_id
stringlengths 16
23
| url
stringlengths 31
341
| title
stringlengths 1
182
| text
stringlengths 100
16.6k
|
|---|---|---|---|
20231101.cs_915069_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Harbonni%C3%A8res | Harbonnières | Harbonnières je francouzská obec v departementu Somme v regionu Hauts-de-France. V roce 2013 zde žilo 1 650 obyvatel. |
20231101.cs_915069_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Harbonni%C3%A8res | Harbonnières | Sousední obce jsou: Bayonvillers, Caix, Framerville-Rainecourt, Guillaucourt, Morcourt, Proyart, Rosières-en-Santerre a Vauvillers. |
20231101.cs_915070_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Forest%20Green%2C%20Oh%20Forest%20Green | Forest Green, Oh Forest Green | Forest Green, Oh Forest Green je první singl americké zpěvačky-skladatelky Holly Mirandy z jejího alba The Magician's Private Library, který vyšel 9. listopadu 2009 v Anglii a 17. listopadu 2009 ve Spojených státech prostřednictvím labelu XL Recordings. Spoluautorem skladby je muzikant Brendan Coon. |
20231101.cs_915070_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Forest%20Green%2C%20Oh%20Forest%20Green | Forest Green, Oh Forest Green | Ben Schumer z PopMatters popsal tento song jako „jasný singl z alba: malátný, problikávající průběh skladby nádherně doplněný o lesní roh. Avšak zdá se mi, že Miranda zní spíše jako host na svém vlastním songu.“ |
20231101.cs_915071_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Čáp simbil (Ciconia abdimii) je jeden z nejmenších druhů čápů, který žije v Africe. Je tažným ptákem, který neodlétá před chladem, ale jeho každoroční pravidelné stěhování je navázáno na postup deště a tudíž na dostatek potravy. |
20231101.cs_915071_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Je to trans-rovníkový migrant, který se sezónně stěhuje mezi severní a jižní části Afriky. V období května až srpna přebývá v širokých tropických oblastech na severní polokouli od Senegalu přes Mali, Burkinu Faso, Nigérii, Niger, Čad, Středoafrickou republiku, Súdán až po Etiopii kde také všude hnízdí a vyvádí mláďata, toto území se považuje za jeho domovské. Pak přelétává do rovníkový oblastí v Ugandě, Keni a Tanzanii ve středu a na východě Afriky kde stráví září a říjen. V listopadu se přesunuje směrem k jihu a až do února žije rozptýlen v malých skupinkách na rozlehlém prostoru na jihu afrického kontinentu v Zambií, Namibií, Zimbabwe, Mosambiku a Jihoafrické republice. Pak znovu odlétá severním směrem a březen i duben prožije na místech v rovníkových oblastech, kde byl cca před půl rokem. Následně pokračuje ve stěhování na sever a v květnu se rozlétává po svých hnízdištích v severních oblastech tropů, kde bude až do srpna. Protože jeho migrační trasy kopírují postup dešťů, v Africe se všeobecně věří, že jeho přílet signalizuje příchod dešťů. |
20231101.cs_915071_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Hlavním místem výskytu tohoto druhu čápa jsou otevřené travnaté pláně. Obvykle je ke spatření blízko vody, ale byl pozorován i na polosuchých nebo suchých místech včetně polopouští. Není plachý, navštěvuje i obdělávanou půdu a místa v blízkosti lidských obydlí. Je vítaným návštěvníkem, protože zbavuje pole nepříjemného hmyzu. Jeho specializací je totiž právě saranče stěhovavá, která ohrožuje úrodu. |
20231101.cs_915071_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Nejmenší z čápů, bývá veliký jen 70 až 80 cm a váží 1 až 3 kg, rozpětí jeho křídel dosahuje 140 cm. Peří horní části těla je leskle černé, hlava má purpurový až zelený nádech, náprsenka a kostřec jsou bílé. Rovný silný zobák je šedozelený, tmavě hnědé oči jsou okroužené bíle. Dlouhé, štíhlé, narůžověle šedé nohy mají na běháku a chodidle kontrastní růžový pásek. Pohlavní dimorfismus se projevuje pouze větší váhou a velikosti samce. Mladí jedinci jsou hnědí s červeným zobákem. Při letu má krk natažen dopředu a nohy mu trčí dozadu za krátkým ocasem. Jeho zvukovým projevem je převážně jen klapání zobákem. |
20231101.cs_915071_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Je to společenský pták a jen zřídka je viděn ve skupinkách pod 10 jedinců, obvykle vytváří široce rozptýlené kolonie nepřesahujících 20 párů které společně odpočívaní a večer hřadují na stromech nebo skalách. Při migračních přeletech se sdružují do obrovských hejn čítajících i přes 10 000 jedinců, létají velmi vysoko a nevytváří pravidelné formace, dokážou využívat teplých vzdušných proudů k plachtění. Kromě přeletu nad pouští dělají každodenní zastávky ke krmení. |
20231101.cs_915071_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Čáp simbil se živí převážně větším hmyzem (saranče, kobylky, mnohonožky), které utíká před požárem. Dále pojídá drobné vodní živočichy (rybky, měkkýši, žáby, korýši), zřídka uloví menšího živočicha (myši, hraboši, ptáci), žere i mršiny. Při lovu potravy je hejno rozptýleno. |
20231101.cs_915071_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Hnízdí na vysokých stromech nebo srázech, někdy v blízkosti mokřadů a jezírek, občas i na střechách domů. Přednostně využívají stará hnízda která případně opravují. Hnízdo je ploché a je sestaveno je z větví a vystláno trávou. Hnízdící kolonie čítají i několik tisíc jedinců, často ve společnosti jiných ptačích druhů nebo i rodů. |
20231101.cs_915071_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Hnízdní sezóna obvykle začíná v období dešťů, v květnu. Samci k hnízdu přilétají jako první a čekají na samice, které přilétnou později. Samice naklade 1 až 3 vejce, inkubace trvá 28 až 31 dnů. Při sezení na vejcích i zajišťování potravy pro mláďata se oba rodiče střídají. Mláďata se opeří po 50 až 60 dnech od vylíhnutí. |
20231101.cs_915071_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Čáp pohlavně dospívá ve 3 až 4 letech, v zajetí se dožívá až 20 roků. V přírodě nemá mnoho přirozených nepřátel, místními obyvateli není běžně loven. |
20231101.cs_915071_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Čáp simbil je chován v necelých padesáti evropských zoo, nejvíce v Německu (16 zoo). V rámci Česka se jedná o tři zařízení: |
20231101.cs_915071_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Čáp simbil byl v Zoo Praha chován prvně v 50. letech 20. století (1951–1953). Současný chov započal v roce 1996. První úspěšný odchov se podařil o osm let později, tedy v roce 2004. Do léta 2018 se podařilo odchovat 14 mláďat. |
20231101.cs_915071_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Ke konci roku 2017 bylo chováno deset jedinců, z toho 6 mláďat narozených v roce 2017. V roce 2018 bylo odchováno dalších 5 mláďat. Na konci roku 2018 tak bylo chováno 12 jedinců. |
20231101.cs_915071_12 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p%20simbil | Čáp simbil | Tento druh je k vidění v průchozí africké voliéře expozičního celku Ptačí mokřady v dolní části zoo. |
20231101.cs_915073_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Caix | Caix | Caix je francouzská obec v departementu Somme v regionu Hauts-de-France. V roce 2013 zde žilo 749 obyvatel. |
20231101.cs_915073_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Caix | Caix | Sousední obce jsou: Beaufort-en-Santerre, Cayeux-en-Santerre, Guillaucourt, Harbonnières, Le Quesnel, Rosières-en-Santerre a Vrély. |
20231101.cs_915079_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1nsk%C3%A1%20sekera | Dánská sekera | Dánská sekera (anglicky: Dane Axe) je raný typ válečné sekery. Její ostří je dlouhé 20 až 30 cm. Průměrná hmotnost sekery je 1 až 2 kg. Topůrko má dlouhé 0,9 až 1,2 m. Ty které sloužily jako odznak moci ho mají dlouhé až 1,5 - 1,7 m. Dánské sekery používali anglosaští huskarlové. |
20231101.cs_915080_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Phil%20Neville | Phil Neville | Philip John „Phil“ Neville (* 21. ledna 1977, Bury) je bývalý anglický fotbalový obránce, který svou kariéru strávil ve dvou anglických klubech: Manchesteru United a Evertonu. Hrál také za anglickou fotbalovou reprezentaci. |
20231101.cs_915080_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Phil%20Neville | Phil Neville | Po sezóně 2012/13 v červnu 2013 ukončil fotbalovou kariéru. Jeho starším bratrem je další známý anglický fotbalový obránce, Gary Neville. |
20231101.cs_915080_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Phil%20Neville | Phil Neville | Od roku 2021 byl hlavním trenérem amerického klubu Inter Miami CF. Z funkce byl odvolán 1. června 2023 poté, co jeho mužstvo prohrálo deset ze třinácti posledních zápasů. |
20231101.cs_915085_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tessellate | Tessellate | "Tessellate" je skladba britského alternativního indie popového kvartetu Alt-J (∆) z jejich debutového alba z roku 2012 s názvem An Awesome Wave. Vyšla 13. července 2012 jako 3. singl z alba. Autory skladby jsou Joe Newman, Gus Unger-Hamilton, Gwilym Sainsbury a Thom Green, producentem se stal Charlie Andrew. |
20231101.cs_915085_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Tessellate | Tessellate | Hudební video k písni "Tessellate" vyšlo 9. července 2012 o celkové délce tří minut a osmi sekund. Videoklip je uměleckou reprodukcí slavného díla Athénská škola od Raffaela, užívající postavy z 21. století z nižšího sociálně-ekonomického statusu v pokoji, podobnému pozadí onoho díla. |
20231101.cs_915086_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva%20S%20699.1 | Lokomotiva S 699.1 | Jediný kus této řady, S 699.1001, vznikl v roce 1968 modernizací (tovární typ 52Em) prototypové lokomotivy ČS4-001 (z roku 1963, tovární typ 52E) pro použití na Železničním zkušebním okruhu Cerhenice. Lokomotiva byla primárně využívána jako brzdicí vozidlo, ale používala se zde i jako běžné hnací vozidlo. V roce 1988 byla přeznačena na číslo 260.601 a roku 1990 byla zrušena. |
20231101.cs_915091_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Helena%20%C5%A0ustrov%C3%A1 | Helena Šustrová | Helena Šustrová (* 13. července 1981 Nové Město na Moravě) je česká politička, radní a zastupitelka Nového Města na Moravě, od listopadu 2010 do června 2013 místopředsedkyně KDU-ČSL a členka této strany. |
20231101.cs_915091_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Helena%20%C5%A0ustrov%C3%A1 | Helena Šustrová | Po absolvování Gymnázia Vincence Makovského v Novém Městě na Moravě vystudovala v letech 1999 až 2005 Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a následně v letech 2006 až 2009 Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2005 se živí jako středoškolská učitelka s aprobací francouzský jazyk-zeměpis. |
20231101.cs_915091_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Helena%20%C5%A0ustrov%C3%A1 | Helena Šustrová | V roce 2000 vstoupila do KDU-ČSL. Neúspěšně kandidovala na Vysočině v krajských volbách v letech 2004 a 2008 (byla totiž na nevolitelných místech). Rovněž neúspěšně kandidovala v komunálních volbách v Novém Městě na Moravě v roce 2010, kdy se stala první náhradnicí. Zastupitelkou města Nové Město na Moravě se tak stala až v srpnu 2012 po úmrtí dosavadního zastupitele z téže strany a v září 2012 byla zvolena do funkce radní města. |
20231101.cs_915091_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Helena%20%C5%A0ustrov%C3%A1 | Helena Šustrová | Na sjezdu KDU-ČSL ve Žďáru nad Sázavou v listopadu 2010 byla zvolena místopředsedkyní strany. Tuto funkci zastávala do června 2013. |
20231101.cs_915091_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Helena%20%C5%A0ustrov%C3%A1 | Helena Šustrová | V komunálních volbách v roce 2014 z pozice lídryně kandidátky KDU-ČSL obhájila post zastupitelky města. Zůstala i nadále radní města. |
20231101.cs_915092_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna%20Rossinelli | Anna Rossinelli | Anna Rossinelli (* 20. dubna 1987 Basilej) je švýcarská zpěvačka a skladatelka. Spolu s Manuelem Meiselem a Georgem Dillierem vystupuje v pop-soulovém triu. To působí pod jejím jménem.Reprezentovala Švýcarsko na Eurovision Song Contest 2011 v Düsseldorfu, kde jako tamější první zástupce od roku 2005 postoupila do finále. Zde obsadila 25. místo. |
20231101.cs_915092_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna%20Rossinelli | Anna Rossinelli | Se svou formací vydala 2 alba, z nichž druhé Marylou obsadilo první místo v žebříčku švýcarské hitparády. |
20231101.cs_915092_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna%20Rossinelli | Anna Rossinelli | Anna se narodila v Basileji. Od útlého věku se věnovala zpěvu a docházela na školu se zvláštním hudebním zaměřením. Později studovala na Basilejské škole jazzu, kde se kromě vokální průpravy a teorie naučila hrát na klavír. Ve třinácti letech poprvé profesionálně vystoupila. O rok později založila a capella formaci a začala vystupovat s pop-rockovou kapelou. Mimo to se živila jako číšnice a modelka |
20231101.cs_915092_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna%20Rossinelli | Anna Rossinelli | V roce 2008 začala spolupracovat s Manuelem Meiselem a Georgem Dillierem, kteří také pocházejí z Basileje. Nejprve vystupovali pod názvem Anneclaire, později začali používat jméno Anna Rossinelli. |
20231101.cs_915092_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna%20Rossinelli | Anna Rossinelli | V prosinci 2010 Anna se svojí skupinou zvítězila v národním kole Švýcarska do Eurovize. S baladou "In Love For A While" následně 10. května 2011 vystoupili v mezinárodním semifinále v Düsseldorfu, odkud postoupili do finále. Stali se tak vůbec prvním švýcarským zástupcem od účasti kapely Vanilla Ninja (2005), kterému se to podařilo. Ve finále 14. května Anna obsadila poslední 25. místo se ziskem 19 bodů – 10 ze Spojeného království, 5 ze Srbska a 4 ze Slovenska. |
20231101.cs_915092_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna%20Rossinelli | Anna Rossinelli | Po účasti na Eurovizi se Anna vydala na masivní turné na podporu debutového alba Bon Voyage. 14. října byl vydán singl "Joker". Samotné album vyšlo 9. prosince 2011. |
20231101.cs_915092_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna%20Rossinelli | Anna Rossinelli | V roce 2012 si v Curychu zazpívala s Jamesem Morrisonem. Vystoupila také s Andreasem Vollenweiderem a Adrianem Sternem.6. března byla vydána píseň "Let It Go", úvodní singl k druhému albu Marylou. To vyšlo 3. května a debutovalo na prvním místě švýcarské hitparády alb. |
20231101.cs_915095_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n%20Le%C5%A1ka | Štěpán Leška | Štěpán Leška, (* 21. října 1757 Vrbovce – 25. února 1818 Kiskőrös) byl evangelický duchovní, superintendent, filolog, spisovatel a žurnalista. |
20231101.cs_915095_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n%20Le%C5%A1ka | Štěpán Leška | Po studiích působil jako varhaník a učitel evangelického sboru v Bratislavě. Roku 1784 odešel do Čech, kde působil jako farář sboru augsburského vyznání v Černilově a český superintendent a. v. Od roku 1798 byl kazatelem v Dunaegyházu u Pešti a následně v Malém Kéreši (Kiskörös). |
20231101.cs_915095_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n%20Le%C5%A1ka | Štěpán Leška | Přispíval do Puchmajerových almanachů a do Palkovičova Týdeníku. V letech 1783–1784 redigoval Prešpurské noviny. |
20231101.cs_915095_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1n%20Le%C5%A1ka | Štěpán Leška | Překládal z němčiny a sbíral materiály pro Německo-český slovář, kteŕý odevzdal poději Dobrovskému. Roku 1825 vyšlo jeho lingvistické dílo Elenchus vocabulorum Europaeorum cumprimis Slavicorum Magyarici usus. |
20231101.cs_915096_0 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Jako dopady globálního oteplování jsou označovány mnohé změny ovlivňující lidstvo i Zemi. Globální oteplování je pozorovaný a předpokládaný trend směrem k vyšší globální průměrné teplotě ve srovnání s předindustriální úrovní, s důsledky, jako je vzestup hladiny oceánů, tání ledovců, změny klimatických zón, vegetačních zón a stanovišť, změny v průběhu srážek, silnějších nebo častějších extrémů počasí, jako jsou povodně, bouře a sucha, šíření parazitů a tropických nemocí, stejně jako nárůst environmentálních uprchlíků, či změn zemědělské produktivity. Předpokládané a pozorované negativní dopady změny klimatu jsou někdy označovány jako „klimatická katastrofa“. |
20231101.cs_915096_1 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Zatímco o příčinách globálního oteplování – tedy o tom, že hlavní hnací silou tohoto jevu jsou antropogenní emise skleníkových plynů – existuje již mnoho let široká vědecká shoda, o dopadech oteplování se teprve rozsáhle diskutuje. Některé důsledky jsou již patrné, jiné se očekávají teprve v budoucnosti; dopady mohou být jak negativní, tak i pozitivní. |
20231101.cs_915096_2 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Budoucí dopady změny klimatu se budou lišit v závislosti na politikách změny klimatu a sociálním vývoji. Dva hlavní nástroje zaměřené na řešení klimatických změn jsou snižování antropogenních emisí skleníkových plynů (opatření na zmírňování změny klimatu) a přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Další řešení může přinést také geoinženýrství, ale většina kolem použití těchto metod existují velké nejistoty. |
20231101.cs_915096_3 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Krátkodobé politiky změny klimatu by mohly významně ovlivnit dlouhodobé dopady změny klimatu. Účinné politiky zmírňování mohou být schopny omezit globální oteplování (v roce 2100) na přibližně 2 °C nebo nižší, relativně k předindustriálním úrovním, Bez zmírnění dopadů by zvýšená poptávka po energii a rozsáhlé využívání fosilních paliv mohly vést k globálnímu oteplování kolem 4 °C. Čím vyšší nárůst globální teploty by nastal, tím obtížnější by bylo se přizpůsobit a zvýšilo by se riziko negativních dopadů. |
20231101.cs_915096_4 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Samostatným problémem pak je zvyšování kyselosti oceánů, které je přímo způsobeno rostoucím obsahem oxidu uhličitého v atmosféře. |
20231101.cs_915096_5 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Pojem "změna klimatu", používaný v tomto článku se vztahuje ke změnám klimatu, které probíhají přibližně od začátku 20. století. Světová meteorologická organizace definuje toto období jako 30 let. Změny klimatu se projevují zvýšením globální povrchové teploty (globální oteplování), změnami intenzity dešťových srážek a změnami frekvence extrémních povětrnostních jevů. Změny klimatu mohou být způsobeny přírodními příčinami, např. změnami radiace Slunce nebo vlivem lidské činnosti, např. změnou složení atmosféry. Změny klimatu vyvolané člověkem se projeví na pozadí přírodních klimatických změn a změn v lidské činnosti, jako je nárůst zalidnění pobřeží nebo v rozšiřování suchých oblastech, které zvyšují nebo snižují klimatickou zranitelnost. |
20231101.cs_915096_6 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Termín "antropogenní tlaky" se týká vlivu člověka na životní prostředí nebo na chemické prostředí, na rozdíl od přirozených procesů. |
20231101.cs_915096_7 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | "Detekce" je proces, který dokazuje, že se klima změnila v nějakém definovaném statistickém smyslu, aniž by to uvedlo důvod pro tuto změnu. Detekce neznamená přisouzení zjištěné změny konkrétní příčině. "Přisouzení" příčin změny klimatu je proces určení nejpravděpodobnějších příčin zjištěné změny s určitou úrovní jistoty. Detekce a přisouzení mohou být aplikovány také na pozorované změny fyzických, ekologických a sociálních systémů. |
20231101.cs_915096_8 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Míra průměrného nárůstu teploty v průběhu 21. století závisí zejména na množství emitovaných skleníkových plynů. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve své poslední Páté hodnotící zprávě odhaduje, že globální průměrná teplota vzroste do roku 2100 o 1,5 až 4,5 °C v závislosti na dalším průběhu emisí skleníkových plynů. Projekce předpokládají, že ve středních zeměpisných šířkách budou růst teploty dvojnásobnou rychlostí proti průměru a v polárních oblastech bude nárůst průměrné teploty dokonce trojnásobný. Největší nárůst teplotních rekordů se předpokládá v středních a východních oblastech Severní Ameriky, ve střední a jižní Evropě, severní Africe, v oblasti Středozemního moře, západní a střední Asie a jižní Afriky. |
20231101.cs_915096_9 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Rostoucí průměrné teploty posunují teplotní spektrum. Zatímco extrémní chladné události se vyskytují méně často, narůstají maximální teplotní rekordy. Globální oteplování má významná rizika z důvodu možného dopadu na lidskou bezpečnost, zdraví, hospodářství a životní prostředí, ale může mít také pozitivní dopad jak na místní, tak i na regionální úrovni. Některé změny v životním prostředí, které ovlivňují lidi a ekosystémy, jsou již patrné od konce 20. století. Patří mezi ně stoupající hladiny moře, tání ledovců nebo statisticky významné odchylky od běžných povětrnostních podmínek. Dopady změny klimatu jsou na regionální a místní úrovni velmi rozdílné a mají individuální důsledky. Klimatické modely v současnosti popisují důsledky poměrně dobře na globální úrovni, ale na regionální úrovni jsou jejich předpovědi zatím nejisté. |
20231101.cs_915096_10 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Jak silné budou změny záležet na tom, jak rychle bude změna klimatu postupovat. Má-li se to provést ve velmi krátkém čase, očekává se, že náklady na hospodářskou úpravu a dopady na přírodu budou drasticky patrné. Trendem oteplování je nejen nutit ekosystémy, ale také miliardy lidí za obrovské náklady. B. z hlediska zásobování vodou. |
20231101.cs_915096_11 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Existuje široká škála důkazů, že se klimatický systém jako celek ohřívá. Důkazy oteplování jsou pozorovatelné i na živých organizmech. Lidské aktivity přispěly k řadě řadě jevů, které pozorujeme v rámci změn klimatu. Hlavní lidský příspěvek je způsobený spalováním fosilních paliv, které vede ke zvýšení koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Dalším vlivem člověka na klima jsou také emise oxidu siřičitého, které jsou příčinou nárůstu sulfátových aerosolů v atmosféře. |
20231101.cs_915096_12 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Oteplování způsobené lidmi může vést k rozsáhlým, nevratným a/nebo náhlým změnám fyzikálních systémů. Příkladem může být tání pevninských ledovců, které přispívá ke zvyšování hladiny moří. Pravděpodobnost oteplování s nepředvídatelnými důsledky se zvyšuje podle rychlosti, velikosti a trvání změny klimatu. |
20231101.cs_915096_13 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Pozorování ukazují, že dochází ke změnám počasí. Změna klimatu ovlivňuje pravděpodobnost některých typů povětrnostních jevů. |
20231101.cs_915096_14 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Byly zaznamenány změny v množství, intenzitě, frekvenci a druhu srážek.: Došlo k velkému nárůstu počtu přívalových srážek srážek, dokonce i na místech, kde celkové množství dešťových srážek pokleslo. Dle zprávy IPCC z roku 2012 je velmi pravděpodobné, že za růstem přívalových srážek v globálním měřítku stojí lidské aktivity. |
20231101.cs_915096_15 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Projekce budoucích změn srážek předpovídají celkový nárůst srážek, s tím, že bude docházet k výrazným změnám oblastí, kde bude ke srážkám docházet. Projekce naznačují snížení srážek v subtropech a zvýšení srážek v subpolárních zeměpisných šířkách a některých rovníkových regionech. Jinými slovy, oblasti, které jsou v současnosti suché, budou v budoucnosti ještě sušší, zatímco regiony, které jsou v současnosti bohaté na srážky, budou v průměru ještě vlhčí. Tato projekce neplatí ale obecně pro všechny regiony, může docházet k lokálním odlišnostem. |
20231101.cs_915096_16 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Na většině míst dochází od padesátých let 20. století k nárůstu počtu tropických dnů a nocí a k poklesu počtu chladných dnů a nocí. Je velmi pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Tyto trendy jsou velmi pravděpodobně způsobené lidskou činností. Pravděpodobně dochází také k nárůstů dalších extrémních jevů (např. záplavy, sucha a tropické cyklony), ale tyto změny jsou obtížněji identifikovatelné. Projekce naznačují změny frekvence a intenzity některých extrémních povětrnostních jevů. Jistota těchto projekcí se ovšem v průběhu času mění. Nicméně v Páté hodnotící zprávě IPCC se píše, že například nejsou důkazy pro to, že by globálně narůstala sucha a že odhady trendů v předchozí Čtvrté hodnotící zprávě IPCC byly pravděpodobně nadhodnocené. Navíc extrémnost neznamená totéž co variabilita klimatu. |
20231101.cs_915096_17 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Velmi pravděpodobně bude dále narůstat počet tropických dnů, zatímco nárůst výskytu dalších klimatických extrémů (výrazná sucha, tropické cyklóny) není zatím jistý. |
20231101.cs_915096_18 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Budoucí klimatické změny budou spojeny s více horkými dny a méně chladnými dny. Frekvence, délka a intenzita vln horka se s největší pravděpodobností zvýší na většině území. Vyšší růst antropogenních emisí skleníkových plynů bude spojen s větším nárůstem frekvence a závažnosti teplotních extrémů. |
20231101.cs_915096_19 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Za předpokladu vysokého růstu emisí skleníkových plynů (scénář IPCC RCP8.5) mohou být nyní suché regiony ovlivněny zvýšením rizika sucha a vysychání půdy. Většina půdy na středních šířkách a vlhkých tropických oblastech bude velmi pravděpodobně častěji ohrožena extrémními srážkami. |
20231101.cs_915096_20 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | V posledních 80. let 20. století se vlny horka doprovázené vysokou vlhkostí vyskytují častěji a jejich průběh je závažnější. Zdvojnásobil se počet tropických nocí. Oblasti, ve které jsou pozorována extrémně horká léta, se zvýšila o 50 až 100krát. Tyto změny se nevysvětlují přirozenou variabilitou a klimatologové je přičítají vlivu antropogenních změn klimatu. Tepelné vlny s vysokou vlhkostí představují velké riziko pro lidské zdraví, zatímco tepelné vlny s nízkou vlhkostí vedou k suchým podmínkám, při kterých vznikají požáry v přírodě. Počet úmrtí v důsledku vln horka převyšuje počet úmrtí, způsobených dohromady hurikány, blesky, tornády, záplavami a zemětřeseními. |
20231101.cs_915096_21 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Zvláštní kapitolu představují požáry v oblasti Sibiře, jejichž rozsahy postupně narůstají a výzkumy ukazují, že díky globálnímu oteplování je pravděpodobnost požárů v těchto oblastech přibližně 600 krát vyšší. |
20231101.cs_915096_22 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | V celosvětovém měřítku se četnost tropických bouří pravděpodobně sníží nebo zůstane nezměněna. Pravděpodobně však naroste jejich síla - maximální rychlost větru a množství srážek. Dojde pravděpodobně k rozdílnému vývoji tropických bouří v různých oblastech, ale tyto změny jsou nejisté. Výzkumy ukazují na nárůst intenzity hurikánů především v oblasti Atlantiku. |
20231101.cs_915096_23 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Dopady extrémních klimatických událostí na životní prostředí a lidskou společnost se budou lišit. Některé vlivy budou přínosné – např. nižší výskyt chladných extrémů povede k menšímu počtu úmrtí z chladu. Celkově však dopad bude pravděpodobně většina dopadů negativní. Zvýšení teploty způsobí, že dojde k tání ledovců, a zvýšené teplotní roztažnosti vody v mořích – oba tyto faktory přispějí k nárůstu hladiny moří, což ohrozí lidi žijící v pobřežních oblastech, například v Nizozemí či Bangladéši. |
20231101.cs_915096_24 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Kryosféra Země se skládá z oblastí pokrytých sněhem nebo ledem. Hlavní projevy globálního oteplování v kryosféře jsou: zmenšování zalednění kolem Severního pólu, ústup horských ledovců a snižování zimní sněhové pokrývky na severní polokouli. |
20231101.cs_915096_25 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Podle studie Solomon a kol. (2007) by mohl, za předpokladu vysokého nárůstu emisí skleníkových plynů (SRES A2), arktický mořský ledovec v létě do konce 21. století do značné míry zmizet. Další projekce naznačují, že arktické oblasti by mohly být bez ledu (definované jako rozloha ledu méně než 1 milion čtverečních km) již v letech 2025–2030. |
20231101.cs_915096_26 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Během 21. století se předpokládá, že bude pokračovat ústup ledovců a sněhové pokrývky. V západních horách Severní Ameriky se předpokládá, že rostoucí teploty a změny srážek povedou ke snížení zásob sněhu, které jsou významným zdrojem pitné vody. Tání pevninských ledovců Grónska a Západní Antarktidy by mohlo přispět k nárůstu hladiny moře, a to zejména v dlouhodobém měřítku. |
20231101.cs_915096_27 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Očekává se, že změny v kryosféře budou mít sociální dopady. Například v některých oblastech může ústup ledovců zvýšit riziko nedostatku vody, zejména pitné. Barnett a kol. (2005) odhaduje, že více než jedna šestina světové populace je závislá na vodě z ledovců a ze sněhové pokrývky. Snižování podílu kompaktního ledu, znamená zvýšené nebezpečí pro plavbu v důsledku vyššího výskytu ker a plovoucích ledovců. Uvolnění Severozápadního průjezdu od ledu, může naopak zkrátit plavbu lodí mezi Tichým a Atlantským oceánem. |
20231101.cs_915096_28 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Díky tání věčně zmrzlé půdy dochází v Arktidě a v oblastech permafrostu ke zvýšení úniků metanu, což přispívá k dalším nárůstu skleníkových plynů v atmosféře |
20231101.cs_915096_29 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | S táním permafrostu souvisí další hrozba. V roce 2016 se na Sibiři objevily případy lidí nakažených anthraxem, který byl zdánlivě již neexistující nemocí. Vědci se nyní obávají, že tání permafrostu může vést k uvolnění mnoha dalších patogenů, které byly až doposud pohřbeny v zamrzlých vrstvách sibiřské půdy a které tu nejsou už i desetitisíce let. |
20231101.cs_915096_30 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Úloha oceánů v globálním oteplování je složitá. Oceány slouží jako propady pro oxid uhličitý a pohlcují velkou část CO2, který by jinak zůstaly v atmosféře – tento proces ale vede ke zvyšování acidifikace oceánů. S nárůstem teploty oceánů klesá jejich schopnost absorpce přebytku CO2. Oceán také působí jako propad absorbující teplo z atmosféry. Nárůst obsahu zachyceného tepla v oceánech je mnohem větší než jakékoliv jiné zásoby energie v tepelné bilanci Země během období 1961–2003 a 1993–2003 a představuje více než 90 % zachyceného narůstajících tepla v rámci planety Země. |
20231101.cs_915096_31 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Předpokládá se, že globální oteplování bude mít pro oceány mnoho důsledků. Patří mezi ně nárůst hladiny moří v důsledku tepelné roztažnosti vody a tání pevninských ledovců a zahřívání povrchových vrstev oceánů. Další možné důsledky mohou být rozsáhlé změny oceánského koloběhu. Okyselování oceánů má vážné negativní důsledky na mořské ekosystémy, dochází k omezení vývoje planktonu, narušení koloběhu uhlíku, a ohrožení populací ryb. |
20231101.cs_915096_32 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Regionální dopady globálního oteplování mohou mít různou povahu. Některé jsou výsledkem celkové globální změny, jako je stoupající teplota, které mají za následek lokální důsledky, jako je tání ledu. V jiných případech může dojít ke změnám souvisejícím s variacemi konkrétního oceánském proudu či systému počasí. V takových případech může být regionální důsledek odlišný a nemusí nutně sledovat celosvětový trend. |
20231101.cs_915096_33 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Existují tři hlavní způsoby, jak globální oteplování změní regionální klima: tání nebo tvorba ledu, změny hydrologického cyklu (odpařování a srážky) a měnící se mořské proudy a proudění vzduchu v atmosféře. Pobřežní oblasti pak mohou čelit vzestupu hladiny oceánů. |
20231101.cs_915096_34 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Předpokládá se, že zvláště postiženy budou změnou klimatu Arktida, Afrika, malé ostrovy a asijské megadelty. Negativními dopady změny klimatu jsou nejvíce ohroženy rovníkové oblasti a rozvojové země, ale ohroženy jsou i rozvinuté země. V případě vyspělých zemí je hrozbou nárůst závažnosti a četnosti některých extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vlny veder. Ve všech oblastech budou zvláště ohroženy změnou klimatu některé skupiny obyvatel, jako jsou chudí, malé děti a starší lidé. |
20231101.cs_915096_35 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Projekce budoucích změn klimatu v regionálním měřítku nejsou stanoveny zatím s takovou vědeckou jistotou jako globální projekce. Předpokládá se však, že budoucí oteplování bude mít podobný geografický ráz jak se děje již nyní – k největšímu oteplení bude docházet nad pevninou a ve vysokých severních šířkách a nejméně nad Jižním oceánem a částmi severního Atlantského oceánu. Téměř všechny oblasti pevniny se pravděpodobně zahřejí více, než je celosvětový průměr. |
20231101.cs_915096_36 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Na americkém Středozápadě jsou klimatické změně přisuzovány obrovské záplavy, které například v roce 2019 zničily většinu úrody této zemědělské oblasti, zatímco v Kalifornii se sezóna požárů rozšiřuje na celý rok a přináší rekordní ztráty a vymazává z mapy celá města. Americké firmy odhadují ztráty, způsobené klimatickou změnou na bilion dolarů během let 2020–2025. |
20231101.cs_915096_37 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Při hodnocení dopadů klimatické změny je nutné brát v úvahu citlivost a zranitelnost. "Citlivost" je míra, jakou mohou být určité systémy nebo odvětví ovlivněny změnou klimatu ať už pozitivně či negativně. "Zranitelnost" je míra, do jaké mohou být určité systémy nebo odvětví nepříznivě ovlivněny změnou klimatu. |
20231101.cs_915096_38 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Citlivost lidské společnosti vůči změně klimatu se liší. Mezi sektory citlivé na změnu klimatu patří vodní zdroje, pobřežní zóny, lidské sídla a lidské zdraví. Odvětví citlivá na změnu klimatu jsou především zemědělství, rybolov, lesnictví, energetika, stavebnictví, pojišťovnictví, finanční služby, cestovní ruch a rekreace. |
20231101.cs_915096_39 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Změna klimatu sehrála svou úlohu při kolapsu v Sýrii, podílí se na nestabilitě v Afghánistánu, je jedním z důvodů arabského jara a následných krvavých konfliktů v Libyi, Tunisku, Jemenu a Egyptě. Obdobně se podílí změna klimatu také na nedostatku půdy, vody a jídla v Bangladéši, na neúrodě v Guatemale a v Hondurasu a na obří bouři, která připravila o domov dva milióny lidí v Mosambiku. |
20231101.cs_915096_40 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Změna klimatu ovlivní po celém světě zemědělství a výrobu potravin díky účinkům zvýšených koncentrací CO2 v atmosféře, vyšším teplotám, změnám srážek, změnám transpiračních režimů, zvýšené četnosti extrémních událostí a díky změnám plevelů, škůdců a patogenního tlaku. Obecně platí, že nízko položené oblasti jsou více ohroženy poklesem výnosů. |
20231101.cs_915096_41 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Do roku 2007 byly dopady regionálních změn klimatu na zemědělství malé. Změny v fenologii plodin poskytují důležité důkazy o reakci na nedávné změny klimatu. Fenologie je studium přírodních jevů, které se pravidelně opakují, a jak tyto jevy souvisí s klimatickými a sezónními změnami. Významný pokrok ve fenologii byl pozorován u zemědělství a lesnictví na velkých oblastech severní polokoule. |
20231101.cs_915096_42 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Pokud dojde do roku 2100 k dalšímu oteplení o 1 až 3 °C v porovnání s průměrnými teplotami v letech 1990–2000, dojde pravděpodobně k poklesu výnosů u některých obilovin v rovníkových oblastech a růst výnosů směrem k pólům. |
20231101.cs_915096_43 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Změna klimatu je označována jako jedna z hlavních příčin migrace obyvatel Střední Ameriky do Spojených států. Odhaduje se, že bude rapidně přibývat neobyvatelných míst na planetě a tím bude docházet k nárůstu migrace. |
20231101.cs_915096_44 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Změny vegetačních zón, díky globálnímu oteplování, ovlivňují zemědělské výnosy. Zemědělskou produktivitu ovlivňují jak změny teplot, tak i změny srážek. Otázkou zůstává, zda zvýšené koncentrace oxidu uhličitého povedou ke zvýšení výnosů. Otázkou je také, jaké dopady budou mít adaptační opatření, například používání jiných plodin, jiných pěstebních postupů. Globálně lze očekávat zlepšení podmínek pro zemědělství v mírných a chladnějších podnebných pásech a zhoršení v tropických a subtropických oblastech. Skutečnost, že za současných podmínek, a to i v mnoha zvláště postižených regionech, je obtížné navrhnout funkční zemědělské modely, pravděpodobně ještě zhorší problémy s tím spojené. |
20231101.cs_915096_45 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Pro roky 1981–2002 byl vyčíslen negativní vliv stoupajících teplot na globální výnosy plodin pšenice (-18,9 % ročně), kukuřice (-12,5 %) a ječmene (-8 %). U rýže (-1,6 %), sóji (+ 1,8 %) a čiroku (-0,8 %) byly odhadnuty nižší negativní nebo pozitivní účinky. I když by negativní účinky měly být vyrovnány rostoucími koncentracemi oxidu uhličitého a technologickými úpravami, přesto došlo ke ztrátě přibližně 40 Mt ročně, bez zvýšení teploty od roku 1981 by výnosy pšenice, kukuřice a ječmene byly přibližně o 2–3 % vyšší. |
20231101.cs_915096_46 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Laboratorní experimenty zkoumající účinky zvýšených koncentrací oxidu uhličitého v ovzduší na rostliny, provedené v 80. letech 20. století sloužily donedávna jako parametry v odhadech účinků globálního oteplování v zemědělství. Na základě těchto předpovědí by negativní dopady růstu na základě zvýšení průměrné teploty více než vykompenzovaly pozitivní účinky z rostoucí koncentrace oxidu uhličitého. Naproti tomu nedávné terénní studie využívající technologii FACE ukazují, že pozitivní účinky "hnojení oxidem uhličitým", získané z laboratorních experimentů byly nadhodnoceny přibližně o 50%. Terénní pokusy naznačují, že budoucí trendy globálního oteplování budou mít tendenci negativně ovlivňovat výnosy i přes hnojení oxidem uhličitým. Uvažuje se, že by tyto negativní vlivy šly kompenzovat pomocí šlechtění rostlin (včetně zeleného genetického inženýrství) a rostlinověd. |
20231101.cs_915096_47 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Také Evropská unie přezkoumala účinky na členské státy EU v rámci Čtvrtého rámcového programu pro výzkum a vývoj v oblasti životního prostředí a klimatu a dospěla k závěru, že se zvýší rozdíly v produktivitě mezi různými druhy plodin. V některých částech jižní Evropy by mohlo některé zemědělské plodiny přestat růst, pokud by překročily svůj horní teplotní limit. Dopad na v současnosti pěstované druhy bude pravděpodobně negativní v jižní Evropě a příznivější v severní Evropě. |
20231101.cs_915096_48 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Změna klimatu ovlivňuje nejen zemědělskou produktivitu, ale také nutriční hodnotu důležitých plodin, jako je rýže, brambory nebo obilí. Vyšší hladiny CO2 pravděpodobně povedou k nižším hladinám bílkovin, mikronutrientů – jako je zinek a železo – a vitamínu B. Může se zvýšit hladina vitamínu E. U lidí trpících nedostatkem bílkovin (odhadem na 700 milionů lidí na celém světě), nedostatkem zinku (asi 2 miliardy lidí) a nedostatkem železa (asi 1,5 miliardy lidí) představuje snížení hladiny těchto mikroživin v rostlinných potravinách vážné riziko Odhaduje se, že za předpokladu nezměněných výživových schémat se v případě koncentrace CO2 550 ppm, která by mohla být překročena ve druhé polovině 21. století, bude těmito nedostatky trpět o několik set milionů obyvatel více. Obzvláště postižené budou jižní a jihovýchodní Asie, Afrika a Blízký východ. |
20231101.cs_915096_49 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Lidské zdraví je ovlivňováno klimatem jak přímo (chladem nebo teplem, srážkami, záplavami a požáry) tak i nepřímo environmentálními důsledky (např. šířením nemocí, neúrodami) nebo sociálními důsledky (např. migrací vyvolanou suchem). Také teplotní variabilita, tedy zvýšené kolísání teplot, má vliv na lidské zdraví. Při větších klimatických změnách je pro lidi výrazně obtížnější se přizpůsobit. Prognózy dopadů budoucího oteplování jsou zatím velmi nejisté, zejména proto, že nepřímé důsledky jsou primárně ovlivňovány ekonomickým vývojem jednotlivých regionů. Podle IPCC budou negativní důsledky oteplování na zdraví s největší pravděpodobností převažovat nad pozitivními. Zvláště těžce budou zasaženy rozvojové země. |
20231101.cs_915096_50 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Úmrtnost i nemocnost v určitém místě mají typický průběh písmene U: mimo střední teplotní rozmezí typické pro oblast se úmrtnost prudce zvyšuje ve směru zvyšování extrémů. Úmrtí nejsou jen v důsledku přehřátí organismu nebo podchlazení, ale hlavně kvůli kardiovaskulárním a respiračním příčinám. |
20231101.cs_915096_51 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Změna úmrtnosti v závislosti na globálním oteplování závisí na míře oteplování, na zkoumaném regionu a dalších faktorech, jako jsou adaptační a demografické trendy. Mimo tropy ohrožují v současné době obyvatele jak zimní mrazy, tak letní horka. V zásadě lze očekávat zvýšení úmrtnosti související s teplem a poklesem úmrtnosti vyvolané chladem. Odhad provedený pro 400 měst ve 23 zemích po celém světě zjistil, že v Severní a Jižní Americe, střední a jižní Evropě a v jihovýchodní Asii se míra úmrtnosti v důsledku klimatických extrémů obecně zvyšuje. V případě, že nedojde k rázným opatřením na ochranu klimatu, dojde k velmi silnému nárůstu úmrtnosti. Pokud se povede omezit oteplování, ve východní Asii, v severní Evropě a v Austrálii to pravděpodobně povede k mírnému poklesu úmrtnosti zatímco v případě scénáře bez opatření proti změnám klimatu se míra úmrtnosti v těchto regionech ve druhé polovině tohoto století výrazně zvýší. V Perském zálivu a hustě obydlených oblastech jižní Asie, bude docházet, pro scénář bez účinné ochrany klimatu, ke konci století k vlnám tepla s teplotami nad 35 °C, spojeným s vysokou vlhkostí – v takovýchto podmínkách hrozí k přehřátí a smrt již během několika málo hodin. |
20231101.cs_915096_52 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | V Evropě na začátku 21. století umíralo každoročně mnohem více lidí na chlad než na horko, což platí navzdory velmi rozdílným průměrným teplotám, jak v Helsinkách, tak v Aténách dochází k úmrtím v důsledku horka a chladu. Srovnávací projekce budoucích změn v úmrtnosti spojené s chladem a teplem přinesly rozdílné výsledky. Například studie Keatinge a kol. (2000) uvádí, že v případě regionálního oteplování o méně než 2 °C v Evropě je očekávaný nárůst úmrtí způsobených globálním oteplováním daleko převýší poklesem úmrtí z chladu. Odhad důsledků oteplování pro Velkou Británii uvádí, že dojde ročně k 2 000 dalších úmrtím z horka, ale že ubude až 20 000 úmrtí z chladu. Studie Woodward (2014) na druhé straně dochází k závěru, že v roce 2050 převáží pro Velkou Británii nárůst úmrtí z horka pokles úmrtí z chladu. |
20231101.cs_915096_53 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Zatímco CO2 ovlivňuje lidské zdraví nepřímo, prostřednictvím změny klimatu, další znečišťující látky, které také (ale v menší míře) ovlivňují klima – například pevné částice nebo přízemní ozon – mají významný negativní vliv na lidské zdraví a jsou příčinou předčasných úmrtí. Opatření na ochranu klimatu, která snižují koncentraci těchto látek znečišťujících ovzduší, mají tedy význačnou přidanou hodnotu. Změna klimatu má zároveň dopad na koncentraci těchto znečišťujících látek – nejdůležitějším mechanismem odstraňování jemných prachových částic z ovzduší jsou srážky; období sucha tak zvyšují koncentrace jemného prachu, vysoké teploty a intenzivní sluneční záření podporují tvorbu přízemního ozonu. Změna klimatu pravděpodobně již vedla k významným škodám na zdraví, zejména zvýšenou tvorbou ozonu, bez účinných opatření na ochranu životního prostředí a klimatu se bude počty těchto úmrtí budou nadále zvyšovat. |
20231101.cs_915096_54 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Nepřímé důsledky globálního oteplování zahrnují regionální změnu zdravotních rizik prostřednictvím změn v rozsahu, populaci a potenciálu přenašečů infekce, jako jsou komáři (např. anofeles, přenašeč malárie), blechy nebo klíšťata. Vzhledem k oteplování se některé oblasti výskytu přenašečů stanou pro ně s největší pravděpodobností neobyvatelnými, zatímco jiné, pro ně dosud neobyvatelné oblasti by se mohly stát jejich novými stanovišti. Zda se globálně rozloha jejich výskytu zvětší, zmenší nebo zůstane stejná, závisí nejen na klimatických faktorech, ale také na příslušném přenašeči a odpovídajících protiopatřeních. Proto hraje teplota jen malou roli například ve skutečném šíření malárie – tato nemoc byla rozšířená až do padesátých let v 36 amerických státech a její výskyt byl potlačen cíleným nasazením DDT. Také v Evropě je nepravděpodobné, že by došlo k opětovnému šíření malárie, protože je zde vysoký standard medicíny a často se pravidelně provádějí biologická opatření k boji proti komárům. Chudší země, zejména ty v západní a střední Africe, ale budou mnohem více postiženy možnou malárií, protože si nemohou dovolit žádná protiopatření. |
20231101.cs_915096_55 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Kromě samotného zvýšení teploty, může dojít ke zvýšenému výskytu komárů také rozšířením mokřadů v důsledku nárůstu srážek v některých oblastech a také díky rozmrazování permafrostu. V severním Německu byla malárie účinně zlikvidována jako vedlejší účinek likvidace močálů, ale skutečné snížení rizika stále spočívá v cíleném očkování, zejména pro cestující do tropických zemí. To znamená, že počet nakažených obyvatel pravděpodobně ani v budoucnu neporoste i když oblasti výskytu přenašečů zůstanou. |
20231101.cs_915096_56 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | V Evropě může také, díky zimám bez mrazů a vlhčím létům docházet k šíření klíšťat, které přenášejí lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Šíření samotných chorob může být omezeno jak preventivními opatřeními, tak očkováním proti encefalitidě. Proti Lymské borelióze však doposud očkování neexistuje. |
20231101.cs_915096_57 | https://cs.wikipedia.org/wiki/Dopady%20glob%C3%A1ln%C3%ADho%20oteplov%C3%A1n%C3%AD | Dopady globálního oteplování | Očekává se, že globální oteplování značně zvýší jak počet lidí postižených alergiemi, například závažnými symptomy senné rýmy. Podle studie zveřejněné v roce 2016 v časopise Environment Health Perspectives došlo v posledních letech k nárůstu počtu lidí alergických na pyly z ambrózie z 33 milionů na přibližně 77 milionů, přičemž největší nárůst nastává v zemích jako Německo, Polsko a Francie. Pylová sezóna se ve většině Evropy prodloužila až do září či října. Odborné lékařské články ukazují i souvislosti mezi změnou klimatu a nárůstem onemocnění zhoubnými nádory. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.