rasdani/cohere-wikipedia-2023-11-cs · Datasets at Hugging Face

_id stringlengths 16 23	url stringlengths 31 341	title stringlengths 1 182	text stringlengths 100 16.6k
20231101.cs_915923_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD	Vůz WRmee814 ČD	Vůz je rozdělen na jídelní a kuchyňskou část. V jídelní části se nachází 30 míst k sezení v příčném uspořádání 2 + 1. Vůz má i klubový oddíl s osmi místy k sezení. Při druhé modernizaci byl do vozů dosazen elektronický informační systém a zásuvky 230 V.
20231101.cs_915923_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD	Vůz WRmee814 ČD	Do vozů byl při první modernizaci dosazen centrální zdroj energie, díky kterému je možné v kuchyni používat elektrické spotřebiče namísto původních plynových. Provozní osvětlení těchto vozů je realizováno pomocí zářivek, nouzové a vedlejší pomocí žárovek. Klimatizaci vyrobila vídeňská firma Friedmann.
20231101.cs_915923_7	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD	Vůz WRmee814 ČD	Původní nátěr vozu byl bílý a přes okna červený. Nátěr se asi ve 3/4 délky vozu lámal a pod úhlem 45 ° mířila červená část směrem dolu a bílá část směrem nahoru. Při druhé modernizaci byly všechny tři vozy přelakovány do modro-bílého korporátního stylu Českých drah od studia Najbrt.
20231101.cs_915923_8	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD	Vůz WRmee814 ČD	V roce 2012 proběhla v ŽOS Vrútky další modernizace těchto vozů, která přinesla opravu interiéru, výměnu kuchyňského náčiní, předsuvné dveře ovládané tlačítky a dosazení kotoučových brzd, díky čemu mohla být maximální rychlost těchto vozů opět zvýšena na 160 km/h. Mimo to ještě vozy získaly elektronický informační systém a zásuvky 230 V. Celková cena této modernizace (včetně opravy 18 kusů WRmee816) činí 728,4 miliony Kč, čili přibližně 34,7 milionu Kč za vůz. První podruhé modernizovaný vůz vyjel s cestujícími poprvé 27. ledna 2012.
20231101.cs_915923_9	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD	Vůz WRmee814 ČD	Vozy byly od své první modernizace na počátku 90. let určeny pro vlaky prestižní kategorie EuroCity.
20231101.cs_915923_10	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD	Vůz WRmee814 ČD	Vozy jsou v jízdním řádu 2012/2013 nasazovány spolu s řadou WRmee816 na výkony mezi Prahou a Vídní, Varšavou, Budapeští, Žilinou; případně mezi Varšavou a Budapeští.
20231101.cs_915923_11	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD	Vůz WRmee814 ČD	Od jízdního řádu 2013/2014 jsou vozy nasazovány zejména na vlak EuroCity 272/273 Avala z Prahy do Bělehradu, třetí vůz funguje jako záloha.
20231101.cs_915923_12	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD	Vůz WRmee814 ČD	V současném jízdním řádu (2017/2018) jsou vozy nasazovány na vnitrostátní rychlíky Železničnej spoločnosti Slovensko a.s. kde jsou nasazovány na místo vozů WRRm ZSSK.
20231101.cs_915924_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD	Vůz WRmee816 ČD	Vozy WRmee816, číslované v intervalu 61 54 88-81, jsou jídelní vozy provozované Českými drahami vytvořené modernizací starších vozů WRm812 a WRm813 v letech 2012–2013 v ŽOS Vrútky.
20231101.cs_915924_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD	Vůz WRmee816 ČD	Jsou to klimatizované jídelní vozy typu UIC-X o délce 26 400 mm. Jsou vybavené upravenými podvozky Görlitz Vk s kotoučovými brzdami. Nejvyšší povolená rychlost těchto vozů je 160 km/h.
20231101.cs_915924_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD	Vůz WRmee816 ČD	Vozy mají jeden pár předsuvných nástupních dveří. Většina oken těchto vozů je pevná, zbylé jsou výklopné v horní čtvrtině.
20231101.cs_915924_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD	Vůz WRmee816 ČD	Vůz je rozdělen na jídelní, barovou a kuchyňskou část. V jídelní části se nachází 24 míst k sezení, v barové sedm míst.
20231101.cs_915924_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD	Vůz WRmee816 ČD	Vozy jsou z výroby lakovány do jednotného modro-bílého korporátního stylu Českých drah od studia Najbrt.
20231101.cs_915924_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD	Vůz WRmee816 ČD	V letech 2012–2013 proběhla v ŽOS Vrútky modernizace všech čtyř vozů WRm812 i 14 vozů WRm813. Přinesla opravu interiéru, výměnu kuchyňského náčiní, předsuvné dveře ovládané tlačítky a dosazení kotoučových brzd, díky čemu mohla být maximální rychlost těchto vozů opět zvýšena na 160 km/h. Mimo to ještě vozy získaly elektronický informační systém a zásuvky 230 V. Celková cena této modernizace (včetně opravy třech kusů WRmee814) činí 728,4 milionů Kč, čili přibližně 34,7 milionu Kč za vůz.
20231101.cs_915924_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD	Vůz WRmee816 ČD	Vozy jsou v jízdním řádu 2015/2016 nasazovány převážně na výkony mezi Prahou a Budapeští nebo Žilinou.
20231101.cs_915925_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889	Zemské volby v Čechách 1889	Zemské volby v Čechách 1889 byly volby konané v Českém království 2. a 5. července 1889, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému. Probíhaly podle kuriového systému. Ve volbách výrazně uspěla mladočeská strana, která se po ostré kampani téměř vyrovnala dosud dominantní staročeské straně.
20231101.cs_915925_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889	Zemské volby v Čechách 1889	V roce 1889 byla v Předlitavsku již po více než deset let u moci konzervativní vláda Eduarda Taaffeho, kterou na Říšské radě (celostátní parlament) podporovala staročeská strana společně s polskými poslanci a německorakouskými konzervativci (takzvaný železný kruh pravice). V druhé polovině 80. let ale v české společnosti sílila kritika provládní orientace české politiky. Na opoziční a liberální rétorice se profilovala mladočeská strana, která se postupně aktivizovala jako nezávislá politická síla a kritizovala chabé výsledky české účasti na vládě ve Vídni. Mladočeši například roku 1887 vedli kampaň proti takzvaným Gautschovým ordonancím, tedy reformě rozmístění středních škol, která neměla apriori protičeský motiv, ale fakticky mohla poškodit úroveň školství v některých českých regionech. V této době mladočesky orientované Národní listy otiskly výrok, jenž měl pronést staročeský předák František Ladislav Rieger o tom, že „když se nám nepodařilo vymoci svá práva jedním rázem, pasivním odporem, musíme je nyní sbírati po drobtech, a kdybychom ty drobty sbírati měli pod stolem.“ Následovala takzvaná drobečková aféra, v níž se již mladočeši a staročeši otevřeně pustili do konfliktu. Skupina mladočechů roku 1888 opustila i Český klub (střechová poslanecká frakce na Říšské radě) a začala praktikovat samostatnou politiku.
20231101.cs_915925_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889	Zemské volby v Čechách 1889	Zatímco ve volbách do Říšské rady roku 1885 ještě čeští poslanci staro- i mladočeské orientace kandidovali společně v předem dohodnutých volebních obvodech (přičemž zastoupení mladočechů v Českém klubu bylo spíše menšinové a tón české politiky ve Vídni určovali staročeši), zemské volby v Čechách roku 1889 byly prvním zcela konkurenčním měřením sil obou hlavních proudů české politiky.
20231101.cs_915925_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889	Zemské volby v Čechách 1889	V Českém království se kromě rivality mezi staročechy a mladočechy stupňovalo i napětí mezi oběma zemskými etniky. Čeští (sudetští) Němci, respektive jejich hlavní politická síla Pokroková strana, reagovali na sílící český vliv (Stremayrova jazyková nařízení, rozdělení pražské univerzity), podpořený českou účastí na vládě, prostřednictvím požadavků na administrativní rozdělení Čech podle etnických hranic. Od roku 1886 po neúspěchu těchto návrhů zahájili pasivní rezistenci na Českém zemském sněmu a fakticky se neúčastnili jeho práce.
20231101.cs_915925_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889	Zemské volby v Čechách 1889	Staročeši do voleb šli s hesly o pokračování v dosavadní politické práci a výzvami k umírněnosti. Mladočeši se hlásili k obnovenému důrazu na české státní právo.
20231101.cs_915925_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889	Zemské volby v Čechách 1889	Volební systém do Českého zemského sněmu odpovídal parametrům, které zde nastavila již únorová ústava roku 1861. Zvoleno bylo 236 poslanců a to ve čtyřech skupinách: kurie venkovských obcí, skupina měst, skupina obchodních a živnostenských komor a kurie velkostatkářská, ve všech s omezeným volebním právem (volební cenzus). Na sněmu pak tyto čtyři volební skupiny tvořily tři kurie (poslanci zvolení za skupinu měst a skupinu obchodních a živnostenských komor zasedali v společné kurii měst). Kromě nich na sněmu zasedalo šest nevolených virilistů, kteří mandát nabývali z titulu své funkce.
20231101.cs_915925_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889	Zemské volby v Čechách 1889	Volby přinesly velký úspěch mladočechům, zejména v kurii venkovských obcí. Namísto dominance jedné (staročeské) strany nabylo nyní české politické spektrum ráz dvoustranického systému, ve kterém byl podíl staročeských a mladočeských mandátů 58:39, podle jiného zdroje 55:42 Někteří předáci staročeské strany (Antonín Otakar Zeithammer, Albín Bráf) neobhájili ve volbách svůj mandát a získali jej až dodatečně v kurii obchodních a živnostenských komor či kurii velkostatkářské. I sám předseda strany František Ladislav Rieger byl zvolen jen většinou devíti hlasů. Ve velkostatkářské kurii se prosadila konzervativní šlechta.
20231101.cs_915925_7	https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889	Zemské volby v Čechách 1889	Podle sociálního a profesního dělení byli etnicky čeští poslanci zemského sněmu zvolení v kuriích měst, venkovských obcí a živnostenských a obchodních komor rozděleni následovně: 43 buržoazních a maloburžoazních vzdělanců (z toho 24 právníků, 5 lékařů a lékárníků, 3 vysokoškolští učitelé, 3 středoškolští učitelé, 2 učitelé nižších škol, 3 vědci a novináři a 3 samosprávní úředníci), 19 buržoazních podnikatelů (z toho 5 továrníků, 9 obchodníků a peněžníků, 4 inženýři a 1 manažer), 7 příslušníků maloburžoazie (z toho 2 řemeslníci a živnostníci a 5 blíže neurčených měšťanů), 26 příslušníků agrární buržoazie (z toho 22 rolníků či statkářů a 4 mlynáři) a 2 šlechtičtí velkostatkáři.
20231101.cs_915925_8	https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889	Zemské volby v Čechách 1889	Po volbách mladočeši na zemském sněmu utvořili vlastní poslanecký klub a 12. října 1889 podali na sněmu při jeho zahajovacím zasedání vlastní návrh slavnostní adresy císaři, v které se přihlásili k „obnovení zákonných poměrů v zemi uvedením v plnou platnost státního práva koruny české.“ V následujících měsících pak na sněmu vedli staročeši a mladočeši (při neúčasti německých poslanců) spory o pojetí českého státního práva a obhajoby českých zájmů.
20231101.cs_915925_9	https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889	Zemské volby v Čechách 1889	Volby měly i dopad na celostátní politiku. Otřásly totiž silou staročeské strany a tím zpochybnily i trvání celostátní konzervativní koalice Eduarda Taaffeho. Vláda na toto riziko reagovala roku 1890 spuštěním jednání o punktacích, které měly být pokusem o česko-německý smír v Čechách, ale byly mladočechy kritizovány jako přílišný ústupek německému etniku a jeho požadavkům na teritoriální a administrativní oddělení německých oblastí v rámci Čech. Mladočeská kampaň se nadále stupňovala a ve volbách do Říšské rady roku 1891 byli staročeši téměř vymazáni z politického života.
20231101.cs_915927_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD	Vůz WRmz815 ČD	Vozy WRmz815, číslované v intervalu 73 54 88-91, do roku 2001 označené WRRmz, jsou jídelní osobní vozy z vozového parku Českých drah. Všech deset vozů WRmz815 vyrobila v letech v roce 1997 společnost MSV Studénka dle dokumentace dodané společností SGP Siemens
20231101.cs_915927_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD	Vůz WRmz815 ČD	V roce 1995 si České dráhy objednaly od firmy SGP Siemens sérii 45 vozů pro vlaky vyšších kategorií. Součástí dodávky bylo devět vozů první třídy Ampz146, 26 vozů druhé třídy Bmz245 a deset restauračních vozů WRmz815. Jako první byly vyrobeny v roce 1997 vozy WRmz815, v letech 1998–1999 je následovaly vozy Ampz146 a jako poslední byly v letech 1999–2000 dodány vozy Bmz245. Skříň, brzdy a elektrickou výzbroj zhotovila MSV Studénka dle dokumentace společnosti SGP Siemens. Poté byly dovezeny zbylé díly a vozy byly, s použitím interiérových prvků vyrobených v tuzemsku, zkompletovány. První vyrobený vůz byl Českým drahám předán 10. září 1997.
20231101.cs_915927_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD	Vůz WRmz815 ČD	Jsou to čtyřnápravové tlakotěsné vozy se skříní typu UIC-Z o délce 26 900 mm. Jejich nejvyšší povolená rychlost je 200 km/h. Mají podvozky SGP 300 R/3S vhodné až pro rychlost 250 km/h. Brzdová soustava je tvořena tlakovzdušnými kotoučovými brzdami Knorr se třemi kotouči na každé nápravě. Pro nouzové brždění z vysokých rychlostí je na vozech nainstalována elektromagnetická kolejnicová brzda.
20231101.cs_915927_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD	Vůz WRmz815 ČD	Vozy mají dva páry jednokřídlých předsuvných nástupních dveří ovládaných tlačítky. Mezivozové přechodové dveře jsou dvoukřídlé poloautomatické, posuvné do stran a ovládané pomocí madel. Většina oken těchto vozů je pevných neotvíratelných, některá jsou výklopné v horní pětině. Čela vozů jsou připravena na montáž tlakotěsných návalků SIG.
20231101.cs_915927_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD	Vůz WRmz815 ČD	Vůz je půdorysně rozdělen na nástupní prostor, jídelnu, kuchyň a výčep, kolem kterých je pro cestující k dispozici ulička, bar a WC. V jídelně je 30 míst k sezení v příčném uspořádání 2 + 1. V barové části jsou čtyři místa kolem půlkruhového stolu. Všech 34 míst k sezení je potaženo červeným látkovým potahem.
20231101.cs_915927_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD	Vůz WRmz815 ČD	Pro napájení elektrických spotřebičů, jakými jsou například kuchyňské spotřebiče a osvětlení je ve vozech nainstalován centrální zdroj energie (CZE). Teplovzdušné vytápění vozu a klimatizace umožňují při venkovních teplotách od −20 °C do +32 °C nastavit vnitřní teplotu od +20 °C do +24 °C. Vozy jsou vybaveny dvěma vakuovými WC. Klimatizace i WC byly vyrobeny vídeňskou firmou Alex Friedmann.
20231101.cs_915927_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD	Vůz WRmz815 ČD	Původní nátěr vozů je pod okny bílý, přes okna červený a střecha je šedá. Některé vozy již byly přelakovány do modro-bílého korporátního schématu Českých drah od studia Najbrt.
20231101.cs_915927_7	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD	Vůz WRmz815 ČD	V roce 2014 České dráhy oznámily plány na modernizaci tří vozů Ampz143, devíti vozů Ampz146, 15 vozů Bmz241, 21 vozů Bmz245 a desíti vozů WRmz815 s opcí na modernizaci zbylých osmi vozů Ampz146. Modernizace se týká převážně přečalounění sedaček, dosazení koberců, a to včetně vozů druhé třídy, revitalizaci WC, menší úpravy klimatizace, dosazení vnějšího a vnitřního elektronického informačního a rezervačního systému a dosazení přístupových bodů systému Wi-Fi. U všech vozů Ampz146, Bmz245 a sedmi vozů WRmz815 bude navíc vyměněn centrální zdroj energie (CZE). Kromě toho vozy ještě projdou běžnou vyvazovací opravou. Celková cena zakázky je 498 milionů Kč. Modernizace by měla být hotova do 17 měsíců od podpisu smlouvy.
20231101.cs_915927_8	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD	Vůz WRmz815 ČD	Vozy jsou primárně nasazovány na spoje EuroCity z Prahy do Berlína, Vídně a Budapešti. Méně často je lze potkat i na ostatních relacích.
20231101.cs_915927_9	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD	Vůz WRmz815 ČD	21. dubna 2013 vypukl ve voze č. 006 požár. Vůz se toho času nacházel na maďarském území řazený na vlaku EC 276 „Slovan“. Do České republiky se vůz vrátil o týden později – 28. dubna. Vůz byl 22. května přepraven na opravu do ŽOS Vrútky.
20231101.cs_915929_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Me%C5%A1n%C3%AD%20konvi%C4%8Dka	Mešní konvička	Mešní konvička, v církevní latině známá také jako urceolus „konvička“ nebo amula „mísa, umyvadlo“ je liturgická nádoba užívaná při katolické a anglikánské mši. První zmínka o ní pochází z 5. století ze Statuta ecclesiae antiqua, ale pravidelně se začala používat až ve 12. století. Používají se dvě mešní konvičky, jedna naplněná vínem a druhá vodou, které jsou vyrobeny ze stříbra, mědi, mosazi, cínu, případně ze skla či keramiky, a při eucharistii je z nich naplněn použitý kalich. Víno symbolizuje božskou přirozenost Krista, zatímco voda lidskou.
20231101.cs_915929_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Me%C5%A1n%C3%AD%20konvi%C4%8Dka	Mešní konvička	Podoba a zdobení konviček závisí na době a místu zvyku. Například v Itálii jsou typické tenkou hubičkou, ve Francie jsou zase baňatější nebo mají podobu malého džbánu. Pokud jsou neprůhledné bývá konvička na víno označena písmenem V a na vodu písmenem A, což odkazuje na latinské vinum a aqua. Ke konvičkám je také připojen tác který zachycuje vodu když si kněz myje ruce a někdy také lžička nápomocná při nalévání malého množství vody do kalicha.
20231101.cs_915930_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Mluv%2C%20mluv%2C%20zaj%C3%ADm%C3%A1%C5%A1%20m%C4%9B	Mluv, mluv, zajímáš mě	Mluv, mluv, zajímáš mě (originální francouzský název Cause toujours... tu m'intéresses !) je francouzská filmová komedie z roku 1979, kterou režíroval Edouard Molinaro podle scénáře Francise Vebera.
20231101.cs_915930_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Mluv%2C%20mluv%2C%20zaj%C3%ADm%C3%A1%C5%A1%20m%C4%9B	Mluv, mluv, zajímáš mě	François Perrin pracuje jako rozhlasový hlasatel. Vede osamělý a nudný život. Když se jednoho dne rozhodne, že si zkrátí čas zatelefonováním na nahodné telefonní číslo, sluchátko zvedne právě Christine Clémentová. Ta nejen že při prvním rozhovoru nezavěsí, ale postupně nalézá v neznámém mužském hlasu útěchu ve vlastní samotě. Po měsíci na popud svého okolí Christine žádá Françoise o osobní setkání. François neví, jak dál, nechce v žádném případě na schůzku jít, nakonec je však přemluven. Na samém místě však ztrácí odvahu, nepřiznává se k sobě a oslovuje Christine jako jiný muž, pod svým pravým jménem. Christine netuší, že jde o toho samého muže jako v telefonu a nějaký čas je z celé situace zmatená a neví, jak dál. François však nakonec přece jen nalézá odvahu přiznat se jí ke všemu a příběh končí happy endem - sblížením dvou dosud osamělých lidí.
20231101.cs_915948_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Arcis-sur-Aube	Arcis-sur-Aube	Arcis-sur-Aube je francouzská obec v departementu Aube v regionu Grand Est. V roce 2011 zde žilo 2 988 obyvatel. Je centrem kantonu Arcis-sur-Aube.
20231101.cs_915952_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20kulturn%C3%ADch%20pam%C3%A1tek%20v%20Tuhani%20%28okres%20%C4%8Cesk%C3%A1%20L%C3%ADpa%29	Seznam kulturních památek v Tuhani (okres Česká Lípa)	Poznámka: MonumNet řadí níže uvedené památky k místní části Dolní Dubová Hora. K ní však podle registru adres patří pouze stavení čp. 4, 40 a 41.
20231101.cs_915953_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Volby%20v%20Rakousku	Volby v Rakousku	Volby v Rakousku jsou svobodné. Volí se do parlamentu, Evropského parlamentu a každých šest let probíhají přímé prezidentské volby. Parlament je dvoukomorový, dělí se na Spolkovou radu a Národní radu, ty dávají dohromady Spolkové shromáždění. Do Národní rady je voleno 183 poslanců na čtyřleté volební období, do Spolkové rady je voleno 64 členů.
20231101.cs_915958_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Gy%C3%B6rgy%20S%C3%A1rosi	György Sárosi	György Sárosi, rodným jménem György Stefanicsics (5. srpen 1912 – 20. červen 1993), byl maďarský fotbalista. Hrával na pozici útočníka či záložníka. S maďarskou reprezentací vybojoval stříbrnou medaili na mistrovství světa roku 1938. Na tomto šampionátu byl kapitánem svého týmu, vstřelil 5 branek, byl federací FIFA zpětně zařazen do all-stars a vyhlášen třetím nejlepším hráčem turnaje. Hrál i na mistrovství světa roku 1934. V národním týmu celkem odehrál 62 utkání a vstřelil 42 gólů. Celou svou kariéru strávil v jediném klubu, ve Ferencvárosi Budapešť. Roku 1937 s ním vybojoval Středoevropský pohár, tehdy nejprestižnější klubovou mezinárodní soutěž v Evropě. Je pětinásobným mistrem Maďarska (1932, 1934, 1938, 1940, 1941). Za celou kariéru nastřílel 351 branek v 383 ligových zápasech. Časopis World Soccer ho roku 1999 vyhlásil 87. nejlepším fotbalistou 20. století. Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem, vedl řadu italských mužstev, včetně Juventusu, Bari či AS Řím.
20231101.cs_915959_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%85mot	Åmot	Åmot je obec v norském kraji Innlandet respektive v norském tradičním kraji Østlandet. Žije zde obyvatel.
20231101.cs_915959_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%85mot	Åmot	Åmot leží u ústí řeky Renaelvy do řeky Glommy, od čehož je odvozen jeho název (původně ve staré severštině doslova „setkání řek“). Na severu sousedí s Rendalenem, na východě s Trysilem, na jihu s Elverumem, na jihozápadě s Løtenem, Hamarem a Ringsakerem a na západě se Stor-Elvdalem. Správa obce sídlí ve vsi Rena.
20231101.cs_915960_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Lusigny-sur-Barse	Lusigny-sur-Barse	Lusigny-sur-Barse je francouzská obec v departementu Aube v regionu Grand Est. V roce 2010 zde žilo 1 755 obyvatel.
20231101.cs_915961_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Pool%20Live%20Tour	Pool Live Tour	Pool Live Tour je česká videohra z roku 2011. Vytvořilo ji studio Geewa. Původně byla hra určená pro Facebook, ale později vznikla i verze pro mobilní zařízení. Hra měla na Facebooku velký úspěch. V roce 2013 ji hrálo přes 10 miliónů lidí. Jedná se o kulečníkový simulátor.
20231101.cs_915961_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Pool%20Live%20Tour	Pool Live Tour	Hráč v ní sází virtuální peníze (Pool coins) a snaží se porazit živého soupeře. Začíná se s 50 penězi. Pokud jich hráč nemá dostatek, obdrží zadarmo menší obnos. Celkový počet peněz, které hráč vyhrál celkově je vyjádřen počtem Winnings. Za dobré výsledky ve hře lze obdržet trofeje. Za peníze lze koupit nová tága. Každý druh tága se liší životností a vlastnostmi. Za určitý počet Winnings se hráči zpřístupní nový level. Každý level se liší velikostí stolu, pravidly a jinými dalšími vlastnostmi.
20231101.cs_915966_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	Adolf Miethe (25. dubna 1862, Postupim - 5. května 1927, Berlín; celým jménem Adolf Christian Heinrich Emil Miethe) byl německý fotochemik a průkopník fotografické techniky.
20231101.cs_915966_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	Narodil se v rodině majitele továrny na čokoládu a radního města Postupimi Alberta Miethe. O fotografii se začal zajímat, když mu bylo šestnáct let. Po maturitě na Viktoria-Gymnasiu v Postupimi studoval fyziku, astronomii a chemii na universitě v Berlíně a následně v Göttingenu. Tam v roce 1889 získal doktorát za práci Zur Actinometrie photographisch-astronomischer Fixsternaufnahmen. Během studia pracoval jako pomocný asistent na Astrofyzikálním institutu v Postupimi (Astrophysikalisches Institut Potsdam, dnes Leibniz-Institut für Astrophysik Potsdam). Zde v roce 1887 spolu s Johannesem Gaedickem vynalezli bleskový prášek, založený na směsi magnésia, chlorečnanu draselného a antimonitu a v roce 1889 zkonstruoval magnéziový zábleskový přístroj. Po ukončení studia působil u různých firem v optickém průmyslu. Nakonec se stal spolupracovníkem optické dílny Edmunda Hartnacka v Postupimi, kde se zabýval konstrukcí objektivů mikroskopů. Po Hartnackově smrti v roce 1891 pracoval ve firmě Schulze & Barthels v Rathenow, která se zabývala výrobou optických přístrojů pro civilní i vojenské využití. Zde se - nezávisle na výzkumech Dallmeyerových a Steinheilových - zabýval vývojem teleobjektivů. Patent na svou konstrukci teleobjektivu získal v roce 1891. V roce 1894 přešel k firmě Voigtländer do Braunschweigu. Zde se zabýval různými konstrukčními úlohami, mimo jiné vylepšením puškohledu, na což mělo vliv i to, že byl ve volném čase vášnivým střelcem. Nakonec se zde stal technickým ředitelem.
20231101.cs_915966_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	Po smrti Hermanna Wilhelma Vogela byl 1. října 1899 povolán na Královskou technickou univerzitu v Berlíně, aby po něm převzal vedení katedry fotochemie, fotografie a spektrální analýzy. Tato katedra byla založena v roce 1873 a byla tedy nejstarší katedrou svého druhu na světě.
20231101.cs_915966_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	Zde zkonstruoval kameru pro „tříbarevnou fotografii podle přírody“. Postup spočíval v tom, že se scéna vyfotografovala třikrát na černobílý fotografický materiál přes barevné filtry (červený, modrý a zelený). Princip trojbarevné fotografie poprvé použil Louis Ducos du Hauron v šedesátých letech 19. století. Ve své době ale narazil na problém velmi malé citlivosti tehdejších materiálů na červené světlo. Toto se Miethemu podařilo vyřešit, když v roce 1902 spolu s Arthurem Traubem vyvinuli panchromatickou senzibilizaci fotografického materiálu. Dále Miethe zkonstruoval fotoaparát na skleněné desky 8 x 24 cm, na které se postupně exponovaly jednotlivé barevné výtažky. Barevné fotografie pak bylo možné buď promítat zvláštním trojitým projektorem na plátno (každý barevný výtažek byl promítán přes příslušný barevný filtr - výsledný barevný obraz vznikl na principu aditivního míchání barev, nebo bylo možné fotografie tisknout technikou barevného uhlotisku. Tento postup byl velice pracný a nákladný, avšak výsledkem byly barevně stálé obrazy. Trojbarevnou fotografii předvedl Miethe poprvé v roce 1903 na půdě své katedry.
20231101.cs_915966_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	V roce 1904 pak byly poprvé tištěny barevné fotografie na tomto principu jako sběratelské reklamní obrázkové kartičky čokoládovny Stollwerck (Stollwerck-Sammelalbum No. 7).
20231101.cs_915966_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	Kameru pro tento druh fotografie pak vyráběla firma Bermpohl & Co. v Berlíně. S její pomocí vytvořil ruský průkopník fotografie Sergej Prokudin-Gorskij v letech 1905–1916 unikátní sérii barevných fotografií Krásy Ruska v přírodních barvách. Patrně nejslavnější fotografií Prokudina-Gorského je jeho barevný portrét Lva Nikolajeviče Tolstého z roku 1908.
20231101.cs_915966_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	Nevýhodou této metody byla skutečnost, že kvalita barevného obrazu závisela na přesném ztotožnění jednotlivých barevných složek při promítání nebo při tisku. Rozdíly vznikaly mechanickými nepřesnostmi během posunu skleněné desky a dále časovými prodlevami mezi expozicí jednotlivých desek, kdy mohlo dojít k pohybu fotografovaného objektu. Tyto problémy se snažil vyřešit nový typ konstrukce kamery, kdy se exponovaly současně všechny složky.
20231101.cs_915966_7	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	Od roku 1906 začal pořizovat barevné fotografie z balónu. Ty vydal v roce 1909 v knize Photographische Aufnahmen vom Ballon aus.
20231101.cs_915966_8	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	V roce 1909 začlenil ke své katedře i hvězdárnu, specializovanou na astronomickou fotografii. Od roku 1921 také vedl Zkušební a vývojový ústav pro kinematografickou techniku (Prüf- und Versuchsanstalt für Kinotechnik).
20231101.cs_915966_9	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	V létě 1910 byl členem expedice Ferdinanda von Zeppelina na Špicberky. I zde pořídil řadu barevných fotografií.
20231101.cs_915966_10	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	V roce 1894 založil oborové časopisy Atelier des Photographen - časopis pro fotografii a reprodukční techniku, vydavatel Verlag von Wilhelm Knapp, Halle a. S. a Photographische Chronik.
20231101.cs_915966_11	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	Photographische Aufnahmen vom Ballon aus, Halle/Saale 1909 (2. vydání pod názvem Die Photographie aus der Luft, Halle/Saale 1916)
20231101.cs_915966_12	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	Naturwissenschaftliche Plaudereien. 25 Essays aus dem Zeitraum eines Vierteljahrhunderts, Berlín 1914
20231101.cs_915966_13	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	Die Selbstherstellung eines Spiegelteleskops (Basteln- und Bauen-Bücherei), Stuttgart 1920 (3 vydání)
20231101.cs_915966_14	https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe	Adolf Miethe	Sergej Michajlovič Prokudin-Gorskij — barevné fotografie z let 1905–1916 pomocí kamery Miethe-Bermpohl
20231101.cs_915971_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%81ron%20z%20Alexandrie	Áron z Alexandrie	Áron z Alexandrie (610, Alexandrie – 641, tamtéž) byl lékař z Alexandrie z období přelomu pozdního starověku a středověku, autor obsáhlé třicetidílné lékařské antologie Pandekty lékařské (Πανδέκτης nebo Σύνταγμα). Žil počátkem sedmého století za císaře Herakleia a byl křesťanem, duchovním Koptské pravoslavné církve. Je významný jednak tím, že svou prací ovlivnil arabské učence (jeho dílo bylo přes syrštinu přeloženo do arabštiny jako jedno z prvních řeckých lékařských děl), jednak že je (podle Rhazese) prvním známým pisatelem, který popsal pravé neštovice.
20231101.cs_915974_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Vrba	Josef Vrba	JEŘÁBEK, Luboš: Český a československý fotbal: lexikon osobností a klubů 1906-2006, Praha, Grada 2007.
20231101.cs_915980_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Imambayildi	Imambayildi	İmam bayıldı (v překladu Imám omdlel, Imám v bezvědomí) je turecké jídlo z lilku, oblíbené na celém Blízkém východě. Je pojmenováno podle historky o imámovi, který při vychutnávání pokrmu nadšením ztratil vědomí (to souvisí s obrazem imáma v lidové slovesnosti jako člověka, který druhé nabádá k askezi, ale sám si rád dopřeje). İmam bayıldı se připravuje tak, že se lilek nařízne a nasolí, aby pustil hořkou šťávu. Pak se orestuje v olivovém oleji, kapsa se naplní rajčaty dušenými s česnekem, cibulí a kořením a vše se zapeče v troubě. Pokrm se obvykle podává studený s pečivem.
20231101.cs_915982_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Jel%C3%ADnek	Michal Jelínek	Michal Jelínek (* 17. října 1949) je bývalý český fotbalista, útočník. Po skončení aktivní kariéry působil jako trenér.
20231101.cs_915982_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Jel%C3%ADnek	Michal Jelínek	Jako asistent působil ve Spartě v sezóně 1983/84 a v Bohemians v sezónách 1985/86 a 1986/87. Jako hlavní trenér vedl mj. RH Cheb v sezóně 1987/88 a Duklu Praha v sezóně 1991/92.
20231101.cs_915983_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k	Bucharský bublák	Bucharský bublák je velice staré plemeno holuba domácího pocházející z jihozápadní Asie. Náleží do plemenné skupiny bubláků, což jsou holubi, u kterých se vyvinul specifický hlasový projev, tzv. bublání. Vrkání je modifikováno do déletrvajícího zvuku připomínajícího vzdálené zurčení potoka, zvonění zvonů nebo bubnování. U bucharského bubláka se však šlechtění zaměřuje především na strukturu opeření a rozvinutí pernatých ozdob a požadavek na melodičnost a délku bublání ustoupil do pozadí.
20231101.cs_915983_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k	Bucharský bublák	Bucharský bublák je největším plemenem bubláků a je z nich také nejznámější a celosvětově nejrozšířenější. V Česku se ale téměř nechová. Plemeno se však podílelo na vzniku většiny jiných plemen bubláků, včetně českého národního plemene český bublák.
20231101.cs_915983_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k	Bucharský bublák	V českém vzorníku plemen holubů se bucharský bublák řadí mezi barevné holuby do podskupiny bubláci, v seznamu plemen EE náleží do samostatné plemenné skupiny bubláci a to pod číslem 0501. Kvůli rozvoji pernatých ozdob je bucharský bublák někdy řazen i mezi strukturové holuby.
20231101.cs_915983_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k	Bucharský bublák	Bucharský bublák je staré plemeno. Název získal podle uzbeckého města Buchara, z jehož okolí pochází. Už v druhé polovině 19. století se bucharský bublák z Ruska dostal do Evropy, nejprve do zoologických zahrad, následně se rozšířil do chovů a stal se základem pro šlechtění evropských rousných plemen bubláků. Na začátku 20. století se v Praze nacházel chov bucharského bubláka celosvětového významu, jehož chovatelem byl tehdejší šéfredaktor časopisu Zvířena, Antonín Král.
20231101.cs_915983_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k	Bucharský bublák	Bucharský bublák je poměrně velký holub kompaktního vzhledu, který je kromě samotného vzrůstu ptáka dán i výrazně nakypřeným, bohatým opeřením. Pernaté ozdoby jsou mohutně vyvinuté, čelní růžice překrývá oči, je doplněna lasturovitou chocholkou a nohy jsou porostlé dlouhými, do široka rozloženými rousy.
20231101.cs_915983_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k	Bucharský bublák	Hlava je velká, široká a plochá, zdobená dvěma vrkoči: přední vrkoč je bohatě propeřená čelní růžice se středem nad ozobím. Z tohoto víru vyrůstají dlouhá pírka všemi směry, vpředu zakrývají téměř celý zobák, po stranách oči a dále kryjí celé temeno hlavy. Vzadu se čelní růžice spojuje s opeřením zadního vrkoče. Zadním vrkočem je vysoce postavená bohatá lasturovitá chocholka, která se táhne od ucha k uchu ptáka a je zakončená výraznými postranními růžicemi. V zátylí vrkoč pokračuje v podobě hřívy až na horní část krku. Zobák je středně dlouhý, silnější, s malým a jemným ozobím. U černých a modrých barevných rázů je tmavý, u ostatních rohový až narůžovělý. Oční duhovka je perlová, u bílých tmavá, vikvová.
20231101.cs_915983_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k	Bucharský bublák	Krk je krátký a velmi silný a přechází v širokou a dobře klenutou hruď. Trup je nízký a široký, hřbet se jen málo svažuje a držení těla je skoro vodorovné. Ocas je nesen v linii hřbetu. Křídla jsou poměrně dlouhá, jejich letky dosahují až ke konci ocasu. Nohy jsou krátké, z lýtek vyrůstají supí pera, která doplňují bohatý rous. Ten je uspořádaný do půlkruhu, směřuje do stran a zcela vyplňuje prostor mezi tělem a zemí. Při pohledu zepředu rous zaujímá všechen prostor mezi kýlem hrudní kosti ptáka a jeho nohama, silueta ptáka vyplněná a shora se postupně rozšiřuje.
20231101.cs_915983_7	https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k	Bucharský bublák	Opeření je husté, značně dlouhé, kypré a nepříliš přiléhavé. Jeho barva musí být stejnoměrně a pravidelně rozložená. Bucharský bublák je chová především v rázu bílém, modrém bezpruhém, pruhovém i kapratém, v barvě plnobarevné černé, červené a žluté a ve stejných barvách i jako stříkaný či strakatý.
20231101.cs_915989_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Kauza Nagyová je mediální označení politické aféry, která vypukla v červnu 2013. Na jejím počátku stály zásahy policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) z 13. června proti několika politikům a úředníkům, kteří byli podezíráni z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby. Podle médií šlo o dosud největší a naprosto unikátní policejní akci tohoto druhu ve veřejné sféře a proti vysokým vládním institucím v České republice i v celé Evropě. Kauza ještě 17. června 2013 mimo jiné vyústila v pád vlády Petra Nečase, který rezignoval také na funkci předsedy Občanské demokratické strany. Kauza vyvolává od počátku kontroverze s ohledem na oprávněnost policejního zásahu a účelovost propojení jednotlivých údajných větví případu.
20231101.cs_915989_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Jednou ze zadržených a následně obviněných byla Jana Nagyová (po sňatku dne 21. září 2013 Jana Nečasová), tehdejší vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády České republiky. Po ní byla kauza mediálně pojmenována „kauza Nagyová“.
20231101.cs_915989_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Kauza je tvořena několika případy, které jsou řešeny v rámci samostatných trestních řízení. V první části kauzy byli stíháni tři bývalí poslanci ODS Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř, tehdejší premiér Petr Nečas, Jana Nečasová a bývalý náměstek Roman Boček pro údajnou korupci. Exposlanci se měli vzdát svých mandátů výměnou za pozice ve státní správě. Nejvyšší soud ČR později na základě stížností dvou ze zadržených exposlanců rozhodl o jejich vynětí z pravomoci orgánů trestního stíhání s ohledem na jejich poslaneckou imunitu. Proti usnesení Nejvyššího soudu v této věci neexistuje opravný prostředek. Původní nepravomocné rozhodnutí, kterým byli Petr Nečas, Jana Nečasová a bývalý náměstek Roman Boček zproštěni viny, bylo v září 2021 odvolacím soudem zrušeno a vráceno k novému projednání.
20231101.cs_915989_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Druhá část kauzy se týká trestného činu vyzrazení utajované informace. Obžalovaní Jana Nečasová, Ivo Rittig a jeho právník David Michal byli nejdříve odsouzeni k podmíněným trestům. Po zrušení rozsudku odvolacím soudem byli v listopadu 2019 zproštěni obžaloby. Odvolací soud zprošťující rozsudek potvrdil v říjnu 2020, přičemž státní zástupce proti rozhodnutí nepodal dovolání a tato část kauzy je tak u konce.
20231101.cs_915989_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Ve třetí části kauzy byla Jana Nečasová vyšetřována pro podezření z korupce. Výměnou za luxusní dary měla dárcům umožnit přístup k premiérovi nebo jim poskytnout jiné výhody. Pro nedostatek důkazů byla Jana Nečasová obviněna pouze z krácení daní. Soud trestní stíhání původně nepravomocně zastavil, neboť obžalované již byla ve správním řízení udělena pokuta pro opožděné tvrzení daně. Dle rozhodnutí odvolacího soudu ze září 2021 byla zásada, že nikdo nemůže být trestán vícekrát pro stejný skutek (ne bis in idem), nižším soudem nesprávně aplikována a věc mu byla vrácena k novému řízení.
20231101.cs_915989_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Čtvrtá část kauzy se týká zneužití rozvědky pro sledování bývalé manželky premiéra Nečase v roce 2012. Jana Nečasová, dva bývalí ředitelé Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a ředitel odboru kontroly a vnitřní bezpečnosti na Vojenském zpravodajství Jan Pohůnek byli v březnu 2019 pravomocně odsouzeni k podmíněným trestům odnětí svobody a zákazům činnosti. Nejvyšší soud následně zamítl dovolaní Jany Nečasové. V květnu 2020 byl Petr Nečas, který v řízení vystupoval v pozici svědka, trestním příkazem uznán vinným z křivé výpovědi. Proti rozhodnutí podal státní zástupce i obviněný odpor, věc tedy bude řešena v hlavním líčení. V soudním líčení byl bývalý premiér Petr Nečas shledán vinným z křivé výpovědi a odsouzen k ročnímu podmíněnému odnětí svobody a peněžitému trestu ve výši 100 tisíc korun.
20231101.cs_915989_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Policisté zatkli 13. června 2013 vládní úřednici Janu Nagyovou, poslance Ivana Fuksu a Petra Tluchoře a dále také Ondreje Páleníka, Romana Bočka, Milana Kovandu a Lubomíra Poula. S kauzou spojení dva podnikatelé, Ivo Rittig a Roman Janoušek, stejně jako politik Marek Šnajdr, nebyli toho dne v České republice. Policie však prohledala jejich domy a kanceláře. Média spekulovala o tom, že odjeli ze země na základě zprávy, kterou o akci předem dostali. Zadržen byl také Jan Pohůnek, ředitel odboru vnější kontroly Vojenského zpravodajství. Sedm ze zadržených bylo obviněno, pouze vedoucí Úřadu vlády Lubomír Poul obviněn nebyl.
20231101.cs_915989_7	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Policejní akce se připravovala mnoho měsíců. Zásah provedl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu na příkaz olomouckého vrchního státního zastupitelství vedeného Ivo Ištvanem. Podle Roberta Šlachty z ÚOOZ byla akce původně plánována na pozdější termín, avšak po zjištění, že jedna z osob měla opustit Českou republiku, byla její realizace uspíšena.
20231101.cs_915989_8	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Policejní razie byla provedena na základě vyšetřování zaměřeného na údajné vazby mezi několika politiky a úředníky a také podnikateli Ivo Rittigem a Romanem Janouškem. Policisté kromě jiného zabavili v bankovních bezpečnostních schránkách desítky milionů korun a kilogramy zlata, za jejichž majitele považovali Romana Janouška. Ten svou spojitost se zabavenými cennostmi popřel.
20231101.cs_915989_9	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Jana Nagyová – vrchní ředitelka kabinetu premiéra Petra Nečase a jeho tehdejší mimomanželská milenka (pozdější manželka); obviněna z podplácení a organizování trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby; ve vazbě od 15. června do 19. července, kdy Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti proti vazbě; následně vyšetřována na svobodě
20231101.cs_915989_10	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Ivan Fuksa – bývalý ministr zemědělství a poslanec za ODS; v lednu 2013 se stal členem představenstva Českého Aeroholdingu; obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu; ve vazbě od 15. června do 16. července, kdy Nejvyšší soud rozhodl o jeho vyjmutí z působnosti orgánů činných v trestním řízení na základě poslanecké imunity
20231101.cs_915989_11	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Petr Tluchoř – bývalý poslanec a předseda poslaneckého klubu ODS; média na podzim 2012 spekulovala o jeho možném odchodu do ČEZ, což on sám odmítl; obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu; ve vazbě od 15. června do 16. července, kdy Nejvyšší soud rozhodl o jeho vyjmutí z působnosti orgánů činných v trestním řízení na základě poslanecké imunity
20231101.cs_915989_12	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Marek Šnajdr – bývalý poslanec za ODS; obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu; ve vazbě od 16. června do 16. července, kdy Nejvyšší soud rozhodl o jeho vyjmutí z působnosti orgánů činných v trestním řízení na základě poslanecké imunity
20231101.cs_915989_13	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Ondrej Páleník – bývalý ředitel Vojenského zpravodajství a od listopadu 2012 šéf Správy státních hmotných rezerv; obviněn ze zneužití pravomocí veřejné osoby; ve vazbě od 15. června do 19. července, kdy Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti proti vazbě; následně vyšetřován na svobodě
20231101.cs_915989_14	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Roman Boček – bývalý náměstek Ministerstva dopravy a poté Ministerstva zemědělství; od října 2012 člen představenstva Českých drah; obviněn; ve vazbě od 15. června do 19. července, kdy Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti proti vazbě; následně vyšetřován na svobodě
20231101.cs_915989_15	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Jan Pohůnek – ředitel odboru vnější kontroly Vojenského zpravodajství; obviněn ze zneužití pravomoci veřejné osoby; ve vazbě od 15. června do 19. července, kdy byl propuštěn na pokyn Vrchního státního zastupitelství v Olomouci; následně vyšetřován na svobodě; od 17. června dočasně postaven mimo službu
20231101.cs_915989_16	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Milan Kovanda – ředitel Vojenského zpravodajství od listopadu 2012; obviněn ze zneužití pravomocí veřejné osoby; zadržen a od 15. června vyšetřován na svobodě; od 17. června dočasně postaven mimo službu
20231101.cs_915989_17	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Lubomír Poul – vedoucí Úřadu vlády a nadřízený Jany Nagyové; v prosinci 2012 se stal členem dozorčí rady ČEZ; byl původně rovněž zadržen, ne však obviněn
20231101.cs_915989_18	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Petr Nečas – do 17. června 2013 předseda vlády a předseda ODS, tehdejší manžel Radky Nečasové, nadřízený a tehdejší mimomanželský milenec Jany Nagyové; policií podezříván z korupce v případě tří exposlanců ODS; vyslechnut jako svědek; dne 17. června rezignoval na funkce předsedy vlády a předsedy ODS; poslanecká sněmovna obdržela 8. července žádost o jeho vydání k trestnímu stíhání, která však byla 17. července stažena
20231101.cs_915989_19	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Ivo Rittig – podnikatel a lobbista; policií podezříván z ovlivňování veřejných zakázek, neobviněn; policie provedla domovní prohlídky a dočasně zabavila některé předměty
20231101.cs_915989_20	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Roman Janoušek – podnikatel; policií podezříván z ovlivňování veřejných zakázek, neobviněn; policie provedla domovní prohlídky a zabavila některé předměty
20231101.cs_915989_21	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Libor Grygárek – bývalý náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze; podezříván, že chránil před stíháním podnikatele Rittiga a Janouška, neobviněn
20231101.cs_915989_22	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Jiří Toman – podnikatel a bývalý vedoucí odboru městského investora Magistrátu hlavního města Prahy; podezřelý, neobviněn
20231101.cs_915989_23	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza%20Nagyov%C3%A1	Kauza Nagyová	Protože měli přinejmenším dva zatčení blízkou spojitost s premiérem Petrem Nečasem (Jana Nagyová byla vrchní ředitelkou sekce kabinetu předsedy vlády a Lubomír Poul byl vedoucí úřadu vlády), vyzvala parlamentní opozice premiéra k rezignaci. Ten to odmítl a prohlásil, že jeho „důvěra v Janu Nagyovou nepoklesla.“

20231101.cs_915923_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD

Vůz WRmee814 ČD

Vůz je rozdělen na jídelní a kuchyňskou část. V jídelní části se nachází 30 míst k sezení v příčném uspořádání 2 + 1. Vůz má i klubový oddíl s osmi místy k sezení. Při druhé modernizaci byl do vozů dosazen elektronický informační systém a zásuvky 230 V.

20231101.cs_915923_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD

Vůz WRmee814 ČD

Do vozů byl při první modernizaci dosazen centrální zdroj energie, díky kterému je možné v kuchyni používat elektrické spotřebiče namísto původních plynových. Provozní osvětlení těchto vozů je realizováno pomocí zářivek, nouzové a vedlejší pomocí žárovek. Klimatizaci vyrobila vídeňská firma Friedmann.

20231101.cs_915923_7

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD

Vůz WRmee814 ČD

Původní nátěr vozu byl bílý a přes okna červený. Nátěr se asi ve 3/4 délky vozu lámal a pod úhlem 45 ° mířila červená část směrem dolu a bílá část směrem nahoru. Při druhé modernizaci byly všechny tři vozy přelakovány do modro-bílého korporátního stylu Českých drah od studia Najbrt.

20231101.cs_915923_8

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD

Vůz WRmee814 ČD

V roce 2012 proběhla v ŽOS Vrútky další modernizace těchto vozů, která přinesla opravu interiéru, výměnu kuchyňského náčiní, předsuvné dveře ovládané tlačítky a dosazení kotoučových brzd, díky čemu mohla být maximální rychlost těchto vozů opět zvýšena na 160 km/h. Mimo to ještě vozy získaly elektronický informační systém a zásuvky 230 V. Celková cena této modernizace (včetně opravy 18 kusů WRmee816) činí 728,4 miliony Kč, čili přibližně 34,7 milionu Kč za vůz. První podruhé modernizovaný vůz vyjel s cestujícími poprvé 27. ledna 2012.

20231101.cs_915923_9

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD

Vůz WRmee814 ČD

Vozy byly od své první modernizace na počátku 90. let určeny pro vlaky prestižní kategorie EuroCity.

20231101.cs_915923_10

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD

Vůz WRmee814 ČD

Vozy jsou v jízdním řádu 2012/2013 nasazovány spolu s řadou WRmee816 na výkony mezi Prahou a Vídní, Varšavou, Budapeští, Žilinou; případně mezi Varšavou a Budapeští.

20231101.cs_915923_11

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD

Vůz WRmee814 ČD

Od jízdního řádu 2013/2014 jsou vozy nasazovány zejména na vlak EuroCity 272/273 Avala z Prahy do Bělehradu, třetí vůz funguje jako záloha.

20231101.cs_915923_12

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee814%20%C4%8CD

Vůz WRmee814 ČD

V současném jízdním řádu (2017/2018) jsou vozy nasazovány na vnitrostátní rychlíky Železničnej spoločnosti Slovensko a.s. kde jsou nasazovány na místo vozů WRRm ZSSK.

20231101.cs_915924_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD

Vůz WRmee816 ČD

Vozy WRmee816, číslované v intervalu 61 54 88-81, jsou jídelní vozy provozované Českými drahami vytvořené modernizací starších vozů WRm812 a WRm813 v letech 2012–2013 v ŽOS Vrútky.

20231101.cs_915924_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD

Vůz WRmee816 ČD

Jsou to klimatizované jídelní vozy typu UIC-X o délce 26 400 mm. Jsou vybavené upravenými podvozky Görlitz Vk s kotoučovými brzdami. Nejvyšší povolená rychlost těchto vozů je 160 km/h.

20231101.cs_915924_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD

Vůz WRmee816 ČD

Vozy mají jeden pár předsuvných nástupních dveří. Většina oken těchto vozů je pevná, zbylé jsou výklopné v horní čtvrtině.

20231101.cs_915924_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD

Vůz WRmee816 ČD

Vůz je rozdělen na jídelní, barovou a kuchyňskou část. V jídelní části se nachází 24 míst k sezení, v barové sedm míst.

20231101.cs_915924_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD

Vůz WRmee816 ČD

Vozy jsou z výroby lakovány do jednotného modro-bílého korporátního stylu Českých drah od studia Najbrt.

20231101.cs_915924_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD

Vůz WRmee816 ČD

V letech 2012–2013 proběhla v ŽOS Vrútky modernizace všech čtyř vozů WRm812 i 14 vozů WRm813. Přinesla opravu interiéru, výměnu kuchyňského náčiní, předsuvné dveře ovládané tlačítky a dosazení kotoučových brzd, díky čemu mohla být maximální rychlost těchto vozů opět zvýšena na 160 km/h. Mimo to ještě vozy získaly elektronický informační systém a zásuvky 230 V. Celková cena této modernizace (včetně opravy třech kusů WRmee814) činí 728,4 milionů Kč, čili přibližně 34,7 milionu Kč za vůz.

20231101.cs_915924_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmee816%20%C4%8CD

Vůz WRmee816 ČD

Vozy jsou v jízdním řádu 2015/2016 nasazovány převážně na výkony mezi Prahou a Budapeští nebo Žilinou.

20231101.cs_915925_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889

Zemské volby v Čechách 1889

Zemské volby v Čechách 1889 byly volby konané v Českém království 2. a 5. července 1889, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému. Probíhaly podle kuriového systému. Ve volbách výrazně uspěla mladočeská strana, která se po ostré kampani téměř vyrovnala dosud dominantní staročeské straně.

20231101.cs_915925_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889

Zemské volby v Čechách 1889

V roce 1889 byla v Předlitavsku již po více než deset let u moci konzervativní vláda Eduarda Taaffeho, kterou na Říšské radě (celostátní parlament) podporovala staročeská strana společně s polskými poslanci a německorakouskými konzervativci (takzvaný železný kruh pravice). V druhé polovině 80. let ale v české společnosti sílila kritika provládní orientace české politiky. Na opoziční a liberální rétorice se profilovala mladočeská strana, která se postupně aktivizovala jako nezávislá politická síla a kritizovala chabé výsledky české účasti na vládě ve Vídni. Mladočeši například roku 1887 vedli kampaň proti takzvaným Gautschovým ordonancím, tedy reformě rozmístění středních škol, která neměla apriori protičeský motiv, ale fakticky mohla poškodit úroveň školství v některých českých regionech. V této době mladočesky orientované Národní listy otiskly výrok, jenž měl pronést staročeský předák František Ladislav Rieger o tom, že „když se nám nepodařilo vymoci svá práva jedním rázem, pasivním odporem, musíme je nyní sbírati po drobtech, a kdybychom ty drobty sbírati měli pod stolem.“ Následovala takzvaná drobečková aféra, v níž se již mladočeši a staročeši otevřeně pustili do konfliktu. Skupina mladočechů roku 1888 opustila i Český klub (střechová poslanecká frakce na Říšské radě) a začala praktikovat samostatnou politiku.

20231101.cs_915925_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889

Zemské volby v Čechách 1889

Zatímco ve volbách do Říšské rady roku 1885 ještě čeští poslanci staro- i mladočeské orientace kandidovali společně v předem dohodnutých volebních obvodech (přičemž zastoupení mladočechů v Českém klubu bylo spíše menšinové a tón české politiky ve Vídni určovali staročeši), zemské volby v Čechách roku 1889 byly prvním zcela konkurenčním měřením sil obou hlavních proudů české politiky.

20231101.cs_915925_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889

Zemské volby v Čechách 1889

V Českém království se kromě rivality mezi staročechy a mladočechy stupňovalo i napětí mezi oběma zemskými etniky. Čeští (sudetští) Němci, respektive jejich hlavní politická síla Pokroková strana, reagovali na sílící český vliv (Stremayrova jazyková nařízení, rozdělení pražské univerzity), podpořený českou účastí na vládě, prostřednictvím požadavků na administrativní rozdělení Čech podle etnických hranic. Od roku 1886 po neúspěchu těchto návrhů zahájili pasivní rezistenci na Českém zemském sněmu a fakticky se neúčastnili jeho práce.

20231101.cs_915925_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889

Zemské volby v Čechách 1889

Staročeši do voleb šli s hesly o pokračování v dosavadní politické práci a výzvami k umírněnosti. Mladočeši se hlásili k obnovenému důrazu na české státní právo.

20231101.cs_915925_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889

Zemské volby v Čechách 1889

Volební systém do Českého zemského sněmu odpovídal parametrům, které zde nastavila již únorová ústava roku 1861. Zvoleno bylo 236 poslanců a to ve čtyřech skupinách: kurie venkovských obcí, skupina měst, skupina obchodních a živnostenských komor a kurie velkostatkářská, ve všech s omezeným volebním právem (volební cenzus). Na sněmu pak tyto čtyři volební skupiny tvořily tři kurie (poslanci zvolení za skupinu měst a skupinu obchodních a živnostenských komor zasedali v společné kurii měst). Kromě nich na sněmu zasedalo šest nevolených virilistů, kteří mandát nabývali z titulu své funkce.

20231101.cs_915925_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889

Zemské volby v Čechách 1889

Volby přinesly velký úspěch mladočechům, zejména v kurii venkovských obcí. Namísto dominance jedné (staročeské) strany nabylo nyní české politické spektrum ráz dvoustranického systému, ve kterém byl podíl staročeských a mladočeských mandátů 58:39, podle jiného zdroje 55:42 Někteří předáci staročeské strany (Antonín Otakar Zeithammer, Albín Bráf) neobhájili ve volbách svůj mandát a získali jej až dodatečně v kurii obchodních a živnostenských komor či kurii velkostatkářské. I sám předseda strany František Ladislav Rieger byl zvolen jen většinou devíti hlasů. Ve velkostatkářské kurii se prosadila konzervativní šlechta.

20231101.cs_915925_7

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889

Zemské volby v Čechách 1889

Podle sociálního a profesního dělení byli etnicky čeští poslanci zemského sněmu zvolení v kuriích měst, venkovských obcí a živnostenských a obchodních komor rozděleni následovně: 43 buržoazních a maloburžoazních vzdělanců (z toho 24 právníků, 5 lékařů a lékárníků, 3 vysokoškolští učitelé, 3 středoškolští učitelé, 2 učitelé nižších škol, 3 vědci a novináři a 3 samosprávní úředníci), 19 buržoazních podnikatelů (z toho 5 továrníků, 9 obchodníků a peněžníků, 4 inženýři a 1 manažer), 7 příslušníků maloburžoazie (z toho 2 řemeslníci a živnostníci a 5 blíže neurčených měšťanů), 26 příslušníků agrární buržoazie (z toho 22 rolníků či statkářů a 4 mlynáři) a 2 šlechtičtí velkostatkáři.

20231101.cs_915925_8

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889

Zemské volby v Čechách 1889

Po volbách mladočeši na zemském sněmu utvořili vlastní poslanecký klub a 12. října 1889 podali na sněmu při jeho zahajovacím zasedání vlastní návrh slavnostní adresy císaři, v které se přihlásili k „obnovení zákonných poměrů v zemi uvedením v plnou platnost státního práva koruny české.“ V následujících měsících pak na sněmu vedli staročeši a mladočeši (při neúčasti německých poslanců) spory o pojetí českého státního práva a obhajoby českých zájmů.

20231101.cs_915925_9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A9%20volby%20v%20%C4%8Cech%C3%A1ch%201889

Zemské volby v Čechách 1889

Volby měly i dopad na celostátní politiku. Otřásly totiž silou staročeské strany a tím zpochybnily i trvání celostátní konzervativní koalice Eduarda Taaffeho. Vláda na toto riziko reagovala roku 1890 spuštěním jednání o punktacích, které měly být pokusem o česko-německý smír v Čechách, ale byly mladočechy kritizovány jako přílišný ústupek německému etniku a jeho požadavkům na teritoriální a administrativní oddělení německých oblastí v rámci Čech. Mladočeská kampaň se nadále stupňovala a ve volbách do Říšské rady roku 1891 byli staročeši téměř vymazáni z politického života.

20231101.cs_915927_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD

Vůz WRmz815 ČD

Vozy WRmz815, číslované v intervalu 73 54 88-91, do roku 2001 označené WRRmz, jsou jídelní osobní vozy z vozového parku Českých drah. Všech deset vozů WRmz815 vyrobila v letech v roce 1997 společnost MSV Studénka dle dokumentace dodané společností SGP Siemens

20231101.cs_915927_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD

Vůz WRmz815 ČD

V roce 1995 si České dráhy objednaly od firmy SGP Siemens sérii 45 vozů pro vlaky vyšších kategorií. Součástí dodávky bylo devět vozů první třídy Ampz146, 26 vozů druhé třídy Bmz245 a deset restauračních vozů WRmz815. Jako první byly vyrobeny v roce 1997 vozy WRmz815, v letech 1998–1999 je následovaly vozy Ampz146 a jako poslední byly v letech 1999–2000 dodány vozy Bmz245. Skříň, brzdy a elektrickou výzbroj zhotovila MSV Studénka dle dokumentace společnosti SGP Siemens. Poté byly dovezeny zbylé díly a vozy byly, s použitím interiérových prvků vyrobených v tuzemsku, zkompletovány. První vyrobený vůz byl Českým drahám předán 10. září 1997.

20231101.cs_915927_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD

Vůz WRmz815 ČD

Jsou to čtyřnápravové tlakotěsné vozy se skříní typu UIC-Z o délce 26 900 mm. Jejich nejvyšší povolená rychlost je 200 km/h. Mají podvozky SGP 300 R/3S vhodné až pro rychlost 250 km/h. Brzdová soustava je tvořena tlakovzdušnými kotoučovými brzdami Knorr se třemi kotouči na každé nápravě. Pro nouzové brždění z vysokých rychlostí je na vozech nainstalována elektromagnetická kolejnicová brzda.

20231101.cs_915927_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD

Vůz WRmz815 ČD

Vozy mají dva páry jednokřídlých předsuvných nástupních dveří ovládaných tlačítky. Mezivozové přechodové dveře jsou dvoukřídlé poloautomatické, posuvné do stran a ovládané pomocí madel. Většina oken těchto vozů je pevných neotvíratelných, některá jsou výklopné v horní pětině. Čela vozů jsou připravena na montáž tlakotěsných návalků SIG.

20231101.cs_915927_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD

Vůz WRmz815 ČD

Vůz je půdorysně rozdělen na nástupní prostor, jídelnu, kuchyň a výčep, kolem kterých je pro cestující k dispozici ulička, bar a WC. V jídelně je 30 míst k sezení v příčném uspořádání 2 + 1. V barové části jsou čtyři místa kolem půlkruhového stolu. Všech 34 míst k sezení je potaženo červeným látkovým potahem.

20231101.cs_915927_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD

Vůz WRmz815 ČD

Pro napájení elektrických spotřebičů, jakými jsou například kuchyňské spotřebiče a osvětlení je ve vozech nainstalován centrální zdroj energie (CZE). Teplovzdušné vytápění vozu a klimatizace umožňují při venkovních teplotách od −20 °C do +32 °C nastavit vnitřní teplotu od +20 °C do +24 °C. Vozy jsou vybaveny dvěma vakuovými WC. Klimatizace i WC byly vyrobeny vídeňskou firmou Alex Friedmann.

20231101.cs_915927_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD

Vůz WRmz815 ČD

Původní nátěr vozů je pod okny bílý, přes okna červený a střecha je šedá. Některé vozy již byly přelakovány do modro-bílého korporátního schématu Českých drah od studia Najbrt.

20231101.cs_915927_7

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD

Vůz WRmz815 ČD

V roce 2014 České dráhy oznámily plány na modernizaci tří vozů Ampz143, devíti vozů Ampz146, 15 vozů Bmz241, 21 vozů Bmz245 a desíti vozů WRmz815 s opcí na modernizaci zbylých osmi vozů Ampz146. Modernizace se týká převážně přečalounění sedaček, dosazení koberců, a to včetně vozů druhé třídy, revitalizaci WC, menší úpravy klimatizace, dosazení vnějšího a vnitřního elektronického informačního a rezervačního systému a dosazení přístupových bodů systému Wi-Fi. U všech vozů Ampz146, Bmz245 a sedmi vozů WRmz815 bude navíc vyměněn centrální zdroj energie (CZE). Kromě toho vozy ještě projdou běžnou vyvazovací opravou. Celková cena zakázky je 498 milionů Kč. Modernizace by měla být hotova do 17 měsíců od podpisu smlouvy.

20231101.cs_915927_8

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD

Vůz WRmz815 ČD

Vozy jsou primárně nasazovány na spoje EuroCity z Prahy do Berlína, Vídně a Budapešti. Méně často je lze potkat i na ostatních relacích.

20231101.cs_915927_9

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WRmz815%20%C4%8CD

Vůz WRmz815 ČD

21. dubna 2013 vypukl ve voze č. 006 požár. Vůz se toho času nacházel na maďarském území řazený na vlaku EC 276 „Slovan“. Do České republiky se vůz vrátil o týden později – 28. dubna. Vůz byl 22. května přepraven na opravu do ŽOS Vrútky.

20231101.cs_915929_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Me%C5%A1n%C3%AD%20konvi%C4%8Dka

Mešní konvička

Mešní konvička, v církevní latině známá také jako urceolus „konvička“ nebo amula „mísa, umyvadlo“ je liturgická nádoba užívaná při katolické a anglikánské mši. První zmínka o ní pochází z 5. století ze Statuta ecclesiae antiqua, ale pravidelně se začala používat až ve 12. století. Používají se dvě mešní konvičky, jedna naplněná vínem a druhá vodou, které jsou vyrobeny ze stříbra, mědi, mosazi, cínu, případně ze skla či keramiky, a při eucharistii je z nich naplněn použitý kalich. Víno symbolizuje božskou přirozenost Krista, zatímco voda lidskou.

20231101.cs_915929_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Me%C5%A1n%C3%AD%20konvi%C4%8Dka

Mešní konvička

Podoba a zdobení konviček závisí na době a místu zvyku. Například v Itálii jsou typické tenkou hubičkou, ve Francie jsou zase baňatější nebo mají podobu malého džbánu. Pokud jsou neprůhledné bývá konvička na víno označena písmenem V a na vodu písmenem A, což odkazuje na latinské vinum a aqua. Ke konvičkám je také připojen tác který zachycuje vodu když si kněz myje ruce a někdy také lžička nápomocná při nalévání malého množství vody do kalicha.

20231101.cs_915930_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mluv%2C%20mluv%2C%20zaj%C3%ADm%C3%A1%C5%A1%20m%C4%9B

Mluv, mluv, zajímáš mě

Mluv, mluv, zajímáš mě (originální francouzský název Cause toujours... tu m'intéresses !) je francouzská filmová komedie z roku 1979, kterou režíroval Edouard Molinaro podle scénáře Francise Vebera.

20231101.cs_915930_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mluv%2C%20mluv%2C%20zaj%C3%ADm%C3%A1%C5%A1%20m%C4%9B

Mluv, mluv, zajímáš mě

François Perrin pracuje jako rozhlasový hlasatel. Vede osamělý a nudný život. Když se jednoho dne rozhodne, že si zkrátí čas zatelefonováním na nahodné telefonní číslo, sluchátko zvedne právě Christine Clémentová. Ta nejen že při prvním rozhovoru nezavěsí, ale postupně nalézá v neznámém mužském hlasu útěchu ve vlastní samotě. Po měsíci na popud svého okolí Christine žádá Françoise o osobní setkání. François neví, jak dál, nechce v žádném případě na schůzku jít, nakonec je však přemluven. Na samém místě však ztrácí odvahu, nepřiznává se k sobě a oslovuje Christine jako jiný muž, pod svým pravým jménem. Christine netuší, že jde o toho samého muže jako v telefonu a nějaký čas je z celé situace zmatená a neví, jak dál. François však nakonec přece jen nalézá odvahu přiznat se jí ke všemu a příběh končí happy endem - sblížením dvou dosud osamělých lidí.

20231101.cs_915948_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Arcis-sur-Aube

Arcis-sur-Aube

Arcis-sur-Aube je francouzská obec v departementu Aube v regionu Grand Est. V roce 2011 zde žilo 2 988 obyvatel. Je centrem kantonu Arcis-sur-Aube.

20231101.cs_915952_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20kulturn%C3%ADch%20pam%C3%A1tek%20v%20Tuhani%20%28okres%20%C4%8Cesk%C3%A1%20L%C3%ADpa%29

Seznam kulturních památek v Tuhani (okres Česká Lípa)

Poznámka: MonumNet řadí níže uvedené památky k místní části Dolní Dubová Hora. K ní však podle registru adres patří pouze stavení čp. 4, 40 a 41.

20231101.cs_915953_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Volby%20v%20Rakousku

Volby v Rakousku

Volby v Rakousku jsou svobodné. Volí se do parlamentu, Evropského parlamentu a každých šest let probíhají přímé prezidentské volby. Parlament je dvoukomorový, dělí se na Spolkovou radu a Národní radu, ty dávají dohromady Spolkové shromáždění. Do Národní rady je voleno 183 poslanců na čtyřleté volební období, do Spolkové rady je voleno 64 členů.

20231101.cs_915958_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gy%C3%B6rgy%20S%C3%A1rosi

György Sárosi

György Sárosi, rodným jménem György Stefanicsics (5. srpen 1912 – 20. červen 1993), byl maďarský fotbalista. Hrával na pozici útočníka či záložníka. S maďarskou reprezentací vybojoval stříbrnou medaili na mistrovství světa roku 1938. Na tomto šampionátu byl kapitánem svého týmu, vstřelil 5 branek, byl federací FIFA zpětně zařazen do all-stars a vyhlášen třetím nejlepším hráčem turnaje. Hrál i na mistrovství světa roku 1934. V národním týmu celkem odehrál 62 utkání a vstřelil 42 gólů. Celou svou kariéru strávil v jediném klubu, ve Ferencvárosi Budapešť. Roku 1937 s ním vybojoval Středoevropský pohár, tehdy nejprestižnější klubovou mezinárodní soutěž v Evropě. Je pětinásobným mistrem Maďarska (1932, 1934, 1938, 1940, 1941). Za celou kariéru nastřílel 351 branek v 383 ligových zápasech. Časopis World Soccer ho roku 1999 vyhlásil 87. nejlepším fotbalistou 20. století. Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem, vedl řadu italských mužstev, včetně Juventusu, Bari či AS Řím.

20231101.cs_915959_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%85mot

Åmot

Åmot je obec v norském kraji Innlandet respektive v norském tradičním kraji Østlandet. Žije zde obyvatel.

20231101.cs_915959_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%85mot

Åmot

Åmot leží u ústí řeky Renaelvy do řeky Glommy, od čehož je odvozen jeho název (původně ve staré severštině doslova „setkání řek“). Na severu sousedí s Rendalenem, na východě s Trysilem, na jihu s Elverumem, na jihozápadě s Løtenem, Hamarem a Ringsakerem a na západě se Stor-Elvdalem. Správa obce sídlí ve vsi Rena.

20231101.cs_915960_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lusigny-sur-Barse

Lusigny-sur-Barse

Lusigny-sur-Barse je francouzská obec v departementu Aube v regionu Grand Est. V roce 2010 zde žilo 1 755 obyvatel.

20231101.cs_915961_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pool%20Live%20Tour

Pool Live Tour

Pool Live Tour je česká videohra z roku 2011. Vytvořilo ji studio Geewa. Původně byla hra určená pro Facebook, ale později vznikla i verze pro mobilní zařízení. Hra měla na Facebooku velký úspěch. V roce 2013 ji hrálo přes 10 miliónů lidí. Jedná se o kulečníkový simulátor.

20231101.cs_915961_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pool%20Live%20Tour

Pool Live Tour

Hráč v ní sází virtuální peníze (Pool coins) a snaží se porazit živého soupeře. Začíná se s 50 penězi. Pokud jich hráč nemá dostatek, obdrží zadarmo menší obnos. Celkový počet peněz, které hráč vyhrál celkově je vyjádřen počtem Winnings. Za dobré výsledky ve hře lze obdržet trofeje. Za peníze lze koupit nová tága. Každý druh tága se liší životností a vlastnostmi. Za určitý počet Winnings se hráči zpřístupní nový level. Každý level se liší velikostí stolu, pravidly a jinými dalšími vlastnostmi.

20231101.cs_915966_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

Adolf Miethe (25. dubna 1862, Postupim - 5. května 1927, Berlín; celým jménem Adolf Christian Heinrich Emil Miethe) byl německý fotochemik a průkopník fotografické techniky.

20231101.cs_915966_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

Narodil se v rodině majitele továrny na čokoládu a radního města Postupimi Alberta Miethe. O fotografii se začal zajímat, když mu bylo šestnáct let. Po maturitě na Viktoria-Gymnasiu v Postupimi studoval fyziku, astronomii a chemii na universitě v Berlíně a následně v Göttingenu. Tam v roce 1889 získal doktorát za práci Zur Actinometrie photographisch-astronomischer Fixsternaufnahmen. Během studia pracoval jako pomocný asistent na Astrofyzikálním institutu v Postupimi (Astrophysikalisches Institut Potsdam, dnes Leibniz-Institut für Astrophysik Potsdam). Zde v roce 1887 spolu s Johannesem Gaedickem vynalezli bleskový prášek, založený na směsi magnésia, chlorečnanu draselného a antimonitu a v roce 1889 zkonstruoval magnéziový zábleskový přístroj. Po ukončení studia působil u různých firem v optickém průmyslu. Nakonec se stal spolupracovníkem optické dílny Edmunda Hartnacka v Postupimi, kde se zabýval konstrukcí objektivů mikroskopů. Po Hartnackově smrti v roce 1891 pracoval ve firmě Schulze & Barthels v Rathenow, která se zabývala výrobou optických přístrojů pro civilní i vojenské využití. Zde se - nezávisle na výzkumech Dallmeyerových a Steinheilových - zabýval vývojem teleobjektivů. Patent na svou konstrukci teleobjektivu získal v roce 1891. V roce 1894 přešel k firmě Voigtländer do Braunschweigu. Zde se zabýval různými konstrukčními úlohami, mimo jiné vylepšením puškohledu, na což mělo vliv i to, že byl ve volném čase vášnivým střelcem. Nakonec se zde stal technickým ředitelem.

20231101.cs_915966_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

Po smrti Hermanna Wilhelma Vogela byl 1. října 1899 povolán na Královskou technickou univerzitu v Berlíně, aby po něm převzal vedení katedry fotochemie, fotografie a spektrální analýzy. Tato katedra byla založena v roce 1873 a byla tedy nejstarší katedrou svého druhu na světě.

20231101.cs_915966_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

Zde zkonstruoval kameru pro „tříbarevnou fotografii podle přírody“. Postup spočíval v tom, že se scéna vyfotografovala třikrát na černobílý fotografický materiál přes barevné filtry (červený, modrý a zelený). Princip trojbarevné fotografie poprvé použil Louis Ducos du Hauron v šedesátých letech 19. století. Ve své době ale narazil na problém velmi malé citlivosti tehdejších materiálů na červené světlo. Toto se Miethemu podařilo vyřešit, když v roce 1902 spolu s Arthurem Traubem vyvinuli panchromatickou senzibilizaci fotografického materiálu. Dále Miethe zkonstruoval fotoaparát na skleněné desky 8 x 24 cm, na které se postupně exponovaly jednotlivé barevné výtažky. Barevné fotografie pak bylo možné buď promítat zvláštním trojitým projektorem na plátno (každý barevný výtažek byl promítán přes příslušný barevný filtr - výsledný barevný obraz vznikl na principu aditivního míchání barev, nebo bylo možné fotografie tisknout technikou barevného uhlotisku. Tento postup byl velice pracný a nákladný, avšak výsledkem byly barevně stálé obrazy. Trojbarevnou fotografii předvedl Miethe poprvé v roce 1903 na půdě své katedry.

20231101.cs_915966_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

V roce 1904 pak byly poprvé tištěny barevné fotografie na tomto principu jako sběratelské reklamní obrázkové kartičky čokoládovny Stollwerck (Stollwerck-Sammelalbum No. 7).

20231101.cs_915966_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

Kameru pro tento druh fotografie pak vyráběla firma Bermpohl & Co. v Berlíně. S její pomocí vytvořil ruský průkopník fotografie Sergej Prokudin-Gorskij v letech 1905–1916 unikátní sérii barevných fotografií Krásy Ruska v přírodních barvách. Patrně nejslavnější fotografií Prokudina-Gorského je jeho barevný portrét Lva Nikolajeviče Tolstého z roku 1908.

20231101.cs_915966_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

Nevýhodou této metody byla skutečnost, že kvalita barevného obrazu závisela na přesném ztotožnění jednotlivých barevných složek při promítání nebo při tisku. Rozdíly vznikaly mechanickými nepřesnostmi během posunu skleněné desky a dále časovými prodlevami mezi expozicí jednotlivých desek, kdy mohlo dojít k pohybu fotografovaného objektu. Tyto problémy se snažil vyřešit nový typ konstrukce kamery, kdy se exponovaly současně všechny složky.

20231101.cs_915966_7

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

Od roku 1906 začal pořizovat barevné fotografie z balónu. Ty vydal v roce 1909 v knize Photographische Aufnahmen vom Ballon aus.

20231101.cs_915966_8

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

V roce 1909 začlenil ke své katedře i hvězdárnu, specializovanou na astronomickou fotografii. Od roku 1921 také vedl Zkušební a vývojový ústav pro kinematografickou techniku (Prüf- und Versuchsanstalt für Kinotechnik).

20231101.cs_915966_9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

V létě 1910 byl členem expedice Ferdinanda von Zeppelina na Špicberky. I zde pořídil řadu barevných fotografií.

20231101.cs_915966_10

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

V roce 1894 založil oborové časopisy Atelier des Photographen - časopis pro fotografii a reprodukční techniku, vydavatel Verlag von Wilhelm Knapp, Halle a. S. a Photographische Chronik.

20231101.cs_915966_11

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

Photographische Aufnahmen vom Ballon aus, Halle/Saale 1909 (2. vydání pod názvem Die Photographie aus der Luft, Halle/Saale 1916)

20231101.cs_915966_12

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

Naturwissenschaftliche Plaudereien. 25 Essays aus dem Zeitraum eines Vierteljahrhunderts, Berlín 1914

20231101.cs_915966_13

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

Die Selbstherstellung eines Spiegelteleskops (Basteln- und Bauen-Bücherei), Stuttgart 1920 (3 vydání)

20231101.cs_915966_14

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf%20Miethe

Adolf Miethe

Sergej Michajlovič Prokudin-Gorskij — barevné fotografie z let 1905–1916 pomocí kamery Miethe-Bermpohl

20231101.cs_915971_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%81ron%20z%20Alexandrie

Áron z Alexandrie

Áron z Alexandrie (610, Alexandrie – 641, tamtéž) byl lékař z Alexandrie z období přelomu pozdního starověku a středověku, autor obsáhlé třicetidílné lékařské antologie Pandekty lékařské (Πανδέκτης nebo Σύνταγμα). Žil počátkem sedmého století za císaře Herakleia a byl křesťanem, duchovním Koptské pravoslavné církve. Je významný jednak tím, že svou prací ovlivnil arabské učence (jeho dílo bylo přes syrštinu přeloženo do arabštiny jako jedno z prvních řeckých lékařských děl), jednak že je (podle Rhazese) prvním známým pisatelem, který popsal pravé neštovice.

20231101.cs_915974_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Vrba

Josef Vrba

JEŘÁBEK, Luboš: Český a československý fotbal: lexikon osobností a klubů 1906-2006, Praha, Grada 2007.

20231101.cs_915980_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Imambayildi

Imambayildi

İmam bayıldı (v překladu Imám omdlel, Imám v bezvědomí) je turecké jídlo z lilku, oblíbené na celém Blízkém východě. Je pojmenováno podle historky o imámovi, který při vychutnávání pokrmu nadšením ztratil vědomí (to souvisí s obrazem imáma v lidové slovesnosti jako člověka, který druhé nabádá k askezi, ale sám si rád dopřeje). İmam bayıldı se připravuje tak, že se lilek nařízne a nasolí, aby pustil hořkou šťávu. Pak se orestuje v olivovém oleji, kapsa se naplní rajčaty dušenými s česnekem, cibulí a kořením a vše se zapeče v troubě. Pokrm se obvykle podává studený s pečivem.

20231101.cs_915982_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Jel%C3%ADnek

Michal Jelínek

Michal Jelínek (* 17. října 1949) je bývalý český fotbalista, útočník. Po skončení aktivní kariéry působil jako trenér.

20231101.cs_915982_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal%20Jel%C3%ADnek

Michal Jelínek

Jako asistent působil ve Spartě v sezóně 1983/84 a v Bohemians v sezónách 1985/86 a 1986/87. Jako hlavní trenér vedl mj. RH Cheb v sezóně 1987/88 a Duklu Praha v sezóně 1991/92.

20231101.cs_915983_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k

Bucharský bublák

Bucharský bublák je velice staré plemeno holuba domácího pocházející z jihozápadní Asie. Náleží do plemenné skupiny bubláků, což jsou holubi, u kterých se vyvinul specifický hlasový projev, tzv. bublání. Vrkání je modifikováno do déletrvajícího zvuku připomínajícího vzdálené zurčení potoka, zvonění zvonů nebo bubnování. U bucharského bubláka se však šlechtění zaměřuje především na strukturu opeření a rozvinutí pernatých ozdob a požadavek na melodičnost a délku bublání ustoupil do pozadí.

20231101.cs_915983_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k

Bucharský bublák

Bucharský bublák je největším plemenem bubláků a je z nich také nejznámější a celosvětově nejrozšířenější. V Česku se ale téměř nechová. Plemeno se však podílelo na vzniku většiny jiných plemen bubláků, včetně českého národního plemene český bublák.

20231101.cs_915983_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k

Bucharský bublák

V českém vzorníku plemen holubů se bucharský bublák řadí mezi barevné holuby do podskupiny bubláci, v seznamu plemen EE náleží do samostatné plemenné skupiny bubláci a to pod číslem 0501. Kvůli rozvoji pernatých ozdob je bucharský bublák někdy řazen i mezi strukturové holuby.

20231101.cs_915983_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k

Bucharský bublák

Bucharský bublák je staré plemeno. Název získal podle uzbeckého města Buchara, z jehož okolí pochází. Už v druhé polovině 19. století se bucharský bublák z Ruska dostal do Evropy, nejprve do zoologických zahrad, následně se rozšířil do chovů a stal se základem pro šlechtění evropských rousných plemen bubláků. Na začátku 20. století se v Praze nacházel chov bucharského bubláka celosvětového významu, jehož chovatelem byl tehdejší šéfredaktor časopisu Zvířena, Antonín Král.

20231101.cs_915983_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k

Bucharský bublák

Bucharský bublák je poměrně velký holub kompaktního vzhledu, který je kromě samotného vzrůstu ptáka dán i výrazně nakypřeným, bohatým opeřením. Pernaté ozdoby jsou mohutně vyvinuté, čelní růžice překrývá oči, je doplněna lasturovitou chocholkou a nohy jsou porostlé dlouhými, do široka rozloženými rousy.

20231101.cs_915983_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k

Bucharský bublák

Hlava je velká, široká a plochá, zdobená dvěma vrkoči: přední vrkoč je bohatě propeřená čelní růžice se středem nad ozobím. Z tohoto víru vyrůstají dlouhá pírka všemi směry, vpředu zakrývají téměř celý zobák, po stranách oči a dále kryjí celé temeno hlavy. Vzadu se čelní růžice spojuje s opeřením zadního vrkoče. Zadním vrkočem je vysoce postavená bohatá lasturovitá chocholka, která se táhne od ucha k uchu ptáka a je zakončená výraznými postranními růžicemi. V zátylí vrkoč pokračuje v podobě hřívy až na horní část krku. Zobák je středně dlouhý, silnější, s malým a jemným ozobím. U černých a modrých barevných rázů je tmavý, u ostatních rohový až narůžovělý. Oční duhovka je perlová, u bílých tmavá, vikvová.

20231101.cs_915983_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k

Bucharský bublák

Krk je krátký a velmi silný a přechází v širokou a dobře klenutou hruď. Trup je nízký a široký, hřbet se jen málo svažuje a držení těla je skoro vodorovné. Ocas je nesen v linii hřbetu. Křídla jsou poměrně dlouhá, jejich letky dosahují až ke konci ocasu. Nohy jsou krátké, z lýtek vyrůstají supí pera, která doplňují bohatý rous. Ten je uspořádaný do půlkruhu, směřuje do stran a zcela vyplňuje prostor mezi tělem a zemí. Při pohledu zepředu rous zaujímá všechen prostor mezi kýlem hrudní kosti ptáka a jeho nohama, silueta ptáka vyplněná a shora se postupně rozšiřuje.

20231101.cs_915983_7

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bucharsk%C3%BD%20bubl%C3%A1k

Bucharský bublák

Opeření je husté, značně dlouhé, kypré a nepříliš přiléhavé. Jeho barva musí být stejnoměrně a pravidelně rozložená. Bucharský bublák je chová především v rázu bílém, modrém bezpruhém, pruhovém i kapratém, v barvě plnobarevné černé, červené a žluté a ve stejných barvách i jako stříkaný či strakatý.

20231101.cs_915989_0