Datasets:

---

ctu-aic

/

questions_ujc_cas_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 23

[ "všich-ni", "vši-chni" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo všichni? Dělí se správně všich-ni, nebo vši-chni?", "role": "user" }, { "content": "Slovo všichni se na konci řádku správně dělí takto: všich-ni. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -ichni) přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se správně píše zkratka spojení \"to je\"? Je možné ji zapsat v podobě \"tj.\"?", "role": "user" }, { "content": "Slovní spojení \"to je, to jest\" můžeme zkrátit pomocí tzv. sloučené grafické zkratky \"tj.\", která se zapisuje malými písmeny a je zakončena tečkou. V této podobě můžeme zkratku dohledat ve Slovníku zkratek, v rejstříku zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i v Internetové jazykové příručce, jedná se tedy o zkratku ustálenou.", "role": "assistant" } ]

[ "sdílíme", "zdílíme" ]

[ { "content": "Jaká předpona (s-, nebo z-) se píše ve slovese s/dílíme (např. ve spojení \"takové hodnocení sdílíme s velkou radostí\")?", "role": "user" }, { "content": "Sloveso sdílet se píše s předponou s-. Dnešní podoba tohoto slova vychází z tradičního, ustáleného způsobu psaní, je třeba si ji zapamatovat.", "role": "assistant" } ]

[ "Roudnice n. L.", "Roudnice n L" ]

[ { "content": "Jak správně zapsat název města Roudnice nad Labem s využitím zkratek? Mám napsat \"Roudnice n. L.\", nebo to stačí bez teček v podobě \"Roudnice n L\"?", "role": "user" }, { "content": "Přívlastky a bližší místní určení v zeměpisných jménech se běžně zkracují pomocí tzv. grafických zkratek, které se tvoří vypsáním prvního písmene či charakteristické počáteční skupiny písmen daného slova a jsou vždy zakončené tečkou. Po tečce pak následuje buď mezera, nebo jiné interpunkční znaménko než tečka. Náležitá je tedy podoba s tečkami a mezerou \"Roudnice n. L.\", nutnost psaní teček a mezery odpadá pouze v případě úsporného zápisu s lomítkem \"Roudnice n/L\", tento způsob zápisu se však používá primárně na informačních tabulích, rozcestnících a směrovkách.", "role": "assistant" } ]

[ "vytipování", "vytypování" ]

[ { "content": "Jaké i/y máme psát ve větě \"Vedoucí střediska provádí vyt_pování podnikatelských rizik.\"? Psal bych vytypování, je to v pořádku?", "role": "user" }, { "content": "V citované větě doporučujeme psát -i-: vytipování podnikatelských rizik. Podstatné jméno vytipování je odvozeno ze slovesa vytipovat, jehož význam odpovídá smyslu uvedené věty: odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout. Některé příručky (PČP, NASCS a SSČ) zaznamenávají i sloveso vytypovat a uvádějí u něho význam 'vybrat/stanovit jako (vhodný) typ'. I přes zachycení ve zmíněných příručkách bychom sloveso vytypovat k užívání nedoporučovali. Lze totiž pochybovat o tom, zda se zmíněný význam v současných českých textech vůbec uplatňuje. Je pravděpodobné, že se sloveso vytypovat (a také *typni si, kdo vyhraje apod.) často objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si. Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny i příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je možné místo slova velikost ve spojení \"ponožky, velikost 38\" užít zkratku v podobě \"vel.\"?", "role": "user" }, { "content": "Slovník zkratek ani malý rejstřík zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost zkratku pro slovo \"velikost\" sice neuvádějí, platí však, že tzv. grafické zkratky, mezi než řadíme právě i uvedenou variantu \"vel.\", lze utvořit od většiny slov. Takové zkratky se tvoří vypsáním prvního písmene či charakteristické počáteční skupiny písmen daného slova a jsou vždy zakončené tečkou. Při užívání grafických zkratek je pouze potřeba mít na paměti, že by zkratka měla být pro čtenáře v daném kontextu srozumitelná. Vámi uvedené spojení poskytuje čtenářům dostatečný kontext pro náležitou interpretaci zkratky, proto je možné jej zapsat i v podobě \"ponožky, vel. 38\".", "role": "assistant" } ]

[ "dospělých", "dospělích" ]

[ { "content": "V materiálech stolního tenisu je napsáno krajské přebory dospělích. Psal bych tam ý: přebory dospělých.", "role": "user" }, { "content": "Ano, mužské podstatné jméno dospělý se skloňuje podle vzoru mladý, náležitý tvar 2. pádu množného čísla je tedy skutečně s ý: dospělých.", "role": "assistant" } ]

[ "rovnováh", "rovnovách" ]

[ { "content": "V textu básně je uvedeno \"Do rovnová_ nás vrátí jen víra.\" Bude se na konci psát h, nebo ch?", "role": "user" }, { "content": "Podstatné jméno rovnováha píšeme s h, při skloňování k žádné hláskové změně nedochází – tvar 2. pádu množného čísla je tedy rovněž s h: do rovnováh.", "role": "assistant" } ]

[ "Findejs-ová" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí příjmení Findejsová? Lze správně dělit Findejs-ová?", "role": "user" }, { "content": "Příjmení Findejsová se na konci řádku správně dělí takto: Fin-dej-so-vá. Slova se primárně dělí podle slabičných hranic, odtud dělení Findejso-vá (mezi -so- a -vá je evidentní slabičná hranice).", "role": "assistant" } ]

[ "mla-dší", "mlad-ší" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo mladší? Lze dělit mla-dší, jak je uvedeno v textu? Nemělo by se správně dělit mlad-ší?", "role": "user" }, { "content": "Slovo mladší se na konci řádku správně dělí takto: mlad-ší. Není-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -adší) přítomen předponový morfematický šev nebo šev mezi dvěma složkami složeniny, pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Odtud tedy správné dělení mlad-ší.", "role": "assistant" } ]

[ "protivanovs-kým" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo protivanovský? Je možné dělit protivanovs-kým?", "role": "user" }, { "content": "Slovo protivanovským se na konci řádku správně dělí takto: pro-ti-va-nov-ským. V případě skupiny tří (případně i více) souhlásek (zde -vsk-) v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev (a to i příponový), odtud tedy dělení protivanov-ským.", "role": "assistant" } ]

[ "Strau-ssenburg", "Straus-senburg" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí jméno von Straussenburg (rakousko-uherský generálplukovník a poslední náčelník rakousko-uherského generálního štábu)? Musí být při dělení obě -ss- u sebe, nebo každé na jiném řádku?", "role": "user" }, { "content": "Jméno von Straussenburg se správně dělí takto: von Straus-sen-burg nebo von Strau-ssen-burg. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek (zde -ausse-), můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami. Odtud tedy správné dělení jak von Straus-sen-burg (dělení mezi souhláskami), tak von Strau-ssen-burg (dělení před oběma souhláskami).", "role": "assistant" } ]

[ "jednozrn-né", "ochran-né" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slova se dvěma -nn- jako jednozrnné, ochranné atp.? Lze dělit jednozrn-né, ochran-né?", "role": "user" }, { "content": "Slova se dvěma -nn- jako jednozrnné, ochranné se na konci řádku správně dělí takto: jed-no-zrn-né, ochran-né. Pokud se zdvojené souhlásky nacházejí na švu (včetně příponového), dělíme na švu, odtud tedy dělení: jednozrn-né, ochran-né (-zrn- a -chran- jsou kořeny a -n- je slovotvorná přípona).", "role": "assistant" } ]

[ "oříškovomléčný", "oříškovo-mléčný" ]

[ { "content": "Vím, že se píše lískooříškový dohromady, protože je to od lískového oříšku. Ale pokud píšu oříškovo-mléčný krém, tak bych to psala s pomlčkou, protože jsou tam dvě složky. Je to tak?", "role": "user" }, { "content": "Pomlčka se pro zápis složených přídavných jmen neužívá, náležitý zápis je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Ale ani psaní se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože jde o dvě složky: oříšky a mléko (oříškovou a mléčnou). Spojovník používáme pro oddělení dvou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Se spojovníkem bychom psali pojmenování oříškově-mléčný krém. Pokud je první část zakončena na -(ov)o, pak bychom měli psát v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože má dvě složky): oříškovomléčný, popř. oříškomléčný. Varianty jsou významově rovnocenné, v obou případech píšeme slovo dohromady. Obdobně např. tvaroho(vo)maková buchta. V praxi se toto pravidlo často nedodržuje.", "role": "assistant" } ]

[ "lískooříškový", "lísko-oříškový" ]

[ { "content": "Jak se píše lískooříškový krém? Psala bych to dohromady, ale lidé to často píšou s pomlčkou?", "role": "user" }, { "content": "Složená přídavná jména píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Pomlčka se pro jejich zápis neužívá.\nSlovo lískooříškový píšeme dohromady, protože jde o podřadné spojení, v němž jedna složka (přídavné jméno lískový) rozvíjí druhou (podstatné jméno oříšek). Obdobně píšeme např. vysokoškolský (týkající se vysoké školy), latinskoamerický (týkající se Latinské Ameriky).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před \"a\" ve větě \"Problémy, které dokážeme vyřešit(,) a které naopak ne\"?", "role": "user" }, { "content": "Významový poměr mezi danými větami je možno chápat různě a v závislosti na chápání významového poměru pak volit různá interpunkční řešení (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "předtím", "před tím" ]

[ { "content": "Máme užít příslovce předtím, nebo předložku před tím? Jde o větu: \"Předtím, než začali v Mexiku šířit katolickou víru, zde byla uctívána řada původních božstev.\"", "role": "user" }, { "content": "V uvedené větě doporučujeme užít spřežku předtím s časovým významem 'dříve než, před jistým okamžikem': předtím, než začali šířit...\nVymezení rozdílu mezi užitím zápisu \"předtím, než\" a \"před tím, než\" však není mnohdy úplně jednoznačné. Proto nelze zcela vyloučit ani pojetí, kdy jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme (před tím šířením katolické víry). Toto pojetí se však zdá být méně pravděpodobné.", "role": "assistant" } ]

[ "audio-video", "audio video", "audiovideo" ]

[ { "content": "Nacházím různé varianty a nevím, jak se má psát technika audio-video. Se spojovníkem, dohromady, nebo každé zvlášť?", "role": "user" }, { "content": "V internetovém Akademickém slovníku současné češtiny je pro výraz s významem 'vztahující se ke zvuku i obrazu; sloužící k přenosu, záznamu a reprodukci zvuku i obrazu' uvedena pouze podoba se spojovníkem: audio-video technika, zařízení, přehrávač, kabel. Je rovněž možné užít synonymní výraz audiovizuální (ten se píše jako jedno slovo).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je správně věta \"Naše koně pomáhají\", nebo \"Naši koně pomáhají\"?", "role": "user" }, { "content": "Podstatné jméno \"kůň\", ačkoli má v 1. pádě množného čísla (\"koně\") neživotnou koncovku, je rodu mužského životného, proto je náležité ve tvaru přívlastku (zájmena) v 1. p. mn. č. napsat měkké -i, správně tedy \"naši koně\". Tomu pak odpovídá i shoda přísudku, pokud je součástí přísudku příčestí: \"Naši koně se pásli\" (nikoli \"pásly\").", "role": "assistant" } ]

[ "půlhodina", "půl hodina" ]

[ { "content": "V textu je napsáno Opakujte 5x po každé půl hodině. Nemělo by být psáno dohromady po každé půlhodině?", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu, podstatné jméno půlhodina píšeme dohromady, obdobně jako např. slova půlarch, půlden, půlměsíc, půllitr. Doporučujeme proto psát: opakujte po každé půlhodině.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je správně \"vrané koně\", nebo \"vraní koně\"?", "role": "user" }, { "content": "Podstatné jméno \"kůň\", ačkoli má v 1. pádě množného čísla (\"koně\") neživotnou koncovku, je rodu mužského životného, proto je náležité ve tvaru přídavného jména v 1. p. mn. č. napsat měkké -í, správně tedy \"vraní (mladí) koně\". Tomu pak odpovídá i shoda přísudku: \"Vraní koně se pásli\" (nikoli \"pásly\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Nevím si, rady, jaké i/y napsat v přísudku ve větě \"Zaměřil jsem se na lidi, shodou okolností, které mě sem k vám přivedl_\". Jaké je prosím správné řešení?", "role": "user" }, { "content": "Vzhledem k tomu, že podmět vedlejší věty – zájmeno \"který\" – je ve tvaru množného čísla rodu ženského, neboť odkazuje na podstatné jméno \"okolnosti\" v hlavní větě, je namístě tvar přísudku s tvrdým y, tedy \"přivedly\". Pokud bychom chtěli v přísudku vedlejší věty napsat měkké i, musel by být podmět, tj. vztažné zájmeno, ve tvaru rodu mužského životného, tj. \"kteří mě sem k vám přivedli\". To by pak znamenalo, že se vedlejší věta vztahuje nikoli k \"okolnostem\", ale k \"lidem\". Takové řešení ovšem nedoporučujeme, protože vedlejší věta následuje bezprostředně za výrazem \"okolností\" – větný celek by pak vyzněl nepřehledně a nesrozumitelně. Za jediné náležité tedy považujeme řešení \"Zaměřil jsem se na lidi, shodou okolností, které mě sem k vám přivedly\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následující větě? \"Tyto obrázky sbírám všude, kde je najdu, ať už ve vědě, matematice a filozofii(,) nebo v umění, literatuře a historii.\"", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (resp. poslední) složky čárka (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"ani\" v následující větě? \"Je hrdý na to, že nikdy neletěl letadlem(,) ani nevstoupil na loď.\"", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší věty souřadně spojené v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz \"konkrétní případ\"). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následující větě? \"Na své si přijdou milovníci autogramů z celé šíře společenského spektra, významných šlechticů, umělců, vědců až po knihovníky(,) nebo účastníky exkurzí.\"", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\"). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" ve větě \"Rozdělili se na místa svého určení v severozápadním Mexiku(,) nebo v horských oblastech\"?", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\"). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" ve větě \"Vybraní jezuité se pak odebrali do Prahy(,) nebo do Brna\"?", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\"). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následující větě? \"Známe nejen jejich jména, ale také životopisná data, literární díla a dopisy, ať už v autografech(,) nebo opisech.\"", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (resp. poslední) složky čárka (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Bývá přímá řeč vždy odsazena na nový řádek?", "role": "user" }, { "content": "Žádné explicitní doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je však pravda, že se v mnohých textech, zvláště v beletrii, setkáváme s tím, že je přímá řeč odsazena na nový řádek. Toto řešení činí text přehlednějším. Jedná se však jen o úzus, který lze porušit, pokud by pro konkrétní text nebyl vhodný.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám na řádku výčet obsahující tři jednoslovné položky, který je zakončen zkratkou apod. (třídní učitel, metodik prevence, školní psycholog apod.). Je možné, aby výčet začínal malým písmenem, když na jeho konci kvůli zkratce stojí tečka?", "role": "user" }, { "content": "Skutečnost, že na konci výčtu stojí tečka, která je součástí zkratky, nehraje při pravopisné úpravě výčtu roli. Výčet obsahující nevětné položky bychom doporučovali začít malým písmenem.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Slyšela jsem, že se nedoporučuje, aby na konci řádku stály předložky a spojky. Jak to s nimi je?", "role": "user" }, { "content": "Na konci řádku by neměly stát jednopísmenné neslabičné předložky k, s, v, z. V hodnocení jednopísmenných slabičných předložek (o, u) a spojek (a, i) se příručky rozcházejí. Podle některých na konci řádku stát mohou, podle jiných ne. Doporučujeme, aby pokud to sazba textu umožňuje, ani tyto výrazy na koncích řádku nezůstávaly, a nerušily tak plynulost čtení. Vícepísmenné výrazy na konci řádku zůstat mohou.", "role": "assistant" } ]

[ "vcelku", "v celku" ]

[ { "content": "Píšeme vcelku, nebo v celku?", "role": "user" }, { "content": "Záleží na tom, v jakém kontextu výraz užijeme. Příslovce vcelku psané dohromady má význam 'celkem, zhruba, přibližně', např. vcelku se mi tady líbilo, vcelku se nám to podařilo. Dohromady píšeme i částici s omezovacím významem, např. má vcelku pravdu. \nZvlášť podle platné kodifikace píšeme spojení jako šaty v celku, plavky v celku, salám v celku.", "role": "assistant" } ]

[ "v kuse", "vkuse" ]

[ { "content": "Když píšu dvě hodiny v kuse, může to být i dohromady (vkuse)?", "role": "user" }, { "content": "Příručky spřežku vkuse nezachycují, doporučujeme proto psát pouze zvlášť \"v kuse\" (dvě hodiny v kuse, dvě hodiny v jednom kuse). Ve spisovném projevu je však vhodné volit jinou formulaci, např. dvě hodiny najednou, bez přestávky apod.", "role": "assistant" } ]

[ "shlédnutí", "zhlédnutí" ]

[ { "content": "Má se psát slovo s/zhlédnutí s předponou s-, nebo z-?", "role": "user" }, { "content": "Pravopis se v tomto případě odvíjí od významu. Pokud máme na mysli 'pohled dolů', pak zvolíme zápis s předponou s-, tedy např. shlédnutí z okna na dvůr. Avšak v případě, že toto slovo odvozujeme od slovesa zhlédnout s významem 'prohlížet si, dívat se, spatřit', pak je náležité psaní s předponou z-, tj. např. zhlédnutí filmu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Potřebuji ujištění, že spojení jako žena hrdinka, žena matka se píše bez rozdělovníku.", "role": "user" }, { "content": "Ano, doporučovaný způsob psaní je bez spojovníku, píšeme dvě samostatná slova: žena hrdinka, žena matka. Jde o zápis výrazů, v nichž druhá složka blíže specifikuje první. Analogicky podle zápisů jako učitel češtinář, chemik analytik, borovice vejmutovka doporučujeme psát jako dvě samostatná slova i označení žena hrdinka, žena matka.", "role": "assistant" } ]

[ "lídršip", "leadership" ]

[ { "content": "Je možné v popularizačním časopise nechat slovo lídršip psané česky, přestože to Pravidla nemají?", "role": "user" }, { "content": "V PČP najdeme jen část slovní zásoby, mnohá slova (zvláště novější či méně frekventovaná) se do nich vzhledem k rozsahu nedostala. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že vedle původního zápisu leadership se objevuje (byť zatím jen velmi zřídka) i počeštěná podoba lídršip. První část tohoto složeného slova (lídr) se v počeštěné podobě užívá běžně. Proti ponechání zápisu lídršip v popularizačním textu nelze nic namítat.", "role": "assistant" } ]

[ "zhlédnout", "shlédnout" ]

[ { "content": "Jaká předpona (s-, nebo z-) se píše ve spojení \"s/zhlédnout film\"? Neustále to vídám napsané s předponou s-, to se mi ale nějak nezdá. Poradíte?", "role": "user" }, { "content": "Protože jde v uvedeném spojení o význam 'dívat se, spatřit', nikoli o význam 'podívat se, pohlédnout dolů', je náležité psaní se z-, tzn. zhlédnout film.", "role": "assistant" } ]

[ "Salamanky", "Salamancy" ]

[ { "content": "V překladu se jeden člověk jmenuje Salamanca. Mám při skloňování psát Salamanky, Salamankou?", "role": "user" }, { "content": "Nemusíte. Můžete zvolit jak podobu Salamanky, tak Salamancy. Při skloňování cizích vlastních jmen zakončených na -ca, v nichž se c vyslovuje jako [k], a to jak mužských (Seneca, Petrarca), tak ženských (Medica, Casablanca), je možné (nikoli nutné) psát v nepřímých pádech v souladu s výslovností místo c písmeno k. Ať zvolíte podobu s c, nebo s k, v obou případech píšeme v koncovce -y (Senecy/Seneky, Medicy/Mediky, Salamacy/Salamanky). Z jazykového hlediska jsou varianty rovnocenné, preferenci doporučujeme volit s ohledem na celkový charakter textu. Vzhledem k tendenci v současné češtině, aby ze všech pádových tvarů daného jména byla rozpoznatelná jeho základní podoba, se ponechání c dnes stále více prosazuje (zvláště u méně známých jmen).", "role": "assistant" } ]

[ "seshora", "zeshora" ]

[ { "content": "Opravuji text a našla jsem v něm spojení \"dívala se na něj zeshora\". Je možné psát i \"seshora\", nebo je správně jen \"zeshora\"?", "role": "user" }, { "content": "Přestože Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že příslovce seshora bylo dříve psáno též v podobě zeshora, dle současných pravopisných pravidel je náležité toto slovo psát se s- na začátku i se -s- před hláskou -h-. Kromě toho je možná ještě varianta shora.", "role": "assistant" } ]

[ "oukej" ]

[ { "content": "Je možné v beletrii v přímé řeči ponechat slovo o. k. v podobě oukej?", "role": "user" }, { "content": "Ano, v krásné literatuře je možné volit i nekodifikované podoby slov; zápis oukej proto ponechat můžete. V ČNK (SYN v10) je 1900 dokladů tohoto zápisu, a to jak v beletrii, tak v publicistice.", "role": "assistant" } ]

[ "− 4 700 000", "−4 700 000" ]

[ { "content": "Píše se mezera za znaménkem minus ve spojení − 4 700 000? Dle pravidel by měla znaménka + nebo −, která vyjadřují kladnou nebo zápornou hodnotu čísla, přiléhat k číslici bez mezer. Je tomu tak ale i v případě, kdy je zápis čísla takto dlouhý a je oddělen mezerami?", "role": "user" }, { "content": "Po znacích plus a minus, které vyjadřují kladnou či zápornou hodnotu čísla, by se mezera správně psát neměla. Současně však platí, že se u čísel, která jsou více než čtyřmístná, oddělují trojice číselných řádů mezerou. Při dodržení obou pravidel dostaneme zápis −4 700 000. Tento zápis je jistě přípustný, jeho nevýhodou však je, že v něm vzniká falešné spojení −4. Proto je podle našeho názoru namístě i tolerance k zápisu s mezerou po znaménku minus, tzn. − 4 700 000. V účetních sestavách lze trojice číselných řádů oddělovat tečkou, v takovém případě je zápis bez mezery neproblematický: −4.700.000.", "role": "assistant" } ]

[ "mytopoetický", "mýtopoetický" ]

[ { "content": "Mám psát mytopoetický, nebo mýtopoetický? A nemělo by se to psát se spojovníkem?", "role": "user" }, { "content": "Nejprve ke spojovníku. V zápisu vhodný není, slova s konektémem -o- píšeme dohromady (srov. hluchoněmý, sladkokyselý).\nSlovníky bohužel tento výraz nezachycují, v ČNK je doložen pouze 3x, a to v obou podobách: mytopoetický i mýtopoetický. Vzhledem k tomu, že se slovo užívá velice málo, nelze vysledovat preferenci jedné z variant. Slovotvorně přicházejí v úvahu obě možnosti. Slovo mýtus píšeme s ý, ale mytický, mytologie píšeme krátce. Lze poto tolerovat obě varianty. Určitým \"vzorem\" by mohlo být slovo mýtotvorný – to se píše s ý.", "role": "assistant" } ]

[ "vízt", "výzt" ]

[ { "content": "Pokud mám nespisovnou formu slovesa vézt, tak bych asi použil zápis vízt. Myslím, že to odpovídá hláskovým změnám v historickém vývoji češtiny. Je to tak?", "role": "user" }, { "content": "Souhlasíme. Zápis nespisovné podoby slovesa vézt bude vízt s í. Pokud by nešlo o obojetnou, ale tvrdou souhlásku, pak bychom v souladu s výslovností psali ý, např. nést – nýst.", "role": "assistant" } ]

[ "odpočinutí", "odpočinuti" ]

[ { "content": "Na náhrobku bude psáno \"Odpočinutí věčné dej jim...\". Píše se na konci i, nebo í?", "role": "user" }, { "content": "Podstatné jméno odpočinutí se píše s dlouhým í na konci. Je středního rodu a patří ke vzoru stavení.", "role": "assistant" } ]

[ "vysokocyklický", "vysoko cyklický" ]

[ { "content": "Máme v textu ukázky vysokocyklických lomů, je správné, že píšeme slovo vysokocyklických dohromady?", "role": "user" }, { "content": "Ano, náležitý zápis je dohromady: vysokocyklický lom. Komponenty typu vysoko- (ultra-, anti-) píšeme dohromady s příslušným slovem, např. vysokozdvižný, vysokorychlostní, vysokofrekvenční, vysokotlaký.", "role": "assistant" } ]

[ "fólie", "folie" ]

[ { "content": "Píše se folie, nebo fólie? Jsou možné obě varianty?", "role": "user" }, { "content": "Náležitá podoba je podle IJP i výkladových slovníků češtiny fólie.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Proč je v oslovení babi měkké i? Jak to zdůvodním?", "role": "user" }, { "content": "Babi je zkrácenina slova babička, přípona -ička se píše jedině s i.", "role": "assistant" } ]

[ "ližiny", "lyžiny" ]

[ { "content": "Proč se ve slově ližiny (třeba na autě nebo u vrtulníku) píše i? Mám to spojeno se slovem lyže, ale tak to asi není, že?", "role": "user" }, { "content": "Není. Slovo ližina není odvozeno od výrazu lyže, jak se mnozí mylně domnívají, ale souvisí se slovem líha, což je trámec pro posun těžkých břemen nebo to bývalo postranní nebo spodní prkno povozu. Slovo líha se dnes užívá jen výjimečně, v základu slova ližiny však zachováno zůstalo. V souladu s jazykovými příručkami píšeme proto jedině ližiny.", "role": "assistant" } ]

[ "vyplývat", "vyplívat" ]

[ { "content": "Ve větě \"Z toho vypl_vá, že bude něco užito\" bych psala ý, ale překvapuje mě, že korektor zápis vyplívá nepodtrhává.", "role": "user" }, { "content": "Ve větě je náležité užít sloveso vyplývat s ý: Z toho vyplývá, že... Skutečnost, že textový korektor některé věci neopraví, je dána jeho nastavením, nelze na něj spoléhat stoprocentně.", "role": "assistant" } ]

[ "Kennedy-ovi", "Kennedyo-vi" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo Kennedyovi? Mělo by se správně dělit Kennedy-ovi, nebo Kennedyo-vi?", "role": "user" }, { "content": "Slovo Kennedyovi se na konci řádku správně dělí takto: Ke-n-ne-dyo-vi. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které nejsou rozdělené morfematickým švem nebo jde o šev příponový či koncovkový, nedělíme je. Ve slově Kennedyovi jsou sice dvě samohlásky vedle sebe (-yo-) odděleny morfematickým švem, jde ale o šev příponový, nedělíme je tedy. Odtud pak správné dělení Kennedyo-vi.", "role": "assistant" } ]

[ "re-union", "reu-nion" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo reunion? Mělo by se dělit re-union, nebo reu-nion?", "role": "user" }, { "content": "Cizí slovo reunion by se na konci řádku mělo správně dělit takto: re-union. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které jsou rozdělené morfematickým švem (a nejde přitom o příponu), pak dělíme na švu. A naopak: Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které nejsou rozdělené morfematickým švem (nebo jde o příponu či koncovku), nedělíme je. Ve slově reunion je evidentně předpona re- a kořen -un-, resp. -union-, odtud tedy dělení re-union – a nemožnost dělit *re-u-nion.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku dělí příjmení Pawlas? Je správné dělit Paw-las?", "role": "user" }, { "content": "Příjmení Pawlas se na konci řádku správně dělí takto: Paw-las. Pokud ve skupině samohláska + souhláska + -l- + samohláska předchází písmenu -l- jiná souhláska než -s-, -š- nebo -d-, dělíme vždy před -l-, odtud tedy dělení Paw-las (před -l- není -s-, -š- ani -d-, ale -w-).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Může být zalomen řádek mezi značkou automobilu a označením jeho typu (např. Mercedes 35HP)?", "role": "user" }, { "content": "Obecně se nedoporučuje zalomit řádek v ustálených spojeních, v případě potřeby však lze dělit podle dílčích celků. Pokud je to tedy možné, zalomení řádku bychom v tomto případě spíše nedoporučovali, aby nebyla narušena plynulost čtení. V případě nutnosti je však přípustné.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V adrese píšu před poštovním směrovacím číslem kód CZ (např. CZ 290 01 Poděbrady), na poště mi však bylo řečeno, že do poštovního směrovacího čísla žádná písmena nepatří. Je možné, abych zde ta písmena zanechal? Zásilku budu posílat mimo Evropskou unii, chtěl bych proto pod řádek, na němž je uvedeno PSČ a město, uvést kód EU.", "role": "user" }, { "content": "Na poště Vám podali správnou informaci, do poštovního směrovacího čísla v české adrese skutečně žádná písmena nepatří. Doporučujeme na jeden řádek uvést poštovní směrovací číslo a město a na řádek následující uvést název země. Název země se píše v některém z mezinárodně známých jazyků, a to verzálkami. Informaci, že jsme součástí Evropské unie, uvádět nutně nemusíte. Pokud však přesto považujete za vhodné tuto informaci v adrese mít, měla by být umístěna na samostatném řádku pod názvem země. Adresa bude tedy vypadat např. takto: 290 01 Poděbrady || Czech Republic || European Union.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám větu \"Syn byl ubodán v den jeho 14. narozenin\". Pisatel chtěl sdělit, že syn měl 14. narozeniny a v tento den byl (syn) ubodán. Nemělo by v takovém případě být místo zájmena \"jeho\" užito zájmeno \"svůj\"?", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu. Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem \"syn\" a tomuto podmětu jsou \"narozeniny\" přivlastňovány. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem, tj. \"Syn byl ubodán v den svých 14. narozenin\". Pokud užijeme zájmeno nezvratné (\"v den jeho 14. narozenin\"), dojde navíc k významové nejednoznačnosti, neboť věta může vyznít tak, že mluvíme o narozeninách někoho jiného, než je \"syn\".", "role": "assistant" } ]

[ "filozofie", "filosofie" ]

[ { "content": "Rád bych konzultoval psaní s/z ve slově filosofie/filozofie. Zápis filosofie odkazuje ke slovu sofos a znamená mít rád moudrost, zatímco zofos etymologicky jasně odkazuje k výrazu temnota, ďábel. Má to tedy jinou konotaci. Pokud fakulta nabízí obor filozofie, pak nabízí výchovu a vzdělání v oblasti temnoty. Musím se držet striktně pravopisu se z? Nebo můžu psát filosofie? Mám se držet etymologického významu, nebo pravopisných doporučení? Můžu se rozhodnout, že budu psát filosofie, protože to je v souladu s mým filosofickým myšlením? Nerad bych udělal chybu a narazil v rámci obhajoby své práce.", "role": "user" }, { "content": "Původní etymologie řečtiny nehraje roli v české výslovnosti ani v přepisu. Většina uživatelů českého jazyka neodvozuje českou podobu cizího slova z jeho původního významu. \nSlovo filozofie (stejně jako třeba organizace, muzeum, teze) patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní \"s\" vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis filozofie se proto dnes považuje za základní, tedy stylově neutrální. Psaní filosofie je rovněž možné, tato podoba není chybná, ale je považována za stylově příznakovou, v běžných textech je méně častá. Pokud dáváte přednost psaní filosofie, nikdo vám v tom nemůže bránit. Pravidla českého pravopisu, v nichž je možné základní pravopisné podoby ověřit, mají charakter doporučení, žádným právním předpisem není stanovena povinnost jejich dodržování. Zápis se \"s\" (filosof, filosofie) nemůže být hodnocen jako chybný (za chybu lze považovat např. zápis ženy šli), avšak při hodnocení práce můžete být upozorněn, že jste užil méně častou podobu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu uvádím citaci vloženou do věty, která se skládá z několika vět (např. TEXT \"CITACE. CITACE\".), za níž následuje odkaz na poznámku pod čarou. Bude horní index odkazující na poznámku pod čarou uveden za horními uvozovkami, nebo za koncovou tečkou?", "role": "user" }, { "content": "Česká státní norma doporučuje umístit horní index bezprostředně za výraz, k němuž se poznámka vztahuje. Pokud se tedy poznámka vztahuje pouze k citaci, doporučovali bychom umístit horní index za uvozovky, pokud k celé větě, bude horní index až za koncovým interpunkčním znaménkem.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu uvádím citaci (např. TEXT \"CITACE\".), za níž následuje odkaz na poznámku pod čarou. Bude horní index odkazující na poznámku pod čarou uveden za horními uvozovkami, nebo za koncovou tečkou?", "role": "user" }, { "content": "Česká státní norma doporučuje umístit horní index bezprostředně za výraz, k němuž se poznámka vztahuje. Pokud se tedy poznámka vztahuje pouze k citaci, doporučovali bychom umístit horní index za uvozovky, pokud k celé větě, bude horní index až za koncovým interpunkčním znaménkem.", "role": "assistant" } ]

[ "minus", "mínus" ]

[ { "content": "Myslím si, že stále platí, že vyslovujeme [mínus] dlouze, ale píšeme jedině krátce minus. Nebo už jsou možné obě varianty?", "role": "user" }, { "content": "V souladu s jazykovými příručkami (IJP, NASCS, SSČ, PČP) je jedině podoba minus. K žádné změně nedošlo.", "role": "assistant" } ]

[ "fosilie", "fosílie" ]

[ { "content": "Můžu v bakalářské práci psát fosílie, nebo je slovo v češtině správně jen s krátkým i?", "role": "user" }, { "content": "Jazykové příručky zaznamenávají pouze pravopisnou podobu s krátkým i: fosilie.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Řešíme v redakci, zda máme v textech o migraci psát převaděč, nebo převáděč. Na stránkách uvádíte obojí, nevíme, kterou variantu preferovat.", "role": "user" }, { "content": "Můžete užít kteroukoli z podob, obě jsou v pořádku. Starší SSJČ a PČP zaznamenávají v obou významech (člověk i zařízení) pouze podobu převáděč, nověji se prosadila i podoba převaděč. Podle dokladů z ČNK je v praxi dokonce frekventovanější.", "role": "assistant" } ]

[ "gadžo", "gádžo" ]

[ { "content": "Nevím, jestli mám psát gádžo, nebo gadžo.", "role": "user" }, { "content": "V romsko-českém slovníku (Hübschmannová a kol., SPN 1991) je uvedena podoba s krátkým a: gadžo. Doplňujeme, že zápis s krátkým \"a\" je doložen také v Novém akademickém slovníku cizích slov (a IJP), slovo je zde však uvedeno ve tvaru gadža.", "role": "assistant" } ]

[ "Poříčané", "Poříčáci" ]

[ { "content": "Jakou podobu by mělo mít obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Poříčí (nad Sázavou)? Dosud jsme používali podobu Poříčáci, ale nyní se objevil názor, že máme používat podobu Poříčané. Jak je to správně?", "role": "user" }, { "content": "Ve spisovném jazyce má obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Poříčí (nad Sázavou) podobu Poříčan, v mn. č. Poříčané. Podoba Poříčák, v mn. č. Poříčáci, je stylově nižší, na hranici spisovnosti. V nadregionální komunikaci, např. v celostátním deníku, v celoplošné televizi atp., by nejspíš působila rušivě, v regionální, místní komunikaci, např. v místním zpravodaji, se však může uplatňovat bez problémů, jelikož ji lidé znají, jsou na ni zvyklí a neruší je. (Volbě mezi uvedenými tvary se lze v mn. č. vyhnout užitím podoby Poříčští.) Jména na ‑ák jsou tradičně označována za nespisovná či hovorová, patrně mj. s ohledem na expresivní status jiných takto tvořených pojmenování (Staromák, slepák, auťák), jména na ‑an naopak někdy působí knižně nebo neobvykle. Přijatelnost jednotlivých jmen ve spisovném textu se může lišit, např. regionálně, a to jak z hlediska příslušného jména, tak uživatelů. Blíže neutrální vrstvě spisovné češtiny může být v některých případech stylově nižší varianta (např. běžné Jičíňák proti okrajovějšímu Jičíňan), v jiných případech varianta stylově vyšší (např. běžnější Kroměřížan proti prakticky neužívanému Kroměřížák) a někdy nelze považovat za neutrální ani jednu z nich.", "role": "assistant" } ]

[ "pramínek" ]

[ { "content": "Jsou slova pramen a pramínek příbuzná? Děti měly v písemce napsat dvě slova příbuzná ke slovu pramen, některé z nich napsaly pramínek a kolegyně mi tvrdí, že tuto odpověď nemám dětem uznávat, protože ve slově pramen je -e- a ve slově pramínek -í- a protože slovo pramen bylo v textu užito ve významu 'léčebný pramen'. Může mít kolegyně pravdu?", "role": "user" }, { "content": "Slova pramen a pramínek jsou bezpochyby příbuzná. Ve slově pramínek se pouze kořen PRAMEN- vyskytuje v podobě pramín- (srov. kámen > kamín-ek, blázen > blázín-ek, řemen > řemín-ek atp.). Jev, kdy mají dva kořeny evidentně totožný význam, ale drobně se od sebe liší typicky tzv. pravidelnou hláskovou alternací, se označuje jako alomorfie a je v češtině velmi běžný. Má-li slovo více významů, nemá to, v jakém z nich je použito, na posuzování jeho příbuznosti k jiným slovům žádný vliv. Posuzujeme čistě to, je-li dané slovo odvozeno ze stejného kořene (přičemž může dojít k jeho změně, tak jako v tomto případě), nebo nikoliv.", "role": "assistant" } ]

[ "Jind-řich", "Jin-dřich" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo Jindřich? Mělo by se dělit Jind-řich, nebo Jin-dřich, nebo je správně obojí?", "role": "user" }, { "content": "Slovo Jindřich se na konci řádku správně dělí takto: Jind-řich a Jin-dřich. Není-li v případě skupiny tří (případně i více) souhlásek, z nichž poslední je souhláska -ř-, zřetelný morfematický šev, je možné dělit jak před -ř-, tak před předcházející souhláskou. Odtud tedy dvojí možné dělení: Jind-řich (dělení před -ř-) i Jin-dřich (dělení před předcházející souhláskou).", "role": "assistant" } ]

[ "spustit", "zpustit" ]

[ { "content": "Jaká předpona (s-, nebo z-) se píše ve slově spustit ve spojení \"spustit provoz čističky\"?", "role": "user" }, { "content": "Sloveso spustit se v obou svých hlavních významech, tedy jak ve významu 'uvolnit a nechat klesnout vlastní váhou', tak i ve významu 'uvést v činnost, do chodu', píše pouze s předponou s-. Náležitý je tedy zápis \"spustit provoz čističky\".", "role": "assistant" } ]

[ "doc.", "Doc.", "prof.", "Prof." ]

[ { "content": "Jak psát zkratky titulů doc. a prof., pokud jsou uvedeny na samostatném řádku v úvodu prezentace nebo pokud uvozují popisek obrázku? Mají se v takovém případě psát zkratky titulů s velkým, nebo malým počátečním písmenem?", "role": "user" }, { "content": "Vědecko-pedagogické tituly docent a profesor se zapisují zkratkami \"doc.\" a \"prof.\", píší se tedy s malým počátečním písmenem a jsou zakončeny tečkou. S malým počátečním písmenem se tyto zkratky píší např. i na vizitkách nebo jmenovkách na dveřích, proto je doporučujeme psát s malým písmenem i v případě, že stojí na začátku řádku pod názvem prezentace či uvozují popisek obrázku. Velké počáteční písmeno bychom volili jen v případě, že by zkratka stála na začátku věty.", "role": "assistant" } ]

[ "doc.", "Doc.", "prof.", "Prof." ]

[ { "content": "Jak psát zkratky titulů doc. a prof., pokud jsou uvedeny na začátku řádku v dopise u informací o adresátovi? Mají se v takovém případě psát zkratky titulů s velkým, nebo malým počátečním písmenem?", "role": "user" }, { "content": "Vědecko-pedagogické tituly docent a profesor se zapisují zkratkami \"doc.\" a \"prof.\", píší se tedy s malým počátečním písmenem a jsou zakončeny tečkou. S malým počátečním písmenem doporučujeme tyto zkratky psát i v případě, že stojí na samostatném řádku například právě v rámci informací o adresátovi v dopise, ale také třeba na vizitkách nebo jmenovkách na dveřích. Velké počáteční písmeno bychom volili jen v případě, že by zkratka stála na začátku věty.", "role": "assistant" } ]

[ "−20 %", "− 20 %" ]

[ { "content": "Jak by se mělo správně zapisovat spojení \"minus dvacet procent\", pokud volíme číselný zápis a užití znaků pro minus a procento? Má se psát mezi číslicí a znakem minus mezera, nebo ne?", "role": "user" }, { "content": "Vyjadřují‑li znaménka + nebo − kladnou nebo zápornou hodnotu čísla, přiléhají k číslici bez mezer (např. +24 °C, −1 °C). Protože daný příklad můžeme chápat právě jako vyjádření záporné hodnoty, náležitý je zápis bez mezery, tedy v podobě −20 %. Značku procenta naopak od číselné hodnoty mezerou oddělujeme.", "role": "assistant" } ]

[ "kyberútočník", "kyber útočník" ]

[ { "content": "Autor má v textu kyber útočník (zvlášť), psala bych spíše dohromady kyberúročník, protože vím, že se kyberútok píše dohromady. Jak to má být?", "role": "user" }, { "content": "Souhlasíme. Komponent kyber doporučujeme chápat jako první část složeného výrazu a psát dohromady s příslušným slovem. Analogicky k výrazům kyberkultura, kyberbezpečnost, kyberšikana, kyberválka, kyberpunk apod. doporučujeme psát dohromady i podstatné jméno kyberútočník.", "role": "assistant" } ]

[ "přitom", "při tom" ]

[ { "content": "Máme větu, která se týká letu balonem: \"Spotřeboval při tom hodně paliva.\" Nejsem si jistá, jestli psát dohromady přitom, nebo zvlášť při tom?", "role": "user" }, { "content": "U dvojice \"při tom\" a \"přitom\" není vymezení rozdílu jednoznačné. Volba varianty někdy závisí na preferenci pisatele. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem 'zároveň, současně' (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Modelovým příkladem může být věta uvedená v IJP v kapitole Psaní spřežek a spřahování: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá). V uvedené větě si lze představit obě možnosti: (a) Při tom letu spotřeboval hodně paliva, nebo (b) Zaplatil nám málo, ale spotřebovat přitom hodně paliva. Doporučujeme posoudit větu v širším kontextu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak správně zapsat datum, pokud chceme zapsat jen měsíc a rok číslicemi? Lze použít lomítko (např. 05/2022)?", "role": "user" }, { "content": "Jak zapsat číslicemi měsíc a rok žádná norma ani kodifikace neuvádí (věnují se jen zápisu celého data, tj. včetně dne). Zápis pomocí lomítka není příliš obvyklý, pokud však bude z dokumentu srozumitelné, co tímto zápisem chcete vyjádřit, je přípustný. Pokud by byla ohrožena srozumitelnost, doporučili bychom vám raději datum vyjádřit číselně-slovně, tj. měsíc vypsat slovy a rok číslicí (např. květen 2022).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mohu zalomit řádek mezi předložkou/členem a jménem ve víceslovném příjmení (např. von Humboldt)?", "role": "user" }, { "content": "Kodifikace ani norma tento případ neřeší. Doporučení týkající se zalamování řádků mají za cíl, aby text plynule navazoval, jeho členění bylo přehledné a čtení pohodlné. Člen/předložka a jméno ve víceslovném příjmení tvoří těsnou jednotu, proto vzhledem k výše uvedenému doporučujeme, aby stály na jednom řádku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Připravujeme vánoční přání, na němž stojí věta: Krásné prožití vánočních svátků přeje kolektiv XY oddělení. Spojení kolektiv XY oddělení stojí na samostatném řádku na místě podpisu. Bude toto přání ukončeno tečkou?", "role": "user" }, { "content": "Za podpisem v dopise tečku nepíšeme, proto bychom ji nedoporučovali psát ani v případě vánočního přání.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jaroslavl (město v Rusku)?", "role": "user" }, { "content": "Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Jaroslavl příručky ani výkladové slovníky neuvádějí. Vladimír Šmilauer v časopise Naše řeč (1956, roč. 39, č. 7–8, s. 206, par. 68) uvádí: \"Po retných souhláskách (m, v) se v ruštině před původním j vyvinulo l: ze zem-ja vzniklo zem-ľa, z Jaroslav-j' pak Jaroslav-ľ. V odvozeninách však toto l [v ruštině; JP] mizí (zemlja [vysl. zemľa] – zemskij, Jaroslavľ – jaroslavskij). Podle toho máme i v češtině k Novaja Zemlja přídavné jméno novozemský, k Jaroslavl – jaroslavský\". Šmilauer tedy to, jak by měla vypadat česká podoba, zakládá na stavu v ruštině. Podle databáze Českého národního korpusu syn v9 se však toto doporučení v dnešní praxi neprojevuje nijak jednoznačně. Najdeme tu totiž 214× podobu jaroslavský (dotaz: [(lemma=\"jaroslavský\")], mezi výskyty jsou nízké desítky přídavných jmen utvořených od názvu českých obcí Jaroslav, v okr. Pardubice a Rychnov nad Kněžnou: jaroslavská kachna atp.) a 155× podobu jaroslavlský (dotaz [(lemma=\"jaroslavlský\")] s ponechaným l. Na pozadí českých slovotvorných principů je Šmilauerovo doporučení (opřené argumentačně o poměry v ruštině) poněkud překvapivé. Stav v cizím jazyce obvykle nemá vliv na to, jaký stav by měl být v češtině, resp. se jako takový argument přímo odmítá. Při vypuštění l z přídavného jména kromě toho není zřejmé, že výchozí podoba není Jaroslav, ale Jaroslavl. Z tohoto hlediska se podoba jaroslavský s vypuštěným l jeví jako méně výhodná. Na druhou stranu by vliv na vypuštění l mohla mít v češtině obtížně vyslovitelná skupina vlsk (jarosla-vlsk-ý), i když ani to obvykle neslouží jako argument pro zjednodušování v písmě, resp. se to jako argument odmítá. Systémové, lingvistické argumenty tedy svědčí spíš ve prospěch podoby jaroslavlský. Doklady z úzu však svědčí o tom, že běžně se vyskytuje i podoba jaroslavský s vypuštěným l (relativně slabým argumentem na její podporu by mohlo být, že je utvořena od českého exonyma Jaroslav, které, jako variantní, uvádí Seznam českých exonym; relativně slabým, jelikož podoby s vypuštěným l podle všeho nejsou tvořeny od této, všeobecně málo známé a užívané podoby). Je možné používat (s odkazem na výše uvedený rozbor a o něj opřené argumenty) obě podoby – jaroslavský i jaroslavlský. Důležité je postupovat jednotně. Pro úplnost lze dodat, že podoba jaroslavský s vypuštěným l má tendenci se pojit se slovy nebo spojeními: oblast, gubernie; nádraží (v Moskvě); divadlo, činoherní divadlo; závod, lokomotivní závod, opravárenský závod; oblastní duma. Podoba jaroslavlský s ponechaným l se pak pojí se slovy nebo spojeními: letiště, tragédie, katastrofa, havárie, nemocnice. To lze interpretovat tak, že podoby s ponechaným l pronikly do úzu hojněji v souvislosti s havárií letadla hokejového klubu Lokomotiv Jaroslavl v roce 2011, na jehož palubě zemřeli i tři čeští hokejisté. V současné době se už podoba jaroslavlský s ponechaným l ovšem vyskytuje i ve spojení se slovy nádraží (v Moskvě), oblast, divadlo. Podoba jaroslavlský s ponechaným l se tedy evidentně rozšířila (pokud se předtím vůbec hojněji vyskytovala) v souvislosti se zmíněným leteckým neštěstím a odtud se dostává do kontextů, kde se předtím typicky vyskytovala podoba jaroslavský s vynechaným l.", "role": "assistant" } ]

[ "fas-cikulum" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo fascikulum? Je správné dělit fas-cikulum?", "role": "user" }, { "content": "Slovo fascikulum se na konci řádku správně dělí takto: fas-ci-ku-lum nebo fa-sci-ku-lum. Ve spojení samohláska + ‑s‑ + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-, odtud tedy dva správné způsoby dělení: fas-cikulum (dělení po -s-) a fa-scikulum (dělení před -s-).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám větu \"Dívky běhaly bosy\". Myslím, že tvrdé y ve slově \"bosy\" je správně, ale nevím proč. Můžete mi poradit?", "role": "user" }, { "content": "Výraz \"bosy\" je v uvedené větě doplňkem. Jestliže je doplněk vyjádřený přídavným jménem (v tomto případě jmenným tvarem přídavného jména), zpravidla se shoduje v pádě, rodě i čísle s řídícím jménem. Tím jsou zde \"dívky\", tedy jméno rodu ženského. Proto je náležitý tvar \"bosy\". Pokud by řídící jméno bylo rodu mužského životného, psali bychom naopak měkké i, např. \"Chlapci běhali bosi\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píšu větu \"Mrzelo by mě, kdyby se k vám nedostaly mé řádky\". Nemělo by být ve slově \"nedostaly\" měkké i, jestliže to píšu jako muž?", "role": "user" }, { "content": "Nikoli. Tvar přísudku se řídí podmětem. Podmětem vedlejší věty \"kdyby se k vám nedostaly mé řádky\" jsou \"řádky\", tedy jméno rodu mužského neživotného v množném čísle. V přísudku tudíž musí být ypsilon. To, jestli dané řádky napsal muž, na shodu přísudku s podmětem nemá žádný vliv.", "role": "assistant" } ]

[ "améba", "amoeba", "amœba" ]

[ { "content": "Chtěla bych v textu zachovat v přejatých slovech původní latinský zápis s grafickým znakem æ, œ, který naznačuje výslovnost, např. amœba, caæsar. Jde o text, ve kterém je záměrně ponecháno hodně archaismů. Myslím, že by bylo vhodné zachovat i původní zápis slov.", "role": "user" }, { "content": "Pravopis slov přejatých z latiny, která obsahují původní skupiny ae (zapisované jako speciální znak æ), oe (œ), je u zdomácnělých slov zjednodušen v souladu s výslovností. Proto v češtině píšeme améba (nikoli amoeba), cézar (cæsar), sféra (sphaera) apod. Toto doporučení platí pro běžné texty. V tomto případě však jde o otázku redakční práce, přístupu k dobovému materiálu. Pokud chcete z určitých důvodů zachovat autentický ráz textu a volit původní latinské podoby, je to zcela na vašem rozhodnutí.", "role": "assistant" } ]

[ "mimoosobní", "mimo osobní" ]

[ { "content": "Píšeme adjektivum mimoosobní dohromady, nebo zvlášť?", "role": "user" }, { "content": "Jde o složený výraz s první částí mimo-, obdobně např. mimosoudní, mimoúrovňový, mimotělný. Píšeme proto dohromady: mimoosobní.", "role": "assistant" } ]

[ "tém-že" ]

[ { "content": "Jak se správně dělí slovo témže? Je správné dělit tém-že?", "role": "user" }, { "content": "Slovo témže se správně dělí takto: tém-že. Je‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu, odtud tedy dělení: tém-že.", "role": "assistant" } ]

[ "pohlé-dl" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí minulá příčestí v mužském rodě typu pohlédl? Lze dělit pohlé-dl?", "role": "user" }, { "content": "Slovo pohlédl se správně dělí takto: po-hlé-dl. Pokud je hláska -l- ve slabikotvorném postavení, pracujeme s ní při dělení slov stejně, jako by šlo o samohlásku, odtud tedy dělení (typu) pohlé-dl.", "role": "assistant" } ]

[ "K", "k", "Kč", "Kčs" ]

[ { "content": "Jak se správně značí koruna jako měna na našem území?", "role": "user" }, { "content": "Přesné označení měny používané na našem území se v průběhu historie proměňovalo, a proto se lišily i příslušné značky. Rejstřík zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost zachycuje celkem tři varianty značek koruny, které odpovídají různým obdobím české historie: K, Kčs a Kč. Značka K se používala k označení koruny na našem území v letech 1892–1918 a poté ještě v období 1939–1945, značka Kčs se váže ke koruně československé z let 1945–1993. V současné době užívaná značka Kč označuje jednak korunu českou od r. 1993, jednak ale také v letech 1919–1939 zastupovala tehdejší korunu československou.", "role": "assistant" } ]

[ "h", "ha" ]

[ { "content": "Jaká je správná podoba značky haléře? Je to pouze \"h\", nebo také \"ha\"?", "role": "user" }, { "content": "Značka haléře má pouze podobu \"h\", jak dokládají Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Pravidla českého pravopisu či Internetová jazyková příručka. Značka \"ha\" dle příruček náleží jednotce plošného obsahu hektar.", "role": "assistant" } ]

[ "UFO", "ufo" ]

[ { "content": "Jak má vypadat správný zápis zkratky UFO a jak je to se skloňováním této zkratky? Je možné zkratku psát malými písmeny a skloňovat ji, nebo je nutné ji psát písmeny velkými a ponechat ji nesklonnou?", "role": "user" }, { "content": "Zkratka UFO (z anglického \"unidentified flying object\", tj. \"neidentifikovaný létající objekt\") se řadí mezi tzv. iniciálové zkratky, které jsou tvořené z počátečních písmen víceslovných názvů. Iniciálové zkratky píšeme velkými písmeny, bez teček a neskloňujeme je. Danou zkratku v této podobě zachycuje rejstřík zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, oficiální a ustálená podoba je tedy UFO, kterou ponecháváme nesklonnou. Jak ale dokládá např. Internetová jazyková příručka, hovorově se tato zkratka užívá často ve formě zkratkového slova ufo. V takovém případě zkratkové slovo skloňujeme dle vzoru \"město\" (např. zajímavé obrázky ufa). V oficiálnějších textech ale doporučujeme užívat kodifikovanou podobu UFO ve formě iniciálové zkratky.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následující větě? \"Hala číslo 5 přistaví bezpečnostní systémy – ať již pro bydlení(,) nebo třeba pro firmy.\"", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (resp. poslední) složky čárka (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Bude v následující větě na některém místě před výrazem \"a\" čárka? \"Dále budou neopomenutelnou součástí hodnocení úspory pohonných hmot(,) a s tím souvisejících emisí CO2 a látek znečišťujících ovzduší(,) a rovněž i provozní predikace na další rok.\"", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou \"a\" v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\"). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazem \"jak\" ve spojení \"Přednášející poradí(,) jak pojmout koncept gastronomie\"?", "role": "user" }, { "content": "Infinitivní konstrukce, které jsou uvozeny podřadicími spojovacími výrazy a zastupují vedlejší větu, se oddělují čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "úškleb-ky" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo úšklebky? Dělí se správně úškleb-ky?", "role": "user" }, { "content": "Slovo úšklebky se na konci řádku dělí takto: úškleb-ky. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -ebky) přítomen předponový morfematický šev nebo šev mezi dvěma složkami složeniny, pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Ve slově úšklebky sice mezi -b- a -k- morfematický šev je, nikoliv však předponový ani mezi dvěma složkami složeniny, odtud tedy dělení úškleb-ky.", "role": "assistant" } ]

[ "Ham-let", "Ha-mlet" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo Hamlet? Dělí se Ham-let, nebo Ha-mlet?", "role": "user" }, { "content": "Slovo Hamlet se na konci řádku správně dělí takto: Ham-let. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska (zde -amle-) přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami, odtud tedy správné dělení Ham-let.", "role": "assistant" } ]

[ "znepokojivos-ti" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo znepokojivosti (a vůbec obdobná slova zakončená na -ost/0 na svém konci)? Lze dělit znepokojivos-ti?", "role": "user" }, { "content": "Slovo znepokojivosti (a vůbec obdobná slova zakončená na -ost/0 v tomto tvaru na svém konci) se správně dělí takto: zne-po-ko-ji-vo-s-ti. Spojení samohláska + ‑s‑ + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-. Odtud tedy dvojí správné dělení: buď znepokojivos-ti (dělení po -s-), nebo znepokojivo-sti (dělení před -s-).", "role": "assistant" } ]

[ "Marii-na" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo Mariina? Lze správně dělit Marii-na?", "role": "user" }, { "content": "Slovo Mariina se na konci řádku správně dělí takto: Ma-rii-na. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které nejsou rozdělené morfematickým švem nebo jde o příponu či koncovku, nedělíme je. Samohlásky -ii- jsou ve slově Mariina sice rozděleny morfematickým švem, jelikož však jde o šev mezi kořenem (Mari-) a příponou (-in-), nedělíme je. Odtud tedy správné dělení Marii-na.", "role": "assistant" } ]

[ "nožičkama", "nožičkami" ]

[ { "content": "Mělo by se napsat \"loutka s dřevěnýma nožičkama\", nebo \"s dřevěnými nožičkami\", když nejde o živou bytost?", "role": "user" }, { "content": "Tzv. duálová koncovka -ma v 7. p. mn. č. se užívá u párových částí těla (nohama/nožičkama, rukama/ručičkama apod.). V případě, že nejde o části těla (např. nohy od stolu, ručičky hodinek apod.), používá se standardní koncovka -mi podle vzoru \"žena\". V případě dřevěných nožiček se stále jedná o části těla, byť jde o loutku, proto doporučujeme volit duálovou koncovku: loutka s dřevěnýma nožičkama.", "role": "assistant" } ]

[ "antiumělecký", "anti-umělecký" ]

[ { "content": "Autor označuje styl dada jako avantgardní anti-umělecký styl (se spojovníkem). Předpokládám, že by se mělo psát dohromady antiumělecký, ale chci mít jistotu.", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu, zápis se spojovníkem není vhodný. Komponent anti- tvoří první část složených výrazů. Píše se dohromady s příslušným slovem. Doporučujeme proto psát antiumělecký.", "role": "assistant" } ]

[ "antiabeceda", "anti-abeceda" ]

[ { "content": "Autor užívá slovo anti-abeceda se spojovníkem. Psala bych slovo dohromady.", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu, zápis se spojovníkem není vhodný. Komponent anti- tvoří první část složených výrazů. Píše se dohromady s příslušným slovem. Stejně, jako píšeme např. antidemokratický, antidrama, antirasista, antihistorický, píšeme jako jedno slovo i antiabeceda.", "role": "assistant" } ]

[ "kočkop-sa" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo kočkopsa? Je správné dělit kočkop-sa?", "role": "user" }, { "content": "Slovo kočkopsa se správně dělí takto: koč-ko-psa. Je‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Ve slově kočkopsa je konektém -o-, po kterém následuje kořen -ps-, odtud tedy správné dělení kočko-psa.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaká je správná podoba zkratky anglického výrazu okay?", "role": "user" }, { "content": "Zatímco české příručky doporučují pro slovo okay grafickou zkratku o. k., případně O. K., anglické slovníky (např. Oxford Dictionary nebo Cambridge Dictionary) zachycují jen podobu iniciálové zkratky OK (pro zajímavost dodejme, že dle některých etymologických výkladů vznikla zkratka ve 30. letech 19. století zkrácením spojení \"orl korrect\", zkomoleniny angl. \"all correct\", dle jiných výkladů pak z řeckého \"ola kala\", tj. 'vše dobré, v pořádku', výkladů je však mnohem více). S podobou OK se v současnosti stále častěji setkáváme i v českých textech, připouštěli bychom tak všechny tři uvedené podoby. Varianta ok, která bývá také v neformálních textech užívána, není utvořena v souladu s obecnými zásadami zkracování v češtině, a proto doporučujeme se jejímu užití, minimálně ve formálnějších textech, vyhnout.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak by měla správně vypadat zkratka spojení plným titulem?", "role": "user" }, { "content": "Spojení plným titulem je možné zkrátit pomocí tzv. čistě grafické zkratky, a to tak, že vypíšeme první písmena obou zkracovaných slov, napíšeme za nimi tečku a po tečkách uvedeme mezeru. Vytvoříme tak zkratku p. t., podobně jako tvoříme např. zkratku v. r. od spojení vlastní rukou. Rejstřík zkratek ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí pro latinské spojení pleno titulo (tj. 'plným titulem') zkratku P. T., která sice není utvořena striktně podle obecných zásad zkracování v češtině, na rozdíl od grafické zkratky p. t. ji ale zachycuje jazyková příručka, a proto ji také můžeme považovat za ustálenou. Pokud tedy nechceme např. v dopise uvádět u jména plný titul, lze použít jak zkratku p. t., tak i P. T.", "role": "assistant" } ]

[ "třída Kpt. Jaroše", "tř. Kpt. Jaroše", "třída Kapitána Jaroše" ]

[ { "content": "Má se psát třída Kapitána Jaroše, nebo tř. Kpt. Jaroše?", "role": "user" }, { "content": "Brněnská ulice je standardizována v podobě třída Kpt. Jaroše, standardizovaná podoba může být závazná např. pro některá ministestva či jiné instituce. Tam, kde není vyžadován standardizovaný název, je přípustné použít i podobu třída Kapitána Jaroše, příp. tř. Kpt. Jaroše. Ve všech případech je třeba dbát na správný zápis velkých počátečních písmen.", "role": "assistant" } ]

[ "vanilkomedový", "vanilkovomedový" ]

[ { "content": "Můžeme psát vanilkomedová sladkost whisky, nebo to má být vanilkovomedová? Je to stejné jako třeba tvarohomakový?", "role": "user" }, { "content": "Rozhodnutí záleží na vás. První část složeného výrazu může být tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména. Správně jsou tedy obě podoby: vanilkomedová sladkost i vanilkovomedová sladkost, obě píšeme dohromady. Máte pravdu, že jde o stejný typ složeného přídavného jména jako např. označení tvaroho(vo)makový. Každému uživateli může být bližší jiná varianta, ale obě jsou v pořádku.", "role": "assistant" } ]