rasdani/cohere-wikipedia-2023-11-cs · Datasets at Hugging Face

_id stringlengths 16 23	url stringlengths 31 341	title stringlengths 1 182	text stringlengths 100 16.6k
20231101.cs_916132_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Mackenzie%20%28rozcestn%C3%ADk%29	Mackenzie (rozcestník)	Mackenzie, MacKenzie či McKenzie [mekhenzí] je původně skotské příjmení. Nosí jej mnoho osob, někdy i jako křestní jméno. Také se vyskytuje v různých zeměpisných názvech.
20231101.cs_916132_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Mackenzie%20%28rozcestn%C3%ADk%29	Mackenzie (rozcestník)	Alexander Mackenzie (cestovatel) (1764–1820) – skotský cestovatel po Kanadě a obchodník s kožešinami
20231101.cs_916139_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav%20%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nek%20%28historik%29	Miroslav Štěpánek (historik)	Jakožto historik a archeolog se věnoval době raným středověkem a problematikou osídlení (Opevněná sídliště 8.–12. století ve střední Evropě, 1965). Důležitý byl i jeho zájem o teoretické i praktické problémy encyklopedické tvorby. V roce 1971 nahradil Ladislava Zachovala v čele Encyklopedického institutu ČSAV a zůstal zde až do roku 1990. Encyklopedie byly dobou poznamenány, nicméně metodicky došlo ke zlepšení, za Štěpánka také vyšla ve své době největší Malá československá encyklopedie, které byl vědecký redaktorem. Také byl hlavním redaktorem Ilustrovaného encyklopedického slovníku.
20231101.cs_916140_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Trackshittaz	Trackshittaz	Trackshittaz bylo rakouské hip-hopové duo z Freistadtu. Členy formace byly od jejího založení v roce 2010 Lukas Plöchl a Manuel Hoffelner.
20231101.cs_916140_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Trackshittaz	Trackshittaz	Typickým znakem jejich hudby jsou texty v mühlviertelském dialektu. Její hudební žánr bývá charakterizován jako "Traktorgängsta Partyrap" (odvozeno od symbolu formace - traktoru), bývají přirovnáváni také k rapovému subžánru dirty south, který je populární především na jihu USA.
20231101.cs_916140_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Trackshittaz	Trackshittaz	Po vítězství v národním kole teprezentovali Rakousko na Eurovision Song Contest 2012 v Baku s písní "Woki mit deim Popo". Se ziskem 8 bodů ovšem nepostoupili z prvního semifinále a obsadili zde poslední místo. K roku 2013 formace vydala 4 alba.
20231101.cs_916140_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Trackshittaz	Trackshittaz	Skupina byla založena počátkem roku 2010 Lukasem Plöchlem a Manuelem Hoffelnerem. Poprvé na sebe upozornili na YouTube předělávkou hitu "Alors on danse" belgického rappera Stromae - jejich verze za krátký čas obdržela přes sto tisíc zhlédnutí.
20231101.cs_916140_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Trackshittaz	Trackshittaz	V říjnu 2010 se Plöchl zapojil do talentové soutěže Helden von Morgen stanice ORF. Po vystoupení bylo jemu i Hoffelnerovi společností Sony Music nabídnuto nahrání debutového singlu "Oida Taunz!". Počátkem listopadu singl obsadil nejvyšší příčku rakouské hitparády písní. Duo se s ním navíc zúčastnilo národního kola Rakouska do Eurovize 2011, ale skončili druzí za Nadine Beiler. Na úspěch prvního singlu v hitparádě navázala druhá nahrávka, "Guuugarutz".
20231101.cs_916140_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Trackshittaz	Trackshittaz	O rok později se Trackshittaz navrátili do národního kola, tentokrát se jim s písní "Woki mit deim Popo" podařilo zvítězit, a následně v květnu 2012 reprezentovali Rakousko na Eurovizi 2012 v Baku. V semifinálovém kole ovšem obsadili poslední místo se ziskem 8 bodů - 5 ze Švýcarska, 2 z Belgie a 1 z Islandu. V děleném hlasování diváků skončili předposlední (17.), v bodování odborné poroty 15.
20231101.cs_916144_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/AGM-158C%20LRASM	AGM-158C LRASM	AGM-158C LRASM (Long Range Anti-Ship Missile) je autonomní podzvuková protilodní střela vyvíjená pro námořnictvo Spojených států amerických výzkumnou agenturou DARPA jako náhrada za střely Boeing Harpoon. Letové zkoušky střel byly plánovány na roky 2013–2014. Úspěšně byly zakončeny v únoru 2015. Předpokládá se, že letecká verze střely vstoupí do služby roku 2016 a námořní roku 2018.
20231101.cs_916144_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/AGM-158C%20LRASM	AGM-158C LRASM	V srpnu 2015 bylo letecké střele LRASM americkým námořnictvem přiděleno oficiální označení AGM-158C.
20231101.cs_916144_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/AGM-158C%20LRASM	AGM-158C LRASM	Vývoj střely LRASM probíhá od roku 2009. DARPA na něm spolupracuje s americkým námořnictvem. Hlavním kontraktorem projektu je společnost Lockheed Martin. Cílem je vytvořit střelu dlouhého doletu schopnou pronikání nepřátelskou obranou za každého počasí a napadání hladinových i pozemních cílů v podmínkách silného rušení. Původní plány počítaly s vývojem dvou různých střel – podzvukové stealth střely LRASM-A s proudovým motorem a nadzvukové LRASM-B s kombinovaným raketovým a náporovým motorem (podobnou koncepci má například rusko-indický BrahMos). V lednu 2012 však byl vývoj střely LRASM-B zrušen a dále pokračují jen práce na verzi LRASM-A. Ta konstrukčně vychází z letecké protizemní střely AGM-158B JASSM-ER.
20231101.cs_916144_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/AGM-158C%20LRASM	AGM-158C LRASM	Oproti střele JASSM má LRASM především novou navádecí hlavici (fungující v pasivním i aktivním režimu) a zesílenou konstrukci, umožňující její odpalování z vertikálních vypouštěcích sil Mk 41 na palubách lodí. Zavedena ovšem bude i verze nesená letadly (plánovaná je integrace do typů B-1B, B-2, B-52, F-15, F-16, F/A-18, F-35 a P-8). Bojová hlavice WDU-42/B má hmotnost 450 kg. Střelu pohání proudový motor Williams F107-WR-105. Střela dosahuje nejvyšší rychlosti přes 927 km/h a její dolet by měl přesahovat 370 km.
20231101.cs_916144_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/AGM-158C%20LRASM	AGM-158C LRASM	Společnost Lockheed Martin pro střelu vyvíjí čtyřnásobné odpalovací zařízení, které by bylo možné umístit na palubu lodí jako v případě staršího typu Harpoon. Tím by střela mohla být využita v rámci nového konceptu amerického námořnictva „Distributed Lethality“ (zvýšení počtu protilodních střel na palubách amerických válečných lodí).
20231101.cs_916144_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/AGM-158C%20LRASM	AGM-158C LRASM	V červenci 2017 byla americkými ozbrojenými silami objednána sériová výroba střely LRASM. Objednáno bylo celkem 23 střel úvotní série Lot 1 tzv. nízkosériové počáteční výroby (LRIP - Low Rate Initial Production).
20231101.cs_916145_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Rochefort-en-Terre	Rochefort-en-Terre	Rochefort-en-Terre je francouzská obec v departementu Morbihan v regionu Bretaň. Ves je známá svým zachovalým středověkým rázem.
20231101.cs_916145_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Rochefort-en-Terre	Rochefort-en-Terre	Ve 12. století byl na kopci postaven hrad pány de Rochefort. Byl postaven na pětiúhelníkovém půdorysu na místě bývalého galo-románského opevnění. Pod hradem se začala rozvíjet vesnice, jejíž název ve tvaru Rupes castris se poprvé připomíná roku 1260. Ves se stala sídlem kastelána, jehož pravomoci zahrnovaly asi deset okolních farností, na jihu od obcí Limerzel, Questembert, Péaule, Caden až na sever směrem k obcím Pluherlin a Malansac. V březnu 1793 byl hrad dobyt royalisty a zničen. Obec později získala název Rochefort-des-Trois.
20231101.cs_916145_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Rochefort-en-Terre	Rochefort-en-Terre	Průmyslové aktivity se rozvíjely díky zpracování břidlice, kůží a výroby hřebíků. V roce 1892 obec získala svůj dnešní název Rochefort-en-Terre.
20231101.cs_916145_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Rochefort-en-Terre	Rochefort-en-Terre	château de Rochefort, hrad ze 13. století, zničený během náboženských válek a podruhé v roce 1793. Na počátku 20. století ruiny upravil americký malíř Alfred Klots.
20231101.cs_916146_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Bambi%202	Bambi 2	Bambi 2, v originále Bambi II, je americký animovaný film studia Walta Disneye z roku 2006. Jde o filmovou pohádku, která vypráví část životního příběhu malého kolouška jelena Bambiho.
20231101.cs_916146_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Bambi%202	Bambi 2	Jde o doplněk a pokračování (částečný remake) původního snímku Bambi z roku 1942, který spadá do klasické filmové řady tzv. animované klasiky Walta Disneye. Snímek doplňuje původní děj filmu o vynechanou pasáž Bambiho mládí a dospívání, kdy musel žít bez své matky (laně), kterou zabili lovci. O Bambiho se v té době staral jeho otec statný a mohutný jelen "Velký kníže lesa", kterému s tím pomáhalo mnoho Bambiho kamarádů - lesních zvířat, především pak tchoř Kvítek, Výr a králík Dupík.
20231101.cs_916146_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Bambi%202	Bambi 2	Režisérem filmu byl Brian Pimental, který byl i spoluautorem scénáře, který vytvořil společně s Jeanne Rosenbergovou. Oproti původnímu filmu se zde mnohem více mluví. Nová je také filmová hudba.
20231101.cs_916146_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Bambi%202	Bambi 2	Námět pochází z dětské knihy, kterou napsal rakouský spisovatel Felix Salten v roce 1923 pod původním názvem Bambi. Eine Lebensgeschichte aus dem Walde.
20231101.cs_916147_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WLABee824%20%C4%8CD	Vůz WLABee824 ČD	Vozy řady WLABee824, očíslované v intervalu 52 54 70-40, jsou jednou z řad lůžkových osobních vozů Českých drah. Interiér je rozdělen na část s oddíly první vozové třídy a část s oddíly druhé třídy. Všechny vozy byly vyrobeny v VEB Wagonbau Görlitz v roce 1981 a zmodernizovány v letech 2005–2008 v šumperské společnosti Pars nova.
20231101.cs_916147_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WLABee824%20%C4%8CD	Vůz WLABee824 ČD	V rozmezí let 2005–2008 bylo 18 vozů řady WLAB821 rekonstruováno na tuto řadu. Do vozů byl dosazen centrální statický zdroj energie a byla provedena oprava interiéru.
20231101.cs_916147_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WLABee824%20%C4%8CD	Vůz WLABee824 ČD	Jsou to neklimatizované vozy typu UIC-Y o délce 24 500 mm. Mají podvozky typu Görlitz Va s nejvyšší povolenou rychlostí 140 km/h, vybavené špalíkovou brzdou.
20231101.cs_916147_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WLABee824%20%C4%8CD	Vůz WLABee824 ČD	Mají pouze 30 lůžek (v každém oddíle jsou tři lůžka). Polovina oddílů, tedy pět, je první třídy, polovina druhé třídy. Jediný rozdíl mezi oddílem první a druhé třídy je, že do oddílů první třídy se prodávají nejvýše dvě jízdenky.
20231101.cs_916147_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WLABee824%20%C4%8CD	Vůz WLABee824 ČD	Nátěr je modrý (přes okna) a zbytek vozu je bílý. Vozy se ještě vyskytují v modrožlutém nátěru (2/3 vozu jsou modré, 1/3 žlutá), kde v modré části je žlutě vyvedeno souhvězdí Velký vůz, a pod okny je nápis „S námi PO EVROPĚ“, případně jiný.
20231101.cs_916147_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WLABee824%20%C4%8CD	Vůz WLABee824 ČD	Drtivá většina vozů byla zrušena. V provozu zůstávají poslední tři, které jezdí jen v případě nedostatku modernějších vozů.
20231101.cs_916148_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1	Klára Lidová	Klára Lidová (* 5. ledna 1979) je česká tanečnice a choreografka. Působí též jako pedagožka a dramaturgyně. Je renomovanou specialistkou v oblasti pohybové a sportovní medicíny, myofasciálních řetězců a barefoot tréninku.
20231101.cs_916148_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1	Klára Lidová	Od čtyř let studovala balet v Národním divadle, kde v pěti letech poprvé vystupovala na jevišti. Vystudovala choreografii na taneční katedře HAMU v Praze, fyzické divadlo na JAMU v Brně (2003–2004). Absolvovala řadu zahraničních tanečních a choreografických stáží. V dětství vystupovala jako herečka v českých televizních filmech a seriálech.
20231101.cs_916148_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1	Klára Lidová	Jejím manželem je režisér, scenárista a dramatik Petr Zelenka. S manželem spolupracuje jako dramaturgyně.
20231101.cs_916148_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1	Klára Lidová	Zdravotnímu aspektu taneční profese se systematicky věnuje od roku 2007. Je odbornicí v oblasti fascií a myofasciálních řetězců. V mezinárodním měřítku se podílí na vědě a výzkumu, je členem odborného týmu Fascia Research Society. Své znalosti pravidelně prohlubuje na kongresech a odborných školeních.
20231101.cs_916148_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1	Klára Lidová	Od roku 2012 vyučuje vlastní myofasciální tréninkovou metodu YÔTAI®, zaměřenou na kompenzaci a regeneraci tanečníků a sportovců, i běžných lidí vyznávajících aktivní životní styl. Metoda zohledňuje aktuální poznatky z fasciálního výzkumu, fyzioterapie a vývojové kineziologie. V letech 2015-16 získala metoda YÔTAI® kladné hodnocení lékařů (FN Motol-gynekologicko-porodnická ambulance, Všeobecná FN Karlovo nám - II. interní klinika kardiologie a angiologie Vršovická zdravotní a.s. - neurologie) a byla doporučena jako vhodný cvičební program v rámci prevence a poúrazové a pooperační rekonvalescence.
20231101.cs_916148_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1	Klára Lidová	Dlouhodobě se věnuje také psychosomatickým faktorům a efektu stravy na výkonnost a prevenci úrazovosti.
20231101.cs_916148_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1	Klára Lidová	Na akademické půdě se věnuje výzkumu a rozvoji oboru Taneční medicína, jehož cílem je zkvalitnění tanečního projevu, snížení rizika zranění a zlepšení zdravotního stavu a pohody tanečníků. Zabývá se fyziologií, anatomií, kineziologií, ale také psychologií, biomechanikou, výživou a somatickými technikami včetně Alexandrovy metody, Feldenkraisovy metody, Franklinovy metody atd.
20231101.cs_916148_7	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1	Klára Lidová	Advanced Concepts in Ankle Sprains and Chronic Ankle Instability (školitel Dr. Emily Splichal, EBFA, USA)
20231101.cs_916150_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Silvia%20Dionisiov%C3%A1	Silvia Dionisiová	Silvia Dionisiová (* 28. září 1951, Řím, Itálie) je italská herečka a modelka, známá jako sexuální symbol 70. let.
20231101.cs_916150_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Silvia%20Dionisiov%C3%A1	Silvia Dionisiová	Už jako čtrnáctiletou ji John Schlesinger obsadil do epizodní role ve filmu Drahoušek. V roce 1967 vyhrála soutěž Miss Teen. První úspěch zaznamenala v hlavní roli komedie s lesbickou tematikou Ragazza di nomme Giulio, oceněné roku 1970 na festivalu v Berlíně. Byla obsazovaná hlavně do komediálních a kriminálních filmů. Jejími filmovými partnery byli Louis de Funes (Senzační prázdniny), Ugo Tognazzi (Moji přátelé), Philippe Noiret (Společný pocit studu) nebo Paolo Vilaggio (Krásná země). Hrála ve skandálním erotickém filmu Příval vášně, který režíroval její tehdejší manžel Ruggero Deodato. Otevřené sexuální scény byly i v thrilleru Dívka z lůžkového vagonu, ve kterém hrála i Češka Zora Ulla Kesslerová. Počátkem osmdesátých let ukončila hereckou kariéru, naposledy účinkovala v reklamě na Campari, kterou režíroval Federico Fellini.
20231101.cs_916151_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Pala%20%28obec%29	Pala (obec)	Obec Pala (estonsky Pala vald) je bývalá samosprávná obec náležející do estonského kraje Jõgevamaa. Jako místní samospráva byla založena roku 1893 sjednocením samospráv místních panství Pala, Alliku a Kadrina, církevního statku Kodavere a obce Jõe. Její rozloha se výrazně zvětšila roku 1939, kdy k ní byla připojena obec Ranna a část obce Kokora. V přibližně stejné rozloze byla obec za sovětské okupace nahrazena vesnickým sovětem Pala. Roku 1992 pak byla obnovena jako samospráva v rámci Estonské republiky. V roce 2017 byla v rámci reorganizace a slučování estonských obcí začleněna do samosprávné obce Mustvee.
20231101.cs_916151_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Pala%20%28obec%29	Pala (obec)	Obec se nachází u Čudského jezera na východě kraje Jõgevamaa. Centrum obce je vzdáleno 190 km od hlavního města Tallinnu, 48 km od krajského města Jõgeva a 50 km od města Tartu. Rozloha obce je 156,7 km².
20231101.cs_916151_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Pala%20%28obec%29	Pala (obec)	Území obce sousedila na severu s obcí Kasepää, na západě s obcí Saare, na jihu s obcemi Vara a Alatskivi a na východě s Čudským jezerem.
20231101.cs_916151_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Pala%20%28obec%29	Pala (obec)	Geomorfologicky tvoří území obce přechod od pahorkatiny Vooremaa, která zasahuje do jeho západní části, k Čudské proláklině, která tvoří jeho východní část. Od severozápadu k jihovýchodu prochází středem území obce ledovcové praúdolí, které je pásy lesů odděleno od pobřeží Čudského jezera na severovýchodě a prolákliny kolem vesnice Nõva na jihozápadě.
20231101.cs_916151_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Pala%20%28obec%29	Pala (obec)	V obci žije celkem přes tisíc obyvatel ve třiadvaceti vesnicích: Assikvere, Äteniidi, Haavakivi, Kadrina, Kirtsi, Kodavere, Kokanurga, Lümati, Metsanurga, Moku, Nõva, Pala, Perametsa, Piibumäe, Piirivarbe, Punikvere, Raatvere, Ranna, Sassukvere, Sõõru, Sääritsa, Tagumaa a Vea. Administrativním centrem obce je vesnice Pala, podle níž je celá obec pojmenována.
20231101.cs_916151_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Pala%20%28obec%29	Pala (obec)	V obci působí kulturní dům se sídlem v Pale (Pala kultuurimaja), pod jehož správu patří též lidový dům v Raně (Ranna rahvamaja). V Pale a v Lümati fungují veřejné knihovny. V Pale se nachází též základní škola s přidruženou mateřskou školou (Anna Haava nimeline Pala kool).
20231101.cs_916155_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1	Yarisley Silvaová	Yarisley Silva Rodríguez (* 1. června 1987 Pinar del Río) je kubánská atletka, stříbrná olympijská medailistka a mistryně světa ve skoku o tyči v hale i pod širým nebem.
20231101.cs_916155_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1	Yarisley Silvaová	V roce 2006 získala stříbrnou medaili na Středoamerických a karibských hrách v kolumbijské Cartageně. V témže roce se účastnila rovněž juniorského mistrovství světa v Pekingu, kde však v kvalifikaci nezaznamenala platný pokus.
20231101.cs_916155_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1	Yarisley Silvaová	V roce 2007 vybojovala na Panamerických hrách v brazilském Riu bronzovou medaili. Ve finále skočila 430 cm. Titul získala Fabiana Murerová z Brazílie, jež překonala laťku o 30 centimetrů výše. O rok později reprezentovala na Letních olympijských hrách v Pekingu. V kvalifikaci zvládla napotřetí 415 cm a celkově obsadila dělené 27. místo, což k postupu do dvanáctičlenného finále nestačilo.
20231101.cs_916155_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1	Yarisley Silvaová	Na Mistrovství Střední Ameriky a Karibiku v atletice 2009 v Havaně vybojovala výkonem 440 cm zlatou medaili. V roce 2010 její výkonnost stagnovala, když jejím nejlepším výkonem v sezóně bylo 440 cm.
20231101.cs_916155_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1	Yarisley Silvaová	Na světovém šampionátu v jihokorejském Tegu v roce 2011 skončila ve finále těsně pod stupni vítězů, na 5. místě. Výkonem 470 cm vylepšila kubánský rekord. Národní rekord vylepšila o dalších 5 centimetrů 24. října 2011 na Panamerických hrách v mexickém Guadalajaru, čímž vybojovala zlato před Fabianou Murerovou z Brazílie a Američankou Becky Hollidayovou.
20231101.cs_916155_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1	Yarisley Silvaová	V roce 2012 obsadila 7. místo na halovém MS v Istanbulu (455 cm). Největší úspěch své kariéry zaznamenala na Letních olympijských hrách v Londýně. V kvalifikaci absolvovala dva pokusy. Napoprvé překonala 450 i 455 centimetrů a společně s Jelenou Isinbajevovou i Jennifer Suhrovou patřila mezi jediné tři tyčkařky, které v kvalifikaci neopravovaly. Ve finále zahajovala na výšce 445 cm, kterou zvládla napodruhé. Následně napoprvé skočila 455, 465 a 470 cm. Na výšce 475 cm zůstaly čtyři tyčkařky. Němka Silke Spiegelburgová, která na této výšce absolvovala dva pokusy neuspěla a skončila těsně pod stupni vítězů, na 4. místě. Neuspěla také dvojnásobná olympijská vítězka, Ruska Jelena Isinbajevová, která si poslední pokus schovala na 480 cm. Výšku nepřekonala a skončila na bronzové pozici. 475 cm napodruhé překonala Američanka Suhrová i Kubánka, jež si vyrovnala osobní rekord. Laťku na stojanech ve výšce 480 cm však již žádná z tyčkařek neskočila a olympijskou vítězkou se stala stříbrná olympijská medailistka z Pekingu 2008 Jennifer Suhrová, jež zvítězila díky lepšímu technickému zápisu. Kubánka vybojovala stříbrnou medaili.
20231101.cs_916155_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1	Yarisley Silvaová	V roce 2013 se stala vítězkou prvého ročníku mezinárodního mítinku Zlatá tyčka, který se konal v pardubické ČEZ Aréně dne 5. února. Dne 8. června 2013 na mítinku v nizozemském Hengelu překonala jako třetí žena v historii pod širým nebem hranici 490 centimetrů.
20231101.cs_916159_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel%20Notre-Dame-de-la-Tronchaye	Kostel Notre-Dame-de-la-Tronchaye	Kostel Notre-Dame-de-la-Tronchaye je římskokatolický farní kostel v obci Rochefort-en-Terre postavený v plaménkové gotice. Stavba je od roku 1931 chráněná jako historická památka. Před kostelem se nachází sousoší Kalvárie.
20231101.cs_916159_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel%20Notre-Dame-de-la-Tronchaye	Kostel Notre-Dame-de-la-Tronchaye	Kaple v Rochefortu je poprvé zmiňována ve 12. století. Byla postavena v románský sloh\|románském slohu, jak dokládají stopy na zdi severního transeptu a zvonice, která sloužila jako opevněná věž. Současný kostel byl z velké části postaven v 15. století jako farní kostel. V roce 1498 zde byla ustavena kolegiátní kapitula. Kostel byl vybaven chórovými lavicemi a lektoriem, které bylo později nahrazeno ochozem. Kostel byl na severní straně přestavěn a rozšířen ve stylu plaménkové gotiky (přestavba byla ukončena roku 1533).
20231101.cs_916159_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel%20Notre-Dame-de-la-Tronchaye	Kostel Notre-Dame-de-la-Tronchaye	V 17. století byl chór, kde sloužili mše kanovníci, uzavřen kamenným polychromovaným retabulem (1610). Kolegiatura byla rozšířena o novou jižní loď pro vstup farníků. Přestavěná kolegiatura získala dvě retabula pocházející z bývalého kláštera v Malansacu.
20231101.cs_916159_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel%20Notre-Dame-de-la-Tronchaye	Kostel Notre-Dame-de-la-Tronchaye	V kostele se již ve 12. století nacházela socha Panny Marie: Notre Dame-de-la-Tronchaye. Rochefort se proto stal poutním místem. V roce 1925 papež povolil korunovaci sochy Panny Marie.
20231101.cs_916166_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%A1%20univerzita%20Mnichov	Technická univerzita Mnichov	Technická univerzita Mnichov (TUM) (, ) je technická vysoká škola založená roku 1868 v Mnichově. Profesoři a absolventi TUM získali celkem 17 Nobelových cen. V roce 2020 se univerzita podle QS University Rankings umístila na 50. místě na světě a na 1. místě v Německu.
20231101.cs_916166_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%A1%20univerzita%20Mnichov	Technická univerzita Mnichov	V centru Mnichova se nachází fakulty Architektury, Stavební, Elektrotechnická, Managementu, Politických Studií, Lékařská, Sportu a Tělovýchovy a fakulta Učitelství. Na kraji Mnichova, v Garchingu, se nachází fakulty Chemie, Informatiky, Strojní, Matematiky a fakulta Fyziky.
20231101.cs_916166_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%A1%20univerzita%20Mnichov	Technická univerzita Mnichov	V roce 2001 TUM založil TUM Asia ve spolupráci s partnerskými univerzitami National University of Singapore and Nanyang Technological University. TUM Asia nabízí řadu bakalářských a magisterských oborů.
20231101.cs_916166_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%A1%20univerzita%20Mnichov	Technická univerzita Mnichov	S TUM je spojena činnost mnoha nositelů Nobelovy ceny – jsou nebo byli v době jejího udělení jejími profesory nebo dostali cenu za výzkum a objevy v době své činnosti na TUM nebo jde o její absolventy.
20231101.cs_916174_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Felix%20Salten	Felix Salten	Felix Salten, rodným jménem Siegmund Salzmann (6. září 1869 Pešť – 8. října 1945 Curych) byl rakouský spisovatel, kritik, dramatik, esejista, libretista a scenárista židovského původu.
20231101.cs_916174_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Felix%20Salten	Felix Salten	Mezi jeho nejznámější literární díla patří příběh malého kolouška Bambiho z knihy Bambi, život v lese z roku 1923, příběh o veverce Perri z roku 1938. Velmi známý je též jeho eroticko-pornografický román Josefina Mutzenbacherová z roku 1906. Všechna tato díla byla přeložena do mnoha jazyků a později byla i zfilmována.
20231101.cs_916174_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Felix%20Salten	Felix Salten	V roce 1891 se stal členem literární skupiny Mladá Vídeň. Od roku 1927 působil ve funkci předsedy Rakouského PEN klubu.
20231101.cs_916174_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Felix%20Salten	Felix Salten	Narodil se v Pešti, když mu byl 4 týdny, jeho rodina se přestěhovala do Vídně. Zde žil až do roku 1936. Po nacistickém obsazení Rakouska, kdy mu hrozilo jako Židovi velké nebezpečí, se natrvalo přestěhoval do neutrálního Švýcarska, kde také zemřel.
20231101.cs_916176_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/H%20to%20He%2C%20Who%20Am%20the%20Only%20One	H to He, Who Am the Only One	H to He, Who Am the Only One je třetí studiové album britské progresivní rockové skupiny Van der Graaf Generator. Jeho nahrávání probíhalo během roku 1970 v londýnském studiu Trident Studios a jeho producentem byl, stejně jako u předchozích alb, John Anthony. Album vyšlo v prosinci 1970 u vydavatelství Charisma Records (UK) a Dunhill Records (USA).
20231101.cs_916177_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jos%C3%A9%20Manuel%20Moreno	José Manuel Moreno	José Manuel Moreno Fernández (3. srpna 1916, Buenos Aires – 26. srpna 1978, Merlo, Buenos Aires) byl argentinský fotbalista.
20231101.cs_916177_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Jos%C3%A9%20Manuel%20Moreno	José Manuel Moreno	Hrával na pozici útočníka. Měl přezdívku El Charro. V letech 1936–1950 hrál za reprezentační tým Argentiny, odehrál za něj 34 zápasů a vstřelil 19 branek. Třikrát s ním vyhrál mistrovství Jižní Ameriky (1941, 1942, 1947). Se třinácti góly je třetím nejlepším střelcem v historii tohoto mistrovství. V ročníku 1942 byl nejlepším střelcem, v ročníku 1947 vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Je prvním hráčem historie, který vyhrál mistrovský titul ve čtyřech různých zemích: s CA River Plate se stal pětkrát mistrem Argentiny (1936, 1937, 1941, 1942, 1945), s Clubem España mistrem Mexika (1946), s Universidad Católica mistrem Chile (1949) a s Independiente Medellín dvakrát mistrem Kolumbie (1955, 1957). Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků ho roku 1999 vyhlásila 25. nejlepším fotbalistou 20. století (pátým nejlepším Jihoameričanem, třetím nejlepším Argentincem).
20231101.cs_916180_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Arsenio%20Erico	Arsenio Erico	Arsenio Pastor Erico (30. březen 1915, Asunción — 23. červenec 1977, Buenos Aires) byl paraguayský fotbalista. Hrával na pozici útočníka. Je nejlepším střelcem argentinské ligy všech dob. V dresu Independiente v ní nastřílel 295 gólů (v 325 zápasech). Třikrát byl nejlepším střelcem ročníku (1937, 1938, 1939). S Independiente byl mistrem Argentiny v letech 1938 a 1939. S Nacionalem byl mistrem Paraguaye v roce 1942, byť odehrál v tomto ligovém ročníku jediný zápas.
20231101.cs_916180_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Arsenio%20Erico	Arsenio Erico	Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků ho roku 1999 vyhlásila 49. nejlepším fotbalistou 20. století (a nejlepším Paraguaycem).
20231101.cs_916181_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Caden	Caden	Caden obklopují obce Malansac na severu, Saint-Gorgon a Béganne na východě, Péaule na jihu a Limerzel na západě.
20231101.cs_916181_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Caden	Caden	kostel Saint-Pierre-aux-Liens (sv. Petra v okovech), který v letech 1889-1894 nahradil starší stavbu, na kostele se dochovaly sluneční hodiny z roku 1637
20231101.cs_916181_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Caden	Caden	v okolí obce jsou kaple Sainte-Marie (severozápadně u silnice do Redonu), Saint-Vincent (severozápadně u silnice do Maunay), Saint-Nicolas (3 km západně), Saint-Armel (1 km jihzápadně), Saint-Gildas (2 km severně)
20231101.cs_916184_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Constitutio%20criminalis%20Theresiana	Constitutio criminalis Theresiana	Constitutio Criminalis Theresiana (Hrdelní řád Marie Terezie, tzv. Tereziana nebo Theresiana) byl posledním předosvícenským trestním zákoníkem s územní působností i na české země. Byla vyhlášena roku 1768 ve Vídni, v následujícím roce vyšla německy i česky a platnosti nabyla 1. ledna 1770. Obsahoval již znaky moderního pohledu na trestní právo, tak jak jej později aplikoval v Toskánsku syn Marie-Terezie Leopold II. či její nejstarší syn císař Josef II., ale samotné vyznění ještě setrvává mimo beccariánské moderní trestněprávní představy.
20231101.cs_916184_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Constitutio%20criminalis%20Theresiana	Constitutio criminalis Theresiana	Na rozdíl od Josefiny z roku 1707, jejíž místní působnost spadala jen na Čechy, Moravu a Slezsko, působnost Tereziany byla již dána, v rámci centralizace západní části monarchie, pro všechna habsburská území mimo Uherské království. Již místní působnost tohoto trestního zákoníku ukazuje, že duální kořeny monarchie byly dány již dávno před rokem 1867. Zákoník se skládá z procesní i hmotněprávní části. V procesní části je značný prostor věnován tortuře, jejímu použití, které bylo přísněji reglementováno než v Hrdelním řádu Josefa I. Důležitou součástí zákoníku je mědirytinová příloha názorně zobrazující jednotlivé mučící nástroje, stupně tortury apod.
20231101.cs_916184_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Constitutio%20criminalis%20Theresiana	Constitutio criminalis Theresiana	Trestní zákoník Constitutio Criminalis Theresiana byl zastaralý již v době svého vzniku. Obsahoval feudální přežitky a zachovával prakticky všechny nedostatky feudálního pojetí trestního práva. Podle Tereziany mělo potrestání pachatele především pomstít škodu způsobenou jednotlivci či společnosti a tresty tak tedy měly charakter msty na pachateli. Stále tedy trvala zásada deterence (odstrašení). Zákoník také nerespektoval požadavek úměrnosti mezi mírou provinění (společenskou nebezpečností) a uloženým trestem. Trest měl stále mít symbolický charakter a nebyla stále jasná přímá úměra mezi trestem a spáchaným skutkem. Proto stále přežíval celý systém krutých feudálních trestů, jako např. upalování, zahrabávání za živa, čtvrcení a další. Z hlediska dalších obecných zásad, které významně dokazují opominutí Beccariova díla vydaného v roce 1764, se jedná o pominutí zásady nullum crimen sine lege, což mohlo mít za následek, že mohla být stíhána i jiná jednání, která sice nebyla v zákoně uvedená, ale byla pro svou společenskou nebezpečnost riziková. Tento fakt způsoboval, že byl ponecháván velký prostor pro libovůli soudců, nicméně ta byla zase mírněna posílením role soudů vyšší instance. V čl. 104 pak byla tato otázka řešena tak, že pokud soudce rozhodoval častěji delikt stejného druhu, který považoval za společensky závažný, ale ten nebyl popsán v Terezianě, potom se měl obrátit na nadřízené instance, které měly posoudit jak danou konkrétní věc, tak využít tyto zkušenosti v rámci de lege ferenda.
20231101.cs_916184_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Constitutio%20criminalis%20Theresiana	Constitutio criminalis Theresiana	Zákoník byl rozdělen na dvě části. Tereziana obsahovala celkem 104 článků, které se ještě dělily dále do paragrafů. První část (v zákoníku označeno jako díl) se nazývala Díl první o hrdelním pokráčování. V tomto oddíle jsou definovány obecně delikty, ale také je zde pojednání o trestech. V zákoníku je také část věnovaná přitěžujícím a polehčujícím skutkům. Ve druhé půlce prvního dílu je obsaženo trestní právo procesní. Druhá část se nazývala Díl druhý o hrdelních přečiněních obzvláště a jejich trestech. V této části jsou pak popsány skutkové podstaty jednotlivých deliktů. Na konci zákoníku je pak příloha, která vyobrazuje jednotlivé tresty mučení (např. natahování na skřipec, španělská bota, palečnice, pálení). Jedná se o velice detailní popis a vyobrazení způsobu mučení, postupy, jichž má kat užívat, popisuje se role katových pacholků apod.
20231101.cs_916184_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Constitutio%20criminalis%20Theresiana	Constitutio criminalis Theresiana	Pokud bychom chtěli obecně popsat katalog společenských zájmů, které jsou hrdelním řádem chráněny, potom můžeme extrahovat celkem 9 objektů trestných činů.
20231101.cs_916184_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Constitutio%20criminalis%20Theresiana	Constitutio criminalis Theresiana	Roku 1776 byla nejvyšším rozhodnutím tortura zakázána a proběhla dílčí změna v Tereziánské zákoníku, ale až roku 1787 v novém Obecném soudním řádu kriminálním byla tortura definitivně zrušena. Čarodějnictví v tomto zákoníku zůstávalo zaneseno, ale poslední čarodějnický proces na území Království českého se odehrál v roce 1756 nad pastýřem Janem Polákem z Jistebnice. Když si Marie Terezie nechala předkládat každý případ obžaloby osobně, prohlásila, že je to přežitek pověrečných bludů nebo jen důsledek duševní poruchy.
20231101.cs_916184_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/Constitutio%20criminalis%20Theresiana	Constitutio criminalis Theresiana	Constitutio Criminalis Theresiana vydržela v platnosti jen krátkou dobu a v roce 1787 byla Tereziana nahrazena moderním trestním zákoníkem Josefa II.
20231101.cs_916184_7	https://cs.wikipedia.org/wiki/Constitutio%20criminalis%20Theresiana	Constitutio criminalis Theresiana	VLČEK, Eduard. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. 3., nezměn. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 66 s.
20231101.cs_916184_8	https://cs.wikipedia.org/wiki/Constitutio%20criminalis%20Theresiana	Constitutio criminalis Theresiana	ŠOLLE, Václav. Trestní soudnictví předbřeznové v českých zemích. In: Sborník archivních prací. Praha : Archivní správa Ministerstva vnitra, Roč. 12, č. 1 (1962), s. 87-142.
20231101.cs_916184_9	https://cs.wikipedia.org/wiki/Constitutio%20criminalis%20Theresiana	Constitutio criminalis Theresiana	Constitutio Criminalis Theresiana aneb Ržjmské Cýsařské w Vhřjch a Vžeskách etc. etc. Králowské Aposstolské Milosti Marye Terezye Arcy-Kněžny Rakauské... hrdelnj Práwnj Ržád]. W Wjdni : Wytisstěný v Jana Tomasse vrozeného z Trattnerů, Cýsařsko-Královského Dworského Impressora, 1769. [230, 282, LVI, [2], 20 s. elektronická kniha v katalogu Vědecké knihovny v Olomouci, digitalizována v rámci služby eBooks on Demand
20231101.cs_916185_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlkoviny%20ve%20v%C3%BD%C5%BEiv%C4%9B%20%C4%8Dlov%C4%9Bka	Bílkoviny ve výživě člověka	Bílkoviny v lidské výživě jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání organizmu, jsou součástí enzymů a hormonů, zajišťují transport látek v organizmu a jsou zdrojem energie. Základní stavební složkou bílkovin jsou aminokyseliny. Teprve ty jsou dále v organismu využitelné pro stavbu bílkovin tělu vlastních a nebo jsou využité na přeměnu na tuky nebo sacharidy. Podle množství a skladby aminokyselin určujeme jejich kvalitu. Aminokyseliny dělíme na esenciální, semiesenciální a neesenciální. Aminokyseliny, které si naše tělo není schopno vyrobit samo, nazýváme esenciální a co do počtu je jich asi 20. Podle počtu zastoupení esenciálních aminokyselin se dále bílkoviny rozdělují na plnohodnotné a neplnohodnotné.
20231101.cs_916185_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlkoviny%20ve%20v%C3%BD%C5%BEiv%C4%9B%20%C4%8Dlov%C4%9Bka	Bílkoviny ve výživě člověka	Plnohodnotné bílkoviny jsou obsaženy ve výrobcích z mléka (mléčné výrobky), syrovátky, vajec a sóji. Dále se sem řadí maso vepřové, hovězí, skopové, drůbeží, zvěřinové, rybí a další.
20231101.cs_916185_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlkoviny%20ve%20v%C3%BD%C5%BEiv%C4%9B%20%C4%8Dlov%C4%9Bka	Bílkoviny ve výživě člověka	Strava sestávající pouze z rostlinných bílkovin byla po dlouhou předmětem diskuze odborné veřejnosti, část vědecké obce rostlinné bílkoviny dokonce označovala za neplnohodnotné. V současnosti nicméně existuje množství studií z oblasti dietologie, které prokazují, že strava sestávající pouze z rostlinných bílkovin pro dospělého člověka nepředstavuje zdravotní problém, ba výsledky některých studií naznačují, že může přinášet jisté benefity včetně nižšího rizika rakovinného onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky. Rostlinná strava nicméně může přinášet vyšší riziko lámavosti kostí.
20231101.cs_916185_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlkoviny%20ve%20v%C3%BD%C5%BEiv%C4%9B%20%C4%8Dlov%C4%9Bka	Bílkoviny ve výživě člověka	Bílkoviny jsou dvojího původu: živočišného (maso, mléko, vejce) a rostlinného (luštěniny, obiloviny, brambory, těstoviny a sója).
20231101.cs_916185_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlkoviny%20ve%20v%C3%BD%C5%BEiv%C4%9B%20%C4%8Dlov%C4%9Bka	Bílkoviny ve výživě člověka	Nedostatek bílkovin ve stravě se často vyskytuje současně s nedostatečným přívodem energie. Bílkoviny „jako zdroj energie jsou méně důležité než ostatní živiny, protože v dobře sestavené stravě hradí obvykle jen 12–20 % energie“. Energetická hodnota 1g bílkovin je přibližně 17 kJ.
20231101.cs_916186_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%BD%20z%C3%A1vod	Vesmírný závod	Vesmírný závod (někdy též vesmírné závody) je pojem, který se používá k označení neoficiálního soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy o vědecko-technickou převahu v oblasti dobývání a výzkumu kosmického prostoru během studené války. Toto soupeření probíhalo v zásadě od roku 1957 do poloviny 70. let a obě supervelmoci do něj investovaly značné finanční, materiální a lidské zdroje. Díky tomu došlo v poměrně krátkém období k takovému vědecko-technickému pokroku, jaký neměl do té doby v historii lidstva pravděpodobně obdobu, a díky kterému se otevřely rozsáhlé možnosti pro výzkum a využívání kosmického prostoru.
20231101.cs_916186_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%BD%20z%C3%A1vod	Vesmírný závod	Kořeny začátku vesmírného závodu lze hledat již v období druhé světové války, kdy nacistické Německo dosáhlo díky práci vědců, jako byli Hermann Oberth a Wernher von Braun, značného pokroku v oblasti raketové techniky, což umožnilo vznik a vojenské použití první balistické rakety V-2. Již během války se o tuto relativně novou oblast začaly nezávisle na sobě zajímat jak SSSR, tak USA. Těsně před koncem války se Spojeným státům podařilo získat Wernhera von Brauna a více než stovku jeho spolupracovníků. Američané je přiměli ke spolupráci a přepravili do USA. Získali také technickou dokumentaci a kompletní rakety V-2. Díky takto získanému know-how mohli po válce začít s vývojem vlastní raketové techniky, jež byla zpočátku, stejně jako v SSSR, určena téměř výhradně pro vojenské účely. Sovětský svaz získal z německa 170 raketových odborníků, navíc již během války obsadil Peenemünde, kde probíhal vývoj raket V-2, a toto výzkumné centrum následně patřilo do Sovětské okupační zóny. Toto jim umožnilo velmi rychlý rozvoj raketové techniky, z počátku založené na kopiích německých konstrukcí (raketa R-1). V polovině 50. let tak SSSR vlastnil výkonnější balistické rakety než USA. Mezi hlavní postavy Ruského raketového průmyslu patřili především konstruktéři, jako byli Sergej Koroljov a Valentin Gluško.
20231101.cs_916186_2	https://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%BD%20z%C3%A1vod	Vesmírný závod	O začátku vesmírného závodu lze prakticky hovořit už od tohoto období, zejména poté, co Američané v roce 1955 ohlásili svůj záměr vypustit v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku v letech 1957–1958 první umělou družici Země. Krátce nato oznámili stejný záměr i Sověti, kteří už měli rozpracovanou mezikontinentální balistickou raketu R-7, o níž věděli, že je silnější než připravovaná americká nosná raketa Vanguard a že po menší úpravě dokáže tuto úlohu bez problémů splnit. Američané však v té době neměli o výkonu sovětských raket žádné informace a zpočátku vůbec nepředpokládali, že by je Rusové mohli předběhnout.
20231101.cs_916186_3	https://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%BD%20z%C3%A1vod	Vesmírný závod	Rusové však dokázali svůj záměr úspěšně uskutečnit. Stalo se tak 4. října 1957, kdy se jim podařilo vypustit první umělou družici Země Sputnik 1. Tím byl definitivně odstartován vesmírný závod. Překvapení Američané se dva měsíce nato pokusili vypustit vlastní družici Vanguard TV3, raketa však těsně po startu explodovala přímo na rampě. Sověti zatím vypustili i druhý satelit, Sputnik 2, který měl na palubě dokonce prvního živého tvora – psa Lajku. Američanům se podařilo úspěšně vypustit vlastní satelit Explorer 1 až 31. ledna 1958.
20231101.cs_916186_4	https://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%BD%20z%C3%A1vod	Vesmírný závod	V následujících letech se mezi oběma supervelmocemi naplno rozhořel boj o menší i větší vesmírná prvenství, přičemž jeho dalším velkým mezníkem se stala snaha o vypuštění prvního člověka do vesmíru. Prvenství získal opětovně Sovětský svaz, který 12. dubna 1961 vypustil v kosmické lodi Vostok 1 na oběžnou dráhu kosmonauta Jurije A. Gagarina. Americká odpověď ─ vyslání astronauta Johna Glenna na oběžnou dráhu Země ─ přišla až 20. února 1962.
20231101.cs_916186_5	https://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%BD%20z%C3%A1vod	Vesmírný závod	Po ztrátě tohoto prvenství prohlásil americký prezident John F. Kennedy, že USA vyšlou do konce desetiletí prvního člověka na Měsíc.
20231101.cs_916186_6	https://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%BD%20z%C3%A1vod	Vesmírný závod	Tímto proslovem z května 1961 před oběma komorami Kongresu fakticky začal závod, tedy nejnáročnější a nejkomplexnější fáze ─ souboj o Měsíc. Svůj závazek pak Kennedy zopakoval v projevu na Riceově univerzitě v září 1962.
20231101.cs_916186_7	https://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%BD%20z%C3%A1vod	Vesmírný závod	Sovětský svaz, jenž dosud vedl, začal v polovině 60. let ztrácet svůj náskok. Dělo se tak zejména vzhledem k nedostatečnému financování a také díky řadě organizačních problémů i vnitřní rivalitě, jež se objevily především po předčasné smrti hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova v roce 1966. Sovětský lunární program neustále ztrácel dech v souboji s podstatně mnohem lépe finančně zajištěným a organizovaným americkým programem Apollo. Američanům se už v prosinci 1968 podařilo vyslat na oběžnou dráhu Měsíce kosmickou loď Apollo 8 s třemi astronauty na palubě a 20. července 1969 přistál lunární modul mise Apollo 11 s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem úspěšně na povrchu Měsíce.
20231101.cs_916186_8	https://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%BD%20z%C3%A1vod	Vesmírný závod	Tím v podstatě vesmírný závod vyvrcholil, nicméně souboj o menší vesmírná prvenství mezi oběma supervelmocemi pokračoval i nadále. SSSR se v pilotované kosmonautice začal více věnovat stavbě vesmírných stanic, zatímco USA začaly s vývojem raketoplánu. Přestože se za symbolické ukončení vesmírného závodu považuje společná sovětsko-americká mise Sojuz-Apollo, jež se uskutečnila v roce 1975, vzájemné soupeření v kosmonautice pokračovalo v menší míře až do konce studené války.
20231101.cs_916187_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Klensk%C3%BD%20potok	Klenský potok	Klenský potok (také Dluhošťský potok) je vodní tok v Jihočeském kraji. Jedná se o levostranný a zároveň o největší přítok Svinenského potoka, ústí do něj za čistírnou odpadních vod Trhové Sviny. Pramení cca 1 km jižně od vsi Valtéřov u Benešova nad Černou. Má délku 14,2 km.
20231101.cs_916187_1	https://cs.wikipedia.org/wiki/Klensk%C3%BD%20potok	Klenský potok	Je to výrazný a dobře přístupný potok. Vede podél něj Trhovosvinenská stezka (u Buškova hamru poblíž Trhových Svinů) a dále červená turistická stezka mezi Mohuřicemi a Slavčí. Na potoce se nachází také několik mlýnů – např. Louzův Mlýn u Slavče a Traierův Mlýn u Trhových Svinů. Z rybníků vybudovaných na jeho povodí vyniká Velký Klenský rybník (18,9 ha) na horním toku.
20231101.cs_916188_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/Aigrefeuille-d%27Aunis	Aigrefeuille-d'Aunis	Aigrefeuille-d'Aunis je francouzská obec v departementu Charente-Maritime v regionu Poitou-Charentes. V roce 2010 zde žilo 3 707 obyvatel. Je centrem kantonu Aigrefeuille-d'Aunis.
20231101.cs_916194_0	https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1%20farnost%20Ostrava-Pustkovec	Římskokatolická farnost Ostrava-Pustkovec	Římskokatolická farnost Ostrava-Pustkovec je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Ostrava ostravsko-opavské diecéze.

20231101.cs_916132_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mackenzie%20%28rozcestn%C3%ADk%29

Mackenzie (rozcestník)

Mackenzie, MacKenzie či McKenzie [mekhenzí] je původně skotské příjmení. Nosí jej mnoho osob, někdy i jako křestní jméno. Také se vyskytuje v různých zeměpisných názvech.

20231101.cs_916132_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mackenzie%20%28rozcestn%C3%ADk%29

Mackenzie (rozcestník)

Alexander Mackenzie (cestovatel) (1764–1820) – skotský cestovatel po Kanadě a obchodník s kožešinami

20231101.cs_916139_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav%20%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nek%20%28historik%29

Miroslav Štěpánek (historik)

Jakožto historik a archeolog se věnoval době raným středověkem a problematikou osídlení (Opevněná sídliště 8.–12. století ve střední Evropě, 1965). Důležitý byl i jeho zájem o teoretické i praktické problémy encyklopedické tvorby. V roce 1971 nahradil Ladislava Zachovala v čele Encyklopedického institutu ČSAV a zůstal zde až do roku 1990. Encyklopedie byly dobou poznamenány, nicméně metodicky došlo ke zlepšení, za Štěpánka také vyšla ve své době největší Malá československá encyklopedie, které byl vědecký redaktorem. Také byl hlavním redaktorem Ilustrovaného encyklopedického slovníku.

20231101.cs_916140_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Trackshittaz

Trackshittaz

Trackshittaz bylo rakouské hip-hopové duo z Freistadtu. Členy formace byly od jejího založení v roce 2010 Lukas Plöchl a Manuel Hoffelner.

20231101.cs_916140_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Trackshittaz

Trackshittaz

Typickým znakem jejich hudby jsou texty v mühlviertelském dialektu. Její hudební žánr bývá charakterizován jako "Traktorgängsta Partyrap" (odvozeno od symbolu formace - traktoru), bývají přirovnáváni také k rapovému subžánru dirty south, který je populární především na jihu USA.

20231101.cs_916140_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Trackshittaz

Trackshittaz

Po vítězství v národním kole teprezentovali Rakousko na Eurovision Song Contest 2012 v Baku s písní "Woki mit deim Popo". Se ziskem 8 bodů ovšem nepostoupili z prvního semifinále a obsadili zde poslední místo. K roku 2013 formace vydala 4 alba.

20231101.cs_916140_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Trackshittaz

Trackshittaz

Skupina byla založena počátkem roku 2010 Lukasem Plöchlem a Manuelem Hoffelnerem. Poprvé na sebe upozornili na YouTube předělávkou hitu "Alors on danse" belgického rappera Stromae - jejich verze za krátký čas obdržela přes sto tisíc zhlédnutí.

20231101.cs_916140_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Trackshittaz

Trackshittaz

V říjnu 2010 se Plöchl zapojil do talentové soutěže Helden von Morgen stanice ORF. Po vystoupení bylo jemu i Hoffelnerovi společností Sony Music nabídnuto nahrání debutového singlu "Oida Taunz!". Počátkem listopadu singl obsadil nejvyšší příčku rakouské hitparády písní. Duo se s ním navíc zúčastnilo národního kola Rakouska do Eurovize 2011, ale skončili druzí za Nadine Beiler. Na úspěch prvního singlu v hitparádě navázala druhá nahrávka, "Guuugarutz".

20231101.cs_916140_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Trackshittaz

Trackshittaz

O rok později se Trackshittaz navrátili do národního kola, tentokrát se jim s písní "Woki mit deim Popo" podařilo zvítězit, a následně v květnu 2012 reprezentovali Rakousko na Eurovizi 2012 v Baku. V semifinálovém kole ovšem obsadili poslední místo se ziskem 8 bodů - 5 ze Švýcarska, 2 z Belgie a 1 z Islandu. V děleném hlasování diváků skončili předposlední (17.), v bodování odborné poroty 15.

20231101.cs_916144_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/AGM-158C%20LRASM

AGM-158C LRASM

AGM-158C LRASM (Long Range Anti-Ship Missile) je autonomní podzvuková protilodní střela vyvíjená pro námořnictvo Spojených států amerických výzkumnou agenturou DARPA jako náhrada za střely Boeing Harpoon. Letové zkoušky střel byly plánovány na roky 2013–2014. Úspěšně byly zakončeny v únoru 2015. Předpokládá se, že letecká verze střely vstoupí do služby roku 2016 a námořní roku 2018.

20231101.cs_916144_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/AGM-158C%20LRASM

AGM-158C LRASM

V srpnu 2015 bylo letecké střele LRASM americkým námořnictvem přiděleno oficiální označení AGM-158C.

20231101.cs_916144_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/AGM-158C%20LRASM

AGM-158C LRASM

Vývoj střely LRASM probíhá od roku 2009. DARPA na něm spolupracuje s americkým námořnictvem. Hlavním kontraktorem projektu je společnost Lockheed Martin. Cílem je vytvořit střelu dlouhého doletu schopnou pronikání nepřátelskou obranou za každého počasí a napadání hladinových i pozemních cílů v podmínkách silného rušení. Původní plány počítaly s vývojem dvou různých střel – podzvukové stealth střely LRASM-A s proudovým motorem a nadzvukové LRASM-B s kombinovaným raketovým a náporovým motorem (podobnou koncepci má například rusko-indický BrahMos). V lednu 2012 však byl vývoj střely LRASM-B zrušen a dále pokračují jen práce na verzi LRASM-A. Ta konstrukčně vychází z letecké protizemní střely AGM-158B JASSM-ER.

20231101.cs_916144_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/AGM-158C%20LRASM

AGM-158C LRASM

Oproti střele JASSM má LRASM především novou navádecí hlavici (fungující v pasivním i aktivním režimu) a zesílenou konstrukci, umožňující její odpalování z vertikálních vypouštěcích sil Mk 41 na palubách lodí. Zavedena ovšem bude i verze nesená letadly (plánovaná je integrace do typů B-1B, B-2, B-52, F-15, F-16, F/A-18, F-35 a P-8). Bojová hlavice WDU-42/B má hmotnost 450 kg. Střelu pohání proudový motor Williams F107-WR-105. Střela dosahuje nejvyšší rychlosti přes 927 km/h a její dolet by měl přesahovat 370 km.

20231101.cs_916144_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/AGM-158C%20LRASM

AGM-158C LRASM

Společnost Lockheed Martin pro střelu vyvíjí čtyřnásobné odpalovací zařízení, které by bylo možné umístit na palubu lodí jako v případě staršího typu Harpoon. Tím by střela mohla být využita v rámci nového konceptu amerického námořnictva „Distributed Lethality“ (zvýšení počtu protilodních střel na palubách amerických válečných lodí).

20231101.cs_916144_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/AGM-158C%20LRASM

AGM-158C LRASM

V červenci 2017 byla americkými ozbrojenými silami objednána sériová výroba střely LRASM. Objednáno bylo celkem 23 střel úvotní série Lot 1 tzv. nízkosériové počáteční výroby (LRIP - Low Rate Initial Production).

20231101.cs_916145_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rochefort-en-Terre

Rochefort-en-Terre

Rochefort-en-Terre je francouzská obec v departementu Morbihan v regionu Bretaň. Ves je známá svým zachovalým středověkým rázem.

20231101.cs_916145_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rochefort-en-Terre

Rochefort-en-Terre

Ve 12. století byl na kopci postaven hrad pány de Rochefort. Byl postaven na pětiúhelníkovém půdorysu na místě bývalého galo-románského opevnění. Pod hradem se začala rozvíjet vesnice, jejíž název ve tvaru Rupes castris se poprvé připomíná roku 1260. Ves se stala sídlem kastelána, jehož pravomoci zahrnovaly asi deset okolních farností, na jihu od obcí Limerzel, Questembert, Péaule, Caden až na sever směrem k obcím Pluherlin a Malansac. V březnu 1793 byl hrad dobyt royalisty a zničen. Obec později získala název Rochefort-des-Trois.

20231101.cs_916145_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rochefort-en-Terre

Rochefort-en-Terre

Průmyslové aktivity se rozvíjely díky zpracování břidlice, kůží a výroby hřebíků. V roce 1892 obec získala svůj dnešní název Rochefort-en-Terre.

20231101.cs_916145_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rochefort-en-Terre

Rochefort-en-Terre

château de Rochefort, hrad ze 13. století, zničený během náboženských válek a podruhé v roce 1793. Na počátku 20. století ruiny upravil americký malíř Alfred Klots.

20231101.cs_916146_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bambi%202

Bambi 2

Bambi 2, v originále Bambi II, je americký animovaný film studia Walta Disneye z roku 2006. Jde o filmovou pohádku, která vypráví část životního příběhu malého kolouška jelena Bambiho.

20231101.cs_916146_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bambi%202

Bambi 2

Jde o doplněk a pokračování (částečný remake) původního snímku Bambi z roku 1942, který spadá do klasické filmové řady tzv. animované klasiky Walta Disneye. Snímek doplňuje původní děj filmu o vynechanou pasáž Bambiho mládí a dospívání, kdy musel žít bez své matky (laně), kterou zabili lovci. O Bambiho se v té době staral jeho otec statný a mohutný jelen "Velký kníže lesa", kterému s tím pomáhalo mnoho Bambiho kamarádů - lesních zvířat, především pak tchoř Kvítek, Výr a králík Dupík.

20231101.cs_916146_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bambi%202

Bambi 2

Režisérem filmu byl Brian Pimental, který byl i spoluautorem scénáře, který vytvořil společně s Jeanne Rosenbergovou. Oproti původnímu filmu se zde mnohem více mluví. Nová je také filmová hudba.

20231101.cs_916146_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bambi%202

Bambi 2

Námět pochází z dětské knihy, kterou napsal rakouský spisovatel Felix Salten v roce 1923 pod původním názvem Bambi. Eine Lebensgeschichte aus dem Walde.

20231101.cs_916147_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WLABee824%20%C4%8CD

Vůz WLABee824 ČD

Vozy řady WLABee824, očíslované v intervalu 52 54 70-40, jsou jednou z řad lůžkových osobních vozů Českých drah. Interiér je rozdělen na část s oddíly první vozové třídy a část s oddíly druhé třídy. Všechny vozy byly vyrobeny v VEB Wagonbau Görlitz v roce 1981 a zmodernizovány v letech 2005–2008 v šumperské společnosti Pars nova.

20231101.cs_916147_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WLABee824%20%C4%8CD

Vůz WLABee824 ČD

V rozmezí let 2005–2008 bylo 18 vozů řady WLAB821 rekonstruováno na tuto řadu. Do vozů byl dosazen centrální statický zdroj energie a byla provedena oprava interiéru.

20231101.cs_916147_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WLABee824%20%C4%8CD

Vůz WLABee824 ČD

Jsou to neklimatizované vozy typu UIC-Y o délce 24 500 mm. Mají podvozky typu Görlitz Va s nejvyšší povolenou rychlostí 140 km/h, vybavené špalíkovou brzdou.

20231101.cs_916147_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WLABee824%20%C4%8CD

Vůz WLABee824 ČD

Mají pouze 30 lůžek (v každém oddíle jsou tři lůžka). Polovina oddílů, tedy pět, je první třídy, polovina druhé třídy. Jediný rozdíl mezi oddílem první a druhé třídy je, že do oddílů první třídy se prodávají nejvýše dvě jízdenky.

20231101.cs_916147_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WLABee824%20%C4%8CD

Vůz WLABee824 ČD

Nátěr je modrý (přes okna) a zbytek vozu je bílý. Vozy se ještě vyskytují v modrožlutém nátěru (2/3 vozu jsou modré, 1/3 žlutá), kde v modré části je žlutě vyvedeno souhvězdí Velký vůz, a pod okny je nápis „S námi PO EVROPĚ“, případně jiný.

20231101.cs_916147_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%AFz%20WLABee824%20%C4%8CD

Vůz WLABee824 ČD

Drtivá většina vozů byla zrušena. V provozu zůstávají poslední tři, které jezdí jen v případě nedostatku modernějších vozů.

20231101.cs_916148_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1

Klára Lidová

Klára Lidová (* 5. ledna 1979) je česká tanečnice a choreografka. Působí též jako pedagožka a dramaturgyně. Je renomovanou specialistkou v oblasti pohybové a sportovní medicíny, myofasciálních řetězců a barefoot tréninku.

20231101.cs_916148_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1

Klára Lidová

Od čtyř let studovala balet v Národním divadle, kde v pěti letech poprvé vystupovala na jevišti. Vystudovala choreografii na taneční katedře HAMU v Praze, fyzické divadlo na JAMU v Brně (2003–2004). Absolvovala řadu zahraničních tanečních a choreografických stáží. V dětství vystupovala jako herečka v českých televizních filmech a seriálech.

20231101.cs_916148_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1

Klára Lidová

Jejím manželem je režisér, scenárista a dramatik Petr Zelenka. S manželem spolupracuje jako dramaturgyně.

20231101.cs_916148_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1

Klára Lidová

Zdravotnímu aspektu taneční profese se systematicky věnuje od roku 2007. Je odbornicí v oblasti fascií a myofasciálních řetězců. V mezinárodním měřítku se podílí na vědě a výzkumu, je členem odborného týmu Fascia Research Society. Své znalosti pravidelně prohlubuje na kongresech a odborných školeních.

20231101.cs_916148_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1

Klára Lidová

Od roku 2012 vyučuje vlastní myofasciální tréninkovou metodu YÔTAI®, zaměřenou na kompenzaci a regeneraci tanečníků a sportovců, i běžných lidí vyznávajících aktivní životní styl. Metoda zohledňuje aktuální poznatky z fasciálního výzkumu, fyzioterapie a vývojové kineziologie. V letech 2015-16 získala metoda YÔTAI® kladné hodnocení lékařů (FN Motol-gynekologicko-porodnická ambulance, Všeobecná FN Karlovo nám - II. interní klinika kardiologie a angiologie Vršovická zdravotní a.s. - neurologie) a byla doporučena jako vhodný cvičební program v rámci prevence a poúrazové a pooperační rekonvalescence.

20231101.cs_916148_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1

Klára Lidová

Dlouhodobě se věnuje také psychosomatickým faktorům a efektu stravy na výkonnost a prevenci úrazovosti.

20231101.cs_916148_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1

Klára Lidová

Na akademické půdě se věnuje výzkumu a rozvoji oboru Taneční medicína, jehož cílem je zkvalitnění tanečního projevu, snížení rizika zranění a zlepšení zdravotního stavu a pohody tanečníků. Zabývá se fyziologií, anatomií, kineziologií, ale také psychologií, biomechanikou, výživou a somatickými technikami včetně Alexandrovy metody, Feldenkraisovy metody, Franklinovy metody atd.

20231101.cs_916148_7

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra%20Lidov%C3%A1

Klára Lidová

Advanced Concepts in Ankle Sprains and Chronic Ankle Instability (školitel Dr. Emily Splichal, EBFA, USA)

20231101.cs_916150_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Silvia%20Dionisiov%C3%A1

Silvia Dionisiová

Silvia Dionisiová (* 28. září 1951, Řím, Itálie) je italská herečka a modelka, známá jako sexuální symbol 70. let.

20231101.cs_916150_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Silvia%20Dionisiov%C3%A1

Silvia Dionisiová

Už jako čtrnáctiletou ji John Schlesinger obsadil do epizodní role ve filmu Drahoušek. V roce 1967 vyhrála soutěž Miss Teen. První úspěch zaznamenala v hlavní roli komedie s lesbickou tematikou Ragazza di nomme Giulio, oceněné roku 1970 na festivalu v Berlíně. Byla obsazovaná hlavně do komediálních a kriminálních filmů. Jejími filmovými partnery byli Louis de Funes (Senzační prázdniny), Ugo Tognazzi (Moji přátelé), Philippe Noiret (Společný pocit studu) nebo Paolo Vilaggio (Krásná země). Hrála ve skandálním erotickém filmu Příval vášně, který režíroval její tehdejší manžel Ruggero Deodato. Otevřené sexuální scény byly i v thrilleru Dívka z lůžkového vagonu, ve kterém hrála i Češka Zora Ulla Kesslerová. Počátkem osmdesátých let ukončila hereckou kariéru, naposledy účinkovala v reklamě na Campari, kterou režíroval Federico Fellini.

20231101.cs_916151_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pala%20%28obec%29

Pala (obec)

Obec Pala (estonsky Pala vald) je bývalá samosprávná obec náležející do estonského kraje Jõgevamaa. Jako místní samospráva byla založena roku 1893 sjednocením samospráv místních panství Pala, Alliku a Kadrina, církevního statku Kodavere a obce Jõe. Její rozloha se výrazně zvětšila roku 1939, kdy k ní byla připojena obec Ranna a část obce Kokora. V přibližně stejné rozloze byla obec za sovětské okupace nahrazena vesnickým sovětem Pala. Roku 1992 pak byla obnovena jako samospráva v rámci Estonské republiky. V roce 2017 byla v rámci reorganizace a slučování estonských obcí začleněna do samosprávné obce Mustvee.

20231101.cs_916151_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pala%20%28obec%29

Pala (obec)

Obec se nachází u Čudského jezera na východě kraje Jõgevamaa. Centrum obce je vzdáleno 190 km od hlavního města Tallinnu, 48 km od krajského města Jõgeva a 50 km od města Tartu. Rozloha obce je 156,7 km².

20231101.cs_916151_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pala%20%28obec%29

Pala (obec)

Území obce sousedila na severu s obcí Kasepää, na západě s obcí Saare, na jihu s obcemi Vara a Alatskivi a na východě s Čudským jezerem.

20231101.cs_916151_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pala%20%28obec%29

Pala (obec)

Geomorfologicky tvoří území obce přechod od pahorkatiny Vooremaa, která zasahuje do jeho západní části, k Čudské proláklině, která tvoří jeho východní část. Od severozápadu k jihovýchodu prochází středem území obce ledovcové praúdolí, které je pásy lesů odděleno od pobřeží Čudského jezera na severovýchodě a prolákliny kolem vesnice Nõva na jihozápadě.

20231101.cs_916151_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pala%20%28obec%29

Pala (obec)

V obci žije celkem přes tisíc obyvatel ve třiadvaceti vesnicích: Assikvere, Äteniidi, Haavakivi, Kadrina, Kirtsi, Kodavere, Kokanurga, Lümati, Metsanurga, Moku, Nõva, Pala, Perametsa, Piibumäe, Piirivarbe, Punikvere, Raatvere, Ranna, Sassukvere, Sõõru, Sääritsa, Tagumaa a Vea. Administrativním centrem obce je vesnice Pala, podle níž je celá obec pojmenována.

20231101.cs_916151_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pala%20%28obec%29

Pala (obec)

V obci působí kulturní dům se sídlem v Pale (Pala kultuurimaja), pod jehož správu patří též lidový dům v Raně (Ranna rahvamaja). V Pale a v Lümati fungují veřejné knihovny. V Pale se nachází též základní škola s přidruženou mateřskou školou (Anna Haava nimeline Pala kool).

20231101.cs_916155_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1

Yarisley Silvaová

Yarisley Silva Rodríguez (* 1. června 1987 Pinar del Río) je kubánská atletka, stříbrná olympijská medailistka a mistryně světa ve skoku o tyči v hale i pod širým nebem.

20231101.cs_916155_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1

Yarisley Silvaová

V roce 2006 získala stříbrnou medaili na Středoamerických a karibských hrách v kolumbijské Cartageně. V témže roce se účastnila rovněž juniorského mistrovství světa v Pekingu, kde však v kvalifikaci nezaznamenala platný pokus.

20231101.cs_916155_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1

Yarisley Silvaová

V roce 2007 vybojovala na Panamerických hrách v brazilském Riu bronzovou medaili. Ve finále skočila 430 cm. Titul získala Fabiana Murerová z Brazílie, jež překonala laťku o 30 centimetrů výše. O rok později reprezentovala na Letních olympijských hrách v Pekingu. V kvalifikaci zvládla napotřetí 415 cm a celkově obsadila dělené 27. místo, což k postupu do dvanáctičlenného finále nestačilo.

20231101.cs_916155_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1

Yarisley Silvaová

Na Mistrovství Střední Ameriky a Karibiku v atletice 2009 v Havaně vybojovala výkonem 440 cm zlatou medaili. V roce 2010 její výkonnost stagnovala, když jejím nejlepším výkonem v sezóně bylo 440 cm.

20231101.cs_916155_4

https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1

Yarisley Silvaová

Na světovém šampionátu v jihokorejském Tegu v roce 2011 skončila ve finále těsně pod stupni vítězů, na 5. místě. Výkonem 470 cm vylepšila kubánský rekord. Národní rekord vylepšila o dalších 5 centimetrů 24. října 2011 na Panamerických hrách v mexickém Guadalajaru, čímž vybojovala zlato před Fabianou Murerovou z Brazílie a Američankou Becky Hollidayovou.

20231101.cs_916155_5

https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1

Yarisley Silvaová

V roce 2012 obsadila 7. místo na halovém MS v Istanbulu (455 cm). Největší úspěch své kariéry zaznamenala na Letních olympijských hrách v Londýně. V kvalifikaci absolvovala dva pokusy. Napoprvé překonala 450 i 455 centimetrů a společně s Jelenou Isinbajevovou i Jennifer Suhrovou patřila mezi jediné tři tyčkařky, které v kvalifikaci neopravovaly. Ve finále zahajovala na výšce 445 cm, kterou zvládla napodruhé. Následně napoprvé skočila 455, 465 a 470 cm. Na výšce 475 cm zůstaly čtyři tyčkařky. Němka Silke Spiegelburgová, která na této výšce absolvovala dva pokusy neuspěla a skončila těsně pod stupni vítězů, na 4. místě. Neuspěla také dvojnásobná olympijská vítězka, Ruska Jelena Isinbajevová, která si poslední pokus schovala na 480 cm. Výšku nepřekonala a skončila na bronzové pozici. 475 cm napodruhé překonala Američanka Suhrová i Kubánka, jež si vyrovnala osobní rekord. Laťku na stojanech ve výšce 480 cm však již žádná z tyčkařek neskočila a olympijskou vítězkou se stala stříbrná olympijská medailistka z Pekingu 2008 Jennifer Suhrová, jež zvítězila díky lepšímu technickému zápisu. Kubánka vybojovala stříbrnou medaili.

20231101.cs_916155_6

https://cs.wikipedia.org/wiki/Yarisley%20Silvaov%C3%A1

Yarisley Silvaová

V roce 2013 se stala vítězkou prvého ročníku mezinárodního mítinku Zlatá tyčka, který se konal v pardubické ČEZ Aréně dne 5. února. Dne 8. června 2013 na mítinku v nizozemském Hengelu překonala jako třetí žena v historii pod širým nebem hranici 490 centimetrů.

20231101.cs_916159_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel%20Notre-Dame-de-la-Tronchaye

Kostel Notre-Dame-de-la-Tronchaye

Kostel Notre-Dame-de-la-Tronchaye je římskokatolický farní kostel v obci Rochefort-en-Terre postavený v plaménkové gotice. Stavba je od roku 1931 chráněná jako historická památka. Před kostelem se nachází sousoší Kalvárie.

20231101.cs_916159_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel%20Notre-Dame-de-la-Tronchaye

Kostel Notre-Dame-de-la-Tronchaye

Kaple v Rochefortu je poprvé zmiňována ve 12. století. Byla postavena v románský sloh|románském slohu, jak dokládají stopy na zdi severního transeptu a zvonice, která sloužila jako opevněná věž. Současný kostel byl z velké části postaven v 15. století jako farní kostel. V roce 1498 zde byla ustavena kolegiátní kapitula. Kostel byl vybaven chórovými lavicemi a lektoriem, které bylo později nahrazeno ochozem. Kostel byl na severní straně přestavěn a rozšířen ve stylu plaménkové gotiky (přestavba byla ukončena roku 1533).

20231101.cs_916159_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel%20Notre-Dame-de-la-Tronchaye

Kostel Notre-Dame-de-la-Tronchaye

V 17. století byl chór, kde sloužili mše kanovníci, uzavřen kamenným polychromovaným retabulem (1610). Kolegiatura byla rozšířena o novou jižní loď pro vstup farníků. Přestavěná kolegiatura získala dvě retabula pocházející z bývalého kláštera v Malansacu.

20231101.cs_916159_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel%20Notre-Dame-de-la-Tronchaye

Kostel Notre-Dame-de-la-Tronchaye

V kostele se již ve 12. století nacházela socha Panny Marie: Notre Dame-de-la-Tronchaye. Rochefort se proto stal poutním místem. V roce 1925 papež povolil korunovaci sochy Panny Marie.

20231101.cs_916166_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%A1%20univerzita%20Mnichov

Technická univerzita Mnichov

Technická univerzita Mnichov (TUM) (, ) je technická vysoká škola založená roku 1868 v Mnichově. Profesoři a absolventi TUM získali celkem 17 Nobelových cen. V roce 2020 se univerzita podle QS University Rankings umístila na 50. místě na světě a na 1. místě v Německu.

20231101.cs_916166_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%A1%20univerzita%20Mnichov

Technická univerzita Mnichov

V centru Mnichova se nachází fakulty Architektury, Stavební, Elektrotechnická, Managementu, Politických Studií, Lékařská, Sportu a Tělovýchovy a fakulta Učitelství. Na kraji Mnichova, v Garchingu, se nachází fakulty Chemie, Informatiky, Strojní, Matematiky a fakulta Fyziky.

20231101.cs_916166_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%A1%20univerzita%20Mnichov

Technická univerzita Mnichov

V roce 2001 TUM založil TUM Asia ve spolupráci s partnerskými univerzitami National University of Singapore and Nanyang Technological University. TUM Asia nabízí řadu bakalářských a magisterských oborů.

20231101.cs_916166_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%A1%20univerzita%20Mnichov

Technická univerzita Mnichov

S TUM je spojena činnost mnoha nositelů Nobelovy ceny – jsou nebo byli v době jejího udělení jejími profesory nebo dostali cenu za výzkum a objevy v době své činnosti na TUM nebo jde o její absolventy.

20231101.cs_916174_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Felix%20Salten

Felix Salten

Felix Salten, rodným jménem Siegmund Salzmann (6. září 1869 Pešť – 8. října 1945 Curych) byl rakouský spisovatel, kritik, dramatik, esejista, libretista a scenárista židovského původu.

20231101.cs_916174_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Felix%20Salten

Felix Salten

Mezi jeho nejznámější literární díla patří příběh malého kolouška Bambiho z knihy Bambi, život v lese z roku 1923, příběh o veverce Perri z roku 1938. Velmi známý je též jeho eroticko-pornografický román Josefina Mutzenbacherová z roku 1906. Všechna tato díla byla přeložena do mnoha jazyků a později byla i zfilmována.

20231101.cs_916174_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Felix%20Salten

Felix Salten

V roce 1891 se stal členem literární skupiny Mladá Vídeň. Od roku 1927 působil ve funkci předsedy Rakouského PEN klubu.

20231101.cs_916174_3

https://cs.wikipedia.org/wiki/Felix%20Salten

Felix Salten

Narodil se v Pešti, když mu byl 4 týdny, jeho rodina se přestěhovala do Vídně. Zde žil až do roku 1936. Po nacistickém obsazení Rakouska, kdy mu hrozilo jako Židovi velké nebezpečí, se natrvalo přestěhoval do neutrálního Švýcarska, kde také zemřel.

20231101.cs_916176_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/H%20to%20He%2C%20Who%20Am%20the%20Only%20One

H to He, Who Am the Only One

H to He, Who Am the Only One je třetí studiové album britské progresivní rockové skupiny Van der Graaf Generator. Jeho nahrávání probíhalo během roku 1970 v londýnském studiu Trident Studios a jeho producentem byl, stejně jako u předchozích alb, John Anthony. Album vyšlo v prosinci 1970 u vydavatelství Charisma Records (UK) a Dunhill Records (USA).

20231101.cs_916177_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jos%C3%A9%20Manuel%20Moreno

José Manuel Moreno

José Manuel Moreno Fernández (3. srpna 1916, Buenos Aires – 26. srpna 1978, Merlo, Buenos Aires) byl argentinský fotbalista.

20231101.cs_916177_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jos%C3%A9%20Manuel%20Moreno

José Manuel Moreno

Hrával na pozici útočníka. Měl přezdívku El Charro. V letech 1936–1950 hrál za reprezentační tým Argentiny, odehrál za něj 34 zápasů a vstřelil 19 branek. Třikrát s ním vyhrál mistrovství Jižní Ameriky (1941, 1942, 1947). Se třinácti góly je třetím nejlepším střelcem v historii tohoto mistrovství. V ročníku 1942 byl nejlepším střelcem, v ročníku 1947 vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Je prvním hráčem historie, který vyhrál mistrovský titul ve čtyřech různých zemích: s CA River Plate se stal pětkrát mistrem Argentiny (1936, 1937, 1941, 1942, 1945), s Clubem España mistrem Mexika (1946), s Universidad Católica mistrem Chile (1949) a s Independiente Medellín dvakrát mistrem Kolumbie (1955, 1957). Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků ho roku 1999 vyhlásila 25. nejlepším fotbalistou 20. století (pátým nejlepším Jihoameričanem, třetím nejlepším Argentincem).

20231101.cs_916180_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Arsenio%20Erico

Arsenio Erico

Arsenio Pastor Erico (30. březen 1915, Asunción — 23. červenec 1977, Buenos Aires) byl paraguayský fotbalista. Hrával na pozici útočníka. Je nejlepším střelcem argentinské ligy všech dob. V dresu Independiente v ní nastřílel 295 gólů (v 325 zápasech). Třikrát byl nejlepším střelcem ročníku (1937, 1938, 1939). S Independiente byl mistrem Argentiny v letech 1938 a 1939. S Nacionalem byl mistrem Paraguaye v roce 1942, byť odehrál v tomto ligovém ročníku jediný zápas.

20231101.cs_916180_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Arsenio%20Erico

Arsenio Erico

Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků ho roku 1999 vyhlásila 49. nejlepším fotbalistou 20. století (a nejlepším Paraguaycem).

20231101.cs_916181_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Caden

Caden

Caden obklopují obce Malansac na severu, Saint-Gorgon a Béganne na východě, Péaule na jihu a Limerzel na západě.

20231101.cs_916181_1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Caden

Caden

kostel Saint-Pierre-aux-Liens (sv. Petra v okovech), který v letech 1889-1894 nahradil starší stavbu, na kostele se dochovaly sluneční hodiny z roku 1637

20231101.cs_916181_2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Caden

Caden

v okolí obce jsou kaple Sainte-Marie (severozápadně u silnice do Redonu), Saint-Vincent (severozápadně u silnice do Maunay), Saint-Nicolas (3 km západně), Saint-Armel (1 km jihzápadně), Saint-Gildas (2 km severně)

20231101.cs_916184_0

https://cs.wikipedia.org/wiki/Constitutio%20criminalis%20Theresiana