id
int64
0
8.65k
query
stringlengths
70
118k
choices
sequencelengths
2
2
gold
int64
0
1
3,248
Ve Státní dumě vysvětlili, proč potřebuje Rusko humanitární pauzu v Sýrii Zachování životů civilních obyvatel v Sýrii je důležitější než komplikace, které mohou vzniknout kvůli tomu, že teroristé využijí humanitární pauzu, řekl předseda výboru Státní dumy pro mezinárodní záležitosti Leonid Sluckij. „S tímto cílem je úkol zachování životů podle našeho názoru důležitější, než ty komplikace, které vzniknou kvůli tomu, že tuto humanitární pauzu využijí teroristé a znovu se ozbrojí, olížou si rány. Nejdůležitější jsou lidské životy, proto jdeme na humanitární pauzu. Nebudeme mluvit o tom, jestli je poslední nebo předposlední. Má povolat ke zdravému úsudku ty, kteří jsou schopni k němu dojít," řekl člen parlamentu. Ve středu se ministr obrany RF Sergej Šojgu na základě pokynu prezidenta Vladimíra Putina rozhodl zavést 4. listopadu v Aleppu humanitární pauzu od 9.00 do 19.00. v tentýž den skupiny ozbrojené opozice, obklíčené syrskou armádou, oznámily, že odmítají opustit východní části města.
[ "ne", "ano" ]
0
8,355
Vydržíme jen 15 dní... Analytik otevřeně o tom, co nastane, až ostatní začnou zavírat hranice ROZHOVOR Vojenský analytik Jaroslav Štefec varuje před důsledky možného uzavření hranic mezi Bavorskem a Rakouskem, kdy by se Česká republika mohla stát tranzitní zemí pro imigranty. „ČR nezvládne ani oněch 580 oficiálně ‚propouštěných‘ ilegálních migrantů denně, protože ubytovací a humanitární kapacity i přes půlmiliardovou ‚investici‘ do neziskovek v roce 2015 nebudou stačit ani na 10–15 dnů podobného exodu. Reálný počet migrantů, kteří se budou každý den snažit dostat na naše území, se navíc bude pohybovat spíše v tisících. Tito migranti se budou hromadit u Hranic s Bavorskem a Saskem a budou se pokoušet pronikat na území Německa, které je bude vracet zpět na naše území,“ sdělil Štefec ParlamentnímListům.cz. Poslední summit EU, kde se měla řešit zásadní opatření k zastavení nelegální uprchlické vlny z Blízkého a Středního východu a také z Afriky, nepřinesl ke zklamání veřejnosti i řady politiků nic konkrétního. Evropa se má dále jen opírat o sliby nespolehlivého spojence Turecka a věřit Řecku, jež má svých vnitřních problémů až nad hlavu, že zřídí další hotspoty a bude se řádně věnovat azylovému řízení. Může nás tak za pár měsíců čekat, podle názorů některých médií, ještě větší příval běženců než vloni. Myslíte si, že by za podobné situace mohlo zasáhnout na schengenské hranici NATO? Je reálný tento scénář? Vaše otázka vlastně nedává smysl. Schengenská hranice jako pojem je z hlediska Washingtonské smlouvy naprosto irelevantní a NATO s ní nemá nic společného. Neexistuje totiž žádná smlouva mezi NATO a EU o obraně hranic území Evropské unie. Tato smlouva principiálně není ani možná, protože existují země EU, které nejsou členy NATO. Čili NATO nemůže na schengenské hranici zasáhnout prostě proto, že na to nemá právní nástroje. Tato hranice pro Alianci formálně neexistuje. Jiná věc je, zda by se NATO při řešení migrační krize mělo angažovat ve prospěch svých evropských členů. Tady naopak není na místě se ptát, zda by NATO zasáhnout mohlo nebo mělo, zásah už měl dávno probíhat, nejpozději od léta loňského roku. Z toho prostého důvodu, že členy NATO jsou v podstatě všichni aktéři na hlavních trasách ilegální přepravy migrantů do Evropy, počínaje Tureckem, přes Řecko, Itálii, Španělsko, Francii až po Rumunsko, Bulharsko, Polsko a pobaltské státy. Klíčem k omezení migrace do EU je přitom právě Turecko, z jehož území proudí do Evropy momentálně asi nejvíce migrantů. Na hranicích mezi Německem a Rakouskem dochází v souvislosti s migrační krizí k poměrně rychlému a překvapivému vývoji. Bavorská zemská policie se připravuje na střežení hranic a zavedení kontrol, přestože Angela Merkelová prohlašuje opak. Bavorská vláda se svým vyhlášením připravenosti na uzavření hranic s Rakouskem vlastně připojila k „plánu B“ zemí V4. Nakolik reálný je scénář uzavření hranic mezi ČR a Německem, případně mezi ČR a Rakouskem? Co to může znamenat pro ČR? Bavorsko očekávalo od již zmíněného summitu EU alespoň vizi kroků, které by mu ulehčily jeho roli vstupní brány ilegálních běženců do Německa. Summit však nic nevyřešil, a zřejmě proto zoufalá bavorská vláda, která je pod tlakem jak svých voličů, tak ústřední vlády v Berlíně, přikročila k přípravám „plánu B“, spočívajícím oficiálně pouze „ve zvažování“ zavedení rozsáhlých kontrol na hranici s Rakouskem. Svou byť zatím pouze teoretickou revoltou vůči centrální vládě „velké bílé mamky v Berlíně“ se Bavorsko v podstatě připojilo k eurounijní revoltě zemí V4 a je připraveno zajistit hranici v okamžiku, kdy selže „turecký plán“ Merkelové. Na tuto situaci se začala připravovat i bavorská zemská policie. Ta ovšem už neteoreticky, byť zatím bez oficiální podpory spolkové policie. Samotné Rakousko, ležící na takzvané „balkánské stezce“, omezilo své denní limity už před týdnem u přijímaných žádostí o azyl na 80 denně a u migrantů, vpuštěných na své území při jejich tranzitu dál do západní Evropy na 3200. V pátek oznámily Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Makedonie, že hodlají pouštět přes své hranice průměrně jen 580 uprchlíků denně. To vede k hromadění desítek tisíc uprchlíků na řecké straně improvizovaného oplocení, které Makedonie zřídila podél hranice s Řeckem. Tato situace je velmi riziková. Řecko už není reálně schopno zvládat rostoucí počet migrantů a hrozí mu humanitární katastrofa. Také již došlo k prvním konfliktům makedonské policie s migranty při jejich pokusu prorazit oplocení. Byl zastaven pomocí slzného plynu. Velmi brzy zde ale pravděpodobně dojde k daleko větším problémům, protože s blížícím se očekávaným uzavřením německých hranic bude narůstat snaha migrantů prodrat se na území Německa stůj co stůj. A v tomto okamžiku se celá situace začíná velmi intenzivně týkat ČR. Jakmile se totiž Německo rozhodne omezit počet přijímaných migrantů, dojde k faktickému zablokování bavorsko-rakouské hranice a prakticky vzápětí k odklonění proudu uprchlíků, koordinovaných prostřednictvím telefonů a tzv. „průvodců“, na území ČR, přes které se budou snažit projít do Německa přes Bavorsko nebo přes Sasko. Pokud nebudeme připraveni okamžitě zablokovat své hranice s Rakouskem, dojde vzhledem k předpokládanému uzavření rovněž bavorsko-české a sasko-české hranice k hromadění migrantů na našem území. Se všemi z toho plynoucími důsledky. ČR nezvládne ani oněch 580 oficiálně „propouštěných“ ilegálních migrantů denně, protože ubytovací a humanitární kapacity i přes půlmiliardovou „investici“ do neziskovek v roce 2015 nebudou stačit ani na 10-15 dnů podobného exodu. Reálný počet migrantů, kteří se budou každý den snažit dostat na naše území, se navíc bude pohybovat spíše v tisících. Tito migranti se budou hromadit u hranic s Bavorskem a Saskem a budou se pokoušet pronikat na území Německa, které je bude vracet zpět na naše území. Scénář, který jsem zde nastínil, je naprosto reálný a začne se naplňovat v horizontu několika měsíců. Německo nezvládá migranty a přes silácká vystoupení Mutti Merkel v médiích její podpora rychle slábne. Vzpoura Bavorska ovládaného CSU není ojedinělá, proti politice otevřených dveří se zdvíhá odpor i v její vlastní straně. V okamžiku, kdy Německo uzavře hranice, jakékoliv kvóty migrantů nebo „výběr pouze křesťanských uprchlíků“ pozbývají smysl a ČR se velmi rychle ocitne na hraně chaosu. Na něco takového není (v podstatě neexistující) bezpečnostní systém státu absolutně připraven. Chlácholivá prohlášení ministra vnitra, ministra obrany i samotného premiéra o tom, že nám nic podobného jako v Německu nebo v severských státech nehrozí, jsou jen slova bez jakéhokoliv věcného obsahu, nepodložená reálnými analýzami. Důkazem jako hrom je e-mailová korespondence premiéra, zveřejněná díky hackerům na serveru white-media.info. Pominu-li paradoxní fakt, že k něčemu takovému jako k průniku do premiérovy osobní korespondence vůbec došlo, svědčí jeho e-maily spíše o snaze zlomit odpor občanů proti migraci, než o starosti o naši bezpečnost. I diskutabilní tzv. „protiteroristický balíček“ se zabývá spíše kroky k omezení svobody internetu, než k zajištění bezpečnosti naší země. Vláda ČR se v tomto okamžiku připravuje spíše na „velké geostrategické úkoly“, jako je válka s Ruskem nebo invaze NATO do Sýrie. Bezpečnost vlastních občanů jí viditelně na srdci příliš neleží. Vláda by se měla namísto nesmyslných nákupů radarů nebo dalších Pandurů a letounů CASA velmi intenzivně zabývat spíše projekty na ochranu hranic ČR. Proto bych rád položil panu premiérovi a vládě, kteří odpovídají za naši bezpečnost, dvě otázky. Kdy začnete skutečně realizovat technická a personální opatření pro zajištění rizikových úseků hranic? A neměla by vláda zvažovat například vytvoření speciálních kombinovaných jednotek armády a policie, posílených teritoriálně o aktivní zálohy, které by měly na případné zásahy nejen na hranicích začít intenzivně cvičit? Stále se diskutuje o zapojení NATO do boje proti Islámskému státu, aby se urychlila jeho porážka a teroristé se zas „nepřelili“ na jiná území, jako se to nyní například děje v Libyi. Podle informací ČTK z minulých dní ministr obrany USA Carter prý už začíná reálně uvažovat o významnějším zapojení Severoatlantické aliance do boje proti IS. Proč k tomu dochází až nyní, kdy aliance některých arabských států vedená Ruskem je v boji proti islámským teroristům dost úspěšná? Nemělo se NATO angažovat daleko dříve? Asi nejzajímavější na úvahách o „významnějším zapojení Severoatlantické aliance“ je hlava, v níž probíhají a která, zřejmě čirou náhodou, spočívá na krku ministra obrany USA. Když státníci hraničních zemí EU, členů NATO, vyslovovali úvahy o potřebě zapojit NATO do řešení migrační krize, média jim věnovala jen minimum pozornosti. Současnému směru „úvah“ ministra obrany USA je ale věnována pozornost více než jen zvýšená. Proč asi? Dosud se totiž Aliance v Iráku a Sýrii formálně neangažuje. Probíhá pouze de facto nepřímá podpora (letecká a materiální) „aliance“ spojenců USA, mezi nimiž jsou i některé země NATO, vládě Iráku a zejména tzv. „umírněné opozici“, bojující proti armádě legitimního prezidenta Sýrie, Bašára al-Asada. Syrskou armádu naopak podporují Rusko a Írán. Přes všechny problémy s tureckými extempore se sestřelením ruského bombardéru nebo s ostřelováním území Sýrie se drží ozbrojené síly obou velmocí „na distanc“. Zapojení Aliance do války v Sýrii by však zásadně změnilo situaci, zejména nyní, po uzavření smlouvy o příměří mezi vládní syrskou armádou a tzv. „umírněnou opozicí“. Na rovinu – pokud se má NATO zapojovat do boje proti IS, jeho základní misí by mělo být uzavření pozemních i námořních hranic jeho evropských členů před přílivem migrantů a eliminace aktivit pašeráků lidí na území Turecka. Je naprosto jisté, že mezi nimi budou i tisíce bojovníků IS, vytlačených z jimi ovládaných území přes Turecko do Evropy. Značná část z nich se přitom bude jenom vracet „domů“. K tomuto kroku ale měla Aliance přistoupit již vloni v létě. Cokoliv nad tyto aktivity, to je prostě a jednoduše v rozporu s článkem 1 Washingtonské smlouvy mezi členskými zeměmi NATO, jímž se „…smluvní strany zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.“. Myslím, že znění tohoto článku je v porovnání s realitou druhé poloviny 21. století mimo jakékoliv komentáře. Není ale vyloučeno, že se USA pokusí Alianci do konfliktu na Blízkém východě zatáhnout včetně jejích evropských členů. USA i EU mají totiž v Sýrii společný zájem – vybudování obřího plynovodu z Kataru, který by podstatně oslabil závislost západní Evropy na plynu z Ruska. Ostatně tzv. „povstání“ proti Asadovi bylo vyprovokováno právě a jen proto, že odmítl povolit jeho stavbu přes území Sýrie. Podíváme-li se na mapu území, ovládaných v Sýrii a Iráku bojovníky IS, asi ne zcela náhodou téměř přesně kopíruje trasu plánovaného plynovodu. Demokracie, lidská práva nebo svoboda syrského lidu – to jsou pouhá klišé, kterými americká vláda své irácko – syrské dobrodružství zdůvodňuje řadovým Američanům, a která bohužel papouškují i jejich evropští spojenci. Jen mi není jasné, pod jakou záminkou hodlají USA uplatnit článek 5 Washingtonské smlouvy tentokrát. Naposledy to byly události z 11. 9. 2001. Loďstvo Severoatlantické aliance začalo konečně hlídkovat na moři mezi Řeckem a Tureckem. Vracet uprchlíky a razantně zasahovat proti pirátům ale nesmí, nelíbí se to především Turecku. Má pouze monitorovat pohyb převaděčů a dodávat informace. Co si o tom myslíte? Není účast Aliance na takové akci poněkud podivná? Co míníte pojmem „loďstvo Aliance“? Nic takového neexistuje. Jsou jen lodi pod vlajkami konkrétních členských zemí, které mohou podléhat společnému velení v rámci konkrétní operace. Pokud by tedy takovýmto „loďstvem Aliance“ NATO jako organizace skutečně hodlalo do řešení migrační krize vstoupit, mělo by se tak dít na základě žádosti jednoho nebo několika členských státu o uplatnění již zmíněného článku 5. K ničemu takovému však nedošlo, a není ani jasné, jaký mandát vlastně mají lodě, operující ve Středozemním moři. Naznačují to i obstrukce obou států, kterých se operace týká nejvíce, tedy Řecka a Turecka. Operace na základě článku 5 by znamenala především okamžitou aktivaci námořních sil všech států Aliance, sdílejících pobřeží Středozemního moře včetně Turecka (hlídkování tří lodí na trase Řecko – Turecko za něco takového rozhodně nelze považovat). Velmi rychle by proběhla likvidace základen pašeráků, došlo by ke zřízení hotspotů a internačních táborů pro migranty mimo EU a nejpozději do měsíce by pravděpodobně byly proudy migrantů do evropských členských zemí NATO zcela zastaveny, nebo velmi podstatně omezeny. Využití průzkumných letounů Aliance pro vyhledávání plavidel pašeráků, případně rozvinutí logistických prostředků pro ubytování vojáků účastnících se operace a internaci migrantů, stejně jako účast pomocných jednotek dalších států včetně ČR „jako na cvičení“ přitom nevyžaduje žádné zvláštní mezinárodní smlouvy. O tom jsme se ostatně mohli přesvědčit při zapojení NATO do zahraničních operací ze strany USA po událostech z 11. 9. 2001. Místo toho vidíme pár lodí, „monitorujících situaci“ a de facto zachraňujících ilegální běžence, kterým selžou na moři lodě. Slyšel jsem různá vysvětlení, od vágního odkazu na fakt, že „NATO nepovažuje migraci za vojenské ohrožení“, až po tvrzení, že „vojenský zásah by si vyžádal oběti mezi nešťastnými uprchlíky a nemáme na něj jako Evropa právo“. Hlavní problém však spočívá jinde. Jsou jím obrovské rozdíly zájmů jednotlivých zemí Aliance a neochota, nebo možná neschopnost jejího politického i vojenského vedení zaujmout razantní stanovisko k migrační krizi a pomoci evropským zemím NATO v ochraně jejich hranic. Většina hraničních zemí EU (členům Aliance) v současnosti nemá dostatečné vojenské ani policejní síly na to, aby účinně střežila nebo alespoň monitorovala hranice své vlastní země. Natož aby chránila schengenskou hranici, což vyžaduje specifické schopnosti včetně nastavení systému ochrany a selekce migrantů tak, aby vyhovoval požadavkům dohod z Dublinu. Kumulovaná pomoc všech zemí NATO místo současné „promo“ akce by proto byla rozhodně na místě. Spojené státy se přece jen v poslední době začaly více angažovat v Sýrii i po stránce pozemních operací. Navíc vojáci z proslulé 101. výsadkové divize armády USA mají v plánu vycvičit irácké jednotky a milice Pešmergů, aby byly schopné vyhnat džihádisty Islámského státu z Mosulu. Na Blízkém východě už více měsíců nasazují síly Rusové. Jak se dá vůbec hodnotit postup obou velmocí a lze říci, která je úspěšnější? USA se v Sýrii dopustily zásadní chyby tím, že deklarovaly jako hlavní důvod pro své akce „nedemokratičnost“ vedení Sýrie (o jejich skutečných cílech jsem se již zmiňoval). Právě toho využilo Rusko. Rétorikou, která byla až do loňského roku doménou výlučně USA, sdělilo světu: Vstupujeme do konfliktu, abychom pomohli zničit terorismus, tedy Islámský stát, protože terorismus je nepřítelem i ruského státu. To byl pro americké, turecké a saúdskoarabské plány v Sýrii těžký škrt přes rozpočet. Zejména když se ukázalo, že Rusko v kombinaci se syrskou armádou a kurdskými silami je v boji proti IS mimořádně efektivní a úspěšné. Kosmetické údery, které prováděly USA tak, aby pokud možno nikoho z bojovníků IS a protiasadovské opozice nezasáhly a nic podstatného jim nezničily, tím byly zásadně deklasovány a skončily. Pro Rusko a jím zformovanou koalici (Rusko, Írán, Sýrie, k nelibosti USA se přidává i Irák a někde v pozadí se ometají Čína a Indie) je terorismus prostě terorismus, který neuznává hranice, národnosti ani náboženství. Tomu odpovídá i minulý týden pod taktovkou Ruska a USA uzavřená dohoda o zastavení bojů mezi syrskou vládní armádou a tzv. „umírněnou opozicí“, z níž jsou zcela vyloučeny IS a Fronta an-Nusrá. Její znění je zcela jednoznačně diplomatickým úspěchem Ruska, včetně faktu, že oznámení jejího uzavření se jako první chopil prezident Putin, který této příležitosti dokonale využil k propagaci ruských úspěchů v boji s islamistickým terorismem. Nebudeme si zastírat, že situace v Sýrii je na hraně potenciálního střetu mezi zeměmi NATO a Ruskem. Zatím nikdo nedokáže odhadnout případné následky. Rusko sestřelení svého letounu ustálo, a to i přes snahu určitých ruských kruhů (kupodivu většinou opozičních) natlačit Putina a ruskou armádu do odvetného úderu. Podobná situace se však může kdykoliv opakovat. Velkým rizikovým faktorem je skutečnost, že je ve hře i možnost nasazení taktických jaderných zbraní, jejichž vlastnictvím se před několika týdny pochlubila Saúdská Arábie (kupodivu, aniž by si tím vysloužila odsouzení mezinárodního společenství, jako se to děje například vůči Severní Koreji). O této možnosti mluvily rovněž Velká Británie, USA i Rusko. Podstatné však je, že dokud válka v Sýrii neskončí, bude velmi obtížné zastavit tok utečenců z této oblasti a vracet je domů. Ministr obrany Martin Stropnický před několika dny prohlásil, že česká armáda posílí sto vojáky síly NATO rozmístěné ve východoevropských a pobaltských zemích. Domníváte se, že je to nutné? Skutečně si nyní Rusko brousí zuby na některého z našich východních spojenců v Alianci? A když ano, nebylo by tedy nutné začít budovat armádu poněkud jiného typu, než takovou, jakou dosud máme? Tedy vytvořit i jiné kvalitní jednotky než jen protichemickou, zdravotní a rychlého nasazení, které pouze doplňují síly NATO? Musel jsem si to číslo sám pro sebe několikrát zopakovat, než jsem uvěřil, že prohlášení pana Stropnického je skutečně chlubením. Sto vojáků, to je panečku nějaká síla! Rozmisťování jednotek Aliance (v reálu především amerických, ostatní země tvoří víceméně jen stafáž, podobně jako tomu bylo např. v Afghánistánu) pod hlavičkou „obrany proti ruské agresi“ považuji za naprosto nesmyslný krok. Domnívám se, že tohoto faktu jsou si vědomy i nejvyšší plánovači americké armády a špičky vojsk ostatních zemí NATO. Nedovedu si totiž dost dobře představit, proč by Rusko útočilo na Pobaltí nebo Polsko. Co by tím získalo, kromě rozvrácených a zadlužených území bez surovin nebo významného průmyslového potenciálu? Nechci samozřejmě fušovat do řemesla našim „stratégům“, jako jsou pánové Klvaňa, Gabal, Dobrovský, Štětina, případně paní učitelka Štěpánková a další, kteří v tom prostě „mají jasno“. Ale hrozit ruským útokem v současné situaci je na hranici trestného činu šíření poplašné zprávy. Co se týče druhé části otázky, pak musím bezvýhradně souhlasit. Na budování „armády jiného typu“ je nejvyšší čas. ČR totiž žádnou armádu hodnou tohoto jména nemá. Má pouze jednotky, určené především k nasazení v zahraničních operacích podle pokynů USA. Základním úkolem, stojícím v současné době před vládou, odpovídající podle Ústavy za obranyschopnost země a bezpečnost nás, občanů a voličů, je znovuvybudování skutečné české armády, schopné bránit území ČR a zajistit v souladu se zákony, upravujícími práva a povinnosti ozbrojených sil, ochranu obyvatelstva v případě krizí. Bohužel, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se vláda o něco podobného byť jen pokoušela. Resort obrany připravuje monstrózní nákupy za desítky miliard korun, o jejichž účelnosti pro obranyschopnost ČR na pozadí reálných rizik hrozícím naší zemi osobně zásadně pochybuji. Přitom nedokáže pro těch pár tisíc skutečných vojáků nakoupit ani dostatek uniforem nebo neprůstřelných vest tak, aby splňovaly požadavky platných vojenských standardů a skutečně chránily životy lidí, kteří je budou nuceni nosit. Místo toho ustupuje lobbistickým tlakům „strategických partnerů“ s miliardovými obraty, kteří jim vnucují tu pochybné materiály bez požadovaných maskovacích vlastností na uniformy a taktické či balistické vesty, tu balistické ochrany a pancéřové pláty nedefinovatelného původu, z Turecka nebo jiných pochybných destinací, bez garance odolnosti a ochrany jejich uživatelů. Máme na základě těchto zkušeností věřit v zázrak a genialitu vojenských plánovačů a obchodníků v případě nákupů za miliardy? Jak už zveřejnila některá média, americké tajné služby dostaly za úkol zahájit rozsáhlé vyšetřování kvůli podezření, že se Kremlu daří infiltrovat politické strany v několika evropských zemích a ovlivňovat tam dění a veřejné mínění. Kromě Francie, Nizozemska, Maďarska nebo Rakouska figuruje údajně na seznamu také Česká republika. Také se objevují informace o tom, že si některá média platí Rusové. Domníváte se, že je to pravda? A může takto Moskva štěpit Evropu? ČR je členskou zemí NATO a EU a patří tudíž mezi potenciální protivníky a konkurenty Ruska a jeho spojenců. Nemůžeme se proto divit, že se Rusko snaží využívat všech dostupných metod a prostředků k ovlivňování veřejného mínění v členských zemích EU a Aliance (včetně naší republiky) ve svůj prospěch. Ostatně USA dělají v Rusku přesně to samé. Západ se snaží dosáhnout ovládnutí Ruska a svržení Putina destabilizací politického prostředí, podněcováním nespokojenosti vybraných skupin obyvatel atd., atd. Rusko nám samozřejmě oplácí stejně, a to s pravděpodobností hraničící s jistotou. Že by ale některá česká média platili Rusové, o tom dost pochybuji. Která? Britské listy? Právo? Lidovky? Parlamentní listy? To je nesmysl. Proč by to dělali? Existují přece běžně přístupné internetové zdroje, které jsou přístupné i českým čtenářům. Myšlenku o tom, že by snad Moskva štěpila Evropu, považuji za naprosto scestnou. Stejně jako snahy mnohých, zejména pravicových politiků, politologů nebo publicistů, kteří volají po kontrole internetu, cenzuře a autocenzuře. Takovéto bezprecedentní omezení svobody slova by znamenalo naši rezignaci na historické západní demokratické hodnoty a faktické přiznání neschopnosti vytvořit prostředí, v němž jsou případné projevy nespokojenosti a velikost nespokojených skupin natolik marginální, že nejsou schopny ohrozit stabilitu politického systému Evropy. Pro politiky by jak projevy rostoucí nespokojenosti s jejich kroky, tak volání po omezování demokratických svobod měly být spíše varováním, aby se začali více starat o zájmy občanů. To je vlastně jediná demokratická cesta, jak efektivně omezit vliv působení ruské propagandy na myšlení obyvatelstva v EU i v ČR. Myslím, že nejrozumnější obranou před libovolnými projevy hybridních válek (kam patří jevy popsané v otázce) jsou otevřenost politiků, svobodná diskuse a pozitivní společenský a ekonomický vývoj.
[ "ne", "ano" ]
1
7,569
Současný svět skončí velkou válkou, obává se světaznalý ekonom Campbell. A nevylučuje ani nepřirozenou smrt prezidenta Trumpa ROZHOVOR „Pro Rusko je jak trvalá, tak i dočasná globalizace v současné formě smrtonosná. To proto, že není potřebou, ani nutností, ale parazitem.“ Nad stavem velmocí na světovém kolbišti se zamýšlí pro ParlamentníListy.cz znalec geopolitiky doktor Jan Campbell, který vedl celou řadu projektů nadnárodních společností v Evropě. , Rusku, Malajsii apod. Věnuje se podrobně otázkám pozice Donalda Trumpa, u kterého předpokládá chování sólisty, pokud nebude potřebovat souhlas Kongresu. „V případě, že by Trumpův narcismus škodil národním zájmům USA, je představitelné, že odejde ze světa nepřirozenou smrtí,“ říká Campbell a také vysvětluje, proč nový americký prezident k Rusku vstřícný nebude. Dostává se také k otázkám situace EU i českého státu. Zaměřme se nejprve na prognózy, jak se nový prezident Donald Trump bude chovat na světovém kolbišti. Někteří tvrdí, že bude vstřícný k Rusku, že neuznává „umírněné rebely“ v Sýrii a již dříve říkal, že by uznal Krym jako součást Ruska a podobně. Mnohé prý rovněž vypovídá jeho návrh na jmenování generála Flynna, který je vstřícný k Rusku, poradcem pro národní bezpečnost. Na druhou stranu Trump chce mít šéfem CIA Mika Pompea, který bývá označován za jestřába. Jak se v tom všem máme orientovat? Dá se už dnes charakterizovat Trumpův budoucí vztah k Rusku? V úvodu odpovědí na vaše otázky si dovoluji poznamenat, že odpovědi jsou dávany bezprostředně po přijetí rezoluce EP o boji s ruskou propagandou. Rezoluce se psala a uschovávala dlouho, nese všechny symptomy politické inerce a ukazuje na vztah EU – EP k Rusku. Přijatá rezoluce dokumentuje rozkol mezi jednotlivými členskými státy EU, mezi parlamentskými frakcemi a v neposlední řade diagnostikuje stav EU a neuvědomění si elitami skutečnosti, že o osudu Evropy a EU nebude nikdy rozhodvat ani EK, ani EP, nýbrž občané Evropy a EU, sami. Pro porozumění uvádím, že rezoluce dovoluje identifikovat jako přivržence ruské propagandy i účastníka diskuse o Rusku, který zastupuje západní pozice. Současně rezoluce identifikuje Rusko jako ochránce tzv. evropských hodnot a EU jako degradátora těchže. Skutečností totiž je, že Rusko ani v těžkých dobách nezakázalo například protiruskou stanici Radio Svobodná Evropa nebo nějaký západní tisk. I dnes vystupují v ruských TV debatách patologičtí rusofobové a kritici současného politického vedení Ruska a prezidenta Putina. Z této absurdní pozice, kterou přijala za svou vlastní i ČR, formuluji odpověi na vaše otázky. Pro první část otázky se mi nabízí jednoduchá odpověď: Prezident Trump se bude chovat na světovém kolbišti jako sólista všude tam, kde k jeho akci, nebo akcím, bude stačit pouze jeho podpis, a ne souhlas například Kongresu. Na kolbišti, kde bude potřebovat souhlas zákonodárců, bude jeho chování ovlivněno především nikde jasně nedefinovanými národními zájmy USA, zákonodárci a vývojem ve světě. Ten zcela jistě budou spoluurčovat USA, ale i další státy, včetně Číny a Ruska. Pro další část otázky se nabízí několik odpovědí. Všechny mají něco přímo nebo nepřímo společného s odpovědí na první část. Omezím se na tři krátké části. První indikuje rozpětí potřeb a nutností USA v současné a představitelné budoucnosti. Vychází z objektivních příčin: a) obrovská a pokračující zadluženost USA, b) uvědomění si amerických elit, že hospodářská dominance se musí opírat o reálnou výrobní ekonomiku a kontrolu světového účetnictví c) komplexita perestrojky postindustriální společnosti USA v globalizovaném světě přesahuje rámec možností USA a hospodářského systému, založeném na expansivitě. Jinak formulováno: Zubní pastu vymačkanou z tuby nedá nikdo zpět beze zbytku a bez násilí. Druhá odpověď indikuje aktuální stav Číny. Odpověď je velice komplexní, protože se týká politické, hospodářské a individuální sféry. Politické vedení Číny si uvědomilo závislost Číny na exportu, z něho vyplývající zranitelnost a nejistotu, promítající se především do vztahů k USA a k EU, potažmo i k Rusku, a k dalším přímým sousedům Číny. Aby Čína překonala interní krizi a mohla přejít na kvalitativně vyšší úroveň rozvoje, musí zabezpečit vnitřní stabilitu v zemi, rozšířit domácí trh a zvýšit spotřebu. Zde se k čisté politice přidává hospodářská politika. Obě budou vyžadovat ‚nové balení‘ ve vlastních inovacích. To proto, že v kontextu politické ekonomie se nachází skutečná potřeba vlastnictví přírodních zdrojů, nebo zabezpečený přístup k nim, přístup k novým trhům, snížení úvěrování USA, a v neposlední řadě systémový intenzivní rozvoj individuálních schopností lidských zdrojů, zabezpečující inovace, jejich řízení, a v neposlední řadě, plánovaní extrémních situací a jejich řízení v dynamickém prostředí. Třetí odpověď indikuje komplexitu stavu Ruska. Rusko, které si dnes drží respekt v západním světě především díky vojenské moci se všemi představitelnými pro a proti, nemá prokazatelně žádné politické, finanční nebo hospodářské ambice na ovládnutí světa. Rusko nepotřebuje být jedinou velmocí, protože již samo o sobě představuje samostatnou civilizaci. Rusko chce ve své podstatě obchodovat se světem, a být ponecháno svému vývoji. Stav Ruska se proto objektivně a podstatně odlišuje od stavu USA a Číny, co se týče uvedených parametrů. Jestliže pro USA je globalizace plnící svůj účel trvalou potřebou pro udržení role centra vývoje a kontroly ve světě, pro Čínu není důležité, zda globalizace plní svůj účel. Globalizace je pro Čínu totiž pouze dočasnou nutností. Čína, nehledě na to, že se občas považuje za Říši středu, praktikuje politiku, kterou lze pochopit z čínského přísloví – ‚Žij, chráníc svůj klid, přijde doba a květy rozkvetou samy‘. Pro Rusko je jak trvalá, tak i dočasná globalizace v současné formě smrtonosná. To proto, že není potřebou, ani nutností, ale parazitem. Globalizace v současné formě oslabuje roli státu, je v protikladu ke kulturním hodnotám mnohoetnické společnosti Ruské federace, a k historické zkušenosti. Současnou politiku prezidenta Putina lze popsat ruským příslovím – ‚Neexistují silní soupeři, pouze my můžeme být slabými.‘ A chování obyčejných Rusů: ‚Když se duše raduje, ničeho se nestrachuje. Ani smrti.‘ V kontextu uvedeného lze proto konstatovat, že prezident Trump se bude chovat na světovém kolbišti jako všichni předešlí američtí prezidenti. Nikde veřejně definovaný národní zájem USA, prosazovaný elitami, ukáže včas zvolenému prezidentovi-narcistovi jeho místo. Podobně jako ukázal britský soud Britům, kde je jejich místo v případě vystoupení Británie z EI. V případě, že by Trumpův narcismus škodil národním zájmům USA, je představitelné, že odejde ze světa nepřirozenou smrtí. USA mají v této oblasti svoji historii. Že se 53 let nic podobného nestalo, není garancí, že se to stát nemůže. Trump, který svou předvolební retórikou a s ní spojenými stereotypy spoluvytvořil virtuálního nepřítele v podobě Ruska, mluvil současně o Rusku jinak než všichni před ním a ostatní v kampani. Trump nemůže být a nebude vstřícný k Rusku. To i proto, že Rusko vynesl do výšin, do kterých by se Rusko pravděpodobně ani samo nedostalo. Strach z ruských médií dokresluje budoucí obraz vztahu USA a Ruska. Trump bude jednat pragmaticky, protože bez Ruska a Číny nevyřeší ani jeden zásadní problém USA. Naopak: přivede USA a svět do obtížné situace, kterou bude představovat nezbytná volba mezi dvěma vzájemně se vylučujícími možnostmi. První: USA budou ochotny se dělit, a zachovat si tak, alespoň dočasně, finanční kontrolu a účetnictví světa. Nebo druhá: globalizace se transformuje do multipolární pod kolektivním vedením, bez pevné struktury geopolitických a geohospodářských bloků, a tím i bez monopolního účetnictví USA. Nebudu se podrobněji zabývat následky uvedených představitelných řešení. Jedno je však pro mne zřejmé: pro USA je druhé řešení ještě dnes neakceptovatelné. Čas přiznání pro USA se však blíží. Proto budou finanční oligarchie a elity strašit asymetrické spojence a ostatní svět natolik, že dojde k prodloužení akceptování současné egoistické verze kapitalismu. Strach a svět postavený na izolacionismu po devalvaci USD, to si dovedu jen těžko představit. Proč? Jedná se totiž o odpověď na otázku bytí či nebytí kapitalismu, a tím i lidské civilizace. A historickou zkušenost, že bez velké války se s největší možnou pravděpodobností dluhů, a tudíž kapitalismu na dluh, nezbavíme. Charakterová, profesionální, vnitropolitická a zahraničněpolitická zkušenostní rozmanitost v masových médiích uváděných kandidátů je proto pro zvoleného prezidenta nutností. Vnitropoliticky a zahraničněpoliticky rozmanitost umožňuje rozehrát zajímavou hru, vyhnout se systému prezidenství s přísnou vertikální hierarchií, a současně garantovat, především EU, větší nervozitu, napětí a konfliktní potenciál, než tomu bylo doposud. Trump zabalí svůj dárek EU do obalu s nápisem politická svoboda a suverenita. Obě označení a obsahy dárku EU jsou pro současnou EU cizí. Evropské elity nevědí a nebudou vědět, jak se chovat, a co s nimi. Trump a jeho poradci to však ví. Nepřímé, veřejně dostupné důkazy, dovolují mé tvrzení. Analytik Lukáš Visingr řekl pro server idnes.cz, že Trump přestane s politikou vývozu demokracie, místo toho nastolí realismus a společně s Ruskem se spojí proti Číně. Do jaké míry je tohle reálné? Je představitelný scénář, který zrealizoval Richard Nixon s Čínou, kdy Trump by toto nyní udělal obráceně s Ruskem? Jestliže analytik Lukáš Visingr opravdu řekl to, co přivádí k otázce, tak musím konstatovat, že US politika doposud žádnou demokracii nikam nevyvezla. USA vyvezly od roku 1945 tisíce tun bomb a vojenského materiálu pro přibližně 150 válek, ale žádné poválečné scénáře nebo demokracii. Demokracii USA vyvážet nemohou, protože je v USA deficitem. Trump, jako nemovitostní magnát, se proto nebude zabývat vývozem deficitu, který zvětšuje státní dluh USA, zvyšuje riziko pro své impérium, a staví do stínu fundamentální problém současnosti. Tím je pro nás všechny, včetně Trumpa, celosvětová, globalizovaná krize civilizačních hodnot a atomizace hodnot. Nemohu samozřejmě vyloučit, že Trump pod tlakem elit nebude muset v jiné formě „vyvážet“ demokracii. Zcela určitě ale ne ve formě a v měřítku, jako tomu bylo doposud. Spojení se USA s Ruskem proti Číně nehrozí. Jeví se mi také, že i po prezidentských volbách v Rusku v roce 2018 – za předpokladu, že se do Kremlu nedostanou nepolepšitelní neoliberálové či pučisté, se Rusko bude dále vyvíjet a chovat podle přísloví: ‚Když se přátelíš s vlkem, měj sekyru po ruce.‘ Politika USA, vycházející z podstaty svého hospodářského systému a mající za cíl oslabit a případně si podmanit Rusko, podkopala prakticky veškerou důvěru pracujících občanů Ruska k USA. Zvolený prezident Trump hlásá a bude i nadále hlásat: Amerika především. Proto předpokládám, že se prosadí stará pravda tvrdící, že nedůvěra osekává strom lásky. A také: kde vládne síla, tam rozumu mohyla. Scénář, který zrealizoval Richard Nixon s Čínou, je proto pro mne v současné době, stavu a pozic USA a Ruska ve světě, a za vlády prezidenta Trumpa, nereálný. Několikrát padlo, že největším poraženým amerických voleb je Ukrajina. Byl postup na Ukrajině natolik svázán s lidmi z Obamovy administrativy, že to bude Trump moci hodit za hlavu a nechat Ukrajinu svému osudu? Do jaké míry je možné dohoda budoucího prezidenta Trumpa s Ruskem ve smyslu, že postovětský prostor nechá být a Rusko dá naopak záruky za klid v Pobaltí? Je taková dohoda reálná? Ukrajina nebyla poražena prezidentskými volbami v USA. Ukrajina byla poražena svými elitami a vlastizradou. Porazila se sama za pomoci tandemu USA–EU a idealizace hospodářského systému založeného na expanzivitě a politicko-finanční korupci obrovských rozměrů. Proto se dnes Ukrajina nachází ve stavu, který se v angličtině nazývá failed state. Trump nebude moci, jak je formulována otázka, hodit za hlavu a nechat Ukrajinu svému osudu. Ukrajina, jako failed state se totiž stala nepříjemnou vidličkou jak pro Rusko, tak i EU, v ruce USA. Vidlička je velice výhodný instrument. Nejen při zkoušce z etikety, při podávání hrášku, nebo rýže do úst. Každý pohyb ruky, pád, nebo neopatrné zacházení s vidličkou může způsobit zranění a bolest. Proto sdělil prezident Putin EU a USA, že nebude Ukrajinu zachraňovat, nebo dokonce okupovat. Problém Ukrajina se tak stává problémem EU. USA, během prezidenství Trumpa budou počítat peníze a současně přihlížet, jak rychle a v jakém měřítku se EU a Rusko oslabuje, nebo ne. Trump ví, že problémem EU je již dnešní potřeba tvrdého vnějšího zásahu do politiky Ukrajiny. EU ho není schopná. Proto nevylučuji, že se ke slovu dostane mezinárodní tribunál a podobné soudy, které si pozvou politiky a oligarchy typu Porošenko & Co. Problém pro Rusko je v tom, že failed state nemá nic jiného pro udržení pozornosti na sebe, a tím i očekávání nějaké pomoci, než provokace a terorismus. Zabití vojáka FSB a řadového vojáka v srpnu, následné zatknutí ukrajinských diverzantů a včerejší (21. 11.) unesení dvou ruských vojáků a jejich následné věznění, dokumentují napsané, a dovolují předpověď, že ruská veřejnost takové chování ukrajinských orgánů a gangů nebude dlouho tolerovat, stejně jako nečinnost ruské vlády a ruských orgánů. Proto bude Rusko ještě za prezidenství Putina muset jednat. Ne za jednacím stolem, ale v tichu, bez veřejnosti. Podle svého zvyku, nebo zlozvyku, a čínského přísloví: ‚Nemluvte, jestli to nezmění ticho k lepšímu.‘ Proč nevidím žádný relevantní důvod pro dohodu budoucího prezidenta Trumpa s Ruskem ve smyslu, že postovětský prostor nechá být a Rusko dá naopak záruky za klid v Pobaltí? Rusko již dohodám s USA a s EU nevěří. Nové dohody nebude tak rychle podepisovat, jak potřeba, nebo jak by si někteří přáli. Za druhé, Rusko doposud nechalo, a nechává Pobaltí v klidu. NATO tam haraší zbraněmi, stíhačkami a rotacemi vojáků. Pobaltí, jako zapuštěná zelinářská zahrada NATO a EU, Rusku politicky, hospodářsky, finančně, a dnes i vojensky, nic, kromě starostí a výdajů, nenabízí. Za třetí, v případě západem vyprovokovaného konfliktu je Pobaltí odsouzeno k slzám. Žádné smlouvy v takovém případě nebudou platit. Po nedávné instalaci nových raketových systémů v Kaliningradu a bůhvíkde ještě, by měli Poláci vyrábět kapesníky pro celou EU. Dohoda, jak se ptáte, je již z uvedených důvodů proto nereálná. Objevují se také úvahy o tom, že by mohla vzniknout jakási „Jaltská dohoda číslo 2“, která by byla likvidační pro malé evropské národy, stejně jako tomu bylo pro II. světové válce, kdy si USA a Rusko rozdělily ve světě sféry svého vlivu. Moldavsko, Ukrajina a další země by prý tak propadly znovu do vlivu Moskvy. Mají se tyto státy obávat? A jak bychom na tom pak byli my v Česku? S dohodou, nebo bez dohody – Jalta 2, nebo Jalta 3, nebo i jinak zvané dohody –, malé národy to mají spočítané. Dokonce, malé národy sami počítaly. A přitom se přepočítaly. Ignorovaly všechny základní psychologické pasti, které je potřeba brát při jednáních a analýze v úvahu, o kterých jsem nedávno psal, včetně mýtu o spravedlnosti, o zákonitosti vývoje přírodních a umělých systémů v kontextu národních zájmů velkých mocností. V neposlední řadě malé národy idealizovaly svůj význam připisováním si vlastností, které buď vůbec nemají, nebo když je mají, tak jsou tyto dnes bezcenné. Česko, a tady podtrhuji to dnešní, nebude zachráněno od slz s pomocí mladé generace. Říkám generace, ne elitou, nebo elitami. Ať se na mě, jako cizince, nikdo nezlobí, nebo se neurazí: ČR se dnes nemůže chlubit suverénní elitou a osobnostmi. Kromě toho nevidím v ČR vychovávání vlastní politické, hospodářské a kulturní elity, oddané dnes nikde nedefinovanému národnímu zájmu, a schopné proplout úspěšně mezi Scyllou nevylučitelného chaosu, včetně války v Evropě, a Charybdou světa nacionalismu, izolacionismu a bůhvíčeho ještě. ČR, včetně cizinců v ní žijících, má zatím obrovské štěstí a žije si jako v bavlnce. Pozor však. Stejně jako nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně, neroste žádný strom až do nebe. Jak moc tvrdý bude Trump podle vás vůči Číně? Začne-li obchodní válku, bude ji chtít podpořit vojensky v Tichomoří? Nabízí se, zda by to, co dělal Obama vůči Rusku, nemohl začít Trump dělat vůči Číně. Z druhé strany, Číňané vlastní značnou část dluhu USA a Američané si navykli na laciné čínské zboží. Co z toho všeho může vzejít? Čína, podobně jako USA, potřebují globalizaci – především globalizaci obchodu a financí, byť každý z jiného důvodu. Zruší-li například Trump smlouvu TPP (Transpacifické partnerství), získá hned několik výhod. Jednou z nich bude indikace plnění předvolebního slibu o zamezení ztrát a získáváni nových pracovních míst a příležitostí v USA. Druhou bude výhoda bilaterálních smluv na základě amerického obchodního práva. Třetí, a to zcela určitě ne poslední výhodou bude možnost utajování obsahů bilaterálních smluv a doplňků k nim. To se nezmiňuji o skutečnosti, že většinu tendrů na dodávky a služby vypisují státy USA. Menší část tendrů vypisují federální orgány. Jim napovídají, když ne víc, americké nadnárodní korporace, přísné bezpečnostní kontroly, a i v ČR známý, protekcionismus. Zrušení TPP na druhé straně zvětší naději Číně na rozvoj svého programu RCEP. Toho se USA neúčastní. Trump zrušením TPP podpoří i snahu Ruska. Tímto způsobem získá Trump ihned dva (vnitropolitické a zahraničněpolitické) trumfy, zabije dvě mouchy jednou ranou (dovolíc Číně a Rusku pracovat na svých plánech), a současně prodlouží život USD a americkému světovému účetnictví. Mluví se o tom, že Trump je velký izolacionista a nepodporuje zamýšlenou obchodní dohodu TTIP s Evropou. A o TPP (transpacifická obchodní dohoda, např. s Japonskem, Austrálií atp.) se už vyjádřil, že ji chce zrušit hned po svém nástupu do Bílého domu. Znamená to tedy, že se ztíží přístup na americký trh? A postihne tato situace i Českou republiku, která tak bude mít ještě více omezený přístup se svým zbožím do USA? Trumpova předvolební retórika a přípravná jednání týkající se složení jeho týmu indikují, že Trump ví, že izolacionismus (z franc. isoler – odloučit, osamostatnit) je politická doktrína upřednostňující domácí politiku před zahraniční. Ke zrušení TPP bude asi stačit jeho podpis. K potratu TTIP stačí jeho nečinnost, i když nelze vyloučit, že moment setrvačnosti americké a bruselské byrokracie je opravdu veliký, a odejít dobrovolně z velice dobře placených pozic se nikomu nebude chtít. V žádném případě zrušení TPP a neexistence TTIP nepředstavují větší omezení přistupu na americký trh než doposud. Důvody jsem naznačil v odpovědi obsahující popis rozdílu počtu tendrů na státní a federální úrovni, a plánovanou platnost smluv TPP a TTIP s omezením na federální tendry. V obchodu platilo a bude i nadále platit, že osobní přítomnost a znalost krajiny a partnera, důvěra a spolehlivost rozhodují. Předpokládám, že Trump se bude snažit kombinovat snahu minimálně se angažovat v zahraničí a ekonomický protekcionismus. Má k tomu příklad z dějin USA. Izolacionismus se uplatňoval v 30. letech 20. století v USA. Tehdejší vláda odmítla spolupracovat se státy zapojenými do konfliktů a věnovala se spíše domácím záležitostem. Ke změně tohoto přístupu došlo po druhé světové válce. V současné době praktikují izolacionismus různé státy, včetně USA, EU, Číny a Ruska v modifikovaných formách, snažící se současně vyloučit označení jako státy nesvobodné či totalitní. Všichni se hlásí k WTO a jejím principům vědíc, že WTO krizi nepřežije. Touto tzv. narcistní nerovnováhou trpí mnoho jedinců a států. Problém je, že jedinci a státy s těmito poruchami si neuvědomují zvláštnost a následky chování a konání. Proto se v poslední době často spekuluje o tom, zda může být narcismus brán jako životní styl. Životní styl a psychická porucha se navzájem nevylučují. Ale partnerské vztahy jsou pro narcisty skutečným problémem. Proto nic explicitně dobrého od vztahu EU, Číny a Ruska k USA pro ČR neočekávám. Zároveň Donald Trump usiluje o liberalizaci ekonomiky kapitálových trhů. Dokáže se při té deregulaci vyhnout katastrofám, které nastaly po pádu Lehman Brothers v roce 2008? A co nebepečí obřího amerického zadlužení? Liberalizace ekonomiky kapitálových trhů podle mého skončila. Případné další deregulace mohou pouze zhoršit současný stav nemocného (západního společenství). Co nevylučuji, je snížení daní pro korporace jak v USA, tak i ve Velké Británii, což přinese s sebou nové problémy a boj. Obří americké zadlužení se při absenci neochoty USA se spravedlivě dělit s asymetrickými spojenci a partnery ve světě, neochotou nechat padnout USD a zaměnit USD opravdovou demokratizací systému světových rezervních valut – bude řešit válka. Britský tisk uvedl, že generální tajemník NATO si nechal vypracovat analýzu, která ve své mírnější podobě znamená, že Trump nebude chtít platit vojenské výdaje na starém kontinentu a hodí to „na hrb“ Evropě. V horším důsledku to prý znamená absolutní konec angažmá v Pobaltí a na Ukrajině ze strany USA. Hrozí, že v takovém případě evropští členové NATO nebudou chtít požadované peníze uvolnit a ohrozí to i bezpečnost některých evropských států? Pro tvrzení, že Trump, ani jiní z potenciálních lídrů USA nebudou ochotni chtít platit za bezpečnost Evropy, nemusím číst britský tisk a poslouchat generálního tajemníka NATO. Dnes, kdy čas přiznání pro Evropu již přišel – a lámání chleba začalo –, by evropské elity měly buď odejít na nemocenskou, nebo do důchodu a při předání úřadů poprosit o dialog se sousedem. Vyrovnaný vztah se sousedem je totiž důležitější než láska ke vzdálenému a v zámoří žijcímu přibuznému a asymetrickému spojenci. Bezpečnost evropských států nezachrání peníze a vyzbrojování. Bezpečnost evropských států může zabezpečit pouze dialog a spolupráce s Ruskem a se všemi těmi, kteří mají opravdovou potřebu s Evropou a s Ruskem spolupracovat a soužít. Skutečnost všedního dne je zcela jiná: stačí se vrátit na začátek odpovědí na vaše otázky a uvědomit si význam rezoluce bezvýznamného EP pro budoucnost Evropy. Komu to nestačí, může napovědět přísloví: ‚Neštěstí vchází těmi dveřmi, které jsme mu otevřeli.‘ Lidem, kteří se neumějí červenat, nelze prostě věřit. Podobně: ‚Je lepší být jeden den člověkem, než tisíc dní stínem.‘ To i proto, že člověk se nikdy nevrací z cesty takovým, jakým byl před jejím začátkem. To platí i pro odpověď na vaší další otázku. Angela Merkelová ohlásila svoji kandidaturu na post kancléřky i v příštím roce. Je „šedou eminencí EU“ a klasickým představitelem evropského korektního politického stylu, který se mimo jiné vyznačuje i velkou vstřícností k migraci. Jak může fungovat vztah mezi ní a novým americkým prezidentem, který hledí s despektem na celou Evropskou unii? Kancléřka Merkelová, by měla k ohlášení své kandidatury připojit vysvětlení, proč chce kandidovat. Je kvalitativní rozdíl, jestli je důvodem kandidatury absence osobností, slabost politických elit v SRN a v EU, nebo osobní ambice, či příkaz třetího. Vědět důvod kandidování by dovolilo lépe ohodnotit, nakolik jsou si kandidátka a s ní spojené elity vědomy konce tzv. politické korektnosti. Trumpovo předvolební hřímání ‚Amerika především‘, i kdyby padlo jen částečně na plodnou a měkkou půdu a nebylo tak slyšet, má druhou stranu určenou pro Evropu: Evropo, probuď se. Prolhaná, lenivá a lakomá Evropa se bude jenom pomalu probouzet a těžko stavět na své nohy bez pomoci. Vstřícnost kancléřky k migraci se bude transformovat do ještě více komplexních lží. Ty svými následky umocní lenivost a lakomost prostřednictvím strachu a paralyzování společenského života. Protože Trump nemůže Evropě pomoci jinak, než když bude na kolenou, nabídne Evropě více politické svobody a suverenity. Tato, jako nová svoboda a suverenita i ve vztahu k USA, ovlivní i vztah mezi staronovou kancléřkou a Trumpem. Vztah bude věcný s absolutní koncentrací na americké národní zájmy. To indikuje chtěně-nechtěný obsah textu dokumentu, který nesl Kris Kobach, a který ofotografoval fotograf AP po návštěvě u Trumpa. To málo, co se dá přečíst, stačí k tomu, aby si vítačí migrantů hledali jiného partnera než Trumpa. Fotografii zveřejnil Süddeutsche Zeitung. Hřímání pan Fillona, vítěze prvního kola primárek ve Francii, že je to Západ, kdo odmítl spolupracovat s Ruskem a ne Rusko, a že je to Čína, kdo představuje nebezpečí pro EU a ne Rusko, nebo že Rusko není ve své podstatě protivníkem Evropy, nebude přesto v Berlíně vyslyšeno. Podobně jako nebude uviděno a uslyšeno Trumpovo hřímání na účet amerických masových médií, která si pozval do svého mrakodrapu, aby jim tam četl levity a současně ladil s nimi kontakt na prahu dalšího boje, kterým bude 100 dní ve funkci prezidenta. Zástupci všech pozvaných amerických medií přijali Trumpovo pozvání a akceptovali bez křiku zákaz fotografování, elektronických a ručních zápisů během návštěvy u Trumpa. To neznamená, že Trump již vyhrál nad medii. Je to ale indikace, že čas začít mluvit jinak s manipulátory veřejnosti přišel. Je to indikace, že včerejší rezoluce EP týkající se boje s ruskou propagandou, která prý rozkoluje EU, je hloupost. Podobná hlouposti tvrdit, že Trump se prvních 100 dní v úřadu bude zabývat výlučně vnitřní politikou a problémy USA. Sýrie, Ukrajina, Afganistán a Irák, stejně jako všeobecný boj s terorismem budou brát své z pracovního času Trumpa. V kontextu představitelného společného boje Trumpa a Putina proti mezinárodnímu terorismu se může dokonce potvrdit, že EP se svou rezolucí proti Rusku vědomě narušuje možnost sjednocení v boji proti terorismu, proti IS, proti fundamentalistům apod. Nedat možnost, nebo omezit možnosti veřejnosti srovnávat informace, fakta a analýzy – to lze již dnes kvalifikovat jako informační přestupek. Nevím, jak je tomu v ČR. Ale dovedu si představit, že v několika státech EU lze tento přestupek soudně napadnout. Má pravdu Hynek Kmoníček, který říká, že konec politiky šíření demokracie všemi prostředky pro nás bude výhodný? Anebo máme i navzdory Trumpovi podpořit tvrdý postoj vůči Rusku? V případě, že bude Trump razit protičínskou politiku, mělo by smysl, abychom pokračovali v naší vstřícné politice vůči Číně? Co bude pro nás výhodnější? Vážím si a respektuji znalosti a zkušenosti pana Kmoníčka. Souhlasím s jeho hodnocením, že konec politiky šíření demokracie všemi prostředky pro nás bude výhodný za předpokladu, že budeme připraveni, vědět a umět využít novou situaci. Podporovat tvrdý postup proti Rusku, to ČR může. Podle mého hodnocení by ale neměla. Výsledkem podpory proti Rusku bude volná cesta k samobičování a k úpadku, minimálně hospodářskému a kulturnímu. Jakou by Trump realizoval politiku ve vztahu a Číně – ČR by si měla uvědomit, že Čína nepotřebuje z ČR nic, kromě přístupu na trh místní a evropský, něco málo z místního a středoevropského logistického potenciálu, a několika talentů. Proto jaká bude v konečném výsledku politika ČR vůči Číně, zda vstřícná nebo méně, bude rozhodovat především Čína. Pro ČR a její občany bude vždy výhodnější, uvědomí-li si co nejdříve, že ani nejsilnější vítr nepohne skálou. Bude-li vláda schopná a ochotná si vytvářet pro různé, a především extrémní, situace svá vlastní alternativní řešení, plány a strukturu řízení na základě reflexe minulosti, ale i přítomnosti včetně amerického hnutí Alt-right (National Policy Institute, NPI, prezident Richard Spencer), bude jí možné si představit budoucnost. Do budoucnosti a na horu vede mnoho cest, krajina se ale nemění. Platí totiž, že u hloupého je i štěstí hloupé. A také, že když jsi jednou upadl, neznamená to, že nejdeš správnou cestou. Proto, když uděláte chybu, smějte se. Nesmějte se ale starcům – jednou jimi budete sami. Souhlasu netřeba. Autoři: Daniela Černá, Jan Štěpán
[ "ne", "ano" ]
0
1,493
Lavrov sdělil, že Putin je ochoten se setkat s Trumpem Vladimir Putin je ochoten se setkat se svým americkým kolegou Donaldem Trumpem „na okraj“ summitu APEC ve Vietnamu, prohlásil ministr zahraničních věcí RF Sergej Lavrov. „Slyšíme výroky Donalda Trumpa o tom, že plánuje podobnou schůzku s prezidentem Putinem. Protokolní služby navázaly kontakt, a když budou grafikony obou předáků definitivně určeny, myslím si, že vám to oznámí", řekl ruský ministr. Lavrov podotkl, že plánuje s Tillersonem projednat dvoustranné vztahy, které „si vyžadují vážnou opravu", a také „Korejský poloostrov, syrské urovnání, Irák, palestinsko-izraelský konflikt a Ukrajinu".
[ "ne", "ano" ]
0
7,971
TV chtěla divákům představit životy obyčejných muslimů. Jenže úplně obyčejní nebyli a je z toho skandál Britskou BBC už natolik ovládla politická korektnost, že už dává prostor ve svém vysílání radikálním islamistům. V pořadu Muslims Like Us by se tak měl objevit i muslim z blízkého okruhu radikálního imáma Anjema Choudaryho. Bezpečnostní experti jsou zděšeni, ale BBC si trvá na svém. Pořad je přezdívaný jako „Big Brother pro muslimy“ a mělo by se v něm objevit deset muslimů, kteří zastávají hraniční pohledy na svět kolem sebe. Hlavní hvězdou unikátní reality show by měl být pětatřicetiletý bývalý boxer Anthony Small alias Abdul Haqq, který v minulosti vyjadřoval veřejně podporu Islámskému státu. V loňském roce ostatně také stanul před soudem, který jej však nakonec veškerých obvinění z napojení na ISIS zbavil. Haqqa a spol. budou sledovat kamery BBC přímo v jeho domě. Jak píše britský deník Daily Mail, diváci tak budou moci sledovat život britských muslimů prakticky od rána do večera. Kontroverzní televizní série vzbudila rozruch mezi britskou veřejností i bezpečnostními experty. Samotný Haqq totiž udržuje přátelské vztahy se známým radikálním imámem Anjemem Choudarym, který byl letos v červnu po mnoha neúspěšných pokusech obviněn z podpory terorismu. Celý text v angličtině je ZDE. Dvoudílná série Muslims Like Us by měla být vysílána v hlavním vysílacím čase na BBC 2 a oslovení bezpečnostní experti označují shodně výběr účastníků reality show veřejnoprávní stanicí za „bezohledný a nebezpečný“. BBC se nicméně hájí tím, že v názorovém průřezu deseti vybraných muslimů by měl dostat prostor právě i někdo, jako je někdejší usvědčený podvodník a konvertita k islámu Haqq. Životní příběh Haqqa se přitom vyvíjel správným směrem a nadějný boxer v roce 2009 zvítězil na mistrovství Commonwealthu v lehké střední váze. Ve čtyřiadvaceti letech však konvertoval k islámu, vzdal se sportovní kariéry a rozhodl se pro kariéru „profesionálního muslimského aktivisty“. Účastnil se demonstrací proti válce v Afghánistánu a dostal se do kontaktu se zmiňovaným Choudarym. Pod vlivem jeho kázání se zradikalizoval a mnohokrát vyjádřil svoji podporu ISIS. Na jednom z publikovaných videí dokonce ospravedlňoval stětí hlavy amerického novináře Jamese Foleyho. Zatím se mu však přes jeho podporu radikálního islámu daří unikat před spravedlností. Stejně jako jeho vzor Choudaryho také Haqqa doposud všechny soudy zbavily veškerých obvinění. To z něj však podle profesora z Centra bezpečnostních a zpravodajských studií Anthonyho Gleese nijak nesnímá vinu. „BBC dělá chybu. Haqq veřejně podporuje záměry islamistů a schvaloval teroristické útoky v Londýně.“ „Haqq není někdo, komu by se měla dostávat publicita na obrazovkách televize, kterou financují daňoví poplatníci. Vzhledem k teroristickým hrozbám bychom měli být velmi opatrní v tom, aby se v médiích objevovali radikální muslimové,“ míní Adam Deen z think-tanku Quilliam Foundation, který se věnuje boji proti islámskému extremismu.
[ "ne", "ano" ]
1
1,239
V Kyjevě byla před očima kolemjdoucích unesena žena. Vše zaznamenala pouliční kamera Na Internetu se objevilo video únosu ženy na jedné z kyjevských ulic, které natočila pouliční kamera. Na video upozornila televize NewsOne. K incidentu došlo v sobotu odpoledne na Tyčinově třídě. Asi třicetiletá žena venčila psa, nedaleko se zastavilo auto a dva muži ji násilně vtáhli dovnitř. Na videozáznamu (v 11:04) je vidět, že se kolemjdoucí snažili v tom únoscům zabránit, ale to se jim nepodařilo. Auto odjelo z místa činu. Bylo upřesněno, že v Kyjevě byl vyhlášen plán Zachycení a policie pátrá po béžové Hyudai, kterou odjeli zločinci.
[ "ne", "ano" ]
1
2,355
ČSSD naštvala Libora Roučka. Jde o aktivistu Patočku Bývalý europoslanec Libor Rouček (ČSSD) se rozzlobil, když se dozvěděl, že sociální demokracie vylučuje Jakuba Patočku, protože je prý víc občanský aktivista než politik. A není jediný, koho to naštvalo. „Vyloučení je to chybné. Nejen, že zřejmě odporuje stanovám, ale hlavně směru, který by měla ČSSD nastoupit. Chce-li se tato strana pokusit o politický návrat, musí oslovit všechny potenciální voliče od středu do leva. K tomu nepotřebuje ani tak politiky intrikující na stranických sekretariátech, ale především právě občanské aktivisty schopné oslovit určitou skupinu obyvatelstva,“ zmínil Rouček. „Jakub Patočka, přes všechny výhrady, které k němu člověk může mít, takovýmto aktivistou bezesporu je. Umění demokratické politiky je nejrůznější názorové směry sjednotit. Ne je vyloučit,“ dodal bývalý europoslanec. „S vyloučením J. Patočky z ČSSD nesouhlasím, nebyl pro to důvod. Pokud tahle politika bolševické netolerance v soc. dem. zvítězí, stane se z ní nevolitelná sekta,“ řekl velmi rázně Bohuslav Sobotka na svém twitterovém účtu. Své pak napsal i komentátor Práva Alexandr Mitrofanov. „Podivné (s porušením stanov) vyloučení Jakuba Patočky z ČSSD mimořádně dobře ukazuje stav strany, do které se současně jinými dveřmi vlamuje Paroubek,“ sdělil Mitrofanov. Celý příspěvek Libora Roučka: Přečetl jsem si, že ČSSD vylučuje Jakuba Patočku. Prý je víc občanský aktivista než politik. Vyloučení je to chybné. Nejen že zřejmě odporuje stanovám, ale hlavně směru, který by měla ČSSD nastoupit. Chce-li se tato strana pokusit o politický návrat, musí oslovit všechny potenciální voliče od středu do leva. K tomu nepotřebuje ani tak politiky intrikující na stranických sekretariátech, ale především právě občanské aktivisty schopné oslovit určitou skupinu obyvatelstva. Jakub Patočka, přes všechny výhrady, které k němu člověk může mít, takovýmto aktivistou bezesporu je. Umění demokratické politiky je nejrůznější názorové směry sjednotit. Ne je vyloučit..
[ "ne", "ano" ]
0
7,688
Svoboda a demokracie nejsou ohroženy, to jen někteří vytváří špatnou náladu. Respektujte výsledek voleb, udeřil Andrej Babiš Na sociálních sítích stále rezonují oslavy, demonstrace, protidemonstrace ze 17. listopadu. Stranou veřejného dění nezůstal ani ministr financí Andrej Babiš (ANO). Ve čtvrtek ráno položil na Národní třídě květiny, vtipálci ovšem obratem přidali vtip. Sám Babiš sepsal navíc pár řádek. Máme se prý v České republice dobře a lidé by měli respektovat výsledky voleb. Andrej Babiš položil hned včera brzy ráno květiny na Národní třídě. Zachytili ho přitom fotografové a snímek začal kolovat po sociálních sítích. Našli se ovšem vtipálci, kteří upravili fotografie tak, že Babiš klade místo květin na Národní třídě své slavné koblihy, které normálně rozdává před volbami. Sám Babiš na sociální síti Facebook k výročí napsal pár slov. „Svoboda a demokracie jsou ty největší hodnoty. Nemyslím, že by byly ohroženy, jak se to dnes snaží některé osoby lidem namlouvat a vytvářet špatnou náladu. Je třeba se ptát, proč takovou atmosféru vytvářejí. Lidi jsou nespokojení s některými politiky, nikoliv se systémem. Příští rok si lidi zvolí do sněmovny toho, koho budou chtít. A tím pádem i novou vládu. A začátkem roku 2018 si zvolí přímou volbou prezidenta, jakého budou chtít. Kdo bude tuto zemi řídit, bude projev většinové vůle našeho národa. Tedy projev demokracie. Měli bychom se naučit respektovat volbu většiny. I to je demokracie,“ sdělil lidem Babiš. České republice se podle jeho názoru daří a není důvod ke špatné náladě. Prý bychom měli bojovat proti nenávisti a závisti a všechno to skončí tím, že nám bude ještě líp, jak ostatně Babiš slibuje už od roku 2013. Andrej Babiš doslova napsal: Svoboda a demokracie jsou ty největší hodnoty. Nemyslím, že by byly ohroženy, jak se to dnes snaží některé osoby lidem namlouvat a vytvářet špatnou náladu. Je třeba se ptát, proč takovou atmosféru vytvářejí. Lidi jsou nespokojení s některými politiky, nikoliv se systémem. Příští rok si lidi zvolí do sněmovny toho, koho budou chtít. A tím pádem i novou vládu. A začátkem roku 2018 si zvolí přímou volbou prezidenta, jakého budou chtít. Kdo bude tuto zemi řídit, bude projev většinové vůle našeho národa. Tedy projev demokracie. Měli bychom se naučit respektovat volbu většiny. I to je demokracie. Myslím, že bychom se měli snažit o zlepšení nálady ve společnosti a bojovat proti nenávisti a závisti. Naší zemi se daří, přeju si, aby se dařilo všem. A jsem předsvědčen, že už je a bude ještě líp.
[ "ne", "ano" ]
0
5,298
ČR a Čína podepsaly na 30 obchodních dohod Účastníci ekonomického fóra na pražském Žofíně podepsali dnes za účasti prezidentů Česka a Číny na 30 obchodních dohod v nejrůznějších oblastech. Jedna z nich se týká i analytické spolupráce na přípravách kanálu Dunaj-Odra-Labe, uvedl český prezident Miloš Zeman. Dohody s čínskými firmami z české strany podepsaly například Škoda Auto, ČEZ, skupina J&T, Česká exportní banka nebo Český Aeroholding. "Politici mají podnikatelům otevřít dveře. Ten podnikatel, který otevřenými dveřmi nedokáže vstoupit, nestojí za to, abychom se jím dále zabývali. Vstoupit musíte sami. Děkuji všem, kdo dokázali vstoupit, což dokážou právě připravené a dohodnuté smlouvy," řekl před podpisem dohod Zeman. Na Žofíně se dnes podle něj sešlo 30 nejúspěšnějších čínských a stejný počet nejúspěšnějších českých podnikatelů. Zeman také zopakoval, že objem čínských investic v Česku dosáhne letos 95 miliard korun. Uvedl, že i politici mají své sny a tím jeho je vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe. Vítá proto předběžný zájem čínských firem na spolupráci na tomto projektu. Další dohody se týkají energetiky, finančnictví, automobilového průmyslu nebo cestovního ruchu. Mezi podepsanými je i dohoda o rekonstrukci a nákupu fotbalového stadionu Eden. Podepsána byla mimo jiné dohoda o technologicko-ekonomické spolupráci mezi S.W.H. Group zaměřující se na obnovitelné zdroje energie a China Longyuan Power Group. Uzavřena byla i rámcová dohoda o finanční spolupráci mezi Českou exportní bankou (ČEB) a Čínskou rozvojovou bankou, která má mimo jiné usnadnit českým exportérům přístup na čínský trh. Memorandum o porozumění podepsaly také kunovický výrobce letadel Aircraft Industries a China Aviation Supplies Holding Company. Další memorandum o porozumění o všestranné spolupráci uzavřely China General Nuclear Power Corporation a skupina ČEZ.
[ "ne", "ano" ]
1
6,077
Konec keců: Starý Henry Kissinger hovořil o Trumpovi, Putinovi i EU. Naše média se budou ošívat Šéfredaktor amerického magazínu The Atlantic Jeffrey Goldberg se v posledních měsících pravidelně setkával s doyenem americké diplomacie Henry Kissingerem a vedl s ním rozhovory o postavení Spojených států. Goldberg hovořil s Kissingerem v den vyhlášení výsledků voleb a někdejší poradce pro národní bezpečnost a ministr zahraničí v Nixonově a Fordově administrativě neskrýval své překvapení. „Myslel jsem si, že vyhraje Hillary Clintonová,“ zmínil Kissinger, který v předchozích rozhovorech s Goldbergem uvedl, že si váží její inteligence i analytických názorů. Ovšem vítězství Trumpa nevidí jako žádnou tragédii, ale spíš novou příležitost. „Trump by se mohl zasadit o soulad mezi naší zahraniční politikou a domácí situací. Veřejnost a elity vnímají směřování zahraniční politiky USA odlišně. Myslím, že by mohl tyto dva pohledy k sobě přiblížit. Má k tomu ideální příležitost a bude záležet jen na něm, jestli se mu podaří uspět,“ řekl Kissinger s tím, že by se mělo přestat se zpochybňováním kompetentnosti zvoleného prezidenta. „On byl prostě zvolen prezidentem a nyní musí dostat šanci uplatnit svůj pohled na věc v praxi.“ Kissinger tvrdí, že s Trumpem není v kontaktu, ale když prý projeví zájem, rád jej navštíví a pohovoří s ním. Bývalý šéf americké diplomacie hájí Trumpa v otázce jeho údajné náklonnosti vůči Rusku a Putinovi, ze kterého ho obviňovala v průběhu volební kampaně Clintonová i většina médií. „Nemyslím si, že je nějaký obdivovatel Putina. Jen o něm ruský prezident řekl pár pozitivních slov, tak Trump prostě cítil z diplomatického hlediska mu to nějakým způsobem oplatit.“ Celý rozhovor v angličtině najdete ZDE. Na závěr krátkého telefonického rozhovoru Kissigner udělil Trumpovi několik užitečných rad. „Za prvé by měl jasně prokázat, že si je přesně vědom, jakým výzvám Spojené státy musí čelit. Za druhé by měl dát najevo, že ví, kam se ubírá vývoj a navrhnout správný směr. Čeho se snažíme dosáhnout? Čemu je třeba naopak zabránit a proč? K výše zmíněnému si samozřejmě potřebuje Trump udělat podrobnou analýzu.“ Mnoho zajímavého však řekl Kissinger i v uplynulých měsících, kdy s Goldbergem diskutoval. Mimo jiné zmínil, že za nejschopnější prezidenty posledních dekád považuje Ronalda Reagana a Billa Clintona. A vyjádřil se také k rusko-americkým vztahům. „Putin ví, že Rusko je slabší než někdejší SSSR a samozřejmě i než USA. Rusko si prošlo zcela unikáním vývojem a k tomu je třeba při budování vzájemných vztahů přihlížet. K pochopení Putina je třeba si přečíst Dostojevského, nikoli Hitlerův Mein Kampf.“ Tématem rozhovoru byla také „reál“ politika a lidská práva. Kissigner v této souvislosti kritizoval snahu Obamovy administrativy zbavit syrského prezidenta Bašára Asada jeho úřadu. „Předpokládejme, že Asad zítra rezignuje. Sakra, co ale bude potom? Co vyplývá z morálního rozhodnutí sesadit ho? Bude automaticky následovat demokracie? Pokud ne, bude v Sýrii vládnout režim, který nebude stávající hrozby ještě zvětšovat?“ podivuje se Kissinger. Kritickému pohledu Kissingera v rozhovoru neušla ani Evropská unie a evropský kontinent jako takový. „Evropská unie nebyla schopna, navzdory existenci eurozóny, přijmout společný politický nebo strategický přístup ke zbytku světa. Nevidím ani žádné mechanismy, s nimiž by mohl kontinent rozvíjet svoji strategickou koncepci. Vliv Evropy na světové dění se neustále snižuje a myslím, že to ještě přinese v budoucnosti své negativní důsledky.“
[ "ne", "ano" ]
1
7,735
Tak co ti Číňani? Erik Best neodsuzuje, nechválí Kalouska, ale ani nejásá Pokud vnímáme sbližování vztahů s Čínou pozitivně, je návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga určitě velkým úspěchem prezidenta Miloše Zemana. ParlamentnímListům.cz to říká novinář a politický analytik Erik Best. Zároveň ovšem upozorňuje, že dosavadní čínské investice prý nahrávají spíše oligarchům, protože šlo zatím o změnu vlastníků a žádná nová pracovní místa. Nevylučuje však, že se to může s pokračujícím upevňováním vztahů s Čínou změnit. Best rovněž okomentoval aktivní účast Miroslava Kalouska na protičínské demonstraci. Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga je minulostí. Vůdce Říše středu odletěl z Prahy ve středu po třetí hodině odpoledne. Jaký je význam historicky první návštěvy nejvyššího představitele Čínské lidové republiky? Jaký dopad to bude mít na českou ekonomiku? Nejen nad těmito otázkami se v komentáři pro ParlamentníListy.cz zamýšlí Erik Best. „Celé to trošku navazuje na to, jak tu politici přistupují k migrační krizi. Tam existuje jedna nevyřčená migrační politika a pak jedna oficiální migrační politika, o které se mluví veřejně. Sobotka s Babišem a Chovanec říkají nahlas jednu věc, ale pak odsouhlasí jinou politiku,“ dává jako příklad. S Čínou je to podle něho podobné. „Zeman prohlásil, že máme suverénní zahraniční politiku. Částečně je to pravda, ale když se podíváte na smlouvu o strategickém partnerství, tak to není tak samostatná politika. Jde o stejnou politiku, jakou má Německo, Velká Británie a dokonce i Amerika. Z tohoto hlediska si myslím, že každý tábor má svým způsobem důvod ke spokojenosti,“ říká Best pro ParlamentníListy.cz. Když se ale podle jeho slov díváme na komerční záležitosti, tam už to tolik neplatí. „Tam je jednoznačný směr vůči zájmům oligarchů a to nás rozděluje od Německa. Ne tolik od Velké Británie, tam je to podobné,“ myslí si. Letošní čínské investice v naší zemi se budou pohybovat v objemu zhruba 95 miliard. Podle Erika Besta nelze v současné době říci, zda půjde o investice reálně prospěšné české ekonomice, anebo o pouhé nákupy již fungujících podniků nebo majetkových podílů. „Na posouzení si budeme muset ještě počkat, ale víceméně je to posouvání majetku od jednoho vlastníka k druhému a obecný prospěch pro Českou republiku zatím není příliš jasný,“ uvažuje Best. Češi možná v politice vůči Číně dělají stejnou chybu jako USA Nevylučuje ovšem, že je to dané tím, že česko-čínské vztahy se teprve nedávno obnovily a investice do nových podniků a pracovních míst teprve přijdou. „Ano, to je možné. Já jsem dlouhodobý kritik americké politiky vůči Číně a myslím si, že Češi dělají podobnou chybu. Možná je ta chyba o něco pochopitelnější, protože pro Ameriku v tom už skoro není návratu, ale nemůžete očekávat, že budete podporovat čínské zájmy a budete z toho mít velký prospěch. Takhle Číňané nefungují. Amerika s tím začala v roce 1972 a dneska vidíme výsledek. Průmyslová pracovní místa už skoro neexistují,“ uvádí. Čínské investice v Česku prý takový význam zatím nemají. „Zatím tu třeba Němci stále investují a vytvářejí pracovní místa. Jakmile bude Česká republika dražší a Němci půjdou ještě dál na východ, stejné následky jako v Americe se projeví u nás,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz analytik. „Uznávám, že pokud považujeme spolupráci s Čínou za prospěšnou, tak je to samozřejmě zásluha prezidenta. Já spíš polemizuji s tím, zda je to prospěšné pro Západ jako takový, nejenom pro Českou republiku. Zajímavé je, že Zaorálek evidentně pochopil, že nemůže dovolit Číňanům všechno a některé věty v té smlouvě o strategickém partnerství nejsou. To jsem neočekával. Z tohoto hlediska je výsledek o něco mírnější. Původně jsem předpokládal, že půjde o ještě větší úspěch Číny než ve skutečnosti,“ soudí Best. Protestní politika Miroslava Kalouska Ohledně čínské návštěvy okomentoval ještě široce debatovanou aktivní účast Miroslava Kalouska na protičínské demonstraci. Tam se Kalousek s tibetskou vlajkou v ruce verbálně bil za právo demonstrantů dostat se na uzavřené Hradčanské náměstí. Podle Erika Besta jde o protestní politiku, kterou obecně neuznává. „Mohu spíš považovat za něco podobného, kdyby v parlamentu předložil nějakou změnu zahraniční politiky. Jestli chtějí, aby Česká republika uznala nezávislost Tibetu, ať někdo podá návrh a je možné o tom veřejně diskutovat. A ne se jenom nechat natáčet při demonstraci, to je protestní politika a příští týden se na to už zapomene.
[ "ne", "ano" ]
0
6,188
Letectvo RF zneškodnilo za 24 hodin více než 100 bojovníků v oblasti Palmýry Letectvo RF během 24 hodin provedlo 40 náletů v oblasti syrské Palmýry, byl provedeny útoky na 158 objektů teroristů, zneškodněno více než 100 bojovníků, uvádí se v informačním bulletinu Centra pro smíření v Sýrii. „V oblasti obce Tadmor (Palmýra, provincie Homs) provedlo ruské letectvo během 24 hodin 40 náletů. Byly provedeny útoky na 158 objektů teroristů, jejichž následkem bylo zneškodněno více než 100 bojovníků, 4 tanky, tři dělostřelecká zařízení, čtyři sklady se střelivem a pět kusů automobilové techniky", uvádí se v textu dokumentu, umístěného na stránkách ministerstva obrany.
[ "ne", "ano" ]
1
1,964
Zatčení saúdští princové jsou podrobeni mučení, píšou média Zatčení představitelé stání elity Saúdské Arábie, včetně princů, jsou u výslechu podrobeni mučení, píše list The Daily Mail s odkazem na vlastní zdroje. Nejvyšší výbor Saúdské Arábie pro boj s korupcí v čele s korunním princem Muhammadem bin Salmanem nařídil tento měsíc zadržení asi 40 vlivných osob, mezi nimiž jsou členové královské rodiny, bývalí ministři, vojenští příslušníci a podnikatelé. První údaje vyšetřování v rámci protikorupční kampaně v Saúdské Arábii svědčí o protizákonném přivlastnění více než sta miliard dolarů. Podle jeho slov se týrání účastní americký ochranný podnik Academi, který je nástupcem soukromé vojenské společnosti Blackwater, jež ale nemá vztah k týrání.List tvrdí, že se výslechů možná účastní osobně korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salman Al Saúd. Snaží se odhalit předpokládanou síť zahraničních úředníků, kteří brali od princů úplatky. Podle údajů listu bylo z bankovních kont zatčených zabaveno asi 194 miliard dolarů.
[ "ne", "ano" ]
1
2,572
Migranty prostě přijmete, podepíšeme to za vás. Brusel prý plánuje podpis dokumentu, který nám znemožní bránit hranice Ekonom a publicista Martin Kunštek upozorňuje čtenáře ParlamentníchListů.cz na dokument, který připravuje OSN a na jehož základě by vznikla povinnost umožnit migrantům přístup do České republiky. Naše země coby členský stát EU sama dokument nepodepíše – učiní to za ni Evropská unie jako celek. A jak Kunštek upozorňuje: Právo EU, stejně jako dohody, které ona podepisuje, je nadřazeno právu českému. Polsko a Maďarsko se již proti věci ohradily. Ve strukturách Organizace spojených národů (OSN) se horečně pracuje na mezinárodní úmluvě, která má potenciál definitivně zničit EU. Jmenuje se Globální kompakt o migraci a v příštím roce by ji mělo projednávat Valné shromáždění OSN. Podle tohoto dokumentu by se státy, které jej podepíší a ratifikují, měly zcela vzdát kontroly vlastních státních hranic. Na migraci má vzniknout právo z kategorie lidských práv. Organizování migrace by z rukou státních orgánů – a v případě ilegální migrace různých mafií – mělo přejít na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a na nevládní neziskové organizace. Pro většinu zemí světa to bude další štos potištěného papíru. Právo, které je sice někde zakotvené, ale prakticky jej nelze vymáhat, protože neexistuje orgán, který by stát mohl postihovat za neplnění závazků z úmluvy. Výjimkou mají být státy EU. Evropská komise se chystá Kompakt podepsat jménem EU. Jako akt společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Tím by se Kompakt měl stát závazným pro členské státy EU a jeho neplnění by podle představ Evropské komise mělo být sankcionovatelné Evropským soudním dvorem. Nesouhlas na úrovni Výboru stálých zástupců už deklarovaly Polsko a Maďarsko. Reálně však hrozí, že Komise jejich názor v Radě obejde a signování Kompaktu prohlásí za akt třeba v rámci celní unie, kde má nad členskými státy svrchovanou pravomoc. Tedy stejnou metodou jako použila při jednání o smlouvách CETA a TTIP. Mezinárodních úmluv je jako stromů v lese. Mezinárodní právo se vyvíjí tisíce let. Nejstarší známou mezinárodní smlouvou je mírová smlouva mezi egyptským faraonem Ramsesem II. a chetitským králem Chattušilišem III. Byla uzavřena po krvavé nerozhodné bitvě u Kadešeroku v roce 1270 před naším letopočtem. Je vytesaná v plném znění do stěn několika chrámů – mimo jiné v Karnaku a v Abu Simbelu. Dodržována byla více než pět století. Prakticky až do zániku Chetitské říše. Od té doby vznikly mezi státy stovky tisíc mezinárodních smluv. Knihovna Kongresu USA jich eviduje jako platných více než 21 tisíc. V české parlamentní knihovně zabírají v policích celou jednu stěnu. Lze mezi nimi najít dokumenty nejrůznějšího ražení. Od takových, za jejichž nedodržování se stát může dostat až do stavu mezinárodní izolace. Jako je třeba Smlouva o nešíření jaderných zbraní a mírovém využití atomové energie. Na návrh Mezinárodní agentury pro atomovou energii může Rada bezpečnosti OSN za její porušování na stát uvalit embargo zakazující v krajním případě veškeré obchodní styky. Nebo dokonce zavést námořní, leteckou a pozemní blokádu. Na opačné straně spektra lze nalézt stovky smluv typu Rámcová úmluva o změně klimatu. Státy se v ní sice zavázaly k různým opatřením v rámci boje proti „globálnímu oteplování“. Právní síla tohoto dokumentu je však na stejné úrovni jako „dopis tetě“. Neexistuje žádný orgán, který by státy mohl za neplnění úmluvy postihovat. Podobné je to s většinou mezinárodních úmluv. Jen v oblasti pracovního práva jich ČR na půdě Mezinárodní organizace práce (ILO) podepsala 182. Nebo je převzala po bývalém Československu. Většina z nich byla ratifikována. A většinu z nich také Česko dobrovolně dodržuje. V Listině základních práv a svobod máme zakotven zákaz nucených prací, který upravuje úmluva ILO č. 105. Ve vnitrostátních zákonech máme zakotveny takové věci jako je zákaz dětské práce nebo nárok na dovolenou. Od některých úmluv náš stát dokonce beztrestně odstoupil. Příkladem může být Úmluva ILO č. 45 o zákazu práce žen v dolech, kterou ČR musela vypovědět proto, aby vyhověla požadavkům EU v oblasti rovnosti pohlaví. A aby těch paradoxů nebylo málo, tak vypovězení této úmluvy v české Sněmovně „zpravodajoval“ jako poslanec bývalý hornický odborový předák Cyril Zapletal (ČSSD). Stejně beztrestně porušuje ČR dlouhá léta i Úmluvu ILO č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení. Podle ní by měl stát zajistit, aby průměrná výše vyplácených starobních důchodů neklesla pod úroveň 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Pod tuto úroveň se české starobní důchody dostaly poprvé v roce 2004, kdy byl ministrem práce a sociálních věcí bývalý odborář Zdeněk Škromach (ČSSD). A jsou pod ní dodnes. Mezinárodní organizace práce může tuto skutečnost pouze konstatovat na výroční Konferenci práce a v závěrečné hodnotící zprávě na tuto skutečnost upozornit naši vládu – která o tom ale ví i bez toho. Tím to však „hasne“. Žádné sankce za to ČR nehrozí. Neexistuje totiž žádnou soud nebo jiný mezinárodní orgán, který by takové sankce mohl státům ukládat. A úmluvy ILO nejsou součástí práva EU, takže ani před Evropským soudním dvorem se jich občan nemůže dovolávat. Evropská unie totiž není smluvní stranou těchto mnoho let platných úmluv. Ačkoliv v případě jiných se do toho „o překot hrne“ v rámci tzv. společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Pod kterou někdy zcela zahrnuje s tématem bezpečnosti a zahraniční politiky zcela nesouvisející věci. Jako je třeba Rámcová úmluva o kontrole tabáku, která byla sjednána na půdě Světové zdravotnické organizace (WHO). S úmluvami – včetně těch v oblasti lidských práv – si většina států světa v praxi „hlavu příliš neláme“ Zá základní lidskoprávní dokumenty jsou považovány Všeobecná deklarace lidských práv a mezinárodní pakty O občanských a politických právech a O hospodářských, sociálních a kulturních právech. Všeobecná deklarace lidských práv byla vyhlášena Valným shromážděním OSN v roce 1948. Na ni navazující mezinárodní pakty byly sjednány rovněž na půdě OSN a byly vyhlášeny Valným shromážděním OSN v roce 1966. Všechny tehdejší členské státy OSN se v nich zavázaly k ochraně lidských práv, které jsou v paktech zakotveny. A pak s tím nakládaly každý podle svého uvážení. Tak se například Saúdská Arábie zavázala k zákazu diskriminace žen, což v praxi uplatňuje tak, že ženám je v této zemi mimo jiné zakázáno řídit auto. Bývalá ČSSR se formálně přihlásila k právu na svobodné sdružování občanů. V praxi je uplatňovala tak, že sdružovat se občan mohl pouze ve stranách Národní fronty nebo povolených zájmových organizacích jako Svazarm – ne každý byl ovšem přijat. Kdo se sdružoval jinak, často skončil ve vězení. Ani Saúdské Arábii, ani ČSSR se za to nikdy nic nestalo. Maximálně se staly předmětem kritiky Výboru OSN pro lidská práva, kterému později obě země předsedaly a využily toho ke kritice jiných zemí. Žádné sankce ani pokuty se však nekonaly. Nikdo k jejich uvalení na členské státy za porušování paktů není zmocněn. Mezinárodní embargo totiž na stát podle Charty OSN může uvalit pouze Rada bezpečnosti. Ale pouze v případech, kdy stát svým konáním ohrožuje světový mír – tedy jiné země. Do vnitřních poměrů zemí ani k dodržování lidských práv v nich ani Radě bezpečnosti nic není a nemá pravomoc je posuzovat. OSN si kromě ní zřídila ještě Mezinárodní soudní dvůr se sídlem v Haagu, který je příslušný řešit spory mezi státy. Při svém rozhodování vychází s mezinárodních smluv, jimiž jsou vázány státy, které jí předložily k posouzení spor. Takto byl posuzován např. spor mezi Československem a Maďarskem o vodní dílo Gabčíkovo–Nagymaros. Ani ten však nemá pravomoc nutit státy k dodržování úmluv v oblasti lidských práv. A natož je za jejich nedodržování sankcionovat. Takže Všeobecná deklarace i oba pakty ve většině zemí světa skončily jako jedna z mnoha právních knih v knihovně. Občan si je sice mohl přečíst, ale jinak si s nimi vládní představitelé mohli tapetovat nebo něco vytřít. Dvě skupiny evropských zemí si na sebe upletly bič v podobě nadnárodních soudů Země sdružené v rámci Rady Evropy a členské státy EU. Jedině tyto dvě skupiny (původně západoevropských) států si na sebe dobrovolně upletly bič v podobě nadnárodních soudů, které jsou oprávněny postihovat státy za nedodržování lidských práv. Jako první vznikl v rámci Rady Evropy v roce 1959 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se sídlem ve Štrasburku. K tomu aby mohl členské státy Rady Evropy soudit za porušování lidských práv jejich občanů, však Rada Evropy nevzala za závazné právo dokumenty OSN, ale sepsala si v roce 1950 vlastní Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a svobod. Ta většinu práv ze Všeobecné deklarace převzala a některá z nich dále rozpracovala. Ale hlavně v Evropské úmluvě tomuto soudu svěřila soudní pravomoc nad státy. Ovšem výhradně v případě této Úmluvy a ničeho jiného. Občané členských států Rady Evropy, do níž v roce 1991 vstoupilo i Československo a ostatní bývalé „socialistické“ země, se tak před tímto soudem mohou soudit se svým státem. Případně s jiným členským státem.Tento soud může závazně zrušit rozsudek členského státu a určit vnitrostátnímu soudu, jak má rozhodnout. Jako svého druhu symbolickou sankci může státu uložit zaplacení nákladů řízení. Nemůže však dávat pokuty. Druhým případem nadnárodního soudu, u něhož se může se státem soudit občan nebo firma, je Evropský soudní dvůr (ESD) se sídlem v Lucemburku. Jde o soudní orgán dnešní EU, který ale vznikl ještě v rámci jejího předchůdce Evropských společenství (ES). Původně měl sloužit jako soudní orgán pro spory o dodržování směrnic a nařízení ES/EU mezi Evropskou komisí a členskými státy. Svojí rozhodovací praxí si však sám uchopil pravomoc soudit pře mezi občanem (firmou) a členským státem ve věcech, které jsou upraveny komunitárním právem. Státy se této praxi z počátku nijak nebránily. A později ji daly právní rámec v rámci Maastrichtké revize Smlouvy o zřízení ES. Lisabonskou smlouvou byla role ESD ještě více posílena. Soud dostal pravomoci i v oblasti lidskoprávní v rámci zvláštní Listiny základních práv EU. Ale hlavně dostal pravomoc, jakou mají ve federálních státech ústavní soudy - rozsuzovat kompetenční spory mezi členskými státy a evropskými orgány (např. Komisí). Tento soud může dokonce rušit části vnitrostátních zákonů a může státům ukládat pokuty.Jeho moc je prakticky s ničím na světě nesrovnatelná. Ani v ČR tolik obávané rozhodčí soudy ad hoc podle mezistátních smluv o vzájemné ochraně investic nemají takovou moc. Formálně jsou sice ve smlouvách zakotveny k řešení sporů mezi firmami a státem. K tomu, aby arbitrážní tribunál mohl být vůbec ustaven, a podle smlouvy soudit, však stát musí zvláštní doložkou souhlasit s jeho ustavením a souzením příslušného případu. Jako např. v cause DiagHuman, kde příslušnou smluvní doložku podepsal ministr zdravotnictví Jan Stráský (ODS). Kdyby ji nepodepsal, tak by se firma Josefa Štávy musela obrátiti na vnitrostátní český soud. A kdo ví, jak by dopadla. Pokud stát nesouhlasí s řešením sporu arbitráží, tak má firma i při smlouvě o ochraně investic pouze jedinou možnost. Žádat svoji mateřskou zemi, aby proti dotyčnému státu uplatnila odvetná opatření na principu vzájemnosti. Tedy podobně poškodila nějakou firmu z druhé smluvní země. Do čehož se většině států málokdy chce. Děje se tak výhradně mezi velmocemi a jen v nejvýznamnějších politicky motivovaných kauzách. V naší Ústavě máme zakotvenu nadřazenost práva EU Právě v síle pravomocí ESD se skrývá nebezpečí situace, kdyby Evropská komise jménem EU Kompakt podepsala. Jak bylo vysvětleno výše, tak ze samotného Kompaktu jakožto úmluvy OSN bychom si celkem nic nemuseli dělat. Stejně jako si USA dlouho nic nedělali ani z Všeobecné deklarace ani obou paktů, které zakazovaly rasovou diskriminaci. Žádný americký černoch se na ně u vnitrostátního ani federálního soudu nemohl odvolávat. Ústava USA, stejně jako třeba Švýcarska, totiž zakotvují nadřazenost domácího práva nad mezinárodními závazky. V jejich případě je možné mezinárodní smlouvu ratifikovat pouze v případě, kdy je v souladu s Ústavou. U nás a v členských státe EU to je obráceně. V naší Ústavě máme zakotvenu nadřazenost práva EU a ratifikovaných mezinárodních smluv nad domácími právními předpisy. Dovolávat se jich lze jak u našich soudů, tak i u ESD a ESLP. Pokud vlády členských zemí Evropské komisi nezabrání podepsat Kompakt jménem EU, tak se z něj stane součást komunitárního práva. Pokutami by pak mohl být postihován členských stát, který by neumožnil volný příchod imigrantů do své země, který by neziskovým organizacím neumožnil libovolně dovážet na objednávku firem i statisíce či miliony „gastarbeitrů“ z Afriky nebo z Asie. Nebo, který by jakkoli bránil své hranice proti „migrační tsunami“. Polsko a Maďarsko již na úrovni Výboru stálých zástupců oznámily, že nehodlají souhlasit s tím, aby Komise podepsala Kompakt jménem EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Vzhledem k tomu, že i podle Lisabonské smlouvy je v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky třeba jednomyslného souhlasu (platí právo veta kteréhokoli státu), tak by se mohlo zdát, že nic nehrozí. Zdaleka však není vyhráno. Jako již mnohokrát v minulosti se totiž může stát, že Komise si svévolně přeřadí toto téma „jakoby“ do jiné gesce. Může ji prohlásit za společnou celní politiku a nechat souhlas odhlasovat v radě ministrů pro zahraniční obchod, kde se hlasuje pouze kvalifikovanou většinou (neplatí zde právo veta). Nedávno se to stalo v případě směrnice o zbraních. Podle všech právních zásad jde o záležitost z oblasti vnitra a spravedlnosti, kde v Radě platí zásada jednomyslnosti. Komise však věděla, že tam by jí směrnice nikdy neprošla, a proto ji rovnou předložila ke schválení do Rady pro vnitřní trh, kde se hlasuje kvalifikovanou většinou. Problémem je, že Evropský parlament (EP) reálně ovládají proimigrační skupiny poslanců. Na něj tedy nelze spoléhat, že by ratifikaci Kompaktu zamítl. I když by tím půl miliardy občanů EU vydal všanc tomu, že budou ve svých zemích „přečísleni“ miliardou příchozích a Afriky a Asie. Že se tedy ve svých domovech stanou etnickými menšinami. A že časem komunitární právo bude nahrazeno islámským právem šaría. Plénu Evropského parlamentu bude předložen návrh revize Dublinských dohod O tom, že jak je toto nebezpečí je reálné se budeme moci přesvědčit už v listopadu. Na plénum Evropského parlamentu půjde návrh revize Dublinských dohod, který by podle návrhu Komise měl zakotvit trvalé přerozdělování imigrantů. I do zemí, které je nechtějí. A to dokonce pod finančními sankcemi strhávanými z evropských dotací. Komise ostatně plánuje, že v případě schválení této směrnice a následně i Kompaktu, by na imigranty měla jít větší část peněz, které jsou dnes v rámci strukturálních fondů využívány východoevropskými zeměmi na budování infrastruktury. Když vezmeme v úvahu, že se sníží množství peněz pro východní země, a nynější „odmítači“ imigrantů ze zemí V4 by za nepřijímání imigrantů mohli být pokutováni, tak se rychle může stát, že z dosavadních čistých příjemců evropských peněz se Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko mohou stát čistými plátci. V této pozici je dnes již Rakousko, v němž je nejvíce imigrantů v přepočtu na obyvatele. Tento stav – kombinace obou faktorů – vyvolal dramatickou změnu směřování zeměv nedávných volbách. Nová vláda lidovců a svobodných na čele s kancléřem Sebastianem Kurzem (ÖVP) již nehodlá být k imigrantům vstřícná tak, jako předchozí velká koalice lidovců a sociálních demokratů. Na „východě“ tak vzniká docela velký blok, který když bude přehlasován nebo procedurálně podveden, tak může nakročit k další vlně odchodů z EU. Může si prostě říci, že členství v EU již přináší více nevýhod než výhod. EXIT pěti zemí, stejně jako samotný BREXIT, sice nemusí znamenat konec EU. Může to však být začátek jejího konce. Příklady táhnou. Že si toto riziko uvědomují i „elity“ na proimigračním „Západě“, o tom svědčí i výrok lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna, jenž byl mnoho let místopředsedou vlády, kterou řídil dnešní předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. V minulém týdnu prohlásil, že ten, kdo odmítá imigranty, rozbíjí EU. To dosvědčuje zvrácené myšlení západoevropských „elit“. Od nás by měla zaznít odpověď, že naopak urputná snaha imigranty nám sem „nacpat“ může být tím faktorem, který EU zničí.
[ "ne", "ano" ]
0
7,084
Premiér Sobotka: Jsme připraveni vést s Čínou dialog o lidských právech Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem mluvil v Praze o rozvoji vzájemného obchodu a investic. Debatovali také o spolupráci v průmyslu, technologiích, cestovním ruchu i ve zdravotnictví. Diskutovali ale rovněž o dialogu o lidských právech, uvedl ve zprávě o obsahu dnešní schůzky mluvčí vlády Martin Ayrer. Zprávu o tom přinesla ČTK. „Pro harmonický rozvoj jakékoli společnosti jsou jedním ze základních předpokladů úcta k lidským právům a základním svobodám a jejich ochrana. Za velmi důležitý a užitečný nástroj pro sdílení zkušeností a komunikaci v těchto otázkách považuji lidskoprávní dialog mezi Čínou a Evropskou unií. Jako Česká republika jsme připraveni vést s Čínou také bilaterální dialog o lidských právech,“ uvedl během jednání Sobotka. Reakci čínského prezidenta, jehož země je právě kvůli nedostatečnému respektu k lidským právům kritizována, zpráva mluvčího neuvádí. Předmětem jednání byla také bilaterální spolupráce v rámci iniciativy Hedvábná stezka. „V této věci chceme pokračovat v přípravě konkrétních projektů a podpořit české exportéry v pronikání na čínský trh,“ uvedl podle mluvčího premiér. Předseda vlády připomenul, že v posledních dvou letech se zvýšil jak objem čínských investic v Česku, tak počet čínských turistů v ČR. Jen loni jich přijelo 285 000, což je oproti roku 2014 nárůst o 35 procent. Přispělo k tomu přímé letecké spojení mezi Prahou a Pekingem, na které letos naváže přímá linka z české metropole do Šanghaje. Jednou z oblastí, kde chtějí Číňané investovat, je Jihomoravský kraj Rozvoj zaznamenala také česko-čínská finanční spolupráce. V Praze byla otevřena pobočka Bank of China, v delegaci čínského prezidenta byly zastoupeny další významné čínské banky, které „mají vesměs zájem o investice a aktivity v ČR“. „Naše země se tak pro Čínu postupně stává významným středoevropským dopravním a finančním centrem,“ podotkl premiér Sobotka. Jednou z oblastí, kde chtějí Číňané investovat, je Jihomoravský kraj. Jeho hejtman Michal Hašek (ČSSD) dnes v Praze podepsal dva dokumenty. Jedním byla rámcová dohoda mezi krajem a bankou China Development Bank Corporation, která vymezí 200 milionů eur (asi 5,4 miliardy korun) na investice do infrastruktury na jižní Moravě. Peníze nejsou půjčkou banky kraji, ale jsou vyčleněné jak na krajské, tak soukromé projekty, přičemž banka po dohodě s příjemcem určí, zda mu ona nebo její klient peníze poskytne úvěrem, investicí nebo jinou formou. Druhý dokument Hašek podepsal jako předseda Vinařského fondu ČR s čínským importérem vína Beijing Ershang Group a týká se podpory exportu českého vína do Číny. „Pilotně jde o odběr českého a moravského vína asi za 100 milionů korun,“ dodal Hašek. Společně se Sobotkou se setkání zúčastnili také vicepremiér Andrej Babiš, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, ministr dopravy Dan Ťok (všichni ANO). Přítomni byli rovněž ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (všichni ČSSD) a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
[ "ne", "ano" ]
1
3,818
Lukašenko má za to, že Bělorusy „rozmazlil“ Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je toho názoru, že občany své země péčí o jejich zájmy poněkud „rozmazlil“. „Musím říct naprosto otevřeně, že jsme naše lidi tak trochu rozmazlili. Jsem lidový prezident, kdo mě podporoval? Především prostí lidé a byl jsem jim velice zavázán, bránil jsem je, aby jim nikdo neublížil. Jaká lidská práva? Hlavním ombudsmanem v Bělorusku je prezident, nikdy nikomu nedovolím, aby se s člověkem zacházelo nespravedlivě," řekl Lukašenko na čtvrteční tiskové konferenci v Minsku ruským médiím. A zdůraznil, že zájmy prostého člověka jsou pro celou mocenskou vertikálu v Bělorusku hlavní prioritou. „Bělorus je dnes schopen vydělat si na kus chleba, musí sebou ale trochu hnout," řekl Lukašenko a vyzval k rozvoji soukromého podnikání. Podle jeho slov úřady soukromé podnikání podporují, a různé „firmičky" a farmářská hospodářství mohou počítat s jejich podporou.
[ "ne", "ano" ]
0
3,270
Kongresman obvinil Hillary Clintonovou z velezrady Tím, že užívala osobního poštovního serveru pro služební korespondenci v době, kdy byla ministryní zahraničí, spáchala kandidátka na prezidenta USA za Demokratickou stranu Hillary Clintonová velezradu, prohlásil předseda výboru pro vnitřní bezpečnost sněmovny reprezentantů Kongresu USA Michael McCall ve vysílání televize Fox News. Uvedl slova ředitele FBI Jamese Comeyho, který usoudil, že nepřátelské země získaly pravděpodobně přístup k osobnímu serveru Clintonové. Podle názoru McCalla ohrožuje to zemi a její občany. A nedá se to označit jinak, než za velezradu.
[ "ne", "ano" ]
0
8,143
Vatikánské rádio přineslo svědectví o Sýrii. Západ bude rozčilen Nenechte se klamat mediálními lžemi a manipulacemi, vyzývá z rozbouřené Sýrie belgický premonstrátský kněz Daniel Maes. To, co se ve skutečnosti děje v této blízkovýchodní zemi, nemá dle něho s mediální realitou pranic společného. Maes přicházel dle vlastních slov před šesti lety do Sýrie s mnoha předsudky a podezřeními. Kontakt s místními obyvateli v něm však způsobil kulturní šok. Kněz na jednu stranu přiznává, že individuální a politické svobody nebyly v Sýrii příliš rozvinuté, tento nedostatek ale vrchovatě vyvážilo harmonické soužití mnoha náboženských obcí a etnik či nulová zločinnost. „Země nebyla zadlužená a nebyl tu žádný bezdomovec. Naopak, byly zde přijaty stovky tisíc uprchlíků z okolních zemí a bylo o ně postaráno stejně jako o zdejší občany. Každodenní život byl navíc velice ekonomicky úsporný, potraviny laciné. Školy, univerzity a nemocnice byly zadarmo i pro nás cizince patřící k syrské mnišské komunitě, jak jsme sami zakusili,“ vyzdvihl rovněž Maes. Tuto idylku ale násilně přetnula občanská válka, kterou dle belgického kněze rozdmýchali cizinci, nikoliv Syřané. „Na vlastní oči jsme viděli, jak cizinci (nikoli Syřané) organizovali manifestace, které byly filmovány katarskou televizí Al-Jazeera a potom vysílány. do celého světa s falešným výkladem, že se syrský lid bouří proti diktatuře,“ uvedl Maes, který oceňuje, že v nastalém chaosu se vláda rozhodla, že nebude chránit svá ropná ložiska v poušti, a její absolutní prioritou se stala ochrana obyvatelstva. Slova chvály má také kněz pro Rusy, jejichž vojenské angažmá Sýrii prý potřelo všechny typy teroristických skupin. Maes nicméně upozorňuje, že tisíce zahraničních, ozbrojených, vycvičených a placených džihádistů nadále přicházejí do Sýrie, aby se znovu pokusili zlomit „houževnatý odpor národa“. Celý článek ZDE Kněz se proto obrací na belgického ministra zahraničí Didiera Reynderse s prosbou, aby se nenechal klamat mediálními lžemi a manipulacemi a naopak odvážně uznal to, co se v Sýrii skutečně děje. A postavil se proti případné zahraniční intervenci v zemi, protože Sýrie je suverénní země, která má legitimní vládu a prezidenta legitimně zvoleného drtivou většinou lidu a různými jeho náboženskými a etnickými složkami. „Chcete uvrhnout celý národ do beznadějné bídy jenom proto, že zde supervelmoci chtějí postavit ropovod, zmocnit se ropy, zemního plynu a dalšího přírodního bohatství a dobýt syrské území kvůli jeho výhodné strategické pozici?“ obrací se Maes na belgického člena vlády.
[ "ne", "ano" ]
0
2,848
Slimáci, řekl o muslimech veterán a politik. Dostal za uši, ale znovu hovoří: Za „slimáky“ dostávám podporu. A to s těmi dětmi v Teplicích... ROZHOVOR „Nikdo již dnes nemůže říci, že islám nesouvisí s terorismem. Jestliže přestaneme vnímat a udržovat naše tradice, ztratíme kus sami sebe,“ tvrdí místostarosta Bohunic Milan Hrdlička (ČSSD). Pospolitost muslimů je podle něj založena na jejich víře, která je všechny neprostupně stmeluje. Zároveň však odsoudil xenofobní výroky směrem k žákům školy v Teplicích, protože děti se nejen nemohou bránit, ale nemohu ani za naše konflikty. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zdůraznil, že v prvé řadě musí být Česká republika sama sebou a tak i vystupovat. Není vhodné mluvit o příklonu k Západu, či Východu, protože Západ nás obětoval Hitlerovi a Východ nás zase čtyřicet let okupoval. Sloužil jste jako pyrotechnik při zahraničních misích. Jak vnímáte strašení islámem a teroristy? Jsou obavy odůvodněné, nebo přehnané? Slovo strašení dle mého názoru v této otázce není dostatečně přesné. Strašit můžete děti, třeba čertem nebo domácím vězením, ale pro dospělé bych viděl výstižnější slovo, a to vzbuzovat obavy. Z mého pohledu, a to jsem již několikrát uvedl, jedná se především o obavy z budoucího možného nebezpečí v rámci nekontrolovatelné migrace, s níž souvisí i islám a terorismus. Nikdo již dnes nemůže říci, že islám nesouvisí s terorismem, protože to vidíme a slyšíme dennodenně v médiích. Je jen otázkou času, kdy těmto negativním projevům budeme muset čelit i my a zda na ně budeme připraveni. Nicméně v krátkosti, při pohledu například do Francie, Německa či USA a na probíhající teroristické útoky zde jsou obavy odůvodněné a nepřehnané. Někteří politici na postoji proti migrantům a islámu postavili kampaň jako například Tomio Okamura. Jak vnímáte, že nejen u nás, ale i v Evropě stoupá obliba radikálnějších hnutí a politických stran, které jsou zásadně proti migrantům, kvótám, Evropské unii a podobně? Politici se již od pradávna z principu stylizovali do role ochránců. Je to podstata získávání politické podpory. Někdo bude slibovat zvýšení důchodů, jiný zvýšení platů nebo třeba podporu rodin. No a jiní se zaměří na migraci a terorismus. Je zde společenská poptávka po hnutí, které svými projevy nabízí ochranu před hrozícím nebezpečím. V minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste řekl: „Necítím ani tak ohrožení v bezpečnosti, ale ohrožení naší kultury a zvyklostí.“ Jak velkým dílem si za tuto situaci můžeme sami? Dbáme na udržování našich kulturních tradic, nebo svými postoji pomalu ztrácíme pospolitost, která je například u muslimů tolik silná? Ohrožení bezpečnosti a ohrožení našich kulturních tradic a zvyklostí jdou ruku v ruce. Tradice, jež se dochovaly a předávají se z pokolení na pokolení. Jestliže přestaneme tyto tradice vnímat a udržovat, ztratíme kus sami sebe. Před druhou světovou válkou si spousta lidí také nedovedla představit, že Německo po debaklu v první světové válce bude schopno znovu rozpoutat válku, a přece se tak stalo. Já doufám, že ty miliony padlých vojáků a civilistů nebyly zbytečné a že právě tato historie nás přiměje k ostražitosti. Pospolitost muslimů je založena na jejich víře, která je všechny neprostupně stmeluje a islám říká, že ti, co nevěří v Alláhova, posléze v Mohamedova slova, jsou „Káfiři“, a to je zbytek nemuslimského světa. Opět se hovoří o orientaci naší země „na Východ“ nebo „na Západ“. Příznivci Evropské unie se děsí referenda, které by dle ANO nemělo postihnout otázku setrvání v Evropské unii, ale nemusí to být konečný postoj. Okamura či KSČM se tomu vůbec nebrání. Jaký je váš názor? Tak, jako jsme v referendu hlasovali o vstupu do Evropské unie, měli bychom nyní hlasovat o setrvání? A kdo má o tom spíše rozhodovat, politici, nebo občané? Jestli východ, nebo západ je jedno. Z historie máme s oběma stranami stejné zkušenosti, a to nepříliš valné. Západ nás obětoval Hitlerovi a Východ nás zase čtyřicet let okupoval. V prvé řadě musíme být sami sebou a tak jednoznačně vystupovat. Představa, že pokud například Německu, Francii či Britům bude v budoucnu ouvej, tak ještě přispěchají pomoci nám, je zcela scestná. Je jasné, že každý stát musí nejdříve pomoci svým, a až teprve potom ostatním. Proto musíme apelovat na to, abychom byli v maximální míře obranyschopní, ale zároveň zůstali součástí Evropy. Nevěřím, že se bude realizovat referendum o setrvání v Evropské unii. Je to čistý populismus. Dejme si ruku na srdce a řekněme si narovinu, kde bychom byli, pokud bychom do Evropské unie nevstoupili. Názor, že by nám bylo mimo Evropskou unii lépe, je nesmyslný. Vezmeme-li si příklad z brexitu, tak Britové již nyní pomalu začínají chápat, že udělali chybu. Co je však pravdou, je skutečnost, že vedení Evropské unie je zkostnatělé a byrokratické, a proto je jeho reforma nezbytná. Přestože pan Okamura či KSČM se tomuto referendu nebrání, sami vědí, že by dopadlo ve prospěch setrvání v Evropské unii. Avšak něco z volebního programu prosazovat musí a toto je nyní aktuální věc. Máme zastupitelskou demokracii, proto by o možném vyhlášení referenda o setrvání měli rozhodovat politici. Pokut by se dohodli, že se referendum vyhlásí, poté samozřejmě rozhodnou občané naší země. Okamurova SPD, jejíž většina poslanců se pozitivně dívá na Vladimira Putina, nejspíše obsadí funkci šéfa bezpečnostního výboru Sněmovny. Co vy na to? To, že se někteří poslanci SPD dívají pozitivně na Vladimira Putina, ještě neznamená, že jsou to špatní politici. Na jejich souzení je příliš brzo. Četla jsem, že Rusku se i přes sankce vede ekonomicky celkem dobře. Navíc tam na návštěvu míří Zeman s velkou delegací podnikatelů. Jak zpětně hodnotíte konání Evropské unie a dalších států jako reakci na Ukrajinu 2014? Mají ještě sankce smysl? Vezmu to od konce, sankce nikdy nikde nepřinesly nic pozitivního a v konečném důsledku to odnesli obyčejní lidé. Dnešní přebytek zboží nás nutí k prodeji. Pokud neprodáme my, prodá někdo jiný a my spláčeme nad výdělkem. Hlavně, že budeme moci světu vytroubit, že jsme zavedli sankce. Již nyní se ví, že některé firmy Evropské unie vyvážejejí zboží do sousedních zemí Ruské federace, zde se jednoduše přebalí či jen přeloží a putují do Ruska. Všichni to vědí včetně celého vedení Evropské unie, ale hlavně, že dodržujeme ty neúčinné sankce. Lžeme si tak trochu sami sobě a ještě se přesvědčujeme, že je ta lež vlastně pravda. Ukrajině sankce nepomohou, Ukrajina potřebuje začít fungovat především jako stát. Kam se poděla obilnice Evropy? Jejich rozsáhlé lány leží ladem, nemají techniku ani osivo, aby mohli tyto plodiny pěstovat. My jim budeme pomáhat sankcemi? Pomozme jim jinak, aby mohli začít znovu žít. Ukrajinci milují svou zemi a jen neradi ji opouštějí, tak ať mají takové podmínky, aby zde mohli důstojně žít a tvořit svou budoucnost. Prezident je realista, on ví, že Rusko je silným hráčem ve světové politice a v nejbližší době se stane i silným ekonomickým konkurentem nejen Evropě, ale i světu. Mluví se o tom, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o vyřešení války v Sýrii. Trump se setká s Putinem, pokud bude dohoda o Sýrii. Součástí rusko-amerických jednání je ukončení občanské války, mírové rozhovory i zajištění, aby se jejich armády nestřetly. Mají tato jednání šanci na úspěch? Sýrie je již skoro osvobozena od Islámského státu, záměrně uvádím slovo skoro, protože Islámský stát zde přece jenom bude i do budoucna působit, a to formou gerilových skupin, a může se stát, že některé oblasti či města dobude zpět pod svoji nadvládu. Obě strany, jak Rusko, tak USA, cítí, že přišla doba dohody. Je nanejvýš jasné, že pokud se nedohodnou, krize bude pokračovat, a to převážně mezi Asadovým vojskem a Kurdy. Navíc je tu otázka ropy. Tato problematika je tak rozvětvená, že ani sami poradci obou zemí si s ní neví rady. Zde ukáže snad jen čas. OSN nebude schopna vyjednat vůbec nic již z toho důvodu, že má problémy sama se sebou. Teroristé Islámského státu ztrácejí pozice v Iráku a Sýrii a prý se hodlají přesouvat do Libye. Nezkomplikuje se tím situace ještě více? Co může znamenat takový přesun IS do jiné země pro zahraničněpolitickou situaci? Znamená to, že IS ztrácí půdu pod nohama a jeho fungování bude složitější? Nebo se prostě jen přesune a bude pokračovat ve své činnosti? Přestože Islámský stát ztrácí pozice a vliv v Sýrii a Iráku, neznamená to, že je poražen. Do Libye nemusí nic přesouvat, protože zde již jistě působí a přeskupuje své síly. Přestože to tak nevypadá, jejich porážka je vně Islámského státu přesně organizovaná. Přesun bude pro Islámský stát především znamenat jejich opětné zformování, příprava taktiky a opětovné převzetí moci v některé z blízkovýchodních zemí. Islámský stát okusil kalifát a moc a jejich vrcholní představitelé se této moci nebudou chtít vzdát, a proto jistě budou ve své činnosti i nadále pokračovat. Jak hodnotíte dosavadní působení prezidenta USA Donalda Trumpa? Co byste mu vytkl a za co ho pochválil? Někdo se narodí jako byznysmen, někdo jako politik. U Donalda Trumpa platí to první. Nejsem v takovém postavení, abych mohl cokoli vyčítat prvnímu muži tohoto světa, snad jen trochu pokory a lidskosti, protože ač se to Trumpovi zdá, Spojené státy jistě nejsou pupkem světa. Rozvrácená Sýrie se začíná vzpamatovávat z šestileté války, která za sebou nechala škody za stamiliardy dolarů. Lukrativní kontrakty na obnovu infrastruktury dostanou především spojenci Asadova režimu, tedy Rusové a Íránci. Ruské firmy, jejichž žoldnéři v Sýrii bojují proti Islámskému státu, dostaly v létě povolení na dobytých územích těžit ropu a zemní plyn. Většinou to byly Spojené státy, které na územích těžily ropu a rozvíjely své obchody. Co tomu říkáte? Říká se, že kde teče ropa, tam je smrt, proto je tak černá. Osvobození Sýrie provázelo mnoho smrti a lidského utrpení. Proto se tekutina musí především využít k obnově země a neměli by na ní vydělávat ani Rusové, ani Američané, ale jen a pouze syrský lid. Ostatní by měli jen pomáhat zprovoznit rafinérie, těžební stroje a obnovit produkci. To, že se někdo podílel na bojích v Sýrii, bylo jeho svobodné rozhodnutí a neměl by si nyní nárokovat žádné výhody. Pokud se nyní tyto strany nedomluví, jak potom mohou chtít, aby se dohodly znesvářené syrské národy? Přirovnal jste migranty ke slimákům a sklidil za to vlnu nevole. Výrokem jste chtěl také upozornit na svůj nesouhlas se stavbou mešity na území Bohunic. Jak to vypadá nyní? Bude mešita? Přestože jsem sklidil za slimáky velkou nevoli, byli i tací, kteří mne podpořili a vyslovili s mým názorem souhlas. Možná jich ze začátku bylo málo, ale v současné době mohu konstatovat, že podpora mých názorů převyšuje mé oponenty. Co se týče výstavby mešity u nás v Bohunicích, je zatím klid. Ale věřte, že pokud by se někdo pokusil mešitu u nás postavit, budou to mí spoluobčané vědět jako první. Už máte kandidáta a na prezidenta, kterého budete volit? A jaké šanci dáváte Zemanovi a jaké Topolánkovi? Ale i dalším kandidátům, kdo vás zaujal a proč? A koho volit určitě nebudete? Kandidáta na prezidenta zatím nemám, čekám, s čím pánové před nás, své voliče, předstoupí a poté se rozhodnu. Volit však jistě půjdu. Velký rozruch vzbudila aféra, která se týká nenávistných komentářů k fotografii žáků první třídy ze Základní školy Plynárenská v Teplicích. Třídu tvoří mimo jiné romské, vietnamské a arabské děti. Reakce pod fotografií už začala prošetřovat policie. O čem tento případ svědčí? Přestože se vyhraňuji vůči migraci a některým migrantům, nejsem rasista ani xenofob. To, co se odehrálo v Teplicích, otevřeně odsuzuji. Děti jsou v našem životě to nejkrásnější, co může být. Přestože nám někdy přinášejí starosti či obavy, jejich nevinnost a dětská upřímnost spojená s nedotčenou láskou vše převýší. Dítě žije ve své bublině nevinnosti a naivitě a nevnímá osobní ohrožení. Je jedno, jakou barvu pleti tyto děti mají, jsou to prostě děti, budoucnost našeho světa. Ony nejsou schopné se těmto útokům bránit, ony je ve své podstatě ani nechápou, proto je musíme chránit, chránit před takovými, kteří by jim byli schopni ublížit. Musíme jako vyspělá společnost dát najevo, že tyto excesy nebudeme tolerovat a jednoznačně se vůči nim vymezit. Hodně se mluvilo o tom, že fotbaloví fanoušci Sigmy Olomouc v pražské tramvaji napadli Afričana dlouho žijícího v České republice. S jakým dojmem sledujete informace tohoto typu? Každý bezdůvodný útok na lidskou bytost je amorální. Protože o tomto incidentu nemám relevantní údaje, nemohu se hodnotně vyjádřit.
[ "ne", "ano" ]
1
3,685
USA vyhlásily sankce proti poslancům Státní dumy za Krym USA vyhlásily sankce kvůli Ukrajině proti šesti poslancům Státní dumy za Krym, včetně bývalého náměstka krymského vládního předsedy Ruslana Balbeka, informovalo v pondělí ministerstvo financí USA. Do sankčního seznamu se dostal Ruslan Balbek, Konstantin Bacharev, Andrej Kozenko, Světlana Savčenková, Pavel Šperov a Dmitrij Belik, praví se v ministerské zprávě pro tisk. V tomto seznamu již byla poslankyně Státní dumy Natalja Poklonskaja a poslanec Michail Šeremet. Ujistil, že americké ministerstvo financí bude i nadále uvalovat sankce na ty, koho považuje za odpovědné za destabilizaci situace na Ukrajině. Sankce proti poslancům znamenají, že všechny jejich aktiva a konta, jež dokáží USA objevit ve své jurisdikci, budou zatčena, a Američanům a americkým společnostem bude zakázán styk s těmito osobami. Předtím zavedla analogické sankce proti krymským poslancům Státní dumy Rada EU.
[ "ne", "ano" ]
1
1,952
V očekávání velkého fotbalu: do Soči dorazila trofej MS 2018 Do Soči byl přivezen pohár mistrovství světa ve fotbalu, hlavní cena vítězného týmu. Je vyroben z čistého zlata. Váží šest kilogramů a 175 gramů.
[ "ne", "ano" ]
0
6,129
KSČM, ČSSD a SPD-SPO dnes podepsaly v Ústeckém kraji smlouvu Komunisté, ČSSD a koalice SPD-SPO dnes podepsaly v Ústeckém kraji koaliční smlouvu. Hejtmanem zůstane další čtyři roky Oldřich Bubeníček (KSČM). Trojkoalice bude mít v pětapadesátičlenném zastupitelstvu těsnou nadpoloviční většinu 28 hlasů. Zástupci stran nemají z křehké většiny obavu, řekli ČTK. Vítěz voleb, hnutí ANO, zůstane společně s ODS v opozici. Podle koaliční smlouvy bude mít KSČM v jedenáctičlenné radě šest zástupců, ČSSD čtyři a koalice SPD-SPO jednoho. Hejtmanem zůstane v dalších čtyřech letech Oldřich Bubeníček (KSČM). Nově bude mít pět náměstků, dosud měl jen dva. Prvním náměstkem bude sociální demokrat Martin Klika, dalšími Stanislav Rybák, Jaroslav Komínek (oba KSČM) a Petr Šmíd (SPO). Nově zřízená je funkce náměstka pro jednání s vládou. Tím bude poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD). „Ústecký kraj potřebuje větší dynamiku v jednání s vládou. Zásadní problémy v Ústeckém kraji nezmění kraj samotný. Je to spoluodpovědnost státu, spoluodpovědnost vlády. Druhá věc, kterou jsme trochu podcenili v minulém období, byla legislativní pravomoc, možnost věci ovlivnit,“ řekl ČTK Foldyna. Pozici náměstka bude vykonávat jako neuvolněný, a nebude za něj tedy pobírat plný plat. Zvýší se i počet výborů. Namísto pěti jich bude osm. Podle Bubeníčka to kraj extrémně finančně nezatíží. „Finančně si to může (kraj) dovolit, protože hospodaří velice dobře. A po minulých volbách došlo k drastickému snížení funkcí a nakonec se ukázalo, že to také není ideální,“ řekl ČTK Bubeníček. Trojkoalice nabídla dva výbory opozici. Hnutí ANO by mohlo získat finanční výbor, ODS výbor kontrolní. Zástupci trojkoalice se nestability navzdory nejtěsnější většině v zastupitelstvu neobávají. „Pokud všichni řekli, že chtějí pracovat pro kraj, tak u těch 28 by to neměl být problém. A s výjimkou politických hlasování na začátku jsou drtivou většinou hlasování věci, které řeší problémy kraje. Tam by s tím neměla mít problém ani druhá strana, alespoň tak to probíhalo v minulém období,“ řekl Bubeníček. Ve výdrž koalice věří i SPD-SPO. „My jsme rozhodně připraveni koalici držet. A kolikrát v historii se stávalo to, že ta nejkřehčí koalice byla ta nejpevnější, a myslím si, že to bude tento případ,“ dodal Šmíd. Ustavující zastupitelstvo bude 21. listopadu. Kromě složení slibu a volby nového vedení budou zastupitelé už rozhodovat i o standardních bodech, například financích na sociální služby. Hnutí ANO získalo v krajských volbách 20 mandátů, KSČM 13, ČSSD deset, ODS sedm a koalice SPD-SPO pět. Ústeckému kraji dosud vládla KSČM s ČSSD.
[ "ne", "ano" ]
1
1,315
Pokusný králík Sběr biologického materiálu občanů Ruska pro potřeby USA je spojen s výzkumem pohybového ústrojí, volba lidí nebyla přitom záměrná, oznámilo učební letecké velení (AETC) VLS USA. „V objednávce nebylo označeno, kde mají být vzorky odebrány. Pro pokračování výzkumu však bylo třeba získat analogické vzorky. Protože původně poskytl dodavatel z Ruska materiály vhodné pro jistou skupinu nemocí, pak také kontrolní skupina vzorků měla pocházet z Ruska", řekl v rozhovoru pro RIA Novosti mluvčí AETC Bo Downey.
[ "ne", "ano" ]
1
2,394
EU a s ní celý Západ se může do roku 2040 zhroutit, varuje německá armáda Velení německé armády si nechalo zpracovat analýzu bezpečnostních rizik, kterým může Spolková republika Německo v příštích letech čelit. V obsáhlé studii je zmíněno celkem šest scénářů včetně toho nejhoršího. Nelze prý vyloučit, že kolem roku 2040 se západní struktury zhroutí. Bundeswehr má na stole obsáhlou studii o sto dvou stranách, která zahrnuje bezpečnostní rizika, jimž možná bude muset čelit německá armáda v příštích letech. Německý týdeník Der Spiegel přinesl informace o tom, že na stole je přibližně šest možností dalšího vývoje. Zprávu převzal také server Politico.eu. Podle nejhoršího možného scénáře se může Evropská unie a s ní i celý Západ zhroutit kolem roku 2040. Celý článek v angličtině naleznete zde Nožná noční můra německých velitelů by znamenala, že v roce 2040 se zhroutí stávající světový řád, zbortí se systém hodnot, zhroutí se EU a s ní celý Západ, globalizace se zastaví a přijdou desetiletí chaosu, na která bude muset německá armáda nějak reagovat. V takovém případě by se další rozšiřování EU zastavilo, část zemí by EU opustila a Evropa by se musela vyrovnat s hrozící nestabilitou, která nehrozila po desítky let. Prý je také možné, že se Západ postaví proti Východu. Státy z východního křídla EU zarazí další rozšiřování EU a odmítnuté státy se přidají k jinému společenství nebo k ruskému způsobu vládnutí. V takovéto Evropě by bohužel posílili extremisté.
[ "ne", "ano" ]
1
8,303
V Německu se možná láme chleba. Alternativa pro Německo zřejmě posílí Německý volební den ve třech spolkových zemích se chýlí ke konci. V 18:00 hodin se uzavřely volební místnosti a během večera přijdou první odhady. O volby, které jsou vnímány také jako svého druhu referendum o politice německé kancléřky Angely Merkelové vůči uprchlíkům, je velký zájem. „Nejvíc voličů zatím přišlo odevzdat hlasovací lístky v Porýní-Falci. V poledne byla tamní volební účast 40 procent, o devět procentních bodů vyšší než za stejnou dobu při předchozích volbách v roce 2011. V Sasku-Anhaltsku odhlasovalo během prvních čtyř hodin 25 procent voličů, o pět procentních bodů více než před pěti lety,“ hlásí Česká televize. V Bádensku-Württembersku nejsou k dispozici celkové odhady, ale ve velkých městech je hlášena solidní účast. CDU Angely Merkelové obhajuje premiérské křeslo v Sasku-Anhaltsku V dalších dvou zmíněných zemích vládnou levicové koalice německé sociální demokracie a Zelených. Předvolební průzkumy ale naznačovaly, že politické síly jsou vyrovnané. Svou roli v tom hraje i fakt, že vzrostla podpora Alternativy pro Německo. O tom informovala i ČTK. „Podle průzkumů její strana CDU ztrácí podporu na úkor protiimigrační a euroskeptické strany Alternativa pro Německo. Ta by mohla získat v některých spolkových zemích až 18 procent hlasů,“ hlásí veřejnoprávní televize.
[ "ne", "ano" ]
1
5,733
Huml velmi drsně o migrantech a islámu: Bití žen, pedofilie, nenávistné chování, bičování, sekání rukou, řezání hlav. Kolaps a chaos. Čeká nás občanská válka, nebo emigrace ROZHOVOR Poslanec ČSSD Stanislav Huml říká, že islám považuje za velký problém. „Mnohoženství, bití žen a jejich vlastnění, pedofilie, nenávistné netolerantní chování k ostatním náboženstvím a ateistům. Středověké tresty jako bičování, sekání rukou, stínání hlav na náměstích. Sorry, ale nechci se dožít, aby v Evropě měl islám většinu,“ řekl. Obhájci imigrace tvrdí, že přijímání imigrantů pomůže ekonomice, protože imigranti zaplní volná pracovní místa a současně prý pomohou udržet důchodový systém. Nejsou ale naopak větším nákladem pro sociální systémy než přínosem pro ekonomiku? Plus započtěme výdaje na bezpečnost a následky kriminality... Pokud by imigrace byla přirozená, tedy početně významně nižší, dalo by se souhlasit. Je mi však proti srsti náborovat levnou pracovní sílu a uvažovat o tom, jak na nás budou pracovat. Pokud však přicházejí statisíce, ne-li miliony lidí v drtivé většině nevzdělaných, z jiného kulturního prostředí, jde o problém. Výsledkem nemůže být nic jiného než kolaps sociálních systémů států, kam tyto masy přijdou. A už začínám být přesvědčeným zastáncem tvrzení, že jde o řízenou operaci. Co říkáte silvestrovským událostem v Kolíně nad Rýnem a dalších německých i evropských městech? O bezpečnostním riziku mluvím již více než rok. Násilí se bude stupňovat, kriminalita poroste. Kdo tvrdí, u nás žádní migranti nejsou, nevnímá realitu celku. Jsem Evropan. Není mi jedno, co se děje v Německu, Rakousku nebo Francii. Jsou to místa, kam jezdím, kde žijí také Evropané. Co říkáte reakcím německých politiků? Paní Merkelovou nechápu, její motivace mi není jasná. Měl jsem ji za chytrou ženu. Německo bylo vždy pečlivé, policisté korektní a nesmlouvaví. Ta proměna je neuvěřitelná. Že jsou na hranici chaosu, je neuvěřitelné. Reakce EU je pomalá a impotentní. Co se týče sexuálních útoků uprchlíků v Německu, publicista Jan Petránek řekl, že útoky na ženy jsou hluboko v mentalitě migrantů a uprchlíci mají hodnoty neslučitelné s našimi. Co o tom soudíte? Jan Petránek má můj obdiv a souhlasím. Dochází ke střetu dvou kultur. Naše je ve vývoji napřed (hlásáním tolerance a respektu i oddělením náboženství od státu) a evidentně selhává při řešení vlastního ohrožení. Objevily se zprávy, že německá policie nemá vyšetřovat „drobnou“ kriminalitu přistěhovalců... Nechtěl bych sloužit v policii, kde se uplatňuje selektivním způsobem právo. Němečtí policisté musejí být dnes silně frustrovaní. Šéfka Alternativy pro Německo Frauke Petry prohlásila, že by pohraniční stráž měla být připravena střílet uprchlíky, pokud to bude nutné. „Potřebujeme efektivní kontrolu (hranic), abychom zabránili neregistrovaným žadatelům o azyl vstup do země z Rakouska. Žádný policista nechce střílet na uprchlíky a já si to také nepřeji. Ale střelba by měla být umožněna jako poslední možnost,“ prohlásila pro německá média šéfka AfD Frauke Petry. Souhlasíte s ní? Střelba do lidí je to poslední. Nechci stejná jatka jako na mexické hranici s USA. Potřebujeme efektivní ochranu schengenského prostoru. A děj se co děj, není možné připustit potulování tlup lidí po našem území, o nichž nevíme vůbec nic a kteří vstoupili do země ilegálně. Kdo toto nechápe, popírá samu podstatu právního státu a vytváří podmínky pro velmi vážné ohrožení vlastních spoluobčanů. Pokud Řecko nezvládá ochranu našich hranic (jsou to i naše hranice), pak je třeba jim pomoct. Nelegální uprchlíky pak vracet. Chybí smlouva s Tureckem o přijímání návratu ilegálů. Premiér Sobotka řekl: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tihle lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych je na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.“ Co o tom soudíte? Nebude třeba čekat deset let, aby bylo jasno. Na Balkáně nepomáhají uprchlíkům před válkou. Těm se pomáhá za hranicemi válečného území. Pomáhají v drtivé většině ilegálním ekonomickým migrantům a obchodníkům s lidmi. Nemyslím, že by lidé volili politiky, kteří neumějí vyhodnotit reálně situaci a chovají se zmateně pod vlivem manipulace a emocí. Slovenský premiér Fico řekl, že nechce, aby na Slovensku vznikla nějaká ucelená muslimská komunita. Řekl, že existuje problém s integrací imigrantů, a také řekl, když to řeknu lidově, že si nevezme na triko, aby byly ženy na Slovensku sexuálně napadány. Co si o tom myslíte? Robert Fico je v horké fázi předvolební kampaně. Jeho výroky posoudím po volbách, zda byly myšleny upřímně. Má pravdu, že integrace příchozích bude velký problém. Má pravdu, že radikální islám přináší svou válku z Afriky a Blízkého východu na naše území. Má pravdu, že budeme konfrontováni s realitou a budeme muset problém řešit. V zájmu našich občanů a v případě politiků v zájmu našich voličů. Zejména po volbách. Robert Fico také řekl, že absolutní většina běženců jdoucích do Evropské unie z Turecka jsou ekonomickými migranty. „Trvám na svém postoji, že absolutní většina těchto lidí jsou ekonomičtí migranti (hovořil o migrantech jdoucích do Evropy z Turecka, pozn. redakce). Kdo má věřit člověku, který se necítil bezpečně v Srbsku, v Maďarsku ani v Rakousku, a tak šel až do Německa? Evidentně mu šlo o ekonomické zájmy,“ řekl Fico… Je to tak. Mnoho mladých mužů, falešné pasy, chytré telefony. To nejsou uprchlíci před válkou, kteří posbírali pár věcí a s dětmi a ženami utíkají před ISIS. Nenechám přece ženu na pospas nájezdníkům, ale vezmu ji s sebou, ne? Totéž platí o dětech. Skuteční uprchlíci jsou v táborech v první bezpečné zemi. Jak se díváte na roli Turecka? Máme se s ním dohodnout, nebo nás bude vydírat? Není lépe postavit ploty chránící hranice? Turecko je fenomén. Převážně muslimská země, jež je členem NATO, která si přeje vstoupit do EU. Tedy objektivně náš partner a spojenec. Na jejím území jsou tábory běženců a je legitimní, když žádá o pomoc. Jednat s nimi tedy je nutné. Pokud jednání selžou a potvrdí se poznatky, že naopak Turecko aktivně podporuje migraci, pak musejí nastoupit ploty. Celek, který není schopen uchránit vlastní území, nemá právo na existenci. A hlídat se musí vnější hranice EU. Jakmile začnou uvnitř Schengenu fungovat hraniční kontroly, je to začátek jeho konce. Hovoří se o tom, že Turecko podporuje Islámský stát (obchoduje s ropou) i imigrační vlnu do Evropy, jak jste zmínil. Co o tom soudíte? Také jsem tyto informace zaznamenal. Pokud je to pravda, jde o kriminální činy. Obchod s lidmi i kradenou ropou, zisk z ní má ISIS, a jde tedy o podporu terorismu. Zločinci patří za mříže a se zločinnou vládou nemá příliš smysl jednat. Dohody pravděpodobně nedodrží. Pokusit se o to stejně musíme. Řekl jste, že v případě migrace může jít o řízenou operaci. Též se objevila tvrzení, že migrační vlnu do Evropy podporují USA a podporují ISIS proti Asadovi… Četl jsem váš rozhovor s iráckým uprchlíkem, který to dosvědčoval, a viděl jsem památný rozhovor sedm zemí do pěti let (Generál Wesley Clark veřejně prozradil, že mu byl sdělen plán Ministerstva obrany USA: „Právě jsem dostal toto memorandum od ministerstva obrany. Píše se tam, že máme zaútočit a zničit vlády v sedmi zemích do pěti let. Začneme Irákem, pak se přesuneme do Sýrie, Libanonu, Somálska, Súdánu a Íránu., pozn. redakce). Objektivně je pravda, že rozvrat Iráku, Libye, Ukrajiny i Sýrie má mnoho společného. Snad můžeme alespoň stejně jako Poláci tvrdit, že my jsme v těchto zemích nikoho nebombardovali. Byť některá prohlášení o humanitárním bombardování a jeho schvalování zazněla. Andrej Babiš řekl, že příliv uprchlíků do EU se musí zastavit úplně. Nemáme podle něj povinnost a v tuto chvíli nemůžeme vůbec nikoho přijímat. Musíme prý v první řadě zaručit bezpečnost našich občanů. Ptá se, proč by z bohatství evropských zemí tvořených po generace měli žít lidé bez vztahu k hostitelské zemi a kultuře – lidé, kteří představují bezpečnostní riziko a jejichž touhou není asimilace, ale rozvrat evropské kultury. Podle Babiše není možné, aby Evropané měli menší práva než přistěhovalci, a je vyloučeno, aby se přizpůsobovali uprchlíkům. Jaký je váš názor? Andrej Babiš mluvil ještě před pár měsíci jinak. Já toto tvrdím od samého začátku uprchlické krize a jsem za tento názor nálepkován jako proruský, xenofobní. Tak platí vítej v klubu. Předseda SPD a poslanec Tomio Okamura říká, že neexistují umírnění muslimové a že islám je zločinná ideologie. Podle něj by bylo třeba ihned všechny islámské migranty vrátit zpět do mateřských zemí a byl by pro vyhoštění i potomků těchto migrantů, kteří se v Evropě narodili. Rusové jsou prý de facto naši jediní upřímní silní spojenci v souboji s radikálním islámem. Každý muslim je podle něj bezpečnostním rizikem a skutečně časovanou bombou. Co si myslíte o tomto? Tomio mívá silná prohlášení. Češi a jejich smysl pro humor: jaký je rozdíl mezi umírněným a radikálním muslimem. Ti radikální vám uříznou hlavu, ti umírnění se z toho radují. Islám chápu jako velký problém. Mnohoženství, bití žen a jejich vlastnění, pedofilie, nenávistné, netolerantní chování k ostatním náboženstvím a ateistům. Středověké tresty jako bičování, sekání rukou, stínání hlav na náměstích. Sorry, ale nechci se dožít, aby v Evropě měl islám většinu. Svou válku mezi sunnity a šíity ať si vedou doma. Jsem tolerantní a vyžaduji od ostatních totéž. Náboženství, které své normy prosazuje do práva státu, vnímám jako zaostalé. Není možné ho nechat růst jako rakovinu. Rusko v Sýrii za pět měsíců předvedlo, že s rakovinou bojovat lze. Vidíme, že Schengen je věc pro dobré počasí, ale když přijde bouřka, prosakuje a valí se přes něj povodeň. V okamžiku, kdy EU hranice nijak nehlídá, cizí lidé libovolně bez jakékoli registrace překračují hranice a pohybují se po Evropě. Současně vidíme, že už nyní jsou v západní Evropě obrovské muslimské komunity podhoubím pro terorismus. Neměl by si náš stát vzít zpátky pravomoc, kdo může vstoupit na naše území? V okamžiku, kdy není chráněna vnější hranice EU? První je věc, že kontrolou hranic zamezíme přílivu uprchlíků, a druhá věc, že v západní Evropě jsou občané EU muslimského vyznání, kteří jsou zapojení do hnutí teroristů. Ale muslim, který žije třetí generaci v Německu a je třeba terorista, může libovolně překročit hranice naší země, nikdo ho na hranicích nezkontroluje, nezadrží a zde může u nás něco spáchat. Jedním ze znaků suverénního státu je, že kontroluje své hranice a kontroluje právo na svém území, které je vytyčeno hranicemi. Jakmile někdo poruší zákon u nás, překročí hranice, tak už náš stát toho člověka těžko potrestá... To vše je pravda. Na druhou stranu volný pohyb osob a zboží je základem EU. Byli jsme si vědomi rizika, že zločinci budou volně cestovat také. Proto jsou navazovány úzké vazby mezi policejními sbory Evropy. Jsou propojovány registry. Funguje Europol i Interpol. To vše ve vyšší kvalitě a množství než před lety. Láme se to až nyní s nástupem obrovského množství běženců, kteří nectí zákony hostitelské země. Problémy mají národní policejní sbory, které nezvládají nápor kriminality. I kdybychom nepočítali současnou migrační vlnu, tak již před ní existovaly odhady, že v západní Evropě budou mít muslimové většinu do 40 let. Takže v Německu, Francii, Británii, Belgii, Nizozemí a tak dále mohou nastavit muslimská pravidla a právo šaría. Budou ovládat velké země EU a pak muslimské zásady mohou prosazovat vůči nám. Není pro nás EU z tohoto důvodu hrozbou a není pro nás řešení vystoupit z EU a utvořit nějaké uskupení států kolem Visegrádu a části Balkánu a dalších států střední a východní Evropy, které by se tomu ubránily? Podle výše minimální mzdy jsme nejchudší země EU. Rusko embargo přežije. My bychom umřeli hlady. Prasat v chovu máme méně než po druhé světové. Vystoupit z EU by byla těžká zkouška, i když je dnešní EU jiná než ta, do které jsme vstupovali. Jsme právoplatnými členy a naši zástupci musejí jednat a chránit naše zájmy. Ne zájmy korporací. Vyzkoušet se musejí všechny nástroje, které jsou k dispozici. Vně EU bychom neovlivnili téměř nic. Ve finále toto rozhodnutí by muselo být hlasováno ve všelidovém hlasování. Jakmile tady bude platit právo šaría, budeme mít dvě možnosti – konvertovat k islámu nebo opustit rodnou hroudu. Třetí možnost je velmi černá. Občanská válka. Nejsem optimista, který si myslí, že islám se přizpůsobí a stane se z něj tolerantní a mírumilovné náboženství. Papež prohlásil, že v Bibli i Koránu jsou stejné pasáže a všechna náboženství vyznávají stejného boha. Nu, křesťanství se také má ve své minulosti za co stydět, ale dnes je o 1 000 let před islámem.
[ "ne", "ano" ]
0
4,551
V severních částech regionu Aleppa probíhají těžké srážky mezi ISIS a ostatními skupinami militantů u Qara Koubri. Syrská arabská armáda (SAA) postoupila ve Východní Ghoutě v regionu Velkého Damašku s útoky na militanty Al Nusra a jejich spojence v této oblasti. SAA po surové bitvě s militanty zabrala vesnice Bala Al-Jadida a Hatita Al-Jarsh. SAA tudíž síly militantů rozdělila do dvou různých kapes. Dalším vládním krokem nejspíš bude vyčištění té severní kapsy, kde je koncentrace militantů Al Nusra zvláště vysoká. SAA se svými spojenci nadále rozšiřuje nárazníkovou zónu podél silnice Khanasser-Aleppo s postupem ve směru na východ do provincie Raqqa. Střednědobým cílem SAA při tomto postupu je zabrat takové strategické body jako letiště Tabqa a letiště Jirah. ISIS v reakci na to posiluje obranu v oblasti východně od jezera Al Jaboul. 10. března pokračovaly jednotky kurdské YPG ve svém postupu proti al-Nusra ve čtvrti Ashafiyeh města Aleppo. Pro-kurdské zdroje hlásí, že při přestřelkách zabili nejméně 8 militantů. Střety tam pokračují. Mezitím v severních částech regionu Aleppa údajně probíhají těžké srážky mezi ISIS a ostatními skupinami militantů u Qara Koubri. Irácké síly v západní provincii Anbar od ISIS osvobodily oblast Zankura a evakuovaly asi 10 000 civilistů, řekl 10. března mluvčí Protiteroristické služby Sabah al-Noman. Podle al-Nomana bylo při této operaci zabito 80 militantů ISIS a 56 zajato. 9. března irácké bezpečnostní síly rovněž převzaly vesnice Hit, Zankura a Qaŕiya Asriyan u Ramadi. Zdroj: southfront.org
[ "ne", "ano" ]
1
6,996
Porošenko předal předsedovi Evropské rady Tuskovi sankční „seznam Savčenkové“ Tiskový mluvčí ukrajinského prezidenta Svjatoslav Ceholko oznámil, že ukrajinský prezident Petro Porošenko předal předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi návrhy na sankce proti těm osobám, které mají co do činění s případem Naděždy Savčenkové. Ukrajinská letkyně byla v Rusku obviněna ze spoluviny za smrt novinářů televizní stanice VGTRK na Donbasu. Porošenko je ve čtvrtek na návštěvě v Bruselu, už se tu setkal s Tuskem a předsedou Evropské komise Jeanem-Claude Junckerem. „Prezident předal Tuskovi sankční návrhy zaměřené proti osobám, které zfalšovaly případ Savčenkové", napsal Ceholko na Twitteru. Později dodal, že tak zvaný seznam Savčenkové předal „Porošenko i předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi. Dříve už polský poslanec Evropského parlamentu Jacek Saryusz-Wolski zveřejnil ve svém mikroblogu na Twitteru výzvu adresovanou šéfce unijní diplomacie Federice Mogheriniové, aby zavedla sankce vůči několika desítkám ruských oficiálních osob v souvislosti s případem Savčenkové. Mluvčí Mogheriniové prohlásil, že Evropská unie nekomentuje návrhy na sestavení seznamu sankcí v souvislosti s tímto případem. A Ceholko včera prohlásil, že Porošenko koordinuje s EU a USA přípravu seznamu sankcí v souvislosti s případem Savčenkové.
[ "ne", "ano" ]
0
5,473
Do Egejského moře byla v sestavě eskadry NATO odeslána turecká fregata Fregata TCG Barbaros tureckého námořnictva byla odeslána do Egejského moře. Fregata TCG Barbaros tureckého námořnictva byla odeslána do Egejského moře, kde se v rámci eskadry NATO zúčastní boje s nelegální migrací a obchodu s lidmi, informuje RIA Novosti s odkazem na noviny Hurriyet. O možné účastni lodí NATO na zmenšování proudu nelegální migrace do zemí EU bylo informováno po setkání premiéra Turecka Ahmeta Davutoğ a německé kancléřky Angely Merkelové 8. února v Ankaře. Rozhodnutí o vyslání druhé skupiny vojenského námořnictva NATO na moře bylo přijato 11. února na setkání ministrů obrany 28 zemí NATO v Bruselu. Informuje se, že turecká loď bude působit hlavně v tureckých teritoriálních vodách, za hranicemi tureckých vod bude působit jen podle rozkazů velení eskadry. TCG Barbaros bude rovněž provádět optické pozorování tureckých břehů, aby zamezil přepravě nelegálních migrantů k řeckým ostrovům.
[ "ne", "ano" ]
1
1,077
Ústavní soud rozhodne o výhradách senátorů k financování stran Ústavní soud v pondělí vyhlásí, jak rozhodl o návrhu skupiny 18 senátorů na zrušení některých ustanovení zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Jde o několik paragrafů souvisejících s financováním stran. Senátoři zpochybnili zejména podmínku tří procent hlasů ve sněmovních volbách pro nárok na stálý státní příspěvek. „Zavedené politické strany čerpají značnou část svých finančních prostředků nepokrytě od státu, zatímco ty, které mají být jejich vyzyvateli, ve státním financování výrazně zaostávají,“ stojí v návrhu. Příspěvek pro strany se ziskem alespoň tří procent voličských hlasů činí ročně šest milionů korun, za každou desetinu procenta se zvyšuje o 200.000 korun ročně až do pěti procent hlasů, dál už neroste. Příspěvek na jeden mandát poslance nebo senátora činí ročně 900.000 korun. Za skupinu senátorů jednal v řízení před Ústavním soudem Jan Horník (STAN). Dále se členům horní parlamentní komory nelíbí podmínka, aby půjčky pro strany poskytovaly jen banky a další peněžní instituce, nikoliv třeba členové stran. Podle senátorů mají snazší přístup k úvěrům velké strany, těm malým banky nebudou půjčovat tak ochotně. „Zákonodárce přijetím napadeného zákona hospodářsky slabší politické strany a politická hnutí dále oslabuje, aby hospodářsky silnější politické strany a politická hnutí posílil,“ napsali senátoři. Situaci popisují jako „převráceného Jánošíka“, který chudým bere a bohatým dává. Ústavní soud se na podnět senátorů zabýval také limitem na finanční dary stranám. Limit činí tři miliony ročně od jedné fyzické či právnické osoby. Poslední část výtek senátorů se týká pravidel pro financování politických institutů stran. U soudu se zákonem nejprve zabývala jako zpravodajka Kateřina Šimáčková, posléze ji vystřídal Radovan Suchánek. Znamená to, že návrh nálezu předložený původní zpravodajkou patrně nenašel mezi ostatními soudci dostatečnou podporu. : Psali jsme: : : : : Litoměřice: Dobrá zpráva - MHD bude od května zdarma : : : : Milan Faltus: Batole diskriminuje menšiny : : : : V Letech by mohla být replika baráku i alej, možná i část vepřína : : : : Lidé v Brně uctili pochodem zavražděného novináře a přítelkyni
[ "ne", "ano" ]
1
2,902
Stát uzavřel kupní smlouvu s majitelem vepřína v Letech. Zaplatí ještě 120 milionů navíc Stát uzavřel smlouvu s majitelem vepřína v Letech u Písku, který stojí v místě koncentračního tábora pro Romy. Stát za budovy a pozemky zaplatí 450,8 milionu korun včetně daně. Kupní smlouvu dnes v Praze podepsali ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová a předseda představenstva firmy AGPI, majitele vepřína, Jan Čech. Schvalovací doložku za stát podepsal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Muzeum se bude o areál starat, napsala ČTK. Chov vepřů má v Letech skončit do jara. Důstojný památník by mohl na místě vzniknout během nejbližších let. Po podpisu smlouvy musejí dát souhlas s prodejem areálu státu ještě akcionáři podniku na valné hromadě. Je svolána na 4. prosince. V návrhu usnesení valné hromady stojí, že dnes podepsaná smlouva nabude účinnosti 15. února 2018 a splatnost je nejpozději do 31. října 2018. Vláda koupi schválila v srpnu, koncem října odtajnila smlouvu. Dnešnímu podpisu přihlížel také bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který vyřešení dlouholetého problému s vepřínem deklaroval jako jednu ze svých priorit. Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu, dnes poděkoval jménem všech pozůstalých za to, že vláda vyřešila dlouholetý problém. O vykoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa na území tábora se hovořilo víc než dvě dekády, předchozí vlády problém odsouvaly. K uzavření vepřína Česko dostávalo výzvy ze zahraničí, romské komunity letošní rozhodnutí vnímají jako úlevu a zadostiučinění. Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za vepřín na jiném místě, letos ale souhlasila s finanční kompenzací. Pozemky pod budovami patří státu. Areál v Letech se stavěl od roku 1972, umístěno tam bylo 13 000 prasat. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly, plocha areálu je 7,1 hektaru. Stát na sanaci a další úpravy areálu vepřína v Letech vynaloží podle odhadů ještě 120 milionů korun. ČTK to po podpisu kupní smlouvy mezi státem a majiteli vepřína řekl ekonomický náměstek ministra kultury René Schreier.
[ "ne", "ano" ]
1
8,291
Vláda vysílá letecké instruktory do Iráku Vláda chce poslat do Iráku 35 leteckých instruktorů, kteří pomohou s výcvikem pilotů pro české stroje L-159. Dnes kabinet schválil návrh ministerstva obrany, misi ještě musí schválit obě parlamentní komory. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) novinářům řekl, že jde o český příspěvek k boji s takzvaným Islámským státem. Vycvičení piloti mají ze vzduchu podpořit pozemní operace. "Nejde vůbec o malou pomoc," uvedl. Armáda plánuje do Iráku vyslat tým čítající nejvýše 35 lidí. V zemi, která je ve válce s takzvaným Islámským státem, bude působit od schválení v Parlamentu do konce roku 2018. "Cílem působení instruktorů je poskytování poradenství pro irácké vojenské piloty, pozemní technický personál a další experty v široké škále aktivit souvisejících s letovou činností, bojovým nasazením a technickou údržbou letounů L-159," uvedlo ministerstvo. Přínosem působení poradního týmu v Iráku bude podle něj politicko-bezpečnostní rozměr vyjádřený konkrétním příspěvkem ČR k boji proti takzvanému Islámskému státu a ekonomický rozměr související s prodejem 12 letounů L-159, výcvikem posádek a následným dlouhodobým servisem letounů. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) již dříve řekl, že tým budou kromě instruktorů tvořit i technici. Do Iráku by mohli podle něj odletět v květnu. V Iráku by měli pokračovat ve výcviku iráckých pilotů, kteří se donedávna cvičili v Česku na stroje L-159, které Česko Iráku prodává.
[ "ne", "ano" ]
0
5,178
Češi sází na výsledek amerických voleb: Věří ve vítězství Clintonové Na americké volby Češi celkově vsadili u Tipsportu a Fortuny přes 20 milionů korun. To je více než dvojnásobek částky, za niž nakoupili tikety při posledním prezidentském klání v USA v roce 2012. Uvádějí to dnešní Lidové noviny. Jak list píše, Tipsport v prezidentském souboji Clintonová–Trump registruje třináct milionů prosázených korun – sedm milionů jde za Trumpem, zbytek pak za Clintonovou. Poměr tiketů je ale přesně opačný. Na vítězství výřečného republikána si vsadilo 28 tisíc lidí, na demokratku 93 tisíc. „Je tedy patrné, že na Hillary lidé sázejí častěji, ale nižší sumy,“ cituje deník mluvčího Tipsportu Václava Sochora. Ve Fortuně si na volby v USA vsadilo 20 tisíc lidí, celkově jde o osm milionů korun. „Rozložení vkladů nyní hovoří nepatrně ve prospěch Clintonové, na kterou směřuje 52 procent sázek, na Trumpa připadá 48 procent,“ řekl listu mluvčí Fortuny Petr Šrain. Jak deník dodává, bookmakeři dlouhodobě favorizují Clintonovou.
[ "ne", "ano" ]
1
1,758
MZV RF okomentovalo zprávy o podpoře ozbrojenců IS v Afghánistánu ze strany USA Ruská strana upozorňuje na informace médií o tom, že vojska USA a NATO v Afghánistánu podporují teroristickou organizaci IS v této zemi, a volá po vyšetření těchto faktů, řekla na brífinku mluvčí ministerstva zahraničních věcí Ruska Maria Zacharovová. „Všimli jsme si publikace, která se objevila v informační agentuře Fergana, pod názvem „Kdo pomáhá IS upevnit pozice na severu Afghánistánu?" prohlásila. Podle slov Zacharovové „to znovu vyostřuje otázku o opravdových cílech cizí vojenské přítomnosti v Afghánistánu". Ruská strana vyzývá k provedení detailního vyšetřování všech zmíněných faktů.
[ "ne", "ano" ]
0
1,431
Festival světla probíhá v Petrohradu. Video V tomto roce ho organizátoři věnovali stému výročí Říjnové revoluce. Jevištěm pro světelné 3D-show se stala fasáda Hlavního štábu a křižník Aurora.
[ "ne", "ano" ]
0
1,998
Torpéda nemohla zcela zničit ponorku San Juan, domnívá se expert Výbuch v důsledku požáru, torpédování nebo výbuch kvůli mořské mině nemohl zcela zničit zmizelou argentinskou ponorku San Juan, oznámil RIA Novosti ruský vojenský expert, zástupce hlavního redaktora časopisu ruského ministerstva obrany „Voják Ruska“ kapitán první hodnosti Vasilij Dandykin. Zástupce argentinského námořnictva Enrique Balbi ve čtvrtek sdělil, že jsou informace o samostatném výbuchu, který může být spojen se zmizením ponorky San Juan. „Výbuch v ponorce, který by proběhl v důsledku požáru, vylučování nebezpečných látek z akumulátorových baterií, dokonce ani torpédování ponorky nebo její výbuch kvůli mořské mině nemohl San Juan zničit zcela," řekl Dandykin. Poznamenal, že „při zničení ponorky musí na hladinu vyplavat hořlavé mazací látky a různé předměty z jejího trupu".„Všechno to bude objeveno leteckými pozorovateli, kteří se účastní havarijní záchranářské operace a také z lodí v oblasti hledání ponorky," dodal expert.
[ "ne", "ano" ]
0
5,499
Erdogan: v Turecku bylo od července neutralizováno více než pět tisíc členů PKK Bezpečnostní síly Turecka zneškodnili 5359 členů v zemi zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) od začátku protiteroristické operace v zemi v červenci 2015, řekl v pondělí prezident Turecka Tayyip Erdogan v Istanbulu. „V protiteroristických operacích od července minulého roku do dnešního dne jsme ztratili 355 lidí, z nichž bylo 215 vojáků, 133 policistů a sedm členů ochranky. Ale nenecháme bez trestu prolitou krev našich hrdinů. Za stejnou dobu uvnitř země a za jejími hranicemi bylo zneškodněno, raněno a zajato 5359 teroristů", řekl Erdogan během svého vystoupení ve vojenské akademii, uvádí portál Haberturk. V červenci 2015 se v Turecku znovu rozpoutal ozbrojený konflikt se Stranou kurdských pracujících (PKK). Zástupci prokurdské Lidově demokratické strany tvrdí, že během operace zahynuly stovky civilních obyvatel.
[ "ne", "ano" ]
0
3,802
Polská média sdělila první výsledky průzkumu těla Kaczyńského Rozbor DNA ostatků exhumovaného z hrobky těla bývalého polského prezidenta Lecha Kaczyńského potvrdil, že patří zahynulé hlavě státu. Informovala o tom rozhlasová stanice RMF24 s odkazem na vlastní zdroje v pořádkových orgánech. Příčinou smrti Lecha Kaczyńského byla četná traumata různých částí těla a hlavy v důsledku vnějšího vlivu. Podobná traumata vznikají při haváriích a katastrofách. Exhumace těl bývalého polského prezidenta a jeho choti, kteří zahynuli v letecké katastrofě u Smolensku v roce 2010, se konala v Krakově 15. listopadu. Byla to první z 83 podobných procedur s obětmi havárie. Předtím se několik rodin obětí havárie prezidentského speciálu vyslovilo proti exhumaci pozůstatků. „Šest let po těch hrozných dnech jsme samotní a bezbranní před tváří tohoto nelítostného a krutého počínání. Naše blízké chtějí vytáhnout z hrobů navzdory posvátnému zákazu narušení klidu zemřelých," pravilo se v jejich prohlášení.
[ "ne", "ano" ]
1
7,580
Soukromníci a Svobodní jako recesisté. Zítra rozdají lodní lístky do lepší budoucnosti Ve Zlínském kraji, kde budou Soukromníci a Svobodní v podzimních krajských volbách kandidovat společně, se opozdilci s daňovým přiznáním zítra setkají s recesisty. Před většinou finančních úřadů budou stát zástupci obou stran. Budou rozdávat lodní lístky do lepší budoucnosti. Humorná akce v kraji, kde koalice obou stran atakuje sedmiprocentní hranici obliby, má ovšem vážný podtext. Především upozorní na přebujelost státního aparátu v ČR. Zástupce obou stran bude možné vidět před většinou finančních úřadů ve Zlínském kraji. Nejde o žádnou nahodilost. „Jako Svobodní pořádáme tuto akci každoročně. Jsme rádi, že se k nám letos připojí i Soukromníci. Svobodní a Soukromníci jsou strany, které hájí pracující a podnikavé lidi. Ne, nebojme se toho slova. Podnikatel není zločinec. Zaměstnanec není hlupák, který neumí podnikat. Navzájem se potřebujeme. A to je hlavní poselství této akce. Aby se lidé u nás měli dobře, tak potřebujeme místo miliardových dotací spíše nové podnikatele, ale také šikovné, poctivé a pracovité zaměstnance, kteří si umí říci o odměnu. To všechno by přirozeně vzniklo, ale stát je v tomto spíše překážkou, řekl PL předseda Svobodných ve Zlínském kraji Tomáš Pajonk. Pajonk bude k vidění zítra dopoledne ve Valašském Meziříčí a následně ve Zlíně od třinácti hodin. Před pobočkou finančního úřadu v Rožnově pod Radhoštěm bude stát Petr Thaisz, krajský předseda Soukromníků na Zlínsku. V loňském roce Svobodní rozbíjeli recesisticky elektronické pokladny, letos je ústředním mottem akce „Na jedné lodi“. Jde o reakci na výroky některých vládních představitelů, kteří podle Tomáše Pajonka proti sobě rozeštvávají společnost. Pro dokreslení situace se budou rozdávat také lodní lístky na cestu do lepší budoucnosti. K dispozici bude také recesistické daňové přiznání, jež je vyvedeno v tradiční grafice. Lidé se třeba budou moci přiznat k tomu, že poctivě pracují anebo nikdy neprosili o dotace. Tato vyplněná daňová přiznání pak Svobodní se Soukromníky plánují hromadně odevzdat na podatelnu. Stejně jako v loňském roce bude k dispozici i výzva vládě k odstraňování byrokratických překážek. „Chceme upozornit na to, že dnešní agrolevicová vláda hází klacky pod nohy všem aktivním a pracovitým lidem, jejichž daně prožírá přebujelý státní aparát nebo např. nesmyslné dotace. Chceme se postavit za všechny aktivní lidi a tímto symbolickým způsobem jim poděkovat, že jsou stále ještě schopni živit sami sebe, své zaměstnance a platit státu vysoké daně,“ uvedl Petr Thaisz, šéf Soukromníků na Zlínsku.
[ "ne", "ano" ]
0
1,820
Ocení Putin Zemanovu podporu? Názor z Moskvy Před návštěvou Ruska 20.-24. listopadu český prezident Miloš Zeman znovu vystoupil proti sankcím a vyjádřil přesvědčení, že Rusko se stane členem Evropské unie. Jeho interview komentuje Boris Šmeljov, ředitel Centra zahraniční politiky Institutu ekonomiky Ruské akademie věd, doktor věd v oblasti historie. Šmeljov: Moskvě je samozřejmě příjemné slyšet podobná prohlášení, ačkoliv, upřímně řečeno, praktický politický význam nemají. Český prezident nemá reálnou moc, jeho funkce je zastupitelská. Ale celonárodně zvolenému Zemanovi je v tomto rámečku těsno a jak je vidět, nepříjemně, když premiér nebo ministr zahraničních věcí ho „opravují". Například poté, co v Radě Evropy Zeman prohlásil, že připojení Krymu k Rusku je „hotová věc". Oficiálně se ČR dosud držela tvrdého stanoviska EU vůči Rusku. Změní-li se něco po parlamentních volbách v Česku, bude jasné, až si vítězné strany rozdělí křesla, vznikne nová vláda s novým premiérem. A je podrobován ostrakismu, kritizují ho nejen v Bruselu, ale i ve své zemi. Proč Zeman zaujal takové promoskevské stanovisko? Dohadů je mnoho. Dlouho jsem sledoval tohoto politika, už od té doby, kdy k nám přijel jako premiér. Všiml jsem si jeho pozoruhodné vlastnosti: nepřipojuje se k celkovému sboru, má vlastní, i když pro druhé šokující, názor, který se liší od celoevropského. Myslím, že je to díky jeho osobním vlastnostem. Váží si Ruska, domnívá se, že rozvoj spolupráce mezi Ruskem a Evropou by umožnil prudce zvýšit pozici EU ve světě, vytvořil by kvalitativně jinou situaci na evropském a euroasijském kontinentu. Je o tom přesvědčen a nehodlá se měnit, aby se zalichotil jiným. S prezidentem Zemanem přiletí do Ruska podnikatelská mise, největší za posledních 25 let, zastupující 130 předních společností. S čím počítají tito podnikatelé, vždyť sankce nikdo nezrušil, naopak jsou ještě tvrdší? Pokud vím, český byznys má mimořádný zájem o ruský trh. Začátkem 90. let ho opustil a pak velmi trpce litoval této chyby. Kromě toho nesmíme zapomenout na dobu RVHP, kdy mezi našimi zeměmi, jako mezi žádnými jinými, byly velmi úzké ekonomické vztahy, společné technologické programy, programy rozvoje různých výrobních odvětví. Dnes Česká republika, která se stala jednou z nejrozvinutějších členských zemí EU, nám může mnoho nabídnout. Jsou to vynikající nanotechnologie, biotechnologie, používáme český potenciál při stavbě elektráren v zahraničí, nakupujeme široké spektrum strojů, dopravních prostředků a průmyslového spotřebního zboží. V Evropě mají čeští vývozci silnou konkurenci a v Rusku obrovské možnosti i v sankčních podmínkách. Je vidět, že si Češi spočítali různé varianty a následky a jsou připraveni najít si výhodné pozice na ruském trhu, které jim umožní nespadat pod sankční zákazy především ze strany Washingtonu. Rusko se ocitlo ve známé izolaci. Do jaké míry je podle Vašeho názoru pro Vladimira Putina důležitá podpora Miloše Zemana, přátelská ruka, kterou podává? Nacházíme se ne ve známé, ale ve vážné izolaci. Více než polovina zemí OSN nepodporuje nebo se zdržuje hlasování v otázce Krymu a Donbasu a dokonce i v otázce účasti Ruska ve vojenské operaci v Sýrii. Samozřejmě je pro nás důležitý každý projev pozornosti, každé přání spolupracovat s námi. Český prezident je, jak se u nás říká, ten přítel, kterého poznáš v nouzi.
[ "ne", "ano" ]
0
1,910
Modelka Victoria's Secret spadla na pódiu během módní přehlídky. Video Top modelka Ming Xi spadla na pódiu během každoroční přehlídky Victoria's Secret, která se konala v pondělí 20. listopadu v Šanghaji. Během svého vystoupení se dívka smekla a spadla na kolena. Po pádu se modelka usmála, upravila oblečení a s pomocí druhého andílka Victoria's Secret Gizele Oliveiry dokončila vystoupení. „Je mi velice líto, že jsem všechny zklamala. Děkuji za starost. Během mé kariéry modelky dlouhé sedm let jsem spadla několikrát…," napsala Xi na své stránce na čínské sociální síti Weibo. „Ale vím, že ať je to těžké jakkoli, musím vstát a dokončit své vystoupení. Půjdu dál". Čínská topmodelka Ming Xi se narodila v Šanghaji. Je jí 27 let, výsledných přehlídek Victoria's Secret se účastní od roku 2013. Dívka spolupracuje s takovými značkami jako Michael Kors, Diane Von Fürstenberg, Oscar de la Renta, Versace, Chanel a mnohé další.
[ "ne", "ano" ]
0
7,003
Porošenko předal zbraně hráčům ukrajinské fotbalové reprezentace Petro Porošenko odměnil jmennými střelnými zbraněmi devět hráčů ukrajinského reprezentačního fotbalového týmu. Podobný dárek byl předán za to, že se tým dostal do finále Eura 2016, i hlavnímu trenérovi mužstva a prezidentu ukrajinské fotbalové federace, píší ukrajinské Vesti. Příslušný prezidentův výnos je datován 21. listopadem roku 2015, zveřejněn byl ale teprve včera na žádost ukrajinských médií. 22. listopadu se na oficiálním webu Petra Porošenka objevila informace o tom, že prezident se setkal s fotbalisty, ve které se hovořilo o tom, že prezident předal fotbalistům „pamětní dary". V polovině února vypukl na Ukrajině skandál kvůli tomu, že ukrajinský ministr obrany předal řadě politiků jako dar zbraně. Arsenbij Jaceňuk například dostal „miláčka gangsterů" — samopal Thompson (Tommy Gun) a 203 náboje k němu. Ve skupinové etapě finálového stadia turnaje, která se bude konat ve Francii ve dnech 10. června až 10. července 2016, se ukrajinský tým utká s mužstvy z Německa, Polska a Severního Irska.
[ "ne", "ano" ]
1
2,384
Duka poslal dopis Okamurovi a spustil se řev. Hanba, je třeba se za něj stydět. Znechucení vyjádřil Putna, Halík i lidovecký výkvět Členům KDU-ČSL se nelíbí, jakým způsobem kardinál Dominik Duka blahopřál šéfovi SPD Tomiu Okamurovi ke zvolení jeho strany do sněmovny. Lidovcům nevadí samotný dopis, ale kardinálova věta, že jej s Okamurou spojuje péče o bezpečnost i řada jiných témat. To, že kardinál Dominik Duka gratuluje předsedům stran zvolených do Poslanecké sněmovny, je už tradicí. Jedno jeho letošní blahopřání ale mnohé překvapilo a byla to věta, kterou Duka přidal do psaní šéfovi SPD Okamurovi. „Jsem přesvědčený, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v naší zemi i řada jiných témat,“ napsal kardinál. Okamura neváhal a s dopisem se pochlubil na sociálních sítích. „Děkujeme za vaše otevřené postoje, v nás máte svůj další, stále silnější hlas a pevnou oporu,“ napsal zpětně Okamura Dukovi. Tato slova kardinála velmi negativně hodnotí lidovci, kteří mají jako křesťanská strana k Dukovi blízko. „Popravdě nechápu, co jsou ta další témata, která spojují SPD a katolíky, o nichž pan kardinál Duka píše,“ postěžoval si. první místopředseda KDU-ČSL Marián Jurečka, jenž je známý tím, že svou kritikou hnutí SPD nikdy nešetří. „U SPD a Tomia Okamury vidím především lhaní, překrucování pravdy, vytváření atmosféry strachu a nenávisti vůči lidem,“ sdělil Aktuálně.cz. Kriticky se vyjádřil i místopředseda lidovců Ondřej Benešík. „Nepochopil jsem, jak se pan Okamura fakticky zasloužil o bezpečí naší země,“ tvrdí. Mimochodem, mnozí komentátoři i bezpečnostní experti tvrdí, že Okamura přináší do Česka spíše nebezpečí. Zároveň Benešík připomněl, že Okamura patří k politikům, kteří volají po zdanění církevních náhrad, což je něco, což se přece Dukovi nelíbí. „Doufám, že pan kardinál Duka najde s panem Okamurou společnou řeč i v otázce zdanění náhrad za újmy a křivdy, které totalitní režim způsobil křesťanským církvím a židovské obci po roce 1948,“ uvedl Benešík, když narážel na to, že by tedy Duka mohl v této věci přimět Okamuru ke změně názoru. Znechucen Dukovým dopisem byl i literární historik, profesor Martin C. Putna, který vidí v sympatiích kardinála Duky k šéfovi SPD značné nebezpečí. „Tak jako se dnes stydíme za kněze a zvláště za biskupy, kteří ve dvacátých a třicátých letech minulého století. podporovali autoritářská hnutí napříč Evropou, tak je dnes třeba se stydět za kněze a biskupy, kteří podporují současné extremisty,“ říká Putna a dodává, že i tehdy to nejdřív vypadalo, že fašisté a autoritáři jen tak mluví a že svoje výhrůžky násilím nemyslí vážně. „I ten, kdo mlčí, s nimi souhlasí. A ten, kdo je chválí, je jejich spoluviníkem. Hanba,“ uzavřel Putna. Katolický kněz, nositel Templetonovy ceny a řady mezinárodních ocenění, profesor Tomáš Halík by zase prý rád porozuměl tomu, co se s Dominikem Dukou stalo. „Myslím, že v dobré vůli vycházet diplomaticky s mocí se dal vtáhnout do pasti. Přispěly k tomu jeho dva koníčky, politika a historie, fascinace minulostí a zejména nešťastný výběr poradců,“ je si jistý Halík. Podle něj je to vše zvláště smutné v době, kdy povinností pastýřů církve a zodpovědných mravních autorit je statečně čelit tomu, čím lidé typu Okamury posilují mezi lidmi to nejnižší a nejnebezpečnější, strach, hloupost, předsudky a nenávist.
[ "ne", "ano" ]
0
2,786
Profesor Vladimír Franz má nepěkný vzkaz Karlu Schwarzenbergovi V minulých prezidentských volbách kandidoval, nyní se do boje o Hrad již nevydal. Své důvody profesor Vladimír Franz vysvětlil v rozhovoru s Pavlem Štruncem pro server Info.cz. A hovořil i o dalších záležitostech. Například jasně řekl, že ač nechce v prezidentské kampani nikoho podporovat, v případě, že by kandidoval Karel Schwarzenberg, by podpořil kohokoliv, kdo jde proti „knížeti“. Před čtyřmi lety ještě Franz hovořil o tom, že kandidovat bude, nyní si to rozmyslel. „V průběhu těch čtyř let to dozrálo. Člověk si uvědomí, zda se pro to narodil, nebo nenarodil. Žvanit může každej, ale skládat a malovat ne,“ poznamenal Franz. „Demokracie není jen o tom, že jsou názory a že je opozice. Ale jde o to, že úroveň demokracie je taková, jaká je úroveň opozice,“ sdělil následně Franz. Opozice by ze dvou třetin měla říkat, co se jí nelíbí, ale z jedné třetiny to, co se jí líbí. „Měla by vytvořit ostrov pozitivní energie,“ dodal umělec. „Opozice ale nyní strávila veškerý čas a energii tím, že říkala, co se jí nelíbí, ale na to pozitivní už nezbylo. A najednou jsou tu volby a ona začala hledat. A když se k tomu přidají kandidáti ad hoc, tak mi to připadá jako spolek náhradníků z druhé ruky,“ dodal Franz. Původní text ZDE Zda půjde volit v prezidentských volbách, zatím ještě Franz neví. „Jídelní lístek sice vidíme, ale nevím, jaké to jídlo je,“ zmínil Franz, jenž se domnívá, že prezidentský mandát by každý prezident měl zastávat pouze jednou. „Kdokoliv šel do voleb podruhé, nikdy se mu to nepodařilo tak jako poprvé,“ dodal Franz. Za 28 let (od roku 1989) jsme podle jeho slov prošli dětstvím, dospíváním a aktuálně pubertou demokracie. „A nyní bychom se měli začít chovat dospěle,“ řekl. Franz v minulosti podpořil Miloše Zemana, za což byl podle svých slov vaporizován. „Vynořila se parta, která začla tvrdit, že jste hlupák. Tohle všechno je jenom záminka. Prezidentská kampaň je skvělá záminka pro to, zbavit se někoho, koho cítíte jako konkurenci,“ sdělil Franz. Nyní již Zemana nepodpoří, a to z důvodu opakování mandátu. „Já jsem nechtěl ani podporovat někoho tenkrát. Ale byl jsem nucen v té situaci. Miloš Zeman byl pro mě protikandidátem Karla Schwarzenberga. A kdyby dnes kandidoval Karel Schwarzenberg, tak bych podpořil kohokoliv,“ dodal.
[ "ne", "ano" ]
1
5,489
Elitářský spratek Dienstbier si myslí, že mu to tu všechno patří. Lidi potřeboval, jen aby ho zvolili. Okamura řádil, když jsme mu četli, co vykládal ministr na Primě Elitářský spratek Jiří Dienstbier a ostatní členové vlády se obávají názoru veřejnosti. Na druhou stranu ale potřebují nějaké pozitivní body, a tak hrají s občany divadlo kolem ústavního zákona o referendu, který má vytvářet iluzi, jak občanům naslouchají. Poslanec Tomio Okamura se velmi rozohnil, když o tom s PL hovořil, a mluvil o „plivnutí do tváře“. A když měl komentovat slova Jiřího Dienstbiera, že je třeba eliminovat „absurdní návrhy“ na referendum, naštval se ještě více. Ministr Jiří Dienstbier v nedělní Partii na televizi Prima hájil vládní návrh zákona o referendu. Musel čelit i námitkám, že ve skutečnosti půjde jen o „hru na referendum“, protože jeho výsledek nebude pro poslance závazný a navíc jsou poměrně přísné podmínky pro jeho vypsání. Dienstbier však trvá na tom, že návrh je dobrý a pomůže. „Od počátku to bylo založené na kompromisu,“ zdůraznil ministr Dienstbier. Podotkl, že ke schválení návrhu je třeba ústavní většiny tří pětin, což klade mnohem větší důraz na všeobecnou přijatelnost úpravy. Upozornil, že ohledně referenda existuje velmi široké spektrum názorů. Někteří by jej chtěli pořádat velmi často a o čemkoliv, jiní by nechtěli dát veřejnosti prostor k vyjádření vůbec nikdy. Vláda podle Dienstbiera chce zachovat parlamentní formu republiky, ale současně dát lidem možnost říci svůj názor. Poslanec TOP 09 Jiří Plíšek mu namítl, že jestliže poslanci nebudou návrhem vázáni a bude mít pouze doporučující roli, bude z něj v podstatě jen velmi drahý průzkum veřejného mínění. Dienstbier poté uvedl, že návrh nepovede k tomu, aby se referendum konalo o čemkoliv, neboť petice, na jejímž základě bude referendum vypsáno, musí sebrat čtvrt milionu podpisů. Pokud půjde o „absurditu“, je podle Dienstbiera nepravděpodobné, že by pod ní dokázali sehnat během šesti měsíců dvě stě padesát tisíc podpisů. Na nebezpečí, že tyto podmínky jakékoliv referendum prakticky zmaří, již upozorňovalo sněmovní hnutí Svoboda a přímá demokracie. Podle něj je Dienstbierův návrh pouze formálním naplněním proklamace bez faktického významu. „Požadavek na 250 tisíc podpisů a další parametry zákona prakticky znemožňují konání referenda,“ prohlašuje SPD. Návrh prý podpoří, protože je lepší než nic, ale v budoucnosti hodlá využít jakékoliv příležitosti, jak zákon novelizovat, aby lépe plnil svou roli. Lidé, pamatujte si to – plivou vám do tváře, burcuje Okamura Jejího předsedu Tomia Okamuru oslovily ParlamentníListy.cz s dotazem ohledně vývodů ministra Dienstbiera, načež se poslanec velmi rozohnil. Vládní drzost prý již překročila všechny meze. „Ať to občané vědí a nezapomenou – Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš, Pavel Bělobrádek a jejich strany plivou lidem do tváře,“ vzkazuje. Vládní návrh podle něj spolehlivě eliminuje jakýkoliv skutečný projev občanské vůle. Největší problém vidí v požadavku na čtvrt milionu podpisů, aby vůbec bylo referendum vypsáno. Ve Švýcarsku, které má podobný počet obyvatel jako my, přitom podle Okamury postačuje k témuž padesát tisíc podpisů. V našich podmínkách je podle poslance smysluplný pouze počet do sto tisíc podpisů. A aby si to vláda pojistila, stanovila ještě neuvěřitelně široký okruh témat, kterých se referendum nesmí týkat. „A patrně náhodou jsou to právě ty věci, které občany zajímají nejvíce,“ rozpálil se Okamura. Občané by podle něj měli mít možnost rozhodovat i o takových věcech, jako je například členství v EU či NATO, které si politici pod všelijakými výmluvami nadále vyhrazují pro sebe. Okamura upozorňuje, že obě podmínky jsou ďábelsky provázané. „Pokud to referendum má být o otázce, která vás nezajímá, no tak tu petici nepodepíšete a těch čtvrt milionu lidí se nesežene – to je logické,“ varuje poslanec SPD. Třetím plivancem pak je vysoké kvorum pro to, aby referendum bylo platné. Povinná účast 25 procent je podle Okamury výsměchem. „Vždyť u voleb žádné takové omezení není. Senátora můžete zvolit jedním hlasem. Protože když jim jde o korýtko, tak si pohlídají, aby mohli být zvoleni. Pana ministra Dienstbiera zvolilo do Senátu asi deset procent voličů jeho obvodu a sedí tam. To je neskutečná sprosťárna a lidé se to nedozví,“ rozohnil se Okamura. A celá nesmyslnost návrhu je podle něj korunována tím, že výsledek referenda, které projde všemi komplikacemi, nakonec vůbec není pro poslance závazné. „Takže je to jen komedie, aby mohli udělat mediální senzaci, jak jsou pro lidi,“ soptil poslanec. Sám prý chystá na jednání tři pozměňovací návrhy, které by zákon učinily alespoň trochu použitelným, a ujistil, že pokud se SPD dostane do příští Poslanecké sněmovny a bude vyjednávat o vládě, bude zevrubná novela zákona o referendu nepřekročitelnou podmínkou v koaliční smlouvě. Více prý udělat nemůže. „Já mám svědomí čisté, sněmovně jsem již návrh pořádného zákona o referendu předložil a vloni v únoru mi ho poslanci zamítli. Teď je to na nich,“ uzavřel. Na dotaz, co si myslí o názoru ministra Dienstbiera z Partie, že přísné podmínky eliminují „absurdní návrhy“, se poslanec Okamura rozpálil ještě více. „Pan Dienstbier, to je elitářský spratek. Když potřeboval od občanů zvolit do Senátu, tak mu byli dobří, a teď už je nepotřebuje, tak nemusí nic předstírat a pohrdá jimi,“ soptil. A pokračoval: „Tento elitářský spratek žije mimo realitu, netuší, jak žijí normální lidé.“ Je podle něj neuvěřitelné, jak se jako obhájce lidských práv může prezentovat někdo, kdo normálními lidmi pohrdá. „On hájí práva nějakých nepřizpůsobivých, místo aby hájil práva občanů. No ale co má také dělat, když absolutně netuší, co občany trápí,“ poznamenal rozhořčeně poslanec. Lidé podle Okamury nesmějí zapomínat, kdo jsou ti, kteří nám vládnou a nechtějí si do toho nechat mluvit. „Ty elity už se předvedly, zmizely tu miliardy, které nikdo nikde nedohledá,“ varuje. Ovládat a manipulovat pár jedinců, kteří do jejich společenství zázrakem proniknou, už se prý naučili, ale u milionů lidí to trvale nezvládnou, a proto jim nesmějí dát prostor. „Toho se tihle elitářští synci bojí nejvíc,“ vysvětloval předseda SPD. „Tato země nepatří Sobotkům a Dienstbierům, i když oni si to nejspíš myslí. Patří občanům a ti musejí mít šanci projevit svůj názor,“ uzavřel Tomio Okamura.
[ "ne", "ano" ]
0
7,020
Poslanec Fiedler: Nechtěl jsem se smířit s taháním za nitky a se snahami o ovládání Úsvitu zvenčí K poslednímu únorovému dni ukončilo 11 členů strany Úsvit v Moravskoslezském kraji své členství v této straně. Mezi nimi i Karel Fiedler. Ten ve svém tiskovém prohlášení k danému rozhodnutí uvedl, že obecným a společným důvodem tohoto kroku je způsob direktivního centralistického řízení strany, zcela popírajícího proklamovaný a hlásaný princip přímé demokracie, který strana ve své vlastní činnosti odmítá. Co si pod tím představit? ParlamentníListy.cz mu proto položily několik otázek. Pane poslanče, co vedlo k vašemu rozhodnutí? Jsou to osobní důvody nebo spíše stranické či – lépe řečeno – politické důvody? Správně je asi říci, že obojí. Myslím, že to nelze tak úplně oddělit. V každém případě to není rozhodnutí unáhlené, impulsivní. Již na konci září minulého roku jsem řekl sám sobě (ale i mým kolegům z Úsvitu), že si dám čas na rozmyšlenou, jak dále, a že své definitivní rozhodnutí učiním do konce února (nejdéle do konce zimy). Důvodem byla má nespokojenost s děním v Úsvitu. Od té doby však přibývaly pro mne argumenty pouze negativní, ty pozitivní, abych chtěl pokračovat dále, naopak nepřicházely. Dnes jen plním pouze to, co jsem si stanovil. Po zralé úvaze jsem se rozhodl ukončit své členství v Úsvitu. Spolu se mnou tak učinilo dalších deset členů v Moravskoslezském kraji. Jaké z toho máte aktuálně pocity? Přece jen, rozhodování a úvahy je věc jedna, definitivní krok a rozhodnutí, věc druhá… Vyrovnané, bez pochybností. Jak jsem uvedl u první otázky, zvažoval jsem toto rozhodnutí delší dobu. Nemá smysl se snažit prorazit zeď hlavou. Když jsem pochopil, že už jsem asi poslední (což mi víceméně potvrdil, zřejmě v záchvatu upřímnosti, před nedávnem sekretář strany), kdo odmítá akceptovat tahání za nitky v Úsvitu a jeho ovládání zvenčí, pochopil jsem, že bohužel nastolený směr už nezměním. Ovládání zvenčí? Když před časem opouštěl Úsvit Tomio Okamura, padalo mezi důvody, které zmiňoval, jméno Víta Bárty. Ve vašem případě je tomu jinak? Nebo i za vaším odchodem lze toto jméno hledat? Pokud ano, v jakých souvislostech? Ano, je to přesně tak. Plíživý vliv Víta Bárty na dění v Úsvitu sílil a sílí. Není to už žádné velké tajemství, je to spíše to, o čem se nesmělo mluvit, což sami říkali i někteří členové Bloku proti islámu, pro který platí úplně to stejné, jako pro Úsvit. Vzájemné propojování se je toho logickým důsledkem. Počet členů v Úsvitu nějakým způsobem historicky svázaných nebo propojených s Věcmi veřejnými (a Vítem Bártou v pozadí) dosáhl takového stavu, že současný Úsvit je už spíše pouze pokračováním Věcí veřejných, což je pro mne zcela nepřijatelné. Pokud vezmeme fakt ryze pragmaticky, znamená to, že opustíte poslanecký klub? Dokážete si představit, jak teď bude vypadat zbývající období pro vás v Poslanecké sněmovně a jakou roli budete ochotný hrát? Ne, toto není v tuto chvíli aktuální. Znamenalo by to rozkolísání současného stavu zastoupení jednotlivých klubů ve výborech (což se před nedávnem ne úplně v klidu řešilo) a k tomuto rozhodně nechci přispět, obzvláště při rostoucím pnutí v koalici. Mé další působení ve Sněmovně bude vypadat úplně stejně, jako to dosavadní, pouze nebudu členem strany, ale poslancem bez politické příslušnosti. Vždyť i v dřívějším období – ke kterému musím doplnit, že až do 7. 7. 2015 jsem ani členem Úsvitu nebyl – jsem působil ve výborech a nebyl přitom straníkem. V tomhle se tedy vlastně nic nezmění. Budu pokračovat v práci ve výborech a na tématech, která si vyberu. Myslím, že mohu říci, že nejsem tím neviditelným a nečinným poslancem, ale právě naopak. Serverem Hlídací pes jsem byl vyhodnocen dokonce jako nejaktivnější poslanec ve Sněmovně. Je to sice hodnocení neoficiální, ale zato nezávislé. Tohoto ocenění si velmi cením, přestože na moje další politické působení to nemá (a nebude mít) vliv vůbec žádný. Jedinou roli, kterou jsem ochoten hrát (ať použiji vaši formulaci) je role nezávislého poslance konajícího pouze v souladu s vlastním názorem. Jakou budoucnost, dejme tomu v dalších volebních obdobích, vidíte pro hnutí Úsvit? Co si myslíte o jeho postupném spojování nebo propojování s Blokem proti islámu, které jste tu již výše jasně naznačil? Nepokládám v tuto chvíli za vhodné, abych se šířeji a podrobněji vyjadřoval ke straně Úsvit, ať už s jakoukoliv verzí názvu strany. Bude-li konat tak, jako doposud, širší členskou základnu nezíská a bez té není a nebude ani pevná a jistá podpora. Postupné propojování s Blokem proti islámu bych hodnotil spíše jako pohlcování Úsvitu Blokem proti islámu. Snažil jste se ještě před vstupem do Poslanecké sněmovny v různých občanských aktivitách zlomit vývoj v naší zemi, změnit politickou situaci u nás. Teď jste člověkem „uvnitř“ – insiderem... Navíc tím, kdo má za sebou asi teď nepříjemné období. Myslíte, že se přesto všechno vyplatí stále usilovat o změnu? Budete v tom pokračovat? Jste na to případně připraven? Pokud ne, myslíte, že vám politika po skončení funkčního období bude chybět? Ano, jsem teď tzv. „insiderem“. A bylo opravdu velmi zajímavé poznat politické dění ve Sněmovně i zevnitř. A je velká škoda, že občané, a tedy voliči, mají poněkud zkreslené představy o dění ve Sněmovně a o práci poslanců. Největším omylem je to, že poslanci jsou všemocní. Vůbec tomu tak není. Poslanci mají výsostné (a velké) právo zákonodárné – navrhovat a schvalovat zákony, ale žádnou moc konat a rozhodovat. Samozřejmě, že tohle člověk nezjistí až ve Sněmovně, k tomu stačí si uvědomit základní fakta o fungování našeho politického systému. Právem navrhnout zákon sám jednotlivě (a hlasováním se podílet na rozhodnutí o něm) pravomoci poslance končí. O podstatném dění v zemi rozhoduje vláda, která vládne a koná. Ano, usilovat stále o změnu a zlepšení se vyplatí. Určitě v tom budu pokračovat ať jako poslanec, nebo jako občan. Co bude po skončení tohoto volebního období, to v tuto chvíli neřeším. Konám podle svého přesvědčení, ne prioritně proto, abych byl znovu poslancem. Ať už budu dělat v budoucnu cokoliv, sledování politického dění se už asi nezbavím. I když teď končí určitá kapitola, asi je na místě též trochu bilancování. Co pokládáte za největší úspěch Úsvitu? A co naopak za svůj osobní úspěch, který se vám podařil jako poslanci? Největším úspěchem Úsvitu byl úspěch ve volbách a vstup do Poslanecké sněmovny. Tento úspěch vysoko vyčnívá nad vše ostatní a bohužel už pak nenásledovalo nic, co by se tomuto mohlo alespoň přiblížit, ať už to bylo pod jakýmkoliv předsedou. Za svůj osobní úspěch pokládám to, že se mi podařilo být platným a viditelným poslancem, který se snaží naplno dělat svoji práci (ocenění serveru Hlídací pes jako nejaktivnějšího poslance snad mohu pokládat za oprávnění k takovému tvrzení). A také to, že jsem si, jak jsem zaslechl mezi kolegy ve Sněmovně, snad získal renomé poslance, který si stojí za svým.
[ "ne", "ano" ]
1
7,660
Studenti, kteří utýrali učitelku, by měli nést trestní zodpovědnost, naznačuje tamní zastupitelka ParlamentníListy.cz získaly velmi ostrý text političky Prahy 10 Hany Novákové (ČSSD). Ta se v něm vrací ke kauze, kdy tři žáci střední školy Na Třebešíně zřejmě delší dobu šikanovali učitelku, která později zemřela. "Celá záležitost je zoufalá a alarmující. To, co se na škole dělo, naprosto přesahuje jakékoli meze. Publikovaná videa a svědectví to naprosto jasně dokazují. Pro mě jako pro zastupitelku Prahy 10 je případ smutný o to více, že se škola nachází právě v naší městské části a část veřejnosti se bohužel domnívá, že jsme zřizovatelem školy. Nejsme. Naše městská část zřizuje školy základní a mateřské. Vždyť šikana učitelky trvala podle informací médií dlouhé týdny a měsíce. Byla údajně dennodenně šikanována, lidsky ponižována, bylo jí ubližováno. Zcela veřejně – při výuce, o přestávkách na chodbách školy. Paní učitelka chodila po škole se ztrápeným výrazem, něco takového se na psychice člověka musí logicky velmi podepsat. Přesto byla na nerovný boj se zcela sama. Nikdo jí nepomohl," míní Nováková, která v minulosti působila rovněž jako radní na pražském magistrátu. Její text ovšem přináší ještě jeden pohled, trestněprávní. "Byť to není v pravomoci magistrátu, chybu by měli uznat i zástupci ředitele a odejít s ním," píše Hana Nováková. Třídní učitel by měl být podle jejich slov zbaven vedení třídy a měl by být přeřazen do třídy jiné. "A co studenti? To mě trápí asi nejvíce. Nenajdou v sobě zbytky „hrdinství“, se kterým se chovali ke své učitelce a postaví se čelem? To se opravdu v zajetí hyperkorektnosti jako společnost neumíme podobným věcem bránit a vyslat jasný signál, že toto se prostě nedělá?" dodává. Podle zástupkyně ČSSD jsou to otázky, na které by měla odpovídat nejen školní inspekce, ale třeba i policejní vyšetřovatel. "Nemohlo se jednat o přestupek, přečin a možná i trestný čin?" ptá se závěrem. Rada hlavního města odvolala ředitele Františka Bártla na konci února. Do doby, než bude vypsán konkurz, školu povede jeden z ředitelových zástupců. Novinářům to řekl náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD), do jehož gesce školství spadá. Tři žáci ve škole zřejmě delší dobu šikanovali učitelku, která později zemřela. Vedení školy, jejímž zřizovatelem je hlavní město, žáky podmínečně vyloučilo.
[ "ne", "ano" ]
1
7,260
Ředitel SBU přirovnal „ruský svět“ k Islámskému státu Ředitel Služby bezpečnosti Ukrajiny Vasilij Hricak řekl, že ideologie ruského světa a v Rusku zakázané extremistické organizace Islámský stát (ISIL, IS) jsou stejné. O tom ve středu 23. března informuje 112 Ukrajina. „Kořeny ideologie ISIL a ruského světa jsou v podstatě stejné, tím, co je spojuje, a to nás přivádí na určité myšlenky. Je to výjimečnost a netolerantnost. Všichni chytří, si myslím, si dále domyslí, proč to říkám," řekl Hricak. Aby potvrdil svůj pohled na věc Hricak také řekl, že neslyšel „o žádných vážných zadrženích a zatčeních představitelů ISIL ruskými speciálními službami na území Ruska". Hricak už vystoupil s podobným prohlášením k tomuto tématu 22. března: „Nedivil bych se, že to je element hybridní války Ruska, přestože budou ukazovat na ISIL." Jako odpověď na neadekvátní prohlášení na adresu Ruska hlava ruské vlády Dmitrij Medveděv označil ředitele SBU za „blbečka". Hlava administrativy prezidenta Sergej Ivanov charakterizoval Hricaka jako degeneráta.
[ "ne", "ano" ]
1
3,558
Saakašvili uveřejnil video, na němž Trump chválí jeho reformy v Gruzii Bývalý gubernátor Oděské oblasti Michail Saakašvili během tiskové konference v Kyjevě ukázal archívní videonahrávku, na níž zvolený prezident USA Donald Trump vychvaloval jeho reformy v Gruzii; Saakašvili dodal, že ukrajinský prezident Petro Porošenko nechtěl využít jeho zkušenosti k reformování země. „Donald Trump se domníval, že by mě měli využít v Americe kvůli tomu, co jsme udělali v Gruzii. Totéž říkala Hillary Clintonová. Podle jejího názoru by bylo třeba zavést systém střediska správních služeb Gruzie v Americe. Prezident Porošenko měl šanci využít mne se správným cílem, ne kvůli intrikám, ne k tomu, aby sesadil Jaceňuka (bývalého premiéra — pozn. red.), ne k tomu, aby hrál své hry, ale k tomu, aby mne využil k reálným reformám v této zemi", řekl Saakašvili v pátek na tiskové konferenci. Podle jeho názoru reformování Ukrajiny a osobní blahobyt Porošenka si vzájemně odporují.
[ "ne", "ano" ]
1
2,664
Okamura na tiskovce seřval redaktorku ČT: Vy se ptáte na dezinformace, přitom ČT je jedním z nejvíce dezinformačních médií v zemi! To stačí Šéf SPD Tomio Okamura předstoupil před novináře, aby představil svého stranického kolegu a nominanta SPD na pozici šéfa bezpečnostního výboru Radka Kotena. Netrvalo ale dlouho a zpočátku poklidná tisková konference se strhla v tvrdou slovní bitku mezi Okamurou a redaktorkou České televize, resp. pořadu 168 hodin Kristinou Cirokovou. Radek Koten jako člen SPD novinářům oznámil, že mu je už 52 let, byť mu někteří novináři tipují věk pouhých 51 let. Potěšilo ho to, ale rád by to uvedl na pravou míru. Prozradil také, že se seznamuje s prací bezpečnostního výboru a hodlá svou funkci vykonávat odpovědně. Pak došlo na dotazy novinářů. Ozvala se redaktorka ČT Kristina Ciroková a chtěla slyšet, proč Koten sdílí některé informace z údajně dezinformačních webů. Tak je neoznačuje jen Česká televize, ale podle jejích slov např. také Bezpečnostní informační služba. Koten upozornil, že ho mohl do těch či oněch skupin na Facebooku přidat prakticky kdokoliv. A pokud jde o něj samotného, rád uslyší názory od různých občanů. „Doufám, že mi nikdo nebude diktovat, co si můžu dávat na Facebook a co ne. Naše oficiální stanoviska vám rádi sdělíme tady na tiskových konferencích," řekl k tomu následně Koten. V podobném duchu se vyjádřil i Radim Fiala. „Nestudujte facebookové profily, protože to opravdu může být zavádějící,“ konstatoval Fiala. Kristina Ciroková pak od Kotena chtěla slyšet, proč je v oněch konspiračních facebookových skupinách aktivní. A v tu chvíli se ujal slova Okamura a spustil kanonádu. „Vy nejste Česká televize jen jako taková, vy jste pořad 168 hodin. Jste pořad 168 hodin, který dlouhodobě kritizuje hnutí SPD, dehonestuje nás a účelově dělá lži a výmysly ve svých pořadech," rozčílil se Okamura. Nechce si nechat mluvit do toho, kdo se kam přihlásí. „Já vím, že vy v pořadu 168 hodin byste nám rádi diktovali, co máme dělat, ale oni to rozhodli voliči, tak vy nevytvářejte politiku a jen podávejte pravdivé informace. Já myslím, že tam máte dost velký deficit," rozčiloval se dál. Šéf SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci. PrintScreen: ČT24 Ciroková se zeptala, kde se v pořadu 168 hodin lhalo. „Bylo to před volbami, kdy jste v závěru vašeho pořadu uvedli, že Okamura má svaly, ale nemá mozek. Já to považuji za dehonestující,“ nechtěl se nechat zastavit Okamura. Česká televize by se podle jeho názoru takto chovat neměla. Demokratický blok sice tvrdí, že SPD představuje riziko pro bezpečnost České republiky, ale Okamura zase považuje za nebezpečného údajně neúspěšného politika Miroslava Kalouska (TOP 09). To, že to říkají servery Bakalových médií, jako třeba tady pan Šídlo, který byl placen tunelářem Bakalou, že mi představujeme bezpečnostní riziko, tak ať si to říkají, ale Českou televizi bych prosil, informujte pravdivě," řekl Okamura. Řada českých médií podle Okamury lže, jako když tiskne. „Mě opravdu už ani nepřekvapuje, že zpravodajství České televize, které šíří dezinformace jako na běžícím pasu, vzpomeňte na vysílání o Majdanu, vzpomeňte na předvolební vysílání ohledně amerických prezidentských voleb, kde jste si vybírali pouze sympatizanty Clintonové a opomněli jste. někoho, kdo by kladně okomentoval vítězství Donalda Trumpa,. takže jestli vy se ptáte na dezinformace, já myslím, že zpravodajství ČT je jedním z největších dezinformačních médií v České republice a já myslím, že ta odpověď stačí. Koten doplnil, že v Rusku nikdy nebyl, ani se tam nechystá. Byl např. v Maďarsku, ale v Rusku prý nikdy.
[ "ne", "ano" ]
0
8,287
Vláda se rozhodla pomoci mladým lidem. Půjčkami Vláda dnes schválila poskytování půjček na bydlení pro lidi do 36 let, pečující o dítě do šesti let. ČTK o tom informoval mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Půjčky od 50 000 do 600 000 korun by měly být poskytnuty ze Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB). V letošním roce počítá ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) s celkovým výdajem 100 milionů korun. Program bude vyhlášen nařízením vlády, to znamená, že nepodléhá schvalování zákonodárců. Úvěr od SFRB by měl být poskytnut na stavbu nebo koupi bytu či rodinného domu. Výše úvěru je maximálně 600 000 korun, nejvýše polovina skutečných nákladů na stavbu. Úroková sazba se váže na základní referenční sazbu EU vztahující se k veřejné podpoře. Ta se nyní pohybuje na úrovni 0,46 procenta. Minimálně by se k ní přičítal jeden procentní bod, maximálně dva body. Fixovaná by měla být na pět let. Nejdelší dobu splácení 15 let by ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) bylo ochotno v nevyhnutelných případech prodloužit na 21 let. Úvěr může žadatel kdykoliv předčasně splatit bez sankcí. „V případě překročení každoročního rozpočtu SFRB bude umožněno neuspokojené žádosti z jednoho roku převádět do následujících let,“ uvedlo v návrhu MMR. Jednou z podmínek pro poskytnutí úvěru je stavba nebo pořízení nemovitosti mimo záplavové území. Po dobu splácení úvěru také nesmí příjemce převést právo na jinou osobu. Před dvěma týdny vláda jednání o návrhu přerušila. Šlechtová tehdy uvedla, že ministři sociální demokracie návrh nepodpořili a žádali, aby se zvýšila věková struktura.
[ "ne", "ano" ]
1
2,168
Kiska přiznal problém neofašismu na Slovensku Neofašisté se snaží aktivizovat na Slovensku, oznámil ve středu slovenský prezident Andrej Kiska na konferenci o holokaustu v Bratislavě. „Dnes tu máme novodobých fašistov, zdůraznil. Máme tu ľudí, ktorí nám tvrdia, že osud tých 70-tisíc Židov odvlečených zo Slovenska nie je náš problém, pretože my sme národ slovenský a oni sú národ židovský." Šířením myšlenek lidské nenávisti fašistické ideologie se na Slovensku podle prezidenta zabývá Kotleba — Ľudová strana Naše Slovensko. Kiska se také vyjádřil, že je třeba zpřísněná státní kontrola činnosti extremistů na sociálních sítích, přes které šíří svoji ideolgii a verbují přívržence. „Nie je možné, aby sa na sociálnych sieťach nekontrolovateľne šírila nenávisť a nič sa nedialo," řekl lídr Slovenska.
[ "ne", "ano" ]
0
1,816
V DLR prohlásili, že situace na Donbasu je blízká zmaření všech dohod Situace na hranici střetu na Donbasu je blízká k zmaření všech dohod, prohlásil v rozhovoru pro RIA Novosti vedoucí zastupitelství samozvané Doněcké lidové republiky ve společném centru pro kontrolu a koordinaci režimu zastavení palby Ruslan Jakubov. Podle jeho slov Kyjev neustále slibuje, že bude dodržovat režim zastavení palby, všechna podobná prohlášení jsou však naprosto populistická a činí se výhradně pro Evropu. „Je už třetí měsíc příměří a ze strany Ukrajiny ještě nebyly splněny i ty základní podmínky. Kromě toho ukrajinská strana pravidelně porušuje klidový režim: nasazuje raketomety, těžké dělostřelectvo a obrněnou techniku," řekl Jakubov. Důvěra ke Kyjevu se snižuje den ode dne, dodal. „Situace je blízko výbuchu. Pokud se nepodaří vrátit dialog na politickou cestu, může přijít nenávratný bod," je přesvědčen zástupce DLR.
[ "ne", "ano" ]
1
1,736
NI: Washington bude moci docílit míru na Ukrajině, teprve když zastaví rozšiřování NATO Rusko nepředstavuje reálnou hrozbu pro USA, a jeho tvrdá politika vůči Ukrajině je zaměřena prakticky jen na to, aby nepřipustilo zapojení této země do NATO, píše ve svém článku pro časopis The National Interest politolog a bývalý pomocník amerického prezidenta Ronalda Reagana Doug Bandow. Podle jeho názoru, aby urovnaly ukrajinský konflikt, budou muset USA poskytnout Rusku záruky toho, že Ukrajina zůstane neutrální zemí — a takový kompromis bude výhodný všem, mj. i samotnému Kyjevu. Podle informace tisku plánuje administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa navrhnout rozmístění mírových sil na Ukrajině, píše Doug Bandow. Mezitím podle analytika bude mít tato iniciativa více šancí na úspěch, navrhne-li Washington „komplexní dohodu", v jejímž rámci zůstane Ukrajina neutrální zemí, a slíbí-li zastavit další expanzi NATO. Jak zdůrazňuje Bandow, současné Rusko nelze vůbec označit za „ideologického soka" Spojených států, protože „se putinismus nelíbí skoro nikomu, kromě samotného Vladimira Putina a jeho kamarádů", a sám ruský předák, i když „záhy projevil své autoritativní tendence", nebyl nikdy „ideologem-komunistou", a nevyhovoval mu jenom postoj Západu a USA k Rusku. Kromě této jediné věci nemá Putin v podstatě Spojeným státům nic za zlé, a „připomíná typického cara — žádá, aby si Rusko vážili, a věnuje zvláštní pozornost jeho bezpečnosti", uvažuje expert. Nehledě na „pláč a skřípení zubů v Evropě" v souvislosti s chováním Moskvy, nejsou žádné příznaky toho, že Putin „chystá přepadení", pokračuje Bandow. Jak píše analytik, dokonce kdyby nebylo Rusko v hypotetické válce se Západem odsouzeno k porážce, Kreml by v žádném případě podobným konfliktem nic nezískal — a právě proto Putin „ovládl dokonale umění porušovat klid zemí, které chtějí uvalit větší část svých obranných závazků na Spojené státy". Washington a jeho spojenci stále tlačí na Rusko pomocí sankcí, které však praktický smysl nemají: Moskva „nevyplivne Krym" bez boje a neklidnou situaci ve Východní Ukrajině udržuje proto, aby Ukrajina nemohla vstoupit do NATO, zdůrazňuje se v článku. Navíc, i když si v Kongresu myslí, že USA mohou ovlivnit situaci ve světě pomocí své ekonomické síly, „nacionalistické vlády" ve skutečnosti pouze výjimečně přestávají sledovat zájmy, které jsou pro ně životně důležité, pouze kvůli sankcím — a Američané to musí sami dobře vědět, jelikož „stěží by ustoupili Rusku nebo ještě někomu, kdyby si vyměnili role", uvažuje autor. Zastavení konfliktu v Donbasu a odstranění údajných hrozeb Evropě by bylo užitečné pro všechny — tím spíše, že Rusko může poskytnout USA i Západu celkově neocenitelnou pomoc v řešení dalších otázek mezinárodní politiky, konstatuje autor. Dokonce i tehdy, jestliže se americko-ruské vztahy zlepší, Rusko bude i nadále sledovat vlastní cíle, ale bude ochotněji brát v úvahu zájmy západních zemí, předpokládá. Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce
[ "ne", "ano" ]
1
3,973
WP vyjmenoval ty, kteří budou bránit Trumpovi navazovat vztahy s Ruskem Plány Donalda Trumpa, týkající se obnovení vztahů s Ruskem, narazily na odpor v kongresu, píše Washington Post. „Rusko se špatně chová na světové scéně a je nutné ho krotit. On (Trump) je hlavním velitelem, ale kongres má také hlasovací právo a vliv v této otázce", řekl Graham. Podle údajů WP McCain a Graham vypracovali plán odporu proti Trumpově ruské politice. Ještě před tím, než nově zvolený prezident složí přísahu, členové kongresu navštíví Ukrajinu, Gruzii a Estonsko. Chtějí přesvědčit prezidenty těchto zemí, že Washington chce jít proti Moskvě. „Kongres se pokouší maximálně ovlivnit politiku vůči Rusku, dříve než bude definitivně zformulována", komentovala viceprezidentka Centra strategických a mezinárodních výzkumů Heather Conley. Washington Post uvádí, že začínající boj bude pro Trumpa první zkouškou jeho schopnosti změnit zahraniční politiku USA navzdory vůli zřízení.
[ "ne", "ano" ]
1
977
Rath domluvil. Na konci června se dozví, jestli půjde do vězení Bývalý středočeský hejtman David Rath dnes po téměř 12 hodinách dokončil svoji závěrečnou řeč v korupční kauze. Rath odmítá, že by přijímal úplatky a ovlivňoval zakázky ve prospěch předem dohodnutých firem. Krajský soud v Praze rozsudek vynese 27. června, oznámil poté předseda trestního senátu Robert Pacovský. Vedle bývalého vrcholného politika sociální demokracie v kauze figuruje dalších deset obžalovaných. Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek. Za tři měsíce tak bude v kauze vyhlášen druhý rozsudek. Pacovský prodlevu zdůvodnil tím, že ze strany obžalovaných byla podána žádost, aby se kauzou zabýval jiný soud. Rozhodnout o tom bude muset Nejvyšší soud, kterému chce soudce před vynesením rozsudku poskytnout dostatek času. Předtím než rozhodne, navíc nemůže být rozsudek vynesen. O vině obžalovaných je přesvědčen státní zástupce Petr Jirát, podle kterého by měl jít Rath za příjímání úplatků na osm až devět let do vězení. Navrhuje také, aby bývalému politikovi propadl veškerý majetek. Stejný trest navrhl Kateřině Kottové a jejímu manželu Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek. Machinace s tendry podle spisu vypadaly tak, že Kottovi přizpůsobovali krajské veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“. Za ovlivnění zakázek měli manažeři firem zaplatit přes 48 milionů korun. Rath a Kottovi stihli podle spisu převzít úplatky 38 milionů, z toho pro Ratha bylo 22 milionů. Pak je zatkla policie. V případu figuruje dalších osm obžalovaných z řad manažerů stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. Policie všechny pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013.
[ "ne", "ano" ]
0
2,338
Chtějí se mě zbavit, tvrdí Babiš o další žádosti k trestnímu stíhání Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je překvapen rychlostí a urputností policie, která dnes znovu požádala Sněmovnu o jeho vydání kvůli dotační kauze Čapí hnízdo. „Rychlost, s jakou po mně jdou, opět jenom dokazuje, jak ohromný strach má korupční systém. Jak moc se mě ten starý systém bojí a jak urputně se mě snaží dostat,“ napsal ČTK. Postup policie podle něj dokazuje, že jde o čistě politickou kauzu. Krok nicméně považuje za očekávatelný, protože „systém nikdy nespí“. Nevyjádřil se k otázce, zda znovu bude hlasovat pro své vydání. Babiš upozornil na to, že teprve v pondělí noví poslanci složili slib. „Sněmovna ještě není ustavená, není zatím ustaven mandátový a imunitní výbor, není zvolen předseda Sněmovny, takže žádost nemůže ve Sněmovně nikdo převzít,“ konstatoval s tím, že média už ale zprávu o žádosti policie mají. Zopakoval, že chce vést vládu, která by lidem ukázala, že premiér může dělat věci pořádně a ve prospěch lidí. Žádost policie směřuje k rukám předsedy dolní komory, kterého poslanci budou volit ve středu. Zvolený předseda, kterým by se měl stát Radek Vondráček z ANO, pak předá policejní žádost mandátovému a imunitnímu výboru. Ten by měl být ustaven podle programu schůze také ve středu ještě před volbou předsedy dolní komory. Členové výboru následně žádost posoudí a doporučí Sněmovně, zda mají Babiše a šéfa sněmovního klubu ANO Jaroslava Faltýnka k stíhání vydat, nebo ne. Plénum musí podle jednacího řádu rozhodnout na své první následující schůzi. Minulá Sněmovna rozhodla o vydání dvou lídrů ANO počátkem září. Babiš tehdy požádal poslance, aby ho v případu Čapí hnízdo vydali k trestnímu stíhání, ač kauzu označil za účelovou a za snahu ovlivnit nadcházející volby. Nařkl tehdy policii z toho, že zamlčuje důkazy, které jí byly předloženy. Kritizoval například to, že policie mluví o fiktivních smlouvách, přitom podle Babiše dostala jejich originály i další dokumenty. Zdůraznil také, že v případu nebyla žádná korupce, padesátimilionovou evropskou dotaci podle předsedy ANO „nikdo neulil někde v Panamě“. Pro Babišovo vydání minule hlasovalo 123 ze 134 přítomných poslanců, proti byli čtyři. Faltýnkovo vydání podpořilo 120 ze 133 přihlášených poslanců, proti jich bylo pět.
[ "ne", "ano" ]
1
752
ČSSD loni hospodařila se ztrátou 39,8 milionu korun Sociální demokracie v loňském roce hospodařila se ztrátou ve výši téměř 40 milionů korun. Novinářům to dnes řekl ekonomický ředitel strany Martin Starec (ČSSD). Zapříčinila to podle něj především ztráta v loňských podzimních volbách do Sněmovny, která způsobila výpadek v příjmech ze státního rozpočtu za hlasy a mandáty v dolní komoře Parlamentu. Zprávu přinesla ČTK. Výnosy sociální demokracie loni činily 184,4 milionu korun, tedy necelé čtyři pětiny toho, co strana předpokládala. Naopak náklady dosáhly na 224,2 milionu korun. „Což bylo 94,5 procenta předpokládaných nákladů,“ uvedl Starec. ČSSD původně kalkulovala s výnosy i náklady ve výši 237 milionů korun, nakonec k vyrovnanému hospodaření scházelo 39,8 milionu korun. „Celkový výsledek hospodaření ovlivnila především jednorázová ztráta za volební hlasy a dlouhodobá ztráta za mandáty poslanců,“ konstatoval Starec. ČSSD ze státního rozpočtu získala 142,3 milionu korun, což představovalo víc než tři čtvrtiny všech příjmů. Za nájmy a služby získala strana 21 milionů, od dárců dostala necelých 4,8 milionu, členské příspěvky daly dohromady 16,3 milionu korun. Na činnost a provoz strana spotřebovala podle Starce 81,4 milionu korun, mzdy 115 zaměstnanců činily dohromady 56,4 milionu. „Náklady na volby do do Poslanecké sněmovny a Senátu byly celkem 85,7 milionu korun,“ uvedl Starec. Strana podle něj čelila dvěma řízením před Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Jedno pro ni skončilo úspěšně, druhé ještě pokračuje. Dořešený stále není spor, ve kterém by měla ČSSD podle rozsudku zaplatit někdejšímu advokátovi Zdeňku Altnerovi 338 milionů korun za právní služby. Po Altnerově smrti pokračuje dědické řízení, které je překážkou toho, aby o dovolání ČSSD rozhodl Nejvyšší soud. „Až bude stanoven okruh dědiců, pak může Nejvyšší soud rozhodnout,“ řekl Starec. ČSSD zatím vyplatila jen lidi, kterým podle soudů dlužil Altner. V příštím roce by měla ČSSD hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, výnosy i náklady by měly dosáhnout na 137 milionů. V prvních měsících roku se podle Starce daří plán plnit. Na kampaň v letošních volbách počítá ČSSD se 24 miliony korun. „U voleb do komunálu se na tom budou podílet velmi silně okresní a krajské organizace, tam nyní nechci odhadovat, kolik prostředků uvolní,“ řekl.
[ "ne", "ano" ]
1
1,515
V Brazílii policisté zastřelili podezřelé z obchodu s drogami v přímém přenosu. Video Brazilští policisté zastřelili mladíky podezřelé z prodeje drog v přímém přenosu, který zločinci vysílali na Facebooku ze svého vozu, uvádí Daily Mail. Na záběrech je vidět, že jeden z mladých prodejců drog natáčí své kamarády, kteří vtipkují a smějí se v zaparkovaném automobilu. Poté zazní zvuky výstřelů a telefon, který vše natáčel, padá na zem. K incidentu došlo během operace proti obchodníkům s drogami v Riu de Janeiro. Automobil, ve kterém podezřelí seděli, byl rozstřílen z policejního vrtulníku, tři lidé z automobilu byli zabiti a jeden je zraněn, upřesňuje Daily Mail.
[ "ne", "ano" ]
1
6,163
Politico: Kypr může znemožnit dohodu mezi Tureckem a Evropskou unií Nikósie neplánuje rušit veto na vstup Turecka do EU do té doby, dokud nebude podepsána dohoda o sjednocení Kypru, píší noviny Politico. Evropští vládní představitelé uzavřeli s Ankarou dohodu, podle které EU zdvojnásobí objemy finanční pomoci Turecka (ze tří na šest miliard euro) a zruší vízová omezení pro jeho občany, přijíždějící na území jednotné Evropy. Kromě toho Ankara požádala Brusel, aby otevřel pět nových článků jednání o vstupu Turecka do EU a urychlil tento proces, jestliže dohody o sjednocení Kypru bude dosaženo, píše vydání. Kypr zmrazil šest bodů v dohodě EU a Turecka v boji s migrační krizí, včetně pěti nových požadavků Ankary, dodávají noviny. Současně není vyloučeno, že Ankara a Nikósie mohou dosáhnout dohody o sjednocení dvou částí ostrova. Nejsložitějším momentem v jednání zůstane odchod třiceti pěti tisíc tureckých vojáků ze Severního Kypru, uvádí se v článku. Teprve poté, co tento problém bude vyřešen, dohodu předloží k referendu. V roce 2004 v řecké části Kypru už probíhal plebiscit, ale tehdy hlasovali občané proti sjednocení. Nikósie se bojí zrušit veto na jednání o vstupu Turecka do NATO ihned, z obavy, že řečtí Kypřané toto rozhodnutí nepochopí a nepodpoří sjednocení Kypru na referendu, jestliže bude uzavřena dohoda mezi Ankarou a Nikósií, píše vydání. „Jestli prezident říká „ano" (jednání s Tureckem) bez pokroku v jednání (o sjednocení Kypru — pozn.red.), ztrácíme domácí podporu a šancí na úspěch sjednocení na referendu bude mnohem méně. Tak proč bychom nemohli nejdříve vyřešit otázku Kypru? A potom všechno zaujme své místo", řekl Kasulidis. Od roku 1974 okupuje Turecko severní část Kypru, na tomto území se nachází samostatně vyhlášená Turecká republika Severního Kypru. Tento konflikt vytváří ostré problémy jak ve vztazích mezi Tureckem a Kyperskou republikou, tak i ve vztazích mezi EU, jejímž členem je Kyperská republika, a NATO, jehož členem je Turecko.
[ "ne", "ano" ]
1
5,505
Erik Best: Zemana jste odsoudili. A teď Sobotku za OKD. Jenže vy si netroufáte Americký novinář žijící v Česku Erik Best se na svém webu FSfinalword vyjádřil ke včerejšímu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci omluvy hlavy státu Miloše Zemana vnučce novináře Ferdinanda Peroutky Terezii Kaslové. Ta na prezidenta podala žalobu z důvodu toho, že uvedl, že její dědeček Peroutka oslavoval nacistického vůdce Adolfa Hitlera, například v článku Hitler je gentleman. Tento text však nebyl nikdy nalezen. „Když potřebuje český soud odsoudit prezidenta za ošklivé prohlášení, spravedlnost v občanskoprávním sporu plyne jako voda ve Vltavě. Mohli jsme se o tom přesvědčit včera při vynesení rozsudku proti Miloši Zemanovi v případu 'Hitler je gentleman'. Když se ale mají orgány činné v trestním řízení vypořádat s trestným činem, ve kterém figuruje stávající vrcholný politik, spravedlnost se táhne jako melasa,“ konstatuje Best a poukazuje tak na příklad údajného zneužití dotace pro Čapí hnízdo předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Rozřešení tohoto případu přinese podle Besta zřejmě až vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům. „Případy privatizace OKD, do které je zapleten Bohuslav Sobotka, a Agrotecu, ve kterém figurují Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek, se nejspíš spravedlivého rozsouzení nikdy nedočkají. Zčásti už jenom proto, že by to mohlo vést k pádu vlády. Stejně jako je 'too big to fail' (příliš velký na to, aby padl) řídícím principem mezinárodního bankovnictví, zásada 'too big to jail' (příliš velký na to, aby šel do vězení) se čím dál častěji uplatňuje v politickém byznysu,“ uzavřel Best s tím, že jedním z největších veřejných tajemství je to, že politici nasazují spravedlnosti klapky na oči. Původní text ZDE
[ "ne", "ano" ]
1
1,342
Těchnopromexport obvinil Siemens z protahování soudu o turbínách na Krymu Společnost Siemens protahuje soudní proces o dodávkách turbín na Krym, oznámil novinářům zástupce Těchnopromexportu. nové požadavky, které dále oddalují skutečné vyšetření věci," poznamenali ve společnosti. Zástupce společnosti uvedl, že „ekonomická práva Siemens nejsou porušena, kontrakt je 100 % splněn a žalobce to ví". V Těchnorpomexportu se domnívají, že se Siemens snaží o to, aby ruské společnosti a ruské soudy „uznávaly sankční požadavky cizí mezinárodní organizace — Evropské unie". Dnes arbitrážní soud Moskvy prodloužil posuzování vzájemných žalob Siemens a struktur Rostěchu. Zástupce německé společnosti projevil žádost o pozastavení věci týkající se zákonnosti dodávky turbín pro elektrárny stavěné na Krymu. Soud odmítl tuto žádost, ale uspokojil jinou žádost Siemensu a odložil slyšení na 5. prosince.
[ "ne", "ano" ]
0
653
Ten muž jezdí traktorem jako v osobáku (VIDEO) Alexander Maljar tak jezdí už několik let. Samotný traktorista vysvětluje svůj koníček pracovní potřebou. S takovým tátou do školky přijdeš včas.
[ "ne", "ano" ]
0
6,690
Obama označil Islámský stát za fotbalový tým a takhle to dopadlo, rozjel se v ČT Černoch Jakým prezidentem bude Donald Trump? V úterních Událostech, komentářích se o to pořádně pohádali předseda Strany zelených Matěj Stropnický a šéf poslaneckého klubu hnutí Úsvit Marek Černoch. V úvodu zhodnotili osm let vlády Baracka Obamy. Stropnický odcházejícího prezidenta vychválil. Za osm let jeho vlády se prý ve světě změnila atmosféra. „Barack Obama vytvořil ve světě úplně jinou atmosféru. Atmosféru dialogu,“ vyjadřoval hned v úvodu spokojenost s končícím prezidentem Obamou. Obama prý představoval naději. Černoch se svým oponentem ani trochu nesouhlasil. Baracku Obamovi se prý nevedlo v zahraniční politice a nevedlo se mu mnohdy ani na domácí scéně. „Barack Obama řekl, že Islámský stát je jako univerzitní tým, kterým se americký prezident nemusí zabývat, a podívejte se, jak to dopadlo,“ zaznělo z úst Černocha. Trump naproti tomu jako rázný muž představuje naději na změnu. Stropnický Trumpa rozhodně nevidí jako naději, ale jako nečitelného politika, který se snaží zbrzdit globalizaci, a to se mu podle šéfa zelených nemůže podařit. Povedlo by se mu to prý jen v okamžiku, pokud by Američané byli ochotní pracovat za velmi nízké mzdy. Trump navíc podle Stropnického nemá žádný ucelený ekonomický program. Smysluplný program měl podle názoru Stropnického levicový senátor Bernie Sanders. Trump podle Stropnického dělá tu chybu, že obrací hněv bílé většiny proti slabším. Bílí Američané by se možná mohli mít lépe, jenže ti by svůj „hněv“ měli namířit spíš proti elitám. Právě u nich se podle Stropnického často ztrácí kapitál, který by bylo možné použít na zdravotní péči, na školství a tak podobně. „Já jsem vlastně za tu vzpouru rád, protože já mám také plné zuby těch byrokraticko-ekonomických elit... Ale myslím si, že vítězství Donalda Trumpa povede k tomu, že jeho voliči budou na konci jeho vlády chudší,“ uzavřel šéf strany zelených.
[ "ne", "ano" ]
0
7,135
Problémem slovenské politiky prý je, že Fico je pragmatický a talentovaný politik Robert Fico dlouhá léta dominuje slovenské politice, protože jeho strana Smer je pragmatická a není ani levicová, ani sociálnědemokratická. V pátečních Událostech, komentářích se na tomto hodnocení shodli bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová (SDKÚ-DS) a šéfredaktor pravicových novin Denník N Matúš Kostolný. Již zítra si lidé na Slovensku zvolí nový parlament. Hostem pátečních Událostí, komentářů byla proto bývalá slovenská premiérka. I když se už v politice aktivně neangažuje, prohlásila, že ve volbách dá hlas politickému subjektu, který dokáže prosadit reformy v ekonomice, ve zdravotnictví a ve školství. Problémem je Smer Na otázku, proč je slovenská pravice tak rozdrobená, Radičová mimo jiné uvedla, že problémem je existence pragmatického subjektu Smer, který není sociálnědemokratickou stranou. Podobný názor má také Kostolný. Na otázku, proč Slovensku už prakticky deset let vládne kompaktní středolevicová strana, Kostolný namítl, že Smer není ani náhodou levicová, ani sociálnědemokratická strana. „Smer byl schopen posbírat hlasy voličů HZDS a nacionalistů,“ řekl s tím, že Smer nabízí lehká, líbivá a populistická řešení. Situace se začíná měnit Přesto přiznal, že Fico je na slovenské poměry talentovaný a mimořádně schopný. Je také schopen věci pragmaticky řešit a měnit bez problémů svá rozhodnutí. I když to donedávna vypadalo na jasné vítězství Smeru, poslední měsíc se prý situace ve slovenské společnosti začala měnit. Lidé prý chtějí řešit situaci ve školství a ve zdravotnictví. A tak není vyloučeno, že vládnout by mohl slepenec menších pravicových stran. Na druhou stranu posiluje Slovenská národní strana, a tak se může opakovat situace z minulého volebního období, kdy Slovensku vládly Smer a SNS.
[ "ne", "ano" ]
1
5,338
David Rath a Babišovo Čapí hnízdo: Zásadní tvrzení V kauze čerpání dotací pro Čapí hnízdo prý sehrál roli také bývalý středočeský hejtman David Rath. Jeho úlohu zmapoval server Neovlivní.cz. Ten píše, že po odchodu hejtmana ODS Petra Bendla z vedení Středočeského kraje nechal jeho nástupce David Rath prověřit všechny velké dotační projekty z Bendlovy éry, jestli by se nedaly zastavit. Mezi nimi i Bendlem již schválené Čapí hnízdo. Projekt dnešní farmy Andreje Babiše nakonec zastaven nebyl. Na rozdíl od jiných, jak se sám Rath pochlubil v roce 2010 v týdeníku Euro, kterému řekl, že se mu podařilo například „odradit majitele luxusního hotelu Chateau Mcely, který se vzdal přiznané dotace 42 milionů korun“. Celý text je ZDE Padesátimilionová podpora pro Čapí hnízdo pod sociálnědemokratickým hejtmanem naopak pokračovala. A byl to později prý opět David Rath, kdo politikům v regionálním dotačním výboru navrhl odpuštění mnohamilionové pokuty za neoprávněné čerpání dotace pro Čapí hnízdo. Nešlo s tím nic dělat Stavba Čapího hnízda tak – i přes pozdější audit z roku 2011, který vyústil v pokutu – pokračovala a dál čerpala dotační podporu určenou malým a středním firmám. Server poukázal na to, že sám David Rath již v roce 2010 veřejně řekl, že Čapí hnízdo je miliardáře Andreje Babiše. „Ukázalo se, že projekt už je schválený, smlouva podepsaná, nešlo s tím nic dělat,“ vysvětluje dnes sociální demokrat a tehdejší šéf středočeského dotačního úřadu Tomáš Novotný. Rath dělal kolem Čapího hnízda rozruch. Pak to najednou utichlo Bývalý hejtman Petr Bendl k celé věci řekl: „Pamatuji si, že Rath dělal kolem Čapího hnízda rozruch. Pak to najednou utichlo. Proč, to nevím.“ Sám Bendl původně dotaci podepsal. David Rath dosud na žádost serveru o rozhovor nereagoval. Čapí hnízdo přestavovala firma zmiňovaná v rozsudku Server ale připomněl, že Rath byl v létě 2015 – zatím nepravomocně – odsouzen za systematickou korupci při rozdělování veřejných zakázek ve středních Čechách. V jeho aféře buštěhradského zámku vystupuje rovněž stavební společnost Bak. Soud v rozsudku nad Rathem výslovně konstatoval, že ve zmanipulovaném výběrovém řízení na firmu pro rekonstrukci zámku sehrála firma Bak „roli křoví“ v tendru. Podle zjištění serveru ale právě společnost Bak v Rathově éře přestavovala i Čapí hnízdo. „Vyplývá to z dokumentů středočeského dotačního úřadu, které má redakce k dispozici, Čapí hnízdo sama společnost uvádí i ve své firemní webové prezentaci,“ uvádí server. Z dokumentů prý vyplývá, že mnohamilionová dotace, kterou středočeský úřad – podle dvou auditů v příkrém rozporu s dotačními pravidly – urychleně schválil a převedl na účet Čapího hnízda před Vánoci roku 2009, posloužila k úhradě faktur právě od firmy Bak.
[ "ne", "ano" ]
1
7,413
Sedmnáct let nepracoval, čili šest tisíc dní. Teď si jeho a jemu podobné pozval úřad I dlouhodobě nezaměstnaným lidem se rozhodli dát v Přerově na přechodnou dobu práci. A to i těm, kteří žili na sociálních dávkách více než 16 let. Někteří ale práci, za kterou by dostali devět až deset tisíc hrubého, odmítali. Přiznali, že za práci načerno by si vydělali víc. Informovala o tom olomoucká mutace serveru iDNES.cz. Nyní město vybíralo třicet nezaměstnaných, které na půl roku zaměstná v místních technických službách. Iniciátorem akce je přerovský radní a manažer prevence kriminality Jiří Kohout. Celý text je ZDE Rekordman nepracoval 6000 dní „Mezi uchazeči byl i člověk, který je v evidenci úřadu práce nepřetržitě už přes šest tisíc dní,“ podotkl Kohout. Zda jeho bezmála sedmnáctiletý rekord ještě poroste, nelze říct. Část uchazečů totiž čeká v pondělí ještě jedno kolo výběrového řízení přímo v podniku. Minulý týden v úterý a ve čtvrtek přišlo k výběrovým řízením okolo sedmdesáti lidí, z kterých komise vybírala třicet. Organizátoři předpokládali celou řadu výmluv, s nimiž se setkali už při podzimním konkurzu. Moc možností, jak vykličkovat, uchazeči nemají „Naštěstí jsou podmínky projektu nastaveny tak, že uchazečům nedávají příliš mnoho možností, jak vykličkovat,“ podotkl Kohout. Za bezdůvodné odmítnutí práce navíc lidem hrozí sankční vyřazení z evidence, a tedy i ztráta dávek. „Celkově bych je rozdělil do tří skupin. Třetinu tvoří lidé, kteří jsou za takovou nabídku vděčni a práci rádi přijmou. Druhé třetině už se příliš pracovat nechce a zkouší, jak se tomu vyhnout. Poslední část jsou ostřílení ‚tvrďáci‘, kteří už vědí, jak se chovat a co dělat, aby práci za žádnou cenu nedostali. Na výběrová řízení chodí opilí nebo pod vlivem drog,“ nastínil Kohout. Dlouhodobě nezaměstnaný měl brigádu za 14 tisíc Konkurz prý přiblížil život dlouhodobě nezaměstnaných. „Jeden z uchazečů práci za minimální mzdu nechtěl kvůli tomu, že má brigádu za 14 tisíc měsíčně, jak sám přiznal. Přitom šlo o člověka v evidenci úřadu práce. Poukázal tak na existenci černého pracovního trhu, který je s touto problematikou spojený,“ popsal Kohout. Také mnoha dalším se hrubá mzda mezi devíti a deseti tisíci korunami zdála malá. „Mnozí z nich si neuvědomují, že pouze se základním vzděláním a bez praxe šanci na lepší práci a peníze nemají. Je to také důsledek přebujelého sociálního systému, který lidem umožňuje pohodlný život na dávkách od státu,“ míní Kohout. Třicítka vybraných uchazečů nastoupí v dubnu do přerovských technických služeb. Za úkol budou mít práce na úklidu města.
[ "ne", "ano" ]
1
2,595
Muslimové - noví Sudeťáci. Přestaňte platit muslimským vrahům. Toto vám média nesdělí, říká člen sdružení, které předkládá nepříjemná fakta ROZHOVOR Před multikulturní politickou korektností s úmyslnou slepotou, která je vedle politického islámu druhou totalitární hrozbou dneška ohrožující svobody jednotlivce, varuje ve svých textech americký think tank Gatestone Institute. Koordinátor jeho českých překladů Josef Zbořil se nediví, že když máme média zaplevelená Václavem Moravcem jednajícím v rozporu s pravidly České televize, novináři v předních periodikách typu Luboše Palaty, který emituje multikulturně podbarvené zprávy, že imigrace nevzdělaných Afričanů hospodářsky zachrání kolabující EU, tak se šíří nepravdy, barbarská netolerance, nesolidárnost i násilí. Tento týden publikoval americký think tank Gatestone Institute stý článek v češtině. Ty jsou nyní stále častěji zmiňovány v diskusích o ohrožení svobod jednotlivce multikulturalismem nebo islamizací. Dokonce některé z nich přímo citoval prezidentský kandidát Mirek Topolánek ve svém projevu Právo a nerovnost, předneseném před českou právní elitou začátkem listopadu, když vyzýval k hluboké odborné diskusi o zákazu politického islámu a práva šaría. Věřil jste v srpnu 2016, když jste začal koordinovat „samizdatové“ české překlady, v takto významný dopad? Dopad předčil veškerá má očekávání, a to díky týmové práci. Povedlo se zkoordinovat dosavadní aktivní překladatele publikujících na webech Pravý prostor, Neviditelný pes, epshark.cz, svobodnenoviny.eu a Protiproud, publikovat mé starší překlady od roku 2015 a díky výzvě z našeho minulého rozhovoru u vás v Parlamentních listech se již takto fungující tým dobrovolných překladatelů rozšířil o další čtyři. Za poslední tři měsíce se tak povedlo prakticky zdvojnásobit počet přeložených článků na sto a čím dál více lidí se tak může seznámit s názory a komentáři italského novináře Giulia Meottiho, francouzského profesora z pařížské univerzity Guye Milliéra nebo výstupy od německo-amerického politického analytika Soerena Kerna. Články pak sdílí na svém Twitteru nejen zmiňovaný Topolánek, ale i pro mě kultovní web DFENS. A ano překládáme sami, zdarma, každý to, co jej zaujme podle jeho možností, aby obohatil veřejnou diskusi – tvoříme tak novodobý „Samizdat“ z informací, kterým se mainstream – možná záměrně – nevěnuje. Kolik autorů v think tanku Gatestone Institute publikuje a koho z nich byste především čtenářům doporučil? Od roku 2008, kdy byl Gatestone Institute založen, v něm publikovalo už přes 120 autorů, ale do češtiny jich bylo překládáno zatím jen dvacet. Osobně velmi oceňuji články od bývalé právničky a komentátorky z Izraele Judith Bergman a postřehy, které píše britský spisovatel Douglas Murray, který letos vydal knihu The Strange Death of Europe: Immigration, Identity, Islam. Nejvíce se mi ale líbí, do češtiny zatím nepřekládané, články tureckého novináře Buraka Bekdila, který byl po 29 letech vyhozen pro své názory a články z předních tureckých novin Hurriet – v překladu znamenajících „svoboda“. Právě vývoj v re-islamizujícím se Turecku, kde je nyní vězněno přes 200 novinářů, což je nejvíce na světě, může napovědět i o dalším vývoji v Evropě. Opět bych tak rád využil této situace a vyzval čtenáře, kteří by se chtěli nějak zapojit při ochraně svobod konstruktivní činností, ať se mi přihlásí na [email protected] a zkusí aspoň třeba i jen jeden článek přeložit. A možná právě ty o současném Turecku. Disent humanistů, ateistů a sekularistů v islámském světě je naším nejlepším spojencem, protože dnes svádí boj, kterému můžeme ještě na Západě předejít. Podle tvrzení protiizraelského nezávislého publicisty Daniela Veselého z webu Britské listy je think tank Gatestone Institute „obskurní a (ultra)pravicový“. Na webové stránce europoslance za TOP 09 Luďka Niedermayera jsme se v červenci zase od jeho stážisty Davida Rypela dozvěděli, že think tank Gatestone Institute je „seriózně se tvářící, leč vysoce kontroverzní a nechvalně proslulý“. Jak takové nálepkování přijímáte? Samozřejmě že mají právo na svůj názor a statisticky jej někdo zastávat musí, ale nemají právo na svá fakta. Apelujme na civilizovanost, racionalitu a na nezkreslování faktů. Když ale máme zaplevelená média Václavem Moravcem jednajícím v rozporu s pravidly České televize, novináři v předních periodikách typu Luboše Palaty, který emituje multikulturně podbarvené zprávy, že imigrace nevzdělaných Afričanů hospodářsky zachrání kolabující Evropskou unii, nebo novinářky Leony Šlajchrtové manipulující o populistickém švýcarském lidu, tak se nedivme, že se ve světě, na Západě a i u nás takto někdo vyjadřuje a že se šíří nepravdy, barbarská netolerance, nesolidárnost i násilí. Co tou barbarskou netolerancí nebo nesolidárností míníte? Mám na mysli netoleranci k 13 procentům světové menšiny ateistů. Nesolidárnost s pronásledovanými ex-muslimy, kterým hrozí zabití muslimy za odpadlictví, nebo s pozůstalými a řádově tisíci obětmi zabitých ve jménu islámu každý měsíc. Zbabělost nezastat se 140 milionů žen podrobených obřízce, z toho půl milionu v Evropě. Samotné multikulturní předsudky k muslimským ekonomickým migrantům z Afriky a Blízkého východu jsou také velice nebezpečné samy o sobě a jsou prapříčinou nejen rostoucích útoků nožem v Německu nebo pouličních nepokojů ve Švédsku. Právě multikulturní politická korektnost s úmyslnou slepotou je vedle politického islámu druhou totalitární hrozbou dneška ohrožující svobody jednotlivce, před kterými právě Gatestone Institute varuje nejvíce. Jak se jim tedy dá podle Gatestone Institutu čelit? Zní to až neuvěřitelně, ale nejdříve přestat vyplácet sociální dávky džihádistům. Potom zakázat činnost islamistických stran, které už v západní Evropě raší a realizovat doporučení bývalé muslimky a holandské poslankyně Ayaan Hirsi Ali proti šíření islámské propagandy dawa a jak reagovat na extrémistický islám. Její manžel Niall Ferguson, skotský spisovatel a profesor historie na Harvardu, o ní dokonce řekl, že „rozumí lépe než kdokoli jiný, koho zná, co západní civilizace skutečně znamená – a co stále může nabídnout světu“. A co byste ke zmíněným opatřením přidal vy osobně? Podle mě by prvním krokem mělo být redefinování znění motta Evropské unie – oxymoronu „jednotná v rozmanitosti“, které je bráno jako morální opora pro současný federativní multikulturalismus. Změňme jej klidně i za české motto „pravda vítězí“ a jím se dál při způsobech evropské integrace řiďme. Obdobně také v 60. letech vyzýval Otto Wichterle, když měla Akademie věd v preambuli uvedenu plnou poslušnost KSČ a pak se akademici divili, že jejich instituce nesleduje nezávislé hledání pravdy, ale cíle KSČ. Řešme tedy příčinu, a ne příznaky. Způsob evropské integrace od roku 2009, tedy po Lisabonské smlouvě, hodnotím jako slepou uličku s rostoucím europopulismem a euronacionalismem s doprovodnými multikulturními předsudky způsobujícími mimo jiné také islamizaci. A to mě také v letech 2011 až 2015 donutilo bít na poplach, začít psát blog a stát se členem Svobodných, kteří jako jediní na to už tehdy racionálně poukazovali. Když už jste zmínil Svobodné, tak ti si tento týden po říjnovém volebním neúspěchu, což zisk 1,56 procenta určitě byl, zvolili nové předsednictvo. Co říkáte na jejich nového předsedu, šestatřicetiletého Tomáše Pajonka? To, že svojí vlastní neschopností a sluníčkářstvím datovaným od podzimu 2015 budou směřovat pod 1,5 procenta, jsem letos v březnu prorokoval. Tomáš Pajonk je ale svobodomyslný srdcař ze Zlínska, odpovědná hlava rodiny se čtyřmi syny a pracovitý podnikatel baťovského typu s vystudovanou VŠE. Určitě je jednou z nadějí české pravice, co inspiruje osobním příkladem. Bohužel, nezastává postoj jako jiní bývalí členové Svobodných – Benjamin Kuras, Petr Hampl nebo já – a stále se zaštiťuje nemožností akceptace kolektivní viny nebo exkluzivnímu přístupu k muslimům. Kolektivní vina je sice nepřípustná, ale každé pravidlo má své výjimky. Vzhledem k historicky zcela ojedinělým důvodům je uzákonění kolektivní viny nutné považovat i za věcně odůvodnitelné. Stejně jako Benešovy dekrety, které Svobodní buď schvalují, nebo o nich významně mlčí. Přičemž k jejich stému výročí v roce 2045 mohou nabýt při současném demografickém trendu v Německu idvou možných zajímavých scénářů. Jaké možné zajímavé scénáře tím máte na mysli? První může vypadat tak, že se potomci z dnešní migrační vlny do Německa prohlásí a identifikují jako novodobí sudetští Němci, a následně začnou vznášet nárok na české pohraničí se stejnou logikou jako jiný uměle vytvořený lid – takzvaní Palestinci, nárokující si území Izraele a pokračující takto v arabsko-izraelském konfliktu jinými prostředky. Ten druhý zase tak, že se naopak dnešních asi 250 tisíc členů krajanského sdružení sudetských Němců, hájících zájmy své a svých potomků, rozvíjejících kulturní dědictví bývalé domoviny a prosazujících právo na národní sebeurčení vycházející z principu kolektivní etnické identity, začne skrze identitu své původní domoviny vzdorovat multikulturalismu ničícího německou identitu a šířícího islamizaci. Což jim tak morálně umožní nekompromisně si zachovat svůj dosavadní způsob života. A myslím, že bychom se jich v Bavorsku měli začít zastávat už dnes. Lze takto načrtnuté hodně černé scénáře ještě nějak pozměnit či zmařit? Bohužel, musíme respektovat, že stejně jako mají ve svobodě ženy právo na interrupci, tak i státy, ať už dnešní Německo nebo Švédsko, mají právo na interrupci svojí kulturní identity. Stejně tak musí snášet, někdy i smrtelné, následky vlastní neodpovědné kulturní promiskuity. Nemají však právo k tomuto chování nutit nebo svádět ostatní státy s odpovědnou kulturní promiskuitou nebo s věrností jen ke kultuře vlastní a podrobovat je nebezpečí, že i u nich se projeví něco jako syndrom selhání obranyschopnosti státu, končící jeho úmrtím. Záměrem dnešního způsobu evropské integrace možná byla vzájemná interevropská integrace s neuzavřením se ani vůči exotickým neevropským kulturám včetně islámu, ale dnes už je zřejmé, že nedochází k samovolné integraci islamizace, ale k řízené islamizaci integrace, s cílem v příštích generacích vytvořit teokratickou totalitu demografickou proměnou. Jak je podle vás ta islamizace evropské integrace řízena? Předně existuje přímo dokument Organizace Islámské Spolupráce z roku 2000 s názvem Strategie pro islámskou kulturní akci mimo islámský svět, který uvádí – a teď cituji: - Islámské komunity a menšiny na Západě a v celém světě jsou považovány za důležitou součást islámského světa – „Ummy“. Je tak potřeba se snažit imunizovat druhé, třetí a dokonce i čtvrté generace těchto komunit a menšin, které se usadily mimo islámský svět, aby u nich nedošlo ke kulturní asimilaci a ztráty jejich islámské identity. - Západní společnosti nejsou všechny sekulární; náboženská hnutí a instituce jsou výkonné a je nezbytné, aby se s nimi spolupracovalo za účelem dosažení některých společných cílů. - Demografické složení západních zemí definuje jejich obecné vlastnosti a specifika. Jejich obyvatelstvo se mění a restrukturalizuje se do multi-etnické a multikulturní společnosti. Tím už západní země nebudou nadále zůstávat harmonickými a monolitickými společnostmi definujícími se na základě konkrétní historické, hospodářské, sociální a kulturní linie. Změní se samy o sobě do multietnických, multikulturních a multináboženských společnosti. I když je to nová událost pro Evropu, což vysvětluje její znepokojení nad fenoménem přistěhovalectví na úrovni evropských institucí a svých jednotlivých zemí, je to také jedinečná událost pro islám a islámský svět. Dejte si to do souvislostí se skutečnostmi, že Organizace islámské spolupráce otevřela kancelář v Bruselu pro boj proti islamofobii, že se Vatikán v posledních deseti letech podřizuje islámu, že Rakousko muselo reformovat zákon o islámu, aby mohlo čelit propagandě tureckého Diyanetu a jeho pokusům už nyní nadřazovat právo šaría občanskému. Nebo s příklady, jak nová oficiální historie Evropy vymazává křesťanství a propaguje islám, že muslimové nepokrytě prorokují Evropě, jak jednoho dne bude celá jejich. A to vše se současnou migrací urychlující tuto výměnu obyvatelstva. To dává celkový a znepokojivý obrázek o pomalu vařené žábě. Nesuďme tak současnou evropskou integraci skrze Evropskou unii podle úmyslů, ale podle výsledků. Je tedy takový vývoj i vzhledem k počínání představitelů nejsilnějších evropských zemí i samotné Evropské unie nezvratný? To uvidíme, ale nyní je třeba minimálně zaujmout zásadový postoj a říct si jakou budoucnost chceme. A jak řekl legendární americký pravicový černošský spisovatel Thomas Sowell: „Pokud nejste připraveni použít sílu k obraně civilizace, pak buďte připraveni akceptovat barbarství.“ Ing. Josef Zbořil, Ph.D. (1979) pracuje jako strojírenský technik v železničním průmyslu a jako podnikatel. Čtyři roky byl členem Svobodných, jejich olomouckým krajským předsedou a lídrem kandidátek pro krajské volby 2012 a sněmovní volby 2013. Vícekrát absolvoval několikatýdenní dobrovolnický mezinárodní program SAR-EL v izraelské armádě. Překladatel článků - o ohrožení svobod - amerického Gatestone Institute, které iniciovaly založení jeho české mutace webu. Po pěti a půl letech psaní blogu, s více než milionovou čteností, jej završil shrnujícím založením „Ministerstva svobodného prostředí“ na www.ministerstvo.org, které rozvíjí myšlenku Občanství 4.0, jako datově řízené správy občanských a veřejných služeb.
[ "ne", "ano" ]
0
4,855
A co ten jekot, kavárno? Ubohé. Filmař představil jiný pohled na zákon proti urážkám Zemana K zákonu o hanobení prezidenta se vyjádřil i režisér a producent David Martinek. „Nelíbí se mi ten návrh zákona,“ uvedl na svém facebookovém profilu. „Pokud se nemýlím, kandidoval na prezidenta třeba pan Dientsbier. Kdyby se nešťastným řízením osudu stal prezidentem on, byl bych podle stejného zákona u soudu prakticky obden,“ zmiňuje. Podle něj by se slušelo, kdyby ubrali všichni. „A místo zpovykaného jekotu by se kavárna, díky které tohle vzniklo, mohla mrknout, co ten chlap na Hradě vlastně chce. Co říká. A proč. Jestli to náhodou nemá jak hlavu, tak i patu,“ dodal. „Ale to bych asi chtěl moc. Čtu i lidi, jejichž optika mi nevyhovuje. Na miskách vah, co je dobré – co není – pro lidi. Pokud tam mají něco dobrého, přemýšlím o tom,“ uzavřel pak v komentářích. V diskusi pak ještě zmínil, že máme zákon, který prezidenta jako úřední osobu chrání. „Máme zákony proti urážkám, pomluvě, na ochranu osobnosti. Zeman jich nevyužívá. Ne ve smyslu, že by někoho vláčel po soudech a vyžadoval odškodné. Myslím, že ho ty akce lidsky štvou, ale nechává to plavat... Většina těch akcí jako fakáče, trencle, maoistické knížky, jsou guerilly, jejichž smyslem je získat pozornost. Nejlépe k osobě organizátora eventu. Většinou tam nejde o nějaký veřejný problém, jsou to jen žvásty, memy, zástupné problémy,“ zmiňuje. Tenhle zákon je ale podle jeho názoru přepjatá reakce. „Najednou se roztrhnul pytel. Co dělali předtím? Měli spoustu příležitostí poslat ty lidi, jejich agendu, eventy do ... dříve. Mlčeli. Až se začali ozývat lidi, že tohle ne. Že je to hnus. Nedůstojné. Odporné. Slabošské. Tak teď se zase vymyslí zákon jak za Franze Josefa. Ode zdi ke zdi,“ řekl s tím, že nakonec ten zákon jen utvrdí kavárnu v přesvědčení. „A ze svinstva a neslušnosti se stane ‚disent‘. Pitomé, pitomé. Děláme si to sami,“ uzavřel. Celý příspěvek Davida Martinka: Nelíbí se mi ten návrh zákona. Pokud se nemýlím, kandidoval na prezidenta třeba pan Dientsbier. Kdyby se nešťastným řízením osudu stal prezidentem on, byl bych podle stejného zákona u soudu prakticky obden. Myslím, že by se slušelo, kdyby ubrali všichni. A místo zpovykaného jekotu by se kavárna, díky které tohle vzniklo, mohla mrknout, co ten chlap na Hradě vlastně chce. Co říká. A proč. Jestli to náhodou nemá jak hlavu, tak i patu.
[ "ne", "ano" ]
0
1,567
Na Krymu spočítali škody z diverzí na plynovodech a elektrickém vedení Škody z diverzí na plynovodech a elektrickém vedení na Krymu přesahuje 7,5 milionu rublů, oznámil agentuře RIA Novosti vedoucí představitel republiky Sergej Aksjonov. Podle jeho slov zahrnuje tato částka cenu oprav. Podotkl, že v daném okamžiku není nutno zapojovat lidovou domobranu do ochrany objektů podniku Krymgazseti. Aksjonov je toho názoru, že podniknutá opatření, mj. ke zvýšení protiteroristické ochrany, zcela stačí. Na začátku listopadu byly na Jižním pobřeží Krymu poškozeny dva plynovody středního tlaku a zbourán stožár elektrického vedení. Bez plynu zůstalo několik tisíc spotřebitelů.
[ "ne", "ano" ]
1
4,929
Ankara přímo podporuje teroristy tím, že jim umožňuje přecházet na své území - Asad Turecký prezident Tayyip Erdogan přímo podporuje teroristy, umožňuje jim přecházet na území Turecka, podnikat manévry s použitím tanků, řekl v rozhovoru pro Sputnik syrský prezident Bašár Asad. „Tak zaprvé (turecký prezident) přímo podporuje teroristy. Umožňuje jim přecházet na turecké území, podnikat manévry s použitím tanků. A nejde jen o jednotlivce, financuje je prostřednictvím Saúdské Arábie a Kataru, a samozřejmě i prostřednictvím samotného Turecka. Obchoduje s ropou, kterou krade Islámský stát, a současně ostřeluje z dělostřelectva syrskou armádu, aby tak pomáhal teroristům", prohlásil Asad. Podle jeho slov se „politický proces v Sýrii odehrává na pozadí pozemní invaze do této země, možná nevyhlášené". „Turecko neustále ostřeluje syrské území. Existuje červená linie, za níž vaše trpělivost skončí a začnete na to reagovat jako na přímý útok? Existuje taková červená linie, kterou mohou některé země ve své intervenci do Sýrie překročit, například Turecko nebo Saúdská Arábie, a tak vás mohou přimět k ráznějším akcím?" ptá se syrský prezident. A zdůrazňuje, že Turecko a Saúdská Arábie „hned od prvních týdnů, možná prvních měsíců války v Sýrii překračovaly všechny možné červené linie". Podle jeho slov syrskému lidu „už dávno" došla trpělivost a ztratil naději, že se „tento člověk změní". „Válka proti Erdoganovi a proti Saúdské Arábii se dnes projevuje v boji s teroristy. A turecká armáda, která není tureckou armádou, je to Erdoganova armáda, dnes bojuje v Sýrii. Jsou to teroristé, a když střílíme tyto teroristy v Sýrii, pak přímým důsledkem toho bude i porážka Erdogana. Naše odpověď musí být v první řadě uvnitř země a pak, alespoň si to myslím, dokážeme porazit i terorismus. Turecký lid není proti Sýrii, není vůči Sýrii naladěn nepřátelsky. Naše vztahy budou dobré v tom případě, že do nich nebude zasahovat Erdogan", prohlásil Asad.
[ "ne", "ano" ]
1
8,560
Zeman se na Pražském hradě setkal s marockým králem Prezident Miloš Zeman se dnes na Pražském hradě setkal s marockým králem Muhammadem VI. Marocký vládce je v Česku na soukromé návštěvě a i setkání se Zemanem bylo podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka soukromé povahy. Pražský hrad proto nechtěl zveřejňovat témata schůzky. Podle Ovčáčka by ale mezi nimi mohly být pravděpodobně otázky týkající se migrace a terorismu. Prezidentův mluvčí připomněl, že Zeman se v minulosti setkal s marockým ministrem zahraničních věcí. Od něj se měl dozvědět, že Muslimské bratrstvo se snaží ovládnout nejen muslimské země, ale celý svět. Prezident Zeman dnes svému marockému hostovi připravil překvapení v podobě prohlídky automobilových veteránů československé výroby přímo na nádvoří Pražského hradu, uvedl později Ovčáček na twitteru. Vedle obou státníků se schůzky zúčastnil i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). O pozvání marockého krále na návštěvu Česka mluvil Zeman v létě 2014. Příjezd Muhammada VI. předpokládal ředitel zahraničního odboruPražského hradu už loni, návštěva se ale neuskutečnila. V minulosti se Zeman setkal, taktéž soukromě, s marockým korunním princem Mulajem Hasanem a jeho matkou. V Maroku byl Zeman v roce 2002 na sjezdu Socialistické internacionály v Casablance. Podle webu Blesk.cz přiletěl Muhammad VI. do České republiky v pátek, ubytoval se v pražském hotelu Four Seasons a zůstat by měl do středy. Hlavní cíl královy cesty je ale tajný, napsal server. Muhammad VI. usedl na trůn v červenci 1999 po smrti otce krále Hasana II. Je 22. panovníkem dynastie Alávitů, která vládne v Maroku od poloviny 17. století.
[ "ne", "ano" ]
1
5,538
EU zavázala Ukrajinu, aby vynahradila Janukovyčovi a jeho synům 170 tisíc liber Soud Evropské unie zavázal ukrajinské úřady, aby zaplatily bývalému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi a jeho synům přes 170 tisíc liber šterlinků jako kompenzaci výdajů v rámci projednání jejich stížností na zrušení sankcí. Oznámila to v pátek 25. března ve Facebooku Jelena Lukašová, která vykonávala v době Janukovyčova prezidentství funkci ministra spravedlnosti Ukrajiny. V souvislosti s tím, jak podotkla Lukašová, přijal soud EU rozhodnutí nahradit řadě žalobců škody, které utrpěli kvůli zasahování ukrajinských úřadů do projednání stížností. V důsledku toho Kyjev byl zavázán k tomu, aby zaplatil Viktoru Janikovyčovi a jeho synům Alexandrovi a Viktorovi (ten zahynul na jaře 2015 na Bajkalu) po 57 tisíc liber šterlinků (asi 80 tisíc USD). „Výsledek: kvůli nedbalosti ministerstva spravedlnosti tvoří částka ukrajinského dluhu už 171 952,5 liber šterlinků", dodala Lukašová.
[ "ne", "ano" ]
0
2,092
Klincevič: vystoupení Danka přinutí k zamyšlení nad rusofobní kampaní USA 15. listopadu předseda slovenského parlamentu Andrej Danko vystoupil ve Státní dumě. Ve své řeči konkrétně prohlásil, že bez silného Ruska není mír na planetě možný. Vyzval k rozšíření obchodní, ekonomické a kulturní spolupráce, také vystoupil za studium ruštiny na Slovensku. Vystoupení Danka odsoudili evropští poslanci za Slovensko a řada politiků. Myslí si, že protiřečí zahraniční politice země. Slovenský ministr zahraničních věcí si postěžoval na to, že předseda parlamentu svoje vystoupení nekonzultoval s ministerstvem zahraničí. Danko zase prohlásil, že neodmítá ani jedno slovo, které pronesl ve Státní dumě a považuje za čest, že mu bylo umožněno ve Státní dumě Ruska vystoupit. Sputnik se rozhodl, že se zeptá ruského senátora France Klinceviče a zjistí, co si myslí o vystoupení předsedy slovenského parlamentu. Ohodnoťte prosím úroveň rusko-slovenských vztahů? Klincevič: Rusko-slovenské vztahy nelze označit za velmi dobré. Jsou normální. Vystoupení předsedy parlamentu je z mého pohledu vystoupení politika, který chápe dnes probíhající mezinárodní procesy. To znamená, v jakém stavu se dnes Rusko nachází, nakolik je připraveno hájit své národní zájmy. Bez ohledů na ruské zájmy není možné vytvoření míru v Evropě, ani na celém světě. S Ruskem je nutné počítat. Rusko je jedna z mála zemí, která přináší vysoký duchovní a mravní vzor mezinárodním vztahům. Mě se zdá, že vystoupení proběhlo v pravý čas a bylo velmi důležité. A to nejdůležitější je, že přinutí mnohé světové politiky, aby se vážně zamysleli nad rusofobní kampaní, kterou rozpoutaly Spojené státy americké. Ta už začala škodit nejen Ruské federaci, ale celému světovému společenství. Myslíte si, že předseda slovenského parlamentu vyjádřil svůj osobní názor, nebo že vystoupení bylo vyjádřením průměrného trendu na Slovensku či v Evropě? Existují v ostatních zemích EU poslanci, kteří by mohli vystoupit (nebo již vystopili) s takovým smělým prohlášením, jako pan Danko? Já žádné takové nevidím. Vždyť kromě Danka a Zemana nejsou další lidé, kteří vystupují v podobném kontextu s tím, že dávají objektivní informace o procesech, které dnes probíhají. Má Rusko podobná počínání podporovat? Co dělá Rada federace pro rozvoj rusko-slovenských vztahů? Máme vytvořené skupiny vzájemného porozumění parlamentů Slovenska a Ruska. Ty spolupracují, neustále probíhá výměna názorů, schůzky a pracovní cesty. Já si myslím, že z pohledu předávání správných informací probíhá velmi konstruktivní práce. Co se samotného Dankova vystoupení týče, tak to musí být v maximální možné míře dovedeno do světového společenství a publikováno. Musí být poskytnuta maximální možná informační podpora. Přitom je třeba, abychom se zamysleli ještě nad jedním problémem. Během vystoupení ve svém parlamentu Danko prohlásil, že se nikdy nezřekne žádného svého slova, což znamená, že na něj budou kolosálně tlačit. Je třeba mu s tímto tlakem pomoci."
[ "ne", "ano" ]
1
6,032
K flotile NATO v Egejském moři se přidá turecká fregata. Zde je důvod K flotile NATO v Egejském moři, jejímž cílem je snaha zpomalit migraci do Evropy a boj s převaděči, se přidá i turecká fregata TCG Barbaros. Ta, stejně jako zbytek flotily, bude operovat pod německým velením. Informují Hurriyet Daily News. Turecká fregata TCG Barbaros je další lodí, která se připojí k flotile NATO v Egejském moři. Uvedly to dnes turecké noviny Hurriyet Daily News. Loď však bude až na mimořádné případy operovat pouze v tureckých teritoriálních vodách. Kromě standardní mise NATO však bude loď monitorovat turecké pobřeží za účelem nalezení migrantů, kteří mají v plánu podniknout cestu přes Egejské moře do Řecka. Cílem flotily NATO je boj s migrací a převaděči lidí a poskytování informací o pohybu migrantů Řecku, Turecku a evropské agentuře Frontex. Na hlavní německé fregatě, která celou flotilu povede, budou přítomní i dva turečtí majoři, již budou na operaci dohlížet. Turecké diplomatické zdroje vyvrátily zprávy o tom, že by žádaly snížení nelegálních přechodů mezi Tureckem a Řeckem na tisíc osob za den. Údajně se o ničem takovém nikdy nejednalo.
[ "ne", "ano" ]
1
5,745
„Imigrant podpálil hlavu mladé Němce.“ Zvrácené VIDEO z roku 2014 teď znovu vyplulo na povrch Toto video se v dnešních dnech stává nejvíce sdíleným na sociální síti Twitter, ačkoli trvá jen pětadvacet vteřin. Ukazuje nepochopitelný akt z berlínského metra, kde neznámý muž, jak hlásá titulek, podpálil vlasy mladé ženě. Zřejmě proto, že je neměla zahalené, dodává na Twitteru Onlinemagazine. Více než tisíc retweetů, tedy přeposlání dále, má video, které dle data zveřejnění (7. března 2016) zachycuje několik dnů starý nepochopitelný čin. Ten se odehrál v berlínském metru. K ženě, která čeká na soupravu, znenadání přistupuje mladík a zapaluje její vlasy. Po chvíli žena utíká a vlasy jí pomáhají hasit okolo stojící cestující. Mladíka sice zachytily bezpečnostní kamery, ale podle médií je doposud neznámý. Server Onlinemagazin, který má přes 50 tisíc tweetů a téměř 62 tisíc publikovaných informací, ovšem doplnil, že jde o imigranta. O tom, že je mladík hledaný, navíc svědčí informace berlínské policie, jež po něm usilovně pátrá, dodává ještě médium. Jak ale ParlamentníListy.cz následně zjistily, informace není zcela aktuální. Předně se jedná o incident, který se sice odehrál v berlínském metru, ale již v červnu roku 2014, jak uvádí německý Bild. Ten popisuje útok na sedmnáctiletou dívku, jež byla na cestě za svou matkou a čekala zrovna na metro. Neznámý útočník k ní zezadu přistoupil a zapálil jí vlasy. „Cítila jsem, jak se má záda a hlava zahřívají,“ popisovala napadená dívka tehdy Bildu. „Lidé kolem křičeli: Hoří ti vlasy,“ dodala k otřesnému zážitku. Útočníka nicméně zaznamenaly kamery umístěné ve vestibulu metra, takže berlínská policie v rámci pátrání zveřejnila jeho fotky. Jak se následně ukázalo, mladík byl spojen ještě s jedním obdobným útokem, který se odehrál o měsíc dříve. Opět mladá dívka a opět zapálené vlasy. Policie informovala, že pachatel byl buď psychicky nemocný nebo pod vlivem drog. O tom, že by se mělo jednat o imigranta, jak v současných dnech uvedl Onlinemagazine, zmínka nepadla. Stojící žena o ničem neví, tváře ostatních jsou rozmazané Neznámý muž zapaluje její vlasy Kříčící ženě pomáhají ostatní cestující
[ "ne", "ano" ]
1
5,521
EU propaguje speciální „ženská“ místa na parkování. A feministky začaly řádit... Evropské směrnice doporučují, aby v členských státech vznikla parkovací místa určená čistě pro ženy. A v Česku skutečně vznikají. Jenže to rozpaluje do běla jak řadu mužů, tak feministky. Informuje o tom server Týden.cz. Parkoviště výhradně pro ženy vzniklo třeba před občerstvením McDonald's. Starostka městské části Počernice to vysvětluje tak, že plné nákupní vozíky tlačí především ženy, proto si taky zaslouží zvláštní parkovací místa, aby nákupy nemusely nosit příliš daleko. Nápad paní starostky se ale u řady mužů nesetkal s pochopením. „Teď už jenom zajistit, aby na ta místa s nápisem ŽENY nechodily blondýny čurat,“ nechal se slyšet jeden z anonymů na síti. Další muži oznamují, že se cítí diskriminovaní. McDonald's prý původně plánoval, že parkovacích míst zřídí před svými podniky víc, ale vzhledem k negativním reakcím se od původního plánu upouští. Starostka Moravcová si však z negativních reakcí hlavu nedělá. Kritika mužů se podle jejího názoru dala očekávat a ženy parkovací místa určená zvláště pro ně oceňují.
[ "ne", "ano" ]
1
1,752
Obyvatelé Krymu jsou připraveni protestovat proti plánům Kyjeva na „návrat“ poloostrova Obyvatelé Krymu jsou připraveni rozhodně protestovat proti jakýmkoliv plánům a pokusům ukrajinské vlády vrátit poloostrov pod svou správu, řekl RIA Novosti místopředseda krymského parlamentu Remzi Iljasov. Před časem bylo oznámeno, že výbor Nejvyšší rady Ukrajiny pro otázky národní bezpečnosti a obrany zařadil do textu návrhu zákona o reintegraci Donbasu otázku „navrácení Krymu". Návrh zákona, který byl přijat v prvním čtení, dává prezidentovi právo použít ozbrojené síly v Donbasu v mírové době k realizaci opatření s cílem zajištění suverenity země. To umožní uzákonit použití armády na východě země bez vyhlášení války. OS Ukrajiny se i nyní účastní vojenské operace v Donbasu, ale na Ukrajině chtějí zdůvodnit jejich použití zákonem, protože Kyjev nazývá vojenskou operaci „antiteroristickou". Podle jeho názoru je zařazení krymské otázky do návrhu zákona o integraci Donbasu provokací namířenou proti Rusku. „Obyvatelé Krymu s radostí rozvíjejí a budují poloostrov, a proto nemá cenu všímat si nějakých nápadů vlády sousedního státu," zdůraznil Iljasov.
[ "ne", "ano" ]
1
7,692
Syn Petra Nečase promlouvá v médiích: Táta nebyl žádný alfa samec, ale měl na to Ondřej Nečas, syn expremiéra za ODS Petra Nečase, o svém otci v rozhovoru pro časopis Týden příliš hovořit nechtěl. „S otcem se normálně stýkáme, vídáme se,“ uvedl. Nečas junior v rozhovoru také zmínil, že jeho vztahy s otcem jsou relativně normální. Když se jej redaktor zeptal na sledování ze strany Jany Nagyové, milenky jeho otce, odvětil. „Raději bych to nechal na policii, soudech, justičním systému. Myslím, že rozhodnout mají oni. Já o tom nevěděl, neviděl jsem do toho a nevím, kde je pravda,“ řekl k faktu, že Nagyová měla nechat sledovat jeho matku Janu kvůli ochraně před svědky Jehovovými. Původní text ZDE. „Ze začátku jsem se s tím opravdu moc nemazal. Také mi některé výmluvy asi v té chvíli přišly trochu směšné. Ale pak jsem si řekl, že je toho na mou hlavu trochu moc. Upřímně řečeno, ono to člověka trochu ubije. A to si myslím, že mám docela hroší kůži,“ dodal Nečas junior s tím, že i když se dříve vyjadřoval přes sociální sítě, zjistil, že to kazí jeho vlastní život. Nečas junior se mimo jiné nechal také slyšet, že ač jeho táta není alfa samec, měl na to.
[ "ne", "ano" ]
1
616
Ruská rozvědka označila vyhoštění diplomatů za špinavou a cynickou provokaci Ředitel Služby vnější rozvědky RF Sergej Naryškin hromadné vyhoštění ruských diplomatů ze západních zemí označil za špinavou a cynickou provokaci. Řada evropských zemí, včetně Francie, Německa, Polska, baltských zemí, Ukrajiny, Moldavska a také USA a Kanady, přijala v pondělí rozhodnutí o vyhoštění celkem více než 100 ruských diplomatů v souvislosti s kauzou Skripal. Ministerstvo zahraničí RF varovalo, že tento nepřátelský krok nezůstane bez odpovědi. V britském Salisbury byl 4. března otráven britský špión Sergej Skripal a jeho dcera Julie. Britská strana tvrdí, že se na otravě Skripalových látkou A-234 podílel ruský stát. Rusko to kategoricky popírá. „To je špinavá a cynická provokace ze strany známé skupiny zemí, které vytvářejí ovzduší rusofobie," řekl Naryškin. Podle jeho slov v Rusku litují tohoto rozhodnutí. „Odpověď bude následovat a dost tvrdá," dodal ředitel Služby vnější rozvědky.
[ "ne", "ano" ]
1
2,206
Pochod s loučemi v Kyjevě. Video Účastnici tzv. Euromajdanu organizovali v Kyjevě pochod s loučemi. Demonstranti chtěli, aby úřady urychlily vyšetřování případu potlačení demonstrace z podzimu 2013.
[ "ne", "ano" ]
0
7,404
Schulz: Davutoglu nesouhlasí s postojem EU v otázce médií a Kurdů Turecký premiér Ahmet Davutoglu nesouhlasil s postojem Evropské unie k situaci s médii v jeho zemi a vztahům s Kurdy, prohlásil předseda Evropského parlamentu Martin Shulz. Kromě toho zdůraznil, že v průběhu schůzky vysvětlil už známý postoj. „Existuje soudní vyšetřování, to ale nesmí vyústit v akce policie proti nezávislým novinám. Zdůraznil jsem, že svoboda médií, dokonce i v případě těch novin, s nimiž nesouhlasím, a Zaman právě v oblibě nemám, opakuji, svoboda médií je nediskutovatelným prvkem naší evropské identity", řekl šéf Evropského parlamentu.
[ "ne", "ano" ]
0
8,319
V Praze bylo dusno: Tibetské vlajky místo čínských, blokovaný billboard s Havlem a Dalajlámou, policie v akci Několik aktivistů vyměnilo čínské vlajky umístěné v Praze 6 cestou z ruzyňského letiště za tibetské vlajky. Číňané pobývající v Praze podle všeho zase překazili akci aktivistů bojujících za lidská práva. Čínskou vlajkou totiž zakryli velkou fotku tibetského vůdce Dalajlamy s prezidentem Václavem Havlem. Na Evropské třídě na Praze 6 zasahovala policie proti skupině aktivistů, kteří na sloupech vyměnili čínské vlajky vítající prezidenta Si Ťin-pchinga za tibetské. Z místa následně odjel policejní anton, který odvezl 12 lidí. Jak sdělila mluvčí pražské policie Andrea Zoulová, zadržení podle ní odmítali uposlechnout policejní výzvy a někteří z nich se ke sloupům připoutali. Jsou podezřelí ze spáchání přestupku. (Foto: Karel Paták) Aktivisté na trase z letiště umístili také velkou fotku prvního českého prezidenta Václava Havla s Dalajlámou, ale krátce poté dorazila na místo skupina asi deseti Číňanů a rozvinuli před fotografií tak velkou vlajku svého komunistického státu, že billboard s fotografií nebyl už vidět. V tuto chvíli bylo na místě asi 50 Číňanů, aktivisté a policie. "To, že ti čínští agenti ukrývají plakát s Havlem a Dalajlámou je naprosto nej. Dělají takovou reklamu českému odporu, že to je k nezaplacení," komentoval tuto akci na Twitteru komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo. "Vítači" čínského prezidenta přijeli do Prahy a následně se i po městě dále pohybovali autobusy. Na několik místech se dostali i do kontaktu s odpůrci a došlo na slovní i drobné fyzické výpady. Například když se do skupiny Číňanů připletl mladík s tibetskou vlajkou, která mu byla hned odebrána a zasahovala policie. Na jiném místě se do sebe pro změnu pustila čínská skupina v červených tričkách s partou mladíků s pomlázkami. Opět musela zasahovat policie. Na podporu čínského prezidenta je v Praze zarezervováno na osm desítek míst jako místa demonstrací. Například naproti čínské ambasádě v Praze Dejvicích cvičilo několik desítek lidí meditační cvičení. Příznivci Číny stáli i před hotelem Hilton, kde se čínský prezident s delegací ubytoval. Bezpečnostní opatření jsou na maximální úrovni. Podle slov ředitele Ochranné služby Policie ČR Jiřího Komourouse se jedná o "největší bezpečnostní opatření v historii ochranné služby". (Foto: Hans Štembera)
[ "ne", "ano" ]
0
1,785
Ohnivá koule proletěla nad severem Ruska. Video V Murmanské oblasti se dala pozorovat ohnivá koule. Není jasné, jestli kosmické těleso dosáhlo zemského povrchu nebo shořelo v atmosféře. Několik očitých svědků zveřejnilo video tohoto přírodního jevu na Internetu. „Dnes (16. listopadu 2017 — red.), asi v 19:40 moskevského času, proletěl v nebi nad Murmanskou oblastí jasný bolid! Soudě podle videozáznamu v síti činila délka letu nejmíň sedm vteřin a samotný let byl doprovázen několika jasnými záblesky," informuje jedna skupina uživatelů VKontaktě. Pád objektu pozorovali také ve Finsku, kde se domnívají, že jeho hmotnost činila několik desítek kilogramů. Odborníci plánují modelování, jež by umožnilo zjistit přesné parametry nebeského tělesa. Dosáhl-li objekt zemského povrchu, měl, podle odhadu finských odborníků, dopadnout v okolí jezera Inarijärvi na severu země.
[ "ne", "ano" ]
1
5,529
Europoslanec Telička: Odsuzovat terorismus už nestačí. Je potřeba udělat tohle „Poslední teroristické útoky v Bruselu opětovně potvrzují, že odsuzovat terorismus už dávno nestačí,“ uvedl europoslanec Pavel Telička (ANO). Podle Teličky žije Evropa už nějakou dobu ve zvýšeném bezpečnostním riziku. „A ještě dlouho žít bude. Takovému riziku nelze čelit jen na národní úrovni,“ uvedl. Jak následně dodal, vnitřní bezpečnosti rozhodně nepomáhá nedostatečná komunikace mezi národními bezpečnostními a zpravodajskými službami. „Někteří politici argumentují omezováním suverenity, ale tato situace je dlouhodobě nepřijatelná,“ sdělil. „Politické špičky členských států musí přijmout jasná opatření směřující k integraci v oblasti bezpečnostních a vojenských složek. Jedině tak bude možné postupně eliminovat reálné teroristické hrozby. Kromě toho se nebudeme moci vyhnout ani rozhodným bezpečnostním krokům v oblastech, která tato rizika generují,“ uzavřel europoslanec. Původní text ZDE.
[ "ne", "ano" ]
1
4,351
Minsk zaslal Moskvě návrhy týkající se plateb za plyn a ropu Minsk zaslal Moskvě návrhy týkající se plateb za dodávky plynu a ropy, řekl novinářům běloruský ministr energetiky Vladimir Potupčik. Úředník zdůraznil, že práce na řešení ropných a plynových otázek mezi Ruskem a Běloruskem pokračuje, další jednání se budou konat tento týden. Rusko plánovalo, že v letech 2016-2024 bude do Běloruska dodávat každoročně 24 miliony tun ropy. Množství dodávané ropy pro třetí čtvrtletí roku 2016 ale bylo sníženo o 2,25 milionu tun, což ministerstvo energetiky vysvětlilo tím, že Minsk v plné míře nezaplatil dodávky plynu a nedodal v plném množství ropné výrobky. Obě strany prohlásily, že všechny neshody urovnaly, Minsk ale doposud nepřevedl Moskvě 281 milion dolarů. Tuto částku, která vznikla v důsledku toho, že Minsk platil za plyn cenu nižší, než byla uvedena ve smlouvě, měly běloruské úřady zaplatit do 20. října.
[ "ne", "ano" ]
0
1,581
Permský novinář se utká v ringu s útočníkem na korespondenta NTV Televizní novinář z Permu Roman Četin a Moskvan Alexandr Orlov, který zaútočil na korespondenta NTV v Den výsadkáře, se v pátek utkají v boxovacím ringu. Orlov udeřil korespondenta programu Mimořádná událost Nikitu Razvozžajeva během přímého přenosu 2. srpna. Moskevský soud mu vyměřil půl roku veřejně prospěšných prací. Po incidentu permský televizní žurnalista Roman Četkin napsal na sociálních sítích, že vyzývá Orlova na sparing — dostal kladnou odpověď.
[ "ne", "ano" ]
0
193
10 pravd o práci hasičů, s nimiž se neradi svěřují AdMe shromáždil deset málo známých skutečností o tom, jak vypadá práce hasičů, které mohou jednou provždy změnit váš názor na toto zajímavé povolání. 10. Jejich oblek je odolný vůči teplotě až do 1 200 °С Je vyroben ze zvláštního materiálu, který je odolný vůči teplotě až do 1200 stupňů Celsia a chrání člověka před koncentrovanými kyselinami a žíravinami tím, že zabraňuje jejich vsakování. Většina materiálů na Zemi při tak vysoké teplotě vzplane. 9. Žádné velké kníry a piercing na obličeji Hasič nosí kyslíkovou masku. Aby dobře přiléhala, nesmí být na obličeji podle bezpečnostních pravidel žádné vousy, piercing ani vlasy. 8. V hořící budově není nic vidět ani slyšet Ve filmu se hasiči v hořící budově snadno orientují, rychle nacházejí oběti a sundávají si masku, aby ji nasadili člověku, který potřebuje pomoc. Ve skutečnosti sundat masku nelze (jinak se hasič udusí), kvůli hustému dýmu není téměř nic vidět a kvůli třaskavému hluku požáru nejsou slyšet lidské výkřiky. Nejhorším nepřítelem všech hasičů je zadní tah. Stává se, že oheň v uzavřené místnosti hasne, protože nemá dost kyslíku, ale při otevření dveří dochází k bleskovému výbušnému vzplanutí ohně s erupcí horkých plynů. 7. Hasič na sobě nosí 5 až 30 kg Toto číslo se mění podle toho, z čeho je vyroben oblek a co je součástí výstroje a výzbroje. Je však třeba říci, že hasičem můžete být pouze tehdy, pokud jste ve výborné fyzické kondici. 6. Ženy pracují stejně jako muži už od roku 1800 Molly Williamsová byla první ženou na světě, která hasila požáry stejně jako muži už začátkem 19. století. Později se objevily zvláštní ženské brigády. Dnes takovou práci zdaleka ne každý muž zvládne, a proto se vzácně objevující ženy požárnice, které v žádném případě nelze nazvat „slabým pohlavím". 5. Směny jsou někdy delší než 24 hodin Většinou směny trvají 24 hodin, kdy následuje 48hodinové volno, nebo trvají 10-12 hodin 3-4 dny po sobě. V případě velkých požárů a jiných mimořádných situací mohou hasiči pracovat bez přestávky více než 24 hodin. 4. Dříve lidé v mokrém oděvu vbíhali do domu, aby uhasili požár. Dnes je vše naopak V minulosti japonští hasiči používali zvláštní techniku hašení požáru. Vcházeli do hořícího domu v mokrém oděvu, aby sami nechytli, bořili stěny, aby zabránili rozšiřování ohně a potom čekali, až požár sám uhasne. Tato metoda umožnila podstatné snížení počtu obětí a počet velkých požárů až do konce 19. století. Dnes přivážejí vodu v autech, ale ta stačí na 5-10 minut. Tato doba stačí k tomu, aby bylo zahájeno hašení a nalezen nejbližší hydrant nebo vodní nádrž, odkud je možné čerpat vodu. 3. Jestliže je v domě volné rozložení místností, kde prakticky nejsou dveře a stěny, shoří jak sirka Před sto lety bylo hašení požárů snazší. V domech s velkým počtem místností oheň zadržovaly stěny a dveře. Jestliže je v domě bezbariérové rozložení místností, oheň se velmi rychle šíří, pohlcuje velkou plochu a velmi těžko se hasí. Nejčastěji dochází k požáru v kuchyni. Přibližně ke dvěma třetinám úmrtí během požáru dochází v domech bez požární signalizace. Co, když byla během činnosti hasičů způsobena škoda, které bylo možné předejít? 2. Mnoho požárů hasí dobrovolníci a ne profesionální hasiči V mnoha zemích pracují v požární ochraně dobrovolníci, protože vláda nemá peníze na provoz takové služby. Například v Chile jsou desetitisíce hasičů dobrovolníci, kteří každý měsíc vkládají peníze a absolvují speciální přípravu. Nazývají se „bomberos". V jiných zemích, aby se člověk mohl stát hasičem, musí mít vysokoškolské vzdělání nebo absolvovat speciální kurzy. 1. Dalmatin je hasičský pes? Dříve dalmatinové běhali před hasiči a štěkáním uvolňovali cestu pro koně. Tato rasa vyniká neohrožeností a rychlou vzdělavatelností a rychle nachází společný jazyk s ostatními zvířaty. Psi žili společně s tažnými koňmi, kteří vyžadují komunikaci, aby byli v dobré kondici. Dodnes jsou dalmatinové symbolem hasičů, ale do služby jsou většinou přijímáni psi jiných ras.
[ "ne", "ano" ]
1
3,594
FSB zveřejnila videozáznamy s teroristy, kteří plánovali útoky v Rusku FSB zveřejnila videozáznam výslechu jednoho ze zadržených teroristů, ve kterém se přiznává, že se chystal spáchat teroristický útok v Moskvě. Podle dřívějších informací ruská Federální služba bezpečnosti spolu se svými kolegy z Tádžikistánu a Kyrgyzstánu zadržela deset teroristů, kteří plánovali útoky na zalidněných veřejných místech v Moskvě a Petrohradu. Teroristům byly zabaveny čtyři podomácku vyrobené bomby naplněné šrapnely, prostředky pro jejich rozněcování, střelné zbraně, munice a komunikační prostředky. „Teroristický útok," odpověděl zadržený, který o sobě řekl, že pochází z Tádžikistánu, na otázku, co plánoval učinit v Moskvě. Podezřelý rovněž vypověděl, že jeho bratr je teď v Sýrii. Na otázku co tam děla, zadržený pronesl slovo, které znělo, jako „džihád". Druhý videozáznam obsahuje záběry ze zatýkání dalšího podezřelého v jeho bytě. Na pohovce, kde sedí, leží tři samopaly a jedna puška.
[ "ne", "ano" ]
1
4,642
Independent: Obama a Cameron „mlčí jako hrob“ nad osvobozením Palmýry Syrské armádě se s podporou Ruska se podařilo osvobodit město Palmýra od Islámského státu, píše The Independent. Nicméně, lídři USA a Velké Británii drží „hrobové ticho". Jako předtím, když byli představitelé těchto zemí požádáni, aby vysvětlili nečinnost proti teroristům, podtrhuje vydání. Osvobození města Palmýry v Sýrii spojenými silami syrských a ruských vojáků bylo největší porážkou IS za poslední dva roky, píše Robert Fisk, korespondent Independentu. A měli bychom slavit. Nicméně Západ mlčí o této problematice, a to navzdory nedávných teroristických útoků v Bruselu, které si vyžádaly o více než 30 lidských životů. Americký prezident Barack Obama a britský premiér David Cameron mlčí jako hrob nad vítězstvím syrské armády, opírající se o Rusko, zdůraznil autor materiálu. V loňském roce, kdy byla Palmýra obsazena IS, Západ předpověděl pád Bašára Asada. Přičemž nikdo nebyl schopen odpovědět na otázku: „Pokud USA tak nenávidí IS, proč nebombardovaly kolony sebevražedných atentátníků, kteří prorazili první linii, proč neútočily na IS?“ Tu položil generál syrské armády, po porážce jeho vojáků. Jeho syn byl zabit při obraně Homsu. Jeho muži byli zajati a uřezané hlavy vyloženy na římských ruinách. Syrský úředník, který měl na starosti římské památky (na nichž nám tak záleželo, pamatujete?) byl sám sťat. IS mu dokonce nasadil brýle zpátky na temeno sťaté hlavy pro zábavu. A byli jsme ticho. Ruský prezident Vladimir Putin naopak hovořil na toto téma a přesně předpověděl znovudobytí Palmýry. Ruská vojenská letadla, na rozdíl od USA (ta učinila pouze dva útoky), podnikala útoky proti IS a podpořila syrskou armádu. Výsledkem je, že syrská armáda s Rusy vyhnala vrahy IS z Palmýry a nyní mohou zaútočit na „citadelu“ IS v Rakce. Nicméně, není pochyb o tom, že Západ bude mlčet i při této příležitosti. „A zničení IS? Ať se o to Putin postará," shrnuje autor. Zdroj: pz.cz, independent.co.uk Kontextová reklama Sklik
[ "ne", "ano" ]
1
6,010
Kdo s kým proti komu... A kdo s kým ne. Situace na povolebním Slovensku Složité povolební vyjednávání na Slovensku je v plném proudu. Dnes by měl předseda vítězné strany Směr-SD Robert Fico dostat od prezidenta Andreje Kisky pověření k sestavení nové vlády. Očekává se však, že Fico kabinet s většinovou podporou ve sněmovně nevytvoří. Vyjednávání o vládě tak zahájila i strana Svoboda a solidarita (SaS), která se přiklání k pravému středu a ve volbách skončila na druhém místě. Jak uvádí slovenská média, Fico se chce domluvit s nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS), oslovit chce i stranu Most-Híd a novou stranu Síť. Tyto dvě strany však debatu o vládě se stranou Směr-SD již dříve odmítly. Fico v současné době vylučuje spolupráci s krajně pravicovou stranou Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby. Podle informací ČTK vzhledem k tomu, že Ficovy počty k sestavení vlády nevychází, odstartovala svá jednání o široké koalici stran pravého středu strana SaS. „Uzavření případné dohody o spolupráci až šesti stran včetně SaS by ovšem mohly ohrozit rozdílné programové priority a dosavadní rezervovaný postoj strany Most-Híd ke koalici se SNS,“ píše ČTK.
[ "ne", "ano" ]
1
6,234
Lukašenko: USA mohou zastavit zabíjení na Donbasu Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko prohlásil, že několik kroků ze strany USA v urovnání konfliktu na východě Ukrajiny může zastavit tamní krvavý masakr. „Jestliže USA budou chtít zítra zastavit válku na Ukrajině a udělat několik kroků v tomto směru, tak tam bude krvavý masakr ukončen", řekl Lukašenko v Minsku během setkání se zástupcem poradce ministra obrany USA Michaelem Carpenterem. Podle slov prezidenta „urovnat situaci zde (v oblasti — pozn. red.), tj. na Ukrajině a podobně, není bez USA možné". Lukašenko také navrhl účastníku rozhovoru projednat problémy bezpečnosti v Evropě. Podle jeho slov mohou výzvy, které teď stojí před Východní Evropou, „když ne dnes, tak zítra značně ovlivnit celkovou situaci v Evropě". USA poskytuje vojenskou pomoc Kyjevu, ale oficiálně zatím pouze formou výstroje a zařízení, ne smrtonosnými zbraněmi. Kromě toho, na západě země američtí instruktoři provádějí výcvik bojovníků Národní gardy Ukrajiny. Na ruském MZV řekli, že podobnou instruktáž je možné hodnotit jako první krok k dodávkám zbraní.
[ "ne", "ano" ]
0
5,537
EU zkoordinovala pozici v dohodě s Tureckem Předáci členských zemí EU vypracovali na summitu v Bruselu společnou pozici vůči tureckému návrhu na urovnání migrační krize, a zkoordinovaný balík dokumentů bude v pátek předložen ministerskému předsedovi Turecka, oznámil šéf lucemburské vlády Xavier Bettel. Jednání s Ahmetem Davutogluem se budou konat v pátek v Bruselu, po čemž se předáci EU sejdou, aby vypracovali definitivní pozici v součinnosti s Ankarou v migrační krizi, oznámila Deutsche Welle. Jak se očekává, bude turecký premiér jednat s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou Rady Evropy Donaldem Tuskem.
[ "ne", "ano" ]
1
4,397
Nová Uprchlická vlna se dovalí do Evropy přes Ukrajinu. Potvrzuje to i náčelník štábu maďarské armády. Čeká nás stejný osud jako obyvatel Calais? Přestože všichni vrcholoví politici jednotně tvrdí, že o nás migranti ani nemají zájem, je dost možné, že zde i tak o pár měsíců uvíznou a ze Slovenska se stane nové "Calais". Migranti v Calais ukazují reportérům na stany, které policie začala pálit a bourat po nekontrolovatelných potyčkách a vzpourách 29. února 2016. Odkdy se začala organizována invaze přistěhovalců do Evropy, od té doby zodpovědní představitelé nedělají proti tomu nic, jen natahují čas, dokud se do Evropy přesune kritické množství lidí, které umožní v Evropě omezit demokratické svobody či rovnou vyhlásit stanné právo. Pokud dokáže Maďarsko za pár dní postavit plot kolem své hranice, tak si dokáže svou hranici ohlídat i Řecko. Otázka tedy zní, proč to nedělá a proč pobřežní stráž ještě migrantů sváží z moře? Další kuriozitou je, že odkdy proudí statisíce migrantů přes Řecko do Evropy, od té doby již z médií neslyšet o žádném řeckém bankrotu, který byl ještě před rokem nezbytný. Zdá se tedy že řecká hranice se zavře až tehdy, kdy bude tlak veřejnosti již neudržitelný. Následně se stane to, co jsme předpovídali již před pár měsíci ZDE (bezvízový styk pro migranty). Uprchlíci budou dopravováni z Turecka přes Černé moře na Ukrajinu a odtud budou proudit přes Maďarsko, Slovensko a Polsko do Německa. Vláda s médii bude tvrdit, že se s tím nedá nic dělat, protože humanitární situace na hranicích je kritická. Dále budou obyvatelstvo uklidňovat, že uprchlíci u nás i tak zůstat nechtějí. Avšak po zavření hranic okolních států můžeme očekávat, že masa lidí, která tu uvízne, připraví našim lidem osud obyvatel Callao. (ZDE) Tento scénář předpokládá i náčelník štábu maďarské armády Tibor Benko. A přestože slovenský premiér Fico podává žaloby na kvóty, na minulý bruselském summitu Evropské rady souhlasil spolu s hlavami všech členských států s formulací, která přímo vyzývá k rychlé uskutečnění rozhodnutí o přemístění uprchlíků do členských států Unie. Zdroj: hlavnespravy.sk
[ "ne", "ano" ]
1
7,708
Syrská armáda ovládla historickou část Palmýry Syrská vládní armáda ovládla historickou část města Palmýra (Tadmor). „Syrská armáda s pomocí střelných zbraní ovládla historické město Tadmor," řekl agentuře Sputnik brigádní generál. On také zdůraznil, že k tomu nebyly potřeby vzdušné údery, informuje agentura. Prezident Ruska Vladimir Putin minulý týden během vystoupení před ruskými vojáky, kteří se vrátili se Sýrie, promluvil o svém přesvědčení, že syrská Palmýra bude osvobozena od ozbrojenců Islámského státu. Velvyslanec Sýrie v Rusku Rijad Haddad řekl, že armáda Sýrie se dokázala připravit na osvobození Palmýry díky podpoře kontingentu leteckých sil Ruska, který se v SAR nacházel od jara 2015.
[ "ne", "ano" ]
1
1,198
Pokud „tajný dokument“ nelže - USA nebudou válčit s Ruskem, píše Spiegel V případě útoku na jednu ze zemí NATO se Washington může svobodně rozhodnout - "zapojit se do války, nebo nedělat nic", uvedl Der Spiegel a jeho článek může vyvolat značnou paniku. Vyplývá to z tajných dokumentů „Závazek USA vůči Německu“, která se uchovává v archivu německého ministerstva zahraničí, napsal Der Spiegel. A protože všechny členy NATO si jsou „rovné“, netýká se to jen Německa, ale také všech partnerů v Severoatlantické alianci, poukazuje autor článku Klaus Vigrefe. „Všichni za jednoho? Nebo je záruka NATO jen mýtus?" klade si mrazivou otázku německý časopis Der Spiegel. Na jaře roku 1955, kdy Západní Německo vstoupilo do Severoatlantické aliance, Bundeswehr ještě neexistoval, tak v případě útoku Moskvy Němci upínali své naděje v první řadě na „rozhodnost Spojených států“, uvedl autor materiálu Klaus Wiegrefe. Vzhledem k tomu, že vláda Konrada Adenauera měla „malou důvěru v Severoatlantickou smlouvu“, v tajném dokumentu „Závazky USA vůči Spolkové republice“, který se uchovává v archivu německého ministerstva zahraničí, právníci německého ministerstva zahraničních věcí vyčíslili všechny věci, k nimž „Spojené státy daly svůj souhlas“, poznamenal Wiegrefe. Adenauerovi experti dospěli k závěru, že zákonné povinnosti Američanů jsou „poněkud skromné", pokračoval autor. „V případě útoku na jednu ze zemí NATO, zejména na SRN, se Spojené státy zavazují poskytnout podporu jen do té míry, kterou považují za nezbytnou,“ cituje Wiegrefe právníky německého ministerstvo zahraničí. „Spojené státy rozhodnou, zda existuje útok a jaký druh vojenské pomoci půjde z jejich strany." „Jinými slovy, v případě útoku na jednu zemi NATO se budou Američané rozhodovat podle svého uvážení - zapojit se do války, nebo nedělat nic,“ poukazuje německý novinář. A protože všichni členové NATO si jsou „rovní“, tak se to netáká jen Německa, ale také všech partnerů v Severoatlantické alianci, uvedl Klaus Wiegrefe. Od počátku ukrajinské krize v roce 2014 německá kancléřka Angela Merkelová neúnavně vede řeči o „závazcích NATO pro každého člena aliance“. Takovými prohlášeními se německá vláda snaží „uklidnit“ pobaltské země, které jsou „skeptické, že při konfliktu s Moskvou mohou počítat s ostatními“, napsal autor článku. „Zároveň se text Severoatlantické smlouvy od Adenauera nezměnil. Neexistuje žádný důvod, proč ho nebrat jako před 60 lety, když mnoho moderních politologů a právníků interpretuje text smlouvy stejně, jako odborníci za Adenauera,“ uzavřel Klaus Wiegrefer, novinář Der Spiegelu.
[ "ne", "ano" ]
0
5,043
V Berlíně explodoval automobil, zřejmě naplněný výbušninou V úterý explodoval v Berlíně osobní vůz, jeden člověk zahynul. Jak sdělil RIA Novosti mluvčí tiskové služby místní policie, byla zřejmě ve voze výbušnina. „Uvnitř vozu nebo na něm. Okolnosti zjišťujeme", oznámil zdroj agentury. Totožnost člověka, který se nacházel ve voze a při výbuchu zahynul, zatím zjištěna nebyla. K incidentu došlo asi v 8 hodin ráno místního času.
[ "ne", "ano" ]
1
5,711
Horáčka zklamala "jeho" sázkovka. Takto vidí šance prezidentských kandidátů Navzdory událostem posledních dní zůstává Miloš Zeman hlavním favoritem prezidentské volby pro rok 2018. Vyplývá to z kurzu sázkové kanceláře Fortuna, která vypsala kurz na Zemanovo vítězství v poměru 1,5 : 1. To znamená, že ten, kdo vsadí sto korun, může očekávat jen padesátikorunovou výhru. Informoval o tom server Echo 24 s tím, že jediný, kdo může Zemanovi podle Fortuny konkurovat, je Michael Horáček s kurzem 3,5 : 1. Jak server dále píše, se značným odstupem může sledovat Zemana s Horáčkem neúspěšný kandidát na prezidenta z roku 2008 Jan Švejnar s kurzem 13 : 1. Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil pak následuje s kurzem 20 : 1. A ještě o něco horší kurz připisuje sázková kancelář předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Celý text je ZDE. Nevelké šance připisuje sázková kancelář také knězi Tomáši Halíkovi, bývalé europoslankyni Zuzaně Roithové a ministrovi obrany Martinovi Stropnickému, mají kurz 30 : 1. Pikantní je, že sázková kancelář Fortuna byla založena právě prezidentským kandidátem Michalem Horáčkem, který byl až do roku 2004, kdy ji se společníky prodal, nejviditelnější tváří firmy.
[ "ne", "ano" ]
1
5,908
The Guardian: jordánský král vyprávěl o podílu Turecka na atentátech v Evropě Král Jordánska Abdalláh II. bin al-Husajn vyprávěl americkým kongresmanům o sázce Ankary na „radikální islamisty“ v řešení problémů Blízkého východu, píše The Guardian. List dostal k dispozici těsnopisný záznam besedy jordánského monarchy s vysoce postavenými americkými zákonodárci včetně předsedy senátního výboru pro ozbrojené síly Johna McCaina. Setkání probíhala v době 11. až 17. ledna 2016, tvrdí vydání. „Skutečnost, že teroristé jedou do Evropy, je součástí turecké politiky. Turecko za to neustále bijí, to ale vždy z toho vyvázne se zdravou kůží", praví se v dokumentu. Král rovněž zdůraznil, že Jordánsko plánuje nasadit v Libyi speciální jednotky — plánuje se tam totiž společná operace se silami britské Zvláštní letecké služby. Abdalláh II. oznámil, že vojska jeho země jsou připravena vstoupit do Somálska spolu s Británií a Keňou, aby zasadila úder skupině Aš-Šabáb, „na niž nikdo nedohlíží". Somálští islamisté jsou podle slov krále spojeni jak s bojovníky Islámského státu, tak i s Al-Káidou. „Problém je mnohem rozsáhlejší, než Islámský stát, jde o třetí světovou válku", cituje list záznam besedy Abdalláha II. s americkými kongresmany. Jeden ze zdrojů The Guardian v Senátu USA potvrdil skutečnost setkání amerických zákonodárců s jordánským králem, odmítl však sdělit její obsah. Jordánská velvyslanectví v Londýně a Washingtonu odmítla tuto zprávu komentovat.
[ "ne", "ano" ]
1
4,063
K Admirálu Kuzněcovovi přiletělo americké výzvědné letadlo Protilodní letadlo vojenských námořních sil USA P-8A Poseidon přiletělo k místu dislokace ruské lodní skupiny v čele s letadlovou lodí Admirál Kuzněcov ve Středozemním moři. 23.listopadu o tom informuje REN TV s odkazem na údaje webových stránek, sledujících pohyb vojenského letectva. Podle informace portálů letadlo aktivně sleduje skupinu ruské vojenské námořní flotily z výšky 7,5 tisíc metrů. 1.října bylo uveřejněno, že americké výzvědné letadlo vyletělo do východní části Středozemního moře, kde se v té chvíli nacházely ruské lodě v trvalém operativním spojení. Kromě toho se v tento den přiblížilo k pobřeží Krymu letadlo RC-135W.
[ "ne", "ano" ]
1