rasdani/cohere-wikipedia-2023-11-cs · Datasets at Hugging Face

_id stringlengths 16 23	url stringlengths 31 341	title stringlengths 1 182	text stringlengths 100 16.6k
20231101.cs_916327_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Allen%20Roy%20Evans	Allen Roy Evans	Vydal několik románů, knihu básní a povídek. Téměř všechny jeho díla se odehrávají na dalekém severu..
20231101.cs_916327_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Allen%20Roy%20Evans	Allen Roy Evans	Reindeer Trek (1935, Sobi táhnou), román z dalekého severu. Kniha je někdy vydávána pod názvem Meat (Maso),
20231101.cs_916329_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20imperativn%C3%ADch%20programovac%C3%ADch%20jazyk%C5%AF	Seznam imperativních programovacích jazyků	Imperativní programovací jazyky k výpočtu využívají posloupnosti příkazů a určují přesný postup (algoritmus), jak danou úlohu řešit, mohou však používat i další programovací paradigmata a být tak zařazeny do více klasifikačních skupin. Níže je seznam programovacích jazyků, které se řídí imperativním programovacím paradigmatem.
20231101.cs_916340_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib%20broskvov%C3%BD	Hřib broskvový	Hřib broskvový (Rheubarbariboletus persicolor (Engel, Klofac, H. Grünert et R. Grünert) Vizzini, Simonini et Gelardi 2015) je hřibovitá houba z rodu Rheubarbariboletus. Jde o vzácný teplomilný druh, jehož výskyt v České republice nebyl spolehlivě doložen.
20231101.cs_916340_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib%20broskvov%C3%BD	Hřib broskvový	Klobouk dosahuje 50–100 milimetrů, v mládí s podhrnutým okrajem, později klenutý, ve stáří až poduškovitý. Povrch je kalně oranžový až kalně červenooranžový, narůžovělý, u okrajů světlejší, ve stáří může vybledat. Pokožka je plstnatá, časem může olysávat, ale za běžných podmínek nerozpraskává na políčka.
20231101.cs_916340_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib%20broskvov%C3%BD	Hřib broskvový	Rourky jsou nejdříve citronově žluté, ve stáří přecházejí do olivově žluté až žlutozelené. Na řezu modrají. Póry mají zprvu žluté zbarvení, stárnutím přecházejí do okrově až hnědavě žluté, poraněním modrají.
20231101.cs_916340_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib%20broskvov%C3%BD	Hřib broskvový	Třeň dosahuje 50–60 (100) × 10–20 (30) milimetrů, zprvu bývá vřetenovitý, později válcovitý, k bázi se zužuje. Především horní část mívá živě žluté zbarvení, které směrem k bázi přechází v špinavě žluté, žlutookrové, nahnědlé, někdy i načervenalé. Může se objevit podélné žíhání.
20231101.cs_916340_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib%20broskvov%C3%BD	Hřib broskvový	Vzácný druh, který se vyskytuje v teplých oblastech nižších nadmořských poloh. Objevuje se v listnatých a smíšených lesích, kde roste pod duby. Fruktifikuje od července do října.
20231101.cs_916342_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek	Jan Bartošek	Jan Bartošek (* 10. listopadu 1971 Jihlava) je český politik, od února 2014 do října 2017 a opět od listopadu 2021 místopředseda Poslanecké sněmovny, od října 2013 poslanec Poslanecké sněmovny PČR a v letech 2017 až 2021 předseda Poslaneckého klubu KDU-ČSL, od roku 2016 zastupitel a od roku 2020 radní Jihočeského kraje, bývalý místostarosta města Dačice, od roku 2011 místopředseda KDU-ČSL (od dubna 2022 pak navíc 1. místopředseda).
20231101.cs_916342_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek	Jan Bartošek	Vystudoval Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, zemědělskou fakultu. V letech 2000 až 2003 absolvoval specializační studium Dramaterapie na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2000 se živil jako terapeut v Terapeutické komunitě Podcestný mlýn u Dačic, kde se věnoval práci s pacienty trpícími závislostí na návykových látkách. Je také externím pedagogem na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. V červnu 2023 byl zvolen místostarostou křesťanské sportovní obce OREL.
20231101.cs_916342_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek	Jan Bartošek	V roce 2006 vstoupil do KDU-ČSL. Neúspěšně kandidoval v Jihočeském kraji v krajských volbách (2008 a 2012) a ve volbách do Poslanecké sněmovny (2010). V říjnu 2010 byl zvolen zastupitelem města Dačice a o měsíc později i místostarostou Dačic. V komunálních volbách v roce 2014 post městského zastupitele obhájil. Vzhledem k funkci poslance a místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR však již neusiloval o post místostarosty města. Mandát zastupitele města obhájil i ve volbách v roce 2018. V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Dačic z 8. místa kandidátky KDU-ČSL. Vlivem preferenčních hlasů však skončil čtvrtý, a obhájil tak mandát zastupitele.
20231101.cs_916342_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek	Jan Bartošek	V prosinci 2011 byl Jan Bartošek zvolen na Celostátní konferenci místopředsedou KDU-ČSL. Tuto funkci obhájil na sjezdu KDU-ČSL v Olomouci 8. června 2013 i v květnu 2015 na sjezdu ve Zlíně, tentokrát dostal 205 hlasů.
20231101.cs_916342_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek	Jan Bartošek	Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Jihočeském kraji jako lídr KDU-ČSL a byl zvolen poslancem, když získal zároveň 14,93 % preferenčních hlasů. Mluvilo se o něm jako o kandidátovi KDU-ČSL na post ministra práce a sociálních věcí ČR ve vládě Bohuslava Sobotky. Tento post ale nakonec získala ČSSD. Po rezignaci Pavla Bělobrádka na funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR (stal se totiž členem vlády), nominovala KDU-ČSL na tuto uvolněnou pozici právě Bartoška. Úspěšně zvolen do ní byl dne 6. února 2014, když získal 98 hlasů ze 161 odevzdaných hlasů. Funkci vykonával do října 2017.
20231101.cs_916342_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek	Jan Bartošek	V krajských volbách v roce 2016 byl za KDU-ČSL zvolen zastupitelem Jihočeského kraje. Na sjezdu KDU-ČSL v květnu 2017 v Praze obhájil funkci místopředsedy strany. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KDU-ČSL v Jihočeském kraji. Získal 1 900 preferenčních hlasů a obhájil mandát poslance. Dne 24. října 2017 se stal novým předsedou Poslaneckého klubu KDU-ČSL.
20231101.cs_916342_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek	Jan Bartošek	V říjnu 2018 oznámil, že bude na sjezdu KDU-ČSL kandidovat na post předsedy strany. V samotné volbě dne 29. března 2019 však neuspěl. V prvním kole volby získal 78 hlasů a nepostoupil tak ani do druhého kola volby. Nicméně následně obhájil post místopředsedy strany.
20231101.cs_916342_7	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek	Jan Bartošek	O post předsedy KDU-ČSL se ucházel i o necelý rok později na mimořádném lednovém sjezdu KDU-ČSL v lednu 2020, kvůli rezignaci předsedy Marka Výborného. Hlavními protikandidáty mu byli europoslanec Tomáš Zdechovský (i když ten se těsně před volbou kandidatury vzdal) a bývalý ministr zemědělství ČR Marian Jurečka. Předsednický post Bartošek nezískal, protože obdržel jen 142 hlasů, zatímco Jurečka 205 hlasů. Obhájil však post řadového místopředsedy.
20231101.cs_916342_8	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek	Jan Bartošek	V krajských volbách v roce 2020 obhájil jako člen KDU-ČSL na kandidátce subjektu „TOP 09 a KDU-ČSL - Společně pro jižní Čechy“ post zastupitele Jihočeského kraje. Dne 3. listopadu 2020 se navíc stal radním kraje.
20231101.cs_916342_9	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek	Jan Bartošek	Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval z pozice člena KDU-ČSL na 2. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Jihočeském kraji a byl znovu zvolen poslancem. Následně jej dne 12. října 2021 vystřídal ve funkci předsedy Poslaneckého klubu KDU-ČSL kolega Marek Výborný. Na ustavující schůzi Sněmovny dne 10. listopadu 2021 byl opět zvolen do pozice místopředsedy dolní komory.
20231101.cs_916342_10	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek	Jan Bartošek	Na sjezdu KDU-ČSL v dubnu 2022 byl zvolen 1. místopředsedou strany, když porazil dosavadní 1. místopředsedkyni Šárku Jelínkovou. Podporu mu vyjádřilo 63 % hlasujících, tedy 175 delegátů z celkového počtu 276 hlasujících.
20231101.cs_916346_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan	Ivo Ištvan	Ivo Ištvan (* 1965 Brno) je český státní zástupce. V letech 1997 až 2007 a poté 2011 až 2022 byl vedoucím státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, od roku 2022 je státním zástupcem u Nejvyššího státního zastupitelství.
20231101.cs_916346_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan	Ivo Ištvan	Absolvoval práva na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova univerzita) v Brně, poté prošel praxí právního čekatele a v roce 1994 se stal státním zástupcem Okresního státního zastupitelství Brno-venkov.
20231101.cs_916346_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan	Ivo Ištvan	Již o tři roky později byl v roce 1997 jmenován vrchním státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Do povědomí veřejnosti se dostal např. v případu údajného uplácení poslance Zdeňka Kořistky, kde posoudil zadržení Marka Dalíka a lobbisty Jana Večerka jako nezákonné a že ani nejsou zákonné důvody pro uvalení vazby.
20231101.cs_916346_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan	Ivo Ištvan	Ještě výraznější jeho mediální stopa byla v kauze Jiřího Čunka, kdy byl v listopadu 2007 na základě kritiky poměrů na Nejvyšším státním zastupitelství z podnětu tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké ministrem Pospíšilem odvolán. Novou nadřízenou Milenou Hojovcovou byl přeřazen k výkonu práce z Brna do Olomouce. Uspěl u soudu, který uznal absenci jeho souhlasu k přeřazení. Bránil se také správní žalobou o neplatné odvolání z funkce a uspěl.
20231101.cs_916346_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan	Ivo Ištvan	Aby se předešlo dalším soudním sporům, do funkce vrchního státního zástupce byl znovu jmenován podle zákona začátkem roku 2011 na návrh nejvyššího státního zástupce (již Pavel Zeman). V období let 2007–2011 jmenovaná vrchní státní zástupkyně Hojovcová, spojována s „justiční mafií“, byla přeřazena na řadové místo v Brně. O rok později podal kárnou žalobu na brněnského krajského státního zástupce Petra Coufala, který rozhodl o trestním oznámení, směřujícím proti němu samotnému v bagatelní věci neoprávněného parkování.
20231101.cs_916346_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan	Ivo Ištvan	V roce 2013 zahájil tzv. kauzu Nagyová, zejména v části „poslaneckých trafik“ vyústila v pád vlády Petra Nečase. Poté, co Nejvyšší soud rozhodl v této části kauzy, že poslanci, kteří se vzdali svého poslaneckého mandátu za příslib místa ve státní správě (tzv. trafika), nejsou trestně stíhatelní z důvodů poslanecké imunity, musel Ivo Ištvan čelit další mediální kritice ze strany Petra Nečase. Tehdy již expremiér (demisi podal 17. června 2013) ho v červenci téhož roku kritizoval slovy: „rozehrává absurdní drama s celou naší zemí“ nebo „vyvolal ústavní krizi“. Komentátoři připomněli, že znovu došlo k pokusu o nepřijatelné „trestání nezávislé justice“ ze strany politiků. V dalších rozhovorech Ivo Ištvan poukázal na povinnost stíhat podle Trestněprávní úmluvy o korupci, vyhlášené již v roce 1999 v Štrasburku.
20231101.cs_916346_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan	Ivo Ištvan	Ke konci března 2022 rezignoval na funkci vedoucího státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a byl přeložen k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně.
20231101.cs_916348_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Eurovision Song Contest 2012 byl 57. ročník každoroční soutěže. Po vítězství ázerbájdžánských reprezentantů, dua Ell & Nikki s písní "Running Scared"" na Eurovizi 2011 v Düsseldorfu byla soutěž uspořádána v Baku.
20231101.cs_916348_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Vítězkou se stala švédská zástupkyně Loreen s písní "Euphoria", která obdržela 372 bodů, druhé nejvyšší skóre v historii (po Alexanderu Rybakovi. Zároveň získala nejvíce dvanáctibododových ohodnocení - celkem jí první místo přisoudilo 18 zemí. Druhé místo obsadila ruská formace Buranovskije Babuški s písní "Party For Everybody" s 259 body a třetí místo srbský zpěvák Željko Joksimović s baladou "Nije ljubav stvar" s 214 body. Na čtvrté pozici se umístil hostící Ázerbájdžán a na páté Albánie, která tak dosáhla svého zatím nejlepšího výsledku.Do nejlepší desítky se dostali tři zástupci tzv. "Velké pětky", Německo, Itálie a Španělsko (8., 9. a 10. místo).
20231101.cs_916348_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Ze soutěže odstoupilo Polsko z důvodu finanční vytíženosti vysílatele TVP, který pořádal Mistrovství Evropy ve fotbale 2012, a Arménie z důvodu extrémně špatných vztahů s hostícím Ázerbájdžánem a obavám o bezpečnost své delegace. Do soutěže se navrátila Černá Hora. Celkem se zúčastnili interpreti z 42 zemí.
20231101.cs_916348_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Průběh soutěže poznamenaly kontroverze ohledně současného stavu porušování lidských práv v Ázerbájdžánu – proti pořádání protestovali zástupci několika organizací, o politické situaci se vyjádřila také vítězka ročníku Loreen.
20231101.cs_916348_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Ázerbájdžán, účastnící se soutěže od roku 2008, zvítězil poprvé na Eurovizi. Pořadatelským městem byla zvolena metropole Baku, rozprostřená na jihu Apšeronského poloostrova v Kaspickém moři. Město obývají zhruba 2 miliony obyvatel, přibližně čtvrtina ázerbájdžánké populace.
20231101.cs_916348_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Krátce po ustanovení pořádání byla smluvena výstavba nové arény Baku Crystal Hall o kapacitě 23 tisíc míst nedaleko Náměstí vlajky, kde byl průběh akce zamýšlen. Dalšími kandidáty bylo Tofiq Bahramov Stadium (37 tisíc míst) a Heydar Aliyev Sports and Exhibition Complex (7,800 míst). Počátkem srpna 2011 společnost Alpine Bau Deutschland AG získala kontrakt na výstavbu Baku Crystal Hall, na níž ázerbájdžánská vláda uvolnila šest milionů manat. Pořádání v této aréně bylo potvrzeno 25. ledna 2012.
20231101.cs_916348_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Systém hlasování neprodělal žádné výraznější změny – hlasy diváků každé země byly v poměru 50:50 přičteny k hlasům odborných národních porot. Na rozdíl od předchozích dvou ročníků, kdy mohli diváci pro své favority hlasovat již od počátku večera, se však pořadatelé navrátili k předchozímu systému, kdy bylo pro hlasující po představení všech soutěžních písní otevřeno patnáctiminutové hlasovací okénko – tato změna byla smluvena referenční skupinou EBU na zasedání 29. června 2011.
20231101.cs_916348_7	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Počet finalistů byl podle nových pravidel 24. listopadu 2011 navýšen na 26 – účastníky finále nyní tvoří deset postupujících z každého semifinále, pořadatel soutěže a tzv. "Velká pětka", složená ze zemí, které z největší části přispívají na projekty EBU – Francie, Spojené království, Itálie, Německo a Španělsko. Šestadvacet zástupců se finále účastnilo podruhé v historii – poprvé tomu tak bylo v roce 2003.
20231101.cs_916348_8	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Rozlosování určující kolo, v němž každý z 36 semifinalistů vystoupí, proběhlo 25. ledna 2012 v paláci Buta v Baku. Semifinalisté byli roztříděni do šesti skupin (košů) podle geopolitické příslušnosti – polovina z každé skupiny byla následně náhodně vylosována pro účast v prvním semifinále. Zbývají státy byly zařazeny do druhého semifinále. Současně bylo rozhodnuto, do kterého semifinále bude hlasovat který automatický finalista – Ázerbájdžánu, Španělsku a Itálii bylo losem přisouzeno hlasovací právo do prvního semifinále, Francie, Německo a Spojené království obdrželi právo hlasovat v druhém semifinále. Zvolené semifinále byli vysílatelé z těchto zemí povinni uvést v přímém přenosu, vysílání druhého semifinále bylo ponecháno jejich volbě.
20231101.cs_916348_9	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	* Veřejnoprávní vysílatel Arménie se dostatečně rychle nevyjádřil ohledně své účasti, s kterou se spíše počítalo. Ze soutěže odstoupil více než měsíc po rozlosování semifinálových kol.
20231101.cs_916348_10	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Mottem ročníku byl slogan "Light Your Fire!" (doslova "Zažehni svůj oheň") podle přízviska Ázerbájdžánu, "Land of Fire" ("Země ohně").
20231101.cs_916348_11	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Medailonky před každým soutěžním vystoupením zahrnovaly vystupující v přímém přenosu před vstupem na pódium, následovala vlajka a název země, kterou zastupují, a různorodé záběry z Ázerbájdžánu s popiskem "Ázerbájdžán, země..." s různými zakončeními ("...jazzu", "...v pohybu" a podobně). Medailonky končily aktuálním záběrem na arénu Crystal Hall (zvenčí), která se díky masivním LED světlům měnila do vlajkových barev země, jejíž interpret následně vystoupil.
20231101.cs_916348_12	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Grafický design (bannery, grafika bodování,…) byl od roku 2011 pouze mírně upraven. Při vyhlašování výsledků byly nižší body (1-7) zvýrazněny červeně, tři nejvyšší ohodnocení (8,10 a 12) byly zvýrazněny oranžově.
20231101.cs_916348_13	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Pořadatelem akce byl ázerbájdžánský veřejnoprávní vysílatel İctimai Television (İTV), který je členem Evropské vysílací unie. Azercell, největší ázerbájdžánský operátor, byl oznámen coby oficiální partner. Coby oficiální produkční partner byla vybrána společnost Brainpool, která spolupracovala již na předchozím ročníku.
20231101.cs_916348_14	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Západní média již před uspořádáním ročníku komentovala vysoký finanční vklad a důraz na propagaci Ázerbájdžánu jako pokus "zakrýt nefunkční demokracii a porušování práv občanů". Aktivista Elnur Majidli, který byl uvězněn po účasti na povstání v roce 2011, byl náhle propuštěn, což zahraniční média označila za snahu zmírnit kritiku země těsně před tím, než se dostane do celosvětového mediálního hledáčku. V ázerbájdžánských věznicích však zůstala řada dalších politických vězňů, v mnoha případech "novináři, kteří veřejně kritizovali Alijevův systém". Stav lidských práv za žalostný označila mimo jiné Amnesty International. V zorném poli vlády se podle ní i jiných mezinárodních organizací ocitají převážně opoziční aktivisté. Situaci v zemi zmínila také řada českých médií.
20231101.cs_916348_15	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Nejčastěji zmiňovanou kauzou ve spojení s pořádáním soutěže v Ázerbájdžánu bylo údajné násilné vystěhovávání obyvatel oblasti, kde měla být postavena aréna Baku Crystal Hall a její zázemí.
20231101.cs_916348_16	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	S aktivisty bojujícími za zlepšení lidských práv v zemi se během soutěže setkala vítězka Loreen – jakožto jediná ze soutěžících. Následně v médiích prohlásila, že "lidská práva jsou v Ázerbájdžánu denně porušována. Je třeba se proti takovým věcem vyslovit." Mluvčí vlády následně její výrok kritizoval s tím, že soutěž Eurovize by neměla "být politizována" a doporučil EBU, aby následně podobná setkání zakázala. Švédská delegace následně vydala prohlášení, podle něhož se zpěvačka ani nikdo jiný nedopustil porušení pravidel soutěže.
20231101.cs_916348_17	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	26. května, v den finále, uspořádali odpůrci vlády v Baku protestní akci, kterou policie hbitě rozpustila. Aktivisté v médiích vyjádřili obavu, že budou odsouzeni k tvrdému trestu, jakmile svět po skončení soutěže spustí Ázerbájdžán z dohledu. Během finálového večera následně moderátorka Eurovize 2011 Anke Engelke, která vyhlašovala výsledky Německa, v přímém přenosu prohlásila: "''Dnes nikdo nemohl hlasovat pro svoji zemi. Je však dobré mít možnost hlasovat, je dobré mít možnost volby. Hodně štěstí na tvé cestě, Ázerbájdžáne. Evropa tě sleduje."
20231101.cs_916348_18	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Íránské úřady se veřejně postavily proti pořádání Eurovize v Ázerbájdžánu. Vedoucí duchovní ájatolláh Mohammad Mojtahed Shabestari a ájatolláh Ja'far Sobhani pořádání odsoudili coby "proti-islámské chování" s tvrzením, že země hodlá hostit Gay Pride. Tento výrok vedl k protestnímu shromáždění před íránskou ambasádou v Baku. Ali Hasanov, vedoucí Oddělení veřejných a politických záležitostí státní administrativy, prohlásil, že tato tvrzení jsou mylná a Írán by se neměl plést do věcí Ázerbájdžánu. Zároveň Ázerbájdžán požádal o oficiální omluvu íránské strany. Ázerbájdžán i Írán následně z příslušných ambasád v sousedské zemi stáhl svého velvyslance.
20231101.cs_916348_19	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	30. května Ministerstvo národní bezpečnosti Ázerbájdžánu oznámilo odhalení řady plánovaných teroristických útoků v době konání soutěže. Ty měly být namířeny na Baku Crystal Hall a hotely Marriott a Hilton. 22. srpna deník The Daily Telegraph zveřejnil domněnku informační služby, podle níž měl nejvyšší íránský vůdce Sajjid Alí Chameneí vést tajnou složku jednotky Quds ke spáchání teroristických útoků proti "Západu a jeho spojencům" včetně Ázerbájdžánu.
20231101.cs_916348_20	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Semifinále se zúčastnilo celkem 36 interpretů. Rozlosování zemí do semifinálových kol proběhlo 25. ledna 2012.
20231101.cs_916348_21	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Automatičtí finalisté Ázerbájdžán, Itálie a Španělsko obdrželi hlasovací právo do tohoto semifinále.
20231101.cs_916348_22	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Kvůli zprostředkování zpráv o autobusové tragédii v Qafa e Vishës albánský vysílatel RTSH nevysílal první semifinále živě a použil pouze hlasy národní poroty.
20231101.cs_916348_23	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Automatičtí finalisté Francie, Německo a Spojené království obdrželi hlasovací právo do tohoto semifinále.
20231101.cs_916348_24	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Původně se druhého semifinále měl účastnit zástupce Arménie, tamější vysílatel však z důvodu obav o bezpečnost své delegace v Ázerbájdžánu odvolal svoji účast.
20231101.cs_916348_25	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Finále proběhlo 26. května 2013 v Baku ve 21:00 Středoevropského času (CET). Vítězem se stalo Švédsko.
20231101.cs_916348_26	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Společnosti EBU a PwC zkontrolovaly a ověřily správnost výsledků porot i diváckého hlasování, z nichž byly následně vytvořeny společné výsledky. 18. června 2012 EBU vydala dělené výsledky.
20231101.cs_916348_27	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	V následující tabulce je přehled dvanáctibodových ocenění, které jednotlivé země ve finále přisoudili soutěžícím:
20231101.cs_916348_28	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Andorra – 19. října 2011 andorrský vysílatel RTVA oznámil, že z důvodu finanční vytíženosti neplánuje účast na Eurovizi 2012, dokonce měl v plánu zcela opustit EBU.
20231101.cs_916348_29	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Arménie – 7. března 2012 EBU oznámila, že arménský vysílatel ARMTV se rozhodl neúčastnit se. Toto rozhodnutí padlo poté, co ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev prohlásil: "Našimi nepřáteli jsou Arméni všude na světě a pokrytečtí a zkorumpovaní politici pod jejich nadvládou." Z důvodu pozdního odhlášení byl arménský vysílatel potrestán pokutou. Od roku 1994 je Arménie ve vleklém konfliktu o území Náhorní Karabach.
20231101.cs_916348_30	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Česko – 24. listopadu 2011 bylo po uvolnění vysílacího programu České televize zveřejněno, že se Eurovize nebude účastnit.
20231101.cs_916348_31	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Lichtenštejnsko – 26. listopadu 2011 byly nejdříve zveřejněny dokumenty EBU, v nichž byl vysílatel 1FLTV zmíněn coby aktivní člen EBU, díky čemuž se může účastnit Eurovize. O tři dny později byla tato informace dementována coby editační chyba.
20231101.cs_916348_32	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Monako – 23. listopadu 2011 bylo na zasedání EBU v Ženevě oznámeno, že monacký vysílatel Télé Monte Carlo uvažuje o návratu do soutěže. 3. prosince však bývalý vedoucí lucemburské delegace Phil Bosco potvrdil, že kvůli finanční vytíženosti se Monako v nejbližší budoucnosti účastnit nebude.
20231101.cs_916348_33	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Maroko – Zástupci francouzské delegace v rozhovoru prohlásili, že Maroko je na dobré cestě k návratu do soutěže s novým vysílatelem 2M TV. Dohady o účasti země, která se účastnila pouze v roce 1980, se však nepotvrdily být pravdivými.
20231101.cs_916348_34	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Polsko – 16. prosince 2011 polský vysílatel TVP na své oficiální stránce na Facebooku oznámil odstoupení ze soutěže. Později bylo potvrzeno, že Polská televize se v roce 2012 hodlá věnovat výhradně pořádání Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 a odvysílání letních olympijských her v Londýně. Návrat v budoucnu však nebyl vyloučen.
20231101.cs_916348_35	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Ceny Marcela Bezençona, nazvané podle zakladatele soutěže Eurovize, se předávají již od roku 2002. Vyhlášeny jsou tři kategorie – Press Award (cena tisku), Artistic Award (cena umělců) a Composer Award (cena skladatelů). V roce 2012 byly ceny předány těmto soutěžícím:
20231101.cs_916348_36	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Organisation Générale des Amateurs de l'Eurovision (známější jako OGAE) je mezinárodní organizace založená roku 1984 ve Finsku. Skládá se ze 40 fanklubů soutěže Eurovize, a každoroční tradicí v rámci těchto klubů je uspořádat vlastní hlasování. Nejúspěšněji si v anketě v roce 2012 vedlo těchto pět soutěžních příspěvků:
20231101.cs_916348_37	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Pořadí, v němž zástupci jednotlivých zemí vyhlašovali body, bylo určeno podle výsledků poroty z generální zkoušky před finále.
20231101.cs_916348_38	https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurovision%20Song%20Contest%202012	Eurovision Song Contest 2012	Irsko mělo původně vyhlašovat výsledky jako 32. v pořadí, kvůli technickým potížím však hlasovalo až jako poslední.
20231101.cs_916355_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/AEG%20C.IV	AEG C.IV	AEG C.IV byl německý dvoumístný průzkumný dvouplošník, který vstoupil do služby v roce 1916. Letoun C.IV byl odvozen od typu AEG C.II, ale rozdíl od něj byl o trochu delší a byl vybaven dopředu střílejícím pevným kulometem Spandau ráže 7,92 mm. Letoun měl i vodorovné ocasní plochy s třípolohovým nastavením. Mimo své služby v průzkumu, letoun sloužil i jako doprovod bombardérů. A to navzdory tomu, že se ukazovalo, že nemá pro tuto úlohu dostatečný výkon. Nicméně se typ C.IV stal jednoduše nejúspěšnějším typem ze všech letounů AEG řady B a C během 1. světové války. I když jsou údaje neúplné, odhaduje se, že bylo postaveno kolem 400 letounů tohoto typu, které vydržely ve službě až do konce války.
20231101.cs_916355_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/AEG%20C.IV	AEG C.IV	Varianta C.IV.N byla zkonstruována v roce 1917 jako prototyp nočního bombardéru. Letoun byl osazen motorem Benz Bz.III a měl i zvětšené rozpětí křídel. Další variantou byt typ C.IVa, který byl poháněn motorem Argus As III s výkonem 130 kW (180 k).
20231101.cs_916363_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Hana%20%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nov%C3%A1	Hana Štěpánová	Hana Štěpánová (* 25. ledna 1959 Litomyšl) je česká politička, od roku 2012 zastupitelka Pardubického kraje (v letech 2016 až 2020 též radní kraje), v letech 2002 až 2016 starostka obce Morašice (v letech 2016 až 2018 pak místostarostka obce), v letech 2011 až 2014 místopředsedkyně hnutí STAN.
20231101.cs_916363_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Hana%20%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nov%C3%A1	Hana Štěpánová	V komunálních volbách v roce 1994 byla zvolena do Zastupitelstva obce Morašice (opětovně pak i v dalších volbách v letech 1998, 2002, 2006, 2010 a 2014). Od roku 2002 pak zastávala funkci starostky obce Morašice. Na tuto funkci rezignovala v listopadu 2016, jelikož se stala radní Pardubického kraje. Ve funkci starosty ji nahradil Karel Rajman, ona sama pokračuje v radě obce na pozici místostarostky.
20231101.cs_916363_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Hana%20%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nov%C3%A1	Hana Štěpánová	V roce 2012 kandidovala ve volbách za TOP 09 a STAN v obvodu č. 50 - Svitavy do Senátu. Se ziskem 8,40 % hlasů však skončila na pátém místě a nepostoupila ani do druhého kola.
20231101.cs_916363_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Hana%20%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nov%C3%A1	Hana Štěpánová	V krajských volbách v roce 2016 byla lídryní kandidátky STAN v Pardubickém kraji a podařilo se jí obhájit mandát krajské zastupitelky. Dne 21. října 2016 byla zvolena radní Pardubického kraje pro regionální rozvoj, evropské fondy a inovace. Ve volbách v roce 2020 obhájila mandát krajské zastupitelky. Skončila však ve funkci radní kraje.
20231101.cs_916363_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Hana%20%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nov%C3%A1	Hana Štěpánová	Pracuje také jako místopředsedkyně Mikroregionu Litomyšlsko a je zapojena do činnosti profesní organizace Sdružení místních samospráv. V červnu 2011 byla Hana Štěpánová zvolena 3. místopředsedkyní hnutí STAN. Funkci zastávala do března 2014. Na IX. republikovém sněmu STAN v Praze dne 25. března 2017 neúspěšně usilovala o post místopředsedkyně hnutí. Nakonec však byla zvolena členkou předsednictva hnutí.
20231101.cs_916363_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Hana%20%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nov%C3%A1	Hana Štěpánová	V komunálních volbách v roce 2018 obhájila jako členka hnutí STAN post zastupitelky obce Morašice, když kandidovala za subjekt s názvem "NEZÁVISLÍ I.". Předsedá Výboru pro územní rozvoj.
20231101.cs_916365_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kami%C5%A1%20r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD	Kamiš růžkatý	Kamiš růžkatý (Anhima cornuta) je pták přibližné velikosti krocana žijící v bažinatých tropických oblastech Jižní Ameriky. Je jediným druhem monotypického rodu kamiš z čeledi kamišovitých. Jeho hnízdiště na západ od And se nacházejí v Kolumbii, Ekvádoru a Peru, na východ ve Venezuele, Brazílii, Bolívii a Paraguayi. Většinou žije do nadmořské výšky 300 m, nejčastěji okolo sladkovodních lagun nebo jezer na otevřených nebo zalesněných místech, na periodicky zaplavovaných územích v blízkosti tropických deštných pralesů a podél břehů velkých řek a jejích ústí.
20231101.cs_916365_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kami%C5%A1%20r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD	Kamiš růžkatý	Je to statný pták vážící okolo 3 kg a měřící 70 až 90 cm, rozpětí jeho křídel bývá až 1,7 m. Peří na zádech a bocích je šedé nebo černé, korunka na hlavě, břicho a křídla jsou bílá a na hlavě i krku má černobílé ornamenty, na těle nemá holá místa. Z ohbí křídel mu vyrůstají dva ostré, 2 až 5 cm dlouhé, rohovité výrůstky – ostruhy. Na malé hlavě je krátký a silný, načernalý, lehce zahnutý zobák. Oči má žluté až oranžové. Na dlouhých rudých nohou jsou mezi třemi šedými, dlouhými předními prsty jen zbytky plovací blány. Obě pohlaví jsou si podobná, nedospělí ptáci mají šedší zabarvení. Své peří mění postupně v průběhu roku.
20231101.cs_916365_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kami%C5%A1%20r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD	Kamiš růžkatý	Zvláštním znamením kamiše růžkatého je nápadný až 15 cm dlouhý chrupavčitý výrůstek čnící dopředu z čela hlavy a mající pravděpodobně ozdobnou funkci. K boji se nepoužívá, neboť je pružný a při chůzi se komíhá. Při nárazu se celý nebo část ulomí, postupně však zase doroste. Samice mají růžek o něco kratší, mláďata se rodí bez něj a vyroste jim teprve později.
20231101.cs_916365_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kami%C5%A1%20r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD	Kamiš růžkatý	Hlasové projevy kamiše zahrnují několik typů volání, ozývá se ze země i ze vzduchu, nejčastěji za soumraku. Hlasitější zvuky používá při ohrožení, v období páření (tehdy to jsou dueta), ke vymezování území nebo zahánění vetřelců. Nemelodické zvuky vyluzuje i po dobu několika hodin a jsou slyšet až do vzdálenosti 3 km. Mimo tyto ostré hlasité zvuky vydává při vzájemné komunikaci, např. samce se samicí, ještě hlubší, tišší zvuky, které vznikají v podkožních vacích na krku.
20231101.cs_916365_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kami%C5%A1%20r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD	Kamiš růžkatý	Je poměrně dobrý letec, i když zdánlivě těžce vzlétá, díky rozměrným křídlům dokáže využívat teplých vzdušných proudů ke klouzavému letu, létá s nataženým krkem. Napomáhá tomu odlehčený skelet a vzduchové vaky pod kůží. Také jeho svalovina obsahuje vzduchové buňky, které způsobují „houbovitost“ a nechutnost jeho masa. Přes to všechno létá málo a pouze na krátké vzdálenosti.
20231101.cs_916365_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kami%C5%A1%20r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD	Kamiš růžkatý	Kamišové žijí obvykle ve skupině nečítající více než 6 ptáků, kteří si proti cizincům chrání své území. Při spatření vetřelce vztyčí peří na krku a hřbetě a neustále mávají křídly, vystavuje takto své ostruhy, případně jimi zaútočí. Jakmile ho zaženou, asi minutu hlasitě volají na oslavu. Někteří ptáci žijí osamoceně.
20231101.cs_916365_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kami%C5%A1%20r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD	Kamiš růžkatý	Přes den se většinou pasou, stojí nebo spí. Při stání jim nejvíce času zabere úprava peří zobákem a natřepávání křídel a ocasních per, někdy zasunou hlavu pod křídlo a stojí na jedné noze. Ve vodě se příliš nezdržují, cítí se bezpečněji v křovinách nebo na stromech, kam také navečer odlétají ve skupinkách hřadovat. Jsou to ptáci, kteří nemění svá stanoviště, stěhují se pouze mladí před založením rodiny.
20231101.cs_916365_7	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kami%C5%A1%20r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD	Kamiš růžkatý	Je to býložravý pták živící se převážně pastvou (listy, květy, semena) a v menší míře hrabáním (hlízy, kořínky), jen zřídkakdy pije vodu. V potravě převažují hortenzie, paspal, pelyněk, tokozelka a truskavec. Na pastvu létá, chodí, brodí se nebo i plave (ale nepotápí se) nejčastěji dopoledne, kdy obchází svůj okrsek.
20231101.cs_916365_8	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kami%C5%A1%20r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD	Kamiš růžkatý	Období rozmnožování se liší podle geografických podmínek. Některé páry vytrvají i po několik sezon a zůstávají spolu po celý rok. Po hlasitých námluvách spojených se vzájemným čechráním peří dochází na zemi k páření. Pár společně vybuduje hnízdo, někdy je postaveno z větví a trávy na zemi, jindy je to plovoucí plošina s důlkem až 10 cm hlubokým ve vrstvě vodních rostlin na vodě. Samice naklade 2 až 7 bílých až skořicově hnědých vajec ve dvoudenních intervalech. Vejce jsou poměrně velká, průměrně váží 150 g (slepičí cca 60 g). Inkubace začíná až po snesení všech vajec, ve dne na vejcích sedí samice, v noci samec.
20231101.cs_916365_9	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kami%C5%A1%20r%C5%AF%C5%BEkat%C3%BD	Kamiš růžkatý	Po 40 až 47 dnech se líhnou mláďata, která vidí a ihned opouštějí hnízdo. Ochmýřená běhají a v případě nebezpečí utíkají do vody, jsou schopná se sama živit. Rodiče je ještě do plného opeření (za 60 až 75 dnů), kdy jsou schopná létat, ochraňují a vodí za potravou. Asi po roce jsou zcela nezávislá a osamostatňují se.
20231101.cs_916371_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Kytlice	Římskokatolická farnost Kytlice	Římskokatolická farnost Kytlice (lat. Falkenavia) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Kytlice a v jejím okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Antonína Paduánského v Kytlici.
20231101.cs_916371_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Kytlice	Římskokatolická farnost Kytlice	Matriky jsou vedeny od roku 1782. Do roku 1786 spadalo území farnosti pod farnost Horní Prysk, od roku 1786 byla v Kytlici zřízena lokálie. Farnost byla kanonicky zřízena od roku 1849.
20231101.cs_916371_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Kytlice	Římskokatolická farnost Kytlice	Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
20231101.cs_916371_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Kytlice	Římskokatolická farnost Kytlice	Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
20231101.cs_916371_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Kytlice	Římskokatolická farnost Kytlice	Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti – děkanství Česká Kamenice, jehož součástí je i farnost Kytlice, která je tak spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů děčínského vikariátu.
20231101.cs_916372_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cang%20Siao-kuang	Čang Siao-kuang	Čang Siao-kuang (; * květen 1966, Ťin-čou, Liao-ning) je od roku 1998 čínský vojenský kosmonaut. V červnu 2013 vzlétl v lodi Šen-čou 10 ke svému prvnímu kosmickému letu.
20231101.cs_916372_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cang%20Siao-kuang	Čang Siao-kuang	Čang Siao-kuang pochází z okresu Chej-šan v městské prefektuře Ťin-čou v provincii Liao-ning. Je mandžuské národnosti. Od roku 1985 sloužil ve vojenském letectvu, k roku 2004 měl nálet přes 1000 hodin.
20231101.cs_916372_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cang%20Siao-kuang	Čang Siao-kuang	V říjnu 1995 začal mezi čínskými vojenskými piloty výběr do oddílu kosmonautů. Mezi kosmonauty byl zařazen v lednu 1998.
20231101.cs_916372_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cang%20Siao-kuang	Čang Siao-kuang	Při letu Šen-čou 9 roku 2012 byl členem záložní posádky, společně s Nie Chaj-šengem a kosmonautkou Wang Ja-pching. Záloha pro Šen-čou 9 se roku 2013 stala hlavní posádkou pro misi Šen-čou 10. Do vesmíru vzlétli 11. června 2013, o dva dny později se jejich loď automaticky spojila s čínskou malou vesmírnou stanicí Tchien-kung 1. Ve vesmíru pobyli do 26. června, kdy v návratovém modulu přistáli ve stepi Vnitřního Mongolska.
20231101.cs_916374_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Wang%20Ja-pching	Wang Ja-pching	Wang Ja-pching (; * 27. ledna 1980, Jen-tchaj, Šan-tung) je čínská vojenská pilotka a kosmonautka – 531. člověk ve vesmíru. V červnu 2013 vzlétla v lodi Šen-čou 10 ke svému prvnímu kosmickému letu jako druhá čínská kosmonautka, v říjnu 2021 ji pak loď Šen-čou 13 dopravila k Vesmírné stanici Tchien-kung k půlročnímu letu.
20231101.cs_916374_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Wang%20Ja-pching	Wang Ja-pching	Wang Ja-pching pochází z městské prefektury Jen-tchaj v provincii Šan-tung. Je chanské národnosti. Od roku 1997 sloužila ve vojenském letectvu, po čtyřletém studiu na Vojenské vysoké letecké škole v Čchang-čchunu od roku 2001 sloužila u vojenského dopravního letectva, má nálet přes 1600 hodin. Mimo jiné se účastnila záchranných prací po zemětřesení v S’-čchuanu.
20231101.cs_916374_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Wang%20Ja-pching	Wang Ja-pching	Pro let Šen-čou 9 roku 2012 byla Wangová společně s Nie Chaj-šengem a Čang Siao-kuangem členkou záložní posádky, která se v roce 2013 stala hlavní posádkou mise Šen-čou 10. Do vesmíru vzlétli 11. června 2013, o dva dny později se jejich loď automaticky spojila s čínskou malou vesmírnou stanicí Tchien-kung 1. Kosmonauti poté pracovali na stanici, Wang Ja-pching mimo jiné předváděla čínským školákům pohyb předmětů a chování kapalin v beztíži a odpovídala na jejich dotazy. 40minutový přímý přenos z oběžné dráhy sledovalo na 60 milionů dětí z 80 tisíc škol. Přistání proběhlo 26. června ve stepi Vnitřního Mongolska.
20231101.cs_916374_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Wang%20Ja-pching	Wang Ja-pching	V říjnu 2021 bylo den před plánovaným startem oznámeno zařazení Wangové do hlavní posádky lodi Šen-čou 13 na půlroční misi k Vesmírné stanici Tchien-kung (TSS). Loď odstartovala 15. října 2021 v 16:23:56 UTC a o šest a půl hodiny později se připojila ke stanici. Wangová, která se dvěma dalšími kosmonauty pokračuje v uvádění TSS do běžného provozu a přípravě na připojení dalších dvou modulů, se stala první ženou na palubě TSS a současně první čínskou kosmonautkou, která absolvovala výstup do volného prostoru. Odehrál se 7. listopadu 2021, trval 6 hodin a 25 minut, během nichž Wangová a velitel mise Čaj Č’-kang mimo jiné nainstalovali dodatečné komponenty na robotickou ruku stanice a použili ji k nácviku manévrů, ověření jejích schopností a kompatibility s potřebami astronautů během výstupů do volného prostoru. Posádka se ve své lodi oddělila od stanice 15. dubna 2022 v 16:44 UTC a po pěti obletech a příslušných orbitálních manévrech přistála v čínské oblasti Vnitřní Mongolsko 16. dubna 2022 v 01.56:49 UTC. Dosud nejdelší let v historii čínské kosmonautiky tak trval 182 dní, 9 hodin a 33 minut.
20231101.cs_916376_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-T%C5%99ebovice	Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice	Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Ostrava ostravsko-opavské diecéze.
20231101.cs_916376_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-T%C5%99ebovice	Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice	Farnost a kostel v Třebovicích existovaly zřejmě již od středověku, první zmínka o třebovickém faráři (byl jím tehdy Petr Gloria) je z roku 1450 a farní kostel je poprvé připomínán roku 1553 v souvislosti se smrtí tehdejšího majitele Třebovic, Jindřicha Bzence z Markvartovic. Koncem 16. století přešlo panství do majetku protestantských pánů Vlčků z Dobré Zemice a zřejmě i farnost přešla do luteránských rukou; jisté je, že od třicetileté války zde nebyl kněz a Třebovice patřily k farnosti Poruba, jejíž správce si ještě kolem roku 1650 stěžoval, že v Třebovicích převládá luteránství a pan Vlček a jeho poddaní odmítají platit desátky. Původní třebovický kostel byl dřevěný a sloužil až do 18. století, až jej roku 1738 tehdejší majitel Jiří Rudolf Wiplar z Ušic nechal nahradit zděnou novostavbou.
20231101.cs_916376_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-T%C5%99ebovice	Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice	Třebovice zůstaly u porubské farnosti až do začátku 20. století, i když již roku 1857 se snažily získat zpět vlastní duchovní správu. Roku 1901 se obec usnesla požádat olomouckou arcibiskupskou konzistoř o zřízení farnosti a již roku 1902 vlastním nákladem vybudovala faru. Státní i církevní úřady žádost postupně schválily (30. srpna 1905 definitivně arcibiskupská konzistoř) a 14. září 1905 slezský zemský výbor vyhlásil zřízení nové farnosti.
20231101.cs_916376_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-T%C5%99ebovice	Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice	Farnost byla od založení součástí bíloveckého děkanátu, při reorganizaci děkanátů v roce 1952, v návaznosti na správní reformu z roku 1949, byla přidělena děkanátu Moravská Ostrava (od 1978 děkanát Ostrava). Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.

20231101.cs_916327_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Allen%20Roy%20Evans

Allen Roy Evans

Vydal několik románů, knihu básní a povídek. Téměř všechny jeho díla se odehrávají na dalekém severu..

20231101.cs_916327_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Allen%20Roy%20Evans

Allen Roy Evans

Reindeer Trek (1935, Sobi táhnou), román z dalekého severu. Kniha je někdy vydávána pod názvem Meat (Maso),

20231101.cs_916329_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam%20imperativn%C3%ADch%20programovac%C3%ADch%20jazyk%C5%AF

Seznam imperativních programovacích jazyků

Imperativní programovací jazyky k výpočtu využívají posloupnosti příkazů a určují přesný postup (algoritmus), jak danou úlohu řešit, mohou však používat i další programovací paradigmata a být tak zařazeny do více klasifikačních skupin. Níže je seznam programovacích jazyků, které se řídí imperativním programovacím paradigmatem.

20231101.cs_916340_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib%20broskvov%C3%BD

Hřib broskvový

Hřib broskvový (Rheubarbariboletus persicolor (Engel, Klofac, H. Grünert et R. Grünert) Vizzini, Simonini et Gelardi 2015) je hřibovitá houba z rodu Rheubarbariboletus. Jde o vzácný teplomilný druh, jehož výskyt v České republice nebyl spolehlivě doložen.

20231101.cs_916340_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib%20broskvov%C3%BD

Hřib broskvový

Klobouk dosahuje 50–100 milimetrů, v mládí s podhrnutým okrajem, později klenutý, ve stáří až poduškovitý. Povrch je kalně oranžový až kalně červenooranžový, narůžovělý, u okrajů světlejší, ve stáří může vybledat. Pokožka je plstnatá, časem může olysávat, ale za běžných podmínek nerozpraskává na políčka.

20231101.cs_916340_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib%20broskvov%C3%BD

Hřib broskvový

Rourky jsou nejdříve citronově žluté, ve stáří přecházejí do olivově žluté až žlutozelené. Na řezu modrají. Póry mají zprvu žluté zbarvení, stárnutím přecházejí do okrově až hnědavě žluté, poraněním modrají.

20231101.cs_916340_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib%20broskvov%C3%BD

Hřib broskvový

Třeň dosahuje 50–60 (100) × 10–20 (30) milimetrů, zprvu bývá vřetenovitý, později válcovitý, k bázi se zužuje. Především horní část mívá živě žluté zbarvení, které směrem k bázi přechází v špinavě žluté, žlutookrové, nahnědlé, někdy i načervenalé. Může se objevit podélné žíhání.

20231101.cs_916340_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ib%20broskvov%C3%BD

Hřib broskvový

Vzácný druh, který se vyskytuje v teplých oblastech nižších nadmořských poloh. Objevuje se v listnatých a smíšených lesích, kde roste pod duby. Fruktifikuje od července do října.

20231101.cs_916342_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek

Jan Bartošek

Jan Bartošek (* 10. listopadu 1971 Jihlava) je český politik, od února 2014 do října 2017 a opět od listopadu 2021 místopředseda Poslanecké sněmovny, od října 2013 poslanec Poslanecké sněmovny PČR a v letech 2017 až 2021 předseda Poslaneckého klubu KDU-ČSL, od roku 2016 zastupitel a od roku 2020 radní Jihočeského kraje, bývalý místostarosta města Dačice, od roku 2011 místopředseda KDU-ČSL (od dubna 2022 pak navíc 1. místopředseda).

20231101.cs_916342_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek

Jan Bartošek

Vystudoval Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, zemědělskou fakultu. V letech 2000 až 2003 absolvoval specializační studium Dramaterapie na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2000 se živil jako terapeut v Terapeutické komunitě Podcestný mlýn u Dačic, kde se věnoval práci s pacienty trpícími závislostí na návykových látkách. Je také externím pedagogem na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. V červnu 2023 byl zvolen místostarostou křesťanské sportovní obce OREL.

20231101.cs_916342_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek

Jan Bartošek

V roce 2006 vstoupil do KDU-ČSL. Neúspěšně kandidoval v Jihočeském kraji v krajských volbách (2008 a 2012) a ve volbách do Poslanecké sněmovny (2010). V říjnu 2010 byl zvolen zastupitelem města Dačice a o měsíc později i místostarostou Dačic. V komunálních volbách v roce 2014 post městského zastupitele obhájil. Vzhledem k funkci poslance a místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR však již neusiloval o post místostarosty města. Mandát zastupitele města obhájil i ve volbách v roce 2018. V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Dačic z 8. místa kandidátky KDU-ČSL. Vlivem preferenčních hlasů však skončil čtvrtý, a obhájil tak mandát zastupitele.

20231101.cs_916342_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek

Jan Bartošek

V prosinci 2011 byl Jan Bartošek zvolen na Celostátní konferenci místopředsedou KDU-ČSL. Tuto funkci obhájil na sjezdu KDU-ČSL v Olomouci 8. června 2013 i v květnu 2015 na sjezdu ve Zlíně, tentokrát dostal 205 hlasů.

20231101.cs_916342_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek

Jan Bartošek

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Jihočeském kraji jako lídr KDU-ČSL a byl zvolen poslancem, když získal zároveň 14,93 % preferenčních hlasů. Mluvilo se o něm jako o kandidátovi KDU-ČSL na post ministra práce a sociálních věcí ČR ve vládě Bohuslava Sobotky. Tento post ale nakonec získala ČSSD. Po rezignaci Pavla Bělobrádka na funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR (stal se totiž členem vlády), nominovala KDU-ČSL na tuto uvolněnou pozici právě Bartoška. Úspěšně zvolen do ní byl dne 6. února 2014, když získal 98 hlasů ze 161 odevzdaných hlasů. Funkci vykonával do října 2017.

20231101.cs_916342_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek

Jan Bartošek

V krajských volbách v roce 2016 byl za KDU-ČSL zvolen zastupitelem Jihočeského kraje. Na sjezdu KDU-ČSL v květnu 2017 v Praze obhájil funkci místopředsedy strany. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KDU-ČSL v Jihočeském kraji. Získal 1 900 preferenčních hlasů a obhájil mandát poslance. Dne 24. října 2017 se stal novým předsedou Poslaneckého klubu KDU-ČSL.

20231101.cs_916342_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek

Jan Bartošek

V říjnu 2018 oznámil, že bude na sjezdu KDU-ČSL kandidovat na post předsedy strany. V samotné volbě dne 29. března 2019 však neuspěl. V prvním kole volby získal 78 hlasů a nepostoupil tak ani do druhého kola volby. Nicméně následně obhájil post místopředsedy strany.

20231101.cs_916342_7

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek

Jan Bartošek

O post předsedy KDU-ČSL se ucházel i o necelý rok později na mimořádném lednovém sjezdu KDU-ČSL v lednu 2020, kvůli rezignaci předsedy Marka Výborného. Hlavními protikandidáty mu byli europoslanec Tomáš Zdechovský (i když ten se těsně před volbou kandidatury vzdal) a bývalý ministr zemědělství ČR Marian Jurečka. Předsednický post Bartošek nezískal, protože obdržel jen 142 hlasů, zatímco Jurečka 205 hlasů. Obhájil však post řadového místopředsedy.

20231101.cs_916342_8

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek

Jan Bartošek

V krajských volbách v roce 2020 obhájil jako člen KDU-ČSL na kandidátce subjektu „TOP 09 a KDU-ČSL - Společně pro jižní Čechy“ post zastupitele Jihočeského kraje. Dne 3. listopadu 2020 se navíc stal radním kraje.

20231101.cs_916342_9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek

Jan Bartošek

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval z pozice člena KDU-ČSL na 2. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Jihočeském kraji a byl znovu zvolen poslancem. Následně jej dne 12. října 2021 vystřídal ve funkci předsedy Poslaneckého klubu KDU-ČSL kolega Marek Výborný. Na ustavující schůzi Sněmovny dne 10. listopadu 2021 byl opět zvolen do pozice místopředsedy dolní komory.

20231101.cs_916342_10

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan%20Barto%C5%A1ek

Jan Bartošek

Na sjezdu KDU-ČSL v dubnu 2022 byl zvolen 1. místopředsedou strany, když porazil dosavadní 1. místopředsedkyni Šárku Jelínkovou. Podporu mu vyjádřilo 63 % hlasujících, tedy 175 delegátů z celkového počtu 276 hlasujících.

20231101.cs_916346_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan

Ivo Ištvan

Ivo Ištvan (* 1965 Brno) je český státní zástupce. V letech 1997 až 2007 a poté 2011 až 2022 byl vedoucím státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, od roku 2022 je státním zástupcem u Nejvyššího státního zastupitelství.

20231101.cs_916346_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan

Ivo Ištvan

Absolvoval práva na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova univerzita) v Brně, poté prošel praxí právního čekatele a v roce 1994 se stal státním zástupcem Okresního státního zastupitelství Brno-venkov.

20231101.cs_916346_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan

Ivo Ištvan

Již o tři roky později byl v roce 1997 jmenován vrchním státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Do povědomí veřejnosti se dostal např. v případu údajného uplácení poslance Zdeňka Kořistky, kde posoudil zadržení Marka Dalíka a lobbisty Jana Večerka jako nezákonné a že ani nejsou zákonné důvody pro uvalení vazby.

20231101.cs_916346_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan

Ivo Ištvan

Ještě výraznější jeho mediální stopa byla v kauze Jiřího Čunka, kdy byl v listopadu 2007 na základě kritiky poměrů na Nejvyšším státním zastupitelství z podnětu tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké ministrem Pospíšilem odvolán. Novou nadřízenou Milenou Hojovcovou byl přeřazen k výkonu práce z Brna do Olomouce. Uspěl u soudu, který uznal absenci jeho souhlasu k přeřazení. Bránil se také správní žalobou o neplatné odvolání z funkce a uspěl.

20231101.cs_916346_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan

Ivo Ištvan

Aby se předešlo dalším soudním sporům, do funkce vrchního státního zástupce byl znovu jmenován podle zákona začátkem roku 2011 na návrh nejvyššího státního zástupce (již Pavel Zeman). V období let 2007–2011 jmenovaná vrchní státní zástupkyně Hojovcová, spojována s „justiční mafií“, byla přeřazena na řadové místo v Brně. O rok později podal kárnou žalobu na brněnského krajského státního zástupce Petra Coufala, který rozhodl o trestním oznámení, směřujícím proti němu samotnému v bagatelní věci neoprávněného parkování.

20231101.cs_916346_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan

Ivo Ištvan

V roce 2013 zahájil tzv. kauzu Nagyová, zejména v části „poslaneckých trafik“ vyústila v pád vlády Petra Nečase. Poté, co Nejvyšší soud rozhodl v této části kauzy, že poslanci, kteří se vzdali svého poslaneckého mandátu za příslib místa ve státní správě (tzv. trafika), nejsou trestně stíhatelní z důvodů poslanecké imunity, musel Ivo Ištvan čelit další mediální kritice ze strany Petra Nečase. Tehdy již expremiér (demisi podal 17. června 2013) ho v červenci téhož roku kritizoval slovy: „rozehrává absurdní drama s celou naší zemí“ nebo „vyvolal ústavní krizi“. Komentátoři připomněli, že znovu došlo k pokusu o nepřijatelné „trestání nezávislé justice“ ze strany politiků. V dalších rozhovorech Ivo Ištvan poukázal na povinnost stíhat podle Trestněprávní úmluvy o korupci, vyhlášené již v roce 1999 v Štrasburku.

20231101.cs_916346_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivo%20I%C5%A1tvan

Ivo Ištvan

Ke konci března 2022 rezignoval na funkci vedoucího státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a byl přeložen k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně.

20231101.cs_916348_0