id
stringlengths 47
47
| part
stringclasses 1
value | title
stringclasses 1
value | text
stringlengths 40
26.3k
|
|---|---|---|---|
<urn:uuid:ef8937b7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Seznam hotelů pro cizince Za podpory min. obchodu vydala Nár. cestovní služba informační kartotékový seznam čs. cizineckých hotelů pro potřebu zahraničních cestovních kanceláří. Jednotlivé svazky seznamů byly rozeslány všem cestovním kancelářím sdruženým v „Association des Grandes Organisations Nationales de Voyages et de Tourisme' (Agot) a společnosti Wagons-Lits-Cook a American Express, jakož i všem č.-s. informačním kancelářím v zahraničí. Změny a dodatky dlužno hlásiti Národní cestovní službě informační v Praze II., nám. Republiky č. 3. |
|
<urn:uuid:ef8937b8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Mördrovi. Pěší oddíly, které nemohou pro velikou vzdálenost dosáhnout hlavní nebo uherské armády, Colloredo odešle k Olomouci generálvachtmistrovi hr. z Valdštejna (or., n.). Příl. I. 16. VI., hl. kvartýr Werda. Gallas Burianovi Ladislavovi hr. z Valdštejna. Aby vložil do Hradce Král. 200-300, do Pardubic 100 knechtů svého pluku. Ostatní mohou být odesláni do Chebu (op., n.). Příl. 2. 3. VIII., Vídeň. Ferdinand III. vrch. úřadu ve Slezsku. Čes. míst. a pol. maršálu Colloredovi bylo přikázáno, aby kompanii hr. Vrtby a ostatní jezdecké oddíly ležící v Čechách odeslali do Slezska, kde mimo regiment de Waghiho není takřka žádné jízdy, která by mohla držet na uzdě nepřítele, od něhož by mohly být zemi způsobeny značné škody. Vrch. úřad nechť zařídí pro jezdce z Čech letní zásobování (op., n.). Příl. 3. 3. VIII., Vídeň. Týž generálvachtmistru Mördrovi. Podobně. Ať udělí jízdě, která přibude z Čech, rozkazy, jak si má v zemi vést (op., n.). 3. VIII., Praha. Češ. míst. nejv. berníkům. Aby na císařův rozkaz vyplatili hr. z Vrtby za jeho úřední činnost v generál. komisariátu mimo dobu trvání zimních kvartýrů do další cís. resoluce po 300 zl. měsíčně (k., n.). 3. VIII., Praha. (Tíž) Ferdinandovi III. Prosí naléhavě, aby hornorakouské obilí bylo dopraveno z Cáhlova, Leonfeldenu a Haslachu fůrami hornorakouských obyvatelů aspoň do Čes. Krumlova (k., n.). 4. VIII., Vídeň. Ferdinand III. čes. míst. Nechť nařídí Skuhrovskému, aby vyúčtoval se strahovským opatem Kryšpínem Fuckem vše, co tento vynaložil ze statku Hradiště (n. Sáz.) na vojáky, a vyúčtování předložil císaři k schválení (or., n.). 5. VIII., Praha. Češ. míst. Maggauerovi. Aby jakožto bývalý nejv. písař při berni odečtl dobříšskému panství hr. Brunona z Mansfelda výlohy s vojáky od kontribucí dlužných za l. 1638/39 (k., n.). 6. VIII., Vídeň. Ferdinand III. čes. míst. Přijal jejich list jakož i soupis všeho, co se sešlo na kontribucích do nejv. bernič. úřadu a k jakým účelům to bylo obráceno. Rozhodnuv se, aby nejvyšším Stahlovi a Mercymu byl ihned vyplacen z kontribučních prostředků jeden měsíční žold bez ohledu na to, že vyúčtování s pluky nebylo dosud provedeno, dal nejv. berníkům příslušný rozkaz. Míst. se o tom činí povědomost s příkazem, aby bděli nad provedením (or., n.). 6. VIII., Vídeň. Týž týmž. Minulé středy jim poslal pravidelnou poštou rozkaz, aby vypravili Vrtbovu kompanii k Vel. Hlohovu. Zatím došla zpráva, že z nepřátelské garnisony v Erfurtě zajíždějí silné oddíly až do Čech, pročež je nutno vyslat zmíněný praporec spíše do Chebu než k Hlohovu, kde může jeho úkol zastat posádka z Opolí, které bylo právě získáno akordem. Tím nechť se adresáti spravují a učiní příslušné opatření (or., n.). 6. VIII., Praha. Češ. míst. Maggauerovi. Aby odepsal pí. Barboře le Roy kontribuční resty za l. 1638/39, váznoucí na statku Lamingerových dětí Sv. Kříži (k., n.). 6. VIII., Praha. Tíž témuž. Podobně hr. Weyerovi z vlčického panství (k., n.). 6. VIII., Praha. Tíž témuž. Taktéž pro švamberské panství Bor u Tachova (k., n.). 8. VIII., Vídeň. Ferdinand III. čes. míst. Připomíná jim svůj rozkaz ze dne 10. IV., aby Innebergra důrazně přidrželi k předložení vyúčtování. Poněvadž se však dosud nic nestalo a mezitím byly císaři zaslány rozličné seznamy toho, co mu bylo vyplaceno, připojuje jejich opisy, aby adresáti mohli do nich na- |
|
<urn:uuid:ef8937b9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | dodávek, ale družstva tato nepracují na společný účet a tím stává se družstvo pouze sprostředkovatelem státní dodávky a živnostenští družstevníci jako dříve sledují svým družstevním podnikáním účel soukromý. Svaz československých výrobních a pracovních družstev v Praze vykazoval ke 31. prosinci 1920 172 družstva, z nichž bylo 10 družstev v likvidaci a z těchto 6 za příčinou sloučení se s jinými družstvy výrobními nebo konsumními. Zbývající 162 družstva třídí se na 7 skupin a 46 oborů takto: |
|
<urn:uuid:ef8937ba-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Vše, co se vyhledá, zapsáno buď protokolem, a taktéž vše, co podstatného strany pronesou. V protokole podepsati se mají osoby soudní a důvěrníci obcí. Ve vyjádření, kteréž od sebe vydá strana některá, má se mimo to tato strana podepsati; odepřela-li by podpisu, budiž příčina toho v protokole uvedena. |
|
<urn:uuid:ef8937bb-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1) V německém překladu „Hofkanzler“. 2) Tamtéž: „durch Abstammung und Sympathie“. Tamtéž: „einem ihnen gemeinsamen Vertretungskörper“. 4 Tamtéž: „erblühen“. 5 V německém překladu: „eine neue Aera angebrochen sein“. 6 Tamtéž: „angestammten“. Podpisy na originále jsou psány v jediném sloupci pod sebou. |
|
<urn:uuid:ef8937bc-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Několik slov k žižkovské vraždě. Nejedná se o obyčejný případ. Nejstarší novináři tvrdí, že něco podobného ještě v Praze nezažili. — Naším úkolem není vypravovati příběhy ze života vraha, jako spíše chceme si všimnouti příčin, jež zavinily krvavou tragedii žižkovskou. Dle policejních zpráv i novinářských lokálek byl Boček hledanou osobou. Půl roku zdržoval se v Praze, avšak policie nemohla jej dopadnouti. Nejvíce prý mu prospívalo maskování a stálé převlékání. Připusťme, že v Praze je dosti řemeslných přechovávačů zlodějů, kteří práci úřadů bezpečnostních zatajováním stěžují. My však se dověděli, že Boček svým pobytem u Stehlíků vzbudil podezření všech spolunájemníků. Hlavně také proto, že často přijímal návštěvy mladých mužů. V každém jiném městě — považoval by občan za povinnost sděliti své podezření policii. Jenom v Praze ne. Proti pražské policii, tak engažované v hlídání německých buršáků, je taková antipathie, že nikdo nejen její vlastní práci — chytání zlodějů a vrahů neumožňuje, ale i pro nevinné oběti celého toho systému jeví se ve veřejnosti tak málo soucitu, že člověk kdyby neznal pozadí, musel by se zhroziti české bezcitnosti. Jen tak možno si vysvětliti půlletý pobyt Bočkův v Praze. — Jedno zůstává i pro laika nevysvětlenou záhadou. Jak je možno, aby jeden člověk postřílel čtyři připravené detektivy, jako nějaký honec bezbranné zajíce. V bezpečnostním oddělení pražské policie věděli pánové hned, kolik uhodilo a proto všem žurnalistům dostalo se zpráv, až příliš nápadných, že veškerému mužstvu pražské policie bylo nařízeno, jakmile dostanou rozkaz zatknouti Bočka — jíti na něj s revolvery, protože při posledním opouštění kriminálu prohlásil: »Já už se zatknout nedám. Kdo mně bude chtít zatknout, toho zastřelim.« Dobrá, pak ale, jak bylo možno, aby čtyři lidé, připravení s ostře nabitými revolvery, nechali se od jednoho postřílet? To zdá se neuvěřitelné. Obdrželi jsme z dobrého pramene následující informaci. Detektivové »nefasují« služební revolvery. Má jej pouze ten, kdo si jej koupí ze svých prostředků. Většina však chodí jich neozbroiena. |
|
<urn:uuid:ef8937bd-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Z výroční zprávy vychází na jevo, že jedině tato instituce dává na obranu západních hranic, tedy našeho kraje téměř půl milionu korun ročně. Připočteme-li nejméně 100.000 K vydávaných Macierzí szkolnou každoročně k témuž účelu, přijdeme k výsledku, že obrana našeho kraje stojí Poláky ročně alespoň 600.000 K. Výsledky ovšem podle toho nejsou. K výroční zprávě připojeny jsou illustrace některých škol „Towarzystwa“ ve východní Haliči. Jsou to chajdy, proti kterým polské školství našeho kraje má budovy přímo palácové. I taková Poláky totik vykřičená „trupiarna“ michálkovická jest pravým palácem proti škole na př. v Rovném neb Dombrové (Halič). Petřvald před obecními volbam. Za krátkou dobu vyprší funkční obdoí dosavadnímu obecnímu výboru s českou nadvládou — a bude nutno svésti tuhý boj s rozpínavými závody německými o nadvládu v obci. Pan J. Wicherek, hostinský, závilý odpůrce všeho českého — takto propadlý kandidát německé závodní kliky — hlásá všude, „že teď on musí se státi starostou v obci“ a pomocí závodních stvůr počíná již agitovati. Upozorňujeme tímto naše rozvážné lidi v Petřvaldě na jednání takových Wicherků, Wojtků a cons., aby neskládali ruce v klín a všemožně nástrahám závodních kreatur čelili. Schůze obecního výboru v Petřvaldě konala se dne 21. t. m. a projednány byly na ní následující záležitosti: 1. Při sdělení starostenského úřadu vyřízena vleklá záležitost ohledně vyměření poplatku za neokolkování stavebních podmínek pro stavbu učitelských bytů a usneseno většinou hlasů, aby zaplacený obnos p. stav. Vehonkem byl témuž vyplacen zpět a obec bude se domáhat o vrácení tohoto poplatku. 2. Vzata na vědomí zpráva revisorů účtů za rok 1911 a na návrh p. Fr. Skyby, I. radního, starostovi J. Pěgřimkovi uděleno absolutorium. Revisoři účtů ve správě své vyslovují největší uspokojení ohledně způsobu vedení účtů a o řádném hospodářství v obci. 3. Na přípis zemského stavebního úřadu ohledně vodovodu usneseno elaborát přiděliti stavební sekci k prozkoumání a podání návrhu. Jelikož Eugenova jáma pro svoje kolonie vodovod v letošním roce provedla, uznává se, že pro ostatní části obce provedení vodovodu dlužno prozatím pro jiné naléhavější potřeby obce oddáliti. 4. Žádost zdejšího stavebního družstva o slevu polovinu obecních přirážek pro jejich domky pokud budou v jejich vlastnictví, jednohlasně povoleno. 5. Na přípis c. k. pol. komisařství v Mor. Ostravě zákazu pořádání zábav v obci usneseno, aby policejní sekce v brzku předložila vypracovaný služební řád pro policii a že v brzku budou 2 místa strážníků a 1 místo nadstrážníka vypsány. 6. K žádosti správy školy na Nové dědíně schváleno přijetí 2 výpomocných učitelů do vyřízení školských úřadů pro přeplněné třídy při škole na Nové dědině, kdež musí se vyučovati polodenně. 7. Vyhověno žádosti zdejšího odboru M. O. L. o převzetí 1. mateřské školky na Březinách do obecní správy. O tomto bodě jednáno již po třetí a jen zázluze uvědomělých členů obecního výboru dlužno děkovati, že sňata část břemena spočívajícího na zdejším odboru M. O. L. Dlužno s veřejností sděliti, že p. J. Ligocky hlasoval se závodními (německými) členy ob. výboru proti převzetí školky — a zeť jeho p. Pavliska (bohužel též našinec) nehlasoval. 8. V záležitosti převzetí soukroumé polské školy do obecní správy zvoleno 6čl. komité, které má současně s místní školní radou s „Maczierzi szkolnou“ vyjednávat a příslušný návrh pak předložit ob, výboru ku schválení. 9. Žádost p. Bokuvky o udělení hostinské živnosti nevyhověno s poukazem, že dlužno nejdříve vyčkati vyřízení dosud podaných žádostí, Pan Bokuvka musí míti trochu trpělivosti a nesmí zazlívati členům ob. výboru z občanské strany — tito na věci nic měniti nemohou. 10. Nevyhověno žádosti p. Hupperta o přijmutí do obce a jiné. 11. Pod- |
|
<urn:uuid:ef8937bf-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Politický přehled. V Plzni, 25. listopadu. V schůzi cisl. rady dne 24. listopadu odpovídal ministr Banhans na dotazy, jež ho došly v příčině stavby železnic. Roku 1872 bylo povoleno 10 milionů subvencí i stavělo se 246 mil šeleznic, z nichž na rok 1878 zbývalo h dostavěni 128 mil. K tomu přibylo r. 1874 na novo 95 mil. Na rok 1875 vydá stát k účelům železničním téměř 50 mil. Větší náklad v rozpočtu železničním má vláda vzhledem k nynějším poměrům za nevhodný. Pro rok 1876 jest již zabezpečeno dostavění 100 mil. Ministr slíbil předložení zevrubného programu, jakož i opravu zákonů o stavbě železnic i měl se za sproštěna zevrubného zodpovídání jednotlivých dotazů. Na to pokračováno v rokování o akciovém zákoně. — V německém říšském sněmu učinil poslanec Windhorst při poradě o návrhu Liebknechtově, aby byli veškeří uvěznění poslanci, kteří přiznávají se k sociálnímu demokratismu, propuštěni na svobodu, zmínku o tom, jak často se opakují nyní zatýkání z politických příčin. Ani německý vyslanec že není už svobodou bespečen. Bismark odpověděl, že sůatal Windhorst dlužen důkaz, že se zatýkání děje protizákonně. Časté uvěsňování že jest jen následkem vzmáhajícího se přestupování zákonů a toho, že se dere odpor proti zákonům do tříd, které jsou prý přece v první řadě povolány vážnost k zákonům pěstovati a dobrým v tom ohledu příkladem předcházeti. Lasker litoval vůči zatknutí Arnima, de nebylo žádného předběžného vyšetřování. Reichensperger zmínil se o zavírání biskupů a soudním stíhání skutků, které prý svědomí káže. Bismark odpověděl, že staví řečník své subjektivní svědomí nad objektivní zákon. To však že nestačí. Ultramontánci že popírají svrchovanost zákona a protož stojí se sociálními demokraty na stejném stupni. Návrh Liebknechtův byl po té zamítnut. Pro něj hlasovali jen Liebknecht a Hasselmann. Jak vidět, má osobní svoboda i u samých poslanců v „liberálním“, říšském sněmu právě tak širokou půdu jak v „liberálním“ svědomí říšského kancléře samého. Sněm království italského, v Římě sahájen byl dne 23. listopadu trůnní řečí, kterou přednesl král osobně. Uvádějí se v ní hlavně úlohy příštího zasedání sněmu, mezi nimiž je předloha trestního řádu, některé předlohy národohospodářské a úpravení či lépe zvýšení daně. Dále obsahuje řeš obvyklé ubezpečování o růžvoých poměrech k cizím mocem s rozhled o národohospodářských poměrech země, jež líčí se co velmi přísnivý. Biskupové velkobritanští, pišou římské listy, přišli do Říma, aby se poradili s papežem, jakých by měli ušiti prostředků, kdyby vláda jejich působení obmeziti chtěla. Angličtí biskupové žádají, aby jim bylo pro ten případ dáno úplně na vůli, jakých zbraní chtějí užiti; jsou odhodlání uposlechnouti státních zákonů a vyhověti politickým poměrům anglickým, poněvadž toho povaha anglického národa nesnese, |
|
<urn:uuid:ef8937c0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | jako výztuž pásku, ale měla působit i svým barevným efektem. Druhé dvě tkanice jsou opavské. Jedna je datována již počátkem 13. století (byla nalezena v Kolářské ulici, v úseku I, ve stání pro koně), druhá je z 15. století (nalezena také v Kolářské ulici, v jámě č. 11). Tkanice ze 13. století je dobře zachovaná, dlouhá téměř půl metru a 2 cm široká; osnovu tvoří 21 dvojmo soukaných nití, útek je jednoduchý. Je tkána plátnovou vazbou rypsového charakteru — její dostava činí 10/4 nití na 1 cm2. Vlněná příze v osnově i útku je černá, stejnoměrně předená a značně kroucená. Sesoukané osnovní nitě leží velmi uspo- |
|
<urn:uuid:ef8937c1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Proti prvému poválečnému roku stoupla výrobnost sovětského tabákového průmyslu téměř čtyřnásobně. Měsíc za měsícem plní tabákové továrny výrobu na stanovený plán a zvyšují výrobu lepšich druhů cigaret, tabáku a doutníků. V celém Sovětskem svazu pracuje nyní pětapadesát tabákových továren, z nichž dvacet bylo zbudováno po válce. Továrny jsou vybaveny automatickými stroji nové konstrukce, které ve velké míře zvyšují a urychluji výrobu. |
|
<urn:uuid:ef8937c2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | V červenci roku 1989, půl roku poté, co se poprvé ozvala zákeřná choroba, zemřel ve věku 36 let nadaný český matematik Rudolf Švarc. Talent prokázal již na střední škole. V mezinárodní matematické olympiádě i v celostátních kolech této soutěže dosáhl řady úspěchů. Vystudoval s vynikajícím prospěchem zaměření matematická analýza na matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity a po absolvování působil na katedře aplikované matematiky. Byl matematikem velmi universálním a je tedy přirozené, že měl mnoho přátel mezi matematiky nejrůznějších oborů. Rudolf Švarc byl vynikající pedagog. Své přirozené nadání umocňoval pílí a pečlivostí v promýšlení celkové stavby každé přednášky i jejích detailů. Jeho přístup k přednášení byl skutečně tvůrčí. Dokázal vysvětlit i velmi složité věci pomocí vhodně sestavené řady co nejjednodušších instruktivních příkladů. Uměl oprostit závažné myšlenky od technických podrobností a dosahoval tak co největší průhlednosti výkladu, aniž slevoval z nutné přesnosti. S týmž zaujetím jako přednáškám odborným se věnoval i pedagogické činnosti na přírodovědecké fakultě Karlovy university, kde působil po řadu let. Kladl vždy velký důraz na vyvážení šíře probírané látky na straně jedné s matematickou přesností a srozumitelností na straně druhé. I zde byla jeho činnost velmi úspěšná. Matematický odkaz Rudolfa Švarce obsahuje vynikající výsledky. Není příliš rozsáhlý — patřilo totiž k Rudolfovu stylu nepouštět do světa článek, který by nebyl dokonalý po stránce věcné i formální. Jeho první publikace pochází ze studentských let ([1]) a je věnována funkcím s Darbouxovou vlastností. V pozdějších letech obrátil svou pozornost k diferenciálním rovnicím. V diplomní práci studoval zdokonalený model materiálu „s pamětí“, popsanou tak zvanými vnitřními parametry. Spolu s J. Nečasem a J. Starou je spoluautorem často citovaného článku [3] o regularitě slabých řešení soustavy eliptického typu. Nejintenzivnější část vědecké činnosti Rudolfa Švarce je spjata s nelineární funkcionální analýzou. Začal se hluboce zajímat o problematiku, studovanou jeho učitelem a přítelem Svatoplukem Fučíkem, který byl jednou z nejvýraznějších osobností moderní československé matematiky. Jejich spolupráce trvala bohužel jen velmi krátkou dobu, protože v roce 1979 Svatopluk Fučík zemřel. Jako jeden z nejbližších |
|
<urn:uuid:ef8937c3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 11 milionů Kč uloupeno. Americká bankovní zásilka ukradena v Praze. Dne 24. dubna 1920 podán byl na poštovním úřadě v Omaze ve státě Nebraska v Americe bankou „Stoch Yard Illinois“ na adresu „Continental and Comercial Bank, Chicago“ doporučený balíček, ve kterém bylo za 109.000 dolarů dlužních úpisů. Zásilka tato se však ztratila. Pátráním v Americe bylo zjištěno, že balíček přivázal omylem poštovní úředník na doporučenou zásilku, která byla poslána do Zbejšova u Rosic na Moravě. Zásilka došla správně na poštovní úřad Praha-clo od té doby však nebylo po ní nalezeno stopy. Až teprve letos dne 7. září předložil farmář Josef Legner z Mosince ve státě Wisconsin uvedené bance dlužní úpisy na 5000 dolarů, které pocházely ze ztracené zásilky. Dlužní tyto úpisy poslal mu jeho švakr 51letý krejčovský mistr Václav Kopecký z Národní třídy č. 24 v Praze. Kopecký byl nyní v bezpečnostním oddělení vyslechnut a udal, že se seznámil v roce 1921 s jakýmsi Jihoslovanem z Ameriky, o kterém však nemůže nic bližšího říci. Neznámý objednal prý si u něho oblek a raglán v ceně 2000 Kč, neměl však čím platit a tu prý dal Kopeckému do zástavy dlužní úpisy za 40.000 dolarů do zástavy a Kopecký mu půjčil ještě 8000 Kč. Když neznámý již nepřišel, poslal prý Kopecký všecky úpisy do Ameriky. Výpověď Kopeckého není však pravdivou, protože bylo zjištěno, že na poštovním úřadě Praha-clo zaměstnán byl v době. kdy se zásilka ztratila, syn Kopeckého, poštovní úředník František Kopecký, který asi zásilku odcizil. Zásilka měla v době ztráty cenu přes 11 milionů Kč. Kopecký byl dodán k zemskému trestnímu soudu a pro jeho syna odejeli detektivové do Mukačeva v Podkarpatské Rusi, kde je nyní zaměstnán. |
|
<urn:uuid:ef8937c5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | *) Podle posledních zpráv setkalo se odbojné hnutí v Porýní dosud s nezdarem. |
|
<urn:uuid:ef8937c6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Hrdé údolí z nejstatečnějších a nejlepších horníků, Tento nový anglický film uvádí v prese dobrovolně distancuje z jednání, promiéře kino Metro. Námět k filmu byl tože cítí, že by s ním páni nejednali čerpán, obdobně jako v »..... a hvězjako rovný s rovným. A přece je to dy mlčí« z prostředí uhelných dolů ve právě on, který svou smrtí vykupuje ži- Walesu. Nejde však o kritiku sociálvot zasypané partě. Patří ke krásným záních poměrů, která tak jasně byla vyřčeběrům tohoto, jinak slabšího filmu scéna v Cronin-Reedově filmu, nýbrž prona, ve které dělník, který brojil proti středí je pouze prostředkem k rozehrápřijetí černocha do sboru, opouští poní příběhu o černochovi-zpěvákovi, kteslední zasypaný důl a mlčky, se skloperý díky svému krásnému basbarytonu nou hlavou setrvává několik vteřin nad najde zaměstnání v dolech Blaendy. Nemrtvolou černocha, kterým svým živoštěstí, v těchto dolech připraví celé tem a obětí jej přesvědčil o rovnosti městečko o práci, neboť podnikatelům se všech lidí. Režisér Pen Tennyson si nevyplácí uvést důl do provozu. A zde usnadňoval práci jak mohl. Námět, ktese film bez vlastního záměru, stává sorý se mohl státi vhodným podkladem ciální obžalobou poměrů v britském těpro hornický a skutečně socialistický žařstvu. Přestože vypukla válka s Něfilm, rozbředl do bezideovosti a konmeckem, váhá společnost znovuotevřít venčnosti. Herecky i pěvecky dominuje důl, protože to vyžaduje značnější inčernoch Paul Robeson, jehož známe vestice. Neohlíží se na bídu horníků, z předválečné doby. Tento hromotluk má potřebu země, jde jí pouze o zisk. Teve filmu scény, kdy jeho zdánlivě bezprve když hornická deputace přislíbí, že výrazný obličej mluví jasněji než sáhok ložisku uhlí se propracují zkrácenou, dlouhá věta. Z ostatních herců nutno ale nebezpečnou, plynem zamořenou jmenovat E. Chapmana v úloze důlmistra chodbou, magnáti svolí k otevření dolu. Parryho a Simona Lacka v roli jeho Při čištění sloje je hornická četa zasysyna, který po smrti otcově se stává pána a zachraňuje se pouze obětí jedmluvčím horníků. Walesané jsou známí noho z nich. A ještě jeden problém zásvou láskou ke zpěvu a nedivme se padních demokracii se zde objevuje. proto, že se ve filmu zpívá při každé Problém vztahů barevného člověka k bívhodné i méně vhodné příležitosti. Opalým. Horníci černocha mezi sebe přijmou kujeme: škoda že námět nebyl domyšlen jako rovného s rovným. Při jednání a že konvence zvítězila nad ideou. bb s uhelnými magnáty, černoch, ač jeden |
|
<urn:uuid:ef8937c7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | wſfak něco ſi necháme na čas a na přjležité mjſto, nynj ale Wám gen powjm, že to ſpogenj oněch pánů ſe nazýwá: Průmyſlowau čili promyſlnj gednotau ku po= eníl 361116 wzbuzeni průmylu w Sech á ch. Ludmilavžena D. Gakze prawjš, mużi! průmy= lowá gednota, to prwnj ſlowo geſt mi neznámé, co tjm chtěgi řjci? Dobr. Bo lowo Průmylowý neznamená (gak mi ſyn wyſwētlowal, a w Nowinách gsem to wyſwětlené widěl) nic giného, než wlaſtnoſt takowého člowěka, který wſſecko promy= ſlj, přemyſlj, na myſli přebere každau ſwau práci, a při té każdau i tu neymenſſi wēc; který wzdy na wýhody (fortely), uſnadněnj práce, ulewenj ceny atd. myſlj. Zedy průmyſl geſt takowé rozmyſlné gednánj w nafſem žiwotē, a Gednota průmyſlowá znamená takowau ſpolečnost, genz ſe uſgedno= tila, aby průmyſlu w ziwotē pomáhala. Zohle w ſkutku gsau hezké zpráwy, gen přjteli Dobroſlawe dále, prawil Drozda barwjř, gábych giž rád wěděl tu přjčinu Waſſeho na zaċátku wzdychnutj; wjte při těch ſlo= wech, gak gſte wſtaupil: Rýžby to bylo każdý ſwátek a każdau neděli tak! D. Wſſak máte prawdu, ſtrýċe! ċas ubjhá, a o wēci, která mě giż 4 mēſice naporád w hlawē ſaużi, a dnes prá= wē ráno w Praze od Smé aż do 10té hodiny hlawu celau rozwrtala, že gſem giž po ty dwē hodiny, a pak po té celé ceſtě newēděl, zdali domů gdu, ċili letjm, geſſtě gſem ſe ani ne= zmjnil. Poſlechněte, a za malý ċas ſeznáte mau tauhu. By= lo to lonſkého roku, co gſem četl w Pražſkých, ale giš deſet neděl ſtarých, nowinách, że ta ſama průmyſlowá gedno= ta gakéſi nedělni wyučowacj ſkoly zrjdila, w nichż ſe negen Němcům, w německé řeči, nýbrž i Čechům w čeſké řeči o těch neydůleżitěgſich wěcech pro ziwot, każdému, kdo= koli gen přigde, budiž on ſtár neb mlad, miſtr neb uċednjk, měſtan neb ginoſſkolnj zák, přednáſſeti a co nevpochopitelněgi wyſwětlowati bude. S neděli a we ſwátek od 8 do 10 hodin prj ſe to ſtáwá; ſtálo tam také w kterém ſále Kle= mentinſkém. Klementin, to ſnad wjte, ſtogi bljzko u moſtu na ſtarém mēſtē. Set to ten ſamý welikánſký dům, neb ra= děgi ono mnohodomj, genż bylo někdy gezuitſkým kláſſterem. Rynj geſt w něm ze předu od moſtu ſeminář, a hned wedlé |
|
<urn:uuid:ef8937c8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | O racionálně koncipovaném dialogu, který je cílevědomě startován a ovládán, se předpokládá, že povede k jistým výsledkům, že vyústí v něco, co může uspokojit iniciátory dialogu, svolavatele jednání nebo alespoň některé jeho účastníky. Lze tedy uvažovat o sociální funkci dialogu uvedeného typu Rozsah a také cílová nebo obsahová orientace těchto funkcí mohou být velice různorodé a rozmanité. Patrně není nijak snadné navrhovat jednoznačná kriteria jakékoliv možné klasifikace funkcí cílevědomě startovaného a ovládaného dialogu. Z hlediska jeho účastníků lze pak rozlišit dva odlišné typy funkcí: funkce orientované na vlastní účastníky dialogu, na poznání jejich názorů, hodnotových postojů, jejich znalostního nebo hodnotového vybavení, |
|
<urn:uuid:ef8937c9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Tos dobře řekl. Na to jsem si nevzpomněl. |
|
<urn:uuid:ef8937cc-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | koření (kmín, kari, paprika, zázvor, majoránka). Z mouky a převařené vody vypracujeme středně měkké těsto a necháme je odpočinout přiklopené miskou. Oba druhy masa, zelí a cibuli nakrájíme na drobno, mrkev nastrouháme. Do klasických búdz se koření nedává, ale podle chuti můžeme užít jakékoliv kombinace uvedeného koření. Směs osolíme, můžeme |
|
<urn:uuid:ef8937cd-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Okresní rada osvětová společně se Společenstvem krejčích v Chomutově uspořádaly šicí brigádu, která se rozjela na chomutovský venkov. Této zvláštní a svého druhu první brigády se zúčastnilo 49 chomutovských krejčí a švadlen. Brigáda na svém prvním zájezdu navštívila obce Krásnou Lípu, Dominu a Křímov a pomohla tam zemědělským ženám v jejich práci tím, že jim spravila roztrhané prádlo, přešila starší obleky, případně ušila nové a pod. Brigáda měla v obcích veliký ohlas a již dostala výzvy k návštěvě dalších obcí. tam |
|
<urn:uuid:ef8937cf-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | pochopení, jako by oba přišli z různých světů; potom Antonín smekl a pozdravil Marianu a zaměřil k lesu. Utíkal snad? To se mu ani nepodobalo, ale Mariana řekla asi cosi rozhodného. Odstoupila od křoví a vkročila na cestu. Prsa se jí živě dmula. Ve svých rozpacích a ve svém zápase, aby nepropukla v pláč, dovedla přece pozdraviti Willatze s úsměvem. Statečný tvor, tahle Mariana, dokázala všecko. Pravila: »Viděl jsi snad? Nelze na tom nic měniti, je mi to ostatně jedno. Ale nesnesu, že jsi to viděl. On se zbláznil. Poslyš, jak se vedlo tobě, mohl jsi pracovati? Hleď, tady leží jeho hůl, já ji zvedat nebudu. Co jsi dělal u otce?« Vzala svůj kapesník: »Teď jsem se jistě nachladla, mám plný nos. A oči také. Viděl jsi už něco takového, a tak náhle! Řekni mi, bylo na tom něco? Bylo to ošklivé? Ale neviděl jsi, že mě — nemohla jsem se ani hnouti —« »Sbohem,« pravil a šel. Ani jednou se neohlédl — viděl už někdo některého Willatze Holmsena, aby se ohlédl? — Šel rovnou k cihelně a chtěl právě vstoupiti dovnitř, když tu Mariana stála na dva kroky za ním. Willatze bodlo. Její plíživý, tichý krok ji sem přivedl. »Odpusť!« pravila, vidouc, že se ulekl. »Jdi domů!« prosil. »Nestůj tady, jdi domů!« Nachlazení bylo to tam, kapesník zmizel, Mariana potlačila svůj pláč. »Ovšem, že půjdu domů. Ale nemyslíš, že je to od tebe nerozumné? Co jsem mohla dělati, když mě tak pevně držel?« O tom nebylo sporu, ovšem, bylo to tak vzdáleno všeho rozumu. Willatz chvíli mlčel. Ale vždyť to nebylo po prvé, že se hádali, a oba se v tom dobře vyznali. Brzy nato již pravil: |
|
<urn:uuid:ef8937d0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | apod.) a provádí se nejobecnější syntaktická a intonační regulace (např. na co položit důraz apod.). Jednotkou kódování a dekódování je na této rovině „věta“ — ve smyslu nikoli gramatickém, ale jako výpověď (promluva). Uvedená jednotka je charakterizována jako celek intonačními, přízvukovými a syntaktickými vzorci. Také na straně dekódovače funguje tato jednotka jako celek, neboť posluchač musí zpravidla vyslechnout výpověď až do konce, aby mohl provést její motivační interpretaci. (O motivační rovině viz podrobněji u Osgooda [21].) 2. Na sémantické rovině se provádí výběr možných významů neboli podle Osgoodovy koncepce — alternativních mediačních reprezentací. Rozhodnutím prováděným na této rovině kódovačem odpovídají ty segmenty sdělení, které lze označit jako „syntagma“ (např. spojení „ta nová kniha“ funguje zde jako celek, protože mluvčí musí nejprve zvolit základní člen spojení „kniha“ a v závislosti na něm předchozí členy). Na straně dekódovače je jednotka sémantického výběru menší, tzv. nucleus (což odpovídá v podstatě morfému, například nov-á knih-a). 3. Sekvenční rovina určuje následnostní strukturu komponentů sdělení na základě jejich frekvence a pravděpodobnostních závislostí. Jednotkou kódování i dekódování je takový segment sdělení, který představuje celek z hlediska pravděpodobnostní struktury — je to slovo (jeho fungování jako celku se odráží např. v tom, že v souvislé řeči jsou mezislovní pauzy delší než pauzy uvnitř slov). 4. V integrační rovině se operuje s nejmenšími segmenty sdělení, kterými je při kódování slabika (jako minimální komponent motoricko-artikulačních řečových procesů), při dekódování foném. Celý proces kódování a dekódování sdělení je velice složitý, neboť se operuje na všech uvedených rovinách, s různými jednotkami a jejich distinktivními rysy současně. Navíc pozdější model vytváření věty podle Osgooda [22] počítá ještě s hierarchiemi operací jiného typu, tj. s operacemi rozhodování a řízení v jazykovém chování. Jak ukazuje náš příklad v obr. 1, jsou to jednak operace sekvenční (horizontální, „left-to-right processing“) vytvářející závislost předcházejících jednotek k následujícím, jednak hierarchické operace simultánní (vertikální, shora dolů) vytvářející závislost podřízených jednotek k nadřízeným. První operace jsou pravděpodobnostní povahy (typu Markovových procesů), druhé zřejmě nikoli. Vytváření větné výpovědi je pak možno si představit jako simultánní průběh operací jednak na rovinách motivační, sémantické, selekční a integrační, jednak jako fungování mechanismu hierarických závislosti horizontálních a vertikálních. Osgoodův model vytváření věty je tedy založen na pravděpodobnostním principu — je však důležité zdůraznit, že počítá s pravděpodobnostními závislostmi |
|
<urn:uuid:ef8937d1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Když pán Ježíš se svatým Petrem chodil po světě, přišli jednou také na noc do jednoho mlýna. Tu je rádi viděli, mlynář byl vdovec a neměl než jednu dceru, a ta všecko snesla, co kde měla, aby své hosty náležitě uctila. Svatému Petru se to velmi líbilo, když viděl, že je tak pečlivá. Druhý den ráno, když se ubírali dále cestou, přišli u lesa na rozcestí a nevěděli kudy se dáti. I ležel tu nějaký člověk, pásl dobytek, a svatý Petr otázal se ho, kudy k městu? Pasák byl příliš líný, než aby jim ukázal; i pozvedl nohu, řka: „Tamhle tudy.“ Když poodešli, řekl svatý Petr: „Pane! copak uděláme tomu pasáku za to, že je tak velmi líný?“ — „„Dáme mu tu mlynářovu dceru za ženu.““ — „A proč to?“ podivil se svatý Petr. — „„Proto,““ odpověděl Kristus, „„že je pilná, a tento lenoch, i musí lenocha živiti, sic by hladem umřel.““ |
|
<urn:uuid:ef8937d2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | použil ve svých předchozích publikacích z let 1988, 1993, 1994 a 1996. Bez jakéhokoli vysvětlení, proč už „common life“ není „společným světem“, hned na první stránce „Předmluvy“ říká: „„..na jaře 1986 jsem se - po krátkém období počáteční nedůvěry - nadchl pro knihu Hume's Philosophy of Common Life Donalda W. Livingstona, jejíž výklad Huma s důrazem na blízkost fenomenologii a na přirozený svět (jak jsem, po patočkovsku, pochopil anglické common life) ...'25 Když tedy Moural „po patočkovsku“ pochopil „common life“ jako „přirozený svět“ už v roce 1986, proč na to zapomněl ve svých publikacích z let 1993, 1994 a 1996, kde mluví výhradně o „společném světě“, přičemž obšírně vysvětluje, že anglické „common“ má silný význam jakožto „společný“? (Viz též „Poznámky překladatele“ ve Zkoumání o lidském rozumu, 1996, s. 229.) Jde o další Mouralovo salto. Připomeňme si, že od překladu anglického „life“ českým „život“ Moural upustil z toho důvodu, že „common“ nepochopil v daném spojení primárně jako „běžný“, ale především jako „společný“. A právě pro onen domnělý význam „společný“ zvolil pro anglické „life“ český překlad „svět“. Výraz „společný život“ mu totiž nedával „dobrý smysl“. Nyní najednou už „common“ není „společný“, ale „life“ jako „svět“ zůstává A „common“ dostává význam „přirozený“. Přestože termín „přirozený svět“ v Humově filosofii neexistuje a je pouhou Mouralovou smyšlenkou, on sám na ní buduje další mohutnou konstrukci: „... princip autonomie obsahuje výslovný zákaz kladení do otázky celku přirozeného světa, kterýžto zákaz pochopitelně uvnitř naivně obývaného přirozeného světa vůbec nelze formulovat.“26 Úkolem pravé filosofie je pak „hájit přirozený svět proti možným vlivům filosofie nepravé“.37 A dále Moural dodává: „Problematika přirozeného světa je ovšem notoricky obtížná.“28 Moural mluví o přirozeném světě jako o celku, který má množství struktur, principů, úrovní popisu,3 což vyjadřují Mouralovy další výroky jako „Je zajisté dosti těžké podat jeho důkladnou charakteristiku30 nebo „Konečně jsou důležitým tématem při studiu přirozeného světa jeho časové struktury31 Moural se přitom odvolává na Livingstona, ten však používá termín „common life“ v kontextu, kde jej lze česky přeložit jen jako „běžný život“, nikoli „svět“. Moural tuto skutečnost ignoruje a neoprávněně vkládá do Humovy filosofie tzv. přirozený, tj. vnější, svět jakožto humovsky legitimní ontologickou kategorii. |
|
<urn:uuid:ef8937d3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Vydává: Státní nakladatelství v Praze II. Ostrovní ul. č. 24 |
|
<urn:uuid:ef8937d4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | cenosti, on pak nabízel se, že by přijal Pojednání do svého nákladu pod předešlými výminkami. První svazek nových Pojednání měl vyjíti k velkonocím r. 1790, a skutečně bylo již několik archů vytištěno; avšak v měsíci červnu 1790 smlouva s Meissnerem rozešla se za obapolného mrzení. Professor Meissner totiž prodával na velkonočním trhu Lipském Preysslerovo vyznamenané pojednání o hmyzích, aniž napřed poptal se Společnosti o to, a dříve než celý svazek byl vytištěn; pročež Společnosť ku konci května 1790 usnesla se, „zmíněné, již na trhu roztahané pojednání Preysslerovo nepřijímati do 1. svazku svých nových Pojednání, poněvadž by se protivilo jejímu zřízení, kdyby ve svých dílech dopouštěla místa statím již tištěným a v cizině známým.“ Po některém daremném dalším vyjednávání za účelem dokonání prvního svazku, na nějž sedm archů bylo vytištěno, úmluvy s Meissnerem dokonce se rozbily, při čemž nescházelo výčitek s obojí strany. Potom dne 28. června 1790 zůstáno na tom, vydati váznoucí svazek spisů na akcie po 25 zl.; praesident upsal 4 takové akcie, Jan Mayer 2, jiní členové po jedné; tím způsobem sehnali 500 zl., rozdělených na 20 akcií, i dali aktový svazek tisknouti v Praze u Jeřábka na vlastní účet. Pelcl byl v té záležitosti vybrán za pakladníka a hospodáře, Cornova pak byl požádán ku korrektuře. Dále hledali kommissionáře ku prodávání toho díla; vyjednávání trvalo půl léta, až dne 1. března 1791 zavřena byla smlouva s Vídeňským knihkupcem J. V. Degenem, podle kteréž tento přijal 400 výtisků prvního svazku na pevný účet, a měl za ně platiti 500 zl. v hotových penězích a 150 zl. ve knihách; odběratelem těchto knih byl bibliothekář Ungar, teda vlastně královská bibliothéka v Praze. Aktový svazek byl připsán králi Leopoldovi; v nejponíženější dedikaci neopominuli vytknouti vše, co zemřelý císař Josef pro Společnosť učinil, při čemž na prvním místě uvedli, že jí propůjčil „jmeno a přednosti veřejné společnosti.“ Dne 16. října 1790 bylo usnešeno vyslati deputaci, která by nový svazek Pojednání položila Jeho Veličenstvu k nohám; v této deputaci byli praesident hrabě Lažanský. sekretář Riegger, pak členové Gruber, Jan Mayer a Ungar, jakožto představitelé odborův mathematického, přírodnického a historického. Vytoužené ovoce těchto kroků, kteréž činili k obrácení císařské pozornosti na Společnosť, dostavilo se šťastně r. 1791, když císař Leopold II. při příležitosti svého korunování meškal v Praze. Když v srpnu Společnosť podávala nový svazek nejvyššímu purkrabímu hraběti Rottenhanovi, zmínil se tento, že mocnář snad poctí Společnosť návštěvou. Společnosť připravovala se, aby tu slavnou schůzi |
|
<urn:uuid:ef8937d5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | NETRLÍK netrlíkXV (?) MS HANKA exc. J. K. (= nůž); krumpáče, nože kožešnické, „netelíky“ 1525 ZÁPIS: BARVÍŘ, Choceň 1886, 121 = ČMKČ 1894, 515 = WINTER, Dějiny řemesel, 1906, 694 (patrně místo netrlíky omylem) — Srovn. netrtý. NETRPĚDLIVOST znamenie jest netrpědlivosti XVm LÉK. A 15a Srovn. netrpědlivý, netrpělivost a polské niecierpiętliwość N., slc. netrpezlivosť K. NETRPĚDLIVÝ (byl tělce) ku protivenství netrpedlivého (= impatiens) XVI žIv. oTc. 154b var.; horko netrpedlivé napadlo ciesaře XVi GESTA Březn. 37b var. J. K.: jsa bohem věčným, netrpědlivým, nesmrtedlným 1412 HUS Erb. I, 15 K. atd. Srovn. netrpědlivost, netrpělivý, netrpědlný a pol. niecierpiętliwy N. t., slc. netrpezlivý K. t. NETRPĚDLNÝ vodu netirpedlnú (= intolerabilem) XIIIe ž. GLOSS. CXXIII, 5 (= ž. WIT. t.) K.; (těla) neporušená, netrpědlná, nehrubá 1412 HUš Erb. I, 40; bývá netrpědlná, to jest přeukrutná věc XVI HUS Erb. III 194 J. K. (oba pod nestrp- omylem): syna věčného s otcem, nesmrtedlného, netrpědlného, neproměnitedlného buoha 1485 (Zk.) K. t. — Srovn. netrpělitedlný. NETRPĚLITEDLNÝ bolest netrpělitedlná XVm SALICET rhp. I 67 J. t., K. t. atd. — Srovn. netrpědlný. NETRPĚLIVOST impassibilitas netrpělivost XVm SLOV. Klem. 55 b; netrpělivost (= Ungeduld) XVIe VELESL. J. K.; nevhodnosti, netrefnosti a netrpělivost nedvědí XVIIm KOMENSKÝ Prax. 5I1; s největší netrpělivostí očekávati K. t.; zmocnila se mne netrpělivost us. atd. Srovn. netrpělivý, netrpědlivost, netrpělivóstka a pol. niecierpliwośč N. NETRPĚLIVÁSTKA vědúc do sebe, ano nás hubenitká netrpělivóstka poražuje XVm PŘÍBRAM: (ROZ- BOR II 53) Č. D., K. — Srovn. netrpělivost. NETRPĚLIVÝ (Antonín) byl tělce velmi rozkošného a tenkého, ale ku protivenství netrpělivého XIVe оTC. 154b; horko netrpelivé napadlo ciesaře XVI GESTA Březn. 37b J. K.: smrad netrpělivý vycházieše t. GESTA |
|
<urn:uuid:ef8937d8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | citím, že Ti musím napsat aspoň něco o tamním životě a práci. V práci se naše úderka osvědčila dobře, pracovali jsme stále nad 100 procent. Velkou zásluhu o to má soudružka Sylva, s kterou se nám všem velmi dobře pracovalo. Sylva měla úžasnou pracovní morálku. Když se na ní člověk podíval tak ve 12 hodin, kdy bylo největší vedro, a viděl, jak ona, ačkoliv byla už hodně unavená, pracuje stále svým rychlým normálním tempem, každý dostal hned větší sílu a chuť do práce. Vidím v ní úplně opravdového člověka — komunistu. Soudružko, vůbec si nedovedeš představit, jak je mi hrozně hezky při pomyšlení, že chodím do takové školy, kde nás učí takoví soudruzi. Ale můžeš mi věřit, že i na nás a na našich výsledcích byl vidět vliv naší školy. Jen škoda, že nás tam nebylo více. Příští rok budeme již od začátku dělat nábor na SMBS, a o prázdninách nás musí jet když ne brigáda, tak aspoň celá četa. Náš kolektiv tam bude muset dělat hotové divy, je jich tam hodně třeba.“ Ale obrázek studentů z brandýského pedagogického gymnasia a jejich nového, svazáckého poměru ke škole by nebyl úplný, kdybychom se nezmínili ještě o třetím dopisu. O dopisu, který nedostala soudružka Holubová, ale který se rozlétl do rodin budoucích žaček a žáků školy, aby je seznámil s radostným prostředím, v němž v Brandýse vyrůstají noví učitelé našich národních škol. Sestavila jej společně celá školská skupina ČSM a zaslala všem svým budoucím spolužákům. „Milý soudruhu. Za několik dní přijdež mezi nás, abys prožil 4 roky |
|
<urn:uuid:ef8937d9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | J. L. Schr., obchodník z Olomouce, žaloval na manžele Jonáše a Rosu F. o zaplacení 109 zl. 9 kr. i s přísl. a sice rukou společnou a nerozdílnou. K stání na 13. červenec 1866 ustanovenému dostavil se sice první spolužalovaný Jonáš F., Rosa F. ale se k tomu stání nedostavila. První obžalovaný Jonáš F. neupíral, že jest dlužen sumu, kteráž se žalobou pohledává, stran spolužalované Rosy F. ale, jež se k stání nedostavila a stran závazku rukou společnou a nerozdílnou nebylo dále nic jednáno, pročež žalobník žádal na základě jednostranného se vyjádření prvního žalovaného Jonáše F. za vydání rozsudku. Spolužalovaná Rosa F., která dle svého udání nebyla žalobníkovi ničeho dlužna, podala v patřičné lhůtě žádost za spravení svého nestání k uvedenému stání, udávajíc, že za příčinou vpádu nepřátel nemohla se dostaviti. C. k. měst. deleg. okresní soud v Olomouci zamítl výměrem ode dne 25. srpna 1866 č. 9652 tuto žádost Rosy F. za spravení jejího nestání k roku beze všeho dalšího řízení a vydal rozsudek dne 25. srpna 1866 č. 11074 vedlé prosby žalobníkovy. Odvolavši se z rozsudku toho, podala Rosa F. též proti uvedenému výměru c. k. měst. del. okresního soudu v Olomouci rekurs, který ale c. k. mor. slez. vrchní soud zamítl rozhodnutím svrchu uvedeným. |
|
<urn:uuid:ef8937da-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | zpeřenými a ostře pilovitými. Velice ozdobný tento tvar jest také úplně otužilý a trvanlivý. P. serrulata maxima jest vzrůstu silně bujného s listy velkými, dlouze řapíkatými, dlouze a a lehce dělené, s úsečky poměrně širokými, po kraji |
|
<urn:uuid:ef8937db-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | f. Schießgeld; —huns m. honící, stavěcí pes. Burſchikos, lott hošecký; —ität hošeckost. Bürsch-meiſter m., Ser Fäger, Ser beim Bürſchen ſeine Herrſchaft anführt lovecký ob. střeleční vůdce; —er m., ciner, der auf die Bürſche geht lovečník, střelní lovec; — oberſte m. nadlovčí; —ordnung f. lovecký řád; —pulver n., die feinſte Art Schiespulver jemný prach, mělný prach; —rohr n. Bürſch= büchje. Burschschaft f. hošectvo. Burſet buršet, polohedvábí;—kIeih n. sukně polohedvábná. Bürſte f. kartáč, štětka, pomítko; — gras n. j. Borſtengras. Bürſtel m. (perca fluviatilis) okoun říční. Bürſten kartáčovati, pokartáč., štětkou ober kartáčem cíditi, česati; lange —, nakartáčovati se. Bürſten=, kartáčový, kartáčovací; —abzug m. (in der Zypographie) kartáčový otisk; —artig štětkovitý; — bin- Der m. štětkář, kartáčník, běličář, štětinář; —binderei štětkárství; —ei treiben štětkařiti; —haar n. (vergette) kartáční, -ová srst pb. -ové chlupy; — —hol; n. kartáčové dřevo; — hut m. (orthotrichum) rovnovlasec; —käfer m. (anthribus) srstimet; —krebs m. (cancer setiferus) rak štětnatý; — machen štětkaření; —macher m. í. Bürſtenbinder; —maſchine f., zum Bürften kartáčovací stroj; — motte f. (phalaena fascelina) housenka kartáčnice; —pflanze f. (carthamus) světlice; —rad n. kolo štětinovité; — raupe f. kartáčnice; —wand f. štětní stěna; —wurm m. (nereis seticornís) srštěnka štětinorohá. Bürſter; n. 1. Silbererz. Bürſtig chlupatý, štětinatý. Bürſtling m. I. Bürſtel. Bürſtner m. (muscicapa grisola) mucholapka šedá. Bürſtwurm m. (cimex campestris) štěnice nivní. Bürtig (in Zuſammenſezgen.) rodilý. Burtillen (peucedanum) smldník. Burtschwaim m. (boletus ramosissimus) hřib největevnatější. Bürzel m., der kurze Schwanz mancher Thiere kusý ocas; — bes Feverviehes chustřice; —, der Steiß zadek, kusý |
|
<urn:uuid:ef8937dd-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | A stařec zahovoří a zní to slavně v luh: »Jsem Lumír, české písně jsem zosobněný duch, já prchnul v tento úkryt, zde jest můj bájný kůň, kterého křídlem hrouží se zpěv můj v hvězdnou tůň! |
|
<urn:uuid:ef8937de-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Konference uznávajíc důležitost obnovení světového obchodu, zdržujíc se jakéhokoli zásahu na pole politické, pokládá účast delegátů všech účastněných států — nehledíc na rozdíly jejich soustav hospodářských — za šťastnou předzvěst mírumilovné spolupráce obchodní mezi všemi národy. Ježto se členové delegace SSSR. vyslovili pro resoluce, jejichž seznam je zde připojen, rozumí se samo sebou, že ostatní resoluce se nebudou pokládat za platné pro SSSR. |
|
<urn:uuid:ef8937df-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | *) Tento básník těžce ochuravěl duševně. |
|
<urn:uuid:ef8937e1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | »Jsem neteř paní Bábinky, dcera její sestry, Jitřenka Šináglová...« »Jitřenka?« divil se Jaroslav... »Takového křestního jména jsem ještě nikdy neslyšel!« »Však také snad já jediná na celém světě se tak jmenuji... Ale nezpyšněla jsem!« smála se dívka. Vtom si Jaroslav vzpomněl na další výslužky z domova, na drožkáře, který dole netrpělivě asi čeká... A za chvilku již vesele spěchali dolů — Jitřenka nedala si zabrániti, aby nepomohla vynésti dubovské lahůdky ... Jaroslav jí nestačil, jak »letěla« po schodech, vznášejíc se nad nimi jako pták, sotva se jich malýma nožkama dotýkajíc... Když přiběhl za ní Jaroslav ke drožce, všecek udýchán, smála se: »Vidíte, teď bych se zas mohla vysmáti vám... Přece dovedu něco lépe, než vy!« Zvonivý hlas její rozléhal se pak schodištěm, když ověšeni kapouny s krocanem vystupovali zas k bytu páně radovu.... Když přede dveřmi vznikl spor, kdo má dříve vstoupiti, a když Jitřenčin smích příliš zvučně se rozhlaholil schodištěm, tu děvče náhle zvážnělo, jako by se bylo zaleklo... »Ale co to provádím! Kdyby se tak tetička vrátila, nebo dokonce pan rada! Čeho jsem se to opovážila!« Teď teprve vyprávěla, že paní Bábinka odskočila nakoupit, že však chtěla se hned vrátit... »A nevrací se, zdržela se kdesi! Chodím k tetičce tajně, jenom když pan rada není doma. Pan rada nemá rád cizích návštěv ve svém bytě, a zvláště ne ženských. Zakázal tetičce přijímat takové návštěvy.... Proto odvážím se sem jenom tehdy, když vím, že mne |
|
<urn:uuid:ef8937e2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Zdenka (popojde ku pracovně manželově a naslouchá u dveří): Ano, zdá se, že spí. Nic nedělá, vzbudíte jej třeba Rozárka (lhostejně): Když to milostpaní vezme na sebe . Zdenka: Toť se rozumí! Řekněte jen, že jsem tak nakázala. A nyní — (Venku se zvoní. Rozárka vyběhne do předsíně, za ní vyjde Zdenka. V tom již slyšeti hlasy: Vítám vás, slečno! — Moje úcta, paní Kalinová! — Račte dále, slečno!) |
|
<urn:uuid:ef8937e3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Bude míti choroba nebo poranění následek na neschopnost k práci nebo k povolání |
|
<urn:uuid:ef8937e4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Respondenti, kteří byli se všemi těmito charakteristikami práce spokojeni, pravděpodobně pracují v podniku, který o zajištění bezpečnosti práce na pracovišti více dbá. Z toho, že se všechny položky týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti sdružily do jednoho faktoru, se dá usuzovat, že případná nedbalost se týká jak zajištění bezpečnosti práce na pracovišti, tak ochrany zdraví při práci, ale i čistoty a pořádku na pracovišti a používání ochranných pomůcek. Za pozornost jistě stojí skutečnost, že respondenti nespokojení s rizikovostí vykonávané práce (tedy ti, kteří pravděpodobně vykonávají rizikovou práci), nejsou zároveň často spokojeni s péčí svého podniku o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Lidé pracující v rizikových podmínkách tedy častěji nemají pocit, že je o jejich bezpečnost a o ochranu jejich zdraví řádně postaráno. |
|
<urn:uuid:ef8937e5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | lidských, jíž se zabývalo osvícenství německé, vysvětluje dále Palacký i city tragična a komična. Zvláště jeho názor na komično si zaslouží pozornosti i dnes, poněvadž v zásadě předjímá známou a hojně diskutovanou teorii Henri Bergsona. Palackému je tragika i komika věc čistě lidská, jsou to „obrazy člověčenství strádavého“, které se jeví jen v jednání a to v jednání lidském. Kamkoli se hneme na tomto světě „všude a vždy otočeni a opoutáni býváme zákony a působením přírody, ježto nezávisná od vůle naší rozumné, aniž o nás se starajíc, postupuje v běhu svém stále jednak, a zachvacuje nás, co bytosti smyslné do víru svého ustavičně.“ Jest tedy třeba, abychom sledujíce své cíle postupovali v souhlase s mechanickou zákonitostí přírody. „Jestliže ale někdo,“ pokračuje Palacký, „tak se v tom zachová, že chtěje svítěziti nad nutností přírody, aneb i jen uchrániti se jí, z nedojípky svěří se k tomuto cíli opět zákonům samé této nutnosti, a tudíž sobě samému protivopůsobíc, ve svém úmyslu zmarněn bývá: názor toho budí u nás cit komičnosti, a činí, že se této jako případnosti smějeme“ (Spisy III, 170). Taktéž u Bergsona. I u něho je komika nejprve věcí čistě lidskou: není komična mimo oblast lidskou. Pravda, možno se smáti i zvířeti, ale jen proto, že se zatvářilo jako člověk, nebo po člověcku zachovalo. Avšak Bergson se shoduje s Palackým v samém principu komična. Jako Palacký i on je přesvědčen, že směšnost vzniká tam, kde člověk podléhá ztrnulému mechanismu určitého dějství (svěří se mu z „nedojípky“), nejsa schopen dost pružně čeliti vzniklé situaci. Směšná je podle něho ztrnulost, s níž se potkáváme tam, kde bychom očekávali živoucí ohebnost lidské bytosti.5) Bergson však teorii Palackého prohlubuje poznáním, že duchové účastenství člověkovo na směšných příbězích není účastenstvím citu, nýbrž čiré inteligence. Komično, má-li mysl člověkovu cele zaujmouti, vyžaduje „okamžitou anesthesii srdce“. Ve společnosti čirých inteligencí by asi nikdo nezaplakal, ale lidé by se tam patrně ještě smáli. Bergson vylučuje zásadně emoci z oblasti komična. Toho u Palackého není. U něho je komično citem a svým estetickým původem spřízněno s tragikou. Obě kategorie „založeny jsou společně na té straně života našeho, kdežto svobodná vůle naše příkořím zevnější přírody trpěti a strádati odsouzena“. (Spisy III, 170.) Jenže tragika nevzniká nevědomky a nedopatřením, nýbrž tehdy, když „samostatný člověka duch již ne omámením, nýbrž vědomě a svobodně, postaviv své chtění a své oumysly naproti tělesnosti neb zlobě a násilí cizímu, aneb proti vyrážejícím ze mrákoty přísných osudů pohromám, ve vážném zápasu tom klesá“ (171). Naše účast na tomto zápasu projevuje se citem tragičnosti. Vedle vlivů uvedené osvícenské estetiky a psychologie působilo u nás na estetický výklad umění i nové vědecké, převážně sociologické pojetí dějin a kulturních dějin, jež vyšlo z tehdejší osvícenské Francie. Historie se tu objevuje nikoli jako řetěz zásahů vládnoucích jednotlivců a tříd, řízených prozřetelností nebo nevyzpytatelným osudem, nýbrž jako pozvolný vývoj civilisace, podmíněný fakty přírodními a sociálními. Hodnoty ducha, mezi nimi i hodnoty estetické nejsou s tohoto hlediska měřeny podle absolutních norem dobra, pravdy a krásna, ani vykládány jako doklady lidské spojitosti a součinnosti s takovými absolutními principy. Jsou chápány jako přirozené výsledky duchového úsilí lidského, vzniklé za určitých podmínek fysic- |
|
<urn:uuid:ef8937e6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Sněm Mého vojvodství Kranjského jest rozpuštěn a buďtež nové volby do tohoto sněmu ihned zavedeny. Dáno ve Vídni, hlavním a sídelním městě Našem, dne devatenáctého května léta tisícího osmistého sedmdesátého sedmého, panování Našeho roku dvadcátého devátého. |
|
<urn:uuid:ef8937e7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Zemřel jeden z prvých ochotnických teoretiků. Jakub Rydvan. Celá starší ochotn. generace se učila hrát i režírovat z jeho znalých „Základů režie dramat. reprodukce" a líčila se podle názorných jeho „Masek". Autor těchto příruček, v našem odborném písemnictví dojista z prvých — Vojta Stein-Táborský, povoláním inženýr chemie, majitel chemicko-analytické laboratoře, byl už od táborských studentských let náruživým divadelníkem: Divadlo hrál, potom režíroval, o divadle přednášel a mladé ochotn. adepty vychovával, divadla psal („Kouzlo kulis", „Nový pán", „Pan Alter“, „Procitnutí", „Ratejny", „Ghetto“, „Společnost slečny Máši", „Pavouk lapil mušku“, Sedávej panenko v koutě", s Janem Pakostou „Manželství rozvádí se na zemi" a pro sklad. J. Karbulku libretto „Kainovo znamení") i překládal (z Ganghofra „Světélkování moře“, z Juškěviče „Dinu Glankovu", z Andrejeva „Anathemu“) a spoluzaložené jím Kafkovo „Divadlo“ i řada starších ročníků „Českého divadla“ obsahuje jeho příspěvky a stati z oboru divadelní historie i prakse. Z minulosti českého divadla vyvážil „Dějiny venkovských div. společností", „Stručný přehled divadla venkov.“ a „Stručný přehled česk. divadla", napsal větší studie o populárním řediteli Faltysovi a spis. J. J. Stankovském a z historie ochotnického snažení sestavil obsáhlé „Příspěvky k dějinám čs. ochotnictva“. Byl dlouhá léta v nejpřednějších řadách naší Matice, naposledy jako její I. místostar. a dostalo se mu za zásluhy o ní, ochotnictvo a české divadlo vůbec nejvyšší pocty čestného členství. Ale když ho úporná choroba stáří vyřadila z aktivity, tiše zmizel, jakoby kamsi zapadl. A šetrnost zvláště nás, kteří jsme mu bývali bližší a znali situaci, nechtěla mu povrchním zájmem dosud zdravých přitěžovati. Proto jsme nepřicházeli, ale nezapomínali. S bolestí jsme pak čtli stručnou novinářskou správu o konci jeho utrpení (bylo mu za nedlouho 80 let). Snad aspoň teď někde v neznámu vidí náš zármutek a slyší upřímné: S bohem, pane inženýre! |
|
<urn:uuid:ef8937e9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Výstava projektovaná jest na příští rok a co nevidět učiněny budou všechny kroky, kterých třeba. Předem uvésti sluší, že socialní výstava nemá býti vzdorem uražené ješitnosti tříd, které z pravidla vyloučeny bývaly ze všech podobných podniků, nýbrž výstavou, která by dala výraz životu a snahám za lepší žití jevícím se v hrudi podmaněných a ovládaných. Proto také na Socialní výstavě pracovních vrstev českoslovanských, ku výrazu dojíti má hospodářský i kulturní život všech pracujících, dělnictvo tu podavá ruku všem, pro něž život národa znamená více než „lesk, vzletná slova“ a svou demokratickou výchovou zaručuje šetrnost, politického i náboženského přesvědčení všem. Nemá-li na výstavě ku výrazu přijíti lesk a pestrost, proč tedy chceme uspořádati tu výstavu? Vrstvy pracovní žijí v strádání, tu tedy lesk jest věcí nepřirozenou. Za to ale má výstava znázorniti život pracovníků při práci, v rodině i společnosti. Pracovní doba, mzdy a odměny, slasti a strasti při pracích, a při odpočinku, zápas o život a práva, hnutí a organisace těchto stavů, mají zde přijíti ku plnému znázornění. Výstava samotna obsahovati má ze skutečných poměrů plynoucí život a zápas, který znázorněn bude živými i tabelárními obrazci. Statistická dáta a mapy, jež znázorňovati mají skutečné poměry, upraveny budou, tak aby každý návštěvník byl s to je pochopiti a aby dle svého rozumu a schopností úsudek vlastní utvořiti si mohl. Občané, soudruzi, dělníci! Na Vás, ano na Vás záleží, abyste první podnik toho druhu v život vyvolali a moderním myšlénkám na tomto poli výrazu dali. |
|
<urn:uuid:ef8937ea-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Absolvent 2roční školy tkalcovské, německo-český, s 2letou praksí v kanc. expediční, dobrý kreslič, rád by změnil místo. Nab. pod zn. »Pilný-svědomitý« do administrace t. 1. |
|
<urn:uuid:ef8937eb-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Úhlovou rychlost , charakterisující převod pohonu p., udává jako jeho funkci vztah |
|
<urn:uuid:ef8937ec-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Rušení držby rybníka. Jak mám postupovat proti občanu, který si bez jakéhokoliv dovolení vyváží bahno z mého rybníka, tvrdě, že ona část náleží obci. Hranice nejsou znatelny. Náleží-li snad část rybníka obci, nechci si ho vlastniti, ačkoliv je v rodu našem od nepaměti užíván, aniž bych obci nějaké nájemné platil. Rád bych však měl správné vytýčení hranic. Kde žádat a kdo je povinen platit? A. M. ž. Odpověď. Vyváží-li občan z vaší obce bahno Vašeho rybníka maje za to, že oprávněn jest k tomu z důvodu, že část rybníka náležela obci, podejte na něho žalobu pro rušení držby potud, pokud dotkl se majetku Vám knihovně připsaného. činil-li tak v části rybníka dříve obecního a dosud obci knihovně připsaného a za souhlasu obce, musil byste podati žalobu i na obec, máte-li za to, že dotkl se majetku Vašeho. Doporučoval bych však, z dotazu Vašeho předpokládaje, že obec k vyvážení bahna souhlas nedala, abyste jednal s obcí o tom, zda uznává Vaše vlastnické právo i k části rybníka dříve obecního, když můžete prokázati, že právo to jste nebo Vaši předchůdci vydrželi dlouholetým nerušeným užíváním. Spory o vodu bývají nákladné a poraďte se s právním zástupcem, jemuž jest případ jasně znám, dříve, než ke sporu přikročíte. Náklady zaměření Vašich hranic v rybníce samozřejmě nesl byste dnes sám. r. K. Příděl polních pokusů. Mám v úmyslu zakládat polní pokusy jak s okopaninami, tak obilninami, třeba ve větším měřítku. Kdo takové přiděluje? Dostanu osivo, hnojivo zdarma? Z. B. R. Odpověď. Pokusy vypisuje a na řádně zaslané přihlášky přiděluje na příklad Český odbor Zemědělské rady v Brně, Zemědělská jednota v Praze II., Na Florenci 27. Tyto korporace veřejné vydávají o přídělu pokusů vyhlášky, kde jsou podmínky stanoveny; obraťte se na ně s žádostí, aby, až budou pokusy vypsány, byl jste vzat do záznamu. V případě, že s jedná o pokus s hnojivy, obdržíte tato zdarma; osivo nebo sadba poskytuje se zdarma jen při pokusech sortovních. Mimo to přidělují hnojiva k pokusům zemědělské poradny výrobců, hnojiv, jako na příklad Fosfacid, Praha II., Štěpánská 57, dále Kali A. S., Praha II., Hybernská ulice 3, dále Sdružení pro prodej dusíkatých hnojiv, Praha II., Na Florenci 3 a j. Výměra a druh pokusu je obvykle stanovena přídělcem. Dopište na uvedené adresy se žádostí o příděl posu a odvolejte se na naše doporučení. |
|
<urn:uuid:ef8937ee-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Obr. 2. Urgentní inkontinence. (Plnící cystometrie — záznam intracystického a intraabdominálního tlaku — po zátěžovém manévru následuje kontrakce detrusoru v záznamu ICT) |
|
<urn:uuid:ef8937f0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ztraceny. Po 5 měsících stav nemocného se velmi zlepšil, ale mravenčení trvá dále. Nejnápadnější příznaky byly: nesoulad pohybů horních končetin, horečka a třes horních končetin i při klidu. Nekoordinované pohyby pozorují se teprve ve stadiu paralysy a pak na dolních končetinách. Zde byla nahoře. Horečka (jednou 39.6 a po druhé 38.8) pozorována několik dnů, aniž byla provázena ostatními celkovými příznaky. — Důležitý je 2. případ polyneuritidy, původu merkurialního, který autor uvádí jako pendant. Běželo o lékaře 401., který popírá infekci luetickou. Protože trpěl tvrdošijnou zácpou, vzal jednou 2 grammy kalomelu (jeden 1 g. prášek za hodinu). Po 3 hodinách dávku tuto opakoval. Stolice se nedostavila a proto užil druhý den mírného prostředku salinického, po němž dostavila se stolice. K večeru počal pociťovati zvláštní horko po povrchu těla. Kůže byla suchá a rudá. Pak objevily se v kůži svědící pomphi a nemocného zmocnila se zmalátnělost se značnou depressí, kormoucení a škytavka. Moči bylo málo a byla červená. Po několika dnech nastala bolest v krajině submaxilární; dásně zduřely, přistoupila výdatná salivace. Z toho vyvinula se glossitis a stomatitis ulcerosa. Musil ulehnouti. Mírná salinická purgantia přivodila bezbolestný průjem, ale nemocný měl přes to neustále trapný pocit bolesti v zádech. Motorických a sensitivních poruch nebylo. Za stálé mléčné diaety, když povstal s lože, seznal nemocný, že je značně sešlý, zvláště na dolních končetinách. Při tom trvala mírná sialorrhoca. Ale během měsíce bolesti v zádech staly se nesnesitelnými a ustupovaly jenom morfiu. Impotentia coëundi nastala skoro úplná. Po 14 dnech bolesti v zádech se zmírnily, ale nastala zase bolestivá hyperaesthesie na ploskách, od paty až k prstům sahající, při každém pohybu vzrůstající. Ve stehnech trvala mírná myalgia. Někdy vznikaly vystřelující bolesti z krku až ku bránici. Sensibilita od pupku dolů po celé pánvi byla snížena. Podobné příznaky byly v horních končetinách; nejprudčí bolest byla v dlaních, vzhůru jí ubývalo. Náchylnost k melancholii a dráždivost byla nápadna ve sfeře duševní. Na klinice, kamž se po několikaměsíčním trvání choroby byl odebral, zjištěna ještě rtuť v moči (5 měsíců po požití kalomelu) Rozpoznána polyneuritis mercurialis, a nemocný propuštěn po příslušné lečbě úplně pozdraven. Případy obdobné v literatuře zaznamenané jsou nejisté proto, že nevíme, co lze na rtuť a co na syphilis svalovati. Jindy běželo o alkoholismus, a poly- |
|
<urn:uuid:ef8937f1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Při tom času, když hosté slavně hodujíce, kratochvilné věci rozmlúvali, přišly sú noviny knížeti a dar od krále Moravského Svatopluka prvé v té zemi neslýchaný: totiž sud vína výborného velmi veliký přivezen. Bořivoj učiniv poděkování králi, mnohem větší a znamenitější dary jemu od stříbra i zlatta poslal. Služebníci okusivše vína divili se tomu nápoji prvé v té zemi nikdá neslýchanému; podali knížeti i jiným hodokvašenům, všickni ten nápoj chválili a od toho dne najprvé v Čechách se víno píti začalo. Když sú se pak všickni hosté rozjeli, kněžna Lidmila na žádost manžela svého také toho chváleného nápoje (t. vína) okusila a hned žádala Bořivoje, aby kázal kamennú nádobu udělati a do ní vína naliti a postaviti před Krosinu bohyni. Kníže na žádost její to učiniti rozkázal. I nepršal jest před tím žádný déšť tři měsíce a jakž to učinili, té noci spadl hojný déšť na zemi i domnívali se (a tak všickni pravili), že by to Krosina za ten nápoj na bohu najvyžším Jupiterovi vyprosila, aby skrze obět toho vína jich země svlažena byla. |
|
<urn:uuid:ef8937f3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | bavu svých hostí. Byly vycházky do sanatorií, do krematoria, vzorné městské nemocnice, svrchu jmenovaného výzkumného ústavu, byla hojně obeslaná výstava klinických a ozařovacích přístrojů. Sjezd zahájen a zakončen oficielním banketem. Všichni účastníci rozjížděli se spokojeni a my Češi s tajným přáním, aby se někdo — na př. naši balneologové — pokusil v brzku uspořádati v našich Tatrách kongres podobný. Že by účast z ciziny byla, o tom ujistili nás návštěvníci německého balneologického sjezdu v Karlových Varech. |
|
<urn:uuid:ef8937f4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Mocný rozmach, jejž věda technická poslední dobou učinila a stále mílovými kroky činí, zařezává se do těles věd, jež přirozeným svým posláním s touto přímo se doplňují. Každý nový vynález vyvolává nové pojmy a to v prvé řadě pejmy právní, nové útvary a nové právní potřeby. Pohříchu pocitujeme zejména my, praktičtí právníci poslední dobou čím dále tím více, že nepokračujeme s vědou technickou ruku v ruce, a každé chvíle postaven jest soudce i advokát před problém nového pojmu, jenž právu soukromému a i trestnímu jest neznámým, ba jenž často dle platného práva nemůže býti ani předmětem právního jednání. Po různých objevech a vynálezech v oboru elektrotechniky, dosud právnicky u nás nepropracovaných, přihlašují se nyní ku svému právu létadla, a létají již dokonce, platné dosud právo soukromé zřejmě ignorujíce. Ustanovením §u 297. vš. zák. občanský určuje, že k nemovitým věcem, tedy jak ku stavením tak pozemkům patří i vzduchový prostor v přímé čáře nad ním se nalézající. Jak daleko, lépe řečeno vysoko prostor ten sáhá, zákon neurčuje. Má-li ale býti předmětem práva vůbec a práva vlastnického zvláště, sluší za to míti, že jde potud, pokud dle stavu věcí podle pojmu práva vlastnického za šetření ustanovení §u 311. vš. zák. obč. by mohl býti předmětem právního obchodu. Nejvyšší soudní dvůr rozhodnutími ze dne 24. listopadu 1886 č. 13.438 (Gl. U. 11.270) a ze dne 2. dubna 1873 č. 3067. (Gl. U. 4926) prohlásil, že sloupec vzduchový nad pozemkem patří k tomuto tak daleko resp. vysoko, pokud panství nad nímjest možným. Tak zůstává ovšem tato otázka vědy quacstio facti a jest vyloučeno v tom směru dosud jakékoliv přesnější pravidlo. Než v každém případě tato možnost panství pokrokem techniky pok soudům sborovým, narazíme na obtíže. Tak zejm, mohla by vzniknouti pochybnost, je-li vůbec před soudy sbor. vzhledem ku čl. XIV. odst. 1. uv. z. k j. u. přípustna soudní výpověď jako taková či není-li tu zapotřebí na místo výpovědi snad povždy žaloby. Názor poslední by dle mínění našeho nebylo lze opříti dobře ani o doslov čl. XIV., tím méně o úmysl zákona, jenž nechtěl přece dáti stranám pocítiti důsledky § 79. j. n. příliš těžce. A znemožniti stranám použití soudní výpovědi, jde-li o soudce v § 79 j. n. jmenované, znamenalo by vlastně totéž, jako znemožniti, anebo alespoň značně ztížiti i zdražiti soudcům těm najmutí vhodného bytu vůbec. Z literatury dotýká se otázky této ještě O tt (Soust. úvod I., 131, III., 202) a Pollak (System des ö. Z. P. R. II., 632.). *) Opozděno bez viny p. z sílatelovy. |
|
<urn:uuid:ef8937f5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Boleslavi, Kralupech, Dobrušce, Lounech, Hradci Král., Heřmanově Městci, Hronově, Chocni, Jičíně, Golč. Jeníkově; přes 200 v Nové Pace, Lázních Bělohradě, České Skalici, Čáslavi, Horažďovicích, Rychnově n. Kn., Vamberce, Pardubicích, Dvoře Králové, Třeboni, Novém Bydžově, Soběslavi, Jaroměři, Písku, Teplicích, Plzni, Náchodě, Chotěboři, Libochovicích, Červeném Kostelci, Benešově, Velvarech, Ledči; přes 150 v Litomyšli, Hořovicích, Semilech, Žamberku, Táboře, Lomnici n. Pop., Jilemnici, Něm. Brodě, Kolíně, Zálezlicích, Kyšperku, Krčíně, Úpici, Kostelci n. Orl.; přes 100 v Kutné Hoře, Poděbradech, Železném Brodě, Přelouči, Hořicích, Dašicích, Slaném, Pacově, Žatci, Mostě, Holubicích, Roudnici, Kralovicích, Habrech, Českém Brodě, Humpolci, Lužci, Martiněvsi, Nymburce; méně než 100 posluchačů bylo v Moravanech, Jablonném, Horním Litvínově, Mšeně a Kouřimi. Patrno, že průměr posluchačů na jedné přednášce pod počet 100 klesl jen v Pacově, Habrech a Humpolci; počtu 150 nedosáhl jen v Německém Brodě a Táboře; leč při tom sluší uvážiti, že při vyšším počtu přednášek v jednom místě přistupuje se k přednáškám, ba i několika přednáškovým kursům odbornějším, které již tolik širšího obecenstva nepřilákají. A vhodnou volbou doby, organisováním veškeré kulturní práce v místě a účelnou reklamou snad by se docílilo návštěvy ještě vyšší. Vizme jen Moravu. Tam v 18 místech pořádáno 145 přednášek, na něž přišlo 47.454 posluchačů, tedy průměrně na jednu 327 posluchačů! S činností na Moravě počato až na jaře 1902 a je ke každé přednášce třeba zvláštního svolení ministerského. Proto tam dosud méně přednášek než by se dalo čekati. Z těchto výmluvných číslic se už nic napravit nedá; ale je možno se přičinit, aby statistika byla v budoucnu pro nás příznivější. Tu je vděčné pole činnosti pro studentská sdružení, o jichž krisi se dnes mnoho mluví i píše. Ovšem „Vzdělávací sbory“, pokud existují, musí vzít si pořádání vysokoškolských přednášek samy na sebe nebo alespoň vyjít pořadatelstvu jinému všemožně vstříc. Škoda, že nemožno sestavit podrobnou statistiku, pokud vysokoškolští učitelé vůbec venku přednášeli. Sám vím na př. positivně, že poslední čas přednášel v Písku prof. Drtina „O L. N. Tolstém“, „O české kultuře“, prof. Janko „O pravěku Slovanstva“, prof. Foustka „Sociální péče o dítě“, prof. Nejedlý „O české hudbě“, prof. Jílek „O údolních přehradách se zřetelem k projektu zvíkovskému“. A všecky ty přednášky pořádány bez prostřednictví „výboru pro lidové přednášky“. Radu pro budoucnost je ovšem, pokud výběru themat se týče, těžko dávati. Stanovy, zásady a program přednášek, jež má výbor k disposici, zaslány budou každému na požádání. Úřední místnost sekretariátu je v Praze I., Veleslavínova 96 III. posch. Pro začátek ovšem nutno vybrat předmět všeobecnější |
|
<urn:uuid:ef8937f7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | PRAKTICKO-THEORETICKÝ VČELAŘSKÝ KURS V PLZNI bude pořádán péčí Včelařského spolku v Plzni na tamní Lidové universitě Husově od února do června v letošním roce. Program: V sobotu dne 17. února t. r. o 8. hodině večerní v přednáškové síni městského musea přednáška p. Doc. MUDra a Ing. Dra techn. Antonína Schönfelda, přednosty Státního výzkumného ústavu včelařského z Prahy: „Vybrané kapitoly z biologie včely“; s projekcí diapositivů. Přednáška tato přístupna bude i širšímu publiku. I. V neděli dne 18. února o půl 9. hod. zahájení kursu v místnosti rolnické školy (Klatovská třída) předsedou spolku. Od 9—10 hod. p. Václav Pokorný, profesor gymnasia z Plzně: „Ústroje těla včely a jejich činnost“. Od 10—11 hod p. Karel Blecha, řídící učitel v. v. z Plzně: „Roztřídění úlů a ocenění. — Výroba slaměných rohoží.“ Od 11—12 hod. p. Rudolf Racek, učitel včelařství ze Šťáhlavské Lhoty: „Úl, jeho zařízení a výroba“. II. V neděli dne 4. března v rolnické škole od 81/2—91/2 p. Jan Vyleta, učitel včelařství z Plzně: „Společný život včel“. — Od 91/2—101/2 p. učitel R. Racek: „Začátečník včelař“. Od 101/2—111/2 p. říd. učitel K. Blecha: „Voští, vosk; mezistěny a jejich výroba“. III. V neděli dne 25. března v rolnické škole od 81/2—91/2 p. říd. učitel K. Blecha: „Vyzimování a jaro včelařské.“ Od 91/2—101/2 p. učitel J. Vyleta: Léto včelařské (rojaření a medaření)“. Od 11—12 v Měšťanské Besedě p. Václav Šmidlík, ředitel měšťanské školy a tajemník Zemského Ústředí spolků včelařských z Prahy: „Organisace a právo včelařské.“ Po přednášce prohlídka knihovny Včelařského spolku v Plzni. Odpoledne návštěva včelínu p. J. Martínka, inspektora čsl. st. drah v Plzni. IV. V neděli dne 15. dubna v rolnické škole. Od 81/2—91/2 p. profesor V. Pokorný: „Včelí pastva — základ včelaření“. Od 91/2—101/2 p. učitel J. Vyleta: „Náčiní včelařské a jeho upotřebení“. Od 101/2—111/2 p. říd. uč. K. Blecha: „Odběr, uschování a zužitkování medu“. — Odpoledne návštěva včelínu p. V. Kusa, mistra tesařského v Zbuchu. V. V neděli dne 6. května v rolnické škole. Od 8—9 p. učitel R. Racek: „Choroby a nepřátelé včel; ochrana včel proti nim.“ Od 9—10 hod. p. učitel R. Racek: „Včela a včelař na podzim.“ Od 10—11 hod. p. učitel J. Vyleta: „Včela a včelař v zimě“. Od 11—12 hod. p. říd. učitel K. Blecha: „Národohospodářský a mravní význam včelařství“. — Odpoledne návštěva včelínu p. V. Cibulky, dílovedoucího ve Škvrňanech. VI. V neděli dne 27. května celodenní exkurse na velkovčelín p. Rabase do Všehrd. VII. V neděli dne 3. června celodenní exkurse na včelín p. učitele R. Racka do Šťáhlavské Lhoty. VIII. V neděli dne 17. června celodenní exkurse do Loun, prohlídka včelí farmy tamního Včelařského družstva. IX. V neděli dne 24. června celodenní exkurse do Nebušic u Prahy a návštěva včelařské plemenné stanice p. faráře J. Kitzbergra, který podá theorii i praxi chovu královen. Včelařský spolek v Plzni zve interesenty o včelařství ve svém kraji k návštěvě tohoto kursu, na němž pojednáno bude o včelařství jak po stránce theoretické, tak zvláště praktické a sice tak, aby posloužilo to ku prospěchu včelaření jednotlivce. Při kursu ukázány budou novinky z oboru včelařské praxe, úly, veškeré potřeby včelařské a zvláště bude přihlíženo k novým směrům ve včelařství. Dále ukázána bude výroba úlů, rámečků, rohoží, lití a upevňování mezistěn, vymetání medu a chov královen. |
|
<urn:uuid:ef8937f8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | roku 1588 rod pánů z Krajku vymřel a katoličtí Lobkovicové stali se majetníky boleslavského panství, bratr Kálef musil odvézti bratrský archiv z Boleslavě do polského Lešna, odkud v minulém století se dostal do saského Ochranova (Herrnhut). Potom se dostala Boleslav výměnou do rukou Lobkoviců zase evangelických, ale Boleslavští se roku 1600 vykoupili z poddanství a Boleslav stala se roku 1600 městem královským. Té doby v Boleslavi katolíků vůbec nebylo. Přece však k rozkazu císaře Rudolfa II. byl bratrský Sbor roku 1602 koly zabedněn a teprve roku 1608 přičiněním pana Václava Budovce z Budova a Petra Voka z Rožmberka opět otevřen. Posledním správcem jeho byl Jan Brosius. Po bitvě bělohorské první rána katolické protireformace dopadla na Bratry a tím i na Boleslav. Někteří se vystěhovali do Lešna v Polsku, jiní do Uher. Tak na př. v Pezinku na Slovensku usadila se boleslavská rodina, jíž se tam narodil pak slavný malíř Jan Kupecký. Roku 1624 byl Sbor proměněn v katolický kostel sv. Václava, roku 1783 císařem Josefem II. zrušen a změněn ve vojenské skladiště. Roku 1899 koupila ojedinělou památnou tuto budovu obec, pomocí různých podpor dala ji opraviti a umístila v ní bohaté městské museum, o něž veliké zásluhy má školní rada Fr. Bareš. Jeho illustrovaného Průvodce (z roku 1912) každému návštěvníkovi Boleslavě vřele doporučujeme. Vedle husitských kancionálů a bratrských tisků v přízemí vyložených upozorňujeme zvláště na zlomky z náhrobku Jana Augusty, nalezené ve dlažbě děkanského kostela a zde na levé straně vchodu uvnitř zasazené. Mezi nynější a bývalou radnicí stojí děkanský dříve husitský chrám Panny Marie, kde překvapí nás kamenný kalich v kružbě kdysi zazděného okna na levo od hlavního vchodu, nedávno objevený. Ostatní kalichy byly v XVII. století otesány (patrno to ještě nad postran- |
|
<urn:uuid:ef8937f9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | d) Smykování. Smykem urovnává se povrch zorané půdy, zadělávají se drobná semena, aneb vysmykuje se jím plevel, aby na povrchu půdy oschl a takto se odstranil. e) Kypření půdy nářadím víceradličným. 1. Plenidlo (extirpátor) slouží k tomu, aby půda třeba jen jednou zoraná a snad i uvláčená, na které na povrchu plevel vzrostl, zase zkypřena byla, a takto plevel se odstraniti mohl. Půda na zimu řádně vzdělaná, může se z jara jen plenidlem zkypřiti, čímž udrží se hojně vláhy zimní. Plenidla nelze upotřebiti, je-li půda hrudovitá a je-li v ní mnoho hnoje slamnatého nebo jiných ústrojných látek. Semeno zadělá se plenidlem velmi dobře, ano lépe než branami. 2. Trhadlo (skarifikátor). Tímto může se půda hroudovitá, ulehavá a zatrávnělá náležitě k setbě připráviti. Trhadlo má účinek co brány i co plenidlo. Může se upotřebiti, chceme-li zvlášť půdu zkypřiti jednou na délku, podruhé na příč pole. [Hodí se dobře k přípravě půdy k cukrovce, k odstranění mechu na lukách, jakož i k odstranění plevele na jetelišti nebo vojtěškovišti. 3. Harka (pospěšák) slouží k mělkému zkypření půdy před setbou, k zadělání umělých drobných hnojiv, jakož i k zadělání semena. |
|
<urn:uuid:ef8937fa-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Il rompt le silence. Slovesa, jichž kmen se končí d nebo t, ve 3. os. sing. přípony t nedostávají podle pravidla, že se na konci slova nepíší dvě souhlásky stejné nebo stejného původu. |
|
<urn:uuid:ef8937fb-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | zblížiti, přece se dostavila po několika týdnech úplná citlivost, motilita však mnohem zdlouhavěji se napravovala. V druhém případě jednalo se o aneurysma varicosum mezi cévami stehenními. Při operaci podvázána byla tepna pod i nad aneurysmatem, kdežto véna nechána netknuta, a přece než rána zavřena, nebylo ve véně žádné cirkulace více cítiti. Rána brzo se zahojila a aneurysma zmizelo, nezanechavši žádných poruch cirkulačních. (Lancet, 1900, říjen). S—k. |
|
<urn:uuid:ef8937fc-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Měli jsme ne jedenkráte příležitosť poukázati v těchto listech k důležitosti pěstování stromoví se stanoviska užitečnosti, okrasy krajiny, zlepšení poměrů zdravotních a povznešení a zušlechtění ducha lidského vůbec. V ročníku z r. 1880 pokusili jsme se vypsati v čísle 10 str. 82, kterak vysázením stromoví a bdělou čilostí a láskou k stromoví proměnila te jednoduchá vesnička Stotterheim blíže Výmaru v malý utěšený ráj. Bohudík není tento zjev více osamnělý: i naše krásná vlasť může |
|
<urn:uuid:ef8937fd-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Neboť strašidlo to pouze kňučí, veliká že nouze a velký je moří hlad, proto má se toto stát: Nechať jen se hojnou měrou, co strašidla ráda žerou, na vošatku velkou dá, pokropí a zažehná. |
|
<urn:uuid:ef8937fe-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ak tedy wáleno tam při korábu pěkno-pelestném. Patroklos k ostrážci lidu w tom přigde, k Achillu, Slzy lina wraucj, gako černo-toké wrchowiště, Gešto šeré s kolmého skaliska praudy uléwá. Spatřil a ulitowal ho rek, on skoro-teklec Achilles, A hned prohowořiw slowy geg spěšnými otjže: Nač se tak obléwáš pláčem Patrokle! co dětské Děwče, kteréž se chtjc chowati, cwálá za matinkau, Za krag rauchy gi poškubuge, spěchawau zdržugjcj, A plačeci na ni pohljžj, dokawad ge newezme: Tak si ty Patrokle! w měkkém tu pláči počjnáš. Máš-li, nu, Myrmidonům anebo mně samému co hlásit? Neb-li gakau samoten ze Ftjge gsi zaslechl powěst? Wšak ti Menoitios Aktorowec, prý, geště na žiwě; Tež Pélew tam w Myrmidonech žige Aiako-rodný, Gichžto kterého-koli smrt těžce na srdce by padla. Zdaž se o Argeiské a o gich zlau záhladu mautjš, Gešto hynau u dutých, pro swé wýstupky, korábů? Wyslow a neskrýweg bol w srdci; nechař spolu seznám. Tehdy wece hluboko-zdechnuw Patroklos ořácký: Péleiowče Achille, ty náčelnjku Achaiských! Kdož neslzel-by, wida, kteraká psota wogsko potjrá! Neb giž wšickni, co gich tam stálo u wogště prwotných, W obozu, buď pokláni aneb postřjleni, lehli. Chrabrý Týdeowec Diomédes gesti pobodnut; Atreowec poklán ge také, i kopj-slaw Odyssew; Zlau tolikéž střelu Ewrypylos dostaltě do ledwj. Stále magj ge co obsluhował, se swými-to léky, |
|
<urn:uuid:ef8937ff-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | J. V. Šimák a poesie. Že J. V. Šimák se obíral i pěkným písemnictvím je známo starším pamětníkům, málo kdo ví, že veršuje i dodnes. Psáti začal ve II. tř. gymnasia a ve III. tř. složil s přítelem Svárovským „èpos“ Dobytí Cařihradu, dle článku v čítance; ve IV. třídě se pokusil o hektografovaný časopis; v VI. a VIII. redigoval a psal podobný sborník „Lípu“, kam přispíval veršem i prosou, pod různými |
|
<urn:uuid:ef893800-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | posluchači to vysokých škol a ústavu politechnického. Zajisté se neklameme majíce za to, že účel ten i Vašnostiny pochvaly dojde, a netřeba snad leč doložiti, že vznešenosti a vážnosti účele[!] toho úplně sobě vědomi jsouce, upřímně se snažíme, seč síly naše jsou, abychom vstoupivše v život veřejný ve prospěch národa a vlasti co nejvíce působiti mohli. Volíce sobě muže výtečné za údy čestné, abychom na těchto vzorech tužili snahy své a učili se žíti jen vlasti a národu, chceme zároveň, aby zastoupeni byli všickni národové slovanští a jich země. Zvolivše již dříve starostu našeho Palackého, zvolili jsme i Vás, velectěný pane, aby přední hvězdy drahé nám sesterské Moravy svítili[! nám na čestnou dráhu naši. Doufáme tedy pevně, že Vašnost přijmouc tento důkaz naší hluboké úcty nakloní se nám přízní svou a rozmnoží tak skrovný posud počet příznivců našich. Poroučíme se Vašnosti do laskavé paměti. V Praze dne 23. června 1861. |
|
<urn:uuid:ef893802-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Rabování, viz Raubbau. Rajnodl (Raumnadel), jehlice (nábojná). Rajtunk (Raitung), přehlídka účtů, účtování, pořádnosť. Ramovati (abräumen), odklízeti, uklízeti. Rass, Rasstrübe, patoky. Rätter, prosévadlo, třídidlo. Pendelrätter (von Karlík) prosévadlo kyvotočné, pr. kyvotoč (Karlíkův). Baubbau, dobývání dravé (drancování); dobývání plenivé, plenění. Ražump (Füllort), náraziště, náraží. Retr, viz Rätter. Roštovati (Rösten), pražiti. Rumpál (Rundbaum), vratný válec, bubínek, hřídel. Ryc (Keilritz), zásek (klínový). Rycovec (Ritzeisen), zasekávač (želízko). Rýgl (Riegel), rozpěra (rozpěrák). |
|
<urn:uuid:ef893803-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Veškerá prostranství nádraží Salcburského a Kufšteinského mají se ohražením zvenku uzavříti, vchodů a východů má se jen tolik udělati, kolik jich jest skutečně potřeba, a kdyby se v nich učinila nějaká změna, má se to vždy rakouské správě celní oznámiti. Tato vyhražuje sobě, že dá vchody do nádraží a jiná místa v nich strážiti stálými hlídkami od stráže flnanční. |
|
<urn:uuid:ef893805-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Běrni mili! Wěděti wám dáwáme, že gſau Taſů těchto minulých, negednau, než čaſtokráte, Belebni Adminyſtrátoři, kněži a miſtři, tak pod gednau, gako pod obogi způſobau |
|
<urn:uuid:ef893806-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | OSOBNÍ A RODINNÉ. Z KRUHŮ LÉKAŘSKÝCH. MUDr. Vincenc Pros se vrátil z dovolené a ordinuje opět pravidelně. NAROZENÍ. 11.-VII. Alena Bidlasová, dcera školníka, Pelhřimov. — 1.-VIII. Květuše Marie Anna Králíčková, dcera policejního zaměstnance, Pelhřimov. — 2.-VIII. František Dvořák, syn rolníka, Buřenice. — 3.-VIII. Jan Eduard Blažek, syn řídícího učitele, Bezděčín. — 3.-VIII. Dana Marie Kliková, dcera holiče, Hodice. — 3.-VIII. Anna Ludmila Kociánová, dcera rolníka, Ústrašín. — 4.-VIII. Emil Antonín Waldhauser, syn akt. adjunkta okresního úřadu, Pelhřimov. — 4.-VIII. Miloslav Václav Bartoška, syn truhláře, Pelhřimov. OHLÁŠKY SŇATKŮ 8 -VIII. Zdeněk Skramlík, úředník Hospodářského družstva v Pelhřimově, a Marie Bednářová, Pelhřimov. 10.-VII. Antonín Bláha, řeznický pomocník v Pelhřimově, a Bohumila Formanová, roz. Nýdrová, Pelhřimov. — 22.-VII. Karel Petrů, truhlář v Poříně, a Anna Procházková, Tábor-Měšice |
|
<urn:uuid:ef893808-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | přišlo ve stav normální, by infekce hnisem zamezena byla. Jestliže infekce hnisem na některých místech trvá, natírati místa olejem hřebíčkovým neb skořicovým. Podrobněji a přesněji vyložil léčení místní úporné affekce této Piergilli, který jest v zásadě stoupencem radikální léčby, již odporučuje Younger ze San Francisca. Postup lokální therapie Piergillia jest následující: V počátcích nemoce, kdy shledáváme dásně obyčejně hyperaemické, pericement stlačený mezi kořenem a alveolem nekrotisuje; léčení se vztahuje hlavně na dásně, které jest skarifikovat, a fungosity, jsou-li jaké, odstraniti. Ve druhém stadiu choroby odlučuje se dáseň od krčku zubního, a epithel bují a počne pokrývati i vnitřní plochu této odchlípnuté dásně. Tomu třeba všemi silami zabrániti. Za tou přičinou vyříznou se všechny zbujelé částě dásní, ale zejména radí vyškrabati veškeré nálévkovité dutiny mezi kořenem a od chlípnutými dásněmi povstalé. Toto jest hlavní součást therapie Youngerovy, kterou dociluje on odstranění a) nejjemnějších trsů kaménku zubního, b) veškerého detritu rozrušeného pericementu, c) epithelia, pokrývajícího vnitřní stěnu odchlíplých dásní. — Při pokročilé chorobě a velké sekreci hnisu počíná léčení serií vyplachování intra-alveolárního pomocí stříkačky pravazovy různými léky, z nichž přednost dává roztoku sublimátu 1: 10.000; proplachování toto slouží jako příprava ku následujícímu vyškrabování, aby pole operační sterilním se stalo. Touto methodou zdařilo se mu vyléčiti téměř všechny případy, jež léčil od prvních počátků choroby, a docílil překvapujícího zlepšení i u případů nejtěžších a nejpokročilejších. Že sděleními těmi nevyčerpáno celé thema, svědčí obsáhlá diskusse, v níž každý mluvčí své zkušenosti za nejlepší prokázati hleděl, dosvědčuje tím jen, že daleko jsme ještě od definitivního rozhodnutí, jak o pathologii, tak i therapii zhoubné nemoci této. Dvojiho spracováni doznalo také thema: O léčení anomalií v postavení a směru zubů, k němuž přispěl Talbot a Piermichele, Giuria (Ženeva). Talbot praví: Anomalie v postavení čelistí a zubů jsou zaviněny buď vývinem excessivním aneb nedokonalým, v době vývinu, ve 41/2 měsíci periody foetalní a v době druhé dentice. Příčiny jsou bud místní, buď celkové. Prognatismus jest původní typ tváře lidské. Vzrůstem intelligence mění se v typ orthognátní. — Čím jest tento typus vyvinutější, tim častějšími jsou anomalie postavení čelistí a zubů, jak to shledáváme u rasy Skandinavské a ras Anglo-saských. Syfilis, tuberkulosa, neurasthenie rodičů zhoubně účinkuje na výživu plodu a má v zápětí nedostatečný vývoj čelistí, které skýtají málo místa zubům, a tím povstávají tvary podoby V a tvary sedlovité v různých modifikacích. Anomalie tyto jsou původu čistě mechanického, a tudíž nenaleznou se nikdy dvě úplně stejné. Je to atavismus v obou případech; případy podoby V mají vztah ku reptiliím, tvary sedlovité ku nižším ssavcům. Všichni jedinci degenerovaní nesou jeden neb druhý tvar. Léčení má počíti výběrem při volbě muže neb |
|
<urn:uuid:ef89380d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | stil se do díla a vložil do něho všechno své nové umění, které mu dala do vínku jeho daleká domovina. Stavbou nové radnice vyšinul se de Statia rázem k nejvyššímu stupni společenského postavení a vážnost jeho ještě rostla dle toho, jak se na nové budově kupily vždy nové a krásné výplody jeho tvořivého ducha. Kde kdo ze zámožných měšťanů utíkal se k mistru ve věcech stavebních, každý pojednou chtěl míti svůj starý rodinný dům opatřen novým hávem renaissačním. Přišel i vážný chotěšovský opat, hodlaje přestavěti klášterní dům v městě.*) Odhodlal se k tomu z kolikerých důvodů. Předně rozplynula se již dávno naděje, že by obec dům klášterní koupila, aby jej ve spojení se starou sousední radnicí (čís. pop. 107) použila ku stavbě radnice nové, mimo to pak starý středověký dům, původně jen k obývání jedné rodiny určený, nehodil se k tomu, aby byl »hospodou« četnějším návštěvníkům, zejména duchovním, které sem zavedlo náboženské neb právní a jiné poslání. |
|
<urn:uuid:ef89380e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Starší prádlo a šatstvo darovaly paní: dr. Labohá, Sobková, Bartůšková, Peřinová, Kliková. Peněžité dary v částce 430 Kč darovaly paní: Vonková, Zettlová, Moučková, Knapová, Vašáková, Pokorná, Peychlová, Neuernová, Meissnerová, A. Raupachová, V. Raupachová, Pachnerová. Místní odbor končí stručnou zprávu, děkuje pánům redaktorům za bezplatné uveřejňování zpráv, a současně všem váženým dobrodincům, kteří v našem těžkém boji proti tuberkulose nás jakýmkoliv způsobem podporují. |
|
<urn:uuid:ef89380f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 13. Případná asociace chemoprofylaxe s vakcinaci proti tuberkulóze Problém asociace chemoprofylaxe isoniazidem s vakcinací je teprve ve stadiu experimentálního výzkumu. U člověka je téměř neprobádán a musí být teprve studován. Sami se domníváme, že u většiny případů je třeba obou metod používat odděleně, protože mají odlišné indikace. Nicméně ve zvláštních případech může sukcesivní použití obou metod podstatně posílit obranu organismu proti Kochovým bacilům. |
|
<urn:uuid:ef893811-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 4. Sbírky přírodopisné. (Správcem prof. Dr. Rudolf Janele.) |
|
<urn:uuid:ef893812-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Celistvé úryvky z dějepisu vychovatelského. O vedení a cvičení Římanův v dobách starých až do Augusta císaře (1—725 v. Ř. neb 754—30 př. K.) |
|
<urn:uuid:ef893813-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Celý kraj žije v radostných přípravách na mohutné májové oslavy |
|
<urn:uuid:ef893814-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Hospodářský spolek v Jindř. Hradci odbývá důležitou valnou hromadu v ponděli dne 3. dubna 1893 o 10. hod. dopolední na střelnici s tímto pořadem: 1. Přednáška o lukařství se zvláštním ohledem na naše mlékařství, projedná pan předseda Dr. Karel Jičínský. 2. Různá sdělení předsednictví. 3. Ustanovení do které obce bude odevzdán spolkový býk. 4. Rozdělování knih do obecných knihoven. 5. Společná objednávka semen. 6. Volné návrhy. Hosté, členy spolku uvedení, mají vždy ke schůzím hospodařského spolku volný přistup. Zvláště však upozorňují se naše hospodyňky na zajímavou přednášku pana předsedy, dotýkající se rationelního provádění mlékařství. |
|
<urn:uuid:ef893815-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | K otázce sémantického popisu lexikálních jednotek |
|
<urn:uuid:ef893816-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | UŽITEČNÉ POZNÁMKY. Všem přátelům a pěstitelům ovocných podáře« a lze ji obdržeti za předem zaslaný obnos stromků, obzvláště zákrsků odporučujeme velmi 30 hal. buď ve známkách nebo současně s předplatným. praktickou nově vyšlou brožuru »O pěstění zákrsků a hnojení ovocných stromů«. V brožuře nalezne Vysazování svahů, zvláště příkrých, věnuje každý stručné pojednání a pěstování všech tvarů se dosud malá pozornost. Tisíce holých strání ví- |
|
<urn:uuid:ef893817-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Veškeré dosud uvedené druhy spušťadel jsou opatřeny jazýčky vystupujícími na dolejší straně, tak že ukazováček pravé ruky jich dosáhne a stisknouti může, jak již při prvních ručničních zámcích doutnákových se stávalo. První, kdo od staletého pravidla se uchýlil, byl Vlach Piery, který novou svou ručnici s válcovitým závěrem (1869) zařídil tak, že zámek se spouštěl palcem pravé ruky a sice přitlačením na lopatkovitý jazýček na hořejší straně zbraně. Novinka ta nenalezla obliby. |
|
<urn:uuid:ef893818-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | slanec a hlava místních národních spolků. který sice v Šumperku zakázal česky mluvit, avšak v Plumlově nosil čamaru, když tam byl advokátem. Ještě dnes má v Šumperku jen českou klientelu, je zástupcem českých záložen a má české úředníky. 2. Gustav Oberleithner, náměstek starostův, jenž s Čechy je v úzkém spojení. Za své bohatství děkuje úvěrní bance v Praze. 3. Jakýsi vůdce Červený a Her. Brass, mnohonásobný milionář, jenž na německé účely národní ještě nedal halíře. Tito »němečtí« mužové, až na Brassa prý odrodilci. chtěli by se proslavovat na cizí útraty a chtějí rozsuzovat nad šumperským němectvím. |
|
<urn:uuid:ef893819-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | VZÁJEMNÉ VZTAHY MEZI MYKOPARAZITY, DŘEVOKAZNÝMI HOUBAMI A PŮVODCI TRACHEOMYKÓZ |
|
<urn:uuid:ef89381e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | strojů, a druhý, který tvrdí, že i příští válka bude válkou v masách. Autor stojí na stanovisku, že bude i masovou i strojovou, a dokazuje to tabulkami vzrůstu na válku připravených států. V úvodě se zabývá autor vyzbrojením. Hlavní význam na akce v budoucí válce přisuzuje aviatice, motorisaci armád, masovému převážení pěchotních útvarů a chemické výzbroji. Aviatika a společné použití bojových chemických látek bude jednou z nejpůsobivějších zbraní. Palebné a kombinované působení jednotlivých druhů zbraní bude mít za následek komplikovaná zranění. Je požadavek, aby účinné ošetření chirurgických poranění se stalo do 12. hod. po zranění a zasažených BCHL. nejpozději do 1 hodiny po zasažení. V jaké míře bude moci dostát zdravotnická služba v tomto úkolu, to záleží též na přípravě již v míru. Autor prozrazuje, že se hledají látky, které chemickou podstatou mohou zrušit ochranné vlastnosti dosavadních masek, a předpokládá i pravděpodobnost zavedení nových a neznámých BCHL.; připouští i účinnost války bakteriemi. Tyto a zejména též mohutné palebné prostředky budou i po stránce psychické účinnější než předtím a zdravotnická služba musí k nim obrátit svůj zřetel. Po tomto 50stránkovém úvodě, zabývajícím se výhradně zbrojními problémy budoucí války, věnuje se autor úpravě zdravotnické služby v sovětské armádě. Zdravotnická služba sovětské armády, pokud lze z publikovaného díla vyčíst, má hojně vlastností, společných zdravotnické službě kterékoliv armády, ale též mnoho podstatně odchylného. Vyplývá to jednak z odchylné státní správy, jednak i z rozlehlosti spravovaného území. Voj. zdravotnická služba částečně společně pracuje již se zdravotnickou občanskou službou v otázce brannosti národa. Vojenské povinnosti podléhají všechny osoby, kromě těch, které jsou zdravotně neschopny nebo zbaveny občanských práv. Jen málo mužů je osvobozeno ze zdravotních důvodů od vojenské povinnosti a přípravy k obraně vlasti. Předvojenská a mimovojenská výchova méně zdatných osob se koná pro službu u t. zv. vojsk teritoriálních. Méně zdatní jsou zařaděni do útvarů služeb. Muži s určitými vadami, kteří v občanském životě mají speciální zaměstnání, vykonávají své povolání na vojně. Také skupiny těch žen, s jejichž odbornou činností se za války počítá, podléhají částečné odvodní povinnosti. Předběžným odvodem jsou povinni všichni muži, kteří dovršili 1. lednem věk 19 let; každý občan se při tomto odvodním soupise podrobí předběžné lékařské prohlídce, při které dostane tak zvanou zdravotnickou legitimaci, v níž je vypsán jeho zdrav. nález i s výpisem všech předcházejících chorob podle předložených konkrétních záznamů (z průmyslových podniků, kde byl zaměstnán). Zároveň se provádí »asanace brance«, t. j. lékařská komise stanoví, kterým operacím neb jiným zákrokům musí se branec ihned povinně podrobit, aby se odstranila eventuální neschopnost k voj. službě (na př. herniotomie a jiné vady). Se zdravotnickou legitimací se dostaví branec k řádnému odvodu příštím rokem, nález v ní není však nijak rozhodujícím pro odvodní komisi; odvodní komise má mimo jiné též 2 lékaře. O schopnosti brance rozhodují lékaři; při nesouhlase jednoho z nich je branec představen vyšší komisi. Denně nesmí být prohlédnuto při odvodech více než 60 branců. Výška brance má dolní mez 148 cm; menší konají službu u teritoriálních vojsk, v mimovojenské přípravě nebo u útvarů služeb. Při eventuálním zjištění ve voj. nemocnici je příslušný ústav povinen provést netoliko vyšetření v žádaném směru, nýbrž prohlídku celkovou (všech orgánů na příslušných odděleních). Našemu S-I-1 odpovídá »Soupis nemocí a fysických nedostatků«, obsahující 143 statí. Každá staf má 7 sloupců (takže neschopnost pro jednu službu nevylučuje možnost vyhovět v službě druhé). V předpise je také stať, týkající se ženských nemocí. (Ta se týká žen s lékařským nebo pomocně zdravotnickým vzděláním, s různými technickými kursy, s protileteckou odbornou výchovou, dále sester Červeného kříže a jiných.) V předpise jsou vytčeny hraniční stupně vad a chorob; individuálnímu posuzování lékaře se ponechává určitá volnost. Předpis uvádí, kterým zvláštním podmínkám musí branec u jednotlivých zbraní vyhovovat, a to zejména po stránce výšky, zraku, sluchu a celkové fysické vyspělosti. Tak na př. u dělostřelectva a jezdectva nesmějí sloužit branci s břišními jízvami (na př. po herniotomiích anebo apendicitidách), s chronickou gonorhoe, s rozšířením žil provazce chámového, s haemorhoidy; pro službu u chemických jednotek se žádá, aby branci měli hrudníkový rozměr větší, nežli činí polovina výšky, aby netrpěli chorobami dýchadel, očí, sluchu a čichu. Presentace se koná až druhý den po nástupu do presenční služby; prvý den je věnován hygienickým opatřením (koupání, praní, stříhání atd.). Zdá se mi, že ruská voj. zdravotnická služba je příliš přetížena různými komisemi (centrální, krajové, korpusní, posádkové, ne- |
|
<urn:uuid:ef89381f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Popis dvou volů, jež Janovi Brodskému z Majelovic soudního okresu Uhelných Janovic v noci na 10. září 1850 od neznámých zločinců ukradené byly. První jest pětiletý, prostředně vysoký, dlouhý, bledě červené neb plavé barvy, prostředního těla, a má rohy trochu do věnečku zatočené. Druhý jest šestiletý, prostředně vysoký, plavé barvy, dlouhý a trochu hubenější než první a má rohy rovně roztažené. Od c. k. okresního sborového soudu v Kolíně dne 18. září 1850. |
|
<urn:uuid:ef893820-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | „Aby ti je jiný odvedl?“ usmál se mistr. „Jen když se pozdravila!“ Oči matce vlhly. Políbila dceru na čelo. Eva se začervenala, zabořila zuby do rtů. Hruď se jí zavlnila. „Byla opravdu brzy na nohou, až je to podezřelé. Hotový zázrak!“ „Je to žena!“ pravil s potutelným úsměvem Hlaváček. „Náš rozum na ně nestačí.“ „A nad lásku není většího štěstí!“ dodala paní Filoména. Jiřík a Eva chodili večer v zahradě mezi kadeřavými křovinami, předli zlatou nit o budoucnosti. Noc, jež se tiše snesla, byla jasná, stříbrná, milostná. |
|
<urn:uuid:ef893821-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | největší a nejotorší český závod pro vedotěžbu v říšl. |
|
<urn:uuid:ef893822-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 9. Horká nemoc neb hlavnička koňská (také typhus, snět slezinná). (Typhus der Pferde.) |
|
<urn:uuid:ef893824-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Přes tuto beznadějnost Piter neustal ve své práci. Čerpaje sílu z vědomí, že pracuje pro budoucnost,1) doplňoval stále svou sbírku, až smrt vyrazila mu péro z ruky. „Fontes historiae nostrae“, plod životní práce a tolika čistého nadšení vědeckého i vlasteneckého, zůstaly v rukopise. Kolik tím ztratil dějepis té doby, dovedeme pochopiti již ze zprávy Piterovy o jedné části chystané sbírky: De haeresi et bellis Hussiticis eorumque origine et progressu. Ex coaevis Manuscriptis et Virorum dum res gererentur praesentium de verbo desumpta (list Dobnerovi 13. dub. 1764), kterou Piter chtěl vítězně závoditi s Cochlaeem. Již pouhý titul naznačuje kulturní i historický význam tohoto činu: uprostřed protireformace člen řádu benediktinského neodolatelně jest poután k českému husitství a snaží se je historicky vzkřísiti, osvětliti, k témuž husitství, pro něž protireformace měla jen kletby a jež chtěla na vždy zastříti zapomenutím. A stejně významný byl rozsah a obsah díla.2) |
|
<urn:uuid:ef893826-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | prve popsaném. Jen rozstup lístků byl různý. Sklenice na galvanické články, kádinky různého tvaru i velikosti, baňky, měrné válce, válce na jímání plynů, odpařovací misky, zkrátka všechny skleněné nádoby jevily větší neb menší náboj elektřiny kladné. Teprve opláchnutím studenou vodou a vysušením líhem pozbyly náboje. Jestliže jsem je vysoušel otíráním šatem, ukazovaly opět náboj kladné elektřiny. Z celé řady pokusů, jež jsem provedl a dosud provádím, uvedu ještě tyto dva. Vzal jsem rtuť technicky čistou, která nejevila naprosto žádné elektřiny a opatrně, pozvolna po stěně nalil jsem ji do odpařovací skleničky, již jsem zbavil elektrického náboje vypláchnutím vodou, vysušiv ji líhem. Ani rtuť, ani nádobka neukazovala elektřiny. Jestliže jsem nyní skleničku na jedné straně pozvedl a snížil pak tak, aby rtuť v ní přišla do pohybu, jevila rtuť i sklenička elektrický náboj, vzniklý patrně tímto pohybem a třením rtuti o stěny nádobky. Rychlejším a déle trvajícím otřásáním rtuti v nádobce stával se náboj silnějším. Druhý pokus byl následovní. Rtuť znečištěnou zinkovou amalgamou profiltroval jsem do skleničky, jež jevila před tím slabý náboj záporné elektřiny. Rtuť profiltrovaná ukazovala silný náboj záporný. Postavil jsem nádobku se rtutí na elektroskop. Elektroskop ukazoval velmi silný náboj kladné elektřiny. Dotekl jsem se prstem elektroskopu. Lístky klesly. Chtěje sníti skleničku s elektroskopu, dotknul jsem se jí. Lístky elektroskopu v tom okamžiku se rozestoupily velice značně a ukazovaly kladný náboj. Dotekl jsem se opětně elektroskopu. Lístky klesly. Dotekl jsem se skleničky. Lístky se rozestoupily, avšak již méně než prve. Opakují-li tento pokus, dotýkaje se střídavě vnějšího povrchu skleničky a elektroskopu, docílím konečně toho, že lístky se vůbec nerozstoupily. V lístcích elektroskopu není tedy více elektřiny. Jestliže však nyní dotknu se prstem povrchu rtuti v nádobce, rozestoupnou se lístky téměř až ku stěnám elektroskopu a to elektřinou kladnou. Odvedl jsem tuto elektřinu z elektroskopu. Lístky klesly. Dotekl jsem se po té povrchu rtuti, a — |
|
<urn:uuid:ef893828-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1. Výpadní ulice města Každá z těchto ulic, t. j. Komenského, Havlíčkova, Žižkova, Brněnská, Pražská, Malinovského, Benešova, budou slavnostně vyzdobeny prapory, květy, různými transparenty, jejichž hesla budou hlásat do světa, že i my, kteří nejsme v Praze přímo účastni té velké radosti, se stejným nadšením a láskou prožíváme ji doma ve svém městě. |
|
<urn:uuid:ef89382b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ohybník omezen jest se stran podélných plochami válcovými, nahoře a dole pravoúhlými plochami šroubovými. Kresliti počneme z půdorysu, z něhož znajíce výšky jednotlivých bodů můžeme rozvinouti vnitřní plochu válcovou (šablona), načež pak pomocí souřadnic můžeme přejíti ke kterémukoliv průmětu. Je-li schodnice z válcovaných profilů, konstruují se též ohybníky z týchž profilů, které se ke schodnicím přinýtují nebo přišroubují pomocí oboustran. příložek. 4. Schody prostě visuté. Každý stupeň jest jen na jednom konci zazděň (hloubka zazdění 15 až 20 cm do 1.50 m délky stupně) a kromě toho spočívá drážkou na stupni spodním. Rozměry drážky x = y (obr. 480.), jsou pro schody visuté 4 až 5 cm. Stupně mohou se profilovati i na čele volného konce. I při kameni nejhutnějším nekonstruujeme schody visuté přes 1.70 m volné délky. Odpočívadla schodů prostě visutých obyčejně se podklenou. Klenba opírá se buď o pás aneb o traversu, na nichž stupeň obrubní jest uložen (obr. 490.). Schody visuté jest nutno při osazování podporovati skruží a osazovati se mohou buď současně, když se schodiště vyzdívá, což jest u nás obyčejné, aneb se pro stupně mají vynechávati kapsy. V příp. prvém dáváme mezi stupně klínky z měkkého dřeva z téže příčiny, jako u vřetenových (str. 527.). Výpočet nosníku odpočívadlového pro schody visuté. Nosnik A (obr. 491.) zatížen jest s jedné strany konstrukcí odpočivadlovou (nepřenáší-li se zatižení její výjimečně jenom na zdi), se strany |
|
<urn:uuid:ef89382c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nazýváme. Zvláštní je, čím více vidíme, tím více bychom chtěli ještě viděti, tím větší a stále nový obzor bychom chtěli míti kolem sebe. To je jeden obzor, obzor hmotný. Neméně důležitý, ba ještě důležitější je druhý, obzor myšlenkový, duševní. Každý člověk má svůj duševní obzor, který ho obklopuje a jehož velikost je úměrna jeho duševní vyspělosti. Zaostalec má duševní obzor maličký, sedí v jakémsi údolí „za větrem“, neví ničeho o myšlenkových proudech a bouřích, které se nad ním přehánějí a jimiž by svou malou silou ani neodolal, byl by jimi stejně smeten do údolí, je spokojen s tím co ví a po nových obzorech netouží. Je ale skutečně šťasten? Žije opravdovým životem? Není lépe hledati nové cesty, nové a vždy větší obzory? Jaké poklady duševní má člověk s malým obzorem? Co z nich může obětovati lidstvu? Prostě ničeho. Člověk s velkým duševním obzorem jest zdrojem živé vody poznání, z něhož žízniví se mohou napojiti. Je povinností každého člověka, aby se staral o své bohatství duševní, aby je rozmnožoval a svůj obzor rozšiřoval, aby „dále viděl“. Příležitostí k tomu má dost, jen jich využíti. Jednu z nejlepších příležitostí poskytuje národu naše škola — moderní chrám moudrosti a dílna lidskosti. Do školy by měli rodiče své děti posílati s radostí a důvěrou, ve škole by měli spatřovati spásu svých miláčků, protože svobodná škola jejich duševní obzory rozšiřuje, učí je orientaci v nich, aby nezbloudily v neznámých světech... Začínáme nový školní rok s novými plány a nadějemi, s touhou poskytnouti dětem co nejvíce poznání, chceme je vésti cestami dobra, krásna a pravdy. Nebojíme se vichřice, která se snad bude snažiti smésti nás nejen do údolí, ale i do propastí, nebojíme se, poněvadž jsme silni a síleni blahým vědomím, že dosáhneme cíle, třeba někde byla cesta kamenitá a trnitá a plná klacků házených nám pod nohy. Nebojíme se, a té nebojácnosti budeme učiti i děti, které přivineme ke svým srdcím naplněným láskou, rukou pevnou je povedeme, aby se nám neztratily v černé bouři! A pevně doufám, že uvědomělí rodiče budou poctivé snahy naše na každém kroku našem podporovati a půjdou s námi. Budou-li chtíti, aby jejich děti byly řádně vychovány a pro život dobře připraveny, musí jíti s námi! |
|
<urn:uuid:ef89382e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ÚZ č. 1086 Mezinárodní justiční spolupráce. Úplné znění předpisů Ostrava: Sagit, 2015, 1. vyd., 144 s., brož. 79Kč Publikace obsahuje aktuální text zákona o Mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, který je od června 2015 dotčen dvěma novelami. Dále předpisy týkající se státního zastupitelství. S touto publikací souvisí ÚZ č. 1083 Trestní předpisy. ISBN 978-80-7488-114-5 |
|
<urn:uuid:ef89382f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pavel Kubásek Zhotov: Oděvu Oboj. Pohlaví. Kubásek vypadal jako každý krejčí z módy vyšlý a v rumu zapomenutí se propadající, jenž na stará kolena octl se »na korábě«; byl hubený jako šindel, vysoký jako hřáda, přihrbělý jako starý ko- |
|
<urn:uuid:ef893830-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | President Coolidge jest krásný typus temperamentu myslivého, nebo-li citlivého. Obličej má tvar hrušky, tvář je krásně jemně modelovaná, jistě zajímavá. Čelo je vysoké, široké a velké. Hybný typ dává tváři výraz určitosti a pevnosti. Temperament živný spojuje oba hořejší typy v jeden celek a dodává tváři jemné formy. K vlastnostem temperamentu myslivého a hybného patří: velká inteligence, široký rozhled, smysl pro vědy, umění, filosofii, smysl pro pohyb, píle, snaživost, výkonnost, bystrost. K těmto přidružují se vlastnosti typu živného: Klid, rozvaha, smysl pro život, hospodářství, pro organisaci. Analysa pres. Coolidgea překvapí svojí pestrostí a mnoha vynikajícími vlastnostmi. Studovati takové osobnosti jako je Coolidge, je pro charakterologa pravým požitkem. |
|
<urn:uuid:ef893831-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Rozloučení zástupců učitelstva vyškovského. Za učitelstvo vyškovského okresu, kde byl zesnulý po dlouhá leta okresním školním inspektorem, zúčastnili se pohřbu jako deputace »Budče«: předseda řídící učitel p. Adolf Smolík z Topolan a jednatel učitel p. Frant. Kupka z Vyškova. S nimi přijel dobrý přítel zesnulého říd. učitel p. Frant. Dvořáček z Pustiměře. Předseda p. Adolf Smolík louče se se zesnulým vzpomíná v pěkné řeči jeho vynikající inspektorské činnosti. V projevu zdůrazněny byly tyto myšlenky: Inspektor Ant. Vorel přišel na okres, který byl v mnohém směru zanedbaný. Za 23 let svého úřadu povznesl však tento vzorný inspektor-vůdce svůj okres tak, že patřil mezi první na Moravě. Bídné chalupy školní ustoupily krásným budovám a činnost učitelstva stávala se vždy více dílem uměleckým. Vorel nenařizoval, ale radil a vedl jako průkopník nových ideí a směrů. Každý rok přicházel s novými náměty. »Zkuste a uvidíte!«, bývala jeho slova. A učitelstvo šlo rádo za svým vůdcem. Mnohé, co jinde ve výchově, vyučování, péči o mládež a pod. teprve daleko později nesměle se hlásilo k životu, to se zdarem již dříve provádělo učitelstvo Vorlova okresu. Budiž mezi jiným jen vzpomenuto volného kreslení bez stigmat a nahrazení suchopárných školních písniček pokladem našich národních písní, z nichž školní rada uvil překrásnou kytici »Naše písně«. Nesporné umělecké nadání Vorlovo v kreslení, hudbě a zpěvu mělo veliký vliv na učitelstvo jeho okresu a položilo základy správné umělecké výchovy ve škole. Okresní konference, řízené inspektorem Vorlem, bývaly učitelstvu pravými svátky. Když při nich líčíval typ učitele-umělce, shromáždění téměř ani nedýchalo. Krásné výsledky školské práce v okresu za vedení Vorlova ukázala výstava ve Vyškově. Učitelstvo vyškovského okresu nezapomene svého vůdce, inspektora školního rady Ant. Vorla! |
|
<urn:uuid:ef893833-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Zde na ſwētē doſtáwagi wfſecky wēci gak ziwé, tak i bezšiwotné ċaſem ginau twárnoſt neboli podobu. Bſſecko, cožkoliw ſtwořeno bylo, geſt uſtawiċné pro= měně podrobeno. Gak krehká bylinka, tak i twrdokorý ſtrom wyrüſtá z malého zrnka. Neyprwé zkljċiwſſi takowé ſjmě w zemi, wyniká poznenáhla zhůru, nabý= wá wżdy wětſi ſily, aż pak ſwé dokonaloſti doſáhne. |
|
<urn:uuid:ef893834-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Uskladnění bramborů v krechtech Pro zemědělce přichází nejmy, silnou 15—20 cm, na ktevíce v úvahu uskladnění bramrou se přihodí slabší vrstva borů sadbových. hliny. Po částečném vypaření Krechty zakládáme na pobramborů a před příchodem zemcích, které netrpí ani spodmrazů nahodí se — počínaje od ní ani povrchovou vodou a spodu — na bok krechtu soumají propustnou půdu. Nejlépe vislá vrstva půdy silná 50 cm; je krecht založiti na pozemku hřeben krechtu se však ponechá mírně skloněném ve směru svastále volný. Slamou se nešetří, hu pozemku, aby dešťová voda neboť čím silnější vrstva, tím nebo roztálý snih mohly dobře lépe jsou brambory chráněny odtékati. Zakládají se obvykle před mrazy. Těsně před většími do hloubky 10 až 20 cm o šiřce mrazy zahází se hlinou i hřeben 130 až 200 cm a délce podle poa horní větráky se ucpou slamětřeby, ne však delší než 20 m. nými věchty. Teplotu krechtu Lépe je založiti více krechtů je třeba kontrolovati zvláštním kratších než méně příliš dlouhůlkovým teploměrem v dřevěhých. Krechty jsou opatřeny ném pouzdře a s ocelovou špici. větráky. Pro spodní větrání po- Vyšší teplota je příznakem, že stačí, vykopá-li se na dně uvnitř krechtu nastává rozkladkrechtu příkopek o rozměrech ný p. ces. Také předčasné roz- 15x20 cm a přikryje latkovým tání sněhu na krechtech nebo roštem; vyústění se provede do vystupování páry je znamením čelních stran krechtu. Horní vězvýšené teploty. Proto je třeba trací kanál se vytvoří pavézou, zavčas se postarat větráním o která se položí na hřebenu odvedení teplého vzduchu a o krechtu a po zakrytí krechtu přívod chladného. Při nebezpeslamou se vytáhne. Brambory, či promrznutí zesílí se stěny navrstvené . do přirozeného krechtu vrstvou mrvy. sklonu, zakryjí se vrstvou slá- |
|
<urn:uuid:ef893835-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Americký inženýr M. Knudson učinil několik důležitých pokusův o škodlivosti elektr. proudů na železobeton (který se tam užil k rourám kabelů). Na dva kusy železob. působil proudem 01 ampér. Za 17 dní jevily se již trhliny, které za 30 dní se tak rozmohly, že se kusy daly snadno (po osušení) rozbíti, kdežto třetí kus proudem nezatížený podržel svoji pevnost. Železné tyče u prvých byly silně rezem poškozeny a beton kolem se dal želízkem snadno propichovati. L. Č. |
|
<urn:uuid:ef893836-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Povoluje se, aby se na usedlosti čp. 20 v Zelenči ve vl. č. 20 poz. kn. téže obce a) podle dlužního úpisu A daného v Karlíně dne 20. ledna 1899 vložilo právo zástavní za pohledávku občanské záložny v Brandýse n. L. v obnose 900 zl. se 6% úroky, 6% úroky z úroků a vedlejší povinnosti do výše 80 zl. b) podle prohlášení B daného v Karlíně dne 21. ledna 1899 knihovně poznamenala bez újmy práv ostatních věřitelů přednost, která byla hypoteční pohledávce občanské záložny v Brandýse n. L. sub a) uvedené v obnose 900 zl. se 6% úroky, 6% úroky z úroků a vedlejším povinnostem do výše 80 zl. postoupena před výměnkem a služebností bytu pro Marii Srbovou na listě C pod pol. 2 a 3 váznoucími. O tom se vyrozumívají: 1. p. Karel Štětka, majitel usedlosti čp. 20 v Zelenči, 2. sl. občanská záložna v Brandýse n. L. do rukou ředitele p. Čeňka Bláhy s prvopisy příloh A a B, |
|
<urn:uuid:ef893837-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | milostníku celá rozčilená, takže zapomněla se rozloučiti s Arankou. S podivenim hleděla generálová za nimi. Tušila, že to bude asi velmi nemilá zpráva, které se dostalo Bačance od jejího muže. Za chvíli na to vyjela někam Bačanka ve svém kočáře a za půl hodiny se opět vrátila domů. Nemeškajíc kvapila hned k Arance. »Zítra odjedu ze Záhřebu, Aranko!« prohlásila Bačanka, odcházejíc do pokoje. Byla rozrušena, podrážděna. »Jak? . . . Proč?« ptala se udivená Aranka. »Tu, čti tento list, a pak mluv! Ta nestydatost!« pravila Bačanka, strhnouc se sebe těžký kožíšek, který byla zapomněla prve odložiti. »Takový je můj Adam . . . čti sama!« Aranka začala čísti dopis tohoto obsahu: »Drahá hraběnko! Přijedu zítra na večer do Záhřebu. Sestoupím u biskupa, čemuž se nediv. Slyším, že můj úslužný zástupce v manželství je u Tebe ve dne v noci, a proto se bojím, že by nebylo místa pro mne ve Tvých pokojích. Adam.« |
|
<urn:uuid:ef893838-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Tyto aritmetické průměry označme (I/R) a (I/R). Podle (7) pak vypočteme hmotovou koncentraci fází. |
|
<urn:uuid:ef893839-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Padesátileté narozeniny slavili v minulých dnech: učitel měšť. školy v Rokycanech Martin Kozák, paedagogický spisovatel. (Napsal: „Na táčkách“, „Hry jarého věku“, „Kytice z pohádek srbsko-chorvatských a ruských“, „Zeměpis pro školy obecné“. Překládá z angličiny, frančiny, ruštiny, a chorvatštiny. Spoluredigoval monografii okresu rokycanského. Vyšla r. 1898). 21. září 1861 narodil se v Benešově organisator českého Sokolstva JUDr. Jos. Scheiner. — V Písku působící učitel hudby Ludvík Volf, známý český cellista a člen písecké filharmonie „Smetana“, dovršil 50letí svého věku. Jindř. Hradec. Úmrtí. Dne 19. září zemřel v Jindř. Hradci Jan Lego, ředitel dívčích škol, známý spisovatel z oboru národopisného. Benešov. Okresní výbor v Benešově usnesl se ve své schůzi konané dne 24. srpna po referátě p. Steindlera na akci, čelící k vyšetření příčin odlidňování tamního okresu. Národní uvědomění mnohých našich českých lidí stojí dosud na vratkých nohou. Tak dle „Šumavských proudů“ (čís. 38. roč. VIII.) navštěvovalo německou klášterní školu v Prachaticích loni z 42 chovanek 32 Češky. Z českého jihu byly to: Čejkova Marie ze Svinětic u Vodňan, Bečvářova Antonie ze Čkýně, Marčanova Marie z Dubu u Vodňan, Šromova Vlasta z Kamenice u Sedlčan, Fleischmannova Antonie, Hlinkova Ludmila a Kaharova Antonie z Bavorova, Müllerova Antonie a Kubíčkova Marie z Vitějic u Netolic, Fahounova Pavla ze Sušice, Hájkova Bedřiška a Peškova Vilemína z Mladé Vožice, Podlahova Marie z Velkého Boru u Netolic, Rybova Marie ze Zbiroha, Jelínkova Marie z Orlíku, Maškova Emilie z Borčic okres Volyně, Podhajská Anna z Č. Budějovic, Štenberkova Štěpánka z Petrovic u Sedlčan a Fabianova Antonie z Valu u Lomnice. Něm. Brod. Valná schůze pěstitelů zemáků konala se dne 19. září v Něm. Brodě. Usneseno průmyslové brambory pod 6 K za q neprodávati. Blatná. Kočovný včelařský kurs pořádá včelařský spolek v Blatné 24. a 28. září, 22. října, 12. a 19. listopadu s přednáškami i s praktickými cvičeními v Blatné, Bělčicích, Lnářích, v Sedlici a v Rožmitále. Netolice. Nové budovy školní pro chlapecké obecné a měšťanské školy odevzdány dne 24. t. m. svému účelu v Netolicích. Horažďovice. Musejní společnost v Horažďovicích uspořádala výstavu moderních výrobků řemesel z kovu pracujících. Zemědělské vyučování ve vojště rakouském bude letos u některého zeměbraneckého pluku zavedeno na zkoušku. Doufáme, že tu bude přihlíženo zejména k potřebám zemědělského jihu, kde odborné vzdělání potřebuje všestranné propagace. Blánice. Perlorodky v Blánici. V Blánici u Strunkovic nalezeno několik perlorodek s pěknými perlami. Následek toho byl, že spousta perlo- |
|
<urn:uuid:ef89383a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Němci utrpěli v jihozápadní Africe těžké ztráty. Kolona majora Glasenappa, která několik ostrých pochodů provedla, srazila se dne 13. března u Ovikokorera s Herery, kteří napadli její štáb, jenž za účelem rozhlídky odchýlil se od hlavní kolony. Na straně Němců bojovali četní důstojníci, 36 mužů a rychlopalné dělo. Boj skončil úplnou porážkou Němců, kteří musili se dáti na útěk. |
|
<urn:uuid:ef89383b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | davky stavební, provozní a personální. Pronikavé zlepšování vidíme od doby, kdy byl zájem o jesle postaven na přední místo péče o dítě, když byly ve spolupráci techniků, pediatrů i jeslových pracovníků vypracovány stavební zásady pro typy jeslí a byl vydán organisační a provozní řád. Důsledným jeho dodržováním dospějeme k dalšímu zlepšení poměrů v jeslích. Budeme dbát především hygieny okolí jeslí, neboť velmi často zjišťujeme hrubé přestupky proti běžným hygienickým pravidlům. Dále je nutno přezkoumat kapacitu jeslí, nedochází-li v adaptovaných jeslích — a těch se především týkají naše připomínky — k hromadění dětí, i když přechodnému (na př. v ložnicích), kdežto jiné místnosti jsou nevyužité. Tu jsou nutné nápravy organisační. Otázka filtru je zásadní v bezpečnosti jeslí. V mnohých nejsou zvláštní vchody pro jednotlivé věkové skupiny, nejsou dobře řešeny prostory k provádění filtru přicházejících dětí. Proto |
Subsets and Splits