id
stringlengths 47
47
| part
stringclasses 1
value | title
stringclasses 1
value | text
stringlengths 40
26.3k
|
|---|---|---|---|
<urn:uuid:f0295143-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Círk.-hudební památky a jejich ochrana. K círk.-hud. památkám náleží : A) Círk. hud.skladby(rkp i tisk) |
|
<urn:uuid:f0295144-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | O nové sklářské výrobky v Československu. V 36. čísle „Obrany sklářských dělníků" pojednáno jest o možnostech zavedení nových sklářských výrob v Československu. Mezi nimi jest však celá řada předmětů, které se v Československu již dávno vyrábějí. Tak vyrábějí se po dlouhou dobu skleněné oči v Jablonci n. N. (fa H. Hoffmann). Skleněné oči pro zvířata a panenky vyrábějí se na Jablonecku a fa Ludvík Polák dodává vědecky vypracované skleněné oči pro veškerá vycpaná zvířata (lvy, tygry atd.) a vyváží je do celého světa. Rovněž jest v Československu široce rozvětvena výroba různých fysikálních a specielních měřicích přístrojů pro průmyslová odvětví. V Kavalierových sklárnách na Sázavě, v Praze, na Miletínsku a Hořicku jest celá řada výrobců drobnějších. Sklu pro osvětlovací reklamu a j. věnuje pozornost a podporu Sklářský ústav již delší dobu. Přes to jest možno podle návrhu p. J. Štrause ještě některé výrobky — zejména optické — v Československu zavésti. Nelze však počítati, že sklářství německé bude tím úplně z dovozu do Československa vyřazeno, poněvadž se jedná ve většině případů o předměty specielní výroby pro jabloneckou bijouterii. Naproti tomu výváží se od nás do Německa značná část polotovarů, určených pro bijouterii phorzheimskou a hanavskou, takže se v tomto případě domnělá ztráta čsl. valut plně vyrovná. K. |
|
<urn:uuid:f0295145-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Jablonec n. N., vyšší zdravotnická škola škola pro oční optiku Jablonec n. N., vyšší zdravotnická Liberec, vyšší zdravotnická škola Rumburk, vyšší zdravotnická škola |
|
<urn:uuid:f0295147-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nemocnice Hospital lékařská knihovna 280 20 Kolín III, Žižkova 146 tel. 321 756 587 E-mail: ivana. cervinkova(@nemocnicekolin.cz vedoucí: Ivana Červinková |
|
<urn:uuid:f0295148-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nutno však znovu upozornit na jiný nezbytný důsledek mezinárodního ochabnutí. Řekl jsem, že prostředkem nemůže být oživování konsumu. Ale to nestačí: nutno počítat přímo s jeho obmezováním. Mnohdy se zdá, že nejen prostý občan, ale i občan t. zv. inteligentní, nepostihuje poněkud zakrytou skutečnost, že totiž vyrábějíce ku př. investiční statky pro vývoz, vyrábíme vlastně statky spotřební pro vlastní konsum. Situace za ochabnutí mezinárodní směny je bohužel taková, že oslabený příliv konsumních statků z ciziny nemůžeme nahradit domácími investicemi. Výsledek tedy |
|
<urn:uuid:f0295149-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nástin výzkumů v oblasti horního Povolží a kraje sev. od Moskvy. — P. N. Tretjakov, Epipaleolitičeskije poselenija Sknjatinskich djun, 14—25. Pozdně swiderský materiál s náznaky tardenoisienu; dokazuje též epipaleolitické stáří Sobolovské stanice, druhé dosud nejsevernější ve vých. Evropě. O. N. Bader, Neolitičeskije poselenija Petrovskich ozer, 26—54. Křemenná industrie makrolitická a pozdně neolitická, typická pozdněneolit. keramika. Stálé zimní osady lovecko-rybářského obyvatelstva z 3. a poč. 2 tis. Poměr ke kultuře fat'janovské, k hradištím d'jakovského typu; zimní a letní osady lovecko-rybářské. — L. J. Križevskaja, Neolitičeskije masterskije verchnego Povolž'ja, 55—69. Pozdněneolitická dílna na hrubé opracování křemene, který se odtud odvážel hlavně ve formě polotovarů. — O. N. Bader, Faťjanovskije mogil'niki severnogo Podmoskov'ja, 70—89. Samostatná skupina pohřebišť, křemenné industrie a keramiky, představující dobytkáře a primitivní zemědělce 2. pol. 3. tis., se vyhýbá jezernatým oblastem s neolitickým osídlením. Sídliště nejsou dosud známa. — O. N. Bader, Drevnije gorogišča na verchnej Volge, 90—132. Hradiště na vyvýšeném břehu Volhy s 3 příkopy a 2 valy, množstvím zlomků keramiky s otisky látky i hladkým povrchem, s hliněnými přesleny, křemennou i kovovou industrií, četnými nástroji z kostic. Obyvatelstvo dobytkářské a zemědělské. Doba osídlení od 4. st. př. Kr. do 3.—4. st. po Kr. — V. J. Bibikova, Fauna Pekunovskogo gorodišča, 133—147. Převaha domácí zvěře, vepře, později koně. Obyvatelstvo dobytkářské a zemědělské. — K. S. Aleksašina, Ostatki fauny iz nekotorych gorodišč verchnego Povolž'ja, 148—151. Materiálu málo, nelze stanovit nejčetnější druh. — N. P. Milonov, Drevnerusskije kurgany i selišča v bassejne verchnej Volgi, 152—172. Výzkum poskytuje širokou představu o materiální kultuře zemědělského obyvatelstva v 11.—13. st. (řemeslnická střediska). — N. A. Elizarova, Šustinskij kurgannyj mogil'nik, 173—177. Pohřebiště z 11.—13. st. svým materiálem, jehož část je charakteristická pro kmen Vjatičů, druhá část pro kmen Krivičů, napomáhá určit hranici mezi 2 ruskými kmeny. J. Reslová, PÝý |
|
<urn:uuid:f029514a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | vycházela vstříc i norma.7 Otázkou zůstává, jak se tyto zásady promítnou např. do vedení osobní dokumentace cizinců.8 Oddíl Odvozování zahrnuje přídavná jména přivlastňovací, jména členů dynastií a přívrženců hnutí,9 přídavná jména od osobních jmen, ženská příjmení, obyvatelská jména, přídavná jména od zeměpisných názvů. Na tomto místě si povšimněme problému, zda přechylovat, který je u nás v posledních letech předmětem legislativní regulace, četných dotazů, fám i rezolutně hlásaných stanovisek. 10 Úvodní § 78 v kapitole věnované odvozování od ženských příjmení pozůstává z odkazů na § 42, 52, 44 a 46—48; pokusme se tedy o shrnutí. To nejdůležitější najdeme v § 42: „„.. je možno užít podoby nečeského mužského příjmení k pojmenování ženy cizinky pouze v úředních dokladech, kde má funkci nezpochybnitelné identifikace. V jiných případech... také, ale tato nověji tolerovaná praxe se pojí s jistými nevýhodami ... uznání Deneuve Signoret = Deneuvové od Signoretové, nebo Signoretové Deneuvovou... Doporučujeme proto užívat ženská příjmení v přechýlené podobě.“ Šlechtické přídomky se ve spojení s křestním jménem neskloňují ani nepřechylují, při samostatném užití (zástupně za příjmení) se skloňují a přechylují s vynecháním de (tedy např. Simone de Beauvoir o Simoně de Beauvoir x Beauvoirová, o Beauvoirové). U složených příjmení se v zásadě přechyluje pouze koncová část (Desbordes-Valmorová), ale jako výjimka se uvádí Joliotová-Curieová (podotýkám, že z úzu znám Joliot-Curieovou, ba i nepřechýlenou Joliot-Curie). Nejrozsáhlejší oddíl Skloňování se dělí na kapitoly mužská křestní (rodná) jména a příjmení*, složená mužská křestní (rodná) jména a příjmení, ženská křestní (rodná) jména,* ženská příjmení, složená ženská křestní jména, složená ženská příjmení, příjmení s předložkou de, rod jmen a příjmení; zeměpisné názvy jsou rozčleněny na oddíly sklonná jména,* nesklonná jména, * složené zeměpisné názvy, rod zeměpisných názvů; přitom oddíly označené * se dále dělí podle zakončení (např. -é, -e, -oye, -cq, -rd, dvětři souhlásková písmena, jedno/zdvojené písmeno a ne- |
|
<urn:uuid:f029514b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Dirczíosu asopis československé sociálni demokracie pro sevewvýchodní moaoua obgüslezsto Mor. Ostrava, ve středu dne 13. dubna 1921 splnění jejich přání. Byli ve svých nadějích od té doby zklamáni. Vidí jen, že bída kolem nich roste a že spo- lečnost dosud vládnoucí dokazuje neschopnost tuto V bídu odstraniti. Nejsou socialisticky ještě dosti vyškoleni, aby poznali hlubší přičiny tohoto vývoje. Schází jim ještě třídní cit, který by jim ukázal, že nutnost politického a hospodářského převratu není věcí jen malého »předvole«, nýbrž věcí celého proletariátu. Misto, aby studovali skutečné poměry a z toho poznali příčiny dosavadních nezdarů, žalují na vůdce, že je připravili o ovoce revoluce. Nemají také času čekati, až se vývojem sociálních poměrů stane otevřené revoluční povstání proletariátu příkazem doby. Jsou netrpělivi a chtějí začíti ihned. A tak přijímají všechna hesla, která jsou jim podávána šerlatány revoluce. Generální stávky, obsazení závodů, sabotáž výrobních prostředků, ozbrojené puče, osobní teror, vybírání výpalného od jednotlivých kapitalistů. Zapomínají při tom jen na to nejdůležitější, že bez sjednocenosti proletariátu jako třídy, je přeměna společnosti nemožna Činí pravý opak toho, rozbíjejíce organisace dělnické třídy a činíce tím dělnictvo jako celek neschopným akce. Komunistická strana přejímá nyní ve svých provoláních a ve svých článcích svého tisku plnou zodpovědnost za to, co se stalo v minulých 14 dnech. Je zodpovědna také za jednání svých brtrských organisací, neboť výzvy k akcím byly vydány spojenou komunistickou stranou v Německu, německou dělnickou komunistickou stranou i všeobecnou dělnickou unií- Dokážeme, že tato akce, ke které komunisté vyzývali, nebyla ničím jiným, než praktickým anarchismem. Dokážeme, že hesla, kterými byli němečtí dělnici svedeni k boji — a k prohranému boji — byla jen hesly anarchismu. Komunisté jsou ve skutečnosti anarchisty a zbořili most mezi sebou a massami dělnictva. — Když byli Levi, Zetkinová a Däumůg vypuzeni z vedení komunistické strany, volalo se tam denně po činu. Z projevu nového vedení komunistické strany dá se jasně dokázati, jak se den ode dne více odchylovalo od socialismu a zapadalo do bahna socialismu. Od 22. do 24. února zasedalo ústředí, v němž byli staří bůžkové strany svrženi se svých předestalů. Již tehdy oznamovala hamburská »Volkszeitung«, že teď konečně se začne s »vážnou prací« a že dělnictvo musí odzbrojiti Orgesch. Každý prováhaný den že, znamená zvětšení nebezpečí. Dne 26. února bylo možno se dočísti v provolání nového vedení komunistické strany »V několika dnech může se situace pro německý proletariát a komunistickou stranu státi velmi vážnou. Menševická odborová byrokracie se chystá ku generálnímu útoku v odborových organisacích«. Německý proletariát bude prý obratem ruky státi před situact, která bude klásti požadyvky na jeho revoluční výkonnost.« Dne 27. února četli jsme v »Rote Fahne«: »Doba ierišských trub minula. Nyní třeba jednati« Dne 3. března volal August Thalheimer dělnictvo »k útoku«. 4. března bylo zase vydáno provolání ústřednímu vedení komunistické strany, ve kterém se praví: Neváhejte už déle, nemáte čeho ztratit. Rozhodněte se |
|
<urn:uuid:f029514c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Přiznané dividendy pro schemata závodů, jež předložily zprávu: |
|
<urn:uuid:f029514e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Mimo to zřízeny byly podél dráhy další nekryté tribuny pro 15.000 diváků, a přirozeně patřičný počet hostinců, buffetů, benzinových stanic a pod. Pro automobily diváků vyhraženo bylo místo uvnitř závodní dráhy. Vzdor ohromnému návalu obecenstva fungovala organisační služba bezvadně, na čemž nemalou zásluhu měli italští carabinieri. Ačkoliv byl to první podnik na této závodní dráze pořádaný, nebylo nikde pozorovati větších nedostatků; dráhu pak samu nutno pokládati, dle prohlášení odborníků na slovo vzatých, jakým ku př. Charles Faroux jistě jest, za jednu z nejlepších nejen v Evropě, ale i na celém světě. |
|
<urn:uuid:f029514f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Po těchto neúspěšných pokusech se pozornost zaměřila jinam. V roce 1928 vypsala státní regulační komise soutěž na všesportovní areál v Bráníku. V porotě zasedli Pavel Janák za státní regulační komisi a Max Urban za městský regulační úřad. Sešlo se patnáct projektů. První cena nebyla udělena, dvě druhé projektu „Olymp“ Františka Alberta Libry a „191527“ Jiřího Smolíka a Josefa Štěpánka. Soutěže se rovněž zúčastnili Jaromír Krejcar, Vlastislav Hofman, Karel |
|
<urn:uuid:f0295151-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | dokáže, že kalendáře ty z ciziny sama zaí vedla neb objednala a při tom vypadajíc poplatek dle §§ 4. a 28. lit e) uvedeného již patentu zapravila. — (O poškozených mincích.) Jak známo již, nepřijímají se drobné mince korunní měny na placení, jsou-li proražené neb jiným poškozením, než jak se při stálém oběhu otrou, na váze zmenšené, a uloženo bylo tudíž státním pokladnám, aby mince takové, platí-li se jimi, odmitly a platícím vrátily. ale teprve až byly v půli proraženy. K tomu cíli dostanou z hlavní mincovny zvláštní přístroj na prorážku. — (Pozor na cukrovarníky.) Z Vídně se zděluje, že možno s určitostí čekati, že kartel cukrovárenský bude ještě v tomto měsíci obnoven. V té příčině svolána jest na některý z posledních dnů tohoto měsíce porada cukrovarníků. — Což aby také uzavřely kartel řepaři a nedodávaly laciněji řepu než jak se společně smluvili. Proč by i oni kartele uzavírati nemohly? — (Úmrtí.) V měsíci září b. r. zemřelo zde celkem 45 osob a to 29 mužských a 16 ženských. Na střevní kartarrh zemřelo 8 osob, na slabost životní 6 osob, na zapálení plic a na psotník po 5 osobách, na srdeční vadu 4, tuberkule 3, na sešlost věkem a mrtvici po 2, a konecně na nemoc ledvin, padoucnici, plicní neduh, na jaterního raka, na raka žaludečního, zimnici, lues, na osýpky, přejetím, oběšením, po 1 osobě. — (Smutné překvapení pro jednoroční dobrovolníky.) V těchto dnech konaly se v Olomouci zkoušky jednoročních dobrovelníků, při nichž z 86 za způsobilé ku důstojnické hodnosti uznáno pouze 40. Číslice tato již sama o sobě je dosti výmluvnou. Leč nad tím se již více nepozastavujeme: tomu průběhem doby jsme již uvykli. Zde zaráží něco jiného. Dle známého nařízení ministeria války čekalo se, že ti jednoroční dobrovolníci, kteří důstojnickou zkoušku nesložili, dle nařízení onoho obdrží dovolenou a druhý rok nebudou nuceni dosluhovati, pouze ti, kteří by provinili se nějakým způsobem proti předpisům vojenským a vůbec jevili malou ambici ve službě vojenské, ti že přidrženi budou ku nasluhování druhého roku. Tak aspoň vykládali jsme si dotyčné nařízení a s námi dojista celá veřejnost. zejména pak dobrovolníci. Zatím stalo se jinak: z oněch 46, kteří při zkoušce důstojnické neobstáli, puštěno na dovolenou pouze 5 (!), kdežto ostatních 41 je nuceno sloužiti ještě druhý dobrovolnický rok. A nejzvláštnější při tom je, že puštěni byli na dovolenou právě ti, co po celý rok nejlépe se chovali a co hodnosti důstojnické nedosáhli jen pro nepatrné závady — ti nuceni jsou nasluhovati druhý rok. To dle našeho přesvědčení čelí zřejmě proti intencím dotyčného nařízení ministerského. Jest na našich poslancích, aby záležitost tuto přivedli v říšské radě ku žádoucímu objasnění. — (Revers jednoročních dobrovolníků.) Ministr vojenství vydal nařízení ohledně reversu jednoročních dobrovolníků, kteréžto nařízení vejde ihned v moc práva. Dříve stačilo, že přinesli dobrovolníci revers stran nejmenšího příjmu 600 zl. ročně, podepsaný buď rodiči, nebo příbuznými, aneb, jednalo-li se o soukromého úředníka, šefem ucházeče o hodnosť důstojnickou. Nyní však musí býti revers úředně potvrzen; podepíšou a vystaví jej ti, kdož k tomu byli dříve oprávněni, a politický úřad pak připojí poznámku. že udání v reversu souhlasí s pravdou. Z Východního Slezska. (Potvrzené zákony.) Sněmem věvodství slezského usnešený zákon. kterým se mění zákon o úpravě regulace Visly a zákon, kterým se mění zákon ze dne 6. dubna 1885, byly potvrzeny. — (Polské gymnasium v Těšíně.) Pol- |
|
<urn:uuid:f0295152-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | zený proti nadpřírodním výkladům dle náboženských nauk o náhlosti, poněvadž má mnoho důkazů o tom, že vývoj dál se ponenáhlu. A tak člověk nepředstavuje nám než článek v řetězu ostatního tvorstva, žel že článek nejnepochopitelnější. —t. |
|
<urn:uuid:f0295154-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | C. SPINNHIRNY a L. REYS: Cataracta a tetanie u dospělého. (Rev. O. N. O. č. 4, 1925.) 35letý muž trpí několik let krisemi paresthesií končetin provázenými tonickými křečemi a poruchami zraku. Interkurentní horečnatá perioda příznakům přitížila a dala vzniknout laryngospasmu a kontraktuře svalstva lumbální krajiny. Hyperexcitabilita periferních kmenů nervových. Catarakta; meningeální reakce v liquoru; RBW —. Všeobecně: 1. Oftalmologicky. Tetanie může vyvolat poruchy různých částí oka. Falta zaznamenává poruchy refrakce, zvětšení o 3—4° D v průběhu tetanie. On a jiní: neuritis optica. Barré a Meyer též oedem epithelu iris jako při diabetu. Cataracta se často zaznamenává i u dospělých. Připouští se, že c. zonularis je následek insuficience parathyreoidey. Aspoň v 80 jsou u ní příznaky tetanie. Extirpace tělísek parath. u krysy vyvolá zakalení čočky. 2. Neurologicky. Jak lze vysvětlit mechanismus nervových poruch a nalézt pathogenesu? Je to alterace metabolismu calcia. Ale jaký je pak mechanismus vůbec celé spasmofilie? Čili, jaké jsou podmínky humorální skladby pro normální funkci nervového aparátu? Je jisté, že Ca hraje největší roli v nervové dráždivosti, jak bylo již fysiology ukázáno. Také u zmíněného případu podáním Ca chloratum, nejen že se zastavil vývin katarakty, ale vymizely spasmy nitroočního svalstva, laryngu a abdominálního sympatiku a stejně křeče a paresthesie v konče- |
|
<urn:uuid:f0295155-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Národ sjednocený V těžkých dobách, v nichž dnes žijeme, je třeba na prvním místě hlásti požadavek, aby dětem byl zajištěn zdravý vývoj po stránce fysické a mravní. Příčiny dětské úmrtnosti jsou rozmanité; v okresích, kde je vyvinuta dobrá poradenská péče, úmrtnost dětí dosti rychle klesá. V boji s dětskou úmrtností mají poradny pro matky a děti neocenitelný význam. Péče o zdravý dorost je starostí všech příslušníků národa, je povinností všech institucí, které se zabývají péčí o mládež. — Všimněme si skutečných fakt, která nás nabádají k činnosti ochranné. Jsou to především číslice o úmrtnosti dětí do 1 roku. V r. 1934 zemřelo v Čechách 92.641 dětí, z toho 12.201 do 1 roku, v Čs. republice 199.203 dětí, z toho do 1 roku 35.859 dětí. V o% jeví se úmrtnost dětí do 1 roku v r. 1934 takto: v Čechách 11.2%, v zemi Moravskoslezské 10%, na Slovensku 15.4%, na Podkarpatské Rusi 17.2%. Úkolem a posláním Okresních péčí o mládež jest snižovati prostřednictvím Poraden pro matky a děti dětskou úmrtnost, zmenšovati počet oslabených, neduživých a za- |
|
<urn:uuid:f0295157-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 25.—28. září koná se výstava v Želivě. Želiv. Obec Želiv, okolní obce a Poradní sbor národohospodářský při lidové škole hospodářské ujednaly se na významném místním podniku, na kulturně-hospodářské výstavě. Místní činitelé věnují se s opravdovostí na ně vzneseným úkolům a všechny práce řídí poradní sbor s řed. Fr. Pliškou v čele. Jednatelství vykonávají učitelé Frant. Novák a K. Diviš. Práce je účelně rozdělena a všude jeví se ochota, aby se dílo podařilo, K disposici jsou místnosti ve škole, v hotelu na Kocandě, v hotelu u Holendů a klášter propůjčí případně i místnosti Orla, které jsou velmi vhodné. Výstava bude mít odbor hospodářský, v němž se zúčastní hospodářská škola v Humpolci, Družstvo pěstitelů zemáků v Něm. Brodě, správa velkostatku v Želivě a zvláštní exposicí klášterní zahradník. Rolníci z okolních obcí byli vyzváni k účasti zvláštními letáčky. Mezi nimi je zájem, který slibuje krásné ukázky polních plodin, jako bylo vidět na výstavě minule. Škoda, že úroda ovoce je letos tak slabá. Za příznivějších poměrů ukázal by Želiv a okolí skutečně krásné druhy všeho podzimního ovoce. Připravuje se zvláštní exposice medu (p. správce Balík) s medovými výrobky a prodejem medu v tubách. V kulturním oboru zúčastní se místní škola s okolními, diagramy ukáží přehled organisace lidovýchovné práce s ukázkami časopisů. Je snaha, aby se v tomto oboru uplatnilo Státní nakladatelství a nakladatelství učitelstva československého. Živnostníci budou mít příležitost |
|
<urn:uuid:f0295158-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Z Brna, Morava. Jako po každé stávce ná sleduje ocháblost a větší bída, tak objevilo se i zde v Brně. Více než 200 tkalců jest bez práce, nepočítaje v to přadláky a jiné dělníky, tak že úhrnná summa nezaměstnaných dělníků 400 dosahuje. Též asi 300 kovodělníkův jest na zahálce. Člověk, když zde pracuje, píská kudlu, natož pak když nepracuje. Ovoce jeho práce sežerou bavlněni baroni, banda to lupičův, jež nalezají se pod ochranou celé armády policajtů a četníků, které pracující lid ještě živiti mnsí. Aby se mu mozek neotevřel, postarala se o to ta holota vládní tím, že zjednala celou legii černokabátníků, kteří v ovčích chlívkách kážou poslušnost a psí oddanost, a za to znamenitě jsou odměnění, jak dle jich břicha lze viděti. Však co nejhoršího, že zdejší dělnictvo není ničeho vznešenějšího shopno, že na vzdor rostoucí bídě upadá ve větší lhostejnost. Vždyť i soudruzi radikální strany socialistické zahodili prapor strany této a stali se obojživelníky, spolčivše se s konservativní, tak zvanou vo dopolívkovou stranou, a vydávají společný organ „Rovnost, který následkem toho nepíše ani radikalně ani mírně. Bezkarakternost Brněnských došla již tak daleko, že časopisu „Duch Času v Prostějově vyhrožují, je jej nebudou odbírati, budeli pevně a odhodlaně při praporu radikální strany státi. |
|
<urn:uuid:f029515a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | M. Blekta, V. Hlavatý, Z. Heřmanská, J. Bendl, V. Bak, L. Bendová, J. Homolka Změny některých hematologických hodnot v průběhu fyziologického těhotenství a jejich vztah k množství plazmatického železa |
|
<urn:uuid:f029515c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Hlavním úkolem odboru pro všeobecné věci silniční dopravy v roce 1956 byla péče o zhospodárnění veškeré silniční nákladní dopravy. Opatření v tom směru učiněná vycházela především z usnesení vlády č. 755 o organisačních opatřeních k zajištění hospodárného uspořádání nákladní automobilové dopravy. Usnesení celostátní konference přineslo odboru pro všeobecné věci silniční dopravy další závažné úkoly, zejména pokud šlo o přípravu decentralisace silniční dopravy a zvýšení její hospodárnosti. |
|
<urn:uuid:f029515f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nejhojnější bývá v květnu, kdy se také obyčejně pářívá; od té doby pak objevuje se již řídčeji, až v červenci a v srpnu úplně se ztrácí. Na podzim opět vyskytují se po různu jednotlivci, kteří vylíhli se bezpochyby téhož roku, neboť koncem července nalezneme často již dorostlé larvy i kukly. Samičky pochvonosce olšového snášejí vajíčka na kmeny a větve jmenovaných stromů; larvy zažírají se nejprve pod kůru, tak že tato místy naskrze provrtána bývá, a táhnou se pak ve dřevě dále, vyhlodávajíce kolmou chodbu, z čehož by bylo lze souditi, že teprve druhým rokem dospívají, jakož pozorováno bylo u jiných larev, které podobný život vedou. Dorostlé larvy obracejí se na konci chodby své a zakuklují se v poloze té. Taschenberg pozoroval také larvy tyto ve starých pařezech košařské vrby, kteréž jimi rozežrány bývají a tak dříve hynou, než kdyby nebyly jimi napadeny. Mnohem větší škodu mohou však způsobiti larvy pochvonosců v mladých lesinách olšových, kde rozežírají a hubí kmeny mladší i starší; v případě takovém nezbývá než vysekati pečlivě a spáliti všecky větve i kmeny, v nichž se larvy ty byly usadily, dříve než se přílišně rozmnoží. Jiný příbuzný rod nosatců, jenž za příčinou škodlivosti některých druhů zmínky zasluhuje, jsou krytonosci (Ceutorhynchini) — nepatrní to a neúhlední broučkové |
|
<urn:uuid:f0295161-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Posl. Ladvík Hollo vyzývá ve svém listu „Magyarorszag“ k dalšímu stupňování pasivního odporu. Zmíněný list přináší tyto instrukce: 1. Nikdo nesmí vstupovati v oficiální ani v soukromé styky s vládou a jejími orgány. Samosprávné úřady nesmí se na vládu obraceti s jakýmikoliv podáními a jednotlivci musí s ní přerušiti všechen styk. 2. Odpírání nepřímých daní musí býti nyní zostřeno odepřením daní ze spotřeby a dávek. 3. Tento systém musí zasáhnonti také rakouské kruhy. Průmyslu rakouskému musí se odepříti jakákoliv podpora. Sociální demokraté proti povolávání náhradních záložníků. |
|
<urn:uuid:f0295164-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Město Náměšť nad Oslavou připomnělo si hluboký prožitek smutných zářijových dní v roce 1937 a živý odkaz presidenta Osvoboditele působivým pietním večerem. Pořad byl zahájen chorálem Kdož jste boží bojovníci a Smuteční Sukovou znělkou. O náplni národní přísahy, kterou za nás dal nad rakví Velikého Mrtvého president dr. E. Beneš, promluvil kulturní referent MNV odb. učitel Mir. Gottvald. Zdůraznil, že president dr. T. G. Masaryk nikdy nesložil ruce v klín, byl vždycky aktivista a byl by jím především dnes v řešení sociální otázky a všech těžkých národních úkolů. Jiří Papírník za doprovodu J. Tlaskalové zazpíval Largo z Dvořákovy Novosvětské symfonie, A. Svoboda přednesl úryvky z Čapkových Hovorů, R. Řezanina, M. Svobodová, |
|
<urn:uuid:f0295167-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Podle způsobu, jak závojová oblaka vůbec a kupové mraky za bouře vznikají a se pohybují, lze souditi, že se to děje vlněním; vlnou povstává oblak rozdělený v rovnoběžné, podélné pruhy, které vznikají a se pohybují ve směru kolmém na podélnou osu. Domněnkou takto vyslovenou lze uspokojivě vyložiti veškeré hlavní proměny, jež při závojích známe. |
|
<urn:uuid:f0295168-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | „Průběh projednávání usnesení byl i pro Revoluční odborové hnutí prověrkou jeho řad", řekl soudruh Vlček v úvodu. Dále hovořil o tom, že se vyskytly v řadách odborové organisace někde případy, že členové prodali své členství doslova za mísu čočovice, že zapomněli, co pro ně členství znamená. Je třeba se vypořádat s těmito případy, ukázat těm, kdo si myslí, že budou užívat výhod odborové organisace, aniž by dbali povinností k ní, že tomu tak není. Je třeba ukazovat dělníkům, že Revoluční odborové hnutí všichni potřebujeme, protože ROH dělníky organisuje, hájí jejich pravé zájmy a bojuje za ně. Marodéři, absentéři a lajdáci, kteří neplní své povinnosti vůči své odborové organisaci, nemají také práva žádat na druhé straně výhody, které odborová organisace svým členům vybojovala. Odborová organisace znamená velkou |
|
<urn:uuid:f0295169-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Původní Zpráva o rodičce (ZR), celostátně zavedená v ČR v r. 1991[2], se stala jedním z pracovních |
|
<urn:uuid:f029516a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Němci, má-li jaké, obrátí-li lístek a čte na něm v tom barbarském českém jazyku: „Korespondenční lístek“. Je to možné, aby sklepníci prodávali v německém domě v Brně dvoujazyčné korespondenční lístky? Je a vysvětlení tohoto hrozného zjevu je přímo tragické. Sklepníci prý dostali tyto lístky ku prodeji od německé firmy — z Německa!!! Tento kšeftovní duch Němců v říši je pro „D. Blatt“ zdrcující. Místa při státní službě stavební na Moravě se obsadí a sice: místo stavebního inženýra s příjmy IX. tř., po případě místo stavebního příručího s příjmy X. tř. hodnostní a několik míst adjutovaných stavebních praktikantů. Žádosti do 20. listopadu k presidiu c. k. místodržitelství v Brně. Převzetí úřadu. Předevčírem nastoupil u zdejšího zem. trestního soudu svůj úřad vicepresident dr. Leop. Rodr, bývalý president krajského soudu v Olomouci. Slosování věcné loterie pohorské jednoty „Radhošťve Frenštátě p. R. vykonáno bude dne 31. prosince t. r. Ústřední výbor „Radhoště“ žádá slušně všech, jimž losy zaslány byly a kdož dosud je nezapravili, aby tak co nejdříve učiniti sobě neobtěžovali. Losy obdržeti možno ještě u ústř. výboru poh. jednoty „Radhoštve Frenštátě. Los stojí toliko 1 korunu. Telefon v Prostějově. Dne 16. října byla v Prostějově otevřena místní telefonová síť. Z klubu turistů. V záležitostech klubu přibude v sobotu dne 23. t. m. starosta arch. Pasovský z Prahy do Brna. Za příležitosti té svolává odbor na sobotu večer v 8 hod. do čten. spolku členskou schůzi. Ke schůzi té buďtež členové, přátelé odboru i hosté tímto srdečně zváni. Hody „Sokola“ brněnského připadají nám již na tuto neděli dne 24. t. m. Celé to bujaré veselí, jakého svědky jsme byli v minulých dnech u našeho lidu moravského, přenese nám sokolská chasa do velké dvorany Besedního domu a my, kteří jsme v těchto dnech tak rádi putovali k rozličným těm „májím“, neopomeneme zajisté v počtu co nejvíc množném býti hodovníky našeho „Sokola“. Stárci a stárkyně již netrpělivě čekají velkou tu společnost, kterou ku radovánkám celé chasy očekávají a tu nezbývá nám nic jiného než palčivé té jejich tužbě vyhověti. Proto každý, kdo's přítelem jarého, nenuceného veselí, spěchej v neděli dne 24. t. m. na sokolské hody. Věstník spolkový. [Výbor Matice moravské] bude míti poradu v sobotu dne 23. října o 6. hod. v matičních místnostech (Besední dům. II. patro). „Františkové“ z Nár. domu v Mor. Ostravě za spoluúčinkování hudebního odboru „Lumíru“ a „18. chasy“ hrají 31. tm. ve prospěch chudých žáků česk. gymnasia „Mlynář a jeho dítě“. Slavnostní akademii pořádá k oslavě 30letého trvání slovanská tělocv. jednota „Sokol vídeňský“ (IV., Resselgase 2) v sobotu, dne 23. října ve dvoraně u Ronachera I., Schellinggasse č. 4. Laskavě spoluúčinkovati přislibili: sl. zpěv. sp. „Lumír“ a pp. Rud. Huml, tenorista plzeňského „Hlaholu“, J. Kinzl, koncertní mistr na housle (Plzeň), Lad. Pech, člen měst. divadla v Plzni, Alois Pivoňka, člen opery v Plzni, a Stanislav Suda, skladatel a koncertní mistr na flétnu (Plzeň). Vstupné: osoba 50 kr., rodina 1 zl. 20 kr. Začátek o půl 8. hodině večerní. Po vyčerpání programu přátelský večer. Sjezd sociálních demokratů ve Slezsku konati se bude dne 31. t. m. a 1. listopadu v Bílsku a jednati bude hlavně o agitaci a organisaci strany. Tak má býti pro západní Slezsko ustanoven stálý placený agitator a zřízen sekretariát pro doly. Také o zřizování výrobních družstev se bude jednati. Společenstvo řezníků, uzenářů a mydlářů odbývá v neděli dne 24. října o 3. hodině odpolední v sále průmyslového spolku, Giskrova ulice č. 2., mimořádné shromáždění. Pojednávati se bude o změnách stanov pro výbor rozsudí. Ve spojení s tímto shromážděním bude se odbývati čtvrtroční připovídání a vypovídání učedníků jmenovaného společenstva. Přihlášky buďtež v čas dodány p. Karlu Matějkovi, Františka Josefa třída č. 35. Trafika v budově státního nádraží v Brně se zadá od 1. prosince t. r. Od 1. července 1896 do 30. června t. r. odebrala trafika ta zboží v ceně 21.761 zl. 73 kr. a zisk obnášel 2176 zl. 17 kr. Vadium 220 zl. a nabídky do 16. listopadu u přednosty c. k. finančního okr. ředitelství v Brně. Zvýšení cen cukru. Kartel cukerních rafinerií zvýšil cenu rafinády opět o korunu, totiž z 351/2 na 36 zl. Mrtvola vraha Karla Linkeho byla včera odpoledne po třetí hodině vytažena ze Svitavy u Husovic. Čtenářové naši pamatují se na hroznou vraždu, která spáchána byla v noci z neděle na pondělí dne 4. t. m. v Hrázní ulici a jejíž obětí se stala hezká a řádná dívka 20letá tovární dělnice Františka Humeníkova ze Židenic. Hned po nalezení mrtvoly oběti padlo podezření na 21letého milence Humeníkové, továrního dělníka Karla Linkeho, rozeného v Husovicích, příslušného do Vyškova, který bydlel u svých rodičů v Lautenově ulici č. 11. Linke byl znám jako surovec. Také dvakrát byl již soudné trestán. U mrtvoly nešťastné dívky nalezena byla hůl, kterou rodiče poznali jako hůl svého syna Karla. Linke v osudnou noc doma nebyl, s milenkou svou byl v Hrázní ulici viděn a od vraždy byl pohřešován. Pátrání po něm bylo bezvýsledným. Hned se povídalo, že vrah, jehož klobouk nalezen byl na břehu řeky, skončil hned po hrozném činu sebevraždou. Této domněnce jen odporovalo, že některé osoby ujišťovaly, že Linkeho v pondělí dopoledne potkaly na silnici k Jehnicím. Včera odpol. o 3. hodině spozoroval obuvnický dělník Václav Veleba u splavu Svitavy u Husovic mrtvolu muže. Ohlásil to ihned četnictvu. Dva četníci odebrali se ihned k naznačenému místu a v jich přítomnosti byla mrtvola utopence vytažena na brněnský břeh. V mrtvole poznán byl vrah Linke. Přivolaná matka Pavlína Linkeová ihned poznala v mrtvole svého nezdárného syna. Pláčem ulevila své bezměrné bolesti. Mrtvola nalézala se již ve vysokém stupni hniloby a byla dopravena do umrlčí komory ústř. hřbitova. U mrtvoly nalezeny byly stříbrné hodinky s řetízkem, zlatý prsten, peněženka s 1 zl. 48 kr. kapesník se začátečními písmenami jména milenčina „F. H.“, klíček, kartáček na vousy a j. Věci ty byly odevzdány matce. Podle všech známek a okolností skončil Linke sebevraždou hned po spáchaném činu. Na výkladní skříně má spadeno neznámý dlouhoprsťák. Dne 20. t. m. o půl 8. hodině večer odnesl jedné obchodnici střížním zbožím celou výkladní skříň, kterou měla vyvěšenu u vchodu do krámu. Výkladní skříň sice byla později v Kasární ulici nalezena, ale zboží v ceně 14 zl. bylo pryč. Včera o 7. hod. večer bylo pak jednomu obchodníku obuví ukradeno z výkladní skříně 7 párů perek a dětské střevíce, vše v ceně 22 zl. Před koupí obuvi, která nese firmu E. H. Kirschnera syn, se varuje. Neštěstí v lomech. V kamenných lomech Frant. Mazůrka na Červeném vrchu sřítil se včera dopoledne na 45letou nádennici Marii Svobodovou balvan. Ubohá žena utrpěla těžká poranění na hlavě, pravá noha jí byla na několika místech zlomena, rovněž pravá ruka. Těžce zraněná dopravena byla ochrannou stanicí do zem. nemocnice. Hrozné neštěstí na nádraží ve Šlapanicích událo se včera večer. Šestapadesátiletý konduktér Pražák, bydlící v Brně, spadl nešťastnou náhodou z vlaku a pod kola. Byl přejet a usmrcen. Mrtvola ubožáka byla hrozně zohavena. Velké krádeže. Jistý obchodník jel v noci na středu z výročního trhu ve Šternberku po silnici k Lipníku. Zdřímnul trochu na voze a při té příležitosti byl mu z vozu ukraden balík zboží v ceně 100 zl. — Vdova po známém mecenáši dru. Kadlčíkovi provázela v úterý mrtvolu nebožtíkovu, která byla na hřbitově v Dubu u Olomouce vykopána, aby byla v Brandýse nad Orl. pohřbena, a při té příležitosti ukradl jí neznámý poberta z kapsy peněženku s 250 zl. Dobrého pomocníka zjednal si obuvnický mistr v Nenovicích v Jos. Srbovi z Rašova. Měl na pilno a tak vzal si Srbu na výpomoc. Srba byl rád, že dostal zas práci a proto se s chutí pustil do ní. V noci na 21. t. m. sebral panu mistrovi stříbrné hodinky a 4 páry střevíců, vše v ceně 24 zl. a zmizel. Dlouho však se netěšil blahobytu. Včera odp. byl zde zatčen a soudu odevzdán. |
|
<urn:uuid:f029516b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | vydává semeno, když u jetelovin nebo pícních travin jest označeno jakostními čísly ve smyslu zákona a udáno jest číslo rozboru; u okopnin a zelenin, když jsou zřejmě dobré klíčivosti. Je-li semeno neupotřebitelné pro setí dle tohoto nařízení, může celní úřad dovoliti přečištění pod dozorem. Po přečištění vezme vzorky z přečištěného semene a odpadků celní úřad nebo semenářský inspektor a zašle je k rozboru státní semenářské stanici. Když přečištěné semeno nemá jakost dle zákona, nebo dovozce se zdráhá semeno přečistiti, nařídí se mu vývoz pod celním dozorem. Při dostatečně přečištěném semenu musí odpadky býti odstraněny dle ustanovení ministerstva zemědělství. Semena nezpůsobilá, dovezená, nesmí se přimíchávati k jiným semenům. Pokuty jsou velké (500 až 1000 liber šterlinků). V instrukcích prováděcích se uvádí: Semena mohou býti vydána bez kauce: Když semena travin a jetelů mají jakost a číslo rozboru uvedeno na účtu a dále, když adresát předloží certifikát státní kanadské semenářské stanice o rozboru vzorku odpovídajícího věrohodně jakosti semene dovezeného a vyjádření, že semeno v Kanadě může býti prodáváno. Zásilky semen okopnin a zelenin mohou se každému vydati bez kauce. Vzorky se zasílají dle vstupních přístavů do třech státních semenářských stanic (v Ottavě, Winnipeg a Calgary). Nařízení o dovozu semen vzniklo po vyhlášení zákona o dovozu semen do Spojených států severoamerických, poněvadž špatná semena se převážela pak do Kanady. |
|
<urn:uuid:f029516c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | *) Překladem vypomohl mi věrný přítel pan Jan Sýkora, bývalý hotelier a legionář v Londýně; za války prokázal mnohé služby Mafii, proto byl zapsán v černé knize rakouské policie, která starala se pečlivě o jeho pobyt a zaměstnání. |
|
<urn:uuid:f029516d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Maďarský vrchní velitel žádá, aby Rumuni vyklidili obsazenou část Uher. Z Pešti, 1. července. (Čtk.) Vrchní maďarské armádní velitelství oznamuje: Böhm odeslal vrchnímu veliteli rumunských vojsk v Sibini depeši, v níž upozorňuje na telegram Clemeceauův ze dne 13. června, dle kterého má rumunské vojsko vykliditi obsazené území, jakmile Maďaři vyklidí Slovensko. Stažení maďarských vojsk bude ukončeno nejpozději do 4. července do půl noci. Böhm žádá tudíž, aby rumunské vojsko v té době započalo s vyklizováním, aby mohly býti určeny podrobnosti vyklizení, navrhuje vyslání delegátů do Solnoku nebo Bekeščáby. Böhm připomíná, že vyklizení bylo žádáno Clemenceauem jménem spojených a sdružených vlád. Mad'aři protestují u Clemenceaua proti jednání Rumunů. Z Budapešti, 1. července. (Čtk.) Maďarská vláda rad poslala Clemenceauovi telegram, v němž uvádí, že prý Rumuni 1. července z rána překročili u Tisa-Lucku Tisu a napadli maďarské vojsko, ustupující na demarkační čáru. Jest prý pochybno, zda Rumuni uposlechnou rozkazu dohody. Útok Rumunů zdržuje jen opatření maďarských vojsk. Maďarská vláda žádá, aby Rumuni přestali útočiti a učinili přípravy k ústupu. |
|
<urn:uuid:f029516e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | a snaží se také o zlepšení hmotných zájmů sdruženého učitelstva, ovšem s výsledkem dosud takořka nijakým. Kromě toho má ústř. spolek charvátského učitelstva i svou záložnu zvanou „Hrvučiteljska štědna i predujamna zadruga“. Vedle toho učitelstvo charvátské sdruženo je v pedagogicko-literárním spolku, zvaném „Hrvatski pedagoško-književni zbor“, založený r. 1841, který má na 2000 členů a na 180.000 K jmění. Již od r. 1872 vydává každý rok několik knih pro učitele i pro mládež (od r. 1872 vydal přes 70 knih pro učitele a přes 60 pro mládež), spolu s ústř. spolkem učitelský list Napredak a list pro mládež (Smilje = protěž) a pedagogický slovník (Pedagogijska Enciklopedija). Možno říci, že má vůbec v rukou svých pedagogickou literaturu charvátskou, již vlastně založil a stvořil. Dostává od vlády charvátské podporu. Srbské učitelstvo v Charvátsku sdruženo bylo až do r. 1907 s učiteli charvátskými v ústř. spolku, ale r. 1907 se úplně odloučilo od svých charvátských druhů, když jeho požadavkům nevyhověli a založilo vlastní ústř. spolek, jenž má 16 podružných jednot. Jeho orgánem je nový list „Srpski Učitelj“. Bosenské učitelstvo škol obecných sdružilo se v ústřední spolek teprve r. 1906. Dříve to nebylo možné pro překážky politické. Teprve r. 1903 utvořil se prvý spolek učitelský v Bosně a Hercegovině (v Mostaru), za ním pomalu jiné, úhrnem jest jich pouze 6. Orgánem ústř. spolku jest „Učit. Zora“. Spolek si vede dosti čile zejména v domáhání se lepších hmotných poměrů učitelských. Učitelstvo srbských pravoslavných škol rovněž je sdruženo v jeden spolek, jehož orgánem je list Srpska Škola. Podobně sdruženi jsou srbští učitelé v Uhrách ve zvláštní spolek, ale činnost jeho nemůže se při útisku maďarských úřadů na venek valně projevovati. Za to podporují se hmotně zřídivše si záložnu (zvanou Natoševič), před tím konvikt pro učitelské děti v Novém Sadě, a letos koupili pomocí záložny pro své účely přední srbskou knihtiskárnu v N. Sadě. V Turecku srbští učitelé zorganisováni nejsou z příčin zcela přirozených. Učitelstvo v Srbsku sdruženo je ve spolku zvaném „Učiteljsko udruženje“, který byl zřízen r. 1881 a vydává svůj orgán „Učitelj“. Má po |
|
<urn:uuid:f029516f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 12. Quenselii, Payk. Přední křídla černá se žlutými žilkami, podélným pruhem žlutým v zahybu a třikrát lomeným pruhem příčným před lemem; zadní jsou černá, s klikatým pruhem před lemem. u Ó bělavým, u 2 bledě okrovým. — 1.2 až 1.7 cm. Tab. 24. obr. 4. — Na vysokých Alpách. |
|
<urn:uuid:f0295170-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | mědělské rady měl režijní náklad zemědělské rady býti kryt následovně: ústřední sbor měl býti vydržován nákladem zemským, režijní náklady českého a německého odboru vlastními prostředky, avšak země měla odborům na krytí nákladů těch přispívati určitým paušálem ročně; výše paušálu určovala by se sněmem v určitých periodách. Osnova zemská navrhuje krytí veškerého nákladu na zemědělskou radu z dotace zemské, za to však činí výhradu, že systemisace míst a dotování jich podléhá schválení sněmu. Konečně sluší uvésti, že osnova zemského výboru proti osnově vládní bedlivě střeží a hájí vliv ve společenstvech autonomie proti centralisujícímu vlivu státnímu; zde ovšem jest již zákonem říšským učiněna přesná výhrada ve prospěch moci státní, a osnova zemská snaží se aspoň vliv ten vlivem autonomie paralysovati. Ještě několik slov o statistickém odůvodnění. Osnova zemského výboru jest první osno vou odůvodněnou obsáhlejším materiálem statistickým. Zemědělská rada z nedostatku pro středků vlastních musela se spokojiti pouhým surogátem podrobné statistiky, t. j. stručnými, státními úřady na rychlo sebranými daty z 6 okresů typických; vládní osnova neměla vůbec žádného statistického odůvodnění. Zemský výbor maje k disposici vlastní svou statistickou kancelář zemskou, mohl provésti šetření podrobnější. Šetření to skutečně s uznání hodnou rychlostí bylo provedeno v následujících otázkách: 1. jak se utváří poměry členské v společenstvech při požadavku, aby nemovitost opravňující ku členství, měla 1 ha výměry a 40 K výnosu neb pouze I ha výměry; 2. jaká bude finanční síla společenstev; 3. a jak budou složeny volební sbory. Šetření toto opírá se o statistický materiál, sebraný c. k. centrální statistickou komisí na základě stavu rozdělení pozemkového majetku koncem r. 1896; šetření provedeno bylo celkem ve 112 okresích a z těchto v 31 okresích byl materiál statistický centrální komisí zapůjčený zpracován zvlášť podrobně. Statistické odůvodnění osnovy zemského výboru jest prací velice záslužnou; na základě materiálu toho získáváme přehled o poměrech v budoucích společenstvech, nechť se již utváří na základě kterékoli z osnov posud známých. O předloze zemského výboru jednáno bylo v zemském sněmu v prvém čtení dne 22. listopadu t. r.; usneseno přikázati předlohu tu zvláštní 18členné komisi, která má v nejbližším zasedání podati zprávu. Předsedou komise této jest předseda rady zemědělské posl. J. J. Ferd. princ z Lobkovic, I. místopředsedou |
|
<urn:uuid:f0295171-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Revzinova knížka ukazuje sovětské mládeži v osobnosti Jana Žižky z Trocnova slavné období našich národních dějin, vzbuzuje a posiluje city bratrské lásky k našim národním tradicím a k heroickému boji našeho lidu. Je vzorem i pro naše historiky, kteří se v ní poučí o tom, jak jasně, srozumitelně, bojovně a historicky věrně přibližovat a vykládat naší mládeži slavné kapitoly československých dějin. |
|
<urn:uuid:f0295172-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | diska už dnes budeme zkoumat pouze parametry hotelu Formule 1, součásti oblíbené sítě rychlého ubytování. Také černošská mše v kostele Saint Denis je velmi zajímavá a pro nás něco naprosto nového. Další den nás po krátké projíždce pařížským mrholením a návštěvě futuristického La Defense čeká pařížský vědecko-technický park Cité des Sciences et de 'industrie v La Villette, rozlehlý moderní komplex, technicistní a trochu studený. Přestože je plný lidí, překvapivě se v něm rozléhají a tříští zvuky. V době naší návštěvy procházely sice některé části výstavní plochy rekonstrukcí, ale i tak nabídl každému návštěvníkovi dostatek možností vybrat si dle svého gusta. Z různých pater a technických či přírodovědných sekcí jsme se všichni sešli pouze v planetáriu při trojrozměrné cestě naší sluneční soustavou. Palais de la Découverte má sice podobné zaměření jako „Cité“, ale je klasický, podstatně menší a svým charakterem připomíná spíše pražské Národní muzeum. Ze vstupní dvorany směřujeme rovnou do sálu plného impozantních kovových přístrojů k „vyvolávání blesků“ na přednášku o elektrostatice. Ve francouzštině je to legrační, ale pokus s elektrickým výbojem, alespoň soudě podle obličejů a grimas našich studentů-dobrovolníků, bolí stejně, jako kdyby byl v češtině. Elektřina zkrátka na jazyk ani národnost nehledí... Pak už si mezi všemi, pokud možno interaktivními, expozicemi opět každý volil sám, Minout v Paříži symbol vyspělosti francouzské vědy a techniky konce 19. století by byl neodpustitelný hřích. Počasí nám popřálo, abychom mohli využít volna a osobně jít „zkontrolovat“ těch 6300 tun snýtovaného železa. Denně tu procházejí statisíce turistů, a taki tady bedlivě hlídají rozhlednu a bezpečnost lidí drsně vypadající vojáci. Většina účastníků zájezdu nezapře chlapeckou duši - na vláčky se těší každý, na rychlovlak o to víc. Je tu: pro našince výkřik moderní techniky, pro Francouze běžná realita — TGV. Uhání s námi do 350 km vzdáleného Poitiers, ale až do města nedorazíme, protože vystupujeme na zastávce FUTUROSCOPE, kde staví jen některé soupravy. Na „zelené louce“ zde |
|
<urn:uuid:f0295173-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Borachio Vykuřoval jsem pokoje a když jsem byl v jedné zatuchlé sini, přichází kníže a Claudio ve vážném hovoru. Zaskočím za čaloun, a slyším, že kníže sám se má ucházet o Heru, a když ji dostane, předá ji Claudiovi. |
|
<urn:uuid:f0295175-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | (mf - en) — Obě severočeská mužstva košíkové v oblastní soutěži — Sokol Litoměřice a Teplice — sehrála v sobotu a v neděli další mistrovské zápasy. Zatím co Tepličtí odešli v obou utkáních poražení, zaznamenaly Litoměřice pozoruhodný úspěch nad druhým oddílem SONP Kladno. — Výsledky: Litoměřice—SONP Kladno 39:33 (16:15). Pěkný úspěch po velmi dobrém výkonu celého mužstva. Nejlépe stříleli Kubát (18). Šíp (11), a Chotěbor (5). Teplice—Praha III 40:53 (15:22). Další porážka Teplic. Oba zápasy hrány v sobotu. Litoměřice—Praha III 46:42 (13:16). Kubát 28, Chotěboř 6, Šíp 4. Za hosty Holan 16. Řebíček 12. Teplice—SONP Kladno 39:72 (10:39). Očekávaná porážka domácích. Obě tato utkání byla hrána v neděli. |
|
<urn:uuid:f0295176-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | K poskytovaným službám, z nichž byly uvedeny pouze některé příklady, se přidružují služby zahraničním bohemistům, zvláště v oblasti jejich studia vzájemných literárních a kulturních vztahů. Možno uvést plodné kontakty se sovětskými bohemisty L. S. Kiškinem, A. S. Mylnikovem, O. Malevičem, s polským bohemistou J. Šliziňským. Samostatnou kapitolu by si zasloužila ediční činnost Slovanské knihovny, v jejímž rámci jsou vydávány především bibliografické publikace v souladu s aktuálními potřebami slavistiky. Vedle bibliografií věnovaných česko-slovanským literárním vztahům, personálních bibliografií významných spisovatelů a slavistů a tematických bibliografií sloužících informovanosti uživatelů knihovny o jejích knižních fondech, představují zvláštní význam systematicky zpracované bibliografie jednotlivých mezinárodních sjezdů slavistů. Služby Slovanské knihovny zahraniční slavistice se ovšem neomezují pouze na studijní pobyt jejích představitelů u nás; významnou složku knihovních služeb představuje spolu s mezinárodní meziknihovní výpůjční službou (intenzívní především ve vztahu k Maďarské lidové republice) poskytování písemných bibliografických a faktografických informací zahraničním vědeckým institucím a jednotlivým badatelům ve slavistických oborech. Výsledky dosavadních služeb Slovanské knihovny československé a světové slavistice, prověřené desetiletími, zavazují knihovnu k dalšímu rozvíjení její mnohostranné činnosti ve prospěch socialistické vědy a kultury. |
|
<urn:uuid:f0295178-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Lear. Co ten chlap tam blekotá? Zavolejte toho troupa zpět! — Kde vězí šašek můj? hej!— Což pak se celý svět rozespal! Nu jak, kde jest ten nezdvořák? Jeden rytíř. On praví, mylorde, že jest vaší dceři nanic. Lear. Proč se neobrátil, pacholek, když jsem ho volal? Rytíř. On mi bez okolku odpověděl, že nechtěl. Lear. Nechtěl! Rytíř. Mylorde, nevím co se tu děje, ale dle mého soudu nepotkává se vaše Výsost s navyklou láskou a uctivostí; projevuje se znamenitý úbyt zdvořilosti, nejinak při veškerém služebnictvu, jak při vévodě a též vaší dceři. Lear. Ha! myslíš? Rytíř. Prosím poslušně za odpuštění, mylorde, jsem-li na omylu, ale mé horlivosti nelze mlčeti, musím-li se domýšlet, že se vaší Výsosti urážka činí. Lear. Upomínáš mne jen na mé vlastní pozorování; od nedávna znamenám jakousi chladnou nevšimavost, což jsem raději přičítal své podezřivé nedůtklivosti, než schvalnému snažení a úmyslné nešetrnosti. Budu mít na to bedlivé oko. Ale kde je můj šašek? Neviděl jsem ho tyto dva dni. Rytíř. Co odjela mladá kněžna do Francie, šašek se, pane, očividně trápí. Lear. Ticho o tom. Znamenal jsem to dobře. Jděte a oznamte mé dceři, že s ní chci promluvit. Vy pak jděte mi zavolat šaška! |
|
<urn:uuid:f0295179-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | meni druhém. Rtuť ta jest držena rovněž velikým tlakem, vzduch — do značné výšky nad zemí stojící — na povrch všech hmot na povrchu země tlačí. Samo sebou se rozumí, že vstupujeme-li do výše nad povrch zemský, sloupec tlačícího vzduchu bude ustavičně kratší a že tudíž nebude moci již 26—28 palců rtuti udržeti, nýbrž daleko méně — a to poměrně méně. Známe poměr ten a víme, o jak mnoho sloupec tlakoměru se zkrátí — čili o jak mnoho tlakoměr klesne — vstoupáme-li do 100, 200 atd. stop nad povrch zemský. Naopák zase můžeme tedy zajisté udati, jak vysoko se nalezáme, pakli při vstoupání našem o určitý počet čárek neb millimetrů sloupec tlakoměru klesl. Skutečně určujeme výšky hor mimo jiné i výškami tlakoměžnými. Řekli jsme před chvilkou, že vodu za nižších tlaků vře níže pod 100° a skutečně na Mont Blanku, nejvyšším to bodě evropské pevniny, vře voda již okolo 89° C. |
|
<urn:uuid:f029517a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Měřítko věku člověka mnohdy vážně kontrastuje se životním dílem. Třistaosmnáct děl. Julia Fučíka, prací to přerozmanité, vždy však neúchylně solidní koncepce skladebné, tvoří bohatou žeň nejvýše třiceti let dospívajícího i zralého věku čtyřiačtyřicetiletého skladatele. Tedy do okamžiku odvolání uměleckého ducha Fučíkova do nových úkolů v prostředí netušeném. Počínající desítiletí skladatelské činnosti pro Fučíkův význam jest kvalitativně i početně přece jen menší důležitosti, nežli dalších dvacet let plného vývinu jeho, kdy Julius Fučík stanul na vrcholu své potence komposiční a vytvářel lehkou hudbu myšlenkově, formálně i instrumentačně tak dokonalou, že ještě dnes, dvacet dlouhých roků od jeho skonu, s údivem pozorujeme onen nenápadný rys uměleckého projevu jeho tvorby, který bezpečně zaručuje Fučíkovi na lhůtu nedohlednou oblíbenost i respekt. Nejprostší matematika školní prokazuje nám zřejmě, že Fučík průměrně téměř každého měsíce složil jeden opus, lehčí či vážnější hudby, prosté formy pochodové nebo písňové, ale také obsahu vážného až do fantasií, ouvertur, komorní hudby, symfonické básně, operety, ba i opery. Byl tedy skladatelem nejen úspěšným, ale i neobvykle pilným, při tak nadměrných povinnostech svého povolání. A nyní. Jaký cíl mám před očima při dnešních vzpomínkách na umělce, pro valnou část života mého dovršujícího se mládí také učitele, ukazatele, představitele, vzorného skladatele a instrumentalistu a zvláště v cizině obdivovaného českého člověka? Nejde mi o vykreslení Fučíkova portrétu v celoživotní velikosti. Učinil jsem tak již při šedesátém výročí narození jeho; v paměti mi tkví, že jsem psal tehdy srdcem, tak nějak, abych mu quasi mohl aspoň z nepatrné části vyrovnati staré morální |
|
<urn:uuid:f029517b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Kupující tedy není povinen, schváliti čili přijmouti zboží, jehož jest méně než bylo objednáno.11) Není také dle čl. 347. obch. zák. povinen, aby o nalezeném manku ihned zprávu podal, a neplatí pro takové manko ustanovení odst. 2. čl. 347. obch. z., že by zboží bylo schváleno i v příčině manka, když takové nebylo ihned oznámeno.12) Naopak kupující, jestliže zboží v tom případě přijal a sobě ponechal, jest jen povinen platiti skutečnou kvantitu zaslaného zboží. Poněvadž v případě manka není zákonné povinnosti jeho neodkladného oznámení, aniž povinnosti, dáti zboží k disposici, neplatí pro tento případ také povinnost čl. 348. obch. zák., t. j. kupující v případě zjevného a závažného manka nemusí se ani postarati o zatímní uschování zboží, nýbrž může i pouhé faktické převzetí, na př. od dráhy odepříti.13) |
|
<urn:uuid:f029517c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nach einer Abschrift in der Stiftsbriefe-Sammlung der Dechantei Kaplitz, Nr. 2, welche Abschrift den vorigen Dechant von Kaplitz, Franz Kamarýt, zum Urheber hat und aus dem Jahre 1851 stammt. Das mit fünf hängenden Siegeln versehene Original, welches seinerseit im Gemeinde-Archive zu Kaplitz aufbewahrt gewesen, ist nicht mehr vorhanden. Dechant Kamarýt lässt seiner Abschrift der Urkunde folgende Anmerkung nachfolgen: „Nadací tato listina, o níž nejméně 110 roků moji p. předkové nevěděli, ležela mrtvá; jakým náhodným způsobem byla nalezena, co se k jejímu vzkříšení zařídilo, v památní knize lze čísti. — Vyšetřování v záležitosti této c. kr. finanční prokuraturou v Praze nepřišlo dle uvědomění sl. konsistoře Budějovické od 27. listop. 1853 č. 4990 k žádoucímu konci, tedyť nadací toto propadlo, a listina jest opět obci Kaplické k uschování odevzdána“. |
|
<urn:uuid:f029517d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | JAROMIR JAN ANTOŠ továrna na lněné, bavlněné a pestré látky umělé tkalcovství v Hronově nad Metují. Sklad v Brně. Dvorní dodavatel Jeho král. Výsosti knížete Ferdinanda I. Vyznamenán na zemské jubilejní výstavě v Praze stříbrnou státní, na zemské výstavě v Plovdivě státní zlatou medalií a čestným státním diplomem. Vedle toho majitel mnoha prvních cenna výstavách krajinských obdržených. |
|
<urn:uuid:f029517e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ročníky XIX, 1971-XXV, 1977 Vedoucí redaktor: Emanuel Poche Redakční rada: Vladimír Fiala, Rudolf Chadraba, Dušan Konečný, Jiří Kotalík, Viktor Kotrba (do XXI, 1973), Josef Krása, (do XX, 1972, č. 3), Jaroslav Jan Krofta, lvo Krsek, Luděk Novák Pešina, Sáva Šabouk, Dušan Šindelář Výkonná redaktorka: Jiřina Hořejší |
|
<urn:uuid:f029517f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pavláčky byly buď kratičky, i jen dvouloketní, 9) anebo druhdy táhly se po všem čelí domovním. Na počátku století 16., zdá se. začali pavláčky teprv hojněji v Praze na domy lépati. Aspoň z té doby je nejvíc v knihách povolení k nim a protestů proti nim. Povolují konšelé stavěti pavláčky „na svislech“ a „na sloupcích“. Co se týče odporu proti pavlačím, to všickni tvrdili, že pavlač jest „protimyslna“ a že, vystupujíc do ulice, stíní. I protož r. 1519 vyřekli novoměstští konšelé princip: „Žádný soused nemá mimo druhého ven do ulice vystavovati, a to je pořádek města, než chce-li tu pavlač stavěti, aby ji srovnal s světnicí souseda svého a mimo jeho světnici aby nedával nic.“ 10) Dovolujíce pavlače stavěti do ulic, konšelé vymiňovali sobě také to, aby „s pavlače, nade dveřmi a jinde z domu svrchního vystupující, nic nebylo dolů lito“.11) Pavláčky na dřevěných sloupech, do ulice číhajících, zachovaly se dlouho v století 16. Ještě r. 1583 chce Štěpán Lidera „poraziti pavlač při domě otce svého; přišed před dům, podtrhl jeden sloup a druhého nemohl podtrhnouti“. 12) Vzácnou zvláštnosť stavitelskou na svém domě malostranském v Praze měla touže dobou paní Estera Mitrovská z Lažan. Ta paní měla pavlač — na provazcích. Žaluje o tom tesař Urban: „Požádala mne, abych opravil tu pavlač; když jsem za práci padesát rýnských žádal, tehdy se jí mnoho zdálo; potom toho tak nechala kterážto pavlač jen na provazcích zavěšena byla, až potom sama od sebe upadla.“ 13) Na vnitřní části domu měšťanského, ve dvoře, bývaly pavlače při pokojích dříve, nežli se dostaly na čelo domu. Kamenné pavlače mívaly ozdobná kamenná vroubení slohová nebo také mříže o železném řemeslném kování. 14) Nejstarší mříže renesanční jsou plošny; teprve v mladší době, obzvláště pak v baroku, vytáčely se rozličné části mřížové z plochy ven. Nejedna z mřeží, po domech dosavad chovaných, vyniká vkusem a fantasií svého tvůrce. Architektonické vzory jsou na nich patrny dosti často. Ale co tu bohatstva, forem od přímočárného ozdobení až k čarám plynulým, elliptickým, kruhovým a jiným všelijakým točinám! A když zámečníkovi nestačily čáry geometrické, ani rovné, ani křivé, vzal na pomoc botaniku a vykouzlil ze železa listy a květy; pozdější dobou i figurálních výtvorů se odvažoval se zdarem. |
|
<urn:uuid:f0295180-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | prehistorie upozorňujeme na kritický článek v časopisu „Věda a život“, roč. XII, 1946, č. 2 od Zdeňka Kalisty, v němž podrobuje rozboru práce archeologů Emanuela Šimka a Václava Davídka. Oba jsou názoru, že Vyšehrad nebyl nejstarším sidlištěm Přemyslovců, kde vznikl český stát. Z nich první doporučuje hledat toto sidliště v Libušíně, druhý v Budči. Sazba pro elektrické dráhy královského hlavního města Prahy. Za jízdu jedné osoby do vzdálenosti 3 pásem se platí 14 haléřů, do 10 pásem 22 haléřů, přes 10 pásem 30 haléřů. Dítky do 10 let a dělníci do 7. hodiny ranní platí jednotnou sazbu 6 haléřů. Předplatní lístek na všechny trati stojí ročně 150 K, lístek měsíční pro studenty 10 K a pro školní mládež 7 K. (V Praze v lednu 1915: Plán tratí i se sazbami je k nahlédnutí v redakci Věstníku hlav. města Prahy.) |
|
<urn:uuid:f0295181-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | zvláště blaze na něj tady působilo ticho po hřmotu, jejž poslouchat mu bylo v bytě, v rodišti jež nalezli mu známí. Nejvíc zabývá se nyní vzpomínkami, vždycky vyvolá pak bol v něm nezmenšený pohled na urnu, v níž popel věrné ženy s sebou přestěhoval. Místo ní má nyní nevlídnou a stářím sešlou hospodyni, jejíž tiché vzdechy slýchá každou chvíli, sotva způsobilé, by ho potěšily. Za to království však půl by nevzal ani, že se splnilo mu dávné jeho přání: jeden pokoj má, jenž v pravém smyslu slova knihami je nabit; mnohý poklad chová tady Svatoš, tu jsou jeho přítelkyně nejmilejší, u nich po zlé kocovině, kterou života kvas někdy způsobí mu, vystřízliví jako z krčemného dýmu, v jeho náruč vždycky vrhají se rády, pomluv neznají ni podvodu a zrady. |
|
<urn:uuid:f0295182-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | a nový den bez něho, s ním jde přec nad naší domovinou |
|
<urn:uuid:f0295184-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Karlovy Vary a jihočeští lázenští hosté. Letošní volby obecní v Karlových Vapřípadech neselhává hrdost německá, ale rech byly nesporně solí do otevřené, rozselhává hrdost naše. Tam se studem sami jizvené rány na bolavém našem těle násnášíme jak na naší historické půdě jsme v rodnostním. Nedocílili jsme ve čtrnáctém prach šlapání. Nechceme nespravedlivě zísroce trvání našeho státu ani o jeden mankávati, nechceme znásilňovati tamnější useddát více. My musíme míti tolik odvahy a liky systémem rakouským, ale můžeme a viděti a říci kde chyba jest, kam nutno musíme chtíti, aby naši lidé tam v Čechách zasaditi operační nůž, kde nutno zakročiti. dobrými a stejně hrdými Čechy jako dovedou V prvé řadě jíti do svého vlastního svědomí býti v Praze zůstali a respektu si získali. a říci: naše vína, vina nás všech, naší pře- Uvnitř karlovarské bašty jsme v nejslabmírné snášenlivosti naší rozmařilé naděje, ší národní situací, tlačeni a vytlačováni že se v našem státě usídlení Němci umouněmeckým živlem bezohledně a k tomu dří a že nebudou bagatelisovati státní čespasivně hledíme po celých čtrnáct let. Za kou většinu. Povolili jsme Němcům a ještě tu dobu jsme neprohlédli, za tu dobu jsme si více sobě. Vniknete-li do tamnějšího života neuvědomili, že český člověk se má shledati pochopíte že vlivem celého našeho státního opět s českým živlem a uplatniti konečně řízení a také proto, že němečtí ministři seto, po čem toužíme, abychom my Češi na dí v naší vládě, vlivem tedy politiky nenaší zemi mohli volně vydechnouti. Mnoho dostane se česká karlovarská menšina vůbec naších dobrých českých lidí z našeho jihu do dále, nepůjde nikdy ku předu nepomůže-li si Karlových Varů jezdí za svým zdravím. český, národně uvědomělý živel sám. Pomyš- Snažili jste se alespoň Vy jichž půda zrodila lete přímo na urážející vlivy prozrazované Husa, Žižku, Chelčického, Tómu ze Štítnépangermánskou pýchou, která drží svou ho a Pešinu z Čechorodu, Boleslava Jablonněmeckou, Rakouskem zhýčkanou državu ského, abyste hledali v Karlových Varech jako virgo intaktu, neboť i za těžké hmotné své? Náš dopisovatel objížděje na začátku oběti nedají přejíti nemovitostem přímo ve letošní sezony některé naše světové lázně Varech do rukou českých. Na pohled o nezapomněl se zeptati, kde že by nalezl ve maličkostech, že obchodníci beroucí naše Varech český dobrý živel, kde že by bez náčeské peníze nesnaží se, a dávají Vám to rodního útisku mohl ve Varech několik směle na jevo, s Vámi promluviti za naše dnů pobýti. Kancelář cestovni dala dosti dobré peníze česky, zmíniti se rovněž muadres a prý všechny dobré. A které jsou síme, poněvadž tam v těch sta a tisíce české? No tam se prý všade česky domlu- |
|
<urn:uuid:f0295185-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nahoře — věž větrů, agora, stoa Attalova, Nekropolis — ale jistě nejdéle bude obcházeti překrásný chrám Theseion, který zde stojí — celý, což jest největším jeho půvabem, nebo Parthenon je mnohem větší a mohutnější, chrám Niké daleko krásnější a skvostnější, ale zde vidíme chrám řecký ještě tak, jak býval před sty a tisíci lety. Stojí osamělý na konci široké, prázdné plošiny, na níž za večerního chladu kafenion, či snad hned jich několik ... Bílé mramorové sloupy, jako všecko, co vyšlo z pentelického kamene, i tady sežloutly a sezlatověly časem. Nikde jinde nemají omšené trosky této půvabné, ba poetické barvy jako zde Jsou nejkrásnější od Filopappova velkého pomníku z vrchu Museia, odkudž viděti celý jižní sráz Akropole s oběma divadly, pak v pravo Olympieion, napřed Theseion a posléze v levo rozsáhlé rozvaliny, ovšem už velmi chatrné a jen v základech — a mezi nimi jednu věc, kterou prohlížel jsem s nesmírnou úctou . . . Je to vězení, ve kterém strávil Sokrates třicet dní před svou popravou, kde promluvil svoje poslední řeči o zákonech a kde vykládal, co to jest býti pravým občanem. Přišly mi na mysl Platonovy proslulé dialogy Kriton a Apologie, na něž kdysi jsem se tak pilně připravoval, ale teprv mnohem později porozuměl jsem veliké hloubce slov těch filosofů, Sokrata i velikého jeho žáka. Vězení je vytesáno ve skále, skládajíc se tuším |
|
<urn:uuid:f0295186-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | a co velké pruhy viditelny. K tomu připojuji, že modrý, spuchlý jazyk vyplňoval dutinu ústní a laryngoskopickým vyšetřením značný oedem epiglottis a řas aryepiglottických zjištěn byl. Z anatomického nálezu vyjímám toto: Horní dutá žíla až po své ústí v předsíň na 4 cm. daleko neprůchodná, any stěny jeji srostlým vakem výdutovým pevně stlačeny jsou; podobně jest uzavřena na jiném vyšším místě, kde ostatně jemné vazivo přední i zadní stěnu spojuje. Ústící pravá anonyma jest velmi rozšířena, obzvlášť ale vnitřní hrdelnice, za to jest ale levá anonyma vazivem podobně uzavřena jako horní dutá žíla. Patrně tedy tlak dlouho trval, než ku srostění vnitřních stěn duté žíly došlo. Srůstání to může ale postoupiti ještě ku vyššímu stupni, jak to SCHROETTEREM 20) citovaný případ dokazuje. Dutá žila byla vzrůstem výduti až ku styku její stěn úplně stlačena a tyto právě pod ústím vena azygos v délce 3 cm. dosti pevnou vláknitou tkaní srostlá. Podobně byla i vena anonyma sin. na místě, kde za rukovětí kosti hrudní přes střední čáru sahá, úplně uzavřena. Z připojeného chorobopisu lze sobě vyčísti, že thrombosa několik týchdnů trvala, jak vzezření nemocného, oedemy horních končetin, obličeje hrudi, ektasie žil krčních, spánkových, končetinových, mohutné pleteni žil v. thyreoidea infer. mammaria dextra, thoracica a epigastrica superior svědčovaly. V jiném případě, který před 2 lety na mé klinice pozorován byl, thrombosa horní duté a levé nejmenované žíly a levé jugularis interna byla svěžího původu a nedošlo mimo cyanosu ektasií kožních a hrudních žil a vzrůstající |
|
<urn:uuid:f0295187-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | výpočtu šťastný a stálý život ve směru, jaký jsem si oblíbil. Mohl jsem se dát cestou nejvýnosnější. A místo, abych si hleděl písařské otročiny, mohl jsem se zúplna věnovat spisování, které rozmachem, jakým jsem se rozepsal, a jakým byl bych vydržel dále psát, bylo by mně zabezpečilo život zámožný, ba přepychový, jen kdybych býval chopil se spisovatelských spádů krom pečlivého psaní dobrých knih. Ale cítil jsem, že psát pro chléb bylo by brzo udusilo mého ducha a umořilo mé nadání, které nebylo tak v péře jako spíše v mém srdci, obdařeno jen povznešeným a hrdým způsobem myšlení, který jedině dodával jemu potravy. Nic jadrného, nic velikého nemůže vyjít z péra docela výdělkového. Nezbytnost, snad i dychtivost byla by mne přiměla pracovat rychleji, ale ne tak dobře. Kdyby potřeba úspěchu nebyla mne vehnala do pletich, byla by mne přiměla psát věci ne tak užitečné a pravdivé jako spíše zálibné pro dav. A místo vybraného spisovatele, jakým jsem mohl být, byl bych se stal pouhým čmáralem papíru. Ne, ne! Vždycky jsem cítil, že spisovatelství může být vybrané a ctihodné, jen když není zaměstnáním. Jest příliš nesnadno myslit vznešeně, když myslí se pouze pro živobytí. Aby kdo mohl vyslovit, odvážil se vyslovit veliké pravdy, nesmí záviset na úspěchu. |
|
<urn:uuid:f0295188-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pátého dne byla neděle. Drahozal měl z ní takový strach, že mu přišla náramně vhod pozvánka na posvícení k nějakému strýci ve vzdálenější vesnici. Tam se dobře poměl, i vytancoval se dokonce a vrátil se až v pondělí o pěkné hodince. Když slezl s bryčky i s výsluhou a vstoupil do krámu, přivítala ho sestra náramnou novinou: „Víš, kdo se dnes ženil? ??? „Kypta! Vzal si Mínu Kafuňkovou.“ „Kdo?“ „Kypta! Včera měl všechny tři ohlášky najednou. Prý už byl spěch na veselku. Šli do kostela časně ráno, a jenom nejbližší příbuzenstvo bylo pozváno.“ S Drahozalem se točil krám, že nevěděl, kam |
|
<urn:uuid:f0295189-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | poučení pacienta, souhlas dalších osob a teorie o příčinách a následcích. |
|
<urn:uuid:f029518a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | *)X w řectem gazyku lowo a netomos Nowe dit, děliti. Wlatin= ſkém gaznku ſlowe atam, corpusculum (čti korpuſkulum), což telik co těličko znamená, an corpus těto geft. Gorporal (kaprál) u wogſka geſt těleſný biřic. Podobného půw du geſt i anatomie pi= twa) teriž rozdělowáni, pitewnj řezáni čáſti těla lidſkého ato. **) Ede, bihe, lude; post mortem uulla voluptas. Podobné ſaby fau: Pjme ho, až do rána bjtého atd. polts eng zom, baučrt nima mer long, a tiſjce giných. |
|
<urn:uuid:f029518b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Sedmdesáté narozeniny oslavil na přelomu jara a léta (6. června) tohoto roku doyen české sociologie Pavel Machonin (srv. Sociologický časopis 33: 243). Sociologický ústav AV ČR uspořádal při této příležitosti 5. června kolokvium na téma Výzkum Československá společnost po třiceti letech (K osudům prvního českého moderního výzkumu sociální struktury české společnosti a inspiracím, které přinesl). Z přednesených příspěvků jsme v druhém čísle Sociologického časopisu už otiskli vzpomínku a zamyšlení Miloslava Petruska. Tentokrát dáváme slovo samotnému oslavenci. Jeho zamyšlení, přednesené na kolokviu, bylo pro náš časopis mírně rozšířeno a upraveno. Má charakter osobního teoreticko-metodologického vyznání, a zároveň je důležitým dokumentem nejen k situaci české sociologie v šedesátých letech, ale vlastně i k situaci dnešní. |
|
<urn:uuid:f029518c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | XLIII. zasedání 35. schůze 5. října 1907. Předsedá kard. dr. Kopp a předčítá při zahájení přípis zemských úředníků, v němž děkují za úpravu platů. Přísedící dr. Rochovanský odpovídá na dotaz posl. Josephyho stran nového stavebního řádu, že dožádána byla četná dobrozdání, která přivozují častější změnu již hotového návrhu. Konečná revise pro jiné neodkladné práce odročila se až po sněmovním zasedání, kde referent s příslušnými odborníky text předlohy ustanoví, která pak zašle se veřejnosti, obcím, úřadům atd., aby se o předloze vyslovily a případná přání sdělily, by se tak předešlo pozdějším rekriminacím. Posl. dr. Michejda táže se výboru pro právní záležitosti, co je se změnou zákona honebního, k čemuž z Těšínska došly tak četné petice, v nichž žádá se, aby zajíce směl každý jako každou škodlivou zvěř, |
|
<urn:uuid:f029518d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Již byl by rád odvolal svůj výrok o tanci, ale kdyby i to byl učinil, scházela mu odvaha přistoupiti k Růžence a požádat ji za tanec. Konečně donutila ho k tomu sama náhoda. K Růžence blížil se náhle venkovský jeden mladík, a zrak neklamně dokazoval, že ji chce vzíti do kola. To popohnalo Světlého. Mžikem probudila se v něm prudká žárlivost, nebyl by mohl tu krásnou dívku viděti v náručí nejemného chasníka. Ještě jiná okolnost jej však pudila. Snad byla by cizí slečna žádost chasníka odmítla, a to bylo by jí spůsobilo jisté nepříjemnosti; vědělť Světlý, že to velká urážka pro selského synka, dostane-li košem od děvčete, které přijde k muzice, třeba i tančit nechtělo. Dívka, jež o posvícení navštíví „muziku“, tančit musí, to Světlý znal, proto se brzy rozhodnul. Rychle povstal a dříve než sok se mohl přiblížiti, byl u Růženky a pouze němou poklonou tlumočil svou žádost, mluviti nemohl. I Růženka seznala brzy situaci, spatřila i synka i učitele. Švarný tento mladík lépe se jí líbil, a jako by tušila, že nesmí zamítnouti žádost jeho, povstala a podala mu rámě. Pan Chocholka ničeho nespozoroval. Zvučný kvapík otřásal právě stěnami světnice, a v divoký rej pestře oděných děvčat a chlapců vmísil se Světlý se svou sladkou kořistí. První jeho kroky byly nejisté, skoro bál se padnouti, ale brzy nabyly nohy jeho pevnosti, a v rychlém kvapu měřil délku nevelkého sálu. Takové zábavy Růženka posud nepoznala. Navštívila sice ve městě asi dvakráte v průvodu panny Barunky věneček, avšak jaký to byl rozdíl! Ve městě sedělo kolem do kola plno maminek dávajících na každý krok svých dcer |
|
<urn:uuid:f029518e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Medicinská sláva Berlína stoupala rapidně v posledních 15 letech, zastínila nadobro Vídeň, kdysi tak velikou váhu v medicinském světě mající, zatlačuje stále do pozadí i Paříž, tuto klassickou půdu nauk lékařských. Zjev tento budí v nás jistě různé myšlénky a přirozeno jest, že snažíme se pátrati po příčinách jeho. Že by snad Němci chováním svým dovedli vycházeti tak vstříc a vábiti jím k sobě tisíce lékařských poutníků, nevěří jistě nikdo, kdo měl příležitost nějaký čas s nimi se stýkati. Také s tou vytrubovanou do světa zdatností a nejvyšší dokona lostí není to zrovna tak do slova pravdivé. Co tedy jest toho příčinou? Myslím, že nejsem tak dalek pravdy, tvrdím-li, že příčin jest několik a že velice přispělo k věhlasu berlínské university vynikající politické a hospodářské postavení Německa. Pokusím se rozvésti věc šíře. Snahou vlády pruské bylo a jest učiniti Berlín střediskem skutečně nejlepších sil ve všech oborech mediciny; kdykoli uprázdní se nějaká stolice, uvažuje bedlivě o nástupci a tu při obsazování prvou úlohu hraje vědecká zdatnost a jméno. Neobmezuje se jen na zeměpisné hranice Německa, |
|
<urn:uuid:f029518f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | na živě udržována: brzo netoliko že nebude v ctnosti růsti, ale i to dobré, co se v ní nalézá, bude se menšiti a vyhyne posléz zcela. Sv. Ambr. — Žádné dřevo nemůž tak roznítiti plamen lásky boží, jako dřevo kříže. Sv. Ignác z Loj. — Oheň čas od času potřesený, plane tím jasněji a mocněji: podobně oheň horlivosti duchovní, jestli že trápení a protivenství jím otřásají. Weninger. — Tělo bez pohnutí a duše bez trápení hyne. Lohn. — V kříži jest spasení, život, ochrana proti nepřátelům, naplnění sladkosti nebeské, síla mysli, radost ducha, nejvyšší vrchol ctnosti, dokonání svatosti. Neníť spasení duše, ani naděje života věčného jedině v kříži. Protož vezmi kříž svůj, křesťane milý, následuj Ježíše a vejdeš do života věčného. Bl. Tom. Kemp. Přísloví. Každý má svůj kříž.— Koho Bůh miluje, toho kárá. — Co Bůh poslal, to ti buď měkkounko. — Kdo kříž trpělivě nese, snadno unese. — Vše se děje po vůli boží. — Bůh dopouští, ale neopouští. — Komu Pán Bůh pomáhá, jistě všeho přemáhá. |
|
<urn:uuid:f0295190-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | dělnictva a českých listů správu pivovarskou a dotazovali se jí, jakým způsobem táž vůči zápisu dětí pivovarského dělnictva se zachová, jelikož členové komitétu prý se dověděli, že správa pivovaru německé škole straní. K dotazu tomu zástupce pivovaru výslovně prohlásil, že pivovar v záležitosti tyto zásadně se nemíchá, nýbrž naopak každému ze svých dělníků volno nechává, aby děti své buď do české nebo německé školy zapsati dali a že správa nestraní ani věci německé, ani české, nýbrž, majíc jak mezi Němci, tak i mezi Čechy odběratele, naprosto nestranně si počíná. Zmínění členové komitétu na to prohlásili, že s touto odpovědí úplně jsou spokojeni, vzdali správě pivovaru za nestranné počínání si její díky a po té se vzdálili. — Vůči opravě, jejíž uveřejnění si pivovar vynucuje článkem 19. t. z., konstatujeme, že naše zpráva o zasažení starobrněnského pivovaru do surových agitací proti českým školám a českým dětem odpovídala pravdě a že nepravdou je, co tvrdí správa pivovaru ve výše sdělené opravě. Rozkaz, aby dělníci pivovaru své děti zapsati dali jen do německých škol, byl skutečně vydán, což po dlouhých okolcích doznal sám zástupce pivovaru vůči pp. Šlesingrovi a Blažkovi, kteří v té věci zakročili. Zástupce pivovaru sice slíbil, že rozkaz bude odvolán, ale podle našich bezpečných informací se slibu nedostálo. Ostatně, marno je starobrněnský pivovar omlouvati, hájiti proti výtkám z národnostních agitací. V čele závodu stojí Pavel Hayek, německý zem. poslanec, člen městské rady brněnské, muž jenž patří ke klice na zdejší radnici, která surové útoky proti českým školám a české školní mládeži podniká. Z radnice, kde pan Hayek je jednou z rozhodujících osobností, vyšlo vyzvání k brněnským průmyslovým závodům, aby nátlakem na dělnictvo postaraly se o naplnění německých škol českými dětmi. Není nejmenší pochybnosti, že pan Hayek v pivovaře „neopřel“ se tomu, co s jeho vědomím a souhlasem radnice podnikla. Jak p. Hayek „přeje“ našim kulturním snahám, zjevno je i z toho, že si svým časem proti zřízení české university v Brně zuřivě zaprotestoval. |
|
<urn:uuid:f0295191-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | uzavíral z toho, že by as odpověď její nyní jinak zněla, kdyby mladý ten muž nabídku svou ji obnovil, než jak zněla před několika měsíci v Paříži. Co se lorda Ceshama samotného týče, zdálo se, jako by se kolísal mezi dvojím; nevěděl dobře, máli se staré své lásce kořit,aneb novou hvězdu nabídkou svou oblažiti. Miloval slečnu Durando vu s takou náruživostí, že již z této okolnosti bylo možno s celou téměř jistotou uzavírati, že prudce tento vyšlehlý plamen dlouhého trvání míti nebude. Navrátiv se z cest, ku kterýmž ho přimělo odmítnutí Mignonetino, přišel do Alstonu a nezůstal slepým vůči okouzlujícímu zjevu lady Evy; nechybělo mnoho a byl právě tak ohnivým zbožňovatelem této, jake byl o několik měsíců dříve zbožňovatelem Mignonetty. Nešťastnou náhodou přišla právě, když počínal Leonard doufat, že jest již tak dalece bratrovec jeho z lásky k Mignonettě vyho jen, ona sama do Alstonu a Alex podlehl opět starému kouzlu, aniž by byla Mignonetta učinila nejmenšího pokusu, přilákati ho v sítě své. Leonard sám vypadal bledě, jako by ustavičně bojoval sám s sebou. Aby ušel jaksi kouzlu, který působilo naň zjev Mignonetty, věnoval se více, než jak by byl jindy činil, lady Bloomsbury. Největší však změna stala se s panem Malcolmem, neoblomným tímto vážným mužem, jenž po vždy zdál se být vřelejšímu něja kému pohnutí nepřístupen. V celé jeho bytosti jevila se jakási rozčilenost, která zdála se mu být cizou;vtip jeho jakoby byl zanikl beze stopy a každého svobodného okamžiku věnoval Mignonettě. Vůči jemnocitu jejímu, choval se k ní tak něžně, že ani vyvolený miláček jeho, lady Eva, nebyla s to podobného něco v něm vzbuditi, ano k vůli Mignonettě vyhledával i přátelství otce jejího, malého onoho Franouze,jenž jinak zcela nebyl dle jeho vkusu. Mladá ta dívka zdála se právě býti tak příjemně dojata účastenstvím, jakéž pro ni sir Malcolm jevil. Mluvila s ním svobodněji než s kterýmkoli jiným z hostů, chodila s ním na procházku a když nabídl se ji on, že ji vycvičí v jízdě na koni, ihned se toho uchopila. Ovšem že přátelský tento poměr nezůstal od druhých nepovšimnut a lady Eva častěji podotkla, že jest na ni žárlivou. Lady Bloomsbury často poukázala na to, že hledí Malcolma k sobě připoutati a tázala se žertem, jak by se mu tak mladá tetička líbila, však v obličeji jeho jevila se ihned taková nevůle, že ihned seznala, že učinila otázkou tou hloupost. |
|
<urn:uuid:f0295193-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Připomenuvše nešťastné utonutí nejprvnějšího muže mladé církve evangelické španělské, slíbili jsme sděliti provolání jeho k národu španělskému za vlády krále Amadea. Mimo nadání vyvinuly se i naše poměry takou mírou, že slovo toto nadšeného Španěla s podložením českých dějin velmi dobře k českému národu dá se obrátiti. K vůli dokonalejšímu porozumění třeba nám připomenouti si okolnosti za kterých slovo to se proneslo. Španělsko prohlásilo svobodu náboženskou, událost to ve Španělsku neslýchaná, a proto odpor kněžstva byl nesmírný. Amadeus povolán jsa k trůnu, hleděl odpor tento přemoci opomíjením a vypuštěním ze zákonodárství církve evangelické; ano ve své řeči prohlásil, že základ politiky španělské musí býti opět obnovení všech poměrů bývalých k papeži. Tím chtěl karlistům přivrženců ubrati, nepomýšleje, že svobodu španělskou přitáhl na pokraj propasti zkázy. V této době promluvil Carrasco, aby ukázal národu španělskému, co znamená: „obnovení bývalých poměrů k papeži,“ a „souhlas se svatou stolicí.“ Svoboda byla obřezána, hlas veřejný utlumen, a dítě španělské revoluce na rukou a nohou svázáno, mělo vydáno býti nepříteli. Carrasco ukázal co Řím jest, co pro Španělsko učinil, jak osudné bylo vůdcovství jeho v světě, jak prázdné jest dvoření se jemu těch, kdož hledají jeho milosti, a jak prosti všeho náboženství jsou všickni, kdož se chlubí věrností svou církvi. Řečené provolání zní: „Španělskému národu! Uplynula bez mála čtyři léta, co dovoleno jest evang. křesťanům veřejně pravdu náboženství svého vyznávati, a každý mohl od té doby o jich obcování a účeli se přesvědčiti. Beze vší okázalosti, bez obtíži úřadům, bez pronásledování jinověrců, evangelíci španělští rozšiřovali učení své s kazatelny i tiskem povždy tak důstojně, jak se sluší na učedlníky toho Ukřižovaného. Žel, chování řím. katolíků |
|
<urn:uuid:f0295194-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | (která hned chytne barvu), ditě (chápavé). chytnút: Chytla s chuťú na sýr = dala se s chutí do něho. To (ta látka) nechytne barvy. Oblúk vinný se chytne = ujme (dok. 146). Viz chycený. chytro, honem: Chytro pod (horň.) Je to na chytro urobené (Df.) chytrosť: Chopit sa chytrosti = vymysliti si vytáčku, výmluvu (Df.). chytrovać, mudrovati, vymýšleti (Lor.). chytrý: Ty si chytrý enom to udělat = ty to neuděláš (Zl.). Ty si chytrý, ale tak neco dobrého zesť (val.). Je to chytré = nedobré, nepěkné: jídlo, šat (Zl.). |
|
<urn:uuid:f0295195-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Obr. 66 Dolní Věstonice / okr. Břeclav/. Nálezy z rozrušeného objektu kultury s moravskou malovanou keramikou u naftové věže. - Funde aus einem gestörten Objekt der Kultur mit mährischer bemalter Keramik. |
|
<urn:uuid:f0295196-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | „Co myslíte, že přimělo vašeho manžela k činu tomu? „Mám za to, že to následek pití; neboť on vše co vydělal probil ve „whisce a podobných nápojích.“ Soudce k obžalovanému: Nu, a jestli pak jste se té vody řeky naši napil? Okusil jste ji přec? „Nikoliv, byl jsem tak nacucnutý, že nevěděl jsem ani co dělám! „A což paní Hlavatá, nechtěla byste si vzít manžela svého domů? „Třebas!“ „A jestli se vám ještě jednou opije přijďte si jenom pro „warrant a pak uvidíme jak s ním naložit!“ „A jestli mně nebude dělat dobrotu tak ho jednoduše pošlu do „Soldiers Home“, kde již jednou jako starý veterán z válek meškal!“ Hlavatý postoupil k soudci a prohlásil, že půjde asi do Soldiers Home, to že asi bude to nejlepší. Žena jeho jsouc na to upozorněna pak soudcem, by v případě tom, že by se jí opět opil, přišla si k němu pro „warrant, praví: „Myslím, že ho jen přeci pošlu do toho ,Soldiers Home, tak nám aspoň oběma bude pomoženo!“ |
|
<urn:uuid:f0295197-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | V minulém čísle komunistické „Jiskry rozepisuje se pisatel o hospodářství v městské cihelně a nazývá to „hospodářství tureckým.“ Komunističtí dělníci v městské cihelně jistě se nad podobným hodnocením své práce zamyslí, když jejich výkon podle slov pisatele „Jiskry,, je práci „tureckou.“ V cihelně prý zmrzly cihly a tím prý podnik utrpěl škodu. Nebudeme debatovati se starostlivým pisatelem „Jiskry“, dle jehož názoru měla cihelna s provozem započíti o dva měsíce později a tím dělnictvo dle receptu komunistů mohlo jíti na pastvu. Poslední mrazy způsobily škody téměř ve všech cihelnách a je též možné, že hodně účinkovaly na mozek komunistického pisatele, které snad byl také vyvezen „za zásobník do jámy.“ Tedy pan pisatel se zmrzlým mozkem měl by aspoň tolik věděti, že v cihelně pracuje většina dělníků, kteří jsou příslušníky komunistické strany a proto na místo nějakého vyhrožování, měl by se těchto v prvé řadě optati na vady a nedostatky v podniku a tyto prostřednictvím svého zástupce v městské radě, vynasnažiti se odstraňovati. Vyhrožovat, „posvítíme si“ je sice komunistické, ale není dělnictvu nikterak ku prospěchu! Anebo je to již náběh k požadavku zástupce komunistů a člena městské rady p. Švandy, aby se cihelna pronajala? Pak tomu rozumíne! O požadavcích cihelenského dělnictva jak píše „Jiskra“ bylo jednáno v městské radě, za přítomnosti zástupců odbor. organisovaného členstva. Pisatel „Jiskry“ podává zprávu tak, jako kdyby zástupce komunistického dělnictva tomuto jednání přítomen byl sám a proto musíme dle pravdy konstatovati, že za komunistické dělnictvo tajemník přítomen vůbec nebyl a dostavil se až po skončeném jednání. Jarmareční vykřikování „všechno dělnictvo do M. V. S.“ vyhlíží hodně pytlácky. Můžeme říci jen jedno: komunisté pro dělnictvo nikdy nic neudělali a také neudělají. Církev československá konala v Mor. Budějovicích dne 13. května t. r. bohoslužby, při kterých byl sňatek br. Ferd. Falbera se ses. Marii Čírtkovou, dcerou listonoše z Mor. Budějovic a oslava svátku matek. Ačkoliv bohoslužby tyto byly ohlášeny na 2. hod. odp. byla zasedací síň naplněna již o půl 2. hod. Účast na bohoslužbách bývá na sklerikalisované Budějovice vždy značná, tentokráte se však sešel takový počet příslušníku, přátel a zvědavců, že bratří, členové Jednoty mládeže CČS. a pěveckého sdružení „Slavoj“, kteří přesně před 2. hod. přijeli z Třebíče autobusem v čele s br. farářem Valíkem, dirigentem sboru a vaharníkem br. Závodským — ztěží se protlačili do předu místnosti, kde bylo umístěno harmonium. Během bohoslužeb, zejména po příchodu svatebčanů se bohoslužebná místnost tak naplnila, že by mezi přítomnými bylo ani jablko nepropadlo a mnozí byli nuceni státi venku na chodbě. Před promluvou br. faráře — ve které tento správně vystihl krásný úděl matky, jakož i její těžké povinnosti spojené s výchovou dětí a všem přítomným ať mladým tak starým kladl důrazně na srdce, by nikdy nezapoměli svých drahých |
|
<urn:uuid:f0295199-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Moravou, pruským Slezskem, Haličí a Slovenskem a Jablunkov v Těšínsku je jako přirozená nedobytná tvrz, jejíž hradby jsou vysoké hory. Mluva Jablunčanů je polská, ale odívají se po Uhersku. Kroj ten vysvětlují původem svým od Jazygů, p* |
|
<urn:uuid:f029519b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Cholera — se šíří. Zvláště v Turecku. Proto v severní Albanii obklíčena byla Mitrovice zdravotním kordonem. V Ipeku zemřelo od soboty do neděle za 24 hodin 8 osob a onemocnělo 24. Mezi vojskem událo se 18 onemocnění a 6 úmrtí na choleru. V Soluni a Skoplji učiněna byla všechna opatření proti zavlečení cholery. Od vyskytnutí se cholery v Peči onemocnělo v městě a okolí na ni 120 osob, z nichž 60 zemřelo. Na vojsko připadá z toho 84 případů onemocnění a 40 případů umrtí. V Cařihradě zemřelo 1. srpna na choleru 10 lidi. I Vídeň — a s ní pak už i Brno je v nebezpečí. Dosud však na Moravě cholery nenalezeno. Znojemský případ prozkoumán v Brně a cholera bohudík nekonstatována. Zednáři ve Francii nedotknutelní. Vydavatel pařížského deníku Gaulois zaslal na ministerstvo pošt a telegrafů ostrý protest proti tomu, že v depeši kterou generál v. v. Cherfils z Nancy listu zaslal a která obsahovala článek proti svobodným zednářům o 1800 slovech, vynecháno bylo na 1000 slov a sice právě v místech, která čelila proti zednářstvu. Vydavatel Gauloisu Meyer žádá vyšetřování, aby onen telegrafní úředník, který se v zájmu zednářů tohoto protizákonného práva dopustil, vypátrán byl a potrestán. |
|
<urn:uuid:f029519c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Předsedkyně AV ČR doc. Helena Ilnerová předala dne 14. 10. 2002 čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách prof. JEANU MAWHINOVI z Université Catholique de Louvain. Profesor Jean Mawhin je světově uznávanou vědeckou osobností v několika oborech matematické analýzy, zejména v teorii nelineární funkcionální analýzy, v teorii diferenciálních rovnic a v teorii integrálu. Je autorem, resp. spoluautorem, čtrnácti monografií a asi sta článků publikovaných ve sbornících konferencí, přičemž se většinou jedná o rozsáhlé a významné práce monografického charakteru. Byl jedním z prvních matematiků světového významu, který rozeznal význam názorné součtové definice obecného integrálu. Prof. Jean Mawhin spolupracoval v sedmdesátých letech minulého století s českým matematikem Svatoplukem Fučíkem. Mnohokrát přednášel na významných vědeckých konferencích v ČR a jeho přednášky vždy patřily k jejich hlavním vrcholům. Mawhinovy práce často citují a využívají čeští specialisté. |
|
<urn:uuid:f029519d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | §. 3. Mýtění lesů. Jest povinností úřadův, bdíti nad tím, by bez zvláštního dovolení žádná půda lesní pěstování dříví odňata nebyla, a ohledně takovéhoto dovolení jest nad tím pevnou ruku držeti, by toliko při nastoupení v §. 2. zák. les. naznačených podmínek se udělovalo. Kdyby se nalezla půda lesní, kteráž by bez povolení pěstování dříví byla odcizena, budiž ve smyslu potažného odstavce (§.) zák. les. úřadní vyšetřování bez průtahu zavedeno a při tom kromě konstatování sběhu věci i zvláště zjištěno, zdali snad potomní svolení k vymýtění lesa z veřejných ohledů dáno býti může čili nic, a v tomto případě, jakým spůsobem opětné zalešení vykácené lesní plochy nastoupiti má. Podle toho, jak se věc byla vyšetřila, má polit. okresní úřad na vinníky nedovoleného mýtění lesa uvaliti trestní nález a zároveň ohledně případného znovuzalesení opatření učiniti. |
|
<urn:uuid:f029519e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Národnostní politika v osvětě Dne 30. července vyzval ministr informací a osvěty Václav Kopecký osvětové pracovníky v pátém bodu kulturního a osvětového plánu na rok 1951, aby se věnovali všem našim národnostním menšinám. A už o den později, na první schůzi krajské osvětové komise v Prešové pojednali východoslovenští osvětáři o hlavních úkolech své práce. V jejich usnesení se hlavně zdůrazňuje boj proti buržoasnímu nacionalismu a zvýšená pozornost severním okresům Prešovského kraje, kde žije velmi mnoho Ukrajinců. Zvláštní péče bude věnována na východním Slovensku cikánům, občanům našeho státu, kteří v době kapitalismu u nás byli psanci. Dnes jsou to u nás svobodní lidé a mnozí cikáni, jako Gejza Lakatoš z Poldiny hutě v Chomutově, jsou i vynikajícími úderníky hutě v Chomutově, jsou i vynikajícími úderníky. ve kterých se všichni naučí čist, psát a počitat a získají i další potřebné znalosti. Osvětoví pracovnici se rovněž zavázali, že se postarají u MNV, aby cikánům bylo zajištěno řádné ubytování a plná starost a podpora všech sociálních a zdravotních instituci. es |
|
<urn:uuid:f029519f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | *) Byl-li přečin spáchán vědomě čili nic, posuzuje ovšem soudce dle volného uvážení. Prokázáno to bude zejména, když obviněný již dříve majitelem známky byl napomenut nebo bez úspěchu žalován a známku přes to dále užíval atd. **) Nemusí jí ani sám užívati: tedy také litograf, který vědomě hotoví známku pro konkurenta. |
|
<urn:uuid:f02951a0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | mají, aby je na pomoc poslali i tolikéž gildpferdy své aby, co nejdříveji bejti může, zmustrovali. Páni stavové Horních Rakous tolikéž psali, které toto v sobě obsahovalo: že jsou nahoře dotčení Pasovští do země jejich] vtrhli a tam všelijakou svou vůli provozují; a protož páni na Vás dle confoederatí své starých i tolikéž nových smluv žádají a prosí, aby jim ku pomoci přispěli, že ačkoli nětco lidu verbovanýho mají a svůj lid sedlský že jsou taky zmustrovali, ale že uznávají, že by to nic nepostačilo. Protož vždy žádají pánův stavův o pomoc. Dolení Rakušané tolikéž psali, že budouce Horní Rakušané jakožto jeden oud jeji[ch] a společníci, že jim nápomáhati dle největší možnosti svej chtějí a že se přimlouvají za ně, a taky napomínají pány stavy, aby pomocí svou jich neopouštěli. I pan hejtman promluvil: „Ráčili jste porozuměti, co ta psaní v sobě obsahují; protož račte se přimluviti, co v tej věci činiti jest potřebí. Milostivý kníže, račte se přimluviti.“ Přímluva pana kardinala německým jazykem na tento spuosob: „My víme, co jest nás ten regiment stál a ti rejthaři; já jsem do třidcíti tisíc dával. Abych se k nějakému verbuňku měl přimlouvati, nemohu, neb toho více dávati nemůžeme, než aby, poněvadž pan Golc, nejvyšší, ještě pět set koní má, abychme zatím jeho tam nahoru do Rakous poslali. Potomně abychme se sjeli 24. Januarii do města Brna a tam o to dáleji deliberirovali.“ A aby tehdá naše gildpferdy tolikéž zmustrovány byly, všichni se snášeli. Stav rytířský se snášel, kromě že by se jim za dobré vidělo, aby ještě dvě stě koní, kteří by pro obhájení země tu v zemi zůstávali, verbováno bylo. Pan hejtman: „Já se snáším s JMtí knížecí; co se verbuňku dotejče, k tomu se přimlouvati nechci, nebo račte se k verbování přimlouvati, ale o peníze k zaplacení se neračte starati. Však jsem prve pravil, že má rada nejní, aby ten lid dokonce obdankován byl; než poněvadž každý křičel, aby obdankován byl, tak jsem učinil. Již račte hleděti, co nejničko bude. A ačkoli jsem mimo snešení Vaší Mti ten lid trochu byl pozdržel, ne abych sněmovních snešení Vašich Mtí rušiti měl, než vidouce ještě nebezpečenství před rukami, to jsem k lepšímu Vašich Mtí učinil. Potom snešeno, aby se psalo zase JMti královské, pánům stavům Horních i Dolních Rakous, pánům Čechům o pomoc, i tolikéž pánům Slezákům. |
|
<urn:uuid:f02951a2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Z kraje. Orlová. Divadlo. Jubilejní představení Jiráskovy „M. D. Rettigové“ v Závodním hotelu- |
|
<urn:uuid:f02951a3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Splněné proroctví Naši footballisté si nemohou naříkat na nezaměstnanost, jenže obecenstvo začíná už střízlivět a nenosí jim tolik peněz. Protože placení hráčů stojí mnoho, nezbylo nic jiného, než se vydat za výdělkem do ciziny. — Profesionalismus zahubil řeckou tělesnou výchovu, zahubí i naši kopanou. Sokolské Besedy r. 1933 |
|
<urn:uuid:f02951a4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Situační projev strany lidové. Výkonný výbor strany lidové ná Moravě porokovav ve své schůzi dne 18. listoad 1893 o politické situaci, učinil následující osvědčení Soustava nové vlády knížete Windischgrätze namířena jest stejně jako soustava její předchůdkyně proti životním podmínkám českého národa. Snaha vlády, aby národnostní |
|
<urn:uuid:f02951a5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | VIII. Ardžuna: 1. Co Brahm jest? A co svrchovaný duch? Jaké jest dílo nejvýbornější? Co veškerenstvem svrchovaným jest? 2. Co božstvím svrchovaným, obětí v smrtelném těle co jest, pane můj? Jak v zanícení můžeš poznán být v hodině smrti? |
|
<urn:uuid:f02951a7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | *) Následující tři články obsahují řeči pronesené na slavnosti Prohlášení Míru ČSČK v parlamentě na Bílou sobotu dne 20. dubna 1935. |
|
<urn:uuid:f02951a8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | A. Přípravka, t. j. pětitřídní škola obecná: zápis dne 16. a 18. září. B. Vyšší dívčí škola (šestitřídní): zápis dne 16. a 18. září v hlavní budově (Vodičkova ul.). Do V. a VI. třídy přijímají se též posluchačky mimořádné; zápis dne 18. září 1916. C. Vyšší ženské kursy trvají 6 měsíců, od začátku října do konce března. Přijímají se dívky nejméně 17leté a každá paní. Školné 10 K za kurs. Zápis v řiditelně od 11. do 12. hod. Bližší vysvětlení podá ochotně řiditelství Městské vyšší dívčí školy v Praze II. — V Praze, dne 24. srpna 1916. — JUDr. K. Groš, starosta král. hlav. města Prahy. * Zápis do městských škol mateřských, opatroven a jeslí v Praze na školní rok 1916/17 konati se bude dne 15. a 16. září vždy od 8 do 12 hodin dopoledne a od 2 do 4 hodin odpoledne v budovách těchto jednotlivých ústavů. K zápisu nechť přivedou dítky rodi- |
|
<urn:uuid:f02951a9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Mor. Snad jsi slyšel již někdy o hrů zonosném moru? A hle tento nemilo srdník vyhýbá se zvláště vyvýšeným místům. I nepravost jest zkázyplná pro naši duši. Skryj se na vyvyšeném a nepřístupném místě, místě to čistoty a nevinnosti srdce. (Jan Nep. Černohouz.) Mrtvola. Jako vlny mrtvolu na břeh ze sebe vyvrhují: tak i moře minulosti odkrývá mnohou nepravost, na kterou už dávno se zapomenulo. (M. C. Münch.) |
|
<urn:uuid:f02951aa-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Švédské ocelářství ohroženo Marshallovým plánem Vyhlídky na rozvoj švédského železářského a ocelářského průmyslu jsou značně zmenšeny nedostatkem tvrdé měny. Plány na rozšíření budou muset počkat vzhledem k přísným dovozním opatřením v oboru strojů a zařízení. Podle slov jednoho švédského oceláře rozhodnutí o zvýšení produkce ocele v Německu bude mít citelný vliv na švédský vývoz. |
|
<urn:uuid:f02951ab-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | stol. jako metodologického základu správného pojetí charakteru vývoje vědy. Dále je prozkoumán vliv úspěchů fyziky a leninských myšlenek na proces rozpadu školy »fyzikálního« idealismu a vývoj fyziky XX. století a boj proti mechanicismu v přírodních vědách. |
|
<urn:uuid:f02951ac-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Na prahu tajemství. Napsal Stanislav Guaita. Přeložil K. P. D. (Pokračování.) Promluvila tak skutečně ona legendární osoba, jménem Hermes Thot, trojí zakladatel egyptského náboženství, filosofie a vědy? Moderní kritika nakloňuje se k mínění, že nepravými jsou tyto zlomky hermetické, jako Poimandres, Asklepios a Kore Kosmu (Minerva Mundi), i ostatní jak je přeložil p. L. Menard. A skutečně není tu snad jen omyl v osobě? Víme, že si hierofantové dávali s tiarou i jméno Hermes a příjmení Trismegistos. A pak, tolik blízkých dogmat učení křesťanskému zdá se prozrazovati péro novoplatonika . . . Proto nutno dáti dobrý pozor! A pak je-li křesťanství novým spůsobem staré všeobecné orthodoxie, tyto podobnosti dají se ospravedlniti i jinak než nějakým plagiatem. Ostatně stíží můžeme spatřovati ve filosofech alexandrijských autory Smaragdové desky Hermovy, která tak vysoce je zasvěcující, a my věříme ve starobylost zlomků Hermových. Forma ovšem mohla změněna býti v rukou překladatelů a spisovatelů, ale základ změněn nebyl. Spíše je pisatelem některý hierofant oné krásné a skvělé doby, stápějící se v hlubiny budoucna, jenž neštěstí přivolává na zemi Faraonů jako Jeremiáš nad svatým městem Hebreů. Žádná věštba však lépe splněna nebyla. Vše stalo se pravdou, vždyť říkají i »vážní lidé« toho věku, že staří Egyptané zbožňovali sfingu a jiná zvířata fantastická, jichž podobu nacházíme na různých egyptských pomnících. »Přijde den« — praví Elifáš Levi — »kdy některý západník bude určovati předmět našeho kultu: trojí bůh, skládající se ze starce, popraveného a holubice. Ah, ikonoklastové či spíše hlupáci! Zničme raději všechny symbolické obrazy, mají-li se snad někdy zvrhnouti v modly !. Ať jest tomu jakkoliv, duchové myslící, zdá se, že se obávali této materialisace kultu, předvídajíce ji a proto nařídili zúmyslně, aby nepředávala se vznešená tajemství než naukami ústně podávanými, tak že tím již |
|
<urn:uuid:f02951ad-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pozorujíc oblé Kotrliččiny paže, vzdychavě zavelebila: »To jsou ručičky jako obalené, a jak to pod nimi zrovna hraje — to člověk vidí!« »Však ona to kmotřička jindy taky dovedla,« usmála se Kotrlíková. »Ale tak jako oni ne,« usměvavě odporovala Márinka, »třebaže jsem se už ledaco od nich naučila.« »Inu, pekařské ruce!« zasmála se sousedka, »když to paní kmotra chce mít po pekařsku, proč bych neposloužila, zvláště když je to takovým chudým lidem, a to se mi tuze líbí. Paničkám dávat do kouta není žádná zásluha, ale takové tkalčici posloužit!« »Prosím jich, člověk musí,« velkou tu chválu jemně odstrkávala Márinka, »já vím, že Komendová by brousila a ohrnovala se. Jistěže toho tam nanese — už o křtinách dělala, třebaže jindy je skoupá na groš a jen pro toho svého mazlíka shání. Já se s ní předhánět nebudu, ona je z Kozákovy přízně, ale já jen udělám povinnost.« »I bodejť by ses předháněla,« dotvrzovala Papoušková, »ale to víme, že pozadu nezůstaneš.« Paní Kotrlíková přikyvovala a zase švitorně vypravovala: »Bože, co jsme se my takových věcí už nadělali, v městě co se všeho napeklo. Jenomže tam paničky věnce už tuze málo dávají, víc ty dorty,« a paní Kotrlíková přiloživši hotového hada, najedeného hrozinek a citronové kůry, k druhým, vážně se podívala na jednu, na druhou. »Jó,« zrovna nábožně vzdychla Papoušková, »tak se podívejme!« »I tady, pane, už taky začínají,« švitorně spustila Márinka, ukazujíc tak, že je v tom pádu dál než sestra, »loni jsem viděla, jak to z pivovaru nesli na velké míse k správcovým; samá paráda to bylo, růže a jiné kvítí navrchu. Ale doma to nedělali, až z Jičína objednali, a paní stará sama si pro to dojela s kočárem.« Papoušková údivem vzdychala, paní Kotrlíková jen mávala buclatou dlaní. »Ó Bože, to bývaly dorty,« pokračovala znalecky, »jako kola a na nich panáčků, panenek jako na bále, nebo celé věže a kaple; a jsou ty dorty všelijaké, čokoládové, kafové, oříškové — ó Bože! A toho cukroví co se napeklo, věnečků všelijakých, trubiček, božích milostí, a toho vína co se nosilo a jakých — malaga, bordó, tokajské a všelijaké jiné, podle toho, jaké bylo panstvo.« Když potom hady splétala do věnce a pomazávala ho rozkvedlaným vejcem a posypávala mandlemi, obě domácí ženy mlčky, vroucně a bez hnutí |
|
<urn:uuid:f02951ae-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Co mu učinila nebohá zvířátka, že se jim tak krutě mstil? Klient můj dodal, že zlý soused byl by s to i jeho samého a domácí lidi vidlemi popíchati a poraniti, a žádal za ochranu. Byla podána u okresního soudu v K. žaloba a bylo ustanoveno soudní jednání na místě samém v obci M. Jel jsem k němu v kočáře společně se soudcem H., výtečným barytonistou a se soudním zapisovatelem. Byla to taková milounká osada na břehu úhlavy, že by se byl člověk do ní zamiloval. Bylo v ní hodně zahrad, stromů, i křovin a chaloupky tulily se k sobě jako v objetí. Také domek mého klienta stál těsně u chaloupky sudiče. Vstoupili jsme do chléva, a prohlíželi díru ve zdi hraniční, jako průlom do hradeb se jevící. Představili jsme si živě, jak milý soused stojí u ní s druhé strany i s vidlemi, a číhá na svou nevinnou oběť, aby ukojil svou zlobu. Řízení bylo krátké, neboť sudič se k vybourání otvoru doznal, a byl odsouzen uvésti jej do původního stavu, a všeho dalšího rušení zanechati. Nepřekvapil tento výsledek sporu sudiče, ale více jej bolelo, že měl platiti značné útraty za zastoupení advokátem straně žalující a také útraty soudní komise za povoz. To byl spravedlivý trest. Vzpomněl si ale sudič, že soudce H. i se zapisovatelem přijel na komisi se mnou v jednom povoze, což tehdy těžce nesl, usuzuje z toho, že jest soudce zaujat a drží se žalobcem. Podal proto rekurs do předpisu útrat komise, poněvadž soudce neměl prý vlastního kočáru. Okresní soud v K. z povinnosti úřední vyšetřoval předmět stížnosti, a dotázal se naší kanceláře, zdali skutečně jsem svezl soudce H. i se zapisovatelem na komisi. Ve věci samé měl sudič pravdu. Ale jak by to vypadalo, kdyby v této otázce útrat soudní komise sudič vyhrál proti okresnímu soudu, a chlubil se všude svým vítězstvím? Šlo o prestiž soudce i celého okresního soudu! Našla se cestička, kudy se proklouzlo. Soud obdržel vysvětlení, že nikoliv advokát svezl soudce i zapisovatele k soudnímu jednání do vesnice M., nýbrž že tomu bylo naopak. Právem proto soudce likvidoval útraty za povoz, a advokátu patřila za něj náhrada, i kdyby byl šel na komisi pěšky. |
|
<urn:uuid:f02951b0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | (kromě příloh pro českou řeč nedůležitých). V 2. části jsou otištěny hlavní čtyři texty Klaretovy prozaické, I. Physiologiarius; II. Enigmaticus: III. Astronomiarius; IV. Exemplarius. K tomu pak úplný český slovník všech otištěných textů, práce velmi obsáhlá a nesnadná. Na Klaretovy spisy jako „Nový pramen české lidovědy“ upozornil Flajšhans v Národop. věst. čslov. 16, 1922, str. 113 nsl., na pohádkové látky v Klaretově „Astronomiáři“ v Čes. Lidu 24, 1924, 4—5 (Slovenská pohádka o 12 měsíčkách); t. str. 52 (o třech lenoších); na „Klaretovy hádanky“ ze skladby „Enigmaticus“ v Máchalově sborníku prací, 1925, str. 298 nsl. |
|
<urn:uuid:f02951b2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ve fiktivním světě a blíže neurčené budoucnosti probíhá válka, před níž se hudebnická dvojice manželů snaží uniknout na ostrůvku - ale i za cenu zbabělosti, zrady a dokonce zabití musejí poznat, že cesta vede jen do děsivého zániku. |
|
<urn:uuid:f02951b3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Hudba. * Slovanský koncert akademického čtenářského spolku bude hudebnímu obecenstvu letošního roku požitkem skvělým. Bude se provozovati třetí veliká symfonie od Antonína Dvořáka a předehra k neprovozované ještě opeře „Blaník“ od Zdenka Fibicha. Ze skladeb jinoslovanských lze již nyní jmenovati proslulou ouverturu ku tragedii „Romeo a Julie“ od Čajkovského, jednoho z nejlepších ruských skladatelů naší doby. Dosud nelze určiti, bude-li již na tomto koncertu provozována slavnostní kantáta Křížkovského, jak skladatel sám si přeje: to závisí dle „Dal.“ na tom, bude-li do té doby dokončena velkolepá ta skladba, jež má býti důstojným hymnem národa českého. |
|
<urn:uuid:f02951b4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Diagnostika diabetu Dlagnóza diabetu je založena na průkazu hyperglykemie (tabulka 2) ve venózní plazmě a na přítomnosti klinických známek diabetu (tabulka 3). K potvrzení diagnózy nelze použít hodnotu glykemie získanou nestandardní metodou (napřiměřením glukometrem). Konečnou diagnózu diabetu je nutné potvrdit nejméně dvěma měřeními glykemie ve dvou různých dnech. Diagnózu diabetu nelze rovněž stanovit v průběhu akutního onemocnění, kdy může být |
|
<urn:uuid:f02951b6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Moravský zemský zákon uvádím proto, poněvadž je modernější než zákon zemský v Čechách a dřívější nařízení zemských politických správ. V tomto zákonu byly respektovány směrnice mezinárodního usnesení (19. března 1902). mezi státy Rak.-uherskem, Německem, Belgií, Španělskem, Francií, Řeckem, Lichtensteinskem, Luxemburskem, Monakem, Portugalskem, Švédskem a Švýcarskem. Upozorňuji ještě vedle výše uvedeného spisu Ad. Midlocha, a zákona moravského, na spisek prof. J. Jandy: »Přehled zemědělsky důležitého ptactva Čech, Moravy a Slezska, s návodem k ochraně užitečných druhů« a na letáček Ing. Oct. Farského, místopředsedy ornithologického odboru »Českoslov. ovocnické společnosti« »Hospodářský význam ptactva«. Z užitečného hmyzu uvádím nejznámější broučky slunéčka (Coccinella). Jsou všeobecně známí. Lidový název pro ně je beruška, verunka. Ve svých dětských letech jsme je chránili a milovali. Kdo si z nás nevzpomene na říkání: »Sluníčko, sluníčko, kam poletíš? Do nebíčka nebo do peklíčka?« A ve své dospělosti věnujme jim také pozornost a hlavně chraňme larvy slunéček. Ty žijí ve shlucích listových mšic. Larvy jsou největšími hubiteli mšic. Je pravda, že mnoho larev sluníček zahubíme při ničení mšic. Nelze však tomu odpomoci. Rovnováha mezi škůdci a jejich ničiteli se udrží. Slunéčka prodělávají svůj vývoj i na jiných rostlinách, na kterých se mšice neničí, do roka je několik generací, takže najdeme téměř současně slunéčka jako larvy i jako dospělý hmyz. Dále mezi brouky věnujme pozornost a ochranu páteříčkům (Telephorus). Tito jsou přímo dravci mezi brouky a zhubí ohromné množství housenek za svého života. Jsou to malí broučci, velice čiperní a mrštní. Tělo mají měkké, zažloutlé i krovky barvy černé jsou měkkoučké. Objevují se brzy z jara, ještě, kdy padá sníh a vidíme je i v časných letních měsících. Brouci prolézají, kde jaké místo na stromech, na ovocných keřích, najdeme tyto všudybyly na zelenině, ve květinách. Hledají tak pro sebe potravu. Zakousnou se do sebe větších housenek a nezřídka svádějí i mezi sebou boje. Neprávem připisují se jim škody na květech, kterých nezavinili. Mnoho z užitečného hmyzu přezimuje v pásech, v obvazech, které jsme na zimu dali kolem kmenů, aby se v nich shromáždili přezimující škůdci. Jsou to pásy z vlnitého, varhánkovitého papíru, na svrchní straně opatřené tvrdším nepromokavým papírem. Před válkou bylo lze je dostati téměř v každém obchodě s potřebami zahradnickými. Náhradu za tyto lapače |
|
<urn:uuid:f02951b9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | „Wygewte zde družky welkodušné, Chcete-li bog aneb žiwobytj krušné? Neb-li znáte spomoženi giné?“ Takto domluwila: Wšecko wolá: „Půtky chceme! ať kmen krutců zhyne! Nic nám našj horliwosti neodolá, Čilá Wlasto buď nám wéwodkynj!“ Přisahagj: poloha se k tahu činj.“ 65. „Toho času žil rek w Čechách zasmušilý Motol gmenem: přešeredných činů, Na ženstwo byl ljtec urputilý: W časech Libušiných spáchaw mnohau winu, Nynj na proti nám gewil hněw a zášť, Zahubit gsme chtěli krutce toho zwlášt. Tah byl na něg určen: zpráwa se mu dáwá, Zkázat nám dal, že nás očekáwá.“ 66. „Přitáhly gsme k twrzi we určitém času, Wlasta náspy přelézagje se Motolem Setkawá se, který powolage chasu Obkljčit gi dáwá kolem: Ale gako gestřáb orličjmu zobu Neodolá; gako hromowu též rázu Žádná sjla, tropj wšemu zkázu, Tak i gewj naproti nj ten zbor mdlobu.“ 67. „Ač rek wězel celý we železe, Zašel předce w gegjm statečnosti wzteku; W tom tu Swatka s zborem přes hradby též leze, Dáwá se tu chasa s hradeb do autěku. Dobyt gest hrad; ženám za ochranu slauži, Gasnj se gich zatemnělé twáře Na oboru českém stkwj se nowá záře, Po wjtězstwjch nowých wšecko ženstwo taužj.“ |
|
<urn:uuid:f02951bb-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Obešel obloukem frontu, stojící v řídkém dešti na chodníku, žena v mužském gumáku s ohrnutými rukávy si odnášela v láhvi čtvrt litru mléka. Tak tedy. Člověk, do něhož, sám nevěděl proč, skládal nejasnou naději. ... možná, že by Valka začala kvést jako třešňová alej v máji, kdyby... Kterýsi chodec drapl Václava za rukáv, pneumatiky hvizdly na asfaltu, černý řidič v americké uniformě vztekle vyplivl žvýkačku, v jízdě otočil po Václavovi hlavu a kotníkem se dvakrát tukl do čela. Herr Siebert, velitel tábora Valka. Tři či kolik tisíc Čechů je v této chvíli odkázáno na jeho přízeň. Děcka, živená namrzlými brambory ve slupce s páchnoucí rybí omáčkou, děcka, která se o svůj svět v přítmí zčernalých paland dělí s blechami a štěnicemi — a drzá holka s lněnými copánky, přecpaná pomeranči. Tisíce krajanů, prchajících před násilím z vlasti — pod ochranou Kurta Sieberta, známého, snad i někdejšího přítele K. H. Franka. Václav klepe na dveře kanceláře za branou tábora. „Čteš moje myšlenky! Dnes ráno jsem si na tebe vzpomněl, bratře, cože se tak dlouho nedáváš vidět...“ rozpřáhly se krátké silné ruce. Kudrnaté hnízdo vlasů, zářící kulatá tvář. Obvyklá láhev na stolku, v kanceláři se vznáší omamná, nadpozemská vůně černé kávy, ale hnědé vrstevnice jejích stop v šálku na pracovním stole jsou už zaschlé. Stejná sklenička koňaku stála nedávno před Václavem, jen stopa rouge dnes není na jejím okraji. |
|
<urn:uuid:f02951bd-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | cestou získává seznam základních řetězců a přídavných členů. Pro ilustraci uvádíme rozbor jedné věty: Today, automatic trucks from the factory which we just visited carry coal up the sharp incline. [Dnes automatické transportéry z továrny, kterou jsme právě navštívili, dopravují uhlí vzhůru po prudce nakloněné ploše): 1. základní věta trucks carry coal — 2. levý přídavný člen zákl. věty today — 3. levý přídavný člen slova „trucks“ automatic — 4. pravý přídavný člen slova „trucks“ from the factory — 5. pravý přídavný člen slova „factory“ — which we visited — 6. levý přídavný člen slova „visited“ — just atd. 2. Stručná charakteristika a porovnání trojí analýzy (SA, CA, TA). SA byla již charakterizována. Analýza podle bezprostředních složek [CA) rozkládá větu na posloupnost složek (např. NP a VP) a každá tato složka se dále rozkládá na posloupnost složek nižší roviny. Tak se postupuje až ke konečným složkám, tj. morfémům. CA se považuje za vyhovující, jestliže k popisu všech vět jazyka postačuje několik nepříliš rozmanitých tříd složek a pravidel rozkládání. TA rozkládá každou větu jazyka na několik základních vět, které se však nemusí shodovat se základními větami zjištěnými v SA. Základní věty získané v TA mívají někdy větné přídavné členy, tj. členy neodvozené z vět. Na základních větách se operuje jednoduchými (unary) nebo binárními transformacemi.2) SA je tedy uprostřed mezi ostatními dvěma analýzami. CA rozkládá větu na složky, tj. nevěty, SA rozkládá větu na jednu základní větu a její přídavné čle- |
|
<urn:uuid:f02951be-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | hradě poučuji své, 3. při tom knihovnu školní máme v úmyslu s P. Patronem pro obecný lid založiti, on a já musím k tomuto účelu knihy obětovati a koupiti. Jen kdybych měl víc příjmů, aby se lid v jazyku cvičil, v cnostech dokonalil a od vší toulky, karbanu, zahálky odvozoval. Račte poprositi P. K. Pešinu, aby milostivě hleděl onen rukopis dále postrčiti, kdyť ho již † P. Faulhaber Mildovi Arcibis. Víd. četl. Tamť se ničehož akat. nenalézá. Snad by mě byl náš P. Vikář byl dal upáliti, kdybych ho nebyl podal konsistoři. Kdož ví, což on tam namluvil, on všech bab klevety sbírá, je doprovází a oustně (ne písemně) donáší do K. — Kdyť jsem na 50 rodin do ovčince navrátil akatolíků — kdyť to čtli od konsis. Litom. písemně a ještě nevěří? — Strany bratrovy praesentací první pořádné, povinno mi vysvětliti: žeť byla zavržena a druhá praesentací od některých Pod — později (o rok) urobena a podepsána, kteráž 500 zl. (celý podíl Provisora) stála, našla svého místa, aby P. Dozorce nemusil 500 zl. z truhlice tahati a navraceti. Co učinil? První praesentací nepřijal, tu věc na leta prodloužil, aby času nabyl lid nakoupiti, pivem, penězi, dary sobě nakloniti, když je rozdvojil proti bratru a mne popudil, jedno i druhého počernil, lid svedl, všelicos nalhal napotom, klepy přijímal, bez všeho vyšetřování lidu sobě nakloněného žaloby do Prahy písemně zanášel, tam se mu věřilo; až slav. konsistoř ty žaloby rozkázala vyšetřiti skrze Berounského P. Vikáře, který tajně přijda v únoru na kommissí a hle on se přesvědčil: žeť jsem nevinný a původce všeho jest Zorce: protož se tam po kommissí tento Drškopač klaněl. To je přec kus zavrhnouti praesentaci pravou, učiniti dupplikát. (To patří k hrdelnímu právu) Rozdvojit lid, učiti ho lhát, osměliti se a ještě nevinného žalovati. To jest smělost a jaká přísaha? To co pravím, vše jest svědectvím písemným stvrzeno, a přece se mu věří! Nyní již více ničehož neříkám. Já ani bratr o to nestojím ani nestál, kdyby matku, mne a bratra všickni nebyli žádali, aby tam žádal, tak by pérem nebyl trhl, nebo místo lepší má. Jeden ani druhý P. kan. pravím Vám neřekl, činil jste, co jste mohl; není Vaše vina. Ale pravím, nevěřte jim. Nyní se směle můžete jich tázati, jestli pak to bylo vše pravda, co náš p. dozorce tam psal o mně? Jak pak to shledal nestranný tajný p. vikář Berounský? Uslyšíte odpovědi. To jest jiný řádný muž nežli J. Tomu se může věřiti. Kdo pak bude professorem českého jazyka? Pošlete mi zastavené spisy. Co máte nového? Což Musejník již víc nevychází? Koli odběratelů má Čelakovský Česk. Novin atd.? Mocli jsem dlužen na Jungm. Slovník, teprv z částě mám. Co jsem povinován na l. r. Květy? Světozor? Na II. díl Balbiho se těším i na mapy české, jen kdyby vyšly brzy na světlo. 1. Národnímu Museum posílám 7 stříbr. penízků v Zbečně nad Mží nalezených. 2. Mosaznou střelu na Křiči nalezenou. 3. Modlící německou knížku v Praze 1744 na světlo vyšlou. V neděli květnou měl jsem býti raněn mrtví nemocí do hlavy, ani jsem mši sv. dočísti nemohl, ale nyní jsem, Bohu dík, zase na místě, noha se mi zavřela, reuma mi vstoupilo do hlavy, neb jsem se napřed |
|
<urn:uuid:f02951bf-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Třináct reportáží — třináct semknutých pohledů Vojtěcha Cacha na severočeského horníka, na jeho práci i na jeho nemluvný, jakoby samozřejmý heroismus: — no, my dáme ještě republice nějakou tu lopatu (t. zn. vozík) uhlí navíc. A dali. A dávají stále. Snaží se, aby jedna z tepen pětiletky, severočeský hnědouhelný revír nepřestal pulsovat vzrušeným, hlasitým tepem padajícího uhlí, narážených vozíků, odfrkujících parních strojů, drsných a všepožírajících rýpadel i lžlc velkozakladačů — tady je jediný, obrovský, čestný, světlý úkol — a tento úkol mají lidé na severu v žilách, chodí s ním spát i radují se s ním. Je samozřejmé, že tento úkol bude také splněn... |
|
<urn:uuid:f02951c2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | dem je, že, zvláště z Jugoslavie, přijíždí každoročně několik adeptů i herců hotových, aby u nás studovali a se zdokonalili. Z nich na př. Josip Borko, který absolvoval celé naše dramatické oddělení, vystoupil nedávno s velkým úspěchem na Národním divadle v Záhřebě na angažmá. Ovšem styk našich žáků s divadly začíná se již mnohem dříve než po absolutoriu nebo po angažování. Pražská divadla velká i menší velmi často dožadují se pro menší úlohy a záskoky výpomoci našich posluchačů. Zcela pravidelně se tak děje v Národním divadle, ale i v divadlech ostatních velmi často. V období, kdy v Praze vznikala první moderní avantgardní divadla po převratě (Osvobozené, Dada, Gamzovo), byli to naši posluchači, kteří tvořili základ těchto souborů. Dostávalo se jim k tomu ochotného svolení od dramatické školy, která sama — jak je v povaze školy — nemůže sice pěstovati pokusnictví, ale může vhodným způsobem napomáhati seriosním snahám pokrokovým. Pokusil jsem se v nejstručnějších rysech nastíniti dosavadní rozvoj dramatického oddělení státní konservatoře, nezabíhaje do podrobností, pro něž odkazuji na každoroční články Marie Laudové-Hořicové a své ve výročních zprávách ústavu. My, kteří působíme jako učitelé na dramatické škole, jsme si dobře vědomi, že má ještě mnoho nedostatků, o jichž napravení stále usilujeme a nepřestaneme usilovati, jejichž odstranění však není namnoze dosud v naší moci (srv. výše zmíněné snahy o reorganisaci, o vybudování vlastního jeviště atd.); smíme však říci s dobrým svědomím za sebe i za ty, kteří již odešli, že konáme vše, co je v mezích lidských možností a že zejména jsme stále pamětlivi toho, že umělecká škola nesmí ani na chvíli ustrnouti, nýbrž býti neustále v živém kontaktu s přítomností, těžíc z nejlepšího, co dala minulost. |
|
<urn:uuid:f02951c3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Cehnice; Bavorov Cehnice ; Štěkeň Katovice2) Volenice Radomyšl Cehnice ; Štěkeň Radomyšl Strakonice Štěkeň Strakonice |
|
<urn:uuid:f02951c4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 11 Studie „Písně lidu pražského" z r. 1925 duchaplnicky se bavící na účet této okrajové poesie byla pojata do knihy „Marsyas". „Celkem vzato však t. zv. uvědomělé politické přesvědčení není zrovna zdrojem zpěvné inspirace; lidová poesie bude vždy spíše mluviti o červeném šátečku než o rudém praporu a bude spíše opěvovati nešťastnou lásku než třídní nenávist“ — píše Čapek po 35. letech působení „Rudého praporu" mezi dělnictvem. Zde mluví Čapek se svými dvojnásob silnými čapkovskými klapkami na očích; přání je otcem myšlenky. Jeho proroctví, s nímž studii uzavírá, se dík vítězství dělnické třídy nevyplnilo. Místo jeho sirotků, kteří se prý budou dál rodit, aby zpívali „písně lidu pražského“ nastupuje uvědomělý socialistický člověk s budovatelskou písní na rtech, |
|
<urn:uuid:f02951c5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Tření připadá v měsíci květnu neb červnu, trvá po čtyry neděle a rozmnožení jest nad míru hojné, pročež jej rybáři rádi vidí v rybnících, kde okouni, candáti neb pstruzi se chovají, kteří na řízkách dobrou potravu nalézají. Maso jeho jest chutné, zvláště smažené; a jakkoliv má německé jméno Grundel, přece to není ta znamenitá Podolská grundle, pod kterýmžto jménem Pražští labužníci již na tisíce mřenek (Cobitis barbatula) snědli. Rod Rhodeus Agas. Zuby požerákové tvaru noži podobného, na každé straně 5 v jedné řadě. Ústa jsou skoro na spodní straně a nemají žádných vousků. Ploutev hřbetní počíná hladkým ostnem v kolmé čáře nad ploutvema prsníma a jest stejně dlouhá jako řitní. |
Subsets and Splits