Datasets:

---

ctu-aic

/

questions_ujc_cas_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 23

[ { "content": "V knize vyznačujeme názvy děl kurzivou. Měli bychom názvy Starý zákon a Nový zákon vyznačovat kurzivou také?", "role": "user" }, { "content": "Pokud v knize vyznačujete názvy děl kurzivou, doporučujeme kurzivou vyznačit i názvy Starý zákon a Nový zákon.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" v následujícím souvětí? \"Zanedlouho nastane jaro(,) a to znamená, že začínají kvést sněženky, bledule apod.\"", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz \"konkrétní případ\"). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Poradíte mi prosím, jaké zájmeno mám zvolit v následující větě? \"František mi na cestě z jeho / ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku.\"", "role": "user" }, { "content": "Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem \"František\" a tomuto podmětu je \"farma\" přivlastňována. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem: \"František mi na cestě ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku\". Pokud bychom užili zájmeno nezvratné (\"z jeho farmy\"), mohlo by zde navíc dojít k významové nejednoznačnosti – věta by mohla vyznít tak, že mluvíme o farmě náležející někomu jinému, než je \"František\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V rámci reklamního spotu jsme použili větu \"Zachraňujeme svět od studené vody\". Klientka nás upozornila, že vazba \"zachránit/zachraňovat od\" není vhodná a že bychom měli užít vazbu s předložkou \"před\" (Zachraňujeme svět před studenou vodou). Je to pravda?", "role": "user" }, { "content": "Vazba \"zachránit/zachraňovat něco/někoho od někoho/něčeho\" se v současném úzu vyskytuje, a to nikterak mizivě – v Českém národním korpusu nalezneme vazbu \"zachránit od někoho/něčeho\" 2 794x; naproti tomu výskytů s předložkou \"před\" je 10 778. Ovšem Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí jako náležitou pouze vazbu \"zachránit/zachraňovat něco/někoho před někým/něčím\". Proto bychom skutečně doporučili volit řešení s předložkou \"před\": \"Zachraňujeme svět před studenou vodou\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu uvádím citace formou číselného odkazu v kulatých závorkách. Jsou tyto kulaté závorky od předcházejícího textu odděleny mezerou, nebo přiléhají k textu bez mezery?", "role": "user" }, { "content": "V souladu s českou technickou normou věnovanou bibliografickým citacím a odkazům na ně doporučujeme kulaté závorky obsahující odkazy na citace od předcházejícího textu oddělit mezerou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu uvádím citace formou číselného odkazu v textu, který umisťuji do kulatých závorek. Pokud se k jedné větě vztahuje více citací, měly by odkazy na ně být v jedné závorce, nebo ve třech samostatných závorkách?", "role": "user" }, { "content": "Česká technická norma věnovaná bibliografickým citacím a odkazům doporučuje uvádět všechny odkazy v jedné závorce.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu uvádím citace formou číselného odkazu v textu. Pokud se k jedné větě vztahuje více citací, tzn. odkazuji současně na více již dříve citovaných zdrojů, je někde normováno (či existuje nějaká obecná citační zvyklost), v jakém pořadí by měly být číselné odkazy uváděny (např. vzestupně dle čísel odkazů, dle aktuálnosti citace apod.)?", "role": "user" }, { "content": "Česká technická norma věnovaná bibliografickým citacím a odkazům na ně pouze uvádí, že \"číslem v kulatých závorkách, hranatých závorkách nebo v horním indexu odkazujeme v textu na informační zdroje v pořadí, v jakém jsou citovány poprvé\". Situaci, kdy se citace opakují a je třeba odkázat na více citačních zdrojů najednou, neřeší. Je však možné, že jednotlivé redakce a nakladatelství mohou mít svá vlastní pravidla.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud se k výrazu v uvozovkách vztahuje poznámka pod čarou, umísťuje se horní index odkazující na tuto poznámku pod čarou před uvozovky, nebo až za ně?", "role": "user" }, { "content": "O umístění odkazu rozhoduje, k čemu se poznámka vztahuje. Pokud se vztahuje k celému výrazu v uvozovkách, doporučujeme umístit horní odkaz až za uvozovky. Před uvozovkami by byl odkaz umístěn pouze v tom případě, kdy by se poznámka vztahovala pouze k poslednímu výrazu slovního spojení umístěného v uvozovkách.", "role": "assistant" } ]

[]

[ { "content": "Mohu s vámi zkonzultovat, zda jde v konkrétním případě o metaforu, či metonymii?", "role": "user" }, { "content": "Bohužel nejde o jazykový dotaz, doporučujeme vám obrátit se na literární vědce, například z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Nesouhlasím s názorem autora knihy o tatraplánu, že vozidlo je symbolem zlé doby a že se na ní svou existencí podílelo.", "role": "user" }, { "content": "Bohužel vám v tomto případě nemůžeme pomoci, jelikož postoje autorů děl a ztvárnění jednotlivých názorů v autorských textech nespadají do kompetencí jazykové poradny. Doporučujeme vám obrátit se přímo na konkrétního autora.", "role": "assistant" } ]

[ "p. a.", "p.a." ]

[ { "content": "Má se zkratka latinského spojení per annum psát s mezerou, tedy v podobě p. a., nebo bez mezery, jako tomu bývá v anglicky psaných textech? A jak se má tato zkratka vlastně psát správně v angličtině?", "role": "user" }, { "content": "V češtině se zkratka p. a. řadí mezi tzv. grafické zkratky a tvoří se vypsáním prvního písmena slov daného spojení, za nimiž píšeme tečky. Dle interpunkčních pravidel následuje za tečkou buď mezera, nebo jiné interpunkční znaménko než tečka (např. čárka, dvojtečka, otazník, vykřičník, nikoli však další tečka). Z daných pravidel tedy vyplývá, že v češtině se bude daná zkratka psát v podobě p. a., tedy s mezerou. Otázka týkající se náležitého zápisu dané zkratky v angličtině by měla směřovat anglistům. Ze slovníků dostupných on-line však lze vyčíst, že je v angličtině zřejmě běžná opravdu podoba bez mezery (p.a.), případně i bez teček (pa).", "role": "assistant" } ]

[ "red.", "red" ]

[ { "content": "Jak se má správně psát zkratka red. pro slovo redakce? Píše se za ní tečka, nebo ne?", "role": "user" }, { "content": "Slovo redakce můžeme zkrátit pomocí tzv. grafické zkratky, která se tvoří vypsáním prvního písmena či charakteristické počáteční skupiny písmen daného slova a je zakončena tečkou. Z těchto pravidel tedy vyplývá, že náležité je psaní zkratky red. s tečkou. Zkratku red. v této podobě zachycuje i Slovník zkratek, podle něhož může zastupovat nejen slovo redakce, ale i redaktor či redukovaný.", "role": "assistant" } ]

[ "SMS", "sms" ]

[ { "content": "Píše se zkratka SMS s velkými, nebo malými písmeny?", "role": "user" }, { "content": "Zkratka SMS pochází z anglického spojení \"short message service\", a řadí se tedy mezi tzv. iniciálové zkratky, které jsou tvořeny typicky počátečními písmeny slov zkracovaného spojení a zapisují se velkými písmeny (bez teček a mezer). Náležitá je proto podoba SMS. Pro popis krátké textové zprávy posílané prostřednictvím mobilního telefonu je v méně formálních kontextech možné využít i slovo esemeska, které zapisujeme písmeny malými.", "role": "assistant" } ]

[ "zdravotně-sociální", "zdravotně sociální" ]

[ { "content": "Máme nadpis: Koordinace zdravotně-sociálních služeb z pohledu zdravotně-sociálního pracovníka. Jak mám psát zdravotně-sociální? Je to koordinace dvou služeb, jedna je podle zákona zdravotní, druhá sociální. Ptám se proto, že v zákoně je to psáno jako dvě samostatná slova (zdravotně sociální pracovník).", "role": "user" }, { "content": "Složená přídavná jména by se (až na několik výjimek) neměla psát zvlášť, v souladu s platným doporučením je píšeme podle významu buď dohromady, nebo se spojovníkem. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. \nJak sama potvrzujete, jedná se nepochybně o zdravotní a sociální služby. Jde tedy o souřadné spojení dvou složek na stejné úrovni. Pro oddělení obou složek složeného přídavného jména v takovém případě používáme spojovník (ten v podstatě nahrazuje spojku a): zdravotně-sociální (např. služby, pracovník, péče). Zápis dvou samostatných slov se občas objevuje v názvech škol/fakult. Jejich názvy pravděpodobně pocházejí z doby před rokem 1993, kdy došlo ke změně zápisu u složených přídavných jmen. Takováto označení sice nejsou v souladu se současnými doporučeními, ale obvykle se respektují.\nJe nepříjemné, že v některých důležitých textech je slovo uvedeno nesprávným způsobem. Doporučujeme, abyste ve svých materiálech užívali náležitou podobu se spojovníkem: Koordinace zdravotně-sociálních služeb z pohledu zdravotně-sociálního pracovníka.", "role": "assistant" } ]

[ "mimoto", "mimo to" ]

[ { "content": "Doporučujete psát mimo to, nebo mimoto? Vyčetla jsem, že je možné psát obojím způsobem, a zajímá mě, jestli je v tom nějaký stylový rozdíl.", "role": "user" }, { "content": "Obě možnosti zápisu jsou v pořádku: mimo to i mimoto. Podle jazykových příruček (IJP, SSČ) jsou varianty rovnocenné, žádný stylový rozdíl mezi nimi není. Doklady z ČNK SYN v8 ukazují, že v praxi je zápis zvlášť (mimo to) zhruba 2x frekventovanější (16 000 : 8 000).", "role": "assistant" } ]

[ "benjamín", "benjamin" ]

[ { "content": "V textu je psáno benjamín. Ve slovníku jsem našla, že benjamin se píše krátce, hlavně ve smyslu rostlina. Také jsem našla, že benjamínek se píše dlouze. Můžu v textu nechat podobu benjamín?", "role": "user" }, { "content": "Starší výkladové slovníky češtiny ani nejnovější Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) název rostliny nezaznamenávají. Doklady užití ukazují, že její název v praxi značně kolísá. Pokud nejde o rostlinu, ale o jiný význam tohoto slova, pak ASSČ zachycuje mužské osobní jméno Benjamin/Benjamín (varianty jsou rovnocenné) a zdrobnělinu benjamínek s významem 'nejmladší člen rodiny, nějakého společenství nebo organizované skupiny osob'. Zápis benjamínek uvádí rovněž Internetová jazyková příručka. Ve Slovníku spisovného jazyka českého najdeme ve stejném přeneseném významu vedle zápisu benjamínek i výraz benjamín. Doporučujeme proto v textu zápis benjamín ponechat.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazem \"jak\" ve spojení \"Dominika Cibulková, jak ji neznáte\"?", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší větu, uvozenou podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem, je potřeba oddělit od řídící věty (popř. řídícího výrazu) čárkou (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následující větě? \"Ta nám umožní zmenšit kyfotické zakřivení v bederní páteři(,) nebo v lepším případě dosáhnout požadovaného fyziologického lordotického zakřivení.\"", "role": "user" }, { "content": "Pokud spojka \"nebo\" souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Máme psát makroobjektiv, nebo makro objektiv, nebo makro-objektiv?", "role": "user" }, { "content": "Komponent makro- tvoří první část mnohých složených slov, např. makromolekula, makroekonomie, makrokosmos, makrofotografie. Doporučujeme proto psát dohromady i výraz makroobjektiv.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkami \"nebo\" a \"či\" ve větě \"Zdá se, že jeho život je v rukou Heroda(,) nebo Herodiady(,) či její dcery\"?", "role": "user" }, { "content": "Pokud spojky \"nebo\" a \"či\" souřadně spojují složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před nimi čárku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "galavečeře", "gala večeře" ]

[ { "content": "Píše se gala večeře zvlášť, nebo dohromady galavečeře?", "role": "user" }, { "content": "Psaní zvlášť (gala večeře) je možné, ale za vhodnější považujeme psaní dohromady: galavečeře. Komponent gala- tvoří běžně první část složených slov, např. galavečer, galaprogram, galapremiéra, galahitparáda. Obě možnosti zápisu lze užít.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Odděluje se čárkou přívlastková konstrukce ve větě \"Při srovnání s předcovidovým obdobím se tržby(,) přepočtené do srovnatelné cenové hladiny(,) zvýšily o 1,4 procenta.\"?", "role": "user" }, { "content": "Těsný přívlastek se čárkou (čárkami) neodděluje, viz \"konkrétní případ\".", "role": "assistant" } ]

[ "raně novověký", "raněnovověký" ]

[ { "content": "Píše se raně mezera novověký, nebo dohromady raněnovověký?", "role": "user" }, { "content": "V tomto případě je to poněkud komplikovanější. Platné pravidlo o psaní složených přídavných jmen říká, že je-li základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -ně (-sko, -cko, -ově) podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, píšeme adjektivum dohromady: trestní právo – trestněprávní, raný novověk – raněnovověký. U některých složených přídavných jmen (k nimž patří výrazy se složkou raně, pozdně) se však vedle toho respektuje tradiční, vžitý způsob psaní. Proto je možné chápat tento termín i jako slovní spojení příslovce a přídavného jména a psát slova zvlášť: raně novověký, obdobně třeba i raně gotický, pozdně barokní, vrcholně renesanční. Jednoznačnou převahu psaní výrazů tohoto typu zvlášť dokládají i příklady z ČNK. Psaní dohromady není chybné, ale je v praxi méně využívané. V rámci textu doporučujeme dodržovat jednotnou podobu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám napsat čárky před spojkou \"nebo\" v následujícím souvětí? \"Zatímco v horním [sešitě] by postupoval pomalu, v tom dolním by to šlo podstatně rychleji(,) nebo také stejně tak pomalu(,) nebo vůbec ne.\"", "role": "user" }, { "content": "Významový poměr mezi danými větami je možno chápat různě a v závislosti na chápání významového poměru pak volit různé interpunkční řešení (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "předtím", "před tím" ]

[ { "content": "V textu je psáno: Před tím, než vypukl světový konflikt... V této větě nedokážu přesně odlišit rozdíl. Psala bych spíš dohromady předtím, protože to chápu ve významu dříve než vypukl. jak to má být?", "role": "user" }, { "content": "Vymezení rozdílu mezi užitím zápisu \"předtím, než\" a \"před tím, než\" není mnohdy jednoznačné. Souhlasíme s tím, že v uvedené větě považujeme za vhodnější užít příslovce s časovým významem 'před jistým okamžikem, dříve' a psát: \"Předtím, než vypukl světový konflikt...\" Avšak ani pojetí, kdy jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme (před tím vypuknutím konfliktu), zcela vyloučit nelze.", "role": "assistant" } ]

[ "elektromontér", "elektro montér" ]

[ { "content": "Píše se slovo elektromontér dohromady?", "role": "user" }, { "content": "Ano, slovo elektromontér píšeme dohromady. Komponent elektro- funguje jako první část mnohých složených slov, např. elektroměr, elektroopravna, elektroprodejna, elektroléčba, elektrochirurgie.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Na banneru máme text, kde se odpočítává čas, např. \"Soutěž začíná za 2 dny, 8 hodin a 21 minut\". Kolega mě upozornil, že místo tvaru \"minut\" bych měl užít tvar \"minuta\". Já si ale myslím, že tento tvar by byl namístě pouze v případě užití řadové číslovky, např. \"21. (dvacátá první) minuta\". Jak je to prosím správně?", "role": "user" }, { "content": "Po složených číslovkách končících na \"jeden\", \"dva\", \"tři\", \"čtyři\" jsou dnes v prvním pádě možné oba tvary, tedy \"dvacet jedna minut\" i \"dvacet jedna minuta\". Dříve byla kodifikována pouze podoba typu \"dvacet jedna minuta\". V současnosti je naopak obvyklejší varianta \"dvacet jedna minut\", kde se neshoduje číslovka \"jedna\" a počítaný předmět \"minut\" – starší podoba tedy může být vnímána jako příznaková. V pořádku jsou však obě varianty.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jakým způsobem mám v textu uvádět odkaz na synchronní korpus ve verzi 8, který vydává Český národní korpus? Setkávám se v praxi s velmi různými způsoby, např. SYN verze 8, SYN_v8, Syn_v8, Syn v8 a dalšími.", "role": "user" }, { "content": "V bibliografickém údaji se obvykle setkáváme s podobou SYN, verze 8 (takto doporučují citovat i samotní autoři korpusu), v textu se však skutečně setkáváme s různými zkrácenými podobami. Například na webových stranách www.korpus.cz lze vidět podobu syn v8, ale též syn_v8, jazykovědný časopis Naše řeč zase doporučuje podobu SYN v8. Byli bychom k různým podobám tolerantní, doporučujeme ovšem v rámci jednoho textu užívání odkazu sjednotit.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Když mám moto či heslo v souvislém textu (např. Muž se pravděpodobně držel hesla Ráno moudřejší večera, protože [...]), měla bych je uvádět v uvozovkách? A píše se na začátku malé, nebo velké písmeno?", "role": "user" }, { "content": "V souvislém textu doporučujeme z důvodu zřetelnosti textu moto/heslo graficky vyznačit, a to buď kurzivou nebo uvozovkami. V takovém případě lze moto/heslo začít malým i velkým počátečním písmenem, tečkou bychom ho však v případě, že věta pokračuje, neukončovali.", "role": "assistant" } ]

[ "ml", "g", "ML", "G" ]

[ { "content": "Jak se v textu psaném verzálkami uvádějí jednotky, které jsou běžně zapisovány malými písmeny, např. ml nebo g?", "role": "user" }, { "content": "Jednotky se uvádějí v zavedené podobě i v případech, kdy se okolní text píše verzálkami (např. PŘI TLAKOVÉ ZKOUŠCE BYL DOSAŽEN TLAK 16,632 MPa.).", "role": "assistant" } ]

[ "v. v.", "v.v." ]

[ { "content": "Potřebuji napsat slovní spojení \"učitelka ve výslužbě\" a ráda bych použila zkratku. Jak by měla správně vypadat zkratka v. v. (pro ono \"ve výslužbě\")? Má se psát s mezerou, nebo bez mezery?", "role": "user" }, { "content": "Spojení \"ve výslužbě\" se běžně zkracuje pomocí tzv. grafické zkratky v. v., tu můžeme nalézt i v rejstříku zkratek a značek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Zkratku vytvoříme tak, že vypíšeme první písmena obou slov a za každým napíšeme tečku. Po tečce dle pravopisných pravidel následuje buď mezera, nebo jiné interpunkční znaménko než tečka, náležité je tedy psaní zkratky v. v. s mezerou.", "role": "assistant" } ]

[ "mio", "mil." ]

[ { "content": "Je možné v češtině použít původně anglickou zkratku \"mio\" pro slovo milion?", "role": "user" }, { "content": "V posledních letech se začíná především v internetových textech častěji objevovat zkratka slova milion v podobě mio namísto běžné grafické zkratky mil. To dokládají i data z jazykového korpusu ONLINE2_ARCHIVE, který mapuje především českou internetovou žurnalistiku z období od dubna 2021 do cca května 2023. Zkratka mio má v tomto korpusu téměř 100 výskytů, je tedy patrné, že v internetových komunikátech její užití není zcela zanedbatelné. Jak je navíc patrné z korpusů řady SYN, které obsahují psané, převážně publicistické texty, uvedená zkratka začíná již pomalu pronikat i do běžných novinových textů: zatímco 5. verze korpusu SYN z roku 2017 obsahuje pouze 11 výskytů zkratky mio, ve 12. verzi z roku 2023 už nalezneme danou zkratku 23krát. Zkratku mio můžeme dokonce nalézt už i ve Slovníku zkratek z r. 1994, nejedná se tedy o zcela nový jev.\n\n \n\nPřesto bychom doporučovali užívat tuto zkratku s obezřetností. Na rozdíl od zkratky mil., jejíž podoba vychází z pravidel tvoření grafických zkratek v češtině (tj. obsahuje charakteristickou počáteční skupinu písmen zkracovaného slova, která končí souhláskou a za níž následuje tečka), totiž zkratka mio není utvořena podle obecných zásad zkracování v češtině. Není zakončena tečkou a kromě počáteční slabiky obsahuje zcela neobvykle také samohlásku z poslední slabiky. Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že je zkratka mio formálně podobná tzv. kontrakčním zkratkám, není tomu tak – po kontrakčních zkratkách, mezi něž se řadí např. zkratky jako fce, pí či cca, sice také nepíšeme tečku, jsou ale tvořeny z prvního a posledního písmena, výjimečně z poslední slabiky zkracovaného slova. Jelikož zkratka mio obsahuje naopak první slabiku a poté pouze samohlásku z poslední slabiky, mezi kontrakční zkratky ji řadit nemůžeme.\n\n \n\nUstálená zkratka mil. je zachycena jak ve Slovníku zkratek, tak i v rejstříku zkratek Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, který variantu mio vůbec nezachycuje. Grafická zkratka mil. navíc i výrazně převažuje v úzu, ve zmiňovaném korpusu ONLINE2_ARCHIVE má okolo 70 000 výskytů. Zkratku mio tedy nelze považovat za dostatečně ustálenou, a proto by mohla být pro některé čtenáře hůře srozumitelná. Doporučujeme tedy minimálně v oficiálnějších textech volit běžnou grafickou zkratku mil.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je možné zkrátit slovo například pomocí zkratky např.? A je vhodné použít takovouto zkratku v lokálním periodiku?", "role": "user" }, { "content": "Slovo například se běžně zkracuje pomocí tzv. grafické zkratky např., která je tvořena charakteristickou počáteční skupinou písmen daného slova a je zakončena tečkou. Tuto zkratku můžeme nalézt ve Slovníku zkratek i v rejstříku zkratek a značek, který je součástí Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Protože se jedná o zkratku ustálenou, a tudíž pro čtenáře srozumitelnou, nic nebrání jejímu užití v lokálním periodiku.", "role": "assistant" } ]

[ "n > 1", "n>1" ]

[ { "content": "Mám dotaz týkající se psaní mezer okolo znaku větší než (>). Měly by se psát ve spojení n > 1 okolo tohoto znaku mezery?", "role": "user" }, { "content": "Matematické znaky větší než (>) a menší než (<) jsou vždy z obou stran odděleny mezerou. Nechovají se tedy stejným způsobem jako matematické znaky + a -, u nichž rozlišujeme, zda jsou součástí rovnice, nebo zda vyjadřují kladnou/zápornou hodnotu čísla či mezní úchylku. V uvedeném případě tedy zvolíme zápis n > 1, tj. s mezerami okolo znaku (>).", "role": "assistant" } ]

[ "hod.", "h" ]

[ { "content": "Tuším, že hodinu je možné zapsat pomocí značky i zkratky. Jak to ale v takovém případě je se psaním teček? Má se psát hod. s tečkou a h bez tečky?", "role": "user" }, { "content": "Pro označení hodiny lze použít značku h, kterou zapisujeme bez tečky, nebo zkratky hod., h., jež se uvádějí s tečkami. Vyjádření časových jednotek má být v celém dokumentu jednotné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Platí stále pravidlo, že ve shodě přísudku s podmětem \"děti\" se píše tvrdé y, např. \"děti si hrály\"?", "role": "user" }, { "content": "Ano, podstatné jméno \"děti\" je v množném čísle rodu ženského (skloňujeme jej podle vzoru \"kost\"), proto je v přísudku náležitý tvar s tvrdým y: \"děti si hrály\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Platí stále pravidlo, že ve shodě přísudku se jmény \"rodiče, koně\" se má psát tvrdé y, tedy \"rodiče přišly\", \"koně se pásly\" apod.?", "role": "user" }, { "content": "Takové pravidlo neplatilo a neplatí – podstatná jména \"rodiče, lidičky, koně\", ačkoli mají v množném čísle neživotnou koncovku -e a -y, jsou rodu mužského životného, proto je náležité napsat v přísudku měkké i, tedy \"rodiče přišli\", \"koně se pásli\" apod. Pouze pokud podstatné jméno \"kůň\" označuje neživou věc podobající se koni, bude ve shodě u množného čísla tvrdé y, např. \"dřevěné koně stály\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám spojení typu \"za Českomoravská společnost, a. s., Jan Novák\". Nemělo by být správně \"za Českomoravskou společnost, a. s., Jan Novák\"? Nebo je možné ponechat název firmy i v prvním pádě?", "role": "user" }, { "content": "Tzv. nominativ jmenovací (vlastní jméno v 1. pádě) je možno uplatnit jen tehdy, použijeme-li před tímto vlastním jménem jméno obecné (tzv. opěrné), které skloňujeme, například \"za firmu Českomoravská společnost, a. s., Jan Novák\". Bez opěrného jména je náležitá pouze skloňovaná podoba, tedy \"za Českomoravskou společnost, a. s., Jan Novák\".", "role": "assistant" } ]

[ "odej-de", "ode-jde" ]

[ { "content": "Jak se správně dělí slovo odejde? Dělí se správně odej-de, nebo ode-jde?", "role": "user" }, { "content": "Slovo odejde se správně dělí takto: ode-jde. Je‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Ode- je předpona, -jd- je kořen, odtud tedy správné dělení ode-jde.", "role": "assistant" } ]

[ "brat-ří", "bra-tří" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo bratří? Dělí se správně brat-ří, nebo bra-tří?", "role": "user" }, { "content": "Slovo bratří se na konci řádku správně dělí takto: bra-t-ří. Předchází‑li -ř- jakákoli souhláska a té nepředchází samohláska, kterou začíná slovo, dělíme buď před -ř-, nebo před předchozí souhláskou. Odtud tedy možnost dělit jak brat-ří, tak i bra-tří.", "role": "assistant" } ]

[ "re-alisté", "rea-listé" ]

[ { "content": "Jak se správně dělí slovo realisté? Je možné dělit re-alisté, nebo jen rea-listé?", "role": "user" }, { "content": "Slovo realisté se na konci řádku správně dělí takto: rea-li-s-té. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které nejsou rozdělené morfematickým švem (nebo jde o příponu či koncovku), nedělíme je. Odtud tedy jediné správné dělení: rea-listé.", "role": "assistant" } ]

[ "mil.", "mil" ]

[ { "content": "Píše se za zkratkou slova milion tečka?", "role": "user" }, { "content": "Ano, zkratka slova milion by se měla psát s tečkou, náležitá je tedy podoba mil., kterou nalezneme ve Slovníku zkratek i v rejstříku zkratek, jenž je součástí Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Jedná se totiž o zkratku, nikoliv značku, a to o zkratku čistě grafickou, která je tvořena charakteristickou počáteční skupinou písmen zkráceného slova a je zakončena tečkou.", "role": "assistant" } ]

[ "sm. odch.", "Sm.odch" ]

[ { "content": "Opravuji magisterskou práci a mám problém s podobou jedné zkratky. Autor v práci používá zkratku pro spojení směrodatná odchylka v podobě Sm.odch., tedy s velkým počátečním písmenem v první části a bez mezery. Neměla by se taková zkratka ale psát s malými písmeny a s mezerou?", "role": "user" }, { "content": "Zkratku pro slovní spojení směrodatná odchylka jsme v dostupných příručkách nenašli, lze ji však snadno vytvořit ad hoc, a to pomocí tzv. zkratky čistě grafické. Taková zkratka se tvoří vypsáním prvního písmena slova nebo slov daného spojení, případně vypsáním charakteristické počáteční skupiny písmen. Za slovem takto zkráceným se píše tečka, po níž pak následuje buď mezera, nebo jiné interpunkční znaménko než tečka. Z výše uvedených pravidel tedy vyplývá, že spojení směrodatná odchylka je možné zkrátit např. prostřednictvím zkratky sm. odch., psané s malými počátečními písmeny a s mezerou. U takto vytvořených zkratek, které nejsou ustálené, je důležité, aby byla zkratka pro čtenáře srozumitelná. V případě závěrečné práce může autor nadefinovat konkrétní podobu grafické zkratky např. v seznamu užitých zkratek, čímž zajistí její vyšší srozumitelnost.", "role": "assistant" } ]

[ "P.", "p." ]

[ { "content": "Sepisuji zápis ze zastupitelstva a potřebuji uvést na začátku věty zkratku slova pan. Mám ji v takovém případě napsat s velkým, nebo malým písmenem?", "role": "user" }, { "content": "Slovo pan se běžně zkracuje pomocí tzv. grafické zkratky, která je tvořena prvním písmenem zkráceného slova a je zakončena tečkou. Slovník zkratek i rejstřík zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádějí pro slovo pan zkratku \"p.\", základní je tedy podoba s malým písmenem. Pokud je ale grafickou zkratkou uvozena věta, napíšeme ji s písmenem velkým, stejně jako to děláme i u slov nezkrácených. Ve vašem případě tedy zvolíme podobu \"P.\", aby byla zajištěna signalizace začátku věty.", "role": "assistant" } ]

[ "a. s.", "a.s." ]

[ { "content": "Opravuji jeden text a v něm se opakovaně objevuje zkratka spojení \"akciová společnost\", avšak psaná bez mezery. Myslela jsem, že se má tato zkratka psát s mezerou. Jak to tedy je?", "role": "user" }, { "content": "Zkratka slovního spojení \"akciová společnost\" se tvoří tak, že se ponechávají začátky zkracovaných slov a to, co se vynechává, se nahrazuje tečkami. Jelikož se podle pravidel českého pravopisu po interpunkčním znaménku píše mezera (nebo jiné interpunkční znaménko), \"akciová společnost\" se zkracuje jako \"a. s.\", píše se tedy s mezerou. V praxi se však bohužel často můžeme setkat s tím, že je tato zkratka zapsána v obchodním rejstříku chybně, tj. zpravidla bez mezery nebo bez interpunkční čárky, která má oddělovat zkratku od názvu společnosti. V dokumentech, které jsou administrativně či právně závazné, se běžně zachovává podoba zkratky z obchodního rejstříku, tedy i ta chybná. Naopak v textech, které nemají právní charakter, doporučujeme psát tyto zkratky v souladu s českým pravopisem, a to i v případech, kdy jsou konkrétní společnosti v obchodním rejstříku zapsány jinak.", "role": "assistant" } ]

[ "dr.", "Dr." ]

[ { "content": "Překládám text, ve kterém se vyskytuje mnoho jmen vědců s titulem Ph.D. V daném textu jsou pak tato jména užívána, pravděpodobně za účelem zkrácení či zjednodušení formulace, i ve spojení se zkratkou slova doktor. Jak mám v takovém případě psát tuto zkratku? Mám ji psát s velkým, nebo malým počátečním písmenem?", "role": "user" }, { "content": "V případě, že chceme zkratkou slova doktor nahradit titul Ph.D., použijeme podobu s malým počátečním písmenem. Zkratka dr. totiž může zastupovat jakýkoli doktorát bez ohledu na oblast věd a stupeň studia, užívá se však pouze v méně oficiálních kontextech, kdy není třeba titul specifikovat. Naopak v oficiálnějších textech je lepší se této zkratce spíše vyhýbat, mohla by být totiž mylně zaměňována za zkratku Dr., psanou s velkým počátečním písmenem. Takováto zkratka odkazuje k titulu doktor ve smyslu akademicko-vědeckého titulu, který byl v Československu a poté v Česku udělován v letech 1990–1998 a jehož nástupcem je v českém prostředí titul doktor filozofie (Ph.D.).", "role": "assistant" } ]

[ "syrob", "sirob" ]

[ { "content": "Chci se ujistit, že syrob (s b na konci) se píše s y.", "role": "user" }, { "content": "Je to poněkud složitější, protože s pravopisnou podobou syrob se dnes setkáváme na některých výrobcích. Ve starších zdrojích (PSJČ a rovněž v SSJČ) najdeme podobu syrob a syrup. Ale už v SSJČ je vedle této pravopisné podoby uvedena i varianta sirob, sirup (s poznámkou: dříve psáno sy-). Změnu přinesla PČP z roku 1957. Novější slovníky zachycují už pouze podoby s i: sirob, sirup. V současných textech proto doporučujeme psát sirob. \nVysvětlení je možné najít v IJP v kapitole Vyjmenovaná slova, bod 4.8.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Nenašla jsem, jak psát slovo slabihoudek. Nemyslím příjmení, ale někoho, kdo nemá sílu, slabého člověka.", "role": "user" }, { "content": "Expresivní výraz slabihoudek (s i) je zachycen v SSJČ. Slovník uvádí význam slabý, choulostivý člověk.", "role": "assistant" } ]

[ "na shledanou", "nashledanou" ]

[ { "content": "Jen se ujišťuju, že na shledanou se píše zvlášť, jako dvě slova.", "role": "user" }, { "content": "Ano, správně je jen psaní zvlášť: na shledanou. Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme podle platné kodifikace zvlášť. Vedle na shledanou to jsou např. spojení na viděnou, na slyšenou, (jako) na zavolanou.", "role": "assistant" } ]

[ "jet", "jed" ]

[ { "content": "Pořád váhám, jestli psát t, nebo d. Jde o větu \"Mohli bychom jet třeba v sobotu\". Vím, že rozkaz je jeť (třeba ve větě Jeť rychle pryč), ale stále nevím.", "role": "user" }, { "content": "Mýlíte se, v rozkazovacím způsobu jsou náležité podoby jeď (jeďme, jeďte). Tím ale pravopis slovesa jet, na které se ptáte, nezdůvodníme. V uvedené větě píšeme na konci slovesa t: \"Mohli bychom jet třeba v sobotu\". Jde o infinitiv slovesa a infinitivy vždy končí na -t, např. jet, přijet, dojet, myslet, dělat.", "role": "assistant" } ]

[ "jako by", "jakoby" ]

[ { "content": "V textu je věta \"Jakoby nevěděl, o co jde\". Autor píše jakoby dohromady, ale pochybuji o tom, že to tak má být, protože přece můžu říct Jako kdyby nevěděl.", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme psát jako by zvlášť: Jako by nevěděl, o co jde. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (nevěděl by). Máte pravdu, že pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby \"jako kdyby nevěděl\". Vhodnější pomůckou je převedení do jiné osoby: Já, jako bych nevěděla, o co jde. Pokud se mění tvar podmiňovacího způsobu, píšeme jako by zvlášť.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak mám určit přísudek ve větě \"Jako malý chtěl být popelářem\"? A o jaký druh přísudku jde?", "role": "user" }, { "content": "Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. V souladu se Základní mluvnicí českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom se však klonili k názoru, že jde o kombinaci slovesného složeného přísudku (modální sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. \"Chci se napít\") a přísudku jmenného se sponou (např. \"Stal se popelářem\"). Jako přísudek bychom tedy určili celé spojení \"chtěl být popelářem\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je ve větě \"Mluvit se tam nesmí\" infinitiv \"mluvit\" podmětem, nebo součástí přísudku?", "role": "user" }, { "content": "Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. V některých mluvnicích je tento typ označován jako jednočlenná věta slovesná. Výraz \"mluvit\" tedy nemůže být podmětem. Dále při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí, že pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného slovesného přísudku. Výraz \"mluvit\" je zde tedy součástí složeného přísudku, který se skládá z určitého tvaru modálního (způsobového) slovesa \"nesmět\" a infinitivu plnovýznamového slovesa \"mluvit\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka ve spojení \"To je(,) oč tu běží\"?", "role": "user" }, { "content": "Podřadně připojenou vedlejší větu uvozenou vztažným zájmenem je třeba od řídící věty, popř. řídícího výrazu, oddělit čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "rychlos-tí", "rychlo-stí" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo rychlostí? Mělo by se dělit rychlos-tí, nebo rychlo-stí?", "role": "user" }, { "content": "Slovo rychlostí se na konci řádku správně dělí takto: rych-lo-s-tí. Spojení samohláska + -s‑ + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-. Odtud tedy možnost dělit jak rychlos-tí, tak i rychlo-stí.", "role": "assistant" } ]

[ "isonosník", "izonosník" ]

[ { "content": "Chtěl bych se poradit o správné pravopisné podobě slova isonosník, resp. izonosník. Vyskytuje se i podoba ISO nosník, tu ale nepovažuju za správnou, protože nejde o iniciálovou zkratku. Domnívám se, že původně jde o německý výrobek Isokorb, je to nosník s vloženou izolací.", "role": "user" }, { "content": "Žádný slovník bohužel výraz nezachycuje, doklady nejsou ani v ČNK. Máte pravdu, že internetové doklady jsou dosti nejednotné. Z popisu výrobku (jde o termoizolační nosník pro přerušení tepelných mostů) je značně pravděpodobné, že motivací pro pojmenování tohoto typu nosníku je výraz izolace. Toto slovo se v dnešní češtině píše v souladu s výslovností se \"z\". Za nejvhodnější proto považujeme zápis izonosník (srov. izolační, izolátor, izolovat). Protože ale může jít i o přejatý název, značku výrobku, nelze vyloučit ani variantu isonosník.", "role": "assistant" } ]

[ "Halyvúd", "Halyvůd" ]

[ { "content": "Kolega v článku záměrně místo Hollywood použil zápis Halyvúd. Já bych dala přednost psaní s ů: Halyvůd. Kolega oponuje, že kroužek (nad ů) signalizuje, že původně se slovo psalo s ou, což ale v tomto případě není pravda. Jak máme slovo psát?", "role": "user" }, { "content": "Kolegův argument není přesný, ů píšeme v českých slovech s původní dvojhláskou uo (nikoli ou). Kroužek nad u, který dnes vnímáme jako diakritické znaménko, původně reprezentoval o‑ový element zanikající dvojhlásky [uo] (duom > dům, kuoň > kůň). V tomto případě jde však o něco jiného. Protože nejde o náležitou podobu zeměpisného jména, ale o záměrnou zkomoleninu vycházející z výslovnosti, není pravopisná podoba stanovena závazně. Oba zápisy lze přijmout, jako srovnání se nabízejí zápisy neformálního výrazu vyggůglit/vygúglit. \nDoplňujeme, že v ČNK ani na internetu se ani jedna z uvedených podob nevyskytuje, ve dvou případech je doložen zápis Halywůd (album Ten Halywůd skupiny Kašpárek v rohlíku a píseň Halywůd skupiny Kryštof). Rozhodnutí, jak slovo v článku psát, záleží na vás.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám napsat čárku před spojkou \"a\" v následující větě? \"V krátkých medailoncích vám představujeme v abecedním pořadí kandidáty, se kterými budete moci hovořit, seznámit se s jejich vizemi a plány(,) a také na místě diskutovat.\"", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou \"a\" v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\"). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" ve větě \"Ochotně mi tyto archy zapůjčili nebo mi je alespoň nechali prohlédnout\"?", "role": "user" }, { "content": "Pokud spojka \"nebo\" souřadně spojuje věty v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" ve větě \"Buď existovaly ještě další exempláře(,) nebo pocházejí z raného tisku\"?", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li věty souřadně spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé věty čárka (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "kultúra", "kultůra" ]

[ { "content": "Kolega použil v článku záměrně slovo kultura zapsané s kvantitou, a to v podobě kultúra. Já bych dala přednost psaní kultůra. Kolega oponuje, že kroužek (nad ů) signalizuje, že původně tu bylo ou, což ale ve slově kultura není pravda. Jak máme slovo psát?", "role": "user" }, { "content": "Informace není přesná, ů píšeme ve slovech s původní dvojhláskou uo (nikoli ou). Kroužek nad u, který dnes vnímáme jako diakritické znaménko, původně reprezentoval o‑ový element zanikající dvojhlásky [uo] (duom > dům, kuoň > kůň). Pokud by se slovo kultura v češtině zapisovalo s kvantitou, pak by byla náležitá varianta kultúra. V tomto případě jde však o něco jiného. Kodifikovaná pravopisná podoba kultura (s krátkým u) je v článku záměrně zapsána nepřesně. Protože nejde o spisovnou podobu slova, je v takovýchto případech tolerovatelná jak varianta kultúra, tak i varianta s ů: kultůra. Doklady z praxe ukazují, že příležitostně se objevují obě možnosti.", "role": "assistant" } ]

[ "tý-dnem", "týd-nem" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo týdnem? Je správně tý-dnem, nebo týd-nem?", "role": "user" }, { "content": "Slovo týdnem se na konci řádku správně dělí takto: týd-nem. Není‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny) nebo je-li pro současné uživatele nezřetelný (slovo týden vzniklo jako složenina z týž + den), pak doporučujeme dělit mezi dvěma souhláskami, odtud tedy dělení týd-nem.", "role": "assistant" } ]

[ "médium", "medium" ]

[ { "content": "Píše se médium (s é), nebo medium (s e)?", "role": "user" }, { "content": "Podstatné jméno médium píšeme s dlouhým -é-, a to jak ve významu \"veřejné sdělovací prostředky\", tak ve významu \"zprostředkující činitel, prostředek, látka, která je nositelem určitých vlastností\".", "role": "assistant" } ]

[ "prvo-uka", "prvou-ka" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo prvouka? Je správné dělit prvo-uka?", "role": "user" }, { "content": "Slovo prvouka se na konci řádku správně dělí takto: pr-vo-uka. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které jsou rozdělené morfematickým švem (a nejde přitom o příponu), pak dělíme na švu, odtud dělení prvo-uka (-o- je spojovací morfém, -uk- je kořen druhé části složeniny). Nedělíme také dvouslabičná slova ani části složenin, jejichž první slabiku tvoří samohláska, odtud nemožnost dělit *prvo-u-ka, ale jedině prvo-uka. (Možnost dělit mezi pr- a -vo- (tj. pr-vouka) je pak dána zřejmou slabičnou hranicí na naznačeném místě.)", "role": "assistant" } ]

[ "elekt-rokolo", "elek-trokolo" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo elektrokolo? Je možné dělit elekt-rokolo?", "role": "user" }, { "content": "Slovo elektrokolo se na konci řádku správně dělí takto: elek-t-ro-ko-lo. Pokud ve skupině tří souhlásek (zde -ktr-) není zřetelný morfematický šev, je možné dělit více způsoby. Odtud tedy možnost dělit jak elekt-rokolo, tak i elek-trokolo.", "role": "assistant" } ]

[ "27 000 m²", "27 000m²" ]

[ { "content": "V textu mám spojení \"získal pozemek o 27 000 m²\". Měla by se mezi značkou pro metr čtvereční a číselnou hodnotou psát mezera?", "role": "user" }, { "content": "Značky se od číselné hodnoty oddělují mezerou, číslo a značka se zároveň umísťují na stejný řádek. Náležitý je tedy zápis s mezerou, tj. \"pozemek o 27 000 m²\".", "role": "assistant" } ]

[ "hezou-nku", "hezoun-ku" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo hezounku?", "role": "user" }, { "content": "Slovo hezounku se na konci řádku správně dělí takto: he-zoun-ku. Je‑li přítomen morfematický šev, dělíme na švu. -Oun- je slovotvorná přípona, -k- je také slovotvorná přípona, odtud tedy dělení he-zoun-ku.", "role": "assistant" } ]

[ "t. č.", "tč.", "t.č." ]

[ { "content": "U podpisu pod článkem mám uvedené spojení \"Jana Nováková, t. č. vedoucí prodejny\". Jak by se měla správně zapisovat ona zkratka spojení \"toho času\"? Je správný zápis s tečkami a mezerou, nebo by se to mělo psát bez mezery?", "role": "user" }, { "content": "Spojení \"toho času\" můžeme zkrátit vytvořením tzv. grafické zkratky. Ta se obvykle tvoří tak, že se vypíšou první písmena či charakteristická počáteční skupina písmen slov daného spojení , pokud možno tak, aby zkratka končila souhláskou. Za slovem takto zkráceným se píše tečka, po níž pak následuje buď mezera, nebo jiné interpunkční znaménko než tečka. Z výše uvedených pravidel vyplývá, že spojení \"toho času\" je možné zkrátit ve formě \"t. č.\", tedy s tečkami za počátečními písmeny obou zkrácených slov a s mezerami za tečkami. Tato podoba dané zkratky je uvedena i v rejstříku zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost a v Internetové jazykové příručce. IJP uvádí jako náležitou také podobu \"tč.\", spadající mezi tzv. složené a sloučené grafické zkratky.", "role": "assistant" } ]

[ "MUDr.", "MUDR." ]

[ { "content": "Vyrábíme nápis na výlohu pro jednoho lékaře, celý text je psán verzálkami, a to včetně akademických titulů. Pan lékař nám ale tvrdí, že zkratku titulu doktora všeobecného lékařství lze napsat pouze v podobě \"MUDr.\", nikoli ve formě \"MUDR.\" se všemi písmeny velkými. Jak to tedy má být?", "role": "user" }, { "content": "Podle aktuální ČSN 01 6910 je v textu psaném verzálkami dovoleno psát velkými písmeny i zkratky, tedy i zkratky akademických titulů. Tato formulace znamená, že přípustné jsou obě možnosti, doporučovali bychom přitom spíše zápis verzálkami (tzn. MUDR.).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám dotaz týkající se zkratek slovních spojení typu \"akciová společnost\" a \"společnost s ručením omezeným\". V obchodním rejstříku jsou tyto zkratky velmi často uvedeny chybně. Dočetl jsem se, že v textech právního charakteru by se měla zachovávat podoba zkratky uvedená v obchodním rejstříku, a to i chybná. Jak mám ale postupovat v případě, kdy se mi v textu sejde více společností s danými zkratkami, přičemž některé z nich jsou zapsány dle pravopisných pravidel, ale jiné nikoli? Mohu v takovém textu všechny zkratky sjednotit a napsat je pravopisně správně?", "role": "user" }, { "content": "Dle pravidel českého pravopisu se spojení \"akciová společnost\" zkracuje jako \"a. s.\" a \"společnost s ručením omezeným\" jako \"s. r. o.\" nebo \"spol. s r. o.\". V praxi se však bohužel často můžeme setkat s tím, že jsou dané zkratky zapsány v obchodním rejstříku chybně, tj. zpravidla bez mezer po tečkách nebo bez interpunkční čárky, která má oddělovat zkratku od názvu společnosti. V dokumentech, které jsou administrativně či právně závazné, se běžně zachovává podoba zkratky z obchodního rejstříku, tedy i ta chybná. Naopak v textech, které nemají právní charakter, doporučujeme psát tyto zkratky v souladu s českým pravopisem, a to i v případech, kdy jsou konkrétní společnosti v obchodním rejstříku zapsány jinak. Pokud vámi popisovaný text tedy není právní povahy, doporučovali bychom všechny zkratky u společností sjednotit dle pravopisných zásad.", "role": "assistant" } ]

[ "listinně", "listině" ]

[ { "content": "V jistém zákoně jsem se setkal se spojením \"elektronicky nebo listinně\". Je slovo \"listinně\", které zde má mít význam 'v listinné podobě', utvořené náležitě? A mělo by se psát s jedním -n-, nebo se dvěma -nn-?", "role": "user" }, { "content": "Příslovce listinně je utvořeno od přídavného jména listinný, které se píše s dvěma -n-. Ta v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci, náležitý je tedy zápis listinně se dvěma -nn-. Samotné slovo listinně uvádí Slovník spisovného jazyka českého jako možnou podobu příslovce odvozeného od přídavného jména listinný. Příslovce listinně se v praxi užívá výrazně méně častěji než varianty slovních spojení s adjektivem listinný, jak ukazují data z Českého národního korpusu, konkrétně z kor­pusu sou­časné psané češ­tiny SYN, verze 10. Ten zaznamenává pouze 24 výskytů příslovce listinně, adjektivum listinný v něm však má přes 8000 výskytů a např. spojení \"v listinné podobě\" téměř 1100 výskytů. Protože se ale jedná o náležitě utvořené slovo, nemělo by být užití příslovce listinně problematické.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Ve vysílání České televize o reformátorovi Martinu Lutherovi se objevila výslovnost typu [lutra], [lutrovi]. Domnívám se, že správně je pouze [lutera], [luterovi]. Schvalujete takovou praxi?", "role": "user" }, { "content": "Skloňování i výslovnost příjmení německého původu zakončených na -er v češtině v řadě případů kolísá (srov. výklad v Internetové jazykové příručce). Pokud jde přímo o jméno Martin Luther, na základě současného úzu jednoznačně upřednostňujeme užívání podob typu Luthera [lutera], Lutherovi [luterovi] atp. Varianty s vypuštěným -e- pokládáme za značně příznakové a archaické (např. v 19. století však byly časté). Pokud je v určitých typech textů (pořadů) relevantní důvod pro jejich uplatnění, např. kvůli evokaci historické atmosféry, nelze je ani dnes označit z jazykového hlediska za nesprávné. Je tedy vždy na posouzení a zodpovědnosti autorů textu/pořadu, kterou z variant zvolí; ÚJČ nemůže jazykové projevy v ČT předem ovlivnit. Obě dvě možnosti výslovnosti jsou pak uvedeny např. v příručce Čteme je správně? (2004).", "role": "assistant" } ]

[ "Gregor Johann Mendel", "Johann Gregor Mendel" ]

[ { "content": "Jaké je správné pořadí jmen přírodovědce Mendla: Gregor Johann Mendel, nebo obráceně Johann Gregor Mendel? Setkávám se s oběma variantami.", "role": "user" }, { "content": "Souhlasíme s vámi, že se často vyskytují obě možnosti. Mendel byl pokřtěn jako Johann a jméno Gregor přijal až později v klášteře, jde tedy o řeholní, nikoli křestní jméno. Můžeme se setkat i s tím, že je uvedeno pouze jedno z nich (případně se mohou vyskytovat jejich české ekvivalenty, tj. Řehoř a Jan). Stanovení \"správného\" pořadí jednotlivých jmen však nespadá do kompetence jazykovědců. Podle dat z Českého národního korpusu začala cca po roce 2000 stoupat frekvence posloupnosti: řádové jméno, křestní jméno, příjmení, která se předtím takřka neobjevovala (tuto variantu, tj. Gregor Johann Mendel, zvolili např. i autoři Biografického slovníku z Historického ústavu AV ČR); v současnosti zřejmě dokonce mírně převažuje. Je však nutno dodat, že existují i opačné případy, kdy se pevně vžilo pořadí křestní jméno, řádové jméno, příjmení (srov. např. Jan Anastáz Opasek, vlastním jménem Jan Opasek), a že u řady jiných řeholníků se křestní jméno, respektive příjmení často vůbec neuvádí.", "role": "assistant" } ]

[ "[mendl]", "[mendel]" ]

[ { "content": "Jak se má v češtině vyslovovat příjmení Mendel, patřící známému přírodovědci: [mendl], nebo [mendel]?", "role": "user" }, { "content": "U vlastních jmen je třeba počítat s vyšší mírou kolísání a častějším výskytem dublet než u jmen obecných. Příjmení německého původu zakončená na ‑er nebo ‑el (Richter, Schlegel či právě Mendel) se ve výslovnosti objevují buď bez samohlásky [e], nebo s ní ([richtr] a [richter], [šlégl] a [šlégel], [mendl] a [mendel]). V těchto případech nelze stanovit jednoznačné doporučení, z hlediska výslovnostních pravidel je obojí podoba možná, lze vycházet z rodinné tradice a přání nositele, pokud je známo. Konkrétně u příjmení přírodovědce Mendela uvádí příručka Čteme je správně? obě možnosti, přičemž jsme ověřili, že v současnosti si podoby [mendl] a [mendel] konkurují pravděpodobně výrazněji, než tomu bylo v minulosti, kdy převládala první z nich (ta ovšem převažuje i nyní).", "role": "assistant" } ]

[ "toustovač", "toastovač" ]

[ { "content": "Víme, že podle IJP se píše jen toustovač, ale že se může psát toust i toast. Jak je to s variantou toastovač? Můžeme ji užívat?", "role": "user" }, { "content": "Pojmenování přístroje není přejímka z angličtiny, ale bylo odvozeno příponou z počeštěné varianty toust (srov. dávkovač, odpuzovač, topinkovač, osvěžovač, rozprašovač). To, že pravopisná podoba toastovač není v IJP uvedena, neznamená, že je slovo utvořeno nesprávně a že byste ho neměli užívat. IJP uvádí stejnou pravopisnou podobu jako NASCS, tato podoba vychází z uživatelské praxe. Doklady užití ukazují, že zatímco podstatné jméno toust/toast se stále užívá v obou variantách (podle syn v 9 je původní podoba toast dokonce frekventovanější), u toustovače/toastovače je situace jiná – počeštěná varianta toustovač je 3x frekventovanější než toastovač (1212 : 418). Pokud nechcete v textu volit podoby toust a toustovač, ale toast a toastovač, je to v pořádku.", "role": "assistant" } ]

[ "vymítat", "vymýtit", "vymítit", "vymýtat" ]

[ { "content": "Mám dotaz ohledně falešné vidové dvojice vymýtit, vymítat. Obě slovesa se objevují v textu o odstranění násilí ve dvou po sobě následujících větách. Myslím, že nepůsobí dobře, když se těsně u sebe objevují slova vymýtit násilí a vymítání strachu. Vím, že každé z nich má jiný základ, proto se píšou s rozdílným í/ý, ale nelíbí se mi ta rozdílnost. Nejde to nějak vyřešit? Může se třeba sjednotit psaní í/ý?", "role": "user" }, { "content": "Přestože jsou si obě slova určitým způsobem blízká, jde o dvě rozdílná slovesa. Liší se jak pravopisem, tak významem. \nVymýtit znamená 'vykácet, vysekat', např. vymýtit porost mezi pražci. V přeneseném významu vyjadřuje význam 'odstranit, vyhubit, vyhladit něco nežádoucího': vymýtit korupci, vymýtit zlo, násilí.\nVymítat je varianta slovesa vymetat. Užívá se v přeneseném významu 'vyhánět; dělat pořádek v nějakém prostředí'. Uplatňuje se často ve spojeních vymítat ďábla, zlé duchy, démony, čerty, zlo, strach. \nTo, že se v textu objevují obě slovesa a že se každé z nich píše s jiným í/ý, nepředstavuje žádný čtenářský problém. Jestliže máte pocit, že jejich blízkost nepůsobí dobře, můžete jedno z nich nahradit vhodným synonymem, popř. sdělení úplně přeformulovat.", "role": "assistant" } ]

[ "kabriolet", "gabriolet" ]

[ { "content": "Mám před sebou text z období 1. republiky, ve kterém je psáno gabriolet. Myslím si, že jde o neznalost, že se tak slovo nikdy nepsalo. Poradíte?", "role": "user" }, { "content": "Souhlasíme, nejpravděpodobněji jde o omyl pisatele, popř. o vliv nesprávné výslovnosti (obdobně jako se občas můžeme setkat s výslovností [balgón]). Žádný z výkladových slovníků češtiny podobu gabriolet nezachycuje. Náležitá podoba je kabriolet, v Příručním slovníku jazyka českého je zaznamenán i původní zápis cabriolet, který se zpočátku užíval i v češtině. Slovo je přejato z francouzského výrazu cabriolet. Pro psaní g není žádný jazykový důvod, náležitá výslovnost je s počátečním k.", "role": "assistant" } ]

[ "ikonotéka", "ikonothéka", "ikonotheka" ]

[ { "content": "Potřebujeme napsat název projektu, jde o soubor určitých obrazů, ikon. Máme psát ikonotheka, ikonothéka, nebo nějak jinak?", "role": "user" }, { "content": "Skupina th v přejatých slovech latinského původu se v češtině zjednodušila, pokud byste použili název ikonothéka/ikonotheka, působil by zastarale, stejně jako třeba zápis these, pathologie, esthetika. Doporučujeme zápis ikonotéka, obdobně jako píšeme slova vinotéka, bibliotéka, pivotéka.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Odděluje se čárkou přívlastková konstrukce ve větě \"Příjemce dodá informaci na formuláři(,) uvedeném v příloze\"?", "role": "user" }, { "content": "Těsný přívlastek se čárkou (čárkami) neodděluje (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Připravujeme pořad o různých zdravotních problémech, jeden z dílů tohoto pořadu se týká rekta. Všechny názvy se rýmují, proto bychom chtěli tento díl nazvat \"rectum non perfectum\". Je možné takto název užít a máme psát slova s \"k\" (rektum, perfektum), nebo s \"c\" (rectum, perfectum)?", "role": "user" }, { "content": "V uměleckých textech je možné psát slova úzce odborná počeštěně, popř. naopak volit u výrazů počeštěných původní pravopisnou podobu. Pravopisnou podobu rektum (konečník) zachycuje vedle NASCS a IJP už i SSJČ, najdeme ji rovněž ve Velkém lékařském slovníku. Původní latinská podoba je rectum. Obě možnosti platí i pro výraz perfektum – v latině perfectum. Záleží tedy na vašem rozhodnutí, které z možností dáte přednost.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám větu \"aniž bych bezmyšlenkovitě jako ovce přejímal cizí názory\". Kterými větnými členy jsou výrazy \"bezmyšlenkovitě\" a \"jako ovce\"?", "role": "user" }, { "content": "Výraz \"bezmyšlenkovitě\" v uvedené větě je příslovečným určením vlastního způsobu (jakým způsobem bych přejímal názory?), případně jej lze hodnotit jako příslovečné určení průvodních okolností (za jakých okolností bych přejímal názory?). Spojení \"jako ovce\" je pak příslovečným určením způsobu srovnáním (pomocí spojky \"jako\") – toto spojení lze vnímat buď jako rozvíjející větný člen závislý na přísudku (jak bych přejímal názory? – jako ovce), nebo na prvním příslovečném určení (jak bezmyšlenkovitě? – jako ovce). Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" v následujícím souvětí? \"Najednou mu vytrhnu mapu, na níž mi ukazuje, kde všude byl, z ruky(,) a odhodím ji.\"", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz \"konkrétní případ\"). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.", "role": "assistant" } ]

[ "snajpr", "sniper", "snajper" ]

[ { "content": "Je možné v českém textu místo původní podoby sniper užít přepis snajpr?", "role": "user" }, { "content": "V českých textech jsou podle ČNK doloženy tři možnosti zápisu – původní anglická podoba sniper i počeštěný zápis snajpr a snajper. Volba varianty bývá ovlivněna typem textu, v němž je výraz užit. Počeštěné podoby snajpr a snajper doporučuje NASCS a IJP. Doklady z ČNK ukazují, že varianta snajper se objevuje velmi málo, původní podoba sniper je výrazně frekventovanější. Jednoznačnou převahu má však počeštěný přepis snajpr. Jeho užití v českém textu je tedy naprosto v pořádku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazem \"jako\" v následující větě? \"Nebylo by to ani tak odvážné(,) jako spíš neuvážené.\"", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé složky čárka (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "top 10", "top-10", "top10" ]

[ { "content": "Jak zapsat v českém textu anglicismus top 10 (s číslicí)? Píše se s mezerou, s pomlčkou, nebo dohromady?", "role": "user" }, { "content": "Zápis takovýchto výrazů poměrně často kolísá i v angličtině. ČNK potvrzuje, že v českých textech se objevují všechny uvedené možnosti zápisu: zvlášť, se spojovníkem (nejde o pomlčku) i dohromady. Psaní zvlášť jednoznačně převažuje, a to jak u zápisu s číslicí, tak u slovního vyjádření. Doklady ukazují i rozkolísanost v užití velkých písmen (top, Top, TOP). Pro český text považujeme za nejvhodnější zápis zvlášť a s malým písmenem: top 10, popř. top ten (např. mezi top 10 provozovatelů patří...; třikrát se umístili v top ten).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Objevila jsem větu \"Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit\". Není náhodou správný tvar \"byla\", tedy \"Všechna skladiště byla zapotřebí vyklidit\"?", "role": "user" }, { "content": "Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. Výraz \"skladiště\" není podmětem, nýbrž předmětem, který závisí na infinitivu \"vyklidit\". Přísudkem je zde pak celé spojení \"bylo zapotřebí vyklidit\" (sponové sloveso + modální predikativum + infinitiv). Přísudek bezpodmětných větných struktur má tzv. impersonální (neosobní) formu, která zpravidla odpovídá tvaru 3. os. j. č. rodu středního (Prší. Je chladno.). Proto je věta \"Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit\" v pořádku. Podle staršího pojetí (V. Šmilauer, 1966) by bylo možno větu klasifikovat jako větu dvojčlennou s inifinitivním podmětem \"vyklidit\" a přísudkem \"bylo zapotřebí\", avšak i v takovém případě bychom vyhodnotili výraz \"skladiště\" jako předmět. Proto je znění věty \"Všechna skladiště bylo zapotřebí vyklidit\" v pořádku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"ani\" v následující větě? \"V této knize se nedozvíte, jaké hodnoty si zvolit(,) ani kým být.\"", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší věty souřadně spojené v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz \"konkrétní případ\"). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se správně píší čárky v následující větě? \"Skutečnou vůli většinou bohužel nacházíme(,) teprve(,) když cítíme velkou bolest.\"", "role": "user" }, { "content": "Jestliže spojovacímu výrazu u vedlejší věty předchází vytýkací, zdůrazňovací nebo jiným způsobem významově modifikující výraz, píše se čárka už před tímto modifikujícím výrazem, nikoli mezi oběma výrazy (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následující větě? \"Ztotožnění, jichž se chcete zbavit(,) nebo je naopak přijmout.\"", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší věty spojené souřadně spojkou \"nebo\" v poměru vylučovacím oddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se v následující větě čárka? \"Jak s těmito informacemi naložíte(,) je zcela jiná žáležitost.\"", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší větu, uvozenou podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem, je potřeba oddělit od řídící věty (popř. řídícího výrazu) čárkou (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je správně \"porozumění něčemu\", nebo \"porozumění něčeho\"?", "role": "user" }, { "content": "Slovesné podstatné jméno \"porozumění\" se pojí se 3. pádem, stejně jako sloveso, od kterého bylo utvořeno, tedy \"porozumět něčemu\" – \"porozumění něčemu\" (porozumění textu, porozumění stanovisku apod.). Vedle toho se také může pojit s předložkovým 4. pádem: \"porozumění pro něco\" (porozumění pro děti, porozumění pro jejich zájmy apod.). Vazba \"porozumění něčeho\" tedy není náležitá.", "role": "assistant" } ]

[ "sladce pikantní", "sladce-pikantní" ]

[ { "content": "Píše se sladce pikantní hořčice s mezerou, nebo se spojovníkem?", "role": "user" }, { "content": "V tomto případě doporučujeme psát dvě samostatná slova: sladce pikantní hořčice. Nejde o složené přídavné jméno typu sladkokyselý (to se píše dohromady, nikoli se spojovníkem), ale o volné spojení příslovce (sladce) a přídavného jména (pikantní).", "role": "assistant" } ]

[ "nevím co" ]

[ { "content": "Vě větě \"Dal bych nevímco za to, aby...\", bych psal nevímco dohromady. Je to možné?", "role": "user" }, { "content": "Slovníky ani Pravidla českého pravopisu spřežku nevímco nezachycují. V SSJČ je u slovesa vědět uveden příklad: já bych jim nedal vědět za nevím co. SSČ žádný příklad užití neuvádí. Doklady z ČNK (syn v 8) ukazují, že se psaní dohromady sice v některých neformálních textech či beletrii objevuje (jako signalizace mluvenosti), ale psaní zvlášť (nevím co) zatím jednoznačně převažuje (5 000 : 237). Doporučujeme proto raději volit psaní zvlášť: Dal bych nevím co za to, aby...", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" ve větě \"Pračka má novou funkci(,) a díky tomu se prádlo vypere za kratší dobu\"?", "role": "user" }, { "content": "Významový poměr mezi danými větami je možno chápat různě a v závislosti na chápání významového poměru pak lze volit různá interpunkční řešení (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazem \"nebo\" v následující větě? \"Zemětřesení, která člověk buď vůbec nepocítí, nebo která nanejvýš rozklepou skleničky, jsou častá.\"", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li věty souřadně spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé věty čárka (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se ve větě čárka za titulem \"M.A.\" (který je uveden za jménem), jestliže za touto zkratkou věta pokračuje?", "role": "user" }, { "content": "Zkratky akademicko‑vědeckých titulů, které jsou uváděny za jménem, mají ve větě funkci přístavku, proto je oddělujeme z obou stran čárkami.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazem \"jak\" ve spojení \"Malé triky, jak jíst víc zeleniny\"?", "role": "user" }, { "content": "Infinitivní konstrukce, které jsou uvozeny podřadicími spojovacími výrazy a zastupují vedlejší větu, se oddělují čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "auto-rem" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo autorem? Je správné dělení auto-rem?", "role": "user" }, { "content": "Slovo autorem se správně dělí takto: au-to-rem. Nacházejí‑li se vedle sebe v písmu dvě samohlásky a stojí‑li na začátku slova (nebo části složeniny nebo po předponě), dělíme po těchto dvou samohláskách, odtud tedy možnost dělit au-torem. Dělení auto-rem je pak důsledkem zřetelné slabičné hranice mezi -to- a -rem-.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám napsat čárky před spojkou \"a\" v následující větě? \"Přijďte si odpočinout v hravém prostředí expozic(,) a vychutnat si cappuccino nebo latté(,) a završit to pořádným zákuskem se šlehačkou.\"", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou \"a\" v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\"). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.", "role": "assistant" } ]