id
stringlengths 47
47
| part
stringclasses 1
value | title
stringclasses 1
value | text
stringlengths 40
26.3k
|
|---|---|---|---|
<urn:uuid:ef925395-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Sepsání Sofonije, starce Rjazaňce, požehnej, Otče! Zádonština velikého knížete pána Dimitrije Ivanoviče a bratra jeho knížete Volodimera Ondrějeviče. |
|
<urn:uuid:ef925396-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | TREBÍCE ZMĚNĚNÁ TVÁRNOST dřevěných trub, celý rok zde ře, jak se měšťané vzdávali „po- Město Třebíč, uzavřené po stavolně plovoucích. Ostatní plocha laření“ a na jejich místě vznikla letí ve věnci žulových pahorků náměstí kol Jordánu byla ne- Na Jejkově nenastaly až do a strání jako plž v ulitě, rozurovnaná a pustá a sloužila za dneška kromě nové budovy pošvíjelo se mnohem pomaleji než tovní a bezprostředního okolí býkoňské tržiště, stanoviště panojiná vhodněji postavená města. valé jejkovské brány téměř žádrám a dějiště komediantských Možno říci, že rozloha Třebíče výstavná kolonie moderních dopředstavení, která se konala pose od 15. století podstatně neměmů, jejichž tepnou je rušná Brádle ústního pozvání pana princinila, poněvadž město bylo obefova třída se sborem a kostelem pála, vyhlašovaného za hlaholu hnáno hradbami a také předcírkve českobratrské a pěknou trubky a bubnu po ulicích města. městí Jejkov, Horka a Stařečka budovou okresního soudu. vždy na frajplace u Jordánu byla uzavřena navenek brana- Předměstí Domky mělo jen mi až do let sedmdesátých minuněkolik málo chalup při levé lého věku. straně kožichovské silnice, mezi Teprve po velkém požáru ronimiž vynikal jen trochu výstavku 1873 začala se rychle měnit nější městský „špitál“, vlastně tvářnost vnitřních částí města K tomuto rozvoji přispělo značnou měrou zřízení dráhy, která spojila Brno přes Třebíč s Če- |
|
<urn:uuid:ef925397-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Osvětová činnost byla zaměřena na výchovu železničních zaměstnanců i cestujících ke zvýšení jejich zdravotnického uvědomění a k vypěstování správných hygienických návyků. Proti roku 1953 se velmi zpestřila a prohloubila. Zúčastnili se jí všichni lékaři, hygienici, zdravotní pracovnice i ostatní pracovníci železniční zdravotní služby. Přednášky a jiná osvětová činnost se konaly plánovitě. Celkem bylo uspořádáno 423 zdravotnických přednášek o péči o zdraví a osobní gygienu, o předcházení chorobám, o péči o hygienu pracovišť a pod. Zdravotničtí pracovníci přednášeli na aktivech ROH, v kulturních střediscích, v agitačních vlacích, pro zaměstnance zá- |
|
<urn:uuid:ef925398-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ostatně »Nil novi sub sole«. Jistý lékař minulého století, Fouquet jménem, vypravuje, že vídal za dětství, kterak děti stižené neštovicemi zabalovali do červeného sukna a lože obstavili červenými stínidly. V Rumunsku je lidový obyčej, pokrývati obličej a celé tělo takových nemocných červeným rouchem; myslí se, že látka taková vytahuje neštovice a brání, aby se zarazily. Toť jsou ovšem pojmy velmi nejasné. Dr. Lassabatie píše, že v Tonkinu, kde dříve působil, domorodci ošetřovali své nemocné stižené variolou v alkovnách pečlivě zastřených červenými záclonami. Obyčej ten je prý velmi starý; nelze přece souditi, že by domorodci v Tonkinu četli »La semaine médicale«. Podobný obyčej vládne prý od pradávna v Japonsku. Řečený Lassabatie léčil na př. synka místokrálova, stiženého těžkou variolou, a dítě vyléčilo se přece co nejlépe. Tonkinci váží si této methody velice. Jmenovaný lékař dříve, dokud se sám o účinnosti její nepřesvědčil, marně proti mravu tomu bojoval, domýšleje se, že odporuje hygienickým zásadám. |
|
<urn:uuid:ef92539a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Dne 24. ledna konalo schůzi plenum MNV v Strakonicích, kde mimo jiné byl projednáván pronájem obecního pozemku B. P. a A. Dejmkové, pro postavení výkladních stánků. Zůstává hádankou, z jakého důvodu bylo prvému uděleno povolení bez předchozího schválení pléna, zatím co žádost A. Dejmkové byla předem předložena plénu. Ani vysvětlení, že případ nebyl tak důležitý (druhý byl?), aby jej muselo schváliti plénum neobstojí, když stanovení výše nájemného bylo uznáno za dosti vážné, aby je schválilo plénum, ač je to věc druhořadá. Jest nasnadě, že mělo být členstvo MNV postaveno před h tovou věc. V dalším jednání podal člen KSČ návrh, aby k. Dejmkové byla zamítnuta žádost o povolení k stavbě sťánku s odůvodněním, že majitelé tohoto obchodu jsou v trestním řizeni pro předražování, takže toto povolení by způsobilo veřejné pohoršení. Člen strany nár. sod. vyložil případ z právního hlediska a uvedl, že povolení může být vydáno, neboť obchod jest nadále v provozu. Člen strany lidové namítl, že ministerstvo výživy se staví |
|
<urn:uuid:ef92539d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Karel Wüst, tajemník berlínského svazu footballového dlel tyto dny v Praze a vzpomněl počátků českého footballu, jichž jest pamětníkem. Byl před 9 lety vůdcem mužstva Heigolandu, jež hrálo v Praze proti zákazu se Slavií. Jeho zájem o český sport footballový dosud jest neobyčejně živý, což akcentoval řečí výbornou na nedělním večírku Slavie a Sparty. Český Svaz Footballový koná svoji ob vyklou výborovou schůzi v kavárně Rivieře o 1/28. h. večer. Hradec Králové. Kr. Hradecký sportovní odbor klubu cyklistů učinil ve footballu výborné pokroky a zdolal tuto neděli nejsilnější své soupeře ve vých. Čechách, S. K. Pardubice, po napínavé hře 2—1. Zápas řídil ing. Vondörfer. S. K. Čechle Karlín hraje dne 27. t. m. na svém hříšti s Reservou Slavie. Obě mužstva ukázala ve všech svých zápasech formu vzestupnou a řadí se mezi prvou naši třídu. Nebude proto nezajímavo viděti zápas těchto mužstev. Paříž-Berlín. Meziměstský tento zápas, aranžovaný berlínským „V. B. B.“, jest pevně stanoven na velikonoční svátky příštího roku. Byl učiněn pokus, by representační team zavítal na jaro i do Prahy a poopravil tak názor o francouzském footbalu, jejž s. č. Racing Club de France pokazil. |
|
<urn:uuid:ef92539e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | jistá rodina, otec, matka a tři dítky, kteří spall všichni na jediném bídném lůžku. Žena zemřela a muž odešel do kořalny, odkud pozdě v noci se vrátil, když ho byli vyhodili. Spatřiv mrtvou svoji manželku ležeti v chatrné rakvi, jal se jí v návalu zuřivosti pohlavkovati, načež strhnuv mrtvé chatrnou šňůrku korálků s krku odebral se do jiné kořalny, kde i tuto tretu propil. — V severních londýnských předměstích jsou opět doupata pouličních žebráků, kteří se zmrzačenými neb skrofulosními ditkami vyhledávají obživu. Není řídkosti, že nelidští rodiče mrzačí své dítky, aby jimi vzbuzovali soucit dobrodinců. Jsou zaručeny případy, kdy matky samy oslepovaly své děti... Hrozná jest statistika malých dítek, které rok co rok bývají zalehnuty v chatrných lůžkách, na kterých tísní se rodiče i děti. Na 600 dítek podle policejních údajů schází takto rok co rok se světa! Úžasné tyto údaje zajisté stačí, abychom si mohli učiniti pojem o hrůzách miljonového města nad Temží... |
|
<urn:uuid:ef92539f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | K nemovitosti vložky č. DCLXIX horní knihy plzeňské patří toto příslušenství: bouda šachetní a různé nářadí s těžebními pomůckami a běžnými zásobami uhlí, v odhadní ceně, v hořejším odhadu zahrnuté. Pod nejnižším podáním prodáno nebude. Tento soud, jako soud knihovní, nechť položení dražebního roku poznamená. Hypotekární věřitelé, majitelé hypoték z daného úvěru neb z poskytnuté jistoty a veřejné orgány v příčině daní a dávek dostávají b 48864 vyzvání. Krajský soud v Plzni, odd. III., dne 16. listopadu 1923. |
|
<urn:uuid:ef9253a0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Osy její budou tečnami paraboly P, i lze je vésti přímo jakožto přímky půlící úhly gmz. Reálná ohniska 9, o sestrojíme dle uvedeného tím, že opíšeme kružnici procházející body q a z tak, aby měla svůj střed na některé ze sestrojených os kuželosečky systému E, a ta kružnice protne druhou osu v hledaných ohniskách. Konstrukce této používá prof. K. Pelz výhodně k přímému sestrojení os centrálného průmětu kružnice. Známe-li společný průsečík p ellipsy a k ní konfokálné hyperboly, jakož i její asymptoty, určíme délky os ellipsy následovně. Směry a polohy os společných oběma konfokálným kuželosečkám udávají osy úhlů asymptot, jichž průsečík co střed křivek budiž s. Veďme bodem p rovnoběžky se směry os. Rovnoběžky ty protnou polohy os v bodech m, m' a asymptotu A v bodech e, et. Úsečky se, se jsou již hledanými délkami poloos ellipsy, neboť postavíme-li v bodech e, e na asymptotu A kolmice až protnou polohy os v bodech o, o, budou trojúhelníky seo a seo pravoúhlými, o nichž platí se2 = so.sm, se2 = so.sm. Jelikož však bod s jest středem, a body m, o (nebo m', o) jsou body involuce sdružených pólů na polohách os obdržíme*) délky poloos a, b, z relace a2 = so.sm, b2 = so.sm, což s hořejším úplně souhlasí. Z ohniskových vlastností kuželoseček plynou mnohé konstrukce jejich, jakož i jejich tečen a normál, jakž v některých případech bylo ukázáno. Nejsou zde jmenovány všechny vlastnosti ohniskové kuželoseček, nýbrž hlavně ty, jichž žactvo může s prospěchem užiti ve školské i pozdější praxi. Jiné, zajímavé konstrukce plynou z affinity a kollineace kuželoseček s kružnicí, o čemž jindy bude pojednáno. |
|
<urn:uuid:ef9253a2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ozon, O, byl objeven v roce 1839. Je to světle modrý, silně reaktivní plyn, vznikající např. při elektrickém výboji. Byl používán průmyslově jako sterilizační činidlo a k odbarvování. Pro lidský organizmus je toxický, již při koncentraci 1 ppm se projevují dýchací obtíže. Jeho distribuce v atmosféře je nerovnoměrná. V troposféře se nalézá asi 10 % celkového množství ozonu. Jeho koncentrace zde vzrůs- |
|
<urn:uuid:ef9253a4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | musí ponecháno býti vzájemnému zúčtování závěrečnému. V příčině druhé námitky dlužno však odkázati na §. 1416. ob. z. obč., jehož tu obdobně užiti sluší, a k min. nař. ze dne 4. dubna 1856 č. 22497., dle kteréhož nikoliv žalobci, nýbrž žalovanému náleží dokázati, že na pohledávku zažalovanou více splaceno bylo, než žalobci přísluší, kterýž důkaz žalovaná neprovedla. C. k. nejvyšší soud potvrdil rozsudek druhé stolice. |
|
<urn:uuid:ef9253a5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | chowé na porculán, kameninu a pro ſklo rubjnowé. Zéž ik barwenj lonowé koſti a per pftroſowých ſlauši. Nawlhċjli ſe pentle hedwábné bjlé roztokem zlatým rozředěným, a wyfa= djli ſe za wlhka praudu hořjcjho wodjka, bude zlato zkowěno a pentle budau gakoby pozlaceny. Zaktē mohau ſe rozličné wýkreſky na hedwábi udělati. Střjbro rozpauſſti ſe w hlo= dawce, z njzto draſtem (potaži) ſe ſražuge práſſek, gehož ſe potřebuge k poſtřibřowáni mêdi, moſazi, ſlonowé koſti a g. Zentýž roztok s wodau rozmichaný geſt ſtálé černidlo, protož upotřebuge ſe k černěni wlaſů a obzwláſſtě k děláni ſkwrn na mramoru a gašmē (gaſpiſu). Zentýż roztok s wodau klo= watinatau poſkytuge něgakým alkaljm inkauſt ne wyma= zatelný, gjmžto ſe může prádlo a plátno znamenati. Platina, rozpußtěnali w lučawce, může ſe ſalmiakem ſraziti. Dd několika let ſrażenina ta ſlauži k poplatiněni porculánu, kame= nowiny a d., čjmž pěkněgſiho pohledu nabýwagi, nejli famým pořjbřenjm. Ddkurugeli ſe roztok platinowý až k giſtému ſtupni hauſſtky, ſmicháli ſe s prachem mělkým ſklenným a ole= gem terpentynowjm, a malugeli ſe tau mjchaninau nádobj. poſkytne, wypáleno bywſſi, pěkné barwy a leſku ocelu wyleſſtē= ného. Platyna i zlato může ſe z roztoku pomocj treſti fjrkowé (Schwefeláther) wytáhnauti; tato treſt ten anebo onen kow držicj ſlauzi k poplatinowáni nebo pozlacowáni kowůw, ano= brž i očele. |
|
<urn:uuid:ef9253a6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nový tým firmy STIHL v ČSFR (p. prok. Hagenhofer se svým tech. pracovníkem p. Kubešem a sekretářkou pí. Konopáskovou) |
|
<urn:uuid:ef9253a8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nosti poukazem na velké finanční náklady, jež by si zřízení takového orgánu vyžádalo. K vůli zajímavosti budiž zde uveden doslovně pasus důvodové zprávy, jednající o smírčím orgánu k urovnání pracovních konfliktů, vzniklých na základě výkladu kolektivních smluv. Tento zní: »Dlužno míti na zřeteli, že během času pro celou řadu odvětví pracovních byly zvláštními zákony zřízeny rozhodčí, pokud se týče smírčí instituce, tak na př. zákonem ze dne 25. února 1920 č. 145 Sb. z. a n. o hornických rozhodčích soudech, zákonem ze dne 11. března 1921 č. 100 Sb. z. a n. a nejnovější opět zákonem ze dne 27. ledna 1922 č. 45 Sb. z. a n. rozhodčí soudy pro spory, vzcházející v živnostech stavebních, zákonem ze dne 12. prosince 1919, č. 29 Sb. z. a n. z r. 1920 pro spory, vzcházející z domácké práce, zvláště pak rozhodčí komise, zřízené podle zákona ze dne 12. srpna 1921 č. 330 Sb. z. a n. o závodních výborech pro spory, vzcházející v závodech, zvláštní závodní výbory. K těmto rozhodčím soudům a komisím přistupuje ještě jiná rozhodčí, eventuelně smírčí instituce, na př. rozhodčí komise pro úpravu služebních poměrů zřízenců v kovoprůmyslu zákon z 5. prosince 1919 č. 655 Sb. z. a n. pak zákonem ze dne 12. srpna 1921 č. 309 Sb. z. a n. zrušené rozhodčí soudy pro vypuzování z práce (vl. nař. ze dne 19. prosince 1919, č. 662 Sb. z. a n.). Konečně dlužno se zmíniti o nepřehledné řadě smírčích a rozhodčích institucí, ujednaných stranami v kolektivních smlouvách a mimo ně, kteréžto instituce se v praxi velmi osvědčují. Se zřetelem k tomu bylo by uvádění v život nových státních institucí rozhodčích nadbytečné a spojeno se značným nákladem, ježto instituce podobná musela by býti vybudována ve velkých rozměrech a znamenala by tudíž značné zatížení pro státní finance, nehledě |
|
<urn:uuid:ef9253a9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ohlášeni. Aby nakládání zboží do nynějška v Praze k dopravě dodané a v skladech uložené vesměs mohlo býti z Prahy dopraveno a místa pro zboží nově dodané se nabylo, zastaví se v sobotu dne 24. t. m. přijímání nákladního zboží v pražském státním nádraží. Další doprava zboží tím velmi získá a est toto dočasné zařízení nutné, aby pravidelná doprava opět docílena byla. 5—St. D. Ve Vídni, v září 1870. |
|
<urn:uuid:ef9253aa-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Tržnice nábytku A. Kremla a 19. Blažej v Mor. Ostravě, Nová ul. č. 1236 (dům Občanské záložny) prodává do 15. června :: za příčinou rozdělení obchodu :: nábytek a zařízení bytová za velmi snížené ceny. |
|
<urn:uuid:ef9253ab-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Otiskujeme tentokrát další náměty, zaslané nám čtenáři. Jsou to: V kvetoucí aleji. Fr. Porges, Karlín. 1. Vlastní kopie 9x 12. 2. Na vrcholu v Alpách. O. Matucha, vrch. insp., Praha, Film 6x 6, Rolleicord. 3. Soumrak. Ludevít Sandor, Brno. Kodak Retina, Panatomik film, zvětš. na pap. Brovira. Bez filtru. Lesk vozu. Havlíková E., Praha XVII. Film 24x 36, S. S. Kodak, |
|
<urn:uuid:ef9253ac-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Schéma představuje celek občanské společnosti, jež stojí v distinkci vůči státu (vládě či politickému systému) - které jsou opět charakterizovány průsečíkem vertikální a horizontální osy - a jež si občanská společnost zřizuje za účelem zajištění veřejné správy, ale také explicitně na ochranu svobody jednotlivce i celé společnosti. Vertikála představuje hodnotu lidské individuality, svobody a dílčích zájmů. Tyto otázky bývají ve společenských vědách více předmětem mikroteoretického zkoumá- [1998] hovoří o tzv. činnostním (agency) ní zaměřeného na jednání aktérů. Giddens přístupu. Horizontální osa pak představuje hodnotovou dimenzi společenské soudržnosti a sdílených norem: tzn. hodnotu bezpečí, jistot a sdílených orientací při jednání. Tato rovina zkoumání bývá ve společenských vědách většinou předmětem makroteoretických analýz zaměřených na celek společnosti a její strukturální povahu a souvislosti. V této souvislosti se v sociálních vědách obvykle hovoří o tzv. strukturním či strukturně-funkcionálním přístupu. Můžeme snad také říci, že zatímco vertikála představuje spíše liberální, horizontála republikánské hodnoty a přesvědčení. Pokud chceme prvnímu schématu ubrat na utopičnosti a přidat na skepticismu či realismu, je možno toto schéma přepsat do podoby schématu číslo 3, jež představuje rozložení závažných rizik a příčin selhávání procesu demokratického politického rozhodování, která se ve vztazích mezi občanskou společností a státem vyskytují a vážně ohrožují jejich vzájemnou soudržnost a dynamiku - viz schéma 3. Pokud tedy nahlédneme na problematiku z opačné strany, je koncept občanské společnosti reflexí rizik a úskalí demokracie a možných selhání procesu demokratického politického rozhodování. Také zde je možné se plně opřít o Tocquevillovy postřehy. Jde o riziko ztráty legitimity a krizi důvěry, úbytek občanské participace, nekontrolovaný růst politické moci a konečně o nebezpečí společenské atomizace, nebo dokonce anomie. Mezi těmito riziky jistě existují mnohé vazby a právě v tomto ohledu nám, dle mého soudu, schéma nabízí nové poznávací možnosti, a to |
|
<urn:uuid:ef9253ad-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | bylo dříve v etnografii zanedbáváno, respektive omezeno jen na studium přežitků, a rozhodně zamítá obavy, se kterými se bohužel ještě dnes setkáváme u konservativních odborníků a tak zvaných »národopisců«, že by totiž nenávratně mizel předmět etnografického studia. Dodnes aktuální je to, co zde říká Pražák o výchovném významu etnografie a jejím zavedení do školy. V témže roce otiskuje v periodiku »Dílo« teoretické výtěžky své dlouholeté práce o lidovém umění. Stať nazvaná »Věčný smysl lidového umění« ukazuje, jak již tehdy, na počátku druhé světové války, byl Vilém Pražák blízký nejnovějšímu chápání lidového umění, jak hluboko chápal význam a smysl lidové kultury. Autor v této stati vysvětluje, proč poddaný lid udržoval po dlouhou dobu starobylé kulturní prvky, že to nebylo z nějaké vrozené konservativnosti, ale že tu byly objektivní podmínky, které byly příčinou takového zjevu. Kriticky rozebírá nejen omyly romantiků, ale i nedostatky positivistů. Pokud jde o specifiku etnografického studia v oboru umění, říká: »... místo individuálního a vrcholného výkonu v národní kultuře sleduje spíše zjevy hromadné, celým vrstvám nebo jejich částem společné a pro ně charakteristické.« A dále zde praví: »I lidové umění vytvářejí v jeho základních formách nadaní, tvůrčí jedinci; jejich výtvory se stávají však lidovými až tehdy, když došly obecného schválení místním kolektivem, když se stanou znakem uměleckého vkusu určité oblasti...« »Právě tento oblastní typický znak je pro lidové umění příznačný. Lidové umění se tak stává uměním anonymním [i když snad původce je znám), protože základní formy všech místních variant se podřizují danému základnímu typu místnímu. Z toho stanoviska je lidové umění zajímavé sociologicky. Lidové umění je totiž úzce spjato s hospodářskými, sociálními a kulturními podmínkami, prostředím svého vzniku, není proto v téže době nikdy jednotné, nýbrž je bohatě formově i obsahově složité a různorodé podle rozdílných podmínek v jednotlivých krajových oblastech...« Zajímavé a stále časové jsou Pražákovy úvahy o diferenciaci lidového umění, o otázce typu a variant, o rozdílu profesionálního a lidového umění, zvláště pokud jde o stránku interpretační, o vzájemném ovlivňování obou druhů umění, o hodnotách lidového umění atd. Stojí za to, abychom zde otiskli jednu ze závěrečných částí této Pražákovy stati, ve které se mluví o etice lidového umění. Slova, která zde autor pronáší, jsou nejen klasickým zhodnocením morálky lidového umění, ale mají svou obecnou platnost, jako měla svůj aktuální význam ve dnech druhé světové války: »I ve smyslu morálním je lidové umění blízké neporušenému základu. Dobro dochází odměny, zlo trestu. Tomu svědčí celý lidový poklad pohádkový a to je smysl davové mentality. Hlas lidu — hlas boží. V lidu je věčná pravda. Jednotlivec od něho se oddělivší je bezradný, sám sobě zůstaven přichází na bludné cesty. Množství není tyranské, jen jednotlivci jsou týrany a sobci.« V době okupace však nepracuje Pražák jen za vědeckým stolem. R. 1941 je přizván k spolupráci |
|
<urn:uuid:ef9253ae-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | syphilit. Nemocní byli vesměs dlouho léčeni nespecificky. Prim. dr. E. Lukášová: Zajímavý případ z praxe v kojeneckém ústavu. Dovoluji si stručně referovati o případu poměrně vzácné Albers-Schönbergovy choroby neboli osteopetrosis nebo mramorové nemoci. Šlo o 5měsíčního hošíka, atrofika, 4 kg pod normální váhou. Při přijetí nápadná anemie, zvětšená játra, slezina, mírně zduřelé lymfatické uzliny tříselné, podpažní i krční. Teplota horečnatá. Při prvém vyšetření vyslovila jsem podezření na leukemii, obzvláště když jsme napočítali 60.000 L, 1,080.000 E a 23% Hg. Při diaskopii byla nápadná hutnost kostěných stínů žeber a obratlů. Snímky ukázaly podle posudku prim. dr. Kontorka, že jde o úplnou sklerosu kostí, t. j. spongiosa i corticalis jsou nahrazeny tvrdou křehkou kompaktou. Podrobný popis přiložen ke snímkům. Je zajímavé, že právě dr. Kantorek prvý u nás popsal v Časopise lék. čes. v roč. 1939 případ této choroby u 41/2 ročního dítěte. U kojence, pokud je mi známo, u nás tato choroba popsána nebyla. Často se přehlédne a je považována za rachitidu, obzvláště když lebka bývá hranatá, mírně hydrocefalická a hrudník ptačí. Průvodní příznaky u této choroby následkem mizení dřeně jsou kromě převážně hypochromní anemie změny v krevním obraze, typické pro regenerativní činnost krvetvorných orgánů. Podrobný diferenciál krevního obrazu podle prim. dr. Renče je přiložen. Dalším průvodním zjevem je slepota v důsledku atrofie optických nervů ve zúžených kanálcích, podobně jako nervů sluchových, což má za následek hluchotu. Ale nenašli jsme u našeho případu spontánních fraktur, které jsou jinak u starších případů této choroby časté, protože kompakta je velice křehká. Pathogenesa této choroby je dosti nejasná. Francouzští autoři ji uvádějí ve vztah se zvýšenou činností epitheliálních tělísek, jež má za následek zvýšení hladiny kalcia v krvi, ale nikoli natolik, aby vznikla osteitis fibrosa cystica. Zvýšením kalcia v krvi dochází ke stimulaci osteoblastů a petrifikaci kostí. Anglický autor Selye v r. 1932 vyvolal pokusně u krys obdobnou petrifikaci parathormonem. Osteopetrosis povstává však také z důvodů exogenních, na př. jako projev vleklé otravy fluorem, jak to popsal v r. 1936 roentgenolog Speder. Změny jsou v takových případech nejen na kostře, nýbrž i na zubech. A tak pathogenesa choroby A.-S. je dosud nejasná. Byl pozorován též familiární výskyt. Náš případ je 5. dítě; třetí dítě zemřelo v 6. týdnu, ale rodiče nevědí, nač. Z toho, že obraz choroby byl plně vyvinut už v tak mladém věku, dá se v našem případě souditi na foetální původ. Prognosa choroby je špatná, přes to však byla popsána řada případů u dospělých. Náš případ zemřel asi za týden po propuštění z ústavu za známek pokračující dekomposice ve stáří 6 měsíců. Léčení kausální není ovšem známo. Případ bude obšírněji publikován. (Autoreferát). Prim. dr. Lukeš: Zajímavý případ z ústavní praxe. 2. Přednáška: Prof. dr. Josef Švejcar: Moderní léčení kojeneckých onemocnění průjmových. (Vyjde in extenso.) |
|
<urn:uuid:ef9253af-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1. Nízké a materielní představy, jež si lidstvo stvořilo o periodické krisi ženině, se povznesly, očistily, spiritualisovaly; 2. Materielní, brutální a tak často nespravedlivý soud panny uveden je v niveč, manželství je vrácena důvěra a shoda dvou srdcí. 3. Manželství dostává se zároveň vážného posvěcení přírodou samou. První manželství je tak silné a rozhodné, že se jeho fysické účinky jeví i v druhém. Ve velice krátké kapitole »Svatba« shrnul jsem v prosté formě a v mezích slušnosti četná fakta, za něž děkuji důvěře lékařů. Vyslovil jsem tu dle nich bezvýznamnost důkazu, který nedokazuje ničeho, zvláště dnes, v našich zjemněných, nervosních třídách, často churavých a tak chudokrevných. Antické barbarství, které pokračovalo i ve věku, tak zvaném spiritualistském, začínalo manželské spojení nedůvěrou, vyžadovalo bolest a zarmoutilo a pokořilo často pro vždy ubohou nevinnou dívku. Je to nízký, krutý materialism Vážíte-li si ženy tak dalece, že jí svěříte celý svůj život a svou budoucnost, musíte jí především také důvěřovat, pokud se týče její minulosti. Jak by to bylo, kdyby se odvážila ptát se vás na vaši?.. . |
|
<urn:uuid:ef9253b0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Nálezy c. k. správního soudu v záležitostech zastupitelstev okresních |
|
<urn:uuid:ef9253b1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Československý sjezd esperantský v Olomouci. Českoslovenští esperantisté konají o svatodušních svátcích ve dnech 15. a 16. května svůj celostátní sjezd v Olomouci. Velký rozmach a stoupající zájem československé veřejnosti o esperantskou věc daly vzniknouti značnému počtu důležitých otázek, o nichž bude v Olomouci jednáno. Sejdou se tam všichni přední pracovníci pro esperanto a jeho přátelé ze všech částí republiky. Přihlášky přijímá kancelář Esperantského sjezdu v Olomouci, Biegrova 17. S. čs. e. |
|
<urn:uuid:ef9253b2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | U magistrátní úřadovny v. Praze XII.-Král. Vinohradech v únoru r. 1934. Fuksa Josef, krejčovská, Praha XII., Záhřebská 13. Tomek Ferdinand, obuvnická, Praha-Roztyly čp. 41. Burešová Anežka, obchod konservovanými rybami, jižním ovocem, párky a vuřty, vánočním zbožím po trzích a poutích v ČSR., Vršovice, na Spojce 85/14. žáková Zdenka, obchod parfumerií, Praha XII., Francouzská 16. Petráčková Růžena, obchod potravinami podle blanketu, pivem v uzavřených lahvích, konservovanými rybami, Vršovice čp. 419. Ing. dr. Bohuslav Brauner, obchod barvami, laky a technickými potřebami ve velkém, Praha XII., Belgická 26. Pekárková Václavka, obchod potravinami, pivem a vínem v uzavřených lahvích, propůjčování elektrického mandlu, Nusle čp. 798. Schallingerová Anastazie, obchod textilním a stávkovým zbožím, Praha XII., čp. 1373. Martínek František, obchod ojetými automobily bez oleje a benzinu a jich součástmi, Michle, Horní 735. Petřina Jan, obchod zbožím galanterním, parfumerií, bijouterií a módním zbožím po trzích a poutích v ČSR., Praha XV., Lhotka čp. 137. Mrštíková Marie, propůjčování motorových vozidel osobám k řízení oprávněným, Praha XII., Římská 35. Ječný František, komisionářství uzenářskými výrobky a obchod škvařeným sádlem, Praha XII., Lucemburská čís. 9. Kníže Jan, obchod smíšeným zbožím, Praha XII., Lucemská 24. Kotátko Alois, obuvnictví, Dol. Krč čp. 238. Požárský Karel, výroba francovky s vyloučením francovky medicinální, Vršovice čp. 913. Hůrková Julie, dámské krejčovství, Vršovice čp. 432. Čermák Antonín, obchod uhlím a dřívím, Praha XII., Bělehradská 41. Křížovský Antonín, holičská a kadeřnická, Braník, Hlavní čp. 572. Miklová Božena, obchod smíšeným zbožím, Vršovice, v Horkách č. k. 218/3. |
|
<urn:uuid:ef9253b4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1. Při studiu patogenese chronické pyelonefritidy jsme se zabývali vývojem morfologických změn v ledvině u králíka po trvalém podvazu jednoho močovodu a při hematogenní kolibacilární infekci. |
|
<urn:uuid:ef9253b5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Náhodou potkal bratra. Dobrá příležitosť! Našeptal mu, aby šel se přesvědčit, jak to s raněným dopadá, a hejtmanovi zámecké stráže dal pokynutí, by oba jatce co nejdřív ze zámku odstranil. Lékař přisvědčil. Kývnul hlavou a sešel dolů. Namířil rovnou cestou do bytu vrátného, kde, jak doslechl, raněný ležel. Nahlédnuv do okna přesvědčil se, že jest sám. Bylo mu to vhod. Starý Kolchreiter asi dceru svou odvedl... Vstoupil do vnitř a přikročil k loži. Jinoch měl obvázané rámě, tvář nějak přepadlou. Jinak neukazovalo se na něm velké slabosti. Leda že chvílemi rty pootevřel a hovořil cosi ze spaní. Anastasius mu však nerozuměl. »Neptal se po otci?« obrátil se rychle k vrátnému. »Ptal a často. Ani jsem ho upokojiti |
|
<urn:uuid:ef9253b6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | P. T. Podepsaný přijímá veškeré lněné látky, jako: plátna, ubrusy, ručníky, přízi atd. do |
|
<urn:uuid:ef9253b7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | které mohou růsti na nich nebo se kolem nich ovíjeti (lišejníky, liany). Stromy dosahují menšího rozpětí korun, větve jsou slabší, méně pravidelné, často na kmenu značně vysoko nasazeny. To umožňuje daleko lepší výnosy dřeva, které dává hodně pevného kmenového dřeva (kulatiny) a méně horšího dřeva z větvoví. Olistnění, doba květu i doba tvoření plodů, jsou opožděny, nejenom ve vegetačním období, ale v celém vývoji stromu. Jiný případ, probíhající daleko rychleji, by bylo možno uvésti u bylin (zvláště jednoletých), rostoucích na nových půdách (rumiště, vypálené plochy, čerstvé ssutě). Jednoleté rostliny, neovlivněny jinými rostlinami, vyčerpávají živiny z půdy tak intensivně, až vyrůstají v podobě obrovských jedinců, bohatě větvených s velikým množstvím listů (listů často nápadně větších) květů. Dobře patrné je to u rumištních merlíků a lebed. Život rostlin, žijících sdruženě, působí na celý životní cyklus těchto rostlin (na jejich |
|
<urn:uuid:ef9253b8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | V materialu z vrstev štramberských, chovaném ve sbírkách Musea království Českého, podařilo se mi nalézti foraminifery, které vůbec z těchto vrstev známy nebyly. Dosud konstatoval jsem v šedobílých dolomitických vápencích štramberských, které většina geologů čítá k tithonu, rody: Lituola, Haplophragmium, Haplostiche a Ophthalmidium; v červených vápnitých slínech štramberských, které, ač mladší, rovněž za tithon se považují,*) nalezl jsem rody: Cristellaria a Bulimina. V následujících řádcích popisuji ony druhy, jež jsem nalezl ve více exemplářích, které dovolily zhotoviti nevyhnutelně ku bezpečnému určení rodovému nutný průřez, a jichž druhové určení při větším počtu exemplářů bylo snadným. Mimo to nalezl jsem jmenovitě v oněch červených vápnitých slínech ještě jiné druhy a snad i rody, jichž určení, popis a vyobrazení ponechávám si pro příští pojednání, až mi po ruce bude větší počet exemplářů. Při určování druhů řídil jsem se jako vždy náhledy zkušených anglických odborníků; z té příčiny popisuji zde 2 druhy, Cristellaria rotulata a Bulimina variabilis, jež se s nepatrnými odchylkami ve tvaru svém, od spodní jury až po dnešní dobu zachovaly.**) |
|
<urn:uuid:ef9253b9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Vepřové hody na výstavišti pořádají se zítra v sobotu dne 18. t. m. v restourační ochutnávárně Karla Pražáka, hoteliera u bílého beránka. Ráno v 9. hodin ovar, v 10 hod. jaterničky. |
|
<urn:uuid:ef9253ba-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Cvičení miminek od 4 měsíců (se lektorkou - pro předem přihlášené) |
|
<urn:uuid:ef9253bb-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Od osobních jmen se běžně tvoří přídavná jména přivlastňovací, a to příponami -ův, -ova, -ovo (Josefův, Josefova, Josefovo) a -in, -ina, -ino (Markétin, Markétina, Markétino). Tato přídavná jména vyjadřují přímý vztah k jedinci, zprvu ke konkrétní jedinečné osobě. Tímto způsobem se tvoří i tzv. názvy honorifikační, jakými jsou v Praze např. Karlova ulice, náměstí i lázně, pojmenované na počest Karla IV. |
|
<urn:uuid:ef9253c0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | při roztřídování mládeže rozhodovalo hlavně to, kolik žáků do té které třídy se vejde. Tělocvičny a nářadí tu nebylo — tělocvik se zdarem provozovati nebylo lze. Pátá třída, již dávno v zásadě povolená, otevřena nebyla a stále s tím se odkládalo. Učebných prostředků bylo málo, a i ty neodpovídaly požadavkům obecné školy. Učitelé kupovali ze svého křídu a utírali tabule vetchými zbytky starých šatů. Tak měly se věci na počátku školního roku. Nyní však byla již prozatímně obsazená místa opatřena zkoušenými silami; školní budova bude dle vypracovaného a schváleného již plánu o prázninách se přestavovati, tělocvična se přistaví; pátá třída do konce dubna t. r. má býti úplně zařízena. Darována jest škole naší žákovská knihovna, záležející ze spisů Nýricových, Šmídových, z Nové knihovny mládeže, Kytice a množství jiných spisů pro mládež, čítající 146 svazků; pak mapa Evropy, pěkný globus, Grandauerovy předlohy ku kreslení, obrazy k názornému vyučování a tři serie přístrojů fysikálních od Kreidla. K důtklivé pak žádosti p. řídícího |
|
<urn:uuid:ef9253c1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Okresní školní rady na Moravě budou jmenovány ve schůzi zemského výboru 27. a 28. listopadu. — Ve schůzi zemské školní rady v pondělí 17. listopadu navržena byla terna okresních školních inspektorů, jež jmenuje ministerstvo. Česká debata na říšské radě. Ministrpresident Stürgkh odpověděl na českou interpellaci ohledně zrušení ústavy v Čechách teprve 11. listopadu. Poslanec Staněk navrhl, aby o jeho odpovědi zahájena byla debata, kterýžto návrh byl 202 hlasy proti 186 přijat. V debatě promluvil z Čechů první dr. B. Šmeral, český sociální demokrat, který horoval pro vládní oktroy volební reformy v Čechách. Po něm velkou řeč pronesl dr, Fiedler, který se proti správní komisi důrazně a ostře ohradil a uznal, že vláda měla býti vlastně obžalována. Z agrárníků mluvil poslanec Zďárský, načež se dostal v pátek ke slovu posl. dr. Ad. Stránský, který ve tříhodinové řeči, právnicky výborné, břitké a řízné, poukázal na celou tu bídu parlamentu, jenž má dosti času na projednávání finančního plánu, ale nemá času na debatu, aby odsoudil absolutismus, který se stále více v naší říši tlačí do popředí a suspenduje ústavy. Jediný z českých řečníků měl odvahu pověděti plnou pravdu a několikráte se utkal s německými poslanci, zvláště když mluvě o zavíraných českých školách ve Vídni, nazval tuto „blbou Vídní“. Po něm promluvil ještě posl. Choc, načež byla debata, z níž nemůže býti žádného usnesení, skončena. — Ve čtvrtek a v pátek dleli v zastoupení zemských poslanců v parlamentě členové zemského výboru: dr. Budínský, dr. Pluhař, Sonntag a posl. Fischer a jednali s moravskými poslanci o časových otázkách zemské politiky. Delegace rakouská i uherská sešly se v úterý 18. t. m. ve Vídni. Z Moravy jsou v delegacích čeští poslanci Vaněk a Kadlčák, náhradníky posl. Staněk a Smrček; z Němců dr. Lecher a dr. Schürl. Z Čech jsou v delegacích po: slanci: Klofáč, Kramář, Němec, Maštálka, Udržal a Sedlák. Předsedou delegace rakouské je Polák dr. Leo. — S uherskou delegací přibyla do Vídně i parlamentní stráž uherská, aby zabránila výtržnostem. Vystěhovalecká aféra učinila obrat. Několik zatčených bylo propuštěno prozatím na svobodu. Také ředitel vídeňské kanceláře Altmann. Řecko-turecký mír byl konečně podepsán. Řekové posílají vojsko domů. — Srbsko vyjednává s Tureckem o uzavření trvalého přátelství. |
|
<urn:uuid:ef9253c2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | morodci afričtí bývají ve svém jednání vášnivějšími, jak to již sama povaha krajiny s sebou přináší. Sluneční žár mnohem ohnivěji rozproudí jejich krev, než u nás seveřanů bývá zvykem, jsme liknavějšími a váhavějšími. Kdo ve stínu palem se prochází, kdo snáší horký oddech Sahary, kdo pozoruje nad sebou modrojas protkaný hvězdami, jakým jen v tropických krajinách možno se pokochati — ten jinak zírá na svět než my, jimž obloha často celé týdny i měsíce neukáže vlídné tváře, kde meluzina skuhrá u okna, za tuhého mrazu prosíc o smilování. Druhého dne Mustafa předstoupil před svého otce v rouše bílém jako sníh; červené boty na nohou: „Abu (otče), chci hledati ženu!“ „Allah nech požehná kroky tvé! Oko tvé vybralo si již snad plachou gazelu, abys ji uvedl do stanu svého?“ „Zrak můj spočinul na černobrvé dceři mocného Mchmeda ben Ibrahima.“ „Jakou cenu chceš mu nabídnouti?“ „Tisíc franků, myslím, že usmíří jeho žádostivost peněz, mimo to pro krasavici hodlám koupiti zlatem vyšívaný živůtek i menší dárky pro domácí.“ „Obdržel jsem nedávno za četnou zásylku alfy*) dvanáct set franků a odprodal jsem desetinu ze svých ovcí, mohu ti snadno vyplatiti 1500 fr., abys opatřil všechno, co potřebuješ. Mehmed jest věru mocný a přátelství jeho vyváží tolik jako stádo velbloudů.“ Několik dní stráveno rozmanitým nakupováním darů. Zároveň otec Mustafův prostřednictvím svého zetě se přeptal Mehmeda, nebyl-li by proti tomu, aby jeho Fatima stala se „mara“ Mustafovou. Kaid odvětil, že dříve neslíbí, dokud osobně ho nesezná. Mustafa přijel před přibytek kaidův koňmo se svými dvěma průvodci; seskočil a ihned dal se uvésti před náčelníka kmene: „Mustafa, syn šejchův z K., žádá, slovutný kaide, aby mohl tvou dceru odvésti do svého haremu!“ „Jaké dary jsi již přinesl?“ po krátké pomlčce pronese starosta kmene a v jeho tváři bylo lze čísti, že uchazeč o ruku dceřinu dobrý dojem naň učinil. „Tobě padesát napoleondorů a také na ni ,ballou“ jsem nezapomněl rozmanitými dárky, aby v haremu mysl její byla veselá a netoužila po dřivějším svém domově.“ |
|
<urn:uuid:ef9253c4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | doporučuje své výborné slady typu plzeňského, bavorského a vídeňského, jakož i znamenitá |
|
<urn:uuid:ef9253c6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Politika. V Brně, 18. července. K situaci. V sobotu dopoledne konala se ministerská rada, která trvala tři hodiny a jíž se súčastnili všichni ministři. I ministr spravedlnosti dr. Ruber, jenž je na dovolené, se k ní dostavil. Poradě té přikládá se značný význam, neb soudí se, že zabývala se stavem, jak se utvářil zamítavým votem německého velkostatku z Čech. Podobá se, že hr. Thun nečekal odpovědi tak příkré od zástupců německého velkostatku českého, která mu ukázala, že proti sobě má všechny německé skupiny. „Nár. Listy“ přinesly v nedělním čísle následující sdělení vídeňského zpravodaje: „Nemůže býti nižádné pochyby, že se včerejší publikací německého velkostatku v království českém, ve kteréž uloženy jsou výsledky jeho volných rozmluv a hr. Thunem a jeho vlastních rozprav o jazykových zásadách vládních, celková situace politická co nejpodstatněji přiostřila. Je dnes takprekérní a vážnou, jakou v posledních letech nebyla v žádném okamžiku. Napjetí bez toho veliké bylo rozmnoženo bezvýsledností transakce s vůdci německých obstrukčních stran a za posledních 48 hodin dohnáno nejpovážlivější měrou chováním německého velkostatku z království českého ke stupni, kde další vzestup je nemožným. Není to běžnou frásí, je to rozpoznání učiněné nikoliv námi, nýbrž nejpovolanějšími činitely politickými, že věci se octly na ostří nože. Rozhodnutí krise, ve které se nalezáme a která je tak pronikavou, že nebyla silnější po dobu ústavnosti rakouské, je snad spojenstvím a nevolnictvím, ve které se vydali německým radikálům předevčírem a včera hr. Osvald Thun a jeho političtí přátelé urychleno a uspíšeno, |
|
<urn:uuid:ef9253c7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ce. Opuštěna zrádným záletníkem a vyobcovaná svými bývalými přáteli, končí svůj život pod koly vlaku. — V ponděli dne 1. května o půl 6. a 8. hod. večerní: Za svobodou národa. Velký román našeho národního osvobození. Napsal a scénoval V. Biňovec. — Jiří Voldan po složení státní zkoušky na universitě cestou domů setká se se studentkou Maryšou, kterou obtěžuje rakouský nadporučík, a ubírá se s ní dále. Večer se studenti sejdou ve »Zlaté studni« na Malé Straně, kde se v přátelském kroužku baví zpěvem na rozloučenou. Když se v noci ubírají domů, spatří na tabuli státní tiskárny mobilisačni vyhlášku. Brzo na to obdržel Jiří povolávací lístek a před odchodem k pluku loučí se v sokolovně na Petříně s bratry. Jest přidělen k německému pluku. Válečné události, loučení matek, život v zákopech, pověstné uvazování mužů. Velitelem setniny jest Voldanův nepřítel, kterému po zkouškách vyprostil Maryšu. Nadporučík zneužívá své hodnosti a pokořuje stále Jiřího, kde jen může. Jiřímu se podaří přejíti k Rusům, kde se shledá v nemocnici s Maryšou jako raněný. Jiří vstoupí do revolučního českého vojska, prodělává vítězné tažení a odjíždí s plukem do Francie, při obchůzce jest však zajat německou hlídkou. Vzrušené Maryši podaří se dostati řetězem stráží do zámku, okouzlí svým úsměvem velícího generála, který jí dovolí sobě prohlédnouti zajatecký tábor, ze kterého Maryša Jiřího vysvobodí. Ve vlasti zavírají Klofáče, jest vězněn šedivý Kramář, kam také dospívá Jiřího matka. Jiří s Maryšou jest vyslán do Italie, kde padne do léčky, jest zajat a odsouzen k smrti provazem. Maryša s italským letcem vysvobodí Jiřího ve chvíli, když již má oprátku na krku. Rakousko se hroutí, císař Karel přijímá podmínky míru, český národ jest samostatný. Do vězení k matce Jiřího vchází profous, strhává si odznak a ohlašuje uvězněným svobodu. Jiří s Maryšou vrací se do vlasti, musí však na Slovensko, kde při útoku na Maďary jest Maryša smrtelně raněna a skonává Jiřímu v náručí. V osvobozené vlasti president s úsměvem přihlíží na tisknoucí se Slovenku k bratru Čechovi. Mistr Bílek ve Velkém Meziříčí. V úterý dne 25. dubna zavítal do našeho města vzácný umělec-básnik, jihočeský rodák František Bílek. Večer pořádána byla přednáška v kinu, které do posledního místečka bylo v pravém smyslu slova přeplněno. Hlasem klidným za hrobového ticha zahájil mistr svoji přednášku, provázenou řadou obrazů jeho děl. Nastínil svoje myšlenky a postup prací, podal ukázky i ze svého života. Jeho Křížová cesta, cyklus »Cesta« a j. práce jsou v pravdě úchvatné. Viděli jsme jeho pomníky náhrobní, jeho sochu Husovu v rozměrech opravdu obrovských. Práce jeho ve dřevě i v kameni jsou ozdobou, majíce v sobě myšlenky hluboké. Obecenstvo vytrvale sledovalo jeho výklad, který trval plné dvě hodiny a odměnilo přednášejícího bouřlivým potleskem. Přednášky zúčastnili se přečetní posluchači z Tasova, kteří obětavě vážili sem i zpáteční cestu k tomuto, pro nás opravdu vzácnému večeru. Mistr Bílek druhého dne odejel do Jihlavy, kde měl poslední přednášku na své umělecké cestě. Repertoir Moravské činohry (Ředitel Rudolf Linc). V pátek »Z českých mlýnů« — V sobotu »Domov a víra« — V neděli odpoledne »Pohádka o šťastném rybáři« — večer »Tajemství spolku svobodných zednářů« — V pondělí »Osmá žena modrovousova« — V úterý »Kotrmelce mládí« — Ve středu »Kvítek prerie« — Ve čtvrtek »Faun«. Pozor na slepice. Majitelé pozemků si stěžují na stálé pustošení polí, které pochází od drůbeže. Jak se dovídáme, usnesla se městská rada na radikálním prostředku, aby tomuto poškozování odpomohla. Za tím účelem bude ustanoven hlídač, který bude drůbež na pozemcích |
|
<urn:uuid:ef9253c8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Panský dvůr a ovčín ve Zdíkovicích je zajisté bývalý Závišovský šestilánový dvůr. V 17. stol. dvůr zanikl a ovčín byl přenesen do Bzí, neboť r. 1672 se již o Zdíkovicích nemluví, naproti tomu je u tvrze a dvora též ovčín ve Bzí (Sedl.tamže). Později však byl na tom místě postaven, jak tomu bylo i jinde, nový panský dvůr. Je to dnešní samota Nový Dvůr (m.o.Bzí). Její poloha mezi Bzím a Popovicemi odpovídá dokladu z 1534, podle něhož pozemky Zdíkovic hraničily s Popovicemi. |
|
<urn:uuid:ef9253c9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Zájem Dobrovského při lidových písních jinoslovanských týkal se, jak u jazykozpytce pochopitelno, obzvláště jejich stránky jazykové. Že měl smysl i pro jejich hodnotu uměleckou, o tom St. Souček v čl. Dvě črty k dějinám slovanské lidové písně u nás v 1. seš. Národopisného věstníku českoslovanského, ročn. XIV., 1920 —21, str. 17—19, a Jan Jakubec v Literatuře české devatenácteho století, 2. vyd., díl II., str. 144—146. Srov. i studii Jovana Kršiće Dobrovski i srpska narodna poezija na str. 183—192 sborníku statí k stému výročí smrti J. Dobrovského Josef Dobrovský 1753— 1829 (v Praze 1929, nákl. výboru I. sjezdu slovanských filologů). |
|
<urn:uuid:ef9253ca-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Ještě s větším elánem do další budovatelské práce JOSEF PALEČEK |
|
<urn:uuid:ef9253cb-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Kovodělnictví. Červenka, Příruční kniha pro kovodělníky. Důležité návody ku různým pracím kovodělnickým. (147 str.) Cena 1 zl. |
|
<urn:uuid:ef9253ce-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Výzkum pomocí rentgenové složky synchrotronového záření (R) Sparks Jr. C. J. 1982/5, 433 Výkonné zdroje měkkého rentgenového záření pro rentgenovou litografii (R) Hrdý J., Krouský E., Renner O. 1983/1, Využití synchrotronového záření ke studiu mechanismu plastické deformace kovových polykrystalických materiálů (A) Ganev N., Kraus I. 1983/2, 170 Jelínek O. 1986/4, 407 Využití synchrotronového záření v biologii (A) Sedlák J. 1986/5, 453 Vybudujeme v ČSSR zdroj synchrotronového záření? (R) Některá hlediska při navrhování specializovaných zdrojů synchrontronového záření (R) Kuzmiak M., Sedlák J. 1988/2, 150 Synchrotronová litografie pro mikroelektroniku (R) Janík J., Kuzmiak M., Sedlák J. 1989/2, 128 Winnick H. 1989/6, 612 |
|
<urn:uuid:ef9253cf-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | lina se oznamuje, že namáhání bulharské vlády, aby zodpovědnost za útoky na Stambalova se sebe svalila, přijímá prý se v berlínských kruzích s velkou zdrželivosti. Za symptomatickou pro situaci okolnost považuje se, že při posledním obvyklém přijímání u ministra zahraničních záležitosti ve Srědci ani jeden člen diplomatického sboru nebyl přítomen „Vossische Zeitnng“ žádá za úplné přerušení diplomatického spojení s bulharskou vládou, která prý aspoň měla nějaké styky s vrahy. List lituje, že německý vyslanec ve Vídni není právě nyní na svém místě přítomen a to v okamžiku, kdy německému velvyslanectvu ve Vídni prý připadají důležité úkoly. Ze všech projevš německých listů srší vztek nad tím, že se chystá rusko-bulharské sblížení. — Oproti tomu Bismarckův orgán „Hamburger Nachrichten“ píše: Jak se ani jinak očekávati nedalo, je všechen tisk toho náhledu, že atentát na Stambulova jest přímo ať nepřímo původu ruského. V tomto tvrzení akazuje se opětně nerozumná zášť proti Rusku, kteráž německým novinám Bůh ví z jaké příčiny hluboko v krví vězí, která však při každé příležitosti bezuzdně propuká. — Z vídenských listá píše „Neue Freie Presse“: Stambulov jest mrtev. Nejslavnější oddíl posavadních mladých dějin balharského státu odchází s ním za hrozných znamení ku hrobu a temné stíny kloní se nad Bulharsko, nad tohoto Benjamina mezi státními útvary Evropy, který zdál se opravňovati k tak krásným nadějím. Nešťastnému muži jest ovšem v hrozném osadu, který mu určen byl, smrt nejlepším dobrodiním, neboť bez rukou a zraku byl by musil tisickrát smutnější život vésti než Belisar, kdyby umění lékařů při životě jej bylo zachovalo. Ale pro Bulharsko jest zavraždění jeho strašnou událostí, jejíž neblahým následkům ztěžka se vyhne. — „Wiener Alig. Ztg.“ praví: „Bismarkem Bulharska“ jej jmenovali jeho obdivovatelé, kdežto jeho nepřátelé nazývali jej Nerem. Odešel muž velkého nadání, zdrcující energie, muž, jenž zplna si byl vědom toho, co chce; ale obraz Stambulův není prost mnohých temných skvrn. Nesmírná ctižádost, popudlivá brutalnost, bezstarostná dranost a sobeckost nebyly povaze Stambulové cizí. Ovšem potřeboval těchto vlastností, aby sebe a ku- Ferdinanda udržel při moci; masil prováděti tvrdou a násilnou politiku, aby zajistil neodvislost Bulharska; — ale státníkem ethického významu Štěpán Stambulov nikdy nebyl a nebyl by jim také v Bulharsku býti mohl. Bulhaři poznají jednou a možná že ne v příliš daleké době, jak těžká, nenahraditelná ztráta je stihla — a také knížeti Ferdinandovi zůstane jeho nynější pobyt v Karlových Varech zajisté velice zajímavou apomínkou.“ Stambulov byl teprve 42 roky stár. Byl synem hostinského. R. 1875 způsobil v Eski Zagře povstání proti Turkům, které se nezdařilo. Stambulov prchl do Bukarešti, aby se při vypaknati rusko-turecké války připojil k Rusům. Později usadil se jako advokát v Trnově — a vstoupil do politického života. Byv zvolen do sobranje, stal se brzy jeho předsedou. R. 1886 po sesazení kn. Alexandra Battenberga vládl společně s Matkurovem a Karavelovem. Stambulov to byl, jenž německému knížeti Koburgovi nabídl korunu bulharskou. Za vlády Koburgovy byl předsedou ministerstva až do 18. května loňského roku, kdy byl donucen k resignaci. Lid bulharský v poslední době byl proti němu, došlo i ku demonstracím oproti Stambulovi a jeden čas nesměl Stambulov ukázati se ani na ulici. Mezi ním a Koburgem, jak již řečeno, byl v poslední době poměr nejvýše napjatý. Jeden bál se druhého. — Pohřeb Stambulův koná se v sobotu. Drobné zprávy zahraniční. Storthing v Kristiraii schválil 58 proti 58 hlasům návrh rozpočtového výboru, aby král s korunním princem podrželi nezměněnou apanáži. — Spolková rada ve Švýcarsku svolává na den 14. srpna spolkové shromáždění za příčinou schválení obchodní smlouvy s Francií. Bývalý spolkový president dr. K. Schenk včera zemřel. — Výsledek voleb v Anglii naklonil se posud na prospěch konservativců. Do včerejška bylo zvoleno 301 unionistů, 71 liberálů, 43 Irčanů a 2 socialisté. Unionisté získali 62, liberálové 10 mandátů. Bývalý ministr John Moriey podlehl v New častin konservativci Craddasovi. — Petrohradský úřední list přináší zprávu, že bulharská deputace s metropolitou Klementem představena byla carovi. |
|
<urn:uuid:ef9253d0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Představený úřadu: Propagační referent: Dr. V. Slavík v. r., mag. rada. Josef Vondráček v. r. |
|
<urn:uuid:ef9253d1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 2. Lupičství posledních 4 roků nebylo společné oběma stranám pohraničním. Dne 20. května 1875 tajemník vnitra p. Fish dokázal, že jest to nestydaté hledět ospravedlňovati vpády do Texas tím, že by to byla jen odplata za podobné vpády z americké strany do Mexi ka. Amerických podobných pří padů nestává a nikdo to nemůže dokázati. 26. června 1875 vyslanec Foster odevzdal do mexického ministeria zahraničních záležitostí na rozkaz své vlády vyjádření ho řenní. Ministr slíbil, že prozkou má udání ta a sdělí pak výsledek Dopsal guvernérům států Tamaulipas a Coahuila, ale do dnes nenemohl nalézti jediný podobný případ. 3. Mexiko neučinilo žádnéh příslušného kroku ku zamezení lupičství neb potrestání zločinců. Vyslanec Foster třikráte upozornil mexickou vládu na dlouhý seznam mexických loupeži a zločinů spá chaných na lidu v Texas od přeběhlíků z Mexika, žádaje, aby byla poslána ku hranicím přiměřená síla vojanská, která za pomoci vojska amerického zločinům těm přítrž by učinila. Avšak starší vlády neučinily ničehož v tom. Hned po nastoupení této nové vlády Foster jal se vyjednávati posledního prosince, poukazoval na stav věcí mezi oběma zeměma a obnovil předešlý návrh, aby spolkové vojsko pod dobrým velitelem bylo posláno ku hranicím Rio Grande. A vzdor tomuto všemu naléhání a dotírání neuči nilo se od vlády mexické praničeho žádoncího k odklizení zlořádu toho. Vyslanec náš předložil dlouhý seznam zločinů spáchaných za poslední 4 roky, a v tom nalezají se vraždy, paličství, loupení vládních pošt, celnic, loupežení a jiné zločiny, avšak ani jediné potrestání nenásledovalo od vlády mexické. 4. Mexiko častěji naznalo svou nedostatečnost ku překažení vpádů těch a k udržení pokoje podél hranic u řeky Grande, předstírajcí vnitřní nesjednocení. Po 18 měsiců předešlé vlády omlouval se ministr její, že spotřebuje celou sílu vojenskou jinde, ku potlačení revoluce Diazové, a nynější vláda zase se omlouvala stále na nepo koje v zemi a že musí nejprvé doma pokoj zjednati, nežli započne na hranicích něco činiti. Stane-li se, že nějaký nový nápadník vlády zmocní se nějaké moci v Mexiku, bude muset vláda zase celé své vojsko potřebovati jinde a přenechá zase hranice Rio Grande drzým lupičům a zločincům. 5. Nařízení z Washingtonu gen. Ordovi se u vlády mexické překrucuje. Nařízení to má především za účel, aby gen. Ord tak jednal, jak jednal Foster bez výsledku po tři minulé roky, aby povolal mexické úřadníky na pomoc ku potlačení vpádů ozbrojených a sestrojených tlup zlodějů a lupičů aby oznámil úřadům těm, že nelze déle snášeti lupičství to, a že opo mene-li vláda mexická na dále své povinnosti v potlačování nezákonitostí těchto, připadne to za úlohu vládě Soustátí, aby tak uči nila. Je to tedy až po vyzvání ku spolupůsobení, a potom, když Mexiko odřekne spolupůsobiti, že gen. Ordovi je dána moc stopovati zločince přes hranice. 6. Vůči předcházejícím udalostem, jest vyjádření mexického ministra války bezpodstatné, v němž on úřadně tvrdí, že nařízení gen Ordovi dané, jest proti smlouvám mezi Mexikem a Soustátím proti pravidlům mezinárodního zá kona a proti peměrům mezi vzdělanými národy. Takové obvinění v úřadní listině jest s dostatek vážné, aby vzbudilo obavy, že přátelská vzájemnost obou zemí se přetrhne; avšak Foster vyjádřil se dále ku vládě mexické, že ho to překvapuje hluboce a že toho hluboce lituje, že uznala to vláda mexická za slušné a potřebné, tvrditi ve veřejném provolání úřadním vydaném; na rozkaz vrchní výkonné moci, že vláda Soustátí dávajíc nařízení zmíněné gen. Ordovi měla v úmyslu uraziti Mexiko. Možná, že ve spěchu, v jakém provolání toto bylo sepsáno, |
|
<urn:uuid:ef9253d3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | se opět k velké ráně, kterou mu osud zasadil — k ztrátě svých rodičů. Často bál se Macan dáti do tisku věci jen hluboce subjektivní, cítě, že by mu obecenstvo hned neporozumělo; proto připravuje si půdu skladbami přístupnějšími a snadnějšími k pochopení. Tak tomu bylo zejména při Dumce, která vyšla v Kočího edici spolu s Barkarollou. Jednoduchý program této skladby jest dle slov Macanových tento: Milenec zpívá toužebně ke své milence, s níž jede na gondole; ona však mu nevyhovuje a paroduje jeho zpěv, ale na konec spojí se jejich zpěvy v jedno — nastává dodokonalé smíření. Nemusím se snad ani zmiňovat o překážkách a nesnázích, které se při komposici staví Macanovi v cestu. Zejména jest to realisace obrazu, který Macan úplně si v duši vytvoří. Musilť Macan diktovati své první skladby svému otci, který ani not neznal, musil mu tedy naznačovati, na jaké lince a co má napsati a podobně, čímž se jeho postup v skladatelské činnosti zdržoval úžasně. Takovým způsobem nadiktoval Macan obě mše, většinu prvních svých písní a Trio. (To diktoval celkem 12 dní, ovšem téměř zcela bez přestání, z čehož 9 dní připadlo na Allegro a 3 dny na Scherzo.) Své skladby chová Macan dokonale v paměti, takže dokonce — jak jsem sám viděl — doprovázel na soukromém koncertu při zpěvu. Po tom po všem, co jsem zde řekl, myslím, že zasluhuje Macan u nás větší pozornosti, nežli jaká se mu věnuje. O uznání jeho nemůže se nyní již mluvit. Toho se mu dostalo již od Antonína Dvořáka, který jeho mši v dorické tonině doporučil Brahmsovi a ten svým vlivem způsobil, že byla provedena ve votivním chrámě ve Vídni. Jde zde pouze o trochu dobré vůle zejména u Spolku pro pěstování písní, aby věnovalo písním Macanovým jeden večer, jak je ostatně povinností dotyčného spolku. Není přece pouze jeho úkolem předváděti nám známé a uznané již skladatele, ale též představiti obecenstvu skladatele méně známé a přece — zejména v písni — vynikající jako jest Macan. Jiří Havelka. |
|
<urn:uuid:ef9253d4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Zprávy Státního úřadu statistického. Jsou určeny k rychlému uveřejňování úhrnných výsledků statistických šetření bez analytického zpracování a bez místního detailu, jež jsou publikovány v „Československé statistice“. Vycházejí ve volných lhůtách v jazyku českém, německém a francouzském a děli se na následující řady: A (školství a osvěta), B (správa, finance a soudnictví), C (peněžnictví a úvěr), D (obyvatelstvo), E (statistika sociální), F (zemědělství), G (hornictví, hutnictví, živnosti, průmysl, obchod a doprava), H (přehledné textové zpracování statistiky ze všech oborů), J (zdravotnictví), K (městská statistika), L (mezinárodní statistika). Ročník XI. (1930) má 205 čísel. Ročník XII. (1931) vychází. Každé číslo stojí 1 Kč. Měsíční přehled zahraničního obchodu republiky Československé. Obsahuje měsíční data o zahraničním obchodu v jednotném vydání česko-německo-francouzsko-anglickém. — Vychází od roku 1921. Každý ročník obsahuje 12 čísel. Ročník 1931 vychází. Cena čísla 8 Kč. |
|
<urn:uuid:ef9253d5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | služeb, které sloužil ve štěpánském kostele na oslavu císařových narozenin vídeňský arcibiskup Gruscha. Jakmile poradu skončili, ihned odebrali se zase k arcibiskupovi, který jim uspořádal velikou hostinu. — Dle zpráv je svolání českého sněmu závislým od žádostí českého zemského výboru za totéž. Zemský výbor český se ale žádným podobným návrhem ve své poslední schůzi nezabýval. Naproti tomu moravský zemský výbor o svolání sněmu žádal. Bláznovství Němců musí být za každou cenu staveno co chvíli celé veřejnosti na odiv. Před nedávnem usneslo se podmokelské zastupitelstvo na protestu proti užívání češtiny u soudů. Stejně jako podmokelské obecní zastupitelstvo, usnesla se nyní také děčínská městská rada na protestním projevu proti správci okresního soudu v Děčíně soudnímu tajemníku dru. Cakrtovi, který prý používá české úřední řeči ve styku s jinými soudy. Inu, kdybychom neměli u nás větších zločinců ve veřejných úřadech, než jsou tito severočeští soudci, tož by to nebylo tak zlé. Jubieum arc. Bauera. Jak „Hlas“ sděluje, přišli se při oslavě 25 leté „činnosti“ kněze Bauera pokloniti mu všichni představiteli dnešních božských pořádků a sice od „výsosti“ panujícího domu, až do pantátů z pruských Hlubčic. Je otázkou, přišli-li tito všichni, aby opravdu dokázali, že leží před plandou na pupku, a nebo aby naházeli písek do očí divákům a ve skutečnosti se navzájem žerou? Ti důstojníci jistě neblaho přáli arcibiskupovi ze srdce upřímného, poněvadž mu při nejmenším závidí ty milionové příjmy. Rozdíl. Některé listy české neuznaly vůbec za vhodné, aby se zmínily o tom, že sjezd soc. dem. českých v Plzni se konal. Naproti tomu jiné, prozíravější, nejen že o něm referovaly, nýbrž navazují ku významu jeho delší stati, uvažujíce o jeho průběhu. Tak mezi jinými píše pražský „Čas“: „Řekli jsme však již, že nám plzeňský sjezd neimponuje jen tím, že dokázal pokrok a vyspělost dělnické organisace. Jest ještě jiná stránka při něm, která se nám zdá hodna, aby na ni bylo upozorněno: jest to podíl, jaký v jeho jednání připadl otázce národnostní. Jako červená niť vlekl se národnostní problém debatami prvých dvou dnů a bylo z debat těch vidět, že řečníkům, kteří se ho dotkli, není národnostní otázka otázkou vedlejší, ale důležitou a naléhavou, které nelze řešiti povrchně. Tento zjev, který je charakteristickou známkou plzeňského sjezdu, je stejně charakteristický pro dělnické massy, které sjezd zastupují. Poprvé tu vystupuje národnostní problém před delegáty dělnictva v celé své složitosti hloubce a tím i nesnadnosti; ani na sjezdu brněnském, na němž bylo o národnostní otázce jednáno programově, nebylo by možno shledati něco podobného. Problém národnostní — a tím i vědomí národní — se v sociální demokracii prohlubuje. Tim nechceme říci a neříkáme, že by pravdu měli ti, kdo v dobách minulých denuncovali sociální demokracii z nevlastenectví, a že se teď sociální demokracie z onoho nevlastenectví probouzí a obrací. Hnutí sociální demokracie, třeba přejalo program z ciziny a třebas se někdy v dobách dřívějších zdálo podceňovati národnostní otázku a dávalo si snad i allury proti vlastenectví, bylo od samého počátku národní, české hnutí, národnější a češtější, než kterékoliv jiné hnutí v českém národě z poslední doby; a národní cítění sociálně demokratického dělnictva snese v každé době srovnání s vlastenectvím i nejvlastenečtějších českých stran ostatních. Ale toto češství, dříve neuvědomělé, — nebo málo uvědomělé, — dnes stává se plněji uvědomělým než češství příslušníků stran měšťanských a větší části vrstev nedělnických. Plněji uvědomělým proto, že není mu vlastenectvím už jen přispívati na národní, vlastenecké účely a sbírky, účastniti se národních slavností, mluviti vlastenecké řeči a odívati se vlasteneckými barvami — chce více: chce plná práva národní, která by počínala a přestávala tam, jak řekl delegát Steiner, kde počíná a přestává český člověk; a nejen chce, ale už také zápasí pro tato práva. Nevzpomínáme ani toho, že sociální demokracie už tím, že pracuje — a to nikoliv neúspěšně — proti klerikalismu, pracuje pro uzdravění a očistění českého života. Vidíme v tomto rozvoji a prohloubení národního uvědomění v sociální demokracii zjev zdravý. Jako dosud, nebudeme ani i příště souhlasiti se vším, co činí sociální demokracie; nejsme sociální demokraté; ale pravíme toto: českoslovanská sociální demokracie má poslání v dělnictvu, organi- |
|
<urn:uuid:ef9253d7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Úkazy na nebi. Dne 2. Slunce v přízemí. Dne 3. Nebešťanka ve čtverci s měsícem. Dne 6. Neptun v souluní. Dne 7. Dobropán v uzlu sestupujícím. Dne 9. Krasopaní v odsluní. — Kralomoc v protisluní. Dne 10. Kralomoc v souluní. Dne 12. Měsíc v přízemí. — Měsíc uzlu vystupujícím. Dne 15. Nebešťanka v souluní. Dne 16. Smrtonoš v přísluní. Dne 17. Kralomoc v souluní. — Dobropán odsluní. Dne 20. Vstoupí slunce do znamení Vodnáře. Dne 23. Dobropán v souluní. Dne. 25. Kralomoc ve čtverci se sluncem. — Krasopaní v souluní. Dne 26. Smrtonoš v souluní. — Měsíc v uzlu sestupujícím. Dne 28. Měsíc v odzemí. |
|
<urn:uuid:ef9253db-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | „Hovořili jsme tedy z nedorozumění,“ prohodila dívka. „K hovoru neměli jste ani příliš mnoho času“ přerušil ji bratr její, upíraje na ni stále pátravý zrak svůj. „Hovořila jsem s doktorem Watsonem, jako kdyby mínil se usaditi v kraji našem na místě pouhé zde návštěvy,“ pravila. „Nezáleží mu tedy asi na tom, je-li brzy nebo pozdě pro orchideje. Ale půjdete jistě s námi, abyste se podíval na Merripitský dům?“ Krátká procházka přivedla nás k němu, skromnému to domu při bařině; byl to dvorec někdejšího pěstitele dobytka ze starých, dobrých časů, kterýž však nyní byl opravami přeměněn v moderní byt. Ovocná zahrada obklopovala ho, avšak stromy, jak obyčejně bývá na močálu, byly zakrnělé a dojem celého místa byl trudný a nemilý. Dům otevřel nám podivínský, ošuměle a chatrně oděný starý sluha, kterýž zdál se náležeti zcela dobře do celého rámce domu. Uvnitř však byly prostorné komnaty, zařízené s elegancí, v níž poznával jsem vkus dámy. Když jsem se podíval z okna na nekonečnou bařinu, žulovými balvany posetou, mohl jsem se jen diviti, co mohlo pohnouti toho vysoce vzdělaného muže a krásnou dámu žíti na takovém místě. „Zvláštní sídlo jsme si to vybrali, není-liž pravda,“ pravil Stapleton, jakoby odpovídal na myšlenku moji. „A přece hospodaříme zde tak, že cítíme se zde šťastnými, není-liž pravda?“ „Docela šťastnými,“ odtušila dáma, avšak hlas její nezněl upřímně. „Míval jsem školu“, pravil Stapleton. „Bývalo to na severu. Práce ta byla sice muži mého temperamentu mechanickou a nezajímavou, avšak vý- |
|
<urn:uuid:ef9253dc-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1. biblické studium St. z.: PROF. DR. KUTAL: Úvod do vědecké pracovní metody. Kritický, literární a obsahový rozbor po stránce náboženské a s hlediska apologetického nejdůležitějších fragmentů pentateuchu, v pátek od 14.— 15. 2. historický seminář: PROF. DR. NEUMANN: Úvod do hist. metody, počátky paleografie a diplomatiky, praktické příklady. Heuristika, ve středu od 15.— 16. |
|
<urn:uuid:ef9253dd-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ÁR 7D Neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zhírovský, Hořovický, Blavický a Kralovický. Odběratelem stává se, kdo podrží tři na ukázku zaslaná čísla, a přestává jedině písemnou výpovědí. Vychází vždy v sobotu o 6. hod. večer. — Předplácí se na rok 9 K, na půl roku 4 K 50 h, na čtvrt roku 2 K 25 h. S měsíční příl. „Rozhledy hospodářské“ na rok 10 K, na půl roku 5 K, na čtvrt roku 2 K 50 h. II. ročník. Inserty účtují se levně a platí se předem. — Rukopisy se nevracejí. — Reklamace netřeba frankovati. že to byli bratří hlavně z Čech a pak Mopříbuzní zavražděni byli dne 11. června v noci v královském paláci. Revoluci provedlo ravy. — vojsko. Utvořeno nové ministerstvo a skup- A když pak začal nám, bratřím z kráština svolána na den 15. června. Dynastie lovství, děkovati za oběti. Slezsku přinesené, Obrenovičů prohlášena za trůnu zbavena a tklivými slovy, nebylo v celém sále oka princ Karaďorděvič prohlášen za krále srbsuchého... V ského. — V Uhrách dochází k ministerské Dnes, bohužel, ztrácí se nám Slezsko krisi. Ministerský předseda Széll vzdává se pozvolna ze srdce a pro těžce ohrožený onaděje, že se mu podaří pasivním odporem strůvek v Kateřinkách sotva v království provésti brannou předlohu. pohneme prstem... Po druhé slyšel jsem P. Gruda hájiti práv jazyka českého na sněmu. Byla tenkráte zrovna vydána jazyková nařízení pro Slezsko a v jedné schůzi sněmu slezského bylo o nich rokováno. Náhoda mi přála, že jsem přišel do sněmu, když mluvil P. Gruda. Byl stále Němci vyrušován, zvláště Türkem. Dokazoval plamennými slovy nedostatečnost jazykových nařízení a při své V řeči užíval statistických dat, vybíraje je z jakýchsi poznámek. Němci však křičeli a rámusili, že P. Gruda čte, a to že nemá být; upozornil jej na to předseda, a když pak chtěl mu i slovo odebrat, rozzloben a hněvem zarudlý udeřil P. Gruda poznámkami na stůl a s jakýmsi výkřikem za jásotu Němců opustil zasedací síň... Myslím, že právě v tom okamžiku zastupoval předsedu biskup vratislavský — Kopp. Jsou to sice všední vzpomínky na P. Grudu, ale právě teď, kdy záložna v Kateřinkách bude nucena snad každým okamžikem ohlásiti konkurs, nenachází se v Čechách tolik soucitu, aby pro Slezany sehnalo se 25.000 zl. Což nechá skutečně česká veřejnost padnout záložnu v Kateřinkách? Což nenajde se ani v poslední chvíli několik obětavých duší v království? Uvažme jen: Jak mohou slezští národovci pracovati s chutí — když ztrácejí posici za posicí? Napřed německé obecní zastupitelstvo a teď padne záložna. Kdo jen trochu zná poměry slezské, ví, že tato rána pro našince ve Slezsku bude smrtelná. Tamější lid obecný ve své prostotě kloní se k tomu, kdo stále ukazuje a dává peníze, a teď ti, kteří uložili do české záložny své úspory, mají o ně přijíti: ti všichni zajisté stanou se renegáty a vrhnou se v náruč Němcův. A věřte, že znal jsem v Opavě několik renegátů, a bez nadsázky, že dobře na nich se osvědčilo přísloví: „Horší Poturčenec Turka.“ Jet ve Slezsku taký lid, že třeba umí jen po německu pozdravit, česky na ulici nepozdraví, ani když vstoupí do hostinské místnosti. Jeden takový Slezan vstoupil do mého bytu a pozdravil mne německy, ačkoliv dobře věděl, že jinak nemluvím nikde, jen česky. Po pozdravu německém spustil „po našemu“ (česky). |
|
<urn:uuid:ef9253de-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | pokud knihovně zjištěny jsou a z nejvyššího podání přikázány, v tom právě spůsobu převzal, v jakém pojištěny jsou. Rozhodnutí c. k. vrchního soudu zemského pro království České ze dne 24. října 1882 č. 28378. Adj. Jos. Leder. |
|
<urn:uuid:ef9253df-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 4. Ambulatorium pro choroby venerické a pohlavní Nalézá se v souterrainu příslušného pavilonu a má dvě čekárny. Vedle obvyklé agendy béře na sebe část úkolů, které plynou z posledního zákona Republiky o pohlavních chorobách. Které povinnosti to jsou, vytkne se zvláštním řádem. |
|
<urn:uuid:ef9253e1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | vaného rozporu, ale má-li si společnost trvale udržovat dostatečný stupeň kontroly nad jeho vývojem, je nutné, aby se základnou jejího reprodukčního procesu postupně stávaly přírodní předměty s výskytem stále rozsáhlejším a rovnoměrnějším. Jaké jsou vyhlídky na splnění toho požadavku? Povrchní pohled na historické zkušenosti v tomto směru by mohl vést spíše k jejich podcenění než k přecenění. V těch stádiích vývoje, kdy hlavním zdrojem podnětů k růstu výrobních sil jsou rozpory uvnitř společnosti (včetně rozporů mezi společenskými celky žijícími na různých územích), převažuje v rozvoji surovinové základny snaha omezovat či likvidovat závislost na těch přírodních podmínkách, jež byly na daném území relativně, ve srovnání s jinými oblastmi, nepříznivé, závislost na přírodních zdrojích, deficitních v dané oblasti ve srovnání s jinými apod. Tomuto cíli plně (a také nejsnáze) vyhovuje vědeckotechnický pokrok, nahrazující tuto závislost závislostí na jiných přírodních zdrojích, v celosvětovém měřítku rozšířených podobně nebo i méně, pokud jen jsou relativně bohaté na území, jímž disponuje společnost, jež k jejich novému využití s předstihem přistupuje. Nic víc není třeba a pokud se otevře takováto cesta, živelný vývoj se jí ubírá, přičemž se pravidelně zabíhá až do krajnosti. V době, kdy v důsledku rychle rostoucího rozsahu společenského reprodukčního procesu v poměru k rozsahu přírodních zdrojů pro něj nezbytných nabývá mezi podněty k dalšímu růstu výrobních sil značně na významu rozpor mezi společností jako celkem a přírodou, a kdy vnitřní společenské rozpory jsou revoluční cestou překonávány, je možno počítat s tím, že směr vědeckotechnického pokroku se změní. Je třeba změnit jej tak, aby umožňoval rychleji stupňovat komplex nost a rovnoměrnost využití přírody, aby tak všechno, co se v ní nachází, bylo využíváno s ohledem na perspektivní potřeby lidstva jako celku a aby rozdíly ve významu a intenzi tě využití různých předmětů přírody se zmenšovaly. Proces rozšiřování spektra využívaných přírodních zdrojů povede na nynějším stupni vývoje rozporu lidské společnosti a přírody |
|
<urn:uuid:ef9253e2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Když r. 1881 bylo Leoši Janáčkovi popřáno, aby založil v Brně varhanickou školu, na níž pak stal se i ředitelem, vytvořil pro českou Moravu svým učilištěm nejenom důležité hudební centrum, z něhož pak vycházela janáčkovská generace, nýbrž měl možnost své hudební theorie zde obhajovati a uváděti ve skutek. Bohužel, teprve z let 1909 a 1910 máme — pokud je mně aspoň známo — záznamy o tom, jak si Janáček v té věci ve škole varhanické vedl. Zásluhu o tyto záznamy má nynější ředitel brněnské konservatoře, Jan Kunc, známý hudební skladatel, jenž — patrně |
|
<urn:uuid:ef9253e3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | do obchodu galanterního, modního neb podob. prosí pro 15 letého hocha A. Kavan, kupec v MI. Boleslavi |
|
<urn:uuid:ef9253e4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Při leptání za podmínek uvedených v naší dřívější práci jsme pozorovali, že došlo k velmi ostrému naleptání dislokací (ve skutečnosti částic karbidů), kdežto povrch krystalu se dále leštil. Abychom mohli přesněji definovat optimální podmínky anodického leptání dislokací a především objasnit jeho mechanismus, studovali jsme podrobněji elektrochemické děje při rozpouštění krystalu. K tomu účelu jsme měřili potenciál povrchu krystalu proti kalomelové elektrodě, prodloužené v Lugginovu kapiláru v zapojení podle obr. 1, při různých proudových hustotách. Těch jsme dosáhli plynulým zvětšováním vnějšího napětí, a to použitím potenciometrického válce polarografu. Koordinátografem s dvěma zrcátkovými galvanoměry jsme registrovali v pravoúhlých souřadnicích průběh polarisace anody (osa x, proti standardní kalomelové elektrodě) na proudové hustotě (osa y). Měření byla provedena v nádobce podle obrázku, kterou jsme navrhli již dříve pro účely elektrolytického leštění tak, aby umožňovala pohodlné míchání při malém množství elektrolytu |
|
<urn:uuid:ef9253e5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | § 6. Je-li k vyměření poplatku berní úřad (v Praze úřad poplatky vyměřující) povolán, vydá on, prohlídna a opraviv předložený výkaz o pozůstalém jmění, poplatku podrobeném, dědicovi platební rozkaz o vypadajícím školním příspěvku podle přiloženého formuláře. |
|
<urn:uuid:ef9253e7-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Kdybys nepravila, má teto milá, jitterbug že se učit tančit chceš, nebyla by sis ruku zlomila, měla bys pokoj - a já též. |
|
<urn:uuid:ef9253e9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | My, masa městského obyvatelstva, tvořívali jsme při těchto návštěvách jen štafáž, na kterou návštěvník pohlížel s pohrdáním a s blahovolným despektem. V neděli dne 17. června t. r. bude tomu jinak. V městě našem dlíti bude muž, vyšlý z lidu samého, myslitel, jakých jsme neměli mnoho, milovník pravdy a neúprosný bojovník pro ni, od dlouhých let vychovávatel a politický vůdce národa našeho, který celým životním dílem svým, ale zejména svou činností za války získal si nesmrtelné zásluhy o nejradostnější den, jehož se generace naše dočkala, den, kdy vláda věcí našich vrátila se opět k nám. Návštěva jeho nebude patřiti žádnému jednotlivci, ani nějakému zájmu cizímu, bude patřiti nám všem: od obyvatele zámku nad městem se pnoucího, až k poslední babičce, obývající chudou chatrč, nám všem přijde, aby nás potěšil a posílil v těch těžkých dobách, které město naše prožívá. Je něco na výsost slastného v myšlénce, že vítati budeme hlavu samostatného státu našeho, muže, který kořeny svými tkví v téže půdě, ze které vyrůstá a sílu bere celý národ náš, muže, který důstojně zastupuje stát náš v té veliké rodině svobodných národů světa. Právě proto v ten den pominou opětně aspoň na chvíli všechny ty rozdíly a protivy politické, hospodářské i sociální, které nás dělívají, a p. presidentovi bude hlaholiti v ústrety jeden radostný a hřímavý jásot. Buď nám, ty představiteli celého národa našeho, vítán! Ano, buď nám vítán, ty myslivá hlavo lidu našeho, Redakce. buď vítán a nám hodně dlouho zdráv! |
|
<urn:uuid:ef9253ec-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | budi aneb svou chvatnosti obsahový chaos do vědomi přivodí. Rozumí se, že toto oceňování č-u jest osobité, máť zajisté někdo dlouhou chvíli čta knihu, která jinému poskytuje četbu kratochvílnou. Poněkud jinak děje se posuzování č-u minulého čili pamatovaného Č. minulý zdá se nám ve vzpomínce tím delším, čim více jasných a zajímavých členův obsahovala řada č-ová, neboť obnova přísluší hlavně obsahu, méně náladě minulé. Z té příčiny propadla v tůň zapomnění i dlouhá chvíle, která nás druhdy trápila, i doba, ve které jsme nic nevykonali, co by mělo jistou duševní důležitosť a mnemonickou moc; vynikne však ve vzpomínce č., ve kterém mnoho bylo vzácného vykonáno. Dávná léta (první tři věku), z nichžto se pramálo představou obnovuje, smrští se jako ve vzpomínce život starého lenocha v krátkou pídč u; čím více však pamatovaný č. blíží se ku přítomnosti, tím bohatší jest obsah jeho a tím více „botná“ představa určité doby (roku). Rok právě minulý zdá se jinochovi, jenž mnohému zajímavému se v něm přiučil, poměrně delším než muži, jehož jednotvárné zaměstnání neposkytovalo mnoho nového, a než starci, jehož slabé dojmy přítomnosti rychle propadají zapomenutí: Čím člověk více stárne, tím kratšími se mu zdají léta právě minulá. Vedle ryze subjektivného měřítka, které jest dosti nespolehlivé a obhroublé, dosti záhy zavedeno ku měření délek č ových měřítko objektivné, za které brána doba mezi dvěmi pravidelně se opakujícími jevy přírodními. Mezi nejprvnějši taková měřítka patří: den a noc, měsíc (oběh měsíce), rok (zdánlivý oběh slunce), k pozdějším a drobnějším čítají se hodiny všeho druhu (pískové, kyvadlové) a chronoskopy elektrické, jimiž až i stotisíciny vteřin se určují. Srovnáním č-ů stejné délky a různého obsahu (dvou nebo více dni, měsíců, roků) nabýváme ponětí jisté délky, o které víme, že má ráz č-ový, ale postrádá určitého individualného obsahu. Takovouto č-ovou délku určitou bez určitého obsahu jmenujeme dobou. Srovnáním dob nestejné délky, zatemňují se prvky sporné (různosť délková) a sesilují se prvky stejné (ráz č-ový), tak že vzniká vědomí o době neomezené, již věčností jmenujeme. Věčnosť jest pojem č-ový reflexí z různých č-ův odvozený a v podstati své veškeré individualné č-y zahrnující jako jednotlivé své představy. V tomto pojmu, jemuž absolutní reality rovněž jako jiným pojmům našim nelze přisouditi, hledá každý svůj i jiného č., zaměňuje nevědomky psychologicky zdůvodněný soud: č. jest ve všech našich dějích, v jiný a o mathematickou abstrakci opřený soud: všechy naše děje jsou v č-e. Tím se stal č., jehož subjektivní rozvoj opírá se o relativné dědičné disposice čili instinkty |
|
<urn:uuid:ef9253ed-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | problémů na úrovni „vysoké abstrakce“ vykazuje Parsonsův přístup řadu jasných protikladů. Zejména při rozboru jeho „systému souřadnic“ se objevují všechny základní metodologické těžkosti strukturálně funkcionální analýzy používané v současné buržoazní sociologii. Největší těžkostí je problém, jak vysvětlit procesy změn, které probíhají v sociálních systémech, a zejména ve společnosti. Podobně jako u mikrofunkcionalistů objevuje se tento problém stejně výrazně i při Parsonsově zkoumání velkých systémů — společností. Jak „vepsat“ do daného „systému souřadnic“ proces sociálních změn probíhajících ve společnosti? V kterém „průsečíku“ adaptace, integrace, uchovávání a dosahování cílů můžeme najít zdroj změn? Na tyto tradiční otázky kritiky je Parsons nucen odpovědět. Určitým východiskem pro hledání zdroje změn je Mertonem navržené rozlišení funkcí a disfunkcí, zjevných a latentních funkcí, ale jak správně poznamenává W. Moore, funkcionalismus z tohoto rozlišení nevyvozuje příslušné a rozhodující závěry.28 Určit některé zdroje změn uvnitř systému skutečně ještě neznamená odpovědět na otázku, jak se mění systém jako celek, jak je začleněn „cíl systému“ do obecného procesu změny společnosti. V jedné ze svých posledních prací Parsons objasňuje právě tuto situaci. Přijímá základní myšlenky sociokulturní revoluce, i když nesouhlasí s interpretací, jakou jí dávají klasičtí evolucionisté. Předpokládá, že hlavním zdrojem změn systémů, jimiž se začleňují do obecného procesu evoluce, je proces diferenciace, který existuje v každé společnosti. Z hlediska strukturálně funkcionálního přístupu může být taková diferenciace objasněna takto: Každý element nebo souhrn elementů systému se podle toho, jak funguje systém, dělí obvykle na dvě části, z nichž každá se od původního elementu či souhrnu elementů liší jak strukturou, tak i funkcionálním významem pro širší systém, do něhož se včleňuje.29 Důkazem vyšší rozvinutosti nového systému je skutečnost, že každý vzniklý podsystém (např. každý z dvojice elementů, které se vyčlenily při dělení elementů „bý- |
|
<urn:uuid:ef9253ee-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Obrázek ze života v hanácké dědině o jednom jednání. Podle článku v „Českém Lidu“ ku provedení na jevišti upraveno. — Děj odbývá se ve vesnické hospodě. |
|
<urn:uuid:ef9253ef-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | později nebylo lépe: přicházeli stále takoví, jimž se třpytí zlatý okov na prstenníku levé ruky. Konečně nyní v osmém roce trvání ústavu přichází mladý a svobodný pěstoun mládeže, který není vázán prožluklým celibátem. Kdyby šlo o novou učitelku neb úřednici, jistě by se na rtech paganovských mužů nejdříve zachvěla otázka, je-li hezká ta, která přijíti má. Hleďte, pánové, to mé sestry byly skromnější! Jim stačilo vědomí, že nový profesor je svoboden. Jediné to slovo bylo heslem, které zalehlo i do nejodlehlejší paganovské chalupy, jež chovala pod svou střechou dívku »na vdaní«. Jediné to slovo popohnalo k rychlejší chůzi kde které »dívčí« srdce od šestnácti do čtyřicíti let. Ode dne jmenování profesora Suchého přibývalo horečky v hrudníku paganovských dam, která dostoupila vrcholu posledního dne o prázdninách, na nějž Suchý oznámil řediteli svůj příjezd. Laskaví čtenáři snad se diví, kterak o tom hned zvěděly paganovské dcery Eviny? Zač by, prosím, stál školník, který by si nechal vše pro sebe? Takovým sobcem paganovský Potěhlík nebyl, nýbrž vždy ochotně odpovídal na všecky dotazy, týkající se jakkoli mladého ústavu. Tentokrát však byl dlouho nucen podávati nedočkavcům zprávy negativní ve příčině příchodu nového profesora. »Ještě nic nevíme, kdy Suchý přijede, dosud nám nepsal, ačkoli máme zápis a asentýrku za dveřmi.« Tou asentýrkou rozuměl přijímací zkoušky. Teprve na samém sklonku prázdnin mohl utišiti zvědavost tazatelů. »Konečně to máme tady! Dnes nám píše, že přijede ten den před zápisem. No, nechal na sebe čekat, jen co je pravda!« Ta zpráva byla rajskou hudbou pro sluch paganovských dcer i matek. O tom, že tak toužebně jest očekáván, neměl ovšem |
|
<urn:uuid:ef9253f0-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | »V devatenáctém století vyšli »Počátkové nového básnictví« v Prešpurku na světlo, v nichž se s krvežíznivou hrubostí na Pana Dobrovského a jiné doráží, jako by pravda a krása jedem zvětřeného ducha mohla potřena býti. Všickni pravého dobrého vlasti naší vyhledávající muži zhrozili se té odvážlivé ošemetnosti ještěra tlamu rozdírajícího. Kdož by v osvíceném devatenáctém století od geniů Slávie, od krásocitných a spanilotvářných duší, od květu národu a pramene hluboké moudrosti takové syrovosti, tak neuhlazených mravů a zlého srdce se nadál? Než Muza mlčeti káže!« Tak stýská si Vojtěch Nejedlý v Předmluvě k Bohyni, básni v osmi zpěvích. Výpady »na Pana Dobrovského a jiné«, mezi něž i básník sám náležel, hluboce ho urazily. Co zavinili napadení? Dobrovský r. 1795 v Pelcových »Grundsätze der böhmischen Grammatik« podal na str. 209 a n. svoje názory o české prosodii, a básníci družiny Puchmírovské i jiní pozdější se pravidly Dobrovského řídili. Dotud zásluhy Dobrovského i nejstarších našich básníků z doby obrození byly všeobecně uznávány a oceňovány — a nenadále takový obrat »v osvíceném devatenáctém století«! Vojtěch Nejedlý, který v Uvedení k Bohyni líčí nám stav jazyka českého do r. 1788, pak zásluhy Vydrovy, Thámovy, Procházkovy, Dobrovského, Puchmajerovy, Hněvkovského o nový rozkvět literatury české, uváděje skromně i svoje jméno mezi |
|
<urn:uuid:ef9253f1-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ocasem jezdce samého, kolemjedoucí nebo jdoucí zasáhnouti nemohli nebo držení otěže nestěžovali, nelze proti této směšné libůstce ničeho namítati. Jinak jest tomu však na venkově, a to zvláště, přistřihuje-li se koním ocas příliš. Kdo viděl v létě v poštovním nebo i jiném voze zapřažené uřícené koně, jak zaháněli při dlouhé jízdě svým zkomoleným ocasem dotěravé, krvelačné střečky a bodavé mouchy skoro bezvýsledně, ten se musil diviti, proč se strpčuje zkomolením ocasu dotyčným prací, prachem, parnem, žízní a tlakem postroje beztoho již tak dost obtěžovaným koním jejich bez tak klopotný život. Ale takový kůň nemívá ani po vypřáhnutí v konírně pokoje! Ještě i tam soužívají takové ubohé zvíře roje much! Není-li v tom případu šťastnější skot, ježto se nemůže chvost na jeho dlouhém ohonu tak tuze přistřihovati jako koni ocasní žíně? Přistřihuje-li se koňský ocas, nechť se toto učiní jen tak, by sáhaly žíně aspoň k zadku kolena a nebyly tím hebké, citlivé části těla, břicho a vnější strany stehen, jež bývají nejčastěji a nejvíce sužovateli vyhledávány a z nichž nemůže dotyčné zvíře tyto sužovatele jinak nežli svým ocasem zahnati, svého přirozeného, ochranného výstroje zbaveny. 3.8 Špenát novozélandský (Tetragonia expansa) poskytuje jemné, chutné zeleniny i během parných letních měsíců, kdy obyčejné druhy špenátu již kvetou a se nepožívají. Zasluhuje tudíž, by byl hojně pěstován. Roste-li 6 až 8 kusů špenátu novozélandského v zahrádce, stačuje jeho čerstvé listí rodině po celé léto, protože se nahražuje po otrhání stále novým. Špenát novozélandský lze, ač vzkličují jeho velká, tvrdá semena po delším čase a nejistě, v každé zahrádce snadno pěstovati. Jeho semena dlužno zasíti jednotlivě na 25 až 30 cm od sebe přímo na výslunný záhon do vyhnojené půdy. Nacházejí-li se pak některé rostliny u jiných příliš blízko, dlužno je vytrhati tak, aby stály od sebe na 80 až 100 cm, neboť v dobré, hodně vyhnojené půdě potřebuje každá vyspělá rostlina snadno čtvereční metr místa. Zasadí-li se semena jednotlivě nebo po dvou do malých květníků, přechovávají-li se pak v teple a přesadí-li se v nich vzešlé rostliny špenátové se svým zemitým obalem koncem května na místo pro ně určené, jest to lepší a jistější nežli zasazování semen přímo na záhonyadeso Tak kolosální zelenina se šťavnatým, dužnatým, často otrhávaným listím musí býti ovšem pilně a hojně zalévána. Ten, kdo špenát novozélandský již pěstoval, vykáže mu v zelnici dozajista i vždy příště místo, poněvadž jest tento špenát chutnější a tučnější nežli obyčejný, uvede se za příznivých poměrů vždy a naroste rychle tím větší, vydá tím více, čím parnější léto jest. 3.* |
|
<urn:uuid:ef9253f2-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Na úseku společenských věd půjde o to, využít všech možností, které vyplývají z filosofického přístupu k jednotlivým stránkám společenské skutečnosti jako ke stránkám dialekticky souvisícím s jinými jejími stránkami — s cílem dosáhnout maximální komplexnosti ve společenskovědním bádání. Potřeba zpřesnit výsledky společenských věd, mimo jiné také věd filologických, povede zcela zákonitě k používání kvantitativních metod také v těchto vědách. To se nutně musí dít za stále důkladnějšího zvládání filosofické problematiky, nemá-li dojít k pozitivistickým recidivám v myšlení některých našich společenskovědních pracovníků. Na různých fórech a při nejrůznějších příležitostech už byla nesčetněkrát zdůrazněna naléhavá potřeba konkrétní analýzy společenské skutečnosti. Jde o to, aby filosofie k ní přispívala nejen cestou příkladu některých svých disciplín, ale také teoretickým rozborem otázky, v čem spočívá zmíněná konkrétnost v jednotlivých společenských vědách. Teorie vědeckého komunismu, která dnes nemůže nebrat v úvahu více než kdykoli v minulosti jednak nové skutečnosti souvisící s vývojem naší země i všech ostatních jednotlivých zemí našeho tábora směrem k socialismu a ke komunismu, jednak stále nová a nová fakta z mezinárodních hospodářských, politických i kulturních vztahů, zvláště vztahů mezi oběma světovými soustavami, může být na výši jen za předpokladu nedogmatického tvůrčího uplatňo vání materialistickodialektického způsobu myšlení. V něm je totiž jeden z dů ležitých prostředků ochrany před úskalím sektářství i revizionismu. Od filosofie se plným právem očekávají mnohé nové podněty pro řešení slo- |
|
<urn:uuid:ef9253f3-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 1 = hojnost. — 2 = lásku. — 3 Ves Radotín u Zbraslavě; založení Zbraslavě jest o několik set let pozdější, |
|
<urn:uuid:ef9253f4-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | 8. Blahoslavený Jordan, Benediktin Padovský. Blahoslavený Jordan ze slavného Italského rodu Forzatův, muž nábožný a učený, převor Benediktinského kláštera v Padově,2) byl takovou moudrostí od Boha obdařen, že měšťanstvo Padovské za té doby bouřlivé u něho rady pohledávalo. V radě samostatného města Padovy měl převor Jordan místo čelné a slovo rozhodné. Od časův císaře Oty I. (936—973) došla Padova úplné svobody, a spravovala se úřady z měšťanův volenými, v jichžto čele stávali dříve dva konsulové, později tři radové občanstvu odpovědní. Roku 1175. postaven v čelo správy městské poprvé 1) Imola, staré Forocornelium, okresní město Italské v Emilii, provincii Bologneské, na cestě z Bologny do Faenzy u řeky Santerna, sídlo biskupa. Vinný kámen tam vyráběný znám jest v obchodě pod jménem „Tartaro di Bologna.“ — 2) Padova, staré Patavium, něm. Padua, město v Benátsku Italském na řece Bachiglione s památným františkánským chrámem svatého Antonína Padovana. |
|
<urn:uuid:ef9253f5-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Dík za celonárodní účast na žních 1943 moc poskytli obyvatelé měst ze- Úroda obilí byla ve všech kramědělcům při sklizní zeleniny, jich Čech a Moravy šťastně sklibramborů a řepy. zena. Letos k tomu nemalou mě- Příslušníky NS, muže i ženy, rou přispělo i městské obyvatelkteří nejsou zaměstnáni v zeměstvo, jehož dobrovolná účast na dělství, zvláště pak příslušníky letošních žních byla mnohem svobodných povolání, živnostenvětší, než v kterémkoliv roce misko-obchodnického stavu, ženy, nulém. Všem pilným rukám městpensisty a všechny, kteří se k toského lidu, které se bratrsky mu účelu mohou uvolniti, vyzýspojily o žních 1943 se zemědělvám, aby se přihlásili u nejbližskými ke společné práci pro zaších okresních úřadoven NS neb jištění chleba, patří upřímný dík u činovníků NS k účasti na skliza uznání celého českého národa. ni okopanin ve svém volném ča- Staly-li se letošní žně vyhlášese, a očekávám, že k tomu vyním svépomoci příslušníků NS užijí sobot a nedělí, nebo i kratší zkouškou národní pospolitosti, dovolené, trvající jeden nebo dva v níž jsme dobře obstáli, pak to či několik dnů. budiž pobídkou, aby stejnou výpo- Nám všem musí záležeti na tom, aby brambory, řepa a zelenina, které jsou stejně důležité pro lidskou výživu jako obilí, byly v pravý čas a beze ztrát sklizeny. Věřím, že i tentokráte poetři energi skytne město venkovu svou dobrovolnou pomoc pohotově a rádo. |
|
<urn:uuid:ef9253f6-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | FEUILLETON. V boji za právo na život. Jest noc. Žádné hvězdy na nebi, žádný zvuk v dáli. Tmavá, bezezvučná, prázdná noc. Daleko široko žádné žijící bytosti. Jen na druhé straně v křoví leží bulharský voják. Rámě a nohy od sebe roztaženy, s palčivou bolestí v prsou, zraněných vražedným olovem, s mučivou žízní na otevřených rtech, se smrtelným strachem v horečných očích — tak leží na vlhké, krví prosáklé trávě ve studené zimní noci, vzdychající, osamělý, opuštěn a zapomenut. Bylo to před dvanácti hodinami. Šli ku předu v nepřátelském ohni. Sotva kousek chleba, sotva několik hodin spánku v celém týdnu! Ale vzdor tomu ku předu, stále ku předu! Střely lítaly, nepřítel mířil dolů z jistého úkrytu, brzy zde, brzy onde padl jeden z kamarádů. Ale musí tak býti. Žádné zastavení! Ku předu! Tu přišla na něho řada. Tam na kraji lesa jej to zastihlo. Měl ještě sílu do křoví se doplaziti. Nyní leží zde dvanáct dlouhých, strašných hodin. Od té doby tisíce kolem přešly. Brzy zvolna ku předu lezouce v nepřátelském ohni, brzy v bouřlivém běhu, s puškou v ruce, ku předu! Ale žádný z nich nemohl, žádný nesměl se jej ujmouti. Co jest smrtelně zraněný v hřmotu bit- Josef Gelný |
|
<urn:uuid:ef9253f8-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Vážení pánové, děkuji vám srdečně za vaši dnešní návštěvu. Znám podrobně, za jakých okolností se tvořil váš klub a jak se konečně ustavil. Znám také váš program a cíl vaší práce. Význam a užitek vašeho klubu je v tom, že je nástrojem a prostředkem především správných informací o všech podstatných otázkách naší branné moci a k šíření správné branné ideologie i v míru. Nezapomínám ovšem ani na to, co práce klubu může znamenat pro přípravu rozmanitých úkolů tisku za války. Světová válka ukázala, jakou má tisk úlohu obrannou i útočnou ve válce, že dovede působit k zlomení vůle nepřítelovy a že tato použitá morální zbraň nebyla tak bezvýznamnou vedle zbraně materiální, kterou byla vojska. Nechci tím vyzývat k útočné propagandě, nepravdivé a tendenční. Pravda |
|
<urn:uuid:ef9253f9-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nuta, avšak nikoliv republikánskou většinou, nýbrž hlasy mírných republikánů spolu s přáteli vlády protirepublikánské. Zamítnutí žaloby stalo se totiž 317 proti 159 hlasům. Těchto 159 hlasů bylo patrně odevzdáno pouze od republikánských poslanců. Strana republikánská čítá ve sněmovně asi 380 hlasů, připadá tedy z oněch 817 na republikány jen asi 220 hlasů, kterýžto počet daleko nedosahuje sněmovní většiny. Není však pochybnosti, že vláda s výsledkem se spokojí, neboť v jiných otázkách patrně se republikáni opět shledají. Takž se také republikání opět shledali při hlasování o denním pořádku, kterým se jednání vlád ze dne 16. května a 23. listopadu co nejrozhodněji odsuzuje. Tento denní pořádek přijat většinou 86 hlasů, což jest tak asi většina, kterou republikání vládnou. Nynější poměr stran ve francouzské sněmovně poskytuje bezpečnost proti výstředním usnešením, kdežto republikánské zřízení je zabezpečeno stálou většinou republikánskou. |
|
<urn:uuid:ef9253fa-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ném hněvu. Rádi jsme ho měli všichni přes všechny chyby, poněvadž byl největší talent z nás všech. Ale jako prý všem našim velikým talentům, bylo psáno i jemu od věků, že se ztratí a zahyne . . . Žil o prázdninách u babičky; byl to bohatý dědic zesnulých rodičů, ale bohém, který rozhazoval peníze chvílemi oběma rukama jako pološílený maďarský magnát, a jindy zas chodil ve střevicích bez podpatků a bez punčoch. Potloukal se po všech gymnasiích, na konec uvízl šťastně nebo nešťastně v maloměstské advokátní písárně. Pil tím více, čím více se sesychal jeho majetek. Když byl opilý, dal hlavu do dlaní a plakal v hostinské světnici »za ztraceným životem«... Dnes zelená se již tráva na jeho hrobě. Dobravcovi nemohl odpustiti, že uměl hráti na flétnu. Za tichých, snivých večerů linuly s chlumu dolů k městu a přes pole k bílému domku měkké zvuky, hledající, toužící, prosící a vábící. Trstenjak skřípal zuby, byl-li v městě a slyšel-li je. Věděl: Mařenka naslouchá a raduje se teplou radostí z těch zvuků, neboť ví, že hledají ji. Mně záviděl, že mne vodila cesta do města mimo její dům. »Viděl's dnes Mařenku?« — tázal se, sotva že mne potkal v městě. »Viděl.« »Mluvil jsi s ní?« »Mluvil.« Snědé tváře se mu zalévaly krví, pohlédl na mne očima, jež by mne mohly spálit. »Stál jsi u zahrady — a mluvili jste?« »Stál, ovšem. Dala mi tuto čajovku.« Byl jsem nemilosrdným v mladostné rozpustilosti: viděl jsem, že trpí, že hoří, ale podněcoval jsem ještě žhoucí plamen. Zasyčel mezi stisknutými zuby zakletí, srozumitelné jen zpola. Když jsme se loučili večer, mínil jako mimochodem: »Pozítří přijdeš zas?« »Přijdu.« »Přijdu ti nahoru ku kříži vstříc. Mám kdy. Promluvíme si trochu o literatuře.« Zajímala ho sice literatura — stále nosil v kapsách knihy, v jedné asi spritistickou revui »Sfinx«, v druhé Turgeněva v originále nebo něco takového. Ale věděl jsem dobře: nepřijde mi vstříc, abychom mluvili o literatuře, zabrániti chce, abych nemluvil o samotě s Mařenkou. Za večerů, když byla radost v srdci všech, uspořádali Mařence zastaveníčko. Na chodníku u silnice, několik kroků od domu, zapěli »V sladkých snech spíš, královno . . .« I to zlobilo Trstenjaka. »Nač rušiti lidi v nočním od- |
|
<urn:uuid:ef9253fb-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Podrobnější informace o této připravované akci můžete získat na adrese: MUDr. Jan Kabeš, CSc. psychiatrické odd. NsP 286.01 Čáslav |
|
<urn:uuid:ef9253fc-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | A tak její návštěva nebyla než konfrontací a vyšetřováním našich dotyčných citů o vás. Jste vy to šťastný smrtelník! Vymýšlíme a kombinujeme hromadu rozkošných plánů, abychom se opět viděli. Dovede váš sluha, ten, o kterém řikáte, že je tak spolehlivý, říditi koně? Kdybychom mu také daly na hlavu fez, mohly bychom se s vámi projeti v zavřeném kočáře, on na kozlíku. Ale to vše musíme teprve osobně umluviti, až se zase co nejdříve sejdeme. Vaše tři přítelkyně vzkazují vám mnoho dobrého a příjemného. |
|
<urn:uuid:ef9253fd-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | poměr mezi aktuální problematikou a problematikou historie filosofie, ne vždy se orientovala na významné postavy, na uzlové body vývoje filosofického myšlení. Teprve v poslední době redakce za spolupráce autorského kolektivu byla s to soustavněji osvětlovat teoretické problémy naší současnosti. Rozvoj marxisticko-leninské filosofie není možný bez boje proti dogmatickým a revizionistickým tendencím. Redakce časopisu publikovala také materiály, jež obsahovaly — jak se ukázalo ve světle dalšího rozvoje marxistické myšlenky — i názory nesprávné, a nedovedla vždy dostatečně rychle zabezpečit v zásadě pravdivou odpověď. V tom byl vážný nedostatek v práci redakčního kolektivu, v tomto ohledu je třeba zvýšit stranickost a ideovost naší práce. Náš časopis je časopisem odborným, to však nelze klást do protikladu s úkolem pomáhat učitelům a propagandistům filosofie. V tomto ohledu redakce neučinila dosud vážnějších kroků. Tento nedostatek snižuje účinnost práce redakce a je třeba nalézt cestu k širší čtenářské obci, k početnému okruhu zájemců o filosofii mezi naším lidem. Na stránkách našeho časopisu probíhají diskuse o důležitých teoretických otázkách (o charakteru historického materialismu jako součásti marxisticko-leninské filosofie, o vztahu historického materialismu k dialektickému materialismu a vědeckému komunismu; dále diskuse o povaze květnové revoluce, o tom, jak charakterizovat společenské přeměny v období od r. 1945 až do února 1948; posléze diskuse o některých aspektech základní filosofické otázky). Redakce bude i nadále usilovat o rozvoj diskusí vztahujících se k novým otázkám marxisticko-leninské teorie naší vědecké filosofie. Současně bude redakční kolektiv usilovat o to, aby si ve spolupráci s autorským aktivem a účastníky diskuse vytvářel vlastní názor, nedopouštěl zbytečné opakování v diskusních vystoupeních, přispíval aktivně k nalezení marxistické pravdy. Redakce je si plně vědoma toho, že úkoly, které stojí před časopisem, může splnit jen za předpokladu rozšíření autorského kolektivu a prohloubení práce s autory. Redakce je přesvědčena, že spolu s celou filosofickou obcí naší republiky přispěje k rozvoji marxisticko-leninské filosofie v našich zemích. |
|
<urn:uuid:ef9253fe-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pro blaho lidu, národa a státu Přinášíme dnes svým čtenářům jedno z nejvýznamnějších usnesení vlády republiky. Od slov se přistupuje k činům, vláda jako celek a všichni její členové mají před sebou jasné úkoly, jež budou splněny za každou cenu. Čtěte pozorně a seznáte, že nelze jinak než společnými silami, možnostmi a schopnostmi podporovat toto velké dílo, které splněno bude a které nám všem zajistí spravedlivé politické a hospodářské řády, blahobyt, štěstí a spokojenost. |
|
<urn:uuid:ef925400-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Měl jsem odpilovat řadu lidí, kterých jsem si vážil. Neudělal jsem to, proto nová taktika - odpílit mě. Snažil jsem se vždy o vyrovnání táborů. = Vedení neměnit, omladit, postupně nahrazovat. |
|
<urn:uuid:ef925401-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Dr. Fr. Vitásek z Třebíče. Vstupné: 40 h, 100 h. (72:1 72.) Ve které školní obci není nijakého vzdělávacího spolku nebo sdružení vůbec, kde toliko snaživý jednotlivec (jednotlivci) sám občas pro ušlechtilou zábavu nebo poučení přednášky, divadla, dětská představení a p. pořádá nebo řídí, račiž se sám za důvěrníka osvětového sboru přihlásiti a pravidelné zprávy o své činnosti zasílati. Veškery tiskopisy a dopisy buďtež známkovány a adresovány J. Roučkovi, učiteli ve Vel. Meziříčí. Týž povede kroniku o všeobecné vzdělávací činnosti v soudním okrese meziříčském a bude o ní měsíčně Osvětovému svazu a ministerstvu školství podrobně referovati. Vyplněná kronika odevzdá se zdejšímu museu. Aby potom osvětová práce soustavně konána byla, slibuje ministerstvo školství a nár. osvěty subvence na pořádání kursů, podporu kursů v obcích finančně slabých, konaly-li se v obci aspoň 4 přednášky, na zřizování a doplňování knihoven a p. výhody. Podmínkou však jest vyslání 1 zástupce do okres. osvět. sboru s povinnostmi, jak svrchu uvedeno. Všecky výhody, jež ministerstvo školství pro šíření osvěty bude nabízeti, budou pp. důvěrníkům oznamovány zároveň s poučením, jak jich nabýti lze. J. Roučka, předseda. |
|
<urn:uuid:ef925403-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Rok čtyřicet čtyři, zlý osmý listopad, děs ze slov o smrti hučí jak vodopád, žal jak když v ráně se ještě nůž obrátí, jak když sta sirotků táže se po máti, poprchal první sníh na město zšeřelé, padal svit mlhavý na bílé postele, když plížící se smrt, pobledlá sudička, řekla, že už ani minutu nevyčká, smrt plna andělů, smrt prosta bolesti, přetížené srdce po ránu obelstí, naději vléval jste, ať bylo cokoli, pod vaším úsměvem bolesti nebolí, a pouhým podáním svých rukou zázračných na tisíc nemocných sílu jste sladce dých, tisíce smrtí jste zaháněl nazpátky, aby se lidé zas těšili na svátky. aby se těšili v svém kruhu rodinném, aby se těšili prací i sladkým snem, i mne jste navrátil od břehů podsvětních v dny, kdy si chystá čas pro děti první sníh a srdci vašemu, v něž žaly neplují, za sta uzdravených až dneska děkuji. |
|
<urn:uuid:ef925404-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | nický, ale sylabotonický, a je tedy i zde vlastně dvojí přímý nositel rytmu: přízvuk a slabika. Avšak i tehdy, nedochází-li ke zřejmé dvojitosti přímých nositelů rytmu, je uvnitř prosodického systému vždy stálé napětí mezi přímým nositelem rytmu a činiteli průvodními, jakož i mezi jednotlivými průvodními činiteli navzájem; tak v novočeské poesii lze zjistit v některých formách volného verše zřetelnou konkurenci o funkci přímého nositele rytmu mezi přízvukem a intonací.1) Co se tkne vzájemného napětí mezi průvodními činiteli rytmu, vytváří toto napětí dějiny verše v jednotlivostech: i při zachování téhož přímého nositele rytmu, na př. přízvuku, může se jednou zřetelněji rytmicky uplatňovat eufonie, jindy intonace, jindy intensita výdechu, jindy timbre atd. Dojde-li při všech těchto napětích k přesunům radikálním a trvalým, mluvíme o změně prosodického systému, jaká občas v dějinách daného básnictví nastává. Ani tehdy však nelze jak činil Král, posuzovat tuto změnu jako vítězství lepšího nad horším nebo naopak. Vždy znamená taková změna toliko jiné využití možností poskytovaných realisací básnického rytmu jazykem, a cesta k prosodickému principu jednou opuštěnému není nikdy zcela zahrazena. Byl-li na počátku novočeské poesie princip sylabický nahrazen sylabotonickým, nastal přesun jen v tom směru, že tendence k pravidelnému uspořádání hlavních slovních přízvuků (kryjících se v češtině s mezislovnými předěly) byla posílena v prosodické pravidlo. I v sylabickém verši starší literatury připadala však slovním přízvukům důležitá úloha, a volnost jejich rozložení nebyla neumělostí, nýbrž bývalo jí využíváno k dosažení rytmické rozmanitosti i velmi rafinovaně?): Za účelem rytmického efektu mohla i sylabická staročeská poesie sáhnout k pravidelnému rozložení přízvuků (mezislovných předělů). Naopak zase pravidlo, že verš musí být členěn přesným rozložením hlavních slovních přízvuků, sotva nastolené poesií puchmajerovskou, bylo ihned znovu porušováno školou romantickou, nikoli z nedbalosti nebo z neumělosti, ale proto, aby byly obnoveny ztracené možnosti rytmické diferenciace, jakými bylo hojně obdařeno veršování sylabické; verš romantický, z něhož vzešel český jamb, není pro toto nedodržování pravidla neslavnou episodou ve vývoji českého prosodického systému, jak je nakloněn věřit Král, spíše naopak. Neuznává-li tedy dnešní metrika požadavek jediné optimální prosodie pro každý jazyk a není-li nepřekročitelná hranice mezi různými prosodickými systémy uplatňovanými na témže jazyce, jak pojímat a posuzovat s dnešního stanoviska ústřední problém Králův, poměr mezi prosodií časoměrnou a přízvučnou v čestině? Král tvrdí, že čeština nemá vhodných vlastností pro časomíru: nemá přízvuk melodický, nýbrž dynamický a proto si v ní rytmický důraz, realisovaný ve výslovnosti rovněž zvýšenou intensitou výdechu, a přízvuk navzájem překážejí; české délky nejsou trváním příliš odlišné od krátkých samohlásek; povědomí posiční délky je neurčité. Do jaké míry je první z těchto námitek vratká, dokazuje okolnost, že Král byl jí doveden k paradoxnímu tvrzení o nevhod- 1) Srv. náš článek „O rytmu v moderním českém básnictví“, Čin, roč. VI. 2) R. Jakobson, Spor duše s tělem, Praha 1927, str. 16 n. |
|
<urn:uuid:ef925405-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | o jejich evidenci u bezpečnostních úřadů atd., a to tím více, poněvadž pomůcek z oboru pátrací služby máme dosud velmi poskrovnu a zvláště též proto, že pomůcka tohoto druhu snad dosud nikde vydána nebyla. Nežli jsem však přikročil k sepsání takové příručky, konal jsem po několik let zájezdy do ciziny a navštěvoval při té příležitosti policejní ředitelství, abych se obeznámil s organisací kriminalistické služby různých států. Tak konal jsem studia u bezpečnostních úřadů v Norimberku, v Ženevě, v Paříži, v Drážď'anech, v Berlíně, v Gdánsku, ve Varšavě a v Antverpách, kdež mi všude bylo umožněno seznámiti se s kriminalistickým zařízením a hlavně s evidencí zločinců, nabýti tak dalších potřebných vědomostí v tomto oboru a získati mnohý cenný materiál. Teprve poté jsem se rozhodl vydati knihu tohoto druhu. Kniha ta jest určena hlavně pro výkonné bezpečnostní orgány, jest rozdělena na 4 velké skupiny a každá skupina zase na skupiny menší (kategorie) zločinců. U většiny kategorií uvedena jest pak charakteristika zločinců dotyčného druhu, jimi používaných triků (lstí) neb nástrojů a způsob provádění trestných činů, dále jsou uvedeny mnohé kriminální případy, udavší se jak v Československu, tak i v cizích státech. Ke konci kategorií jsou uvedeny konečně ony kategorie, do kterých pachatel po spáchání určitého druhu trestných činů často přechází a v které kategorii určitého zločince možno vyhledávati. Kniha tato hodí se též jako pomůcka při evidenci zločinců u mnohých bezpečnostních úřadů; za tím účelem uvedeny jsou různé druhy lístků pro známé i neznámé pachatele a podáno vysvětlení jak se různí zločinci v kartotéce zařadují a vyhledávají (zjištují) a mnohé jiné. Každý bezpečnostní orgán najde v knize mnohé zajímavé a pro bezpečnostní službu poučné stati a zvláště mladší bezpečnostní orgánové obohatí své vědomosti z oboru pátrací služby po přečtení knihy více, nežli by jich jinak mohli nabýti i dlouholetou službou. |
|
<urn:uuid:ef925406-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | s jeho dnem snýtován litinový neb ocelolitinový náboj n, do něhož je kužel hřídele zabroušen a přitažen matkami mi mę. U naznačeného bubnu jsou vyprazdňovací otvory, pravidelně dva diametrálně protilehlé, uzavřeny klapkami k. Takový buben hodí se ku centrifuze se spodním postranním vyprazdňováním, jak naznačena jest v obr. 9., tab. 5. Když buben byl brzděním zastaven, je třeba ručním pootočením bubnu jeden z vyprazdňovacích otvorů postaviti nad šikmou rovinu c, otevříti klapku a do vyprazdňovacího otvoru shrabati lopatkou cukr. Klapka k opatřená kaučukovou těsnicí vložkou t jest otáčivá šarnýry s kol čepu c uloženého v litinovém prstenu P. Tento prsten objímá náboj a přitažen je ke dnu centrifugy šrouby. Poněvadž klapka bývá za práce k sedlu přilepena syrobem a horká, jest opatřena okem o, do něhož dělník zavěšuje při otevírání drátěný hák. Klapka jest přitahována ke kuželovému sedlu v zásuvkou z, jíž posouvá excentr e nasazený na hřídelíku i. Hřídelík jest opatřen nahoře čtvercem pro klíč. Zásuvka je narýsována otevřena; jest viděti (viz půdorys), že ku zavření zásuvky je třeba otočiti čtvercem hřídelíku i a spolu excentrem e o 180° ve smyslu ručičky hodinové. Chránicí plech r přišroubovaný ku výřezům náboje zabraňuje při vyprazdňování bubnu, aby nebyl vyhozen cukr přes vrchní okraj vyprazdňovací plochy c (obr. 9., tab. 5.). Druhý typus obyčejného bubnu je buben zavěšené centrifugy znázorněný v obr. 26., tab. 7.; jest to buben o světlém průměru 1220 mm, zařízený pro spodní centrálné vyprázdňování. O plášti a víku platí totéž, co bylo svrchu řečeno při bubnu stojaté centrifugy. Syrobové otvory pláště nejsou v obraze naznačeny; plášť tohoto bubnu jest právě jako plášť bubnu na obr. 25., tab. 7., opatřen syrobovými otvory dle obr. 23., tab. 6. Odpadá zde ovšem na bubnu brzdový kruh, jelikož u zavěšených centrifug brzda a brzdový kotouč jsou vesměs nahoře v blízkosti závěsného lůžka. S odpadnutím brzdového kruhu odpadá zde také důvod, aby použito bylo úhelníku ku spojení pláště se dnem: lisované dno d je prostě svým okrajem snýtováno s pláštěm. Potřebě spojiti se dnem náboj, vytvořiti ve dně vyprazdňovací otvory a připojiti ke dnu věnec, jímž by bylo lze omeziti výkyvy bubnu, lze vyhověti nejjednodušeji litou rosettou R. Tato obsahuje v jednom kuse náboj n, mezi žebry z vyprazdňovací otvory v a s přírubou její v je slit narážecí věnec v2. Celá ocelolitinová rosetta R jest osazením centrována ve dně d, přírubou vi je s ním snýtována a styk věnce v, s dřevěným kruhem d ve spodku bubnu (viz obr. 12., tab. 5.) klade mez výkyvům bubnu. |
|
<urn:uuid:ef925407-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Co tvoří celkový důchod středověkého města. |
|
<urn:uuid:ef925408-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | J. ANDĚLA materiální obchod „u černého psa“ |
|
<urn:uuid:ef925409-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | tolik zajisto, že byl potrestaný doktor s to, aby oně 20 tolarů — sumu na trest velmi slušnou — rychtá v pokutu položil. Stávalo se totiž ne řídkokráte, měl-li kdo pro nesložení peněz u věži seděti, až je sežene, že bez obalu pánům vzkázal, ve věži že peněz nevysedí. Kdyby tedy náš lazebník Hegner byl chuďas, nebyli by mu páni tolik naložili, vědouce dobře, co tu podle chvalitebné a vtipné tradice vzkázati se dá. Zámožným zdá se nám býti také apatykář — tedy půl doktora — Filip Rydeberg z Loun, jenž hrdluje nebohou vdovu Kateřinu po nebožci Matouši Fleminkovi, zvonaři a konváři rakovnickém, r. 1618 o sto vydlužených kop tak tuze, že mu páni povolí „zábavu“ (jakož naši juristé čtverácky i dobrácky zovou) všeho zvonařského nádobí, což bylo v sumě 90 kop. Který apatykář mohl v oněch dobách půjčiti 100 kop. nebyl právě z nejchudších. Bylo by však marno truditi mysl svou tím, bylo-li tehdejší lékařské řemeslo (sit verbo venia) výnosné čili nic, aneb kteraká byla hmotná míra tehdejšího vyššího i nižšího cechu lékařského, kdybychom nezeptali se, kolik že platívali lidé „honoráře“. Roku 1560 hojil lazebník Dorotě Zachové kříž za kopu (6 zl.); tolikéž platil „líkařovi“ od hojení Martin Vančura, jenž r. 1577 „vej- |
|
<urn:uuid:ef92540a-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | geniem. Malé národy nezachovává politické šarlatánství, nýbrž zanícená jasnozřivost a to, co dají ostatním, světu a budoucnosti. Proto v dobách přelomu a vzpour věků kulturní síla národa rozhoduje o mnohém.« To jsou slova, kterými ministr Emanuel Moravec zahájil výstavu. Provázen oficiálními hostmi a zástupci Kulturní rady, prošel potom sálem i hořejší menší výstavní síní. Vystavená díla jsou tím nejlepším a nejmohutnějším, co vytvořilo v poslední době české výtvarné umění. Velké plastiky a veliká plátna dosud nebyla u nás nikdy nashromážděna v takové monumentální přehlednosti. Kromě výstavy ve Svazu českého díla byly současně v rámci tohoto podniku otevřeny tři další síně výstavy »Umělci národu.« V »Mánesu« jsou umístěny drobnější plastiky a olejomalby středního formátu. Kresby a akvarely jsou soustředěny v místnosti |
|
<urn:uuid:ef92540b-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | granulomu z appendices epiploicae. Peter našel při roentgenovém vyšetření nemocné s myomem děložním poloměsíčitý hutný stín velikosti liskového oříšku a usoudil, že jde o dermoid. Při operaci našel vedle myomu na zadním listu širokého vazu tuhé, vejčité tělísko, většího průměru 1,5 cm, visící na blanitých adhesích. Po jeho původu nepátral. Uvádí však, že taková tělíska mohou býti odtržené kalcifikované tukové lalůčky z app. epiploicae, nebo inspisované vejce při tubárním abortu, či vyloup- |
|
<urn:uuid:ef92540c-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Různé zprávy. Odkaz 300.000 K Ústřední Matici Školské učinil inspektor ústecko-teplické dráhy Lad. Kuchynka, zesnulý v Arcu. Kuchynka pocházel z české rodiny pražské, ve službách ústeckoteplické dráhy vystupoval však jako Němec, Němku měl za ženu a dokonce odpíral i vydati jízdní lístek na české požádání. Odkazem svým očistil svou památku. Militarism v Evropě. V roce 1909 bylo v Evropě v aktivní službě celkem 4,081.639 vojáků, avšak v případu všeobecné mobilisace mohly by evropské státy postaviti do pole 23,309.969. V tomto případě bylo by povinno z jednoho sta mužů nastoupiti službu vojenskou: ve Švýcarsku 30, v Srbsku 25, ve Francii a Černé Hoře 22, v Italii 20, v Německu a v Turecku 15, ve Švédsku 13, v Bulharsku, v Řecku a v Rusku 10, v Rumunsku 9, v Norsku 8, v Rakousko-Uhersku 7, v Nizozemí 6, v Belgii 6. v Anglii a v Dánsku 4 a ve Španělsku 3. |
|
<urn:uuid:ef92540d-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | vlasti není ničeho, co by se ti nelíbilo a jest všechno, po čem můžeš zatoužiti.“ Jakmile duše vkročí do nebe, nebude míti ničeho, co by jí rmoutilo. „Setře Bůh všelikou slzu s očí jejich a smrti více nebude, ani kvílení, ani křiku, ani bolesti nebude více; neboť první věci pominuly.“ (Zj. sv. Jana 21, 4.) Nebude již smrti, ani strachu smrti, nebude bolesti, nebude nemocí, ani chudoby, ani nepohodlí, ani střídání dne a noci, horka a zimy: tam bude stále jasný den, stálé květnaté jaro. Tam nebude ani pronásledování ani závisti, ani strachu z věčného zavržení; neboť duše, v milosti Boží utvrzené, nebudou moci hřešiti a ztratiti Pána Boha. II. V nebi budou míti blahoslavenci všechno, co si budou přáti. „Aj, činím všecko nové.“ (Zj. sv. Jana 21, 5.) Tam bude vše nové: nové krásy, nové rozkoše, nové radosti. Nasyceno bude naše oko pohledem na nebeský Jerusalem, město tak krásné, na anděly a svaté, na krásu nejblahoslavenější Panny Marie a především na krásu Pána Ježíše. Nasycen bude náš sluch rajskou harmonií a zpěvy svatých. Každý z našich smyslů bude míti blaženost svou. |
|
<urn:uuid:ef92540e-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Shoda v čísle závisí také na životnosti — neživotnosti kvantifikovaného substantiva a na tom, zda údaj o kvantitě má u sebe člen, tedy Grupa sävetski učeni pristignacha — Grupata savetski učeni pristigna. — Partidata bälgarski traktori pristigna. (Gramatika chyb, 1982).5) Pokud bychom přijali — ve shodě s E. Georgievovou (1974) a ve shodě s kolísajícím sice, avšak přece jen s převažujícím územ6) v našich dokladech — názor, že formálním základem kvantitativního atributu v bulh. je složka postponovaná (grupa = učeni), pak rozdíl mezi češ. a bulh. lze formulovat takto: V bulh. je obsahový poměr obou substantiv ve shodě s formou, v češ. nikoli. Shoda je v češ. po stránce formální jen u adverbiálního typu s mnoho, málo, několik, kolik; jinak je v češ. formálním základem výrazů skupina vědců, stádo ovcí, bochník chleba, hejno holubů atd. udání kvantity substantivem, zatímco partitiv, tj. obsahový základ výrazu je formálně závislý (Kopečný, 1962). Slovosledné postavení kvantitativního atributu se v obou jazycích shoduje. Rozdíl je však v míře obligatornosti slovosledu. V bulh. je těsná |
|
<urn:uuid:ef92540f-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | „Totě ďábel! Veliký poplach na lodi! Kde kdo chápe se zbraně, oštěpů, harpun a ručnic. Běžím, abych se na „ďasa podíval a vidím velikou rybu podobnou rýnoku, ale se dvěma rohy na hlavě. V průvodu její plovala bílá ryba, jež po 30* |
|
<urn:uuid:ef925410-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | vegetační jednotka indikuje hospodářskou využitelnost příslušného území z hlediska zemědělství (cf. např. Neustupný 1987, 37—38). Mapy, pro naše potřeby příliš podrobné, nelze se všemi podrobnostmi reprodukovat, proto jsou obvykle selektivním způsobem (Zeman 1976, 169—170, mapa 4; Váňa 1977, 408—410, obr. 10—12) vytvářeny souhrnné vegetační jednotky (skupiny jednotek), o jejichž únosnosti se však začíná diskutovat (Z. Smetánka v diskusi k obhajobě práce J. Bubeníka 1982; J. Klápště v diskusi k dílu M. Beranové a kol. 1984). Podle Z. Váni (1977, 408) souhlasí naopak s tímto postupem přírodovědci, kteří se na tvorbě map podíleli (cf. Mikyška a kol. 1968, 22; potvrzují to i diskuse autora, které měl v BÚ ČSAV zvláště s dr. M. Husovou, CSc., jíž patří jeho dík). Ti spatřují zásadní rozdíl (hranici) až od jednotek (stupňů) submontánních a montánních bučin a dílčí rozhraní na úrovni acidofilních doubrav. Za této situace považuji za metodicky nejvhodnější postup, který volil právě Z. Váňa (1977, 410; cf. Zápotocký 1978, obr. 23A) v práci o Bělsku. Spočívá ve vytvoření souhrnných jednotek (skupin jednotek), sledovaných na reprodukovaných mapách, doplněný ve statistikách i textu o posuzování vývoje podle jednotek základních, tak aby se na mapách odlišila především území s porosty indikujícími zemědělsky příhodné oblasti od oblastí nepříhodných, mapy zůstaly přitom přehlednými a ve statistikách i v textu byly vyjádřeny detaily. Za základ statistického vyhodnocování byly vzaty obsahově bohatší geobotanické mapy v měřítku 1:75 000 v archívu BÚ ČSAV. Do nich zasazovány jako sídlištní jednotky (Smrž 1987, 602) polohy archeologických nalezišť, hodnocených dle systému použitého v soupisové části práce o osídlení Poohří (Bubeník 1988, 123—124, s výjimkou kategorií VI a VII). Přesnější lokalizace nalezišť nebyla přitom vždy vzhledem k stavu pramenů možná. Asi 64,1 % nalezišť lze lokalizovat přesněji (patří stupňům 1—3 členění navrženého J. Rulfem 1983, 48), zbývajících 35,9 % pouze katastrem dnešní osady či obce (stupně 4—5 členění J. Rulfa), což snad nemusí vést při studiu tohoto poměrně rozsáhlého území k velkému zkreslení (Váňa 1977, 410). Jeho míru nelze bohužel kartograficky (v publikovatelných mapách) ani slovně konkrétněji vyjádřit. Analogicky Váňovu postupu (Váňa 1977, 409—410) vytvořeny pro mapování (obr. 1—4) 4 skupiny jednotek potenciální přirozené vegetace dále vnitřně členěné: Skupina A — jednotka luhů a olšin na čtvrtohorních náplavech potoků a řek (Mikyška a kol. 1968, 29sq., na geobotanické mapě a ve statistické tabulce značka AU). Skupina B — a) jednotka dubo-habrových hájů v nížinném až pahorkovitém terénu do průměrné výšky 450—500 m n. m., na hlubších více méně hlinitých půdách typu hnědozemě; dnes většinou s polními kulturami (Mikyška a kol. 1968, 38sq., na geobotanické mapě a ve statistické tabulce značka C); b) jednotka subxerofilních doubrav v suchých a teplých oblastech na různých geologických podkladech i typech půd; dnes většinou odlesněných a přeměněných v pole (Mikyška a kol. 1968, 66sq., na geobotanické mapě a ve statistické tabulce značka Q); |
|
<urn:uuid:ef925411-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Vyšetříme nyní přítažlivost ellipsoidu v jednotlivých případech a pišme za tou příčinou úkon V ve tvaru: |
|
<urn:uuid:ef925412-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Mabel: Mluvíte pravdu? Behoof: Prosím vás. — Dávali bychom vám jinak peníze? Považte — tisíce jste už z nás vytáhla a řeknete-li: ano, tys to podepsal — v tom okamžiku máte padesát tisíc liber na dlani. Mabel: Nevím — věřte — nevím, co činit. — Behcof: Rozhodněte se: Buď peníze a svobodu — nebo kriminál. Vy i pan syn — |
|
<urn:uuid:ef925414-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | ticky prokázat platnost svých ideově politických představ a svůj prohlašovaný příznivý poměr k dělnictvu a sociální problematice potvrzovali pouze podporou sociálních demokratů při volbách, společným bojem za všeobecné hlasovací právo, osvětovými akcemi pro dělnictvo a morální podporou akcí dělnictva, jakými byly stávky, boj za osmihodinovou pracovní dobu ap.,85) po vstupu pěti pokrokářských poslanců na zemský sněm, kdy se pokrokovému hnutí naskytla možnost manifestovat proklamované postuláty na nejširším politickém fóru, zůstali pokrokáři pouze u prosazování v programové diskusi formulovaných zásad středostavovské politiky.86) Opoziční stanoviska proti vedení české politiky na Moravě sice pokrokáře sváděla do jedné opoziční fronty se sociálními demokraty — pokrokáři proto také při svém prvním vystoupení na zemském sněmu postupovali společně se sociálními demokraty, protestovali proti přijetí moravského paktu, demonstrativně bojkotovali volby zemského výboru a podali návrh na reformu zemského zřízení na základě všeobecného hlasovacího práva — ale odlišná ideová východiska je sociálním demokratům stále více vzdalovala. Fakt, že poslanci pokrokové, lidové a sociálně demokratické strany utvořili roku 1908 sněmovní blok proti ostatním českým politickým stranám, tuto skutečnost spíše potvrzoval než vyvracel.87 Soustředění pokrokářských poslanců na prosazení požadavků směřujících k podpoře postavení maloburžoazie, hlavně městské, a orientace většiny pokrokářských politických akcí na převážně nacionální aspekt politiky zřetelně ukazovaly na vyloučení zásadnějších sociálně reformních požadavků z praktické politiky pokrokářů a sblížení s politickými a taktickými stanovisky lidové strany. Toto směřování pokrokářských stanovisek bylo zřetelně signalizováno už postupem pokrokářů při volbách na říšskou radu v květnu 1907, poprvé konaných na principu všeobecného hlasovacího práva, k nimž pokrokáři uzavřeli s lidovou stranou volební dohodu. I když byla ve druhém kole voleb kompromisem lidové strany s ostatními českými stranami namířeným proti sociální demokracii rozbita, jasně svědčila o nové politické orientaci pokrokářů. Nacionální radikalizace pokrokového hnutí v období let 1907—1909, která se projevila aktívní účastí pokrokové strany v opozičních kampaních, ať už proti vládnímu návrhu na rakousko-uherské vyrovnání v roce 1907, nebo v hnutí „Za očistu Moravy“ a „Morava do opozice“, pak už jednoznačně potvrdila, že politika pokrokářů se ve větší míře podrobovala více nacionalistickým než sociálním tendencím doby, a jestliže i v tomto ohledu našli pokrokáři s politikou sociální demokracie některé styčné body, bylo to často hlavně „zásluhou“ sociální demokracie, která v druhé |
|
<urn:uuid:ef925415-e209-11ee-b9f8-8f5d6969229b> | historical | Pastvinami nazýváme pozemky travinami porostlé, jež se neklidí, ale dobytkem spásány bývají a to u nás v horách, jinde v nižinách, kdež dlužno měkkou půdu těžkým dobytkem ušlapati, aby se upevnila: v obou případech podporuje vláha vzdušní vývoj travin. Pastviny mohou za daných poměrů nejvyšší čisté výnosy skytati, jak přesvědčiti se lze na velkostatku českoskalickém. |
Subsets and Splits