Datasets:

---

ctu-aic

/

questions_ujc_cas_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 24

[ "ovocnokvětinový", "ovocně-květinový" ]

[ { "content": "Potřebuji se ujistit. Ve větě ...ananasové aroma dokonale ladí s ovocně-květinovým aroma... píšeme přídavné jméno se spojovníkem? Vím, že je běžnější psát ovocnokvětinový. Pokud by klient trval na uvedené podobě, je zápis se spojovníkem v pořádku?", "role": "user" }, { "content": "Ano, pokud použijete označení ovocně-květinové aroma, pak přídavné jméno patří do kategorie složených přídavných jmen, jejichž první část je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Protože výraz je tvořen dvěma souřadnými složkami (ovocné a květinové), píšeme složené přídavné jméno se spojovníkem: ovocně-květinové (aroma). \nJe rovněž možné zvolit složené přídavné jméno, jehož první část bude zakončena na -o (popř. v jiných případech na -ovo), pak píšeme složené přídavné jméno dohromady – ovocnokvětinové aroma (obdobně např. hluchoněmý člověk, meruňko(vo)vanilková zmrzlina).\nMísto složeného přídavného jména by bylo také možné zvolit zápis dvou samostatných přídavných jmen spojených spojkou a: ladí s ovocným a květinovým aroma.", "role": "assistant" } ]

[ "funk-ci" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo funkci? Lze dělit funk-ci?", "role": "user" }, { "content": "Slovo funkci se na konci řádku správně dělí takto: funk-ci. V případě skupiny tří (případně i více) souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev (a to i příponový). Ve slově funkce (funkci) je přípona -c/e (resp. -c/i), srov. punk-c/e, de-struk-c/e, e-rek-c/e, ko-rek-c/e atd., odtud tedy dělení funk-ci.", "role": "assistant" } ]

[ "a. s.", "a.s." ]

[ { "content": "Píšu text a uvádím v něm název firmy se zkratkou spojení akciová společnost. V obchodním rejstříku je u této společnosti uvedena zkratka v podobě \"a.s.\", tedy bez mezery, touto informací jsem se také při psaní textu řídila. Paní korektorka mi ale zkratku upravila do podoby \"a. s.\", doplnila tedy mezeru. Jak to má být správně?", "role": "user" }, { "content": "Zkratka slovního spojení \"akciová společnost\" se tvoří tak, že se ponechávají začátky zkracovaných slov a to, co se vynechává, se nahrazuje tečkami. Jelikož se podle pravopisných zásad českého jazyka po interpunkčním znaménku píše mezera (nebo jiné interpunkční znaménko), \"akciová společnost\" se zkracuje jako \"a. s.\", pravopisně správně je tedy pouze podoba s mezerou. V praxi se však bohužel často můžeme setkat s tím, že je daná zkratka zapsána v obchodním rejstříku chybně, tj. zpravidla bez mezer po tečkách nebo bez interpunkční čárky, která má oddělovat zkratku od názvu společnosti. V dokumentech, které jsou administrativně či právně závazné, se běžně zachovává podoba zkratky z obchodního rejstříku, tedy i ta chybná. Naopak v textech, které nemají právní charakter, doporučujeme psát tyto zkratky v souladu s českým pravopisem, a to i v případech, kdy jsou konkrétní společnosti v obchodním rejstříku zapsány jinak.", "role": "assistant" } ]

[ "Kuckho-ffovi" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí tvar vlastního jména Kuckhoffovi? Je možné dělit Kuckho-ffovi?", "role": "user" }, { "content": "Tvar vlastního jména Kuckhoffovi se na konci řádku správně dělí takto: Kuck-hof-fo-vi a Kuck-ho-ffo-vi. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek (zde o + ff + o), můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami, odtud tedy možnost dělit jak Kuckhof-fovi (dělení mezi souhláskami), tak Kuckho-ffovi (dělení před oběma souhláskami).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud zapíšeme slovo čtrnáctapůltý ve spojení čtrnáctapůltý kilometr číslicí, bude za ním stát tečka?", "role": "user" }, { "content": "Výjimky z pravidla o psaní tečky po řadových číslovkách nejsou. Pokud tedy potřebujeme desetinné číslo vyjádřit jako řadovou číslovku, tečka za číslicí stát musí. Správně je tedy 14,5. kilometr.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu se mi vyskytují základní i řadové číslovky. Existuje pravidlo, která čísla vypisovat slovy a která číslicí? Měly by být zápisy v rámci jednoho textu sjednoceny?", "role": "user" }, { "content": "Explicitně daná pravidla neexistují, volba číselného, příp. slovního zápisu je dána více faktory. Jedním z nich je typ textu: Je doporučeno vyjadřovat slovně nižší číselné údaje v beletrii, v administrativních a jiných textech je obvykle praktičtější číselné vyjádření. Dále je důležité také umístění číslovky: Nedoporučuje se začínat větu číselným zápisem. A nakonec také přihlížíme k tomu, co danou číslovkou vyjadřujeme: Určité údaje, jako např. data, budeme zapisovat spíše číselně, v jiných případech si můžeme vybrat. Vzhledem k výše řečenému nelze všechny zápisy číslovek v textu sjednotit, je však vhodné, aby byly sjednoceny zápisy údajů stejného typu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu, který koriguji, se vyskytla přímá řeč, která začíná na novém řádku novým odstavcem (uvozovací věta: John přistoupil ke stolu a zeptal se:; nový odstavec; přímá řeč: \"Na čem jste to tak usilovně pracoval?\"). Jedná se o jednotlivou větu a na jiných místech v textu jsem se s tímto řešením zatím nesetkala. Je nějaký důvod k tomu, aby byla přímá řeč odsazena na nový řádek?", "role": "user" }, { "content": "Žádné doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je pravda, že se v mnohých textech setkáváme s tím, že je přímá řeč uvedena na novém řádku, nejedná se však o pravidlo a lze snadno dohledat i texty, které řeší členění odstavců odlišným způsobem. Neznáme celý text, ale na základě toho, co popisujete (tzn. na ostatních místech v textu není přímá řeč odsazena na nový řádek), se domníváme, že se v tomto případě jedná spíše o sazečskou chybu a uvozovací věta i přímá řeč by měly stát na jednom řádku.", "role": "assistant" } ]

[ "komp-likace", "kom-plikace" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo komplikace? Dělí se správně komp-likace, nebo kom-plikace?", "role": "user" }, { "content": "Slovo komplikace se na konci řádku správně dělí takto: kom-plikace. Pokud má slovo slabičnou vícepísmennou předponu, provádíme dělení za ní (rovněž u latinských a řeckých předpon). Ve slově komplikace je předpona kom- (z lat. com-, které pochází z lat. předložky cum s významem 's' a které si před b, p a m zachovává – na rozdíl od jiných hláskových okolí – podobu kom-; druhá část slova pochází z lat. plicāre s významem 'svíjet, skládat'), odtud tedy uvedené dělení kom-plikace.", "role": "assistant" } ]

[ "moh-li" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo mohli? Dělí se správně moh-li?", "role": "user" }, { "content": "Slovo mohli se na konci řádku správně dělí takto: moh-li. Není-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami, odtud uvedené dělení moh-li.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak správně zapsat slovy řadovou číslovku 155krát? Bude to sto padesát pět krát, nebo sto padesát krát pět krát, nebo sto pětapadesát krát? Bude se daný výraz psát takto zvlášť?", "role": "user" }, { "content": "Násobné číslovky píšeme vždy dohromady. V úvahu přichází zápis stopadesátpětkrát, přípustná je i méně obvyklá varianta stopětapadesátkrát. Rozhodně nedoporučujeme vámi uvedený zápis stopadesátkrát pětkrát. Toto řešení je matoucí a neodpovídá významu, který chcete vyjádřit.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se správně píše spojení \"osmdesát procent\" a jak přídavné jméno \"osmdesátiprocentní\" pomocí číslice a znaku pro procenta? Kdy tam ta mezera je a kdy ne?", "role": "user" }, { "content": "Číselně-slovní zápis odpovídá tomu slovnímu. Osmdesát procent tedy zapíšeme s mezerou: 80 %, zatímco osmdesátiprocentní bez mezery: 80%.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak vypadá pravopisná úprava plakátu (interpunkce, velikost počátečního písmene)? Je možné začínat jednotlivé řádky velkým počátečním písmenem a neukončovat je tečkou?", "role": "user" }, { "content": "Problematika úpravy plakátů není nikde normována. Můžeme vyjít z doporučení normy ČSN 01 6910, která řeší mj. pravopisnou úpravu výčtů. Podle této normy, jestiže jsou jednotlivé body výčtu vizuálně odlišeny a jsou nevětného charakteru, interpunkční znaménka se na konci řádku psát nemusí. O velikosti počátečního písmene se norma nezmiňuje, položky nevětného charakteru by však měly začínat malým počátečním písmenem. Nicméně na plakátech se setkáváme i s odlišnou pravopisnou úpravou a vzhledem ke specifické grafické úpravě bychom byli k velkým počátečním písmenům na začátcích řádků tolerantní.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slova hlavně, hlavní?", "role": "user" }, { "content": "Slova hlavně, hlavní se na konci řádku správně dělí takto: hlav-ně, hlav-ní. Není‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami, odtud tedy uvedené dělení hlav-ně, hlav-ní.", "role": "assistant" } ]

[ "katast-ru" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo katastru? Lze dělit katast-ru?", "role": "user" }, { "content": "Slovo katastru se na konci řádku správně dělí takto: ka-ta-s-t-ru. Pokud není koncové -r- ve slabikotvorné pozici, můžeme dělit před -s-, před -t- i před -r-, odtud tedy možnost dělit kata-stru (dělení před -s-), katas-tru (dělení před -t-) i katast-ru (dělení před -r-).", "role": "assistant" } ]

[ "hradi-ště", "hradiš-tě" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo hradiště? Mělo by se dělit hradi-ště, nebo hradiš-tě?", "role": "user" }, { "content": "Slovo hradiště se na konci řádku správně dělí takto: hra-di-š-tě. Spojení samohláska + -š‑ + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -š-, nebo před -š-, odtud tedy dělení hradiš-tě (dělení po -š-) i hradi-ště (dělení před -š-).", "role": "assistant" } ]

[ "vý-skytu", "výs-kytu" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo výskytu? Dělí se správně vý-skytu, nebo výs-kytu?", "role": "user" }, { "content": "Slovo výskytu se na konci řádku správně dělí takto: vý-sky-tu. Pokud má slovo slabičnou vícepísmennou předponu, provádíme dělení za ní, odtud tedy dělení vý-skytu (vý- je předpona, -skyt- je kořen).", "role": "assistant" } ]

[ "PF", "P. F.", "p. f.", "pf" ]

[ { "content": "Jak se má správně psát zkratka spojení pour féliciter, která se běžně uvádí v novoročních blahopřáních? Píší se v ní velká, nebo malá písmena? A má být s tečkami, nebo bez teček?", "role": "user" }, { "content": "Spojení pour féliciter ('pro štěstí', 'novoroční blahopřání') nemá jeden ustálený způsob zkracování, konkurují si tři varianty: P. F., p. f. a PF. Všechny tyto tři zkratky můžeme dohledat v Internetové jazykové příručce. Varianta PF se řadí mezi iniciálové zkratky, které zapisujeme velkými písmeny a bez teček, podoba p. f. patří mezi tzv. grafické zkratky, ty píšeme písmeny malými a následuje za nimi tečka. Varianta P. F. by byla zkratkou čistě grafickou, ale jen za předpokladu, že by se obě slova psala velkými písmeny. Tato podoba zkratky tedy sice není utvořena striktně podle obecných zásad zkracování v češtině, jako jediná ze zmiňovaných verzí zkratky je ale uvedena i v rejstříku zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Všechny tři uvedené podoby zkratky tedy lze považovat za náležité.", "role": "assistant" } ]

[ "př. n. l.", "p. n. l.", "před n. l." ]

[ { "content": "Jak se má správně zkracovat spojení \"před naším letopočtem\"? V jednom textu jsem se setkal se zkratkou ve formě \"před n. l.\", nejsem si ale jistý, zda by zkratka neměla mít spíše formu \"př. n. l.\", tj. se všemi slovy zkrácenými. A lze spojení zkrátit i jako \"p. n. l.\"?", "role": "user" }, { "content": "Přestože všechny uvedené podoby zkratky jsou utvořené v souladu s pravidly zkracování v češtině (ve všech případech by se jednalo o tzv. grafické zkratky, které se liší pouze v tom, jak velká část předložky \"před\" zůstane zachována), doporučujeme volit variantu \"př. n. l.\". Tuto podobu zkratky totiž zachycuje jak Slovník zkratek z r. 1994, tak i rejstřík zkratek, který je součástí Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, zkratku \"př. n. l.\" lze tedy považovat za ustálenou a pro čtenáře nejlépe čitelnou.", "role": "assistant" } ]

[ "bigbít", "bigbeat", "big beat" ]

[ { "content": "V hudebním magazínu užíváme nejrůznější výrazy, a to převážně v anglické podobě (jazz, blues, rock). Mám problém se slovem bigbít. Vím, že toto slovo je počeštěné, bylo tak užíváno i v seriálu ČT. Je vhodné v článku takto počeštěný výraz psát mezi ostatními anglickými názvy? Poněkud to trčí. V textech, kde se objevuje jen tento výraz, mně český přepis nevadí.", "role": "user" }, { "content": "Slovo je sice v češtině zdomácnělé natolik, že slovníky uvádějí jako základní počeštěnou podobu bigbít, ale nemusíte to brát jako dogma. IJP a nový ASSČ zaznamenávají vedle podoby bigbít také pravopisné varianty big beat a bigbeat. Pokud je v textu užito více různých názvů hudebních směrů v anglické podobě, můžete použít původní pravopisnou podobu i u tohoto slova.\nDoklady z ČNK (SYN v9) ukazují, že česká podoba bigbít v textech jednoznačně převažuje (téměř 13 000 dokladů), užití zápisu bigbeat a big beat je vyrovnané (necelých 2 500 dokladů).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak to je se psaním mezer ve zkratce spojení \"společnost s ručením omezeným\"? Mají se psát po tečkách mezery? A měla by se mezi názvem společnosti a touto zkratkou psát čárka?", "role": "user" }, { "content": "Zkratka slovního spojení \"společnost s ručením omezeným\" se tvoří tak, že se ponechávají začátky zkracovaných slov a to, co se vynechává, se nahrazuje tečkami. Jelikož se podle pravopisných pravidel češtiny po interpunkčním znaménku píše mezera (nebo jiné interpunkční znaménko), společnost s ručením omezeným se zkracuje jako \"s. r. o.\", po tečkách se tedy mají psát mezery. Značení typu právnické osoby a jejich zkratky chápeme jako přístavková spojení, a proto je ve větě oddělujeme čárkou z obou stran. Mezi názvem společnosti a zkratkou tak dle pravidel pravopisu píšeme čárku, po níž rovněž následuje mezera, náležitý je tedy takovýto zápis: Název společnosti, s. r. o. V praxi se však bohužel často můžeme setkat s tím, že jsou dané zkratky zapsány v obchodním rejstříku chybně, tj. zpravidla bez mezer po tečkách nebo bez interpunkční čárky, která má oddělovat zkratku od názvu společnosti. V dokumentech, které jsou administrativně či právně závazné, se běžně zachovává podoba zkratky z obchodního rejstříku, tedy i ta chybná. Naopak v textech, které nemají právní charakter, doporučujeme psát tyto zkratky v souladu s českým pravopisem, a to i v případech, kdy jsou konkrétní společnosti v obchodním rejstříku zapsány jinak.", "role": "assistant" } ]

[ "pojistněmatematický", "pojistně-matematický" ]

[ { "content": "V textu je psáno pojistně-matematické principy se spojovníkem. Je to v pořádku?", "role": "user" }, { "content": "Při zápisu složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Mnohdy je však velmi obtížné zjistit, co přesně složené přídavné jméno pojmenovává, jaké je jeho východisko. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy. \nZápis se spojovníkem užíváme u souřadného spojení složek, spojovník de facto nahrazuje spojku a. Pojistně-matematický tedy znamená pojistný a matematický. \nNeznáme širší kontext, ale je značně pravděpodobné, že v uvedeném případě se přídavné jméno vztahuje ke slovnímu spojení pojistná matematika. Podle internetu je pojistná matematika část matematiky, která se zabývá zkoumáním matematických zákonitostí v měření, řízení a sdílení rizik a aplikací těchto poznatků. Předmět pojistná matematika se vyučuje na FFF UK, doklady užití najdeme i v ČNK, existuje i profese pojistný matematik. Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné slovní spojení (jedna složka rozvíjí druhou), pak se přídavné jméno píše dohromady, např. trestní právo – trestněprávní, analogicky pojistná matematika – pojistněmatematický.", "role": "assistant" } ]

[ "konsolidovaný", "konzolidovaný" ]

[ { "content": "Píše se konsolidovaný, nebo konzolidovaný?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme psát konsolidovaný, tato podoba je považována za stylově neutrální. Výraz patří do skupiny slov, u nichž se jako spisovná připouští dvojí výslovnost, [s] i [z], ale jejichž základní pravopisná podoba je se -s-. Patří sem např. ještě i slova diskuse, disertace, režisér, renesance.", "role": "assistant" } ]

[ "odborně-technický", "odbornětechnický" ]

[ { "content": "V textu je užito spojení odborně-technické informace. Je zápis se spojovníkem v pořádku, nebo se to píše dohromady? Domnívám se, že nejspíš jde o informace, které jsou odborné a technické.", "role": "user" }, { "content": "Pojmenování je poněkud neprůhledné, není jasné, co si pod ním má uživatel představit. Ale pokud se domníváte, že jde o informace, které jsou jednak odborné a jednak technické, pak jde o souřadné spojení a složené přídavné jméno se píše se spojovníkem: odborně-technické informace.", "role": "assistant" } ]

[ "postpandemický", "post-pandemický" ]

[ { "content": "V rukopisu je uvedeno post-pandemická doba. Je to tak správně?", "role": "user" }, { "content": "Zápis se spojovníkem nedoporučujeme. Komponent post- (značící následnost) tvoří první část složených slov; v češtině ho píšeme dohromady s příslušným výrazem. Slovo postpandemický (postpandemická doba) doporučujeme psát dohromady jako jedno slovo, stejně jako píšeme frekventovanější výrazy jako postpubertální, postglaciální, postgraduální, postmodernismus apod.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Končí text za pozdravem a oslovením (např. Dobrý den, pane Nováku) tečkou, nebo čárkou? Začíná poté text pod oslovením v dopise malým, nebo velkým písmenem?", "role": "user" }, { "content": "Oslovení v dopise by mělo vždy končit čárkou (i když mu předchází pozdrav) a je součástí první věty dopisu. Následující text proto začíná malým písmenem.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud je součástí doplňku hesla datum, měl by být uveden rok, případně měsíc a rok, nebo celé datum včetně dne?", "role": "user" }, { "content": "Na tento dotaz nelze odpovědět, míra podrobnosti uvádění dat záleží na autorovi textu. Není nám známo, že by v dané oblasti existoval jakýkoliv úzus.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Měly by stát doplňky hesla v 1. pádě, nebo mohou mít jiný tvar (např. Česko, nebo v Česku)?", "role": "user" }, { "content": "Norma ČSN 97 6030 Abecední řazení neuvádí pro danou problematiku konkrétní doporučení, ale ze zde uvedeného příkladu vyplývá, že se doplňky hesla obvykle užívají v 1. pádě (heslo Česká Rybná, doplněk okr. Chrudim).", "role": "assistant" } ]

[ "znalo-stí", "znalos-tí" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo znalostí? Dělí se znalo-stí, nebo znalos-tí?", "role": "user" }, { "content": "Slovo znalostí se na konci řádku správně dělí takto: zna-lo-s-tí. Spojení samohláska + ‑s‑ + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-, odtud tedy jak dělení znalos-tí (dělení po -s-), tak znalo-stí (dělení před -s-).", "role": "assistant" } ]

[ "milio-ny", "mili-ony" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo miliony?", "role": "user" }, { "content": "Slovo miliony se správně na konci řádku dělí takto: mi-lio-ny. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které nejsou rozdělené morfematickým švem (nebo jde o příponu či koncovku), nedělíme je, odtud tedy dělení milio-ny.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jakým způsobem je doporučeno psát doplňky hesla (např. heslo Orlík s doplňkem zámek)? Uvádí se před heslem, nebo za heslem? Jsou od hesla odděleny nějakou interpunkcí?", "role": "user" }, { "content": "Norma ČSN 97 6030 Abecední řazení doporučuje v abecedních seznamech uvádět doplňky za heslem, přičemž je lze uvést v závorce, např. Orlík (zámek), nebo je lze oddělit čárkou, např. Orlík, zámek, či pomlčkou, např. Orlík – zámek.", "role": "assistant" } ]

[ "exkluziv" ]

[ { "content": "Jak bychom měli česky zapsat anglické slovo excluzive? Chceme pojmenovat nový produkt \"balíček exkluziv\" a nechceme to psát anglicky, ale česky, aby název odpovídal řadě ostatních užívaných českých označení produktů.", "role": "user" }, { "content": "Mechanickému počeštění odpovídá zápis exkluziv, tento přepis známe ze vžitých slov exkluzivní, exkluzivita, exkluzivně. Nabízí se však otázka potřebnosti takového označení – není zřejmé, zda ho chápete jako podstatné, či přídavné jméno a zda ho jsou schopni uživatelé správně interpretovat. Za vhodnější považujeme užít přídavné jméno exkluzivní (exkluzivní balíček). Je však vhodné doplnit, že slovníky výraz exkluziv v daném významu sice nezachycují, ale doklady z ČNK a internetu ukazují, že se v praxi objevuje. Výraz Exkluziv je užíván jako název televizního pořadu, časopisu/magazínu a rovněž typu pojištění.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mohou stát jednopísmenné slabičné předložky a spojky na konci řádku?", "role": "user" }, { "content": "V hodnocení jednopísmenných slabičných spojek a předložek (a, i, o, u) se příručky rozcházejí. Podle některých na konci řádku stát mohou, podle jiných ne. Považujeme za vhodné, aby tyto výrazy na konci řádku nezůstávaly, a nerušily tak plynulost čtení.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Připravujeme logo pro pedagogicko-psychologickou poradnu, kde každý výraz stojí na samostatném řádku. Na samostatných řádcích máme i jednotlivé složky složeného přídavného jména pedagogicko a psychologická. Je třeba opakovat spojovník na začátku následujícího řádku, když se jedná o logo?", "role": "user" }, { "content": "Pravidlo říká, že pokud se spojovník objeví na konci řádku a nenaznačuje neúplné slovo, opakuje se na začátku řádku dalšího. Je pravda, že v graficky specifických textech, jako jsou např. loga, se různá pravidla porušují. Pravidla mají pouze charakter doporučení, proto vám nikdo nemůže jejich dodržování přikázat. Pokud se však pro porušení uvedeného pravidla rozhodnete, je třeba počítat s tím, že mohou pozorného čtenáře vyrušit a že vás na odchylku upozorní.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Máme v novinách sazbu na čtyři sloupce a řešíme, jak vysázet článek, v němž se objevují dlouhá čísla (např. 40 000 000 Kč). Je přípustné zalomit řádek mezi číslem a jednotkou?", "role": "user" }, { "content": "Podle normy ČSN 01 6910 by se řádek v mezislovní mezeře, která je užita mezi číslem a související jednotkou, zalamovat neměl. Tato norma má však pouze charakter doporučení, která v několikasloupcové sazbě nelze vždy dodržet.", "role": "assistant" } ]

[ "dopravněbezpečnostní", "dopravně-bezpečnostní", "dopravně bezpečnostní" ]

[ { "content": "Jak se píše dopravně bezpečnostní opatření? S pomlčkou, zvlášť, nebo dohromady?", "role": "user" }, { "content": "Psaní zvlášť se podle platných doporučení u složených přídavných jmen neužívá, píšeme je buď dohromady, nebo se spojovníkem. Upřesňujeme, že vodorovná čárka, užívaná při zápisu některých složených přídavných jmen, není pomlčka, ale spojovník (kratší vodorovná čárka).\nV tomto případě jde nepochybně o opatření týkající se dopravní bezpečnosti. Jestliže je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (dopravní bezpečnost), pak píšeme adjektivum dohromady: dopravněbezpečnostní opatření.", "role": "assistant" } ]

[ "60 l", "60 L" ]

[ { "content": "Na obalu od odpadkového pytle je uveden objem, a to v podobě 60 L. Domnívám se, že značka litru není velké L, nýbrž malé l. Mám pravdu, nebo ne?", "role": "user" }, { "content": "Litr se běžně zachycuje pomocí písmenné značky, která má podobu malého l. Tuto podobu značky můžeme nalézt např. v Internetové jazykové příručce, Pravidlech českého pravopisu nebo v rejstříku zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Zápis s velkým písmenem se sice uvádí jako možné označení litru ve Slovníku zkratek, tato podoba značky však není rozšířená a zároveň může být její užití matoucí, velkým L se totiž značí také např. římská číslice 50, hladina akustického tlaku či skupenské teplo. Proto doporučujeme pro označení litru užívat značky l.", "role": "assistant" } ]

[ "Ph. D.", "Ph.D." ]

[ { "content": "Jak se správně zapisuje titul Ph.D.? Má se psát za první tečkou mezera, nebo ne?", "role": "user" }, { "content": "Ph.D. je zkratka akademicko-vědeckého titulu philosophiæ doctor, česky doktor filozofie. Uděluje se po složení státní doktorské zkoušky a obhájení disertační práce. Obě jeho části (\"philosophiæ\" a \"doctor\") jsou ukončeny tečkou, oproti českým pravopisným zásadám však mezi nimi není mezera (zápis upravuje český vysokoškolský zákon), náležitý je tedy pouze zápis Ph.D., nikoli Ph. D. Tento titul se uvádí za jménem a je oddělován čárkami.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Proč se v přídavném jménu odvozeném od slova poledne píše jen jedno -n- (polední), ale v přídavném jménu odvozeném od slova den jsou dvě -nn- (denní)? U slova denní hraje prý roli to, že je jeho kořen zakončen písmenem n, tudíž se po přidání přípony -ní píšou ve slově dvě -nn-. Proč tomu tak není i u slova polední?", "role": "user" }, { "content": "Uvedená přídavná jména sice vznikla od slova se stejným kořenem (tj. od slova den), ale byla odvozena odlišným slovotvorným způsobem, proto se jejich zápis liší. Přídavné jméno denní bylo utvořeno připojením přípony -ní ke kořeni den-, slovo polední je odvozeno od podstatného jména poledne, které se skládá z kořenů pol- a kratší varianty kořene -dn-. Přídavné jméno polední tedy bylo utvořeno odtržením pádové koncovky -e od slova poledne a připojením pádové koncovky -í.", "role": "assistant" } ]

[ "ultralehký", "ultra-lehký", "ultra lehký" ]

[ { "content": "Máme u výrobku uvedeno ultra-lehké složení. Píše se to s pomlčkou, zvlášť, nebo dohromady?", "role": "user" }, { "content": "Slovo ultralehký doporučujeme psát dohromady jako jedno slovo. Komponenty typu ultra-, anti- , mega- (tzv. prefixoidy) píšeme dohromady s příslušným slovem, např. ultravysoký, ultratenký, ultrazředěný.\nJeště upřesňujeme, že pomlčka se u zápisu slov neužívá, v některých případech se uplatňuje spojovník (tedy kratší vodorovná čárka), např. e-mail, česko-polský apod.", "role": "assistant" } ]

[ "rozho-dl" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo rozhodl (a obdobná příčestí)? Lze dělit rozho-dl?", "role": "user" }, { "content": "Slovo rozhodl (a obdobná příčestí) se na konci řádku správně dělí takto: roz-ho-dl. Pokud je souhláska -l- v slabikotvorném postavení, pracujeme s ní při dělení stejně, jako by šlo o samohlásku: odtud tedy dělení rozho-dl.", "role": "assistant" } ]

[ "cír-kve", "círk-ve" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo církve? Lze dělit cír-kve i círk-ve?", "role": "user" }, { "content": "Slovo církve se na konci řádku správně dělí takto: cír-kve i círk-ve. V případě skupiny tří souhlásek (zde -rkv-) v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev (a to i příponový). Pokud ovšem morfematický šev není zřetelný, tak jako v tomto případě, je možné dělit více způsoby, odtud tedy uvedené dělení cír-kve i círk-ve.", "role": "assistant" } ]

[ "vystří-klo" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo vystříklo? Je správné dělit vystří-klo?", "role": "user" }, { "content": "Slovo vystříklo se na konci řádku správně dělí takto: vy-střík-lo. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami, odtud tedy dělení vystřík-lo.", "role": "assistant" } ]

[ "nastav-ším" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo nastavším? Lze správně dělit nastav-ším?", "role": "user" }, { "content": "Slovo nastavším se správně dělí takto: na-stav-ším. Není‑li ve skupinách samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Odtud tedy dělení nastav-ším (mezi v a š je sice morfematický šev, ale nikoliv předponový nebo dvěma složkami složeniny).", "role": "assistant" } ]

[ "bys-třejší" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo bystřejší? Je správné dělit bys-třejší?", "role": "user" }, { "content": "Slovo bystřejší se na konci řádku správně dělí takto: by-s-t-řej-ší. Skupiny samohláska + stř můžeme dělit před s, před t i před ř. Odtud tedy možnost dělení by-střejší (před s), bys-třejší (před t) a byst-řejší (před ř).", "role": "assistant" } ]

[ "žen-skou" ]

[ { "content": "Jak se správně dělí slovo ženskou? Je správné dělit žen-skou?", "role": "user" }, { "content": "Slovo ženskou se na konci řádku správně dělí takto: žen-skou. V případě skupiny tří (případně i více) souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev (a to i příponový). -Žen- je kořen, -sk/ou je přípona, odtud tedy uvedené dělení žen-skou.", "role": "assistant" } ]

[ "neú-čtují" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo neúčtují? Je správné dělit neú-čtují?", "role": "user" }, { "content": "Slovo neúčtují se na konci řádku správně dělí takto: ne-úč-tu-jí. Pokud má slovo dvě předpony, přičemž první je slabičná (zde ne-) a druhá je tvořena samohláskou (zde -ú-), dělíme pouze po první předponě, odtud tedy dělení ne-účtují.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu se mi střídá číselný zápis a číselně-slovní zápis peněžních částek (např. 334 900 000 vs. 334 900 tis. Kč). Neměla bych tyto zápisy sjednotit a případně jakým způsobem?", "role": "user" }, { "content": "Číselně-slovní zápis v případě peněžních částek nedoporučujeme. Bude vhodné peněžní částky v textu sjednotit a upřednostnit číselný zápis.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Oddělují se trojice číselných řádů v peněžních částkách tečkou nebo mezerou?", "role": "user" }, { "content": "V textech administrativní povahy lze oddělovat trojice číselných řádů v peněžních částkách jak mezerou, tak tečkou. V ostatních případech doporučujeme oddělovat trojice číselných řádů jen mezerou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký je správný zápis slova třistatřicettřitisíckrát, pokud chceme číslovku vyjádřit číslicí 333? Píše se mezi číslicí a slovem mezera, nebo ne?", "role": "user" }, { "content": "Pokud chcete slovo třistatřicettřitisíckrát vyjádřit číselně-slovně, píšete jej dohromady, bez mezery, tzn. 333tisíckrát.", "role": "assistant" } ]

[ "pětapadesátikilometrový", "padesátipětikilometrový", "55kilometrový", "55km" ]

[ { "content": "Ve spojení \"hranice měla 55 kilometrů\" chci 55 kilometrů vyjádřit přídavným jménem. Jak bude vypadat správný zápis?", "role": "user" }, { "content": "Pokud chcete spojení 55 kilometrů vyjádřit přídavným jménem, máte hned tři, resp. čtyři možnosti. Možný je číselně-slovní zápis: 55kilometrový (příp. 55km, pokud by se jednalo o technicky/matematicky zaměřený text) a dva slovní zápisy: pětapadesátikilometrový nebo padesátipětikilometrový.", "role": "assistant" } ]

[ "jednaceládvanásobek", "jednaceládvěnásobek", "jednaceládvojnásobek" ]

[ { "content": "Jak by se měl správně přečíst zápis 1,2násobek?", "role": "user" }, { "content": "Doporučovali bychom číst uvedený zápis jako jednaceládvanásobek, případně jednaceládvěnásobek. Poslední zmíněnou variantu jednaceládvojnásobek nedoporučujeme, protože by nemuselo být zřejmé, k jakému zápisu se vztahuje. Dodejme však, že se s obdobnými zápisy nesetkáváme příliš často, proto jejich čtení může působit neobvykle.", "role": "assistant" } ]

[ "proekologický" ]

[ { "content": "Píše se proekologický dohromady, nebo zvlášť?", "role": "user" }, { "content": "Ano, slovo proekologický píšeme dohromady, srov. proamerický, proněmecký, prorežimní, proevropský.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu se odkazuje na bibliografický seznam pomocí čísel v horním indexu. Jakým způsobem lze pomocí horního indexu odkázat současně na dva bibliografické záznamy? Oddělují se čísla v horním indexu čárkou a stojí pak tato čárka nahoře mezi čísly?", "role": "user" }, { "content": "Doporučovali bychom čísla v horním indexu oddělit čárkou, aby nedošlo k záměně (aby se např. odkazy č. 1 a 2 nepřečetly jako odkaz č. 12). Čárka pak stojí také v úrovni horního indexu.", "role": "assistant" } ]

[ "paraatletika", "para atletika" ]

[ { "content": "Budeme pořádat mistrovství ČR v atletice handicapovaných a vedeme spory, zda máme psát paraatletika jako jedno slovo, nebo zda to mají být dvě samostatná slova: para atletika.", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme psát dohromady paraatletika. Komponent para- (odkazující k výrazům paraplegie, paraplegický, paraplegik) se chová stejně jako části bio-, eko-, maxi- apod. Tyto komponenty píšeme obvykle dohromady s příslušným základovým slovem. Dohromady se píše vžité označení paralympiáda/paraolympiáda, paralympionik/paraolympionik a výrazy jako parasport, paragolf, parahokej (parahokejista), paraflorbal (paraflorbalista). Přestože psaní dohromady doporučujeme jako základní podobu zápisu, nelze přehlédnout, že pravopis obdobných výrazů není úplně ustálený. Podle dokladů z internetu v některých případech stále převažuje psaní zvlášť, např. para lukostřelba, para plavání a rovněž para atletika.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka za výrazem \"MBA\" ve spojení \"Jan Novák, MBA(,) v. r.\"?", "role": "user" }, { "content": "Zkratky akademicko‑vědeckých titulů, které jsou uváděny za jménem, mají ve větě funkci přístavku, proto je oddělujeme z obou stran čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se výraz \"jedenapůlletý\" takto dohromady, bez mezer?", "role": "user" }, { "content": "Ano, složené číselné výrazy píšeme dohromady, tj. bez mezer i bez spojovníku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Ve výroční zprávě se objevují data zapsaná jednomístně i dvoumístně. Měl by být zápis dat sjednocen? A jak je to s psaním mezer po tečkách?", "role": "user" }, { "content": "V rámci jednoho textu by měl být zápis dat určitě sjednocen. Vzhledem k tomu, že se jedná o výroční zprávu, je přípustné zvolit jak jednomístný, tak dvoumístný zápis dat. Pokud zvolíte jednomístný zápis dat, např. 5. 6. 2019, 10. 12. 2019, budou se po tečkách psát vždy mezery bez ohledu na počet číslic v kalendářním dni či měsíci. Pokud zvolíte dvoumístný zápis, např. 05.06.2019, který je přípustný jako varianta v obchodní a úřední korespondenci, mezery se po tečkách psát nebudou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" ve větě \"Vyzkoušejte doplněk(,) a udržte svaly ve formě\"?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz \"konkrétní případ\"). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" ve větě \"Nebylo zřejmé, zda šlo o krotká(,) nebo divoká zvířata\"?", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobných větných členů spojené souřadně v poměru vylučovacím oddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" ve větě \"Vyberu si buď hory(,) nebo dovolenou u moře\"?", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (či další) složky čárka (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud chci zapsat přídavné jméno, na jehož začátku stojí nějaký číselný výraz (např. 5procentní), píše se mezi číslicí a jednotkou mezera?", "role": "user" }, { "content": "Složené číselné výrazy, které vznikají spojením číslovky psané číslicí nebo číslicemi s jiným slovem (přídavným jménem, podstatným jménem či příslovcem) nebo značkou, píšeme bez mezer, bez spojovníku a nevpisujeme do nich koncové části číslovek, neboť slabiky ‑ti‑ a ‑mi‑ jsou už obsaženy ve tvaru číslovky (např. 5procentní).", "role": "assistant" } ]

[ "T. G. M.", "TGM" ]

[ { "content": "Je možné psát iniciály Tomáše Garrigua Masaryka s tečkami a mezerami?", "role": "user" }, { "content": "Základní způsob zápisu zkrácených jmen je užití tzv. čistě grafických zkratek. To znamená, že z každého jména zachováme jen počáteční písmeno (případně charakteristickou skupinu písmen) a za ním napíšeme tečku, která zastupuje vynechaný zbytek slova; za tečkou se pak píše mezera, případně jiné interpunkční znaménko. Jméno \"Tomáš Garrigue Masaryk\" tedy můžeme zkrátit pomocí grafické zkratky \"T. G. M.\", kterou zapisujeme s mezerami po tečkách. Pokud má ale monogram i jistý značkový charakter, jako je tomu právě v případě iniciál Tomáše Garrigua Masaryka, přichází v úvahu i užití iniciálové zkratky \"TGM\", tj. zápis iniciál bez mezer a bez teček. Tuto podobu uvádí i Slovník zkratek z r. 1994.", "role": "assistant" } ]

[ "m n. m.", "mn.m." ]

[ { "content": "Píší se ve zkratce spojení \"metr nad mořem\" mezi jednotlivými složkami mezery? Mám napsat 1602 m n. m., nebo mn.m.?", "role": "user" }, { "content": "Zkratka spojení \"metr nad mořem\" obsahuje značku \"m\" pro metr a dále tzv. grafické zkratky \"n.\" (od výrazu \"nad\") a \"m.\" (od slova \"mořem\"). Za mezinárodně kodifikovanými písmennými značkami označujícími matematické a další jednotky se nepíše tečka, naopak za grafickými zkratkami tečku píšeme. Značky matematických jednotek oddělujeme od číselné hodnoty i následujícího slova mezerami, stejně tak se dle pravopisných pravidel mají psát mezery po tečkách, které zakončují zkratky (výjimkou je jen situace, kdy za tečkou nenásleduje mezera, ale jiné interpunkční znaménko, pak píšeme za tečku rovnou příslušné znaménko bez mezery). Z výše uvedených pravidel proto vyplývá, že náležitý je pouze zápis s mezerami, tj. 1602 m n. m.", "role": "assistant" } ]

[ "spol.", "spol" ]

[ { "content": "Má se psát zkratka slova společnost (např. ve spojení \"Patrik a spol.\") s tečkou, nebo bez tečky? Autorka, jejíž text opravuji, tuto zkratku opakovaně uvádí bez tečky, mně se to ale nějak nezdá. Poradíte?", "role": "user" }, { "content": "Slovo společnost se běžně zkracuje pomocí tzv. grafické zkratky \"spol.\", píše se tedy s tečkou. Grafické zkratky se totiž tvoří tak, že se vypíše charakteristická počáteční skupina písmen daného slova a za ní se napíše tečka. Zkratka \"spol.\" je navíc ustálená, jak dokládají i slovníky. Můžeme ji nalézt ve Slovníku zkratek (dle něj lze pomocí této zkratky nahradit nejen slovo společnost, ale i přídavné jméno společenský), v Internetové jazykové příručce a také v rejstříku zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost.", "role": "assistant" } ]

[ "pí", "pí.", "Pí", "Pí." ]

[ { "content": "Jak se správně píše zkratka \"pí\" od slova paní? Má se psát s velkým, nebo malým počátečním písmenem? A bude se za ní psát tečka?", "role": "user" }, { "content": "Při zkracování slova \"paní\" máme dvě možnosti. První je užít čistě grafickou zkratku, tj. ponechat začátek slova, v tomto případě nejspíš pouze první písmeno, a zbytek nahradit tečkou (po které se píše mezera nebo jiné interpunkční znaménko): \"p.\". Druhá možnost je tzv. kontrakční zkratka, která vynechává střední část slova a zachovává jeho začátek a konec. V případě slova \"paní\" má taková zkratka ustálenou podobu \"pí\". Za takovou zkratkou se už nepíše tečka, jelikož končí posledním písmenem slova, za nímž již není co vynechávat (a dodejme, že se tečka nepíše ani uprostřed zkratky, byť tam se skutečně písmena vynechávají). Běžnější je druhá z uvedených možností, první se obvykle používá jako zkratka slova \"pán\".", "role": "assistant" } ]

[ "Ph.D.", "PhD." ]

[ { "content": "Jak je to se psaním teček u zkratky titulu Ph.D.? Je správný zápis se dvěma tečkami (Ph.D.), nebo pouze s jednou tečkou na konci (PhD.)?", "role": "user" }, { "content": "Ph.D. je zkratka akademicko-vědeckého titulu philosophiæ doctor, česky doktor filozofie. Uděluje se po složení státní doktorské zkoušky a obhájení disertační práce. Obě jeho části (\"philosophiæ\" a \"doctor\") jsou ukončeny tečkou, oproti českým pravopisným zásadám však mezi nimi není mezera (zápis upravuje český vysokoškolský zákon). V češtině je tedy náležitý pouze zápis se dvěma tečkami (Ph.D.), nikoli zápis s jednou tečkou (PhD.).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Opakuje se značka pro paragraf (§), pokud vyjadřuji rozsah (např. paragraf 31 až paragraf 35)?", "role": "user" }, { "content": "Uvádí-li se odkaz na více paragrafů, znak se neopakuje, náležitý je tedy zápis § 31–35.", "role": "assistant" } ]

[ "zkouknout", "skouknout" ]

[ { "content": "Jak se píše sloveso skouknout/zkouknout ve významu 'prohlédnout si, podívat se, zkontrolovat'? Je náležitá předpona s-, nebo z-?", "role": "user" }, { "content": "V uvedeném významu je náležitá podoba s předponou z-, tedy zkouknout (např. zkouknout dopis, film). Předponu s- bychom naopak volili ve významu 'shlédnout seshora dolů', tj. např. ve spojení skouknout z okna na ulici.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak je to se psaním interpunkce a velkých písmen u titulu Ph.D.?", "role": "user" }, { "content": "Ph.D. je zkratka akademicko-vědeckého titulu philosophiæ doctor, česky doktor filozofie. Uděluje se po složení státní doktorské zkoušky a obhájení disertační práce. Obě jeho části (\"philosophiæ\" a \"doctor\") se zapisují s velkými počátečními písmeny a jsou ukončeny tečkou, oproti českým pravopisným zásadám však mezi nimi není mezera (zápis upravuje český vysokoškolský zákon). Uvádí se za jménem a odděluje se čárkami.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před \"a\" v následující větě? \"Vraťme se k ideálům, které jsme měli(,) a hodnotám, kterým jsme věřili.\"", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší větu vloženou do řídící věty je třeba oddělit čárkami z obou stran. Čárka se tak může dostat i před souřadicí spojky spojující větné členy v poměru slučovacím (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Odděluje se titul \"Ph.D.\" čárkami?", "role": "user" }, { "content": "Zkratky akademicko‑vědeckých titulů, které jsou uváděny za jménem, mají ve větě funkci přístavku, proto je oddělujeme z obou stran čárkami.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píší se čárky ve větě \"Zjevením je myšleno osvícení(,) když je čteno slovo boží(,) a následné vyciťování\"?", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší větu vloženou do řídící věty je třeba oddělit čárkami z obou stran. V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojky spojující větné členy v poměru slučovacím (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka ve druhé z následujících vět? \"Peníze pro děti získali vlivní muži tenisu. Podle jakých pravidel(,) svaz tají.\"", "role": "user" }, { "content": "Podřadně připojenou vedlejší větu uvozenou vztažným zájmenem je třeba od řídící věty, popř. řídícího výrazu, oddělit čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud dvakrát za sebou odkazuji na stejnou citaci, mohu odkázat slovem tamtéž?", "role": "user" }, { "content": "Pokud dvakrát za sebou odkazujete na stejnou citaci, lze odkazovat slovem tamtéž, užívá se také latinská zkratka ibid.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Může se v bibliografické citaci za jménem autora psát tečka?", "role": "user" }, { "content": "Tečka za jménem autora v bibliografickém údaji je zcela v pořádku, je to dokonce způsob oddělení doporučený bibliografickou normou ČSN ISO 690. Běžně se setkáváme také s dvojtečkou, která je rovněž přípustná.", "role": "assistant" } ]

[ "operativně-eskortní", "operativněeskortní", "operativně eskortní" ]

[ { "content": "Není mi jasné, zda psát operativně-eskortní skupina, operativně eskortní skupina, nebo operativněeskortní skupina. Nacházím všechny možnosti. Vězeňská služba ČR používá zápis operativně-eskortní, ale vím, že ne vždy to mají v dokumentech správně. Jak se taková slova posuzují? Existuje nějaké pravidlo?", "role": "user" }, { "content": "Složená přídavná jména by se neměla psát zvlášť, v souladu s platným doporučením je píšeme podle významu buď dohromady, nebo se spojovníkem. Zápis operativně eskortní tedy můžeme vyloučit. Při zápisu složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy. \nPravidlo rozlišuje dvě východiska. Pokud by základem bylo ustálené slovní spojení operativní eskorta, jednalo by se o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady: operativněeskortní. Obdobně např. trestní právo – trestněprávní.\nDruhou možností je, že jde o souřadné spojení, tzn. že obě složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a, popř. by jejich pořadí mohlo být i obrácené. Pak by bylo namístě použít spojovník. Např. česko-německý (český a německý); zemědělsko-potravinářský (zemědělský a potravinářský). Byla-li by skupina operativní a eskortní, pak bychom psali operativně-eskortní skupina. \nV tomto případě je to poněkud problematické, protože nejde o běžně užívaný výraz. Bohužel bez znalosti širšího kontextu není možné rozhodnout jednoznačně. Doporučujeme proto zjistit, jaký význam se v uvedeném označení skrývá. Z jazykového hlediska se totiž nabízí ještě další možnost, a to nevytvářet složené přídavné jméno a zapsat uvedená slova jako dvě samostatná přídavná jména: operativní eskortní skupina (= eskortní skupina se podle potřeby využije operativně; obdobně např. operativní policejní jednotka).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud se mi v poznámkovém aparátu střídají větné a nevětné celky, je třeba sjednocovat psaní malých a velkých počátečních písmen?", "role": "user" }, { "content": "Tato problematika není nikde kodifikována. Doporučujeme však v případě střídání větných a nevětných celků zvolit jednotné pravopisné řešení pro celý poznámkový aparát.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Na jakém místě v adrese se uvádí název městské části? Konkrétně mi jde o město Rokycany a místní část střed.", "role": "user" }, { "content": "Název městské části se v adrese připojuje pomocí spojovníku těsně za název města. Na jednom řádku tedy bude stát poštovní směrovací číslo a po dvou mezerách bude uvedeno Rokycany-střed.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se zapisuje zkratka MUDr. v textu psaném verzálkami? Jsou všechna písmena velká, nebo zůstává písmeno r malé?", "role": "user" }, { "content": "Podle aktuální ČSN 01 6910 je v textu psaném verzálkami dovoleno psát velkými písmeny i zkratky. Tato formulace znamená, že přípustné jsou obě možnosti, doporučovali bychom přitom spíše zápis verzálkami (tzn. MUDR.).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je správně pouze shoda \"ta čísla byla\" a \"ta opatření byla\", nebo je dnes spisovné i \"ty čísla byly\" a \"ty opatření byly\"?", "role": "user" }, { "content": "Ve spisovném projevu je u jmen rodu středního v množném čísle náležitá pouze shoda na -a (ta čísla/opatření byla). Mnoho lidí má s touto shodou potíže, protože v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, tudíž pak mohou tento spisovný prostředek vnímat jako nepřirozený. Tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu (např. i v médiích) uhlídat, přestože pravidlo o shodě často znají.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi prosím poradit, jaký bude správný tvar přísudku ve spojení \"analýza a studium nemůže/nemohou být...\"?", "role": "user" }, { "content": "Přísudek v uvedené větě následuje až za několikanásobným podmětem a jednotlivá jména tohoto podmětu jsou v různém rodě, proto se přísudek musí shodovat s oběma složkami podmětu. Bude mít tedy tvar množného čísla: \"analýza a studium nemohou být\". Pokud by tvar přísudku obsahoval příčestí, napsali bychom tvrdé y, protože součástí několikanásobného podmětu zde není jméno rodu mužského životného, např. \"analýza a studium nemohly být\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Narazil jsem na větu \"Bylo podáno dostatek informací\". Neměl by být správný tvar přísudku \"byl podán\"? Nebo mohu chápat \"dostatek\" jako příslovce, a volit tak tvar přísudku s -o?", "role": "user" }, { "content": "Výraz \"dostatek\" (zde ve funkci podmětu) je jméno rodu mužského neživotného a tomuto tvaru musí odpovídat i přísudek, který se s podmětem shoduje. Proto je náležité pouze znění \"Byl podán dostatek informací\". Pokud bychom chtěli zachovat tvar přísudku zakončený na -o, museli bychom podstatné jméno \"dostatek\" nahradit příslovcem \"dostatečně\" (Bylo podáno dostatečně informací) nebo do funkce podmětu dosadit podstatné jméno rodu středního (např. Bylo podáno dostatečné množství informací).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jestliže mám 7. pád mn. č. podstatného jména \"noha\" označujícího část lidského těla (tj. nohama), bude přídavné jméno ve funkci shodného přívlastku končit také na -a, tedy např. \"bosýma nohama\"?", "role": "user" }, { "content": "Přívlastek shodný se musí shodovat v pádě, rodě i čísle s řídícím jménem. Jestliže jsou podstatná jména ruce, nohy, oči, uši (v 7. p. mn. č.) rozvita přídavnými jmény, zájmeny či číslovkami, i ony jsou zakončeny v 7. p. mn. č. na ‑a. Správně je tedy skutečně spojení \"bosýma nohama\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký druh přísudku se vyskytuje ve větě \"Voda už začíná být horká\"? Jde o přísudek slovesný složený, nebo jmenný se sponou?", "role": "user" }, { "content": "Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. V souladu se Základní mluvnicí českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom však přísudek v uvedené větě (\"začíná být horká\") vyhodnotili jako kombinaci přísudku slovesného složeného (fázové sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. \"Začíná chodit\") a přísudku jmenného se sponou (resp. tzv. slovesně-jmenného; např. \"Voda je horká\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám větu \"Pomůžeme vám s optimalizací nákladů na pronájem kancelářských prostor\". Neměl by autor napsat spíše \"nákladů za pronájem\"?", "role": "user" }, { "content": "Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména \"náklad\" pouze vazbu s předložkou \"na\" (náklady na studium, na vědeckou expedici apod.). Věta \"Pomůžeme vám s optimalizací nákladů na pronájem kancelářských prostor\" je tedy v pořádku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Moc děkuji za obsáhlou odpověď, mohu služeb jazykové poradny využít ještě někdy znovu?", "role": "user" }, { "content": "Samozřejmě, jazyková poradna je vám k dispozici každý všední den mezi 10. a 12. hodinou dopoledne. (Během letních prázdnin je provoz jazykové poradny omezen na úterý a čtvrtek, opět mezi 10. a 12. hodinou.)", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V Internetové jazykové příručce jsou sice ve výkladu o psaní interpunkční čárky uvedeny nějaké příklady, ale existuje mnoho dalších vět, v nichž si nevím s interpunkcí rady, a Příručka je neobsahuje.", "role": "user" }, { "content": "Bohužel, jako každá jazyková příručka je i IJP omezena svým rozsahem a nelze v ní obsáhnout všechny potenciálně problematické situace. V takových případech je nutné snažit se odvodit řešení na základě výkladu v IJP nebo hledat analogické příklady v dalších příručkách.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Proč není výraz ovocitý v Internetové jazykové příručce? Znamená to, že se nesmí legálně užívat?", "role": "user" }, { "content": "Pokud není určité slovo zahrnuto do jazykové příručky, neznamená to, že se nesmí užívat. Výkladové slovníky či jazykové databáze (kterou je i Internetová jazyková příručka) z rozsahových důvodů zahrnují především jádro slovní zásoby, ostatní výrazy, např. odborné termíny (jako je přídavné jméno ovocitý) se do příruček pro širokou veřejnost dostávají jen výběrově, najdeme je hlavně v terminologických slovnících daných oborů.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Našla jsem na internetu diskusi, v níž jazyková poradna radila, jak správně psát interpunkční čárku.", "role": "user" }, { "content": "Bohužel nevíme, o jakou diskusi se v daném případě jednalo, můžeme pouze uvést, že jazyková poradna ÚJČ podává informace jen po telefonu, popřípadě v podobě (zpoplatněných) písemných odpovědí na jazykové dotazy. Pracovníci jazykové poradny rovněž poskytují rozhovory do médií nebo publikují jazykové koutky. Do internetových diskusí (v nichž by vystupovali za jazykovou poradnu) se však nezapojují.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Aktualizujete Internetovou jazykovou příručku? Je možné do ní jazykové jevy i přidávat?", "role": "user" }, { "content": "Internetová jazyková příručka je průběžně aktualizována i rozšiřována. Nejčastějším typem úprav jsou drobné korekce překlepů, chybně vygenerovaných tvarů apod. V případě, že tvůrčí kolektiv na základě relevantních dat a odborného výzkumu zjistí, že určitá informace již neodpovídá současné normě, jsou tato zjištění zohledněna i ve slovníkové a/nebo výkladové části Příručky. To se týká i přidávání nových informací, například začleňování neologismů do hesláře IJP.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Existuje nějaká norma pro uvádění jmen v rejstříku? Konkrétně mě zajímá, zda je nutné mezi příjmením a iniciálou rodného jména psát čárku (např. Novák, J.)?", "role": "user" }, { "content": "Rejstříky apod. mají povahu abecedního seznamu. Norma, která se věnuje abecednímu řazení v takových seznamech, však o jejich formální úpravě mnoho neříká. Čárka mezi příjmením a iniciálou rodného jména se tak psát může, ale nemusí. Důležité je, aby byl zápis v rámci rejstříku jednotný.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak vypadá pravopisná úprava výčtů (interpunkce, psaní malých/velkých písmen na začátku bodu), který není uvozen dvojtečkou?", "role": "user" }, { "content": "Dvojtečku za uvozovací větou nepíšeme, pokud chápeme výčet jako plynulou součást věty. Z toho důvodu jednotlivé body výčtu obvykle začínají malými písmeny, jsou odděleny čárkami a výčet ukončujeme tečkou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V hudebním magazínu se nám často vyskytuje spojení typu \"20. léta\". Je v pořádku zapisovat toto spojení slovně: \"dvacátá léta\"?", "role": "user" }, { "content": "Přípustné jsou obě varianty (zápis číslicemi i slovem). Obecně se doporučuje vypisovat nižší čísla slovy a vyšší číslicemi. Důležitou roli hraje rovněž typ textu, v němž se čísla nacházejí. V administrativních či matematických textech je praktičtější číselné vyjádření, v publicistice či beletrii se častěji setkáme se slovním vyjádřením. V uvedeném případě je tedy slovní zápis zcela v pořádku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazem \"jak\" v následující větě? \"Veškeré duševní vlastnictví zůstane v českých rukou jako zdravý základ pro příští generace(,) jak z hlediska intelektuálních principů, tak z hlediska zdrojů financování.\"", "role": "user" }, { "content": "Psaní čárky před první složkou dvojitého spojovacího výrazu se řídí povahou zapojení konstrukce do větného kontextu (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaké i/y mám napsat v přísudku ve spojení \"kolektivy pracoval_\"?", "role": "user" }, { "content": "Protože \"kolektiv\" je jméno rodu mužského neživotného, je náležité napsat v přísudku tvrdé y, správně tedy \"kolektivy pracovaly\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka ve větě \"Dnes je tomu padesát let, co oslavujeme...\"?", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší větu uvozenou podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem je potřeba oddělit od řídící věty (popř. řídícího výrazu) čárkou (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" v titulku \"Jednoduše(,) a přitom na míru\"?", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou \"a\" v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\"). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následující větě? \"Smlouvu je možné vypovědět bez udání důvodu, a to písemnou(,) nebo ústní formou.\"", "role": "user" }, { "content": "Pokud spojka \"nebo\" souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následujícím spojení? \"Vyzkoušet si něco nového(,) nebo prohlubovat svou odbornost? S námi je možné obojí.\"", "role": "user" }, { "content": "Pokud spojka \"nebo\" souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "SPOLEČNOST XY, A. S.", "SPOLEČNOST XY, a. s." ]

[ { "content": "Jak se zapisuje zkratka a. s., pokud SPOLEČNOST XY píšeme verzálkami? Zůstává tato zkratka psána malými písmeny, nebo je možné ji zapsat též verzálkami?", "role": "user" }, { "content": "Podle aktuální ČSN 01 6910 je v textu psaném verzálkami dovoleno psát velkými písmeny i zkratky. Tato formulace znamená, že přípustné jsou obě možnosti, doporučovali bychom přitom spíše zápis verzálkami (tzn. SPOLEČNOST XY, A. S.).", "role": "assistant" } ]