Datasets:
rasdani
/
cohere-wikipedia-2023-11-cs

Dataset card Data Studio Files
xet
Community
_id
stringlengths
16
23
url
stringlengths
31
341
title
stringlengths
1
182
text
stringlengths
100
16.6k
20231101.cs_916194_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Pustkovec
Římskokatolická farnost Ostrava-Pustkovec
Farnost Pustkovec byla založena 1. ledna 2007 vyloučením z farnosti Ostrava-Poruba „vzhledem k specifickému charakteru a potřebě zvláštní pastorační péče o společenství věřících na výše uvedeném území“. Zahrnuje území Pustkovce, vesnice Krásné Pole a části porubského katastru nazývané Poruba-sever (severně od ulice Opavská), jež rovněž historicky náleželo ke katastru Pustkovce.
20231101.cs_916194_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Pustkovec
Římskokatolická farnost Ostrava-Pustkovec
Vesnice Pustkovec před zřízením samostatné farnosti spadala nejprve zřejmě pod farnost (Stará) Plesná, která však zanikla za třicetileté války a byla spravována nejprve z farnosti Velká Polom, v letech 1654–1671 z farnosti Hlučín, v letech 1671–1686 opět z Velké Polomi a v letech 1686–1780 opět z Hlučína. Roku v letech 1780 byla obnovena farnost Stará Plesná a Pustkovec k ní patřil do roku 1948, kdy byl přefařen k farnosti Poruba, u níž zůstal až do roku 2006.
20231101.cs_916194_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Pustkovec
Římskokatolická farnost Ostrava-Pustkovec
Vesnice Krásné Pole spadala historicky pod farnost Velká Polom, v letech 1999–2006 k Porubě a v roce 2007 se stala součástí nově vzniklé pustkovecké farnosti.
20231101.cs_916194_4
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Pustkovec
Římskokatolická farnost Ostrava-Pustkovec
Mezi Porubou a Pustkovcem vzniklo od počátku 50. let 20. století velké sídliště, kterému stěží postačoval nevelký barokní farní kostel svatého Mikuláše, dimenzovaný pro původní vesnici. V 50. letech bylo však postavení nových bohoslužebných staveb prakticky nemožné. Teprve v době přechodného uvolnění poměrů v roce 1968 byl vyhlášen záměr vystavět nový kostel v severní části porubského sídliště (v Pustkovci), pro který bylo určeno místo, začaly se sbírat peníze a 1. června 1969 byl posvěcen základní kámen. Brzy však začala normalizace a stavba kostela byla znemožněna; namísto toho se podařilo dosáhnout alespoň svépomocné opravy a rozšíření stávající pustkovecké kaple svatých Andělů Strážných.
20231101.cs_916194_5
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Pustkovec
Římskokatolická farnost Ostrava-Pustkovec
Po roce 1990 nastalo v porubské farnosti oživení náboženské činnosti a v následujícím desetiletí byly ve farnosti vybudovány tři zcela nové kostely – ve Vřesině, Krásném Poli a konečně i v Pustkovci. Nové stavební místo bylo nalezeno poblíž stávajícího kláštera boromejek. 6. prosince 1998 byl nový chrám vysvěcen a utvořilo se u něj živé společenství, díky čemuž rozhodl ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz v listopadu roku 2006 o zřízení nové farnosti s účinností od 1. ledna 2007.
20231101.cs_916194_6
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Pustkovec
Římskokatolická farnost Ostrava-Pustkovec
Farním kostelem je kostel svatého Cyrila a Metoděje, novostavba z let 1997–1998. Římskokatolické bohoslužby se dříve konaly též v kapli svatých Andělů Strážných (postavena roku 1882, opravena a rozšířena v letech 1970–1975), která je však v současnosti zapůjčena pravoslavné církvi.
20231101.cs_916194_7
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Pustkovec
Římskokatolická farnost Ostrava-Pustkovec
V Krásném Poli je filiální kostel svaté Hedviky Slezské, novostavba z let 1995–2001. V obci je vedle toho drobná barokní kaple svatého Jana Nepomuckého, připomínaná v roce 1771.
20231101.cs_916194_8
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Pustkovec
Římskokatolická farnost Ostrava-Pustkovec
Ve farnosti působí již od roku 1968 komunita kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (boromejek), které v roce 1970 zakoupily rodinný dům, nyní klášter, v blízkosti dnešního kostela sv. Cyrila a Metoděje.
20231101.cs_916199_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/AgustaWestland%20AW101
AgustaWestland AW101
AgustaWestland AW101 (dříve EH Industries EH101) je střední třímotorový víceúčelový vrtulník vyráběný společností AgustaWestland. Je využíván jak pro civilní, tak pro vojenské účely. Zatím bylo objednáno přes 190 strojů tohoto typu.
20231101.cs_916199_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/AgustaWestland%20AW101
AgustaWestland AW101
Ozbrojené síly Dánska, Norska, Portugalska a domácí Velké Británie užívají pro vrtulník označení Merlin (dřemlík). Stroje sloužící u kanadského královského letectva nesou označení Cormorant (kormorán).
20231101.cs_916199_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/AgustaWestland%20AW101
AgustaWestland AW101
Požadavky na nový vrtulník začaly být formovány v roce 1977, kdy britské ministerstvo obrany oznámilo požadavek na náhradu strojů Westland Sea King Naval Staff Requirement SR(N)6646. Hlavním dodavatelem draku se měla stát společnost Westland, s předpokladem účasti i dalších evropských států na projektu i produkci. V roce 1978 Westland zahájil na základě britských požadavků práce na projektu WG.34-SKR a ještě téhož roku k projektu přistoupila italská Agusta. Smlouva o společném podniku mezi Westlandem a Agustou byla podepsána na aerosalónu v Le Bourget 1979. Dne 12. června 1980 proto byla založena nová firma European Helicopter Industries Ltd. se sídlem v Londýně a projekt dostal nové označení EH-101. V roce 1981 byla na aerosalónu v Paříži předvedena škála budoucích různých variant EH-101. Projektová fáze byla ukončena v listopadu 1982. Na pařížském aerosalónu 1985 byla představena maketa ve skutečné velikosti. Finanční kolaps Westlandu v roce 1986 vedl k převzetí společnosti konsorciem firem United Technologies a FIAT. První prototyp byl veřejně představen 7. dubna 1987 v Yeovilu.
20231101.cs_916199_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/AgustaWestland%20AW101
AgustaWestland AW101
Zálet prvního prototypu (sér. č. ZF641) provedl 9. října 1987 pilot Trevor Eggington a šéfpilot Westlandu Colin Hague. Dne 26. listopadu téhož roku vzlétl druhý italský prototyp. Třetí civilní prototyp (imatrikulace G-EHIL) byl zalétán 30. září 1988. Jednalo se o první stroj vybavený aktivním systémem k potlačení vibrací Active Control of Structural Response. Mezitím byl první prototyp vybaven tlumičem vibrací na rotorové hlavě a pokračoval v rozšiřování letové obálky. Druhý prototyp procházel dynamickými letovými testy. Od října 1988 pak oba stoje působily po dobu 18 měsíců v horkém prostředí jihoitalského Cascina Costa, kde je později doplnil šestý v Itálii vyrobený námořní prototyp zalétaný 26. dubna 1989. Dne 15. června jej následoval Westlandův čtvrtý prototyp (ZF644) určený k testům navigace nad mořem a k dalšímu vývoji automatického systému řízení. Byl to první britský stroj plně vybavený skleněným kokpitem se čtyřmi vícefunkčními obrazovkami EFIS, datovou sběrnicí MIL-STD-1553B, radiovýškoměrem a námořními spojovacími prostředky. Jako další se 24. října 1989 dostal do vzduchu pátý prototyp (ZF649) společnosti Westland, který se účastnil intezivních zkoušek na palubách fregat Type 23. Dne 18. prosince se do vzduchu dostal sedmý italský prototyp (od listopadu 1993 I-HIOI), který byl prvním EH-101 se sklápěcí rampou na zádi upravené trupové gondoly. Osmý prototyp (G-OIOI), představující civilní verzi EH-101 Heliliner pro 30 pasažérů, byl zalétán 24. dubna 1990. Jeho hlavními úkoly byly zkoušky civilních navigačních systémů a civilního automatického řídícího systému. Posledním předsériovým EH-101 (I-LIOI) se stal italský civilní transportní stroj se sklopnou rampou zalétaný 16. ledna 1991.
20231101.cs_916199_4
https://cs.wikipedia.org/wiki/AgustaWestland%20AW101
AgustaWestland AW101
Země roku 2001 objednala 14 vrtulníků AW101, z toho 6 pro transportní úkoly a 8 pro pátrání a záchranu.
20231101.cs_916199_5
https://cs.wikipedia.org/wiki/AgustaWestland%20AW101
AgustaWestland AW101
Italské námořnictvo provozuje 21 strojů AW101 různých verzí (protiponorkové, včasná výstraha). Dodávky proběhly v letech 2000–2009.
20231101.cs_916199_6
https://cs.wikipedia.org/wiki/AgustaWestland%20AW101
AgustaWestland AW101
Společnost Kawasaki postavila v licenci 14 vrtulníků AW101. Japonské námořní síly sebeobrany je používají pro transport a letecké odminování.
20231101.cs_916199_7
https://cs.wikipedia.org/wiki/AgustaWestland%20AW101
AgustaWestland AW101
Země provozuje 15 vrtulníků verze CH-149 Cormorant specializované pro pátrání a záchranu. Do služby vstoupily 15. června 2002 u 442. letky v Ganderu.
20231101.cs_916199_8
https://cs.wikipedia.org/wiki/AgustaWestland%20AW101
AgustaWestland AW101
V dubnu 2019 byly objednány čtyři protiponorkové a záchranné vrtulníky pro polské námořnictvo. Dodány mají být do roku 2022.
20231101.cs_916199_9
https://cs.wikipedia.org/wiki/AgustaWestland%20AW101
AgustaWestland AW101
Portugalské letectvo – v letech 2002–2006 bylo dodáno 12 vrtulníků AW101 určených pro pátrání a záchranu.
20231101.cs_916199_10
https://cs.wikipedia.org/wiki/AgustaWestland%20AW101
AgustaWestland AW101
Společnost Lockheed Martin vyvíjela speciální verzi VH-71 Kestrel sloužící k přepravě prezidenta Spojených států amerických (Marine One). Do zrušení programu bylo vyrobeno devět strojů, které později odkoupila Kanada na náhradní díly pro své CH-149.
20231101.cs_916199_11
https://cs.wikipedia.org/wiki/AgustaWestland%20AW101
AgustaWestland AW101
Royal Air Force provozuje 22 transportních vrtulníků Merlin HC.Mk.3. První stroj obdržela 28. letka dislokovaná v Bensonu v lednu 2001, poslední 19. listopadu 2002. Do služby vstoupily v červenci 2001.
20231101.cs_916205_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sacharidy%20ve%20v%C3%BD%C5%BEiv%C4%9B%20%C4%8Dlov%C4%9Bka
Sacharidy ve výživě člověka
Sacharidy ve výživě člověka jsou hlavním zdrojem energie. Dříve byly sacharidy označovány názvy uhlovodany, uhlohydráty a karbohydráty.
20231101.cs_916205_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sacharidy%20ve%20v%C3%BD%C5%BEiv%C4%9B%20%C4%8Dlov%C4%9Bka
Sacharidy ve výživě člověka
Sacharidy dělíme podle počtu cukerných jednotek. Monosacharidy mají jednu cukernou jednotku a jsou zastoupeny – glukózou, fruktózou a galaktózou. Disacharidy mají dvě jednotky, patří sem: sacharóza, laktóza a maltóza. Monosacharidy a disacharidy označujeme pod názvem jednoduché cukry. Polysacharidy (komplexní cukry) jsou tvořeny z více než 10 cukerných jednotek, jsou zastoupeny glykogenem, škrobem a vlákninou. Jednoduché cukry (sladkosti, med, ovoce, zelenina, cukrová třtina a cukrová řepa, mléko,…) by měly tvořit 1/6 z celkového denního příjmu sacharidů. Většinu (5/6) by měly tvořit komplexní cukry. Sacharidy jsou nejvíce zastoupeny v rostlinné stravě, výjimkou je mléčný sacharid (laktóza), který je obsažen v mléku a v mléčných výrobcích a dále glykogen, který je součástí živočišných tkání, zejména jater a svaloviny.
20231101.cs_916205_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sacharidy%20ve%20v%C3%BD%C5%BEiv%C4%9B%20%C4%8Dlov%C4%9Bka
Sacharidy ve výživě člověka
„Sacharidy kryjí u člověka 50–80 % energetické potřeby (průměrně 60 %). Průměrná denní doporučená dávka sacharidů je 300–420 g. Energetická hodnota 1 g sacharidů je přibližně 17 kJ. Jejich největším zdrojem v potravě je škrob, v našich podmínkách hlavně z obilnin a brambor, méně z luštěnin“.
20231101.cs_916205_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sacharidy%20ve%20v%C3%BD%C5%BEiv%C4%9B%20%C4%8Dlov%C4%9Bka
Sacharidy ve výživě člověka
Nedostatek sacharidů vede k úbytku tukových zásob, což může být způsobeno některými dietami. Extrémně nízký nedostatek způsobí úbytek svalové hmoty, překyselení organismu a může negativně ovlivnit psychiku člověka. Naopak nadbytek vede k tvorbě zubního kazu a k přibývání na váze. Může možná vést však také k rozumnějšímu uvažování.
20231101.cs_916205_4
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sacharidy%20ve%20v%C3%BD%C5%BEiv%C4%9B%20%C4%8Dlov%C4%9Bka
Sacharidy ve výživě člověka
Cukry v potravinách se formálně (tj. nezávisle na jejich účincích) dělí na tzv. přidané cukry, což jsou cukry přidané do potraviny během jejich výroby (například rafinovaný cukr, med). Od nich se liší přírodní cukry, které se vyskytují přímo v dodávaném ovoci, zelenině či mléce. Existují ještě tzv. volné cukry, což jsou cukry uvolněné mimo buňky ovoce či zeleniny. Volné cukry pak formálně nepatří do přírodních cukrů, ale buď jsou samostatnou kategorií nebo se řadí do přidaných cukrů.
20231101.cs_916208_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernhard%20Gr%C3%B6schel
Bernhard Gröschel
Bernhard Gröschel (19. července 1939 v Novém Boru – 4. října 2009 Münster) byl německý jazykovědec, slavista a vysokoškolský pedagog.
20231101.cs_916208_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernhard%20Gr%C3%B6schel
Bernhard Gröschel
Bernhard Gröschel studoval na univerzitě v Bonnu (Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn) obor slavistika, lingvistika, komunikace a fonetika. Doktorát dostal v roce 1967. V letech 1967–1976 pracoval na univerzitě v Bonnu. V letech 1977–2004 pracoval na univerzitě v Münsteru (Westfälische Wilhelms-Universität).
20231101.cs_916208_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernhard%20Gr%C3%B6schel
Bernhard Gröschel
Die Sprache Ivan Vyšenśkyjs: Untersuchungen und Materialien zur historischen Grammatik des Ukrainischen, Böhlau Verlag, Köln a Wien 1972, s. 384 (Slavistische Forschungen, Bd. 13)
20231101.cs_916208_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernhard%20Gr%C3%B6schel
Bernhard Gröschel
Materialistische Sprachwissenschaft, Beltz, Weinheim a Basel 1978, s. 239 (Pragmalinguistik, Bd. 15)
20231101.cs_916208_4
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernhard%20Gr%C3%B6schel
Bernhard Gröschel
Sprachnorm, Sprachplanung und Sprachpflege, Institut für Allgemeine Sprachwissenschaft der Westfälischen Wilhelms-Universität, Münster 1982, s. 232 (Studium Sprachwissenschaft, Bd. 6)
20231101.cs_916208_5
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernhard%20Gr%C3%B6schel
Bernhard Gröschel
(Spoluautor s Elena Parwanowa) Russisch-deutsches Wörterbuch der linguistischen Terminologie: Band 1 und 2, Institut für Allgemeine Sprachwissenschaft der Westfälischen Wilhelms-Universität, Münster 1985, s. 935 (Studium Sprachwissenschaft, Beiheft 3)
20231101.cs_916208_6
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernhard%20Gr%C3%B6schel
Bernhard Gröschel
Die Presse Oberschlesiens von den Anfängen bis zum Jahre 1945: Dokumentation und Strukturbeschreibung, Gebr. Mann, Berlin 1993, s. 447 (Schriften der Stiftung Haus Oberschlesien: Landeskundliche Reihe, Bd. 4)
20231101.cs_916208_7
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernhard%20Gr%C3%B6schel
Bernhard Gröschel
Studien und Materialien zur oberschlesischen Tendenzpublizistik des 19. und 20. Jahrhunderts, Gebr. Mann, Berlin 1993, s. 219 (Schriften der Stiftung Haus Oberschlesien: Landeskundliche Reihe, Bd. 5)
20231101.cs_916208_8
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernhard%20Gr%C3%B6schel
Bernhard Gröschel
Themen und Tendenzen in Schlagzeilen der Kattowitzer Zeitung und des Oberschlesischen Kuriers 1925–1939: Analyse der Berichterstattung zur Lage der deutschen Minderheit in Ostoberschlesien, Gebr. Mann, Berlin 1993, s. 188 (Schriften der Stiftung Haus Oberschlesien: Landeskundliche Reihe, Bd. 6)
20231101.cs_916208_9
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernhard%20Gr%C3%B6schel
Bernhard Gröschel
(Spoluautor s Clemens-Peter Herbermann a Ulrich Hermann Waßner) Sprache & Sprachen: Teil 1: Fachsystematik der allgemeinen Sprachwissenschaft und Sprachensystematik ; mit ausführlichen Terminologie- und Namenregistern, Harrassowitz, Wiesbaden 1997, s. 630,
20231101.cs_916208_10
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernhard%20Gr%C3%B6schel
Bernhard Gröschel
(Spoluautor s Clemens-Peter Herbermann a Ulrich Hermann Waßner) Sprache & Sprachen: Teil 2: Thesaurus zur allgemeinen Sprachwissenschaft und Sprachenthesaurus, Harrassowitz, Wiesbaden 2002, s. 389,
20231101.cs_916208_11
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernhard%20Gr%C3%B6schel
Bernhard Gröschel
Das Serbokroatische zwischen Linguistik und Politik: mit einer Bibliographie zum postjugoslavischen Sprachenstreit, Lincom Europa, München 2009, s. 451, (Lincom Studies in Slavic Linguistics, Bd. 34),
20231101.cs_916210_0
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy je označení pro neobjasněná úmrtí devíti členů turistické výpravy, k nimž došlo v nočních hodinách 2. února 1959 v ruském pohoří Ural. Výprava zahynula na východním úbočí hory Cholat Sjachyl (), což znamená v mansijštině, jazyce kmene Mansijů, „Mrtvá hora“ (někdy záměrně dezinterpretováno jako „Hora mrtvých“). Horský průsmyk, kde k neštěstí došlo, byl pojmenován po vůdci výpravy Igoru Ďatlovovi jako Ďatlovův průsmyk (rusky Перевал Дятлова).
20231101.cs_916210_1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Smrt výpravy nebyla jednoznačně objasněna a sovětští vyšetřovatelé došli při vyšetřování k závěru, že příčinou byla spontánní síla, kterou nebyli členové výpravy schopni překonat. Avšak podle výsledků vyšetřování obnoveného v roce 2015 mohlo za smrt členů výpravy extrémně špatné počasí v kombinaci s lokální lavinou. Vzhledem k tomu, že neexistují žádní přímí svědkové, vznikla okolo události celá řada spekulací a konspiračních teorií.
20231101.cs_916210_2
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Výprava sestávala z deseti členů, jejich vůdcem byl Igor Ďatlov. Devět členů výpravy studovalo na Uralském polytechnickém institutu (rusky Уральский Политехнический Институт, nyní Uralská státní technická univerzita). Byli to:
20231101.cs_916210_3
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Cílem výpravy byl vrchol hory Otorten (Отортен) ve Sverdlovské oblasti na Uralu, která se nachází přibližně 10 km od místa neštěstí. Plánovaná trasa byla zařazena do III. kategorie obtížnosti, tedy nejnáročnější. Členové výpravy byli zkušení horalé, kteří za sebou měli několik náročných túr a výstupů.
20231101.cs_916210_4
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Výprava dorazila 25. ledna 1959 vlakem do města Ivděl (rusky Ивдель), které se nachází ve Sverdlovské oblasti na Urale. Následně se na nákladním voze přemístili do osady Vižaj (Вижай), posledního nejbližšího obydleného místa od hory Otorten. Odsud se přesunuli do opuštěné geologické osady, kde se odpojil Jurij Judin, kterému se zhoršil chronický revmatismus. Výprava tak pokračovala v devítičlenném složení.
20231101.cs_916210_5
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Podle deníku a fotoaparátu výpravy je možno vysledovat jejich cestu do 31. ledna, kdy se dostali na okraj horské oblasti. Tam se začali připravovat na výstup. V zalesněném údolí zanechali nějaké potraviny a další vybavení, které mělo být vyzvednuto při zpáteční cestě. 1. února se skupina začala pohybovat průsmykem směrem k hoře Otorten. Pravděpodobně měli v plánu dostat se na druhou stranu průsmyku, ale vzhledem ke zhoršenému počasí, sněhové bouři a nízké viditelnosti se omylem odchýlili od plánované trasy a začali stoupat na Cholat Sjachyl. Poté, co si uvědomili svou chybu, rozhodli se utábořit na zasněženém úbočí hory, přestože se přibližně 1,5 km od nich nacházel les, kde se mohli ukrýt před nepřízní počasí. Jurij Judin, jediný přeživší, později prohlásil, že skupina zřejmě nechtěla ztratit nadmořskou výšku, do které se dostali, nebo Ďatlov chtěl vyzkoušet táboření na úbočí hory.
20231101.cs_916210_6
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Ďatlov se předem dohodl se sportovním klubem, že pošle telegrafem zprávu hned, jak se skupina vrátí zpět do osady Vižaj. Očekávalo se, že se tak stane nejpozději 12. února, ale současně se počítalo s tím, že se expedice může protáhnout. Proto na jejich zpoždění nikdo zpočátku nereagoval. Záchranná operace započala až ve chvíli, kdy se ozvali příbuzní členů expedice. První pátrací skupina složená ze studentů a vyučujících se vydala po stopách Ďatlovovy výpravy až 20. února. Později se zapojily také armáda a policie s letadly a vrtulníky.
20231101.cs_916210_7
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
První záchranná skupina objevila zničené tábořiště 26. února. Michajl Šavarin, jeden ze studentů, kteří objevili stan, prohlásil, že byl prázdný, z poloviny stržený a pokrytý sněhem. Na místě byly nalezeny boty, oblečení, peníze, potraviny a další osobní věci členů výpravy. Od tábořiště pokračovaly stopy směrem z kopce k okraji lesa, který se nacházel na opačné straně průsmyku severovýchodním směrem. Asi po 500 metrech byly stopy zaváty sněhem. Na okraji lesa objevili členové záchranné skupiny pod velkou borovicí ohniště a těla Georgije Krivoniščenka a Jurije Dorošenka. Byli oblečeni v poškozeném spodním prádle a bez obuvi. Byli částečně ohořelí. Nedaleko ohniště se nalezla kupka suchého nepoužitého dřeva. Větve stromu byly polámané do výšky pěti metrů, podle čehož lze soudit, že na něj šplhali. Tomu odpovídal i nález lidské kůže na jeho kůře a odřeniny na tělech. V prostoru mezi borovicí a tábořištěm byli v dalších dnech nalezeni další tři mrtví. Podle polohy těl Igora Ďatlova, Ziny Kolmogorovové a Rustema Slobodina se zdá, že se snažili vrátit zpět ke stanu. Těla byla nalezena ve vzdálenostech 300, 480 a 630 metrů od borovice.
20231101.cs_916210_8
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pátrání po zbývajících členech expedice trvalo více než dva měsíce. 4. května byly nejdříve nalezeny zbytky rozřezaného oblečení a nedaleko od nich i 4 zbývající těla, která byla dříve ukryta pod dvoumetrovou vrstvou sněhu. Ostatky ležely v proláklině asi 75 metrů hlouběji do lesa směrem od borovice. Pod nimi se nacházela provizorní podestýlka vyrobená z okolního podrostu. Někteří na sobě měli kusy šatstva patřící jiným členům skupiny.
20231101.cs_916210_9
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Po nálezu prvních pěti těl byla provedena pitva, avšak nebyla nalezena žádná zranění, která by vedla k úmrtí. Jako příčina jejich smrti bylo určeno podchlazení. Ačkoliv byla u Slobodina nalezena malá prasklina na lebce, podle závěrů pitvy se nejednalo o příčinu smrti.
20231101.cs_916210_10
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Ke zvratu došlo po nalezení zbývajících čtyř obětí. U tří z nich byla jako příčina smrti určena různá zranění. Lebka Thibeauxe-Brignollese byla rozdrcena a těla Dubininové a Zolotarjova měla polámaná žebra a rozsáhlá vnitřní zranění. Podle doktora Borise Vožrožděného byla tato těla vystavena extrémní síle, kterou přirovnal k autonehodě. Na vnější pohled nejevila těla žádné známky zranění, a proto je možné, že byla vystavena velkému tlaku. U Ludmily Dubininové bylo také zjištěno, že v její ústní dutině chybí jazyk (podle některých zdrojů byl oběti jazyk vytržen, jiné hovoří o působení přírodních živlů).
20231101.cs_916210_11
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Přestože se teplota pohybovala hluboko pod bodem mrazu, byla některá těla nalezena téměř nahá a některá bez bot, pouze v ponožkách. Další těla byla oblečená v roztrhaném oblečení, z čehož lze soudit, že déle žijící členové výpravy jej strhli z již mrtvých společníků. Je také možné, že se u některých členů projevil jev tzv. paradoxního svlékání, kdy v důsledku podchlazení dochází k narušení kognitivních funkcí a vyplavení velkého množství stresových hormonů do oběhu, což způsobuje pocit horka. V obou případech se postižený začne svlékat, čímž dojde k akceleraci ztráty tělesného tepla.
20231101.cs_916210_12
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Vyšetřování bylo uzavřeno se závěrem, že oběti zemřely vlivem spontánní přírodní síly, kterou nebyli schopni překonat. Rovněž se došlo k závěru, že nebyl nalezen žádný viník události. Složky z vyšetřování byly uschovány v tajném archivu a objevily se až v 90. letech, některé části však chyběly.
20231101.cs_916210_13
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Nebyly nalezeny žádné stopy po cizí přítomnosti na místě neštěstí. Byly nalezeny pouze stopy devíti obětí. Ani v okolních oblastech nebyla zjištěna přítomnost nikoho jiného.
20231101.cs_916210_14
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Zranění nemohla být způsobena jiným člověkem. Síla, která na členy výpravy působila, byla příliš velká, ale nebyly poškozeny měkké tkáně.
20231101.cs_916210_15
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
V roce 2015 zahájil Vyšetřovací výbor Ruské federace prověrku závěrů vyšetřování z roku 1959. Z ní vyplynulo, že původní vyšetřovatelé nedostatečně zvážili vliv špatného počasí, které zřejmě zavinilo tuto tragédii. Podle nových zjištění dosahovala síla větru osudné noci rychlosti orkánu, zuřila sněhová bouře a teploty se navíc pohybovaly okolo −40 °C. Vyšetřovatelé se přiklonili k názoru, že výpravu ze stanu vyhnala opravdu lavina, ačkoliv se nejednalo o lavinu klasickou, která je v místě tábořiště kvůli malému sklonu a absenci sněhových převějí téměř vyloučena. Podle nich výprava při hloubení úkrytu před větrem narušila pevnou sněhovou desku, která se v průběhu noci uvolnila a sesunula na stan, který částečně povalila a zablokovala jeho vstup. Skupině tak nezbylo nic jiného, než se prořezat ven a pokusit se dosáhnout úkrytu v lese. Nečekanost této situace způsobila, že si někteří nevzali ze stanu teplé oblečení. Krivoniščenko a Dorošenko byli oblečeni nejhůře, proto se dostali pouze k borovici, kde skupina rozdělala oheň, ale dvojici se zahřát nepodařilo. Zbytek výpravy se rozdělil na dvě skupiny, kdy se trojice Ďatlov, Slobodin, Kolmogorovová neúspěšně pokusila vrátit do stanu pro spacáky, zatímco zbytek výpravy hledal místo pro provizorní úkryt. Asi 70 metrů od borovice se pod nimi propadla sněhová vrstva narušená potokem a tři z nich při pádu utrpěli smrtelná zranění. Zlomeniny žeber bez přítomnosti podlitin mohly vzniknout později tlakem několikametrové vrstvy těžkého sněhu na již mrtvá těla.
20231101.cs_916210_16
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
V roce 2019 oznámili Alexandr Kurennoj (mluvčí ruské generální prokuratury) a Andrej Kurjakov (vedoucí úřadu prokurátora pro Sverdlovskou oblast), že vyšetřování případu bylo opět obnoveno. Kurjakov v této souvislosti zmínil spolupráci s příbuznými a přáteli mrtvých studentů a využití moderních forenzních technologií. Dále uvedl, že ví o existenci přibližně 75 teorií, z nichž může spolehlivě vyloučit ty, které pracují se zásahem tajných služeb či důsledkem násilného trestného činu. Podle jeho vyjádření má být obnovené vyšetřování zaměřeno na trojici teorií, které všechny vycházejí z působení přírodních sil. Dle výsledků experimentů došli vyšetřovatelé k závěru, že smrt skupiny způsobila lavina a podchlazení, když přeživší členové nebyli schopni najít za špatných viditelnostních podmínek stan.
20231101.cs_916210_17
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
K záhadnému úmrtí členů výpravy v Ďatlovově průsmyku se objevila celá řada teorií, od působení paranormálních jevů až po testy tajných zbraní. Každá z teorií byla však časem zpochybněna či vyvrácena.
20231101.cs_916210_18
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Na některých fotografiích výpravy byly nalezeny mansijské vzkazy napsané na kůře stromu. V deníku také skupina popisovala, že se část cesty pohybovali po loveckých stezkách domorodců a jednoho chantského lovce si dokonce fotografovali. Spekulovalo se o tom, že je hora pro domorodce posvátnou a narušení svého teritoria tvrdě trestají. Mezi Chanty se dlouho tradovala legenda o skupině turistů, kteří v 50. letech znesvětili posvátnou jeskyni a byli za to omámeni kouřem z durmanu, který jim šaman dutým stéblem nafoukal do stanu a způsobil tím jejich nekontrolované rozprchnutí po okolí a následné umrznutí.
20231101.cs_916210_19
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Mansijové byli vždy známí svou pohostinností vůči dobrodruhům, které ubytovávali ve svých domech. Sami se také aktivně podíleli na záchranné akci. Hory Otorten a Cholat Sjachyl nepatřily mezi jejich významná místa. Otorten znamená v jejich jazyce „hora, kam nechoď“ ve smyslu nevyplatí se tam chodit a Cholat Sjachyl „mrtvá hora“ ve smyslu hora, kde nic nežije ani neroste. Zranění tří obětí nemohla být způsobena člověkem. Historka o domorodém šamanovi, který otrávil skupinu turistů durmanem, se zřejmě nezakládá na pravdě. Sami Chantové o znesvěcení žádné jeskyně nic nevědí.
20231101.cs_916210_20
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Hluk laviny mohl donutit skupinu bezmyšlenkovitě vyskočit ze stanu a utíkat směrem z kopce. Protože teplota byla hluboko pod bodem mrazu, mohlo u některých dojít k bezvědomí z podchlazení už po 15 minutách. Na snímcích z nálezu stanu je jasně patrná sněhová pokrývka na jeho boku. Podle několika studií a oficiálního vyšetřování je lavina pravděpodobnou příčinou neštěstí.
20231101.cs_916210_21
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Sklon svahu nad stanem činil pouze 16 stupňů a svah měřil jen 300 metrů. I kdyby velký příval sněhu a silný vítr lavinu uvolnil, byla by natolik slabá a pomalá, že by skupinu zkušených horalů pravděpodobně nedonutila ke zběsilému úniku. Stan byl navíc nalezen až na zářezy nepoškozený, okolí nezaváté.
20231101.cs_916210_22
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Na hoře Cholat Sjachyl vál velmi silný vítr, který mohl někoho z výpravy strhnout například při vykonávání potřeby. Ostatní mohli být strženi ve snaze pomoci mu a nedokázali se vrátit k neosvětlenému stanu. Kolevatov byl na rozdíl od ostatních obutý a to včetně návleků do hlubokého sněhu, takže se zřejmě krátce před událostí venku pohyboval. Jelikož skupina nestihla postavit kamna, mohl silný mráz vyvolat u některého člena skupiny panický záchvat, při kterém se prořízl ven a utekl, načež se při hledání ostatní příliš vzdálili od stanu. Ďatlov v deníku poznamenává, že mu vítr, který na konci výpravy panoval, připomíná startující letadlo.
20231101.cs_916210_23
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Je nepravděpodobné, že by se celá skupina vydala někoho hledat potmě a naboso. Působení větru nevysvětluje vážná zranění.
20231101.cs_916210_24
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Horská bríza (či katabatický vítr) je poměrně vzácný meteorologický úkaz, kdy vzduch vlivem rozdílných teplot mezi vrcholem a úpatím hory „stéká“ po jejím úbočí a kopíruje terén. V roce 1978 zřejmě způsobil katabatický vítr úmrtí 8 turistů ve Švédském Anarisfjällenu (viz Podobné případy). Podle teorie z roku 2019 katabatický vítr strhl stan a kvůli jeho extrémní síle ho nebylo možné znovu postavit ani jednoduše opustit. Skupina se prořezala ven, stan označila rozsvícenou baterkou a odešla hledat úkryt v lese. Zde 6 jejích členů umrzlo a 3 zemřeli při stavbě sněhového úkrytu, který se na ně zřítil.
20231101.cs_916210_25
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: V minulosti byla skutečně zaznamenána bríza o rychlosti až 300 km/h, tedy o síle hurikánu 5. stupně. Těchto rychlostí však dosahuje pouze v arktických oblastech, kde tento jev umožňuje přítomnost velkých vodních ploch a rozsáhlých zaledněných rovin. Na horských úbočích se rychlost brízy pohybuje většinou okolo pouhých 30 km/h, což ke stržení stanu zdaleka nestačí.
20231101.cs_916210_26
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Několik desítek kilometrů od místa neštěstí se nacházel gulag, ze kterého mohla uprchnout skupina vězňů. Probíhat zde mohlo i tajné vojenské cvičení. Judin při katalogizaci věcí ze stanu označil dioptrické brýle a vojenský vak na boty, které nepatřily nikomu z výpravy. Ze stanu zmizela také tabulka čokolády.
20231101.cs_916210_27
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Zranění nebyla způsobena člověkem. Ve stanu nechybělo jídlo, peníze ani oblečení, které by se útočníkům v nehostinném prostředí hodilo. Cizí předměty nalezené ve stanu mohly patřit lidem ze záchranné skupiny. Ti také mohli sníst chybějící čokoládu. Jeden z nich například přiznal, že po nálezu stanu vypili lékařský alkohol, který tam našli. Odtajněné dokumenty neobsahovaly žádné informace o útěku z gulagu či vojenském cvičení.
20231101.cs_916210_28
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Někteří badatelé popsali několik zářezů ve stanu jako vytvořené pro pozorování něčeho, co se pohybovalo v jeho okolí. Také stopy na borovici mohly vypovídat o tom, že se výprava snažila zjistit, zda se nebezpečné zvíře stále pohybuje okolo stanu. Oblast je známá výskytem velkého množství vlků a medvědů. Útok mohl způsobit také los či rosomák. Jedna z mansijských kreseb, kterou skupina vyfotila, popisuje ulovení medvěda v oblasti okolo hory.
20231101.cs_916210_29
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Na tělech nebyly nalezeny žádné stopy po zubech či drápech. V okolí stanu nebyly stopy zvířat ve sněhu.
20231101.cs_916210_30
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Zolotarjov se připojil k výpravě na poslední chvíli. Byl výrazně starší než ostatní a v minulosti absolvoval vojenský výcvik. Ke skupině mohl být nasazen úmyslně. Kolevatov a Krivoniščenko pracovali ve státních institucích, které využívaly režim utajení. Krivoniščenko se dokonce díky své profesi účastnil utajované likvidace kyštymské katastrofy. Teorie hovoří o tom, že se někteří členové mohli pokusit předat radioaktivní materiál nepřátelským agentům, například pomocí amerického špionážního balónu. Jeden takový byl skutečně nad Sovětským svazem sestřelen v roce 1957. Balón se mohl ve špatném počasí zřítit na stan a donutit skupinu k útěku. Plán skupiny mohl být také vyzrazen a účastníci zabiti Sověty. Ti mohli veškeré důkazy o špionážní činnosti ještě před nálezem stanu odvézt a těla přemístit tak, aby vše vypadalo jako nehoda. Existují svědectví o tom, že sovětské autority věděly o zániku výpravy ještě před jejím objevením. Pilot pátracího letadla vypověděl, že stan viděl den před jeho oficiálním nalezením a všiml si těla s dlouhým copem, ležícího přímo vedle něho. Těla Slobodina, Dorošenka a Kolmogorovové měla posmrtné skvrny na místech, kterýma se nedotýkala země, což by odpovídalo jejich přemístění.
20231101.cs_916210_31
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Žádný důkaz o špionážní činnosti nebyl nikdy nalezen. Zolotarjov, Krivoniščenko i Kolevatov měli bezpečnostní prověrky a pracovali pro režim. Ke kontaktům s agenty docházelo v pohraničních oblastech, ne ve vnitrozemí. Okolo těl nebyly nalezeny cizí stopy. Svědectví o mrtvé dívce ve sněhu den před nálezem stanu sdělil pilot letadla ve velmi pokročilém věku a jeho tvrzení nebylo nikým potvrzeno. Omrzliny mají tendenci měnit svou barvu v závislosti na okolní teplotě (např. po převozu těla na pitevnu) a mohou tedy za jistých podmínek vypadat stejně, jako posmrtné skvrny.
20231101.cs_916210_32
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Georgij Krivoniščenko byl podle všeho poměrně problémovým členem výpravy. Ještě během jejich pobytu ve výchozím městě byl zadržen policií kvůli hlasitému pozpěvování a žebrání na veřejnosti. Byl sice bez trestu propuštěn, výpravu však tato příhoda poznamenala. K největšímu konfliktu došlo podle deníku ve chvíli, kdy byl Krivoniščenko ostatními požádán, aby spal u vchodu do stanu. To vyvolalo nepříjemnou hádku. Z posledních dnů neexistují záznamy v deníku, proto není jasné, zda se konflikt podařilo vyřešit. Krivoniščenko se mohl později v návalu zlosti zmocnit nože, poškodit stan a donutit ostatní k útěku do lesa. Minimálně dva mrtví měli ruce zaťaté v pěst jako při souboji, Měli také oděrky na kloubech rukou a modřiny v obličeji. Poměrně konfliktní byla i Dubininová, která měla často „příliš prořízlou pusu“. Příčinou napětí mohl být i zájem několika členů o Kolmogorovovou. Dorošenko s ní v minulosti chodil a byl dokonce představen jejím rodičům. Její fotografie se však našla u Ďatlova, se kterým trávila před výpravou hodně času. Obě dívky si také v deníku stěžovaly na chování ostatních. Dubininová se odmítala účastnit oprav stanu, Kolmogorovová zmínila změnu Ďatlovova chování.
20231101.cs_916210_33
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Ďatlov považoval Krivoniščenka za dobrého a nesmírně inteligentního společníka. Kdyby byl pravidelně konfliktní, členem výpravy by se zřejmě nestal. Zranění obětí neodpovídala fyzickému napadení. Krivoniščenkovo tělo leželo vedle Dorošenkova. Oba měli popálené ruce a nohy, takže společně seděli u ohně a zoufale se snažili zahřát. Nic nenapovídalo tomu, že by se Dorošenko Krivoniščenkovi vyhýbal. Z ostatních zápisů v deníku není zřejmé, že by došlo k vážnějším potyčkám.
20231101.cs_916210_34
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Místní etnika Mansijci a Chantové používají při šamanských rituálech sušenou muchomůrku červenou či zvířecí moč s jejím obsahem (v moči nejsou jedovaté látky způsobující nevolnost). Mezi její účinky patří halucinace a výrazné změny chování od extrémní euforie až po agresivitu či nezvladatelnou paniku. Ztráta sebeovládání mohla u skupiny vést k iracionálnímu chování. Podle fotografií se skupina prokazatelně setkala s Chantskými lovci. Součástí výbavy turistů byly i další látky schopné ovlivnit úsudek (alkohol, kodein). Ďatlov měl v době své smrti v kapse dvě balení kodeinových tablet. Mohlo též dojít k otravě ergotaminem, který se občas nacházel v pečivu vyrobeném z obilnin infikovaných námelem. Ta se mohla projevit halucinacemi a chaotickým chováním.
20231101.cs_916210_35
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Neexistují žádné důkazy o tom, že by skupina muchomůrku používala. Je velice nepravděpodobné, že by ji vůbec od Chantů, pro které byla posvátná, dostali. Alkohol a kodein sloužily výhradně lékařským účelům. Pitva, kromě běžných léků, žádné další látky v krvi a orgánech obětí neodhalila.
20231101.cs_916210_36
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Na třech kusech oblečení byly změřeny vyšší hodnoty beta záření. Zdroj tohoto záření bylo možné omýt pod tekoucí vodou, což vypovídalo o tom, že se na oděvy dostal nejspíše z externího zdroje (tj. samotné oděvy nic nevyzařovaly). Někteří svědci po letech vyprávěli, že se na místě nacházelo větší množství kovových součástek, které vypadaly jako zbytky rakety. Judin se údajně dostal k materiálům, podle kterých o poloze Ďatlovovy výpravy armáda věděla již dva týdny před jejím oficiálním nálezem. Zolotarjov byl válečným veteránem a spolupracoval na vojenském výzkumu. Vzhledem k jeho věku a skutečnosti, že se s ostatními před výpravou neznal, mohl být někým nastrčen.
20231101.cs_916210_37
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Sovětská armáda skutečně přiznala, že nad touto oblastí testuje balistické střely R-7. K testům však docházelo až 17. února, tedy více než dva týdny po této události. Kromě státně-bezpečnostních opatření typických pro padesátá léta se armáda nepokoušela utajit závěry vyšetřování a to ani po předepsané promlčecí lhůtě (25 let), kdy mohly být dokumenty skartovány. Na místě ani na tělech nebyly nalezeny žádné známky výbuchu. Radiace byla zjištěna pouze na oděvech Kolevatova a Krivoniščenka (ačkoliv v jeho svetru zemřela Dubininová). Oba s radioaktivními materiály pracovali v zaměstnání a tak mohlo dojít ke kontaminaci.
20231101.cs_916210_38
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Charakter některých zranění napovídal působení tlaku bez vnějšího poškození tkáně. Některá těla obětí měla podle svědků při pohřbu žlutou až nahnědlou barvu kůže a zbělené vlasy. Armádní piloti odmítali těla transportovat vrtulníkem, dokud nebudou uložena do zinkových rakví zabraňujících nákaze. Dubininová si údajně ukousla jazyk v křeči, což je při chemickém útoku možné.
20231101.cs_916210_39
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Ani v odtajněných archivech se nenašly informace o použití podobné zbraně v této oblasti. Změny barvy kůže lze připsat slunci, které na těla svítilo i po smrti a bylo ještě zesíleno okolním sněhem. Zdroj výpovědí příbuzných či jiných laiků o neobvyklém stavu těl při pohřbu je nejasný. Otec Dubininové byl jediný, komu bylo tělo dcery na okamžik ukázáno ve chvíli, kdy se dožadoval jejího pohřbu v otevřené rakvi. Její jazyk byl odstraněn u kořene, nemohla si ho tedy ukousnout. Informace o bílých vlasech je zřejmě pověrou. Na fotografiích obětí je barva jejich vlasů standardní.
20231101.cs_916210_40
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Přenosná kamna, která skupina používala k vytápění stanu a ohřevu jídla byla sestrojena samotným Ďatlovem. Podle knihy Clarka Wilkinse A Compelling Unknown Force - The Dyatlov Pass Incident aka Six Hours to Live se členové skupiny nebránili ničemu, co bylo venku, ale naopak došlo k nějakému problému přímo ve stanu, který je donutil utéct. Mohlo jít právě o silně dýmající kamna, která mohla navíc způsobit turistům otravu kouřem, která vedla k chaotickému chování. Ve stanu se našly zbytky opečeného jídla, ačkoliv byla kamna s komínem rozložená. Výprava používala k topení dřevo, jelikož tekuté palivo bylo téměř nedostupné. Uhlíky tak mohly v noci samovolně vzplanout a kouř nemohl bez komína ze stanu odcházet.
20231101.cs_916210_41
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Kouř z kamen mohl skutečně vypudit členy výpravy ven ze stanu bez oblečení, je však nepravděpodobné, že by se místo odstranění jednoduchého problému uhašením kamen vydali na kilometr dlouhou cestu k lesu.
20231101.cs_916210_42
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Georgij Atmaňak, člen konkurenční skupiny cestovatelů, která se nacházela asi 50 km od Ďatlovovy skupiny, ohlásil, že 1. února v noci pozorovali dva světelné kotouče o velikosti měsíce s jasným bodem uprostřed. Jeden člen skupiny dokonce v panice vyběhl ze stanu bez bot, protože se domníval, že objekty padají jejich směrem. Stejná pozorování ohlásilo i několik dalších svědků, mimo jiné i z meteorologické stanice. Poslední fotografie pořízená skupinou zobrazovala nejasnou světelnou skvrnu. Teorii o UFO se v 90. letech přikláněl i vrchní vyšetřovatel případu Ivanov.
20231101.cs_916210_43
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Datum pozorování UFO upřesnil jiný člen Atmaňakovy výpravy na 17. únor, tedy den testů raket R-7. Popis ostatních svědků naznačoval, že objekty zanechávaly na obloze jasnou stopu a letěly ve směru od Bajkonuru. K stejnému pozorování došlo ještě 31. března. Vše tedy nasvědčuje tomu, že se jednalo o průlet raket, který s událostí nijak nesouvisel, protože se odehrál mnohem později. Co zobrazuje poslední fotografie označovaná jako č. 33, se nikdy nepodařilo objasnit, nicméně může jít i o pouhou chybu expozice.
20231101.cs_916210_44
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Po smrti studentů se na jejich škole objevila informace, že se pokoušeli o útěk na Západ, byli dopadeni a zavražděni. Část z nich měla být vyhnána ze stanu bez oblečení a umrzla, zbytek byl zavražděn a shozen do jámy. Jeden z pilotů dosvědčil, že stan byl nalezen dříve, než k němu dorazila pozemní pátrací skupina. Piloti však byli instruováni, aby nález zatajili a museli se písemně zavázat k mlčenlivosti. Jedna z teorií také mluvila o tom, že se turisté stali svědky nějaké ilegální aktivity páchané vysoce postavenými členy strany či armády. Členové výpravy mohli být zavražděni na jiném místě a přeneseni na Cholat Sjachyl. Podle pitevního protokolu měla těla Slobodina, Dorošenka a Kolmogorovové posmrtné skrvny umístěny na opačné straně, než kde se dotýkala země. To by odpovídalo přesunu těl nějaký čas po smrti. K přemisťování mohlo docházet dokonce během pátracích akcí, jelikož byla některá z těl nalezena s velkým časovým odstupem.
20231101.cs_916210_45
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Teorii o útěku na Západ odmítl Judin s tím, že všichni členové skupiny byli oddanými komunisty a o něčem podobném nepadlo ani slovo. Zranění tří členů skupiny neodpovídala útoku jiného člověka. Např. při shození z vrtulníku by došlo k větší devastaci těl. Závěry týkající se umístění posmrtných skvrn jsou kontroverzní. Posmrtné skvry na nezvyklých místech mohly být ve skutečnosti omrzliny.
20231101.cs_916210_46
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Při vyšetřování bylo objeveno 11 párů lyží, ačkoliv účastníků výpravy bylo oficiálně pouze 10. Na jedné z fotografií pózuje v lese Slobodin v propálené bundě, která mu nepatřila. Na ostatních záběrech tuto bundu nikdo ze známých účastníků výpravy nenosí, proto mohla patřit někomu, kdo na fotografiích není. Nadace Ďatlovovy výpravy obdržela od vdovy po Lvu Ivanovovi fotografii mrtvého těla ležícího na sněhu, kterou našla v jeho soukromém archivu. Tato fotografie byla nadací publikována, ovšem tělo z ní bylo původně vyškrabáno. Později se objevila její necenzurovaná verze. Podle vzhledu a oblečení to není nikdo ze známých členů výpravy. Spekuluje se o tom, že jedenáctým členem mohl být člověk, na jehož likvidaci měli zájem členové tajných služeb, kteří výpravu sledovali (viz snímek č. 17 z fotoaparátu Thibeaux-Brignollese zobrazující postavu vyhlížející z lesa). V noci na výpravu zaútočili a tohoto jejího člena zavraždili. Ostatní se dali na útěk, ale postupně byli zabiti nebo umrzli. Tajné služby potom existenci jedenáctého člena výpravy důkladně utajily.
20231101.cs_916210_47
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: O existenci 11. člena výpravy by věděl jak Judin, tak také členové turistického klubu či lidé, které výprava po cestě potkala. Jedenáctý pár lyží brala výprava záměrně a byly uvedeny jako náhradní i v seznamu výbavy, který zůstal v turistickém klubu. Tyto lyže se také nenašly u stanu jako ostatní, ale v lese, kde si je zřejmě plánovali vyzvednout při návratu. Nikdo je tedy při výstupu na Cholat Sjachyl nepoužil. Podle Zinajdina deníku patřila propálená bunda „Jurkovi“, což mohl být Krivoniščenko nebo Dorošenko. Fotografie z Ivanovova archívu zřejmě pocházela z vyšetřování vraždy studenta Ožegova, ke které došlo v květnu 1959 a nijak nesouvisela s touto událostí.
20231101.cs_916210_48
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Mezi dokumenty výpravy se našla zmínka o tom, že se v okolí Otortenu pohybuje tzv. Sněžný muž. Podle speciálu televizní stanice Discovery existuje pro toto tvrzení celá řada důkazů, např. jedna z nalezených fotografií výpravy obsahuje záhadnou postavu vystupující z lesa, v okolí stanu byla nalezena velká stopa, Mansijové se do míst obávají chodit, v sovětských archivech se mají nacházet dokumenty o operacích s cílem nalézt Sněžného muže v této oblasti, atp. Některým obětem chyběl nos, jazyk, či oči, což mohlo naznačovat brutální útok silného tvora vedený na obličej.
20231101.cs_916210_49
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Zápis byl součástí jakéhosi recesistického časopisu, který si skupina pro pobavení při výpravě vytvořila a obsahoval mnoho dalších témat. Úryvek původně hovořil o semináři na téma výskytu Sněžných lidí v okolí Otortenu, čímž členové výpravy mohli myslet i sami sebe. K absenci nosu, očí a jazyka zřejmě došlo vlivem povětrnostních podmínek (těla bez očí ležela hlavou v potoku) či zvířat. Autenticita nalezené stopy je přinejmenším diskutabilní.
20231101.cs_916210_50
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Podle nové teorie (2013) způsoboval tvar hory ve spojení se silným větrem tzv. Kármánovy víry (podle americko-maďarského fyzika Theodore von Kármána). Kármánovy víry mají za následek vznik kombinace vzdušných „minitornád“, nepříjemného zvuku, vibrací země a infrazvuku. Infrazvuk se projevuje na lidské psychice spektrem účinků od mírného nepohodlí až po nevolnost a dezorientaci. Tato teorie tedy předpokládá, že byla skupina dezorientována vlivem infrazvuku a silného hluku způsobeného větrem, proto v panice opustili stan a vydali se hledat úkryt v lese, kde podlehli mrazu a zraněním po pádu do průrvy.
20231101.cs_916210_51
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Proti: Ačkoliv nebyl vliv infrazvuku na lidskou psychiku nikdy důkladněji probádán, neexistují žádná svědectví o tak silném efektu, který by způsobil iracionální chování devíti zdravých jedinců současně. Při pokusu s infrazvukem v roce 2003 popsalo různé efekty pouze 22 % pokusných subjektů. Většinou se jednalo o pouhé změny nálad.
20231101.cs_916210_52
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Pro: Skupinu ze stanu vypudil silný vítr či sesuv sněhu. Při ústupu do lesa vyrušili velké zvíře, které některé z nich u potoka napadlo a další při útěku před ním umrzli.
20231101.cs_916210_53
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
V minulosti došlo již několikrát k hromadným úmrtím turistických či jiných výprav, které však, ve většině případů, bylo možno vysvětlit působením přírodních živlů či lidskou chybou. K objasnění těchto případů často pomohla výpověď přeživších svědků. Mezi nejznámější podobné incidenty patří:
20231101.cs_916210_54
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Hakkóda, Japonsko (23. ledna 1902): Jako součást příprav na válečný konflikt s Ruskem se vojenská posádka z pobřežního města Aomori rozhodla k nácviku přechodu přilehlého pohoří Hakkóda v zimních podmínkách. Poté, co pohoří úspěšně přešla první jednotka, se o to samé pokusil i 5. pěší pluk z Aomori. Pouhé 4 km od cíle cesty se v oblasti strhla silná sněhová bouře s prudkým ochlazením. Vojáci postupně ztratili orientaci, rozdělili se a nakonec uvázli v hlubokém sněhu, kde začali jeden po druhém umrzat. Záchranné akce započaly až s dvoudenním zpožděním, jelikož se velení domnívalo, že se pluk při vykonávání rozkazu pouze zdržel. Z 210 účastníků pochodu zemřelo 199.
20231101.cs_916210_55
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Barnaul, Sovětský svaz (27. ledna 1946): Na únor 1946 připadaly volby do Nejvyššího sovětu a při této příležitosti se v zemi konala celá řada propagandistických akcí. Na konci ledna se ve městě Barnaul zapojili členové místního Komsomolu. 12 běžců na lyžích ve věku okolo 20 let se mělo ve společnosti doprovodného vozidla vydat na cestu po zasněžené silnici směrem do 18 km vzdálené vesnice Novomichailovka. Nejednalo se o profesionální sportovce, ale zaměstnance textilního závodu, kteří zde měli agitovat. Po krátké zastávce ve vesnici Kueta se vydali do otevřené krajiny, kde je překvapil silný vítr, mráz a hustý sníh. Výprava opustila silnici a ustoupila k okraji nedalekého lesa, kde sice nefoukalo, ale bořili se do měkkého sněhu a rychle ztratili orientaci. Skupina se postupně rozdělila. Jeden z vůdců se dostal na nedaleké letiště, odkud zavolal do továrny pro pomoc. Byl vyslán traktor a dvojice automobilů. Traktor se cestou porouchal a s automobily bylo možné hledat pouze na silnici, kde se podařilo najít jednu živou osobu. Zbylých 10 účastníků akce umrzlo. Celá tragédie byla stranou utajena, aby vzpomínkové akce v Barnaulu nezastínily nadcházející volby.
20231101.cs_916210_56
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Bodomské jezero, Finsko (5. června 1960): 4. června se čtveřice mladých lidí utábořila ve stanu na břehu jezera Bodom. Druhý den nad ránem je zde neznámý útočník napadl neidentifikovaným tupým předmětem. Poté stan prořízl a pokračoval v útoku nožem. Přežil pouze Nils Gustafsson (18). Utrpěl bodná zranění, otřes mozku a četné zlomeniny v obličeji. Útočníka popsal jako černě oděného muže s rudýma očima. Náhodní svědci pak viděli od zborceného stanu odcházet muže s blond vlasy. Vytipováno bylo několik podezřelých, nikdo však nebyl obviněn. Asi 500 metrů od místa činu byly nalezeny ve skrýši Gustafssonovy boty. V roce 2004 analýza DNA prokázala, že je na nich krev všech třech mrtvých, jeho však ne. Gustafsson byl obviněn z trojnásobné vraždy. Obžaloba tvrdila, že se v opilosti dostal do konfliktu s ostatními. Při potyčce mu druhý chlapec způsobil zranění v obličeji a vyhodil ho ven ze stanu. Gustaffson měl poté trojici zavraždit. Následně schoval zakrvavené boty, vrátil se do stanu a sám se pobodal. Pro tuto verzi však neexistoval dostatek důkazů a některé okolnosti jí prakticky vylučovaly. Gustafsson byl zproštěn obvinění a získal odškodné. Případ se nikdy nepodařilo objasnit.
20231101.cs_916210_57
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Cairngorms, Skotsko (1971): Skupina tvořená šesticí studentů a dvěma mladými průvodci se vydala na náhorní planinu Cairngorms Plateau, kde je překvapilo prudké zhoršení počasí. Příval sněhu, doprovázený silným větrem, jim znemožnil ústup do nouzového přístřešku, proto se hlavní průvodkyně rozhodla pro bivak v otevřeném prostoru. Brzo si uvědomila, že takto dlouho nevydrží, a vydala se pro pomoc. Cestou utrpěla těžké omrzliny, dokázala však navést záchranáře na místo bivaku, kde pod vrstvou sněhu objevili živého studenta. Dalších 6 lidí umrzlo.
20231101.cs_916210_58
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Čivruaj, Sovětský svaz (1973): Skupina 10 studentů leteckého institutu v Kujbyševu (dnes Samara) podnikla zimní výpravu do oblasti tundry Lovozero. Z nikdy neobjasněných důvodů se 25. ledna ve večerních hodinách rozhodli zrušit své tábořiště v lese a navzdory zhoršujícímu se počasí přejít přes otevřenou planinu Čivruaj k řece Kitkuaj. Narazili však na hluboký sráz, proto se rozhodli rozdělit na dvě skupiny. Jedna zůstala se stanem na planině, druhá se vydala hledat cestu dolů. Počasí se však dále zhoršovalo, první skupina nedokázala v sněhové bouři postavit stan a tak si na něj alespoň lehli. Ačkoliv měli v batozích teplé oblečení, nevyužili ho a všichni postupně umrzli. Zbylou pětici, která se mezitím dále rozdělila, zastavila hluboká závěj a i oni zemřeli.
20231101.cs_916210_59
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Anarisfjällen, Švédsko (1978): Šestičlenná skupina skialpinistů se pokusila o výstup na snadno dostupný kopec, byli však překvapeni prudkým větrem a náhlým poklesem teploty na −50 °C. Díky lopatkám, které měli s sebou, se jim podařilo vykopat vedle cesty nouzový záhrab, ve kterém se ukryli. Zde se k nim připojila trojice lyžařů, které také překvapila nepřízeň počasí. Záhrab však nedokázal pojmout tolik osob, neustále se bortil a propukla panika, kvůli které se zřejmě nikomu nepodařilo otevřít batohy s věcmi, které jim mohly pomoci přežít. Z 9 lidí ukrytých v záhrabu přežil pouze jeden.
20231101.cs_916210_60
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Plumas, USA (1978): Pětice přátel z kalifornského města Yuba City se 24. února vydala do města Chico na zápas univerzitního basketbalu. Cestou zpátky z neznámých důvodů odbočili do kopcovité oblasti národního parku Plumas. Zde dojeli až do zasněžené oblasti, kde automobil opustili, přestože byl pojízdný. Kosterní pozůstatky 3 těl byly nalezeny během oblevy asi 18 km od automobilu. Příčinou smrti bylo podchlazení. Čtvrté tělo nalezli náhodní turisté v obytném přívěsu, který zřídili zaměstnanci národního parku. Tento muž přežil několik týdnů díky konzervám, které se na místě nacházely. Z neznámých důvodů je však v určitém bodě přestal konzumovat a za celou dobu se ani nepokusil rozdělat oheň, ačkoliv měl k dispozici zápalky, papír a plynové topení. Příčinou jeho úmrtí byla kombinace podchlazení a vysílení hladem. Poslední tělo nebylo nikdy nalezeno. Ke zdánlivě iracionálnímu chování pětice mužů mohly přispět různě závažné psychické poruchy, kterými všichni trpěli. Případ nebyl nikdy vyřešen.
20231101.cs_916210_61
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Mount Hood, USA (1986): Skupina 13 studentů a učitelů se pokusila o výstup na horu Mount Hood. Několik desítek metrů pod vrcholem si všimli tmavých mraků, které je přiměly akci přerušit. Podařilo se jim sestoupit jen o několik metrů níže, než je zasáhla silná sněhová bouře doprovázená prudkým ochlazením a téměř nulovou viditelností. Instruktoři zvolili nouzový záhrab, který však řádně neoznačili. Vybavení, které mohlo studentům pomoci přežít, navíc zahrabali mimo tento úkryt. Jeden z instruktorů a studentka se druhý den vydali do údolí pro pomoc. Další trojice se pokusila sestoupit později, cestou však všichni zemřeli. Kvůli přetrvávající nepřízni počasí a chybějícímu označení záhrabu byl zbytek výpravy nalezen v zasypané díře až za 3 dny. Z 11 lidí, kteří zde zůstali, přežili pouze 2.
20231101.cs_916210_62
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik%20%C4%8Eatlovovy%20v%C3%BDpravy
Zánik Ďatlovovy výpravy
Chamar-Daban, Rusko (5. srpna 1993): 7 členů kazašského turistického klubu Azimut (41letá vedoucí a šest studentů ve věku 15–24 let) se vypravilo na horu Tritrans (2311 m). Po nepříliš úspěšném nočním táboření na hřebeni v podmínkách silných srážek deště se sněhem se skupina vydala na další pochod, ale okolo 11. hodiny dopoledne jeden z chlapců upadl, z úst mu šla pěna, z nosu a uší vytékala krev a brzy zemřel. Jediná přeživší, Valentina Utočenková, později vypověděla, že ostatní se vzápětí začali chovat zmateně. Jedna z dívek bila hlavou o kameny, další členové se rozutekli do okolí a vedoucí skupiny údajně utrpěla infarkt. Utočenková si vzala spací pytel, sestoupila asi 4 km níže do lesa a přečkala tam noc. Druhý den ráno se vrátila k místu neštěstí, vzala mapu a nějaké jídlo a vydala se podél sloupů elektřiny k civilizaci. Teprve o 5 dní později byla zachráněna na břehu řeky Sněžné (Снежная). Těla byla vyzvednuta s měsíčním odstupem. Jako příčina úmrtí bylo uvedeno podchlazení a vysílení.