Datasets:

---

ctu-aic

/

questions_ujc_cas_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 24

[ "divad-lo", "diva-dlo" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo divadlo?", "role": "user" }, { "content": "Slovo divadlo se na konci řádku správně dělí takto: di-va-d-lo. Pokud předchází písmenu -l- v neslabikotvorné pozici písmeno -d- a před -d- není morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), můžeme dělit jak před -l-, tak před -d-. Odtud tedy jak dělení divad-lo, tak i diva-dlo (před -d- tu sice je morfematický šev, nikoliv však předponový ani mezi dvěma složkami složeniny). V praxi však doporučujeme spíše dělit před -l-: tj. divad-lo.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je správně věta \"Jak je získáván glykogen a tuk\", nebo \"Jak jsou získávány glykogen a tuk\"?", "role": "user" }, { "content": "Pokud přísudek předchází podmětu, máme zpravidla dvě možnosti. Buď můžeme shodu řídit všemi složkami několikanásobného podmětu, a tedy v tomto případě uplatnit pravidlo o nepřítomnosti jména rodu mužského životného: \"Jak jsou získávány glykogen a tuk\". Druhou možností ale je shodovat přísudek pouze s nejbližší složkou několikanásobného podmětu: \"Jak je získáván glykogen a tuk\". Obě řešení jsou tedy v pořádku.", "role": "assistant" } ]

[ "doc.", "Doc." ]

[ { "content": "Jak psát zkratku titulu docent, pokud je uvedena v certifikátu či diplomu? Bude se psát s velkým, nebo malým počátečním písmenem?", "role": "user" }, { "content": "Vědecko-pedagogický titul docent se zapisuje zkratkou doc., psanou s malým počátečním písmenem a ukončenou tečkou. S malým počátečním písmenem tak budeme tuto zkratku psát, i pokud je uvedena v certifikátu či diplomu v rámci určení, komu je dané ocenění věnováno. Velké počáteční písmeno bychom volili jen v případě, že by zkratka stála na začátku věty.", "role": "assistant" } ]

[ "prof.", "Prof." ]

[ { "content": "Jak psát zkratku titulu profesor, pokud je uvedena v certifikátu či diplomu? Bude se psát s velkým, nebo malým počátečním písmenem?", "role": "user" }, { "content": "Vědecko-pedagogický titul profesor se zapisuje zkratkou prof., psanou s malým počátečním písmenem a ukončenou tečkou. S malým počátečním písmenem tak budeme tuto zkratku psát, i pokud je uvedena v certifikátu či diplomu v rámci určení, komu je dané ocenění věnováno. Velké počáteční písmeno bychom volili jen v případě, že by zkratka stála na začátku věty.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je správně tvrdé y ve tvaru přídavného jména ve spojení \"žadatelovy žádosti\"? Jde o 1. pád množného čísla.", "role": "user" }, { "content": "Přivlastňovací přídavné jméno \"žadatelův\" skloňujeme podle vzoru \"otcův\", respektive vypomáháme si vzorem \"matčin\". Ve slově \"žadatelovy\" tedy v tomto spojení napíšeme tvrdé y, stejně jako bychom napsali \"matčiny žádosti\".", "role": "assistant" } ]

[ "PS.", "P.S.", "P. S.", "PS" ]

[ { "content": "Je možné zapsat zkratku postskriptum ve formě PS.?", "role": "user" }, { "content": "Postskriptum můžeme zkrátit třemi různými způsoby, a to pomocí zkratky P. S. s tečkami a mezerami, dále zkratky P.S. s tečkami a bez mezer, ale je možné užít i iniciálovou zkratku PS. Hybridní zápis zkratky v podobě PS. pouze s jednou tečkou a bez mezer však náležitý není.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám následující dvě věty. \"Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý a zelený.\" Budou mít ve druhé větě výrazy \"modrý\" a \"zelený\" funkci předmětu, jestliže je řídící výraz \"svetr\" vypuštěn?", "role": "user" }, { "content": "Výrazy \"modrý\" a \"zelený\" ve druhé větě mají stále funkci shodných přívlastků. Rozvíjejí předmět, který je vypuštěn (elidován): \"Šel si koupit nový svetr. Vybral si modrý [svetr] a zelený [svetr].\"", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi prosím poradit s volbou zájmena v následující větě? \"Uslyšíte ženu hovořit o svém/jejím manželovi.\"", "role": "user" }, { "content": "Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že \"manžel\" v této větě je přivlastňován \"ženě\", tedy předmětu, nikoli nevyjádřenému podmětu \"vy\". Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě volit nezvratné zájmeno: \"Uslyšíte ženu hovořit jejím manželovi.\" Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (hovořit o svém/jejím manželovi), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: \"Uslyšíte ženu, jak hovoří o svém manželovi\". Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno \"svůj\", protože v ní je nevyjádřeným podmětem \"žena\". Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Protože však jde o problematický případ, je třeba mít na paměti, že jedno nebo druhé řešení může na část čtenářů působit rušivě.", "role": "assistant" } ]

[ "vzepětí", "vzepjetí" ]

[ { "content": "Jak by se mělo psát slovo \"vzepětí\" ve spojení \"vzepětí národa\"? Domnívám se, že správná je pouze podoba \"vzepětí\", setkala jsem se ale i s variantou \"vzepjetí\". Jak to tedy má být?", "role": "user" }, { "content": "Po písmenech p a f se v českých obecných jménech píše vždy pouze ě, nikdy je. Správný je tedy pouze zápis \"vzepětí\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Odděluje se ve větě \"Oběť útoku(,) Jan Tomášek(,) přežil\" vlastní jméno čárkami?", "role": "user" }, { "content": "Je-li obecné jméno, které neoznačuje funkci ani titul, v pozici podmětu a vlastní jméno v pozici konkretizujícího přístavku, je zpravidla možné obojí interpunkční řešení, tedy jak s čárkami, tak bez čárek (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký je správný tvar přísudku v následující větě? \"Oběť útoku(,) Jan Tomášek(,) přežil/přežila.\"", "role": "user" }, { "content": "Jestliže se v textu vyskytne vlastní jméno (zde \"Jan Tomášek\") v pozici přístavku, obvykle řídíme shodu podle něj, tedy \"Oběť útoku(,) Jan Tomášek(,) přežil\". Pokud bychom v uvedené větě oddělili tento přístavek z obou stran čárkami, je vedle shody s vlastním jménem přípustná také shoda podle obecného jména v pozici podmětu: \"Oběť útoku, Jan Tomášek, přežila\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kolegové napsali větu \"Zapojte se ke kampani\". Věta mi zní divně. Je možno takovou vazbu použít?", "role": "user" }, { "content": "V dané větě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení, resp. křížení vazeb), což je považováno za syntaktický nedostatek. Náležité je užít buď vazbu \"zapojit se do\" (Zapojte se do kampaně), nebo \"připojit se k\" (Připojte se ke kampani).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi poradit, jaké i/y mám napsat v přísudku následující věty? \"Aby se žalovaní (povinný subjekt a kraj) zdrželi/zdržely uzavření smlouvy.\"", "role": "user" }, { "content": "Podmět uvedené věty (žalovaní) je rodu mužského životného, proto je třeba napsat v přísudku měkké i: \"Aby se žalovaní (povinný subjekt a kraj) zdrželi uzavření smlouvy\". Výrazy v závorce zde nevstupují do predikačního vztahu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Můžete mi prosím poradit, zda bude mít přísudek následující věty tvar jednotného, nebo množného čísla? \"Libuš a Písnice má/mají na víc.\"", "role": "user" }, { "content": "Přísudek v uvedené větě následuje až za několikanásobným podmětem, proto se musí shodovat s oběma složkami tohoto podmětu. Bude mít tedy tvar množného čísla: \"Libuš a Písnice mají na víc\". Pokud by tvar přísudku obsahoval příčestí, napsali bychom tvrdé y, protože součástí několikanásobného podmětu zde není jméno rodu mužského životného, např. \"Libuš a Písnice měly na víc\".", "role": "assistant" } ]

[ "Ing.", "ing." ]

[ { "content": "Jak se správně zapisuje titul \"Ing.\" ve spojení se jménem, pokud je součástí věty? Bude se psát s velkým, nebo malým počátečním písmenem?", "role": "user" }, { "content": "Akademický titul inženýr se podle českého vysokoškolského zákona zkracuje jako \"Ing.\", píše se tedy s velkým počátečním písmenem, a to i v případě, že je uprostřed věty. V minulosti se však psal i s malým počátečním písmenem (\"ing.\"). Zkratka titulu se uvádí před jménem a píšeme za ní tečku.", "role": "assistant" } ]

[ "mě", "mne", "mně" ]

[ { "content": "Jak je to se psaním zájmenných tvarů \"mě\", \"mne\" a \"mně\"? Je možné použít v případě, kdy si člověk není jistý, místo tvaru \"mně\" i tvar \"mne\", jako to je ve 3. a 6. pádě i ve slovenštině?", "role": "user" }, { "content": "V psaní tvarů zájmena já se v češtině velmi často chybuje. Ve 2. a 4. pádě je náležité psaní tvarů \"mě\" a \"mne\", ve 3. pádě se píší tvary \"mně\" a \"mi\", v 6. pádě je jediným možným tvarem \"mně\". Z těchto pravopisných pravidel tedy vyplývá, že v případě nejistoty můžeme tvar \"mne\" použít ve 2. a 4. pádě, nikoli ale ve 3. a 6. pádě, kde by nám v daném případě chyběl háček nad e.", "role": "assistant" } ]

[ "spustit", "zpustit" ]

[ { "content": "Jaká předpona (s-, nebo z-) se píše ve slově spustit ve spojení \"spustit alarm\"? Lze sloveso v tomto významu chápat jako změnu stavu a psát v něm předponu z-?", "role": "user" }, { "content": "Sloveso spustit se v obou svých hlavních významech, tedy jak ve významu 'uvolnit a nechat klesnout vlastní váhou', tak i ve významu 'uvést v činnost, do chodu', píše pouze s předponou s-. Dnešní podoba tohoto slova vychází z tradičního, ustáleného způsobu psaní, užití konkrétní předpony proto nelze odůvodnit pravidlem založeným na významu slova. Nemůžeme se zde tedy opírat o význam vyjadřující změnu stavu a náležitou pravopisnou podobu \"spustit\" je třeba si zapamatovat.", "role": "assistant" } ]

[ "prokáží", "prokážou" ]

[ { "content": "Jaký tvar slovesa by měl být ve větě \"všichni, kdo prokáží/prokážou, že jsou schopni se vrátit\"?", "role": "user" }, { "content": "Varianty s koncovkou -í jsou u tohoto typu sloves považovány spíše za knižní. Stylově neutrální varianta je s koncovkou -ou. Záleží tedy na typu textu, který tvar by v něm byl považován za adekvátní. Pokud by šlo o např. o text úřední povahy, doporučovali bychom použít spíše stylově neutrální podobu prokážou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký slovní druh nebo větný člen je spolu?", "role": "user" }, { "content": "Z hlediska slovních druhů je spolu příslovce. A toto slovo se pak vyskytuje v určité větě ve funkci nějakého větného členu. Větný člen tedy nelze určit bez větného kontextu, ale v případě příslovce spolu by mohlo jít o příslovečné určení (odpověď na otázku \"jak?\").", "role": "assistant" } ]

[ "zasedání", "zasedáních" ]

[ { "content": "Když mám větu \"bez nutnosti zúčastnit se mnohahodinových zasedání\", je to v pořádku? Nemá být zasedáních?", "role": "user" }, { "content": "Jde o 2. p., takže tvar podle vzoru \"stavení\" je zasedání: \"bez nutnosti zúčastnit se mnohahodinových zasedání\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jakého rodu je v češtině výraz převzatý z němčiny gedenkšrift? Hraje roli, že v němčině (Gedenkschrift) to bylo původně ženského rodu?", "role": "user" }, { "content": "Přejaté výrazy v češtině zpravidla získávají gramatický rod podle svého zakončení. Gramatický rod v původním jazyce není obvykle určující, přestože jeho vliv někdy nelze vyloučit. Výraz gedenkšrift (platilo by to i pro původní pravopis gedenkschrift) by se měl proto řadit vzhledem k zakončení na tvrdou souhlásku a vzhledem k tomu, že nejde o osobu, ale o věc, k mužskému rodu neživotnému.", "role": "assistant" } ]

[ "Wolkera", "Wolkra" ]

[ { "content": "Jak se skloňuje jméno básníka Wolkera/Wolkra? To -e- se vypouští, nebo ponechává?", "role": "user" }, { "content": "Jména zakončená na -er kolísají. Mohou mít v nepřímých pádech -e- zachováno (2. p. Wolkera; 5. p. Wolkere), nebo je možné ho odsunout (2. p. Wolkra; 5. p. Wolkre či Wolkře). Záleží na (rodinné či obecně kulturní) tradici v užívání daného jména. V případě básníka Jiřího Wolkera tvary skutečně kolísají, a to i v oficiálních, odborných textech. Pokud by šlo o jiného nositele, mohla by být v rodinné tradici ustálená pouze jedna varianta skloňování a tu by pak bylo vhodné respektovat. Obvyklé je, že pádové tvary se v případě ponechání nebo vypouštění -e- shodují s přechýlenou podobou jména: Wolkerová - 2. p. Wolkera, ale Wolkrová - 2. p. Wolkra.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Ve které příručce najdu frazém hulákat jako na lesy?", "role": "user" }, { "content": "Uvedený frazém najdete ve Slovníku spisovného jazyka českého. V heslovém odstavci lexému \"hulákat\" je pak uvedena podoba \"hulákat jako na lesích\". Je však třeba doplnit, že v současnosti v úzu zásadně převládá vámi zmiňovaná podoba \"hulákat jako na lesy\", kterou bychom hodnotili jako zcela noremní.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde mohu najít podrobnější výklad k problematice aktualizace jazykových prostředků?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme vám informace uvedené v online dostupném Novém encyklopedickém slovníku češtiny.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak mám do tabulky rozdělit 10 milionů na tři rovné díly? Mohu částku nějak zaokrouhlit?", "role": "user" }, { "content": "V tomto případě nejde o jazykový dotaz, doporučujeme vám obrátit se s prosbou o radu na odborníka, který se dané problematice věnuje.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Vadí mi, že moderátoři v médiích neumějí užívat správné tvary přivlastňovacích adjektiv. Měli byste k tomu něco napsat.", "role": "user" }, { "content": "Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu (nejen v médiích) nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde najdu tvary přivlastňovacích adjektiv ve všech pádech? V Internetové jazykové příručce nejsou.", "role": "user" }, { "content": "Internetová jazyková příručka skutečně tabulky tvarů přivlastňovacích adjektiv neuvádí, věnuje se totiž zejména častým či z uživatelského hlediska problematickým jevům (ve své výkladové části IJP však informace k tvoření přídavných jmen individuálně přivlastňovacích shrnuje). Paradigmatické tabulky tvarů slov skloňovaných podle vzorů \"otcův, -a, -o\" a \"matčin, -a, -o\" naleznete v českých mluvnicích. Např. v tzv. akademické Mluvnici češtiny (II. díl), Příruční mluvnici češtiny aj.", "role": "assistant" } ]

[ "Putinovu", "Putinově" ]

[ { "content": "Když je spojení s přivlastňovacím přídavným jménem Putinovo Rusko, jaké jsou tvary 3. a 6. p.?", "role": "user" }, { "content": "Přivlastňovací přídavné jméno Putinův se skloňuje podle vzoru \"otcův\". Tvar záleží na tom, s jakým podstatným jménem se pojí. Starší mluvnice uváděly, že pokud jde o spojení s podstatným jménem středního rodu (Rusko), pak je podle tohoto vzoru ve třetím pádě jednotného čísla koncovka -u: k Putinovu Rusku. V 6. p. je dubleta: o Putinovu/Putinově Rusku. To se týká přivlastňovaného podstatného jména středního, ale i mužského rodu. Pokud bychom Putinovi přivlastňovali podstatné jméno ženského rodu, např. Putinova sestra, byla by v obou případech koncovka -ě: k Putinově sestře, o Putinově sestře. \nOd té doby se však ve spisovném úzu začaly objevovat dubletní tvary i ve 3. p. a spojení typu k/proti Putinově Rusku tak dnes nejsou nijak ojedinělá (sankce proti Putinově Rusku, vztah k Putinově Rusku apod.). To se pochopitelně týká i jakéhokoli jiného přivlastňovacího přídavného jména ve spojení s podstatným jménem středního či mužského rodu (k otcovu/otcově rozhodnutí, proti synovu/synově přání, díky chlapcovu/chlapcově otci). Zmiňuje to už Mluvnice češtiny 2 z r. 1986, kde se uvádí, že v 3. p. \"je též analogická varianta na -ě (podle Lsg), je však dosud nespisovná\". R. Adam v článku v NŘ z roku 2005 konstatuje, že \"šíření koncovky -ě v dativu sg. m. a n. posesívních adjektiv je proto třeba chápat jako takřka nezbytný důsledek výrazné preference -ě a ústupu -u v lokálu. Je to projev systémového vyrovnávání a ze systémového hlediska ho nelze odmítat.\" Nejnovější Velká akademická gramatika současné češtiny (Fr. Štícha a kol., Praha, Academia 2021) už tento posun ve spisovném úzu reflektuje a uvádí v 3. p. j. č. obě koncovky, přestože podotýká, že koncovka -u je ve spisovných textech stále ještě méně častá.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaký je prázdninový provoz jazykové poradny?", "role": "user" }, { "content": "O letních prázdninách (tj. v červenci a srpnu) je vám telefonická jazyková poradna k dispozici v úterý a ve čtvrtek, a to od 10 do 12 hodin.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kolik Čechů umí anglicky?", "role": "user" }, { "content": "Jazyková poradna se nezabývá zjišťováním jazykových kompetencí uživatelů jazyka, proto vám na tuto otázku nemůžeme odpovědět. Víme jen, že znalost angličtiny byla zjišťována prostřednictvím různých dotazníků a dalších metod. K údajům, které jsou dostupné na internetu, však nemáme bližší informace.", "role": "assistant" } ]

[ "následov-ník", "následo-vník" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo následovník?", "role": "user" }, { "content": "Slovo následovník se správně dělí takto: ná-sle-dov-ník. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev, pak dělíme na švu. -Ov- je původem slovesná kmenotvorná přípona, -n- je další slovotvorná přípona, odtud tedy dělení následov-ník.", "role": "assistant" } ]

[ "rakouš-tí", "rakou-ští" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo rakouští (jde mi o poslední slabiku)?", "role": "user" }, { "content": "Slovo rakouští se na konci řádku správně dělí takto: ra-kou-š-tí. Spojení samohláska + -š‑ + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -š-, nebo před -š-. Správné je tedy jak dělení rakouš-tí, tak rakou-ští.", "role": "assistant" } ]

[ "prů-jmy" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo průjmy? Je správné dělit prů-jmy?", "role": "user" }, { "content": "Ano, slovo průjmy se na konci řádku správně dělí takto: prů-jmy. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Prů- je předpona -jm- je kořen, odtud tedy dělení prů-jmy.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Dohlíží Ústav pro jazyk český na opravy, které navrhují uživatelé pro překladač společnosti Google?", "role": "user" }, { "content": "Nikoli, Ústav pro jazyk český se na vývoji tohoto nástroje nijak nepodílí, proto nemáme žádné informace, do jaké míry je zpětná vazba uživatelů překladače zohledňována.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"anebo\" v následujícím souvětí? \"S vírou se buď člověk narodí, to znamená, že je k ní odmalička veden, nebo ji nepotřebuje(,) anebo si k ní musí najít cestu sám.\"", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li věty souřadně spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé věty čárka (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následující větě? \"Nevěděl jsem, jestli se vrátí(,) nebo ne, ale důvěřoval jsem kočičímu instinktu.\"", "role": "user" }, { "content": "Vedlejší věty spojené souřadně spojkou \"nebo\" v poměru vylučovacím oddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" ve větě \"Zdobila jej obrovská, jantarově žlutá kukadla(,) a jeho černý kožíšek\"?", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobného větného členu spojené spojkou \"a\" v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\"). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka v následujícím spojení? \"Investujete? Zjistěte(,) jak.\"", "role": "user" }, { "content": "Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, záleží též na míře rozvití dané konstrukce (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"a\" v následující větě? \"Čím míň ho člověk měl, tím víc po něm prahnul(,) a Tracy si v poslední době příliš neužila ani jednoho.\"", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz \"konkrétní případ\"). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Máme na pamětní tabulce uvést, že dotyčný byl povýšen do hodnosti kapitána in memoriam? Je takový údaj obvyklý?", "role": "user" }, { "content": "V tomto případě nejde o otázku jazykovou, informace, které se na pamětních deskách uvádějí, jsou záležitostí jejich zřizovatele. Jistě však budou hrát roli i zvyklosti dané oblasti, k nimž se však nemůžeme vyjádřit. Můžete se zkusit s dotazem obrátit například na historiky.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde najdu informace o psaní lomítka?", "role": "user" }, { "content": "Informace o užívání lomítka přináší například Česká technická norma ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory; touž problematiku zpracovává rovněž Internetová jazyková příručka.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde najdu informace o zalamování textu?", "role": "user" }, { "content": "Informace o zalamování textu přináší například Česká technická norma ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory; zalomení řádků a nevhodným výrazům na konci řádku se rovněž věnuje Internetová jazyková příručka.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví státní úřad?", "role": "user" }, { "content": "Ano, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) je organizační složkou státu v resortu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kdo vydal normu pro úpravu písemností?", "role": "user" }, { "content": "Česká technická norma ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory byla vydána Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Nenašel jsem na webových stránkách Ústavu pro jazyk český provozní dobu jazykové poradny. Měli byste ji doplnit.", "role": "user" }, { "content": "Informace o provozní době jazykové poradny na webové stránce ÚJČ již uvedeny jsou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Co jsou to fázová slovesa?", "role": "user" }, { "content": "Jako fázová slovesa jsou nazývána neplnovýznamová (pomocná) slovesa, která označují fáze události, tj. začátek a konec (např. slovesa \"začít\" a \"přestat\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"nebo\" v následující větě? \"Čeká vás cestování, práce(,) nebo láska?\"", "role": "user" }, { "content": "Významový poměr a interpunkční řešení v daném případě závisí na širším kontextu i na postoji a záměru pisatele (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka za zkratkou \"Sb.\" ve větě \"Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ustanovuje...\"?", "role": "user" }, { "content": "Volnou přívlastkovou konstrukci je potřeba oddělit čárkou, a to z obou stran, pokračuje-li za touto konstrukcí věta (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Ocenila bych, kdyby byl provoz jazykové poradny delší.", "role": "user" }, { "content": "V tomto případě není v našich silách vám vyjít vstříc, jsme limitováni personálním obsazením našeho oddělení a dalšími úkoly, které oddělení jazykové kultury plní, jeho základním posláním je totiž vědecká činnost. V současné době se bohužel rozšíření provozu telefonické linky jazykové poradny nechystá.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak mám vysvětlit žákům cizincům, které vyučuji češtině, rozdíl mezi neutrální a hovorovou koncovkou slovesa, např. děkuji – děkujou?", "role": "user" }, { "content": "Bohužel vám nedokážeme vysvětlit zcela podrobně, jak jsou tvary daných sloves vykládány v rámci výuky češtiny pro cizince, neboť jazyková poradna není didaktické pracoviště. Ve stručnosti lze uvést, že výklad ke slovesům od vzoru \"krýt\" naleznete v Internetové jazykové příručce. Další informace můžete zkusit vyhledat např. v Základní mluvnici českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, nebo na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde najdu poučení o psaní pomlčky a spojovníku?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme vám Internetovou jazykovou příručku. Dané informace najdete v kapitolách Pomlčka a Spojovník.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Textový editor mi u některých slov sám mění české uvozovky na uvozovky americké.", "role": "user" }, { "content": "V tomto případě nejde o jazykový problém, ale o způsob nastavení užívaného editoru, doporučujeme vám prověřit zadané parametry.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mohu se v případě tvarů slov spolehnout na informace uvedené ve Wikislovníku?", "role": "user" }, { "content": "Hledáte-li informace o češtině, doporučujeme vám naši Internetovou jazykovou příručku (www.prirucka.ujc.cas.cz).", "role": "assistant" } ]

[ "zkres-lování", "zkre-slování" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo zkreslování? Dělí se zkres-lování, nebo zkre-slování?", "role": "user" }, { "content": "Slovo zkreslování se na konci řádku správně dělí takto: zkre-s-lo-vá-ní. Spojení samohláska + -s‑ + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -s-, nebo před -s- – odtud tedy dva správné způsoby dělení: zkres-lování (dělení po -s-) i zkre-slování (dělení před -s-).", "role": "assistant" } ]

[ "Ba-rrandov" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo Barrandov. Lze dělit Ba-rrandov?", "role": "user" }, { "content": "Slovo Barrandov se na konci řádku správně dělí takto: Ba-r-ran-dov. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek, můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami – odtud tedy dvojí správné dělení: jak Bar-randov, tak i Ba-rrandov.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazy \"stejně jako\" v následující větě? \"Žena by měla být podrobena dalším vyšetřením(,) stejně jako její partner.\"", "role": "user" }, { "content": "Jestliže je konstrukce se \"stejně jako\" užita coby výrazový prostředek slučovacího poměru, nikoli jako prostředek srovnávání, píšeme mezi jednotlivými složkami několikanásobného větného členu čárku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka za výrazem \"zvážit\" v následující větě? \"Při formulaci opatření je třeba zohlednit, a tedy také zvážit(,) následující opatření.\"", "role": "user" }, { "content": "Pisatelé mají někdy tendenci klást čárku za poslední složku několikanásobného větného členu. Výčet těchto složek často mylně považují za vsuvku nebo jinou volně vloženou konstrukci. V souřadných spojeních složek několikanásobných větných členů je však náležité oddělovat pouze jednotlivé složky mezi sebou, nejsou-li spojeny souřadicími spojkami v poměru slučovacím. Za druhou (poslední) složkou už se čárka nepíše (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Zajímalo by mě, zda je vhodnější spojení \"předpoklad procesu\" nebo \"předpoklad pro proces\". Můžete mi prosím poradit?", "role": "user" }, { "content": "Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla \"předpoklad\" dokonce tři možné vazby: předpoklad něčeho (předpoklady vývoje), předpoklad k něčemu (předpoklady k povolání) a předpoklad pro něco (předpoklad pro výkon činnosti). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.", "role": "assistant" } ]

[ "restau-race", "resta-u-race" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo restaurace?", "role": "user" }, { "content": "Slovo restaurace se na konci řádku správně dělí takto: re-s-tau-ra-ce. Spojení samohláska + -s- + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-, odtud tedy dělení re-s-taurace. Ve zbytku slova už jde jen o běžné dělení po slabikách: restau-ra-ce.", "role": "assistant" } ]

[ "pomoh-li", "pomo-hli" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo pomohli? Lze vedle pomoh-li dělit i pomo-hli?", "role": "user" }, { "content": "Slovo pomohli se na konci řádku správně dělí takto: po-moh-li. Je‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev, dělíme na švu. -Moh- je kořen, -l- je nefinální tvarotvorná přípona, odtud tedy dělení pomoh-li.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo Afrika?", "role": "user" }, { "content": "Slovo Afrika se na konci řádku správně dělí takto: Af-ri-ka. Není-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami, odtud tedy dělení Af-rika. Hranice mezi posledními dvěma slabikami je zřetelná: Afri-ka. Z toho důvodu se pak celé slovo dělí, jak bylo uvedeno: Af-ri-ka.", "role": "assistant" } ]

[ "kon-trolu", "kont-rolu" ]

[ { "content": "Jak se správně na konci řádku dělí slovo kontrolu? Lze dělit jako kon-trolu i jako kont-rolu?", "role": "user" }, { "content": "Slovo kontrolu se na konci řádku správně dělí takto: kon-t-ro-lu. Lze tedy správně dělit jak kon-trolu, tak i kont-rolu. Pokud v případě skupiny tří (případně i více) souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony není zřetelný morfematický šev, je možné dělit více způsoby. Odtud tedy možnost dělit jak kon-trolu, tak kont-rolu.", "role": "assistant" } ]

[ "pacien-tů" ]

[ { "content": "Jak se správně dělí slovo pacientů? Lze dělit pacien-tů?", "role": "user" }, { "content": "Slovo pacientů se na konci řádku správně dělí takto: pa-cien-tů. Není‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska dělíme pouze mezi dvěma souhláskami, odtud tedy dělení pacien-tů.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám následující úryvek textu. \"Popravčí čety dostávaly příděly. Mrtvá těla pak odvezly/odvezli do krematoria. Stejně postupovaly/postupovali u...\" Můžete mi prosím poradit, jaký bude správný tvar přísudku ve druhé a třetí větě? Napsala bych spíše tvrdé y, tedy \"odvezly\" a \"postupovaly\", ale kolegové mi tvrdí, že bych měla volit tvary s měkkým i.", "role": "user" }, { "content": "Máte dvě možnosti. Buď můžete upřednostnit formální hledisko a ve druhé a třetí větě řídit shodu nevyjádřeným podmětem \"čety\" (Mrtvá těla pak odvezly do krematoria. Stejně postupovaly u...), nebo lze uplatnit i tzv. shodu podle smyslu, a tedy v následujících větách volit měkké i (Popravčí čety dostávaly příděly. Mrtvá těla pak odvezli do krematoria. Stejně postupovali u...\"). Obě varianty jsou v pořádku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před spojkou \"i\" ve větě \"Vytlačím vzpomínky na včerejšek(,) i ty na Ivana\"?", "role": "user" }, { "content": "Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\"). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.", "role": "assistant" } ]

[ "pro jednou", "projednou" ]

[ { "content": "Ve slovníku je uvedeno psaní pro jednou (zvlášť), v IJP jsem našla psaní dohromady (projednou). Co je správně?", "role": "user" }, { "content": "Starší slovníky SSJČ a SSČ zachycují pouze psaní zvlášť (pro jednou), PČP spřežku projednou neuvádějí. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však není ve všech případech jasná, často dochází ke kolísání, a nezřídka proto vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady a jejich význam je totožný (na příklad –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například). Doklady z ČNK ukazují, že psaní spřežky projednou je v současné praxi natolik rozšířené, že IJP uvádí obě možnosti zápisu jako rovnocenné.", "role": "assistant" } ]

[ "proto", "pro to" ]

[ { "content": "Mám větu \"Udělal vše pro to, aby cesta byla úspěšná\"; psala bych pro to zvlášť.", "role": "user" }, { "content": "Souhlasíme, psaní předložky \"pro\" a odkazovacího zájmena \"to\" zvlášť považujeme za základní řešení: \"Udělal vše pro to, aby cesta byla úspěšná.\" S ohledem na uživatelskou praxi a na skutečnost, že vymezení rozdílu mezi významem spřežky \"proto\" a chápáním výrazu jako spojení předložky s ukazovacím zájmenem (pro to) není zcela jednoznačné, však zcela nelze vyloučit ani možnost užít ve větě spřežku \"proto\" odkazující k vedlejší větě (Udělal vše proto, aby cesta byla úspěšná).", "role": "assistant" } ]

[ "nastálo", "na stálo" ]

[ { "content": "Je možné psát nastálo dohromady i na stálo zvlášť?", "role": "user" }, { "content": "Obě možnosti lze užít. Psaní dohromady (nastálo) i zvlášť (na stálo) zachycují jak výkladové slovníky češtiny (SSJČ a SSČ), tak IJP. Doklady z ČNK (SYN v8) ukazují, že psaní dohromady je 10x častější.", "role": "assistant" } ]

[ "miniplemeno", "mini plemeno" ]

[ { "content": "Můžeme psát slovo miniplemena dohromady? Myslím, že je běžné psát slova s \"mini\" jako jedno slovo. Ve větě v textu je psáno, že něco je pro malá a mini plemena (zvlášť).", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu, že výraz mini- běžně funguje jako první část mnohých složených slov (např. minisukně, minigolf, minirobot, minianketa, miniskot, minipřehlídka, minipivovar...). V souladu se slovníky i praxí proto nic nebrání tomu psát jako jedno slovo i miniplemeno. Doporučujeme formulaci mírně upravit: ...je pro malá plemena a miniplemena. Toto řešení doporučujeme.\nV uvedené větě je však možno uvažovat i o pojetí, v němž chápeme výraz mini jako samostatné nesklonné přídavné jméno, v tom případě je v pořádku i formulace ... pro malá a mini plemena.", "role": "assistant" } ]

[ "nad to", "nadto" ]

[ { "content": "V textu je věta: Není nad to objevovat stále nové zajímavosti. Nemělo by se psát nadto dohromady?", "role": "user" }, { "content": "Nadto psané dohromady znamená 'a ještě navíc, a k tomu', např. Je líný a nadto hloupý. V uvedené větě však nejde o tento význam, ale o předložku nad a zájmeno to podkazující k infinitivu objevovat. Bylo by možné volit formulaci Není nad objevování nových zajímavostí. Proto je vhodné ponechat ve větě psaní zvlášť: Není nad to objevovat stále nové zajímavosti.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jsou moderátoři v rádiích někým kontrolováni, zda užívají spisovnou češtinu? Za špatné vyjadřování by měli dostávat pokuty.", "role": "user" }, { "content": "Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani za neužívání spisovné češtiny nehrozí formální postih. Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu užívaného v médiích nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky a sociolingvistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je pro vyjadřování v českých médiích uzákoněna spisovná čeština jako v Německu spisovná němčina?", "role": "user" }, { "content": "Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani za neužívání spisovné češtiny nehrozí formální postih. Můžeme ještě doplnit, že v legislativním smyslu nejsou (s výjimkou školního prostředí) závazná ani Pravidla českého pravopisu, která mají pouze doporučující charakter. Lze však hovořit o závaznosti jazykové kodifikace ve společenském slova smyslu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Nelíbí se mi, že se v reklamě na pleny užívá slovo \"kakamita\". Je to nesrozumitelný paskvil, který do češtiny nepatří.", "role": "user" }, { "content": "Nemůžeme soudit, nakolik je užití daného výrazu v reklamním spotu vhodné, jisté však je, že reklamní texty podobné jazykové hříčky (v tomto případě jde o výraz vzniklý spojením slov \"kakat\" a \"kalamita\") hojně využívají jakožto prostředky tzv. aktualizace, ozvláštnění.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Odkdy je přípustný tvar \"(oni) umí\"?", "role": "user" }, { "content": "U sloves 4. slovesné třídy vzoru \"sází\", k níž náleží i sloveso \"umět\", je od roku 1993, v souladu s tehdy vydanými Pravidly českého pravopisu, vedle původního tvaru \"sázejí\" (\"umějí\") i nově kodifikovaný tvar \"sází\" (\"umí\"). Změna je odrazem sklonu jazyka k vyrovnávání tvarů –⁠ koncovku ‑í ve 3. os. mn. č. mají totiž oba další vzory této třídy \"prosit\" i \"trpět\" (\"oni prosí, trpí\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Nelíbí se mi, že se vedle správného tvaru \"(oni) umějí\" ve 3. osobě množného čísla děti učí i tvar \"umí\".", "role": "user" }, { "content": "V roce 1993 došlo v poslední kodifikaci ke změně v časování sloves podle vzoru \"sázet\". V současnosti jsou ve 3. os. mn. č. kodifikované oba tvary: umí i umějí.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Učím ukrajinské děti češtině, a nevím, jak jim mám vysvětlit, kde a proč jsou užívána diakritická znaménka.", "role": "user" }, { "content": "Český jazyk patří k jazykům, v němž jsou v textu užívána diakritická znaménka. Současná podoba českého pravopisu, souboru pravidel pro záznam textů, je výsledkem historického vývoje češtiny; tzv. diakritický (Husův) pravopis se objevuje začátkem 15. století (viz Nový encyklopedický slovník češtiny, heslo Český pravopis). Současná pravidla českého pravopisu jsou zachycena ve stejnojmenné příručce (poslední pravopisná reforma proběhla v roce 1993, přičemž v roce 1994 byla korigována tzv. Dodatkem).\n\nVzhledem k tomu, že jazyková poradna není didaktické pracoviště (v tomto případě je třeba přihlížet i ke specifikům učení se češtině jako cizímu jazyku), nedokážeme vám doporučit vhodné postupy, jak žákům cizincům vhodně vysvětlit pravopisné zásady, v tomto případě je třeba obrátit se na didaktika, který se věnuje výuce cizinců.", "role": "assistant" } ]

[ "party", "párty" ]

[ { "content": "Vídám psáno party i párty? Je možné obojí?", "role": "user" }, { "content": "Ano, obě možnosti jsou v pořádku. Nesklonné podstatné jméno party přejaté z angličtiny zachycují PČP i SSČ jen s původním pravopisem, tedy v podobě party. Vlivem výslovnosti [párty] a rovněž také kvůli homonymii s množným číslem slova parta (skupina) se postupně prosadila pravopisná podoba párty (což dokládají např. výskyty v ČNK a na internetu). Proto NASCS (vydání z roku 2007) uvádí obě pravopisné podoby, obě možnosti jsou uvedeny také v IJP.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Slova jako individualismus, socialismus apod. je možné psát se s i z? Nebo je jedna z variant preferovaná? Proč není jen jedna možnost? V textu knihy jsou použity varianty se-z-, mám je opravovat?", "role": "user" }, { "content": "Ve slovech s příponou vyslovovanou [-izmus] se v souladu s Dodatkem k PČP z roku 1994 za základní považují podoby se s, tedy individualismus, socialismus. Podoby se -s- jsou hodnoceny jako stylově neutrální, je možné je užít v jakémkoli textu; podoby se -z- jsou rovněž možné, ale jsou považovány za stylově příznakové. Doporučujeme, abyste případnou úpravu pravopisné varianty užité v textu konzultovala s autory.", "role": "assistant" } ]

[ "kablík", "káblík" ]

[ { "content": "Byli jsme upozorněni, že nemáme uvádět v materiálech našeho e-shopu slovo káblík, ale že máme psát kablík. V IJP jsem slovo nenašla.", "role": "user" }, { "content": "V IJP slovo není, protože nejde o plně spisovné ani příliš frekventované slovo. Starší slovníky (SSJČ a PSJČ) výraz označující slabý izolovaný ohebný vodič hodnotí jako slangový a zachycují ho s a: kablík. Krátké a se shoduje s pravopisem výchozího slova kabel. V technickém slangu se však pro kabel používá i výraz kábl (ten zachycuje SSJČ a Slovník nespisovné češtiny), proto ani podobu káblík nelze vyloučit. Zmiňovaný Slovník nespisovné češtiny ostatně výraz káblík uvádí. Vzhledem k tomu, že nejde o spisovný výraz, není jeho pravopisná podoba stanovena závazně, záleží tedy na vašem rozhodnutí, kterou z variant zvolíte. Doklady z ČNK ukazují, že podoba kablík je téměř 10x frekventovanější než varianta káblík.", "role": "assistant" } ]

[ "martenzit", "martensit" ]

[ { "content": "Ve výroční zprávě Fyzikálního ústavu je uvedeno slovo martenzit. Autoři textu prosazují zápis martensit, protože jsou tak zvyklí z angličtiny. Vím, že v SSJČ jsou obě možnosti, ale v IJP je uveden už jen martenzit. Je podoba martensit přijatelná?", "role": "user" }, { "content": "Podoba martensit špatně není, ale v současném českém textu působí zastarale až archaicky, obdobně jako např. zápis fysika, president, organisace. \nV přejatých slovech, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se považují za základní, stylově neutrální podoby se z. Lze je užít ve všech typech textů, proto doporučujeme ve výroční zprávě volit raději zápis martenzit. Podoby se s jsou stylově příznakové, knižní. Výslovnost [martenzit] zachycuje už Příruční slovník jazyka českého.", "role": "assistant" } ]

[ "materie", "matérie" ]

[ { "content": "Je možné psát matérie, nebo je vhodnější psát materie?", "role": "user" }, { "content": "V tomto případě máte možnost volby, správná je jak podoba materie, tak matérie. Doklady z ČNK (syn v9) ukazují, že podoba materie je výrazně frekventovanější (1775 : 435).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo družstvo?", "role": "user" }, { "content": "Slovo družstvo se na konci řádku správně dělí takto: druž-stvo. V případě skupiny tří (případně i více) souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev (a to i příponový). Druž- je kořen, -stv- je slovotvorná přípona, odtud tedy dělení druž-stvo.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo americký?", "role": "user" }, { "content": "Slovo americký se na konci řádku správně dělí takto: ame-ric-ký. Pokud má slovo slabičný, ale jednopísmenný začátek, neoddělujeme ho – odtud dělení ame-rický. V zakončení slov ve skupinách samohláska + souhláska + souhláska + samohláska dělíme pouze mezi dvěma souhláskami – odtud dělení americ-ký.", "role": "assistant" } ]

[ "školicí", "školící" ]

[ { "content": "Je správně školicí, nebo školící domeček (domeček, ve kterém se školí)?", "role": "user" }, { "content": "Ve spojení se slovem domeček je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno školicí (s krátkým -i- po -l-). Jde bezpochyby o domeček určený ke školení (který sám neškolí, školení v jeho prostorách vede nějaký člověk). Správně je tedy školicí domeček.", "role": "assistant" } ]

[ "zá-jmů", "záj-mů" ]

[ { "content": "Jak se na konci řádku správně dělí slovo zájmů? Dělí se správně zá-jmů, nebo záj-mů?", "role": "user" }, { "content": "Slovo zájmů se na konci řádku správně dělí takto: zá-jmů. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Zá- je předpona, -jm- kořen, odtud tedy správné dělení zá-jmů.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde najdu informaci, zda je vhodné užívat spojení \"je to o tom, že…\"?", "role": "user" }, { "content": "Dané problematice věnoval lingvista Jiří Kraus svůj článek z roku 1997, který vyšel v časopise Naše řeč. Informace ke spojení \"je to o tom\" najdete i v Databázi jazykových dotazů.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kde najdu informaci, s jakým počátečním písmenem se píše slovo advent?", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme vám Internetovou jazykovou příručku. Výraz advent (s malým počátečním písmenem) je zařazen do její heslové části a k danému heslu je přes odkaz připojen výklad k psaní velkých písmen v pojmenováních dějinných událostí, památných dnů a svátků.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V jaké knize najdu informace o psaní velkých písmen? Internetovou jazykovou příručku znám, ale slyšela jsem o nějaké publikaci.", "role": "user" }, { "content": "Doporučujeme vám knihu Psaní velkých písmen v češtině, která vyšla v nakladatelství Academia v roce 2015.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Narazila jsem na větu \"Tři miliony klientů u nás má účet\". Neměl by být správný tvar přísudku \"mají\"?", "role": "user" }, { "content": "Máte pravdu. Jsou-li podmětem věty výrazy \"desítky\", \"stovky\", \"miliony\", \"miliardy\", je náležitá shoda s těmito číselnými výrazy, v přísudku tedy bude tvar množného čísla. Náležitá podoba věty je tudíž skutečně \"Tři miliony klientů u nás mají účet\". Pouze pokud by byl podmětem výraz \"tisíce\", lze kromě shody s číselným výrazem užít i tvar jednotného čísla, správně tedy např. \"tři tisíce klientů mají\" i \"tři tisíce klientů má\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak mám vysvětlit svému desetiletému synovi, že se říká \"jedeme do Polska\", ale \"jedeme na Slovensko\"? Existují pro užívání předložek s názvy států nějaká pravidla?", "role": "user" }, { "content": "Uplatňování předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazy \"a to\" ve větě \"Někdy jsme se chtěli překonat(,) a to byla dřina\"?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz \"konkrétní případ\"). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaké i/y bude v přísudku ve spojení \"koníčky mi umožnil_\"?", "role": "user" }, { "content": "Protože daný tvar 1. os. množného čísla \"koníčky\" je tvar rodu mužského neživotného, je třeba podle něj řídit i přísudek, a tudíž napsat tvrdé y: \"koníčky mi umožnily\". Měkké i by bylo namístě pouze v případě, že by podmět byl ve tvaru rodu mužského životného: \"koníčci mi umožnili\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Kterým větným členem je výraz \"do vody\" ve větě \"Skákat do vody je zakázáno\"? Je to příslovečné určení místa (\"kam?\"), nebo spíše přívlastek, když závisí na podmětu?", "role": "user" }, { "content": "Při rozlišování mezi přívlastkem a příslovečným určením je rozhodující nikoli větněčlenská, nýbrž slovnědruhová platnost řídícího výrazu. Příslovečné určení je tvarově neřízeným doplněním slovesa nebo přídavného jména v jakékoli větněčlenské platnosti, zatímco přívlastek se vždy přímo vztahuje k (syntaktickému) podstatnému jménu. Podmět uvedené věty je vyjádřen infinitivem slovesa (skákat), proto je spojení \"do vody\" příslovečným určením místa.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám větu \"Morální smysl říká, co dělat, anagogie, o co usilovat\". Je správné oddělit spojení \"co dělat\" a \"o co usilovat\" čárkami?", "role": "user" }, { "content": "Infinitivní konstrukce, které jsou uvozeny podřadicími spojovacími výrazy a zastupují vedlejší větu, se od řídících vět (popř. řídících výrazů) oddělují čárkami (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Moji kolegové použili spojení \"v hlavním městě Caracas\", ale já se domnívám, že správně je jedině varianta \"v hlavním městě Caracasu\". Můžete mi prosím říci, zda mám pravdu?", "role": "user" }, { "content": "V pořádku jsou obě varianty, tedy jak \"v hlavním městě Caracasu\", tak \"v hlavním městě Caracas\". V druhém případě jde o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen, například formulace \"starosta města Zlín\" i \"starosta města Zlína\" jsou obě zcela v pořádku. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Chtěla bych se zeptat, která předložka je vhodnější v následujícím spojení: \"záměry výstavby mateřských škol v/na Praze 15\".", "role": "user" }, { "content": "Předložka \"na\" se v současné době výrazně prosazuje na úkor předložky \"v\". Spojení s předložkou \"v\" však mají v případech uvedeného typu charakter celonárodní, nezávislý na lokální tradici. Užití předložky \"na\" zde navíc může signalizovat určitý významový odstín – spojení \"na Praze 4\", \"na Praze 8\" často souvisejí s pojmenováním administrativní jednotky, úřadu apod. K vyjádření lokalizace pak slouží právě předložka \"v\". Pokud má tedy \"Praha 15\" v uvedeném spojení význam území, městské části (tedy nikoli instituce), volili bychom variantu \"záměry výstavby mateřských škol v Praze 15\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Nejsem si jistá, jaké i/y napsat v přísudku následující věty. \"Jeho vídaly/vídali děti, mládež a dospělí.\" Můžete mi prosím poradit?", "role": "user" }, { "content": "Ve větách, v nichž přísudek předchází několikanásobnému podmětu, máme dvě možnosti shody. Buď můžeme shodu řídit jménem, které stojí nejblíže přísudku (v tomto případě \"dětmi\"), anebo uplatnit obecné pravidlo o přednosti rodů (v tomto případě jde o přednost mužského životného rodu, který zde reprezentují \"dospělí\"). V pořádku je tedy jak věta \"Jeho vídaly děti, mládež a dospělí\", tak \"Jeho vídali děti, mládež a dospělí\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazy \"a že\" v následující větě? \"Pevně věřím, že budete pokračovat v úsilí o rozvoj výzkumu a že se budeme na tomto poli nadále setkávat.\"", "role": "user" }, { "content": "Jestliže jsou vedlejší věty souřadně spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím, neoddělujeme je čárkou (viz \"konkrétní případ\"). Pouze pokud jsou spojeny beze spojky, píšeme mezi nimi čárku.", "role": "assistant" } ]

[ "neo-značil" ]

[ { "content": "Jak se správně dělí slovo neoznačil? Je správné dělit: neo-značil?", "role": "user" }, { "content": "Slovo neoznačil se správně dělí takto: ne-ozna-čil. Pokud má slovo dvě předpony, přičemž první je slabičná (zde ne-) a druhá je tvořena samohláskou (zde o-), dělíme pouze po první předponě. Odtud tedy dělení ne-ozna-čil.", "role": "assistant" } ]

[ "nabitý", "nabytý" ]

[ { "content": "Jde o větu Davy lidí směřovaly nabitými uličkami na náměstí. Psala bych nabitý s -i,- ale nevím, jak to zdůvodnit.", "role": "user" }, { "content": "Ve větě \"Davy lidí směřovaly nabitými uličkami na náměstí\" píšeme ve slově nabitý -i- z toho důvodu, že sloveso nabít vyjadřuje význam 'velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj': uličky byly přeplněné. Obdobně např. ve vlaku bylo nabito, vrátili se z výletu nabiti dojmy, film je nabitý dramatickými scénami.", "role": "assistant" } ]