Datasets:

ctu-aic

/

questions_ujc_cas_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 19

[ "univerzita", "universita" ]

[ { "content": "Je lepší psát psát univerzita, nebo universita?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme volit podobu univerzita. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis univerzita se dnes považuje za základní, tedy stylově neutrální, je ho možno použít ve všech spisovných textech. Podoba universita není chybná, ale je vnímána jako příznaková, zastaralá.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám za proběhlou konzultaci poslat platbu?", "role": "user" }, { "content": "Nikoli, telefonické konzultace jsou poskytovány jazykovou poradnou zcela zdarma, za proběhlý hovor platíte (dle konkrétního tarifu) pouze svému telefonnímu operátorovi.", "role": "assistant" } ]

[ "prezident", "president" ]

[ { "content": "Opravuji eseje a v textu jsou podoby prezident a president. Může se psát i president? Někdo mi tvrdí, že se to rozlišuje.", "role": "user" }, { "content": "Psaní president není chybné, obě možnosti zápisu existují, ale je mezi nimi určitý stylový rozdíl. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis prezident se dnes považuje za základní, tedy stylově neutrální, je ho možno použít ve všech spisovných textech. Podoba president je vnímána jako příznaková, zastaralá, má uplatnění jen v určitých typech textů (např. historizujících).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Věnují se typografii jazykovědci?", "role": "user" }, { "content": "Nikoli, typografii se věnují typografové.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Souvisí typografie s jazykem?", "role": "user" }, { "content": "Typografie se zabývá výtvarným a technickým řešením knihy, její grafickou úpravou, uměleckým řešením písma, jeho umístěním na stránce apod. Typografie tedy souvisí s grafickým vyjádřením jazyka prostřednictvím písma.", "role": "assistant" } ]

[ "hudebně-dramatický", "hudebně dramatický" ]

[ { "content": "Jde mi o užívání pomlčky. Pokud je festival hudebně dramatický, bude se to psát s mezerou, nebo jako jedno slovo s pomlčkou mezi slovy? Je to festival, na kterém jsou představení jak hudební, tak divadelní.", "role": "user" }, { "content": "Nejprve upřesnění: pomlčka se u složených přídavných jmen neužívá, v úvahu přichází zápis se spojovníkem (tedy kratší vodorovnou čárkou). Přestože se v praxi můžeme setkat i s psaním dvou samostatných slov (hudebně dramatický), složená přídavná jména nepíšeme v souladu s platným doporučením jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady. \nProto zápis hudebně dramatický festival nedoporučujeme. Při psaní přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Pokud jsou obě složky na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (říkáte, že jde o festival, na kterém jsou představení hudební a dramatická), pak jde o souřadné spojení a pro zápis takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-dramatický festival. Zápis dohromady (hudebnědramatický) by vycházel z podřadného slovního spojení hudební drama.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Co je to typografie?", "role": "user" }, { "content": "Typografie je obor, který se zabývá sazbou a knihtiskem. Do oblasti typografie rovněž spadá výtvarné a technické řešení knihy.", "role": "assistant" } ]

[ "hudebně-dramatický", "hudebnědramatický", "hudebně dramatický" ]

[ { "content": "Podle významu se píše hudebně-dramatický festival se spojovníkem, protože je to od spojení hudební a dramatický festival. Je přípustná i varianta s mezerou, tedy dvě samostatná slova: hudebně dramatický?", "role": "user" }, { "content": "V souladu s platným doporučením nepíšeme složená přídavná jména jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Pokud jsou obě složky na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (hudební a dramatický festival), pak jde o souřadné spojení. Pro zápis takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-dramatický festival. Teoreticky by v jiné situaci mohlo být východiskem slovní spojení hudební drama. V tom případě by se jednalo o podřadné spojení a náležitý zápis by byl dohromady: hudebnědramatický. Přestože se v praxi můžeme setkat i s psaním dvou samostatných slov (hudebně dramatický), takovýto způsob nedoporučujeme.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi říct, kde najdu zákon o vlastních jménech?", "role": "user" }, { "content": "Tento dotaz nespadá mezi činnosti jazykové poradny.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je nějaká jazyková norma ukotvená v zákoně?", "role": "user" }, { "content": "Česká republika nemá jazykový zákon, respektive, jediná jeho právní úprava se týká vlastních jmen osob. Jejich užívání a podoba jsou ošetřeny zákonem o matrikách, jménu a příjmení.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jsou kromě české technické normy (ČSN 01 6910) k dispozici nějaká pravidla pro grafickou úpravu textů?", "role": "user" }, { "content": "Typografická problematika již přesahuje běžné činnosti jazykové poradny ÚJČ. Co je nám známo, dříve byla jako běžná příručka využívána Praktická typografie, nedávno bylo publikováno 2. vydání Typoknihy (autor Filip Blažek), která se věnuje písmu, textu, typografickým pravidlům aj. Bližší informace však k této knize nemáme.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mohu normu pro úpravu písemností koupit v jazykové poradně?", "role": "user" }, { "content": "Bohužel, Ústav pro jazyk český sám knihy ani nedistribuuje, ani neprodává. Publikaci ČSN 01 6910 (2014) – Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory, lze zakoupit prostřednictvím webové stránky ČSN online nebo u prodejců tištěných ČSN.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký je přesný název normy pro úpravu textů?", "role": "user" }, { "content": "Přesný název dané normy je ČSN 01 6910 (2014) – Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak mohu získat normu pro úpravu dokumentů?", "role": "user" }, { "content": "Českou technickou normu, zde konkrétně ČSN 01 6910 (2014) – Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory, je nutné zakoupit, a to buď prostřednictvím webové stránky ČSN online, nebo u prodejců tištěných ČSN.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Příručka Institutu Bernarda Bolzana k normě pro úpravu písemností řadí informace jinak než dokument, který mi doporučujete. Čím se mám řídit?", "role": "user" }, { "content": "Ke zmiňovanému dokumentu nemáme bohužel žádné informace, proto vám můžeme pouze doporučit řídit se zásadami uvedenými v ČSN 01 691 (Úprava dokumentů zpracovaných textovými editory), jejímž zpracovatelem je Ústav pro jazyk český.", "role": "assistant" } ]

[ "cymatika", "kymatika" ]

[ { "content": "Před časem jsme vydali knihu, kde bylo několikrát použito slovo [kymatika] psané cymatika (obor související s akustikou). Napsal nám jeden rozhořčený čtenář, že správná podoba je kymatika. Verzi cymatika použila překladatelka, slovo jsme nenašli v žádném slovníku, abychom zápis ověřili. V ČNK jsme doklad nenašli, internet zná obě možnosti, ale zdá se, že zápis s c převládá. Rádi bychom věděli, jestli má čtenář pravdu a jediná možná podoba je kymatika, nebo zda jsou možné obě podoby.", "role": "user" }, { "content": "Jde o málo frekventovaný termín, slovníky (včetně nového elektronického ASSČ) bohužel výraz nezachycují. Internetové doklady ukazují, že původní anglický výraz cymatics (popisující studium frekvenčních jevů a vibrací; nauka o vlnění zvuku) bývá překládán oběma zmíněnými způsoby: cymatika a kymatika. Slovo se v posledních letech objevuje často ve spojitosti s léčením zvukovými vibracemi. Máte pravdu, že cymatika je v současné době frekventovanější. Proces počešťování přejatých výrazů nebývá vždy přímočarý, proto je někdy třeba počítat s kolísáním pravopisné podoby. Dokladů užití je v případě tohoto slova velmi málo. V korpusu SYN v11 jsme nenašli žádný doklad zápisu cymatika/cymatica a pouhé tři doklady podoby kymatika (dva jsou ale ze stejného textu). \nPři posuzování pravopisné podoby je vhodné zařadit slovo do kontextu podobných výrazů. Základem tohoto výrazu je podle internetových zdrojů řecké slovo kyma – vlna. Stejný základ mají v NASCS hesla kyma (architektonický prvek), kymografie, kymograf (lékařské termíny). Při zapojování slov cizího původu do češtiny je obvyklé, že písmeno c vyslovované jako [k] se mění v k, bylo by proto logické, aby se slovo zapisovalo kymatika. Nelze však přehlížet ani skutečnost, že zápis může být silně ovlivněn angličtinou, z níž k nám obvykle slovo přichází. Pak se setkáváme s kolísáním a dvojí pravopisnou podobou. Příkladem jsou výrazy se základem kyber-. Vedle ustálených výrazů kybernetika, kybernetický (psáno jen s k) se připouští dvojí možnost např. ve slovech kyberpunk/cyberpunk, kyberprostor/cyberprostor, kyberkultura/cyberkultura. Nelze tedy tvrdit, že podoba cymatika je nesprávná, za vhodnější však považujeme zápis kymatika.", "role": "assistant" } ]

[ "bidovat", "biddovat" ]

[ { "content": "Jsme firma poskytující online marketing a nabízíme firmám bidovací/biddovací automat. Nejsem si jistá, jestli psát jedno, nebo dvě d. Vídám různé způsoby psaní tohoto přejatého výrazu, setkávám se např. se zápisy biddování, ale bidovat. Kterou z možností doporučujete?", "role": "user" }, { "content": "Jde o nové pojmenování, jazykové příručky (včetně nově vznikajícího ASSČ) bohužel toto slovo nezachycují. Počešťování přejatých slov není přímočarý proces, roli v něm má mnoho faktorů. Lze proto jen těžko odhadnout, zda se při zapojování tohoto přejatého výrazu do češtiny bude spíše zachovávat původní pravopisný základ, nebo dojde ke zjednodušení. Rozhodující je uživatelská praxe. Při odpovědi můžeme v tomto případě vycházet z dokladů užití, těch je však (a to jak v ČNK, tak na internetu), relativně málo.\nDoklady v korpusu SYN v11 i internetu (vyhledavač Google) ukazují, že dvě d bývají zachována ve slově bidding (tj. přihazování) – velmi často jde o přejímku pojmenování real time bidding, popř. header bidding. Naopak u odvozených výrazů bidovat, bidování vídáme pouze jedno d (např. u většiny předmětů už bidování (aukční přihazování) nefunguje, zákazníci nakupují za pevně stanovenou cenu; získali certifikát, bez něhož nelze bidovat na produkty). Je zřejmé, že v praxi se poměrně rychle prosadilo zjednodušení pravopisného základu. Vzhledem k tomu, že běžnější jsou podoby bidovat, bidování, doporučujeme psát jedno d rovněž v přídavném jméně bidovací (automat, nástroje, strategie).", "role": "assistant" } ]

[ "vitamin", "vitamín" ]

[ { "content": "Píše se v češtině vitamin, nebo vitamín? Pokud by bylo možné obojí, co je běžnější?", "role": "user" }, { "content": "Obě varianty jsou v pořádku, je možné psát jak krátce vitamin, tak dlouze vitamín. Obě možnosti jsou v IJP uvedeny jako rovnocenné, obecné zásady jsou popsány v kapitole Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov, popř. v Dodatku k PČP. Podle korpusu SYN v11 je zápis vitamin frekventovanější.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Bylo mi řečeno, že Slováci svá jména neskloňují a že se celkově cizí jména nesmějí v češtině skloňovat.", "role": "user" }, { "content": "Daná tvrzení nejsou pravdivá. V češtině se většina osobních jmen skloňuje. Pro konkrétní případy vám doporučujeme řídit se výkladem ke skloňování osobních jmen uvedeným v Internetové jazykové příručce.", "role": "assistant" } ]

[]

[ "metylace", "methylace" ]

[ { "content": "V bakalářské práci užívám slovo metylace/methylace. Nevím, jestli je vhodnější psát methylace, nebo metylace.", "role": "user" }, { "content": "Souhlásková skupina -th- se obvykle ve zdomácnělých přejatých slovech píše jako t. Platí to pro slova jako etan, metan (a jejich odvozeniny), dále jsou to např. antologie, aritmetika, estetika, étos, katedra, mytologie, patos, teze, syntéza, patologie. Doporučení je uvedeno v IJP v kapitole Počešťování přejatých slov (bod 1.3). \nJak IJP ve slovníkové části, tak PČP i další slovníky uvádějí často pouze jednu (a to počeštěnou) pravopisnou podobu, ale podle obecných pravopisných zásad uvedených ve výkladové části lze v určitých typech textů tato slova psát pravopisem původním. Původní pravopisná podoba bývá tradičně upřednostňována např. v chemickém názvosloví (ethan, methyl). Při volbě pravopisné podoby doporučujeme přihlédnout k tomu, komu je text určen. Původní pravopisné podoby mají své opodstatnění v úzce odborných textech, v ostatních typech textů (obvykle určených širší veřejnosti) doporučujeme volit podoby bez th. V případě bakalářské práce je vhodné poradit se s vedoucím práce.", "role": "assistant" } ]

[ "umisťování", "umísťování" ]

[ { "content": "Je správně umisťování, nebo umísťování?", "role": "user" }, { "content": "Obě možnosti jsou v pořádku. Podstatné jméno je odvozeno ze slovesa, které má podle slovníků a IJP variantní podobu: umísťovat i umisťovat (dokonavé sloveso umístit píšeme jen s í). Doklady z ČNK (SYN v11) ukazují mírnou převahu podoby umisťování (4102 : 3471).", "role": "assistant" } ]

[ "rádiový", "radiový" ]

[ { "content": "Připomínkujeme náš vnitřní předpis. Jde o slova rádiový a radiový. Myslím si, že rádiový se týká rádia, radiový je odvozeno od prvku nazvaného radium. Jsem proto přesvědčený, že provoz je rádiový, nikoli radiový. Kolega se mnou ale nesouhlasí.", "role": "user" }, { "content": "Je pravděpodobné, že se kolega nechal ovlivnit zápisem složenin, jako jsou např. výrazy radioamatér, radiostanice, radiopřijímač , radiotechnik(a), v nichž píšeme krátké a. U přídavných jmen však délkou samohlásky rozlišujeme význam. Přídavné jméno rádiový znamená něco jiného než radiový. Ve spojitosti se slovem provoz je náležité užít přídavné jméno rádiový (s á). Přídavné jméno rádiový znamená 'týkající se elektromagnetických vln a jejich technického využití; popř. týkající se rádia či rozhlasu'. Obvyklá slovní spojení jsou např. rádiový signál, přijímač, vysílač, provoz, vlny, spojení. \nRadiový odkazuje k radioaktivitě, popř. k prvku radium.", "role": "assistant" } ]

[ "breathariánství", "bretariánství" ]

[ { "content": "Můžete mi poradit, jak se v češtině píše slovo [bretariánství]? Potřebujeme tak pojmenovat jeden díl dokumentu.", "role": "user" }, { "content": "Pravopis není zatím ustálený, žádné příručky (včetně ASSČ) toto slovo nezachycují. Podle dokladů v korpusu SYN v11 a na internetu se počeštěný zápis (bretariánství) objevuje jen výjimečně, nejčastěji slovo zachovává původní anglický základ, k němu se pak připojují česká zakončení: breathariánství, breatharián(ka), breatharianismus.", "role": "assistant" } ]

[ "alfa-mannosidóza", "alfa mannosidóza", "alfa-manosidóza" ]

[ { "content": "V odborné práci potřebuji použít pojmenování onemocnění alfa-manosidóza. Nacházím různé možnosti: s pomlčkou a bez ní, liší se také počet n.", "role": "user" }, { "content": "Jde o odborný termín, v běžných slovnících není uveden. U odborných názvů se můžeme setkat s kolísáním pravopisné podoby podle toho, komu je text určen. Některé texty preferují původní názvy (často respektující latinu, popř. řečtinu), jiné upřednostňují počeštěné podoby (v souladu s výslovností), popř. i zjednodušení hláskových skupin. Určitou nejednotnost nacházíme i ve Velkém lékařském slovníku, a to jak v knižní, tak elektronické verzi. Je zde uvedeno heslo alfa-mannosidáza (mannosidóza), ale také heslo mannosidosa. Každopádně jsou zachována dvě n (manno-) a zápis je se spojovníkem (nejde o pomlčku). Doplňujeme, že zakončení -óza (v úzce odborném prostředí -osa) signalizuje onemocnění (např. dermatóza, neuróza); zakončení -áza označuje enzymy. Doklady z Českého národního korpusu jsou zcela nedostatečné, na základě dokladů z internetu lze považovat za nejvhodnější zápis alfa-mannosidóza.", "role": "assistant" } ]

[ "českoprávní", "česko-právní" ]

[ { "content": "V bakalářské práci máme formulaci \"česko-právní řešení genderové segregace...\" Má to znamenat řešení z hlediska českého práva. Je vhodné psát česko-právní se spojovníkem?", "role": "user" }, { "content": "Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Spojovník naznačuje, že jde o dvě souřadně spojené složky, v podstatě nahrazuje spojku a. Zápis česko-právní by tedy znamenal české a právní. Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde o české právo –, pak píšeme adjektivum dohromady: českoprávní (obdobně např. trestní právo – trestněprávní, občanské právo – občanskoprávní). V citované formulaci se nabízí rovněž možnost nepoužívat složené přídavné jméno českoprávní (objevuje se jen zřídka), ale užít dvě samostatná přídavná jména: české právní řešení. Tuto možnost považujeme za vhodnější.", "role": "assistant" } ]

[ "mezizrnový", "mezi-zrnový" ]

[ { "content": "V textu je napsáno mezi-zrnový se spojovníkem, psal bych to dohromady. Jak je to správně?", "role": "user" }, { "content": "Spojovník se v takovýchto případech skutečně nepoužívá. Komponent mezi- tvoří první část složených výrazů (např. mezioborový, meziměsto, mezičas, mezipatro, mezikontinentální), doporučujeme proto psát dohromady i slovo mezizrnový.", "role": "assistant" } ]

[ "na stopro", "nastopro" ]

[ { "content": "Potřebuju v beletrii zapsat neformálně vyjádřenou formulaci \"na sto procent\". Autor má nastopro dohromady, psala bych to spíš na stopro, protože vím, že výraz stopro se občas objevuje.", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu, že samotné stopro je poměrně obvyklé (nikdy stopro nevíte, co se může stát), zachycuje ho např. i Slovník nespisovné češtiny. Doklady z korpusu ukazují, že obvyklejší je psaní zvlášť: na stopro (na stopro zůstaneme; to vyjde na stopro), spřežka nastopro se objevuje méně často (nastopro krade).", "role": "assistant" } ]

[ "á čtyřka", "a čtyřka", "á-čtyřka", "áčtyřka" ]

[ { "content": "Potřebuji do beletrie do přímé řeči zapsat slovy formát A4, aby to odpovídalo výslovnosti v určité větě. Nevím, jestli se to má psát se spojovníkem, jestli se má psát a, nebo raději á, nejraději bych psala podle výslovnosti á čtyřka.", "role": "user" }, { "content": "Jde o neformální jazykový prostředek, jeho pravopisná podoba není stanovena závazně. Psaní se spojovníkem nedoporučujeme, vhodnější je psaní zvlášť, popř. dohromady. Korpusové vyhledávky ukazují, že nejobvyklejší je zápis, který preferujete, tedy á čtyřka (rychle jsem popsal á čtyřku z obou stran; nástěnka je pokryta barevnými á čtyřkami); zápis áčtyřka je řidší (zahrada vypadá jako nepopsaná áčtyřka).", "role": "assistant" } ]

[ "kurz", "kurs" ]

[ { "content": "Potřebuju ověřit, zda se ve významu směr píše kurs, nebo kurz.", "role": "user" }, { "content": "Pro všechny významy tohoto slova platí, že je možné psát jak kurz, tak kurs, jde o rovnocenné pravopisné varianty. Varianta kurz je v současnosti běžnější.", "role": "assistant" } ]

[ "pomoct", "pomoci" ]

[ { "content": "V odborném textu je napsáno \"někomu pomoct\". Je to v pořádku?", "role": "user" }, { "content": "Je to v pořádku, infinitiv má rovnocenné varianty pomoct a pomoci. Obě možnosti jsou zachyceny např. v IJP a v SSČ. Ve starších jazykových příručkách najdeme jen variantu pomoci.", "role": "assistant" } ]

[ "francouzský", "francouský" ]

[ { "content": "Zajímalo by mě, jestli se někdy v historii, konkrétně v roce 1922, mohlo psát francouský pouze s \"s\". Ke stému výročí prvního dálkového letu jsme odhalovali památník a je na něm psáno, že let prováděla francousko-rumunská letecká společnost. Chtěla bych vědět, zda bylo dříve možné to tak psát, nebo jestli někdo udělal chybu.", "role": "user" }, { "content": "Pravidla českého pravopisu vydaná v roce 1921 nemají přímo heslo francouzský, ale zachycují slovo francouzština. Bylo by podivné, kdyby se ve 20. letech užívala podoba francouský, nikoli francouzský. Je tedy zjevné, že na památníku nejde o dobový pravopis, ale o omyl.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Proč jsou v příkladech uvedených na stránce Slovo v kostce chyby?", "role": "user" }, { "content": "Aplikace Slovo v kostce poskytuje přehled o tom, jak se určité slovo používá. Součástí Slova v kostce jsou i ukázky kolokací v autentických textech, kde se mohou vyskytovat i odchylky od spisovné normy.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pomůžete mi s přepisem z thajštiny do češtiny?", "role": "user" }, { "content": "Bohužel, pro thajštinu nemáme k dispozici ani patřičné vzdělání v tomto jazyce, ani transkripční tabulky. Doporučujeme obrátit se s prosbou o radu např. na odborníky z Orientálního ústavu AV ČR.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je Česká technická norma (ČSN 01 6910) dostupná na internetu?", "role": "user" }, { "content": "Bohužel, ČSN 01 6910 veřejně dostupná není, je třeba si ji objednat na stránkách vydavatele technických norem Technor.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde najdu informace ke zvýrazňování v textu (např. k tučnému písmu)?", "role": "user" }, { "content": "Informace tohoto druhu najdete v České technické normě (ČSN 01 6910 – Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory), konkrétně v kapitole 10 týkající se vyznačování.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je někde dostupná příručka vysvětlující principy skloňování jmen a příjmení cizího původu?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme vám využívat Internetovou jazykovou příručku (příručka.ujc.cas.cz). V její výkladové části najdete přehledný výklad ke skloňování osobních jmen, mužských i ženských, českého i cizího původu.", "role": "assistant" } ]

[ "paddleboard", "pedlbord" ]

[ { "content": "Máme užít původní pravopis paddleboard, nebo je možné psát už zjednodušeně počeštěně pedlbord?", "role": "user" }, { "content": "Podle dokladů z ČNK se počeštěná ani jakkoli zjednodušená podoba zatím v praxi neprosazuje, v IJP je proto uvedena pouze původní anglická podoba paddleboard. Pro ilustraci: v korpusu SYN v11 je 1357x doložen zápis paddleboard, 3x padleboard (s jedním d). Podoby padlbord, pedlbord doloženy nejsou.\nJe značně pravděpodobné, že k počeštění nemusí vůbec dojít, nabízí se srovnání se slovem skateboard, které také stále zachovává původní pravopisnou podobu.", "role": "assistant" } ]

[ "nabitý", "nabytý" ]

[ { "content": "Jen se ujišťuji, že \"byli jsme nabiti dojmy\" je po b i, ale \"nabyl jsem (získal jsem) dojem\" je y.", "role": "user" }, { "content": "Ano, máte pravdu. Ve formulaci \"byli jsme nabiti dojmy\" jde o expresivní význam 'velmi naplněni něčím, napěchovaní, naplnění až k prasknutí, po okraj'. Sloveso nabýt (nabyl jsem dojem) má jiný význam, a to 'získaný' (získal jsem dojem). Významovému rozdílu sloves nabít a nabýt je věnována kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít v IJP.", "role": "assistant" } ]

[ "Mourinka", "Mourynka" ]

[ { "content": "Víme, že se po h, ch, k, r píše y. Proč se ale píše kočka Mourinka? Nikdy bych nepsal Mourynka.", "role": "user" }, { "content": "Teoreticky nelze vyloučit ani zápis s y, ale běžnější je upřednostnit slovotvorné hledisko. Jméno kočky je odvozeno zdrobňující příponou -inka, podobně jako domácká jména Janinka, Gábinka, Klárinka, Šárinka.", "role": "assistant" } ]

[ "nabitý", "nabytý" ]

[ { "content": "Předpokládám, že se správně napíše \"Jsem nabita nově nabytými vědomostmi.\" Můžete mi poradit, jak mám vysvětlit dětem ve čtvrté třídě, že se jednou píše i (jsem nabita) a podruhé y (nabytými vědomostmi)? Nabytý je přece také určité naplnění. Je pro to nějaká pomůcka?", "role": "user" }, { "content": "Nejsme didaktické pracoviště, proto nemáme zkušenosti, jak učivo dětem co nejlépe přiblížit. Je možné, že metodické příručky nabízejí nějaké vhodné vysvětlení. \n\nVe formulaci \"jsem nabita\" jde o expresivní význam 'velmi naplněna něčím, napěchovaná, naplněná až k prasknutí, po okraj'. Sloveso nabytý (nabyté vědomosti) má jiný význam, a to 'získaný'. Pro rozlišení si obvykle můžeme pomoci tvary budoucího času: nabít –⁠⁠⁠ nabije × nabýt –⁠⁠⁠ nabude/nabyde (tvary s ‑y‑ jsou hovorové; ve stylově vyšších projevech dáváme přednost tvarům s ‑u‑). Věta by pak zněla: Já se nabiju vědomostmi, které nabudu/nabydu studiem/učením. Doplňujeme, že významovému rozdílu sloves nabít a nabýt je věnována kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít v IJP.", "role": "assistant" } ]

[ "zpravidla", "z pravidla" ]

[ { "content": "Myslím, že ve větě \"Chodíme nakupovat zpravidla do Globusu\" je slovo zpravidla spřežka, píše se tedy dohromady.", "role": "user" }, { "content": "Ano, máme-li na mysli význam 'obyčejně, obvykle, pravidelně, většinou', můžeme užít jako synonymum i spřežku zpravidla. Zápis zvlášť (z pravidla) má jiný význam, např. je to výjimka z pravidla.", "role": "assistant" } ]

[ "tematický", "tématický" ]

[ { "content": "Máme tematické/tématické poukazy a nevíme, jestli to psát s krátkým e, nebo dlouhým é.", "role": "user" }, { "content": "Přestože by zápis tématický patrně mnohé pisatele nepřekvapil, protože ho považují za náležitý, přídavné jméno tematický bychom měli v souladu s jazykovými příručkami psát s krátkým e; dlouhé é se píše v podstatném jménu téma. Náležitý zápis je tedy tematické poukazy.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Poradíte mi prosím, jak mám v českém textu skloňovat označení tibetského titulu \"rinpočhe\"?", "role": "user" }, { "content": "Podstatná jména přejatá z cizích jazyků, která dosud nejsou stabilně včleněna do českého jazykového systému, lze někdy skloňovat podle více vzorů, jindy zůstávají nesklonná (zejména mají-li netypické zakončení), v některých případech se nabízí více možností řešení. U výrazu \"rinpočhe\" je v jazykové praxi v jednotném čísle opakovaně doloženo zájmenné skloňování (korpus SYN v11): \"tibetská kniha o životě a smrti od Sogjala rinpočheho\"; \"na podporu rinpočheho se konaly demonstrace\"; \"důkazy proti rinpočhemu\" apod. Podobně jako je tomu u vlastních jmen zakončených na [e], také zde je možné zájmenné skloňování užívat. To platí i pro tvary množného čísla, ačkoli ty zatím nejsou v praxi dostatečně doloženy. Druhou možností je skloňovat jméno \"rinpočhe\" jako česká podstatná jména rodu mužského životného zakončená na [e], tedy podle vzoru \"soudce\": 2. p. j. č. rinpočhe, 3. p. rinpočhi/rinpočhovi, 4. p. rinpočhe apod. Míru užívání tohoto jmenného skloňování bohužel nelze spolehlivě vyhodnotit, protože jde zpravidla o doklady homonymní s tvary zájmennými nebo s nesklonností: \"byl určen … Žamarem rinpočhem\"; \"později se tento mladý lama stal guruem pro ostatní rinpočhe\". Vzhledem k zakončení slova je však toto skloňování přijatelné. Třetí možností je nakládat s tímto jménem jako s nesklonným. Nesklonná (s výjimkou 7. p. j. č.) zpravidla zůstávají některá přejatá obecná jména zakončená na [e] (kamikadze, padre apod.), nezřídka po tvrdé souhlásce. Pro nesklonnost slova rinpočhe svědčí i některé doklady v korpusu SYN v11 a lze ji uplatnit zejména tehdy, vyskytuje-li se tento výraz společně s dalším, skloňovaným jménem (dalšími, skloňovanými jmény): \"setkání s buddhistickým lámou Erangem rinpočhe\"; \"hovořili jsme o velkém rinpočhe\"; \"Tibeťané věří, že stejně jako dalajláma jsou rinpočhe opakovaným vtělením jedné a téže duše do jiného těla\". Z jazykového hlediska jsou tedy v pořádku všechna popsaná řešení a můžete užít kterékoli z nich.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Do kterého písmene je zveřejněn Akademický slovník současné češtiny?", "role": "user" }, { "content": "K červenci 2023 byla v rámci Akademického slovníku současné češtiny zveřejněna hesla s náslovím A–G.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je Akademický slovník současné češtiny nejaktuálnější slovník?", "role": "user" }, { "content": "Z hlediska data publikování je Akademický slovník současné češtiny skutečně slovníkem nejnovějším. K červenci 2023 byla však zatím zveřejněna hesla s náslovím A–G. Naposledy kompletně zveřejněným slovníkem tak zatím zůstává Slovník spisovné češtiny (1. vydání 1978, 2. vydání (opravené a doplněné) 1994, 3. vydání (opravené) 2003, 4. vydání (totožné se 3.), další vydání: 2004, 2005, 2009).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je Slovník spisovné češtiny aktuální, respektive novější než Slovník spisovného jazyka českého?", "role": "user" }, { "content": "Ano, Slovník spisovné češtiny vznikl později (1. vydání 1978, 2. vydání (opravené a doplněné) 1994, 3. vydání (opravené) 2003, 4. vydání (totožné se 3.), další vydání: 2004, 2005, 2009) než starší Slovník spisovného jazyka českého (ten nejprve vyšel ve čtyřech svazcích, a to mezi lety 1960–1971, jeho druhé, nezměněné, osmisvazkové vydání bylo v roce 1989). Slovník spisovné češtiny je také aktuální kompletní výkladový slovník. V současné době je také připravován a od roku 2017 zveřejňován Akademický slovník současné češtiny.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Co se ve Slovníku spisovného jazyka českého označuje křížkem?", "role": "user" }, { "content": "Ve Slovníku spisovného jazyka českého se křížkem označují výrazy hodnocené jako zastaralé (tj. slova a slovní spojení, která podle tvůrců slovníku označují jevy a předměty odkazující k dřívější, již neaktuální kulturně-společenské situaci).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Znamená zastaralý a archaický totéž?", "role": "user" }, { "content": "V nejširším pojetí ano. Teorie spisovného jazyka a stylistika však v rámci archaismů (tj. zastaralých jazykových prostředků v širším slova smyslu) rozlišuje tzv. historismy (tj. výrazy označující reálie a jevy již zaniklé, spjaté s minulostí) a zastaralé jazykové prostředky (tj. prostředky vyšlé z běžného současného užívání). Více informací najdete v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "K čemu odkazují zkratky \"dř.\" a \"zast.\" užité ve Slovníku spisovného jazyka českého?", "role": "user" }, { "content": "Ve Slovníku spisovného jazyka českého jsou zkratkou \"dř.\" označována slova a spojení, která se vztahují k zanikajícím či zcela zaniklým jevům, typickým pro některé z dřívějších historických období, nebo která označují předměty dnes už neužívané. Zkratka \"zast.\" je v SSJČ užívána u slov, která označovala jevy a předměty, které např. odkazovaly k dřívější, již neaktuální kulturně-společenské situaci (proto je užita např. u spojení \"měšťanská škola\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Právě čtu knihu od Margaret Cravenové \"Slyšel jsem sovu zavolat své jméno\" (v originále \"I Heard the Owl Call My Name\"). Nějak mě v českém názvu tahá za uši spojení \"své jméno\". Nemělo by tam být \"mé jméno\", když má sova volat vlastně mě, a ne sebe samu?", "role": "user" }, { "content": "Základní pravidlo pro volbu zvratné či nezvratné podoby zájmena zní, že zvratné zájmeno volíme tehdy, přivlastňujeme-li původci děje. Tento původce bývá typicky vyjádřen podmětem, jako např. ve větě \"Eliška se věnovala jen svým zájmům\". Existují však problematičtější konstrukce, kdy jsou ve větě zachyceny dva děje s různými původci. V takovém případě hovoříme o tzv. sekundární či skryté predikaci. Tu lze odhalit rozvitím formulace, zmiňovaný název proto přetvoříme do souvětí o dvou větách: \"Slyšel jsem sovu, jak zavolala mé jméno\". Z toho vyplývá, že v dané formulaci by opravdu mělo být užito nezvratné zájmeno: \"Slyšel jsem sovu zavolat mé jméno\". Užití zájmena své v tomto případě pokládáme za nevhodné – ačkoliv ho podle výše uvedeného základního pravidla mohou někteří uživatelé vztáhnout k podmětu (já), a přiřknout tak sdělení zamýšlený význam, vzhledem ke skryté predikaci považujeme za primární nežádoucí interpretaci, že zvratné zájmeno odkazuje k \"sově\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Může Ústav pro jazyk český zajistit, aby Parlament České republiky odhlasoval, že nepřechylovat ženská příjmení je nečeské a odporuje to jazykovému systému?", "role": "user" }, { "content": "Ústav pro jazyk český nezahajuje legislativní jednání a předmětem jeho činnosti nejsou podněty k vytváření zákonů. Česká republika navíc nemá jazykový zákon, Pravidla českého pravopisu, doporučení v mluvnicích a dalších zdrojích poučení o jazyce, které pracovníci ÚJČ vytvářejí, nejsou závazná v legislativním smyslu, mají pouze doporučující charakter, závazná jsou jen pro školy.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Existuje nějaký online překladač, který češtinu převede do fonetického zápisu?", "role": "user" }, { "content": "Co je nám známo, podobná aplikace není k dispozici. Na stránce Fonetického ústavu FF UK je k dispozici pouze tabulka pro fonetickou transkripci IPA.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký etymologický slovník doporučujete užívat?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme vám například Český etymologický slovník Jiřího Rejzka. Ten je aktuálně nejnovějším slovníkem tohoto druhu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nám v rámci závěrečných zkoušek dovoluje užívat výkladové slovníky. Můžeme pro školní výuku používat například Slovník spisovné češtiny?", "role": "user" }, { "content": "Ano, Slovník spisovné češtiny je svou koncepcí zaměřen i jako pomůcka pro školní vyučování, což deklaruje už svým rozšířeným názvem Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Vedle toho lze nahlížet i do nově vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny, ten prozatím (k červnu 2023) zveřejnil hesla s náslovím A–G.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kolik nových slov je zapsáno do Internetové jazykové příručky za rok?", "role": "user" }, { "content": "Abychom mohli na danou otázku odpovědět, je nejprve třeba specifikovat, co je míněno doplňováním nových hesel. Ne všechna nová heslová slova v IJP jsou totiž zároveň \"novými slovy\", slovy nově utvořenými (např. od základů existujících českých slov) nebo přejatými z jiných jazyků, tedy neologismy. Ptáte-li se na počet všech nově přidaných slov (hesel) do Internetové jazykové příručky (IJP), pak se bude naše odpověď rok rod roku lišit. Slovníková část IJP je totiž rozšiřována výběrově. Nově do příručky přidáváme slova, která jsou běžně užívána (a nelze je tedy z jejich povahy označit za neologismy), ale která nebyla z koncepčních důvodů do IJP zařazena již dříve. To se týká například adjektivních podob již zveřejněných substantiv nebo nově publikovaných zeměpisných názvů, které byly v dřívějších letech do IJP doplňovány systematicky. Další hesla byla zařazena v rámci konkrétních projektů. Například v roce 2021 bylo při práci na projektu TAČR do IJP doplněno přes 2 000 hesel, zejména neologismů. Do IJP jsou také zařazována slova, pro jejichž zachycení a popis vzniká aktuální potřeba, obvykle jde o výrazy spjaté s aktuální situací. (Tak tomu bylo např. v roce 2020, kdy byla během pandemie do IJP zařazena hesla jako koronavirus, covid-19 nebo PES).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Slyšel jsem v médiích tvrzení, že k jazykovému citu je nutné mít i hudební sluch.", "role": "user" }, { "content": "Souvislost jazykového citu a hudebního sluchu je zmiňována zejména v různých odborných pracích z oblasti didaktiky, konkrétně v souvislosti s osvojováním si mateřského jazyka u dětí a učením se cizímu jazyku. Obecně lze shrnout, že hudební sluch a smysl pro rytmus jsou při těchto činnostech pozitivními faktory, nejde však o podmínku, tj. i bez nich se jedinec může jazyk naučit. Pro podrobnější informace vám doporučujeme obrátit se na odborníky v didaktice.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Nelíbí se mi tzv. otomismus, spojení \"je to o\".", "role": "user" }, { "content": "Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce \"být o něčem\" se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je telefonická odpověď na jazykový dotaz poskytována zdarma?", "role": "user" }, { "content": "Ano, telefonická jazyková poradna funguje zdarma, v případě písemného vypracování odpovědi jde o placenou službu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mohu vám zaslat diplomovou práci ke kontrole pravopisu?", "role": "user" }, { "content": "Bohužel, jazyková poradna korektury textů neprovádí. Obraťte se prosím na firmy nabízející korektury nebo na konkrétní korektory.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak probíhá platba odpovědi na jazykový dotaz? Pošlete mi fakturu?", "role": "user" }, { "content": "Po odeslání žádosti o vypracování písemné odpovědi na dotaz budete kontaktováni pracovníkem jazykové poradny, který vám sdělí výši ceny posudku. Ta je stanovena v závislosti na náročnosti zpracování posudku (od roku 2023 min. 500 Kč + DPH + manipulační poplatek a poštovné). Po doplnění všech údajů potřebných k fakturaci (adresa, popř. IČO) obdržíte od našeho ekonomického oddělení fakturu. Zaplatit je možno pouze platbou na účet.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V 90. letech 20. století jsem pracoval v redakci počítačového časopisu a tam jedna paní pořád užívala vazbu \"je to o tom\". Myslím, že to v češtině rozšířila právě ona.", "role": "user" }, { "content": "Vazba je to o tom, že... je módní zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce \"být o něčem\" se začal užívat v nejrůznějších širších, často povšechných významech (tj. cokoli by mohlo být o čemkoli), např. život je o práci a zábavě apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, je však pravda, že by se neměla užívat vždy a za každou cenu, je to otázka míry a záleží na situaci, kdy daný výraz použijeme. Doporučujeme Vám přečíst si o užívání tohoto obratu výklad prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110), kde najdete odborný komentář k jednotlivým příkladům, které uvádí. Autorství zmíněné fráze bychom se však zdráhali přiřknout někomu konkrétnímu. S ohledem na dataci článku prof. Krause míníme, že v devadesátých letech se dané spojení v úzu vyskytovalo již déle.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Souhlasím s tvrzením, že přejímání cizích slov češtinu tolik neohrožuje. Zásadním nebezpečím je však narušování struktury věty. Třeba se zruší sedmý pád, protože angličtina ho nemá.", "role": "user" }, { "content": "Je obtížné vyjádřit se k danému tvrzení stručně. Obecně lze říci, že nedílnou složkou kultivovaného projevu je i kultivovaná syntax, a to na úrovni věty i textu. Co se týká \"rušení\" jednotlivých pádů, jsme přesvědčeni, že nic takového češtině nehrozí, není to ani technicky realizovatelné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Myslím si, že neoliberální politika ovlivňuje ceny plynu a celkově negativně působí na ekonomickou situaci. Stejně špatně skončí i čeština, nahradí ji angličtina.", "role": "user" }, { "content": "Jazyková poradna je zaměřena na jazykové problémy, nedokážeme posoudit otázky týkající se ekonomiky. Můžeme jen dodat, že budoucnost češtiny nevidíme nijak černě. Pro více informací doporučujeme navštívit stránky Ústavu pro jazyk český AV ČR: ujc.cas.cz, kde naleznete mnoho informací o současných jazykových zdrojích a dalších publikacích našich pracovníků, o proběhlých i plánovaných přednáškách pro odbornou i širokou veřejnost a jiných popularizačních aktivitách.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Myslím si, že jazyk se vyvíjí, ale k horšímu. O jazyk by se mělo pečovat, ne ho měnit na angličtinu.", "role": "user" }, { "content": "Přispívat ke kultuře jazyka může každý uživatel češtiny, každý z nás může pozitivně působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.", "role": "assistant" } ]

[ "kidlit", "kydlit" ]

[ { "content": "Jak se píše slovo kidlit/kydlit ve smyslu zabít? Používají ho hráči při hrách (třeba: právě jsem vykidlila/vykydlila kostlivce). Je to odvozeno od anglického slova kill, ale v češtině se používá podoba s d: kidlit/kydlit. Nemůžeme se dohodnout, jestli je po k i, nebo y. Já si myslím, že by to mělo být s i, protože je to od anglického kill, manžel zase argumentuje tím, že po h, ch, k, r, d, t, n, píšeme y. Našla jsem na jedné diskusní stránce doklad na psaní kydlit, ale jinak se mi nedaří nic najít.", "role": "user" }, { "content": "Jde o úzce specifický nespisovný výraz vázaný na určitý okruh uživatelů (nikoli běžně užívaný), není proto divu, že jeho zápis není ustálený. Nabízí se spíše možnost respektovat původní anglické kill a volit zápis kidlit; rozhodně však nelze říct, že psaní s y (kydlit) je chybné, i když poučka o psaní y po h, ch, k, r, d, t, n platí pro domácí slova, např. přejatá slova diktát, kino, mikina píšeme s i. Zápis slov z nespisovné vrstvy české slovní zásoby nemusí být vždy v souladu s doporučeními platnými pro spisovné výrazy, dokladem je např. kolísání pravopisné podoby slov vízo/výzo či stípko/stýpko. Bylo by vhodné dohodnout se v rámci komunity, která tento výraz užívá.\n\nVe Slovníku nespisovné češtiny je výraz zachycen v podobě kydlit. Slovník uvádí více možných významů, pro oblast počítačových her (v nichž znamená 'zabíjet nepřátele, obvykle hromadně') je doplněno \"ojediněle psáno kidlit.\" Převahu podoby kydlit, resp. předponové odvozeniny vykydlit, potvrzují i nepříliš početné doklady z webového korpusu Araneum Bohemicum Maximum. V něm je zachycen 1 doklad zápisu s -i-, a to pokidlit, a 48x zápis s -y- (23x kydlit, 23x vykydlit, 1x prokydlit, 1x ukydlit), např.: byl to pro mne jeden z hlavních motorů celé hry – totálně vykydlit všechny, co ze startu hry kydlili mne; zapíše se k hercům, kteří měli tu čest kydlit protivníky pod taktovkou kultovního režiséra; musíte vykydlit hafo nepřátel pro dosažení žádaného score; stačí vykydlit dva nebo tři nepřátele a hnedle máme další grafické pozadí a změnu nepřátel; stačilo vykydlit draka a bylo vyhráno.", "role": "assistant" } ]

[ "parmazán", "parmezán" ]

[ { "content": "Jsem zvyklá říkat parmezán, ale někteří lidé mě opravují, že prý mám říkat parmazán. Kdo má pravdu?", "role": "user" }, { "content": "Pravdu mají obě strany. NASCS uvádí obě podoby jako rovnocenné: parmazán i parmezán. Podle dokladů z korpusu SYN v11 je varianta parmazán frekventovanější (poměr variant je cca 12 000 : 4 700).", "role": "assistant" } ]

[ "Lúca", "Lůca" ]

[ { "content": "Švagrová se jmenuje Lucie, říkáme jí [lúca] – s dlouhým ú. Jak to správně napsat? S kroužkem, nebo s čárkou? Lůca, nebo Lúca? Myslím si, že kroužkované ů by tam z historických důvodů nemělo být, ale nevím, zda to tak skutečně je.", "role": "user" }, { "content": "V oficiálních situacích se užívají jména v podobě, která je v souladu s matričními seznamy (v tomto případě tedy Lucie). Domácké podoby jmen se uplatňují téměř výhradně v soukromých, důvěrných projevech, a to převážně v mluvené podobě. V písmu se objevují jen v omezené míře, především v neformálních textech (soukromá korespondence, beletrie), nemívají stanovenou závaznou podobu a mohou existovat v různých variantách. \nPravidlo o psaní ů uprostřed slova mnozí pisatelé pociťují jako velice silné, proto je pro ně zápis Lůca nezproblémový. Máte pravdu, že pro spisovné výrazy platí doporučení, že užití kroužkovaného ů by mělo mít historické opodstatnění; ů nahradilo původní dvojhlásku uo (dům, kůň, můra). Ve jméně Lucie dvojhláska nebyla – jméno je latinského původu, je odvozeno ze jména Lucius (z lat. lux = světlo). Podoba Lúca je tedy z tohoto hlediska v pořádku. Ve slovech cizího původu se kvantita obvykle zapisuje písmenem ú (túra, ragú, medúza), ale i ve slovech přejatých se někdy prosadilo ů, např. ve zdomácnělých slovech blůza, lůza nebo se jako variantní připouští v neformálním výrazu loser/lůzr/lúzr. Nabízí se rovněž otázka, zda je nutné vyslovovanou kvantitu v neformální podobě jména Lucie zapisovat. Lze si proto představit i psanou variantu Luca. Vzhledem k tomu, že jde o neformální/domáckou podobu jména, lze připustit kteroukoli z uvedených možností zápisu: Lúca, Lůca, Luca. Je-li nositelkou jména osoba, která už umí psát, je nejvhodnější respektovat variantu, kterou si sama zvolí.", "role": "assistant" } ]

[ "Holáně", "Holáňě" ]

[ { "content": "Máme v textu příjmení Holáň, které končí na ň. Píšu ve druhém pádě Holáně (tedy n + ě), nebo Holáňe (zachovávám ň + e)?", "role": "user" }, { "content": "Náležitý zápis 2. pádu příjmení Holáň je Holáně, háček nad ň se neopakuje, měkčení je signalizováno písmenem ě.", "role": "assistant" } ]

[ "miniakademie", "mini akademie" ]

[ { "content": "Můžu napsat miniakademie dohromady, nebo zvlášť? Psala bych to stejně jako třeba slovo minisukně, miniauto dohromady.", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu. Výraz mini- funguje jako první část mnohých složených slov (vedle minisukně je to např. minigolf, minirobot), dohromady proto doporučujeme psát i slovo miniakademie.", "role": "assistant" } ]

[ "černobílý", "černo-bilý" ]

[ { "content": "Zajímá mě, jestli se slovo černobílý píše dohromady i v případě, že jde třeba o balon, který se skládá z černých a bílých dílků.", "role": "user" }, { "content": "Složené přídavné jméno černobílý se doporučuje psát dohromady v tradičních vžitých slovních spojeních, např. se slovy film, fotografie, televizor – jde v podstatě o protiklad ke slovu barevný. Pokud označujeme dvě samostatné barvy, pak ve složeném přídavném jméně užijeme spojovník: černo-bílý balon.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následující větě? \"Vysvětlete, zda je lepší mít hodně přátel(,) nebo jednoho blízkého přítele.\"", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobných větných členů spojené souřadně v poměru vylučovacím oddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je ve větě \"Dorazily ti ty podklady?\" v přísudku správně tvrdé y? Hraje tam nějakou roli fakt, že podklady posílám ženě?", "role": "user" }, { "content": "Tvar přísudku se řídí podmětem. Podmětem uvedené věty je podstatné jméno \"podklady\", tedy jméno rodu mužského neživotného v množném čísle. V přísudku je tudíž náležité ypsilon. Skutečnost, jestli podklady dorazily ženě, nebo muži, nemá na shodu vliv.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám větu \"Chytila jsem děti za ručičku a pádily jsme do sklepa.\" Bylo by ve druhé větě souvětí též možné užít tvar \"pádili\", tedy uplatnit shodu podle smyslu (zvláště když děti jsou dívka a chlapec)?", "role": "user" }, { "content": "Pravidla českého pravopisu (§ 15, písmeno C, bod 4 – Shoda podle smyslu) uvádějí, že dvojí řešení lze volit v příkladech následujícího typu: \"Na sportovním soustředění se sešla samá děvčata. Brzo se navzájem poznala/poznaly a prožila/prožily krásné dva týdny.\" Doplňme, že tato dvojí možnost je přijatelná pouze v případě, že jsou jednotlivé celky od sebe odděleny: buď se jedná o dvě samostatné věty, nebo jsou sice součástí jednoho souvětí, ale jsou odděleny např. vedlejší větou. Řešit tímto způsobem souřadné souvětí sestávající ze dvou bezprostředně následujících vět ve slučovacím poměru, které mají stejný podmět, nedoporučujeme. Pokud by tedy věta zněla \"Matka a děti se chytily za ručičku a pádily do sklepa\", bylo by namístě pouze řešení s tvrdým y. V uvedeném souvětí je však v první větě podmět \"já (žena)\" a ve druhé může být nevyjádřený podmět \"já a děti\", případně ale i (podle smyslu) \"já, dcera a syn\" / \"my (všichni tři)\". Vedle formální shody s tvrdým y (pádily jsme do sklepa) tedy ve druhé větě nelze vyloučit ani shodu \"pádili jsme do sklepa\". Je ale třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti řešení shody podle smyslu může být u různých uživatelů češtiny vnímána odlišně.", "role": "assistant" } ]

[ "tematický", "tématický" ]

[ { "content": "Máme psát tematický soubor, nebo tématický soubor?", "role": "user" }, { "content": "Náležitý zápis je tematický soubor. Přídavné jméno tematický a příslovce tematicky píšeme v souladu s příručkami s krátkým e; dlouhé é se píše v podstatném jménu téma.", "role": "assistant" } ]

[ "chlor", "chlór" ]

[ { "content": "Myslel jsem si, že je možné psát chlor i chlór, že jsou to rovnocenné varianty. Pan profesor mi ale napsal, že zápis s čárkou je chybný. Jak to je?", "role": "user" }, { "content": "V běžném úzu jsou podoby chlor a chlór stylově rovnocenné, obě možnosti uvádějí jak současné zdroje (IJP, NASCS, SSČ), tak už i SSJČ z 60. let. Podle dokladů z korpusu SYN v11 se užívají obě podoby, psaní bez čárky je frekventovanější – např. tvar 1. pádu chlor má v korpusu 3997 dokladů, podoba chlór je zachycena 1894x; tvar 2. pádu chloru je doložen 5607x, varianta chlóru 2742x.", "role": "assistant" } ]

[ "mlíko", "mléko" ]

[ { "content": "V reklamním letáku jsme použili slovo mlíko. Jak moc je špatně, že jsme nezvolili podobu mléko, ale mlíko?", "role": "user" }, { "content": "Podoba mlíko (místo náležitého spisovného zápisu mléko) není spisovná. Ve Slovníku spisovné češtiny zachycena není, Slovník spisovného jazyka českého ji hodnotí jako obecněčeskou. Ve spisovném textu bychom měli volit náležitý zápis mléko, při záměrné volbě nespisovných či nářečních variant je třeba pečlivě zvážit, komu je text určen a zda nebude užitý výraz pro některé čtenáře matoucí.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Poradíte mi prosím, jaké i/y mám napsat v přísudku následující věty? \"Hnutí pro Prahu 11, Praha sobě a Piráti vyjednával_.\"", "role": "user" }, { "content": "Součástí několikanásobného podmětu uvedené věty je jméno rodu mužského životného (Piráti). Proto je náležité napsat v přísudku měkké i: vyjednávali. Tvrdé y by bylo namístě v případě, že by ve spojení s \"Piráty\" bylo užito pojmenování \"strana\", např.: \"Hnutí pro Prahu 11 a Česká pirátská strana / strana Pirátů vyjednávaly.\"", "role": "assistant" } ]

[ "vědecko-fantastický", "vědeckofantastický" ]

[ { "content": "Máme psát vědecko-fantastická literatura se spojovníkem, nebo dohromady – vědeckofantastická literatura?", "role": "user" }, { "content": "Pro rozhodnutí, jak psát složené přídavné jméno, jehož první složka je zakončena na -sko, -cko, -ně, nebo -ově, je určující vztah mezi jeho složkami. Jsou-li v souřadném vztahu, je náležitý zápis se spojovníkem (např. výraz politicko-ekonomický vznikl ze spojení přídavných jmen politický a ekonomický a nese význam 'týkající se politiky a ekonomie/ekonomiky'). Pokud je mezi složkami vztah podřadnosti, tj. jedna složka rozvíjí druhou, zapisujeme složené přídavné jméno dohromady (např. výraz politickoekonomický vznikl ze spojení politická ekonomie a znamená 'týkající se politické ekonomie'). Obecně lze tedy říci, že odlišný způsob zápisu reflektuje odlišný význam. To však zcela neplatí pro složené přídavné jméno vědecko(-)fantastický. I když psaní se spojovníkem vědecko-fantastický odkazuje ke slovům vědecký a fantastický (a odpovídá anglickému přídavnému jménu science-fictional, běžně zkracovanému na sci-fi) a psaní dohromady vědeckofantastický odkazuje ke spojení vědecká fantastika (což je kalk podstatného jména science fiction), významy těchto složených přídavných jmen jsou si natolik blízké, že jsou jen těžko rozlišitelné a v důsledku toho snadno zaměnitelné. Příručky se navíc rozcházejí v doporučených zápisech: starší Slovník spisovného jazyka českého zachycuje pouze podobu vědeckofantastický, kdežto zdroje novější, Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Nový akademický slovník cizích slov, zaznamenávají jen zápis vědecko-fantastický. V současné době považujeme z pravopisného i významového hlediska za zcela rovnocenné obě varianty, proto obě uvádíme v IJP. Můžeme tedy psát např. vědecko-fantastická i vědeckofantastická literatura, vědecko-fantastický i vědeckofantastický thriller, vědecko-fantastická i vědeckofantastická myšlenka apod.", "role": "assistant" } ]

[ "kopule", "kupole" ]

[ { "content": "Chtěla bych upřesnit termín kopule/kupole v souvislosti s letadlem. Je to kopule, nebo kupole? Je to vlastně koule.", "role": "user" }, { "content": "Podle výkladových slovníků češtiny a IJP jsou správné obě možnosti: kopule i kupole. Slovníky hodnotí varianty jako rovnocenné, a to jak při užití v oblasti architektury (s významem klenba tvaru části kulové nebo jiné rotační plochy – elipsoid, paraboloid – nad kruhovým nebo mnohoúhelníkovým půdorysem), tak jako astronomický termín (kryt astronomického dalekohledu, zprav. polokulovitý). Není vyloučené, že se v odborném vyjadřování v jednotlivých oblastech užití dává přednost jedné či druhé z podob, což však nemáme možnost s jistotou ověřit. Např. Technický slovník naučný významy rozlišuje, heslo kopule je vysvětleno jako astronomický termín, zatímco kupole odkazuje k architektuře. Doklady z korpusu SYN v 11 však ukazují, že v praxi se obě slova užívají pro vyjádření obou významů, varianta kopule je téměř 2x častější (poměr variant kopule : kupole je 12 838 : 6 737). V žádném z nám dostupných zdrojů však není zachycen význam související s letadly. Domníváme se, že můžete užít kteroukoli z možností.", "role": "assistant" } ]

[ "extrovertní", "extravertní" ]

[ { "content": "Je ke slovu extrovertní přípustná i verze extravertní? My jsme se to ve škole nikdy neučili.", "role": "user" }, { "content": "Ano, jsou možné obě varianty: extrovertní i extravertní. Obě zachycuje Nový akademický slovník cizích slov, Internetová jazyková příručka i nově vznikající Akademický slovník současné češtiny. Varianta extrovertní se užívá běžně, varianta extravertní je výrazně méně častá, např. v korpusu SYN v 11 je poměr variant 2037 : 80.", "role": "assistant" } ]

[ "prevét", "prevet" ]

[ { "content": "Jak správně napsat označení středověké toalety: prevet, nebo prevét?", "role": "user" }, { "content": "IJP, ASSČ, SSJČ i PSJČ mají pouze variantu s é: prevét. SSJČ a PSJČ zachycuje i řidčeji užívanou variantu privet. Doporučujeme tedy volit zápis prevét.", "role": "assistant" } ]

[ "sát", "ssát" ]

[ { "content": "Narazili jsme na slova ssát, vyssávat a zajímá nás, zda je povolena dvojí možnost psaní (ssát/sát; vyssávat/vysávat). A pokud ne, tak kdy se to změnilo.", "role": "user" }, { "content": "V dnešní češtině píšeme v těchto slovech pouze jedno s: sát, vysávat, savec. Změnu přinesla Pravidla českého pravopisu (PČP) v roce 1957. Zápis ssáti, ssavec najdeme ve starých textech, např. ještě i v Příručním slovníku jazyka českého (z let 1935–1957) a ve vydáních PČP do roku 1957. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) a novější příručky už zachycují pouze podobu s jedním s: sát, savec, vysávat.\nStručné vysvětlení najdeme v časopise Naše řeč (ročník 41, 1958, s. 108-109): Důvod pro psaní dvou s byl historický. V praslovanštině znělo toto sloveso sъsati (s tzv. tvrdým jerem mezi oběma s); jer časem zanikl a už ve staré češtině se objevuje podoba ssáti. Poněvadž historický způsob psaní nebyl ve shodě se současným jazykovým povědomím, zjednodušila PČP z r. 1957 dvojí s na jedno.", "role": "assistant" } ]

[ "existencialismus", "existencionalismus" ]

[ { "content": "Je možné používat obě varianty slova existencialismus; existencionalismus?", "role": "user" }, { "content": "Ano, obě možnosti – existencialismus i existencionalismus – jsou v pořádku, obě zachycuje jak IJP, tak nově vznikající elektronický Akademický slovník současné češtiny. V IJP je uvedeno, že podoba existencialismus je frekventovanější než podoba existencionalismus. Příklady z korpusu SYN v 11 dokládají, že kratší varianta je 10x častější (1289x existencialismus, 120x existencionalismus).", "role": "assistant" } ]

[ "security", "securyty", "sekurity" ]

[ { "content": "Je ve slově [sekurity] ve smyslu ochrana, ochranka po r měkké i, nebo y? A může se slovo psát s k, nebo se píše s c?", "role": "user" }, { "content": "Slovníky tento přejatý výraz nezachycují, doklady z korpusu SYN v 11 ukazují zcela jednoznačnou převahu původní pravopisné podoby security (po r je i, slovo se píše s c). Varianta sekurity se objevuje jen výjimečně.", "role": "assistant" } ]

[ "showbyznys", "showbusiness", "šoubyznys" ]

[ { "content": "Jak mám v české větě napsat [šoubiznys]? Píše se to počeštěně? Nebo jinak? Našla jsem na internetu nejrůznější varianty: showbusiness, showbyznys, šoubyznys.", "role": "user" }, { "content": "Náležitou podobu je možné ověřit v IJP. Jako základní doporučujeme podobu showbyznys. Ta je v českých textech nejfrekventovanější. Nepočeštěná varianta showbusiness se vyskytuje výrazně méně často, užití podoby šoubyznys je spíše ojedinělé.", "role": "assistant" } ]

[ "péče", "peče" ]

[ { "content": "Je mi 85 a znejistěl jsem, jestli je správně lékařská péče, nebo lékařská peče.", "role": "user" }, { "content": "Starost o prospěch nebo zdárný vývoj je péče (první -e- je dlouhé); krátké -e- píšeme ve slovech pečovat, pečovatel(ka).", "role": "assistant" } ]

[ "fake news", "fakenews" ]

[ { "content": "Máme v článku použít psaní fake news (zvlášť), nebo fakenews (dohromady)?", "role": "user" }, { "content": "Jazykové příručky (zatím) výraz nezachycují. V IJP najdeme samosný výraz fake s variantou fejk. Doklady z korpusu SYN v 11 ukazují zcela jednoznačnou převahu psaní zvlášť: fake news = 2682 dokladů, fakenews = 23 dokladů. Je možné, že se časem způsob zápisu změní, zatím však doporučujeme psát výraz jako dvě slova.", "role": "assistant" } ]

[ "s sebou", "ssebou" ]

[ { "content": "Mám ve větě \"Vezmu si s sebou deštník\" psát zvlášť s sebou, nebo dohromady ssebou? Viděl jsem obě verze.", "role": "user" }, { "content": "Psaní dohromady (ssebou) není správné, předložku s píšeme zvlášť: Vezmu si s sebou deštník.", "role": "assistant" } ]

[ "znovuotevření", "znovu-otevření" ]

[ { "content": "Píše se slovo znovuotevření dohromady? Nebo s pomlčkou?", "role": "user" }, { "content": "Komponent znovu tvoří první část složených slov. Výraz znovuotevření píšeme dohromady, stejně jako např. slova znovuotevřený, znovunavázání, znovuzrozený. Doplňujeme, že pomlčka se pro zápis složených slov neužívá, u některých složených přídavných jmen se užívá spojovník. To však není tento případ.", "role": "assistant" } ]

[ "nasladko", "na sladko" ]

[ { "content": "Jde mi o slovo nasladko. Píše se zvlášť (na sladko), nebo dohromady (nasladko)?", "role": "user" }, { "content": "U výrazů s předložkami na a do je možnost tvořit nové spřežky téměř neomezená (např. na hrubo i nahrubo, na jemno i najemno, do zlatova i dozlatova, do měkka i doměkka). Správně jsou obě možnosti: nasladko i na sladko, není mezi nimi žádný významový rozdíl. Doklady z ČNK (korpus SYN v 11) ukazují, že obě možnosti se v praxi užívají, psaní dohromady poněkud převažuje (1073 : 796).", "role": "assistant" } ]

[ "nahlas", "nahlaš" ]

[ { "content": "V pokynu je uvedeno: nahla_ závadu. Je správně nahlas, nebo nahlaš?", "role": "user" }, { "content": "Rozkazovací tvar slovesa nahlásit je nahlas, nahlaste. Náležitý pokyn tedy je: nahlas závadu.", "role": "assistant" } ]

[ "masozeleninový", "maso-zeleninový" ]

[ { "content": "Psala bych maso-zeleninový příkrm spíše se spojovníkem, ale nevím, zda to není dohromady.", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu, že spojovník ve složeném přídavném jménu signalizuje, že jde o dvě souřadně spojené složky (v tomto případě je to maso/masový a zelenina/zeleninový). Avšak podle platných doporučení používáme spojovník pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -o, popř. -ovo, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady. První část složeného výrazu může být někdy tvořena jak celým, tak zkráceným kmenem přídavného jména, např. ořechovotvarohový (i ořechotvarohový), tvarohovomakový (i tvarohomakový). Dohromady tedy píšeme i přídavné jméno masozeleninový, popř. masovozeleninový (příkrm).", "role": "assistant" } ]

[ "e-commerce", "Ecommerce", "eCommerce", "ecommerce" ]

[ { "content": "Ve své práci používám pojem [í komers]. Nenašla jsem nikde ve slovníku, jak ho psát, nenacházím ani českou variantu, používám anglickou podobu. Na internetu vidím různé varianty zápisu: s velkým písmenem na začátku i uprostřed (Ecommerce, eCommerce), s pomlčkou, bez ní. Jak mám slovo psát?", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu, že na internetu se můžeme setkat s nejrůznějšími variantami zápisu tohoto výrazu. Pokud slovo z angličtiny používáte v českém textu, doporučujeme volit zápis odpovídající českým zvyklostem a psát e-commerce (počeštěně e-komerce) se spojovníkem (nikoli s pomlčkou, což je delší vodorovná čárka) a s malými písmeny. Jde o ustálený způsob zápisu slov s první částí e- znamenající 'elektronický'. Stejně píšeme např. e-shop, e-book, e-mail, e-learning, e-business / e-byznys.", "role": "assistant" } ]

[ "samonakládací", "samo-nakládací" ]

[ { "content": "V textu je slovo samonakládací mechanismus a samonakládací přepravník. Může se to psát dohromady? Nebo tam má být spojovník?", "role": "user" }, { "content": "Spojovník se v tomto slově nepíše. Komponent samo- tvoří první část složených slov (samolepicí, samosprávný, samomluva, samonosný, samovýroba...). Dohromady píšeme i slovo samonakládací (mechanismus, přepravník).", "role": "assistant" } ]

[ "za to", "zato" ]

[ { "content": "V materiálech máme větu \"Bude to stát za to\". Myslím si, že za to píšeme zvlášť, jiné by to bylo třeba ve větě \"Je to drahé, zato kvalitní\". Raději si to ale chci ověřit..", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu v obou případech. Ve spojení \"stát za to\" jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto \"Bude to stát za to\". Příslovce zato užíváme ve významu 'náhradou za něco, místo něčeho', může znamenat i 'ale, avšak'.", "role": "assistant" } ]

[ "měnověpolitický", "měnově-politický", "měnově politický" ]

[ { "content": "Student v práci nepoužil formulaci nástroj měnové politiky, ale vytvořil slovo měnověpolitický nástroj. Jak to zapsat? Může se to psát i jako dvě samostatná slova?", "role": "user" }, { "content": "Složená přídavná jména se podle platných zásad nemají psát jako dvě samostatná slova, ale buď dohromady, nebo se spojovníkem. \nPři psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ově (a také na -sko, -cko, -ně) vycházíme z věcné znalosti. Jestliže složené přídavné jméno tvoříme z ustáleného slovního spojení měnová politika, pak jde o podřadné spojení, a složené přídavné jméno proto píšeme dohromady: měnověpolitický nástroj.\nZápis se spojovníkem se užívá tehdy, jestliže jsou složky přídavného jména v souřadném vztahu – adjektivum měnově-politický nástroj by tedy znamenalo měnový a politický nástroj (mělo by tedy jiný význam).", "role": "assistant" } ]

[ "co nevidět", "conevidět" ]

[ { "content": "Psala bych co nevidět (ve smyslu hned) zvlášť. Našla jsem ale doklady, že to může být i spřežka. Co doporučujete?", "role": "user" }, { "content": "Spřežku conevidět nezachycuje žádný výkladový slovník češtiny, včetně nově vznikajícího Akademického slovníku spisovné češtiny. Máte pravdu, že zápis dohromady je uveden např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny jako jeden z příkladů adverbializace. Přesto doporučujeme volit zápis zvlášť: co nevidět. Jednoznačnou převahu tohoto řešení potvrzují i doklady z korpusu SYN v 11, v němž najdeme 7x spřežku (3 doklady jsou z jednoho textu) a 12 502 dokladů psaní zvlášť.", "role": "assistant" } ]

[ "elektrobonus", "elektro bonus" ]

[ { "content": "Píšeme o dotacích na energie, máme psát elektrobonus dohromady? Nebo to má být zvlášť: elektro bonus?", "role": "user" }, { "content": "Komponent elektro- běžně tvoří první část složených výrazů (např. elektrospotřebič, elektromotor, elektromobil, elektrofakulta, elektrosoučástka). Doporučujeme proto psát dohromady i příležitostný výraz elektrobonus.", "role": "assistant" } ]

[ "elektrožrout", "elektro žrout" ]

[ { "content": "Píšeme o spotřebičích a nevíme, jestli psát zlášť elektro žrout, nebo dohromady elektrožrout.", "role": "user" }, { "content": "Komponent elektro- běžně tvoří první část složených výrazů (např. elektrospotřebič, elektromobil, elektrofakulta, elektrosoučástky). Doporučujeme proto psát zvlášť: elektrožrout.", "role": "assistant" } ]