English
stringlengths
1
1.63k
Other Language
stringlengths
1
1.83k
A group of students in collaboration with Fields of View, a game design company, created a board game to discuss and understand the intricacies of waste management.
Skupina studentů vytvořila ve spolupráci se společností Fields of View, která se specializuje na navrhování her a simulací, stolní hru vyzývající k diskusi problémů nakládání s odpadky a pochopení jeho mechanismů.
The waste management problem in Bangalore is large and hairy, but with citizens acting to deal with the problem, it may be solved before long.
Bengalúrské problémy týkající se nakládání s odpadem jsou velké a komplikované, ale díky občanským aktivitám by mohly být brzy vyřešeny.
WhatsApp, Line and Tango in Jeopardy in Iran, As President and Judiciary Clash · Global Voices
Írán: Prezident a soudní moc se přou o budoucnost aplikací WhatsApp, Line a Tango
The future of the messaging services WhatsApp, Line, and Tango has become uncertain in Iran since the national judiciary announced a decision to filter the three apps.
Aplikace pro posílání zpráv WhatsApp, Line a Tango čelí v Íránu nejisté budoucnosti poté, co místní justice oznámila, že hodlá tyto tři aplikace filtrovat.
The Ministry of Culture and Islamic Guidance is refusing to comment on a January 7 decision.
Ministerstvo kultury a islámského vedení odmítá toto rozhodnutí ze 7. ledna komentovat.
According to reports by Iran's official state news agency, the judiciary's decision was meant to enter force immediately after it was announced on January 7.
Podle zpráv státní íránské zpravodajské agentury mělo toto soudní usnesení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení, tedy již 7. ledna.
Iran's judiciary is independent from the president's office, reporting only to the Supreme Leader, Ayatollah Khomenei.
Íránské soudnictví je nezávislé na úřadu prezidenta a zodpovídá se pouze duchovnímu vůdci ájatolláhu Chameneímu.
In a public statement on January 17, Culture Minister Ali Jannati refused to say if the government planned to implement the ban on the three messaging services, but did confirm that they currently remain accessible to Internet users in Iran.
Ve veřejném prohlášení ze 17. ledna odmítl ministr kultury Ali Džannatí upřesnit, zda vláda plánuje zablokovat tyto tři aplikace pro posílání zpráv, ale potvrdil, že v současnosti jsou místním uživatelům internetu tyto služby nadále přístupné.
Jannati also reiterated President Hassan Rouhani's position on the issue, saying Iranians should have free access to the messaging services, particularly in light of their popularity.
Džannatí také zopakoval stanovisko prezidenta Hasana Rúháního k této záležitosti – řekl, že Íránci by měli mít volný přístup k aplikacím pro posílání zpráv, zejména s ohledem na jejich popularitu.
WhatsApp, Line, and Tango provide Iranians with an inexpensive means of circumventing state-controlled telephone and messaging services, connecting Iranians with each other and people abroad.
WhatsApp, Line a Tango poskytují Íráncům levnou alternativu, jak obcházet státem kontrolované telefonní služby i systémy pro posílání zpráv. Spojují Íránce mezi sebou navzájem i s lidmi ze zahraničí.
Tehran’s Chief Prosecutor Abbas Jafari Dolatabadi acknowledged that the government and the Judiciary do not agree about filtering the applications, but he confirmed that police will implement the judiciary's ruling either way.
Generální teheránský žalobce Abbas Džafari Dolatabadi uznal, že se vláda a soudní moc neshodnou na filtrování těchto aplikací, ale potvrdil, že policie přesto tato soudní usnesení zavede do praxe.
Mehr News reported that the judiciary issued implementation orders to the Ministry of ICT, but officials have put the orders on hold until the government and judiciary are able to come to an agreement.
Agentura Mehr News uvedla, že soudní moc vydala příslušná nařízení Ministerstvu informatiky a komunikačních technologií, úředníci ale tyto příkazy pozastavili do doby, než se vládě a justici podaří najít společnou řeč.
According to Fars news agency, Jannati stated: “we have to use smart-filtering to rid these applications of unlawful content, however blocking these applications entirely would be wrong.”
Podle zpravodajské agentury Fars ministr Džannatí uvedl: „Musíme používat chytré filtrování, abychom zbavili tyto aplikace nezákonného obsahu, jejich naprosté blokování by ale bylo chybou.“
Discussions regarding "smart-filtering" have been ongoing in Iran.
V Íránu nadále probíhá diskuse týkající se „chytrého filtrování“.
Given the technological obstacles to content-based filtering, however, such an approach wouldn't likely resolve the current conflict between Iran's warring bureaucracies.
S ohledem na technologické problémy filtrování na základě obsahu ovšem tento přístup nejspíše nevyřeší současný konflikt mezi soupeřícími íránskými úřady.
Despite blocks on YouTube, Twitter, and Facebook in Iran, many Iranians bypass these controls using proxy-servers and other circumvention tools.
Navzdory místnímu blokování služeb YouTube, Twitter a Facebook obchází mnoho Íránců tyto bariéry pomocí proxy serverů a dalších nástrojů.
Cuba: More Money Means More Technology, With or Without State Reforms · Global Voices
Kuba: Více peněz znamená více technologií, nehledě na reformy
Correos de Cuba, Cuban postal service kiosk.
Kubánská pošta, stánek s kubánskými poštovními službami.
Photo by Victor Manuel via Flickr (CC BY 2.0)
Autor fotografie: Victor Manuel, ze serveru Flickr (CC BY 2.0)
Wednesday’s bombshell announcements that the U.S. and Cuban governments have decided to re-establish diplomatic ties after 56 years of estrangement brought tears, joy, awe, and disbelief to Cubans across the globe. (And some anger from Cuban-Americans, too.)
Prohlášení, kterým 17. prosince 2014 vlády Spojených států amerických a Kuby rozhodly po 56 letech vzájemného odcizení o obnovení diplomatických vztahů, vyvolalo radost, překvapení i nedůvěru u všech Kubánců po celém světě (a také určitou nevoli u některých lidí, kteří jsou napůl Kubánci, napůl Američané).
While President Obama’s speech was watchable in real time—televised and live streamed on the White House website—those outside of Cuba had to wait patiently for the text of Raul Castro’s speech to be transcribed and uploaded to Cuban state media sites.
Zatímco se projev prezidenta Obamy vysílal naživo (prostřednictvím oficiálních stránek Bílého domu), na přepis projevu Raúla Castra a jeho vložení na weby kubánských médií museli ti, co právě na Kubě nebyli, trpělivě čekat.
The brief address delivered by Cuba’s commander-in-chief was not streamed live because Cuba’s rickety Internet infrastructure cannot support it.
Krátký projev kubánského velitele se naživo nevysílal z důvodu, že slabé internetové pokrytí Kuby by takovou zátěž nezvládlo.
At least not yet.
Alespoň doposud.
Among thousands of other questions flying around the Internet and the streets of Miami, Havana, and Washington today is the question of technology.
Mezi tisíci otazníků, které se dnes vznášejí na internetu, v ulicích Miami, Havany i Washingtonu, vyvstává zejména otázka technologií.
What will these changes mean for Internet access and mobile telephony in Cuba?
Co budou ohlášené změny znamenat v otázce přístupu k internetu a mobilním technologiím na Kubě?
For now, little is certain.
Teď ještě nic není zřejmé.
But there are a few things we can glean from what both leaders have said—and haven’t said—so far.
Přesto je několik věcí, které se dají z toho, co oba lídři řekli nebo neřekli, vyvodit.
More money, more technology
Více peněz, více technologií
While Western advocates may rush to focus on how this will affect government policy and practice around the Internet, the impact of yesterday’s economic reforms on the tech environment in Cuba may be the most critical change to watch at the moment.
Zatímco se obhájci ze západních zemí předhání v domněnkách, jak toto rozhodnutí ovlivní politiku a aktivity vlády ohledně internetu, může teď být nejkritičtější pozorovanou změnou dopad ekonomických reforem na oblast technologií na Kubě.
With more money, more Cubans will be buy mobile phones and service.
S větším množstvím peněz si více Kubánců bude moci koupit mobilní telefony a služby.
This does not mean that they will have Internet access – 3G is scarce at best on the island.
Neznamená to, že budou disponovat přístupem k internetu, jelikož 3G technologie má na ostrově nízké pokrytí.
But it will accelerate the changes that are already taking in place in Cuba due to peoples’ increasing ability to connect with one another through mobile telephony.
Přesto ale tato skutečnost urychlí změny, které se již dnes na Kubě dějí, a to právě rozšířením vzájemného propojení občanů skrze mobilní telefony.
More than ever, news and information that once traveled only by word of mouth will now circulate more quickly and in greater volume.
Víc než kdy dřív budou zprávy a informace, které se dosud předávaly jen ústně, kolovat rychleji a ve větším množství.
And Cubans’ ability to communicate with friends and family abroad will likely increase too.
Je také možné, že se rozrostou možnosti Kubánců komunikovat s přáteli a příbuznými v zahraničí.
We can also anticipate an influx of tech objects and hardware on the island – computers, mobile phones, hard drives, pen drives are all in high demand in Cuba and they are not easy to come across.
Dá se také očekávat vstup technologií a hardwaru na ostrov. Už teď na Kubě existuje velká poptávka po počítačích, mobilech, pevných discích a flashkách, které lze zakoupit jen těžko.
Yesterday’s changes will without question make it easier for Cubans to obtain tech objects that will in turn enable greater communication and information sharing among Cubans.
Bez jakýchkoliv pochyb ulehčí ohlášené změny přístup k technologickým vymoženostem, které Kubáncům umožní zlepšit komunikaci a sdílení informací.
And greater access to capital will also enable more Cubans to get online at hotel business centers and Internet cafes, where rates (ranging from USD $4.50 to $12.00 per hour) are out of reach for most of the population.
Navíc přístup ke kapitálu Kubáncům umožní přístup k internetu v hotelech a internetových kavárnách, jejichž poplatky za internet (pohybují se mezi 4,50 až 12 americkými dolary za hodinu) jsou nad možnosti většiny obyvatel.
This will not only increase the number of Cubans who use the Internet first hand, but also the quantity and diversity of digital media in circulation on the island.
Nezvýší se tak jenom počet uživatelů internetu, ale také množství a rozmanitost digitálních médií na ostrově.
Videos, music, news, and literature regularly circulate second hand via pen drive, mobile phone apps and other lightweight mechanisms for data storage – a person with Internet access downloads a video, puts it on a pen drive, and circulates it hand-to-hand among friends who watch the video, copy it, and distribute it to more friends.
Videa, hudba, zprávy i literatura pravidelně kolují na USB klíčích, mobilních aplikacích a dalších médiích určených k přenosu digitálních dat. Člověk s přístupem na internet stáhne video, uloží jej na USB a nahrávka tak putuje z ruky do ruky mezi jeho přáteli, kteří video zhlédnou, zkopírují a rozšíří mezi další přátele.
The importance of these second-hand networks, what Cuban blogger Orlando Luis Pardo once termed Cuba’s “Internet offline”, must not be overlooked.
Důležitost sítě lidí šířících informace z ruky do ruky, kterou bloger Orlando Luis Pardo nazval „Internet bez připojení“, by neměla být podceňována.
Two countries, two legal systems
Dvě země, dva právní systémy
It is hard to glean much from what the two leaders said about telecommunications policy.
Je těžké mnoho vyrozumět z toho, co se oba lídři pokusili říct, co se telekomunikační politiky týče.
After acknowledging that U.S. sanctions on the country have for years “denied Cubans access to technology that has empowered individuals around the globe,” Obama stated:
Obama uznal, že sankce Spojených států uvalené na zemi „znemožnily jejím obyvatelům přístup k technologiím, kterou mají v rukou lidé na celém světě“, a potvrdil:
I’ve authorized increased telecommunications connections between the United States and Cuba.
Dal jsem svolení k navýšení telekomunikačních spojení mezi Spojenými státy a Kubou.
Businesses will be able to sell goods that enable Cubans to communicate with the United States and other countries.
Firmy budou schopné prodávat zboží, které umožní Kubáncům komunikovat se Spojenými státy a dalšími zeměmi.
This promising but vague assertion raises a lot of questions—what kinds of businesses is he talking about?
Tento slib, či spíš nejasný souhlas, vyvolává mnoho otázek. O jakých firmách mluví?
What kinds of goods?
O jakém zboží?
In recent years, telecommunications companies like Verizon and AT&T have pushed to loosen restrictions on their industries in an effort to enter negotiations with the Cuban government. And they have made progress since Obama came into office.
V posledních letech telekomunikační společnosti jako Verizon a AT&T tlačily na odlehčení omezení ve svém odvětví ve snaze navázat vztahy s kubánskou vládou a od doby, co Obama přišel k moci, v těchto snahách postoupily.
But this is only one of two hurdles.
Přesto je tohle jenom jedna ze dvou překážek.
The second is the Cuban government, which like, every country, imposes requirements and restrictions on foreign businesses that wish to establish themselves on their soil.
Tou druhou je kubánská vláda, která v celé zemi prosazuje své požadavky a omezení směrem k zahraničním firmám, které se snaží prosadit na jejím teritoriu.
With a few exceptions, foreign companies can enter contracts with the Cuban government only if they are willing to transfer 51 percent ownership of their holdings on the island to the Cuban government itself.
Kromě několika výjimek mohou zahraniční společnosti uzavřít smlouvu s kubánskou vládu jenom za podmínky, pokud vládě popustí 51 procent svého majetku na ostrově.
In effect, this means that all foreign businesses are still majority owned by the Cuban government.
Znamená to tedy, že kubánská vláda má většinový podíl ve všech zahraničních společnostech.
It is hard to imagine that the Cuban state policy on this has changed altogether.
Je těžké si představit, že by se v tomhle Kubánci změnili.
Obama’s words suggest that this may have been part of their negotiations, but Raul Castro’s only mention of the issue suggested that the ball was still in Obama’s court.
Obama v projevu naznačil, že by to mohlo být součástí vyjednávání.
The Cuban president didn’t discuss changing Cuban tech policy or infrastructure.
Jediné, co ale Raúl Castro k tématu poznamenal, bylo, že teď je na řadě Obama.
He said only that he “called upon the government of the United States to remove obstacles hindering … telecommunications.”
Kubánský prezident nemluvil o změně technologické politiky nebo kubánské infrastruktury, jenom řekl, že „vyzývá Spojené státy, aby odstranily překážky, které brání v užívání telekomunikačních technologií“.
So plenty remains uncertain.
Prozatím zůstává mnoho věci nejistých.
Obama cannot unilaterally dismantle all U.S. government policies limiting contact and commerce with Cuba—as both leaders noted, the embargo is codified in legislation that only Congress can change. And although Obama advocated for leaders on both sides to move forward and leave behind their respective legacies of “colonialism and communism” it is not clear how this will play out in practice.
Obama nemůže jednostranně odstranit politiku, která limituje kontakt a obchod s Kubou – jak oba lídři poukázali, embargo je zakotvené v legislativě, kterou může změnit jenom Kongres, a i když Obama podporuje postup obou zemí vpřed a zapomenutí vzájemných dědictví „kolonialismu a komunismu“, není jasné, jak to bude vypadat v praxi.
Old habits die hard—and trust is no easier to build in the digital era than it was in 1961.
Staré zvyky se lze odnaučit jen těžce a ani v digitální éře se důvěra nezískává rychleji než v roce 1961.
AIDS Activist Freed After Kidnapping in Honduras · Global Voices
Mladá aktivistka z Hondurasu byla osvobozena krátce po únosu
Keren Jemima Dunaway González, a teenage Honduran Aids activist who was abducted in the city of San Pedro Sula on Tuesday has been released.
Keren Jemima Dunaway González, aktivistka bojující za práva pacientů nakažených HIV/AIDS v Hondurasu, byla osvobozena v úterý 6. ledna 2015.
Three unidentified men grabbed Keren, 18, with her mother near the offices of the Llaves Foundation, which helps children with AIDS.
Jen několik hodin poté, co ji unesla skupina ozbrojených mužů v honduraském městě San Pedro Sula.
González, the head of Llaves, was freed, but Keren remains captive.
Rosa Gonzáles, matka Keren, je ředitelkou této organizace.
Police said her captors had asked for ransom but had released her after her mother assured them the family had no money.
Policie informovala o tom, že únosci požadovali výkupné, avšak dívka byla propuštěna potom, co je matka ujistila, že jejich rodina nemá žádné peníze.
San Pedro Sula remains one of the most violent cities in the world and has the world's highest homicide rate at 187 per 100,000 inhabitants in 2014.
San Pedro Sula se se svými 187 vraždami na 100 000 obyvatel již třetím rokem po sobě umístil na předních příčkách padesáti měst na světě s nejvyšší mírou násilí.
Kurds of Kobane Declare Victory Over ISIS · Global Voices
Kurdové z města Kobani hlásí vítězství nad ISIS
Poster of Solidarity with the Kurdish Fighters of YPG/YPJ, shared widely online.
Plakát solidarity s kurdskými bojovníky YPG/YPJ, široce sdílen na internetu
After 133 days of war against ISIS, the Kurds of Kobane, a border town in northern Syria close to Turkey, finally heaved a sigh of relief this week, as ISIS fighters fled their territory.
Po 133 dnech války proti Islámskému státu (ISIS) si Kurdové z Kobani, města v severní Sýrii blízko hranice s Tureckem, mohou konečně oddychnout. Bojovníci ISIS se stáhli z tohoto teritoria.
Despite upcoming challenges, including finding and dismantling unexploded devices and the threat of remaining ISIS fighters, Kurds took to the streets (and Twitter) to celebrate what many regard as a heroic victory against a brutal militant organization that has come to occupy large swathes of land across Syria and Iraq.
Navzdory zbývajícím výzvám, mezi které patří například vyhledání a odstranění nevybuchlých náloží a hrozba ze strany zbývajících bojovníků ISIS, se Kurdové vydali do ulic (i na Twitter) oslavovat tuto událost. Mnozí mluví o hrdinném vítězství nad brutální vojenskou organizací, která přišla okupovat rozsáhlé oblasti napříč Sýrií a Irákem.
Kobane - Turkey Border Right Now People are Celebrating Of #Kobane Liberation.
Právě teď v Kobani na hranici s Tureckem. Lidé slaví osvobození Kobani.
#Kobane and around the city within 1 km is free.
Kobani a jeho okolí do vzdálenosti jednoho kilometru je osvobozeno.
Photo: People Of #Kobane Are Celebrating At Suruç - Turkey pic.twitter.com/oGOsOfOHpO — Mazloum Mustafa (@mazlloum_m) January 25, 2015
Fotografie: Lidé z Kobani oslavují v oblasti Suruç v Turecku.
The failure of Turkish policy
Selhání turecké politiky
Turkey's role in the suffering of the Kurds of Kobane did not go unnoticed.
Role Turecka v utrpení Kurdů v Kobani nezůstala bez povšimnutí.
Indeed, Turkey is widely accused of siding with ISIS, an anonymous Western official told Al Monitor, due to the ongoing conflict between Ankara and Turkey's own Kurds.
Anonymní západní představitel řekl serveru Al Monitor, že Turecko je kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Ankarou a Kurdy žijícími v Turecku často obviňováno z nadržování ISIS.
While voices across the world called for international support for the Kurds, Turkish President Recep Tayyip Erdogan reportedly asked Obama not to intervene.
Zatímco lidé po celém světě vyzývali k mezinárodní podpoře Kurdů, turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan měl údajně požádat Obamu, aby nezasahoval.
Despite having the second largest army in NATO and a fleet of tanks on the Kobane border, Turkey refrained from engaging ISIS, even forbidding its own Kurds from entering Kobane to join the fight.
Navzdory druhé největší armádě v rámci NATO a tankovým oddílům na hranici u Kobani se Turecko vyhýbá zásahu proti ISIS a zakazuje dokonce vlastním kurdským občanům, aby odešli do Kobani bojovat.
Our enemies (Turkey&ISIS) thought they would destroy belief on independence in Kobanê. But attacks made us stronger! pic.twitter.com/Xvc8rylEWF — Middle East 24 (@middleeast_24) January 23, 2015
Naši nepřátelé (Turecko a ISIS) si mysleli, že zadusí víru v nezávislost Kobani.
Turkey's inactivity has aroused intense suspicion.
Ale útoky nás posílily! Turecká nečinnost vyvolává silné podezření.
A cartoon by Kaniwar, shared on Twitter by Massimiliano Voza, accuses Turkey of allowing ISIS fighters to enter Kobane, in order to weaken the resistance. #Erdogan: We will not allow #Kurds to gain status in #Syria. #Kurdistan #ISIS #freeKobanê #Kobanê #Turkey pic.twitter.com/6h5BGvMKaz — Massimiliano Voza (@maxvoza) January 28, 2015
Kaniwarova karikatura, kterou sdílel na Twitteru Massimiliano Voza, obviňuje Turecko z toho, že umožňuje bojovníkům ISIS vstoupit do Kobani, aby oslabilo odpor místních obyvatel.
Turkey's response to Kobane's liberation was also not so friendly:
Erdoğan: Nedovolíme Kurdům, aby si v Sýrii upevnili pozici.
Turkey puts huge flag on the border with #Kobane after Erdogan said he will not allow free Kurdish state - @AJANSAMED pic.twitter.com/ltSsdHFYGK — Conflict News (@rConflictNews) January 28, 2015
Odpověď Turecka na osvobození Kobani také nebyla příliš přátelská: Turecko umisťuje velkou vlajku na hranici s Kobani poté, co Erdoğan uvedl, že nedovolí svobodného kurdského státu.
Kurdish activist Joan Salihi tweeted:
Kurdská aktivistka Joan Salihi napsala:
We wont forget #Turkey's role during the resistance in #Kobane. #Turkey is accomplice #TurkeyOutofNato #TwitterKurds pic.twitter.com/nHmuv8lDbG — Joan Salihi (@joansalihi) January 28, 2015
Nezapomeneme na roli Turecka během bojů v Kobani. Turecko je spolupachatel.
A symbolic victory
Symbolické vítězství
It took some time for Kobane's struggle to reach activists around the world.
Určitý čas trvalo, než se informace o bojích v Kobani donesly k aktivistům po celém světě.
While the global media has focused on the US-led coalition striking ISIS positions, Kurds have waged a war against ISIS on the ground that's gone largely under-reported and often ignored completely.
Zatímco se globální média soustředí na koalici vedenou USA, která zasahuje proti pozicím ISIS letecky, Kurdové vedou válku proti Islámskému státu na zemi. Tento boj je z velké části opomíjen a často zcela ignorován.
David Graeber, an anthropology professor at the London School of Economics, an anarchist, and a leading figure in the Occupy Movement, was perhaps the first voice abroad to bring the world's attention to the fight in Kobane.
David Graeber, který je profesorem antropologie na London School of Economics, anarchistou a vedoucí osobností hnutí Occupy, byl nejspíše první osobou, která upozornila svět na boj v Kobani.
In an October 2014 article, titled "Why Is the World Ignoring the Revolutionary Kurds in Syria?" Graeber described Kobane as a "democratic experiment" that is developing according to anarchist ideals, comparing the revolutionary Kurds to the anarchists who fought in the 1936–39 Spanish Civil War
V říjnu 2014 ve svém článku nazvaném „Proč svět ignoruje revoluční Kurdy v Sýrii?“ popsal Graeber Kobani jako „demokratický experiment“, který se vyvíjí podle anarchistických ideálů, a srovnal revoluční Kurdy s anarchisty, kteří bojovali ve španělské občanské válce v letech 1936–1939.
Online, leftist activists widely shared Graeber's article, which provoked a series of declarations of support by several leftist magazines and websites.
Levicoví aktivisté Graeberův text široce sdíleli a několik levicových časopisů a webových stránek vyjádřilo bojovníkům podporu.
To better understand the comparison to the Spanish Civil War's anarchists, it's necessary to grasp what the inhabitants of Kobane (and Rojava, more broadly) have had to endure.
Aby bylo možné lépe porozumět srovnání s anarchisty ze španělské občanské války, je nutné pochopit, co obyvatelé Kobani (a v širším smyslu obyvatelé oblasti Rojava) museli přestát.
Graeber explains:
Graeber vysvětluje:
The autonomous region of Rojava, as it exists today, is one of few bright spots – albeit a very bright one – to emerge from the tragedy of the Syrian revolution.
Autonomní oblast Rojava, tak, jak dnes existuje, je jedním z mála pozitivních důsledků – ačkoli značně pozitivním důsledkem – tragédie syrské revoluce.
Having driven out agents of the Assad regime in 2011, and despite the hostility of almost all of its neighbours, Rojava has not only maintained its independence, but is a remarkable democratic experiment.
Po vyhnání agentů Asadova režimu v roce 2011 si Rojava navzdory nepřátelství ze strany většiny sousedů nejen uchovala svoji nezávislost, ale stala se také pozoruhodným demokratickým experimentem.
Popular assemblies have been created as the ultimate decision-making bodies, councils selected with careful ethnic balance (in each municipality, for instance, the top three officers have to include one Kurd, one Arab and one Assyrian or Armenian Christian, and at least one of the three has to be a woman), there are women’s and youth councils, and, in a remarkable echo of the armed Mujeres Libres (Free Women) of Spain, a feminist army, the “YJA Star” militia (the “Union of Free Women”, the star here referring to the ancient Mesopotamian goddess Ishtar), that has carried out a large proportion of the combat operations against the forces of Islamic State.
Nově vzniklým lidovým shromážděním byly dány nejvyšší rozhodovací pravomoci, místní rady jsou vybírány s důrazem na zachování spravedlivého zastoupení jednotlivých etnik (například v každé samosprávě musí být mezi třemi nejvyššími vedoucími představiteli zastoupen jeden Kurd, jeden Arab a jeden asyrský nebo arménský křesťan, mezi těmito třemi osobami musí být alespoň jedna žena), jsou zde výbory žen a mládeže. Jako pozoruhodná ozvěna ozbrojených španělských Mujeres Libres (Svobodných žen) zde také existuje feministická armáda, milice „YJA Star“ („Unie svobodných žen“, slovo „star“ zde odkazuje na starověkou mezopotámskou bohyni Ištar), která se účastní značné části bojových operací proti silám Islámského státu.
It wasn't military superiority that sustained the Kurds' resistance against ISIS, many believe, but their dedication.
Mnozí věří, že to nebyla vojenská převaha, která pomohla Kurdům vytrvat v boji proti ISIS, nýbrž síla odhodlání.
As Kurdish activist Dilar Dirik argued in The Kurdish Question: “The people of Kobane were massively outgunned.
Kurdská aktivistka Dilar Dirik argumentuje: „Lidé Kobani stáli proti velké vojenské převaze.
But their will to fight kept them going.
Ale jejich vůle bojovat jim pomáhala nevzdat se.
They are fighting for a fundamentally different future.”
Bojují za zcela jinou budoucnost.“
Hopefully, the region's future will remain rooted in the principles of democratic, ecological, and gender-liberated values, which the revolutionaries have so far managed to uphold surprisingly well.
Snad zůstane budoucnost této oblasti založena na principech demokracie, ekologie a rovnosti pohlaví – tyto zásady se revolucionářům podařilo prozatím dodržet překvapivě dobře.