízení toho. Tak prý se přihodilo, že i jistému lékaři a knězi bylo zakázáno překročiti vytčenou čáru, ač chtěli nemocným přispěti ku pomoci. Úřadní seznam počtu mrtvých nebyl ještě uveřejněn. (Mlaví se o 70 za dva dny.) Nesmírně horko, jež v Cařihradě panuje, podporuje vzmahání se zahubné nemoci. Z jižní Ameriky dochází zpráva, že president státu Ecuadoru byl ve svém bytě ad spiklenců zavražděn. Stát tento uznal první veřejně neomylnost papeže, což vyvolalo u protivníků vlády nesmírnou rozhořčenost, která je až k vraždě svedla. |
|
<urn:uuid:ef893882-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Za živa pohřben. Deklamace od Aloise Gallata Mladý četník, Matěj Boudů, podal ke krajskému soudu přeukrutnou, děsnou zvěsť, tkadlec Vondra v Beranicích na drudý den po Hromicích za živa že pohřben jest. Leknuv soud se žaloby té děsné, provésti dal vyšetření přesné. Do Beranic se hned komis odebrala, která tělo Vondry vyhrabati dala; shledáno však zkouškou zavedenou, že jest Vondra sešel smrtí přirozenou, a že mrtev byl již dostatečně, když byl v hrob dán, aby spal tam věčně. Soud se četníka pak ptáti jal, odkud tuto hrůznou zprávu vzal, kteráž — když se vyšetřila — lživou být se osvědčila. |
|
<urn:uuid:ef893883-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | z reprezentantů domácích řádů příznačně stvrdil podpisem pouze opat břevnovských benediktinů. Klášter měl být situován v Praze na Starém Městě, ale německý patriciát tu pro něj „neměl místa“ a biskup se rozhodl lokovat jej ve své vlastní Roudnici. Tak vznikla mater českých augustiniánů-kanovníků. Jakubowski spolu s Kadlecem odmítá Kalistovu teorii, podle níž řeholníci přišli do Roudnice z Pavie, a předpokládá jejich francouzský, respektive avignonský původ. Připomíná v té souvislosti, že také první členové řádu, kteří roku 1405 přišli z Kladska do Krakova (vlastně do Kažimírova „Nového krakovského města“ Kažiměři) pocházeli z Čech či z pohraničí Čech a Rakouska. Zvláštní pozornost autor věnuje tzv. roudnické reformě. Šlo o svod regulí klášterního života, závazných nejprve pro Čechy a Moravu, pak pro Míšeň (v klášteře sv. Afry od roku 1376) a Polsko (Krakov od roku 1426, Vratislav od roku 1429) a posléze pro všechny pozdější kongregace řádu. Statuta měla být vzorem společného života v kanonii. Ve srovnání se staršími regulemi nepřinášela novoty: přikazovala řeholníkům práci, péči o knihy, bibliotéku a skriptorium, společnou modlitbu v chóru, přípravu noviců, poslušenství, chudobu a čistotu. Autor však podtrhuje paralelu roudnických statut s myšlenkami, jež uvádí spis De imitatione Christi z roku 1441, připisovaný Tomáši Kempenskému. Teprve tu byly formulovány ideje o „vita interna“, realizované mnohem dřív v klášterech augustiniánů-kanovníků a označované v duchovních dějinách jako „devotio moderna“. Autor nechce řešit spor, zda hnutí vzniklo ve Francii, Německu či Nizozemsku, a soudí, že šlo o soubor idejí, jež „kroužily“ v jednotlivých kanoniích a teprve po mnoha desetiletích byly uspořádány v celek. České statuty i knižní forma devotio moderna přinášely podle autora „absolutně novou formu religióznosti, neodtržené od reálií denního života, religióznosti realistické, neohraničené výlučně vztahem řeholníka k Bohu, nýbrž vycházející zvnitřka navenek (veřejná liturgie, správa far ap.)c. Idea devotio moderna měla podle soudu mnoha badatelů i poslání reformní. Její zrod v Čechách se pak setkal s domácím vřením, směřujícím k obnově církve, jak je svou kritikou společnosti započal rakouský augustinián-kanovník Konrád Waldhauser. Roudnická statuta sama působila ještě v husitské době: roku 1426 o ně žádá v Kladsku krakovský klášter řádu a roku 1430 je nově rediguje vratislavský opat Jodok. Zajímavá je i další otázka, proč se Roudnice — matka českých klášterů - nestala opatstvím? Autor naznačuje, že to mohl způsobit ohled na osobu zakladatele biskupa Jana, v jistém smyslu spolubratra kanovníků, v jehož přítomnosti se neslušelo užívat šatu a insignií opatských. Po Roudnici následovalo roku 1349 založení kláštera v Kladsku, jenž se stal mateří dalších, zejména polských kanonií. Jeho fundátor Arnošt z Pardubic měl k místu zvláštní vztah - arcibiskupův otec byl v Kladsku purkrabím a Arnošt sám tu studoval a prožil mystické vidění proměny Mariánského obrazu. Jméno prvého zdejšího převora Joannes Bohemus ukazuje zřetelně, že v polovině 14. století už měl řád dostatek bratří domácího původu. Z Kladska pak |
|
<urn:uuid:ef893884-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | myšlenky zříditi tento „Památník“ a jejím vývoji a uskutečnění, aby i jindřichohradečtí rodáci v cizině měli obrázek o této pietní sini a radost z vykonané práce jako my domácí. |
|
<urn:uuid:ef893885-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nojlopší 3 dovadosáti pěti Rostislav Mach, TK Star, mistr lehké váhy U startu k bojům o mistrovské tituly v osmi vahách se sešlo v Karlových Varech 95 nováčků-rohovníků. Uvážíme-li, že kluby — vzhledem ke značné režii — vysílají jen skutečně nejlepší z nejlepšich, byly tyto přebory vlastně přehlídkou mužů zítřka. Titulů však bylo jenom osm a tak vyšla dlouhá řada výborných rohovníků z těžkých bojů naprázdno. Všichni, kdož sledovali řetěz 87 zápasů, byli překvapení vysokou úrovní bojů. Neváháme nijak prohlásiti, že by mnohý z předních seniorů našel dobrý vzor v těchto nováčcích. A z těch nejlepších ještě vysoko nad průměr vynikal vítěz kategorie lehké váhy Rostislav Mach z TK Star Praha. Zde 19 (1) statečných boxerů prošlo »horkou lázní«. Shodli jsme se s Janem Heřmánkem a Valdou Novotným, že jen v lehké bylo několik finalových bojů. Vítězný Mach (podle vlastních slov) hned v prvém zápase narazil na nejtěžšího soka Zamrazila z ČAK a vyřadil borce, který měl stejný nárok jako smíchovský Šmejkal na trofej finalisty. Smůlu měl rovněž Snopek (Marlus Hostivař), že narazil na mistrovské pěstě Machovy. Na nepřízeň štěstěny si ale právem může naříkat i Novák, výborný rohovník BC Praha, který rovněž zůstal na štítě. »Lehkému« králi je teprve 18 roků. Má zatím deset zápasů. Již v roce 1945 se prohojoval v mistrovství Čech nováčků do finale, byl však vyřaděn píseckým Šetnerem. V současně době žije ve Šluknově, avšak brzy opět bude cvičit ve svém klubu. pražském Staru. Je to velmi statečný hoch. Přivezl si z Karlových Varů vedle pěkného po- Zklamaní dobrodruzi ringu New York 11. února (ted). Dva irští boxeři, Spike Mo- Cormáck a Butch Howell, kteří nedávno přijeli do Spojených států jako topiči na irském parníku, aby zde hledali ringovou kariéru, musí se v těchto dnech vrátit stejnou cestou domů, protože kapitán parníku nenalezl za ně náhradu. Oba měli již vyjednány zápasy ve Státech. Howell se hodlá vrátit do Spojených států při nejbližší příležitosti. |
|
<urn:uuid:ef893887-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Návěštní tabule (viz též: Afišér). U města Hamburku (maj. Obec král. města Plzeň), Nádražní ul. Na bráně c. k. něm. gymnasia (maj. Obec král. města Plzeň), Smetanový sady. |
|
<urn:uuid:ef893888-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pro každý vlak je nutno opatřiti 250 účastníku na nejméně; kdyby prostějovský vlak se nesehnal z plna, musí účastníci použiti osobního vlaku čís. 1017. až do Olomouce, kdež vsednou na vlak hulínský — za hoře udané ceny. Vše další oznámeno bude v listech. Za „Ústřední výbor pro Hanou“ Dr. Josef Dorazil, předseda |
|
<urn:uuid:ef893889-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | bylo vypočteno, že takovéto geoantiklinaly postačí ku vzniku nejvyšších pohoří pásmatých. Reyer předpokládá, že vystupují pohoří vždy z moře, a nikdy že se netvoří na souši; avšak náhledům takovým příčí se celá řada závažných zkušeností. Jiní geologové jako na př. Richthofen a Drygalski jsou náhledu, že se svrašťují a propadávají části zeměkůry následkem místního ubývání teploty, proto způsobil na př., vnitrozemní led diluviální, po značné části Severní Ameriky rozšířený, současné propadávání části této, kteráž se opět pozvedla, když led ustoupil. Jiné náhledy zase týkají se rovnováhy pevné zeměkůry, vznášející se přímo na tekutém magmatě; dno mořské musí se propadávati následkem obtížení tvořících se sedimentů, kdežto souše stále vystupuje, stávajíc se lehkou následkem odnosů; tak vysvětluje de Geer glaciální propadání a výzdvih severoamerické hroudy nikoliv svraštěním a následujícím roztažením, nýbrž váhou vzniklého ledovce a pak jeho zaniknutím. Každému propadání části kůry zemské musí dle náhledů těch odpovídati výzdvih jiné části, proto poznamenává Upham, že spojeno bylo s glaciálním propadáním severoamerickým vystupování rozsáhlých západních oblastí tabulovitých. Z toho všeho vysvítá, že jest vznik horstva a kontinentů ještě dosti záhadný a nemálo otázek třeba tu ještě zodpověděti. |
|
<urn:uuid:ef89388a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | smysly, potlačovati svoje vášně, pokořovati a lámati svou pýchu a v kajícných slzách a ve zkroušené bolesti klanět se ode dneška jen Bohu jedinému, jen našemu Pánu Ježíši Kristu, ukřižovanému na šibenici kříže!“ Přátelé moji! My všichni vyrostli jsme ve víře křesťanské; zvykli jsme již řeči Evangelia, jako jsme zvykli své řeči mateřské — a přece, jak těžko se nám věří mnohým jeho pravdám, a jak rády by se chvílemi vzbouřily proti nim i rozum náš i srdce naše — posuďte z toho, jak asi zněla slova apoštolů v uších pohanů! Je ovšem pravda, že oltáře jejich byly zneuctěny, chrámy jejich že zasvěceny byly i všem mrzkostem a hříchům, ale, drazí moji, právě v tom byla síla modloslužby. Všem vášním hověla, všem pýchám lichotila a při tom tisíciletou minulostí srostlá byla s dějinami vlasti i s dějinami jednotlivých rodů. Co velikého se kdy zrodilo v lůně národa, mělo v chrámě svůj oltář a zařaděno bylo k bohům nesmrtelným — pochopujete, jak srostlý byl tento kult s duší národa? A toto všechno měl národ vlastníma rukama zničit, své modly zkácet, místo obětí, jež byly národním svátkem a opájely zraky svou nádherou, jako zpíjely smysly svými rozkošemi, měl obětovati sama sebe, měl učit se odříkání a sebezapření, měl začít nenáviděti hřích a milovati ctnost — a to vše z lásky k Bohu, jenž před ním visel nahý, zmučený a trním korunovaný na potupném kříži! Rcete, drazí, zda to bylo po lidsku možno? K této nauce že se měli přikloniti filosofové pohanští, kteří až dosud ovládali duchy, a nyní sami měli pokorně usednout k nohám nového učitele a podrobiti tajemstvím víry jeho svou moudrost a svůj rozum? Ke kříži tomu že padnouti měli boháči a rozkošníci, pro něž až dosud měl |
|
<urn:uuid:ef89388b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nároku na finanční vyrovnání věnoval Matěj Chovanec svému synovi veškeré vybavení domácnosti i polního hospodářství. Podle tohoto prodeje výměnek určený jako doživotní renta pro Matěje Chovance a jeho manželku byl spíše malým selským hospodářstvím než výměnkem. Ve chlévech hospodáře se pro výměnek chovaly prasata, stály zde dvě jeho krávy a další dvě krávy se pásly v horském stánisku. Z kupní ceny 820 zl. rýn. patřilo 480 zl. rýn. synovi Janu Chovancovi, důchodnímu z Frýdku, který uvedenou sumu půjčil otci jako syn bezúročně.133 Po intabulování kupu do gruntovních knih panství schválil i tento kup důchodní a bratr prodávajícího Jan Chovanec. V roce 1805 manželé Antonín a Marianna Czissnerovi vystavili sirotčímu úřadu panství Frýdek dlužní úpis na půjčku 300 zl. rýn., které potřebovali v hotovosti. Jako zástavu poskytli svůj šenkovní a právovarečný měšťanský dům číslo 18 na frýdeckém náměstí včetně jednoho kusu pole v trati Na jamnici. Manželé však ještě ani v roce 1810 nebyli natolik solventní, aby uhradili svůj dluh. Proto dala vrchnost uvedenou realitu do dražby. Kup domu číslo 18 ve Frýdku byl opět společnou akcí bratří Chovancových a jejich veřejným zástupcem se stal Josef Chovanec. Velkoměšťanský dům číslo 18 byl koupen za 7 000 zl. rýn. Nový majitel ponechal původní vlastníky bydlet v jedné místnosti a kuchyň byla společná pro obě rodiny. Josef Chovanec při sepisování kupní smlouvy hotově předal 1000 zl. rýn. a přijal na sebe dluhy manželů Czessnarových ve výši 2 450 zl. rýn. a zbytek kupní ceny chtěl splácet čtvrtletně. Uvedený kup byl potvrzen městskou radou a Bürgermeistrem Farníkem dne 23. července 1811.1 Pátráme-li po tom, co vedlo Josefa Chovance k neustálému nákupu nemovitostí a kolotoči úvěrů a hypoték, docházíme k závěru, že za tímto postupem musíme hledat jeho bratra Jana, důchodního úředníka. Kromě těchto aktivit se však Josef Chovanec vydává v průběhu prvního desetiletí 19. století opět, asi s pomocí svého bratra, na cesty, které v tomto regionu nebyly dosud moc obvyklé. Především se stal Josef Chovanec obchodníkem s máslem z beskydské oblasti, které exportoval především do Vídně a dalších velkých měst v Dolním Rakousku. Máslo bylo nakupováno nejen od velkých sedláků, ale i z vrchnostenských dvorů v okolí. Máslo pak bylo „ přetopeno“ a uloženo do dřevěných soudků a místními dopravci pak transportováno k odběratelům. Zhruba ve stejné době vybudoval jmenovaný bělidlo plátna v Raškovicích, kde na své náklady bělil plátno, které jako faktor vykupoval od tkalců od Těšína k Frýdlantu a okolí. 15 |
|
<urn:uuid:ef89388c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | měsíců brali se pak křižáci ku Kahiře, a slábnouce stále ještě rádi se pokořili sultánovi, který jim dovolil opustiti kraj ten. Pap. Honorius přičítal nezda ření se výpravy té cís. Fridrichovi II. posud váhajícímu vzíti kříž. Teprvé 1228 vypravil se císař, byv dán do kladby, s nepatrnou hrstkou do Palestíny; dokázal však dosti, učiniv smlouvu se sultánem, dle níž volno bylo křesťanům navštěvování míst sv. Bylo mu i dovoleno navštíviti chrám sv. hrobu, kdež sňav s oltáře korunu na hlavu si ji postavil. R. 1229 vrátil se do Němec. — 6. výprava. Pošetilostí svou přišli křesťané brzo o prospěch, jehož jim byl Fridrich získal: tropiliť sváry, z čehož někteří neodvislí musulmanští vládcové vzali si příčinu ke zrušení úmluvy a počali brojiti proti křesťanům. Prohlášena šestá k ká v-ka ale bez prospěchu; ano sultán Egyptský přidav se prozatím ku svým nepřátelům vtrhl do Palestiny a vypudil křesťany z Jerusaléma. Tu se odhodlala r. 1238 šlechta ang. a franc. k novému tažení; Francouzi dorazivše tam dříve potýkali se s prospěchem; Angličany vedl hrabě Cornwallský, bratr Jindřicha III., jejž všichni křesťané rádi přivítali. Jerusalém a veliký díl království lat. byly jim postoupeny a mnoho zajatých propuštěno. Tak se skončila výprava tato se ctí r. 1240. — 7. výprava. V XIII. stol. hnuli se nesmírní zástupové Mongolů a celý svět se poděsil. Chovaresmiové hledali před nimi útočiště v Egyptě, a sultán přemluvil je k útoku na Palestinu. I vtrhli tam, ztekli Jerusalém a páchali strašné ukrutnosti, až i křesťané i musulmané proti nim se spojili, byli však od nich a jich spojenců Egypťanů poraženi; Acre bylo jediným útočištěm křesťanů. Brzo však Chovaresmiové jednak byli pohubeni, jednak vypuzeni od samých Egypťanů, kteří nyní zmocnili se Jerusaléma. Tyto věci vyburcovaly Evropu opět. Na sněmě Lyonském 1245 prohlášena sedmá k-ká v-ka, jejíž vedení svěřeno Anglii a Francii; neboť ač i král Norvéžský vzal kříž, nevytasil přece nikdy proň meče svého, a Německo a Itálie jsouce sesláblé nemohly poskytnouti pomoci. Vůdcem byl Ludvík IX. král Franc., nazvaný Svatým. Veliké vojsko shromáždilo se na Cypru a po dlouhém meškání vydalo se do Egypta, kdež se k nim přidali Angličané. Z počátku vítězili křižáci, dobyli Damiety a postupovali ku Kahiře; i Mansura se jim vzdala. Avšak někteří vůdcové fr. jednali příliš přenáhleně a vítězství své draze museli zaplatit. Egypťané postavili se jim statně na odpor; spojení křižáků s Damietou bylo zamezeno, a oni obklíčeni byvše v ležení umírali nemocemi, a hladem. Chtějíce odtud vyraziti byli rozprášeni, a král i jeho bratří dostali se s mnohými šlechtici do zajetí. Zbytek vojska byl pobit, na 30.000 čítalo se mrtvých. Král byl konečně s druhy svými po mnohých útrapách propuštěn na svobodu. Damieta byla vydána a vítězům veliké sumy slibeny. Mnozí z pozůstalých, považujíce výpravu tuto za skončenou, vrátili se domů, ale svědomitý Ludvík odebral se do Acre a umínil si, že zůstane v Palestině. V tomto úmyslu svém setrval čtyry léta, zastávaje se křesťanů, opevňuje místa některá a hledě ke svornosti mezi křesťany. Když pak 1254 musel se vrátiti do Francie, povstaly rozbroje mezi křesťany, a templáři počali se svářiti s johanity, čehož dovedli nepřátelé jejich užiti k svému prospěchu. Rozšířivše moc svou nad Musulmany syrskými Egypfané přepadli nyní křesťany; válka trvala několik let a křesťané se bránili udatněji než kdy jindy, avšak marně. Antiochie klesla 1268 a tisíce křesťanů z části padli z části dostali se do otroctví. Nezůstalo jim leč Acre. Tu sebral Ludvík IX. nové voje, s nimiž vydal se r. 1270 na 8. výpravu. Netáhl Slovník naučný. IV. |
|
<urn:uuid:ef89388d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | kde se pěstují uvedené rostliny ze semene, má býti vápněno. K setbě třeba užívati jen spolehlivě zdravého semene. Aby se nákaza ze zamořeného pole nerozšiřovala, má býti dbáno vší opatrnosti při obdělávání půdy: nářadí před dalším použitím má se důkladně očistiti, nohy pracujícího dobytka ovazovati hadry, jež se po práci spálí. Velmi nerozumné je nechávati na nakaženém poli zahnívající košťály nebo je házeti na hromadu do kompostu. Ty mají býti spáleny nebo naházeny do jámy a polity čerstvě hašeným vápnem. Šíření choroby podporují též četné plevelnaté rostliny křížokvěté. Proto i boj proti nim je částí ochranných prací proti plasmodiofoře. Pro praksi je vedle vápnění stále nejjednoduščím prostředkem nepěstovati křížokvěté zeleniny na témž místě, nýbrž střídati místo aspoň v období tříletém. Odstraňování a ničení nakažených již rostlin možno jen v malém provésti a to ještě ne zcela spolehlivě se zárukou, že žádný úlomek chorobného nádoru v půdě nezůstal. Umělá hnojiva, zvláště taková, která obsahují hojně volných kyselin (superfosfát), podporují plasmodioforu. [Dle novějších prací nepatří Plasmodiophora k hlenkám, nýbrž k následující skupině hub zvaných Chytridiaceae, k nimž má nesporně zřejmé příbuzenské vztahy. Pak by Plasmodiophora byla zjednodušená Chytridiacea, přízpůsobená vnitrobuněčnému životu parasitickému.] |
|
<urn:uuid:ef89388e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Včely prodám, 12 ülů zazimovaných medem, s celým zaopatřením. Adresa v adm. 1757 |
|
<urn:uuid:ef89388f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Plovdiv — Krajský soud v Plovdivu odsoudil k smrti bývalého zaměstnance finanční správy v Plovdivu Ivana Kebarskiho, který v době 1945 — 1947 zpronevěřil více než deset milionů leva. Několik spoluobžalovaných bylo odsouzeno k trestům od 6 měsíců do 3 roků. * Londýn — Londýnský dopisovatel americké agentury AP se dovídá, že z peněz britských poplatníků bude dalších pět milionů liber použito na koloniální válku v Malajsku. Britská vláda odevzdá tuto částku jako „dar“ vládě malajské, aby mohly být zesíleny akce proti bojovníkům osvobozeneckého hnutí. |
|
<urn:uuid:ef893890-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | německu řádně vyplněné na krátce okr. škodozorci předložil. Co k takovému jednání říci? Kdežto druhdy týž inspektor k českým spisům ani necekl, nyní protože české učitelstvo českého archivu se domáhá, ostražitě přihlíží k němčině. Kde to žijeme? Jak se asi naše učitelstvo k takovému vyřízení své žádosti zachová? Jeho morální porážkou bylo by zajisté, kdyby nedokončilo, co započalo. Nepomohla-li deputace, nuže ať zašlou jak učitelé tak místní školní rady v této příčině petice a to nyní širšího rozsahu. Zahrává se vždy beztoho s našimi školami jako s nějakou loutkou; rozhodným zakročením zajisté by se odzvonilo všem choutkám germanisačním. Rozumí se, že páni na hoře nespokojí se na jediné petici; ukáže-li se toho potřeba, budiž tedy zaklepáno i na dvéře ministerstva. Dosáhlo-li učitelstvo české v Čechách a na Moravě své samostatnosti, proč by jí nemělo dosíci i ve Slezsku?! Také pány poslance národní na říšské radě upozorňujeme na zubožené školství české ve Slezsku s přáním, aby se ho rázně zastali a libovolnému germanisování přítrž učiniti se snažili. Konečně v zájmu našich českých obcí, kteréž vlastně obecné školy samy vydržovati musí, vyzýváme obecní zastupitelstva, aby více lhostejně nepřihlížela k tomu, jak se hospodaří s jich školami a dětmi, a učitelstva svého se náležitě zastala. |
|
<urn:uuid:ef893891-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Teoretické práce brněnského estetika, divadelního vědce a dramaturga Iva Osolsobě v oblasti sémiotiky ono tradiční estetické, teatrologické a případně též lingvistické a literárněvědní (a někdo - pokud ne přímo on sám — by ostatně mohl říci i sémiotické) zkoumání svou podstatou zcela vyčerpávají a také — především inspirací v kybernetice, k níž se s láskou doznává - výrazně přesahují. Čtenáře jeho textů proto musí spojovat zaujetí pro hloubkové a informačně nabité, doslova fraktální rozkrývání modelů komunikace a jejich fungování, které tento náš největší současný - řečeno jeho vlastním termínem - čistý teoretik divadla ve svých studiích spěchá nasyceně předložit, ale vedle toho jim zákonitě musí být společná i obliba stylisticky bohatého a - jak opět říká sám estetik - aforisticky vtipného a je třeba dodat, že též ironického a mírně subverzivního vyjadřování, s nímž tento badatel k myšlení i k zpracovanému materiálu přistupuje. Uměnovědně a jazykově orientované odborníky (a ovšem nejen je) by však měl Osolsoběho rukopis přitahovat ještě z jiného důvodu: pro příznačné, vysloveně dialektické prolínání objektivizované dikce klasického sekundárního textu s dikcí vyloženě subjektivní (vlastní textům takříkajíc primárním), což nejenže, pokud vím, nemá v české teorii obdoby, ale takovým uchopením odborného vyjadřování se dokonce již dostáváme mimo obvyklé chápání vědy. Komplikuje se tu totiž, ba rovnou ruší karteziánské pojetí vědy jako vysloveně objektivní výpovědi a přitakává se diskurzivně pluralitnímu chápání vědy v postmoderně. Osolsobě k této osobité destrukci racionalistického myšlení dospívá navíc i tím, že v zásadě všechny své „papíry“, abychom opětovně využili jeho výraziva, píše jako — zcela ovšem kompatibilní - soubory poznámek (proto je tu častým formátem postskript, dodatek atp.), a nadto psaní stylizuje tak, jakoby své myšlenky mluvil (přednášel). Tím vším pak jeho vrstevnaté vyjadřování vystupuje z břehů písemné kultury a nabývá silně performativního rázu a vstupuje do prostoru divadla. Máme tu tedy co dělat s jakýmsi uzavřeným hermeneutickým kruhem - divadlo dalo vzniknout teoriím a ty pak zpětně, alespoň latentně a nepřímo, vytvořily pod- |
|
<urn:uuid:ef893892-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | VOLYNE. Mládež NS. Stav MNS činil k 30. dubnu 2.687 a to v 81 obcích volyňského okresu. Na příspěvcích vybrala mládež do dnešní doby 3.915.60 K. Na akci »Mladí sobě« vybráno 1.374 K. Mládež si vede velmi čile. V řadě vesnic hráno bylo divadlo, jakož i pořádány zábavy ve prospěch dobročinných účelů. Jsou i takové případy, na příklad na Kraselovsku, že mládež si založila zpěvácké kroužky, jež vedou učitelé, aby pořádáním koncertů získali potřebný peníz na postavení rozhledny na Mladotickém vrchu. Těší, že mládež je si vědoma úkolů, které na ni čekají a že svěřené funkce vykonávají se svědomitě a se vší zodpovědností. Následování hodné. Ve Volyni zemřela po dlouhotrvající chorobě A. Potměšilová, liter. uč. v. v. Její příbuzní, Ing. B. Řehák s chotí Boženou z Pardubic, k uctění památky zesnulé věnovali sekretariátu NS 100 K na fond Mladí sobě. Rádi tento čin zaznamenáváme a mělo by býti více na fond mladých pamatováno a to při divadelních představeních nebo zábavách či jiných podnicích. 1000 K, které z tohoto fondu dostávají chudí novomanželé, |
|
<urn:uuid:ef893893-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | VI. Způsob kultury a ošetřování v době vzrůstu |
|
<urn:uuid:ef893894-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | rodin rak. a pruských uteklo. Novou politickou administrací (1849—1850) byly kraje slezské od moravského gubernia odloučeny a území toto prohlášeno za zvláštní zem korunní s vlastním presidentem zemským, kterému přiděleny v ohledu správním a soudním i obvody moravské. Samostatná tato zemská vláda v Opavě byla však nejvyšším ručním listem od 4. června 1860 zase zrušena a v ohledu správním místodržitelství Brněnskému podřízena, při čemž však ponecháno S-ku zvláštní postavení země korunní s vlastním zastupitelstvem zemským a s hejtmanem zemským. Do r. 1848 zastupováno bylo S. tak zvaným slezským veřejným konventem, který záležel pouze v 5 poslancích, a sice za vévodství Těšínské, za území bisk. Vratislavského, za spojená vév. Opavské a Krňovské, vév. Bílské a konečně v jednom poslanci voleném od stavů Opavských a Krňovských. Císař svolával každý rok tak zvaný sněm knížecí (Fürstentag) na tři dny, za kterouž dobu bylo poslancům jmenovaným u přítomnosti cís. komisaře a guvernéra moravskoslezského anebo některého jeho rady vyslechnouti požadavky (postulaty) císařské. Byly sice v zemi stav panský a rytířský, jakož i města zeměpanská, avšak jenom stavové kníž. Opavského a Krňovského měli právo volit si svého poslance. Cís. listem kabinetním od 31. pros. 1851 ustanoveno, aby na místě posavadních zastupitelstev svolávána byla při „zvláštních příležitostech“ všeobecná shromáždění zemská z hodnostářů zemských, hodnostářů církevních, představených duchovních sborů, z dědičné šlechty, ze zastupitelů měst a městysů; a úřadům krajským aby k radě byli poradní výborové. Avšak do r. 1861 nebylo podobné shromáždění svoláno ani jednou, a poradní výborové nebyli také zřízeni. Nejlepší popis rak. S-ka s krátkým přehledem dějepisným obsažen je v díle vydaném od Karla Kořistky pod názvem: Die Markgraf schaft Mähren und das Herzogthum Schlesien (ve Vídni a v Olomouci r. 1861). Kn. II. S. pruské, část bývalého vévodství S-kého, nyní prus. provincie, hraničí na sev. a severových. s prov. Braniborskou a Poznaňskou, na východ s rus. Polskem a Haličí, na jihu s rak. Sekem, Moravou a Čechami, na záp. s Čechami, královstvím Saským a pruským Saskem, obsahuje vévodství Horno- a Dolnoslezské, hrabství Kladské, část horní Lužice, dne 18. kv. 1815 od Saska Prusku postoupenou, a 9. čna t. r. postoupené české enklavy, a dělí se na vládní okresy Vratislavský, Opolský a Lehnický. Povrch jest většinou rovinatý; celé pravé pobřeží Odry jest rozsáhlá rovina aneb nepatrná pahorka tina s půdou téměř naskrze písečnou, nikoli však neúrodnou; taktéž krajina na levém břehu Odry jest většinou rovinatá; avšak k hranicím českým a rakousko-slezským zvedá se půda, až ponenáhlu u veliké pohoří Sudetské přechází. Sudety hned od levého břehu Odry, kde tato z Moravy do prus. S-ka přechází, vystupovati začínají, a sice jako severní výběžky moravsko-slezského Jeseníku, pak v hrabství Kladském co Kladské pohoří, které se dělí, a tam, kde již Krkonoše počínají, opět se spojuje. Krkonoše však náležejí s polovice do Čech a hraniční čára běží přes samý vrchol Sněžky. Od Krkonošů odbíhá Soví pohoří, a jednotlivé větve vnikají až do doliny Odry, kdež památná hora Sobotka (Zobtenberg) až daleko k Vratislavi dosahuje. Od pravého břehu Odry na polské straně táhnou se výšiny slezských Beskydů, a sice podél Přemše Tarnovické výšiny, a dále proti poznaňským hranicím Třebenické výšiny. Hlavní řeka jest Odra, která celou provincií od jihovýchodu pro- |
|
<urn:uuid:ef893895-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | stříbra. Vyrovnáním tímto byly sice uznány nároky české na Slezsko, ale držitelem Slezska stal se kníže polský. Zároveň v té době byly vymezeny hranice Slezska k říši české. V celku hranice se až do dnešní doby nezměnily, kromě Ratibořského kraje na levém břehu Odry. Ratiboř až do počátku 12. století |
|
<urn:uuid:ef893896-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Balsaminovité — XX. semeník 2pouzdrý, pouze 2semenný ( Vítodovitél — XXI. |
|
<urn:uuid:ef893899-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Váha a těhotenství 68, 446 úbytek novorozenců 411 Válka a eklampsie 144 Valná hromada Čsl. společnosti gynaekologické a porodnické v Praze 281 |
|
<urn:uuid:ef89389a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 3. Z jazyka českého. Třída V.: Čech, Petrklíče. — Erben, Kytice. — Jirásek, Skály, Na ostrově, Druhy květ, Zahořanský hon. — Hálek, Pod dutým stromem. — Němcová, Pohorská vesnice, Babička, Pan učitel. — Šmilovský, Martin Oliva. — Třebízský, Levohradecká povídka. — Vrchlický, Legenda o sv. Prokopu. — Zeyer, Maeldunova výprava. řída VI.: Čelakovský, Ohlas písní českých, Růže stolistá. — Neruda, Ballady a romance, Zpěvy páteční. — Sládek, Starosvětské písničky, Selské písně. — Čech, Václav z Michalovic, O ptáku Velikánu Velikánoviči, Hanuman, Slavie, Petrklíče, Dagmar. — Jirásek, Psohlavci, V cizích službách. — Heyduk, Dědův odkaz. — Rubeš, Pan amanuensis na venku. — Mažuranič, Smrt Smail agy Čengiče. — Mickievicz, Konrád Vallenrod. — Turgeněv, Lovcovy zápisky. Třída VII.: Vlček, Milada. — Svoboda, Směry života. — Bozděch, Z doby kotillonů, Světa pán v županu. — Stroupežnický, Zvikovský rarášek. — Vrchlický, Rabínská moudrost, Smrt Odysseova, Perspektivy, Hlasy v poušti, Sonety samotáře. — Adámek, Salomena. — Šimáček, Jiný vzduch. — Jirásek, Vojnarka. — Zeyer, Libušin hněv, Neklan, Z letopisů lásky. — Heyduk, Cymbál a husle, Zaváté listy. — Neruda, Písně kosmické. — Vocel, Labyrint Slávy. — Shakespeare, Hamlet, Romeo a Julie, Othello, Makbeth, Coriolanus. — Skribe, Sklenice vody. — Tolstoj, Vojna a mír. — řída VIII.: Čech, Evropa, Václav Živsa. — Zeyer, Tři legendy o krucifixu, Karolinská epopeje, Radúz a Mahulena. — Jirásek, Věk I., II., III., Proti všem, U nás I., II. — Neruda, Arabesky. — Puškin, Eugen Oněgin; — Byron, Child Haroldova pout. |
|
<urn:uuid:ef89389b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Valka rosko-snenská. v Brně. 13 prosince. Zpráva o zničení ruského loďstva v Port Arturu nebyla posud ruskými kruhy popřena. Bude tedy asi pravdivou a na jejím celkovém významu neumenší ani to, když ukáže se, že zničení loďstva portarturského není úplným. Jistě že mnohému sledovateli války této namanula se otázka: Proč aspoň nepokusilo se loďstvo portarturské o vyplutí z přístavu? Odpověď na to není nesnadnou. Známo jest přece, že generál Stössl dal všechny lodě desarmovati a děla z nich dopraviti na jednotlivé tvrze pevnosti. S loďmi bez děl a jiných zbraní, s loďni s nedostatečnou posádkou — neboť mužstvo jich zařaděno bylo do posádky portarturské — těžko podnikají se výpravy. Japonci nyní za nejbližší cíl svého bombardování zvolili si město. Není pochyby, že způsobí v něm hrozné spousty. Ale také není pochyby, že tím ještě daleko nedosáhli svého cíle, dobytí pevnosti. Očekává je ještě tvrdá práce. Vzdorují jim posud tvrze Ješan a Sungöšu. tvrze to velmi důležité pro prolomení pásma, nalézajícího se ještě v rukou ruských. A i pak čeká je pásmo posic dobře opevněných, mezi nimiž nalézají se zejména Keckvan, Halungšan a Erlungšan. Na tomto pásmu mají Rusové 400 těžkých děl a útok na každou tvrz jest těžko myslitelným. Nelze tedy o pádu Port Arturu mluviti před několika týdny, ač-li hlad nebo nedostatek střeliva nedonutí hrdinné obránce pevnosti ke kapitulaci. Pověst o smrti generála Kurokiho se potvrzuje. Admirál Togo připravuje se, vy- — plouti vstříc loďstvu baltickému. Na bojišti mandžurském zahájili Japonci ofensivu. Jinak celková situace jest nezměněna. |
|
<urn:uuid:ef89389e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Tkulcovna JULIUS KLEIM, Police n. M., čechy. Zástupci na vysoké provise se hledají. Překupníkům sleva! |
|
<urn:uuid:ef89389f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | všech stoupala čím déle tím výše; jen Hrut zůstal chladným a nevěsta mlčící a bledou. Když přijel Hrut se svou ženou na Hrutstad, byla první jeho starost uložiti v skryté místo poklady, které co své věno Unna s sebou přivezla, pak provázel ji po celém domě a odevzdával jí ho ve správu a vládu. Konečně ji objal a políbil ji na ústa. Hned však couvl od ní a vyšel z komnaty. Jako zničena klesla Unna na sedadlo a tam zůstala v hluboké dumě bez pohnutí sedět až do večera, když se Hrut navrátil z polí a lesa, kam byl vyšel. Sedl nyní vedle ní a vzal ji za ruku. Dlouho tak seděli mlčky. »Hrute,« řekla posléze, »oči tvoje jsou horečné a ruka tvoje je studená jako led. Mlčíš, a přece mi výraz tvé tváře zřejmě hlásá, že máš mnoho, co bys mi říci chtěl.« Hleděl pohnutě na ni a posléze násilně se přemáhaje vypravil ze sebe: »Unno, Unno, odpusť mi!« »Odpouštím,« odvětila slabě, »ač ještě nevím co.« Když mlčel, řekla s pláčem: »Že miluješ jinou?« »Nemiluji, proklínám ji!« zvolal nyní vášnivě, »ale nedovedu se vymaniti z kouzla, které na mě vrhla. Ty slyšela's o královně Gunhildě, vím, že's o ní slyšela. Nuže, dal jsem se do její moci. Běda mně, že lakota moje mě vedla do zkázy. Ne po její lásce lačnil jsem, po dědictví svého ujce jsem tou- |
|
<urn:uuid:ef8938a0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Proto důtklivě volá hlas umíráčku: Buď na smrt připraven! Dr. m., pověděl jsem vám, komu svědčí hlas umíráčku, nejen zemřelému, nýbrž i živým. Umíráček zvoní mrtvému, nebo zvěstuje jeho odchod z tohoto světa a vybízí nás, abychom se za něj pomodlili. Zvoní však i živým a praví jim: I vás se týká můj hlas, proto buďte připraveni! — Proto, dr. m., když uslyšíte umíráčkem zvonit, pomodlete se nejprve za zemřelého, který odešel z časného života na věčnost, aby mu Bůh byl milosrdný, ale pamatujte při tom vždycky také sami na sebe a pomodlete se za šťastnou hodinku své vlastní smrti! — Amen. |
|
<urn:uuid:ef8938a2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Měkká špička a Mocassin nárt poskytují prstům prostor. Gumová podešev je téměř k neroztrháni, jsouc sesílena uvnitř cordovou vložkou. Podešev jest dvakrát přišitá ve špicí a v klenbí zajištěna železnými nýtky. Svršky promažte denně naším velrybím tukem. Zachováte tak jejich měkkost a tím trvanlivost. |
|
<urn:uuid:ef8938a4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | K sestrojení isofót této plochy válcové opět užito jejích povrchových přímek P, ..., jimž ve stupnici rovin (obr. 151.) přísluší přímky z2,... Ze zvolené vzájemné polohy bodu svítícího a plochy válcové zřejmo, že ona rovina hlavní, střed s obsahující, bude jednou rovinou symetrie isofót, jichž jen druhé průměty v obraze sestrojeny (obr. 150.). Body intensitní náležející přímkám P a P, v oné rovině symetrie ležícím, budou jejich body vrcholovými. |
|
<urn:uuid:ef8938a6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | „Hm, tady w domě nezdá ſe mi býti wfſecko w náležitém pořádku,“ prohodil Dobes. „Do toho mně nic nenj, gak gsem už řekí, a chce= te=li mluwit o takowých wěcech, tedy wás žádám, abyſte ſi k tomu wywolil giné mjſto nešli geſt kuchyně.“ Zo řka obrátil ſe kuchař k ohniſti a hleděl ſi ſwé práce. Dobeš neměl kdy louho o těch wěcech přemýslet, nebot byl wolán k pánu. Úwedli ho do pokoge, gehož úprawa, ač walně ſeſſlá, ſwědčila v někdegffi ſtměloſti a nádheře. Drahé čalouny byly miſty potrhány, čerwení) akſamjt na wycpaných ſtolicich z čáſti holý, ozdobné figury na kachljkách w kamnech porouchány. Van Radlup ſtál u okna a hleděl upřeným zrakem do modra. Rdyš ſe obtátil, uletí ſe ſkoro Dobeš walně ſeſſlého obličege muže, který mu při wčeregínim kwaſu, když byl wjnem rozhárán a oſobnoſti ſwou hodownjky owládal, tak ſtatným ſe zdál. Radlup ſe uſadil do lenoſſky, a poznaw w nowém obleku wčeregſiho mendjka prawil k němu: „Tyť wypadáš gako něgakj mladý pán; máš ſe také mít gako mladý pán, budešeli pro mne k potřebě. Bředewſſim ale řekni kdo gfi.“ „Gmenugi fe Dobeš Flandera, gſem z Rutné Hory poctiwých měſkanů djtě, kteřj už dáwno leši w hrobě, wyznáwám katolické náboženſtwi, proſſel gſem několik ſkol a nyni hledám ſwé ſtěſti w firém ſwětě,“ wykládal Dobeš. „Snad gſt ge nalezl. Ukaž, co gſi ſe naučil. Umjš psát Dobeš uſmál ſe ſamolibě při té otázce, neboł byl=li na něco pyſſným, byl to na ſwou pěknou ruku. Traſo= pis byl od maličkoſti geho oblibou, i malowáwal piſmeny kde ſe mu hodilo: na popráſſeném ſtole, na zapoceném okně anebö třeba na zdi. „Učiňte se mnou zkouſſku, wzácný pane,“ řekl w pewném wědomi, že Radlupa ſwou uměloſti překwapi. „Ruže, uwidjme, gaký gſi miſtr we pſanj.“ Bři těch lowech wyndal Radlup ze ſtolu několik archů papjru, a položil ge před Dobſſe ſpolu z několika péry a falamá= řem. Kalamář wfſak muſtl býti dřjwe wyprázdněn a znowa naplněn, neboť byl pln pliſně. Kdyš bylo wſſecko pohromadě, hodil Radlup na ſtůl několik píjemnoſti s do= loženjm, aby Dobeš opſal z nich ona miſta, na kterýchš by obzwláſtě mohl dokázati ſwé uměni. Dobeš opſal neyprwněgíſi průpowěd, která ſe mu nahodila, co neyčí= ſtěgi uměl, pěkným kurrentním piímem. Bylo to pár řádek podobagicjch ſe perlowým ſňůrkám. Pan Radlup ale nezdál ſe být hrubě ſpokogen. „Zkus to dále a gi= nak,“ prawil chladně. Dobeš malowal nyni latinſké piſmeny, že by ge žádný uċitel kraſopſani nebyl dowedl lépe, ale i nyní wr= těl pan Radlup hlawou, prawě: „To také gefſtě není to prawé.“ Tu ſebral ſe Dobeš a pſal piſmem kancelářſkým tak ozdobně widličnatým a rohatým, že by každé liſtině bylo k okraſe ſloužilo, ale i to odſtrčil pan Nadlup newrle, prawě: „To wſfecko nenj nic.“ Zed už byl Dobeš ſforo w koncjch, newěda gak to počjti, aby se pánu zawděčil. Zu napoſledy gako s hrubou ſtřelbou wytaſil ſe s frakturou a obzwláſtě dal ſi záležeti na za= |
|
<urn:uuid:ef8938a7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nakreslí velký centrální obdélník a poté hned středové čáry — tedy pokračuje II. podtypem I. typu kresebné strategie — chyby z nepřesnosti se zvyšují. II. podtyp II. typu kresebného postupu (viz obr. 6) se vyznačuje tím, že zkoumaná osoba začne v prvním kroku kreslit malý čtverec vlevo dole a v druhém kroku plynule připojí kresbu velkého centrálního obdélníku. Často kresbu malého čtverce začíná i tak, že první tah začíná kresbou levé strany velkého centrálního čtverce a plynule pokračuje v kresbě malého čtverce (viz obr. 13, případ 2), potom teprve dokončuje kresbu velkého centrálního obdélníku. |
|
<urn:uuid:ef8938a8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | to je dvojnásobek loňské účasti. Kromě okresních měst, závodů a škol, byly oslavy pořádány v 624 místech kraje s účastí 72.000 osob. Kromě velkého počtu přednášek, besed, filmových večerů a pod., byly zahájeny besedy o agrobiologii ve 363 JZD a pokrokových obcí, kterých se zúčastnilo 12.900 nadšených posluchačů. Při většině těchto besed byly konány přednášky o mírové politice SSSR a promítány zemědělské i jiné sovětské filmy. Také výstavky sovětské knihy se těšily mimořádné pozornosti ve všech okresech našeho kraje, o čemž svědčí skutečnost, že na př. na Žďársku bylo ve 12 obcích prodáno za 20.000 Kčs sovětských knih, Svaz čs.- sovětského přátelství mimo ostatních složek NF organisoval sám 1700 přednášek a různých kulturních večerů, které se staly dalším cenným poznatkem našeho lidu o ohromném hospodářském a kulturním růstu Sovětského svazu. V rámci Měsíce SČSP se konalo v kinech Jihlavského kraje 428 představení nejvýznačnějších sovětských filmů. Kromě toho bylo rozesláno několik serii krátkých filmů s přednáškami »Putování po SSSR«, které byly již promítnuty ve 120 odbočkách a jiných organisacích. Můžeme říci, že nebylo obce a nebylo veřejné akce v Měsíci přátelství, kde by se nehovořilo o Sovětském svazu a významu čs.-sovětského přátelství. O lásce dětí k Sovětskému svazu svědčí i dopisy, které školní děti a celé třídy škol našeho kraje, posílaly sovětským dětem do všech končin SSSR, jež si samy vybraly. Vedle různých přednášek a besed v Měsíci přátelství byla krajská organisace Svazu zodpovědna za provedený nábor do LKR a nábor nových členů SČSP. Směrné číslo LKR, to je získat celkem 7700 posluchačů LKR bylo dosaženo. Při tom však bylo nutné odstranit počáteční slabiny okresních i krajské komise LKR, které nepracovaly tak dobře a mnohdy podceňovaly význam učení se ruskému jazyku. V náboru nových členů, který započal náborovou nedělí dne 11. listopadu 1951 bylo získáno podle neúplných údajů asi 30.000 nových členů do SČSP. Nejlepším okresem v náboru se stal okres třebíčský, kde soudruzi získali 4375 členů, takže dnes mají celkem 9000 členů organisovaných ve SČSP. To všechno svědčí o lepší organisační schopnosti a pohotovosti našeho hnutí a svědčí to také o nadšené práci obětavých agitátorů, již si uvědomili co všechno pro nás znamená velký Sovětský svaz, jeho hrdinný lid a vůdce všech pracujících soudruh J. V Stalin. Hlavní nedostatek krajské organisace SČSP — masově politická práce v hnutí. Neviděli jsme dostatečně v krajském výboru a předsednictvu, že základem v masově politickém hnutí je plnění tří základních úkolů odboček, jak o nich mluví náš II. sjezd a jak je znovu připomíná ÚV SČSP ze svého zářijového zasedání 1951. Naše usnesení, především naše pokyny a směrnice, které jsme z krajského sekretariátu dávali dolů, mnohdy vedly k úřadování, namísto konkrétního vedení. Neuvědomili jsme si dost jasně, že okresy jsou hlavním článkem, že ma- |
|
<urn:uuid:ef8938a9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Swwyovyve Velký výběr pravých anglických n.“ . h ost. nale a vrerějee .t4 u J. C. Horký-ho. taré Brn Měčtanská u. 33 |
|
<urn:uuid:ef8938aa-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Žádosti o propůjčení úlev mají býti podány buď u berní správy neb okresního hejtmanství, v jehož obvodu příslušná stavba leží, v 45 dnech po dostavění domu, a po případě u přístavků k domům výhody |
|
<urn:uuid:ef8938ab-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Všimli jste si kolik mladých, zdravých a silných lidí se potuluje po ulicích města, po různých komisích a lágrech? Flákají se! Známe je všechny, máme je zjištěné a jsou mezi nimi, kteří nedělali za Republiky nikdy nic, za Říše pro hlt kořalky dřeli za tři a teď opět nic nebo takové práce, na které stačí úplně pensistél A šachty potřebují dělníky... |
|
<urn:uuid:ef8938ac-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ten peníz vzal a přivtělil jej ke konkursní podstatě. Tvořil jedinou její aktivní položku. Ježto se páni velice při tom smáli, myslil, že mu obchod nechají, ale nenechali, zavřeli. A musel být rád, že věci rozuměli jak se měla, a že nezavřeli jeho. Však to řekl soudní vykonavatel, když vápnem pokropil zásobku uhlí v koutě zbylou. |
|
<urn:uuid:ef8938ad-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ztracena byla ze soboty na neděli o 11. hodině noční tobolka s obnosem asi 6 kor. a dvěma prsteny cestou od Horákovy restaurace ke dvoru na Veveří ulici. K odevzdání pí. Helle Heudrichové 7631 tamtéž. |
|
<urn:uuid:ef8938af-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Dopisy. Z Vejprnic u Plzně. Dne 15. března konala se zde důvěrná schůze mládeže s programem: „Výchova mládeže a sociální demokracie“. Soudruh Kepl z Plzně ve svém referátě velice pěkně nastínil povinnosti mládeže obojího pohlaví. Velice hezké bylo, že na schůzi tuto dostavily se dívky ve slušném počtu. Po schůzi té přihlásilo se do místní děl. těl. jednoty 16 dívek a 2 hoši. Jest viděti, že |
|
<urn:uuid:ef8938b0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | vinností však bylo vyhledati si nějakou řádnou večeři a nocleh. Adresu neměl jsem m mo na pana Brodského v ave. C, žádnou jinou a když jsem to za pomoci policajta našel, měl p. Brodský kancelář svůj už zavřený; avšak nezoufal jsem a po nějakém hledání našel jsem český hostinec p. Průchy v třetí ulici, kdež jsem se ihned také ubytoval, navečeřel a jelikož jsem byl velmi ospalý, an jsem po celou noc na vlaku nespal na lože odebral. Následující jitro navštívil jsem hned p. Brodského, kterýž mě velmi vlídně přijal a ochotně služby své mi nabídl a můj přeplav za cenu tu nejmírnější, za kterouž snad jen málo který český jednatel přeplavní by to učiniti mohl, mě obstaral. Vůbec má p. Brodský na hlavním jednatelství Sev. něm Lloydu v New Yorku vliv veliký a Čechové do staré vlasti se ubírající, měli by se vždy na něho v zaležitosti přeplavní obraceti— jest on řádný, přímý a svědomitý v oboru tom muž. |
|
<urn:uuid:ef8938b1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Loutkové divadlo Národ. Jed. Pošumv gymnasiu. V neděli dne 18. ledna hraje se výpravná báchorka o 6 jedn. „O Honzovi.“ — Na sobotu, dne 24. ledna připravuje se v restauraci p. Ecka loutkářský kabaret. Karneval na Střelnici zahájen bude zítra Plesem poddůstojníků z povolání. Veškeré zábavy pp. poddůstojníky pořádané potkávají se s největším zdarem a jest jisto, že i ples jejich navštíven bude nejčetněji. Při zahájení zábav na Střelnici spoléháme, že |
|
<urn:uuid:ef8938b3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | jejich nositelé byli sochaři přímo odtamtud povolaní do Vídně. Tak např. slavný reliéf Obrácení sv. Pavla s neobyčejně pokročilým motivem otáčivého pohybu koně, nelze podle autorova názoru vysvětlit pouze z pražské Parléřovy hutě, ale z anglické knižní ilustrace. Politická aktualita francouzského malířství za prvních králů rodu Valois, zkoumá R. Cazelles v Gazette des Beaux-Arts 1978/září. Platí to také o známé podobizně v Louvru označované jako portrét Jana Dobrého. Autor ukazuje, že ve skutečnosti nepředstavuje tohoto francouzského krále, nýbrž jeho syna a pozdějšího panovníka Karla V., který byl v té době pouze dauphin a vystudoval jako regent, zatím co jeho otec byl v té době ještě v anglickém zajetí. |
|
<urn:uuid:ef8938b4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | hatě ověřenými praxí. Tento aspekt se výrazně projevil při skupinovém řešení, kdy kromě aktivity, nápaditosti a vysoké odpovědnosti vystupovala do popředí zjevná snaha nevyjadřovat se formálně, nýbrž vystihovat podstatu problémů a najít nová řešení konfliktových situací. |
Subsets and Splits