law_id
stringlengths 11
2.15k
| law_text
stringlengths 14
1.92M
|
|---|---|
Vyhláška č. 475/2002 Sb. | Vyhláška č. 475/2002 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub)
Vyhlášeno 20. 11. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 165/2002
* § 1 - Úvodní ustanovení
* § 2 - Náležitosti žádosti
* Zkouška znalosti hub
* § 3 - (1) Při zkoušce znalosti hub musí žadatel prokázat znalosti právních předpisů1) upravujících členění hub na skupiny a podskupiny, znalosti znaků jednotlivých skupin a podskupin hub, požadavků na jejich jakost a zdravotní nezávadnost, značení, způsob jejich
* § 4 - (1) Zkouška znalosti hub se vykonává před zkušební komisí (dále jen „komise“), kterou ustavuje orgán ochrany veřejného zdraví. Komise je tříčlenná, jejím předsedou je vysokoškolsky vzdělaná osoba činná v oblasti ochrany zdraví na úseku bezpečnosti potravin
* § 5 - (1) O průběhu zkoušky znalosti hub vyhotoví komise protokol, ve kterém uvede
* § 6 - Osvědčení
* § 7 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 475/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 475/2002 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2003
475
VYHLÁŠKA
ze dne 31. října 2002,
kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 odst. 1 písm. h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 146/2002 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Úvodní ustanovení
Tato vyhláška upravuje rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost volně rostoucích a pěstovaných hub, způsob zkoušek, náležitosti žádosti a osvědčení prokazujícího znalost hub, o které žádá žadatel, který uvádí do oběhu nebo používá k výrobě volně rostoucí nebo pěstované jedlé houby určené k prodeji spotřebitelispotřebiteli nebo k dalšímu zpracování pro potravinářské účely, nebo ustanovený odpovědný zástupce právnické osoby, která je jejich výrobcem, prodejcem nebo dovozcem (dále jen „žadatel“).
§ 2
Náležitosti žádosti
(1)
Žádost o provedení zkoušky znalosti hub žadatel podává u orgánu ochrany veřejného zdraví příslušného podle místa trvalého pobytu fyzické osoby nebo podle sídla právnické osoby, jde-li o ustanoveného odpovědného zástupce právnické osoby.
(2)
V žádosti o provedení zkoušky znalosti hub žadatel uvede
a)
jméno, příjmení, popřípadě titul, adresu místa trvalého pobytu, datum a místo narození, číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu, jde-li o osobu s povolením pobytu,
b)
dosažené vzdělání a jeho zaměření,
c)
délku a obsah dosavadní praxe na úseku sběru, třídění a zpracování hub.
(3)
K přihlášce ke zkoušce žadatel připojí doklady stanovené § 3 odst. 9 zákona nebo úředně ověřené kopie těchto dokladů.
Zkouška znalosti hub
§ 3
(1)
Při zkoušce znalosti hub musí žadatel prokázat znalosti právních předpisů1) upravujících členění hub na skupiny a podskupiny, znalosti znaků jednotlivých skupin a podskupin hub, požadavků na jejich jakostjakost a zdravotní nezávadnost, značení, způsob jejich sběru, třídění a zpracování, podmínek jejich přepravy, skladování, balení a prodeje. Dále musí žadatel vždy prokázat způsobilost rozlišení jedlých a jedovatých hub podle názorných pomůcek, např. atlasu, znalosti příčin nejčastějších otrav z hub, zdravotních projevů otrav z hub a souvisejících zásad poskytování první pomoci. Seznam rozlišovaných jedovatých hub je součástí přílohy č. 2 této vyhlášky.
(2)
Zkouška znalosti hub sestává z písemné a ústní části.
(3)
Podmínkou pro připuštění k ústní části zkoušky je úspěšné vykonání písemného testu, čímž se rozumí správné zodpovězení alespoň dvou třetin otázek celkem a všech otázek týkajících se jedovatosti hub.
§ 4
(1)
Zkouška znalosti hub se vykonává před zkušební komisí (dále jen „komise“), kterou ustavuje orgán ochrany veřejného zdraví. Komise je tříčlenná, jejím předsedou je vysokoškolsky vzdělaná osoba činná v oblasti ochrany zdraví na úseku bezpečnosti potravinpotravin alespoň po dobu 5 let.
(2)
Orgán ochrany veřejného zdraví nejméně 14 dní před konáním zkoušky znalosti hub vyrozumí žadatele o místě, dnu a hodině konání zkoušky.
(3)
Komise se usnáší většinou hlasů. Pokud uchazeč uspěl v písemné i ústní části zkoušky, hodnotí komise výsledek zkoušky výrokem „uspěl“. Pokud uchazeč v písemné nebo ústní části zkoušky neuspěl, hodnotí komise výsledek zkoušky výrokem „neuspěl“.
§ 5
(1)
O průběhu zkoušky znalosti hub vyhotoví komise protokol, ve kterém uvede
a)
jména a příjmení členů komise,
b)
datum a místo konání písemné a ústní části zkoušky znalosti hub,
c)
seznam uchazečů a výsledky jejich hodnocení,
d)
datum vyhotovení protokolu.
(2)
Přílohou protokolu jsou písemné testy.
(3)
Protokol podepisují všichni členové komise. Protokol se ukládá u orgánu ochrany veřejného zdraví, který ustavil zkušební komisi.
§ 6
Osvědčení
(1)
Žadateli, který zkoušku znalosti hub úspěšně vykonal, vydá orgán ochrany veřejného zdraví osvědčení, jehož náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2)
Žadatel, který zkoušku znalosti hub úspěšně nevykonal, může zkoušku opakovat nejdříve za 2 měsíce.
(3)
V souvislosti se zánikem platnosti osvědčení pro uplynutí stanovené doby od jeho vydání [§ 21 odst. 10 písm. b), c), d)] může majitel osvědčení podat žádost o provedení zkoušky podle této vyhlášky.
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ministryně:
MUDr. Součková v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 475/2002 Sb.
289kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 475/2002 Sb.
Seznam rozlišovaných jedovatých hub (k § 3 odst. 1 vyhlášky)
Čechratka podvinutá| Paxillus involutus
---|---
Čirůvka odlišná| Tricholoma sejunctum
Čirůvka sírožlutá| Tricholoma sulphureum
Holubinka vrhavka| Russula emetica
Hřib kříšť| Boletus calopus
Hřib satan| Boletus satanas
Hřib žlučník| Boletus felleus
Muchomůrka červená| Amanita muscaria
Muchomůrka jízlivá| Amanita virosa
Muchomůrka královská| Amanita regalis
Muchomůrka panterová (tygrovaná)| Amanita pantherina
Muchomůrka zelená| Amanita phalloides
Muchomůrka zelená - odrůda bílá| Amanita phalloides var. alba
Pečárka zápašná| Agaricus xanthodermus
Strmělka vosková| Clitocybe cerussata
Třepenitka svazčitá| Hypholoma fasciculare
Ucháč obecný| Gyromitra esculenta
Vláknice načervenalá| Inocybe patouillardii
Závojenka olovová| Entoloma sinuatum
Zvonovka jarní| Nolanea verna
1)
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 332/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 92/2000 Sb.
Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb.
Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinářských surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků. |
Vyhláška č. 480/2002 Sb. | Vyhláška č. 480/2002 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu
Vyhlášeno 20. 11. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 166/2002
* Čl. I - Vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 2003
480
VYHLÁŠKA
ze dne 4. listopadu 2002,
kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 68 k provedení § 42 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, se mění takto:
1.
V § 1 písm. j) se slova „16. srpna“ nahrazují slovy „1. srpna“.
2.
V § 1 písm. l) se slova „16. srpna“ nahrazují slovy „1. srpna“.
3.
V § 1 se písmena s) až ii) označují jako písmena p) až gg).
4.
V § 1 písm. p) se slova „s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 3 a dále od 1. ledna do 31. prosince jen odchytem“ nahrazují slovy „s výjimkami uvedenými v § 2 odst. 3 a 5“.
5.
V § 1 písmeno s) zní:
„s)
bažant obecný – kohout od 16. října do 31. prosince, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], v níž lze lovit bažanta obecného – kohouta i slepici od 16. října do 31. ledna, a s výjimkami uvedenými v § 2 odst. 5 a 6,“.
6.
V § 1 písm. y) se slova „16. srpna“ nahrazují slovy „1. září“.
7.
V § 1 písm. aa) se slova „16. srpna“ nahrazují slovy „1. září“.
8.
V § 1 písm. cc) se slova „16. srpna“ nahrazují slovy „1. září“.
9.
V § 1 písm. dd) se slova „16. srpna“ nahrazují slovy „1. září“.
10.
V § 1 písm. ee) se slova „1. června“ nahrazují slovy „1. července“.
11.
V § 1 písm. ff) se slova „1. června“ nahrazují slovy „1. července“.
12.
V § 1 písmeno gg) zní:
„gg)
orebice horská do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost od 16. října do 31. prosince, v bažantnicích [§ 2 písm. k) zákona] od 16. října do 31. ledna.“.
13.
V § 2 odst. 1 se slovo „odchytem“ zrušuje.
14.
V § 2 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
„(4)
Na veřejných a neveřejných vnitrostátních a mezinárodních letištích využívaných k leteckému provozu a na vojenských letištích lze celoročně lovit všechny druhy zvěře uvedené v § 1, které by mohly ohrozit bezpečnost leteckého provozu. Nedotčeny zůstávají zvláštní právní předpisy1) upravující lov ostatních druhů zvěře, které by mohly ohrozit bezpečnost leteckého provozu na uvedených letištích.
1)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb.
Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb. a vyhlášky č. 190/2000 Sb.“.
15.
V § 2 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Doba lovu zajíce polního a bažanta obecného pro lov loveckým dravcem je od 1. září do 31. prosince.
(6)
Doba lovu zajíce polního odchytem je od 1. ledna do 31. ledna. Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], v níž lze lovit odchytem bažanta obecného – kohouta i slepici od 1. února do 31. března.“.
16.
V § 3 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Omezení se nevztahuje na lov zajíce polního a bažanta obecného loveckými dravci a na lov bažanta obecného v bažantnicích [§ 2 písm. k) zákona].“.
17.
V § 4 odst. 2 se slova „§ 1 písm. ii) pozbývá“ nahrazují slovy „§ 1 písm. gg) a § 2 odst. 4 pozbývají“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ministr:
Ing. Palas v. r. |
Nařízení vlády č. 489/2002 Sb. | Nařízení vlády č. 489/2002 Sb.
Nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001
Vyhlášeno 26. 11. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 170/2002
* § 1 - Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001 činí 1,0693.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Aktuální znění od 1. 1. 2003
489
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. listopadu 2002,
kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001
Vláda nařizuje podle § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a čl. IV zákona č. 420/2002 Sb., kterým se zkracuje doba, po kterou je představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a státním zástupcům poskytován plat při dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a kterým se stanoví některá opatření v nemocenském pojištění (péči) a v důchodovém pojištění:
§ 1
Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2001 činí 1,0693.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
Ing. Škromach v. r. |
Vyhláška č. 491/2002 Sb. | Vyhláška č. 491/2002 Sb.
Vyhláška o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd
Vyhlášeno 28. 11. 2002, datum účinnosti 28. 11. 2002, částka 171/2002
* § 1 - Zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd pro spárkatou zvěř
* § 2 - Normované stavy spárkaté zvěře
* § 3 - Normovaný stav se nestanovuje pro ten druh spárkaté zvěře,
* § 4 - Požadovaný poměr pohlaví, věková skladba a koeficient očekávané produkce spárkaté zvěře
* § 5 - Minimální stav spárkaté zvěře
* § 6 - Zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd pro bažanta obecného a zajíce polního
* § 7 - Normovaný stav bažanta obecného a zajíce polního
* § 8 - Požadovaný poměr pohlaví a koeficient očekávané produkce pro bažanta obecného a zajíce polního
* § 9 - Minimální stav bažanta obecného a zajíce polního
* § 10 - Pro druhy zvěře neuvedené v § 1 a 6 se honitby nezařazují do jakostních tříd, nestanoví se pro ně požadovaný poměr pohlaví, věková skladba a koeficient očekávané produkce a nestanoví se pro ně minimální stavy a normované stavy.
* § 11 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 491/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 491/2002 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 491/2002 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 491/2002 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 491/2002 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 491/2002 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 491/2002 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 491/2002 Sb.
Aktuální znění od 28. 11. 2002
491
VYHLÁŠKA
ze dne 13. listopadu 2002
o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 68 k provedení § 3 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, (dále jen „zákon“):
§ 1
Zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd pro spárkatou zvěř
HonitbaHonitba nebo její část se podle charakteristiky přírodních podmínek zařazuje do jakostní třídy honitbyjakostní třídy honitby [§ 2 písm. l) zákona] pro tyto druhy zvěře: daněk skvrnitý, jelen evropský, jelenec běloocasý, kamzík horský, muflon, prase divoké, sika Dybowského, sika japonský, srnec obecný (dále jen „spárkatá zvěř“) způsobem uvedeným v příloze č. 1 této vyhlášky. Jsou-li jednotlivé části honitbyhonitby podle přírodních podmínek zařazeny do různých jakostních tříd, stanoví se jakostní třída honitbyjakostní třída honitby jako jejich aritmetický průměr.
§ 2
Normované stavy spárkaté zvěře
(1)
V honitběhonitbě, s výjimkou oboryobory zařazené do jakostní třídy honitbyjakostní třídy honitby (§ 1), se normovaný stav jednotlivých druhů spárkaté zvěře, s výjimkou srnce obecného, stanoví podle výměry spolu souvisejících lesních pozemků1) nebo jiných spolu souvisejících honebních pozemků porostlých stromy a keři lesních dřevin, o celkové výměře alespoň 50 ha v honitběhonitbě (dále jen „lesní celek“), kterou daný druh zvěře využívá, tak, aby
a)
nebyl nižší než minimální stav daného druhu spárkaté zvěře stanovený pro honitbuhonitbu v § 5 odst. 1 až 4 a pro oboruoboru v § 5 odst. 5,
b)
nepřekročil normovaný stav daného druhu zvěře uvedený pro jakostní třídu v příloze č. 2 této vyhlášky a
c)
nepřekročil souhrnný počet spárkaté zvěře, s výjimkou prasete divokého, v honitběhonitbě uvedený v příloze č. 2 této vyhlášky; přepočítací poměr jednotlivých druhů spárkaté zvěře se stanoví takto:
1 jedinec spárkaté zvěře je roven
1 jedinci jelena evropského
1 jedinci siky Dybowského
1 jedinci siky japonského
2 jedincům jelence běloocasého
2 jedincům daňka skvrnitého
2 jedincům muflona nebo
4 jedincům kamzíka horského nebo
4 jedincům srnce obecného.
Je-li výměra lesního celku v honitběhonitbě nižší, popřípadě vyšší než 1 000 ha, stanoví se normovaný stav spárkaté zvěře přepočtem podle skutečné výměry lesního celku v honitběhonitbě.
(2)
Normovaný stav srnce obecného se stanoví podle odstavce 1 písm. a) a c) samostatně pro lesní celek a samostatně pro pozemky polní části honitbypozemky polní části honitby. Vyskytují-li se v honitběhonitbě obě skupiny pozemků, stanoví se normovaný stav srnce obecného jako součet normovaných stavů stanovených samostatně pro každou skupinu pozemků. Pozemky polní částí honitbyPozemky polní částí honitby se pro účely této vyhlášky rozumí honební pozemky druhu: orná půda, trvalý travní porost a ostatní plocha.2) Je-li výměra pozemků polní části honitbypozemků polní části honitby nižší, popřípadě vyšší než 1 000 ha, stanoví se normovaný stav srnce obecného přepočtem podle skutečné výměry pozemků polní části honitbypozemků polní části honitby.
(3)
V obořeoboře [§ 2 písm. j) zákona] se normovaný stav spárkaté zvěře, pro kterou byla oboraobora uznána, stanoví podle odstavce 1 písm. a) a dále tak, aby normovaný stav jednotlivých druhů spárkaté zvěře ve svém souhrnu nebyl vyšší než 1 jedinec spárkaté zvěře na 2 ha výměry oboryobory. Pro jednotlivé druhy spárkaté zvěře, s výjimkou prasete divokého, se použije přepočítací poměr podle odstavce 1 písm. c) a pro prase divoké se přepočítací poměr stanoví takto: 1 jedinec spárkaté zvěře je roven 2 jedincům prasete divokého.
(4)
Pro oblast chovu zvěřechovu zvěře (§ 3 odst. 3 zákona) se normovaný stav spárkaté zvěře stanoví součtem normovaných stavů jednotlivých druhů spárkaté zvěře uvedených v rozhodnutích o uznání jednotlivých honitebhoniteb, které tuto oblast chovu zvěřechovu zvěře tvoří, s výjimkou oborobor.
§ 3
Normovaný stav se nestanovuje pro ten druh spárkaté zvěře,
a)
který se v honitběhonitbě, popřípadě na honebních pozemcích navrhovaných na uznání za honitbuhonitbu nevyskytuje, pokud nejde o postup uvedený v § 5 odst. 2 zákona,
b)
jehož chov v honitběhonitbě není možný (§ 3 odst. 1 zákona), nebo
c)
u kterého není možné v honitběhonitbě dodržet minimální stav uvedený v § 5 odst. 1 až 4, nebo, jde-li o oboruoboru, uvedený v § 5 odst. 5.
§ 4
Požadovaný poměr pohlaví, věková skladba a koeficient očekávané produkce spárkaté zvěře
(1)
Požadovaný poměr pohlaví mezi samci a samicemi u spárkaté zvěře, s výjimkou kamzíka horského, je ve všech jakostních třídách honitbyjakostních třídách honitby 1:1, u kamzíka horského je tento poměr 1:2 ve prospěch samic; ve zvlášť odůvodněných případech při zajišťování chovu zvěřechovu zvěře (§ 3 odst. 1 a 2 zákona) lze stanovit odlišný poměr pohlaví ve prospěch každého z nich.
(2)
Koeficient očekávané produkce se vztahuje pouze k dospělým samicím a stanoví se v každé jakostní třídě v tomto rozpětí:
druh
zvěře| daněk
skvrnitý| jelen
evropský| jelenec
běloocasý| kamzík
horský| muflon| prase
divoké| sika
Dybowského| sika
japonský| srnec obecný
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
les| pole
koeficient
očekávané
produkce| 0,8 - 0,9| 0,7 - 0,8| 0,6 - 0,7| 0,2 - 0,3| 0,8 - 0,9| 3,2 - 4,5| 0,8 - 0,9| 0,8 - 0,9| 0,8 - 1,2| 0,5 - 1,0
(3)
Ve zvlášť odůvodněných případech při působení pro zvěř nepříznivých civilizačních faktorů (např. turistický ruch, hustota a intenzita provozu na pozemních komunikacích, rekreační zástavba) nebo v důsledku povodní lze stanovit odlišný koeficient očekávané produkce, než je uvedeno v odstavci 2.
(4)
Koeficient očekávané produkce srnce obecného se stanoví samostatně pro lesní celek a samostatně pro pozemky polní části honitbypozemky polní části honitby. Vyskytují-li se v honitběhonitbě obě skupiny pozemků uvedené v předchozí větě, stanoví se koeficient očekávané produkce srnce obecného souhrnně pro celou honitbuhonitbu jako vážený aritmetický průměr. Váhou jsou normovaný stav srnce obecného pro lesní celek a normovaný stav srnce obecného pro pozemky polní části honitbypozemky polní části honitby.
(5)
Věková skladba spárkaté zvěře se ve všech jakostních třídách honitbyjakostních třídách honitby stanoví
a)
podle koeficientu očekávané produkce procentem dospělých samců, dospělých samic a mláďat takto:
druh
spárkaté zvěře| | samci| samice| mláďata| druh
spárkaté zvěře| | samci| samice| mláďata
(selata)
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
koeficient
očekávané
produkce| %| %| %| koeficient
očekávané
produkce| %| %| %
daněk skvrnitý| 0,8| 39| 39| 22| sika japonský| 0,8| 39| 39| 22
0,9| 38| 38| 24| 0,9| 38| 38| 24
jelen evropský| 0,7| 40| 40| 20| srnec obecný
(les i pole)| 0,8| 39| 39| 22
0,8| 39| 39| 22| 0,9| 38| 38| 24
jelenec
běloocasý| 0,6| 41| 41| 18| 1,0| 37| 37| 26
0,7| 40| 40| 20| 1,1| 37| 37| 26
kamzík horský| 0,2| 26| 52| 22| 1,2| 36| 36| 28
0,3| 27| 54| 19| prase divoké| 3,2| 38| 38| 24
muflon| 0,9| 38| 38| 24| 3,5| 37,5| 37,5| 25
1,0| 37| 37| 26| 4,0| 36| 36| 28
sika
Dybowského| 0,8| 39| 39| 22| 4,5| 35| 35| 30
0,9| 38| 38| 24| | | |
b)
a procentem zastoupení věkových tříd u dospělých samců takto:
1.
daněk skvrnitý
–
v I. věkové třídě, od 1 roku do 3 let, 31%,
–
ve II. věkové třídě, od 4 do 6 let, 26%,
–
ve III. věkové třídě, od 7 let, 43 %,
2.
jelen evropský
–
v I. věkové třídě, od 1 roku do 4 let, 44 %,
–
ve II. věkové třídě, od 5 do 8 let, 37 %,
–
ve III. věkové třídě, od 9 let, 19 %,
3.
jelenec běloocasý
–
v I. věkové třídě, od 1 roku do 3 let, 40 %,
–
ve II. věkové třídě, od 4 do 6 let, 37 %,
–
ve III. věkové třídě, od 7 let, 23 %,
4.
kamzík horský
–
v I. věkové třídě, od 1 roku do 3 let, 50 %,
–
ve II. věkové třídě, od 4 do 7 let, 20 %,
–
ve III. věkové třídě, od 8 let, 30 %,
5.
muflon
–
v I. věkové třídě, od 1 roku do 3 let, 37 %,
–
ve II. věkové třídě, od 4 do 6 let, 37 %,
–
ve III. věkové třídě, od 7 let, 26 %,
6.
prase divoké
–
v I. věkové třídě (lončák), od 1 do 2 let, 28 %,
–
ve II. věkové třídě, od 3 do 4 let, 46 %,
–
ve III. věkové třídě, od 5 let, 26 %,
7.
sika Dybowského
–
v I. věkové třídě, od 1 roku do 4 let, 44 %,
–
ve II. věkové třídě, od 5 do 8 let, 37 %,
–
ve III. věkové třídě, od 9 let, 19 %,
8.
sika japonský
–
v I. věkové třídě, od 1 roku do 4 let, 44 %,
–
ve II. věkové třídě, od 5 do 8 let, 37 %,
–
ve III. věkové třídě, od 9 let, 19 %,
9.
srnec obecný
–
v I. věkové třídě, od 10 měsíců do 2 let, 41 %,
–
ve II. věkové třídě, od 3 do 4 let, 24 %,
–
ve III. věkové třídě, od 5 let, 35 %.
§ 5
Minimální stav spárkaté zvěře
(1)
V honitběhonitbě, s výjimkou oboryobory, se minimální stav spárkaté zvěře stanovuje pro každých 1 000 ha výměry lesního celku při zachování poměru pohlaví (§ 4 odst. 1) takto:
a)
5 jedinců prasete divokého,
b)
10 jedinců jelena evropského, siky Dybowského a siky japonského,
c)
15 jedinců daňka skvrnitého, jelence běloocasého a muflona,
d)
20 jedinců kamzíka horského,
e)
25 jedinců srnce obecného.
(2)
Jestliže výměra lesního celku, s výjimkou oboryobory, je nižší, popřípadě vyšší než 1 000 ha, stanoví se minimální stavy druhů zvěře uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) přepočtem podle skutečné výměry lesního celku v poměru pohlaví (§ 4 odst. 1). Pokud by po provedeném přepočtu byl minimální stav některého z uvedených druhů zvěře nižší než 5 jedinců, nelze tento druh zvěře v honitběhonitbě chovat (§ 3 odst. 1 a 2 zákona).
(3)
Pro pozemky polní části honitbypozemky polní části honitby se minimální stav srnce obecného stanoví 10 jedinců na 1 000 ha těchto pozemků při zachování poměru pohlaví (§ 4 odst. 1). Jestliže výměra pozemků polní části honitbypozemků polní části honitby je nižší, popřípadě vyšší než 1 000 ha, minimální stav srnce obecného se stanoví přepočtem podle skutečné výměry pozemků polní části honitbypozemků polní části honitby, nesmí však být nižší než 5 jedinců srnce obecného při zachování poměru pohlaví (§ 4 odst. 1). Pokud by po provedeném přepočtu byl minimální stav srnce obecného pro pozemky polní části honitbypozemky polní části honitby nižší než 5 jedinců, nelze srnce obecného v honitběhonitbě chovat (§ 3 odst. 1 a 2 zákona).
(4)
Minimální stav srnce obecného se stanoví podle odstavců 1 a 2 samostatně pro lesní celek a samostatně pro pozemky polní části honitbypozemky polní části honitby. Vyskytují-li se v honitběhonitbě obě skupiny pozemků, stanoví se minimální stav srnce obecného jako součet minimálních stavů stanovených samostatně pro každou skupinu pozemků.
(5)
V obořeoboře se stanoví minimální stav každého z druhů spárkaté zvěře tak, aby byla v obořeoboře zajištěna přirozená reprodukce daného druhu zvěře. Minimální stav těchto druhů zvěře však nesmí být vyšší než normovaný stav (§ 2 odst. 3).
§ 6
Zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd pro bažanta obecného a zajíce polního
HonitbaHonitba nebo její část se do jakostní třídy zařadí podle přírodních podmínek pro bažanta obecného způsobem uvedeným v příloze č. 3 této vyhlášky a pro zajíce polního způsobem uvedeným v příloze č. 4 této vyhlášky. Jakostní třída honitbyJakostní třída honitby podle přírodních podmínek se stanoví jako aritmetický průměr jakostních tříd přiřazených k nadmořské výšce, přírodním podmínkám polní části honitbyhonitby a přírodním podmínkám lesního celku.
§ 7
Normovaný stav bažanta obecného a zajíce polního
(1)
V honitběhonitbě zařazené do jakostní třídy (§ 6) se normovaný stav bažanta obecného stanoví způsobem uvedeným v příloze č. 5 této vyhlášky a zajíce polního způsobem uvedeným v příloze č. 6 této vyhlášky. Při stanovení normovaného stavu uvedených druhů zvěře se vychází z výměry honebních pozemků v honitběhonitbě, kterou daný druh zvěře využívá, a skupiny A, B, C nebo D, přiřazené k jednotlivým čtvercům (příloha č. 7 této vyhlášky) v bioindikační síti České republiky (příloha č. 8 této vyhlášky). Je-li výměra pozemků využívaných bažantem obecným nebo zajícem polním v honitběhonitbě nižší, popřípadě vyšší než 100 ha, stanoví se normovaný stav uvedených druhů zvěře přepočtem podle skutečné výměry honebních pozemků využívaných těmito druhy zvěře v honitběhonitbě.
(2)
V části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], je normovaný stav bažanta obecného možno stanovit podle přírodních podmínek dané části honitbyhonitby, nejméně však ve výši 37 jedinců na 100 ha, při zachování poměru pohlaví podle § 8 odst. 1. Je-li výměra části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nižší, popřípadě vyšší než 100 ha, stanoví se normovaný stav bažanta obecného přepočtem podle skutečné výměry části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona].
(3)
Normovaný stav nelze stanovit pro bažanta obecného nebo zajíce polního v případě, že
a)
se daný druh zvěře v honitběhonitbě, popřípadě na honebních pozemcích navrhovaných na uznání za honitbuhonitbu nevyskytuje, pokud nejde o postup podle § 5 odst. 2 zákona,
b)
v honitběhonitbě není možný jeho chov (§ 3 odst. 1 zákona),
c)
není možné v honitběhonitbě dodržet minimální stav podle § 9.
§ 8
Požadovaný poměr pohlaví a koeficient očekávané produkce pro bažanta obecného a zajíce polního
(1)
V každé jakostní třídě honitbyjakostní třídě honitby je požadovaný poměr pohlaví mezi samci a samicemi zajíce polního 1:1 a bažanta obecného 1:4; ve zvlášť odůvodněných případech při zajišťování chovu zvěřechovu zvěře (§ 3 odst. 1 zákona) lze stanovit odlišný poměr pohlaví.
(2)
Koeficient očekávané produkce bažanta obecného a zajíce polního se vztahuje k celkovému počtu uvedených druhů zvěře bez ohledu na pohlaví zvěře a stanoví se v jednotlivých výsledných jakostních třídách honitebjakostních třídách honiteb v tomto rozpětí:
druh zvěře| výsledná jakostní třída honitby
---|---
I| II| III| IV
bažant obecný| 0,8 - 1,5| 0,5 - 1,2| 0,3 - 0,6| 0,2 - 0,4
zajíc polní| 0,6 - 1,0| 0,5 - 0,8| 0,3 - 0,6| 0,2 - 0,4
(3)
Ve zvlášť odůvodněných případech při působení pro zvěř nepříznivých civilizačních faktorů (např. turistický ruch, zvýšený pohyb obyvatel, hustota a intenzita provozu na pozemních komunikacích, stupeň chemizace zemědělství, imise) nebo v důsledku povodní lze stanovit odlišný koeficient očekávané produkce, než je uveden v odstavci 2.
§ 9
Minimální stav bažanta obecného a zajíce polního
(1)
Minimální stav bažanta obecného a zajíce polního je 5 jedinců pro každý druh na 100 ha plochy honitbyhonitby, pro kterou se stanoví normované stavy těchto druhů zvěře (§ 7 odst. 1). V honitběhonitbě nesmí být minimální stav bažanta obecného a zajíce polního nižší než 5 jedinců každého z uvedených druhů zvěře při zachování poměru pohlaví (§ 8 odst. 1). Je-li výměra pozemků využívaných bažantem obecným nebo zajícem polním v honitběhonitbě nižší, popřípadě vyšší než 100 ha, stanoví se minimální stav uvedených druhů zvěře přepočtem podle skutečné výměry honebních pozemků využívaných těmito druhy zvěře v honitběhonitbě. Pokud by po provedeném přepočtu byl minimální stav bažanta obecného nebo zajíce polního nižší než 5 jedinců, nelze takový druh zvěře v honitběhonitbě chovat (§ 3 odst. 1 a 2 zákona).
(2)
Minimální stav bažanta obecného v části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona] je stanoven podle výměry bažantnicebažantnice a počtu 28 jedinců na 100 ha při zachování poměru pohlaví podle § 8 odst. 1. Je-li výměra části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nižší, popřípadě vyšší než 100 ha, stanoví se minimální stav bažanta obecného přepočtem podle skutečné výměry části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona]. Pokud by po provedeném přepočtu byl minimální stav bažanta obecného nižší než 7 jedinců, nelze takový druh zvěře v části honitbyhonitby, která je bažantnicíbažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], chovat (§ 3 odst. 1 a 2 zákona).
§ 10
Pro druhy zvěře neuvedené v § 1 a 6 se honitbyhonitby nezařazují do jakostních tříd, nestanoví se pro ně požadovaný poměr pohlaví, věková skladba a koeficient očekávané produkce a nestanoví se pro ně minimální stavy a normované stavy.
§ 11
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Palas v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 491/2002 Sb.
Zařazení honitby nebo její části do jakostní třídy pro spárkatou zvěř
Přírodní podmínky lesního celku honitby| Přírodní podmínky pozemků
části honitby
---|---
Celková charakteristika
lesů| Bližší specifikace charakteru lesa| Jakostní třída
pro všechny
druhy zvěře| Charakteristika
zemědělského využití
pozemků polní části honitby -
zemědělská oblast| Jakostní
třída
Listnaté lesy1)| Les nízký| I| Kukuřičná2)
a
Řepařská3)| I
Smíšené lesy
s převahou listnáčů 1)
alespoň 60 %| Les vysoký
s dřevitým i bylinným podrostem| I
Les vysoký
s bylinným podrostem| II
Les vysoký
převážně bez podrostu| III| Obilnářská4)| II
Smíšené lesy s listnáči1)
60 - 20 %| Les vysoký
s dřevitým i bylinným podrostem| II
Les vysoký
s bylinným podrostem| III| Bramborářská5)| III
Les vysoký
převážně bez podrostu| III
Jehličnaté lesy nebo lesy
s příměsí listnáčů 1)
do 20 %| Les vysoký
s dřevitým i bylinný podrostem| III| Pícninářská6)| IV
Les vysoký
s bylinným podrostem| III
Les vysoký
převážně bez podrostu| IV
Vysvětlivky:
1)
Posuzování lesních porostů a zastoupení listnáčů v nich je možno provádět pouze u porostů starších než 21 let - § 6 odst. 6 a § 7 písm. e) vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.
2)
Kukuřičnou zemědělskou oblastí se rozumí krajina v nadmořské výšce do 250 m ve velmi teplém a suchém klimatickém regionu s průměrnými ročními teplotami 9 - 10° C a srážkami 500 - 600 mm, s velmi nízkou lesnatostí, ve které převládají hlinité nebo písčitohlinité černozemní a lužní typy půd nebo nivních půd na píscích nebo drnových půd a v níž reliéf terénu je rovinný až mírně zvlněný. Zemědělství je v této krajině zaměřeno zejména na tyto plodiny: kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, vinná réva, teplomilné zeleniny, kvalitní pekařská pšenice a sladovnický ječmen.
3)
Řepařskou zemědělskou oblastí se rozumí krajina v nadmořské výšce od 250 do 300 m v teplém suchém až mírném vlhkém klimatickém regionu s průměrnými ročními teplotami 8 - 9° C a srážkami 500 - 650 mm, s nízkou lesnatostí, ve které převládají hlinité hluboké aluviální písčitohlinité černozemní a hnědozemní půdy na spraších a sprašových hlínách nebo nivních půdách na nivních uloženinách a v níž reliéf terénu je rovinný až mírně zvlněný. Zemědělství je v této krajině zaměřeno zejména na tyto plodiny: cukrovka, kvalitní pšenice, sladovnický ječmen, kořenová zelenina, v některých oblastech chmel a ranné brambory.
4)
Obilnářskou zemědělskou oblastí se rozumí krajina v nadmořské výšce 300b - 600 m, v teplém mírně vlhkém až mírně chladném vlhkém klimatickém regionu s průměrnými ročními teplotami 5 - 8,5° C a srážkami 550 - 700 mm, s nízkou až střední lesnatostí, ve které převládají půdy hlinitopísčité až jílovité s různým stupněm skeletovitosti a v níž reliéf terénu je mírně zvlněný až svažitý. Zemědělství je v této krajině zaměřeno zejména na tyto plodiny: obilniny, některé technické plodiny a řepku. Pěstování cukrovky a brambor je v této oblasti méně vhodné až nevhodné.
5)
Bramborářskou zemědělskou oblastí se rozumí krajina v nadmořské výšce 400 - 650 m v mírně teplém vlhkém až mírně chladném vlhkém klimatickém regionu s průměrnými ročními teplotami 5 - 8° C a srážkami 550 - 900 mm, se střední až vysokou lesnatostí, ve které převládají půdy hlinitopísčité až písčitohlinité s nižším podílem mělkých a silně skeletovitých půd a v níž reliéf terénu je středně zvlněný až silně svažitý. Zemědělství je v této krajině zaměřeno zejména na tyto plodiny: konzumní, průmyslové a sadbové brambory, převážně krmné obilniny, v nižších polohách i na řepku a ve vyšších i na len.
6)
Pícninářskou zemědělskou oblastí se rozumí krajina v nadmořské výšce nad 600 m v mírně chladném vlhkém až chladném vlhkém klimatickém regionu s průměrnými ročními teplotami 5 - 6° C a srážkami více než 700 mm, s vysokou až velmi vysokou lesnatostí, ve které převládají písčitohlinité, středně hluboké až mělké štěrkovité až kamenité půdy a v níž reliéf terénu je horizontálně členitý s vysokou svažitostí. Oblast je méně příznivá pro rostlinou výrobu, je v ní vysoké zastoupení luk a pastvin, ojediněle se v ní vyskytují podmínky pro pěstování sadbových brambor a lnu.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 491/2002 Sb.
Normované stavy spárkaté zvěře
Jakostní
třída
honitby | počet jedinců na 1 000 ha plochy, na kterou se spárkatá normuje
---|---
jelen evropský
sika Dybowkého
sika japonský | daněk skvrnitý
jelenec běloocasý
muflon | kamzík horský | srnec obecný | souhrnný počet
spárkaté zvěře
(s výjimkou prasete
divokého) v honitbě
[přepočet podle
§ 2 odst. 1 písm. c)] | prase divoké
„les“ | „pole“
I. | 26 | 46 | 99 | 122 | 56 | 39 | 16
II. | 22 | 36 | 63 | 96 | 48 | 31 | 13
III. | 16 | 27 | 39 | 64 | 40 | 22 | 10
IV. | 11 | 20 | 24 | 32 | 36 | 14 | 7
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 491/2002 Sb.
Zařazení honitby nebo její části do jakostní třídy pro bažanta obecného
Průměrná
nadmořská výška (m)| Jakostní
třída podle nadmořské
výšky| Přírodní podmínky polní části
honitby| Jakostní
třída polní části
honitby| Přírodní podmínky lesní části
honitby| Jakostní třída
lesní části honitby
---|---|---|---|---|---
do 200| I.| Ekologicky relativně stabilní krajina 1)| I.| Listnaté lesy o výměře do 10 ha a remízky s dřevitým bylinným podrostem| I.
201 - 400| II.| Krajina s omezenou intenzitou zemědělského využití a s ekologicky stabilizujícími prvky 2)| II.| Listnaté lesy a převážně listnaté o výměře do 100 ha s podrostem a s rozpracovanou obnovou| II.
401 -600| III.| Krajina s intenzivní zemědělskou činností a s ekologicky stabilizujícími prvky 3)| III.| Listnaté až smíšené lesy s převahou jehličnanů s podrostem nebo s rozpracovanou obnovou| III.
nad 600| IV.| Krajina s intenzivní zemědělskou činností bez ekologicky stabilizujících prvků 4)| IV.| Jehličnaté a převážně jehličnaté lesy bez podrostu, neobnovované (I. věková třída lesa max. do 10%)| IV.
Vysvětlivky:
1)
Ekologicky relativně stabilní krajina
Krajina, v níž převážná většina pozemků orné půdy nepřesahuje výměru 50 ha, vyskytují se v ní otevřené vodoteče s minimálními úpravami toku a doprovodnou zelení, trvalé travní porosty a neobdělávaná nebo dočasně neobdělávaná půda tvoří 30% celkové výměry honitbyhonitby, a vyskytují se v ní rozptýlené lesíky do výměry 10 ha, remízky, neplodné pozemky, větrolamy a protierozní meze a doprovodná zeleň kolem komunikací, a jejíž zemědělské využití je zaměřeno na pěstování pěti a více plodin.
2)
Krajina s omezenou intenzitou zemědělského využití a s ekologicky stabilizujícími prvky
Krajina, v níž je značná část pozemků orné půdy do 50 ha, drobné lesíky, remízky a rozptýlená zeleň tvoří 10 až 30 % výměry honitbyhonitby, remízky jsou propojeny biokoridory (např. mezemi, cestami, příkopy, atd.), jsou v ní otevřené vodoteče s doprovodnou zelení a jejíž zemědělské využití je zaměřeno na pěstování pěti a více plodin s převažujícím zastoupením ozimých ječmenů, víceletých pícnin a strniskových směsek a dále všechna ochranná pásma zdrojů pitné vody 1. a 2. stupně.
3)
Krajina s intenzivním zemědělským využitím a s ekologicky stabilizujícími prvky
Krajina, v níž je značná část pozemků orné půdy nad 50 ha, popřípadě v takovém blokovém uspořádání těchto pozemků, které přesahuje uvedenou výměru; remízky a rozptýlená trvalá zeleň v ní tvoří 5 - 10 % celkové plochy výměry honitbyhonitby a je z větší části izolovaná, biokoridory v ní jsou přerušované, vodoteče otevřené a s převážně upravenými toky; zemědělské využití této krajiny je zaměřeno na méně než pěti plodin s převažujícím zastoupením víceletých pícnin na orné půdě, ozimých obilovin, zeleniny a okopanin, v této krajině se vyskytují intenzivní pastviny.
4)
Krajina s intenzivním zemědělským využitím bez ekologicky stabilizujících prvků
Krajina, v níž je značná část pozemků orné půdy nad 50 ha, popřípadě v takovém blokovém uspořádání těchto pozemků, které přesahuje uvedenou výměru; remízky a rozptýlená trvalá zeleň, jež jsou izolovány a bez biokoridorů, se nacházejí na rozloze do 10 % celkové plochy výměry honitbyhonitby, velké plochy jsou bez trvalého zdroje relativně čisté vody a nacházejí se v ní pastevní areály skotu a ovcí; zemědělské využití krajiny je zaměřeno na pěstování méně než pět plodin s převažujícím zastoupením silážních kukuřic a plodin vyžadujících jarní přípravu půdy.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 491/2002 Sb.
Zařazení honitby nebo její části do jakostní třídy podle přírodních podmínek pro zajíce polního
Průměrná nadmořská výška
(m) | Jakostní
třída
podle nadmořské výšky | Přírodní podmínky polní části
honitby | Jakostní
třída polní
části honitby | Přírodní podmínky lesní části honitby | Jakostní
třída lesní
části honitby
---|---|---|---|---|---
do 200 | I. | Ekologicky relativně stabilní krajina 1)| I. | Les nízký a listnatý les s dřevitým a bylinným podrostem | I.
Les nízký a listnatý les převážně bez podrostu | II.
201 -400 | II. | Krajina s omezenou intenzitou zemědělského využití a s ekologicky stabilizujícími prvky 2)| II. | Smíšený les s převahou listnáčů (nad 60%) s dřevitým a bylinným podrostem | II.
Smíšený les s převahou listnáčů (nad 60%) převážně bez podrostu | III.
401 - 600 | III. | Krajina s intenzivní zemědělskou činností a s ekologicky stabilizujícími prvky 3)| III. | Smíšený les s listnáči (20 - 60%) s dřevitým a bylinným podrostem | III.
Smíšený les s listnáči (20 - 60%) převážně bez podrostu | III.
nad 600 | IV. | Krajina s intenzivní zemědělskou činností bez ekologicky stabilizujících prvků 4)| IV. | Jehličnaté a smíšené lesy s listnáči (do 20%) s dřevitým a bylinným podrostem | III.
Jehličnaté a smíšené lesy s listnáči (do 20%) převážně bez podrostu | IV.
Vysvětlivky:
1)
Ekologicky relativně stabilní krajina
Krajina, v níž převážná většina pozemků orné půdy nepřesahuje výměru 50 ha, vyskytují se v ní otevřené vodoteče s minimálními úpravami toku a doprovodnou zelení, trvalé travní porosty a neobdělávaná nebo dočasně neobdělávaná půda tvoří 30% celkové výměry honitbyhonitby, a vyskytují se v ní rozptýlené lesíky do výměry 10 ha, remízky, neplodné pozemky, větrolamy a protierozní meze a doprovodná zeleň kolem komunikací, a jejíž zemědělské využití je zaměřeno na pěstování pěti a více plodin.
2)
Krajina s omezenou intenzitou zemědělského využití a s ekologicky stabilizujícími prvky
Krajina, v níž je značná část pozemků orné půdy do 50 ha, drobné lesíky, remízky a rozptýlená zeleň tvoří 10 až 30 % výměry honitbyhonitby, remízky jsou propojeny biokoridory (např. mezemi, cestami, příkopy, atd.), jsou v ní otevřené vodoteče s doprovodnou zelení a jejíž zemědělské využití je zaměřeno na pěstování pěti a více plodin s převažujícím zastoupením ozimých ječmenů, víceletých pícnin a strniskových směsek a dále všechna ochranná pásma zdrojů pitné vody 1. a 2. stupně.
3)
Krajina s intenzivním zemědělským využitím a s ekologicky stabilizujícími prvky
Krajina, v níž je značná část pozemků orné půdy nad 50 ha, popřípadě v takovém blokovém uspořádání těchto pozemků, které přesahuje uvedenou výměru; remízky a rozptýlená trvalá zeleň v ní tvoří 5 - 10 % celkové plochy výměry honitbyhonitby a je z větší části izolovaná, biokoridory v ní jsou přerušované, vodoteče otevřené a s převážně upravenými toky; zemědělské využití této krajiny je zaměřeno na méně než pěti plodin s převažujícím zastoupením víceletých pícnin na orné půdě, ozimých obilovin, zeleniny a okopanin, v této krajině se vyskytují intenzivní pastviny.
4)
Krajina s intenzivním zemědělským využitím bez ekologicky stabilizujících prvků
Krajina, v níž je značná část pozemků orné půdy nad 50 ha, popřípadě v takovém blokovém uspořádání těchto pozemků, které přesahuje uvedenou výměru; remízky a rozptýlená trvalá zeleň, jež jsou izolovány a bez biokoridorů, se nacházejí na rozloze do 10 % celkové plochy výměry honitbyhonitby, velké plochy jsou bez trvalého zdroje relativně čisté vody a nachází se v ní pastevní areály skotu a ovcí; zemědělské využití krajiny je zaměřeno na méně než pět plodin s převažujícím zastoupením silážních kukuřic a plodin vyžadujících jarní přípravu půdy.
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 491/2002 Sb.
Normovaný stav bažanta obecného
zařazení území podle
bioindikační sítě | Normovaný stav jedinců bažanta obecného na 100 ha
---|---
jakostní třída honitby
I. | II. | III. | IV.
A | 37 a více | 35 | 21 | 16 - 20
B | 36 | 28 - 24 | 16 - 20 | 11 - 15
C | 28 - 35 | 21 - 27 | 11 - 15 | 8 - 10
D | 21 - 27 | 20 | 10 | 5 - 7
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 491/2002 Sb.
Normovaný stav zajíce polního
zařazení území podle
bioindikační sítě | Normovaný stav jedinců zajíce polního na 100 ha
---|---
jakostní třída honitby
I. | II. | III. | IV.
A | 26 a více | 24 | 18 | 14 - 18
B | 25 | 21 - 23 | 14 - 17 | 10 - 13
C | 21 - 24 | 18 - 20 | 10 - 13 | 7 - 9
D | 18 - 20 | 17 | 9 | 5 - 6
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 491/2002 Sb.
Soupis čtverců bioindikační sítě s přiřazenými početními stavy bažanta obecného a zajíce polního
stupnice „y“: 49 | stupnice „y“: 50
---|---
stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území
38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | D | 66 | Bažant | \\- | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | D | 66 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\-
39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | C | 67 | Bažant | \\- | 39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | C | 67 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\-
40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | \\- | 68 | Bažant | \\- | 40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | \\- | 68 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | \\- | 69 | Bažant | \\- | 41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | \\- | 69 | Bažant | \\-
Zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | D | 70 | Bažant | \\- | 42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | D | 70 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\-
43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | \\- | 71 | Bažant | \\- | 43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | -
44 | Bažant | \\- | 58 | Bažant | \\- | 72 | Bažant | \\- | 44 | Bažant | \\- | 58 | Bažant | \\- | 72 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
45 | Bažant | \\- | 59 | Bažant | \\- | 73 | Bažant | \\- | 45 | Bažant | \\- | 59 | Bažant | \\- | 73 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
46 | Bažant | \\- | 60 | Bažant | -| 74 | Bažant | \\- | 46 | Bažant | \\- | 60 | Bažant | \\- | 74 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
47 | Bažant | \\- | 61 | Bažant | \\- | 75 | Bažant | \\- | 47 | Bažant | \\- | 61 | Bažant | -| 75 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
48 | Bažant | \\- | 62 | Bažant | \\- | 76 | Bažant | \\- | 48 | Bažant | \\- | 62 | Bažant | \\- | 76 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
49 | Bažant | \\- | 63 | Bažant | \\- | 77 | Bažant | \\- | 49 | Bažant | \\- | 63 | Bažant | \\- | 77 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | -
50 | Bažant | \\- | 64 | Bažant | \\- | 78 | Bažant | \\- | 50 | Bažant | \\- | 64 | Bažant | \\- | 78 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
51 | Bažant | D | 65 | Bažant | \\- | 79 | Bažant | \\- | 51 | Bažant | D | 65 | Bažant | \\- | 79 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\-
stupnice „y“: 51 | stupnice „y“: 52
---|---
stupnice
„x“| Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území
38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | C | 66 | Bažant | \\- | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | B | 66 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\-
39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | D | 67 | Bažant | \\- | 39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | C | 67 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\-
40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | D | 68 | Bažant | \\- | 40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | C | 68 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | \\-
41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | C | 69 | Bažant | \\- | 41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | D | 69 | Bažant | \\-
Zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\-
42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | D | 70 | Bažant | \\- | 42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | D | 70 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\-
43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | \\- | 43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\-
44 | Bažant | \\- | 58 | Bažant | \\- | 72 | Bažant | \\- | 44 | Bažant | \\- | 58 | Bažant | D | 72 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | \\-
45 | Bažant | \\- | 59 | Bažant | \\- | 73 | Bažant | \\- | 45 | Bažant | \\- | 59 | Bažant | D | 73 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | . | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\-
46 | Bažant | \\- | 60 | Bažant | \\- | 74 | Bažant | \\- | 46 | Bažant | \\- | 60 | Bažant | \\- | 74 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
47 | Bažant | \\- | 61 | Bažant | \\- | 75 | Bažant | \\- | 47 | Bažant | \\- | 61 | Bažant | \\- | 75 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | -| zajíc | \\- | zajíc | \\-
48 | Bažant | \\- | 62 | Bažant | \\- | 76 | Bažant | \\- | 48 | Bažant | D | 62 | Bažant | \\- | 76 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\-
49 | Bažant | \\- | 63 | Bažant | \\- | 77 | Bažant | \\- | 49 | Bažant | C | 63 | Bažant | \\- | 77 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\- | zajíc | \\-
50 | Bažant | \\- | 64 | Bažant | \\- | 78 | Bažant | \\- | 50 | Bažant | C | 64 | Bažant | \\- | 78 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | \\-
51 | Bažant | D | 65 | Bažant | \\- | 79 | Bažant | \\- | 51 | Bažant | C | 65 | Bažant | \\- | 79| Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\- | zajíc | \\-
stupnice „y“: 53 | stupnice „y“: 54
---|---
stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území
38 | Bažant | | 52 | Bažant | B | 66 | Bažant | \\- | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | D | 66 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\-
39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | A | 67 | Bažant | \\- | 39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | B | 67 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\-
40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | A | 68 | Bažant | \\- | 40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | A | 68 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | \\-
41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | D | 69 | Bažant | \\- | 41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | B | 69 | Bažant | \\-
Zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | \\-
42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | D | 70 | Bažant | \\- | 42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | C | 70 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\-
43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | \\- | 43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\-
44 | Bažant | \\- | 58 | Bažant | D | 72 | Bažant | \\- | 44 | Bažant | \\- | 58 | Bažant | D | 72 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | \\-
45 | Bažant | \\- | 59 | Bažant | D | 73 | Bažant | \\- | 45 | Bažant | D | 59 | Bažant | C | 73 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | B | zajíc | \\-
46 | Bažant | D | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | \\- | 46 | Bažant | D | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\-
47 | Bažant | D | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | \\- | 47 | Bažant | D | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\-
48 | Bažant | D | 62 | Bažant | \\- | 76 | Bažant | \\- | 48 | Bažant | D | 62 | Bažant D | D | 76 | Bažant | \\-
zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | C| zajíc | D | zajíc | \\-
49 | Bažant | A | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | \\- | 49 | Bažant | B | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | C | zajíc | \\-
50 | Bažant | C | 64 | Bažant | \\- | 78 | Bažant | \\- | 50 | Bažant | B | 64 | Bažant | D | 78 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\-
51 | Bažant | C | 65 | Bažant | \\- | 79 | Bažant | \\- | 51 | Bažant | D | 65 | Bažant | \\- | 79 | Bažant | \\-
zajíc | B | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\-
stupnice „y“: 55 | stupnice „y“: 56
---|---
stupnice
„x“| Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území
38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | C | 66 | Bažant | \\- | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | C | 66 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | \\-
39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | D | 67 | Bažant | \\- | 39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | D | 67 | Bažant | D
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | D
40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | D | 68 | Bažant | \\- | 40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | D | 68 | Bažant | D
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D
41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | A | 69 | Bažant | \\- | 41 | Bažant | D | 55 | Bažant | B | 69 | Bažant | D
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | D
42 | Bažant | D | 56 | Bažant | A | 70 | Bažant | \\- | 42 | Bažant | D | 56 | Bažant | A | 70 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\-
43 | Bažant | D | 57 | Bažant | B | 71 | Bažant | \\- | 43 | Bažant | C | 57 | Bažant | A | 71 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | A | zajíc | \\-
44 | Bažant | D | 58 | Bažant | A | 72 | Bažant | \\- | 44 | Bažant | C | 58 | Bažant | B | 72 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | A | zajíc | D
45 | Bažant | C | 59 | Bažant | D | 73 | Bažant | \\- | 45 | Bažant | A | 59 | Bažant | C | 73 | Bažant | \\-
zajíc | B | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | B | zajíc | \\-
46 | Bažant | D | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | \\- | 46 | Bažant | C | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | \\-
47 | Bažant | D | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | \\- | 47 | Bažant | D | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | \\-
48 | Bažant | A | 62 | Bažant | B | 76 | Bažant | \\- | 48 | Bažant | D | 62 | Bažant | A | 76 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | A | zajíc | \\-
49 | Bažant | B | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | \\- | 49 | Bažant | D | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | \\-
zajíc | B | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\-
50 | Bažant | B | 64 | Bažant | \\- | 78 | Bažant | \\- | 50 | Bažant | B | 64 | Bažant | D | 78 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\-
51 | Bažant | C | 65 | Bažant | \\- | 79 | Bažant | \\- | 51 | Bažant | D | 65 | Bažant | \\- | 79 | Bažant | \\-
zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | \\-
stupnice „y“: 57 | stupnice „y“: 58
---|---
stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“| Zařazení území
38 | Bažant | D | 52 | Bažant | A | 66 | Bažant | \\- | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | A | 66 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D
39 | Bažant | D | 53 | Bažant | A | 67 | Bažant | D | 39 | Bažant | D | 53 | Bažant | C | 67 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | B | zajíc | D
40 | Bažant | D | 54 | Bažant | A | 68 | Bažant | D | 40 | Bažant | A | 54 | Bažant | A | 68 | Bažant | B
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | B
41 | Bažant | D | 55 | Bažant | A | 69 | Bažant | D | 41 | Bažant | C | 55 | Bažant | A | 69 | Bažant | D
Zajíc | D | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | A | zajíc | D
42 | Bažant | D | 56 | Bažant | C | 70 | Bažant | D | 42 | Bažant | D | 56 | Bažant | A | 70 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | D
43 | Bažant | B | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | D | 43 | Bažant | D | 57 | Bažant | B | 71 | Bažant | D
zajíc | A | zajíc | C | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | A | zajíc | D
44 | Bažant | B | 58 | Bažant | D | 72 | Bažant | D | 44 | Bažant | C | 58 | Bažant | B | 72 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\-
45 | Bažant | B | 59 | Bažant | D | 73 | Bažant | \\- | 45 | Bažant | D | 59 | Bažant | D | 73 | Bažant | \\-
zajíc | B | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\-
46 | Bažant | D | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | \\- | 46 | Bažant | D | 60 | Bažant | C | 74 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | \\-
47 | Bažant | D | 61 | Bažant | A | 75 | Bažant | \\- | 47 | Bažant | D | 61 | Bažant | C | 75 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | \\-
48 | Bažant | D | 62 | Bažant | D | 76 | Bažant | \\- | 48 | Bažant | A | 62 | Bažant | A | 76 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\-
49 | Bažant | C | 63 | Bažant | C | 77 | Bažant | \\- | 49 | Bažant | B | 63 | Bažant | B | 77 | Bažant | \\-
zajíc | B | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\-
50 | Bažant | B | 64 | Bažant | D | 78 | Bažant | \\- | 50 | Bažant | A | 64 | Bažant | C | 78 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | B | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\-
51 | Bažant | B | 65 | Bažant | \\- | 79 | Bažant | \\- | 51 | Bažant | B | 65 | Bažant | D | 79 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\-
stupnice „y“: 59 | stupnice „y“: 60
---|---
stupnice
„x“| Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazeni území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“| Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území
38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | A | 66 | Bažant | D | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | A | 66 | Bažant | D
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D
39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | A | 67 | Bažant | D | 39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | D | 67 | Bažant | D
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D
40 | Bažant | D | 54 | Bažant | C | 68 | Bažant | D | 40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | B | 68 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | C | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D
41 | Bažant | D | 55 | Bažant | D | 69 | Bažant | D | 41 | Bažant | D | 55 | Bažant | B | 69 | Bažant | D
Zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | D
42 | Bažant | D | 56 | Bažant | A | 70 | Bažant | D | 42 | Bažant | D | 56 | Bažant | A | 70 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | A | zajíc | D
43 | Bažant | D | 57 | Bažant | A | 71 | Bažant | D | 43 | Bažant | D | 57 | Bažant | C | 71 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | B | zajíc | D
44 | Bažant | B | 58 | Bažant | A | 72 | Bažant | C | 44 | Bažant | D | 58 | Bažant | D | 72 | Bažant | C
zajíc | A | zajíc | A | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | B
45 | Bažant | C | 59 | Bažant | D | 73 | Bažant | \\- | 45 | Bažant | D | 59 | Bažant | D | 73 | Bažant | A
zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | A
46 | Bažant | D | 60 | Bažant | B | 74 | Bažant | D | 46 | Bažant | B | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | D
47 | Bažant | D | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | \\- | 47 | Bažant | B | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | D
48 | Bažant | D | 62 | Bažant | D | 76 | Bažant | \\- | 48 | Bažant | B | 62 | Bažant | D | 76 | Bažant | D
zajíc | C | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | D
49 | Bažant | D | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | \\- | 49 | Bažant | C | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\-
50 | Bažant | B | 64 | Bažant | D | 78 | Bažant | \\- | 50 | Bažant | C | 64 | Bažant | B | 78 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\-
51 | Bažant | A | 65 | Bažant | D | 79 | Bažant | \\- | 51 | Bažant | B | 65 | Bažant | D | 79 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\-
stupnice „y“: 61 | stupnice „y“: 62
---|---
stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“| Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území
38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | B | 66 | Bažant | D | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | C | 66 | Bažant | D
Zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | Zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | D
39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | A | 67 | Bažant | D | 39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | D | 67 | Bažant | A
Zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | Zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A
40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | D | 68 | Bažant | D | 40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | B | 68 | Bažant | A
Zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D | Zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A
41 | Bažant | D | 55 | Bažant | B | 69 | Bažant | C | 41 | Bažant | D | 55 | Bažant | 6 | 69 | Bažant | D
Zajíc | D | zajíc | A | zajíc | B | Zajíc | D | zajíc | 6 | zajíc | C
42 | Bažant | C | 56 | Bažant | C | 70 | Bažant | D | 42 | Bažant | D | 56 | Bažant | D | 70 | Bažant | D
zajíc | B | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D
43 | Bažant | D | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | C | 43 | Bažant | B | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | B | zajíc | B | zajíc | C | zajíc | D
44 | Bažant | D | 58 | Bažant | A | 72 | Bažant | C | 44 | Bažant | D | 58 | Bažant | D | 72 | Bažant | C
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | B
45 | Bažant | D | 59 | Bažant | A | 73 | Bažant | B | 45 | Bažant | A | 59 | Bažant | C | 73 | Bažant | C
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | B | zajíc | A
46 | Bažant | D | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | B | 46 | Bažant | A | 60 | Bažant | B | 74 | Bažant | A
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | A
47 | Bažant | B | 61 | Bažant | A | 75 | Bažant | D | 47 | Bažant | D | 61 | Bažant | C | 75 | Bažant | B
zajíc | A | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | A | zajíc | A
48 | Bažant | D | 62 | Bažant | D | 76 | Bažant | B | 48 | Bažant | D | 62 | Bažant | D | 76 | Bažant | C
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | B
49 | Bažant | D | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | D | 49 | Bažant | D | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D
50 | Bažant | D | 64 | Bažant | D | 78 | Bažant | \\- | 50 | Bažant | A | 64 | Bažant | D | 78 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\-
51 | Bažant | A | 65 | Bažant | D | 79 | Bažant | \\- | 51 | Bažant | B | 65 | Bažant | D | 79 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | \\-
stupnice „y“: 63 | stupnice „y“: 64
---|---
stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“| Zařazení území
38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | C | 66 | Bažant | D | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | C | 66 | Bažant | C
zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | A
39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | D | 67 | Bažant | D | 39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | C | 67 | Bažant | D
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | D
40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | D | 68 | Bažant | D | 40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | D | 68 | Bažant | A
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A
41 | Bažant | D | 55 | Bažant | D | 69 | Bažant | B | 41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | D | 69 | Bažant | A
Zajíc | D | zajíc | C | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A
42 | Bažant | D | 56 | Bažant | D | 70 | Bažant | D | 42 | Bažant | D | 56 | Bažant | D | 70 | Bažant | D
zajíc | C | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D
43 | Bažant | D | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | D | 43 | Bažant | D | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | C
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | B
44 | Bažant | D | 58 | Bažant | D | 72 | Bažant | C | 44 | Bažant | D | 58 | Bažant | D | 72 | Bažant | C
zajíc | C | zajíc | D | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | C
45 | Bažant | A | 59 | Bažant | D | 73 | Bažant | B | 45 | Bažant | D | 59 | Bažant | D | 73 | Bažant | C
zajíc | A | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | C
46 | Bažant | B | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | C | 46 | Bažant | D | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | A
zajíc | A | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | A
47 | Bažant | D | 61 | Bažant | B | 75 | Bažant | B | 47 | Bažant | B | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | C
zajíc | D | zajíc | B | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | B
48 | Bažant | D | 62 | Bažant | D | 76 | Bažant | D | 48 | Bažant | D | 62 | Bažant | C | 76 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | B | zajíc | D
49 | Bažant | D | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | D | 49 | Bažant | D | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | C | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D
50 | Bažant | C | 64 | Bažant | D | 78 | Bažant | D | 50 | Bažant | C | 64 | Bažant | D | 78 | Bažant | D
zajíc | A | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | D
51 | Bažant | B | 65 | Bažant | D | 79 | Bažant | \\- | 51 | Bažant | B | 65 | Bažant | C | 79 | Bažant | \\-
zajíc | B | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | B | zajíc | \\-
stupnice „y“: 65 | stupnice „y“: 66
---|---
stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“| Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území
38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | D | 66 | Bažant | D | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | D | 66 | Bažant | D
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | B | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | B
39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | C | 67 | Bažant | C | 39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | D | 67 | Bažant | C
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | B
40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | B | 68 | Bažant | B | 40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | A | 68 | Bažant | C
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A
41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | C | 69 | Bažant | A | 41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | D | 69 | Bažant | D
Zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D
42 | Bažant | D | 56 | Bažant | D | 70 | Bažant | A | 42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | D | 70 | Bažant | A
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | A
43 | Bažant | D | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | D | 43 | Bažant | D | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | C
44 | Bažant | D | 58 | Bažant | C | 72 | Bažant | B | 44 | Bažant | D | 58 | Bažant | B | 72 | Bažant | B
zajíc | D | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | A
45 | Bažant | B | 59 | Bažant | A | 73 | Bažant | D | 45 | Bažant | B | 59 | Bažant | B | 73 | Bažant | D
zajíc | A | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | D
46 | Bažant | D | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | B | 46 | Bažant | C | 60 | Bažant | B | 74 | Bažant | C
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | B | zajíc | A | zajíc | A
47 | Bažant | D | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | D | 47 | Bažant | D | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D
48 | Bažant | A | 62 | Bažant | D | 76 | Bažant | D | 48 | Bažant | C | 62 | Bažant D | D | 76 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | D | zajíc | B | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | \\-
49 | Bažant | D | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | \\- | 49 | Bažant | D | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\-
50 | Bažant | D | 64 | Bažant | D | 78 | Bažant | \\- | 50 | Bažant | B | 64 | Bažant | D | 78 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | C | zajíc | \\-
51 | Bažant | B | 65 | Bažant | D | 79 | Bažant | \\- | 51 | Bažant | B | 65 | Bažant | D | 79 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | C | zajíc | \\-
stupnice „y“: 67 | stupnice „y“: 68
---|---
stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“| Zařazení území | stupnice
„x“| Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území
38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | C | 66 | Bažant | A | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | A | 66 | Bažant | C
zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | B
39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | B | 67 | Bažant | D | 39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | B | 67 | Bažant | B
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A
40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | A | 68 | Bažant | D | 40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | A | 68 | Bažant | A
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A
41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | D | 69 | Bažant | C | 41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | C | 69 | Bažant | B
Zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A
42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | D | 70 | Bažant | D | 42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | B | 70 | Bažant | A
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A
43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | D | 43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | B
zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A
44 | Bažant | D | 58 | Bažant | D | 72 | Bažant | A | 44 | Bažant | \\- | 58 | Bažant | B | 72 | Bažant | D
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D
45 | Bažant | D | 59 | Bažant | D | 73 | Bažant | D | 45 | Bažant | \\- | 59 | Bažant | D | 73 | Bažant | C
zajíc | C | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | B
46 | Bažant | D | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | D | 46 | Bažant | D | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | C
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | A
47 | Bažant | B | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | \\- | 47 | Bažant | D | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | D | zajíc | \\-
48 | Bažant | D | 62 | Bažant | A | 76 | Bažant | \\- | 48 | Bažant | B | 62 | Bažant | C | 76 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\-
49 | Bažant | D | 63 | Bažant | B | 77 | Bažant | \\- | 49 | Bažant | C | 63 | Bažant | A | 77 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | A | zajíc | \\-
50 | Bažant | C | 64 | Bažant | D | 78 | Bažant | \\- | 50 | Bažant | B | 64 | Bažant | A | 78 | Bažant | \\-
zajíc | C | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\-
51 | Bažant | D | 65 | Bažant | A | 79 | Bažant | \\- | 51 | Bažant | D | 65 | Bažant | A | 79| Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | A | zajíc | \\-
stupnice „y“: 69 | stupnice „y“: 70
---|---
stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území
38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | A | 66 | Bažant | C | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | A | 66 | Bažant | B
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A
39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | B | 67 | Bažant | A | 39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | D | 67 | Bažant | A
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | A
40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | A | 68 | Bažant | A | 40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | B | 68 | Bažant | A
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | A
41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | B | 69 | Bažant | A | 41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | A | 69 | Bažant | A
Zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A
42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | D | 70 | Bažant | A | 42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | \\- | 70 | Bažant | D
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | D
43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | A | 43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | D | 71 | Bažant | B
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A
44 | Bažant | \\- | 58 | Bažant | D | 72 | Bažant | A | 44 | Bažant | \\- | 58 | Bažant | D | 72 | Bažant | B
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A
45 | Bažant | \\- | 59 | Bažant | B | 73 | Bažant | D | 45 | Bažant | \\- | 59 | Bažant | D | 73 | Bažant | D
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | C
46 | Bažant | D | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | D | 46 | Bažant | D | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | D | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | C | zajíc | \\-
47 | Bažant | C | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | \\- | 47 | Bažant | D | 61 | Bažant | D | 75 | Bažant | \\-
zajíc | B | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | D | zajíc | \\-
48 | Bažant | C | 62 | Bažant | D | 76 | Bažant | \\- | 48 | Bažant | C | 62 | Bažant | D | 76 | Bažant | \\-
zajíc | B | zajíc | D | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | \\-
49 | Bažant | C | 63 | Bažant | B | 77 | Bažant | \\- | 49 | Bažant | B | 63 | Bažant | A | 77 | Bažant | \\-
zajíc | B | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\-
50 | Bažant | A | 64 | Bažant | B | 78 | Bažant | \\- | 50 | Bažant | B | 64 | Bažant | C | 78 | Bažant | \\-
zajíc | B | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | B | zajíc | \\-
51 | Bažant | B | 65 | Bažant | B | 79 | Bažant | \\- | 51 | Bažant | C | 65 | Bažant | A | 79 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | A | zajíc | \\-
stupnice „y“: 71 | stupnice „y“: 72
---|---
stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území
38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | D | 66 | Bažant | A | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | C | 66 | Bažant | A
zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | A
39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | B | 67 | Bažant | A | 39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | C | 67 | Bažant | A
zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | A
40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | C | 68 | Bažant | A | 40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | C | 68 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\-
41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | D | 69 | Bažant | A | 41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | \\- | 69 | Bažant | \\-
Zajíc | \\- | zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | \\- | 70 | Bažant | B | 42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | \\- | 70 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | \\- | 71 | Bažant | C | 43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | \\- | 71 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
44 | Bažant | \\- | 58 | Bažant | \\- | 72 | Bažant | C | 44 | Bažant | \\- | 58 | Bažant | \\- | 72 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
45 | Bažant | \\- | 59 | Bažant | \\- | 73 | Bažant | \\- | 45 | Bažant | \\- | 59 | Bažant | \\- | 73 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
46 | Bažant | \\- | 60 | Bažant | D | 74 | Bažant | \\- | 46 | Bažant | \\- | 60 | Bažant | . | 74 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
47 | Bažant | \\- | 61 | Bažant | C | 75 | Bažant | \\- | 47 | Bažant | \\- | 61 | Bažant | \\- | 75 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
48 | Bažant | D | 62 | Bažant | A | 76 | Bažant | \\- | 48 | Bažant | \\- | 62 | Bažant | D | 76 | Bažant | \\-
zajíc | D | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | \\-
49 | Bažant | C | 63 | Bažant | C | 77 | Bažant | \\- | 49 | Bažant | D | 63 | Bažant | D | 77 | Bažant | \\-
zajíc | A | zajíc | B | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | D | zajíc | \\-
50 | Bažant | C | 64 | Bažant | A | 78 | Bažant | \\- | 50 | Bažant | D | 64 | Bažant | D | 78 | Bažant | \\-
zajíc | B | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | C | zajíc | D | zajíc | \\-
51 | Bažant | C | 65 | Bažant | A | 79 | Bažant | \\- | 51 | Bažant | C | 65 | Bažant | \\- | 79 | Bažant | \\-
zajíc | B | zajíc | A | zajíc | \\- | zajíc | B | zajíc | \\- | zajíc | \\-
stupnice „y“: 73 | stupnice „y“: 74
---|---
stupnice
„x“ | Zaražení území | stupnice
„x“| Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“| Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území | stupnice
„x“ | Zařazení území
38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | \\- | 66 | Bažant | \\- | 38 | Bažant | \\- | 52 | Bažant | \\- | 66 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | \\- | 67 | Bažant | \\- | 39 | Bažant | \\- | 53 | Bažant | \\- | 67 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | \\- | 68 | Bažant | \\- | 40 | Bažant | \\- | 54 | Bažant | \\- | 68 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | \\- | 69 | Bažant | \\- | 41 | Bažant | \\- | 55 | Bažant | \\- | 69 | Bažant | \\-
Zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | \\- | 70 | Bažant | \\- | 42 | Bažant | \\- | 56 | Bažant | \\- | | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | 70 | zajíc | \\-
43 | Bažant | \\- | 57 | Bažant | \\- | | Bažant | \\- | 43 | Bažant | \\- | | Bažant | \\- | 71 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | 71 | zajíc | \\- | zajíc | \\- | 57 | zajíc | \\- | zajíc | \\-
44 | Bažant | \\- | | Bažant | \\- | | Bažant | \\- | 44 | Bažant | \\- | 58 | Bažant | \\- | 72 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | 58 | zajíc | \\- | 72 | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
45 | Bažant | \\- | 59 | Bažant | \\- | 73 | Bažant | \\- | 45 | Bažant | \\- | 59 | Bažant | \\- | 73 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
46 | Bažant | \\- | 60 | Bažant | \\- | | Bažant | \\- | 46 | Bažant | \\- | 60 | Bažant | \\- | 74 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | 74 | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
47 | Bažant | \\- | | Bažant | \\- | 75 | Bažant | \\- | 47 | Bažant | \\- | 61 | Bažant | \\- | 75 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | 61 | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
48 | Bažant | \\- | 62 | Bažant | \\- | 76 | Bažant | \\- | 48 | Bažant | \\- | 62 | Bažant | \\- | 76 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
49 | Bažant | \\- | 63 | Bažant | \\- | 77 | Bažant | \\- | 49 | Bažant | \\- | 63 | Bažant | \\- | 77 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
50 | Bažant | \\- | 64 | Bažant | \\- | 78 | Bažant | \\- | 50 | Bažant | \\- | 64 | Bažant | \\- | 78 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
51 | Bažant | \\- | 65 | Bažant | \\- | | Bažant | \\- | 51 | Bažant | \\- | 65 | Bažant | \\- | 79 | Bažant | \\-
zajíc | \\- | zajíc | \\- | 79 | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\- | zajíc | \\-
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 491/2002 Sb.
Bioindikační síť České republiky rozděluje území České republiky na čtverce vyznačené souřadnicemi o velikosti 10° východní délky a 6° severní šířky. Každý z čtverců je definován průsečíkem číselných stupnic bioindikační sítě - vodorovné osy „x“, která je vymezena čísly od 38 do 79 a svislé osy „y“, která je vymezena čísly od 49 do 74.
30.2MB
26.8MB
23.6MB
23.9MB
24.2MB
20.6MB
19.3MB
24.6MB
22MB
26.4MB
21.5MB
29MB
19.7MB
28.8MB
22.3MB
1)
§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
2)
Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb. |
Vyhláška č. 493/2002 Sb. | Vyhláška č. 493/2002 Sb.
Vyhláška o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice
Vyhlášeno 29. 11. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 172/2002, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.)
* Posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu - (K § 20 odst. 6 zákona)
* § 1 - (1) Posudek o zdravotní způsobilosti k vydání zbrojního průkazu nebo držení zbrojního průkazu skupiny D (dále jen „zdravotní způsobilost“), který je jednou z podmínek pro držení nebo nošení zbraně a střeliva podle zákona, se vydává na základě
* § 2 - (1) Zdravotní způsobilost se posuzuje při lékařských prohlídkách
* § 3 - (1) V případě, že jde o posudek o zdravotní způsobilosti pro vydání zbrojního průkazu skupiny B, a nejde-li o žadatele, který splňuje podmínky pro držení zbrojního průkazu skupiny C, D, E nebo F, vyžádá si posuzující lékař vždy odborné vyšetření tělovýchov
* § 4 - (1) Údaje zjištěné o zdravotním stavu žadatele, výsledky a závěry vyšetření, záznamy o nemocech vylučujících nebo omezujících zdravotní způsobilost a odborná doporučení, včetně případných omezení vyplývajících ze zjištěného zdravotního stavu a doporučených
* § 5 - Za zdravotně způsobilého nelze uznat a kladný posudek nelze vydat, pokud žadatel
* § 6 - (1) V posudku kromě náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem1a) se uvede skupina zbrojního průkazu, pro který je žadatel nebo držitel posuzován, a místo pobytu1b).
* § 7 - Obsah lékárničky první pomoci
* § 8 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 493/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 493/2002 Sb.
Aktuální znění od 1. 12. 2007 (254/2007 Sb.)
493
VYHLÁŠKA
ze dne 14. listopadu 2002
o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 79 odst. 5 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), (dále jen „zákon“):
Posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu
(K § 20 odst. 6 zákona)
§ 1
(1)
Posudek o zdravotní způsobilosti k vydání zbrojního průkazu nebo držení zbrojního průkazu skupiny D (dále jen „zdravotní způsobilost“), který je jednou z podmínek pro držení nebo nošení zbraně a střeliva podle zákona, se vydává na základě
a)
žádosti fyzické osoby o vydání zbrojního průkazu a
b)
žádosti držitele zbrojního průkazu o rozšíření skupin již vydaného zbrojního průkazu, nebo
c)
žádosti držitele zbrojního průkazu skupiny D nebo F podle § 20 odst. 2 zákona, nebo
d)
změny zdravotního stavu držitele zbrojního průkazu, u kterého zjistil posuzující lékař změnu zdravotního stavu nebo nabyl důvodné podezření, že držitel trpí nemocí, vadou nebo stavem (dále jen „nemoc“), který vylučuje nebo omezuje držení nebo nošení zbraně nebo provádění pyrotechnického průzkumupyrotechnického průzkumu,
(dále jen „žadatel“).
(2)
Posudek o zdravotní způsobilosti je výsledkem lékařské prohlídky žadatele provedené posuzujícím lékařem, popřípadě klinicko psychologického vyšetření a dalších potřebných vyšetření (dále jen „odborná vyšetření“) provedených na základě vyžádání posuzujícím lékařem, pokud není dále stanoveno jinak.
§ 2
(1)
Zdravotní způsobilost se posuzuje při lékařských prohlídkách
a)
vstupních, které jsou prováděny v souvislosti s vydáním zbrojního průkazu příslušné skupiny nebo rozšířením,
b)
periodických, které jsou prováděny u držitelů zbrojních průkazů skupiny D nebo F jedenkrát za 30 měsíců, nebo
c)
mimořádných, které jsou prováděny v případě
1.
zjištění nebo důvodného podezření, že v souvislosti se změnou nebo vývojem zdravotního stavu držitele zbrojního průkazu došlo ke změně nebo ztrátě zdravotní způsobilosti, nebo
2.
kdy je platnost posudku omezena datem v něm uvedeným (§ 6 odst. 3).
(2)
Nezbytným obsahem každé prohlídky je
a)
zjištění anamnestických údajů o zdravotním stavu žadatele s cíleným zaměřením na vyloučení nemocí, které zdravotní způsobilost vylučují nebo omezují; nemoci, které zdravotní způsobilost vylučují nebo omezují, jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky,
b)
komplexní fyzikální vyšetření, a to včetně orientačního vyšetření sluchu, zrakové ostrosti, barvocitu, zorného pole, rovnováhy, orientačního vyšetření neurologického a ortopedického,
c)
další potřebné odborné vyšetření v případě, že u žadatele je nezbytné vyloučit podezření na nemoc, která omezuje nebo vylučuje zdravotní způsobilost žadatele; nemoci, které omezují zdravotní způsobilost a u kterých lze posudek vydat pouze za předpokladu odborného vyšetření specialistou, jsou uvedeny v příloze č. 1 částech I a II oddílech 2 této vyhlášky a
d)
odborné vyšetření vždy, pokud žadatel je v soustavné péči jiného lékaře nebo klinického psychologa pro nemoc, která omezuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.
(3)
Odborné vyšetření se provádí v rozsahu potřebném pro posouzení a vydání doporučení pro posuzujícího lékaře ke zdravotní způsobilosti žadatele.
(4)
Při vyšetření se využívají dosud zjištěné výsledky o zdravotním stavu žadatele, pokud to jejich odborný obsah a doba, která uplynula od jejich zjištění, dovoluje.
(5)
V případech odborného vyšetření podle odstavce 2 písm. c) a d) vychází lékař nebo klinický psycholog provádějící toto vyšetření ze zdravotnické dokumentace posuzujícího lékaře nebo z výpisu z ní.
(6)
Je-li posuzujícím lékařem lékař zdravotnického zařízení poskytujícího zaměstnavateli závodní preventivní péči, který není současně praktickým lékařem, u kterého je žadatel registrován k léčebné péči, vychází při vydání posudku i z údajů uvedených ve výpisu registrujícího lékaře, který si v souvislosti s lékařskou prohlídkou žadatele vyžádá.
§ 3
(1)
V případě, že jde o posudek o zdravotní způsobilosti pro vydání zbrojního průkazu skupiny B, a nejde-li o žadatele, který splňuje podmínky pro držení zbrojního průkazu skupiny C, D, E nebo F, vyžádá si posuzující lékař vždy odborné vyšetření tělovýchovného lékaře.
(2)
Tělovýchovný lékař provede odborné posouzení za účelem vydání doporučení na základě znalosti zdravotního stavu žadatele a zdravotních nároků spojených s používáním určité zbraně nebo střeliva na střelnici.
§ 4
(1)
Údaje zjištěné o zdravotním stavu žadatele, výsledky a závěry vyšetření, záznamy o nemocech vylučujících nebo omezujících zdravotní způsobilost a odborná doporučení, včetně případných omezení vyplývajících ze zjištěného zdravotního stavu a doporučených nebo nezbytných kompenzačních mechanismů, jsou součástí zdravotnické dokumentace žadatele.
(2)
Posuzující lékař kromě údajů podle odstavce 1 ve zdravotnické dokumentaci zřetelně vyznačí, že se jedná o osobu, která je držitelem zbrojního průkazu nebo o jeho vydání žádá, popřípadě dříve požádala a nebyla uznána jako zdravotně způsobilá. Je-li posuzujícím lékařem lékař zdravotnického zařízení poskytujícího zaměstnavateli závodní preventivní péči, odešle současně zjištěné údaje registrujícímu praktickému lékaři žadatele. Uvedené informace jsou v případě změny praktického lékaře součástí písemné informace předané nově zvolenému praktickému lékaři.1)
§ 5
Za zdravotně způsobilého nelze uznat a kladný posudek nelze vydat, pokud žadatel
a)
trpí nemocemi, které zdravotní způsobilost vylučují; nemoci, které zdravotní způsobilost vylučují, jsou uvedeny v příloze č. 1 částech I a II oddílech 1 této vyhlášky, nebo
b)
není zdravotně způsobilý podle závěrů doporučení z odborných vyšetření [§ 2 odst. 2 písm. c) a d)].
§ 6
(1)
V posudku kromě náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem1a) se uvede skupina zbrojního průkazu, pro který je žadatel nebo držitel posuzován, a místo pobytumísto pobytu1b).
(2)
Posudek o zdravotní způsobilosti, který vychází z lékařské prohlídky vstupní, periodické nebo mimořádné, musí být jednoznačný a nesmí obsahovat diagnózu. Posudkový závěr zní: „posuzovaná osoba
a)
je zdravotně způsobilá, anebo
b)
není zdravotně způsobilá, nebo
c)
je zdravotně způsobilá s použitím příslušných zdravotnických prostředků, které jsou v posudku vždy výslovně uvedeny, nebo s doprovodem.“.
(3)
Doba platnosti posudku o zdravotní způsobilosti musí být v posudku vyznačena vždy, pokud zdravotní stav žadatele vyžaduje vydání zbrojního průkazu s kratší dobou platnosti, než stanoví zákon, nebo na dobu, kdy je stanoven termín periodické lékařské prohlídky [§ 2 odst. 1 písm. b)].
§ 7
Obsah lékárničky první pomoci
(K § 54 odst. 2 zákona)
Lékárnička pro poskytování první pomoci, kterou vybavuje provozovatel střelnice,2) obsahuje zdravotnické prostředky a léčiva uvedené v příloze č. 2.
§ 8
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ministryně:
MUDr. Součková v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 493/2002 Sb.
ČÁST I
Nemoci, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu skupin A a B
Oddíl 1
Nemoci, které vylučují zdravotní způsobilost
1.
organické duševní poruchy včetně poruch symptomatických s výjimkou postencefalitického syndromu,
2.
poruchy duševní a poruchy chování způsobené požíváním psychoaktivních látek (vyjma ojedinělé nekomplikované intoxikace),
3.
schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy.
Oddíl 2
Nemoci, které omezují zdravotní způsobilost
1.
postencefalitický syndrom,
2.
poruchy duševní a poruchy chování:
a)
poruchy duševní a poruchy chování způsobené požíváním psychoaktivních látek (vyjma ojedinělé nekomplikované akutní intoxikace) v anamnéze.
Poznámka: Posouzení eventuální způsobilosti vyžaduje nejméně tříletou abstinenci od ukončení odvykací léčby a je podmíněno posouzením psychiatra i psychologa,
b)
afektivní poruchy (poruchy nálady),
c)
závažné neurotické, stresové a somatoformní poruchy, úzkostné a fobické poruchy, poruchy přizpůsobení,
d)
poruchy osobnosti a chování,
e)
závažné syndromy poruch chování spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory,
f)
poruchy v oblasti struktury a dynamiky osobnosti:
• fa)
poruchy pozornosti u déle trvající zátěže,
• fb)
poruchy psychomotoriky,
• fc)
poruchy v oblasti vnímání, myšlení, paměti, rozhodování,
• fd)
poruchy emocí:
-
sklon k patickým úzkostným reakcím,
-
nezvládaná agresivita, automutilace, hostilita, destruktivita či nezvládané sebedestruktivní sklony,
-
explozivita, impulzivita aj.,
• fe)
poruchy sociálního přizpůsobení:
-
sklon k přestupování norem, předpisů a zákonů,
-
opakující se konflikty s autoritami,
-
sklon k vyvolávání konfliktů s druhými aj.,
• ff)
poruchy sebehodnocení: narušené schopnosti přiměřeně hodnotit své tělesné a psychické možnosti (například sebepřeceňování, silácké chování, nadměrný sklon riskovat a předvádět se aj.),
• fg)
narušená schopnost řídit se v jednání principem reality a předvídat vývoj sociálních situací a důsledků vlastního jednání,
3.
organická onemocnění s psychopatologickou symptomatologií,
4.
snížená úroveň intelektu,
5.
epilepsie, epileptické syndromy nekompenzované nebo částečně kompenzované, tzn. že délka bezzáchvatového období je kratší než 1 rok nebo stav po prvním epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba, po dobu minimálně 1 roku od tohoto záchvatu,
6.
nemoci neuvedené v tomto oddílu, které vzhledem ke svému charakteru omezují bezpečné ovládání zbraně a manipulaci se zbraní a střelivem ke sběratelským a sportovním účelům.
ČÁST II
Nemoci, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu skupin C, D, E a F
Oddíl 1
Nemoci, které vylučují zdravotní způsobilost
1.
organické duševní poruchy včetně poruch symptomatických s výjimkou postencefalitického syndromu,
2.
poruchy duševní a poruchy chování způsobené požíváním psychoaktivních látek (vyjma ojedinělé nekomplikované akutní intoxikace),
3.
schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy,
4.
mentální retardace,
5.
systémové atrofie postihující primárně centrální nervovou soustavu,
6.
extrapyramidové a pohybové poruchy,
7.
degenerativní nemoci nervové soustavy nezařazené výše,
8.
epilepsie, epileptické syndromy, kataplexie,
9.
snížení zrakové ostrosti pod 6/12 na každém oku zvlášť po korekci,
10.
poruchy sluchu znemožňující komunikaci hovorovou řečí na vzdálenost menší než 6 metrů,
11.
nemoci vnitřního ucha provázené poruchami rovnováhy.
Oddíl 2
Nemoci, které omezují zdravotní způsobilost
1.
postencefalitický syndrom,
2.
poruchy duševní a poruchy chování - viz část I oddíl 2 položka 2,
3.
organická onemocnění s psychopatologickou symptomatologií,
4.
snížená úroveň intelektu,
5.
nemoci nervové soustavy:
a)
demyelinizující nemoci centrální nervové soustavy,
b)
onemocnění, která nesporně vylučují nebo omezují bezpečné ovládání zbraně a manipulaci se zbraní a střelivem:
•
onemocnění nervů, nervových kořenů a pletení,
•
polyneuropatie a jiné nemoci periferní nervové soustavy,
c)
epilepsie, epileptické syndromy nebo stav po epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba, po 10 letech od vysazení léčby,
6.
nemoci oka a očních adnex:
a)
jiné nemoci oka a očních adnex, které nesporně omezují bezpečné ovládání zbraně a manipulaci se zbraní a střelivem,
b)
snížení zrakové ostrosti nedosahující snížení zrakové ostrosti podle oddílu 1, přičemž jednookost se připouští, je-li na zbývajícím oku zraková ostrost 6/6 s korekcí,
7.
nemoci ucha a bradavkového výběžku:
a)
nedoslýchavost,
b)
jiná onemocnění ucha, která omezují bezpečné ovládání zbraně a manipulaci se zbraní a střelivem.
Poznámka: Ve sporných případech je nutné podrobné audiologické a vestibulární vyšetření,
8.
nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně ovlivňující funkci horních končetin, nemoci endokrinní a přeměny látek, jakož i další nemoci, které nesporně vylučují nebo omezují bezpečné ovládání zbraně a manipulaci se zbraní a střelivem.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 493/2002 Sb.
Obsah lékárničky první pomoci
a)| Obvaz hotový sterilní č. 2| 5 ks
---|---|---
b)| Obvaz hotový sterilní č. 3| 5 ks
c)| Obvaz hotový sterilní č. 4| 5 ks
d)| Šátek trojcípý| 3 ks
e)| Obinadlo elastické 10 cm x 5 m| 3 ks
f)| Náplast hladká cívka 2,5 cm a 5 cm x 5 m| 2 ks
g)| Náplast s polštářkem 8 cm x 4 cm| 12 ks
h)| Obinadlo škrticí pryžové, délka 70 cm| 3 ks
i)| Dezinfekční roztok ve spreji nebo
s mechanickým rozprašovačem| 1 ks
j)| Obvaz hotový sterilní 5 cm x 7,5 cm| 3 ks
k)| Rouška resuscitační| 1 ks
l)| Rouška PVC 20 cm x 20 cm| 2 ks
m)| Rukavice pryžové (latexové)
chirurgické v obalu| 2 ks
n)| Nůžky| 1 ks
1)
§ 20 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
1a)
Vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 479/2006 Sb.
1b)
§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních).
2)
§ 54 odst. 2 zákona č. 119/2002 Sb. |
Nařízení vlády č. 497/2002 Sb. | Nařízení vlády č. 497/2002 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodnění osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 11. 2002, datum účinnosti 29. 11. 2002, částka 173/2002
* Čl. I - Nařízení vlády č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodnění osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění nařízení vlády č. 168/1989 Sb. a nařízení vlády č. 195/1995 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 29. 11. 2002
497
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. listopadu 2002,
kterým se mění nařízení vlády č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodnění osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 81 odst. 1 a 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 34/1986 Sb., o jednorázovém mimořádném odškodnění osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany, ve znění nařízení vlády č. 168/1989 Sb. a nařízení vlády č. 195/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „příslušníku Hasičského záchranného sboru České republiky,“ zrušují.
2.
V § 1 odst. 2 se slova „od 25 000 Kč do 70 000 Kč“ nahrazují slovy „sedminásobku až dvanáctinásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok (dále jen „průměrná mzda“)“.
3.
V § 2 odst. 2 písm. a) se částka „25 000 Kč“ nahrazuje slovy „šestinásobku průměrné mzdy“.
4.
V § 2 odst. 2 písm. b) se částka „15 000 Kč“ nahrazuje slovy „čtyřnásobku průměrné mzdy“.
5.
V § 2 odst. 2 písm. c) se částka „15 000 Kč“ nahrazuje slovy „čtyřnásobku průměrné mzdy“.
6.
V § 2 odst. 2 písm. d) se částka „15 000 Kč“ nahrazuje slovy „čtyřnásobku průměrné mzdy“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra:
Mgr. Gross v. r. |
Nařízení vlády č. 498/2002 Sb. | Nařízení vlády č. 498/2002 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně
Vyhlášeno 29. 11. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 173/2002
* Čl. I - Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 2003
498
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 6. listopadu 2002,
kterým se mění nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně
Vláda nařizuje podle § 30 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, se mění takto:
1.
Nadpis části první zní: „DRUHY DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY KRAJŮ A OBCÍ, JEJICH OBSAH A VEDENÍ“.
2.
V § 1 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
3.
V § 1 odst. 3 se slova „, okresních úřadů“ zrušují.
4.
V § 3 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
5.
§ 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4) a č. 5) zní:
㤠4
Obsah požárního poplachového plánu kraje
(1)
Požární poplachový plán kraje obsahuje
a)
výčet jednotek požární ochrany v kraji,
b)
zásady součinnosti jednotek požární ochrany při zdolávání požárů, při provádění záchranných prací na území kraje a při poskytování pomoci mezi kraji a pomoci do sousedního státu,
c)
úpravu povolávání jednotek požární ochrany v rámci operačního řízení ke zdolávání požárů a k záchranným pracím,
d)
způsob vyhlašování jednotlivých stupňů požárního poplachu,
e)
úpravu činnosti ohlašoven požárů,
f)
poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje4) a
g)
úpravu činností operačních a informačních středisek hasičského záchranného sboru kraje5) (dále jen „operační a informační středisko“).
(2)
V příloze požárního poplachového plánu kraje se stanoví rozdělení jednotek požární ochrany do jednotlivých stupňů požárního poplachu a jejich předurčenost pro obce a objekty.
4)
§ 10 odst. 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
5)
§ 5 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb.“.
6.
V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „, pokud území přesahuje jeden správní obvod okresního úřadu,“ zrušují.
7.
V § 7 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
8.
V § 9 písm. a) se bod 2 zrušuje.
Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2.
9.
§ 10 včetně poznámky pod čarou č. 7) se zrušuje.
10.
§ 11 se zrušuje.
11.
V § 13 odst. 2 písm. a) se slova „okresu podle § 10 odst. 6“ nahrazují slovy „kraje“.
12.
V § 13 odst. 2 písm. b) se slovo „okresu“ nahrazuje slovem „kraje“.
13.
V § 15 odst. 2 se slova „okresu podle § 10 odst. 6“ nahrazují slovem „kraje“.
14.
Nadpis § 17 zní: „Způsob uložení a kontroly dokumentace požární ochrany kraje a obce“.
15.
V § 17 odst. 1 se slova „, okresním úřadům“ zrušují.
16.
V § 17 odst. 2 se slova „, okresních úřadů“ zrušují.
17.
V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „za extrémních povětrnostních podmínek“ zrušují.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Kraj vydá upravený požární poplachový plán kraje do 30. září 2003.
Čl. III
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
1\\. místopředseda vlády
a ministr vnitra:
Mgr. Gross v. r. |
Vyhláška č. 500/2002 Sb. | Vyhláška č. 500/2002 Sb.
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
Vyhlášeno 5. 12. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 174/2002
* ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ÚČETNÍ ZÁVĚRKA (§ 3 — § 44)
* ČÁST TŘETÍ - SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA (§ 45 — § 46)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČETNÍ METODY (§ 47 — § 61e)
* ČÁST PÁTÁ - KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA (§ 62 — § 67)
* ČÁST ŠESTÁ - § 69 (§ 69 — § 70) č. 1 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 500/2002 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (443/2023 Sb.)
500
VYHLÁŠKA
ze dne 6. listopadu 2002,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3 a § 23 odst. 2 a 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie21), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie22) a upravuje:
a)
rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce; uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky; metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku;
b)
uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu; směrnou účtovou osnovu; účetní metody; metody přechodu z daňové evidence podle zákona upravujícího daně z příjmů na účetnictví;
c)
metodu ocenění při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením;
d)
metodu oceňování při přeměně obchodní korporace podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“), včetně úpravúprav prováděných v rámci přeměn obchodní korporace ke dni zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne;
e)
metodu sestavení zahajovací rozvahy při přeměně obchodní korporace;
f)
úpravyúpravy při přeshraniční přeměně nebo převodu obchodního závoduobchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závoduobchodního závodu (dále jen „obchodní závodobchodní závod“);
g)
metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, včetně možnosti použití způsobu oceňování podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeje obchodního závoduobchodního závodu;
h)
ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace včetně okamžiku účtování o ocenění reálnou hodnotou;
i)
způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.
§ 2
(1)
Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), d) až i) a l) zákona, s výjimkou účetních jednotek uvedených v odstavci 2.
(2)
Z účetních jednotek uvedených v odstavci 1 se tato vyhláška nevztahuje na účetní jednotky podle § 19a a 23a zákona, pokud zvláštní právní předpis1c) nestanoví jinak, a na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis1d).
(3)
Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zkráceném rozsahu,
a)
tvoří opravné položky a rezervy pouze podle zvláštních právních předpisů,1e) a proto použijí ustanovení § 16, 27, 31, 55 a 57 přiměřeně,
b)
neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona a nepoužijí § 14a, 39, § 51 až 55, § 58, 60 a 69, v rozsahu v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou,
c)
sestavují účetní závěrku ve zkráceném rozsahu.
ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
§ 3
(1)
Účetní závěrka je stanovena § 18 zákona.
(2)
V rozvaze jsou uspořádány a označeny položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv.
(3)
Podle § 13 účetní jednotka vykazuje časové rozlišení v aktivech rozvahy
a)
v položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“; rozvaha neobsahuje položku „D. Časové rozlišení aktiv“, nebo
b)
v položce „D. Časové rozlišení aktiv“; rozvaha neobsahuje položku „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“.
(4)
Podle § 19 účetní jednotka vykazuje časové rozlišení v pasivech rozvahy
a)
v položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“; rozvaha neobsahuje položku „D. Časové rozlišení pasiv“, nebo
b)
v položce „D. Časové rozlišení pasiv“; rozvaha neobsahuje položku „C.III. Časové rozlišení pasiv“.
(5)
Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány a označeny položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření.
(6)
Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty; informace v ní se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
(7)
Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentůpeněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnostfinanční činnost v průběhu účetního období.
(8)
Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „A. Vlastní kapitál“ z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období.
(9)
Účetní jednotky sestavují rozvahu a výkaz zisku a ztráty (§ 3a) a přílohu v účetní závěrce (§ 39 až 39c) v plném rozsahu, nebo ve zkráceném rozsahu.
(10)
Pro účely vykazování, oceňování a zveřejňování informací o derivátech v příloze v účetní závěrce a operacích s nimi použije účetní jednotka ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění účinném k 31. prosinci 2017.
§ 3a
(1)
Rozvaha v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a sestavuje ji účetní jednotka, která je
a)
velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou,
b)
střední účetní jednotkoustřední účetní jednotkou,
c)
malou účetní jednotkoumalou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
d)
mikro účetní jednotkoumikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(2)
Rozvaha ve zkráceném rozsahu zahrnuje
a)
položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky“, „C.II.2. Krátkodobé pohledávky“ a „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ a může ji sestavovat malá účetní jednotkamalá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
b)
položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny, a může ji sestavovat mikro účetní jednotkamikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(3)
Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 nebo 3 k této vyhlášce a sestavuje ji
a)
účetní jednotka, která je obchodní společností, a
b)
z ostatních účetních jednotek ta, která je
1.
velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou,
2.
střední účetní jednotkoustřední účetní jednotkou,
3.
malou účetní jednotkoumalou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
4.
mikro účetní jednotkoumikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(4)
Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky podle přílohy č. 2 nebo 3 k této vyhlášce, a to pouze položky označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky, a může ji sestavit malá účetní jednotkamalá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotkamikro účetní jednotka, která
a)
není obchodní společností a
b)
nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(5)
Příloha v účetní závěrce v plném rozsahu zahrnuje informace
a)
podle § 39 a 39b a vyhotovuje ji účetní jednotka, která je
1.
velkou účetní jednotkouvelkou účetní jednotkou; tato účetní jednotka uvede i doplňující informace stanovené § 39c, nebo
2.
střední účetní jednotkoustřední účetní jednotkou,
b)
podle § 39 a 39a a vyhotovuje ji účetní jednotka, která je
1.
malou účetní jednotkoumalou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
2.
mikro účetní jednotkoumikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(6)
Příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu zahrnuje informace podle § 39 a může ji sestavit malá účetní jednotkamalá účetní jednotka a mikro účetní jednotkamikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
§ 4
(1)
V rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1, č. 2 a č. 3 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání.
(2)
Položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty se označují kombinací písmen, římských číslic a arabských číslic a názvem položky; položky lze členit na podpoložky. Výpočtové položky se označují „*“.
(3)
Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty, které jsou vpředu označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny,
a)
pokud nejde o významnou částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo
b)
pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti informace a za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v příloze.
(4)
V rozvaze za běžné účetní období se uvádí výše aktiv podle jednotlivých položek neupravená o opravné položky a oprávky (brutto), výše opravných položek a oprávek k nim se vážícím (korekce) a výše aktiv snížená o opravné položky a oprávky (netto).
(5)
Každá z položek rozvahy, z položek výkazu zisku a ztráty, z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a z položek přehledu o peněžních tocích obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen „minulé účetní období“). V rozvaze se výše jednotlivých položek aktiv za minulé účetní období uvádí snížená o opravné položky a oprávky (netto). V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 7 zákona. Každá úpravaúprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací se odůvodní v příloze.
(6)
Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí.
(7)
Účetní jednotky, kterým vznikne povinnost vést účetnictví nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky v úpadku uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni povinnosti vést účetnictví nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Toto pravidlo se použije i v případě rozdělení a dále může být použito v případě fúze splynutím, jakož i v dalších případech, kdy náklady na získání informace za minulé účetní období jsou neúměrné jejímu významu.
(8)
Účetní jednotka, která změní měnu účetnictví, uvádí v účetní závěrce údaje za minulé účetní období v měně účetnictví běžného období. Pro přepočet těchto údajů se použije § 61e.
(9)
Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách měny účetnictví. Jednotlivé položky v účetní závěrce se vykazují v celých tisících. Účetní jednotka může vykazovat jednotlivé položky v účetní závěrce v celých milionech, pokud její aktiva celkemaktiva celkem (netto) dosahují alespoň 10 000 000 000 jednotek měny účetnictví. Způsob vykazování jednotlivých položek a označení měny účetnictví musí být uveden ve všech částech účetní závěrky.
(10)
Položky „AKTIVA CELKEMAKTIVA CELKEM“ (netto) a „PASIVA CELKEM“ se musí rovnat. Položka „***Výsledek hospodaření za účetní období“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedené v rozvaze.
HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY
§ 5
Pohledávky za upsaný základní kapitál
Položka „A. Pohledávky za upsaný základní kapitál“ obsahuje pohledávky za upisovateli a společníky obchodní korporace plynoucí z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie.
§ 6
Dlouhodobý nehmotný majetek
(1)
Položka „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména nehmotné výsledky vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dále obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnostiDobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.
(2)
Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocenítechnické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, a to od výše ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položce „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ podle odstavce 1 věty první:
a)
k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,
b)
drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnostidobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“, ale v nákladech.
(3)
Podle odstavce 1 jsou
a)
nehmotnými výsledky vývoje a software takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi a nebo nabyty od jiných osob,
b)
ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů5) za podmínek stanovených v písmeni a),
c)
goodwillem pro účely této vyhlášky kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závoduobchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy. Goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního závoduobchodního závodu do nákladů, v případě přeměny obchodní korporace se tento goodwill odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny. Záporný goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního závoduobchodního závodu do výnosů, v případě přeměny obchodní korporace se tento goodwill odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny. O případnou následnou změnu kupní ceny obchodního závoduobchodního závodu se upraví hodnota goodwillu nebo záporného goodwillu, a to beze změny doby odpisování,
d)
povolenkami na emise bez ohledu na výši ocenění:
1.
povolenky na emise skleníkových plynů5a) a povolenky na emise způsobené letectvím5a),
2.
jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností5a),
3.
jednotky přiděleného množství5a),
e)
preferenčními limity zejména individuální produkční kvóty5b) a individuální limit prémiových práv5b) bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele5b) pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenoureprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.
(4)
Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z důvodu prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet. V případě variantního postupu při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku nebo jeho části jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku všechna variantní řešení.
(5)
Položka „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje dlouhodobý nehmotný majetek nevykazovaný v ostatních položkách dlouhodobého nehmotného majetku, zejména povolenky na emise a preferenční limity.
(6)
Položka „B.I.5.2. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
(7)
Položka „B.I.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku.
(8)
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.
(9)
Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti5c) a software pro řízení technologií nebo pro zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity5d) a energetické audity5e), lesní hospodářské plány5f) a plány povodí5g).
§ 7
Dlouhodobý hmotný majetek
(1)
Položka „B.II.1.1. Pozemky“ obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím (§ 9 odst. 5). Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „B.II.1.2. Stavby“, „B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ podle odstavce 6 písm. a).
(2)
Položka „B.II.1.2. Stavby“ obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnostidobu použitelnosti
a)
stavby6) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů5d),
b)
právo stavby, pokud není zbožím (§ 9 odst. 5),
c)
otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
d)
technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
e)
byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci použije se odstavec 1 obdobně.
(3)
Položka „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ obsahuje
a)
předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění,
b)
hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách.
(4)
Položka „B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje
a)
ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar,
b)
trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.
(5)
Položka „B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ obsahuje dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. O dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázaných v položce „B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ se účtuje jako o zásobách.
(6)
Položka „B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje bez ohledu na výši ocenění
a)
ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 56 odst. 2 písm. d) a odst. 5,
b)
umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky,9) předměty kulturní hodnoty10) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,11) popřípadě jejich soubory,
c)
věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „B.II.1.2. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „C.I. Zásoby“.
(7)
Položka „B.II.1.2. Stavby“ a položka „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ dále obsahuje technické zhodnocenítechnické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného v § 47 odst. 4:
a)
majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,
b)
drobného hmotného majetku.
(8)
Položka „B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
(9)
Položka „B.II.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.
(10)
Položka „B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ obsahuje kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi oceněním obchodního závoduobchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením sníženým o převzaté dluhy. Aktivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závoduobchodního závodu do nákladů, v případě přeměny obchodní korporace se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny. Pasivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závoduobchodního závodu do výnosů, v případě přeměny obchodní korporace se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny. Pokud nejsou součástí nabytého majetku, ke kterému je tvořen oceňovací rozdíl, aktiva s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než 15 let, účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu kratší než 180 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce. Neodepsaná část aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku se jednorázově odepíše při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku. O případnou následnou změnu kupní ceny obchodního závoduobchodního závodu se upraví hodnota aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, a to beze změny doby odpisování.
(11)
Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy12) pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.
§ 8
Dlouhodobý finanční majetek
(1)
Položka „B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papírycenné papíry a podíly“ obsahuje zejména podíly, které nejsou vykázány v položkách „B.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba“ a „B.III.3. Podíly – podstatný vlivpodstatný vliv“, dluhové cenné papírydluhové cenné papíry, u nichž má účetní jednotka záměr a schopnost držet je do splatnosti, a dále ostatní dlouhodobé cenné papírycenné papíry, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Dluhovým cenným papíremDluhovým cenným papírem se pro účely této vyhlášky rozumí cenný papírcenný papír úvěrové povahy, například dluhopis s pevnou úrokovou sazbou, dluhopis, kdy je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním kursememisním kursem, a směnka.
(2)
Položka „B.III.7.1. Jiný dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje zejména drahé kovy a kameny, případně předměty z drahých kovů a kamenů, pokud nejsou vykazovány v položce „B.II. Dlouhodobý hmotný majetek“ nebo „C.I. Zásoby“.
(3)
Položka „B.III.7.2. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého finančního majetku.
§ 9
Zásoby
(1)
Položka „C.I.1. Materiál“ zejména obsahuje
a)
suroviny, to je základní materiál, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,
b)
pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,
c)
látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,
d)
náhradní díly včetně náhradních dílů určených k výměně komponentykomponenty,
e)
obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,
f)
další movité věci s dobou použitelnostidobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění,
g)
hmotné movité věci a jejich soubory s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“, považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách,
h)
pokusná zvířata12c).
(2)
Položka „C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary“ obsahuje
a)
produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem; tato položka rovněž obsahuje nedokončené činnosti, při nichž nevznikají hmotné produkty,
b)
odděleně evidované produkty, to je polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.
(3)
Položka „C.I.3.1. Výrobky“ obsahuje věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.
(4)
Položka „C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny“ obsahuje zvířata a jejich skupiny včetně jatečných zvířat12d), která nejsou vykazována v položkách „B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny“, „C.I.1. Materiál“ a „C.I.3.2. Zboží“.
(5)
Položka „C.I.3.2. Zboží“ obsahuje movité věci a zvířata, nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi a zvířaty obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji s výjimkou jatečných zvířat12d). Položka obsahuje též nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí, nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocenítechnické zhodnocení.
(6)
Položka „C.I.5. Poskytnuté zálohy na zásoby“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení zásob.
(7)
O zásobách se účtuje průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B. U způsobu A se v průběhu účetního období účtuje s využitím účtů v účtové třídě 1 Zásoby. U způsobu B se v účtové třídě 1 Zásoby účtuje ke konci rozvahového dne na základě stavu zásob podle evidence o zásobách. Způsob B mohou účetní jednotky použít pouze v případě, že zajistí průkazné vedení evidence o zásobách tak, že budou schopny prokázat v průběhu účetního období stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle zákona.
§ 10
Dlouhodobé pohledávky
(1)
Položka „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky“ obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odloženou daňovou pohledávku.
(2)
Položka „C.II.1.1. Pohledávky z obchodních vztahů“ obsahuje u všech účetních jednotek zejména pohledávky z obchodních vztahů.
(3)
Položka „C.II.1.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba“ obsahuje pohledávky za ovládanými osobami, mezi ovládanými osobami a za ovládajícími osobami, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.
(4)
Položka „C.II.1.3. Pohledávky – podstatný vlivpodstatný vliv“ obsahuje pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivempodstatným vlivem, mezi účetními jednotkami pod podstatným vlivempodstatným vlivem a pohledávky účetních jednotek pod podstatným vlivempodstatným vlivem za účetními jednotkami uplatňujícími podstatný vlivpodstatný vliv, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.
(5)
Položka „C.II.1.5.1. Pohledávky za společníky“ obsahuje zejména pohledávky za společníky obchodní korporace a společníky sdruženými ve společnosti, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách. Obsahuje zejména pohledávky ve výši předepsané úhrady ztráty a pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti.
(6)
Položka C.II.1.5.2. Dlouhodobé poskytnuté zálohy“ obsahuje poskytnuté dlouhodobé zálohy a závdavky, s výjimkou záloh a závdavků na dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek, zásoby a zálohy vykazované v položce „C.II.2.4.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy“.
(7)
Položka „C.II.1.5.3. Dohadné účty aktivní“ obsahuje částky pohledávek stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(8)
Položka „C.II.1.5.4. Jiné pohledávky“ obsahuje u všech účetních jednotek zejména dlouhodobé pohledávky za zaměstnanci, pohledávky z prodeje obchodního závoduobchodního závodu, pohledávky z pachtu obchodního závoduobchodního závodu, nakoupené opce, pohledávky z titulu náhrady mank a škod a dlouhodobé pohledávky z vydaných dluhopisů.
§ 11
Krátkodobé pohledávky
(1)
Položka „C.II.2. Krátkodobé pohledávky“ obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší.
(2)
Obsahové vymezení jednotlivých položek krátkodobých pohledávek je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobých pohledávek v § 10 s odchylkami uvedenými v odstavcích 3 a 4.
(3)
Položky „C.II.2.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba“ a „C.II.2.3. Pohledávky - podstatný vlivpodstatný vliv“ obsahují i poskytnuté zápůjčky a úvěry.
(4)
Položka „C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky“ obsahuje kromě titulů uvedených v položce „C.II.4. Pohledávky za společníky“ zejména krátkodobé zápůjčky společníkům obchodní korporace a převod nákladů a výnosů mezi společníky sdruženými ve společnosti.
(5)
Položka „C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky“ obsahuje zejména pohledávky z titulu přímých a nepřímých daní a uhrazených daňových záloh. Pokud účetní jednotka podle § 16 odst. 3 zaúčtuje rezervu na daň z příjmů, nevykáže položku „C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky“ v celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daň do výše uhrazených záloh na daň z příjmů. Účetní jednotka popíše tuto skutečnost v příloze v účetní závěrce.
(6)
Položka „C.II.2.4.6. Jiné pohledávky“ obsahuje kromě titulů uvedených v položce „C.II.1.5.4. Jiné pohledávky“ zejména pohledávky vkladatele z titulu vkladu do doby zápisu do obchodního rejstříku a poskytnuté zápůjčky a úvěry, s výjimkou zápůjček a úvěrů vykazovaných v položkách „C.II.2.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba“, „C.II.2.3. Pohledávky – podstatný vlivpodstatný vliv“ a „C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky“.
§ 12
Krátkodobý finanční majetek
Položka „C.III. Krátkodobý finanční majetek“ obsahuje zejména cenné papírycenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu, nejvýše dvanáct měsíců, dluhové cenné papírydluhové cenné papíry se splatností jeden rok a kratší, u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držet je do splatnosti, a ostatní krátkodobé cenné papírycenné papíry a podíly, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Vykazují se zde i nakoupené opční listy.
§ 12a
Peněžní prostředky
(1)
Položka „C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně“ obsahuje peníze v pokladně a ceniny, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce.
(2)
Položka „C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech“ obsahuje zůstatky peněžních prostředků na účtech zejména v bankáchbankách nebo ve spořitelních a úvěrních družstvech, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce. Pasivní zůstatek u účtu peněžních prostředků ke konci rozvahového dne je obsahem krátkodobých závazků v položce „C.II.2. Závazky k úvěrovým institucím“.
§ 13
Časové rozlišení v aktivech rozvahy
(1)
Časové rozlišení v aktivech rozvahy je možné vykazovat v položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ nebo v položce „D. Časové rozlišení aktiv“. Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná.
(2)
Položka „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“, respektive „D. Časové rozlišení aktiv“, obsahuje tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.
(3)
Položka „C.II.3.1. Náklady příštích období“, respektive „D.1. Náklady příštích období“, obsahuje výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období.
(4)
Položka „C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období“, respektive „D.2. Komplexní náklady příštích období“, obsahuje položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu.
(5)
Položka „C.II.3.3. Příjmy příštích období“, respektive „D.3. Příjmy příštích období“, obsahuje částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek.
§ 14
Základní kapitál
(1)
Položka „A.I.1. Základní kapitál“ obsahuje zapsaný základní kapitál obchodních korporací, zapsané i nezapsané kmenové jmění státních podniků, základní kapitál obchodních korporací povinně nezapisovaný. Tato položka obsahuje též u fyzické osoby rozdíl mezi majetkem určeným k podnikání a dluhy plynoucími z podnikání při zohlednění účtování o reálných hodnotách v příslušné položce vlastního kapitálu.
(2)
Položka „A.I.3. Změny základního kapitálu“ obsahuje změny základního kapitálu vykazované příslušnými obchodními korporacemi před zápisem změn základního kapitálu do obchodního rejstříku.
§ 14a
Kapitálové fondy
(1)
Položka „A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací“ obsahuje rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající účetní jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění při přeměně obchodní korporace podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění. Pro účely této vyhlášky se rozvahovým dnem pro ocenění rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projektprojekt přeměny obchodní korporace.
(2)
Položka „A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací“ obsahuje rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek a závazků nebo případné rozdíly plynoucí například z vyloučení aktiv a pasiv, která se v souladu s vyhláškou a zákonem nevykazují. Tato položka neobsahuje rozdíly z rozvahových operací, které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu podle zvláštních právních předpisů.
(3)
Položka „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ obsahuje u majetku a závazků, které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projektprojekt přeměny obchodní korporace, oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům tohoto majetku a závazků v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne.
§ 15
Fondy ze zisku
Položka „A.III. Fondy ze zisku“ obsahuje fondy vytvářené zejména podle zákona o obchodních korporacích, stanov, společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy, zakladatelské listiny nebo podle zákona o státním podniku.
§ 15a
Výsledek hospodaření minulých let
(1)
Položka „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/-)“ obsahuje převedený nerozdělený zisk minulých let a převedenou neuhrazenou ztrátu minulých let (-).
(2)
Položka „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje rozdíly ze změn účetních metod. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka popíše použití položky „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ v příloze v účetní závěrce.
§ 16
Rezervy
(1)
Položka „B. Rezervy“ obsahuje rezervy podle zvláštních právních předpisů,13) rezervu na důchody a podobné závazky, rezervu na daň z příjmů a ostatní rezervy.
(2)
Položka „B.1. Rezerva na důchody a podobné závazky“ se vykazuje, pokud účetní jednotka vytváří tuto rezervu na základě povinnosti vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky uložené jí smlouvou nebo právním předpisem.
(3)
Rezerva na daň z příjmů se vykazuje v případě, kdy okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daně a zaúčtuje se ve výši předpokládané daně. Účetní jednotka uvede položku „B.2. Rezerva na daň z příjmů“ ve výši vytvořené rezervy snížené o uhrazené zálohy na daň z příjmů, pokud jsou tyto zálohy nižší než předpokládaná daň. Pokud jsou tyto zálohy vyšší nebo rovny předpokládané dani, účetní jednotka položku „B.2. Rezerva na daň z příjmů“ neuvede.
(4)
Položka „B.4. Ostatní rezervy“ obsahuje zejména rezervu na garanční opravy a rezervu na restrukturalizaci, kterou lze tvořit a čerpat pouze na náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu restrukturalizace, které nesouvisí s pokračujícími aktivitami účetní jednotky.
§ 17
Dlouhodobé závazky
(1)
Položka „C.I. Dlouhodobé závazky“ obsahuje dluhy, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odložený daňový dluh.
(2)
Položka „C.I.1. Vydané dluhopisy“ obsahuje zejména dluhy emitenta z titulu vydaných dluhopisů po odečtení vlastních dluhopisů.
(3)
Položka „C.I.2. Závazky k úvěrovým institucím“ obsahuje dluhy k bankámbankám nebo k spořitelním a úvěrním družstvům.
(4)
Položka „C.I.4. Závazky z obchodních vztahů“ obsahuje u všech účetních jednotek zejména dluhy z obchodních vztahů, dluhy plynoucí ze směnek, prostřednictvím nichž má být placeno.
(5)
Položka „C.I.9.1. Závazky ke společníkům“ obsahuje zejména dlouhodobé dluhy z titulu poskytnutých zápůjček společníky obchodní korporace a dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti.
(6)
Položka „C.I.9.2. Dohadné účty pasivní“ obsahuje částky dluhů stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(7)
Položka „C.I.9.3. Jiné závazky“ obsahuje u všech účetních jednotek jiné dlouhodobé dluhy, například dluhy z pachtu obchodního závoduobchodního závodu, dluhy z koupě obchodního závoduobchodního závodu a prodané opce. Dále obsahuje dluhy z titulu přijatých zápůjček, s výjimkou dluhů vykázaných v položkách „C.I.6. Závazky – ovládaná nebo ovládající osoba“, „C.1.7. Závazky – podstatný vlivpodstatný vliv“ a „C.I.9.1. Závazky ke společníkům“.
§ 18
Krátkodobé závazky
(1)
Položka „C.II. Krátkodobé závazky“ obsahuje dluhy, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší.
(2)
Obsahové vymezení položek krátkodobých závazků je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobých závazků v § 17 s odchylkou uvedenou v odstavci 3.
(3)
Položka „C.II.8.1. Závazky ke společníkům“ obsahuje obdobné tituly jako položka „C.I.9.1. Závazky ke společníkům“ a dále zejména dluhy ke společníkům obchodní korporace ve výši jejich podílu na zisku, dluhy ke společníkům ve společnostech s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti, dluhy z upsaných nesplacených akcií a vkladů a dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti.
(4)
Položka „C.II.8.3. Závazky k zaměstnancům“ obsahuje u všech účetních jednotek zejména dluhy z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, popřípadě jiným fyzickým osobám, s výjimkou dluhů ke společníkům ve společnostech s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti.
(5)
Položka „C.II.8.4. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění“ obsahuje u všech účetních jednotek dluhy ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění jak v zákonné výši, tak z dobrovolného plnění.
§ 19
Časové rozlišení v pasivech rozvahy
(1)
Časové rozlišení v pasivech rozvahy je možné vykazovat v položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“ nebo v položce „D. Časové rozlišení pasiv“. Účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni rozhodne, který způsob vykazování zvolí. Kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy podle § 13.
(2)
Položka „C.III. Časové rozlišení pasiv“, respektive „D. Časové rozlišení pasiv“, obsahuje tituly časového rozlišení, které mají pasivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.
(3)
Položka „C.III.1. Výdaje příštích období“, respektive „D.1. Výdaje příštích období“, obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn.
(4)
Položka „C.III.2. Výnosy příštích období“, respektive „D.2. Výnosy příštích období“, obsahuje příjmy, které věcně patří do výnosů v příštích účetních obdobích.
HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
§ 20
Náklady vynaložené na prodané zboží
Položka „A.1. Náklady vynaložené na prodané zboží“ obsahuje náklady související s pořízením prodaného zboží v návaznosti na ocenění úbytku prodaného zboží.
§ 21
Služby
Položka „A.3. Služby“ obsahuje náklady související s dodanými službami, například náklady na opravy a udržování, cestovné, náklady na reprezentaci, nájemné a náklady na pořízení drobného nehmotného majetku.
§ 22
Změna stavu zásob vlastní činnosti
Položka „B. Změna stavu zásob vlastní činnosti“ obsahuje náklady či snížení nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob vlastní činnosti v průběhu běžného účetního období. O změně nedokončené výroby, polotovarů, výrobků a mladých a ostatních zvířat a jejich skupin je účtováno prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Tato položka může mít i zápornou hodnotu.
§ 23
Aktivace
Položka „C. Aktivace“ obsahuje snížení nákladů v provozní oblasti zejména z titulu vytvoření zásob nebo dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vlastní činností; o nákladech souvisejících s vytvořením těchto aktiv je účtováno jako o snížení nákladů ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 58 - Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Tato položka má zápornou hodnotu.
§ 24
Osobní náklady
Položka „D. Osobní náklady“ obsahuje mzdové náklady, včetně příjmů společníků obchodní korporace ze závislé činnosti, odměny členům orgánů obchodní korporace, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zákonné i ostatní a sociální náklady zákonné i ostatní, včetně sociálních nákladů fyzické osoby.
§ 24a
Úpravy hodnot v provozní oblasti
Položka „E. ÚpravyÚpravy hodnot v provozní oblasti“ obsahuje úpravyúpravy zohledňující změny v ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, zásob a pohledávek, ať již je tato změna trvalá (odpisy) nebo dočasná (opravné položky).
§ 25
Jiné provozní výnosy
Položka „III.3. Jiné provozní výnosy“ obsahuje zejména přijaté dary v provozní oblasti, smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z postoupených pohledávek a výnosy z odepsaných pohledávek, inventarizační rozdílyinventarizační rozdíly, dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy13a), pojistná plnění a mimořádné provozní výnosy.
§ 26
Daně a poplatky
Položka „F.3. Daně a poplatky“ obsahuje veškeré daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, o kterých bylo účtováno účetní jednotkou jako o nákladech s výjimkou daně z příjmů.
§ 27
Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období
Položka „F.4. Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období“ obsahuje náklady související s tvorbou rezerv a komplexních nákladů příštích období, o kterých je účtováno na vrub příslušného účtu účtové skupiny 55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti; dále obsahuje i snížení těchto nákladů související se snížením nebo zrušením rezerv a komplexních nákladů, o kterém je účtováno ve prospěch tohoto příslušného účtu. Tato položka může mít i zápornou hodnotu.
§ 28
Jiné provozní náklady
Položka „F.5. Jiné provozní náklady“ obsahuje zejména poskytnuté dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpis pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnostiprovozní činnosti, inventarizační rozdílyinventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti. Škodou se v tomto případě rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin. Dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a spotřebu povolenek na emise. Spotřeba povolenek je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení13b) a jejich číselné označení v rejstříku obchodování s povolenkami13c). Obsahuje i mimořádné provozní náklady.
§ 28a
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly
Položka „IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly“ obsahuje výnosy z podílů na zisku a tržby z prodeje podílů.
§ 29
Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
Položka „V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku“ obsahuje výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku a tržby z prodeje ostatního dlouhodobého finančního majetku.
§ 30
Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem
Položka „H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem“ obsahuje zejména náklady vynaložené na prodaný ostatní dlouhodobý finanční majetek.
§ 31
Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti
Položka „I. ÚpravyÚpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti“ obsahuje náklady související s tvorbou rezerv a opravných položek ve finanční oblasti, o kterých je účtováno na vrub příslušného účtu účtové skupiny 57 – Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti; obsahuje i snížení těchto nákladů související se snížením nebo zrušením rezerv a opravných položek ve finanční oblasti, o kterém je účtováno ve prospěch tohoto účtu. Tato položka může mít i zápornou hodnotu.
§ 32
Výnosové úroky a podobné výnosy, nákladové úroky a podobné náklady
(1)
Položka „VI. Výnosové úroky a podobné výnosy“ a položka „J. Nákladové úroky a podobné náklady“ obsahuje všechny úroky, o kterých účetní jednotka účtuje a vykazuje je ve věcné a časové souvislosti; do příslušné položky patří i úroky, které nebyly zahrnuty do vyúčtování zejména bankbank nebo spořitelních a úvěrních družstev.
(2)
Úroky stanovené v odstavci 1 zahrnují alespoň
a)
úroky z úvěrů a zápůjček,
b)
výnosové úroky u dluhových cenných papírůdluhových cenných papírů ve věcné a časové souvislosti, u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenoupořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou dluhopisu ve věcné a časové souvislosti, u dluhopisů, jejichž úrokový výnos je stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a nižším emisním kursememisním kursem, rozdíl mezi pořizovací cenoupořizovací cenou a jmenovitou hodnotou; nákladové úroky u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenoupořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou ve věcné a časové souvislosti.
§ 33
Ostatní finanční výnosy
Položka „VII. Ostatní finanční výnosy“ obsahuje zejména tržby z prodeje krátkodobého finančního majetku, výnosy z přecenění podílů a výnosy z derivátových operací. Dále obsahuje i přijaté dary ve finanční oblasti, kursové zisky a nároky na náhrady mank a schodků na finančním majetku a mimořádné finanční výnosy.
§ 34
Ostatní finanční náklady
Položka „K. Ostatní finanční náklady“ obsahuje zejména náklady z prodeje krátkodobého finančního majetku, náklady z přecenění podílů a náklady z derivátových operací. Dále obsahuje i poskytnuté dary ve finanční oblasti, kursové ztráty, manka, schodky a škody na finančním majetku a poplatky související s vedením účtů zejména u bankbank nebo spořitelních a úvěrních družstev a mimořádné finanční náklady.
§ 35
Čistý obrat
(1)
Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.
(2)
Pro účely určení čistého obratu se nepřihlíží k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos podle odstavce 1 vykazován.
§ 37
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům
Položka „M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům“ obsahuje nárok na podíl na zisku nebo povinnost úhrady ztráty vůči společníkům veřejné obchodní společnosti a komplementářům komanditní společnosti.
§ 38
Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění
Nákladové položky „A. Náklady prodeje (včetně úpravúprav hodnot)“, „B. Odbytové náklady (včetně úpravúprav hodnot)“ a „C. Správní náklady (včetně úpravúprav hodnot)“ obsahují náklady na provozní činnostprovozní činnost členěné podle funkce. Obsahové vymezení položek „II. Ostatní provozní výnosy“, „D. Ostatní provozní náklady“, „III. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly“, „E. Náklady vynaložené na prodané podíly“, „IV. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku“, „F. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem“, „V. Výnosové úroky a podobné výnosy“, „G. ÚpravyÚpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti“, „H. Nákladové úroky a podobné náklady“, „VI. Ostatní finanční výnosy“, „I. Ostatní finanční náklady“ a „K. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům“ je obdobné obsahovému vymezení položek „III. Ostatní provozní výnosy“, „F. Ostatní provozní náklady“, „IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly“, „G. Náklady vynaložené na prodané podíly“, „V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku“, „H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem“, „VI. Výnosové úroky a podobné výnosy“, „I. ÚpravyÚpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti“, „J. Nákladové úroky a podobné náklady“, „VII. Ostatní finanční výnosy“, „K. Ostatní finanční náklady“ a „M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům“.
HLAVA IV
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
§ 39
Základní informace v příloze v účetní závěrce
(1)
Účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede alespoň
a)
informace podle § 18 odst. 3 zákona,
b)
informace o použitých obecných účetních zásadách a použitých účetních metodách a odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky; účetní jednotka uvede podle principu významnosti zejména způsob
1.
oceňování majetku a závazků,
2.
stanovení úpravúprav hodnot majetkuhodnot majetku (odpisy a opravné položky),
3.
uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na měnu účetnictví,
4.
stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků,
c)
informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou zejména
1.
změny reálné hodnoty, včetně změn v ocenění podílů ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování,
2.
pro každý druh derivátů uvede údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků, a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41,
3.
uvede důvody a případnou výši opravné položky, pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí,
d)
výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší než 5 let,
e)
celkovou výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které jsou kryty věcnými zárukami s uvedením povahy a formy těchto záruk,
f)
výši záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a všech dosud splacených, odepsaných nebo prominutých částek a poskytnutá zajištění a ostatní plnění těmto osobám; tyto údaje se uvádějí v souhrnné výši pro každou kategorii osob,
g)
výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem,
h)
celkovou výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), podmíněných závazkových vztahů a poskytnutých věcných záruk s uvedením jejich povahy a formy, které nejsou vykázány v rozvaze; penzijní závazky a závazky vůči účetním jednotkám v konsolidačním celku a přidruženým účetním jednotkám se uvádějí zvlášť,
i)
průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období.
(2)
Malá účetní jednotkaMalá účetní jednotka nebo mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v příloze v účetní závěrce dále uvede informaci o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů.
(3)
Pokud účetní jednotka změní měnu účetnictví, v příloze v účetní závěrce uvede tuto skutečnost včetně odůvodnění. Dále uvede kurzy, které při změně měny účetnictví použila pro přepočet údajů uvedených v účetní závěrce, a vysvětlí dopad změny měny účetnictví na účetní závěrku. Stejné informace účetní jednotka uvede také v příloze v účetní závěrce sestavené za účetní období, které bezprostředně předchází účetnímu období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví.
(4)
Pokud se údaj o výši základního kapitálu uvedený ve veřejném rejstříku, ve kterém je účetní jednotka zapsána, liší od údaje o výši základního kapitálu v rozvaze, účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede důvod tohoto rozdílu včetně popisu výpočtu, ze kterého bude patrný vztah mezi oběma údaji.
(5)
Účetní jednotka, která účtuje o odložené dani a která je poplatníkem dorovnávací daně, v příloze v účetní závěrce uvede
a)
informaci o tom, že účetní jednotka je poplatníkem dorovnávací daně,
b)
informaci o tom, že dorovnávací daň nebyla zohledněna při výpočtu odložené daně, a
c)
část nákladu na splatnou daň připadající na dorovnávací daň.
§ 39a
Další informace v příloze v účetní závěrce některých malých účetních jednotek a mikro účetních jednotek
(1)
Malá účetní jednotkaMalá účetní jednotka, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a mikro účetní jednotkamikro účetní jednotka, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v příloze v účetní závěrce uvede informace podle § 39 a dále uvede
a)
u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv
1.
zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období,
2.
výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období,
3.
výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku,
b)
název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
c)
povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze; informace o jejich finančním dopadu se neuvádějí.
(2)
Účetní jednotka dále uvede informace o transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranouspřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Účetní jednotka uvede objem těchto transakcí, včetně povahy vztahu se spřízněnou stranouspřízněnou stranou, a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky. Spřízněnou stranouSpřízněnou stranou se rozumí spřízněná stranaspřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie22).
(3)
Účetní jednotka může informace o jednotlivých transakcích seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky.
(4)
Účetní jednotka nemusí uvádět transakce uzavřené mezi jednou nebo více účetními jednotkami konsolidačního celku, pokud jsou konsolidované účetní jednotky, které jsou stranami těchto transakcí, konsolidující jednotkou plně vlastněny.
(5)
Účetní jednotka může omezit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 pouze na transakce uzavřené mezi účetní jednotkou a
a)
členy řídících, kontrolních a případně správních orgánů,
b)
jejími konsolidujícími účetními jednotkami nebo účetními jednotkami s podstatným vlivempodstatným vlivem,
c)
jejími konsolidovanými účetními jednotkami nebo přidruženými účetními jednotkami.
§ 39b
Další informace v příloze v účetní závěrce velké účetní jednotky a střední účetní jednotky
(1)
Velká účetní jednotkaVelká účetní jednotka a střední účetní jednotkastřední účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede informace podle § 39 a dále uvede název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nebo přidružených účetních jednotek s uvedením výše podílu na základním kapitálu. U těchto účetních jednotek uvede i výši vlastního kapitálu a výši výsledku hospodaření za poslední účetní období účetních jednotek, od kterých byla přijata účetní závěrka.
(2)
Informace o vlastním kapitálu a výsledku hospodaření podle odstavce 1 nemusejí být uvedeny, pokud se týkají přidružené účetní jednotky, která nemá povinnost zveřejňovat účetní závěrku.
(3)
Účetní jednotka neuvádí informace stanovené v odstavci 1, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, jíž se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v účetní závěrce.
(4)
Účetní jednotka neuvádí informace stanovené v odstavci 1 ani v případě, že údaje o konsolidované účetní jednotce nebo přidružené účetní jednotce jsou součástí její konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky nebo součástí konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotky širší skupiny; tyto informace neuvádí ani v případě, že jde o přidruženou účetní jednotku, která je zahrnuta do její účetní závěrky nebo její konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky ekvivalenční metodou.
(5)
Dále účetní jednotka uvede
a)
název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením,
b)
název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
c)
název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
d)
místo, kde je možné získat konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku konsolidujících účetních jednotek uvedených v písmenech b) a c), je-li její získání možné.
(6)
Dále účetní jednotka uvede i
a)
počet a jmenovitou hodnotu nebo účetní hodnotu vydaných akcií během účetního období, zvlášť za každý druh akcií; obdobně se postupuje u změn podílů,
b)
informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírechcenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají,
c)
informaci, která doplní průměrný přepočtený počet zaměstnanců podle § 39 odst. 1 písm. i) o rozčlenění podle kategorií v průběhu účetního období,
d)
výši odměn přiznaných za účetní období členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů z důvodu jejich funkce a výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů těchto orgánů; údaje se uvádějí souhrnně pro každou kategorii orgánů, přičemž tyto informace nemusejí být uvedeny, jestliže by jejich uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu,
e)
informaci o navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, nebo v příslušných případech o rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty,
f)
u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv
1.
zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období,
2.
výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období,
3.
výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku,
g)
výši odložené daně na konci účetního období a její vývoj,
h)
povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze, a jejich finanční dopad na účetní jednotku, jsou-li rizika nebo přínosy vyplývající z těchto operací významné a je-li uvedení těchto rizik nebo přínosů nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky,
i)
informace o transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranouspřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek; účetní jednotka uvede objem těchto transakcí, včetně povahy vztahu se spřízněnou stranouspřízněnou stranou, a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, přičemž spřízněnou stranouspřízněnou stranou se rozumí spřízněná stranaspřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie22).
(7)
Účetní jednotka může informace o jednotlivých transakcích seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky.
(8)
Účetní jednotka nemusí uvádět transakce uzavřené mezi jednou nebo více účetními jednotkami konsolidačního celku, pokud jsou konsolidované účetní jednotky, které jsou stranami těchto transakcí, konsolidující jednotkou plně vlastněny.
§ 39c
Doplňující informace v příloze v účetní závěrce velké účetní jednotky
(1)
Velká účetní jednotkaVelká účetní jednotka doplní přílohu v účetní závěrce podle § 39 a 39b o informace o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti účetní jednotky. Tyto informace mohou být vynechány, pokud by jejich uvedení mohlo účetní jednotku vážně poškodit; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v účetní závěrce.
(2)
Dále účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede celkové odměny účtované auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměny účtované auditorem za jiné ověřovací služby, za daňové poradenství a jiné neauditorské služby. Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky a stanovené informace jsou uvedeny v příloze v této konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce.
HLAVA V
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
§ 40
(1)
Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání účtu (účtová skupina 22), případně účtová skupina 26.
(2)
Peněžními ekvivalentyPeněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalentypeněžní ekvivalenty se považují například peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papírycenné papíry k obchodování na veřejném trhu.
(3)
Převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentůpeněžních ekvivalentů se nepromítají do přehledu o peněžních tocích.
(4)
Účetní jednotka uvede v příloze buď položky zahrnované do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentůpeněžních ekvivalentů nebo uplatňovanou zásadu přijatou pro určování obsahu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentůpeněžních ekvivalentů. Účetní jednotka dále v příloze uvede změnu uplatňované zásady včetně změny v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů oproti předchozímu účetnímu období včetně pravděpodobných účinků.
(5)
Účetní jednotka prokáže soulad mezi částkami peněžních prostředků a peněžních ekvivalentůpeněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích a mezi odpovídajícími položkami vykazovanými v rozvaze.
§ 41
(1)
Peněžní toky z provozních, investičních nebo finančních činnostífinančních činností se uvádějí v přehledu o peněžních tocích nekompenzované. Případné výjimky z tohoto ustanovení účetní jednotka uvede v příloze.
(2)
Provozní činnostíProvozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnostifinanční činnosti.
(3)
Investiční činnostíInvestiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, zápůjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnostprovozní činnost.
(4)
Finanční činnostíFinanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků.
§ 42
(1)
Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z provozní činnostiprovozní činnosti:
a)
přímou metodou, u které se vykáží vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, například v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty, nebo
b)
nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky upraven zejména o:
1.
nepeněžní transakce,
2.
neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,
3.
položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činnostíinvestiční činností.
(2)
Za nepeněžní transakce v provozní činnostiprovozní činnosti se považují transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentůpeněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce zahrnují zejména odpisy, tvorbu a čerpání rezervrezerv a opravných položek.
(3)
Nepeněžní transakce v investiční a finanční činnostifinanční činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích.
§ 43
(1)
Peněžní toky spojené s inkasem a vyplacením úroků a podílů na zisku a platbyplatby daně z příjmů se uvádějí v přehledu o peněžních tocích v samostatných položkách.
(2)
PlatbyPlatby daně z příjmů se přiřadí v rámci praktických možností k provozní, investiční nebo finanční činnostifinanční činnosti. V případě, že je nelze přiřadit, uvedou se v provozní činnostiprovozní činnosti.
(3)
Peněžní toky související s přijatými a vyplacenými úroky, s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku, a s přijatými podíly na zisku se zahrnou do provozní činnostiprovozní činnosti.
(4)
Peněžní toky související s přijatými úroky a přijatými podíly na zisku mohou být alternativně vykazovány v rámci investiční činnostiinvestiční činnosti a peněžní toky související s vyplacenými úroky, s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku, mohou být alternativně zahrnuty do finanční činnostifinanční činnosti. Peněžní toky související s vyplacenými úroky zahrnovanými do ocenění dlouhodobého majetku se zahrnují do investiční činnostiinvestiční činnosti a vykazují se v rámci této činnosti jako samostatná položka nebo jako informace v příloze.
(5)
Vyplacené podíly na zisku se zahrnou do finanční činnostifinanční činnosti. V případech, ve kterých účetní jednotka pouze přerozděluje mezi společníky přijaté podíly na zisku, se uvádějí tyto platby v rámci provozní činnostiprovozní činnosti.
HLAVA VI
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU
§ 44
(1)
Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny.
(2)
Účetní jednotky vyčíslí vyplacené podíly na zisku a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.
ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
§ 45
Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 46
(1)
Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. Účetní jednotka, která sestavuje výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, není povinna dodržet členění v účtových skupinách 50 až 55 a 60 až 64.
(2)
V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.
(3)
Účetní jednotka, která poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze a není finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bankbank, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty, na kterých bude účtováno o této činnosti20).
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY
§ 47
Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících
(1)
Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocenítechnického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 6 odst. 8 nebo v § 7 odst. 11 je cena, za kterou byl majetek pořízen a zejména náklady na
a)
přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
b)
úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne,
c)
odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
d)
průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravyúpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
e)
licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,
f)
vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
g)
náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
h)
úhradu podílu na
1.
oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,
2.
účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,
3.
účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,
i)
úhrady nákladů za přeložky14a), překládky14b) a náhradní pozemní komunikaci14c) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,
j)
zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,
k)
zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.
(2)
Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou:
a)
opravy a údržbaúdržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavuUvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. ÚdržbouÚdržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
b)
náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předcházejícího stavu,
c)
kursové rozdíly,
d)
smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
e)
nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba14d),
f)
náklady na zaškolení pracovníků,
g)
náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,
h)
náklady na biologickou rekultivaci,
i)
náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání,
j)
v případě pozemku vykazovaného v položce „B.II.1.1. Pozemky“ náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1 vykazovaného v položkách „B.II.1.2. Stavby“, „B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 7 odst. 6 písm. a).
(3)
V případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu stavby. Je-li při nabytí práva stavby oceněného jednou částkou jeho součástí stavba vyhovující právu stavby zřízená jinou účetní jednotkou nebo osobou, rozdělení ocenění práva stavby na část odpovídající stavbě a právu stavby se provede při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení obou částí práva stavby.
(4)
Technickým zhodnocenímTechnickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úpravúprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ (§ 6 odst. 1 věta první) a „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.1.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceněpořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceněreprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Pokud je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pak účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně. Náklady vynaloženými na technické zhodnoceníNáklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
(5)
Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocenítechnické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě nemovité kulturní památky a církevní stavby, která je oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, se ocenění nezvyšuje o technické zhodnocenítechnické zhodnocení; toto technické zhodnocenítechnické zhodnocení je odpisováno samostatně. V případě finančního leasingu se pořizovací cenapořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocenítechnické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací cenypořizovací ceny.
(6)
Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocenítechnického zhodnocení se sníží o dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku, s výjimkou povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem5a) nebo držitelem5b). Za dotaci se považují bezúplatná plnění, která se poskytují přímo nebo zprostředkovaně podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropské unie nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.
(7)
Bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním držitelem5b) nebo provozovatelem5a) se účtuje a vykazuje jako poskytnutí dotace ve výši ocenění reprodukční pořizovací cenoureprodukční pořizovací cenou. Ocenění povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem5a) nebo držitelem5b) se nesnižuje o částku zaúčtovanou ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34. Při spotřebě, prodeji či jiném úbytku těchto aktiv nebo při odpisu preferenčního limitu bezúplatně nabytého prvním držitelem5b), který lze odpisovat, se odpovídající částka zaúčtovaná ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 zaúčtuje na příslušné účty výnosů ve věcné a časové souvislosti s náklady.
(8)
Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenoupořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenoureprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.
(9)
Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů (§ 7 odst. 4).
(10)
Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby zřízeno, a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedochází k vyřazení zaniklého práva stavby, případně stavby vyhovující právu stavby a § 47 odst. 1 písm. f) se použije obdobně.
§ 48
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů
Součástí pořizovací ceny cenného papírucenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírůcenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papírucenného papíru a podílu.
§ 49
Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících
(1)
Součástí pořizovací cenypořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací cenypořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a zápůjček poskytnutých na jejich pořízení, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.
(2)
Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.
(3)
Pokud jsou u stejného druhu zásob využity způsoby ocenění cenou, která vychází z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou podle ustanovení § 25 odst. 4 zákona, pak v rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění; pokud je využit vážený aritmetický průměr, počítá se nejméně jednou za měsíc.
(4)
Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě jiných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.
(5)
Vlastní náklady zásob vytvořených vlastní činností se oceňují ve skutečné výši nebo na základě kalkulace výroby, stanovené účetní jednotkou. Vlastní náklady zahrnují přímé náklady a mohou zahrnovat také poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů, příčinně přiřaditelných danému výkonu a vztahujících se k období činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahrnují. Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na povinnosti stanovené zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.
§ 50
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek
Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.
§ 51
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů
(1)
Změny reálných hodnot u cenných papírůcenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.
(2)
Změny reálných hodnot ostatních cenných papírůcenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papírycenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Je-li prokázáno, že došlo ke snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírůcenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty finančních nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozdílu mezi oceněním realizovatelného cenného papírucenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení na účty finančních nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírůdluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty finančních výnosů.
(3)
Změny v ocenění cenných papírůcenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivempodstatným vlivem se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41.
§ 53a
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování
Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.
§ 54
Ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace a okamžik účtování
(1)
Při přeměně obchodní korporace z titulu změny právní formy nebo z titulu převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede účetnictví po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, se neúčtuje o oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou, a to ani v případě, že zákon o přeměnách ocenění jmění při přeměně obchodní korporace vyžaduje.
(2)
Pokud zákon o přeměnách vyžaduje u zanikající obchodní korporace nebo u obchodní korporace rozdělované odštěpením, které jsou účetní jednotkou (dále jen „zanikající účetní jednotka“ a „účetní jednotka rozdělovaná odštěpením“), ocenění jmění při přeměně obchodní korporace, použijí tyto účetní jednotky při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsob ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 nebo 2 zákona; obdobně postupuje nástupnická obchodní korporace, která je účetní jednotkou (dále jen „nástupnická účetní jednotka“), nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, v případě uvedeném v odstavci 7.
(3)
Účetní jednotka účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou podle odstavce 2 na základě ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny obchodní korporace provedeného k rozvahovému dni pro ocenění.
(4)
Pokud se rozhodný den shoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, nebo pokud se rozhodný den neshoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění a zároveň se neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením účtuje k rozhodnému dni o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou, a to po otevření účetních knih.
(5)
Pokud se rozhodný den neshoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, a zároveň se neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením
a)
účtuje při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 2 zákona pouze o reálné hodnotě majetkuhodnotě majetku a závazků, které vykázala v účetní závěrce ke dni předcházejícímu rozhodný den; o oceňovacích rozdílech, které se vztahují k úbytkům majetku a závazků v období mezi rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem, se účtuje prostřednictvím účtu vykazovaného v položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“, nebo
b)
při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona o položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ neúčtuje; existuje-li ocenění jmění posudkem znalce k rozhodnému dni a došlo-li mezi rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem ke změně položky „B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“, účetní jednotka zaúčtuje tuto změnu na příslušný účet vykazovaný v položce „B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ souvztažně s příslušným účtem vykazovaným v položce „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“.
(6)
V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, účtuje o převzetí oceňovacích rozdílů vzniklých z ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou při úpraváchúpravách v souladu s § 54b ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne.
(7)
Pokud se rozhodný den shoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou podle odstavce 5 k rozhodnému dni, a to po otevření účetních knih. Zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou neúčtuje.
§ 54a
Ocenění majetku a závazků při přeshraniční přeměně obchodní korporace a okamžik účtování
(1)
Pokud zákon o přeměnách vyžaduje ocenění jmění při přeshraniční přeměně obchodní korporace zanikající zahraniční osoby nebo části zahraniční osoby rozdělované odštěpením a není-li toto ocenění jmění vykázáno v její účetní závěrce sestavené nejpozději ke dni předcházejícímu rozhodný den, nástupnická účetní jednotka, která má nebo má mít sídlo v České republice, nebo přejímající společník, který je nebo bude účetní jednotkou, použije při účtování o ocenění reálnou hodnotou § 54 obdobně, s výjimkou postupu podle § 54 odst. 6, jelikož v tomto případě nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, nepřebírá ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou, ale účtuje o tomto ocenění.
(2)
Zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením, která je českou právnickou osobou, při přeshraniční přeměně obchodní korporace o ocenění jmění reálnou hodnotou neúčtuje.
(3)
Pokud je v případě uvedeném v odstavci 2 alespoň jednou z nástupnických účetních jednotek účetní jednotka, která má nebo má mít sídlo v České republice, použijí zanikající účetní jednotka i nástupnická účetní jednotka při účtování o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou § 54 obdobně.
(4)
Účetní jednotka při přeshraniční přeměně obchodní korporace, z titulu změny právní formy, přeshraničního přemístění sídla nebo z titulu převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede účetnictví po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, neúčtuje o oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou, a to ani v případě, že zákon o přeměnách ocenění jmění vyžaduje.
(5)
Při vykázání ocenění požadovaného zákonem o přeměnách může účetní jednotka postupovat rovněž metodou stanovenou v § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona. V tomto případě účetní jednotka postupuje podle § 54. Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.
(6)
Majetek a závazky nabyté přeměnou obchodní korporace, které jsou vyjádřeny v cizí měně, přepočítá účetní jednotka na měnu účetnictví obecným kurzem pro rozhodný den přeměny; u jiných aktiv a pasiv k rozhodnému dni přeměny se postupuje podle ustanovení § 24 odst. 2 věty druhé zákona.
§ 54b
Úpravy prováděné s účinky od rozhodného dne
(1)
Při přeměně obchodní korporace, kdy se rozhodný den neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, zúčastněná obchodní korporace, která je účetní jednotkou (dále jen „zúčastněná účetní jednotka“), přejímající společník, který je účetní jednotkou, nástupnická účetní jednotka, která nebyla zúčastněnou účetní jednotkou, nebo účetní jednotka uvedená v § 17 odst. 5 zákona upraví, za účelem dosažení cíle stanoveného v § 10 zákona o přeměnách, ke dni zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku účetnictví s účinky od rozhodného dne.
(2)
Nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, při přeměně obchodní korporace, kdy se rozhodný den neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, v souladu s odstavcem 1 účtuje ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne zejména
a)
o převzetí nebo úbytku aktiv a pasiv zanikající účetní jednotky nebo účetní jednotky rozdělované odštěpením,
b)
o převzetí nebo úbytku oceňovacích rozdílů k majetku a závazkům podle § 54 a 54a,
c)
o dalších skutečnostech podle § 14a odst. 2,
d)
o použití oceňovacího rozdílu vykázaného v položkách uvedených v § 14a odst. 1 až 3, pokud provádí rozdělení těchto položek,
e)
o převzetí nebo úbytku nákladů a výnosů zanikající účetní jednotky nebo účetní jednotky rozdělované odštěpením.
(3)
Při přeshraniční přeměně obchodní korporace nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, provádí úpravyúpravy podle odstavců 1 a 2 tak, aby skutečnosti zaúčtované u zahraniční zanikající osoby v období od rozhodného dne do dne zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku byly v účetnictví nástupnické účetní jednotky nebo přejímajícího společníka, který je účetní jednotkou, zaúčtovány v souladu se zákonem a touto vyhláškou.
(4)
Nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, může o účetních případech uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) účtovat při sestavení zahajovací rozvahy, je-li takovýto postup efektivní.
(5)
Účetní případy podle odstavce 4 jsou účetními případy běžného účetního období podle § 3 odst. 3 zákona.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí při změně právní formy a přeshraničním přemístění sídla.
§ 54c
Účetní jednotka, která není obchodní korporací a která postupuje při přeměnách podle zvláštního právního předpisu23), použije § 14a a 54 až 54b obdobně.
§ 55
Postup tvorby a použití opravných položek
(1)
Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku v případech snížení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Tyto opravné položky se vytvářejí jen v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem, například reálnou hodnotou. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.
(2)
Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
(3)
Tvorba opravných položek se účtuje na vrub nákladů a opravná položka se sníží, popřípadě zruší vyúčtováním ve prospěch nákladů, pokud inventarizace neprokáže opodstatněnost její výše.
(4)
Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek a nelze je tvořit na zvýšení hodnoty majetku.
§ 56
Odpisování majetku
(1)
Odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek nebo jeho části se odpisuje z ocenění stanoveného v § 47, 61, 61a a v § 25 a 27 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony. Pro odpisování dlouhodobého hmotného majetku lze použít metodu stanovenou v § 56a.
(2)
Pokud dobu použitelnostidobu použitelnosti goodwillu a nehmotných výsledků vývoje nelze odhadnout, účetní jednotka rozhodne o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje, která nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců; zvolenou dobu účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.
(3)
Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje:
a)
dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání nebo požívání; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,
b)
technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet,
c)
technické zhodnocenítechnické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,
d)
ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném nebo nabytém vkladem po 1. lednu 1997,
e)
soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením jako jeden celek, a to i v případě, že je sestaven z hmotných movitých věcí, u kterých je od počátku známo jejich ocenění,
f)
preferenční limit, který lze odpisovat podle času nebo výkonů.
(4)
Účetní jednotky sestavují odpisový plán podle § 28 odst. 6 zákona včetně jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání majetku účetní jednotkou. S ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky může účetní jednotka při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotupředpokládanou zbytkovou hodnotu. Předpokládanou zbytkovou hodnotouPředpokládanou zbytkovou hodnotou se pro účely této vyhlášky rozumí účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících. Zohledněním předpokládané zbytkové hodnotypředpokládané zbytkové hodnoty majetku podle věty druhé se pro účely této vyhlášky rozumí, že účetní jednotka stanoví a aktualizuje odpisový plán předmětného majetku tak, aby se za plánovanou dobu jeho používání součet vykázaných a plánovaných odpisů včetně předpokládané zbytkové hodnotypředpokládané zbytkové hodnoty nebo zbytkové hodnoty rovnal ocenění majetku podle odstavce 1. Zbytkovou hodnotou se rozumí snížená předpokládaná zbytková hodnotapředpokládaná zbytková hodnota. Účetní jednotky neprovádějí účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích.
(5)
Stavby vyhovující právu stavby podle § 47 odst. 3 účtované na samostatných účtech se odpisují samostatně.
(6)
Pořizovací cenouPořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenoupořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době koupě pozemku nebo v době nabytí pozemku vkladem. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství je podílem pořizovací cenypořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.
(7)
V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.
(8)
Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, který je majetkem bytových družstev, pokud neslouží k podnikání, se nemusí odpisovat. Právnické osoby založené za účelem, aby se staly vlastníkem domu s byty v nájmu společníků, členů nebo zakladatelů, nemusí tento dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek odpisovat, pokud neslouží k podnikání.
(9)
Technické zhodnoceníTechnické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického zhodnocenítechnického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocenítechnického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocenítechnické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocenítechnického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.
(10)
Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do katastrukatastru nemovitostí, se o této nemovité věci účtuje ke dni doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastrukatastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.
(11)
Podle ustanovení § 28 zákona se neodpisují:
a)
pozemky,
b)
umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky,9) předměty kulturní hodnoty10) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,11)
c)
nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocenítechnické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,
d)
finanční majetek,
e)
zásoby,
f)
najatý či obdobně užívaný dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,
g)
pohledávky,
h)
preferenční limity, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a povolenky na emise.
§ 56a
Metoda komponentního odpisování majetku
(1)
Stavby [§ 7 odst. 2 písm. a)], byty a nebytové prostory [§ 7 odst. 2 písm. e)], hmotné movité věci a jejich soubory [§ 7 odst. 3 písm. b)] může účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky odpisovat metodou komponentního odpisování majetku. Účetní jednotka vymezí druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování, průběh používání a způsob určení komponentykomponenty včetně jejího ocenění podle svých potřeb a tyto skutečnosti doloží průkazným účetním záznamemúčetním záznamem.
(2)
KomponentouKomponentou se pro účely této vyhlášky rozumí určená část majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1 nebo určená kontrola výskytu závad, u které je výše ocenění významná v poměru k výši ocenění celého majetku nebo souboru majetku a jejíž doba použitelnostidoba použitelnosti se významně liší od doby použitelnostidoby použitelnosti majetku nebo souboru majetku. Určení kontroly výskytu závad jako komponentykomponenty účetní jednotka provádí k okamžiku uvedení majetku podle odstavce 1 do užívání (§ 7 odst. 11).
(3)
KomponentaKomponenta se odpisuje v průběhu používání samostatně od ostatních komponentkomponent a od zbylé části majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1.
(4)
Při výměně komponentykomponenty se ocenění majetku podle odstavce 1 upravuje tak, že se snižuje o výši ocenění vyřazované komponentykomponenty a zvyšuje o výši ocenění nově zařazované komponentykomponenty včetně náhradních dílů spotřebovaných na výměnu komponentykomponenty a o náklady související s výměnou této komponentykomponenty podle ustanovení § 47. Pokud vyřazovaná komponentakomponenta není k okamžiku vyřazení odepsána do výše jejího ocenění, provede účetní jednotka odpis zůstatkové ceny vyřazované komponentykomponenty do nákladů.
(5)
O majetku podle odstavce 1 a jeho oprávkách se účtuje jako o celku; majetek se i jako celek vykazuje. Účetní jednotka prokáže výpočet výše odpisu tohoto majetku jako celku například tím, že metodě komponentního odpisování přizpůsobí účtování o odpisech na analytických účtech.
(6)
Při prvním použití metody komponentního odpisování u majetku podle odstavce 1, který byl již uveden do užívání, se na komponentykomponenty rozděluje celkové ocenění majetku a celková výše oprávek k majetku; přitom nesmí být součet zůstatkových cen připadajících na jednotlivé komponenty vyšší než zůstatková cena celého majetku. Účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích obdobích se neprovádějí.
§ 57
Postup tvorby a použití rezerv
(1)
Tvorba rezerv podle § 26 zákona se účtuje na vrub nákladů, jejich použití, snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů.
(2)
U rezerv podle zvláštních právních předpisů13) se postupuje podle těchto předpisů. Účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování podle § 56a, neúčtuje o rezervě na opravy hmotného majetku.
(3)
Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.
(4)
Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.
(5)
Výši vytvořených rezerv a jejich odůvodněnost ověřuje účetní jednotka nejméně při každé inventarizaci.
§ 58
Vzájemné zúčtování
(1)
Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:
a)
dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
b)
doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně účtování o odložené dani podle § 59 odst. 4,
c)
rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,
d)
rezervrezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období.
(2)
V účetní závěrce se navíc za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání kursových rozdílů, zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, vykázání vlastních dluhopisů a vykázání rezervy na daň z příjmů a uhrazených záloh a závdavků na daň z příjmů. Účetní jednotka uvede s ohledem na významnost výše uvedená souhrnná vykázání typů účetních případů v příloze v účetní závěrce.
(3)
Za vzájemné zúčtování se nepovažuje účtování o započtení pohledávek ve smyslu občanského zákoníku prostřednictvím rozvahových účtů pohledávek a závazků.
§ 59
Metoda odložené daně
(1)
O odložené dani účtují a vykazují ji účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu (§ 18 odst. 4 zákona). Ostatní účetní jednotky stanoví, zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat ji.
(2)
Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodězávazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodouZávazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v příštím účetním období.
(3)
Rozvahový přístup znamená, že závazková metodazávazková metoda podle odstavce 2 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv uvedených v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.
(4)
Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat prostřednictvím účtu v účtové skupině 59.
(5)
Účetní jednotka účtuje o odloženém dluhu vždy a o odložené daňové pohledávce s ohledem na zásadu opatrnosti.
(6)
Při prvním účtování o odložené dani se část odložené daně, která se vztahuje k předchozím účetním obdobím, zaúčtuje na účtech účtové skupiny 42 a část, která se vztahuje k běžnému účetnímu období, na účtech účtové skupiny 59. V následujících letech se na účtu účtové skupiny 48 účtuje zvýšení nebo snížení odložené daně meziročně vypočtené ze všech přechodných rozdílů. V případě změny metody se vzniklé rozdíly zaúčtují na účtech účtové skupiny 42.
(7)
Dorovnávací daň se při výpočtu odložené daně nezohledňuje.
§ 60
Metoda kursových rozdílů
(1)
Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub účtu finančních nákladů nebo ve prospěch účtu finančních výnosů.
(2)
Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech v účtových skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub účtu finančních nákladů a ve prospěch účtu finančních výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
(3)
Kursové rozdíly z cenných papírůcenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papírcenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Pokud není dluhový cenný papírcenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl účtuje na vrub finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů.
(4)
Kursové rozdíly z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka vykazuje v rozvaze a kterými se rozhodla zajistit proti měnovému riziku již vzniklé nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž plnění je v cizí měně a o nichž není dosud účtováno, se účtují, nejde-li o deriváty, na rozvahových účtech účtové skupiny 41. Na příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují tyto kursové rozdíly v okamžiku zaúčtování příslušných smluvních vztahů nebo v případě, kdy očekávané smluvní vztahy nevzniknou. Aktiva a závazky podle věty první musí splňovat podmínky platné pro zajišťovací derivát; přestanou-li splňovat uvedené podmínky, postupuje účetní jednotka od tohoto okamžiku podle odstavců 1 až 3.
§ 61
Metoda ocenění souboru majetku
(1)
Souborem majetku (§ 24 odst. 4 zákona), který se podle § 24 odst. 5 zákona ocení jednou cenou, pokud při pořízení tohoto souboru nejsou známy ceny jeho jednotlivých složek, se rozumí
a)
soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, který slouží jednotnému účelu, popřípadě stroj nebo zařízení včetně prvního vybavení náhradními díly s výjimkou náhradních dílů určených k výměně komponentykomponenty,
b)
soubor jiného dlouhodobého hmotného majetku vykázaný v položce „B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ s výjimkou ložisek nevyhrazeného nerostu.
(2)
Za soubor majetku lze též považovat soubor pohledávek vytvářený podle zákona o daních z příjmů.
§ 61a
Metoda ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona
(1)
V případě nabytí majetku podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona se základem pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny rozumí goodwill zjištěný za přiměřeného použití ustanovení § 6 odst. 3 písm. d). Není-li zjištěný základ pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny nulový, rozdělí se a přičte v poměru k cenám jednotlivého nabytého dlouhodobého hmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku, zásob a finančního majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou, popřípadě k dalším složkám majetku, u kterých nedojde jejich úpravou ke zkreslení věrného obrazu předmětu účetnictví.
(2)
Nejsou-li součástí nabytého majetku též dluhy a jsou-li zároveň náklady na ocenění majetku nabytého podle odstavce 1 znalcem neúměrné významu tohoto ocenění, lze pro účely zjištění základu pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací cenypořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací cenyreprodukční pořizovací ceny podle odstavce 1 použít ocenění kvalifikovaným odhadem, jenž zajistí přiměřené přiblížení se k tržní hodnotětržní hodnotě majetku.
(3)
Při poměrném rozúčtování celkové pořizovací cenypořizovací ceny nebo reprodukční ceny, podle odstavců 1 a 2 se vychází z ocenění všech složek majetku znalcem nebo kvalifikovaným odhadem.
(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně i při nabytí více než jedné části majetku.
§ 61b
Metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví
(1)
Fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci, které se staly účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona, zjistí v záznamech daňové evidence stavy jednotlivých složek majetku a dluhů, případně rezervrezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku a u finančního leasingu neuplatněnou část výdajů ke dni předcházejícímu první den účetního období, v němž jim vznikla povinnost podle § 4 odst. 2 až 7 zákona.
(2)
Jednotlivé složky majetku a dluhů se ocení podle § 24 a 25 zákona. U dlouhodobého odpisovaného nehmotného a hmotného majetku účetní jednotky sestaví odpisové plány podle § 28 odst. 6 zákona. Stav oprávek je dán součtem odpisů, které by byly účtovány podle odpisového plánu za dobu používání do okamžiku přechodu z daňové evidence na účetnictví.
(3)
Stavy jednotlivých složek majetku a dluhů, rezervrezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku podle odstavce 1 se převedou k prvnímu dni účetního období jako počáteční zůstatky příslušných rozvahových účtů; neuplatněná část výdajů u finančního leasingu se uvede jako počáteční zůstatek účtu určeného k zachycení nákladů příštích období v účtové skupině 38.
(4)
Rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv se uvede na účet v účtové skupině 49, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu (+/-) jako zůstatek aktivní nebo pasivní.
§ 61c
Metoda ocenění majetku reálnou hodnotou při změně kategorie účetní jednotky
(1)
Mikro účetní jednotka, která změnila kategorii účetní jednotky podle § 1e odst. 2 zákona, ocení příslušný majetek reálnou hodnotou podle § 27 zákona, a to k prvnímu dni účetního období podle § 1e odst. 2 zákona; ustanovení § 15a tímto nejsou dotčena.
(2)
Účetní jednotka podle § 1b odst. 2 až 4 zákona, která změnila kategorii účetní jednotky podle § 1e odst. 2 zákona na účetní jednotku podle § 1b odst. 1 zákona a oceňovala majetek reálnou hodnotou podle § 27 zákona, ocení příslušný majetek podle § 25 zákona, a to k prvnímu dni účetního období podle § 1e odst. 2 zákona. Změny reálných hodnot majetkuhodnot majetku vykázané v položce „A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“ účetní jednotka vykáže v položce „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření“; ustanovení § 15a tímto nejsou dotčena.
§ 61d
Způsob určení funkční měny
(1)
Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie22).
(2)
Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie22) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
§ 61e
Postup při změně měny účetnictví
(1)
Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky,
a)
údaje za minulé účetní období uvedené v účetní závěrce se přepočtou obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období a
b)
počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.
(2)
Údaje za minulé účetní období vykazované ve výkazu zisku a ztráty se přepočtou průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu pro rozvahový den minulého účetního období vedlo k významným odchylkám od přepočtu tímto průměrným obecným kurzem. Použije-li účetní jednotka pro přepočet takových údajů průměrný obecný kurz, použije tento kurz také pro přepočet údajů o transakcích za minulé účetní období vykazovaných v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, pokud je sestavuje. Zůstatky vztahující se k minulým účetním obdobím uvedené v těchto výkazech se vždy přepočtou obecným kurzem pro den, ke kterému byly tyto zůstatky stanoveny.
(3)
Průměrný obecný kurz se určí na základě obecných kurzů v rámci účetního období. Způsob výpočtu průměrného obecného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu s přihlédnutím k výkyvům obecného kurzu v průběhu účetního období.
(4)
Rozdíl mezi výsledkem hospodaření běžného období vykazovaným jako údaj za minulé účetní období přepočteným průměrným obecným kurzem a tímto výsledkem hospodaření přepočteným obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období se vykazuje v položce „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ vykazované jako údaj za minulé účetní období. Rozdíl vzniklý z použití různých kurzů pro přepočet údajů v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se vykazuje na zvláštním řádku v těchto výkazech s názvem „Rozdíl z přepočtu na měnu účetnictví“ tak, aby zůstatky uváděné v těchto výkazech navazovaly na zůstatky uvedené v rozvaze.
(5)
Výše ocenění cenného papíru nebo podílu, u nichž se související kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41 podle § 60 odst. 3 věty druhé, se k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, upraví o zůstatek souvisejících kurzových rozdílů mezi dosavadní a novou měnou účetnictví.
(6)
Zůstatek kurzových rozdílů mezi dosavadní a novou měnou účetnictví, které se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41 podle § 60 odst. 4 věty první, se od účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, zaúčtuje na příslušné účty nákladů nebo výnosů, a to v účetních obdobích, ve kterých se účtuje o nákladech nebo výnosech souvisejících s položkou zajišťovanou proti měnovému riziku v souladu s původní dokumentací tohoto zajištění. Jedná-li se o očekávanou položku zajišťovanou proti měnovému riziku, která se neuskuteční, zůstatek kurzových rozdílů, nebo jeho zbývající část, se zaúčtuje na příslušné účty nákladů nebo výnosů.
ČÁST PÁTÁ
KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU
§ 62
(1)
Do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky zahrnuje konsolidující účetní jednotka
a)
konsolidované účetní jednotky, které s konsolidující účetní jednotkou tvoří konsolidační celek,
b)
účetní jednotky pod společným vlivemspolečným vlivem a účetní jednotky přidružené, pokud se bude sestavovat konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka.
(2)
Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka v případech stanovených v § 22a a 22aa zákona.
HLAVA II
METODY KONSOLIDACE
§ 63
(1)
Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidacepřímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidacíPřímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrekkonsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.
(2)
Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrekkonsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.
(3)
Při sestavování konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky se využívají tyto metody:
a)
plná konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky,
b)
poměrná konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivemspolečným vlivem do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky,
c)
konsolidace ekvivalencí (protihodnotou), která se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(4)
Metoda plné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetříděnípřetřídění a úpraváchúpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.
(5)
Metoda poměrné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetříděnípřetřídění a úpraváchúpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.
(6)
Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetříděnípřetřídění a úpraváchúpravách jednotlivých položek účetní závěrky.
(7)
U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(8)
PřetříděnímPřetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. ÚpravamiÚpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky, nákup a prodej zásob, dlouhodobého majetku, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.
(9)
Pokud konsolidující účetní jednotka zahrne do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky účetní jednotku s odlišným rozvahovým dnem, který předchází o méně než 3 měsíce rozvahový den, ke kterému se konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka sestavuje, zohlední skutečnosti, které nastaly v účetnictví zahrnované účetní jednotky mezi těmito rozvahovými dny, jsou-li významné. Informace o této skutečnosti konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce.
HLAVA III
USPOŘÁDÁNÍ, OZNAČOVÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
§ 64
(1)
Konsolidovanou účetní závěrkuKonsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Součástí konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky může být i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Konsolidovaná rozvaha zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 65. Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 66 a výpočtové položky.
(2)
Informace konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidující účetní jednotky, konsolidovaných účetních jednotek, účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem a účetních jednotek přidružených, konsolidovaných účetních závěrekkonsolidovaných účetních závěrek dílčích celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivemspolečným vlivem a účetní jednotky přidružené konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamyúčetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(3)
Konsolidovaná účetní závěrkaKonsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky. Tento přehled je písemným záznamem a uchovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(4)
Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2 a 3 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.
§ 65
Konsolidovaná rozvaha
(1)
V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné položky a oprávky odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.
(2)
Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky
a)
Kladný konsolidační rozdíl,
b)
Záporný konsolidační rozdíl,
c)
Menšinový vlastní kapitál,
d)
Menšinový základní kapitál,
e)
Menšinové kapitálové fondy,
f)
Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých let,
g)
Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,
h)
Cenné papíryCenné papíry a podíly v ekvivalenci,
i)
Konsolidační rezervní fond,
j)
Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.
§ 66
Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty
(1)
V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.
(2)
Výkaz zisku a ztráty se doplní
a)
v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,
b)
ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu,
c)
o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci, podle použité metody konsolidace.
§ 67
Informace v příloze v konsolidované účetní závěrce
(1)
Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce informace stanovené v § 39, 39b a 39c, a to tak, aby se usnadnilo posouzení finanční situace podniků zahrnutých do konsolidace jako celku, s nezbytnými úpravamiúpravami, jež vyplývají ze zvláštností konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky v porovnání s roční účetní závěrkou, včetně s tím, že
a)
při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranamispřízněnými stranami se neuvádějí operace mezi spřízněnými stranamispřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace vylučují,
b)
při uvádění průměrného počtu zaměstnancůprůměrného počtu zaměstnanců v průběhu účetního období se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců, které zaměstnávají účetní jednotky, které jsou konsolidovány pomocí metody poměrné konsolidace,
c)
při uvádění částek odměn, záloh, závdavků a úvěrů přiznaných členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů se uvádějí pouze částky přiznané konsolidující účetní jednotkou a jejími konsolidovanými účetními jednotkami členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů konsolidující účetní jednotky.
(2)
Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce ve vztahu k účetním jednotkám zahrnutým do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky
a)
název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách zahrnutých do konsolidačního celku držený jinými účetními jednotkami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých se stala ovládající osobou,
b)
název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku z důvodů nevýznamnosti, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,
c)
název a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách přidružených, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,
d)
název a sídlo účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách pod společným vlivemspolečným vlivem, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vlivspolečný vliv,
e)
název a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny a) až d), v nichž mají účetní jednotky samy nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet podíl na vlastním kapitálu menší než 20 %; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu a výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek, od kterých byla přijata účetní závěrka; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření nemusejí být uvedeny, pokud se týkají účetní jednotky, která nemá povinnost zveřejňovat účetní závěrku.
(3)
Účetní jednotka neuvede informace podle odstavce 2, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, jíž se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce.
(4)
Konsolidující účetní jednotka dále uvede
a)
způsob konsolidace podle § 63 odst. 1 a použité metody konsolidace podle § 63 odst. 4,
b)
vysvětlení položek „Kladný konsolidační rozdíl“ a „Záporný konsolidační rozdíl“, metody jejich stanovení a jakékoli významné změny oproti předcházejícímu účetnímu období,
c)
u položek uvedených v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce, které jsou nebo původně byly vyjádřeny v cizí měně, se uvedou informace o způsobu jejich přepočtu na měnu, v níž byla sestavena konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka.
ČÁST ŠESTÁ
§ 69
Ustanovení přechodná a závěrečná
(1)
Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.
(2)
Ustanovení této vyhlášky nemusí uplatnit účetní jednotky v likvidaci, jejichž likvidace byla zahájena před 1. lednem 1993, a státní podniky hospodařící v režimu zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, do doby jejich zániku.
(3)
Položka „B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ obsahuje též opravnou položku k nabytému majetku stanovenou (vytvořenou) před nabytím účinnosti této vyhlášky.
(4)
Položky „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „B.II. Dlouhodobý hmotný majetek“ obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.
(5)
Ustanovení § 52 a 53 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004 prostřednictvím rozvahových účtů na účtech účtové skupiny 41 a budou podle § 52 a 53 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují jako změna metody do mimořádných nákladů a výnosů.
§ 70
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 500/2002 Sb.
Uspořádání a označování položek rozvahy
AKTIVA CELKEM
A.
Pohledávky za upsaný základní kapitál
B.
Stálá aktiva
B.I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.1.
Nehmotné výsledky vývoje
B.I.2.
Ocenitelná práva
B.I.2.1.
Software
B.I.2.2.
Ostatní ocenitelná práva
B.I.3.
Goodwill
B.I.4.
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.5.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek a nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.5.1.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.5.2.
Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
B.II.
Dlouhodobý hmotný majetek
B.II.1.
Pozemky a stavby
B.II.1.1.
Pozemky
B.II.1.2.
Stavby
B.II.2.
Hmotné movité věci a jejich soubory
B.II.3.
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
B.II.4.
Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
B.II.4.1.
Pěstitelské celky trvalých porostů
B.II.4.2.
Dospělá zvířata a jejich skupiny
B.II.4.3.
Jiný dlouhodobý hmotný majetek
B.II.5.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek a nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
B.II.5.1.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
B.II.5.2.
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
B.III.
Dlouhodobý finanční majetek
B.III.1.
Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba
B.III.2.
Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba
B.III.3.
Podíly - podstatný vlivpodstatný vliv
B.III.4.
Zápůjčky a úvěry - podstatný vlivpodstatný vliv
B.III.5.
Ostatní dlouhodobé cenné papírycenné papíry a podíly
B.III.6.
Zápůjčky a úvěry – ostatní
B.III.7.
Ostatní dlouhodobý finanční majetek
B.III.7.1.
Jiný dlouhodobý finanční majetek
B.III.7.2.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
C.
Oběžná aktiva
C.I.
Zásoby
C.I.1.
Materiál
C.I.2.
Nedokončená výroba a polotovary
C.I.3.
Výrobky a zboží
C.I.3.1.
Výrobky
C.I.3.2.
Zboží
C.I.4.
Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
C.I.5.
Poskytnuté zálohy na zásoby
C.II.
Pohledávky
C.II.1.
Dlouhodobé pohledávky
C.II.1.1.
Pohledávky z obchodních vztahů
C.II.1.2.
Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba
C.II.1.3.
Pohledávky - podstatný vlivpodstatný vliv
C.II.1.4.
Odložená daňová pohledávka
C.II.1.5.
Pohledávky - ostatní
C.II.1.5.1.
Pohledávky za společníky
C.II.1.5.2.
Dlouhodobé poskytnuté zálohy
C.II.1.5.3.
Dohadné účty aktivní
C.II.1.5.4.
Jiné pohledávky
C.II.2.
Krátkodobé pohledávky
C.II.2.1.
Pohledávky z obchodních vztahů
C.II.2.2.
Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba
C.II.2.3.
Pohledávky - podstatný vlivpodstatný vliv
C.II.2.4.
Pohledávky - ostatní
C.II.2.4.1.
Pohledávky za společníky
C.II.2.4.2.
Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
C.II.2.4.3.
Stát - daňové pohledávky
C.II.2.4.4.
Krátkodobé poskytnuté zálohy
C.II.2.4.5.
Dohadné účty aktivní
C.II.2.4.6.
Jiné pohledávky
C.II.3.
Časové rozlišení aktiv
C.II.3.1.
Náklady příštích období
C.II.3.2.
Komplexní náklady příštích období
C.II.3.3.
Příjmy příštích období
C.III.
Krátkodobý finanční majetek
C.III.1.
Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba
C.III.2.
Ostatní krátkodobý finanční majetek
C.IV.
Peněžní prostředky
C.IV.1.
Peněžní prostředky v pokladně
C.IV.2.
Peněžní prostředky na účtech
D.
Časové rozlišení aktiv
D.1.
Náklady příštích období
D.2.
Komplexní náklady příštích období
D.3.
Příjmy příštích období
PASIVA CELKEM
A.
Vlastní kapitál
A.I.
Základní kapitál
A.I.1.
Základní kapitál
A.I.2.
Vlastní podíly (-)
A.I.3.
Změny základního kapitálu
A.II.
Ážio a kapitálové fondy
A.II.1.
Ážio
A.II.2.
Kapitálové fondy
A.II.2.1.
Ostatní kapitálové fondy
A.II.2.2.
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/-)
A.II.2.3.
Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací (+/-)
A.II.2.4.
Rozdíly z přeměn obchodních korporací (+/-)
A.II.2.5.
Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/-)
A.III.
Fondy ze zisku
A.III.1.
Ostatní rezervní fondy
A.III.2.
Statutární a ostatní fondy
A.IV.
Výsledek hospodaření minulých let (+/-)
A.IV.1.
Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/-)
A.IV.2.
Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/-)
A.V.
Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)
A.VI.
Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (-)
B. + C. Cizí zdroje
B.
Rezervy
B.1.
Rezerva na důchody a podobné závazky
B.2.
Rezerva na daň z příjmů
B.3.
Rezervy podle zvláštních právních předpisů
B.4.
Ostatní rezervy
C.
Závazky
C.I.
Dlouhodobé závazky
C.I.1.
Vydané dluhopisy
C.I.1.1.
Vyměnitelné dluhopisy
C.I.1.2.
Ostatní dluhopisy
C.I.2.
Závazky k úvěrovým institucím
C.I.3.
Dlouhodobé přijaté zálohy
C.I.4.
Závazky z obchodních vztahů
C.I.5.
Dlouhodobé směnky k úhradě
C.I.6.
Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba
C.I.7.
Závazky - podstatný vlivpodstatný vliv
C.I.8.
Odložený daňový závazek
C.I.9.
Závazky - ostatní
C.I.9.1.
Závazky ke společníkům
C.I.9.2.
Dohadné účty pasivní
C.I.9.3.
Jiné závazky
C.II.
Krátkodobé závazky
C.II.1.
Vydané dluhopisy
C.II.1.1.
Vyměnitelné dluhopisy
C.II.1.2.
Ostatní dluhopisy
C.II.2.
Závazky k úvěrovým institucím
C.II.3.
Krátkodobé přijaté zálohy
C.II.4.
Závazky z obchodních vztahů
C.II.5.
Krátkodobé směnky k úhradě
C.II.6.
Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba
C.II.7.
Závazky - podstatný vlivpodstatný vliv
C.II.8.
Závazky ostatní
C.II.8.1.
Závazky ke společníkům
C.II.8.2.
Krátkodobé finanční výpomoci
C.II.8.3.
Závazky k zaměstnancům
C.II.8.4.
Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
C.II.8.5.
Stát - daňové závazky a dotace
C.II.8.6.
Dohadné účty pasivní
C.II.8.7.
Jiné závazky
C.III.
Časové rozlišení pasiv
C.III.1.
Výdaje příštích období
C.III.2.
Výnosy příštích období
D.
Časové rozlišení pasiv
D.1.
Výdaje příštích období
D.2.
Výnosy příštích období
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 500/2002 Sb.
Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - druhové členění
I.
Tržby z prodeje výrobků a služeb
II.
Tržby za prodej zboží
A.
Výkonová spotřeba
A.1.
Náklady vynaložené na prodané zboží
A.2.
Spotřeba materiálu a energie
A.3.
Služby
B.
Změna stavu zásob vlastní činnosti (+/-)
C.
Aktivace (-)
D.
Osobní náklady
D.1.
Mzdové náklady
D.2.
Náklady na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a ostatní náklady
D.2.1.
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
D.2.2.
Ostatní náklady
E.
ÚpravyÚpravy hodnot v provozní oblasti
E.1.
ÚpravyÚpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
E.1.1.
– ÚpravyÚpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – trvalé
E.1.2.
– ÚpravyÚpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – dočasné
E.2.
ÚpravyÚpravy hodnot zásob
E.3.
ÚpravyÚpravy hodnot pohledávek
III.
Ostatní provozní výnosy
III.1.
Tržby z prodaného dlouhodobého majetku
III.2.
Tržby z prodaného materiálu
III.3.
Jiné provozní výnosy
F.
Ostatní provozní náklady
F.1.
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
F.2.
Prodaný materiál
F.3.
Daně a poplatky
F.4.
Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období
F.5.
Jiné provozní náklady
*
Provozní výsledek hospodaření (+/-)
IV.
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - podíly
IV.1.
Výnosy z podílů - ovládaná nebo ovládající osoba
IV.2.
Ostatní výnosy z podílů
G.
Náklady vynaložené na prodané podíly
V.
Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
V.1.
Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku - ovládaná nebo ovládající osoba
V 2.
Ostatní výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
H.
Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem
VI.
Výnosové úroky a podobné výnosy
VI.1.
Výnosové úroky a podobné výnosy - ovládaná nebo ovládající osoba
VI.2.
Ostatní výnosové úroky a podobné výnosy
I.
ÚpravyÚpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti
J.
Nákladové úroky a podobné náklady
J.1.
Nákladové úroky a podobné náklady - ovládaná nebo ovládající osoba
J.2.
Ostatní nákladové úroky a podobné náklady
VII.
Ostatní finanční výnosy
K.
Ostatní finanční náklady
*
Finanční výsledek hospodaření (+/-)
**
Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
L.
Daň z příjmů
L.1.
Daň z příjmů splatná
L.2.
Daň z příjmů odložená (+/-)
**
Výsledek hospodaření po zdanění (+/-)
M.
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)
***
Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
*
Čistý obrat za účetní období
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 500/2002 Sb.
Uspořádání a označování položek k výkazu zisku a ztráty - účelové členění
I.
Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb
A.
Náklady prodeje (včetně úpravúprav hodnot)
*
Hrubý zisk nebo ztráta
B.
Odbytové náklady (včetně úpravúprav hodnot)
C.
Správní náklady (včetně úpravúprav hodnot)
II.
Ostatní provozní výnosy
D.
Ostatní provozní náklady
*
Provozní výsledek hospodaření (+/-)
III.
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku - podíly
III.1.
Výnosy z podílů - ovládaná nebo ovládající osoba
III.2.
Ostatní výnosy z podílů
E.
Náklady vynaložené na prodané podíly
IV.
Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
IV.1.
Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku - ovládaná nebo ovládající osoba
IV 2.
Ostatní výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
F.
Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem
V.
Výnosové úroky a podobné výnosy
V.1.
Výnosové úroky a podobné výnosy - ovládaná nebo ovládající osoba
V.2.
Ostatní výnosové úroky a podobné výnosy
G.
ÚpravyÚpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti
H.
Nákladové úroky a podobné náklady
H.1.
Nákladové úroky a podobné náklady - ovládaná nebo ovládající osoba
H.2.
Ostatní nákladové úroky a podobné náklady
VI.
Ostatní finanční výnosy
I.
Ostatní finanční náklady
*
Finanční výsledek hospodaření (+/-)
**
Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
J.
Daň z příjmů
J.1.
Daň z příjmů splatná
J.2.
Daň z příjmů odložená (+/-)
**
Výsledek hospodaření po zdanění (+/-)
K.
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)
***
Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
*
Čistý obrat za účetní období
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 500/2002 Sb.
Směrná účtová osnova
Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek
---
01 | \\- Dlouhodobý nehmotný majetek
02 | \\- Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
03 | \\- Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
04 | \\- Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
05 | \\- Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek
06 | \\- Dlouhodobý finanční majetek
07 | \\- Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
08 | \\- Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
09 | \\- Opravné položky k dlouhodobému majetku
Účtová třída 1 - Zásoby
11 | \\- Materiál
12 | \\- Zásoby vlastní činnosti
13| \\- Zboží
15| \\- Poskytnuté zálohy na zásoby
19 | \\- Opravné položky k zásobám
Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky
21 | \\- Peněžní prostředky v pokladně
22 | \\- Peněžní prostředky na účtech
23 | \\- Krátkodobé úvěry
24 | \\- Krátkodobé finanční výpomoci
25 | \\- Krátkodobý finanční majetek
26 | \\- Převody mezi finančními účty
29 | \\- Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku
Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy
31 | \\- Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)
32 | \\- Závazky (krátkodobé)
33 | \\- Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
34 | \\- Zúčtování daní a dotací
35 | \\- Pohledávky za společníky
36 | \\- Závazky ke společníkům
37 | \\- Jiné pohledávky a závazky
38 | \\- Přechodné účty aktiv a pasiv
39 | \\- Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování
Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
41 | \\- Základní kapitál a kapitálové fondy
42 | \\- Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření
43 | \\- Výsledek hospodaření
45 | \\- Rezervy
46 | \\- Dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím
47 | \\- Dlouhodobé závazky
48 | \\- Odložený daňový závazek a pohledávka
49 | \\- Individuální podnikatel
Účtová třída 5 - Náklady
50 | \\- Spotřebované nákupy
51 | \\- Služby
52 | \\- Osobní náklady
53 | \\- Daně a poplatky
54 | \\- Jiné provozní náklady
55 | \\- Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti
56 | \\- Finanční náklady
57 | \\- Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti
58 | \\- Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace
59 | \\- Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů
Účtová třída 6 - Výnosy
60 | \\- Tržby za vlastní výkony a zboží
64 | \\- Jiné provozní výnosy
66 | \\- Finanční výnosy
69 | \\- Převodové účty
Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty
70 | \\- Účty rozvažné
71 | \\- Účet zisků a ztrát
75 až 79 | \\- Podrozvahové účty
Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví
1c)
Například zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
1d)
Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů.
1e)
Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Například zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.
5a)
§ 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. a zákona č. 315/2008 Sb.
5b)
Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.
5c)
Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5d)
Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
5e)
Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
5f)
Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
5g)
Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty.
11)
Například zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
12)
Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 16 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12c)
Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
12d)
Například § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13a)
Například nařízení vlády č. 337/2006 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, ve znění nařízení vlády č. 44/2007 Sb.
13b)
§ 12 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
13c)
§ 9 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb.
14a)
Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
14b)
Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
14c)
Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
14d)
§ 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 61 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16)
Například § 69 odst. 8 a § 69a odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18a)
Čl. 34 bod 7b Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.
18b)
Čl. 34 bod 7b Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.
20)
Například zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.
21)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.
22)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.
Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.
23)
Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 501/2002 Sb. | Vyhláška č. 501/2002 Sb.
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi
Vyhlášeno 5. 12. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 174/2002
* ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ÚČETNÍ ZÁVĚRKA (§ 3 — § 65)
* ČÁST TŘETÍ - SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA (§ 66 — § 66)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ (§ 68a — § 80a)
* ČÁST PÁTÁ - KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA (§ 82 — § 86)
* ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 88 — § 89) č. 1 k vyhlášce č. 501/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 501/2002 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 501/2002 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (443/2023 Sb.)
501
VYHLÁŠKA
ze dne 6. listopadu 2002,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi
Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3 a § 23 odst. 2 a 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na použitelný předpis Evropské unie2) a stanoví pro účetní jednotky uvedené v § 2
a)
uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek těchto závěrek, účetní metody a jejich použití, metody konsolidace účetní závěrky,
b)
účetní metody a jejich použití,
c)
směrnou účtovou osnovu.
§ 2
(1)
Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a), b), j) a k) zákona, které jsou:
a)
bankoubankou a pobočkou zahraniční bankybanky podle zákona upravujícího činnost bankbank,
b)
spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev (dále jen „družstevní záložna“),
c)
obchodníkem s cennými papírycennými papíry, organizační složkou zahraničního obchodníka s cennými papírycennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „obchodník s cennými papírycennými papíry“),
d)
investiční společností a investičním fondem nebo pobočkou zahraniční osoby, která je oprávněna obhospodařovat investiční fondy nebo zahraniční investiční fondy podle zákona upravujícího činnost investičních společností a investičních fondů,
e)
smíšenou holdingovou osobou podle zákona upravujícího činnost bankbank,
f)
finanční holdingovou osobou podle zákona upravujícího činnost bankbank,
g)
penzijní společností, účastnickým fondem nebo transformovaným fondem podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
h)
institucí elektronických peněz, pobočkou zahraniční instituce elektronických peněz z členského státu podle zákona upravujícího platební styk, nebo
i)
platební institucí, pobočkou zahraniční platební instituce z členského státu podle zákona upravujícího platební styk.
(2)
Tato vyhláška se vztahuje na účetní jednotky uvedené v odstavci 1 písm. h) a i), pouze pokud jsou finančními institucemi podle zákona upravujícího činnost bankbank nebo pobočkami zahraničních osob, které jsou srovnatelné s finančními institucemi podle zákona upravujícího činnost bankbank.
(3)
Tato vyhláška se vztahuje i na Českou národní bankubanku s výjimkou § 3, 4, 5 až 65 a ustanovení části páté týkající se konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky. Od ustanovení v ostatních částech se Česká národní bankabanka může odchýlit, pokud bude postupovat v souladu s pravidly stanovenými Evropskou centrální bankoubankou pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bankbank. Použití odchylných postupů musí být popsáno v příloze účetní závěrky.
(4)
Z účetních jednotek uvedených v odstavci 1 se tato vyhláška nevztahuje na účetní jednotky podle § 23a zákona a dále na účetní jednotky podle § 19a zákona, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
§ 3
(1)
Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a přehled o změnách vlastního kapitálu. Přehled o peněžních tocích je do účetní závěrky účetních jednotek podle § 2 zahrnut jen při splnění podmínek podle § 18 odst. 2 zákona.
(2)
V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv a podrozvahových položek. Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1.
(3)
Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2.
(4)
Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty, informace v příloze podle § 54 až 57 se uvádějí ve stejném pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty v přílohách č. 1 a 2.
(5)
V přehledu o změnách vlastního kapitálu jsou uspořádány položky, které vyjadřují celkovou změnu vlastního kapitálu za účetní období. Přehled o změnách vlastního kapitálu nesestavují účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), j) a k) zákona. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu se stanoví v příloze č. 3.
(6)
Pro sestavení přehledu o peněžních tocích účetní jednotky použijí přiměřeně vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 4
(1)
V rozvaze a výkazu zisku a ztráty se položky a podpoložky podle příloh č. 1 a č. 2 uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí a nesmí se slučovat. Další podrobnější členění těchto položek a podpoložek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání.
(2)
Každá z položek rozvahy a z položek výkazu zisku a ztráty obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen „minulé účetní období“). V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 7 zákona a v příloze se tato úpravaúprava odůvodní.
(3)
Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí.
(4)
Účetní jednotky, které zahájí svoji činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurz, uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni zahájení činnosti nebo ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni účinnosti prohlášení konkurzu. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Toto pravidlo použijí i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením a mohou jej použít i účetní jednotky nově vzniklé fúzí splynutím.
(5)
Označení položky se skládá z arabských číslic a názvu položky; označení podpoložek se skládá z písmen malé abecedy a názvu podpoložky.
(6)
Účetní jednotka, která změní měnu účetnictví, uvádí v účetní závěrce údaje za minulé účetní období v měně účetnictví běžného období. Pro přepočet těchto údajů se použije § 80a.
(7)
Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách měny účetnictví. Jednotlivé položky v účetní závěrce se vykazují v celých tisících. Účetní jednotka může vykazovat jednotlivé položky v účetní závěrce v celých milionech, pokud její aktiva celkemaktiva celkem (netto) dosahují alespoň 10 000 000 000 jednotek měny účetnictví. Způsob vykazování jednotlivých položek a označení měny účetnictví musí být uveden ve všech částech účetní závěrky.
(8)
Položky „Aktiva celkemAktiva celkem“ a „Pasiva celkem“ se musí rovnat. V rozvaze se výše jednotlivých položek majetku a jiných aktiv uvádí v částkách snížených o oprávky a opravné položky, to znamená v čisté hodnotě. Položka „Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „Zisk nebo ztráta za účetní období“ uvedené v rozvaze.
§ 4a
(1)
Účetní jednotka pro účely vykazování finančních nástrojů, jejich oceňování a uvádění informací o nich v příloze v účetní závěrce postupuje podle mezinárodních účetních standardů upravených přímo použitelnými předpisy Evropské unie o uplatňování mezinárodních účetních standardů23) (dále jen „mezinárodní účetní standard“).
(2)
Finančním nástrojem podle odstavce 1 se rozumí finanční nástroj podle mezinárodních účetních standardů.
HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK ROZVAHY
§ 5
Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank
Položka „1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bankbank“ obsahuje bankovky a mince měny účetnictví v pokladně, vklady u České národní bankybanky a u centrálních bankbank země nebo zemí, ve kterých má bankabanka sídlo nebo je pobočka bankybanky registrována, a které jsou splatné na požádání; částkami splatnými na požádání se pro účely této vyhlášky rozumí částky, které mohou být kdykoli vyzvednuty bez výpovědi nebo pro které je dohodnuta výpovědní lhůta nebo splatnost dvacet čtyři hodin nebo jeden pracovní den. Ostatní pohledávky k těmto institucím se vykazují v položce „3. Pohledávky za bankamibankami a družstevními záložnami“.
§ 6
Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování
Položka „2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankoubankou k refinancování“ obsahuje cenné papíry včetně naběhlého příslušenství, které přijímá centrální bankabanka k refinancování, v samostatném členění na cenné papíry emitované vládními institucemi, cenné papíry emitované ostatními společnostmi a opravné položky k těmto cenným papírům. Dluhové cenné papíry emitované vládními institucemi, které nesplňují podmínku pro refinancování centrální bankoubankou, se vykazují v podpoložce „5a) Dluhové cenné papíry vydané vládními institucemi“; ostatní bezkuponové dluhopisy, které nepřijímá centrální bankabanka k refinancování, se vykazují v podpoložce „5b) Dluhové cenné papíry vydané ostatními osobami“. Tuto položku vykazují pouze účetní jednotky, které jsou oprávněny se refinancovat u centrální bankybanky.
§ 7
Pohledávky za bankami a družstevními záložnami
(1)
Položka „3. Pohledávka za bankamibankami a družstevními záložnami“ obsahuje pohledávky z úvěrů a ostatní pohledávky za bankamibankami nebo družstevními záložnami, včetně naběhlého příslušenství, zejména běžné účty u bankbank nebo družstevních záložen, termínové vklady u centrálních bankbank, u bankbank nebo družstevních záložen, poskytnuté úvěry centrálním bankámbankám, bankámbankám nebo družstevním záložnám, včetně poskytnutých úvěrů centrálním bankámbankám, bankámbankám nebo družstevním záložnám v rámci repo obchodůrepo obchodů, ostatní pohledávky za bankamibankami nebo družstevními záložnami, neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované bankamibankami, které nejsou oceňovány reálnou hodnotou, opravné položky k těmto pohledávkám.
(2)
Pokud se několik účetních jednotek spojí k poskytnutí úvěru (dále jen „konsorcionální úvěr“) jiné osobě, každá účetní jednotka zúčastněná na poskytnutí úvěru vykáže v rozvaze jen poměrnou část celkového úvěru.
§ 8
Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen
(1)
Položka „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“ obsahuje u účetních jednotek, které jsou bankoubankou nebo družstevní záložnou, pohledávky z úvěrů a ostatní pohledávky včetně příslušenství za tuzemskými a zahraničními klienty, členy družstevních záložen nebo osobami, které nejsou bankoubankou nebo družstevní záložnou, a to zejména debetní zůstatek běžného účtu, faktoringové pohledávky, pohledávky vzniklé z finančního leasingu, pohledávky z platebplateb ze záruk, akreditivů, poskytnuté úvěry v rámci repo obchodůrepo obchodů, zálohy na pořízení cenných papírů poskytnuté na dobu delší než třicet kalendářních dnů, pohledávky vzniklé z prodeje cenných papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než třicet kalendářních dnů, pohledávky vzniklé z prodeje cenných papírů nevypořádaných do třiceti dnů po stanoveném dni vypořádání, neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované osobami jinými, než jsou bankybanky, které nejsou oceňovány reálnou hodnotou, a opravné položky k těmto pohledávkám.
(2)
V položce „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“ se nevykazují ostatní neidentifikovatelné pohledávky za klienty a členy družstevních záložen, které se vykazují v položce „11. Ostatní aktiva“, nesplacené družstevní podíly, které se vykazují v položce „12. Pohledávky z upsaného základního kapitálu“.
(3)
Účetní jednotky, které nejsou bankoubankou nebo družstevní záložnou, označí tuto položku „4. Pohledávky za nebankovními subjekty“. Položka obsahuje zejména poskytnuté úvěry osobám, které nejsou bankoubankou nebo družstevní záložnou, včetně repo obchodůrepo obchodů, zálohy na pořízení cenných papírůcenných papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než třicet kalendářních dnů, pohledávky vzniklé z prodeje cenných papírůcenných papírů nevypořádaných do třiceti dnů po stanoveném dni vypořádání, ostatní pohledávky vyplývající z nezaplacených splatných dluhových cenných papírůcenných papírů. Pohledávky jsou vykazovány včetně naběhlého příslušenství.
(4)
V případě poskytnutí konsorcionálního úvěru jiné osobě použije účetní jednotka ustanovení § 7 odst. 2.
§ 9
Dluhové cenné papíry
(1)
Položka „5. Dluhové cenné papíry“ obsahuje cenné papíry s pevným výnosem včetně naběhlého příslušenství, a to cenné papíry s pevnou úrokovou mírou a cenné papíry s proměnlivou úrokovou mírou, jestliže její proměnlivost je předem určena ve vztahu k mírám používaným na trhu k určeným datům nebo obdobím. Položka obsahuje dluhové cenné papíry emitované vládními institucemi a ostatní dluhové cenné papíry oceňované naběhlou hodnotou, dluhové cenné papíry oceňované reálnou hodnotou, dluhové cenné papíry poskytnuté jako kolaterál v repo obchodechrepo obchodech, poskytnuté dluhové cenné papíry zápůjčkou a opravnou položku k dluhovým cenným papírům oceňovaným naběhlou hodnotou.
(2)
V položce „5. Dluhové cenné papírycenné papíry“ se nevykazují cenné papírycenné papíry, které jsou vykazovány v položkách „3. Pohledávky za bankamibankami a družstevními záložnami“ a „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“; dluhové cenné papírycenné papíry, které jsou vykazovány v položce „2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papírycenné papíry přijímané centrální bankoubankou k refinancování“, a vlastní dluhové cenné papírycenné papíry, které se vykazují v položce „3. Závazky z dluhových cenných papírůcenných papírů“.
(3)
Dluhové cenné papírycenné papíry, které účetní jednotka získala jménem a ve prospěch třetí strany a zároveň je převzala do úschovy, k uložení, do správy či k obhospodařování, se vykazují v podrozvahových položkách „14. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení“ nebo „15. Hodnoty převzaté k obhospodařování“.
§ 10
Akcie, podílové listy a ostatní podíly
(1)
Položka „6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly“ obsahuje podíly, které nemají charakter účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivempodstatným vlivem, podílové listy, ostatní cenné papíry a cenné papíry poskytnuté v rámci repo obchodůrepo obchodů nebo zápůjčkou.
(2)
AkcieAkcie, podílové listy a ostatní podíly, které účetní jednotka získala jménem a ve prospěch třetí strany a zároveň je převzala do úschovy, k uložení, do správy či k obhospodařování, se vykazují v podrozvahových položkách „14. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení“ nebo „15. Hodnoty převzaté k obhospodařování“.
§ 11
Účasti s podstatným vlivem a rozhodujícím vlivem
(1)
Položka „7. Účasti s podstatným vlivempodstatným vlivem“ obsahuje zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie a ostatní podíly v jiných než akciových společnostechakciových společnostech, které mají charakter účasti s podstatným vlivempodstatným vlivem. Účetní jednotky uvedou v samostatné podpoložce podstatný vlivpodstatný vliv uplatňovaný v bankáchbankách. Položka obsahuje i opravnou položku k těmto účastem, pokud není tato účast oceněna reálnou hodnotou nebo ekvivalencí.
(2)
Položka „8. Účasti s rozhodujícím vlivem“ obsahuje zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie a ostatní podíly v jiných než akciových společnostechakciových společnostech, které mají charakter účasti s rozhodujícím vlivem. Účetní jednotky uvedou v samostatné podpoložce rozhodující vliv uplatňovaný v bankáchbankách. Položka obsahuje i opravnou položku k těmto účastem, pokud není tato účast oceněna reálnou hodnotou nebo ekvivalencí.
§ 12
Dlouhodobý nehmotný majetek
(1)
Položka „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Samostatně se v této položce jako podpoložka vykazuje goodwill.
(2)
Podpoložka „9b) Goodwill“ pro účely této vyhlášky obsahuje kladný nebo záporný rozdíl mezi pořizovací cenou při nákupu a reálnou hodnotou nabytého majetku a závazků k okamžiku nabytí majetku a závazků. Tato podpoložka obsahuje i oprávky vztahující se ke goodwillu.
(3)
Nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software jsou takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi anebo nabyty od jiných osob.
(4)
Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení položky „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 13
Dlouhodobý hmotný majetek
(1)
Položka „10. Dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje zejména pozemky, budovy, stavby, soubory hmotného movitého majetku včetně příslušenství, dopravní prostředky, světelné reklamy. Součástí dlouhodobého hmotného majetku je i jeho technické zhodnocení. Položka obsahuje nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, poskytnuté zálohy na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, oprávky a opravné položky. Dlouhodobý hmotný majetek dále obsahuje majetek odpisovaný a neodpisovaný. Neodpisovaným dlouhodobým hmotným majetkemNeodpisovaným dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí pozemky, umělecká díla, sbírky, zejména mincí a platidel a knihovní sbírky. V této položce se nevykazují zásoby, které se vykazují v položkách „11. Ostatní aktiva“ nebo „13. Náklady a příjmy příštích období“.
(2)
Účetní jednotky uvedou v samostatné podpoložce pozemky a budovy využívané pro provozní činnost. Provozním dlouhodobým hmotným majetkemProvozním dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, který využívá účetní jednotka při výkonu svých hlavních činností; neprovozním dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, který účetní jednotka nevyužívá při výkonu svých hlavních činností.
(3)
Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení položky „10. Dlouhodobý hmotný majetek“ účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 14
Ostatní aktiva
(1)
Položka „11. Ostatní aktiva“ obsahuje zejména ostatní pohledávky ke třetím osobám, kladnou reálnou hodnotu derivátů včetně kladné reálné hodnoty vložených derivátů oddělených od hostitelského nástroje podle § 17 odst. 3, marže burzovních derivátů, odloženou daňovou pohledávkuodloženou daňovou pohledávku, ostatní pokladní hodnoty, zlato, jiné drahé kovy, pohledávky z obchodování s cennými papíry, nejsou-li součástí položky „3. Pohledávky za bankamibankami a družstevními záložnami“ nebo „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“.
(2)
V položce „11. Ostatní aktiva“ se dále vykazují zejména zásoby, nejsou-li vykázány v položce „13. Náklady a příjmy příštích období“, zúčtování se státním rozpočtem, poskytnuté provozní zálohy, ostatní neidentifikované pohledávky za klienty, členy družstevních záložen, dohadné účty aktivní. Položka obsahuje opravnou položku, která se vztahuje k pohledávkám za třetími osobami a poskytnutým provozním zálohám. V této položce se nevykazují účty časového rozlišení, které se vykazují v položce „13. Náklady a příjmy příštích období“.
§ 15
Pohledávky z upsaného základního kapitálu
Položka „12. Pohledávky z upsaného základního kapitálu“ obsahuje nesplacenou část upsaného a splatného základního kapitálu, popřípadě emisního ážia, nesplacené družstevní podíly členů družstev a nesplacený podíl členů družstev z titulu uhrazovací povinnosti člena.
§ 16
Náklady a příjmy příštích období
Položka „13. Náklady a příjmy příštích období“ obsahuje výdaje vynaložené během účetního období, ale týkající se pozdějších období, výnosy daného období, které budou splatné v dalších účetních obdobích a zásoby, nejsou-li vykázány v položce „11. Ostatní aktiva“. Kritériem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je známo jejich věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají. Všechna uvedená kritéria musí být splněna současně. Součástí této položky není naběhlé příslušenství, které se vykazuje v příslušné položce aktiv, ke které se vztahují.
§ 17
Závazky vůči bankám a družstevním záložnám
(1)
Položka „1. Závazky vůči bankámbankám a družstevním záložnám“ obsahuje u účetních jednotek, které jsou bankoubankou nebo družstevní záložnou, dluhy z úvěrů a ostatní dluhy vůči centrálním bankámbankám, jiným bankámbankám nebo družstevním záložnám včetně příslušenství, zejména přijaté úvěry, přijaté úvěry v rámci repo obchodůrepo obchodů, plateb ze záruk, z akreditivů. Tato položka dále obsahuje běžné účty a termínové vklady centrálních bankbank, jiných bankbank nebo družstevních záložen. V této položce se nevykazují závazky vyplývající z cenných papírůcenných papírů, které se vykazují v položce „3. Závazky z dluhových cenných papírůcenných papírů“ nebo „4. Ostatní pasiva“.
(2)
U účetních jednotek, které nejsou bankoubankou nebo družstevní záložnou, tato položka obsahuje zejména přijaté úvěry od bankbank a přijaté úvěry v rámci repo obchodůrepo obchodů.
(3)
V položce „1. Závazky vůči bankámbankám a družstevním záložnám“ se nevykazuje vložený derivát, který musí účetní jednotka oddělit od hostitelského nástroje, jestliže jsou současně splněny tyto podmínky:
a)
ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu nejsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje,
b)
finanční nástroj se stejnými podmínkami jako vložený derivát by jako samostatný nástroj splňoval definici derivátu a
c)
hostitelský nástroj není oceňován reálnou hodnotou proti účtům nákladů a výnosů.
(4)
Vložený derivát oddělený od hostitelského nástroje se vykáže v příslušné položce podrozvahy, reálná hodnota vloženého derivátu se vykáže v položce „11. Ostatní aktiva“ nebo v položce „4. Ostatní pasiva“.
§ 18
Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen
(1)
Položka „2. Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen“ obsahuje u účetních jednotek, které jsou bankoubankou nebo družstevní záložnou, dluhy z finančních činností včetně naběhlého příslušenství, zejména zůstatky běžných účtů, úsporné vklady splatné na požádání, termínové vklady s výpovědní lhůtou nebo se splatností, úsporné vklady s výpovědní lhůtou nebo se splatností, vkladové certifikáty a vkladní listy klientů nebo členů družstevních záložen. Položka dále obsahuje přijaté úvěry od vládních institucí a dalších osob jiných, než jsou bankybanky nebo družstevní záložny, včetně přijatých úvěrů v rámci repo obchodůrepo obchodů, účelově vázané vklady, vklady veřejných fondů, vklady organizačních složek státu, vklady územních samosprávných celků.
(2)
V položce „2. Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen“ se nevykazují ostatní neidentifikované závazky vůči klientům nebo členům družstevních záložen, které jsou vykázány v položce „4. Ostatní pasiva“, a závazky z cenných papírůcenných papírů, které jsou vykázány v položce „3. Závazky z dluhových cenných papírůcenných papírů“ nebo „4. Ostatní pasiva“.
(3)
Účetní jednotky, které nejsou bankoubankou nebo družstevní záložnou, označí tuto položku „2. Závazky vůči nebankovním subjektům“. Položka obsahuje zejména přijaté úvěry od jiných osob, než jsou bankybanky nebo družstevní záložny, včetně přijatých úvěrů v rámci repo obchodůrepo obchodů. Nevykazují se zde závazky z krátkých prodejů cenných papírůcenných papírů, které se vykazují v položce „3. Závazky z dluhových cenných papírůcenných papírů“ nebo „4. Ostatní pasiva“.
(4)
V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 17 odst. 3 a 4.
§ 19
Závazky z dluhových cenných papírů
(1)
Položka „3. Závazky z dluhových cenných papírůcenných papírů“ obsahuje zejména emitované krátkodobé a dlouhodobé dluhové cenné papírycenné papíry, a to kuponové a bezkuponové dluhopisy, hypoteční zástavní listy a směnky, závazky ze splatných, dosud neproplacených emitovaných dluhových cenných papírůcenných papírů, prémie ze slosovaných dluhopisů, a dále vlastní dluhové cenné papírycenné papíry a závazky z krátkých prodejů dluhových cenných papírůcenných papírů. Závazky z krátkých prodejů akciíakcií a podílových listů se vykazují v položce „4. Ostatní pasiva“.
(2)
Emitovaný cenný papírcenný papír se oceňuje emisní cenou včetně přímých nákladů emise; od okamžiku vypořádání emise do okamžiku splatnosti se emisní cena postupně zvyšuje o nabíhající úrokové náklady spojené s emitovanými cennými papírycennými papíry.
(3)
Přecenění závazků z dluhových cenných papírů na reálnou hodnotu je součástí položky „3. Závazky z dluhových cenných papírů“.
(4)
V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 17 odst. 3 a 4.
§ 20
Ostatní pasiva
(1)
Položka „4. Ostatní pasiva“ obsahuje závazky vůči třetím osobám, zejména přijaté zálohy od příkazců na nákup cenných papírů, dluhy z penzijního připojištění, důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření, závazky z obchodování s cennými papíry a ostatní dluhy, které mají charakter dluhů z pracovněprávních a dodavatelsko odběratelských vztahů nebo dluhů vůči státnímu rozpočtu, pokud nejsou obsaženy v jiných položkách. Položka dále obsahuje zápornou reálnou hodnotu derivátů včetně vložených derivátů oddělených od hostitelského nástroje podle § 17 odst. 3, závazky z krátkých prodejů jiných než dluhových cenných papírů, odložený daňový dluhodložený daňový dluh, závazky z hodnot k inkasu, ostatní neidentifikované závazky vůči klientům, dohadné položky pasivní a ostatní zůstatky účtů, které nejsou obsaženy v jiných položkách. Tato položka neobsahuje účty časového rozlišení, které jsou vykázány v položce „5. Výnosy a výdaje příštích období“.
(2)
Účetní jednotky v položce „4. Ostatní pasiva“ vykazují i neproplacené cenné papírycenné papíry při jejich zpětném odkupu.
§ 21
Výnosy a výdaje příštích období
Položka „5. Výnosy a výdaje příštích období“ obsahuje příjmy přijaté v běžném účetním období, ale související s výnosy následujících účetních období a náklady, které se vztahují k běžnému účetnímu období, ale budou zaplaceny v následujících účetních obdobích. Kritériem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je známo jejich věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají. Všechna uvedená kritéria musí být splněna současně. Součástí této položky není naběhlé příslušenství, které se vykazuje v příslušné položce pasiv, ke které se vztahuje.
§ 22
Rezervy
(1)
Položka „6. RezervyRezervy“ obsahuje rezervyrezervy vytvořené účetní jednotkou v členění na rezervyrezervy na důchody a podobné dluhy, daně a ostatní rezervyrezervy, zejména na restrukturalizaci.
(2)
Podpoložka „6a) RezervaRezerva na důchody a podobné závazky“ obsahuje tuto rezervurezervu, pokud dluh účetní jednotky vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky vyplývá ze smlouvy nebo zvláštního právního předpisu. Penzijní společnosti za jimi obhospodařované transformované fondy v této podpoložce vykazují rezervurezervu na dluhy vyplývající ze smluv o penzijním připojištění.
(3)
Podpoložka „6b) RezervaRezerva na daně“ obsahuje rezervurezervu, kterou tvoří účetní jednotka k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, předchází-li okamžik sestavení účetní závěrky okamžiku stanovení daňové povinnosti.
(4)
Podpoložka „6c) Ostatní“ obsahuje zejména rezervurezervu na restrukturalizaci. RezervuRezervu na restrukturalizaci tvoří účetní jednotka tehdy, pokud je závazek k této restrukturalizaci již neodvolatelný. RezervaRezerva na restrukturalizaci může zahrnovat pouze náklady s restrukturalizací přímo spojené. Při stanovení výše rezervyrezervy se přihlíží k případným ziskům z prodeje aktiv, kterých se restrukturalizace týká. RezervaRezerva nesmí zahrnovat náklady na činnosti, v nichž se pokračuje, zejména náklady na školení a přesídlení pracovníků, kteří zůstanou a budou převedeni na jiná pracoviště, obchodní náklady, investice do nových odbytových systémů a sítí.
(5)
Pro účely rezervyrezervy na restrukturalizaci se za neodvolatelný považuje takový dluh, na který je uzavřena platná smlouva o budoucí smlouvě na prodej obchodní korporace nebo její části, nebo podrobný plán restrukturalizace, který již nemůže být odvolán; podmínka neodvolatelnosti plánu není splněna, pokud je tento plán pouze schválen statutárním orgánem, zároveň je třeba, aby realizace plánu začala a byly o něm informovány osoby, kterých se týká. Plán restrukturalizace nejméně obsahuje popis činnosti obchodní korporace nebo její části, kterých se týká, místo výkonu práce, pracovní zařazení a přibližný počet zaměstnanců, kterým bude ukončen pracovní poměr nebo bude změněno jejich pracovní zařazení, náklady spojené s realizací plánu a časový harmonogram jeho realizace v blízké budoucnosti s tím, že plán bude realizován dostatečně rychle, aby jeho změna byla málo pravděpodobná.
§ 23
Podřízené závazky
Položka „7. Podřízené závazky“ obsahuje přijaté úvěry, vklady a emitované dluhové cenné papírycenné papíry, o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace, konkurzu, nuceného vyrovnání nebo vyrovnání dlužníka budou splaceny až po plném uspokojení všech ostatních pohledávek ostatních věřitelů, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti. Tuto položku vykazují účetní jednotky, kterým podřízené závazky vznikly.
§ 24
Základní kapitál
(1)
Položka „8. Základní kapitál“ obsahuje upsaný základní kapitál. V samostatné podpoložce účetní jednotka uvede splacený základní kapitál. Tato položka dále obsahuje vlastní podíly bez zřetele na účel nabytí, které snižují hodnotu základního kapitálu.
(2)
Účetní jednotky, které mají proměnný základní kapitál podle zákona upravujícího činnost investičních společností a investičních fondů, v položce „8. Základní kapitál“ vykazují pouze částky vložené úpisem zakladatelských akcií, které se zapisují do obchodního rejstříku.
§ 25
Emisní ážio
(1)
Položka „9. Emisní ážio“ obsahuje rozdíl mezi emisním kurzem a vkladem do základního kapitálu. Tato položka obsahuje i rozdíl mezi hodnotou vlastního podílu a jeho pořizovací cenoupořizovací cenou při snížení základního kapitálu a rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenoupořizovací cenou při prodeji.
(2)
Tato položka obsahuje i emisní ážio v případě emise podílových listů nebo investičních akcií a případnou srážku, o kterou je snížena aktuální hodnota podílového listu nebo investiční akcie, při zpětném odkupu.
§ 26
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
Položka „10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku“ obsahuje rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku, zejména dobrovolně tvořené rezervní fondy na bankovní rizika.
§ 27
Rezervní fond na nové ocenění
Položka „11. Rezervní fond na nové ocenění“ obsahuje změny ocenění majetku na základě rozhodnutí státních orgánů, a to při vyhlášení generálního ocenění majetku. Tuto položku vykazují všechny účetní jednotky.
§ 28
Kapitálové fondy
Položka „12. Kapitálové fondy“ obsahuje fondy, které jsou tvořeny z jiného zdroje než účetního zisku, zejména bezplatným nabytím majetku, vydáváním podílových listů nebo investičních akcií, dotacemi do vlastních zdrojů. Tato položka obsahuje i aktuální hodnotu zpětně odkoupených podílových listů nebo investičních akcií, hodnotu připsaných penzijních a důchodových jednotek. Nevykazuje se zde emisní ážio, které se vykazuje v položce „9. Emisní ážio“.
§ 29
Oceňovací rozdíly
(1)
Položka „13. Oceňovací rozdíly“ obsahuje zejména rozdíly zjištěné při ocenění cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu a zajišťovacích derivátů reálnou hodnotou, v případě použití metody zajištění peněžních toků nebo metody zajištění čistých investic spojených s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivempodstatným vlivem, a kurzové rozdíly z majetkových cenných papírů, zejména z akcií a podílů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu a z přepočtu cizoměnových zajišťovacích finančních nástrojů. Dále obsahuje opravnou položku k dluhovým cenným papírům oceňovaným reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu.
(2)
Účetní jednotky v položce „13. Oceňovací rozdíly“ dále vykazují rozdíly z ocenění neprovozního dlouhodobého hmotného majetku a účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem reálnou hodnotou.
§ 30
Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období
(1)
Položka „14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období“ obsahuje zisk za předchozí účetní období, který nebyl rozdělen, a ztrátu za předchozí účetní období, která nebyla uhrazena. Položka dále obsahuje změny účetních metod a opravy zásadních chyb nákladů a výnosů minulých účetních období (dále jen „opravy zásadních chyb“). V případě, že se nejedná o opravy zásadních chyb, vykazují se tyto opravy v příslušných položkách výkazu zisku a ztráty běžného období.
(2)
Účetní jednotky v položce „14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období“ dále vykazují při realizaci majetkových cenných papírů, zejména akcií a podílů, dobrovolně zařazených do cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu, oceňovací rozdíly z těchto cenných papírů, vykazované do okamžiku jejich realizace v položce „13. Oceňovací rozdíly“.
§ 31
Zisk nebo ztráta za účetní období
Položka „15. Zisk nebo ztráta za účetní období“ obsahuje zisk nebo ztrátu za běžné účetní období.
Obsahové vymezení podrozvahových položek
§ 32
Poskytnuté přísliby a záruky
Položka „1. Poskytnuté přísliby a záruky“ obsahuje všechny budoucí možné závazky k plnění, které účetní jednotce vyplývají zejména:
a)
z poskytnutých příslibů úvěrů a zápůjček,
b)
z poskytnutých záruk a ručení včetně poskytnutých příslibů k zárukám,
c)
z poskytnutých přijetí směnek, jimiž jsou akcepty směnek, z převedených směnek, jimiž jsou indosamenty směnek, z poskytnutých směnečných rukojemství, jimiž jsou avaly směnek a dluhy výstavců směnek,
d)
z otevření nebo potvrzení akreditivů.
§ 33
Poskytnuté zástavy
Položka „2. Poskytnuté zástavy“ obsahuje zejména poskytnuté nemovité zástavy, poskytnuté peněžní zástavy, poskytnuté zástavy ve formě cenných papírůcenných papírů, popřípadě jiné formy poskytnutých zástav. Majetek a jiná aktiva, která účetní jednotka poskytla jako zajištění za vlastní dluhy nebo pro třetí strany, se nadále vykazují v příslušných rozvahových položkách.
§ 35
Pohledávky ze spotových operací, pevných termínových operací a opcí
(1)
Položky „3. Pohledávky ze spotových operací“, „4. Pohledávky z pevných termínových operací“ a „5. Pohledávky z opcí“ obsahují pohledávky z operací s úrokovými, měnovými, akciovými, komoditními a úvěrovými nástroji v hodnotách podkladových nástrojů.
(2)
Účetní jednotka může spotové operace vykázat v příslušné položce aktiv nebo pasiv buď od okamžiku sjednání obchodu anebo od okamžiku vypořádání obchodu. Použitou metodu je třeba důsledně uplatňovat pro každou skupinu finančních aktiv. Spotové operace, jež jsou vykazovány v příslušné položce aktiv nebo pasiv od okamžiku vypořádání obchodu, se od okamžiku sjednání obchodu do okamžiku vypořádání obchodu vykáží v příslušné podrozvahové položce.
§ 36
Odepsané pohledávky
Položka „6. Odepsané pohledávky“ obsahuje pohledávky, které účetní jednotka odepsala, ale jsou předmětem dalšího sledování, upomínání a vymáhání.
§ 37
Hodnoty předané do úschovy, do správy a k uložení
Položka „7. Hodnoty předané do úschovy, do správy a k uložení“ obsahuje finanční nástroje, které účetní jednotka předala do úschovy, do správy, k uložení jiným osobám, a to ve stejném ocenění, v jakém jsou tyto nástroje vykázány v aktivech.
§ 38
Hodnoty předané k obhospodařování
Položka „8. Hodnoty předané k obhospodařování“ obsahuje finanční nástroje, které účetní jednotka předala k obhospodařování jiným osobám, a to ve stejném ocenění, v jakém jsou tyto nástroje vykázány v aktivech.
§ 39
Přijaté přísliby a záruky
Položka „9. Přijaté přísliby a záruky“ obsahuje všechna budoucí možná plnění ve prospěch účetní jednotky, která vyplývají:
a)
z přijatých příslibů úvěrů a zápůjček,
b)
z přijatých záruk a ručení včetně přijatých příslibů k zárukám,
c)
ze směnek,
d)
z otevřených nebo potvrzených akreditivů.
§ 40
Přijaté zástavy a zajištění
Položka „10. Přijaté zástavy a zajištění“ obsahuje zejména přijaté nemovité zástavy, přijaté peněžní zástavy, přijaté zástavy ve formě cenných papírůcenných papírů, popřípadě jiné formy přijatých zástav a zajištění, pokud toto zajištění není ve formě přijaté hotovosti. Položka dále obsahuje i cenné papírycenné papíry, které si účetní jednotka půjčila, a kolaterály přijaté v repo obchodechrepo obchodech s výjimkou těch, které jsou předmětem krátkého prodeje.
§ 41
Závazky ze spotových operací, z pevných termínových operací a opcí
(1)
Položky „11. Závazky ze spotových operací,“ „12. Závazky z pevných termínových operací“ a „13. Závazky z opcí“ obsahují závazky z operací s úrokovými, měnovými, akciovými, komoditními a úvěrovými nástroji v hodnotách podkladových nástrojů.
(2)
Pro spotové operace, které účetní jednotka vykazuje v příslušné položce aktiv nebo pasiv od okamžiku vypořádání obchodu, použije účetní jednotka ustanovení § 35 odst. 2.
§ 42
Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení
Položka „14. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení“ obsahuje finanční nástroje, které účetní jednotka převzala do úschovy, do správy nebo k uložení, zpravidla v ocenění reálnou hodnotou.
§ 43
Hodnoty převzaté k obhospodařování
(1)
Položka „15. Hodnoty převzaté k obhospodařování“ obsahuje finanční nástroje s výjimkou peněžních prostředků, které účetní jednotka převzala od jiných osob k obhospodařování, zpravidla v ocenění reálnou hodnotou. Závazky z hotovosti převzaté od jiných osob k obhospodařování se vykazují v pasivech.
(2)
Peněžní prostředky získané jménem a ve prospěch třetí strany se vykáží v příslušných položkách aktiv a pasiv.
HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
§ 44
Výnosy z úroků a podobné výnosy a Náklady na úroky a podobné náklady
(1)
Položky „1. Výnosy z úroků a podobné výnosy“ a „2. Náklady na úroky a podobné náklady“ obsahují u účetních jednotek, které jsou bankoubankou nebo družstevní záložnou, všechny výnosy a náklady, které souvisejí zejména s úroky z poskytnutých vkladů a úvěrů centrálním a jiným bankámbankám nebo družstevním záložnám, s úroky z přijatých vkladů a úvěrů od centrálních bankbank a jiných bankbank nebo družstevních záložen, s úroky z úvěrů poskytnutých nebo přijatých od klientů nebo členů družstevních záložen, s úroky z úvěrů v rámci repo obchodůrepo obchodů. Položky dále obsahují úroky z držených dluhových cenných papírůcenných papírů a úroky z emitovaných dluhových cenných papírůcenných papírů a krátkých prodejů, zejména výnosy z úroků z aktiv vykázaných v položkách „1. Pokladní hotovost“, „2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papírycenné papíry přijímané centrální bankoubankou k refinancování“, „3. Pohledávky za bankamibankami a družstevními záložnami“, „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“ a „5. Dluhové cenné papírycenné papíry“ a náklady na úroky z pasiv vykázaných v položkách „1. Závazky vůči bankámbankám a družstevním záložnám“, „2. Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen“, „3. Závazky z dluhových cenných papírůcenných papírů“ a „7. Podřízené závazky“. V těchto položkách se vykazují i výnosy a náklady z poplatků a provizí, které mají povahu úroků a jsou vypočítávány ve vztahu k částkám pohledávek nebo dluhů, a dále zisky nebo ztráty ze zajišťovacích úrokových derivátů.
(2)
U účetních jednotek, které nejsou bankoubankou nebo družstevní záložnou, položky „1. Výnosy z úroků a podobné výnosy“ a „2. Náklady na úroky a podobné náklady“ obsahují úroky z vkladů, běžných účtů, úvěrů v rámci repo obchodůrepo obchodů a držených dluhových cenných papírůcenných papírů, výnosy z aktiv vykázaných zejména v položkách „3. Pohledávky za bankamibankami a družstevními záložnami“, „4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen“, „5. Dluhové cenné papírycenné papíry“, náklady na úroky z přijatých úvěrů včetně úvěrů v rámci repo obchodůrepo obchodů, náklady na pasiva vykázaná zejména v položkách „1. Závazky vůči bankámbankám a družstevním záložnám“, „2. Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen“ a „7. Podřízené závazky“. V těchto položkách se vykazují i výnosy a náklady z poplatků a provizí, které mají povahu úroků a jsou vypočítávány ve vztahu k částkám pohledávek nebo dluhů a dále zisky nebo ztráty ze zajišťovacích úrokových derivátů.
§ 45
Výnosy z akcií a podílů
Položka „3. Výnosy z akcií a podílů“ obsahuje všechny podíly na zisku. Podíly na zisku z účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, které jsou oceňovány ekvivalencí, se vykazují v položce „18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivempodstatným vlivem“.
§ 46
Výnosy z poplatků a provizí a Náklady na poplatky a provize
Položky „4. Výnosy z poplatků a provizí“ a „5. Náklady na poplatky a provize“ obsahují výnosy a náklady z provizí a poplatků, které souvisejí s poplatky a provizemi za služby spojené zejména s vedením účtů a prováděním platebního styku, provize za záruky, správu úvěrů ve prospěch jiných věřitelů a operace s cennými papírycennými papíry a deriváty ve prospěch třetích osob, provize a jiné výnosy, náklady, které souvisejí s péčí o bezpečnost a správu cenných papírůcenných papírů, úschovami, uložením, obhospodařováním finančních nástrojů, náklady na poplatky a provize související zejména s prodejem nebo jiným úbytkem cenných papírůcenných papírů, poplatky a provize za převody cizích měn a za prodej a nákup mincovních a drahých kovů, provize za zprostředkovatelskou činnost.
§ 47
Zisk nebo ztráta z finančních operací
(1)
Položka „6. Zisk nebo ztráta z finančních operací“ obsahuje zejména zisk nebo ztrátu z operací s cennými papíry oceňovanými reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, s cennými papíry, které jsou vykázány v položkách „2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankoubankou k refinancování“, „3. Pohledávky za bankamibankami a družstevními záložnami“, „4. Pohledávky za klienty - členy družstevních záložen“, „5. Dluhové cenné papíry“ a „6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly“ s výjimkou zisku nebo ztráty z majetkových cenných papírů, zejména akcií a podílů, dobrovolně zařazených do cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu, zisk nebo ztrátu z krátkých prodejů. Položka dále obsahuje zisk nebo ztrátu ze zajišťovacích derivátů s výjimkou úrokových derivátů, zisk nebo ztrátu z devizové činnosti, zisky a ztráty z ostatních operací nákupu a prodeje souvisejících s finančními nástroji k obchodování včetně drahých kovů a zisky nebo ztráty z jiných než zajišťovacích derivátů. Položka dále obsahuje oceňovací rozdíly z ocenění dluhových cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu, s výjimkou kurzových rozdílů, při realizaci těchto cenných papírů. Položka obsahuje také ztráty ze znehodnocení těchto dluhových cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu.
(2)
Účetní jednotky vykazují v položce „6. Zisk nebo ztráta z finančních operací“ oceňovací rozdíly neprovozního dlouhodobého hmotného majetku až v okamžiku jejich úbytku a dále v případech, kdy je prokázáno, že došlo k trvalému snížení jejich hodnoty.
§ 48
Ostatní provozní výnosy a Ostatní provozní náklady
Položky „7. Ostatní provozní výnosy“ a „8. Ostatní provozní náklady“ obsahují ostatní provozní výnosy a náklady, zejména zisky z převodu účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, zisky z převodu pohledávek, výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, výnosy z finančního leasingu, náklady na příspěvky do Fondu pojištění vkladů nebo Garančního fondu nebo obdobného fondu, dary a jiná bezúplatná plnění. V této položce se nevykazují ztráty z převodu účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, které se vykazují v položce „15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivempodstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivempodstatným vlivem“, náklady na odpis pohledávek a náklady z převodu pohledávek a výnosy z dříve odepsaných pohledávek, které se vykazují v položce „12. Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek“.
§ 49
Správní náklady
Položka „9. Správní náklady“ obsahuje zejména náklady na mzdy a platy zaměstnanců, na zdravotní a sociální pojištění, vzdělávání, zdravotní péči, stravování, cestovné. Položka dále obsahuje ostatní správní náklady, zejména nájemné, spotřebu energie, reklamu, audit, právní a daňové poradenství a ostatní nakupované služby. Nevykazují se zde odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, které se vykazují v položce „11. Odpisy, tvorba a použití rezervrezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku“.
§ 50
Odpisy, tvorba, použití a rozpuštění rezerv a opravných položek
(1)
Položky „10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku“ a „11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku“ obsahují rozpuštění opravných položek a rezerv k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku vytvořených v předchozích účetních obdobích pro nepotřebnost, odpisy, tvorbu a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku, zejména na krytí ztrát z převodu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a použití rezerv vytvořených v předchozích obdobích.
(2)
Položka „12. Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám, cenným papírům a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek“ obsahuje rozpuštění opravných položek k pohledávkám a k dluhovým cenným papírům oceňovaných naběhlou hodnotou vytvořených v předchozích účetních obdobích, rozpuštění rezerv vytvořených v předchozích účetních obdobích, a to pro nepotřebnost, a dále výnosy z pohledávek, které již byly dříve odepsány.
(3)
Položka „13. Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám, cenným papírům a zárukám“ obsahuje zejména tvorbu opravných položek k pohledávkám a k dluhovým cenným papírům oceňovaným naběhlou hodnotou, odpisy pohledávek, ztráty z převodu pohledávek, použití opravných položek na krytí ztrát z převodu pohledávek, použití rezerv, zejména na krytí ztrát z plnění ze záruk, použití rezerv vytvořených v předchozích účetních obdobích.
(4)
Položka „14. Rozpuštění opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivempodstatným vlivem“ obsahuje rozpuštění opravných položek vytvořených v předchozích účetních obdobích k účastem neoceňovaným ekvivalencí pro nepotřebnost.
(5)
Položka „15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivempodstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivempodstatným vlivem“ obsahuje zejména tvorbu opravných položek k účastem s rozhodujícím nebo podstatným vlivempodstatným vlivem neoceňovaným ekvivalencí, ztráty z převodu účastí a použití opravných položek na krytí ztrát z tohoto převodu.
(6)
Položky „16. Rozpuštění ostatních rezervrezerv“ a „17. Tvorba a použití ostatních rezervrezerv“ obsahují zejména výnosy z rozpuštění rezervrezerv vytvořených v předchozích účetních obdobích pro nepotřebnost, tvorbu a použití rezervrezerv nevykázané v jiných položkách výkazu zisku a ztráty.
§ 51
Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem
Položka „18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivempodstatným vlivem“ obsahuje podíl účetní jednotky na zisku nebo ztrátě ovládaných osob nebo osob pod podstatným vlivempodstatným vlivem v případě, že účetní jednotka oceňuje účasti s rozhodujícím a podstatným vlivempodstatným vlivem ekvivalencí.
§ 52
Čistý obrat
(1)
Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.
(2)
Pro účely určení čistého obratu se nepřihlíží k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos podle odstavce 1 vykazován.
(3)
V případě účetní jednotky, která je bankoubankou, spořitelním a úvěrním družstvem, systémově významným obchodníkem nebo jejich zahraniční obdobou, se odstavce 1 a 2 nepoužijí.
§ 53
Daň z příjmů
Položka „23. Daň z příjmů“ obsahuje náklady na splatnou daň z příjmů včetně nákladů na tvorbu rezervyrezervy na daň z příjmů a výnosů z použití této rezervyrezervy, náklady a výnosy na odloženou daň z příjmů, podíl na dani z příjmů ovládaných osob nebo osob pod podstatným vlivempodstatným vlivem spojené s podílem na zisku při oceňování účastí ekvivalencí.
HLAVA IV
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘÍLOHY
§ 54
(1)
Příloha obsahuje informace o uplatněných účetních metodách, alespoň o
a)
použitých nových účetních metodách oproti předchozímu období, důvodech jejich uplatnění a vlivu na výsledek hospodaření a vlastní kapitál účetní jednotky,
b)
způsobech oceňování majetku a závazků, metodách použitých při stanovování reálných hodnot majetkuhodnot majetku a závazků, cizích měnách a kurzech použitých pro přepočet cizích měn na měnu účetnictví,
c)
okamžiku uskutečnění účetního případu, zejména informace o zachycování majetku a závazků v aktivech nebo pasivech v okamžiku sjednání obchodu nebo v okamžiku vypořádání obchodu,
d)
postupech odpisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,
e)
postupech účtování úrokových výnosů a nákladů, způsobech vykazování příjmů z pohledávek včetně úroků, prémií a diskontů vzniklých při pořízení pohledávek od třetích stran,
f)
metodách a postupech identifikace klasifikovaného majetku, zejména pohledávek, způsobech odpisování majetku, zejména pohledávek,
g)
zásadách a postupech výpočtu výše opravných položek a rezerv včetně vysvětlení základních předpokladů pro jejich použití,
h)
vlivu použitého zajištění na oceňování majetku, zejména pohledávek.
(2)
Kromě informací podle odstavce 1 příloha dále obsahuje informace o
a)
dlouhodobém majetku; účetní jednotka uvede za každou skupinu celkový počáteční zůstatek na začátku období, přírůstky, úbytky, celkový konečný zůstatek na konci účetního období a dále obdobné informace o oprávkách a opravných položkách vztahujících se k tomuto majetku, případně výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku,
b)
aktivech, která byla zatížena jako zajištění vlastních závazků nebo závazků třetích osob; informace by měly být dostatečně podrobné, aby pro každou položku závazků a každou podrozvahovou položku byly uvedeny celkové hodnoty zatížených aktiv,
c)
výši zápůjček, úvěrů a závazků samostatně za každou z následujících položek rozvahy:
1.
3b) a 4 aktiv a 1b), 2a), 2b) a 3b) pasiv v členění na základě jejich zbytkové doby splatnosti a to následovně: do tří měsíců, od tří měsíců do jednoho roku, od jednoho roku do pěti let a nad pět let,
2.
u položky 4 aktiv se uvedou také pohledávky splatné na požádání a s výpovědní dobou do jednoho roku; pokud zápůjčky a úvěry nebo závazky zahrnují splátkové platbyplatby, rozumí se zbytkovou dobou splatnosti doba mezi rozvahovým dnem a dnem, kdy se stává každá jednotlivá splátka splatnou,
3.
u položky 5 aktiv a 3a) pasiv se uvede, jaký je podíl aktiv a pasiv, která se stanou splatnými do jednoho roku od rozvahového dne,
d)
celkové výši závazků, podmíněných závazků a poskytnutých věcných zajištěních s uvedením jejich povahy a formy, které nejsou vykázány v rozvaze; penzijní závazky a závazky vůči konsolidovaným účetním jednotkám, účetním jednotkám pod společným vlivemspolečným vlivem a přidruženým účetním jednotkám se uvádějí samostatně,
e)
rozvahové položce „7. Podřízené závazky“ pro každý závazek, který převyšuje deset procent celkové částky podřízených závazků, ve struktuře:
1.
částka závazku, měna, ve které je vyjádřen, úroková míra a datum splatnosti nebo skutečnost, že se jedná o trvalou položku,
2.
existence okolností, za kterých je požadováno dřívější splacení závazku,
3.
podmínky podřízenosti, existence jakýchkoliv předpisů a ujednání upravujících převod podřízeného závazku do vlastního kapitálu nebo jiné formy závazku, a podmínky stanovené těmito předpisy,
4.
souhrnný popis pravidel, kterými se řídí ostatní závazky nepřevyšující deset procent celkové částky podřízených závazků,
f)
oceňování aktiv jiných než finanční nástroje, které se oceňují reálnou hodnotou; tyto informace obsahují:
1.
významné předpoklady, na kterých jsou založeny použité oceňovací modely a techniky, pokud byla reálná hodnota stanovena v souladu s § 27 zákona,
2.
pro každou kategorii aktiva jiného než finančního nástroje oceňovaného reálnou hodnotou, změny hodnoty zahrnuté přímo do výkazu zisku a ztráty a změny zahrnuté přímo do vlastního kapitálu,
3.
tabulku zachycující pohyby v oceňovacích rozdílech v průběhu účetního období,
g)
výši odložené daně na konci účetního období a její vývoj,
h)
době odpisování goodwillu.
(3)
V příloze účetní jednotka uvede také informace o
a)
charakteru a obchodním účelu transakcí účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze, a finančním dopadu transakcí na účetní jednotku, pokud jsou rizika nebo užitky z těchto transakcí významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky,
b)
transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za podmínek obvyklých na regulovaném trhu; informace o jednotlivých transakcích je možné seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci účetní jednotky; výraz spřízněná strana má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech uvedených v § 19a zákona,
c)
podílech výnosů účetní jednotky vztahující se k položkám „1. Výnosy z úroků a podobné výnosy“, „3. Výnosy z akcií a podílů“, „4. Výnosy z poplatků a provizí“, „6. Zisk nebo ztráta z finančních operací“ a „7. Ostatní provozní výnosy“ výkazu zisku a ztráty, a to ve členění podle geografického umístění trhů v závislosti na tom, jak významně se tyto trhy od sebe liší s ohledem na způsob, jakým je účetní jednotka organizována; informace nemusejí být uvedeny, pokud by jejich uvedení vážně poškozovalo kteroukoli účetní jednotku, jíž se týkají; informace o použití tohoto ustanovení se uvedou vždy.
(4)
V příloze účetní jednotka uvede také
a)
název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nebo přidružených účetních jednotek, v nichž účetní jednotka sama, nebo prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem a na její účet, drží podíl s uvedením výše tohoto podílu, jakož i výši základního kapitálu, fondů a zisku nebo ztráty této účetní jednotky za poslední účetní období; tyto informace nemusí být uvedeny, pokud nejsou významné; tyto informace o vlastním kapitálu nemusí být rovněž uvedeny tehdy, pokud se týkají přidružené účetní jednotky, která nemá povinnost jejich zveřejnění a jejíž podíl ve výši nejméně rozhodujícího vlivu na jejím základním kapitálu drží účetní jednotka způsobem výše uvedeným, nebo tehdy, pokud by jejich uvedení vážně poškozovalo kteroukoli účetní jednotku, jíž se týkají, přičemž informace o použití tohoto ustanovení se uvedou vždy,
b)
název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením,
c)
název a sídlo konsolidující účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
d)
název a sídlo konsolidující účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
e)
místo, kde je možné konsolidované účetní závěrky konsolidujících účetních jednotek uvedených v písmenech c) a d) získat.
(5)
V příloze účetní jednotka uvede také informace o
a)
průměrném počtu zaměstnancůprůměrném počtu zaměstnanců v průběhu účetního období v členění podle kategorií, jakož i o osobních nákladech za účetní období v členění na mzdy a platy, náklady na sociální pojištění se samostatnou informací o těch, které se vztahují k penzím, a ostatních správních nákladech, nejsou-li uvedeny samostatně ve výkazu zisku a ztráty,
b)
výši odměn přiznaných za účetní období členům řídících a kontrolních orgánů z důvodu jejich funkce, jakož i o výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii; tyto informace nemusí být uvedeny, jestliže by jejich uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu,
c)
výši záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících a kontrolních orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splacených, odepsaných nebo prominutých částek, výši všech forem zajištění, s uvedením úhrnu za každou kategorii,
d)
celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na povinný audit účetní závěrky, jiné ověřovací služby, daňové poradenství a jiné neauditorské služby; tyto informace nemusí být uváděny tam, kde je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky, vypracované podle části páté, jestliže jsou tyto informace uvedeny v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce.
(6)
Pokud účetní jednotka změní měnu účetnictví, v příloze v účetní závěrce uvede tuto skutečnost včetně odůvodnění. Dále uvede kurzy, které při změně měny účetnictví použila pro přepočet údajů uvedených v účetní závěrce, a vysvětlí dopad změny měny účetnictví na účetní závěrku. Stejné informace účetní jednotka uvede také v příloze v účetní závěrce sestavené za účetní období, které bezprostředně předchází účetnímu období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví.
(7)
Pokud se údaj o výši základního kapitálu uvedený ve veřejném rejstříku, ve kterém je účetní jednotka zapsána, liší od údaje o výši základního kapitálu v rozvaze, účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede důvod tohoto rozdílu včetně popisu výpočtu, ze kterého bude patrný vztah mezi oběma údaji.
(8)
Účetní jednotka, která účtuje o odložené dani a která je poplatníkem dorovnávací daně, v příloze v účetní závěrce uvede
a)
informaci o tom, že účetní jednotka je poplatníkem dorovnávací daně,
b)
informaci o tom, že dorovnávací daň nebyla zohledněna při výpočtu odložené daně, a
c)
část nákladu na splatnou daň připadající na dorovnávací daň.
§ 55
Investiční společnosti a investiční fondy použijí § 54 přiměřeně.
§ 56
Družstevní záložny použijí § 54 přiměřeně. Kromě těchto informací uvedou v příloze v účetní závěrce informace o
a)
počtu členů družstevní záložny,
b)
výši zapisovaného a nezapisovaného základního kapitálu,
c)
výši členského vkladu,
d)
výši nesplacených členských vkladů,
e)
poskytnutých úvěrech osobám podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
f)
jmenovité hodnotě záruk vydaných družstevní záložnou jako ručení za úvěry členům poskytnuté jinými osobami,
g)
celkové výši dluhů družstevní záložny po lhůtě splatnosti k rozvahovému dni účetního období,
h)
celkové výši pohledávek družstevní záložny po lhůtě splatnosti k rozvahovému dni účetního období.
§ 57
Penzijní společnosti za jimi obhospodařované důchodové, účastnické a transformované fondy použijí § 54 přiměřeně. Kromě těchto informací uvedou v příloze v účetní závěrce informace o
a)
počtu účastníků penzijního připojištění a důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření,
b)
počtu a výši vyplacených dávek,
c)
depozitáři důchodových, účastnických a transformovaných fondů,
d)
výši zhodnocení vložených prostředků,
e)
postupu stanovení rezervy na výplatu penzí.
§ 58
Obchodníci s cennými papírycennými papíry použijí § 54 přiměřeně. Kromě těchto informací uvedou v příloze v účetní závěrce také informace požadované podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
§ 59
(1)
Část týkající se účastí s rozhodujícím a podstatným vlivempodstatným vlivem obsahuje zejména obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, předmět podnikání, výši základního kapitálu zapsanou v obchodním rejstříku nebo obdobném registru v zahraničí a souhrnnou výši ostatních složek vlastního kapitálu. Dále tato část obsahuje informace o tom, zda je v účetní jednotce vykonáván:
a)
fakticky nebo právně přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování ovládané osoby, nebo
b)
podstatný vlivpodstatný vliv.
(2)
Tato část u každé ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivempodstatným vlivem obsahuje:
a)
přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivempodstatným vlivem v procentech,
b)
přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech v procentech,
c)
jiný důvod pro vykonávání rozhodujícího nebo podstatného vlivupodstatného vlivu,
d)
počet, jmenovitou nebo účetní hodnotu a pořizovací cenupořizovací cenu upsaných akcií nebo podílů na základním kapitálu účetní jednotky, ve které uplatňuje vykazující účetní jednotka podstatný nebo rozhodující vliv v účetním období a změny v průběhu účetního období,
e)
pohledávky a dluhy vůči osobám, ve kterých má podstatný nebo rozhodující vliv; vždy s uvedením počátečního zůstatku, úhrnu přírůstků, úhrnu úbytků, konečného zůstatku; u poskytnutých úvěrů úrokové výnosy vztahující se k poskytnutým úvěrům,
f)
cenné papírycenné papíry, které má v majetku a v závazcích k obchodování a které jsou emitované ovládanými osobami a osobami pod podstatným vlivempodstatným vlivem,
g)
záruky vydané za ovládané osoby, osoby pod podstatným vlivempodstatným vlivem,
h)
záruky přijaté od ovládaných osob, osob pod společným vlivemspolečným vlivem.
§ 60
(1)
Část týkající se významných položek uvedených v rozvaze a návrhu na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty obsahuje zejména informace o:
a)
odloženém daňovém dluhuodloženém daňovém dluhu nebo pohledávce s uvedením důvodu jejich změn a výše, dále v členění podle jednotlivých druhů přechodných rozdílů a podle jednotlivých druhů nevyužitých daňových ztrát a nevyužitých daňových odpočtů; informace o nákladu nebo výnosu u odložené daně z příjmu, a to zvlášť v důsledku vzniku nebo zrušení přechodných rozdílů, v důsledku změn v sazbách daně z příjmů nebo zavedení nových daní z příjmů, v důsledku snížení nebo zrušení dříve snížené odložené daňové pohledávkyodložené daňové pohledávky, v důsledku změn účetních metod a zásadních chyb. Účetní jednotka dále zveřejní informace o souhrnné splatné a odložené dani vztahující se k položkám, které vykázala přímo ve vlastním kapitálu; informace o daňovém nákladu nebo výnosu vztahujícímu se k mimořádným položkám uznaným v průběhu účetního období; informace o částce odčitatelných přechodných rozdílů, pokud existuje lhůta splatnosti, pak i tuto lhůtu, informace o částce nevyužitých daňových ztrát a nevyužitých daňových odpočtů, pro které se odložená daňová pohledávkaodložená daňová pohledávka nevykazuje v aktivech,
b)
podřízených aktivechpodřízených aktivech a podřízených závazcích s uvedením částky, měny, úrokové míry, původní a zbytkové doby splatnosti, podmínek podřízenosti, popřípadě důvody požadovaného dřívějšího zaplacení těchto aktiv a závazků; podřízenými aktivypodřízenými aktivy se pro účely této vyhlášky rozumí taková aktiva, o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace, konkurzu, nuceného vyrovnání nebo vyrovnání dlužníka budou uspokojena až po plném uspokojení všech ostatních pohledávek ostatních věřitelů, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti,
c)
konsorcionálních úvěrech,
d)
ostatních pohledávkách a dluzích, o pohledávkách a závazcích z repo obchodůrepo obchodů a dále o vkladech termínových se splatností, s výpovědní lhůtou, o úsporných vkladech se splatností, s výpovědní lhůtou a na požádání,
e)
důvodech tvorby a použití rezerv a opravných položek, postupu jejich výpočtu s uvedením stavu rezerv a opravných položek na začátku účetního období, jejich zvýšení a snížení v průběhu účetního období a stavu na konci účetního období,
f)
dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku; účetní jednotka uvede za každou skupinu celkový počáteční zůstatek na začátku období, přírůstky, úbytky, celkový konečný zůstatek na konci účetního období a dále obdobné informace o oprávkách a opravných položkách vztahujících se k tomuto majetku,
g)
dlouhodobém hmotném majetku pořizovaném nebo prodávaném na základě smlouvy o finančním leasingu; účetní jednotka uvede celkový počáteční zůstatek na začátku účetního období, přírůstky, úbytky, celkový konečný zůstatek na konci účetního období, informace o smluvně sjednaných splátkách splatných z těchto smluv v běžném roce a následujících letech (v období jeden rok až pět let) a splatných později,
h)
ostatním majetku a závazcích, ostatních provozních výnosech, ostatních provozních nákladech, které mají rozhodující podíl na jejich celkovém objemu v členění podle jednotlivého majetku, jednotlivých závazků, zejména nákladů na příspěvky do Garančního nebo obdobného fondu, přijaté náhrady od Garančního nebo obdobného fondu,
i)
použití zisku nebo úhradě ztráty za minulá účetní období a návrh na použití zisku běžného účetního období nebo vypořádání ztráty běžného účetního období,
j)
hodnotách převzatých účetní jednotkou od třetích osob do správy a k obhospodařování a hodnotách předaných účetní jednotkou třetím osobám do správy a k obhospodařování, v členění podle jednotlivých druhů hodnot v úhrnných částkách za každý druh hodnoty v ocenění tak, jak je uvedeno v obsahovém vymezení k podrozvahovým položkám,
k)
oceňovacích rozdílech čistých investic do účastí s rozhodujícím a podstatným vlivempodstatným vlivem a ostatních oceňovacích rozdílech z přepočtu neprovozního dlouhodobého hmotného majetku, a to vždy s uvedením stavu oceňovacích rozdílů na začátku účetního období, jejich zvýšení nebo snížení v průběhu účetního období, stavu na konci účetního období,
l)
časovém rozlišení, je-li tato částka významná.
(2)
Část týkající se významných položek uvedených ve výkazu zisku a ztráty a přehledu o změnách ve vlastním kapitálu obsahuje zejména informace o:
a)
nákladu nebo výnosu na splatnou daň z příjmu, všechny úpravyúpravy vykazované v účetním období pro splatnou daň z příjmů za předchozí období, dále se uvede rozsah, ve kterém daně z příjmů ovlivňují zisk nebo ztrátu z běžných a mimořádných činností,
b)
odpisech nepromlčených pohledávek v členění na odepsané pohledávky za bankamibankami a ostatními osobami a případné výnosy z dříve odepsaných pohledávek,
c)
výši neuplatněných nebo prominutých úroků z prodlení a výši úroků u pohledávek z úvěrů, u nichž se neuplatňuje akruální princip a jejich vliv na zisk nebo ztrátu účetní jednotky,
d)
úrokových výnosech a úrokových nákladech v členění minimálně na úroky z vkladů, úvěrů a ostatní.
(3)
Část týkající se významných položek uvedených ve výkazu zisku a ztráty a přehledu o změnách ve vlastním kapitálu dále obsahuje informace o:
a)
správních nákladech v členění na:
1.
osobní náklady a odměny; mzdy a odměny bez mezd a odměn členů statutárních orgánů a dozorčí rady nebo obdobných orgánů,
2.
sociální náklady a zdravotní pojištění,
3.
veškeré mzdy a veškeré odměny členů statutárních orgánů a dozorčí rady nebo obdobných orgánů podle jednotlivých orgánů v úhrnných částkách za každý orgán a dále zaměstnanců podílejících se na řízení účetní jednotky,
b)
průměrném počtu zaměstnancůprůměrném počtu zaměstnanců v běžném účetním období, počtu členů statutárních orgánů a dozorčí rady nebo obdobných orgánů,
c)
odměnách vázaných na vlastní kapitál, a to:
1.
zaměstnanecké požitky, na jejichž základě mají zaměstnanci nárok obdržet finanční nástroje vázané na vlastní kapitál vydané účetní jednotkou, nebo
2.
podle kterých výše dluhů účetní jednotky vůči zaměstnancům závisí na budoucí ceně finančních nástrojů vázaných na vlastní kapitál vydaných účetní jednotkou, jako jsou zejména akcie, opce na akcie,
d)
ostatních správních nákladech s uvedením souhrnných nákladů na audit, právní a daňové poradenství,
e)
výnosu na akciiakcii, jestliže akcieakcie účetní jednotky jsou registrovány na regulovaném trhu,
f)
celkové výši zákaznického majetku v souvislosti s poskytováním investičních služeb,
g)
dalších skutečnostech požadovaných zvláštními předpisy a předpisy vydanými dozorovými a regulatorními orgány.
§ 61
Část týkající se vztahů se spřízněnými osobami obsahuje zejména informace o:
a)
souhrnné výši úvěrů poskytnutých účetní jednotkou členům statutárních orgánů, dozorčí rady nebo obdobných orgánů a dále zaměstnancům podílejícím na řízení účetní jednotky,
b)
souhrnné výši záruk vydaných účetní jednotkou za členy statutárních orgánů, dozorčí rady nebo obdobných orgánů a dále zaměstnance podílející se na řízení účetní jednotky,
c)
názvu a sídle fyzických nebo právnických osob, jestliže výše jejich podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech účetní jednotky přesáhla deset procent.
§ 62
Investiční fondy a investiční společnosti použijí přiměřeně ustanovení § 53 až 57, § 59 a 60. Kromě těchto informací uvedou v příloze účetní závěrky:
a)
informace požadované zvláštním právním předpisem,
b)
další informace požadované zvláštními právními předpisy a předpisy vydanými dozorovými a regulatorními orgány.
§ 63
Družstevní záložny použijí přiměřeně ustanovení § 53 až 57, § 59 a 60. Kromě těchto informací uvedou v příloze účetní závěrky informace o:
a)
počtu členů družstevní záložny,
b)
výši zapisovaného a nezapisovaného základního kapitálu,
c)
výši členského vkladu,
d)
výši nesplacených členských vkladů,
e)
poskytnutých úvěrech osobám podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
f)
jmenovité hodnotě záruk vydaných družstevní záložnou jako ručení za úvěry členům poskytnuté jinými osobami,
g)
celkové výši dluhů družstevní záložny po lhůtě splatnosti k rozvahovému dni účetního období,
h)
celkové výši pohledávek družstevní záložny po lhůtě splatnosti k rozvahovému dni účetního období,
i)
dalších skutečnostech požadovaných zvláštními předpisy a předpisy vydanými dozorovými a regulatorními orgány.
§ 64
Penzijní společnosti za jimi obhospodařované důchodové, účastnické a transformované fondy použijí přiměřeně ustanovení § 53 až 57, § 59 a 60. Kromě těchto informací uvedou v příloze účetní závěrky informace o:
a)
počtu účastníků penzijního připojištění a důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření,
b)
počtu a výši vyplacených dávek,
c)
depozitáři penzijního fondu nebo důchodových, účastnických a transformovaných fondů,
d)
výši zhodnocení vložených prostředků,
e)
postupu stanovení rezervyrezervy na výplatu penzí,
f)
dalších skutečnostech požadovaných zvláštními právními předpisy a předpisy vydanými regulátorem a orgánem státního dozoru.
HLAVA V
PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU
§ 65
Přehled o změnách vlastního kapitálu obsahuje zejména zvýšení nebo snížení vlastního kapitálu v průběhu účetního období podle oceňovacích zásad používaných v účetní závěrce, rozdíly ze změn účetních metod, opravy zásadních chyb, účetní případy související se vztahy se společníky, výplatu podílů na zisku. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu se stanoví v příloze č. 3.
ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
§ 66
(1)
Směrná účtová osnova uspořádaná do účtových tříd a účtových skupin se stanoví v příloze č. 4.
(2)
V rámci účtových skupin směrné účtové osnovy vytvářejí účetní jednotky syntetické účty. Tvorbou analytických účtů zajišťují účetní jednotky členění syntetických účtů podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů, požadavků externích uživatelů, popřípadě dalších potřeb účetní jednotky.
(3)
Účetní jednotka, která poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze a není finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bankbank, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty, na kterých bude účtováno o této činnosti.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ
§ 68a
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u neprovozního dlouhodobého hmotného majetku
(1)
Účetní jednotky oceňují neprovozní dlouhodobý hmotný majetek reálnou hodnotou podle zákona upravujícího činnost investičních společností a investičních fondů. Změny ocenění tohoto majetku se vykáží v příslušné položce pasiv. Při úbytku tohoto majetku se výsledná změna vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
(2)
V případě, že dojde k trvalému snížení hodnoty neprovozního dlouhodobého hmotného majetku, vykáže se toto snížení hodnoty v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
§ 69
Metoda ocenění ekvivalencí
(1)
Účetní jednotka může podíl vykázaný v položkách „7. Účasti s podstatným vlivempodstatným vlivem“ a „8. Účasti s rozhodujícím vlivem“ ocenit ekvivalencí.
(2)
Goodwill zahrnutý v pořizovací ceně se převede do dlouhodobého nehmotného majetku a ocenění podílu je následně:
a)
snižováno o přijaté podíly na zisku ve výši před zdaněním, popřípadě o další přijaté příspěvky z rozdělení a
b)
zvyšováno o podíl na zisku nebo snižováno o podíl na ztrátě ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem, který vznikl po datu nabytí podílu, a
c)
snižováno nebo zvyšováno o podíly na změnách ve vlastním kapitálu ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem, které nebyly zahrnuty do výkazu zisku a ztráty ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem.
(3)
Účetní jednotka oceňuje podíl k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku ocenění a používá k tomu údaje o vlastním kapitálu společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vlivpodstatný vliv. Účetní jednotka je povinna použít údaje o vlastním kapitálu společnosti ke stejnému okamžiku, jako je okamžik, ke kterému účasti oceňuje. Jestliže společnost, ve které účetní jednotka uplatňuje rozhodující nebo podstatný vlivpodstatný vliv, nemá shodný rozvahový den, může účetní jednotka pro ocenění účasti použít údaje o vlastním kapitálu společnosti, které předcházejí okamžik ocenění ne více jak o tři měsíce. Rozdíly z tohoto ocenění jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty.
(4)
Částku, o kterou zisk z ocenění podílu ekvivalencí zahrnutý účetní jednotkou do výkazu zisku a ztráty převyšuje přijaté podíly na zisku, popřípadě další přijaté příspěvky z rozdělení, převede při rozdělování zisku účetní jednotka do rezervního fondu. Pro ocenění podílu ekvivalencí použije účetní jednotka údaje z účetní závěrky ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivempodstatným vlivem.
(5)
Účetní jednotka ocení podíl nulou, jestliže podíl účetní jednotky na ztrátách společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vlivpodstatný vliv, je roven nebo převyšuje ocenění účasti v účetnictví účetní jednotky. Je-li účetní jednotka na základě záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vlivpodstatný vliv, tvoří rezervu.
§ 71
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob
Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, souboru hmotných nemovitých věcí a zásob použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 72
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek
Součástí pořizovací cenypořizovací ceny pohledávek, s výjimkou pořízení pohledávek následně oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, jsou přímé náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.
§ 72a
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování
Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
§ 73
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně účetní jednotky
Pro oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
§ 74
Postup tvorby a použití opravných položek
(1)
Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetkuhodnoty majetku a dále v souladu s § 4a odst. 1. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.
(2)
Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona a podle § 4a odst. 1 oceňuje reálnou hodnotou proti účtům nákladů a výnosů nebo ekvivalencí. Opravné položky se také nevytvářejí u majetkových cenných papírů, zejména akcií a podílů, dobrovolně zařazených do cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu.
(3)
Tvorba opravné položky je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití opravné položky je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami spojenými s úbytkem majetku ve výkazu zisku a ztráty. Odděleně se vykazuje rozpuštění opravné položky pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.
(4)
K účtům majetku vedených v cizí měně se tvoří opravné položky v této cizí měně. Kurzové rozdíly z opravných položek se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z ocenění majetku, k němuž se vztahují.
(5)
Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetku v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné položky.
§ 75
Odpisování majetku
(1)
Dlouhodobý nehmotný majetek a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než časem, například výkony.
(2)
Goodwill, který je vykázán v položce „9b) Goodwill“, se systematicky odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používaní uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu pěti let.
(3)
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je vykázán v položce „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a není uveden v odstavcích 2 a 3, se odpisuje nepřímo po dobu použitelnosti stanovenou na základě nejlepšího odhadu v souladu s odpisovým plánem účetní jednotky. Platí vyvratitelná domněnka, že doba použitelnosti ostatního dlouhodobého nehmotného majetku nepřesáhne dvacet let od okamžiku, kdy lze tento majetek používat.
(4)
Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
(5)
Podle tohoto ustanovení se neodpisují pohledávky.
(6)
Neprovozní dlouhodobý hmotný majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou, se neodpisuje.
§ 76
Postup tvorby a použití rezerv
(1)
Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné nebo jisté, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, ke kterému vzniknou.
(2)
Účetní jednotka může použít rezervurezervu jen k účelům, ke kterým byla vytvořena.
(3)
Tvorba rezervyrezervy je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití rezervyrezervy je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami, na jejichž krytí byly rezervyrezervy vytvořeny, v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotka nesmí tvořit a používat rezervurezervu přímo ve prospěch a na vrub příslušného účtu dluhu. Odděleně se vykazuje rozpuštění rezervyrezervy pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.
(4)
Zůstatky rezervrezerv se převádějí do následujícího účetního období.
(5)
RezervyRezervy nesmí mít aktivní zůstatek.
(6)
Účetní jednotka tvoří rezervu v měně, v níž předpokládá, že nastane plnění. Nemůže-li určit předpokládanou měnu plnění, tvoří rezervu v měně účetnictví. Pokud se tvoří rezervy v cizí měně, kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z jiných dluhů.
(7)
RezervaRezerva podléhá dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje její výše a odůvodněnost.
(8)
RezervyRezervy není možné používat k úpravámúpravám výše ocenění aktiv.
(9)
RezervaRezerva se netvoří na krytí obecných bankovních rizik a jiných rizik. K těmto účelům slouží fondy tvořené z rozdělení zisku účetní jednotky nebo z jiných zdrojů.
(10)
Penzijní společnosti za jimi obhospodařované transformované fondy tvoří rezervurezervu na dluhy vyplývající ze smluv o penzijním připojištění v účetnictví transformovaných fondů. Výši tvorby rezervyrezervy penzijní společnost za jí obhospodařovaný transformovaný fond stanoví na základě pojistně-matematické současné hodnoty přislíbených výplatsoučasné hodnoty přislíbených výplat penzijního připojištění snížené o sumu prostředků evidovaných ve prospěch příjemců penzí. Současnou hodnotou přislíbených výplatSoučasnou hodnotou přislíbených výplat se rozumí diskontovaná hodnota budoucích čistých úbytků peněz, které budou nutné k vypořádání dluhů podle penzijního plánu.
§ 77
Vzájemné zúčtování
Za zákaz vzájemného zúčtování se nepovažuje
a)
započtení částek:
1.
hodnot z realizace zajištění úvěru s poskytnutým úvěrem nebo jím podobných pohledávek,
2.
dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
3.
nedoplatků a přeplatků daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, a to v rámci stejného druhu daně nebo poplatku a stejného správce daně nebo poplatku,
4.
pokladních schodků a přebytků, pokud je prokázána jejich vzájemná souvislost (záměna hodnot), na základě rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky,
5.
kurzových rozdílů,
6.
rozdílů ze změn reálných hodnot jednotlivých finančních nástrojů v rámci účetního období,
b)
způsob účtování prodeje finančních aktiv nebo převzetí finančních závazků, při kterém je do nákladů nebo výnosů zahrnut rozdíl mezi prodejní cenou a oceněním v účetnictví k okamžiku sjednání obchodu nebo vypořádání prodeje; tento způsob se označuje jako netto způsob.
§ 78
Metoda odložené daně
(1)
Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodězávazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodouZávazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěná v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně není známa, použije se sazba platná v příštím účetním období.
(2)
Rozvahový přístup znamená, že závazková metodazávazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.
(3)
Odložená daňová pohledávkaOdložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluhodložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů.
(4)
Při změně daňové sazby se vypočítané odložené daňové pohledávkyodložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky přepočítávají sazbou platnou podle zákona o dani z příjmů pro období, ve kterém bude daňová pohledávka realizována nebo odložený daňový dluhodložený daňový dluh uhrazen a rozdíl vykázán v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
(5)
Účetní jednotka vykazuje odložený daňový dluhodložený daňový dluh vždy a odloženou daňovou pohledávkuodloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 zákona.
(6)
Odloženým daňovým dluhemOdloženým daňovým dluhem se rozumí částky daně z příjmů k úhradě v příštích obdobích z titulu zdanitelných přechodných rozdílů.
(7)
Odloženými daňovými pohledávkamiOdloženými daňovými pohledávkami se rozumí částky daně z příjmů nárokované v příštích obdobích z titulu:
a)
odčitatelných přechodných rozdílů,
b)
převedených nevyužitých daňových ztrát,
c)
převedených nevyužitých daňových odpočtů.
(8)
Dorovnávací daň se při výpočtu odložené daně nezohledňuje.
§ 79
Metoda kurzových rozdílů
(1)
Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.
(2)
Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních závazků vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví, jimiž se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku z čistých investic do cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivempodstatným vlivem, se vykazují v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty se vykáží až při úbytku těchto účastí. Čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivempodstatným vlivem vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na měnu účetnictví obecným kurzem pro den, který je okamžikem ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona.
(3)
Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu ze smlouvy, která není vykázána v aktivech nebo pasivech, ale zavazující obě strany a obsahující všechny významné podmínky včetně stanovení množství, ceny, termínu realizace, sankcí za nedodržení podmínek, se vykazují, nejde-li o deriváty, v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých na základě výše uvedené smlouvy a vykázaných v příslušných položkách aktiv a pasiv.
(4)
Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu z očekávané budoucí transakce dosud smluvně nepokryté, jejíž uskutečnění je vysoce pravděpodobné, se vykazují, nejde-li o deriváty, v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých z očekávané budoucí transakce. V případě, že se očekávaná budoucí transakce neuskuteční, vykáže účetní jednotka tyto kurzové rozdíly ve výkazu zisku a ztráty.
(5)
Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu akcií nebo podílových listů vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nebo oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům vlastního kapitálu se vykazují spolu se změnou jejich reálné hodnoty.
(6)
Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivempodstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví, které se oceňují ekvivalencí nebo reálnou hodnotou, se vykazují v tomu odpovídajících položkách, spolu se změnou z ocenění ekvivalencí nebo spolu se změnou jejich reálné hodnoty.
§ 80
Způsob určení funkční měny
(1)
Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie2).
(2)
Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie2) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
§ 80a
Postup při změně měny účetnictví
(1)
Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky,
a)
údaje za minulé účetní období uvedené v účetní závěrce se přepočtou obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období a
b)
počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.
(2)
Údaje za minulé účetní období vykazované ve výkazu zisku a ztrát se přepočtou průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu pro rozvahový den minulého účetního období vedlo k významným odchylkám od přepočtu tímto průměrným obecným kurzem. Použije-li účetní jednotka pro přepočet takových údajů průměrný obecný kurz, použije tento kurz také pro přepočet údajů o transakcích za minulé účetní období vykazovaných v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, pokud je sestavuje. Zůstatky vztahující se k minulým účetním obdobím uvedené v těchto výkazech se vždy přepočtou obecným kurzem pro den, ke kterému byly tyto zůstatky stanoveny.
(3)
Průměrný obecný kurz se určí na základě obecných kurzů v rámci účetního období. Způsob výpočtu průměrného obecného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu s přihlédnutím k výkyvům obecného kurzu v průběhu účetního období.
(4)
Rozdíl mezi výsledkem hospodaření běžného období vykazovaným jako údaj za minulé účetní období přepočteným průměrným obecným kurzem a tímto výsledkem hospodaření přepočteným obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období se vykazuje v položce „14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období“ vykazované jako údaj za minulé účetní období. Rozdíl vzniklý z použití různých kurzů pro přepočet údajů v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se vykazuje na zvláštním řádku v těchto výkazech s názvem „Rozdíl z přepočtu na měnu účetnictví“ tak, aby zůstatky uváděné v těchto výkazech navazovaly na zůstatky uvedené v rozvaze.
(5)
Zůstatek kurzových rozdílů podle § 79 odst. 3 a 4 mezi dosavadní a novou měnou účetnictví k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se vykazuje v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stane součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých na základě smlouvy nebo z očekávané budoucí transakce. V případě, že se očekávaná budoucí transakce neuskuteční, vykáže účetní jednotka zůstatek kurzových rozdílů ve výkazu zisku a ztráty.
ČÁST PÁTÁ
KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU
HLAVA II
METODY KONSOLIDACE
§ 82
(1)
Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidacepřímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidacíPřímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrekkonsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.
(2)
Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrekkonsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.
(3)
Při sestavování konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky se využívají metody:
a)
plné konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky,
b)
poměrné konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivemspolečným vlivem do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky,
c)
konsolidace ekvivalencí, která se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(4)
Metoda plné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetříděnípřetřídění a úpraváchúpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.
(5)
Metoda poměrné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetříděnípřetřídění a úpraváchúpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.
(6)
Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetříděnípřetřídění a úpraváchúpravách jednotlivých položek účetní závěrky.
(7)
U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(8)
PřetříděnímPřetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. ÚpravamiÚpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření.
(9)
Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky a dluhy, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.
HLAVA III
USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK TÉTO ZÁVĚRKY
§ 83
(1)
Konsolidovanou účetní závěrkuKonsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Součástí konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky je i přehled o změnách vlastního kapitálu.
(2)
Informace konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidující účetní jednotky, konsolidované účetní jednotky, účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem, účetních jednotek přidružených, konsolidovaných účetních závěrekkonsolidovaných účetních závěrek dílčích celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivemspolečným vlivem a účetní jednotky přidružené konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamyúčetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(3)
Konsolidovaná účetní závěrkaKonsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky. Tento přehled je písemným záznamem a uschovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(4)
Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2, 3 a 5 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.
§ 84
Konsolidovaná rozvaha
(1)
V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v čistých částkách odděleně za běžné účetní období a za minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.
(2)
Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky
a)
Kladný konsolidační rozdíl,
b)
Záporný konsolidační rozdíl,
c)
Menšinový vlastní kapitál,
d)
Menšinový základní kapitál,
e)
Menšinové kapitálové fondy,
f)
Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých let,
g)
Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,
h)
Cenné papíryCenné papíry a podíly v ekvivalenci,
i)
Konsolidační rezervní fond,
j)
Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.
(3)
Položka Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období obsahuje podíl na zisku nebo ztrátě za účetní období, který přísluší menšinovým akcionářům nebo společníkům.
(4)
Položka Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci obsahuje podíl konsolidující účetní jednotky na výsledku hospodaření běžného účetního období osoby pod podstatným vlivem ve výši podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu osoby pod podstatným vlivem od okamžiku nabytí účasti.
§ 85
Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty
(1)
V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a za minulé účetní období.
(2)
Výkaz zisku a ztráty se doplní
a)
v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,
b)
ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu,
c)
o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci, podle použité metody konsolidace.
§ 86
Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce
(1)
Příloha v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce obsahuje informace požadované podle § 54, případně § 55 až 57, za účelem posouzení finanční situace konsolidačního celku, s úpravamiúpravami, jež vyplývají z použitých způsobů konsolidace podle § 82 odst. 1 a metod konsolidace podle § 82 odst. 3 v porovnání s účetní závěrkou, včetně těchto úpravúprav:
a)
při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami se neuvádějí operace mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace vylučují,
b)
při uvádění průměrného počtu zaměstnancůprůměrného počtu zaměstnanců v průběhu účetního období se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců, který zaměstnávají účetní jednotky konsolidované pomocí metody poměrné konsolidace,
c)
při uvádění částek odměn, záloh, zápůjček, závdavků a ostatních pohledávek se uvádějí pouze částky přiznané konsolidující účetní jednotkou a jí ovládanými osobami osobám uvedeným v § 54 odst. 5 písm. b) a c).
(2)
Konsolidující účetní jednotka v příloze dále zejména uvede:
a)
způsob konsolidace podle § 82 odst. 1 a použité metody konsolidace podle § 82 odst. 4,
b)
obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách držený jinými účetními jednotkami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede skutečnosti, na základě kterých se stala ovládající osobou,
c)
obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,
d)
obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich vlastním kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,
e)
obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,
f)
obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vlivspolečný vliv,
g)
obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny b) až f), v nichž má konsolidující účetní jednotka sama nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet procentní podíl na vlastním kapitálu menší než 20; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 procent.
(3)
Účetní jednotka neuvede informace podle odstavce 2, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, které se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 88
(1)
Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.
(2)
Položky „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „10. Dlouhodobý hmotný majetek“ obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.
§ 89
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 501/2002 Sb.
Uspořádání položek Rozvahy a jejich označení
AKTIVA
1.
Pokladní hotovost a vklady u centrálních bankbank
2.
Státní bezkupónové dluhopisy a ostatní cenné papírycenné papíry přijímané centrální bankoubankou k refinancování
v tom:| a) vydané vládními institucemi
---|---
| b) ostatní
3.
Pohledávky za bankamibankami a družstevními záložnami
v tom:| a) splatné na požádání
---|---
| b) ostatní pohledávky
4.
Pohledávky za klienty - členy družstevních záložen
v tom:| a) splatné na požádání
---|---
| b) ostatní pohledávky
5.
Dluhové cenné papírycenné papíry
v tom: | a) vydané vládními institucemi
---|---
| b) vydané ostatními osobami
6.
Akcie, podílové listy a ostatní podíly
7.
Účasti s podstatným vlivempodstatným vlivem
z toho: v bankáchbankách
8.
Účasti s rozhodujícím vlivem
z toho: v bankáchbankách
9.
Dlouhodobý nehmotný majetek
z toho:| b) goodwill
---|---
10.
Dlouhodobý hmotný majetek
z toho: pozemky a budovy pro provozní činnost
11.
Ostatní aktiva
12.
Pohledávky z upsaného základního kapitálu
13.
Náklady a příjmy příštích období
Aktiva celkemAktiva celkem
PASIVA
1.
Závazky vůči bankámbankám a družstevním záložnám
v tom:| a) splatné na požádání
---|---
| b) ostatní závazky
2.
Závazky vůči klientům - členům družstevních záložen
v tom:| a) splatné na požádání
---|---
| b) ostatní závazky
3.
Závazky z dluhových cenných papírůcenných papírů
v tom:| a) emitované dluhové cenné papírycenné papíry
---|---
| b) ostatní závazky z dluhových cenných papírůcenných papírů
4.
Ostatní pasiva
5.
Výnosy a výdaje příštích období
6.
RezervyRezervy
v tom:| a) na důchody a podobné závazky
---|---
| b) na daně
| c) ostatní
7.
Podřízené závazky
Cizí zdroje celkem
8.
Základní kapitál
z toho:| a) splacený základní kapitál
---|---
9.
Emisní ážio
10.
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
v tom:| a) povinné rezervní a rizikové fondy
---|---
| b) ostatní rezervní fondy
| c) ostatní fondy ze zisku
11.
Rezervní fond na nové ocenění
12.
Kapitálové fondy
13.
Oceňovací rozdíly
z toho:| a) z majetku a závazků
---|---
| b) ze zajišťovacích derivátů
| c) z přepočtu cizoměnových zajišťovacích finančních nástrojů
14.
Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období
15.
Zisk nebo ztráta za účetní období
Vlastní kapitál celkem
Pasiva celkem
Podrozvahové položky
1.
Poskytnuté přísliby a záruky
2.
Poskytnuté zástavy
3.
Pohledávky ze spotových operací
4.
Pohledávky z pevných termínových operací
5.
Pohledávky z opcí
6.
Odepsané pohledávky
7.
Hodnoty předané do úschovy, do správy a k uložení
8.
Hodnoty předané k obhospodařování
9.
Přijaté přísliby a záruky
10.
Přijaté zástavy a zajištění
11.
Závazky ze spotových operací
12.
Závazky z pevných termínových operací
13.
Závazky z opcí
14.
Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení
15.
Hodnoty převzaté k obhospodařování
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 501/2002 Sb.
Uspořádání položek výkazu zisku a ztráty a jejich označování
1.
Výnosy z úroků a podobné výnosy
z toho: úroky z dluhových cenných papírůcenných papírů
2.
Náklady na úroky a podobné náklady
z toho: náklady na úroky z dluhových cenných papírůcenných papírů
3.
Výnosy z akciíakcií a podílů
v tom:| a) výnosy z účastí s podstatným vlivem
---|---
| b) výnosy z účastí s rozhodujícím vlivem
| c) ostatní výnosy z akciíakcií a podílů
4.
Výnosy z poplatků a provizí
5.
Náklady na poplatky a provize
6.
Zisk nebo ztráta z finančních operací
7.
Ostatní provozní výnosy
8.
Ostatní provozní náklady
9.
Správní náklady
v tom: | a) náklady na zaměstnance
---|---
| z toho:| aa) mzdy a platy
| | ab) sociální a zdravotní pojištění
| b) ostatní správní náklady
10.
Rozpuštění rezervrezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku
11.
Odpisy, tvorba a použití rezervrezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku
12.
Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám, cenným papírům a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek
13.
Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám, cenným papírům a zárukám
14.
Rozpuštění opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem
15.
Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem
16.
Rozpuštění ostatních rezervrezerv
17.
Tvorba a použití ostatních rezervrezerv
18.
Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem
19.
Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním
23.
Daň z příjmů
24.
Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 501/2002 Sb.
345kB
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 501/2002 Sb.
Směrná účtová osnova
Účtová třída 0 - Zúčtovací vztahy České národní banky (jen Česká národní banka)
01 Měnové pohledávky
02 Měnové závazky
Účtová třída 1 - Pokladní, bankovní účty, závazky z krátkých prodejů
11 Pokladní hodnoty
12 Vklady, úvěry a ostatní závazky a pohledávky za centrálními bankamibankami
13 Vklady, úvěry a ostatní závazky a pohledávky za jinými bankamibankami
14 Vklady družstevních záložen (jen družstevní záložny)
15 Úvěry družstevních záložen (jen družstevní záložny)
16 Závazky z jiných hodnot
17 Závazky z cenných papírůcenných papírů
Účtová třída 2 - Pohledávky a závazky z vybraných finančních činností
20 Zvláštní agendy České národní bankybanky (jen Česká národní bankabanka)
21 a 24 Poskytnuté úvěry a jiné pohledávky
22 Vklady klientů
23 Přijaté úvěry
25 Agendy z pověření (jen Československá obchodní bankabanka)
26 Emitované krátkodobé cenné papírycenné papíry
27 Účelově vázané pohledávky a závazky
28 Vklady a úvěry členů družstevních záložen (jen družstevní záložny)
29 Zúčtování s orgány státu a obdobnými orgány (jen Česká národní bankabanka)
Účtová třída 3 - Cenné papíry, deriváty, ostatní pohledávky a závazky a přechodné účty
31 Pevné termínové operace
32 Pohledávky a závazky z inkasa a ze zúčtování
33 Pobočky a jednatelství
34 Ostatní pohledávky a závazky
35 Časové rozlišení, dohadné účty, uspořádací účet
36 Cenné papíry a ostatní podíly oceňované proti účtům vlastního kapitálu
37 Pohledávky a závazky z obchodování s cennými papírycennými papíry a z emise vlastních cenných papírůcenných papírů, závazky z penzijního připojištění, důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření
38 Cenné papíryCenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů
39 Opce
Účtová třída 4 - Dlouhodobý nehmotný, dlouhodobý hmotný majetek, účasti, cenné papíry oceňované naběhlou hodnotou a ostatní dlouhodobé finanční investice, zahraniční pobočky a jednatelství
41 Dlouhodobé finanční investice
42 Zahraniční pobočky a jednatelství
43 Dlouhodobý hmotný majetek a pořízení dlouhodobého hmotného majetku
47 Dlouhodobý nehmotný majetek a pořízení dlouhodobého nehmotného majetku
48 Zásoby
Účtová třída 5 - Kapitálové účty, dlouhodobé závazky a závěrkové účty
50 Dotace a obdobné prostředky
52 Emitované dlouhodobé cenné papírycenné papíry
53 Podřízené finanční závazky
54 RezervyRezervy
55 Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
56 Základní kapitál a kapitálové fondy
57 Převedený hospodářský výsledek
58 Závěrkové účty
59 Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení
Účtová třída 6 - Náklady
61 Náklady na finanční činnosti
63 Správní náklady
65 Tvorba rezervrezerv a opravných položek
66 Ostatní provozní náklady
68 Daň z příjmů
69 Vnitropodnikové náklady
Účtová třída 7 - Výnosy
71 Výnosy z finančních činností
75 Použití rezervrezerv a opravných položek
76 Ostatní provozní výnosy
79 Vnitropodnikové výnosy
Účtová třída 8 - Vnitropodnikové účetnictví
Účtová třída 9 - Podrozvahové účty
91 Pohledávky a závazky z příslibů úvěrů a zápůjček
92 Pohledávky a závazky ze záruk
93 Pohledávky a závazky z akreditivů
94 Pohledávky a závazky ze spotových operací
95 Pohledávky a závazky z pevných termínových operací
96 Pohledávky a závazky z opcí
97 Pohledávky a závazky ze zástav a závazky z kolaterálu
98 Pohledávky a závazky z hodnot v úschově, správě, uložení a z obhospodařovaných hodnot
99 Uspořádací a evidenční účty
1)
Směrnice Rady ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (86/635/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.
Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.
10)
§ 163a obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
18d)
§ 21 odst. 3 zákona o účetnictví.
19)
§ 1 písm. a) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
22)
§ 19 odst. 6 zákona o účetnictví.
23)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění. |
Vyhláška č. 502/2002 Sb. | Vyhláška č. 502/2002 Sb.
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami
Vyhlášeno 5. 12. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 174/2002
* ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ÚČETNÍ ZÁVĚRKA (§ 3 — § 23)
* ČÁST TŘETÍ - SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA (§ 24 — § 24)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ (§ 26 — § 37b)
* ČÁST PÁTÁ - KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA (§ 38 — § 43)
* ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 46 — § 47) č. 1 k vyhlášce č. 502/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 502/2002 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 502/2002 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 502/2002 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (443/2023 Sb.)
502
VYHLÁŠKA
ze dne 6. listopadu 2002,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami
Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3 a § 23 odst. 2 a 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie56) a stanoví
a)
uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek těchto závěrek, uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce a konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce, metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celkukonsolidačního celku,
b)
účetní metody a jejich použití,
c)
směrnou účtovou osnovusměrnou účtovou osnovu,
pro účetní jednotky uvedené v § 2.
§ 2
(1)
Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona, které jsou pojišťovnami nebo zajišťovnami podle zvláštního právního předpisu1a) včetně exportních pojišťoven,2) a na Českou kancelář pojistitelů3) (dále jen „Kancelář“).
(2)
Z účetních jednotek uvedených v odstavci 1 se tato vyhláška nevztahuje, s výjimkou § 22 odst. 6 zákona, na účetní jednotky podle § 23a zákona a dále na účetní jednotky podle § 19a zákona, pokud zvláštní právní předpis3a) nestanoví jinak.
ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
§ 3
(1)
Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a přehled o změnách vlastního kapitálu, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Výkaz zisku a ztráty se člení na Technický účet k neživotnímu pojištění, Technický účet k životnímu pojištění a Netechnický účet. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4)
Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Informace v příloze se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou uspořádány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
(5)
Přehled o změnách vlastního kapitálu obsahuje zejména zvýšení nebo snížení vlastního kapitálu v průběhu účetního období podle oceňovacích zásad používaných v účetní závěrce, rozdíly ze změn účetních metod, účetní případy související s takovými vztahy se společníky obchodní korporace, kdy vystupují v roli vlastníků, výplatu podílů na zisku.
(6)
Pro účely vykazování, oceňování a zveřejňování informací v příloze v účetní závěrce o cenných papírech, podílech a derivátech a o operacích s nimi použije účetní jednotka ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění účinném k 31. prosinci 2017, není-li stanoveno jinak.
§ 4
(1)
V rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1 a č. 2 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání. Nové položky lze vložit v případě, že jejich obsah není součástí žádných jiných položek požadovaných ve stanoveném uspořádání a uvedeném podrobnějším členění.
(2)
Položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých a malých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic a názvem položky; položky lze členit na podpoložky. Výpočtové položky se označují znaménky „+“ a „-“.
(3)
Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty, které jsou vpředu označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny,
a)
pokud nejde o významnou částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo
b)
pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti informace, za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v příloze.
(4)
Sloučení položek za podmínek podle odstavce 3 je u pojišťoven omezeno
a)
v rozvaze na položky uvedené v uspořádání podle odstavce 1 pod arabskou číslicí, s výjimkou položek technických rezervrezerv, a
b)
ve výkazu zisku a ztráty na položky uvedené v uspořádání pod jedním nebo několika malými písmeny, s výjimkou položek „I.1. Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění“, „I.4. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění“, „II.1. Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění“, „II.5. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění“ a „II.6. Změna stavu ostatních technických rezervrezerv, očištěná od zajištění (+/-)“.
(5)
Každá z položek rozvahy a položek výkazu zisku a ztráty obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen „minulé účetní období“). Informace za minulé účetní období se uvádějí v čisté výši. V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na jejich významnost a v příloze se tato úpravaúprava odůvodní.
(6)
Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí.
(7)
Účetní jednotky, které zahájí svoji činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky v úpadku uvádí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období informace zahajovací rozvahy ke dni zahájení činnosti nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Toto pravidlo použijí i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením, a mohou jej použít i účetní jednotky nově vzniklé fúzí splynutím.
(8)
Účetní jednotka, která změní měnu účetnictví, uvádí v účetní závěrce údaje za minulé účetní období v měně účetnictví běžného období. Pro přepočet těchto údajů se použije § 37b.
(9)
Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách měny účetnictví a jednotlivé položky se uvádějí v celých tisících. Způsob vykazování jednotlivých položek a označení měny účetnictví musí být uveden ve všech částech účetní závěrky. Položky „Aktiva celkemAktiva celkem“ a „Pasiva celkem“ se musí rovnat. Položka „Zisk nebo ztráta za účetní období“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „Zisk nebo ztráta běžného účetního období“ uvedené v rozvaze.
§ 5
(1)
V rozvaze se u položek majetku s výjimkou položky „C. Investice“ a položky „D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ použije jeho členění na dlouhodobý a krátkodobý.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije i pro členění závazků s výjimkou technických rezerv v položkách „C.“ a „D.“ pasiv a přiměřeně pro členění jiných aktiv nebo jiných pasiv.
(3)
V rozvaze za běžné účetní období se uvádí výše aktiv podle jednotlivých položek
a)
neupravená o opravné položky a oprávky,
b)
výše opravných položek a oprávek k nim se vážících, není-li dále stanoveno jinak,
c)
výše aktiv snížená o opravné položky a oprávky.
V rozvaze za minulé účetní období se uvedené položky uvádějí jen ve výši snížené o opravné položky a oprávky.
(4)
Vztahuje-li se určité aktivum nebo pasivum k více než jedné položce v uspořádání a členění, jejich vztahy k jiným položkám se uvádějí v příloze v účetní závěrce, pokud je taková informace nezbytná pro sestavení jasné a přehledné účetní závěrky. Vlastní akcie a akcie obchodních společností ve skupině mohou být vykázány jen v položkách předepsaných pro tento účel.
§ 6
(1)
Technický účet k neživotnímu pojištění se používá u odvětví přímého pojištění7) a u odpovídajících druhů zajištění.
(2)
Technický účet k životnímu pojištění se používá u odvětví přímého pojištění8) a u odpovídajících druhů zajištění.
(3)
Netechnický účet se používá vždy současně s technickými účty podle odstavce 1 nebo 2.
§ 7
Zvláštní ustanovení pro exportní pojišťovny
(1)
Exportní pojišťovny uvádějí fondy vytvářené podle zvláštního právního předpisu2) v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv. Informace o jednotlivých těchto fondech se uvádějí v příloze v účetní závěrce.
(2)
Exportní pojišťovny uvádějí dotace ze státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu2) do fondů podle odstavce 1 v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv. Informace o těchto dotacích se uvádí v příloze v účetní závěrce.
(3)
Pokud jsou na exportní pojišťovnu převáděny pojištěné pohledávky týkající se jejích pojistných produktů, uskutečňují se tyto transakce buď podle ustanovení platných pro postoupení pohledávky9) nebo podle ustanovení o právu na náhradu škody způsobené pojistnou událostí.10) V případě postoupení pohledávky se uvedená pojištěná pohledávka stává součástí aktiv exportní pojišťovny a uvádí se v položce „E.III. Ostatní pohledávky“ aktiv. V případě přechodu práv na pojistitele se uvedená pojištěná pohledávka nestává součástí aktiv exportní pojišťovny. Informace o těchto transakcích se uvádějí v příloze v účetní závěrce.
(4)
Exportní pojišťovny provozující pojišťování vývozních úvěrových rizik se státní podporou podle zvláštního právního předpisu2) provádí účetní zápisy o účetních případech, které se týkají tohoto pojišťování, odděleně od ostatních účetních případů, které nepodléhají státní podpoře.
§ 8
Zvláštní ustanovení pro Kancelář
(1)
Kancelář3) nesestavuje přehled o změnách vlastního kapitálu.
(2)
Kancelář uvádí pohledávky z hraničního pojištění11) v položce „E.I. Pohledávky z operací přímého pojištění“ aktiv v případech, kdy dochází k časovému posunu mezi uzavřením smlouvy a zaplacením pojistného; v ostatních případech uvádí v položce „I.1. a) Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění, předepsané hrubé pojistné“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění výkazu zisku a ztráty jen zaplacené pojistné hraničního pojištění. Pojistné hraničního pojištění se časově nerozlišuje.
(3)
Kancelář uvádí pohledávky z příspěvku pojistitelů podle zvláštního právního předpisu12) v položce „E.III. Ostatní pohledávky“ aktiv.
(4)
Kancelář uvádí dluhy v uznané výši plnění z ohlášené pojistné události, které jsou uplatněným nárokem na plnění poškozeným, v položce „G.I. Závazky z operací přímého pojištění“ pasiv.
(5)
Kancelář uvádí dluhy vyplývající z ostatní činnosti jí vykonávané podle zvláštního právního předpisu13) v položce „G.V. Ostatní závazky“ pasiv.
(6)
Kancelář uvádí Garanční fond, který vytváří a používá podle zvláštního právního předpisu,14) v položce „G.VI. Garanční fond Kanceláře“ pasiv.
(7)
Kancelář uvádí tvorbu Garančního fondu v položce „I.8. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu neživotního pojištění výkazu zisku a ztráty.
(8)
Kancelář uvádí použití Garančního fondu v položce „I.3. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu neživotního pojištění výkazu zisku a ztráty.
(9)
Kancelář uvádí náklady vyplývající z její činnosti, kromě nákladů na hraniční pojištění, nákladů na plnění poskytovaná z Garančního fondu v souladu s § 24 odst. 2 a § 29 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a nákladů na investice, podle charakteru transakce a účetního případu v položce „III.8. Ostatní náklady“ v Netechnickém účtu, v položce „I.7.c) Správní režie“, nebo v položce „I.8. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění výkazu zisku a ztráty. Náklady na plnění poskytovaná z Garančního fondu v souladu s § 24 odst. 2 a § 29 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se uvádějí v položce „I.4. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění. Náklady na investice se uvádějí v položce „III.5. Náklady na investice“ v Netechnickém účtu, v položce „I.7.c) Správní režie“, nebo v položce „I.8. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění. V souladu s uváděním těchto nákladů se ve stejné výši uvádí použití Garančního fondu.
(10)
Kancelář uvádí výnosy vyplývající z její činnosti, kromě výnosů z investic, v položce „III.7. Ostatní výnosy“ v Netechnickém účtu výkazu zisku a ztráty. Výnosy z investic se uvádějí v položce „III.3. Výnosy z investic“ v Netechnickém účtu.
(11)
Pro obsahové vymezení technických rezervrezerv vytvářených Kanceláří podle zvláštních právních předpisů1a),3) platí obdobně příslušná ustanovení hlavy II, hlavy III a hlavy IV. V souladu s uváděním tvorby a použití technických rezervrezerv se ve stejné výši uvádí použití a tvorba Garančního fondu, s výjimkou částek tvorby a použití technických rezervrezerv na pojistná plnění plynoucí z hraničního pojištění.
(12)
Pro uvádění zajišťovacích smluv Kanceláře platí obdobně příslušná ustanovení hlavy II a hlavy III. V souladu s uváděním tohoto zajištění se ve stejné výši uvádí tvorba a použití Garančního fondu, s výjimkou zajištění k hraničnímu pojištění.
(13)
Kancelář, která provozuje hraniční pojištění podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,11) provádí účetní zápisy o těchto účetních případech odděleně od ostatních účetních případů. Stejně tak provádí účetní zápisy o zákonném pojištění podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
(14)
Přijaté úhrady regresů, na které má Kancelář nárok z titulu vyplaceného pojistného plnění15a) se uvádějí způsobem upraveným v § 19 odst. 5 písm. b). Současně se ve stejné výši uvádí tvorba Garančního fondu.
(15)
Přijaté úhrady příspěvků podle § 24c zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uvádí Kancelář v položce „I.3. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění výkazu zisku a ztráty. Současně se ve stejné výši uvádí tvorba Garančního fondu.
§ 8a
Fond zábrany škod
(1)
Kancelář uvádí tvorbu Fondu zábrany škod3) z příspěvku členů Kanceláře jako zvýšení jeho zůstatku v okamžiku přijetí úhrady příspěvku od člena Kanceláře, a to v položce „G.VII. Fond zábrany škod“ pasiv. Stejně se postupuje v případě tvorby Fondu zábrany škod z dotace Kanceláře z jejích prostředků do tohoto fondu.
(2)
Kancelář uvádí použití Fondu zábrany škod do výše příspěvků podle odstavce 1 jako snížení jeho zůstatku v okamžiku poskytnutí prostředků na úhradu nákladů, a to v položce pasiv „G.VII. Fond zábrany škod“. Stejně se postupuje v případě použití Fondu zábrany škod pro poskytnutí dotace nebo zápůjčky.
(3)
Kancelář uvádí výnosy z investování dočasně volných prostředků Fondu zábrany škod v položce Netechnického účtu „III.3. Výnosy z investic“ výkazu zisku a ztráty. Současně s uvedením těchto výnosů uvádí ve stejné výši tvorbu Fondu zábrany škod v položce Netechnického účtu „III.8. Ostatní náklady“.
(4)
Kancelář uvádí náklady plynoucí z investování dočasně volných prostředků Fondu zábrany škod v položce Netechnického účtu „III.5. Náklady na investice“ výkazu zisku a ztráty. Současně s uvedením těchto nákladů uvádí ve stejné výši použití Fondu zábrany škod v položce Netechnického účtu „III.7. Ostatní výnosy“.
(5)
V případě povinnosti příjemce vrátit poskytnuté prostředky do Fondu zábrany škod je Kancelář až do jejich uhrazení uvádí na podrozvahových účtech. V okamžiku úhrady se tyto prostředky uvádějí jako tvorba Fondu zábrany škod dle odstavce 1, a to včetně případně uhrazených úroků z prodlení.
HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY
§ 9
(1)
Položka „A. Pohledávky za upsaný základní kapitál“ obsahuje pohledávky za upisovateli, společníky obchodní korporace plynoucí z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie podle zákona o obchodních korporacích a zákona upravujícího pojišťovnictví.
(2)
Položka „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména goodwill, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, práva k vynálezům, průmyslovým vzorům, zlepšovacím návrhům, ochranné známce, označení původu výrobků a užitnému vzoru, k počítačovým programům a k jiným předmětům ochrany podle autorského zákona, popřípadě jiné věci nehmotné53). V podpoložce b) se uvádí goodwill. Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení této položky účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“). Pro účely této vyhlášky se za dlouhodobý nehmotný majetek považuje goodwill, který obsahuje kladný nebo záporný rozdíl mezi pořizovací cenoupořizovací cenou při nákupu a reálnou hodnotou nabytého majetku a závazků k okamžiku jejich nabytí. Goodwill může vyplývat také z převodu pojistného kmene podle zvláštního právního předpisu.1a)
§ 10
(1)
Položka „C.I. Pozemky a stavby“ obsahuje pozemky a stavby, popřípadě jiné věci nemovité.54) V podpoložce a) se tento majetek uvádí jako provozní investice, pokud jej účetní jednotka využívá k pojišťovací činnosti a zajišťovací činnosti nebo k činnostem, které souvisejí s pojišťovací nebo zajišťovací činností. V této položce se dále uvádějí právo stavby a věcná břemena s výjimkou užívacího práva k pozemku a stavbě, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění v rámci položky „C.I.“ nebo položky „F.I.“.
(2)
Položka „C.II.1. Podíly v ovládaných osobách“ obsahuje podíly,21) které představují účasti s rozhodujícím vlivem. V této položce se uvádějí i další případy, kdy účetní jednotka je ovládající osobou.22)
(3)
Položka „C.II.3. Podíly s podstatným vlivempodstatným vlivem“ obsahuje podíly,21) které představují účasti s podstatným vlivempodstatným vlivem.
(4)
Položka „C.III.1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly“ obsahuje zejména akcie, zatímní listy, podílové listy, popřípadě jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem a dále podíly, které nemají charakter účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivempodstatným vlivem. V položce C.III.1. uvádí zajistitel i cenné papíry s proměnlivým výnosem, které jsou depozitem při aktivním zajištění.
(5)
Položka „C.III.2. Dluhové cenné papíry“ obsahuje cenné papíry s pevným výnosem včetně naběhlého příslušenství, a to cenné papíry s pevnou úrokovou mírou a cenné papíry s proměnlivou úrokovou mírou, jestliže její proměnlivost je předem určena ve vztahu k mírám používaným na trhu k určeným datům nebo obdobím. Položka obsahuje dluhové cenné papíry zajistitele, které jsou depozitem při aktivním zajištění, dluhové cenné papíry poskytnuté jako kolaterál v repo obchodechrepo obchodech a poskytnuté dluhové cenné papíry zápůjčkou. V této položce se nevykazují vlastní dluhové cenné papíry, které se vykazují v položce „G.V. Ostatní závazky“ pasiv a dále dluhové cenné papíry, které se vykazují v položkách „C.II.2.“ a „C.II.4.“ aktiv.
(6)
Položka „C.III.3. Investice v investičních sdruženích“ obsahuje účasti držené účetní jednotkou, do kterých účetní jednotka společně investovala s několika účetními jednotkami, a jejichž správa je svěřena jedné z nich.
(7)
Položka „C.III.5. Ostatní zápůjčky nebo úvěry“ obsahuje částky poskytnuté pojištěným, u nichž je pojistná smlouva hlavní zárukou. V této položce se uvádějí rovněž částky poskytnuté pojištěným, které nejsou zaručeny pojistnou smlouvou.
(8)
Položka „C.III.6. Depozita u finančních institucí“ obsahuje vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem podle zvláštního právního předpisu, popřípadě jiné penězi ocenitelné hodnoty, které účetní jednotky umístily u finančních institucí a mohou být vyzvednuty až po určité době. Hodnoty deponované bez uvedeného omezení výběru včetně vkladů, které lze čerpat do 24 hodin po oznámení, se uvádějí v položce „F.II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně“.
(9)
Položka „C.III.7. Ostatní investice“ obsahuje investice, které nejsou obsaženy v položkách C.III.1. až C.III.6 aktiv. V této položce se uvádějí také předměty a díla umělecké kulturní hodnoty nebo pohledávky za zajišťovnami podle zvláštního právního předpisu. Uvádí se zde rovněž kladná i záporná reálná hodnota derivátů včetně reálné hodnoty vložených derivátů oddělených od hostitelského nástroje. Neuvádí se zde hodnota podkladových nástrojů; tato hodnota se uvádí v příloze v účetní závěrce.
(10)
Položka „C.IV. Depozita při aktivním zajištění“ obsahuje
a)
pohledávky zajistitele za pojišťovnou postupující část rizika a odpovídající zajištění, a to ve výši záručních depozit složených zajistitelem u této pojišťovny nebo u třetí strany, nebo ve výši, která je stanovena těmito osobami,
b)
částky podle písmene a) nelze vzájemně zúčtovat s jinými pohledávkami zajistitele za pojišťovnou, ani je nelze vzájemně zúčtovat s dluhy zajistitele vůči pojišťovně,
c)
cenné papíry složené u pojišťovny nebo u třetí strany, které zůstávají v majetku zajistitele, se u tohoto zajistitele uvádějí v položkách „C.III.1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly“ nebo „C.III.2. Dluhové cenné papíry“ aktiv.
(11)
Položka „D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ obsahuje investice, jejichž hodnota se používá ke stanovení hodnoty nebo výnosnosti pojištění vztahujících se k určitému investičnímu fondu a dále investice určené ke krytí závazků, které se stanoví pomocí určitého indexu. Tato položka také zahrnuje investice, které jsou drženy jménem členů tontiny a budou později mezi ně rozděleny.
§ 11
(1)
Položka „E.II. Pohledávky z operací zajištění“ obsahuje pohledávky za zajistiteli včetně pojišťovacích zprostředkovatelů, pokud se jejich činnost týká zajištění.
(2)
V případě soupojištění podle příslušné smlouvy uvádí každá z účetních jednotek pohledávky pouze ve výši, ve které se podílí na tomto soupojištění.
(3)
Položka „E.III. Ostatní pohledávky“ obsahuje zejména pohledávky z cizích směnek a cizích směnek na vlastní řad, pohledávky z eskontu směnek, opravné položky k těmto pohledávkám, pohledávky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Neuvádějí se zde žádné pohledávky z operací přímého pojištění a pohledávky z operací zajištění nebo pohledávky za makléři.
§ 12
(1)
Položka „F.I. Dlouhodobý hmotný majetek, jiný než majetek uváděný v položce „C.I. Pozemky a stavby“, a zásoby“ obsahuje
a)
věci movité,32) s výjimkou zásob; tento majetek se člení na odpisovaný a neodpisovaný,
b)
zásoby, pokud se neuvádějí v položce „G.III. Ostatní přechodné účty aktiv“,
c)
náklady související s pořízením dlouhodobého majetku, včetně pozemků, staveb, popřípadě jiné věci nemovité, a poskytnuté zálohy a závdavky na pořízení uvedeného majetku.
Položku lze členit na podpoložky. Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení dlouhodobého hmotného majetku, včetně položky „C.I.“ aktiv, účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb.
(2)
Položka „F.II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně“ obsahuje kromě uvedených hotovostí dále
a)
ceniny, zejména poštovní známky, kolky,
b)
šeky,33)
c)
jiné hodnoty v pokladně, zejména úvěrové a platební karty, mají-li hodnotu, ze které bude po vydání do používání čerpáno.
(3)
Položka „F.IV. Jiná aktiva“ obsahuje taková aktiva, která nejsou zahrnuta do položek F.I. až F.III.
§ 13
(1)
Souhrnná položka „G. Přechodné účty aktiv“ obsahuje položky časového rozlišení, které jsou příjmy příštích období nebo náklady příštích období, a dohadné položky aktivní. Příjmy příštích období představují výnosy běžného účetního období, které se týkají příjmů příštích účetních období. Náklady příštích období představují výdaje běžného účetního období, které se týkají nákladů následujících účetních období. Kritériem pro uvádění účetních případů jako časového rozlišení je skutečnost, že je známo současně jejich věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají. Neuvádějí se zde žádné částky naběhlého příslušenství.
(2)
Položka „G.I. Naběhlé úroky a nájemné“ obsahuje výnosové úroky a nájemné dosažené k rozvahovému dni, které se doposud nestaly splatnými, není-li stanoveno jinak.
(3)
Položka „G.II. Odložené pořizovací nákladypořizovací náklady na pojistné smlouvy“ obsahuje pořizovací nákladypořizovací náklady na pojistné smlouvy, které se časově rozlišují. Výše těchto nákladů se vypočítá metodami uvedenými v § 30.
(4)
Položka „G.III. Ostatní přechodné účty aktiv“ obsahuje částky, které se neuvádějí v položce „G.I. Naběhlé úroky a nájemné“ nebo „G.II. Odložené pořizovací nákladypořizovací náklady na pojistné smlouvy“. Jde zejména o zásoby, pokud jsou uváděny jako časové rozlišení. V této položce se uvádějí dohadné položky aktivní, kterými jsou částky, jež nelze uvést jako pohledávky z důvodů jejich dohadné výše; jde například o předběžné pojistné krytí pojišťovny, odhad částek za pronajímání majetkových práv. Jako dohadné položky nelze uvádět žádné částky, které se vztahují k technickým rezervám podle zvláštního právního předpisu.
§ 14
(1)
Položka „A.I. Základní kapitál“ obsahuje základní kapitál podle zákona o obchodních korporacích a zákona upravujícího pojišťovnictví. V případě obchodních společností jde o základní kapitál do obchodního rejstříku zapsaný nebo i povinně nezapisovaný. V případě družstev jde o základní kapitál do obchodního rejstříku zapsaný nebo i nezapsaný. V podpoložce a) se uvádějí změny základního kapitálu obchodních společností před zápisem těchto změn do obchodního rejstříku.
(2)
Položka „A.II. Emisní ážio“ obsahuje rozdíl mezi emisním kursememisním kursem a jmenovitou hodnotou akcií podle zákona o obchodních korporacích.36)
(3)
Položka „A.III. Rezervní fond na nové ocenění“ se uvádí jen v případě, že jeho použití vyplývá ze zvláštního právního předpisu.
(4)
Položka „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ obsahuje fondy, které se vytvářejí z jiného zdroje než ze zisku účetní jednotky, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, s výjimkou Rezervního fondu na nové ocenění, který se uvádí v položce „A.III. Rezervní fond na nové ocenění“. Tyto fondy se uvádějí zvlášť v jednotlivých podpoložkách této položky. V této položce se uvádějí také dotace do vlastních zdrojů, bezúplatné nabytí majetku nebo oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou.
(5)
Položka „A.V. Rezervní fond a ostatní fondy ze zisku“ obsahuje rezervní fond, popřípadě jiné fondy vytvářené podle zákona o obchodních korporacích a ostatní fondy, které se vytvářejí ze zisku v účetnictví účetní jednotky.
(6)
Položka „A.VI. Nerozdělený zisk minulých účetních období nebo neuhrazená ztráta minulých účetních období“ obsahuje zisk za předchozí účetní období, který nebyl rozdělen, a ztrátu za předchozí účetní období, která nebyla uhrazena. Položka dále obsahuje změny účetních metod a opravy zásadních chyb minulých účetních období. V případě, že se nejedná o opravy zásadních chyb, vykazují se tyto opravy v příslušných položkách výkazu zisku a ztráty běžného období.
§ 15
Položka „B. Podřízená pasiva“ obsahuje všechny závazky, ať již doložené nebo nikoli cennými papírycennými papíry, o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace nebo konkursu budou proplaceny v posledním pořadí až po uspokojení práv ostatních věřitelů.
§ 16
(1)
Položky technických rezerv se vykazují v členění na hrubou výši a hodnotu zajištění. Hodnota zajištění zahrnuje skutečné nebo odhadnuté částky, o které se v souladu se smluvními podmínkami zajištění snižuje hrubá výše technických rezerv.
(2)
Položka „C.1. Rezerva na nezasloužené pojistné“ zahrnuje částku představující podíl předepsaného hrubého zajistného, které má být přiřazeno k následujícímu účetnímu období či k pozdějším účetním obdobím. Ustanovení platí obdobně v případě nezaslouženého zajistného.
(3)
Položka „C.2. Rezerva na životní pojištění“ obsahuje hodnotu závazků pojišťovny včetně již vyhlášených bonusů, stanovenou pojistně matematickým odhadem po odečtení pojistně matematické hodnoty budoucího pojistného.
(4)
Položka „C.3. Rezerva na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí“ představuje úhrn předpokládaných konečných nákladů, které pojišťovně vzniknou v souvislosti s vypořádáním veškerých nároků vyplývajících z pojistných událostí, k nimž došlo do konce účetního období, ať byly hlášeny či nikoliv, snížený o částky, které již byly ve vztahu k těmto nárokům vyplaceny. Položka C.3. v životním pojištění se uvádí jen, pokud hodnota rezerv, které obsahuje, není obsahem položky C.2.
(5)
Položka „C.4. Rezerva na bonusy a slevy“ představuje částky ve formě bonusů a slev určené pojistníkům nebo osobě, která má smluvní právo na plnění, jak jsou vymezeny v § 19 odst. 6, pokud tyto částky již nebyly účtovány ve prospěch pojistníka nebo osoby, která má smluvní právo na plnění, nebo nebyly zahrnuty do položky C.2. Při provozování zajišťovací činnosti se uvedená rezerva tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajišťovací smlouvy důvod.
(6)
Položka „C.6. Ostatní technické rezervy“ zahrnuje zejména rezervu na hrozící ztráty z pojištění, která je částkou doplněnou navíc k rezervě na nezasloužené pojistné z hlediska rizik přebíraných pojišťovnou, aby bylo možné pokrýt veškeré nároky a výdaje spojené s platnými pojistnými smlouvami překračující výši rezerv na nezasloužené pojistné a splatné pojistné vyplývající z těchto smluv. Položka C.6. obsahuje rovněž „Rezervu na závazky Kanceláře“, „Rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů“ nebo ostatní technické rezervy, pokud jsou účetní jednotkou vytvářeny.
(7)
Položka „D. Technické rezervy u životního pojištění, kde jsou nositelem investičního rizika pojistníci“ zahrnuje technické rezervy vytvořené ke krytí závazků vztahujících se k investicím v rámci smluv na životní pojištění, jejichž hodnota nebo výnosnost se stanoví podle finančních investic, u nichž pojistník nese riziko, nebo podle určitého ukazatele. Doplňkové technické rezervy, které se případně vytvářejí ke krytí rizik spojených s úmrtím, provozních výdajů či dalších rizik, jako jsou zaručené dávky pojistného plnění splatné při skončení smlouvy nebo zaručené hodnoty při odstoupení od pojistné smlouvy, se uvádějí v položce C.2. Položka D. zahrnuje rovněž technické rezervy představující závazky organizátora tontiny vůči jejím účastníkům.
(8)
V položce „F. Depozita při pasivním zajištění“ uvádí účetní jednotka dluhy ze záručních depozit složených zajistitelem nebo od něj převzatých podle smlouvy o zajištění. Tyto dluhy nelze vzájemně zúčtovat s dluhy nebo pohledávkami účetní jednotky vůči zajistiteli. Pokud účetní jednotka přijala záruku v podobě cenných papírů, které byly převedeny do jeho majetku, obsahuje tato položka částku, kterou účetní jednotka dluží zajistiteli z titulu této záruky, včetně naběhlého příslušenství.
§ 16a
(1)
„Rezerva na závazky Kanceláře“ je rezervou na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Rezerva je určena ke krytí uvedených závazků, k jejichž plnění Kancelář nemá odpovídající aktiva. Tuto rezervu tvoří pojišťovna v rozsahu, v jakém se podílí na celkových závazcích Kanceláře, její výše se stanoví matematicko-statistickými metodami.
(2)
„Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů“ je rezervou určenou na splnění závazků vyplývajících z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů ve výši, ve které ke krytí uvedených závazků nepostačuje rezerva na životní pojištění. Ustanovení platí obdobně v případě ostatních početních parametrů.
§ 18
(1)
Položka „G.III. Závazky z dluhových cenných papírů“ obsahuje zejména emitované dluhové cenné papíry, dluhy ze splatných, dosud neproplacených emitovaných dluhových cenných papírů a dále vlastní dluhové cenné papíry a závazky z krátkých prodejů dluhových cenných papírů. Závazky z krátkých prodejů akcií a podílových listů se vykazují v položce „G.V. Ostatní závazky“; v podpoložce a) se uvádějí konvertibilní dluhopisy.
(2)
Položka „G.V. Ostatní závazky“ obsahuje zejména dluhy vůči zaměstnancům z příjmů ze závislé činnosti, dluhy ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, dluhy z daně z příjmů a jiných přímých daní, dluhy z odložené daně z příjmů, dluhy z daně z přidané hodnoty a jiných nepřímých daní. V této položce se uvádějí také dluhy vyplývající z povinnosti platit příspěvky Kanceláři podle zvláštního právního předpisu12) a dluhy z povinnosti členů Kanceláře odvádět příspěvek do Fondu zábrany škod. V této položce se neuvádějí žádné dluhy, které se uvádějí v položkách G.I. až G.III. pasiv.
(3)
Souhrnná položka „H. Přechodné účty pasiv“ obsahuje případy časového rozlišení, kterými jsou výdaje příštích obdobívýdaje příštích období a výnosy příštích obdobívýnosy příštích období, a dohadné položky pasivní. Výdaji příštích obdobíVýdaji příštích období se rozumí náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, ale výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Výnosy příštích obdobíVýnosy příštích období se rozumí částky přijaté v běžném účetním období, které časově a věcně souvisejí s výnosy následujícího účetního období. Kritériem pro uvádění účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je současně známo jejich věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají. Neuvádějí se zde žádné částky naběhlého příslušenství. Nezahrnují-li konkrétní pasiva naběhlé příslušenství, to se uvádí v položce „H.I. Výdaje příštích obdobíVýdaje příštích období a výnosy příštích obdobívýnosy příštích období“.
(4)
Položka „H.II. Ostatní přechodné účty pasiv“ obsahuje částky, které se neuvádějí v položce „H.I. Výdaje příštích obdobíVýdaje příštích období a výnosy příštích obdobívýnosy příštích období“. V této položce se uvádějí také dohadné položky pasivní, kterými jsou částky, jež nelze uvést jako dluhy z důvodu jejich dohadné výše; jde například o úrokové výnosy z cenných papírů s proměnlivým výnosem, částky, které jsou předmětem soudních sporů. Jako dohadné položky nelze uvádět žádné částky, které se vztahují k technickým rezervám podle zvláštního právního předpisu.
HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
§ 19
(1)
Položka „Předepsané pojistné v hrubé výši“ (dále jen „předepsané hrubé pojistné“) v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená „I.1.a)“ a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená „II.1.a)“ obsahuje veškeré částky splatné během účetního období podle pojistných smluv, nezávisle na skutečnosti, že se tyto částky mohou vztahovat zcela nebo zčásti k pozdějšímu účetnímu období; tyto částky zejména zahrnují:
a)
pojistné, které dosud nebylo předepsáno, jelikož se výpočet pojistného může provést až na konci účetního období,
b)
1\\. jednorázové pojistné, včetně pojistného placeného ve splátkách,
2.
v životním pojištění jednorázové pojistné vyplývající z rezervy na bonusy a slevy, pokud se bere v úvahu jako pojistné na základě smluv a pokud zvláštní právní předpisy1a) nařizují nebo umožňují jeho uvedení pod pojistným,
c)
navýšení pojistného v případě půlročních, čtvrtletních nebo měsíčních plateb a dále dodatkové platby pojistníků, určené ke krytí zřizovacích výdajůzřizovacích výdajů pojišťovny,
d)
podíl pojišťovny na celkovém pojistném v případě soupojištění,
e)
zajistné, pocházející z aktivního zajištění, při kterém dochází k postoupení pojistného (dále jen „cese“), nebo ze zajištění sjednaného mezi zajistiteli (dále jen „retrocese“), včetně přírůstků pojistného kmene,
po odečtení
f)
úbytků pojistného kmene ve prospěch cesí a retrocesí, a
g)
anulací, které jsou zrušením nebo opravou.
Tyto částky nesmějí zahrnovat daně nebo poplatky vybírané s pojistným.
(2)
Položka „Pojistné postoupené zajistitelům“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená „I.1.b)“ a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená „II.1.b)“ obsahuje veškeré pojistné z titulu zajistných smluv uzavřených pojišťovnou. Nové přírůstky pojistného ze smluv, které je splatné během uzavírání nebo změny zajistných smluv, se přičítají; úbytky pojistného ze smluv, u nichž dojde ke zrušení, se odečítají.
(3)
Položka „Změna stavu rezervyrezervy na nezasloužené pojistné, očištěná od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená „I.1.c)“ a „I.1.d)“ a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená „II.1.c)“ obsahuje změnu stavu této rezervyrezervy.
(4)
Položky změn stavu ostatních technických rezerv v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označené „I.4.b)“ a „I.5.“ a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená „II.5.b)“ a „II.6.“ obsahují změny stavu příslušných technických rezerv. Změny stavu se uvádějí tak, aby to umožnilo zjistit zvlášť hrubou výši těchto rezerv a podíl zajistitelů. Změna stavu rezervy se vypočte jako rozdíl mezi konečným a počátečním stavem příslušné rezervy.
(5)
Položka „Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená „I.4.“ a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená „II.5.“ obsahuje
a)
náklady na pojistná plnění v hrubé výši, od které se odečítají podíly zajistitelů. Tyto náklady zahrnují všechny částky pojistného plnění uskutečněné za účetní období, zvýšené o změnu stavu rezervy na pojistná plnění za běžné účetní období. Uvedené částky zahrnují zejména anuity, náklady na odstoupení od smluv nebo na nové smlouvy, a ztráty z odstoupení od smluv v rezervě na pojistná plnění u prvopojistitelů nebo zajistitelů, vnější i vnitropodnikové náklady a náklady na správu dluhů z pojistného plnění, jakož i nastalé, ale dosud neohlášené pojistné události,
b)
od nákladů podle písmene a) se odečítají zejména navrácené částky z nabytí zákonného vlastnictví pojištěného majetku, nebo z nabytí věřitelských práv zaplacením pohledávky věřiteli za dlužníka, které je subrogací, a náhrady škod za dlužníka z pohledávek postižených výkonem rozhodnutí, které jsou regresem, výplaty pojistného plnění poškozeným za pojištěného podle pojistné smlouvy.
(6)
Položka „Bonusy a slevy, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená „I.6.“ a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená „II.7.“ obsahuje
a)
bonusy, které zahrnují veškeré částky zúčtovatelné za účetní období, které byly nebo budou vyplaceny pojistníkům nebo jiným osobám, které mají smluvní právo na pojistné plnění, které jsou připsány v jejich prospěch, včetně částek použitých ke zvýšení technických rezerv nebo ke snížení budoucího pojistného, a to v takovém rozsahu, v jakém tyto částky představují rozložení přebytku nebo zisku plynoucího z veškerých operací nebo pouze z některých z nich po odečtení částek poskytnutých v předcházejících účetních obdobích a kterých již není třeba,
b)
slevy, které zahrnují takové částky, které představují částečné vrácení pojistného na základě zkušenosti z plnění jednotlivých smluv.
Bonusy a slevy se uvádějí tak, aby to umožnilo zjistit zvlášť jejich hrubou výši a podíl zajistitelů.
(7)
Položka „Pořizovací nákladyPořizovací náklady na pojistné smlouvy“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená „I.7.a)“ a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená „II.8.a)“ a obsahuje náklady vyplývající z uzavírání pojistných smluv. Položka označená „I.7.b)“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění a položka označená „II.8.b)“ v Technickém účtu k životnímu pojištění obsahují změnu stavu odložených pořizovacích nákladůpořizovacích nákladů. Pořizovacími nákladyPořizovacími náklady se rozumí náklady vyplývající z uzavírání smluv. Pořizovací nákladyPořizovací náklady zahrnují jak přímé náklady, zejména pořizovací provize nebo náklady na vypracování pojistné dokumentace či na začlenění pojistné smlouvy do pojistného kmene, tak i nepřímé náklady, zejména náklady na reklamu nebo režijní náklady na sjednávání pojištění a uzavírání pojistných smluv.
(8)
Položka „Správní režie“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená „I.7.c)“ a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená „II.8.c)“ obsahuje zejména provize za obnovování pojistných smluv, náklady spojené s inkasem pojistného, správou pojistného kmene, správou bonusů a slev a náklady na přijatá i postoupená zajištění. Správní režie v podrobnostech zahrnuje zejména osobní náklady, odpisy dlouhodobého hmotného majetku, který není investicí podle § 10, spotřebu energie.
(9)
Položky „Výnosy z investic“ a „Náklady na investice“ v Technickém účtu k životnímu pojištění označené „II.2.“ a „II.9.“ a v Netechnickém účtu označené „III.3.“ a „III.5.“ obsahují
a)
veškeré výnosy a náklady investic v rámci neživotního pojištění, které se uvádějí v Netechnickém účtu,
b)
jde-li o pojišťovnu poskytující životní pojištění, výnosy a náklady investic se uvádějí v Technickém účtu k životnímu pojištění,
c)
jde-li o pojišťovnu, poskytující zároveň životní i neživotní pojištění, výnosy a náklady investic se uvádějí v Technickém účtu k životnímu pojištění, pokud jsou přímo spojeny s činností v oblasti životního pojištění,
d)
v podpoložkách II.2.c), II.9.b), III.3.c) a III.5.b) tvorbu a použití opravných položek k dluhovým cenným papírům a k účastem, které mají charakter účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivempodstatným vlivem, pokud není tato účast oceněna ekvivalencí.
V této položce se uvádějí také úrokové výnosy a náklady.
(10)
Položka „Převedené výnosy z investic“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená „I.2.“ a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená, „II.12.“ a v Netechnickém účtu označená „III.4.“ a „III.6.“ obsahuje tyto výnosy tak, že
a)
pokud je část výnosů z investic převedena na Technický účet k neživotnímu pojištění (položka I.2.), odečte se převod z Netechnického účtu v položce „III. 6. Převod výnosů z investic na Technický účet k neživotnímu pojištění (položka I.2.)“ a přičte se k položce „I.2. Převedené výnosy z investic z Netechnického účtu (položka III.6.)“,
b)
pokud je část výnosů z investic, uvedená na Technickém účtu k životnímu pojištění, převedena na Netechnický účet, odečte se převedená částka z položky „II.12. Převod výnosů z investic na Netechnický účet (položka III.4.)“ a přičte se k položce „III.4. Převedené výnosy investic z Technického účtu k životnímu pojištění (položka II.12.)“.
(11)
Položky „Přírůstky hodnoty investic“ a „Úbytky hodnoty investic“ v Technickém účtu k životnímu pojištění označené „II.3.“ a „II.10.“ obsahují částky oceňovacích rozdílů při uplatnění reálné hodnoty. V každém případě se uvedené rozdíly uvádějí v této položce, vztahují-li se k investicím v položce „D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ aktiv.
§ 20
(1)
Položka „Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená „I.8.“ a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená „II.11.“ obsahuje náklady, které nelze uvádět v jiných položkách těchto Technických účtů. V této položce se uvádí tvorba technických rezervrezerv. V této položce se dále uvádí tvorba opravných položek k pohledávkám z operací přímého pojištění, pohledávkám z operací zajištění a jiným pohledávkám uváděným v položkách „E.I. Pohledávky z operací přímého pojištění“ a „E.II. Pohledávky z operací zajištění“ aktiv a odpis těchto pohledávek. V této položce se také uvádějí zachraňovací náklady podle občanského zákoníku41a).
(2)
Položka „Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená „I.3.“ a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená „II.4.“ obsahuje výnosy, které nelze uvádět v jiných položkách těchto Technických účtů. V této položce se uvádí použití technických rezervrezerv. V této položce se dále uvádí použití opravných položek k pohledávkám z operací přímého pojištění, pohledávkám z operací zajištění a jiným pohledávkám uváděným v položkách „E.I. Pohledávky z operací přímého pojištění“ a „E.II. Pohledávky z operací zajištění“ aktiv. V této položce se také uvádějí odměny odpovídající pojistnému podle občanského zákoníku55).
(3)
Položka „III. 8. Ostatní náklady“ v Netechnickém účtu obsahuje náklady vyplývající z jiných činností pojišťovny, než je pojišťovací nebo zajišťovací činnost, nebo náklady, které se neuvádějí v jiné položce Netechnického účtu. V této položce se uvádějí také
a)
odpisy a opravné položky k majetku, který není investicí v položkách „C. Investice a „D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ aktiv,
b)
smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále, popřípadě jiné sankce vyplývající ze smluvních vztahů, postižní částky, sankce z příslušného rozhodnutí nebo zvláštních právních předpisů, a to bez ohledu na to, zda dluhy z nich byly zaplaceny, nebo nikoli; žádnou z těchto sankcí nelze převádět do nákladů Technického účtu k neživotnímu pojištění nebo Technického účtu k životnímu pojištění,
c)
tvorba rezervrezerv, které se uvádějí v položce „E. Ostatní rezervyrezervy“ pasiv,
d)
kursové ztráty z přepočtu majetku a závazků vyjádřeného v cizí měně na měnu účetnictví.
(4)
Položka „III.7. Ostatní výnosy“ v Netechnickém účtu obsahuje výnosy vyplývající z jiných činností pojišťovny, než je pojišťovací nebo zajišťovací činnost, zejména výnosy, které se neuvádějí v jiné položce Netechnického účtu. V této položce se uvádějí také
a)
přijaté platbyplatby z odepsaných pohledávek, s výjimkou pohledávek z pojistné činnosti,
b)
přijaté smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále, popřípadě jiné sankce vyplývající ze smluvních vztahů, postižní částky, sankce z příslušného rozhodnutí nebo zvláštního právního předpisu, a to bez ohledu na to, zda platbaplatba na pohledávku byla přijata, nebo nikoli; žádnou z těchto sankcí nelze převádět do výnosů Technického účtu k neživotnímu pojištění nebo Technického účtu k životnímu pojištění,
c)
použití rezervrezerv, které se uvádějí v položce „E. Ostatní rezervyrezervy“ pasiv,
d)
kursové zisky z přepočtu majetku a závazků vyjádřeného v cizí měně na měnu účetnictví.
§ 21
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, nelze převádět náklady a výnosy mezi
a)
Technickým účtem k životnímu pojištění a Technickým účtem k neživotnímu pojištění,
b)
Netechnickým účtem a Technickým účtem k životnímu pojištění nebo Technickým účtem k neživotnímu pojištění.
(2)
V případě, že nelze některý z účelově členěných nákladů jednoznačně přiřadit do Technického účtu k neživotnímu pojištění nebo do Technického účtu k životnímu pojištění, přiřadí se takový náklad primárně na Netechnický účet, ze kterého jej lze následně rozvrhovat na příslušný Technický účet. Tyto převody nesmí vést ke zkreslení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Takto nelze převádět daně a poplatky, náklady, které nesouvisí s pojištěním a zajištěním, a další náklady, které jsou uvedeny pouze v Netechnickém účtu.
(3)
V případě, že nelze některý z účelově členěných výnosů jednoznačně přiřadit do Technického účtu k neživotnímu pojištění nebo do Technického účtu k životnímu pojištění, přiřadí se takový náklad primárně na Netechnický účet, ze kterého jej lze následně rozvrhovat na příslušný Technický účet. Tyto převody nesmí vést ke zkreslení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Takto nelze převádět použití opravných položek, použití rezervrezerv, mimořádné výnosy a výnosy, které nesouvisejí s neživotním nebo životním pojištěním a zajištěním.
§ 21a
Čistý obrat
(1)
Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.
(2)
Pro účely určení čistého obratu se nepřihlíží k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos podle odstavce 1 vykazován.
(3)
V případě účetní jednotky, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, se odstavce 1 a 2 nepoužijí.
HLAVA IV
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘÍLOHY V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
§ 22
(1)
Účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede alespoň informace
a)
k položce „C.I. Pozemky a stavby“ o držbě, vlastnickém právu a jiných věcných právech k majetku v této položce, jakož i jiné informace, které se o tomto majetku zapisují do veřejných seznamů nebo rejstříků či jiných evidencí vedených podle zvláštních právních předpisů; to platí přiměřeně i pro majetek uváděný v položce „F.I.“,
b)
k položce „C.III.5. Ostatní zápůjčky nebo úvěry“ o částkách poskytnutých pojistníkům, u nichž je pojistka hlavní zárukou, a rovněž o částkách poskytnutých pojistníkům nezaručených pojistkou; je-li jejich výše významná, jednotlivě,
c)
k položce „C.III.7. Ostatní investice“ o této investici, je-li jeho výše významná, jednotlivě,
d)
k položce „F.IV. Jiná aktiva“ o těchto aktivech, je-li jeho výše významná, jednotlivě,
e)
k položce „C.6. Ostatní technické rezervy“ o výši těchto rezerv, je-li významná, jednotlivě,
f)
k položkám „G. Přechodné účty aktiv“ a „H. Přechodné účty pasiv“ o částkách těchto aktiv nebo pasiv, jsou-li významné,
g)
k položce „I.4. a II.5. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění“ o výši a rozsahu rozdílu, je-li významný, mezi
1.
výší rezervy na pojistná plnění na počátku účetního období, určené k použití na pojistná plnění nastalá během předcházejících účetních období, která dosud nebyla uhrazena, a
2.
částkami vyplacenými během účetního období na pojistná plnění nastalá během předcházejících účetních období a výší rezervy určené k použití na tato dosud neuhrazená pojistná plnění na konci běžného účetního období,
h)
k položce „I.6. a II.7. Bonusy a slevy, očištěné od zajištění“ o částkách bonusů a slev, je-li jejich výše významná, jednotlivě,
i)
k položce „I.2. a II.12. Převedené výnosy z investic“ o důvodech převodů a základně, na které se uskutečnily tyto převody,
j)
o celkové výši provedených převodů podle § 21 odst. 2 nebo 3,
k)
o podílu zajistitelů na položkách „Ostatní technické náklady“ nebo „Ostatní technické výnosy“,
l)
o mimořádných nákladech a výnosech, jejich výši a charakteru,
m)
k položce „B.b) goodwill“ o postupu odpisování použitém podle § 33 odst. 3 s náležitým odůvodněním tohoto použití,
n)
o použitých metodách výpočtu jednotlivých technických rezerv,
o)
za každou skupinu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku o pořizovací ceněpořizovací ceně, o přírůstcích, úbytcích a převodech během účetního období, o konečném zůstatku na konci účetního období a dále obdobné informace o oprávkách a opravných položkách vztahujících se k tomuto majetku, případně výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku.
(2)
Kromě informací podle odstavce 1 příloha dále obsahuje nejméně informace o
a)
způsobech oceňování, použitých pro různé položky účetní závěrky, včetně použitých postupů tvorby a použití opravných položek nebo postupů odpisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, kursu použitém pro přepočet cizí měny na měnu účetnictví; u investic vykázaných v pořizovací ceněpořizovací ceně se uvede informace o jejich reálné hodnotě, u investic vykázaných v reálné hodnotě se uvede jejich pořizovací cenapořizovací cena, účetní jednotka dále uvede pro každou jednotlivou položku investic použitou metodu ocenění,
b)
obchodní firmě nebo jiném názvu a sídle účetních jednotek, v nichž účetní jednotka sama, nebo prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem a na její účet, drží podíl s uvedením výše tohoto podílu, jakož i výši základního kapitálu, fondů a zisku nebo ztráty této účetní jednotky za poslední účetní období; tyto informace nemusí být uvedeny, pokud nejsou významné. Tyto informace o vlastním kapitálu nemusí být rovněž uvedeny tehdy, pokud se týkají účetní jednotky, která nemá povinnost jejich zveřejnění a jejíž podíl ve výši nejméně rozhodujícího vlivu na jejím základním kapitálu drží účetní jednotka způsobem vpředu uvedeným, nebo tehdy, pokud by jejich uvedení vážně poškozovalo kteroukoli účetní jednotku, jíž se týkají; informace o použití tohoto ustanovení se uvedou vždy,
c)
počtu a jmenovité hodnotě nebo, nemají-li jmenovitou hodnotu, ocenění v účetní závěrce akciíakcií upsaných v průběhu účetního období, s omezením schváleného základního kapitálu, aniž by to bylo v rozporu s ustanoveními o jeho výši podle zvláštních právních předpisů,
d)
počtu a jmenovité hodnotě nebo, nemají-li jmenovitou hodnotu, ocenění v účetní závěrce každého druhu akciíakcií, existuje-li takových druhů více,
e)
existenci zatímních listů, jakýchkoli prioritních akcií, vyměnitelných a prioritních dluhopisů, warrantů, opcí nebo podobných cenných papírůcenných papírů nebo práv s nimi spojených, s udáním jejich počtu a rozsahu práv s nimi spojených,
f)
dluzích účetní jednotky, jejichž zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni přesahuje 5 let, jakož i o výši všech dluhů účetní jednotky, krytých plnohodnotnou zárukou, danou účetní jednotkou, s uvedením povahy a formy záruky; tyto informace se uvádějí odděleně pro položku každého věřitele podle uspořádání rozvahy,
g)
celkové výši finančních závazků, podmíněných závazků a poskytnutých věcných zajištění s uvedením jejich povahy a formy, které nejsou obsaženy v rozvaze. Dluhy týkající se důchodů nebo penzí a ovládaných osob se uvádějí samostatně,
h)
charakteru a obchodním účelu transakcí účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze, a finančním dopadu transakcí na účetní jednotku, pokud jsou rizika nebo užitky z těchto transakcí významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky,
i)
transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za podmínek obvyklých na regulovaném trhu. Informace o jednotlivých transakcích je možné seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci účetní jednotky; výraz spřízněná strana má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech uvedených v § 19a zákona,
j)
pojištění podle § 23,
k)
průměrném přepočteném stavu zaměstnanců v průběhu účetního období v členění podle kategorií, jakož i o osobních nákladech za účetní období v členění na mzdy a platy, náklady na sociální pojištění se samostatnou informací o těch, které se vztahují k penzím, nejsou-li uvedeny samostatně ve výkazu zisku a ztráty,
l)
rozsahu, ve kterém byl výpočet zisku nebo ztráty za účetní období ovlivněn způsoby oceňování v průběhu účetního období nebo bezprostředně předcházejícího účetního období, s cílem dosáhnout daňových úlev. Pokud takové ocenění má významný vliv na budoucí daňovou povinnost, je nutno o tom uvést podrobnosti,
m)
rozdílech mezi daňovou povinností připadající na účetní období nebo předcházející účetní období a již zaplacenou daní v těchto účetních obdobích jen v případě, že je tento rozdíl z hlediska budoucího daňového zatížení významný; tato informace se uvede, jen není-li uvedený rozdíl v celkové výši obsažen ve zvláštní položce v rozvaze,
n)
výši odměn přiznaných za účetní období osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů z důvodu jejich funkce, jakož i výše vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii; tyto informace nemusí být uvedeny, jestliže by jejich uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu,
o)
výši záloh, zápůjček a ostatních pohledávek, poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných, odepsaných nebo prominutých částek, výši poskytnutých záruk, s uvedením úhrnu za každou kategorii,
p)
firmě nebo názvu, sídle a právní formě každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením,
r)
celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na povinný audit účetní závěrky, jiné ověřovací služby, daňové poradenství a jiné neauditorské služby. Tyto informace nemusí být uváděny tam, kde účetní jednotka je zahrnuta do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky, vypracované podle části páté, jestliže jsou tyto informace uvedeny v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce,
s)
navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty.
(3)
V příloze se uvedou veškeré dluhy, spojené s nějakým druhem záruky, pokud nejsou dluhovými cennými papírycennými papíry vykázanými jako pasiva, s rozlišením druhů záruk, které dovolují zvláštní právní předpisy, a dále se zvláštním uvedením záruk poskytnutých v podobě cenného papírucenného papíru. Pokud se tyto dluhy vztahují k ovládaným osobám, uvádějí se samostatně. To neplatí pro takové dluhy, které jsou spojeny s pojišťovací a zajišťovací činností, které se uvádějí v rozvaze.
(4)
V případě, že účetní jednotka má pobočku v zahraničí, uvede o ní informace v rozsahu jako u účetní jednotky.
(5)
V příloze účetní jednotka uvede také:
a)
název a sídlo konsolidující účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
b)
název a sídlo konsolidující účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrkukonsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
c)
místo, kde je možné konsolidované účetní závěrky konsolidujících účetních jednotek uvedených v písmenech a) a b) získat,
d)
použité nové účetní metody oproti předchozímu účetnímu období, důvody jejich uplatnění a vliv na výsledek hospodaření a vlastní kapitál účetní jednotky,
e)
informace o čistém obratu rozděleném podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou významně liší z hlediska způsobu, jakým je poskytování služeb organizováno; informace nemusejí být uvedeny, pokud by jejich uvedení vážně poškozovalo kteroukoli účetní jednotku, jíž se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v účetní závěrce.
(6)
Účetní jednotka, která použila účetní metody způsobem vycházejícím z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a u které zároveň existuje významná nejistota, spočívající zejména ve skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že účetní jednotka nemusí být schopna nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a v důsledku toho v rámci své běžné podnikatelské činnosti například plnit své závazky, uvede v příloze v účetní závěrce tuto skutečnost. Dále popíše případná opatření nebo návrhy řešení těchto skutečností.
(7)
V případě, že účetní jednotka provádí u rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí v neživotním pojištění diskontování nebo odpočty, uvede
a)
celkovou výši rezerv před diskontováním nebo odpočtem,
b)
kategorie nároků z pojistných událostí, které byly diskontovány nebo u nichž byly provedeny odpočty; u každé takové kategorie nároků z pojistných událostí i použité metody, především zvolené sazby pro odhady uvedené v příloze č. 1, část D. odst. 1 písm. g) body 3 a 5, a
c)
kritéria použitá pro odhady doby zbývající pro výplatu náhrad.
(8)
Pokud účetní jednotka změní měnu účetnictví, v příloze v účetní závěrce uvede tuto skutečnost včetně odůvodnění. Dále uvede kurzy, které při změně měny účetnictví použila pro přepočet údajů uvedených v účetní závěrce, a vysvětlí dopad změny měny účetnictví na účetní závěrku. Stejné informace účetní jednotka uvede také v příloze v účetní závěrce sestavené za účetní období, které bezprostředně předchází účetnímu období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví.
(9)
Pokud se údaj o výši základního kapitálu uvedený ve veřejném rejstříku, ve kterém je účetní jednotka zapsána, liší od údaje o výši základního kapitálu v rozvaze, účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede důvod tohoto rozdílu včetně popisu výpočtu, ze kterého bude patrný vztah mezi oběma údaji.
(10)
Účetní jednotka, která účtuje o odložené dani a která je poplatníkem dorovnávací daně, v příloze v účetní závěrce uvede
a)
informaci o tom, že účetní jednotka je poplatníkem dorovnávací daně,
b)
informaci o tom, že dorovnávací daň nebyla zohledněna při výpočtu odložené daně, a
c)
část nákladu na splatnou daň připadající na dorovnávací daň.
§ 23
(1)
Pokud jde o neživotní pojištění, uvádí se
a)
předepsané hrubé pojistné,
b)
zasloužené pojistné v hrubé výši,
c)
náklady na pojistná plnění v hrubé výši,
d)
provozní náklady v hrubé výši,
e)
výsledek ze zajištění.
(2)
Částky podle odstavce 1 budou rozčleněny na přímé pojištění a aktivní (přijatá) zajištění, pokud tato zajištění dosahují 10 % nebo více předepsaného hrubého pojistného, a dále v rámci přímého pojištění do skupin odvětví pojištění podle zvláštního právního předpisu1a).
(3)
Rozčlenění do odvětvových skupin podle odstavce 2 se v rámci přímého pojištění nevyžaduje, pokud výše předepsaného hrubého pojistného v dané skupině nepřesáhne 10 000 000 EUR. Nicméně pojišťovny uvedou v každém případě informace alespoň ke třem skupinám odvětví pojištění, které v její činnosti zaujímají nejdůležitější místo.
(4)
Pokud jde o životní pojištění, uvádí se informace o předepsaném hrubém pojistném v rozčlenění na přímé pojištění a aktivní (přijatá) zajištění, pokud tato zajištění dosahují 10 % a více předepsaného hrubého pojistného a výsledek zajištění.
(5)
V rámci přímého pojištění podle odstavce 4 se uvedou následující informace:
a)
individuální pojistné a pojistné ze smluv kolektivního pojištění,
b)
běžné pojistné a jednorázové pojistné,
c)
pojistné ze smluv bez bonusů, pojistné ze smluv s bonusy a pojistné ze smluv, u nichž je nositelem investičního rizika pojistník.
Uvádění částek u každého z písmen a), b) nebo c) se nevyžaduje, pokud jejich výše nepřesahuje 10 % předepsaného hrubého pojistného v rámci přímého pojištění.
(6)
V každém případě se uvádějí informace o celkové výši předepsaného hrubého pojistného v rámci přímého pojištění, které plyne ze smluv, které pojišťovna uzavřela
a)
v členském státu Evropské unie, kde má své sídlo,
b)
v ostatních členských státech Evropské unie,
c)
v ostatních státech,
s tím, že uvádění příslušných částek se nevyžaduje, pokud nepřesahují 5 % celkové výše předepsaného hrubého pojistného.
(7)
Pojišťovny uvádějí informaci o celkové výši provizí v rámci přímého pojištění v průběhu účetního období. To se vztahuje na provize všeho druhu, zvláště pak provize za získávání, obnovování, inkaso a za správu pojistného kmene.
ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
§ 24
Směrná účtová osnovaSměrná účtová osnova je uspořádáním účtových tříd a účtových skupin pro pojišťovny a stanoví se v příloze č. 4.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ
Investice
§ 26
(1)
Účetní jednotka může podíl vykázaný v položkách „A.II.1. Podíly v ovládaných osobách“ a „A.II.3 Podíly s podstatným vlivempodstatným vlivem“ ocenit ekvivalencí.
(2)
Při ocenění ekvivalencí
a)
se goodwill zahrnutý v pořizovací ceněpořizovací ceně převede do dlouhodobého majetku a ocenění podílu je následně
1.
snižováno o přijatý podíl na zisku ve výši před zdaněním, popřípadě o další přijaté částky plynoucí z rozdělení zisku,
2.
zvyšováno o podíl na zisku nebo snižováno o podíl na ztrátě ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivempodstatným vlivem vzniklý po datu nabytí podílu,
3.
snižováno nebo zvyšováno o podíly na změnách ve vlastním kapitálu ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivempodstatným vlivem, které nebyly uvedeny ve výkazu zisku nebo ztráty ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivempodstatným vlivem,
b)
částka, o kterou zisk z ocenění podílu ekvivalencí uvedený ve výkazu zisku a ztráty, převyšuje částky uvedené v písmenu a) bodě 1, se převede do fondů uváděných v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv,
c)
podíl se ocení nulou, jestliže podíl na ztrátě konsolidované účetní jednotky, ve které má konsolidující účetní jednotka podstatný vlivpodstatný vliv, je roven nebo vyšší než ocenění podílu v účetnictví účetní jednotky; je-li účetní jednotka na základě záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vlivpodstatný vliv, tvoří rezervu.
(3)
Metoda oceňování musí být v každém případě přesně popsána a důvody pro její uplatnění musí být vyjádřeny v příloze v účetní závěrce.
§ 28
Technické rezervy
(1)
Výše technických rezerv musí být v každém okamžiku dostatečná do té míry, aby pojišťovna byla schopna dostát svým závazkům, vyplývajícím z pojistných smluv, které lze rozumně předpokládat.
(2)
Výpočet technických rezerv se provádí na základě uznávaných metod pojistné matematiky.
(3)
Oceňovací rozdíly u technických rezerv se uvádějí v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, ve které se uvádí tvorba nebo použití této rezervy, a v příslušné položce technické rezervy v pasivech.
§ 29
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty
(1)
Oceňovací rozdíly se uvádějí, není-li dále stanoveno jinak, v položce „II.3. Přírůstky hodnoty investic“ nebo „II.10. Úbytky hodnoty investic“ Technického účtu k životnímu pojištění nebo v položce „III.3.c)“ nebo „III.5.b)“ Netechnického účtu ve výkazu zisku a ztráty a v příslušných položkách investic.
(2)
Oceňovací rozdíly realizovatelných cenných papírů se uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) realizovatelného cenného papíru, musí být tato ztráta bez zbytečného odkladu uvedena ve výkazu zisku a ztráty.
(3)
Oceňovací rozdíly u investic, které jsou obsahem položky „C.IV. Depozita při aktivním zajištění“ a položky „D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ se uvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty.
(4)
V případě zajišťovacích derivátů, pro něž je použita
a)
metoda zajištění reálné hodnoty, se oceňovací rozdíly uvádějí v příslušných položkách výkazu zisku a ztráty,
b)
metoda zajištění peněžních toků, se oceňovací rozdíly vztahující se k zajišťovanému riziku uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv a v položce „C.III.7. Ostatní investice“ aktiv. V položkách výkazu zisku a ztráty se oceňovací rozdíly uvádějí ve stejných účetních obdobích, ve kterých se uvádějí náklady a výnosy spojené se zajišťovacími deriváty,
c)
metoda zajištění čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivempodstatným vlivem, se oceňovací rozdíly, které se vztahují k měnovému riziku, uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv a v položce „C.III.7. Ostatní investice“ aktiv pro zajišťovací derivát. V položkách výkazu zisku a ztráty se oceňovací rozdíly uvádějí ve stejném účetním období, ve kterém se uvádějí náklady a výnosy spojené s úbytkem těchto zajišťovaných čistých investic.
(5)
Pro oceňovací rozdíly podle odstavce 1 při přeměně účetní jednotky se použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb. s tím, že tyto rozdíly se uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“, není-li stanoveno jinak.
§ 30
(1)
V případě neživotního pojištění se výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy vypočítá ze základu, který je slučitelný se základem používaným pro nezasloužené pojistné. To neplatí, jde-li o neživotní pojištění, ke kterému se stanovuje také rezerva pojistného neživotních pojištění; v tomto případě se výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy vypočítá s použitím pojistně matematických metod slučitelných s metodami výpočtu rezervy pojistného neživotních pojištění.
(2)
V případě životního pojištění mohou být pro výpočet výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy použity pojistně matematické metody jako u technických rezerv tohoto pojištění.
§ 31
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek, cenných papírů a podílů
(1)
Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku, zásob, zvířat, pohledávek s výjimkou pohledávek uváděných v položkách „E.I. Pohledávky z přímého pojištění“ a „E.II. Pohledávky z operací zajištění“ aktiv a pro metodu ocenění souboru majetku nebo metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb.
(2)
Součástí pořizovací cenypořizovací ceny cenného papírucenného papíru a podílu jsou též přímé náklady související s jeho pořízením, zejména poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Náklady související s pořízením cenného papírucenného papíru a podílu nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení cenného papírucenného papíru a podílu, prémii nebo diskont, vnitřní správní náklady nebo náklady na držbu cenného papírucenného papíru a podílu. U cenného papírucenného papíru přijatého nebo dodaného v rámci termínové operace je součástí jeho ocenění reálná hodnota pevné termínové operace nebo vnitřní hodnota opce.
§ 32
Postup tvorby a použití opravných položek
(1)
Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetkuhodnoty majetku, které je prokázáno na základě inventarizace. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.
(2)
Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí.
(3)
Tvorba opravných položek se uvádí v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.11. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění“. Použití opravných položek včetně jejich rozpuštění na základě inventarizace se uvádí v Netechnickém účtu v položce „III.7. Ostatní výnosy“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.4. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění“. V případě investic, které se neoceňují reálnou hodnotou, se tvorba a použití opravných položek vykazuje v souladu s § 19 odst. 9 písm. d).
(4)
Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetkuhodnota majetku v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné položky.
(5)
K účtům majetku vedených v cizí měně se tvoří opravné položky v cizí měně. Kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z ocenění majetku, k němuž se vztahují.
§ 33
Odpisování majetku
(1)
Dlouhodobý nehmotný majetek a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Odpis může být vyjádřen i jinak než časem, zejména výkony.
(2)
Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb.
(3)
Goodwill, který je obsahem položky „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ aktiv, se rovnoměrně odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používání uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu 5 let.
(4)
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je obsahem položky B. aktiv se odpisuje nejdéle po dobu 20 let.
(5)
Odpisy se uvádějí v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.8.c) Správní režie“ v případě dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položce F.I. aktiv. V případě dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položce „C.I. Pozemky a stavby“ se odpisy uvádějí v Netechnickém účtu v položce III.5.a) nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce II.9.a).
§ 34
Postup tvorby a použití rezerv
S výjimkou technických rezerv se uvádí tvorba rezerv podle odstavce 1 v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“, použití rezerv včetně jejich rozpuštění na základě inventarizace v Netechnickém účtu v položce „III.7. Ostatní výnosy“.
§ 35
Metoda vzájemného zúčtování
(1)
V účetních knihách a v účetní závěrce lze za podmínky podle § 7 odst. 6 zákona vzájemně zúčtovávat případy:
a)
dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
b)
doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně odložené daně (§ 36),
c)
transakcí podle § 7 odst. 3.
(2)
V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a dluhy, s výjimkou přijatých záloh a závdavků nebo poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papírycenné papíry.
(3)
Ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 2 neplatí pro pohledávky a dluhy a náklady a výnosy, které se vztahují k pojištění a zajištění.
(4)
Za vzájemné zúčtování se nepovažuje započtení podle občanského zákoníku.
§ 36
Metoda odložené daně
(1)
Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodězávazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodouZávazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v následujícím účetním období.
(2)
Rozvahový přístup znamená, že závazková metodazávazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a jejich účetní hodnotou v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.
(3)
Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu podle odstavce 2 a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
(4)
Účetní jednotka uvádí odložený daňový dluh vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona.
(5)
Dorovnávací daň se při výpočtu odložené daně nezohledňuje.
§ 37
Metoda kursových rozdílů
(1)
Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví se vykazují v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo „III.7. Ostatní výnosy“ v Netechnickém účtu ve výkazu zisku a ztráty, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Kursové rozdíly u majetku a závazků oceňovaných reálnou hodnotou nebo ekvivalencí jsou součástí tohoto ocenění, bez ohledu na to, zda se oceňovací rozdíly k uvedenému okamžiku uvádějí ve výkazu zisku a ztráty nebo v rozvaze.
§ 37a
Způsob určení funkční měny
(1)
Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie56).
(2)
Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie56) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
§ 37b
Postup při změně měny účetnictví
(1)
Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky,
a)
údaje za minulé účetní období uvedené v účetní závěrce se přepočtou obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období a
b)
počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.
(2)
Údaje za minulé účetní období vykazované ve výkazu zisku a ztrát se přepočtou průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu pro rozvahový den minulého účetního období vedlo k významným odchylkám od přepočtu tímto průměrným obecným kurzem. Použije-li účetní jednotka pro přepočet těchto údajů průměrný obecný kurz, použije tento kurz také pro přepočet údajů o transakcích za minulé účetní období vykazovaných v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, pokud je sestavuje. Zůstatky vztahující se k minulým účetním obdobím uvedené v těchto výkazech se vždy přepočtou obecným kurzem pro den, ke kterému byly tyto zůstatky stanoveny.
(3)
Průměrný obecný kurz se určí na základě obecných kurzů v rámci účetního období. Způsob výpočtu průměrného obecného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu s přihlédnutím k výkyvům obecného kurzu v průběhu účetního období.
(4)
Rozdíl mezi výsledkem hospodaření běžného období vykazovaným jako údaj za minulé účetní období přepočteným průměrným obecným kurzem a tímto výsledkem hospodaření přepočteným obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období se vykazuje v položce „A.VI. Nerozdělený zisk minulých účetních období nebo neuhrazená ztráta minulých účetních období“ vykazované jako údaj za minulé účetní období. Rozdíl vzniklý z použití různých kurzů pro přepočet údajů v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se vykazuje na zvláštním řádku v těchto výkazech s názvem „Rozdíl z přepočtu na měnu účetnictví“ tak, aby zůstatky uváděné v těchto výkazech navazovaly na zůstatky uvedené v rozvaze.
ČÁST PÁTÁ
KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU
§ 38
(1)
Konsolidační celek podle § 22 odst. 6 zákona tvoří konsolidující účetní jednotka a konsolidované účetní jednotky.
(2)
Konsolidující účetní jednotkou podle odstavce 1 je rovněž ovládající osoba, jejíž jediným nebo hlavním účelem je podílnictví v konsolidovaných účetních jednotkách, jakož i správa a zhodnocování těchto podílů, pokud jsou tyto konsolidované účetní jednotky výlučně nebo převážně pojišťovnami.1a) Konsolidující účetní jednotkou podle odstavce 1 je rovněž ovládající osoba vykonávající vliv na základě existence trvalých vztahů zajišťovací činnosti podle zvláštního právního předpisu.1a)
HLAVA II
METODY KONSOLIDACE
§ 39
(1)
Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidacepřímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidacíPřímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrekkonsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.
(2)
Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky za nižší celky které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrekkonsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.
(3)
Při sestavování konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky se využívají tyto metody:
a)
plné konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky,
b)
poměrné konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivemspolečným vlivem do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky,
c)
konsolidace ekvivalencí, která se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(4)
Metoda plné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetříděnípřetřídění a úpraváchúpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.
(5)
Metoda poměrné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetříděnípřetřídění a úpraváchúpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.
(6)
Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění podílu konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetříděnípřetřídění a úpraváchúpravách jednotlivých položek účetní závěrky.
(7)
U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(8)
PřetříděnímPřetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. ÚpravamiÚpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrkakonsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky a dluhy, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.
(9)
Ustanovení odstavce 8 se nepoužije u položek pasiv, které účetní jednotky, zahrnuté do konsolidace, ocenily podle ustanovení o způsobech oceňování a jejich použití platných pro pojišťovny, ani u položek aktiv, jejichž změny hodnot mají mimo jiné vliv na některá práva pojištěných nebo taková práva vytvářejí. Informace o použití tohoto ustanovení se uvede v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce.
(10)
Vyloučení zisku a ztráty, které plynou z operací, prováděných mezi účetními jednotkami, zahrnutými do konsolidace, a které jsou součástí účetní hodnoty aktiv, se neprovede, pokud byla operace provedena na regulovaném trhu a z ní vyplynula práva ve prospěch pojištěných. Informace o použití tohoto ustanovení, zejména pokud mělo významný vliv na majetek a závazky, finanční situaci, výsledek hospodaření všech účetních jednotek zahrnutých do konsolidace, se uvede v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce.
HLAVA III
USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK TÉTO ZÁVĚRKY
§ 40
(1)
Konsolidovanou účetní závěrkuKonsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha a přehled o změnách vlastního kapitálu konsolidačního celku.
(2)
Informace konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek, účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem a účetních jednotek přidružených, z konsolidovaných účetních závěrekkonsolidovaných účetních závěrek dílčích celků a dalších informací, které poskytují uvedené účetní jednotky podle § 22b odst. 1 zákona konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamyúčetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(3)
Konsolidovaná účetní závěrkaKonsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky. Tento přehled je účetním záznamemúčetním záznamem a uchovává se po celou dobu úschovy konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
(4)
Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2 a 3 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.
§ 41
Konsolidovaná rozvaha
(1)
V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné položky a oprávky, odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.
(2)
Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky
a)
„Kladný konsolidační rozdíl“,
b)
„Záporný konsolidační rozdíl“,
c)
„Menšinový vlastní kapitál“,
d)
„Menšinový základní kapitál“,
e)
„Menšinové kapitálové fondy“,
f)
„Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých účetních období“,
g)
„Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období“,
h)
„Cenné papíryCenné papíry a podíly v ekvivalenci“,
i)
„Konsolidační rezervní fond“,
j)
„Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“.
(2)
Položka „Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období“ obsahuje podíl na zisku nebo ztrátě za účetní období, který přísluší menšinovým společníkům obchodní korporace.
(3)
Položka „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ obsahuje podíl konsolidující účetní jednotky na hospodářském výsledku běžného účetního období osoby pod podstatným vlivem ve výši podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu osoby pod podstatným vlivem od okamžiku nabytí podílu.
§ 42
Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty
(1)
V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.
(2)
Výkaz zisku a ztráty se podle použité metody konsolidace doplní
a)
v nákladových položkách o položku „Zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu“,
b)
ve výnosových položkách o položky „Zúčtování záporného konsolidačního rozdílu“,
c)
o položky „Menšinové podíly na výsledku hospodaření“ a „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“.
§ 43
Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce
(1)
Příloha v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce obsahuje informace požadované podle § 22 a 23, a to tak, aby se usnadnilo posouzení finanční situace konsolidačního celku, s úpravamiúpravami, jež vyplývají z použitých způsobů konsolidace podle § 39 odst. 1 a metod konsolidace podle § 39 odst. 3 v porovnání s účetní závěrkou, včetně těchto úpravúprav:
a)
při uvádění transakcí mezi spřízněnými stranami se neuvádějí operace mezi spřízněnými stranami, které jsou zahrnuty do konsolidace a které se z konsolidace vylučují,
b)
při uvádění průměrného počtu zaměstnancůprůměrného počtu zaměstnanců během účetního období se zvlášť uvádí průměrný počet zaměstnancůprůměrný počet zaměstnanců, který zaměstnávají účetní jednotky konsolidované pomocí metody poměrné konsolidace,
c)
při uvádění částek odměn, záloh, zápůjček a ostatních pohledávek se uvádějí pouze částky konsolidující účetní jednotkou a jí ovládanými osobami přiznané osobám vyjmenovaným v § 22 odst. 2 písm. n) a o).
(2)
Konsolidující účetní jednotka dále uvede v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce
a)
způsob konsolidace podle § 39 odst. 1 a metodu konsolidace podle § 39 odst. 3,
b)
obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách držený jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých se stala ovládající osobou,
c)
obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,
d)
obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich vlastním kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,
e)
obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,
f)
obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivemspolečným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vlivspolečný vliv,
g)
obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny b) až f), v nichž má konsolidující účetní jednotka sama nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet podíl na vlastním kapitálu menší než 20 %; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 %.
(3)
Účetní jednotka neuvede informace podle odstavce 2, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, které se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v konsolidované účetní závěrcekonsolidované účetní závěrce.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 46
(1)
Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.
(2)
Položky „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „F.I. Dlouhodobý hmotný majetek, jiný než pozemky a stavby (nemovitostinemovitosti), a zásoby“ obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.
§ 47
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 502/2002 Sb.
226kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 502/2002 Sb.
306kB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 502/2002 Sb.
123kB
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 502/2002 Sb.
Některé metody výpočtu technických rezerv
A.
Rezerva na nezasloužené pojistné
1.
Rezerva na nezasloužené pojistné se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou smlouvu zvlášť.
2.
U kategorií pojištění, kde není možné stanovit časovou korelaci mezi riziky a pojistným, se použijí takové výpočtové metody, které berou v úvahu nestejný časový vývoj rizika.
3.
Nelze-li při výpočtu rezervy uplatnit časové hledisko, je možné pro stanovení výše rezervy použít matematicko-statistické metody.
B.
Rezerva na hrozící ztráty
Rezerva na hrozící ztráty se vypočítává na základě pojistných plnění a správní režie, které by mohly pravděpodobně vzniknout po skončení účetního období v souladu s pojistnými smlouvami uzavřenými před tímto dnem, pokud jejich odhadovaná výše přesáhne výši rezervy na nezasloužené pojistné a výši splatného pojistného vyplývajícího z daných pojistných smluv. Při výpočtu rezervy se zohlední rovněž odložené pořizovací nákladypořizovací náklady na pojistné smlouvy dle § 30.
C.
Rezerva na životní pojištění
Rezerva na životní pojištění se v zásadě vypočítává samostatně pro každou smlouvu životního pojištění. Záporné hodnoty jednotlivých rezerv na životní pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami. Přehled základních zvolených předpokladů se uvede v příloze v účetní závěrce.
D.
Rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí
1.
Neživotní pojištění
a)
Rezerva uvedená se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou událost samostatně na základě předpokládané hodnoty budoucích nákladů.
b)
Rezerva musí rovněž brát v úvahu vzniklé, ale k rozvahovému dni dosud nehlášené škody; hodnota takovéto rezervy je stanovena na základě pojistně matematických metod s ohledem na dosavadní zkušenost, pokud jde o počet a závažnost nároků na pojistná plnění hlášených po rozvahovém dni. Nejsou-li uvedené údaje k dispozici a není-li ani to z objektivního důvodu možné, použije se metoda kvalifikovaného odhadu.
c)
Při výpočtu rezervy se zohledňují náklady na vyřízení pojistných událostí bez ohledu na jejich původ.
d)
Od výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí se odečítají zpětně získatelné částky vyplývající z nabytí práv pojistníků vůči třetím osobám nebo z nabytí zákonného vlastnictví pojištěného majetku; k jejich odhadu se přistupuje na základě zásady obezřetnosti. Pokud jsou tyto částky významné, uvedou se v příloze v účetní závěrce.
e)
Pokud musí být odškodné z titulu pojistného plnění vypláceno formou ročních splátek, musí být výše rezervy, která je za tímto účelem vytvářena, vypočtena na základě uznávaných metod pojistné matematiky.
f)
Nelze použít implicitní diskontování či odpočty, bez ohledu na to, zda vyplývají z použití současné hodnoty na rezervu na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí, jejichž vypořádání je očekáváno později ve vyšší hodnotě, nebo se předpokládá, že bude provedeno jinak.
g)
Účetní jednotky mohou použít pro účely zohlednění výnosů z investic explicitní diskontování nebo odpočty pouze, pokud jsou splněny následující podmínky
1.
očekávaný termín pro vypořádání nároků z pojistných událostí je nejméně 4 roky po dni uskutečnění účetního případu,
2.
diskontování nebo odpočet se provádí na všeobecně uznávaném obezřetném základě,
3.
při výpočtu celkových nákladů na vypořádání nároků z pojistných událostí vezme účetní jednotka v úvahu veškeré faktory, které by mohly způsobit zvýšení těchto nákladů,
4.
účetní jednotka má k dispozici odpovídající údaje k tomu, aby mohla vytvořit spolehlivý model četnosti vypořádání nároků z pojistných událostí,
5.
úroková míra použitá pro výpočet současné hodnoty není vyšší než opatrný odhad investičního výnosu z aktiv investovaných v rámci rezervy na pojistná plnění během období nutného k výplatě nároků z pojistných událostí; kromě toho nesmí přesáhnout ani jeden z ukazatelů, kterými jsou investiční výnos z takových aktiv za předcházejících 5 let a investiční výnos z takových aktiv za rok předcházející rozvahovému dni.
2.
Životní pojištění
Výše rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí se rovná částkám dlužným majitelům pojistných práv, zvýšeným o náklady na vyřízení pojistných událostí. Zahrnuje rezervu na vzniklé, ale dosud neohlášené škody.
1)
Směrnice Rady ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (91/674/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.
1a)
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
3a)
Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Část B přílohy k zákonu o pojišťovnictví.
8)
Část A přílohy k zákonu o pojišťovnictví.
9)
§ 1879 občanského zákoníku.
10)
§ 2820 občanského zákoníku.
11)
§ 14 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
12)
§ 18 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
13)
§ 18 odst. 2 písm. a) a c) až g) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
14)
§ 24 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
15a)
§ 24 odst. 2 písm. b) nebo § 24 odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších přepisů.
20)
§ 71 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
21)
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 74 zákona o obchodních korporacích.
32)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
33)
Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů.
36)
§ 248 zákona o obchodních korporacích.
41)
§ 18 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
41a)
§ 2819 občanského zákoníku.
53)
§ 496 odst. 2 občanského zákoníku.
54)
Např. § 498 odst. 1 občanského zákoníku.
55)
§ 2764 odst. 2 občanského zákoníku.
56)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.
Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002. |
Vyhláška č. 503/2002 Sb. | Vyhláška č. 503/2002 Sb.
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny
Vyhlášeno 5. 12. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 174/2002
* ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ÚČETNÍ ZÁVĚRKA (§ 3 — § 12a)
* ČÁST TŘETÍ - SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA (§ 13 — § 13)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ (§ 17 — § 25a)
* ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 26 — § 27) č. 1 k vyhlášce č. 503/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 503/2002 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 503/2002 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 503/2002 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 503/2002 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 503/2002 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2016 (371/2015 Sb.)
503
VYHLÁŠKA
ze dne 6. listopadu 2002,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny
Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
§ 1
Vyhláška stanoví uspořádání a označování položek účetní závěrky a obsahové vymezení položek této závěrky, směrnou účtovou osnovusměrnou účtovou osnovu, účetní metody a jejich použití pro účetní jednotky uvedené v § 2.
§ 2
Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona, které jsou zdravotními pojišťovnami1) a provádějí veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů.2)
ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
§ 3
(1)
Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 se skládá z částí
a)
rozvaha (bilance),
b)
výkaz zisku a ztráty,
c)
příloha,
d)
přehled o peněžních tocích a
e)
přehled o změnách vlastního kapitálu.
(2)
Položky rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Položky tabulkových částí v příloze v účetní závěrce se označují v souladu s § 12 a 12a.
(3)
Položky částí účetní závěrky podle odstavce 1 se uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění položek na podpoložky lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání. Nové položky lze vložit v případě, že jejich obsah není součástí žádných jiných položek požadovaných ve stanoveném uspořádání a uvedeném podrobnějším členění.
(4)
Technickou formu částí účetní závěrky stanoví technická vyhláška o účetních záznamechúčetních záznamech2a).
(5)
Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a vykazuje se v tisících Kč.
§ 4
(1)
V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.
(2)
Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za zdaňovanou činnost. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce.
(3)
Každá z položek rozvahy a z položek výkazu zisku a ztráty obsahuje též informaci o výši této položky vykázané za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen „minulé účetní období“). Informace za minulé účetní období se uvádějí v čisté výši. V případě, že informace vykazované za minulé a běžné účetní období nejsou obsahově srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 7 zákona. Každá úprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací se odůvodní v příloze. Položky rozvahy v nulové výši za minulé i běžné účetní období se uvádějí. Položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se uvádějí, vyžaduje-li to jiný právní předpis.
(4)
Účetní jednotky, které zahájí svoji činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurs, uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni zahájení činnosti nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti prohlášení konkursu. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Tento postup mohou použít i účetní jednotky nově vzniklé splynutím nebo sloučením.
(5)
Položky „Aktiva celkem“ a „Pasiva celkem“ uvedené v rozvaze se musí rovnat. Položka „Výsledek hospodaření za účetní období“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedené v rozvaze.
(6)
Přehled o peněžních tocích podává informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků za účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o peněžních tocích a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.
(7)
Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „A. Vlastní kapitál“ rozvahy. Podává informaci o změnách vlastního kapitálu a jeho jednotlivých složek za účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.
(8)
Příloha v účetní závěrce vysvětluje a doplňuje informace obsažené v ostatních částech účetní závěrky. Uspořádání a označování položek přílohy v účetní závěrce a její závazný vzor stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce a ustanovení § 12 a 12a.
§ 5
(1)
V rozvaze se u položek majetku3) s výjimkou položky „B. Investice“ použije jeho členění na dlouhodobý a krátkodobý.4)
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně i pro členění jiných aktiv3) nebo závazků a jiných pasiv.3)
(3)
V rozvaze za běžné účetní období se uvádí u položek „A. Dlouhodobý nehmotný majetek“, „C. Dlouhodobý hmotný majetek“ a „D. Dlouhodobý finanční majetek“ podle charakteru aktiv v ní uváděných
a)
výše neupravená o opravné položky a oprávky,
b)
výše opravných položek a oprávek k nim se vážících, není-li dále stanoveno jinak,
c)
výše snížená o opravné položky a oprávky.
Pohyb aktiv v těchto položkách se uvádí v ocenění, ve kterém byly zachyceny v rozvaze na počátku účetního období.
V rozvaze za minulé účetní období se uvedené položky uvádějí jen ve výši snížené o opravné položky a oprávky.
(4)
Vztahuje-li se určité aktivum nebo pasivum k více než jedné položce uspořádání a členění, jejich vztahy k jiným položkám se uvádějí v příloze v účetní závěrce, pokud je taková informace nezbytná pro sestavení jasné a přehledné účetní závěrky.
§ 7
Zvláštní ustanovení pro zdaňovanou činnost
Pro obsahové vymezení položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty, které se týkají zdaňované činnosti, účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY
§ 8
(1)
Položka „A. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, práva k vynálezům, průmyslovým vzorům, zlepšovacím návrhům, ochranné známce, označení původu výrobků a užitnému vzoru, k počítačovým programům a k jiným předmětům ochrany podle autorského zákona, popřípadě jiné věci nehmotné22). Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení složek této položky účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
(2)
Položka „C. Dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje
a)
pozemky a stavby, popřípadě jiné věci nemovité23),
b)
věci movité,8a) s výjimkou zásob; tento majetek se člení na odpisovaný a neodpisovaný,
c)
náklady související s pořízením dlouhodobého hmotného majetku a poskytnuté zálohy a závdavky na pořízení uvedeného majetku,
d)
právo stavby, pokud není vykazováno v položce „F.I. Zásoby“,
e)
věcná břemena s výjimkou užívacího práva k pozemku a stavbě, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění v položce „C.I.2. Stavby“ nebo součást ocenění v položce „F.I. Zásoby“.
Položku lze členit na podpoložky. Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení složek dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
(3)
Souhrnná položka „D.I. Podíly v podnikatelských seskupeních“ obsahuje podíly v podnikatelských seskupeních,9) dluhopisy vydané osobami v podnikatelských seskupeních a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté osobám v podnikatelských seskupeních.
(4)
Položka „D.I.1. Podíly v ovládaných osobách“ obsahuje podíly,10) které představují účasti s rozhodujícím vlivem. V této položce se uvádějí i další případy, kdy účetní jednotka je ovládající osobou.11)
(5)
Položka „D.I.3. Podíly s podstatným vlivempodstatným vlivem“ obsahuje podíly,10) které představují účasti s podstatným vlivempodstatným vlivem.
(6)
Souhrnná položka „D.II. Jiný dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje aktiva uváděná v položkách D.II.1. až D.II.4. aktiv.
(7)
Položka „D.II.1. AkcieAkcie a ostatní cenné papírycenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly“ obsahuje zejména akcieakcie, zatímní listy, podílové listy, popřípadě jiné cenné papírycenné papíry s proměnlivým výnosem, a dále podíly a vliv, které se neuvádějí v položkách D.I.1. a D.I.3. aktiv.
(8)
Položka „D.II.2. Dluhové cenné papírycenné papíry“ obsahuje
a)
dluhopisy a ostatní cenné papírycenné papíry s pevným výnosem, vydané emitenty dluhopisů podle zvláštního právního předpisu,12) pokud tyto cenné papírycenné papíry nespadají pod položky „D.I.2. Dluhopisy vydané ovládanými osobami a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté těmto osobám“ nebo „D.I.4. Dluhopisy vydané osobami, ve kterých má účetní jednotka podstatný vlivpodstatný vliv, a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté těmto osobám“,
b)
za cenné papírycenné papíry s pevným výnosem se považují cenné papírycenné papíry s pevnou úrokovou mírou nebo s proměnlivou úrokovou mírou, jestliže její proměnlivost je předem určena ve vztahu k mírám používaným na trhu k určeným datům nebo obdobím.
Ostatní cenné papírycenné papíry se zařazují jako cenné papírycenné papíry s proměnlivým výnosem a uvádějí se v položce D.II.1. aktiv. Nabíhající úrokové výnosy u dluhových cenných papírůcenných papírů pořízených z prostředků veřejného zdravotního pojištění se vykazují v příslušném fondu položky „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“. Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech vykazování úrokového výnosu, úrokového nákladu a naběhlého příslušenství účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 44 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
(9)
Položka „D.II.3. Depozita u finančních institucí“ obsahuje vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem v souladu se zvláštním právním předpisem,13) popřípadě jiné penězi ocenitelné hodnoty, které účetní jednotky umístily u finančních institucí a mohou být vyzvednuty až po určité době. Hodnoty deponované bez uvedeného omezení výběru včetně vkladů, které lze čerpat do 24 hodin po oznámení, se uvádějí v položce „F.II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně“.
(10)
Položka „D.II.4. Ostatní dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje dlouhodobý finanční majetek, který není uveden v položkách D.II.1. až D.II.3. V této položce se uvádějí také předměty a díla umělecké kulturní hodnoty podle zvláštního právního předpisu.14)
§ 9
(1)
Položka „E.I. Pohledávky z veřejného zdravotního pojištění“ obsahuje pohledávky z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.2)
(2)
Položka „E.I.7. Dohadné položky aktivní“ obsahuje v oblasti veřejného zdravotního pojištění pohledávky, na základě kterých vznikly nároky na plnění, ale není známa skutečná výše plnění k okamžiku uskutečnění účetního případu a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů. Dále obsahuje pohledávky za rozpočty, pokud vznikly nároky na plnění, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná výše plnění a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů.
(3)
Položka „E.II. Ostatní pohledávky“ obsahuje zejména pohledávky z cizích směnek a cizích směnek na vlastní řad, pohledávky z eskontu směnek, pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění a dohadné položky za zdaňovanou činnost. Pohledávky v této položce se člení na dlouhodobé a krátkodobé. Neuvádějí se zde žádné pohledávky z operací veřejného zdravotního pojištění.
(4)
Souhrnná položka „F. Ostatní aktiva“ obsahuje aktiva uváděná v položkách F.I. až F.III.
(5)
Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení složek položky „F.I. Zásoby“ účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
(6)
Položka „F.II. Hotovost na účtech ve finančních institucích a hotovost v pokladně“ obsahuje kromě uvedených hotovostí dále
a)
ceniny, zejména poštovní známky, kolky,
b)
šeky,17) které se uvádějí v podpoložce,
c)
jiné hodnoty v pokladně, zejména úvěrové a platební karty, mají-li hodnotu, ze které bude po vydání do používání čerpáno.
(7)
Položka F.II. obsahuje též zvláštní bankovní účty k fondům veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu1) a bankovní účty jiných fondů podle zvláštního předpisu.18)
(8)
Položka „F.III. Jiná aktiva“ obsahuje taková aktiva, která nejsou zahrnuta do položek F.I. a F.II. V této položce se rovněž podle § 19 vykazují kladné reálné hodnoty z ocenění derivátů podle § 27 odst. 1 zákona.
§ 10
(1)
Položka pasiv „A.I. Základní kapitál“ obsahuje základní kapitál, jehož zdrojem není veřejné zdravotní pojištění.
(2)
Položka „A.II. Oceňovací rozdíly“ obsahuje oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji podle § 18a. Tato položka se rovněž použije v případě, pokud to vyžaduje jiný právní předpis.
(3)
Položka „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ obsahuje ty fondy, které se vytvářejí z jiného zdroje než ze zisku v účetnictví zdravotní pojišťovny, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, s výjimkou Rezervního fondu na nové ocenění, který je obsahem položky A.II. Tato položka obsahuje též fondy veřejného zdravotního pojištění s výjimkou základního fondu a rezervního fondu. Zdroje těchto fondů veřejného zdravotního pojištění a způsoby jejich užití stanovuje zvláštní právní předpis.18) Změny stavu fondů veřejného zdravotního pojištění se zachycují za použití rozvahových účtů, bez použití účtů nákladů a výnosů. Uvedené fondy se uvádějí zvlášť v jednotlivých podpoložkách. V této položce se uvádějí také dotace nebo zdroje z bezúplatných plnění nebo oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou a úroky z držených dluhových cenných papírůcenných papírů. Základní fond a rezervní fond veřejného zdravotního pojištění se uvádějí v položce „A.V.“ v souladu s odstavcem 5.
(4)
Položka „A.IV. Ostatní fondy ze zisku“ obsahuje ostatní fondy, které se vytvářejí ze zisku v účetnictví zdravotní pojišťovny.
(5)
Položka „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“ obsahuje fondy určené pro provádění veřejného zdravotního pojištění, kterými jsou základní fond a rezervní fond. Zdroje fondů veřejného zdravotního pojištění a způsoby jejich užití stanovuje zvláštní právní předpis.19) Změny stavu těchto fondů se zachycují za použití rozvahových účtů, bez použití účtů nákladů a výnosů.
(6)
Souhrnná položka „B. Rezervy“ obsahuje rezervy podle § 26 odst. 3 zákona.
(7)
Položka „C.I. Závazky z veřejného zdravotního pojištění“ obsahuje závazky z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.2)
(8)
Položka „C.I.6. Dohadné položky pasivní“ obsahuje v oblasti veřejného zdravotního pojištění dluhy, u nichž není známa skutečná výše plnění k okamžiku uskutečnění účetního případu a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů. Dále obsahuje dluhy za rozpočty, pokud vznikly nároky plnění, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná výše plnění a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů.
(9)
Položka „C.II. Závazky z dluhových cenných papírůcenných papírů“ obsahuje částky určené k překlenutí nedostatku finančních prostředků z důvodů nesplacení pohledávek z vydaných dluhopisů; v podpoložce a) se uvádějí konvertibilní dluhopisy.
(10)
Položka „C.IV. Ostatní závazky“ obsahuje dluhy zejména ze směnek a jejich eskontu, z emitovaných dluhopisů, dluhy vůči zaměstnancům z příjmů ze závislé činnosti včetně sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění, dluhy vůči institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění, dluhy z daně z příjmů a jiných přímých daní, dluhy z daně z přidané hodnoty a jiných nepřímých daní, dluhy z dotací a dohadné položky za zdaňovanou činnost. Dluhy v této položce se člení na dlouhodobé a krátkodobé. V této položce se neuvádějí žádné dluhy z operací veřejného zdravotního pojištění.
(11)
V položce „D. Ostatní pasiva“ se zejména podle § 19 vykazují záporné reálné hodnoty z ocenění derivátů podle § 27 odst. 1 zákona.
HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY, OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU
§ 11
Pro obsahové vymezení položek výkazu zisku a ztráty zdravotní pojišťovny použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
§ 11a
Přehled o peněžních tocích zobrazuje stav peněžních prostředků účetní jednotky k počátku účetního období, příjmy, výdaje, změnu stavu peněžních prostředků (příjmy minus výdaje) a zůstatek peněžních prostředků k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období, a to celkem a v rozdělení na peněžní prostředky fondů celkem a peněžní prostředky za zdaňovanou činnost. Položky v nulové výši se uvádějí.
§ 11b
Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o změnách jeho jednotlivých složek. Zachycuje stav složek vlastního kapitálu k rozvahovému dni minulého účetního období, jejich zvýšení a snížení v průběhu účetního období a stav složek k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období. Položky v nulové výši za minulé i běžné účetní období se uvádějí.
HLAVA IV
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
§ 12
(1)
Příloha v účetní závěrce je členěna na položky v tomto pořadí:
a)
položky „A. podle zákonných ustanovení“; položky obsahují informace podle ustanovení zákona, které jsou uvedeny v příloze č. 6 této vyhlášky,
b)
položky „E. ostatní doplňující informace k jiným částem účetní závěrky“.
(2)
Informace uváděná v příloze v účetní závěrce se označuje číslem položky přílohy v účetní závěrce, pokud se vztahuje ke konkrétní položce části účetní závěrky také číslem této položky. U položek, pro něž není obsah, se vyplní číslice 0.
(3)
Není-li dále stanoveno jinak, vychází se při obsahovém vymezení jednotlivých položek přílohy v účetní závěrce z názvů daných položek uvedených v příloze č. 6 této vyhlášky.
(4)
Pro uvádění informací o cenných papírechcenných papírech a derivátech v jednotlivých položkách přílohy v účetní závěrce použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
(5)
Položka „E.1. Doplňující informace k položkám rozvahy“ obsahuje zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám rozvahy neuvedené podle odstavce 1 písm. a), nevykazované v položce E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 7 zákona.
(6)
Položka „E.2. Doplňující informace k položkám výkazu zisku a ztráty“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám výkazu zisku a ztráty neuvedené podle odstavce 1 písm. a), nevykazované v položce E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 7 zákona.
§ 12a
Obsahové vymezení informací o podrozvahových účtech
(1)
V případě skutečností, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, účetní jednotka uvádí tyto skutečnosti na podrozvahových účtech v souladu s obsahovým vymezením v odstavcích 3 až 5 při respektování principu významnosti.
(2)
Při posuzování skutečností podle § 25 odst. 2 a 3 zákona účetní jednotka nejdříve posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů. V případě, že ano, účtuje o skutečnostech podle § 25 odst. 2 zákona v knize podrozvahových účtů až do okamžiku, kdy nejsou již splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů.
(3)
Pro obsahové vymezení informací o skutečnostech na podrozvahových účtech se použijí přiměřeně ustanovení § 49 až 54 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, pokud není jiným právním předpisem14a) a v odstavcích 4 a 5 stanoveno jinak.
(4)
Položka „P.I. Majetek účetní jednotky“ zahrnuje
a)
podpoložku „P.I.1. Drobný nehmotný majetek“, která obsahuje informace o drobném nehmotném majetku, který účetní jednotka nevykázala v rozvaze, při respektování principu významnosti,
b)
podpoložku „P.I.2. Drobný hmotný majetek“, která obsahuje informace o drobném hmotném majetku, který účetní jednotka nevykázala v rozvaze, při respektování principu významnosti.
(5)
Položka „P.II.1. Odepsané pohledávky“ obsahuje práva na peněžité plnění v případě, že již zanikl nárok účetní jednotky na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela, nebo zčásti splní, nebo je zde předpoklad, že bude plněno jinou osobou, a jiné odepsané pohledávky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování. Uvedené pohledávky se sledují do doby jejich právního zániku v členění informací na dlužné pojistné, sankční platby v oblasti veřejného zdravotního pojištění (penále, pokuty a přirážky k pojistnému) a ostatní odepsané pohledávky. Ostatními odepsanými pohledávkami jsou zejména náhrady škod a pohledávky za zdravotnickými zařízeními14b).
ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
§ 13
(1)
Směrná účtová osnovaSměrná účtová osnova je uspořádáním účtových tříd a účtových skupin pro zdravotní pojišťovny a je stanovena v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2)
V rámci účtových skupin směrné účtové osnovysměrné účtové osnovy vytvářejí zdravotní pojišťovny syntetické účty. Tvorbou analytických účtů zajišťují zdravotní pojišťovny členění syntetických účtů podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů, požadavků externích uživatelů, popřípadě dalších potřeb zdravotní pojišťovny.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ
§ 17
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty
(1)
Za oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou se považují rozdíly mezi oceněním k okamžiku uskutečnění účetního případu podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona vůči ocenění k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona a změny reálné hodnoty zjištěné v následujících účetních obdobích (dále jen „oceňovací rozdíly“).
(2)
Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírůcenných papírů pořízených z prostředků veřejného zdravotního pojištění se uvádějí v příslušných položkách finančního majetku a v příslušných fondech položky „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.
§ 18
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, zásob a cenných papírů
(1)
Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení těchto nákladů účetní jednotky použijí přiměřeně vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. To platí rovněž u položek podílů, metody ocenění souboru majetku nebo metody ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem anebo pohledávek s výjimkou pohledávek z veřejného zdravotního pojištění.
(2)
Veškerý dlouhodobý majetek zdravotní pojišťovny se pořizuje z prostředků fondu reprodukce majetku, který je součástí systému veřejného zdravotního pojištění. Bude-li tento dlouhodobý majetek používán pro zdaňované činnosti zdravotní pojišťovny, převede se alikvotní část prostředků z těchto činností do fondu reprodukce majetku. Pořízení dlouhodobého majetku se vykáže jako čerpání fondu reprodukce majetku a nárůst fondu majetku.
(3)
Součástí pořizovací ceny cenného papírucenného papíru a podílu jsou též přímé náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírůcenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papírucenného papíru a podílu.
§ 18a
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji
(1)
S výjimkou cenných papírůcenných papírů a derivátů se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji pořízeného z prostředků veřejného zdravotního pojištění účtuje prostřednictvím příslušného rozvahového účtu vykazovaného v položce „A.II. Oceňovací rozdíly“ se souvztažným zápisem na příslušném analytickém účtu majetku.
(2)
Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně navazuje na rozhodnutí osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu.
(3)
Majetek podle odstavce 1 se neodpisuje a nevytvářejí se k němu opravné položky.
§ 19
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů
(1)
Umožňuje-li používání derivátů zvláštní právní předpis a není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení derivátů a uplatňování ocenění derivátů reálnou hodnotou účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 70 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
(2)
U derivátů týkajících se prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění jsou oceňovací rozdíly podle charakteru vykázány v položce aktiv „F. Ostatní aktiva“ nebo položce pasiv „D. Ostatní pasiva“ a v tom fondu, kterému použité prostředky patří, v položce „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.
§ 21
Postup tvorby a použití opravných položek
(1)
Opravné položky podle ustanovení § 26 odst. 3 zákona se účtují prostřednictvím příslušného účtu opravných položek v jednotlivých účtových skupinách majetku se souvztažným zápisem na příslušném účtu fondu, se kterým zaúčtované aktivum, k němuž je vytvářena opravná položka, věcně souvisí.
(2)
V případě pohledávek se tvoří opravná položka ve výši 5 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky. Účetní jednotka může stanovit opravnou položku k pohledávce vyšší než 5 %. Informaci o této skutečnosti účetní jednotka uvede a řádně odůvodní v příloze v účetní závěrce.
(3)
Pro tvorbu a použití opravných položek u zdaňovaných činností zdravotní pojišťovny použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
§ 22
Odpisování majetku
(1)
Dlouhodobý nehmotný majetek, který se uvádí v položce A. aktiv, stavby v položce C. aktiv, a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek, se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony.
(2)
Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
(3)
Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku zúčtované v rámci provozního fondu se rozčlení na činnosti, ve kterých byl dlouhodobý majetek využíván. Podíl odpisů a způsob rozčlenění stanoví zdravotní pojišťovna vnitřním předpisem. Finanční prostředky v hodnotě odpisů uplatněných v činnostech podléhajících zdanění se převedou na provozní fond, a to i v případě, že výsledek hospodaření dané činnosti bude v běžném účetním období záporný.
(4)
Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku se současně uvedou jako čerpání fondu majetku a nárůst fondu reprodukce majetku.
§ 23
Postup tvorby a použití rezerv
(1)
Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů podle § 26 zákona s výjimkou podmíněných závazků a dalších podmíněných pasiv, pokud jiný právní předpis14a) nestanoví jinak.
(2)
V oblasti veřejného zdravotního pojištění je vytvářena rezervarezerva na pravomocně neskončené soudní spory. Vytvářejí se i jiné rezervyrezervy, pokud tak stanoví právní předpisy v oblasti veřejného zdravotního pojištění14a).
(3)
Pro tvorbu a použití rezervrezerv u zdaňovaných činností účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
§ 24
Vzájemné zúčtování
(1)
Za porušení zákazu vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:
a)
dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
b)
doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků.
(2)
V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a dluhy, s výjimkou přijatých záloh a závdavků nebo poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papírycenné papíry.
(3)
Za vzájemné zúčtování se nepovažuje vzájemný zápočet pohledávek a závazků uskutečněný podle ustanovení občanského zákoníku.
(4)
Jedná-li se o významnou informaci, uvede účetní jednotka vzájemně zúčtované částky podle odstavců 1 a 2 a vysvětlení k nim jednotlivě v příloze v účetní závěrce.
§ 25
Metoda kursových rozdílů
(1)
Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se uvádějí v příslušných podpoložkách položky „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.
(2)
Kursové rozdíly z cenných papírůcenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou.
(3)
V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet kurs mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo EUR a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou pro americký dolar nebo EUR ke stejnému dni nebo může účetní jednotka použít i poslední známý kurs vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankoubankou.
§ 25a
Některá specifika oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv
(1)
Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období.
(2)
Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za tři následující účetní období.
(3)
Krátkodobé podmíněné dluhy a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období.
(4)
Dlouhodobé podmíněné dluhy a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za tři následující účetní období.
(5)
V případě, že je stanovena konkrétní výše podmíněných aktiv nebo podmíněných pasiv, například na základě pojistné smlouvy, stanoví se výše ocenění podle této smlouvy.
(6)
Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné dluhy a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne.
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 26
Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.
§ 27
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 503/2002 Sb.
Uspořádání a označování položek rozvahy
AKTIVA
A.
Dlouhodobý nehmotný majetek
I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
II.
Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
III.
Poskytnuté zálohy na pořízení nehmotného majetku
B.
Investice
C.
Dlouhodobý hmotný majetek
I.
Pozemky a stavby
1.
Pozemky
2.
Stavby
II.
Movitý majetek
1.
Movitý majetek- odepisovaný
2.
Movitý majetek – neodepisovaný
III.
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
IV.
Poskytnuté zálohy na pořízení hmotného majetku
D.
Dlouhodobý finanční majetek
I.
Podíly v podnikatelských seskupeních
1.
Podíly v ovládaných osobách
2.
Dluhopisy vydané ovládanými osobami a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté těmto osobám
3.
Podíly s podstatným vlivempodstatným vlivem
4.
Dluhopisy vydané osobami, ve kterých má účetní jednotka podstatný vlivpodstatný vliv, a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté těmto osobám
II.
Jiný dlouhodobý finanční majetek
1.
AkcieAkcie a ostatní cenné papírycenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly
2.
Dluhové cenné papírycenné papíry
3.
Depozita u finančních institucí
4.
Ostatní dlouhodobý finanční majetek
E.
Dlužníci
I.
Pohledávky z veřejného zdravotního pojištění
1.
Pohledávky za plátci pojistného
2.
Pohledávky za poskytovateli zdravotních služeb
3.
Pohledávky z přerozdělení pojistného
4.
Pohledávky z náhrad škod veřejného zdravotního pojištění
5.
Pohledávky z přeplatků do zajišťovacího fondu
6.
Pohledávky z plnění mezinárodních smluv o zdravotní péči
7.
Dohadné položky aktivní
8.
Ostatní pohledávky
II.
Ostatní pohledávky
1.
Krátkodobé
2.
Dlouhodobé
F.
Ostatní aktiva
I.
Zásoby
II.
Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně
1.
Zvláštní bankovní účty
1.1.
Základního fondu
1.2.
Rezervního fondu
1.3.
Provozního fondu
1.4.
Sociálního fondu
1.5.
Fondu reprodukce majetku
1.6.
Fondu prevence
1.7.
Fondu pro úhradu preventivní péče
1.8.
Fondu pro zprostředkování úhrady zdravotní péče
1.9.
Fondu pro úhradu závodní preventivní péče z prostředků zaměstnavatele
1.10.
Ostatní bankovní účty
2.
Pokladna a jiné pokladní hodnoty
III.
Jiná aktiva
G.
Časové rozlišení
I.
Náklady příštích období
II.
Příjmy příštích období
AKTIVA CELKEM
PASIVA
A.
Vlastní kapitál
I.
Základní jmění
II.
Oceňovací rozdíly
III.
Ostatní kapitálové fondy
1.
Provozní fond
2.
Sociální fond
3.
Fond majetku
4.
Fond reprodukce majetku
5.
Fond prevence
6.
Fond pro úhradu preventivní péče
7.
Fond pro zprostředkování úhrady zdravotní péče
8.
Fond pro úhradu závodní preventivní péče z prostředků zaměstnavatele
9.
Jiné
IV.
Ostatní fondy ze zisku
1.
Zdroj podílů v ovládaných osobách
2.
Jiné ostatní fondy ze zisku
V.
Fondy veřejného zdravotního pojištění
1.
Základní fond
2.
Rezervní fond
VI.
Výsledek hospodaření minulých období
VII.
Výsledek hospodaření běžného účetního období
B.
RezervyRezervy
C.
Věřitelé
I.
Závazky z veřejného zdravotního pojištění
1.
Závazky za plátci pojistného
2.
Závazky k poskytovatelům zdravotních služeb
3.
Závazky z přerozdělení pojistného
4.
Závazky k zajišťovacímu fondu
5.
Závazky z plnění mezinárodních smluv o zdravotní péči
6.
Dohadné položky pasivní
7.
Ostatní závazky
II.
Závazky z dluhových cenných papírůcenných papírů, z toho:
a)
Směnitelné (konvertibilní) dluhopisy
III.
Závazky vůči finančním institucím
IV.
Ostatní závazky
1.
Dluhy daňové
2.
Dluhy ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
3.
Ostatní závazky
D.
Ostatní pasiva
E.
Časové rozlišení
I.
Výdaje příštích období
II.
Výnosy příštích období
PASIVA CELKEM
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 503/2002 Sb.
Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty
| | | | minulé
období| základna| mezisoučet| výsledek
---|---|---|---|---|---|---|---
I.| Technický účet k neživotnímu pojištění| | | |
| 1.| Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění| | | |
| | a)| předepsané hrubé pojistné| | | X| X
| | b)| pojistné postoupené zajišťovatelům (-)| | | | X
| | c)| změna stavu hrubé výše rezervy na nezasloužené pojistné (+/-)| | | X| X
| | d)| změna stavu rezervy na nezasloužené pojistné, podíl zajišťovatelů (+/-)| | | |
| 2.| Převedené výnosy z investic z Netechnického účtu (pol. II.4)| | X| X|
| 3.| Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění| | X| X|
| 4.| Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění:| | | |
| | a)| náklady na pojistná plnění: | | | |
| | | aa) hrubá výše| | | X| X
| | | bb) podíl zajišťovatelů (-)| | | | X
| | b)| změna stavu rezervy na pojistná plnění:| | | |
| | | aa) hrubá výše| | | X| X
| | | bb) podíl zajišťovatelů (-)| | | |
| 5.| Změny stavu ostatních technických rezerv očištěné od zajištění (+/-)| | X| X|
| 6.| Bonusy a slevy, očištěné od zajištění| | X| X|
| 7.| Čistá výše provozních nákladů:| | | |
| | a)| pořizovací náklady na poj. smlouvy| | X| | X
| | b)| změna stavu časově rozlišených pořizovacích nákladů (+/-)| | X| | X
| | c)| správní režie| | X| | X
| | d)| provize od zajišťovatelů a podíly na ziscích (-)| | X| |
| 8.| Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění| | X| X|
| 10.| Mezisoučet, zůstatek Technického účtu k neživotnímu pojištění (pol. II.1.)| | X| X|
II.| Netechnický účet| | | |
| 1.| Výsledek Technického účtu k neživotnímu pojištění (pol. I.10.)| | X| X|
| 2.| Výnosy z investic| | | |
| | a)| výnosy z podílů se zvláštním uvedením těch, které pocházejí z ovládaných osob| | X| | X
| | b)| výnosy z ostatních investic, se zvláštním uvedením těch, které pocházejí z ovládaných osob, v tom:| | | |
| | | aa) výnosy z pozemků a staveb| | | X| X
| | | bb) výnosy z ostatních investic| | | | X
| | c)| změny hodnoty investic| | X| | X
| | d)| výnosy z realizace investic| | X| |
| 3.| Náklady na investice:| | | |
| | a)| náklady na správu investic, včetně úroků| | X| | X
| | b)| změny hodnoty investic| | X| | X
| | c)| náklady spojené s realizací investic| | X| |
| 4.| Převod výnosů z investic na| | | |
| | Technický účet k neživotnímu pojištění (pol. I.2.)| | X| X|
| 5.| Ostatní výnosy| | | |
| 6.| Ostatní náklady| | | |
7.| Daň z příjmů| | X| X|
---|---|---|---|---|---
8.| Výsledek hospodaření po zdanění| | X| X|
9.| Mimořádné náklady| | X| X|
10.| Mimořádné výnosy| | X| X|
11.| Ostatní daně neuvedené v předcházejících položkách| | X| X|
12.| Výsledek hospodaření za účetní období| | X| X|
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 503/2002 Sb.
Směrná účtová osnova pro zdravotní pojišťovny
Účtová třída 1 - Investice
Účtové skupiny: Pozemky a stavby
Investice v podnikatelských seskupeních
Jiné investice
Účtová třída 2 - Majetek
Účtové skupiny: Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Pořízení majetku
Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně, jiný finanční majetek
Zvláštní bankovní účty k fondům veřejného zdravotního pojištění
Ostatní aktiva
Dlouhodobý finanční majetek
Účtová třída 3 - Pohledávky, závazky a přechodné účty
Účtové skupiny: Pohledávky z operací přímého pojištění a z operací zajištění
Pohledávky z veřejného zdravotního pojištění
Pohledávky z plnění mezinárodních smluv
Ostatní pohledávky
Závazky z operací přímého pojištění a z operací zajištění
Závazky z veřejného zdravotního pojištění
Závazky z plnění mezinárodních smluv
Zaměstnanci, zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění
Ostatní závazky
Zúčtování daní a dotací
Přechodné účty aktiv a pasiv
Účtová třída 4 - Účty jmění a dlouhodobých závazků
Účtové skupiny: Základní kapitál a kapitálové fondy
Fondy ze zisku a výsledek hospodaření minulých účetních období
Výsledek hospodaření
Fondy veřejného zdravotního pojištění
RezervyRezervy
Dlouhodobé závazky
Ostatní pasiva
Účtová třída 5 - Náklady
Účtové skupiny: Technický účet k neživotnímu pojištění
Netechnický účet
Vnitropodnikové převody zdravotních pojišťoven
Účtová třída 6 - Výnosy
Účtové skupiny: Technický účet k neživotnímu pojištění
Netechnický účet
Vnitropodnikové převody zdravotních pojišťoven
Účtová třída 7 - Závěrkové účty a podrozvahové účty
Účtové skupiny: Účty rozvažné
Účet zisku a ztráty
Podrozvahové účty
Účtová třída 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví zdravotních pojišťoven
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 503/2002 Sb.
384kB
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 503/2002 Sb.
302kB
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 503/2002 Sb.
1.8MB
1)
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech).
3)
§ 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 19 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 54 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 176/2002 Sb.
6)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 119 odst. 2 občanského zákoníku.
8a)
§ 121 odst. 1 občanského zákoníku.
9)
§ 66a obchodního zákoníku.
10)
§ 61 obchodního zákoníku.
11)
Například § 66a odst. 2 a 7 obchodního zákoníku.
12)
§ 2 odst. 1 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1999 Sb., zákona č. 362/1999 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 211/2002 Sb. a zákona č. 308/2002 Sb.
13)
§ 21 odst. 1 písm. k) zákona o pojišťovnictví.
14)
§ 21 odst. 1 písm. m) zákona o pojišťovnictví.
14a)
Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 41/2000 Sb., kterou se stanoví podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky na úhradu zdravotní péče hrazené nad rámec veřejného zdravotního pojištění z prostředků státního rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany.
14b)
Například § 16a, 17 a 45a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
18)
Vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 41/2000 Sb., kterou se stanoví podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky na úhradu zdravotní péče hrazené nad rámec veřejného zdravotního pojištění z prostředků státního rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany.
21)
§ 1 odst. 1 a 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb.
§ 2 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 120/2000 Sb.
22)
§ 496 odst. 2 občanského zákoníku.
23)
Např. § 498 odst. 1 občanského zákoníku. |
Vyhláška č. 504/2002 Sb. | Vyhláška č. 504/2002 Sb.
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví
Vyhlášeno 5. 12. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 174/2002
* ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - ÚČETNÍ ZÁVĚRKA (§ 3 — § 30)
* ČÁST TŘETÍ - SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA (§ 31 — § 31)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČETNÍ METODY (§ 32 — § 42d)
* ČÁST PÁTÁ - § 43 (§ 43 — § 44) č. 1 k vyhlášce č. 504/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 504/2002 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (443/2023 Sb.)
504
VYHLÁŠKA
ze dne 6. listopadu 2002,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví
Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen „zákon“):
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST
§ 1
Tato vyhláška stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
a)
rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,
b)
uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce,
c)
uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledku hospodaření v účetní závěrce,
d)
uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce,
e)
směrnou účtovou osnovu,
f)
účetní metody,
g)
metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu,
h)
způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.
§ 2
(1)
Vyhláška se týká účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, uvedených v § 1 odst. 2 písm. a), b), i) a l) zákona a na které se vztahují zvláštní právní předpisy; jedná se zejména o tyto účetní jednotky:
a)
politické strany a politická hnutí podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
b)
spolky podle občanského zákoníku,
c)
církve a náboženské společnosti podle zákona upravujícího svobodu náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností,
d)
obecně prospěšné společnosti podle zákona upravujícího práva a povinnosti obecně prospěšných společností,
e)
zájmová sdružení právnických osob podle zákona upravujícího zájmová sdružení právnických osob,
f)
nadace, nadační fondy a ústavy podle občanského zákoníku,
g)
společenství vlastníků jednotek podle občanského zákoníku,
h)
veřejné vysoké školy podle zákona upravujícího vysoké školy a
i)
jiné účetní jednotky, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání,10) s výjimkou obchodních korporací (dále jen „účetní jednotky“).
(2)
Tato vyhláška se nevztahuje na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis.11)
(3)
Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
a)
tvoří opravné položky a rezervyrezervy pouze podle zvláštních právních předpisů,11a)
b)
neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona a nepoužijí § 18, 24, 30, 34, 35, 36, 36a, 41 a 42 v rozsahu, v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou,
c)
sestavují účetní závěrku ve zkráceném rozsahu.
ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
§ 3
(1)
Účetní závěrka je stanovena § 18 zákona.
(2)
V rozvaze jsou uspořádány a označeny položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv.
(3)
Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány a označeny položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření.
(4)
Příloha v účetní závěrce vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty; informace v ní se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
(5)
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném rozsahu nebo ve zkráceném rozsahu podle § 18 odst. 4 zákona. Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu sestavují účetní jednotky uvedené v § 3a.
§ 3a
(1)
Rozvahu ve zkráceném rozsahu, která zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, může sestavit pouze mikro účetní jednotkamikro účetní jednotka a malá účetní jednotkamalá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(2)
Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu, který zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, může sestavit pouze mikro účetní jednotkamikro účetní jednotka a malá účetní jednotkamalá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(3)
Přílohu v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu podle § 30 odst. 7 může sestavit pouze mikro účetní jednotkamikro účetní jednotka a malá účetní jednotkamalá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
§ 4
(1)
V rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1 a č. 2 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí.
(2)
Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky.
(3)
Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách měny účetnictví a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících. Způsob vykazování jednotlivých položek a označení měny účetnictví musí být uveden ve všech částech účetní závěrky. Položky „Aktiva celkemAktiva celkem“ (netto) a „Pasiva celkem“ se musí rovnat. Položka „D. Výsledek hospodaření po zdanění“ za běžné účetní období ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „A.II.1. Účet výsledku hospodaření“ uvedené v pasivech rozvahy za běžné účetní období.
(4)
Účetní jednotky, které vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurs, sestavují ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni prohlášení konkursu účetní závěrku v plném rozsahu. Toto pravidlo použijí i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením a mohou ho použít i účetní jednotky nově vzniklé splynutím.
(5)
Účetní jednotky, které změní měnu účetnictví, uvádějí v účetní závěrce údaje za minulé účetní období v měně účetnictví běžného období. Pro přepočet těchto údajů se použije § 42d.
§ 5
Rozvaha
(1)
V rozvaze se položky aktiv uvádějí v hodnotě neupravené o opravné položky a oprávky. Opravné položky a oprávky k příslušným aktivům se uvedou v aktivech rozvahy v záporných hodnotách. Každá z položek rozvahy obsahuje též informaci o výši této položky vykázané za minulé účetní období. V případě, že informace uváděné za minulé a za běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 7 zákona a úprava se odůvodní v příloze v účetní závěrce.
(2)
Hodnoty položek rozvahy se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy. Položky opravných položek a oprávek se uvádějí se záporným znaménkem. V prvním sloupci se uvádějí částky aktiv a pasiv se stavem k prvnímu dni účetního období. Ve druhém sloupci se uvádějí stavy aktiv a pasiv k poslednímu dni účetního období, za které se účetní závěrka sestavuje. Výjimku tvoří položka pasiv „A.II.1. Účet výsledku hospodaření“, která se vykazuje pouze k poslednímu dni uzavíraného účetního období, a položka pasiv „A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“, která se vykazuje pouze k prvnímu dni účetního období.
(3)
Položky rozvahy v nulové výši se neuvádějí.
§ 5a
Hlavní činnost a hospodářská činnost
(1)
Hlavní činnostíHlavní činností se pro účely této vyhlášky rozumí veškerá činnost, pro kterou byla účetní jednotka založena nebo zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem.
(2)
Hospodářskou činnostíHospodářskou činností se pro účely této vyhlášky rozumí hospodářská činnosthospodářská činnost stanovená zvláštním právním předpisem nebo činnosti stanovená ve zřizovací listině, statutu, zakládací listině nebo zapsané v příslušném rejstříku, zejména činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost.
§ 6
Výkaz zisku a ztráty
(1)
Ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí k rozvahovému dni konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů, rozdělené na hlavní činnost a hospodářskou činnost. Výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření po zdanění se uvede samostatně za hlavní činnost a samostatně za hospodářskou činnost. Za účetní jednotku jako celek se dílčí výsledky hospodaření sumarizují. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí.
(2)
Položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši se neuvádějí.
HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK ROZVAHY
§ 7
Dlouhodobý nehmotný majetek
(1)
Položka „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem“ obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a ostatní dlouhodobý nehmotný majetek s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dobou použitelnostiDobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. Dále obsahuje povolenky na emise podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kterými jsou povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství bez ohledu na výši ocenění a další obdobná práva, zejména individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv (dále jen „preferenční limity“) podle zvláštních právních předpisů bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenoureprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.
(2)
Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocenítechnické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, a to od výše ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku v položce „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem“ podle odstavce 1,
a)
k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,
b)
drobného dlouhodobého nehmotného majetku vymezeného v odstavci 5,
c)
drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnostidobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem“.
(3)
Položka „A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ a položka „A.I.2. Software“ obsahují nehmotné výsledky výzkumu a vývoje a software, které byly buď vytvořeny vlastní činností a určeny k obchodování a nebo byly nabyty od jiných osob.
(4)
Položka „A.I.3. Ocenitelná práva“ obsahuje zejména ocenitelná práva k předmětům průmyslového a obdobného vlastnictví, k výsledkům duševní tvůrčí činnosti a další ocenitelná práva podle zákonů upravujících ochranu průmyslových vzorů, práva k výsledkům duševní tvůrčí činnosti a obdobná práva.
(5)
Položka „A.I.4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje nehmotný majetek, zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, jeho doba použitelnostidoba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč, který byl pořízen nejpozději 31. prosince 2002, a to až do doby vyřazení.
(6)
Položka „A.I.5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který podle své povahy nelze uvést v jiných položkách dlouhodobého majetku zejména povolenky na emise a preferenční limity bez ohledu na výši ocenění.
(7)
Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z důvodu prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet.
(8)
Položka „A.I.6. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
(9)
Položka „A.I.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku.
(10)
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.
(11)
Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti11d) a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto vybavení nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity11e) a energetické audity11f), lesní hospodářské plány11g) a plány povodí11h) a povodňové plány.
§ 8
Dlouhodobý hmotný majetek
(1)
Položka „A.II.1. Pozemky“ obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zásobami podle § 11 odst. 7. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“, „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle odstavce 9 písmen a) a d).
(2)
Položka „A.II.2. Umělecká díla, předměty a sbírky“ obsahuje zejména umělecká díla, sbírky, předměty kulturní hodnoty12), a obdobný hmotný movitý majetek bez ohledu na výši ocenění, který není součástí stavby nebo není zbožím, včetně movitých kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní hodnoty oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, a včetně souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a).
(3)
Položka „A.II.3. Stavby“ obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnostidobu použitelnosti
a)
stavby14) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,
b)
právo stavby, pokud není zásobou podle § 11 odst. 7,
c)
otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
d)
technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
e)
byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci, včetně spoluvlastnického podílu na pozemku, se použije odstavec 1 obdobně,
f)
nemovité kulturní památky,
g)
technické zhodnocenítechnické zhodnocení majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,
h)
technické zhodnocenítechnické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.
(4)
Položka „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“ obsahuje
a)
hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“ se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách,
b)
předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky.
(5)
Položka „A.II.3. Stavby“ a položka „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“ dále obsahuje technické zhodnocenítechnické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného v § 32 odst. 5:
a)
majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,
b)
drobného hmotného majetku.
(6)
Položka „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje
a)
ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar,
b)
trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.
(7)
Položka „A.II.6. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ obsahuje dospělá zvířata a jejich skupiny zejména stáda, hejna s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. O dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázaných v položce „A.II.6. Dospělá zvířata a jejich skupiny“ se účtuje jako o zásobách.
(8)
Položka „A.II.7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejich doba použitelnostidoba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč, který byl pořízen nejpozději 31. prosince 2002, a to až do doby vyřazení.
(9)
Položka „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje bez ohledu na pořizovací cenupořizovací cenu
a)
ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 38 odst. 3 písm. d),
b)
technické zhodnocení provedené na majetku oceněném podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona s výjimkou technického zhodnocení, které je uvedeno v položce „A.II.3. Stavby,
c)
jiný majetek, mající charakter dlouhodobého hmotného majetku, neobsažený v majetkových položkách „A.II.1. Pozemky“, „A.II.2. Umělecká díla, předměty a sbírky“, „A.II.3. Stavby“, „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“, „A.II.6. Dospělá zvířata a jejich skupiny“, „A.II.7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek“, „A.II.9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ a „A.II.10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek“,
d)
věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „A.II.3. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.
(10)
Položka „A.II.9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.
(11)
Položka „A.II.10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.
(12)
Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání, to je pro způsobilost k provozu. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocenítechnického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.
§ 9
Dlouhodobý finanční majetek
(1)
Dlouhodobým finančním majetkem je majetek s dobou splatnosti delší než jeden rok nebo majetek do splatnosti nakupovaný nebo vlastněný účetní jednotkou za účelem
a)
majetkové účasti, zejména podílů v obchodní korporaci, nebo
b)
obchodování s nimi, nebo
c)
dlouhodobého umístění volných peněžních prostředků se záměrem jejich zhodnocení formou budoucího výnosu.
(2)
Položka „A.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba“ obsahuje zejména majetkové účasti v ovládaných osobách podle zákona upravujícího obchodní korporace ustanovení o množství hlasovacích práv podle zvláštního právního předpisu se nepoužije.
(3)
Položka „A.III.2. Podíly – podstatný vlivpodstatný vliv“ obsahuje zejména majetkové účasti v ovládaných osobách podle zákona upravujícího obchodní korporace, ve kterých vykonává účetní jednotka podstatný vlivpodstatný vliv, a tato majetková účast není vykázána v položce „A.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba“.
(4)
Položka „A.III.3. Dluhové cenné papírycenné papíry držené do splatnosti“ obsahuje dluhové cenné papírycenné papíry, které mají stanovenu splatnost a u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držby až do jejich splatnosti.
(5)
Položka „A.III.4. Zápůjčky organizačním složkám“ obsahuje zejména zápůjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok, poskytnuté účetní jednotkou vlastním organizačním složkám, pokud jsou účetními jednotkami.
(6)
Položka „A.III.5. Ostatní dlouhodobé zápůjčky“ obsahuje zejména ostatní zápůjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok neuvedené v jiných položkách dlouhodobého finančního majetku.
(7)
Položka „A.III.6. Ostatní dlouhodobý finanční majetek“ obsahuje ostatní cenné papírycenné papíry neobsažené v jiných položkách dlouhodobého finančního majetku, majetkové účasti neobsažené v položkách „A.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba“ a „A.III.2. Podíly – podstatný vlivpodstatný vliv“, termínové vklady s dobou splatnosti delší než jeden rok a majetek přenechaný do užívání jiné účetní jednotce formou smluv o pronájmu hmotných movitých a nemovitých věcí sjednaných před 1. lednem 2001 při dodržení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.17)
§ 10
Oprávky k dlouhodobému majetku
Položky „A.IV.1. Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje“, „A.IV.2. Oprávky k softwaru“, „A.IV.3. Oprávky k ocenitelným právům“, „A.IV.4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku“, „A.IV.5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku“, „A.IV.6. Oprávky ke stavbám“, „A.IV.7. Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí“, „A.IV.8. Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů“, „A.IV.9. Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům“, „A.IV.10. Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku“ a „A.IV.11. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku“ obsahují oprávky k příslušnému dlouhodobému majetku, které vyjadřují opotřebení příslušného majetku ve finančním vyjádření, kterým se snižuje ocenění příslušného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví a současně vstupuje do nákladů účetní jednotky prostřednictvím odpisů.
§ 11
Zásoby
(1)
Položka „B.I.1. Materiál na skladě“ zejména obsahuje
a)
suroviny, to je základní materiál, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,
b)
pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,
c)
látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,
d)
náhradní díly,
e)
obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,
f)
další hmotné movité věci s dobou použitelnostidobou použitelnosti do jednoho roku, bez ohledu na výši ocenění,
g)
hmotné movité věci a jejich soubory s dobou použitelnostidobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce „A.II.4. Hmotné movité věci a jejich soubory“, považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách,
h)
pokusná zvířata35).
(2)
Položka „B.I.2. Materiál na cestě“ obsahuje majetek uvedený v odstavci 1, který byl vyúčtován dodavatelem, avšak nebyl dosud účetní jednotkou fyzicky převzat.
(3)
Položka „B.I.3. Nedokončená výroba“ obsahuje produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem, nedokončené výkony jiných činností, při nichž nevznikají hmotné produkty.
(4)
Položka „B.I.4. Polotovary vlastní výroby“ obsahuje odděleně evidované produkty, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.
(5)
Položka „B.I.5. Výrobky“ obsahuje věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.
(6)
Položka „B.I.6. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny“ obsahuje zvířata a jejich skupiny včetně jatečných zvířat36), která nejsou vykazována v položkách „A.II.6. Dospělá zvířata a jejich skupiny“, „B.I.1. Materiál na skladě“ a „B.I.7. Zboží na skladě a v prodejnách“.
(7)
Položka „B.I.7. Zboží na skladě a v prodejnách“ obsahuje zejména hmotné movité věci a zvířata nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi a zvířaty obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji s výjimkou jatečných zvířat36). Položka obsahuje též nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje.
(8)
Položka „B.I.8. Zboží na cestě“ obsahuje zejména hmotné movité věci a zvířata uvedené v odstavci 7 vyúčtované dodavatelem, avšak účetní jednotkou dosud nepřevzaté.
(9)
Položka „B.I.9. Poskytnuté zálohy na zásoby“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení zásob.
§ 12
Pohledávky z obchodních vztahů
(1)
Položka „B.II.1. Odběratelé“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé pohledávky za splněné a vyúčtované dodávky a služby odběratelům vyplývající z obchodních vztahů. Do této položky nenáleží pohledávky směnečné.
(2)
Položka „B.II.2. Směnky k inkasu“ obsahuje směnečné krátkodobé a dlouhodobé pohledávky za odběrateli a jinými dlužníky z cizích směnek a ze směnek na vlastní řad.
(3)
Položka „B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papírycenné papíry“ obsahuje pohledávky za směnky předané bancebance k proplacení, do doby splatnosti směnky a pohledávky za jiné cenné papírycenné papíry s termínem splatnosti, předané bancebance k proplacení.
(4)
Položka „B.II.4. Poskytnuté provozní zálohy“ obsahuje dlouhodobé i krátkodobé zálohy a závdavky poskytnuté dodavatelům na dodávky vyplývající z obchodních vztahů. Do položky se neuvádějí zálohy a závdavky uvedené v § 7 odst. 9, § 8 odst. 11 a v § 11 odst. 9.
(5)
Položka „B.II.5. Ostatní pohledávky“ obsahuje ostatní krátkodobé i dlouhodobé pohledávky z obchodních vztahů, neuvedené v odstavcích 1 až 4, zejména pohledávky za dodavateli z důvodu reklamace dodávek.
§ 13
Pohledávky z pracovněprávních vztahů
(1)
Položka „B.II.6. Pohledávky za zaměstnanci“ obsahuje pohledávky za zaměstnanci zejména z titulu poskytnutých záloh na cestovné na pracovní cesty a jiných záloh, které jsou zaměstnanci povinni vyúčtovat.
(2)
Položka „B.II.7. Pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění“ obsahuje pohledávky za příslušnými institucemi jak z titulu povinného pojistného stanoveného podle zákonů upravujících povinné pojistné, tak z dobrovolně hrazeného pojistného a obdobného plnění.
§ 14
Daně a dotace – pohledávky
(1)
Položka „B.II.8. Daň z příjmů“ obsahuje u poplatníků pohledávky z titulu daně z příjmů jak za běžné účetní období, tak i za minulá účetní období.
(2)
Položka „B.II.9. Ostatní přímé daně“ obsahuje pohledávky z titulu ostatních přímých daní, zejména daní ze závislé činnosti, které účetní jednotka jako plátce vybírá od svých zaměstnanců, členů statutárních orgánů, případně jiných osob.
(3)
Položka „B.II.10. Daň z přidané hodnoty“ obsahuje pohledávky zejména z titulu nároků na vrácení daně z přidané hodnoty.
(4)
Položka „B.II.11. Ostatní daně a poplatky“ obsahuje pohledávky zejména z titulu daní neuvedených v odstavcích 1 až 3, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění.
(5)
Položky „B.II.12. Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem“ a „B.II.13. Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků“ obsahují nároky na dotace, pokud zvláštní právní předpisy nebo příslušné smlouvy účtování o vzniku nároků připouštějí.
§ 15
Ostatní pohledávky
(1)
Položka „B.II.14. Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti“ obsahuje krátkodobé i dlouhodobé pohledávky vzniklé z činnosti účetní jednotky ve společnosti, která nemá právní osobnost, na základě smlouvy o společnosti uzavřené podle občanského zákoníku za ostatními společníky sdruženými v této společnosti.
(2)
Položka „B.II.15. Pohledávky z pevných termínových operací a opcí“ obsahuje pohledávky vyplývající z uskutečněných pevných termínových operací s finančními nástroji, respektive změny reálné hodnoty těchto nástrojů, pokud mají povahu pohledávky.
(3)
Položka „B.II.16. Pohledávky z vydaných dluhopisů“ obsahuje pohledávky emitentů z titulu úpisu krátkodobých a dlouhodobých dluhopisů.
(4)
Položka „B.II.17. Jiné pohledávky“ obsahuje krátkodobé pohledávky, které se neuvádějí v jiných položkách pohledávek, zejména nároky na náhradu škody od odpovědné osoby, zálohy a závdavky vyplacené jiným osobám než osobám v pracovněprávním vztahu, pokud se nejedná o zálohy a závdavky uvedené v § 7 odst. 9, § 8 odst. 11, § 11 odst. 9 a v § 12 odst. 4.
(5)
Položka „B.II.18. Dohadné účty aktivní“ obsahuje částky dlouhodobých a krátkodobých pohledávek stanovené zejména podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(6)
Položka „B.II.19. Opravná položka k pohledávkám“ obsahuje opravné položky vytvářené k jednotlivým pohledávkám podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů v případech, kdy se pohledávky vztahují k činnosti účetní jednotky podléhající dani z příjmů.
§ 16
Krátkodobý finanční majetek
(1)
Položka „B.III.1. Peněžní prostředky v pokladně“ obsahuje peněžní prostředky v hotovosti, které má účetní jednotka v pokladně ke dni sestavení účetní závěrky.
(2)
Položka „B.III.2. Ceniny“ obsahuje stav zejména poštovních známek, kolků, dálničních kupónů, karet (benzinových, telefonních), které představují určitou majetkovou hodnotu s limitem čerpání, z níž po vydání do používání bude moci být čerpáno, stav stravovacích poukázek do provozoven veřejného stravování a stav jiných poukázek a karet, majících povahu cenin.
(3)
Položka „B.III.3. Peněžní prostředky na účtech“ obsahuje disponibilní peněžní prostředky na účtech v bankáchbankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev. Pokud bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo umožňuje, aby byl ke konci rozvahového dne vykázán pasivní zůstatek u běžného účtu, pak se tento zůstatek uvádí v položce pasiv „B.III.18. Krátkodobé úvěry“.
(4)
Položky „B.III.4. Majetkové cenné papírycenné papíry k obchodování“ a „B.III.5. Dluhové cenné papírycenné papíry k obchodování“ obsahují cenné papírycenné papíry určené k obchodování, držené účetní jednotkou po dobu kratší než jeden rok za účelem obchodování s nimi a dosahování zisků z cenových rozdílů.
(5)
Položka „B.III.6. Ostatní cenné papírycenné papíry“ obsahuje jiné cenné papírycenné papíry krátkodobé povahy, které se neuvádějí v položkách „B.III.4. Majetkové cenné papírycenné papíry k obchodování“ a „B.III.5. Dluhové cenné papírycenné papíry k obchodování“. V této položce se uvádějí i dluhové cenné papírycenné papíry držené do splatnosti, kdy splatnost je kratší než jeden rok.
(6)
Položka „B.III.7. Peníze na cestě“ obsahuje stav veškerých peněžních prostředků, které z důvodu časového nesouladu při vkladech, výběrech a převodech mezi účty v bankáchbankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev účetní jednotky nebo pokladnami nebyly dosud připsány na účet nebo z účtu odepsány. Stav se v aktivech rozvahy uvádí v kladné nebo v záporné hodnotě, podle povahy konečného zůstatku účtu 261 – Peníze na cestě.
§ 17
Jiná aktiva, aktiva celkem
(1)
Položky „B.IV.1. Náklady příštích období“ a „B.IV.2. Příjmy příštích období“ obsahují tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Položka „B.IV.1. Náklady příštích období“ obsahuje výdaje, které se týkají nákladů v příštích účetních obdobích. Položka „B.IV.2. Příjmy příštích období“ obsahuje částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek za právnickými a fyzickými osobami.
(2)
Položka „Aktiva celkemAktiva celkem“ obsahuje úhrnnou hodnotu aktiv sníženou o hodnotu oprávek a opravných položek k příslušným aktivům.
§ 18
Vlastní zdroje
(1)
Položka „A.I.1. Vlastní jmění“ obsahuje hodnotu vlastních zdrojů majetku účetní jednotky. V položce se uvádí v případech, kdy to ukládá nebo připouští zvláštní právní předpis, hodnota povinného nebo dobrovolného majetkového vkladu zakladatelů účetní jednotky, jmenovitě zapsaná do příslušného veřejného rejstříku. Položka obsahuje i dotace a účelové dary, pokud byly přijaty jako zdroj financování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Dále se zde uvádí hodnota bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného a hmotného odpisovaného majetku snížená o oprávky, hodnota bezúplatně nabytého neodpisovaného majetku, pokud bezúplatně nabytý majetek slouží pro hlavní činnosthlavní činnost účetní jednotky. Uvádějí se zde i hodnota nově zjištěného a v účetnictví dosud nezachyceného neodpisovaného dlouhodobého majetku a zdroje převedené z fondů.
(2)
Položka „A.I.2. Fondy“ obsahuje účelové zdroje vytvořené buď ze zisků po zdanění dosažených účetní jednotkou v předcházejících účetních obdobích, nebo zdroje bezúplatně přijaté účetní jednotkou převodem, anebo přechodem aktiv v souladu se zvláštními právními předpisy20a) od jiných osob. Uvádí se zde rovněž část výtěžku veřejných sbírek podle zvláštního právního předpisu určená k použití na předem stanovený účel a hodnota bezúplatně nabytých zásob. Položka rovněž obsahuje zdroje účetní jednotky vytvářené podle zvláštních právních předpisů21), stanov, statutů, nebo jiných zřizovacích listin, zakladatelských listin, interních předpisů účetní jednotky, nebo na základě rozhodnutí oprávněného orgánu účetní jednotky.
(3)
Položka „A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění finančního majetku a závazků“ obsahuje zejména oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírůcenných papírů a podílů a oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky. V případě aktivního zůstatku se tato položka uvádí v pasivech rozvahy (bilance) v záporné hodnotě.
(4)
Položka „A.II.1. Účet výsledku hospodaření“ obsahuje výsledek hospodaření běžného účetního období vykázaný k rozvahovému dni.
(5)
Položka „A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ obsahuje výsledek hospodaření za celou účetní jednotku z minulého účetního období.
(6)
Položka „A.II.3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let“ obsahuje nevypořádané výsledky hospodaření účetní jednotky za předcházející účetní období. Dále obsahuje změny účetních metod a opravy významných chyb minulých účetních období. V případě, že se nejedná o opravy významných chyb, vykazují se tyto opravy v příslušných položkách výkazu zisku a ztráty běžného období.
§ 19
Položka „B.I.1. Rezervy“ obsahuje rezervy podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů.
§ 20
Dlouhodobé závazky
(1)
Položka „B.II.1. Dlouhodobé úvěry“ obsahuje cizí zdroje účetní jednotky s dobou splatnosti delší než jeden rok.
(2)
Položka „B.II.2. Vydané dluhopisy“ obsahuje hodnotu dluhopisů s dobou splatnosti delší než jeden rok vydaných účetní jednotkou.
(3)
Položka „B.II.3. Závazky z pronájmu“ obsahuje dlouhodobé závazky z titulu majetku převzatého do užívání od jiné účetní jednotky, formou smluv o pronájmu hmotných movitých a nemovitých věcí sjednaných před 1. lednem 2001 při dodržení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.17)
(4)
Položka „B.II.4. Přijaté dlouhodobé zálohy“ obsahuje dlouhodobé závazky z titulu přijatých záloh a závdavků na dobu delší než jeden rok.
(5)
Položka „B.II.5. Dlouhodobé směnky k úhradě“ obsahuje směnečné dlouhodobé dluhy vůči dodavatelům a jiným věřitelům z akceptovaných cizích směnek a ze směnek vlastních, v případě směnek jako platebních prostředků. Neuvádějí se zde dlouhodobé směnky použité jako zajišťovací prostředky.
(6)
Položka „B.II.6. Dohadné účty pasivní“ obsahuje částky dlouhodobých dluhů zejména podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(7)
Položka „B.II.7. Ostatní dlouhodobé dluhy“ obsahuje ostatní dlouhodobé dluhy, které se neuvádějí v jiných položkách dlouhodobých závazků, zejména přijaté dlouhodobé zápůjčky od jiných osob než od bankbank nebo spořitelních a úvěrních družstev.
§ 21
Závazky z obchodních vztahů
(1)
Položka „B.III.1. Dodavatelé“ obsahuje krátkodobé dluhy vůči dodavatelům vyplývající z příslušných smluvních ujednání. Neuvádějí se zde dluhy směnečné.
(2)
Položka „B.III.2. Směnky k úhradě“ obsahuje směnečné dluhy k dodavatelům a jiným věřitelům z titulu krátkodobých vlastních nebo akceptovaných cizích směnek, pokud jsou použity jako platební prostředek. Neuvádějí se zde krátkodobé směnky mající povahu cenného papírucenného papíru.
(3)
Položka „B.III.3. Přijaté zálohy“ obsahuje krátkodobé závazky z titulu přijatých záloh a závdavků na dobu jednoho roku a kratší, od odběratelů na dodávky v obchodních vztazích.
(4)
Položka „B.III.4. Ostatní dluhy“ obsahuje krátkodobé dluhy z obchodních vztahů, které se neuvádějí v položkách „B.III.1. Dodavatelé“, „B.III.2. Směnky k úhradě“ a „B.III.3. Přijaté zálohy“, zejména dluhy odběratelům z důvodu reklamace dodávek.
§ 22
Závazky z pracovněprávních vztahů
(1)
Položka „B.III.5. Zaměstnanci“ obsahuje dluhy zaměstnancům zejména z titulu nároku na výplatu mezd a odměn vyplývajících z pracovního poměru.
(2)
Položka „B.III.6. Ostatní dluhy vůči zaměstnancům“ obsahuje dluhy v souvislosti s pracovním poměrem vůči zaměstnancům, vyplývající ze zvláštních právních předpisů, například nároky na cestovní náhrady a náhrady za používání vlastních pracovních pomůcek a obdobná plnění.
(3)
Položka „B.III.7. Závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění“ obsahuje dluhy příslušným institucím jak z titulu povinného pojistného stanoveného zvláštními právními předpisy, tak z dobrovolně hrazeného pojistného a obdobného plnění.
§ 23
Daně a dotace – závazky
(1)
Položka „B.III.8. Daň z příjmů“ obsahuje u poplatníků dluhy z titulu daně z příjmů jak za běžné účetní období, tak i za minulá účetní období.
(2)
Položka „B.III.9. Ostatní přímé daně“ obsahuje dluhy z titulu ostatních přímých daní, zejména daní ze závislé činnosti, které účetní jednotka jako plátce vybírá od svých zaměstnanců, členů statutárních orgánů, případně jiných osob.
(3)
Položka „B.III.10. Daň z přidané hodnoty“ obsahuje dluhy zejména z titulu odvodu daně z přidané hodnoty u plátců této daně. Do položky se zahrnují rovněž dluhy z titulu neoprávněně uplatněného nároku na vrácení daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu a ostatní dluhy související s touto daní.
(4)
Položka „B.III.11. Ostatní daně a poplatky“ obsahuje dluhy zejména z titulu neuhrazených daní neuvedených v odstavcích 1 až 3, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění.
(5)
Položky „B.III.12. Závazky ze vztahu ke státnímu rozpočtu“ a „B.III.13. Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků“ obsahují dluhy z titulu nedočerpaných nebo neoprávněně použitých dotací.
§ 24
Ostatní závazky
(1)
Položka „B.III.14. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírůcenných papírů a podílů“ obsahuje dluhy vyplývající z majetkové účasti, to je podílu účetní jednotky v obchodní korporaci z titulu převzatých, avšak dosud nesplacených akcií, zatímních listů nebo vkladů.
(2)
Položka „B.III.15. Závazky ke společníkům sdruženým ve společnosti“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé dluhy vzniklé z činnosti účetní jednotky ve společnosti, která nemá právní osobnost, na základě smlouvy o společnosti uzavřené podle občanského zákoníku k ostatním společníkům sdruženým v této společnosti.
(3)
Položka „B.III.16. Závazky z pevných termínových operací a opcí“ obsahuje závazky vyplývající z uskutečněných pevných termínových operací s finančními nástroji, respektive změny reálné hodnoty těchto nástrojů, pokud mají povahu závazku.
(4)
Položka „B.III.17. Jiné dluhy“ obsahuje krátkodobé dluhy, které se neuvádějí v jiných položkách krátkodobých závazků, zejména dluhy z odpovědnosti za způsobenou škodu, dluhy členům statutárních orgánů a dluhy vyplývající z členství v účetní jednotce.
(5)
Položka „B.III.18. Krátkodobé úvěry“ obsahuje cizí zdroje s dobou splatnosti jeden rok a kratší, zejména krátkodobé úvěry.
(6)
Položka „B.III.19. Eskontní úvěry“ obsahuje cizí zdroje s dobou splatnosti jeden rok a kratší, zejména krátkodobé úvěry.
(7)
Položka „B.III.20. Vydané krátkodobé dluhopisy“ obsahuje hodnotu krátkodobých dluhopisů vydaných účetní jednotkou.
(8)
Položka „B.III.21. Vlastní dluhopisy“ obsahuje dluhopisy vydané účetní jednotkou, které může mít v držení podle zvláštních právních předpisů. Položka se uvádí v pasivech v záporné hodnotě.
(9)
Položka „B.III.22. Dohadné účty pasivní“ obsahuje částky krátkodobých dluhů zejména stanovené podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
(10)
Položka „B.III.23. Ostatní krátkodobé finanční výpomoci“ obsahuje zejména dluhy účetní jednotky s dobou splatnosti jeden rok a kratší z titulu přijatých finančních výpomocí a zápůjček od jiných osob, s výjimkou úvěrových institucí, zejména bankbank nebo spořitelních a úvěrních družstev. V položce se rovněž uvádějí krátkodobé dluhy z cenných papírůcenných papírů včetně směnek vystavených účetní jednotkou s výjimkou dluhopisů.
§ 25
Jiná pasiva, pasiva celkem
(1)
Položka „B.IV.1. Výdaje příštích období“ obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, ale úhrady dosud nebyly uskutečněny.
(2)
Položka „B.IV.2 Výnosy příštích období“ obsahuje úhrady, které jsou přijaty v běžném účetním období, příslušné výkony budou realizovány až v období následujícím.
(3)
Položka „Pasiva celkem“ obsahuje úhrnnou hodnotu pasiv.
HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
§ 26
Náklady
(1)
Spotřebované nákupy a nakupované služby zahrnují tyto položky:
a)
položka „A.I.1. Spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovaných dodávek“ obsahuje náklady na spotřebu materiálu, úbytky materiálu do normy přirozených úbytků, náklady na spotřebovanou energii a náklady na spotřebu ostatních neskladovaných dodávek, zejména dodávky vody nebo stlačeného vzduchu pro technické účely,
b)
položka „A.I.2. Prodané zboží“ obsahuje náklady na prodané zboží; v položce se uvádějí i úbytky zboží do normy přirozených úbytků,
c)
položka „A.I.3. Opravy a udržování“ obsahuje náklady na opravy a udržování majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku a je povinna o něm účtovat dle § 28 zákona,
d)
položka „A.I.4. Náklady na cestovné“ obsahuje náklady na pracovní cesty podle zákoníku práce a podle souvisejících předpisů,
e)
položka „A.I.5. Náklady na reprezentaci“ obsahuje zejména náklady na pohoštění, dary a obdobná plnění,
f)
položka „A.I.6. Ostatní služby“ obsahuje náklady na ostatní nakupované služby, které se neuvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty „A.I.3. Opravy a udržování“, „A.I.4. Náklady na cestovné“ a „A.I.5. Náklady na reprezentaci“, obsahuje také náklady na pořízení drobného nehmotného majetku zařazeného do užívání.
(2)
Změny stavu zásob vlastní činnosti a aktivace materiálu, zboží, vlastních výkonů a dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku zahrnují tyto položky:
a)
položka „A.II.7. Změna stavu zásob vlastní činnosti“ obsahuje zvýšení nebo snížení nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob nedokončených výrobků, polotovarů, výrobků a zvířat vytvořených vlastní činností v průběhu účetního období, popřípadě přírůstku nebo úbytku zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob ke konci a k počátku účetního období; tato položka může mít i zápornou hodnotu,
b)
položka „A.II.8. Aktivace materiálu, zboží a vnitroorganizačních služeb“ obsahuje snížení nákladů v hodnotě vyrobeného materiálu a zboží a materiálu získaného demontáží při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností, v ocenění vlastními náklady na jejich pořízení; dále obsahuje zejména hodnotu vlastní přepravy a jiné výkony provedené pro vlastní potřebu účetní jednotky v ocenění vlastními náklady na jejich pořízení; tato položka má zápornou hodnotu,
c)
položka „A.II.9. Aktivace dlouhodobého majetku“ obsahuje snížení nákladů pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vytvořeného vlastní činností účetní jednotky v ocenění vlastními náklady; tato položka má zápornou hodnotu.
(3)
Osobní náklady zahrnují tyto položky:
a)
položka „A.III.10. Mzdové náklady“ obsahuje náklady na příjmy ze závislé činnosti včetně naturálních příjmů a náklady na příjmy z funkčních požitků vyplácené členům vlastních statutárních nebo kontrolních orgánů,
b)
položka „A.III.11. Zákonné sociální pojištění“ obsahuje náklady zaměstnavatele na zákonné sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění,
c)
položka „A.III.12. Ostatní sociální pojištění“ obsahuje náklady z titulu plnění ze smluv o dobrovolném penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření zaměstnanců a obdobné dobrovolné platbyplatby a plnění za zaměstnance,
d)
položka „A.III.13. Zákonné sociální náklady“ obsahuje náklady podle zákona upravujícího daně z příjmů související se zaměstnanci, pokud se na příslušnou účetní jednotku vztahují,
e)
položka „A.III.14. Ostatní sociální náklady“ obsahuje ostatní sociální náklady, které se neuvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty „A.III.11. Zákonné sociální pojištění“, „A.III.12. Ostatní sociální pojištění“ a „A.III.13. Zákonné sociální náklady“, a ostatní náklady například na službu dobrovolníků, vyplácené jako náhrady.
(4)
Položka „A.IV.15. Daně a poplatky“ obsahuje zejména náklady na daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění v případech, kdy je účetní jednotka poplatníkem, s výjimkou splatné daně z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období, která se uvádí v položce výkazu zisku a ztráty „A.VIII.29. Daň z příjmů“; dále obsahuje ostatní daně a poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění za minulá období, včetně daně z přidané hodnoty, o které již nelze zvýšit ocenění majetku, zásob a pohledávek, dále doměrky spotřební daně vztahující se k vlastní spotřebě vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních.
(5)
Ostatní náklady zahrnují tyto položky:
a)
položka „A.V.16. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále“ obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení, s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení podle občanského zákoníku, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky a dále penále a plnění obdobné povahy; dále obsahuje ostatní pokuty a penále, které nejsou obsaženy ve větě první,
b)
položka „A.V.17. Odpis nedobytné pohledávky“ obsahuje náklady na odpis pohledávek podle zákona upravujícího daně z příjmů a odpis pohledávek souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů, ztrátové položky, u kterých k úhradě nestačí majetková podstata dlužníků podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení, a náklady na postoupené pohledávky související s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,
c)
položka „A.V.18. Nákladové úroky“ obsahuje úroky vůči bankámbankám, spořitelním a úvěrním družstvům nebo jiným věřitelům, včetně úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, v případě zápůjček, finančních operací, například eskont cenných papírůcenných papírů, a dále penále, postižní částky a obdobná plnění,
d)
položka „A.V.19. Kursové ztráty“ obsahuje kursové rozdíly vznikající na účtech vedených v cizích měnách,
e)
položka „A.V.20. Dary“ obsahuje zejména zůstatkovou cenu odpisovaného dlouhodobého nehmotného majetku a dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví účetní jednotky při bezúplatném převodu z důvodu darování jiným osobám, pořizovací cenupořizovací cenu darovaných zásob a finanční dary poskytnuté z vlastních finančních zdrojů účetní jednotky; v této položce se neuvádí pořizovací cenapořizovací cena neodpisovaného majetku a bezúplatné převody majetku jiným osobám v rámci hlavní činnostihlavní činnosti účetní jednotky podle statutu, stanov nebo jiné zřizovací listiny, pokud byl majetek pořízen z účelových finančních zdrojů,
f)
položka „A.V.21. Manka a škody“ obsahuje manka a škody na majetku s výjimkou schodku u pokladní hotovosti a cenin, které jsou vždy pohledávkou vůči hmotně odpovědné osobě, s výjimkou hodnoty chybějících cenných papírůcenných papírů, kdy je nutno vést tyto položky odděleně na analytických účtech „Cenné papíryCenné papíry v umořovacím řízení“ v účtových skupinách 06 – Dlouhodobý finanční majetek a 25 – Krátkodobý finanční majetek a zahájit umořovací řízení; v položce se uvádí také zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v důsledku manka a škody; škodou pro účely této vyhlášky je fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení hmotného majetku, včetně zásob,
g)
položka „A.V.22. Jiné ostatní náklady“ obsahuje jiné náklady nezachycené v ostatních položkách nákladů, zejména náklady, které se týkají provozu účetní jednotky, dále úhrady související s vedením účtů u bankbank nebo spořitelních a úvěrních družstev, náklady na smluvní pojištění majetku a osob, náklady spojené se získáváním bankbankovních záruk a obdobné úhrady související s vedením účtů u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, jakož i depozitní poplatky s výjimkou případů, kdy se tyto položky stávají součástí pořizovací cenypořizovací ceny majetku, a náklady na odstupné za uvolnění bytů; dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů a spotřebu povolenek na emise; spotřeba preferenčních limitů a povolenek na emise je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
(6)
Odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek zahrnují tyto položky:
a)
položka „A.VI.23. Odpisy dlouhodobého majetku“ obsahuje odpisy podle odpisového plánu stanoveného účetní jednotkou, dále zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku při vyřazení z důvodu jeho likvidace v důsledku opotřebení,
b)
položka „A.VI.24. Prodaný dlouhodobý majetek“ obsahuje náklady ve výši zůstatkové ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného při prodeji; uvádí se zde i pořizovací cenapořizovací cena prodaného dlouhodobého hmotného majetku neodpisovaného k okamžiku jeho vyřazení,
c)
položka „A.VI.25. Prodané cenné papírycenné papíry a podíly“ obsahuje prodané cenné papírycenné papíry a podíly,
d)
položka „A.VI.27. Tvorba a použití rezerv a opravných položek“ obsahuje náklady na tvorbu a použití rezerv a opravných položek podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů.
(7)
Položka „A.VII.28. Poskytnuté členské příspěvky a příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami“ obsahuje členské příspěvky právnickým osobám vyplývající z nepovinného členství účetní jednotky. Dále obsahuje finanční příspěvky určené na provoz vlastní organizační složky, pokud je účetní jednotkou, v rámci hlavní činnostihlavní činnosti vymezené příslušnou zřizovací listinou nebo jiným zřizovacím dokumentem.
(8)
Položka „A.VIII.29. Daň z příjmů“ obsahuje splatnou daň z příjmů právnických osob týkající se výsledku hospodaření za účetní období, za které se účetní závěrka sestavuje, a obsahuje také dodatečné odvody daně z příjmů, zejména doměrky daně za minulá období, snížené o vratky daně za minulá zdaňovací období.
§ 27
Výnosy
(1)
Položka „B.I.1. Provozní dotace“ obsahuje dotace, pokud jsou určeny na provoz účetní jednotky; za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel, za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství nebo z veřejných rozpočtů cizích států a prostředky a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění za dotaci. Za dotaci se považuje též zaniklý dluh ve výši poplatku a jiného obdobného peněžitého plnění, nebo jeho části, pokud povinnost uhradit tento poplatek a jiné obdobné peněžité plnění nebo jeho část zanikla rozhodnutím příslušného orgánu; položka se snižuje o případné dluhy poskytovateli dotace z důvodu jejího nedočerpání, zneužití nebo vrácení. Bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním držitelem nebo provozovatelem se účtuje a vykazuje jako poskytnutí dotace ve výši ocenění reprodukční pořizovací cenoureprodukční pořizovací cenou; při spotřebě, prodeji či jiném úbytku těchto aktiv se odpovídající částka zaúčtovaná ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 zaúčtuje na příslušné účty výnosů ve věcné a časové souvislosti s náklady.
(2)
Přijaté příspěvky zahrnují tyto položky:
a)
položka „B.II.2. Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami“ obsahuje příspěvky na provoz účetní jednotky v rámci hlavní činnostihlavní činnosti vymezené příslušnou zřizovací nebo zakladatelskou listinou od vlastních organizačních složek, pokud jsou účetními jednotkami,
b)
položka „B.II.3. Přijaté příspěvky (dary)“ obsahuje dary na provozní činnost účetní jednotky, hodnotu bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, pokud bezúplatně nabytý majetek není určen k plnění hlavní činnostihlavní činnosti účetní jednotky,
c)
položka „B.II.4. Přijaté členské příspěvky“ obsahuje členské příspěvky podle statutu, stanov nebo jiných zřizovacích listin; v položce se uvádějí i příspěvky členů registrovaných církví a náboženských společností; neuvádějí se zde výnosy z kostelních sbírek pořádaných v rámci obřadů příslušné registrované církve a náboženské společnosti.
(3)
Ostatní výnosy zahrnují tyto položky:
a)
položka „B.IV.5. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále“ obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení podle ustanovení zvláštních právních předpisů s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky a dále penále a plnění obdobné povahy podle zvláštních právních předpisů; dále obsahuje ostatní pokuty a penále podle zvláštních právních předpisů, které nejsou obsaženy ve větě první,
b)
položka „B.IV.6. PlatbyPlatby za odepsané pohledávky“ obsahuje úhrady z pohledávek, které byly v minulosti odepsány na vrub nákladů a od tohoto okamžiku se v účetnictví sledovaly pouze na podrozvahových účtech; do této položky se zahrnují i platbyplatby za postoupení pohledávek souvisejících s činností účetní jednotky,
c)
položka „B.IV.7. Výnosové úroky“ obsahuje úroky přijaté od bankbank, spořitelních a úvěrních družstev a od jiných dlužníků a obdobná plnění; v případě úroků, které se zdaňují zvláštní sazbou, a srážkovou daň je možno započíst na celkovou daňovou povinnost, se uvádějí úroky před zdaněním, v ostatních případech se úroky uvádějí ve výši po zdanění,
d)
položka „B.IV.8. Kursové zisky“ obsahuje kursové rozdíly vznikající na účtech vedených v cizí měně,
e)
položka „B.IV.9. Zúčtování fondů“ obsahuje výnosy do výše nákladů při použití prostředků účelových fondů uváděných v položce pasiv „A.I.2. Fondy“,
f)
položka „B.IV.10. Jiné ostatní výnosy“ obsahuje zejména náhrady za manka a škody od fyzických i právnických osob, přebytky na majetku s výjimkou přebytků dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ostatní výnosy neuvedené v jiných položkách výnosů; dále výnosy z právně zaniklých dluhů, s výjimkou splnění, započtení, dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, splynutí, nebo narovnání.
(4)
Tržby z prodeje majetku zahrnují tyto položky:
a)
položka „B.V.11. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku“ obsahuje tržby za prodaný dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, odhad částek poplatků za pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není známa výše poplatků,
b)
položka „B.V.12. Tržby z prodeje cenných papírůcenných papírů a podílů“ obsahuje tržby z prodeje cenných papírůcenných papírů dlouhodobého i krátkodobého charakteru účtovaných na účtech účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek a účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek,
c)
položka „B.V.14. Výnosy z krátkodobého finančního majetku“ obsahuje výnosy z krátkodobého finančního majetku účtovaného na účtech účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek,
d)
položka „B.V.15. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku“ obsahuje zejména výnosy vyplývající z vlastnictví dlouhodobého finančního majetku účtovaného na účtech účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek.
§ 28
Výsledek hospodaření
(1)
Položka „C. Výsledek hospodaření před zdaněním“ obsahuje rozdíl položek „Výnosy celkem“ a „Náklady celkem“, s výjimkou položky „A.VIII.29. Daň z příjmů“. Položka „D. Výsledek hospodaření po zdanění“ obsahuje rozdíl položky „C. Výsledek hospodaření před zdaněním“ a položky „A.VIII.29. Daň z příjmů“.
(2)
Účetní jednotky jsou povinny ke dni sestavení účetní závěrky vykázat odděleně náklady, výnosy, výsledek hospodaření za hlavní činnosthlavní činnost a náklady, výnosy a výsledek hospodaření za hospodářskou činnosthospodářskou činnost.
HLAVA IV
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
§ 29
(1)
Příloha v účetní závěrce se sestavuje popisným způsobem nebo ve formě tabulek k zajištění přehlednosti a srozumitelnosti předkládaných informací.
(2)
Účetní jednotky v příloze v účetní závěrce uvedou údaje podle § 18 odst. 3 zákona a údaje, jimiž vysvětlují a doplňují informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotky sestavují přílohu v účetní závěrce s ohledem na zvláštní právní předpisy.10)
(3)
Účetní jednotky kromě informací uvedených v § 30 uvedou i všechny další informace, které jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce podle zákona a vyhlášky.
§ 30
(1)
Příloha v účetní závěrce v plném rozsahu obsahuje informace o
a)
účetní jednotce, jejím sídle, názvu, právní formě, jejím poslání, tj. činnosti hlavní, hospodářské a dalších činnostech, statutárních orgánech a organizačních složkách s vlastní právní osobností, pokud byly zřízeny,
b)
zakladatelích, zřizovatelích, vkladech do vlastního jmění, povaze a výši těchto vkladů a zápisu vkladů do příslušného rejstříku,
c)
účetním období,
d)
použitých obecných účetních zásadách a použitých účetních metodách a odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky, účetní jednotka uvede podle principu významnosti zejména způsob
1.
oceňování majetku a závazků,
2.
stanovení úprav hodnot majetkuhodnot majetku (odpisy a opravné položky),
3.
uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na měnu účetnictví,
4.
stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků podle zákona,
e)
použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou zejména
1.
změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílů ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování,
2.
pro každý druh derivátů uvede údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků, a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 92,
3.
uvede důvody a případnou výši opravné položky, pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí,
f)
výši a povaze jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem,
g)
názvu, sídle a právní formě každé účetní jednotky, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením,
h)
jednotlivých položkách dlouhodobého majetku
1.
zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období,
2.
výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období,
3.
výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku,
i)
celkové odměně přijaté auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměně přijaté auditorem za jiné ověřovací služby, za daňové poradenství a jiné neauditorské služby,
j)
názvu jiných účetních jednotek, v nichž účetní jednotka sama nebo prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem a na její účet drží podíl, tento podíl může být i v podobě držených akcií, s uvedením výše tohoto podílu, u akcií s uvedením počtu, jmenovité hodnoty, popřípadě počtu kusových akcií, a druhu těchto akcií, jakož i výše základního kapitálu, vlastního jmění, fondů a zisku nebo ztráty této jiné účetní jednotky za minulé účetní období,
k)
přehled splatných dluhů pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přehled splatných dluhů veřejného zdravotního pojištění a evidované daňové nedoplatky u místně příslušných finančních a celních orgánů s uvedením částek, datem vzniku a splatnosti,
l)
počtu a jmenovité hodnotě nabytých akcií za každý druh akcií zvlášť, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, informace o jejich ocenění; obdobně se postupuje u podílů, vyměnitelných a prioritních dluhopisů nebo podobných cenných papírůcenných papírů nebo práv s udáním jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají,
m)
částkách dluhů, které vznikly v daném účetním období a u kterých zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni přesahuje pět let, jakož i o výši všech dluhů účetní jednotky, krytých zárukou danou touto účetní jednotkou, s uvedením povahy a formy záruky; tyto informace se uvádějí odděleně pro položku každého věřitele podle struktury rozvahy,
n)
celkové výši finančních nebo jiných dluhů, které nejsou obsaženy v rozvaze,
o)
výsledku hospodaření v členění na hlavní a hospodářskou činnosthospodářskou činnost a pro účely daně z příjmů,
p)
průměrném evidenčním přepočteném počtu zaměstnanců podle zákona upravujícího státní statistickou službu a souvisejících zvláštních právních předpisů v členění podle kategorií, jakož i o osobních nákladech za účetní období v členění podle výkazu zisku a ztráty u položek „A.III.10. Mzdové náklady“ až „A.III.14. Ostatní sociální náklady“, údaje o počtu a postavení zaměstnanců, pokud jsou zároveň členy řídicích, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou,
q)
výši stanovených odměn a funkčních požitků za účetní období členům řídicích, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou, z titulu jejich funkce, jakož i o výši vzniklých nebo smluvně sjednaných dluhů ohledně požitků bývalých členů těchto orgánů s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů,
r)
účasti členů řídicích, kontrolních nebo jiných orgánů účetní jednotky určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou a jejich rodinných příslušníků v osobách, s nimiž účetní jednotka uzavřela za vykazované účetní období obchodní smlouvy nebo jiné smluvní vztahy,
s)
výši záloh, závdavků a úvěrů poskytnutých členům orgánů uvedeným v písmenu q) s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a případně proplacených částkách, o dluzích přijatých na jejich účet jako určitý druh záruky s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů,
t)
způsobu zjištění základu daně z příjmů, použitých daňových úlevách a způsobech užití prostředků v běžném účetním období získaných z daňových úlev v předcházejících zdaňovacích obdobích, v členění za jednotlivá zdaňovací období podle požadavku zákona upravujícího daně z příjmů,
u)
každé významné položce z rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty, u které je uvedení podstatné pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, pokud tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy a výkazu zisku a ztráty; u významných položek aktiv se uvedou též jejich přírůstky a úbytky a zvlášť o významných položkách, které jsou v rozvaze a výkazu zisku a ztráty zahrnuty nebo kompenzovány s jinými položkami a v rozvaze a výkazu zisku a ztráty nejsou samostatně vykázány, například rozpis dlouhodobých úvěrů, včetně úrokových sazeb, a popis zajištění úvěrů, přijaté dotace na provoz nebo na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků nebo ze státních fondů, s uvedením výše dotací a jejich zdrojů,
v)
přehledu o přijatých a poskytnutých darech, dárcích a příjemcích těchto darů, jde-li o významné položky nebo pokud to vyžaduje zvláštní právní předpis,
w)
přehledu o veřejných sbírkách podle zákona upravujícího veřejné sbírky, s uvedením účelu a výši vybraných částek,
x)
způsobu vypořádání výsledku hospodaření z předcházejících účetních období, zejména rozdělení zisku,
y)
individuální produkční kvótě, individuálním limitu prémiových práv a jiných obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich reprodukční pořizovací ceněreprodukční pořizovací ceně převýšily její významnost.
(2)
V případě majetku, který byl oceněn podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, nebo v případě souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a), účetní jednotka uvede počet jednotlivých věcí a souborů majetku a odkaz na průkazný účetní záznamúčetní záznam o skutečném stavu tohoto majetku, nebo přiloží seznam tohoto majetku.
(3)
Pokud účetní jednotka vlastní více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede v příloze v účetní závěrce také tyto údaje
a)
celková výměra lesních pozemků s lesním porostem,
b)
výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2.
(4)
Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle odstavce 3 písm. b), například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná, uvede v příloze v účetní závěrce také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a důvod jejího zjišťování.
(5)
Součástí přílohy v účetní závěrce mohou být i další informace podle rozhodnutí účetní jednotky a podle zvláštních právních předpisů.
(6)
Informace vymezené v odstavci 1 písm. j) se uvádějí tak, aby jejich povaha neměla za následek vážnou újmu pro některé tam uvedené účetní jednotky. Informace vymezené v odstavci 1 písm. q), r), s) a v) se uvádějí tak, aby neumožnily určit finanční částky týkající se určitého člena takového orgánu nebo osoby, a s ohledem na zákon upravující ochranu osobních údajůosobních údajů.
(7)
Příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu neobsahuje informace podle § 30 odst. 1 písm. d) bodu 4 a § 30 odst. 1 písm. e), f) a i).
(8)
Pokud účetní jednotka změní měnu účetnictví, v příloze v účetní závěrce uvede tuto skutečnost včetně odůvodnění. Dále uvede kurzy, které při změně měny účetnictví použila pro přepočet údajů uvedených v účetní závěrce, a vysvětlí dopad změny měny účetnictví na účetní závěrku. Stejné informace účetní jednotka uvede také v příloze v účetní závěrce sestavené za účetní období, které bezprostředně předchází účetnímu období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví.
(9)
Pokud se údaj o výši vlastního jmění uvedený ve veřejném rejstříku, ve kterém je účetní jednotka zapsána, liší od údaje o výši vlastního jmění v rozvaze, účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede důvod tohoto rozdílu včetně popisu výpočtu, ze kterého bude patrný vztah mezi oběma údaji.
ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA
§ 31
(1)
Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2)
Uspořádání směrné účtové osnovy je členěno na účtové třídy a účtové skupiny.
(3)
Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy.
(4)
V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY
§ 32
Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících
(1)
Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocenítechnického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 7 odst. 10 nebo v § 8 odst. 12 jsou zejména náklady na
a)
přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, například odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
b)
úroky, zejména z úvěrů,
c)
odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
d)
průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
e)
licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku nikoliv pro budoucí provoz,
f)
vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
g)
náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
h)
úhradu podílu na:
1.
oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy, spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,
2.
účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,
3.
účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,
i)
úhrady nákladů za přeložky31a), překládky31b) a náhradní pozemní komunikaci31c) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,
j)
ověření způsobilosti majetku k užívání, vzniknou-li v průběhu tohoto procesu použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí ostatních výnosů a náklady na ně, s výjimkou odpisů, součástí ostatních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,
k)
zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování tohoto majetku; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, zaúčtuje se pořizovaný majetek do ostatních nákladů.
(2)
Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou
a)
opravy a údržbaúdržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavuUvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. ÚdržbouÚdržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
b)
náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu,
c)
kursové rozdíly,
d)
smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
e)
v případě pozemku vykazovaného v položce „A.II.1. Pozemky“ náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1 vykazovaného v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 8 odst. 10 písm. a).
(3)
V případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu stavby. Je-li při nabytí práva stavby oceněného jednou částkou jeho součástí stavba vyhovující právu stavby zřízená jinou účetní jednotkou nebo osobou, rozdělení ocenění práva stavby na část odpovídající stavbě a právu stavby se provede při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení obou částí práva stavby.
(4)
Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocenítechnické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka; v případě finančního leasingu se pořizovací cenapořizovací cena majetku nabytého účetní jednotkou do vlastnictví zvýší o technické zhodnocenítechnické zhodnocení odpisované účetní jednotkou v průběhu nájmu nebo pachtu a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací cenypořizovací ceny.
(5)
Technickým zhodnocenímTechnickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření jeho vybavenosti nebo použitelnosti, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 7 nebo § 8. Náklady vynaloženými na technické zhodnoceníNáklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
(6)
Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenoupořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenoureprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.
(7)
Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou majetkem, který se uvádí v položce aktiv „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“.
(8)
U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocenítechnické zhodnocení provedené na tomto majetku.
§ 33
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů
Do pořizovací cenypořizovací ceny cenných papírůcenných papírů a podílů se započítávají poplatky makléřům, poradcům a burzám. Do pořizovací cenypořizovací ceny cenných papírůcenných papírů a podílů se nezapočítávají úroky z úvěrů a zápůjček na pořízení cenných papírůcenných papírů a podílů a náklady spojené s jejich držbou.
§ 33a
Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících
Do pořizovací cenypořizovací ceny zásob se započítávají náklady na dopravu, clo, provizi, pojistné, vnitropodnikové náklady na přepravu a zpracování zásob. Do pořizovací cenypořizovací ceny zásob se nezapočítávají úroky z úvěrů a zápůjček na pořízení zásob, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.
§ 33b
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek
Do pořizovací cenypořizovací ceny pohledávek se započítávají náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.
§ 34
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů
(1)
Změny reálných hodnot u cenných papírůcenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu se účtují jako náklad nebo výnos.
(2)
Změny reálných hodnot ostatních cenných papírůcenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papírycenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírůcenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozdílu mezi oceněním cenného papírucenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení prostřednictvím účtů nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírůcenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty výnosů.
(3)
Změny v ocenění cenných papírůcenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92.
§ 35
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů
(1)
Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.
(2)
Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.
(3)
Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:
a)
na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,
b)
zajištění je efektivní,
c)
efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.
(4)
Dokumentace je účetním záznamemúčetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.
(5)
Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.
(6)
Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.
§ 36
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování
Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 35 odst. 3 a 4, se účtují jako náklad nebo výnos.
§ 36a
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování
Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako náklad nebo výnos.
§ 36b
Přeměny účetní jednotky
V případě přeměny účetní jednotky uvedené v § 2 podle občanského zákoníku nebo zvláštního právního předpisu použije účetní jednotka přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, upravující přeměny obchodních korporací.
§ 37
Postup tvorby a použití opravných položek
(1)
Účetní jednotky uvedené v § 2 opravné položky stanovené v § 26 odst. 3 zákona nevytvářejí a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.
(2)
Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o opravných položkách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, a to pouze v případech, pokud jsou tvořeny v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.
(3)
Opravné položky se tvoří na vrub nákladů. Opravné položky vymezené v odstavci 2 se uvádějí v aktivech rozvahy v položce „B.II.19. Opravná položka k pohledávkám“ v záporné hodnotě.
(4)
Výše opravných položek nesmí přesáhnout výši pohledávek, k nimž jsou opravné položky tvořeny. Jsou-li opravné položky vytvořeny ve výši jednoho sta procent jmenovitých hodnot pohledávek, mohou být tyto pohledávky odepsány a opravné položky k nim zrušeny. Odepsané pohledávky se dále sledují na podrozvahových účtech do okamžiku, než je prokazatelně známo, že nemůže v žádném případě nastat úhrada, nebo do okamžiku, kdy pohledávky právně zanikly. Přijatá úhrada za původně již odepsanou pohledávku se uvádí ve výkazu zisku a ztráty do výnosů v položce „B.IV.6. PlatbyPlatby za odepsané pohledávky“. O částku provedené úhrady se sníží zůstatek pohledávky vedený na příslušném podrozvahovém účtu.
(5)
Částečné snížení nebo zrušení opravných položek se zahrne ve prospěch nákladů. Snížení, popřípadě zrušení opravné položky se zahrne do nákladů také v případech, kdy inventarizace prokáže jejich nepřiměřenou výši nebo neopodstatněnost.
(6)
Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek.
(7)
Pokud se na určitý titul snížení hodnoty majetkuhodnoty majetku vytváří opravná položka, nelze současně tvořit rezervu.
(8)
Tvořit opravné položky na zvýšení hodnoty majetku je zakázáno.
(9)
V případě, že se při inventarizaci závazků zjistí, že jejich částka je vyšší než jejich výše v účetnictví, nevytvářejí se opravné položky, ale zvýšení se zaúčtuje přímo na účtu závazků se souvztažným zápisem na příslušný účet nákladů.
§ 38
Odpisování majetku
(1)
Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný nebo jejich části se odpisují z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být v metodě odpisování vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například s ohledem na výkony nebo způsob používání.
(2)
Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje
a)
dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání nebo požívání; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,
b)
technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet,
c)
technické zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,
d)
ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném po 1. lednu 1997,
e)
soubor majetku, který je charakterizován samostatným technicko-ekonomickým určením,
f)
technické zhodnocení u nemovitých kulturních památek a církevních staveb oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.
(3)
Pořizovací cenouPořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenoupořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství je podílem pořizovací cenypořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu v t nebo v m3 prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.
(4)
Stavby vyhovující právu stavby podle § 32 odst. 3 účtované na samostatných účtech se odpisují samostatně.
(5)
Při odpisování zvířat základního stáda a tažných zvířat se odpisy stanoví podílem pořizovací cenypořizovací ceny snížené o předpokládanou tržbu při vyřazení ze stáda – brakaci, to je čitatele, a předpokládaného počtu let v chovu základního stáda, to je jmenovatele.
(6)
V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v podílovém spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.
(7)
Technické zhodnoceníTechnické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického zhodnocenítechnického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocenítechnického zhodnocení pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je nájemce nebo pachtýř oprávněn technické zhodnocenítechnické zhodnocení účtovat a odpisovat, se zahájí uvedením technického zhodnocenítechnického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.
(8)
Pokud účetní jednotka tvoří fond reprodukce investičního majetku jako peněžní fond, a nezajistí ke dni sestavení účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí fondu reprodukce investičního majetku finančními prostředky, sníží se výsledkově o tento rozdíl fond reprodukce investičního majetku.
(9)
Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do katastrukatastru nemovitostí, se nabytá nemovitá věc zaúčtuje dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastrukatastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce.
(10)
Při pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocenítechnického zhodnocení, pokud jsou částečně nebo zcela pořízeny z přijaté dotace nebo účelového daru, se vlastní jmění zvýší o částku ve výši přijaté dotace nebo účelového daru. Obdobně se postupuje v případě bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocenítechnického zhodnocení. V případě, že je takto pořízený majetek odpisován, postupuje se takto:
a)
stanoví se částka z výše odpisů v poměru přijaté dotace a pořizovací cenypořizovací ceny,
b)
sníží se výše vlastního jmění o tuto částku a
c)
současně se zvýší jiné ostatní výnosy o tuto částku.
§ 39
Podle ustanovení § 28 zákona se neodpisují
a)
pozemky,
b)
umělecká díla,12) která nejsou součástí stavby, sbírky,13) movité kulturní památky,13) předměty kulturní hodnoty12) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,13) dále církevní stavby, zejména kostely, kaple a kláštery, za podmínky, že jsou užívány k církevním a náboženským účelům, zejména k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů,
c)
nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocenítechnické zhodnocení, pokud nejsou uvedeny do stavu způsobilého k užívání,
d)
finanční majetek,
e)
zásoby,
f)
najatý nebo obdobně užívaný dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,
g)
pohledávky,
h)
povolenky na emise a preferenční limity a
i)
majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a) a technické zhodnocenítechnické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocenítechnického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb.
§ 40
Postup tvorby a použití rezerv
(1)
Účetní jednotky uvedené v § 2 nevytvářejí rezervyrezervy stanovené v § 26 odst. 3 zákona a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.
(2)
Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o rezervách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zákonem upravujícím rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, a to pouze v případech, kdy jsou stanoveny zákonem o daních z příjmů.
(3)
Rezervy se tvoří na vrub nákladů. Jejich použití, částečné snížení nebo zrušení pro nepotřebnost se zahrnuje do nákladů.
(4)
Zůstatky rezervrezerv se převádějí do následujícího účetního období.
(5)
RezervyRezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.
(6)
RezervyRezervy podléhají inventarizaci, při které se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. Pominou-li důvody, pro které byly rezervyrezervy vytvořeny, je povinna je účetní jednotka zrušit.
(7)
Postup při tvorbě rezervrezerv účetní jednotka upraví vnitřním předpisem.
§ 41
Vzájemné zúčtování
(1)
Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví se nepovažuje zúčtování
a)
dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
b)
doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
c)
rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení,
d)
kladných a záporných kursových rozdílů cizích měn v rámci téhož účetního případu.
(2)
Za vzájemné zúčtování se nepovažuje účtování o započtení pohledávek a dluhů podle občanského zákoníku na rozvahových účtech, jedná-li se o pohledávky a dluhy s dobou splatnosti jednoho roku a kratší a ve stejné měně.
(3)
V účetní závěrce se za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání rozdílů zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu a pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách. Účetní jednotka uvede s ohledem na významnost výše uvedená souhrnná vykázání typů účetních případů v příloze v účetní závěrce.
§ 42
Metoda kursových rozdílů
(1)
Kursové rozdíly vznikající při ocenění finančního majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.19 Kursové ztráty“ nebo v položce „B.IV.8. Kursové zisky“.
(2)
Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech ve skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub příslušných nákladů a ve prospěch příslušných výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
(3)
Kursové rozdíly z cenných papírůcenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, bez ohledu na to, zda je účtováno výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papírcenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly uvádějí prostřednictvím rozvahového účtu v položce „A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“. Pokud není dluhový cenný papírcenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl uvádí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.22. Jiné ostatní náklady“ nebo v položce „B.IV.10. Jiné ostatní výnosy“.
(4)
Při přepočtu cizí měny na měnu účetnictví postupují účetní jednotky podle § 24c zákona.
(5)
Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.19. Kursové ztráty“ nebo v položce „B.VI.8. Kursové zisky“.
§ 42a
Metoda přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu
Při přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví vedené v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka v jednoduchém účetnictví před uzavřením účetních knih provede inventarizaci a dále v jednoduchém účetnictví k rozvahovému dni postupuje takto:
a)
konečné stavy majetku, závazků včetně dluhů, případně rezerv vytvořených na základě zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů zjištěné při uzavírání účetních knih, se převedou jako počáteční zůstatky příslušných účtových skupin nebo příslušných syntetických účtů v rozvaze; hodnota časového rozlišení34b) se uvede v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 38,
b)
smluvní dluhy z nedočerpaných finančních prostředků určených na předem stanovený účel v rámci hlavní činnostihlavní činnosti účetní jednotky podle stanov, statutu nebo jiné zřizovací nebo zakládací listiny se uvedou v pasivech rozvahy jako počáteční zůstatek účtové skupiny 91,
c)
je-li při uzavření peněžního deníku zjištěna informace o nevyrovnané průběžné položce, uvede se v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 26, a to podle povahy zůstatku buď v kladné nebo záporné hodnotě,
d)
kladný rozdíl mezi položkou aktiv celkem k prvnímu dni účetního období a mezi součtem počátečních zůstatků účtových skupin pasivních nebo počátečních zůstatků syntetických účtů pasiv k prvnímu dni účetního období se uvede jako počáteční zůstatek účtové skupiny 90; je-li zjištěný rozdíl záporný, uvede se v pasivech rozvahy v záporné hodnotě jako počáteční zůstatek účtové skupiny 93.
§ 42b
Metoda oceňování souboru majetku
(1)
Soubor majetku je tvořen více věcmi a je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty a předmětů tvořících sbírky muzejní povahy určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“). Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí hmotnou movitou.
(2)
Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje
a)
podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pokud není známa pořizovací cenapořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo
b)
součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.
(3)
Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.
(4)
Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamemúčetním záznamem.
§ 42c
Způsob určení funkční měny
(1)
Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie37).
(2)
Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie37) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení konsolidované účetní závěrkykonsolidované účetní závěrky.
§ 42d
Postup při změně měny účetnictví
(1)
Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky, počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.
(2)
Výše ocenění cenného papíru nebo podílu, u nichž se související kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v položce „A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“ podle § 42 odst. 3 věty druhé, se k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, upraví o zůstatek souvisejících kurzových rozdílů mezi dosavadní a novou měnou účetnictví.
ČÁST PÁTÁ
§ 43
Ustanovení přechodná a závěrečná
(1)
Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.
(2)
Položky „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem“ a „A.II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem“ obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.
(3)
Ustanovení § 35 a 36 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004 prostřednictvím rozvahových účtů na účtech účtové skupiny 92 a budou podle § 35 a 36 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují do ostatních nákladů a výnosů.
§ 44
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ministr:
Mgr. Sobotka v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 504/2002 Sb.
USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY
AKTIVA
A.
Dlouhodobý majetek celkem
I.
Dlouhodobý nehmotný majetek celkem
1.
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
2.
Software
3.
Ocenitelná práva
4.
Drobný dlouhodobý nehmotný majetek
5.
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
6.
Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
7.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
II.
Dlouhodobý hmotný majetek celkem
1.
Pozemky
2.
Umělecká díla, předměty a sbírky
3.
Stavby
4.
Hmotné movité věci a jejich soubory
5.
Pěstitelské celky trvalých porostů
6.
Dospělá zvířata a jejich skupiny
7.
Drobný dlouhodobý hmotný majetek
8.
Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
9.
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
10.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
III.
Dlouhodobý finanční majetek celkem
1.
Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba
2.
Podíly – podstatný vlivpodstatný vliv
3.
Dluhové cenné papírycenné papíry držené do splatnosti
4.
Zápůjčky organizačním složkám
5.
Ostatní dlouhodobé zápůjčky
6.
Ostatní dlouhodobý finanční majetek
IV.
Oprávky k dlouhodobému majetku celkem
1.
Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje
2.
Oprávky k softwaru
3.
Oprávky k ocenitelným právům
4.
Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku
5.
Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku
6.
Oprávky ke stavbám
7.
Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí
8.
Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů
9.
Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům
10.
Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku
11.
Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku
B.
Krátkodobý majetek celkem
I.
Zásoby celkem
1.
Materiál na skladě
2.
Materiál na cestě
3.
Nedokončená výroba
4.
Polotovary vlastní výroby
5.
Výrobky
6.
Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
7.
Zboží na skladě a v prodejnách
8.
Zboží na cestě
9.
Poskytnuté zálohy na zásoby
II.
Pohledávky celkem
1.
Odběratelé
2.
Směnky k inkasu
3.
Pohledávky za eskontované cenné papírycenné papíry
4.
Poskytnuté provozní zálohy
5.
Ostatní pohledávky
6.
Pohledávky za zaměstnanci
7.
Pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění
8.
Daň z příjmů
9.
Ostatní přímé daně
10.
Daň z přidané hodnoty
11.
Ostatní daně a poplatky
12.
Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem
13.
Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků
14.
Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti
15.
Pohledávky z pevných termínovaných operací a opcí
16.
Pohledávky z vydaných dluhopisů
17.
Jiné pohledávky
18.
Dohadné účty aktivní
19.
Opravná položka k pohledávkám
III.
Krátkodobý finanční majetek celkem
1.
Peněžní prostředky v pokladně
2.
Ceniny
3.
Peněžní prostředky na účtech
4.
Majetkové cenné papírycenné papíry k obchodování
5.
Dluhové cenné papírycenné papíry k obchodování
6.
Ostatní cenné papírycenné papíry
7.
Peníze na cestě
IV.
Jiná aktiva celkemaktiva celkem
1.
Náklady příštích období
2.
Příjmy příštích období
Aktiva celkemAktiva celkem
PASIVA
A.
Vlastní zdroje celkem
I.
Jmění celkem
1.
Vlastní jmění
2.
Fondy
3.
Oceňovací rozdíly z přecenění finančního majetku a závazků
II.
Výsledek hospodaření celkem
1.
Účet výsledku hospodaření
2.
Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
3.
Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let
B.
Cizí zdroje celkem
I.
Rezervy celkem
1.
Rezervy
II.
Dlouhodobé závazky celkem
1.
Dlouhodobé úvěry
2.
Vydané dluhopisy
3.
Závazky z pronájmu
4.
Přijaté dlouhodobé zálohy
5.
Dlouhodobé směnky k úhradě
6.
Dohadné účty pasivní
7.
Ostatní dlouhodobé závazky
III.
Krátkodobé závazky celkem
1.
Dodavatelé
2.
Směnky k úhradě
3.
Přijaté zálohy
4.
Ostatní závazky
5.
Zaměstnanci
6.
Ostatní závazky vůči zaměstnancům
7.
Závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění
8.
Daň z příjmů
9.
Ostatní přímé daně
10.
Daň z přidané hodnoty
11.
Ostatní daně a poplatky
12.
Závazky ze vztahu k státnímu rozpočtu
13.
Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků
14.
Závazky z upsaných nesplacených cenných papírůcenných papírů a podílů
15.
Závazky ke společníkům sdruženým ve společnosti
16.
Závazky z pevných termínovaných operací a opcí
17.
Jiné závazky
18.
Krátkodobé úvěry
19.
Eskontní úvěry
20.
Vydané krátkodobé dluhopisy
21.
Vlastní dluhopisy
22.
Dohadné účty pasivní
23.
Ostatní krátkodobé finanční výpomoci
IV.
Jiná pasiva celkem
1.
Výdaje příštích období
2.
Výnosy příštích období
Pasiva celkem
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 504/2002 Sb.
Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty
A.
Náklady
I.
Spotřebované nákupy a nakupované služby
1.
Spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovaných dodávek
2.
Prodané zboží
3.
Opravy a udržování
4.
Náklady na cestovné
5.
Náklady na reprezentaci
6.
Ostatní služby
II.
Změny stavu zásob vlastní činnosti a aktivace
7.
Změna stavu zásob vlastní činnosti
8.
Aktivace materiálu, zboží a vnitroorganizačních služeb
9.
Aktivace dlouhodobého majetku
III.
Osobní náklady
10.
Mzdové náklady
11.
Zákonné sociální pojištění
12.
Ostatní sociální pojištění
13.
Zákonné sociální náklady
14.
Ostatní sociální náklady
IV.
Daně a poplatky
15.
Daně a poplatky
V.
Ostatní náklady
16.
Smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále
17.
Odpis nedobytné pohledávky
18.
Nákladové úroky
19.
Kursové ztráty
20.
Dary
21.
Manka a škody
22.
Jiné ostatní náklady
VI.
Odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek
23.
Odpisy dlouhodobého majetku
24.
Prodaný dlouhodobý majetek
25.
Prodané cenné papírycenné papíry a podíly
26.
Prodaný materiál
27.
Tvorba a použití rezerv a opravných položek
VII.
Poskytnuté příspěvky
28.
Poskytnuté členské příspěvky a příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami
VIII.
Daň z příjmů
29.
Daň z příjmů
Náklady celkem
B.
Výnosy
I.
Provozní dotace
1.
Provozní dotace
II.
Přijaté příspěvky
2.
Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami
3.
Přijaté příspěvky (dary)
4.
Přijaté členské příspěvky
III.
Tržby za vlastní výkony a za zboží
IV.
Ostatní výnosy
5.
Smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále
6.
PlatbyPlatby za odepsané pohledávky
7.
Výnosové úroky
8.
Kursové zisky
9.
Zúčtování fondů
10.
Jiné ostatní výnosy
V.
Tržby z prodeje majetku
11.
Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
12.
Tržby z prodeje cenných papírůcenných papírů a podílů
13.
Tržby z prodeje materiálu
14.
Výnosy z krátkodobého finančního majetku
15.
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
Výnosy celkem
C.
Výsledek hospodaření před zdaněním
D.
Výsledek hospodaření po zdanění
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 504/2002 Sb.
Směrná účtová osnova
Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek
Účtové skupiny:
01 – Dlouhodobý nehmotný majetek
02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
06 – Dlouhodobý finanční majetek
07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
Účtová třída 1 – Zásoby
Účtové skupiny:
11 – Materiál
12 – Zásoby vlastní výroby
13 – Zboží
Účtová třída 2 – Finanční účty
Účtové skupiny:
21 – Peněžní prostředky v pokladně
22 – Peněžní prostředky na účtech
23 – Krátkodobé úvěry
24 – Jiné krátkodobé finanční výpomoci
25 – Krátkodobý finanční majetek
26 – Převody mezi finančními účty
Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy
Účtové skupiny:
31 – Pohledávky
32 – Závazky
33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování
35 – Pohledávky za společností
36 – Závazky ke společnosti a závazky z upsaných nesplacených cenných papírůcenných papírů a vkladů
37 – Jiné pohledávky a závazky
38 – Přechodné účty aktiv a pasiv
39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování
Účtová třída 4 – volná
Účtová třída 5 – Náklady
Účtové skupiny:
50 – Spotřebované nákupy
51 – Služby
52 – Osobní náklady
53 – Daně a poplatky
54 – Ostatní náklady
55 – Odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek
56 – Změny stavu zásob vlastní činnosti
57 – Aktivace
58 – Poskytnuté příspěvky
59 – Daň z příjmů
Účtová třída 6 – Výnosy
Účtové skupiny:
60 – Tržby za vlastní výkony a za zboží
64 – Ostatní výnosy
65 – Tržby z prodeje majetku
68 – Přijaté příspěvky
69 – Provozní dotace
Účtová třída 7 a 8
Účetní jednotky použijí účty účtové třídy 7 a 8 podle vnitřního předpisu.
Účtová třída 9 – Vlastní jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé úvěry a zápůjčky, závěrkové a podrozvahové účty
Účtové skupiny:
90 – Vlastní jmění
91 – Fondy
92 – Oceňovací rozdíly
93 – Výsledek hospodaření
94 – RezervyRezervy
95 – Dlouhodobé úvěry a závazky
96 – Závěrkové účty
97 – 99 – Podrozvahové účty
10)
Například zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Například vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.
11a)
Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
11d)
Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11e)
Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
11f)
Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
11g)
Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
11h)
Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb.
13)
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
17)
Bod 3 čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
20a)
Například podle § 628 a násl. občanského zákoníku, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Například § 18 zákona č. 111/1998 Sb., § 17 zákona č. 248/1995 Sb.
31a)
Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
31b)
Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
31c)
Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
34b)
§ 24 odst. 2 písm. h) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
35)
Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
36)
Například § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.
37)
Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. srpna 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002. |
Nařízení vlády č. 508/2002 Sb. | Nařízení vlády č. 508/2002 Sb.
Nařízení vlády, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj
Vyhlášeno 5. 12. 2002, datum účinnosti 5. 12. 2002, částka 175/2002
* § 1 - Chráněná krajinná oblast Český ráj
* § 2 - Poslání oblasti
* § 3 - Vymezení oblasti
* § 4 - Zóny ochrany přírody v oblasti
* Bližší ochranné podmínky
* § 5 - (1) Na celém území oblasti je možné pouze se souhlasem Správy:
* § 6 - (1) Geologické práce,7) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.
* § 7 - Zrušovací ustanovení
* § 8 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 508/2002 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 508/2002 Sb.
Aktuální znění od 5. 12. 2002
508
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 14. října 2002,
kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj
Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
§ 1
Chráněná krajinná oblast Český ráj
K zajištění ochrany přírody a krajiny Českého ráje se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj (dále jen „oblast“). Oblast tvoří rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, pískovcovým reliéfem a skalními městy, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, četnými rybníky, potoky a kulturními památkami, které dotvářejí charakteristický krajinný ráz.
§ 2
Poslání oblasti
Posláním oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů.
§ 3
Vymezení oblasti
(1)
Oblast se nachází na území krajů Libereckého, Královéhradeckého a Středočeského.
(2)
Územní vymezení a popis hranice je obsažen v příloze č. 1 k tomuto nařízení, grafické znázornění oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
(3)
Základní mapu, v níž je zakresleno území oblasti v měřítku 1 : 50 000, zajistí Správa chráněné krajinné oblasti Český ráj (dále jen „Správa“) a zašle ji Ministerstvu životního prostředí, kde bude uložena. Kopii základní mapy Správa dále uloží v ústředním seznamu ochrany přírody, na krajských úřadech a obecních úřadech, na jejichž území se oblast nachází, a na Správě. Správa ohlásí příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostínemovitostí změnu údajů o způsobu ochrany nemovitostínemovitostí na území oblasti.1)
§ 4
Zóny ochrany přírody v oblasti
(1)
Území oblasti se člení do čtyř zón odstupňované ochrany přírody.
(2)
Do I. zóny se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy a další mimořádně hodnotná území, zejména vybrané části územního systému ekologické stability krajiny (dále jen „systém ekologické stability“) nadregionálního a regionálního významu. Cílem je uchování nebo postupná obnova samořídících funkcí a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí na nejnižší možnou míru.
(3)
Do II. zóny se zařazují území hospodářsky využívaných lesních a zemědělských ekosystémů s místně uchovalými přírodními hodnotami vhodná pro hospodářské využívání k přírodě šetrným způsobem. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování přírodních hodnot v I. zóně. Cílem je udržení přírodních hodnot a postupné zvyšování druhové a prostorové rozmanitosti ekosystémů, zejména vytvářením funkčního systému ekologické stability.
(4)
Do III. zóny se zařazují člověkem značně pozměněné ekosystémy, intenzivně využívané lesní a zemědělské pozemky a nesouvisle zastavěná území sídel s územní rezervou. Cílem je udržení a podpora využívání pro ekologicky optimalizované lesní hospodářství a zemědělství a vhodné formy turistiky a rekreace.
(5)
Do IV. zóny se zařazují člověkem poškozené části přírody a souvisle zastavěná území sídel s územní rezervou a navazující obdělávaná zemědělská půda.
(6)
Dojde-li v důsledku hospodaření v lesích, zemědělství a revitalizace krajiny k zlepšení stavu přírodního prostředí, budou případné změny ploch jednotlivých zón prováděny po projednání s vlastníky a uživateli pozemků.
Bližší ochranné podmínky
§ 5
(1)
Na celém území oblasti je možné pouze se souhlasem Správy:
a)
vyznačovat turistické, cyklistické, jezdecké a běžecké tratě,
b)
provádět leteckou aplikaci hnojiv,2) chemických látek nebo chemických přípravků,3)
c)
umísťovat informační, reklamní a propagační zařízení mimo zastavěné území obcíobcí; toto ustanovení se nevztahuje na umísťování dopravních značek a dopravních zařízení na pozemních komunikacích,4)
d)
vyznačovat místa pro parkování motorových vozidel podle zvláštních právních předpisů4) mimo zastavěná území obcíobcí,
e)
pořádat sportovní, rekreační a jiné hromadné akce mimo místa k tomu určená,
f)
provádět horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích,
g)
provádět jezdectví a cyklistiku mimo pozemní komunikace a místa k tomu určená,
h)
upravovat koryta vodních toků,
i)
povolovat hornickou činnost,5) činnost prováděnou hornickým způsobem6) nebo těžit humolity.
(2)
Na území III. a IV. zóny lze pouze se souhlasem Správy zřizovat obory nebo zavádět intenzivní chovy zvěře a ryb.
§ 6
(1)
Geologické práce,7) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.
(2)
Při obnově a výchově lesních porostů postupují osoby, kterým vyplývají povinnosti ze zvláštního právního předpisu,8) tak, aby posilovaly zastoupení přirozené druhové skladby lesů, přičemž v I. a II. zóně oblasti využívaly přirozenou obnovu lesních porostů.
(3)
Při ochraně a využívání povrchových a podzemních vod postupují osoby oprávněné podle zvláštního právního předpisu9) tak, aby přispěly k udržení přirozených podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Při úpravě nebo údržbě koryt vodních toků postupují osoby tak, aby byla obnovována přirozená nebo přírodě blízká koryta vodních toků.
§ 7
Zrušovací ustanovení
(1)
Zrušuje se výnos Ministerstva kultury č. j. 70261/1954.
(2)
V příloze I výnosu Ministerstva kultury ČSR č. j. 14200/88-SÚOP se část „CHKO „Český ráj“, kraj Středočeský a kraj Východočeský“ zrušuje.
§ 8
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Ambrozek v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 508/2002 Sb.
Územní vymezení a popis hranice Chráněné krajinné oblasti Český ráj
Jižní část
Z Turnova – Kyselovska od odbočky do Pelešan vede po silnici I/35 do Ktové, kde za obcíobcí přechází na tok Libuňky. Po ní na silnici Újezd pod Troskami – Troskovice, po této cca 700 m západním směrem na vrchol stoupání. Vlevo po lesní cestě 500 m k JZ a dále po cestě k S okraji dobývacího prostoru Střeleč. Odtud po cestě směrem k Dolskému rybníku. Od něho po hranici k. ú. Roveň – Mladějov jižním směrem Roveňskou roklí na okraj lesa, dále jižním směrem přes pole na železniční dráhu, po dráze východním směrem k silnici Mladějov – Sobotka, po této silnici západním směrem, po hranici k. ú. Stéblovice – Mladějov západním okrajem lesa a polem na silnici Mladějov – Sobotka jižně od Stéblovic. Po ní přes Čálovice, po okraji města Sobotka. Od V okraje hřbitova JZ směrem pod vrchem Humprechtem západním směrem k železniční dráze, po ní k J a dále k Z směrem ke kótě 268 na místní komunikaci a do Oseka. Pak po silnici směr Horní Bousov a za rybníkem Šlejferna ke Střehomi, účelovou komunikací k Z a po silnici II/279 přes Dobšín do Kamenice. Odtud po silnici přes Suhrovice k obciobci Kněžmost. Kolem obceobce SZ a dále JZ směrem na silnici I/268, po ní k Bosni a po V okraji obceobce a dále přes Zásadku, Dneboch a Olšinu na silnici II/610. Za rybníkem Žabakor do obceobce Žďár a přes dvůr Borčice k Olešnici. Kolem areálu živočišné výroby a dále po Z okraji obceobce Olešnice. Pak podél Všeňského potoka a přes Všeň a osadu Podháj do Turnova – Mašova. Vpravo a přes Pelešany na křižovatku na Kyselovsku.
Východní část
Od Hrdoňovic po jejich jižním okraji zastavěného území a dále severozápadním směrem po vodoteči. Dále po železniční dráze k železniční stanici Libuň. Po železniční dráze 041 k obciobci Jinolice, po jejím Z okraji a dále po cestě k osadě Brada. Dále obcemiobcemi Rybníček a Holín k Dolnímu Lochovu, kde se napojí na silnici I/16. Za odbočkou na Blata k severu po katastrální hranici Ohařice – Dolní Lochov a Drštěkryje – Dolní Lochov k silnici Blata – Dolní Lochov. Od ní po okraji lesního komplexu Přední Skalice a dále po katastrální hranici Drštěkryje – Zámostí k západu, dále podél silnice Samšina – Zámostí a dále k severu, kde překračuje po katastrální hranici Zámostí – Mladějov, tj. k severu podél lesa jižně od osady Střeleč. Dále postupuje západním směrem po vodoteči a od mostku silnice II/281 přes Žehrovku k severu k ústí Hluboké Rokle a dále k východu na silnici II/281 a po ní k okraji osady Hrdoňovice.
Severní část
Z Turnova – Šetřilovska roklí k Jizeře, Vazoveckým potokem k silnici I/10, po ní a dále přes Malý Rohozec. U školy vpravo a po polní a lesní cestě, po okraji lesa SZ od osady Mokřiny k Vazoveckému potoku. Proti proudu k silnici pod Kaškovicemi. Po silnici k Roudnému, dále po jižní hranici zastavěného území Roudného a Voděrad a dále po místní komunikaci na V okraj obceobce Frýdštejn. Po hranici zastavěného území J a dále S směrem k elektrovodu, po něm k vodoteči SZ od Vranovského hřbetu a podél jejího toku po komunikaci k Malé Skále. Po hranici zastavěného území k. ú. Vranové 1 a 2. Po silnici severně od Suchých skal do obceobce Vrát. Po cestě podél Vrátského potoka a dále po cestě na Propastný. Po silnici do Koberov a dále směr Dlouhý. Za Chloudovem u mostku na kótě 453 vpravo a S od osady Záostří. Po hřebenové cestě přes Hamštejnský vrch až do jejího napojení na silnici Záhoří – vrch Kozákov. Před chatou a vysílačem na Kozákově k JZ a dále podél výrazné terénní hrany a dále JZ od hřbetu po cestě k JV. Jižně od osady Bačov se napojí na silnici II/282. Z ostré zatáčky nad částí obceobce Lestkov k Z. Po V a S straně obejde osadu Loktuše. Odtud k SV k bývalému táboru a po místní komunikaci ke hřbitovu nad Vescem. Východně od zemědělského areálu až na úroveň osady Smrčí. Severně od Smrčí na silnici II/283. Kolem zastavěného území Vesce a dále po silnici na Podloktuší. Dále po silnici k Chutnovce. Po V okraji zastavěného území a dále k ZS nad osadou Hrachovice a SV od Bukoviny. Na S okraji osady Tisovka na silnici a po ní do Zaholic. Odtud po silnici směr Turnov – Šetřilovsko.
Celková plocha Chráněné krajinné oblasti Český ráj činí 181,523 km2.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 508/2002 Sb.
45kB
1)
§ 27 a bod 3 přílohy vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 113/2000 Sb.
2)
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb. a zákona č. 147/2002 Sb.
3)
Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 185/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
4)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
5)
§ 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb.
6)
§ 3 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 128/1999 Sb.
7)
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 369/1992 Sb., zákona č. 366/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
8)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
9)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. |
Vyhláška č. 513/2002 Sb. | Vyhláška č. 513/2002 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví ochranná pásma zdroje přírodní minerální vody v Byňově a vymezují se konkrétní ochranná opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Byňově)
Vyhlášeno 13. 12. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 178/2002
* Vymezení ochranných pásem a stanovení konkrétních ochranných opatření
* § 1 - (K § 21 odst. 1 zákona)
* § 2 - (K § 22 odst. 2 a § 23 odst. 3 zákona)
* § 3 - (K § 24 odst. 2 zákona)
* Závěrečná ustanovení
* § 4 - Vymezení ochranného pásma II. stupně zdroje v Základní mapě České republiky v měřítku 1 : 10 000 je k nahlédnutí na Ministerstvu zdravotnictví a na Městském úřadě Nové Hrady.
* § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. k vyhlášce č. 513/2002 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2003
513
VYHLÁŠKA
ze dne 26. listopadu 2002,
kterou se stanoví ochranná pásma zdroje přírodní minerální vody v Byňově a vymezují se konkrétní ochranná opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Byňově)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), (dále jen „zákon“):
Vymezení ochranných pásem a stanovení konkrétních ochranných opatření
§ 1
(K § 21 odst. 1 zákona)
(1)
K ochraně zdroje přírodní minerální vody, který je jímán vrtem HV-5 nacházejícím se na pozemkové parcele č. 1353/2, katastrální územíkatastrální území Byňov, okres České Budějovice, kraj Jihočeský (dále jen „zdroj“),1) se stanoví ochranná pásma I. a II. stupně.
(2)
Ochranné pásmo I. stupně tvoří bezprostřední okolí výstupu zdroje. Je situováno na pozemkové parcele č. 1353/2, katastrální územíkatastrální území Byňov, a je vymezeno kruhem o poloměru 10 m se středem ve vrtu HV-5.
(3)
Ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně části infiltračního území zřídelní struktury zdroje (§ 23 odst. 1 zákona). Je vymezeno plochou hydrologického povodí Stropnice mezi profilem pod mostkem přes Stropnici u obceobce Byňov nad levostranným přítokem od rybníka Pytlák (horní profil) a profilem pod mostkem přes Stropnici u osady Terezín (obecobec Petříkov) a plochou dolní části povodí Nakolického potoka pod Nakolickým rybníkem. Toto vymezení je graficky vyznačeno v Základní mapě České republiky v měřítku 1 : 50 000,2) která je přílohou této vyhlášky.
§ 2
(K § 22 odst. 2 a § 23 odst. 3 zákona)
(1)
Ochranné pásmo I. stupně tvoří pásmo fyzické ochrany zdroje.
(2)
V ochranném pásmu II. stupně je zakázáno:
a)
provozovat skládky nebezpečných odpadů,3)
b)
těžit nerosty a rašelinu,4)
c)
provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, pokud je spojena se zásahem do pozemku,5) s výjimkou činností spojených s ochranou, využitím a dalším rozvojem zdroje,
d)
zacházet se závadnými látkami ve větším rozsahu,6)
e)
vypouštět odpadní vody do vod podzemních,6)
f)
zřizovat kafilerie, jatky, spalovny odpadů,
g)
budovat produktovody nebezpečných závadných látek.6)
(3)
Činnosti uvedené v odstavci 2, pokud jsou v ochranném pásmu II. stupně prováděny, budou ukončeny do 1 roku od nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 3
(K § 24 odst. 2 zákona)
Ochranné pásmo I. stupně se oplotí a označí tabulkou s nápisem „Pásmo fyzické ochrany zdroje přírodní minerální vody. Nepovolaným vstup zakázán“.
Závěrečná ustanovení
§ 4
Vymezení ochranného pásma II. stupně zdroje v Základní mapě České republiky v měřítku 1 : 10 000 je k nahlédnutí na Ministerstvu zdravotnictví a na Městském úřadě Nové Hrady.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ministryně:
MUDr. Součková v. r.
Příloha k vyhlášce č. 513/2002 Sb.
1 : 50 000 (zmenšeno)
2.9MB
1)
Osvědčení o zdroji přírodní minerální vody v Byňově – rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 25. 9. 2002 čj. ČIL-23. 9. 2002/26418-J.
2)
§ 2 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání.
3)
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. |
Ústavní zákon č. 515/2002 Sb. | Ústavní zákon č. 515/2002 Sb.
Ústavní zákon o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
Vyhlášeno 13. 12. 2002, datum účinnosti 1. 3. 2003, částka 179/2002
* ČÁST PRVNÍ - REFERENDUM O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII
* ČÁST DRUHÁ - Změna ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 3. 2003
515
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 14. listopadu 2002
o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
REFERENDUM O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII
Čl. 1
Obecné ustanovení
(1)
O přistoupení České republiky k Evropské unii lze rozhodnout jen referendem.
(2)
Otázka pro referendum zní: „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“
(3)
Právo hlasovat v referendu má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.
(4)
Referendum a výsledek referenda vyhlašuje prezident republiky obdobným způsobem, jakým se vyhlašuje zákon.
(5)
Pokud by se referendum mělo konat v posledních šesti měsících volebního období Poslanecké sněmovny nebo funkčního období zastupitelstev územních samosprávných celků, vyhlásí je prezident republiky tak, aby se konalo spolu s volbami do Poslanecké sněmovny nebo do zastupitelstev územních samosprávných celků.
Čl. 2
Prezident republiky vyhlásí referendum do 30 dnů od podpisu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii tak, aby se konalo ve lhůtě počínající třicátým dnem a končící šedesátým dnem od jeho vyhlášení.
Opakované referendum
Čl. 3
(1)
Nebylo-li přistoupení České republiky k Evropské unii schváleno v referendu konaném podle čl. 2, může návrh na vyhlášení referenda v téže věci podat vláda či společně nejméně dvě pětiny poslanců nebo společně nejméně dvě pětiny senátorů.
(2)
Návrh na vyhlášení referenda se podává prezidentu republiky.
(3)
Referendum může být vyhlášeno nejdříve dva roky po té, kdy v předchozím referendu nebylo přistoupení České republiky k Evropské unii schváleno.
Čl. 4
Jsou-li splněny podmínky pro vyhlášení referenda, prezident republiky vyhlásí do 30 dnů ode dne podání návrhu na jeho vyhlášení referendum tak, aby se konalo nejpozději do 90 dnů ode dne podání tohoto návrhu; jinak v téže lhůtě rozhodne, že referendum nevyhlásí.
Čl. 5
Výsledek referenda
(1)
Přistoupení České republiky k Evropské unii je v referendu schváleno, odpověděla-li na otázku pro referendum kladně nadpoloviční většina hlasujících.
(2)
Vyhlášený výsledek referenda, kterým bylo přistoupení České republiky k Evropské unii schváleno, nahrazuje souhlas Parlamentu k ratifikaci smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Čl. 6
Zákon upraví další podmínky výkonu hlasovacího práva v referendu, jakož i podrobnosti navrhování, vyhlašování a provádění referenda a vyhlašování jeho výsledku. K přijetí tohoto zákona je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
ČÁST DRUHÁ
Změna ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
Čl. 7
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb. a ústavního zákona č. 448/2001 Sb., se mění takto:
1.
V čl. 62 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
vyhlašuje referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii a jeho výsledek.“.
2.
V čl. 66 v části věty druhé před středníkem se za písmeno „k)“ doplňuje písmeno „, l)“.
3.
V čl. 87 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí:
„l)
o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii nevyhlásí,
m)
o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. 8
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 2003.
Zaorálek v. r.
Havel v. r.
Špidla v. r. |
Zákon č. 517/2002 Sb. | Zákon č. 517/2002 Sb.
Zákon, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony
Vyhlášeno 13. 12. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 179/2002
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 2 — § 2)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy (§ 3 — § 3)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o poštovních službách (§ 7 — § 7)
* ČÁST DESÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 10 — § 10)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 11 — § 11)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (250/2023 Sb.)
517
ZÁKON
ze dne 14. listopadu 2002,
kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 2
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb. a zákona č. 219/2002 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 bodu 13 se slova „a spojů“ zrušují.
2.
V § 1 se na konci bodu 14 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 15, který zní:
„15.
Ministerstvo informatiky.“.
3.
V § 2 odst. 1 se bod 6 zrušuje.
Dosavadní body 7 až 12 se označují jako body 6 až 11.
4.
V § 11 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
„(5)
Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech1) a koordinuje provádění rozhodnutí příslušných mezinárodních orgánů.
1)
Uveřejněny pod č. 120/1976 Sb. a č. 209/1992 Sb.“.
5.
V § 17 se slova „a spojů“ zrušují.
6.
V § 17 se slova „, telekomunikací a pošt, s výjimkou správy kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání“ nahrazují slovy „a odpovídá za tvorbu státní politiky v oblasti dopravy a v rozsahu své působnosti za její uskutečňování“.
7.
§ 18 zní:
㤠18
Ministerstvo informatiky je ústředním orgánem státní správy pro informační a komunikační technologie, pro telekomunikace a poštovní služby.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
§ 3
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, se mění takto:
1.
V § 1 se věta druhá zrušuje.
2.
V nadpisu § 4 se slova „Úřad pro veřejné informační systémy“ nahrazují slovy „Ministerstvo informatiky“.
3.
V § 4 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
4.
V § 4 odst. 1 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „Ministerstvo informatiky (dále jen „ministerstvo“)“.
5.
V § 4 odst. 2 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“.
6.
V § 5 odst. 2 písm. e) se slovo „Úřadem“ na začátku a na konci písmene nahrazuje slovem „ministerstvem“.
7.
V § 5 odst. 2 písm. j) se slovo „Úřadem“ nahrazuje slovem „ministerstvem“.
8.
V § 6 odst. 1 se slovo „Úřadem“ nahrazuje slovem „ministerstvem“.
9.
V § 6 odst. 2 se slovo „Úřadu“ nahrazuje slovem „ministerstvu“.
10.
V § 6 odst. 3 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“.
11.
V § 6 odst. 6 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
12.
V § 6 odst. 9 větě čtvrté se slovo „Úřadu“ nahrazuje slovem „ministerstvu“.
13.
V § 6 odst. 9 větě páté se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
14.
V § 6 odst. 10 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
15.
V § 7 odst. 1 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
16.
V § 7 odst. 2 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
17.
V § 7 odst. 3 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
18.
V § 7 odst. 4 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
19.
V § 7 odst. 5 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.
20.
V § 9 odst. 1 se slova „Úřad je oprávněn“ nahrazují slovy „Ministerstvo je oprávněno“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o poštovních službách
§ 7
V § 17 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), se slova „Ministerstvo dopravy a spojů“ nahrazují slovy „Ministerstvo informatiky“.
ČÁST DESÁTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 10
(1)
Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle tohoto zákona ke dni nabytí jeho účinnosti z Úřadu pro veřejné informační systémy, z Ministerstva dopravy a spojů a z Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů na Ministerstvo informatiky, o čemž uvedené ústřední orgány státní správy uzavřou příslušné dohody, kterými mezi sebou blíže vymezí tato práva a povinnosti.
(2)
Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, se kterým byl příslušný hospodařit Úřad pro veřejné informační systémy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přechází tímto dnem na Ministerstvo informatiky.
(3)
Správní řízení zahájená a pravomocně neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Ministerstvo informatiky.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 11
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zaorálek v. r.
Havel v. r.
Špidla v. r.
1)
Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 3 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. |
Zákon č. 518/2002 Sb. | Zákon č. 518/2002 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb.
Vyhlášeno 13. 12. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 179/2002
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb.
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.)
518
ZÁKON
ze dne 14. listopadu 2002,
kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů
Čl. I
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
komise pro sociálně-právní ochranu dětí,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
2.
V § 14 odst. 3 se slova „obce s rozšířenou působností“ zrušují.
3.
V § 14 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „O podání podnětu soudu obecní úřad neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností.“.
4.
V § 15 odst. 1 větě první se slova „obec povinna“ nahrazují slovy „obecní úřad povinen“.
5.
V § 15 odst. 1 větě druhé se slovo „obec“ nahrazuje slovy „obecní úřad“.
6.
V § 21 odst. 5 se slova „obec, u níž“ nahrazují slovy „obec, v níž působí obecní úřad obce s rozšířenou působností, kde se“.
7.
V § 22 odst. 6 písm. b) se slova „obec, u níž“ nahrazují slovy „obec, v níž působí obecní úřad obce s rozšířenou působností, kde“.
8.
V § 24c odst. 3 se slova „obec, u níž“ nahrazují slovy „obec, v níž působí obecní úřad obce s rozšířenou působností, kde“.
9.
V § 24d odst. 3 písm. d) se slova „obec, u níž“ nahrazují slovy „obec, v níž působí obecní úřad obce s rozšířenou působností, kde“.
10.
V § 28 odst. 1 větě druhé se slovo „obec“ nahrazuje slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“.
11.
V § 29 odst. 6 písm. a) se slovo „zařazení“ nahrazuje slovem „zařazenému“ a za slova „obecního úřadu“ se vkládají slova „obce s rozšířenou působností“.
12.
V § 29 odst. 6 písm. b) se slova „zaměstnance okresního úřadu“ nahrazují slovy „zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu obce s rozšířenou působností“.
13.
V § 29 odst. 6 písm. e) se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“.
14.
V § 29 odst. 6 písm. f) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“.
15.
V § 29 odst. 6 písm. g) se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“.
16.
V § 30 odst. 1 větě první se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“.
17.
V § 30 odst. 2 se text „[§ 61 odst. 3 písm. d)]“ nahrazuje textem „[§ 61 odst. 3 písm. c)]“.
18.
V § 32 odst. 1 se v úvodní části textu slovo „Obec“ nahrazuje slovy „Obecní úřad“.
19.
V § 32 odst. 2 písm. b) se slovo „školské“ nahrazuje slovem „krajské“.
20.
V § 32 odst. 3 se v úvodní části textu za slova „a zaměstnanci obce“ vkládají slova „zařazení do obecního úřadu“.
21.
V § 34 odst. 4 větě první se slovo „zařazeného“ nahrazuje slovem „zařazenému“.
22.
V § 37 odst. 2 větě první se slovo „obec“ nahrazuje slovy „obecní úřad“.
23.
V § 38 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
rozhoduje o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany (§ 48 a 49), pokud právnická nebo fyzická osoba žádá pouze o pověření ke zřízení zařízení uvedeného v § 39 písm. d), a o odnětí tohoto pověření (§ 50),“.
24.
V § 42 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“.
25.
V § 48 odst. 2 písm. c) se slova „odst. 1“ zrušují.
26.
V § 49 odstavec 1 zní:
„(1)
O pověření rozhoduje krajský úřad, pokud není k rozhodování o pověření příslušná komise podle § 38 odst. 2 písm. a).“.
27.
V § 49 odst. 7 se slova „orgánu sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovem „orgánu“.
28.
V § 49 odst. 8 se v úvodní části textu slova „orgánu sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovem „orgánu“.
29.
V § 49 odst. 9 větě první se slova „Orgány sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovem „Orgány“, ve větě druhé se slova „orgány sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovy „orgány, které vydaly pověření,“ a ve větě čtvrté se slova „orgánům sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovy „orgánům, které pověření vydávají,“.
30.
V § 49 odst. 10 větě první se slova „Orgán sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovem „Orgán“ a ve větě druhé se slova „orgánu sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovy „orgánům, které vydávají pověření,“.
31.
V § 50 odst. 1 se v úvodní části textu slova „Orgán sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovem „Orgán“.
32.
V § 50 odst. 4 se slova „Orgán sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovem „Orgán“.
33.
V § 51 odst. 1 se za slova „Orgány sociálně-právní ochrany“ vkládají slova „a komise“.
34.
V § 59 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud je k vydání pověření příslušná komise, pokutu ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností.“.
35.
V § 59 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pokud vydala pověření komise, pokutu ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností.“.
36.
V § 59 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Jde-li o povinnosti související s pověřením, k jehož vydání je příslušná komise, počíná běžet lhůta jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinností dozvěděla tato komise.“.
37.
V § 61 odst. 1 se slova „a obce“ nahrazují slovy „a obecního úřadu“.
38.
V § 61 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
39.
V § 61 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Místní příslušnost komise se řídí místem trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby, jde-li o vydání pověření podle § 38 odst. 2 písm. a) nebo odnětí pověření podle § 50.“.
40.
Na konci § 63 se doplňuje věta „Jde-li o řízení podle písmena c), ve kterém je k rozhodnutí příslušná komise, řízení se zahajuje na základě písemné žádosti podané obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Bylo-li pověření k výkonu sociálně-právní ochrany vydáno Ministerstvem práce a sociálních věcí před 1. lednem 2002, je příslušný ke kontrole výkonu sociálně-právní ochrany poskytované podle tohoto pověření, k udělování pokut a k odnětí pověření krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Čl. IV
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:
1.
V § 89 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost se řádné opravné prostředky v řízení správním nepřipouštějí.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
2.
V § 89 odst. 4 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavců 2 a 3“.
3.
Za § 126 se vkládá nový § 126a, který zní:
㤠126a
Ustanovení § 129 odst. 1 soudního řádu správního se ve věcech důchodového pojištění nepoužije.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb.
Čl. V
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb., se mění takto:
1.
V čl. CXVII bodu 14 se za slovo „upraveno“ vkládají slova „tímto zákonem nebo“.
2.
V čl. CXVII se doplňuje bod 22, který včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
„22.
Poměrná část prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb vedených okresními úřady pro pracovníky okresních úřadů zařazené do předškolních zařízení, škol a školských zařízení přechází dnem 1. ledna 2003 na tyto předškolní zařízení, školy a školská zařízení zřízené jako příspěvkové organizace.1)
1)
§ 24 odst. 4 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 284/2002 Sb.“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zaorálek v. r.
Havel v. r.
Špidla v. r. |
Zákon č. 519/2002 Sb. | Zákon č. 519/2002 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 12. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 179/2002
* Čl. I - Změna zákona o azylu
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2003
519
ZÁKON
ze dne 14. listopadu 2002,
kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o azylu
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:
1.
V § 32 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí:
„(4)
K řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení azylu (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu.
(5)
V řízení o žalobě podle odstavce 2 písm. a) rozhoduje specializovaný samosoudce.6a)
6a)
§ 31 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.“.
2.
§ 33 zní:
㤠33
Soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost brání nejméně po dobu 90 dnů rozhodnutí ve věci.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Věci, v nichž do dne nabytí účinnosti tohoto zákona Vrchní soud v Praze nerozhodl o žalobě nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věcech azylu, převezme k dalšímu řízení a rozhodnutí krajský soud, v jehož obvodu byl žalobce v den podání žaloby nebo žadatel o udělení azylu v den předložení opravného prostředku Ministerstvem vnitra soudu hlášen k pobytu; ustanovení § 132 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, se pro tyto případy nepoužije. Ustanovení § 129 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, není postupem podle věty první dotčeno.
2.
Pokud ministr vnitra po dni nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodl o rozkladu, podaném podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění účinném k 31. lednu 2002, lze proti takovému rozhodnutí do třiceti dnů od jeho doručení podat žalobu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, jsou-li splněny podmínky tam stanovené. K řízení o žalobě podle věty první je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení azylu (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu. Ustanovení čl. II bodů 3 a 4 zákona č. 2/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), a některé další zákony, se pro podání žaloby podle věty první a řízení o ní nepoužijí.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zaorálek v. r.
Havel v. r.
Špidla v. r. |
Zákon č. 521/2002 Sb. | Zákon č. 521/2002 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)
Vyhlášeno 13. 12. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 179/2002
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o integrované prevenci
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 9. 2012 (201/2012 Sb.)
521
ZÁKON
ze dne 14. listopadu 2002,
kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o integrované prevenci
Čl. I
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), se mění takto:
1.
V § 45 se doplňuje věta „Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže do tohoto data nebylo pro toto zařízení vydáno stavební povolení, je povinen doložit integrované povolení současně s návrhem na zahájení kolaudačního řízení.“.
2.
Část pátá se zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Zaorálek v. r.
Havel v. r.
Špidla v. r. |
Subsets and Splits