Datasets:

---

ctu-aic

/

questions_ujc_cas_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 23

[ "hod.", "h.", "h" ]

[ { "content": "Nejsem si jistá, jak se správně zapisuje zkratka slova hodina. Podle toho, co jsem vyčetla z Internetové jazykové příručky, by se zkratka \"hod.\" měla psát pouze s tečkou, pokud ale slovo hodina zkracuji pouze jeho počátečním písmenem, pak je možné psát jak \"h.\", tak i \"h\". Chápu to správně?", "role": "user" }, { "content": "Ano, máte naprostou pravdu. Pro označení hodiny lze použít značku h, kterou zapisujeme bez tečky, nebo zkratky hod., h., jež se uvádějí s tečkami. Vyjádření časových jednotek má být v celém dokumentu jednotné.", "role": "assistant" } ]

[ "pí", "pí.", "p." ]

[ { "content": "Jak se správně píše zkratka \"pí\" od slova \"paní\"? Má se za ní psát tečka, nebo ne? A je možné slovo \"paní\" zkrátit i pomocí zkratky \"p.\", nebo se tato zkratka používá jen pro označení slova \"pán\"?", "role": "user" }, { "content": "Při zkracování slova \"paní\" máme dvě možnosti. První je užití tzv. kontrakční zkratky, která vynechává střední část slova a zachovává jeho začátek a konec. V případě slova \"paní\" má taková zkratka ustálenou podobu \"pí\". Za takovou zkratkou se už nepíše tečka, jelikož končí posledním písmenem slova, za nímž již není co vynechávat (a dodejme, že se tečka nepíše ani uprostřed zkratky, byť tam se skutečně písmena vynechávají). Druhou možností je použít čistě grafickou zkratku, tj. ponechat začátek slova, v tomto případě nejspíš pouze první písmeno, a zbytek nahradit tečkou (po které se píše mezera nebo jiné interpunkční znaménko): \"p.\". Jak vyplývá např. ze Slovníku zkratek či rejstříku zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, běžněji se pro zkracování slova \"paní\" užívá první možnost, tj. zkratka \"pí\". Druhá varianta, tedy zkratka \"p.\", se obvykle používá jako zkratka slova \"pán\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak správně přečtu spojení \"mezi 300–400 tisíci rakouskými šilinky\"? A je v pořádku tvar počítaného předmětu v 7. pádě, tj. \"rakouskými šilinky\"?", "role": "user" }, { "content": "Číslovku \"sto\" skloňujeme podle vzoru \"město\", ale ve spojení s počítaným předmětem někdy zůstává nesklonná, zejména u složitějších číselných výrazů. V uvedeném případě je možno říci \"mezi třemi až čtyřmi sty tisíci\" nebo také \"mezi tři sta až čtyři sta tisíci\". Pokud jde o tvar počítaného předmětu, ve spojeních číslovek \"sto\", \"tisíc\", \"milion\", \"miliarda\" s počítaným předmětem je možný jak druhý pád, tak shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. V pořádku je tedy jak varianta \"mezi třemi až čtyřmi sty / tři sta až čtyři sta tisíci rakouských šilinků\", tak \"mezi třemi až čtyřmi sty / tři sta až čtyři sta tisíci rakouskými šilinky\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Lze na konci řádku dělit slovo Annou (od rodného jména Anna)? Setkala jsem se s dělením An-nou, je takové dělení správné?", "role": "user" }, { "content": "Slovo Annou by se na konci řádku správně dělit nemělo. Dvouslabičná slova, jejichž první slabiku tvoří samohláska (zde A-nnou [a-nou]), nedělíme.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se prosím správně píší čárky v následující větě? \"Mám pocit, že žijí život někoho jiného(,) a že(,) jestli to je pravda, je to konec.\"", "role": "user" }, { "content": "Stojí-li za sebou spojovací výrazy, z nichž každý náleží jiné větě, čárka se obvykle píše jen (resp. již) před prvním z nich. Mezi těmito spojovacími výrazy čárku píšeme pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píší se čárky ve větě \"Na to hodně lidí(,) hlavně v Česku(,) řekne, že je to normální\"?", "role": "user" }, { "content": "Výrazy \"hlavně\" a \"především\", \"zejména\" často uvozují tzv. výčtový přístavek. Taková spojení zpravidla čárkou oddělujeme (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V jednom textu mám větu \"V písku se honil_ stepní běžci\". V následující větě je vysvětleno, že \"stepní běžci\" jsou rostliny. Jaké i/y bude v přísudku?", "role": "user" }, { "content": "Tvar přísudku je třeba řídit formální podobou podmětu. V uvedeném případě je podmět \"běžci\" rodu mužského životného, proto je náležité napsat v přísudku měkké i, tj. \"V písku se honili stepní běžci\".", "role": "assistant" } ]

[ "najust; na just" ]

[ { "content": "Nikde nemůžu najít, jestli mám v textu ponechat najust dohromady, nebo psát na just zvlášť. V korpusu je to doloženo zhruba stejně.", "role": "user" }, { "content": "Nespisovné výrazy nemívají závaznou pravopisnou podobu. Proto i doklady z ČNK ukazují, že se v praxi užívají obě možnosti zápisu. Slovník nespisovné češtiny zachycuje jak zápis dohromady, a to v hesle najust, tak i zvlášť (u hesla just je uveden příklad na just). Srovnatelné doklady najdeme i v NASCS, variantní možnosti zápisu nejsou vzájemně provázány. IJP uvádí obě možnosti psaní.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se mezi znakem pro narození (*) a úmrtí (†) a následujícím datem mezera? A pokud uvádím oba tyto údaje, je mezi nimi čárka, nebo pomlčka?", "role": "user" }, { "content": "Značka pro narození (*) a úmrtí (†) se od následujícího data mezerou odděluje. Údaje o narození a úmrtí se od sebe běžně oddělují čárkou (např. Ferdinand Peroutka * 6. 2. 1895, † 20. 4. 1978).", "role": "assistant" } ]

[ "Ing.", "ing." ]

[ { "content": "Na obálku knihy potřebuji napsat spojení jména a zkratky titulu inženýr. V původním návrhu je uvedeno nejprve jméno a příjmení, poté následuje čárka a za ní je zkratka titulu inženýr. Bude se v takovém případě psát zkratka titulu s velkým, nebo s malým počátečním písmenem? Psalo by se velké písmeno jen v případě, že bude titul před jménem? A je vůbec zápis ve formě \"jméno, zkratka titulu\" vhodný?", "role": "user" }, { "content": "Akademický titul inženýr se podle českého vysokoškolského zákona zkracuje jako \"Ing.\", v minulosti se však psal i s malým počátečním písmenem (\"ing.\"). Na zápis velkého počátečního písmena nemá vliv pořadí zkratky a jména, dle současných pravidel tedy velké písmeno volíme vždy. Běžně se zkratka \"Ing.\" uvádí před jménem a neodděluje se od něj čárkou, proto doporučujeme pro účely obálky knihy volit raději formu \"Ing. jméno příjmení\". Zápis zkratky za jménem doporučujeme užívat pouze v rámci abecedního řazení jmen např. v rejstříku, kde je možné volit zápis typu \"Novák, Karel, Ing.\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je správně věta \"Maximální výška palet je tři metry\", nebo \"Maximální výška palet jsou tři metry\"?", "role": "user" }, { "content": "Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme obvykle shodu naopak podle jména v přísudku: tedy \"Maximální výška palet jsou tři metry\". Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení \"dva/tři/čtyři metry\", je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu \"Maximální výška palet je tři metry\". Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je častá obojí shoda (zde \"Maximální výška palet je tři metry\" i \"Maximální výška palet jsou tři metry\"), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy \"Tři metry jsou maximální výška palet\").", "role": "assistant" } ]

[ "č. j.", "č.j." ]

[ { "content": "Píší se ve zkratce slovního spojení \"číslo jednací\" po tečkách mezery, nebo ne?", "role": "user" }, { "content": "Slovní spojení \"číslo jednací\" má dvě ustálené zkratky. První z nich je čistě grafická zkratka v podobě \"č. j.\", druhá z nich je sloučená zkratka \"čj.\". Obě jsou z pravopisného hlediska v pořádku. Každopádně za tečkou vždy následuje mezera nebo (na konci zkratky) jiné interpunkční znaménko, např. dvojtečka.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký je náležitý spisovný tvar zájmena v následující větě? \"Muži, který/kteří přišli.\"", "role": "user" }, { "content": "Zájmeno \"který\" ve vedlejší větě se vztahuje ke jménu rodu mužského životného v množném čísle (muži), proto je namístě tvar \"kteří\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka v následující větě? \"Vnímá ji jako obyčejnou holku, která jako nejstarší ze čtyř sourozenců(,) prožila své dětství a mládí ve zdravé spokojené rodině v Brně a u dědečka a babičky na Vysočině.\"", "role": "user" }, { "content": "Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. V případě, že jde o doplněk těsný, čárkou (čárkami) se neodděluje. Pokud je vložen do věty volně, je třeba jej oddělit čárkami z obou stran. Jestliže doplněk stojí uprostřed věty, není tedy možné jej oddělit čárkou pouze z jedné strany (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je správně vazba \"utrhat/utrhovat na cti jinému\", nebo \"utrhat/utrhovat na cti jiného\"?", "role": "user" }, { "content": "Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) uvádí u slovesa \"utrhávat/utrhovat\" a \"utrhat\" ve významu \"pomlouvat\" vazbu se 3. pádem: jinému na cti utrhá, jiným na cti utrhávají/utrhají svým jedovatým jazykem. Slovník spisovného jazyka českého uvádí v příkladech u hesla \"utrhati\" taktéž vazbu se 3. pádem. Za náležité spojení tudíž považujeme \"utrhat/utrhovat na cti jinému\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka ve větě \"Pokud byste nám chtěl napsat, tak nám můžete zaslat zprávu na jeden z kontaktů(,) uvedených na našich stránkách\"?", "role": "user" }, { "content": "Těsný přívlastek se čárkou (čárkami) neodděluje, viz \"konkrétní případ\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaká předpona (s, nebo z) se píše ve slově s/zkolil (např. ve spojení \"s/zkolil kance\")? Je správný zápis s předponou s-?", "role": "user" }, { "content": "Sloveso skolit má dle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i Slovníku spisovného jazyka českého význam '(ranou) srazit (k zemi), zabít', uplatňuje se zde tedy obecný význam 'shora dolů', který je signalizací pro psaní předpony s(e)-. Náležitý je tedy zápis \"skolil kance\".", "role": "assistant" } ]

[ "skoulet", "zkoulet" ]

[ { "content": "Jaká předpona (s, nebo z) se píše ve slově s/zkoulet (např. ve spojení \"s/zkoulel to s někým\")?", "role": "user" }, { "content": "Sloveso skoulet ve svém základním významu 'koulením se dostat níže, dolů' se píše s předponou s-, uplatňuje se u něj totiž obecný význam 'shora dolů' nebo 'z povrchu pryč', který je signalizací psaní předpony s(e)-. Ve vámi uvedeném přeneseném významu 'hladce, obratně, až prohnaně (s někým) něco vyjednat, něco zařídit' píšeme sloveso skoulet rovněž s předponou s-, vychází se zde od podoby slovesa v jeho základním významu, náležitý zápis je tedy \"skoulel to s někým\".", "role": "assistant" } ]

[ "zasl. um.", "zas. um." ]

[ { "content": "Jak by se mělo správně zkracovat slovní spojení zasloužilý umělec? Měla by mít zkratka podobu \"zas. um.\", nebo \"zasl. um.\"?", "role": "user" }, { "content": "Zkratku daného sousloví můžeme nalézt pouze ve Slovníku zkratek z r. 1994, kde je uvedena podoba \"zasl. um.\", doporučujeme tedy užít tuto variantu, kterou můžeme považovat za ustálenější. Jen pro upřesnění doplňujeme, že uvedený slovník zaznamenává tuto zkratku v podobě \"zasl.um.\", tedy bez mezery. Vzhledem k obecným interpunkčním pravidlům češtiny, dle nichž by se po tečce měla psát mezera, pokud za ní nenásleduje jiné interpunkční znaménko, však doporučujeme volit zápis s mezerou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Sepisuji text, který je členěn do článků, odstavců a bodů. Je možné při odkazování na jednotlivé odstavce užívat v textu kromě samotného slova odstavec i jeho zkratku? Předpokládám, že užívání zkratky by pak mělo být v celém textu jednotné. Je to tak?", "role": "user" }, { "content": "Zkratku slova odstavec jsme sice nenašli v dostupných příručkách, lze ji však snadno vytvořit ad hoc. Taková zkratka se označuje jako zkratka čistě grafická a tvoří se vypsáním prvního písmena slova nebo slov daného spojení, případně vypsáním charakteristické počáteční skupiny písmen. Za slovem takto zkráceným se píše tečka, po níž pak následuje buď mezera, nebo jiné interpunkční znaménko než tečka. Výraz odstavec by tak mohl být zkrácen např. pomocí zkratky \"odst.\", tu lze zároveň považovat za poměrně ustálenou, neboť v korpusu SYN2020 má tato zkratka celkem 1770 výskytů, 11. verze korpusu SYN obsahuje dokonce více než 68 000 výskytů, pro čtenáře by tak tato zkratka měla být dostatečně srozumitelná. Souhlasíme s tím, že užívání dané zkratky by mělo být v celém textu jednotné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka ve větě \"Klienti v podstatě vědí(,) co čekat\"?", "role": "user" }, { "content": "Infinitivní konstrukce, které jsou uvozeny podřadicími spojovacími výrazy a zastupují vedlejší větu, se oddělují čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V odborném textu jsem viděl spojení \"exponovat nanočásticím\". Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. \"exponovat něco někomu\" ve významu \"vystavit\"?", "role": "user" }, { "content": "Slovníky češtiny uvádějí u slovesa \"exponovat\" buď význam \"umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku\", nebo \"vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla\". V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa \"exponovat\" jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo začne?", "role": "user" }, { "content": "Slovo začne se na konci řádku správně dělí takto: za-čne. Je‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -ačne) přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu, odtud tedy dělení za-čne, protože za- je předpona a -č- kořen.", "role": "assistant" } ]

[ "čssl.", "čsl." ]

[ { "content": "Jak se píše zkratka slova \"československý\"? Je správná zkratka \"čssl.\", nebo \"čsl.\"?", "role": "user" }, { "content": "Slovník zkratek z r. 1994 i rejstřík zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádějí pro slovo československý zkratku \"čs.\", varianta \"čsl.\" je však rovněž přijatelná. Zkratky \"čs.\" i \"čsl.\" jsou obě vytvořeny dle pravidel zkracování v češtině, jedná se o zkratky složené, které na rozdíl od běžných grafických zkratek zachovávají počátky všech částí složeného slova (v tomto případě \"č\" pro \"česko-\" a \"s(l)\" pro \"-slovenský\") a teprve poté následuje tečka. Naopak variantu \"čssl.\" bychom nedoporučovali, druhé \"s\" je v ní totiž nadbytečné (první část \"čs\" nemůžeme v tomto případě chápat jako zkratku pro \"česko-\", protože výraz český se běžně zkracuje zkratkou \"č.\", jak uvádějí i výše zmiňované slovníky).", "role": "assistant" } ]

[ "všestranně", "všestraně" ]

[ { "content": "Vím, že přídavné jméno všestranný se píše se dvěma \"n\". Jak to ale bude u příslovce všestranně (např. ve spojení \"všestranně nadaný\")? Má se psát s jedním \"n\", nebo se dvěma?", "role": "user" }, { "content": "Příslovce všestranně je utvořeno od přídavného jména všestranný, které se píše se dvěma \"n\" (ke kořeni slova strana, zakončenému na \"n\", se přidává přípona -ný, obě \"n\" zůstávají). Obě \"n\" v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci.", "role": "assistant" } ]

[ "p.", "pí" ]

[ { "content": "Jak je to se psaním zkratky slova \"paní\"? Bylo mi řečeno, že pro slovo \"pán\" se užívá zkratka \"p.\", výraz \"paní\" se může vyjádřit pomocí zkratky \"pí\". Dočetla jsem se však, že zkratku \"p.\" lze užít i pro výraz \"paní\". Je to tak?", "role": "user" }, { "content": "Při zkracování slova \"paní\" máme dvě možnosti. První je užít čistě grafickou zkratku, tj. ponechat začátek slova, v tomto případě nejspíš pouze první písmeno, a zbytek nahradit tečkou (po které se píše mezera nebo jiné interpunkční znaménko): \"p.\". Druhá možnost je tzv. kontrakční zkratka, která vynechává střední část slova a zachovává jeho začátek a konec. V případě slova \"paní\" má taková zkratka ustálenou podobu \"pí\". Za takovou zkratkou se už nepíše tečka, jelikož končí posledním písmenem slova, za nímž již není co vynechávat (a dodejme, že se tečka nepíše ani uprostřed zkratky, byť tam se skutečně písmena vynechávají). Běžnější je druhá z uvedených možností, první se obvykle používá jako zkratka slova \"pán\".", "role": "assistant" } ]

[ "přítomnos-ti", "přítomno-sti" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo přítomnosti? Dělí se správně přítomnos-ti, nebo přítomno-sti?", "role": "user" }, { "content": "Slovo přítomnosti se správně dělí takto: pří-tom-no-s-ti. Spojení samohláska + ‑s‑ + souhláska + samohláska (zde -osti) je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-. Odtud tedy jak dělení přítomnos-ti (dělení po -s-), tak přítomno-sti (dělení před -s-).", "role": "assistant" } ]

[ "nacionalis-tický", "nacionali-stický" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo nacionalistický? Dělí se správně nacionalis-tický, nebo nacionali-stický?", "role": "user" }, { "content": "Slovo nacionalistický se na konci řádku správně dělí takto: na-cio-na-li-s-tic-ký. Spojení samohláska + ‑s‑ + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-. Odtud tedy jak dělení nacionalis-tický (dělení po -s-), tak nacionali-stický (dělení před -s-).", "role": "assistant" } ]

[ "brněns-kých" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo brněnských? Lze dělit brněns-kých?", "role": "user" }, { "content": "Slovo brněnských se na konci řádku správně dělí takto: br-něn-ských. V případě skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony (zde -nsk-) respektujeme morfematický šev (a to i příponový). Odtud tedy dělení brněn-ský, jelikož -sk- je evidentní slovotvorná přípona.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo moravský?", "role": "user" }, { "content": "Slovo moravský se na konci řádku správně dělí takto: mo-rav-ský. V případě skupiny tří (případně i více) souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony (zde -vsk-) respektujeme morfematický šev (a to i příponový). Kořenem slova moravský je morav-, -sk/ý je slovotvorná přípona, odtud tedy dělení morav-ský. (Mezi částmi mo- a -rav- je evidentní slabičná hranice, odtud pak dělení mo-ravský.)", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka v následující větě? \"Když jsem byla mladší(,) musela jsem užívat rybí tuk.\"", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší větu, která je uvozena podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem, je potřeba oddělit od řídící věty čárkou (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"ale\" ve větě \"Tahle cesta je strmější(,) ale zato kratší\"?", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v odporovacím poměru oddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\"). Za poslední složkou se čárka nepíše.", "role": "assistant" } ]

[ "propouš-těcí", "propou-štěcí" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo propouštěcí? Dělí se správně propouš-těcí, nebo propou-štěcí?", "role": "user" }, { "content": "Slovo propouštěcí se na konci řádku správně dělí takto: pro-pou-š-tě-cí. Spojení samohláska + -š‑ + souhláska + samohláska (zde -ouště-) je možné dělit buď po -š-, nebo před -š-. Odtud tedy dělení propouš-těcí (dělení po -š-) i propou-štěcí (dělení před -š-).", "role": "assistant" } ]

[ "důležitos-ti", "důležito-sti" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo důležitosti? Dělí se důležitos-ti, nebo důležito-sti?", "role": "user" }, { "content": "Slovo důležitosti se na konci řádku správně dělí takto: dů-le-ži-to-s-ti. Spojení samohláska + -s- + souhláska + samohláska (zde -osti) je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-. Odtud tedy jak dělení důležitos-ti (dělení po -s-), tak důležito-sti (dělení před -s-).", "role": "assistant" } ]

[ "asi-stenty", "asis-tenty" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo asistenty? Dělí se správně asi-stenty, nebo asis-tenty?", "role": "user" }, { "content": "Slovo asistenty se na konci řádku správně dělí takto: asi-s-ten-ty. Spojení samohláska + ‑s‑ + souhláska + samohláska (zde -iste-) je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-. Odtud tedy dělení asis-ten-ty (dělení po -s-) i asi-stenty (dělení před -s-).", "role": "assistant" } ]

[ "znovuzvolen", "znovu zvolen" ]

[ { "content": "Píše se slovo znovuzvolen dohromady? V textu je to psáno zvlášť.", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme psát dohromady znovuzvolen (např. byl znovuzvolen prezidentem). Slovo je zachyceno v IJP. Komponent \"znovu-\" může tvořit první část složených slov (znovuuzavíratelný, znovuzvolený, znovuobjevení apod.). Psaní zvlášť však nelze považovat za chybné, v praxi se užívá často, popř. se užívá obrácené pořadí slov: byl znovu zvolen předsedou; v září byl zvolen znovu.", "role": "assistant" } ]

[ "odjakživa", "od jak živa" ]

[ { "content": "Nevím, jestli se píše od jak živa, nebo dohromady odjakživa.", "role": "user" }, { "content": "Příslovce odjakživa píšeme v souladu s jazykovými příručkami dohromady. Tato spřežka je uvedena už i v PSJČ z 30. až 50. let minulého století. V literatuře z počátku 20. století se můžete setkat se zápisem od jakživa.", "role": "assistant" } ]

[ "postkonfliktní", "post konfliktní" ]

[ { "content": "V textu je uvedeno slovo post konfliktní. Myslím si, že by to mělo být psáno dohromady (postkonfliktní), ale poněkud mne mate, že to počítačový korektor nechává jako dvě samostatná slova.", "role": "user" }, { "content": "Nemýlíte se – komponent post- (značící následnost) tvoří první část složených slov a píšeme ho v češtině dohromady s příslušným výrazem. Slovo postkonfliktní píšeme dohromady (obdobně jako např. výrazy postpubertální, postglaciální, postgraduální, postmodernismus apod.). Počítačovým korektorem se nezneklidňujte, nezná všechna slova, proto občas nenabízí správné řešení.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo oblékl?", "role": "user" }, { "content": "Slovo oblékl se na konci řádku správně dělí takto: ob-lé-kl. Slova se primárně dělí podle slabičných hranic. Sekundárně je důležitá rovněž slovotvorná stavba slova. Ob- je předpona (odtud dělení ob-lékl), zatímco mezi částmi -lé- a -kl je evidentní a jediná možná slabičná hranice (odtud dělení oblé-kl).", "role": "assistant" } ]

[ "mis-trovství" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo mistrovství? Dělí se správě mis-trovství?", "role": "user" }, { "content": "Slovo mistrovství se na konci řádku správně dělí takto: mi-s-t-rov-ství. Pokud ve skupině samohláska/souhláska + -str- (zde -istr-) není koncové -r- ve slabikotvorné pozici, můžeme dělit před -s-, před -t- i před -r-. Odtud tedy tři možné způsoby dělení: mi-strovství (dělení před -s-), mis-trovství (dělení před -t-) a mist-rovství (dělení před -r-).", "role": "assistant" } ]

[ "spunktovat", "zpunktovat" ]

[ { "content": "Jak se píše sloveso spunktovat/zpunktovat (ve smyslu 'něco zorganizovat')? Je náležitá předpona s-, nebo z-?", "role": "user" }, { "content": "Dle Slovníku spisovného jazyka českého má dané sloveso celkem tři různé významy, jejichž pravopis se může lišit. S předponou s- se sloveso spunktovat píše ve významu 'něco uspořádat, sepsat podle bodů' a dále ve významu 'něco umluvit, smluvit' (tj. například spunktovali požadavky do nejnepatrnějších podrobností, spunktovali to s mládeží). Ve významu 'zosnovat, vyvolat' připouští SSJČ jak psaní s předponou s-, tak i zápis s předponou z- (tedy např. s/zpunktovali rebelii, s/zpunktovat útočný pakt). V současnosti se dané slovo používá především v posledních dvou zmiňovaných významech, uživatelé jazyka však tyto významy často zaměňují, a proto se běžně můžeme setkat se zápisem spunktovat i zpunktovat (to dokládá i korpus syn, verze 10, ve kterém má varianta zpunktovat celkem 179 výskytů a verze spunktovat srovnatelných 175 výskytů). U vámi uvedeného významu tedy nelze vyloučit ani jednu variantu zápisu, avšak vzhledem k tomu, že význam 'něco zorganizovat' by se mohl pohybovat na pomezí významů 'něco umluvit, smluvit' a 'zosnovat, vyvolat', doporučujeme raději volit variantu s předponou s-, tu je totiž možné užít vždy.", "role": "assistant" } ]

[ "h", "h.", "hod.", "min", "min.", "s" ]

[ { "content": "Jaké jsou přípustné zkrácené zápisy pro hodinu, minutu a sekundu? Píše se za takovými zkrácenými zápisy tečka, nebo ne? A pokud je možností více, je některý z možných zápisů preferován?", "role": "user" }, { "content": "Pro označení hodin, minut a sekund lze použít značky h, min, s, které zapisujeme bez teček, nebo zkratky hod., h., min., jež se uvádějí s tečkami. Sekunda se zkracuje pouze pomocí značky s, kterou uvádíme bez tečky. Obě tyto varianty (tj. užití značky/zkratky) jsou rovnocenné, je tedy zcela na autorovi textu, kterou zvolí. Je ale třeba mít na paměti, že vyjádření časových jednotek má být v celém dokumentu jednotné.", "role": "assistant" } ]

[ "nepříje-mnou", "nepříjem-nou" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo nepříjemnou? Dělí se nepříje-mnou, nebo nepříjem-nou?", "role": "user" }, { "content": "Slovo nepříjemnou se na konci řádku správně dělí takto: ne-pří-jem-nou. Je‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -emnou) přítomen morfematický šev, dělíme na švu. Odtud tedy dělení nepříjem-nou.", "role": "assistant" } ]

[ "kre-ativita", "krea-tivita" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo kreativita? Dělí se správně kre-ativita, nebo krea-tivita?", "role": "user" }, { "content": "Slovo kreativita se na konci řádku správně dělí takto: krea-ti-vi-ta. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které nejsou rozdělené morfematickým švem (nebo jde o příponu či koncovku), nedělíme je. Odtud tedy dělení krea-tivita.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo ekonometristka? Jde mi hlavně o konec slova, jaké tam bude správné dělení?", "role": "user" }, { "content": "Slovo ekonometristka se na konci řádku správně dělí takto: eko-no-me-t-rist-ka. V případě skupiny tří (zde -stk-) souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev, a to i příponový. Odtud tedy dělení ekonometrist-ka.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mohu zalomit řádek za pomlčkou vyjadřující rozsah (např. 1905–1915)?", "role": "user" }, { "content": "Pomlčka vyjadřující rozsah by na konci ani na začátku řádku stát neměla. Buď se použije nerozdělitelná pomlčka, tak aby celý rozsah stál na jednom řádku, nebo se pomlčka nahradí slovním vyjádřením (1905 až 1915).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V rámci jednoho textu se mi objevují výčty uvozené různým způsobem, a to pomlčkou a řadovými číslovkami. Body výčtu, jehož položky jsou uvozeny pomlčkou, mají nevětný charakter, píšeme je s malým počátečním písmenem a ukončujeme čárkou. V bodech druhého výčtu, uvozeného řadovými číslovkami, se však objevují vedlejší věty (např. 1. Mít MMB pro FOP, který je zajištěn exekucí.), proto jsou uvedeny s velkým počátečním písmenem a jsou ukončeny tečkou. Chtěla bych sjednotit pravopisnou úpravu těchto výčtů, ale nejsem si jistá, jak to udělat. Lze body výčtu, které jsou uvozeny řadovými číslovkami, začínat malými počátečními písmeny? A jaké interpunkční znaménko by mělo být na konci jednotlivých bodů?", "role": "user" }, { "content": "V první řadě bychom chtěli říct, že není nezbytně nutné sjednocovat pravopisnou úpravu výčtů, které mají odlišný charakter a jsou navíc uvozeny odlišným způsobem. Pokud bychom ovšem chtěli uvedené výčty sjednocovat, navrhovali bychom začínat jednotlivé body obou výčtů malým počátečním písmenem (výčty uvozené řadovou číslovkou mohou začínat malým písmenem, uvedený příklad současně nemá ryze větný charakter) a ukončovat je buď středníkem, nebo čárkou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Potřebujeme do hlavičky dopisu napsat název školy, který je příliš dlouhý a na jeden řádek se nám nevejde (Akademické gymnázium a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, školy hlavního města Prahy). Jak by bylo prosím možné tento název rozdělit na více řádků?", "role": "user" }, { "content": "Česká státní norma 01 6910, která se věnuje úpravě dokumentů, obdobný případ neuvádí. Název školy bychom rozdělili na dva, příp. tři řádky, podle prostoru, který Vám hlavička dokumentu poskytuje. Bylo by dobré, aby byl název rozdělen podle celků, tzn. např. Akademické gymnázium || a jazyková škola s právem státní zkoušky, || školy hlavního města Prahy.", "role": "assistant" } ]

[ "obchodně-technický", "obchodně technický" ]

[ { "content": "Pojmenování obchodně-technický zástupce se píše s pomlčkou?", "role": "user" }, { "content": "Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Přídavná jména se píšou buď dohromady, nebo se spojovníkem (tedy kratší vodorovnou čárkou), a to bez mezer. Pomlčka (delší vodorovná čárka) se při zápisu složených přídavných jmen neužívá. \nV tomto případě jde o souřadné spojení slov obchodní a technický; složky jsou na stejné úrovni, složené přídavné jméno píšeme proto se spojovníkem: obchodně-technický zástupce.", "role": "assistant" } ]

[ "párminutový", "pár minutový" ]

[ { "content": "Dcera napsala slovo párminutový (ve smyslu párminutový běh) dohromady a bylo jí to opraveno na psaní zvlášť. Myslím si, že psát pár minutový není v pořádku, ale raději si to ověřuji. Jak je to možné vysvětlit?", "role": "user" }, { "content": "Souhlasíme, slovníky sice přídavné jméno párminutový nezachycují, protože takto tvořených slov je nepřeberné množství a všechna se do slovníku nedostanou, navíc v tomto případě jde spíše o řidčeji užívaný výraz. Ale při zápisu postupujeme stejně jako u složenin typu několikahodinový, vícečlenný, mnohaletý, popř. podle složených přídavných jmen, jejichž první složkou je číslovka, např. pětiminutový, sedmihodinový, osmiletý. Poučení je možné najít např. v IJP v kapitole Složená přídavná jména (bod 2. 2). Doklady užití výrazu párminutový najdeme rovněž v ČNK (párminutový potlesk, odpočinek, rozhovor).", "role": "assistant" } ]

[ "jako by", "jakoby" ]

[ { "content": "Nejsem si jistá, zda psát jakoby dohromady, nebo jako by zvlášť. Jde o větu: Co oči nevidí, jako by ve zdravotnické dokumentaci nebylo.", "role": "user" }, { "content": "V této větě je náležité psát jako by zvlášť: Co oči nevidí, jako by ve zdravotnické dokumentaci nebylo. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (nebylo by). Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby \"jako kdyby v dokumentaci nebylo\". Vhodnější pomůckou je převedení do jiné osoby: já, jako bych v dokumentaci nebyl... Pokud se mění tvar podmiňovacího způsobu, píšeme jako by zvlášť.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Potřebuji poradit, jak napsat ovocnozeleninový protlak, pyré. Na základě informací v IJP bych slovo psala dohromady, ale matou mě výrobci, protože často píšou slovo se spojovníkem (ovocno-zeleninový). Také nevím, zda se při zápisu slova nějak nezohledňuje to, když jsou složky zastoupeny ve stejném poměru, nebo naopak, když ovocné části je větší procento.", "role": "user" }, { "content": "Zápis ovocnozeleninový protlak, pyré je v pořádku, přestože v praxi opravdu poměrně často vídáme psaní se spojovníkem. Spojovník však používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. V tomto případě je první část zakončena na -o (popř. to může být u obdobného typu pojmenování i -ovo). Složené přídavné jméno píšeme proto dohromady: ovocnozeleninový. Převaha jedné složky nemá vliv ani na způsob zápisu, ani na pořadí, v němž jsou složky uvedeny. Ještě doplňujeme, že první část složeného výrazu může být někdy tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména, např. ořechovotvarohový (i ořechotvarohový), tvarohovomakový (i tvarohomakový). Dvě rovnocenné možnosti zápisu by mohly nastat, pokud by bylo pořadí složek uvedeno obráceně: zeleninoovocný i zeleninovoovocný.", "role": "assistant" } ]

[ "rostlinně", "rostlině" ]

[ { "content": "Jak by se mělo psát příslovce utvořené od přídavného jména rostlinný? Má se psát s jedním -n-, nebo se dvěma?", "role": "user" }, { "content": "Příslovce rostlinně je utvořeno od přídavného jména rostlinný, které se píše se dvěma \"n\" (ke kořeni slova rostlina, zakončenému na \"n\", se přidává přípona -ný, obě \"n\" zůstávají). Obě \"n\" v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci.", "role": "assistant" } ]

[ "schroustat", "zchroustat" ]

[ { "content": "Jaká předpona (s-, nebo z-) se píše ve slově s/zchroustat?", "role": "user" }, { "content": "Sloveso schroustat (tj. 'sníst něco křehkého nebo tvrdého, schroupat') se pojí s významem 'zmenšení objemu, až zániku', který indikuje psaní s předponou s-. Náležitá je tedy podoba \"schroustat\", kterou dokládá i Slovník spisovného jazyka českého.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo nejsem?", "role": "user" }, { "content": "Slovo nejsem se na konci řádku správně dělí takto: ne-jsem. Pokud má slovo slabičnou vícepísmennou předponu, provádíme dělení za ní, odtud tedy dělení ne-jsem.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo půjdeš?", "role": "user" }, { "content": "Slovo půjdeš se na konci řádku správně dělí takto: pů-jdeš. Pokud má slovo slabičnou vícepísmennou předponu, provádíme dělení za ní, odtud tedy dělení pů-jdeš.", "role": "assistant" } ]

[ "ne-opravil" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo neopravil? Dělí se ne-opravil?", "role": "user" }, { "content": "Slovo neopravil se na konci řádku správně dělí takto: ne-opra-vil. Pokud má slovo dvě předpony, přičemž první je slabičná (zde ne-) a druhá rovněž slabičná, ale tvořená pouze samohláskou zapisovanou jediným písmenem (zde -o-), dělíme vždy po první předponě a druhou předponu přiřazujeme k následující slabice, odtud tedy dělení ne-opra-vil.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí německá jména se zdvojenými souhláskami jako Stiller a Steffan?", "role": "user" }, { "content": "Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek (zde -ille-, -effa-), můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami. Jména Stiller a Steffan lze proto dělit dvěma způsoby: Stil-ler, Stef-fan (dělení mezi souhláskami) a Sti-ller, Ste-ffan (dělení před oběma souhláskami).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí dvouslabičná slova, jejichž první slabiku tvoří samohláska, jako např. oběd nebo Írán, a to v 1. a v 7. pádě (jednotného čísla)?", "role": "user" }, { "content": "Dvouslabičná slova, jejichž první slabiku tvoří samohláska, se nedělí. V 1. pádě (jednotného čísla) se proto slova oběd ani Írán správně vůbec nedělí: oběd, Írán. V případě troj- a víceslabičných slov, jejichž první slabiku tvoří samohláska, tuto samohlásku neoddělujeme, dále se postupuje v souladu s ostatními zásadami a pravidly pro dělení slov. V 7. pádě (jednotného čísla) se tedy správně dělí: obě-dem, Írá-nem.", "role": "assistant" } ]

[ "pokémoní", "pokémonní" ]

[ { "content": "Pokud od slova pokémon utvoříme přídavné jméno pokémoní, mělo by se psát s jedním -n-, nebo se dvěma?", "role": "user" }, { "content": "Takto utvořené přídavné jméno by spadalo mezi tzv. druhově přivlastňovací přídavná jména typu psí (bouda), jelení (parohy) atp. U přídavných jmen zakončených na -í a odvozených od jmen pojmenovávajících zvířata, jejichž kořen končí na -n, píšeme pouze jedno n. Proto například od slova slon tvoříme přídavné jméno sloní, nikoli *slonní, stejně tak od slova havran odvozujeme adjektivum havraní, nikoli *havranní apod. Protože pokémon je animovaná postavička, která je zvířatům podobná, budeme u přídavného jména odvozeného od tohoto slova postupovat stejně, za náležitou tedy považujeme pouze podobu s jedním n.\n\nPro upřesnění ještě doplňme, že se v praxi kromě přídavného jména pokémoní můžeme setkat i s adjektivy pokémonský či pokémonový. Výraz pokémonský je dle korpusu SYN v11 užíván nejčastěji (zatímco varianta pokémoní má ve zmiňovaném korpusu celkem 54 výskytů a varianta pokémonový 52 výskytů, přídavné jméno pokémonský se v korpusu vyskytlo dokonce 128krát). Užití přípony -ský, která je značně produktivní a slouží k tvoření zejména tzv. vztahových adjektiv, je tedy v tomto případě rovněž náležité.\n\nPřípona -ový se používá k odvozování adjektiv od neživotných podstatných jmen označujících např. materiál, látku, produkt či předmět, jak se lze dočíst ve Slovníku afixů užívaných v češtině nebo v Příruční mluvnici češtiny, zpravidla tedy neslouží k odvozování adjektiv od jmen označujících zvířata či živé bytosti. Výjimkami jsou přídavná jména typu humrový, bobrový, lososový či lvový, takovéto odvozování adjektiv ale v současné češtině již není příliš produktivní a běžně je užíváno v kombinaci s podstatnými jmény označujícími pokrm, oděv či materiál (proto máme např. humrovou pomazánku, bobrový kožich či lososovou košili). Přídavné jméno pokémonový by tedy teoreticky mohlo být užito ve spojení s označením pokrmu či oblečení. Pro jejich větší univerzálnost však doporučujeme raději užívat první dvě zmiňované varianty, pokémoní a pokémonský.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Proč se přídavné jméno telefonní píše se dvěma -nn-?", "role": "user" }, { "content": "Přídavné jméno telefonní je odvozeno příponou -ní, která se přidává ke slovu telefon, zakončenému na \"n\". Obě \"n\" zůstávají, proto píšeme telefonní se dvěma -nn-.", "role": "assistant" } ]

[ "třídení", "třídenní" ]

[ { "content": "Jak se má správně zapisovat slovo třídení ve smyslu 'velikonoční triduum, třídenní slavnost'? Pokud jde o podstatné jméno, je správně pouze zápis s jedním -n-, nebo i se dvěma -nn-? Na internetu se vyskytují obě varianty.", "role": "user" }, { "content": "Podstatné jméno třídení je náležité psát jen s jedním -n-, neboť je na rozdíl od přídavného jména odvozeno pouze koncovkou -í.", "role": "assistant" } ]

[ "každodenně", "každodeně" ]

[ { "content": "Má se psát slovo každodenně se dvěma -nn-, nebo pouze s jedním -n-?", "role": "user" }, { "content": "Příslovce každodenně je utvořeno od přídavného jména každodenní, které se píše dvěma \"n\" (den + přípona -ní). Dvě \"n\" v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci.", "role": "assistant" } ]

[ "sčesat", "zčesat" ]

[ { "content": "Jaká předpona (s, nebo z) se píše ve slově s/zčesat? A liší se psaní předpony dle toho, zda dané sloveso použijeme ve významu 'česáním upravit vlasy', nebo ve smyslu 'načesat ovoce'?", "role": "user" }, { "content": "Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost i Slovník spisovného jazyka českého uvádějí dané slovo v obou těchto základních významech s předponou s-. Sčesat dle těchto slovníků znamená 'česáním shrnout, upravit (vlasy)' či 'česáním sklidit (např. ovoce), zbavit plodů, očesat', do určité míry se tu tedy uplatňuje obecný význam 'shora dolů' nebo 'z povrchu pryč', který je signalizací psaní předpony s(e)-.", "role": "assistant" } ]

[ "raní", "ranní" ]

[ { "content": "Je správný zápis raní badatelé (ve smyslu 'první badatelé') s jedním -n-, nebo se má psát ranní badatelé se dvěma -nn-?", "role": "user" }, { "content": "Ve slově raný s významem 'brzký, časný, počáteční' je náležité psát pouze jedno -n-. Protože uvedené slovní spojení označuje badatele, kteří stáli v počátcích určitého výzkumu, je náležitý zápis s jedním -n-, tj. \"raní badatelé\". Užití přídavného jména ranní se dvěma -nn-, které má význam 'vztahující se k ránu', tedy v tomto případě není namístě.", "role": "assistant" } ]

[ "mad-rasa", "ma-dra-sa" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo madrasa? Mělo by se dělit mad-rasa (jako v angličtině), nebo ma-dra-sa?", "role": "user" }, { "content": "Slovo madrasa se (podle českých zásad pro dělení slov) na konci řádku správně dělí takto: ma-d-ra-sa. Předchází‑li -r- jakákoli souhláska a té nepředchází samohláska, kterou začíná slovo (zde m/adr-), dělíme buď před -r-, nebo před předchozí souhláskou. Odtud tedy jak dělení mad-rasa (dělení před -r-), tak ma-drasa (dělení před předchozí souhláskou).", "role": "assistant" } ]

[ "Je-nnifer", "Jen-nifer" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo Jennifer? Mělo by se dělit Je-nnifer, nebo Jen-nifer?", "role": "user" }, { "content": "Slovo Jennifer se na konci řádku správně dělí takto: Jen-ni-fer a Je-nni-fer. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek (zde -enni-), můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami, odtud tedy jak dělení Jen-ni-fer (dělení mezi souhláskami), tak Je-nni-fer (dělení před oběma souhláskami).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je správně spojení \"s více než třemi tisíci obyvatel\", nebo \"s více než třemi tisíci obyvateli\"?", "role": "user" }, { "content": "Pokud se vyskytnou číslovky sto, tisíc, milion, miliarda ve spojení s počítaným předmětem, je vedle 2. p. možná i shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. Přijatelná je tedy jak varianta \"s více než třemi tisíci obyvatel\", tak \"s více než třemi tisíci obyvateli\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo důsledku?", "role": "user" }, { "content": "Slovo důsledku se na konci řádku správně dělí takto: dů-sled-ku. Pokud předchází písmenu -l- v neslabikotvorné pozici písmeno -s- (zde -sl-) a před nimi je morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny: zde předpona dů- vs. kořen -sled-), dělíme jen na švu – odtud jen dělení dů-sledku (nikoliv *důs-ledku). A není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -edku-) přítomen předponový morfematický šev nebo šev mezi dvěma složkami složeniny, pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami – odtud dělení důsled-ku.", "role": "assistant" } ]

[ "re-edukace" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo reedukace? Lze dělit re-edukace?", "role": "user" }, { "content": "Slovo reedukace se na konci řádku správně dělí takto: re-edu-ka-ce. Pokud má slovo slabičnou vícepísmennou předponu, provádíme dělení za ní (rovněž u latinských a řeckých předpon), odtud tedy dělení re-edukace.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následující větě? \"Leda že by se člověk nedal po odborné stránce nahradit(,) nebo by nebyl k dispozici žádný vhodný kandidát jako nástupce.\"", "role": "user" }, { "content": "Pokud spojka \"nebo\" souřadně spojuje věty v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka v následující větě? \"Zastrčil si peníze nikoli do bundy, ale do kapsy u kalhot(,) a odcházel.\"", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v poměru odporovacím oddělujeme čárkou. Čárky píšeme pouze mezi jednotlivými složkami, za poslední složkou se čárka nepíše (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "kou-zlo", "kouz-lo" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo kouzlo? Dělí se správně kou-zlo, nebo kouz-lo?", "role": "user" }, { "content": "Slovo kouzlo se na konci řádku správně dělí takto: kouz-lo. Pokud písmenu -l- předchází jiná souhláska než -s-, -š-, -d-, dělíme vždy před -l-. Odtud tedy dělení kouz-lo.", "role": "assistant" } ]

[ "16mm", "16 mm" ]

[ { "content": "Jak mám správně zapsat šestnáctimilimetrový film, pokud chci slovo šestnáctimilimetrový zapsat pomocí číslice 16 a značky mm? Bude mezi číslicí a značkou mezera?", "role": "user" }, { "content": "Složený číselný výraz 16mm zapíšeme dohromady, stejně jako je dohromady zapsáno přídavné jméno šestnáctimilimetrový.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Při edici knihy jsem se setkala s tím, že autor textu odkazuje na jednu poznámku pod čarou na více místech v textu (např. na poznámku pod čarou číslo 3 je odkaz na 5. straně i na 24. straně knihy). U druhého odkazu na poznámku však není uvedeno, na které straně se tato poznámka nachází. Jednak jsem se s tímto způsobem odkazování nikdy dříve nesetkala a jednak se mi toto řešení zdá čtenářsky velmi nevstřícné. Jaké doporučení mohu autorovi knihy navrhnout?", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu, že tento způsob odkazování je neobvyklý a přináši čtenáři obtíže s orientací v textu. Nabízí se dvě možná řešení situace. Pokud by takovýchto odkazů na poznámky bylo více, mohl by autor zvážit, zda neumístit poznámkový aparát až na konec knihy. Pokud se jedná jen o výjimečné případy, lze na jednu poznámku pod čarou odkazovat vícekrát, při druhém (příp. každém dalším odkazu) je třeba uvést, na které straně se původní poznámka pod čarou nachází (např. viz pozn. 3 na str. 5).", "role": "assistant" } ]

[ "subminiaturní", "sub-miniaturní" ]

[ { "content": "Můžeme psát slovo subminiaturní dohromady, nebo se to píše se spojovníkem sub-miniaturní?", "role": "user" }, { "content": "Náležitý zápis je dohromady: subminiaturní. Předpona se píše dohromady s příslušným výrazem (srov. např. subalpínský, subdominantní, subjaderný).", "role": "assistant" } ]

[ "pracovnělékařský", "pracovně-lékařský", "pracovně lékařský" ]

[ { "content": "Jak máme psát spojení pracovnělékařská prohlídka? Nemůžeme se dohodnout, jestli psát dohromady, se spojovníkem nebo zvlášť. Nacházíme všechny možnosti.", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu, že v praxi se můžeme setkat se všemi uvedenými možnostmi. Ale neznamená to, že jsou všechny vhodné. Složená přídavná jména se podle platných zásad nemají psát jako dvě samostatná slova. Zápis pracovně lékařský tedy v pořádku není. \nPři psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Zápis se spojovníkem se užívá tehdy, jestliže jsou složky přídavného jména v souřadném vztahu – pracovně-lékařský znamená pracovní a lékařský. To teoreticky vyloučit nelze, avšak v případě, který řešíte, přídavné jméno neznamená pracovní a lékařský, ale odkazuje ke slovnímu spojení pracovní lékařství (to souvisí s označením pracovní lékař). Takováto podřadná spojení jsou východiskem pro složené přídavné jméno zapisované dohromady. Náležitá podoba je tedy pracovnělékařská prohlídka.", "role": "assistant" } ]

[ "po anglicku", "poanglicku" ]

[ { "content": "Zmizet po anglicku se píše zvlášť, nebo dohromady (jako třeba poprvé, podruhé)?", "role": "user" }, { "content": "V ustrnulých spojeních tohoto typu píšeme předložku \"po\" zvlášť a zeměpisná jména v nich užitá píšeme s malým počátečním písmenem. Náležitý zápis je tedy zmizet po anglicku. Obdobně po česku, po německu. Dohromady i zvlášť lze psát ustálená spojení jako poslepu i po slepu, postaru i po staru, podomácku i po domácku a také výrazy s číslovkami, např. poprvé i po prvé, popáté i po páté.", "role": "assistant" } ]

[ "kola", "cola" ]

[ { "content": "Jde o zápis sloganu \"S colou/kolou je život hned lepší.\" Máme zkrácené označení coca-coly psát cola, nebo kola (s colou, nebo s kolou)? Klient navrhuje c, je to akceptovatelné?", "role": "user" }, { "content": "Obě možnosti jsou v pořádku. Jednoslovné pojmenování syceného sladkého nealkoholického nápoje hnědé barvy s obsahem kofeinu zachycuje elektronický ASSČ, a to jak v podobě kola, tak cola. Poznámku o tom, že pravopisnou podobu cola lze užívat, najdete rovněž v IJP u hesla kola.\nDoklady z ČNK (SYN v 10) ukazují, že se v praxi uplatňují obě možnosti, zápis cola je frekventovanější. \nPokud klient preferuje slogan v podobě \"S colou je život hned lepší\", není jazykový důvod mu nevyhovět.", "role": "assistant" } ]

[ "komerč-ních" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo komerčních? Je možné dělit komerč-ních, nebo je to špatně?", "role": "user" }, { "content": "Slovo komerčních se na konci řádku správně dělí takto: ko-mer-čních. Pokud před zakončením na -ční předchází souhláska (zde -rč-), dělíme před -č-. Odtud tedy dělení komer-čních.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo mezikruží? Viděl jsem dělení mezik-ruží. Je to správně?", "role": "user" }, { "content": "Slovo mezikruží se na konci řádku správně dělí takto: me-zi-kru-ží. Slova se primárně dělí podle slabičných hranic, sekundárně je důležitá rovněž slovotvorná stavba slova. Podle obou těchto kritérií je evidentní hranice mezi -i- a -k-: Hláskou -i- končí slabika (-zi-) a mezi hláskami -i- a -k- je morfematický šev (mezi-kru-), odtud tedy dělení mezi-kruží.", "role": "assistant" } ]

[ "te-orie" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo teorie? Lze dělit te-orie?", "role": "user" }, { "content": "Slovo teorie se na konci řádku správně dělí takto: teo-rie. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které nejsou rozdělené morfematickým švem (nebo jde o příponu či koncovku), nedělíme je. Odtud tedy dělení teo-rie.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka za spojkou \"a\" v následujícím souvětí? \"Chtěli jsme našim hostům ukázat nejen naši školu, ale i to, že se rádi bavíme, sportujeme a(,) že umíme udělat hezký den.\"", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší věty souřadně spojené v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz \"konkrétní případ\"). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.", "role": "assistant" } ]

[ "vysutý", "visutý" ]

[ { "content": "V pracovním sešitě mají žáci větu \"Znakem všech Habsburků byl dopředu v_sutý spodní ret.\" Jde mi o to slovo v_sutý. Je to možné psát s předponou vy? Děti si myslí, že je to stejné jako visutý most, který visí.", "role": "user" }, { "content": "Přestože se značně nabízí psát visutý ret analogicky podle visutý most, visuté zahrady, není to správné. SSJČ a PČP zachycují vedle přídavného jména visutý (= visící, zavěšený) také přídavné jméno vysutý s významem vysunutý. SSJČ jako příklad uvádí vysuté pavlače a vysutý pysk. Habsburkové měli spodní ret vysunutý dopředu, nikoli visící.\nPřídavná jména visutý a vysutý jsou od původu různá a mají i rozdílný význam. V některých případech je však velice obtížné, až nemožné odlišit, zda je určitý objekt (např. lešení, pavlač na hradě) visutý, nebo vysutý. Už SSJČ z 60. let označuje slovo vysutý jako řídké, novější jednosvazkový SSČ výraz nezachycuje. Doklady z ČNK a internetu svědčí o tom, že v praxi je běžně užíváno spíše synonymní adjektivum vysunutý. \nZařazení takto okrajového výrazu do cvičení na vyjmenovaná slova pro žáky 1. stupně ZŠ považujeme za dosti nešťastné. Rozhodně doporučujeme takovéto výrazy nedávat do klasifikovaných diktátů.", "role": "assistant" } ]

[ "tic tac", "tik tak" ]

[ { "content": "V beletristickém textu se píše o jednom bonbonku tic tac. Psal bych to s malým písmenem, zvlášť a s koncovým c, nebo by to mělo být tik tak?", "role": "user" }, { "content": "Zápis tic tac je v pořádku. V tomto případě považujeme za vhodnější zachovat pro označení bonbonu původní c a nenahrazovat ho písmenem k, protože slovní spojení tik tak je nerozlučně spjato se zvukem hodin. Kontexty užití budou jistě rozdílné, ale i tak by to mohlo být pro některé čtenáře poněkud matoucí. Doklady z ČNK svědčí o tom, že se vedle zápisu tic tac užívá i psaní dohromady tictac (popř. TicTac).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka za výrazem \"mladšího\" v následující větě? Jde o oddělení přístavkového spojení? \"Zde za výkladu našeho bývalého studenta a známého potápěče, držitele mnoha ocenění, pana Jana Nováka mladšího(,) sledovali filmy.\"", "role": "user" }, { "content": "Čárkou zpravidla oddělujeme konkretizující přístavkové spojení, které následuje za vlastním jménem (Jan Novák, hlavní konzultant). Následuje-li vlastní jméno až po přístavkovém spojení označujícím funkci či titul, čárku obvykle nepíšeme (hlavní konzultant Jan Novák). V určitých případech, zejména u značně rozvitých větných úseků, je možné hodnotit zpřesňující spojení před vlastním jménem buď jako přístavek a psát čárku z obou stran, nebo jako několikanásobný větný člen (viz \"konkrétní případ\"). Pokud za řídícím vlastním jménem již nenásleduje žádné další přístavkové spojení, čárku za ním již obvykle nepíšeme (též viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka ve větě \"Nevím(,) co si počít\"?", "role": "user" }, { "content": "Infinitivní konstrukce, které jsou uvozeny podřadicími spojovacími výrazy a zastupují vedlejší větu, se oddělují čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mělo by se správně říkat \"konzultant něčeho\", nebo \"konzultant pro něco\"? Je to myšleno ve vztahu k nějaké oblasti, kterou daný člověk konzultuje / v níž je odborníkem.", "role": "user" }, { "content": "Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Pokud jde o jazykovou praxi, Český národní korpus ukazuje 680 výskytů spojení \"konzultant pro + 4. pád\" (konzultant pro prodej / strojírenství / zahraniční záležitosti apod.) a 2933 výskytů spojení \"konzultant + 2. pád\" (konzultant filozofie / marketingu apod.), ovšem v tomto druhém případě (konzultant čeho) výsledky obsahují i velké množství dokladů typu \"konzultant firmy/společnosti XY\", \"konzultant vlády\" apod. Na základě dokladů ale můžeme potvrdit, že obě vazby (\"konzultant něčeho\" i \"konzultant pro něco\") jsou obvyklé a velmi hojně užívané – obě také považujeme za přijatelné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Máme s kolegyní při, zda pojmenovat naše pracoviště \"kancelář na podporu [něčeho]\", nebo \"kancelář pro podporu [něčeho]\". Která předložka je prosím správná?", "role": "user" }, { "content": "Slovníky vazeb dané spojení bohužel neuvádějí, proto si odpověď tímto způsobem nemůžeme ověřit. Z jazykové praxe vyplývá, že se užívají obě vazby. V Českém národním korpusu (v korpusu syn v9) nalezneme 15 výskytů spojení \"kancelář na podporu něčeho\" a 23 výskytů téhož spojení s předložkou \"pro\". Vazba s předložkou \"pro\" je tedy o něco častější, nicméně za přijatelná považujeme obě řešení.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před \"jako\" v následující větě? \"Nechci nic dokazovat(,) jako třeba že vypadám sice staře, ale nepatřím do starého železa.\"", "role": "user" }, { "content": "Pokud přístavkové spojení uvozené spojkou \"jako\" pouze doplňuje význam věty a lze jej vynechat, aniž by se změnil význam sdělení, oddělujeme toto spojení čárkou (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před druhým \"ani\" ve větě \"Teď už nehledá ani mladíka, ani nákupní tašku\"?", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li věty souřadně spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé věty čárka (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi prosím poradit, jaký je správný tvar přísudku v následující větě? \"Základový a výběrový soubor je pravidelně aktualizován / jsou pravidelně aktualizovány.\"", "role": "user" }, { "content": "Pokud jsou složkami několikanásobného podmětu dvě stejná podstatná jména a každé z nich je rozvito jiným shodným přívlastkem, první podstatné jméno se často vypouští: \"základový [soubor] a výběrový soubor\". V takovém případě je pak v přísudku obvykle přijatelná dvojí shoda (tvar množného čísla chápeme jako základní), např. \"Zahraniční i tuzemská firma se zúčastnily/zúčastnila jednání\". Z tohoto hlediska by tedy připadala v úvahu obě řešení: \"Základový a výběrový soubor jsou pravidelně aktualizovány\" i \"Základový a výběrový soubor je pravidelně aktualizován\". Z důvodu srozumitelnosti však v dané větě doporučujeme spíše shodu v množném čísle, neboť v případě, že přísudek bude mít tvar jednotného čísla, čtenář neznalý kontextu a problematiky by mohl pochopit obsah tak, že jde o jeden soubor, který je \"základový\" a zároveň \"výběrový\", nikoli o dva různé soubory.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"jako\" ve větě \"To je(,) jako kdybyste se mě zeptali, jestli mám rád mrkev\"?", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší větu, která je uvozena podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem, je potřeba oddělit od řídící věty (popř. řídícího výrazu) čárkou (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "nabít", "nabýt" ]

[ { "content": "V informačním textu je psáno \"Léto vás nabylo pozitivní energií.\" Psala bych nabilo. Mám to opravit, nebo je to správně?", "role": "user" }, { "content": "Věta není v pořádku. Nabýt znamená získat, dosáhnout. V uvedeném významu je namístě užít tvar slovesa nabít s významem naplnit, napěchovat, doplnit nějakým prostředkem k dalšímu použití. Náležitý zápis je tedy \"Léto vás nabilo pozitivní energií.\"", "role": "assistant" } ]

[ "parapermanentní", "para-permanentní" ]

[ { "content": "V textu o nejrůznějších poruchách a fobiích je slovní spojení para-permanentní kontrola. Lidé s touto poruchou musí stále něco kontrolovat. Nikde se mi nepodařilo slovo najít a zdá se mi podivné. Ale potřebuji vědět, zda ho psát se spojovníkem (para-permanentní), nebo dohromady (parapermanentní).", "role": "user" }, { "content": "Tento termín jsme nenašli v žádném nám dostupném zdroji (Velký lékařský slovník, Velký psychologický slovník, Český národní korpus, internet). Původní řecká předpona para- může mít několik významů, v medicínských názvech obvykle vyjadřuje význam 'odlišný, nenormální'. Píše se dohromady s příslušným výrazem, doporučujeme proto psát parapermanentní (stejně jako třeba paranormální).", "role": "assistant" } ]

[ "echolalie", "echolálie" ]

[ { "content": "Mám psát slova se zakončením -lalie krátce, např. echolalie?", "role": "user" }, { "content": "NASCS zachycuje výrazy zakončené komponentem -lalie s krátkým -a-: např. echolalie, dyslalie. Ale Velký lékařský slovník uvádí jako základní zápis -lálie, dlouhé -á- je uvedeno i ve složených výrazech, např. echolálie, dyslálie, brachylálie. Proto jsou v IJP uvedeny obě možnosti jako rovnocenné. Můžete tedy psát jak echolalie, tak echolálie.", "role": "assistant" } ]

[ "aritmomanie", "aritmománie" ]

[ { "content": "Jak se píšou formy poruch? Našla jsem, že mánie se píše s á, ale jde mi o to, zda se jedna z jejích podob, a to aritmománie, píše s a, nebo s á.", "role": "user" }, { "content": "Samotné podstatné jméno mánie píšeme v souladu s výslovností s á. Slovo tvoří často druhou část složených výrazů. Podle PČP i NASCS píšeme ve složeninách ‑manie, dochází tedy ke krácení ‑á na ‑a (erotomanie, toxikomanie, kleptomanie, pyromanie). V IJP se v kapitole Psaní slov s částí radio-, -manie, -fuze (bod 2 Psaní slov se zakončením ‑manie) dočteme, že v jazykové praxi (např. i ve Velkém lékařském slovníku) však velice často zůstává kvantita zachována jak v odborných výrazech: toxikománie, dipsománie, erotománie, nymfománie, kleptománie, pyrománie, megalománie, grafománie, bibliománie, tak i ve slovech příležitostných: cestománie, citátománie, ufománie, céčkománie apod. Rovněž tyto podoby lze považovat za správné. Proto v IJP u příslušných slov najdete obě možnosti zápisu (např. toxikomanie, lze i toxikománie). Nutkavé počítání tedy můžete označit slovem aritmomanie i aritmománie.", "role": "assistant" } ]

[ "vícenáklady", "více náklady" ]

[ { "content": "Potřebuju poradit, zda můžu psát slovo vícenáklady dohromady. Nikde jsem ho nenašel.", "role": "user" }, { "content": "Psaní dohromady je v pořádku. Komponent více- tvoří první složku mnoha složených slov, převážně přídavných jmen, např. víceletý, vícečlenný, víceslovný, víceúčelový. Užívá se však také u podstatných jmen, např. víceboj, vícehlas, vícepráce, víceúčelovost. Také podstatné jméno vícenáklady píšeme dohromady. Současné slovníky ho neuvádějí, ale o nové slovo nejde – substantivum vícenáklad je zachyceno už v Příručním slovníku jazyka českého. Podle dokladů z ČNK se dnes užívá běžně.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi prosím poradit, jaký je správný tvar přísudku v následující větě? \"Obě části vojska se sešla/sešly.\"", "role": "user" }, { "content": "Podmětem uvedené věty je výraz \"části\", tedy jméno rodu ženského v množném čísle. Proto bude náležitý tvar přísudku s tvrdým y: \"Obě části vojska se sešly\". Pokud by byl podmětem výraz \"vojska\" v množném čísle, byl by samozřejmě namístě tvar přísudku končící na -a, např. \"Obě vojska se sešla\". Ve vaší větě je ovšem výraz \"vojska\" ve 2. pádě jednotného čísla a plní funkci přívlastku neshodného (Jaké části? Části vojska).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo thriller?", "role": "user" }, { "content": "Slovo thriller se na konci řádku správně dělí takto: thri-l-ler. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek, můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami, odtud tedy jak dělení thril-ler (dělení mezi souhláskami), tak thri-ller (dělení před oběma souhláskami).", "role": "assistant" } ]