_id
stringlengths
16
23
url
stringlengths
31
341
title
stringlengths
1
182
text
stringlengths
100
16.6k
20231101.cs_916481_7
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdrav%C3%A1%2013
Zdravá 13
Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli (chipsy, solené tyčinky a ořechy, slané uzeniny a sýry), nepřisolujte hotové pokrmy.
20231101.cs_916481_8
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdrav%C3%A1%2013
Zdravá 13
Předcházejte nákazám a otravám z potravin správným zacházením s potravinami při nákupu, uskladnění a přípravě pokrmů; při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a grilování.
20231101.cs_916481_9
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdrav%C3%A1%2013
Zdravá 13
Nezapomínejte na pitný režim, denně vypijte minimálně 1,5 litru tekutin (voda, minerální vody, slabý čaj, ovocné čaje a šťávy, nejlépe neslazené).
20231101.cs_916481_10
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdrav%C3%A1%2013
Zdravá 13
Pokud pijete alkoholické nápoje, nepřekračujte denní příjem alkoholu 20 g (200 ml vína, 0,51 piva, 50 ml lihoviny).
20231101.cs_916489_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/AEGON%20Championships%202013
AEGON Championships 2013
AEGON Championships 2013 byl tenisový turnaj pořádaný jako součást mužského okruhu ATP World Tour, který se hraje v Queen's Clubu na otevřených travnatých dvorcích. Konal se mezi 10. až 16. červnem 2013 v britském hlavním městě Londýně jako 42. ročník turnaje.
20231101.cs_916489_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/AEGON%20Championships%202013
AEGON Championships 2013
Turnaj s rozpočtem 779 665 eur patřil do kategorie ATP World Tour 250. Nejvýše nasazeným hráčem ve dvouhře se stal druhý tenista světa Andy Murray, který zde triumfoval už potřetí.
20231101.cs_916494_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/AEGON%20Championships%202013%20%E2%80%93%20mu%C5%BEsk%C3%A1%20dvouhra
AEGON Championships 2013 – mužská dvouhra
Do turnaje mužské dvouhry na tenisovém turnaji AEGON Championships 2013 nastoupilo celkem padesát šest hráčů. Obhájcem titulu z minulého ročníku AEGON Championships byl chorvatský tenista Marin Čilić.
20231101.cs_916494_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/AEGON%20Championships%202013%20%E2%80%93%20mu%C5%BEsk%C3%A1%20dvouhra
AEGON Championships 2013 – mužská dvouhra
Vítězem se stal první nasazený britský tenista Andy Murray, který ve finále zdolal loňského vítěze Chorvata Marina Čiliće po setech 5–7, 7–5 a 6–3. Vítěz si připsal do žebříčku ATP 250 bodů a získal 86,300 €.
20231101.cs_916496_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cappy
Cappy
Cappy je francouzská obec v departementu Somme v regionu Hauts-de-France. V roce 2010 zde žilo 540 obyvatel.
20231101.cs_916499_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9%20Losiny%20%28z%C3%A1mek%29
Velké Losiny (zámek)
Zámek Velké Losiny se nachází v obci Velké Losiny v okrese Šumperk, v geomorfologickém celku Hanušovická vrchovina. Zdejší renesanční zámek stojí na místě někdejší středověké tvrze.
20231101.cs_916499_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9%20Losiny%20%28z%C3%A1mek%29
Velké Losiny (zámek)
Místo proslulo nechvalně známými čarodějnickými procesy, které se zde odehrávaly v letech 1678–1696 a padlo jim za oběť 56 osob (mezi nimi byl například i katolický duchovní Kryštof Lautner). Tyto procesy se staly předlohou pro knihu od spisovatele Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. Podle tohoto díla byl natočen roku 1969 i stejnojmenný film režiséra Otakara Vávry.
20231101.cs_916499_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9%20Losiny%20%28z%C3%A1mek%29
Velké Losiny (zámek)
Areál zámku je památkově chráněn, v roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
20231101.cs_916499_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9%20Losiny%20%28z%C3%A1mek%29
Velké Losiny (zámek)
Předchůdcem dnešního zámku byla vodní tvrz, která patrně vznikla již někdy ve 14. století. Roku 1496 získali tvrz Žerotínové. Stará tvrz ale novým majitelům nevyhovovala a tak začala být roku 1531 přestavována na renesanční zámek. Iniciátorem přestavby byl Jan mladší ze Žerotína. Tento velmož se zasloužil o vznik nedaleké papírny a také nechal vybudovat velkolosinské lázně.
20231101.cs_916499_4
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9%20Losiny%20%28z%C3%A1mek%29
Velké Losiny (zámek)
V období náboženských nepokojů se losinští Žerotínové postavili na stranu protestantských stavů, ale po jejich porážce přišli o tři čtvrtiny svého majetku - poslední čtvrtinu měli prodat. Na svých losinských statcích ale zůstali, a dokonce je v roce 1642 od Habsburků za 100 000 zlatých vykoupili zpět s podmínkou, že do tří měsíců přestoupí na katolickou víru. Jan Jetřich ze Žerotína a jeho bratr Přemek II. tak však nikdy neučinili. Učinil tak až Přemek III., syn Přemka II. Ten, ze strachu před církevními hodnostáři, odmítl svého otce pohřbít v rodinné hrobce (jeho tělo bylo pohřbeno losinskými sedláky). Přemek III. zahájil raně barokní přestavbu zámku, ale již ji nedokončil (zemřel roku 1673).
20231101.cs_916499_5
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9%20Losiny%20%28z%C3%A1mek%29
Velké Losiny (zámek)
Jako regentka dvou nezletilých Přemkových dětí a správkyně pozůstalosti se k moci dostala Přemkova sestra Angela Sibylla z Galle, rozená Žerotínová, na jejíž popud byly rozpoutány čarodějnické procesy, které vedl samozvaný inkvizitor a kandidát práva Jindřich František Boblig z Edelstadtu. Toto běsnění zastavil až plnoletý Jan Jáchym ze Žerotína roku 1696. Jan Jáchym byl vlivný šlechtic, mimo jiné císařský komoří a přísedící nejvyššího soudu pro Moravu. Za jeho působení byl zámek rozšířen o dvoupodlažní barokní křídla s arkádovými ochozy. Úpravy pokračovaly i po smrti Jana Jáchyma.
20231101.cs_916499_6
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9%20Losiny%20%28z%C3%A1mek%29
Velké Losiny (zámek)
Na počátku 19. století se zdejší Žerotínové dostali do finanční tíže a tak zámek prodali Lichtenštejnům. Po osvobození v roce 1945 získal zámek stát.
20231101.cs_916499_7
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9%20Losiny%20%28z%C3%A1mek%29
Velké Losiny (zámek)
KRČÁLOVÁ, Jarmila: Renesanční architektura v Čechách a na Moravě, in: Dějiny českého výtvarného umění II/I, Praha 1989, s. 6–69
20231101.cs_916499_8
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9%20Losiny%20%28z%C3%A1mek%29
Velké Losiny (zámek)
VLKOVÁ, Markéta: Velké Losiny - žerotínský zámek v kontextu středoevropské renesanční architektury, bakalářská práce, FF UPOL, Olomouc, 2018
20231101.cs_916500_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/AEGON%20Championships%202013%20%E2%80%93%20mu%C5%BEsk%C3%A1%20%C4%8Dty%C5%99hra
AEGON Championships 2013 – mužská čtyřhra
Do turnaje mužské čtyřhry na AEGON Championships 2013 nastoupilo celkem dvacet čtyři dvojic. Obhájcemi titulu z předešlého ročníku AEGON Championships byli Max Mirnyj a Daniel Nestor, ale Mirnyj se turnaje nezúčastnil. Nestor si tedy zahrál po boku Roberta Lindstedta, ale vypadli už ve druhém kole, když je vyřadili Marin Čilić a Juan Martín del Potro.
20231101.cs_916500_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/AEGON%20Championships%202013%20%E2%80%93%20mu%C5%BEsk%C3%A1%20%C4%8Dty%C5%99hra
AEGON Championships 2013 – mužská čtyřhra
Vítězi se staly američtí tenisté bratři Bob Bryan a Mike Bryan, když ve finále zvítězili nad rakousko-brazilským párem Alexander Peya a Bruno Soares poměrem 4–6, 7–5 a v závěrečném supertiebreaku [10–3].
20231101.cs_916504_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/AEGON%20Classic%202013
AEGON Classic 2013
AEGON Classic 2013 byl tenisový turnaj pořádaný jako součást ženského okruhu WTA Tour, který se hrál na otevřených travnatých dvorcích v Edgbaston Priory Clubu. Koná se mezi 9. až 16. červnem 2013 ve anglickém Birminghamu jako 32. ročník turnaje.
20231101.cs_916504_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/AEGON%20Classic%202013
AEGON Classic 2013
Turnaj s rozpočtem 235 000 dolarů patřil do kategorie WTA International Tournaments. Nejvýše nasazenou hráčkou ve dvouhře se stala dvacátá první hráčka žebříčku Kirsten Flipkensová z Belgie.
20231101.cs_916505_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sobi%20t%C3%A1hnou
Sobi táhnou
Sobi táhnou (1935, Reindeer Trek) je dobrodružný román kanadského spisovatele Allena Royho Evanse, líčící pětiletý přesun obrovského stáda sobů na dalekém severu. Jde o autorovo nejznámější dílo, někdy vydávané pod názvem Maso (Meat).
20231101.cs_916505_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sobi%20t%C3%A1hnou
Sobi táhnou
V románu je popsán pětiletý přesun (odehrál se v letech 1929–1935) obrovského stáda sobů (tři tisíce kusů) z Bucklandského zálivu na severozápadě Aljašky podél pobřeží Severního ledového oceánu do oblasti severně od Velkého Medvědího jezera u řeky Mackenzie poblíž města Aklavik v kanadských Severozápadních teritoriích.
20231101.cs_916505_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sobi%20t%C3%A1hnou
Sobi táhnou
Přesun bylo nutno provést, protože v cílové oblasti žily vymírající eskymácké kmeny, které byly každoročně postihovány hladomorem. Proto „bílí náčelníci“ rozhodli, že pro jejich záchranu je nutno v této oblasti usídlit velké sobí stádo, aby kmeny získaly trvalou zásobu potravy. Tento plán měla uskutečnit malá skupina Laponců a Eskymáků, vedená moudrým a zkušeným Laponcem Jonem.
20231101.cs_916505_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sobi%20t%C3%A1hnou
Sobi táhnou
Pět let bojovali účastníci tohoto pochodu s mnoha překážkami, které jim kladla do cesty drsná severská příroda (bouře, vánice, mráz, zemětřesní, vlci), nepřátelské kmeny, hlad i vysílení. Eskymáci se mimořádně těžkou námahou dvakrát zhroutili a byli nahrazeni, ale Laponci vydrželi až do samého závěru. Jejich neuvěřitelná vytrvalost, odvaha a nezlomná vůle umožnila sobí pochod dovést do úspěšného konce.
20231101.cs_916510_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petra%20Quittov%C3%A1
Petra Quittová
Petra Quittová (* 2. září 1972 Brno) je česká politička, od října 2021 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, v roce 2022 krátce zastupitelka města Brna, od května 2021 starostka městské části Brno-Černovice (předtím dlouholetá radní a místostarostka MČ). Je členkou hnutí STAN, v roce 2013 však byla místopředsedkyní Věcí veřejných.
20231101.cs_916510_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petra%20Quittov%C3%A1
Petra Quittová
V letech 1987 až 1990 navštěvovala Střední zdravotnickou školu v Brně (obor dětská sestra). Po jejím absolvování se živila hlídáním dětí, později pracovala jako sekretářka starosty a odborná referentka na Úřadu městské části Brno-Černovice. V letech 1997 až 2000 úspěšně vystudovala bakalářský obor veřejná správa a veřejná ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. V letech 2003 až 2008 působila jako odborná referentka na odboru zdravotnictví na Krajském úřadu Jihomoravského kraje.
20231101.cs_916510_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petra%20Quittov%C3%A1
Petra Quittová
Do politiky vstoupila v roce 2002, když se stala zastupitelkou Městské části Brno-Černovice. Uspěla jako nestranička na kandidátce sdružení nezávislých kandidátů „Černovice - náš domov“. O dva roky později byla zvolena radní městské části. Funkci zastupitelky obhájila i v komunálních volbách v roce 2006, tentokrát jako nestranička na kandidátce subjektu „První Černovická“ (tj. KDU-ČSL, US-DEU a nezávislí kandidáti). V roce 2009 se stala členkou Věcí veřejných. Za tuto stranu pak obhájila funkci zastupitelky i v komunálních volbách v roce 2010. Navíc byla v listopadu 2010 zvolena místostarostkou Městské části Brno-Černovice.
20231101.cs_916510_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petra%20Quittov%C3%A1
Petra Quittová
Neúspěšně se také pokoušela prosadit ve vyšší politice. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 kandidovala na pátém místě jihomoravské kandidátky (Věci veřejné nakonec získaly 3 mandáty). V komunálních volbách v roce 2010 byla kandidátkou Věcí veřejných na primátorku města Brna (strana však získala jen 3,0 % hlasů a do Zastupitelstva města Brna se vůbec nedostala). Podobně v krajských volbách v roce 2012, kde figurovala na druhém místě kandidátky, se Věci veřejné nedostaly ani do Zastupitelstva Jihomoravského kraje (strana získala jen 0,41 % hlasů).
20231101.cs_916510_4
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petra%20Quittov%C3%A1
Petra Quittová
Na volební konferenci Věcí veřejných v Praze v únoru 2013 byla zvolena první místopředsedkyní strany. V listopadu 2013 na tento post rezignovala. Ve funkci ji nahradila v lednu 2014 poslankyně Olga Havlová. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidovala na 14. místě kandidátky Věcí veřejných, ale neuspěla.
20231101.cs_916510_5
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petra%20Quittov%C3%A1
Petra Quittová
V komunálních volbách v roce 2014 obhájila post zastupitelky Městské části Brno-Černovice, když jako členka VV vedla kandidátku subjektu "Černovičtí patrioti". V listopadu 2014 se pak stala druhou místostarostkou městské části.
20231101.cs_916510_6
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petra%20Quittov%C3%A1
Petra Quittová
V komunálních volbách v roce 2018 do Zastupitelstva města Brna byla z pozice nestraničky lídryní kandidátky hnutí STAN a tudíž i kandidátkou tohoto hnutí na post primátorky města. Hnutí STAN se však do zastupitelstva nedostalo. Obhájila však mandát zastupitelky městské části Brno-Černovice, když z pozice nestraničky za hnutí STAN vedla kandidátku subjektu "ČERNOVIČTÍ PATRIOTI". Na ustavujícím zasedání zastupitelstva městské části byla v listopadu 2018 zvolena 1. místostarostkou, nicméně hned v prosinci 2018 byla z tohoto postu odvolána. V květnu 2021 pak byla zvolena novou starostkou městské části Brno-Černovice.
20231101.cs_916510_7
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petra%20Quittov%C3%A1
Petra Quittová
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidovala jako členka hnutí STAN na 12. místě kandidátky koalice Piráti a Starostové v Jihomoravském kraji. Vlivem preferenčních hlasů však nakonec skončila třetí, a byla tak zvolena poslankyní.
20231101.cs_916510_8
https://cs.wikipedia.org/wiki/Petra%20Quittov%C3%A1
Petra Quittová
V komunálních volbách v roce 2022 byla zvolena za hnutí STAN v rámci uskupení „Lidovci a Starostové (KDU-ČSL + Starostové a nezávislí)“ zastupitelkou města Brna. Zároveň byla lídryní kandidátky uskupení „ČERNOVIČTÍ PATRIOTI“ (tj. hnutí STAN a nezávislí kandidáti) do Zastupitelstva městské části Brno-Černovice, kam byla opět zvolena. Na ustavujícím zasedání Zastupitelstva města Brna se vzdala mandátu zastupitelky města. V říjnu 2022 však byla opět zvolena starostkou městské části Brno-Černovice.
20231101.cs_916514_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Somatiza%C4%8Dn%C3%AD%20porucha
Somatizační porucha
Somatizační porucha je druh somatoformní poruchy charakterizované rozmanitými, měnícími se tělesnými příznaky trvajícími alespoň 2 roky, které nejsou podmíněny organickým somatickým onemocněním, vedou však k častým a opakovaným vyšetřením. Příznaky jsou různé, např. z oblasti trávicího systému, dušnost, bolesti na hrudníku, dysurie a polakisurie, bolesti aj. Začíná obvykle v období dospívání, probíhá chronicky, může být provázena depresí. Léčba je zejména psychoterapeutická.
20231101.cs_916524_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Josef Opitz (19. března 1890 Praha – 24. dubna 1963 Tübingen) byl sudetoněmecký historik umění – medievalista, vědec, muzejní pracovník a malíř.
20231101.cs_916524_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Narodil se v sudetoněmecké rodině teritoriálních českých vlastenců, usedlých v Praze, s kořeny v severovýchodních Čechách, a to na Šluknovsku, Rumbursku a Broumovsku, nejméně pěti generací. Jeho otec Ferdinand a strýc Wenzel provozovali úspěšnou ryteckou a litografickou dílnu, tiskárnu a prodejnu papírnictví v Celetné ulici na Starém Městě pražském. Jeho matka Terezie, rozená Militká, pocházela z české rodiny. Z otcova prvního manželství měl nevlastního bratra Ferdinanda Ignáce (1885–1960), který vyrůstal u prarodičů Grohmannových, vystudoval sochařství na pražské Akademii u J. V. Myslbeka, odjel na stipendijní cestu do Říma a usadil se ve Vídni.
20231101.cs_916524_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Po absolutoriu německého gymnasia na Vinohradech Josef Opitz začal studium právnické fakulty Karlovy univerzity, ale po dvou semestrech přestoupil na filozofickou fakultu německé univerzity, kde vystudoval dějiny umění jako žák prof. Alwina Schultze a Aloise Rzacha, protože seminář dějin umění svého specialistu pro novověkou uměnovědu již neměl. Absolvoval roku 1916. Nejprve tam vykonával funkci jednoho ze dvou asistentů semináře dějin umění a přátelil se mj. s židovsko-německými spolužáky, například s Maxem Brodem. Dále vystudoval jednoletý kurs restaurátorských technik na Akademii ve Vídni.
20231101.cs_916524_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Od roku 1926 do 30. let 20. století pracoval na výzkumu severočeského gotického sochařství v muzeu v Chomutově a v Kadani. Oženil se v Praze se sudetskou Němkou Elsou, rozenou Sperker (* 1892), a žil v Praze. Dojížděl do Kadaně, kde jeho žena byla učitelkou a kde se mu narodil jediný potomek, dcera Brigitte.
20231101.cs_916524_4
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Položil základ studia dějin středověkého a renesančního umění severozápadních Čech. Výsledky dlouholetého výzkumu publikoval v řadě studií v českých i německých časopisech a formou výstavních katalogů. Zamýšlel je shrnout v publikaci o dvou svazcích, nazvané Sochařství v Čechách za doby Lucemburků. První díl vydal v Praze česky roku 1935, zahrnoval léta 1310–1360. Druhý svazek měl obsáhnout léta 1360–1420, ale ten již nevydal.
20231101.cs_916524_5
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Dále Josef Opitz pracoval jako knihovní čekatel v Univerzitní knihovně v Praze, od roku 1930 jako knihovník na Akademii výtvarných umění, kde od roku 1936 také přednášel a habilitoval se jako docent dějin umění. Učil také dějiny umění na – tehdy střední – Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po Mnichovu, a zejména po zavedení rasových Norimberských zákonů byl Josef Opitz vytipován za vhodného kandidáta na vedoucí funkci dosud českého muzejnictví.
20231101.cs_916524_6
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
V červnu roku 1941 byl říšským protektorem pro Čechy a Moravu jmenován přednostou historicko-archeologického oddělení Národního muzea v Praze. V této funkci setrval do počátku května 1945, kdy uprchl do západního Německa a propukla jeho duševní nemoc.
20231101.cs_916524_7
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Od května roku 1945 žil na německé straně Šumavy ve vesnici Finsterau, kde se sešel s rodinou a díky manželce, která tam učila na obecné škole, mohla rodina bydlet v budově školy, zatímco ostatní vysídlení Němci museli sdílet dřevěná provizoria. Věnoval se kreslení a malbě, zejména portrétů, konvolut obrazů byl později převzat do tamního muzea. Žil tam i s rodinou do roku 1956, kdy odjeli do Tübingenu. Ke své původní profesi ani k publikaci rozpracovaných uměleckohistorických prací se již nevrátil.
20231101.cs_916524_8
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
První články o díle sochaře Ulricha Creutze vydal německy roku 1922. Dále napsal či se podílel jako spoluautor na dvou desítkách knižních titulů (včetně katalogů výstav), převážně o starém umění a místopisu okresů Kadaň, Teplice, Chomutov a Most. Psal také o plastice období baroka a rokoka. Uspořádal několik výstav, naposledy v Praze v ambitu Lorety o madonách.
20231101.cs_916524_9
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Ulrich Creutz und die gotische Plastik im Bezirke Kaaden, Erzgebirgs-Zeitung 42, 43, Kaaden 1922, s. 20-28, 38-40, 104-112, 180-183, 212-215, 239-243, tab. V-XII
20231101.cs_916524_10
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Ulrich Creutz und die gotische Plastik im Bezirke Kaaden, Erzgebirgs-Zeitung 44, Kaaden 1923, s. 10-14, 38-40, tab. XII-XIII
20231101.cs_916524_11
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1044-1045, Academia Praha 2016,
20231101.cs_916524_12
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Dana Stehlíková: Josef Opitz v Národním muzeu 1941 - 1945, in: Renáta Gubíková, Markéta Prontekerová (eds.), Josef Opitz a umění na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590. Sborník z mezinárodní konference pořádané ku příležitosti otevření expozice Všemu světu na útěchu — sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590, Oblastní muzeum Chomutov 2015, s. 55-84. .
20231101.cs_916524_13
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Jan KLÍPA: Josef Opitz a kulturní historie, in: Renáta Gubíková, Markéta Prontekerová (eds.), Josef Opitz a umění na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590. Sborník z mezinárodní konference pořádané ku příležitosti otevření expozice Všemu světu na útěchu — sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590, Oblastní muzeum Chomutov 2015, s. 131-141. . https://www.academia.edu/24288955/
20231101.cs_916524_14
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Josef Opitz - Gotické sochařství v severozápadních Čechách, sborník z kolokvia uspořádaného k 70. výročí otevření výstavy. Eds. J. Neudertová a P. Hrubý. Ústí nad Labem 1999
20231101.cs_916524_15
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Milena Bartlová, Soupis publikací Josefa Opitze, in: Gotické sochařství v severozápadních Čechách, sborník z kolokvia uspořádaného k 70. výročí otevření výstavy. Eds. J. Neudertová a P. Hrubý. Ústí nad Labem 1999, s. 19-23
20231101.cs_916524_16
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Philipp Ortmeier: Josef Opitz (1890–1963) – Bleibe in Finsterau. In: Passauer Kunst Blätter Nr. 40 (2-2007), S. 12–19
20231101.cs_916524_17
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Martin Ortmeier: Josef Opitz in Finsterau 1946–1953. In: Renáta Gubíková und Markéta Prontekerová (Hgg.): Josef Opitz a umění na Chomutovsku a Kadaňsku 1350-1590 – Josef Opitz und die Kunst im Komotauer und Kaadner Land 1350-1590. Komutov 2015, S. 84-103 (enthält tschechische Version und englische Zusammenfassung)
20231101.cs_916524_18
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Martin Ortmeier: Zwei Anekdoten vom Ende des Krieges am Ende der Welt. Beiläufige Ereignisse des Jahres 1945 im Bergdorf Finsterau an der böhmischen Grenze. In: Angerer, Birgit, Renate Bärnthol u.a. (Hgg.). Volk, Heimat, Dorf. Ideologie und Wirklichkeit im ländlichen Bayern der 1930er und 1940er Jahre. Petersberg 2016, S. 95-106.
20231101.cs_916524_19
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef%20Opitz
Josef Opitz
Nová expozice gotického a raně renesančního umění, nazvaná Všemu světu na útěchu, sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1360-1590 a výstava Josef Opitz'' byly 16. října 2013 otevřeny v Oblastním muzeu v Chomutově, http://www.muzeum-cv.net.
20231101.cs_916526_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Blimp%3A%20The%20Flying%20Adventures
Blimp: The Flying Adventures
Blimp: The Flying Adventures je česká videohra z roku 2009. Vytvořilo ji ostravské studio Craneballs Studios ve spolupráci s Grip Games. Hra vyšla nejdříve pro iPhony a v roce 2010 i pro PlayStation Portable a PlayStation 3.
20231101.cs_916526_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Blimp%3A%20The%20Flying%20Adventures
Blimp: The Flying Adventures
Žánrově se hra řadí mezi arkády. Příběh je vyprávěn komiksovými scénami před každou misí. Celkově hra obsahuje přibližně 20 misí v 4 různých prostředí. Hráč ovládá vzducholoď, s níž plní úkoly jako transport lidí, sbírání materiálu, či likvidace cílů. Cíle lze ničit pomocí bomb, které dokáže vzducholoď shazovat. Život si lze doplnit lékárničkami, které lze sbírat. Ve hře lze také sbírat skóre, které roste s ničením nepřátel a sbíráním různých předmětů.
20231101.cs_916526_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Blimp%3A%20The%20Flying%20Adventures
Blimp: The Flying Adventures
Hlavním hrdinou je kapitán Zed Pelin. Je válečným veteránem, který se usadil na vzdálené planetě, kde, v naději že zde nalezne bezpečné útočiště, začal pracovat u letecké společnosti. Planeta je však napadena impériem a Zed se přidává k odboji.
20231101.cs_916527_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%BCrnberger%20Versicherungscup%202013
Nürnberger Versicherungscup 2013
Nürnberger Versicherungscup 2013 byl tenisový turnaj pořádaný jako součást ženského okruhu WTA Tour, který se hrál na otevřených antukových dvorcích v místním tenisovém klubu. Konal se mezi 10. až 16. červnem 2013 v německém Norimberku jako 1. ročník turnaje.
20231101.cs_916527_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%BCrnberger%20Versicherungscup%202013
Nürnberger Versicherungscup 2013
Turnaj s rozpočtem 235 000 dolarů patřil do kategorie WTA International Tournaments. Nejvýše nasazenou hráčkou ve dvouhře se stala osmnáctá hráčka žebříčku Jelena Jankovićová ze Srbska, která v semifinále podlehla Andree Petkovicové.
20231101.cs_916527_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%BCrnberger%20Versicherungscup%202013
Nürnberger Versicherungscup 2013
Raluca Olaruová / Valerija Solovjovová vs. Anna-Lena Grönefeldová / Květa Peschkeová, 2–6, 7–6(7–3), [11–9]
20231101.cs_916529_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Svinov
Římskokatolická farnost Ostrava-Svinov
Římskokatolická farnost Ostrava-Svinov je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Ostrava ostravsko-opavské diecéze.
20231101.cs_916529_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Svinov
Římskokatolická farnost Ostrava-Svinov
Vesnice Svinov neměla až do konce 18. století vlastní svatostánek; v důsledku dřívějšího rozdrobení mezi různé majitele spadala jedna část vsi („Velká strana“ na pravém břehu Porubky) k farnosti Klimkovice, druhá část („Malá strana“ na levém břehu Porubky) k farnosti Poruba, až roku 1783 byla ves celkově přidělena k farnosti Poruba. Tam zůstala až do doby mezi světovými válkami, i když mezitím došlo k významnému rozvoji Svinova, který se stal železničním uzlem. V obci byla od roku 1800 kaple svatého Jana a Pavla a již od roku 1911 svinovští občané usilovali o výstavbu kostela, k níž nakonec došlo v letech 1928–1929. Nový chrám byl namísto původního patrocinia sv. Jana a Pavla dne 9. listopadu 1929 vysvěcen jako kostel Krista Krále. V návaznosti na to byla k 9. listopadu 1931 oddělením od porubské farnosti zřízena nová farnost Svinov.
20231101.cs_916529_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Svinov
Římskokatolická farnost Ostrava-Svinov
Prvním farářem se stal činorodý (ThDr.) Ladislav Kubíček, pozdější olomoucký kanovník. Ten se aktivně účastnil obecního života a zakoupil pro farnost i pozemky na stavbu druhého kostela nebo kláštera, z čehož však pro přičlenění Svinova k Německé říši a pro válku sešlo. Poválečný farář František Hadamčík byl přítelem Josefa Hloucha a Františka Tomáška, pro odmítnutí Katolické akce a publikování pastýřského listu československých biskupů, jakož i jiná vykonstruovaná obvinění, byl v letech 1950–1954 vězněn a byla mu nadále zakázána kněžská činnost i návrat do Svinova, jehož farářem však oficiálně zůstal až do své smrti.
20231101.cs_916529_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Svinov
Římskokatolická farnost Ostrava-Svinov
Farnost byla od založení součástí bíloveckého děkanátu, při reorganizaci děkanátů v roce 1952, v návaznosti na správní reformu z roku 1949, byla přidělena děkanátu Moravská Ostrava (od 1978 děkanát Ostrava). Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.
20231101.cs_916529_4
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Svinov
Římskokatolická farnost Ostrava-Svinov
Farním kostelem je kostel Krista Krále, novodobá stavba vybudovaná v letech 1928–1929. Obvod farnosti se od počátku obmezoval na vesnici Svinov, jež je od roku 1936 městem a do roku 1957 čtvrtí (městským obvodem) Ostravy.
20231101.cs_916532_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dominik%20Rodinger
Dominik Rodinger
Dominik Rodinger (* 17. srpna 1987 Praha) je bývalý český fotbalový brankář. Od roku 2020 je hlavním trenérem Sokolu Hostouň.
20231101.cs_916532_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dominik%20Rodinger
Dominik Rodinger
S fotbalem začínal v Libuši, poté působil v Bohemians Praha 1905, FK Teplice, SC Xaverov Horní Počernice, FK Bohemians Praha (Střížkov), MFK Zemplín Michalovce, ŠK Slovan Bratislava, 1. FC Slovácko. Většinou plnil roli náhradního brankáře. Se Slovanem si zahrál evropské poháry a získal ligový titul v sezóně 2008/09. V podzimní části sezóny 2010/11 chytal v třetiligovém španělském klubu CD Badajoz. Klub se začal potýkat s finančními těžkostmi a Dominik se v roce 2012 vrátil ze Španělska do ČR, kde přijal angažmá v mateřském klubu FSC Libuš. Před sezonou 2013/14 přestoupil do FK Dukla Banská Bystrica. Po skončení podzimní části v klubu skončil, nebyla mu prodloužena smlouva platná do 30. listopadu 2013.
20231101.cs_916532_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dominik%20Rodinger
Dominik Rodinger
Rodingera si v roce 2008 vytáhl do české jedenadvacítky trenér Vítězslav Lavička. V únoru 2008 zasáhl do neoficiálního přípravného utkání proti francouzskému klubu Istres (výhra českých mladíků 4:0). Žádný oficiální zápas za reprezentaci U21 neodehrál.
20231101.cs_916532_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dominik%20Rodinger
Dominik Rodinger
V květnu 2013 se zúčastnil tréninku českého reprezentačního A-mužstva (před domácím kvalifikačním zápasem s Itálií), kde zaskočil za brankáře Petra Čecha, Jaroslava Drobného a Tomáše Vaclíka, kteří si ještě plnili klubové povinnosti.
20231101.cs_916536_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obrobitelnost
Obrobitelnost
Obrobitelnost materiálu je z hlediska technologii třískového obrábění jedna z jeho nejdůležitějších vlastností. Je možno ji definovat jako míru schopnosti daného materiálu být zpracováván technologií obrábění. Není snadné definovat obrobitelnost daného materiálu absolutní hodnotou nějaké veličiny. Jedná se totiž o souhrnný vliv fyzikálních vlastností i chemického složení materiálu na průběh a ekonomické i kvalitativní výsledky procesu obrábění. Obrobitelnost však dále závisí i na způsobu obrábění, zvolených řezných podmínkách (řezná rychlost, posuv, řezné prostředí) a na geometrii břitu řezného nástroje.
20231101.cs_916536_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obrobitelnost
Obrobitelnost
Technické a konstrukční materiály jsou dle CNN (Celostátní normy a normativy) děleny do následujících skupin:
20231101.cs_916536_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obrobitelnost
Obrobitelnost
V každé skupině je jeden konkrétní materiál označen za etalon (pro ocel je to 14b - ušlechtilá uhlíková ocel 12 050.1), ke kterému je následně určována relativní obrobitelnost všech ostatních materiálů ve skupině. Materiály každé skupiny jsou proto dále děleny do jednotlivých tříd obrobitelnosti na základě tzv. indexu kinetické obrobitelnosti:
20231101.cs_916536_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obrobitelnost
Obrobitelnost
kde je řezná rychlost nástroje při jeho trvanlivosti T = 15 minut pro analyzovaný materiál a je řezná rychlost nástroje při jeho trvanlivosti T = 15 minut pro etalonový materiál. Třída etalonového materiálu má tedy hodnotu .
20231101.cs_916536_4
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obrobitelnost
Obrobitelnost
Jednotlivé třídy obrobitelnosti jsou označovány číslicemi, umisťovanými před písmeno dané skupiny. Materiály ve třídách s nižším číslem mají horší obrobitelnost a materiály s číslem vyšším mají naopak obrobitelnost lepší. Jednotlivé třídy jsou odstupňovány dle střední hodnoty indexu obrobitelnosti, který je u ocelí: q = 10^(1/10) = 1,26. Hodnota řezné rychlosti v sousední třídě je 1,26x vyšší nebo nižší.
20231101.cs_916537_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gerry%20Weber%20Open%202013
Gerry Weber Open 2013
Gerry Weber Open 2013 byl tenisový turnaj pořádaný jako součást mužského okruhu ATP World Tour, který se hrál na otevřených travnatých dvorcích v areálu s centrkurtem Gerry Weber Stadion. Konal se mezi 8. až 16. červnem 2013 v německém Halle jako 21. ročník turnaje.
20231101.cs_916537_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gerry%20Weber%20Open%202013
Gerry Weber Open 2013
Turnaj s rozpočtem 779 665 eur patřil do kategorie ATP World Tour 250. Nejvýše nasazeným hráčem ve dvouhře se stal třetí tenista světa Roger Federer ze Švýcarska, který získal rekordní šestý halleský titul, první od roku 2008 a jediný v sezóně 2013.
20231101.cs_916540_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek%20Josef%20Tosk%C3%A1nsk%C3%BD
František Josef Toskánský
František Josef Rakousko-Toskánský (4. února 1905, Vídeň – 9. května 1975, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a vévoda madridský z toskánské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.
20231101.cs_916540_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek%20Josef%20Tosk%C3%A1nsk%C3%BD
František Josef Toskánský
Byl devátým potomkem arcivévody Leopolda Salvátora Toskánského a španělské princezny Blanky, dcery madridského vévody Karla Bourbonského.
20231101.cs_916540_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek%20Josef%20Tosk%C3%A1nsk%C3%BD
František Josef Toskánský
Po první světové válce roku 1918 opustil s rodinou Rakousko a emigroval do Španělska, kde se v roce 1926 stal oficiálně španělským občanem. Jeho jméno poté znělo „von Habsburg y Bourbon“. Stál v čele španělských karlistů a užíval titulu madridského vévody. Byl inženýrem elektrotechniky a také pracoval jako pilot. V období II. světové války pobýval v USA, kde se živil jako bytový architekt. Od roku 1955 žil opět v Rakousku a pracoval v zemědělském a lesnickém oboru. Pohřben byl v italském Terstu v katedrále San Giusto.
20231101.cs_916540_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek%20Josef%20Tosk%C3%A1nsk%C3%BD
František Josef Toskánský
Podruhé se oženil v Curychu v roce 1962 s Marií Elenou Seunigovou. Z tohoto svazku se narodila jedna dcera:
20231101.cs_916546_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gerry%20Weber%20Open%202013%20%E2%80%93%20mu%C5%BEsk%C3%A1%20dvouhra
Gerry Weber Open 2013 – mužská dvouhra
Do soutěže mužské dvouhry na tenisovém turnaji Gerry Weber Open 2013 nastoupilo dvacet osm hráčů. Obhájcem titulu byl Němec Tommy Haas, kterého v semifinále vyřadil nejvýše nasazený Roger Federer.
20231101.cs_916546_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gerry%20Weber%20Open%202013%20%E2%80%93%20mu%C5%BEsk%C3%A1%20dvouhra
Gerry Weber Open 2013 – mužská dvouhra
Rekordní šestý turnajový titul a první od roku 2008 získal třetí hráč světového žebříčku Roger Federer ze Švýcarska, když ve finále zdolal ruského hráče Michaila Južného po třísetovém průběhu 6–7, 6–3 a 6–4.
20231101.cs_916547_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gerry%20Weber%20Open%202013%20%E2%80%93%20mu%C5%BEsk%C3%A1%20%C4%8Dty%C5%99hra
Gerry Weber Open 2013 – mužská čtyřhra
Do soutěže mužské čtyřhry na tenisovém turnaji Gerry Weber Open 2013 nastoupilo šestnáct dvojic. Obhájcem titulu byl první nasazený pákistánsko-nizozemský pár Ajsám Kúreší a Jean-Julien Rojer, který byl vyřazen v úvodním kole dvojicí Bracciali a Erlich.
20231101.cs_916547_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gerry%20Weber%20Open%202013%20%E2%80%93%20mu%C5%BEsk%C3%A1%20%C4%8Dty%C5%99hra
Gerry Weber Open 2013 – mužská čtyřhra
Čtyřhru vyhrál třetí nasazený mexicko-americký pár Santiago González a Scott Lipsky, který ve finále zdolal italsko-izraelskou dvojici tvořenou Danielem Braccialim a Jonatanem Erlichem poměrem 6–2 a 7–6(7–3).
20231101.cs_916551_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Crysis%203
Crysis 3
Crysis 3 je další pokračování herní série Crysis odehrávající se ve fiktivní budoucnosti. Hra byla vydána 19. února 2013.
20231101.cs_916551_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Crysis%203
Crysis 3
Podobně jako u jiných her v sérii je Crysis 3 first-person střílečka umožňující přizpůsobení zbraní a využívání speciálních vlastností nanoobleku. Hráči si mohou vybrat herní styl založený na přímé konfrontaci, nebo na nenápadném postupu.
20231101.cs_916551_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Crysis%203
Crysis 3
V jednom zápasu může najednou hrát až 16 hráčů (12 hráčů na konzolích). Hra využívá Origin klienta a vyžaduje, aby měl uživatel existující účet, nebo si vytvořit nový. Existuje 8 různých režimů a 12 multiplayerových map.
20231101.cs_916551_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Crysis%203
Crysis 3
Dne 30. května 2013 EA oznámila, vydání multiplayerového DLC The Lost Island, které obsahuje čtyři nové mapy, dvě zbraně a dva herní módy. DLC vyšlo 4. června 2013.
20231101.cs_916552_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib%20%28Aureoboletus%29
Hřib (Aureoboletus)
Hřib (Aureoboletus) je rod hub z čeledi hřibovitých a řádu hřibotvarých. Byl vymezen českým mykologem Zdeňkem Pouzarem v roce 1957. Mezi lety 1957 až 2010 byl do tohoto rodu zahrnován jediný evropský druh - hřib pružný (Aureoboletus gentilis). V roce 2010 navrhl rakouský mykolog Wolfgang Klofac přesun dalších taxonů do tohoto rodu. Z druhů, které se vyskytují v České republice, se tato změna dotkla chráněného hřibu moravského (Aureoboletus moravicus).
20231101.cs_916553_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hormon%C3%A1ln%C3%AD%20antikoncepce
Hormonální antikoncepce
Hormonální antikoncepce (HAK) je farmaceutický přípravek určený k zabránění početí, působí kontracepčně. Obsahuje syntetické hormony podobné pohlavním hormonům. Je dostupná v mnoha různých formách, například jako tablety užívané ústně, podkožní implantáty, depotní injekce, náplasti, nitroděložní tělíska nebo vaginální kroužky. Zatím je dostupná pouze pro ženy. Existují dva typy antikoncepce užívané ústně - kombinovaná perorální antikoncepce obsahující ethinylestradiol a jeden z mnoha gestagenů nebo tablety obsahující pouze gestagen. Jsou-li užívány během těhotenství, nezvyšují riziko potratu ani nezpůsobují vrozené vady.
20231101.cs_916553_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hormon%C3%A1ln%C3%AD%20antikoncepce
Hormonální antikoncepce
1951 byl objeven první umělý gestagen noretisteron a poprvé vznikla myšlenka „anti-baby pill“. 9. května 1960 americká FDA schválila první antikoncepční pilulku na světě. Jmenovala se Enovid. V roce 1961 proběhla registrace ve Velké Británii a v Německé spolkové republice. V roce 1965 byla v Československu registrována pilulka pod názvem Antigest, jako první v celém východním bloku. V roce 1967 NDR registrovalo pilulku Ovosiston. Zprvu bylo možné tyto preparáty předepisovat jen vdaným ženám, tato regulace byla zrušena v USA i v Evropě po vlně demonstrací žen žádajících svobodu v regulaci těhotenství ("Mother by choice", "Free Contraception and Abortion"), tedy volný přístup k antikoncepci a také právo na umělé ukončení těhotenství. Proti dnešním přípravkům obsahovaly větší množství hormonů, tudíž uživatelky trpěly i větším množstvím nežádoucích účinků. V roce 1975 byl zaznamenán nárůst incidence rakoviny dělohy o 600% a masové užívání tak bylo na dvě desítky let odloženo. Teprve na konci osmdesátých let se podařilo vyvinout preparáty s nižším obsahem hormonů. Současné preparáty tzv. třetí generace obsahují sotva desetinu původní dávky a synteticky připravených gestagenů je kolem dvou set.
20231101.cs_916553_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hormon%C3%A1ln%C3%AD%20antikoncepce
Hormonální antikoncepce
Celosvětově byl podíl žen užívající hormonální antikoncepci od devadesátých let kolem 10% žen ve fertilním věku (15-50 let), což bylo asi sto miliónů žen, trend mírně stoupal až do vrcholu kolem roku 2015 (1994 - 7,9% + 1,4% injekční forma, 2015 - 8,8% + 4,6% injekční forma) a nyní pod vlivem zpětné vazby předešlé generace žen s epidemií neplodnosti a karcinomu prsu a také poznatků environmentálního dopadu konzumace klesá. V devadesátých letech byl největším trhem Německo (51,9% žen), následováno ostatními zeměmi EU (průměr EU 17,7%), v ČR bralo HAK v roce 1994 jen 8,7% žen. Snad největší marketingový úspěch byl zaznamenán v ČR, kdy konzumace prudce vyletěla na 52% v roce 2007 (1 217 664 žen) a ČR se dostala na první místo na světě v počtu žen převedených do umělé neplodnosti. Za úspěchem stojí vynikající marketing firmy Schering dnes vlastněná koncernem Bayer. Slovensko nikdy nepřekonalo hranici 24 % fertilní populace. USA - kolébka antikoncepce, byla vždy k umělým hormonům skeptičtější, snad po předešlé zkušenosti s první generací a také s výraznější karcinofobií (1994 - 15,3%, 2015 - 16%), Užívání hormonálních preparátů je zde vyvážené s vasektomií a podvazem vaječníků. Podobná konzumace je i v Latinské Americe. Výrobcům se nikdy nepodařilo prorazit na asijský trh (Japonsko 1994 - 0,4%, 2015 - 1,1%, Čína 1,2%). V Africe převažuje depotní injekční forma aplikace do ramene (9,8% fertilní populace v roce 2015), pro své nežádoucí účinky jsou depotní formy v Evropě používány jen ve veterinární medicíně, výjimečně se nabízí na Imigračních úřadech zdarma (např. ve Velké Británii).
20231101.cs_916553_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hormon%C3%A1ln%C3%AD%20antikoncepce
Hormonální antikoncepce
Mechanismus obvykle využívá tzv. negativní zpětné vazby. Tvorba pohlavních hormonů je řízena centrálně z hypotalamu pomocí gonadoliberinů a následně uvolněním folikulostimulačního (FSH) a luteinizačního (LH) hormonu z hypofýzy. Tyto gonadotropiny vyvolají zvýšenou tvorbu estrogenů a gestagenů ve vaječnících. Stoupající hladina pohlavních hormonů poté potlačí uvolňování FSH a LH. Při umělém přívodu pohlavních hormonů zvenčí tedy klesají oba gonadotropiny a nedochází tudíž ve většině případů ke zrání a uvolnění vajíčka z vaječníku ani k mohutnému růstu a přípravě děložní sliznice pro přijetí zárodku. Stejně dojde k potlačení růstu sliznice pochvy a tkáně mléčné žlázy (ne však k úplnému zastavení!). Potlačení výdeje gonadotropinů pomocí zpětné vazby trvá cca 7-10 dní a není ani tak závislé na celkové hladině, jako spíš na kontinuální, trvale lineární hladině hormonů v krvi (fyziologický výdej hormonů v organismu je dynamicky pulsní). Proto je zvláště v případě pilulek nutná pravidelnost v užívání.
20231101.cs_916553_4
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hormon%C3%A1ln%C3%AD%20antikoncepce
Hormonální antikoncepce
Kombinované preparáty působí několika mechanismy – primárním je inhibice ovulace, sekundární účinky lze rozdělit na preimplantační (zahušťují hlen, zpomalují motilitu vejcovodů a řasinkového epitelu v nich), periimplantační (ovlivněním endometria brání nidaci) a postimplantační (nezabrání samotné nidaci, ale udržení těhotenství). Periimplantační a postimplantační sekundární účinky jsou postfertilizační, tj. abortivní (způsobující potrat) – dochází při nich k odumření oplodněného vajíčka. Zatím nebyly provedeny studie přesněji kvantifikující podíl sekundárních účinků na konečném působení hormonálních preparátů. Jednosložkové, tedy progesteronové preparáty, zabrání ovulaci v menší části případů nežli kombinované (podíl roste se zvyšující se dávkou) a na účinku se více podílí sekundární mechanismy, tedy zábrana oplození nebo vyvolané potracení již oplodněného vajíčka. Abortivní mechanismus je pravděpodobně zodpovědný za změny v imunitní reakci některých žen, u kterých vznikají protilátky proti trofoblastu, čímž se pak komplikuje schopnost otěhotnět po vysazení antikoncepce (jeden z mechanismů post-pill infertility).
20231101.cs_916553_5
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hormon%C3%A1ln%C3%AD%20antikoncepce
Hormonální antikoncepce
V roce 2012 prokázala studie Does the use of hormonal contraceptives cause microstructural changes in cerebral white matter vliv na bílou hmotu mozku, kdy se prokazatelně mění architektura fornixu - důležité součásti limbického systému, který reguluje emocionalitu. Studie, publikovaná v European Society of Radiology, vyvolala podnět pro další zkoumání behaviorálních změn u uživatelek antikoncepce, které přinesly zajímavé závěry o změně reprodukčního chování a vzniku fenoménu reprodukční prokrastinace. Tím se vysvětlilo oddalování prvního těhotenství do rizikové dekády mezi třicátým a čtyřicátým rokem.
20231101.cs_916553_6
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hormon%C3%A1ln%C3%AD%20antikoncepce
Hormonální antikoncepce
Primárním důvodem předepsání HAK je zabránění nechtěného otěhotnění, ale je využívána i v jiných situacích. Hormonální antikoncepce bývá často předepisována při nepravidelném cyklu. Gynekolog někdy uvede ženu v omyl, že antikoncepci nasazuje pro zpravidelnění menstruace, což se nestane, neboť jde jen o iluzi menstruace v podobě krvácení ze spádu vyvolané poklesem syntetických hormonů po 21 dnech užívání pilulek, při užívání antikoncepce menstruační cyklus neprobíhá. Stejný princip, tedy potlačení menstruačního cyklu, je podstatou "léčby" premenstruačního syndromu a bolestech při menstruaci. Hormonální antikoncepce s obsahem hormonů s antiandrogenními vlastnostmi byla dříve s oblibou využívána k potlačení projevů akné (cyproteron acetát - Diane 35, generikum Chloé). Vzhledem k aféře v roce 2013, kdy ve Francii zemřeli po nasazení preparátu Diane 35 čtyři ženy na akutní infarkt myokardu a kdy byl tento preparát přechodně zakázán a později se zpřísnily jeho indikace, je tento způsob léčby dermatologických obtíží považován z obsolentní. Kontinuálním užíváním monofázických preparátů bez sedmidenní pauzy je možno posunout nebo úplně vynechat měsíční krvácení, což využívají ženy, které mají odpor k vaginálnímu výtoku krve (tzv. syndrom Emmema horror) nebo mají profesní důvody. Hormonální antikoncepce potlačením cyklického růstu a zrání folikulů brání tvorbě ovariálních cyst, proto se nasazuje u syndromu polycistických vaječníků. Další indikací je endometrióza, neboť se potlačí plnění krví endometriomů a vzniku tzv.čokoládových cyst.
20231101.cs_916553_7
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hormon%C3%A1ln%C3%AD%20antikoncepce
Hormonální antikoncepce
K nezávažným nežádoucím účinkům, leč nepříjemným, patří mírný přírůstek hmotnosti, způsobený spíše zadržováním vody a solí než zmnožením tukové tkáně, benigní bolesti hlavy, nevolnost a nucení na zvracení, únava, pigmentové skvrny v obličeji po oslunění (chloasma), mírné krvácení a špinění, post-pill amenorea (ztráta spontánního cyklu) po vysazení antikoncepce. U těchto stavů se dá očekávat zlepšení po několika měsících nebo po změně preparátu. Vliv na pohlavní touhu je různý, u některých žen se pohlavní touha zvyšuje, u jiných snižuje, většina ale žádný vliv nepociťuje.
20231101.cs_916553_8
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hormon%C3%A1ln%C3%AD%20antikoncepce
Hormonální antikoncepce
Ke středně závažným nežádoucím účinkům patří zhoršení nebo vyvolání migrenózních bolestí hlavy, deprese, vzestup krevního tlaku nebo poruchy metabolismu jater. V roce 2013 byl prokázán zvýšený risk pro rozvoj cukrovky – Diabetes mellitus II.typu, zejména je-li antikoncepce předepisována ženám s nadváhou. Nejčastějším důvodem pro ukončení užívání je deprese (poprvé prokázáno studií z roku 2007 Jayashri Kulkarniové). Výzkum Kodaňské univerzity sledoval zdravotní dokumentaci více než milionu žen (přesně 1 061 997) mezi roky 1995 až 2013. Míra rizika (RR) deprese u kombinovaných preparátů stoupla o 23 %, u uživatelek progestinových preparátů o 34 %, u uživatelek náplastí dokonce o 100 %, u uživatele kvaginálního implantátu o 60 %. Nejvíce riziko stouplo u adolescentních dívek (15–19 let).