Datasets:

ctu-aic

/

questions_ujc_cas_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 18

[ "karlínský břeh", "Karlínský břeh" ]

[ { "content": "Píše se karlínský břeh, nebo Karlínský břeh?", "role": "user" }, { "content": "Spojení karlínský břeh není oficiální zeměpisný název, přídavné jméno jen signalizuje, na které straně Vltavy se břeh nachází, a proto je náležitá podoba karlínský břeh.", "role": "assistant" } ]

[ "holešovická strana", "Holešovická strana" ]

[ { "content": "Píše se holešovická strana, nebo Holešovická strana?", "role": "user" }, { "content": "Spojení holešovická strana není oficiální zeměpisný název, a proto je náležitá podoba holešovická strana.", "role": "assistant" } ]

[ "Sokolovna", "sokolovna" ]

[ { "content": "V Motole je sokolovna, která se přestala používat ke svému původnímu účelu, ale stále je tento objekt tak nazýván. Přestavuje se, měla by to být v budoucnu pobočka Domu dětí a mládeže. Nevím, za mám zvolit velké, nebo malé písmeno.", "role": "user" }, { "content": "V tuto chvíli jde stále pouze o obecné, druhové označení objektu, a proto je třeba zvolit malé písmeno.", "role": "assistant" } ]

[ "Triáda", "triáda" ]

[ { "content": "Hasiči pořádali akci, kterou nazvali T/triáda. Má se toto slovo psát s velkým, nebo malým písmenem?", "role": "user" }, { "content": "Záleží na tom, zda je o oficiální název akce, pak je namístě psát velké písmeno, nebo neoficiální, pak je namístě malé.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Opravuji text, v němž je i věta: \"Uplynulo 50 let, kdy naše tatra sjela z výrobní linky.\" Mám napsat Tatra?", "role": "user" }, { "content": "V daném kontextu nejde o značku automobilu, a tudíž vlastní jméno, a proto doporučujeme psát malé písmeno.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak mám zacházet s názvy ateliérů, které ve svých názvech záměrně užívají podobu s krátkým e, tedy \"atelier\"? Mám je opravit?", "role": "user" }, { "content": "České výkladové slovníky, Internetová jazyková příručka i Pravidla českého pravopisu uvádějí pouze podobu s dlouhým é, ateliér. To, co jazykové příručky uvádějí, jsou však jen doporučení, za jejich nedodržování nehrozí z hlediska legislativy žádné sankce. Není nijak neobvyklé, že se v názvech určitých typů organizací, jako jsou např. restaurace, prodejny, divadla apod., z různých důvodů (které jsou často nejazykové, ale jde o motivaci např. marketingovými důvody) objevují i slova, která mají nepočeštěnou podobu (např. restaurante, boutique, music hall aj.). Lze očekávat, že úprava takových způsobů zápisu bude ve výsledku působit komplikace, jelikož počeštěná podoba názvu již nebude odpovídat oficiálnímu jménu organizace.", "role": "assistant" } ]

[ "minitrénink", "mini trénink" ]

[ { "content": "Máme psát minitrénink, nebo mini trénink?", "role": "user" }, { "content": "Komponent mini- funguje jako první část mnohých složených slov (např. minisukně, minigolf, minirobot), dohromady proto doporučujeme psát i minitrénink.", "role": "assistant" } ]

[ "Kačena", "kačena" ]

[ { "content": "Opravuji text, v němž je i věta: \"Od hasičských speciálů se odlišuje K/kačena.\" Nevím, zda mám napsat velké, nebo malé písmeno.", "role": "user" }, { "content": "Záleží na tom, zda jde o trvalou přezdívku, běžně mezi hasiči užívanou, jako tomu je např. u přezdívek lokomotiv (Brejlovec, Čmelák, Rosnička atp.), nebo zda je to pojmenování vytvořené a hoc, v praxi neukotvené. V prvním případě je namístě velké písmeno, v druhém malé.", "role": "assistant" } ]

[ "energoprémie", "energo prémie", "energo-prémie" ]

[ { "content": "Píše se slovo energoprémie dohromady, nebo zvlášť, popř. se spojovníkem?", "role": "user" }, { "content": "Komponent energo tvoří první část složeného slova, podstatné jméno energoprémie doporučujeme psát dohromady; obdobně např. energošmejdi, energocentrum, energoblok.", "role": "assistant" } ]

[ "energošmejdi", "energo šmejdi", "energo-šmejdi" ]

[ { "content": "Píše se slovo energošmejdi dohromady?", "role": "user" }, { "content": "Komponent energo tvoří první část složeného slova, podstatné jméno energošmejdi píšeme dohromady (obdobně jako např. energocentrum, energoblok). Tento způsob zápisu je podle dokladů vžitý a v praxi jednoznačně převažuje. Zápisy zvlášť (energo šmejdi) a se spojovníkem (energo-šmejdi) se objevují výjimečně.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak mám zacházet s názvy ateliérů, které mají ve svých názvech záměrně malé počáteční písmeno? Mám je opravit?", "role": "user" }, { "content": "Podle českých pravopisných zásad jsou vlastní jména, tedy i názvy organizací (jako jsou např. divadla, galerie, ateliéry apod.) psána s velkým počátečním písmenem. Tato pravidla však mají charakter doporučení, a rozhodne-li se je někdo nerespektovat, nehrozí mu z právního hlediska žádná sankce. Je však velmi pravděpodobné, že takový způsob zápisu nezůstane nepovšimnut a že na něj ostatní uživatelé češtiny budou určitým způsobem reagovat, lze očekávat, že tyto reakce budou i negativní. \nOtázka, zda takový název v textu opravit, nemá snadné řešení. Pokud bude pisatel respektovat organizací užívanou podobu názvu, může být následně tento způsob zápisu vnímán jako jeho pravopisná chyba. Pokud pisatel podobný název \"opraví\", může se naopak dočkat nežádoucí reakce ze strany dané organizace.", "role": "assistant" } ]

[ "lockdown", "lock-down" ]

[ { "content": "Máme psát slovo [logdaun] dohromady, nebo se spojovníkem?", "role": "user" }, { "content": "Výraz lockdown píšeme dohromady, bez spojovníku. Náležitou podobu lze ověřit v IJP, popř. v nově vznikajícím elektronickém ASSČ.", "role": "assistant" } ]

[ "polockdownový", "po-lockdownový" ]

[ { "content": "V textu je uvedeno, že ceny rostou v důsledku po-lockdownové poptávky. Nejsem si jistá, jestli je psaní se spojovníkem v pořádku, ale i zápis bez spojovníku se mi zdá divný.", "role": "user" }, { "content": "Spojovník se v podobných případech neužívá, náležité je psaní dohromady: polockdownový. Obdobně např. pomaturitní, poinfarktový, poválečný, polistopadový.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde najdu informace, jak se utvoří přídavné jméno přivlastňovací od jména Zoe?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme vám řídit se pravidly uvedenými v Internetové jazykové příručce. Poučení o tvoření přivlastňovacích adjektiv od ženských osobních jmen najdete ve stejnojmenném oddílu zařazeném v oblasti slovotvorby (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=756).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi poskytnout vyjádření, zda určitá věta někoho ponižuje?", "role": "user" }, { "content": "Ano, lze požádat o písemné vyjádření k určitému větnému celku a jeho možné významové interpretaci. Tato služba je však zpoplatněna. Více informací naleznete zde: http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pracuji ve školství a nevím, jak mám vyučovat ukrajinské děti češtině.", "role": "user" }, { "content": "Bohužel, jazyková poradna není zaměřena na didaktickou problematiku. Doporučujeme vám obrátit se na pedagogy, kteří se věnují výuce češtiny jako cizího jazyka, popřípadě na Asociaci češtinářů.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jazyková poradna by měla udělat osvětu mezi učiteli, aby se uměli orientovat v jazykových zdrojích.", "role": "user" }, { "content": "Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je vědecký výzkum v oblasti českého národního jazyka, jeho současného stavu a historického vývoje a jeho vztahu k jiným jazykům. ÚJČ (ani jazyková poradna, jejíž provoz zajišťuje oddělení jazykové kultury) se nepodílí na přímém vzdělávání učitelů, na veřejnost však dlouhodobě působí doporučující osvětou, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost. Pracovníci ÚJČ se také v roli lektorů každoročně účastní Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy, kterou organizuje Akademie věd ČR.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Na koho se mohu obracet, pokud mám připomínky k rubrice Zajímavé dotazy?", "role": "user" }, { "content": "Autory jednotlivých příspěvků zveřejňovaných v rubrice Zajímavé dotazy jsou pracovníci oddělení jazykové kultury. Lze tedy kontaktovat buď rovnou autora/autorku (pod příspěvkem jsou jejich iniciály, celá jména a kontakty najdete na stránce oddělení jazykové kultury), nebo svou připomínku zaslat e-mailem do jazykové poradny ([email protected]).", "role": "assistant" } ]

[ "Pernici", "Pernicy" ]

[ { "content": "Jde o příjmení Pernica, přesněji o větu \"vyšetření u pana doktora Pernic_\" – je na konci y, nebo i? Podle jakého vzoru to je?", "role": "user" }, { "content": "Příjmení Pernica se skloňuje podle vzoru předseda, ale při volbě i/y v koncovce 2. pádu se řídíme tím, že c patří mezi tzv. pravopisně měkké souhlásky. Proto je náležitá podoba: Vyšetření u pana doktora Pernici.", "role": "assistant" } ]

[ "vyzývavý", "vyzívavý" ]

[ { "content": "Vyz_vavá fotka, vyz_vavá žena – je po z i, nebo y?", "role": "user" }, { "content": "Pro vyjádření významu 'velmi nápadný, provokativní' se užívá výraz vyzývavý s y po z. Vyzívat by znamenalo, že někdo zíval (tedy široce rozevíral ústa) tak dlouho, až se konečně vyzíval (doplňujeme, že toto sloveso je zvratné: vyzívat se).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Platí stále, že když napíšu \"studenti jsou povinni\", zahrnuje toto vyjádření jak studenty, tak studentky?", "role": "user" }, { "content": "Ano, toto vyjádření je z jazykového hlediska zcela v pořádku a jeho interpretace je adekvátní. Jev, na nějž se ptáte, se nazývá generické maskulinum (název osoby v mužském rodě tedy zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum stále běžně užíváno. Naproti tomu se v současnosti užívají i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského (např.: studenti/studentky jsou povinni/povinny). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné. Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít např. několikanásobný podmět typu \"studenti a studentky (jsou povinni)\". V některých situacích a textech je vyjádření obou rodů dokonce očekávané a (do jisté míry) ustálené, např. v oslovení v dopise (Vážená paní, vážený pane), ve formulářích (Já, níže podepsaný/podepsaná prohlašuji…) či v dotaznících (Koho jste volil/a v roce 2023?). Do genderově senzitivního vyjadřování se dále řadí jazykové prostředky, které neimplikují žádnou genderovou identitu. Jedná se především o různá opisná vyjádření, která na jednu stranu nevyžadují uvádění slovních tvarů dvou rodů, na druhou stranu podobně jako doplňování přechýlených podob text prodlužují (např.: studující osoby jsou povinny; osoby zapsané ke studiu jsou povinny).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Při vyšetřování dopravní nehody jedna ze zúčastněných osob (mající genderově neutrální jméno a příjmení) požádala strážníky, aby ji oslovovali a psali o ní v mužském rodě (např. řidič). Ti jejímu přání vyhověli. Mým úkolem je nyní sepsat úřední rozhodnutí a já nevím, zda mám nadále užívat mužský rod, nebo se přiklonit k rodu ženskému (a používat např. slovo řidička), neboť dotyčná osoba má v dokladech uvedeno v kolonce pohlaví žena. Můžete mi poradit?", "role": "user" }, { "content": "Na tuto otázku nemůžeme poskytnout jednoznačnou odpověď. Považovali bychom za vstřícné a zdvořilé vyhovět přání dotyčné osoby, a tedy vyjadřovat se o ní v mužském rodě. Nedokážeme však posoudit, nemůže-li být tento přístup z právního hlediska nějak problematický.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu uvádíme názvy osob v mužském i ženském rodě, zapisujeme je pomocí lomítka, např. žadatel/žadatelka. Nejsme si ale jisti, jak máme řešit shodu přísudku s tímto podmětem. Bude se v přísudku psát měkké i, stejně jako např. v případě několikanásobného podmětu se souřadicí spojkou (\"žadatel nebo žadatelka by měli\"; tudíž \"žadatel/žadatelka by měli\")?", "role": "user" }, { "content": "Jestliže v podmětu pomocí lomítka naznačujeme alternativu, tj. varianty, které jsou si rovny, je náležité danou formu dodržet i v přísudku. Proto by ve vaší větě měly být uvedeny dva slovesné tvary, odpovídající každému z výrazů užitých v podmětu: \"žadatel/žadatelka by měl/měla\", \"žadatel/ka by měl/a\" apod.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pracuji na překladu pravidel deskové hry, v níž se vyskytuje několik nebinárních postav. Nejsem si jist, jak u nich přistoupit ke gramatické shodě. Zatím používám hvězdičku, např. přidal*a, ale nevím, je-li to tak správně. Navíc vím, že některé nebinární osoby užívají ve shodě tvary množného čísla. Existuje ještě nějaké jiné řešení, které mi můžete doporučit?", "role": "user" }, { "content": "Čeština patří mezi jazyky, které vyjadřují jmenný (gramatický) rod v mnoha slovech a tvarech. Platí to samozřejmě nejen pro názvy osob (otec = rod mužský, matka = rod ženský, dítě = rod střední), ale též pro pojmenování neživých entit (sněhulák, vůz = rod mužský, kára = rod ženský, auto = rod střední). Z toho vyplývá, že gramatický rod nelze přímočaře spojovat s pohlavím (tj. biologickou kategorií) ani s genderem (tj. socio-kulturní kategorií). Je však pravda, že v případě pojmenování osob gramatický rod běžně odpovídá určitým kategoriím – ženský rod kategoriím žena, femininní (Lenka, sestra, docentka, lékařka), mužský rod kategoriím muž, maskulinní (Petr, bratr, docent, lékař); střední rod je pak spojován s nedospělými jedinci (dítě, miminko). Existuje však několik výjimek: např. přestože je slovo osoba rodu ženského a slovo člověk rodu mužského, mohou tyto výrazy zahrnovat kohokoliv.\nVyjadřování jmenného rodu se netýká jen podstatných jmen, nýbrž i tvarů, které se s nimi gramaticky shodují. Patří mezi ně např. slovesné příčestí zmíněné v dotazu, neboť zakončení slovesného tvaru v přísudku musí odpovídat jmennému rodu podmětu (např. otec/sněhulák/vůz stál; matka/osoba/kára stála; dítě/děvče/auto stálo). Volba koncovky slovesného tvaru však může být problematická pro nebinární osoby či osoby, které se o nich (potažmo o nebinárních postavách v deskové hře, literatuře apod.) vyjadřují, neboť jmenný rod v češtině silně implikuje příslušnost k určitému pohlaví či genderu, jak jsme viděli výše – a těmto implikacím se (alespoň někteří) nebinární lidé či lidé o nich píšící či hovořící snaží vyhnout. Za tímto účelem pak volí různé jazykové prostředky. \nNěkdy se užívá shoda se středním rodem (přidalo) či v množném čísle (zde je však třeba opět volit rodovou koncovku – přidali, přidaly), objevuje se též střídání koncovek mužského a ženského rodu (jednou přidal, podruhé přidala), a dokonce vznikají i návrhy na zvláštní sady koncovek. V psaných projevech se dále vyskytuje již výše zmíněná hvězdička (např. přidal*a), která má být chápána jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, a v této funkci má pak zahrnovat celé spektrum genderových identit (včetně té nebinární). Další možností, jak neutralizovat vyjádření jmenného rodu, je užití písmena x (přidalx), které má nahrazovat libovolnou koncovku. Žádné z uvedených řešení však nepovažujeme za ideální a zcela neproblematické – např. užití koncovek středního rodu může působit dehonestujícím až dehumanizujícím dojmem, zápis s hvězdičkou či koncovkou -x může vzbuzovat nejistotu, jak jej (nahlas) přečíst, atd. \nTento výčet jazykových prostředků, užívaných pro zamezení (či alespoň zmírnění) implikace určitého pohlaví či genderu, si neklade nárok na úplnost, pouze ilustruje jejich rozmanitost. Žádný z uvedených jazykových prostředků nepovažujeme za natolik rozšířený a ustálený, abychom jej mohli označit za obecně přijímanou normu. Z tohoto důvodu nemůžeme v současnosti ani poskytnout jednoznačné doporučení, které z uvedených řešení zvolit.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžu do jazykové poradny ještě někdy zavolat?", "role": "user" }, { "content": "Ano, na jazykovou poradnu se jistě můžete obracet opakovaně. Dotazy zodpovídáme každý všední den od 10 do 12 hodin. (V době letních prázdnin je provoz poradny omezen na úterý a čtvrtek, opět 10–12 hodin.)", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se mají zapisovat slovesa, která se vztahují k rodu mužskému i ženskému, pomocí závorek (např. přečetl i přečetla)?", "role": "user" }, { "content": "Pro genderově korektní vyjadřování obvykle užíváme zápis pomocí lomítka. Pokud má mužská rodová varianta nulovou koncovku, lze uvést za lomítko jen koncovku ženského rodu, tzn. přečetl/a. Vedle tohoto zápisu je však přípustný (i když méně obvyklý) též zápis pomocí závorky, pro nějž platí totéž, co pro zápis pomocí lomítka. Zápis má tedy podobu přečetl(a).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde najdu informace o shodě přísudku s podmětovými jmény lidičky, rodiče a koně?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme vám Internetovou jazykovou příručku. Daná kapitola se jmenuje Shoda přísudku s podmětem jednoduchým (oddíl 2.3.1 Rodiče, lidičky, koně).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je možné s jazykovou poradnou komunikovat po internetu?", "role": "user" }, { "content": "Jazyková poradna funguje primárně po telefonu. Lze zažádat o písemné vypracování odpovědi na jazykový dotaz, tato forma poradenství je však zpoplatněna. Odpovědi na jazykové dotazy je možné vyhledávat také v databázi jazykových dotazů (dotazy.ujc.cas.cz) nebo v Internetové jazykové příručce (příručka.ujc.cas.cz).", "role": "assistant" } ]

[ "nabyde", "nabude", "nabide" ]

[ { "content": "Nevím, jak správně napsat \"společnost nab_de do svého majetku nemovitost\". Nevím, zda to má být nabide, nebo nabyde, nebo jestli by se mohlo použít i nabude.", "role": "user" }, { "content": "Zápis nabide není správný. Můžete napsat nabyde i nabude. Obě podoby jsou spisovné. Tvary s -y- se však hodnotí jako hovorové; ve stylově vyšších projevech se obvykle dává přednost tvarům s -u-: společnost nabude do svého majetku nemovitost.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Chceme se poradit, jak máme v rámci genderově korektního vyjadřování zaznamenávat rodové varianty. Máme rozepisovat \"sousedé a sousedky\", používat zápis s lomítkem \"kandidát/ka\", nebo něco jiného?", "role": "user" }, { "content": "Obě uvedené možnosti (jak užití spojky, tak zápis s lomítkem) jsou zcela v pořádku. Jako další řešení se nabízí například opisné vyjádření (kandidující osoba). Existuje samozřejmě více jazykových prostředků, které můžete pro genderově senzitivní vyjadřování využít, při jejich volbě je však potřeba vzít v úvahu konkrétní text, jeho cíl apod.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Připravujeme různé reklamní texty a jedna klientka se na nás obrátila s požadavkem na genderovou vyváženost. Nelíbily se jí totiž formulace typu \"kandidáti získají\" nebo \"pokud máte fajn souseda, přihlaste ho do soutěže\". Je nutné, abychom všude vyjmenovávali \"kandidáti a kandidátky\", \"sousedi a sousedky\" apod.? Samozřejmě nechceme ženy vylučovat.", "role": "user" }, { "content": "Doplnění přechýlených názvů osob nepovažujeme za nutné. V češtině funguje tzv. generické maskulinum, které umožňuje vyjadřovat se úsporně, název osoby v mužském rodě totiž může zahrnovat jak muže, tak ženy. Na druhou stranu může být někdy výhodné doplnit přechýlené názvy osob a tím zdůraznit zapojení žen – že i ony mohou kandidovat, mohou být přihlášeny do soutěže apod. Je tedy potřeba vzít v úvahu cíl textu i komu je určen. (K tomu je však nutno dodat, že různí lidé samozřejmě mohou ve vztahu k výše popsaným jazykovým prostředkům zastávat odlišné, více či méně silné názory.)", "role": "assistant" } ]

[ "členky a členové týmu", "členové a členky týmu" ]

[ { "content": "Opravuji překlad, v němž se objevují spojení typu \"členky a členové týmu\". Nejsem si jistá, zda by pořadí jmen nemělo být opačné, tedy \"členové a členky týmu\". Která varianta je podle vás vhodnější?", "role": "user" }, { "content": "Vzhledem k tomu, že při uvádění rodových variant je frekventovanější umístění jména v mužském rodě na první pozici, doporučujeme vám upřednostnit variantu \"členové a členky týmu\". (Výjimku tvoří oslovení, kde je z hlediska etikety považováno za vhodnější uvádět na prvním místě ženy.) Nikde však není ustanoveno, v jakém pořadí by měla být jména rodu mužského a rodu ženského uváděna, a proto považujeme i opačné pořadí (členky a členové týmu) za přijatelné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pracuji na korektuře knihy z lékařského prostředí. Překladatelka chce pro jednu z ženských postav použít slovo pediatr (např. Vivien pracuje jako pediatr). Mně to trhá uši, raději bych zvolila přechýlenou podobu pediatrička (např. Vivien pracuje jako pediatrička), která je dle mého názoru už zaužívaná. Jak to vidíte vy?", "role": "user" }, { "content": "Pokud vztahujeme název pracovní pozice, funkce apod. ke konkrétní ženě (potažmo k ženské literární postavě apod.), doporučujeme užít jeho přechýlenou podobu, v tomto případě tedy pediatrička: Vivien pracuje jako pediatrička.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V popisu projektu jsme používali slova senior a klient pro zahrnutí mužů i žen, např.: \"Budeme se snažit nacházet řešení pro nejpalčivější problém, se kterým se na nás senioři obracejí, a tím je osamělost.\" Projekt nám byl vrácen k přepracování s tím, že máme užívat zápis typu senioři*ky, abychom zahrnuli i ženy. Je to opravdu nutné?", "role": "user" }, { "content": "Z čistě jazykového hlediska není navržená úprava nezbytná – v češtině se totiž běžně užívá tzv. generické maskulinum, název osoby v mužském rodě tedy může označovat jak muže, tak ženy. Otázkou však zůstává, zda navržená úprava nevychází z nějakých (interních) pokynů pro jazykovou úpravu projektové dokumentace, které je vhodné, či dokonce nutné dodržet. K tomu je však třeba dodat, že zápis typu senioři*ky není zcela neproblematický. Užití hvězdičky pro signalizaci variant totiž není ve společnosti stále všeobecně známé a přijímané, obvykle se v této funkci užívá lomítko: senioři/seniorky. (To však někdy bývá nahrazováno hvězdičkou na základě představy, že omezuje uvedené alternativy – senioři/seniorky = buď senioři, nebo seniorky –, kdežto hvězdička má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit.) Problematické také je, že na rozdíl od lomítka bývají za hvězdičku připojovány různé části slov bez zcela jasných pravidel.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jakým způsobem máme zapracovat do předpisů naší vysoké školy genderově senzitivní vyjadřování? Setkala jsem se užitím lomítka (student/ka) a s pojmenováním osob v mužském rodě (student), přičemž v tomto případě bylo v poznámce pod čarou uvedeno, že se jedná o generické maskulinum, které zahrnuje i ženy.", "role": "user" }, { "content": "Nejsme si vědomi toho, že by existovalo nějaké závazné nařízení ustanovující, které jazykové prostředky se v souvislosti s genderově vyváženým vyjadřováním mají v předpisech používat. Takové nařízení či doporučení si však mohou vysoké školy (případně jejich fakulty apod.) vytvořit samy – a některé je opravdu vytvářejí. Záleží tedy na vás, zda budete uvádět rodové varianty přes lomítko (student/ka) či zvolíte ještě nějaké jiné inkluzivní jazykové prostředky, např. zpodstatnělá přídavná jména (studující). Samozřejmě se také můžete rozhodnout užívat generické maskulinum (a třeba to i nějak okomentovat v poznámce pod čarou), to však nelze považovat za prostředek genderově senzitivního vyjadřování.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Připravuji vizitky pro policii, ale nejsem si jistá, zda mám přechylovat názvy funkcí u žen. Někdo trvá na tom, aby na vizitce bylo napsáno např. \"styčná důstojnice\", někdo tvrdí, že je lepší užívat pro ženy i muže název funkce \"styčný důstojník\". Z praxe vím, že se při oslovování hodností užívá třeba \"paní plukovnice\", ale nikdo neříká \"paní majorka\", pouze \"paní major\". Na vizitkách budou hodnosti uvedeny v podobě zkratek, to není problém, jen jsem chtěla naznačit, jak je daná situace komplikovaná. Přiklonili byste se tedy k přechýleným, nebo nepřechýleným názvům funkcí na vizitkách?", "role": "user" }, { "content": "Vzhledem k tomu, že je na vizitce uvedeno jméno ženy, považujeme za vhodnější uvést přechýlenou podobu názvu funkce (např. styčná důstojnice). A to i přesto, že některé přechýlené podoby mohou působit poněkud nezvykle, neboť se teprve dostávají do užívání. Tak tomu bylo ostatně i v minulosti např. u slova ministryně, s nímž se v dnešní době setkáváme zcela běžně a nepůsobí nadále příznakově.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Na internetu se v životopisu Dany Drábové píše, že je druhá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Myslím, že to je nesmysl, dotyčná by měla být označena jako první předsedkyně, neboť před ní zastával tuto funkci muž – předseda. Mám pravdu?", "role": "user" }, { "content": "Problém s uvedením odpovídající řadové číslovky plyne z užití podstatného jména rodu ženského – předsedkyně. Takové užití je ovšem náležité, neboť pokud hovoříme o ženě, a navíc uvádíme i její vlastní jméno, je vhodné zvolit přechýlenou podobu názvu funkce, kterou dotyčná zastává. Ve spojení s konkrétní ženou totiž není užití tzv. generického maskulina (v dotazu reprezentovaného slovem předseda) namístě. Označení Dany Drábové jakožto předsedkyně je tedy zcela náležité.\nSpojení druhá předsedkyně však nabízí několik možných interpretací. Zaprvé může řadová číslovka v kombinaci se slovem předsedkyně popisovat, kolikátá osoba v pořadí vykonává předsednickou funkci, a to nezávisle na pohlaví jejích předchůdců či předchůdkyň. To znamená, že Dana Drábová by mohla být druhou osobou v pořadí, jíž byla svěřena tato funkce. Zadruhé může daná číslovka ve spojení s přechýlenou podobou názvu funkce vyjadřovat, kolikátá žena v pořadí zastává danou funkci. Sdělení bychom tedy mohli interpretovat tak, že před Danou Drábovou vykonávala funkci předsedkyně ještě jedna žena (a neznámý počet mužů). Zatřetí může číslovka zpřesňovat, kterou předsednickou funkci osoba zastává – v některých institucích totiž působí první a druhý předseda (či samozřejmě předsedkyně), druhý z nich může například toho prvního v určitých situacích zastoupit. Pokud bychom se chtěli této víceznačnosti vyhnout, museli bychom zvolit jinou formulaci. Samotná změna číselné hodnoty, již navrhujete, problém neřeší.\nPro úplnost dodejme, že podobně problematická by byla situace, kdy bychom hovořili o muži – např. druhém předsedovi Janu Novákovi. I v tomto případě bychom mohli uvažovat o třech možných interpretacích: Jan Novák by mohl být buď druhou osobou ze všech, které historicky vykonávaly předsednickou funkci, nebo druhým mužem v této funkci, či z hlediska hierarchického uspořádání několika předsednických funkcí jednou z osob, které je vykonávají. Ovšem vzhledem k rozšíření generického maskulina v češtině (ale i na základě našich znalostí o světě) lze předpokládat, že by se většina uživatelů a uživatelek češtiny přiklonila k prvnímu významu. Interpretace spojení druhá předsedkyně bude pravděpodobně vzbuzovat větší nejistotu – ostatně i váš dotaz je toho důkazem.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Připravujeme imatrikulační listy, na nichž je uvedena formulace typu: \"Jan Novák se stává řádným studentem gymnázia.\" Přemýšlím, zda bychom v případě nastupujících dívek neměli formulaci upravit: \"Jana Nováková se stává řádnou studentkou gymnázia.\" Co si o tom myslíte?", "role": "user" }, { "content": "S navrženou úpravou souhlasíme, ve spojení s vlastním jménem dívky je namístě použít přechýlenou podobu studentka (a samozřejmě i jí odpovídající tvar shodného přívlastku).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Máme nově zvolenou paní starostku. Můžeme ve spojení s jejím jménem užívat přechýlený název funkce – starostka Jana Nováková? Někdo tvrdí, že v oficiálních dokumentech by měl zůstat starosta, třeba v podpisu – Jana Nováková, starosta města.", "role": "user" }, { "content": "Ve spojení s vlastním jménem ženy je vhodné použít přechýlený název funkce, kterou žena zastává – v tomto případě tedy starostka.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Ve formuláři jsou uvedeny různé skupiny zaměstnanců, např: vrchní sestra, vrchní laborantka, lékaři, farmaceuti. Vadí mi tu střídání ženského a mužského rodu, když daná povolání vykonávají jak muži, tak ženy. Jak to mám sjednotit?", "role": "user" }, { "content": "Nejprve si dovolíme upozornit, že kromě ženského a mužského rodu se u uvedených názvů pracovních pozic střídá též jednotné a množné číslo. I to by bylo vhodné sjednotit. Co se gramatické kategorie jmenného rodu týče, nabízejí se dvě řešení: 1. užívat generické maskulinum (vrchní laborant, lékař, farmaceut; vrchní laboranti, lékaři, farmaceuti), respektive v případě vrchní sestry uvádět název pracovní pozice v ženském rodě – tento název lze pak považovat za generické femininum (vrchní sestra; vrchní sestry), 2. s ohledem na genderově vyvážené vyjadřování uvádět názvy pracovních pozic jak v mužském, tak v ženském rodě (např. v podobě vrchní laborant/ka, lékař/ka, farmaceut/ka; vrchní laboranti/laborantky, lékaři/lékařky, farmaceuti/farmaceutky) – v případě vrchní sestry pak bude uvedena jediná varianta (vrchní sestra; vrchní sestry), neboť název této pracovní pozice nemá oficiální rodový protějšek. Z jazykového hlediska jsou obě řešení v pořádku, záleží tedy na vaší preferenci.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Autorka textu o sobě napsala, že je \"módní kreslíř\". Nebylo by lepší použít přechýlenou podobu \"módní kreslířka\"?", "role": "user" }, { "content": "Ano, pokud se název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, v tomto případě tedy \"módní kreslířka\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení \"Dear Sir or Madam\", nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také \"Vážený pane, vážená paní\", nebo naopak \"Vážená paní, vážený pane\"?", "role": "user" }, { "content": "V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. \"Vážená paní, vážený pane\", \"Vážené kolegyně, vážení kolegové\"), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.", "role": "assistant" } ]

[ "adorant", "adorand" ]

[ { "content": "Máme v textu o opravě památek větu \"klenba znázorňující lva, orla a adoranta\". Opravila jsem to na adoranda, podle slova adorovat. Chápu to tak, že je to člověk, který někoho adoruje. Ale váhám, jak je to správně.", "role": "user" }, { "content": "Jde o velice málo užívané slovo, výkladové slovníky češtiny výraz adorant/adorand nezachycují. ASSČ a rovněž NASCS, SSJČ a PSJČ uvádějí výraz adorátor s významem 1. kdo někoho obdivuje, uctívá; kdo (přehnaně) vyzdvihuje přednosti něčeho, někoho (adorátoři houslisty Pavla Šporcla); 2. kdo modlitbou, obřadním způsobem ap. projevuje úctu k Bohu (adorátor Ježíše v Nejsvětější svátosti).\nV ČNK (korpus SYN v11) výraz adorand doložen není, varianta adorant se objevuje 26x (např. jedním z největších adorantů Jezulátka byl sv. František z Assisi; k velkým světcům připojuje menší postavy adorantů, skupiny pečlivě komponuje; kostelní betlémy se doplňovaly o tři nové a vzácné adoranty s doprovodem a dary). Doporučujeme proto v textu ponechat variantu adorant.", "role": "assistant" } ]

[ "tinnitus", "tinitus" ]

[ { "content": "Nejsem si jistá, zda psát tinitus, nebo tinnitus. Velký lékařský slovník uvádí tinitus s jedním n, ale v různých textech vidím spíše dvě n: tinnitus.", "role": "user" }, { "content": "Výkladové slovníky češtiny výraz neuvádějí, medicínské slovníky nejsou jednotné. Rovněž v ČNK (korpus SYN v11) jsou doloženy obě podoby, a to jak v publicistických, tak odborných textech, zápis tinnitus poněkud převažuje (275 : 192). Volba pravopisné podoby záleží na tom, komu je určen text, v němž je slovo užíváno. Pro odborné texty doporučujeme volit spíše původní podobu tinnitus, v textech určených širší veřejnosti je vhodnější užít zjednodušený zápis tinitus.", "role": "assistant" } ]

[ "haloklina", "haloklína" ]

[ { "content": "Píšu odborný text, v němž používám výraz, který se v angličtině píše halocline. Jde o vrstvu vody v podzemních prostorách – na dně je mořská voda, nad ní sladkovodní. Tyto vody se nemísí a mají mezi sebou určité rozhraní, vrstvu. V češtině se výraz halocline překládá obvykle jako haloklina, ale setkal jsem se i s podobou haloklína. V IJP bohužel toto slovo nevidím. Jak ho psát?", "role": "user" }, { "content": "IJP zachycuje běžnější slovní zásobu, v tomto případě jde o úzce odborný termín, který není doložen ani v ČNK (SYN v11). Podle internetových zdrojů jednoznačně převažuje varianta haloklina. Např. Wikipedie haloklinu definuje jako přechod mezi dvěma vrstvami vody s rozdílnou salinitou; krátké \"i\" je užívané rovněž v textu bakalářské práce z Přírodovědné fakulty UK. Podoba haloklina rovněž odpovídá obvyklému zápisu termínu termoklina, toto slovo je doloženo (sedmi doklady) i v korpusu SYN v11. Doporučujeme proto volit zápis haloklina.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V inzerátu uvádíme, že sháníme advokáta nebo advokátku, a chtěli bychom tyto rodové varianty oddělit lomítkem nebo závorkou. Která varianta je vhodnější?", "role": "user" }, { "content": "V uvedeném případě stojí podstatná jména ve 4. pádě a slovo advokát obsahuje koncovku -a, která ve tvaru ženského rodu není. Z toho důvodu je nutné vypsat obě celá slova, která oddělujeme lomítkem: advokáta/advokátku. Zápis pomocí závorky možný není, závorka se užívá pouze ve zkráceném zápisu, který je namístě jen v případě, že má tvar mužského rodu nulovou koncovku, např. advokát(ka) (také v tomto případě je ale běžnější zápis pomocí lomítka: advokát/ka).", "role": "assistant" } ]

[ "betlemář", "betlémář" ]

[ { "content": "Mám psát betlemář, nebo betlémář? Nacházím obojí podobu a nevím, která je správná.", "role": "user" }, { "content": "Obě podoby jsou slovotvorně v pořádku, můžete užít kteroukoli z nich. Starší SSJČ zachycuje pouze variantu betlemář, IJP a ASSČ uvádí obě možnosti: betlémář i betlemář.", "role": "assistant" } ]

[ "on/ona", "on/a" ]

[ { "content": "Píšeme inzerát a chtěli bychom pomocí lomítka uvést rodové varianty on a ona. Je v pořádku zápis on/ona nebo spíše on/a?", "role": "user" }, { "content": "Obě uvedené varianty jsou přípustné, nicméně bychom doporučovali spíše zápis on/ona, v němž jsou zachyceny plné podoby obou zájmen. Domníváme se, že zápis on/a je méně zažitý a pro některé čtenáře by mohl být hůře srozumitelný.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Existují pravidla pro zápis zkratek slov telefon a mobil při uvádění telefonního čísla? A má se za těmito zkratkami psát dvojtečka?", "role": "user" }, { "content": "Slova telefon a mobil můžeme při uvádění telefonního čísla nahradit tzv. grafickou zkratkou, která se tvoří vypsáním prvního písmena slova či charakteristické počáteční skupiny písmen. Za takto zkráceným slovem se píše tečka, po níž pak následuje buď mezera, nebo jiné interpunkční znaménko než tečka (např. čárka či dvojtečka). Na základě těchto pravidel se slovo telefon standardně zkracuje jako \"tel.\", jak se můžeme dočíst např. ve Slovníku zkratek, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost má ve svém rejstříku zkratek a značek kromě uvedené varianty ještě i zkratku v podobě \"tf.\". Zkratku slova mobil jsme v dostupných příručkách nedohledali, avšak v souladu s tvořením grafických zkratek v češtině bychom toto slovo mohli nahradit např. zkratkou v podobě \"mob.\". Pokud se za zkratkou slova telefon či mobil uvádí konkrétní telefonní číslo, je obvyklé jeho uvození dvojtečkou, která se v takovém případě píše natěsno za tečku. Protože ale slovo mobil pravděpodobně nemá obecně rozšířenou a ustálenou zkratku, doporučujeme ho v případě, že je užito pouze v kombinaci s telefonním číslem (např. na vizitce či v sekci s kontakty na webové stránce), raději nezkracovat, případně ho nahradit ustálenou a běžněji užívanou zkratkou \"tel.\", která je pro čtenáře průhlednější.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak má správně vypadat značka kilotuny?", "role": "user" }, { "content": "Tisícinásobek fyzikální jednotky (kilo-) se běžně značí písmenem k, tuna má značku t, kilotuna se proto zapisuje značkou kt, kterou můžeme v dané podobě dohledat i ve Slovníku zkratek.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde najdu, že po oslovení v korespondenci, které je zakončeno čárkou, je třeba na dalším řádku začít malým písmenem?", "role": "user" }, { "content": "Tato skutečnost vyplývá jednak z obecných pravidel pro psaní interpunkce, jednak z příkladů korespondence, které uvádějí závazné a důvěryhodné příručky, jako je např. ČSN 01 6910 (2014) – Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi říci, zda je následující citát od R. Kiplinga správně?", "role": "user" }, { "content": "Jazyková poradna vám může potvrdit jazykovou správnost určitého citátu, přesnost jeho znění však doporučujeme ověřit v jiných zdrojích, popřípadě doporučujeme danou problematiku konzultovat s odborníkem na literaturu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Ve kterém slovníku najdu význam slovesa žádat?", "role": "user" }, { "content": "Výklad významu daného slovesa přinášejí Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého. Oba slovníky jsou přístupné přes heslo žádat v Internetové jazykové příručce (https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=%C5%BE%C3%A1dat).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V Národní soustavě kvalifikací vyjadřujeme genderové alternativy pomocí lomítka. V dokumentu se ovšem objevuje nejednotnost v tom, jak zapisovat kvalifikace, které začínají měkkým přídavným jménem. Na jednom místě se objevuje pivní someliér/someliérka, ale o několik řádků níže je smuteční aranžér / smuteční aranžérka. Neměli bychom zápis těchto kvalifikací sjednotit?", "role": "user" }, { "content": "V rámci jednoho dokumentu doporučujeme zapisovat stejný jazykový typ profesních kvalifikací jednotným způsobem, tzn. zvolit v celém dokumentu buď zápis typu pivní someliér/someliérka, nebo druhou variantu pivní someliér / pivní someliérka.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak mohu v textu zapsat genderové varianty první dáma a první gentleman pomocí lomítka? Je nutno vypsat obě plné podoby, tzn. první dáma / první gentleman, nebo je možný zápis první dáma/gentleman? A jak je to v těchto případech s mezerami okolo lomítka?", "role": "user" }, { "content": "V prvním, čtvrtém a pátém pádě jednotného čísla a v množném čísle jsou v pořádku oba uvedené zápisy, tzn. první dáma / první gentleman i první dáma/gentleman. V prvním případě lomítko odděluje dva víceslovné výrazy, okolo lomítka jsou proto mezery, ve druhém případě oddělujeme pouze dva jednoslovné výrazy, mezery okolo lomítka být nemusí. V ostatních pádech jednotného čísla má přídavné jméno první odlišný tvar v ženském a mužském rodě, je tedy třeba vypsat obě plné podoby, např. (s) první dámou / prvním gentlemanem.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jsem zvyklá, že se v genderově korektních textech užívalo lomítko (např. účastník/účastnice), které vyjadřuje, že se jedná o muže i ženy. V poslední době se ale setkávám s užíváním hvězdičky (účastník*účastnice), jejímž užitím by měla být pokryta celá LGBTQ+ komunita. Hvězdička se mi však nezdá vhodná z typografického hlediska. Jaký je na to váš názor?", "role": "user" }, { "content": "V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: účastník/účastnice. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. \"Student*in\" a \"student/ka\"). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy (\"student/studentka\" = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak mohu v textu zapsat rodové varianty slova ředitel? Lze využit pouze lomítko (ředitel/ka), nebo se může použít i závorka (ředitel(ka))?", "role": "user" }, { "content": "V případech, kdy má tvar mužského rodu nulovou koncovku, lze zapsat rodové varianty jako jeden výraz, k čemuž se častěji využívá lomítko. Zápis pomocí závorky je rovněž v pořádku, jen je méně obvyklý.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Když chci ženské a mužské rodové varianty přídavných jmen a zájmen oddělit lomítkem, musím vypsat celá slova, nebo stačí za lomítkem uvést pouze koncovku, např. \"mrtvý/mrtvá\", \"který/která\" nebo pouze \"mrtvý/á, \"který/á\"?", "role": "user" }, { "content": "V uvedeném případě nedoporučujeme využít zkrácený zápis pomocí lomítka nebo závorek, tj. nelze uvést slovo mužského rodu a k tomu pouze připojit zakončení ženského rodu, protože tvary \"mrtvý\" a \"který\" obsahují mužskou pádovou koncovku, která ve tvaru ženského rodu není. Je tedy vhodnější vypsat vždy obě celá slova, tj. \"mrtvý/mrtvá\", \"který/která\" . Zkrácený zápis lze užít jen v případech jako např. \"jmenován/a\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píšeme pozvánky pro učitele, lektory a knihovníky a chtěli bychom uvést za lomítkem také ženské rodové varianty těchto jmen. Je v pořádku zápis \" zveme učitele/ky, lektory/ky a knihovníky/ice\"?", "role": "user" }, { "content": "V uvedeném případě nelze využít zkrácený zápis pomocí lomítka nebo závorek, tj. nelze uvést slovo mužského rodu a k tomu pouze připojit zakončení ženského rodu. Tvary \"učitele\", \"lektory\", \"knihovníky\" totiž již obsahují pádové koncovky mužského rodu, které v přechýlených jménech nejsou. Pokud nechcete zvolit generické maskulinum, ale chcete využít zápis pomocí lomítka, bylo by vhodnější vypsat vždy obě celá slova, tj. \"zveme učitele/učitelky, lektory/lektorky, knihovníky/knihovnice\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V e-mailu užívám oslovení \"Vážená paní, vážený pane\" a dále v textu se mi objevuje sloveso \"uvést\" v minulém čase, u něhož bych také chtěla zapsat obě rodové varianty. Měla bych dodržet pořadí při oslovení a napsat \"uvedla/uvedl\" nebo je přípustné napsat \"uvedl/a\"?", "role": "user" }, { "content": "Uvedenou problematiku příručky neřeší. Domníváme se, že pořadí rodových variant v oslovení není v tomto případě nutno dále dodržovat a sloveso lze zapsat druhým uvedeným způsobem: \"uvedl/a\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Reviduji překlady dotazníků, v nichž jsou ženské a mužské rodové varianty oddělovány lomítkem. Za lomítkem ovšem není uvedena celá podoba podstatného/přídavného jména, ale pouze ženská přípona, příp. koncovka, např. zapsaný/á. Domnívám se, že tento způsob zápisu není v pořádku. Je to tak?", "role": "user" }, { "content": "V uvedeném případě nelze využít zkrácený zápis pomocí lomítka nebo závorek, tj. nelze uvést slovo mužského rodu a k tomu pouze připojit zakončení ženského rodu, protože tvar zapsaný obsahuje mužskou pádovou koncovku -ý, která v ženském přídavném jménu není. Je tedy třeba napsat obě celá slova, tj. zapsaný/zapsaná. Zkrácený zápis lze užít jen v případech jako např. jmenován/a.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je aplikace Geoprohlížeč veřejně přístupná?", "role": "user" }, { "content": "Ano, do aplikace, kterou spravuje Zeměměřický úřad, je možné přistupovat přes veřejnou webovou stránku https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Zdá se mi, že někteří rozhlasoví moderátoři mluví příliš rychle.", "role": "user" }, { "content": "Ano, z hlediska komunikace má tempo řeči velmi důležitou úlohu a přiměřená rychlost mluveného projevu má zásadní roli pro jeho srozumitelnost.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Posoudí jazyková poradna stylistiku kratšího textu? Potřebuji nějakého znalce.", "role": "user" }, { "content": "Bohužel, jazyková poradna se posuzování textů z hlediska stylu nevěnuje. Není nám ani známo, že by se některý ze soudních znalců zaměřoval právě na tuto problematiku. Doporučujeme vám obrátit se např. na jazykového redaktora.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak by se mělo postupovat při zadávání slohových prací, aby byly instrukce pro studenty jednoznačné?", "role": "user" }, { "content": "Jazykové poradna není didaktické pracoviště, proto se nemůže k dané problematice vyjádřit. Doporučujeme vám obrátit se například na Asociaci češtinářů.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je generátor oslovení na webové stránce sklonuj.cz důvěryhodný?", "role": "user" }, { "content": "Bohužel za důvěryhodnost uvedeného zdroje nemůžeme ručit. Není nám známo, kdo je jeho autorem, a už pouhá zběžná sonda do generování tvarů pátého pádu dokládá značnou chybovost tohoto nástroje.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Volá do jazykové poradny hodně lidí?", "role": "user" }, { "content": "Zájem o telefonické poradenství je soustavný, jeho intenzita různá, nižší vytížení poradny bývá například o letních prázdninách. Průměrně během jednoho dopoledne (v čase 10–12 hod.) do jazykové poradny zavolá 15–20 zájemců o radu, často s více dotazy.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": null, "role": "user" }, { "content": "Jazyková poradna zahájila svou činnost v roce 1936. Společnost pro slovanský jazykozpyt v Praze spolu s redakcí časopisu Naše řeč tehdy se souhlasem III. třídy České akademie věd a umění zřídila zvláštní sekci, jejímž účelem bylo \"poskytovati za mírný poplatek radu i pomoc v otázkách jazykových každému, kdo se na ni obrátí\" (Naše řeč, 4–5/1936, s. 119). Další informace o jazykové poradně naleznete zde: https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/co-je-jazykova-poradna.html.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Vadí mi, že se v češtině pravidla pro různé jazykové jevy mění.", "role": "user" }, { "content": "Vývoj jazyka se odráží i ve vnímání jeho norem, což následně odrážejí změny jazykových pravidel, které jsou zachycovány v jazykových příručkách. Jde o přirozený jev, který je přítomen ve všech jazycích, nejen v češtině.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Existuje slovník českých homofonů nebo jejich soupis?", "role": "user" }, { "content": "Co je nám známo, takový slovník k dispozici není. Lze nalézt jen jednotlivé příklady homofonů, které jsou užity v rámci popisované problematiky, například v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (konkrétně v heslech věnujících se asimilaci nebo homonymii).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "K čemu je dobré učit žáky slovesný vid?", "role": "user" }, { "content": "Jazyková poradna není didaktické pracoviště, proto dost dobře nemůže obsáhnout všechny důležité aspekty zařazení informací o slovesném vidu do výuky. Jisté je, že vhled do dané problematiky rozšiřuje u uživatelů jazyka povědomí o sémantice, o vyjadřování kategorie času, průběhu děje, celkově jde jistě o nedílnou součást osvojování myšlení o jazyce. Pro informace o slovesném vidu z hlediska didaktiky vám doporučujeme obrátit se například na Asociaci češtinářů.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pořádá jazyková poradna kurzy nebo přednášky pro veřejnost?", "role": "user" }, { "content": "Jazyková poradna kurzy češtiny pro veřejnost nepořádá, ale pracovníci oddělení jazykové kultury pravidelně vystupují s přednáškami, která pořádají i různá další sdružení, jako je například Kruh přátel českého jazyka, nebo jde o vystoupení konaná v rámci větších popularizačních akcí – takovou je například Týden akademie věd ČR.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Byl jsem zvyklý, že jazyková poradna funguje i odpoledne. To už neplatí?", "role": "user" }, { "content": "Jazyková poradna funguje každý všední den dopoledne, mezi 10. a 12. hodinou. Odpolední jazykovou poradnu roku 2020 nahradila nově spuštěná Databáze jazykových dotazů, v níž je možné vyhledávat odpovědi na nejrůznější jazyková úskalí.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžu vás požádat o vyjádření k významu jednoho souvětí?", "role": "user" }, { "content": "Ano, pokud jde o výklad jedné věty či jednoho jazykového jevu, jazyková poradna k němu může vypracovat vyjádření. Tato služba je však placená. Bližší informace naleznete na této webové adrese: https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Z kterých příruček čerpáte informace o psaní velkých písmen?", "role": "user" }, { "content": "Základní informace o psaní velkých písmen vám doporučujeme hledat v Internetové jazykové příručce. Podrobnější poučení pak přináší kniha Psaní velkých písmen v češtině, která však svou koncepcí není příručkou kodifikační. V neposlední řadě můžete – podle klíčových slov nebo jednotlivých témat – vyhledávat informace o psaní velkých písmen v Databázi jazykových dotazů (dotazy.ujc.cas.cz), která materiálově vychází z dotazů kladených jazykové poradně.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete doplnit do Internetové jazykové příručky, že některé úřady vyžadují zápis adresy, který neodpovídá doporučení v Pravidlech českého pravopisu? Konkrétně, trvají na tom, že jména ulic, která vznikla před rokem 1993, musejí být po předložce zapisována s malým písmenem.", "role": "user" }, { "content": "To, že některé úřady nechtějí respektovat doporučení uvedená v Pravidlech českého pravopisu (PČP), je nám známo. Vymáhání či vyžadování dodržování PČP není v pravomocích ani v náplni práce jazykové poradny, respektive Ústavu pro jazyk český. Stejně tak neodpovídá koncepčním zásadám Internetové jazykové příručky, aby uváděla informace o tom, že ne všichni uživatelé češtiny doporučené pravopisné zásady respektují.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Existuje příručka pro dělení anglických slov a jmen?", "role": "user" }, { "content": "Obecné poučení k dělení slov na konci řádku přináší Internetová jazyková příručka (IJP), která v dané kapitole (viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=135) přináší dílčí doporučení k dělení slov, která se vyslovují jinak, než píšou, a uvádí několik příkladů z angličtiny (např. dělení slov grizzly, Bridgetown aj.). Není nám však známo, že by existovala příručka, která by byla koncepčně zaměřena na dělení anglických slov jako takové a která by měla tímto způsobem sestavený heslář.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde najdu informace o užívání tří teček?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme vám Internetovou jazykovou příručku. Výklad věnující se užívání tří teček najdete v kapitole o interpunkci, konkrétní oddíl je zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=166.", "role": "assistant" } ]

[ "vysílatel", "vysilatel" ]

[ { "content": "S jakým i/í (ve smyslu krátké, nebo dlouhé) se píše slovo vys_latel, myšleno např. Česká televize?", "role": "user" }, { "content": "Správné jsou obě možnosti. Podle SSJČ je možné užít jak zápis vysílatel, tak vysilatel (obdobně např. vyzývatel i vyzyvatel). Slovník slovo označuje jako řidší, doklady z ČNK však ukazují, že se stále užívá, a to obvykle ve spojení se slovy televizní, veřejný, komerční, rozhlasový. V praxi je výrazně častější podoba s í: vysílatel. V korpusu SYN v10 je poměr 64x vysilatel a 1277x vysílatel. Podoba vysílatel je uvedena mj. v autorském zákoně (zákon 121/2000 Sb., autorský zákon).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Redaktorka mně neustále upravuje psaní slova vagón na vagon. Argumentuje tím, že je to tak ve slovníku a v Pravidlech z roku 1993. Ale já vím, že platí Dodatek, který připouští i zápis s délkou. Mám pravdu?", "role": "user" }, { "content": "Ano, správné jsou obě podoby: vagon i vagón, jde o rovnocenné varianty. Přestože např. SSČ, NASCS zachycují jen podobu vagon, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o (vagon), tak dlouhým ó (vagón). Způsob psaní je možné ověřit v IJP ve slovníkové části, obecnější poučení najdete ve výkladové části v kapitole Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov. Pokud byste se v redakci chtěli řídit frekvencí, pak doklady z ČNK ukazují, že podoba vagon je výrazně častější než vagón.", "role": "assistant" } ]

[ "Líni", "Líňy" ]

[ { "content": "Potřebuju vědět, jak mám zapsat 2. pád příjmení Líňa. Skloňovala bych ho podle vzoru žena a pak napíšu Líňy, ale je to zvláštní. Nejspíš se to původní ň měkčí tím měkkým i, ale když napíšu Líni, tak to jméno ztrácí úplně svou podobu a je to někdo jiný.", "role": "user" }, { "content": "Pokud jde o mužské příjmení Líňa, pak upřesňujeme, že se neskloňuje podle vzoru žena, ale předseda, tvar 2. pádu je však stejný, a to Líni (nikoli Líňy). Přestože se vám zápis nelíbí, je správně. Háček nad ň ze základní podoby jména Líňa se neopakuje, měkčení n je ve 2. pádě signalizováno písmenem i. Obdobně se zachází např. se jmény Váňa – Váni, Baťa – Bati, popř. Naďa – Nadi, Nadě.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký vztah má Internetová jazyková příručka ke kodifikaci?", "role": "user" }, { "content": "Otázka hodnocení příruček jako kodifikačních je poněkud problematická. Do roku 1989 byly jako kodifikační hodnoceny následující příručky: Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky. Po roce 1989 se situace komplikuje: pro jazykovou výchovu jsou stále závazná Pravidla českého pravopisu, avšak některé publikace výslovně uvádějí, že nechtějí být vnímány jako kodifikační, např. Slovník spisovné češtiny uvádí, že je příručkou normativní, nikoli kodifikační (tj. v něm uvedené podoby nejsou závazné). Je však třeba doplnit, že vyjádření autorů je jedna věc, druhá věc je, jak dané příručky laická veřejnost vnímá. Roli rovněž hraje příslušnost autorů k určité instituci, konkrétně například k Ústavu pro jazyk český, příručky, které vznikají na půdě respektovaných institucí, veřejnost zpravidla vnímá jako závazné. Co je nám známo, nemalá část veřejnosti Internetovou jazykovou příručku (IJP) jako kodifikační vnímá a užívá, byť zatím tento status není potvrzen úředně, doložkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (tuto doložku však již má výkladová část IJP – Akademická příručka českého jazyka). Sama IJP obsahuje pojednání k problematice úzu, normy a kodifikace, vizte zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=892.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Ve školní úloze je úkol podtrhnout tvrdé slabiky. Co to je tvrdá slabika?", "role": "user" }, { "content": "Pojem tvrdá/měkká slabika se vyskytuje v didaktické literatuře, lingvistické texty s ním nepracují. Ve školní výuce jsou jako tvrdé označovány slabiky hy, chy, ky, ry, dy, ty, ny, měkké slabiky ži, ši, či, ři, ci, ji, di, ti, ni. Vzhledem k tomu, že jazyková poradna není didaktické pracoviště, pro více informací vám doporučujeme obrátit se na didaktiky, např. na Asociaci češtinářů.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Může být slovo zároveň plnovýznamové i gramatické?", "role": "user" }, { "content": "Z hlediska terminologie nikoli. Plnovýznamové slovo je slovo, které má samo o sobě nějaký (věcný) význam, gramatická, neplnovýznamová, slova sama o sobě (věcný) význam nemají a svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým. Existují však například slova, která se shodují v tvaru, nikoli však ve své funkci a původu. Např. slovo \"jen\" může označovat 'jednotku japonské měny' a pak jde o slovo plnovýznamové, nebo částici (např. ve větě Jak to jen mohl udělat!), které bývá řazeno mezi slova gramatická. Tvarová shoda je v daném případě způsobena odlišným původem slov.", "role": "assistant" } ]

[ "departement", "departmán" ]

[ { "content": "Píše se [departmán] normálně foneticky departmán?", "role": "user" }, { "content": "Nepíše, podle IJP i nového elektronického ASSČ se pojmenování územní a správní jednotky ve Francii a v některých dalších zemích píše v češtině původním pravopisem: departement. Počeštěná podoba departmán se v praxi objevuje jen výjimečně, např. v korpusu SYN v11 jsou pouhé 3 doklady, zatímco varianta departement je doložena 2743x.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Existuje nějaká online příručka pro lingvistickou terminologii?", "role": "user" }, { "content": "Podrobný výklad k jednotlivým lingvistickým termínům lze online vyhledávat v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik). Je však třeba doplnit, že uvedené dílo svou koncepcí cílí především na odbornou lingvistickou veřejnost, školní terminologii je proto nutné vyhledávat v mluvnicích a učebnicích češtiny.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Co je to gramatické slovo?", "role": "user" }, { "content": "Jako gramatická, neplnovýznamová, se označují slova, která sama o sobě nemají (věcný) význam a která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým. Obvykle jsou do této kategorie řazeny předložky, spojky, většinou i částice a někdy též zájmena.", "role": "assistant" } ]

[ "eroze", "erose" ]

[ { "content": "Máme v odborném textu psát erose, nebo eroze?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme volit podobu eroze. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis eroze je základní, stylově neutrální, je ho možno použít ve všech spisovných textech. Podoba erose je vnímána jako příznaková, zastaralá.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Co to je plnovýznamové slovo?", "role": "user" }, { "content": "Plnovýznamové slovo je slovo, které má samo o sobě nějaký (věcný) význam. Taková slova pojmenovávají např. osoby, děje, vlastnosti apod. Mezi plnovýznamová slova se obvykle řadí podstatná jména, přídavná jména, slovesa a příslovce.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Co to je gramatický význam slova?", "role": "user" }, { "content": "Mluvnický (gramatický) význam slova zahrnuje mluvnické kategorie, které dané slovo vyjadřuje, např. u podstatných jmen jde o rod, číslo a pád.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Co to je věcný význam slova?", "role": "user" }, { "content": "Věcný (lexikální) význam slova označuje, co dané slovo (samo o sobě, bez dalšího kontextu) znamená. (Některá slova mají i více významů.) Např. věcný význam slova \"voda\" je 'bezbarvá, čirá tekutina'.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Nelíbí se mi výběr hudby v rozhlasovém vysílání.", "role": "user" }, { "content": "Bohužel, obsahová náplň rozhlasového vysílání nespadá do činnosti jazykové poradny. Doporučujeme vám obrátit se na provozovatele konkrétní stanice.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Někdo by měl upozornit politiky na špatnou úroveň jejich mluveného projevu, například na nedodržování shody přísudku s podmětem středního rodu.", "role": "user" }, { "content": "Proti danému problému nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Vadí mi, že politici říkají \"ty města\", a ne \"ta města\". Byla snad změněna pravidla?", "role": "user" }, { "content": "Nesprávné koncovky ve shodě se jmény středního rodu jsou jednou z častých chyb a odklon od kodifikace bývá běžnější především v nepřipravených projevech, např. v rozhovorech, v diskusních pořadech, reportážích. Pokud však mluvíme na veřejnosti, měli bychom užívat vhodné jazykové prostředky.", "role": "assistant" } ]

[ "emoji", "emodži" ]

[ { "content": "Mám dotaz na slovo [emodži]. Píšu odbornou práci a zajímá mě, jestli psát emoji, nebo emodži. Podobu emodži jsem našla ve Wikipedii, jinak marně slovo hledám ve slovnících. A dále mě zajímá i rod.", "role": "user" }, { "content": "Slovníky, včetně nového elektronického ASSČ, slovo nemají, ale najdete ho v IJP. Můžete užít obě varianty. Počeštěná podoba emodži, která odpovídá výslovnosti, je v pořádku, prosazuje se ale zatím poměrně málo, původní anglický přepis emoji je v současnosti výrazně frekventovanější. Proto je tato podoba jako základní uvedena v IJP.\nSlovo je nesklonné, převládá užití v rodě středním, nelze však odmítat ani rod mužský (v něm kolísá mezi neživotností a životností), který je v úzu rovněž doložen.\nDalší informace najdete v drobnosti A. Černé Emoji neboli emodži v časopise Naše řeč: ročník 104 (2021), číslo 4.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak v Internetové jazykové příručce vyhledám výklad k užití tří teček?", "role": "user" }, { "content": "Informace o užití tří teček naleznete ve stejnojmenné kapitole IJP, v oddíle Pravopis – interpunkce. Přímý odkaz je zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=166.", "role": "assistant" } ]

[ "vytipovaný", "vytypovaný" ]

[ { "content": "Potřebuji ověřit, že se ve větě \"Máme vytipované případy, které budou předány ke zpracování\" píše vytipované s i.", "role": "user" }, { "content": "Ano, náležité je psaní \"máme vytipované případy\". Sloveso vytipovat (z něhož je přídavné jméno vytipovaný odvozeno) má význam odpovídající smyslu uvedené věty: odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout. \nNáležitou podobu je možné ověřit v IJP; u hesla vytipovat jsou pro ilustraci uvedeny příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Může být pro masový výrobek užito spojení \"masové granko\"? Granko jako takové se vztahuje ke kakau, takže si myslím, že případná ochranná známka už neplatí na maso.", "role": "user" }, { "content": "Tato otázka nespadá do jazykové problematiky, ale do oblasti průmyslového práva, proto je nutné ji řešit v součinností s Úřadem průmyslového vlastnictví.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaká jsou kritéria pro zařazování slov do slovníku?", "role": "user" }, { "content": "Výběr výrazů pro slovníkový heslář podléhá určitým odborným kritériím, jedním z nich je například frekvence daného slova v jazyce. Nové, dosud nezaužívané výrazy jsou, opět na základě pevně daných kritérií, zařazovány i do slovníků speciálních (neologických).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Lze zařídit zařazení názvu našeho výrobku do slovníku?", "role": "user" }, { "content": "Výběr výrazů pro slovníkový heslář podléhá určitým odborným kritériím, jedním z nich je například frekvence daného slova v jazyce. Přímo zažádat o zařazení určité lexikální jednotky do slovníku nelze.", "role": "assistant" } ]