Datasets:
roslein
/
Czech_LEX

Dataset card Data Studio Files Community
law_id
stringlengths
11
2.15k
law_text
stringlengths
14
1.92M
Vyhláška České národní banky č. 401/2001 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 401/2001 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 250. výročí úmrtí Kiliána Ignáce Dientzenhofera Vyhlášeno 9. 11. 2001, datum účinnosti 21. 11. 2001, částka 149/2001 * § 1 - (1) K 250. výročí úmrtí barokního architekta a stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky se dvěma českými lvy umístěnými diagonálně na zvýrazněných obdélníkových ploškách. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je ve dvou řádcích p * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 21. listopadu 2001. Aktuální znění od 21. 11. 2001 401 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 10. října 2001 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 250. výročí úmrtí Kiliána Ignáce Dientzenhofera Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 250. výročí úmrtí barokního architekta a stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,50 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky se dvěma českými lvy umístěnými diagonálně na zvýrazněných obdélníkových ploškách. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je ve dvou řádcích pod heraldickými zvířaty. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno v pravé části mincovního pole kolmo k názvu státu. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při spodním okraji dvousetkoruny uprostřed. (2) Na rubu dvousetkoruny je v horní polovině mincovního pole umístěn fragment barokního portálu, do kterého jsou zakomponovány další motivy typické pro barokní architekturu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, v pozadí půdorys chrámu sv. Mikuláše v Praze a v popředí dobový nástroj - odpichovadlo. V dolní polovině mincovního pole je ve třech řádcích nad sebou při pravém a spodním okraji dvousetkoruny umístěn nápis „KILIÁN IGNÁC DIENTZENHOFER“ a pod ním letopočty „1751 ♦ 2001“. AutoremAutorem návrhu dvousetkoruny je Petr Pyciak. Iniciály jeho jména, dvě přes sebe položená písmena „P“, jsou umístěny pod letopočty uprostřed při spodním okraji dvousetkoruny. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 21. listopadu 2001. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. 11kB 10kB
Vyhláška Českého statistického úřadu č. 394/2001 Sb.
Vyhláška Českého statistického úřadu č. 394/2001 Sb. Vyhláška Českého statistického úřadu, kterou se stanoví postup při přípravě Programu statistických zjišťování Vyhlášeno 13. 11. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 148/2001 * § 1 - Návrhy na obsah statistických zjišťování pro příští kalendářní rok prováděných Českým statistickým úřadem se předkládají Českému statistickému úřadu do 28. února běžného roku. * § 2 - Návrhy na statistická zjišťování pro příští kalendářní rok prováděná ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, splňující náležitosti stanovené v § 10 odst. 2 zákona, se spolu s formalizovaným obsahem statistického zjišťování předkládají Českému sta * § 3 - Zrušuje se vyhláška Českého statistického úřadu č. 53/1996 Sb., kterou se stanoví postup při přípravě Programu statistických zjišťování. * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Aktuální znění od 1. 1. 2002 394 VYHLÁŠKA Českého statistického úřadu ze dne 22. října 2001, kterou se stanoví postup při přípravě Programu statistických zjišťování Český statistický úřad stanoví podle § 27 písm. a) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Návrhy na obsah statistických zjišťování pro příští kalendářní rok prováděných Českým statistickým úřadem se předkládají Českému statistickému úřadu do 28. února běžného roku. § 2 Návrhy na statistická zjišťování pro příští kalendářní rok prováděná ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, splňující náležitosti stanovené v § 10 odst. 2 zákona, se spolu s formalizovaným obsahem statistického zjišťování předkládají Českému statistickému úřadu ve dvou vyhotoveních nejpozději do 31. května běžného roku. § 3 Zrušuje se vyhláška Českého statistického úřadu č. 53/1996 Sb., kterou se stanoví postup při přípravě Programu statistických zjišťování. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Předsedkyně: doc. Ing. Bohatá, CSc. v. r.
Zákon č. 406/2001 Sb.
Zákon č. 406/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb. Vyhlášeno 20. 11. 2001, datum účinnosti 1. 12. 2001, částka 153/2001 * Čl. I - Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná a závěrečná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2001 406 ZÁKON ze dne 24. října 2001, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 5a se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní: „(4) Správce konkursní podstaty svolá na základě žádosti Úřadu do 30 dnů od jejího doručení členskou schůzi výhradně za účelem schválení rozhodnutí o krytí ztráty uhrazovací povinností členů. Pro svolání členské schůze správcem konkursní podstaty platí přiměřeně ustanovení stanov, zvláštního zákona1) a § 5a odst. 2. Náklady spojené se svoláním a konáním členské schůze jsou náklady spojené s udržováním a správou podstaty podle zvláštního zákona.5a) 5a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 14 odstavec 5 zní: „(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady oprávněných osob, kterými jsou jen členové družstevních záložen a jiné osoby, o kterých tak stanoví zákon, (dále jen „oprávněná osoba“), poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem, na náklady s tím související a na splátky půjček.“. 3. V § 16 odst. 1 se za slova „v českých korunách“ vkládají slova „nebo jiné měně“. 4. V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pojištěným vkladem se rozumí také vklad, na jehož vyplacení vznikl nárok podle § 4 odst. 6 písm. b) a který nebyl uspokojen z důvodu neschopnosti družstevní záložny dostát závazkům za zákonných a smluvních podmínek. Osoby uvedené v § 4 odst. 6 za splnění podmínek uvedených v § 17 odst. 1 mají právo na výplatu náhrady za pojištěný vklad nebo za podíl na pojištěném vkladu.“. 5. V § 17 odstavec 1 zní: „(1) Náhrada za pojištěný vklad (dále jen „náhrada“) se oprávněné osobě z Fondu poskytne v případě, že Fond obdrží písemné oznámení Úřadu o neschopnosti družstevní záložny dostát závazkům vůči oprávněné osobě za zákonných a smluvních podmínek. Nárok oprávněné osobě na náhradu nevznikne dříve, než družstevní záložna, která není schopná dostát svým závazkům, prokáže Úřadu, že její členové se podíleli na krytí ztráty, která byla zjištěna účetní závěrkou provedenou v souvislosti s neschopností družstevní záložny dostát svým závazkům, ne starší než 3 měsíce, uhrazovací povinností ve výši podle stanov. Nárok na náhradu za pojištěný vklad vedený v jiné měně vzniká v českých korunách.“. 6. V § 18 odst. 1 se slovo „člena“ nahrazuje slovy „oprávněné osoby“, slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejích“, slovo „vkladatelovy“ se zrušuje, za slova „splatné závazky“ se vkládají slova „oprávněné osoby“ a za slova „v českých korunách“ se vkládají slova „nebo jiné měně“. Na konci odstavce se doplňují tyto věty: „Výpočet se provádí v české měně ke dni zahájení plateb. Přepočet na českou měnu se provádí podle devizového kurzu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, který o 7 pracovních dnů předchází den zahájení plateb. Náhrada se vyplácí v české měně.“. 7. V § 18 odst. 2 se slovo „vkladateli“ nahrazuje slovy „oprávněné osobě“ a slova „jednoho vkladatele“ se nahrazují slovy „jednu oprávněnou osobu“. 8. V § 18 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Pro výpočet náhrady za pojištěný vklad nebo za podíl na pojištěném vkladu podle § 16 odst. 3 se podíl nároku oprávněné osoby na vyplacení prostředků podle § 4 odst. 6 písm. b) na celkovém objemu všech nároků všech oprávněných osob na vyplacení prostředků podle § 4 odst. 6 písm. b) vztahujících se k osobě, které zaniklo členství za trvání družstevní záložny, (dále jen „celkový nárok“) násobí náhradou vztahující se k celkovému nároku po odečtení uhrazovací povinnosti určené podle § 17 odst. 1 vypočtenou podle § 18 odst. 2. Tímto není dotčeno ustanovení § 18 odst. 1 a 2. (4) Pro účely výplaty náhrady za pojištěný vklad nabytý oprávněnou osobou v rámci dědictví se taková náhrada vypočtená podle § 18 odst. 3 posuzuje odděleně od jiné náhrady poskytnuté oprávněné osobě.“. 9. V § 19 odst. 2 se slovo „vkladatelů“ nahrazuje slovy „oprávněných osob“. 10. V § 20 odst. 1 se slovo „vkladatele“ nahrazuje slovy „oprávněné osoby“ a slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejímu“. 11. V § 20 odst. 2 se slovo „vkladatelů“ nahrazuje slovy „oprávněných osob“. 12. V § 20 odst. 3 se slova „vkladatelům“ nahrazují slovy „oprávněným osobám“, slovo „Vkladatelům“ se nahrazuje slovy „Oprávněným osobám“ a slovo „Vkladatelé“ se nahrazuje slovy „Oprávněné osoby“. Čl. II Přechodná a závěrečná ustanovení Pokud byly podmínky dané tímto zákonem pro vznik nároku na náhradu za pojištěný vklad splněny již před účinností tohoto zákona a nárok na náhradu za pojištěný vklad nevznikl, posuzují se právní vztahy takto založené podle tohoto zákona. Tímto není dotčeno ustanovení § 18 odst. 1 a 2. Pohledávka oprávněné osoby vůči družstevní záložně podle tohoto zákona se snižuje, nestalo-li se tak před účinností tohoto zákona, o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu ke dni účinnosti tohoto zákona. K tomuto dni se Fond stává věřitelem družstevní záložny ve výši práv oprávněných osob na plnění z Fondu. V případě náhrady za pojištěný vklad vedený v jiné než české měně podle tohoto zákona se přepočet na českou měnu provede podle devizového kurzu vyhlášeného Českou národní bankoubankou ke dni, který o 7 pracovních dnů předchází účinnost tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem následujícího měsíce po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 407/2001 Sb.
Zákon č. 407/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 11. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 153/2001 * Čl. I - Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb., se mění takto: * Čl. II - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2002 407 ZÁKON ze dne 24. října 2001, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 6 se za slovy „Armády České republiky“ písmeno „a“ nahrazuje čárkou a za slova „Policie České republiky“ se vkládají slova „a Celní správy České republiky“. 2. V § 5 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Povolení k zacházení se nevyžaduje pro činnost právnických nebo fyzických osob, které zřizují soudně toxikologické laboratoře, hygienické laboratoře, specializovaná diagnostická, vědecko-výzkumná a výuková pracoviště vysokých škol a specializovaná diagnostická a vědecko-výzkumná pracoviště Akademie věd České republiky, jejichž seznam stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Žádost o zařazení do tohoto seznamu se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví.“. 3. V § 6 odst. 2 se za slovy „Armády České republiky“ písmeno „a“ nahrazuje čárkou a za slova „Policie České republiky“ se vkládají slova „a Celní správy České republiky“. 4. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Povolení k zacházení se nevyžaduje pro činnost osob uvedených v § 5 odst. 7.“. 5. V § 8 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Osoba, které končí platnost povolení k zacházení a má v úmyslu i nadále zacházet s návykovými látkami, přípravky a prekursory, je povinna předat Ministerstvu zdravotnictví žádost o vydání nového povolení k zacházení nejpozději 6 týdnů před skončením platnosti povolení k zacházení. (9) Jakékoliv změny údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení je osoba, jíž bylo vydáno povolení k zacházení, povinna neprodleně písemně sdělit Ministerstvu zdravotnictví.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 10 a 11. 6. V § 8 se na konci odstavce 10 doplňuje tato věta: „Ministerstvo zdravotnictví povolení k zacházení odejme, pokud byl držitel povolení pravomocně odsouzen za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s touto činností.5b)“. Poznámka pod čarou č. 5b) zní: „5b) § 187, 187a, 188 a 188a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.“. 7. V § 8 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Rozhodne-li Ministerstvo zdravotnictví o odejmutí povolení k zacházení nebo nové povolení k zacházení nevydá nebo svým rozhodnutím povolení k zacházení zruší, určí v rozhodnutí lhůtu k provedení úkonů spojených s ukončením činnosti a způsob, jakým se má s návykovými látkami, přípravky a prekursory naložit.“. 8. V § 9 odst. 4 se ve větě první za slovo „posudkem“ vkládají slova „, který v den ustanovení odpovědné osoby není starší 3 měsíců“. 9. V § 12 odst. 2 se slova „zacházení s nimi“ nahrazují slovy „nakládání s nimi podle zvláštního právního předpisu5c)“. Poznámka pod čarou č. 5c) zní: „5c) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 16 větě první se slova „vyrobit nebo“ zrušují. 11. V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2, 3 a 4, které znějí: „(2) Registrace může být vydána pouze fyzickým nebo právnickým osobám, které splňují podmínky podle § 8 odst. 5 a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.5c) (3) Jakékoliv změny údajů uvedených v registraci je registrovaná osoba povinna neprodleně písemně sdělit Ministerstvu zdravotnictví. (4) Přestane-li fyzická nebo právnická osoba vykonávat činnost, která byla předmětem registrace, oznámí tuto skutečnost neprodleně Ministerstvu zdravotnictví, které registraci zruší.“. 12. V § 21 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují tato slova: „nebo přípravky obsahujícími efedrin nebo pseudoefedrin“. 13. V § 25 odst. 2 se za větu druhou vkládá nová věta, která zní: „Povolení k dovozu makoviny lze vydat na dobu v něm určenou pro více dovozů.“. 14. V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8,“ nahrazují slovy „; pro přípravky uvedené v příloze č. 8 tohoto zákona se uvede pouze odhad výroby“. 15. V § 26 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují tato slova: „nebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“. 16. V § 26 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na osoby zacházející s návykovými látkami, přípravky a prekursory uvedenými v § 5 odst. 7 a v § 6 odst. 3. Tyto osoby jsou povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví údaje uvedené v odstavci 1.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 17. V § 26 odst. 3 se za slovo „zacházení“ vkládají slova „nebo v případě osob podle § 5 odst. 7 a § 6 odst. 3“. 18. § 27 zní: „§ 27 Osoby provozující lékárnu jsou povinny předávat okresnímu úřadu do konce února roční hlášení za uplynulý kalendářní rok o stavu a pohybu zásob návykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 tohoto zákona, jakož i přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona.“. 19. § 28 včetně poznámky pod čarou č. 10b) zní: „§ 28 Osoby zaregistrované u Ministerstva zdravotnictví (§ 16), s výjimkou prodejců pomocných látek, jsou povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví a) do konce února za uplynulý kalendářní rok hlášení o výrobě, vývozu a dovozu pomocných látek uvedených v přílohách č. 10 a 11 tohoto zákona, b) do patnáctého dne následujícího měsíce měsíční hlášení o vývozu pomocných látek uvedených v přílohách č. 10 a 11 tohoto zákona v případech, na které se vyžaduje vývozní povolení.10b) 10b) § 1 vyhlášky č. 304/1998 Sb., kterou se stanoví případy, kdy se nevyžaduje vývozní povolení k vývozu pomocných látek, podrobnosti o evidenci návykových látek, přípravků a prekursorů a o dokumentaci návykových látek, ve znění vyhlášky č. 143/2000 Sb.“. 20. V § 32 odst. 1 větě první se za slovo „vede“ vkládají slova „stanoveným způsobem10c)“. Poznámka pod čarou č. 10c) zní: „10c) Vyhláška č. 304/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 143/2000 Sb.“. 21. V § 32 odst. 1 větě druhé se za slovem „péče,“ zrušuje spojka „a“ a na konci odstavce se doplňují tato slova: „a osoby uvedené v § 5 odst. 7 a v § 6 odst. 3“. 22. V § 37 odst. 1 písm. a) se částka „100 000 Kč“ nahrazuje částkou „500 000 Kč“, spojka „a“ se nahrazuje čárkou a za slovo „dokumentace“ se vkládají slova „a ohlašovacích povinností“. 23. V § 39 odst. 1 věta poslední zní: „Pokutu podle § 37 odst. 1 písm. d) uloží Ministerstvo zdravotnictví, pokud se jedná o činnosti vykonávané na základě povolení k zacházení, v ostatních případech pokutu uloží okresní úřad.“. 24. V § 43 odst. 1 se slova „Ústřední orgány státní správy“ nahrazují slovy „Ministerstva a jiné ústřední správní úřady“. 25. V příloze č. 4 se za položku „MDMA“ vkládá do sloupce „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ slovo „4-MTA“ a do sloupce „Chemický název“ slovo „2-amino-1-(4-methylthio-fenyl)propan“. 26. V příloze č. 5 se za položku „Amfetamin“ doplňuje do sloupce „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ slovo „2C-B“ a do sloupce „Chemický název“ slovo „4-brom-2,5-dimethoxy-fenethylamin“. 27. V příloze č. 7 se za položku „Flurazepam“ doplňuje do sloupce „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ slovo „GHB“ a do sloupce „Chemický název“ slovo „kyselina 4-hydroxybutanová“. 28. V příloze č. 7 se za položku „Vinylbital“ doplňuje do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slovo „Zolpidem“ a do sloupce „Chemický název“ slovo „N,N,6-trimethyl-2-(4-methylfenyl)imidazo[1,2-a]pyridin-3-acetamid“. Čl. II Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška České národní banky č. 412/2001 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 412/2001 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k zavedení jednotné evropské měny euro jako oběživa Vyhlášeno 20. 11. 2001, datum účinnosti 5. 12. 2001, částka 154/2001 * § 1 - (1) K zavedení jednotné evropské měny euro jako oběživa k 1. lednu roku 2002 se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky umístěných ve čtvrcené obdélníkové ploše. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednot * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. prosince 2001. Aktuální znění od 5. 12. 2001 412 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 31. října 2001 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k zavedení jednotné evropské měny euro jako oběživa Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K zavedení jednotné evropské měny euro jako oběživa k 1. lednu roku 2002 se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,35 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky umístěných ve čtvrcené obdélníkové ploše. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ jsou v opisu při okrajích dvousetkoruny, přičemž nestejně velká písmena i číslice opisu částečně zasahují do kompozice heraldických zvířat a místy se prolínají. Za názvem státu je tečka. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při spodním okraji dvousetkoruny uprostřed mezi prvním a druhým slovem názvu státu. (2) Na rubu dvousetkoruny je ve středu mincovního pole umístěno vyobrazení lícní strany pražského groše jako symbolického předchůdce eura ve středověké Evropě. Při okrajích dvousetkoruny je uzavřený opis, jehož první část tvoří logotyp eura, částečně překrývající vyobrazení pražského groše. Zbývající část opisu tvoří text „JEDNOTNÁ • EVROPSKÁ MĚNA • 1 • 1 • 2002 •“. Písmena a číslice textu nestejné velikosti částečně zasahují do hlavního obrazce a z větší části se prolínají. AutoremAutorem návrhu dvousetkoruny je Josef Šafařík. Iniciály jeho jména, velké písmeno „J“, do kterého je vloženo menší písmeno „Š“, jsou umístěny v obdélníkové plošce, která nahrazuje tečku mezi slovy „EVROPSKÁ“ a „MĚNA“. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. prosince 2001. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. 12kB 13kB
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 413/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 413/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb. a vyhlášky č. 346/2000 Sb. Vyhlášeno 22. 11. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 155/2001 * Čl. I - V § 31 odst. 1 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb. a vyhlášky č. 346/2000 Sb., se za větu druhou vkládá nová věta, která zní: „Poloměr oblouku může být zmenšen až na 150 m při omezeném * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2002 413 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 8. listopadu 2001, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb. a vyhlášky č. 346/2000 Sb. Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 66 odst. 1 k provedení § 5 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.: Čl. I V § 31 odst. 1 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb. a vyhlášky č. 346/2000 Sb., se za větu druhou vkládá nová věta, která zní: „Poloměr oblouku může být zmenšen až na 150 m při omezeném prostoru a zvlášť složitých místních podmínkách v zastavěném území, a to podle podmínek stanovených s přihlédnutím k této situaci ve stavebním povolení.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ministr: Ing. Schling v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o postupech při výkonu exekuční a další činnosti Vyhlášeno 28. 11. 2001, datum účinnosti 28. 11. 2001, částka 156/2001 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 10) * ČÁST DRUHÁ - POSTUP EXEKUTORA PŘI EXEKUČNÍ A DALŠÍ ČINNOSTI (§ 10a — § 18) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 19 — § 19) č. 1 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. Aktuální znění od 1. 11. 2024 (311/2024 Sb.) 418 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 19. listopadu 2001 o postupech při výkonu exekuční a další činnosti Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 131 písm. e) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Provádění úkonů (1) Úkony, které jsou předmětem exekuční a další činnosti, provádí soudní exekutor (dále jen „exekutor“). Za podmínek stanovených zákonem může tyto úkony provádět též exekutorský kandidát (dále jen „kandidát“) a exekutorský koncipient. Úkony, které ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu provádí vykonavatel, může za podmínek stanovených zákonem provádět též vykonavatel exekutora. Další zaměstnance může exekutor pověřit prováděním jednoduchých úkonů, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti. (2) Úkony se provádějí podle okolností případu v takové době, kdy se dá nejspíše předpokládat dosažení výsledku. Tyto úkony lze provádět i mimo obvyklou pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu. (3) Má-li být úkon proveden ve vojenském objektu nebo v objektu ozbrojeného sboru nebo zpravodajské služby, musí si k tomu exekutor předem vyžádat svolení příslušného velitele nebo ředitele. (4) Úkon, který má být proveden v budovách a místnostech osob, které požívají diplomatické výsady a imunity, může být proveden jen tehdy, pokud to připouští mezinárodní právo. O provedení úkonu musí exekutor včas vyrozumět Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí a požádat je o vyslání zástupce k takovému úkonu. (5) Exekutor je oprávněn učinit opatření, jichž je třeba k zachování pořádku a k nerušenému výkonu exekuceexekuce. Dojde-li při provádění exekuceexekuce k napadení exekutora, případně k jiné situaci, která znemožňuje provedení úkonu, upustí se od dalšího provádění úkonu a učiní se o tom záznam ve spise; exekutor určí nový termín a místo provedení úkonu. Jsou-li splněny podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,1) může exekutor požádat příslušný policejní orgán o poskytnutí ochrany. § 2 Protokol (1) O každém úkonu provedeném v rámci exekuční činnosti sepíše exekutor protokol. Byl-li úkon učiněn v písemné formě a listina, v níž je úkon zachycen, je založena do spisu, protokol se nevyhotovuje. (2) V protokolu se uvede a) označení exekutorského úřadu a spisová značka, b) označení oprávněného a povinného, c) místo, čas a předmět úkonu, d) jména a příjmení zaměstnanců exekutora, kteří se zúčastnili úkonu, jména a příjmení přítomných účastníků a jejich zástupců a jména a příjmení dalších osob, které byly při úkonu přítomny, pokud bylo možno zjistit jejich totožnost, e) stručné vylíčení průběhu úkonu, zejména obsah návrhů, které byly při něm podány. (3) Protokol musí být sepsán bezprostředně po skončení úkonu, pokud možno ještě na místě úkonu. Protokol podepíše exekutor, dále přítomní účastníci, jejich přítomní zástupci a ti, kteří potvrzují příjem peněz nebo jiných věcí, a osoby přibrané k úkonu. Protokol podepíší i ti, jejichž prohlášení je nutno v protokolu uvést. (4) Jestliže se přítomný účastník nebo jeho zástupce vzdálí před podpisem protokolu, poznamená se tato skutečnost v protokolu. Pokud někdo z těch, kteří by měli protokol podepsat, podpis odmítne, poznamená se to v protokolu s uvedením důvodů, pokud byly sděleny. (5) Výjimečně může být protokol sepsán dodatečně podle poznámek učiněných při úkonu. Takový protokol exekutor podepíše sám a v protokolu uvede důvod, proč byl sepsán dodatečně. Takto nelze postupovat, má-li být protokolem osvědčen příjem peněz nebo jiných věcí nebo má-li protokol podepsat osoba přibraná k úkonu nebo ten, jehož prohlášení je třeba uvést v protokolu. § 3 (1) Při provádění exekuceexekuce exekutor poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám, kterých se exekuceexekuce týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech. (2) Exekutor vyhotoví vyrozumění o tom, že doložka provedení exekuceexekuce byla zapsána do rejstříku zahájených exekucíexekucí nebo že usnesení o odkladu exekuceexekuce a zastavení exekuceexekuce, exekuční příkazexekuční příkaz a příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce nabyly právní moci, a doručí je. § 4 (1) V žádosti o součinnost s peněžním ústavem exekutor uvede, že požaduje zjištění následujících údajů o majetku povinného: a) čísla účtů nebo jiné jedinečné identifikátory a jejich druh, b) čísla vkladních knížek nebo jiné jedinečné identifikátory, c) aktuální zůstatky na účtech a vkladních knížkách, d) informaci o vedení předchozích exekucíexekucí či jiných omezeních, e) změny na účtech za období posledních 90 dnů zpětně ode dne doručení žádosti ve formě výpisu z účtu, f) informaci o dalším majetku, který peněžní ústav povinnému spravuje nebo který je povinným nebo pro povinného u peněžního ústavu uschován. (2) Formát a struktura datového souboru obsahujícího žádost o součinnost jsou upraveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (3) Má-li povinný pronajatou u peněžního ústavu bezpečnostní schránku, uvede peněžní ústav v odpovědi namísto údajů podle odstavce 1 písm. f) identifikační údaje k bezpečnostní schránce a místo, kde se nachází. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí i na zjištění údajů o majetku manžela povinného obdobně. § 5 (1) Formulář žádosti exekutora o součinnost podle § 34 odst. 4 zákona obsahuje a) označení exekutora s uvedením jeho sídla a dalších údajů, b) označení osoby, kterou exekutor žádá o součinnost, c) označení oprávněného a povinného, d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila, e) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno, a údaj o pověření exekutora, f) údaje podle § 33 odst. 5 zákona, které exekutor požaduje, g) jiné údaje než údaje podle písmene f) potřebné k vedení exekuceexekuce a odůvodnění potřebnosti poskytnutí těchto údajů, h) informace týkající se postupu v exekučním řízení, i) datum a podpis. (2) Formulář odpovědi na žádost exekutora o součinnost podle odstavce 1 obsahuje a) označení osoby, která exekutorovi poskytuje součinnost, b) označení exekutora s uvedením jeho sídla, c) označení povinného, d) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno, e) údaje podle § 33 odst. 5 zákona, které exekutor požaduje, f) jiné údaje než údaje podle písmene e) potřebné k vedení exekuceexekuce, g) datum a podpis. (3) Formát a struktura datového souboru obsahujícího formuláře podle odstavců 1 a 2 jsou upraveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. Vzor formulářů podle odstavců 1 a 2 je upraven v příloze č. 7 k této vyhlášce. § 5a (1) Formát a struktura datového souboru, který je přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu a přílohou vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3 zákona, jde-li o provedení exekuceexekuce srážkami z jiných příjmů vyplácených Úřadem práce České republiky nebo Českou správou sociálního zabezpečení, a datového souboru, kterým Úřad práce České republiky nebo Česká správa sociálního zabezpečení sdělují exekutorovi pořadí vymáhané pohledávky, jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Formát a struktura datového souboru, který je přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu, přílohou vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3 zákona, nebo přílohou usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu, jde-li o provedení exekuceexekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů vyplácené plátcem mzdy nebo plátcem jiného příjmu, a datového souboru, kterým kvalifikovaný plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu sděluje exekutorovi pořadí vymáhané pohledávky, jsou upraveny v příloze č. 2 k této vyhlášce, nestanoví-li se v odstavci 1 jinak. (3) Formát a struktura datového souboru, který je přílohou exekučního příkazuexekučního příkazu, přílohou vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3 zákona, nebo přílohou usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu, jde-li o provedení exekuceexekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, a datového souboru, kterým peněžní ústav sděluje exekutorovi pořadí vymáhané pohledávky, jsou upraveny v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 5b (1) Vyrozumění o zahájení exekuce, exekuční příkaz nebo příkaz k úhradě nákladů exekuce vyhotoví exekutor s použitím vzorů uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce. (2) Vyžaduje-li to konkrétní exekuční řízení, může exekutor písemnost vyhotovit odchylně od vzorů uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 6 Náklady exekuce a náklady oprávněného (1) V exekučním příkazuexekučním příkazu uvede exekutor způsob exekuceexekuce určený k provedení exekuceexekuce ukládající zaplacení peněžité částky, jímž budou případně na základě příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce vymoženy náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného. (2) Jsou-li v exekučním příkazuexekučním příkazu uvedeny pravděpodobné náklady exekuceexekuce a pravděpodobné náklady oprávněného, případně je v něm uložena povinnost k úhradě nákladů plátce mzdy, vydá exekutor příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce neprodleně poté, kdy dojde ke splnění nebo vymožení povinnosti vymáhané v exekučním řízení s výjimkou nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného, případně nákladů plátce mzdy. Exekutor je povinen poučit o této skutečnosti účastníky řízení v exekučním příkazuexekučním příkazu, ve kterém tyto pravděpodobné náklady uvedl. (3) Jestliže se náklady exekuceexekuce nebo náklady oprávněného po vydání příkazu podle odstavce 1 zvýší nebo vzniknou další náklady, vydá exekutor další příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce. (4) Formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech podle § 55 odst. 10 zákona obsahuje, a) je-li oprávněný fyzickou osobou, zejména 1. označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno, 2. označení oprávněného a údaj o jeho osobních poměrech, 3. údaj o rodinných poměrech oprávněného, 4. údaj o příjmu oprávněného, 5. údaj o majetku oprávněného, 6. označení manžela, partnera nebo druha oprávněného, údaje o jeho příjmu a majetku, 7. údaj o dluzích a výdajích oprávněného, 8. jiné údaje, které by mohly mít vliv na zproštění od složení zálohy na náklady exekuceexekuce, 9. datum a podpis, b) je-li oprávněný právnickou osobou, zejména 1. označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno, 2. označení oprávněného, 3. údaj o majetkových poměrech oprávněného, 4. důvod k podání návrhu na zproštění od složení zálohy na další vedení exekuceexekuce, 5. datum a podpis. § 6b Smlouva o zvláštním účtu podle § 46 odst. 5 a podle § 75 odst. 2 zákona musí obsahovat také ujednání, že oprávnění nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu mají též zástupce exekutora po dobu zastupování a exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl exekutorovi, který uzavřel smlouvu o zvláštním účtu. HLAVA II DORUČOVÁNÍ § 8 (1) Soud může podle § 76 odst. 1 zákona pověřit doručením písemnosti jen exekutora, který byl jmenován do obvodu okresního soudu, v němž má být doručení provedeno, nebo exekutora, který má sídlo v obciobci, v níž má být doručení provedeno. (2) Má-li být písemnost soudu podle odstavce 1 doručena v obvodu jiného okresního soudu, pověří exekutora doručením písemnosti na žádost příslušného soudu soud, v jehož obvodu má být doručení provedeno. Dožádanému soudu se zašle spolu se žádostí rovněž písemnost, která má být doručena. (3) Písemnost soudu uvedenou v odstavcích 1 a 2 může soudní exekutor doručovat jen sám (osobně nebo prostřednictvím svého zaměstnance). § 9 Doručování písemností exekutora (1) Vyrozumění o tom, že doložka provedení exekuce byla zapsána do rejstříku zahájených exekucí, a o tom, že exekuční příkazexekuční příkaz nabyl právní moci, se doručuje osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje vyrozumění o právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. (2) Příkaz k úhradě nákladů exekuce se doručuje oprávněnému a povinnému. Po nabytí právní moci se příkaz k úhradě nákladů exekuce doručuje osobám podle odstavce 1. (3) Vyrozumění o tom, že usnesení o odkladu exekuce nebo o zastavení exekuce nabylo právní moci, doručuje exekutor těm, jimž se vyrozumění o odkladu nebo zastavení výkonu rozhodnutí doručuje podle občanského soudního řádu. § 10 Společné ustanovení o doručování (1) Při doručování se postupuje podle občanského soudního řádu a vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy2). Provádí-li doručení exekutor, má přitom stejná práva a povinnosti, jaké tyto právní předpisy přiznávají a ukládají soudu nebo soudnímu doručovateli; totéž platí, provádí-li se doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek. Ustanovení § 48 odst. 4 občanského soudního řádu platí i pro písemnosti exekutora obdobně. (2) Použije-li exekutor k doručení písemnosti provozovatele poštovních služeb nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek, odpovídá za doručení stejně, jako kdyby je provedl sám (osobně nebo prostřednictvím svého zaměstnance). ČÁST DRUHÁ POSTUP EXEKUTORA PŘI EXEKUČNÍ A DALŠÍ ČINNOSTI § 10a (1) Předkládá-li exekutor exekučnímu, odvolacímu nebo dovolacímu soudu věc k rozhodnutí, předloží zároveň s exekučním spisem předkládací zprávu a spisový přehled. (2) Vzory předkládacích zpráv pro předkládání věcí soudu jsou upraveny v příloze č. 5 k této vyhlášce. Je-li soudu předkládána věc, k níž není v příloze č. 5 k této vyhlášce upraven vzor předkládací zprávy, použijí se vzory uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce obdobně. (3) Učiní-li exekutor po postoupení spisu soudu v exekučním řízení další úkon, informuje o tomto úkonu soud, případně mu zašle stejnopis rozhodnutí. § 10b (1) Elektronický spis se soudu předkládá se soubory podle § 10c odst. 1 a předkládací zprávou v jednom adresáři, který může být komprimován do formátu zip či rar. (2) Elektronický spis exekutor předkládá elektronicky prostřednictvím elektronické aplikace. (3) Není-li technicky možné elektronický spis předložit způsobem podle odstavce 2, předloží exekutor elektronický spis a) prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky; z odeslané datové zprávy musí být patrné, že se jedná o předložení elektronického spisu, nebo b) na pevném datovém nosiči. (4) Každý dokument je uložen v samostatném souboru v přípustném datovém formátu. Přípustným datovým formátem je přípustný formát datové zprávy dodávané do datové schránky podle vyhlášky upravující užívání a provozování informačního systému datových schránek4) nebo proprietární formát dokumentů vytvářených kancelářskými aplikacemi. (5) Odchozí dokumenty exekutor či jeho pověřený zaměstnanec opatří kvalifikovaným elektronickým podpisem. Autorizovaná konverze se provede u příchozích dokumentů, které jsou důležité pro vedení exekuceexekuce, zejména u rozhodnutí soudu, opravných prostředků, procesních podání účastníků a plných mocí. (6) Název souboru v adresáři je totožný s názvem dokumentu ve spisovém přehledu a obsahuje číslo jednací (pořadové číslo úkonu). (7) Název souboru s doručenkou obsahuje vedle názvu dokumentu i jméno adresáta. § 10c (1) V adresáři s elektronickým spisem se předloží soubor se spisovým přehledem. Tento soubor obsahuje spisovou značku exekutora, spisovou značku soudu, pod kterou příslušný soud pověřil exekutora provedením exekuceexekuce, označení oprávněného, povinného a exekučního titulu, popřípadě souvislost s jiným spisem, údaj o pořadovém číslu související úschovy a další údaje podle uvážení exekutora; je-li exekučním titulem ukládáno peněžité plnění, uvede se výše tohoto plnění. Týká-li se řešená věc vymáhaného plnění, předkládá se v adresáři i soubor obsahující finanční přehled. (2) Exekutor předkládá elektronický exekuční spis a) se spisovým přehledem, který obsahuje čísla jednací (pořadová čísla úkonu), výstižné názvy dokumentů a odkazy na všechny soubory s jednotlivými odchozími či příchozími dokumenty (§ 10b odst. 4 a 5), nebo b) se spisovým přehledem, který umožňuje přímý přechodpřímý přechod na jednotlivé soubory s dokumenty a doručenkami (interaktivní spisový přehled); přímým přechodempřímým přechodem se rozumí kliknutí na název dokumentu ve spisovém přehledu. (3) Spisový přehled a jednotlivé soubory jsou řazeny chronologicky. § 10d Ustanovení § 10b a 10c se použijí přiměřeně i pro předkládání listinných spisů soudům a pro předkládání spisů Exekutorské komoře České republikyExekutorské komoře České republiky, Ministerstvu spravedlnosti a předsedům okresních soudů (dále jen „dohledový orgán“), nedohodne-li se exekutor s dohledovým orgánem jinak. § 10e (1) Na rozhodnutí odvolacího soudu vyznačuje doložku právní moci exekutor. (2) Vede-li exekutor elektronický spis, uchová originál rozhodnutí odvolacího nebo dovolacího soudu, protokol o hlasování v zalepené obálce, popřípadě další listiny postoupené odvolacím nebo dovolacím soudem v pomocném listinném spise. V elektronickém spise učiní exekutor odkaz na takový pomocný listinný spis. § 11 Nestanoví-li zákon nebo tato vyhláška jinak, použijí se pro postup exekutora při provádění jednotlivých způsobů exekuceexekuce přiměřeně ustanovení části deváté oddílu druhého až pátého vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.3) Exekuce k vymožení peněžitého plnění § 12 Požádá-li o to při provádění exekuceexekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů plátce mzdy, oprávněný nebo povinný a není-li exekuceexekuce prováděna ve prospěch více oprávněných, určí exekutor, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena. § 13 Povolí-li soud nebo exekutor při provádění exekuceexekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu odklad exekuceexekuce a bylo-li peněžnímu ústavu doručeno usnesení o povolení odkladu před provedením exekuceexekuce, neprovede peněžní ústav exekuciexekuci, dokud mu nebude exekutorem doručeno vyrozumění, že odklad byl zrušen, nebo v případě, že soud nebo exekutor povolil odklad exekuceexekuce podle § 54 odst. 3 zákona, vyrozumění, že doba odkladu uplynula. § 15 (1) Zvukově obrazový záznam, který se pořizuje o průběhu prohlídky bytu a jiných místností, obsahuje datum a čas, v němž pořizování záznamu probíhá. Zaznamenány musí být všechny úkony, k nimž při prohlídce bytu a jiných místností dochází. (2) Zlato v jiné podobě než světově obchodovatelných slitcích, jiné drahé kovy a drahé kameny odhadne znalec. Exekutor je následně prodá v dražbě jako jiné movité věci. § 16 Dražební jednání při provádění exekuceexekuce prodejem nemovité věci a prodejem obchodního závoduobchodního závodu může řídit jen exekutor nebo kandidát; jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření exekutora provést jiný zaměstnanec exekutora; řídí se přitom pokyny exekutora nebo kandidáta. § 16a Dražba nemovité věci provedená elektronicky (1) Rozhodne-li exekutor provést dražbu elektronicky, dražební jednání se nenařizuje. Bezprostředně před časem zahájení elektronické dražby na adrese internetové stránky, na které se dražba bude konat, exekutor zveřejní rozhodnutí, zda je prokázáno předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě, a oznámení, která další věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovité věci váznou. Dále uvede, zda bylo zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z exekuceexekuce. (2) Totožnost dražitelů a dalších účastníků dražby lze ověřit přihláškou k účasti na dražbě podepsanou a) před exekutorem nebo jeho zaměstnancem po prokázání totožnosti platným úředním průkazem, b) úředně ověřeným podpisem, c) uznávaným elektronickým podpisem, nebo d) prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace podle zákona o elektronické identifikaci5). (3) Každý dražitel je v dražbě navenek označen identifikátorem, ze kterého nelze zjistit jeho totožnost. (4) Dražba se koná, pokud dražitelé činí podání. Exekutor nevyzývá dražitele, aby činili vyšší podání, a neupozorňuje dražitele, že bude udělovat příklep. (5) Je-li v posledních pěti minutách před časem ukončení dražby učiněno podání, posouvá se čas ukončení dražby o pět minut od okamžiku posledního podání. Je-li v této lhůtě učiněno vyšší podání, posouvá se čas ukončení dražby o pět minut. Uplyne-li od posledního učiněného podání pět minut, aniž by bylo učiněno vyšší podání, elektronická dražba se tím končí. (6) Bezprostředně po ukončení dražby exekutor udělí příklep dražiteli, který učinil nejvyšší podání. (7) O provedené dražbě se pořizuje záznam, ve kterém se uvedou a) údaje podle § 2 odst. 2 písm. a) až c), b) stručný obsah úkonů a rozhodnutí podle odstavce 1, c) seznam jednotlivých dražitelů s přiřazeným identifikátorem podle odstavce 3, d) přehled učiněných příhozů s uvedením částky, času a osoby, která příhoz učinila, e) údaje o skutečnostech podle odstavce 6. § 16b Dražba movitých věcí provedená elektronicky Pro dražbu movitých věcí provedenou elektronicky platí § 16a obdobně. § 17 Exekuce k vymožení nepeněžitého plnění Pokuty uložené při exekuciexekuci provedením prací nebo výkonů podle § 351 občanského soudního řádu připadají státu a povinný je vždy povinen pokuty zaplatit na účet exekučního soudu; o tom musí být exekutorem poučen. § 18 Dobrovolná dražba (1) Na dražební jednání při provádění dražby movité nebo nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí se vztahuje ustanovení § 16 a 16a. (2) Výtěžek dražby se vyplatí navrhovateli. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 19 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: JUDr. Bureš v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. Formát a struktura datového souboru obsahujícího žádost o součinnost a odpověď na žádost o součinnost – peněžní ústav Tato příloha stanovuje definici datových struktur, formátů dotazů a odpovědí, jakož i pravidel jejich výměny. I. PRAVIDLA STANDARDIZOVANÉ VÝMĚNY DAT 1. Obecná pravidla a) Jedná se o výměnu dat typu dotaz/odpověď (request/response), kde dotaz je vytvářen Exekutorem a odpověď dotazovanou BankouBankou. b) Datový formát Dotazu/Odpovědi bude využívat syntaxe jazyka XML (eXtensible Markup Language) c) V jednom souboru dávky Dotazů a Odpovědí je pouze jedna struktura uvozená jednou hlavičkou obsahující jednu dávku s více Dotazy d) Soubor je kódován v UTF-8 e) Řádky souboru jsou odřádkovány znaky CR+LF (ASCII 13+10), včetně posledního řádku f) Řádky XML struktury mohou, ale nemusí být strukturovány g) Soubor musí mít uvozující XML hlavičku „<? xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>“ + odřádkování h) Přípona souboru vždy „. xml“ i) Standardizovanou formu nelze použít pro Dotazy na subjekty bez IČO nebo RČ (Dotazy jsou elektronicky zasílány samostatně, bez použití standardizované datové struktury) j) Datový soubor s Dotazem exekutora musí splňovat všechny definované podmínky Definice dotazu XSD uvedené níže ve výpisu definičního souboru k) Datový soubor s odpovědí na výzvu musí splňovat všechny definované podmínky Definice odpovědi XSD uvedené níže ve výpisu definičního souboru l) Soudní exekutoři požadují elektronickou cestou výhradně informace potřebné k provedení konkrétní exekuceexekuce. m) Datový soubor s odpovědí neobsahuje zrušené a úvěrové účty n) Na každý Dotaz Exekutora generuje dotazovaná BankaBanka právě jednu Odpověď, tj. i v případě, že se např. v Odpovědi vrací údaje o více účtech Subjektu, je Odpověď jedna, obsahující více příslušných položek. o) Odpověď na Dotaz vždy obsahuje všechny informace z Dotazu Nelze-li Dotaz vyřídit z věcného hlediska (neexistující účty atd.), nebude Odpověď obsahovat příslušné datové struktury odpovědi (čísla účtů atd.). p) Pokud vznikne při zpracování očekávaná i neočekávaná chyba technického charakteru (špatně forma XML, verze), bude Odpovědí informace o chybě a zpracování Dotazu jako celku se v tomto případě odmítne. q) V případě evidované duplicity Subjektů k danému RČ nebo IČO v databázi BankyBanky bude odpověď obsahovat informaci, upozorňující na nejednoznačnou identifikaci Subjektu. Exekutorský úřad po obdržení Odpovědi s uvedenou chybou postupuje tak, že zašle bancebance dodatečný písemný dotaz s upřesňujícími informacemi, potřebnými pro správný výběr Subjektu. BankaBanka vytvoří písemnou odpověď, kterou zasílá mimo systém standardizované výměny. r) V případě, jde-li o Dotaz na účet vedený pro více osob, z nichž každá má postavení majitele účtu (spolumajitelé), bude v Odpovědi BankyBanky generována zpráva o této skutečnosti. 2. Způsob předávání dat a) Žádost o součinnost zasílá exekutor bancebance prostřednictvím Informačního systému datových schránek (ISDS) případně jiným způsobem na základě dohody s BankouBankou. b) V předmětu zprávy obsahující Žádost o součinnost a v předmětu odpovědi na součinnost bude vždy uveden text „XMLEXE SOUC“. 3. Povinné náležitosti žádosti o součinnost a) Průvodní dopis b) Datový XML soubor vygenerovaný v souladu s Definicí dotazu 4. Povinné náležitosti odpovědi na žádost o součinnost a) Průvodní dopis b) Datový XML soubor vygenerovaný v souladu s Definicí odpovědi II. NÁZVY DATOVÝCH SOUBORŮ 1. Datový soubor s žádostí o součinnost má vždy příponu „xml“, jeho název je tvořen z těchto částí: Pořadí| Část| Délka| Popis ---|---|---|--- 1| „EU“| 2| zkratka pro „exekutorský úřad“ 2| Kód EU| 3| Číslo dotazujícího se EÚ 3| Kód zaměstnance| 3| Jedinečný kód odpovědného zaměstnance Exekutora v rámci exekutorského úřadu 4| „_“| 1| Oddělovač 5| Datum vytvoření| 6| Datum vytvoření souboru – dávky Dotazů ve tvaru YYMMDD 6| „_“| 1| Oddělovač 7| Pořadové číslo souboru| 3| Pořadové číslo souboru jedinečné pro kombinaci Kódu EÚ, kódu odpovědného zaměstnance EU a data vytvoření souboru 8| „_“| 1| Oddělovač 9| „dot“| 3| Identifikace typu souboru – dávka Dotazů 10| „.xml“| 4| Přípona indikující formát souboru – XML. 2. Datový soubor s odpovědí bankybanky na žádost o součinnost má vždy příponu „xml“, jeho název je tvořen z těchto částí: Pořadí| Část| Délka| Popis ---|---|---|--- 1| „EU“| 2| zkratka pro „exekutorský úřad“. 2| Kód EU| 3| Číslo dotazujícího se EÚ. 3| Kód zaměstnance| 3| Jedinečný kód odpovědného zaměstnance v rámci exekutorského úřadu 4| „_“| 1| Oddělovač 5| Datum vytvoření| 6| Datum vytvoření souboru – dávky Dotazů ve tvaru YYMMDD 6| „_“| 1| Oddělovač 7| Pořadové číslo souboru| 3| Pořadové číslo souboru jedinečné pro kombinaci Kódu EÚ, kódu odpovědného zaměstnance a data vytvoření souboru 8| „_“| 1| Oddělovač 9| Kód BankyBanky| 4| Kód BankyBanky,která vygenerovala dávku Odpovědí 10| „_“| 1| Oddělovač 11| „odp“| 3| Identifikace typu souboru – dávka Odpovědí 12| „.xml“| 4| Přípona indikující formát souboru – XML. III. PRAVIDLA PLNĚNÍ POLÍ DATOVÝCH SOUBORŮ 1. Datový soubor žádosti o součinnost obsahuje elementy a atributy označené „I“ 2. Datový soubor odpovědi na žádost o součinnost obsahuje elementy a atributy označené „I“ a „O“ 3. Nepovinné elementy a atributy jsou označeny znaky „*)“ 4. Pokud bankabanka nesděluje některý z údajů, které Odpověď na Dotaz Typu 02 obsahuje navíc oproti Odpovědi na Dotaz Typu 01, uvede tuto skutečnost přímo v konkrétním poli Odpovědi. 5. Na jeden Dotaz Typu 01,02 je jedna Odpověď obsahující více položek. 6. U Dotazů 01,02 je uvedena vždy jen jedna identifikace - buď jen IČO (pro právnickou osobu) nebo jen RČ (pro osobu fyzickou i fyzickou-podnikatele). Element / Atribut| Typ dotazu ---|--- 01| 02 Vyzva / Vygeneroval| I*)| I*) Vyzva / Odpovedel| O| O Vyzva / EUrad| I*)| I*) Vyzva / BankaBanka| O| O Vyzva / CJVyzvy| I| I Vyzva / TypDotazu| I| I Subjekt / ID| I| I Subjekt / TypID| I| I Subjekt / CJEU| I| I Subjekt / Nazev| I| I Subjekt / Dokument| I| I Subjekt / Zprava| O| O Prilohy / Priloha| O*)| O*) Ucet / CisloUctu| O| O Účty / MenaUctu| O| O Účty / TypUctu| O| O Účty / Zustatek| O| O Účty / DatumZustatku| O| O Transakce / Datum| | O Transakce / Castka| | O Transakce / Popis| | O ExekuceExekuce / VystavceEP| O| O ExekuceExekuce / DatumEP| O| O ExekuceExekuce / CisloJednaci| O| O ExekuceExekuce / Blokace| O| O VkladniKnizka / ZustatekVkladniKnizky| | O VkladniKnizka / DatumZustatku| | O VkladniKnizka / IDVkladniKnizky| | O CennyPapir / Emitent| | O CennyPapir / PocetCP| | O CennyPapir / DatumStavuCP| | O Safesové schránky / CisloSchranky| | O Safesové schránky / Ulice| | O Safesové schránky / Mesto| | O Safesové schránky / PSC| | O IV. POPIS ELEMENTŮ A ATRIBUTŮ DATOVÝCH SOUBORŮ Element / Atribut| Popis ---|--- Vyzva| Kořenový element Vyzva / Vygeneroval| Jméno/Kód zaměstnance exekutorského úřadu, který soubor vytvořil Vyzva / EUrad| Číselný kód exekutorského úřadu, případně doplněný na 3 místa nulami zleva Vyzva / BankaBanka| 4 místný číselný kód bankybanky Vyzva / CJVyzvy| Číslo jednací výzvy, pod kterým ji eviduje exekutorský úřad Vyzva / TypDotazu| Typ dotazu 01 nebo 02, dle požadavku na požadovaný rozsah odpovědi (viz kap. 3 této Přílohy) Vyzva / Subjekty| Subjekty / Subjekt| Subjekt / ID| Rodné nebo identifikační číslo osoby prověřovaného subjektu uvedené bez mezer, pomlček, lomítek apod. v délce 8-10 číslic. Subjekt / TypID| Typ identifikátoru, přípustné hodnoty pouze „RČ“ a „IČO“. Subjekt / CJEU| Číslo jednací případu/exekuceexekuce, pod kterým jej eviduje exekutorský úřad Subjekt / Nazev| Název prověřovaného subjektu Subjekt / Zprava| Zpráva bankybanky obsahující číselný kód a případné sdělení vztahující se k poskytování informací o konkrétním subjektu. Přípustné hodnoty: 001 Subjekt nenalezen, 002 Chybný Dokument, 003 Nejednoznačná identifikace Subjektu, 000 Doplnění volného textu (např. poznámky) Subjekt / Prilohy| Prilohy / Priloha| Přesný název souboru obsahujícího Přílohu k součinnosti, který je zaslán stejnou datovou zprávou spolu s datovým souborem odpovědi. Subjekt / Ucty| Ucty / Ucet| Ucet / CisloUctu| Šestnáctimístné číslo účtu bez pomlček a mezer případně doplněné na 16 míst nulami zleva. Ucet / MenaUctu| ISO kód měny účtu Ucet / TypUctu| B – běžný účet, S – Vkladní knížka / Vkladový účet, T – Termínovaný vklad, X - Chráněný účet Ucet / Zustatek| Zůstatek v měně účtu Ucet / DatumZustatku| Datum zůstatku účtu Ucet / TransakceUctu| TransakceUctu / Transakce| Do odpovědi bankabanka připojí informace o transakcích za období posledních 3 měsíců. Pokud by počet transakcí přesahoval 100, bude uvedeno pouze posledních 100 transakcí. Transakce / Datum| Datum transakce Transakce / Castka| Částka transakce Transakce / Popis| Doplňující informace k transakci Ucet / ExekuceExekuceUctu| ExekuceExekuceUctu / Exekuce| Exekuce / VystavceEP| Výstavce exekučního příkazuexekučního příkazu ExekuceExekuce / DatumEP| Datum zadání exekučního příkazuexekučního příkazu ExekuceExekuce / CisloJednaci| Číslo jednací exekučního příkazuexekučního příkazu ExekuceExekuce / Blokace| Nařízená výše blokace Subjekt / Schranky| Schranky / Schranka| Schranka / CisloSchranky| Identifikace bezpečnostní schránky Schranka / Ulice| Ulice, kde se schránka nachází Schranka / Mesto| Město, kde se schránka nachází Schranka / PSC| Směrovací číslo, kde se schránka nachází Subjekt / VkladniKnizky| VkladniKnizky / VkladniKnizka| VkladniKnizka / ZustatekVkladniKnizky| Zůstatek vkladní knížky v CZK VkladniKnizka / DatumZustatku| Datum zůstatku vkladní knížky VkladniKnizka / IDVkladniKnizky| Identifikátor vkladní knížky Subjekt / CennePapiry| CennePapiry / CennyPapir| CennyPapir / Emitent| ISIN emitenta CennyPapir / PocetCP| Počet cenných papírů CennyPapir / DatumStavuCP| Datum, ke kterému je informace sdělována Příloha č. 2 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. Formát a struktura datového souboru obsahujícího žádost o součinnost, odpověď na žádost o součinnost, informace o exekučním příkazu a o vyrozumění o provedení exekuce - plátce mzdy nebo jiného příjmu Tato příloha stanoví definici dat obsažených v datovém souboru doprovázejícím žádost o součinnost adresovanou plátci mzdy (§ 34 odst. 4 zákona), odpověď plátce mzdy na žádost o součinnost (§ 34 odst. 4 zákona), exekuční příkazexekuční příkaz nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu (§ 49 odst. 3 zákona), vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3 zákona a sdělení plátce mzdy po obdržení exekučního příkazuexekučního příkazu (§ 49 odst. 3 zákona), stejně tak pravidla pro samotné předávání dat. 1. Obecná pravidla k datovým souborům a) Datový soubor využívá syntaxe jazyka XML (eXtensible Markup Language). b) Soubor je kódován v UTF-8. c) U názvů elementů a atributů je nutné rozlišovat velká a malá písmena. d) Jeden datový soubor odpovídá jedné žádosti o součinnost adresované plátci mzdy týkající se jedné osoby povinného - příjemce mzdy nebo platu, jedné odpovědi plátce mzdy týkající se jedné osoby povinného - příjemce mzdy nebo platu, jednomu exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu a jedné osobě povinného - příjemci mzdy nebo platu, nebo jednoho sdělení plátce mzdy po obdržení exekučního příkazuexekučního příkazu týkajícího se jedné osoby povinného - příjemce mzdy nebo platu. e) Název datového souboru doprovázejícího žádost o součinnost adresovanou plátci mzdy je tvořen následovně (údaje v hranatých závorkách se nahradí skutečnými - bez závorek): SOUC_[číslo exekutora]_EX_[kmen čísla jednacího]-[rok vydání]_[číslo listu].xml název datového souboru doprovázejícího odpověď plátce mzdy na žádost o součinnost: SOUC_ODP_[číslo exekutora]_EX_[kmen čísla jednacího]-[rok vydání]_[číslo listu].xml název datového souboru doprovázejícího exekuční příkazexekuční příkaz nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu: EP_[číslo exekutora]_EX_[kmen čísla jednacího]-[rok vydání]_[číslo listu].xml název datového souboru doprovázejícího sdělení plátce mzdy po obdržení exekučního příkazuexekučního příkazu: EP_ODP_[číslo exekutora]_EX_[kmen čísla jednacího]-[rok vydání]_[číslo listu].xml f) Datový soubor je vždy odesílán společně v rámci jedné datové zprávy s elektronickým vyhotovením žádosti o součinnost adresované plátci mzdy, odpovědi plátce mzdy na žádost o součinnost, exekučního příkazuexekučního příkazu, sdělení plátce mzdy po obdržení exekučního příkazuexekučního příkazu, vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3 zákona, nebo usnesení o změně nebo zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu. g) Datový soubor vyhovuje xsd definici, kterou zveřejní Exekutorská komora způsobem umožňujícím dálkový přístup. 2. Způsob předávání dat Datová výměna mezi soudním exekutorem a plátcem mzdy bude probíhat prostřednictvím Informačního systému datových schránek (ISDS). 3. Opakovaně používané datové typy a elementy Jednoduché datové typy Název| Datový typ| Rozsah| Povolený vzor ---|---|---|--- castka| decimal| | 0-999999999999.99, tedy 1-12 číslic a 0-2 desetinná místa. cisloListu| normalized String| 5| Řetězec může obsahovat kombinaci písmen (malých nebo velkých) a číslic. Délka řetězce musí být mezi 1 a 5 znaky. druhDokumentu| string| | Povolené hodnoty: exekucni_prikaz exekucni_prikaz_odpoved exekucni_prikaz_zmena soucinnost soucinnost_odpoved nabyti_pm nabyti_pm_odpoved zustatek_dotaz zustatek ukonceni_ep chybne_zpracovani druhPohledavky| string| | Povolené hodnoty: prednostni neprednostni vyzivne druhPrilohy| string| | Povolené hodnoty: exekucni_prikaz soucinnost ostatni druhSoucinnosti| list| | Minimálně jedna z hodnot: vyse_srazek trvani_pracovniho_pomeru poradi_exekuce email| normalized String| | Validní e-mailová adresa obsahující povinný znak @. ico| normalized String| 8| Hodnota řetězce musí být tvořena přesně osmi číslicemi. Žádné jiné znaky nejsou povoleny. identifikator| normalized String| 18| Tři číslice následované pomlčkou, poté osm číslic, opět následované pomlčkou, a nakonec 1 až 5 alfanumerických znaků (může to být kombinace písmen a číslic). interval| string| 5| Povolené hodnoty: U0001 – Denní U0007 – Týdenní U0014 – Čtrnáctidenní U0100 – Měsíční U0300 – Čtvrtletní U0600 – Půlroční U1200 – Roční R0001 – REPO FIX R0002 – REPO pohyblivá obdobi| normalized String| 7| Hodnota řetězce musí odpovídat specifickému vzoru: První čtyři číslice odpovídají roku (RRRR). Následuje pomlčka. Poté následuje měsíc ve formátu MM v rozmezí 01-12. Příklad: 2023-09. mena| string| 3| Kód měny, 3 velká písmena podle ISO 4217 neprazdnyDate| normalized String| 10| Povolený vzor pro tento řetězec musí mít formát data ve tvaru RRRR-MM-DD, kde: RRRR je rok, který začíná číslem 1 nebo 2 následovaným třemi číslicemi (tj. rok může být v rozmezí 1000-2999). MM je měsíc, který je dvouciferný a může být v rozmezí 01-12. DD je den, který je dvouciferný a může být v rozmezí 01-31. neprazdnyString7| string| 7| Textový řetězec v délce 1-7 znaků. neprazdnyString50| string| 50| Textový řetězec v délce 1-50 znaků. neprazdnyString250| string| 250| Textový řetězec v délce 1-250 znaků. prazdnyDate| normalized String| 10| Povolený vzor pro tento řetězec musí mít formát data ve tvaru RRRR-MM-DD, kde: RRRR je rok, který začíná číslem 1 nebo 2 následovaným třemi číslicemi (tj. rok může být v rozmezí 1000-2999). MM je měsíc, který je dvouciferný a může být v rozmezí 01-12. DD je den, který je dvouciferný a může být v rozmezí 01-31. Může být také prázdný řetězec (tj. žádný znak). prazdnyString20| string| 20| Textový řetězec v délce 0-20 znaků. prazdnyString250| string| 250| Textový řetězec v délce 0-250 znaků. procento| decimal| | 0-9999.9999, tedy 1-4 číslice a 0-4 desetinná místa. rc| normalized String| 11| Hodnota řetězce musí odpovídat vzoru: Šest číslic, následovaných lomítkem '/', a poté třemi nebo čtyřmi číslicemi. senat| normalized String| 3| Přesně tři číslice spisovaZnacka| normalized String| 12| Hodnota řetězce musí odpovídat specifickému vzoru: Začíná slovem 'EX', následované mezerou. Poté následuje šest číslic, obsahujících pořadové číslo řízení v daném roce případně doplněné nulami zleva. Po šesti číslicích následuje lomítko '/' a nakonec dvě číslice. telefon| normalized String| | Hodnota řetězce musí odpovídat vzoru: Volitelný znak plus ('+') následovaný libovolným počtem číslic (0-9). vsnss| normalized String| 10| Až 10 číslic nebo prázdný řetězec (tj. žádný znak). Složené elementy a) Element exekutor obsahuje tyto elementy: Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- nazev| neprazdnyString250| ANO| Název exekutora adresa| neprazdnyString250| ANO| Sídlo exekutora senat| senat| ANO| Číslo exekutora ic| ico| ANO| IČO exekutora idds| neprazdnyString7| ANO| ID datové schránky exekutora email| email| NE| Kontaktní email telefon| telefon| NE| Kontaktní telefonní číslo platebni_udaje| String| ANO| Číslo účtu exekutora pro zasílání plateb Element platebni_udaje obsahuje tyto atributy: Atribut| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- vs| vsnss| ANO| Variabilní symbol pro platby ss| vsnss| NE| Specifický symbol pro platby b) Element oprávněný obsahuje tyto elementy: Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- nazev| neprazdnyString250| ANO| Název oprávněného, v případě fyzické osoby se uvede jméno a příjmení, v případě právnické osoby se uvede název právnické osoby (firma) adresa| neprazdnyString250| ANO| Adresa oprávněného ic| prazdnyString20| ANO| IČO oprávněného narozen| prazdnyDate| ANO| Datum narození oprávněného, uvede se pouze v případech, kdy je oprávněným fyzická osoba bez IČO c) Element povinny obsahuje tyto elementy: Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- jmeno| neprazdnyString250| ANO| Jméno povinného prijmeni| neprazdnyString250| ANO| Příjmení povinného narozen| neprazdnyDate| ANO| Datum narození povinného rc| rc| ANO| Rodné číslo povinného, pokud bylo přiděleno adresa| neprazdnyString250| NE| Adresa povinného d) Element exekucniprikaz obsahuje tyto elementy: Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- spisova_znacka| spisovaZnacka| ANO| Spisová značka exekutora cislo_listu| cisloListu| ANO| Číslo listu předmětného rozhodnutí datum_vystaveni| neprazdnyDate| ANO| Datum vystavení rozhodnutí pravni_moc| prazdnyDate| ANO| Datum nabytí právní moci předmětného rozhodnutí e) Element pohledavka obsahuje tyto elementy: Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- druh_pohledavky| druhPohledavky| ANO| Druh pohledávky zustatek| castka| ANO| Zůstatek dluhu finance| finance| ANO| Výčet vymáhaných povinností, viz níže Element zustatek obsahuje tyto atributy: Atribut| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- datum| neprazdnyDate| ANO| Datum uvedeného zůstatku Element finance obsahuje element povinnost datového typu castka, ten se může vyskytnout nula až neomezeněkrát, rozlišuje se na typ jistina a naklady, které obsahují tyto atributy: Atribut| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- mena| mena| ANO| Měna povinnosti popis| neprazdnyString250| ANO| Popis povinnosti typ jistina_opakovana, který obsahuje tyto atributy: Atribut| Datový typ| Povinná položka| Povolený vzor ---|---|---|--- mena| mena| ANO| Měna povinnosti popis| neprazdnyString250| ANO| Popis povinnosti od_data| neprazdnyDate| ANO| Od jakého data se povinnost počítá do_data| prazdnyDate| ANO| Do jakého data se povinnost počítá, v případě prázdné hodnoty se počítá do zaplacení vypocet| interval| ANO| Jakým výpočtem se povinnost počítá zaklad| castka| ANO| Z jakého základu se povinnost počítá typ prislusenstvi, který obsahuje tyto atributy: Atribut| Datový typ| Povinná položka| Povolený vzor ---|---|---|--- mena| mena| ANO| Měna povinnosti popis| neprazdnyString250| ANO| Popis povinnosti od_data| prazdnyDate| ANO| Od jakého data se povinnost počítá do_data| prazdnyDate| ANO| Do jakého data se povinnost počítá, v případě prázdné hodnoty se počítá do zaplacení procento| procento| ANO| Jakým procentem se povinnost počítá vypocet| interval| ANO| Jakým výpočtem se povinnost počítá zaklad| castka| ANO| Z jakého základu se povinnost počítá min_castka| castka| ANO| Jaká je minimální částka povinnosti max_castka| castka| ANO| Jaká je maximální částka povinnosti f) Element kontakt_zamestnavatel obsahuje tyto elementy: Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- telefon| telefon| NE| Telefonní kontakt na plátce mzdy, tato položka nemá omezen počet výskytů email| email| NE| Email na plátce mzdy, tato položka nemá omezen počet výskytů g) Element poradi_exekucniho_prikazu Tento element je datového typu short, který obsahuje jediný atribut sdilene_poradi datového typu boolean. Tímto elementem sděluje plátce mzdy pořadí předmětného rozhodnutí, případně sděluje to, že na daném pořadí eviduje více záznamů. h) Element pracovni_pomer obsahuje tyto elementy: Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- aktivni| boolean| ANO| Údaj o tom, zda pracovní poměr trvá zamestnan_od| prazdnyDate| ANO| Od kdy je u daného plátce mzdy zaměstnán zamestnan_do| prazdnyDate| ANO| Do kdy je u daného plátce mzdy zaměstnán mzda_prehled| | ANO| Přehled mzdy a srážek povinného exekuce_prehled| | ANO| Přehled exekucíexekucí povinného Element mzda_prehled obsahuje element mzda datového typu castka, který se může vyskytnout nula až neomezeně-krát a obsahuje tyto atributy: Atribut| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- obdobi| obdobi| ANO| Jaké období tento údaj představuje srazeno_celkem| castka| ANO| Kolik celkem bylo povinnému za dané období sraženo vyzivovane_osoby| short| ANO| Kolik měl povinný vyživovaných osob zohledňovaných při výpočtu srážek ze mzdy za dané období Element exekuce_prehled obsahuje element exekuceexekuce datového typu castka, který se může vyskytnout nula až neomezeněkrát a obsahuje tyto atributy: Atribut| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- poradi| short| ANO| Pořadí exekuceexekuce subjekt| neprazdnyString250| ANO| Název exekutora senat| senat| ANO| Číslo exekutora spisova_znacka| neprazdnyString50| ANO| Spisová značka exekutora druh_pohledavky| druhPohledavky| ANO| Druh pohledávky datum_doruceni| neprazdnyDate| ANO| Datum doručení rozhodnutí datum_poradi| neprazdnyDate| ANO| Rozhodné datum pro určení pořadí exekuceexekuce i) Element povereniprehled obsahuje element povereni datového typu string, který se může vyskytnout jednou až neomezeněkrát a obsahuje tyto atributy: Atribut| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- vydal| neprazdnyString250| ANO| Název soudu, který pověření vydal cislo| neprazdnyString250| ANO| Číslo jednací předmětného pověření vydano| neprazdnyDate| ANO| Datum vydání předmětného pověření pravni_moc| prazdnyDate| ANO| Datum nabytí právní moci předmětného pověření j) Element prilohy obsahuje element priloha datového typu neprazdnyString250, který se může vyskytnout nula až neomezeněkrát a obsahuje tyto atributy: Atribut| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- druh| druhPrilohy| ANO| Upřesnění druhu přílohy 4. Struktura datového souboru k žádosti o součinnost adresované plátci mzdy a) Datový soubor obsahuje právě jeden kořenový element dokument, je nezbytné uvést typ dokumentu pro validaci podle xsd, v tomto případě se uvede xs:type=“soucinnost“. b) Seznam elementů datového souboru k žádosti o součinnost Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- identifikator| identifikator| ANO| Jedinečný identifikátor dokumentu znacka_rizeni| spisovaZnacka| ANO| Spisová značka exekuceexekuce datum| neprazdnyDate| ANO| Datum vydání dokumentu druh_dokumentu| druhDokumentu| ANO| Druh dokumentu, v tomto případě se uvede soucinnost druh_soucinnosti| druhSoucinnosti| ANO| Druh součinnosti poznamka| prazdnyString250| NE| Nepovinná poznámka exekutor| exekutor| ANO| Definice exekutora (viz 3.a) opravneny| opravneny| ANO| Definice oprávněného (viz 3.b) povinny| povinny| ANO| Definice povinného (viz 3.c) exekucni_prikaz| exekucni_prikaz| NE| Definice exekučního příkazuexekučního příkazu (viz 3.d) pohledavka| pohledavka| NE| Definice pohledávky (viz 3.e) povereni_prehled| povereni_prehled| ANO| Pověření exekutora (viz 3.i) prilohy| prilohy| ANO| Seznam příloh (viz 3.j) 5. Struktura datového souboru k odpovědi plátce mzdy na žádost o součinnost a) Datový soubor obsahuje právě jeden kořenový element dokument, je nezbytné uvést typ dokumentu pro validaci podle xsd, v tomto případě se uvede xs:type=“soucinnost_odpoved“. b) Seznam elementů datového souboru k odpovědi na žádost o součinnost Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- identifikator| identifikator| ANO| Jedinečný identifikátor dokumentu reakce_na| identifikator| ANO| Identifikátor dokumentu, na který je reagováno datum| neprazdnyDate| ANO| Datum vydání dokumentu druh_dokumentu| druhDokumentu| ANO| Druh dokumentu, v tomto případě se uvede soucinnost_odpoved poznamka| prazdnyString250| NE| Nepovinná poznámka kontakt_zamestnavatel| kontakt_zamestnavatel| NE| Definice kontaktu zaměstnavatele (viz 3.f) poradi_exekucniho_prikazu| poradi_exekucniho_prikazu| ANO| Definice pořadí exekučního příkazuexekučního příkazu (viz 3.g) pracovni_pomer| pracovni_pomer| ANO| Definice pracovního poměru (viz 3.h) prilohy| prilohy| NE| Seznam příloh (viz 3.j) 6. Struktura datového souboru k exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu a k usnesení o změně exekučního příkazuexekučního příkazu a) Datový soubor obsahuje právě jeden kořenový element dokument, je nezbytné uvést typ dokumentu pro validaci podle xsd, v tomto případě se uvede xs:type=“exekucni_prikaz“. b) Seznam elementů datového souboru k exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- identifikator| identifikator| ANO| Jedinečný identifikátor dokumentu znacka_rizeni| spisovaZnacka| ANO| Spisová značka exekuceexekuce datum| neprazdnyDate| ANO| Datum vydání dokumentu druh_dokumentu| druhDokumentu| ANO| Druh dokumentu, v tomto případě se uvede exekucni_prikaz poznamka| prazdnyString250| NE| Nepovinná poznámka exekutor| exekutor| ANO| Definice exekutora (viz 3.a) opravneny| opravneny| ANO| Definice oprávněného (viz 3.b) povinny| povinny| ANO| Definice povinného (viz 3.c) exekucni_prikaz| exekucni_prikaz| ANO| Definice exekučního příkazuexekučního příkazu (viz 3.d) pohledavka| pohledavka| ANO| Definice pohledávky (viz 3.e) povereni_prehled| povereni_prehled| ANO| Pověření exekutora (viz 3.i) prilohy| prilohy| ANO| Seznam příloh (viz 3.j) c) V případě datového souboru k usnesení o změně exekučního příkazuexekučního příkazu se přiměřeně užije seznam elementů podle odstavce b) s tím, že hodnota elementu druh_dokumentu bude exekucni_prikaz_zmena. 7. Struktura datového souboru k sdělení plátce mzdy po obdržení exekučního příkazuexekučního příkazu a) Datový soubor obsahuje právě jeden kořenový element dokument, je nezbytné uvést typ dokumentu pro validaci podle xsd, v tomto případě se uvede xs:type=“exekucni_prikaz_odpoved“. b) Seznam elementů datového souboru k odpovědi na exekuční příkazexekuční příkaz Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- identifikator| identifikator| ANO| Jedinečný identifikátor dokumentu reakce_na| identifikator| ANO| Identifikátor dokumentu, na který je reagováno datum| neprazdnyDate| ANO| Datum vydání dokumentu druh_dokumentu| druhDokumentu| ANO| Druh dokumentu, v tomto případě se uvede exekucni_prikaz_odpoved poznamka| prazdnyString250| NE| Nepovinná poznámka kontakt_zamestnavatel| kontakt_zamestnavatel| NE| Definice kontaktu zaměstnavatele (viz 3.f) poradi_exekucniho_prikazu| poradi_exekucniho_prikazu| ANO| Definice pořadí exekučního příkazuexekučního příkazu (viz 3.g) prilohy| prilohy| NE| Seznam příloh (viz 3.j) 8. Struktura datového souboru k vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3 zákona a) Datový soubor obsahuje právě jeden kořenový element dokument, je nezbytné uvést typ dokumentu pro validaci podle xsd, v tomto případě se uvede xs:type=“nabyti_pm“. b) Seznam elementů datového souboru k vyrozumění o splnění podmínek Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- identifikator| identifikator| ANO| Jedinečný identifikátor dokumentu znacka_rizeni| spisovaZnacka| ANO| Spisová značka exekuceexekuce datum| neprazdnyDate| ANO| Datum vydání dokumentu druh_dokumentu| druhDokumentu| ANO| Druh dokumentu, v tomto případě se uvede nabyti_pm poznamka| prazdnyString250| NE| Nepovinná poznámka exekutor| exekutor| ANO| Definice exekutora (viz 3.a) povinny| povinny| ANO| Definice povinného (viz 3.c) exekucni_prikaz| exekucni_prikaz| ANO| Definice exekučního příkazuexekučního příkazu (viz 3.d) | pohledavka| ANO| Definice pohledávky (viz 3.e) povereni_prehled| povereni_prehled| ANO| Pověření exekutora (viz 3.i) prilohy| prilohy| ANO| Seznam příloh (viz 3.j) 9. Struktura datového souboru ke zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu a) Datový soubor obsahuje právě jeden kořenový element dokument, je nezbytné uvést typ dokumentu pro validaci podle xsd, v tomto případě se uvede xs:type=“ukonceni_ep“. b) Seznam elementů datového souboru ke zrušení exekučního příkazuexekučního příkazu Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- identifikator| identifikator| ANO| Jedinečný identifikátor dokumentu znacka_rizeni| spisovaZnacka| ANO| Spisová značka exekuceexekuce datum| neprazdnyDate| ANO| Datum vydání dokumentu druh_dokumentu| druhDokumentu| ANO| Druh dokumentu, v tomto případě se uvede ukonceni_ep poznamka| prazdnyString250| NE| Nepovinná poznámka exekutor| exekutor| ANO| Definice exekutora (viz 3.a) povinny| povinny| ANO| Definice povinného (viz 3.c) exekucni_prikaz| exekucni_prikaz| ANO| Definice exekučního příkazuexekučního příkazu (viz 3.d) prilohy| prilohy| ANO| Seznam příloh (viz 3.j) 10. Struktura datového souboru pro případ chybného zpracování a) Datový soubor obsahuje právě jeden kořenový element dokument, je nezbytné uvést typ dokumentu pro validaci podle xsd, v tomto případě se uvede xs:type=“chybne_zpracovani“. b) Seznam elementů datového souboru pro případ chybného zpracování Element| Datový typ| Povinná položka| Popis ---|---|---|--- identifikator| identifikator| ANO| Jedinečný identifikátor dokumentu znacka_rizeni| spisovaZnacka| NE| Spisová značka exekuceexekuce reakce_na| identifikator| ANO| Identifikátor dokumentu, na který je reagováno datum| neprazdnyDate| ANO| Datum vydání dokumentu druh_dokumentu| druhDokumentu| ANO| Druh dokumentu, v tomto případě se uvede chybne_zpracovani poznamka| prazdnyString250| ANO| Povinná poznámka, specifikuje se zde, z jakého důvodu nebylo možné dokument zpracovat prilohy| prilohy| NE| Seznam příloh (viz 3.j) Příloha č. 3 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. Formát a struktura datového souboru obsahujícího informace o exekučním příkazu a o vyrozumění o provedení exekuce – Česká správa sociálního zabezpečení a Úřad práce ČR Tato příloha stanoví definici dat obsažených v datovém souboru doprovázejícím běžně vydaný exekuční příkazexekuční příkaz nebo vyrozumění o provedení exekuceexekuce, stejně tak pravidla pro samotné předávání dat. 1. Obecná pravidla k datovým souborům a) Datový soubor využívá syntaxe jazyka XML (eXtensible Markup Language). b) Soubor je kódován v UTF-8. c) U názvů elementů a atributů je nutné rozlišovat velká a malá písmena. d) Jeden datový soubor odpovídá jednomu exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu a jedné osobě povinného nebo manžela povinného - příjemci postihované dávky, případně jednomu vyrozumění o splnění podmínek podle § 52 odst. 3 zákona (vyrozumění o provedení exekuceexekuce, případně o právní moci exekučního příkazuexekučního příkazu). e) Název datového souboru doprovázejícího exekuční příkazexekuční příkaz je tvořen následovně (údaje v hranatých závorkách se nahradí skutečnými - bez závorek): epdv_[číslo_exekutora]_EX_[kmen čísla jednacího]-[rok vydání]_[číslo_listu]. xml název datového souboru s vyrozuměním o provedení exekuceexekuce: vpdv_[číslo_exekutora]_EX_[kmen čísla jednacího]-[rok vydání]_[číslo_listu]. xml f) Datový soubor je vždy odesílán společně v rámci jedné datové zprávy s elektronickým vyhotovením exekučního příkazuexekučního příkazu, případně vyrozuměním o provedení exekuceexekuce. g) Příjemce datového souboru přiloženého k exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu zašle odesílateli zpět datovou zprávu ve formátu podle bodu 7. h) Datový soubor vyhovuje xsd definici, kterou zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2. Způsob předávání dat Při vyhotovení exekučního příkazuexekučního příkazu exekutor přiloží datový soubor a v rámci jedné zprávy odešle prostřednictvím Informačního systému datových schránek (ISDS). 3. Struktura datového souboru k exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu a) Datový soubor obsahuje právě jeden element exPrikaz. b) Kořenový element exPrikaz povinně obsahuje podelementy hlavicka, ucastnici, postizena_davka, povinnosti a vyplata. c) Element hlavicka popisuje základní údaje o exekučním příkazuexekučním příkazu, může obsahovat exekucni_tituly a povereni_ex, a dále tyto elementy s daty: Element| Datový typ| Rozsah| Povinná položka| Popis ---|---|---|---|--- spzn_predcisli| String| 10| ANO| Číslo exekutora spzn_kmen| String| 60| ANO| Označení rejstříku „EX“ následované pořadovým číslem věci a posledním dvojčíslím kalendářního roku oddělené lomítkem spzn_koncovka| String| 10| ANO| Číslo listu exekutor_ic| String| 10| ANO| Identifikační číslo exekutora exekutor_jmeno| String| 100| ANO| Jméno exekutora exekutor_prijmeni| String| 100| ANO| Příjmení exekutora ep_vydan| Date| | ANO| Datum vydání exekučního příkazuexekučního příkazu ep_pravni_moc| Date| | NE| Datum nabytí právní moci exekučního příkazuexekučního příkazu druh_pohledavky| DruhPohledavky| 10| ANO| Druh pohledávky podle bodu 5 (přednostní nebo nepřednostní) soubor_ep| String| 150| ANO| Název souboru s vyhotovením exekučního příkazuexekučního příkazu (v datové zprávě) zpusob_odectu| DruhOdectu| 10| ANO| Způsob odečtu podle bodu 5 (běžný, s odečtem, bez odečtu, celkový odečet) castka_odectu| Decimal| | NE| Případná srážená částka (je-li uveden způsob odečtu „s odečtem“) doh_vyse_srazky| Decimal| | NE| Dohodnutá výše srážky predani_prvni_platce| Date| | NE| Den doručení exekučního příkazuexekučního příkazu prvnímu plátci mzdy d) Nepovinný element exekucni_tituly popisuje tituly, na základě kterých byl exekutor pověřen, obsahuje prázdné elementy titul (alespoň jeden) s těmito atributy: Atribut| Datový typ| Rozsah| Povinná položka| Popis ---|---|---|---|--- cis| Integer| | ANO| Pořadové číslo exekučního titulu cj| String| 50| ANO| Číslo jednací exekučního titulu druh| String| 50| NE| Druh exekučního titulu vydal| String| 200| ANO| Popis subjektu, který vydal exekuční titul pm| Date| | ANO| Datum nabytí právní moci exekučního titulu vykonatelnost| Date| | ANO| Datum vykonatelnosti exekučního titulu e) Nepovinný element povereni_ex nesoucí informace o pověření exekutora příslušným soudem, obsahuje prázdné elementy povereni (alespoň jeden) s těmito atributy: Atribut| Datový typ| Rozsah| Povinná položka| Popis ---|---|---|---|--- cj| String| 50| ANO| Číslo jednací pověření exekutora vydal| String| 200| ANO| Soud, který pověření vydal vydano| date| | ANO| Datum vydání pověření f) Element ucastnici obsahuje data o účastnících exekučního řízení a dalších subjektech. Obsahuje prázdné elementy ucastnik s těmito atributy: Atribut| Datový typ| Rozsah| Povinná položka| Popis ---|---|---|---|--- druh| DruhUcastnika| 1| ANO| Druh účastníka podle bodu 5 (povinný, oprávněný, manžel, zástupce) cis| Integer| | ANO| Pořadové číslo účastníka nadr| Integer| | NE| Vazba zástupce na pořadové číslo účastníka pfo| DruhOsoby| 1| ANO| Druh osoby podle bodu 5 (právnická, fyzická osoba) firma| String| 150| NE| Obchodní firma subjektu jmeno| String| 100| NE| Jméno fyzické osoby prijmeni| String| 100| NE| Příjmení fyzické osoby titulpred| String| 35| NE| Titul před jménem titulza| String| 50| NE| Titul za jménem narozen| Date| | NE| Datum narození fyzické osoby identifikator| String| 20| NE| Hodnota identifikátoru osoby druh_id| DruhIdentifikatoru| 5| NE| Druh identifikátoru osoby (rodné číslo, IČO, případně další) Pravidla pro označování osob: U osob je uveden identifikátor a jeho druh, tedy rodné číslo nebo IČO. Osoby jsou očíslovány v atributu cis, případné právní nebo jiné zastoupení je vyjádřeno v atributu nadr, kde je označen subjekt, ke kterému se zastoupení váže (hodnota jeho atributu cis). V elementu musí být dostatek údajů k jednoznačné identifikaci osoby, je tedy nutno dodržet tato pravidla: Právnická osoba je označena s pomocí IČO a obchodní firmy. Fyzická osoba je označena s pomocí: Jména, příjmení a rodného čísla nebo Jména, příjmení a IČO nebo Jména, příjmení, data narození a adresy místa trvalého pobytu, případně pobytu g) Je-li potřeba doplnit adresu subjektu, obsahuje element ucastnik prázdný element adresa s následujícími atributy: Atribut| Datový typ| Rozsah| Povinná položka| Popis ---|---|---|---|--- ulice| String| 100| NE| Název ulice cp| String| 10| NE| Číslo popisné co| String| 10| NE| Číslo orientační ce| String| 10| NE| Číslo evidenční obecobec| String| 450| ANO| Název obceobce psc| String| 60| ANO| Poštovní směrovací číslo stat| String| 3| ANO| Stát, 3 písmenný kód podle ISO 3166-1 alpha-3 kod_adresy| String| 50| NE| Případný kód adresního místa podle RUIAN Pravidla pro označení adresy: Adresa je validní, obsahuje-li tyto informace: číslo popisné nebo číslo orientační nebo evidenční číslo a název obceobce a případně ulice, je-li adresní místo v nějaké ulici a poštovní směrovací číslo h) Element postizena_davka obsahuje jeden prázdný element davka, v kterém je pomocí atributu platce označen plátce dávky a pomocí atributu prijemce označen pořadovým číslem (atribut cis elementu ucastnik) ten účastník řízení, který vystupuje v roli povinného a je příjemcem postihovaného příjmu nebo dávky. Atribut| Datový typ| Rozsah| Povinná položka| Popis ---|---|---|---|--- platce| DruhPlatce| 4| ANO| Označení plátce srážené dávky („CSSZ“, „UP“) prijemce| Integer| | ANO| Číselné označení příjemce srážené dávky (atribut „cis“ u subjektu) i) Element povinnosti popisuje povinnosti vymáhané v rámci exekučního řízení, a tedy i výši pohledávky, která je vymáhána exekučním příkazemexekučním příkazem. Element povinnosti může obsahovat atributy: Atribut| Datový typ| Rozsah| Povinná položka| Popis ---|---|---|---|--- aktualni_vyse| Decimal| | NE| Aktuální hodnota vymáhané povinnosti k_datu| Date| | NE| Datum, ke kterému je aktuální hodnota vyjádřena Element povinnosti dále obsahuje alespoň jeden prázdný podelement povinnost s těmito atributy: Atribut| Datový typ| Rozsah| Povinná položka| Popis ---|---|---|---|--- cis| Integer| | ANO| Pořadové číslo povinnosti nadr| Integer| | NE| Vazba příslušenství k jiné povinnosti (atribut „cis“) druh| DruhPovinnosti| | ANO| Druh vymáhané povinnosti podle bodu 5 castka| Decimal| | NE| Částka vymáhané povinnosti, případně základ u příslušenství mena| String| 3| ANO| Měna vymáhané povinnosti (podle číselníku ČNB BA0010) interval| DruhUroceni| | NE| Interval u opakovaných plnění, případně u příslušenství (týdenní, denní, měsíční, roční – podle bodu 5) proc| Decimal| | NE| Procento pro výpočet ze základu od| Date| | NE| Den, od kdy je povinnost počítána (u příslušenství, případně opakovaného plnění) do| Date| | NE| Den, do kdy povinnost trvá, pokud není uvedeno, u příslušenství platí trvání do okamžiku zaplacení hlavní povinnosti repo| Boolean| | NE| Příznak výpočtu úroku s pomocí REPO sazby (v atributu „proc“ je poté uveden počet procentních bodů, o které je příslušná REPO sazba zvýšena) max| Decimal| | NE| Maximální výše příslušenství v daném intervalu „max_interval“ min| Decimal| | NE| Minimální výše příslušenství v daném intervalu „min_interval“ max_interval| DruhUroceni| | NE| Časový interval pro určení maximální částky příslušenství min_interval| DruhUroceni| | NE| Časový interval pro určení minimální částky příslušenství popis| String| 25 5| NE| Popis povinnosti (především pro druh „jine“) Pravidla pro vyplňování atributů elementu povinnost: Jednotlivé povinnosti jsou očíslovány v atributu cis, případně je-li povinnost příslušenstvím jiné povinnosti, nebo z ní jinak vychází, je to vyjádřeno v atributu nadr, kde je označena povinnost, ke které se váže (hodnota jejího atributu cis). V atributu druh se nachází právě jedna z možných hodnot, podle kterých se mění požadavky na specifikaci dané povinnosti: Druh| Nutné atributy ---|--- Jistina, dluzne_vyzivne, dluzne_osetrovne| mena, castka opakovane_plneni, bezne_vyzivne, bezne_osetrovne| mena, castka, interval urok_z_prodleni| mena, zaklad, proc, interval, od poplatek_z_prodleni| mena, zaklad, proc, interval, od Urok| mena, zaklad, proc, interval, od smluvni_pokuta| mena, castka, nebo zaklad, proc, interval, od naklady_predch_riz| mena, castka Naklady_odv_riz| mena, castka naklady_pr_zast| mena, castka naklady_ex| mena, castka Jiné| Popis j) Element vyplaty obsahuje informace o bankovním nebo jiném spojení, kam má být odesíláno vymožené plnění, obsahuje jeden element vyplata s těmito atributy: Atribut| Datový typ| Rozsah| Povinná položka| Popis ---|---|---|---|--- ucet| String| 34| ANO| Číslo účtu pro výplatu vymoženého plnění banka_kod| String| 5| ANO| Kód bankybanky bankabanka| String| 200| NE| Název bankybanky ss| Integer| | NE| Specifický symbol platby vs| Integer| | ANO| Variabilní symbol platby IBAN| String| 34| NE| Kód IBAN bic| String| 40| NE| Kód BIC stat| String| 3| NE| Stát, 3 písmenný kód dle ISO 3166-1 alpha-3 id_bankybanky| Integer| | NE| Identifikátor bankybanky pobocka| String| 250| NE| Název pobočky bankybanky, u které je účet zřízen mesto| String| 250| NE| Město sídla bankybanky 4. Struktura datového souboru k vyrozumění o provedení exekuceexekuce / právní moci exekučního příkazuexekučního příkazu a) Datový soubor obsahuje právě jeden kořenový element vyrozumeni. b) Kořenový element vyrozumění povinně obsahuje elementy hlavicka_ep, exekutor a subjekt_srazky. c) Element hlavicka_ep a obsahuje informace o datu provedení exekuceexekuce, nebo o datu nabytí právní moci exekučního příkazuexekučního příkazu (nastane-li tento okamžik po datu, ke kterému může být exekuceexekuce provedena) ve smyslu § 46 odst. 6 zákona: Element| Datový typ| Rozsah| Povinná položka| Popis ---|---|---|---|--- spzn_predcisli| String| 10| ANO| Číslo exekutora spzn_kmen| String| 60| ANO| Označení rejstříku „EX“ následované pořadovým číslem věci a posledním dvojčíslím kalendářního roku oddělené lomítkem spzn_koncovka| String| 10| ANO| Číslo listu spzn_cl_ep| String| 3| ANO| Číslo listu exekučního příkazuexekučního příkazu, který nabyl právní moci datum_vydani| Date| | ANO| Datum vydání vyrozumění exekutor_ic| String| 8| ANO| IČO exekutora ep_vydan| Date| | ANO| Datum vydání exekučního příkazuexekučního příkazu ep_pravni_moc| Date| | ANO| Datum nabytí právní moci exekučního příkazuexekučního příkazu vp_soubor| String| 150| ANO| Název souboru dokumentu s vyrozuměním Pravidla pro vyplňování elementu hlavicka_ep: Elementy spzn_predcisli, spzn_kmen, spzn_koncovka a ep_vydan slouží pro identifikace jednotlivého exekučního příkazuexekučního příkazu, následně musí být vyplněno datum v elementu ep_pravni_moc. Element vp_soubor obsahuje název souboru, který tento datový soubor doprovází. d) Element subjekt_srazky obsahuje informace o osobě, vůči níž je vedena exekuceexekuce srážkou ze mzdy nebo jiného příjmu. Strukturou dat i pravidly pro vyplnění se element přesně shoduje s elementem ucastnik z bodu 3 písm. f), případně může obsahovat podelement adresa s uvedením adresy ve struktuře podle bodu 3 písm. g), je-li to potřeba pro ztotožnění osoby. 5. Speciální datové typy a) Datový typ DruhPohledavky může obsahovat pouze hodnoty typu String v rozsahu 12 znaků, navíc pouze hodnoty odpovídající tomuto konečnému výčtu: PREDNOSTNI, NEPREDNOSTNI b) Datový typ DruhUcastnika označuje postavení účastníka v exekučním řízení, může obsahovat pouze hodnoty typu String v rozsahu 2 znaky, navíc pouze hodnoty odpovídající tomuto konečnému výčtu: P – povinný, M – manžel povinného, O – oprávněný, PZ – právní zástupce, OZ – obecný zmocněnec, ZZ – zákonný zástupce c) Datový typ DruhOsoby označuje status osoby, může obsahovat pouze hodnoty typu String v rozsahu 2 znaky, navíc pouze hodnoty odpovídající tomuto konečnému výčtu: P – právnická osoba, F – fyzická osoba d) Datový typ DruhPovinnosti označuje povinnost, může obsahovat pouze hodnoty typu String v rozsahu 20 znaků, navíc pouze hodnoty odpovídající tomuto konečnému výčtu: jistina, opakovane_plneni, bezne_vyzivne, dluzne_vyzivne, bezne_osetrovne, dluzne_osetrovne, urok_z_prodleni, poplatek_z_prodleni, urok, smluvni_pokuta, naklady_predch_riz, naklady_pr_zast, naklady_odvolaci_riz, naklady_ex, jine e) Datový typ DruhUroceni označuje povinnost, může obsahovat pouze hodnoty typu String v rozsahu 2 znaky, navíc pouze hodnoty odpovídající tomuto konečnému výčtu: D – denní, T – týdenní, M – měsíční, R – roční f) Datový typ DruhIdentifikatoru označuje identifikátor účastníka, může obsahovat pouze hodnoty typu String v rozsahu 5 znaků, a to RC nebo ICO. V případě zavedení jiného vhodného obecně užívaného identifikátoru, může být seznam rozšířen. g) Datový typ DruhPlatce označuje plátce srážené dávky, může obsahovat pouze hodnoty typu String v rozsahu 5 znaků, navíc pouze hodnoty odpovídající tomuto konečnému výčtu: CSSZ, UP h) Datový typ DruhOdectu označuje způsob odečtu (běžný, s odečtem, bez odečtu, celkový odečet), může obsahovat pouze hodnoty typu String v rozsahu 15 znaků, navíc pouze hodnoty odpovídající tomuto konečnému výčtu: bezny, s_odectem, bez_odectu, cela_davka. 6. Běžné datové typy a) Datový typ String odpovídá alfanumerickému řetězci, o maximální délce určené sloupcem „Rozsah“ v tabulkách popisujících jednotlivé elementy a atributy. b) Datový typ Integer odpovídá celému číslu. c) Datový typ Decimal odpovídá desetinnému číslu, desetinná část je oddělena znakem tečka. d) Datový typ Boolean odpovídá výčtovému typu s přípustnými hodnotami 0 a 1 (případně true a false). e) Datový typ Date odpovídá zápisu data v pořadí rok, měsíc a den (RRRR-MM-DD). 7. Struktura odpovědi na datové soubory podle bodu 3 a) Datový soubor s odpovědí na zaslaný exekuční příkazexekuční příkaz obsahuje právě jeden element exPrikazOdpoved, v němž je specifikován původní exekuční příkazexekuční příkaz a pořadí vymáhané pohledávky b) Kořenový element exPrikazOdpoved obsahuje elementy: Element| Datový typ| Rozsah| Povinná položka| Popis ---|---|---|---|--- spzn_predcisli| String| 10| ANO| Číslo exekutora spzn_kmen| String| 60| ANO| Označení rejstříku „EX“ následované pořadovým číslem věci a posledním dvojčíslím kalendářního roku oddělené lomítkem spzn_koncovka| String| 10| ANO| Číslo listu dokumentu, na který je reagováno (exekuční příkazexekuční příkaz) ep_predchazi| Integer| | ANO| Informace o počtu příkazů, na které je nebo bude povinnému sráženo, které předchází exekuční příkazexekuční příkaz, ke kterému se váže tato odpověď. 0 - žádný. poznamka| String| 1000| NE| Další informace o srážkách Příloha č. 4 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. Formát a struktura datového souboru obsahujícího informace o exekučním příkazu a o vyrozumění o provedení exekuce – peněžní ústav a) Datový soubor využívá syntaxe jazyka XML (eXtensible Markup Language). b) Soubor je kódován v UTF-8. c) Jeden datový soubor odpovídá jednomu exekučnímu příkazuexekučnímu příkazu a jedné osobě povinného nebo manžela povinného - majiteli účtu, případně jednomu vyrozumění o splnění podmínek podle § 52 odst. 3 zákona (vyrozumění o provedení exekuceexekuce, případně o právní moci exekučního příkazuexekučního příkazu). d) Název datového souboru doprovázejícího exekuční příkazexekuční příkaz je tvořen následovně (údaje v hranatých závorkách se nahradí skutečnými - bez závorek): EU_[číslo_exekutora]_EP_[datum ve formátu YYYYMMDD]_[jedinečné číslo dokumentu pro daný den, ve kterém byl dokument vydán, doplněné nulami zleva na 5 míst]_[kód bankybanky, která vede postihovaný účet]_V.xml název datového souboru s vyrozuměním o splnění podmínek podle § 52 odst. 3 exekučního řádu: EU_[číslo_exekutora]_PM_[datum ve formátu YYYYMMDD]_[jedinečné číslo dokumentu pro daný den, ve kterém byl dokument vydán, doplněné nulami zleva na 5 míst]_[kód bankybanky, která vede postihovaný účet]_V.xml TYPY DATOVÝCH SOUBORŮ 1. Datový soubor Definiční struktura exekučního příkazuexekučního příkazu a jeho změny • Definuje jednoduché i komplexní datové typy Jednoduché datové typy Jednoduché datové typy název| datový typ| rozsah| hodnota| Popis ---|---|---|---|--- NeprazdnyRetezec| string| | | Neprázdný řetězec, délka větší či rovnající se 1 PrazdnyElement| string| 0| | Prázdný řetězec KodMeny| string| 3| | Kód měny, pouze 3 velká písmena KodStatu| string| 2| | Kód státu, pouze 2 velká písmena NumerickyRetezec| string| | | Pouze číslice CisloEvidencni| string| | | „E“ a čísla TelefonniCislo| string| 13| | Telefonní číslo ve tvaru +XXX XXXXXXXXX TypVystavce| string| | SOUDNI_EXEKUTOR – soudní exekutor| Číselník typů výstavců. Podporované hodnoty: KodVystavce| string| 3| | 3 číslicový kód výstavce exekučního příkazuexekučního příkazu PlatebniSymbol| string| 10| | 1 až 10 čísel IC| string| 8| | Identifikační číslo exekutora StatusMajitele| string| | POVINNY| P - Povinný | | | MANŽEL_KA| M – Manžel/manželka | | | SPOLUDLUZNIK| S – Spoludlužník Komplexní datové typy Element Common/CisloUctu element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- predcisli| String| 6| Ne| Předčíslí čísla účtu cisloUctu| String| 10| Ano| Číslo účtu kodBanky| String| 4| Ano| Kód banky Element Common/IdentifikaceDokumentu element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- spisovaZnacka| NeprazdnyRetezec| | Ano| ID exekučního případu, např. 067 EX 1243/13 poradoveCislo| NeprazdnyRetezec| | Ano| jednoznačné ID dokumentu v rámci jednoho případu Element Common/Ucet Element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- cisloUctu| CisloUctu| | Ano| Číslo účtu ve tvaru PPPPPP-CCCCCCCCCC/KKKK resp. CCCCCCCCCC/KKKK poradi| positive integer| | Ne| Pořadí bude doplněno pouze v případě, že je povinný majitelem účtu. Pořadí účtů povinných musí být unikátní i v případě více povinných (povinný – 1, Manžel – 2, Povinný – 3, 4, atd.). Element Common/Adresa Element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- ulice| NeprazdnyRetezec| | Ne| Ulice, nepovinný údaj budova/cisloPopisne| NumerickyRetezec| | Ne| Určení budovy. Všechny elementy jsou nepovinné, ale alespoň jedno z cisloPopisne, cisloOrientacni, budova/cisloOrientacni| NeprazdnyRetezec| | Ne budova/cisloEvidencni| CisloEvidencni| | Ne| CisloEvidencni musí být vyplněno. Jediná povolená kombinace 2 hodnot je vyplnění cisloPopisne a cisloOrientacni. obecobec| NeprazdnyRetezec| | Ano| Město nebo obecobec psc| String| 5| Ano| PSČ stat| KodStatu| | Ano| Dvouznakový kód státu dle ISO 3166-1; Česká republika: CZ Element Common/JmenoPrijmeni Element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- jmeno| NeprazdnyRetezec| | Ano| Jméno osoby prijmeni| NeprazdnyRetezec| | Ano| Příjmení osoby Element Common/Osoba Element Common/ZastupitelnaOsoba popisuje osobu (libovolného typu – fyzická, FOP, právnická), která může být zastupována jinou osobou, opět libovolného typu. Element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- osoba| Osoba| | Ano| zastupce| Osoba| | Ne| Element Common/KontaktniOsoba Element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- jmenoPrijmeni| JmenoPrijmeni| | Ne| Jméno a příjmení kontaktní osoby funkce| NeprazdnyRetezec| | Ne| Funkce osoby v organizaci/úřadě telefon| TelefonniCislo| | Ne| Telefon kontaktní osoby včetně mezinárodní předvolby (+420775332675) Element Common/MajitelUctu Element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- osoba| ZastupitelnaOsoba| | Ano| status| StatusMajitele| | Ano| Status majitele účtu – (P)ovinný / (M)anžel/ka / (S)poludlužník ucet| Ucet| | Ano| Účty osoby - majitele Element Common/FyzickaOsoba popisuje fyzickou osobu. Identifikace: alespoň jedno z: {rodné číslo (preferované), datum narození} je povinné Element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- rodneCislo| String| 10| Ne| Rodné číslo osoby ve formátu 8752025403 resp. 470328688 (bez lomítka). Rodné číslo a datum narození jsou nepovinné, ale alespoň jedno musí být uvedeno. V opačném případě je zpráva nevalidní. datumNarozeni| Date| | Ne| Datum narození osoby ve formátu yyyy-mm-dd, např. 1987-02-02 jmenoPrijmeni| JmenoPrijmeni| | Ano| Jméno a příjmení fyzické osoby bydliste| Adresa| | Ano| Adresa bydliště osoby telefon| TelefonniCislo| | Ne| Kontaktní telefon na osobu Element Common/FyzickaOsobaPodnikatel Element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- IC| Simple| | Ano| IČ fyzické osoby - podnikatele jmenoPrijmeni| JmenoPrijmeni| | Ne| Jméno a příjmení fyzické osoby podnikatele („FOP“). Jméno a příjmení a název jsou nepovinné, ale alespoň jedno musí být uvedeno. V opačném případě je zpráva nevalidní. nazev| NeprazdnyRetezec| | Ne| Obchodní firma FOP sidlo| Adresa| | Ano| Sídlo FOP telefon| TelefonniCislo| | Ne| Kontaktní telefon na FOP Element Common/PravnickaOsoba Element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- IC| Simple| | Ano| IČ právnické osoby nazev| NeprazdnyRetezec| | Ano| Název právnické osoby sidlo| Adresa| | Ano| Adresa (sídlo) právnické osoby kontakt| KontaktniOsoba| | Ne| Kontaktní osoba v právnické osobě, mělo by se to řídit především metadaty a ČJ a proto není nezbytně nutné pracovat s kontaktní osobou v rámci organizace/úřadu. Element Common/Vystavce Element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- PravnickaOsoba| | | Ano| typVystavce| TypVystavce| | Ano| Typ výstavce. Podporované hodnoty: SOUDNI_EXEKUTOR – soudní exekutor kodVystavce| KodVystavce| 3| Ano| 3 číslicový kód výstavce exekučního příkazuexekučního příkazu 2. Datový soubor Elektronický exekuční příkazexekuční příkaz • Substituční skupina Common.xsd Element elektronickyPrikaz definuje strukturu údajů elektronického příkazu, dle specifikace výstavce pro bankubanku. element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- identifikace| IdentifikaceDokumentu| | Ano| Identifikační údaje exekučního příkazuexekučního příkazu datumVydani| Date| | Ano| Datum vydání exekučního příkazuexekučního příkazu ve formátu yyyy-mm-dd, např. 2014-04-05. Mandatorní údaj, pro zpracování nemá význam obecneUdaje| zakladniMena| | Ano| Obecné údaje exekučního příkazuexekučního příkazu vystavce| Výstavce| | Ano| Výstavce exekučního příkazuexekučního příkazu majitelUctu| MajitelUctu| | Ano| Majitelé a jejich účty opravneny| ZastupitelnaOsoba| | Ano| Oprávněný – účastník (účastníci) exekučního řízení, v jehož prospěch je toto vedeno pohledavka| Pohledávka| | Ano| Pohledávka v exekuciexekuci Element elektronickyPrikaz/obecneUdaje/zakladniMena popisuje kód měny. element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- SystemVypoctu| String| | Ano| Kód měny dle ISO 4217. Mandatorní údaj, měna by měla odpovídat měně hlavní pohledávky. Další propočty jsou právě v této měně. Česká koruna: CZK Jednoduchý datový typ elektronickyPrikaz/SystemVypoctu pro výpočet systému úroků. element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- zakladniMena| KodMeny| 4| Ano| Systém výpočtu úroků Jednoduchý datový typ elektronickyPrikaz/Perioda element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- Perioda| String| 4| Ano| Perioda vyplácení pravidelné částky Element elektronickyPrikaz/Pohledavka popisuje základní strukturu pohledávky. element| datový typ| Rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- id| positive integer| | Ano| Jednoznačný identifikátor položky - důležité pro identifikaci v případě změny castka| Decimal| | Ano| Jistina, základ pro výpočet úroku, pevná částka mena| KodMeny| | Ano| Měna pohledávky typ| TypPohledavky| | Ano| Určuje, o jaký typ položky jde – 4 základní typy, Jistina, Jistina s úrokem, Samostatný úrok, Opakující se pevná částka. poradi| positive integer| | Ano| Priorita/Pořadí – Priorita pro výpočet při placení platebniUdaje| PlatebniUdaje| | Ano| Platební údaje pro úhradu pohledávky Element elektronickyPrikaz/PlatebniUdaje definuje platební údaje pro úhradu pohledávky. element| datový typ| rozsah| povinná| Popis ---|---|---|---|--- ucetPrijemce| CisloUctu| | Ano| Účet, na který má být pohledávka uhrazena variabilniSymbol| PlatebniSymbol| | Ne| Variabilní symbol pro úhradu pohledávky specifickySymbol| PlatebniSymbol| | Ne| Specifický symbol pro úhradu pohledávky Element elektronickyPrikaz/TypPohledavky určuje, o jaký typ položky jde – 4 základní typy, Jistina, Jistina s úrokem, Samostatný úrok, Opakující se pevná částka. element| datový typ| rozsah| povinná| Popis ---|---|---|---|--- Jistina| PrazdnyElement| | Ano| pravidelnaCastka| PravidelnaCastka| | Ano| jistinaVcetneUroku| UrocenyTyp| | Ano| samostatnyUrok| UrocenyTyp| | Ano| Element elektronickyPrikaz/UrocenyTyp definuje výši pohledávky, která se pravidelně navyšuje úročením. Výsledná částka se omezuje minimální a maximální zasílanou částkou. element| datový typ| rozsah| povinná| Popis ---|---|---|---|--- systemVypoctuUroku| SystemVypoctu| | Ano| Určuje systém (periodu) výpočtu úroků urokovaSazba| Decimal| | Ano| Sazba vyjádřená v procentech, v případě výpočtu dle REPO sazby pak výše odchylky od REPO sazby (Ano pouze v případě, že vyžadují úročení) datumOd| Date| | Ano| Počátek periody pro výpočet úroku datumDo| Date| | Ne| Konec periody pro výpočet úroku; nevyplněno znamená "do splacení" Min| Decimal| | Ne| Minimální zasílaná částka Max| Decimal| | Ne| Maximální zasílaná částka Jednoduchý datový typ elektronickyPrikaz/SystemVypoctu definuje výčet možných period výpočtu úroků. hodnota| Popis ---|--- U0001| Denní U0007| Týdenní U0014| Čtrnáctidenní U0100| Měsíční U0300| Čtvrtletní U0600| Pololetní U1200| Roční R0001| REPO - FIX R0002| Repo - pohyblivá Element elektronickyPrikaz/PravidelnaCastka definuje výši pohledávky, která se pravidelně navyšuje o danou pevnou částku. Výsledná částka se omezuje minimální a maximální zasílanou částkou. element| datový typ| rozsah| povinná| Popis ---|---|---|---|--- perioda| Perioda| | Ano| Perioda navyšování pohledávky datumOd| Date| | Ano| Počátek období pro začátek výpočtu výše pohledávky datumDo| Date| | Ne| Konec období pro výpočet výše pohledávky min| Decimal| | Ne| Minimální zasílaná částka max| Decimal| | Ne| Maximální zasílaná částka Jednoduchý datový typ elektronickyPrikaz/Perioda výčtem definuje vyplácení pravidelné částky hodnota| Popis ---|--- U0001| Denní U0007| Týdenní U0014| Čtrnáctidenní U0100| Měsíční U0300| Čtvrtletní U0600| Pololetní U1200| Roční R0001| REPO - FIX R0002| Repo - pohyblivá 3. Datový soubor Právní moc • Substituční skupina Common.xsd • Kořenový element pravniMoc element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- identifikace| IdentifikaceDokumentu| | Ano| Identifikační údaje právní moci datumVydani| Date| | Ano| Datum nabytí právní moci ve formátu yyyy-mm-dd, např. 2014-04-05. Mandatorní údaj, pro zpracování nemá význam exekucniPrikaz| IdentifikaceDokumentu| | Ano| Identifikace exekučního příkazuexekučního příkazu, ke kterému se váže právní moc neucetniData| NeucetniDataEP| | Ne| Neúčetní data EP v rozsahu Povinný, Oprávněný a Výstavce EP shodně s Exekučním příkazemExekučním příkazem. Pouze pro účely konverze datového souboru na textový dokument. Při elektronickém zpracování nebudou tato neúčetní data zpracovávána. Element pravniMoc /NeucetniDataEP element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- vystavce| PravnickaOsoba| | Ano| Výstavce exekučního příkazuexekučního příkazu majitelUctu| MajitelUctu| | Ano| Majitelé a jejich účty opravneny| ZastupitelnaOsoba| | Ano| Oprávněný – účastník (účastníci) exekučního řízení, v jehož prospěch je toto vedeno 4. Datový soubor Odpověď bankybanky • Substituční skupina Common.xsd Element Odpoved je abstraktní (obecný) typ pro odpovědi. Vždy je nutné použít konkrétní typ (nevalidniSoubor/validniSoubor). element| datový typ| rozsah| povinná| popis ---|---|---|---|--- nevalidniSoubor| String| | Výběr| Pokud se nepodaří validovat soubor, identifikuje se názvem. validniSoubor| IdentifikaceDokumentu| | Výběr| Pokud se podaří validovat soubor, identifikuje se číslem jednacím (spisová značka + pořadové číslo listu). idPridelenoBankou| String| | Ne| ID přiděleno bankou – použité pro zpětnou identifikaci datumVydaniBankou| Date| | Ano| Datum zpracování v bancebance kodPrijeti| String| | Ano| Obecný kód vyjadřující, zda bankabanka dokument přijala ke zpracování nebo jej odmítla. Kód vyjadřující vlastní výsledek zpracování je dále v odpovědi (v elementu pro konkrétní typ dokumentu, na který bankabanka odpovídá). zprava| String| | Ne| Libovolný text, který si bankabanka přeje sdělit Element Odpoved/OdpovedNaPravniMoc popisuje speciální typ odpovědi – odpověď na přijetí právní moci. Rozšiřuje (dědí) obecnou odpověď, avšak rozšíření je prázdné. element| datový typ| rozsah| povinná| Popis ---|---|---|---|--- Odpoved| | | Ano| Element Odpoved/OdpovedNaExekucniPrikaz je speciální typ odpovědi – odpověď na exekuční příkazexekuční příkaz. Rozšiřuje (dědí) obecnou odpověď o informace týkající se pouze zpracování exekučního příkazuexekučního příkazu. element| datový typ| Rozsah| povinná| Popis ---|---|---|---|--- Odpoved| | | Ano| kodZpracovaniEP| KodZpracovaniEP| | Ano| Specifický kód zpracování exekučního příkazuexekučního příkazu zpracovaniUctu| ZpracovaniUctu| | Ano| Výsledek zpracování na konkrétním účtu Element Odpoved/OdpovedNaExekucniPrikaz/ZpracovaniUctu/cisloUctu element| datový typ| rozsah| povinná| Popis ---|---|---|---|--- predcisli| string| | Ne| Předčíslí účtu cisloUctu| string| 10| Ano| Číslo účtu kodBanky| string| 4| Ano| Kód banky Element Odpoved/NeuspesneZpracovaniUctu je speciální typ pro informace o neúspěšném zpracování na konkrétním účtu. Rozšiřuje (dědí) obecný typ o informace týkající se pouze neúspěšného zpracování, avšak rozšíření je prázdné. element| datový typ| rozsah| povinná| Popis ---|---|---|---|--- ZpracovaniUctu| | | Ano| Element Odpoved/UspesneZpracovaniUctu je speciální typ pro informace o úspěšném zpracování na konkrétním účtu. Rozšiřuje (dědí) obecný typ o informace týkající se pouze úspěšného zpracování, kdy byl účet nalezen a je možné k němu poskytnout informace. element| datový typ| Rozsah| povinná| Popis ---|---|---|---|--- ZpracovaniUctu| | | Ano| beznyZustatek| String| | Ano| Částka zůstatku na účtu by měla být konečná ke dni uvedenému v datu. Pokud je běžný zůstatek záporný, uvádí se 0. mena| KodMeny| | Ano| Měna účtu predchoziEP| Boolean| | Ano| Indikace předchozích EP na účtu vysePredchozichEP| Decimal| | Ne| Zbývající výše všech vymáhaných pohledávek doručených D-l a starších. Uvádí se v měně účtu. Povinné, pokud je predchoziEP = true. stavKeDni| Date| | Ano| Udává, k jakému datu se vztahuje běžný zůstatek a suma předchozích exekucíexekucí. Jednoduché datové typy element| datový typ| hodnota| Popis ---|---|---|--- KodPrijetiDokumentu| String| 001| Dokument přijat ke zpracování | String| 500| Dokument odmítnut - nesplňuje formální kritéria. Neprošel validačními kritérii nebo jej např. nelze napárovat na odkazovaný dokument. | String| 999| Obecná zpráva (v poli Zpráva) - v případě, že se nejedná o odpověď na konkrétní dokument KodZpracovaniEP| string| 010| EP zpracován, bankabanka jej dále eviduje (detaily blokací jsou sděleny u jednotlivých účtů) | String| 510| EP odmítnut, bankabanka jej zpracovala, ale dále jej neeviduje KodZpracovaniUctu| String| 011| Blokace na účtu provedena | String| 511| Účet nenalezen | String| 512| Účet ukončen | String| 513| Daný typ účtu nepodléhá režimu PPzU Příloha č. 5 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. Vzory předkládacích zpráv 348kB 358kB 355kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. Vzory písemností v exekučním řízení Seznam vzorů písemností: 1a. vzor vyrozumění o zahájení exekuce pro povinného – vymožení peněžitého plnění, 1b. vzor vyrozumění o zahájení exekuce pro povinného – vymožení nepeněžitého plnění, 1c. vzor vyrozumění o zahájení exekuce pro oprávněného, 2. vzor vyrozumění o zahájení exekuce – zřízení exekutorského zástavního práva, 3. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, 4. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, 5. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu, 6. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, 7. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce postižením jiných majetkových práv (vydání nebo dodání movitých věcí), 8. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce postižením jiných majetkových práv (postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti, komplementáře v komanditní společnosti nebo účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti, není-li jejich podíl převoditelný), 9. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce postižením jiných majetkových práv (postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti, je-li jejich podíl převoditelný), 10. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce prodejem movitých věcí, 11. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce prodejem nemovitých věcí, 12. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce postižením obchodního závoduobchodního závodu, 13. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce správou nemovité věci, 14. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce pozastavením řidičského oprávnění, 15. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce vyklizením, 16. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce odebráním věci, 17. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce rozdělením společné věci (prodej společné movité věci), 18. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce rozdělením společné věci (prodej společné nemovité věci), 19. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce rozdělením společné věci (rozdělení společné věci jinak než prodejem), 20. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce provedením prací a výkonů (provedení práce, kterou může vykonat někdo jiný než povinný), 21. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu k provedení exekuceexekuce provedením prací a výkonů (nezastupitelné jednání), 22. vzor exekučního příkazuexekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva, 23. vzor příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce. Vzor 1a 1.2MB Vzor 1b 1.1MB Vzor 1c 611kB Vzor 2 687kB Vzor 3 2MB Vzor 4 2.1MB Vzor 5 2.3MB Vzor 6 2.3MB Vzor 7 1.8MB Vzor 8 2MB Vzor 9 1.8MB Vzor 10 1.7MB Vzor 11 1.9MB Vzor 12 1.9MB Vzor 13 1.8MB Vzor 14 1.6MB Vzor 15 999kB Vzor 16 898kB Vzor 17 969kB Vzor 18 1.1MB Vzor 19 888kB Vzor 20 877kB Vzor 21 890kB Vzor 22 1.1MB Vzor 23 1.9MB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 418/2001 Sb. 508kB 1) § 44 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 105/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb. 2) § 28a až 28g vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 37/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb. a vyhlášky č. 482/2000 Sb. 4) Vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 422/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 422/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Šumava Vyhlášeno 30. 11. 2001, datum účinnosti 30. 11. 2001, částka 158/2001 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení zón * § 3 - Účinnost k vyhlášce č. 422/2001 Sb. Aktuální znění od 30. 11. 2001 422 VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 21. listopadu 2001 o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Šumava Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 27 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 161/1999 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví zóny ochrany přírody (dále jen „zóny“) na území Chráněné krajinné oblasti Šumava.1) § 2 Vymezení zón (1) Území Chráněné krajinné oblasti Šumava se člení na I. zónu, II. zónu, III. zónu a IV. zónu. (2) Mapové podklady v měřítku 1 : 10 000, na kterých jsou zóny zakresleny, jsou uloženy na Správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava se sídlem ve Vimperku a v ústředním seznamu ochrany přírody (§ 42 odst. 2 zákona). Mapové podklady v měřítku 1 : 25 000, na kterých jsou zóny zakresleny, jsou uloženy na Ministerstvu životního prostředí v Praze a na obecních úřadech obcíobcí, jejichž území zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Šumava. (3) Mapové podklady, na kterých jsou zóny zakresleny, jsou v měřítku 1 : 100 000 přílohou této vyhlášky. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: RNDr. Kužvart v. r. Příloha k vyhlášce č. 422/2001 Sb. Zóny Chráněné krajinné oblasti Šumava List. č. 1 179kB Zóny Chráněné krajinné oblasti Šumava List č. 2 174kB Zóny Chráněné krajinné oblasti Šumava List č. 3 229kB Zóny Chráněné krajinné oblasti Šumava List č. 4 164kB 1) Výnos Ministerstva kultury ČSR č.j. 53855/1963, ve znění výnosu č.j. 5954/1975.
Vyhláška Ministerstva financí č. 419/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí č. 419/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva financí o předkládání údajů pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Vyhlášeno 4. 12. 2001, datum účinnosti 4. 12. 2001, částka 157/2001 * § 1 - Tato vyhláška upravuje rozsah a strukturu údajů a termíny jejich předkládání správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy Ministerstvu financí pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a rozsah a strukturu * § 2 - (1) Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku návrh závěrečného účtu kapitoly a předkládají údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu v rozsahu, struktuře a termínech stanovených v příloze č. 1. * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 419/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 419/2001 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 419/2001 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 419/2001 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2023 (581/2004 Sb., 395/2022 Sb.) 419 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 20. listopadu 2001 o předkládání údajů pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Ministerstvo financí stanoví podle § 30 odst. 2 a 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla): § 1 Tato vyhláška upravuje rozsah a strukturu údajů a termíny jejich předkládání správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcíobcí a státními fondy Ministerstvu financí pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a rozsah a strukturu návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu a termíny jejich předkládání správci kapitol. § 2 (1) Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku návrh závěrečného účtu kapitoly a předkládají údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu v rozsahu, struktuře a termínech stanovených v příloze č. 1. (2) Územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcíobcí předkládají údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu v rozsahu, struktuře a termínech stanovených v příloze č. 2. (3) Státní fondy předkládají údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu v rozsahu, struktuře a termínech stanovených v příloze č. 3. (4) Správci kapitol, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcíobcí a státní fondy předkládají údaje potřebné pro vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu v rozsahu, struktuře a termínech stanovených v příloze č. 4. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Rusnok v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 419/2001 Sb. Rozsah a struktura návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu a termíny jejich předkládání správci kapitol a rozsah a struktura údajů a termíny jejich předkládání správci kapitol pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Část první Rozsah a struktura návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu a termíny jejich předkládání správci kapitol Podkladem pro sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu jsou vstupní údaje v rozpočtovém systému, finanční výkazy, které jsou stanoveny vyhláškou upravující předkládání údajů pro hodnocení plnění státního rozpočtu, a v případě potřeby i údaje z dalších evidencí. Návrhy závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu obsahují průvodní zprávu a tabulkovou část. Hlava I Průvodní zpráva Průvodní zpráva obsahuje věcný komentář k činnosti správce kapitoly a hodnocení jeho finančního hospodaření v průběhu hodnoceného roku. V průvodní zprávě se uvádějí všechny významné skutečnosti charakterizující tvorbu, průběh a čerpání peněžních prostředků v hodnoceném roce. Podkladem pro zprávu jsou výsledky ročního rozpočtového hospodaření kapitol a výsledky hospodaření organizací v jejich působnosti. Výsledky rozpočtového hospodaření hodnotí správce kapitoly v porovnání s výsledky za rok předcházející, případně pro prohloubení vypovídací schopnosti i za více předcházejících let. Skutečné plnění státního rozpočtu se hodnotí ve vztahu k rozpočtu po změnách k 31. prosinci hodnoceného roku se zdůvodněním odchylek skutečného plnění od rozpočtu. Komentář je také zaměřen na vyčíslení dopadů a zhodnocení účinnosti legislativních a dalších významných změn na příjmy a výdaje kapitoly. Obsah a rozsah průvodní zprávy odpovídá specifickým podmínkám jednotlivých kapitol. Správce kapitoly nad rámec níže uvedených bodů hodnotí všechny další významné skutečnosti ovlivňující tvorbu příjmů a realizaci výdajů v hodnoceném roce. Hodnocení zaměří správce kapitoly zejména na 1. plnění priorit státního rozpočtu stanovených vládou pro hodnocený rok, 2. stručný komentář o základních parametrech schváleného rozpočtu kapitoly a nejvýznamnějších rozpočtových opatřeních provedených v průběhu roku, jejich vyčíslení a uvedení důvodů, které vedly k úpravám rozpočtu, 3. příjmy kapitoly. Komentář je zaměřen na 3.1. plnění závazných ukazatelů rozpočtu kapitoly minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu České republiky na hodnocený rok. Nad rámec běžného hodnocení je uveden detailnější rozbor následujících ukazatelů. a) Příjmy z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů jsou hodnoceny v členění podle jednotlivých nástrojů a víceletých finančních rámců. Je komentován stav a průběh refundace peněžních prostředků podle jednotlivých nástrojů/programů. b) Správce kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí uvede a zhodnotí příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v členění na inkaso pojistného, vybrané penále, pokuty a přirážky ukládané k pojistnému dle příslušných ustanovení zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Dále uvede rozdělení příjmů na příjmy z pojistného na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, včetně členění na vlastní pojistné a další složky. Zároveň provede rozdělení pojistného podle skupin plátců s uvedením průměrných měsíčních odvodů za jednotlivé skupiny osob. Uvádějí se další údaje nezbytné pro posouzení výběru pojistného (např. počty organizací, od kterých je vybíráno pojistné, včetně počtu zaměstnanců). Kromě povinného pojistného se předkládá i přehled o příjmech z dobrovolného pojistného v členění na nemocenské pojištění od osob samostatně výdělečně činných a pojistné na důchodové pojištění. Podrobně je komentován stav, struktura a vývoj nedoplatků na pojistném, penále a pokutách v úhrnu a v regionálním členění, důvody jejich změny, výše odpisů pohledávek na pojistném. Uvádějí se opatření přijatá v hodnoceném roce ke snížení stavu nedoplatků a hodnotí se přínos těchto opatření. c) Správci kapitol Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí a Generální inspekce bezpečnostních sborů komentují příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v rozsahu zákonné kompetence ke správě jejich výběru. 3.2. hodnocení příjmů podle položek druhového třídění rozpočtové skladby s uvedením jejich věcné náplně. U převodů z vlastních fondů je uveden věcný účel jejich zapojení do rozpočtu příjmů a jejich užití. 4. výdaje kapitoly. Komentář je zaměřen na 4.1. plnění závazných ukazatelů rozpočtu kapitoly minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu České republiky na hodnocený rok. Nad rámec běžného hodnocení je uveden detailnější rozbor následujících ukazatelů. a) Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci – komentář je zaměřen na rozbor zaměstnanosti a čerpání mzdových prostředků v rozpočtové sféře v rozdělení na organizační složky státu a na příspěvkové a podobné organizace, které jsou financovány ze státního rozpočtu a ve kterých se odměňování řídí jinými právními předpisy1). Za organizační složky státu se uvádějí schválené a upravené závazné objemy prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci a počty zaměstnanců ve vazbě na schválený rozpočet a rozpočet po změnách (změny schválené Ministerstvem financí). Za příspěvkové organizace se uvádějí ve sloupci „schválený rozpočet" údaje ve výši rozepsané Ministerstvem financí v rámci rozpisu schváleného rozpočtu. Ve sloupci „rozpočet po změnách" se uvádí limit mzdových nákladů, včetně úprav schválených Ministerstvem financí, a ostatní údaje (tj. prostředky na platy, ostatní osobní náklady a počty zaměstnanců) po změnách provedených případně zřizovatelem. Povolené překročení nelze vykazovat jako změnu závazného objemu nebo limitu, ale je třeba je uvést v komentáři. V samostatné pasáži průvodní zprávy k návrhu závěrečného účtu se provádí podrobný rozbor a hodnocení plnění počtu míst ve vazbě na skutečný počet zaměstnanců, čerpání prostředků na platy a na ostatní platby za provedenou práci (u příspěvkových organizací čerpání ostatních osobních nákladů), včetně zdůvodnění případného překročení vládou závazně stanovených objemů prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci nebo limitů mzdových nákladů a počtů zaměstnanců. Hodnocení se provádí podle typů organizačních složek státu a dále podle jednotlivých skupin zaměstnanců odměňovaných podle různých zákonů. V rozboru se, i v případě dodržení závazných objemů prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci nebo limitů mzdových nákladů, uvádí případné čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů podle § 47 rozpočtových pravidel, ve znění pozdějších předpisů, podpory na výzkum, vývoj a inovace podle § 10 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů, čerpání fondu odměn a dalších mimorozpočtových zdrojů (u organizačních složek státu podle § 45 a u příspěvkových organizací podle § 53 s výjimkou jiné činnosti podle § 63 rozpočtových pravidel, ve znění pozdějších předpisů). b) Výdaje financované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie – komentář obsahuje podrobnou informaci o čerpání peněžních prostředků v hodnoceném roce podle jednotlivých víceletých finančních rámců, programů, nástrojů a zdrojů financování. Zhodnoceno je zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů případně dalších mimorozpočtových zdrojů. Komentují se výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci/ostatní osobní náklady financované nebo spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Obdobně se postupuje při hodnocení čerpání peněžních prostředků v rámci finančních mechanismů. c) Vyčíslení a komentování výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací poskytnutých podle zákona, který upravuje podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Uvádí se výše skutečně vynaložených peněžních prostředků v porovnání s předpoklady rozpočtu a s peněžními prostředky vynaloženými v předchozím roce. U účelové podpory se hodnocení zaměří na dosažené výsledky podle jednotlivých programů, projektů velkých výzkumných infrastruktur, projektů sdílených činností, systémových projektů v oblasti inovací a skupin grantových projektů. Hodnotí se jejich průběžné výsledky po celou dobu realizace se zaměřením na konečný přínos a účelnost ve vztahu k jejich cílům. U institucionální podpory se hodnocení zaměří zejména na dosažené výsledky výzkumu v rámci výdajů na rozvoj výzkumných organizací a na výstupy z ostatní institucionální podpory. Hodnotí se průběžně za celé období se zaměřením na konečný přínos a účelnost ve vztahu ke stanoveným cílům. d) Výdaje kapitoly v programovém třídění rozpočtové skladby (moduly EDS, RIS ZED a SMVS). V hodnocení výdajů vedených v informačním systému programového financování správce kapitoly uvede rozpočtované (schválený rozpočet, rozpočet po změnách a konečný rozpočet) a čerpané peněžní prostředky celkem, rozpočtované a čerpané peněžní prostředky vedené v jednotlivých modulech, jejich rozdělení na běžné a kapitálové výdaje a tuzemské a zahraniční zdroje. Při hodnocení jednotlivých programů postupuje správce kapitoly podle písmen da) až de) tohoto odstavce. Pro programy vedené v modulech EDS/SMVS použije písmen da) až dc) a de), pro hodnocení programu vedeného v modulu RIS ZED použije písmen dd) a de). K dosaženému plnění cílů programu podle písmen db), přiřadí pouze výsledky akcí s provedeným závěrečným vyhodnocením. Hodnocení programu obsahuje da) informaci o cílech programu odpovídající schválené dokumentaci programu, celkovou dobu realizace programu a výši peněžních prostředků určených na realizaci programu v členění na peněžní prostředky státního rozpočtu, z toho peněžní prostředky Evropské unie nebo finančních mechanismů (vč. označení programu), a jiné zdroje určené na realizaci programu celkem, db) údaje o dosavadním celkovém čerpání programu, stav plnění cílů programu a informace o předpokladech jeho další realizace (např. rozšíření cíle, útlum programu, předčasné ukončení apod.), dc) komentář k objemu peněžních prostředků čerpaných v hodnoceném roce, včetně srovnání s čerpáním peněžních prostředků předchozího roku, dd) stručnou charakteristiku programu, a pokud byly stanoveny právním předpisem, nebo správcem kapitoly: cíl programu, celkovou dobu realizace programu, předpokládanou celkovou výši peněžních prostředků Evropské unie nebo finančních mechanismů (vč. označení programu) a jiných zdrojů určených na realizaci programu, de) hodnocení využití peněžních prostředků z úvěrů čerpaných Českou republikou. e) Správce kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí uvede u specifických ukazatelů v oblasti výdajů na sociální věci a politiky zaměstnanosti i přehled a komentář o čerpání dávek v odvětvovém třídění rozpočtové skladby. Komentován je vývoj jednotlivých dávek v delší časové řadě, dopady legislativních změn účinných v hodnoceném období, případně další významné faktory působící na objem vyplacených peněžních prostředků. U výdajů na politiku zaměstnanosti je uvedena průměrná míra nezaměstnanosti, počet nezaměstnaných a průměrná výše podpory v nezaměstnanosti vždy k 31. prosinci hodnoceného roku. Předkládá se vyčíslení výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou důchodů k 31. prosinci hodnoceného roku a výše zálohy České poště na výplatu důchodů na počátku následujícího roku. Transfery na služby sociální péče a služby sociální prevence poskytovatelůmposkytovatelům sociálních služeb podle zákona o sociálních službách se člení podle právní formy příjemcepříjemce. Navíc se správci kapitol Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Generální inspekce bezpečnostních sborů zaměří na celkové počty vyplácených důchodůvyplácených důchodů k 31. prosinci hodnoceného roku a dále na počty vyplácených důchodůvyplácených důchodů podle jednotlivých druhů, tj. důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích. Dále se uvádějí počty nově přiznaných důchodů, z toho nově přiznaných předčasných důchodů. U kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí se uvádí průměrná výše starobních důchodů vyplácených v prosinci hodnoceného roku, s výjimkou starobních důchodů, které se vyplácejí v nižší výši pro souběh s jiným důchodem podle § 59 zákona o důchodovém pojištění, a starobních důchodů podle § 29 odst. 2 téhož zákona, popřípadě starobních důchodů podle předpisů platných před 1. lednem 2010 přiznaných za dobu pojištění kratší než 25 roků. f) Správci kapitol Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí a Generální inspekce bezpečnostních sborů uvedou a komentují výdaje na dávky v členění na jednotlivé dávky vyplácené ze zákona z rozpočtů těchto kapitol. g) Správce kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu hodnotí výši sociálních příspěvků zaměstnancům v souvislosti s restrukturalizací některých odvětví podle zvláštních zákonů nebo jiných právních předpisů. h) Správci kapitol Ministerstvo práce a sociálních věcí (v rámci hodnocení závazných ukazatelů), Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti (mimo rámec hodnocení závazných ukazatelů) komentují výdaje spojené s výplatou odškodnění osob a výplatou náhrad podle příslušných zákonů či nařízení vlády, 4.2. hodnocení výdajů podle položek druhového třídění rozpočtové skladby s uvedením jejich věcné náplně. Správce kapitoly provede hodnocení v členění na běžné a kapitálové výdaje s uvedením informace o zapojení zahraničních zdrojů financování, nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let a dalších mimorozpočtových zdrojů. Nad rámec běžného hodnocení je uveden detailnější rozbor následujících výdajů. a) Komentář k neinvestičním nákupům je doplněn o hodnocení nejvýznamnějších položek ovlivňujících vývoj užších běžných (provozních) výdajů kapitoly. b) Hodnocení a vývoj transferů poskytnutých příspěvkovým organizacím je doplněn o komentář k výsledkům hospodaření příspěvkových organizací, včetně porovnání s předchozím rokem, s uvedením příčin případné ztrátovosti a návrhů na její odstranění. Správce kapitoly uvede tabulkový přehled o rozpočtu a skutečné výši příspěvku na provoz podle jednotlivých příspěvkových organizací. c) Hodnocení a vývoj transferů poskytnutých neziskovým a podobným osobám je doplněn o seznam nejvýznamnějších příjemcůpříjemců s uvedením věcných záměrů, na něž byly peněžní prostředky poskytnuty. Obdobně se postupuje u transferů podnikatelům, rozpočtům územní úrovně (s uvedením jen záměrů) a ústřední úrovně (s uvedením jen záměrů) a u půjčených peněžních prostředků. d) Komentář k transferům a příspěvkům mezinárodním organizacím a nadnárodním orgánům je doplněn o seznam příjemcůpříjemců s uvedením poskytnutých peněžních prostředků. 5. na další specifické okruhy. Správce kapitoly a) provede hodnocení jednotlivých dotačních programů, které kapitola spravovala v hodnoceném roce. V komentáři je hodnoceno naplňování principů hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti dle § 2 zákona o finanční kontrole, včetně naplňování účelu dotačního programu, dosažení stanovených cílů, závazných výstupů a přínosů v měřitelných hodnotách. Dále je uveden způsob sledování naplňování vymezených cílů a hodnocení dopadů poskytnutých podpor. Součástí komentáře je také zdůvodnění potřebnosti dotačního programu, popis konkrétní řešené problematiky včetně širšího přínosu dotačního programu pro společnost jako celek a návaznost dotačního programu na strategické dokumenty. Jsou komentovány konkrétní závěry a doporučení, které vyplynuly z hodnocení dotačního programu za hodnocený rok (např. redefinování okruhu příjemcůpříjemců), b) vyčíslí stav nároků z nespotřebovaných výdajů k 1. lednu hodnoceného roku, skutečné čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů k 31. prosinci hodnoceného roku a stav nároků z nespotřebovaných výdajů k 1. lednu roku následujícího, v souladu s vyhláškou upravující předkládání údajů pro hodnocení plnění státního rozpočtu. Komentovány jsou hlavní důvody nespotřebování rozpočtových výdajů v hodnoceném roce a hlavní důvody nečerpání nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let ve struktuře výkazu o nárocích z nespotřebovaných výdajů, c) provede věcný komentář o nejvýznamnějších příjmech a výdajích mimořádné, nahodilé nebo nepravidelné povahy, které byly v hodnoceném roce realizovány (např. výdaje související s živelní událostí, epidemií, válečným stavem, příjmy z aukce kmitočtů apod.). V komentáři se uvádí právní předpis, který umožnil uvolňování peněžních prostředků na uvedený účel, objem přijatých nebo vydaných peněžních prostředků, zdroje financování, případně příjemcipříjemci peněžních prostředků, d) zpracuje informaci o celkovém objemu a nakládání s likvidačními zůstatky z likvidací státních podniků, e) vyčíslí a zhodnotí poskytnuté i přijaté peněžní prostředky na zahraniční aktivity (např. odborná pomoc, účast na programech mezinárodních institucí). Vyčíslí celkové výdaje na zahraniční pracovní cesty a zhodnotí jejich přínos pro činnost kapitoly, f) vyhodnotí výdaje, které vyplývají z veřejných zakázek o předpokládané hodnotě nejméně 300 000 000 Kč, se smluvním plněním přesahujícím jeden kalendářní rok a zahrnujícím hodnocený rok. Komentuje případné změny smluv uzavřených v předchozích letech, g) Ministerstvo práce a sociálních věcí hodnotí peněžní prostředky poskytnuté smluvním komerčním pojišťovnám na výplaty náhrad škod z titulu pracovního úrazu a nemoci z povolání, h) Ministerstvo obrany komentuje využití peněžních prostředků vynaložených na přípravu a činnost kontingentů Armády České republiky v zahraničních mírových operacích, záchranných a humanitárních akcích v zahraničí, podle příslušných usnesení vlády, i) Ministerstvo zahraničních věcí zhodnotí financování a hospodaření zastupitelských úřadů v hodnoceném roce, j) Ministerstvo financí jako správce kapitoly Operace státních finančních aktiv vyčíslí v rámci závěrečného účtu této kapitoly počáteční a konečné stavy bankovních účtů státních finančních aktiv a komentuje jejich změny (příjmy, výdaje, popřípadě financování) v průběhu roku, k) Ministerstvo financí jako správce kapitoly Státní dluh zhodnotí v rámci závěrečného účtu této kapitoly stav státního dluhu na začátku a na konci hodnoceného roku v členění na vnitřní a vnější státní dluh a komentuje změny stavu státního dluhu v hodnoceném roce a jeho konečné výše, l) zpracuje komentář o bezúplatných převodech nemovitého a dlouhodobého majetku a finančních aktiv, tj. o jejich nabytí a pozbytí. Uvedou se výlučně převody, které představují nabytí nebo pozbytí majetku kapitoly. Nezahrnují se vzájemné převody mezi organizačními složkami státu v rámci jedné kapitoly. V případě nerealizace bezúplatných převodů v hodnoceném roce je tato skutečnost správcem kapitoly uvedena, m) zpracuje přehled všech majetkových účastí státu (s nimiž hospodaří příslušný správce kapitoly) v právnických osobách, včetně těch, které se zaměřují na zprostředkování různých forem finančních podpor. Jedná se o skutečnou majetkovou účast podloženou držbou akcií, popř. zatímních listů. O změnách v majetkových účastech kapitoly, které nastanou v průběhu roku, správce kapitoly informuje Ministerstvo financí. V případě, že kapitola nedisponuje žádnými majetkovými účastmi, tuto skutečnost uvede, n) uvede stručný přehled zálohových plateb provedených správcem kapitoly a jím řízenými organizačními složkami státu na dodávky a práce investičního i neinvestičního charakteru, které nebyly v hodnoceném roce realizovány, včetně zdůvodnění těchto plateb, o) zhodnotí stav půjčených peněžních prostředků k 1. lednu hodnoceného roku, změnu stavu půjčených peněžních prostředků v průběhu hodnoceného roku, další faktory ovlivňující výši pohledávek (např. změna na transfer, upuštění od vymáhání, bonifikace, apod.) a konečný stav půjčených peněžních prostředků k 31. prosinci hodnoceného roku. Je komentováno dodržování platební disciplíny, tj. respektování platebního kalendáře včetně výše splátek v prodlení, odklad splátek a způsob vymáhání nedobytných pohledávek, p) uvede výsledky vnitřních a vnějších kontrol provedených v kapitole v hodnoceném roce se zaměřením na hospodaření s peněžními prostředky státního rozpočtu, uvede přijatá opatření k odstranění zjištěných závad a zhodnotí jejich plnění. Pozornost je věnována kontrolním zjištěním Nejvyššího kontrolního úřadu, q) vypracuje samostatnou přílohu návrhu závěrečného účtu obsahující organizační schéma kapitoly k 31. prosinci hodnoceného roku s vyjádřením kompetenčního uspořádání mezi správcem kapitoly a jím zřízenými organizačními složkami státu a příspěvkovými a podobnými organizacemi, popř. dalšími subjekty. Hlava II Tabulková část Tabulkovou část návrhu závěrečného účtu kapitoly zpracuje správce kapitoly v rozsahu podle Hlavy III této přílohy v návaznosti na finanční výkazy za hodnocený rok v tisících Kč zaokrouhlených na dvě desetinná místa, vyjma tabulek č. 8 a č. 9, které zpracuje v Kč. Tabulky, které obsahují pouze nulové hodnoty, nejsou součástí návrhu závěrečného účtu kapitoly. Hlava III Tabulky Tabulka č. 1a Plnění závazných ukazatelů Tabulka č. 1b Plnění závazných ukazatelů v uplynulých 5 letech Tabulka č. 2a Příjmy v druhovém třídění Tabulka č. 2b Příjmy v druhovém třídění v uplynulých 5 letech Tabulka č. 3a Výdaje v druhovém třídění Tabulka č. 3b Výdaje v druhovém třídění v uplynulých 5 letech Tabulka č. 3c Výdaje v odvětvovém třídění Tabulka č. 3d Výdaje v odvětvovém třídění v uplynulých 5 letech Tabulka č. 4 Výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovacíinovací Tabulka č. 5 Výdaje v programovém třídění rozpočtové skladby Tabulka č. 6 Příjmy na programy/projektyprojekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů Tabulka č. 7 Výdaje na programy/projektyprojekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů Tabulka č. 8 Rozbor zaměstnanosti a čerpání prostředků na platy a ostatní platbyplatby za provedenou práci/ostatní osobní náklady Tabulka č. 9 Rozbor zaměstnanosti a čerpání prostředků na platy a ostatní platbyplatby za provedenou práci/ostatní osobní náklady zapojených do programů/projektůprojektů financovaných a spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů Tabulka č. 10 Užší běžné výdaje v uplynulých 5 letech Tabulka č. 11a Nároky z nespotřebovaných výdajů Tabulka č. 11b Nároky z nespotřebovaných výdajů v uplynulých 5 letech 180kB 152kB 183kB 159kB 159kB 75kB 162kB 66kB 108kB 156kB 195kB 98kB 1.3MB 349kB 1MB 890kB 241kB 74kB 81kB Hlava IV Způsob a termíny předkládání návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu Správce kapitoly, s výjimkou správce kapitoly Bezpečnostní informační služba, předkládá návrh závěrečného účtu kapitoly státního rozpočtu příslušnému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, věcně příslušnému odboru Ministerstva financí, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a Českému statistickému úřadu do 31. března roku následujícího po skončení hodnoceného roku výhradně v elektronické podobě. Návrh závěrečného účtu kapitoly státního rozpočtu předkládá správce kapitoly v jednom editovatelném souboru textového formátu a v jednom needitovatelném souboru opatřeným elektronickým podpisem nejvyššího představitele kapitoly státního rozpočtu nebo jeho pověřeného zástupce. Elektronický podpis musí být vytvořen na základě kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis vydaného kvalifikovaným poskytovatelemposkytovatelem služeb vytvářejících důvěru ve smyslu zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Správce kapitoly Bezpečnostní informační služba předkládá návrh závěrečného účtu kapitoly státního rozpočtu příslušnému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, věcně příslušnému odboru Ministerstvu financí a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu dohodnutým způsobem v podobě zohledňující zvláštní charakter činnosti Bezpečnostní informační služby. Připadne-li poslední den výše uvedeného termínu na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty předcházející pracovní den před tímto datem. Část druhá Rozsah a struktura údajů a termíny jejich předkládání správci kapitol pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Hlava I Rozsah a struktura údajů předkládaných správci kapitol pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Správce kapitoly, s výjimkou správce kapitoly Bezpečnostní informační služba, je povinen předložit věcně příslušnému odboru Ministerstvu financí údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu. Podkladem pro jeho vypracování jsou koncepty návrhů závěrečných účtů kapitol, které jsou předkládány v rozsahu a struktuře uvedených v části první této přílohy, a další údaje, které si Ministerstvo financí v případě potřeby vyžádá. Správce kapitoly Bezpečnostní informační služba předkládá věcně příslušnému odboru Ministerstvu financí údaje pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu v rozsahu, struktuře a způsobem dohodnutým s Ministerstvem financí. Věcně příslušný odbor Ministerstva financí provádí kontrolu naplnění všech bodů konceptu návrhu závěrečného účtu kapitoly podle části první této přílohy. Hlava II Způsob a termíny předkládání údajů správci kapitol pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Správce kapitoly předkládá koncept návrhu závěrečného účtu kapitoly věcně příslušnému odboru Ministerstva financí do 5. března roku následujícího po skončení hodnoceného roku v elektronické podobě v jednom editovatelném souboru textového formátu. Správce kapitoly Bezpečnostní informační služba předkládá koncept návrhu závěrečného účtu kapitoly způsobem dohodnutým s Ministerstvem financí. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 419/2001 Sb. Rozsah a struktura údajů a termíny jejich předkládání územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Část první Rozsah údajů Přílohu státního závěrečného účtu České republiky tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcíobcí. Tyto údaje jsou také obsahem závěrečných účtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcíobcí vypracovaných podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů. Podkladem pro hodnocení výsledků hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcíobcí jsou zejména výkaz FIN 2-12 M a účetní záznamyúčetní záznamy předávané podle vyhlášky upravující předkládání údajů pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcíobcí a technické vyhlášky o účetních záznamechúčetních záznamech. Územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcíobcí předkládají údaje o všech přijatých úvěrech, zápůjčkách a návratných finančních výpomocíchnávratných finančních výpomocích od finančních institucí a jiných osob v tabulce č. 1, a to bez ohledu na rok, ve kterém byla uzavřena smlouva o úvěru nebo smlouva o zápůjčce nebo ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nebo ve kterém byla uzavřena veřejnoprávní smlouva o poskytnutí návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci. Uvádějí se přijaté úvěry, zápůjčky a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, které nebyly k 1. lednu roku, za který se vypracovává návrh státního závěrečného účtu, splaceny. Kraje předkládají údaje o poskytnutých neinvestičních a investičních transferech obcímobcím a dobrovolným svazkům obcíobcí z rozpočtů krajů v příslušném roce (jedná se pouze o neinvestiční a investiční transfery uvolňované z vlastních zdrojů kraje, jejichž přidělování podléhá schválení zastupitelstvem kraje a které nejsou zahrnuty do části IX. výkazu FIN 2-12 M) v tabulkách č. 2a) a 2b). Kraj předkládá údaje za souhrn obcíobcí a dobrovolných svazků obcíobcí v členění podle jednotlivých dotačních titulů. Kraje, města, ve kterých mají sídlo kraje (dále jen „krajská města“), a hlavní město Praha předkládají údaje pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu obsahující vysvětlení významných skutečností v příslušném roce v tabulce č. 3. Tabulky s předkládanými údaji se sestavují a vykazují v korunách českých s přesností na dvě desetinná místa. V tabulce č. 1 se v případě přijatého úvěru nebo zápůjčky v cizí měně uvádí údaj v cizí měně. V případě mimořádně naléhavé potřeby zjistit jiné než výše uvedené údaje si Ministerstvo financí vyžádá od územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcíobcí předložení dalších údajů. Část druhá Vysvětlení významných skutečností Vysvětlení významných skutečností v tabulce č. 3 obsahuje stručné, ale výstižné vysvětlení nejvýznamnějších příjmů a výdajů realizovaných v příslušném roce na úrovni podseskupení položek rozpočtové skladby, které je svoji hodnotou významné v poměru k celkovým vybraným příjmům a výdajům. Vysvětlení významných skutečností v tabulce č. 3 obsahuje také vysvětlení významných meziročních změn příjmů a výdajů na úrovni podseskupení položek rozpočtové skladby. V tabulce č. 3 jsou rovněž uvedeny komentáře k veškerým organizačním a metodickým změnám, které ovlivnily hospodaření kraje, krajského města, nebo hlavního města Prahy v daném roce. Část třetí Způsob a termíny předávání údajů k vypracování návrhu státního závěrečného účtu Územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcíobcí předávají údaje pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu do centrálního systému účetních informací státu ročně v termínu do 1. března následujícího roku. Způsob předávání a systém prováděných kontrol stanoví technická vyhláška o účetních záznamechúčetních záznamech. Krajský úřad kontroluje předání, úplnost a formální správnost údajů předávaných obcemiobcemi, jež se nachází na území příslušného kraje, a dobrovolnými svazky obcíobcí, majících sídlo na území příslušného kraje, a vyžaduje provedení oprav neúplných nebo chybně vyplněných údajů. S ohledem na krajským úřadem stanovený způsob předávání údajů obcemiobcemi a dobrovolnými svazky obcíobcí podle technické vyhlášky o účetních záznamechúčetních záznamech si krajský úřad stanoví způsob a určí metodu, jakou zabezpečí kontrolu úplnosti a formální správnosti údajů předávaných jeho prostřednictvím nebo předávaných obcemiobcemi a dobrovolnými svazky obcíobcí přímo do centrálního systému účetních informací státu. Ke stanovení způsobu a určení metody kontroly úplnosti a formální správnosti údajů předávaných do centrálního systému účetních informací státu je správce centrálního systému účetních informací státu povinen krajskému úřadu poskytnout součinnost v nezbytném rozsahu. V případě hlavního města Prahy kontroluje úplnost a formální správnost údajů předávaných do centrálního systému účetních informací státu Magistrát hlavního města Prahy. Krajský úřad, s ohledem na krajským úřadem stanovený způsob předávání údajů obcemiobcemi a dobrovolnými svazky obcíobcí podle technické vyhlášky o účetních záznamechúčetních záznamech, stanoví obcímobcím a dobrovolným svazkům obcíobcí termíny pro předání údajů tak, aby měl možnost zajistit kontrolu úplnosti a formální správnosti předaných údajů, včetně zaslání oprav neúplných nebo chybně vyplněných údajů. Termíny stanovené krajským úřadem musí obcímobcím a dobrovolným svazkům obcíobcí ponechat dostatečný časový prostor pro vypracování údajů, přičemž krajský úřad musí vzít do úvahy termín stanovený v prvním odstavci pro předání údajů do centrálního systému účetních informací státu. Krajská města a hlavní město Praha předávají údaje v tabulkách za město jako celek. Část čtvrtá Vzory tabulek Tabulka č. 1 Přehled úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí přijatých od finančních institucí a jiných osob Tabulka č. 2a) Poskytnuté neinvestiční transfery obcímobcím a dobrovolným svazkům obcíobcí z rozpočtu kraje v roce 20xx Tabulka č. 2b) Poskytnuté investiční transfery obcímobcím a dobrovolným svazkům obcíobcí z rozpočtu kraje v roce 20xx Tabulka č. 3 Vysvětlení významných skutečností v roce 20xx Tabulka č. 1 Přehled úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocí přijatých od finančních institucí a jiných osob 78kB Tabulka č. 2a) Poskytnuté neinvestiční transfery obcím a dobrovolným svazkům obcí z rozpočtu kraje v roce 20xx 275kB Tabulka č. 2b) Poskytnuté investiční transfery obcím a dobrovolným svazkům obcí z rozpočtu kraje v roce 20xx 254kB Tabulka č. 3 Vysvětlení významných skutečností v roce 20xx 313kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 419/2001 Sb. Rozsah a struktura údajů a termíny jejich předkládání státními fondy pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Část první Rozsah a struktura údajů Podkladem pro hodnocení výsledků hospodaření státních fondů jsou údaje roční účetní závěrky a finanční výkazy, předkládané podle vyhlášky upravující předkládání údajů pro hodnocení plnění rozpočtů státních fondů a technické vyhlášky o účetních záznamechúčetních záznamech. Státní fondy vypracovávají o vlastním hospodaření stručnou hodnotící zprávu se zaměřením na charakteristiku fondu, na jeho příjmy a výdaje, včetně zhodnocení plnění rozpočtu a způsobu financování schodku či použití přebytku finančního hospodaření fondu, jakož i charakteristiku finančně majetkových vztahů (např. bankovních a jiných závazků a pohledávek, hodnocení státním fondem půjčených peněžních prostředků a jejich splátky, hodnocení poskytnutých záruk, uložení peněžních prostředků u bank, případně rozsahu a způsobů finančního investování volných peněžních prostředků, apod.). Hodnotící zprávu, spolu s tabulkami uvedenými v části třetí, předkládají státní fondy věcně příslušnému útvaru Ministerstva financí výhradně v elektronické podobě. Obsah a rozsah hodnotící zprávy odpovídá specifickým podmínkám jednotlivých státních fondů. V hodnotících zprávách se uvádí: a) u přijatých transferů finanční zdroj, ze kterého jsou poskytovány, b) u přijatých bankovních úvěrů jejich splatnost a úročení, c) u svých vkladů u bank kromě úročení i způsob jejich uložení a zajištění, d) celkové hodnocení čerpání peněžních prostředků vynaložených v hodnoceném roce na společné programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů. V tomto smyslu podávají podrobnou informaci o čerpání peněžních prostředků v členění na národní podíl spolufinancování (z příslušného státního fondu či z jiných národních zdrojů) a na podíl z rozpočtu Evropské unie nebo finančního mechanismu, dále podle zdrojů a nástrojů, e) vyhodnocení výdajů, které vyplývají z veřejných zakázek o předpokládané hodnotě nejméně 300 000 000 Kč, se smluvním plněním přesahujícím jeden kalendářní rok a zahrnujícím hodnocený rok. Komentování případných změn smluv uzavřených v předchozích letech. Státní fond životního prostředí hodnotí opatření k využití prostředků poskytovaných na vodohospodářské investice, předkládá číselné údaje za oblast dotacídotací a půjček poskytovaných obcímobcím včetně jejich splátek a hodnotí naplňování věcných záměrů v dané oblasti. Státní zemědělský intervenční fond zařazuje do své hodnotící zprávy údaje o struktuře plnění rozpočtu na správní výdaje fondu, včetně komentáře. Přílohou hodnotících zpráv všech státních fondů je tabulka č. 1 „Přehled ukazatelů finančního hospodaření státního fondu“ za hodnocený rok, navazující na ukazatele finančního výkazu FIN 1-12 SF. K informaci o využití prostředků uvolněných na odstraňování následků živelních katastrof (povodní apod.) je určena tabulka č. 2 "Přehled o poskytnutých a čerpaných účelových dotacíchdotacích k odstranění následků živelních katastrof". Údaje uvedené tabulky poskytují pro státní závěrečný účet ty státní fondy, jichž se to věcně týká (SFŽP, příp. další). Údaje jsou komentovány a doplněny rozborem finančních opatření ve vlastní pravomoci příslušných státních fondů. Část druhá Termíny předložení údajů Úkol (předložení komu, termín): Státní fondy předkládají Ministerstvu financí hodnotící zprávu, včetně tabulkových příloh. Kopii hodnotící zprávy předkládají správci kapitoly, do jejíž působnosti patří. Termín: do 20. února roku následujícího po skončení hodnoceného roku Část třetí Vzory tabulek Tabulka č. 1 Přehled ukazatelů finančního hospodaření státního fondu Tabulka č. 2 Přehled o poskytnutých a čerpaných účelových dotacíchdotacích k odstranění následků živelních katastrof Tabulky s pouze nulovými hodnotami se nepředkládají. Tabulka č. 1 Přehled ukazatelů finančního hospodaření Státního fondu 58kB Tabulka č. 2 Přehled o poskytnutých a čerpaných účelových dotacích k odstranění následků živelních katastrof 40kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 419/2001 Sb. Rozsah a struktura údajů a termíny jejich předkládání správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy pro vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu Část první Mimořádný státní závěrečný účet Mimořádný státní závěrečný účet vypracovaný podle rozpočtových pravidel v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo vyhlášení válečného stavu, je sestavován za období od 1. ledna běžného roku do dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu. Část druhá Správci kapitol Správci kapitol předkládají stručný komentář k příjmům a výdajům soustředěným v rozpočtovém systémurozpočtovém systému. Údaje se předkládají Ministerstvu financí do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu. Část třetí Územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí Výchozím podkladem jsou údaje o celkových příjmechcelkových příjmech a výdajích územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcíobcí, které jsou k dispozici v centrálním systému účetních informací státu. Územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcíobcí v případě vyhlášení stavu ohrožení nebo vyhlášení válečného stavu předkládají údaje pro vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu v rozsahu, struktuře a termínech stanovených v příloze č. 2. Pokud situace v případě vyhlášení stavu ohrožení nebo vyhlášení válečného stavu neumožňuje předkládat údaje pro vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcíobcí v rozsahu, struktuře a termínech stanovených v příloze č. 2, kraje, krajská města a hlavní město Praha předloží Ministerstvu financí komentář k aktuální situaci v rozpočtovém hospodaření. Kraje, krajská města a hlavní město Praha předloží komentář Ministerstvu financí do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu. V případě mimořádně naléhavé potřeby si Ministerstvo financí vyžádá od územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcíobcí předložení dalších údajů. Část čtvrtá Státní fondy Výchozím podkladem jsou podrobné údaje o příjmech a výdajích státních fondů, doplněné o zdroje financování schodku či použití přebytku finančního hospodaření. Státní fondy předkládají údaje o aktuálním stavu dotacídotací přijatých z jednotlivých kapitol státního rozpočtu, případně dalších zdrojů a údaje o aktuálním stavu čerpání a splácení přijatých úvěrů. Státní fondy předkládají své podklady Ministerstvu financí do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu nebo zákona o válečném státním rozpočtu. 1) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů. 4) Příloha č. 3 k vyhlášce č. 5/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů a na něj navazující předpisy. Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 143/1992 Sb. byl zrušen k 1.7.2015). Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (účinnost v oblasti odměňování je dle zákona č. 332/2014 Sb. od 1.7.2015). 10) § 19 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 11) Zákon č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 5/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) Vyhlášeno 6. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 159/2001 * ČÁST PRVNÍ - PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE A ZDROJE PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD (§ 1 — § 7) * ČÁST DRUHÁ - PŘÍRODNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ (§ 8 — § 15) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 16 — § 16) č. 1 k vyhlášce č. 423/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 423/2001 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 423/2001 Sb. Aktuální znění od 1. 9. 2024 (234/2024 Sb.) 423 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. listopadu 2001, kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 1 písm. a) až h), zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE A ZDROJE PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD Způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod [§ 46 odst. 1 písm. a) zákona] § 1 Způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod (dále jen „zdroj“) vychází z určení druhu a typu minerální vody, peloidupeloidu nebo plynu ve zdroji, a to na základě posouzení zdroje z hlediska jeho fyzikálních vlastností, chemického složení a plnění mikrobiologických požadavků. Účelem hodnocení zdroje je zjištění a ověřování kvality a stability zdroje pro potřeby jeho osvědčení (§ 5 zákona), vydání povolení k využívání zdroje (§ 12 zákona) a využívání zdroje (§ 16 zákona). § 2 (1) Rozsah hodnocení zdroje z hlediska jeho fyzikálních vlastností a chemického složení je uveden v příloze č. 1. Posouzení zdroje se provádí prostřednictvím komplexní analýzy nebo kontrolní analýzy. (2) Komplexní analýzu provádí Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem nebo veřejná výzkumná instituce, a to pro potřeby vydání osvědčení o zdroji [§ 6 odst. 2 písm. c) zákona] a využívání zdroje. Komplexní analýza pro potřeby využívání zdroje se provádí každých 5 let, pokud není v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. h) zákona] stanoveno jinak. Obsah komplexní analýzy zdroje je uveden v příloze č. 2. (3) Kontrolní analýzu pro potřeby ověřování kvality a stability zdroje může provádět zdravotní ústav, veřejná výzkumná instituce, jiná akreditovaná laboratoř nebo uživatel zdroje. Kontrolní analýzy se provádějí v četnosti stanovené v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. h) zákona] a vždy po technickém nebo jiném zásahu do jímání zdroje před jeho opětovným využíváním, a to v rozsahu uvedeném v příloze č. 2, pokud není v povolení k využívání zdroje v závislosti na charakteru zdroje, typu zásahu do jeho jímání, na základě ověřených změn přírodních faktorů, popřípadě v zájmu ověření nebo vyloučení jiných vlivů stanoveno jinak. (4) Hodnocení výtěžku z přírodního léčivého zdroje za účelem ověření kvality před jeho použitím k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče (dále jen „lázeňská péče“)6) provádí zaměstnanec pověřený uživatelem zdroje, a to a) u přírodního léčivého zdroje minerální vody v rozsahu stanoveném v povolení k využívání zdroje, b) u přírodního léčivého zdroje peloidupeloidu sledováním konzistence a homogenity teplotního pole peloidupeloidu připraveného k aplikaci a měsíční spotřeby peloidupeloidu v m3. O výsledcích hodnocení výtěžku za účelem ověření kvality před jeho použitím k poskytování lázeňské péče vede zaměstnanec pověřený uživatelem zdroje dokumentaci. (5) Podmínky pro odběr vzorků pro komplexní analýzu a kontrolní analýzy se nesmí podstatně lišit od podmínek odběru předešlé komplexní analýzy nebo kontrolní analýzy, popřípadě musí odpovídat nově schváleným podmínkám využívání zdroje. § 3 (1) Minerální voda a plyn u vývěru a peloidpeloid získaný z ložiska musí být zdravotně nezávadné. Nesmí vykazovat mikrobiální známky fekálního nebo jiného druhu znečištění z vnějšího prostředí a nesmí obsahovat mikroorganismy, jež by mohly představovat zdravotní rizika pro člověka. (2) Mikrobiologické požadavky na zdroje minerálních vod a peloidůpeloidů z hlediska mikrobiologických ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 3. § 4 Náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodního léčivého zdroje k léčebným účelům a přírodní minerální vody k výrobě balených přírodních minerálních vod [§ 46 odst. 1 písm. d) a e) zákona] (1) Odborný posudek o využitelnosti přírodního léčivého zdroje k léčebným účelům [§ 6 odst. 2 písm. d) zákona] obsahuje: a) geologické a hydrogeologické posouzení zdroje a 1. technickou dokumentaci zdroje, zhodnocení jeho vydatnosti a stability v rozsahu přirozených výkyvů v podmínkách poloprovozní hydrodynamické zkoušky, posouzení rizik možné kontaminace, popřípadě návrh rozsahu sledování potenciálních zdravotně rizikových ukazatelů vzhledem k zranitelnosti konkrétní zřídelní struktury, návrh způsobu a míry využívání zdroje, a to i ve vztahu k případným okolním zdrojům, zhodnocení výsledků komplexní analýzy minerální vody provedené podle § 2 před ukončením poloprovozní hydrodynamické zkoušky, návrh režimního sledování zdroje a návrh bezpečnostních opatření při případných erupcích, jde-li o zdroj minerální vody nebo plynu, 2. kvalitativní charakteristiku ložiska na základě komplexní analýzy v členění k využití ke koupelím, zábalům, popřípadě jiným aplikacím, výpočet zásob, podmínky těžby, dopravy a skladování a následné rekultivace ložiska, jakož i posouzení rizik možné kontaminace, jde-li o zdroj peloidupeloidu; b) určení základních, charakteristických a balneologicky významných složek, přehled klinických zkoušek výtěžku zdroje a jejich hodnocení, případně posouzení míry shody zdroje s jiným již využívaným přírodním léčivým zdrojem, zhodnocení možných způsobů léčebného využití zdroje včetně potřebných úprav; c) posouzení vhodnosti plnění do spotřebitelských obalů; d) celkové zhodnocení, při konstatování vhodnosti pro léčebné využití stanovení indikací, kontraindikací a způsobu a podmínek aplikace. (2) Odborný posudek o využitelnosti přírodní minerální vody jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod [§ 6 odst. 2 písm. d) zákona] obsahuje: a) geologické a hydrogeologické posouzení zdroje, technickou dokumentaci zdroje, zhodnocení jeho vydatnosti a stability v rozsahu přirozených výkyvů v podmínkách poloprovozní hydrodynamické zkoušky, návrh způsobu a míry využívání, a to i ve vztahu k případným okolním zdrojům, posouzení rizik možné kontaminace, popřípadě návrh rozsahu sledování potenciálních zdravotně rizikových ukazatelů vzhledem k zranitelnosti konkrétní zřídelní struktury, zhodnocení výsledků komplexní analýzy minerální vody provedené podle § 5 před ukončením poloprovozní hydrodynamické zkoušky, návrh režimního sledování zdroje a návrh bezpečnostních opatření při případných erupcích, b) posouzení nutnosti a způsobu úpravy minerální vody, c) zhodnocení fyziologického významu minerální vody z hlediska dopadu na lidské zdraví a významu pro výživu, d) celkové zhodnocení zdroje včetně zhodnocení vhodnosti minerální vody k plnění do spotřebitelských obalů v přírodním stavu, po úpravě, popřípadě i po ochucení. (3) Odborné posudky podle odstavců 1 a 2 dále obsahují informace o vzdělání včetně postgraduálního školení a odborné praxi zpracovatelů a jejich pracovním vztahu k navrhovateli vydání osvědčení o zdroji. § 5 Povolené úpravy výtěžků přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod [§ 46 odst. 1 písm. b) zákona] (1) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je minerální voda využívaná k léčebným účelům, lze upravovat pouze způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona] tak, aby byly zachovány nebo zvýšeny její léčivé vlastnosti. (2) Výtěžek ze zdroje přírodní minerální vody lze upravovat způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona], a to pouze a) odstraněním nestabilních látek, například sloučenin železa a síry, filtrací nebo dekantací, s případným předchozím okysličením, b) odstraněním sloučenin arzenu, manganu, železa nebo síry, pomocí vzduchu obohaceného ozonem, filtrací nebo dekantací, c) odstraněním jiných nežádoucích složek, například sloučenin berylia, niklu, d) sycením nebo dosycováním oxidem uhličitým jímaným ze zdroje, případně oxidem uhličitým z jiného než přírodního zdroje v kvalitě stanovené zvláštním právním předpisem;2) oxid uhličitý může být z minerální vody též odstraňován, a to za použití výlučně fyzikálních metod. (3) Použitím úprav uvedených v odstavci 2 se nesmí změnit skladba základních složek výtěžku ze zdroje přírodní minerální vody, které mu propůjčují jeho vlastnosti, a nesmějí vznikat škodlivé látky. Výtěžek nelze desinfikovat ani do něho nelze přidávat bakteriostatické látky. Do výtěžku dále nelze přidávat, s výjimkou oxidu uhličitého podle odstavce 2 písm. d), jiné příměsi. Toto ustanovení nevylučuje ochucování minerální vody při výrobě nealkoholických nápojů. (4) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je plyn, lze upravovat pouze způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona], a to tak, aby byl zbaven vlhkosti, popřípadě stop olejových částic použitím vhodných sorbentů a filtrů. (5) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je peloidpeloid, lze upravovat pouze způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona], který spočívá zejména v a) odstranění součástí nepoužitelných pro přípravu směsi, b) drcení, mletí, ředění vodou na potřebnou konzistenci podle způsobu použití k balneaci, c) ohřevu na předepsanou teplotu, popřípadě pasterizaci při přípravě peloidních tamponů. (6) K přípravě peloidních směsí je možné spolu s peloidempeloidem poprvé použitým k balneaci použít regenerovaný peloidpeloid, a to nejdříve po 5 letech od jeho uložení k regeneraci. Regenerovaný peloidpeloid lze do směsi použít po provedení komplexní analýzy včetně ověření mikrobiologických požadavků. Podíl regenerovaného peloidupeloidu ve směsi nesmí přesáhnout jednu polovinu celkového objemu peloidupeloidu použitého k přípravě peloidní směsi. § 6 Získávání, přeprava, akumulace a skladování minerální vody, plynu a peloidu z přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodní minerální vody [§ 46 odst. 1 písm. c) zákona] (1) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je a) minerální voda, lze přepravovat a skladovat (akumulovat) pouze způsobem, který omezí změny ve složení a ztráty nestabilních léčivých složek na co možná nejmenší míru a zabrání jeho kontaminaci škodlivými nebo nežádoucími látkami, b) plyn, lze dopravovat potrubím nebo v tlakových nádobách a skladovat (akumulovat) v tlakových nádobách. (2) Výtěžek ze zdroje přírodní minerální vody lze přepravovat do místa jeho plnění do spotřebitelských obalů pouze potrubím. (3) Získávání výtěžku z přírodního léčivého zdroje peloidupeloidu, které zahrnuje otvírku, těžbu, způsob a postup při rekultivaci ložiska, způsob nakládání s použitým peloidempeloidem, vyčlenění míst pro uložení skrývky nevyužitelné pro balneaci, popřípadě i míst pro ukládání peloidních směsí po použití k balneaci, musí probíhat pouze způsobem stanoveným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. d) zákona] na základě návrhu uvedeného v žádosti o vydání povolení k využívání zdroje [§ 10 odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. f) zákona] tak, aby bylo co nejvíce šetřeno ložisko a jeho okolí. Těžba, přeprava i skladování musí probíhat způsobem, který zamezí změnám ve složení a fyzikálních vlastnostech peloidupeloidu a vyloučí možnost jeho kontaminace. Při nakládání s použitým peloidempeloidem se upřednostňuje jeho vracení do vytěženého ložiska. § 7 Údaje vyznačované na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje [§ 46 odst. 1 písm. f) zákona] Na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje, kterým je minerální voda, popřípadě na příbalovém letáku výtěžku, kterým je peloidpeloid, [§ 16 odst. 1 písm. k) zákona] se vyznačí tyto údaje: a) označení a sídlo výrobce, b) označení minerální vody (například název minerální vody), c) údaj o objemu nebo hmotnosti, d) číslo výrobní série, e) minimální doba trvanlivosti, f) doporučený způsob skladování, g) označení zdroje včetně jeho místopisného určení, h) klasifikace přírodního léčivého zdroje, i) datum poslední provedené komplexní analýzy a označení laboratoře, která analýzu provedla, provedená úprava (například odželezňování) a charakteristické složení výtěžku; byla-li provedena úprava, uvádí se charakteristické složení výtěžku po této úpravě, j) doporučená doba použití, popřípadě upozornění ve vztahu k použití výtěžku. ČÁST DRUHÁ PŘÍRODNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ Požadavky na životní prostředí ve vnitřním území lázeňského místa a vybavení přírodních léčebných lázní [§ 46 odst. 1 písm. g) zákona] § 8 (1) Specifický charakter lázeňského prostředí jako významného činitele lázeňské péče se vytváří a uchovává na území, v němž přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně byly, popřípadě mají být stanoveny (§ 25 zákona), a) respektováním bioklimatické bonity území, b) vymezením optimální velikosti přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní v závislosti na charakteru terénu a kapacitě přírodního léčivého zdroje, c) zvyšováním hodnoty zeleně výběrem vhodných porostů v souladu s krajinnými podmínkami a léčebnými požadavky, a d) harmonickým sepětím architektonických a urbanistických řešení s okolní krajinou. (2) Zdravotnická a jiná zařízení sloužící k poskytování lázeňské péče musí být v rozumně možné míře oddělena od ostatních částí obceobce, vymístěny zdroje znečišťující ovzduší a vyvolávající hluk. Plošná výměra zeleně ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa musí být nejméně 4 ha na 100 lůžek určených pro pacienty a návštěvníky přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní, s navazujícími dalšími minimálně 4 ha zeleně na 100 lůžek za hranicí tohoto území. Zeleň ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa i v okolní krajině musí být druhově rozmanitá s vyloučením výsadby druhů častěji vyvolávajících alergické reakce. (3) Území využívané v souvislosti s poskytováním lázeňské péče do vzdálenosti 4 až 8 km okolo přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní (lázeňská krajina) musí poskytovat podmínky pro terénní léčbu, případně jinou řízenou fyzickou zátěž a umožňovat volbu klimatických protikladů, kterými jsou střídání závětrných úseků s cestami v otevřené krajině a stinných míst s polohami na slunci, střídání krajinných partií (například louky, skupiny stromů). (4) Lázeňská zástavba musí být řešena bezbariérově3) a tak, aby při přechodu pacientů z vnitřního do venkovního prostředí nedocházelo k nadměrné termoregulační zátěži. Součástí zástavby jsou i prvky poskytující ochranu před deštěm a větrem a umožňující pohyb venku i za nepříznivého počasí (kolonády, podloubí). (5) Průjezdní úseky silnic musí být vedeny mimo vnitřní území lázeňského místalázeňského místa. (6) Povolené hladiny hluku v přírodních léčebných lázníchpřírodních léčebných lázních stanoví zvláštní právní předpisy.4) (7) Je nevhodné umísťovat zdravotnická zařízení poskytující lázeňskou péči v blízkosti zařízení (například hřbitovy, krematoria, věznice), která by mohla negativním způsobem působit na psychiku osob, kterým se poskytuje lázeňská péče.5) § 9 Kvalita ovzduší v přírodních léčebných lázníchpřírodních léčebných lázních je stanovena limity: a) střední hodnota prašného aerosolu nepřekračuje 150 μg/m3 za 24 hod. a 500 μg/m3 za 30 min. v případě, že jde o aerosol, který neobsahuje více než 20 % volného SiO2, b) střední hodnota oxidu siřičitého nepřekračuje 50 μg/m3 za 24 hod. a 200 μg/m3 za 30 min., c) střední hodnota oxidů dusíku NOX nepřekračuje 100 μg/m3 za 24 hod., 200 μg/m3 za 30 min. a 50 μg/m3 za rok, d) v dlouhodobém průměru není v měsících říjen až březen v místě více než 50 dní s mlhou, v dubnu až září více než 15 dní s mlhou, e) průměrná délka slunečního svitu je nejméně 1500 hodin v roce, při orografickém zaclonění horizontu není menší než 1300 hodin v roce. § 10 (1) Vnitřní území lázeňského místalázeňského místa klimatických lázní musí vykazovat tyto klimatické faktory: a) dráždivé faktory (poloha v nadmořské výšce nad 800 m n. m. se sníženým barometrickým tlakem, bohaté oslunění místa, intenzivní sluneční záření, intenzivní provětrávání se značně velkou a silně kolísající zchlazovací veličinou) a b) šetřící faktory (přítomnost dostatečného počtu stinných míst, ochrana před silnými větry, avšak bez stagnace vzduchu, přiměřená zchlazovací veličina, relativní stabilita počasí, vzduch chudý na prašné příměsi a alergeny). (2) Vnitřní území lázeňského místalázeňského místa klimatických lázní nesmí být znečišťováno ani dočasně výfukovými plyny, průmyslovými exhalacemi a kouřem z místních topenišť. § 11 Součástí přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní jsou s ohledem na jejich charakter vedle zdravotnických zařízení poskytujících lázeňskou péči5) zejména: a) zařízení sloužící k léčebnému využití přírodních léčivých zdrojů nezačleněná do zdravotnického zařízení lázeňské péče (pitné pavilony, kolonády), b) zařízení umožňující využití lázeňského prostředí a okolní krajiny pro terénní a klimatickou léčbu (parky a lesoparky se značenými cestami pro terénní kúry, venkovní lehárny s polohami na slunci a ve stínu), c) zařízení sloužící ubytování a stravování (včetně dietního) osob využívajících lázeňskou péči a dalších návštěvníků přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní, která nejsou zdravotnickými zařízeními nebo jejich součástí (například lázeňské hotely a penziony), d) zařízení pro využívání volného času (například klubovny, čítárny, společenské sály, sportoviště), e) zařízení veřejné dopravy bez negativního vlivu na životní prostředí (například trolejbusy, elektromobily), f) parkovací domy a záchytná parkoviště navazující na stanice veřejné hromadné dopravy na okraji vnitřního území lázeňského místalázeňského místa, g) zařízení sloužící k sledování klimatických podmínek ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa. § 12 V přírodních léčebných lázníchpřírodních léčebných lázních, které byly stanoveny podle dříve platných právních předpisů a které nesplňují požadavky stanovené v § 8 až 11, se při vytváření životního prostředí a při zajišťování jejich vybavení postupuje tak, aby tyto požadavky byly respektovány v co největší míře. Pokud neplnění požadavků podle § 8 až 11 naruší účel, pro který byly přírodní léčebné lázněpřírodní léčebné lázně stanoveny, postupuje se podle § 25 odst. 4 zákona. § 13 Náležitosti odborného posudku o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní [§ 46 odst. 1 písm. h) zákona] (1) Odborný posudek o stavu životního prostředí přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní obsahuje vždy tyto náležitosti: a) důvod pro umístění přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní v lokalitě a pro vznik lázeňského místalázeňského místa; b) popis celkového krajinného prostředí včetně posouzení 1. horizontálního a vertikálního členění krajiny, 2. porostů v místě navrhovaného vzniku přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní a v jeho okolí, 3. vlastností půdy, 4. celkového přírodního rámce okolní krajiny; c) řešení zásobování místa pitnou vodou, zneškodňování odpadních vod, odstraňování a likvidace pevných a kapalných odpadních látek; d) řešení dopravního napojení veřejnou hromadnou dopravou navrhovaných přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní, návrh opatření omezujících ohrožení návštěvníků lázní dopravou; e) bioklimatické podmínky navrhovaných přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní doložené údaji o 1. nadmořské výšce území a převládajících směrech větru, 2. teplotě vzduchu (roční průměr a nejvyšší průměrné denní amplitudy v měsících), 3. četnosti srážek (průměrná relativní vlhkost vzduchu, minimální a maximální s uvedením měsíců, průměrný úhrn srážek v měsících duben až září a říjen až březen), 4. slunečním svitu (průměrný počet hodin slunečního svitu v roce, počet slunečních dnů v měsících), 5. čistotě ovzduší (v rozsahu § 9), 6. závětrných a návětrných plochách a slunečných a stinných místech a plochách; f) působení prostředí navrhovaných přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní na psychiku návštěvníků z hlediska 1. odloučení krajiny od městského ruchu, 2. akustického pozadí a hluku včetně přeletu letadel a možností eliminace zdrojů hluku, 3. harmonie okolní krajiny, 4. možností odstranění esteticky rušivých elementů v krajině, 5. možnosti zakládání nových zelených ploch, lesíků, sadů, parků, vyhlídkových míst, 6. jiných vlivů (§ 8 odst. 7); g) popis dalších faktorů v místě a okolí navrhovaných přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní, zejména: 1. vodní toky a plochy, 2. možnost zřizování cest pro terénní léčbu s různou délkou a stoupáním, 3. možnost zlepšení daného bioklimatu plánovitou výsadbou a udržováním zeleně, odstraňováním zdrojů znečištění prachem a exhalacemi; h) komplexní hodnocení kvality území přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní a lokality, v níž jsou nebo v níž mají být stanoveny z hlediska bioklimatologie a ekologie ve vztahu k potřebám lázeňské péče pro dané léčebné indikace; i) soulad územně plánovací dokumentace s potřebami lázeňské péče včetně případného návrhu na omezení zástavby okolí přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní kapacitními stavbami živočišné výroby (především pro chov vepřů), popřípadě jiné výroby. (2) Součástí odborného posudku je i informace o vzdělání včetně postgraduálního a jiných školení a o odborné praxi zpracovatele a dále o jeho pracovněprávním nebo jiném vztahu k předkladateli návrhu na stanovení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní (§ 25 odst. 3 zákona). § 14 Náležitosti odborného posudku o využitelnosti klimatických podmínek k léčebným účelům [§ 46 odst. 1 písm. d) zákona] (1) Odborný posudek o využitelnosti klimatických podmínek k léčebným účelům obsahuje a) odůvodnění pro umístění klimatických lázní v lokalitě a případně pro vznik lázeňského místalázeňského místa, b) popis celkového krajinného prostředí včetně údajů o 1. nadmořské výšce, 2. horizontálním a vertikálním členění krajiny, 3. porostech v místě navrhovaného vzniku klimatických lázní a v jeho okolí, 4. odloučení krajiny od městského ruchu, 5. vlastnostech půdy, c) zhodnocení vlastností klimatu ve vztahu k navrhovaným indikacím k léčbě, včetně specifikace, které složky bioklimatu včetně aerosolů jsou podstatné pro aplikovanou klimatickou léčbu, d) dokumentaci o působení klimatických faktorů nejméně v pětiletém uzavřeném časovém období, e) popis klimatické léčby a výčet zařízení, která umožňují její provádění, f) řešení zásobování pitnou vodou, likvidace odpadních vod, odstraňování a likvidace pevných a kapalných odpadních látek a g) řešení dopravního napojení vnitřního území lázeňského místalázeňského místa navrhovaných klimatických lázní veřejnou hromadnou dopravou včetně návrhu opatření omezujících dopravu ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa navrhovaných klimatických lázní. (2) Součástí odborného posudku je i informace o vzdělání včetně postgraduálního školení a odborné praxi zpracovatele a o jeho pracovním vztahu k předkladateli návrhu na stanovení přírodních léčebných láznípřírodních léčebných lázní. § 15 Zrušuje se vyhláška č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 16 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ministr: prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 423/2001 Sb. Kritéria pro hodnocení zdrojů minerálních vod, plynů a peloidů A. Přírodní minerální vody se hodnotí: a) podle celkové mineralizace jako minerální vody: 1. velmi slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek do 50 mg/l, 2. slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 50 až 500 mg/l, 3. středně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 500 mg/l až 1500 mg/l, 4. silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 1500 mg/l až 5 g/l, 5. velmi silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek vyšším než 5 g/l; b) podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek jako vody: 1. uhličité nad 1 g oxidu uhličitého/l vody, 2. sirné nad 2 mg titrovatelné síry (sulfan disociovaný v různém stupni a thiosírany)/l vody, 3. jodové nad 5 mg jodidů/l vody, 4. se zvýšeným obsahem: kyseliny křemičité (nad 70 mg/l vody), fluoridů (nad 2 mg/l vody), lithia (nad 3 mg/l), barya (nad 1 mg/l), stroncia (nad 5 mg/l), bromidů (nad 5 mg/l), jodidů (1-5 mg/l), kyseliny borité (nad 17 mg/l; 4 mg B/l), sulfanu (1-2 mg/l), arsenu (nad 0,4 mg/l); c) podle aktuální reakce vyjádřené hodnotou pH se vody rozdělují jen tehdy, jde-li o vody: 1. silně kyselé - s hodnotou pH pod 3,5, 2. silně alkalické - s hodnotou pH nad 8,5; d) podle radioaktivity jako vody radonové s radioaktivitou nad 1,5 kBq/l vody způsobenou radonem 222Rn; e) podle přirozené teploty u vývěru jako vody: 1. studené s teplotou do 20 °C, 2. termální, a to - do 35 °C vody vlažné, - do 42 °C vody teplé, - nad 42 °C vody horké; f) podle osmotického tlaku: 1. hypotonické s osmotickým tlakem menším než 710 kPa (280 mOsm), 2. isotonické s osmotickým tlakem 710 - 760 kPa (280 - 300 mOsm), 3. hypertonické s osmotickým tlakem nad 760 kPa (300 mOsm); g) podle hlavních složek (tj. složek, které jsou v součtu součinů látkové koncentrace a nábojového čísla všech aniontů zastoupeny nejméně 20 %, rovněž tak pro kationty). Typ vody se charakterizuje v pořadí od nejvíce zastoupených složek, a to nejprve pro anionty, potom pro kationty; h) podle využitelnosti jako léčivé, pokud jich lze na základě odborného posudku využít k léčbě; i) podle vlastností jako stabilní, pokud jejich teplota, celková mineralizace a obsah volného CO2 kolísá pouze v rámci přirozených výkyvů (zpravidla ne více než ± 20 %) a typ vody stanovený podle písmene g) se nemění. U vod, jejichž léčivost se opírá o určitou složku chemismu (např. J, obsah titrovatelné síry) nebo o radioaktivitu, nadřazuje se hodnocení stability této složce s kolísáním ne více než ± 30 %. Minimální hodnoty nesmí klesat pod limitní hodnoty. B. PeloidyPeloidy se dělí podle povahy původní matrice a přírodních podmínek v místě vzniku na: a) humolity, vznikající převážně rozkladem rostlinného materiálu. Humolity jsou 1. rašeliny (vznikají rozkladem rostlinné hmoty v prostředí prosté, popř. slabě mineralizované vody), 2. slatiny (vznikají v prostředí minerální vody, obsah organických látek v sušině je větší než 50 %), 3. slatinné zeminy (slatiny s významným podílem anorganického materiálu, s obsahem organických látek v sušině menším než 50 %); b) bahna, vznikající převážně sedimentací materiálu anorganického původu. C. Přírodním zdrojem plynu se rozumí plyn vyvěrající z podloží buď v doprovodu přírodní minerální vody nebo samostatně, popřípadě separovaný z uhličité minerální vody. Přírodním oxidem uhličitým je plyn, který obsahuje nejméně 90 % oxidu uhličitého, pro aplikaci plynových injekcí nejméně 96 % oxidu uhličitého. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 423/2001 Sb. I. Obsah komplexních analýz zdrojů A. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje minerální vody a zdroje přírodní minerální vody: a) místo a název zdroje minerální vody, b) datum a místo odběru vzorků, datum provedení poslední komplexní analýzy, c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali, d) stručný popis zdroje a podmínky odběru vzorků, teplotu vody u vývěru, teplotu a atmosférický tlak vzduchu a vydatnost zdroje, e) popis vody a její změny během skladování, její senzorické vlastnosti, f) fyzikální a fyzikálně-chemické parametry (pH, oxidačně-redukční potenciál, elektrolytická vodivost při 20 °C, absorbance při 254 a 436nm, hustota a osmotický tlak. Hodnota pH a oxidačně-redukčního potenciálu se měří při odběru), g) obsah anorganických složek (kationty, anionty, nedisociované složky a odparek při 180 °C), a to hmotnostních koncentrací v mg/l, látkových koncentrací v mmol/l, součin látkových koncentrací a nábojového čísla uvedených složek a jejich procentuální zastoupení, h) obsah vybraných organických složek (těkavé halogenované deriváty uhlovodíků, polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky, pesticidy, anionaktivní tenzidy a nepolární extrahovatelné látky), i) obsah radioaktivních složek (U, celk. obj. aktivita alfa a beta, 226Ra, popř. 222Rn), j) obsah kyselých (CO2 a H2S) a nekyselých plynů (H2, N2, O2, He, Ar a plynných uhlovodíků), k) klasifikace vody dle hlavních složek, l) balneotechnické a celkové zhodnocení. B. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje peloidupeloidu: a) místo, popis a název lokality zdroje peloidupeloidu; b) datum a místo, hloubka a typ odběru vzorků (vrtaná sonda, kopaná sonda), datum provedení poslední komplexní analýzy; c) klimatické podmínky odběru vzorků; d) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali; e) všeobecné vlastnosti peloidupeloidu (barva, pach, konzistence, reakce s 5% HCl, přítomnost příměsí, všeobecné údaje o složení-ztráta vody sušením při 105 °C, % sušiny, % popelovin a ztráta žíháním sušiny, reakce pH původního vzorku, stupeň rozložení); f) chemická analýza, jejíž součástí je stanovení: 1. podílu popelovin rozpustných a nerozpustných v 10% HCl v přepočtu na původní vzorek, sušinu a popelovinu, 2. stanovení skupinového složení organických složek (extrahovatelné bitumeny, rozpustné sacharidy, celulózy a hemicelulózy, huminové kyseliny, fulvokyseliny, lignin, huminy, popřípadě jiné doprovodné látky humusu) v původním vzorku a v přepočtu na sušinu a organickou hmotu; g) obsah síry v původním vzorku a v přepočtu na sušinu; h) chemická analýza 2% vodního výluhu sušiny (hlavní a vedlejší složky, odparek při 105 °C) v mg, mval a mmol v přepočtu na 100 g sušiny, pH, vodivost při 20 °C a barvu výluhu (mg/l Pt); i) objem sedimentu v přepočtu na g původního vzorku a sušiny; j) vodní kapacita v přepočtu na g původního vzorku a sušiny; k) obsah vody v původním vzorku a ve vzorku při 100% a 80% nasycení vodou; l) sorpční kapacita; m) měrná hmotnost sušiny; n) bobtnavost; o) mísicí poměry; p) termofyzikální vlastnosti; q) balneotechnické hodnocení. C. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje plynu: a) místo a název zdroje plynu, b) datum a místo odběru vzorků, datum provedení poslední komplexní analýzy, c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali, d) stručný popis zdroje a podmínky odběru vzorků, teplotu plynu u vývěru, teplotu a atmosférický tlak vzduchu a vydatnost zdroje, e) obsah oxidu uhličitého, sulfánu a nekyselých plynů (H2, N2, O2, He, Ar a plynných uhlovodíků), f) obsah radonu. Součástí komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody je i výsledek mikrobiologického šetření podle přílohy č. 3. Podle aktuálních podmínek se rozsah komplexní analýzy doplňuje o stanovení cizorodých látek (těžké kovy, pesticidy, látky ropného původu a další). II. Obsah kontrolních analýz zdrojů A. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje minerální vody a zdroje přírodní minerální vody: a) místo a název zdroje minerální vody, b) datum a místo odběru vzorků, c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali, d) stručný popis zdroje a podmínky odběru (teplota vody, vzduchu, vydatnost zdroje), e) fyzikální a fyzikálně-chemické parametry (pH, elektrická vodivost), f) obsah vybraných anorganických složek (kationty Na+, Mg2+, Ca2+, Fe2+, anionty Cl-, SO42-, HCO3-, NO2-, NO3-, u vod klasifikovaných jako jodové J“) v mg/l a v mmol/l, g) obsah plynů CO2 a H2S v mg/l u vod klasifikovaných jako uhličité a sirovodíkové, h) u vod klasifikovaných jako radonové aktivita 222Rn u vývěru. B. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje peloidupeloidu: a) místo a název ložiska zdroje peloidupeloidu, b) datum a místo odběru vzorku (hloubka, typ odběru), c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorek odebrali a analyzovali, d) všeobecné vlastnosti peloidupeloidu (barva, pach, konzistence, přítomnost příměsí, % sušiny, % popelovin, pH původního vzorku, stupeň rozložení), e) vodní kapacita a objem sedimentu v přepočtu na g původního vzorku a sušiny, f) obsah vody v původním vzorku, g) bobtnavost. C. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje plynu: a) místo a název zdroje minerální vody, b) datum a místo odběru vzorků, c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali, d) stručný popis zdroje a podmínky odběru (teplota vzduchu, vydatnost zdroje), e) obsah oxidu uhličitého, sulfánu a celkový obsah nekyselých plynů. Pokud se požaduje mikrobiologické šetření, zůstává jeho rozsah podle přílohy č. 3. Rozsah kontrolní analýzy je možné doplnit o stanovení dalších vybraných hodnot podle konkrétních podmínek zdroje. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 423/2001 Sb. A. Požadavky na jakost zdrojů minerálních vod Vztahuje se na zdroje přírodních minerálních vod určených k plnění do lahví a na přírodní léčivé zdroje minerálních vod. MIKROBIOLOGICKÉ a BIOLOGICKÉ UKAZATELE č.| ukazatel| jednotka| limit| typ limitu| poznámky ---|---|---|---|---|--- 1.| Escherichia coli| KTJ/250 ml| 0| NMH| 2.| koliformní bakterie| KTJ/250 ml| 0| MH| 3.| enterokoky| KTJ/250 ml| 0| NMH| 4.| Pseudomonas aeruginosa| KTJ/250 ml| 0| NMH| 5.| počet kolonií 22 °C| KTJ/ml| 20| MH| 6.| počet kolonií 36 °C| KTJ/ml| 5| MH| 7.| siřičitany redukující střevní sporulující anaerobní bakterie| KTJ/50 ml| 0| MH| 8.| mikroskopický obraz: živé organizmy| jedinci/1 ml| 0| MH| 1 9.| mikroskopický obraz: mrtvé organizmy| jedinci/1 ml| 0| MH| 1 B. Požadavky na jakost přírodních léčivých zdrojů - peloidůpeloidů Vztahuje se na nativní peloidypeloidy i na terapeutické peloidní aplikace (zábaly, koupele, obklady, vaginální tampony). MIKROBIOLOGICKÉ UKAZATELE č.| ukazatel| jednotka| limit| typ limitu| poznámky ---|---|---|---|---|--- 1.| Escherichia coli| KTJ/1 g| 10| NMH| 2.| koliformní bakterie| KTJ/1 g| 100| MH| 3.| enterokoky| KTJ/1 g| 10| NMH| 4.| Pseudomonas aeruginosa| KTJ/1 g| 10| NMH| 5.| Staphylococcus aureus| KTJ/1 g| 10| NMH| 6.| Clostridium perfringens| KTJ/1 g| 10| MH| 7.| Candida albicans| KTJ/1 g| 10| NMH| 8.| počet kolonií 22 °C| KTJ/1 g| -| -| 3 9.| počet kolonií 36 °C| KTJ/1 g| -| -| 3 10.| dermatofyta| KTJ/1 g| 0| NMH| 2 Vysvětlivky: KTJ - kolonii tvořící jednotka NMH - nejvyšší mezní hodnota, jejíž překročení vylučuje využívání zdroje MH - mezní hodnota, jejímž překročením ztrácí zdroj vyhovující jakost v daném ukazateli; má indikační funkci a při jejím překročení je nutno přijmout příslušná opatření Pozn. 1 Týká se zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci povrchovou vodou Pozn. 2 Týká se regenerovaných peloidůpeloidů Pozn. 3 Stanovení kultivovatelných mikroorganismů - počet kolonií 22 °C a 36 °C je stanovením orientačním, nemá význam hygienický, je však důležité pro posouzení celkového mikrobiálního oživení peloidupeloidu 2) § 4 odst. 3 vyhlášky č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy. 3) Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. 4) Například nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Vyhlášeno 11. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 161/2001 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1a) * ČÁST DRUHÁ - ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ (§ 3 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ (§ 5 — § 11) * ČÁST ČTVRTÁ - STANOVENÝ FORMÁT FORMULÁŘE K ŽÁDOSTI O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE A PŘÍBUZNÝ OBOR K OBORU VODOVODY A KANALIZACE (§ 12 — § 12a) * ČÁST PÁTÁ - OBSAH PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ, PRAVIDLA PRO JEHO ZPRACOVÁNÍ (§ 13 — § 13) * ČÁST ŠESTÁ - ZPŮSOB VÝPOČTU NÁHRADY ZTRÁT PŘI NEOPRÁVNĚNÉM ODBĚRU VODY NEBO NEOPRÁVNĚNÉM VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD (§ 14 — § 14) * ČÁST OSMÁ - ODDÍL PRVNÍ (§ 16 — § 20) * ČÁST DEVÁTÁ - UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY ODEBRANÉ Z POVRCHOVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ NEBO Z PODZEMNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ PRO ÚČELY ÚPRAVY NA VODU PITNOU (§ 21 — § 23) * ČÁST DESÁTÁ - NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU A POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD (§ 24 — § 26) * ČÁST JEDENÁCTÁ - URČENÍ MNOŽSTVÍ ODEBRANÉ VODY BEZ MĚŘENÍ (§ 27 — § 27) * ČÁST DVANÁCTÁ - OBECNÉ TECHNICKÉ PODMÍNKY MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ DODANÉ VODY (§ 28 — § 28) * ČÁST TŘINÁCTÁ - ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH A SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ (§ 29 — § 31) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ, VÝPOČET CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ A POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ (§ 32 — § 35b) * ČÁST PATNÁCTÁ - TECHNICKÝ AUDIT (§ 36 — § 36) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI (§ 36a — § 36b) * ČÁST SEDMNÁCTÁ - USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ (§ 37 — § 38) č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 19a k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 20 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 21 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 22 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 23 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. č. 24 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (256/2023 Sb., 390/2024 Sb.) 428 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 16. listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie37) a upravuje a) rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje, b) způsob a obsah vedení majetkové evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodechvodovodech a kanalizacíchkanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, c) stanovený formát žádosti o povolení k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace a příbuzný obor k oboru vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace, d) obsah plánu financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a pravidla pro jeho zpracování, e) způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod, f) požadavky na čištění odpadních vod, požadavky na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavky na výstavbu a provoz stokové sítě, g) ukazatele jakosti surové vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou, h) náležitosti kanalizačního řádu a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod, i) určení množství odebrané vody bez měření, j) obecné technické podmínky měření množství dodané vody, k) způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření, l) způsob výpočtu pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě, členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné s dosaženou skutečností, m) obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů. § 1a Pro účely této vyhlášky se rozumí a) vodovodním řademvodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební a technologické části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody, b) přiváděcím řadempřiváděcím řadem vodovodní řadvodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovoduvodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadupřiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítěrozvodné vodovodní sítě, c) rozvodnou vodovodní sítírozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadůvodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítěrozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad, d) stavbou pro úpravu vodystavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vodystavbu pro úpravu vody se pro účely vybraných údajů majetkové nebo provozní evidence považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na hygienické zabezpečení vody bez technologie úpravy vody, e) kanalizační stokoukanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen „srážková voda“), f) přiváděcí kanalizační stokoupřiváděcí kanalizační stokou kanalizační stokakanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizacekanalizace, g) stokovou sítístokovou sítí síť kanalizačních stokkanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojekkanalizačních přípojek do čistíren odpadních vodčistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu, h) čistírnou odpadních vodčistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována, i) vodou převzatou u vodovodůvodou převzatou u vodovodů pitná voda odebraná provozovatelem jednoho vodovoduvodovodu od jiného provozovatele vodovoduvodovodu, j) vodou převzatou u kanalizacívodou převzatou u kanalizací odpadní voda odebraná provozovatelem jedné kanalizacekanalizace od jiného provozovatele kanalizacekanalizace, k) vodou předanou u vodovodůvodou předanou u vodovodů pitná voda dodaná provozovatelem jednoho vodovoduvodovodu jinému provozovateli vodovoduvodovodu, s výjimkou vody před úpravou nebo před hygienickým zabezpečením, l) vodou předanou u kanalizacívodou předanou u kanalizací odpadní voda dodaná provozovatelem jedné kanalizacekanalizace jinému provozovateli kanalizacekanalizace, m) odborným zástupcem provozovatele osoba uvedená v povolení krajského úřadu k provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace (§ 6 zákona), n) referenční metodou měřeníreferenční metodou měření stanovení principu nebo postupu při stanovení sledovaných ukazatelů surové povrchové vody, o) dodavatelem služby dodávky pitné vodydodavatelem služby dodávky pitné vody provozovatel vodovoduvodovodu, který dodává pitnou vodu tímto vodovodemvodovodem, a p) dodavatelem služby odvádění odpadních voddodavatelem služby odvádění odpadních vod provozovatel kanalizacekanalizace, který odvádí odpadní vodu touto kanalizacíkanalizací. ČÁST DRUHÁ ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ (K § 4 odst. 9 zákona) § 3 (1) Plán rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací kraje (dále jen „plán rozvoje“) se zpracovává v tomto rozsahu: a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcíobcí nebo částí obcíobcí1) na území kraje nebo jeho části, která se určuje ve vztahu k systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod, b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obceobce nebo jejich části na území kraje, c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a obnovy systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcíobcí nebo jejich částí v řešeném územním celku, e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona, f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e), g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení. (2) Plán rozvoje vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací kraje se aktualizuje v části věnované stávajícímu stavu a v části návrhu na změnu řešení rozvoje v tomto rozsahu: a) u návrhu obceobce se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jí a jejích administrativních částí dotýká v rozsahu podle odstavce 1, b) u návrhů zahrnujících systémy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací společné pro více obcíobcí na území kraje se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jich dotýká v rozsahu podle odstavce 1. (3) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se zpracovává samostatně pro jednotlivé obce, pokud je obec v rámci plánu rozvoje vodovodů a kanalizací členěna na části obce, pak se plán rozvoje zpracovává samostatně pro jednotlivé části obce. § 4 (1) Plán rozvoje a jeho průběžná aktualizace se zpracovává v elektronické podobě v návaznosti na údaje vedené v digitální technické mapě kraje zpracované podle zákona upravujícího zeměměřictví. (2) Krajský úřad předává Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 4 odst. 8 zákona aktualizace plánu rozvoje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací v tomto rozsahu: a) seznam zastupitelstvem kraje schválených aktualizací plánu rozvoje včetně čísla a data příslušných usnesení zastupitelstva kraje, b) aktualizované popisy systémů vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací jednotlivých obcíobcí nebo jejich částí zařazené do schválených aktualizací v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21, c) jednotlivé aktualizované popisy systémů vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací obcíobcí nebo jejich částí, ve kterých byl doplněn aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění bez nutnosti jejich projednání podle § 4 odst. 5 zákona, v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21, d) tabulkovou část k aktualizovaným popisům uvedeným v písmenech b) a c) obsahující demografické, bilanční, technické a ekonomické údaje; soubor lze vytvořit v elektronické aplikaci poskytnuté ministerstvem pro zpracování plánu rozvoje; struktura souboru je uvedena v příloze č. 21, e) mapovou část plánu rozvoje obsahující aktualizované zákresy systémů vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací v návaznosti na geografický informační systém včetně všech podkladových map, a to alespoň digitální technické mapy kraje zpracované podle zákona upravujícího zeměměřictví; aktualizovaná mapová část plánu rozvoje území kraje bude předána ministerstvu podle § 4 odst. 8 zákona nebo bude zasláno ministerstvu sdělení, kde je krajským úřadem tato část plánu rozvoje publikována a zpřístupněna. (3) Obce předávají krajskému úřadu podle § 4 odst. 4 zákona v elektronické podobě návrh aktualizace plánu rozvoje ve stejných formátech a s obsahem, jak jsou uvedeny v ustanoveních odstavce 2 písm. b), c), d) a e). Spolu s návrhem aktualizace plánu rozvoje se dokládá a) žádost o změnu plánu rozvoje a zdůvodnění navrhované změny zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování a čištění odpadních vod nebo změny navrhovaných kapacit u vodovodních řadů a vodárenských objektů nebo kanalizačních stok a čistíren odpadních vod nebo změny druhu stokové sítě včetně porovnání ekonomických údajů technického řešení uvedeného ve schváleném plánu a navrhovaného technického řešení; součástí žádosti o změnu plánu rozvoje je výpočet hodnoty majetku v reprodukční pořizovací ceně pro navrhované konkrétní parametry objektů, b) vyjádření příslušného správce povodí podle § 4 odst. 5 zákona k navrhované změně plánu rozvoje, c) stanovisko vlastníka provozně souvisejícího vodovodu a stanovisko oprávněného z odběru povrchových nebo podzemních vod v případě, že se navrhovaný vodovod napojuje na vodohospodářskou infrastrukturu jiného vlastníka, d) stanovisko vlastníka provozně související kanalizace a oprávněného z vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v případě, že se navrhovaná kanalizace napojuje na vodohospodářskou infrastrukturu jiného vlastníka, a e) údaje o vydatnosti a úplné rozbory surové vody v rozsahu tabulky č. 1 přílohy č. 9 k této vyhlášce provedené akreditovanou laboratoří, které nejsou starší než 1 rok, a pokud jsou takové doklady k dispozici, informace o způsobu ochrany vodního zdroje38), v případě plánovaného využití vodního zdroje. (4) Krajský úřad průběžně předává ministerstvu jednotlivé návrhy změn plánu rozvoje k projednání a ke stanovisku v rozsahu § 4 odst. 3 ČÁST TŘETÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ (K § 5 odst. 6 zákona) ODDÍL PRVNÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 5 Majetková evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací (dále jen „majetková evidence“) a provozní evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací (dále jen „provozní evidence“) se nevztahuje na vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace uvedené v § 1 odst. 4 zákona. ODDÍL DRUHÝ MAJETKOVÁ EVIDENCE § 6 (1) Obsah předávaných vybraných údajů majetkové evidence je uveden v přílohách č. 1 až 4 a evidence je součástí Informačního systému vodovodů a kanalizací. (2) Vybrané údaje z majetkové evidence vykazuje vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace odděleně pro: a) přiváděcí řad a rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obceobce1) a nejvýše celou obecobec, popřípadě několik sousedících obcíobcí, pokud mezi zastavěným územímzastavěným územím nebo zastavitelnou plochou těchto obcíobcí není vzdálenost větší než 200 m, b) stavby pro úpravu vodystavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody, c) přiváděcí stoku a stokovou síť užívanou minimálně v části obceobce1), d) čistírny odpadních vod. (3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z majetkové evidence příslušnému stavebnímu úřadu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. (4) Stavební úřad předá údaje majetkové evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. (5) Soubor vybraných údajů z majetkové evidence je krajským úřadům pro území kraje a správcům povodí podle jejich územní působnosti k dispozici v rámci Informačního systému vodovodů a kanalizací. ODDÍL TŘETÍ PROVOZNÍ EVIDENCE § 7 (1) Obsah předávaných vybraných údajů provozní evidence je uveden v přílohách č. 5 až 8 a evidence je součástí Informačního systému vodovodů a kanalizací. (2) Vybrané údaje z provozní evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro tyto funkční celky: a) přiváděcí řady, rozvodnou vodovodní síťrozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obceobce1) a nejvýše několik obcíobcí, ve kterých je možno jakost vody dodávané touto sítí považovat za přibližně stejnou, b) stavby pro úpravu vodystavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody, c) přiváděcí kanalizační stokypřiváděcí kanalizační stoky, stokovou síťstokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obceobce,1) d) čistírny odpadních vod. (3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z provozní evidence příslušnému stavebnímu úřadu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. (4) V případě, že více vodovodů nebo kanalizací tvoří funkční celek, ve kterém je možno považovat jakost vody za přibližně stejnou, s jedním provozovatelem ve vlastnictví více osob, předávají se vybrané údaje z provozní evidence za tento funkční celek nebo jeho části. (5) Stavební úřad předá údaje provozní evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. (6) Soubor vybraných údajů z provozní evidence je krajským úřadům pro území kraje a správcům povodí podle jejich územní působnosti k dispozici v rámci Informačního systému vodovodů a kanalizací. § 8 Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (1) Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (dále jen „plán kontrol jakosti vod“) obsahuje tyto části: a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebitelispotřebiteli, b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebitelispotřebiteli, c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebitelispotřebiteli, d) postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů, e) způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence. (2) Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9. (3) Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.5) (4) Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku v příslušném místě odběru. (5) Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vodystavby pro úpravu vody se postupuje podle zvláštního právního předpisu5a). § 9 Plán kontrol míry znečištění odpadních vod a kalů (1) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod obsahuje tyto části: a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění, b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění, c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění, d) postupy odběrů, úpravy vzorků a metody rozborů vzorků vod a kalů, e) způsob zpracování výsledků kontrol míry znečištění odpadních vod a jejich evidence. (2) Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 10. (3) Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot.7) (4) Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti a nejistoty měření prokázaný. Při použití jiné metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá, například rozhodčí analytická metoda podle zvláštního právního předpisu.7a) (5) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod musí být v souladu se schváleným kanalizačním řádem (§ 14 odst. 3 zákona). § 10 Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace (1) Výkresová dokumentace vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle § 5 odst. 2 zákona (dále jen „výkresová dokumentace“) je zjednodušená dokumentace skutečného provedení vodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav, obnovy a pro zpracování provozního řádu vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace podle zvláštního zákona.8) (2) Výkresová dokumentace musí obsahovat: a) údaje o účelu a místu stavby vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace (dále jen „stavba“), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastrukatastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku, b) údaje o kolaudačních rozhodnutích nebo o kolaudačních souhlasech ke stavbě, a pokud se tato rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby, c) technický popis stavby a jejího vybavení, d) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby, e) technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.), f) druh materiálu rozvodu a druh nátěrů nebo výstelek vnitřních stěn potrubí, vodojemů a čistírenských nádrží. (3) Poloha vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1 : 1000, 1 : 500, popřípadě 1 : 2880. Jejich součástí jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. U nově budovaného nebo obnovovaného vodovoduvodovodu i kanalizacekanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby. (4) Výkresová dokumentace podle odstavce 1 písm. a) je zpracována také v digitální formě v jednotné datové struktuře a rozsahu podle vyhlášky upravující digitální technickou mapu kraje. Jednotná datová struktura obsahuje prostorové, technické a identifikační parametry pro jednotlivá liniová vedení vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a bodové objekty zajišťující funkčnost celé infrastruktury. (5) Pro účel zápisu údajů o vodovoduvodovodu nebo kanalizacikanalizaci do digitální technické mapy prostřednictvím jednotného rozhraní35) a pro účel předání těchto údajů podle čl. II zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je identifikační číslo majetkové evidence uvedené v Informačním systému vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací. § 11 Provozní deník (1) Provozní deník a provozní záznamy musí být vedeny tak, aby sloužily provozovateli jako podklad pro operativní rozhodování a vlastníkovi jako doklad o způsobu provozování vodohospodářského majetku. Do provozního deníku se zaznamenávají každodenní provozní záznamy o vodovoduvodovodu nebo kanalizacikanalizaci nebo o jejich části, údaje o činnosti obsluhy, včetně událostí, které mohou mít vliv na provozování vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, a záznamy o provedených opatřeních, která se týkají provozu vodovoduvodovodu a vyplývají ze závěrů posouzení rizik32) podle vyhlášky o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu a kontrolách pitné vody33). Do provozního deníku se zaznamenávají rovněž záznamy osob provádějících kontrolu provozu. V provozu, kde není nutná denní obsluha, se záznamy provádí při každé kontrole nebo provozním zásahu. (2) Jeli to účelné, lze provozní deník členit na dílčí provozní deníky. (3) Provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení nebo mohou být vedeny elektronicky. Provozní záznamy se uchovávají po dobu 5 let. ČÁST ČTVRTÁ STANOVENÝ FORMÁT FORMULÁŘE K ŽÁDOSTI O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE A PŘÍBUZNÝ OBOR K OBORU VODOVODY A KANALIZACE (K § 6 odst. 10 a 13 zákona) § 12 (1) Formulář k žádosti o povolení k provozování se vyplňuje prostřednictvím Informačního systému vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací. Obsah formuláře žádosti je uveden v příloze č. 11. (2) Informace krajského úřadu podle § 6 odst. 10 zákona se předává ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Formát a struktura aplikace pro evidenci jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce. § 12a (1) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace se považuje takový obor středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo obor vysokoškolského vzdělání, který je výukou obsahově zaměřen alespoň na 6 z těchto činností: a) znalost právních předpisů v oboru vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace, b) znalost procesů souvisejících s jímáním vody, úpravou vody na vodu pitnou včetně hygienického zabezpečení a dopravy vody, c) znalost procesů souvisejících s čištěním odpadních vod, kalovým hospodářstvím a sběrem odpadních vod stokovými systémy, d) znalost právních předpisů souvisejících s tvorbou ceny pro vodnévodné a ceny pro stočnéstočné, e) schopnost vyhodnocení údajů rozboru vody, vymezení možných závad v úpravárenském procesu, f) schopnost analýzy nedostatků rozvodného systému a ztrát vody v trubní síti, g) schopnost vyhodnocení údajů rozboru odpadních vod, vymezení základních nedostatků stokového systému a čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod, h) schopnost provádět analýzy v oblasti hospodárnosti provozu a tvorby ceny pro vodnévodné a ceny pro stočnéstočné, i) schopnost posouzení záměrů rozvoje z hlediska ekonomiky a dopadů na provozní náklady v oboru vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací. (2) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace se považuje rovněž dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, doplněné vzděláním akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zakončeným složením odborných zkoušek, obsahově zaměřených alespoň na 6 z činností podle odstavce 1. ČÁST PÁTÁ OBSAH PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ, PRAVIDLA PRO JEHO ZPRACOVÁNÍ (K § 8 odst. 1 a 11 zákona) § 13 (1) Obsahem plánu financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací je a) vymezení infrastrukturního majetku v členění podle vybraných údajů majetkové evidence v reprodukční pořizovací ceně vypočtené podle příloh č. 1 až 4 k této vyhlášce, b) vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v procentech opotřebení, c) uvedení teoretické doby akumulace finančních prostředků, d) roční potřeba finančních prostředků a její krytí a e) doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií. (2) Zpracování plánu podle odstavce 1 se provádí podle přílohy č. 18 k této vyhlášce. (3) Aktualizace plánu podle odstavce 1 se provádí v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, kdy došlo ke změně hodnoty majetku vlastníka podle vybraných údajů majetkové evidence o více než 10 % hodnoty majetku uvedené v plánu financování obnovy, nejdéle však do 10 let od jeho zpracování, popřípadě od jeho poslední aktualizace. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací. (4) Plán financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 4 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle § 36 odst. 5 zákona. ČÁST ŠESTÁ ZPŮSOB VÝPOČTU NÁHRADY ZTRÁT PŘI NEOPRÁVNĚNÉM ODBĚRU VODY NEBO NEOPRÁVNĚNÉM VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD (K § 10 odst. 3 zákona) § 14 (1) Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovoduvodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizacekanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12. (2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitostinemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovoduvodovodu nebo vnitřní kanalizacekanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody. (3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1. (4) Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a b) vlivem přímých následků na kanalizační stokukanalizační stoku a na čistírnu odpadních vodčistírnu odpadních vod. ČÁST OSMÁ ODDÍL PRVNÍ POŽADAVKY NA ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD, VÝSTAVBU A PROVOZ ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD (K § 12 odst. 1 zákona) § 16 Pro účely této části se rozumí a) městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen „odpadní vody“), b) splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech, c) aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění, d) sběrným systémem systém stok shromažďující a odvádějící odpadní vody, e) populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den; při posuzování zatížení ovlivněných odpadními vodami z průmyslu se zohlední zatížení podle chemické spotřeby kyslíku (dále jen „CHSK“) s ohledem na poměr k biochemické spotřebě kyslíku (dále jen „BSK5“); v případě, že poměr BSK5/CHSK odpovídá hodnotě 0,5, bude použita hodnota CHSK – 120 g kyslíku/den, f) primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %, g) sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy, h) dalším nebo také terciárním stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním, i) přiměřeným čištěním čištění odpadních vod postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí, j) kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod; kalem je také zbytkový kal z čistíren odpadních vodčistíren odpadních vod, a to jak zpracovaný, tak nezpracovaný, k) vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody. § 17 (1) Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen „návrh“) vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod. (2) Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena. (3) Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména a) ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu s vodním zákonem, požadavky vodoprávního úřadu a požadavky na opětovné použití vyčištěných odpadních vod, a z možnosti opětovného využívání odpadních vod podle § 38 odst. 10 písm. b) vodního zákona, b) z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod, c) z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod, d) z normových hodnot.15) (4) Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví,16) zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce. (5) Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod. (6) Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí. (7) Součástí návrhu je a) stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.), b) způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda). ODDÍL DRUHÝ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU A PROVOZ STOKOVÉ SÍTĚ § 19 (1) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod. Při stanovení návrhových průtoků a poměru ředění odpadních vod se postupuje podle čl. 4.1.5. a 4.1.6. české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory vydané dne 1. prosince 2019. Nově budované či upravované stávající odlehčovací komory musejí být vybaveny účinným odstraněním hrubých nečistot. (2) Při posouzení stávajících odlehčovacích komor se postupuje podle tabulky č. 2 české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory vydané dne 1. prosince 2019. § 19a Zásady provozu a údržby odlehčovacích komor (1) Provozovatel vede evidenci kontrol a údržby odlehčovacích komor a jejich technologického vybavení. Při provozu a údržbě odlehčovacích komor se postupuje v souladu s postupy uvedenými v odvětvové technické normě TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok. (2) Kontrola funkce, stavebního stavu a stavu technologického vybavení odlehčovacích komor se provádí po každé větší dešťové srážce, pokud místní podmínky nebo provozní řád kanalizacekanalizace nestanoví jinak. (3) Kontrola se zaměřuje zejména na stav stavebních konstrukcí objektu, množství sedimentu ve stoce a na profil odtoku z odlehčovací komory. Je-li odtok z odlehčovací komory omezen škrticím zařízením, kontroluje se jeho funkčnost a odstraňují se zachycené látky z průtočného profilu. Je-li odlehčovací komora vybavena předčisticím zařízením přepadů, provede se v rámci kontroly čištění zařízení a ověří se jeho funkčnost. Kontroluje se také stav a funkčnost povodňových uzávěrů na výpusti z odlehčovací komory, jsou-li součástí objektu. § 20 Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.21) ČÁST DEVÁTÁ UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY ODEBRANÉ Z POVRCHOVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ NEBO Z PODZEMNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ PRO ÚČELY ÚPRAVY NA VODU PITNOU (K § 13 odst. 5 zákona) § 21 (1) Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13. (2) Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14. (3) Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 4 a 5. (4) Krajskému úřadu a příslušnému správci povodí může provozovatel předat výsledky rozborů v rozsahu tabulek 1 a 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce průběžně, tyto výsledky však předává nejpozději do 31. března za předcházející rok včetně údaje o ročním odebraném množství surové vody prostřednictvím databáze spravované Českým hydrometeorologickým ústavem. Ke vkládání výsledků do databáze provozovatel využije elektronickou aplikaci zveřejněnou na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. § 22 (1) Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky. (2) Pro zařazení do kategorie se vzorky surové vody odebírají v místě před stavbou pro úpravu vodystavbou pro úpravu vody. (3) Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2. (4) Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Mezní hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.23) (5) Pro zařazení surové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků surové povrchové vody činí 24 - 36. (6) Kategorie surové vody je každoročně upřesňována na základě výsledků analýz surové vody podle plánu kontrol jakosti vod. (7) Kategorizace surové vody se neprovádí u vody bez technologie úpravy vody a staveb k jímání vody, s případným hygienickým zabezpečením vody. (8) Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č. 13 části 3. § 23 (1) Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2. (2) Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody. ČÁST DESÁTÁ NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU A POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD (K § 14 odst. 6 zákona) ODDÍL PRVNÍ NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU § 24 Kanalizační řád obsahuje: a) základní údaje, a to 1. název, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo osoby vlastníka nebo vlastníků kanalizacíkanalizací, bylo-li přiděleno, na které se vztahuje kanalizační řád, název a identifikační číslo osoby provozovatele nebo provozovatelů kanalizacekanalizace provozující, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení osoby provozovatele, identifikační čísla majetkové evidence kanalizacekanalizace i čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod podle příloh č. 3 a 4, 2. charakteristiku a popis území obceobce nebo její části s kanalizacíkanalizací, na kterou se kanalizační řád vztahuje, z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, způsob odkanalizování, základní bilanční parametry dodávané pitné a odváděné odpadní vody, odtokové poměry v obciobci, stručný popis vodního recipientu, přibližný počet osob čistící odpadní vody v septicích a domovních čistírnách odpadních vodčistírnách odpadních vod, přibližný počet osob shromažďující odpadní vody v žumpách a cíle kanalizačního řádu pro danou lokalitu, přehled hlavních producentů odpadních vod, typ a objemy vypouštěných odpadních vod do kanalizacekanalizace v jednotlivých hodinách dne a dní v roce včetně specifik znečištění, b) technický popis stokové sítě, a to: 1. uvedení druhu kanalizacekanalizace a technické údaje o jejím rozsahu, 2. údaje o situování kmenových stok, 3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění, 4. údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný), 5. uvedení důležitých objektů na kanalizacikanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry), 6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient), 7. údaje o počtu obyvatel v obciobci a o počtu obyvatel připojených na kanalizacikanalizaci, 8. údaje o počtu kanalizačních přípojekkanalizačních přípojek; c) mapovou přílohu s vyznačením stokové sítěstokové sítě a polohy 1. hlavních producentů odpadních vod a producentů průmyslových odpadních vod podle právního předpisu upravujícího ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizacíkanalizací a citlivé oblasti, 2. producentů zahrnujících zdravotnická, veterinární a jim podobná zařízení, kteří mohou do kanalizacekanalizace vypouštět odpadní vody se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek, zejména léčiv a léčivých přípravků, infekční odpadní vody nebo radioaktivní odpadní vody, 3. producentů s možností vzniku havarijního znečištění, 4. míst pro měření a odběr vzorků, 5. odlehčovacích komor a výustních objektů, 6. čistíren odpadních vodčistíren odpadních vod a předčisticích zařízení producentů, 7. čistíren odpadních vodčistíren odpadních vod kanalizacekanalizace; d) údaje o příslušné čistírně odpadních vodčistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní vody, a to 1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod, 2. rok uvedení čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod do provozu, rok rekonstrukce a úprav, popis stávajícího technického stavu, údaje o množství odpadních vod celkem, splaškových odpadních vod, odpadních vod jiných, srážkových, popřípadě balastních, koncentrace znečisťujících látek na přítoku a odtoku včetně projektovaných hodnot, 3. počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob, 4. způsob nebo způsoby řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizacíkanalizací; e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to: 1. kvalitativní hodnocení, 2. průtokové poměry; f) seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizacekanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem;24) g) stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizacekanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b); h) způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u vybraných odběratelů a jejich seznam; i) opatření při poruchách a haváriích kanalizacekanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací; j) další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizacekanalizace a způsob kontroly míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, typ vzorků pro odběr, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizacekanalizace odběratelem; k) způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu. ODDÍL DRUHÝ POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD § 26 (1) Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkoukanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol. (2) Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků odpadních vod kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.25) ČÁST JEDENÁCTÁ URČENÍ MNOŽSTVÍ ODEBRANÉ VODY BEZ MĚŘENÍ (K § 16 odst. 6 zákona) § 27 (1) Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12. (2) Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele. ČÁST DVANÁCTÁ OBECNÉ TECHNICKÉ PODMÍNKY MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ DODANÉ VODY (K § 17 odst. 9 zákona) § 28 (1) Provozovatel za účelem měření množství dodané vody osadí na vodovodní přípojkuvodovodní přípojku odběratele vodoměr podle technických podmínek odběru vody, zejména podle výše průměrného a maximálního odběru. (2) Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle § 17 odst. 4 písm. a) zákona, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitostinemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostínemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitostinemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody. ČÁST TŘINÁCTÁ ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH A SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ (K § 19 odst. 10 zákona) ODDÍL PRVNÍ § 29 (1) Směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12. (2) Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody. ODDÍL DRUHÝ ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD BEZ MĚŘENÍ § 30 (1) Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizacekanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12. (2) Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele. (3) Pokud nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody vypouštěného při zjištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitostinemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostínemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitostinemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovoduvodovodu nebo vnitřní kanalizacekanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody. ODDÍL TŘETÍ ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ § 31 (1) Množství srážkových vod odváděných do kanalizacekanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého srážkového normálu v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizacekanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16. (2) Pro účely výpočtu stočnéhostočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizacekanalizace. ČÁST ČTRNÁCTÁ ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ, VÝPOČET CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ A POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ (K § 20 odst. 3 a 9 a § 36 odst. 7 zákona) § 32 (1) Výpočet pevné složky vodnéhovodného a stočnéhostočného při placení ve dvousložkové formě provádí provozovatel podle technických parametrů a) kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty28) zařazením do zvolené kategorie, nebo b) profilu vodovodní přípojkyvodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo c) množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie, a je uveden v příloze č. 17. (2) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a) a) musí osazený vodoměr na vodovodní přípojcevodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 6 zákona, b) se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším trvalém průtoku31), než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru, c) u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č. 12. (3) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b) a) musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojkyvodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona, b) je určena průtočná plocha vodovodní přípojkyvodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.). (4) Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle § 27 a 28. § 33 (1) Pro určení pevné složky stočnéhostočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení § 32 obdobně. (2) Výpočet pevné složky stočnéhostočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17. § 34 Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovodyvodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodůvodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace. § 35 (1) Pro vodoměry s přetěžovacím průtokem31) menším než 3,125 m3. h-1, vodovodní přípojkuvodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = 3/4'' a nejnižší množství odebrané vody 30 m3 za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodnéhovodného, je maximální roční sazba pevné složky vodnéhovodného určena cenou za 30 m3 vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu. (2) Pro maximální roční sazbu pevné složky stočnéhostočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1. § 35a (1) Výpočet ceny pro vodnévodné a ceny pro stočnéstočné na kalendářní rok podle cenových předpisů a výpočet pachtovného nebo nájemného se provádí podle příloh č. 19 a 19a. (2) Výpočet ceny pro vodnévodné a ceny pro stočnéstočné podle odstavce 1 se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodůvodovodů provozně souvisejících pro pitnou vodu předanou a pro vlastníky kanalizacíkanalizací provozně souvisejících odpadní vodu převzatou. Výpočet pachtovného nebo nájemného se provádí u infrastrukturního vodohospodářského majetku, který je používán výlučně k výrobě, dodání nebo rozvodu pitné vody nebo k odvádění, čištění, popřípadě jinému zneškodňování odpadních vod. Vlastník předává provozovateli výpočet pachtovného nebo nájemného jako podklad pro výpočet ceny pro vodnévodné a stočnéstočné nejpozději do 30. září aktuálního kalendářního roku a pro porovnání do 28. února následujícího kalendářního roku, pokud se strany nedohodly jinak. (3) V případech výpočtu ceny pro pitnou vodu předanou se provádí i výpočet jednotkových nákladů zdroje pitné vody, popřípadě i její přepravy. (4) V případech výpočtu ceny pro odpadní vodu převzatou se provádí i výpočet jednotkových nákladů čištění odpadních vod, popřípadě i její přepravy. (5) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodnévodné a pro stočnéstočné a výpočtu pachtovného nebo nájemného na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce se provádí ve členění nákladových položek s jejich obsahem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 20 a ve struktuře databázového souboru, která je uvedena v příloze č. 24. (6) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodnévodné a ceny pro stočnéstočné s dosaženou skutečností se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodůvodovodů provozně souvisejících pro pitnou vodu předanou a pro vlastníky kanalizacíkanalizací provozně souvisejících odpadní vodu převzatou. Porovnání všech položek výpočtu pachtovného nebo nájemného s dosaženou skutečností se provádí pro provozovatele, který je zároveň příjemcem vodnéhovodného nebo stočnéhostočného. (7) V rámci nákladů pro výpočet ceny pro vodnévodné a ceny pro stočnéstočné uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré očekávané ekonomicky oprávněné náklady podle cenových předpisů spojené s provozováním vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace pro veřejnou potřebu. V rámci nákladů pro výpočet pachtovného nebo nájemného uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré očekávané ekonomicky oprávněné náklady podle cenových předpisů spojené s propachtováním nebo nájmem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem. (8) V rámci porovnání všech položek výpočtu a) ceny pro vodnévodné a ceny pro stočnéstočné na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné ekonomicky oprávněné náklady spojené s provozováním vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace pro veřejnou potřebu, b) pachtovného nebo nájemného uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné náklady podle cenových předpisů spojené s propachtováním nebo nájmem vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem. § 35b Do výpočtu cen pro vodnévodné a stočnéstočné a výpočtu pachtovného nebo nájemného se zahrnují prostředky na obnovu vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací řádků 8 a 16 tabulky plánu financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací podle přílohy č. 18 k této vyhlášce. ČÁST PATNÁCTÁ TECHNICKÝ AUDIT (K § 38 odst. 6 zákona) § 36 (1) Technický audit vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace uvede z následujícího výčtu pouze části věcně příslušné podle zadání: a) úvod (zadání auditu); b) výchozí podklady (např. údaje provozní evidence, cenové kalkulace, smlouvy týkající se provozu); c) specifikace majetku podle majetkové evidence; d) provozní údaje: 1. popis výroby a její vyhodnocení, 2. zhodnocení zajištění jakosti vyráběné pitné vody a vypouštěné odpadní vody, 3. rozbor nákladů a cenových kalkulací, 4. personální vyhodnocení (počet a zařazení zaměstnanců), 5. popis a vyhodnocení smluvních vztahů; e) analýzu současného stavu 1. srovnávací, 2. úvahovou; f) závěry v oblastech 1. péče o infrastrukturní majetek a jeho provozuschopnost, 2. provozování (výroba a vztah k odběratelům), 3. ekonomie a ceny, 4. smluvní vztahy; g) návrh opatření pro 1. vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, 2. obceobce, 3. provozovatele, 4. vodoprávní úřad, 5. ministerstvo. (2) Žadatelé o zápis do seznamu technických auditorů zašlou ministerstvu písemnou žádost obsahující: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresu žadatele a místo jeho trvalého pobytu nebo místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí, b) kopii dokladů o dosaženém vzdělání, c) doklady o vykonané praxi, d) soupis vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací, e) popis dosavadní odborné činnosti. (3) Ministerstvo zapíše do seznamu technických auditorů žadatele, pokud splňuje požadavky stanovené zákonem a je vybrán komisí (§ 38 odst. 5 zákona), každoročně k 30. červnu, následujícímu po vybrání komisí. (4) Při výběru žadatelů o zápis do seznamu technických auditorů přihlédne komise k soupisu vlastních publikačních prací v oboru, vydaným odborným statím a publikacím a k popisu dosavadní odborné činnosti. ČÁST ŠESTNÁCTÁ INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI § 36a (K § 36 odst. 9 zákona) Údaji zveřejňovanými podle § 36 odst. 9 zákona jsou údaje o a) vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace a provozovateli vodovodu nebo kanalizace, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu osoby, nebo sídla, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firma a adresa sídla, jde-li o právnickou osobu, 2. identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a 3. telefonické spojení, adresa elektronické pošty a identifikátor datové schránky, b) technických požadavcích na 1. vnitřní vodovod včetně uvedení zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod a informace o zákazu propojení vodovodního potrubí s jiným zdrojem vody, 2. vnitřní kanalizaci včetně uvedení zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod, 3. vodovodní přípojky včetně uvedení podmínek pro umístění vodoměru pro měření dodávané vody a požadavků na umístění vodoměrné šachty a požadavků na vodoměrnou sestavu a tlakových podmínek a doporučení a 4. kanalizační přípojky, c) způsobu zjišťování množství 1. dodané pitné vody, a to měřením vodoměrem nebo směrnými čísly v případě, kdy odběr vody není měřen, 2. vypouštěných odpadních vod, a to měřením vypouštěných odpadních vod do kanalizace, je-li to stanoveno kanalizačním řádem, měřením odebrané vody, která může být následně vypouštěna do kanalizace, nebo podle směrných čísel roční potřeby vody v případě, že není prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, a 3. vypouštěných srážkových vod, a to výpočtem podle přílohy č. 16 k této vyhlášce, nebo měřením, pokud tak stanoví kanalizační řád, d) možnosti přerušení nebo omezení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod s uvedením způsobu náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod, popřípadě o plánované odstávce a omezení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod související s údržbou nebo plánovanými opravami a způsob jejich oznámení, e) jakosti dodávané pitné vody podle zákona o ochraně veřejného zdraví, f) povinnosti dodržovat kanalizační řád včetně zveřejnění obecně závazných ustanovení a limitů maximálně přípustného znečištění ze schváleného kanalizačního řádu a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod včetně uvedení látek, jejichž vypouštění do kanalizace je zakázáno, g) rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práv vyplývajících z odpovědnosti za vadné plnění uvedené v reklamačním řádu, zejména 1. kde lze reklamaci uplatnit, 2. formu a způsoby uplatnění reklamace, 3. požadavky na obsahové náležitosti reklamace, 4. lhůtu pro uplatnění reklamace, 5. způsob informování o vyřízení reklamace, 6. způsob vyřízení reklamace a 7. působnost správních orgánů v oblasti ochrany odběratele, h) možnosti snížení spotřeby vody a jejího efektivního využití v souladu s místními podmínkami, omezení rizik způsobujících úniky vody a zdravotních rizik souvisejících se stagnací vody, možném ohrožení lidského zdraví včetně doporučení ohledně zdraví a spotřeby nebo údaj o tom, kde na internetových stránkách lze informace o možném ohrožení lidského zdraví včetně doporučení ohledně zdraví a spotřeby najít, i) možnosti omezení odvádění srážkové vody do kanalizace, například její akumulací a následným využitím, vsakováním na pozemku nebo výparem. § 36b (K § 36 odst. 10 zákona) Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě provozovatel, v informaci pro odběratele o vodnémvodném a stočnémstočném uvede tyto údaje: a) adresu odběrného místa, b) počátek a konec fakturačního období, v případě změny ceny pro každé období samostatně, c) množství fakturované dodané pitné vody nebo odváděné odpadní vody v m3 s uvedením počátečního a konečného stavu vodoměru nebo způsobu stanovení množství s uvedením směrného čísla podle přílohy č. 12 k této vyhlášce, v případě změny ceny pro každé období samostatně, d) cenu pro vodnévodné a pro stočnéstočné za fakturační období, v případě změny ceny pro každé období samostatně, e) fakturovanou výši pevné složky pro vodnévodné nebo pro stočnéstočné, pokud je pevná složka uplatňována, f) srovnání spotřeby vody pro odběrné místo za nejméně poslední 2 fakturační období, jsou-li tyto údaje k dispozici, g) odkaz na reklamační řád a h) odkaz na internetové stránky obsahující informace podle § 36a. ČÁST SEDMNÁCTÁ USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ § 37 Zrušují se: 1. vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, 2. vyhláška č. 185/1988 Sb., kterou se mění vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích. § 38 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004. Ministr: Ing. Fencl v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – VODOVODNÍ ŘADY 507kB 476kB 647kB 509kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. 1.9MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. 1.7MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – ČISTÍRNA OPADNÍCH VOD 453kB 424kB 2.4MB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – VODOVODNÍ ŘADY 460kB 733kB 1015kB 2MB 1.2MB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – STAVBA PRO ÚPRAVU VODY NEBO STAVBA K JÍMÁNÍ VODY 492kB 942kB 614kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - KANALIZAČNÍ STOKY 583kB 589kB 1.7MB 1.5MB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – ČISTÍRNA OPADNÍCH VOD 389kB 581kB 913kB 620kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY ČÁST 1 MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH Místy odběrů vzorků v kontrolních profilech jsou místa: a) na přítoku surové vody používané k úpravě na vodu pitnou a pro vodu bez úpravy; vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem; v případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky z jejich směsi; kontrola jednotlivých zdrojů se provádí, pokud kvalita směsné surové vody je horší než pro kategorii A2, b) v průběhu úpravy vody technologickou linkou, pokud existuje technologie úpravy; kontrola vody v průběhu úpravy technologickou linkou se provádí, je-li to možné, mezi jednotlivými stupni; místa kontroly a rozsah a četnost sledovaných parametrů za jednotlivými stupni stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy, c) za filtrací nebo na výstupu z úpravny vody, kde se provádí kontrola účinnosti filtrace měřením zákalu jako provozního parametru; místo sledování zákalu stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy, d) na výstupu vyrobené vody z úpravny vody, výstup vyrobené vody hygienicky zabezpečené, e) strategická místa distribuční sítě včetně vodojemů, f) kde pitná voda vytéká z kohoutků určených k odběru pro lidskou spotřebu; tato místa se stanoví podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. ČÁST 2 MINIMÁLNÍ ROZSAH POŽADOVANÝCH ROZBORŮ SUROVÉ VODY Podle rozsahu ukazatelů a v závislosti na potřebných požadavcích monitorování se rozlišují následující typy rozborů: 1. ÚPLNÝ ROZBOR 2. KRÁCENÝ ROZBOR 3. PROVOZNÍ ROZBOR 1. ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY Úplný rozbor surové vody se provádí v rozsahu tabulky č. 1. V případě surové vody pro vodu upravovanou v četnosti podle tabulky č. 4 a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22 a následně pro potvrzení kategorie surové vody. V případě surové vody pro vodu bez úpravy v četnosti podle tabulky č. 5. Pouze u surové vody pro vodu bez úpravy lze vykázat jako rozbor surové vody, pokud se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji. Je-li to možné, k tomuto odběru se provede časově souvztažný odběr surové vody pro rozbor mikrobiologických ukazatelů. Odběry vzorků a analýza v rozsahu úplného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace. Rozsah parametrů úplného rozboru surové vody se rozšíří o ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, a to pro daný zdroj surové vody. Výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody k lidské spotřebě poskytne jednotlivým provozovatelům vodovodůvodovodů v elektronické a editovatelné formě příslušný správce povodí. Úplný rozsah rozboru surové vody Tabulka č. 1 Pořadové číslo ukazatele| Ukazatel| Zkratka| Jednotka ---|---|---|--- 1.| Reakce vody (pH)| pH| 2.| Barva (po filtraci)| | mg/l Pt 3.| Zákal| Z| ZFn nebo ZFt 4.| Nerozpuštěné látky| NL105| mg/l 5.| Teplota| t| ° C 6.| Konduktivita| K| mS/m 7.| Pach| | přijatelný/nepřijatelný 8.| Dusičnany| NO3-| mg/l 9.| Dusitany| NO2-| mg/l 10.| Amonné ionty| NH4+| mg/l 11.| Celkový dusík| Ncelk.| mg/l 12.| Fluoridy| F-| mg/l 13.| Železo celkové| Fe| mg/l 14.| Mangan| Mn| mg/l 15.| Hliník1)| Al| mg/l 16.| Měď| Cu| μg/l 17.| Zinek| Zn| mg/l 18.| Bór| B| mg/l 19.| Berylium1)| Be| μg/l 20.| Kobalt1)| Co| μg/l 21.| Nikl1)| Ni| mg/l 22.| Vanad1)| V| mg/l 23.| Arsen| As| μg/l 24.| Kadmium| Cd| μg/l 25.| Chrom (veškerý)| Cr| μg/l 26.| Olovo| Pb| μg/l 27.| Selen1)| Se| μg/l 28.| Rtuť| Hg| μg/l 29.| Baryum1)| Ba| μg/l 30.| Kyanidy celkové| CN-| mg/l 31.| Sírany| SO42-| mg/l 32.| Chloridy| Cl-| mg/l 33.| Tenzidy aniontové| PAL-A| mg/l 34.| Fosforečnany| PO43-| mg/l 35.| Fosfor celkový| Pcelk.| mg/l 36.| Uhlovodíky C10-C40| C10-C40| mg/l 37.| Polycyklické aromatické uhlovodíky| PAU| μg/l 38.| Pesticidní látky celkem| PLC| μg/l 39.| Pesticidní látky| PL| μg/l 40.| Chemická spotřeba kyslíku manganistanem| CHSKMn| mg/l 41.| Celkový organický uhlík| TOC| mg/l 42.| Nasycení kyslíkem| % O2| % 43.| Vápník a hořčík| Ca + Mg| mmol/l 44.| Vápník| Ca| mg/l 45.| Hořčík| Mg| mg/l 46.| Huminové látky1)| HL| mg/l 47.| Absorbance při 254 nm| A1 254| 48.| Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5| KNK 4,5| mmol/l 49.| Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3| ZNK 8,3| mmol/l 50.| Escherichia coli| ECOLI| KTJ/100 ml 51.| Intestinální (střevní) enterokoky| ENT| KTJ/100 ml 52.| Mikroskopický obraz: Počet organismů| PO| jedinci/ml 53.| Abioseston| | % 54.| Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)1)| AOX| mg/l 55.| Termotolerantní koliformní bakterie| TBK| KTJ/ 100 ml 56.| Benzo(a)pyren| BaP| μg/l 57.| Bisfenol A1)| BPA| μg/l 58.| PFAS suma 1)| | μg/l 59.| Somatické kolifágy| | PTJ2)/100 ml 60.| Clostridium perfringens| | KTJ/100 ml 61.| Microcystin - LR| | μg/l 62.| 17-beta-estradiol 1)| | ng/l 63.| Nonylfenol 1)| | ng/l 64.| Uran| U| μg/l 1) Stanovuje se v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem na základě posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj surové vody a při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22, nejméně však jednou za šest let. 2) PTJ - plak tvořící jednotka. Poznámky k tabulce č. 1: Ukazatel č. 37 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Ukazatel č. 38 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů a jejich relevantních metabolitů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Ukazatel č. 39: sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody. K ukazatelům č. 40 a 41: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel. K ukazateli č. 47: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, zvláště organických mikropolutantů, a to od dosažení hodnoty A1 254 = 0,08. K ukazateli 58: PFAS suma se rozumí suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. zejména perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), perfluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina. Vybrané látky se sledují tehdy, pokud při posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeném podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu příslušný správce povodí dospěje k závěru, že je pravděpodobný výskyt vybraných látek v daném zdroji vody, respektive pokud se prokáže v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle vodního zákona překročení 30 % limitní hodnoty pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, pro tento parametr. Vybrané látky se sledují od okamžiku předání informace o jejich pravděpodobném výskytu, respektive předání výsledku monitoringu správcem povodí. K ukazateli č. 59: Tento ukazatel se stanoví, pokud to vyplyne z posouzení a řízení rizik podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, provede se rozbor po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy. K ukazatelům č. 60 a 63: Stanovuje se pouze u povrchových vod nebo je-li podzemní voda ovlivněna povrchovými vodami. K ukazateli č. 61: Stanovuje se pouze u povrchových vod na základě posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj surové vody a v případě zjištění masivního výskytu sinic. 2. KRÁCENÝ ROZBOR SUROVÉ VODY Krácený rozbor surové vody slouží k upřesnění kategorie surové vody podle § 22 a ke stálému sledování jakosti. Přihlíží se i k výsledkům provozních rozborů. V roce, kdy se provádí potvrzení kategorie surové vody úplným rozborem, úplný rozbor nahradí krácený rozbor. Do rozsahu kráceného rozboru se zahrnují ukazatele podle tabulky č. 2, krácený rozbor se rozšíří o a) ukazatele z úplného rozboru surové vody, které překračují více než 75 % limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů; pokud se následnými analýzami po dobu 2 kalendářních roků prokáže pokles hodnoty pod 75 % limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., je možné v rámci kráceného rozboru ukazatel ze sledování vyloučit. Podmínkou je, že v daném kalendářním roce budou provedeny alespoň 2 analýzy, b) ukazatele, které se rovnají nebo překračují hodnotu kategorie A 2 určenou při předchozí kategorizaci surové vody (podle přílohy č. 13 k této vyhlášce), c) ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení a řízení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody; výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody k lidské spotřebě poskytne jednotlivým provozovatelům vodovodůvodovodů v elektronické a editovatelné formě příslušný správce povodí, d) ukazatele, které významně kolísají v průběhu roku (výskyt sledovaného ukazatele ve dvou kategoriích, například sezónní změny). Odběry vzorků a analýza v rozsahu kráceného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace. Minimální rozsah kráceného rozboru surové vody Tabulka č. 2 Pořadové číslo ukazatele| Pořadové číslo z úplného rozboru (tab. č. 1)| Ukazatel| Zkratka| Jednotka ---|---|---|---|--- 1.| 1.| Reakce vody (pH)| pH| 2.| 2.| Barva (po filtraci)| | mg/l Pt 3.| 3.| Zákal| Z| ZFn nebo ZFt 4.| 4.| Nerozpuštěné látky1)| NL105| mg/l 5.| 5.| Teplota| T| °C 6.| 6.| Konduktivita| K| mS/m 7.| 7.| Pach (druh, pokud lze)| | přijatelný/nepřijatelný 8.| 8.| Dusičnany| NO3-| mg/l 9.| 9.| Dusitany| NO2-| mg/l 10.| 10.| Amonné ionty| NH4+| mg/l 11.| 13.| Železo celkové| Fe| mg/l 12.| 14.| Mangan| Mn| mg/l 13.| 15.| Hliník1)| Al| mg/l 14.| 31.| Sírany| SO42-| mg/l 15.| 32.| Chloridy| Cl-| mg/l 16.| 34.| Fosforečnany| PO43-| mg/l 17.| 40.| Chemická spotřeba kyslíku manganistanem| CHSKMn| mg/l 18.| 41.| Celkový organický uhlík| TOC| mg/l 19.| 43.| Vápník a hořčík| Ca + Mg| mmol/l 20.| 44.| Vápník| Ca| mg/l 21.| 45.| Hořčík| Mg| mg/l 22.| 46.| Huminové látky1)| HL| mg/l 23.| 47.| Absorbance při 254 nm1)| A1 254| 24.| 48.| Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5| KNK 4,5| mmol/l 25.| 49.| Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3| ZNK 8,3| mmol/l 26.| 50.| Escherichia coli| E coli| KTJ/100 ml 27.| 51.| Intestinální (střevní) enterokoky| ENT| KTJ/100 ml 28.| 52.| Mikroskopický obraz: Počet organismů| PO| jedinci/ml 29.| 53.| Abioseston| | % 30.| 59.| Somatické kolifágy| | PTJ/100 ml 1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a pouze při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22, nejméně však jednou za šest let. Poznámky k ukazatelům tabulky č. 2: K ukazatelům č. 17 a 18: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel. K ukazateli č. 23: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A1 254 = 0,08. K ukazateli č. 30: Tento ukazatel se stanoví, pokud to vyplyne z posouzení a řízení rizik podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, provede se rozbor po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy. Toto prověření snížení hodnoty log odstranění v rámci technologie úpravy vody se provede jednorázově a v případě, že dojde ke změně technologie. 3. PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ VODY A VODY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI Provozní rozbory vody slouží především k technologickému řízení provozu. Rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy nebo podle výstupů z posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Při provádění provozních rozborů provozovatel zohlední tyto podmínky: a) součástí provozního rozboru je monitorování ukazatele zákalu s cílem pravidelně kontrolovat účinnost fyzikálního odstraňování nečistot filtračními procesy v souladu s referenčními hodnotami a četností kontrol uvedenými v tabulce č. 6 v části 4; stanoví se v případě, že technologický stupeň úpravy zahrnuje filtraci, b) pro analýzy je možné používat i mobilní analytické soupravy, pokud zajišťují požadovanou mez stanovitelnosti a nejistotu měření, c) provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů; funkčnost kontinuálních analyzátorů musí být pravidelně a prokazatelně ověřována, d) výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a podle doporučení výrobce, e) odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace, ale musí se prokázat, že výsledky jsou stanoveny s požadovanou mezí stanovitelnosti a nejistotou měření, f) technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie. V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory. Výběr z typických ukazatelů a rozšíření o další ukazatele, které jsou potřebné k řízení provozu, určuje provozovatel v závislosti na způsobu a složitosti technologie úpravy vody podle výstupů z posouzení a řízení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo podle výstupů z posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Typické ukazatele provozních rozborů vody Tabulka č. 3 Povrchová voda| | Podzemní voda ---|---|--- Teplota| ° C| Teplota| ° C Reakce vody (pH)| | Reakce vody (pH)| Chemická spotřeba kyslíku manganistanem nebo celkový organický uhlík| mg/l| Železo| mg/l Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5| mmol/l| Mangan| mg/l Hliník 1)| mg/l| Formy oxidu uhličitého3)| mg/l Železo 1)| mg/l| Chemická spotřeba kyslíku manganistanem nebo celkový organický uhlík| mg/l Mangan| mg/l| Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele| Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele2)| | Zákal| NTU Zákal| NTU| Dezinfekční činidlo4)| mg/l Dezinfekční činidlo4)| mg/l| 1) Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě. 2) Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody se musí provádět v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody. 3) V případě kolísání, například z důvodu míšení více zdrojů. 4) Stanoví se zbytkové desinfekční činidlo v případě chemické desinfekce vody. Ukazatele provozních rozborů vody se stanovenou referenční hodnotou Č.| Ukazatel| Jednotka| Referenční hodnota ---|---|---|--- 1| Somatické kolifágy| PTJ/100 ml| 50 (v případě surové vody) 2| Zákal| NTU| 0,3 NTU v 95 % vzorků a žádný nepřesahující 1 NTU Poznámky: 1. Při překročení referenční hodnoty je nutné posoudit účinnost úpravy vody po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy. Toto posouzení se provede jednorázově v případě, že dojde ke změně technologie. 2. Hodnota zákalu platí za technologickým stupněm filtrace. Nejistota měření by měla být odhadnuta v souladu s normou EN ISO 7027 nebo s jinou rovnocennou standardní metodikou na úrovni 1,0 NTU (jednotky nefelometrického měření zákalu). ČÁST 3 ROZBORY PITNÉ VODY Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. Tato kontrola může být doplněna o provozní rozbory. PROVOZNÍ ROZBORY PITNÉ VODY 1. Kontrola v distribuční síti v rozsahu provozního rozboru slouží k technologickému ověření řádného provozu distribuční sítě, nebo k ověření správnosti a účinnosti zásahů do distribuční sítě, ke kontrole čištění vodojemů a ke kontrole účinnosti opatření po stavebním zásahu. 2. Četnost a rozsah provozních rozborů v distribuční síti určuje provozovatel podle velikosti zásobované oblasti (podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti), podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a podle konkrétních nestandardních situací v zásobované oblasti. Tyto rozbory zabezpečují ověření řádného provozování distribuční sítě. 3. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla za místem dávkování určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti. 4. Vzorky vyrobené upravované vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravy vody během ustáleného provozu. 5. Vzorky vody bez úpravy se odebírají na přítoku do vodovodních řadůvodovodních řadů během ustáleného provozu. 6. V případě přerušovaného provozu zdroje bez úpravy nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo z distribuční sítě. 7. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, pokud zajišťují požadovanou mez stanovitelnosti a nejistotu měření. 8. Provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů. Funkčnost kontinuálních analyzátorů se pravidelně a prokazatelně ověřuje. 9. Výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a dle doporučení výrobce. 10. Odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace. ČÁST 4 MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ A) SUROVÁ VODA Minimální četnost sledování surové vody v rozsahu úplného, kráceného a provozního rozboru je uvedena v tabulce č. 4 a 5. V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, pak četnosti uvedené v tabulce č. 4 a 5 představují četnosti rozborů výsledné směsi surové vody. Pokud se odebírá více vzorků za rok podle tabulky č. 4 a 5, odběr vzorků musí být rovnoměrně rozdělen v roce. Pokud některý z parametrů kráceného rozboru surové vody podle tabulky č. 2 trvale v průběhu kalendářního roku vykazuje hodnotu nižší než 0,3 MH, respektive NMH pro pitnou vodu podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, lze parametr sledovat s nižší četností, minimálně však jednou za 3 roky. DOPORUČENÁ A MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU UPRAVOVANOU Tabulka č. 4 Četnost /rok --- Objem vody vyrobené m3/den (stanoví se dle předchozího kalendářního roku)| provozní rozbor (tab. č. 3) Doporučená četnost a dále podle x| krácený rozbor (tab. č. 2) Minimální četnost| úplný rozbor (tab. č. 1) Minimální četnost pro upřesnění kategorie do 100| x| 1| x 101 – 1 000| 6| 2| 1 1 001 – 4 000| 26| 4| 1 4 001 – 10 000| 26| 8| 1 10 001 – 20 000| 104| 12| 2 20 001 – 30 000| 365| 12| 2 nad 30 000| x| 24| 4 Poznámka: x = Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedenými podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, minimálně však 1x za 6 let. V rámci úplného rozboru s četností nižší než 4x se doporučuje střídat roční období. MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU BEZ ÚPRAVY Tabulka č. 5 V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji. Četnost /rok --- Objem vody vyrobené m3/den| krácený rozbor (tab. č. 2)| úplný rozbor (tab. č. 1) do 100| 1| x 101 – 1 000| 2| 1 1 001 – 4 000| 4| 1 4 001 – 10 000| 8| 1 10 001 – 20 000| 12| 1 20 001 – 30 000| 12| 1 nad 30 000| x| x Poznámka: x = Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, minimálně však 1x za 6 let. V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období. B) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI Četnost provozních rozborů ve stanovených místech kontroly mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy. Součástí provozních rozborů je monitorování ukazatele zákalu s cílem pravidelně kontrolovat účinnost fyzikálního odstraňování nečistot filtračními procesy v souladu s referenčními hodnotami a četností kontrol uvedenými v následující tabulce (nevztahuje se na zdroje podzemní vody, kde je zákal způsoben přítomností železa a manganu). MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ K PROVOZNÍMU SLEDOVÁNÍ ZÁKALU Tabulka č. 6 Objem vody vyrobené v m3/den| Provozní rozbor ---|--- ≤ 1 000| týdně > 1 000 až ≤ 10 000| denně > 10 000| průběžně Poznámka: Minimální lhůta pro uchovávání dat je 3 roky. C) VYROBENÁ PITNÁ VODA, V DISTRIBUČNÍ SÍTI A U SPOTŘEBITELESPOTŘEBITELE Kontrola profilů uvedených v části 1 pod písmeny d), e), f) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí v souhrnu v definované četnosti podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. ČÁST 5 ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ 1. Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku, typ vzorku, jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat. 2. Laboratoř, která provádí úplné a krácené rozbory surové a pitné vody, se prokazuje platným osvědčením o akreditaci, nebo je držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace. 3. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle a) překročení počtu hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota, doporučená hodnota) podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu; pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody, b) počtu nevyhovujících vzorků (nevyhovující vzorek je ten, ve kterém alespoň jeden ukazatel ve vzorku překračuje limitní hodnoty podle typu: mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota) podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, c) počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli typu NMH. 4. Technické ukazatele, které nemají určen hygienický limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řademvodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti). Zdravotně významné ukazatele, které mají překročenou stanovenou směrnou hodnotu podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo nemají tímto předpisem určen hygienický limit, se hodnotí podle limitu určeného orgánem ochrany veřejného zdraví. 5. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají po dobu 5 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě. 6. Výsledky provozních rozborů surové vody a výsledky rozborů pitné vody, včetně informací o zdroji surové vody za poslední dva roky musí být na vyžádání poskytnuty zpracovatelům posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru prováděného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ČÁST 1 MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU: a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod, b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory), c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod. PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU: Odtok z volné výusti odpadních vod do vodního recipientu. ČÁST 2 MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ A) ZÁKLADNÍ ROZBOR Ukazatel| Symbol| Jednotka ---|---|--- Biochemická spotřeba kyslíku| BSK5| mg/l Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou| CHSKCr| mg/l Nerozpuštěné látky sušené| NL| mg/l B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR) Ukazatel| Symbol| Jednotka ---|---|--- Amoniakální dusík| N – NH4 +| mg/l Celkový dusík| Ncelk.| mg/l Celkový fosfor| Pcelk.| mg/l C) PROVOZNÍ ROZBOR Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod. D) ROZŠÍŘENÝ ROZBOR Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky. ČÁST 3 MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU35) MÍSTA ODBĚRŮ: a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod, b) odtok z čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod, c) odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě. Tabulka č. 1 Velikost čistírny odpadních vod Počet připojených ekvivalentních obyvatel (EO)| Minimální typ odběru vzorku, rozsah a četnost kontrol počet/ rok ---|--- Typ A| Typ B| Typ C BSK5 CHSKCr NL| N – NH4 + Ncelk Pcelk| BSK5 CHSKCr NL| N – NH4 + Ncelk Pcelk| BSK5 CHSKCr NL| N – NH4 + Ncelk Pcelk < 500| 2| 1| | | | 500 – 2 000| 4| 2| | | | 2 001 – 5 000| | | 4| 4| | 5 001 – 10 000| | | 6| 6| | 10 001 – 50 000| | | 12| 12| | □ nad 50 000| | | | | 26| 26 Další ukazatele: Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd): V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě. Typ vzorku: Typ A – 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení. Typ B – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod. Typ C – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku. Poznámka: Vodoprávní úřad podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb. stanoví pro vypouštění odpadních vod mimo jiných podmínek četnosti a rozsahy rozborů vypouštěných (případně přitékajících) odpadních vod, které je nutné plnit. V případě, že vodoprávní úřad stanoví vyšší četnosti odběru, vyšší typ odběru vzorku a větší rozsah ukazatelů než jsou uvedeny v tabulce č. 1 této kapitoly, platí údaje z povolení vypouštění odpadních vod. B) PROVOZNÍ ROZBORY NA PŘÍTOKU A ODTOKU MÍSTA ODBĚRU: a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod, b) odtok z čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod Tabulka č. 2 Velikost čistírny odpadních vod-počet připojených ekvivalentních obyvatel| Četnost sledování vybraných ukazatelů / rok ---|--- < 500| x 500 – 2 000| x 2 001 – 5 000| x 5 001 – 10 000| 6 10 001 – 50 000| 12 □ nad 50 000| 26 x) Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu. ROZSAH ROZBORU: Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu a technologie čištění (obvykle CHSK, BSK, pH, NL, N-NH4) Typ vzorku: Obvykle Typ A – 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Vzorek Typ A je možno nahradit provozním on-line měřením, případně i prostým vzorkem Prostý vzorek se získá jednorázovým odběrem v určitém místě a čase. C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI 1. Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení. 2. Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni: a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod, b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (např. za sedimentací), c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod, d) místa pro sledování vlivu srážkových vod. 3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako prostý vzorek, popřípadě dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení. D) PROVOZNÍ ROZBORY – KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie. ČÁST 4 KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu ČOV se zjišťují a) rizikové prvky: arsen, olovo, kadmium, rtuť, zinek, měď, chrom, nikl, b) obsah sušiny, ztráta žíháním. Tabulka č. 3 MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU Počet připojených ekvivalentních obyvatel| Počet rozborů za rok ---|--- do 500| x 501 – 5 000| x 5 001 – 25 000| 2 25 001 – 100 000| 4 nad 100 000| 4 x) Četnost určí provozovatel podle produkce kalu minimálně 1x za rok. Pro účely dalšího nakládání s kalem se postupuje v souladu se zákonem o odpadech. ČÁST 5 ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE 1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat. 2. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (§ 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. 3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle povolení k vypouštění odpadních vod; toto hodnocení zahrnuje: - dodržení emisních standardů tj. limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod, - dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod, - počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť), - bilančních hodnot a koncentračních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod, určených v povolení k vypouštění odpadních vod, - bilančních a koncentračních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod určených v povolení k vypouštění odpadních vod. 4. Protokoly podle bodu 1 je možné vést i v elektronické podobě a uchovávají se po dobu 5 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA 712kB 1.1MB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY I. BYTOVÝ FOND Byty. 1. na jednu osobu bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok 15 m3 2. na jednu osobu bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok 25 m3 3. na jednu osobu bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok 35 m3 Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody. Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obecobec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě. V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody. Rodinné domy. Na jednu osobu bytu v rodinném domu (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m3 na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond. Rekreační chaty (chalupy). Na jednu osobu rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2, 3 i s připočtením 1 m3 jako u rodinného domu, vše s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona. Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod v případech, kdy odběratel vodu dodanou vodovodemvodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizacekanalizace podle § 19 odst. 7 zákona: V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek č. 1, 2 a 3 v odběru pro bytový fond, je-li důvodem kropení zahrady, je větší než 30m3 se množství nevypouštěných vod stanoví podle položek 63 až 66 směrných čísel. V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod., je větší než 30m3, se množství nevypouštěných vod stanoví odborným výpočtem ve vazbě na produkci. V případech vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) se množství odpadních vod stanovuje podle směrných čísel. II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY a) je uvedena základní potřeba vody – ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly; b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20; c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu. kancelářské budovy (bez stravování) | na jednu osobu při průměru 250 pracovních dnů za rok ---|--- 4.| WC, umyvadla| 8 m3 5.| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda| 14 m3 6.| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování| 18 m3 školy (bez stravování) | na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů za rok ---|--- 7.| WC, umyvadla| 3 m3 8.| WC a tekoucí teplá voda| 5 m3 mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování) | na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě) při průměru 200 pracovních dnů za rok ---|--- 9.| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda| 8 m3 10.| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování| 16 m3 III. HOTELY, UBYTOVNY, INTERNÁTY (směrná čísla pouze pro ubytování) | | na jedno lůžko za rok ---|---|--- hotely a penziony 11.| většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou| 45 m3 12.| většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě| 23 m3 13.| restaurace v hotelu, penzionu podle položek č. 18, 19 a 20 +39,40 a 41+42 a 43.| 14.| pro doplňující vybavení hotelů se přičítá:| | denní připouštění bazénu| 10 m3 | sauna, welnes| 10 m3 V případě vlastní prádelny se použije směrné číslo pro prádelny. internáty, učňovské domovy, studentské koleje, ubytovny| 15.| většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou| 25 m3 16.| v budovách, kde jsou koupelny (sprchy), WC na chodbě| 15 m3 17.| stravování podle položek č. 18, 19, 20, 39, 40 a 41.| stravování – kuchyně, jídelna (bezobslužné)| na 1 strávníka a 1 pracovníka na jednu směnu za rok 18.| dovoz jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla| 3 m3 19.| vaření jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla| 8 m3 20.| bufet, občerstvení| 1 m3 IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda | | na 1 pracovníka v denním průměru za rok ---|---|--- zdravotnická střediska, ambulatoria, ordinace| 21.| na jednoho pracovníka| 18 m3 lékárny, hygienicko-epidemiologické stanice| 22.| na jednoho pracovníka| 18 m3 zubní střediska s celoročním provozem, ordinace| 23.| na jednoho pracovníka| 20 m3 ošetřovaná osoba| 24.| na 1 vyšetřovanou osobu v denním průměru za rok| 2 m3 rehabilitace, rehabilitační bazén, sauna| 25.| na jednotlivá rehabilitační zařízení se určí potřeba množství podle příslušné normy pro provoz využívaného zařízení| 26.| na jednoho pracovníka| 18 m3 | | na jedno lůžko za rok nemocnice (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)| 27.| na jedno lůžko| 50 m3 léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)| 28.| na jedno lůžko| 45 m3 V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ | multikina, samostatná kina a divadla s celoročním provozem (vybavení WC, umyvadla) ---|--- | při plné obsazenosti za rok 29.| na jedno sedadlo a jedno představení denně| 1 m3 přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (vybavení WC, umyvadla) | na jednoho stálého pracovníka za rok 30.| | 14 m3 | na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok 31.| na jednoho návštěvníka| 2 m3 tělocvična, sportoviště, fitness centrum (vybavení WC, umyvadla, možnost sprchování s teplou vodou) | na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok 32.| na jednoho návštěvníka| 20 m3 | na 1 hřiště za rok 33.| kropení antukových hřišť krytých| 230 m3 34.| kropení antukových hřišť nekrytých| 460 m3 | na 100 m2 za provozní den 35.| kropení travnatých hřišť| 20 m3 | | za rok 36.| golfové hřiště 18 ti jamkové se zavlažováním greenu, odpališť a ferveje| 22 500 m3 | na 1 návštěvníka - diváka v denním průměru (365 dnů) za rok 37.| WC, umyvadla| 1 m3 | Poznámka: v případě neprokázání počtu návštěvníků se jejich počet stanoví jako desetina kapacity zařízení pro návštěvníky - diváky. zimní stadion| 38.| pro jednotlivá zařízení se určí potřeba množství vody podle příslušné normy nebo technického návodu pro provoz (tvorba a úprava ledové plochy, relaxační zařízení apod.) VI. RESTAURACE, VINÁRNY (vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda) | Restaurace, vinárny, kavárny| ---|---|--- | na jednoho pracovníka v jedné směně (365 dnů) za rok (zahrnuje i zákazníky bez mytí skla) 39.| pouze výčep| 50 m3 40.| výčep, podávání studených jídel| 60 m3 41.| výčep, podávání studených jídel a teplých jídel| 80 m3 Vybavení na mytí skla: (připočítává se k položkám č. 39, 40 a 41)| 42.| výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. za jednu směnu| 450 m3 43.| mytí skla bez trvalého průtoku nebo myčka skla za jednu směnu| 60 m3 VII. PROVOZOVNY | na jednoho pracovníka v jedné směně za rok ---|--- provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě| 44.| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda| 18 m3 45.| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování| 26 m3 46.| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování v provozovnách s nečistým provozem nebo potřebou vyšší hygieny| 30 m3 holičství a kadeřnictví| | na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok (zahrnuje i zákazníky) 47.| v pánské a dámské provozovně WC, umyvadla s tekoucí teplou vodou| 50 m3 samostatné prádelny (zakázkové)| 48.| na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)| 1 m3 49.| na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek č. 44, 45 a 46| VIII. PRODEJNY | prodejny s čistým provozem, včetně obchodních domů, supermarketů ---|--- | na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok 50.| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda| 18 m3 prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny| | na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok 51.| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda| 20 m3 52.| na 100 kg prodaných živých ryb (připočítává se k položce č. 51)| 34 m3 | na 100 kg živých ryb 53.| prodej ryb v sádce na volném prostranství na 100 kg prodaných živých ryb| 6 m3 potravinářské výrobny místního významu (např. řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod., WC, umyvadla)| | na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok 54.| WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování| 26 m3 Poznámka: spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny. IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ | hospodářská zvířata ---|--- | na jeden kus v průměru za rok 55.| dojnice včetně ošetřování mléka a oplachů| 36 m3 56.| býk| 18 m3 57.| tele, ovce, koza, vepř| 6 m3 58.| prasnice| 8 m3 59.| kůň| 14 m3 60.| pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy)| 1 m3 drůbež| | na 100 kusů v průměru za rok 61.| slepice, perličky| 11 m3 62.| husy, kachny, krůty| 36 m3 X. ZAHRADY | v průměru za rok ---|--- 63.| venkovní zahrady okrasné (trávníky, květiny) nebo osázené zeleninou na 100 m2| 16 m3 64.| sady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané na 100 m2| 3 m3 65.| pro automatizované zalévání zahrad s pěstováním květin, zeleniny podle čidel na určení vlhkosti| 12 m3 66.| průmyslové a skleníkové pěstování zeleniny, květin - pro jednotlivá zařízení (automatizované kropení) se určí potřeba množství podle příslušného technického návodu pro provoz využívaného objektu| XI. MYTÍ AUTOMOBILŮ | v průměru za rok ---|--- 67.| osobní automobil užívaný pro domácnost (stříkání a umývání) \\- předpokládá se mytí 10 x ročně| 1 m3 Poznámka: v odůvodněných případech může vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, výše uvedená směrná čísla roční potřeby v částech I. až XI. snížit. Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY ČÁST 1 UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3). Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví. POVRCHOVÁ VODA Tabulka č. 1a Pořadové číslo| Ukazatel| Jednotka| A1| A2| A3 ---|---|---|---|---|--- | | | mezní| mezní| mezní 1.| Reakce vody (pH)| pH| 6,5-9,5| 5-6,5 9,5-10| < 5 nebo < 10 2.| Barva po filtraci| mg/l Pt| 20| 100| 200 3.| Nerozpuštěné látky suš.| mg/l| 10| | 4.| Teplota| °C| 20| 25| 25 5.1)| Konduktivita| mS /m| 125| 125| 125 6.| Pach| | přijatelný| nepřijatelný 7.| Dusičnany| mg/l| 50| 50| 50 8.| Fluoridy| mg/l| 1,5| 1,5| 1,5 9.| Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)| mg/l| 0,01| 0,02| 0,03 10.| Železo celkové| mg/l| 0,2| 1| 2 11.| Mangan| mg/l| 0,05| 0,5| 1,5 12.| Měď| mg/l| 0,050| 0,050| 0,1 13.| Zinek| mg/l| 3| 5| 5 14.| Bor| mg/l| 1| 1| 1 15.| Berylium| μg/l| 2| 2| 2 16.| Nikl| mg/l| 0,020| 0,030| 0,030 17.| Arsen| mg/l| 0,010| 0,010| 0,020 18.| Kadmium| mg/l| 0,005| 0,005| 0,005 19.| Chrom veškerý| μg/l| 25| 50| 50 20.| Olovo| μg/l| 10| 25| 50 21.| Selen| μg/l| 10| 10| 10 22.| Rtuť| μg/l| 1| 1| 1 23.| Kyanidy celkové| mg/l| 0,05| 0,05| 0,05 241)| Sírany| mg/l| 250| 250| 250 25.1)| Chloridy| mg/l| 100| 100| 250 26.| Tenzidy aniontové| mg/l| 0,2| 0,2| 0,5 27.| Uhlovodíky C10-C40| mg/l| 0,1| 0,1| 0,1 28.| Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)| μg/l| 0,1| 0,1| 0,2 29.| Pesticidní látky celkem| μg/l| 0,5| 0,5| 0,5 30.| Chemická spotřeba kyslíku manganistanem| mg /l| 3| 10| 15 31.| Amonné ionty| mg/l| 0,5| 1| 3 32.| Celkový organický uhlík (TOC)| mg/l| 5| 7| 10 33.| Huminové látky| mg/l| 2,5| 5,0| 8,0 34.| Escherichia coli| KTJ/100 ml| 50| 5 000| 50 000 35.| Termotolerantní koliformní bakterie| KTJ/100 ml| 20| 2000| 20 000 36.| Intestinální (střevní) enterokoky| KTJ/100 ml| 20| 1000| 10 000 37.| Mikroskopický obraz| jedinci/ml| 50| 3 000 5002)| 10 000 1 0002) 38.| Pesticidní látky| μg/l| 0,1| 0,1| 0,5 39.| Hliník| mg/l| 0,2| 1,0| 2,0 40.| Bisfenol A| μg/l| 2,5| 2,5| 2,5 41.| PFAS suma| μg/l| 0,1| 0,1| 0,1 42.| Benzo(a)pyren| μg/l| 0,01| 0,01| 0,01 43.| Uran| μg/l| 15| 16| 16 1) U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací. 2) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou nebo vícestupňovou úpravou. Poznámky k tabulce č. 1a: M - mezní, povinné hodnoty. 1. Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných látkách, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON). 2. Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. 3. Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 μg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda). 4. Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. 5. Ukazatel pořadové číslo 29 (pesticidní látky celkem): je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů, tj. všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v surové vodě vyskytovat. 6. Ukazatel pořadové číslo 38 (pesticidní látky): sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody. Limitní hodnota platí pro každou jednotlivou pesticidní látku s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 μg/l. Pro zjištěné relevantní metabolity platí limitní hodnota stejná jako pro pesticidní látky – 0,1 μg/l respektive 0,5 μg/l. 7. Ukazatel pořadové číslo 41: „PFAS suma“ se rozumí suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. zejména perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), perfluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina. Vybrané látky se sledují tehdy, pokud při posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, příslušný správce povodí dospěje kzávěru, že je pravděpodobný výskyt vybraných látek v daném zdroji vody, respektive pokud se prokáže v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle vodního zákona překročení 30% limitní hodnoty pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, pro tento parametr. Vybrané látky se sledují odokamžiku předání informace o jejich pravděpodobném výskytu, respektive předání výsledku monitoringu správcem povodí. 8. Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Laboratoře, které používají jiné metody, musí doložit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce. PODZEMNÍ VODA Tabulka č. 1b UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu s výjimkou dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity: Ukazatel| Jednotka| A1| A2| A3 ---|---|---|---|--- Železo| mg/l| 0,2| 5| 20 Mangan| mg/l| 0,05| 1,0| 2,0 Sulfan| mg/l| platí limity pachu| platí limity pachu| platí limity pachu ČÁST 2 STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY Tabulka č. 2 Pro kategorii| Typy úprav ---|--- A1| Úprava surové vody s případnou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti. A2| Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, mikrofiltraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování, iontovou výměnu, infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody. A3| Úprava surové vody vyžaduje dvou nebo vícestupňovou úpravu vody, která se skládá z prvního separačního stupně (sedimentace, koagulace, flotace), filtrace na vhodném filtračním materiálu a z dalších vhodných technologických procesů, např. ozonizace, AOP (pokročilé oxidační procesy), sorpce na granulovaném aktivním uhlí, membránová separace, případně jejich kombinací. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné se použijí mimořádně za podmínky dodržení požadavků uvedených v § 14 odst. 2 vyhlášky č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody. Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3| Podle § 13 odst. 2 zákona lze výjimečně vodu této jakosti odebírat pro výrobu pitné vody za předpokladu, že bude aplikován postup úpravy vody, který zajistí dosažení jakosti vyráběné vody v souladu s požadavky právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Využití takového zdroje vody a technologie úpravy vody musí být v tomto případě projednána s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a upravitelnost musí být ověřena zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorní, poloprovozní nebo provozní zkouškou a zkušebním provozem v délce minimálně 6 měsíců pro ověření dostatečné účinnosti úpravy vody. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody. Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (například typ úpravy A1 pro kategorii A2). Aplikace uvedených úprav jednotlivých kategorií surové vody a jejich účinnost musí být ověřena zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorní, poloprovozní nebo provozní zkouškou, jejíž trvání musí být prokázáno požadovanou účinností úpravy vody. ČÁST 3 ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ 1. Základní zařazení nového zdroje surové vody a) základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.1a a 1b, a to s četností odběru minimálně 12 vzorků v průběhu 2 let (§ 22 odst. 4 a 5), b) surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95 % odebraných vzorků, c) každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie; výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele, d) je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3, e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3. 2. Upřesnění kategorie a) stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce; k hodnocení budou použity výsledky všech krácených a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce; v každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3, b) ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a tato je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací), c) pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v odstavci 1 písm. b) a c), d) pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období. 3. Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit: a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek, b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přirozenému obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3; přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v ní obsažené; zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie, c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, nasycení kyslíkem; odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů, d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1, popřípadě A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory; pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky. 4. Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu. 5. V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel. 6. Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky č. 1b této přílohy. ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY 1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k značnému kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (Iu,p) vybraných ukazatelů podle vztahu: Iu,p=Iu1a100+Iu2b100+Iu3c100+Iu4d100, kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde d je četnost výskytu ukazatele v procentech větší než v kategorii A3. 2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (Iu1= 1, Iu2 = 2, Iu3 = 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je Iu4 = 4\\. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2. 3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou. Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY Dále uvedené ukazatele se vztahují k ukazatelům v části 1 přílohy č. 13 MEZE STANOVITELNOSTI A NEJISTOTA MĚŘENÍ | Ukazatel| Jednotka| Mez stanovitelnosti1)| +/- Nejistota měření2) (% kromě pH) ---|---|---|---|--- 1.| Reakce vody (pH)| | | 0.2 abs.h. 2.| Barva (po filtraci)| mg/l Pt| 5| 30% 3.| Nerozpuštěné látky| mg/l| 3| 25% 4.| Teplota| °C| x| 10% 5.| Konduktivita| mS/m| 5| 20% 6.| Pach| | přijatelný/ nepřijatelný| 7.| Dusičnany| mg/l| 3| 20% 8.| Fluoridy| mg/l| 0,2| 20% 9.| Adsorbovatelné org. vázané halogeny(AOX)| mg/l| 0,01| 40% 10.| Železo celkové| mg/l| 0,05| 25% 11.| Mangan| mg/l| 0,01| 30% 12.| Měď| μg/l| 10| 30% 13.| Zinek| mg/l| 0,01| 30% 14.| Bor| mg/l| 0,05| 25% 15.| Berylium| μg/l| 50| 30% 16.| Nikl| mg/l| 0,001| 30% 17.| Arsen| μg/l| 1| 30% 18.| Kadmium| μg/l| 0,5| 30% 19.| Chrom veškerý| μg/l| 1| 30% 20.| Olovo| μg/l| 1| 30% 21.| Selen| μg/l| 1| 30% 22.| Rtuť| μg/l| 0,2| 30% 23.| Kyanidy celkové| mg/l| 0,010| 30% 24.| Sírany| mg/l| 10| 20% 25.| Chloridy| mg/l| 10| 20% 26.| Tenzidy aniontové| mg/l| 0,02| 25% 27.| Uhlovodíky C10-C40| mg/l| 0,1| 40% 28.| Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)| μg/l| 0,02| 40% 29.| Pesticidní látky celkem| μg/l| viz požadavky pro jednotlivé pesticidní látky 30.| Chemická spotřeba kyslíku manganistanem| mg/l| 0,5| 20% 31.| Amonné ionty| mg/l| 0,05| 20% 32.| Celkový organický uhlík (TOC)| mg/l| 1| 20% 33.| Huminové látky| mg/l| 0,5| 30% 34.| Escherichia coli| KTJ/100ml| x| x 35.| Termotolerantní koliformní bakterie| KTJ/100ml| x| x 36.| Intestinální (střevní) enterokoky| KTJ/100ml| x| x 37.| Mikroskopický obraz| jedinci/ml| x| x 38.| Pesticid jednotlivý| μg/l| 0,01| 40% 39.| Hliník| mg/l| 0,005| 30% 40.| Bisfenol A| μg/l| 1| 40 % 41.| PFAS suma| μg/l| 0,03| 40 % 42.| Benzo(a)pyren| μg/l| 0,002| 40 % 1) Mez stanovitelnosti je stanovený násobek meze detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní přesnosti (pravdivosti a preciznosti). Mez stanovitelnosti lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku. 2) Nejistota měření je nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento limitních hodnot uvedených v tabulce nebo lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni limitní hodnoty. Nelze-li dosáhnout požadované úrovně nejistoty měření, měla by být zvolena nejlepší dostupná metoda s nejistotou měření do 60 %. Poznámky: x - Charakteristiky metody nejsou stanoveny. K ukazateli 23: Příslušná metoda stanoví celkový obsah kyanidů ve všech formách. K ukazateli 29: Pracovní charakteristiky metod pro jednotlivé pesticidy jsou orientační, protože je nelze ve všech případech dosáhnout. U některých pesticidů lze dosáhnout nejistoty měření na úrovni pouhých 30 %, u řady pesticidů mohou být povoleny vyšší hodnoty, a to až do 80 % limitní hodnoty. K ukazateli 41: Uvedené platí pro jednotlivou látku. Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE 1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizacekanalizace vychází zejména z celkové bilance znečištění odpadních vod, které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu, k ohrožení jakosti povrchové vody definované přílohou č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů, nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stokykanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod z čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod nebo z kanalizacekanalizace přímo do vodního toku nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem. 2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny orientační koncentrační limity vybraných ukazatelů pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizacekanalizace, které mohou být čištěny společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod. Pro určení výše limitů je nutné vzít v úvahu také množství těchto vypouštěných průmyslových odpadních vod. 3. Při stanovení vybraných ukazatelů a dalších podmínek pro vypouštění odpadních vod ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení, která produkují odpadní vody se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek nebo rizikových biologických činitelů nebo radionuklidů do kanalizacekanalizace, se postupuje v souladu s postupy uvedenými v české technické normě ČSN 75 6406. 4. Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod a odpadních vod se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek nebo rizikových biologických činitelů nebo radionuklidů v lokalitě v místě vypouštění do kanalizacekanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník nebo provozovatel kanalizacekanalizace s ohledem na emisní standardy, které jsou podle charakteristiky výrobní činnosti stanovené v jiném právním předpisu1), a na normy environmentální kvality1) navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu. 5. V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek podle § 39 odst. 3 vodního zákona je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu. 6. Uvedené koncentrační limity v následující tabulce mohou být vlastníkem kanalizacekanalizace zvýšeny, případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod a její čistící efekt. U zařízení podle zákona o integrované prevenci platí pro ukazatele, které jsou upraveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách, emisní limity maximálně do výše hodnot stanovených v těchto rozhodnutích. 7. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizacekanalizace a do čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod. 8. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v následující tabulce se používají při výpočtu zvýšených nákladů na čištění odpadních vod smlouvou povoleného znečištění nad orientační přípustné míry znečistění. VYBRANÉ UKAZATELE PRO STANOVENÍ ORIENTAČNÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE A JEJICH KONCENTRAČNÍ LIMITY Ukazatel| Symbol| Koncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku1)mg/l ---|---|--- Reakce vody| pH| 6,0 – 9,0 Teplota| T| 40° C Biochemická spotřeba kyslíku| BSK5| 800 Chemická spotřeba kyslíku| CHSKCr| 1600 Nerozpuštěné látky| NL| 500 Dusík amoniakální| N- NH4+| 45 Dusík celkový| Ncelk.| 60 Fosfor celkový| Pcelk.| 10 Rozpuštěné anorganické soli| RAS| 2500 Kyanidy celkové| CN-celk.| 0,2 Kyanidy toxické| CN-tox.| 0,1 Uhlovodíky C 10 – C 40| C10-C40| 10 Extrahovatelné látky| EL| 80 Tenzidy aniontové| PAL-A| 10 Rtuť| Hg| 0,05 Měď| Cu| 1,0 Nikl| Ni| 0,1 Chrom celkový| Crcelk.| 0,3 Chrom šestimocný| Cr6+| 0,1 Olovo| Pb| 0,1 Arsen| As| 0,2 Zinek| Zn| 2 Kadmium| Cd| 0,1 Salmonella spp.2)| | negativní nález 1) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku. 2) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení. Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE Druh plochy| plocha v m2| odtokový součinitel| redukovaná plocha v m2 (plocha krát odtokový součinitel) ---|---|---|--- A| | | B| | | C| | | D| | | E| | | F| | | Součet redukovaných ploch: Dlouhodobý srážkový normál* :........ mm/rok, tj. .......... m3/(m2 * rok) Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3= součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál* v m3/(m2 * rok). * Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této vyhlášky byly zvolené hodnoty za období 1961 až 1990. Platnost hodnot tohoto dlouhodobého srážkového normálu skončí k 31. prosince 2021. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se použije dlouhodobý srážkový normál vdaném místě nebo oblasti za období 1991 až 2020. Odtokové součinitele podle druhu plochy a) Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy například střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby: v případě možnosti odtoku do kanalizacekanalizace ............ odtokový součinitel: 0,9. b) Plocha B - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 5 cm do 10 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod: v případě možnosti odtoku do kanalizacekanalizace ............ odtokový součinitel: 0,6** c) Plocha C - propustné zpevněné plochy, například upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování: v případě možnosti odtoku do kanalizacekanalizace ............ odtokový součinitel: 0,4. d) Plocha D - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 11 do 30 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod: v případě možnosti odtoku do kanalizacekanalizace ............ odtokový součinitel: 0,3**. e) Plocha E - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 31 cm umožňující částečné zadržování srážkových vod: v případě možnosti odtoku do kanalizacekanalizace ............ odtokový součinitel: 0,1**. f) Plocha F - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, například sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic: v případě možnosti odtoku do kanalizacekanalizace ............ odtokový součinitel: 0,05. ** Odtokový součinitel lze pro plochu s přesně definovaným souvrstvím stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně podle české technické normy ČSN EN 12056-3 při návrhovém dešti o intenzitě 0,03 l*s-1*m-2 po dobu 15 minut ze vzorce C=Q/(r*A). Mocnost souvrství vegetační střechy se měří od horní hrany kořenovzdorné vrstvy (zpravidla hydroizolace) a v případě střechy s obrácenou skladbou vrstev od horní hrany tepelné izolace po povrch vegetačního souvrství kolmo ke sklonu střechy. Mocnost souvrství nebo aplikace souvrství, jehož odtokový součinitel se stanovuje podle věty první této poznámky, se prokazuje projektovou dokumentací nebo zprávou technického dozoru investora nebo jeho zápisem ve stavebním deníku. Provozovatel kanalizacekanalizace je oprávněn na střeše provést při přejímce kanalizační přípojkykanalizační přípojky nebo při oznámení o snížení odtokového součinitele vlastní měření mocnosti a skladby souvrství. Veškeré změny je odběratel povinen neprodleně oznámit vlastníku nebo provozovateli kanalizacekanalizace. Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO A. Pevná složka vodnéhovodného, resp. stočnéhostočného, vypouští-li odběratel do kanalizacekanalizace odpadní vody v množství vody dodané: 1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U1 až Un), kde n je celkový počet kategorií. U1 je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m3/h], u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m3/rok]. 2. Stanoví se pevná složka vodnéhovodného, resp. stočnéhostočného v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem S1 podle § 35 této vyhlášky. 3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky: Si=k+a×Uib, kde i = 1, ... n. 4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < Si. Poznámka: Konstanta k je daná Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům. 5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, který je zpravidla v rozsahu 0,5 < b < 2. Poznámka: Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům. Čím bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 velkým odběratelům. 6. Vypočte se koeficient a ze vzorce: a=S1-kU1b 7. Pevné složky (Si+1) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou: Si+1=k+a×Ui+1b B. Pevná složka stočnéhostočného, vypouští-li odběratel do kanalizacekanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.) SS=Qs×JSS-DSS sS| celková pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizacekanalizace z jiných zdrojů v Kč/rok ---|--- Qs| celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m3/rok ---|--- JSS| jednosložkové stočnéstočné v Kč/m3 ---|--- DSS| dvousložkové stočnéstočné v Kč/m3. ---|--- C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že má platit: ∑i=1ni≤m×N+Z pi| počet odběrů v jednotlivých kategoriích ---|--- m| % stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (%/100) ---|--- N| ekonomicky oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou v Kč/rok ---|--- Z| přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované v Kč/rok. ---|--- Poznámka: Pokud výnos z pevných složek, vyjádřený v % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, bude vyšší než stanoví rozhodnutí Ministerstva financí o regulaci cen, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b. Příloha č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ 1. Vlastník vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace: A. Právnická osoba: Název, popřípadě obchodní firma: Adresa sídla: Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno: Plátce DPH: Statutární orgán: B. Fyzická osoba: Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno: Datum narození: Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu: 2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem): 3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona: 4. Tabulka plánu financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací: 2.1MB Příloha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. KALKULACE CEN PRO VODNÉ A CEN PRO STOČNÉ PRO KALENDÁŘNÍ ROK XXXX (t) Kalkulační položky pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné Tabulka č. 1 491kB 241kB Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné Tabulka č. 2 384kB 193kB Kalkulace pachtovného nebo nájemného Tabulka č. 3 495kB 175kB Kalkulace cen pro vodné a cen pro stočné pro rok XXXX+1 (t+1) při použití dvousložkové formy vodného a stočného. Tabulka č. 4 606kB Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného Tabulka č. 5 929kB 1.1MB Kalkulace přiměřeného zisku propachtovatele/pronájemce ve vodném a stočném Tabulka č. 6 1.7MB Příloha č. 19a k vyhlášce č. 428/2001 Sb. ČLENĚNÍ KALKULAČNÍCH A OSTATNÍCH POLOŽEK, JEJICH OBSAH, OBJEMOVÉ A MNOŽSTEVNÍ POLOŽKY PŘI KALKULACI CENY PRO VODNÉ A CENY PRO STOČNÉ Kalkulační položky pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné Tabulka č. 1 Řádek| Položka| Obsah| Poznámka ---|---|---|--- 1| 2| 3| 4 I.| Příjemce vodnéhovodného a stočnéhostočného| Název subjektu, který je prodávajícím ve smyslu zákona o cenách, například ten, který inkasuje od odběratelů platby za vodnévodné a za stočnéstočné.| II.| Provozovatel -název a IČO| Název subjektu, který má povolení k provozování infrastruktury uvedené v rozhodnutí příslušného krajského úřadu. IČO uvedeného subjektu.| III.| Vlastník - název a IČO| Vlastník infrastruktury vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací k jehož provozování má subjekt povolení v řádku II. IČO uvedeného subjektu.| Uvádí se všichni vlastníci a spoluvlastníci infrastruktury v daném roce. IV.| Formulář A až G a rok| „Formulář A - Výpočet odběratelské ceny pro vodnévodné a ceny pro stočnéstočné roku XXXX (t)“. „Formulář B - Výpočet ceny mezi provozovateli případně i mezi vlastníky provozně souvisejících vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, u pitné vody předané a odpadní vody převzaté se pro výpočet ceny pro vodnévodné nebo ceny pro stočnéstočné roku XXXX (t) použije řádek H nebo I. U Formuláře B se doplní IČO subjektu nebo subjektů, kterým je pitná voda za vypočtenou cenu dodávána, po případě, od kterých je odpadní voda přebírána. „Formulář C - jednotkové náklady pro zdroj pitné vody roku XXXX (t)“, pro výpočet se použije objem vody vyrobené. „Formulář D - jednotkové náklady pro dopravu pitné vody roku XXXX (t)“. „Formulář E - jednotkové náklady dopravy odpadních vod roku XXXX (t)“. „Formulář F - jednotkové náklady čištění odpadních vod roku XXXX (t)“, pro výpočet se použije řádek G. Formulář G - Výpočet odběratelské ceny pro vodnévodné a ceny pro stočnéstočné roku XXXX (t)“ pro případy, kdy je voda dodaná/odvedená pro své vlastní zařízení, tj. příjemce je zároveň odběratelem. Poznámka: Formuláře se liší pouze v druhu v návaznosti na kalkulaci nákladů resp. ceny k vykazované jednotce, nikoliv ve formě zpracování.| Formuláře A až G se zpracovávají i v případě, že je voda dodávána resp. odváděna zdarma, tedy s nulovou cenou. Pro výpočet cen pro vodnévodné a cen pro stočnéstočné, zvláště pak výpočet ceny mezi provozovateli je žádoucí znát Dílčí jednotkové náklady zdrojů pitné vody, dopravy pitné vody, dopravy odpadních vod a čistíren odpadních vodčistíren odpadních vod. Tyto údaje, za zdroje pitné vody a čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod jsou povinné pro vybrané údaje provozní evidence VÚPE. Jedná se o formuláře C, D, E, a F. Tyto se v rámci Porovnání nezasílají na Ministerstvo zemědělství, ale ukládají se a slouží provozovateli a kontrolním orgánům. Výsledky formulářů C a F se uvádí do VÚPE. Formulář G slouží k výpočtu ceny vody dodané resp. odvedené související s jinou činností příjemce vodnéhovodného a stočnéhostočného. Jedná se například o zásobování vodou, popřípadě odvádění odpadních vod z například u příjemců typu: pivovar, nemocnice, armádní zařízení. V.| Index 1 až x| V případě dvou a více jednotlivých výpočtů cen a tím i formulářů u jednoho vlastníka nebo provozovatele bude příslušné písmeno formuláře indexováno pořadovým číslem příslušné ceny pro vodnévodné a ceny pro stočnéstočné. Neindexovaná písmena formulářů pak budou součtovými formuláři. Vyplňuje se pořadové číslo jednotlivých výpočtů cen.| VI.| IČPE související s cenou| Identifikační číslo provozní evidence, která je zahrnuta nákladově do předmětného výpočtu ceny pro vodnévodné a ceny pro stočnéstočné| IČPE obsahují i IČME. IČME = identifikační číslo majetkové evidence. VII.| Prostředky obnovy na rok xxxx (t) (mil. Kč) podle PFO| Adekvátní roční potřeba peněžních prostředků na obnovu vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací pro daný rok podle přílohy č. 18 - plán financování obnovy. Jedná se o podíl reprodukční ceny infrastrukturního majetku podle vybraných údajů provozní evidence a teoretické doby životnosti. Týká se pouze infrastrukturního majetku ve vlastnictví příjemce vodnéhovodného a stočnéhostočného.| V případě IČPE vstupujících do více kalkulací, je třeba související prostředky obnovy rozpočítat podle rozvrhové základny použité pro rozpočtení souvisejících nákladů. VII.1| Z toho: Prostředky na obnovu z vodnéhovodného a stočnéhostočného na rok xxxx (t)| Prostředky potřebné a vymezené na obnovu infrastrukturního majetku „Plánem financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací“ z vodnéhovodného a stočnéhostočného zpracovaného podle přílohy č. 18, řádku č. 8 nebo 16, umožňující obnovu. Týká se pouze infrastrukturního majetku souvisejícího s kalkulovanou cenou ve vlastnictví příjemce vodnéhovodného a stočnéhostočného.| V případě IČPE vstupujících do více kalkulací, je třeba související prostředky obnovy rozpočítat podle rozvrhové základny použité pro rozpočtení souvisejících nákladů. VIII.| Hodnota souvisejícího infrastrukturního majetku podle VÚME (mil. Kč)| Uvádí se hodnoty majetku v reprodukční pořizovací ceně podle VÚME součtem cen všech majetků vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací zahrnutých vdaných VÚPE, viz řádek VI. k 31. 12. kalendářního roku předcházející rok sestavení kalkulace, tedy roku xxxx-2 (t-2) při zohlednění provedených změn v roce xxxx (t) nebo xxxx-1 (t-1). Pro výpočet reprodukční pořizovací ceny se použije Metodický pokyn Ministerstva zemědělství pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací. V porovnání se ve sloupci Skutečnost použije hodnota k 31. 12. roku xxxx (t) a ve sloupci Kalkulace se použije hodnota z kalkulace ceny pro vodnévodné/stočnéstočné. V případě, že se IČPE týká více kalkulací cen, je nutné jeho hodnotu rozdělit podle stejné rozvrhové základny, jako se dělí související náklady spojené s využitím tohoto majetku.| Uvádí se u všech formulářů A, B a G, to znamená i indexovaných, v případě více cen odběratelských případně i více cen mezi provozovateli u jednoho provozovatele. Slouží k rámcové kontrole stanovené výše prostředků na obnovu generovaných v ceně pro vodnévodné a ceně pro stočnéstočné. 1.| Materiál| Skupina podpoložek - součet| 1.1| \\- surová voda podzemní + povrchová| Náklad na odebrané množství podzemní vody pro zásobování pitnou vodou nebo platba za nákup povrchové vody pro úpravu na vodu pitnou.| U podzemní vody se podle vodního zákona jedná o poplatek za odebrané množství podzemní vody a u vody povrchové se jedná o cenu za odběr povrchové vody. 1.2| \\- pitná voda převzatá/odpadní voda předaná k čištění| Náklad u vody pitné (si. 3) na nákup pitné vody od jiného provozovatele, nebo náklad u vody odpadní (si. 4) na převzetí odpadních vod k jejich převodu a čištění jinými provozovateli. Tyto náklady mohou vzniknout v rámci jednoho provozovatele mezi různými kalkulacemi.| V případě dvousložkové ceny zahrnuje obě složky. U formulářů podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla pitná voda převzata a u odpadní vody, kterým byla předána 1.3| \\- chemikálie| Náklad na nákup chemikálií spotřebovaných při výrobě a dodávce pitné vody (si. 3) a čištění odpadních vod (si. 4).| Chemikálie pro chemické laboratoře se zahrnují do řádku 5.3 - ostatní provozní náklady ve vlastní režii. 1.4| \\- ostatní materiál| Náklady na materiál spotřebovaný při výrobě. Dále se zde zahrnuje spotřeba vodoměrů s pořizovací cenou do 80 tis. Kč v závislosti na účetních pravidlech příslušné společnosti, například jednorázový nebo postupný odpis.| Nezahrnují se náklady na materiál spotřebovaný při údržbě, opravách a obnově. Nezahrnuje se zde spotřeba ochranných osobních pomůcek. Ty se vykazují buď v řádku 8. výrobní režie, nebo v rámci hodinových zúčtovacích sazeb při oceňování oprav infrastrukturního majetku - řádek 4.2 a 4.3. 2.| Energie| Skupina podpoložek - součet| 2.1| \\- elektrická energie| Náklady na elektrickou energii na objektech infrastrukturního majetku.| Náklady na elektrickou energii v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie řádek 9. U provozních středisek se náklady zahrnují do výrobní režie - řádek 8. Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku včetně například zelených bonusů podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve znění pozdějších předpisů, se zahrnují do ostatních výnosů - řádek 7. 2.2| \\- ostatní energie| Náklady na plyn, teplo, pohonné hmoty.| Náklady na plyn, teplo a pitnou vodu v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie - řádek 9. U provozních středisek se náklady zahrnují do výrobní režie - řádek 8. 3.| Osobní náklady| Skupina podpoložek - součet| 3.1| \\- mzdové náklady| Nákladem jsou veškeré mzdy včetně náhrady mezd a dále náklady vyplývající z dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce kromě nákladů zahrnutých do řádku 9.1.| Do mezd se nezahrnují mzdy pracovníků provádějících opravy. V případě užití tak zvaného druhotného okruhu se mzdy zahrnují přes hodinovou sazbu do řádku 4.2, 4.3 nebo 5.3 - obdoba externích služeb. 3.2| \\- osobní náklady další| Nákladem je pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, dále ostatní náklady v souladu s platnými pravidly cenové regulace. To vše ve vazbě na řádek 3.1 mzdové náklady. U dílčích formulářů C, D, E, F se náklady uvedou v podílech.| 4.| Ostatní přímé náklady| Skupina podpoložek - součet| 4.1| \\- odpisy infrastrukturního majetku| Odpisy zde uvádí vlastníci infrastrukturního majetku vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací, pokud majetek nepronajali provozovateli. Především se jedná o obceobce a společnosti smíšené, to jsou vlastníci současně provozující vodovodyvodovody a kanalizacekanalizace. Provozní společnosti zde uvádějí odpisy v případě realizace technického zhodnocení infrastrukturního majetku pronajímatele podle § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. Dále odpisy dispečinků, jsou-li majetkem vlastníka infrastruktury, uvádí se i odpisy dalšího technického majetku, například odpisy přenosných čerpadel, IT techniky, mechanizace atd., pokud je přímo přiřaditelná k dané službě a vlastníkovi a není vykazována v rámci vnitropodnikových převodů.| Neuvádí se zde odpisy provozního majetku - provozní a administrativní budovy ve vlastnictví provozovatele - ty se zahrnují do správní režie. Nezahrnují se odpisy dopravních a mechanizačních prostředků. 4.2| \\- opravy infrastrukturního majetku obnovující| Náklady tvoří veškeré opravy s charakterem obnovy infrastrukturního majetku realizované ve vlastní režii i dodavatelsky v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. U oprav ve vlastní režii se jedná nejen o hodnotu vlastních prací, ale i náklady související s náklady na materiál, dopravu a stavební mechanizaci. Vykazuje se zde obnova infrastrukturního majetku, pokud se o ní neúčtuje jako o investici, tedy například jako pořízení hmotného investičního majetku, technické zhodnocení.| 4.3| \\- opravy infrastrukturního majetku ostatní| Jedná se o opravy, realizované v případě přerušení nebo omezení plynulého provozu, kterými se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, při nichž nedochází k prodloužení životnosti infrastrukturního majetku nebo jeho části. Jedná se o opravy, kterými dochází k udržení funkčního stavu v původní životnosti a nedochází k technickému a ekonomickému zhodnocení majetku, nemění způsob ani výše odpisu. Jedná se především o lokální opravy a opravy například injektáží, záplatou. Dále se zde uvádějí náklady související s pravidelnou údržbou a opravy přípojek umístěných ve veřejném prostranstvíveřejném prostranství| 4.4| \\- pachtovné /nájemné infrastrukturního majetku| Nákladem jsou finanční prostředky, které věcně a časově souvisí s propachtováním / pronájmem vodovoduvodovodu a kanalizacekanalizace v příslušném období. Blíže viz tabulka č. 3 níže.| 5.| Jiné provozní náklady| Skupina podpoložek - součet| 5.1| \\- poplatky za vypouštění odpadních vod| Nákladem jsou platby jak za vypouštěné znečištění, tak za množství vypouštěných odpadních vod podle jiného právního předpisu.| Jedná se o poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle vodního zákona. 5.2| \\- ostatní provozní náklady externí| Nákladem jsou ostatní náklady, neuvedené v předchozích řádcích charakteru externích nákladů. Může se jednat například o likvidaci kalů externě, pojistné majetku, pojistné odpovědnosti, laboratorní služby externě, odečty a fakturace vodnéhovodného a stočnéhostočného externě, monitorování a čištění kanalizacíkanalizací externí, zahrnuje i pachtovné nebo nájemné provozního majetku, provozní náklady na externě, údržbu a opravy přípojek ve veřejném prostranstvíveřejném prostranství externě, dopravu externě a smlouvy o dílo.| 5.3| \\- ostatní provozní náklady ve vlastní režii| Nákladem jsou ostatní náklady neuvedené v předchozích řádcích, pokud mají charakter interních nákladů, včetně souvisejících osobních nákladů. Může se jednat například o laboratorní služby interně, odečty a fakturace vodnéhovodného a stočnéhostočného interně, monitorování a čištění kanalizacíkanalizací interně, zahrnuje provozní náklady na geografický informační systém interně, údržbu včetně materiálu a opravy přípojek ve veřejném prostranstvíveřejném prostranství interně. Spotřeba vody k čištění potrubí. Likvidace kalu, je-li realizována ve vlastní režii.| 6.| Finanční náklady| Úroky z úvěrů hrazené po uvedení infrastrukturního majetku do užívání, úplaty spojené s účelovými úvěryT| Nezahrnují se úplaty za přijaté a odeslané platby a úroky z provozních úvěrů - zahrnují se do správní režie. 7.| Ostatní výnosy| Výnosy za služby poskytované infrastrukturou, aniž by náklady byly vyčleněny. Například za čištění dovezených odpadních vod zpracování dovezeného kalu ze septiků, různé zpracování dovezeného kalu. Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku včetně například zelených bonusů.| Uvádí se v záporné hodnotě. 8.| Výrobní režie| Nákladem jsou odpisy geografického informačního systému, vodoměrů s pořizovací cenou nad 80 tis. Kč a dále odpisy provozního majetku, opravy na budovách provozních středisek. Spotřeba energií a vody provozních středisek. Dále dopravní náklady a ostatní náklady spojené s provozními středisky, které mají charakter nepřímých nákladů a souvisejí s výrobními aktivitami.| Opravy dopravních a stavebních prostředků mohou být vykazovány v rámci kilometrových nebo hodinových sazeb při opravách. Zahrnují se zde i opravy a odpisy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud jsou ve vlastnictví vlastníka vodovoduvodovodu nebo kanalizacekanalizace vzhledem k jejich účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku. Daně a poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění spojené s provozem a výrobou, například daň z nemovitých věcí. 9.| Správní režie| Náklady zahrnují osobní náklady ve smyslu položek 3.1 a 3.2 vedené ve správních činnostech. Dále zahrnují odpisy a opravy externí i vlastní na administrativních budovách ve vlastnictví provozovatele, spotřebu materiálů pro řízení a administrativní činnost, spotřebu el. energie, plynu, tepla a vody v administrativních budovách, nájemné z administrativních budov, náklady na spoje a výpočetní techniku, cestovné a dopravu k režijní činnosti, školení pracovníků vedených v režijních činnostech. Náklady na správní režii se uvádějí v podílu, v jakém se zahrnují do kalkulací.| Podílová režie se použije také v případech, pokud organizace uplatňuje více kalkulací a pokud provádí činnosti nesouvisející s cenou pro vodnévodné a cenou pro stočnéstočné, například projekční a poradenská činnost včetně například inženýrské činnosti při výstavbě, realizace stavebních zakázek, obchodní činnosti, pokud jde o externí zakázky nebo zakázky takového charakteru. Daně a poplatky spojené s administrativní činností. 9.1| \\- z ř. 9 osobní náklady režijní správní| Jedná se o mzdové náklady a osobní náklady další náklady související se mzdami managementu, administrativních pracovníků a účetních.| 10.| Úplné vlastní náklady| Jedná se o součet všech výše uvedených nákladových položek.| A| Počet pracovníků| Uvádí se pouze počet výrobních pracovníků vč. externích na 2 desetinná místa podle pracovního úvazku. Vychází se ze 40 hod. týdně na jednoho pracovníka.| B| Voda pitná fakturovaná v mil. m3| Při kalkulaci ceny pro vodnévodné se ve sloupci 3 uvádí množství předpokládané na základě očekávaného množství vody pitné fakturované v předchozím kalendářním roce dosažené, resp. množství, které podle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku, při zohlednění očekávaných změn v daném kalendářním roce.| Za pitnou vodu fakturovanou se považuje množství vody dodané v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím nebo není fakturováno vůbec. C| \\- z toho domácnosti v mil. m3| Obdobně jako v řádku B, ale množství se týká pouze domácností.| Údaj neslouží výpočtu ceny. D| Voda odpadní odváděná fakturovaná v mil. m3| Při kalkulaci ceny pro stočnéstočné se ve sloupci 4 uvádí množství předpokládané na základě očekávaného množství odpadní vody fakturované v předchozím kalendářním roce dosažené, tedy množství, které podle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku, při zohlednění očekávaných změn v daném kalendářním roce.| Za vodu odpadní fakturovanou se považuje množství vody odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím nebo není fakturováno vůbec. E| \\- z toho domácnosti| Obdobně jako v řádku D, ale množství se týká pouze domácností.| Údaj neslouží výpočtu ceny. F| Voda srážková fakturovaná v mil. m3| Veškerá fakturovaná srážková voda pro kalendářní rok. Za vodu fakturovanou se považuje množství vody odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím.| Vzhledem k tomu, že se jedná o výpočtové množství, lze tuto hodnotu uvádět ne jako předpoklad, ale jako skutečné množství fakturované. G| Voda odpadní čištěná v mil. m3| Jedná se o množství odtékající z čistírny odpadních vodčistírny odpadních vod do vod povrchových. Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná.| Údaj slouží kontrolním orgánům. H| Pitná nebo odpadní voda převzatá v mil. m3| Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.| Údaj slouží kontrolním orgánům. V případě formuláře „A“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro pitnou vodu převzatou uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla pitná voda převzatá. V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro pitnou vodu převzatou uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla pitná voda převzatá. V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro odpadni vodu převzatou uvedou v komentáři IČO subjektů, od kterých byla odpadní voda převzatá. I| Pitná nebo odpadní voda předaná v mil. m3| Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.| Údaj slouží kontrolním orgánům. V případě formuláře „A“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro odpadni vodu předanou uvedou v komentáři IČO subjektů, kterým byla odpadní voda předaná. V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro pitnou vodu předanou uvedou v komentáři IČO subjektů, kterým byla pitná voda předána. V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro odpadni vodu předanou uvedou v komentáři IČO subjektů, kterým byla odpadní voda předána. J| Voda vyrobená| Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.| Údaj slouží pro výpočet jednotkových nákladů vyrobené vody. Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné Tabulka č. 2 Řádek| Položka| Obsah| Poznámka ---|---|---|--- 1| 2| 3| 4 11.| JEDNOTKOVÉ NÁKLADY| ř. 10/B (resp. D+F)| 12.| Vyrovnávací položky| Skupina podpoložek - součet| 12.1| Vyrovnávací položka z roku t-2 podle platných pravidel cenové regulace| | Hodnota může být pouze záporná. V případě kladné hodnoty se tato položka neuplatňuje. Tato hodnota je vypočtena podle pravidel cenové regulace platných v roce t-2. 12.2| Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky OPŽP -finanční nástroje.| Využívá se pouze pro projekty financované v rámci OPŽP.| Hodnota může být kladná nebo záporná. 13.| ÚVN + vyrovnávací položky| ř. 10 + ř. 12| Úplné vlastní náklady včetně vyrovnávací položky 14.| Kalkulační zisk/ztráta| V rámci výpočtu cen pro vodnévodné a cen stočnéstočné se v jednotlivých nákladových kalkulačních položkách uvádějí veškeré ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk podle cenových předpisů. Kalkulace ceny však musí být zpracována tak, aby kalkulovaná cena odpovídala ceně, která bude odběratelům skutečně uplatňována a fakturována. V případě, že je uplatňovaná cena nižší, uvede se částka, o kterou bude výsledná cena „dotována“ v záporné hodnotě. Maximální výše zisku je upravena platnými pravidly cenové regulace v rámci cenového rozhodnutí - výměr Ministerstva financí.| V kalkulaci si příjemce stanoví výši zisku podle pravidel cenové regulace podle svých potřeb tak, aby výsledná cena odpovídala ceně uplatňované - viz ř. 20. V příloze 20 - je řádek 14. vypočten jako rozdíl součinu uplatněné ceny a fakturovaného množství a ř. 13 „ÚVN + vyrovnávací položky“. 15.| \\- podíl kalkul, zisku / ztráty z ÚVN| (ř. 14/ř. 13) * 100| Jedná se o orientační ukazatel v % 16.| \\- z ř. 14 prostředky na obnovu infrastrukturního majetku| Prostředky potřebné a vymezené na obnovu infrastrukturního majetku „Plánem financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací“ podle přílohy č. 18, řádek 8 nebo 16, umožňující obnovu z vodnéhovodného nebo stočnéhostočného nad rámec nákladové položky č. 4.1 odpisy a položky 4.2 opravy infrastrukturního majetku obnovující.| Ř. VII. 1 - 4.1 - 4.2, přičemž minimální hodnota je 0. 17.| \\- zisk k použití/ ztráta| ř. 14 - ř. 16| Slouží k tvorbě prostředků na rozvoj infrastrukturního a provozního majetku, k úhradě ekonomicky neoprávněných nákladů a jako odměna vlastníků příjemce, pro příděly do fondů tvořených ze zisku. 18.| Celkem ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta| Jedná se o kalkulované, popřípadě skutečné - celkové vodnévodné nebo stočnéstočné.| 19.| Voda fakturovaná pitná, odpadní + srážková| ř. B nebo D + F nebo*| 20.| UPLATŇOVANÁ CENA pro vodnévodné a cena pro stočnéstočné| ř. 18/ř. 19| Uplatňovaná cena podle přílohy č. 19 k této vyhlášce musí odpovídat uplatňované ceně v příloze č. 20 k této vyhlášce. V případě změny ceny například poskytnutí slevy je nutné zpracovat aktualizaci kalkulace ceny v souladu s pravidly věcného usměrňování cen. Pokud na základě aktualizace kalkulace bylo uplatněno více cen, pak v příloze č. 20 uplatněnou cenou je průměrná skutečná cena. Skutečná cena je taková, která byla odběratelům skutečně fakturována, a to při zohlednění oprav podle cenových předpisů. Průměr je vypočten jako vážený průměr podle objemu vody. 21.| UPLATŇOVANÁ CENA pro vodnévodné a cena pro stočnéstočné \\+ DPH| ř. 20 + DPH| Jedná se o uplatňovanou cenu včetně DPH podle daňových předpisů. 22.| Plně obnovující cena| Když (4.1 + 4.2)< než VII. pak (ř. 10 - 4.1 - 4.2 - ř. 4.4 + VII. + 4.4.7) / ř. 19 jinak (ř. 10 - 4.4 + 4.4.7)/ř. 19| Plně obnovující cena je cena, která při daném objemu fakturované vody pokrývá veškeré související ekonomicky oprávněné náklady a roční výši prostředků na obnovu. *Pro formulář B se použije řádek H nebo I, pro formulář C se použije řádek J, pro formulář F se použije řádek G. Kalkulace pachtovného nebo nájemného Tabulka č. 3 Řádek| Položka| Obsah| Poznámka ---|---|---|--- 1| 2| 3| 4 4.4| Pachtovné / nájemné infrastrukturního majetku| Celková výše pachtovného / nájemného infrastrukturního majetku očekávaného, respektive skutečně fakturovaného vlastníkem infrastrukturního majetku za příslušný kalendářní rok, popřípadě jeho část, se kterým věcně i časově souvisí. Tato hodnota musí být stejná jako hodnota ř. 4.4 v tabulce č. 1.| V případě, že se pachtovné / nájemné jednoho vlastníka týká více kalkulací případně Porovnání, zpracovatel rozpočítá jeho celkovou výši i jednotlivé náklady a zisk popřípadě ztrátu nebo prostředky obnovy podle rozvrhové základny použité pro rozpočtení nákladů v tabulce č. 1. V případě, že vlastník nefakturuje pachtovné / nájemné, tzn., ř. 4.4 = 0, případně je údaj uveden v záporné hodnotě; je nutné, aby zaslal zpracovateli kalkulace nebo porovnání údaje o nákladech, a informace o roční výši prostředků obnovy na související VIM (viz řádky: 4.4.1, 4.4.2, 4.4.3, 4.4.4). 4.4.1| \\- odpisy propachtovaného / pronajatého majetku infrastrukturního majetku| Souhrn účetních odpisů propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku vlastníka.| 4.4.2| \\- opravy infrastrukturního majetku obnovující, které hradí vlastník propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku| Celková výše nákladů na opravy s charakterem obnovy propachtovaného / pronajatého majetku hrazená jeho vlastníkem.| Obdoba položky 4.2 v tabulce č. 1 4.4.3| \\- opravy infrastrukturního majetku ostatní, které hradí vlastník propachtovaného /pronajatého infrastrukturního majetku| Celková výše nákladů na opravy ostatní a údržbu propachtovaného /pronajatého majetku hrazená jeho vlastníkem.| Obdoba položky 4.3 v tabulce č. 1 4.4.4| \\- ostatní nákladové položky zahrnuté v pachtovném / nájemném nad rámec položek č. 4.4.1, 4.4.2., 4.4.3| Ostatní skutečné náklady vlastníka spojené s propachtovaným / pronajatým majetkem. Jedná se zejména o správní režii vlastníka související s propachtovaným / pronajatým majetkem nebo například úroky z úvěrů čerpaných na realizaci plánu obnovy infrastrukturního majetku nebo úroky z úvěrů čerpaných na pořízení majetku.| 4.4.5| \\- zisk / ztráta| Jedná se o přiměřený zisk nebo ztrátu vlastníka z pachtovného / nájemného, kterou má k rozdělení. Záporný rozdíl, tedy ztráta, upozorňuje na dotování pachtovného / nájemného.| 4.4.6| \\- z ř. 4.4.5 prostředky na obnovu propachtovaného / pronajatého ze zisku| Finanční prostředky zahrnuté do pachtovného / nájemného podle plánu financování obnovy, ponížené o odpisy propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku a opravy z charakterem obnovy tohoto majetku. V případě nulového zisku nebo ztráty uvedené na řádku 4.4.5 musí zde být vyplněna nula!| Jedná se o část účetního zisku plynoucího z pachtovného nebo nájemného. V případě nepodnikající fyzické osoby se jedná o tržby z nájemného snížené o související náklady, které jsou určeny na obnovu infrastrukturního majetku. 4.4.7| Plně obnovující pachtovné / nájemné Když (4.4.1 + 4.4.2)< než 4.4.8 pak (ř. 4.4.3 + 4.4.4 + 4.4.8) jinak (4.4.1 + 4.4.2 + 4.4.3 + 4.4.4)| Jedná se o teoretickou výši pachtovného / nájemného, která pokrývá veškeré související náklady a celkovou roční výši prostředků obnovy na propachtovaný / pronajatý infrastrukturní majetek.| V případě, že součet 4.4.1 + 4.4.2 je vyšší než 4.4.8, použije se pro výpočet plně obnovujícího pachtovného / nájemného součet všech nákladových položek. 4.4.8| Prostředky obnovy propachtovaného / pronajatého majetku na rok xxxx (t) (mil. Kč) podle PFO jeho vlastníka| Roční potřeba peněžních prostředků na obnovu vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací propachtovaného /pronajatého infrastrukturního majetku vlastníky pro daný rok podle přílohy č. 18 - plán financování obnovy.| Jedná se o podíl reprodukční ceny infrastrukturního majetku a stanovené doby životnosti. 4.4.9| Z toho: Prostředky na obnovu z pachtovného / nájemného na rok xxxx (t)| Prostředky potřebné a vymezené na obnovu propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku Plánem financování obnovy vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací z vodnéhovodného a stočnéhostočného zpracovaného podle přílohy č. 18, řádku č. 8 resp. 16, umožňující obnovu.| Tabulka č. 4 Řádek| Položka| Obsah| Poznámka ---|---|---|--- 1| 2| 3| 4 23.| Pevná složka - (UVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta)| Jedná se o část součtu UVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta| 23a.| \\- podíl z celkových ÚVN včetně vyrovnávacích položek a kalkulačního zisku/ztráty| V % vyjádřený podíl pevné složky na součtu celkových ÚVN včetně vyrovnávacích položek a kalkulačního zisku/ztráty.| 24.| Pohyblivá složka - (ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta)| Jedná se o rozdíl celkových ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta a pevné složky (ř. 23).| 24a.| \\- z toho: ÚVN + vyrovnávací položky| Výše celkových UVN + vyrovnávacích položek obsažených v pohyblivé složce.| 24b.| Kalkulační zisk / ztráta| Výše kalkulačního zisku/ ztráty obsažená v pohyblivé složce.| 25.| UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složky| Uplatňovaná cena pohyblivé složky přepočtená na m3.| 26.| UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složky + DPH| Uplatňovaná cena pohyblivé složky včetně DPH přepočtená na m3.| 27.| Technické parametry pevné složky podle § 33 odst. 1 této vyhlášky (a, b, c) a výše nejnižší a nejvyšší platby za pevnou složku v Kč za rok a přípojku| | Poznámky: 1. Jednotkové náklady pro zdroj pitné vody jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu zdroje hrazených ze zisku s technologií na úpravu vody, tedy úpravna vody nebo bez technologie na úpravu vody, tedy vrt nebo vrty jednoho jímacího území, dělené měřeným množstvím vody předávané k dopravě nebo přímo do sítě. Každý zdroj má vlastní jednotkové náklady. 2. Jednotkové náklady na dopravu pitné vody jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu hrazených ze zisku spojené s dopravou dělené měřeným množstvím pitné vody dodávané do sítě, není-li měření a do dopravy se zahrnuje celá síť je dělitelem množství vody fakturované odběratelům. 3. Jednotkové náklady na dopravu odpadní vody v případě sítě a krátkého přivaděče, bez měření mezi sítí a přivaděčem, jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu hrazených ze zisku na dopravu dělené u oddílné splaškové kanalizacekanalizace množstvím fakturované odpadní vody odběratelům au jednotné kanalizační sítě dělené množstvím fakturované odpadní vody doplněným o množství fakturovaných srážkových vod. 4. Jednotkové náklady na čištění odpadních vod jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu hrazených ze zisku na čištění odpadních vod dělené množstvím čištěných odpadních vod. Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného Tabulka č. 5 Řádek| Položka| Obsah ---|---|--- 1| 2| 3 14.1. a Y.1| Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou provozovatel přiřadil ke konkrétní kalkulaci (IM)| Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou provozovatel přiřadil ke konkrétní kalkulaci, kde reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty majetku k 31. prosinci roku t-2 při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku, kde rok t je rok uplatňování ceny. 14.1.1 a Y.1.1| Míra návratnosti (Mp)| Maximální míra návratnosti kapitálu pro provozovatele je ve výši 0,49 %. 14.1.2 a Y.1.2| Zisk (ZNKP) zajišťující návratnost kapitálu provozovatele| Vypočtená výše přiměřeného zisku ZNKP v kalkulaci zajišťující návratnost kapitálu provozovatele podle cenové regulace. 14.2. a Y.2| Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou vlastník přiřadil ke konkrétní kalkulaci (IM)| Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou vlastník přiřadil ke konkrétní kalkulaci, kde reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty majetku k 31. prosinci roku t-2 při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku, kde rok t je rok uplatňování ceny. 14.2.1 a Y.2| Míra návratnosti (Mv)| Maximální míra návratnosti kapitálu pro vlastníka je ve výši 0,92 %. 14.2.2 a Y.2.2| Zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka (ZNKV)| Vypočtená výše přiměřeného zisku ZNKV v kalkulaci zajišťující návratnost kapitálu vlastníka podle cenové regulace. 14.3. a Y.3| Navýšení zisku o částku, která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem| Částka, o kterou může být zisk navýšen a která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem v souladu s cenovou regulací. Peněžní prostředky podle tohoto odstavce se evidují prokazatelným způsobem a nelze je využít pro financování jakýchkoli jiných aktivit subjektu. Deponují se na samostatně vedeném účtu, zřízeném u peněžního ústavu a jejich čerpání přímo souvisí s činnostmi podle plnění plánu financování obnovy, charakterizovanými jako rekonstrukce či modernizace v souladu s právním předpisem upravujícím daň z příjmu. 14.4. a Y.4| Rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu| Hodnota zohlednění nákupu společnosti vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu podle cenové regulace. Tento rozdíl musí být upraven na hodnotu, která dosud nebyla pokryta již realizovanými výnosy z tohoto majetku. Tento rozdíl mohl vzniknout pouze při nákupu realizovaném před datem 1. ledna 2013 a to se souhlasem Ministerstva financí. Hodnota zohlednění nákupu společnosti musí být stanovena znaleckým posudkem. 14.4.1 a Y.4.1| Míra návratnosti| Míra návratnosti zohlednění nákupu společnosti dosahuje 7 %. 14.4.2 a Y.4.2| Možné navýšení zisku při zohlednění nákupu společnosti| Částka odpovídající možnému navýšení zisku při zohlednění nákupu společnosti – 7 % z hodnoty zohlednění nákupu společnosti, která vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu. Tento rozdíl musí být upraven na hodnotu, která dosud nebyla pokryta již realizovanými výnosy z tohoto majetku. Tento rozdíl mohl vzniknout pouze při nákupu realizovaném před datem 1. ledna 2013 a to se souhlasem Ministerstva financí. Hodnota zohlednění nákupu společnosti musí být stanovena znaleckým posudkem. 14.5. a Y.5| Celkový zisk zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace| Zisk celkem zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace odpovídá součtu přiměřeného zisku zajišťujícího návratnost kapitálu provozovatele v ř. 14.1.2, vlastníka v ř. 14.2.2 a který je navýšen případně o částku podle plánu financování obnovy uvedenou v ř. 14.3 (tato částka bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem podle cenové regulace a o částku uvedenou v ř. 14.4.2 (tato částka odpovídá 7 % z hodnoty zohlednění nákupu společnosti, která vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu). 14.6. a Y.6| Hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci| Hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci. 14.6.1 a Y.6.1| Míra meziročního nárůstu zisku na 1 m3| Index meziročního nárůstu zisku na 1 m3 je maximální možný meziroční nárůst zisku a odpovídá vztahu PZt / PZt-1 ≤ 1,07, kde t-1 je rok přecházející roku t, pro který nebo za který se zpracovává kalkulace, PZt je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v roce t podle kalkulace, PZt-1 je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v první kalkulaci pro rok t-1 podle kalkulace. 14.6.2 a Y.6.2| Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace| Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace je součinem hodnoty přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci, indexu 1,07 a objemu vody fakturované pitné, odpadní + srážkové, která je uvedena v ř. 19. 14.7. a Y.7| Přiměřený zisk podle cenové regulace| Přiměřený zisk podle cenové regulace. Tato hodnota odpovídá přiměřenému zisku zajišťující návratnosti kapitálu podle cenové regulace a zároveň nepřekračuje meziroční nárůst hodnoty zisku podle cenové regulace. 14.| Kalkulační zisk/ztráta| Výše kalkulačního zisku či ztráty, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t). Y| Skutečně uplatněný zisk/ztráta| Výše kalkulačního zisku či ztráty, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t) Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného Tabulka č. 6 4.4.5.1| Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, který vlastník propachtovává (pronajímá)| Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, který vlastník propachtovává (pronajímá) a která je přiřazena ke konkrétní kalkulaci. Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty k 31. prosinci roku t-2, kde rok t je rokem uplatňování ceny, při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku. ---|---|--- 4.4.5.2| Míra návratnosti (Mv)| Maximální míra návratnosti pro vlastníka je ve výši 0,92 %. 4.4.5.3| Zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka (ZNKV)| Zisk uplatněný v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu vlastníka infrastrukturního majetku podle cenové regulace. 4.4.5.4| Navýšení zisku o částku, která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem| Částka, o kterou může být zisk navýšen a která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem v souladu s cenovou regulací. Peněžní prostředky podle tohoto odstavce se evidují prokazatelným způsobem a nelze je využít pro financování jakýchkoli jiných aktivit subjektu. Deponují se na samostatně vedeném účtu, zřízeném u peněžního ústavu a jejich čerpání přímo souvisí s činnostmi podle plnění plánu financování obnovy, charakterizovanými jako rekonstrukce či modernizace v souladu s právním předpisem upravujícím daň z příjmu. 4.4.5.5| Celkový zisk v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu vlastníka| Zisk celkem v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace odpovídá součtu přiměřeného zisku zajišťujícího návratnost kapitálu vlastníka v ř.4.4.5.3, který je navýšen případně o částku podle plánu financování obnovy uvedenou v ř. 4.4.5.4 (tato částka bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem podle cenové regulace. 4.4.5.6| Hodnota přiměřeného zisku v pachtovném nebo nájemném na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci| Hodnota přiměřeného zisku v pachtovném nebo nájemném na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci. 4.4.5.7| Míra meziročního nárůstu zisku na 1 m3| Index meziročního nárůstu zisku na 1 m3 je maximální možný meziroční nárůst zisku a odpovídá vztahu PZt / PZt-1 ≤ 1,07, kde t-1 je rok přecházející roku t, pro který nebo za který se zpracovává kalkulace, PZt je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v roce t podle kalkulace, PZt-1 je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v první kalkulaci pro rok t-1 podle kalkulace. 4.4.5.8| Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku| Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace je součinem hodnoty přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci, indexu 1,07 a objemu vody fakturované pitné, odpadní + srážkové, která je uvedena v ř. 19. 4.4.5.9| Přiměřený zisk podle cenové regulace| Přiměřený zisk v pachtovném podle cenové regulace. Tato hodnota odpovídá přiměřenému zisku v pachtovném nebo nájemném zajišťujícím návratnosti kapitálu podle cenové regulace a zároveň nepřekračuje meziroční nárůst hodnoty zisku podle cenové regulace. 4.4.5| Kalkulační zisk/ztráta| Výše kalkulačního zisku či ztráty v pachtovném nebo nájemném, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t). U porovnání pak výše skutečně realizovaného zisku či ztráty v pachtovném nebo nájemném, v roce xxxx (t). Příloha č. 20 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK KALKULACE CEN PRO VODNÉ A CEN PRO STOČNÉ ZA KALENDÁŘNÍ ROK xxxx (t) A DOSAŽENÉ SKUTEČNOSTI V TEMŽE ROCE Kalkulační položky pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné Tabulka č. 1 510kB 267kB Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné Tabulka č. 2 248kB 477kB Kalkulace pachtovného / nájemného Tabulka č. 3 173kB 37kB Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné při dvousložkové formě Tabulka č. 4 682kB 89kB Tvorba a čerpání peněžních prostředků na obnovu infrastrukturního majetku Tabulka č. 5 125kB Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného Tabulka č. 6 709kB 1MB 290kB Kalkulace přiměřeného zisku propachtovatele nebo pronájemce ve vodném a stočném Tabulka č. 7 1.2MB 550kB Příloha č. 21 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ A JEHO PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE TEXTOVÁ ČÁST Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona jsou úpravy a formáty textové části stanoveny takto: - popis změny bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC-a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „_20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „ZMĚNA 20XX (daný rok)“, - popis doplnění stávajícího stavu bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „_20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „DOPLNĚNÍ 20XX (daný rok)“, TABULKOVÁ ČÁST Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona je stanovena struktura souboru tabulkové části ve formátu XML. Aplikace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu souboru: (N – celé číslo, T – text, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti) Tabulka KRAJE - obsahuje číselník krajů id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- nr| N| pořadové číslo nuts| T| označení kraje (např. CZ021) nazev| T| jméno kraje Tabulka OBCEROZ - obsahuje číselník obcí s rozšířenou působností id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- nr| N| pořadové číslo kraj| T| označení kraje, do kterého obecobec patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE) okres| N| označení okresu („ident“) do kterého obecobec patří nazev| T| jméno obceobce s rozšířenou působností ident| N| identifikační číslo obceobce s rozšířenou působností Tabulka OBCE - obsahuje číselník obcí id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- kraj| T| označení kraje, do kterého obecobec patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE) okres| N| označení okresu, do kterého obecobec patří obecroz| N| označení obceobce s rozšířenou působností, pod kterou obecobec spadá („ident“ OBCEOBCEROZ) icob| T| identifikační číslo obceobce (UIR) kodobec| T| kódové číslo obceobce (UIR) nazev| T| jméno obceobce acislo| T| identifikační číslo obceobce psc| T| poštovní směrovací číslo poradi| N| pořadové číslo obce v kódu PRVKUK Tabulka VODOVOD - obsahuje číselník vodovodů id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- oznac| T| označení vodovoduvodovodu kraj| T| označení kraje, do kterého obecobec patří skupvod| T| přiřazení vodovodůvodovodů ke skupinovému provoz| T| označení provozovatele nazev| T| jméno vodovoduvodovodu typ| N| samostatný nebo přiřazený ke skupinovému rokpripoj| N| rok připojení zapis| N| 0 k vodovoduvodovodu nejsou přiřazeny technické údaje, 1 k vodovoduvodovodu jsou přiřazeny technické údaje invvl – invv30| D| vodovodyvodovody \\- investiční náklady od výchozího roku do 2030 invvpo| D| vodovodyvodovody \\- investiční náklady po roce 2030 invkl – invk30| D| kanalizacekanalizace \\- investiční náklady od výchozího roku do 2030 invkpo| D| kanalizacekanalizace \\- investiční náklady po roce 2030 zpracovate| T| zpracovatel PRVKUK poznamka| T| poznámka k příslušné lokalitě (možnost vysvětlujícího textu k údajům v databázi) Tabulka SKUPVODOVOD - obsahuje číselník oblastních vodovodů id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- kraj| T| označení kraje, do kterého vodovodvodovod patří oznac| T| označení oblastního vodovoduvodovodu nazev| T| jméno oblastního provozovatele poradi| N| pořadové číslo Tabulka MISTA - obsahuje bilanční údaje a investiční náklady všech částí obcí id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- kraj| T| textové označení kraje podle statistické ročenky (např. CZ021) obecroz| N| čtyřmístné kódové číslo obceobce s rozšířenou pravomocí, okres| N| čtyřmístné kódové číslo okresu, nepovinné icob| T| identifikační číslo obceobce podle registru obcíobcí obecobec| T| kódové číslo obceobce, ke které patří, vyplněno kodcob| T| kódové číslo části obceobce kodlok| N| dvojmístný kód vyjadřující seznam obcíobcí a osad spadajících pod jeden obecní (městský) úřad nazev| T| název města, obceobce, osady psc| T| poštovní směrovací číslo obceobce acislo| T| kódové číslo obceobce zpracovatele PRVKUK rok1| N| výchozí rok (2002) rok2| N| rok ve kterém platí údaje obyv2, rekr2 atd. (2005) rok3| N| rok ve kterém platí údaje obyv3, rekr3 atd. (2010) rok4| N| rok ve kterém platí údaje obyv4, rekr4 atd. (2015) rok5| N| rok ve kterém platí údaje obyv5, rekr5 atd. (2020) rok6| N| rok ve kterém platí údaje obyv6, rekr6 atd. (2025) rok7| N| rok ve kterém platí údaje obyv7, rekr7 atd. (2030) obyv1| N| počet trvale bydlících obyvatel ve výchozím roce obyv2| N| počet trvale bydlících obyvatel v roce 2005 obyv3| N| počet trvale bydlících obyvatel v roce 2010 obyv4| N| počet trvale bydlících obyvatel v roce 2015 obyv5| N| počet trvale bydlících obyvatel v roce 2020 obyv6| N| počet trvale bydlících obyvatel v roce 2025 obyv7| N| počet trvale bydlících obyvatel v roce 2030 rekr1| N| počet přechodně bydlících obyvatel ve výchozím roce rekr2| N| počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2005 rekr3| N| počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2010 rekr4| N| počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2015 rekr5| N| počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2020 rekr6| N| počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2025 rekr7| N| počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2030 pvod1| N| počet obyvatel připojených na vodovodvodovod ve výchozím roce pvod2| N| počet obyvatel připojených na vodovodvodovod v roce 2005 pvod3| N| počet obyvatel připojených na vodovodvodovod v roce 2010 pvod4| N| počet obyvatel připojených na vodovodvodovod v roce 2015 pvod5| N| počet obyvatel připojených na vodovodvodovod v roce 2020 pvod6| N| počet obyvatel připojených na vodovodvodovod v roce 2025 pvod7| N| počet obyvatel připojených na vodovodvodovod v roce 2030 pkan1| N| počet obyvatel připojených na kanalizacikanalizaci ve výchozím roce pkan2| N| počet obyvatel připojených na kanalizacikanalizaci v roce 2005 pkan3| N| počet obyvatel připojených na kanalizacikanalizaci v roce 2010 pkan4| N| počet obyvatel připojených na kanalizacikanalizaci v roce 2015 pkan5| N| počet obyvatel připojených na kanalizacikanalizaci v roce 2020 pkan6| N| počet obyvatel připojených na kanalizacikanalizaci v roce 2025 pkan7| N| počet obyvatel připojených na kanalizacikanalizaci v roce 2030 pcov1| N| počet obyvatel připojených na ČOV ve výchozím roce pcov2| N| počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2005 pcov3| N| počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2010 pcov4| N| počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2015 pcov5| N| počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2020 pcov6| N| počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2025 pcov7| N| počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2030 vods| N| vodovodvodovod stávající (0 = bez vodovoduvodovodu, 1 s vodovodemvodovodem, ostatní = neurčeno) vodb| N| vodovodvodovod v budoucnosti (0 = bez vodovoduvodovodu, 1 s vodovodemvodovodem, ostatní = neurčeno) prum1| D| průměrná potřeba vody v m3/den ve výchozím roce prum2| D| průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2005 prum3| D| průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2010 prum4| D| průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2015 prum5| D| průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2020 prum6| D| průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2025 prum7| D| průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2030 max1| D| maximální potřeba vody v m3/den ve výchozím roce max2| D| maximální potřeba vody v m3/den v roce 2005 max3| D| maximální potřeba vody v m3/den v roce 2010 max4| D| maximální potřeba vody v m3/den v roce 2015 max5| D| maximální potřeba vody v m3/den v roce 2020 max6| D| maximální potřeba vody v m3/den v roce 2025 max7| D| maximální potřeba vody v m3/den v roce 2030 vvr1| D| voda specifická z VVR v 1/os×den ve výchozím roce vvr2| D| voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2005 vvr3| D| voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2010 vvr4| D| voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2015 vvr5| D| voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2020 vvr6| D| voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2025 vvr7| D| voda specifická z VVR v 1/os×den v roce 2030 vfc1| D| voda specifická z VFC v 1/os×den ve výchozím roce vfc2| D| voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2005 vfc3| D| voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2010 vfc4| D| voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2015 vfc5| D| voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2020 vfc6| D| voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2025 vfc7| D| voda specifická z VFC v 1/os×den v r. 2030 vfd1| D| voda specifická z VFD v 1/os×den ve výchozím roce vfd2| D| voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2005 vfd3| D| voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2010 vfd4| D| voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2015 vfd5| D| voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2020 vfd6| D| voda specifická z VFD v 1/os×den v r. 2025 vfd7| D| voda specifická z VFD v 1/os×den v r.2030 vfo1| D| voda specifická z VFD v 1/os×den ve výchozím roce vfo2| D| voda specifická z VFD v 1/os×den v r.2005 vfo3| D| voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2010 vfo4| D| voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2015 vfo5| D| voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2020 vfo6| D| voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2025 vfo7| D| voda specifická z VFO v 1/os×den v r.2030 vnf1| D| voda specifická z VNF v 1/os×den ve výchozím roce vnf2| D| voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2005 vnf3| D| voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2010 vnf4| D| voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2015 vnf5| D| voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2020 vnf6| D| voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2025 vnf7| D| voda specifická z VNF v 1/os×den v r.2030 kans| N| kanalizacekanalizace stávající (0 = bez kanalizacekanalizace, 1 jednotná, 2 splašková, 3 podtlaková, 4 jednotná a splašková, 5 tlaková, ostatní = neurčeno) kanb| N| kanalizacekanalizace budoucí (0 = bez kanalizacekanalizace, 1 jednotná, 2 splašková, 3 podtlaková, 4 jednotná a splašková, 5 tlaková, ostatní = neurčeno) covs| N| čistírna odpadních vodčistírna odpadních vod stávající (0 bez ČOV, 1 místní ČOV, 2 jiná ČOV (svoz), 3 napojená na jinou ČOV, ostatní = neurčeno) covb| N| čistírna odpadních vodčistírna odpadních vod budoucí (0 bez ČOV, 1 místní ČOV, 2 jiná ČOV (svoz), 3 napojená na jinou ČOV, ostatní = neurčeno) ovkom1| D| produkce komunálních OV v m3×den ve výchozím roce ovkom2| D| produkce komunálních OV v m3×den v roce 2005 ovkom3| D| produkce komunálních OV v m3×den v roce 2010 ovkom4| D| produkce komunálních OV v m3×den v roce 2015 ovkom5| D| produkce komunálních OV v m3×den v roce 2020 ovkom6| D| produkce komunálních OV v m3×den v roce 2025 ovkom7| D| produkce komunálních OV v m3×den v roce 2030 znkom1| D| produkce komunálního znečištění v kg/den ve výchozím roce znkom2| D| produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2005 znkom3| D| produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2010 znkom4| D| produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2015 znkom5| D| produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2020 znkom6| D| produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2025 znkom7| D| produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2030 ovpru1| D| produkce průmyslových OV v m3×den ve výchozím roce ovpru2| D| produkce průmyslových OV v m3×den v roce 2005 ovpru3| D| produkce průmyslových OV v m3×den v roce 2010 ovpru4| D| produkce průmyslových OV v m3×den v roce 2015 ovpru5| D| produkce průmyslových OV v m3×den v roce 2020 ovpru6| D| produkce průmyslových OV v m3×den v roce 2025 ovpru7| D| produkce průmyslových OV v m3×den v roce 2030 znpru1| D| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den ve vých. roce znpru2| D| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2005 znpru3| D| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2010 znpru4| D| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2015 znpru5| D| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2020 znpru6| D| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2025 znpru7| D| produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2030 ovcel1| D| produkce OV celkem v m3×den ve výchozím roce ovcel2| D| produkce OV celkem v m3×den v roce 2005 ovcel3| D| produkce OV celkem v m3×den v roce 2010 ovcel4| D| produkce OV celkem v m3×den v roce 2015 ovcel5| D| produkce OV celkem v m3×den v roce 2020 ovcel6| D| produkce OV celkem v m3×den v roce 2025 ovcel7| D| produkce OV celkem v m3×den v roce 2030 zncel1| D| znečištění OV celkem v kg/den ve výchozím roce zncel2| D| znečištění OV celkem v kg/den v roce 2005 zncel3| D| znečištění OV celkem v kg/den v roce 2010 zncel4| D| znečištění OV celkem v kg/den v roce 2015 zncel5| D| znečištění OV celkem v kg/den v roce 2020 zncel6| D| znečištění OV celkem v kg/den v roce 2025 zncel7| D| znečištění OV celkem v kg/den v roce 2030 invv1 - invv30| D| vodovodyvodovody \\- investiční náklady od výchozího roku do 2030 invvpo| D| vodovodyvodovody \\- investiční náklady po roce 2030 invk1 - invk30| D| kanalizacekanalizace \\- investiční náklady od výchozího roku do 2030 invkpo| D| kanalizacekanalizace \\- investiční náklady po roce 2030 zpracovate| T| zpracovatel PRVKUK poznamka| T| text (max 255 znaků), ve kterém je možno uvést poznámku k příslušné lokalitě (možnost vysvětlujícího textu k údajům v databázi) Tabulka TECUDAJ - obsahuje technické údaje investic id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- kraj| T| textové označení kraje podle statistické ročenky (např. CZ021) obecroz| N| čtyřmístné kódové číslo obceobce s rozšířenou pravomocí, obecobec| T| kódové číslo obceobce, ke které patří kodcob| T| kód části obceobce kodlok| N| dvojmístný kód vyjadřující seznam obcíobcí a osad spadajících pod jeden obecní (městský) úřad nazev_obceobce| T| název města, obceobce, osady, skupinového vodovoduvodovodu typ| N| typ investice: 1 = zdroje 2 = úpravny 3 = vodojemy 5 = řady a přípojky 6 = ČOV 7 = kanalizační řady a přípojky nazevobj| T| název pro typ=1| zdroj| kap1| D| kapacity [m3/den] kap2,..,kap4| D| případné změněné hodnoty kapacity rok1,..rok3| N| roky změn kapacity (v roce rok1 se kapacita změní na kap2, v roce rok2 na kap3 atd.). Pokud jsou rok1 nebo rok2 nebo rok3 nevyplněny nebo 0, kapacita se nemění ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se pro typ=2| úpravna vody kap1| D| kapacita [l/s] rok1| N| rok uvedení do provozu ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se pro typ=3| vodojemy pocet1| N| objem stávajících vodojemů [m3] ve výchozím roce (2000) pocet2| N| objem nových [m3] v r. 2020 ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se pro typ=5| vodovodní řady a přípojky kap1| D| délka vodovodních řadůvodovodních řadů [km] ve výchozím roce (2000) kap2| D| délka rekonstruovaných vodovodních řadůvodovodních řadů [km] v r. 2020 kap3| D| délka nových vodovodních řadůvodovodních řadů [km] v r. 2020 pocet1| N| počet vodovodních přípojekvodovodních přípojek ve výchozím roce (2000) pocet2| N| počet nových vodovodních přípojekvodovodních přípojek v r. 2020 ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se pro typ=6| ČOV kap1| D| kapacita v m3/d kap2| D| kapacita BSK5 v kg/d rok1| N| rok, ke kterému se vztahují údaje kap1, kap2. Pokud je 0 nebo není vyplněn, v programu se neobjeví a předpokládá se, že údaje se vztahují k výchozímu roku pocet1| N| typ čistírny pocet2| N| způsob likvidace kalu ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se | | Typy čistíren 0 neurčeno 1 septik 2 septik s dočištěním 3 domovní mikročistírna-disky 4 domovní mikročistírna-filtry 5 kořenová čistírna 6 stabilizační nádrž 7 čistírna s biokontaktory 8 malá aktivační. čistírna s nitrifikací 9 aktivační čistírna 10 aktivační čistírna s nitrifikací 11 aktivační čistírna s denitrifikací a nitrifikací 12 čistírna s biologickými filtry 13 aktivační čistírna a rybník 14 aktivační čistírna s nitrifikací a rybník 15 aktivační čistírna s nitrifikací a mikrosíty 16 aktivační čistírna a rychlofiltrace 17 čistírna s nitrifikací a srážením P 18 čistírna s denitrifikací + nitrifikací + srážením P 19 čistírna s denitrifikací + nitrifikací + srážením P + filtry. Způsob likvidace kalu 0 neurčeno 1 odvážen na zem. pozemky 2 odvážen na jinou ČOV 3 kal odvodňován na ČOV pro typ=7| kanalizační řady a přípojky kap1| D| délka kanalizačních řadů [km] ve výchozím roce (2000) kap2| D| délka rekonstruovaných kanalizačních řadů [km] v r. 2020 kap3| D| délka nových kanalizačních řadů [km] v r. 2020 pocet1| N| počet nových kanalizačních přípojekkanalizačních přípojek v r. 2020 ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se identobj| N| 0 - stávající investice, 1 - rekonstrukce, 2 - nová investice vyplňuje se pouze v řádcích ve kterých je typ 1,2,3,6 Příloha č. 22 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ A PROVOZNÍ EVIDENCE STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU Aplikace Majetková a provozní evidence vodovodůvodovodů a kanalizacíkanalizací obsahuje následující strukturu databázového souboru ve formátu XML: (N – celé číslo, T – text, A/N – ano/ne, M – memo položka, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti) 1.1 Struktura souboru VLASTNIK ID_NR| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- NR| N| identifikační číslo vlastníka (musí být jednoznačné) FYZ_OSOBA| N| 0 – právnická osoba, 1 – fyzická osoba JMENO| T| Jméno fyzické osoby PRIJMENI| T| Příjmení fyzické osoby NAZEV| T| název právnické i fyzické osoby ADRESA1| T| Ulice a číslo popisné sídla právnické i fyzické osoby ADRESA2| T| PSČ sídla právnické i fyzické osoby ADRESA3| T| ObecObec sídla právnické i fyzické osoby ICO| T| IČO právnické nebo fyzické osoby DEN_NAR| N| Den narození fyzické osoby (pokud nemá IČO) MES_NAR| N| Měsíc narození fyzické osoby (pokud nemá IČO) ROK_NAR| N| Rok narození fyzické osoby (pokud nemá IČO) STAT_ORGAN| T| Statutární orgán právnické osoby MÍSTO_PODNIKANI| T| Místo podnikání právnické osoby NEDPH| N| 0 - plátce DPH, 1 – není plátce DPH TELEFON| T| telefon FAX| T| fax E_MAIL| T| e-mail WEBOVA_STRANKA| T| Webová stránka DATOVA_SCHRANKA| T| ID datové schránky 1.2 Struktura souboru PROVOZOVATEL ID_NR| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- NR| N| identifikační číslo provozovatel (musí být jednoznačné) FYZ_OSOBA| N| 0 – právnická osoba, 1 – fyzická osoba JMENO| T| Jméno fyzické osoby PRIJMENI| T| Příjmení fyzické osoby NAZEV| T| název právnické i fyzické osoby ADRESA1| T| Ulice a číslo popisné sídla právnické i fyzické osoby ADRESA2| T| PSČ sídla právnické i fyzické osoby ADRESA3| T| ObecObec sídla právnické i fyzické osoby ICO| T| IČO právnické nebo fyzické osoby DEN_NAR| N| Den narození fyzické osoby (pokud nemá IČO) MES_NAR| N| Měsíc narození fyzické osoby (pokud nemá IČO) ROK_NAR| N| Rok narození fyzické osoby pokud nemá IČO) STAT_ORGAN| T| Statutární orgán právnické osoby MÍSTO_PODNIKANI| T| Místo podnikání právnické osoby NEDPH| N| 0 - plátce DPH, 1 – není plátce DPH TELEFON| T| telefon FAX| T| fax E_MAIL| T| e-mail WEBOVA_STRANKA| T| Webová stránka DATOVA_SCHRANKA| T| ID datové schránky 1.3 Struktura souboru VUME_VOD ID| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- ICME| T| identifikační číslo majetkové evidence MAJETEK_NEPOUZIVAN| Ano/Ne| majetek nepoužíván v tomto roce TYP| N| typ řadu: 0 – přiváděcí řadpřiváděcí řad, 1 – rozvodná síť ROK| N| rok zpracování NAZEV| T| název majetku VS_NAZ_COB| T| název části obceobce (pro rozvodnou síť) VS_KOD_COB| T| kód části obceobce (pro rozvodnou síť) VS_NAZ_KU| T| název katastrálního územíkatastrálního území (pro rozvodnou síť) VS_KOD_KU| T| kód katastrálního územíkatastrálního území (pro rozvodnou síť) VS_NAZ_OBCEOBCE| T| název příslušné obceobce (pro rozvodnou síť) VS_KOD_OBCEOBCE| T| kód základní územní jednotky (pro rozvodnou síť) PR_COOR_X| D| souřadnice konce řadu (pro přívodní řad) PR_COOR_Y| D| souřadnice konce řadu (pro přívodní řad) PR_COOR_X_start| D| souřadnice začátku řadu (pro přívodní řad) PR_COOR_Y_start| D| souřadnice začátku řadu (pro přívodní řad) PR_NAZ_KU| T| název katastrálního územíkatastrálního území konce přívodního řadu PR_KOD_KU| T| kód katastrálního územíkatastrálního území konce přívodního řadu SYSTEM| N| příslušnost k systému (0 - samostatný, 1 - místní, 2 - skupinový) VZ_TYP_0| N| vlastní vodní zdroj ano/ne VZ_ZDROJ_0| N| typ vlastního vodního zdroje VZ_TYP_1| N| převzatá voda ano/ne VZ_ZDROJ_1| N| typ převzaté vody PRIP_VOD_NAZEV| T| název skupinového vodovoduvodovodu, ke kterému je rozvodná síť připojena PRIP_VOD_ICME| T| IČME přiváděcího řadupřiváděcího řadu, ke kterému je rozvodná síť připojena PRIP_VOD_OBECOBEC| T| název obceobce s místním vodovodemvodovodem PRIP_UPR_ICME| T| IČME úpravny, ke kterému je vodovodní síť připojena PRIP_UPR_NAZ| T| název úpravny, ke kterému je vodovodní síť připojena OBYV_BYDL| N| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územíkatastrálních území OBYV_ZAS| N| počet zásobených v připojených katastrkatastr. území TU_VR_CELK| D| celková délka (km) TU_VR_PREP| D| přepočtená celková délka (km) Z_TOHO_OBNOVENO| D| z toho obnoveno v aktuálním roce (km) TU_VEL_DN100| D| celková délka do DN100 (km) TU_VEL_DN300| D| celková délka do DN300 (km) TU_VEL_DN500| D| celková délka do DN500 (km) TU_VEL_DN_V| D| celková délka větší než DN500 (km) TU_TM_KOV| D| celková délka kovového potrubí (km) TU_TM_PLAST| D| celková délka plastového potrubí (km) TU_TM_JINE| D| celková délka potrubí z jiného materiálu (km) TU_VOD_POC| N| počet vodojemů TU_VOD_CELK| D| celkový objem vodojemů (m3) TU_POC_PRIP| N| celkový počet přípojek TU_POC_VOD| N| celkový počet vodoměrů TU_POC_CS| N| celkový počet čerpacích stanic EKON_CENA| D| pořizovací cena (tis. Kč) VLASTNIK| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK POVOLENI_CISLO_JEDN| T| číslo jednací povolení k provozování KRAJ_VYDANI_POV| N| kód kraje, který vydal povolení POVOLENI_ZE_DNE| T| datum vydání povolení k provozování URAD_NAZEV| T| název vodoprávního úřadu URAD_CISLO| T| číslo vodoprávního úřadu ZPRAC_DATUM| Datum| datum zpracování ZPRAC_MISTO| T| místo zpracování ZPRAC_JMENO| T| jméno zpracovatele ZPRAC_TELEFON| T| telefon zpracovatele ZPRAC_EMAIL| T| e-mail zpracovatele ZPRAC_ZAMESTNAVATEL| T| zaměstnavatel zpracovatele, pokud je odlišný od vlastníka POZNAMKA| T| poznámka IDENT_DIGIT_MAPA| T| Identifikátor změny údajů v digitální technické mapě 1.4 Struktura souboru VUME_UPRAV ID| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- ICME| T| identifikační číslo majetkové evidence MAJETEK_NEPOUZIVAN| Ano/Ne| majetek nepoužíván v tomto roce TYP| N| typ stavby (0 - s technologií pro úpravu vody, 1 \\- bez technologie) ROK| N| rok zpracování NAZEV| T| název majetku VS_NAZ_COB| T| název části obceobce VS_KOD_COB| T| kód části obceobce VS_NAZ_KU| T| název katastrálního územíkatastrálního území VS_KOD_KU| T| kód katastrálního územíkatastrálního území VS_NAZ_OBCEOBCE| T| název příslušné obceobce VS_KOD_OBCEOBCE| T| kód základní územní jednotky PR_COOR_X| D| souřadnice X přítoku na úpravnu PR_COOR_Y| D| souřadnice Y přítoku na úpravnu VS_NAZ_KU_PRITOK| T| název katastrálního územíkatastrálního území přítoku do úpravny VS_KOD_KU_PRITOK| T| kód katastrálního územíkatastrálního území přítoku do úpravny SYSTEM| N| příslušnost k systému (0 - samostatný, 1 - místní, 2 - skupinový) VZ_PODZEMNI| N| vodní zdroj podzemní (1 - ano, 0 - ne) VZ_NAZEV| T| název zdroje podzemní vody VZ_ID_ODBER| T| identifikační číslo zdroje podzemní vody VZ_KATEGORIE| T| kategorie surové vody podzemní vody VZ_POVRCH| N| vodní zdroj - vodní tok (1 - ano, 0 - ne) VZ_NAZEV_POVR| T| vodní zdroj - vodní tok, název zdroje VZ_ID_ODBER_POVR| T| vodní zdroj - vodní tok, identifikační číslo zdroje VZ_KATEGORIE_POVR| T| vodní zdroj - vodní tok, kategorie surové vody VZ_POVRCH_NADR| N| vodní zdroj - vodní nádrž (1 - ano, 0 - ne) VZ_NAZEV_POVR_NADR| T| vodní zdroj - vodní nádrž, název zdroje VZ_ID_ODBER_POVR_NADR| T| vodní zdroj - vodní nádrž, identifikační číslo zdroje VZ_KATEGORIE_POVR_NADR| T| vodní zdroj - vodní nádrž, kategorie surové vody TECH_TECH_0| Ano/Ne| bez úpravy TECH_TECH_1| Ano/Ne| sedimentace TECH_TECH_2| Ano/Ne| dezinfekce chemická TECH_TECH_3| Ano/Ne| dvoustupňová úprava TECH_TECH_4| Ano/Ne| odkyselování filtrací, aerací TECH_TECH_5| Ano/Ne| filtrace přes GAU TECH_TECH_6| Ano/Ne| koagulační filtrace TECH_TECH_7| Ano/Ne| biologická filtrace TECH_TECH_8| Ano/Ne| odželezňování TECH_TECH_9| Ano/Ne| oxidace TECH_TECH_10| Ano/Ne| odmanganování TECH_TECH_11| Ano/Ne| ozonizace TECH_TECH_12| Ano/Ne| umělá infiltrace TECH_TECH_13| Ano/Ne| stabilizace TECH_TECH_14| Ano/Ne| filtrace TECH_TECH_15| Ano/Ne| denitrifikace TECH_TECH_16| Ano/Ne| jiná TECH_TECH_17| Ano/Ne| ÚV záření TECH_TECH_18| Ano/Ne| iontová výměna TECH_TECH_19| Ano/Ne| membránová filtrace TECH_TECH_20| Ano/Ne| odstraňování radonu TECH_TECH_JINA| T| název jiné úpravy TECH_UPRAVY| N| 0 – bez úpravy 1 - jednostupňová, 2- dvoustupňová, 3- vícestupňová, 4 jiná TECH_UPRAVY_JINE| T| Popis jiné úpravy TECH_POSTUP_1| Ano/Ne| čiření TECH_CHEM_0| Ano/Ne| chlór TECH_CHEM_1| Ano/Ne| oxid chloričitý TECH_CHEM_2| Ano/Ne| chlornan sodný TECH_CHEM_3| Ano/Ne| ozón TECH_CHEM_4| Ano/Ne| oxid uhličitý TECH_CHEM_4A| Ano/Ne| hydroxid sodný TECH_CHEM_5| Ano/Ne| vápenný hydrát TECH_CHEM_6| Ano/Ne| uhličitan sodný TECH_CHEM_7| Ano/Ne| aktivní uhlí práškové TECH_CHEM_8| Ano/Ne| manganistan draselný TECH_CHEM_9| Ano/Ne| destabilizační činidlo na bázi Fe TECH_CHEM_10| Ano/Ne| destabilizační činidlo na bázi AI TECH_CHEM_11| Ano/Ne| pomocné agregační činidlo TECH_CHEM_12| Ano/Ne| jiné TECH_CHEM_JINE| T| název jiné látky TECH_UPR_0| Ano/Ne| Provzdušnění, aerace TECH_UPR_1| Ano/Ne| Separace, sedimentace, čiření, flotace TECH_UPR_2| Ano/Ne| Filtrace přes filtrační materiál TECH_UPR_3| Ano/Ne| Filtrace přes odkyselovací materiál TECH_UPR_4| Ano/Ne| Pomalá biologická filtrace TECH_UPR_5| Ano/Ne| Membránová filtrace, mikrofiltrace, ultrafiltrace, nanofiltrace TECH_UPR_6| Ano/Ne| ozonizace TECH_UPR_7| Ano/Ne| Sorpce na aktivním uhlí TECH_UPR_8| Ano/Ne| Stabilizace dávkování vápna a oxidu uhličitého TECH_UPR_9| Ano/Ne| Iontová výměna TECH_UPR_10| Ano/Ne| Chemická dezinfekce TECH_UPR_11| Ano/Ne| Dezinfekce ÚV zářením TECH_UPR_12| Ano/Ne| Jiná úprava TECH_UPR_JINE| T| Popis jiné úpravy PH_LATKY_0| Ano/Ne| Hydroxid vápenatý PH_LATKY_1| Ano/Ne| Oxid vápenatý PH_LATKY_2| Ano/Ne| Uhličitan vápenatý PH_LATKY_3| Ano/Ne| Polovypálený dolomit PH_LATKY_4| Ano/Ne| Kyselina chlorovodíková PH_LATKY_5| Ano/Ne| Kyselina sírová PH_LATKY_6| Ano/Ne| Hydroxid sodný PH_LATKY_7| Ano/Ne| Uhličitan sodný PH_LATKY_8| Ano/Ne| Hydrogenuhličitan sodný PH_LATKY_9| Ano/Ne| Oxid uhličitý PH_LATKY_10| Ano/Ne| Siřičitan sodný PH_LATKY_11| Ano/Ne| Dolomitické vápno CHEM_LATKY_0| Ano/Ne| Koagulanty na bázi hliníku CHEM_LATKY_1| Ano/Ne| Koagulanty na bázi železa CHEM_LATKY_2| Ano/Ne| Aktivní uhlí CHEM_LATKY_3| Ano/Ne| Dezinfekční a oxidační prostředky CHEM_LATKY_4| Ano/Ne| Inhibitory koroze CHEM_LATKY_5| Ano/Ne| Jiná látka CHEM_LATKY_JINE| T| Popis jiné látky DEZIN_LATKY_0| Ano/Ne| chlor DEZIN_LATKY_1| Ano/Ne| Chlornan vápenatý DEZIN_LATKY_2| Ano/Ne| Chlornan sodný DEZIN_LATKY_3| Ano/Ne| Chloritan sodný DEZIN_LATKY_4| Ano/Ne| Chlorid amonný DEZIN_LATKY_5| Ano/Ne| Síran amonný DEZIN_LATKY_6| Ano/Ne| ozon DEZIN_LATKY_7| Ano/Ne| Peroxid vodíku DEZIN_LATKY_8| Ano/Ne| Manganistan draselný DEZIN_LATKY_9| Ano/Ne| ÚV záření DEZIN_LATKY_10| Ano/Ne| Jiná dezinfekce DEZIN_LATKY_JINE| T| Popis jiné dezinfekční látky KAL_ODVOD| N| odvodnění kalu, 0 – lis, 1 – odstředivka, 2 – kalové pole, 3 - žádné KAL_ZPRAC| N| zpracování kalu 0-gravitační, 1 – strojní, 2 – jiné, 3 - žádné KAP_PROJ| D| kapacita úpravny vody projektovaná (l/s) KAP_VYUZ| D| využitelná kapacita zdrojů bez úpravy (l/s) KAP_PODZ| D| využitelná kapacita podzemních zdrojů (l/s) 0 žádné, 1 zpracování kalu, 2 sedimentace, 3 ODPAD_KAL| N| vícest. sedimentace, 4 strojní odvodnění, 5 jiné ODPAD_KAL_JINE| T| Popis jiného odpad hospodářství EKON_CENA| D| pořizovací cena (tis. Kč) VLASTNIK| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK POVOLENI_CISLO_JEDN| T| číslo jednací povolení k provozování KRAJ_VYDANI_POV| N| kód kraje, který vydal povolení POVOLENI_ZE_DNE| T| datum vydání povolení k provozování URAD_NAZEV| T| název vodoprávního úřadu URAD_CISLO| T| číslo vodoprávního úřadu ZPRAC_DATUM| Datum| datum zpracování ZPRAC_MISTO| T| místo zpracování ZPRAC_JMENO| T| jméno zpracovatele ZPRAC_TELEFON| T| telefon zpracovatele ZPRAC_EMAIL| T| e-mail zpracovatele zaměstnavatel zpracovatele, pokud je odlišný ZPRAC_ZAMESTNAVATEL| T| od vlastníka POZNAMKA| T| poznámka Identifikátor změny údajů v digitální technické IDENT_DIGIT_MAPA| T| mapě 1.5 Struktura souboru VUME_KANAL ID| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- ICME| T| identifikační číslo majetkové evidence MAJETEK_NEPOUZIVAN| Ano/Ne| majetek nepoužíván v tomto roce TYP| N| typ řadu (0 - přiváděcí řadpřiváděcí řad, 1 - stoková síťstoková síť) ROK| N| rok zpracování NAZEV| T| název majetku VS_NAZ_COB| T| název části obceobce (pro stokovou síťstokovou síť) VS_KOD_COB| T| kód části obceobce (pro stokovou síťstokovou síť) VS_NAZ_KU| T| název katastrálního územíkatastrálního území (pro stokovou síťstokovou síť) VS_KOD_KU| T| kód katastrálního územíkatastrálního území (pro stokovou síťstokovou síť) VS_NAZ_OBCEOBCE| T| název příslušné obceobce (pro stokovou síťstokovou síť) VS_KOD_OBCEOBCE| T| kód základní územní jednotky (pro stokovou síťstokovou síť) PR_COOR_X| D| souřadnice konce řadu (pro přiváděcí stoku) PR_COOR_Y| D| souřadnice konce řadu (pro přiváděcí stoku) PR_COOR_X_start| D| souřadnice začátku řadu (pro přiváděcí stoku) PR_COOR_Y_start| D| souřadnice začátku řadu (pro přiváděcí stoku) PR_NAZ_KU| T| název katastrálního územíkatastrálního území konce přiváděcí stoky PR_KOD_KU| T| kód katastrálního územíkatastrálního území konce přiváděcí stoky SYSTEM| N| příslušnost k systému (0 - samostatný, 1 - místní, 2 - skupinový) VY_NA| N| vypouštění OV (0 - do recipientu, 1 - ČOV stejný katastrkatastr, 2 - ČOV jiný) VY_POVOL| D| povolené množství k vypouštění (tis. m3/rok) VY_POC| N| počet volných výpustí VY_NAZ_VT| T| název vodního recipientu VY_KAT_NAZ| T| název katastrálního územíkatastrálního území VY_KAT_KOD| T| kód katastrálního územíkatastrálního území VY_ID_COV| T| identifikační číslo ČOV VY_NAZEV_COV| T| název ČOV VY_ID_VYP| T| identifikační číslo vypouštění odp. vod CJ_POVOLENI_VYP| T| číslo jednací povolení k vypouštění OV PLATNOST_POVOLENI_VYP| T| platnost povolení k vypouštění OV OBYV_BYDL| N| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích OBYV_PRIP_COV| N| počet připojených na ČOV v katastrálních územích OBYV_PRIP_VOL| N| počet připojených na volné výpustě v katastrálních územíchkatastrálních územích TU_KAN_CELK| D| celková délka (km) Z_TOHO_OBNOVENO| D| z toho obnoveno v aktuálním roce (km) TU_VEL_DN300| D| celková délka do DN300 (km) TU_VEL_DN500| D| celková délka do DN500 (km) TU_VEL_DN800| D| celková délka do DN800 (km) TU_VEL_DN_V| D| celková délka větší než DN800 (km) TU_TM_KAMEN| D| celková délka kameninového potrubí (km) TU_TM_BETON| D| celková délka betonového potrubí (km) TU_TM_PLAST| D| celková délka plastového potrubí (km) TU_TM_JINE| D| celková délka potrubí z jiného materiálu (km) TU_DRUH_0| Ano/Ne| stoková síťstoková síť jednotná TU_DRUH_1| Ano/Ne| stoková síťstoková síť oddílná (nepoužívá se) TU_DRUH_2| Ano/Ne| stoková síťstoková síť oddílná srážková TU_DRUH_3| Ano/Ne| stoková síťstoková síť oddílná splašková TU_DRUH_7| Ano/Ne| stoková síťstoková síť ostatní TU_DRUH_4| Ano/Ne| stoková síťstoková síť gravitační TU_DRUH_5| Ano/Ne| stoková síťstoková síť tlaková TU_DRUH_6| Ano/Ne| stoková síťstoková síť podtlaková TU_NADRZ_POCET| N| celkový počet dešťových nádrží TU_NADRZ_OBJEM| D| celkový objem dešťových nádrží (m3) TU_POC_PRIP| N| celkový počet přípojek TU_POC_OK| N| celkový počet odlehčovacích komor TU_POC_CS| N| celkový počet čerpacích stanic EKON_CENA| D| pořizovací cena (tis. Kč) VLASTNIK| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK POVOLENI_CISLO_JEDN| T| číslo jednací povolení k provozování KRAJ_VYDANI_POV| N| kód kraje, který vydal povolení POVOLENI_ZE_DNE| T| datum vydání povolení k provozování URAD_NAZEV| T| název vodoprávního úřadu URAD_CISLO| T| číslo vodoprávního úřadu ZPRAC_DATUM| Datum| datum zpracování ZPRAC_MISTO| T| místo zpracování ZPRAC_JMENO| T| jméno zpracovatele ZPRAC_TELEFON| T| telefon zpracovatele ZPRAC_EMAIL| T| e-mail zpracovatele ZPRAC_ZAMESTNAVATEL| T| zaměstnavatel zpracovatele, pokud je odlišný od vlastníka POZNAMKA| T| poznámka IDENT_DIGIT_MAPA| T| Identifikátor změny údajů v digitální technické mapě 1.6 Struktura souboru VUME_COV ID| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- ICME| T| identifikační číslo majetkové evidence MAJETEK_NEPOUZIVAN| Ano/Ne| majetek nepoužíván v tomto roce TYP| N| typ (0 - ČOV) ROK| N| rok zpracování NAZEV| T| název majetku VS_NAZ_COB| T| název části obceobce VS_KOD_COB| T| kód části obceobce VS_NAZ_KU| T| název katastrálního územíkatastrálního území VS_KOD_KU| T| kód katastrálního územíkatastrálního území VS_NAZ_OBCEOBCE| T| název příslušné obceobce VS_KOD_OBCEOBCE| T| kód základní územní jednotky PR_COOR_X| D| souřadnice konce přiváděcí stoky do ČOV PR_COOR_Y| D| souřadnice konce přiváděcí stoky do ČOV SYSTEM| N| příslušnost k systému (0 - samostatný, 1 - místní, 2 - skupinový) VYP_NAZEV| T| název vodního recipientu VYP_ID_VYP| T| identifikační číslo vypouštění odp. vod CJ_POVOLENI_VYP| T| číslo jednací povolení k vypouštění OV PLATNOST_POVOLENI_VYP| T| platnost povolení k vypouštění OV OBYV_BYDL| N| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích OBYV_PRIP| N| počet připojených na ČOV v katastrálních územíchkatastrálních územích OBYV_EKV| N| počet EO PROJ_KAP_0| D| projektovaná kapacita Qd (m3/d) PROJ_KAP_1| D| projektovaná kapacita (kg BSK5 za den) PROJ_KAP_2| D| projektovaná kapacita (EO) TECH_CIST_0| Ano/Ne| mechanické čištění TECH_CIST_1| Ano/Ne| mechanicko-biologické čištění TECH_CIST_2| Ano/Ne| dočištění TECH_CIST_3| Ano/Ne| odstranění dusíku TECH_CIST_4| Ano/Ne| odstranění fosforu TECH_CIST_5| Ano/Ne| jiné TECH_CIST_JINE| T| popis jiného čištění KAL_STABIL| N| stabilizace kalu (0 - anaerobní, 1 - aerobní, 2 - žádná) KAL_ODVOD| N| odvodnění kalu (0 - strojní, 1 - gravitační, 2 - žádné) KAL_UPRAVA| T| úprava kalu KAL_PLYN| T| plynové hospodářství EKON_CENA| D| pořizovací cena VLASTNIK| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK POVOLENI_CISLO_JEDN| T| číslo jednací povolení k provozování KRAJ_VYDANI_POV| N| kód kraje, který vydal povolení POVOLENI_ZE_DNE| T| datum vydání povolení k provozování URAD_NAZEV| T| název vodoprávního úřadu URAD_CISLO| T| číslo vodoprávního úřadu ZPRAC_DATUM| Datum| datum zpracování ZPRAC_MISTO| T| místo zpracování ZPRAC_JMENO| T| jméno zpracovatele ZPRAC_TELEFON| T| telefon zpracovatele ZPRAC_EMAIL| T| e-mail zpracovatele ZPRAC_ZAMESTNAVATEL| T| zaměstnavatel zpracovatele, pokud je odlišný od vlastníka POZNAMKA| T| poznámka IDENT_DIGIT_MAPA| T| Identifikátor změny údajů v digitální technické mapě 1.7 Struktura souboru VUPE_VOD ID| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- ICPE| T| identifikační číslo majetkové evidence TYP| N| typ (0 – přiváděcí řadpřiváděcí řad, 1 vodovodní síť) ROK| N| rok zpracování JAK_NAZEV| T| název vodovodní sítě OBYV_BYDL| N| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územíchkatastrálních územích OBYV_ZAS| N| počet zásobených v připojených katastrálních územíchkatastrálních územích VODA_VYR_0| D| voda vyrobená vlastní (tis. m3/rok) VODA_VYR_1| D| voda převzatá (tis. m3/rok) VODA_VYR_2| D| voda předaná (tis. m3/rok) VODA_FAKT_0| D| voda fakturovaná pitná celkem (tis. m3/rok) VODA_FAKT_1| D| voda fakturovaná pro domácnosti (tis. m3/rok) VODA_FAKT_2| D| voda fakturovaná v zemědělství (tis. m3/rok) VODA_FAKT_3| D| voda fakturovaná v průmyslu (tis. m3/rok) VODA_FAKT_4| D| voda fakturovaná ostatní (tis. m3/rok) VODA_NEFAKT_0| D| voda nefakturovaná (tis. m3/rok) VODA_NEFAKT_1| D| voda nefakturovaná - ztráty v trubní síti (tis. m3/rok) VODA_NEFAKT_2| D| voda nefakturovaná - vlastní potřeba (tis. m3/rok) VODA_NEFAKT_3| D| voda nefakturovaná - ostatní (tis. m3/rok) VODA_ZTRATY| D| ztráty vody na 1 km vodovodního řaduvodovodního řadu za den (l/km/den) VODA_PROC_ZTRATY| D| Procento ztrát vody CELK_PREP_DELKA| D| celková přepočtená délka vodovodní sítě (km) EK_VODNE| D| cena pro vodnévodné bez DPH (Kč/m3) EK_VODNE_DPH| D| cena pro vodnévodné s DPH (Kč/m3) EK_JEDN_NAKLAD| D| jednotkové náklady na vodovodní síť (Kč/m3) EK_JEDN_NAKLAD_PR| D| jednotkové náklady na přiváděcí řady (Kč/m3) EK_PORUCHY| N| poruchy a havárie na přiváděcích řadechpřiváděcích řadech a vodovodních sítích JAK_OBECOBEC| T| jakost vody - název obceobce JAK_OBECOBEC_KOD| T| jakost vody - kód obceobce JAK_CAST| T| jakost vody - název části obceobce JAK_CAST_KOD| T| jakost vody - kód části obceobce JAK_KATASTRKATASTR| T| jakost vody - katastrálních územíkatastrálních území JAK_KATASTRKATASTR_KOD| T| jakost vody - kód katastrálního územíkatastrálního území MIKRO_ODBER| N| počet mikrobiologických odběrů MIKRO_LIM_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) MIKRO_LIM_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) MIKRO_LIM_2| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks) MIKRO_LIM_3| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%) FYZ_ODBER| N| počet fyzikálně-chemických odběrů FYZ_LIM_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) FYZ_LIM_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) FYZ_LIM_2| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks) FYZ_LIM_3| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%) JAK_POC_MAX| N| počet ukazatelů v rozboru s největším rozsahem JAK_POC_CELK| N| celkový počet kontrolních míst VLASTNIK| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK PROVOZOVATEL| N| odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL URAD_NAZEV| T| název vodoprávního úřadu URAD_CISLO| T| číslo vodoprávního úřadu ZPRAC_DATUM| Datum| datum zpracování ZPRAC_MISTO| T| místo zpracování ZPRAC_JMENO| T| jméno zpracovatele ZPRAC_TELEFON| T| telefon zpracovatele ZPRAC_EMAIL| T| e-mail zpracovatele zaměstnavatel zpracovatele, pokud je odlišný od ZPRAC_ZAMESTNAVATEL| T| vlastníka POZNAMKA| T| poznámka 1.8 Struktura souboru VUPE_UPRAV ID| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- ICPE| T| identifikační číslo majetkové evidence TYP| N| typ (0 - s technologií, 1 - bez technologie) ROK| N| rok zpracování JAK_NAZEV| T| název úpravny vody BIL_CELK| D| voda vyrobená celkem (tis. m3/rok) BIL_SUR_0| D| voda povrchová (tis. m3/rok) BIL_SUR_1| D| voda podzemní (tis. m3/rok) BIL_SUR_2| D| infiltrace (tis. m3/rok) BIL_VODA| D| voda technologická (tis. m3/rok) BIL_KAL| D| kaly z úpravny vody (tis. m3/rok) EK_NAKLADY| D| Jednotkové náklady na 1 m3 vyrobené vody (Kč/m3) EK_SPOTREBA| D| spotřeba elektrické energie (MWh/rok) BIL_IC_POVRCH| T| identifikační číslo odběru povrchové vody BIL_IC_PODZ| T| identifikační číslo odběru podzemní vody MIKRO_ODBER| N| počet mikrobiologických odběrů MIKRO_LIM_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) MIKRO_LIM_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) MIKRO_LIM_2| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks) MIKRO_LIM_3| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%) FYZ_ODBER| N| počet fyzikálně-chemických odběrů FYZ_LIM_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) FYZ_LIM_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) FYZ_LIM_2| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks) FYZ_LIM_3| N| překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%) JAK_POC_PREKR| N| počet dnů s překročeným limitem JAK_POC_CELK| N| počet dnů sledovaného období JAK_POC_MAX| N| počet ukazatelů v rozboru s největším rozsahem VLASTNIK| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK PROVOZOVATEL| N| odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL URAD_NAZEV| T| název vodoprávního úřadu URAD_CISLO| T| číslo vodoprávního úřadu ZPRAC_DATUM| Datum| datum zpracování ZPRAC_MISTO| T| místo zpracování ZPRAC_JMENO| T| jméno zpracovatele ZPRAC_TELEFON| T| telefon zpracovatele ZPRAC_EMAIL| T| e-mail zpracovatele ZPRAC_ZAMESTNAVATEL| T| zaměstnavatel zpracovatele, pokud je odlišný od vlastníka POZNAMKA| T| poznámka 1.9 Struktura souboru VUPE_KANAL ID| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- ICPE| T| identifikační číslo majetkové evidence TYP| N| typ (0 – přiváděcí stoka, 1 – stoková síťstoková síť) ROK| N| rok zpracování JAK_NAZEV| T| název kanalizační sítě OBYV_BYDL| N| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územíchkatastrálních územích OBYV_COV| N| počet připojených na ČOV v katastrálních územíchkatastrálních územích OBYV_VYUST| N| počet připojených na volné výusti v katastrálních územíchkatastrálních územích IC_COV| T| identifikační číslo ČOV, na kterou je stoka připojena COV_NAZEV| T| název ČOV, na kterou je stoka připojena IC_VYP| T| identifikační číslo vypouštění odp. vod z ČOV BIL_ODP_0| D| odpadní vody vypouštěné do stokové sítěstokové sítě (tis.m3/rok) BIL_ODP_1| D| odpadní vody splaškové (tis. m3/rok) BIL_ODP_2| D| odpadní vody ostatní (tis. m3/rok) BIL_ODP_3| D| srážková voda fakturovaná (tis. m3/rok) BIL_ODP_PREDANA| D| Odpadní voda předaná BIL_ODP_PREVZATA| D| Odpadní voda převzatá BIL_ODP_RECIP| D| odpadní vody vypouštěné do recipientu (tis. m3/rok) BIL_ODP_COV| D| odpadní vody odvedené na ČOV (tis. m3/rok) BIL_VYP_0| D| vypouštěné BSK5 (t/rok) BIL_VYP_1| D| vypouštěné CHSKCr (t/rok) BIL_VYP_2| D| vypouštěné nerozpuštěné látky (t/rok) BIL_VYP_3| D| vypouštěný dusík amoniakální (t/rok) BIL_VYP_4| D| vypouštěný dusík celkový (t/rok) BIL_VYP_5| D| vypouštěný dusík anorganický (t/rok) BIL_VYP_6| D| vypouštěný fosfor celkově (t/rok) BIL_VYP_7| D| jiné vypouštěné látky (t/rok) BIL_VYP_8| N| RAS (rozpuštěné anorganické soli) (t/rok) BIL_VYP_9| N| rtuť (t/rok) BIL_VYP_10| N| kadmium (t/rok) BIL_VYP_11| N| AOX (adsorbovatelné organické halogeny) (t/rok) BIL_VYP_JINE| T| název jiné vypouštěné látky BIL_ID_VYUST| M| identifikační čísla vypouštění z jednotlivých výpustí EK_POPLATKY| D| celkové poplatky za vypouštění odpadních vod (tis. Kč) EK_JEDN_NAKLADY| D| jednotkové náklady na kanalizační síť (Kč/m3) EK_JEDN_NAKLADY_PR| D| Jednotkové náklady na přiváděcí stoku (Kč/m3) EK_PORUCHY| N| poruchy a havárie na stokové sítistokové síti a přiváděcích stokách JAK_OBECOBEC| T| jakost vody - název obceobce JAK_OBECOBEC_KOD| T| jakost vody - kód obceobce JAK_CAST| T| jakost vody - název části obceobce JAK_CAST_KOD| T| jakost vody - kód části obceobce JAK_KATASTRKATASTR| T| jakost vody - katastrálních územíkatastrálních území JAK_KATASTRKATASTR_KOD| T| jakost vody - kód katastrálního územíkatastrálního území JAK_POCET| N| počet volných výpustí do recipientu MIKRO_ODBER| N| počet mikrobiologických odběrů MIKRO_LIM_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) MIKRO_LIM_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) VLASTNIK| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK PROVOZOVATEL| N| odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL URAD_NAZEV| T| název vodoprávního úřadu URAD_CISLO| T| číslo vodoprávního úřadu ZPRAC_DATUM| Datum| datum zpracování ZPRAC_MISTO| T| místo zpracování ZPRAC_JMENO| T| jméno zpracovatele ZPRAC_TELEFON| T| telefon zpracovatele ZPRAC_EMAIL| T| e-mail zpracovatele ZPRAC_ZAMESTNAVATEL| T| zaměstnavatel zpracovatele, pokud je odlišný od vlastníka POZNAMKA| T| poznámka 1.10 Struktura souboru VUPE_COV ID| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- ICPE| T| identifikační číslo majetkové evidence TYP| N| typ (0 – ČOV) ROK| N| rok zpracování JAK_NAZEV| T| název ČOV ZU_ICME_NAZ| M| název IČME ZU_ICME| M| IČME OBYV_BYDL| N| počet trvale bydlících v připojených katastrálních územíchkatastrálních územích OBYV_COV| N| počet připojených na ČOV v katastrálních územíchkatastrálních územích OBYV_EKV| N| počet EO BIL_ODP_0| D| čištěné odpadní vody celkem (tis. m3/rok) BIL_ODP_1| D| splaškové čištěné odpadní vody (tis. m3/rok) BIL_ODP_2| D| průmyslové čištěné odpadní vody (tis. m3/rok) BIL_ODP_2A| D| čištěné odpadní vody v zemědělství a ostatní (tis. m3/rok) BIL_ODP_3| D| srážkové čištěné odpadní vody (tis. m3/rok) BIL_ODP_4| D| mechanicky čištěné odpadní vody (tis. m3/rok) BIL_ODP_5| D| biologicky čištěné odpadní vody (tis. m3/rok) BIL_ODP_6| D| technologií dočišťování - terciální (tis. m3/rok) BIL_RECIP| D| odpadní vody vypouštěné do recipientu (tis. m3/rok) BIL_ODP_COV_0| D| BSK5 na přítoku do ČOV (t/rok) BIL_ODP_COV_1| D| CHSKCr na přítoku do ČOV (t/rok) BIL_ODP_COV_2| D| nerozpuštěné látky na přítoku do ČOV (t/rok) BIL_ODP_COV_3| D| dusík amoniakální na přítoku do ČOV (t/rok) BIL_ODP_COV_4| D| dusík celkový na přítoku do ČOV (t/rok) BIL_ODP_COV_5| D| dusík anorganický na přítoku do ČOV (t/rok) BIL_ODP_COV_6| D| fosfor celkový na přítoku do ČOV (t/rok) BIL_ODP_COV_7| D| jiné na přítoku do ČOV (t/rok) BIL_ODP_COV_8| D| RAS (rozpuštěné anorganické soli) (t/rok) BIL_ODP_COV_9| D| rtuť (t/rok) BIL_ODP_COV_10| D| kadmium (t/rok) BIL_ODP_COV_11| D| AOX (adsorbovatelné organické halogeny) (t/rok) BIL_ODP_COV_JINE| T| popis jiné na přítoku do ČOV BIL_BALAST_VYP| D| množství čištěných srážkových vod balastních (tis. m3/rok) BIL_ODP_PREDANA| D| Odpadní voda předaná BIL_ODP_PREVZATA| D| Odpadní voda převzatá BIL_ODP_REC_0| D| BSK5 na výtoku z ČOV (t/rok) BIL_ODP_REC_1| D| CHSKCr na výtoku z ČOV (t/rok) BIL_ODP_REC_2| D| nerozpuštěné látky na výtoku z ČOV (t/rok) BIL_ODP_REC_3| D| dusík amoniakální na výtoku z ČOV (t/rok) BIL_ODP_REC_4| D| dusík celkový na výtoku z ČOV (t/rok) BIL_ODP_REC_5| D| dusík anorganický na výtoku z ČOV (t/rok) BIL_ODP_REC_6| D| fosfor celkový na výtoku z ČOV (t/rok) BIL_ODP_REC_7| D| jiná látka na výtoku z ČOV (t/rok) BIL_ODP_REC_8| D| RAS (rozpuštěné anorganické soli) (t/rok) BIL_ODP_REC_9| D| rtuť (t/rok) BIL_ODP_REC_10| D| kadmium (t/rok) BIL_ODP_REC_11| D| AOX (adsorbovatelné organické halogeny) (t/rok) BIL_ODP_REC_JINE| T| popis jiné látky na výtoku z ČOV BIL_ID_VYP| T| identifikační číslo vypouštění odpadních vod VYP_NAZEV| T| název recipientu BIL_KAL_0| D| přímá aplikace kalu (t sušiny/rok) BIL_KAL_1| D| spalování kalu (t sušiny/rok) BIL_KAL_2| D| kompostování kalu (t sušiny/rok) BIL_KAL_3| D| sušení (t sušiny/rok) BIL_KAL_4| D| skládkování kalu (t sušiny/rok) BIL_KAL_5| D| rekultivace kalu (t sušiny/rok) BIL_KAL_6| D| převoz do jiné ČOV (t sušiny/rok) EK_POPLATKY| D| celkové poplatky za vypouštění odpadní vod z ČOV (tis. Kč) EK_NAKLADY| D| Jednotkové náklady na vyčištění 1 m3 vody (Kč/m3) EK_SPOTREBA| D| spotřeba elektrické energie (MWh/rok) MIKRO_ODBER| N| počet mikrobiologických odběrů MIKRO_LIM_0| N| překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks) MIKRO_LIM_1| D| překročení limitů MH, NMH, MHPR (%) VLASTNIK| N| odkaz na NR tabulky VLASTNIK PROVOZOVATEL| N| odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL URAD_NAZEV| T| název vodoprávního úřadu URAD_CISLO| T| číslo vodoprávního úřadu ZPRAC_DATUM| Datum| datum zpracování ZPRAC_MISTO| T| místo zpracování ZPRAC_JMENO| T| jméno zpracovatele ZPRAC_TELEFON| T| telefon zpracovatele ZPRAC_EMAIL| T| e-mail zpracovatele zaměstnavatel zpracovatele, pokud je odlišný od ZPRAC_ZAMESTNAVATEL| T| vlastníka POZNAMKA| T| poznámka 1.11 Struktura souboru KAT_UZEMI_VUME ID_NR| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- TYPMAJ| N| Typ majetku 1 – vodovodní řadvodovodní řad, 2 – úpravna, 3 – kan. stoka, 4 - ČOV ID_VUME| N| ID příslušného záznamu ve VUME_VOD, ke kterému patří POR| N| Pořadí katastrálního územíkatastrálního území KATCISLO| T| Katastrální číslo KATNAZEV| T| Název katastrálního územíkatastrálního území 1.12 Struktura souboru ICME_VODOV ID_NR| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- TYPMAJ| N| Typ majetku 1- vodovodní řadvodovodní řad, 2 – úpravna ID_VUME_VOD| N| ID příslušného záznamu v majetkové evidenci vodovodůvodovodů POR| N| Pořadí majetku, ke kterému je vodovodní řadvodovodní řad připojen ICME| T| Identifikační číslo majetku, ke kterému je vodovodní řadvodovodní řad připojen ICMENAZEV| T| Název majetku, ke kterému je vodovodní řadvodovodní řad připojen 1.13 Struktura souboru ICME_V_ICPE ID_NR| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- TYPMAJ| N| typ majetku 5 – vodovodní řadvodovodní řad, 6 – úpravna, 7 – kan. stoka, 8 - ČOV ID_VUPE| N| ID příslušného záznamu v provozní evidenci, ke kterému patří POR| N| Pořadí majetku ICME| T| Identifikační číslo majetku ICMENAZEV| T| Název majetku 1.14 Struktura souboru SPOLUVLAST ID_NR| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- TYPMAJ| N| Typ majetku 1 – vodovodní řadvodovodní řad, 2 – úpravna, 3 – kan. stoka, 4 - ČOV ID_VUME| N| ID příslušného záznamu v majetkové evidenci, ke kterému patří POR| N| Pořadí spoluvlastníka OSOBA| N| NR z tabulky VLASTNIK 1.15 Struktura souboru POV_V_ICPE ID_NR| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- TYPMAJ| N| typ majetku 5 – vodovodní řadvodovodní řad, 6 – úpravna, 7 – kan. stoka, 8 - ČOV ID_VUPE| N| ID příslušného záznamu v provozní evidenci, ke kterému patří POR| N| Pořadí povolení ve výpisu POV_CISLO_JEDN| T| Číslo jednací povolení POV_ZE_DNE| T| Povolení ze dne KRAJ_VYD| N| Kraj vydání povolení 1.16 Struktura souboru OD_KOMORY ID_NR| N| automatické číslo (nevyplňuje se) ---|---|--- ID_VUME| N| ID příslušného kanalizační stokykanalizační stoky POR| N| Pořadí odlehčovací komory OZNACENI| T| Označení odlehčovací komory PR_COOR_X| D| Souřadnice X PR_COOR_Y| D| Souřadnice Y PROJ_REDENI| D| Projektovaný poměr ředění SKUT_REDENI| D| Skutečný poměr ředění 1.17 Číselník krajů pro položku KRAJ_VYDANI_POV Praha| N| 10 ---|---|--- Středočeský kraj| N| 20 Jihočeský kraj| N| 31 Plzeňský kraj| N| 32 Karlovarský kraj| N| 41 Ústecký kraj| N| 42 Liberecký kraj| N| 51 Královéhradecký kraj| N| 52 Pardubický kraj| N| 53 Kraj Vysočina| N| 63 Jihomoravský kraj| N| 64 Olomoucký kraj| N| 71 Zlínský kraj| N| 72 Moravskoslezský kraj| N| 80 Poznámky: 1. Tabulka KAT_UZEMI_VUME obsahuje čísla a názvy katastrálních územíkatastrálních území z „majetek je určen pro katastrální územíkatastrální území“ (položka ID_VUME odpovídá položce ID v příslušné tabulce VUME_VOD, VUME_KANAL.podle TYPMAJ). 2. Tabulka ICME_VODOV obsahuje identifikační čísla (IČME) a názvy majetků, které jsou připojené na příslušný vodovodvodovod (položka ID_VUME_VOD odpovídá položce ID z příslušné tabulky VUME_VOD).TYPMAJ může být 1 pro vodovodní řadvodovodní řad nebo přívodní řad nebo 2 pro stavbu pro úpravu vodystavbu pro úpravu vody. 3. Tabulka ICME_V_ICPE obsahuje identifikační čísla (IČME) a názvy majetků, které jsou součástí příslušné provozní evidence (položka ID_VUPE odpovídá položce ID z příslušné tabulky VUPE_VOD, VUPE_KANAL.. podle TYPMAJ). 4. Tabulka SPOLUVLAST obsahuje spoluvlastníky z majetkové evidence (položka OSOBA odpovídá položce NR v tabulce VLASTNIK). 5. Tabulka POV_V_ICPE obsahuje seznam povolení k provozování týkajících se majetků v jedné provozní evidenci. Příloha č. 23 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. FORMÁT ŽÁDOSTI POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ODST. 10 STRUKTURA SOUBORU EVIDENCE Na základě zmocnění v § 6 odst. 10 zákona je stanovena struktura souboru evidence ve formátu XML. Aplikace Povolení k provozování vodovodu nebo kanalizacekanalizace obsahuje následující strukturu souboru evidence: (N – celé číslo, T – text, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti) Tabulka KRAJE - obsahuje číselník krajů id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- nr| N| identifikační číslo kraje (např. 21 pro CZ021) nuts| T| označení kraje (CZ021) nazev| T| název kraje Tabulka VODOURADY - obsahuje číselník vodoprávních úřadů ČR id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- kraj| T| označení kraje ident| T| kód obceobce s rozšířenou pravomocí nazev| T| název obceobce nr| N| pořadí obceobce v kraji Tabulka KATCISLO - obsahuje číselník kódů katastrálních území id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- katcislo| T| číselný kód katastrálního územíkatastrálního území Tabulka CISMAJETEK - obsahuje číselník IČME id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- ident_maj| T| IČME z majetkové evidence nazev_maj| T| název majetku poradi_maj| N| pořadí majetku adresa_maj| T| adresa provozovny Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- nr| N| jednoznačné číselné ID provozovatele fyz_osoba| N| 0 – právnická osoba, 1 - fyzická osoba jmeno| T| název provozovatele jmenoo| T| jméno provozovatele (fyzická osoba) prijmeni| T| příjmení provozovatele (fyzická osoba) adresa1| T| ulice a číslo popisné sídla provozovatele adresa2| T| poštovní směrovací číslo sídla provozovatele adresa3| T| obecobec sídla provozovatele den_nar| N| den narození (v případě fyzické osoby) mes_nar| N| měsíc narození (v případě fyzické osoby) rok_nar| N| rok narození (v případě fyzické osoby) ICO| T| identifikační číslo (IČO) telefon| T| telefonické spojení na provozovatele fax| T| faxové spojení na provozovatele e_mail| T| emailová adresa provozovatele stat_organ| T| statutární orgán provozovatele Tabulka VLASTNIK - obsahuje číselník vlastníků id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- nr| N| jednoznačné číselné ID vlastníka fyz_osoba| N| 0 – právnická osoba, 1 – fyzická osoba jmeno| T| název vlastníka jmenoo| T| jméno vlastníka (fyzická osoba) prijmeni| T| příjmení vlastníka (fyzická osoba) adresa1| T| ulice a číslo popisné sídla vlastníka adresa2| T| poštovní směrovací číslo sídla vlastníka adresa3| T| obecobec sídla vlastníka den_nar| N| den narození (v případě fyzické osoby) mes_nar| N| měsíc narození (v případě fyzické osoby) rok_nar| N| rok narození (v případě fyzické osoby) ICO| T| identifikační číslo (IČO) telefon| T| telefonické spojení na vlastníka fax| T| faxové spojení na vlastníka e_mail| T| emailová adresa vlastníka stat_organ| T| statutární orgán vlastníka Tabulka ZASTUPCE - obsahuje číselník odborných zástupců id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- nr| N| jednoznačné číselné ID zástupce primeni| T| příjmení zástupce jmeno| T| jméno zástupce titul| T| titul zástupce den_nar| N| den narození mes_nar| N| měsíc narození rok_nar| N| rok narození adresa1| T| ulice a číslo popisné sídla zástupce adresa2| T| poštovní směrovací číslo sídla zástupce adresa3| T| obecobec sídla zástupce vzdelani| T| dosažené vzdělání skola| T| název školy delka_praxe| D| délka praxe ve_funkci| T| ve funkci Tabulka VYRIZUJE - obsahuje číselník osob vyřizujících povolení id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- nr| N| jednoznačné ID osoby jmeno| T| jméno osoby telefon| T| tel. spojení na vyřizující osobu email| T| e-mailová adresa osoby vyřizující povolení Tabulka POVOLENI - obsahuje základní údaje o povolení k provozování id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- nr| N| jednoznačné ID povolení provozovatel| N| jednoznačné ID provozovatele vlastnik| N| identifikační číslo kraje odb_zastupce| N| jednoznačné ID zástupce jiny| N| ID číslo předchozího povolení na stejný majetek spis_znacka| T| spisová značka jedn_cislo| T| jednací číslo datum| T| počátek platnosti povolení platnost| T| konec platnosti povolení omezeni| N| 0 – povolení nemá omezenou platnost, 1 – má omezenou platnost vyrizuje| N| jednoznačné ID vyřiz. osoby Tabulka MAJETEK – přiřazuje majetek k povolením id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- nr| N| jednoznačné ID povoleni provozovatel| N| jednoznačné ID provozovatele ident_maj| T| IČME majetku místo_maj| T| místo provozovny počet_osob| N| počet fyzických osob využívajících vodovodvodovod nebo kanalizacikanalizaci Tabulka VLASTMAJETKU - přiřazuje vlastníky k povolení id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ---|---|--- nr| N| jednoznačné ID povoleni provozovatel| N| jednoznačné ID provozovatele vlastnik| N| jednoznačné ID vlastníka Příloha č. 24 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A CENY PRO STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ V DANÉM KALENDÁŘNÍM ROCE STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU Na základě zmocnění v § 36 odst. 7 zákona je stanovena struktura databázového souboru ve formátu XML. Aplikace Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodnévodné a pro stočnéstočné a dosažené skutečnosti pro kalendářní rok XXXX (t) obsahuje následující strukturu databázového souboru: (N - celé číslo, T - text, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti) Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník příjemců V+S a provozovatelů --- id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), nr| N| jednoznačné číselné ID příjemce nebo provozovatele fyz_osoba| N| 0 - právnická osoba, 1 - fyzická osoba jmeno| T| křestní jméno (v případě fyzické osoby) prijmeni| T| příjmení (v případě fyzické osoby) nazev| T| název příjemce nebo provozovatele adresa1| T| ulice a číslo popisné sídla příjemce nebo provozovatele adresa2| T| poštovní směrovací číslo sídla příjemce nebo provozovatele adresa3| T| obecobec sídla příjemce nebo provozovatele ICO| T| identifikační číslo (IČ) den_nar| N| den narození (v případě fyzické osoby) mes_nar| N| měsíc narození (v případě fyzické osoby) rok_nar| N| rok narození (v případě fyzické osoby) misto_podnikani| T| místo podnikání (pokud se liší od sídla) stat_organ| T| osoba oprávněná jednat za příjemce nebo provozovatele neDPH| N| 0 - plátce DPH, 1 - není plátce DPH datova_schranka| T| ID datové schránky příjemce nebo provozovatele webova_stranka| T| webová stránka příjemce nebo provozovatele telefon| T| telefonické spojení na příjemce nebo provozovatele fax| T| faxové spojení na příjemce nebo provozovatele e_mail| T| emailová adresa příjemce nebo provozovatele Tabulka VLASTNIK - obsahuje číselník vlastníků id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), nr| N| jednoznačné číselné ID vlastníka fyz_osoba| N| 0 - právnická osoba, 1 - fyzická osoba jmeno| T| křestní jméno (v případě fyzické osoby) prijmeni| T| příjmení (v případě fyzické osoby) nazev| T| název vlastníka adresal| T| ulice a číslo popisné sídla vlastníka adresa2| T| poštovní směrovací číslo sídla vlastníka adresa3| T| obecobec sídla vlastníka^ ICO| T| identifikační číslo (IČ) den_nar| N| den narození (v případě fyzické osoby) mes_nar| N| měsíc narození (v případě fyzické osoby) rok_nar| N| rok narození (v případě fyzické osoby) misto_podnikani| T| místo podnikání (pokud se liší od sídla) stat organ| T| osoba oprávněná jednat za vlastníka neDPH| N| 0 - plátce DPH, 1 - není plátce DPH datova_schranka| T| ID datové schránky vlastníka webova_stranka| T| webová stránka vlastníka telefon| T| telefonické spojení na vlastníka fax| T| faxové spojení na vlastníka e_mail| T| emailová adresa vlastníka Tabulka KALKULACE - obsahuje základní údaje o porovnáních id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), rok| N| rok, pro který je porovnání zpracováváno nr_provoz| N| jednoznačné ID příjemce (PROVOZOVATEL sloup, nr) jinyprovoz| N| 1 - provozovatel se liší od příjemce V+S nr_jinyprovoz| N| jednoznačné ID jiného provozovatele (PROVOZOVATEL položka nr) typ| N| typ porovnání | 0 - dílčí odběratelské 1 - celkové odběratelské 2 - součtové odběratelské 3 - dílčí provozovatelské 4 - celkové provozovatelské 5 - součtové provozovatelské jiný| N| 1 - porovnání dvousložkové ceny v pitné vodě dvouslozkaK| N| 1 - porovnání dvousložkové ceny v odpadní vodě ICPE| T| IČPE související s cenou datum| T| datum zpracování misto| T| označení porovnání (místo, pro které je zpracováváno) vypracoval| T| jméno zpracovatele porovnání schválil| T| jméno člověka, který schválil porovnání telefon| T| telefon na zpracovatele email| T| e-mail na zpracovatele obnova_PFO_v| D| prostředky obnovy podle PFO - voda pitná obnova_PFO_k| D| prostředky obnovy podle PFO - odpadní voda obnova_z_vodneho_v| D| z toho prostředky obnovy z vodnéhovodného \\- pitná voda obnova_z_stocneho_k| D| z toho prostředky obnovy ze stočnéhostočného \\- odpadní voda hodnota_maj_VUME_v| D| hodnota souvis. Infrastr. majetku podle VÚME - pitná hodnota_maj_VUME_k| D| hodnota souvis. Infrastr. majetku podle VÚME - odpadní voda Tabulka ROZPISD - obsahuje hodnoty porovnání id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), id_nr_kalk| N| id_nr z tabulky KALKULACE rok| N| rok, pro který je porovnání zpracováváno nr_provoz| N| jednoznačné ID příjemce (PROVOZOVATEL položka nr) typ| N| typ porovnání | 0 - dílčí odběratelské 1 - celkové odběratelské 2 - součtové odběratelské 3 - dílčí provozovatelské 4 - celkové provozovatelské 5 - součtové provozovatelské kalk| N| 0 - skutečnost, 1 - kalkulace datum| T| datum zpracování misto| T| označení porovnání (místo, pro které je zpracováváno) material_v| D| součtové náklady na materiál - pitná voda material_k| D| součtové náklady na materiál - odpadní voda sur_voda_v| D| náklady na nákup surové vody - pitná voda sur_voda_k| D| náklady na nákup surové vody - odpadní voda voda_p_prevz_v| D| náklady na nákup převzaté vody - pitná voda voda_o_pred_k| D| náklady na předanou odpadní vodu chemikalie_v| D| náklady na chemikálie - pitná voda chemikalie_k| D| náklady na chemikálie - odpadní voda ost_material_v| D| náklady na ostatní materiál - pitná voda ost_material_k| D| náklady na ostatní materiál - odpadní voda energie_v| D| součtové náklady na energii - pitná voda energie_k| D| součtové náklady na energii - odpadní voda elektrina_v| D| náklady na el. energii - pitná voda elektrina_k| D| náklady na el. energii - odpadní voda ost_energie_v| D| náklady na ostatní energii - pitná voda ost_energie_k| D| náklady na ostatní energii - odpadní voda mzdy_v| D| osobní náklady - pitná voda mzdy_k| D| osobní náklady - odpadní voda prime_mzdy_v| D| mzdové náklady - pitná voda prime_mzdy_k| D| mzdové náklady - odpadní voda ost_os_naklady_v| D| další osobní náklady - pitná voda ost_os_naklady_k| D| další osobní náklady - odpadní voda ost_prime_naklady_v| D| součtové ostatní přímé náklady - pitná voda ost_prime_naklady_k| D| součtové ostatní přímé náklady - odpadní voda odpisy_v| D| odpisy infrastrukturního majetku - pitná voda odpisy_k| D| odpisy infrastrukturního majetku - odpadní voda opravy_infra_v| D| opravy infrastrukturního majetku obnovující - pitná voda opravy_infra_k| D| opravy infrastrukturního majetku obnovující - odp.voda opravy_infra_ost_v| D| obnova infrastrukturního majetku ostatní - pitná voda opravy_infra_ost_k| D| obnova infrastrukturního majetku ostatní - odpadní voda najem_infra_v| D| nájem (pachtovné) infrastrukturního majetku - pitná voda najem_infra_k| D| nájem (pachtovné) infrastrukturního majetku - odpadní voda provoz_naklady_v| D| provozní náklady - pitná voda provoz_naklady_k| D| provozní náklady - odpadní voda poplatky_vyp_v| D| poplatky za vypouštění odpadních vod - pitná voda poplatky_vyp_k| D| poplatky za vypouštění odpadních vod - odp.voda ost_prov_nakl_ext_v| D| ostatní externí provozní náklady - pitná voda ost_prov_nakl_ext_k| D| ostatní externí provozní náklady - odpadní voda ost_prov_nakl_vl_v| D| ostatní provozní náklady vlastní - pitná voda ost_prov_nakl_vl_k| D| ostatní provozní náklady vlastní - odpadní voda fin_naklady_v| D| finanční náklady - pitná voda fin_naklady_k| D| finanční náklady - odpadní voda fin_prijmy_v| D| ostatní výnosy - pitná voda fin_prijmy_k| D| ostatní výnosy - odpadní voda vyr_rezie_v| D| výrobní režie - pitná voda vyr_rezie_k| D| výrobní režie - odpadní voda spr_rezie_v| D| správní režie - pitná voda spr_rezie_k| D| správní režie - odpadní voda os_nakl_spr_rezie_v| D| osobní náklady režijní ze správní režie - pitná voda os_nakl_spr_rezie_k| D| osobní náklady režijní ze správní režie - odpadní voda uplne_vl_naklady_v| D| součtové úplné vlastní náklady - pitná voda uplne_vl_naklady_k| D| součtové úplné vlastní náklady - odpadní voda pocet_prac_v| D| počet pracovníků - pitná voda pocet_prac_k| D| počet pracovníků - odpadní voda voda_pitna_v| D| voda pitná fakturovaná voda_pitna_dom_v| D| voda pitná fakturovaná pro domácnosti voda_odp_k| D| voda odpadní fakturovaná voda_odp_dom_k| D| voda odpadní fakturovaná pro domácnosti voda_srazkova_k| D| voda srážková fakturovaná voda_odp_cistena_k| D| voda odpadní čištěná voda_prevzata_v| D| množství převzaté pitné vody voda_prevzata_k| D| množství převzaté odpadní vody voda_predana_v| D| množství předané pitné vody voda_predana_k| D| množství předané odpadní vody jedn_naklady_v| D| jednotkové náklady - pitná voda jedn_naklady_k| D| jednotkové náklady - odpadní voda fin_vypor_v| D| finanční vypořádání - pitná voda ř. 12 fin_vypor_k| D| finanční vypořádání - odpadní voda ř. 12 fin_vypor_t_2_v| D| finanční vypořádání - pitná voda ř. 12.1 fin_vypor_t_2_k| D| finanční vypořádání - odpadní voda ř. 12.1 fin_vypor_OPZP_v| D| finanční vypořádání - pitná voda ř. 12.2 fin_vypor_OPZP_k| D| finanční vypořádání - odpadní voda ř. 12.2 UVN fin vyp v| D| celkem ÚVN a fin.vypořádání - pitná voda ř. 13 UVN_fin_vyp_k| D| celkem ÚVN a fin.vypořádání - odpadní voda ř. 13 kalkulacni_zisk_v| D| kalkulacni zisk - pitná voda kalkulacni zisk k| D| kalkulacni zisk - odpadní voda podil z UVN v| D| podíl z ÚVN - pitná voda podil_z_UVN_k| D| podíl z ÚVN - odpadní voda na_rozvoj_infra_maj_v| D| prostř. na rozvoj a obnovu infrastr.maj - pitná voda na_rozvoj_infra_maj_k| D| prostř. na rozvoj a obnovu infrastr.maj - odpadní voda zisk_k_pouziti_v| D| zisk k použití - pitná voda ř. 17 zisk_k_pouziti_k| D| zisk k použití - odpadní voda ř. 17 celkem_UVN_zisk_v| D| celkem ÚVN, fin.vyp. a zisk - pitná voda ř. 18 celkem_UVN_zisk_k| D| celkem ÚVN,fin.vyp. a zisk - odpadní voda ř. 18 voda_fakt_srazk_v| D| voda fakturovaná pitná voda_fakt_srazk_k| D| voda fakturovaná odpadní a srážková cena_vodne| D| uplatňovaná cena pro vodnévodné cena_stocne| D| uplatňovaná cena pro stočnéstočné cena_vodne_DPH| D| uplatňovaná cena pro vodnévodné včetně DPH cena_stocne_DPH| D| uplatňovaná cena pro stočnéstočné včetně DPH obnov_cena_vodne| D| plně obnovující cena pro vodnévodné ř. X obnov_cena_stocne| D| plně obnovující cena pro stočnéstočné ř.X vyrov_ pol_t2_vodne| D| vyrovnávací položka t+2 pro vodnévodné ř. Y vyrov_pol_t2_stocne| D| vyrovnávací položka T+2 pro stočnéstočné ř. Y pevna_minus_UVN_zisk_v| D| pohyblivá složky - ÚVN a zisk - pitná voda pevna_minus_UVN_zisk_k| D| pohyblivá složky - ÚVN a zisk - odpadní voda podil z UVN zisk v| D| podíl z celkových ÚVN a zisku - pitná voda podil_z_UVN_zisk_k| D| podíl z celkových ÚVN a zisku - odpadní voda pohybliva_UVN_zisk_v| D| pohyblivá složka - pitná voda pohybliva UVN zisk k| D| pohyblivá složky - odpadní voda z toho UVN v| D| z toho ÚVN - pitná voda z_toho_UVN_k| D| z toho ÚVN - odpadní voda z_toho_kalk_zisk_v| D| z toho zisk - pitná voda z_toho_kalk_zisk_k| D| z toho zisk - odpadní voda cena_pohyblive_v| D| cena pohyblivé složky - pitná voda cena_pohyblive_k| D| cena pohyblivé složky - odpadní voda cena_pohyblive_DPH_v| D| cena pohyblivé složky s DPH - pitná voda cena_pohyblive_DPH_k| D| cena pohyblivé složky s DPH - odpadní voda parametry_pevne_v| T| parametry pohyblivé složky podle $ 32 parametry_pevne_k| T| parametry pohyblivé složky podle $ 32 Tabulka KALK_VLAST - obsahuje vlastníky uvedené v porovnání id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), id_nr_kalk| N| id_nr z tabulky KALKULACE rok| N| rok, pro který je porovnání zpracováváno nr_provoz| N| jednoznačné ID příjemce (PROVOZOVATEL sloup. nr) typ| N| typ porovnání | 0 - dílčí odběratelské 1 - celkové odběratelské 2 - součtové odběratelské 3 - dílčí provozovatelské 4 - celkové provozovatelské 5 - součtové provozovatelské misto| T zpra| označení porovnání (místo, pro které je cováváno) vlast| N| ID vlastníka (VLASTNÍK sloup, nr) Tabulka ROZPIS_NAJEM - obsahuje hodnoty tab.č.3 pro konkrétního vlastníka id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), id_nr_kalk| N| id_nr z tabulky KALKULACE rok| N| rok, pro který je porovnání zpracováváno nr_vlast| N| jednoznačné ID vlastníka (VLASTNIK sloup, nr) najem_infra_v| D| nájem infrastruktur.majetku pitná voda (4.4) najem_infra_k| D| nájem infrastruktur.majetku odpadní voda (4.4) najem_odpisy_pronaj_maj_v| D| odpisy pronajatého majetku pitná vody (4.4.1) najem_odpisy_pronaj_maj_k| D| odpisy pronajatého majetku odpadní voda (4.4.1) najem_opravy_infra_maj_v| D| opravy obnovující infra.majetku pitná voda (4.4.2) nájem opravy infra maj k (4.4.2)| D| opravy obnovující infra.majetku odpad, voda najem_opravy_ost_infra_maj_v| D| opravy ostatní infra.majetku, pitná voda (4.4.3) najem_opravy_ost_infra_maj_k| D| opravy ostatní infra majetku odpad, voda (4.4.3) najem_ostatni_prostredky_v| D| ost.položky v nájmu pitná voda (4.4.4) najem_ostatni_prostredky_k| D| ost.položky v nájmu odpadní voda (4.4.4) najem_zisk_v| D| zisk pitná voda (4.4.5) najem_zisk_k| D| zisk odpadní voda (4.4.5) pr_obnovy_pachtovne_v| D| z ř.4.4.5 na obnovu propacht.majetku pitná (ř.4.4.6) pr_obnovy_pachtovne_k| D| z ř.4.4.5 na obnovu propacht.majetku odp.v. (ř.4.4.6) obnov_pachtovne_v| D| obnovující pachtovné pitná voda (ř.4.4.7) obnov_pachtovne_k| D| obnovující pachtovné odpadní voda (ř.4.4.7) pr_obnovy_PFO_v| D| pr.obnovy majetku za rok podle PFO pitná (ř.4.4.8) pr_obnovy_PFO_k| D| pr.obnovy majetku za rok podle PFO odp.v.(ř.4.4.8) pr_obnovy_z_pacht_v| D| pr.obnovy majetku pitná voda (ř.4.4.9) pr_obnovy_z_pacht_k| D| pr.obnovy tvorba za rok ostatní odp.voda (ř.4.4:9) vypracoval| T| jméno zpracovatele telefon| T| telefon zpracovatele email| T| e-mail zpracovatele datum| T| datum zpracování ICO| T| IČO vlastníka nazev| T| název vlastníka Tabulka CISICPEPOVOLENI - obsahuje IČPE uvedená ve porovnání id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), id_nr_kalk| N| id_nr z tabulky KALKULACE rok| N| rok, pro který je porovnání zpracováváno nr_provoz| N| jednoznačné ID příjemce (PROVOZOVATEL sloup, nr) typ| N| typ porovnání | 0 - dílčí odběratelské 1 - celkové odběratelské 2 - součtové odběratelské 3 - dílčí provozovatelské 4 - celkové provozovatelské 5 - součtové provozovatelské misto| T| označení porovnání (místo, pro které je zpracováváno) ident_maj| T| identifikační číslo provozní evidence uvedené v porovnání nazev_maj| T| název provozní evidence uvedené v porovnání Tabulka CISMAJETEK - obsahuje IČPE, ze kterých se vybírají IČPE uvedená ve porovnání id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), ident_maj| T| identifikační číslo provozní evidence nazev_maj| T| název provozní evidence jm_vlastnik| T| název vlastníka zadaného IČPE jm_provoz| T| název provozovatele zadaného IČPE Tabulka VYSVĚTLIVKY - obsahuje komentáře k jednotlivým řádkům porovnání id_nr| N| automatické číslo (nevyplňuje se), id_nr_kalk| N| id_nr z tabulky KALKULACE rok| N| rok, pro který je porovnání zpracováváno nr_provoz| N| jednoznačné ID příjemce (PROVOZOVATEL sloup, nr) typ| N| typ porovnání | 0 - dílčí odběratelské 1 - celkové odběratelské 2 - součtové odběratelské 3 - dílčí provozovatelské 4 - celkové provozovatelské 5 - součtové provozovatelské misto| T| označení porovnání (místo, pro které je zpracováváno) radky| N| číslo řádky, ke které se komentář vztahuje vysvetlivka| T| text komentáře obor| N| 0 - pitná voda, 1 - odpadní voda 1) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 1) Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů. 1a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 11 odst. 2 vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. 4) § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 a § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. 5) ČSN EN ISO 5667-1 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 1: Návod pro návrh programu vzorkování a pro způsoby odběru vzorků. ČSN EN ISO 5667-3 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi. ČSN ISO 5667 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 4: Návod pro odběr vzorků z jezer a vodních nádrží. – Část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven a vody z vodovodních sítí. – Část 10: Návod pro odběr vzorků odpadních vod. – Část 11: Návod pro odběr vzorků podzemních vod. ČSN EN ISO Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 6: Návod pro odběr vzorků z řek a potoků. ČSN EN ISO Jakost vod – Odběr vzorků – Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů. ČSN EN ISO 5667-14 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 14: Návod pro prokazování a řízení kvality odběru vzorků vod a manipulace s nimi. 5a) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. 6) ČSN 75 77 11 Jakost vod – Biologický rozbor – Stanovení mikroskopického obrazu. ČSN 75 77 12 Biologický rozbor – Stanovení biosestonu. ČSN 75 77 13 Biologický rozbor – Stanovení abiosestonu. 7) ČSN EN ISO 5667-1 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 1: Návod pro návrh programu vzorkování a pro způsoby odběru vzorků. ČSN ISO 5667 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 10: Návod pro odběr vzorků odpadních vod. ČSN EN ISO 5667-3 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 3: Konzervace vzorků vod a manipulace s nimi. ČSN EN ISO Jakost vod – Odběr vzorků – Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů. ČSN EN ISO 5667-14 Kvalita vod – Odběr vzorků – Část 14: Návod pro prokazování a řízení kvality odběru vzorků vod a manipulace s nimi. 7a) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 328/2018 Sb., o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových. 8) § 59 zákona č. 254/2001 Sb. § 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 15) ČSN 756401: Čistírny odpadních vod pro ekvivalentní počet obyvatel (EO) větší než 500. 16) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb. 17) ČSN 75 6415 Plynové hospodářství čistíren odpadních vod. 21) ČSN EN 752 - 7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 7: Provoz a údržba. TNV 75 6925 Obsluha a údržba stokových sítí. TNV 75 6930 Obsluha a údržba čistíren odpadních vod. 23) § 4 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb. 24) Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb. 25) § 92 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. 26) ČSN EN 4064 - 1, 257807 - stávající technické a metrologické požadavky na vodoměry na studenou vodu. 27) Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované EHS. 28) ČSN ISO 4064 - 1 Měření průtoku vody v uzavřených potrubích (měřidla pro studenou pitnou vodu). 29) § 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. 30) § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 252/2004 Sb. 31) Nařízení vlády č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh, ve znění nařízení vlády č. 96/2017 Sb. 32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění). 33) Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. 35) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod. 35) § 4d odst. 3 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 37) Směrnice Rady ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (91/271/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění). 38) § 30 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 429/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 429/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o podrobnostech prokazování finanční způsobilosti k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální, o způsobu prokazování finanční způsobilosti k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální a o doplňkových přepravních službách Vyhlášeno 13. 12. 2001, datum účinnosti 13. 12. 2001, částka 162/2001 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Podrobnější členění údajů k prokázání finanční způsobilosti k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální * § 3 - Podrobnosti o způsobu prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální * § 4 - Doplňkové přepravní služby * § 5 - Přechodné ustanovení * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 13. 12. 2001 429 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 29. listopadu 2001 o podrobnostech prokazování finanční způsobilosti k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální, o způsobu prokazování finanční způsobilosti k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální a o doplňkových přepravních službách Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 14a odst. 3, § 27a odst. 4 a § 39 odst. 8 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví podrobnější členění nezbytných údajů k prokázání finanční způsobilosti k zahájení a provozování dráhydráhy celostátní nebo dráhydráhy regionální a podrobnosti o způsobu prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní nebo na drázedráze regionální. (2) Vyhláška rovněž vymezuje doplňkové přepravní služby dopravce náležející do závazku provozu. § 2 Podrobnější členění údajů k prokázání finanční způsobilosti k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální (1) Provozovatel dráhydráhy předkládá k prokázání finanční způsobilosti k provozování dráhydráhy celostátní nebo dráhydráhy regionální údaje v tomto členění: a) obchodní rozpočet, případně podnikatelský plán vypracovaný na roční účetní období, b) objem dostupných finančních prostředků k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího dni podání žádosti včetně stavu bankovních účtů a úvěrů a úhrady části nákladů dopravní cesty vztahující se k veřejné osobní dopravě ze Státního fondu dopravní infrastruktury, c) přehled o stavu provozního kapitálu, kterým jsou oběžná aktiva podnikatele celkem a v členění podle stavu dlouhodobých pohledávek, zásob, finančního majetku a ostatních aktiv k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího dni podání žádosti. (2) Obchodní rozpočet zahrnuje a) příjmy z poplatků za použití dopravní cesty dráhydráhy v členění: 1. příjmy za nákladní dopravu, 2. příjmy za osobní dopravu; b) náklady na zajištění provozuschopnosti dopravní cesty v členění: 1. údržba a opravy dopravní cesty, 2. obsluha dráhydráhy a organizace drážní dopravy na dopravní cestě, 3. ostatní náklady, 4. podíl nákladů vztahující se k veřejné osobní dopravě, 5. přehled výše závazků a pohledávek podle jednotlivých dlužníků a věřitelů ke konci uplynulého účetního období s popisem aktuálního stavu k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího dni podání žádosti; c) ostatní obchodní a provozní příjmy včetně příjmů ze Státního fondu dopravní infrastruktury a dotace ze státního rozpočtu a jiných zdrojů. § 3 Podrobnosti o způsobu prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální (1) Obchodní majetek1) se prokazuje a) nemovitostminemovitostmi, které se zapisují do katastru nemovitostínemovitostí a které dopravce vlastní nebo k nimž má dopravce jiné právo, pokud mají sloužit k provozování drážní dopravy podle podnikatelského plánu2) a nejsou zatíženy zástavním právem, b) drážními vozidly potřebnými k naplnění podnikatelského plánu.2) (2) Dále obchodní majetek dokládá a) akciemiakciemi podle jednotlivých akciových společnostíakciových společností nebo ostatními cennými papírycennými papíry s uvedením ISIN, počtu, údaji o jejich podobě a jmenovité hodnotě, b) majetkovou účastí spočívající v podílu v jiných než akciových obchodních společnostech, c) přehledem jiných hodnot, pokud jsou finančně ocenitelné; jinými hodnotami jsou především majetková práva nehmotné povahy, např. ochranné známky, patenty, užitné vzory a průmyslové vzory. (3) Provozní kapitál se prokáže výší oběžných aktiv celkem a v členění na dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky, zásoby, finanční majetek, ostatní aktiva a přehledem vlastního kapitálu na financování obchodního majetku dopravce. Do objemu dostupných finančních prostředků se započítá i úhrada prokazatelné ztrátyprokazatelné ztráty vzniklá dopravci plněním závazku veřejné službyzávazku veřejné služby.3) (4) Dokladem o financování drážních vozidel je kupní smlouva nebo jiný doklad o nabytí, smlouva o finančním leasingu, případně nájemní smlouva. § 4 Doplňkové přepravní služby Doplňkové přepravní služby dopravce náležející do závazku veřejné službyzávazku veřejné služby jsou: a) provozování parkovišť nebo odstavných ploch pro stání automobilů nebo jízdních kol u stanic dráhydráhy, b) přeprava dětských kočárků s dítětem. § 5 Přechodné ustanovení Pokud provozovatel dráhydráhy nebo dopravce prokázal finanční způsobilost k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionálnífinanční způsobilost k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální nebo prokázal finanční způsobilost k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální v období od 1. dubna 2000 do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, považuje se za finančně způsobilého i po dni nabytí účinnosti této vyhlášky. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Schling v. r. 1) § 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 370/2000 Sb. 2) § 27a odst. 2 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. 3) § 39 a 39a zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci Vyhlášeno 13. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 162/2001 * Vodní bilance - (K § 22 odst. 1 vodního zákona) * § 1 - (1) Vodní bilance se sestavuje v povodích povrchových vod a v hydrogeologických rajonech podzemních vod pro oblasti povodí, popřípadě pro konkrétní lokality a obsahuje výstupy, které se použijí pro rozhodování vodoprávních úřadů, jakož i orgánů státní sprá * Hydrologická bilance * § 2 - Základní ustanovení * § 3 - Obsah a způsob sestavení hydrologické bilance množství vody * § 4 - Obsah a způsob sestavení hydrologické bilance jakosti vody * Vodohospodářská bilance * § 5 - Základní ustanovení * § 6 - Obsah a způsob hodnocení množství povrchových vod * § 7 - Obsah a způsob hodnocení jakosti povrchových vod * § 8 - Obsah a způsob hodnocení množství podzemních vod * § 9 - Obsah a způsob hodnocení jakosti podzemních vod * Rozsah a způsob ohlašování údajů pro vodní bilanci - (K § 22 odst. 1 vodního zákona) * § 10 - Rozsah ohlašovaných údajů * § 11 - Způsob ohlašování údajů * § 12 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. č. 1 k vyhlášce č. 431/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 431/2001 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 431/2001 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 431/2001 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 431/2001 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2002 431 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 3. prosince 2001 o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí stanoví podle § 22 odst. 1 a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a s Ministerstvem zdravotnictví podle § 22 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon): Vodní bilance (K § 22 odst. 1 vodního zákona) § 1 (1) Vodní bilance se sestavuje v povodích povrchových vod a v hydrogeologických rajonech podzemních vod pro oblasti povodí, popřípadě pro konkrétní lokality a obsahuje výstupy, které se použijí pro rozhodování vodoprávních úřadů, jakož i orgánů státní správy při rozhodování podle zvláštního právního předpisu,1) zejména pro stanovení množství vody využitelné k odběru nebo stanovení přípustného znečištění odpadních vod vypouštěných do vod povrchových nebo podzemních v konkrétní lokalitě, pro souhrnné hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a podávání zpráv o jejich stavu, pro plánování v oblasti vod a pro další činnosti podle vodního zákona. (2) Souhrnnou vodní bilanci pro hlavní povodí České republiky zajišťuje Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. (3) Vodní bilance kalendářního roku se sestavuje každoročně do 30. září následujícího kalendářního roku. Hydrologická bilance § 2 Základní ustanovení (1) Obsahem hydrologické bilance je porovnání přírůstků a úbytků vody s vyhodnocením změn vodních zásob v povodí, v hydrogeologickém rajonu, v území nebo ve vodním útvaruvodním útvaru za daný časový interval z hlediska množství a jakosti vody, které charakterizuje prostorové a časové rozdělení oběhu vody v přírodním prostředí. (2) Hydrologickou bilanci sestavuje každoročně Český hydrometeorologický ústav. (3) Výstupy hydrologické bilance jsou podkladem pro sestavení vodohospodářské bilance. (4) Správci povodí předají Českému hydrometeorologickému ústavu údaje uvedené v § 22 odst. 2 vodního zákona za kalendářní rok o odběrech, vypouštění, akumulacích vody a údaje o významných převodech vody do 31. března následujícího kalendářního roku. (5) Český hydrometeorologický ústav předá výstupy hydrologické bilance za kalendářní rok, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance, správcům povodí do 30. dubna následujícího kalendářního roku. (6) Český hydrometeorologický ústav předá Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T. G. Masaryka nezbytné podklady a výstupy z hydrologické bilance pro sestavení souhrnné vodní bilance pro hlavní povodí České republiky. § 3 Obsah a způsob sestavení hydrologické bilance množství vody (1) Obsahem hydrologické bilance množství povrchové a podzemní vody je porovnání přírůstků a úbytků vody s vyhodnocením změn vodních zásob v povodí, v hydrogeologickém rajonu, v území nebo ve vodním útvaruvodním útvaru za daný časový interval. (2) Do přírůstků vody se zahrnují atmosférické srážky a přítoky vody z jiných povodí (povrchovými, podzemními a umělými převody). Do úbytků vody se zahrnují zejména územní výpar (evaporace) a odtok vody z povodí (povrchový, podzemní a umělé převody). (3) Vodní zásoba v povodí se skládá z dostupné zásoby vody v půdě, zásoby podzemní vody, zásoby vody ve sněhové pokrývce a zásoby povrchové vody ve vodních tocích včetně vody vzduté nebo akumulované vodními díly. (4) Podklady pro výpočet hydrologické bilance množství vody obsahují a) výsledky pozorování ve státní monitorovací síti provozované Českým hydrometeorologickým ústavem 1. atmosférických srážek v síti srážkoměrných stanic včetně výšky sněhové pokrývky a vodní hodnoty sněhu, případně pozorování množství srážek a meteorologických veličin v síti klimatických stanic potřebných pro výpočet sněhových zásob v povodí, 2. teplot vzduchu a dalších meteorologických veličin (např. evaporací) získaných z pozorování v síti klimatických stanic, 3. průtoků vody ve vodních tocích v síti vodoměrných stanic, 4. hladin podzemních vod v síti objektů podzemních vod, 5. vydatností pramenů v síti sledovaných pramenů; b) údaje o odběrech povrchových vod, odběrech podzemních vod, vypouštění odpadních nebo důlních vod do vod povrchových nebo podzemních, o využívání přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodních minerálních vod a vod, které jsou vyhrazenými nerosty, a údaje o vzdouvání nebo akumulaci povrchové vody vodními díly; c) další údaje sdělené na vyžádání od subjektů podle § 21 odst. 4 vodního zákona. (5) Hydrologická bilance množství vody se sestavuje každoročně pro oblasti povodí jako hodnocení minulého hydrologického roku. Výpočet se provádí každý měsíc. Součástí výpočtu je rekonstrukce přirozených průtoků vody ve vodních tocích v síti vodoměrných stanic a korekce ovlivnění výpočtů zdrojů podzemních vod vybranými odběry vody. Každý třetí rok se posuzuje dlouhodobý vývoj hydrologické bilance množství vody. (6) Výstupy hydrologické bilance množství vody obsahují údaje o a) atmosférických srážkách, b) celkovém odtoku, c) základním odtoku, d) zásobách vody ve sněhové pokrývce, e) změnách zásob podzemní vody, f) přirozených průtocích vody ve vodních tocích ve vybraných vodoměrných stanicích. § 4 Obsah a způsob sestavení hydrologické bilance jakosti vody (1) Hydrologická bilance jakosti vody hodnotí jakost povrchových a podzemních vod v přírodním prostředí porovnáním výsledků měření jakosti povrchových vod a podzemních vod s referenčními hodnotami.2) (2) Podklady pro sestavení hydrologické bilance jakosti vody obsahují výsledky pozorování ve státní monitorovací síti provozované Českým hydrometeorologickým ústavem a) jakosti povrchové vody v síti profilů sledování jakosti povrchových vod, b) průtoků vody ve vodních tocích v síti vodoměrných stanic, c) jakosti podzemních vod v síti objektů sledování jakosti podzemních vod a v síti sledovaných pramenů, d) hladin podzemních vod v síti objektů podzemních vod, e) vydatností pramenů v síti sledovaných pramenů. (3) Hydrologická bilance jakosti vody se sestavuje každoročně pro oblasti povodí jako hodnocení kalendářního roku. Každý třetí rok se posoudí dlouhodobý vývoj jakosti vody. (4) Výstupy hydrologické bilance jakosti vody obsahují a) sestavu ukazatelů jakosti vody porovnaných s referenčními hodnotami, b) výsledky výpočtu látkového odnosu zvolených látek ve vybraných profilech, c) přehlednou mapu jakosti podzemních vod v přírodním prostředí, d) přehlednou mapu jakosti vody ve vodních tocích. Vodohospodářská bilance § 5 Základní ustanovení (1) Obsahem vodohospodářské bilance je porovnání požadavků na odběry povrchové a podzemní vody, odběry přírodních léčivých a přírodních minerálních vod a vypouštění odpadních a důlních vod v jejich povolených, skutečných a výhledových hodnotách s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hlediska množství a jakosti vody. Vodohospodářská bilance hodnotí dopady lidské činnosti na povrchové a podzemní vody v uvažovaném místě a čase. (2) Vodohospodářská bilance zahrnuje a) ohlašované údaje, b) hodnocení množství povrchových vod, c) hodnocení jakosti povrchových vod, d) hodnocení množství podzemních vod, e) hodnocení jakosti podzemních vod. (3) Sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí zajišťují příslušní správci povodí. (4) Podklady pro sestavení vodohospodářské bilance obsahují a) ohlašované údaje pro vodní bilanci podle § 22 odst. 2 vodního zákona, b) výstupy hydrologické bilance, c) údaje správců povodí z účelových pozorovacích sítí povrchových vod (vložené profily na vodních tocích), d) údaje získané z účelových pozorovacích sítí podzemních vod získané podle § 21 odst. 4 vodního zákona, e) platná povolení k nakládání s vodami. (5) Správci povodí si předají v případě potřeby nezbytné podklady pro sestavení vodohospodářské bilance z jimi spravované oblasti povodí. (6) Vodohospodářská bilance se sestavuje každoročně pro jednotlivé oblasti povodí. (7) Správci povodí předají Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T. G. Masaryka nezbytné podklady a výstupy z vodohospodářské bilance oblasti povodí pro sestavení souhrnné vodní bilance pro hlavní povodí České republiky. § 6 Obsah a způsob hodnocení množství povrchových vod (1) Hodnocení množství povrchových vod se provádí pro vybrané kontrolní profily v oblasti povodí a obsahuje porovnání kvantitativních stavů povrchových vod podle účelu za daný časový interval a stanoví profily bilančně napjaté a pasivní. (2) Hodnocení minulého kalendářního roku popisuje nakládání s povrchovými vodami a zjišťuje příčiny napjatého nebo pasivního bilančního stavu a nedodržení povoleného nakládání s vodami a obsahuje také přehled a) měřených průtoků povrchové vody ve vybraných vodoměrných stanicích ovlivněných nakládáním s vodami, b) změn objemů povrchové vody vzduté nebo akumulované vodními díly. (3) Hodnocení současného stavu se provádí podle potřeby dané výsledky hodnocení minulého kalendářního roku v konkrétních kontrolních profilech a porovnává a) hodnoty odběrů vody a vypouštění vody v minulém kalendářním roce, b) hodnoty odběrů vody a vypouštění vody podle platných povolení podle § 8 odst. 1 vodního zákona nebo podle předchozích předpisů s přirozenými průtoky a ovlivněnými průtoky simulovaným hospodařením s vodou ve vodních nádržích v delším výpočtovém období. (4) Hodnocení výhledového stavu se sestavuje jednou za šest let a porovnává hodnoty výhledových odběrů vody a vypouštění vody s přirozenými průtoky a ovlivněnými průtoky simulovaným hospodařením s vodou ve vodních nádržích v delším výpočtovém období. (5) Vybrané kontrolní profily tvoří zejména a) vybrané profily ze státní monitorovací sítě vodoměrných stanic ovlivněných nakládáním s vodami, b) závěrné profily významných vodních toků v oblastech povodí, c) vybrané profily na hraničních vodních tocích. (6) Seznam vybraných kontrolních profilů, ve kterých je zpracováno hodnocení množství povrchových vod, je vždy součástí výstupu hodnocení množství povrchových vod. § 7 Obsah a způsob hodnocení jakosti povrchových vod (1) Hodnocení jakosti povrchových vod se zpracovává pro jednotlivé účely využití povrchových vod. Hodnocení se provádí porovnáním charakteristických hodnot zjištěných ukazatelů jakosti povrchové vody vypočtených z naměřených hodnot s hodnotami ukazatelů přípustného stupně znečištění povrchových vod a s jinými limitními hodnotami pro různé druhy využívání povrchových vod. Pro hodnocení se využívají rovněž informace o množství těchto vod. (2) Hodnocení jakosti povrchových vod se provádí v síti profilů sledování jakosti povrchových vod za daný časový interval. Pro hodnocení současného stavu je tato síť podle potřeby doplňována o vybrané profily sledované správci povodí a o profily se sledováním makrozoobentosu.3) (3) Hodnocení minulého kalendářního roku obsahuje vyhodnocení průběhu hospodaření s vodou v minulém kalendářním roce z hlediska jakosti vody v tocích. Vstupními údaji jsou skutečné (měřené) hodnoty sledovaných ukazatelů jakosti povrchových vod v profilech sítě sledování jakosti povrchových vod, údaje z evidence vypouštění vod a výstupy hydrologické bilance jakosti vody. Způsob zpracování těchto údajů je statistická a věcná analýza jakosti vod v jednotlivých profilech sledování jakosti povrchových vod. (4) Hodnocení současného stavu se zpracovává na základě údajů za zpravidla šestileté období (minimálně tříleté) v síti profilů sledování jakosti povrchových vod rozšířené podle potřeby o profily sledované správci povodí a dále v účelové síti profilů, ve kterých se sleduje makrozoobentos, a případně v dalších vybraných profilech. (5) Hodnocení výhledového stavu se zpracovává variantně s vymezením očekávaných hospodářských, případně legislativních změn. Způsob zpracování je analogický hodnocení současného stavu. (6) Výstupy bilančního hodnocení jakosti povrchových vod jsou podkladem pro klasifikaci chemického a ekologického stavu v síti profilů sledování jakosti povrchových vod. § 8 Obsah a způsob hodnocení množství podzemních vod (1) Hodnocení minulého kalendářního roku obsahuje údaje o odběrech podzemních vod za minulý kalendářní rok ve všech hydrogeologických rajonech a přehled o zdrojích (průměrné dlouhodobé a roční hodnoty základního odtoku) v hydrogeologických rajonech s vyhodnocením zdrojů podzemních vod. (2) Hodnocení současného stavu obsahuje stanovení množství podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech na základě porovnání skutečných nebo povolených odběrů podzemních vod s hodnotou zdrojů podzemních vod dlouhodobého charakteristického období a hodnotou zdrojů podzemních vod za minulý kalendářní rok v měsíčním intervalu. (3) Výhledové hodnocení množství podzemních vod obsahuje hodnocení množství podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech porovnáním odhadovaných, případně plánovaných odběrů podzemních vod s dlouhodobými průměrnými a minimálními hodnotami zdrojů podzemních vod. Výhledové hodnocení množství podzemních vod se zpracovává jednou za šest let. (4) Hodnocení množství podzemních vod je pro hodnocení minulého kalendářního roku zpracováváno ve všech hydrogeologických rajonech, pro hodnocení současného stavu a výhledové hodnocení množství podzemních vod pouze ve významných hydrogeologických rajonech. Seznam významných hydrogeologických rajonů je součástí výstupů hodnocení množství podzemních vod. § 9 Obsah a způsob hodnocení jakosti podzemních vod (1) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí ve všech hydrogeologických rajonech. (2) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí za minulý kalendářní rok na základě údajů o jakosti podzemních vod podle § 22 odst. 2 vodního zákona a výstupů hydrologické bilance jakosti vod. Hodnocení se provádí porovnáním charakteristických hodnot zjištěných ukazatelů jakosti podzemních vod vypočtených z naměřených hodnot s limitními hodnotami ukazatelů jakosti podzemních vod. Rozsah a způsob ohlašování údajů pro vodní bilanci (K § 22 odst. 1 vodního zákona) § 10 Rozsah ohlašovaných údajů (1) Odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3, (dále jen „povinný subjekt“) ohlašují údaje pro vodní bilanci v rozsahu a četnosti uvedené v tiskopisech, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce. (2) Minimální požadovaná četnost měření jakosti odebíraných povrchových a podzemních vod, přírodních léčivých vod nebo přírodních minerálních vod a vod, které jsou vyhrazenými nerosty, je uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 11 Způsob ohlašování údajů (1) K ohlášení údajů pro vodní bilanci použije povinný subjekt tiskopis zaslaný příslušným správcem povodí. V tomto tiskopisu správce povodí uvede jemu známé identifikační a popisné údaje vycházející z údajů pro vodní bilanci ohlášených za minulý kalendářní rok. (2) K ohlášení údajů pro vodní bilanci použije povinný subjekt, který využívá přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, tiskopis, jehož vzor je uveden v příloze č. 1, popřípadě v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) V případě, kdy povinný subjekt neobdrží tiskopis podle odstavce 1, použije povinný subjekt k ohlášení údajů pro vodní bilanci příslušný tiskopis, jehož vzor je uveden v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce. (4) Povinný subjekt zašle vyplněné tiskopisy s údaji pro vodní bilanci za kalendářní rok příslušnému správci povodí do 31. ledna následujícího kalendářního roku. K ohlášení údajů pro vodní bilanci je možno použít i elektronickou formu předání údajů, na které se povinný subjekt předem dohodne s příslušným správcem povodí. Předávané údaje pro vodní bilanci v listinné podobě musí být potvrzeny razítkem a podpisem statutárního orgánu povinného subjektu, popřípadě k tomu jím zmocněného zástupce, údaje předávané elektronickou formou musí být potvrzeny elektronickým podpisem statutárního orgánu povinného subjektu. § 12 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ministr: Ing. Fencl v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 431/2001 Sb. 3MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 431/2001 Sb. 3MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 431/2001 Sb. 3.1MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 431/2001 Sb. 1.9MB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 431/2001 Sb. Minimální požadovaná četnost laboratorního měření jakosti odebíraných vod A) Podzemní vody 1 x za pololetí u všech odběrů podzemní vody, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle § 22 odst. 2 zákona. 1 x za rok u všech odběrů přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, na které se vztahuje ohlašovací povinnost podle § 22 odst. 2 zákona. B) Povrchové vody množství odebírané vody (mil. m3/rok)| četnost měření jakosti ---|--- nad 10| 1x za 14 dní (2x za měsíc) 0,5-10| 1x za měsíc 0,1-0,5| 1x za 2 měsíce pod 0,1| 1x za pololetí 1) § 35 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). 2) Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod. ČSN 757221 jakost vod - klasifikace jakosti vod. 3) Nařízení vlády č. 82/1999 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 434/2001 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 434/2001 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 750. výročí úmrtí sv. Zdislavy z Lemberka Vyhlášeno 13. 12. 2001, datum účinnosti 2. 1. 2002, částka 162/2001 * § 1 - (1) K 750. výročí úmrtí české světice Zdislavy z Lemberka, patronky rodiny, se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je umělecké seskupení stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky, dvou českých lvů (nahoře a dole), moravské orlice (vpravo) a slezské orlice (vlevo). Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. ledna 2002. Aktuální znění od 2. 1. 2002 434 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 21. listopadu 2001 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 750. výročí úmrtí sv. Zdislavy z Lemberka Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 750. výročí úmrtí české světice Zdislavy z Lemberka, patronky rodiny, se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,30 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je umělecké seskupení stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky, dvou českých lvů (nahoře a dole), moravské orlice (vpravo) a slezské orlice (vlevo). Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při horním okraji dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno pod uměleckou kompozicí heraldických zvířat. Texty jsou doplněny dvěma drobnými ornamenty ve tvaru stylizovaného kříže, umístěnými mezi opisem a označením nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna vpravo od ocasu moravské orlice. (2) Na rubu dvousetkoruny je na pozadí stylizovaného srdce složeného z ornamentů připomínajících vitráže gotických oken vyobrazena sv. Zdislava pečující o nemocného. Při spodním okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „SV ♦ ZDISLAVA Z LEMBERKA ♦ 1252 ♦ 2002“. AutoremAutorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Michal Vitanovský. Iniciály jeho jména"MV", spojené do tvaru stylizovaného srdce, jsou zakomponovány do pozadí v horní části dvousetkoruny vlevo od postavy sv. Zdislavy. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. ledna 2002. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. 10kB 12kB
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 447/2001 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 447/2001 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 167/2001 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ORGANIZACE A ÚKOLY BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY (§ 3 — § 8) * ČÁST TŘETÍ - VYBAVENÍ A UMÍSTĚNÍ BÁŇSKÝCH ZÁCHRANNÝCH STANIC (§ 9 — § 13) * ČÁST ČTVRTÁ - BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SBORY A POŽADAVKY NA ODBORNOU ZPŮSOBILOST (§ 14 — § 25) * ČÁST PÁTÁ - SLUŽEBNÍ ŘÁD BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ STANICE (§ 26 — § 30) * ČÁST ŠESTÁ - ZÁSADY ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIE BÁŇSKÝMI ZÁCHRANÁŘI (§ 31 — § 48) * ČÁST SEDMÁ - DOKLADY A ZÁZNAMY (§ 49 — § 49) * ČÁST OSMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 50 — § 54) * ČÁST 1: - PROTIŠLEHOVÝ ODĚV BEZ A S CHLADICÍ VESTOU - DOBA ZÁSAHU * ČÁST 2: - LEHKÝ ODĚV BEZ A S CHLADICÍ VESTOU - DOBA ZÁSAHU Aktuální znění od 1. 12. 2015 (305/2015 Sb.) 447 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 3. prosince 2001 o báňské záchranné službě Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) a § 7 odst. 9 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje zajištění báňské záchranné služby, její organizaci a úkoly spočívající zejména v provádění prací k záchraně lidských životů a majetku při závažných provozních nehodáchprovozních nehodách (haváriích), včetně poskytnutí první pomoci v podzemí, a zásady postupu báňských záchranářů při zásahu; dále stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a na odbornou způsobilost členů báňských záchranných sborů. § 2 Výklad pojmů Pro účely této vyhlášky se považuje za a) důl provozní celek, který zpravidla tvoří z hlediska větrání samostatnou technickou jednotku bez ohledu na to, jak je po stránce organizační nazýván; dolem je též podzemní stavba při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, b) důl s jednoduchými poměry neuhelný důl, důl v průzkumu, výstavbě, zajišťování nebo likvidaci a dále důl, ve kterém jsou prováděny zvláštní zásahy do zemské kůry,1) c) potápěčskou činnost sestup pod vodní hladinu a činnost v tomto prostředí s použitím dýchacího potápěčského přístroje a výzbroje, d) plánovaný nehavarijní zásah souhrn plánovaných prací a činností, které s ohledem na podmínky, ve kterých mají být vykonány, mohou být provedeny jen báňskými záchranáři, e) závažnou provozní nehoduprovozní nehodu událost, kterou byly nebo by mohly být vážně ohroženy životy a zdraví osob nebo majetek, zejména důlní požár, výbuch plynů a uhelného prachu, důlní otřes, průtrž hornin a plynů, erupce ropy a zemního plynu, zával důlních děl, průval vod a bahnin nebo kuřavky a porucha ve větrání nebo na těžním zařízení (dále jen „havárie“), f) základnu prostor vymezený pro nástup báňských záchranářů do zásahu a jejich odpočinek, který zároveň slouží na přechodné uskladnění dýchacích přístrojů a ostatního vybavení báňských záchranářů mezi jednotlivými zásahy a který má spojení s velitelem báňského záchranného sboru nebo dispečerem, g) záchranářskou akci činnost báňských záchranářů sestávající ze souhrnu úkonů, které báňští záchranáři mají v zásahu vykonat nebo vykonali, a nutných souvisejících činností včetně přípravy na zásah, přesunu do organizace nebo její části postižené havárií, odpočinku mezi zásahy na základně a plnění dalších úkolů nařízených jim příkazem velitele báňského záchranného sboru, h) zásah činnost báňských záchranářů při záchranářské akci nebo při plánovaném nehavarijním zásahu sestávající ze souhrnu přikázaných úkonů od odchodu ze základny nebo jiného místa až do jejich návratu na základnu nebo jiné určené místo, i) ztížené mikroklimatické podmínky takové pracovní prostředí, ve kterém fyzikální parametry okolního prostředí ztěžují nebo znemožňují odvádět metabolické teplo z lidského těla a dále prostředí s hlukem přesahujícím 100 dB a vystavení účinkům sálavého tepla nad 250 °C, přičemž z těchto důvodů je nutné omezovat dobu pobytu v takovém prostředí; ztížené mikroklimatické podmínky jsou v důlním prostředí vždy, když vlhká teplota důlního ovzduší dosahuje hodnot 26 ºC a více. ČÁST DRUHÁ ORGANIZACE A ÚKOLY BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY § 3 Báňská záchranná služba Báňskou záchrannou službu tvoří báňské záchranné stanice, kterými jsou hlavní báňské záchranné stanice a závodní báňské záchranné stanice, a báňské záchranné sbory těchto stanic a státní báňské správy. § 4 Úkoly báňské záchranné služby (1) Úkolem báňské záchranné služby je provádět práce a rychlé a účinné zásahy k a) záchraně lidských životů a majetku při haváriích včetně poskytování první pomoci v podzemí, b) zdolávání havárií, c) odstraňování následků havárií. (2) Kromě úkolů uvedených v odstavci 1 báňská záchranná služba a) vykonává i jiné činnosti v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí a další speciální a rizikové práce, např. práce ve výšce a nad volnou hloubkou nebo pod vodní hladinou, b) spolupracuje s organizacemi při havarijní prevenci a zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu zejména tím, že provádí namátkové prohlídky jejich pracovišť a kontroly prostředků pro zdolávání havárií, popřípadě i školení a výcvik zaměstnanců, c) plní úkoly a povinnosti vyplývající pro ni též ze zvláštních právních předpisů.2) § 5 Hlavní báňská záchranná stanice Hlavní báňská záchranná stanice se zřizuje pro územní celky stanovené Českým báňským úřadem. Hlavní báňskou záchrannou stanici zřizuje3) organizace, která má povinnost zajistit báňskou záchrannou službu,4) (dále jen „organizace“), popřípadě více organizací určených Českým báňským úřadem,3) které v daném území vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem. Ostatní organizace v obvodu působnosti hlavní báňské záchranné stanice uzavřou s jejím zřizovatelem nebo s hlavní báňskou záchrannou stanicí dohodu, ve které je uvedena výše jejich příspěvků k úhradě nákladů na zřízení, vybavení a provoz hlavní báňské záchranné stanice.5) § 6 Úkoly hlavní báňské záchranné stanice (1) Hlavní báňská záchranná stanice plní kromě úkolů uvedených v § 4 tyto další úkoly: a) zajišťuje stálou pohotovost báňských záchranářů včetně specialistů a potřebné techniky v rozsahu určeném služebním řádem (§ 26) hlavní báňské záchranné stanice a za tím účelem zpracovává rozvrh nástupů báňských záchranářů do stálé pohotovostní služby spojené s výcvikem a školením, b) zajišťuje poskytnutí první pomoci v podzemí, na plynujících dolech II. třídy nebezpečí odbornou první pomoc6), c) provádí podle osnov schválených jejím ředitelem základní školení a praktický výcvik pro nové báňské záchranáře, popřípadě pro jiné osoby; o získané kvalifikaci vydává průkaz báňského záchranáře, popřípadě osvědčení, d) provádí školení a praktický výcvik členů báňských záchranných sborů, popřípadě i jiných osob, včetně výcviku báňských záchranářů ve ztížených podmínkách (v tepelné komoře, v dýmnici, popřípadě v dole, na cvičném pracovišti nebo na jiném místě), e) opravuje, kontroluje a zkouší sebezáchranné přístroje, dýchací přístroje a přístroje pro umělou plicní ventilaci (dále jen „oživovací přístroje“) a jejich příslušenství, kontrolní a zkušební přístroje a záchranářskou techniku; postup pro výkon této činnosti určí její ředitel, f) zabezpečuje zvláštní zkoušky sebezáchranných přístrojů, dýchacích přístrojů a oživovacích přístrojů a záchranářské techniky potřebné k ověření jejich technických parametrů a provozní spolehlivosti v předpokládaných podmínkách, k objasnění okolností nehod spojených s jejich použitím nebo selháním, popřípadě i k jejich ověření v mimořádných podmínkách; obsah a náplň těchto zkoušek schvaluje ředitel hlavní báňské záchranné stanice, g) vyjadřuje se ke služebním řádům závodních báňských záchranných stanic před jejich předložením ke schválení, h) metodicky řídí a nejméně jednou za rok kontroluje činnost závodních báňských záchranných stanic, i) kontroluje v organizacích zařízení a prostředky sloužící havarijní prevenci, j) kontroluje plány zdolávání závažných provozních nehodprovozních nehod7) (dále jen „havarijní plán“) v organizacích a na žádost organizace se účastní vypracování a ročních kontrol havarijních plánů, k) sleduje a využívá poznatky výzkumu a vývoje v oboru báňského záchranářství, l) na základě rozhodnutí ředitele hlavní báňské záchranné stanice nebo na žádost organizace se zúčastňuje záchranářské akce prováděné závodní báňskou záchrannou stanicí, m) školí a zkouší zaměstnance i jiných organizací určené pro výdej, údržbu a opravy detekčních a indikačních přístrojů pro kontrolu složek důlního ovzduší, zaměstnance určené pro školení uživatelů detekčních a indikačních přístrojů, n) dodává nebo zabezpečuje plynovým laboratořím referenční (cejchovní) plyny. (2) Hlavní báňská záchranná stanice určuje vybavování organizací indikačními a detekčními přístroji a sebezáchrannými, dýchacími a oživovacími přístroji včetně jejich příslušenství. (3) Hlavní báňská záchranná stanice zpracovává roční zprávu o své činnosti a tuto zasílá Českému báňskému úřadu a obvodním báňským úřadům majícím působnost na území, pro které byla zřízena. § 7 Závodní báňská záchranná stanice (1) Závodní báňskou záchrannou stanici zřizuje organizace a) na hlubinném dole, b) na uhelném lomu, c) která má pracoviště, na nichž se provádí vrtné a geofyzikální práce, při nichž se předpokládá výskyt hořlavých nebo zdraví škodlivých plynů, vody pod tlakem nebo ropy, nebo na nichž provádí těžbu, úpravu nebo podzemní uskladňování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách nebo v podzemních prostorách nebo zvláštní zásahy do zemské kůry, nebo má tato pracoviště ve stavu zajištění, popř. na nich provádí likvidaci vrtů nebo sond, d) která dobývá nerosty loužením nebo zahlazuje následky této těžby, e) která provádí činnost hornickým způsobem v podzemí a má uloženu povinnost zajistit báňskou záchrannou službu.8) (2) Závodní báňská záchranná stanice může být na základě doporučení hlavní báňské záchranné stanice a se souhlasem obvodního báňského úřadu9) zřízena jako společná pro více organizací nebo jejich částí uvedených v odstavci 1. (3) Od zřízení závodní báňské záchranné stanice lze na základě doporučení hlavní báňské záchranné stanice a se souhlasem obvodního báňského úřadu9) upustit, pokud její funkci plní jiná závodní báňská záchranná stanice nebo přímo hlavní báňská záchranná stanice. § 8 Úkoly závodní báňské záchranné stanice (1) Závodní báňská záchranná stanice plní kromě úkolů uvedených v § 4 tyto další úkoly: a) zajišťuje pohotovost báňských záchranářů a potřebné techniky v rozsahu určeném služebním řádem závodní báňské záchranné stanice, b) provádí školení a praktický výcvik báňských záchranářů, c) zabezpečuje nástup báňských záchranářů do stálé pohotovostní služby na hlavní báňské záchranné stanici podle rozvrhu nástupů zpracovaného hlavní báňskou záchrannou stanicí, d) podílí se na vypracování a ročních kontrolách havarijních plánů, e) kontroluje zařízení a prostředky sloužící havarijní prevenci, f) opravuje, kontroluje a zkouší sebezáchranné přístroje, dýchací přístroje a oživovací přístroje a jejich příslušenství, kontrolní a zkušební přístroje a záchranářskou techniku, a to podle metodiky vypracované hlavní báňskou záchrannou stanicí [§ 6 odst. 1 písm. e)], g) bezodkladně informuje hlavní báňskou záchrannou stanici o každé záchranářské akci s použitím dýchacích přístrojů a o použití sebezáchranných přístrojů, h) bezodkladně oznamuje hlavní báňské záchranné stanici vyhlášení a ukončení havarijního stavu na pracovišti v obvodu své působnosti. (2) Bezodkladně po nástupu pohotovosti informuje závodní báňská záchranná stanice se stálou pohotovostí hlavní báňskou záchrannou stanici o jejím složení. (3) Závodní báňská záchranná stanice zpracovává roční zprávu o své činnosti a tuto zasílá do jednoho měsíce po skončení kalendářního roku hlavní báňské záchranné stanici. ČÁST TŘETÍ VYBAVENÍ A UMÍSTĚNÍ BÁŇSKÝCH ZÁCHRANNÝCH STANIC § 9 Vybavení báňské záchranné stanice Dostatečné podmínky pro personální, materiální a technické vybavení a provoz báňské záchranné stanice vytváří její zřizovatel. § 10 Vybavení hlavní báňské záchranné stanice (1) Základní vybavení hlavní báňské záchranné stanice tvoří: a) sebezáchranné přístroje, dýchací přístroje a oživovací přístroje a jejich příslušenství, b) prostory a zařízení pro kontroly, desinfekci, zkoušky a opravy sebezáchranných přístrojů, dýchacích přístrojů a oživovacích přístrojů a jejich příslušenství, c) měřicí, detekční a indikační přístroje, d) osobní ochranné pracovní prostředky (např. protišlehové obleky, protichemické obleky a chladicí vesty), e) prostředky spojení, včetně zařízení pro rychlé svolání báňských záchranářů, f) zdravotnická technika a materiál, g) vybraná technika a materiál pro zdolávání předvídatelných havárií, h) dopravní prostředky pro výjezd báňských záchranářů na záchranářskou akci a obslužné dopravní prostředky, i) technika a zařízení pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, popřípadě i pod vodní hladinou, j) výpočetní technika a prostředky pro fotografické dokumentování a videozáznamy, k) ubytovací, učební a výcvikové prostory a dýmnice a l) ošetřovna, laboratoře, garáže, dílny a sklady, m) prostory a zařízení pro udržování a zvyšování tělesné zdatnosti báňských záchranářů. (2) Základní vybavení hlavní báňské záchranné stanice, která má plnit své úkoly též v hlubinných dolech, tvoří kromě vybavení uvedeného v odstavci 1 také tepelná komora. § 11 Vybavení závodní báňské záchranné stanice Základní vybavení závodní báňské záchranné stanice tvoří: a) dýchací přístroje a oživovací přístroje a jejich příslušenství, a to 1. na uhelném dole s výjimkou lignitového dolu nejméně 20 dýchacích přístrojů a 2 oživovací přístroje a jejich příslušenství, 2. na lignitovém dole a na uhelném lomu nejméně 12 dýchacích přístrojů a 2 oživovací přístroje a jejich příslušenství, 3. na dole s jednoduchými poměry a v případech uvedených v § 7 odst. 1 písm. c), d) a e) nejméně 6 dýchacích přístrojů a 1 oživovací přístroj a jejich příslušenství, b) prostory a zařízení pro kontroly, desinfekci, zkoušky a opravy dýchacích přístrojů a oživovacích přístrojů, c) měřicí, detekční a indikační přístroje, d) osobní ochranné pracovní prostředky, e) prostředky spojení pro rychlé svolání báňských záchranářů, f) dopravní prostředek pro rychlou přepravu báňských záchranářů, g) učební prostory, h) dílny a sklady a i) další vybavení určené služebním řádem. § 12 Dýchací přístroje a oživovací přístroje (1) Dýchací přístroj a oživovací přístroj může používat jen osoba zaškolená v jeho používání [§ 6 odst. 1 písm. c)]. (2) Dýchací přístroje a oživovací přístroje a jejich příslušenství je nutné udržovat v provozuschopném stavu; služební řád určí, kolik z těchto přístrojů nemusí být v pohotovostním stavu. Přístroje nepřipravené pro zásah je nutné uložit zvlášť a označit tak, aby nemohlo dojít k záměně s přístroji připravenými pro zásah. (3) Kyslíkový dýchací přístroj může být pro zásah použit jen v případě určeném služebním řádem nebo na příkaz velitele báňského záchranného sboru. (4) Pro každý kyslíkový dýchací přístroj je nutné mít připraveny nejméně 3 náhradní pohlcovače CO2 (dále jen „pohlcovač“) a 3 náhradní naplněné tlakové láhve. Pro každý vzduchový dýchací přístroj je nutné mít připraveny 3 náhradní naplněné tlakové láhve. K plnění tlakových láhví pro kyslíkové dýchací přístroje lze použít kyslík pro dýchání nebo dýchací směs určenou výrobcem dýchacího přístroje a pro vzduchové dýchací přístroje hygienicky nezávadný vzduch, popřípadě jinou hygienicky nezávadnou fyziologickou dýchací směs. K plnění tlakových láhví pro oživovací přístroje je možné použít pouze dýchací směs určenou výrobcem. § 13 Objekty a umístění báňských záchranných stanic (1) Záměr dispozičního řešení objektu nově zřizované hlavní báňské záchranné stanice a jeho umístění a zásadní změny stávajícího objektu hlavní báňské záchranné stanice schvaluje Český báňský úřad.3) Záměr dispozičního řešení objektu nově zřizované závodní báňské záchranné stanice a jeho umístění a zásadní změny stávajícího objektu závodní báňské záchranné stanice posuzuje hlavní báňská záchranná stanice a schvaluje obvodní báňský úřad.9) Ustanovení tohoto odstavce se vztahuje i na výcvikové prostory (dýmnice, cvičná štola, cvičné pracoviště apod.). (2) Objekty a zařízení určené pro báňskou záchrannou službu se nemohou užívat k účelům, které by bránily výkonu báňské záchranné služby. (3) Objekt báňské záchranné stanice a přístupové cesty k ní je nutné výrazně označit. ČÁST ČTVRTÁ BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SBORY A POŽADAVKY NA ODBORNOU ZPŮSOBILOST HLAVA I BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SBORY § 14 Členové báňského záchranného sboru Členy báňského záchranného sboru jsou báňští záchranáři a další zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů báňské záchranné služby. § 15 Báňský záchranný sbor hlavní báňské záchranné stanice Členy báňského záchranného sboru hlavní báňské záchranné stanice jsou: a) ředitel a jeho zástupce, b) hlavní mechanik a jeho zástupce, c) technici, mechanici, četaři, popřípadě specialisté, d) lékaři s kvalifikací báňského záchranáře a zdravotničtí záchranáři21) s kvalifikací báňského záchranáře (dále jen „lékaři a zdravotničtí záchranáři“), e) další báňští záchranáři, f) podle potřeby další zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů hlavní báňské záchranné stanice. § 16 Báňský záchranný sbor závodní báňské záchranné stanice (1) Členy báňského záchranného sboru závodní báňské záchranné stanice jsou: a) vedoucí a jeho zástupce, b) vedoucí mechanik, jeho zástupce, a popřípadě i další mechanici, c) četaři, d) další báňští záchranáři, e) podle potřeby další zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů závodní báňské záchranné stanice. (2) Báňský záchranný sbor závodní báňské záchranné stanice na uhelném dole, s výjimkou lignitového dolu, tvoří alespoň 4 % počtu i nepravidelně fárajících zaměstnanců, nejméně však 60 báňských záchranářů. Na lignitovém dole a uhelném lomu nemůže být počet báňských záchranářů menší než 18. Na dole s jednoduchými poměry a v případech uvedených v § 7 odst. 1 písm. c), d) a e) může být počet báňských záchranářů snížen až na 12. Jde-li o společnou závodní báňskou záchrannou stanici (§ 7 odst. 2), je nutné, aby do sboru byli zařazeni báňští záchranáři všech těchto organizací nebo jejich částí. (3) Podmínkou pro složení báňského záchranného sboru závodní báňské záchranné stanice je, aby v něm byli zastoupeni báňští záchranáři všech potřebných profesí, které se při záchranářské práci mohou vyskytnout. (4) Závodní dolu zajistí, aby seznam členů báňského záchranného sboru závodní báňské záchranné stanice s uvedením jejich jména a příjmení, profese, bydliště, čísla telefonu a svolávacího zařízení a funkce v báňském záchranném sboru byl k disposici v závodní báňské záchranné stanici a u dispečera, popřípadě na jiném místě určeném havarijním plánem. Změny je nutné v seznamu vyznačit neprodleně. (5) Závodní dolu zajistí, aby báňští záchranáři na uhelném dole byli přiměřeně rozděleni do všech pracovních směn s tím, že inspekční služba nebo dispečer budou vždy informováni o tom, kde se báňští záchranáři přítomní na směně nacházejí. Současně zajistí, aby báňští záchranáři byli ve směnové evidenci odlišně evidováni. § 17 Báňský záchranný sbor státní báňské správy (1) Báňský záchranný sbor státní báňské správy tvoří vedoucí sboru, jeho zástupce a další vybraní báňští inspektoři s kvalifikací báňského záchranáře. (2) Vedoucího báňského záchranného sboru státní báňské správy jmenuje a odvolává předseda Českého báňského úřadu. (3) Vedoucí báňského záchranného sboru státní báňské správy a) stanoví způsob výběru a podmínky pro zařazení do báňského záchranného sboru státní báňské správy a výkon činnosti členů tohoto báňského záchranného sboru, b) určí počet členů báňského záchranného sboru státní báňské správy, c) jmenuje zástupce vedoucího báňského záchranného sboru státní báňské správy a určí jeho práva a povinnosti. HLAVA II POŽADAVKY NA ODBORNOU ZPŮSOBILOST BÁŇSKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ § 18 Báňský záchranář (1) Báňským záchranářem se může stát ten, kdo a) dosáhl věku 21 let a je zdravotně způsobilý11) pro práce v báňském záchranném sboru, b) absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici, c) složil slib báňského záchranáře do rukou ředitele hlavní báňské záchranné stanice; členové báňského záchranného sboru státní báňské správy skládají slib báňského záchranáře do rukou předsedy Českého báňského úřadu. Po složení slibu obdrží průkaz báňského záchranáře. (2) Zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává poskytovatel pracovnělékařských služeb12), s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu. (3) Základní školení a praktický výcvik podle odstavce 1 písm. c) trvá 80 vyučovacích hodin; u absolventů vysokých škol a u báňských záchranářů, kteří v posledních 2 letech neabsolvovali praktický výcvik, může ředitel hlavní báňské záchranné stanice základní školení a praktický výcvik zkrátit až na 40 vyučovacích hodin. (4) Báňský záchranář nemůže plnit úkoly báňské záchranné služby, pokud a) se nepodrobí podle právních předpisů upravujících posuzování zdravotní způsobilosti k práci14) periodické pracovnělékařské prohlídce alespoň jednou za rok, b) se nepodrobí mimořádné lékařské prohlídce, je-li důvodné podezření, že změnou jeho zdravotního stavu došlo ke změně zdravotní způsobilosti k vykonávané činnosti, nebo c) na základě provedené prohlídky byl vydán lékařský posudek se závěrem, že není způsobilý k výkonu činnosti báňského záchranáře. (5) Báňský záchranář si udržuje odbornou způsobilost tím, že nejméně jednou za čtvrtletí absolvuje školení a praktický výcvik v rozsahu 1 směny. Tento výcvik zahrnuje i používání dýchacího přístroje v dýmnici a nácvik použití oživovacího přístroje; báňští záchranáři pracující na uhelném dole absolvují v rámci tohoto výcviku také pobyt v tepelné komoře. Jednou za kalendářní rok lze tento výcvik nahradit účastí v zásahu s použitím dýchacích přístrojů. Místo výkonu praktického výcviku a jeho podmínky se řídí výcvikovým řádem hlavní báňské záchranné stanice (§ 30). (6) Báňský záchranář mladší 45 let ztrácí odbornou způsobilost také v případě, že alespoň jednou za 18 měsíců nevykoná stálou pohotovostní službu na hlavní báňské záchranné stanici nebo na závodní báňské záchranné stanici se stálou pohotovostí; to se nevztahuje na členy báňského záchranného sboru státní báňské správy. § 19 Ředitel hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupce (1) Ředitelem hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být jen báňský záchranář, který musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním magisterského studijního programu v oblasti hornictví nebo jiného technického oboru, odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem čtyři roky, z toho nejméně dvouletou praxi v báňském záchranném sboru, a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství před komisí Českého báňského úřadu3). Při ověřování odborné způsobilosti se postupuje podle vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (2) Ředitele hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupce ustanovuje a odvolává po projednání s Českým báňským úřadem3) její zřizovatel. § 20 Hlavní mechanik hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupce (1) Hlavním mechanikem hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být báňský záchranář, který má vysokoškolské vzdělání získané úspěšným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti technických věd strojního, popřípadě elektrotechnického zaměření, s nejméně čtyřletou odbornou praxí, z toho nejméně dvouletou záchranářskou praxí; v případě zaměstnance se středním vzděláním s maturitní zkouškou15) v oblasti hornictví nebo jiného technického oboru se požadavek odborné i záchranářské praxe zvyšuje na dvojnásobek. (2) Hlavního mechanika ustanovuje do funkce a odvolává z ní ředitel hlavní báňské záchranné stanice. § 21 Vedoucí závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce (1) Vedoucím závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být jen báňský záchranář, který má odbornou kvalifikaci získanou absolvováním středního vzdělání s maturitní zkouškou v oblasti hornictví nebo jiného technického oboru, odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem 6 let, z toho nejméně dvouletou praxi v báňském záchranném sboru, a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství před komisí obvodního báňského úřadu10); v případě vysokoškolského vzdělání v předmětné oblasti se požadavek na odbornou praxi snižuje na polovinu. Při ověřování odborné způsobilosti se postupuje podle zvláštního právního předpisu3a). (2) Vedoucí závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce může být organizací do této funkce ustanoven nebo z ní odvolán po projednání s obvodním báňským úřadem. Ustanovení do funkce vedoucího závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce organizace neprodleně ohlásí obvodnímu báňskému úřadu a hlavní báňské záchranné stanici. (3) Předpokladem pro výkon funkce vedoucího závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce je znalost havarijních plánů organizací nebo jejich částí uvedených v § 7 odst. 1, pro které je závodní báňská záchranná stanice zřízena nebo pro které zajišťuje výkon báňské záchranné služby. § 22 Vedoucí mechanik závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce Vedoucím mechanikem závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být jen zaměstnanec, který má kvalifikaci mechanika (§ 23) a nejméně tříletou záchranářskou praxi, z toho alespoň roční praxi mechanika. Podmínkou pro ustanovení do funkce vedoucího mechanika a jeho zástupce je absolvování speciálního výcviku na hlavní báňské záchranné stanici v trvání 10 dní, který je zakončen úspěšně vykonanou zkouškou z báňského záchranářství. Podmínkou také je, aby alespoň jeden z nich byl báňským záchranářem. § 23 Mechanik Mechanikem může být jen zaměstnanec, který absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňského záchranáře [§ 18 odst. 1 písm. c)] a desetidenní praktický výcvik mechanika na hlavní báňské záchranné stanici zakončený úspěšně vykonanou zkouškou. § 24 Lezec a potápěč (1) Lezeckou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro lezce na hlavní báňské záchranné stanici a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkouškou z lezectví. (2) Potápěčskou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro potápěče na hlavní báňské záchranné stanici a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkouškou z potápění. (3) Lezec si udržuje lezeckou kvalifikaci tím, že jednou za čtvrtletí absolvuje školení a praktický výcvik zaměřený na používání lezecké techniky, a to v rozsahu 1 směny. Zásah s použitím lezecké techniky provedený v příslušném čtvrtletí nahrazuje praktický výcvik. (4) Potápěč si udržuje potápěčskou kvalifikaci tím, že dvakrát za rok absolvuje školení a praktický výcvik zaměřený na používání potápěčské techniky, a to vždy v rozsahu 5 směn. Jedno praktické cvičení vykoná v prostředí bez možnosti přímého vynoření nad hladinu, druhé v hloubkách 10 až 40 m pod hladinou. Zásah s použitím potápěčské techniky v odpovídajících podmínkách nahrazuje praktický výcvik. § 25 Četař (1) Četařem může být jen báňský záchranář s nejméně tříletou záchranářskou praxí, který absolvoval školení četaře na hlavní báňské záchranné stanici v délce 8 vyučovacích hodin a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství; tuto zkoušku opakuje každé 3 roky. (2) Četařem lezců může být jen báňský záchranář, který absolvoval také speciální výcvik v používání horolezecké techniky nebo techniky průmyslového lezectví v délce 40 hodin a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky; tuto zkoušku opakuje každé 3 roky. (3) Četařem potápěčů může být jen báňský záchranář, který absolvoval také speciální výcvik v používání potápěčské techniky v délce 40 hodin a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky; tuto zkoušku opakuje každé 3 roky. ČÁST PÁTÁ SLUŽEBNÍ ŘÁD BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ STANICE § 26 Služební řád (1) Služební řád hlavní báňské záchranné stanice vydává po jeho schválení Českým báňským úřadem3) ředitel hlavní báňské záchranné stanice. Služební řád závodní báňské záchranné stanice vydává vedoucí závodní báňské záchranné stanice; před jeho vydáním jej organizace předloží spolu s vyjádřením hlavní báňské záchranné stanice obvodnímu báňskému úřadu ke schválení.16) (2) Služební řád určí organizační uspořádání báňské záchranné stanice a bližší vymezení jejích úkolů, počty členů báňského záchranného sboru, úkoly a práva báňských záchranářů, způsob výkonu pohotovosti, množství, typy, popřípadě i způsob použití věcných prostředků báňské záchranné stanice a podrobnosti o obsahu a rozsahu školení a praktických cvičení báňských záchranářů a specialistů. (3) Služební řád dále určí odpovědnost za plnění úkolů a povinností stanovených touto vyhláškou a souvisejícími právními předpisy.2) (4) Služební řád hlavní báňské záchranné stanice obsahuje i pohotovostní řád, poplachový řád, zásahový řád a výcvikový řád. Součástí služebního řádu je i způsob určení výše příspěvků na zřízení, vybavení a provoz hlavní báňské záchranné stanice. (5) Služební řád závodní báňské záchranné stanice vychází ze služebního řádu hlavní báňské záchranné stanice, do jejíhož obvodu působnosti závodní báňská záchranná stanice patří. § 27 Pohotovostní řád hlavní báňské záchranné stanice Pohotovostní řád hlavní báňské záchranné stanice určí požadavky na připravenost báňských záchranářů a technických prostředků k neprodlenému zásahu. Obsahuje vždy: a) organizaci pohotovostní služby báňských záchranářů a rozsah pohotovosti technických prostředků, včetně opatření pro neprodlené obnovení stálé pohotovosti v případě výjezdu na záchranářskou akci, b) personální zabezpečení pohotovostní služby, c) zajištění poskytnutí první pomoci v podzemí, na plynujících dolech II. třídy nebezpečí odborné první pomoci a d) zajištění pohotovostní služby průvodce na uhelném dole s výjimkou dolu s jednoduchými poměry. § 28 Poplachový řád hlavní báňské záchranné stanice Poplachový řád hlavní báňské záchranné stanice řeší svolání báňského záchranného sboru. Obsahuje vždy: a) pravomoc k vyhlášení a způsob vyhlášení poplachu, b) způsob spojení mezi hlavní báňskou záchrannou stanicí a členy báňského záchranného sboru v obvodu její působnosti určenými služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice a mezi hlavní báňskou záchrannou stanicí a závodními báňskými záchrannými stanicemi, c) náplň činnosti členů báňského záchranného sboru při vyhlášení poplachu a při uvědomění o poplachu, d) organizaci výjezdu báňského záchranného sboru na záchranářskou akci, počet báňských záchranářů při výjezdu a jejich vybavení, e) způsob zabezpečení pomocných služeb při poplachu a při výjezdu na záchranářskou akci, f) seznam členů báňského záchranného sboru, kteří musí být uvědoměni o poplachu, popřípadě pravomoc k upřesnění tohoto seznamu a g) určení doby, po kterou jsou členové báňského záchranného sboru uvedení v § 19 až 22 dosažitelní telefonicky. § 29 Zásahový řád hlavní báňské záchranné stanice (1) Zásahový řád hlavní báňské záchranné stanice podrobněji rozpracovává a) obecné zásady záchranářské akce a vedení zásahu při havárii, b) vedení zásahu při zdolávání jednotlivých typů předvídatelných havárií a odstraňování jejich následků, c) vedení plánovaných nehavarijních zásahů, d) požadavky na vybavení základny, e) požadavky na vybavení četařské brašny, brašny mechanika a příruční lékárničky a f) požadavky na měřicí a detekční techniku a další vybavení čet báňských záchranářů. Zásahový řád dále upraví základní úkoly členů báňského záchranného sboru při záchranářské akci a při zásahu. (2) Zásahový řád hlavní báňské záchranné stanice se vztahuje i na závodní báňskou záchrannou stanici. § 30 Výcvikový řád hlavní báňské záchranné stanice Výcvikový řád hlavní báňské záchranné stanice určí náplň, dobu trvání a četnost školení a praktického výcviku báňských záchranářů a kritéria hodnocení fyzické připravenosti báňských záchranářů. ČÁST ŠESTÁ ZÁSADY ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIE BÁŇSKÝMI ZÁCHRANÁŘI HLAVA I POSTAVENÍ ČLENŮ BÁŇSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU V DOBĚ ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIE § 31 Postavení velitele báňského záchranného sboru (1) Činnost báňských záchranářů při záchranářské akci organizuje a řídí velitel báňského záchranného sboru. Tuto funkci vykonává vedoucí závodní báňské záchranné stanice organizace nebo její části postižené havárií nebo jeho zástupce, pokud neurčil ředitel hlavní báňské záchranné stanice jinak. V případě, že při záchranářské akci současně zasahují báňští záchranáři hlavní báňské záchranné stanice, přejímá řízení a organizaci činnosti ředitel hlavní báňské záchranné stanice nebo jeho zástupce nebo jím určený technik hlavní báňské záchranné stanice. Při výjezdu k havarijnímu zásahu pohotovostních jednotek závodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí bez účasti jednotek hlavní báňské záchranné stanice přejímá řízení a organizaci činnosti vedoucí závodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí nebo jeho zástupce. (2) Velitel báňského záchranného sboru je podřízen vedoucímu likvidace havárie. Od jeho příkazu se smí odchýlit jen tehdy, jde-li o nebezpečí z prodlení nebo při vážném ohrožení života. Pokud se odchýlí od příkazu, neprodleně o tom informuje vedoucího likvidace havárie. Odmítnout splnění příkazu může pouze tehdy, pokud by jeho splnění zřejmě a bezprostředně ohrožovalo životy báňských záchranářů. (3) Neprodleně po dojezdu na místo postižené havárií se velitel báňského záchranného sboru spojí s vedoucím likvidace havárie, vyžádá si příkazy k zásahu a rozhodne o počtu a vybavení čet vysílaných do zásahu. (4) Velitel báňského záchranného sboru se zdržuje na stanovišti určeném vedoucím likvidace havárie. Vzdálit se z určeného místa může jen se souhlasem vedoucího likvidace havárie; v tomto případě určí svého zástupce. (5) Velitel báňského záchranného sboru a) povolává a určuje čety, popřípadě i jednotlivé báňské záchranáře k plnění úkolů, b) určuje rozmístění základen a jejich velitele, c) zajišťuje plnění příkazů vedoucího likvidace havárie, d) rozhoduje o typu dýchacího přístroje, který má být v zásahu použit, a o jeho úpravě z hlediska délky jeho ochranné doby, e) rozhoduje o přítomnosti mechanika a lékaře nebo zdravotnického záchranáře na základně a určuje jejich úkoly, f) rozhoduje o zřízení záchranářských hlídek; jednočlenná hlídka může být jen v místě, odkud je přímé spojení s velitelem základny nebo s velitelem báňského záchranného sboru. (6) Velitel báňského záchranného sboru uplatňuje u vedoucího likvidace havárie požadavky k zajištění materiálů, prostředků a pomocných služeb nezbytných pro činnost čet a báňských záchranářů v zásahu. § 32 Postavení velitele základny (1) Činnost báňských záchranářů přidělených na základnu řídí velitel základny. (2) Velitelem základny může být jen báňský záchranář, který má alespoň kvalifikaci četaře (§ 25). (3) Velitel základny je podřízen veliteli báňského záchranného sboru a plní jeho příkazy. (4) Velitel základny rozhoduje o nasazování čet do zásahu a jejich střídání, o připravenosti záložní čety přidělené na základnu k poskytnutí okamžité pomoci četě v zásahu a o vybavení základny. Vydává příkazy k odchodu čety do zásahu a určuje způsob spojení a interval dorozumívání mezi základnou a četou v zásahu a maximální dobu nasazení čety v zásahu a její pracovní úkoly. O svých rozhodnutích a o plnění uložených úkolů informuje velitele báňského záchranného sboru. (5) Velitel základny vede deník základny, do kterého zapisuje vydané příkazy a čas jejich vydání, obsah hlášení čet, výsledky měření koncentrací plynů a další důležité skutečnosti týkající se zásahu nebo základny. (6) Velitel základny může opustit základnu jen se souhlasem velitele báňského záchranného sboru; v tomto případě však po dohodě s velitelem báňského záchranného sboru na dobu své nepřítomnosti určí svého zástupce. § 33 Postavení mechanika na základně Mechanik přidělený na základnu je podřízen veliteli základny. Pečuje o řádný stav dýchacích přístrojů a oživovacích přístrojů a technických, měřicích a speciálních prostředků na základně a provádí jejich seřízení, přezkoušení a kontrolu. O seřízení, přezkoušení a kontrole přístrojů a prostředků vede záznam. § 34 Postavení četaře (1) Četař je bezprostředním nadřízeným všem členům čety. Řídí činnost čety a zabezpečuje její celistvost a akceschopnost. Při své činnosti se řídí příkazy velitele základny, popřípadě příkazy velitele báňského záchranného sboru, pokud si tento jeho řízení vyhradil. Seznámí se s úkoly čety a vysvětlí je všem členům čety před nástupem k jejich plnění. Podle místních podmínek rozhoduje o postupu čety, o organizaci práce a o praktickém provádění svěřených úkolů. V četě po jejím sestavení ihned určí svého zástupce. Při postupu čety do zásahu postupuje jako první, při návratu jako poslední. (2) Při nebezpečí z prodlení nebo při záchraně lidských životů četař může četu rozdělit. (3) Před nástupem do zásahu s použitím dýchacích přístrojů četař dohlíží na to, aby si každý člen čety provedl kontrolu svého dýchacího přístroje (dále jen „záchranářská kontrola“). Po provedení záchranářské kontroly četař provádí u všech členů čety četařskou kontrolu dýchacích přístrojů (dále jen „četařská kontrola“). Obsah záchranářské a četařské kontroly určí služební řád hlavní báňské záchranné stanice. Dále četař zkontroluje úplnost výstroje každého báňského záchranáře v četě s ohledem na specifické požadavky zásahu (např. oblek v protišlehové úpravě, speciální výstroj) a úplnost vybavení čety. (4) V průběhu zásahu četař měří v pravidelných intervalech ne delších než 15 minut teplotu ovzduší a v nedýchatelném prostředí dohlíží na provádění kontroly tlaku v láhvích dýchacích přístrojů u jednotlivých báňských záchranářů; při tom musí zastavit činnost čety. Při zásahu ve ztížených mikroklimatických podmínkách platí také ustanovení § 44 odst. 2. (5) Četař v průběhu zásahu v nedýchatelném prostředí řídí činnost čety tak, aby pro postup čety na určené místo, pro vykonání přikázané práce a pro návrat na základnu žádný báňský záchranář nespotřeboval více než 80 % zásoby kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi, kterou má v dýchacím přístroji k disposici. (6) Četař může nařídit návrat čety na základnu; rozhodne tak vždy, jestliže u kteréhokoli báňského záchranáře v četě došlo k poruše dýchacího přístroje, úrazu nebo k projevům zdravotních potíží nebo jestliže zásoba kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi v tlakové láhvi kteréhokoliv dýchacího přístroje poklesla natolik, že by neumožňovala bezpečný návrat na základnu. § 35 Zástupce četaře Zástupce četaře provádí četařskou kontrolu u četaře. Při postupu čety do zásahu jde jako poslední, při návratu jako první. V případě, že četař není schopen při zásahu vykonávat svou funkci, přebírá zástupce četaře vedení čety, určí svého zástupce a nařídí návrat čety na základnu. § 37 Postavení báňského záchranáře (1) Po vyrozumění o poplachu se báňský záchranář neprodleně dostaví na určené místo; od okamžiku vyrozumění o poplachu se činnost báňského záchranáře považuje za výkon práce. (2) Báňský záchranář ihned po příchodu na určené místo ohlásí svému nadřízenému momentální subjektivní zdravotní stav a splnění povinností uvedených v § 18 odst. 4 až 6. Při ohlášení osobních zdravotních potíží nemůže být nasazen do zásahu. (3) Před nástupem do zásahu s dýchacím přístrojem si báňský záchranář provede záchranářskou kontrolu svého dýchacího přístroje a kontrolu úplnosti a použitelnosti svého vybavení přiděleného pro daný typ zásahu. (4) Báňský záchranář usiluje o splnění příkazu, který mu byl vydán. Provádí-li zásah v dýchacím přístroji, sleduje průběžně tlak kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi ve svém dýchacím přístroji. Sleduje také členy své čety a jejich stav. V případě jakékoliv nehody jim okamžitě poskytne nezbytnou pomoc a uvědomí o tom četaře nebo jeho zástupce. Zjistí-li jakékoliv příznaky zhoršení svého zdravotního nebo duševního stavu nebo zjistí-li takové příznaky u jiného člena čety, nebo zjistí-li závady na svém dýchacím přístroji nebo na ostatním vybavení, ihned o tom uvědomí četaře nebo jeho zástupce, a není-li to možné, pak kteréhokoliv člena čety. § 38 Postavení členů báňského záchranného sboru státní báňské správy Při výkonu vrchního dozoru nastupuje člen báňského záchranného sboru státní báňské správy do zásahu jen s četou báňských záchranářů; přitom není započítáván do početního stavu čety. Dbá příkazů vedoucího likvidace havárie, velitele báňského záchranného sboru, velitele základny a četaře, pokud se tyto příkazy týkají bezpečnosti a ochrany zdraví nebo bezpečnosti provozu. HLAVA II PŘÍPRAVA A ORGANIZACE ZÁCHRANÁŘSKÉ AKCE § 39 Četa (1) Nejmenší jednotkou báňských záchranářů v zásahu je četa. (2) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři nejméně v pětičlenné četě; tříčlenné čety mohou nastoupit do zásahu jen ve výjimečných případech na příkaz velitele báňského záchranného sboru a za podmínky, že pracoviště báňských záchranářů je snadno přístupné a se záložní četou je zajištěno trvalé spojení. (3) Velitel báňského záchranného sboru zajistí, aby o rozdělení báňských záchranářů do čet a o četách byla vedena evidence. (4) Velitel báňského záchranného sboru nebo jím pověřený technik vydá pro každou četu určenou do zásahu před zahájením zásahu písemný příkaz, který obsahuje: a) označení čety, b) jméno a příjmení četaře, c) jména a příjmení všech báňských záchranářů v četě s uvedením jejich evidenčního čísla, d) evidenční číslo (označení) přiděleného dýchacího přístroje, popřípadě sebezáchranného přístroje pro každou osobu v četě, e) datum a hodinu nástupu do zásahu, f) rámcový příkaz k práci se základním vymezením úkolů a místa jejich plnění, g) podpis toho, kdo příkaz vydal. Vzor písemného příkazu určí služební řád hlavní báňské záchranné stanice. (5) Pro první zasahující čety může být vydán příkaz i ústně; velitel báňského záchranného sboru zajistí písemné zaznamenání tohoto příkazu. (6) Do zásahu v nedýchatelném prostředí nastupuje báňský záchranář s dýchacím přístrojem na zádech a s připojenou maskou. (7) Příkaz k použití dýchacích přístrojů dává četař; báňský záchranář je oprávněn použít dýchací přístroj i bez tohoto příkazu, jestliže se domnívá, že je toto použití nezbytné. (8) Zásah ve ztížených mikroklimatických podmínkách a zásah v nedýchatelném prostředí je možný jen za podmínky, že báňští záchranáři v zásahu jsou na základně jištěni alespoň stejným počtem čet, kolik je jich v zásahu. Velitel základny dbá na to, aby báňští záchranáři přidělení do záložní čety na základně byli vybaveni a připraveni tak, aby báňským záchranářům v zásahu mohli poskytnout okamžitou pomoc. Za podmínek určených zásahovým řádem může četa na základně plnit funkci záložní čety i pro 2 čety v zásahu. (9) Zásah na záchranu lidského života a při nebezpečí z prodlení může být zahájen i bez záložní čety na základně; v takovém případě však velitel báňského záchranného sboru přijme opatření k co nejrychlejšímu zajištění dostatečné zálohy. (10) Při zásazích v prostředí s viditelností menší než 1 m četař zajistí, aby báňští záchranáři v četě byli mezi sebou spojeni spojovacími lanky; to neplatí pro zásah báňských záchranářů lezců a potápěčů. (11) Pokud četa po návratu ze zásahu v nedýchatelném prostředí zůstává na základně jako záložní četa, uvede mechanik všechny použité dýchací přístroje neprodleně do pohotovostního stavu. (12) Základní vybavení čety nastupující do zásahu určí služební řád hlavní báňské záchranné stanice. Vyžaduje-li to povaha zásahu, je velitel báňského záchranného sboru oprávněn vybavení čety změnit. (13) Potápěči a lezci nastupují na základnu nejméně v pětičlenné četě. Ustanovení odstavců 2, 8 a 9 se na zásah lezců a potápěčů nevztahuje. § 40 Základna (1) Pro zásah v nedýchatelném prostředí, ve ztížených mikroklimatických podmínkách a pro zásah lezců a potápěčů je nutné zřídit základnu, a to v době co nejkratší. (2) Není-li možné umístit základnu v dole v určeném místě, rozhodne o jejím umístění velitel základny. O zřízení základny neprodleně informuje velitele báňského záchranného sboru. (3) Základnu je možné zřídit jen v prostředí s nezávadným ovzduším s přihlédnutím k možnostem zásahu a k předpokládanému možnému ohrožení základny; základna nemůže být zřízena v místě ohroženém požárními zplodinami nebo jinými nedýchatelnými složkami ovzduší. Velitel základny zajistí, aby složení ovzduší na základně v dole bylo kontrolováno s ohledem na možný výskyt předpokládaných škodlivin, a to kontinuálně, nebo v jím určených intervalech. (4) Velitel základny zajistí, aby základna byla vybavena pro odpočinek báňských záchranářů a aby při zásahu ve ztížených mikroklimatických podmínkách a při zásahu pod vodou byl na základně dostatek teplých nápojů, přikrývek a suchých oděvů. (5) Na základně se mohou zdržovat jen báňští záchranáři přidělení na základnu; jiné osoby jen se souhlasem velitele základny. (6) Při zřizování základny v dole je nutné také zajistit spojení základny se stanovištěm velitele báňského záchranného sboru a s četou v zásahu. § 41 Výjezd na záchranářskou akci (1) Organizace poskytující pomoc báňskými záchranáři zajistí, aby výjezd a přesun báňských záchranářů na místo postižené nehodou byl co nejrychlejší; to se vztahuje i na hlavní báňskou záchrannou stanici. (2) Organizace, ve které došlo k havárii, vytvoří podmínky pro co nejrychlejší přesun báňských záchranářů k místu zásahu (uvolnění příjezdových cest, přistavení těžní klece, důlní lokomotivy a vozů pro přepravu báňských záchranářů a záchranářské techniky apod.). Vyžaduje-li rozsah nebo povaha havárie také zásah báňských záchranářů z jiné báňské záchranné stanice, organizace zajistí, aby pro ně byl včas připraven báňský záchranář průvodce. § 42 Zásah (1) Zásah se řídí zásahovým řádem hlavní báňské záchranné stanice. (2) Průběh a výsledek zásahu celé záchranářské akce po jejím ukončení vyhodnotí závodní dolu, závodní lomu nebo vedoucí pracovník; vyhodnocení neprodleně zašle hlavní báňské záchranné stanici. § 43 Opakovaný zásah v dýchacím přístroji Báňský záchranář může být do zásahu v dýchacím přístroji opakovaně nasazen při dodržení těchto podmínek: a) v prvních 2 dnech trvání havárie nemůže součet dob zásahu v dýchacím přístroji překročit 6 hodin za 24 hodiny. Báňský záchranář může být opětovně vyslán na takové práce alespoň po jednohodinové přestávce. V případě nebezpečí z prodlení nebo záchrany lidského života může velitel báňského záchranného sboru nařídit kratší přestávky, b) v dalších dnech trvání havárie, jakož i při plánovaných nehavarijních zásazích nemůže součet dob zásahu v dýchacím přístroji překročit 4 hodiny za 24 hodiny. § 44 Zásah ve ztížených mikroklimatických podmínkách Doba zásahu báňských záchranářů ve ztížených mikroklimatických podmínkách se řídí služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice. § 45 Zásah lezců (1) Při zásahu ve výšce a nad volnou hloubkou je nutné zajistit, aby lezec na laně byl nezávisle jištěn jisticím lanem na samostatném jisticím bodu a současně aby byl zajišťován dalším lezcem připraveným poskytnout mu okamžitou pomoc. (2) Lezec nemůže postupovat do míst ohrožených pádem horniny, částí výztuže nebo jiného materiálu, pokud se nejedná o zásah při záchraně lidského života nebo při nebezpečí z prodlení. (3) Umožňují-li to místní podmínky, umisťuje se jisticí bod vždy nad pracovištěm lezce. (4) Při zásahu může být zvolena jen taková taktika a použity takové technické prostředky, které umožňují návrat lezce k jisticímu bodu. (5) Zásah lezce v prostředí s viditelností menší než 1 m je dovolen, jen jde-li o záchranu lidského života nebo nebezpečí z prodlení. (6) Vybavení lezce v zásahu včetně nářadí je nutné zabezpečit proti samovolnému uvolnění a pádu. (7) Zásah lezců nesmí být prováděn za bouře, silného deště, sněžení nebo teplot nižších než minus 10 °C a při vystavení účinkům sálavého tepla. § 46 Zásah potápěčů (1) Četař zajistí, aby při zásahu potápěčů bylo k okamžitému sestupu pod hladinu připraveno a vystrojeno nejméně tolik potápěčů, kolik jich současně zasahuje pod hladinou. O počtu současně zasahujících potápěčů pod hladinou rozhoduje četař. Zásah potápěčů nemůže být prováděn bez přítomnosti mechanika na základně. Zásah je nutné řídit tak, aby potápěč byl vždy spojen s návodčím vodicím lankem, popřípadě telefonní linkou nebo hadicí s přívodem dýchací směsi. (2) Mimo případů záchrany lidského života nemůže potápěč při zanořování ve svislých důlních dílech postupovat přes volně se vznášející překážky. Uvolňování nebo zvedání takových překážek lanem nemůže být prováděno, pokud potápěč není v bezpečném místě nad hladinou. (3) Při zásahu v hloubce větší než 10 m nebo při zásahu v místě, kde není možnost přímého vynoření na hladinu, je nutné udržovat telefonické spojení mezi každým potápěčem v zásahu a potápěčem, který jej zajišťuje. Podmínkou provedení takového zásahu je, aby na základně byla připravena v pohotovostním stavu dvoumužná přetlaková komora. (4) Dekompresní časy na zastávkách a celková doba pobytu pod hladinou při zásahu se řídí služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice. (5) Podmínkou zásahu v prostředí s viditelností menší než 3 m a při zásahu potápěčů v zatopeném důlním díle je, aby vodič spojovací telefonní linky se základnou byl uzpůsoben tak, aby současně sloužil jako vodicí lanko. (6) V chemicky nebo biologicky závadné kapalině a v kapalině chladnější než 14 ºC nemůže být používán oblek, který umožní průnik kapaliny k tělu potápěče (tzv. mokrý oblek). (7) Pokud činnost pod hladinou vykonávají 2 a více potápěčů, určí četař jednoho z nich, který činnost pod vodní hladinou koordinuje. (8) Je zakázáno, aby potápěč, který vstupuje do prostoru s uzavřenou vzduchovou dutinou, použil vzduch v této dutině k nadechnutí. To neplatí při použití potápěčského zvonu, popřípadě kesonu, do něhož je zajištěn přívod vzduchu. § 47 Plánovaný nehavarijní zásah (1) Plánovaný nehavarijní zásah je nutné řídit tak, aby při něm byly dodrženy zásady platné pro havarijní zásah s tím, že velitel báňského záchranného sboru řídí práce podle příkazu uvedeného v odstavci 2 a že základna je zřízena předem; po ukončení plánovaného nehavarijního zásahu provede velitel báňského záchranného sboru jeho písemné vyhodnocení. (2) Pro plánovaný nehavarijní zásah vypracuje závodní dolu, závodní lomu, popřípadě vedoucí pracovník návrh příkazu, ve kterém určí velitele báňského záchranného sboru, postup prací a potřebná bezpečnostní opatření. Příkaz může vydat až po jeho odsouhlasení ředitelem hlavní báňské záchranné stanice. (3) Plánovaný nehavarijní zásah je nutné předem ohlásit obvodnímu báňskému úřadu;18) kromě toho je nutné jeho začátek a konec ohlásit také hlavní báňské záchranné stanici. HLAVA III ZÁCHRANÁŘSKÝ ZÁSAH NA POVRCHU § 48 Vedení záchranářského zásahu na povrchu (1) Není-li dále stanoveno jinak, vztahují se ustanovení hlavy druhé této části i na vedení záchranářského zásahu na povrchu. (2) Základnu na povrchu je nutné prostorově vymezit, chránit proti nepříznivým povětrnostním vlivům a označit. (3) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři v nejméně tříčlenných četách pod vedením četaře. Počet členů čety určuje velitel báňského záchranného sboru. O nasazení tříčlenné čety však může rozhodnout jen za podmínky, že pracoviště báňských záchranářů je snadno přístupné, na báňské záchranáře v zásahu je vidět a mají možnost dorozumívat se se základnou. (4) Lezci nastupují do zásahu nejméně ve tříčlenné četě. O přítomnosti mechanika na základně rozhodne velitel báňského záchranného sboru. (5) Typ dýchacích přístrojů, potřebnou výstroj a vybavení čety pro zásah určí velitel báňského záchranného sboru podle podmínek zásahu. (6) Zásah v nadměrně horkém prostředí (se sálavým teplem, v podmínkách otevřené erupce s požárem apod.), v prostředí s výskytem kyseliny nebo jiné chemicky agresivní látky a v prostředí s výskytem dotykových jedů je možný jen za podmínky, že báňští záchranáři jsou i s dýchacími přístroji chráněni ochrannými obleky, v nadměrně hlučném prostředí i protihlukovou přílbou. (7) Velitel báňského záchranného sboru před zásahem v hlučném prostředí, které brání srozumitelnosti domluvy báňských záchranářů, a to i v případě, že jsou použity protihlukové přílby s telefonem, upřesní, popřípadě doplní dorozumívací signály určené služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice a seznámí s nimi báňské záchranáře. (8) Činnost potápěčů ve vzdálenosti větší než 50 m od břehu je dovolena, je-li zajištěno doprovodné plavidlo, na jehož palubě je zřízena základna. Po dobu, kdy je potápěč pod hladinou, nemůže být motor plavidla v chodu. Plavidlo a místo akce je nutné vybavit a označit v souladu s řádem plavební bezpečnosti.19) (9) Při potápění pod led je nutné pro sestup a výstup potápěčů zhotovit a udržovat v ledu otvor o ploše nejméně 1 m2. ČÁST SEDMÁ DOKLADY A ZÁZNAMY § 49 Doklady a záznamy (1) Báňská záchranná stanice vede: a) kmenové listy báňských záchranářů, b) doklady o zdravotní způsobilosti báňských záchranářů, c) záznamy o zkouškách dýchacích přístrojů, d) záznamy o zkouškách oživovacích přístrojů, e) záznamy o zkouškách masek, f) záznamy o zkouškách přídavných jehel pod masku, g) záznamy o zkouškách tlakových láhví do dýchacích a oživovacích přístrojů, h) záznamy o kontrole pohlcovačů, i) záznamy o zkouškách kontrolních a zkušebních přístrojů, j) záznamy o kontrole detektorů a indikátorů, které patří do vybavení báňské záchranné stanice, k) záznamy o sebezáchranných přístrojích, které patří do vybavení báňské záchranné stanice, l) záznamy o kontrole a údržbě plnicího zařízení tlakových láhví do dýchacích a oživovacích přístrojů a m) doklady a záznamy o činnosti báňské záchranné služby, včetně vyhodnocení průběhu a výsledku zásahů. (2) Záznamy mohou být vedeny na paměťových médiích. Organizace zajistí, aby záznamy byly zajištěny proti zneužití nepovolanou osobou. (3) Kmenový list báňského záchranáře obsahuje zejména záznamy o absolvování zásahu, školení a praktického výcviku, o zdravotní způsobilosti a o provedených zkouškách. (4) Báňská záchranná stanice uchovává doklady a záznamy20) uvedené v odstavci 1 písm. a) 10 let od ukončení činnosti báňského záchranáře v báňském záchranném sboru, v odstavci 1 písm. b) až l) rok po uplynutí platnosti dokladu a v odstavci 1 písm. m) 10 let od ukončení roku, ve kterém byla činnost provedena. ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 50 Pro koordinaci činnosti báňské záchranné služby zřizuje předseda Českého báňského úřadu štáb báňské záchranné služby jako svůj poradní orgán. § 51 Od ustanovení této vyhlášky je možné se na základě vyhodnocení rizika odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí, při ohrožení života báňského záchranáře a v případech zdolávání havárie báňskými záchranáři podle části šesté této vyhlášky, pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření. § 52 (1) Služební řády báňských záchranných stanic zůstávají v platnosti do doby schválení nových služebních řádů, nejpozději však do 31. prosince 2002. Služební řády revírních báňských záchranných stanic se po tuto dobu považují za služební řády hlavních báňských záchranných stanic. (2) Zaměstnanci, kteří k datu nabytí účinnosti této vyhlášky vykonávají funkce (činnosti) uvedené v § 19, 20, 21 a 22, se po dobu výkonu těchto funkcí (činností) považují za zaměstnance splňující kvalifikační požadavky podle této vyhlášky. § 53 Zrušují se: 1. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné službě. 2. § 19, 21 a 22 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 29. 12. 1987 čj. 4555/1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehodprovozních nehod v hlubinných dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.). 3. § 17 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 29. 12. 1987 čj. 6500/1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehodprovozních nehod při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách (reg. v částce 10/1988 Sb.). 4. § 8 a 10 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 10. 12. 1987 čj. 1009/87 o úkolech organizací při odebírání vzorků důlního ovzduší, o činnosti plynových analytických laboratoří a o jejich kontrole hlavními báňskými záchrannými stanicemi (reg. v částce č. 26/1987 Sb.). 5. § 2 odst. 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 12/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na izolační sebezáchranné přístroje. § 54 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Předseda: prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. ČÁST 1: PROTIŠLEHOVÝ ODĚV BEZ A S CHLADICÍ VESTOU - DOBA ZÁSAHU ČÁST 2: LEHKÝ ODĚV BEZ A S CHLADICÍ VESTOU - DOBA ZÁSAHU 1) § 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 2) Například § 4 odst. 2 a § 21 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. 3) § 40 odst. 3 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb. 3a) Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů. 4) § 7 odst. 1 a 4 zákona č. 61/1988 Sb. 5) § 7 odst. 7 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb. 6) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 7) § 6 odst. 4 a 5 zákona č. 61/1988 Sb. 8) § 7 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb. 9) § 41 odst. 1 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb. 10) § 41 odst. 1 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 11) Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce č. 2/1968 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČSR (reg. v částce č. 20/1970 Sb.). 12) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). 15) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 16) § 41 odst. 2 písm. k) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb. 18) § 5 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. 19) Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění vyhlášky č. 223/1995 Sb. 20) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
Ústavní zákon č. 448/2001 Sb.
Ústavní zákon č. 448/2001 Sb. Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb. Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 168/2001 * Čl. I - V čl. 98 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, odstavec 1 zní: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2002 448 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 27. listopadu 2001, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl. I V čl. 98 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.“. Čl. II Tento ústavní zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 449/2001 Sb.
Zákon č. 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 168/2001 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - CHOV A ZUŠLECHŤOVÁNÍ ZVĚŘE (§ 3 — § 7) * ČÁST TŘETÍ - OCHRANA MYSLIVOSTI A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ZVĚŘE (§ 8 — § 16) * ČÁST ČTVRTÁ - TVORBA A VYUŽITÍ HONITEB (§ 17 — § 34) * ČÁST PÁTÁ - MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A LOV (§ 35 — § 51) * ČÁST ŠESTÁ - ŠKODY ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM HONITBY, ZVĚŘÍ A NA ZVĚŘI (§ 52 — § 56) * ČÁST SEDMÁ - STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI (§ 57 — § 62) * ČÁST OSMÁ - PŘESTUPKY (§ 63 — § 64a) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 65 — § 70) * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST (§ 71 — § 71) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 284/2021 Sb.) 449 ZÁKON ze dne 27. listopadu 2001 o myslivosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět a účel úpravy (1) Tento zákon upravuje a) chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky, b) výjimečné držení zvěře v zajetí, c) dovoz a vývoz živé zvěře, d) dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky, e) tvorbu a využití honitebhoniteb, f) postavení a právní poměry honebního společenstvahonebního společenstva, g) ochranu myslivostiochranu myslivosti, h) užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře, i) regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcíchnehonebních pozemcích, j) podmínky usmrcování živočichů, kteří nejsou zvěří a vyžadují regulaci (dále jen „živočich vyžadující regulaci“), k) náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivostimyslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních, l) kontrolu ulovené zvěře, m) výkon státní správy myslivostimyslivosti, dozoru a správní tresty za neplnění nebo porušení povinností, n) státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivostimyslivosti. (2) Tento zákon se nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za hospodářská zvířata.1),2) § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) myslivostímyslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví, b) zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d), c) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce,3) nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů4) a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů: - savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), tchoř stepní (Mustela eversmannii), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra), - ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo), d) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem: - savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius) a zajíc polní (Lepus europaeus), - ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone), e) nehonebními pozemkynehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného územízastavěného území obceobce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěřechovu zvěře,1),2) obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, veřejná a neveřejná pohřebiště a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivostimyslivosti, f) honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené, g) souvislými honebními pozemkysouvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami, h) právem myslivostimyslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků, i) honitbouhonitbou soubor souvislých honebních pozemkůsouvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivostimyslivosti, v němž lze provádět právo myslivostimyslivosti podle tohoto zákona, j) oborouoborou druh honitbyhonitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěřechov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z oboryobory nemůže volně vybíhat, k) bažantnicíbažantnicí část honitbyhonitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitbyhonitby jako bažantnicebažantnice, l) jakostní třídou honitbyjakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitběhonitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivostimyslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitběhonitbě, m) držitelem honitbydržitelem honitby osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivostimyslivosti honitbahonitba uznána, n) uživatelem honitbyuživatelem honitby držitel honitbydržitel honitby, pokud honitbuhonitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitbydržitel honitby honitbuhonitbu pronajal, o) za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena, p) živočichem vyžadujícím regulaci živočich, jehož druh je vymezen prováděcím právním předpisem. ČÁST DRUHÁ CHOV A ZUŠLECHŤOVÁNÍ ZVĚŘE § 3 Zásady chovu (1) K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivostimyslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěřeChovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav. (2) Držitel honitbyDržitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitbyhonitby (dále jen „uživatel honitbyhonitby“) je povinen zajišťovat v honitběhonitbě chov zvěřechov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivostimyslivosti o uznání honitbyhonitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitbyhonitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitbyjakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce. (3) Normované stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěřechovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honitebdržitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivostimyslivosti. Oblastí chovu zvěřechovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honitebhoniteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitbyhonitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území. (4) Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honitebhoniteb nebo jejich částí do jakostních tříd. § 4 Omezení směřující k zachování druhu zvěře (1) Orgán státní správy myslivostimyslivosti může z důvodu obecného zájmu omezit v některých honitbáchhonitbách obvyklý způsob jejich mysliveckého užívání, stanovit jeho podmínky nebo vydat pokyny pro myslivecké hospodaření v takových honitbáchhonitbách. (2) Dovoz a vývoz živé zvěře i jejích vývojových stadií lze provádět jen se souhlasem orgánu státní správy myslivostimyslivosti, a to za podmínek v něm stanovených. K dovozu a vypouštění nepůvodních druhů37) živočichů za účelem mysliveckého hospodaření je nutné také povolení orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny38) a dodržení veterinárních předpisů5). V souhlasu k dovozu a vypouštění nepůvodního druhu živočicha stanoví orgán státní správy myslivostimyslivosti podmínky pro myslivecké hospodaření s tímto druhem. § 5 Zákazy stanovené k zachování druhů zvěře (1) V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje a) vypouštět do honitebhoniteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech,1),2) nebo jejich mláďata, b) vypouštět do honitebhoniteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat, c) vypouštět do honitebhoniteb zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody, d) zavádět v honitběhonitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu státní správy myslivostimyslivosti po vyjádření orgánu státní ochrany přírody. (2) Vypouštět zvěř do honitbyhonitby může jen držitel honitbydržitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem. Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivostimyslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbuhonitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky podle odstavce 1 písm. c) nebo po vydání povolení podle odstavce 1 písm. d) nebo po povolení vydaném při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěřechovů zvěře. § 6 Chovatelské přehlídky (1) Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře jsou orgány státní správy myslivostimyslivosti ve svých územních obvodech, popřípadě pro oblast chovu zvěřechovu zvěře oprávněny každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejítrofejí a za tím účelem ustavit hodnotitelskou komisi. Pořádání chovatelské přehlídky mohou svěřit myslivecké organizaci.6) O pořádání chovatelské přehlídky a její organizaci jsou uživatelé honitebhoniteb uvědoměni způsobem v místě obvyklým. TrofejíTrofejí se rozumí rohy, parohy a parůžky rohaté a parohaté zvěře včetně lebky oddělené před prvním krčním obratlem, zbraně u prasete divokého, lebky a kůže některých šelem. (2) Pro hodnocení význačných trofejítrofejí (trofejítrofejí, které přesahují medailové bodové hodnoty podle metodiky Mezinárodní myslivecké organizace, a to jelen 215 b., sika japonský 260 b., sika Dybowského 400 b., daněk 190 b., srnec 140 b., jelenec 300 b., muflon 225 b., kamzík 110 b., kňour 125 b.) a hodnocení na celostátních výstavách nebo výstavách s mezinárodní účastí ustaví ústřední orgán státní správy myslivostimyslivosti ústřední hodnotitelskou komisi a pověří některou mysliveckou organizaci6) vedením evidence význačných trofejítrofejí České republiky. (3) Před vývozem význačné trofejetrofeje do zahraničí musí být trofejtrofej ohodnocena alespoň jedním členem ústřední hodnotitelské komise, vystavena hodnotitelská tabulka a pořízena fotodokumentace trofejetrofeje. Hodnotitelskou tabulku je povinna osoba převážející význačnou trofejtrofej do zahraničí předložit celnímu úřadu při propuštění do celního režimu vývozu. § 7 Chov zvěře v zajetí (1) Chov zvěřeChov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivostimyslivosti. K žádosti o udělení souhlasu předkládá žadatel vyjádření veterinárních orgánů5) a orgánů na ochranu zvířat proti týrání7) k navrhovaným podmínkám chovu. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěřechov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcíobcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov loveckých dravcůloveckých dravců. Za chov zvěřechov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo polodivoký chov zvěřechov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honitebhoniteb, péče o zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitbyuživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody.8) Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze však provádět jen v zařízeních schválených také orgánem státní správy myslivostimyslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do honitbyhonitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivostimyslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitbyuživatele honitby. (2) K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen je třeba souhlasu orgánu státní správy myslivostimyslivosti a orgánu na ochranu zvířat proti týrání, které mohou stanovit podmínky pro výkon této činnosti. ČÁST TŘETÍ OCHRANA MYSLIVOSTI A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ZVĚŘE HLAVA I OCHRANA MYSLIVOSTI § 8 Základní povinnosti (1) Ochranou myslivostiOchranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy prostředí, před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími zvířaty; ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitběhonitbě a ochrana mysliveckých zařízení. (2) Každý, kdo vstupuje se svou činností do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek. § 9 Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany (1) Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů, pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o činnosti při návštěvách honitebhoniteb jako součástí krajiny. (2) Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitběhonitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska, napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře orgán státní správy myslivostimyslivosti. Ustanovení stavebního zákona tím nejsou dotčena. (3) Na žádost uživatele honitbyhonitby může orgán státní správy myslivostimyslivosti, zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitbyhonitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních nebo zájmových činností. Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků. (4) Orgán státní správy myslivostimyslivosti spolupracuje s dalšími orgány státní správy, jimž jsou právnické i fyzické osoby povinny oznamovat konání hromadných akcí v přírodě,10) a sděluje těmto orgánům požadavky potřebné k ochraně zvěře a jejích životních podmínek. § 10 Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků (1) Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěřechovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitběhonitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího. (2) Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována; ustanovení předpisů na ochranu zvířat proti týrání tím nejsou dotčena.7) Ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků nejsou dotčena.11) (3) K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitbyhonitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin, b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji, c) provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře. § 11 Povinnosti a oprávnění uživatelů honiteb (1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honitebhoniteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honitebhoniteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.12) (2) Uživatelé honitebhoniteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře. (3) Uživatelé honitebhoniteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou. (4) Uživatel honitbyhonitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitběhonitbě. (5) Zjistí-li orgán státní správy myslivostimyslivosti, že zvěř trpí hladem, a nezjedná-li uživatel honitbyhonitby po výzvě orgánu státní správy myslivostimyslivosti okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán o krmení zvěře na náklad uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.13) (6) Uživatelé honitebhoniteb jsou povinni s vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstvahonebního společenstva, projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků. (7) Uživatel honitbyUživatel honitby je v rámci mysliveckého hospodaření oprávněn usmrcovat živočichy vyžadující regulaci. HLAVA II MYSLIVECKÁ STRÁŽ § 12 Ustanovení myslivecké stráže (1) Uživatel honitbyhonitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitbyhonitby navrhnout orgánu státní správy myslivostimyslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitbyhonitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitbyhonitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivostimyslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitbyhonitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitbyhonitby. (2) Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivostimyslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Nesplní-li uživatel honitbyhonitby povinnost podle odstavce 1, může ustanovit mysliveckou stráž orgán státní správy myslivostimyslivosti a vyrozumí o tom uživatele honitbyhonitby. (3) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která a) je starší 21 let, b) má bydliště na území České republiky, c) je bezúhonná, d) má způsobilost k právním úkonům, e) je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže, f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů, g) složila slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivostiochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.“, h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna (§ 48), i) vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas. (4) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo uznán vinným ze spáchání přestupkupřestupku na úseku myslivostimyslivosti14) nebo komu byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. (5) K posouzení bezúhonnostibezúhonnosti osoby požádá orgán státní správy myslivostimyslivosti o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů.15) Při posuzování bezúhonnostibezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.16) Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Orgán státní správy myslivostimyslivosti před ustanovením prověří znalosti navrhované osoby podle odstavce 3 písm. f) a přijme její slib podle odstavce 3 písm. g). Ustanovení mysliveckou stráží provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Obvod působnosti myslivecké stráže je vymezován honitbouhonitbou (honitbamihonitbami). (7) Myslivecká stráž je povinna oznámit orgánu, který ji ustanovil, každou změnu podmínek uvedených v odstavci 3, a to do 30 dnů od vzniku této změny. (8) Vyhláška stanoví vzor služebního odznaku se státním znakem, vzor průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování. § 13 Zrušení ustanovení mysliveckou stráží (1) Ustanovení mysliveckou stráží zaniká a) uplynutím doby, na kterou byl vystaven průkaz myslivecké stráže, b) zánikem nájmu honitbyhonitby u osoby, která byla ustanovena na návrh nájemce této honitbyhonitby, c) smrtí myslivecké stráže, d) doručením oznámení myslivecké stráže orgánu státní správy myslivostimyslivosti o skončení výkonu funkce, nebo e) zrušením ustanovení orgánem státní správy myslivostimyslivosti. (2) Orgán státní správy myslivostimyslivosti ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud osoba přestala tuto funkci vykonávat nebo přestala splňovat podmínky stanovené v § 12 odst. 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Orgán státní správy myslivostimyslivosti může ustanovení myslivecké stráže zrušit též na návrh uživatele honitbyhonitby anebo z vlastního podnětu, pokud myslivecká stráž porušila při výkonu svých povinností tento zákon. (3) Osoba, jejíž ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e), je povinna neprodleně odevzdat služební odznak a průkaz myslivecké stráže orgánu státní správy myslivostimyslivosti, který ji ustanovil mysliveckou stráží. V případě, že k zániku ustanovení došlo podle odstavce 1 písm. c), přechází uvedená povinnost na dědice, popřípadě na jinou osobu, která má služební odznak a průkaz myslivecké stráže ve své dispozici. § 14 Oprávnění myslivecké stráže (1) Myslivecká stráž je oprávněna a) požadovat od osob, které jsou v honitběhonitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu, b) zastavit a prohlížet v honitběhonitbě a na účelových komunikacích17) v honitběhonitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře, c) zadržet osobu, kterou přistihne v honitběhonitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitběhonitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen „policie“), d) odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psaloveckého psa a fretku a vykázat je z honitbyhonitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět, popřípadě jich uposlechnout, e) usmrcovat v honitběhonitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitostinemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitostnemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitběhonitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitostinemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitostnemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení, f) usmrcovat živočichy vyžadující regulaci, g) usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěřechovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemkunehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován, h) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky, i) projednat přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě, j) vstupovat na pozemky v honitběhonitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce. (2) Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěřechovu zvěře, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit. (3) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř. § 15 Povinnosti myslivecké stráže (1) Myslivecká stráž je při své činnosti povinna a) prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak, b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivostiochranou myslivosti, c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitbyhonitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy. (2) Myslivecká stráž je povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti je povinna neprodleně oznámit orgánu, který jí průkaz a odznak vydal. § 16 Odpovědnost za způsobenou škodu (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů. Při škodě na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci, se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (2) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou myslivecké stráži. (3) Stát odpovídá obdobně podle odstavce 1 též za škodu způsobenou myslivecké stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů a dále za škodu způsobenou mysliveckou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů, pokud se nejedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (4) Náhradu škody za stát poskytuje orgán státní správy myslivostimyslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil. ČÁST ČTVRTÁ TVORBA A VYUŽITÍ HONITEB HLAVA I NAVRHOVÁNÍ HONITEB § 17 Obecné zásady tvorby honiteb (1) MyslivostMyslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitbyhonitby. (2) HonitbaHonitba je tvořena souvislými honebními pozemkysouvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivostimyslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemkynehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka. (3) Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivostimyslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitbyhonitby, na jejímž území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici. (4) Při tvorbě honitebhoniteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních územíkatastrálních území, územních obvodů obcíobcí nebo krajů. Hranice honitebhoniteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). (5) Honební pozemky tvořící honitbuhonitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitbyhonitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou. (6) Při tvorbě honitebhoniteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbuhonitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových částí honitbyhonitby (výběžků). Stejně je nutno bránit vzniku hranice honitbyhonitby, kterou by tvořilo rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Za tím účelem se při tvorbě honitebhoniteb provádí vyrovnání hranic honitebhoniteb výměnou honebních pozemků nebo jejich přičleněním. (7) Minimální výměra honitbyhonitby se stanoví pro oboruoboru 50 ha, pro ostatní honitbyhonitby 500 ha. § 18 Uznání honitby (1) Návrh na uznání honitbyhonitby podává vlastník honebních pozemků nebo přípravný výbor honebního společenstvahonebního společenstva (§ 19 odst. 4) orgánu státní správy myslivostimyslivosti. Splňuje-li návrh podmínky stanovené v § 17 tohoto zákona, musí orgán státní správy myslivostimyslivosti vydat rozhodnutí o uznání honitbyhonitby. (2) Návrh na uznání vlastní honitbyhonitby může podat vlastník souvislých honebních pozemkůsouvislých honebních pozemků, které splňují podmínky uvedené v § 17. (3) Vlastník honebních pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních pozemků vytvořit honební společenstvohonební společenstvo, které pak může při splnění podmínek uvedených v § 17 podat návrh na uznání společenstevní honitbyhonitby. (4) Navrhovatel může požádat, aby k honebním pozemkům dosahujícím minimální výměry byly přičleněny další souvislé honební pozemkysouvislé honební pozemky jiných vlastníků, a to s uvedením důvodů tohoto přičlenění. Pokud se o přičlenění s těmito vlastníky dohodl, přiloží tuto dohodu k návrhu. Jestliže se navrhovatelé budoucích sousedních honitebhoniteb dohodnou o vzájemné výměně honebních pozemků, která co do jejich výměry nemusí být stejná, předloží tuto dohodu k návrhům. Pokud provádí přičlenění orgán státní správy z vlastního podnětu, může se tak stát jen se souhlasem držitele honitbydržitele honitby. Celkový rozsah výměn a přičlenění, které se provádějí k vyrovnání hranic, nesmí být vyšší než 10 % výměry vlastních honebních pozemků navrhovatele honitbyhonitby. (5) K návrhu na uznání oboryobory se přikládá studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů5) a orgánů na ochranu zvířat proti týrání7) k navrhovaným podmínkám chovu. Totéž platí o návrhu na uznání honitbyhonitby nebo její změny, žádá-li se současně nebo dodatečně, aby v jejím obvodu vznikla bažantnicebažantnice. (6) K návrhu na uznání honitbyhonitby navrhovatel přikládá jím zpracované údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic honitbyhonitby na mapě zajišťující přesné odlišení hranic honitebhoniteb a návrh plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů. HLAVA II HONEBNÍ SPOLEČENSTVO § 19 Založení honebního společenstva (1) Honební společenstvoHonební společenstvo je právnickou osobou založenou podle tohoto zákona, a) jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen „vlastník“) souvislých honebních pozemkůsouvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitbyhonitby, a b) která zajišťuje sama výkon práva myslivostimyslivosti, anebo společenstevní honitbuhonitbu pronajme podle tohoto zákona. (2) Honební společenstvoHonební společenstvo nesmí vlastním jménem podnikat,19) nesmí se účastnit na podnikání jiných osob a nesmí zřizovat ani organizační složky. (3) Název honebního společenstvahonebního společenstva tvoří označení „honební společenstvohonební společenstvo“ a jméno obceobce, případně městského obvodu nebo městské části (dále jen „obecobec“),20) v jejímž území je většina honebních pozemků tvořících společenstevní honitbuhonitbu. Má-li honební společenstvohonební společenstvo stejný název s jiným honebním společenstvemhonebním společenstvem v téže obciobci, je povinno doplnit název dostatečně odlišujícím dodatkem. (4) Návrh na registraci honebního společenstvahonebního společenstva spolu s návrhem na uznání společenstevní honitbyhonitby podávají alespoň dva vlastníci honebních pozemků, kteří dosáhli věku 18 let, (dále jen „přípravný výbor“). Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Podpisy členů přípravného výboru musí být úředně ověřeny. (5) K návrhu na registraci přípravný výbor nebo honební společenstvohonební společenstvo připojí ve dvojím vyhotovení a) seznam vlastníků honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstvahonebního společenstva (dále jen „seznam členů“), s uvedením jména, příjmení a bydliště, b) mapový zákres honitbyhonitby, c) souhlasy vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním společenstvuhonebním společenstvu. (6) K návrhu na registraci honebního společenstvahonebního společenstva přípravný výbor dále připojí a) zápis z jednání ustavující valné hromady honebního společenstvahonebního společenstva, na kterém byl zvolen honební starosta, případně honební výbor a schváleny stanovy, v nichž musí být uvedeny název a sídlo honebního společenstvahonebního společenstva, zásady hospodaření a další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon, b) stanovy honebního společenstvahonebního společenstva ve dvojím vyhotovení. (7) Ustavující valné hromadě předsedá při zahájení člen přípravného výboru zmocněný k tomu ostatními členy tohoto výboru, dokud není zvolen předsedající ustavující valné hromady. Pro rozhodování ustavující valné hromady platí ustanovení § 22 odst. 3 až 5 obdobně. Zápis z ustavující valné hromady podepíší valnou hromadou zvolený honební starosta a zapisovatel. (8) Honební společenstvoHonební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem. Honební společenstvoHonební společenstvo je povinno každému svému členu na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech členů nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti. § 20 Vznik honebního společenstva (1) Návrh na registraci se podává příslušnému orgánu státní správy myslivostimyslivosti. Nemá-li návrh na registraci předepsané náležitosti anebo jsou-li údaje v něm neúplné nebo nepřesné, orgán státní správy myslivostimyslivosti na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu, upozorní s tím, že nebudou-li tyto vady ve stanovené lhůtě odstraněny, řízení bude zastaveno. (2) Pokud orgán státní správy myslivostimyslivosti nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede registraci a zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení předložených stanov a seznamu členů, na nichž vyznačí den registrace. (3) Honební společenstvoHonební společenstvo vzniká dnem registrace. Ke stejnému dni zapíše orgán státní správy myslivostimyslivosti honební společenstvohonební společenstvo do rejstříku honebních společenstevhonebních společenstev. Vznik honebního společenstvahonebního společenstva, jeho název a sídlo oznámí orgán státní správy myslivostimyslivosti do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu. (4) Orgán státní správy myslivostimyslivosti odmítne zapsat honební společenstvohonební společenstvo do rejstříku a uznat společenstevní honitbuhonitbu, jestliže a) celková výměra honebních pozemků ve vlastnictví osob uvedených v seznamu členů nedosahuje výměry stanovené tímto zákonem pro vznik společenstevní honitbyhonitby, b) předložené stanovy nesplňují podmínky podle § 19 odst. 6 písm. a). (5) Rozhodnutí o odmítnutí registrace honebního společenstvahonebního společenstva doručí orgán státní správy myslivostimyslivosti zmocněnci přípravného výboru. § 21 Valná hromada honebního společenstva (1) Do působnosti valné hromady náleží a) volba a odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou honebního výboru, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru, b) schvalovat návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku, c) rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitbyhonitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitbyhonitby, d) rozhodnutí o změně stanov, e) rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitběhonitbě za člena honebního společenstvahonebního společenstva, f) rozhodnutí o dalších otázkách, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhradí-li si to valná hromada. (2) Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor. § 22 Jednání valné hromady (1) Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. V případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstvahonebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí. Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti valnou hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstvahonebního společenstva, kteří podali žádost podle předchozí věty. (2) Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstvahonebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstvahonebního společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitbyhonitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstvahonebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstvahonebního společenstva. (3) Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstvahonebního společenstva. Na rozhodování se členové honebního společenstvahonebního společenstva podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbuhonitbu. Za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitběhonitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstvahonebního společenstva jeden hlas. (4) Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů. (5) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí. (6) O rozhodnutích valné hromady musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a valnou hromadou zvolený zapisovatel. Každý člen honebního společenstvahonebního společenstva může, na své náklady, požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho části. Honební společenstvoHonební společenstvo musí uchovávat zápisy po celou dobu jeho existence. (7) Členové honebního společenstvahonebního společenstva mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh rozhodnutí členům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Osoba, která předložila návrh rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům. (8) Považuje-li člen honebního společenstvahonebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7. § 23 Honební starosta (1) Honební starosta zastupuje honební společenstvohonební společenstvo navenek. Uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitbyhonitby může honební starosta jenom s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstvahonebního společenstva, jinak je jím provedený úkon neplatný. (2) Honebního starostu a jeho zástupce volí valná hromada na období 10 let způsobem uvedeným ve stanovách, a to z členů honebního společenstvahonebního společenstva nebo z fyzických osob, které navrhne člen honebního společenstvahonebního společenstva. (3) Jestliže honební starosta zemře nebo se vzdá funkce, vykonává tuto funkci místostarosta až do zvolení nového honebního starosty nejbližší valnou hromadou. (4) Honební starosta obstarává všechny záležitosti honebního společenstvahonebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě; je přitom povinen řídit se pokyny valné hromady, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. (5) Honební starosta je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Honební starosta odpovídá honebnímu společenstvuhonebnímu společenstvu za škodu, kterou způsobil porušením právních povinností při výkonu funkce. V řízení proti honebnímu starostovi zastupuje honební společenstvohonební společenstvo určený člen honebního výboru, a není-li honební výbor zvolen, kterýkoliv člen honebního společenstvahonebního společenstva. (6) Honebního starostu v době jeho nepřítomnosti zastupuje honební místostarosta; jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny honebnímu starostovi. § 24 Honební výbor (1) Pokud počet členů honebního společenstvahonebního společenstva přesahuje 10, je honební společenstvohonební společenstvo povinno zvolit honební výbor, který tvoří honební starosta, honební místostarosta a nejméně jeden a nejvýše 5 dalších členů honebního společenstvahonebního společenstva; počet členů určí stanovy. Pro svolávání honebního výboru platí ustanovení o svolávání valné hromady obdobně. (2) Neurčí-li stanovy jinak, může se honební výbor usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. O jednání honebního výboru musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší všichni přítomní členové honebního výboru. Honební společenstvoHonební společenstvo musí uchovávat zápisy z jednání honebního výboru po celou dobu jeho existence. (3) Stanovy mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání honebního výboru, pokud s tím souhlasí všichni jeho členové. (4) Při obstarání záležitostí honebního společenstvahonebního společenstva má honební výbor postavení honebního starosty, s výjimkou práva zastupovat honební společenstvohonební společenstvo navenek. § 25 Zrušení a zánik honebního společenstva (1) Honební společenstvoHonební společenstvo zaniká dnem výmazu z rejstříku. Zániku honebního společenstvahonebního společenstva předchází jeho zrušení s likvidací. Honební společenstvoHonební společenstvo se zrušuje a) dnem zániku společenstevní honitbyhonitby, b) uplynutím doby, na kterou bylo založeno, c) dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení honebního společenstvahonebního společenstva, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato; rozhodnout o zrušení lze pouze tak, aby nejpozději v den zrušení zanikla smlouva nájmu honitbyhonitby, je-li uzavřena, d) rozdělením nebo sloučením s dalším honebním společenstvemhonebním společenstvem. V tomto případě se likvidace neprovádí, e) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. (2) Na likvidaci majetku a závazků zrušeného honebního společenstvahonebního společenstva se použijí předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Zjistí-li likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušeného honebního společenstvahonebního společenstva je předlužen, je povinen podat insolvenční návrh. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách. (3) Likvidátora jmenuje valná hromada honebního společenstvahonebního společenstva. Neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, je likvidátor jmenován soudem. Odměnu likvidátora stanoví ten, kdo likvidátora jmenoval. (4) Zánik honebního společenstvahonebního společenstva oznámí orgán státní správy myslivostimyslivosti do 7 dnů od výmazu Českému statistickému úřadu. § 26 Členství v honebním společenstvu (1) Převede-li člen honebního společenstvahonebního společenstva vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitbyhonitby, jeho členství v honebním společenstvuhonebním společenstvu zaniká; nabyvatel těchto pozemků se stává členem honebního společenstvahonebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvuhonebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí. (2) Členství v honebním společenstvuhonebním společenstvu dále zaniká v případě, že správní úřad k tomu oprávněný podle tohoto zákona prohlásil pozemky ve vlastnictví člena honebního společenstvahonebního společenstva za nehonební. (3) Člen honebního společenstvahonebního společenstva může ukončit své členství na základě písemného oznámení; členství zaniká posledním dnem kalendářního roku, ve kterém bylo oznámení učiněno. (4) Osoba, jejíž členství v honebním společenstvuhonebním společenstvu zaniklo, má nárok na vypořádací podíl. Výši tohoto podílu nebo způsob jeho výpočtu určí stanovy. (5) Spoluvlastníci honebních pozemků, které jsou součástí společenstevní honitbyhonitby, se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstvahonebního společenstva, nebo mohou určit společného zmocněnce. (6) Vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivostimyslivosti přičlenil do společenstevní honitbyhonitby, se stávají řádnými členy honebního společenstvahonebního společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvuhonebnímu společenstvu, že trvají na členství. § 27 Majetek honebního společenstva (1) Honební společenstvoHonební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové honebního společenstvahonebního společenstva ručí za závazky honebního společenstvahonebního společenstva. (2) Příjmem honebního společenstvahonebního společenstva mohou být a) příjem z využití společenstevní honitbyhonitby na vlastní účet, b) příjmy z nájmu společenstevní honitbyhonitby, c) dary a dědictví, d) půjčky a úvěry a úroky z vkladů, e) jiné příjmy, stanoví-li tak zvláštní zákon. (3) Honební společenstvoHonební společenstvo vede účetnictví podle zvláštního zákona.21) § 28 Rejstřík honebních společenstev (1) Rejstřík honebních společenstevhonebních společenstev vedený orgánem státní správy myslivostimyslivosti je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstevhonebních společenstev. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy. (2) Rejstřík honebních společenstevhonebních společenstev je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si na své náklady kopie a výpisy. Na požádání vydá orgán státní správy myslivostimyslivosti úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden. (3) Do rejstříku honebních společenstevhonebních společenstev se zapisují tyto údaje: a) název a sídlo honebního společenstvahonebního společenstva s uvedením dne a čísla registrace, b) zánik honebního společenstvahonebního společenstva s uvedením dne a právního důvodu výmazu, c) identifikační číslo osoby honebního společenstvahonebního společenstva, d) jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu honebního starosty, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru, e) identifikace honebních pozemků tvořících společenstevní honitbuhonitbu, a to slovním popisem hranice honitbyhonitby, f) zrušení honebního společenstvahonebního společenstva, g) vstup do likvidace včetně jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu likvidátora, h) zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, prohlášení konkursu, jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správceinsolvenčního správce. (4) Do rejstříku honebních společenstevhonebních společenstev se zapíše také změna nebo zánik skutečností podle odstavce 3. (5) Identifikační číslo osoby přiděluje honebnímu společenstvuhonebnímu společenstvu orgán státní správy myslivostimyslivosti; identifikační číslo osoby poskytne orgánu státní správy myslivostimyslivosti správce základního registru osob21a). HLAVA III UZNÁNÍ HONITBY A JEJÍ ZMĚNY § 29 Řízení o uznání honitby (1) K řízení a k vydání rozhodnutí o uznání honitbyhonitby je příslušný orgán státní správy myslivostimyslivosti, v jehož územním obvodě leží honební pozemky navrhované honitbyhonitby. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více těchto orgánů, je příslušný orgán, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků. (2) Pokud držitel honitbydržitel honitby nezačne ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitbyhonitby užívat honitbuhonitbu sám nebo ji nepronajme, orgán státní správy myslivostimyslivosti honební pozemky přičlení k jiné honitběhonitbě nebo rozděleně k několika honitbámhonitbám a rozhodnutí o uznání původní honitbyhonitby zruší. (3) V rozhodnutí o uznání honitbyhonitby se uvede její název, její držitel, výměra honebních pozemků v členění podle druhů kultur, popis hranic, vyznačení obvodu honitbyhonitby, výčet a výměry honebních pozemků přičleněných s uvedením jejich vlastníků a důvodů přičlenění, jakostní třídy honitbyjakostní třídy honitby pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitbydržitelem honitby a jejich minimální a normované stavy. (4) Do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitbyhonitby užívá honitbuhonitbu její dosavadní uživatel. V rozhodnutí o uznání honitbyhonitby nelze vyloučit odkladný účinek odvolání.13) § 30 Přičlenění (1) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbuhonitbu, přičlení orgán státní správy myslivostimyslivosti zpravidla k honitběhonitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. (2) Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivostimyslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitbydržitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbuhonitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvohonební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivostimyslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivostimyslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitběhonitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstvahonebního společenstva. § 31 Změna a zánik honiteb (1) Vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán státní správy myslivostimyslivosti povolit změnu honitbyhonitby vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků (dále jen „změna honitbyhonitby“). Při změně honitbyhonitby se nepřihlíží k územním hranicím obcíobcí, okresů nebo krajů a výměry směňovaných pozemků nemusí být stejné. (2) Návrh na změnu honitbyhonitby podávají držitelé dotčených honitebhoniteb společně, a to orgánu státní správy myslivostimyslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li se vlastníci dotčených honitebhoniteb na předložení společného návrhu na změnu honitbyhonitby, může návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o společenstevní honitbuhonitbu, podá návrh honební společenstvohonební společenstvo. (3) Změnu honitbyhonitby podle odstavců 1 a 2 orgán státní správy myslivostimyslivosti nepovolí, pokud by vedla ke změně celkové výměry alespoň jedné z dotčených honitebhoniteb o více než 10 %. V důsledku změny honitbyhonitby může klesnout její výměra i pod tímto zákonem stanovenou minimální výměru. Rozhodnutím o změně honitbyhonitby nezaniká nájem honitbyhonitby, je-li sjednán. (4) Změnu honitbyhonitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádá vlastník honebních pozemků, provede orgán státní správy myslivostimyslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal. (5) Orgán státní správy myslivostimyslivosti může na návrh držitele honitbydržitele honitby, orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa v odůvodněných případech rozhodnout o změně minimálních nebo normovaných stavů zvěře pro danou honitbuhonitbu. (6) HonitbaHonitba zaniká a) zrušením, sloučením nebo rozdělením honitbyhonitby na žádost jejich držitelů a nabytím právní moci nových rozhodnutí o uznání honitbyhonitby, b) zrušením honebního společenstvahonebního společenstva, c) poklesne-li výměra honitbyhonitby pod minimální výměru v důsledku změny vlastnického práva k honebním pozemkům, zaniká honitbahonitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k poklesu došlo, d) prohlásí-li orgán státní správy myslivostimyslivosti v honitběhonitbě více než 10 % pozemků pod stanovenou minimální výměru za nehonební, zaniká honitbahonitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k prohlášení došlo, e) rozhodnutím orgánu státní správy myslivostimyslivosti, není-li ohrazení oboryobory funkční a nezjedná-li držitel honitbydržitel honitby v přiměřené lhůtě stanovené orgánem státní správy myslivostimyslivosti nápravu. HLAVA IV VYUŽITÍ HONITEB § 32 Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití (1) Držitel honitbyDržitel honitby může honitbuhonitbu využívat sám nebo ji může pronajmout. (2) Pokud honební společenstvohonební společenstvo užívá honitbuhonitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitbyhonitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitbyhonitby. (3) Pronajmout lze honitbuhonitbu jen a) české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek, b) mysliveckému sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování občanů6) za účelem nájmu honitbyhonitby, jehož nejméně 3 členové splňují podmínku uvedenou v písmenu a), c) české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbáchhonitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří nebo která má myslivostmyslivost uvedenu v předmětu své činnosti a jejíž statutární orgán nebo alespoň jeden jeho člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku uvedenou v písmenu a). (4) Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou pronajímat honitbuhonitbu jen po provedení výběrového řízení. Výběrovým řízením se pro účely tohoto zákona rozumí právní úkony držitele honitbydržitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitbyhonitby: a) sdělení držitele honitbydržitele honitby o podmínkách nájmu honitbyhonitby, všem zájemcům o nájem honitbyhonitby, b) sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal nejlepší záměr, mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost, c) sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitbahonitba vybranému zájemci pronajímána, d) sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem zájemcům. V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitbyhonitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los. (5) HonitbuHonitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivostimyslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem. (6) Pokud je honitbahonitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitbyhonitby. § 33 Smlouva o nájmu honitby (1) Smlouva o nájmu honitbyhonitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Držitel honitbyDržitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivostimyslivosti. (2) Nájemné z honitbyhonitby se stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Pokud v případech stávající honitbyhonitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká, jestliže se držitel rozhodne užívat honitbuhonitbu na vlastní náklad nebo pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu nebo mu byla orgánem státní správy myslivostimyslivosti uložena pokuta podle zákona o myslivostimyslivosti. (4) Pokud nájemci honitebhoniteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu provedou opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím souhlasu zástupce právnické osoby, která hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální plnění na nájem ve výši ceny takového opatření v místě honitbyhonitby obvyklé. (5) Při zániku smlouvy o nájmu honitbyhonitby se mezi stranami vyrovná rozdíl v hodnotě mysliveckých zařízení existujících při vzniku a zániku smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak. (6) Smlouva o nájmu honitbyhonitby zaniká a) uplynutím doby, b) zánikem honitbyhonitby, c) zánikem nebo smrtí nájemce honitbyhonitby, d) přestane-li nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3, e) dohodou, f) výpovědí s 18měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitbydržitele honitby v případě, že nový držitel honitbydržitel honitby ji bude využívat na vlastní účet, g) výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy o nájmu, h) rozhodnutím orgánu státní správy myslivostimyslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem dojde k vážnému ohrožení životního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v honitběhonitbě pod stanovené minimální stavy. (7) Přejde-li vlastnické právo k honebním pozemkům v honitběhonitbě, která je pronajata, vstupuje nový vlastník do smlouvy o nájmu honitbyhonitby na místo vlastníka dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté honitbyhonitby podle § 31 odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny. (8) Držitel honitbyDržitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivostimyslivosti zánik smlouvy o nájmu honitbyhonitby v případech uvedených v odstavci 6 písm. a) až g), a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo. (9) Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitbyhonitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu. Pronájem části honitbyhonitby nebo podnájem honitbyhonitby nebo její části je zakázán. § 34 Evidence využití honiteb (1) Orgán státní správy myslivostimyslivosti vede evidenci honitebhoniteb v územním obvodu své působnosti a evidenci jejich využití na základě vydaných rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností. (2) V rámci evidence využití honitebhoniteb jsou vedeny evidence mysliveckých hospodářů a mysliveckých stráží s jejich osobními údajiosobními údaji, s daty jmenování, odvolání a vydání průkazů, jakož i evidence loveckých psůloveckých psů používaných pro honitbuhonitbu. ČÁST PÁTÁ MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A LOV HLAVA I MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ § 35 (1) Uživatel honitbyhonitby je povinen navrhnout orgánu státní správy myslivostimyslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře. Předpokladem pro zastávání této funkce je, že navržená osoba a) má způsobilost k právním úkonům, b) je starší 21 let, c) je bezúhonná (§ 12 odst. 4); k uloženým pokutám za přestupkypřestupky na úseku myslivostimyslivosti14) a k pokutám za přestupkypřestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky, d) má bydliště na území České republiky, e) má platný lovecký lístek, f) má platný zbrojní průkaz skupiny C, g) je pojištěna (§ 48), a h) složila zkoušku z myslivostimyslivosti na vysoké škole, na které je myslivostmyslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou. (2) Orgán státní správy myslivostimyslivosti, který rozhoduje o ustanovení mysliveckého hospodáře, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) vyžádá podle zvláštního právního předpisu15) opis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivostimyslivosti jí nebyla pravomocně uloženy správní tresty za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích14), ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým správním trestům za přestupky na úseku myslivostimyslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky. (3) Navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáře je uživatel honitbyuživatel honitby povinen do 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitbyhonitby, po uzavření smlouvy o nájmu honitbyhonitby nebo po nabytí právní moci, rozhodnutí o odvolání, popřípadě po zániku funkce dosavadního mysliveckého hospodáře, jakož i po doručení rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jmenovat mysliveckým hospodářem navrženou osobu. (4) Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn a) vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitbyuživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitbyhonitby, b) zastupovat uživatele honitbyuživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření, c) kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitbyhonitby, d) požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitběhonitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbuhonitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivostimyslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbuhonitbu opustit, e) usmrcovat toulavé psy a kočky, živočichy vyžadující regulaci, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěřechovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g), f) vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psůloveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní. (5) Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen a) prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře, b) zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře, c) navrhovat uživateli honitbyuživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitběhonitbě; odpovídá mu za toto hospodaření, d) vést záznamy o hospodaření v honitběhonitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivostimyslivosti, e) evidovat vydané povolenky k lovu, v honitběhonitbě používané lovecké psylovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbuhonitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence, f) nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psůloveckých psů, g) vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit, h) provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře, i) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitbyuživateli honitby a orgánu státní správy myslivostimyslivosti, který jej ustanovil, j) zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivostimyslivosti, který mu průkaz vydal. (6) Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 3 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let. (7) Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivostimyslivosti na návrh uživatele honitbyuživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání platí obdobně ustanovení § 12 odst. 3 a § 13. (8) Vyhláška stanoví vzor průkazu mysliveckého hospodáře, dále způsob provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře, a které myslivecké organizace a školy, na kterých je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek. HLAVA II PLÁN MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ § 36 Vypracování plánu (1) Uživatel honitbyUživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivostimyslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitběhonitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivostimyslivosti (§ 60). Držitel honitbyDržitel honitby a držitelé sousedních honitebhoniteb mají právo účastnit se se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivostimyslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitbydržitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivostimyslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání. (2) Uživatel honitbyUživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitběhonitbě (dále jen „plán“). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitbyhonitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře. Jestliže je honitbahonitba v oblasti chovu zvěřechovu zvěře, vychází plán ze závěrů a doporučení orgánu státní správy myslivostimyslivosti, který vymezil příslušnou oblast chovu zvěřechovu zvěře. (3) Vypracovaný plán předloží uživatel honitbyuživatel honitby držiteli honitbydržiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitbydržitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření držitele honitbydržitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitbyuživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivostimyslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je uživatel honitbyuživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivostimyslivosti. (4) Orgán státní správy myslivostimyslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů zaslaných mu podle odstavce 2 nebo 3 a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitbyuživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo. (5) V honitbáchhonitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivostimyslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu. (6) Vyhláška stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu. § 37 Změny a plnění plánu Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivostimyslivosti o snížení stavů zvěře v honitběhonitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitběhonitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcíchnehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá. § 38 Myslivecká evidence a statistika (1) Uživatel honitbyhonitby je povinen vést záznamy o honitběhonitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivostimyslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitběhonitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování.22) (2) Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivostimyslivosti za honitbyhonitby ve své územní působnosti. HLAVA III POVOLENÍ LOVU VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH § 39 Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivostimyslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitbyhonitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivostimyslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí. § 40 Povolení lovu mimo dobu lovu Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, která není hájena podle § 2 písm. c), mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov orgán státní správy myslivostimyslivosti. Pokud mezi žadatelem a uživatelem honitbyhonitby nedojde k dohodě, může být v povolení rozhodnuto i o způsobu lovu, náhradách a podobně. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psůloveckých psů a loveckých dravcůloveckých dravců. § 41 Povolení lovu zvěře a usmrcování jiných živočichů na nehonebních pozemcích (1) Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů na nehonebních pozemcíchnehonebních pozemcích, povolí lov zvěře nebo usmrcování jiných živočichů na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivostimyslivosti. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Provedením lovu nebo usmrcením orgán státní správy myslivostimyslivosti pověří uživatele honitbyuživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemkynehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitbyhonitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územíchkatastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř nebo jiný usmrcený živočich patří těmto osobám, není-li jejich držení upraveno zákonem o ochraně přírody a krajiny nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě. Orgán státní správy myslivostimyslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu nebo usmrcení, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na veřejná a neveřejná pohřebiště nebo do chatových a zahrádkářských osad. Pokud se jedná o nehonební pozemkynehonební pozemky prohlášené orgánem státní správy myslivostimyslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských (§ 17 odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace v oboru působnosti Ministerstva obrany. (2) Neprovádí-li uživatel honitbyuživatel honitby, popřípadě uživatel nejbližší honitbyhonitby, nebo osoba pověřená podle odstavce 1 lov nebo usmrcování v souladu s uděleným pověřením, pověří orgán státní správy myslivostimyslivosti prováděním lovu nebo usmrcováním jiného uživatele honitbyuživatele honitby nebo jinou osobu, která má lovecký lístek. Pro pověření platí odstavec 1 věta čtvrtá obdobně. (3) Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitbyuživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psemloveckým psem, popřípadě loveckým dravcemloveckým dravcem na nehonební pozemkynehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemkůnehonebních pozemků. HLAVA IV DOBY LOVU A JEHO PODMÍNKY § 42 Doba lovu a podmínky lovu (1) Lovit lze jen zvěř, která není hájena podle § 2 písm. c), a to ve stanovené době lovu. Pokud orgán ochrany přírody stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence39) nebo povolí usmrcení jiného živočicha, který není zvěří, může usmrcení živočichů, kteří nejsou zvěří, v rámci těchto opatření nebo povolení provést za stanovených podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona. (2) Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu. § 43 Dohledávka zvěře (1) Uživatel honitbyhonitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitbyhonitby nebo na nehonební pozemkynehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psaloveckého psa. (2) Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psemloveckým psem na pozemky cizí honitbyhonitby a na neoplocené nehonební pozemkynehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitbyhonitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemkůnehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemkunehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. (3) Dohledaná zvěř patří uživateli honitbyhonitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcíchnehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitbyhonitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.5) § 44 Používání loveckých psů a loveckých dravců (1) Uživatel honitbyUživatel honitby je povinen držet a v honitběhonitbě používat lovecké psylovecké psy. Loveckým psemLoveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou. (2) Loveckým dravcemLoveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c). Použití loveckých dravcůloveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivostimyslivosti. Držení a chov loveckého dravceloveckého dravce jsou možné jen s povolením podle předpisů o ochraně přírody23) a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravceloveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace.6) (3) Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání loveckých dravcůloveckých dravců a o používání loveckých psůloveckých psů, o jejich počtu stanoveném pro jednotlivé druhy honitebhoniteb a společné lovy, dále způsob provádění zkoušek psů z výkonu a sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace6) a školy, na kterých je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek. HLAVA V ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU § 45 (1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem, c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum, d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad, e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm, f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci, g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin, h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod., i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům), j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,24) k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou, l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje, m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky, n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk, o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu, p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda, r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků, s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitbyhonitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnicebažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení, t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí, u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oboráchoborách, v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psůloveckých psů, w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech. (2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivostimyslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitběhonitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u). (3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny.25) HLAVA VI POVOLENKA K LOVU, LOVECKÝ LÍSTEK A POVINNÉ POJIŠTĚNÍ § 46 Povolenka k lovu (1) Kdo loví zvěř nebo usmrcuje jiného živočicha, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu nebo usmrcování se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu nebo usmrcování s loveckým dravcemloveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř nebo usmrcuje jiného živočicha, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivostimyslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitbyhonitby. (2) Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitbyhonitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitbyhonitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti. (3) Uživatel honitbyUživatel honitby může povolenku k lovu vydat také k usmrcování živočichů vyžadujících regulaci a umožnit celoroční usmrcování těchto živočichů i jiným osobám oprávněným podle tohoto zákona než myslivecké stráži a mysliveckému hospodáři. § 47 Lovecký lístek (1) Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivostimyslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice, vydává lovecký lístek orgán státní správy myslivostimyslivosti, v jehož obvodu se zdržují. (2) Druhy loveckých lístků jsou: a) lovecký lístek pro české občany, b) lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, c) lovecký lístek pro cizince. (3) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že a) je starší 16 let, b) má způsobilost k právním úkonům, c) složil zkoušku z myslivostimyslivosti nebo zkoušku z myslivostimyslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivostmyslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem; u cizince se za průkaz o složení zkoušky z myslivostimyslivosti považuje platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině; potvrzení o vykonané zkoušce z myslivostimyslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou, d) je bezúhonný (§ 12 odst. 4), e) je pojištěn (§ 48). (4) Orgán státní správy myslivostimyslivosti, který vydává lovecké lístky, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. d) vyžádá podle zvláštního právního předpisu15) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivostimyslivosti jí nebyla pravomocně uloženy správní tresty za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích14), ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým správním trestům za přestupky na úseku myslivostimyslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky. U cizince, který nemá pobyt na území České republiky a žádá o vydání loveckého lístku na dobu kratší než 30 dnů, lze výpis z evidence Rejstříku trestů15) nahradit platným loveckým lístkem ze země jeho pobytu. (5) Orgán státní správy myslivostimyslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno, nebo vznikla-li taková okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivostimyslivosti může vydání loveckého lístku odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní řízení pro trestný čintrestný čin nebo správní řízení k uložení pokuty podle § 64. (6) Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků, povinné náležitosti povolenky k lovu a dále obsah zkoušek z myslivostimyslivosti a způsob jejich provádění, a které myslivecké organizace6) a školy, na kterých je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivostimyslivosti. § 48 Povinné pojištění (1) Každý, kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 20 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného. (2) Za členy mysliveckých organizací,6) které mají uzavřeny hromadné pojistné smlouvy s pojišťovnami a jejichž členové platí pojistné současně s členským příspěvkem, je potvrzením o povinném pojištění členský průkaz myslivecké organizace, v němž je potvrzeno zaplacení členského příspěvku na běžný rok a uvedena poznámka, že v členském příspěvku je placeno i povinné pojištění podle tohoto zákona. (3) Jiné osoby než uvedené v odstavci 2 prokazují své pojištění pojistkou pojišťovny. § 48a Neoprávněný lov zvěře Neoprávněným lovem zvěře je lov zvěře bez povinných náležitostí stanovených v § 46. Neoprávněný lov zvěře se zakazuje. HLAVA VII KONTROLA A ZUŽITKOVÁNÍ ZVĚŘE § 49 Způsob kontroly ulovené zvěře (1) Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honitebhoniteb orgán státní správy myslivostimyslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitbyhonitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu. (2) Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence, připevňování, snímání a podobně. § 50 Ošetření ulovené zvěře Ošetření zvěře po jejím ulovení se řídí veterinárními předpisy;5) to platí i pro ošetření usmrceného zdivočelého hospodářského zvířete nebo označeného zvířete z farmového chovu zvěřechovu zvěře. § 51 Uvádění ulovené zvěře do oběhu (1) Uživatel honitbyhonitby může prodávat jen zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející ze své honitbyhonitby; o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě je povinen vést evidenci. Při prodeji je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.5) (2) Ke každému kusu zvěře spárkaté musí přepravující osoba mít u sebe vyplněný lístek o původu zvěře, z něhož je patrné datum ulovení a honitbahonitba, v níž byl uloven, a číslo plomby. Lístek o původu zvěře je přepravující osoba povinna předat příjemci zvěře. Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode dne převzetí, podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti do 6 měsíců ode dne nabytí zvěře. Uvádění zvěře do oběhu podléhá veterinárním předpisům.5) Pokud je u některých druhů zvěře doba lovu rozdílná podle jejího pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honitebhoniteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu. (3) Přeprava živé zvěře po provedeném odchytu může být prováděna jen po splnění požadavků stanovených veterinárními předpisy.5) Mláďata zvěře spárkaté do věku 6 měsíců mohou být přemisťována pouze s matkou. ČÁST ŠESTÁ ŠKODY ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM HONITBY, ZVĚŘÍ A NA ZVĚŘI § 52 Odpovědnost uživatele honitby (1) Uživatel honitbyhonitby je povinen hradit a) škodu, která byla v honitběhonitbě způsobena při provozování myslivostimyslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech, b) škodu, kterou v honitběhonitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř. (2) Vykonává-li právo myslivostimyslivosti sdružení,6) ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně. (3) Škody způsobené zvěří, která unikla z oboryobory, je povinen hradit uživatel oboryobory. Uživatel oboryobory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá. § 53 Opatření k zábraně škod působených zvěří Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitbyhonitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena. § 54 Neuhrazované škody způsobené zvěří (1) Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivostimyslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří. (2) Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše. (3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.27) § 55 Uplatnění nároků (1) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitbyhonitby uplatnit a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. (2) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni. (3) Poškozený a uživatel honitbyuživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitbyuživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. (4) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud. § 56 Náhrada škod způsobených na zvěři Za škodu na zvěřiškodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěřiŠkodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitbyhonitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.28) ČÁST SEDMÁ STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI HLAVA I ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI A JEJICH PŮSOBNOST § 57 Orgány státní správy myslivosti (1) Ústředním orgánem státní správy myslivostimyslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí. (2) Na území krajů je orgánem státní správy myslivostimyslivosti krajský úřad v přenesené působnosti. (3) Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivostimyslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem. (4) Na území obcíobcí je orgánem státní správy obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (5) Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcímobcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí. (6) Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu jako svůj poradní sbor složený zejména ze zástupců jiných správních úřadů, celostátně působících mysliveckých organizací,6) zemědělských a lesnických organizací, vysokých škol a výzkumných ústavů s činností na úseku myslivostimyslivosti. § 58 Působnost Ministerstva zemědělství (1) Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech a) opatření k zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1), b) dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře (§ 4 odst. 2), c) myslivostimyslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany, d) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3). (2) Ministerstvo zemědělství dále a) řídí výkon státní správy myslivostimyslivosti, b) organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivostimyslivosti, c) vypracovává koncepce rozvoje myslivostimyslivosti, d) účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech, e) dbá na zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1), f) ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejítrofejí (§ 6 odst. 2), g) pověřuje některou mysliveckou organizaci6) vedením evidence význačných trofejítrofejí (§ 6 odst. 2), h) pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře (§ 35 odst. 7), i) pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu (§ 44 odst. 3) a zkoušek z myslivostimyslivosti (§ 47 odst. 5), j) pověřuje celostátně působící myslivecké organizace6) pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivostimyslivosti, k) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivostimyslivosti, l) zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek (§ 58 odst. 3), m) podporuje vybrané činnosti myslivostimyslivosti poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěřechovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivostimyslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěřechovech zvěře, n) zpracovává statistická hlášení o myslivostimyslivosti. (3) Obsahem vyšších odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí myslivostimyslivosti a obecně závazných právních předpisů o myslivostimyslivosti a předpisů souvisejících. Tyto zkoušky neskládají absolventi střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivostmyslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily zkoušku z myslivostimyslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivostmyslivost. Bližší podrobnosti o obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně způsobu jejich provádění, stanoví vyhláška. § 59 Působnost krajů (1) Kraj v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech a) souhlasu s chovem zvěřechovem zvěře v zajetí (§ 7 odst. 1), b) omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbáchhonitbách (§ 4 odst. 1), c) vymezení oblastí pro chov zvěřechov zvěře (§ 3 odst. 3), d) prohlášení dalších pozemků za nehonební (§ 17 odst. 2), e) povolení použití dravců jako loveckých (§ 44 odst. 2), f) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3), g) poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1). (2) Kraj v přenesené působnosti a) vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěřechov zvěře (§ 3 odst. 3), b) organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěřechov zvěře (§ 6 odst. 1), c) určuje termíny sčítání zvěře (§ 36 odst. 1), d) zpracovává statistická hlášení o myslivostimyslivosti (§ 38), e) podílí se na vzdělávání v myslivostimyslivosti a mysliveckém výzkumu, f) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivostimyslivosti, a ostatní veřejností, g) provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1). (3) Krajský úřad je dotčeným orgánem podle zákona o ochraně přírody a krajiny a) při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se povoluje rozšíření nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu do krajiny40), b) při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu41), a c) při vydávání opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu42). § 60 Působnost obcí Ve věcech neuvedených v § 57 až 59 vykonávají státní správu na úseku myslivostimyslivosti obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností. HLAVA II DOZOR V MYSLIVOSTI § 61 (1) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem,29) jak orgány státní správy myslivostimyslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě. (2) Kraje a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností dozírají na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honitebhoniteb myslivecky hospodaří v souladu s tímto zákonem, provádějí ochranu myslivostiochranu myslivosti a dodržují zásady chovu zvěřechovu zvěře. (3) Orgány státní správy myslivostimyslivosti ukládají rozhodnutím opatření k odstranění zjištěných nedostatků a opatření ke zlepšení; jsou oprávněny v případě nutnosti rozhodnout o omezení užívání honitbyhonitby do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin. (4) Odborní zaměstnanci orgánů státní správy myslivostimyslivosti jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce služební stejnokroj. (5) Vyhláška stanoví podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy myslivostimyslivosti a o jejich označení. HLAVA III PODPORA MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ A SPOLKOVÉ MYSLIVOSTI § 62 (1) Stát podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření uvedené v této části zákona poskytováním služeb nebo finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na a) zlepšování životního prostředí zvěře, b) podporu ohrožených druhů zvěře, c) oborní chovy zvěřechovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy, d) chov a výcvik národních plemen loveckých psůloveckých psů a loveckých dravcůloveckých dravců, e) použití dravců v ochraně rostlin, f) preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěřechovech zvěře, g) ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin, h) chovatelské přehlídky a myslivecké výstavy, propagaci a osvětu myslivostimyslivosti, i) zařízení pro selektivní lov a odchyt dalších živočichů vyžadujících regulaci. (2) Pravidla poskytování finančních příspěvků se stanoví v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích30) a pravidel používání prostředků z Fondu životního prostředí.31) Na poskytnutí finančního příspěvku není právní nárok. Byl-li finanční příspěvek poskytnut na základě nepravdivých nebo nesprávných údajů nebo nebyl-li použit na účel, na který byl poskytnut, je příjemce povinen jej v plné výši vrátit. (3) Finanční příspěvek lze poskytnout z Fondu životního prostředí31), nebyl-li na stejný účel poskytnut podle tohoto zákona. (4) Finanční příspěvek podle tohoto zákona nelze poskytnout, pokud byla na stejný účel poskytnuta podpora z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie. (5) Stát podporuje spolkovou myslivostmyslivost nepřímo tím, že ve výběrovém řízení na nájemce honitebhoniteb na pozemcích státu mají přednost myslivecké spolky, jejichž sídlo je v místě honitebhoniteb, pokud neprojevil zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy dosavadní nájemce podle § 33 odst. 3. V případě, že se do výběrového řízení přihlásí více mysliveckých spolků, postupuje se podle § 32 odst. 4 tohoto zákona. ČÁST OSMÁ PŘESTUPKY § 63 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 9 odst. 1 nebo 3 anebo v § 10 odst. 2 nebo 3 nebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3, nebo b) v rozporu s § 48a neoprávněně loví zvěř nebo nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 1 nebo v § 14 odst. 1 písm. a) až d). (2) Fyzická osoba se jako držitel loveckého lístku dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu podle § 41 až 45 nebo § 49 odst. 1. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2. (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 lze uložit zákaz činnosti do 2 let; při uloženém zákazu činnosti za přestupek podle odstavce 2 se odebere lovecký lístek. (5) Přestupky podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (6) Přestupek, který se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i), zapíše do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů orgán státní správy myslivostimyslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivostimyslivosti údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty. § 64 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo 2, § 9 odst. 1 nebo 2, § 10 nebo v § 32 odst. 3, 4 nebo 5 anebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 2, § 5 odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo v § 61 odst. 3. (3) Uživatel honitbyUživatel honitby se dopustí přestupku tím, že a) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6, § 36 odst. 1 nebo v § 44 odst. 1 nebo 2 anebo uvede nepravdivé údaje o honitběhonitbě a zvěři v ní, b) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 1 nebo v § 43 odst. 1, c) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 3 odst. 2, § 11 odst. 3, § 41 až 43, § 45, § 49 odst. 1 nebo v § 51 odst. 1, d) nesplní lov celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře, nebo e) nesplní některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 5 nebo v § 36 odst. 2 a 3. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), b) 40 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. b), c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) až e). § 64a Společná ustanovení k přestupkům (1) Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v § 63 odst. 3 nebo v § 64 odst. 4. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců. (2) Přestupky podle tohoto zákona projednává orgán státní správy myslivostimyslivosti. (3) Výnosy z pokut uložených mysliveckou stráží za přestupky podle § 63 jsou příjmem příslušné obceobce s rozšířenou působností. Výnosy z pokut uložených za přestupky podle § 64 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí31). ČÁST DEVÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 65 Vztah ke správnímu řádu Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád.33) § 66 Vztah k předpisům o ochraně přírody Orgány státní správy myslivostimyslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4, § 36 odst. 1, § 39, 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2, jen po dohodě s orgány ochrany přírody,34) pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak. § 67 Vztah k řízení podle jiných předpisů V řízení podle zvláštních právních předpisů,35) které se dotýká honitebhoniteb a životních podmínek zvěře, je orgán státní správy myslivostimyslivosti dotčeným orgánem státní správy. § 68 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 2 písm. k) a p), § 3 odst. 4, § 12 odst. 8, § 35 odst. 7, § 36 odst. 6, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5. § 69 Přechodná ustanovení (1) HonitbyHonitby a obory uznané podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány; to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnicebažantnice uznané podle dosavadních předpisů, které se stávají honitbamihonitbami podle tohoto zákona, i když nedosahují výměry 500 ha. Pokud honitbahonitba nebo oboraobora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitbyhonitby, je osoba, které byla honitbahonitba uznána podle dosavadních předpisů, povinna podat do 31. prosince 2002 orgánu státní správy myslivostimyslivosti návrh na uvedení honitbyhonitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitbahonitba zaniká k 31. březnu 2003. (2) Právní povaha honebních společenstevhonebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společenstvoHonební společenstvo přijme stanovy, popřípadě je přizpůsobí úpravě podle tohoto zákona a zvolí orgány nejpozději do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak honební společenstvohonební společenstvo a společenstevní honitbahonitba zanikají. Po zániku honebního společenstvahonebního společenstva se provede likvidace. (3) Smlouvy o nájmu honitebhoniteb, oborobor a samostatných bažantnicbažantnic uzavřené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti. (4) Platnost vydaných loveckých lístků, složených zkoušek mysliveckých, sokolnických a loveckých psůloveckých psů, jmenování mysliveckých stráží a mysliveckých hospodářů a povolení k držení loveckých dravcůloveckých dravců ke dni účinnosti tohoto zákona zůstává zachována. (5) Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. (6) Okresní úřady vykonávají až do svého zrušení státní správu na úseku myslivostimyslivosti v rozsahu vymezeném pro obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností (§ 60). § 70 Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST § 71 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou ustanovení § 45 odst. 1 písm. l), které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a ustanovení § 45 odst. 1 písm. w), které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2010. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 1 a násl. zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon). 3) Například Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů uveřejněná pod č. 127/1994 Sb. a Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin uveřejněná pod č. 572/1992 Sb., dále předpisy Evropské unie: směrnice Rady č. 79/409/EEC z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21. května 1992 o ochraně stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, nařízení Rady č. 3254/91/EEC z 4. listopadu 1991 zakazující používání nášlapných pastí, nařízení Rady č. 338/97/EEC z 9. prosince 1996 o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulující obchod s těmito druhy. 4) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu. Vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty. 6) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 50 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 16 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Například § 20 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11) Například zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 40/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin. 12) Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) § 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 14) § 35 a 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. 16) § 69 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. 20) § 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 21a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 22) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) § 22 a násl. zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 25) Například § 21, 30, § 34 odst. 2 a § 60 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 14 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26) Například § 32 zákona č. 289/1995 Sb. 27) Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. 28) § 101 občanského zákoníku. 29) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 30) § 46 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 31) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 34) § 65 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 35) Například § 126 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37) Čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. 38) § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39) § 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 40) § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) § 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) § 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 450/2001 Sb.
Zákon č. 450/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 168/2001 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o obcích (obecní zřízení) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o krajích (krajské zřízení) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 24. 4. 2019 (110/2019 Sb.) 450 ZÁKON ze dne 27. listopadu 2001, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o obcích (obecní zřízení) Čl. I Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 38 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3, 4 a 5, které znějí: „(3) Obec nesmí svým majetkem ručit za závazky fyzických osob a právnických osob, jichž není zřizovatelem. (4) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou od počátku neplatné. (5) Stát neručí za hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 6 a 7. 2. V § 85 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2, 3, 4 a 5, které znějí: „(2) Uzavření smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí schvaluje vláda. (3) Emise komunálních obligací schvaluje vláda. (4) Obec nesmí přijmout úvěr, pokud její dluhová služba přesahuje 15 % vlastního rozpočtu minulého roku. (5) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavců 2 a 3 jsou od počátku neplatné.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o krajích (krajské zřízení) Čl. II Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 17 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3, 4 a 5, které znějí: „(3) Kraj nesmí majetkem kraje ručit za závazky fyzických osob a právnických osob, jichž není zřizovatelem. (4) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou od počátku neplatné. (5) Stát neručí za hospodaření a závazky kraje, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 6 a 7. 2. V § 36 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2, 3 a 4, které znějí: „(2) Emise obligací vydávaných krajem schvaluje vláda. (3) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavce 2 jsou od počátku neplatné. (4) Kraj nesmí přijmout úvěr, pokud jeho dluhová služba přesahuje 15 % vlastního rozpočtu minulého roku.“. 3. V hlavě sedmé se do nadpisu za slova „VZTAH MINISTERSTEV“ vkládají slova „A VLÁDY“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. III Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 35 se doplňují odstavce 6, 7 a 8, které znějí: „(6) Hlavní město Praha a městské části nesmí majetkem hlavního města Prahy ručit za závazky fyzických osob a právnických osob, jichž nejsou zřizovatelem. (7) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavce 6 jsou od počátku neplatné. (8) Stát neručí za hospodaření a závazky hlavního města Prahy, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.“. 2. V § 59 se doplňují odstavce 6, 7 a 8, které znějí: „(6) Uzavření smlouvy o přijetí úvěru nebo půjčky ze zahraničí schvaluje vláda. (7) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavce 6 jsou od počátku neplatné. (8) Hlavní město Praha nebo městská část nesmí přijmout úvěr, pokud jeho dluhová služba přesahuje 15 % vlastního rozpočtu minulého roku.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Čl. IV V zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se v § 8 odst. 1 písm. i) slovo „obce“ nahrazuje slovem „kraje“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech Čl. V Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) výdaje ve veřejném zájmu na základě rozhodnutí předsedů obou komor Parlamentu nebo předsedy vlády, jejichž výši stanoví vláda nařízením.“. 2. V § 7 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Na výdaje podle odstavce 1 písm. s) se tento zákon nevztahuje.“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 451/2001 Sb.
Zákon č. 451/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 168/2001 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 451 ZÁKON ze dne 27. listopadu 2001, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. IV V zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb. a zákona č. 255/2000 Sb., § 11 odst. 2 písmeno n) včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní: „n) společenství vlastníků jednotek3a) ve věcech rejstříku společenství vlastníků jednotek, 3a) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ Změna občanského soudního řádu Čl. V Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 276/2001 Sb. a zákona č. 317/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 35 odst. 1 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 57a) zní: „i) obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek,57a) 57a) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 35 odst. 1 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) společenství vlastníků jednotek.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 452/2001 Sb.
Zákon č. 452/2001 Sb. Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 4. 2002, částka 168/2001 * ČÁST PRVNÍ - OCHRANA OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÝCH OZNAČENÍ (§ 1 — § 27) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele (§ 28 — § 28) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 29 — § 29) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.) 452 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2001 o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OCHRANA OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÝCH OZNAČENÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Zákon upravuje podmínky, za nichž lze získat v České republice ochranu označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení pro zbožízboží, jakož i právní účinky této ochrany. (2) Zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující ochranu zeměpisných označenízeměpisných označení a označení původuoznačení původu1) a) pravomoci správních orgánů k činnostem, které podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vykonává členský stát, b) vnitrostátní postup při podávání žádostí o zápis označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení pro zbožízboží pocházející z České republiky, popřípadě i ze zeměpisné oblasti, která se zčásti nachází na území České republiky (dále jen „přeshraniční zeměpisná oblast“), v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie, c) vnitrostátní postup při změnách specifikace v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie, d) vnitrostátní postup při podávání žádostí o zrušení zápisu označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) označením původuoznačením původu název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen „území“) používaný k označení zbožízboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zbožízboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zbožízboží probíhá ve vymezeném území; za označení původuoznačení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zbožízboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zbožízboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení; b) zeměpisným označenímzeměpisným označením název území používaný k označení zbožízboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zbožízboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zbožízboží probíhá ve vymezeném území; c) zbožímzbožím jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebitelispotřebiteli; za zbožízboží podle tohoto zákona se považují i služby; d) obecným názvem druhu zbožíobecným názvem druhu zboží označení, které se stalo pro takovéto zbožízboží běžným názvem, přestože se vztahuje k území, kde bylo toto zbožízboží původně vyrobeno nebo uvedeno na trh. § 3 Označení původuOznačení původu a zeměpisné označenízeměpisné označení se s výjimkou označení původuoznačení původu a zeměpisného označenízeměpisného označení pro zbožízboží, kterému je poskytována ochrana výlučně podle přímo použitelných předpisů Evropské unie1) (dále jen „výlučná unijní ochrana“), zapisuje do rejstříku označení původuoznačení původu a zeměpisných označenízeměpisných označení (dále jen „rejstřík“), který vede Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“). § 4 Výluky ze zápisu (1) Jako označení původuoznačení původu ani jako zeměpisné označenízeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsáno takové označení, jehož doslovné znění sice pravdivě označuje území, ze kterého zbožízboží pochází, přesto je však způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že zbožízboží pochází z jiného území. (2) Jako označení původuoznačení původu ani jako zeměpisné označenízeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsán obecný název druhu zbožíobecný název druhu zboží, a to bez ohledu na to, zda zbožízboží pochází z takto vymezeného území. (3) Jako označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení nemůže být pro shodné zbožízboží zapsáno označení shodné s již chráněným označením původuoznačením původu, zeměpisným označenímzeměpisným označením, všeobecně známou známkou či zapsanou ochrannou známkou nebo označení shodné s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, které by v důsledku této shody mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zbožízboží. HLAVA II OZNAČENÍ PŮVODU § 5 Žádost o zápis označení původu (1) O zápis označení původuoznačení původu do rejstříku pro zbožízboží vyrobené, zpracované nebo připravené na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a) může u Úřadu požádat právnická osoba sdružující výrobce nebo zpracovatele takového zbožízboží nebo společník nebo společníci společnosti vzniklé sdružením výrobců nebo zpracovatelů takového zbožízboží1b). O zápis označení původuoznačení původu může požádat i jednotlivá fyzická nebo právnická osoba, prokáže-li, že je jediným výrobcem nebo zpracovatelem zbožízboží na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a), který chce žádost podat. (2) Žadatel podle odstavce 1 v žádosti o zápis označení původuoznačení původu do rejstříku (dále jen „žádost“) kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu uvede a) znění označení původuoznačení původu; b) zeměpisné vymezení území, na němž probíhá výroba, zpracování a příprava zbožízboží; c) označení provozovny, která zbožízboží opatřované označením původuoznačením původu vyrábí, zpracovává a připravuje v místě, jehož zeměpisný název je částí označení původuoznačení původu; d) výčet zbožízboží, jehož se má označení původuoznačení původu týkat; e) popis vlastností nebo kvalitativních znaků zbožízboží, které jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím. (3) K žádosti žadatel přiloží výpis z evidence vedené orgánem státní správy příslušným podle území, v němž probíhá výroba, zpracování a příprava zbožízboží, pokud osvědčuje, že provozovna žadatele podle odstavce 2 písm. c) je umístěna v daném území nebo že žadatel zbožízboží podle odstavce 2 písm. e) vyrábí nebo zpracovává. To neplatí, pokud je tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy. (4) Žadatel o zápis označení původuoznačení původu do rejstříku, který nemá místo trvalého pobytu ani sídlo v České republice a má označení původuoznačení původu chráněno podle práva platného v zemi původu zbožízboží, může nahradit doklad vyžadovaný podle odstavce 3 osvědčením o ochraně označení původuoznačení původu podle práva platného v tomto státě. § 7 Řízení o žádosti (1) Úřad přezkoumá, zda označení původuoznačení původu uvedené v žádosti splňuje podmínky pro zápis do rejstříku a zda žádost má náležitosti podle § 5. (2) Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, nesmí být lhůta pro odstranění nedostatků kratší než 2 měsíce. (3) Je-li označení původuoznačení původu vyloučeno ze zápisu podle § 4 nebo nesplňuje-li označení původuoznačení původu podmínky zápisu stanovené tímto zákonem, Úřad žádost zamítne. (4) Obsahuje-li žádost o zápis označení původuoznačení původu do rejstříku potřebné náležitosti a není-li žádost zamítnuta podle odstavce 3, Úřad označení původuoznačení původu zapíše do rejstříku a zápis oznámí ve Věstníku vydávaném Úřadem (dále jen „Věstník“). O zápisu vydá žadateli osvědčení. HLAVA III ZÁPIS OZNAČENÍ PŮVODU § 8 Účinky zápisu označení původu do rejstříku (1) Ochrana označení původuoznačení původu vzniká dnem zápisu do rejstříku. Doba ochrany označení původuoznačení původu není časově omezena. (2) Zapsané označení původuoznačení původu je oprávněn užívat, zejména umisťovat na zbožízboží, jehož se označení původuoznačení původu týká, každý, kdo vyrábí, zpracovává a připravuje zbožízboží s odpovídající kvalitou či vlastnostmi na vymezeném území. (3) Na zapsané označení původuoznačení původu nelze poskytovat licenci. (4) Zapsané označení původuoznačení původu nesmí být poskytnuto jako zástava. § 11 Zrušení zápisu označení původu (1) Úřad zruší zápis označení původuoznačení původu, zjistí-li na základě návrhu dotčené osoby nebo z vlastního podnětu, že a) označení původuoznačení původu bylo zapsáno, aniž vyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem; v tomto případě se na označení původuoznačení původu hledí, jako by nebylo zapsáno; b) podmínky stanovené pro zápis označení původuoznačení původu odpadly. (2) V rozhodnutí z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) uvede Úřad den, k němuž se zrušuje zápis označení původuoznačení původu. (3) Zrušení zápisu označení původuoznačení původu zapíše Úřad do rejstříku a oznámí ve Věstníku. HLAVA IV ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ § 12 Zeměpisné označení Pro náležitosti žádosti o zápis zeměpisného označenízeměpisného označení do rejstříku, pro řízení o žádosti o zápis zeměpisného označenízeměpisného označení, pro zápis změn týkajících se zapsaného zeměpisného označenízeměpisného označení, pro účinky zápisu zeměpisného označenízeměpisného označení, změny zápisu zeměpisného označenízeměpisného označení a jeho zrušení se obdobně použijí ustanovení týkající se označení původuoznačení původu. HLAVA V USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ § 13 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení podle tohoto zákona správní řád s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,4) o možnosti volby několika společných zmocněnců,4a) o lhůtách pro vydání rozhodnutí9) a z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu.4b) (2) Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu4c). § 14 (1) Osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt nebo sídlo, musí být v řízení o žádosti o zápis označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení zastoupeny advokátemadvokátem nebo patentovým zástupcem podle zvláštních právních předpisů.5) (2) Odstavec 1 se nevztahuje na fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. Dále se nevztahuje na právnické osoby, které mají svou správu nebo sídlo na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. V případě, že tyto osoby nemají na území České republiky sídlo nebo místo pobytu, musí pro řízení před Úřadem uvést adresu pro doručování v České republice. § 15 Rejstřík a Věstník (1) Rejstřík je veřejný a každý má právo do něj nahlížet. (2) Do rejstříku Úřad zapisuje tyto rozhodné údaje o označení původuoznačení původu a zeměpisném označenízeměpisném označení: a) číslo zápisu označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení a datum zápisu do rejstříku; b) znění označení původuoznačení původu, popřípadě znění zeměpisného označenízeměpisného označení; c) datum podání žádosti o zápis označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení; d) zeměpisné vymezení území, na němž probíhá výroba nebo zpracování anebo příprava zbožízboží; e) název, popřípadě obchodní firmu a sídlo nebo jméno, příjmení a místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě i jeho zástupce; f) adresu provozovny, která zbožízboží opatřované označením původuoznačením původu, popřípadě zeměpisným označenímzeměpisným označením vyrábí nebo zpracovává anebo připravuje v místě, jehož zeměpisný název tvoří označení původuoznačení původu nebo zeměpisné označenízeměpisné označení; g) zbožízboží, jehož se označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisné označenízeměpisné označení týká, včetně vymezení kvality a znaků pro zbožízboží charakteristických; h) zrušení zápisu označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení. (3) Do rejstříku lze zapsat i jiné údaje důležité pro označení původuoznačení původu a pro zeměpisné označenízeměpisné označení. (4) Ve Věstníku Úřad oznamuje zápis označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení do rejstříku, jeho zrušení a jiné důležité skutečnosti, které se označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení týkají. (5) Na žádost po provedeném ověření předložených údajů se do rejstříku zapíšou změny, ke kterým došlo po zápisu označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení. (6) Na žádost vydá Úřad výpis z rejstříku každému, kdo o to požádá. Výpis z rejstříku obsahuje údaje platné ke dni vystavení výpisu z rejstříku. HLAVA VI VZTAHY K ZAHRANIČÍ § 16 (1) Osoby, které mají místo pobytu nebo sídlo v České republice, mohou požádat prostřednictvím Úřadu o mezinárodní zápis označení původuoznačení původu nebo zeměpisného označenízeměpisného označení podle mezinárodní smlouvy6). (2) Je-li předmětem žádosti podle odstavce 1 označení původuoznačení původu nebo zeměpisné označenízeměpisné označení, kterému je poskytována výlučná unijní ochrana, Úřad předá žádost k dalšímu postupu Evropské komisi (dále jen „Komise“). (3) Je-li předmětem žádosti podle odstavce 1 označení původuoznačení původu nebo zeměpisné označenízeměpisné označení, kterému není poskytována výlučná unijní ochrana, Úřad požádá Komisi o stanovisko k podání žádosti o mezinárodní zápis podle mezinárodní smlouvy. Bude-li stanovisko Komise k podání žádosti nesouhlasné, Úřad řízení o takové žádosti zastaví. V případě, že stanovisko Komise bude souhlasné, Úřad podá žádost Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“). (4) Žadatel o mezinárodní zápis označení původuoznačení původu nebo zeměpisného označenízeměpisného označení je povinen za úkony zaplatit rovněž poplatky stanovené podle mezinárodní smlouvy; výši poplatků stanovených mezinárodní smlouvou oznámí Úřad ve Věstníku. § 17 (1) Mezinárodní zápis označení původuoznačení původu nebo zeměpisného označenízeměpisného označení se žádostí o ochranu v České republice má tytéž účinky jako zápis označení původuoznačení původu nebo zeměpisného označenízeměpisného označení do rejstříku vedeného Úřadem. (2) Úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu odmítnutí účinků mezinárodního zápisu označení původuoznačení původu nebo zeměpisného označenízeměpisného označení na území České republiky a) na základě odůvodněné výhrady uplatněné ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění v rejstříku Mezinárodního úřadu podle Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původuoznačeních původu a zeměpisných označeníchzeměpisných označeních, nebo b) v případě, že toto označení nesplňuje podmínky stanovené pro zápis. (3) Jestliže byla mezinárodně zapsanému označení původuoznačení původu nebo zeměpisnému označenízeměpisnému označení odmítnuta ochrana pro území České republiky, hledí se na ně tak, jako by v České republice nebylo zapsáno. (4) Úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu nemožnost poskytnutí ochrany na území České republiky, pokud se žádost týká označení původuoznačení původu nebo zeměpisného označenízeměpisného označení, které spadá do oblasti výlučné unijní ochrany. HLAVA VII PROJEDNÁNÍ A POSTOUPENÍ ŽÁDOSTÍ O ZÁPIS OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÝCH OZNAČENÍ PODLE PŘÍMO POUŽITELNÉHO PŘEDPISU EVROPSKÉ UNIE § 18 Orgány České republiky, které plní úkoly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, jsou Úřad a Ministerstvo zemědělství, s výjimkou činností, které provádějí kontrolní orgány stanovené v § 19 odst. 2. Žádost o zápis označení původu a zeměpisného označení § 19 (1) Žádost o zápis označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení, kterému je poskytována výlučná unijní ochrana pro zbožízboží pocházející z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti (dále jen „žádost o unijní zápis“), pokud označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení je v České republice užíváno v souvislosti s tímto zbožímzbožím, se podává u Úřadu. (2) K žádosti o unijní zápis musí být přiloženy doklady vyžadované přímo použitelným předpisem Evropské unie a závazný podklad kontrolního orgánu oprávněného ke kontrole specifikace, kterým je v rozsahu své působnosti Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský3). (3) Nejsou-li k žádosti o unijní zápis přiloženy doklady podle odstavce 2, vyzve Úřad žadatele, aby ve lhůtě 2 měsíců nedostatky odstranil. (4) Úřad požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k žádosti o unijní zápis, zda označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení, jehož zápis je požadován, neobsahuje název, který zdruhověl, název odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, nebo název homonymní. K tomu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů. Pokud se Ministerstvo zemědělství ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že k podané žádosti nemá připomínky. (5) Pokud se žádost o unijní zápis týká názvu označujícího zeměpisnou oblast, která zasahuje také území jiného členského státu Evropské unie, mají fyzické nebo právnické osoby usazené nebo fyzické osoby s bydlištěm na území tohoto státu v řízení před Úřadem stejná práva jako fyzické nebo právnické osoby usazené nebo fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky. § 20 Žádost o unijní zápis, která má náležitosti a jsou k ní přiloženy doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a tohoto zákona a pokud označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení v ní uvedené není vyloučeno ze zápisu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, Úřad a) zveřejní s uvedením základních údajů vyžadovaných přímo použitelným předpisem Evropské unie o podané žádosti ve Věstníku a s oznámením, že každá fyzická nebo právnická osoba usazená nebo fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky s oprávněným zájmem může vznést u Úřadu proti žádosti o unijní zápis námitky, a b) vyloží po dobu 3 měsíců k veřejnému nahlížení. Námitky § 21 (1) Námitky se podávají písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění žádosti o unijní zápis ve Věstníku podle § 20. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být označeny důkazy, že označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení, jehož zápis je požadován, nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Komisí. Úřad informuje o podaných námitkách Ministerstvo zemědělství. (2) Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne. (3) Podané námitky, které jsou v souladu s odstavcem 1, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich doručení, popřípadě od právní moci rozhodnutí o jejich přípustnosti žadateli k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že námitka byla vzata zpět. (4) Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 3 rozpor odstranit, Úřad v případě, že se námitky týkají skutečností uvedených v § 19 odst. 4, požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k důvodnosti námitek. K tomu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů. Úřad o námitkách rozhodne poté, co obdrží vyjádření Ministerstva zemědělství, nebo poté, co lhůta k vyjádření marně uplyne. Pokud se Ministerstvo zemědělství ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že k podané žádosti nemá připomínky. (5) V případě, že se námitky týkají specifikace zbožízboží, například souvislosti mezi zbožímzbožím a zeměpisným prostředím, odkud zbožízboží pochází, požádá Úřad kontrolní orgán o vydání závazného podkladu pro účely postoupení žádosti o unijní zápis. (6) Kontrolní orgán je povinen vydat závazný podklad podle odstavce 5 do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o unijní zápis. (7) Jestliže námitky podané proti žádosti o unijní zápis jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie důvodné, Úřad žádost o unijní zápis zamítne a k dalšímu řízení Komisi ji nepostoupí. § 21a Dojde-li v průběhu řízení k podstatným změnám ve specifikaci zbožízboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, Úřad provede nové zveřejnění žádosti podle § 20 a umožní uplatnit námitky podle § 21. § 22 Rozhodnutí o postoupení žádosti o unijní zápis Úřad doručí veřejnou vyhláškou7). § 22a Změna specifikace vyžadující řízení na úrovni Evropské unie (1) Žádost o změnu specifikace zbožízboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, se podává Úřadu. K žádosti musí být přiloženy doklady podle § 19 odst. 2. (2) Úřad změnu specifikace vyloží po dobu 3 měsíců k veřejnému nahlížení a žádost o změnu specifikace zveřejní ve Věstníku s oznámením, že námitky proti změně specifikace může namítající podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne tohoto zveřejnění. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být označeny důkazy, že změněná specifikace nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Komisí. Pro nové zveřejnění se použije § 21a obdobně. (3) Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne. (4) Podané námitky, které jsou v souladu s odstavcem 2, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich doručení, popřípadě od právní moci rozhodnutí o přípustnosti námitek držiteli unijního označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že námitka byla vzata zpět. (5) Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 4 rozpor odstranit, Úřad o námitkách rozhodne na základě závazného podkladu kontrolního orgánu stanoveného v § 19 odst. 2 o splnění podmínek pro změnu specifikace stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, který jej vydá do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o změnu specifikace. (6) Jestliže námitky podané proti žádosti o změnu specifikace jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie důvodné, Úřad žádost o změnu specifikace zamítne a k dalšímu řízení Komisi ji nepostoupí. (7) Rozhodnutí o postoupení žádosti o změnu specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7). § 22b Žádost o zrušení zápisu označení původu či zeměpisného označení (1) Žádost o zrušení zápisu označení zbožízboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, se podává Úřadu. (2) Úřad žádost podle odstavce 1 zveřejní ve Věstníku s oznámením, že námitky proti žádosti o zrušení unijního zápisu může vznést každý, kdo prokáže oprávněný zájem, ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění žádosti. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být doloženy důkazy, z nichž vyplývá, že zapsané označení splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Komisí. (3) Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne. (4) Žádost o zrušení unijního zápisu včetně podaných námitek, které jsou v souladu s odstavcem 2, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení námitek, popřípadě od právní moci rozhodnutí o přípustnosti námitek držiteli unijního označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s žadatelem o zrušení unijního zápisu a s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem, tuzemským držitelem unijního označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že žádost byla vzata zpět. (5) Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 4 rozpor odstranit a důvod zrušení unijního zápisu spočívá ve specifikaci zbožízboží, například souvislosti mezi zbožímzbožím a zeměpisným prostředím, odkud zbožízboží pochází, požádá Úřad kontrolní orgán o vydání závazného podkladu o splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie. (6) Kontrolní orgán vydá závazný podklad podle odstavce 5 do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o zrušení unijního zápisu. (7) Pokud označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, Úřad postoupí žádost o zrušení unijního zápisu Komisi k dalšímu řízení. V opačném případě žádost zamítne. (8) Rozhodnutí o postoupení žádosti o zrušení unijního zápisu Úřad doručí veřejnou vyhláškou7). § 22c Námitky proti žádosti o unijní zápis, jeho zrušení nebo o změnu specifikace zboží pocházejícího z jiného státu Mají-li být prostřednictvím Úřadu uplatněny v řízení před Komisí námitky proti žádosti o unijní zápis, proti žádosti o jeho zrušení nebo proti žádosti o změnu specifikace zbožízboží pocházejícího z jiného státu, podávají se Úřadu nejpozději 1 měsíc před skončením lhůty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie8). § 22d Změna specifikace nevyžadující řízení na úrovni Evropské unie (1) Pro řízení o změně specifikace se použije ustanovení § 22a odst. 1 až 6 obdobně. (2) Rozhodnutí o změně specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7). (3) Pravomocné rozhodnutí o změně specifikace Úřad oznámí Komisi. Pokud Komise rozhodnutí Úřadu o změně specifikace zruší, Úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí10). § 22e Dočasná změna specifikace (1) Pro řízení o dočasné změně specifikace se obdobně použije ustanovení § 22a odst. 1 až 6 s tím, že lhůta stanovená v § 22a odst. 2 pro vyložení změny specifikace a lhůty pro podání námitek činí 1 měsíc. (2) Součástí žádosti musí být i doklady o důvodnosti změny podle hygienických a rostlinolékařských opatření nebo související s přírodními katastrofami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11). (3) Rozhodnutí o dočasné změně specifikace musí obsahovat dobu, po kterou má dočasná změna účinky. Rozhodnutí o změně specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7). (4) Pravomocné rozhodnutí o dočasné změně specifikace Úřad oznámí Komisi. HLAVA VIII PRÁVA ZE ZÁPISU OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ § 23 (1) Zapsaná označení původuoznačení původu či zeměpisná označenízeměpisná označení jsou chráněna proti a) jakémukoliv přímému či nepřímému obchodnímu užití zapsaného označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení na zbožízboží, na něž se zápis nevztahuje, pokud je toto zbožízboží srovnatelné se zbožímzbožím zapsaným pod tímto označením nebo pokud užívání tohoto označení těží z dobré pověsti chráněného označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení; b) jakémukoliv zneužití, napodobení nebo připomínání, i když je skutečný původ zbožízboží uveden nebo je chráněné označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení přeloženo nebo doprovázeno výrazy jako „druh“, „typ“, „metoda“, „na způsob“, „napodobeno“ nebo podobným výrazem; c) jakémukoliv jinému lživému nebo klamavému údaji o zeměpisném původu, povaze nebo základních vlastnostech zbožízboží uvedených na vnitřním či vnějším obalu, reklamních materiálech nebo dokumentech týkajících se příslušného zbožízboží, jakož i proti použití přepravních obalů způsobilých vyvolat nepravdivý dojem o jeho původu; d) všemu ostatnímu jednání, které by mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zbožízboží. (2) Zapsané označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení se nemůže stát druhovým označením zbožízboží; pokud vlastní zapsané označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení zahrnuje i název zbožízboží, který je považován za druhový, není užití tohoto druhového názvu na odpovídajícím zbožízboží porušením odstavce 1 písm. a) nebo b). § 24 Ohrožení nebo porušení práva Každý se může u příslušného soudu domáhat, aby bylo zakázáno užívat zapsané označení původuoznačení původu či zeměpisné označenízeměpisné označení pro srovnatelné zbožízboží, které nesplňuje podmínky pro užívání označení původuoznačení původu či zeměpisného označenízeměpisného označení, a aby zbožízboží označené způsobem, jímž došlo k ohrožení nebo porušení práv ze zapsaného označení původuoznačení původu, popřípadě zeměpisného označenízeměpisného označení, bylo staženo z trhu. HLAVA IX USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ § 25 Přechodná ustanovení (1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, nestanoví něco jiného. (2) Výrobky, jimž byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přiznána ochrana označení původuoznačení původu podle dosavadních předpisů, požívají ochrany označení původuoznačení původu podle tohoto zákona. (3) Řízení o přihláškách označení původuoznačení původu výrobků, která neskončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona s tím, že přihlašovatel je povinen na výzvu Úřadu v jím stanovené lhůtě uvést svou přihlášku do souladu s požadavky, které klade tento zákon na žádost o zápis označení původuoznačení původu do rejstříku. (4) Vztahy z označení původuoznačení původu výrobků zapsaných do rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik těchto vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se posuzují podle předpisů platných v době jejich vzniku. § 27 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků. 2. Vyhláška č. 160/1973 Sb., o řízení ve věcech označení původu výrobků. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně spotřebitele § 28 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., se mění takto: V § 2 odst. 1 písm. r) se na konci bodu 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 4, který včetně poznámky pod čarou č. 4f) zní: „4. výrobek nebo zboží, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení.4f) 4f) Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 29 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002, s výjimkou ustanovení § 18 až 22, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/34 ze dne 17. října 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace výrobku, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1235 ze dne 12. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 o pravidla týkající se žádostí o zápis zeměpisných označení lihovin, změn specifikace produktu, zrušení zápisu a rejstříku. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1236 ze dne 12. května 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787, pokud jde o žádosti o zápis zeměpisných označení lihovin, námitkové řízení, změny specifikace výrobku, zrušení zápisu, používání symbolu a kontrolu. 1b) Například § 214 a násl. občanského zákoníku, § 2716 a násl. občanského zákoníku. 3) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu. 4a) § 35 odst. 3 správního řádu. 4b) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu. 4c) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. 6) Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958 revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967, vyhlášená pod č. 67/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 79/1985 Sb. Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních. 7) § 25 správního řádu. 8) Čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012. Čl. 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. Čl. 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787. 9) § 71 odst. 3 správního řádu. 10) § 101 písm. e) správního řádu. 11) Čl. 6 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014. Čl. 31 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787. Čl. 53 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012.
Zákon č. 453/2001 Sb.
Zákon č. 453/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 30. 1. 2002, částka 168/2001 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o investičních pobídkách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2004 (436/2004 Sb.) 453 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o investičních pobídkách Čl. I Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se v úvodní větě slovo „jsou“ nahrazuje slovy „se rozumí“. 2. V § 1 odst. 2 písmeno b) zní: „b) převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,“. 3. V § 1 odst. 2 se doplňuje nové písmeno e), které včetně poznámek pod čarou č. 2), 2a) a 2b) zní: „e) převod pozemků podle zvláštního právního předpisu,2) evidovaných v katastru nemovitostí2a) jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu2b) účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny. 2) § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb. 2a) § 2 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2b) § 11 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).“. 4. V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „hmotného a nehmotného investičního majetku“ nahrazují slovy, které včetně poznámky pod čarou č. 4a) znějí: „majetku, který je podle zvláštního právního předpisu4a) dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem, (dále jen „dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek“). 4a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 2 odst. 2 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 5) zní: „d) šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí,5) 5) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 2 odst. 2 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 6) zní: „e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 350 000 000 Kč, přičemž nejméně částka 145 000 000 Kč musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby; za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků vytvořených ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory,6) 6) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.“. 7. V § 2 odst. 2 písmeno f) zní: „f) splnění podmínek podle písmen a) až c) a e) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu podle § 5; v odůvodněných případech může Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) na žádost tuto lhůtu prodloužit nejdéle o 2 roky,“. 8. V § 2 odst. 2 se doplňuje písmeno g), které zní: „g) pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je možné nejdříve ode dne předložení záměru získat investiční pobídky.“. 9. V § 2 odstavec 4 zní: „(4) Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, že celá investiční akce by měla být realizována v okrese nebo okresech, kde je v době předložení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, uvedená ve statistických údajích Ministerstva práce a sociálních věcí za uplynulá dvě pololetí, ministerstvo sníží částku uvedenou v odstavci 2 písm. e) na částku 100 000 000 Kč; polovina této částky musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory.“. 10. V § 2 se odstavec 5 zrušuje. 11. V § 3 odst. 2 písm. c) se slova „hmotného a nehmotného investičního majetku“ nahrazují slovy „dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku“. 12. V § 4 odst. 1 se ve druhé větě slovo „měly“ nahrazuje slovem „mohly“. 13. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí, každé ve své působnosti, na základě žádosti ministerstva udělí souhlas nebo zamítne poskytnutí investičních pobídek ve své působnosti do 14 dnů od obdržení žádosti. Ministerstvo životního prostředí se do 14 dnů od obdržení žádosti ministerstva vyjádří k předpokladům splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 2 písm. d). Obec, na jejímž katastrálním území bude uskutečněna výstavba a umístěno strojní zařízení, se na základě žádosti ministerstva vyjádří k poskytnutí investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. b) do 14 dnů od obdržení žádosti.“. 14. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo podá žádost o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory podle zákona o veřejné podpoře.6)“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 15. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo po posouzení podkladů podle odstavce 1, po předchozím souhlasu Ministerstva financí s poskytnutím investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. a), po předchozím souhlasu Ministerstva práce a sociálních věcí s poskytnutím investičních pobídek podle § 1 odst. 2 písm. c) a d), na základě vyjádření Ministerstva životního prostředí k předpokladům splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 2 písm. d), na základě předchozího vyjádření obce, na jejímž katastrálním území bude uskutečněna výstavba a umístěno strojní zařízení, s poskytnutím investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. b) a na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podle zákona o veřejné podpoře6) vydá nabídku na poskytnutí investičních pobídek v členění na jednotlivé druhy pobídek, jejich hodnoty vyjádřené v orientační výši, včetně podmínek, za kterých lze investiční pobídky čerpat, nebo vydá rozhodnutí, kterým předložený záměr zamítne. Nabídku na poskytnutí investičních pobídek nebo rozhodnutí, kterým předložený záměr zamítne, zašle ministerstvo prostřednictvím určené organizace žadateli, kopii nabídky zašle ministerstvům, která se k žádosti vyjádřila, a Úřadu.“. 16. V § 4 se odstavec 5 zrušuje. 17. V § 5 odst. 1 se slova „§ 4 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 4“. 18. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek vydává ministerstvo zájemci na základě předchozího souhlasu Ministerstva financí, jde-li o pobídky podle § 1 odst. 2 písm. a), na základě předchozího souhlasu Ministerstva práce a sociálních věcí, jde-li o pobídky podle § 1 odst. 2 písm. c) a d), na základě předchozího vyjádření obce, na jejímž území má být investice uskutečněna, jde-li o pobídku podle § 1 odst. 2 písm. b), a v souladu s rozhodnutím Úřadu podle zákona o veřejné podpoře.6) Kopii rozhodnutí zašle Ministerstvu financí, Ministerstvu práce a sociálních věcí, Úřadu, místně příslušnému správci daně a obci, na jejímž katastrálním území má být investice uskutečněna, přichází-li v úvahu uplatnění investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. b).“. 19. V § 5 odst. 4 písmeno d) zní: „d) přípustná míra veřejné podpory stanovená rozhodnutím Úřadu podle zákona o veřejné podpoře.6)“. 20. V § 5 odst. 5 se slova „hmotného a nehmotného investičního majetku“ nahrazují slovy „dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku“. 21. § 6 včetně poznámky pod čarou č. 8) se zrušuje. 22. V § 7 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 23. V § 7 odst. 3 písmeno a) zní: „a) ministerstvu u investičních pobídek uvedených v § 1 odst. 2 písm. b) a e) a u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. a) a b),“. 24. V § 7 odst. 3 písmeno d) zní: „d) Ministerstvu financí a územním finančním orgánům u investiční pobídky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. c), e), f) a g).“. 25. V § 7 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 9) a 10) zní: „(4) Kontrolu podle odstavce 3 písm. a) a d) jsou příslušné orgány povinny provést nejpozději po uplynutí 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu podle § 5. Další kontrola splnění všeobecné podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. b) musí být prováděna každoročně po dobu poskytování investičních pobídek a další kontrola splnění všeobecné podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) musí být provedena po dokončení investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory, nejpozději však v kalendářním roce bezprostředně následujícím po uplynutí posledního zdaňovacího období, v němž bylo možno naposledy uplatnit investiční pobídku podle § 1 odst. 2 písm. a). Kontrola podle odstavce 3 písm. b) se provádí podle zvláštních právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí.9) Kontrola podle odstavce 3 písm. c) se provádí po uplynutí lhůty uvedené v písemné dohodě podle zvláštního právního předpisu.10) 9) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. 10) § 5a odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 26. V § 8 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 11) zní: „(1) Při rozhodování podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu,11) pokud tento zákon nestanoví jinak. 11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“. 27. V § 8 odst. 2 se slova „§ 4 odst. 3, § 5 odst. 3 a § 6 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 4 a § 5 odst. 3“. 28. V § 9 se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „zákona o veřejné podpoře6)“. Čl. II Přechodná ustanovení k části první 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. 2. Investiční pobídky udělené v souladu s dosavadními předpisy zůstávají v platnosti za podmínek, za kterých byly uděleny. 3. Ustanovení § 7 se přiměřeně použijí i pro příjemce investičních pobídek, kterým bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek v rámci řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 35a odst. 1 se slovo „splňuje-li“ nahrazuje slovem „splnil-li“. 2. V § 35a odst. 2 písmeno b) zní: „b) poplatník bude u dlouhodobého hmotného majetku,20) s výjimkou nemovitostí, pořízeného v rámci investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory, prvním vlastníkem na území České republiky; toto se nevztahuje na majetek nabytý v rámci zpeněžení konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu,“. 3. V § 35a odst. 2 písm. c) se slova „nebo se s ním nesloučí jiný subjekt“ nahrazují včetně poznámky pod čarou č. 69) slovy „nesloučí se s jiným subjektem, nebo nepřevezme jmění společnosti, jenž bude zrušena bez likvidace (převod jmění na společníka),69) nebo v případě fyzické osoby neukončí nebo nepřeruší podnikatelskou činnost. 69) § 69b zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 35a odst. 2 písmeno d) zní: „d) poplatník nezvýší základ pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích s osobami uvedenými v ustanovení § 23 odst. 7 způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů, nebo převodem majetku nebo jeho části výše uvedených osob, který u nich bude mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.“. 5. V § 35a odstavec 3 zní: „(3) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu deseti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V případě, že byla lhůta pro splnění všeobecných podmínek prodloužena podle zvláštního právního předpisu,67) posunuje se počátek pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle však o 2 roky.“. 6. V § 35a odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 67a) zní: „(4) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory67a) vztaženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny, a současně nemůže v celkovém souhrnu překročit přípustnou hodnotu veřejné podpory stanovené rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.67) 67a) § 3 písm. f) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.“. 7. V § 35a odstavec 6 zní: „(6) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2, s výjimkou podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a), nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání28b) za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. a), je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel.“. 8. V § 35a se odstavec 7 zrušuje. 9. V § 35b odst. 1 se slovo „splňuje-li“ nahrazuje slovem „splnil-li“. 10. V § 35b odstavec 4 zní: „(4) Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu pěti po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zvláštního právního předpisu67) a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu. V případě, že byla lhůta pro splnění všeobecných podmínek prodloužena podle zvláštního právního předpisu,67) posunuje se počátek pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle však o 2 roky.“. 11. V § 35b odstavec 5 zní: „(5) Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory67a) vztaženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny, a současně nemůže v celkovém souhrnu překročit přípustnou hodnotu veřejné podpory stanovené rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.67)“. 12. V § 35b odstavec 7 zní: „(7) Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v § 35a odst. 2, s výjimkou podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a), nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání28b) za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil. Nedodrží-li poplatník podmínku uvedenou v § 35a odst. 2 písm. a), je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel.“. 13. V § 35b se odstavec 8 zrušuje. 14. V § 38r odst. 1 se číslice „15“ nahrazuje číslicí „10“. Čl. IV Přechodná ustanovení k části druhé Ustanovení § 35a odst. 6 a § 35b odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použijí i pro poplatníky, kteří uplatnili nárok na slevu na dani přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 35a odst. 4 a 35b odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění tohoto zákona, se použijí i pro poplatníky, kterým bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu67) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem následujícím po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Nařízení vlády č. 464/2001 Sb.
Nařízení vlády č. 464/2001 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 171/2001 * ČÁST PRVNÍ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 3 — § 3) * ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 4 — § 6) Aktuální znění od 31. 12. 2001 464 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. listopadu 2001 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) Vláda nařizuje podle § 202 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 37/1993 Sb., a podle § 447 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 131/1982 Sb.: ČÁST PRVNÍ ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2) zvyšuje o 4,6 %. § 2 (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 2000, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku se podle § 1 nezvyšuje. (2) Úprava podle § 1 se provede bez žádosti zaměstnance; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo zvýšení plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění. (3) Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce platné před 1. červnem 1994. ČÁST DRUHÁ ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ § 3 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě3) (dále jen „náhrada“) se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle dřívějších předpisů4) zvyšuje o 4,6 %. Úprava náhrady se podle věty první neprovede, vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 2000. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 4 Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 a pro náhradu i po její úpravě provedené podle § 3 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. § 5 Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. prosince 2001. § 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r. Ministr spravedlnosti: JUDr. Bureš v. r. 1) § 193 a 195 zákoníku práce. § 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. § 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. § 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocích z povolání. § 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. 2) Nařízení vlády č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). 3) § 445 a 447 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. 4) Nařízení vlády č. 128/1992 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 50/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 317/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb. Nařízení vlády č. 318/1997 Sb. Nařízení vlády č. 320/1998 Sb. Nařízení vlády č. 283/1999 Sb. Nařízení vlády č. 18/2001 Sb.
Nařízení vlády č. 465/2001 Sb.
Nařízení vlády č. 465/2001 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb. Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 171/2001 * Čl. I - Příloha k nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb., zní: * Čl. II - Náhrada zvýšených životních nákladů za měsíc prosinec 2001 náleží zaměstnanci ve výši určené podle dosavadních předpisů a poskytne se ve měně stanovené s účinností od 1. ledna 2002. Pro přepočet dosavadní stanovené měny, která je měnou některého z členskýc * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2002 465 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 3. prosince 2001, kterým se mění nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb. Vláda nařizuje podle § 24 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. a zákona č. 125/1998 Sb.: Čl. I Příloha k nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb., zní: „Příloha k nařízení vlády č. 62/1994 Sb. Přehled přepočítacích relací a stanovených měn pro země výkonu práce Země výkonu práce| Přepočítací relace| Stanovená měna ---|---|--- Afghánistán| 0,291671| americký dolar Albánie| 0,307260| americký dolar Alžírsko| 0,305557| americký dolar Andorra| 0,300119| euro Angola| 0,354645| americký dolar Anguila| 0,334645| americký dolar Antigua a Barbuda| 0,437506| americký dolar Argentina| 0,397038| americký dolar Arménie| 0,298300| americký dolar Aruba| 0,334645| americký dolar Austrálie| 0,536384| australský dolar Ázerbájdžán| 0,334758| americký dolar Bahamy| 0,331444| americký dolar Bahrajn| 0,291671| americký dolar Bangladéš| 0,288356| americký dolar Barbados| 0,344702| americký dolar Barma (Myanmar)| 0,318186| americký dolar Belgie| 0,308131| euro Belize| 0,311557| americký dolar Benin| 0,291671| americký dolar Bermudy| 0,334645| americký dolar Bělorusko| 0,323796| americký dolar Bhútán| 0,278413| americký dolar Bolívie| 0,288356| americký dolar Bosna a Hercegovina| 0,292629| americký dolar Botswana| 0,268470| americký dolar Brazílie| 0,319453| americký dolar Brunej| 0,261841| americký dolar Bulharsko| 0,308139| americký dolar Burkina Faso| 0,293329| euro Burundi| 0,321501| americký dolar Curacao| 0,334645| americký dolar Čad| 0,367903| americký dolar Čína| 0,351715| americký dolar Dánsko| 2,663522| dánská koruna Dominika| 0,391104| americký dolar Dominikánská republika| 0,321501| americký dolar Džibuti| 0,338073| americký dolar Egypt| 0,355854| americký dolar Ekvádor| 0,301614| americký dolar Eritrea| 0,288356| americký dolar Estonsko| 0,268470| americký dolar Etiopie| 0,314741| americký dolar Filipíny| 0,313125| americký dolar Finsko| 0,366682| euro Francie| 0,350364| euro Gabon| 0,311557| americký dolar Gambie| 0,311557| americký dolar Ghana| 0,308702| americký dolar Gibraltar| 0,304751| americký dolar Grenada| 0,430877| americký dolar Gruzie| 0,294985| americký dolar Guadeloupe| 0,350364| euro Guatemala| 0,298300| americký dolar Guinea| 0,291671| americký dolar Guinea-Bissau| 0,341387| americký dolar Guayana| 0,308243| americký dolar Haiti| 0,294985| americký dolar Honduras| 0,288356| americký dolar Hongkong| 0,364847| americký dolar Chile| 0,315893| americký dolar Chorvatsko| 0,287749| americký dolar Indie| 0,316158| americký dolar Indonésie| 0,310094| americký dolar Irák| 0,353451| americký dolar Írán| 0,295298| americký dolar Irsko| 0,286920| euro Island| 0,331444| americký dolar Itálie| 0,310933| euro Izrael| 0,465200| americký dolar Jamajka| 0,338073| americký dolar Japonsko| 64,312997| japonský jen Jemen| 0,275017| americký dolar Jihoafrická republika| 0,321297| americký dolar Jordánsko| 0,305612| americký dolar Jugoslávie| 0,292629| americký dolar Kambodža| 0,301614| americký dolar Kamerun| 0,308243| americký dolar Kanada| 0,459172| kanadský dolar Kapverdy| 0,294985| americký dolar Katar| 0,366657| americký dolar Kazachstán| 0,327912| americký dolar Keňa| 0,317237| americký dolar Kolumbie| 0,305267| americký dolar Komory| 0,348016| americký dolar Konžská republika (Brazzaville)| 0,344702| americký dolar Konžská demokratická republika (Kinshasa)| 0,364199| americký dolar Korea (Korejská lidově demokratická republika)| 0,324815| americký dolar Korea (Korejská republika)| 0,340298| americký dolar Kostarika| 0,319376| americký dolar Kuba| 0,341974| americký dolar Kuvajt| 0,092551| kuvajtský dinár Kypr| 0,318448| americký dolar Kyrgyzstán| 0,285042| americký dolar Laos| 0,288356| americký dolar Lesotho| 0,275099| americký dolar Libanon| 0,361063| americký dolar Libérie| 0,308702| americký dolar Libye| 0,453881| americký dolar Lichtenštejnsko| 0,608716| švýcarský frank Litva| 0,305023| americký dolar Lotyšsko| 0,304714| americký dolar Lucembursko| 0,292458| euro Macao| 0,304928| americký dolar Madagaskar| 0,278413| americký dolar Maďarsko| 0,297376| americký dolar Bývalá jugoslávská republika Makedonie| 0,240656| americký dolar Malajsie| 0,306407| americký dolar Malawi| 0,285042| americký dolar Maledivy| 0,308243| americký dolar Mali| 0,301614| americký dolar Malta| 0,285042| americký dolar Maroko| 0,338086| americký dolar Martinique| 0,334645| americký dolar Mauretánie| 0,301614| americký dolar Mauricius| 0,281727| americký dolar Mexiko| 0,318329| americký dolar Moldavsko| 0,294985| americký dolar Monako| 0,350364| euro Mongolsko| 0,313328| americký dolar Mozambik| 0,308243| americký dolar Namibie| 0,261841| americký dolar Německo| 0,305409| euro Nepál| 0,281727| americký dolar Niger| 0,304928| americký dolar Nigérie| 0,363148| americký dolar Nikaragua| 0,298300| americký dolar Nizozemí| 0,322358| euro Norsko| 3,101800| norská koruna Nový Zéland| 0,278413| americký dolar Omán| 0,311557| americký dolar Pákistán| 0,296454| americký dolar Panama| 0,275099| americký dolar Papua Nová Guinea| 0,275099| americký dolar Paraguay| 0,278413| americký dolar Peru| 0,335025| americký dolar Pobřeží slonoviny| 0,279909| americký dolar Polsko| 0,318590| americký dolar Portoriko| 0,334645| americký dolar Portugalsko a Azory| 0,331533| euro Rakousko| 0,330971| euro Rovníková Guinea| 0,318186| americký dolar Rumunsko| 0,297866| americký dolar Rusko| 0,322545| americký dolar Rwanda| 0,331444| americký dolar Řecko| 0,333570| euro Salvador| 0,318329| americký dolar San Marino| 0,296127| euro Saúdská Arábie| 0,366657| americký dolar Senegal| 0,270262| euro Seychely| 0,334758| americký dolar Sierra Leoně| 0,314872| americký dolar Singapur| 0,328163| americký dolar Sjednocené arabské emiráty| 1,097272| SAR dirham Slovensko| 0,214463| americký dolar Slovinsko| 0,292629| americký dolar Somálsko| 0,349712| americký dolar Spojené státy americké| 0,348016| americký dolar Srí Lanka| 0,288356| americký dolar Středoafrická republika| 0,338073| americký dolar Súdán| 0,331444| americký dolar Surinam| 0,318186| americký dolar Svatý Kryštof a Nevis| 0,328130| americký dolar Svatá Lucie| 0,394418| americký dolar Svatý Tomáš a Princův ostrov| 0,363148| americký dolar Svazijsko| 0,261841| americký dolar Sýrie| 0,306530| americký dolar Španělsko a Kanárské ostrovy| 0,315125| euro Švédsko| 2,959370| švédská koruna Švýcarsko| 0,608716| švýcarský frank Tádžikistán| 0,300466| americký dolar Tahiti (a další ostrovy Francouzské Polynésie)| 0,350364| euro Tanzánie| 0,317237| americký dolar Thajsko| 0,291660| americký dolar Tchaj-wan| 0,396657| americký dolar Togo| 0,287021| euro Trinidad a Tobago| 0,294985| americký dolar Tunisko| 0,297383| americký dolar Turecko| 0,315713| americký dolar Turkmenistán| 0,298300| americký dolar Uganda| 0,311557| americký dolar Ukrajina| 0,353262| americký dolar Uruguay| 0,331552| americký dolar Uzbekistán| 0,300466| americký dolar Vatikán| 0,310933| euro Velká Británie| 0,240946| anglická libra Venezuela| 0,334645| americký dolar Vietnam| 0,330823| americký dolar Zambie| 0,285042| americký dolar Zimbabwe| 0,287459| americký dolar“. Čl. II Náhrada zvýšených životních nákladů za měsíc prosinec 2001 náleží zaměstnanci ve výši určené podle dosavadních předpisů a poskytne se ve měně stanovené s účinností od 1. ledna 2002. Pro přepočet dosavadní stanovené měny, která je měnou některého z členských států Evropské měnové unie, na EUR se použijí přepočítací koeficienty mezi EUR a měnami členských států Evropské měnové unie. Při změně stanovené měny v ostatních případech se použijí pro přepočet dosavadní měny na nově stanovenou měnu kurzy devizového trhu a přepočítací poměry těchto měn k české koruně, vyhlášené Českou národní bankoubankou a platné dne 2. ledna 2002. Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r.
Nařízení vlády č. 466/2001 Sb.
Nařízení vlády č. 466/2001 Sb. Nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení k úhradě nákladů spojených s jeho správou Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 171/2001 * § 1 - Toto nařízení upravuje rozsah a podmínky použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení (dále jen „Fond“) k úhradě nákladů spojených s jeho správou. * § 2 - (1) Náklady spojenými se správou Fondu jsou správní výdaje Fondu a výdaje na zajišťování programů podpor bydlení poskytovaných Fondem. * § 3 - Použití finančních prostředků na výdaje podle § 2 odst. 3 je podmíněno tím, že činnosti zde uvedené nelze zajistit zaměstnanci Fondu. * § 4 - Finanční prostředky Fondu lze použít na účely uvedené v § 2 pouze v rozsahu stanoveném v rozpočtu Fondu na příslušný rok. Rozsah výdajů Fondu podle § 2 nesmí překročit 20 % celkových výdajů Fondu na příslušný rok. * § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 31. 12. 2001 466 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. listopadu 2001 o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení k úhradě nákladů spojených s jeho správou Vláda nařizuje podle § 9 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 3 odst. 1 písm. h) zákona: § 1 Toto nařízení upravuje rozsah a podmínky použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení (dále jen „Fond“) k úhradě nákladů spojených s jeho správou. § 2 (1) Náklady spojenými se správou Fondu jsou správní výdaje Fondu a výdaje na zajišťování programů podpor bydlení poskytovaných Fondem. (2) Správními výdaji Fondu jsou výdaje na: a) osobní náklady, b) odměny členům výboru Fondu a dozorčí radydozorčí rady Fondu, c) výuku, vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců Fondu, d) tuzemské i zahraniční služební cesty zaměstnanců a členů orgánů Fondu, e) pořízení nemovitostínemovitostí potřebných pro umístění organizačních článků Fondu, zajištění správy, oprav a provozu takových nemovitostínemovitostí, f) nájem prostorů potřebných pro umístění organizačních článků Fondu, prostorů určených k přechodnému ubytování zaměstnanců Fondu a členů jeho orgánů, služby spojené s nájmem a provozem pronajatých prostorů, g) pořízení a provoz dopravních prostředků, h) pořízení nábytku, zařizovacích předmětů, technického a kancelářského vybavení, kancelářských potřeb, pracovních a ochranných pomůcek, i) informační, telekomunikační a poštovní služby, j) pořízení a provoz výpočetní techniky, včetně softwarového vybavení, k) pořízení a provoz zabezpečovacích systémů, l) zajištění porad, zasedání orgánů Fondu, reprezentační výdaje vedoucích zaměstnanců Fondu, m) propagaci činnosti Fondu. (3) Výdaji na zajišťování programů podpor bydlení poskytovaných Fondem jsou výdaje na: a) úhrady jiným právnickým osobám, kterým Fond svěřil činnosti spojené s funkcí Fondu podle § 3 odst. 4 zákona, b) úhrady zakázek a služeb, c) poskytování poradenských služeb, d) odborné studie, analýzy a překlady, e) vedení účtů a finanční operace, f) právní zastoupení a právní služby, g) přípravu, vydání nebo pořízení příruček a publikací, h) propagaci, i) účast na konferencích, výstavách, seminářích a podobných akcích, j) pořádání konferencí, seminářů, výstav, soutěží a podobných akcí, k) uskutečňování výběrových řízení při zadávání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu,1) pokud bezprostředně souvisejí s činností Fondu a s použitím jeho prostředků. § 3 Použití finančních prostředků na výdaje podle § 2 odst. 3 je podmíněno tím, že činnosti zde uvedené nelze zajistit zaměstnanci Fondu. § 4 Finanční prostředky Fondu lze použít na účely uvedené v § 2 pouze v rozsahu stanoveném v rozpočtu Fondu na příslušný rok. Rozsah výdajů Fondu podle § 2 nesmí překročit 20 % celkových výdajů Fondu na příslušný rok. § 5 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr pro místní rozvoj: Ing. Lachnit, CSc. v. r. 1) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 467/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 467/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 84/2000 Sb., o způsobilosti osob k provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 171/2001 * Čl. I - Vyhláška č. 84/2000 Sb., o způsobilosti osob k provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2002 467 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 12. prosince 2001, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 84/2000 Sb., o způsobilosti osob k provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby Ministerstvo dopravy a spojů podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., (dále jen „zákon“) stanoví: Čl. I Vyhláška č. 84/2000 Sb., o způsobilosti osob k provozování vnitrozemské vodní dopravy pro cizí potřeby, se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 písm. a) se slova „koncesované živnosti“ zrušují. 2. V § 1 odst. 2 písm. b) se slovo „kapitána1)“ nahrazuje slovy „vůdce plavidla,1) které není malým plavidlem“. 3. V § 1 se odstavce 4 a 5 včetně poznámek pod čarou č. 2) a 3) zrušují. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ministr: Ing. Schling v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 468/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 468/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 171/2001 * Čl. I - Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., vyhlášky č. 218/1998 Sb., vyhlášky č. 311/2000 S * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2002 468 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 14. prosince 2001, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů: Čl. I Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., vyhlášky č. 218/1998 Sb., vyhlášky č. 311/2000 Sb. a vyhlášky č. 183/2001 Sb., se mění takto: 1. § 1 a 2 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1) až 1b) znějí: „Výkon dohledu v soustavě státního zastupitelství § 1 (1) Výkon dohledu se zaměřuje zejména na dodržování a aplikaci právních předpisů v působnosti státního zastupitelství a v činnosti státních zástupců, dodržování pokynů vyššího státního zastupitelství a vedoucích státních zástupců, na organizaci a řízení práce a na plnění pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce. (2) V rámci dohledu je vyšší státní zastupitelství v rozsahu stanoveném zákonem zejména oprávněno: a) vyžadovat zvláštní zprávy o postupu státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství, b) vyžadovat informace v jednotlivých věcech vyřizovaných nižším státním zastupitelstvím, c) přezkoumat kteroukoli věc vyřízenou nižším státním zastupitelstvím a za tímto účelem vyžádat od nižšího státního zastupitelství předložení všech písemností, jež byly podkladem pro vyřízení takové věci, jakož i příslušná vyjádření a stanoviska, nestanoví-li zvláštní předpis pro přezkoumání takové věci závazným způsobem jiný postup,1) d) provádět u nižšího státního zastupitelství prověrky jednotlivých věcí, prověrky na určitých úsecích činnosti nižšího státního zastupitelství nebo celkové prověrky činnosti nižšího státního zastupitelství, e) dávat nižšímu státnímu zastupitelství pokyny ve věcech, jejichž vyřízení nižšímu státnímu zastupitelství přísluší,1a) a v zákonem stanovených případech věc nižšímu státnímu zastupitelství odejmout a vyřídit ji samo.1a) (3) Je-li podnět k výkonu dohledu učiněn u věcně nebo místně nepříslušného státního zastupitelství, postoupí jej státní zástupce neprodleně příslušnému státnímu zastupitelství a podatele o tom vyrozumí. (4) Další obsahově shodné podněty státní zástupce nepřezkoumává a podatele o jejich přijetí nevyrozumívá. O tom musí být podatel poučen již ve vyrozumění o vyřízení prvního podnětu. § 2 (1) Při výkonu dohledu nad postupem bezprostředně nižšího státního zastupitelství, který je svou povahou rovněž dohledem, vyšší státní zastupitelství zaměřuje svou pozornost pouze na hodnocení úrovně a účinnosti tohoto dohledu. Zákonnost postupu, který byl předmětem výkonu původního dohledu, může přezkoumat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.1b) (2) Je-li státnímu zástupci doručen podnět, v němž je namítán nesprávný nebo nezákonný postup při výkonu dohledu, státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství postoupí podnět tomu bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství, jehož nesprávný nebo nezákonný postup při výkonu dohledu je namítán, k vyhodnocení, zda se nejedná o další obsahově shodný podnět podaný po poučení podle § 1 odst. 4. O postoupení podatele vyrozumí s výslovným upozorněním na možné odložení podnětu nižším státním zastupitelstvím bez dalšího vyrozumění. Nižší státní zastupitelství obsahově shodný podnět odloží bez vyrozumění podatele; jinak provede dohled podle § 1 odst. 1. Tím není dotčeno oprávnění vyššího státního zastupitelství v odůvodněných případech přezkoumat postup bezprostředně nižšího státního zastupitelství při výkonu dohledu. (3) Další obsahově shodné podněty, v nichž je namítán nesprávný nebo nezákonný postup při výkonu dohledu, státní zástupce nepřezkoumává a podatele o jejich přijetí nevyrozumívá. O tom musí být podatel poučen již ve vyrozumění o postoupení prvního takového podnětu bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství k vyhodnocení podle § 2 odst. 2. 1) § 173a a 174a trestního řádu. 1a) § 10 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. 1b) Například § 174a, 265d, 389a trestního řádu.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1c), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou, a její dosavadní text se nahrazuje slovy „Trestní řád“. 2. § 4 se zrušuje. 3. V § 6 odst. 2 písm. a) se spojka „a“ mezi slovy „Liberci a v Jablonci nad Nisou“ nahrazuje čárkou a za slova „Jablonci nad Nisou“ se doplňují slova „a v České Lípě“. 4. V § 6 odst. 2 písm. b) se spojka „a“ mezi slovy „Liberci a v Jablonci nad Nisou“ nahrazuje čárkou, čárka za slovy „Jablonci nad Nisou“ se zrušuje a místo ní se vkládají slova „a v České Lípě,“. 5. V § 6 odst. 2 písm. d) se spojka „nebo“ mezi slovy „Liberci nebo v Jablonci nad Nisou“ nahrazuje čárkou, čárka za slovy „Jablonci nad Nisou“ se zrušuje a místo ní se vkládají slova „nebo v České Lípě,“. 6. V § 6 odst. 2 písm. e) se spojka „a“ mezi slovy „Liberci a v Jablonci nad Nisou“ nahrazuje čárkou, čárka za slovy „Jablonci nad Nisou“ se zrušuje a místo ní se vkládají slova „a v České Lípě,“. 7. V § 6 odst. 2 písm. f) se spojka „a“ mezi slovy „Liberci a v Jablonci nad Nisou“ nahrazuje čárkou a za slova „Jablonci nad Nisou“ se doplňují slova „a v České Lípě“. 8. § 7 zní: „§ 7 Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci (1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě se zřizuje jeho pobočka v Olomouci. (2) Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci a) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních státních zastupitelství v Olomouci, Šumperku, Přerově a Jeseníku v trestním řízení s výjimkou rozhodování ve věcech obviněných z trestných činů spáchaných porušením předpisů silničního, železničního, leteckého a plavebního provozu a ve věcech, které se týkají cizích státních příslušníků, b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních státních zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě v přípravném řízení ve věcech mladistvých, c) koná v prvním stupni řízení o trestných činech, je-li dána místní příslušnost v obvodech státních zastupitelství v Olomouci, Šumperku, Přerově, Jeseníku a Vsetíně v trestním řízení, jde-li o věci jim odňaté,1a) s výjimkou věcí mladistvých, věcí obviněných z trestných činů spáchaných porušením předpisů silničního, železničního a plavebního provozu a věcí, které se týkají cizích státních příslušníků, d) rozhoduje o přikázání trestní věci jinému státnímu zastupitelství téhož stupně, jsou-li z projednávání věci podle zvláštního předpisu1c) vyloučeni vedoucí státní zástupci v Olomouci, Šumperku, Přerově a Jeseníku, e) rozhoduje spory o příslušnosti v trestních věcech mezi okresními státními zastupitelstvími v Olomouci, Šumperku, Přerově a Jeseníku mimo věcí odňatých podle odstavce 2 písm. a), f) účastní se řízení o opravných prostředcích v trestních věcech rozhodovaných Krajským soudem v Ostravě - pobočkou v Olomouci.“. 9. § 10 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2) a 2a) zní: „§ 10 Působnost státních zastupitelství při vyšetřování a ve zkráceném přípravném řízení o trestných činech příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby (1) K vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky Policie České republiky2) a ke zkrácenému přípravnému řízení o těchto trestných činech2a) jsou příslušná pro obvod působnosti krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti a) Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 pro obvod Městského státního zastupitelství v Praze, b) Okresní státní zastupitelství Praha-východ pro obvod Krajského státního zastupitelství v Praze, c) Okresní státní zastupitelství v Českých Budějovicích pro obvod Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, d) Okresní státní zastupitelství Plzeň-město pro obvod Krajského státního zastupitelství v Plzni, e) Okresní státní zastupitelství v Ústí nad Labem a Okresní státní zastupitelství v Liberci pro obvod Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, f) Okresní státní zastupitelství v Hradci Králové pro obvod Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, g) Okresní státní zastupitelství v Ostravě a Okresní státní zastupitelství v Olomouci pro obvod Krajského státního zastupitelství v Ostravě, h) Okresní státní zastupitelství Brno-venkov pro obvod Krajského státního zastupitelství v Brně. (2) Je-li k řízení podle odstavce 1 stanovena v obvodu téhož krajského státního zastupitelství příslušnost více okresních státních zastupitelství, určí jejich místní příslušnost vedoucí státní zástupce krajského státního zastupitelství opatřením. (3) Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Bezpečnostní informační služby2) a zkrácené přípravné řízení o těchto trestných činech2a) koná Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. (4) Je-li podle odstavce 1 dána k vyšetřování nebo ke zkrácenému přípravnému řízení příslušnost několika státních zastupitelství, koná je to státní zastupitelství, které je příslušné k vyšetřování nebo zkrácenému přípravnému řízení proti pachateli nejzávažnějšího trestného činu; jinak to, které zahájilo vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení dříve. (5) Příslušným k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti při prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (§ 158 trestního řádu), konaným policejním orgánem ve věcech podezření z trestného činu spáchaného příslušníkem Policie České republiky nebo příslušníkem Bezpečnostní informační služby je státní zástupce, který by byl jinak příslušný konat vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení o tomto trestném činu. 2) § 161 odst. 3 a 4 trestního řádu. 2a) § 179a odst. 3 trestního řádu.“. 10. V § 11 písm. c) se za slovo „vysvětlení“ vkládají slova „včetně sepisování trestních oznámení“. 11. V § 11 písm. j) se na konci doplňují tato slova: „územní samosprávy a dalších osob povinných podat vysvětlení či zapůjčit spisy a doklady státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti,“. 12. § 12 a 13 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3a) až 3d) znějí: „§ 12 (1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním je příslušný státní zástupce přidělený ke státnímu zastupitelství, které působí při soudu, jenž by byl příslušný konat ve věci po podání obžaloby řízení v prvním stupni, pokud tato vyhláška nestanoví jinak. Nemůže-li úkon vztahující se k postupu před zahájením trestního stíhání pro jeho neodkladnost provést příslušný státní zástupce, provede jej státní zástupce nepříslušný, který v takovém případě příslušného státního zástupce o provedení úkonu bez zbytečného odkladu vyrozumí a věc mu předá. (2) Nelze-li pro neúplnost skutkových zjištění určit příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním v době, kdy policejní orgán sepsal záznam o zahájení úkonů trestního řízení,3a) doručí se tento záznam státnímu zástupci státního zastupitelství odpovídajícího stupně v sídle policejního orgánu nebo jeho organizační složky. Jde-li o policejní orgán s působností pro území celé České republiky, doručí jej policejní orgán krajskému státnímu zastupitelství v sídle policejního orgánu nebo jeho organizační složky, u něhož je činná osoba, která tento úkon učinila. (3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, státní zástupce, jemuž byl doručen záznam o zahájení úkonů trestního řízení a který se nepovažuje za místně nebo věcně příslušného, učiní veškerá opatření, která nesnesou odkladu, včetně vydání rozhodnutí, jež činí státní zástupce podle trestního řádu při použití operativně pátracích prostředků,3b) která náleží do působnosti státního zastupitelství a ke kterým je oprávněn, tak, aby nedošlo ke zmaření účelu trestního řízení. Jinak postoupí věc k dalšímu řízení státnímu zastupitelství místně a věcně příslušnému. O postoupení věci současně vyrozumí policejní orgán, jenž mu záznam o zahájení úkonů trestního řízení doručil. § 13 (1) Ve věcech, v nichž přísluší konat vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení státnímu zástupci (§ 10), vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti při postupu před zahájením trestního stíhání státní zástupce, který by byl jinak příslušný konat ve věci vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení, pokud na základě zjištěných skutečností lze tuto příslušnost státního zástupce určit. Vyjde-li najevo skutečnost, že jde o takový trestný čin, až v průběhu prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, státní zástupce, který v této době vykonává dozor, věc neprodleně předá takovému státnímu zástupci. Ustanovení § 12 odst. 3 se užije obdobně. (2) Postup při řešení sporů mezi státními zástupci o příslušnost státního zástupce k vyšetřování a o příslušnost k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním upravuje zvláštní zákon.3c) (3) Nelze-li bez pochybností určit příslušnost státního zástupce konajícího zkrácené přípravné řízení, provede toto řízení státní zástupce, jenž obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání; přitom postupuje s největším urychlením tak, aby zkrácené přípravné řízení mohlo být skončeno ve lhůtě stanovené trestním řádem.3d) 3a) § 158 odst. 3 první věta trestního řádu. 3b) § 158b až 158f trestního řádu. 3c) § 8 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. 3d) § 179b odst. 4, § 179f odst. 2 písm. a) trestního řádu.“. 13. V § 14 se slova „k úkonům trestního řízení před zahájením trestního stíhání a“ zrušují. 14. V § 15 odst. 1 a 3 se slova „a k úkonům před zahájením trestního stíhání“ zrušují. 15. V § 15 odst. 1 písm. b) se na konci doplňují tato slova: „byla-li jimi způsobena škoda nejméně 100 mil. Kč,“. 16. V § 15 odst. 1 písm. c) se za slovo „majetku“ vkládají slova „nebo majetkovém podílu“. 17. V § 15 odst. 1 písmeno d) zní: „d) podle hlavy druhé nebo deváté zvláštní části trestního zákona, jestliže byly spáchány ve prospěch zločinného spolčení,3e) a dále trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 trestního zákona nebo trestné činy podplácení, přijímání úplatku nebo nepřímého úplatkářství podle § 160 až 162 trestního zákona, pokud byly spáchány v souvislosti s odhalováním či vyšetřováním trestných činů podle hlavy druhé nebo deváté zvláštní části trestního zákona,“. 18. V § 15 odst. 3 poslední větě se slovo „až“ nahrazuje čárkou. 19. Dosavadní poznámky pod čarou č. 3a) až 3c) se označují jako poznámky pod čarou č. 3e) až 3g), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 20. Nad § 17 se vkládá nadpis „Úkony v trestním řízení“. 21. Nadpis § 17 „Postup státního zástupce před zahájením trestního stíhání“ se nahrazuje nadpisem „Přijímání trestních oznámení“. 22. Poznámka pod čarou č. 4) zní: „4) § 158 odst. 2, § 59 odst. 2 až 4, § 163 odst. 2, § 163a trestního řádu.“. 23. V § 17 odst. 2 se doplňuje tato věta: „Je-li však nutno provést neodkladné nebo neopakovatelné úkony, zajistí státní zástupce jejich neprodlené provedení ještě před postoupením věci příslušnému státnímu zastupitelství, nelze-li dosáhnout toho, aby tak učinil příslušný státní zástupce. Ustanovení § 12 odst. 3 první věta se zde užije obdobně.“. 24. V § 18 odst. 1 větě druhé se slova „vyšetřovatele“ nahrazují slovy „policejního orgánu“. 25. V § 18 odst. 2 se slovo „vyšetřovatele“ nahrazuje slovy „policejního orgánu“. 26. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4a) zní: „§ 18a Postup státního zástupce při používání operativně pátracích prostředků (1) Státní zástupce příslušný k úkonům v trestním řízení při používání operativně pátracích prostředků (§ 158b až 158f trestního řádu) je povinen učinit veškerá opatření k tomu, aby nedošlo k vyzrazení informací o přijímaných opatřeních nepovolaným osobám a nebyl tak zmařen účel trestního řízení či ohroženy osoby. (2) K podání návrhu na použití agenta (§ 158e odst. 4 trestního řádu) je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je činné státní zastupitelství příslušné k výkonu dozoru ve věci; nelze-li takové státní zastupitelství určit, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který návrh na použití agenta podal. Tento státní zástupce je též příslušný ke všem úkonům, jež v souvislosti s činností agenta státní zástupce podle trestního řádu vykonává (§ 158e odst. 7 trestního řádu). Příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v trestní věci, v níž je agent použit, zůstává tímto ustanovením nedotčena. (3) Na použití zpravodajských prostředků podle zvláštních právních předpisů4a) se ustanovení této vyhlášky nevztahují. 4a) Například § 7 a násl. zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.“. 27. V § 19 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4b) zní: „(3) Pokyny státního zástupce policejnímu orgánu k vydání usnesení, proti němuž je přípustná stížnost,4b) se zařadí vždy do prvopisu vyšetřovacího spisu. Ostatní pokyny se zakládají do prvopisu vyšetřovacího spisu, stanoví-li tak státní zástupce. 4b) § 146 odst. 2 písm. a) trestního řádu.“. 28. V § 19 odst. 4 se slova „vyšetřovatel nebo“ zrušují. 29. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20 Rozhodování o vazbě (1) Vyrozumění o skutečnostech, jež je státní zástupce povinen věznici sdělit (§ 70a trestního řádu), doručí státní zástupce věznici zpravidla ještě týž den, kdy takové rozhodnutí nebo opatření učinil. Vždy tak učiní, jde-li o rozhodnutí o dalším trvání vazby nebo o propuštění obviněného z vazby. (2) Kromě skutečností uvedených v odstavci 1 vyrozumí státní zástupce věznici též o tom, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž rozhodl o dalším trvání vazby obviněného.“. 30. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní: „§ 20a Návrh na omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody Je-li třeba v přípravném řízení omezit obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a trestního řádu), podá státní zástupce bezodkladně soudu odůvodněný návrh na takové omezení. Návrh musí zejména obsahovat konkrétní údaje o druhu a povaze omezení a musí být odůvodněn skutkovými okolnostmi vyplývajícími z obsahu spisového materiálu, který státní zástupce současně k podanému návrhu připojí.“. 31. V § 21 se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“ a slova „nadřízené vyšetřovací součásti“ se nahrazují slovy „nadřízenému policejnímu orgánu“. 32. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Rozhodnutí o přikázání věci jiné osobě služebně činné v policejním orgánu O přikázání věci jiné osobě služebně činné v policejním orgánu podle § 174 odst. 2 písm. f) trestního řádu rozhodne státní zástupce usnesením, které doručí se spisem příslušnému vedoucímu policejního orgánu s pokynem, aby pověřil vyšetřováním jinou osobu služebně činnou v policejním orgánu; opis usnesení zašle na vědomí osobě, jíž byla věc odňata. Odnímá-li státní zástupce věc policejnímu orgánu a činí-li opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu [§ 157 odst. 2 písm. b) trestního řádu], postupuje podle věty první přiměřeně.“. 33. V § 24 odst. 1 se slovo „vyšetřováním“ nahrazuje slovy „zachováváním zákonnosti v přípravném řízení“. 34. V § 24 odst. 2 větě první se slovo „vyšetřováním“ nahrazuje slovy „zachováváním zákonnosti v přípravném řízení“. 35. V nadpisu oddílu třetího se slovo „dosažitelnosti“ nahrazuje slovy „pracovní pohotovosti (dosažitelnosti)“. 36. V § 27 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 5a) až 5c) zní: „(1) V mimopracovní době musí být zabezpečena pracovní pohotovost5a) (dosažitelnost) alespoň jednoho státního zástupce okresního a krajského státního zastupitelství tak, aby v případě potřeby mohl státní zástupce ve lhůtě 48 hodin od zadržení obviněného podat soudu návrh na vzetí obviněného do vazby5b) nebo návrh na potrestání zadrženého podezřelého, kterého státní zástupce nepropustil ze zadržení, ale předá jej soudu spolu s návrhem na potrestání, anebo rozhodl-li o zahájení trestního stíhání, aby mohl předložit soudu návrh na rozhodnutí o vazbě zadrženého obviněného.5c) O nařízení pracovní pohotovosti5a) (dosažitelnosti) státního zástupce vrchního státního zastupitelství nebo Nejvyššího státního zastupitelství rozhodne v odůvodněných případech vrchní státní zástupce nebo nejvyšší státní zástupce. Vedoucí státní zástupce může rozhodnout o nařízení pracovní pohotovosti5a) alespoň jednoho zaměstnance odborného administrativního aparátu ve státním zastupitelství; takovou pracovní pohotovost zaměstnance odborného administrativního aparátu ve státním zastupitelství není třeba zabezpečovat v případě, kdy státní zástupce, jemuž byla pracovní pohotovost (dosažitelnost) nařízena, výslovně prohlásí, že zabezpečí úkony v průběhu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) sám. 5a) § 95 a § 83 odst. 5 zákoníku práce. 5b) § 68 odst. 1 trestního řádu. 5c) § 179e trestního řádu.“. 37. V § 27 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Státní zástupce je v rámci pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) povinen zabezpečit i plnění úkolů státního zastupitelství v souvislosti s vyšetřováním a zkráceným přípravným řízením ve věcech trestných činů příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby (§ 10); za tímto účelem jsou státní zástupci zařazení do dosažitelnosti povinni poskytovat si účinnou pomoc. Vykoná-li takový úkon státní zástupce jiného státního zastupitelství než státního zastupitelství příslušného k řízení o trestných činech příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby, neprodleně poté postoupí věc věcně i místně příslušnému státnímu zastupitelství k dalšímu řízení. Stejnopis rozhodnutí či návrhu nebo jiného opatření, které v této věci takový státní zástupce učinil, zašle současně na vědomí státnímu zástupci, jenž je příslušný k výkonu dozoru v těchto věcech.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. V odstavci 4 se slovo „dosažitelnosti“ nahrazuje slovy „pracovní pohotovosti (dosažitelnosti)“. 38. V § 28 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Vedoucí státní zástupce oznámí příslušnému soudu a stálé službě příslušného ředitelství Policie České republiky v obvodu státního zastupitelství místo (adresu), kde se určený státní zástupce bude během pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) zdržovat, a telefonní číslo příslušné stanice. Písemnosti určené státnímu zastupitelství se po dobu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti) doručují do sídla státního zastupitelství, pokud vedoucí státní zástupce s ředitelem územního útvaru policie nebo státní zástupce, který zabezpečuje pracovní pohotovost (dosažitelnost), s příslušným policejním orgánem nedohodne jiný způsob doručování písemností určených státnímu zastupitelství. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 39. V § 29 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Nejvyšší státní zastupitelství může pověřit krajské státní zastupitelství, v jehož obvodu má pobyt některý z účastníků, vůči němuž návrh podle § 62 nebo podle § 62a zákona o rodině směřuje, provedením potřebného šetření a shromážděním podkladů k rozhodnutí o tomto návrhu. V takovém případě Nejvyšší státní zastupitelství vždy vymezí rozsah šetření, jehož provedením krajské státní zastupitelství v určité věci pověřuje.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 40. V § 30 odst. 1 se legislativní zkratka „(dále jen „podnět“)“ zrušuje. 41. V § 30 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: „není-li dále stanoveno jinak.“. 42. V § 31 se vkládá nadpis, který zní: „Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona“. 43. V § 31 odst. 1 v první větě se za slovo „Podnětem“ vkládají slova „k podání stížnosti pro porušení zákona“. 44. V § 31 odst. 2 na začátku věty se za slova „Zda je podání“ vkládá slovo „takovým“. 45. V § 31 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní: „(3) Je-li státnímu zastupitelství doručeno podání obviněného označené jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona a přichází-li v úvahu podání dovolání7a) proti takovému rozhodnutí, státní zastupitelství poučí podatele o možnosti napadnout rozhodnutí dovoláním a současně mu sdělí, že se podáním dále nezabývá. 7a) § 265a, 265b a 265e trestního řádu.“. 46. § 32 včetně nadpisu zní: „Postup při přijímání podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona § 32 (1) Státní zastupitelství vyrozumí odesílatele o přijetí podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, který mu byl adresován nebo postoupen orgánem k vyřízení podnětu nepříslušným, a současně odesílateli sdělí, že o jeho vyřízení bude písemně vyrozuměn Ministerstvem spravedlnosti. Vyrozumění podle předchozí věty státní zastupitelství nezasílá, učinilo-li tak Ministerstvo spravedlnosti či státní zastupitelství, kterému byl podnět adresován a jež není k jeho vyřízení příslušené. (2) Probíhá-li v trestní věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení nebo řízení o ústavní stížnosti anebo bylo podáno dovolání ohledně obviněného, kterého se podnět týká, státní zástupce postoupí podnět bez dalšího řízení Ministerstvu spravedlnosti a odesílatele o tom vyrozumí.“. 47. V § 33 se v první větě za slovo „podnětu“ vkládají slova „k podání stížnosti pro porušení zákona“. 48. V § 33 první větě se slova „které nelze prověřit“ nahrazují slovy „o kterém nelze rozhodnout“. 49. V § 33 druhá věta zní: „Současně posoudí, zda jsou dány důvody k tomu, aby věc přezkoumal až poté, kdy bude vyřízeno trestní oznámení.“. 50. Nadpis oddílu třetího zní: „Postup při přijímání a přezkoumávání důvodnosti podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona“. 51. V § 39 v první větě se za slovo „podnětů“ vkládají slova „k podání stížnosti pro porušení zákona“. 52. V § 39 na konci první věty se slova „vydal závazný právní názor k vyřízení věci“ nahrazují slovy „ve věci vykonával dohled nebo konal vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení“. 53. § 40 zní: „§ 40 Státní zastupitelství přezkoumává na základě podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona zákonnost celého rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a to ve vztahu k osobě, v jejíž prospěch či neprospěch je podnět podán. Ve vztahu k dalším osobám je přezkumné řízení prováděno ve smyslu ustanovení § 266 odst. 3 a § 267 odst. 5 trestního řádu, a to v rozsahu stanoveném v § 269 odst. 2 poslední větě trestního řádu.“. 54. V § 42 v první větě se za slova „které důvodnost podnětu“ vkládají slova „k podání stížnosti pro porušení zákona“. 55. V § 43 odst. 1 se slova „prošetření podnětu“ nahrazují slovy „přezkoumání věci“. 56. V § 43 odst. 1 se na konci slovo „podání“ nahrazuje slovy „podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona“. 57. V § 43 odstavec 2 zní: „(2) Jsou-li přezkoumáním spisového materiálu shledány důvody pro podání stížnosti pro porušení zákona, vypracuje státní zastupitelství nástin stížnosti pro porušení zákona, který předloží k rozhodnutí ministru spravedlnosti. To neplatí, zjistí-li, že ve věci přichází v úvahu podání dovolání.7a)“. 58. V § 43 odst. 3 se za slovo „připojí“ vkládají slova „podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a“. 59. V § 45 odst. 1 se za slovo „podnětem“ vkládají slova „k podání stížnosti pro porušení zákona“. 60. V § 45 odst. 1 se slova „přezkoumána na základě jiného podnětu“ nahrazují slovy „na základě podnětu podaného v téže věci, pokud neobsahuje nové skutečnosti“. 61. V § 45 odst. 2 se za slovo „podnětem“ vkládají slova „k podání stížnosti pro porušení zákona“. 62. V § 45 odst. 2 se slova „nezasílá vyrozumění“ nahrazují slovy „odesílatele nevyrozumívá“. 63. Za oddíl pátý v hlavě druhé se vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní: „Oddíl šestý Přezkoumávání trestních věcí z iniciativy státního zastupitelství § 46 (1) Státní zastupitelství z vlastní iniciativy nebo z iniciativy jiného státního zastupitelství může přezkoumat trestní věc, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, a to v rozsahu § 40, bez omezení uvedeného v jeho druhé větě, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. (2) Příslušnost státního zastupitelství k vyřízení podnětu (§ 43 jednacího řádu) se řídí ustanovením § 389a trestního řádu. Ke stanovení příslušnosti v řízení o vlastním návrhu státního zastupitelství na podání stížnosti pro porušení zákona se tohoto ustanovení užije obdobně; vyšší státní zastupitelství mohou provést z vlastní iniciativy přezkumné řízení i ve věcech, v nichž jsou k přezkumnému řízení jinak příslušná nižší státní zastupitelství. (3) Shledá-li státní zastupitelství důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, zpracuje nástin této stížnosti, který předloží ministru spravedlnosti k rozhodnutí, přitom postupuje podle § 43 odst. 2, 3 obdobně; jinak poznatek odloží.“. (4) Zjistí-li státní zastupitelství, že v trestní věci, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, přichází v úvahu podání dovolání,7a) podle odstavce 3 věty před středníkem nepostupuje.“. 64. Část šestá včetně nadpisu zní: „ČÁST ŠESTÁ POSTUP STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ PŘI PŘEZKOUMÁVÁNÍ PRAVOMOCNÝCH USNESENÍ O ZASTAVENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ A POSTOUPENÍ VĚCI JINÉMU ORGÁNU V ŘÍZENÍ PODLE § 174a TRESTNÍHO ŘÁDU § 56 Podnět podaný proti pravomocnému rozhodnutí státního zástupce o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu v trestním řízení se posoudí jako podnět k postupu podle § 174a trestního řádu, není-li dále stanoveno jinak. § 57 Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství podnět směřující proti pravomocnému usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu až po uplynutí lhůty uvedené v § 174a trestního řádu, vyřídí jej jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Postupuje přitom podle hlavy druhé oddílu prvního až pátého obdobně.“. 65. Za § 57 se doplňuje část sedmá, která zní: „ČÁST SEDMÁ DOVOLÁNÍ § 58 Nejvyšší státní zastupitelství je oprávněno v řízení o dovolání vyžadovat spisový materiál od kteréhokoliv nižšího státního zastupitelství a dožádané státní zastupitelství je povinno takové žádosti bez průtahů vyhovět. § 59 Je-li ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 trestního řádu doručeno státnímu zastupitelství podání osoby oprávněné k podání dovolání (§ 265d odst. 1 trestního řádu), kterým jsou namítány skutečnosti, jež mohou být napadeny dovoláním, avšak podání nesplňuje náležitosti dovolání (§ 265d odst. 2 věta prvá, § 265f odst. 1 trestního řádu), státní zastupitelství takové podání neprodleně vrátí podateli se stručným poučením o náležitostech dovolání.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ministr: JUDr. Bureš v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 171/2001 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Základní pojmy * § 4 - Stanovení kritérií a postupů pro zařazení vodních děl do kategorií * § 5 - Rozsah a četnost provádění dohledu * § 6 - Zpracování rozsahu měření dohledu * § 7 - Program dohledu a jeho obsah * § 8 - Zpracování výsledků pozorování a měření * § 9 - Obchůzky * § 10 - Zprávy o dohledu * § 11 - Prohlídky * § 12 - Rozsah účasti vlastníka, popřípadě stavebníka při provádění dohledu * § 12b - Evidence dohledu * § 13 - Přechodné a závěrečné ustanovení * § 14 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 471/2001 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 471/2001 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 471/2001 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 471/2001 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 471/2001 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (378/2024 Sb.) 471 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 14. prosince 2001 o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 61 odst. 3 a § 62 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška vymezuje technickobezpečnostní dohled nad vodními díly (dále jen „dohled“) a stanoví a) kritéria a postup pro zařazení vodních děl do kategorií, b) rozsah a četnost provádění dohledu u jednotlivých kategorií vodních děl a v jednotlivých etapách jejich přípravy, výstavby, změny dokončené stavby vodního díla nebo provozu, c) náležitosti programu dohledu, d) náležitosti zpracování rozsahu měření dohledu, e) zpracování výsledků pozorování a měření a f) rozsah údajů a způsob vedení evidence dohledu. § 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) mezí bdělostimezí bdělosti \\- informativní kritérium pro jevy a skutečnosti před dosažením mezních nebo kritických hodnotkritických hodnot, b) mezní hodnotou - předem stanovená limitní hodnota veličiny popisující jev nebo skutečnost, popřípadě její časový vývoj pro zvolený zatěžovací stav, c) kritickou hodnotou - hodnota veličiny popisující jev nebo skutečnost signalizující stav ohrožení bezpečnosti a stability vodního díla, d) etapou přípravy výstavby vodního díla – zpracování dokumentace pro povolení stavby vodního díla nebo dokumentace plánu společných zařízení11), e) změnou dokončené stavby vodního díla - zásah do vodního díla, který má za následek změnu účelu nebo technických parametrů, f) etapou výstavby nebo změny dokončené stavby vodního díla - provádění stavebních a montážních prací na vzdouvací konstrukci, funkčních objektech nebo částech vodního díla rozhodujících pro jeho stabilitu, bezpečnost a spolehlivou funkci od převzetí staveniště do započetí etapy provozu, g) etapou ověřovacího provozuetapou ověřovacího provozu \\- období prvního zatížení vodního díla nebo jeho části vzdutou vodou, zahrnující vyzkoušení provozu v takovém rozsahu, že lze zhodnotit naplnění předpokladů projektu, spolehlivou funkci, bezpečnost a stabilitu vodního díla, h) etapou trvalého provozu - období užívání vodního díla od ukončení ověřovacího provozu až do zániku povinnosti zajistit nad vodním dílem dohled; u vodních děl, kde nelze zajistit etapu ověřovacího provozu, od období prvního zatížení zadrženou nebo vzdutou vodou až do zániku povinnosti zajistit nad vodním dílem dohled, i) určeným vodním dílem - vodní dílo, nad nímž byla stanovena podle § 61 odst. 7 vodního zákona povinnost zajistit dohled nebo vodní dílo podléhající dohledu podle § 61 odst. 2 vodního zákona, pokud existovalo před 1. dubnem 1975. § 4 Stanovení kritérií a postupů pro zařazení vodních děl do kategorií (1) Kritéria pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska dohledu stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce. (2) Zařazení vodního díla do jedné ze čtyř kategorií se provádí podle velikosti možných škod, ke kterým může dojít při poruše stability a bezpečnosti vodního díla doprovázené vznikem povodňové vlny zvláštní povodněpovodně. Výše možných škod se vyčísluje pomocí potenciálu škod (P) jako součet bodového ohodnocení z možného ohrožení lidských životů, možných ztrát na majetku v přilehlém území a možných ztrát z omezení funkce a užitků ve veřejném zájmu, k nimž by došlo při havárii vodního díla na díle samém a v území pod ním. (3) Vyčíslení potenciálu škod (P) provádí pověřená osoba3) v rámci vypracování posudku pro zařazení vodního díla do kategorie na základě a) kvantifikace parametrů zvláštní povodněpovodně a účinků jejího šíření pod vodním dílem, b) bodového hodnocení možných škod, které mohou vzniknout v důsledku havárie vodního díla. (4) Vodní dílo se navrhne zařadit do jedné ze čtyř kategorií podle dosaženého počtu bodů potenciálu škod (P) | | (P)| ≥| 1 500| | I. kategorie ---|---|---|---|---|---|--- 200| ≤| (P)| <| 1 500| | II. kategorie 15| ≤| (P)| <| 200| | III. kategorie | | (P)| <| 15| | IV. kategorie. (5) Posudek pro zařazení vodního díla do kategorie a návrh podmínek provádění dohledu se zpracovává v etapě přípravy výstavby vodního díla a obsahuje stanovení míry bezpečnosti vodního díla při povodních a zhodnocení návrhu a posouzení parametrů bezpečnostních a výpustných zařízení podle vyhlášky upravující požadavky na výstavbu a podle české technické normy ČSN 75 29 35 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních. (6) Důvodem ke změně kategorie určeného vodního díla může být také změna dokončené stavby vodního díla, změna v účelu užívání určeného vodního díla nebo změna využití území nebo jeho části pod určeným vodním dílem. § 5 Rozsah a četnost provádění dohledu (1) Metody, rozsah a četnost provádění dohledu se řídí a) kategorií určeného vodního dílaurčeného vodního díla, b) etapou určeného vodního dílaurčeného vodního díla podle § 2, c) typem určeného vodního díla z hlediska provozních podmínek a zatěžovacích stavů, d) technickým stavem určeného vodního díla. (2) V etapě přípravy výstavby nebo změny dokončené stavby vodního díla se pro určené vodní dílo I. až III. kategorie dohled zajišťuje zpracováním dokumentu rozsahu měření dohledu podle § 6. Pro určené vodní dílo IV. kategorie v etapě přípravy výstavby nebo změny dokončené stavby vodního díla se tento dokument zpracovává, jestliže povinnost předložení rozsahu měření dohledu uloží vlastníkovi, popřípadě stavebníkovi příslušný stavební úřad jako podmínku provádění dohledu1). (3) V etapě výstavby nebo změny dokončené stavby určeného vodního díla, v etapě ověřovacího provozu a v etapě trvalého provozu určeného vodního díla I. až III. kategorie se dohled provádí a) zpracováním programu dohledu, b) pozorováním a měřením určených jevů a skutečností stanovených programem dohledu, c) obchůzkami, d) zpracováním zpráv o dohledu s návrhy opatření k odstranění zjištěných nedostatků, e) prohlídkami, f) hodnocením výsledků všech pozorování a měření. (4) U určeného vodního díla I. až III. kategorie se vždy sledují změny a výskyty jevů a skutečností v rozsahu uvedeném v příloze č. 2 této vyhlášky. (5) Dohled u určeného vodního díla IV. kategorie v etapě výstavby nebo změny dokončené stavby vodního díla, v etapě ověřovacího provozuetapě ověřovacího provozu a v etapě trvalého provozuetapě trvalého provozu se provádí obchůzkami se sledováním a záznamem výšky vodní hladiny. V případech výskytu neobvyklých jevů nebo skutečností se provádí měření veličin dohledu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. (6) U odkališť, kde dochází k postupnému zvyšování zatížení hrázového systému, se dohled provádí jako v etapě ověřovacího provozuetapě ověřovacího provozu po celou dobu jejich provozu. To platí i pro případy rekultivace odkaliště až do jejího úplného dokončení. (7) U určených vodních dělurčených vodních děl, kde není možné zajistit etapu ověřovacího provozuetapu ověřovacího provozu, se rozsah a četnost dohledu stanoví v závislosti na provozních režimech a zatížení určeného vodního dílaurčeného vodního díla. Za situace bez zatížení vodou se četnost, popřípadě rozsah dohledu může snížit. § 6 Zpracování rozsahu měření dohledu (1) Rozsah měření dohledu je technický dokument, který obsahuje rozsah a způsob měření a pozorování určeného vodního díla, jakož i návrh souvisejících zařízení a přístrojů potřebných pro zajištění měření. Zpracovává ho pověřená osoba3) nejpozději v etapě přípravy výstavby vodního díla nebo při přípravě dokumentace pro povolení nebo změny dokončené stavby vodního díla. (2) Rozsah měření dohledu obsahuje a) popis a rozbor rizik spojených s existencí určeného vodního díla nebo změny dokončené stavby vodního díla v daném prostředí a provozu, b) požadavky na průzkumné a projektové práce nad rámec již vypracované projektové dokumentace pro povolení stavby, dokumentace plánu společných zařízení nebo změny stavby dokončeného vodního díla, c) přehled důležitých předpokladů bezpečnosti a stability určeného vodního díla pro příslušnou etapu výstavby nebo provozu určeného vodního díla a návrh způsobu sledování jevů a skutečností, d) návrh metod měření a pozorování, jejich rozsahu a přesnosti přístrojů a zařízení k provádění dohledu, e) přehled mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností ovlivňujících bezpečnost a stabilitu určeného vodního díla a jím ohroženého území, f) návrh bezpečných přístupů k měřicím zařízením a návrh opatření na zajištění bezpečného výkonu měření a údržby měřicích zařízení, včetně jejich ochrany před poškozením, g) harmonogram instalací a prvních měření podle postupu výstavby nebo změny dokončené stavby vodního díla, h) požadavky na obnovu a modernizaci měřicích přístrojů a zařízení, i) návrh období, ve kterém se bude měření a pozorování provádět, j) dokumentaci kontrolních zařízení. § 7 Program dohledu a jeho obsah (1) Program dohledu je technický dokument, který obsahuje rozsah a zajištění činností, které jsou významné pro bezpečnost a stabilitu určeného vodního díla. Slouží pro provádění dohledu nad vodním dílem v jednotlivých etapách. (2) Program dohledu obsahuje a) kontaktní údaje pověřené osoby3) a fyzické osoby odpovědné za dohled2), příslušných povodňových orgánů9) a hasičského záchranného sboru příslušného kraje, b) četnost obchůzek, pozorování a měření jevů a skutečností, které jsou významné pro bezpečnost a stabilitu určeného vodního dílaurčeného vodního díla, c) předmět a rozsah pozorování, měření a obchůzek, jakož i způsob zaznamenávání jejich výsledků, d) pracovní postupy k pozorování a měření, e) pokyny obsluze určeného vodního díla, která výsledky pozorování, měření nebo obchůzek neprodleně hlásí určené fyzické osobě odpovědné za dohled2) a pověřené osobě,3) f) pokyny pro náhradní měření a předávání výsledků v případě výpadku monitorovacího systému, je-li na určeném vodním díleurčeném vodním díle zaveden, včetně četností kontrolních verifikačních měření nebo odečtů prováděných manuálně, g) způsob a termíny zpracovávání a hodnocení získaných výsledků ve zprávách o dohledu podle § 10, h) režim zpracování zpráv o dohledu, i) odkazy na dokumentaci zabudovaných měřicích přístrojů a zařízení, j) mezní, popřípadě kritické hodnotykritické hodnoty sledovaných jevů a skutečností a jejich časový vývoj, k) meze bdělostimeze bdělosti sledovaných jevů a skutečností, l) údaje o parametrech zvláštní povodně způsobené poruchou vzdouvací konstrukce určeného vodního díla, poruchou uzávěrů nebo hrazení jeho bezpečnostních přelivů a výpustných zařízení nebo nouzovým řešením kritických situací na něm a vazby těchto situací na provádění dohledu a stupně povodňové aktivity4) nebo vyhlášený krizový stav,5) m) místo uložení programu dohledu. § 8 Zpracování výsledků pozorování a měření (1) Výsledky pozorování a měření se ihned porovnávají s předem stanovenými mezemi bdělostimezemi bdělosti nebo mezními, popřípadě kritickými hodnotamikritickými hodnotami a jejich očekávaným časovým vývojem. (2) Výsledky pozorování, měření a obchůzek se bezodkladně zaznamenají v rozsahu a způsobem uvedeným v programu dohledu. Zjištění mezních, popřípadě kritických hodnotkritických hodnot hlásí obsluha určeného vodního dílaurčeného vodního díla neprodleně určené fyzické osobě odpovědné za dohled2) a pověřené osobě.3) (3) Výsledky všech měření, pozorování a obchůzek na určeném vodním díle se uchovávají po celou dobu trvání vodního díla. § 9 Obchůzky (1) Při obchůzkách se sleduje určené vodní dílo a jeho blízké okolí, průtokové poměry, pravidelnost chodu všech mechanismů, výskyt trhlin a viditelných deformací, posunů a sesuvů, výskyt průsaků, vývěrů a zamokřených až zbahnělých míst, vlivy provozu a prostředí na technický stav objektů a technologických zařízení, zvláště konstrukcí výpustných, přelivných a odběrných zařízení. (2) Obchůzky provádí obsluha určeného vodního díla po stanovené trase nejméně jedenkrát denně u určeného vodního díla I. kategorie, nejméně třikrát týdně u určeného vodního díla II. kategorie, nejméně jedenkrát týdně u určeného vodního díla III. kategorie a nejméně jedenkrát měsíčně u určeného vodního díla IV. kategorie. (3) V odůvodněných případech může pověřená osoba3) v programu dohledu snížit četnost obchůzek nebo ji upravit tak, aby lépe vyhovovala klimatickým podmínkám, zatěžovacímu stavu a charakteru určeného vodního dílaurčeného vodního díla. § 10 Zprávy o dohledu (1) O dohledu se zpracovávají v etapě výstavby nebo změny dokončené stavby určeného vodního díla dílčí zprávy o dohledu a souhrnné zprávy o dohledu, v etapě ověřovacího provozu dílčí zprávy o dohledu a celkové zprávy o dohledu a v etapě trvalého provozu etapové zprávy o dohledu a souhrnné etapové zprávy o dohledu. (2) Dílčí zprávy o dohledu se zpracovávají v termínech určených v programu dohledu. Souhrnná zpráva o dohledu za etapu výstavby nebo změny dokončené stavby vodního díla se zpracovává nejpozději před zahájením ověřovacího provozu a celková zpráva o dohledu nejpozději před zahájením etapy trvalého provozuetapy trvalého provozu určeného vodního díla. Etapové zprávy o dohledu v etapě trvalého provozuetapě trvalého provozu se zpracovávají k termínu konání prohlídky určeného vodního díla. Každá pátá etapová zpráva o dohledu se zpracovává jako souhrnná etapová zpráva o dohledu. (3) Zprávy o dohledu obsahují hodnocení výsledků pozorování, měření a obchůzek, a to ve vztahu k předem stanoveným mezním a kritickým hodnotámkritickým hodnotám, popřípadě k mezím bdělostimezím bdělosti, parametrům projektové dokumentace, k poznatkům z průběhu výstavby a dosavadního provozu určeného vodního díla. (4) Náležitosti jednotlivých druhů zpráv o dohledu jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky. § 11 Prohlídky (1) Prohlídky prováděné v rámci dohledu podle § 62 odst. 5 písm. b) vodního zákona zahrnují hodnocení a) provozní schopnosti a funkční spolehlivosti ve vztahu k bezpečnosti a stabilitě určeného vodního dílaurčeného vodního díla, b) neobvyklých skutečností vzniklých při provozu, c) provádění dohledu. (2) Při prohlídkách se projednají návrhy opatření k nápravě a plánované termíny jejich realizace a náměty na zlepšení technického stavu, způsobu užívání, provozu a údržby ke zvýšení bezpečnosti a stability určeného vodního dílaurčeného vodního díla. (3) O prohlídce určeného vodního dílaurčeného vodního díla se pořizuje zápis, jehož obsah stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce. § 12 Rozsah účasti vlastníka, popřípadě stavebníka při provádění dohledu U určeného vodního dílaurčeného vodního díla I. až III. kategorie se provádění dohledu účastní vlastník, popřípadě stavebník určeného vodního dílaurčeného vodního díla tak, že a) shromažďuje výsledky pozorování, měření a obchůzek a předává je ke zhodnocení pověřené osobě3) v termínech stanovených programem dohledu, b) zajišťuje údržbu a opravy zařízení pro kontrolní měření, c) svolává pravidelné, podle potřeby i mimořádné prohlídky, účastní se jich a pořizuje z nich zápis, d) předem uvědomuje pověřenou osobu3) o přípravě projekčních a stavebních prací nebo o jiných zásazích na určeném vodním díleurčeném vodním díle a jeho okolí, pokud mohou mít vliv na bezpečnost a stabilitu určeného vodního dílaurčeného vodního díla nebo na výsledky kontrolních měření, e) informuje pověřenou osobu3) o zpracování a schválení manipulačních řádů určeného vodního dílaurčeného vodního díla. § 12b Evidence dohledu (1) Evidence dohledu se vztahuje na vodní díla zařazená do I. až IV. kategorie z hlediska dohledu. Evidence dohledu obsahuje údaje uvedené v příloze č. 5 k této vyhlášce. (2) Pověřené osoby, které provádějí dohled nad určeným vodním dílem, vedou evidenci dohledu v elektronické podobě a v rozsahu stanoveném v příloze č. 5 k této vyhlášce, s výjimkou údajů, které doplní příslušný stavební úřad. (3) Stavební úřad u vodních děl IV. kategorie, nad kterými neprovádí dohled pověřená osoba, vede evidenci dohledu v elektronické podobě a v rozsahu stanoveném v příloze č. 5 k této vyhlášce, s výjimkou údajů, které jsou povinné pouze pro vodní díla I. až III. kategorie. (4) Stavební úřady a pověřené osoby odstraňují případné nesoulady zjištěné v evidenci dohledu neprodleně po jejich zjištění. § 13 Přechodné a závěrečné ustanovení Program dohledu zpracovaný podle dosavadního právního předpisu6) se pokládá za zpracovaný podle této vyhlášky, pokud nejpozději do dvou let od počátku účinnosti této vyhlášky bude doplněn o údaje podle § 7 odst. 2 písm. j). § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ministr: Ing. Fencl v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 471/2001 Sb. KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ VODNÍHO DÍLA DO KATEGORIE Kategorie| Kritéria ---|--- I.| Ohroženy řádově tisíce až desetitisíce lidí a předpokládány velké ztráty na lidských životech. Velké škody na určeném vodním díleurčeném vodním díle, jehož následná obnova je velmi složitá a nákladná. V území na vodním toku pod určeným vodním dílem vzniknou rozsáhlé škody na obytné a průmyslové zástavbě, silniční a železniční síti, ohrožena jsou další určená vodní dílaurčená vodní díla nebo jiná vodní díla. Ztráty způsobené vyřazením určeného vodního dílaurčeného vodního díla z provozu, z přerušení průmyslové výroby, dopravy ap. jsou velmi vysoké a těžko nahraditelné. Škody na životním prostředí jsou vysoké, překračují význam vyššího územního samosprávného celku7), ekonomické důsledky se dotýkají celého státu. II.| Ohroženy řádově stovky až tisíce lidí a předpokládány ztráty na lidských životech. Značné škody na určeném vodním díleurčeném vodním díle, jeho následná obnova je složitá a nákladná. V území na vodním toku pod určeným vodním dílem vzniknou škody na obytné a průmyslové zástavbě, dopravní síti, ohrožena jsou další určená vodní dílaurčená vodní díla nebo jiná vodní díla. Ztráty způsobené vyřazením určeného vodního dílaurčeného vodního díla z provozu, z přerušení průmyslové výroby, dopravy nebo jiné ztráty jsou značné. Škody na životním prostředí překračují význam vyššího územního samosprávného celku7). III.| Ohroženy řádově desítky až stovky lidí, mohou být ztráty na lidských životech. Poškození určeného vodního dílaurčeného vodního díla, obnova je proveditelná. V území na vodním toku pod určeným vodním dílem vzniknou škody na obytné a průmyslové zástavbě i dopravní síti, ohrožena mohou být další méně významná vodní díla. Ztráty způsobené vyřazením určeného vodního dílaurčeného vodního díla z provozu, z přerušení průmyslové výroby, dopravy nebo jiné ztráty jsou plně nahraditelné. Škody na životním prostředí nepřekračují význam vyššího územního samosprávného celku7). IV.| Ztráty na životech jsou nepravděpodobné. Poškození určeného vodního dílaurčeného vodního díla, obnova je proveditelná. V území na vodním toku pod určeným vodním dílem jsou malé materiální škody. Ztráty způsobené vyřazením určeného vodního dílaurčeného vodního díla z provozu jsou malé. Škody na životním prostředí jsou zanedbatelné. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 471/2001 Sb. PŘEHLED SLEDOVANÝCH JEVŮ A SKUTEČNOSTÍ Při provádění dohledu se podle druhu a typu určeného vodního díla sledují zejména: a) statická a dynamická stabilita vzdouvací konstrukce a souvisejících objektů určeného vodního dílaurčeného vodního díla, popřípadě jeho částí, b) deformace určeného vodního dílaurčeného vodního díla, vzájemné posuny jednotlivých částí konstrukcí, trhliny v konstrukčním materiálu, c) deformace podloží, d) fyzikálně mechanické vlastnosti stavebních a podložních materiálů, e) režim podzemních a průsakových vod, tj. tlak vody, spojitosti, směr a rychlost proudění vody v prostoru určeného vodního dílaurčeného vodního díla, f) funkce ochranných, těsnicích, filtračních a drenážních prvků určeného vodního dílaurčeného vodního díla a jeho podloží, g) hydraulický spád v konstrukčních a podložních materiálech a jejich filtrační stabilita, h) vlivy prostředí na technický stav určeného vodního dílaurčeného vodního díla a jeho technologická zařízení, tj. účinky povětrnosti (zvláště mrazu a vlnobití), sesuvů břehů vodní nádrže a zdrže a sesuvů v blízkém okolí určeného vodního dílaurčeného vodního díla, agresivní účinky vzduchu a vody ve vodní nádrži a zdrži, vliv podzemní a průsakové vody, účinky stavebních a trhacích prací v okolí určeného vodního dílaurčeného vodního díla, zemětřesení, poddolování, provozních a dopravních otřesů, vegetace, živočichů a nepovolených zásahů třetích osob, i) vliv provozu na technický stav určeného vodního dílaurčeného vodního díla a jeho technologických zařízení, tj. účinky manipulace s vodou ve vodní nádrži a zdrži, mechanické a jiné účinky vypouštěné vody a vodou unášených materiálů, opotřebení a možné důsledky selhání uzávěrů a hradících konstrukcí výpustí, přelivů a odběrných zařízení, j) stav a funkci bezpečnostních a výpustných zařízení podle české technické normy ČSN 75 29 35 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních, jejich ovládání a kapacitu zařízení ve srovnání s platnými normativy jiné jevy a skutečnosti, které mohou podle místních poměrů ovlivnit bezpečnost, stabilitu a mechanickou pevnost určeného vodního díla. Pro určené vodní dílo I. kategorie se sledují všechny jevy a skutečnosti, jejichž změna může objektivně signalizovat nebo způsobit překročení předpokladů projektové dokumentace v takové míře, že stupeň stability určeného vodního dílaurčeného vodního díla nebo jeho významné části by klesl pod přípustnou hranici danou technickými normami8). Povětrnostní a provozní poměry se zjišťují v rozsahu potřebném pro hodnocení všech sledovaných jevů a skutečností. Měření se provádí nejen v místech charakterizujících průměrné poměry, ale i v místech, kde by především mohlo dojít k nespojitému vývoji jevů, např. k poruchám v základech, změnám ve spojení těsnících a drenážních prvků, apod. V pochybnostech o spolehlivosti způsobu sledování nejdůležitějších jevů a skutečností stanoví pověřená osoba3) více měřických metod. II. kategorie je rozsah dohledu obdobný jako u I. kategorie s tím, že není třeba sledovat jevy a skutečnosti, jejichž existenci, popřípadě nepřiměřenou změnu, je možno odvodit z jiného jevu nebo souhrnného jevu, jako například z celkových průsaků a deformací nebo posunů. Měření se zpravidla soustřeďuje do charakteristických profilů. Zjišťují se jen takové povětrnostní a provozní poměry, které bezprostředně objasňují sledované jevy a skutečnosti. III. kategorie se dohled provádí hodnocením jevů, skutečností a jejich vývoje, zjištěných zpravidla při obchůzkách. Z běžných měření se zavádí měření průsaků, popřípadě tlaků vody a měření celkových deformací na povrchu určeného vodního díla. Z povětrnostních a provozních poměrů se zjišťují hladiny vody a průtok vody v nádrži, teploty vzduchu a srážky. IV. kategorie se dohled provádí hodnocením jevů a skutečností a jejich porovnáním se zjištěními při předchozích obchůzkách. O každé obchůzce se pořizuje písemný záznam. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 471/2001 Sb. NÁLEŽITOSTI JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ZPRÁV O DOHLEDU 1. Dílčí zprávy o dohledu obsahují a) přehled postupu výstavby nebo změny dokončené stavby určeného vodního díla, změn zatěžovacích stavů, postupu v instalacích měřických zařízení, b) přehled všech výsledků pozorování a měření, c) poznatky z obchůzek, d) zhodnocení sledovaných jevů a zjištěných skutečností, případné návrhy opatření k nápravě. 2. Souhrnné zprávy o dohledu obsahují a) popis dohledu, b) dokumentace umístění a popis všech zabudovaných měřicích přístrojů a zařízení určených k výkonu dohledu, c) souhrnné zpracování všech sledovaných jevů a zjištěných skutečností ve srovnání s předpoklady projektové dokumentace a vyhodnocením jejich vlivu na bezpečnost a stabilitu určeného vodního dílaurčeného vodního díla a jeho podloží, d) program dohledu v ověřovacím provozu. 3. Celkové zprávy o dohledu obsahují a) popis dohledu, b) zhodnocení sledovaných jevů a zjištěných skutečností, c) zjištění, zda určené vodní dílo po prověrce všech hlavních zatěžovacích stavů a provozních situací, popřípadě po provedení opatření k nápravě, má nebo nemá z hlediska dohledu závady, které by bránily jeho trvalému provozu. 4. Etapové zprávy o dohledu obsahují a) popis dohledu za období trvalého provozu od jeho zahájení, nebo za období od poslední etapové zprávy, případně souhrnné etapové zprávy, b) stručný přehled výsledků pozorování a měření, c) zhodnocení bezpečnosti určeného vodního díla s ohledem na všechny sledované jevy a skutečnosti a jejich vztahu k mezním hodnotám, d) kontrola uložených úkolů a návrhy nápravných opatření. 5. Souhrnné etapové zprávy o dohledu obsahují a) popis dohledu za období od poslední etapové zprávy a předchozí souhrnné etapové zprávy, b) dokumentace všech změn ve vybavení měřicími přístroji a zařízeními, c) návrh obnovy nebo modernizace měřících přístrojů a zařízení, d) souhrnné zpracování výsledků pozorování a měření, e) zhodnocení bezpečnosti určeného vodního díla s ohledem na všechny sledované jevy a skutečnosti a jejich vztahu k mezním hodnotám, f) výsledky přezkoumání stability hlavních konstrukcí určeného vodního díla a zjištění stupně bezpečnosti na základě nově získaných poznatků, g) výsledky přezkoumání bezpečnosti určeného vodního díla při povodních podle aktuálních hydrologických podkladů, vyhlášky upravující požadavky na výstavbu a podle požadavků české technické normy ČSN 75 29 35 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních, h) posouzení vlivů prostředí a provozu na stárnutí, funkční spolehlivost a celkovou bezpečnost a stabilitu určeného vodního dílaurčeného vodního díla, i) prověrka programu dohledu, včetně mezí bdělostimezí bdělosti, mezních a kritických hodnotkritických hodnot sledovaných jevů a skutečností, j) návrh opatření k nápravě. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 471/2001 Sb. Náležitosti zápisu z prohlídky 1. Základní náležitosti a) datum konání prohlídky, b) datum poslední předcházející prohlídky, c) seznam přítomných osob nebo prezenční listina. 2. Základní identifikační údaje o určeném vodním díleurčeném vodním díle a) název určeného vodního dílaurčeného vodního díla, b) vodní tok, c) kategorie určeného vodního dílaurčeného vodního díla z hlediska dohledu, d) katastrální územíkatastrální území. 3. Údaje o vlastníkovi, správě a obsluze určeného vodního díla – kontaktní údaje na a) vlastníka, správce, provozovatele a obsluhu určeného vodního díla, b) osobu pověřenou výkonem dohledu nad určeným vodním dílem, c) příslušný stavební úřad, d) popřípadě další organizace nebo osoby. 4. Základní údaje o dokumentaci k určenému vodnímu díluurčenému vodnímu dílu a) manipulační řád, b) provozní řád, c) projektová dokumentace, d) program dohledu a další. 5. Stručný popis určeného vodního dílaurčeného vodního díla a jeho účelu. 6. Hlavní údaje o dění na určeném vodním díleurčeném vodním díle od předchozí prohlídky a) hydrologická situace, b) provozní činnostčinnost, c) plnění úkolů z minulé prohlídky a další. 7. Technickobezpečnostní dohled a) plnění programu dohledu, b) výsledky dohledu za hodnocené období. 8. Výsledek prohlídky určeného vodního dílaurčeného vodního díla a) zjištěné závady a nedostatky, b) uložené úkoly a návrhy nápravných opatření, c) náměty na zlepšení bezpečnosti a provozuschopnosti. 9. Celkové zhodnocení stavu určeného vodního díla z hlediska bezpečnosti a provozuschopnosti a zhodnocení provádění dohledu (vyjádření fyzické osoby odpovědné za dohled2), vlastníka, popřípadě pověřené osoby3) určených vodních děl I. až III. kategorie, popřípadě zástupce stavebního úřadu). 10. Jméno zapisovatele a podpisy účastníků prohlídky. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 471/2001 Sb. Rozsah údajů vedených a předávaných v evidenci dohledu nad určeným vodním dílem Identifikační číslo --- Název VD Prvek kritické infrastruktury Kategorie TBD Druh VD Typ vzdouvací konstrukce u VD I. až III. kategorie Souřadnice VD Obec ID Obce Kraj Okres Obec s rozšířenou působností (ORP) Katastrální území (k.ú.) Stavební úřad Vodní tok (název, IDVT) Číslo hydrologického pořadí (ČHP) Vlastník Osoba/y odpovědná/é za TBD Posudek bezpečnosti VD při povodních| Požadovaná míra bezpečnosti VD Posudek zpracován (kdy, kým) /nezpracován VD vyhovuje/nevyhovuje Program TBD pro VD I. až III. kategorie| Datum zpracování Zpracovatel PTBD *Prohlídka VD podle § 61 a 62 zákona| Datum prohlídky Zpracovatel zápisu z prohlídky (jméno osoby) Uložené úkoly a návrhy nápravných opatření Výsledek prohlídky VD| VD je bezpečné (ANO/NE) VD je stabilní (ANO/NE) VD je provozuschopné (ANO/NE) *Poslední zpráva o TBD pro VD I. až III. kategorie| Název zprávy Datum zpracování zprávy Jméno zpracovatele zprávy *Plán ochrany území pod VD před zvláštními povodněmi pro VD I. až III. kategorie Datum dokončení stavby vodního díla pro VD I. až III. kategorie Historie změn údajů * Tyto dokumenty ukládá do evidence technickobezpečnostního dohledu příslušný stavební úřad. 1) § 61 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 62 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) § 61 odst. 10 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb. 5) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 6) Vyhláška č. 62/1975 Sb., o odborném technickobezpečnostním dohledu na některých vodohospodářských dílech a o technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi. 7) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění zákona č. 176/2001 Sb. 8) Například ČSN 75 2310 Sypané hráze, ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže, ČSN EN 1993-1-1 (731401) Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí. 9) § 77 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 473/2001 Sb.
Zákon č. 473/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 172/2001 * Čl. I - 1. V § 15 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: * Čl. II Aktuální znění od 31. 12. 2001 473 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb., zákona č. 246/2000 Sb., zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se mění takto: Čl. I 1. V § 15 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) k převodu 1 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv jako rozpočtovaný příjem kapitoly operace státních finančních aktiv určený ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných realizací dopravních staveb a navazujících investic v městské infrastruktuře, souvisejících s víceúčelovými halami určenými pro pořádání mistrovství světa v ledním hokeji.“. 2. V § 15 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) O prostředky získané podle odstavce 2 písm. w) lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. V roce převodu peněžních prostředků do státních finančních aktiv se mění saldo a financující položky státního rozpočtu o rozdíl mezi prostředky přijatými a vydanými na tento účel; v letech následujících se mění saldo a financující položky státního rozpočtu o vydané prostředky. Použité prostředky podléhají vyúčtování nejpozději do 31. prosince 2005. Nevyčerpané prostředky je Ministerstvo financí povinno použít neprodleně po vyúčtování ke snížení jistiny státního dluhu. Prostředky podle odstavce 2 písm. w) lze uvolnit pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí pověřeného orgánu.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 476/2001 Sb.
Zákon č. 476/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 172/2001 * Čl. I - Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 31. 12. 2001 476 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, se mění takto: 1. V § 2 písm. b) se slova „b) až g)“ nahrazují slovy „b) až i)“. 2. V § 4 písm. f) se slovo „nebo“ zrušuje. 3. V § 4 písm. g) se slovo „lesních“ nahrazuje slovem „trvalých“. 4. V § 4 se doplňují písmena h) a i), která znějí: „h) uzavřených objektech, nebo i) movitých věcech v uzavřených objektech.“. 5. V § 6 odst. 2 písm. a) se zrušují slova „v období od 1. dubna do 15. července kalendářního roku“. 6. V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Náhradu škody na uzavřených objektech lze poskytnout i v případě, že škoda nebyla způsobena přímo vybraným zvláště chráněným živočichem, ale způsobila ji vymezená domestikovaná zvířata v důsledku napadení zvláště chráněným živočichem.“. 7. V § 7 odst. 3 se slova „nebo lesních porostech“ nahrazují slovy „, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech“. 8. V § 8 odst. 3 písm. d) se slova „nebo lesních porostech“ nahrazují slovy „, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech“. 9. V příloze v bodě 2 písmeno f) zní: „f) doklad o vlastnickém nebo jiném právu k věci movité nebo nemovité, na níž ke škodě došlo, jde-li o škodu na nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech,“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 477/2001 Sb.
Zákon č. 477/2001 Sb. Zákon o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 172/2001 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O OBALECH (§ 1 — § 51a) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele (§ 52 — § 52) * ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona (§ 53 — § 53) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 56 — § 56) č. 1 k zákonu č. 477/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 477/2001 Sb. č. 3 k zákonu č. 477/2001 Sb. č. 4 k zákonu č. 477/2001 Sb. č. 5 k zákonu č. 477/2001 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 (244/2022 Sb.) 477 ZÁKON ze dne 4. prosince 2001 o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKON O OBALECH HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Účel a předmět zákona (1) Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalůobalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalůobalů a chemických látek1) (dále jen „látky“) v těchto obalechobalech obsažených v souladu s právem Evropské unie.2) Tento zákon stanoví práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob (dále jen „osoba“) a působnost správních úřadů při předcházení vzniku odpadu z obalůobalů, uvádění obalůobalů na trh nebo do oběhu a při nakládání s obalyobaly nebo odpady z obalůobalů a stanoví poplatky a ochranná opatření, opatření k nápravě a přestupky. (2) Tento zákon se vztahuje na nakládání se všemi obalyobaly, které jsou v České republice uváděny na trh nebo do oběhu, s výjimkou kontejnerů užívaných v silniční, železniční nebo letecké dopravě nebo při námořní nebo vnitrozemské plavbě podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.3) (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na nakládání s odpady z obalůobalů zákon o odpadech4). (4) Tímto zákonem nejsou dotčeny další požadavky na obaly stanovené zvláštními právními předpisy.5) § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) obalemobalem výrobekvýrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobkuvýrobku nebo výrobkůvýrobků určených spotřebitelispotřebiteli nebo jinému konečnému uživatelijinému konečnému uživateli, jestliže má zároveň 1. v místě nákupu tvořit prodejní jednotku pro spotřebitelespotřebitele nebo jiného konečného uživatelejiného konečného uživatele (dále jen „prodejní obalobal“), 2. v místě nákupu tvořit skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tato skupina prodávána spotřebitelispotřebiteli nebo jinému konečnému uživatelijinému konečnému uživateli, anebo slouží pouze jako pomůcka pro umístění do regálů v místě prodeje a může být z výrobkuvýrobku odstraněn, aniž se tím ovlivní jeho vlastnosti (dále jen „skupinový obalobal“), nebo 3. usnadnit manipulaci s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalůobalů a usnadnit jejich přepravu tak, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození (dále jen „přepravní obalobal“); kritéria a názorné příklady, které upřesňují pojem obalobal, jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu; b) výrobkemvýrobkem jakákoli věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh nebo do oběhu; c) nakládáním s obalyobaly výroba obalůobalů, uvádění obalůobalů na trh nebo do oběhu, použití obalůobalů, úprava obalůobalů a opakované použití obalůobalů; d) uvedením na trh okamžik, kdy je obalobal nebo obalový prostředek v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva; za uvedení na trh se považuje též přeshraniční přeprava obaluobalu nebo obalového prostředku z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo dovoz, s výjimkou propuštění do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití v případě, že po ukončení tohoto režimu budou obalyobaly nebo obalové prostředky z České republiky vyvezeny v plném rozsahu do zahraničí, e) uvedením obalu do oběhuuvedením obalu do oběhu úplatné nebo bezúplatné předání obaluobalu v České republice bez ohledu na to, zda samostatně nebo spolu s výrobkemvýrobkem, jiné osobě za účelem distribuce nebo použití, s výjimkou uvedení obalu na trhuvedení obalu na trh; f) dovozem propuštění obaluobalu nebo obalového prostředku ze státu, který není členem Evropské unie, na území České republiky do celního režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití; g) opakovaně použitelným obalemobalem obalobal, který byl navržen, vyroben a uveden na trh tak, aby mohl být v průběhu svého životního cyklu vícekrát využit nebo mohl projít několika cykly tím, že bude několikrát znovu naplněn nebo opakovaně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl původně určen, h) jednorázovým obalemobalem obalobal, který není opakovaně použitelným obalemobalem, i) vratným obalemobalem obalobal, pro který existuje zvláště pro něj vytvořený způsob vracení tohoto obaluobalu nebo odpadu z tohoto obaluobalu osobě, která jej uvedla do oběhu; j) kompozitním obalemobalem obalobal složený alespoň ze 2 vrstev různých materiálů, jež nelze ručně oddělit a tvoří jedinou nedílnou jednotku, tvořící vnitřní nádobu a vnější schránku, který je plněn, skladován, převážen a vyprazdňován jako takový, k) plastem materiál tvořený polymerem podle čl. 3 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200633), k němuž mohou být přidány přísady nebo další látky a který může být hlavní strukturní složkou konečných výrobkůvýrobků; plastem není materiál tvořený chemicky neupravenými přírodními polymery, l) jednorázovým plastovým obalemobalem obalobal, který je zcela nebo částečně vyroben z plastu a který není opakovaně použitelným obalemobalem, m) oxo-rozložitelným plastovým obalemobalem obalobal vyrobený z plastových materiálů, které obsahují přísady, jež prostřednictvím oxidace způsobují rozpad plastového materiálu na mikročástice nebo chemický rozklad, n) biologickým rozkladem aerobní nebo anaerobní rozklad odpadů z obalůobalů; oxo-rozložitelný plastový obalobal se nepovažuje za obalobal rozložitelný biologickým rozkladem, o) zpětným odběrem odebírání obalůobalů nebo odpadů z obalůobalů od spotřebitelůspotřebitelů na území České republiky za účelem opakovaného použití obalůobalů nebo za účelem využití4) nebo odstranění4) odpadu z obalůobalů, p) jiným konečným uživatelem podnikající fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje obalyobaly pro svoji podnikatelskou činnost a neuvádí je dále do oběhu, q) průmyslovým obalemobalem obalobal určený výhradně k balení výrobkuvýrobku určeného výhradně pro jiného konečného uživatele, r) obalovým prostředkem výrobekvýrobek, z něhož je obalobal prodejní, obalobal skupinový nebo obalobal přepravní přímo vyroben nebo který je součástí obaluobalu sestávajícího z více částí, s) jednorázovým plastovým obalovým prostředkem obalový prostředek, který je zcela nebo částečně vyroben z plastu a který není vyroben, navržen nebo uváděn na trh tak, aby mohl být během svého životního cyklu 1. vícekrát využit nebo mohl projít několika cykly tím, že bude vrácen osobě uvádějící na trh nebo do oběhu obalobal k opětovnému naplnění, nebo 2. opětovně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl určen, t) plastovou odnosnou taškou nákupní taška s držadly nebo bez nich poskytovaná spotřebitelispotřebiteli v místě prodeje výrobkůvýrobků, která je vyrobena z plastu, u) velmi lehkou plastovou odnosnou taškou plastová odnosná taška o tloušťce stěny do 15 mikronů, která je nezbytná z hygienických důvodů nebo je poskytována jako prodejní obalobal pro volně ložené potraviny v případě, že její použití pomáhá zabránit plýtvání potravinami, v) nápojovou lahví lahev používaná pro jakýkoliv druh nápoje, zejména pivo, víno, pitnou vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, mléko nebo instantní nápoje určené k přímé spotřebě bez nezbytného smísení s jiným výrobkemvýrobkem nebo jiné úpravy, w) nádobou na nápoje nápojová lahev nebo kompozitní obalobal na nápoje používaný pro jakýkoliv druh nápoje, zejména pivo, víno, pitnou vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, mléko nebo instantní nápoje určené k přímé spotřebě bez nezbytného smísení s jiným výrobkemvýrobkem nebo jiné úpravy, x) ekomodulací zohlednění dopadu obaluobalu na životní prostředí, zejména jeho opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti, obsahu nebezpečných látek a plnění požadavků stanovených jinými právními předpisy34), v rámci jeho životního cyklu při určování výše peněžního příspěvku autorizovanou obalobalovou společností pro jednotlivý obal nebo skupinu podobných obalůobalů, hrazeného osobou uvádějící obalobal na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého plnění povinností podle tohoto zákona, y) sběrným místem místo zpětného odběru odpadů z obalůobalů. HLAVA II ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S OBALY A ODPADY Z OBALŮ § 3 Prevence (1) Osoba, která uvádí na trh obalobal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obaluobalu byly co nejmenší při dodržení požadavků kladených na balený výrobekvýrobek a při zachování jeho přijatelnosti pro spotřebitelespotřebitele nebo jiného konečného uživatelejiného konečného uživatele, s cílem snížit množství odpadu z obalůobalů, který je nutno odstranit. (2) Je-li obalobal pro určitý výrobekvýrobek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami7a), považují se požadavky podle odstavce 1 za splněné. (3) Plastová odnosná taškaPlastová odnosná taška smí být v místě prodeje výrobkůvýrobků poskytnuta spotřebitelispotřebiteli minimálně za náhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení. To neplatí, jde-li o velmi lehkou plastovou odnosnou taškuplastovou odnosnou tašku. § 4 Podmínky uvádění obalů na trh (1) Osoba, která uvádí na trh obalobal nebo obalový prostředek, je povinna zajistit, aby a) koncentrace látek uvedených v Seznamu dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek8) v obaluobalu nebo obalového prostředku byla v souladu s limitními hodnotami stanovenými zvláštními právními předpisy,9) vzhledem k přítomnosti těchto látek v emisích, popelu nebo výluhu v případě spalování nebo skládkování odpadu vzniklého z tohoto obaluobalu nebo obalového prostředku; b) součet koncentrací olova, kadmia, rtuti a chromu s oxidačním číslem VI v obaluobalu nebo obalovém prostředku nepřekročil hodnotu 100 mikrogramů/g (dále jen „limitní hodnota“); c) obalobal nebo obalový prostředek po použití, pro které byl určen, po vynětí výrobkuvýrobku nebo všech jeho zbytků obvyklým způsobem, byl dále opakovaně použitelný nebo využitelný procesem recyklace, energetického využití nebo biologického rozkladu. (2) Jestliže je obalobal nebo obalový prostředek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami7a), považují se požadavky podle odstavce 1 za splněné. (3) Limitní hodnota podle odstavce 1 písm. b) se nestanovuje u obalůobalů a obalových prostředků vyrobených výhradně z olověného křišťálového skla9a). (4) Překročení limitní hodnoty podle odstavce 1 písm. b) je možné ve skleněných obalechobalech a obalových prostředcích, jestliže a) během výrobního procesu není do obaluobalu nebo obalového prostředku záměrně zavedeno žádné olovo, kadmium, rtuť nebo chróm s oxidačním číslem VI; záměrným zavedenímzáměrným zavedením se pro účely tohoto zákona v souladu s právem Evropské unie9b) rozumí proces úmyslného použití určité látky k vytvoření obaluobalu nebo obalového prostředku tak, aby tato látka byla přítomna ve vyrobeném obaluobalu nebo obalovém prostředku s tím, že bude nositelem určité specifické charakteristiky, vzhledu či jakosti obaluobalu; za záměrné zavedenízáměrné zavedení se nepovažuje využívání recyklovaných materiálů pro výrobu obalůobalů nebo obalových prostředků v případech, kdy určitá část recyklovaných materiálů může obsahovat určitá regulovaná množství těžkých kovů, b) k překročení limitní hodnoty dojde pouze v důsledku přidání recyklovaných materiálů a c) výrobce obaluobalu nebo obalového prostředku provádí jedenkrát měsíčně měření koncentrace těžkých kovů ve vzorcích výroby, které reprezentují normální a pravidelnou výrobní činnost. Tyto vzorky se odebírají z každého jednotlivého tavicího agregátu. Naměřené hodnoty koncentrace těžkých kovů se evidují a ohlašují způsobem, který stanoví příloha č. 5 k tomuto zákonu. (5) Překročení limitní hodnoty podle odstavce 1 písm. b) je možné u plastových přepravek a plastových palet, jestliže a) během výrobního procesu nebo během distribuce není do těchto přepravek nebo palet záměrně zavedeno žádné olovo, kadmium, rtuť nebo chróm s oxidačním číslem VI, b) k překročení limitní hodnoty dojde pouze v důsledku přidání recyklovaných materiálů, c) přepravky nebo palety jsou vyrobeny recyklačním procesem, do kterého vstupuje pouze takový recyklovaný materiál, který vznikl recyklací jiných plastových přepravek nebo palet, a vstup dalšího materiálu mimo tento recyklační cyklus je omezen na nejmenší přípustnou míru a nepřesahuje v žádném případě 20 % hmotnosti materiálu použitého k výrobě těchto přepravek nebo palet a d) materiál, z něhož jsou přepravky nebo palety vyrobeny, je na nich viditelně označen v souladu s právem Evropské unie9c). (6) Osoba uvádějící na trh jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části A přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna uvádět na trh tyto obalyobaly pouze tak, že uzávěr nebo víčko vyrobené z plastu zůstane po dobu použití výrobkuvýrobku k určenému účelu připevněno k nádobě. Kovový uzávěr nebo víčko s plastovým těsněním se nepovažuje za vyrobené z plastu. § 5 (1) Osoba, která uvádí na trh obalobal, je povinna a) na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci nezbytnou k prokázání splnění povinností stanovených v § 3 a 4, s tím, že informace podle odstavce 2 písm. b) pro účely kontroly nahrazuje dokumentaci k prokázání splnění povinností stanovených v § 4, b) průkazně informovat své odběratele o tom, že obalobal splňuje požadavky stanovené v § 3 a 4. (2) Osoba, která uvádí na trh obalový prostředek, je povinna a) na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci nezbytnou k prokázání splnění povinností stanovených v § 4, b) průkazně informovat své odběratele o tom, že obalový prostředek splňuje požadavky stanovené v § 4. § 6 Označování obalů Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalobal, označí na tomto obaluobalu materiál, ze kterého je obalobal vyroben, je povinna provést toto značení v souladu s právem Evropské unie9c). § 7 Opakovaně použitelné obaly (1) Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobkyvýrobky, jejichž obaly jsou opakovaně použitelné, je povinna učinit organizační, technická nebo finanční opatření odpovídající kritériím, která jsou stanovena v příloze č. 2 k tomuto zákonu a která umožňují opakované použití obalůopakované použití obalů. (2) Náležitosti těchto opatření a způsob a postup opakovaného použití stanoví příslušná harmonizovaná česká technická norma7a). § 8 Vratné obaly Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobkyvýrobky, jejichž obaly jsou vratné, je povinna zajistit opakované použití těchto obalů podle bodu B. 1 nebo B. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu nebo využití odpadů z těchto obalů podle § 12. Vratné zálohované obaly § 9 (1) Vratným zálohovaným obalemVratným zálohovaným obalem se pro účely tohoto zákona rozumí vratný obalobal, u něhož je jako součást opatření podle § 8 účtována zvláštní peněžní částka, která je přímo vázána k vratnému obaluobalu užitému k prodeji výrobkuvýrobku a jejíž vrácení kupujícímu je při prodeji výrobkuvýrobku zaručeno po vrácení tohoto obaluobalu nebo odpadu z tohoto obaluobalu, jde-li o jednorázový obalobal (dále jen „záloha“). (2) Osoby jsou povinny dodržovat výši zálohy vratných zálohovaných obalůvratných zálohovaných obalů stanovenou prováděcím právním předpisem. (3) Osoba, která uvádí na trh výrobkyvýrobky ve vratných zálohovaných obalechvratných zálohovaných obalech, je povinna označit tyto obalyobaly jako vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. (4) Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobkyvýrobky ve vratných zálohovaných obalechvratných zálohovaných obalech, je povinna vykupovat tyto obalyobaly nebo odpady z těchto obalůobalů, jde-li o vratné zálohované jednorázové obalyobaly, bez omezení množství a bez vázání tohoto výkupu na nákup zboží. (5) Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobkyvýrobky ve vratných zálohovaných obalechvratných zálohovaných obalech prodejem spotřebitelispotřebiteli v provozovně,11) je povinna zajistit, aby tyto obalyobaly nebo odpady z těchto obalůobalů, jde-li o vratné zálohované jednorázové obalyobaly, byly v této provozovně vykupovány po celou provozní dobu. (6) Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobkyvýrobky ve vratných zálohovaných obalechvratných zálohovaných obalech jinak než prodejem spotřebitelispotřebiteli, je povinna informovat osoby, které uvádějí výrobkyvýrobky v těchto obalechobalech na trh nebo je uvádějí do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli, o připravované změně druhu vratného zálohovaného obaluvratného zálohovaného obalu nebo o ukončení výkupu vratného zálohovaného obaluvratného zálohovaného obalu nebo odpadu z vratného zálohovaného jednorázového obaluobalu nejméně 6 měsíců před provedením této změny nebo před ukončením výkupu; po tuto dobu nesmí být výkup těchto vratných zálohovaných obalůvratných zálohovaných obalů nebo odpadů z těchto obalůobalů, jde-li o vratné zálohované jednorázové obalyobaly, zastaven. (7) Oznámí-li osoba, která uvedla na trh nebo do oběhu vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly, že přestává používat dosud zálohovaný obalobal, je povinna tento vratný zálohovaný obalvratný zálohovaný obal nebo odpad z tohoto obaluobalu, jde-li o vratný zálohovaný jednorázový obalobal, vykupovat za podmínek platných pro dosud zálohovaný obalobal po dobu nejméně 1 roku od posledního uvedení tohoto obaluobalu na trh nebo do oběhu. (8) Ustanovením odstavců 3 až 7 nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.6) (9) Prováděcí právní předpis stanoví výši zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalůvratných zálohovaných obalů nebo pro vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly určené pro vybrané druhy výrobkůvýrobků. (10) Osoba, která uvádí do oběhu stolní pivo, výčepní pivo nebo ležáky v obalechobalech, které nejsou vratnými zálohovanými obalyobaly, je povinna nabízet nápoje náležející do uvedených skupin rovněž ve vratných zálohovaných obalechobalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh. Tato povinnost se nevztahuje na osoby uvádějící tyto nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 m2. § 9a (1) SpotřebitelSpotřebitel je oprávněn předat odpad z vybraného vratného zálohovaného jednorázového obaluobalu na sběrné místo do provozovny osoby, která dané vybrané vratné zálohované jednorázové obalyobaly uvádí na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli. (2) Osoba podle odstavce 1 není původcem odpadu ve vztahu k převzatým odpadům z vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalůobalů a její provozovna nemusí být zařízením určeným pro nakládání s odpady. (3) Prováděcí právní předpis stanoví druhy vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalůobalů podle odstavce 1. § 10 Zpětný odběr (1) Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, neprokáže, že se z těchto obalůobalů nestaly na území České republiky odpady, je povinna zajistit zpětný odběr těchto obalůobalů nebo odpadů z těchto obalůobalů. Zpětný odběr zajišťuje bez nároku na úplatu za tento odběr, za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 4. Přitom je povinna dbát na dostatečnou četnost sběrných míst, jejich dostupnostdostupnost a na dostatečné pokrytí území České republiky s ohledem na rozmístění sídel na území obceobce. DostupnostíDostupností se rozumí přiměřená docházková vzdálenost; to neplatí, jde-li o vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly, u kterých se za dostatečnou dostupnostdostupnost považuje výkup v provozovně, kde je vratný zálohovaný obalvratný zálohovaný obal prodáván spotřebitelispotřebiteli a vykupován podle § 9 odst. 4. (2) Osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu je povinna zajistit, aby a) podíl obcíobcí, na jejichž území je povinna zajišťovat zpětný odběr prostřednictvím sběrných míst v souladu s odstavcem 1, činil z celkového počtu obcíobcí v České republice minimálně 90 %, a b) podíl obyvatel žijících v obcíchobcích, na jejichž území je povinna zajišťovat zpětný odběr prostřednictvím sběrných míst v souladu s odstavcem 1, činil minimálně 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky. Tato povinnost se nevztahuje na vratné zálohované obalyobaly. (3) Při posuzování splnění limitů upravených tímto zákonem ve vztahu k počtu obyvatel České republiky, počtu obcíobcí a počtu jejich obyvatel se vychází z posledních údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. (4) Sběrná místa pro odpady z obalůobalů, která tvoří sběrnou síť autorizované obalové společnosti, musí být zařazena do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcíobcí35), a to na základě písemné smlouvy s obcíobcí. (5) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna dosáhnout v každém kalendářním roce minimální úrovně zpětného odběru odpadu z těchto obalůobalů, a to a) od 1. ledna 2025 minimálně ve výši 77 % hmotnosti těchto obalůobalů, které uvedla v daném kalendářním roce na trh nebo do oběhu, a b) od 1. ledna 2029 minimálně ve výši 90 % hmotnosti těchto obalůobalů, které uvedla v daném kalendářním roce na trh nebo do oběhu. (6) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla výpočtu úrovně zpětného odběru odpadu z jednorázových plastových obalůobalů uvedených v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu. § 10a Úhrada nákladů na úklid odpadu z obalů (1) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna hradit na základě písemné smlouvy obcímobcím náklady vynaložené na úklid odpadu z těchto jednorázových plastových obalůobalů, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu. (2) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obalyobaly podle odstavce 1 je povinna smluvně zajistit takový počet obcíobcí, aby podíl smluvně zajištěných obcíobcí, kterým budou náklady na úklid odpadu hrazeny, činil minimálně 90 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky. (3) Náklady na úklid odpadu musí osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obalyobaly podle odstavce 1 hradit v takové výši, aby odrážely reálné náklady na úklid odpadu a nebyly stanoveny v nepřiměřené výši. Způsob výpočtu nákladů tato osoba zveřejní na svých internetových stránkách. § 11 Osvětová činnost (1) Osoby uvádějící na trh nebo do oběhu obalyobaly prodejem spotřebitelispotřebiteli jsou povinny informovat spotřebitelespotřebitele o a) způsobu zajištění zpětného odběru podle § 10 odst. 1, b) možnostech předcházení vzniku odpadu z obalůobalů, c) úloze spotřebitelůspotřebitelů při přispívání ke zpětnému odběru a využívání odpadu z obalůobalů a d) negativních dopadech zbavování se odpadu z obalůobalů mimo místa určená k jeho odkládání na životní prostředí. (2) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna informovat spotřebitelespotřebitele o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 2 zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobkůvýrobků na životní prostředí obdobně. (3) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části D přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna působit na změnu chování spotřebitelespotřebitele za účelem snížení spotřeby těchto obalůobalů. (4) Prováděcí právní předpis stanoví minimální rozsah a způsob a) informování spotřebitelespotřebitele podle odstavců 1 a 2 a b) působení na změnu chování spotřebitelespotřebitele podle odstavce 3. § 12 Využití odpadu z obalů (1) Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, neprokáže, že se z těchto obalůobalů nestaly na území České republiky odpady, je povinna zajistit, aby odpady z obalůobalů jí uvedených na trh nebo do oběhu byly využity v rozsahu stanoveném přílohou č. 3 k tomuto zákonu. (2) Na osobu, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly naplněné nebezpečnými věcmi,13) nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými přípravky,1) se povinnost podle odstavce 1 vztahuje nejméně v rozsahu stanoveném v sloupci B přílohy č. 3 k tomuto zákonu. § 12a Povinný obsah recyklovaných plastů v obalu (1) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu zajistí, aby a) od 1. ledna 2025 každý jednorázový plastový obalobal uvedený v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, který se vyrábí z polyethylentereftalátu jakožto hlavní složky a který uvádí na trh nebo do oběhu, obsahoval alespoň 25 % recyklovaných plastů a b) od 1. ledna 2030 každý jednorázový plastový obalobal uvedený v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, který uvádí na trh nebo do oběhu, obsahoval alespoň 30 % recyklovaných plastů. (2) V případě osob uvádějících na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, které plní své povinnosti podle § 10 až 12a způsobem podle § 13 odst. 1 písm. c), se obsažený podíl recyklovaných plastů podle odstavce 1 vypočítá jako průměr za příslušnou autorizovanou obalovou společnost pro všechny dané obalyobaly uvedené na trh nebo do oběhu za daný kalendářní rok těmito osobami. (3) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly podle odstavce 1, na kterou se vztahuje povinnost podat návrh na zápis podle § 14 odst. 1, je povinna Ministerstvu životního prostředí ohlašovat množství recyklovaných plastů, které použila v těchto obalechobalech, a to předložením dokumentů dokládajících obsah recyklovaných plastů v těchto obalechobalech jí uvedených na trh nebo do oběhu za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku. Ohlášení se činí prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky Ministerstva životního prostředí určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů. § 13 (1) Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, splní povinnosti stanovené v § 10 až 12a a) samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady, b) přenesením těchto povinností na jinou osobu spolu s převedením vlastnického práva k obaluobalu, k němuž se tyto povinnosti vztahují, za účelem jeho dalšího uvedení do oběhu, jestliže tak smlouva o převedení vlastnického práva výslovně stanoví; to neplatí, pokud jde o povinnost podle § 12a, ledaže osoba, na níž jsou povinnosti podle § 10 až 12a smlouvou o převedení vlastnického práva přeneseny, tyto povinnosti plní způsobem podle § 13 odst. 1 písm. c), nebo c) uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinností stanovených v § 10 až 12a (dále jen „smlouva o sdruženém plnění“) pouze s jednou autorizovanou obalovou společností (§ 16) ve vztahu ke všem obalůmobalům jí uváděným na trh nebo do oběhu; to neplatí, pokud jde o vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly, pro které lze tyto povinnosti plnit také způsobem podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo uzavřením smlouvy o sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností zajišťující sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly. (2) Osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli nesmí jakkoliv ovlivňovat osobu uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu v předchozích článcích distribučního řetězce, která prodává obalyobaly za účelem jejich dalšího prodeje (dále jen „dodavatel“), ve výběru autorizované obalové společnosti, s níž dodavatel může uzavřít smlouvu o sdruženém plnění. (3) Jsou-li na trh nebo do oběhu uvedeny opakovaně použitelné obalyobaly, pro které je opakované použití organizačně zajištěno způsobem podle bodu B. 1 nebo B. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, platí, že pro tyto obalyobaly byl zajištěn zpětný odběr a využití, jestliže z těchto obalůobalů nově uvedených na trh nebo do oběhu je opakovaně použito alespoň 70 % hmotnostních. § 13a Pověřený zástupce (1) Není-li osoba, která uvádí obalyobaly na trh nebo do oběhu, usazena v České republice, je oprávněna si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem určit pověřeného zástupce. (2) Podnikatel, který prostřednictvím použití prostředků komunikace na dálku36) prodává přímo spotřebitelůmspotřebitelům nebo jiným konečným uživatelům do České republiky z jiného státu, kde je usazen, jednorázové plastové obalyobaly nebo obalové prostředky uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, je povinen určit si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem pověřeného zástupce. (3) Osoba usazená v České republice, která dodává jednorázové plastové obalyobaly nebo obalové prostředky uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku36) přímo spotřebitelůmspotřebitelům nebo jiným konečným uživatelům do jiného členského státu, je povinna v souladu s právními předpisy tohoto členského státu určit si svého pověřeného zástupce za účelem plnění povinností vyplývajících z právních předpisů tohoto členského státu ve vztahu k těmto jednorázovým plastovým obalůmobalům nebo obalovým prostředkům. (4) Pověřeného zástupce lze určit pouze na základě písemné smlouvy. Pověřeným zástupcem podle odstavce 1 nebo 2 smí být pouze osoba oprávněná k podnikání, která je usazena v České republice. (5) Pověřený zástupce podle odstavce 1 nebo 2 plní povinnosti osoby uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu, s výjimkou povinností uvedených v § 3 až 6 tohoto zákona. § 14 Seznam osob (1) Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly a která je nositelem některé povinnosti stanovené v § 10 až 12 nebo v § 12a odst. 1, je povinna podat návrh na zápis do Seznamu osob (dále jen „Seznam“) v rozsahu podle odstavce 5. (2) Osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu není povinna podat návrh na zápis do Seznamu, jestliže a) je v Seznamu zapsán pověřený zástupce, nebo b) pověřený zástupce podal návrh na zápis do Seznamu, na základě kterého dosud nebyl do Seznamu zapsán; to neplatí v případě, že bylo vydáno rozhodnutí podle § 14 odst. 7. (3) Pověřený zástupce podává návrh na zápis do Seznamu svým jménem namísto osoby uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu, jejíž povinnosti podle tohoto zákona plní. (4) Návrh na zápis do Seznamu se podává Ministerstvu životního prostředí nejpozději do 60 dnů od vzniku povinnosti podle odstavce 1 a) ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě na technickém nosiči dat, nebo b) v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu13a). (5) Návrh na zápis do Seznamu obsahuje a) jméno a příjmení, adresa bydliště, místo podnikání, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, b) obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, c) identifikační údaje zahraniční osoby, pokud žádost podává její pověřený zástupce, a písemné pověření, na jehož základě byl pověřený zástupce určen, d) popis zajištění zpětného odběru podle § 10 odst. 1, e) způsob zajišťování osvětové činnosti podle § 11, f) popis zajištění využití odpadů z obalůobalů podle § 12, g) doklad o zaplacení registračního poplatku (§ 30 odst. 1), h) z jakého materiálu je vyroben obalobal, který uvádí na trh nebo do oběhu, a zda je určen k prodeji spotřebitelispotřebiteli. (6) Je-li navrhovatelem fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, může podat návrh podle odstavce 1 v anglickém jazyce. (7) Nesplňuje-li návrh náležitosti podle odstavců 4 a 5 nebo údaje podle odstavce 5 písm. d), e), f) a h) nejsou dostačující pro posouzení, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, Ministerstvo životního prostředí vyzve navrhovatele, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí a která nesmí být kratší než 30 dnů, návrh doplnil nebo upřesnil. Zároveň jej poučí, jak to má učinit. Nedoplní-li nebo neupřesní-li navrhovatel návrh ve stanovené lhůtě, Ministerstvo životního prostředí provede zápis do Seznamu na základě dostupných údajů, a vznikne-li pochybnost, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, vyzve Ministerstvo životního prostředí příslušný kontrolní orgán ke kontrole. Nejsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem, za nichž je možné pověřeného zástupce určit, nebo jestliže navrhovatel nedoložil písemné pověření, na jehož základě byl jako pověřený zástupce určen, Ministerstvo životního prostředí zápis pověřeného zástupce do Seznamu neprovede a vydá o tom rozhodnutí. (8) Ministerstvo životního prostředí provede zápis navrhovatele do Seznamu do 30 dnů ode dne doručení návrhu, který splňuje všechny náležitosti podle odstavců 4 a 5 a který obsahuje údaje dostačující pro posouzení, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, a zároveň nejpozději do 14 dnů od provedení zápisu oznámí navrhovateli provedení tohoto zápisu. (9) Osoba zapsaná v Seznamu je povinna oznámit Ministerstvu životního prostředí jakékoli změny údajů předložených podle odstavce 5 do 14 dnů od jejich uskutečnění. V téže lhůtě je povinna oznámit Ministerstvu životního prostředí, že zanikly zákonné důvody pro její vedení v Seznamu. (10) Ministerstvo životního prostředí na základě oznámení podle odstavce 9 nebo na základě vlastních zjištění provede změnu v zápisu v Seznamu nebo vyřadí ze Seznamu osobu, jejíž zákonné důvody pro vedení v Seznamu zanikly. Provede-li změny zápisu v Seznamu na základě vlastního zjištění nebo neprovede-li změny zápisu v Seznamu na základě oznámení, vydá o tom rozhodnutí. Rozhodnutí vydá také o vyřazení osoby ze Seznamu na základě vlastního zjištění; to neplatí, jde-li o osobu, která zemřela nebo zanikla. (11) Seznam je veřejným seznamem. Každý má právo do něj nahlížet nebo si pořizovat kopie či výpisy. (12) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na osobu, která a) má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění na všechny obalyobaly, které uvádí na trh nebo do oběhu, nebo b) uvádí obalyobaly na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli, pokud ve vztahu ke všem obalůmobalům jí uváděným na trh nebo do oběhu prokazatelně plní povinnosti podle § 10 až 12 a § 12a odst. 1 jiná osoba. § 14a Řízení ve věcech Seznamu (1) Vydání rozhodnutí podle § 14 odst. 7 a 10 je prvním úkonem v řízení. (2) Účastníkem řízení o vydání rozhodnutí podle § 14 odst. 7 je pouze navrhovatel. Účastníkem řízení o vydání rozhodnutí podle § 14 odst. 10 je pouze osoba, které se změna nebo vyřazení ze Seznamu týká. § 15 Evidence (1) Osoba, na kterou se vztahuje povinnost zapsat se do Seznamu podle § 14, je povinna a) vést průběžně evidenci o obalechobalech a odpadech z obalůobalů a o způsobech nakládání s nimi v souladu s pravidly výpočtu využití odpadu z obalůobalů, b) ohlašovat údaje z této evidence za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku Ministerstvu životního prostředí prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, c) prokázat na vyžádání Ministerstva životního prostředí nebo České inspekce životního prostředí pravdivost údajů vedených a ohlašovaných podle písmen a) a b), d) uschovávat doklady s údaji vedenými v této evidenci a ohlašovanými z této evidence po dobu nejméně 5 let. (2) Ministerstvo životního prostředí zajišťuje vedení souhrnné evidence údajů shromážděných podle odstavce 1 písm. b). Tato souhrnná evidence je veřejně přístupná; každý má právo do ní nahlížet, pořizovat si z ní kopie nebo výpisy. (3) Evidence odpadů z obalůobalů podle odstavce 1 písm. a) je vedena od původce odpadu až po jeho využití nebo po výstup z třídicího zařízení, pokud je tento výstup dodáván do procesu využití bez významných ztrát. V případě energetického využití nebo biologického rozkladu je vedena evidence až po zařízení určené pro nakládání s odpady, kde došlo k využití odpadu procesem energetického využití nebo biologického rozkladu. (4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah vedení evidence podle odstavce 1 písm. a), rozsah a způsob ohlašování údajů z této evidence a vymezení pravidel výpočtu využití odpadu z obalůobalů. § 15a (1) Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu obalyobaly, nemusí plnit povinnosti uvedené v § 10 až 15, pokud splňují podmínku, že a) celkové množství obalůobalů jimi uvedených na trh nebo do oběhu za kalendářní rok nepřekročí 300 kg a zároveň b) jejich roční obrat nepřekročí 25 000 000 Kč. (2) Osoba, která využije výjimky podle odstavce 1, je povinna zajistit splnění povinností podle § 10 až 15 neprodleně poté, co se stane zřejmým, že podmínky podle odstavce 1 nebudou v daném kalendářním roce splněny. (3) Osoba, která užívá výjimky podle odstavce 1, je povinna na požádání prokázat splnění podmínek uvedených v odstavci 1 kontrolním orgánům uvedeným v § 31. (4) Na osobu, která neprokáže splnění podmínek uvedených v odstavci 1 pro určité období, je nahlíženo jako na osobu, která v tomto období měla veškeré povinnosti uvedené v § 10 až 15. § 15b Zvláštní ustanovení o obalových prostředcích (1) Pro osobu uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalové prostředky uvedené v části D přílohy č. 4 k tomuto zákonu platí ve vztahu k těmto obalovým prostředkům obdobně práva a povinnosti osoby uvádějící na trh nebo do oběhu obalyobaly stanovené v § 10 až 13. (2) Pro osobu uvádějící na trh nebo do oběhu obalové prostředky podle odstavce 1 platí ve vztahu k těmto obalovým prostředkům obdobně povinnosti stanovené v § 15 odst. 1; tyto povinnosti neplatí pro osobu, která má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění pro všechny obalové prostředky, jež uvádí na trh nebo do oběhu. Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obalové prostředky podle odstavce 1 vede průběžnou evidenci podle § 15 odst. 1 písm. a) tak, že vede pouze evidenci množství obalových prostředků uvedených na trh nebo do oběhu. (3) Pro účely hlav III až VII tohoto zákona, s výjimkou § 23, se na obalové prostředky podle odstavce 1 hledí jako na obalyobaly. HLAVA III AUTORIZOVANÁ OBALOVÁ SPOLEČNOST § 16 Autorizovaná obalová společnost Autorizovaná obalová společnost (dále jen „autorizovaná společnost“) je akciovou společnostíakciovou společností, která je oprávněna vykonávat činnost na základě rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle § 17. AutorizacíAutorizací se pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění zajišťovat sdružené plnění povinností stanovených v § 10 až 12a a k tomuto účelu uzavírat smlouvy o sdruženém plnění podle § 13 odst. 1 písm. c). § 17 Autorizace k zajišťování sdruženého plnění (1) Rozhodnutí o autorizaci vydává Ministerstvo životního prostředí na podkladě žádosti akciové společnostiakciové společnosti a po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. (2) Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci se podává Ministerstvu životního prostředí ve 4 písemných vyhotoveních v českém jazyce a současně na technickém nosiči dat. (3) Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci obsahuje obchodní firmu a sídlo akciové společnostiakciové společnosti, která žádá o vydání rozhodnutí o autorizaci, (dále jen „žadatel“) a seznam všech akcionářů žadatele, včetně výše jejich podílu na základním kapitálu a podílu na hlasovacích právech s uvedením akcionářů jednajících ve shodě, a k žádosti se připojí a) aktuální znění stanov akciové společnostiakciové společnosti, nejsou-li uloženy ve sbírce listin veřejného rejstříku; b) prohlášení žadatele o splnění podmínek uvedených v § 20 odst. 7 a § 20a odst. 5; c) poslední výroční zpráva, pokud existuje; d) projekt zajišťování sdruženého plnění zahrnující zejména 1. popis technických, organizačních a finančních opatření, která zajistí sdružené plnění, včetně popisu sběrné sítě a údaje, zda k zajišťování sdruženého plnění bude využívána spolupráce s obcemiobcemi, 2. označení druhu, popřípadě typu obalůobalů, pro které žadatel hodlá zajišťovat sdružené plnění v jednotlivých letech platnosti rozhodnutí o autorizaci, 3. předpokládaný počet uzavřených smluv o sdruženém plnění a předpokládaná množství obalůobalů, pro něž bude zajištěno sdružené plnění v jednotlivých letech platnosti autorizace, 4. předpokládaná množství odpadů z obalůobalů, pro které bude zajištěno využití procesem recyklace, energetického využití, biologického rozkladu nebo odstranění v jednotlivých letech platnosti rozhodnutí o autorizaci, 5. navrhovanou strukturu evidence obalůobalů a evidence odpadů z obalůobalů, 6. podrobný popis předpokládaného finančního zajištění sdruženého plnění po dobu prvních 3 let platnosti rozhodnutí o autorizaci a dokumenty prokazující jeho pravdivost, zejména účetní závěrku a smlouvy o čerpání úvěru, pokud se jeho použití předpokládá; toto finanční zajištění musí být nezávislé na platební schopnosti osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu, 7. podrobný popis funkčního mechanismu kompenzace nákladů na zajištění zpětného odběru odpadů z obalůobalů ve sběrných místech, které žadatel nebude mít smluvně zajištěny do dne dosažení podílů podle § 10 odst. 2 a zpětný odběr v nich zajištují ostatní autorizované společnosti, a nákladů na využití odpadů z obalůobalů, včetně doložení funkčnosti a reálnosti plnění tohoto navrženého mechanismu, a 8. návrh metodiky výpočtu nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalůobalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu podle § 21 odst. 3, spolu s aktuálně platným výpočtem těchto nákladů, a e) vzory smluv o 1. sdruženém plnění, 2. spolupráci při zajištění zpětného odběru a zařazení místa zpětného odběru do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcíobcí; to neplatí, pokud žadatel hodlá zajišťovat sdružené plnění pouze pro průmyslové obalyobaly, a 3. úhradě nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalůobalů podle § 21 odst. 1 písm. d), pokud hodlá zajišťovat sdružené plnění pro tyto obalyobaly; to neplatí, pokud jsou ujednání o úhradě těchto nákladů zahrnuta ve smlouvě podle bodu 2. (4) Rozhodnutí o autorizaci lze vydat pouze za předpokladu, že a) žadatel má odchylně od § 10 odst. 2 smluvně zajištěn takový počet sběrných míst, aby podíl obyvatel žijících v obcíchobcích, na jejichž území bude žadatel povinen zajišťovat zpětný odběr podle § 10, činil z celkového počtu obyvatel České republiky minimálně 25 %, a aby podíl obcíobcí, na jejichž území bude žadatel povinen zajišťovat zpětný odběr, činil z celkového počtu obcíobcí v České republice minimálně 25 %; to neplatí, pokud je záměrem žadatele zajišťovat sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obalyobaly, b) žadatel, jehož záměrem je zajišťovat sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obalyobaly, má odchylně od § 10 odst. 2 smluvně zajištěno zapojení provozoven, kde je vratný zálohovaný obalobal prodáván spotřebitelispotřebiteli, do systému výkupu vratných zálohovaných obalůobalů podle § 9 odst. 4, c) žadatel projedná s autorizovanými společnostmi postupem podle § 21c všechny koordinované oblasti a o těch, ve kterých mezi žadatelem a autorizovanými společnostmi dojde ke shodě, uzavře písemnou smlouvu; o koordinovaných oblastech, ve kterých ke shodě nedojde ani do 9 měsíců ode dne zahájení jednání, rozhodne Ministerstvo životního prostředí na základě žádosti žadatele, jejímž obsahem musí být návrh na řešení koordinovaných oblastí, ve kterých mezi žadatelem a autorizovanými společnostmi nedošlo ke shodě, s výjimkou oblasti ekomodulace, kterou je žadatel povinen nastavit tak, že převezme způsob provádění ekomodulace autorizovaných společností, a toto převzetí Ministerstvu životního prostředí doloží, d) stanovy žadatele, který je akciovou společnostíakciovou společností s monistickým systémem vnitřní struktury, vyžadují, aby správní rada měla alespoň tři členy a aby mezi jednotlivé členy správní rady byla rozdělena její řídící a kontrolní působnost. (5) Rozhodnutí o autorizaci vydává Ministerstvo životního prostředí na podkladě posouzení údajů uvedených v žádosti a podkladů k této žádosti připojených. Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci zamítne, pokud některý z akcionářů žadatele nesplňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 1, 3 nebo 4 nebo žadatel nesplňuje podmínky uvedené v § 20 odst. 4 nebo 7 nebo § 20a odst. 5 nebo jestliže projekt zajišťování sdruženého plnění neposkytuje dostatečné záruky, že sdružené plnění bude provozováno řádně a dostatečně dlouhodobě, že projekt zajišťování sdruženého plnění je dostatečně finančně zajištěn a že neohrozí zajišťování plnění povinností zpětného odběru a využití realizované jinými osobami podle § 13 odst. 1. Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci zamítne také v případě, že žadatel nesplnil požadavky stanovené v § 17 odst. 4. (6) Rozhodnutí o autorizaci se uděluje na dobu určitou, nejdéle na dobu 10 let, a nepřechází na jinou osobu, ani jej nelze na jinou osobu převést. (7) Rozhodnutí o autorizaci obsahuje a) obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo akciové společnostiakciové společnosti, jíž se rozhodnutí o autorizaci vydává, b) dobu platnosti rozhodnutí o autorizaci, c) druhy, popřípadě typy obalůobalů, pro které je autorizovaná společnost oprávněna zajišťovat sdružené plnění, d) požadovaný podíl využití a recyklace, popřípadě energetického využití a biologického rozkladu odpadů z celkového množství obalůobalů uvedených na trh nebo do oběhu osobami, které budou mít s autorizovanou společností uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění; tyto požadavky mohou být stanoveny odlišně pro jednotlivé roky platnosti rozhodnutí o autorizaci; při jejich stanovení se vychází z plánu odpadového hospodářství podle zvláštního právního předpisu,4) e) požadavky na způsob vedení a předkládání evidence podle § 23, f) požadavky na zajištění osvětové činnosti podle § 11. (8) Platnost rozhodnutí o autorizaci lze prodloužit, pokud autorizovaná společnost o toto požádá alespoň 1 rok před uplynutím doby platnosti rozhodnutí o autorizaci. Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci platí obdobně odstavce 1 až 6. Jestliže autorizovaná společnost prokáže, že splňuje zákonem stanovené podmínky a řádně hospodaří, má na prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci nárok. § 18 Povinnosti akcionářů autorizované společnosti (1) Akcionáři autorizované společnosti mohou být pouze osoby, které uvádějí obalyobaly na trh nebo do oběhu. (2) Akcionář autorizované společnosti je povinen uzavřít s autorizovanou společností, jejímž je akcionářem, smlouvu o sdruženém plnění. (3) Podíl jednotlivého akcionáře nebo akcionářů jednajících ve shodě na základním kapitálu autorizované společnosti nebo na hlasovacích právech autorizované společnosti nesmí přesáhnout 33 %. Jestliže se tak stane, je tento akcionář povinen nebo tito akcionáři povinni neprodleně tuto skutečnost oznámit Ministerstvu životního prostředí a snížit svůj podíl na hranici nejvýše 33 % nejpozději do 1 roku ode dne jejího překročení. (4) Akcionář autorizované společnosti nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady.4) (5) Akcie autorizované společnosti lze převést pouze na osobu, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem. (6) Akcionář autorizované společnosti nesmí být akcionářem jiné autorizované společnosti. Toto platí i pro osoby ovládající akcionáře nebo osoby ovládané akcionářem nebo jeho osobami blízkými. (7) V případě nedodržení podmínek uvedených v odstavcích 1 až 6 může Ministerstvo životního prostředí rozhodnout o pozastavení hlasovacího práva vlastníka akcií nebo práva požádat o svolání valné hromady. § 19 Střet zájmů (1) Vedoucí zaměstnanec autorizované společnosti jmenovaný do funkce statutárním orgánem autorizované společnosti nebo jeho členem nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby, která je podnikatelem. (2) Akcionáři, členové orgánů autorizované společnosti a zaměstnanci autorizované společnosti nesmějí jednat v zájmu jiných osob, jejichž předmětem podnikání je nakládání s odpady, zejména s odpady z obalůobalů, nebo osob, jejichž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady nebo s obchodováním s druhotnou surovinou. Některá omezení autorizované společnosti § 20 (1) Kromě činností spojených se zajišťováním sdruženého plnění nesmí autorizovaná společnost vykonávat jinou činnost než poradenskou činnost v oblasti předcházení vzniku odpadu z obalůobalů a značení obalůobalů nebo poradenskou, výzkumnou, osvětovou nebo propagační činnost v oblasti zpětného odběru a využití odpadů z obalůobalů. (2) Autorizovaná společnost je oprávněna uzavírat smlouvy za účelem výzkumu nebo ověření s osobami oprávněnými nakládat s odpady, pouze pokud uzavření takové smlouvy nepovede ke zvýhodnění nebo znevýhodnění osoby oprávněné nakládat s odpady v hospodářské soutěži na trhu odpadových služeb. (3) Autorizovaná společnost nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady ani se podílet na jakémkoliv podnikání jiné osoby. Autorizovaná společnost nesmí obchodovat s odpadem z obalůobalů ani druhotnými surovinami získanými z odpadů z obalůobalů, zprostředkovávat obchod s odpadem z obalůobalů ani druhotnými surovinami získanými z odpadů z obalůobalů ani určovat, komu osoby, jež zajišťují zpětný odběr a využití odpadu z obalůobalů, předají odpad z obalůobalů nebo druhotné suroviny získané z odpadů z obalůobalů. (4) Autorizovaná společnost smí vydávat pouze akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva, a to pouze jako akcie zaknihované. Emisní kursEmisní kurs akcie lze splácet pouze peněžitými vklady. Autorizovaná společnost nesmí žádat o přijetí svých akcií k obchodování na regulovaném trhu. (5) Autorizovaná společnost nesmí rozdělovat zisk nebo jiné vlastní zdroje. Rozhodnutí učiněné s tím v rozporu nevyvolává právní účinky. (6) Autorizovaná společnost nesmí snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených tímto zákonem a nesmí zvýšit svůj základní kapitál podmíněným způsobem. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky. (7) Autorizovaná společnost nesmí být neomezeně ručícím společníkem. Dále nesmí být členem orgánů ani se podílet na založení nebo činnosti jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby sdružující osoby s obdobným předmětem činnosti, jako má autorizovaná společnost. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky. (8) Autorizovaná společnost nesmí jakkoliv zajišťovat dluhy jiných osob a dále nesmí poskytovat z vybraných příspěvků dar, zápůjčku, úvěr nebo jimi zajistit svůj dluh. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky. (9) Autorizovaná společnost je povinna hospodařit s peněžními prostředky získanými z příspěvků osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu a s výnosy z nich odděleně od jakýchkoliv jiných peněžních prostředků a tak, aby byla zajištěna kontrolovatelnost nakládání s nimi. (10) Autorizovaná společnost nesmí vykonávat činnost pověřeného zástupce podle § 13a. § 20a (1) Autorizovaná společnost nesmí konat valnou hromadu bez předložení výpisu emise zaknihovaných akcií Ministerstvu životního prostředí. Tento výpis pořízený ke dni, který o 7 dní předchází den konání valné hromady, je povinna předložit Ministerstvu životního prostředí týž den, kdy byl pořízen. Ministerstvo životního prostředí ve výpisu akcionářů označí ty akcionáře, kterým byla pozastavena akcionářská práva podle § 18 odst. 7, a vrátí výpis autorizované společnosti do 6 dnů od jeho obdržení. Nevrátí-li Ministerstvo životního prostředí výpis v této lhůtě, platí, že proti výkonu práv účasti a hlasování na valné hromadě akcionářů uvedených ve výpisu nemá námitek. Autorizovaná společnost předá Ministerstvu životního prostředí usnesení každé valné hromady do 30 dnů od jejího konání. (2) Autorizovaná společnost nesmí umožnit hlasování na valné hromadě osobě, která nebyla uvedena ve výpisu podle odstavce 1, a nesmí umožnit hlasování na valné hromadě nebo rozhodování per rollam osobě, které byla Ministerstvem životního prostředí pozastavena hlasovací práva vlastníka akcií nebo práva požádat o svolání valné hromady podle § 18 odst. 7. (3) Autorizovaná společnost nesmí uzavřít s osobou, která k ní má zvláštní vztah podle odstavce 4, jakoukoli jinou smlouvu než smlouvu o sdruženém plnění, smlouvu o výkonu funkce, smlouvu, v níž se upisují akcie autorizované společnosti nebo smlouvu o poskytnutí příplatku autorizované společnosti. Jiná smlouva, která je s tím v rozporu, nevyvolává právní účinky. (4) Za osoby, které mají k autorizované společnosti zvláštní vztah, se považují a) členové představenstva, členové dozorčí rady a zaměstnanci autorizované společnosti jmenovaní do funkce statutárním orgánem autorizované společnosti nebo jeho členem, b) akcionáři autorizované společnosti, kteří jsou fyzickými osobami, a členové statutárních orgánů právnických osob, které jsou akcionáři autorizované společnosti, c) osoby blízké15) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b), d) právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených pod písmenem a) nebo b) má podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech přesahující 33 %, e) akcionáři autorizované společnosti, kteří jsou právnickými osobami, a další jimi ovládané obchodní korporace, f) zaměstnanci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a zaměstnanci organizačních složek státu zřízených těmito ministerstvy16). (5) S právnickou osobou ovládanou akcionářem nebo s osobou ovládající některého z akcionářů autorizované společnosti nesmí autorizovaná společnost uzavřít jinou smlouvu než smlouvu o sdruženém plnění nebo smlouvu, v níž se upisují akcie autorizované společnosti. Jiná smlouva, která je s tím v rozporu, nevyvolává právní účinky. (6) Rozhodnutí příslušného orgánu autorizované společnosti o jejím zrušení, přeměně, o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závoduobchodního závodu nebo o změně předmětu jejího podnikání nenabude účinnosti, není-li schváleno Ministerstvem životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Rozhodnutí příslušného orgánu autorizované společnosti se ruší, není-li souhlas udělen do šesti měsíců od jeho přijetí. (7) K účinnosti smlouvy o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závoduobchodního závodu autorizované společnosti se vyžaduje souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. § 21 Podmínky pro zajišťování sdruženého plnění (1) Autorizovaná společnost je povinna a) stanovit podmínky uzavření smlouvy o sdruženém plnění pro všechny osoby jednotně a tak, aby žádná osoba ani žádný typ obaluobalu nebyly neodůvodněně znevýhodněny v hospodářské soutěži, b) uzavřít smlouvu o sdruženém plnění s každou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči autorizované společnosti nesplněné dluhy; za uzavření smlouvy nesmí autorizovaná společnost požadovat žádnou formu úhrady, kromě registračních a evidenčních poplatků podle § 30, c) uzavřít s osobou podle písmene b) smlouvu o sdruženém plnění vždy pro všechny obalyobaly uváděné touto osobou na trh nebo do oběhu, pro něž je rozhodnutím o autorizaci oprávněna k zajišťování sdruženého plnění; to neplatí, pokud jde o vratné zálohované obalyobaly, d) uzavřít s každou obcíobcí, která o uzavření projeví zájem, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemiobcemi, smlouvu o spolupráci při zajištění zpětného odběru a zařazení místa zpětného odběru do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcíobcí35) a smlouvu o úhradě nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalůobalů podle odstavce 1 písm. k) bodu 3, pokud zajišťuje sdružené plnění pro tyto obalyobaly a ujednání o úhradě těchto nákladů není součástí smlouvy o spolupráci při zajištění zpětného odběru; za uzavření smlouvy nesmí autorizovaná společnost požadovat žádnou formu úhrady, e) zajišťovat sdružené plnění povinností osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu, se kterými uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o autorizaciautorizaci, f) odchylně od § 10 odst. 2 mít smluvně zajištěn takový počet sběrných míst, aby 1. do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci činil podíl obyvatel žijících v obcíchobcích, na jejichž území je autorizovaná společnost povinna zajišťovat zpětný odběr, z celkového počtu obyvatel České republiky minimálně 50 %, a aby podíl obcíobcí, na jejichž území je autorizovaná společnost povinna zajišťovat zpětný odběr, činil z celkového počtu obcíobcí v České republice minimálně 50 %, a 2. do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci činil podíl obyvatel žijících v obcíchobcích, na jejichž území je autorizovaná společnost povinna zajišťovat zpětný odběr, z celkového počtu obyvatel České republiky minimálně 75 %, a aby podíl obcíobcí, na jejichž území je autorizovaná společnost povinna zajišťovat zpětný odběr, činil z celkového počtu obcíobcí v České republice minimálně 75 %, g) mít smluvně zajištěn takový počet sběrných míst, aby do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci dosáhla podílů stanovených v § 10 odst. 2, h) dosahovat stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadu z obalůobalů uvedených v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, na něž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění, podle § 10 odst. 5, i) zjišťovat výši průměrných nákladů obcíobcí pro různé velikostní skupiny obcíobcí na 1. provoz systému zpětného odběru a využití odpadů z obalůobalů a 2. úklid odpadu z jednorázových plastových obalůobalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu; při působení více autorizovaných společností na území České republiky zjišťuje tyto náklady jedna autorizovaná společnost určená způsobem podle § 21c odst. 3, j) zjišťovat podíl odpadů z obalůobalů v tříděném komunálním odpadu a v odpadu, s nímž se nakládá v zařízeních na úpravu odpadů před jejich využitím spočívajícím v dotřídění odpadů; při působení více autorizovaných společností na území České republiky zjišťuje tento podíl jedna autorizovaná společnost určená způsobem podle § 21c odst. 4, k) zajistit, aby výše peněžních příspěvků hrazených osobami uvádějícími obalyobaly na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého plnění pokrývala 1. náklady na zpětný odběr obalůobalů a odpadů z obalůobalů, jejich následnou přepravu a zpracování, 2. náklady na dosažení požadovaného rozsahu recyklace a celkového využití odpadu z obalůobalů podle rozhodnutí o autorizaciautorizaci, se zohledněním ekonomické hodnoty materiálů získaných z odpadů z obalůobalů a z nevyplacených záloh podle § 9 odst. 1, 3. náklady vynaložené obcemiobcemi na úklid odpadu z jednorázových plastových obalůobalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu, 4. náklady na osvětovou činnost podle § 11, 5. náklady na vedení evidencí podle § 23 odst. 1, 6. náklady na tvorbu rezervy podle § 21a a 7. běžné administrativní náklady nutné k zajištění činnosti autorizované společnosti, l) provádět na základě studií, a to zejména studií posuzování životního cyklu, ekomodulaci u obalůobalů nebo typů obalůobalů, u kterých je to možné, přičemž ekomodulace nepředstavuje neodůvodněné znevýhodnění v hospodářské soutěži podle písmene a); při působení více autorizovaných společností na území České republiky musí být ekomodulace pro jednotlivé druhy nebo skupiny podobných obalůobalů prováděna všemi autorizovanými společnostmi jednotně podle podmínek stanovených tímto zákonem nebo písemnou smlouvou podle § 17 odst. 4 písm. c) nebo § 21c odst. 1 a případná změna ekomodulace musí být realizována postupem podle § 21c odst. 5, m) zabezpečit, aby výše peněžních příspěvků stanovovaných osobám uvádějícím obalyobaly na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého plnění nepřesahovala náklady nezbytné na plnění těchto povinností hospodárným způsobem; náklady se mezi obceobce a osoby poskytující služby v oblasti nakládání s odpady rozdělí způsobem umožňujícím kontrolu ze strany Ministerstva životního prostředí, n) zajistit, aby byly peněžní příspěvky spojené s náklady na sdružené plnění účtované osobě uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu za opakovaně použitelné obalyobaly splňující podmínky § 13 odst. 3 nižší než peněžní příspěvky, které autorizovaná společnost účtuje za uvádění obalůobalů, které nejsou opakovaně použitelné, na trh nebo do oběhu, o) zveřejňovat na svých internetových stránkách informace o vlastnické struktuře s uvedením podílů akcionářů na základním kapitálu v procentech, jména a příjmení členů orgánů autorizované společnosti, sazebníky peněžních příspěvků spojených se zajišťováním sdruženého plnění hrazených osobami uvádějícími obalyobaly na trh nebo do oběhu za jednotlivý obalobal nebo hmotnostní jednotku obalůobalů uvedených na trh nebo do oběhu a informace o podmínkách zapojení provozovatelů pro nakládání s odpady do systému sdruženého plnění autorizované společnosti; autorizovaná společnost je povinna zveřejňované údaje aktualizovat nejpozději do 30 dnů ode dne jejich změny, p) zveřejňovat na svých internetových stránkách smlouvy uzavřené mezi ní a osobami, s nimiž uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, pokud předmětem těchto smluv je zajištění komunikace se spotřebitelemspotřebitelem a smlouva obsahuje úplatu nebo slevu za poskytnuté sdružené plnění; autorizovaná společnost je povinna tyto smlouvy zveřejňovat nejpozději do 30 dnů od jejich uzavření. (2) Autorizovaná společnost zajišťující sdružené plnění povinnosti podle § 10a je povinna mít do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaciautorizaci smluvně zajištěn minimálně takový počet obcíobcí, aby podíl smluvně zajištěných obcíobcí, kterým budou náklady hrazeny, činil 90 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky. (3) Metodiku výpočtu nákladů na úklid odpadu podle odstavce 1 písm. k) bodu 3 musí autorizovaná společnost vypracovat na základě průměrných nákladů zjišťovaných podle odstavce 1 písm. i) bodu 2 tak, aby odrážela reálné náklady na úklid odpadu a tyto náklady nebyly stanoveny v nepřiměřené výši. Tuto metodiku autorizovaná společnost zveřejní na svých internetových stránkách. (4) Autorizovaná společnost zašle Ministerstvu životního prostředí zprávu o plnění povinnosti stanovené v odstavci 1 písm. m) za uplynulý kalendářní rok vyhotovenou jejím kontrolním orgánem nejpozději do 6 měsíců od skončení tohoto kalendářního roku. (5) Autorizovaná společnost nesmí sdělovat informace o množství obalůobalů uvedených na trh nebo do oběhu jednotlivými osobami, s nimiž uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, třetím osobám; toto ustanovení se nevztahuje na sdělení informací příslušnému správnímu úřadu. (6) V případě, že autorizovaná společnost zajišťuje sdružené plnění výhradně pro a) vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly, nevztahují se na ni povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), § 10 odst. 2 a 3 a v § 21b, nebo b) průmyslové obalyobaly, nevztahují se na ni povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. d), i) a j), odstavci 1 písm. k) bodech 1 a 3 a v § 21b a 21c. § 21a Rezerva (1) Autorizovaná společnost je povinna vytvořit rezervu určenou na krytí budoucích nákladů na sdružené plnění povinností osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu, zohledňující finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytování služeb ze strany autorizované společnosti (dále jen „rezerva“). (2) Autorizovaná společnost vytváří rezervu ukládáním peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet vedený v České republice u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie. Úroky z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí. (3) Autorizovaná společnost rezervu vytváří, udržuje a v případě jejího čerpání doplňuje tak, aby po uplynutí 5 let ode dne vydání prvního rozhodnutí o autorizaci dosahovala její výše k poslednímu dni každého účetního období nejméně 50 % celkových nákladů autorizované společnosti podle poslední schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Do nákladů autorizované společnosti se pro účely tohoto ustanovení nezapočítávají zaplacená daň z příjmů a náklady na tvorbu rezervy. (4) Nedosažení minimální výše rezervy stanovené v odstavci 3 je přípustné za podmínky, že a) v předcházejícím účetním období byla minimální výše rezervy dosažena a b) autorizovaná společnost zajistí dosažení minimální výše rezervy v následujícím účetním období. (5) Peněžní prostředky, které tvoří rezervu, mohou být použity pouze za účelem sdruženého plnění povinností osob, které obalyobaly uvádí na trh nebo do oběhu, s nimiž autorizovaná společnost uzavřela smlouvu o sdruženém plnění. Peněžní prostředky rezervy nejsou součástí majetkové podstaty autorizované společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucíexekucí. (6) Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků rezervy uvádí autorizovaná společnost ve své výroční zprávě. § 21b Vyrovnání nákladů autorizovaných společností (1) V případě působení více autorizovaných společností na území České republiky je každá autorizovaná společnost povinna čtvrtletně hlásit Ministerstvu životního prostředí celkovou hmotnost obalůobalů uvedených na trh osobami, s nimiž má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, rozdělenou podle obalobalových materiálů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a podle toho, zda se jedná o průmyslový obal či nikoliv. Ministerstvo životního prostředí na základě ohlášených údajů stanoví rozhodnutím tržní podíl jednotlivých autorizovaných společností pro každý obalový materiál, jakož i celkový tržní podíl a v pravidelných intervalech tržní podíly zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Rozklad podaný proti rozhodnutí podle věty druhé nemá odkladný účinek. (2) ObecObec je povinna vykázat každé z autorizovaných společností, se kterou uzavřela smlouvu o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalůobalů, hmotnost odpadů z obalůobalů předaných v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcíobcí podle obalových materiálů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, odpovídající tržním podílům autorizované společnosti pro jednotlivé obalové materiály. (3) ObecObec, která nemá uzavřenou smlouvu o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalůobalů se všemi autorizovanými společnostmi působícími na území České republiky, vykazuje autorizovaným společnostem, se kterými má uzavřenou smlouvu, hmotnost odpadů z obalůobalů předaných v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcíobcí podle obalových materiálů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu na základě upraveného tržního podílu. Upravený tržní podíl autorizované společnosti se stanoví jako podíl jejího tržního podílu a součtu tržních podílů autorizovaných společností, se kterými má daná obecobec uzavřenou smlouvu. (4) Pokud obecobec nahlásí autorizované obalové společnosti hmotnost odpadů z obalůobalů předaných v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcíobcí podle obalových materiálů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu na základě upraveného tržního podílu, musí o tom autorizovanou společnost uvědomit. Autorizovaná společnost je potom oprávněna této obciobci zaplatit pouze za hmotnost odpadů z obalůobalů odpovídající jejímu tržnímu podílu. (5) Pokud některá z autorizovaných společností ohlásí Ministerstvu životního prostředí hmotnost obalůobalů uvedených na trh podle odstavce 1 chybně, proběhne po skončení kalendářního roku opravné vyrovnání nákladů v rámci koordinace podle § 21c. (6) Autorizovaná společnost, která nedosahuje podílů stanovených v § 10 odst. 2, je povinna zajistit kompenzaci nákladů mechanismem podle § 17 odst. 3 písm. d) bodu 7 až do dne, ve kterém dosáhne podílů stanovených v § 10 odst. 2. (7) Prováděcí právní předpis stanoví formát hlášení podle odstavce 1. § 21c Koordinace autorizovaných společností (1) V případě působení více autorizovaných společností na území České republiky jsou autorizované společnosti povinny za účasti Ministerstva životního prostředí svoje jednání koordinovat za účelem dosažení shody na harmonizaci podmínek zajišťování sdruženého plnění v oblastech uvedených v odstavcích 2 až 6. Po dosažení shody je uzavřena mezi Ministerstvem životního prostředí a autorizovanými společnostmi písemná smlouva. (2) Autorizované společnosti jsou povinny v rámci koordinace jednat za účelem dosažení shody na objemu peněžních prostředků a) poskytovaných provozovatelům zařízení na dotřídění odpadů, a to pro každý obalový materiál uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu zvlášť; po dosažení shody na objemu peněžních prostředků poskytovaných provozovatelům zařízení na dotřídění odpadů pro každý obalový materiál jsou jednotlivé autorizované společnosti povinny přispívat na objem peněžních prostředků podle svého tržního podílu stanoveného pro příslušný obalový materiál podle § 21b odst. 1 a b) vynaložených na zajištění povinného obsahu recyklovaných plastů v obalechobalech podle § 12a v rámci sdruženého plnění. (3) Výši průměrných nákladů obcíobcí podle § 21 odst. 1 písm. i) zjišťuje při působení více autorizovaných společností na území České republiky pouze jedna pověřená autorizovaná společnost, na níž se všechny autorizované společnosti a Ministerstvo životního prostředí shodnou v rámci koordinace. Ostatní autorizované společnosti jsou povinny jí finančně přispět na úhradu nákladů spojených s touto činností, každá svým podílem odpovídajícím velikosti celkového tržního podílu stanoveného postupem podle § 21b odst. 1; způsob a výše úhrady nákladů je předmětem koordinace. Pověřená autorizovaná společnost je povinna zjištěné údaje o výši nákladů zaslat bez zbytečného odkladu Ministerstvu životního prostředí, které je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Podíl odpadů z obalůobalů v tříděném komunálním odpadu a v odpadu, s nímž se nakládá v zařízeních na úpravu odpadů před jejich využitím spočívajícím v dotřídění odpadů, zjišťuje při působení více autorizovaných společností na území České republiky pouze jedna pověřená autorizovaná společnost, na níž se všechny autorizované společnosti a Ministerstvo životního prostředí shodnou v rámci koordinace. Ostatní autorizované společnosti jsou povinny jí finančně přispět na úhradu nákladů spojených s touto činností, každá svým podílem odpovídajícím velikosti celkového tržního podílu stanoveného postupem podle § 21b odst. 1; způsob a výše úhrady nákladů je předmětem koordinace. (5) Pokud má některá z autorizovaných společností záměr provést změnu způsobu ekomodulace určitého obaluobalu či typu obaluobalu, je povinna tento záměr oznámit ostatním autorizovaným společnostem a Ministerstvu životního prostředí, jež se na změně musí shodnout v rámci koordinace. V případě, že se autorizované společnosti a Ministerstvo životního prostředí na změně ekomodulace neshodnou, nelze tuto změnu realizovat. (6) Autorizované společnosti jsou dále povinny v rámci koordinace jednat s cílem dosažení shody na a) celkovém objemu peněžních prostředků vynakládaných na zajištění sběrných míst a o vzájemném vyrovnání těchto nákladů, b) sdílení nákladů na zajišťování plnění povinností osob, které uvádí obalyobaly na trh nebo do oběhu, ale neplní povinnosti stanovené v § 10 až 12a tohoto zákona, c) opravném vyrovnání nákladů podle § 21b odst. 5, d) zajištění shodného přístupu k odstranění rizika duplicity evidencí a e) informacích šířených v rámci osvětových kampaní a případném vzájemném vyrovnání peněžních prostředků vynakládaných na osvětové kampaně. (7) Pokud se autorizované společnosti a Ministerstvo životního prostředí v rámci koordinace na řešení koordinované oblasti neshodnou ve lhůtě 4 měsíců, určí Ministerstvo životního prostředí po projednání s autorizovanými společnostmi řešení na základě jejich návrhů rozhodnutím; to neplatí v případě koordinace v oblasti ekomodulace podle odstavce 5. (8) Rozklad podaný proti rozhodnutí podle odstavce 7 nemá odkladný účinek. § 23 Evidenční a informační povinnosti (1) Autorizovaná společnost je povinna vést a ohlašovat Ministerstvu životního prostředí způsobem stanoveným v rozhodnutí o autorizaciautorizaci a) evidenci osob, s nimiž má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, b) evidenci množství obalůobalů a množství odpadů z obalůobalů, k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění a způsobu jejich využití, v souladu s pravidly výpočtu využití odpadu z obalůobalů, c) evidenci osob, jež pro autorizovanou společnost zajišťují svoz, zpracování nebo jiné nakládání s obalyobaly nebo odpady z obalůobalů, a původců odpadů, se kterými má autorizovaná společnost uzavřenou smlouvu, na základě které tyto osoby poskytují autorizované společnosti údaje o množství odpadů z obalůobalů a způsobech nakládání s nimi, d) evidenci množství jednorázových plastových obalových prostředků uvedených v části D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, které byly uvedeny na trh a k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění, e) evidenci sběrných míst podle § 10 odst. 1 a f) evidenci nákladů na poradenskou činnost a výzkumné projekty a g) evidenci množství recyklovaných plastů použitých osobami uvádějícími na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly podle § 12a odst. 1 v těchto obalechobalech, k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění. (2) Autorizovaná společnost ohlašuje Ministerstvu životního prostředí údaje podle odstavce 1 prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky Ministerstva životního prostředí určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona upravujícího integrovaný registr znečišťování životního prostředí a integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. (3) Ministerstvo životního prostředí zajišťuje vedení evidencí údajů shromážděných podle odstavce 1 písm. a) a b) od každé autorizované společnosti zvlášť a celkové evidence, pro kterou jsou tyto evidence podkladem. Celková evidence a evidence údajů shromážděných od jednotlivých autorizovaných společností jsou veřejně přístupné, každý má právo do nich nahlížet a pořizovat si z nich kopie nebo výpisy. (4) Evidence odpadů z obalůobalů podle odstavce 1 písm. b) je vedena od původce odpadu až po jeho využití nebo po výstup z třídícího zařízení, pokud je tento výstup dodáván do procesu využití bez významných ztrát. V případě energetického využití nebo biologického rozkladu je vedena evidence až po zařízení určené pro nakládání s odpady, kde došlo k využití odpadu procesem energetického využití nebo biologického rozkladu. (5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah vedení evidencí podle odstavce 1, rozsah a způsob ohlašování údajů z těchto evidencí a vymezení pravidel výpočtu využití odpadu z obalůobalů. § 23a Ověřování údajů (1) Autorizovaná společnost je povinna mít ověřenou řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku auditorem. (2) Autorizovaná společnost je povinna zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti a) údajů o množství obalůobalů uvedených na trh nebo do oběhu, které osoby, jež mají s autorizovanou společností uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, vykázaly autorizované společnosti, b) vedení evidencí podle § 23 odst. 1, c) nákladů, které autorizovaná společnost vynaložila na 1. sběr a využití odpadů z obalůobalů pocházejících ze sběrných míst zařazených do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcíobcí a zajištění sběrné sítě, 2. sběr a využití odpadů z průmyslových obalůobalů, 3. dotřídění odpadů z obalůobalů, 4. přímou podporu recyklace a využití odpadů z obalůobalů, 5. vedení evidencí obalůobalů a odpadů z obalůobalů a jejich ohlašování, 6. informování spotřebitelůspotřebitelů, 7. ověřování údajů podle § 23a, 8. administrativu a 9. daně a poplatky, d) nastavení cen sdruženého plnění pro jednotlivé druhy obalůobalů; při tomto ověření je vyžadováno pouze ověření správnosti. (3) Autorizovaná společnost je dále povinna zajistit, aby auditor ověřil správnost a úplnost údajů vykázaných autorizované společnosti osobami uvedenými v § 23 odst. 1 písm. c) a obcemiobcemi. (4) Autorizovaná společnost je povinna zajistit ověření podle odstavců 2 a 3 v každém roce, ve kterém je oprávněna k zajišťování sdruženého plnění. Zprávu o ověření účetní závěrky podle odstavce 1 a zprávu nebo zprávy o ověření podle odstavců 2 a 3 je autorizovaná společnost povinna Ministerstvu životního prostředí zaslat nejpozději do 6 měsíců od skončení ověřovaného období. (5) Osoby uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu a osoby uvedené v § 23 odst. 1 písm. c) jsou povinny poskytnout autorizované společnosti nezbytnou součinnost za účelem splnění její povinnosti stanovené v odstavcích 2 a 3. (6) Prováděcí právní předpis stanoví minimální rozsah ověření podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3. § 24 Kontrola činnosti autorizované společnosti (1) Činnost autorizovaných společností kontroluje Ministerstvo životního prostředí. (2) Zjistí-li Ministerstvo životního prostředí v činnosti autorizované společnosti nedostatky, může podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku a) uložit, aby autorizovaná společnost ve stanovené lhůtě zjednala nápravu; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek, b) podat podnět České inspekci životního prostředí k zahájení řízení o přestupku autorizované společnosti, c) rozhodnout po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu o změně nebo zrušení rozhodnutí o autorizaciautorizaci, nebo d) zakázat autorizované společnosti zajišťovat sdružené plnění, pokud nesplní povinnost stanovenou v § 21 odst. 1 písm. f) nebo g) nebo v § 21b odst. 6; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Nedostatkem v činnosti autorizované společnostiNedostatkem v činnosti autorizované společnosti se rozumí porušení povinnosti stanovené autorizované společnosti tímto zákonem nebo povinnosti stanovené akciové společnostiakciové společnosti jinými právními předpisy19) nebo porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o autorizaciautorizaci. § 25 Změna rozhodnutí o autorizaci Ministerstvo životního prostředí může po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu změnit rozhodnutí o autorizaci kromě případu uvedeného v § 24 odst. 2 písm. c) též a) na žádost autorizované společnosti, b) z důvodu změn v závazcích týkajících se výše podílu využití a recyklace odpadu z obalůobalů, jestliže vyplývají z práva Evropské unie, c) z důvodu změny v právním předpise, která má vliv na sdružené plnění povinností osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu, nebo d) v situaci, kdy by bylo ohroženo zajišťování plnění cílů recyklace a celkového využití obalového odpadu. § 26 Zrušení rozhodnutí o autorizaci (1) Ministerstvo životního prostředí bez zbytečného odkladu zruší rozhodnutí o autorizaci, jestliže a) autorizovaná společnost neuzavřela po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci žádnou smlouvu o sdruženém plnění kromě smluv uzavřených podle § 18 odst. 2, b) autorizované společnosti bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo v dokladech připojených k žádosti, c) autorizovaná společnost nesplnila povinnost stanovenou v § 21 odst. 1 písm. f) nebo g) nebo v § 21b odst. 6, d) autorizovaná společnost nezjedná nápravu uloženou podle § 24 odst. 2 písm. a) ani v dodatečně stanovené lhůtě, nebo e) na autorizovanou společnost byl prohlášen konkurs podle zvláštního právního předpisu.20) (2) Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu může zrušit rozhodnutí o autorizaci, pokud a) autorizovaná společnost nedosáhla do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci využití alespoň 80 % cíle pro celkové využití odpadů z obalůobalů stanoveného v rozhodnutí o autorizaci podle § 17 odst. 7 písm. d), b) autorizovaná společnost nedosáhla v prvním roce činnosti využití odpadu z obalůobalů v rozsahu alespoň dvou třetin množství požadovaného v rozhodnutí o autorizaci, nebo c) celkové množství obalůobalů, pro něž autorizovaná společnost uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, netvoří po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci alespoň 10 % hmotnostních všech obalůobalů uvedených na trh nebo do oběhu v České republice, na které se vztahuje rozhodnutí o autorizaci. (3) Jestliže valná hromada autorizované společnosti rozhodne, že autorizovaná společnost nebude nadále vykonávat činnost, pro kterou jí bylo vydáno rozhodnutí o autorizaciautorizaci, je autorizovaná společnost povinna bezodkladně tuto skutečnost oznámit Ministerstvu životního prostředí, které rozhodnutí o autorizaciautorizaci zruší, a to nejpozději do 30 dnů ode dne přijetí tohoto oznámení. § 27 (1) Účastníky řízení podle § 17 jsou žadatelé, kteří žádají o vydání rozhodnutí o autorizaciautorizaci ve vztahu k těm druhům obalůobalů, na které se má vztahovat rozhodnutí o autorizaciautorizaci, a autorizované společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k těmto druhům obalůobalů. To neplatí v případě řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle § 17 odst. 8, jehož účastníkem je pouze dotčená autorizovaná společnost. (2) Účastníky řízení podle § 25 jsou autorizované společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k těm druhům obalůobalů, na které se rozhodnutí o změně autorizaceautorizace má vztahovat. (3) Účastníkem řízení podle § 26 je pouze dotčená autorizovaná společnost. § 28 Zánik rozhodnutí o autorizaci (1) Rozhodnutí o autorizaciautorizaci zaniká a) jeho zrušením, b) uplynutím doby jeho platnosti, c) zánikem autorizované společnosti bez likvidace nebo zrušením s likvidací, d) změnou právní formy autorizované společnosti nebo účinností smlouvy o převodu nebo pachtu jejího obchodního závoduobchodního závodu. (2) Zánikem rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle odstavce 1 písm. a) nejsou dotčeny nároky osob, které měly s autorizovanou společností ke dni zániku rozhodnutí o autorizaciautorizaci uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, při vypořádání práv a povinností s autorizovanou společností. § 28a Převod peněžních prostředků při zániku rozhodnutí o autorizaci (1) Právnická osoba, jejíž rozhodnutí o autorizaci zaniklo, je povinna převést všechny dosud nevyužité peněžní prostředky získané z příspěvků osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu včetně výnosů z nich a peněžní prostředky tvořící rezervu autorizované společnosti, která plnění povinností těchto osob převzala. Je-li více takových autorizovaných společností, převede se každé z nich poměrná část těchto peněžních prostředků, která odpovídá poměru příspěvků uhrazených za obalyobaly uvedené na trh nebo do oběhu za období posledních 24 měsíců přede dnem zániku rozhodnutí o autorizaci každou osobou uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu, která měla ke dni zániku rozhodnutí s autorizovanou společností, jejíž rozhodnutí o autorizaci zaniklo, uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění. Autorizovaná společnost, která převzala plnění povinností osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu, není oprávněna po těchto osobách vyžadovat opětovnou úhradu příspěvků za obalyobaly jimi uvedené na trh nebo do oběhu do dne zániku rozhodnutí o autorizaci autorizované společnosti, s níž měla osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu před převzetím povinností uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění. (2) Povinnost stanovenou v odstavci 1 musí právnická osoba splnit do 180 dnů ode dne, kdy její rozhodnutí o autorizaci zaniklo, a to způsobem, který schválí Ministerstvo životního prostředí na návrh této právnické osoby. Ministerstvo životního prostředí poskytne této právnické osobě rovněž informace o tom, se kterými autorizovanými společnostmi a pro jaké množství obalůobalů jednotlivé osoby uzavřely smlouvu o sdruženém plnění podle odstavce 1. (3) Nelze-li peněžní prostředky převést v souladu s odstavcem 1 z důvodu, že osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu neuzavřela smlouvu o sdruženém plnění s autorizovanou společností, převede právnická osoba odpovídající část peněžních prostředků do 180 dnů ode dne, kdy její rozhodnutí o autorizaci zaniklo, osobě uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu, která se rozhodla plnit povinnosti dle tohoto zákona samostatně podle § 13 odst. 1 písm. a), a je zapsána v Seznamu. V případě zbývajících nerozdělených peněžních prostředků se tyto peněžní prostředky převedou do 180 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první poměrně jednotlivým autorizovaným společnostem zajišťujícím plnění povinností pro ty druhy obalůobalů, pro které je zajišťovala právnická osoba, jejíž rozhodnutí o autorizaci zaniklo. (4) Návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku nemůže být podán dříve, než budou splněny povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 3. Ministerstvo životního prostředí vydá po doložení splnění těchto povinností na žádost právnické osoby podle věty první osvědčení o jejich splnění, které je povinnou součástí návrhu na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku. (5) V případě přeměny autorizované společnosti, v jejímž důsledku rozhodnutí o autorizaci zaniká, je autorizovaná společnost povinna před zápisem přeměny do obchodního rejstříku Ministerstvu životního prostředí doložit, že všechny nevyužité peněžní prostředky získané z příspěvků osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu včetně výnosů z nich a prostředky tvořící rezervu autorizované obalové společnosti byly převedeny v souladu s odstavcem 1 nebo 3. Návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku nemůže být podán před splněním této povinnosti. Splnění povinnosti doloží navrhovatel potvrzením Ministerstva životního prostředí. (6) Zaniká-li rozhodnutí o autorizaci účinností smlouvy o převodu nebo pachtu obchodního závoduobchodního závodu autorizované společnosti, a nebude-li splněna povinnost převést peněžní prostředky ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, smlouva se od počátku ruší. § 29 Zveřejňování rozhodnutí o autorizaci Seznam vydaných rozhodnutí o autorizaciautorizaci, rozhodnutí o jejich změnách nebo o jejich zrušení, jakož i obsah těchto rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství nebo ochrany osobních údajůosobních údajů, zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí ve svém Věstníku. HLAVA IV REGISTRAČNÍ A EVIDENČNÍ POPLATKY § 30 (1) Za zápis do Seznamu (§ 14) se platí registrační poplatek ve výši 800 Kč a za evidenci v tomto Seznamu v následujících kalendářních letech se platí evidenční poplatek ve stejné výši vždy za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku. (2) Za vydání rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle § 17 platí žadatel registrační poplatek ve výši 2 000 Kč. V každém následujícím kalendářním roce platí autorizovaná společnost za vedení evidence evidenční poplatek ve výši 800 Kč za každou osobu, s níž má autorizovaná společnost uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění alespoň po část kalendářního roku, a to za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku. (3) Autorizovaná společnost není povinna platit evidenční poplatek podle odstavce 2 za osobu, se kterou měla uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění pouze po část kalendářního roku, pokud tato osoba za tuto část kalendářního roku uvedla na trh nebo do oběhu méně než 300 kg obalůobalů. (4) Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě registračních a evidenčních poplatků nepoužije. (5) Výnos registračních a evidenčních poplatků je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky. (6) Správcem registračních a evidenčních poplatků je Státní fond životního prostředí České republiky. Správu placení těchto poplatků vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu daňového subjektu. O prominutí úroku z prodlení rozhoduje Ministerstvo životního prostředí. HLAVA V VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI NAKLÁDÁNÍ S OBALY A ODPADY Z OBALŮ § 31 Správní úřady v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů Státní správu v oblasti nakládání s obalynakládání s obaly a odpady z obalů vykonávají a) Ministerstvo životního prostředí, b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, c) krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy), d) Česká obchodní inspekce, e) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, f) Česká inspekce životního prostředí, g) Státní ústav pro kontrolu léčiv, h) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, i) orgány Celní správy České republiky. § 32 Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí jako ústřední správní úřad v oblasti nakládání s obalynakládání s obaly a odpady z obalů a) vede Seznam podle § 14, b) vydává rozhodnutí o autorizaci po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu podle § 17 odst. 1 a rozhoduje o prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci podle § 17 odst. 8, c) vede seznam vydaných rozhodnutí o autorizaciautorizaci, rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí o autorizaciautorizaci a zveřejňuje jej ve Věstníku Ministerstva životního prostředí podle § 29, d) označuje ve výpisu emise akcionáře, kterým byla pozastavena akcionářská práva podle § 20a odst. 1, e) rozhoduje po předchozím projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu o souhlasu se zrušením autorizované společnosti, s přeměnou autorizované společnosti, s převodem, pachtem nebo zástavou obchodního závoduobchodního závodu autorizované společnosti nebo se změnou předmětu podnikání autorizované společnosti podle § 20a odst. 6 nebo o souhlasu s účinností smlouvy o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závoduobchodního závodu autorizované společnosti podle § 20a odst. 7, f) vede evidence podle § 23 odst. 3 věty první, souhrnnou evidenci podle § 15 odst. 2 a z nich zpracovává a vede celkovou evidenci, g) kontroluje činnost autorizovaných společností podle § 24 odst. 1, h) ukládá autorizované společnosti opatření ke zjednání nápravy podle § 24 odst. 2 písm. a) nebo zákaz zajišťovat sdružené plnění podle § 24 odst. 2 písm. d), i) podává podnět České inspekci životního prostředí k zahájení řízení o přestupku autorizované společnosti podle § 24 odst. 2 písm. b), j) rozhoduje o změně rozhodnutí o autorizaci podle § 24 odst. 2 písm. c) a § 25, k) rozhoduje o zrušení rozhodnutí o autorizaci podle § 24 odst. 2 písm. c) a § 26, l) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím České inspekce životního prostředí, m) poskytuje Evropské komisi v požadovaném rozsahu a požadovaným způsobem údaje o nakládání s obalyobaly a odpady z obalůobalů v České republice, n) zajišťuje, aby celkové množství využitých odpadů z obalůobalů bylo v souladu s mezinárodními závazky, kterými je Česká republika vázána,23) o) jmenuje po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu zástupce České republiky do výborů, komisí, odborných a pracovních skupin a dalších grémií založených v souladu s právem Evropské unie v oblasti nakládání s obalyobaly a odpady z obalůobalů,2) p) zajišťuje ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu vhodnou formou informování veřejnosti o úloze spotřebitelůspotřebitelů při přispívání k opakovanému používání, využívání a recyklaci obalůobalů a odpadu z obalůobalů, q) podává podnět České obchodní inspekci ke kontrole v oblasti nakládání s obalyobaly, r) zajišťuje pravidelný dialog mezi autorizovanými společnostmi, osobami uvádějícími obalyobaly na trh nebo do oběhu, osobami nakládajícími s obalyobaly a odpady z obalůobalů, obcemiobcemi a spolky, jejichž činnost se týká tohoto zákona, s) stanovuje tržní podíly autorizovaných společností, na základě kterých je podle § 21b prováděno vyrovnání nákladů, a v pravidelných intervalech je zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, t) usměrňuje koordinaci podle § 21c k dosažení shody mezi autorizovanými společnostmi a svolává k tomuto účelu podle potřeby jednání mezi autorizovanými společnostmi a Ministerstvem životního prostředí, přičemž v případě nedosažení shody v koordinované oblasti o řešení samo rozhodne, a u) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup výši nákladů obcíobcí na provoz systému zpětného odběru odpadů z obalůobalů pro různé velikostní skupiny obcíobcí, zjišťovaných pověřenou autorizovanou společností podle § 21c odst. 3. § 33 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává stanovisko Ministerstvu životního prostředí k žádosti o vydání rozhodnutí o autorizaci podle § 17 odst. 1, k žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci podle § 17 odst. 8, k žádosti o předchozí souhlas podle § 20a odst. 6 a 7, ke změně rozhodnutí o autorizaci podle § 24 odst. 2 písm. c) a § 25 a ke zrušení rozhodnutí o autorizaci podle § 24 odst. 2 písm. c) a § 26 odst. 2. § 35 Krajské hygienické stanice Krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy) kontrolují plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalůobalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití v případě obalůobalů kosmetických prostředků;24) při zjištění porušení těchto povinností ukládají opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky a správní tresty. § 36 Česká obchodní inspekce Česká obchodní inspekce a) kontroluje plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití, s výjimkou obalů kosmetických prostředků,24) obalů, které přicházejí do přímého styku s potravinami, obalů léčivých přípravků10) a obalů surovin pro přípravu humánních léčivých přípravků,10) b) kontroluje zajištění zpětného odběru osobami, které uvádějí obalyobaly na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli; tyto osoby jsou povinny jí na žádost prokázat způsob zajištění zpětného odběru, c) kontroluje zajištění prodeje nápojů ve vratných zálohovaných obalech u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, které uvádějí balené nápoje na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli, d) v případě zjištění porušení povinností při kontrole podle písmene a), b) nebo c) ukládá opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky a správní tresty. § 37 Státní zemědělská a potravinářská inspekce Státní zemědělská a potravinářská inspekce27) kontroluje plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalůobalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití v případě obalůobalů, které přicházejí do přímého styku s potravinami; při zjištění porušení těchto povinností ukládá opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky a správní tresty. § 38 Státní ústav pro kontrolu léčiv Státní ústav pro kontrolu léčiv kontroluje plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalůobalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití v případě obalůobalů humánních léčivých přípravků a obalůobalů surovin pro přípravu humánních léčivých přípravků; při zjištění porušení těchto povinností ukládá opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky a správní tresty. § 39 Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv kontroluje plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalůobalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití v případě obalůobalů veterinárních léčivých přípravků a obalůobalů surovin pro přípravu veterinárních léčivých přípravků; při zjištění porušení těchto povinností ukládá opatření k nápravě podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky a správní tresty. § 40 Česká inspekce životního prostředí (1) Česká inspekce životního prostředí28) kontroluje plnění a) povinnosti zpětného odběru, s výjimkou povinnosti zpětného odběru uvedeného v § 36 písm. b), a povinnosti využití odpadu z obalůobalů, b) osvětové činnosti, c) povinností podle § 10a, 12a, § 13 odst. 2, § 13a, § 23a odst. 5 a § 28a a d) dalších povinností souvisejících s povinnostmi podle písmen a) až c). (2) Při zjištění porušení povinností podle odstavce 1 ukládá Česká inspekce životního prostředí opatření podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky a správní tresty a může uložit ochranné opatření podle § 43. § 41 Orgány Celní správy České republiky (1) Celní úřady jsou oprávněny kontrolovat, zda obalyobaly nebo obalové prostředky dovážené do České republiky nebo přepravované z členských států Evropské unie do České republiky splňují požadavky tohoto zákona. V případě pochybností, zda jsou naplněny podmínky tohoto zákona, celní úřady propustí kontrolované zboží do příslušného celního režimu nebo k další přepravě, dají podnět příslušnému kontrolnímu orgánu ke kontrole a současně uvědomí o tomto podnětu Ministerstvo životního prostředí. (2) Pro účely výkonu státní správy v oblasti nakládání s obalyobaly a odpady z obalůobalů poskytuje Generální ředitelství cel na vyžádání Ministerstvu životního prostředí a České inspekci životního prostředí ze svých evidencí tyto informace o dovozech obalůobalů ze zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie: a) identifikační údaje deklaranta a příjemce, a to jméno nebo obchodní firmu, případně název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) datum dovozu, c) hrubou a čistou hmotnost zásilky, d) zbožový kód, e) druh a počet nákladových kusů, f) popis zboží, g) stát, ze kterého byl obalobal dovezen, a h) měrnou jednotku a její počet. (3) Poskytnutí informací podle odstavce 2 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. § 42 Kontrola v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů Inspektoři a pověření zaměstnanci správních úřadů vykonávajících působnost v oblasti nakládání s obalynakládání s obaly a odpady z obalůobalů podle tohoto zákona se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole. HLAVA VI OCHRANNÁ OPATŘENÍ A PŘESTUPKY § 43 Ochranná opatření (1) Česká inspekce životního prostředí může s přihlédnutím k povaze a závažnosti porušení povinnosti podle tohoto zákona zakázat do zjednání nápravy uvádět na trh nebo do oběhu obalyobaly, které nesplňují požadavky stanovené v § 10 odst. 1, nebo pozastavit uvádění takových obalůobalů na trh nebo do oběhu. Při ukládání tohoto opatření postupuje Česká inspekce životního prostředí podle zákona o dozoru nad trhem s výrobkyvýrobky obdobně. (2) Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob § 44 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost, k níž je třeba autorizaceautorizace podle § 17, bez této autorizaceautorizace, nebo bez autorizaceautorizace nabízí třetím osobám uzavření smluv, jejichž obsahem je činnost, k jejímuž výkonu je autorizaceautorizace třeba. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako osoba, která uvádí na trh obalobal, poruší povinnost stanovenou v § 3 odst. 1, b) jako osoba, která uvádí na trh obalobal nebo obalový prostředek, nezajistí některou z podmínek uvádění obalůobalů nebo obalových prostředků na trh podle § 4, c) jako osoba, která uvádí na trh obalobal, nepředloží na požádání kontrolnímu orgánu technickou dokumentaci podle § 5 odst. 1 písm. a), nebo neinformuje průkazně své odběratele podle § 5 odst. 1 písm. b), d) jako osoba, která uvádí na trh obalový prostředek, nepředloží na požádání kontrolnímu orgánu technickou dokumentaci podle § 5 odst. 2 písm. a), nebo neinformuje průkazně své odběratele podle § 5 odst. 2 písm. b), e) jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobkyvýrobky, jejichž obalyobaly jsou opakovaně použitelné, nebo vratné, neučiní opatření, která umožňují opakované použití opakovaně použitelných obalůobalů podle § 7, nebo nezajistí opakované použití vratných obalůvratných obalů nebo využití odpadů z těchto obalůobalů podle § 8, f) jako osoba uvedená v § 9 poruší některou z povinností týkajících se vratných zálohovaných obalůobalů podle § 9, g) jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, nezajistí zpětný odběr těchto obalůobalů nebo odpadů z těchto obalůobalů podle § 10 odst. 1, h) jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, nedosáhne stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadu z těchto obalůobalů podle § 10 odst. 5, i) jako osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu neuhradí obciobci náklady podle § 10a odst. 1 nebo nesplní některou z povinností podle § 10a odst. 2 nebo 3, j) jako osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obalyobaly neprovádí osvětovou činnost podle § 11 odst. 1 až 3, k) jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, nezajistí využití odpadů z obalůobalů podle § 12, l) jako osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu nezajistí povinný obsah recyklovaných plastů v obaluobalu podle § 12a odst. 1 nebo neohlásí množství recyklovaných plastů, které použila v obalechobalech podle § 12a odst. 3, m) jako osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli poruší zákaz ovlivňovat dodavatele ve výběru autorizované společnosti podle § 13 odst. 2, n) v rozporu s § 13a odst. 2 nebo 3 si neurčí pověřeného zástupce nebo si ho určí v rozporu s § 13a odst. 4 nebo 5, o) jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, poruší povinnost podat návrh na zápis do Seznamu podle § 14 odst. 1, p) jako osoba zapsaná v Seznamu nesplní povinnost oznámit změny údajů podle § 14 odst. 9, q) jako osoba, na kterou se vztahuje povinnost zapsat se do Seznamu, poruší některou z povinností evidence podle § 15, r) jako osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu nebo jako osoba uvedená v § 23 odst. 1 písm. c) neposkytne autorizované společnosti nezbytnou součinnost podle § 23a odst. 5, nebo s) jako právnická osoba, jejíž rozhodnutí o autorizaciautorizaci zaniklo, nepřevede peněžní prostředky podle § 28a. (3) Autorizovaná společnost se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z podmínek autorizaceautorizace stanovených v rozhodnutí o autorizaciautorizaci na základě § 17 odst. 7 písm. c) až f), b) poruší některé z omezení autorizované společnosti podle § 20, c) poruší zákaz konat valnou hromadu bez předložení výpisu z registru emise podle § 20a odst. 1, d) v rozporu s § 20a odst. 2 umožní hlasování na valné hromadě osobě, které byla Ministerstvem životního prostředí pozastavena akcionářská práva, nebo osobě, která nebyla uvedena ve výpisu emise, e) poruší zákaz uzavřít smlouvu podle § 20a odst. 3, f) poruší zákaz uzavřít smlouvu podle § 20a odst. 5, g) si nevyžádá předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí k vydání usnesení valné hromady v případech uvedených v § 20a odst. 6, h) stanoví podmínky uzavření smlouvy o sdruženém plnění v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a), i) neuzavře smlouvu o sdruženém plnění podle § 21 odst. 1 písm. b) nebo c), j) uzavře smlouvu s obcíobcí v rozporu s § 21 odst. 1 písm. d) nebo smlouvu s obcíobcí odmítne uzavřít, k) nezajišťuje sdružené plnění povinností osob uvádějících obalyobaly na trh nebo do oběhu, se kterými uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle § 21 odst. 1 písm. e), l) nesplní povinnost zajistit zpětný odběr prostřednictvím sběrných míst pro stanovený podíl obyvatel nebo obcíobcí podle § 21 odst. 1 písm. f) nebo g), m) nedosáhne stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadu z obalůobalů podle § 21 odst. 1 písm. h), n) nesplní povinnost zjišťovat výši průměrných nákladů obcíobcí pro různé velikostní skupiny obcíobcí podle § 21 odst. 1 písm. i) nebo zjišťovat podíl odpadů z obalůobalů v tříděném komunálním odpadu a v odpadu, s nímž se nakládá v zařízeních na úpravu odpadů před jejich využitím spočívajícím v dotřídění odpadů podle § 21 odst. 1 písm. j), o) nezajistí, aby výše peněžních příspěvků pokrývala náklady podle § 21 odst. 1 písm. k), p) nesplní povinnost provádět ekomodulaci podle § 21 odst. 1 písm. l), q) nezabezpečí, aby výše peněžních příspěvků nepřesahovala nezbytné náklady podle § 21 odst. 1 písm. m), r) nesplní povinnost stanovovat nižší peněžní příspěvky podle § 21 odst. 1 písm. n), s) nezveřejní informace podle § 21 odst. 1 písm. o), t) nezveřejní smlouvy ve stanovené lhůtě podle § 21 odst. 1 písm. p), u) nevypracuje metodiku způsobem podle § 21 odst. 3 nebo ji nezveřejní na svých internetových stránkách, v) nesplní povinnost vyhotovit zprávu a zaslat ji Ministerstvu životního prostředí podle § 21 odst. 4, nebo w) poruší zákaz sdělovat informace třetím osobám podle § 21 odst. 5. (4) Autorizovaná společnost se dále dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností týkajících se rezervy podle § 21a, b) nesplní některou z povinností týkajících se vyrovnání nákladů podle § 21b, c) v souvislosti s koordinací podle § 21c 1. se nezapojí do koordinace nebo nedodrží dohodnutý postup potvrzený smlouvou podle § 21c odst. 1, 2. jako pověřená autorizovaná společnost nezašle zjištěné údaje o výši nákladů Ministerstvu životního prostředí podle § 21c odst. 3, 3. neoznámí ostatním autorizovaným společnostem nebo Ministerstvu životního prostředí záměr změnit způsob ekomodulace a provede jeho změnu bez shody s nimi podle § 21c odst. 5, nebo 4. se neřídí rozhodnutím vydaným podle § 21c odst. 7, d) nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidence podle § 23 odst. 1 nebo neohlásí údaje z těchto evidencí Ministerstvu životního prostředí podle § 23 odst. 2, nebo e) poruší některou z povinností týkajících se ověřování údajů auditorem podle § 23a. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poskytne v místě prodeje výrobkůvýrobků spotřebitelispotřebiteli plastovou odnosnou tašku jinak než způsobem uvedeným v § 3 odst. 3. (6) ObecObec se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21b odst. 2 nebo 3 nevykáže každé z autorizovaných společností poměrnou část hmotnosti odpadů z obalůobalů předaných v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcíobcí nebo v rozporu s § 21b odst. 4 neuvědomí autorizovanou společnost. § 45 (1) Za přestupek podle § 44 lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6, b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), c) až f), j), o) nebo p), odstavce 3 písm. t) anebo podle odstavce 5, c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. i), m), q) nebo r) anebo podle odstavce 3 písm. p), r) nebo s), d) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. n), nebo e) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), g), k), l) nebo s), odstavce 3 písm. a) až l), n), o), q) nebo u) až w) anebo podle odstavce 4. (2) Za přestupek právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby podle § 44 odst. 2 písm. h) nebo § 44 odst. 3 písm. m) lze uložit pokutu až do výše, která se stanoví jako součin čísla označujícího počet procent chybějících k dosažení stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadů z obalůobalů a částky 1 000 000 Kč. § 46 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba neodpovídá za přestupek podle § 44 odst. 2 písm. g) až l), jestliže k porušení povinnosti došlo do 3 měsíců ode dne, kdy autorizované společnosti, s níž právnická nebo podnikající fyzická osoba uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, zaniklo rozhodnutí o autorizaciautorizaci. Má se za to, že povinnosti podle § 10 odst. 1 a § 10a až 12a ve vztahu k obalůmobalům, které právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedla na trh nebo do oběhu do 3 měsíců ode dne zániku rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle věty první, jsou splněné. (2) Přestupky podle tohoto zákona projednává Krajská hygienická stanice, Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv nebo Česká inspekce životního prostředí, a to v rozsahu své působnosti vymezené v § 35 až 40. Je-li podle rozsahu své působnosti příslušným k projednání přestupku více jak jeden správní orgán, přestupek projedná ten z příslušných správních orgánů, který jako první zahájil řízení. Správní orgán, který zahájí řízení, informuje o tom všechny správní orgány, které jsou k projednání přestupků podle tohoto zákona příslušné. (3) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. (4) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil, s výjimkou pokut uložených Českou inspekcí životního prostředí, které jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. HLAVA VII USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ § 48 Pro účely plnění povinností využití odpadu z obalůobalů podle § 12 a vedení evidence podle § 15 a 23 se kompozitní obalyobaly a jiné obalyobaly složené z více než jednoho materiálu vykazují podle materiálů obsažených v obaluobalu. Od tohoto požadavku se lze odchýlit v případě, že daný materiál představuje nevýznamnou část obaluobalu a nepředstavuje více než 5 % celkové hmotnosti obaluobalu. § 49 Výkon působnosti orgánů Celní správy České republiky podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní s výjimkou řízení o přestupcích. § 50 Zmocňovací ustanovení (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 9 odst. 9. (2) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku podle § 9a odst. 3, § 10 odst. 6, § 11 odst. 4, § 15 odst. 4, § 21b odst. 7, § 23 odst. 5 a § 23a odst. 6. (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 3. § 51 Přechodná ustanovení (1) Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobkyvýrobky, jsou povinny plnit povinnosti uvedené v § 3, § 4 odst. 1 písm. a) a c), § 5, 10 a 14 nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona podle § 18 a 19 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (3) Požadavky na uvádění na trh nebo do oběhu obalů vyrobených přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. § 51a (1) Rozhodnutí vydaná Ministerstvem průmyslu a obchodu podle § 47 pozbývají platnosti ke dni účinnosti tohoto zákona. (2) Řízení zahájená podle § 47, která nebyla skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ke dni účinnosti tohoto zákona zastavují. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně spotřebitele § 52 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 452/2001 Sb., se mění takto: V § 18 se odstavce 1, 2, 3, 5, 6 a 8 zrušují. Dosavadní odstavce 4 a 7 se označují jako odstavce 1 a 2. ČÁST TŘETÍ Změna živnostenského zákona § 53 V zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se v § 3 odst. 3 na konci písmene ad) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ae), které včetně poznámky pod čarou č. 23l) zní: „ae) činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu.23l) 23l) Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 56 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 477/2001 Sb. Kritéria a názorné příklady upřesňující pojem obal Kritérium 1 VýrobekVýrobek, který odpovídá definici obaluobalu uvedené v § 2 písm. a) a zároveň plní nebo může plnit i jinou funkci než funkci obaluobalu, se považuje za obalobal pouze tehdy, pokud a) není nedílnou součástí jiného výrobkuvýrobku, b) není nezbytný k tomu, aby uzavíral, nesl nebo uchovával tento výrobekvýrobek po dobu jeho životnosti a c) nejsou všechny části určeny k tomu, aby byly společně používány, spotřebovány nebo odstraněny. Názorné příklady ilustrující použití kritéria 1 Obal Krabice na cukrovinky Fóliový přebal pouzdra na CD Poštovní sáčky na katalogy a časopisy (s tiskovinou uvnitř) Papírové košíčky na pečení prodávané s pekařským nebo cukrářským výrobkemvýrobkem Role, trubice, dutinky a válce, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály, například plastová fólie, hliníková fólie (alobal) nebo papír, kromě rolí, trubic, dutinek a válců, které slouží jako součást výrobních strojů a které se nepoužívají k prezentaci výrobkuvýrobku jako prodejní jednotky Květináče, které jsou určeny pouze k prodeji a přepravě rostlin a ne pro celou dobu života rostliny Skleněné lahve na injekční roztoky Válcové obalyobaly na CD typu „spindle“ (prodávané s CD, nejsou určeny k uchovávání disků) Ramínka na šaty (prodávaná s oděvem) Krabičky zápalek Systémy sterilní bariéry (sáčky, tácky a materiály nutné k zachování sterility výrobkuvýrobku) Kapsle do nápojových systémů Opakovaně plnitelné ocelové lahve používané pro různé druhy plynů, kromě hasicích přístrojů Předmět, který není obalem Květináče určené pro celou dobu života rostliny Pouzdra, kufříky a kazety na nástroje a nářadí Čajové sáčky Voskové vrstvy na sýrech Střívka uzenin Ramínka na šaty (prodávaná samostatně) kávové polštářky z filtrového papíru odstraněné spolu s použitým kávovým produktem Náplně do tiskáren Pouzdra na CD, DVD a video (prodávané spolu s diskem CD, DVD nebo videem uvnitř pouzdra) Válcové obalyobaly na CD typu „spindle“ (prodávané prázdné, určené k uchovávání CD) Rozpustné sáčky na detergenty Svítilny na hrob (nádoby na svíčky) Mechanický mlýnek (zabudovaný v nádobě, kterou lze znovu naplnit, například plnitelný mlýnek na pepř) Kritérium 2 Předměty navržené a určené k tomu, aby byly plněny v místě prodeje, se považují za obalyobaly, pokud plní funkci obaluobalu. Názorné příklady ilustrující použití kritéria 2 Obal, který je navržen a určen k plnění v místě prodeje Odnosné papírové nebo plastové tašky a sáčky Jednorázové talíře a kelímky Přilnavá fólie Sendvičové sáčky Hliníková fólie Plastová fólie pro vyčištěné oděvy z prádelen Předmět, který není obalem Míchátko Jednorázové příbory Balicí papír (prodávaný samostatně) Papírové formy na pečení (prodávané prázdné) Papírové košíčky na pečení prodávané bez pekařského nebo cukrářského výrobkuvýrobku Kritérium 3 Součásti obaluobalu a pomocné prvky začleněné v obaluobalu se považují za části obaluobalu, v němž jsou začleněny. Pomocné prvky, které jsou zavěšené přímo na výrobkuvýrobku nebo jsou k výrobkuvýrobku připevněné a plní funkci obaluobalu, se považují za obalobal pouze tehdy, pokud a) nejsou nedílnou součástí tohoto výrobkuvýrobku a b) nejsou-li všechny části určeny k tomu, aby byly společně spotřebovány nebo odstraněny. Názorné příklady ilustrující použití kritéria 3 Obal Štítky a visačky, které jsou přímo zavěšeny na výrobkuvýrobku nebo jsou k výrobkuvýrobku připevněny Předmět, který je součástí obalu Kartáč řasenky, který je součástí uzávěru řasenky Samolepicí etikety, které jsou nalepeny na jiné části obaluobalu Sponky, spony, svorky Plastové převlečné etikety (smrštitelné) Dávkovač, který je součástí uzávěru nádoby s detergenty Mechanický mlýnek (zabudovaný v nádobě, kterou nelze znovu naplnit a která je naplněna produktem, například mlýnek na pepř naplněný pepřem) Předmět, který není obalem Štítky RFID pro identifikaci na základě rádiové frekvence Příloha č. 2 k zákonu č. 477/2001 Sb. SYSTÉMY ZAJIŠTĚNÍ OPAKOVANÉHO POUŽITÍ OBALŮ A. Systémy pro zajištění opakovaného použití obaluopakovaného použití obalu jsou: 1. Uzavřený systém - systém, ve kterém je opakovaně použitelný obal uváděn do oběhu osobou nebo organizovanou skupinou osob; 2. Otevřený systém - systém, ve kterém je uváděn do oběhu opakovaně použitelný obal mezi blíže neurčenými osobami; 3. Smíšený systém - systém sestávající se ze dvou částí: a) opakovaně použitelný obal, který zůstává u konečného uživatele, pro který neexistuje žádný systém zpětného rozdělování vedoucí ke komerčnímu opakovanému naplnění, b) jednorázový obalobal, který se použije jako pomocný výrobekvýrobek pro přepravu obsahu k opakovanému naplnění obaluobalu. B. Kritéria pro zajištění systému opakovaného použití obaluopakovaného použití obalu Požadavky na opakovaně použitelné obaly jsou stanoveny kombinací požadavků na samotný obal a na systém opakovaného použití obaluopakovaného použití obalu, v němž je funkční. 1. Kritéria pro uzavřený systém: a) opakovaně použitelný obal je trvale ve vlastnictví osoby nebo organizované skupiny osob; b) obal je opakovaně uváděn na trh osobou nebo organizovanou skupinou osob, která ho vlastní; c) konstrukční typ obalu je stanoven podle specifikací odsouhlasených účastníky tohoto systému a je také podle těchto specifikací používán; d) systémy shromažďování a zpětného rozdělování těchto obalů jsou v patřičném sběrném místě; e) osoby nebo organizované skupiny osob jsou povinny převzít zpět opakovaně použitelný obal, který byl použit v souladu s dohodnutými specifikacemi; f) všechny osoby uvádějící na trh obalobal podávají informace o použití obaluobalu a místech, kde je možné obalobal ponechat pro účel opakovaného použití; g) je používán systém kontroly na základě dohodnuté specifikace odsouhlasené mezi účastníky systému. 2. Kritéria pro otevřený systém: a) uživatel obalu může sám rozhodnout, zda obal bude opakovaně použit; b) opakovaně použitelný obal je vždy ve vlastnictví toho, kdo jej právě užívá; c) konstrukční typ obalu je stanoven podle obecně přijatých specifikací; d) obnova obalu k opakovanému použití může být zajištěna uživatelem obalu nebo je dostupná na trhu; e) systémy shromažďování a zpětného rozdělování těchto obalů mohou být v patřičném sběrném místě; f) je používán systém kontroly na základě všeobecně přijaté specifikace. 3. Kritéria pro smíšený systém: a) opakovaně použitelný obal zůstává vždy konečnému uživateli, je v jeho vlastnictví a je jím opakovaně plněn s použitím pomocného výrobkuvýrobku (náhradního balení); b) na trhu jsou dostupné pomocné výrobkyvýrobky (náhradní balení); c) všechny osoby uvádějící na trh obalobal podávají informace, jak opakovaně použitelný obalobal dále použít (naplnit). Příloha č. 3 k zákonu č. 477/2001 Sb. Požadovaný rozsah recyklace a celkového využití obalového odpadu A: recyklace| B: celkové využití ---|--- Odpady z obalů| od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2024| od 1. 1. 2025 do 31. 12. 2029| od 1. 1. 2030 do 31. 12. 2034| od 1. 1. 2035 A| B| A| B| A| B| A| B %| %| %| %| %| %| %| % Papírových a lepenkových| 75| | 75| | 85| | 85| Skleněných| 75| 75| 75| 75 Plastových| 50| 50| 55| 55 Železných| 55| 70| 80| 80 Hliníkových| -| 35| 50| 60 Dřevěných| 15| 25| 30| 30 Prodejních určených spotřebitelispotřebiteli| 50| 55| 50| 55| 50| 55| 50| 55 Celkem| 70| 75| 75| 80| 75| 80| 75| 80 1. Požadovaného rozsahu recyklace a celkového využití obalového odpadu je nutné dosáhnout v každém kalendářním roce stanoveného období. 2. Míra recyklace a celkového využití prodejních obalůobalů určených spotřebitelispotřebiteli se stanoví jako podíl množství využitého obalového odpadu získaného zpětným odběrem od spotřebitelůspotřebitelů a množství prodejních obalůobalů, které osoba uvedla na trh nebo do oběhu. Ve jmenovateli nejsou zahrnuty prodejní obalyobaly, které jsou současně průmyslovými obalyobaly. 3. Za obalyobaly z jednoho materiálu lze považovat pouze takové obalyobaly, ve kterých daný materiál tvoří alespoň 95 % hmotnosti obaluobalu. 4. Recyklace a celkové využití jsou určeny v procentech hmotnostních a recyklace se zahrnuje do celkového využití jako jedna z jeho forem, společně s energetickým využitím a biologickým rozkladem podle § 4 odst. 1 písm. c). Příloha č. 4 k zákonu č. 477/2001 Sb. Jednorázové plastové obaly a obalové prostředky, na které se vztahují opatření k omezení jejich dopadu na životní prostředí Část A Jednorázové plastové obaly, ke kterým se vztahuje požadavek připevněného uzávěru nebo víčka Nádoby na nápoje o objemu až 3 litry, tj. nádoby, které se používají k pojmutí kapalin, např. nápojové lahve, včetně jejich uzávěrů a víček, a nápojové obalyobaly z kompozitních materiálů, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou a) skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, a b) nádob na nápoje určených a používaných na potraviny pro zvláštní lékařské účely podle čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013, které jsou v kapalné formě. Část B Jednorázové plastové obaly, ke kterým se vztahují požadavky na minimální úroveň zpětného odběru a obsah recyklovatelného plastu Nápojové lahve o objemu až 3 litry, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou a) skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, a b) nápojových lahví určených a používaných na potraviny pro zvláštní lékařské účely podle čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013, které jsou v kapalné formě. Část C Jednorázové plastové obaly a obalové prostředky, ke kterým se vztahují požadavky na úhradu nákladů na úklid odpadu, osvětovou činnost a na určení pověřeného zástupce 1. Sáčky a balení zhotovené z pružného materiálu, které obsahují potraviny určené k okamžité spotřebě z těchto sáčků nebo balení bez jakékoli další přípravy. 2. Nádoby na nápoje o objemu až 3 litry, tj. nádoby, jež se používají k pojmutí kapalin, např. nápojové lahve, včetně jejich uzávěrů a víček, a nápojové obalyobaly z kompozitních materiálů, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, včetně jejich uzávěrů a víček. 3. Plastové odnosné tašky. Část D Jednorázové plastové obaly a obalové prostředky, ke kterým se vztahují požadavky na úhradu nákladů na úklid odpadu, osvětovou činnost, na určení pověřeného zástupce a požadavky podle § 15b 1. Nápojové kelímky, včetně jejich uzávěrů a víček. 2. Nádoby na potraviny, tj. nádoby, jako jsou krabičky s víkem či bez něj, jež se používají k pojmutí potravin, které jsou a) určeny k okamžité spotřebě, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou, b) obvykle spotřebovávány z této nádoby a c) připraveny ke spotřebě bez jakékoli další přípravy, jako je vaření nebo ohřívání, včetně nádob na potraviny používaných pro rychlé občerstvení nebo jiná jídla připravená k okamžité spotřebě, s výjimkou nádob na nápoje, talířů a sáčků a balení obsahujících potraviny. Příloha č. 5 k zákonu č. 477/2001 Sb. Naměřené hodnoty koncentrace těžkých kovů Tabulka č. 1 Naměřené hodnoty koncentrací těžkých kovů ve sklovinách jednotlivých tavicích agregátů v mikrogramech na gram | Agregát č.| 1| 2| 3| 4| ...| x ---|---|---|---|---|---|---|--- Měsíc| | | | | | | Leden| | | | | | | Únor| | | | | | | Březen| | | | | | | Duben| | | | | | | Květen| | | | | | | Červen| | | | | | | Červenec| | | | | | | Srpen| | | | | | | Září| | | | | | | Říjen| | | | | | | Listopad| | | | | | | Prosinec| | | | | | | Pokud v některém měsíci přesáhne v některém agregátu naměřená hodnota koncentrace těžkých kovů hodnotu 200 mikrogramů na gram, začnou se hodnoty naměřené po dobu dalších 12 měsíců zapisovat do tabulky č.2. Tabulka č. 2 Naměřené hodnoty koncentrace těžkých kovů ve sklovinách tavicího agregátu č. _ v mikrogramech na gram pro účely ohlášení Ministerstvu životního prostředí Tavicí agregát č. _ --- Měsíc| Datum měření| Naměřená hodnota leden| | únor| | březen| | duben| | květen| | červen| | červenec| | srpen| | září| | říjen| | listopad| | prosinec| | Součet| xxx| Roční průměr P| xxx| P-200| xxx| Je-li součet P - 200 v některém tavicím agregátu větší než nula, je nutno pro tento agregát podat hlášení na Ministerstvo životního prostředí. Hlášení obsahuje: 1. naměřené hodnoty 2. popis použitých metod měření 3. podezřelé zdroje zjištěných koncentrací těžkých kovů 4. podrobný popis opatření přijatých ke snížení koncentrací těžkých kovů 1) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/20/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Směrnice Komise 2013/2/EU ze dne 7. února 2013, kterou se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. 3) Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění. Úmluva o mezinárodním civilním letectví, vyhlášená ve Sbírce zákonů a nařízení republiky Československé pod č. 147/1947 Sb. Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění. 4) Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. 5) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 7a) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb. 9) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č. 477/2001 Sb. 9a) Vyhláška č. 379/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla, jejich vlastnosti a způsoby označování výrobků z křišťálového skla. 9b) Rozhodnutí Komise 2001/171/ES ze dne 19. února 2001, kterým se stanoví podmínky pro odchylku u skleněných obalů týkající se úrovní koncentrací těžkých kovů stanovených ve směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. 9c) Přílohy č. I až VII rozhodnutí Komise 97/129/ES ze dne 28. ledna 1997, kterým se zavádí identifikační systém pro obalové materiály podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. 10) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) § 17 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších změn a doplnění. 13a) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 15) § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 16) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 19) Například obchodní zákoník. 20) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 23) Článek 6 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech z 20. prosince 1994. 24) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. 29) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 31) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES. 34) Například zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 35) § 59 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. 36) § 1820 zákona č. 89/2012 Sb.
Zákon č. 478/2001 Sb.
Zákon č. 478/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, a kterým se mění některé další zákony Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 5. 1. 2002, částka 172/2001 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích * ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST ŠESTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 5. 1. 2002 478 ZÁKON ze dne 5. prosince 2001, kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, a kterým se mění některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel Čl. I Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, se mění takto: 1. V § 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) práva a povinnosti provozovatelů a učitelů autoškol,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 2. V § 1 písmeno d) zní: „d) podmínky pro udělování a odnímání osvědčení pro učitele výuky a výcviku (dále jen „profesní osvědčení“), průkazu zkušebního komisaře a pověření k provádění přezkoušení řidičů,“. 3. V § 2 odst. 1 větě čtvrté se slova „v jehož územním obvodu bude autoškola provozována“ nahrazují slovy „podle místa provozovny žadatele“. 4. V § 2 odst. 1 se doplňují věty: „Provozovatelem autoškoly může být i organizační složka státu, která zajišťuje obranu a bezpečnost státu, (dále jen „organizační složka státu“). Organizační složka státu může provádět výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění a zdokonalování odborné způsobilosti pouze svých zaměstnanců a osob ve služebním poměru nebo zaměstnanců a osob ve služebním poměru jiných organizačních složek státu zajišťujících obranu a bezpečnost státu.“. 5. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Okresní úřad vydá registraci k provozování autoškoly na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že a) je držitelem příslušného živnostenského oprávnění, nebo v případě, kdy žadatelem je organizační složka státu, je držitelem zřizovací listiny, ze které vyplývá, že provádí výuku a výcvik k získání oprávnění k řízení vozidel, b) splnil technické podmínky pro provozování autoškoly podle tohoto zákona.“. 6. V § 2 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 7. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „obchodní jméno“ nahrazují slovy „obchodní firmu“ a za slova „trvalý pobyt“ se vkládají slova „identifikační číslo,“. 8. V § 3 odst. 1 písmeno e) zní: „e) způsob zajištění výcvikových vozidel,“. 9. V § 3 odst. 2 se písmena a) a b) zrušují. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena a) až d). 10. V § 3 odst. 2 písm. a) se za slovem „trenažéru“ vkládá čárka, spojka „a“ se zrušuje a za slova „učebním prostorám“ se doplňují slova „a k výcvikovým vozidlům“. 11. V § 3 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 12. V § 3 odst. 2 písm. c) se na konci doplňují slova „nebo v případě, kdy žadatelem je organizační složka státu, zřizovací listinou“. 13. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Doklady uvedené v odstavci 2 předkládá žadatel v ověřených kopiích nebo originálech k nahlédnutí.“. 14. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „obchodní jméno“ nahrazují slovy „obchodní firmu“ a slova „bylo-li již přiděleno, jméno a příjmení osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy“ se zrušují. 15. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slova „datum narození“ vkládají slova „identifikační číslo,“. 16. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „jedná-li se o fyzickou osobu“ zrušují. 17. V § 4 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 18. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Okresní úřad na základě oznámených změn podle odstavce 1 rozhodne o změně údajů uvedených v rozhodnutí. Okresní úřad vydá novou registrační listinu, jedná-li se o změny údajů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) až c).“. 19. V § 6 odst. 1 se v uvozovací větě za slovo „rozhodne“ vkládají slova „ve věci“ a slovo „o“ se zrušuje. 20. V § 7 se v uvozovací větě doplňuje slovo „dnem“ a v písmenech a) a b) se slovo „dnem“ zrušuje. 21. V § 7 písm. c) se slovo „rozhodnutím“ nahrazuje slovy „kdy rozhodnutí“ a doplňují se slova „nabylo právní moci“. 22. Poznámka pod čarou č. 2) zní: „2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.“. 23. V § 9 odst. 1 písm. b) se slovo „nejméně“ zrušuje. 24. V § 9 odst. 1 písm. b) se za slovy „provozní brzdy vozidla“ středník nahrazuje čárkou a vkládají se slova „popřípadě akcelerátoru;“. 25. V § 9 odst. 1 písm. b) se v části věty za středníkem za slovy „dvojím řízením“ slovo „podle“ zrušuje. 26. V § 9 odst. 1 písm. b) se na konci doplňují slova „nebo elektronickým zařízením umožňujícím komunikaci učitele s žákem a ovládání zapalování motocyklu,“. 27. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Výcvikové vozidlo schvaluje pro jeho použití k výcviku v autoškole úřad příslušný pro registraci silničního motorového vozidla podle zvláštního zákona.2) Úřad schválí výcvikové vozidlo na základě písemné žádosti provozovatele vozidla.“. 28. V § 10 odst. 2 písmeno a) zní: „a) obchodní firmu, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzické osoby, je-li žadatelem fyzická osoba,“. 29. V § 10 odst. 2 písmeno d) zní: „d) registrační značku vozidla.“. 30. V § 10 odstavec 3 zní: „(3) Žádost musí být doložena a) dokladem o technické prohlídce vozidla,2) pokud od zaregistrování vozidla uplynula doba delší než 1 rok, b) písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem, c) technickým průkazem silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, d) osvědčením o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, e) doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů.“. 31. V § 10 odst. 4 se slovo „Okresní“ ruší. 32. V § 10 odst. 4 se slova „technickém průkazu“ nahrazují slovy „registraci silničního motorového a přípojného“. 33. V § 10 odstavec 5 zní: „(5) Provozovatel vozidla je povinen před vyřazením výcvikového vozidla z výcviku písemně oznámit příslušnému úřadu změnu užívání vozidla. Oznámení musí být doloženo písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem.“. 34. V § 10 odstavec 6 zní: „(6) Při vyřazení vozidla z výcviku vyznačí úřad změnu užívání vozidla způsobem uvedeným v odstavci 4.“. 35. § 12 zní: „§ 12 Řidič výcvikového vozidla v době, kdy využívá výcvikové vozidlo pro vlastní potřeby, musí sejmout nebo zakrýt neprůhledným krytem označení výcvikového vozidla.“. 36. V § 13 odst. 1 písm. b) a d) se za slova „podle zvláštního zákona“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 2a). 37. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „je způsobilá“ nahrazují slovy „není nezpůsobilá“. 38. V § 13 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 39. V § 13 odst. 1 písm. e) se na konci doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 2a), která zní: „2a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 40. V § 13 odstavec 2 zní: „(2) Žáci školy, které byla vydána registrace k provozování autoškoly, u nichž je získání řidičského oprávnění kvalifikační předpoklad výkonu povolání, na které se žáci ve škole připravují, nebo pro něž je řízení motorových vozidel volitelným (nevolitelným) předmětem, mohou být zařazeni do výuky a výcviku nejdříve rok a půl před dosažením předepsaného věku pro udělení řidičského oprávnění příslušné skupiny podle zvláštního zákona.2a) Zkoušku odborné způsobilosti mohou pak složit po ukončení výuky a výcviku, a to i před dosažením předepsaného věku s tím, že řidičské oprávnění jim bude vydáno po jeho dosažení. Uvedené školy pak mohou výuku a výcvik provádět jako sdruženou ve smyslu § 16 odst. 1, přičemž při kombinaci skupin a podskupin řidičských oprávnění uvedených v § 15 odst. 1 lze přidružit i skupinu C a podskupinu C1.“. 41. V § 13 odst. 3 písm. a) se slova „a datum narození“ zrušují. 42. V § 13 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) adresu trvalého pobytu žadatele nebo u osob, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, místo pobytu na území České republiky,“. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). 43. V § 13 odst. 3 písmeno c) zní: „c) datum a místo narození žadatele,“. 44. V § 13 odst. 3 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena e) a f). 45. V § 13 odst. 4 se doplňují slova „v době podání žádosti“. 46. V § 13 odst. 4 se doplňuje věta: „Zdravotní způsobilost žadatele může být doložena v žádosti o řidičské oprávnění.“. 47. V § 14 odst. 1 písmeno e) zní: „e) doplňovací výuku a výcvik.“. 48. V § 14 odst. 2 se v uvozovací větě slova „je povinen zajistit“ nahrazují slovem „dbá“. 49. V § 16 odst. 1 se za slova „pro kombinaci“ vkládají slova „dvou a více“. 50. V § 16 odst. 1 se slova „uvedených v § 15 odst. 1“ zrušují. 51. V § 16 odstavec 2 zní: „(2) Žadatel o řidičské oprávnění musí získat sdruženou výukou a výcvikem takové teoretické a praktické znalosti, jako by absolvoval výuku a výcvik pro každou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění samostatně.“. 52. V § 16 odst. 4 se slova „základního výcviku“ zrušují. 53. V § 17 odst. 1 větě první se za slova „další skupinu“ vkládá čárka a vkládají se slova „popřípadě skupiny“ a za slova „nebo podskupinu“ se vkládá čárka a vkládají se slova „popřípadě podskupiny“. 54. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V rámci rozšiřující výuky a výcviku lze provádět kombinaci rozšiřující a sdružené výuky a výcviku podle § 16.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 55. V § 18 odst. 3 se slova „výcviku“ nahrazují slovy „výuce“ a doplňuje se tato věta: „Ve skupině může být maximálně 5 žáků.“. 56. § 19 včetně nadpisu zní: „§ 19 Doplňovací výuka a výcvik (1) Doplňovací výuka a výcvik mohou být poskytnuty pouze žadateli o řidičské oprávnění, který a) ukončil výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění, ale řidičské oprávnění mu nebylo dosud uděleno podle zvláštního zákona,2a) nejdéle však po dobu uvedenou v ustanovení § 39 odst. 5 tohoto zákona, b) žádá o rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny A opravňující k řízení motocyklu s omezením výkonu do 25 kW nebo s poměrem výkon/hmotnost do 0,16 kW/kg na skupinu A opravňující k řízení motocyklu o výkonu převyšujícím 25 kW nebo s poměrem výkon/hmotnost převyšující 0,16 kW/kg, c) žádá o rozšíření řidičského oprávnění s omezením na vozidla vybavená automatickou převodovkou na řidičské oprávnění bez tohoto omezení. (2) Doplňovací výuku a výcvik podle odstavce 1 písm. a) může žadateli o řidičské oprávnění poskytnout pouze autoškola, která výuku a výcvik prováděla.“. 57. V § 21 odst. 1 se slova „Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovy „Krajský úřad“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovy „Krajský úřad“. 58. V § 21 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní: „(2) Držitelem profesního osvědčení může být osoba, která a) má ukončené střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou, nebo jde-li o učitele výcviku v řízení vozidla nebo výuky praktické údržby vozidla, ukončené střední vzdělání strojního nebo dopravního oboru, b) dosáhla věku 24 let, c) se s kladným výsledkem podrobila dopravně psychologickému vyšetření; dopravně psychologické vyšetření provádějí fyzické osoby, které poskytují služby v oboru psychologického poradenství podle zvláštního právního předpisu2b) nebo právnické osoby, u kterých je dopravně psychologické poradenství předmětem činnosti, (dále jen „dopravní psycholog“), d) absolvovala základní školení a zkouškou prokázala znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a znalosti ovládání a údržby vozidla, řízení vozidla a zásad bezpečné jízdy vozidla, včetně vozidla konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě; jde-li o výuku předpisů o provozu na pozemních komunikacích a teorii řízení a zásad bezpečné jízdy, musí mít osoba řidičské oprávnění k řízení vozidel té skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění, k jejímuž získání provádí výuku, e) která nemá soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a které v posledních třech letech nebyl takový trest uložen. 2b) Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 59. V § 21 odst. 3 písm. a) se slova „v odstavci 2 písm. a) až d)“ nahrazují slovy „v odstavci 2 písm. a) až e)“. 60. V § 21 odst. 3 písm. b) se slova „má řidičské oprávnění“ nahrazují slovy „je držitelem řidičského oprávnění“ a doplňují se slova „nejméně tři roky“. 61. V § 22 písm. g) se slova „jejíž rozsah byl minimálně 80 vyučovacích hodin“ zrušují. 62. V § 23 odst. 1 se slova „Základní školení a“ zrušují. 63. V § 23 odst. 1 se ve větě první slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „krajský úřad“. 64. V § 23 odst. 1 věta druhá zní: „Základní školení může provádět autoškola v rozsahu registrace k provozování výuky a výcviku žadatelů o řidičské oprávnění.“. 65. V § 23 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 2c) zní: „(2) Před započetím samostatné učitelské činnosti musí budoucí učitel výuky a výcviku absolvovat zácvik pod vedením osoby, která je nejméně pět let učitelem se stejným nebo širším rozsahem profesního osvědčení. Rozsah zácviku musí být nejméně v rozsahu týdenní pracovní doby stanovené zvláštním právním předpisem.2c) 2c) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“. 66. V § 24 odst. 1 v uvozovací větě se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Krajský úřad“. 67. V § 24 odst. 1 písm. a) se slovo „opětovně“ nahrazuje slovem „opakovaně“. 68. V § 24 odst. 3 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „krajský úřad“. 69. § 25 zní: „§ 25 Provozovatel autoškoly je povinen před zahájením výuky nebo výcviku zaslat okresnímu úřadu příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly seznam žadatelů o řidičská oprávnění zařazených do výuky a výcviku. To neplatí pro doplňovací výuku a výcvik podle § 19 odst. 1 písm. a). V seznamu uvede jméno a příjmení žadatele, jeho datum narození, adresu, číslo řidičského průkazu, pokud jej vlastní, druh výuky a výcviku a skupinu, respektive podskupinu nebo skupiny, respektive podskupiny, pro které budou výuka a výcvik žadatelů prováděny, adresu učeben, kde bude prováděna výuka, seznam cvičných vozidel, na kterých bude prováděn výcvik, a den zahájení výcviku. Výuka a výcvik jsou zahájeny absolvováním první vyučovací hodiny.“. 70. V § 26 odst. 1 se slovo „přípravu“ nahrazuje slovem „výuku“. 71. V § 27 odst. 2 písm. b) se doplňují slova „u jednoho žadatele“. 72. V § 27 odst. 2 písm. c) se slovo „učitel“ nahrazuje slovem „učitelé“ a doplňují se slova „a tlumočník“. 73. V § 28 větě druhé se slova „silničního provozu“ nahrazují slovy „provozu na pozemních komunikacích“. 74. V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) V případě předčasného ukončení výuky a výcviku žadatele u provozovatele autoškoly může žadatel pokračovat ve výuce a výcviku u jiného provozovatele autoškoly. V takovém případě je provozovatel autoškoly povinen žadateli vystavit potvrzení pro doložení údajů nezbytných pro pokračování výcviku. Podrobnosti potvrzení stanoví prováděcí právní předpis.“. 75. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Provozovatel autoškoly je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení výuky a výcviku, popřípadě doručení žádosti žadatele o přihlášení k opakované zkoušce podle § 39 odst. 2 písemně přihlásit žadatele o řidičské oprávnění u okresního úřadu ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla pro získání řidičského oprávnění, pro které žadatel absolvoval u provozovatele autoškoly výuku a výcvik, popřípadě k opakované zkoušce. Příslušným je okresní úřad podle místa provozovny provozovatele autoškoly.“. 76. V § 32 odstavec 3 zní: „(3) Příslušný okresní úřad neprodleně písemně sdělí žadateli prostřednictvím autoškoly místo, datum a čas konání zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla, popřípadě opakované zkoušky. Okresní úřad zařadí žadatele ke zkoušce z odborné způsobilosti, popřípadě opakované zkoušce tak, aby byla zahájena nejpozději do 15 dnů po obdržení žádosti provozovatele autoškoly o přihlášení ke zkoušce, a bude dbát, aby požadavek autoškoly byl uspokojen v jednom termínu.“. 77. V § 33 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V případě, kdy jsou při výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru při provádění zkoušek u zkušebního komisaře nebo vojenského zkušebního komisaře zjištěny tak závažné nedostatky, pro které nemohou být zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o řidičské oprávnění tímto zkušebním komisařem dokončeny, dokončí tyto zkoušky jiný držitel průkazu zkušebního komisaře.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 78. V § 34 odst. 1 se ve větě první slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen „ministerstvo“)“. 79. V § 34 odst. 1 písm. b) se slovo „úplné“ zrušuje a doplňují se slova „zakončené maturitní zkouškou“. 80. V § 34 odst. 1 písm. c) se doplňují slova „nejméně 5 let,“. 81. V § 34 odst. 1 písm. d) se slovo „technických“ zrušuje a slovo „získání“ se nahrazuje slovem „získávání“. 82. V § 34 odst. 1 se doplňuje písmeno e), které zní: „e) nemá soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a že mu v posledních pěti letech nebyl takový trest uložen.“. 83. V § 34 odst. 2 věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní: „Ministerstvo může na základě výsledku výběrového řízení provedeného podle zvláštního právního předpisu3a) pověřit prováděním základního školení právnickou osobu. 3a) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“. 84. V § 36 odst. 2 věta druhá zní: „Ministerstvo může na základě výsledku výběrového řízení provedeného podle zvláštního právního předpisu3a) pověřit prováděním zdokonalovacího školení zkušebních komisařů právnickou osobu.“. 85. V § 38 odstavec 1 zní: „(1) Zkoušky z odborné způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění a opakované zkoušky se provádí zpravidla v jeden den, a to v autoškole, která zajišťovala výuku a výcvik žadatele, nedohodnou-li se autoškola a zkušební komisař na jiném vhodném místě konání zkoušek. Neprovede-li okresní úřad zkoušky v jeden den, zařadí žadatele k dalším zkouškám tak, aby byly provedeny nejpozději do 7 dnů od jejich zahájení.“. 86. V § 38 odst. 2 se slova „na své náklady“ nahrazují slovy „na náklady žadatele“. 87. V § 38 odst. 3 se slova „učitel výcviku, který zpravidla prováděl výcvik v řízení vozidla“ nahrazují slovy „držitel příslušného profesního osvědčení“. 88. V § 39 odst. 1 písm. a) se doplňují slova „a zdravotnické přípravy“. 89. V § 39 odst. 1 písm. b) se doplňují slova „kromě skupiny AM“. 90. V § 39 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. 91. V § 39 odst. 3 větě první se za slovo „komunikacích“ vkládají slova „a zdravotnické přípravy“. 92. V § 39 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 93. V § 39 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou 3b) znějí: „(6) Pokud žadatel neovládá dostatečně nebo vůbec jazyk, ve kterém je konána zkouška, může zkoušku složit za přítomnosti tlumočníka ustanoveného podle zvláštního zákona.3b) Tlumočníka si zajistí žadatel na vlastní náklady. Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se v takovémto případě koná ústně. (7) Žadatel může využít možnosti podle odstavce 6 pouze v případě, pokud měl k dispozici tlumočníka při všech hodinách výuky k řidičskému oprávnění. Účast tlumočníka při výuce musí být doložena společně s účastí žadatele při výuce. 3b) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.“. 94. V nadpisu § 40 se doplňují slova „a zdravotnické přípravy“. 95. V § 40 odst. 1 větě první se za slova „pozemních komunikacích“ doplňují slova „a zdravotnické přípravy“. 96. V § 40 odst. 1 větě druhé se slovo „technických“ zrušuje, za slova „vozidel na pozemních komunikacích,“ se vkládají slova „ze zdravotnické přípravy“ a slova „a z poskytování první pomoci“ se zrušují. 97. V § 40 odst. 1 se v poslední větě za slovo „komunikacích“ vkládají slova „a zdravotnické přípravy“. 98. V § 42 odst. 3 písm. d) se slovo „městské“ zrušuje a za slovo „hromadné“ se vkládá slovo „osobní“. 99. V § 42 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Od podmínky stanovené v odstavci 3 písm. c) lze upustit v případě, že žadatel absolvoval výcvik v provozovně provozovatele autoškoly s místem v okrese, kde není křižovatka řízená světelnou signalizací.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 100. V § 43 odst. 1 se slova „30 minut“ nahrazují slovy „20 minut“ a slova „50 minut“ se nahrazují slovy „30 minut“. 101. V § 43 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dojde-li při zkoušce k takovému porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích, které ohrozilo nebo může ohrozit vážným způsobem bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, anebo k situaci, kdy musel do řízení motorového vozidla zasáhnout učitel, zkouška se okamžitě ukončí a žadatel je hodnocen stupněm „neprospěl“.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 102. V § 43 odstavec 4 zní: „(4) Zkoušky se účastní učitel výcviku autoškoly, která žadatele přihlásila ke zkoušce. Učitel výcviku sedí ve vozidle na sedadle pro učitele výcviku. Zkoušky se může dále účastnit osoba pověřená výkonem státního dozoru, vrchního státního dozoru a tlumočník.“. 103. V § 43 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) U zkoušky k získání řidičského oprávnění skupin AM a A nebo podskupiny A1 se učitel výcviku přímého výkonu zkoušky neúčastní. V tomto případě zkušební komisař přebírá povinnosti učitele autoškoly vyplývající ze zvláštního zákona, ale i odpovědnost za žadatele o řidičské oprávnění a výcvikové vozidlo.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 104. V § 43 odst. 6 se na konci doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 2a). 105. V § 44 odst. 1 se za slovo „komunikacích“ vkládají slova „a zdravotnické přípravy“. 106. V § 44 odst. 3 se slova „v plném rozsahu“ nahrazují slovy „příslušného druhu výcviku“. 107. V § 45 odst. 1 se za slova „podle zvláštního zákona“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 2a). 108. V § 45 odst. 2 se věta čtvrtá zrušuje. 109. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který včetně nadpisu zní: „§ 45a Doplňovací zkouška (1) Doplňovací zkouška podle zvláštního zákona2a) pro získání řidičského oprávnění skupiny A opravňující k řízení motocyklu o výkonu převyšujícím 25 kW nebo s poměrem výkon/hmotnost převyšujícím 0,16 kW/kg se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42 tohoto zákona. (2) Doplňovací zkouška pro zrušení omezení řidičského oprávnění omezeného podle zvláštního zákona2a) (pro vozidla s automatickou převodovkou) se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42 tohoto zákona.“. 110. V § 46 se ve větě druhé doplňují slova „znalostí a u řidičů mladších 21 let dále praktickou zkouškou dovedností v ovládání vozidla v délce trvání nejméně 15 minut“. 111. Poznámka pod čarou č. 5) zní: „5) Například § 23 odst. 2 písm. d) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.“. 112. V § 46 se doplňuje tato věta: „Pokud se jedná o řidiče vozidla uvedeného v § 48 odst. 1 tohoto zákona, který je současně řidičem z povolání, nemusí se takový řidič zúčastnit proškolení a přezkoušení podle zvláštního právního předpisu.“. 113. § 47 zní: „§ 47 Zdokonalovací školení řidičů je oprávněna provádět osoba, která splňuje podmínky podle § 21 odst. 1 a 2.“. 114. V § 48 odst. 1 se v návětí za slovo „přezkoušení“ vkládají slova „jednou za tři roky“. 115. V § 48 odst. 1 písmeno d) zní: „d) nákladní a speciální vozidlo nebo soupravu o celkové hmotnosti vyšší než 3 500 kg.“. 116. V § 48 odst. 1 se písmeno c) označuje jako písmeno d) a dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 117. V § 48 odstavec 4 zní: „(4) Přezkoušení úspěšně složí ten, kdo ze 100 % možných bodů dosáhne alespoň 80 %. Další podrobnosti způsobu a rozsahu přezkoušení a způsobu provedení praktické zkoušky dovednosti v ovládání vozidla stanoví prováděcí právní předpis. Přezkoušení se provede zkušebním testem pro zkoušku z odborné způsobilosti.“. 118. V § 48 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Povinnost školení a přezkoušení se netýká řidiče, který provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud není prováděna za úplatu.“. 119. V § 49 se odstavec 2 zrušuje. Současně se zrušuje označení odstavce 1. 120. V § 50 odst. 1 věta druhá zní: „Ministerstvo pověří prováděním přezkušování řidičů držitele platného profesního osvědčení, který má v posledních deseti letech praxi učitele autoškoly nejméně pět let a praxi ve výuce a výcviku té skupiny nebo podskupiny, pro kterou žádá o pověření k provádění přezkoušení řidičů, nejméně 2 roky.“. 121. V § 50 odst. 1 se v poslední větě slova „a písemným souhlasem provozovatele autoškoly, u kterého je v pracovněprávním vztahu“ zrušují. 122. V § 50 odst. 2 se ve větě druhé vkládá před slovo „Opakované“ slovo „Každé“ a za slovo „provedeno“ se vkládá slovo „vždy“. 123. V § 50 odst. 2 se doplňuje tato věta: „Pokud řidič přezkoušení neabsolvuje úspěšně do jednoho měsíce ode dne konání prvního přezkoušení, je povinen absolvovat nový kurz zdokonalování odborné způsobilosti na vlastní náklady.“. 124. V § 51 odst. 1 větě první se za slova „okresní úřad“ vkládají slova „příslušný podle bydliště řidiče“. 125. V § 51 odst. 1 se doplňuje tato věta: „Pro další období prodlouží platnost osvědčení provozovatel autoškoly, v případě, že řidič absolvoval přezkoušení, prodlouží platnost osvědčení rovněž zkušební komisař nebo osoba pověřená k provádění zkoušek řidičů (dále jen „pověřený zkušební komisař“). 126. V § 51 odst. 2 se doplňuje tato věta: „Osvědčení profesní způsobilosti řidiče je platné vždy 1 rok od data úspěšného absolvování zdokonalování odborné způsobilosti řidiče, a nejdéle vždy tři roky od úspěšného složení přezkoušení.“. 127. V § 51 odstavec 3 zní: „(3) Jestliže dojde k poškození, zničení nebo ztrátě osvědčení profesní způsobilosti řidiče, požádá jeho držitel o vystavení druhopisu okresní úřad příslušný podle bydliště držitele.“. 128. § 52 zní: „§ 52 Provozovatel autoškoly je povinen pro účely vedení registru řidičů po ukončení každého kurzu zdokonalování odborné způsobilosti řidičů zaslat do deseti dnů okresnímu úřadu příslušnému podle bydliště řidiče seznam účastníků kurzu zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, ve kterém uvede druh provedeného školení. Pověřený zkušební komisař je povinen pro účely vedení registru řidičů po každém přezkoušení zaslat do deseti pracovních dnů okresnímu úřadu příslušnému podle bydliště řidiče seznam řidičů, kteří prospěli při přezkoušení.“. 129. V § 53 odst. 1 se za slova „okresní úřad“ vkládají slova „krajský úřad“. 130. V § 53 odst. 2 písmeno c) zní: „c) zařazuje žadatele o řidičské oprávnění ke zkouškám z odborné způsobilosti a provádí tyto zkoušky,“. 131. V § 53 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Krajský úřad a) rozhoduje o udělení profesního osvědčení a o jeho odnětí, b) provádí zkoušky učitelů výuky a výcviku.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje včetně odkazů v zákonu jako odstavec 4. 132. V § 53 odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo a) rozhoduje o vydání průkazu zkušebního komisaře, o jeho prodloužení a o jeho odnětí, b) provádí základní školení a provádí zkoušky zkušebních komisařů, c) provádí zdokonalovací školení zkušebních komisařů a přezkušuje zkušební komisaře.“. 133. V § 54 odst. 1 se doplňují slova „a krajské úřady“. 134. V § 54 odst. 3 se za slova „okresní úřady“ vkládají slova „krajské úřady“. 135. V § 56 se v uvozovací větě za slovo „ministerstvo“ vkládají slova „krajský úřad“. 136. V § 57 písmeno c) zní: „c) nepředá příslušnému okresnímu úřadu seznamy účastníků kurzu zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří prospěli při přezkoušení,“. 137. V § 62 se za slova „§ 27 odst. 5“ vkládají slova „§ 30 odst. 2“. 138. V příloze č. 2 k zákonu se v písmenech c) a d) slovo „váha“ nahrazuje slovem „hmotnost“. 139. V příloze č. 2 k zákonu se v písmenu e) slova „motorovou tříkolkou nebo čtyřkolkou, jejíž“ nahrazují slovy „motorovým tříkolovým nebo čtyřkolovým vozidlem, jehož“. 140. Příloha č. 3 k zákonu zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 247/2000 Sb. ZÁKLADNÍ VÝUKA A VÝCVIK Počet hodin v předmětech výuky Tabulka 1 Skupina řidičského oprávnění| Předmět výuky| OP| Celkem ---|---|---|--- PPV| OÚV| TZBJ| ZP AM| 14| 1| 6| 2| 3| 26 A1| 14| 1| 6| 2| 3| 26 A| 14| 1| 6| 2| 3| 26 B1| 16| 2| 8| 2| 4| 32 B| 18| 2| 10| 2| 4| 36 T| 18| 10| 10| 2| 4| 44 Vysvětlivky PPV Výuka předpisů o provozu vozidel OÚV Výuka o ovládání a údržbě vozidla TZBJ Výuka teorie zásad bezpečné jízdy ZP Výuka zdravotnické přípravy OP Opakování a přezkoušení ZÁKLADNÍ VÝUKA A VÝCVIK Počet hodin v předmětech výcviku Tabulka 2 Skupina Řidičského Oprávnění| PV-ŘV| PV-ÚV| PV-ZP| Celkem ---|---|---|---|--- I. etapa| II. etapa| III. etapa AC| MP| SP| SP AM| 1| 2| 5| 5| 1| 4| 18 A1| 1| 2| 5| 5| 1| 4| 18 A| 1| 2| 5| 5| 1| 4| 18 B1| 2| 5| 10| 6| 2| 4| 29 B| 2| 5| 12| 9| 2| 4| 34 T| 2| 4| 8| 7| 8| 4| 33 Vysvětlivky PV-ŘV praktický výcvik v řízení vozidla AC autocvičiště MP minimální provoz SP střední provoz PV-ÚV praktický výcvik údržby vozidla PV-ZP praktický výcvik zdravotnické přípravy ROZŠIŘUJÍCÍ VÝUKA A VÝCVIK Počet hodin v předmětech výuky Tabulka 3 Skupina řidičského oprávnění| Předměty výuky| OP| Celkem ---|---|---|--- PPV| OÚV| TZBJ| ZP RB1/AM| 6| 1| 3| 2| 4| 16 RB/AM RC1/AM RC/AM RD1/AM RD/AM RB1/A1| 6| 1| 3| 2| 4| 16 RB/A1 RC1/A1 RC/A1 RD1/A1 RD/A1 RA1/A| 6| 1| 3| 2| 4| 16 RB1/A RB/A RC1/A RC/A RD1/A RD/A RA1/B1| 10| 2| 5| 2| 3| 22 RA/B1 RA1/B| 10| 2| 5| 2| 3| 22 RA/B RB1/B RA1/T| 10| 6| 8| 2| 4| 30 RA/T RB1/T RB/T RC1/T RC/T RD1/T RD/T RB/C1| 10| 12| 10| 2| 4| 38 RD1/C1 RD/C1 RB/C| 10| 12| 10| 2| 4| 38 RC1/C RD1/C RD/C RB/D1| 10| 12| 10| 2| 4| 38 RC1/D1 RC/D1 RB/D| 10| 12| 10| 2| 4| 38 RC1/D RC/D RD1/D RB/B+E| 2| 1| 6| 2| 3| 14 RC1/C1+E RC/C+E RD1/D1+E RD/D+E Vysvětlivky R B / C Rozšíření řidičského oprávnění skupiny B o další skupinu řidičského oprávnění skupiny C Ostatní vysvětlivky zkratek jsou uvedeny u tabulky č. 1 ROZŠIŘUJÍCÍ VÝUKA A VÝCVIK Počet hodin v předmětech výcviku Tabulka 4 Skupina řidičského oprávnění| PV-ŘV| PV-ÚV| PV-ZP| Celkem ---|---|---|---|--- I. etapa| II. etapa| III. etapa celk.jízd.| AC| MP| SP| SP RB1/AM| 7| 1| 2| 2| 2| 1| 2| 10 RB/AM RC1/AM RC/AM RD1/AM RD/AM RB1/A1| 13| 1| 2| 5| 5| 1| 2| 16 RB/A1 RC1/A1 RC/A1 RD1/A1 RD/A1 RA1/A| 7| 0| 2| 2| 3| 1| 2| 10 RB1/A| 13| 1| 2| 5| 5| 1| 2| 16 RB/A RC1/A RC/A RD1/A RD/A RA1/B1| 23| 2| 5| 10| 6| 2| 2| 27 RA/B1 RA1/B| 28| 2| 5| 12| 9| 2| 2| 32 RA/B RB1/B| 16| 0| 4| 6| 6| 2| 2| 20 RA1/T| 19| 2| 2| 8| 7| 5| 2| 26 RA/T RB1/T| 12| 0| 2| 5| 5| 5| 2| 19 RB/T| 10| 0| 2| 4| 4| 5| 2| 17 RC1/T| 10| 0| 2| 4| 4| 2| 2| 14 RC/T RD1/T RD/T RB/C1| 17| 0| 2| 9| 6| 4| 4| 25 RD1/C1| 16| 0| 2| 8| 6| 4| 4| 24 RD/C1| 10| 0| 1| 5| 4| 4| 4| 18 RB/C| 18| 0| 2| 8| 8| 4| 4| 26 RC1/C| 12| 0| 2| 6| 4| 2| 4| 18 RD1/C| 18| 0| 2| 10| 6| 2| 4| 24 RD/C| 14| 0| 2| 8| 4| 2| 4| 20 RB/D1| 14| 0| 2| 8| 4| 4| 4| 22 RC1/D1| 10| 0| 1| 5| 4| 2| 4| 16 RC/D1| 8| 0| 1| 4| 3| 2| 4| 14 RB/D| 30| 0| 4| 16| 10| 8| 4| 42 RC1/D| 16| 0| 2| 8| 6| 2| 4| 22 RC/D| 14| 0| 2| 8| 4| 2| 4| 20 RD1/D| 18| 0| 2| 10| 6| 2| 4| 24 RB/B+E| 8| 0| 2| 2| 4| 2| 2| 12 RC1/C1+E RC/C+E RD1/D1+E RD/D+E 141. V příloze č. 4 k zákonu v písmenu c) v části věty za středníkem se slova „5 % 3. etapy“ nahrazují slovy „10 % 3. etapy“. 142. V příloze č. 4 k zákonu v písmenu d) v části věty za středníkem se slova „5 % 3. etapy“ nahrazují slovy „15 % 3. etapy“. 143. V příloze č. 4 k zákonu se za písmenem d) doplňuje tato věta: „Pokud počet hodin získaný výpočtem není celé číslo, zaokrouhluje se na celé hodiny nahoru.“. 144. V příloze č. 6 k zákonu se v bodu 2 slova „7 500 kg“ nahrazují slovy „3 500 kg“ a za slovo „nákladních“ se vkládají slova „a speciálních nebo souprav“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích Čl. II Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 3 se doplňuje písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: „d) osvědčení profesní způsobilosti řidiče, pokud jde o řidiče, který je povinen účastnit se zdokonalování odborné způsobilosti podle zvláštního předpisu.2a) 2a) § 48 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb.“. 2. V § 91 odst. 1 písm. b) se na konci doplňují slova „nestanoví-li zvláštní zákon jinak,“. 3. § 116 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 33) zní: „§ 116 Vydání řidičského průkazu na základě řidičského průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu Evropských společenství (1) Cizinec, který je držitelem řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu Evropských společenství a byl mu povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt,33) je povinen do 3 měsíců ode dne povolení dlouhodobého nebo trvalého pobytu požádat příslušný okresní úřad o vydání řidičského průkazu. (2) Osoba, která je držitelem řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu Evropských společenství, má na území České republiky trvalý pobyt a zdržuje se na tomto území více než 185 kalendářních dní v roce, je povinna požádat příslušný okresní úřad o vydání řidičského průkazu. (3) Pro žádost o vydání řidičského průkazu podle odstavců 1 a 2 platí obdobně § 109 odst. 7, 8 a 9 a § 110 odst. 2 písm. c) a odst. 3, 4 a 5. (4) Příslušný okresní úřad vydá řidičský průkaz, je-li řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz Evropských společenství platný. Řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz Evropských společenství, ve kterém je zaznamenáno, že jeho držiteli byl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel, je pro účel vydání řidičského průkazu považován za neplatný. 33) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.“. 4. V § 137 odst. 2 se slova „§ 116 odst. 6“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna živnostenského zákona Čl. III Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 477/2001 Sb., se mění takto: V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI, skupina 214: Ostatní, u oboru živnosti „Provozování autoškoly“ se text ve sloupci 2 nahrazuje textem, který zní: „odborná způsobilost podle § 21 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., a praxe v oboru nejméně 3 roky“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. IV Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 5 písmeno g) zní: „g) trvalé a dočasné vyřazení silničního motorového vozidla a přípojného vozidla z registru.“. 2. V § 6 odst. 4 se písmeno h) zrušuje. 3. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Trvalé a dočasné vyřazení vozidla z registru silničních vozidel (1) Okresní úřad rozhodne o trvalém vyřazení motorového vozidla a přípojného vozidla z registru, pokud a) motorové vozidlo a přípojné vozidlo zaniklo, b) zaniklo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se registrovaného vozidla a nebyla-li ve lhůtě čtrnácti dnů od zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uzavřena nová pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (netýká se vozidel dočasně vyřazených z registru). (2) Okresní úřad trvale vyřadí vozidlo z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla. Tuto skutečnost vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel. Vlastník vozidla přitom odevzdá tabulky s přidělenou registrační značkou. (3) Okresní úřad dočasně vyřadí vozidlo z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla. Vlastník vozidla je v takovém případě povinen spolu se žádostí odevzdat okresnímu úřadu osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou a předložit technický průkaz vozidla k vyznačení záznamu o jeho dočasném vyřazení z provozu na pozemních komunikacích. Okresní úřad zapíše do registru silničních vozidel údaj o počátku doby, během níž je vozidlo dočasně vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích. (4) Okresní úřad na žádost vlastníka silničního vozidla ukončí režim dočasného vyřazení motorového vozidla nebo přípojného vozidla z registru silničních vozidel. Vlastník vozidla je povinen k žádosti přiložit doklady o splnění podmínek pro provoz vozidla na pozemních komunikacích. Okresní úřad pak vlastníkovi vozidla vrátí osvědčení o registraci vozidla a tabulku s přidělenou registrační značkou a tyto skutečnosti vyznačí v technickém průkazu vozidla a v registru silničních vozidel.“. 4. V § 14 odst. 1 se v uvozovací větě před slovo „vyřazení“ vkládá slovo „trvalém“. 5. V § 14 odst. 2 se ve větě první vždy před slovo „vyřazení“ vkládá slovo „trvalé“. 6. V § 14 odst. 2 se ve větě druhé před slovo „vyřazení“ vkládá slovo „trvale“. 7. V § 34 odst. 3 písmeno a) zní: „a) dokladem schválení technické způsobilosti silničního vozidla vydaným jiným státem nebo jeho ověřenou kopií,“. 8. V § 34 odst. 3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní: „b) dokladem o vyřazení vozidla z registru vozidel jiného státu, jedná-li se o vozidlo, na které se vztahuje povinnost registrace v jiném státě, a pokud vozidlo v jiném státě již registrováno bylo, nebo dokladem o celním odbavení vozidla.8a) 8a) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 34 odst. 3 písmeno c) zní: „c) protokolem o evidenční kontrole nebo technickým protokolem vydaným zkušební stanicí, jedná-li se o vozidlo, které již bylo registrováno v jiném státě,“. 10. V § 34 odst. 3 písmeno e) zní: „e) technickým protokolem vydaným pověřenou zkušebnou, jedná-li se o vozidlo, u kterého byly lhůty podle odstavce 3 písm. d) překročeny,“. 11. V § 34 odst. 3 se písmeno f) zrušuje. 12. V § 35 odst. 1 písmeno c) zní: „c) údaje v předložených dokladech k žádosti odpovídající skutečnosti zjištěné protokolem o evidenční kontrole nebo technickým protokolem vydaným zkušební stanicí,“. 13. V § 35 odst. 5 se slova „nebo postupu“ zrušují. 14. V § 36 odstavec 3 zní: „(3) Historické vozidlo lze provozovat na pozemních komunikacích jen na základě registračního průkazu historického vozidla a se zvláštní registrační značkou pro historické vozidlo. Sportovní vozidlo lze provozovat jen na základě povolení vydaného ministerstvem. Vozidlo vybavené zvláštní registrační značkou pro historické vozidlo nesmí být používáno pro účely podnikání. Na pozemních komunikacích nelze provozovat historické vozidlo, které nesplnilo testování. Testování u historického vozidla nahrazuje technickou prohlídku a platí vždy do 31. května následujícího kalendářního roku. Testování provádí právnická osoba, která má udělenou národní autoritu od mezinárodní organizace FIVA (Federation internationale des véhicules anciens), a to prostřednictvím jí ustanovených krajských testačních komisí. Předsedy krajských testačních komisí jmenuje ministerstvo na návrh právnické osoby provádějící testování. Prováděcí právní předpis stanoví způsob a podmínky registrace historického vozidla, další podrobnosti o provozu sportovního vozidla a další podrobnosti testování.“. 15. V § 54 odst. 3 písmeno a) zní: „a) žadatel, statutární orgán nebo členové statutárního orgánu právnické osoby dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhonní,“. 16. V § 54 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 17. V § 55 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. 18. V § 63 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Stanice měření emisí je pracoviště specializované na měření emisí vozidel, které je zřízeno: a) v opravně motorových vozidel, která je pověřena výrobcem vozidla nebo výrobcem systému vozidla ovlivňujícího tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech vozidla, b) při stanici technické kontroly. (2) Stanice měření emisí se dělí na typy stanic měření emisí podle druhu vozidel a druhu motorů na stanice měření emisí pro vozidla a) poháněná zážehovými motory, b) poháněná zážehovými motory a těmito motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem, c) poháněná vznětovými motory, d) poháněná vznětovými motory a těmito motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným zemním plynem.“. 19. V § 63 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Stanici měření emisí může provozovat právnická nebo fyzická osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené okresním úřadem. Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je okresní úřad, v jehož územním obvodu bude mít stanice měření emisí své sídlo.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 20. V § 72 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo vydá oprávnění stanici technické kontroly k provádění technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, pokud splňuje tyto požadavky: a) je držitelem oprávnění k provozování stanice technické kontroly, b) alespoň jeden zaměstnanec je držitelem platného osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, c) činnosti budou vykonávat fyzické osoby, které jsou pro tyto činnosti odborně způsobilé a mají povinnost zachovávat státní, obchodní nebo služební tajemství.“. 21. V § 80 odst. 3 písm. f) se před slovo „vyřazení“ vkládají slova „trvalém a dočasném“. 22. V § 88 odst. 2 se za slova „jednotnost provádění“ vkládají slova „technických kontrol ve zkušebních stanicích nebo pověřené zkušebně,“. 23. V § 89 odst. 10 se slova „ve lhůtě jednoho roku“ nahrazují slovy „ve lhůtě tří let“. 24. V § 89 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Technickou způsobilost silničního vozidla jednotlivě dovezeného do 30. června 2001 schvaluje okresní úřad na základě písemné žádosti podle předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto zákona. Příslušným je okresní úřad, v jehož územním obvodu má žadatel pobyt nebo sídlo.“. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. V 1. Držitelé osvědčení pro učitele řidičů motorových vozidel, jejichž osvědčení bylo vydáno před 1. lednem 2001, mohou požádat ministerstvo o výměnu dosavadního osvědčení za profesní osvědčení; ministerstvo vymění stávající osvědčení pro učitele za profesní osvědčení. 2. Profesní osvědčení pro učitele výcviku vydaná po 1. lednu 2001 podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, jsou profesními osvědčeními pro učitele výcviku podle tohoto zákona. 3. Učitelé, kterým bylo uděleno osvědčení podle právních předpisů platných před 1. lednem 2001, se považují za učitele podle tohoto zákona. 4. Řízení o odnětí osvědčení pro učitele výcviku zahájená podle § 60 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, se ke dni účinnosti tohoto zákona zastavují. 5. Výuka a výcvik zahájené před 1. lednem 2001 musí být ukončeny nejpozději do 31. července 2002. 6. Splnění podmínky třech let praxe v oboru pro vydání živnostenského oprávnění pro obor živnostiživnosti „Provozování autoškoly“ se nevyžaduje pro podnikatele nebo odpovědného zástupce, který byl držitelem příslušného živnostživnostenského oprávnění nebo byl odpovědným zástupcem pro takovou živnost. 7. Učitelům autoškol, kteří podali žádost o prodloužení platnosti osvědčení pro učitele od 1. října 2000 a o jejichž žádosti nebylo do 31. prosince 2000 rozhodnuto, se vydá profesní osvědčení. 8. Učitelé, kteří absolvovali v období od 1. července 2000 do 31. prosince 2000 zkoušky pro získání, rozšíření nebo prodloužení platnosti osvědčení pro učitele, při které neprospěli, mohou opravnou zkoušku umožněnou podle právních předpisů platných před 1. lednem 2001 složit do 31. prosince 2002. 9. Příprava učitelů autoškol započatá před 1. lednem 2001 se dokončí podle právních předpisů platných před 1. lednem 2001. Závěrečné zkoušky se provedou podle tohoto zákona. 10. Žadateli, který zahájil výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění před účinností tohoto zákona, bude výuka a výcvik poskytnuta v rozsahu stanoveném v příloze č. 3 k zákonu č. 247/2000 Sb. Žadateli, který zahájí výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění po účinnosti tohoto zákona, bude výuka a výcvik poskytnuta v rozsahu stanoveném tímto zákonem. 11. Učitelé autoškoly, kterým bylo vydáno osvědčení podle dřívějších právních předpisů, se považují za učitele podle tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. VI Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti pátým dnem následujícím po dni vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 57, 63, 66, 68, 129, 131, 133, 134 a 135, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 479/2001 Sb.
Zákon č. 479/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 172/2001 * Čl. I - V § 2 písm. a) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, se slova „, jeho části nebo plod po potratu1)“ nahrazují slovy „nebo jeho části“. Zároveň se text poznámky pod čarou č. 1) zrušuje. * Čl. II Aktuální znění od 31. 12. 2001 479 ZÁKON ze dne 6. prosince 2001, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 2 písm. a) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, se slova „, jeho části nebo plod po potratu1)“ nahrazují slovy „nebo jeho části“. Zároveň se text poznámky pod čarou č. 1) zrušuje. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 482/2001 Sb.
Zákon č. 482/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 176/2001 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 18. 10. 2016 (323/2016 Sb.) 482 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o České národní bance Čl. III Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 278/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 36 písm. a) se slovo „ostatními“ zrušuje. 2. V § 36 se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 5) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 3. V § 36 písm. c) se slova „devizová povolení“ nahrazují slovy „devizové licence a zvláštní povolení“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 483/2001 Sb.
Zákon č. 483/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 176/2001 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani z nemovitostí * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2002 483 ZÁKON ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o rozpočtovém určení daní Čl. I Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „, daně dědické, daně darovací, daně z převodu nemovitostí“ zrušují. 2. V § 2 písmeno a) zní: „a) celostátním hrubým výnosem daně peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku1) správcem daně, snížené o vrácené prostředky; do celostátního hrubého výnosu daně se nezahrnují částky vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů daňového řízení,1)“. 3. § 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4a) zní: „§ 3 Daňové příjmy rozpočtů krajů (1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, b) podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, d) podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, e) podíl na 3,1 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d), f) podíl na 3,1 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. h). (2) Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.4a) 4a) § 58 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 4 odst. 1 písmeno e) zní: „e) podíl na 20,59 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d).“. 5. V § 4 odst. 1 se na konci písmene f) doplňují slova „s výjimkou výnosů uvedených v písmenu h) a v § 3 odst. 1 písm. a),“. 6. V § 4 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby.“. 7. V § 4 odst. 2 se slova „v příloze zákona“ nahrazují slovy „v příloze č. 2 k tomuto zákonu“. 8. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. h) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou obci správcem daně a daní obcí přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.“. 9. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní: „(4) Každá obec se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. i) podílí stanoveným procentem. Procento stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, vydanou každoročně s účinností od 1. září běžného roku, a to ve výši odpovídající poměru počtu zaměstnanců v obci, vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu,9a) k součtu zaměstnanců takto vykázaných v jednotlivých obcích České republiky, a to k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 9a) Zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Podle odstavců 1 a 2 postupuje správce daně obdobně u převádění daňových příjmů neuvedených v § 1, které jsou určeny příjemcům podle zvláštních zákonů.“. 11. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 2 a doplňuje se příloha č. 1, která zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb. Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle § 3 odst. 1 písm. b) až f) Kraj| Procento ---|--- Praha| 5,026663 Středočeský| 11,836032 Jihočeský| 8,386498 Plzeňský| 7,256508 Karlovarský| 3,729188 Ústecký| 8,530216 Liberecký| 5,022286 Královéhradecký| 6,230239 Pardubický| 5,311547 Vysočina| 7,099474 Jihomoravský| 10,005734 Olomoucký| 6,606500 Zlínský| 5,302314 Moravskoslezský| 9,656801 ČR celkem| 100,000000“. Čl. II Přechodná ustanovení k části první 1. Daňové příjmy, na které vznikl obcím nárok k 31. prosinci 2001 podle dosavadních právních předpisů a které nebyly převedeny do 31. prosince 2001, se převedou do rozpočtů obcí podle dosavadních právních předpisů. 2. Procento, kterým se každá obec podílí na procentní části celostátního hrubého výnosu podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění tohoto zákona, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou poprvé s účinností od 1. ledna 2002. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. a zákona č. 453/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo „rozpočtu“ vkládají slova „z rozpočtu kraje“. 2. V § 15 odst. 8 se za slovo „obcím“ vkládají slova „krajům, organizačním složkám státu,30b)“. 3. V § 18 odst. 4 písm. b) se za slovo „obcí“ vkládají slova „a krajů“. 4. V § 20 odst. 8 se za slovo „obcím“ vkládají slova „krajům, organizačním složkám státu,30b)“. 5. V § 38a odst. 2 se na konci doplňují slova „a kraje“. 6. V § 38j se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 40a) zní: „(4) Plátce daně nebo plátcova pokladna uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podávaném podle zvláštního právního předpisu40a) počet zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě. 40a) § 69 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dani z nemovitostí Čl. IV Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. k) se slova „loukách a pastvinách“ nahrazují slovy „trvalých travních porostech“. 2. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka vypouští a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) pozemky ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu.“. 3. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány; jsou-li tyto pozemky pronajaty obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. e) až g), l), r) a t) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.“. 4. V § 5 odst. 1 se slova „, luk a pastvin“ nahrazují slovy „a trvalých travních porostů“. 5. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „luk a pastvin“ nahrazují slovy „trvalých travních porostů“. 6. V § 9 odst. 1 písm. h) se slova „na dobu 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona“ nahrazují slovy „do zdaňovacího období roku 2007 včetně,“. 7. V § 9 odst. 1 písm. i) se slova „na dobu 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona“ nahrazují slovy „do zdaňovacího období roku 2007 včetně,“. 8. V § 9 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) stavby ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu.“. 9. V § 9 odst. 3 se slova „p) a r)“ nahrazují slovy „p), r) a t)“. 10. V § 9 odst. 5 se věta první nahrazuje touto větou: „Stavby, s výjimkou staveb obytných domů, a samostatné nebytové prostory uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány; jsou-li pronajaty obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti.“. 11. V § 9 se odstavce 7 až 9 zrušují. 12. V § 15 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Výsledek vyměření se poplatníkovi nebo společnému zástupci nesděluje, pokud o to poplatník nebo společný zástupce nepožádá.“. 13. V § 17 se slova „, luk a pastvin“ nahrazují slovy „a trvalých travních porostů“. Čl. V Přechodné ustanovení k části třetí Podle tohoto zákona se ode dne jeho účinnosti postupuje i vůči osvobozením, která byla uplatněna do 31. 12. 2001 podle § 9 odst. 7 a 8 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb., pokud správce daně o nich do 31. 12. 2001 nerozhodl. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva financí č. 487/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí č. 487/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 176/2001 * Čl. I - Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb. a vyhlášky č. 74/2000 Sb., se mění t * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2002 487 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 20. prosince 2001, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 205d odst. 7 zákoníku práce: Čl. I Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb. a vyhlášky č. 74/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 2) zrušuje. 2. V § 16 se číslo „25“ nahrazuje číslem „13,5“. 3. V příloze č. 2 ve sloupci označeném „Z vyměřovacího základu v ‰ “ se číslo „12“ nahrazuje číslem „50,4“, číslo „7“ se nahrazuje číslem „9,8“, číslo „6“ se nahrazuje číslem „8,4“, číslo „5“ se nahrazuje číslem „7“, číslo „3“ se nahrazuje číslem „4,2“, číslo „2“ se nahrazuje číslem „2,8“, číslo „7,5“ se nahrazuje číslem „10,5“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „5,6“. Čl. II Přechodné ustanovení Pokud bylo na pojistném za 1. čtvrtletí roku 2002 zaplaceno přede dnem 1. ledna 2002 méně, než je stanoveno touto vyhláškou, zaměstnavatel pojistné doplatí do 31. ledna 2002 do výše stanovené v čl. I; bylo-li toto pojistné zaplaceno v částce vyšší, než je výše pojistného za 1. čtvrtletí roku 2002 stanovená podle čl. I, pojišťovna zaměstnavateli přeplatek bez zbytečného odkladu vrátí. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ministr: Ing. Rusnok v. r.
Zákon č. 489/2001 Sb.
Zákon č. 489/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 177/2001 * Čl. I - Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 31. 12. 2001 489 ZÁKON ze dne 18. prosince 2001, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 se slova „vlastnických práv ve věcech“ nahrazují slovy „práv a povinností státu jako vlastníka“. 2. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní: „(3) Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s Ministerstvem financí může na dobu určitou, nejdéle na dobu 30 let, smluvně převést výkon některých práv a povinností státu jako vlastníka dálnic na právnickou osobu vybranou postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek2b) za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy2a) a splatnou způsobem sjednaným ve smlouvě. 2b) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 3. V § 44 odst. 1 se doplňuje tato věta: „Obecné předpisy o správním řízení19) se nevztahují na řízení podle § 25 odst. 8, 9, 10 a 11 a § 31 odst. 6 a 7.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 490/2001 Sb.
Zákon č. 490/2001 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2002 Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 177/2001 * § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2002 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 693 399 679 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 739 622 657 000 Kč. Schodek státního rozpočtu, který činí 46 222 978 00 * § 2 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů let 1997 až 2001, které byly poskytnuty prostřednictvím kapitol státního rozpočtu a okresních úřadů obcím na řešení povodňových škod vzniklých v letech 1997 a 1998 a nebyly vyčerpán * § 3 - Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2002 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9. * § 4 - Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 10. * § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. č. 1 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 3 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 4 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 5 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 6 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 7 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 8 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 9 k zákonu č. 490/2001 Sb. č. 10 k zákonu č. 490/2001 Sb. Aktuální znění od 26. 8. 2002 (392/2002 Sb.) 490 ZÁKON ze dne 18. prosince 2001 o státním rozpočtu České republiky na rok 2002 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2002 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 693 399 679 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 739 622 657 000 Kč. Schodek státního rozpočtu, který činí 46 222 978 000 Kč, bude vypořádán těmito financujícími položkami: a) vydáním státních dluhopisů podle zvláštního právního předpisu do výše 44 000 000 000 Kč, b) změnou stavů na účtech státních finančních aktiv do výše 2 222 978 000 Kč. Ukazatele podle věty první a druhé jsou obsaženy v příloze č. 1. (2) Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2. (3) Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3. (4) Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4. (5) Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku jsou uvedeny v příloze č. 5. (6) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům jednotlivých krajů, a to příspěvky na plnění úkolů v přenesené působnosti1) (dále jen „příspěvek na výkon státní správy“) v celkové výši 380 069 000 Kč uvedenými v příloze č. 6. Příloha č. 6 obsahuje i kritéria pro výpočet dotace. (7) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých okresech, a to dotacemi a příspěvky na výkon státní správy,2) v celkové výši 16 074 946 000 Kč uvedenými v příloze č. 7. Výše příspěvku na výkon státní správy pro jednotlivé obceobce v každém okrese se stanoví podle postupu uvedeného v příloze č. 8. (8) Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ve výši 2 930 000 000 Kč. Z této dotace je částka ve výši 2 725 972 000 Kč určena na regulaci trhu a částka ve výši 204 028 000 Kč je určena na krytí správních výdajů Státního zemědělského intervenčního fondu. (9) Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s. ve výši 400 000 000 Kč pro doplnění pojistných fondů. Pojistná kapacita se stanoví ve výši 120 000 000 000 Kč. § 2 (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů let 1997 až 2001, které byly poskytnuty prostřednictvím kapitol státního rozpočtu a okresních úřadů obcímobcím na řešení povodňových škod vzniklých v letech 1997 a 1998 a nebyly vyčerpány do 31. prosince 2001, byly těmito obcemiobcemi použity v roce 2002 ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v letech 1997 až 2001. (2) Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Financování opatření k odstranění následků povodní“, „Výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku“, „Financování řešení důsledků kosovské krize“ rozpočtované v kapitole Operace státních finančních aktiv o prostředky, které nebyly v roce 2001 vyčerpány z prostředků určených na stejné účely. O toto překročení se zvyšují i celkové rozpočtované výdaje státního rozpočtu a financující položka „Změna stavů na účtech státních finančních aktiv“ uvedená v § 1 odst. 1 písm. b). § 3 Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2002 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9. § 4 Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 a způsobu kontroly jejich užití jsou uvedena v příloze č. 10. § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 490/2001 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel| v tis. Kč ---|--- Příjmy státního rozpočtu celkem| 693 399 679 Výdaje státního rozpočtu celkem| 739 622 657 | z toho:| finanční vztahy k rozpočtům| | | \\- krajů| 380 069 | | \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých okresech| 16 074 946 Schodek| 46 222 978 Financování:| Vydání státních dluhopisů podle zvláštního předpisu| 44 000 000 Změna stavů na účtech státních finančních aktiv| 2 222 978 Příloha č. 2 k zákonu č. 490/2001 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL | | | | v tisících Kč ---|---|---|---|--- Číslo kapitoly| Kapitola| daňové příjmy| z toho: | nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace pojistné na důchodové pojištění 301| Kancelář prezidenta republiky| | | 1 130 302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| | | 14 000 303| Senát Parlamentu| | | 8 500 304| Úřad vlády České republiky| | | 5 500 305| Bezpečnostní informační služba| | | 80 000 306| Ministerstvo zahraničních věcí| | | 197 940 307| Ministerstvo obrany| 2 397 690 *)| 1 833 528| 2 484 650 308| Národní bezpečnostní úřad| | | 0 309| Kancelář Veřejného ochránce práv| | | 0 312| Ministerstvo financí| 635 422 *)| 485 911| 164 140 313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 250 600 000 *)| 192 283 000| 246 150 314| Ministerstvo vnitra| 5 052 375 *)| 3 863 581| 224 310 315| Ministerstvo životního prostředí| | | 62 900 317| Ministerstvo pro místní rozvoj| | | 30 970 321| Grantová agentura České republiky| | | 596 322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| | | 268 552 327| Ministerstvo dopravy a spojů| | | 2 036 554 328| Český telekomunikační úřad| | | 450 000 329| Ministerstvo zemědělství| | | 613 000 333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| | | 12 837 334| Ministerstvo kultury| | | 76 977 335| Ministerstvo zdravotnictví| | | 36 000 336| Ministerstvo spravedlnosti| 537 239 *)| 410 830| 382 195 341| Úřad pro veřejné informační systémy| | | 2 300 343| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů| | | 0 344| Úřad průmyslového vlastnictví| | | 24 500 345| Český statistický úřad| | | 5 850 346| Český úřad zeměměřický a katastrální| | | 204 000 347| Komise pro cenné papírycenné papíry| | | 0 348| Český báňský úřad| | | 4 600 349| Energetický regulační úřad| | | 0 353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| | | 0 358| Ústavní soudÚstavní soud| | | 33 361| Akademie věd České republiky| | | 39 000 372| Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání| | | 0 374| Správa státních hmotných rezerv| | | 227 000 375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| | | 1 000 380| Okresní úřady| | | 905 213 381| Nejvyšší kontrolní úřad| | | 1 012 396| Státní dluh| | | 0 397| Operace státních finančních aktiv| 660 000| | 6 299 114 398| Všeobecná pokladní správa| 357 400 000| | 61 006 430 | CELKEM| 617 282 726| 198 876 850| 76 116 953 PŘÍJMY CELKEM (daňové, nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace)| 693 399 679 ---|--- *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je podle rozpočtové skladby platné od 1. ledna 1997 součástí daňových příjmů Příloha č. 3 k zákonu č. 490/2001 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL Číslo kapitoly| Kapitola| Výdaje celkem ---|---|--- 301| Kancelář prezidenta republiky| 292 696 302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 991 439 303| Senát Parlamentu| 638 033 304| Úřad vlády České republiky| 407 372 305| Bezpečnostní informační služba| 817 944 306| Ministerstvo zahraničních věcí| 4 592 825 307| Ministerstvo obrany| 47 505 502 308| Národní bezpečnostní úřad| 225 993 309| Kancelář Veřejného ochránce práv| 80 872 312| Ministerstvo financí| 11 924 249 313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 261 128 708 314| Ministerstvo vnitra| 39 332 287 315| Ministerstvo životního prostředí| 3 117 986 317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 4 145 741 321| Grantová agentura České republiky| 1 074 478 322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 8 461 424 327| Ministerstvo dopravy a spojů| 4 256 534 328| Český telekomunikační úřad| 255 762 329| Ministerstvo zemědělství| 12 924 416 333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 81 242 315 334| Ministerstvo kultury| 4 879 882 335| Ministerstvo zdravotnictví| 9 611 658 336| Ministerstvo spravedlnosti| 15 259 520 341| Úřad pro veřejné informační systémy| 64 123 343| Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů| 74 400 344| Úřad průmyslového vlastnictví| 135 487 345| Český statistický úřad| 904 308 346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 2 024 683 347| Komise pro cenné papírycenné papíry| 103 333 348| Český báňský úřad| 121 491 349| Energetický regulační úřad| 114 955 353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 61 549 358| Ústavní soudÚstavní soud| 77 720 361| Akademie věd České republiky| 3 140 527 372| Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání| 36 387 374| Správa státních hmotných rezerv| 1 753 340 375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 285 782 380| Okresní úřady| 33 938 942 381| Nejvyšší kontrolní úřad| 364 164 396| Státní dluh| 21 996 034 397| Operace státních finančních aktiv| 42 382 092 398| Všeobecná pokladní správa| 118 875 704 | CELKEM| 739 622 657 Příloha č. 4 k zákonu č. 490/2001 Sb. Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 130 Výdaje celkem| 292 696 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 37 006 z toho: platy zaměstnanců| 34 343 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 12 265 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 687 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 131 000 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 0 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 0 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 1 842 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány| 214 865 Celkové výdaje na lesní hospodářství| 15 510 Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 330 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 14 000 Výdaje celkem| 991 439 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 299 610 z toho: platy zaměstnanců| 114 013 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 90 517 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 280 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 114 700 | Specifické dílčí ukazatele| Platy poslanců| 140 400 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)| 73 472 Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 936 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 500 Výdaje celkem| 638 033 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 145 136 z toho: platy zaměstnanců| 72 954 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 48 191 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 459 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 200 280 | Specifické dílčí ukazatele| Platy senátorů| 61 916 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)| 27 997 Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 6 000 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 500 Výdaje celkem| 407 372 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 174 790 z toho: platy zaměstnanců| 151 084 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 60 155 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 021 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 59 677 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 11 296 v tom: institucionální prostředky| 9 046 účelové prostředky| 2 250 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 174 790 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 151 084 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 56 774 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 80 000 Výdaje celkem| 817 944 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 86 905 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 5 100 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 5 100 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 2 900 Prostředky na zabezpečení organizace summitu NATO| 0 Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 197 940 Výdaje celkem| 4 592 825 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 444 381 z toho: platy zaměstnanců| 441 026 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 155 533 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 8 821 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 809 381 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 18 000 v tom: institucionální prostředky| 8 050 účelové prostředky| 9 950 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 444 381 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 441 026 Humanitární pomoc| 0 Rozvojová zahraniční pomoc| 0 Zahraniční vysílání rozhlasu| 0 Neinvestiční transfery do zahraničí| 0 Visegradský fond| 0 Vrcholné státní návštěvy| 0 Volby 2002| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Plenární zasedání Skupiny jaderných dodavatelů v Praze (NSG)| 150 Prostředky na zabezpečení organizace summitu NATO| 0 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 40 000 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 484 650 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 2 397 690 z toho: pojistné na důchodové pojištění| 1 833 528 Výdaje celkem| 47 505 502 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 10 805 471 z toho: platy zaměstnanců| 10 199 880 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 3 581 687 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 203 998 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 11 899 651 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 390 612 v tom: institucionální prostředky| 107 400 účelové prostředky| 283 212 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 2 020 790 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě **)| 1 945 733 Rozvojová zahraniční pomoc| 0 Program protidrogové politiky| 4 000 Program sociální prevence a prevence kriminality| 15 000 Důchody| 2 766 840 Ostatní sociální dávky| 1 813 735 Výdaje na sportovní reprezentaci| 0 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 130 Dotace podnikatelským subjektům| 145 000 Prostředky na zabezpečení organizace summitu NATO| 14 230 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění **) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0 Výdaje celkem| 225 993 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 82 630 z toho: platy zaměstnanců| 82 144 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 28 919 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 633 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 28 560 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 19 000 v tom: institucionální prostředky| 7 000 účelové prostředky| 12 000 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 82 630 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě **)| 82 144 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Prostředky na zabezpečení organizace summitu NATO| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění **) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 309 Kancelář Veřejného ochránce práv | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0 Výdaje celkem| 80 872 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 31 253 z toho: platy zaměstnanců| 26 936 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 10 939 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 539 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 14 400 | Specifické dílčí ukazatele| Platy funkcionářů| 2 515 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z. č. 349/1999 Sb.)| 2 580 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 14 400 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 164 140 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 635 422 z toho: pojistné na důchodové pojištění| 485 911 Výdaje celkem| 11 924 249 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 5 772 241 z toho: platy zaměstnanců| 5 749 349 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 2 020 285 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 114 986 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 319 685 | Specifické dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 5 772 241 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě **)| 5 749 349 Rozvojová zahraniční pomoc| 0 Program protidrogové politiky| 27 595 Program sociální prevence a prevence kriminality| 0 Ostatní sociální dávky| 36 410 Ostatní věcné výdaje celkem: ***)| 2 660 642 v tom: Ministerstvo financí| 643 002 Uzemní finanční orgány| 1 247 880 Generální ředitelství cel| 769 760 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 840 252 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 2 461 Mezinárodní seminář IPTI zaměřený na daň z nemovitostínemovitostí| 150 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění **) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany ***) běžné výdaje celkem bez platů zaměstnanců a ostatních plateb za vykonanou práci, pojistného placeného zaměstnavatelem, převodu FKSP a bez ostatních sociálních dávek Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 246 150 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 250 600 000 z toho: pojistné na důchodové pojištění| 192 283 000 Výdaje celkem| 261 128 708 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 572 238 z toho: platy zaměstnanců| 2 566 224 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 900 284 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 51 325 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 448 820 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 56 340 v tom: institucionální prostředky| 38 200 účelové prostředky| 18 140 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 2 486 343 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 2 480 747 Rozvojová zahraniční pomoc| 0 Program protidrogové politiky| 39 700 Program sociální prevence a prevence kriminality| 140 200 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 312 938 Důchody| 209 947 000 Ostatní sociální dávky| 32 448 000 Pasivní politika zaměstnanosti| 4 750 000 Aktivní politika zaměstnanosti| 3 725 180 Výplaty spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.| 200 000 Výdaje spojené s realizací zákona č. 261/2001 Sb.| 0 Výdaje ústavů sociální péče řízených ministerstvem| 250 887 Zabezpečení systému státní sociální podpory| 535 035 Výdaje na spoje související s výplatou důchodů a ostatních dávek| 572 912 Dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby| 878 721 Dotace České katolické charitě na domovy důchodců duchovních a řeholnic| 103 000 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci| 32 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 85 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 224 310 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 5 052 375 z toho: pojistné na důchodové pojištění| 3 863 581 Výdaje celkem| 39 332 287 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 18 162 610 z toho: platy zaměstnanců| 17 665 027 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 6 201 442 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 353 301 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 831 031 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 19 100 v tom: institucionální prostředky| 11 550 účelové prostředky| 7 550 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 17 719 066 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě **)| 17 235 321 Rozvojová zahraniční pomoc| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality| 3 900 Důchody| 2 199 060 Ostatní sociální dávky| 1 670 200 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 1 108 283 Výdaje na sportovní reprezentaci| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 10 000 Mezinárodní konference a další odborné akce (§ 71 odst. 3 z. č. 218/2000 Sb.):| pracovní skupina DNA, pořadatel KÚ| 80 pracovní skupina pro forenzní informační technologie, pořadatel KÚ| 80 kolokvium Manažerské discipliny, pořadatel PA ČR| 30 rekodifikace soukromého práva, PA ČR| 20 Kriminalistika na prahu 21. století, PA ČR| 100 kolokvium Společenské vědy a policie, PA ČR| 30 kolokvium Korupce a úplatkářství, PA ČR| 20 mezinárodní konference k novelizacím trestně právních předpisů, PA ČR| 100 Prostředky na zabezpečení organizace summitu NATO| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění **) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 62 900 Výdaje celkem| 3 117 986 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 411 727 z toho: platy zaměstnanců| 406 634 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 144 104 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 8 133 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 672 947 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 412 556 v tom: institucionální prostředky| 201 707 účelové prostředky| 210 849 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 287 964 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 285 327 Rozvojová zahraniční pomoc| 0 Dotace občanským sdružením| 19 350 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 34 700 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 457 262 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 715 Mezinárodní konference - 7. mezinárodní seminář UNEP o čistší produkci| 5 000 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 30 970 Výdaje celkem| 4 145 741 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 119 490 z toho: platy zaměstnanců| 116 248 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 41 740 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 325 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 364 000 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 105 831 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 103 743 Státní finanční podpora k hypotečním úvěrům na bytovou výstavbu| 530 000 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 1 272 600 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 596 Výdaje celkem| 1 074 478 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 257 z toho: platy zaměstnanců| 6 915 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 4 296 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 136 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 000 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 1 074 478 v tom: institucionální prostředky| 23 237 účelové prostředky| 1 051 241 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 268 552 Výdaje celkem| 8 461 424 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 415 018 z toho: platy zaměstnanců| 409 361 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 145 256 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 8 187 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 282 637 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 1 100 000 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 1 100 000 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 410 810 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 405 690 Rozvojová zahraniční pomoc| 0 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 14 626 Utlum hornictví včetně sanace těžby uranu| 3 647 841 z toho: obligatorní sociálně zdravotní náklady| 2 050 000 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 5 857 783 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 400 Mezinárodní konference a další odborné akce (§ 71 odst. 3 z. č. 218/2000 Sb.):| Výdaje na mezinárodní konferenci ICOGRADA - grafického designu| 400 Mezinárod.odborný seminář organizace WELMEC-legální metrologie, harmonizace| 70 Mezinárodní konference sekce METCHEM-EUROMET - organizace pro metrologii a chemii, prezentace, vzájemné uznávání výsledků zkoušek a měření| 130 Mezinárodní odborné jednání k mezinárodnímu projektu EK „REGMET“ - harmonizace v oblasti metrologie pro správní činnosti, prezentace jednotlivých zemí| 20 Mezinárodní konference sdružení DUNAMET - státní etalonáž, nové obory měření, vzájemné uznávání| 5 Mezinárodní odborné jednání k mezinárodnímu projektu EK"MT-CHECK" \\- prezentace nových metod měření ve strojírenství| 30 Mezinárodní seminář k mezinárod. projektu EK „EASYTRAK“, prezentace postupů zajištění návaznosti vedoucí ke vzájemnému uznávání a zdokonalení technologie| 35 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy a spojů | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 036 554 Výdaje celkem| 4 256 534 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 216 906 z toho: Platy zaměstnanců| 213 806 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 75 918 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 4 277 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 194 463 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 93 984 v tom: institucionální prostředky| 25 400 účelové prostředky| 68 584 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 208 204 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 206 251 Rozvojová zahraniční pomoc| 0 Příspěvek na ztrátu dopravce z provozu veřejné osobní drážní dopravy| 1 813 000 Podíl na nákladech dopravní cesty - řízení provozu| 0 Dotace pro kombinovanou dopravu| 97 000 Doprovodný sociální program pro ČD| 250 000 Splátka jistiny úvěru ČD| 185 000 Podpora pořízení a obnovy vozidel MHD| 200 000 Podpora pořízení a obnovy vozidel autobusové dopravní obslužnosti| 200 000 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 850 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 1 619 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 450 000 Výdaje celkem| 255 762 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 110 326 z toho: platy zaměstnanců| 108 973 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 38 614 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 179 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 23 000 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 110 326 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 108 973 Rozvojová zahraniční pomoc| 0 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 000 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 17 700 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 613 000 Výdaje celkem| 12 924 416 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 199 985 z toho: Platy zaměstnanců| 1 192 189 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 419 994 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 23 844 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 644 500 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 515 000 v tom: institucionální prostředky| 266 000 účelové prostředky| 249 000 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 1 056 031 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 1 049 344 Rozvojová zahraniční pomoc| 0 Podpora agrokomplexu celkem **)| 6 804 116 Podpora lesnímu hospodářství| 785 000 Podpora vodnímu hospodářství| 430 000 Státní podpora zdravotně postiženým občanům na bezlepkové a bezbílkovinné potraviny| 7 000 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 800 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 709 582 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 2 900 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění **) v tom: - podpůrné programy - podle § 2 odst. 1 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a zásad Ministerstva zemědělství - posílení příjmů zemědělských výrobců - podle § 2 odst. 3 a 4 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a nařízení vlády - majetková újma podle § 16 odst. 2 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči - dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a. s. Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 12 837 Výdaje celkem| 81 242 315 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 267 589 z toho: platy zaměstnanců| 255 969 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 91 988 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 120 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 4 014 717 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem **)| 4 730 485 v tom: institucionální prostředky| 3 408 159 účelové prostředky| 1 322 326 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 258 618 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 255 969 Vybrané okruhy výdajů:| \\- program protidrogové politiky| 9810 \\- program sociální prevence a prevence kriminality| 9810 \\- rozvojová zahraniční pomoc| 0 \\- výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 1 357 606 \\- sportovní reprezentace| 927 348 \\- mezinár. konference a další odborné akce (§ 71 odst. 3 z. č. 218/2000 Sb.):| konference učitelů historie „EUROCLIO“| 250 konference Rady Evropy „Strategie vzdělávacích forem“| 350 seminář „Profesní vzdělávání“| 100 Letní univerzita mládeže (SEI)| 300 Práce s talentovanou mládeží (SEI)| 300 EIAR FÓRUM 2002| 500 \\- podpora vzdělávání národnostních menšin| 14 748 \\- Český institut sociální a ekonomické strategie při UK| 9 800 \\- zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100 \\- státní informační politika| 1 422 354 Běžné výdaje kapitoly bez výzkumu a vývoje, vybraných okruhů výdajů a běžných výdajů souvisejících s reprodukcí investičního majetku| 69 584 237 v tom: neinvestiční transfery vysokým školám ***)| 11 283 055 běžné výdaje regionálního školství| 56 820 410 ostatní přímo řízené organizace a společné úkoly| 572 685 podpora činnosti v oblasti mládeže a tělovýchovy| 437 536 běžné výdaje státní správy| 470 551 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění **) vč. výdajů na V. rámcový program (720 mil. Kč), které jsou rovněž zahrnuty v programech v rámci EU ***) dotace veřejným vysokým školám dle § 18 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů; finanční prostředky pro policejní VŠ jsou zahrnuty do kapitoly MV, pro vojenské VŠ do kapitoly MO Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 76 977 Výdaje celkem| 4 879 882 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 57 192 z toho: platy zaměstnanců| 55 005 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 20 017 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 100 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 036 622 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 95 106 v tom: institucionální prostředky| 44 523 účelové prostředky| 50 583 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 57 192 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 55 005 Výdaje na církve a náboženské společnosti (CNS) celkem| 971 097 z toho: výdaje na činnost registrovaných CNS| 811 617 v tom: platy duchovních| 523 420 pojistné duchovních| 183 196 Platy administrativy| 33 334 pojistné administrativy| 11 667 prostředky na věcné náklady CNS| 37 000 prostředky na údržbu církevního majetku| 23 000 Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 1 842 Vybrané okruhy výdajů:| Podpora českých divadel| 44 000 Program záchrany architektonického dědictví| 390 915 Havárie střech památek| 40 000 Program restaurování movitých kulturních památek| 15 000 Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví| 50 000 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón| 240 000 Péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny| 15 000 Podpora záchranných archeologických výzkumů| 10 000 Podpora aktivit národnostních a etnických menšin| 7 000 Veřejné informační služby knihoven| 50 000 Podpora stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů| 13 000 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 87 150 Tisk národnostních menšin| 30 000 Rehabilitace památníků bojů za svobodu, nezávislost a demokracii| 66 879 Zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven| 92 000 Kulturní aktivity| 262 868 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 36 000 Výdaje celkem| 9 611 658 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 315 732 z toho: platy zaměstnanců| 306 846 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 110 507 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 317 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 6 160 124 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 712 558 v tom: institucionální prostředky| 253 229 účelové prostředky| 459 329 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 146 793 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 138 458 Rozvojová zahraniční pomoc| 0 Program protidrogové politiky| 19 000 Program sociální prevence a prevence kriminality| 0 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 104 900 Ústavní péče celkem| 205 728 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby celkem| 1 563 213 Zdravotnické programy celkem| 81 398 z toho: Národní program zdraví| 14 500 Ostatní činnosti ve zdravotnictví| 501 728 z toho: dotace občanským sdružením| 183 000 veřejné účelné aktivity občanských sdružení zdravotně postižených| 30 000 Národní plán pomoci zdravotně postiženým| 25 900 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 382 195 Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 537 239 z toho: pojistné na důchodové pojištění| 410 830 Výdaje celkem| 15 259 520 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 7 108 500 z toho: platy zaměstnanců| 4 833 913 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 2 487 975 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 139 836 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 709 478 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 15 973 v tom: institucionální prostředky| 15 973 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 7 029 695 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě **)| 4 762 254 Platy soudců| 2 107 494 Platy státních zástupců| 657 104 Program protidrogové politiky| 10 007 Program sociální prevence a prevence kriminality| 11 290 Důchody| 266 100 Ostatní sociální dávky| 330 085 z toho: odchodné| 31 585 Neinvestiční transfery do zahraničí| 39 Výdaje justice| 9 010 673 Výdaje vězeňství| 5 631 365 Odměny odsouzených| 116 482 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 998 812 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění **) včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany (tj. soudy, státní zastupitelství a vězeňství) Ukazatele kapitoly 341 Úřad pro veřejné informační systémy | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 300 Výdaje celkem| 64 123 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 26 713 z toho: platy zaměstnanců| 25 196 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 9 350 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 504 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 7 300 | Specifické dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 26 713 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 25 196 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0 Výdaje celkem| 74 400 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 24 694 z toho: platy zaměstnanců| 22 820 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 8 643 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 456 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 7 100 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 24 500 Výdaje celkem| 135 487 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 61 491 z toho: platy zaměstnanců| 61 013 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 522 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 220 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 27 630 | Specifické dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 61 491 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 61 013 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 21 800 Výdaje na konferenci EUROFORUM - ochranné známky| 300 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 850 Výdaje celkem| 904 308 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 474 010 z toho: platy zaměstnanců| 443 682 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 158 909 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 8 874 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 89 400 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 474 010 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 443 682 Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů| 111 817 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 72 080 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 204 000 Výdaje celkem| 2 024 683 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 060 692 z toho: platy zaměstnanců| 1 059 929 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 371 242 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 21 201 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 252 058 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 22 280 v tom: institucionální prostředky| 18 730 účelové prostředky| 3 550 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 1 060 692 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 1 059 929 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 347 Komise pro cenné papíry | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0 Výdaje celkem| 103 333 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 42 094 z toho: platy zaměstnanců| 35 847 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 733 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 717 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 24 100 | Specifické dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 094 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 35 847 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 24 100 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 600 Výdaje celkem| 121 491 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 58 066 z toho: platy zaměstnanců| 58 017 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 20 323 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 161 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 900 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 23 000 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 23 000 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 58 066 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 58 017 Výdaje na činnost ústředí ČBÚ| 54 732 Výdaje na činnost obvodních báňských úřadů| 66 759 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0 Výdaje celkem| 114 955 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 27 740 z toho: platy zaměstnanců| 26 751 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 9 709 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 535 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 13 076 | Specifické dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 27 740 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 26 751 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0 Výdaje celkem| 61 549 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 30 929 z toho: platy zaměstnanců| 30 499 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 10 825 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 610 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 3 800 | Specifické dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 30 929 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 30 499 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 24 900 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 33 Výdaje celkem| 77 720 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 39 113 z toho: platy zaměstnanců| 21 292 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 13 690 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 782 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 6 900 | Specifické dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 113 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 21 292 Platy soudců| 17 396 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 2 520 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 39 000 Výdaje celkem| 3 140 527 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 23 067 z toho: platy zaměstnanců| 22 473 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 8 074 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 449 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 0 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 3 140 527 v tom: institucionální prostředky| 2 682 012 účelové prostředky| 458 515 Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 3 400 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 372 Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0 Výdaje celkem| 36 387 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 16 538 z toho: platy zaměstnanců| 8 372 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 5 788 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 167 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 300 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 227 000 Výdaje celkem| 1 753 340 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 81 331 z toho: Platy zaměstnanců| 80 915 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 28 466 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 617 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 297 500 | Specifické dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 81 331 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 80 915 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 708 550 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 1 283 460 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 000 Výdaje celkem| 285 782 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 77 230 z toho: Platy zaměstnanců| 77 109 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 27 032 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 543 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 43 542 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 42 140 v tom: institucionální prostředky| 23 750 účelové prostředky| 18 390 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 57 846 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 57 752 Rozvojová zahraniční pomoc| 0 Radonový program| 3 000 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 23 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 2 000 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady celkem | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 905 213 Výdaje celkem| 33 938 942 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 4 209 682 z toho: platy zaměstnanců| 4 166 235 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 1 472 168 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 83 874 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 572 904 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 3 414 672 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 3 384 776 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 9 326 Dávky sociální péče| 1 500 000 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 2 299 700 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 1 715 520 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 12 322 304 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 BE-Beroun | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 17 205 Výdaje celkem| 274 054 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 51 230 z toho: platy zaměstnanců| 50 613 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 729 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 033 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 23 757 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 35 048 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 34 756 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 50 Dávky sociální péče| 14 159 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 17 900 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 23 680 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 59 403 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 BI-Brno venkov | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 44 295 Výdaje celkem| 548 118 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 62 078 z toho: platy zaměstnanců| 61 169 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 676 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 224 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 10 701 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 62 078 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 61 169 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 30 Dávky sociální péče| 22 081 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 36 100 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 26 417 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 152 471 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 BK-Blansko | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 299 Výdaje celkem| 389 678 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 56 812 z toho: platy zaměstnanců| 56 425 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 850 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 129 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 9 930 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 060 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 47 680 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 50 Dávky sociální péče| 24 754 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 34 600 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 11 893 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 126 866 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 BN-Benešov | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 626 Výdaje celkem| 323 817 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 42 986 z toho: Platy zaměstnanců| 42 787 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 975 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 856 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 986 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 42 787 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 15 744 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 47 100 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 32 732 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 55 751 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 BR-Bruntál | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 027 Výdaje celkem| 609 335 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 52 584 z toho: platy zaměstnanců| 52 293 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 18 404 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 046 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředkv| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 52 584 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 52 293 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 603 Dávky sociální péče| 27 230 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 52 000 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 41 362 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 255 333 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 BV-Břeclav | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 248 Výdaje celkem| 475 900 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 53 458 z toho: platy zaměstnanců| 52 735 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 18 674 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 067 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 46 889 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 46 189 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 11 882 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 34 700 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 29 785 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 193 674 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 CB-České Budějovice | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 788 Výdaje celkem| 516 160 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 59 022 z toho: platy zaměstnanců| 58 438 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 718 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 146 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 59 022 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 58 438 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100 Dávky sociální péče| 36 834 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 55 200 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 27 364 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 146 707 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 CH-Cheb | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 34 160 Výdaje celkem| 385 826 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 83 092 z toho: platy zaměstnanců| 82 845 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 29 052 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 661 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 807 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 40 699 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 140 Dávky sociální péče| 11 387 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 22 900 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 17 260 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 109 157 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 CK-Český Krumlov | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 154 Výdaje celkem| 241 979 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 36 303 z toho: platy zaměstnanců| 36 175 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 12 698 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 792 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 7410 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 36 303 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 36 175 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 9 704 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 32 400 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 11 682 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 70 642 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 CL-Česká Lípa | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 7 944 Výdaje celkem| 403 150 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 925 z toho: Platy zaměstnanců| 49 559 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17410 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 995 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 32 293 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 925 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 49 559 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 428 Dávky sociální péče| 13 367 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 200 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 23 470 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 109 761 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 CR-Chrudim | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 337 Výdaje celkem| 422 633 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 47 977 z toho: Platy zaměstnanců| 47 431 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 16 792 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 951 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 47 977 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 47 431 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 195 Dávky sociální péče| 27 230 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 27 300 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 22 102 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 153 044 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 CV-Chomutov | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 747 Výdaje celkem| 687 116 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 040 z toho: platy zaměstnanců| 48 644 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 165 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 980 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 6 631 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 040 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 644 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 220 Dávky sociální péče| 15 150 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 700 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 26 417 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 377 720 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 DC-Děčín | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 637 Výdaje celkem| 580 246 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 64 861 z toho: platy zaměstnanců| 64 628 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 22 654 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 293 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 53 163 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 52 975 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 300 Dávky sociální péče| 18 813 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 21 500 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 28 101 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 271 529 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 DO-Domažlice | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 11 608 Výdaje celkem| 226 423 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 54 245 z toho: Platy zaměstnanců| 53 916 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 011 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 079 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 592 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 346 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 39 261 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 12 674 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 22 100 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 26 206 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 43 419 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 FM-Frýdek-Místek | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 347 Výdaje celkem| 906 758 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 65 509 z toho: Platy zaměstnanců| 65 078 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 22 929 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 311 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 6 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 65 509 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 65 078 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 38 616 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 48 400 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 39 257 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 510 956 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 HB-Havlíčkův Brod | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 197 Výdaje celkem| 325 465 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 44 014 z toho: platy zaměstnanců| 43 562 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 739 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 889 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 3 160 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 014 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 43 562 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 300 Dávky sociální péče| 16 635 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 000 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 22 418 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 95 914 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 HK-Hradec Králové | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 7 223 Výdaje celkem| 559 182 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 55 893 z toho: platy zaměstnanců| 55 270 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 342 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 106 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 430 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 55 893 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 55 270 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100 Dávky sociální péče| 35 448 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 22 400 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 23 575 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 161 378 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 HO-Hodonín | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 13 563 Výdaje celkem| 753 573 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 67 027 z toho: platy zaměstnanců| 66 901 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 23 452 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 340 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 22 594 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 52 118 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 52 024 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 33 666 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 28 300 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 31 258 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 331 558 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 JC-Jičín | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 327 Výdaje celkem| 267 997 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 38 955 z toho: platy zaměstnanců| 38 649 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 13 571 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 774 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 38 955 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 38 649 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 15 447 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 28 200 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 26 627 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 93 887 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 JE-Jeseník | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 17 376 Výdaje celkem| 249 012 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 54 802 z toho: platy zaměstnanců| 54 266 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 073 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 085 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 605 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 32 192 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 31 924 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 10 Dávky sociální péče| 6 935 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 15 900 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 13 261 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 86 916 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 JH-Jindřichův Hradec | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 40 967 Výdaje celkem| 407 808 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 103 714 z toho: platy zaměstnanců| 102 662 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 36 257 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 048 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 678 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 45 596 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 200 Dávky sociální péče| 21 289 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 40 900 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 19 155 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 85 070 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 JI-Jihlava | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 328 Výdaje celkem| 365 348 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 58 155 z toho: platy zaměstnanců| 57 660 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 20 354 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 163 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 11 392 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 217 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 944 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 21 586 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 28 200 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 15 050 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 134 128 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 JN-Jablonec nad Nisou | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 22 732 Výdaje celkem| 361 868 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 73 039 z toho: platy zaměstnanců| 71 769 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 25 485 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 436 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 30 150 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 224 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 994 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 750 Dávky sociální péče| 28 418 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 23 300 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 13 998 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 87 550 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KD-Kladno | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 237 Výdaje celkem| 592 161 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 50 002 z toho: platy zaměstnanců| 49 830 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 501 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 189 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 50 002 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 49 830 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 190 Dávky sociální péče| 29 408 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 34 500 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 21 997 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 227 762 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KH-Kutná Hora | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 799 Výdaje celkem| 330 991 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 43 333 z toho: platy zaměstnanců| 43 096 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 167 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 862 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 885 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 315 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 078 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 15 150 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 21 200 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 21 997 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 118 153 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KI-Karviná | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 23 789 Výdaje celkem| 1 270 412 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 75 242 z toho: platy zaměstnanců| 74 319 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 26 265 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 486 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 75 242 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 74 319 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100 Dávky sociální péče| 54 459 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 700 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 31 678 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 710 993 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KM-Kroměříž | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 60 247 Výdaje celkem| 554 852 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 121 006 z toho: platy zaměstnanců| 119 632 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 42 222 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 401 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 14 721 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 927 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 45 590 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 200 Dávky sociální péče| 38 121 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 28 700 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 17 787 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 177 723 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KO-Kolín | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 125 Výdaje celkem| 344 219 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 44 405 z toho: platy zaměstnanců| 43 723 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 455 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 876 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 430 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 405 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 43 723 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 19 407 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 23 000 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 25 891 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 113 267 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KT-Klatovy | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 100 Výdaje celkem| 353 085 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 44 130 z toho: platy zaměstnanců| 43 585 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 445 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 872 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 780 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 130 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 43 585 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 50 Dávky sociální péče| 18813 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 48 800 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 33 047 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 101 408 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 KV-Karlovy Vary | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 45 475 Výdaje celkem| 507 493 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 110 850 z toho: platy zaměstnanců| 109 986 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 38 794 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 197 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 061 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 343 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 44 135 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 16 338 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 33 900 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 24 207 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 171 381 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 LI-Liberec | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 14 007 Výdaje celkem| 521 350 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 56 975 z toho: platy zaměstnanců| 56 244 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 682 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 125 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 24 648 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 56 975 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 56 244 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 710 Dávky sociální péče| 26 734 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 37 000 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 37 152 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 169 086 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 LN-Louny | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 3 229 Výdaje celkem| 432 324 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 41 639 z toho: platy zaměstnanců| 41 263 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 932 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 853 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 41 639 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 41 263 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 67 Dávky sociální péče| 11 783 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 43 100 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 28 101 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 216 501 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 LT-Litoměřice | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 287 Výdaje celkem| 545 273 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 040 z toho: platy zaměstnanců| 48 788 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 117 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 975 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 781 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 040 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 788 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 255 Dávky sociální péče| 16 833 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 31 400 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 42 414 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 225 338 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 MB-Mladá Boleslav | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 12 540 Výdaje celkem| 397 874 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 57 080 z toho: platy zaměstnanců| 56 658 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 20 002 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 130 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 106 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 775 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 19 011 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 25 900 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 35 784 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 77 085 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 ME-Mělník | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 302 Výdaje celkem| 368 707 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 45 180 z toho: platy zaměstnanců| 44 622 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 813 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 903 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 180 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 44 622 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 200 Dávky sociální péče| 12 872 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 27 800 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 31 258 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 120 666 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 MO-Most | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 737 Výdaje celkem| 770 988 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 58 284 z toho: platy zaměstnanců| 57 738 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 20 397 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 155 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 612 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 42 307 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 10 Dávky sociální péče| 10 892 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 27 800 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 28 732 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 453 711 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 NA-Náchod | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 137 Výdaje celkem| 427 375 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 48 989 z toho: platy zaměstnanců| 48 312 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 147 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 992 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 192 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 989 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 312 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 25 Dávky sociální péče| 21 586 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 300 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 30 206 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 136 230 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 NB-Nymburk | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 018 Výdaje celkem| 361 862 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 45 529 z toho: platy zaměstnanců| 45 278 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 858 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 905 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 41 595 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 41 367 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 50 Dávky sociální péče| 21 388 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 21 500 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 31 679 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 104 335 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 NJ-Nový Jičín | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 339 Výdaje celkem| 667 418 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 55 648 z toho: platy zaměstnanců| 54 770 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 477 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 095 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 13 230 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 55 648 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 54 770 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 120 Dávky sociální péče| 22 576 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 34 500 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 30 101 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 328 068 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 OC-Olomouc | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 79 054 Výdaje celkem| 926 699 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 146 304 z toho: platy zaměstnanců| 144 303 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 51 206 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 893 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 15 129 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 67 869 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 67 236 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100 Dávky sociální péče| 34 656 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 49 800 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 36 415 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 351 104 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 OP-Opava | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 22 477 Výdaje celkem| 824 708 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 77 675 z toho: platy zaměstnanců| 76 696 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 27 637 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 570 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 8 330 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 61 314 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 60 390 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100 Dávky sociální péče| 35 646 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 50 600 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 27 259 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 297 058 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PB-Příbram | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 657 Výdaje celkem| 411 276 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 47 574 z toho: platy zaměstnanců| 46 700 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 16 556 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 944 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 11 229 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 46 446 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 45 740 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 157 Dávky sociální péče| 19 803 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 33 500 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 9 472 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 119 010 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PE-Pelhřimov | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 306 Výdaje celkem| 273 809 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 41 971 z toho: platy zaměstnanců| 41 559 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 544 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 831 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 41 971 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 41 559 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 12 674 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 700 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 9 051 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 56 711 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PI-Písek | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 3 483 Výdaje celkem| 278 431 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 39 412 z toho: platy zaměstnanců| 39 277 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 13 748 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 724 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 412 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 39 277 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 500 Dávky sociální péče| 15 645 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 25 600 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 16 524 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 74 593 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PJ-Plzeň jih | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 227 Výdaje celkem| 270 642 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 42 810 z toho: platy zaměstnanců| 42 646 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 927 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 854 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 23 640 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 38 981 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 38 817 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 60 Dávky sociální péče| 14 357 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 30 600 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 17 681 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 50 163 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PR-Přerov | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 117 Výdaje celkem| 603 324 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 131 z toho: platy zaměstnanců| 48 241 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 160 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 966 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 16 730 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 131 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 241 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 20 298 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 40 300 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 16 524 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 263 489 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PS-Plzeň sever | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 898 Výdaje celkem| 279 434 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 43 962 z toho: platy zaměstnanců| 43 847 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 317 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 876 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 780 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 991 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 900 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100 Dávky sociální péče| 9 407 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 24 500 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 23 996 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 65 116 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PT-Prachatice | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 107 Výdaje celkem| 230 905 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 36 141 z toho: Platy zaměstnanců| 35 729 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 12 602 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 714 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 8 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 36 141 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 35 729 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 16 041 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 700 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 10 630 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 56 742 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PU-Pardubice | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 12 057 Výdaje celkem| 540 540 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 50 973 z toho: platy zaměstnanců| 50 385 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 840 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 042 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 50 973 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 50 385 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 640 Dávky sociální péče| 28 517 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 16 000 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 26 206 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 157 777 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PV-Prostějov | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 11 337 Výdaje celkem| 490 313 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 55 492 z toho: platy zaměstnanců| 55 323 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 363 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 106 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 44 889 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 44 720 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 32 675 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 38 300 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 14 103 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 190 258 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PY-Praha východ | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 22 042 Výdaje celkem| 340 443 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 72 520 z toho: platy zaměstnanců| 71 881 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 25 241 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 437 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 41 826 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 41 516 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 75 Dávky sociální péče| 12 872 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 37 400 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 21 260 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 56 981 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 PZ-Praha západ | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 049 Výdaje celkem| 277 636 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 40 260 z toho: platy zaměstnanců| 39 997 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 091 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 805 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 530 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 260 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 997 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100 Dávky sociální péče| 10 100 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 18 200 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 28 732 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 50 617 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 RA-Rakovník | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 18 705 Výdaje celkem| 298 988 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 51 903 z toho: platy zaměstnanců| 51 343 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 18 115 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 037 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 34 716 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 34 552 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 14 852 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 26 500 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 23 891 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 66 094 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 RK-Rychnov nad Kněžnou | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 20 565 Výdaje celkem| 354 942 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 42 654 z toho: platy zaměstnanců| 42 053 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 768 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 841 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 4 130 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 654 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 42 053 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 22 774 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 26 200 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 22 102 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 83 945 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 RO-Rokycany | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 817 Výdaje celkem| 230 387 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 36 212 z toho: platy zaměstnanců| 36 125 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 12 653 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 690 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 18 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 31 222 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 31 157 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 150 Dávky sociální péče| 9 407 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 11 600 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 11 788 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 44 384 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 SM-Semily | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 3 557 Výdaje celkem| 307 563 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 43 770 z toho: platy zaměstnanců| 43 163 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 15 319 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 863 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 24 685 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 028 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 39 421 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 45 Dávky sociální péče| 12 872 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 19 300 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 15 787 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 96 710 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 SO-Sokolov | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 392 Výdaje celkem| 371 935 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 40 725 z toho: platy zaměstnanců| 40 512 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 14 253 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 823 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 40 725 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 40 512 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 40 Dávky sociální péče| 10 199 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 17 600 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 20 839 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 147 137 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 ST-Strakonice | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 4 777 Výdaje celkem| 309 988 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 39 301 z toho: platy zaměstnanců| 38 982 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 13 750 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 780 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 12 467 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 39 301 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 38 982 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100 Dávky sociální péče| 16 635 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 29 300 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 15 050 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 86 014 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 SU-Šumperk | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 28 697 Výdaje celkem| 589 497 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 99 878 z toho: platy zaměstnanců| 97 621 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 34 957 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 990 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 2 830 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 51 177 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 50 132 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 526 Dávky sociální péče| 21 289 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 35 700 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 27 680 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 222 281 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 SY-Svitavy | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 942 Výdaje celkem| 451 604 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 62 118 z toho: platy zaměstnanců| 61 333 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 501 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 227 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 4 530 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 899 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 45 521 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 47 Dávky sociální péče| 19 605 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 34 200 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 17 366 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 182 540 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 TA-Tábor | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 19 481 Výdaje celkem| 443 351 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 67 642 z toho: platy zaměstnanců| 67 089 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 23 675 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 342 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 39 719 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 756 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 45 264 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 18 021 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 35 400 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 18 734 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 116 416 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 TC-Tachov | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 3 221 Výdaje celkem| 246 270 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 35 805 z toho: platy zaměstnanců| 35 466 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 12 418 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 710 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 35 805 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 35 466 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 60 Dávky sociální péče| 11 189 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 27 100 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 14 103 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 64 632 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 TP-Teplice | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 9 467 Výdaje celkem| 625 763 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 61 578 z toho: platy zaměstnanců| 61 110 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 552 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 233 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 7 445 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 46 852 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 46 509 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 180 Dávky sociální péče| 16 338 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 46 900 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 16 103 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 309 046 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 TR-Třebíč | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 73 256 Výdaje celkem| 563 656 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 121 338 z toho: Platy zaměstnanců| 119 597 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 42 469 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 392 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 52 105 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 51 657 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 230 Dávky sociální péče| 16 041 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 37 600 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 24 628 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 180 436 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 TU-Trutnov | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 3 748 Výdaje celkem| 490 173 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 685 z toho: platy zaměstnanců| 49 036 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 331 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 012 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 7 530 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 685 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 49 036 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 37 131 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 27 100 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 21 049 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 137 414 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 UH-Uherské Hradiště | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 5 080 Výdaje celkem| 633 075 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 48 888 z toho: platy zaměstnanců| 48 384 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 014 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 972 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 12 833 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 888 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 48 384 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 100 Dávky sociální péče| 25 744 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 43 600 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 21 260 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 195 308 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 UL-Ústí nad Labem | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 33 163 Výdaje celkem| 481 027 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 71 887 z toho: platy zaměstnanců| 69 018 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 25 162 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 381 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 43 329 z toho: Platy zaměstnanců ve státní správě| 43 171 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 18 813 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 16 000 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 21 155 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 288 977 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 UO-Ústí nad Orlicí | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 052 Výdaje celkem| 495 481 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 53 288 z toho: platy zaměstnanců| 52 702 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 18 650 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 054 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 5 530 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 53 288 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 52 702 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 20 793 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 26 000 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 27 680 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 238 697 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 VS-Vsetín | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 280 Výdaje celkem| 568 676 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 50 455 z toho: Platy zaměstnanců| 49 715 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 397 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 994 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 8 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 50 455 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 49 715 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 400 Dávky sociální péče| 24 745 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 34 500 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 25 049 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 229 596 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 VY-Vyškov | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 237 Výdaje celkem| 364 801 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 160 z toho: platy zaměstnanců| 48 942 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 133 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 978 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 1 030 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 42 060 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 41 859 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 0 Dávky sociální péče| 10 694 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 26 900 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 18 523 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 137 988 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 ZL-Zlín | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 9 137 Výdaje celkem| 677 692 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 60 581 z toho: platy zaměstnanců| 60 245 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 154 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 205 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 20 653 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 60 581 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 60 245 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 10 Dávky sociální péče| 31 685 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 37 700 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 22 102 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 236 749 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 ZN-Znojmo | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 9 351 Výdaje celkem| 502 782 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 55 868 z toho: platy zaměstnanců| 55 544 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 19 553 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 118 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 14 051 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 098 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 48 774 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 60 Dávky sociální péče| 13 367 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 48 700 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 23 260 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 159 344 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 380 Okresní úřady 380 ZR-Žďár nad Sázavou | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 974 Výdaje celkem| 455 301 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 50 668 z toho: platy zaměstnanců| 50 352 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 828 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 050 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 14 830 | Specifické dílčí ukazatele| Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0 v tom: institucionální prostředky| 0 účelové prostředky| 0 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 50 668 z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 50 352 Výdaje na realizaci Národního programů přípravy ČR na členství v EU| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon)| 93 Dávky sociální péče| 30 695 Výdaje na dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou| 42 200 Výdaje na dopravní obslužnost drážní dopravou| 24 417 Pozemkové úpravy| 0 Protiradonová opatření| 0 Financování školství| 0 Výdaje stanovené zvláštními zákony nebo právními předpisy| 0 Dotace obcímobcím v rámci finančního vztahu podle přílohy č. 7| 144 436 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 012 Výdaje celkem| 364 164 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 173 489 z toho: platy zaměstnanců| 155 499 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 60 721 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 3110 Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 38 600 | Specifické dílčí ukazatele| Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 100 Platy funkcionářů NKÚ| 15 900 Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 2 850 Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU| 4 900 *) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0 Výdaje celkem| 21 996 034 | Financování| Vydané státní dluhopisy| 10 800 000 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| | | | Specifické dílčí ukazatele| Úroky státního dluhu| 21 246 034 Poplatky spojené s obsluhou státního dluhu| 200 000 Realizované kurzové ztráty| 550 000 Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet *)| 660 000 Příjmy na účtech státních finančních aktiv - ostatní příjmy| 6 299 114 Výdaje z účtů státních finančních aktiv celkem| 42 382 092 | Financování| Vydané státní dluhopisy| 33 200 000 Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech| 2 222 978 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| | | | Specifické dílčí ukazatele| Financování opatření k odstranění následků povodní| 100 000 Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření **)| 990 000 Výdaje na financování programů výstavby a technické obnovy vodovodů a úpraven vod, čistíren odpadních vod a kanalizací ***)| 1 010 000 Výdaje na částečnou náhradu škod zemědělským subjektům postiženým suchem v roce 2000| 15 000 Výdaje vyvolané zánikem věcných břemen na restituovaném majetku| 2 038 246 Financování řešení důsledků kosovské krize| 430 719 Výdaje na realizaci II. etapy reformy veřejné správy| 420 000 Překlenovací půjčka pro Českou inkasní, s.r.o.| 3 114 000 Výdaje na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů| 64 500 Výdaje na úhradu ztráty České konsolidační agentury| 33 200 000 *) zahrnuto v daňových příjmech **) § 135 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon ***) § 45 zákona č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa | v tisících Kč ---|--- Souhrnné ukazatele| | Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 61 006 430 z toho: přijaté dotace z Fondu národního majetku| 20 600 000 Daňové příjmy celkem| 357 400 000 Výdaje celkem| 118 875 704 | Dílčí ukazatele výdajů| | Jednotné dílčí ukazatele| Výdaje na financování programů reprodukce majetku celkem podle přílohy č. 5| 8 169 638 | | Specifické dílčí ukazatele| Vládní rozpočtová rezerva| 2 256 188 Rezerva na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků (z.č. 240/2000 Sb.)| 40 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle z.č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému| 60 000 Vrcholné státní návštěvy| 60 000 Výdaje na protidrogovou politiku| 97 000 Stavební spoření| 10 902 000 Podpora exportu| 931 000 Majetková újma| 1 709 000 Ostatní podpora podnikům| 5 068 000 Dotace a návratné finanční výpomoci neziskovým organizacím| 1 186 800 Sociální výdaje; náhrady| 37 396 500 Transfery mezinárodním orqanizacím, zahraniční pomoc| 1 420 400 Finanční vztahy k rozpočtům krajů - viz příloha č. 6 zákona| 380 069 Finanční vztahy k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých okresech (pro magistráty měst Plzně, Ostravy, Brna a hlavního města Prahy) - viz příloha č. 7 zákona| 3 752 642 Další prostředky pro územní samosprávy a pro okresní úřady| 819 634 Transfery veřejným rozpočtům centrální úrovně z toho: Dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na regulaci trhu Dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na krytí správních výdajů| 33 757 000 2 725 972 204 028 Prostředky na zabezpečení summitu NATO| 799 680 Ostatní výdaje| 7 070 153 Prostředky na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2002 | 3 000 000 Příloha č. 5 k zákonu č. 490/2001 Sb. Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku | | | v tis. Kč ---|---|---|--- Evidenční číslo| Název programu| Výdaje celkem| Z toho výdaje registrovaných akcí * 301 010| Obnova a dostavba areálu Pražského Hradu| 117 870| 45 700 301 020| Obnova a dostavba sídla prezidenta republiky v Lánech| 3 500| 3 500 301 030| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení Kanceláře prezidenta| 4 000| 301 040| Správa areálu Lánské obory| 5 630| Kancelář prezidenta republiky celkem| 131 000| 49 200 302 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Poslanecké sněmovny Parlamentu| 29 700| 17 900 302 020| Pořízení bytů pro poslance| 85 000| 85 000 Poslanecká sněmovna Parlamentu celkem| 114 700| 102 900 303 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Senátu Parlamentu| 200 280| 160 230 Senát Parlamentu celkem| 200 280| 160 230 304 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Úřadu vlády| 59 677| 4 000 Úřad vlády celkem| 59 677| 4 000 305 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Bezpečnostní informační služby| 86 655| 74 755 305 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 250| 250 Bezpečnostní informační služba celkem| 86 905| 75 005 306 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí na 259 000 území České republiky| 259 000| 125 000 306 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí v zahraničí| 550 381| 198 625 Ministerstvo zahraničních věcí celkem| 809 381| 323 625 307 010| Rozvoj mobilní komunikační infrastruktury| 123 860| 123 860 307 020| Rozvoj operačně takt. systémů velení a řízení vzdušných a pozemních sil| 12 500| 12 500 307 040| Rozvoj a modernizace senzorů, navigačních a identifikačních systémů| 31 000| 10 000 307 060| Zabezpečení ochrany utajovaných skutečností| 95 200| 95 200 307 080| Rozvoj vojenské policie a prevence kriminality| 39 200| 39 200 307 110| Rozvoj strategického zpravodajství| 41 500| 41 500 307 120| Rozvoj sil speciálních operací| 23 000| 23 000 307 160| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pro zajištění činnosti velení, správy, zásob, a výcviku vojsk AČR| 12 300| 12 300 307 190| Zkvalitnění výcviku a života vojsk vojenského zpravodajství| 15 300| 15 300 307 210| Rozvoj a modernizace mechanizovaného vojska| 878 752| 477 971 307 220| Rozvoj a modernizace dělostřelectva| 28 000| 28 000 307 240| Rozvoj a modernizace chemického vojska| 11 400| 11 400 307 270| Rozvoj výcvikových zařízení pozemních sil| 19 750| 19 750 307 280| Zkvalitnění výcviku a života pozemních sil| 172 760| 172 760 307 310| Rozvoj a modernizace taktického letectva| 7 659 702| 7 659 702 307 320| Rozvoj a modernizace vrtulníkového letectva| 200 000| 200 000 307 360| Rozvoj a modernizace radiotechnického vojska| 28 000| 28 000 307 370| Rozvoj logistiky vzdušných sil a PLRV| 14 500| 14 500 307 380| Plnění požadavků ICAO ve vojenském letectvu| 86 120| 86 120 307 390| Zkvalitnění výcviku a života vojsk vzdušných sil a PLRV| 118 800| 46 800 307 410| Výstavba a použití sil a prostředků AČR v mezinár. operacích| 35 000| 35 000 307 420| Zřízení a provoz zahraničních pracovišť ČR| 9 610| 9610 307 430| Výcvikové aktivity se zahraniční účastí| 50 560| 50 560 307 440| Zachování a obnova historických hodnot a tradic armády| 12 000| 5 000 307 450| Bezpečnostní investice NATO| 603 860| 8 000 307 510| Rozvoj mobilních zdravotnických prostředků a pracovišť AČR| 79 000| 79 000 307 520| Rozvoj mírových zdravotnických a veterinárních zařízení| 215 100| 215 100 307 610| Modernizace a rozvoj dopravních systémů| 85 700| 85 700 307 650| Rozvoj kontejnerizace a manipulačních prostředků| 77 000| 77 000 307 660| Rozvoj infrastruktury, požární ochrany a záchranných systémů| 46 020| 46 020 307 680| Zabezpečení vojsk PHM, proviantním, výstrojním a ost. materiálem| 19 950| 9 950 307 710| Racionalizace spotřeby paliv a energie a snižování emisí energetických zdrojů| 41 800| 41 800 307 720| Výstavba a obnova zařízení k ochraně životního prostředí| 86 720| 39 930 307 740| Zabezpečení centralizovaných správních funkcí| 20 800| 20 800 307 760| Náhrada objektů vydaných v restitucích| 94 182| 94 182 307 770| Rozvoj bytového programu| 27 000| 27 000 307 780| Rozvoj sportu a armádní sportovní reprezentace| 16 650| 16 650 307 790| Rozvoj vojenské lázeňské a rekreační péče| 160 400| 160 400 307 810| Výstavba, obnova a provozování infrastruktury ICT MO| 44 600| 34 600 307 820| Výstavba, obnova a provozování informačních systémů MO| 257 953| 253 550 307 910| Národní program výzkumu v oblasti obrany a bezpečnosti| 45 402| 28 402 307 920| Obranný výzkum a vývoj podpory výstavby sil AČR| 79 000| 79 000 307 930| Rozvoj výzkumných pracovišť resortu obrany| 27 450| 27 450 307 940| Národní program vývoje obranných technologií| 152 250| 152 250 Ministerstvo obrany celkem| 11 899 651| 10 714 817 308 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku NBÚ| 28 560| 24 060 Národní bezpečnostní úřad celkem| 28 560| 24 060 309 010| Pořízení a technická obnova invest. majetku Kanceláře veřejného ochránce práv| 14 400| Kancelář Veřejného ochránce práv celkem| 14 400| 312 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva financí| 55 565| 2 300 312 020| Pořízení a technická obnova informačních a výpočetních systémů Ministerstva financí| 286 850| 62 250 312 110| Pořízení a technická obnova budov a staveb územních finančních orgánů| 249 413| 249 413 312 120| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení územních finančních orgánů| 12 000| 3 000 312 130| Pořízení a technická obnova informačního systému správy daní (ADIS)| 350 000| 312 210| Výstavba a technická obnova budov a staveb správy cel| 97 917| 97 313 312 220| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení správy cel| 69 340| 312 230| Pořízení a technická obnova informačního systému správy cel (CIS)| 198 600| 2 100 Ministerstvo financí celkem| 1 319 685| 416 376 313 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva práce a sociálních věcí| 80 000| 79 000 313 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy sociálního zabezpečení| 285 998| 35 998 313 030| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy služeb zaměstnanosti| 26 000| 313 040| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě ústavů sociální péče| 1 451 566| 1 157 356 313 050| Realizace informačního systému státní sociální podpory| 265 535| 313 060| Realizace informačního systému MPSV| 169 000| 313 070| Pořízení a tech. obnova invest. majetku charitativních organizací a občanských sdružení| 48 721| 48 721 313 410| Podpora podnikatelských subjektů zaměstnávajících občany se ZPS| 120 000| 13 290 313 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 2 000| Ministerstvo práce a sociálních věcí celkem| 2 448 820| 1 334 365 314 010| Reprodukce investičního majetku pracovišť MV| 80 420| 314 020| Reprodukce investičního majetku v uprchlických táborech| 11 000| 7 901 314 030| Reprodukce investičního majetku organizací zřízených MV k zajištění služeb| 23 000| 314 040| Reforma veřejné správy| 292 000| 95 053 314 050| Převod správních činností| 4 500| 314 060| Dopady zákona č. 148/98 Sb. o ochraně utajovaných skutečností| 70 000| 314 070| Národní program přípravy ČR na členství v EU| 816 283| 17 000 314 110| Rozvoj a obnova infrastruktury komunikačních systémů rezortu - HELIOS| 61 430| 314 120| Rozvoj a obnova radiokomunikačního systému hlavních složek IZS -PEGAS| 320 000| 314 130| Rozvoj a obnova centrálních informačních systémů| 55 770| 314 140| Obnova koncových zařízeních informačních a komunikačních systémů| 11 880| 314 210| Výstavba a obnova budov a staveb policejních útvarů| 363 000| 227 259 314 220| Reprodukce movitého investičního majetku policejních útvarů| 129 000| 314 310| Reprodukce investičního majetku školských a vzdělávacích zařízení| 30 000| 314 320| Reprodukce investičního majetku tělovýchovných a sportovních zařízení| 2 000| 1 000 314 430| Rezortní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie| 55 000| 314610| Reprodukce investičního majetku v působnosti Ředitelství záchranného sboru| 269 100| 259 100 314 620| Reprodukce investičního majetku jednotek záchranných sborů| 236 648| 140 900 Ministerstvo vnitra celkem| 2 831 031| 748 213 315 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva životního prostředí| 90 889| 83 760 315 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku chráněných krajinných oblastí a národních parků| 25 888| 14 638 315 050| Revitalizace říčních systémů| 192 041| 191 541 315 060| Drobné vodohospodářské ekologické akce| 211 729| 208 729 315 070| Národní program přípravy ČR na členství v EU| 124 300| 315 910| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu| 28 100| 28 100 Ministerstvo životního prostředí celkem| 672 947| 526 768 317 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku ve správě Ministerstva pro místní rozvoj| 73 409| 9 500 317 320| Podpora cestovního ruchu| 212 000| 317 410| Podpora obnovy bytového fondu| 350 000| 317 420| Výstavba nájemních bytů a technické infrastruktury ve vlastnictví obcí| 547 391| 522 041 317 530| Výstavba a technická obnova domů s pečovatelskou službou| 588 600| 542 600 317 620| Podpora regionálního rozvoje| 172 600| 112 025 317 710| Obnova venkova| 420 000| Ministerstvo pro místní rozvoj celkem| 2 364 000| 1 186 166 321 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 1 000| Grantová agentura celkem| 1 000| 322 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva průmyslu a obchodu| 129 937| 71 967 322 020| Sanace těžby uranu ve s.p. DIAMO Stráž pod Ralskem| 188 600| 322 040| Podpora opatření k úsporám energiíí| 60 000| 322 050| Výstavba a technická obnova inženýrských sítí průmyslových zón| 625 000| 605 000 322 060| Investice vyvolané útlumem uhelného, rudného a uranového hornictví| 179 100| 145 260 322 080| Posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR| 100 000| Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem| 1 282 637| 822 227 327 010| Reprodukce investičního majetku MDS a organizací systému řízení resortu| 92 963| 15 600 327 170| Výstavba a obnova místních komunikací| 42 000| 327 410| Podpora výstavby pražského metra| 550 000| 550 000 327 430| Výstavba a technická obnova staveb MHD| 7 000| 327 530| Podpora kombinované dopravy| 100 000| 327 620| Podpora pořízení a obnovy vozidel městské hromadné dopravy| 200 000| 327 630| Podpora pořízení a obnovy vozidel autobusové dopravní obslužnosti| 200 000| 327 910| Reprodukce investičního majetku organizací vědy a výzkumu| 2 500| 2 500 Ministerstvo dopravy a spojů celkem| 1 194 463| 568 100 328 010| Repodukce majetku ve správě ČTÚ| 23 000| 23 000 Český telekomunikační úřad celkem| 23 000| 23 000 329 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva zemědělství| 311 000| 65 571 329 030| Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod| 231 500| 329 040| Výstavba a technická obnova kanalizací a čistíren odpadních vod| 102 000| 329 060| Protipovodňová opatření| 0| 329 180| Odstranění škod způsobených povodní 1997 - MZe| 0| 329 190| Odstranění škod způsobených povodní 1998 - MZe| 0| Ministerstvo zemědělství celkem| 644 500| 65 571 333 010| Reprodukce investičního majetku sektoru státní správy v působnosti MŠMT| 109 132| 54 009 333 020| Reprodukce investičního majetku organizací zřízených MŠMT| 135 685| 53 072 333 110| Výstavba a obnova budov a staveb základních škol| 211 255| 124 900 333 120| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje základních škol| 10 000| 333 210| Výstavba a obnova budov a staveb středních škol| 99 105| 53 502 333 220| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje středních škol| 30 000| 333 310| Výstavba a obnova budov a staveb vysokých škol| 1 999 491| 1 416 242 333 320| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje vysokých škol| 325 000| 333 330| Rozvoj materiálně - technické základny Masarykovy univerzity v Brně| 100 000| 333 410| Rozvoj materielně tech. základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže| 10 500| 333 510| Výstavba a obnova sportovních zařízení| 868 549| 10 200 333 520| Výstavba a obnova zařízení sportovní reprezentace| 116 000| 29 000 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy celkem| 4 014 717| 1 740 925 334 010| Reprodukce investičního majetku v působnosti MK| 452 548| 367 548 334 020| Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví| 50 000| 334 030| Záchrana architektonického dědictví| 390 915| 47 215 334 110| Podpora reprodukce majetku ve vlastnictví církví| 76 280| 334 120| Rehabilitace památníků bojů za svobodu,nezávislost a demokracii| 66 879| 37 429 Ministerstvo kultury celkem| 1 036 622| 452 192 335 010| Výstavba a technická obnova nemocnic a léčebných zařízení v působnosti MZ| 1 515 864| 1 115 282 335 020| Vybavení nemocnicpoliklinik a záchranné služby stroji a zařízeními| 525 000| 335 040| Státní podpora humanitárních projektů| 23 000| 335 050| Pořízení a tech. obnova invest. majetku organizací zřízených MZ| 109 000| 71 000 335 120| Soubor projektů NPO podle usnesení vlády č.493/1993| 31 000| 335 130| Státní podpora občanských sdružení| 65100| 2 700 335 140| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Národní lékařské knihovny| 4 000| 335 210| Podpora reprodukce majetku regionálních zdravotnických zařízení| 3 887 160| 3 089 543 Ministerstvo zdravotnictví celkem| 6 160 124| 4 278 525 336 010| Reprodukce investičního majetku MS a organizací systému řízení resortu| 156 728| 36 307 336 110| Výstavba soudů a státních zastupitelství| 111 827| 336 120| Rekonstrukce, modernizace a opravy soudů a státních zastupitelství| 1 073 923| 776 578 336 210| Výstavba objektů vazebních věznic a věznic| 162 690| 138 690 336 220| Rekonstrukce, modernizace a opravy vazebních věznic a věznic| 204 310| 42 108 Ministerstvo spravedlnosti celkem| 1 709 478| 993 683 341 010| Pořízení a tech. obnova investičního majetku ve správě Úřadu pro veřejné informační systémy| 7 300| Úřad pro veřejné informační systémy celkem| 7 300| 343 010| Pořízení a technická obnova invest. majetku Úřadu pro ochranu osobních údajů| 7 100| Úřad pro ochranu osobních údajů celkem| 7 100| 344 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Úřadu průmyslového vlastnictví| 27 630| 21 800 Úřad průmyslového vlastnictví celkem| 27 630| 21 800 345 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Českého statistického úřadu| 89 400| Český statistický úřad celkem| 89 400| 346 030| Pořízení a technická obnova investičního majetku v působnosti ČÚZK| 93 538| 50 538 346 040| Informační systém katastru nemovitostí| 158 520| Český úřad zeměměřický a katastrální celkem| 252 058| 50 538 347 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku ve správě Komise pro cenné papíry| 24 100| 24 100 Komise pro cenné papíry celkem| 24 100| 24 100 348 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě ČBÚ| 2 900| Český báňský úřad celkem| 2 900| 349 010| Reprodukce majetku ve správě Energetického regulačního úřadu| 13 076| Energetický regulační úřad celkem| 13 076| 353 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě ÚOHS| 3 800| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže celkem| 3 800| 358 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ústavního soudu| 6 900| Ustavní soud celkem| 6 900| 372 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě Rady pro rozhlas, a televizní vysílání| 1 300| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání celkem| 1 300| 374 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy státních hmotných rezerv| 78 800| 36 000 374 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku systému hospodářské mobilizace| 88 700| 46 300 374 030| Vytvoření a udržování nouzových zásob ropy a ropných produktů| 130 000| 50 000 Správa státních hmotných rezerv celkem| 297 500| 132 300 375 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Státního úřadu pro jadernou bezpečnost| 43 542| 33 542 Státní úřad pro jadernou bezpečnost celkem| 43 542| 33 542 380 010| Reprodukce majetku okresních úřadů| 572 904| 379 829 Okresní úřady celkem| 572 904| 379 829 381 010| Realizace informačního systému Nejvyššího kontrolního úřadu| 30 100| 381 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku NKÚ| 8 500| Nejvyšší kontrolní úřad celkem| 38 600| 398 020| Technická opatření v pásmech ochrany vod| 45 701| 41 701 398 080| Realizace státních záruk za úvěry přijaté KOB a ČMZRB na financování infrastruktury| 3 251 733| 3 251 733 398 090| Ostatní účelově určené výdaje na financování programů| 60 000| 60 000 398 210| Výstavba a technická obnova školských zařízení v působnosti OkÚ a obcí| 2 537 570| 1 467 611 398 220| Výstavba a obnova budov a staveb základních škol| 396 719| 313 051 398 230| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje základních škol| 190| 398 240| Výstavba a obnova budov a staveb středních škol| 1 538 995| 1 151 581 398 250| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje středních škol| 46 005| 43 505 398 320| Výstavba a technická obnova staveb komunálního hospodářství| 30 000| 30 000 398 810| Dotace poskytované obcím| 262 725| 68 519 Všeobecná pokladní správa celkem| 8 169 638| 6 427 701 Výdaje na financování programů celkem 31 679 758| 48 605 326| 31 679 758 * akce registrované podle § 12 odst.5 a 6 zákona č.218/2000 Sb. Příloha č. 6 k zákonu č. 490/2001 Sb. Finanční vztahy k rozpočtům krajů | | v mil. Kč ---|---|--- | Příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti| z toho: na jednotky sborů dobrovolných hasičů obcíobcí Praha| 41,381| 0,200 Středočeský| 39,722| 6,000 Jihočeský| 26,921| 3,300 Plzeňský| 22,803| 4,000 Karlovarský| 15,843| 3,100 Ústecký| 29,853| 5,300 Liberecký| 18,340| 2,800 Královéhradecký| 24,779| 3,800 Pardubický| 18,884| 3,500 Vysočina| 21,171| 3,300 Jihomoravský| 37,733| 3,700 Olomoucký| 21,514| 2,400 Zlínský| 21,248| 2,600 Moravskoslezský| 39,877| 6,000 Úhrn| 380,069| 50,000 Kritérium pro výpočet výše dotace podle § 19 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech: * stanovení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti limit počtu zaměstnanců krajských úřadů na přenesený výkon státní správy na rok 2001 stanovený v příloze č. 1 k usnesení vlády č. 85/2001, který je upraven o dopady usnesení vlády č. 62/2001. Každý zaměstnanec je oceněn 70% z objemu výdajů 444 tis.Kč (jedná se o průměrné výdaje kalkulované na jednoho nově přijímaného zaměstnance krajského úřadu) - celkem se jedná o objem příspěvku ve výši 330,069 mil. Kč; částka 50,000 mil. Kč na jednotky sborů dobrovolných hasičů vybraných obcíobcí \\- dle § 24 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů návrh účelové dotace předkládá Ministerstvu financí Ministerstvo vnitra. Působnost kraje v této oblasti je dána v § 27 odst. 1 písm. e) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 7 k zákonu č. 490/2001 Sb. FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH OKRESECH | | v mil. Kč ---|---|--- Okres| Účelové dotace na běžné výdaje a příspěvky pro:| CELKEM ústavy sociální péče *)| domovy důchodců *)| dopravní obslužnost| školství| vybraná zdravotnická zařízení *)| výkon státní správy| dávky sociální péče *)| odbory školství magistrátů měst siln. doprava *)| drážní doprava *) Praha| 110,740| 153,855| 30,000| 91,800| 115,010| | 402,661| 604,000| | 1 508,066 Benešov| | | | | 11,134| | 21,631| 23,500| | 56,265 Beroun| | 3,672| | | 8,628| | 17,603| 29,500| | 59,403 Kladno| | 8,585| | | 16,999| | 34,978| 167,200| | 227,762 Kolín| | 8,688| | | 10,806| 2,520| 22,253| 69,000| | 113,267 Kutná Hora| | 9,050| | | 8,507| | 17,082| 83,000| | 117,639 Mělník| | 13,343| | | 11,501| | 22,022| 73,800| | 120,666 Mladá Boleslav| | | | | 13,112| | 26,573| 37,400| | 77,085 Nymburk| | | | | 9,453| 2,835| 19,547| 72,500| | 104,335 Praha - východ| | | | | 10,655| | 22,326| 24,000| | 56,981 Praha - západ| | 2,482| | | 8,880| | 19,255| 20,000| | 50,617 Příbram| | | | | 13,409| | 25,001| 80,600| | 119,010 Rakovník| | | | | 6,518| | 12,576| 47,000| | 66,094 České Budějovice| | 10,860| | | 21,360| | 41,687| 72,800| | 146,707 Český Krumlov| | | | | 7,867| | 13,775| 49,000| | 70,642 Jindřichův Hradec| | | | | 11,472| | 21,598| 52,000| | 85,070 Písek| | | | | 8,477| | 16,416| 49,700| | 74,593 Prachatice| 5,292| 4,396| | | 6,409| | 11,945| 28,700| | 56,742 Strakonice| 0,678| 18,204| | | 8,403| | 16,229| 42,500| | 86,014 Tábor| | 10,860| | | 12,136| | 23,920| 69,500| | 116,416 Domažlice| | | | | 7,253| | 13,666| 22,500| | 43,419 Klatovy| | 16,601| | | 10,243| | 20,464| 54,100| | 101,408 Plzeň - město| 10,172| 14,894| 2,500| 26,800| 16,743| 6,741| 56,801| 140,000| 4,564| 279,215 Plzeň - jih| | | | | 7,766| | 15,797| 26,600| | 50,163 Plzeň - sever| | | | | 8,632| | 16,984| 39,500| | 65,116 Rokycany| | | | | 5,252| | 10,632| 28,500| | 44,384 Tachov| | | | | 6,652| | 11,980| 46,000| | 64,632 Cheb| | 4,913| | | 10,579| | 20,665| 73,000| | 109,157 Karlovy Vary| | 1,034| | | 14,047| | 28,300| 128,000| | 171,381 Sokolov| | | | | 12,822| | 21,815| 112,500| | 147,137 Děčín| 4,962| 18,514| | | 15,915| | 31,138| 201,000| | 271,529 Chomutov| 18,527| 33,150| | | 16,912| | 29,131| 280,000| | 377,720 Litoměřice| | | | | 13,722| | 26,616| 185,000| | 225,338 Louny| 3,116| 21,928| | | 10,461| | 19,996| 161,000| | 216,501 Most| 0,882| 11,274| | | 14,208| | 27,347| 400,000| | 453,711 Teplice| | 10,188| | | 14,489| | 29,369| 255,000| | 309,046 Ústí nad Labem| 9,590| 32,323| | | 13,571| | 27,493| 206,000| | 288,977 Česká Lípa| | 3,103| | | 14,158| | 24,500| 68,000| | 109,761 Jablonec nad Nisou| | | | | 10,024| | 20,526| 57,000| | 87,550 Liberec| | | | | 18,819| 5,040| 37,027| 108,200| | 169,086 Semily| 3,274| 6,206| | | 9,720| | 17,510| 60,000| | 96,710 Hradec Králové| | 2,482| | | 18,153| | 37,443| 103,300| | 161,378 Jičín| | 23,272| | | 9,551| | 18,064| 43,000| | 93,887 Náchod| | 4,810| | | 13,742| | 26,178| 91,500| | 136,230 Rychnov n. Kněžnou| | 3,517| | | 9,580| | 18,348| 52,500| | 83,945 Trutnov| | 1,862| | | 14,419| | 28,133| 93,000| | 137,414 | | | | | | | | | | Chrudim| 0,339| | | | 13,278| | 24,427| 115,000| | 153,044 Pardubice| | | | | 18,348| | 37,429| 102,000| | 157,777 Svitavy| | 16,549| | | 13,163| | 23,828| 129,000| | 182,540 Ústí nad Orlicí| 1,197| 27,771| | | 17,523| | 32,206| 160,000| | 238,697 | | | | | | | | | | Havlíčkův Brod| | 7,240| | | 11,616| | 22,058| 55,000| | 95,914 Jihlava| 2,781| 11,481| | | 13,186| | 25,180| 81,500| | 134,128 Pelhřimov| | 2,793| | | 8,974| | 16,944| 28,000| | 56,711 Třebíč| | | | | 15,555| | 27,181| 137,700| | 180,436 Žďár nad Sázavou| 1,119| 4,034| | | 17,171| | 29,112| 93,000| | 144,436 | | | | | | | | | | Blansko| | 8,585| | | 13,313| | 24,968| 80,000| | 126,866 Brno - město| 6,274| 57,767| 6,700| 19,200| 39,412| 7,560| 129,568| 590,000| 7,270| 863,751 Brno - venkov| | | | | 18,602| | 36,869| 97,000| | 152,471 Břeclav| | 13,394| | | 15,394| | 28,886| 136,000| | 193,674 Hodonín| | | | | 20,460| | 37,098| 274,000| | 331,558 Vyškov| | | | | 10,930| | 20,058| 107,000| | 137,988 Znojmo| | | | | 14,875| | 26,469| 118,000| | 159,344 | | | | | | | | | | Jeseník| | 1,862| | | 5,401| | 9,853| 69,800| | 86,916 Olomouc| | 2,379| | | 26,841| | 51,884| 270,000| | 351,104 Prostějov| | 6,982| | | 12,763| | 25,513| 145,000| | 190,258 Přerov| 1,017| 11,119| | | 16,288| | 31,565| 203,500| | 263,489 Šumperk| | | | | 15,953| | 29,328| 177,000| | 222,281 | | | | | | | | | | Kroměříž| | 10,136| | | 13,502| | 25,085| 129,000| | 177,723 Uherské Hradiště| | | | | 17,766| | 33,542| 144,000| | 195,308 Vsetín| 1,187| | | | 18,176| | 34,133| 176,100| | 229,596 Zlín| | | | | 23,146| | 45,403| 168,200| | 236,749 | | | | | | | | | | Bruntál| 2,520| 17,583| | | 13,765| | 24,465| 197,000| | 255,333 Frýdek - Místek| 4,520| 39,459| | | 30,369| | 52,608| 384,000| | 510,956 Karviná| 4,853| | | | 35,035| | 65,105| 606,000| | 710,993 Nový Jičín| 0,509| 2,896| | | 20,534| | 37,129| 267,000| | 328,068 Opava| | 2,689| | | 22,941| | 42,128| 229,300| | 297,058 Ostrava - město| 21,461| 74,316| 7,700| 32,400| 36,655| 9,765| 108,924| 800,000| 10,389| 1 101,610 | | | | | | | | | | Úhrn| 215,010| 773,101| 46,900| 170,200| 1 209,104| 34,461| 2 603,947| 11 000,000| 22,223| 16 074,946 *) účelové dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok 2002 Příloha č. 8 k zákonu č. 490/2001 Sb. Postup pro stanovení výše příspěvku na osobní a věcné výdaje spojené s výkonem státní správy jednotlivým obcím v každém okrese (dále jen "příspěvek") Výše příspěvku se stanoví násobkem pevné sazby příspěvku na každých 100 obyvatel trvale bydlících na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu, a jedné setiny celkového počtu obyvatel území. Sazby příspěvku ze státního rozpočtu stanovené v závislosti na rozsahu svěřené nebo přenesené působnosti k výkonu státní správy činí: Působnost| Sazba v Kč na 100 obyvatel 1) ---|--- obceobce2)| 1 230 Kč obceobce s působností matričního úřadu2)| 3 120 Kč obceobce s působností stavebního úřadu2)| 7 210 Kč obceobce s pověřeným obecním úřadem 2)| 11 550 Kč obceobce s působností okresního úřadu 3)| 11 010 Kč Příloha č. 9 k zákonu č. 490/2001 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2002 a způsobu kontroly jejich využití [podle § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)] 1. Obecné podmínky (1) Podle těchto „Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2002 a způsobu kontroly jejich využití“ (dále jen „pravidla“) se poskytují finanční příspěvky (dále jen „příspěvky“) na a) obnovu lesů poškozených imisemi, b) obnovu, zajištění a výchovu porostů, c) sdružování vlastníků lesů malých výměr, d) ekologické a k přírodě šetrné technologie, e) zajištění mimoprodukčních funkcí lesa, f) hrazení bystřin, g) podporu ohrožených druhů zvěře, h) vyhotovení lesních hospodářských plánů1) (dále jen „plán“) v digitální formě, i) ostatní hospodaření v lesích, j) programy spolufinancované s fondy ES. (2) Příspěvky podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje a) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech,2) b) Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky určené pro obranu státu,3) c) Ministerstvo zemědělství, jde-li o pozemky neuvedené pod písmeny a) a b) tohoto odstavce. (3) V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která a) má většinový spoluvlastnický podíl,4) nebo b) je zmocněna písemnou ověřenou plnou mocí dalšími spoluvlastníky, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů. (4) Pokud je žadatelem nájemce přikládá k žádosti nájemní smlouvu, která musí obsahovat i souhlas vlastníka pozemku s poskytnutím příspěvku nájemci, v případě investičního příspěvku i způsob nakládání s pořízenou investicí. (5) Pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku přikládá žadatel k žádosti stanovisko správy národního parku. (6) Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů. (7) Příspěvek se neposkytne, pokud celková výše příspěvku je nižší než 500,- Kč. (8) Originál žádosti o poskytnutí příspěvku a vyúčtování příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel podacímu místu a) na pozemcích podle odstavce 2 písm. a), příslušnému odboru výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí, v jehož územním obvodu se nachází předmětný pozemek, b) na pozemcích podle odstavce 2 písm. b), Ministerstvu obrany, c) na pozemcích podle odstavce 2 písm. c), kraji,5) do jehož působnosti spadá katastrální územíkatastrální území, ve kterém je majetek žadatele; leží-li lesní majetek žadatele v působnosti více sousedních krajů, žádost podává tam, kde leží větší část lesního majetku. (9) Podací místo zaeviduje žádost dnem přijetí. (10) Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve podací místo žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení, bude žádost zamítnuta. Zaregistrování žádosti do pořadí pro projednání bude provedeno až po odstranění všech nedostatků. (11) Žádosti jsou projednávány podacím místem v pořadí v jakém byly zaregistrovány, s výjimkou příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen E a F, kde se postupuje podle stanovených kritérií a rozhoduje o poskytnutí příspěvku. (12) Příspěvky jsou přiznávány do vyčerpání finančních limitů stanovených pro jednotlivá písmena příspěvků příslušným ministerstvem podle odstavce 2. (13) Žadatel je o výsledku projednání vyrozuměn podacím místem formou rozhodnutí. Kopii rozhodnutí o přiznání příspěvku zasílá podací místo příslušnému finančnímu úřadu. Na toto rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.6) (14) Příspěvky jsou poukazovány bezhotovostně přímo na účet žadatele, a to: a) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen A, B, C, D, G písm. b), H a J po přiznání příspěvku, b) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmen E, F a I na základě předloženého vyúčtování po provedení prací, c) u příspěvků poskytovaných podle části 2. písmene G písm. a) po splnění podmínek stanovených pro přiznání příspěvku. (15) Je-li poskytnut příspěvek podle těchto pravidel, nelze na předmět příspěvku poskytnout v témže roce jinou podporu ze státních zdrojů nebo prostředky z předvstupních fondů ES. Toto ustanovení neplatí pro poskytování příspěvků podle části 2. písmene J. (16) Porušení lesního zákona může být důvodem k zamítnutí žádosti o příspěvek podle těchto pravidel. (17) Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito pravidly je vykonávána podle zvláštních právních předpisů.7) (18) Při zjištění, že porušením těchto pravidel byl příspěvek získán neoprávněně, provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu, účelu nebo kvalitě nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.8) (19) Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními daty žadatelů uvedenými na žádostech, mají povinnost mlčenlivosti o těchto informacích podle zvláštního právního předpisu.9) (20) Příspěvek může být poskytnut pouze za předpokladu, že žadatel písemně potvrdí na žádosti o příspěvek svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu: a) jméno a příjmení žadatele, popř. obchodní jméno, b) rodné číslo, popř. identifikační číslo, c) úplná adresa bydliště, popř. sídlo, d) předmět příspěvku, e) výše poskytnutého příspěvku. (21) V případě, že žadatel nemůže dodržet skutečnosti uvedené v žádosti a stanovené v rozhodnutí, požádá podací místo o jejich změnu, kterou doloží příslušnými doklady. 2. Příspěvky A. Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi Předmět příspěvku: a) přirozená obnova a umělá obnova síjí, b) umělá obnova sadbou - první, c) umělá obnova sadbou - opakovaná, d) ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým), e) zřizování nových oplocenek za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším, f) hnojení a vápnění lesních porostů. Kritéria příspěvku: - pásmo10) ohrožení A, - pásmo ohrožení B. Sazba příspěvku: Čís. řád.| Předmět příspěvku| Technické jednotky| Indikace| Sazba v pásmu ohrožení ---|---|---|---|--- A| B 1.| Přirozená obnova a umělá obnova šíjí| | | | | | \\- meliorační a zpevňující dřeviny11)| Kč/ha| A| a| 1| 15 000| 15 000 \\- ostatní dřeviny| Kč/ha| A| a| 2| 10 000| 10 000 2.| Umělá obnova sadbou – první| | | | | | \\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| A| b| 1| 12| 12 | Kč/poloodrostek| A| b| 2| 30| 30 | Kč/odrostek| A| b| 3| 40| 40 \\- ostatní dřeviny| Kč/sazenici| A| b| 4| 8| 8 3.| Umělá obnova sadbou – opakovaná| | | | | | \\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| A| c| 1| 9| 9 \\- ostatní dřeviny| Kč/sazenici| A| c| 2| 7| 7 4.| Ochrana mladých lesních porostů| | | | | | \\- ochrana kultur proti buřeni| Kč/ha| A| d| 1| 4 500| 4 000 \\- ochrana kultur proti zvěři| Kč/ha| A| d| 2| 3 500| 2 500 \\- ochrana kultur proti klikorohu| Kč/ha| A| d| 3| 1 000| 700 \\- ochrana kultur proti myšovitým| Kč/ha| A| d| 4| 2 500| 2 000 5.| Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším| | | | | | Kč/km| A| e| 1| 70 000| 70 000 | | | | | 6.| Hnojení a vápnění lesních porostů| | | | | | \\- letecké| Kč/ha| A| f| 1| 6 000| 4 000 \\- pozemní| Kč/ha| A| f| 2| 2 000| 2 000 \\- k jednotlivým sazenicím při výsadbě| Kč/ha| A| f| 3| 2 000| 2 000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic, km). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí, - při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,12) - dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,13) - příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanoveného pro hlavní dřevinu,14) - příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro hlavní dřevinu,14) - za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, a dosadby nezajištěných lesních porostů poloodrostky a odrostky do 30 % obnovované plochy, - příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, - poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, - odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm, - příspěvek na letecké vápnění lesních porostů se poskytuje při minimální hektarové dávce 2t/ha, - příspěvek na ochranu kultur proti buřeni se poskytuje jedenkrát za rok, - skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově15) s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu16) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - list o původu použitých semen,17) respektive sazenic,18) pokud je předmětem příspěvku umělá obnova. Termín podání žádosti o příspěvek: - na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 28.6.2002, - v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2001 po 30.9.2001 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2002, - žádosti roku 2002 podané podle těchto pravidel po 30.9.2002 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2003. B. Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů Předmět příspěvku: - obnova a zajištění lesních porostů v lesích neuvedených v písmenu A: a) přirozená obnova a umělá obnova síjí, b) umělá obnova sadbou - první, c) umělá obnova sadbou - opakovaná, d) zajištění lesních porostů19) v zákonné lhůtě,20) - výchova lesních porostů: e) odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou, f) výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba). Kritéria příspěvku: - skupina souboru lesních typů dle tabulky „Zařazení souborů lesních typů do skupin“, - zařazení lesů do kategorie lesů ochranných21) (lesy ochranné), - zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení22) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích23) (lesy zvláštního určení), - zařazení do lesů určených pro obranu státu, které jsou v působnosti Ministerstva obrany (lesy vojenské), - předání nezajištěných kultur při předání lesů nebo vrácení užívacího práva oprávněné osobě po 1.1.2000 (lesy restituční), - zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské). Zařazení souborů lesních typů do skupin: Skupina| Soubory lesních typů ---|--- 1.| 9Z, 9R, 9K, 8Z, 8Y, 8V, 8T, 8S, 8R, 8Q, 8P, 8N, 8M, 8K, 8F, 8A, 7Z, 7Y, 7T, 7R, 7Q, 7N, 7M, 7K, 6Z, 6Y, 6T, 6Q, 6M, 5Z, 5Y, 5R, 5M, 4Z, 4Y, 4X, 4Q, 4M, 3Z, 3Y, 3X, 3T, 3Q, 3P, 3N, 3M, 3K, 3J, 3C, 2Z, 2X, 2W, 2T, 2S, 2Q, 2P, 2N, 2M, 2K, 2I, 2C, 2A, 1Z, IX, 1S, 1Q, 1P, 1N, 1M, 1K, U, 11, 1H, 1C, 1B, 1A, 0Z, 0Y, 0X, OR, 0Q, OP, ON, 0M, OK, 0C 2.| 7S, 7F, 6N, 6L, 6K, 5T, 5Q, 5N, 5K, 4N, 4K, 4C, 3R, 3I, 3A, 20, 1T, 10, 1G, 00 Sazba příspěvku: Čís. řád.| Předmět příspěvku| Technické jednotky| Indikace| Skupina souborů lesních typů| Lesy ---|---|---|---|---|--- 1.| 2.| ochranné| zvl. určení| vojenské| restituční| hospodářské 1| 2| O| U| Z| R| H 1.| Přirozená obnova a umělá obnova síjí| | | | | | | | | | | | \\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/ha| B| a| 1| 12 000| 12 000| 12 000| 12 000| 12 000| -| 12 000 | \\- hlavni dřeviny| Kč/ha| B| a| 2| 10 000| 10 000| 10 000| 10 000| 10 000| -| - 2.| Umělá obnova sadbou – první| | | | | | | | | | | | \\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| B| b| 1| 9| 9| 9| 9| 9| -| 9 | | Kč/poloodrostek| B| b| 2| 30| 30| 30| 30| 30| -| 30 | | Kč/odrostek| B| b| 3| 40| 40| 40| 40| 40| -| 40 | \\- hlavní dřeviny| Kč/sazenicí| B| b| 4| 6| 5| 6| 4| 6| -| - 3.| Umělá obnova sadbou – opakovaná| | | | | | | | | | | | \\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| B| c| 1| -| -| -| -| -| 9| - | \\- hlavní dřeviny| Kč/sazenici| B| c| 2| -| -| -| -| -| 7| - 4.| Zajištění lesních porostů| | | | | | | | | | | | \\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/ha| B| d| 1| 34 000| 26 500| 34 000| 14 000| 34 000| -| 10 500 | \\- hlavní dřeviny| Kč/ha| B| d| 2| 20 000| 16 000| 20 000| 8 000| 20 000| -| - 5.| Odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce| Kč/ha| B| e| 1| -| -| 10 000| 10 000| 10 000| -| 10 000 6.| Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku| | | | | | | | | | | | \\- prořezávky| Kč/ha| B| f| 1| -| -| 4 000| 4 000| 4 000| -| 4 000 | \\- předmýtní úmyslná těžba| Kč/ha| B| f| 2| -| -| 3 200| 3 200| 3 200| -| 3 200 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí, - při umělé obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu, - dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice, - příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanoveného pro hlavní dřevinu, - příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3 násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro hlavní dřevinu, - za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, a dosadby nezajištěných lesních porostů poloodrostky a odrostky do 20 % obnovované plochy, - příspěvek na poloodrostky a odrostky se poskytuje u prostokořeného materiálu do 500 ks/ha redukované plochy a obalovaného materiálu do 400 ks/ha, za předpokladu provedení mechanické ochrany proti zvěři, - poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, - odrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná minimálně dvojnásobným školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, případně kombinací těchto pěstebních výkonů s případně tvarovanou nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm, - skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek, - příspěvek na výchovu lesních porostů se poskytuje jedenkrát za období platnosti plánu nebo osnovy, - příspěvek na zajištění lesních porostů se poskytuje i na porosty, na jejichž založení žadatel čerpal dotaci ve smyslu zásad,24) za předpokladu, že neobdržel podporu nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zvláštního právního předpisu,25) - při splnění několika kritérií může žadatel použít výhodnější sazbu. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - list o původu použitých semen, respektive sazenic, pokud je předmětem příspěvku umělá obnova. Termín podání žádosti o příspěvek: - na zajištění lesních porostů, přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 28.6.2002, - v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2001 po 30.9.2001 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2002, - žádosti roku 2002 podané podle těchto pravidel po 30.9.2002 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2003. C. Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr Předmět příspěvku: a) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů, b) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do 1 000 hektarů, c) náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 1 000 hektarů. Kritéria příspěvku: - velikost celkového sdruženého majetku k 1.1.2002, - velikost výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1.1.2002 zaokrouhlená na celé hektary nahoru. Sazba příspěvku: Čís. řád.| Velikost sdruženého majetku v hektarech| Technické jednotky| Indikace| Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků ---|---|---|---|--- do 5 ha| do 50 ha| do 150 ha| do 300 ha A| B| C| D 1.| od 150 do 500| Kč/ha| C| a| 1| 300| 150| 100| - 2.| nad 500 a do 1000| Kč/ha| C| b| 1| 350| 200| 150| 50 3.| nad 1 000| Kč/ha| C| c| 1| 400| 250| 200| 100 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a velikosti výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1.1.2002, zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého majetku celkem. Podmínky přiznání příspěvku: - sdružení nejméně 5 vlastníků lesa, kteří společně hospodaří na sdruženém majetku, - minimální výměra sdruženého majetku 150 hektarů, - sdružení je otevřeným subjektem pro všechny vlastníky lesa v regionu, který je stanoven smlouvou o sdružení, - členem sdružení jsou pouze vlastníci lesa, - sdružené pozemky mají jednoho odborného lesního hospodáře. Žadatel: - člen sdružení bez právní subjektivity (vlastník lesa), který je smlouvou o sdružení k tomuto oprávněn, - sdružení s právní subjektivitou. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - smlouva o sdružení vlastníků lesa. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 29.3.2002. D. Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie Předmět příspěvku: a) vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu, b) vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu, c) vyklizování nebo přibližování dříví strojem na kolopásovém nebo pásovém podvozku včetně železného koně v lesním porostu, d) likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty nebo jiným využitím. Kritéria příspěvku: - zařazení lesů do kategorie lesů ochranných (lesy ochranné), - zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích (lesy zvláštního určení), - zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských (lesy hospodářské). Sazba příspěvku: Čís. řád.| Předmět příspěvku| Technické jednotky| Indikace| Lesy ---|---|---|---|--- ochranné| zvl. určení| hospodářské 0| U| H 1.| Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou [viz písm. a)]| Kč/m3| D| a| 1| 80| 80| 50 2.| Vyklizování nebo přibližování dříví koněm [viz písm. b)]| Kč/m3| D| b| 1| 30| 30| 20 3.| Vyklizování nebo přibližování strojem [viz písm. c)]| Kč/m3| D| c| 1| 30| 30| 20 4.| Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením [viz písm. d)]| Kč/ha| D| d| 1| 12 000| 12 000| 12 000 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha). Podmínky přiznání příspěvku: - kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem, - žadatel hospodaří v souladu s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích, - v případě kombinace několika technologií použije žadatel pouze sazbu, která je pro něj výhodnější. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku. Přechodná ustanovení: - žádosti podané podle platných předpisů pro rok 2001 po 30.9.2001 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2002, - žádosti roku 2002 podané podle těchto pravidel po 30.9.2002 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2003. E. Příspěvek na zajištění mimoprodukčních funkcí lesa Předmět příspěvku: a) výstavba a opravy objektů lesotechnických meliorací v lesích, b) opatření zaměřená na ochranu půdy, vody a úpravu vodního režimu v lesích v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů nebo v chráněných oblastech přirozené akumulace vod,26) c) výstavba a opravy (včetně odbahnění) retenčních vodních nádrží do velikosti vodní plochy 2 hektarů při normální hladině, které jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa a souvisí s úpravou vodního režimu v lesích, d) výstavba a opravy (nevztahuje se na běžnou nebo pomístnou údržbu) lesních cest nutných z hlediska ochrany půdy, vody a vodního režimu včetně výstavby a opravy mostků, propustků a svodnic na nich, e) práce k posílení rekreační funkce lesa, k usměrňování návštěvnosti území, k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa a k údržbě lesního prostředí. Kritéria příspěvku: - rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek v uplynulém období, - akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek prostředků, - ostatní akce. Výše příspěvku: - do 80 % skutečně vynaložených přímých nákladů na hlavní stavební výrobu (dále jen „HSV“) a pomocnou stavební výrobu (dále jen „PSV“) v souladu se schváleným projektem, - výši příspěvku v procentech stanoví kraj na začátku běžného roku, - žadatel je povinen neprodleně po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem o veřejnou zakázku27) oznámit konečnou cenu za akci a výši příspěvku, - příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce s výjimkou uvedenou v přechodném ustanovení, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty. Podmínky přiznání příspěvku: - komplexnost řešení s ohledem na podmínky v dané lokalitě, - hospodárné využití prostředků, - akce, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jsou považovány za běžnou údržbu a nejsou předmětem příspěvku, - lesní cesta, na jejíž opravu je příspěvek žádán, musí být hmotným investičním majetkem ve vlastnictví nebo v nájmu žadatele. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - projektová dokumentace pro provádění staveb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy28) nebo zjednodušená dokumentace v ostatních případech, - položkový rozpočet s vyčíslením přímých nákladů na HSV a PSV, s rozdělením prostředků na investiční a neinvestiční, - stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 28.2.2002 - rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek, - akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků, - do 31.5.2002 - ostatní akce. Přechodná ustanovení: - žádosti z roku 2001 rozpracované a neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány přednostně v původním pořadí dle registrace pro projednání z minulých let, pokud žadatel písemně potvrdí příslušnému podacímu místu do 28.2.2002 platnost požadavku pro rok 2002 formou nově podané žádosti podle pravidel pro rok 2002 a příloh, které vyžadují aktualizaci pro omezenou dobou platnosti (stavební povolení apod.) nebo z důvodů změn v rozsahu prací či cenové úrovni (výkaz výměr, technické zpráva, položkový rozpočet apod.), - práce provedené v měsících listopadu a prosinci 2002, které nebyly předmětem vyúčtování předloženého do 15.11.2002, mohou být, do výše stanovené rozhodnutím, uhrazeny z prostředků roku 2003, a to za podmínky, že žadatel a) sdělí písemně do 15.11.2002 podacímu místu předpokládaný rozsah prací a výši příspěvku do konce roku 2002, b) předloží do 31.1.2003 podacímu místu vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů na tyto provedené práce. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schváleným projektem: - do 15.11.2002. F. Příspěvek na hrazení bystřin Předmět příspěvku: - výstavba a opravy objektů hrazení bystřin. Kritéria příspěvku: - rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek v uplynulém období, - akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků, - ostatní akce. Výše příspěvku: - do 80 % skutečně vynaložených přímých nákladů na HSV a PSV v souladu se schváleným projektem, - výši příspěvku v procentech stanoví kraj na začátku běžného roku, - žadatel je povinen neprodleně po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem o veřejnou zakázku oznámit konečnou cenu za akci a výši příspěvku, - příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce s výjimkou uvedenou v přechodném ustanovení, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků, - akce, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jsou považovány za běžnou údržbu a nejsou předmětem příspěvku. Žadatel: - správce vodního toku,29) který - vykonává právo hospodaření ve státních lesích, - hospodaří v obecních lesích. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - projektová dokumentace pro provádění staveb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo zjednodušená dokumentace v ostatních případech, - položkový rozpočet přímých nákladů na akci, tj. nákladů na HSV a PSV s rozdělením prostředků na investiční a neinvestiční, - stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 28.2.2002 - rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek, - akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků, - do 31.5.2002 - ostatní akce. Přechodná ustanovení: - žádosti z roku 2001 rozpracované a neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány přednostně v původním pořadí dle registrace pro projednání z minulých let, pokud žadatel písemně potvrdí příslušnému podacímu místu do 28.2.2002 platnost požadavku pro rok 2002 formou nově podané žádosti podle pravidel pro rok 2002 a příloh, které vyžadují aktualizaci pro omezenou dobou platnosti (stavební povolení apod.) nebo z důvodů změn v rozsahu prací či cenové úrovni (výkaz výměr, technické zpráva, položkový rozpočet apod.), - práce provedené v měsících listopadu a prosinci 2002, které nebyly předmětem vyúčtování předloženého do 15.11.2002, mohou být, do výše stanovené rozhodnutím, uhrazeny z prostředků roku 2003, a to za podmínky, že žadatel a) sdělí písemně do 15.11.2002 podacímu místu předpokládaný rozsah prací a výši příspěvku do konce roku 2002, b) předloží do 31.1.2003 podacímu místu vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů na tyto provedené práce. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schváleným projektem: - do 15.11.2002. G. Příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře Předmět příspěvku: a) vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní, dropa velkého) v lokalitách jejich přirozeného výskytu, b) oborní chov kozy bezoárové a bílého jelena. Sazba příspěvku: Čís. řád..| Předmět příspěvku| Technické jednotky| Indikace| Sazba ---|---|---|---|--- 1.| Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře [viz písm. a)]| Kč/kus| G| a| 1| 14 000 | \\- tetřev hlušec| Kč/kus| G| a| 2| 11 000 | \\- tetřívek obecný| Kč/kus| G| a| 3| 200 | \\- koroptev polní| Kč/kus| G| a| 4| 20 000 | \\- drop velký| | | | | 2.| Oborní chov| | | | | | \\- kozy bezoárové| Kč/kus| G| b| 1| 1 500 | \\- bílého jelena| Kč/kus| G| b| 2| 2 500 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu vypuštěných jedinců u příspěvku podle písm. a) nebo součinem sazby a skutečného počtu kusů k 31.3. běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu, určeného okresním úřadem30) u příspěvku podle písm. b). Podmínky přiznání příspěvku: podle písm. a) - zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel), - všichni jedinci budou trvale označeni značkami a bude o nich vedena evidence o stavu, - vypuštění jedinců do honitby bude provedeno nejpozději do 1.11.2002 za účasti zástupce podacího místa a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis, - chov a vypuštění zvěře musí splňovat podmínky zvláštního právního předpisu,31) podle písm. b) - žadatel bude hospodařit podle plánu mysliveckého hospodaření a lovu32) na rok 2002 schváleného příslušným orgánem státní správy myslivosti, - vedení evidence chovných jedinců. Žadatel: - uživatel honitby. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - koncepce podpory ohroženého druhu [u příspěvků podle písm. a)], - zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok [u příspěvků podle písm. a)], - koncepce podpory ohroženého druhu a v souladu s ní schválený plán mysliveckého hospodaření a lovu [u příspěvku podle písm. b)]. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 28.6.2002. Termín předložení dokladu o splnění předmětu příspěvku podle písm. a): - do 15.11.2002. H. Příspěvek na vyhotovení lesních hospodářských plánů v digitální formě Předmět příspěvku: - zpracování plánu v digitální formě. Kritéria příspěvku: - rozsah zpracování plánu v digitální formě. Sazba příspěvku: Čís. řád.| Předmět příspěvku| Technické jednotky| Indikace| Sazba ---|---|---|---|--- 1.| numerická a grafická data plánu v digitální formě| Kč/ha| H| 1| 1| 350 Způsob výpočtu příspěvku: - výše příspěvku se stanoví součinem sazby a rozlohy lesa v hektarech, které jsou uvedeny v Průvodním listu k LHP. Podmínky přiznání příspěvku: - platnost stávajícího plánu končí v roce 2001, v případě sloučení několika plánů žadatele končí platnost v roce 2001 alespoň jednoho z nich, - doba platnosti nově vyhotovovaného plánu nesmí být kratší než 10 let, - předání nově vyhotoveného plánu v digitální formě schvalujícímu orgánu státní správy lesů na technickém nosiči dat, - soulad výstupů s informačním standardem lesního hospodářství (dále jen ”IS LH”) v platném znění, v rozsahu povinných položek IS LH. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - Průvodní list k LHP podle vzoru v části 3. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 30.9.2002. I. Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích Předmět příspěvku: a) práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin, b) zakládání a provoz semenných sadů (matečnic, klonových archivů), c) mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými i abiotickými činiteli (nelze uplatnit na běžnou ochranu a prevenci). Výše příspěvku: - do 80 % přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací, výši procenta si podací místo stanoví na začátku běžného roku, - žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - formulář přílohy k žádosti podle vzoru v části 3., - kalkulace přímých nákladů podle jednotlivých výkonů s uvedením množství technických jednotek, - u kalamit stanovisko Lesní ochranné služby, - u žádostí podle písm. b) uznávací list semenného sadu (matečnic, klonových archivů), u semenných sadů (matečnic, klonových archivů) dosud neuznaných potvrzení pověřené právnické osoby, že je objekt registrován, u nově zakládaných semenných sadů (matečnic, klonových archivů) doložit odborný posudek pověřené právnické osoby. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 31.5.2002, - na kalamity do 1.11.2002. Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů s výpočtem výše příspěvku v souladu se schválenou kalkulací: - do 29.11.2002. J. Příspěvek na programy spolufinancované s fondy ES Předmět příspěvku: - programy ES související s lesním hospodářstvím. Výše příspěvku: - 80 % přímých nákladů snížených o příspěvek z fondu ES. Podmínky přiznání příspěvku: - hospodárné využití prostředků. Další podmínky pro ponechání vyplaceného příspěvku: - předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se smlouvou do 3 měsíců po ukončení akce, - pokud žadatel poskytnutý příspěvek nevyčerpá, vrátí příslušnou část a případné penále se nevyměřuje. Žadatel: - vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa. Základní náležitosti žádosti: - formulář žádosti podle vzoru v části 3., - smlouva s pověřenou agenturou, - schválený projekt. Termín podání žádosti o příspěvek: - do 28.6.2002. 3. Vzory formulářů 5.3MB Příloha č. 10 k zákonu č. 490/2001 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 a způsobu kontroly jejich užití [podle § 102 odst. 3 zákona č. 254/ 2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)] 1. Obecné podmínky (1) Podle Závazných pravidel poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce 2002 a způsobu kontroly jejich užití (dále jen „závazná pravidla“) se poskytují finanční prostředky (dále jen „podpora“) k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, zejména na a) prevenci před povodněmi, v rámci programového financování podle zvláštního právního předpisu,1) b) odstraňování povodňových škod, v rámci programového financování podle zvláštního právního předpisu,1) c) ostatní opatření ve vodním hospodářství. (2) Podporou se pro účely podle odstavce 1 rozumí peněžní prostředky státního rozpočtu kapitoly 329 Ministerstva zemědělství, případně jiné peněžní prostředky státu, poskytnuté na stanovený účel, specifikovaný žádostí. (3) Podporu podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje Ministerstvo zemědělství, které je zároveň podacím místem pro podání žádosti. (4) Podpora je nenávratná a je poskytována na kapitálové i běžné výdaje. (5) Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního poměru nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními údajiosobními údaji žadatelů uvedenými v žádostech, mají povinnost mlčenlivosti dle zvláštního právního předpisu 2). (6) Podpora může být poskytnuta pouze za předpokladu, že žadatel potvrdí na žádosti o podporu svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu a) jméno a příjmení žadatele, popř. obchodní jméno, b) rodné číslo, popř. identifikační číslo, c) úplná adresa bydliště, popř. sídlo, d) předmět podpory, e) výše poskytnuté podpory. (7) Podporu nelze poskytnout na ukončenou akci, u které již bylo ukončeno financování nebo u které již požádal investor o vydání kolaudačního rozhodnutí. (8) Žádosti jsou evidovány na Ministerstvu zemědělství dnem přijetí. (9) Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vyzve Ministerstvo zemědělství žadatele k odstranění nedostatků. Pokud žadatel neodstraní nedostatky do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy, bude žádost zamítnuta. Zařazení žádosti do pořadí pro projednání bude provedeno až po odstranění všech nedostatků. (10) Podpory jsou přiznávány do vyčerpání finančních limitů stanovených pro podpory Ministerstva zemědělství podle odstavce 1 v běžném kalendářním roce, návazně na příslušnou kapitolu státního rozpočtu. (11) Podpory jsou poskytovány na základě rozhodnutí vydaného Ministerstvem zemědělství. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. O zamítnutí žádosti Ministerstvo zemědělství žadatele vyrozumí. (12) Ministerstvo zemědělství uvolňuje podpory a) poskytované podle části 2 písm. A, B zálohově finančním institucím, které uvolní prostředky na základě předložených faktur žadatelem, b) poskytované podle části 2 písm. C zálohově přímo na účet žadatele, c) poskytované organizačním složkám státu podle zvláštního právního předpisu.3) (13) Náklady, které jsou kryty z poskytnutých peněžních prostředků formou podpory, sleduje příjemce samostatně a prokazuje je účetními doklady. (14) Je-li poskytnuta podpora podle těchto pravidel, nelze na její předmět poskytnout v tomtéž roce jinou podporu ze státních zdrojů nebo prostředky z předvstupních fondů Evropské unie. (15) V případě, že žadatel nemůže dodržet skutečnosti uvedené v žádosti a stanovené v rozhodnutí, požádá Ministerstvo zemědělství o jejich změnu, kterou doloží příslušnými doklady. (16) Porušení zvláštních právních předpisů4) může být důvodem k zamítnutí žádosti o podporu podle těchto závazných pravidel. (17) Po ukončení akce ve lhůtě stanovené v rozhodnutí je příjemce podpory povinen předložit Ministerstvu zemědělství dokumentaci závěrečného vyhodnocení v následujícím rozsahu a) zpráva o plnění závazných ukazatelů a podmínek účasti státního rozpočtu stanovených v rozhodnutí, b) vyúčtování a finanční vypořádání prostředků státního rozpočtu poskytnutých na financování v požadovaném rozsahu. (18) Kontrola dodržení podmínek stanovených těmito závaznými pravidly se vykonává podle zvláštních právních předpisů.5) (19) Při zjištění, že porušením těchto závazných pravidel byla podpora získána neoprávněně, provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu, účelu nebo kvalitě nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.6) (20) Ministerstvo zemědělství si vyhrazuje právo neproplatit smluvenou částku podpory v případě zjištění skutečností opravňujících k úpravě rozhodnutí o přiznání podpory nebo v případě vládou schválených regulačních opatření. Dojde-li k úpravě rozhodnutí z důvodů vládou schválených regulačních opatření, proplatí Ministerstvo zemědělství žadateli prokazatelně vynaložené náklady na přípravu akce v plné výši a náklady vynaložené na realizaci akce do výše, stanovené podle míry regulačních opatření, vyjádřené v procentech. (21) Ministerstvo zemědělství je oprávněno v mimořádných případech a ve veřejném zájmu k ochraně zdraví a životů obyvatel nebo při hrozících škodách velkého rozsahu udělit výjimku oproti ustanovení těchto závazných pravidel. 2. Podpory A. Podpora prevence před povodněmi podle § 102 odst. 1 písm. e), g), h) vodního zákona Podpora se poskytuje v rámci programu 329 060 - Protipovodňová opatření, financovaného v roce 2002 převážně z peněžních prostředků státních finančních aktiv ve smyslu § 135 vodního zákona. I. Předmět podpory: a) výstavba a obnova poldrů, nádrží a hrází a zajištění jejich provozu včetně údržby a oprav (podprogram 329 061), b) zvyšování průtočné kapacity vodních toků, zajištění oprav, údržby a provozu souvisejících objektů a zařízení (podprogram 329 062), c) zpracování návrhu na stanovení záplavových území a na vymezení rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi (podprogramy 329 063 a 329 065), d) zpracování studií odtokových poměrů včetně zajištění potřebných dat, podkladů a modelů (podprogram 329 064), e) obnova rybníků a zvýšení jejich akumulačních kapacit (podprogram 329 061). II. Kritéria podpory: a) pro předmět podpory dle části A I. písm. a) a b): – přednostní řešení kritických území, tj. území s vyšší pravděpodobností povodňových situací s ohledem na hydrologické poměry anebo s možností vzniku závažných povodňových škod, – návaznost na generely protipovodňové ochrany daného území, posouzení širších vazeb a aspektů prostorového využití, využití resp. zpracování matematického simulačního modelu, pokud je pro dané území vytvořen, – náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, – integrace do připravovaných plánů v oblasti vod nebo soulad se Směrným vodohospodářským plánem, – další skutečnosti, zejména např. spoluúčast vlastních zdrojů žadatele či zdrojů orgánů veřejné správy, b) pro předmět podpory dle části A I. písm. c) a d): – nejohroženější úseky vodních toků (počet ohrožených aglomerací s uvedením počtu obyvatel, četnost povodňových situací v zájmovém území v posledních letech, velikost skutečných povodňových škod), – nejohroženější úseky vodních toků pod vybudovanými vodními díly (počet ohrožených aglomerací s uvedením počtu obyvatel, četnost povodňových situací v zájmovém území v posledních letech, velikost skutečných povodňových škod), c) pro předmět podpory dle části A I. písm. e): – významné rybníky o katastrální výměře nad 5 ha, které přestaly plnit svoji funkci, anebo jejichž akumulační funkce jsou silně narušeny či zcela zrušeny, – bývalé rybniční kotliny, které jsou v současnosti užívané jiným způsobem a obnovení akumulace vody lokálně zlepší odtokové poměry. III. Forma podpory: a) pro předmět podpory dle části A I. písm. a), b) a e) je poskytována nenávratná podpora na kapitálové a běžné výdaje, b) pro předmět podpory dle části A I. písm. c) a d) je poskytována nenávratná podpora na kapitálové výdaje. IV. Způsob výpočtu podpory: a) pro předmět podpory dle části A I. písm. a) a b): – úhrada ve výši maximálně do 100 % nákladů na dokumentaci pro územní a stavební řízení, souvisejících investorských a inženýrských činností, výkupů pozemků a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby, rezerv a nákladů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle zadání veřejné zakázky podle zvláštního předpisu,7) b) pro předmět podpory dle části A I. písm. c): – výše podpory je odhadnuta podle velikosti zájmového území (např. objem nutných geodetických prací, délka zpracovaného úseku v km, průměrná šířka inundace). V případě, že požadovaná výše podpory přesáhne limit stanovený zvláštním právním předpisem8) je žadatel povinen doložit před přiznáním podpory doplněk žádosti (formulář C v části 3), c) pro předmět podpory dle části A I. písm. d): – výše podpory je odhadnuta podle velikosti zájmového území (např. objem nutných geodetických prací, délka zpracovaného úseku v km, plocha povodí v km2, průměrná šířka inundace). V případě, že požadovaná výše podpory přesáhne limit stanovený zvláštním právním předpisem8) je žadatel povinen doložit před přiznáním podpory doplněk žádosti (formulář C v části 3), d) pro předmět podpory dle části A I. písm. e): – úhrada ve výši maximálně do 80 % nákladů na obnovu rybníků upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu.7) V. Podmínky přiznání podpory: a) pro předmět podpory dle části A I. písm. a) až d): – žadatel je určeným správcem řešeného vodního toku nebo správce či vlastník vodního díla, – dodržení všech parametrů uvedených v žádosti o podporu, – dodržení osnovy studie stanovování záplavových území nebo studie odtokových poměrů, – vydané stavební povolení nebo potvrzené ohlášení vodohospodářským orgánem, b) pro předmět podpory dle části A I. písm. e): – doklad referátu životního prostředí okresního úřadu, v jehož správním území rybník leží, ve kterém bude stanoveno, zda obnova rybníku, obsažená v dokumentaci, bude podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení,9) – doložení přínosu k protipovodňovým opatřením ve vztahu k povodňovému plánu, vyjádřené zvýšeným objemem akumulace vody oproti současnému stavu. VI. Žadatel: – správci vodních toků podle zvláštního právního předpisu10) - pro předmět podpory dle části A I. písm. a), b), c) a d), – obceobce, určené jako správce drobných vodních toků podle zvláštního právního předpisu,11) - pro předmět podpory dle části A I. písm. e), – právnická osoba, podnikající podle obchodního zákoníku nebo podnikající fyzická osoba, registrovaná obecním úřadem podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů - pro předmět podpory uvedený v části A I. písm. e). VII. Základní náležitosti žádosti: a) pro předmět podpory dle části A I. písm. a) a b): – žádost o podporu na akci (formulář A v části 3), – prohlášení žadatele (formulář B v části 3), – další náležitosti obsažené ve formuláři E v části 3, b) pro předmět podpory dle části A I. písm. c) a d): – žádost o podporu na akci (formulář A v části 3), – prohlášení žadatele (formulář B v části 3), c) pro předmět podpory dle části A I. písm. e): – žádost o podporu na akci (formulář A v části 3), – doklad o registraci právnické nebo podnikající fyzické osoby, – doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty, – projektová dokumentace. VIII. Termín podání žádosti o podporu: – žádosti o podporu na akci se podávají v termínu do 31. března 2002 pro akce, jejichž financování žadatel uvažuje zahájit v roce 2002, a v termínu do 31. října 2002 pro akce, jejichž zahájení financování se uvažuje v následujícím kalendářním roce. B. Podpora na odstraňování povodňových škod podle § 102 odst. 1 písm. f), n) vodního zákona Podpora se poskytuje v rámci programů 329 180 - „Odstranění škod způsobených povodní 1997“, 329 190 - „Odstranění škod způsobených povodní 1998“ a 329 110 - „Odstranění škod způsobených povodní 2000“, financovaných v roce 2002 převážně z peněžních prostředků státních finančních aktiv ve smyslu § 135 vodního zákona. I. Předmět podpory: a) náprava povodňových škod, vzniklých při povodni v roce 1997, 1998 a 2000 na vodních tocích a souvisejících vodohospodářských dílech. Obnovení koryt vodních toků a funkčnosti všech vodohospodářských děl (zejména v intravilánech obcíobcí a pak i na volných úsecích vodních toků tam, kde náprava povodňové škody současně i obnoví významné vodohospodářské dílo či protipovodňovou ochranu území), b) k úhradě jistin a úroků z přijatých komerčních úvěrů na úhradu nákladů k odstraňování povodňových škod z roku 1997. II. Kritéria podpory: – vyjádření omezené funkce koryta toku v důsledku povodňové škody jako např.: a) omezení průtočnosti nebo kapacity koryta, b) snížení stability dna a břehů koryta toku, c) ohrožení funkce stability objektů v korytě toku včetně zařízení křižujících vodní tok, d) snížení stability vodního toku jako významného krajinotvorného prvku v území, e) vliv poruchového stavu na okolí koryta včetně pozemků, porostů, staveb při březích apod., f) vyjádření možných škod v důsledku dalšího trvání poruchového stavu (popisně, případně hrubým finančním odhadem). III. Forma podpory: – podpora je nenávratná, účelově vázaná a je poskytována na kapitálové i běžné výdaje. IV. Způsob výpočtu podpory: – úhrada ve výši maximálně do 100 % nákladů na dokumentaci pro územní a stavební řízení, souvisejících investorských a inženýrských činností, výkupů pozemků a jiného hmotného majetku nutného pro realizaci stavby, rezervy a nákladů na vlastní realizaci, zjištěných dle dokumentace pro stavební řízení, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu,7) – úhrada ve výši maximálně do 100% splátek jistin a úroků z komerčních úvěrů poskytnutých finančními institucemi správcům vodních toků12) po předchozím souhlasu Ministerstva zemědělství. V. Podmínky přiznání podpory: – dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, – vyjádření referátu životního prostředí místně příslušného okresního úřadu, že se jedná o povodňovou škodu, včetně kopie protokolu o místním šetření, – vydané stavební povolení nebo potvrzení, že postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. VI. Žadatel: – správci vodních toků podle zvláštního právního předpisu10) - pro předmět podpory dle části B I. písm. a), – správci vodních toků podle zvláštního právního předpisu12) - pro ředmět podpory dle části B I. písm.b). VII. Základní náležitosti žádosti: – zdůvodnění naléhavosti a priority navrhované akce, – zdůvodnění očekávaných nákladů na akci a posouzení jejího přínosu, – situace území (povodí) v měřítku 1:10 000 s vyznačením úseku či místa navrhované realizace akce, – další náležitosti dle formulářů žádosti a jejích příloh (viz formuláře A, B, a D v části 3). VIII. Termín podání žádosti o podporu: – žádosti o podporu na akci se podávají v termínu do 31. března 2002 pro akce, jejichž financování žadatel uvažuje zahájit v roce 2002, a v termínu do 31. října 2002 pro akce, jejichž zahájení financování se uvažuje v následujícím kalendářním roce. IX. Přechodná ustanovení: – přednostně budou projednány žádosti podané v roce 2001, pro které platí přiměřeně ustanovení Pravidel Ministerstva zemědělství č.j. 17402/2001 - 6000 pro poskytování a čerpání finanční podpory na odstraňování povodňových škod na vodních tocích a souvisejících vodohospodářských dílech v rámci programů 329 180 a 329 190. C. Podpora na ostatní opatření ve vodním hospodářství podle § 102 odst. 1 písm. a), b), c), d), j), k) vodního zákona Podpora je nenávratná, neinvestičního charakteru a je poskytována v rámci běžných výdajů specifického ukazatele „Podpora vodnímu hospodářství celkem“. I. Předmět podpory: a) zajištění činností správy povodí spojených se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod, b) správa drobných vodních toků, c) odbahnění rybníků, d) provoz a údržba dopravně významných vodních cest. II. Kritéria podpory: a) pro předmět podpory dle části C I. písm. a): – činnosti správy povodí, které jsou prokazatelně podle zvláštního právního předpisu,13) b) pro předmět podpory dle části C I. písm. b): – úpravy vodních toků a objekty vyžadující údržbu, opravy a zajištění provozuschopnosti a funkčnosti doložené stanoviskem vodoprávního úřadu, c) pro předmět podpory dle části C I. písm. c): – nejvíce zanesené rybníky s chovem ryb o katastrální výměře do 5,5 ha, u kterých vrstva sedimentu převyšuje průměrnou výšku 40 cm, d) pro předmět podpory dle části C I. písm. d): – zajištění provozu dopravně významné vodní cesty a plavebních objektů v ročním a denním režimu a umožnění využívání vodní cesty.14) III. Forma podpory: – pro předmět podpory dle části C I. písm. a) až d) je poskytována nenávratná, účelově vázaná podpora na běžné výdaje. IV. Způsob výpočtu podpory: a) pro předmět podpory uvedený v části C I. písm. a): – úhrada prokazatelných nákladů vzniklých správcům povodí ve výši maximálně do 80 %, b) pro předmět podpory dle části C I. písm. b): – výše finanční podpory se poskytuje na úhradu maximálně do 100 % nákladů na realizaci, včetně projektové dokumentace, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu,7) c) pro předmět podpory uvedený v části C I. písm. c): – úhrada maximálně do výše 80 % nákladů na odbahnění rybníku a nebo maximálně do výše 150 Kč na 1 m3 vytěženého sedimentu, upravených podle výsledků zadání veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu,7) d) pro předmět podpory dle části C I. písm. d): – úhrada maximálně do výše 100% nezbytných nákladů souvisejících s provozem a údržbou vodní cesty, zejména na úhradu nákladů na odpisy a opravy dlouhodobého hmotného majetku a částečné krytí ostatních nákladů. V. Podmínky přiznání podpory: a) pro předmět podpory dle části C I. písm. a): – dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, b) pro předmět podpory dle části C I. písm. b): – dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, – předložení ohlášení potvrzené vodoprávním úřadem, – dodržení kalkulace nákladů na zajištění provozu zařízení a objektů, c) pro předmět podpory dle části C I. písm. c): – rybochovná funkce prokázaná hospodářskou evidencí, – dodržení parametrů uvedených v žádosti o podporu, – dodržení kalkulace nákladů, – vydané stavební povolení nebo potvrzení, že postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu, – podpora se poskytuje na základě jedné žádosti jednoho žadatele pro jeden rybník, d) pro předmět podpory dle části C I. písm. d): – dodržení všech parametrů uvedených v žádosti o podporu, – kvalita provedených prací, VI. Žadatel: – správci povodí podle zvláštního právního předpisu15) – pro předmět podpory dle části C I. písm. a), – správci vodních toků podle zvláštního právního předpisu16) – pro předmět podpory dle části C I. písm. b), – právnická osoba, podnikající podle obchodního zákoníku nebo podnikající fyzická osoba, registrovaná obecním úřadem podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů - pro předmět podpory dle části C I. písm. c), – správci dopravně významných vodních cest - pro předmět podpory dle části C I. písm. d). VII. Základní náležitosti žádosti: a) pro předmět podpory dle části C I. písm. a): - žádost o podporu na akci dopisem s konkretizací akce, - kalkulace nákladů na akci, b) pro předmět podpory dle části C I. písm. b): – žádost o podporu dopisem s konkretizací požadavku a vyčíslením nákladů dle jednotlivých akcí, – zdůvodnění naléhavosti, – přehledná situace území v měřítku 1:10 000 s vyznačením úseku vodního toku a objektů, které jsou předmětem podpory, c) pro předmět podpory dle části C I. písm. c): – žádost o podporu na akci (formulář F, G nebo H, I nebo J, K nebo L v části 3), – doklad hospodářské evidence o chovu ryb podle zvláštního právního předpisu,17) – doklad o vlastnictví, nájmu nebo o jiném právním vztahu k rybníku, doložený výpisem z katastru nemovitostínemovitostí (list vlastnictví) a snímkem katastrální mapykatastrální mapy, – doklad referátu životního prostředí okresního úřadu, v jehož správním území rybník leží, ve kterém bude stanoveno, zda odbahnění rybníku, uložení sedimentů, případné opravy funkčních objektů rybníku obsažené v dokumentaci bude podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení, – doklad o registraci samostatně hospodařícího rolníka vydaný obecním úřadem podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů nebo výpis z obchodního rejstříku ne starší 3 měsíců, respektive jeho ověřená kopie, – doklad o registraci žadatele k dani z přidané hodnoty, – projektová dokumentace, d) pro předmět podpory dle části C I. písm. d): – žádost o podporu dopisem s konkretizací požadavku a vyčíslením nákladů. VIII. Termín podání žádosti o podporu: – pro předmět podpory dle části C I. písm. a) - do 30. září 2002, – pro předmět podpory dle části C I. písm. b), c) a d) - do 31.března 2002. IX. Přechodná ustanovení: a) pro předmět podpory dle části C I. písm. c): – žádosti o podporu z roku 2001 neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány s ostatními žádostmi, pokud žadatel písemně potvrdí Ministerstvu zemědělství do 31. března 2002 platnost požadavku pro rok 2002 formou nově podané žádosti podle Pravidel pro rok 2002 a aktualizovaných příloh s omezenou dobou platnosti, případně položkového rozpočtu a aktualizované technické zprávy, pokud došlo ke změně rozsahu prací, – žádosti, na které byl vydán v roce 2001 příslib podpory pro rok 2002, písemně potvrdí Ministerstvu zemědělství do 31. března 2002 platnost požadavku pro rok 2002 (formulář I nebo J v části 3) s čestným prohlášením žadatele (formulář K nebo L v části 3). Na tyto žádosti se nevztahuje ustanovení, že podpora se poskytuje na základě jedné žádosti jednoho žadatele pro jeden rybník, – u akcí rozestavěných z roku 2001 a přecházejících do roku 2002, u nichž čerpání podpory v roce 2001 nebylo předmětem celkového vyúčtování skutečně vynaložených a prokázaných nákladů a akcí, u nichž byl vydán příslib na rok 2002, platí přiměřeně ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství České republiky č.j. 3553/2001-6000 k poskytování a čerpání dotací na odbahnění rybníků pro rok 2001, v platném znění. 3. Vzory formulářů 4.5MB 1) § 29 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). 2) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 1) sazby příspěvku se podle rozsahu působnosti obce sčítají 2) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) 3) § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech a § 31 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze 1) § 24 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 2) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 4) § 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. 5) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 46 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb. 7) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 9) § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 10) Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. 11) Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 12) Vyhláška č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin. 13) Příloha č. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb. 14) Příloha č. 8 vyhlášky č. 82/1996 Sb. 15) § 25 zákona č. 289/1995 Sb. 16) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. 17) Příloha č. 9 vyhlášky č. 82/1996 Sb. 18) Příloha č. 10 vyhlášky č. 82/1996 Sb. 19) § 16 odst. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb. 20) § 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 21) § 7 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 22) § 8 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb. 23) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zásady pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu Ministerstvem zemědělství (pro roky 1994 – 1997 včetně). 25) § 2 odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. 26) Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy. Nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk – Králíky. Nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. 27) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 29) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 30) § 13 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 31) § 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1997 Sb. 32) § 24 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 1) § 12 až 16 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. 2) § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 3) § 45 až 52 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 254/2001 Sb. Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 40/2001 Sb. 5) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 44 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 49 zákona č. 199/1994 Sb. 9 ) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10) § 48 odst. 1 a 4 zákona č. 254/2001 Sb. 11) § 48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. 12) § 48 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve smyslu usnesení vlády České republiky č. 291 ze dne 28. března 2001. 13) § 21 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. 14) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 48 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. 16) § 48 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb. 17) § 1 vyhlášky č. 296/2001 Sb., kterou se stanoví způsob vedení hospodářské evidence na rybnících a evidence o hospodářských výsledcích v rybářských revírech, podrobnosti výběrového řízení na výkon rybářského práva v rybářských revírech a odborná způsobilost rybářských hospodářů a kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 491/2001 Sb.
Zákon č. 491/2001 Sb. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 31. 12. 2001, částka 178/2001 * ČÁST PRVNÍ - VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ (§ 1 — § 77) * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu (§ 78 — § 78) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů (§ 79 — § 79) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (§ 80 — § 80) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 82 — § 82) k zákonu č. 491/2001 Sb. Aktuální znění od 2. 8. 2021 (269/2021 Sb.) 491 ZÁKON ze dne 6. prosince 2001 o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 (1) Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb do zastupitelstev obcíobcí1a) a rozsah soudního přezkumu pro volby do zastupitelstev obcíobcí. (2) Funkční období zastupitelstev obcíobcí je čtyřleté.2) Volby do zastupitelstev obcíobcí se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí. § 2 Volby do zastupitelstev obcíobcí se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním2) podle zásad poměrného zastoupení. § 3 (1) Volby do zastupitelstev obcíobcí vyhlašuje, nestanoví-li tento zákon jinak, prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb uveřejněno. (2) Volby do zastupitelstev obcíobcí se konají ve 2 dnech ve všech obcíchobcích, městech, městech se zvláštním postavením,3) hlavním městě Praze, městských obvodech a městských částech, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 54 a 58). (3) Konají-li se volby ve 2 dnech, jsou jimi pátek a sobota. V první den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Ve druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. Dnem voleb se podle tohoto zákona rozumí první den voleb, nestanoví-li tento zákon jinak. (4) Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování (§ 54) a nové volby (§ 58) se konají v jednom dni. Hlasování začíná v 7.00 hodin a končí ve 22.00 hodin, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak (§ 39). § 4 Právo volit (1) Právo volit do zastupitelstva obceobce, města nebo hlavního města Prahy má občan obceobce4) za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obciobci, městě nebo v hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu,5) a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, je držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu a je přihlášen k pobytu v této obciobci, městě nebo hlavním městě Praze, dosáhl věku nejméně 18 let a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, (dále jen „volič“); do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části města se zvláštním postavením (dále jen „územně členěné statutární město“) anebo městské části hlavního města Prahy6) má právo volit ten volič, který je v den voleb přihlášen k pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části. (2) Překážkami výkonu volebního práva jsou a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, b) omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva7), c) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,8) nebo d) výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí. § 5 Právo být volen (1) Členem zastupitelstva obceobce může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b); členem zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy může být zvolen ten volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b) a který je v den voleb v tomto městském obvodu nebo městské části přihlášen k pobytu. (2) Funkce člena zastupitelstva obceobce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obceobce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy zařazeným do obecního nebo městského úřadu této obceobce nebo města nebo Magistrátu hlavního města Prahy; funkce člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu tohoto městského obvodu nebo městské části a s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do magistrátu příslušného územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy; funkce člena zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do úřadu městského obvodu nebo městské části tohoto města; funkce člena zastupitelstva obceobce, města, územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části je neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu11) nebo krajského nebo finančního úřadu. (3) Funkce člena zastupitelstva obceobce, města, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části (dále jen „zastupitelstvo obceobce“) je neslučitelná podle odstavce 2 pouze za podmínky, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obceobce, města, územně členěného statutárního města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části (dále jen „obecobec“), nebo za podmínky, že jde o zaměstnance jmenovaného starostou, primátorem, v hlavním městě Praze primátorem hlavního města Prahy nebo starostou městské části, hejtmanem nebo radou kraje, obceobce, města, hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části. HLAVA II VOLEBNÍ ORGÁNY § 6 Volebními orgány podle tohoto zákona jsou a) Státní volební komise, b) Ministerstvo vnitra, c) Český statistický úřad, d) krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“), e) pověřený obecní úřad,11) v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „pověřený obecní úřad“), f) obecní úřad v obcíchobcích, v nichž rada obceobce zřídila alespoň 2 odbory obecního úřadu,12) a v obcíchobcích, v nichž je pověřený obecní úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části, v němž rada městské části zřídila alespoň 2 odbory,12) ve městech Brně, Ostravě a Plzni úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „obecní úřad v obcíchobcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory“), g) obecní úřad, městský úřad, magistrát územně nečleněného statutárního města, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad“), h) starosta, primátor ve statutárním městě, které není územně členěno, a v hlavním městě Praze starosta městské části (dále jen „starosta“), i) okrsková volební komise. § 7 Státní volební komise (1) Státní volební komise, vytvořená podle zvláštního právního předpisu,13) je rovněž stálým volebním orgánem i na úseku voleb do zastupitelstev obcíobcí. (2) Státní volební komise a) koordinuje přípravu, organizaci, průběh a provedení voleb do zastupitelstev obcíobcí, b) vykonává dohled nad zabezpečením úkonů nezbytných pro organizačně technické provádění voleb do zastupitelstev obcíobcí, c) vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcíobcí sdělením ve Sbírce zákonů, d) vydává povolení k přítomnosti dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí. § 8 Ministerstvo vnitra (1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy na úseku voleb do zastupitelstev obcíobcí.14) (2) Ministerstvo vnitra na úseku voleb do zastupitelstev obcíobcí, nových, dodatečných nebo opakovaných voleb a) metodicky řídí a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb, b) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni kraje, c) zajišťuje ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu s výjimkou Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení; ověření způsobilosti na úseku voleb nahrazuje prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu,16) d) zajišťuje tisk volebních materiálů a organizačně zajišťuje tisk hlasovacích lístků. § 9 Český statistický úřad (1) Český statistický úřad vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí, vyhotovuje příslušné programové vybavení pro účely zpracování výsledků voleb a poskytuje výsledky voleb do zastupitelstev obcíobcí. (2) Český statistický úřad dále a) zabezpečuje technicky systém zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí17) podle odstavce 1 na pracovištích vytvářených u Státní volební komise, u krajských úřadů, pověřených obecních úřadů, v hlavním městě Praze u úřadů městských částí a ve městech Brně, Ostravě a Plzni u úřadů městských částí a městských obvodů; při tom spolupracuje s Ministerstvem vnitra, krajskými úřady a obecními úřady, b) vyhotovuje zápisy o výsledcích voleb do zastupitelstev obcíobcí, c) zpracovává celkové údaje o výsledcích voleb do zastupitelstev obcíobcí, d) technicky zajišťuje dostupnost a poskytování průběžných a celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí, e) pro jednotlivá pracoviště podle písmene a) zabezpečuje zaměstnance Českého statistického úřadu pověřené zjišťováním a zpracováním výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí a potřebný počet dalších osob pro zajištění zpracování a poskytování výsledků voleb a provádí jejich školení, f) provádí školení členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledku hlasování, a to alespoň pro osoby, jejichž účast na školení je povinná, g) vydává písemný doklad ve formě počítačové sestavy, který osvědčuje okrskovým volebním komisím, že výsledek hlasování z volebního okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně, h) vyhotovuje registry a číselníky kandidátů a volebních stran, i) řeší stížnosti na funkci technických zařízení a příslušného programového vybavení použitých při zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí, j) po vyhlášení celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí Státní volební komisí na vyžádání poskytuje informace o výsledcích voleb do zastupitelstev obcíobcí, k) předává zápisy o průběhu a výsledku hlasování převzatých od okrskových volebních komisí do úschovy nejpozději 10 dnů po ukončení zpracování příslušnému obecnímu úřadu. (3) Pouze zaměstnanec Českého statistického úřadu, který má pověření podle odstavce 2 písm. e), je oprávněn a) zdržovat se v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy (§ 40 odst. 1), b) převzít stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování a výsledek hlasování na technickém nosiči dat (§ 43 odst. 1), c) stanovit lhůtu k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování (§ 43 odst. 2), d) vydat pokyn k ukončení zasedání okrskové volební komise po převzetí bezchybného zápisu o průběhu a výsledku hlasování (§ 43 odst. 3), e) poskytovat předběžné výsledky voleb do zastupitelstva obceobce (§ 43 odst. 3), f) vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce (§ 46 odst. 1 a 3). § 10 Krajský úřad (1) Krajský úřad a) zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb v kraji, b) sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti v územním obvodu kraje z podkladů pověřených obecních úřadů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup, c) ukládá pokuty podle tohoto zákona, d) kontroluje průběh hlasování a sčítání hlasů ve volebních místnostech, e) spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil, f) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obceobce, s výjimkou městských částí a městských obvodů, g) ověřuje způsobilost na úseku voleb pro zaměstnance obceobce, v jejímž obecním úřadu jsou zřízeny alespoň 2 odbory s výjimkou pověřených obecních úřadů, pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení; ověření způsobilosti na úseku voleb nahrazuje prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu,18) h) zajišťuje archivaci volební dokumentace, i) v případě potřeby poskytuje nezbytnou součinnost při zajištění školení členů okrskových volebních komisí prováděného Českým statistickým úřadem k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a pověřeným obecním úřadem nebo obecním úřadem k zásadám hlasování, j) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) Činnosti podle odstavce 1 může vykonávat pouze zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který má osvědčení podle § 8 odst. 2 písm. c). § 12 Pověřený obecní úřad (1) Pověřený obecní úřad a) projednává a registruje kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev obcíobcí náležejících do jeho územního obvodu s výjimkou obcíobcí, kde působí obecní úřady podle § 6 písm. f), b) informuje starosty obcíobcí náležejících do jeho územního obvodu s výjimkou obcíobcí, kde působí obecní úřady podle § 6 písm. f), o registraci kandidátních listin nejpozději 48 dnů přede dnem voleb, c) losuje pořadí volebních stran na hlasovacím lístku pro volby do zastupitelstev obcíobcí náležejících do jeho územního obvodu s výjimkou obcíobcí, kde působí obecní úřady podle § 6 písm. f), d) zajišťuje tisk hlasovacích lístků v obcíchobcích náležejících do jeho územního obvodu s výjimkou obcíobcí, kde působí obecní úřady podle § 6 písm. f), e) spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil, f) sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti ve svém správním obvodu z podkladů obecních úřadů, zasílá jej krajskému úřadu nejpozději 4 dny přede dnem voleb a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, g) vyhlašuje výsledky voleb do zastupitelstev obcíobcí náležejících do jeho územního obvodu s výjimkou obcíobcí, kde působí obecní úřady podle § 6 písm. f), h) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni městských částí a městských obvodů, i) zajišťuje archivaci volební dokumentace, j) kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, k) kontroluje sčítání hlasů okrskovou volební komisí, l) s výjimkou hlavního města Prahy zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad, a informuje obecní úřad o účasti na těchto školeních. (2) Pouze zaměstnanec, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu,20) je oprávněn a) převzít kandidátní listiny (§ 21 odst. 3), b) potvrdit podání kandidátní listiny (§ 21 odst. 3), c) projednat a registrovat kandidátní listiny (§ 23), d) převzít listinu o odvolání zmocněnce (§ 22 odst. 4), e) vyhotovit a zaslat rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině (§ 23 odst. 3 až 5), f) převzít prohlášení o vzdání se kandidatury a o jejím odvolání (§ 24 odst. 3), g) změnit označení pořadí kandidátů na kandidátní listině (§ 24 odst. 4), h) vylosovat pořadí volebních stran na hlasovacím lístku (§ 25 odst. 3), i) podepsat zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce (§ 46 odst. 3), j) provádět kontrolu průběhu hlasování a kontrolu sčítání hlasů (§ 38), k) provádět školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování. (3) Pověřený obecní úřad pro účely registrace kandidátních listin a kontroly petic využívá a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z informačního systému cizinců. (4) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“), c) adresa místa pobytu, d) datum narození, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí. (5) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou a) jméno, příjmení, včetně předchozích příjmení, b) datum narození, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) adresa místa trvalého pobytu, e) omezení svéprávnosti, f) datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí. (6) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou a) jméno, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, e) omezení svéprávnosti, f) datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí, g) údaj o tom, že cizinec je zapsán do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcíobcí. (7) Policie České republiky poskytuje na základě žádosti obecního úřadu z informačního systému cizinců pro účely vedení seznamů voličů údaje o cizincích zapsaných do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcíobcí přihlášených v obciobci k pobytu v rozsahu podle odstavce 6. (8) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel a z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (9) Ze získaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. § 13 Obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory (1) Obecní úřad v obcíchobcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory, a) projednává a registruje kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obceobce, b) pro účely registrace kandidátních listin a kontroly petic využívá údaje v rozsahu a za podmínek podle § 12 odst. 3 až 9, c) informuje starostu o registraci kandidátních listin, d) losuje pořadí volebních stran na hlasovacím lístku, e) zajišťuje tisk hlasovacích lístků, f) vyhlašuje výsledky voleb v obciobci, g) zajišťuje archivaci volební dokumentace. (2) Pouze zaměstnanec, který má osvědčení podle § 10 odst. 1 písm. g), je oprávněn činit úkony uvedené v § 12 odst. 2. § 14 Obecní úřad (1) Obecní úřad a) zajišťuje volební místnosti pro okrskové volební komise, zejména jejich vybavení a potřebné pracovní síly, b) vede stálý seznam voličů a dodatek stálého seznamu voličů (§ 28 odst. 1 až 4), c) oznamuje PoliciiPolicii České republiky údaj o zápisu voliče, který není státním občanem České republiky, do dodatku stálého seznamu voličů nebo údaj o jeho vyškrtnutí z dodatku stálého seznamu voličů, d) zajišťuje telefonní spojení do každé volební místnosti v územním obvodu obceobce a telefonní číslo nahlašuje nejpozději 9 dnů přede dnem voleb pověřenému obecnímu úřadu, e) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni volebního okrsku, f) zajišťuje archivaci volební dokumentace převzaté od okrskových volebních komisí, g) plní další úkoly stanovené tímto zákonem, h) na území hlavního města Prahy zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad; provádět školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování je oprávněn pouze zaměstnanec, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu. (2) Obecní úřad pro účely vedení stálého seznamu voličů a jeho dodatku využívá údaje v rozsahu a za podmínek podle § 12 odst. 3 až 9. (3) Ministerstvo vnitra poskytne obecnímu úřadu na jeho žádost seznam voličů v členění podle volebních okrsků. (4) Údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců může obecní úřad předávat okrskové volební komisi. § 15 Starosta (1) Starosta a) stanovuje stálé volební okrsky a zapisuje je do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, b) informuje voliče o době a místě konání voleb do zastupitelstva obceobce, c) zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličům, d) stanovuje s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obceobce minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 6, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná, e) svolává první zasedání okrskové volební komise tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů přede dnem voleb, a vyrozumí členy okrskové volební komise, jejichž účast na školení je povinná, o termínech školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování a důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit, f) jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise (dále jen „zapisovatel“), g) poskytuje každé volební straně, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována, informace o počtu a sídlech volebních okrsků zveřejněním na úřední desce obecního úřadu do 45 dnů přede dnem voleb, h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem. (2) Oznámení o svolání prvního zasedání okrskové volební komise zasílá starosta delegovaným a jmenovaným zástupcům do datové schránky, případně na adresu, kterou mu sdělili jako adresu pro doručování, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu místa jejich trvalého pobytu, případně přechodného pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, a současně toto oznámení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu; oznámení se pokládá za doručené dnem vyvěšení na úřední desce. Při vyrozumění členů okrskové volební komise o termínech školení a o důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit postupuje starosta obdobně. § 16 Okrsková volební komise Okrsková volební komise a) dbá o pořádek ve volební místnosti, b) zajišťuje a dozírá na průběh hlasování, c) sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování, d) odevzdává volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu s výjimkou jednoho stejnopisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování. § 17 (1) Členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky a státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, je přihlášen k trvalému pobytu v obciobci na území České republiky, případně k přechodnému pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, a a) který alespoň v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let, b) u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva, a c) který není kandidátem pro volby do zastupitelstva obceobce, pro které je okrsková volební komise vytvořena. (2) Každá volební strana (§ 20 odst. 1), jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obceobce, může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 15 odst. 1 písm. d), jmenuje členy na neobsazená místa starosta. V případě, kdy počet členů okrskové volební komise poklesne pod stanovený počet v průběhu voleb do zastupitelstva obceobce a nejsou-li náhradníci z týchž volebních stran, jejichž zástupcům zaniklo členství, jmenuje starosta na neobsazená místa další členy komise. (3) Delegování členů a náhradníků podle odstavce 2 se provede tak, že se jejich seznam osobně doručí nebo zašle starostovi, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě; o osobním doručení se sepíše úřední záznam nebo se potvrdí převzetí. Seznam musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu člena, popřípadě náhradníka, případně přechodného pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, a jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice nebo jiné volební strany, ledaže jde o nezávislého kandidáta, popřípadě jméno a příjmení osoby, která je k tomuto úkonu zmocněncem pověřena a která kopii tohoto písemného pověření k seznamu přiloží; v případě nezávislého kandidáta jeho jméno a příjmení. Dále může seznam obsahovat telefonní číslo, adresu pro doručování nebo adresu elektronické pošty člena, popřípadě náhradníka a údaj, do které okrskové volební komise mají být delegovaní členové a náhradníci zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je do okrskových volebních komisí starosta. Seznam podepíše zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice nebo jiné volební strany, ledaže jde o nezávislého kandidáta, osoba, která je k provedení delegování členů a náhradníků podle odstavce 2 zmocněncem pověřena, nebo nezávislý kandidát. (4) Členství v okrskové volební komisi vzniká složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se při tom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.“ Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu. (5) Členství v okrskové volební komisi zaniká a) dnem ukončení činnosti okrskové volební komise (§ 52), b) úmrtím, c) okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena okrskové volební komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět, d) okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné odvolání člena okrskové volební komise tím, kdo jej delegoval nebo jmenoval, nebo e) ve dnech voleb, nevykonává-li člen okrskové volební komise svoji funkci a jeho nepřítomnost trvá nepřetržitě déle než 2 hodiny. (6) Zapisovatel, kterým může být pouze státní občan České republiky, je členem okrskové volební komise. Zapisovatel pořizuje zápisy z jednání komise. Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v odstavci 4. Je jmenován starostou nejpozději 20 dnů před prvním zasedáním okrskové volební komise. Starosta odvolá zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele. § 18 (1) Za člena okrskové volební komise, jehož členství zaniklo podle § 17 odst. 5, povolá předseda okrskové volební komise prostřednictvím starosty náhradníka téže volební strany; náhradník se stává členem okrskové volební komise složením slibu podle § 17 odst. 4. Nastanou-li skutečnosti uvedené v § 17 odst. 5 písm. b) až e) a nejsou-li náhradníci, upozorní předseda okrskové volební komise starostu, který postupuje podle § 17 odst. 2. (2) Okrsková volební komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů. Při rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý. (3) Okrsková volební komise na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Losování řídí zapisovatel; zapisovatel se do losování nezařazuje. Pokud předseda nebo místopředseda okrskové volební komise odstoupí nebo nebude moci z jiných závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu; do losování předsedy okrskové volební komise nebude zařazen místopředseda okrskové volební komise; do losování místopředsedy okrskové volební komise nebude zařazen předseda okrskové volební komise. (4) Předsedu okrskové volební komise v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda okrskové volební komise. (5) Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise je povinen zúčastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování. (6) Obecní úřad ve spolupráci se zapisovatelem zajistí, aby ve volební místnosti v průběhu hlasování bylo u každého člena okrskové volební komise uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce v okrskové volební komisi a údaj o tom, zda jej delegovala volební strana nebo jmenoval starosta. § 19 Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy. HLAVA III KANDIDÁTNÍ LISTINY A HLASOVACÍ LÍSTKY § 20 Volební strana (1) Volební stranou podle tohoto zákona mohou být registrované politické strany a politická hnutí,15) jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. (2) Politická strana a politické hnutí může být součástí pouze jedné volební strany pro volby do téhož zastupitelstva obceobce. Podává-li politická strana a politické hnutí kandidátní listinu samostatně, nemůže již být pro volby do téhož zastupitelstva obceobce součástí jiné volební strany. (3) Kandidát může kandidovat pouze na jedné kandidátní listině volební strany pro volby do téhož zastupitelstva obceobce, a jsou-li vytvořeny volební obvody, pouze v jednom volebním obvodu. § 21 Kandidátní listiny (1) Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obceobce mohou podávat volební strany. Každá volební strana může podat pro volby do téhož zastupitelstva obceobce pouze 1 kandidátní listinu; volí-li se do téhož zastupitelstva obceobce ve dvou nebo více volebních obvodech, může volební strana podat kandidátní listinu v každém volebním obvodě. (2) Pověřený obecní úřad zveřejní na úřední desce, popřípadě způsobem v místě obvyklým nejpozději 85 dnů přede dnem voleb seznam obecních úřadů v obcíchobcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory, kterým se podávají kandidátní listiny přímo (§ 13), a seznam obcíobcí, ze kterých se kandidátní listiny podávají příslušnému pověřenému obecnímu úřadu (§ 12). (3) Kandidátní listiny se podávají nejpozději do 16.00 hodin 66 dnů přede dnem voleb registračnímu úřadu, kterým je pro účely tohoto zákona obecní úřad v obcíchobcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory; pro ostatní obceobce je registračním úřadem pověřený obecní úřad. Registrační úřad potvrdí podání kandidátní listiny zmocněnci volební strany (§ 22 odst. 4) nebo nezávislému kandidátu. (4) Tvoří-li volební stranu nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů, připojí volební strana ke kandidátní listině petici podepsanou voliči podporujícími její kandidaturu. V záhlaví petice a na každé její další straně musí být uveden název volební strany, název zastupitelstva obceobce, do kterého volební strana kandiduje, a rok konání voleb. Vedle podpisu voliče musí být uvedeno jeho jméno, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu, případně adresa místa přechodného pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, jinak tento hlas pro podporu volební strany nelze započítat. Nezapočítávají se také podpisy kandidátů samých. Potřebný počet podpisů voličů je stanoven v příloze k tomuto zákonu; číslo vypočtené podle přílohy se zaokrouhluje na celé číslo směrem nahoru. Potřebný počet podpisů na peticích uveřejní registrační úřad na úřední desce nejpozději 85 dnů přede dnem voleb. § 22 (1) Kandidátní listina obsahuje a) název zastupitelstva obceobce, b) označení volebního obvodu, jsou-li volební obvody vytvořeny, c) název volební strany a označení, o jaký typ volební strany podle § 20 odst. 1 jde, s uvedením názvu politických stran a politických hnutí, d) jména a příjmení kandidátů, pohlaví, jejich věk ke druhému dni voleb, popřípadě ke dni voleb, konají-li se volby v jednom dni, a povolání, část obceobce, nečlení-li se obecobec na části, obecobec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, případně k přechodnému pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že nejsou členy žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnosti“), e) pořadí na kandidátní listině vyjádřené pomocí arabského čísla, f) jméno a příjmení zmocněnce volební strany a jeho náhradníka s uvedením místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, není-li volební stranou nezávislý kandidát, g) jde-li o koalici, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, h) jde-li o sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, nebo označení, že jde o nezávislého kandidáta, i) podpis zmocněnce volební strany; u nezávislého kandidáta podpis kandidáta; podává-li kandidátní listinu politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice anebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jejich jménem, popřípadě jménem organizační jednotky, je-li ustavena.15) (2) Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obceobce. Jsou-li pro volby do zastupitelstva obceobce vytvořeny volební obvody, může volební strana na kandidátní listině pro každý volební obvod uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik členů tohoto zastupitelstva má být v tomto volebním obvodu voleno. V obcíchobcích, kde se má volit 7 a méně členů zastupitelstva obceobce, volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obceobce zvýšený o jednu třetinu a zaokrouhlený na celé číslo dolů. Po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb do zastupitelstva obceobce nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí. (3) Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do zastupitelstva obceobce a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro volby do téhož zastupitelstva obceobce. Na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, případně k přechodnému pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, a datum narození. (4) Volební strana, s výjimkou nezávislého kandidáta, činí úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Zmocněncem nebo jeho náhradníkem je fyzická osoba, která je takto označena na kandidátní listině; nemůže jím být osoba mladší 18 let, osoba s omezenou svéprávností7) nebo kandidát. Úkony zmocněnce je volební strana vázána. Svého zmocněnce může volební strana písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení tohoto odvolání registračnímu úřadu. § 23 Projednání a registrace kandidátních listin (1) Registrační úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obceobce předložené kandidátní listiny. Nemá-li kandidátní listina náležitosti podle § 22 nebo obsahuje-li nesprávné údaje nebo není-li k ní připojena petice podle § 21 odst. 4, popřípadě petice neobsahuje potřebný počet podpisů, vyzve registrační úřad písemně prostřednictvím zmocněnce volební stranu nebo nezávislého kandidáta nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranil do 53 dnů přede dnem voleb. Ve stejné lhůtě může vady na kandidátní listině odstranit zmocněnec volební strany nebo nezávislý kandidát i bez výzvy registračního úřadu. (2) Pokud volební strana ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne registrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb o škrtnutí a) kandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení podle § 22 odst. 3 nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné, b) kandidáta v případě, že je uveden na více kandidátních listinách, a to na kandidátní listině, k níž není připojeno prohlášení podle § 22 odst. 3; podepsal-li kandidát prohlášení u více kandidátních listin, škrtne jej registrační úřad na všech kandidátních listinách, c) kandidátů, kteří jsou na kandidátních listinách uvedeni nad nejvyšší stanovený počet podle § 22 odst. 2, d) kandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje podle § 22 odst. 1 písm. d), g) a h), popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné či neúplné, e) kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 5 odst. 1. (3) Registrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obceobce rozhodne a) o registraci kandidátní listiny splňující náležitosti podle tohoto zákona, b) o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána podle § 21 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 22 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2; v případě, že politická strana nebo politické hnutí je součástí více volebních stran pro volby do téhož zastupitelstva obceobce, odmítne registrační úřad tu kandidátní listinu, která neobsahuje náležitosti podle § 22 odst. 1 písm. i), obsahují-li tyto náležitosti všechny kandidátní listiny, odmítne všechny. (4) Registrační úřad neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a zašle je tomu, kdo je oprávněn domáhat se ochrany u soudu proti tomuto rozhodnutí. Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce registračního úřadu a vyznačí se na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení. (5) Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede registrační úřad, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřené úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance obceobce, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu. (6) Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu21) provede registrační úřad zaregistrování kandidátní listiny i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek. (7) Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků. (8) Nedosahuje-li souhrnný počet kandidátů uvedených na všech registrovaných kandidátních listinách nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva obceobce, který má být volen, popřípadě je menší než 5, volby se v této obciobci nekonají. § 24 Vzdání se a odvolání kandidatury (1) Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. (2) U kandidátních listin podaných politickými stranami, politickými hnutími nebo jejich koalicemi může do 48 hodin před zahájením voleb písemně odvolat kandidaturu kandidáta též zmocněnec. (3) Prohlášení o vzdání se nebo o odvolání kandidatury nelze vzít zpět. Prohlášení je nutno doručit příslušnému registračnímu úřadu. (4) Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta učiněno před registrací kandidátní listiny, takovýto kandidát nebude uveden na hlasovacím lístku; registrační úřad změní označení pořadí kandidátů na kandidátní listině posunutím číselné řady. (5) Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta učiněno po registraci kandidátní listiny, zůstávají údaje o kandidátu na kandidátní listině, avšak při zjišťování výsledku voleb do zastupitelstva obceobce se k hlasům pro něj odevzdaným nepřihlíží; zároveň se snižuje počet kandidátů příslušné volební strany (§ 45 odst. 1 a 4). Registrační úřad zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území obceobce, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do zastupitelstva obceobce. § 25 Hlasovací lístky (1) Po registraci kandidátních listin zajistí registrační úřad tisk hlasovacích lístků. (2) V záhlaví každého hlasovacího lístku musí být uveden název obceobce a počet členů zastupitelstva, který má být zvolen. Jsou-li vytvořeny volební obvody, uvede se v záhlaví hlasovacího lístku též označení volebního obvodu a počet členů zastupitelstva, který má být v daném obvodu zvolen. Hlasovací lístky jsou opatřeny razítkem příslušné obceobce téže barvy, které musí být na všech hlasovacích lístcích umístěno na stejném místě. Hlasovací lístky pro volby do zastupitelstev územně členěných statutárních měst a do Zastupitelstva hlavního města Prahy jsou označeny na levém okraji svislým barevným pruhem. (3) Kandidáti každé volební strany jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku v pořadí určeném volební stranou, a to v samostatných zarámovaných sloupcích. Sloupce jsou umístěny vedle sebe; není-li to pro počet volebních stran možné, pokračují sloupce v následující řadě. Pořadí volebních stran stanoví registrační úřad losem po uplynutí lhůt podle § 23 odst. 3, popřípadě podle § 23 odst. 6. Každý sloupec je nadepsán názvem a vylosovaným číslem volební strany. V záhlaví sloupce je dále umístěn čtvereček v případě, že jsou v tomto sloupci alespoň 2 kandidáti. U každého kandidáta se uvede jeho jméno, příjmení, věk, povolání, část obceobce, nebo nečlení-li se obecobec na části, obecobec, ve které je kandidát přihlášen k trvalému pobytu, případně k přechodnému pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, a název politické strany nebo politického hnutí, jejímž je kandidát členem, popřípadě údaj o tom, že je bez politické příslušnosti. Je-li volební stranou sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, uvede se navíc i označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, nebo označení, že jde o nezávislého kandidáta. Je-li volební stranou koalice politických stran a politických hnutí, uvede se navíc označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Názvy politických stran a politických hnutí se uvádějí ve zkratce.15) Před jménem kandidáta se umístí rámeček a pořadové číslo kandidáta označené arabskou číslicí. Správnost údajů o volební straně a jejích kandidátech na hlasovacím lístku má právo zmocněnec volební strany, o nezávislém kandidátovi tento kandidát, ověřit před jeho vytištěním, pokud tohoto práva využije do 2 pracovních dnů po výzvě registračního úřadu. (4) Hlasovací lístky pro volby do příslušného zastupitelstva s formátem A4 a větším se tisknou oboustranně. Je-li hlasovací lístek vytištěn oboustranně, uvede se na konci každé strany text „Pokračování na druhé straně.“. Pro označení všech volebních stran i pro údaje o všech kandidátech musí být použito stejných druhů a velikostí písma a pro hlasovací lístky použito papíru téže barvy, jakosti a rozměrů. (5) Starosta zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcíchobcích, kde není starosta, zajistí povinnost starosty podle věty prvé místostarosta; není-li v obciobci ani místostarosta, zajistí tuto povinnost ředitel krajského úřadu a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu (dále jen „ředitel krajského úřadu“). (6) V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličům se hlasovací lístky nepřetiskují, registrační úřad zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území obceobce s uvedením správného údaje. HLAVA IV HLASOVÁNÍ § 26 Volební okrsky (1) Pro odevzdání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v každé obciobci stálé volební okrsky; volební okrsky lze měnit pouze v případech: a) zvýšení nebo snížení počtu voličů ve volebním okrsku o jednu třetinu, b) změny hranic obceobce v místech, kde je území této obceobce osídleno, c) změny hranic městských obvodů nebo městských částí, d) kdy hranice volebního okrsku není shodná s hranicí volebního obvodu pro volby do Senátu nebo volebního obvodu pro volby do zastupitelstev obcíobcí (§ 27). (2) Volební okrsky a volební místnost pro každý volební okrsek stanoví starosta. Volební okrsky jsou vedeny v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí36) jako účelové územní prvky. Identifikační údaje, údaje o vazbách na ostatní územní prvky a lokalizační údaje o volebních okrscích zapisuje do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí editor těchto údajů, kterým je starosta, a to prostřednictvím informačního systému územní identifikace. (3) Volební okrsky se vytvářejí tak, aby zahrnovaly přibližně 1000 voličů. Pro vzdálené části obceobce lze vytvořit samostatné volební okrsky i pro menší počet voličů. (4) Volební okrsky nelze měnit v době od vyhlášení voleb22) do vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí. § 27 Volební obvody (1) ObecObec tvoří jeden volební obvod. Zastupitelstvo obceobce může nejpozději 85 dnů přede dnem konání voleb vytvořit více volebních obvodů: a) v obcíchobcích s počtem obyvatel do 10 000 tak, aby se v každém volebním obvodu volilo nejméně 5 členů zastupitelstva obceobce, b) v obcíchobcích s počtem obyvatel od 10 001 do 50 000 obyvatel tak, aby se v každém volebním obvodu volilo nejméně 7 členů zastupitelstva obceobce, c) v obcíchobcích s počtem obyvatel nad 50 000 tak, aby se v každém volebním obvodu volilo nejméně 9 členů zastupitelstva obceobce. (2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech může být městská část nebo městský obvod součástí pouze jednoho volebního obvodu. (3) Seznam vytvořených volebních obvodů, jejich popis, počty členů zastupitelstva obceobce, kteří mají být v jednotlivých volebních obvodech voleni, a potřebný počet podpisů pro nezávislého kandidáta a sdružení nezávislých kandidátů zveřejní starosta do 2 dnů po vytvoření volebních obvodů na úřední desce, popřípadě i způsobem v místě obvyklým. § 28 Seznamy voličů (1) Stálý seznam voličů vede obecní úřad pro voliče, kteří jsou v této obciobci přihlášeni k trvalému pobytu. Voliče, který není státním občanem České republiky, zapíše na jeho vlastní žádost obecní úřad do dodatku stálého seznamu voličů vedeného jen pro volby podle tohoto zákona, jestliže tento volič prokáže státní občanství státu, jehož občanům právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, a dále přihlášení se k pobytu v obciobci. Z dodatku stálého seznamu voličů lze voliče vyškrtnout na jeho vlastní žádost nebo z důvodu pozbytí práva volit. (2) Občan, který po sestavení stálého seznamu voličů nabude nebo pozbude práva volit, bude do tohoto seznamu zapsán nebo z něho vyškrtnut. Každý volič může být zapsán pouze v jednom stálém seznamu voličů nebo dodatku stálého seznamu voličů (dále jen „seznam“). Každý volič si může v úředních hodinách na obecním úřadě ověřit, zda je zapsán v seznamu; může požadovat doplnění údajů nebo provedení oprav. Obecní úřad je povinen do 48 hodin žadateli vyhovět nebo mu v této lhůtě písemně sdělit důvody, proč žádosti vyhovět nelze. (3) U voliče, u kterého nastala překážka ve výkonu volebního práva (§ 4 odst. 2), se tato skutečnost poznamená v seznamu. (4) Dva dny přede dnem voleb obecní úřad seznam v 16.00 hodin uzavře. Okrskovým volebním komisím předá výpisy ze seznamu, které obsahují soupis voličů oprávněných volit v jejich volebním okrsku; výpisy ze seznamu obsahují poznámku podle odstavce 3. § 29 Informování voličů (1) Starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb oznámení o době a místu konání voleb v obciobci. Bylo-li na území obceobce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obceobce náležejí do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta v oznámení uvede adresy volebních místností, a jsou-li v obciobci vytvořeny volební obvody, jejich popis. (2) Starosta v oznámení upozorní voliče na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky nebo státní občanství státu, jehož příslušníci jsou oprávněni na území České republiky volit podle § 4 odst. 1, a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb. (3) V obciobci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona,23) se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národností menšiny. § 30 Volební kampaň (1) Pro volební kampaň starosta může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejméně 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících volebních stran. Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obecobec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí. (2) V době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů. (3) Ve dny voleb je zakázána volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí. § 31 Volební místnost (1) Volební místnost musí být vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků a prázdných obálek opatřených úředním razítkem (dále jen „úřední obálka“), psacími potřebami, výpisy ze seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí. (2) Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Konají-li se volby do zastupitelstev obcíobcí společně s jinými volbami, musí být úřední obálka pro volby do zastupitelstev obcíobcí barevně odlišena od obálky pro jiné volby; stejným způsobem musejí být odlišeny hlasovací lístky. (3) Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku. (4) Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený nápisem „vzor“ a prohlášení o vzdání se nebo odvolání kandidatury, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb. (5) Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak.24) § 32 Zahájení hlasování (1) Předseda okrskové volební komise je povinen zkontrolovat před zahájením hlasování, zda je volební místnost vybavena podle § 31, a před ostatními členy okrskové volební komise zapečetí zkontrolovanou a prázdnou volební schránku a přenosnou volební schránku. (2) Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda okrskové volební komise volby za zahájené. § 33 Zásady hlasování (1) Každý volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné. (2) Voliči předstupují před okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti. (3) Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území České republiky. Totožnost a státní občanství prokáže volič občanským průkazem25) nebo cestovním pasem České republiky,26) jde-li o cizince, průkazem o povolení k pobytu27) nebo potvrzením o přechodném pobytu. Po záznamu ve výpisu ze seznamu obdrží od okrskové volební komise úřední obálku. Na žádost voliče mu okrsková volební komise dodá za chybějící nebo jinak označený hlasovací lístek jiný. (4) Voliče, který není zapsán ve výpisu ze seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze seznamu dodatečně a umožní mu hlasování. (5) Neprokáže-li volič svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území České republiky, nebude mu hlasování umožněno. (6) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise. Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, si může vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, nikoli však člena okrskové volební komise, aby za něj hlasovací lístek upravil a vložil do úřední obálky. (7) Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních, důvodů obecní úřad a v den voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči 2 své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování. § 34 Způsob hlasování (1) Po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků (§ 31 odst. 3). (2) Volič může volit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obceobce má být zvoleno. (3) Volič může na hlasovacím lístku označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv ze sloupců, v nichž jsou uvedeni kandidáti jednotlivých volebních stran. (4) Volič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany uvedeni v jejím sloupci. (5) Po úpravě hlasovacího lístku podle odstavců 3 a 4 jej volič vloží do úřední obálky, kterou obdržel od okrskové volební komise. V územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze volič vloží hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy a hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části do jedné úřední obálky. (6) Volič po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní. § 35 Pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí Za pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné. § 36 Členové okrskových volebních komisí a ti, kteří mají právo být přítomni v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy (§ 40 odst. 1), nesmějí poskytovat informace o průběhu a dílčích výsledcích voleb, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Zákaz se nevztahuje na informace o počtu voličů, kteří již hlasovali. § 37 (1) Po prvním dnu voleb zajistí okrsková volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat, a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je. (2) Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo je přerušit nebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým a příslušný registrační úřad. V případě, že hlasování je přerušeno, zapečetí okrsková volební komise volební dokumenty a volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku způsobem podle odstavce 1. Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti ostatních členů okrskové volební komise ověří neporušenost pečetí a sejme je. Skutečnosti týkající se odročení, přerušení nebo prodloužení hlasování poznamená okrsková volební komise v zápise o průběhu a výsledku hlasování. § 38 (1) Pověřený obecní úřad a krajský úřad může při hlasování a sčítání hlasů provést ve volební místnosti kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace. (2) Pokyny pověřeného obecního nebo krajského úřadu jsou, s výjimkou pokynů směřujících ke zjišťování výsledků hlasování, pro okrskovou volební komisi závazné. Při zjištění drobných nedostatků odstraní tyto předseda okrskové volební komise na pokyn pověřeného obecního nebo krajského úřadu na místě ihned. V případě zjištěných závažných nedostatků při hlasování dá pověřený obecní nebo krajský úřad pokyn k jejich odstranění okrskové volební komisi, která postupuje podle § 37. § 39 Ukončení hlasování (1) Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování uzavře se volební místnost, avšak před tím se umožní odvolit všem, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené. (2) Nekonají-li se volby do zastupitelstev obcíobcí společně s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky nebo do zastupitelstev krajů, může předseda okrskové volební komise ukončit hlasování, jestliže již odvolili všichni voliči zapsaní do výpisu ze seznamu ve volebním okrsku. S výjimkou obcíobcí, kde je vytvořen jeden volební okrsek, zapečetí předseda okrskové volební komise volební schránku a přenosnou volební schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat hlasovací lístky ani je vybírat, a sčítání hlasů zahájí ve 14.00 hodin druhého dne voleb poté, co zkontroluje neporušenost pečetí. HLAVA V ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VOLEB DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ § 40 Sčítání hlasů okrskovou volební komisí (1) V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření podle § 9 odst. 2 písm. e), zaměstnanci obceobce, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu,20) členové Státní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise. (2) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise soustředit nepoužité hlasovací lístky a nepoužité úřední obálky a zapečetí je s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání hlasů (§ 42 odst. 3). Poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí. (3) Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná počet úředních obálek se záznamy ve výpisu ze seznamu. Neúřední obálky okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. (4) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise sečte hlasy pro jednotlivé volební strany a pro jednotlivé kandidáty. Počet hlasů odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi její kandidáti podle odstavce 5. Hlasuje-li se v okrsku do zastupitelstva města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy a současně do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, hlasovací lístky se před sčítáním rozdělí podle jednotlivých druhů zastupitelstev, a poté se sčítají zvlášť. (5) Okrsková volební komise po posouzení hlasovacího lístku (§ 41) započte platný hlas pro kandidáta takto: a) jsou-li označeni pouze jednotliví kandidáti kterékoliv volební strany, obdrží hlas každý označený kandidát, b) je-li označena pouze volební strana, obdrží hlas každý kandidát této volební strany, nejvýše však tolik kandidátů v pořadí dle hlasovacího lístku, kolik činí počet volených členů zastupitelstva, c) je-li označena volební strana a zároveň jednotliví kandidáti ostatních volebních stran, obdrží nejdříve hlas každý jednotlivě označený kandidát ostatních volebních stran a poté v pořadí dle hlasovacího lístku tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu volených členů zastupitelstva a počtu jednotlivě označených kandidátů, d) ke kandidátům, kteří se kandidatury vzdali nebo byli odvoláni podle § 24, a k hlasům pro ně odevzdaným se nepřihlíží. (6) Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů. § 41 Posuzování hlasovacích lístků (1) Neplatný je hlasovací lístek, který není na předepsaném tiskopise. (2) Hlas voliče je neplatný, a) jestliže neoznačil na hlasovacím lístku ani volební stranu, ani žádného kandidáta, b) označil-li na hlasovacím lístku křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce volební strany více než jednu volební stranu, c) označil-li na hlasovacím lístku křížkem v rámečku před jménem kandidáta více kandidátů, než má být voleno členů zastupitelstva obceobce, bez ohledu na to, že kandidát se kandidatury vzdal nebo byla jeho kandidatura odvolána, d) jestliže hlasovací lístek nebyl vložen do úřední obálky, e) jestliže je hlasovací lístek přetržen, f) je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků do téhož zastupitelstva obceobce. (3) Je-li na hlasovacím lístku označena volební strana křížkem ve čtverečku v záhlaví jejího sloupce a současně jsou označeni kandidáti této volební strany křížkem v rámečku před svým jménem, k označení kandidátů se nepřihlíží. (4) Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrné potřebné údaje. K jiným než zákonem stanoveným úpravám hlasovacího lístku se nepřihlíží. (5) Platnost hlasovacího lístku potvrdí s konečnou platností okrsková volební komise. § 42 Zápis o průběhu a výsledku hlasování (1) Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. (2) V zápise okrskové volební komise o hlasování ve volebním okrsku se uvede a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů, b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu ze seznamu, c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek, e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu, f) počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty, g) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění. (3) K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. e) a f) využije komise potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise. (4) Využije-li okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem. § 43 Předání výsledku hlasování Českému statistickému úřadu (1) Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu, s výjimkou hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně; v těchto městech předá předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u úřadu městské části v hlavním městě Praze a u úřadu městské části nebo městského obvodu ve městech Brno, Ostrava a Plzeň. (2) Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou v případě, že je předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise zmocněn k opravě chyb v zápisu o průběhu a výsledku hlasování, ve spolupráci s nimi na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb zmocněn nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Nesplnění povinnosti okrskové volební komise odevzdat na výzvu Českého statistického úřadu zápis o průběhu a výsledku hlasování podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování podle § 39, popřípadě ve stanovené lhůtě je důvodem pro vyhlášení opakovaného hlasování (§ 54) v příslušném volebním okrsku. (3) Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise z obceobce, ve které byl vytvořen pouze 1 volební okrsek, převezme zároveň předběžné výsledky voleb do zastupitelstva této obceobce a předá je starostovi, který je zveřejní způsobem v místě obvyklým. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise může své zasedání ukončit. Tím není dotčen § 52. (4) Předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá výsledek hlasování za volební okrsek členům okrskové volební komise. (5) Okrsková volební komise zapečetí druhý stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené pověřeným obecním úřadem nebo krajským úřadem a předá je spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu. § 45 Zjišťování výsledku voleb (1) Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných podle § 43 okrskovými volebními komisemi zjistí, kolik hlasů bylo odevzdáno pro každého kandidáta na kandidátní listině a kolik pro každou kandidátní listinu. Dále zjistí celkový počet platných hlasů pro všechny kandidátní listiny a která z kandidátních listin získala méně než 5 % z celkového počtu platných hlasů poděleného voleným počtem členů zastupitelstva a vynásobeného počtem jejích kandidátů, nejvýše však voleným počtem členů zastupitelstva; k takovýmto kandidátním listinám a hlasům pro ně odevzdaným se při dalším zjišťování výsledků voleb a přidělování mandátů již nepřihlíží. Zjistí-li Český statistický úřad, že do dalšího zjišťování výsledků voleb nepostupují alespoň 2 kandidátní listiny, snižuje se hranice 5 % postupně vždy o 1 % až do splnění uvedené podmínky. Dále zjistí, zda bude takto obsazena alespoň nadpoloviční většina mandátů, popřípadě celkový počet přidělených mandátů bude v rámci celé obceobce větší než 5. Nebude-li uvedená podmínka splněna, snižuje dále procentní hranici postupně vždy o další procento až do splnění i této druhé podmínky. Byla-li pro volby do příslušného zastupitelstva podána 1 kandidátní listina, k hranici 5 % se nepřihlíží. Poté dělí celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující kandidátní listina, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na kandidátní listině. (2) Podíly vypočítané způsobem uvedeným v odstavci 1 seřadí Český statistický úřad podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obceobce přiděleny. Za každý podíl obsažený v této početní řadě získá kandidátní listina jeden mandát. V případě rovnosti podílu je rozhodující celkový počet hlasů, který získala kandidátní listina, a je-li i tento stejný, rozhodne los. (3) Český statistický úřad přikáže mandáty přidělené kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům podle pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině, pokud nedojde ke změně pořadí podle odstavce 4. (4) Český statistický úřad vydělí celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu počtem kandidátů této volební strany. Má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, postupuje v kandidátní listině na první místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány; v případě rovnosti hlasů mezi postupujícími kandidáty je rozhodující původní pořadí kandidátů na kandidátní listině. (5) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát, se stávají náhradníky v pořadí stanoveném podle odstavců 3 a 4. V případě rovnosti hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na kandidátní listině. Nezíská-li kandidátní listina žádný mandát, kandidáti na ní uvedení se náhradníky nestávají. (6) Jestliže byly vytvořeny volební obvody, provede Český statistický úřad úkony uvedené v odstavcích 1 až 5 pro každý volební obvod zvlášť. § 46 Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce (1) Český statistický úřad vyhotoví zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce a po podepsání ho předá registračnímu úřadu. (2) V zápise o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce se uvede a) počet volebních okrsků v obciobci, počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování, a okrskové volební komise, které nepředaly výsledky hlasování, b) počet volebních obvodů, pokud byly vytvořeny, c) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů, d) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, e) počet odevzdaných úředních obálek, f) celkový počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu, g) počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty, h) jména a příjmení kandidátů, kteří byli zvoleni do zastupitelstva obceobce, a na kandidátní listině které volební strany byli uvedeni, i) jména a příjmení náhradníků jednotlivých volebních stran podle § 45 odst. 5. (3) Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce podepíše a) zaměstnanec obceobce, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu, b) zaměstnanec Českého statistického úřadu. § 47 Vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstva obce Registrační úřad vyhlásí výsledky voleb zveřejněním zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce na úřední desce registračního úřadu bezodkladně po jeho odsouhlasení a podepsání. Pověřený obecní úřad zároveň zajistí zveřejnění zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce na úřední desce obceobce, pro kterou byl registračním úřadem. § 48 Zvláštní ustanovení pro územně členěná statutární města a pro hlavní město Prahu (1) Úřad městské části v hlavním městě Praze a úřad městského obvodu nebo městské části ve městech Brně, Ostravě a Plzni a) zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu při přejímce, kontrole a zpracování zápisů o průběhu a výsledku hlasování, přebíraných od okrskových volebních komisí ve svém územním obvodu, b) spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil pro vstup výsledku hlasování z jednotlivých volebních okrsků do systému zpracování na tomto pracovišti. (2) Okrsková volební komise vyhotoví zápis o hlasování ve volebním okrsku (§ 42) zvlášť pro volby do zastupitelstev městských obvodů nebo městských částí a zvlášť pro volby do zastupitelstev územně členěných statutárních měst nebo pro volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy. (3) Při předání stejnopisu zápisu vyhotoveného podle § 42 týkajícího se voleb do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části a voleb do zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy postupuje okrsková volební komise podle § 43 odst. 1. § 50 (1) Český statistický úřad zpracuje zápis o výsledku voleb do zastupitelstev obcíobcí a předá ho Státní volební komisi. (2) V zápise o výsledku voleb se uvede a) celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo, b) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů, c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí podle volebních stran, e) seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude na základě § 43 odst. 2 vyhlášeno opakované hlasování. § 51 Vyhlášení celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcíobcí sdělením ve Sbírce zákonů. § 52 Ukončení činnosti okrskové volební komise (1) Činnost okrskové volební komise při volbách do zastupitelstva obceobce je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí Státní volební komisí. (2) Činnost okrskové volební komise v obciobci, kde byl podán návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb (§ 60), končí a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že tento návrh byl soudem zamítnut, b) patnáctý den po uveřejnění výsledků opakovaného hlasování v případě, že tento návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se v rámci volebního procesu pouze hlasování, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že tento návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se celý volební proces. (3) Činnost okrskové volební komise v obciobci, kde nebyl odevzdán zápis o průběhu a výsledku hlasování podle § 43 odst. 2, končí patnáctý den po uveřejnění výsledků opakovaného hlasování. § 53 Osvědčení o zvolení Registrační úřad vydá kandidátům zvoleným za členy zastupitelstva obceobce osvědčení o zvolení, a to nejpozději do prvního zasedání zastupitelstva. V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá registrační úřad do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta (§ 60) osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí stanoveném podle § 45 odst. 3 a 4. § 54 Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování (1) Ke zvolení zastupitelstva obceobce nedojde, jestliže a) soud shledá oprávněným návrh na neplatnost hlasování nebo na neplatnost voleb (§ 60), b) volby se nekonaly z důvodu podle § 23 odst. 8, c) okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování podle § 43 odst. 2. (2) Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva obceobce podle odstavce 1 písm. a), vyhlásí opakované volby nebo opakované hlasování ministr vnitra do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno usnesení soudu. (3) Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva obceobce podle odstavce 1 písm. b), vyhlásí dodatečné volby ministr vnitra do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí Státní volební komisí. (4) Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva obceobce podle odstavce 1 písm. c), vyhlásí opakované hlasování ministr vnitra do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí Státní volební komisí. (5) Pro dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování se použijí ustanovení tohoto zákona obdobně. HLAVA VI VZNIK A ZÁNIK MANDÁTU, NASTUPOVÁNÍ NÁHRADNÍKŮ, NOVÉ VOLBY § 55 Vznik a zánik mandátu (1) Mandát člena zastupitelstva obceobce vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování. (2) Mandát zaniká a) odmítnutím slibu člena zastupitelstva obceobce nebo složením slibu s výhradou, b) dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obceobce na jeho mandát; dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části podá rezignaci na zasedání zastupitelstva obceobce; rezignaci nelze vzít zpět, c) úmrtím člena zastupitelstva obceobce, d) dnem voleb do zastupitelstva obceobce, e) dnem sloučení obcíobcí nebo připojení obceobce k jiné obciobci.28) (3) Kromě případů uvedených v odstavci 2 zaniká mandát člena zastupitelstva obceobce, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo, z důvodů a) pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obceobce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, b) že člen zastupitelstva obceobce přestal být volitelný (§ 5), c) neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2. (4) Nevysloví-li zastupitelstvo obceobce na nejbližším zasedání zánik mandátu podle odstavce 3, ředitel krajského úřadu požádá o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva, které se uskuteční nejpozději do 21 dnů od doručení této žádosti. Není-li zániku mandátu dosaženo, zaniká mandát člena zastupitelstva obceobce, vysloví-li to ředitel krajského úřadu. (5) Úkoly ředitele krajského úřadu podle odstavce 4 plní u Zastupitelstva hlavního města Prahy ministr vnitra. (6) V případě neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2, která nastane dnem zvolení členem zastupitelstva obceobce, nevysloví příslušné zastupitelstvo zánik mandátu na ustavujícím zasedání, ale umožní takto zvolenému členu zastupitelstva obceobce, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru. Pokud člen zastupitelstva obceobce nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání příslušnému starostovi nebo primátorovi doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul, postupuje zastupitelstvo obceobce podle odstavců 3 a 4. (7) Usnesení zastupitelstva obceobce podle odstavce 3 nebo rozhodnutí ředitele krajského úřadu podle odstavce 4 anebo rozhodnutí ministra vnitra se neprodleně zašle tomu, kdo je proti takovému usnesení nebo rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu podle § 59 odst. 3. Současně se toto usnesení nebo rozhodnutí vyvěsí na úřední desce příslušného obecního úřadu. Za doručené se usnesení nebo rozhodnutí považuje sedmým dnem ode dne vyvěšení. (8) Mandát člena zastupitelstva obceobce podle odstavců 3 a 4 zaniká dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu podle § 59 odst. 3, nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým nebylo usnesení nebo rozhodnutí podle odstavce 7 zrušeno. § 56 Nastupování náhradníků (1) Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obceobce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže volební strany v pořadí podle § 45 odst. 5, a to dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu. (2) Takto nastoupenému členu zastupitelstva obceobce předá rada obceobce, města, městské části nebo městského obvodu anebo rada hlavního města Prahy, a není-li zřízena, zastupitelstvo obceobce do 15 dnů poté, co se mandát uprázdní, osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva obceobce a kterým dnem se jím stal. V případě neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2 postupuje zastupitelstvo obceobce na nejbližším zasedání podle § 55 odst. 6 obdobně. (3) Není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obceobce. § 57 Postavení náhradníka zaniká a) dnem voleb, popřípadě nových voleb do zastupitelstva obceobce, b) dnem, kdy starosta nebo primátor obdrží písemnou rezignaci na postavení náhradníka; rezignaci nelze vzít zpět, c) ztrátou volitelnosti, nebo d) úmrtím náhradníka. § 58 Nové volby (1) Nové volby do zastupitelstva obceobce podle tohoto zákona se konají, a) jestliže se počet členů zastupitelstva obceobce sníží o více než polovinu oproti počtu určenému podle zákona a nejsou-li náhradníci podle § 56, b) jestliže se počet členů zastupitelstva obceobce sníží pod hranici 5 a nejsou-li náhradníci podle § 56, c) dojde-li ke vzniku nové obceobce, d) dojde-li ke vzniku nové městské části nebo nového městského obvodu, e) dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obceobce podle zvláštního právního předpisu.29) (2) V posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev obcíobcí se nové volby nekonají. (3) Pro nové volby se použijí ustanovení tohoto zákona obdobně s výjimkou vytvoření pracoviště Českého statistického úřadu u krajského úřadu podle § 9 odst. 2 písm. a). (4) Nastane-li důvod pro konání nových voleb podle odstavce 1, zašle prostřednictvím krajského úřadu starosta dotčené obceobce návrh na vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obceobce Ministerstvu vnitra do 30 dnů ode dne, ve kterém tento důvod vznikl. Obdobně postupuje primátor hlavního města Prahy, který zasílá návrh Ministerstvu vnitra. Nové volby vyhlásí ministr vnitra do 30 dnů po obdržení návrhu podle věty první. HLAVA VII SOUDNÍ PŘEZKUM § 59 (1) Ve věcech chyb a nedostatků v seznamech se lze domáhat rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu.30) (2) Proti odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině nebo proti provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obceobce se může volební strana, která podala kandidátní listinu pro volby do zastupitelstva obceobce, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát do 2 pracovních dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.31) (3) Proti usnesení, kterým zastupitelstvo obceobce vyslovilo, že mandát člena zastupitelstva obceobce zaniká, nebo proti obdobnému rozhodnutí ředitele krajského úřadu nebo ministra vnitra se může člen zastupitelstva, o jehož mandát jde, nebo volební strana, která podala kandidátní listinu v obciobci, do 2 pracovních dnů od doručení domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu32) podáním návrhu na zrušení takového usnesení nebo rozhodnutí; včas podaný návrh má odkladný účinek. § 60 (1) Podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu32) každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obceobce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcíobcí Státní volební komisí. (2) Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. (3) Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. (4) Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta. § 61 K řízení podle § 59 odst. 2 a 3 a § 60 je příslušný krajský soud. HLAVA VIII NÁROKY ČLENŮ OKRSKOVÝCH VOLEBNÍCH KOMISÍ A NÁROKY KANDIDÁTŮ § 62 Nároky členů okrskových volebních komisí (1) Člen okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise. Nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit. (2) Člen okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise. § 63 Nároky kandidátů Kandidát má právo, aby ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny registračním úřadem do dne předcházejícího volbám mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru, poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy. Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu. HLAVA IX PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY § 64 PřestupkuPřestupku se dopustí fyzická osoba, která v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do zastupitelstva obceobce a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. K projednání přestupkupřestupku je příslušný krajský úřad podle místa, kde je fyzická osoba, která předvolební a volební průzkumy zveřejnila, přihlášena k trvalému pobytu. Za tento přestupekpřestupek lze uložit pokutu až do výše 30 000 Kč. Na přestupkypřestupky a jejich projednávání se vztahuje zvláštní právní předpis.34) § 65 Jiného správního deliktu se dopustí právnická osoba, která při provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo při vydávání tisku v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do zastupitelstva obceobce a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. Za tento správní delikt lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokutu uloží krajský úřad místně příslušný podle sídla právnické osoby. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 3 měsíců a musí být pravomocně ukončeno do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti a způsobu protiprávního jednání. Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.35) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokuta je příjmem kraje. HLAVA X USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 66 Při nových volbách podle § 58 a při dodatečných nebo opakovaných volbách nebo opakovaném hlasování podle § 54 se volí členové zastupitelstev obcíobcí pouze na zbývající část funkčního období. § 67 Lhůty (1) Do běhu lhůty se nezapočítává den rozhodný pro počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. (2) Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. (3) Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. (4) Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání. § 68 (1) Neplní-li zastupitelstvo obceobce nebo starosta úkoly stanovené tímto zákonem anebo není-li zastupitelstvo obceobce nebo starosta zvolen, plní v obciobci úkoly stanovené tímto zákonem, a to i po stanovené lhůtě, ředitel krajského úřadu. Ministr vnitra zajistí splnění úkolů tímto zákonem stanovených v hlavním městě Praze, kde není zastupitelstvo nebo primátor anebo kde zastupitelstvo nebo primátor tyto úkoly neplní. Při plnění těchto úkolů má ředitel krajského úřadu a ministr vnitra postavení volebního orgánu. (2) Úkoly ředitele krajského úřadu a ministra vnitra stanovené tímto zákonem plní v době jeho nepřítomnosti jeho zástupce. § 69 Výdaje orgánů státní správy, krajů, obcíobcí a okrskových volebních komisí spojené s volbami do zastupitelstev obcíobcí se hradí ze státního rozpočtu. § 70 Konají-li se volby do zastupitelstev obcíobcí společně s volbami do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu, plní okrskové volební komise zřízené podle tohoto zákona úkoly okrskových volebních komisí i pro volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu. § 71 Na postup podle tohoto zákona se správní řád, s výjimkou postupu podle § 64 a 65, nevztahuje. § 71a Působnosti stanovené krajskému úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy, magistrátům měst Brno, Ostrava a Plzeň, magistrátům územně nečleněných měst se zvláštním postavením, pověřenému obecnímu úřadu, obecnímu úřadu, úřadu městské části hlavního města Prahy nebo úřadu městské části nebo městského obvodu územně členěného města se zvláštním postavením podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 72 Dojde-li ke změně území hlavního města Prahy v době po vyhlášení voleb do zastupitelstev obcíobcí, probíhají tyto volby na území hlavního města Prahy podle stavu území ke dni vyhlášení voleb. § 73 Pokud tento zákon odkazuje na počet obyvatel, stanoví se podle stavu k 1. lednu toho roku, v němž se konají volby. § 74 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou a) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí výši zvláštní odměny a paušální náhrady ušlého výdělku za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty, b) způsob a postup ověřování způsobilosti pro výkon funkce zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu a obceobce, jejíž úřad plní úkoly registračního úřadu, který není pověřeným obecním úřadem, c) postup obecních úřadů a volebních orgánů při vytváření volebních okrsků, sestavování a vedení seznamů, při vybavení volebních místností, při úschově a archivaci volební dokumentace, d) v dohodě s Českým statistickým úřadem 1. formu spolupráce registračních úřadů a Českého statistického úřadu při kontrole správnosti údajů uváděných na kandidátních listinách, při předávání podkladů pro vytvoření registrů a číselníků kandidátů a kandidujících volebních stran a způsob losování pořadí volebních stran na hlasovacím lístku, 2. vzory kandidátní listiny, hlasovacího lístku, seznamu, osvědčení o zvolení, tiskopisů pro zjišťování a zpracování výsledků hlasování ve volbách do zastupitelstev obcíobcí a dalších volebních dokumentů a způsob zajištění tisku hlasovacích lístků. § 75 Na opatření učiněná správními úřady a volebními orgány při přípravě voleb k provedení tohoto zákona již přede dnem nabytí jeho účinnosti se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti. § 76 Stálé volební okrsky vytvořené podle dosavadních právních předpisů lze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do vyhlášení voleb do zastupitelstev obcíobcí v roce 2002 změnit též v případě, kdy hranice volebního okrsku nezachovává přirozený územní celek včetně dostupnosti pro voliče. § 77 Od 1. ledna 2003 zapíše voliče, který není státním občanem České republiky, na jeho vlastní žádost obecní úřad do dodatku stálého seznamu voličů vedeného jen pro volby podle tohoto zákona, jestliže tento volič je státním občanem státu, jehož občanům právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu § 78 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 276/2001 Sb. a zákona č. 317/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 200l odst. 3 se v druhé větě zrušují slova „, prezidentu republiky“. 2. V § 200l se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Jestliže zastupitelstvo obce, přednosta okresního úřadu nebo ministr vnitra vyslovili zánik mandátu člena zastupitelstva obce, může se člen zastupitelstva obce, o jehož mandát jde, nebo volební strana, která podala kandidátní listinu v obci, obrátit na soud s návrhem na zrušení usnesení zastupitelstva obce nebo rozhodnutí přednosty okresního úřadu anebo ministra vnitra, kterým byl zánik vysloven. (5) Účastníkem řízení podle odstavce 4 je navrhovatel a příslušná obec, jejíž zastupitelstvo zánik mandátu vyslovilo, okresní úřad, vyslovil-li zánik mandátu přednosta okresního úřadu, nebo Ministerstvo vnitra, vyslovil-li zánik mandátu ministr vnitra. (6) Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů. Usnesení podle odstavce 4 o zrušení usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí přednosty okresního úřadu nebo ministra vnitra, kterým byl vysloven zánik mandátu, se doručuje účastníkům řízení, a není-li účastníkem řízení příslušný okresní úřad, doručuje se usnesení soudu i tomuto subjektu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7. 3. Poznámky pod čarou č. 34b) a 34c) znějí: „34b) § 21 a 23 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. 34c) § 59 zákona č. 491/2001 Sb.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů § 79 V zákoně č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb., se části první, čtvrtá, pátá a šestá a příloha k zákonu zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů § 80 V zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., se část třetí zrušuje. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 82 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha k zákonu č. 491/2001 Sb. Počty podpisů na peticích podle § 21 odst. 4 Obec, městská část, městský obvod, popřípadě volební obvod | Potřebné počty podpisů voličů zapsaných v seznamech ---|--- | | pro nezávislé kandidáty | pro sdružení nezávislých kandidátů | | | z počtu obyvatel obce, městské části, městského obvodu, popřípadě volebního obvodu | do 500 obyvatel | 5 % | 7 % nad 500 do 3000 obyvatel | 4 %, nejméně 25 | 7 % nad 3000 do 10 000 obyvatel | 3 %, nejméně 120 | 7 % nad 10 000 do 50 000 obyvatel | 2 %, nejméně 600 | 7 % nad 50 000 do 150 000 obyvatel | 1 %, nejméně 1000 | 7 % nad 150 000 obyvatel | 0,5 %, nejméně 1500 | 7 %. 1) Směrnice Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky. 1a) § 15 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). § 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 2) Čl. 102 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 3) § 4 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. 4) § 16 zákona č. 128/2000 Sb. § 6 zákona č. 131/2000 Sb. 5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). 6) § 15 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. § 4 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb. 7) § 55 až 65 občanského zákoníku. 8) § 5 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb. 11) 64 zákona č. 128/2000 Sb. 12) § 109 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. § 94 odst. 2 písm. b) zákona č. 131/2000 Sb. 13) § 6 a násl. zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. 14) § 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 130/2000 Sb. a zákona č. 239/2000 Sb. 15) § 9 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 340/2000 Sb. 16) § 72 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Vyhláška č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb. 17) § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb. 18) § 113 zákona č. 128/2000 Sb. § 84 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb. Vyhláška č. 345/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb. 20) § 12 odst. 1 písm. d) zákona č. 130/2000 Sb. 21) § 58 a 200k občanského soudního řádu. 22) § 3 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb. § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb. 23) § 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb. 24) Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění zákona č. 154/1998 Sb. 25) § 2 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. 26) § 5 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech). 27) § 81 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. 28) § 19 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb. 29) § 89 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. 30) § 200j zákona č. 99/1963 Sb. 31) § 200k zákona č. 99/1963 Sb. 32) § 200l zákona č. 99/1963 Sb. 34) § 1 až 20, § 51 až 89 a § 94 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 52/2001 Sb. 35) § 15 odst. 2 písm. a) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 301/1995 Sb. 36) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 493/2001 Sb.
Zákon č. 493/2001 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 178/2001 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dani silniční * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2004 (354/2003 Sb.) 493 ZÁKON ze dne 18. prosince 2001, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dani silniční Čl. I Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní: „a) je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu,“. 2. V § 4 odst. 1 písm. b) se slovo „držitel“ nahrazuje slovem „provozovatel“. 3. V § 4 odst. 2 písm. a) se slovo „držiteli“ nahrazuje slovem „provozovateli“. 4. V § 5 písm. b) se slova „povolených zatížení náprav“ nahrazují slovy „největších povolených hmotností na nápravy“. 5. V § 5 písm. c) se slovo „celková“ nahrazuje slovy „největší povolená“. 6. V § 6 odst. 6 se slova „se sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 25 % do 31. 12. 2001“ nahrazují slovy „se sazba daně podle odstavce 1 snižuje o 25 % do 31. 12. 2001 a podle odstavce 2 o 25 % do 31. 12. 2003“. 7. V § 6 odst. 7 se ve větě první slova „do 31. 12. 2001“ nahrazují slovy „do 31. 12. 2003“; část věty za středníkem se zrušuje. 8. V § 6 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) U vozidel registrovaných v České republice do 31. 12. 1989 se sazba daně podle odstavců 1 a 2 zvyšuje o 15 %.“. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 9 až 11. Čl. II Přechodná ustanovení k zákonu o dani silniční 1. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a čl. I tohoto zákona, se použije, pokud není stanoveno jinak, poprvé za zdaňovací období roku 2002. 2. Pro účely zákona o dani silniční se fyzická nebo právnická osoba zapsaná v technickém průkazu vydaném v České republice jako držitel silničního vozidla považuje ode dne účinnosti tohoto zákona za provozovatele silničního vozidla a fyzická nebo právnická osoba, která se stala provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel v České republice po 1. červenci 2001, se pro zdaňovací období roku 2001 považuje za držitele silničního vozidla podle § 4 zákona o dani silniční, ve znění platném do dne účinnosti tohoto zákona. 3. Pro účely zákona o dani silniční se povolené zatížení náprav zapsané u návěsů v technickém průkazu považuje ode dne účinnosti tohoto zákona za největší povolenou hmotnost na nápravy a největší povolená hmotnost na nápravy zapsaná u návěsů v technickém průkazu se od 1. července 2001 pro zdaňovací období roku 2001 považuje za povolené zatížení náprav podle § 5 písm. b) zákona o dani silniční, ve znění platném do dne účinnosti tohoto zákona. 4. Pro účely zákona o dani silniční se celková hmotnost silničního vozidla zapsaná v technickém průkazu považuje ode dne účinnosti tohoto zákona za největší povolenou hmotnost a největší povolená hmotnost zapsaná v technickém průkazu se od 1. července 2001 pro zdaňovací období roku 2001 považuje za celkovou hmotnost podle § 5 písm. c) zákona o dani silniční, ve znění platném do dne účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 499/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 499/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb. Vyhlášeno 31. 12. 2001, datum účinnosti 1. 1. 2002, částka 178/2001 * Čl. I - Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2002 499 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 18. prosince 2001, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví podle § 96 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů: Čl. I Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 písmeno a) zní: „a) názvem obce, a je-li členěna na části, též názvem její části, popřípadě i názvem katastrálního území, a číslem popisným nebo evidenčním; shoduje-li se název obce s názvem části obce, část obce se neuvádí,“. 2. V příloze č. 1 ve sloupci „Okres“ v bodě 41 Olomouc se ve sloupci „Matriční úřad“ ruší bod 15 Majetín a v bodě 30 Velký Týnec ve sloupci „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se za bod 2 vkládá bod 3 Majetín a dosavadní bod 3 Velký Týnec se označuje jako bod 4. Ve sloupci „Matriční úřad“ se dosavadní bod 16 Náklo označuje jako bod 15 Náklo a následující body se označují jako body 16 až 30. 3. V příloze č. 1 ve sloupci „Okres“ v bodě 50 Praha se ve sloupci „Matriční úřad“ do bodu 17 Praha-Kbely do sloupce „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ doplňuje jako bod 1 Praha-Čakovice a dosavadní body 1 až 3 se označují jako body 2 až 4. Ve sloupci „Matriční úřad“ v bodu 18 Praha-Letňany se ve sloupci „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ vypouští bod 1 Praha-Čakovice a dosavadní bod 2 Praha-Letňany se označuje jako bod 1. 4. V příloze č. 1 ve sloupci „Okres“ v bodě 76 Znojmo se a) ve sloupci „Matriční úřad“ v bodu Blížkovice vypouští ze sloupce „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ bod 6 Jiřice u Moravských Budějovic. Body 7 až 9 se označují jako body 6 až 8, b) ve sloupci „Matriční úřad“ v bodu 7 Jevišovice ve sloupci „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ doplňuje bod 5 Jiřice u Moravských Budějovic a dosavadní body 5 až 8 se označují jako body 6 až 9. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ministr: Mgr. Gross v. r.
Zákon č. 2/2002 Sb.
Zákon č. 2/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), a některé další zákony Vyhlášeno 7. 1. 2002, datum účinnosti 1. 2. 2002, částka 2/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o azylu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o evidenci obyvatel * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2004 (436/2004 Sb.) 2 ZÁKON ze dne 27. listopadu 2001, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o azylu Čl. I Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), se mění takto: 1. V § 1 písm. c) se slova „účastníků řízení o udělení azylu nebo o odnětí azylu a azylantů“ nahrazují slovy „žadatele o udělení azylu a azylanta“. 2. V § 2 odst. 2 se zrušuje označení písmene a), čárka za slovem „§ 91“ se nahrazuje tečkou a zrušuje se slovo „nebo“ a písmeno b). 3. V části první hlava II včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2), 3) a 4) zní: „HLAVA II PROHLÁŠENÍ O ÚMYSLU POŽÁDAT O AZYL, VSTUPNÍ VÍZUM A DOPRAVA CIZINCE DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ Prohlášení o úmyslu požádat o azyl § 3 (1) Prohlášením o úmyslu požádat o azyl (dále jen „prohlášení o azylu“) se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním. (2) Prohlášení o azylu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu. § 3a Cizinec je oprávněn učinit prohlášení o azylu a) policii 1. na hraničním přechodu,2) 2. v přijímacím středisku, 3. na odboru cizinecké a pohraniční policie za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo 4. v zařízení pro zajištění cizinců,3) anebo b) ministerstvu, je-li hospitalizován ve zdravotnickém zařízení nebo vykonává vazbu anebo trest odnětí svobody. § 3b (1) Oprávnění cizince učinit prohlášení o azylu v zařízení pro zajištění cizinců3) zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udělení azylu na území a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty. (2) Policie informuje cizince v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu. § 3c (1) Na cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88) a bezplatného poskytování ubytování, stravy a jiných služeb [§ 42 odst. 1 písm. a)] hledí jako na žadatele o udělení azylu a) po dobu, kdy je oprávněn k pobytu na území na základě vstupního víza, b) po dobu 5 dnů od doby prohlášení o azylu v případech, kdy mu není vstupní vízum uděleno, c) od doby prohlášení o azylu učiněného v průběhu hospitalizace nebo výkonu vazby anebo trestu odnětí svobody do doby, kdy je povinen dostavit se do přijímacího střediska. (2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 nelze ukončit pobyt cizince na území na základě úředního rozhodnutí. Vstupní vízum § 3d (1) Vstupní vízum se udělí cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu, v přijímacím středisku nebo na odboru cizinecké a pohraniční policie a prokázal svou totožnost cestovním dokladem nebo jí osvědčil čestným prohlášením. (2) Vstupní vízum uděluje policie. (3) Vstupní vízum je platné 30 dnů ode dne jeho udělení. (4) Vstupní vízum opravňuje k pobytu po dobu v něm uvedenou. § 3e (1) Cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu nebo na odboru cizinecké a pohraniční policie, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území po dobu nezbytnou k dostavení se do přijímacího střediska určeného ministerstvem. (2) Doba pobytu se považuje za prodlouženou po dobu trvání překážky na vůli cizince nezávislé, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska. (3) Cizinec je povinen a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu, b) dostavit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky. (4) Policie po dostavení se cizince do přijímacího střediska dobu pobytu na vstupní vízum prodlouží do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení azylu (§ 10). § 3f Cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu v přijímacím středisku, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení azylu (§ 10). § 3g Vstupní vízum nelze udělit, jestliže cizinec a) je v době učinění prohlášení o azylu oprávněn pobývat na území na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu,4) nebo b) učinil prohlášení o azylu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. Doprava cizince do azylového zařízení § 4 (1) Policie dopraví cizince, který učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu nebo na odboru cizinecké a pohraniční policie, do přijímacího střediska určeného ministerstvem, vyžaduje-li to zdravotní stav cizince nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska nedostaví. (2) Náklady spojené s dopravou cizince hradí ministerstvo. § 4a (1) Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je povinen dopravit se do přijímacího střediska určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy byl propuštěn z hospitalizace, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody; § 4 odst. 1 zde platí obdobně. (2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy splnění povinnosti zabrání překážka na vůli cizince nezávislá. (3) Cizinec je povinen a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu, b) dopravit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky. § 4b Žadatele o udělení azylu, který byl propuštěn ze zařízení pro zajištění cizinců, dopraví ministerstvo do jím určeného azylového zařízení. 2) § 3 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. 3) § 130 až 151 zákona č. 326/1999 Sb. 4) Zákon č. 326/1999 Sb.“. 4. § 5 až 7 se zrušují. 5. Nadpis nad § 8 se zrušuje. 6. § 9 zní: „§ 9 Na řízení o udělení nebo odnětí azylu se nevztahuje oddíl 1 části čtvrté správního řádu.“. 7. § 10 včetně nadpisu zní: „§ 10 Zahájení řízení (1) Řízení o udělení azylu se zahajuje podáním žádosti o udělení azylu na tiskopise uvedeném v příloze č. 1. (2) Žádost o udělení azylu je oprávněn podat cizinec, jenž učinil prohlášení o azylu. (3) Cizinec, který v České republice o udělení azylu již žádal, je oprávněn podat žádost o udělení azylu nejdříve 2 roky od pravomocného ukončení předchozího řízení. V případě, že cizinec požádal o soudní přezkum správního rozhodnutí, považuje se za počátek dvouleté lhůty den nabytí právní moci soudního rozhodnutí. (4) Ministerstvo může v případě hodném zvláštního zřetele lhůtu stanovenou v odstavci 3 prominout. (5) Ministerstvo bez zbytečného odkladu vyzve cizince k podání žádosti o udělení azylu; ve výzvě určí místo a lhůtu k podání této žádosti.“. 8. V § 11 se slova „nebo na návrh azylanta“ zrušují. 9. V § 12 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „se“. 10. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Azyl za účelem sloučení rodiny (1) Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení azylu nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12. (2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí a) manžel azylanta, b) svobodné dítě azylanta mladší 18 let, nebo c) rodič azylanta mladšího 18 let. (3) Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi.“. 11. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Humanitární azyl Jestliže v řízení o udělení azylu nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu.“. 12. V § 15 úvodní větě se slova „návrh na zahájení řízení“ nahrazují slovem „žádost“. 13. V § 15 písm. b) se slova „návrhu na zahájení řízení“ nahrazují slovem „žádosti“. 14. § 16 zní: „§ 16 (1) Žádost o udělení azylu se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel a) uvádí pouze ekonomické důvody, b) bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést, c) žádá o udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze, d) v opakovaně podané žádosti o udělení azylu uvede skutečnosti v zásadě shodné či obdobné jako v žádosti předchozí anebo uvede skutečnosti jiné, které mu však byly či musely být známé již při podání předchozí žádosti o udělení azylu, e) přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze, f) má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 této ochrany využít nemohl, g) neuvádí skutečnost svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12, h) uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné, i) mohl nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, nebo je-li osobou bez státního občanství, v jiné části státu svého posledního trvalého bydliště, pokud se obava z pronásledování zřejmě vztahuje pouze na část státu, j) s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu, nebo k) podal žádost o udělení azylu s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění nebo vydání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení azylu dříve. (2) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu. (3) Pokud žadatel není způsobilý k právním úkonům (§ 92) a není doprovázen zákonným zástupcem, nelze žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou.“. 15. V § 17 odst. 1 úvodní větě se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „udělený z důvodu podle § 12 se“. 16. V § 17 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena b) až g). 17. V § 17 odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“. 18. V § 17 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, azyl za účelem sloučení rodiny se odejme. (3) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen humanitární azyl, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, humanitární azyl se odejme.“. 19. V § 18 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 20. V § 18 se na konci písmene c) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 21. V § 19 odst. 1 se za slovo „pro“ vkládá slovo „vydání“ a slova „o poskytnutí“ se nahrazují slovy „ve věci“. 22. V § 19 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo je povinno informovat účastníka řízení o své povinnosti dbát na ochranu osobních údajů.“. 23. V § 20 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) žadatel o udělení azylu, nebo b) azylant, s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí azylu.“. 24. V § 20 odst. 2 se slova „s ověřeným podpisem tohoto účastníka“ nahrazují slovy „; není-li plná moc udělena advokátovi, podpis tohoto účastníka na plné moci musí být úředně ověřen“. 25. V § 21 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Pokud tato osoba poskytuje účastníku řízení o udělení azylu právní pomoc bezplatně, může ministerstvo přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním této pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.“. 26. V § 22 odst. 1 větě první se slova „se svým souhlasem“ zrušují. 27. V § 23 odst. 1 větě první se slova „s účastníkem řízení“ nahrazují slovy „se žadatelem o udělení azylu“. 28. V § 23 odstavec 2 zní: „(2) Žadatel o udělení azylu je povinen se dostavit na předvolání ministerstva k pohovoru.“. 29. § 24 včetně nadpisu zní: „§ 24 Doručování písemností žadateli o udělení azylu (1) Písemnosti se doručují do vlastních rukou žadatele o udělení azylu. (2) Písemnost, kterou se nepodařilo doručit, se uloží v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, nebo v ministerstvem určeném azylovém zařízení, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení. Oznámení o uložení nedoručené písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. (3) Po hodnověrném zjištění, že se žadatel o udělení azylu dlouhodobě nezdržuje v místě, kde je hlášen k pobytu, se v případě, že místo jeho pobytu není známo, doručení provede podle odstavce 2.“. 30. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní: „§ 24a Doručení rozhodnutí (1) Rozhodnutí se žadateli o udělení azylu doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. (2) Nedostaví-li se žadatel o udělení azylu k převzetí rozhodnutí v den ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí žadateli o udělení azylu doručeno.“. 31. V § 25 odst. 1 písm. a) se slova „účastník řízení“ nahrazují slovy „žadatel o udělení azylu“ a slova „návrh na jeho zahájení“ se nahrazují slovy „žádost o udělení azylu“. 32. V § 25 odst. 1 písmeno c) zní: „c) účastník řízení v jeho průběhu zemřel,“. 33. V § 25 odst. 1 písm. d) se slova „účastník řízení“ nahrazují slovy „žadatel o udělení azylu“. 34. V § 25 odst. 1 písmeno e) zní: „e) žadatel o udělení azylu neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu podání a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat,“. 35. V § 25 odst. 1 se na konci písmene e) zrušuje slovo „nebo“, tečka na konci písmene f) se nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) k řízení o udělení azylu je příslušný jiný stát, nebo h) žadatel o udělení azylu v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu nebo se o neoprávněný vstup na území jiného státu pokusil.“. 36. V § 25 se zrušují odstavce 2 a 3 a současně se zrušuje označení odstavce 1. 37. V § 26 písm. a) se slovo „nedostatky“ nahrazuje slovem „vadu“. 38. § 29 až 31 se zrušují. 39. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu zní: „Právní moc rozhodnutí ve věcech azylu § 31a Rozhodnutí ve věci azylu je v právní moci, nelze-li proti němu podat opravný prostředek k soudu.“. 40. V části první hlava IV včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7) zní: „HLAVA IV PŘEZKUM ROZHODNUTÍ VE VĚCI AZYLU SOUDEM § 32 (1) Proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu lze podat opravný prostředek k soudu.7) (2) Opravný prostředek lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. (3) Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí o žádosti o udělení azylu a) jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná, b) které bylo doručeno v době, kdy žadatel o udělení azylu byl umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, c) podané v zařízení pro zajištění cizinců.3) (4) Neobsahuje-li rozhodnutí řádné poučení o opravném prostředku, lze tento podat do 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí. (5) Včas podaný opravný prostředek má odkladný účinek s výjimkou opravného prostředku proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. g). § 33 (1) Opravný prostředek se podává ministerstvu. (2) Ministerstvo předloží opravný prostředek spolu se svým vyjádřením příslušnému soudu do 15 dnů ode dne jeho doručení. (3) Do doby, než o opravném prostředku rozhodne soud, může ministerstvo napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví opravnému prostředku. § 33a (1) Soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu a tato skutečnost brání rozhodnutí ve věci. (2) Rozhodnutí o zastavení řízení nabývá právní moci dnem doručení. § 33b Soud rozhodne o opravném prostředku proti rozhodnutí, jímž byla žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná, přednostně a s největším urychlením. 7) § 250l a násl. občanského soudního řádu.“. 41. § 34 zní: „§ 34 (1) Ministerstvo nese náklady řízení ve věci azylu do dne předložení opravného prostředku soudu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (2) Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb a kapesného (§ 42) do dne nabytí právní moci rozhodnutí ve věci azylu.“. 42. V části první hlavě VII nadpis dílu 1 zní: „Práva a povinnosti žadatele o udělení azylu“. 43. § 41 zní: „§ 41 (1) Cizinec je povinen při podání žádosti o udělení azylu odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě povolení k pobytu. Cestovní doklad se odevzdává na dobu řízení. Cizinec, na kterého se nevztahuje povinnost odevzdat cestovní doklad, je povinen při podání žádosti o udělení azylu předložit svůj cestovní doklad. (2) Pokud cizinec v době nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o neudělení azylu nebo jímž bylo řízení o udělení azylu zastaveno, pobývá v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, ministerstvo cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá policii za účelem ukončení pobytu cizince. (3) Pokud bylo rozhodnuto o udělení azylu, ministerstvo cestovní doklad předá policii za účelem úschovy po dobu jeho platnosti.“. 44. V § 42 odstavec 1 zní: „(1) Žadatel o udělení azylu má v azylovém zařízení, v němž je hlášen k pobytu, právo na a) bezplatné poskytování ubytování, stravy a jiných služeb a b) kapesné za podmínky, že strpěl úkony nezbytné ke zjištění jeho finančních a majetkových poměrů a tyto poměry jsou takové, že od něho nelze spravedlivě žádat ani částečnou úhradu služeb podle písmena a).“. 45. V § 42 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 46. V § 42 odst. 2 se slova „přijímacího nebo pobytového střediska účastníku řízení“ nahrazují slovy „azylového zařízení žadateli“. 47. V § 43 odst. 1 se slova „Účastník řízení“ nahrazují slovem „Žadatel“. 48. V § 43 odst. 2 se slova „Účastníku řízení“ nahrazují slovem „Žadateli“, slova „víza nebo“ se zrušují a na konci se doplňuje věta „Celková doba, po kterou je v průběhu řízení o udělení azylu poskytnut finanční příspěvek, může činit nejvýše 3 měsíce.“. 49. V § 43 odstavec 3 zní: „(3) K řízení o poskytnutí finančního příspěvku podle odstavce 2 je příslušné ministerstvo.“. 50. V § 43 odst. 4 se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“. 51. V § 43 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 9a) zní: „(5) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud a) odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba,9a) b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností, anebo d) žadatel o finanční příspěvek podal žádost o udělení azylu opakovaně. 9a) § 15 a 180 zákona č. 326/1999 Sb.“. 52. V § 43 odstavec 7 zní: „(7) Finanční příspěvek je vyplácen ministerstvem v určeném azylovém zařízení.“. 53. V § 43 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Pravomocné rozhodnutí o finančním příspěvku není přezkoumatelné soudem.“. 54. V § 44 větě první se slova „účastník řízení“ nahrazují slovem „žadatel“ a slova „rovněž účastníky řízení“ se nahrazují slovem „žadateli“. 55. Nadpis nad § 45 zní: „Povinnosti žadatele o udělení azylu“. 56. V § 45 odst. 1 se slova „účastník řízení“ nahrazují slovem „žadatel“ a slovo „účastník“ se zrušuje. 57. V § 45 odst. 2 větě druhé se slova ", který uchová po dobu šesti měsíců" zrušují. 58. V § 46 odst. 1 úvodní věta zní: „Žadatel o udělení azylu nesmí opustit přijímací středisko do“. 59. V § 46 odst. 1 písm. b) se slova „účastník řízení“ nahrazují slovy „žadatel o udělení azylu“. 60. V § 46 odst. 1 písm. c) se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“. 61. V § 46 odstavec 2 zní: „(2) Žadatel o udělení azylu nesmí opustit přijímací středisko v tranzitním prostoru mezinárodního letiště ani po ukončení úkonů uvedených v odstavci 1.“. 62. V § 46 odst. 4 se slova „Povinnost strpět ubytování“ nahrazují slovy „Ustanovení odstavců 1 a 2“ a slova „víza nebo“ se zrušují. 63. V § 47 větě první se slova „Účastník řízení“ nahrazují slovem „Žadatel“. 64. V § 47 věta druhá zní: „Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.“. 65. V § 48 se slova „Účastník řízení“ nahrazují slovem „Žadatel“. 66. V § 49 úvodní větě se slova „Účastník řízení“ nahrazují slovem „Žadatel“. 67. V § 49 písm. a) se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“. 68. V § 49 písm. b) se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“. 69. V § 49 písm. c) se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“. 70. V § 49 písm. d) se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“. 71. Za § 49 se vkládá nový § 49a, který zní: „§ 49a Žadatel o udělení azylu je povinen a) v průběhu řízení poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a uvádět pravdivé a úplné informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci, b) oznamovat soudu, který rozhoduje o jím podaném opravném prostředku podle § 32 a následujících, pobyt delší než 20 dnů mimo místo hlášeného pobytu.“. 72. § 54 zní: „§ 54 (1) Cizinec je povinen vycestovat z území a) bez zbytečného odkladu, jestliže nepodal žádost o udělení azylu podle § 10, ačkoli byl k tomu ministerstvem vyzván, b) do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o neudělení azylu, odnětí azylu nebo o zastavení řízení, c) do 3 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o neudělení azylu, odnětí azylu nebo o zastavení řízení vydaného v době pobytu cizince v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. (2) Cizinec nemusí splnit povinnost vycestovat, pokud je oprávněn k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu.4)“. 73. Za § 54 se vkládá nový § 54a, který včetně nadpisu zní: „§ 54a Dobrovolná repatriace Ministerstvo může nést, je-li to ve veřejném zájmu, náklady spojené s dobrovolným návratem a) žadatele o udělení azylu na základě jeho písemné žádosti podané v průběhu řízení o udělení azylu, nebo b) cizince na základě jeho písemné žádosti podané do 24 hodin po nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení azylu, odnětí azylu nebo zastavení řízení do země původu nebo do jiného státu.“. 74. V § 55 se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“ a slovo „účastníka“ se nahrazuje slovem „žadatele“. 75. V § 56 se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“. 76. Za § 56 se vkládají nové § 56a a 56b, které znějí: „§ 56a (1) Letecká společnost nesmí na území České republiky přepravit cizince, který nemá cestovní doklad. (2) Letecká společnost, která na území České republiky přepravila cizince podle odstavce 1, je povinna tohoto cizince dopravit z území České republiky v případě, že cizinec je v době nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení azylu nebo zastavení řízení o udělení azylu umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. § 56b Zdravotnické zařízení, ve kterém je hospitalizován cizinec, je povinno umožnit ministerstvu činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení azylu, pokud splnění této povinnosti nebrání jiný právní předpis. Ministerstvo nahradí zdravotnickému zařízení majetkovou újmu vzniklou v důsledku plnění povinnosti podle předchozí věty. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. Nedojde-li k dohodě, o náhradě a její výši rozhoduje soud.“. 77. V části první nadpis hlavy VIII zní: „PRŮKAZ ŽADATELE O UDĚLENÍ AZYLU, PRŮKAZ POVOLENÍ K POBYTU AZYLANTA, CESTOVNÍ DOKLADY“. 78. V části první hlavě VIII nadpis dílu 1 zní: „Průkaz žadatele o udělení azylu“. 79. V § 57 odst. 1 úvodní větě se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“ a slova „návrhu na zahájení řízení“ se nahrazují slovy „žádosti o udělení azylu“. 80. V § 57 odst. 1 písm. a) se slova „účastníkovi řízení“ nahrazují slovem „žadateli“. 81. V § 57 odst. 1 písm. b) se slova „účastníkovi řízení“ nahrazují slovem „žadateli“. 82. V § 57 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Jestliže žádost o udělení azylu byla podána v době výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, v době hospitalizace anebo v zařízení pro zajištění cizinců,3) vydá ministerstvo průkaz žadatele o udělení azylu bez zbytečného odkladu po příchodu žadatele o udělení azylu do azylového zařízení. (3) Průkaz žadatele o udělení azylu je dokladem prokazujícím totožnost jeho držitele. Skutečnosti zapsané v průkazu žadatele o udělení azylu není jeho držitel povinen prokazovat jiným způsobem, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 83. V § 57 odst. 4 se slova „průkazu účastníka řízení“ nahrazují slovy „průkazu žadatele“, slova „totožnosti účastníka řízení“ se nahrazují slovy „totožnosti žadatele o udělení azylu“ a slova „účastníky řízení“ se nahrazují slovem „žadateli“. 84. V § 57 odst. 5 se slova „účastníka řízení o“ nahrazují slovy „žadatele o udělení“. 85. V § 57 odst. 6 se slova „účastníka řízení o“ nahrazují slovy „žadatele o udělení“. 86. § 58 včetně nadpisu zní: „§ 58 Neplatnost průkazu žadatele o udělení azylu (1) Průkaz žadatele o udělení azylu je neplatný, jestliže a) uplynula doba platnosti v něm uvedená, b) byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, nebo c) jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. (2) O neplatnosti průkazu žadatele o udělení azylu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu, b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.“. 87. V § 59 odst. 1 se slovo „trvalého“ zrušuje. 88. V § 59 odst. 2 se slovo „trvalého“ zrušuje. 89. V § 59 odst. 3 větě první se slova „dva roky“ nahrazují slovy „5 let“, ve větě druhé se slovo „opakovaně“ zrušuje, za slovo „prodloužit“ se vkládají slova „dvakrát vždy“ a slova „dva roky“ se nahrazují slovy „5 let“. 90. V § 59 odst. 4 se slovo „trvalého“ zrušuje. 91. § 60 včetně nadpisu zní: „§ 60 Neplatnost průkazu povolení k pobytu azylanta (1) Průkaz povolení k pobytu azylanta je neplatný, jestliže a) nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1, b) nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí azylu, nebo c) zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. b) nebo c). (2) O neplatnosti průkazu povolení k pobytu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu, b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.“. 92. V § 61 odst. 2 větě první se slova „2 roky“ nahrazují slovy „5 let“ a slovo „opakovaně“ se zrušuje. 93. V § 62 odst. 1 se slovo „trvalého“ zrušuje. 94. § 64 včetně nadpisu zní: „§ 64 Neplatnost cestovního dokladu (1) Cestovní doklad je neplatný, jestliže a) nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1, b) nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí azylu, nebo c) zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. b) anebo c). (2) O neplatnosti cestovního dokladu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu, b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.“. 95. V § 65 odstavec 3 zní: „(3) Cestovní průkaz totožnosti je neplatný z důvodu uvedeného v § 58 odst. 1.“. 96. V § 65 odst. 4 se slovo „trvalého“ zrušuje. 97. V § 65 odstavec 5 zní: „(5) Cestovní průkaz totožnosti se odebere při hraniční kontrole.“. 98. Za § 65 se vkládá nový § 65a, který zní: „§ 65a (1) Cestovní průkaz totožnosti se vyhotovuje v českém jazyce a zpravidla ve 2 cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí. (2) Zastupitelský úřad zapíše do cestovního průkazu totožnosti na žádost cizince jeho dítě mladší 15 let.“. 99. V § 66 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 11) zní: „(1) Policie zadrží při kontrole11) doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo o jehož neplatnosti má být rozhodnuto. 11) § 167 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb.“. 100. V § 66 odst. 3 se slova „písm. b)“ zrušují. 101. V § 68 se ve větě druhé na konci doplňují slova „a zajištění bydlení“. 102. V § 69 se slovo „trvalého“ zrušuje. 103. V § 70 odst. 2 se za slova „ode dne“ vkládají slova „nabytí právní moci rozhodnutí o“. 104. V § 71 odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo vede a) evidenci cizinců, kteří učinili prohlášení o azylu, b) evidenci místa pobytu žadatele o udělení azylu a azylanta, c) evidenci žadatelů o udělení azylu a azylantů, d) evidenci cizinců narozených na území žadatelům o udělení azylu nebo azylantům, e) evidenci obrazových záznamů podle § 47, f) evidenci žadatelů o poskytnutí finančního příspěvku.“. 105. V § 71 odst. 2 se slova „vstupovat do evidencí“ nahrazují slovy „využívat údaje uchovávané v evidencích“ a slova „a využívat údaje v nich uchovávané“ se zrušují. 106. V § 71 odst. 3 větě první se slovo „tohoto“ zrušuje. 107. V § 71 odstavec 4 zní: „(4) Osobní údaje zpracovávané v evidencích podle odstavce 1 písm. a) až d) jsou vedeny v rozsahu uvedeném v žádosti o udělení azylu.“. 108. V § 71 odst. 5 se slova „účastníkům řízení“ a „evidenci udělených víz za účelem strpění pobytu“ zrušují, slovo „a“ se nahrazuje čárkou, slova „účastníku řízení“ se nahrazují slovem „žadatelů“ a na konci textu odstavce se doplňují tato slova: „a evidenci daktyloskopických otisků prstů sejmutých žadateli o udělení azylu“. 109. Za § 71 se vkládá nový § 71a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12a) zní: „§ 71a Předávání osobních údajů do jiných států Povinnost žádat Úřad pro ochranu osobních údajů o povolení k předání nebo předávání osobních údajů týkajících se žadatelů o udělení azylu nebo azylantů do jiných států se na ministerstvo nevztahuje.12a) 12a) § 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.“. 110. V § 72 odst. 1 se slova „návrh na zahájení řízení“ nahrazují slovem „žádost“, slova „víza nebo“ se zrušují a slova „předpisu.4)“ se nahrazují textem „předpisu4) anebo je umístěn v zařízení pro zajištění cizinců3) nebo pokud podal žádost o udělení azylu v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. Policie udělí vízum v den, kdy odpadl důvod podle předchozí věty.“. 111. V § 72 odst. 2 větě první se slovo „vždy“ nahrazuje slovem „až“. 112. V § 72 se odstavec 4 zrušuje. 113. § 73 včetně nadpisu zní: „§ 73 Pobyt v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště (1) Policie umístí do přijímacího střediska v tranzitním prostoru mezinárodního letiště cizince, jenž učinil prohlášení o azylu v tomto prostoru. (2) Ministerstvo dopraví cizince do jiného ministerstvem určeného azylového zařízení na území, jestliže a) nevydá rozhodnutí do 5 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu, nebo b) soud nevydá rozhodnutí do 30 dnů ode dne podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva. (3) Cizinec, jenž je v době nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se azyl neuděluje nebo jímž bylo řízení o udělení azylu zastaveno, umístěn v přijímacím středisku podle odstavce 1, nesmí toto středisko opustit do doby vycestování mimo území.“. 114. § 74 a 75 se zrušují. 115. V § 76 se slova „je oprávněn k trvalému pobytu“ nahrazují slovy „má trvalý pobyt“. 116. § 77 a 78 včetně nadpisu znějí: „Hlášení místa pobytu § 77 (1) Místem hlášeného pobytu žadatele o udělení azylu je azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn. (2) Žadatel hlášený v azylovém zařízení je povinen písemně oznámit úmysl změnit místo hlášeného pobytu. Oznámení musí učinit nejpozději 15 dnů před změnou místa hlášeného pobytu místně příslušnému oddělení cizinecké policie. K oznámení připojí písemné potvrzení obsahující souhlas vlastníka objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen k bydlení nebo ubytování nebo jeho vymezené části, s ohlášením změny místa pobytu; je-li vlastníkem právnická osoba, v potvrzení uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo, potvrzení dále opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). (3) Ministerstvo neudělí souhlas se změnou místa hlášeného pobytu, jestliže zjistí skutečnost odůvodňující pochybnosti o dosažitelnosti žadatele pro udělení azylu pro účely řízení o udělení azylu v novém místě hlášeného pobytu nebo zjistí, že předložené listiny obsahují nepravdivou skutečnost. (4) Změnu místa hlášeného pobytu žadatel o udělení azylu ohlásí odboru cizinecké a pohraniční policie příslušnému podle místa nového pobytu (dále jen „útvar policie“). (5) Při ohlášení změny místa pobytu je žadatel o udělení azylu povinen a) sdělit vyplněním přihlašovacího tiskopisu příjmení, jméno, den, měsíc, rok a místo narození, státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo průkazu žadatele o udělení azylu a předpokládanou dobu ubytování, b) předložit potvrzení podle odstavce 2. Potvrzení musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem vlastníka. Podmínka úředního ověření podpisu neplatí, pokud vlastník podepíše potvrzení před pracovníkem útvaru policie a současně předloží doklad totožnosti, c) předložit průkaz žadatele o udělení azylu, d) předložit souhlas ministerstva se změnou místa hlášeného pobytu. (6) Útvar policie rozhodne o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných anebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, anebo na návrh vlastníka. (7) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 6 se za místo hlášeného pobytu považuje azylové zařízení, v němž byl žadatel o udělení azylu naposledy hlášen k pobytu. § 78 (1) Azylant je povinen přihlásit se k trvalému pobytu u útvaru policie do 3 pracovních dnů ode dne a) doručení rozhodnutí o azylu, nebo b) změny místa trvalého pobytu. (2) Útvar policie oznámí ministerstvu změnu místa pobytu azylanta. (3) Při hlášení pobytu azylanta a hlášení jeho změn se postupuje podle zvláštního právního předpisu.4)“. 117. Za § 78 se vkládá nový § 78a, který zní: „§ 78a Útvar policie oznámí ministerstvu ohlášení změny místa pobytu do 3 pracovních dnů.“. 118. V § 79 odst. 1 se slova „účastníka řízení o udělení azylu“ nahrazují slovem „cizince“ a na konci odstavce se doplňují slova „nebo po dobu, kterou stanoví tento zákon“. 119. V § 79 odst. 2 se slova „účastníka řízení“ nahrazují slovem „žadatele“ a slova „rozhodnutí o udělení azylu“ se nahrazují slovy „rozhodnutí o jeho žádosti o udělení azylu; ministerstvo může ve zřetele hodném případě udělit výjimku“. 120. V § 79 odst. 3 se slova „cizinců, kterým byl udělen azyl“ nahrazují slovem „azylantů“. 121. V § 80 odst. 4 se slova „dětí účastníků řízení o udělení azylu, které v České republice plní povinnou školní docházku, do výchovně vzdělávacího procesu v příslušné základní škole“ nahrazují slovy „žadatelů o udělení azylu, pro něž je školní docházka povinná podle zákonů České republiky, do vzdělávání v základní škole“. 122. § 82 zní: „§ 82 (1) Žadatel o udělení azylu hlášený k pobytu v pobytovém středisku může toto středisko opouštět na dobu nejdéle 30 dnů. (2) Žadatel o udělení azylu je povinen písemně oznámit ministerstvu opuštění tohoto střediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení žadatel o udělení azylu uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko. Opuštění pobytového střediska na dobu delší než 3 dny je žadatel o udělení azylu povinen písemně oznámit ministerstvu nejméně 24 hodin před odchodem z pobytového střediska.“. 123. § 84 včetně nadpisu zní: „§ 84 Příspěvek obci Ministerstvo poskytuje obci příspěvek a) na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením na jejím území, b) na úhradu neinvestičních nákladů základních škol, které navštěvují žadatelé o udělení azylu.“. 124. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní: „§ 85a (1) Podáním žádosti o udělení azylu se zrušuje platnost víza vydaného podle zvláštního právního předpisu.4) (2) Právní postavení cizince vyplývající z jeho umístění v zařízení pro zajištění cizinců3) není prohlášením o azylu nebo podáním žádosti o udělení azylu (§ 10) dotčeno.“. 125. V § 86 se odstavec 3 zrušuje. 126. V § 87 odstavec 1 zní: „(1) Policie, zpravodajská služba České republiky nebo Ministerstvo zahraničních věcí poskytne ministerstvu anebo soudu na jejich žádost informaci nebo stanovisko potřebné ke spolehlivému zjištění skutečného stavu věci v řízení podle tohoto zákona. Policie nebo zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace anebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Je-li obsahem informace nebo stanoviska skutečnost, kterou je nutno v zájmu České republiky utajovat, nestávají se součástí spisu.“. 127. V § 87 se na konci odstavce 2 doplňují slova „a skutečnosti, které brání cizinci dostavit se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska“. 128. V § 87 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Policie sdělí ministerstvu bez zbytečného odkladu jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, státní příslušnost cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, a den a místo učinění prohlášení o azylu. (5) Policie prověří na žádost ministerstva údaje uvedené v oznámení podle § 77 odst. 2.“. 129. § 88 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12a) a 12b) zní: „§ 88 Zdravotní péče (1) Žadateli o udělení azylu a jeho dítěti narozenému na území se do skončení řízení o udělení azylu poskytuje na území bezplatná zdravotní péče v rozsahu péče hrazené ze zdravotního pojištění stanoveném zvláštním právním předpisem12a) a dále zdravotní péče v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud je zdravotní péče zajištěna podle jiného právního předpisu.12b) (2) Zdravotnická péče uvedená v odstavci 1 se žadatelům o udělení azylu poskytuje ve zdravotnických zařízeních určených ministerstvem, s nimiž ministerstvo nebo jím zřízená organizační složka uzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče; to neplatí pro poskytování zdravotní péče v případě bezprostředního ohrožení života. (3) Náklady spojené s poskytováním zdravotní péče podle odstavce 1 hradí stát; úhradu nákladů vzniklých zdravotnickému zařízení zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa. (4) Dítě, které se narodilo azylantce a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem do doby, než bude rozhodnuto o udělení azylu nebo jiném druhu pobytu na území podle zvláštního právního předpisu.4) 12a) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů.“. 130. Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní: „§ 88a Žadatel o udělení azylu a azylant je povinen oznámit ministerstvu do 15 dnů narození dítěte.“. 131. V § 89 odst. 1 se slova „účastník řízení“ nahrazují slovy „žadatel o udělení azylu“. 132. V § 91 odst. 1 se na konci textu písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) jestliže v zemi původu nebo v třetí zemi, ochotných přijmout nezletilou osobu bez doprovodu, není po jejím příchodu k dispozici přiměřené přijetí a péče podle potřeb jejího věku a stupně samostatnosti.“. 133. Za § 91 se vkládá nový § 91a, který zní: „§ 91a Při vydávání cestovních dokladů uprchlíkovi, kterému byl status uprchlíka přiznán podle mezinárodní smlouvy1) v jiném státě a v jehož případě přešla odpovědnost podle mezinárodní smlouvy na Českou republiku, se postupuje podle hlavy VIII dílu 3 s výjimkou § 61 odst. 3.“. 134. V § 93 odstavec 1 zní: „(1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) úmyslně poruší povinnost stanovenou v § 3e odst. 3 písm. b), § 4a odst. 1, § 4a odst. 3 písm. b), § 23 odst. 2, § 45 odst. 1, § 46 odst. 1, § 46 odst. 2, § 47, 49, § 51 až 54, § 72 odst. 2, § 73 odst. 3 nebo § 77 odst. 2, b) úmyslně poruší povinnost stanovenou v § 4a odst. 3 písm. a), § 41 odst. 1, § 56 nebo § 88a, anebo c) opustí pobytové středisko, v němž je hlášen k pobytu, na dobu delší 30 dnů.“. 135. V § 93 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) a c) lze uložit pokutu do výše 2 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. b) lze uložit pokutu do výše 1 000 Kč.“. 136. V § 93 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 4 a 5. 137. Za § 93 se vkládá nový § 93a, který včetně poznámky pod čarou č. 16) zní: „§ 93a (1) Správního deliktu se dopustí a) letecká společnost, která 1. na území přepraví cizince, jenž nemá cestovní doklad, nebo 2. nesplní povinnost dopravit cizince z území (§ 56a odst. 2), b) zdravotnické zařízení, které nesplní povinnost podle § 56b. (2) Ministerstvo za správní delikt a) podle odstavce 1 písm. a) uloží pokutu až do výše 100 000 Kč, b) podle odstavce 1 písm. b) uloží pokutu až do výše 10 000 Kč. (3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. (5) Pokutu vybírá ministerstvo a vymáhá příslušný finanční úřad. Výnos z pokuty je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.16) (6) Na řízení o správním deliktu se nevztahují ustanovení části čtvrté oddílů 2 až 4 a části páté správního řádu. 16) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 138. Přílohy č. 1 a 2 znějí: „Příloha č. 1 k zákonu č. 325/1999 Sb. 1.1MB Příloha č. 2 k zákonu č. 325/1999 Sb. 62kB Čl. II Přechodná ustanovení 1. Návrh na zahájení řízení o udělení azylu, o kterém nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za žádost o udělení azylu. 2. Řízení o rozkladu, o kterém ministr vnitra nerozhodl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadní právní úpravy. 3. Neuplynula-li lhůta stanovená dosavadní právní úpravou k podání žaloby proti rozhodnutí ve věci azylu, lze tuto žalobu prostřednictvím ministra vnitra podat i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Řízení ve věci přezkumu zákonnosti rozhodnutí ministerstva zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona nebo podle bodu 3 se dokončí podle dosavadní právní úpravy. 5. Právní postavení cizince, který je účastníkem řízení podle bodu 4, se řídí podle dosavadní právní úpravy. 6. Po dobu platnosti víza za účelem strpění pobytu podle dosavadního § 73 se při poskytování zdravotní péče postupuje podle nové právní úpravy stanovené pro žadatele o udělení azylu. 7. V řízení o poskytnutí finančního příspěvku cizinci, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, se postupuje podle § 43, s výjimkou poslední věty odstavce 2. Pokud ustanovení používá pojmu „žadatel o udělení azylu hlášený k pobytu mimo pobytové středisko“ rozumí se tím pro potřeby tohoto řízení cizinec, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu. 8. Pokud řízení o žalobě ve věci azylu bylo přerušeno proto, že žalobce je neznámého pobytu, a tato skutečnost brání rozhodnutí ve věci, po uplynutí 90 dnů soud řízení zastaví, nenastala-li změna okolností. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o evidenci obyvatel Čl. V V § 16 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), písmeno d) zní: „d) osobě, které byl udělen azyl na území České republiky.3)“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti první den následujícího měsíce po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 3/2002 Sb.
Zákon č. 3/2002 Sb. Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) Vyhlášeno 7. 1. 2002, datum účinnosti 7. 1. 2002, částka 2/2002 * ČÁST PRVNÍ - SVOBODA NÁBOŽENSKÉHO VYZNÁNÍ A POSTAVENÍ CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ (§ 1 — § 30) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (§ 32 — § 32) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o výkonu vazby (§ 33 — § 33) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 36 — § 36) k zákonu č. 3/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (237/2024 Sb.) 3 ZÁKON ze dne 27. listopadu 2001 o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ SVOBODA NÁBOŽENSKÉHO VYZNÁNÍ A POSTAVENÍ CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje a) postavení církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, b) vedení veřejně přístupných seznamů registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a evidovaných právnických osob, c) působnost Ministerstva kultury (dále jen „ministerstvo“) ve věcech církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností. § 2 Svoboda náboženského vyznání (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Právo nezletilých dětí na svobodu náboženského vyznání nebo být bez vyznání je zaručeno.1) Zákonní zástupci nezletilých dětí mohou výkon tohoto práva usměrňovat způsobem odpovídajícím rozvíjejícím se schopnostem nezletilých dětí. (3) Nikdo nesmí být nucen ke vstupu do církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti ani k vystoupení z ní, k účasti nebo neúčasti na náboženských úkonech či úkonech církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti. (4) Každý má právo volit si duchovní nebo řeholní stav a rozhodovat se pro život v komunitách, řádech a podobných společenstvích. (5) Nikdo nesmí být omezen na svých právech proto, že se hlásí k církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti, že se účastní její činnosti nebo že ji podporuje, anebo je bez vyznání. § 3 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) církví a náboženskou společnostícírkví a náboženskou společností dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování, duchovní služby a případně obecně prospěšné činnosti, b) evidovanou právnickou osobou instituce14a) založená registrovanou církví a náboženskou společnostícírkví a náboženskou společností za účelem vyznávání náboženské víry nebo pro výkon charitativní, sociální, zdravotnické nebo jiné obecně prospěšné činnosti21) a evidovaná podle tohoto zákona, c) osobou hlásící se k církvi a náboženské společnostiosobou hlásící se k církvi a náboženské společnosti osoba, která podle svého přesvědčení a vnitřních předpisů církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti k ní přináleží, d) identifikačními údajiidentifikačními údaji jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo nebo datum narození, adresa místa pobytu na území České republiky, kde má fyzická osoba hlášen trvalý, popřípadě přechodný pobyt, nebo bydliště, nemá-li trvalý ani přechodný pobyt, v případě cizinců i údaj o jejich státním občanství, název a sídlo právnické osoby, e) sídlem registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a evidované právnické osoby adresa ústředí registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a evidované právnické osoby na území České republiky. HLAVA II CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI § 4 Postavení církví a náboženských společností (1) Církev a náboženská společnostCírkev a náboženská společnost vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob a svébytně rozhoduje o věcech spojených s vyznáváním víry, o organizaci náboženského společenství a o vytváření k tomu určených institucí. (2) Stát, kraje a obceobce nemohou provádět náboženskou nebo protináboženskou činnost. (3) Církve a náboženské společnostiCírkve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustanovují a ruší své orgány, ustanovují a odvolávají své duchovní a zřizují a ruší církevní a jiné instituce podle svých předpisů nezávisle na státních orgánech.3) (4) Církev a náboženská společnostCírkev a náboženská společnost nesmí používat název, který by ji mohl podle názvu činit zaměnitelnou s registrovanou církví a náboženskou společnostícírkví a náboženskou společností nebo jinou právnickou osobou. § 5 Podmínky vzniku a působení církví a náboženských společností Vznikat a vyvíjet činnost nemůže církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost, jejíž učení nebo činnost sleduje porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem, zejména pokud a) popírá nebo omezuje osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání nebo sociální postavení, b) rozněcuje nenávist a nesnášenlivost, c) podporuje násilí nebo porušování právních předpisů, d) závažně narušuje veřejnou mravnost, veřejný pořádek nebo veřejné zdraví, e) omezuje osobní svobodu osob zejména tím, že využívá psychický nebo fyzický nátlak k vytvoření závislosti, která vede k fyzickému, psychickému nebo ekonomickému poškozování těchto osob nebo jejich rodinných příslušníků, k poškozování jejich sociálních vazeb včetně omezování psychického vývoje nezletilých nebo omezování jejich práva na vzdělání4), nebo zabraňuje nezletilým přijmout zdravotní péči odpovídající zdravotním potřebám, nebo f) je její učení utajováno vcelku nebo v některých částech, stejně jako organizační struktura církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti a vazby na zahraniční složky, je-li částí církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti působící mimo území České republiky. § 6 Registrované církve a náboženské společnosti (1) Církev a náboženská společnostCírkev a náboženská společnost se stává právnickou osobou registrací podle tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost může k plnění svého poslání zejména a) vyučovat a vychovávat své duchovní i laické pracovníky ve vlastních školách a jiných zařízeních i na vysokých školách bohosloveckých a bohosloveckých fakultách za podmínek podle zvláštních právních předpisů,5) b) získat oprávnění k výkonu zvláštních práv podle tohoto zákona. § 7 Zvláštní práva registrovaných církví a náboženských společností (1) Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost může za podmínek stanovených tímto zákonem k plnění svého poslání získat oprávnění k výkonu těchto zvláštních práv: a) vyučovat náboženství na státních školách podle zvláštního právního předpisu,4) b) pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranné léčení a ochranná výchova, c) konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu,7) d) zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu,4) e) zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čintrestný čin uložená zvláštním zákonem.8) (2) Výkon zvláštních práv podle odstavce 1 písm. a) až d) upravují zvláštní právní předpisy.9) (3) Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost s oprávněním k výkonu zvláštních práv každoročně zveřejňuje výroční zprávu o výkonu práv podle odstavce 1 písm. a) až d). § 8 Svazy církví a náboženských společností (1) K výkonu práva náboženské svobody podle tohoto zákona mohou registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti založit svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností. Svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností vzniká jako právnická osoba registrací podle tohoto zákona. (2) Členy svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností mohou být jen registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti. HLAVA III REGISTRACE CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI, SVAZU CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ A PŘIZNÁNÍ OPRÁVNĚNÍ K VÝKONU ZVLÁŠTNÍCH PRÁV § 9 Společná ustanovení o registraci (1) Návrh na registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a návrh na přiznání oprávnění registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti k výkonu zvláštních práv podává ministerstvu osoba podle tohoto zákona. (2) Církev a náboženská společnostCírkev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností jsou registrovány a registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti se přiznává oprávnění k výkonu zvláštních práv ke dni, kdy rozhodnutí o registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo rozhodnutí o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti ministerstvem nabylo právní moci. § 10 Návrh na registraci církve a náboženské společnosti (1) Návrh na registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti podávají ministerstvu nejméně tři fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let, jsou svéprávné a jsou občany České republiky nebo cizinci s trvalým pobytem v České republice (dále jen „přípravný výbor“). Členové přípravného výboru návrh podepíší a uvedou své identifikační údajeidentifikační údaje. V návrhu přípravný výbor určí, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jménem přípravného výboru. Podpisy členů přípravného výboru musí být úředně ověřeny.10) (2) Návrh na registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti musí obsahovat a) základní charakteristiku církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, jejího učení a poslání, b) zápis o založení církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti na území České republiky, c) v originále podpisy nejméně 300 zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti, s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů podle tohoto zákona a s uvedením totožného textu na každém podpisovém archu, který uvádí plný název církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, sbírající podpisy pro účel její registrace, a z něhož je patrné, že podpisový arch je podepisován pouze osobou hlásící se k této církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti,11) d) základní dokument a e) identifikační údajeidentifikační údaje členů statutárního orgánu církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, jsou-li v době podání návrhu na registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti ustaveni. (3) Základní dokument církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti předkládaný podle odstavce 2 písm. d) musí obsahovat a) název církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti; název církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nemusí obsahovat označení její právní formy, b) poslání církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti a základní články její víry, c) sídlo církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti na území České republiky, d) označení statutárního orgánu církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, způsob jeho jednání a jeho ustavování a odvolávání, délku funkčního období jeho členů, popřípadě označení dalších orgánů církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo evidovaných právnických osob, které jsou oprávněny podávat návrhy podle tohoto zákona, rozsah tohoto oprávnění a způsob jednání jménem církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, e) organizační strukturu církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, včetně kontrolního orgánu nebo orgánů, jejich složení a působnost, jsou-li zřízeny, a výčtu všech typů evidovaných právnických osob, které budou navrhovány k evidenci podle tohoto zákona, způsob jejich zakládání a rušení, včetně případného uvedení právního nástupce při jejich zániku, označení jejich statutárních orgánů, způsob jejich ustavování a odvolávání, délku funkčního období členů statutárních orgánů, f) způsob ustavování a odvolávání duchovních a seznam v církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti používaných označení duchovních, g) způsob schvalování změn základního dokumentu a těch dokumentů církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti a jejich změn, které jsou přikládány k základnímu dokumentu, nebo z nichž jsou uváděny údaje do základního dokumentu, h) začlenění církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti do struktur církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti mimo území České republiky, i) zásady hospodaření církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, zejména způsob získávání finančních prostředků, včetně rozsahu oprávnění osob, orgánů a jiných institucí církve nebo náboženské společnosti k nakládání s majetkem a údaje podle § 27 odst. 2, j) způsob naložení s likvidačním zůstatkem, který vyplyne z likvidace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, k) práva a povinnosti osob hlásících se k církvi a náboženské společnostiosob hlásících se k církvi a náboženské společnosti. (4) Jménem církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti jedná až do vytvoření statutárního orgánu přípravný výbor. (5) Pokud v době podání návrhu na registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nejsou členové statutárního orgánu ustaveni, církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost oznámí ministerstvu jejich identifikační údajeidentifikační údaje do 10 dnů od jejich ustavení. § 11 Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (1) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost, která a) je registrována podle tohoto zákona nepřetržitě ke dni podání návrhu nejméně 10 let, b) nejméně 10 let před podáním návrhu zasílala ministerstvu každoročně za předchozí kalendářní rok výroční zprávu o činnosti a účetní závěrku, c) plní řádně závazky vůči státu12) a třetím osobám, d) je bezúhonná. (2) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může být podán pro výkon jednoho nebo více zvláštních práv podle § 7 odst. 1. (3) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) musí obsahovat a) v originále podpisy tolika zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti, kolik činí nejméně 1 promile obyvatel České republiky podle posledního sčítání lidu,13) s uvedením jejich identifikačních údajůidentifikačních údajů podle tohoto zákona a s uvedením totožného textu na každém podpisovém archu, který uvádí plný název církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, která sbírá podpisy pro účel přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv, a z něhož je patrné, že podpisový arch je podepisován pouze osobou hlásící se k této církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti,11) b) prohlášení, že její dosavadní činnost jako právnické osoby podle tohoto zákona neodporuje podmínkám stanoveným tímto zákonem a že vyhovuje podmínkám podle odstavce 1 písm. c). (4) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštního práva podle § 7 odst. 1 písm. e) musí obsahovat náležitosti podle odstavce 3 a navíc dokument potvrzující, že povinnost mlčenlivosti duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství je tradiční součástí učení církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nejméně 50 let. (5) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin související s výkonem zvláštních práv anebo pro zločin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (6) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů. Ministerstvo si vyžádá výpis z rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu20). Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 12 Návrh na registraci svazu církví a náboženských společností (1) Návrh na registraci svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností musí obsahovat a) název svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností; název svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nemusí obsahovat označení jeho právní formy, b) sídlo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností na území České republiky, c) písemnou zakladatelskou smlouvu uzavřenou zakládajícími církvemi a náboženskými společnostmicírkvemi a náboženskými společnostmi, v níž se uvedou jejich názvy a sídla, d) stanovy svazu, v nichž je určen předmět činnosti svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, úprava majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, statutární orgán svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a další orgány svazu, délku funkčního období členů jeho orgánů, způsob jejich ustavování a rozsah jejich oprávnění jednat jménem svazu, způsob zrušení svazu a naložení s jeho likvidačním zůstatkem, e) identifikační údajeidentifikační údaje osob oprávněných jednat do vytvoření orgánů svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností jeho jménem (dále jen „přípravný výbor svazu“) a určení, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jménem přípravného výboru svazu. (2) Písemná zakladatelská smlouva o založení svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností se předkládá ve formě notářského zápisu. (3) Návrh na registraci svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností podává přípravný výbor svazu. Podpisy členů přípravného výboru svazu musí být úředně ověřeny.10) § 14 Postup ministerstva (1) Ministerstvo při řízení o registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo při řízení o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností (dále jen „návrh na registraci“) přezkoumá a) zda návrh na registraci podává osoba splňující podmínky stanovené tímto zákonem, b) zda registrace nebo přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv není v rozporu s tímto zákonem, c) v případě řízení o registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti a řízení o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv, zda činnost církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti není v rozporu s jejím základním dokumentem a s podmínkami stanovenými tímto zákonem. (2) Odpovídají-li údaje v návrhu na registraci podle odstavce 1 skutečnému stavu věci a jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo o tom, že se církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost registruje nebo že se registruje svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo že se přiznává oprávnění k výkonu zvláštních práv. (3) Neodpovídají-li údaje v návrhu na registraci podle odstavce 1 skutečnému stavu věci anebo nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo, že se registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo registrace jejich svazu nebo přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv zamítá. (4) Registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti a přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv ministerstvo zapíše do Rejstříku registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností ke dni, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. (5) Registraci svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností zapíše ministerstvo do Rejstříku svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností ke dni, kdy rozhodnutí o registraci nabylo právní moci. (6) Ministerstvo je povinno vydat rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 nebo rozhodnout o zastavení řízení ve lhůtě stanovené obecnými předpisy o správním řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ministr. Ministerstvo je povinno s uvedením důvodů uvědomit o prodloužení lhůty navrhovatele. § 15 Registrace změn (1) Registrace je nutná i ke změnám základního dokumentu církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, ke změnám zakladatelské smlouvy svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, jeho názvu, sídla a stanov. Návrh na registraci změn podává ministerstvu církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost a svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. (2) Návrh na registraci změn musí obsahovat nové úplné znění dokumentu, kterého se změny týkají. (3) Registraci nepodléhají změny ve složení statutárního orgánu registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, statutárních orgánů svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností ani změny identifikačních údajůidentifikačních údajů členů statutárních orgánů. Tyto změny ministerstvo eviduje podle odstavce 5. (4) Změny podle odstavce 3 je registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost a svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, včetně dokladů o ustavení těchto osob k tomu příslušným orgánem podle základního dokumentu církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) a stanov svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, povinen oznámit ministerstvu nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. (5) Ministerstvo provede zápis o změně podle odstavce 3 do 5 pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o změny údajů do Rejstříku registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo Rejstříku svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností. V případě, že je žádost o provedení změny podle odstavce 3 neúplná nebo trpí-li jinými vadami, ministerstvo vyzve do 5 pracovních dnů registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností k jejich odstranění do 10 dnů od doručení této výzvy. (6) Ministerstvo provede změnu zápisu v Rejstříku registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo Rejstříku svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností i bez návrhu a bez vydání rozhodnutí, jde-li o změnu, která je vyvolána změnou referenčních údajů v základním registru, rozhodnutím soudu nebo správního orgánu, nebo o změnu, která spočívá v opravě chyb v psaní a počtech nebo jiných zjevných nesprávností v zápisu. Pokud se taková změna projeví ve veřejné části Rejstříku registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo Rejstříku svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, vyrozumí ministerstvo registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, jichž se zápis týká, o změně zápisu zasláním výpisu z veřejné části rejstříku. HLAVA IV EVIDOVANÉ PRÁVNICKÉ OSOBY § 15a Obecná ustanovení o evidovaných právnických osobách (1) Návrh na evidenci evidované právnické osoby podává registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost. Evidovaná právnická osoba se stává právnickou osobou dnem evidence podle tohoto zákona. (2) Ostatní právnické osoby založené registrovanou církví a náboženskou společnostícírkví a náboženskou společností, které nejsou evidovány podle tohoto zákona, se mohou stát právnickými osobami registrací nebo zápisem podle zvláštních právních předpisů14b). (3) Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost podá do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke změně údaje vedeného o evidované právnické osobě v Rejstříku evidovaných právnických osob, návrh na evidenci této změny, k němuž připojí nové platné úplné znění stanov, statutu nebo obdobného dokumentu evidované právnické osoby, došlo-li k jejich změně. Ministerstvo postupuje podle § 15 odst. 5 a 6 obdobně. Došlo-li ke změně stanov, statutu nebo obdobného dokumentu evidované právnické osoby, která nevede ke změně údaje vedeného o evidované právnické osobě v Rejstříku evidovaných právnických osob, registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost zašle jejich nové platné úplné znění ministerstvu do 10 dnů ode dne, kdy k jejich změně došlo. (4) Podnikání a jiná výdělečná činnost evidovaných právnických osob mohou být pouze jejich vedlejší činností. § 16 Evidence evidované právnické osoby (1) Návrh na evidenci evidované právnické osoby musí obsahovat a) doklad o jejím založení k tomu příslušným orgánem registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti podle jejího základního dokumentu, b) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti a její stanovy, statut nebo obdobný dokument, pokud existují, c) její název; název evidované právnické osoby nemusí obsahovat označení její právní formy, d) její sídlo na území České republiky, e) označení jejího statutárního orgánu na území České republiky, f) identifikační údajeidentifikační údaje členů jejího statutárního orgánu, g) způsob jednání jejího statutárního orgánu a h) označení typu evidované právnické osoby podle výčtu uvedeného v základním dokumentu podle § 10 odst. 3 písm. e). (2) Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost podá návrh na evidenci evidované právnické osoby do 10 dnů ode dne založení evidované právnické osoby. Ministerstvo provede evidenci právnické osoby zápisem do Rejstříku evidovaných právnických osob do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrhu. Evidence se provede zápisem ke dni jejího založení v registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti. (3) Nedodrží-li registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost lhůtu uvedenou v odstavci 2, evidence se provede zápisem ke dni doručení návrhu podle odstavce 1 ministerstvu. (4) Nemá-li návrh na evidenci evidované právnické osoby všechny náležitosti podle odstavce 1 nebo trpí-li jinými vadami, vyzve ministerstvo do 10 pracovních dnů ode dne doručení návrhu registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost k jejich odstranění, a to ve lhůtě 30 dnů. (5) Neodstraní-li registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost vady návrhu na evidenci evidované právnické osoby nebo nejde-li o evidovanou právnickou osobu, ministerstvo návrh odmítne rozhodnutím, které vydává jako první úkon v řízení. HLAVA V REJSTŘÍKY REGISTROVANÝCH CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ, SVAZŮ CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ A EVIDOVANÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB § 17 Společná ustanovení o rejstřících registrovaných církví a náboženských společností, svazů církví a náboženských společností a evidovaných právnických osob (1) Ministerstvo vede Rejstřík registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, Rejstřík svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a Rejstřík evidovaných právnických osob, do kterých se zapisují právnické osoby registrované nebo evidované podle tohoto zákona a tímto zákonem stanovené údaje. Součástí každého z těchto rejstříků je sbírka listin, jimiž se dokládají skutečnosti zapisované do rejstříku, a dalších listin stanovených tímto zákonem. (2) Rejstříky podle odstavce 1 jsou veřejnými seznamy s výjimkou údajů o adrese místa pobytu nebo bydliště, o rodném čísle a o státním občanství cizinců a s výjimkou listin podle § 10 odst. 2 písm. c) a podle § 11 odst. 3 písm. a). (3) Do rejstříků podle odstavce 1 v části, ve které jsou veřejným seznamem, má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy. Na písemnou žádost lze z veřejné části rejstříků vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu anebo o tom, že v nich určitý zápis není. Z neveřejné části rejstříků lze takový doklad vydat jen tehdy, osvědčí-li žadatel právní zájem. (4) Výpis vydaný ministerstvem podle odstavce 3 věty druhé obsahuje údaje o registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti podle § 18 odst. 1, o svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností podle § 19 odst. 1 nebo o evidované právnické osobě podle § 20 odst. 1. Výpis se vydává s těmito údaji platnými ke dni jeho vydání nebo k požadovanému dni. Úplný výpis obsahuje všechny tyto údaje a jejich změny. (5) Skutečnosti zapsané v rejstřících podle odstavce 1 jsou účinné vůči každému ode dne jejich zápisu. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do rejstříků, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. (6) Zápis do rejstříků podle odstavce 1 o skutečnostech, ke kterým vydává ministerstvo rozhodnutí, provede ministerstvo dnem, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Zápisy a jejich změny, ke kterým nevydává ministerstvo rozhodnutí, provede ministerstvo ke dni určenému tímto zákonem. (7) Ministerstvo přidělí registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a evidovaným právnickým osobám při zápisu těchto právnických osob do rejstříků podle odstavce 1 identifikační číslo; identifikační číslo poskytne ministerstvu správce základního registru osob15). (8) Ministerstvo uveřejní části rejstříků podle odstavce 1, které jsou veřejným seznamem, způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní získat úředně ověřený elektronický výpis s údaji platnými ke dni jeho vydání. (9) Zápis předmětu činnosti do rejstříků podle odstavce 1 nenahrazuje oprávnění k jeho výkonu. Toto oprávnění vzniká až na základě splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů15a). § 18 Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností (1) Do Rejstříku registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností se zapisují tyto údaje a jejich změny: a) název a sídlo registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti s uvedením dne a čísla registrace, b) název statutárního orgánu registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, c) identifikační údajeidentifikační údaje členů statutárního orgánu a opatrovníka registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, den vzniku a zániku jejich funkce, d) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, jsou-li provozovány, e) identifikační číslo registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, f) oprávnění k výkonu zvláštních práv s uvedením jednotlivých přiznaných zvláštních práv podle § 7 odst. 1, dne jeho přiznání a změny jeho rozsahu, g) zrušení registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti s uvedením právního důvodu, vstup do likvidace a identifikační údajeidentifikační údaje likvidátora, rozhodnutí o úpadku, zrušení konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující, a identifikační údajeidentifikační údaje insolvenčního správceinsolvenčního správce s uvedením dne a čísla rozhodnutí o těchto skutečnostech, zánik registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, h) identifikační údaje o právním nástupci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, dojde-li k jejich zrušení s právním nástupcem, i) způsob jednání statutárního orgánu registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti. (2) Do sbírky listin Rejstříku registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností se zakládají základní dokumenty církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a výroční zprávy a účetní závěrky zaslané ministerstvu. § 19 Rejstřík svazů církví a náboženských společností (1) Do Rejstříku svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností se zapisují tyto údaje a jejich změny: a) název a sídlo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností s uvedením dne a čísla registrace, b) názvy členů svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a jejich sídla, c) název statutárního orgánu svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, d) identifikační údajeidentifikační údaje členů statutárního orgánu a opatrovníka svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, den vzniku a zániku jejich funkce, e) předmět činnosti svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, f) identifikační číslo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, g) zrušení registrace svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností s uvedením právního důvodu, vstup do likvidace a identifikační údajeidentifikační údaje likvidátora, rozhodnutí o úpadku, zrušení konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující, a identifikační údajeidentifikační údaje insolvenčního správceinsolvenčního správce s uvedením dne a čísla rozhodnutí o těchto skutečnostech, zánik svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, h) identifikační údaje o právním nástupci svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, dojde-li k jeho zrušení s právním nástupcem, i) způsob jednání statutárního orgánu svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností. (2) Do sbírky listin Rejstříku svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností se zakládají zakladatelské smlouvy a stanovy svazů církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností. § 20 Rejstřík evidovaných právnických osob (1) Do Rejstříku evidovaných právnických osob se zapisují tyto údaje a jejich změny o evidované právnické osobě a) název s uvedením dne a čísla evidence, b) sídlo na území České republiky, c) označení jejího statutárního orgánu na území České republiky, d) identifikační údajeidentifikační údaje členů jejího statutárního orgánu a opatrovníka a den vzniku a zániku jejich funkce, e) identifikační číslo, f) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, jsou-li provozovány, g) zrušení její evidence s uvedením právního důvodu, vstup do likvidace a identifikační údajeidentifikační údaje likvidátora, rozhodnutí o úpadku, zrušení konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující, a identifikační údajeidentifikační údaje insolvenčního správceinsolvenčního správce s uvedením dne a čísla rozhodnutí o těchto skutečnostech, h) identifikační údaje o jejím právním nástupci, dojde-li k jejímu zrušení s právním nástupcem, i) den zániku, j) způsob jednání statutárního orgánu, k) název, sídlo a identifikační číslo registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, která ji založila. (2) Do sbírky listin Rejstříku evidovaných právnických osob se zakládají stanovy, statuty nebo obdobné dokumenty evidovaných právnických osob. HLAVA VI ZRUŠENÍ A ZÁNIK REGISTROVANÉ CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI, SVAZU CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ A EVIDOVANÉ PRÁVNICKÉ OSOBY, ZRUŠENÍ A ZMĚNA OPRÁVNĚNÍ REGISTROVANÉ CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI K VÝKONU ZVLÁŠTNÍCH PRÁV § 21 Zrušení a změna oprávnění k výkonu zvláštních práv (1) Ministerstvo zruší oprávnění k výkonu zvláštních práv a) pokud registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost porušuje závažným způsobem nebo opakovaně závazky vůči státu nebo třetím osobám, b) na základě žádosti registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv, c) na základě podnětu orgánu státní správy podle jeho působnosti dané zvláštním právním předpisem, v němž je doloženo závažné nebo opakované porušování povinností pro působení registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti podle zvláštního právního předpisu nebo dohody s tímto orgánem státní správy, nebo d) pokud registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost přestala být bezúhonná. (2) Ministerstvo na základě návrhu registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti omezí nebo rozšíří rozsah oprávnění k výkonu zvláštních práv. Na návrh na rozšíření oprávnění k výkonu zvláštních práv a řízení o něm se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona týkající se návrhu na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv. (3) Rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti se týká všech zvláštních práv podle § 7 odst. 1. (4) Rozhodnutí ministerstva o zrušení nebo změně rozsahu oprávnění k výkonu zvláštních práv registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, které nabylo právní moci, zasílá ministerstvo na vědomí Ministerstvu vnitra. § 22 Zrušení registrace církve a náboženské společnosti a svazu církví a náboženských společností (1) Ministerstvo zruší registraci církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností a) na základě žádosti registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti o zrušení její registrace anebo na základě žádosti svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností o zrušení jeho registrace, b) dojde-li ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností je zcela nepostačující, c) vyvíjí-li registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností činnost v rozporu s § 3 písm. a), § 5 nebo § 27 odst. 2, d) pokud nebyl po dobu delší než 2 roky ustaven statutární orgán registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo statutární orgány svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo dosavadním statutárním orgánům skončilo funkční období před více než 2 roky a nedošlo k ustanovení nových. (2) Jde-li o činnost uvedenou v odstavci 1 písm. c), ministerstvo registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností před zahájením řízení vyzve, aby od vytýkané činnosti v přiměřené lhůtě upustily. Jestliže registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností v činnosti pokračují, ministerstvo zahájí řízení o zrušení registrace. (3) Obdobně jako v odstavci 2 postupuje ministerstvo, pokud nastal stav podle odstavce 1 písm. d). (4) Je-li proti registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti nebo proti svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností vedeno trestní stíhání nebo vykonávají-li trest uložený podle zvláštního právního předpisu, je přílohou žádosti podle odstavce 1 písm. a) kopie rozhodnutí, kterým soud povolil jejich zrušení podle zvláštního právního předpisu. § 23 Postup podle zvláštních právních předpisů Při insolvenčním návrhu nebo při návrhu na likvidaci registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností nebo evidované právnické osoby podle tohoto zákona se použije přiměřeně zvláštní právní předpis,16) pokud tento zákon nestanoví jinak. § 24 Způsob zrušení registrace církve a náboženské společnosti a svazu církví a náboženských společností (1) Registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností se zrušuje nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení jejich registrace. (2) Po zrušení registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti musí být provedena likvidace a likvidace všech jejích evidovaných právnických osob, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Zrušení s likvidací se nevyžaduje pouze tehdy, dochází-li ke zrušení registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti podle § 22 odst. 1 písm. a) a přechod všech jejích práv a povinností a práv a povinností jejích evidovaných právnických osob je průkazně doložen písemným závazkem jiné registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti o převzetí všech těchto práv a povinností. (4) Po zrušení registrace svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností následuje jeho likvidace, která se nevyžaduje, dochází-li ke zrušení registrace podle § 22 odst. 1 písm. a) a přechod všech práv a závazků svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, jehož registrace byla zrušena, je průkazně doložen písemným závazkem jiného registrovaného svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností o převzetí všech jeho práv a závazků. (5) Do 5 pracovních dnů od skončení likvidace oznámí tuto skutečnost likvidátor ministerstvu. (6) Likvidační zůstatek z likvidace podle odstavce 2 přechází na jinou registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost určenou v jejím základním dokumentu. Pokud toto určení základní dokument neobsahuje nebo pokud byla registrace takto určené církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti zrušena anebo pokud registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost likvidační zůstatek odmítne, připadá likvidační zůstatek státu, který jej musí využít ve prospěch registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností. § 25 Zánik registrované církve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností (1) Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností zaniká jako právnická osoba dnem jejího výmazu z rejstříků podle § 18 odst. 1 písm. g) a § 19 odst. 1 písm. g) tohoto zákona. (2) Ministerstvo provede výmaz podle předchozího odstavce do 5 pracovních dnů od oznámení skončení likvidace likvidátorem nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace, pokud k likvidaci podle tohoto zákona nedochází. Registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost nezanikne dříve, než zaniknou všechny její evidované právnické osoby. Před provedením výmazu ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti registrované církvi a náboženské společnosticírkvi a náboženské společnosti nebo proti svazu církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, nebo výkon trestu, který jim byl uložen podle zvláštního právního předpisu. § 26 Zrušení evidence evidované právnické osoby a její zánik (1) Ministerstvo zruší evidenci evidované právnické osoby a) na návrh registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, která ji založila, do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto návrhu, b) z vlastního podnětu, zjistí-li, že tato právnická osoba vyvíjí činnost v rozporu s § 3 písm. a), § 5 nebo § 15a odst. 4, a nezjedná-li nápravu k tomu příslušný orgán registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, která ji založila, po výzvě ministerstva, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence, c) z vlastního podnětu, byla-li zrušena registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, která ji založila, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti, d) po zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo po zrušení konkursu z důvodu, že její majetek je zcela nepostačující, ke dni nabytí právní moci usnesení soudu, nebo e) z vlastního podnětu, nebyli-li ustaveni členové statutárního orgánu a všem dosavadním členům statutárního orgánu skončilo funkční období před více než rokem, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence. (2) Evidovaná právnická osoba zaniká dnem výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob. (3) Po zrušení evidence evidované právnické osoby musí být provedena její likvidace; likvidace se neprovádí, přecházejí-li její práva a povinnosti na registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost nebo jinou evidovanou právnickou osobu. (4) Likvidační zůstatek z likvidace evidované právnické osoby přechází na registrovanou církev a náboženskou společnostcírkev a náboženskou společnost, která ji založila. (5) Zaniká-li evidovaná právnická osoba s likvidací, je datum jejího výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob totožné s datem ukončení její likvidace. (6) Do 5 pracovních dnů od skončení likvidace oznámí tuto skutečnost likvidátor ministerstvu. (7) Zaniká-li evidovaná právnická osoba bez likvidace a není-li na její majetek podán insolvenční návrh, je datum zrušení její evidence totožné s datem jejího výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob. (8) Je-li proti evidované právnické osobě vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle zvláštního právního předpisu, je přílohou návrhu podle odstavce 1 písm. a) kopie rozhodnutí, kterým soud povolil její zrušení podle zvláštního právního předpisu. Před provedením výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti evidované právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zvláštního právního předpisu. HLAVA VII SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 27 Společná ustanovení (1) Příjmy církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti tvoří zejména a) příspěvky fyzických a právnických osob, b) příjmy z prodeje a z pronájmu movitého, nemovitého a nehmotného majetku církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností, c) úroky z vkladů, d) dary a dědictví, e) sbírky a příspěvky z části výtěžků podle zvláštního zákona,18) f) půjčky a úvěry, g) příjmy z podnikání nebo z jiné výdělečné činnosti, h) dotace. (2) Předmět podnikání a jiné výdělečné činnosti musí být vymezen v základním dokumentu registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti. Podnikání a jiná výdělečná činnost církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti mohou být pouze její vedlejší činností. § 28 Přechodná ustanovení (1) Církve a náboženské společnostiCírkve a náboženské společnosti, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vyvíjely svou činnost jako registrované ze zákona, se považují za registrované podle tohoto zákona. Jejich seznam je uveden v příloze k tomuto zákonu. Rozsah oprávnění k výkonu zvláštních práv podle § 7 odst. 1, které mají tyto církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává zachován. (2) Do doby přijetí zvláštních právních předpisů podle § 7 odst. 2 lze zvláštní práva vykonávat podle dosavadních právních předpisů. Dohody o výkonu těchto práv registrovaných církví a náboženských společnostícírkví a náboženských společností uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají do této doby v platnosti. (3) Církevní právnické osoby evidované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za evidované podle tohoto zákona. Datum jejich evidence podle dosavadních právních předpisů se zachovává. (4) Registrované církve a náboženské společnosticírkve a náboženské společnosti podle odstavce 1 jsou povinny ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doplnit ministerstvu údaje podle tohoto zákona k jejich registraci nebo evidenci. Nedoplní-li registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost tyto údaje, ministerstvo ji vyzve k doplnění údajů v termínu nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy. Nedoplní-li registrovaná církev a náboženská společnostcírkev a náboženská společnost údaje v tomto termínu, ministerstvo může podle povahy nedoplněných údajů zahájit řízení o zrušení její registrace. (6) Ministerstvo provede do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona kontrolu přidělených identifikačních čísel právnickým osobám podle tohoto zákona a do této doby zajistí jejich přidělení nebo změnu v souladu se zvláštní právní úpravou.15) § 30 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. 2. Zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů § 32 V § 20 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, se za slovo „společnostmi“ vkládá čárka a slova „kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o výkonu vazby § 33 1. V § 15 odst. 2 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., se za slovo „společnostmi“ vkládá čárka a slova „kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv,“. 2. Poznámka pod čarou č. 5) zní: „5) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). § 91 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 180/1990 Sb.“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 36 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Zeman v. r. Příloha k zákonu č. 3/2002 Sb. Seznam registrovaných církví a náboženských společností v České republice 1. Apoštolská církev 2. Bratrská jednota baptistů 3. Církev adventistů sedmého dne 4. Církev bratrská 5. Církev československá husitská 6. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů 7. Církev řeckokatolická 8. Církev římskokatolická 9. Českobratrská církev evangelická 10. Evangelická církev augsburského vyznání v České republice 11. Evangelická církev metodistická 12. Federace židovských obcíobcí v České republice 13. Jednota bratrská 14. Křesťanské sbory 15. Luterská evangelická církev a. v. v České republice 16. Náboženská společnost českých unitářů 17. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 18. Novoapoštolská církev v České republice 19. Pravoslavná církev v českých zemích 20. Slezská církev evangelická augsburského vyznání 21. Starokatolická církev v České republice 1) Úmluva o právech dítěte, vyhlášená pod č. 104/1991 Sb. 3) Čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 4) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 29/1984 Sb. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 167 trestního zákona. 9) Například zákon č. 94/1963 Sb., zákon č. 29/1984 Sb., zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. 10) Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. 12) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. 14a) Čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 14b) Například Občanský zákoník, Obchodní zákoník, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 15a) Například živnostenský zákon, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 16) Obchodní zákoník. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 37/1973 Sb., o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 21) Například zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 6/2002 Sb.
Zákon č. 6/2002 Sb. Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) Vyhlášeno 11. 1. 2002, datum účinnosti 1. 4. 2002, částka 4/2002 * ČÁST PRVNÍ - SOUDY, SOUDCI, PŘÍSEDÍCÍ A STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ (§ 1 — § 186) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o advokacii (§ 187 — § 187) * ČÁST TŘETÍ - Změna notářského řádu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 264/1992 Sb. (§ 191 — § 191) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 171/1993 Sb. (§ 192 — § 192) * ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 292/1993 Sb. (§ 193 — § 193) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 202/1997 Sb. (§ 194 — § 194) * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona č. 30/2000 Sb. (§ 195 — § 195) * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna exekučního řádu (§ 196 — § 196) * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 197 — § 197) č. 1 k zákonu č. 6/2002 Sb. č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb. č. 3 k zákonu č. 6/2002 Sb. č. 4 k zákonu č. 6/2002 Sb. č. 5 k zákonu č. 6/2002 Sb. č. 6 k zákonu č. 6/2002 Sb. č. 7 k zákonu č. 6/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (319/2024 Sb., 438/2024 Sb.) 6 ZÁKON ze dne 30. listopadu 2001 o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ SOUDY, SOUDCI, PŘÍSEDÍCÍ A STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ HLAVA I SOUDY Díl 1 Soustava, organizace a činnost soudů Oddíl 1 Hlavní zásady činnosti soudů § 1 Soudnictví v České republice vykonávají nezávislé soudy. § 2 Soudy a) projednávají a rozhodují spory a jiné věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, b) projednávají a rozhodují trestní věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o trestním řízenítrestním řízení, c) rozhodují v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. § 3 (1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; obsazení soudu stanoví zákony o řízení před soudy. (2) V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací a jiné činnosti soudů podílejí justiční kandidáti, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé. § 4 Před soudem jsou si všichni rovni. § 5 (1) Každý se může domáhat ochrany svých práv před soudem zákonem stanoveným způsobem. (2) Každý má právo, aby jeho věc byla soudem projednána a rozhodnuta bez zbytečných průtahů. § 6 (1) Řízení před soudy je ústní a veřejné. Výjimky stanoví zákon. (2) Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně. (3) Uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce. S vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy; kdyby způsob jejich provádění mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání, může předseda senátu nebo samosoudce jejich pořizování zakázat. § 7 (1) Do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, je zakázáno vstupovat se zbraní nebo s jinými předměty, které jsou způsobilé ohrozit život nebo zdraví anebo pořádek. Tento zákaz se nevztahuje na soudce a na příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů, jestliže vstupují do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, v souvislosti s plněním svých služebních povinností. (2) Každý je povinen podrobit se osobní prohlídce a prohlídce všech věcí, které má u sebe, za účelem zjištění, zda neporušuje zákaz podle odstavce 1. Tato povinnost se nevztahuje na státní zástupce, advokátyadvokáty, notáře a soudní exekutory, nestanoví-li předseda příslušného soudu v jednotlivých odůvodněných případech jinak. (3) Odstavce 1 a 2 se rovněž nevztahují na osoby, o nichž to stanoví v jednotlivých případech předseda příslušného soudu. Oddíl 2 Soustava soudů § 8 Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy. Soudy jsou účetními jednotkami. § 9 (1) V obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu vykonává Městský soud v Praze a působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy. (2) V obvodu města Brna vykonává působnost okresního soudu Městský soud v Brně. Oddíl 3 Obvody a sídla soudů § 10 Nejvyšší soud Sídlem Nejvyššího soudu je Brno. § 11 Vrchní a krajské soudy (1) Názvy, obvody a sídla vrchních soudů jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (2) Názvy, obvody a sídla krajských soudů jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. § 12 Okresní soudy (1) Názvy, obvody a sídla okresních soudů jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (2) Názvy a obvody obvodních soudů v hlavním městě Praze jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu; při určení obvodů obvodních soudů se vychází ze členění hlavního města Prahy na městské části ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Sídlem obvodních soudů v Praze je hlavní město Praha. (3) Sídlem Městského soudu v Brně je město Brno. § 13 Pobočky krajských a okresních soudů (1) Pobočky krajských soudů, jejich názvy a sídla jsou stanoveny v přílohách č. 5 a 6 k tomuto zákonu. (2) Pobočky okresních soudů, jejich názvy a sídla jsou stanoveny v příloze č. 7 k tomuto zákonu. (3) Pobočky krajských soudů uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu zahájí svou činnost dnem, který stanoví zvláštní zákon. Oddíl 4 Organizace a činnost soudů Nejvyšší soud § 14 (1) Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízenítrestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy, b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (2) Nejvyšší soud dále rozhoduje a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (3) Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízenítrestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu. § 14a Nejvyšší soud přijímá oznámení soudců o činnostech, majetku, příjmech a závazcích, vede jejich registr a vykonává s tím související činnosti a úkony podle zvláštního zákona. § 15 (1) Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců. (2) Rozhodovací činnost Nejvyššího soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové kolegií kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost kolegií. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů. § 16 Asistenti soudců Nejvyššího soudu (1) Soudci Nejvyššího soudu je jmenován alespoň jeden asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Asistenta soudce jmenuje a odvolává předseda Nejvyššího soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce. (3) Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí jako by odsouzen nebyl. (4) Asistent soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po zániku funkce. Této povinnosti jej může zprostit předseda Nejvyššího soudu. § 17 (1) Soudci Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti trestní kolegium, občanskoprávní kolegium a obchodní kolegium. (2) Plénum Nejvyššího soudu může na návrh předsedy Nejvyššího soudu rozhodnout o sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia na občanskoprávní a obchodní kolegium, je-li to vhodné pro výkon soudnictví u Nejvyššího soudu. (3) Došlo-li ke sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia a důvody k tomuto opatření pominuly, postupuje se při jejich opětovném rozdělení obdobně podle odstavce 2. § 18 (1) Občanskoprávní kolegium a obchodní kolegium mohou vykonávat svou působnost na společném jednání. (2) Předseda Nejvyššího soudu určí, který z předsedů kolegií společné jednání občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia svolá a bude jej řídit. § 19 (1) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech nebo ve velkých senátech kolegií. Ve velkých senátech kolegií (dále jen „velký senát“) rozhoduje jen tehdy, jestliže jim byla věc postoupena podle § 20. (2) Senáty se skládají z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. (3) Velké senáty se skládají z 9 soudců příslušného kolegia. Tvoří-li však kolegium více než 27 soudců, skládá se velký senát tohoto kolegia z jedné třetiny všech soudců kolegia; nepředstavuje-li jedna třetina všech soudců kolegia celé liché číslo, skládá se velký senát z takového počtu soudců, který odpovídá celému lichému číslu vyššímu než 9, které bezprostředně následuje po tomto podílu. (4) V každém kolegiu se vytváří jen jeden velký senát. Jeden z členů velkého senátu je ustanoven jeho předsedou. Předseda velkého senátu je určen na kalendářní rok v rozvrhu práce předsedou Nejvyššího soudu. § 20 (1) Dospěl-li senát Nejvyššího soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu, postoupí věc k rozhodnutí velkému senátu. Při postoupení věci svůj odlišný názor zdůvodní. (2) Jde-li o právní názor o procesním právu, ustanovení odstavce 1 neplatí, ledaže senát jednomyslně dospěl k závěru, že řešená procesní otázka má po právní stránce zásadní význam. (3) Odstavce 1 a 2 neplatí, byl-li odlišný právní názor již vysloven ve stanovisku Nejvyššího soudu, zaujatému podle § 14 odst. 3. § 21 (1) V zájmu jednotného rozhodování soudů může předseda Nejvyššího soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu anebo velký senát na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout příslušnému kolegiu zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3. K zaujetí stanoviska je potřebný souhlas většiny všech členů kolegia. (2) Jde-li o otázky týkající se dvou nebo více kolegií nebo mezi nimi sporné, může předseda Nejvyššího soudu v zájmu jednotného rozhodování soudů na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3 plénu Nejvyššího soudu. (3) Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší soud může vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, předsedů vrchních a krajských soudů a jiných fyzických nebo právnických osob. § 22 (1) Předseda Nejvyššího soudu vydává po projednání v plénu jednací řád Nejvyššího soudu. (2) V jednacím řádu Nejvyšší soud upraví zejména podrobněji postup při výkonu soudnictví, při jednání kolegií a pléna, při společném jednání více kolegií, při vytváření senátů a velkých senátů, při tvorbě rozvrhu práce, při prověrkách rozhodovací činnosti soudců Nejvyššího soudu, při sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, při zaujímání stanovisek podle § 14 odst. 3 a při vydávání Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a vnitřní organizaci soudu. § 23 (1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů, předsedů kolegií, předsedů senátů a ostatních soudců Nejvyššího soudu. (2) Plénum Nejvyššího soudu se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; k zaujetí stanoviska, ke sloučení občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia nebo k jejich opětovnému rozdělení je však třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů. (3) Plénum svolává, určuje jeho program a řídí jeho jednání předseda Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu je povinen svolat plénum, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců Nejvyššího soudu; v takovém případě předseda Nejvyššího soudu určí program pléna podle návrhu toho, kdo o svolání pléna požádal. (4) Zasedání pléna jsou neveřejná. (5) Ministr spravedlnosti má právo zúčastnit se zasedání pléna. Na zasedání pléna je možné přizvat předsedy vrchních a krajských soudů a další osoby. § 24 (1) Nejvyšší soud vydává Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek, ve které se v zájmu jednotného rozhodování soudů uveřejňují a) stanoviska Nejvyššího soudu zaujatá kolegii nebo plénem podle § 14 odst. 3, b) vybraná rozhodnutí Nejvyššího soudu a ostatních soudů. (2) Výběr rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) provádí příslušná kolegia. Usnáší se o tom nadpoloviční většinou všech svých členů. (3) Před provedením výběru podle odstavce 2 si Nejvyšší soud může vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, předsedů vrchních a krajských soudů a jiných fyzických nebo právnických osob. (4) Vydávání Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek řídí předseda Nejvyššího soudu, který tím může pověřit místopředsedu Nejvyššího soudu. Vrchní soudy § 25 Vrchní soudy a) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni krajské soudy, které patří do jejich obvodu, b) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech. § 26 (1) Vrchní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů senátů a dalších soudců. (2) Rozhodovací činnost vrchního soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředsedové vrchního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu vrchního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů. (3) V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací činnosti vrchního soudu podílejí vyšší soudní úředníci a soudní tajemníci. § 27 Vrchní soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. § 28 (1) Předseda vrchního soudu dává na základě pravomocných rozhodnutí vrchního soudu a soudů, které patří do obvodu vrchního soudu, Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování soudů. (2) Je-li o to požádán Nejvyšším soudem, podává předseda vrchního soudu vyjádření před zaujetím stanoviska Nejvyšším soudem (§ 14 odst. 3). Krajské soudy § 29 Krajské soudy a) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy, které patří do jejich obvodu, b) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy prvního stupně, c) rozhodují ve věcech správního soudnictví v případech stanovených zákonem, d) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech. § 30 (1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů senátů a dalších soudců. (2) Rozhodovací činnost krajského soudu vykonávají soudci a přísedící. Předseda a místopředsedové krajského soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu krajského soudu a státní správu okresních soudů, které patří do jeho obvodu, v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů. (3) V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací činnosti krajského soudu podílejí vyšší soudní úředníci, justiční kandidáti a soudní tajemníci. § 31 (1) V řízení před krajským soudem rozhoduje samosoudce. V senátech krajský soud rozhoduje v případech stanovených zákony o řízení před soudy. (2) Senáty krajského soudu se skládají z a) předsedy senátu a 2 přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech, b) předsedy senátu a 2 soudců v ostatních případech. (3) Samosoudcem je předseda senátu nebo soudce. Předsedou senátu může být pouze soudce. § 32 (1) Předseda krajského soudu dává na základě pravomocných rozhodnutí krajského soudu a okresních soudů, které patří do obvodu krajského soudu, Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování soudů; jde-li o pravomocná rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, podává podněty k přijetí stanoviska Nejvyššímu správnímu soudu. (2) Je-li o to požádán Nejvyšším soudem, podává předseda krajského soudu vyjádření před zaujetím stanoviska Nejvyšším soudem (§ 14 odst. 3); obdobně postupuje, je-li o vyjádření požádán před přijetím stanoviska Nejvyšším správním soudem. Okresní soudy § 33 Okresní soudy a) rozhodují jako soudy prvního stupně, nestanoví-li zákony o řízení před soudy jinak, b) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech. § 34 (1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy nebo místopředsedů soudu a dalších soudců. (2) Rozhodovací činnost okresního soudu vykonávají soudci jako samosoudci. Předseda a místopředseda nebo místopředsedové okresního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu okresního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (3) V rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem se na rozhodovací činnosti okresního soudu podílejí vyšší soudní úředníci, justiční kandidáti, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé. § 36 Předseda okresního soudu dává na základě pravomocných rozhodnutí okresního soudu Nejvyššímu soudu podněty ke sjednocení rozhodování soudů. Asistenti soudců vrchních, krajských a okresních soudů § 36a (1) Soudci vrchního, krajského nebo okresního soudu může být jmenován asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Asistenta soudce jmenuje předseda příslušného soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná; asistenta odvolává předseda soudu i bez návrhu. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce. (3) Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by odsouzen nebyl. (4) Asistent soudce vykonává jednotlivé úkony soudního řízení z pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce. (5) Asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků. § 37 Ve věcech evropského příkazu k obstavení účtů13) je místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 1. Oddíl 5 Úprava působnosti některých soudů § 38 Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, je Obvodní soud pro Prahu 6 příslušný místo okresních soudů, Městského soudu v Brně a obvodních soudů v hlavním městě Praze k řízení v trestních věcech týkajících se občanů České republiky, jde-li o výkon rozhodnutí cizozemského soudu podle mezinárodní smlouvy, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. § 39 (1) Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze. (2) Ve věcech průmyslového vlastnictví1a) a ochrany práv k odrůdám1b) je příslušný věcně a místně jako soud prvního stupně Městský soud v Praze. Oddíl 6 Vnitřní organizace soudů a rozvrh práce § 40 (1) Základem vnitřní organizace soudu jsou soudní oddělení vytvořená podle senátů nebo samosoudců; každý soudce se zařadí alespoň do jednoho soudního oddělení. (2) U Nejvyššího soudu se soudní oddělení vytváří v rámci jednotlivých kolegií. (3) U krajských a okresních soudů, v jejichž obvodu jsou zřízeny pobočky (§ 13), se vytváří soudní oddělení též v rámci poboček. (4) Administrativní a jiné kancelářské práce pro jedno nebo více soudních oddělení provádí soudní kancelář. Společné útvary vykonávají úkony pro celý soud. § 41 (1) Rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení se řídí rozvrhem práce. (2) Rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radousoudcovskou radou; rozvrh práce musí být vydán nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku může předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radousoudcovskou radou rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba nového rozdělení prací u soudu. (3) Vydaný rozvrh práce je veřejně přístupný; každý má právo do něho nahlížet a činit si z něj výpisy nebo opisy. Je-li rozvrh práce dotčen změnou, zveřejní se bez zbytečného odkladu změna i úplné znění rozvrhu práce po zapracování této změny. § 42 (1) V rozvrhu práce soudu se zejména a) jmenovitě určují soudci tvořící senát, samosoudci, přísedící, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních, b) stanovuje okruh věcí, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu (§ 13), c) určuje specializace soudním oddělením podle jiného právního předpisu, d) stanovují pravidla přidělování věcí soudním oddělením; pravidla přidělování věcí se současně stanoví tak, aby 1. byla zajištěna specializace soudních oddělení podle jiných právních předpisů, 2. věci, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu, připadly soudnímu oddělení působícímu na této pobočce, a 3. pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo, pokud je to možné, stejné, e) určují soudci, kteří budou zastupovat v jednotlivých odděleních soudce, kteří nemohou věc projednat a rozhodnout z důvodu své nepřítomnosti, z důvodu vyloučení, nebo z jiných důvodů stanovených zákonem, f) určuje zastupování asistentů soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a soudních vykonavatelů působících v jednotlivých soudních odděleních pro případ, že nemohou provést úkony ve věci z důvodu nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných vážných důvodů. (2) Rozvrhem práce pro příští kalendářní rok nebo změnou rozvrhu práce nesmí být dotčeno rozdělení věcí a, pokud je to možné, ani zařazení soudců a přísedících do jednotlivých soudních oddělení, provedené před jejich účinností. To neplatí, nebyl-li ve věci učiněn žádný úkon nebo došlo-li ke zřízení nového soudního oddělení nebo jeho zrušení. (3) Změna rozvrhu práce je účinná ode dne následujícího po jejím vydání, nebyl-li určen den pozdější. § 42a (1) Rozvrh práce sestaví předseda soudu tak, aby k přidělování insolvenčních věcí mohly být použity programové prostředky (dále jen „generátor přidělování“). (2) Rozvrh práce určí způsob přidělování insolvenčních věcí, v nichž je řešen úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, pro případ, že není možné použít generátor přidělování v důsledku jeho poruchy znemožňující přístup k datům potřebným k přidělování věcí (dále jen „technická porucha“) do 1 hodiny poté, kdy insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu došel insolvenční návrh, nebo do 1 hodiny po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního souduinsolvenčního soudu, došel-li insolvenční návrh v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního souduinsolvenčního soudu zbývá méně než 1 hodina, nebo ve dnech pracovního klidu. (3) Rozvrh práce určí způsob přidělování insolvenčních věcí, v nichž není řešen úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, pro případ, že není možné použít generátor přidělování v důsledku technické poruchy v trvání nejméně 2 pracovních dnů nebo z jiného důvodu. Podle věty první se postupuje zejména tehdy, stanoví-li rozvrh práce v souladu s insolvenčním zákonem, že insolvenční věc, jež je incidenčním sporem, projedná jiný soudce. (4) Pravidla přidělování insolvenčních věcí podle předchozích odstavců se stanoví v souladu s § 42 odst. 1 písm. d) a současně tak, aby insolvenční věci dlužníků, kteří tvoří koncern nebo jsou manžely, projednávalo stejné soudní oddělení. Rozvrh práce může stanovit pravidla, podle nichž se další insolvenční věc dlužníka přidělí do stejného soudního oddělení, zejména jde-li o opakovaný insolvenční návrh. (5) Počty insolvenčních věcí přidělených podle odstavců 2 a 3 zaznamená soud do elektronické evidence počtu přidělených věcí bez zbytečného odkladu. Způsob přidělování věcí podle rozvrhu práce § 42b (1) Insolvenční věci se přidělují podle pravidel stanovených v rozvrhu práce jednotlivým soudním oddělením náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování tak, aby byla vyloučena možnost ovlivňování přidělení věcí. Přidělování náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování se použije, jsou-li na soudu nebo jeho pobočce pro určitou specializaci zřízena alespoň dvě soudní oddělení. Podmínka náhodného výběru se považuje za splněnou i tehdy, nelze-li soudnímu oddělení dočasně přidělovat věci. Incidenční spory se přidělují náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování, stanoví-li rozvrh práce v souladu s insolvenčním zákonem, že je projedná jiný soudce. (2) Je-li insolvenční věc vrácena soudu k dalšímu řízení nebo je-li proti rozhodnutí vydanému v řízení o této věci opětovně podán opravný prostředek, přidělí se tato věc soudnímu oddělení, kterému byla původně přidělena. (3) Náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování se podle rozvrhu práce přerozdělují již přidělené insolvenční věci v případě a) nepřítomnosti samosoudce nebo všech členů senátu přesahující 8 týdnů, nebo lze-li takovou nepřítomnost důvodně očekávat, b) zániku funkce samosoudce nebo všech členů senátu, jejich dočasného zproštění výkonu funkce, dočasného přidělení nebo přeložení k výkonu funkce k jinému soudu, ledaže jsou samosoudce nebo všichni členové senátu v soudním oddělení podle rozvrhu práce nebo podle jiného právního předpisu nahrazeni, c) vyloučení samosoudce nebo všech členů senátu, nebo d) podle odstavce 2, nemůže-li věc soudní oddělení z důvodů stanovených zákonem opětovně projednat. § 42c (1) Věci, které se nepřidělují generátorem přidělování, se přidělují a přerozdělují v případech podle § 42b odst. 3 písm. b) až d) v souladu s rozvrhem práce tak, aby byla vyloučena možnost ovlivňování přidělování věcí. Jiné než insolvenční věci se rozdělují mezi jednotlivá soudní oddělení podle jejich druhu, určeného předmětem řízení v jednotlivé věci, ledaže jde o věci, jejichž povaha nebo význam takové opatření nevyžadují. Jiné než insolvenční věci se dále přidělují tak, aby v den, kdy věc soudu došla, bylo nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží; je-li v rámci jednotlivých úseků určeno rozvrhem práce více soudních oddělení a neurčí-li rozvrh práce jiný způsob přidělování podle věty první, rozdělují se mezi ně věci ve stanovených poměrech vždy postupně. (2) Ustanovení § 42b odst. 2 se použije obdobně i na jiné než insolvenční věci. § 42d (1) Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) spravuje a provozuje informační systém sloužící k automatickému přidělování věcí, jehož součástí je zejména generátor přidělování a elektronická evidence rozvrhu práce a počtu přidělených věcí. (2) Ministerstvo zaznamenává údaje o přidělování jednotlivých věcí prostřednictvím generátoru přidělování tak, aby byla zabezpečena možnost ověření, že věc byla přidělena v souladu se zákonem. § 42e Stanoví-li tak rozvrh práce, přidělí se přerozdělené insolvenční věci nebo některé z těchto věcí po skončení nepřítomnosti uvedené v § 42b odst. 3 písm. a) nebo po skončení dočasného přidělení soudnímu oddělení, kterému byly přiděleny před přerozdělením. § 43 (1) Předseda soudu zařazuje justiční kandidáty do jednotlivých soudních oddělení v souladu s účelem jejich odborné přípravy. (2) Zařazení justičního kandidáta do soudního oddělení ani změna v tomto zařazení se nepovažuje za opatření týkající se rozvrhu práce. § 44 Brání-li dočasně mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka soudci, vyššímu soudnímu úředníku, soudnímu tajemníku, soudnímu vykonavateli nebo justičnímu kandidátovi provést ve věci jednotlivý úkon, který nesnese odkladu, a nemůže-li úkon provést ten, kdo jej podle rozvrhu práce zastupuje, určí předseda soudu, kdo místo něj potřebný úkon provede. § 45 (1) Podrobnosti vnitřní organizace a rozvrhu práce okresních, krajských a vrchních soudů stanoví ministerstvo vyhláškou. (2) Podrobnosti vnitřní organizace a rozvrhu práce Nejvyššího soudu stanoví jeho jednací řád. (3) Náležitosti generátoru přidělování zajišťující přidělování insolvenčních věcí náhodným výběrem, způsob provozování generátoru přidělování a obsah rozvrhu práce a způsob jeho sestavení za účelem použití generátoru přidělování stanoví ministerstvo vyhláškou. Díl 2 Soudcovské rady Oddíl 1 Ustanovení soudcovských rad a jejich obsazení § 46 (1) Soudcovské radySoudcovské rady se zřizují u Nejvyššího soudu, vrchních soudů a krajských soudů. (2) Soudcovská radaSoudcovská rada se zřizuje též u okresního soudu, k němuž je přiděleno nebo přeloženo k výkonu funkce více než 10 soudců. (3) U okresních soudů, k nimž je přiděleno nebo přeloženo k výkonu funkce méně než 11 soudců, vykonává působnost soudcovské radysoudcovské rady shromáždění všech soudců. (4) Soudcovská radaSoudcovská rada je poradním orgánem předsedy soudu. § 47 (1) Soudcovská radaSoudcovská rada se skládá z 5 členů, není-li dále stanoveno jinak. (2) Soudcovská radaSoudcovská rada okresního soudu, k němuž je přiděleno nebo přeloženo k výkonu funkce méně než 30 soudců, se skládá ze 3 členů. (3) Funkce člena soudcovské radysoudcovské rady je neslučitelná s funkcí předsedy a místopředsedy soudu a u Nejvyššího soudu též s funkcí předsedy kolegia. § 48 (1) Soudcovskou raduSoudcovskou radu svolává, určuje její program a řídí její jednání předseda soudcovské radysoudcovské rady. Předseda soudcovské radysoudcovské rady je povinen svolat soudcovskou radusoudcovskou radu, požádá-li o to její člen nebo předseda soudu anebo místopředseda soudu. (2) Zasedání soudcovské radysoudcovské rady jsou neveřejná. Předseda nebo místopředseda soudu se mohou účastnit zasedání soudcovské radysoudcovské rady, činit návrhy a vyjadřovat se k projednávaným otázkám. Na zasedání soudcovské radysoudcovské rady mohou být přizvány další osoby. (3) Soudcovská radaSoudcovská rada se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů soudcovské radysoudcovské rady. § 49 (1) Vykonává-li působnost soudcovské radysoudcovské rady okresního soudu shromáždění všech soudců, svolává shromáždění, určuje jeho program a řídí jeho jednání předseda okresního soudu. Předseda okresního soudu je povinen svolat shromáždění všech soudců, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců působících u okresního soudu. (2) Zasedání shromáždění všech soudců okresního soudu jsou neveřejná. Na zasedání mohou být přizvány další osoby. (3) Shromáždění všech soudců se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech soudců okresního soudu. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných soudců okresního soudu. Oddíl 2 Působnost soudcovských rad § 50 (1) Soudcovská radaSoudcovská rada Nejvyššího soudu a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy kolegia a předsedy senátu Nejvyššího soudu, b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u Nejvyššího soudu nebo kteří mají být přeloženi od Nejvyššího soudu k jinému soudu, c) projednává návrhy rozvrhu práce Nejvyššího soudu a jeho změn, d) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy Nejvyššího soudu, e) může požádat předsedu Nejvyššího soudu o svolání pléna Nejvyššího soudu a navrhnout mu program zasedání pléna, h) plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a), b), c) a d) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě předseda Nejvyššího soudu; současně určí lhůtu, v níž má být návrh soudcovskou radousoudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. Nevyjádří-li se soudcovská radasoudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí. Návrh rozvrhu práce podle odstavce 1 písm. c) předkládá předseda Nejvyššího soudu soudcovské raděsoudcovské radě nejpozději do 30. listopadu předchozího kalendářního roku. § 51 (1) Soudcovská radaSoudcovská rada vrchního soudu a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a místopředsedy vrchního soudu, b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u vrchního soudu nebo kteří mají být přeloženi od vrchního soudu k jinému soudu, c) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být jmenováni předsedou senátu vrchního soudu, d) projednává návrhy rozvrhu práce vrchního soudu a jeho změn, e) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy vrchního soudu, h) plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě předseda vrchního soudu. Návrh rozvrhu práce podle odstavce 1 písm. d) předkládá předseda vrchního soudu soudcovské raděsoudcovské radě nejpozději do 30. listopadu předchozího kalendářního roku. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radousoudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská radasoudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí. § 52 (1) Soudcovská radaSoudcovská rada krajského soudu a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a místopředsedy krajského soudu, b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u krajského soudu nebo kteří mají být přeloženi od krajského soudu k jinému soudu, c) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být jmenováni předsedou senátu krajského soudu, d) projednává návrhy rozvrhu práce krajského soudu a jeho změn, e) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy krajského soudu, h) plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě předseda krajského soudu. Návrh rozvrhu práce podle odstavce 1 písm. d) předkládá předseda krajského soudu soudcovské raděsoudcovské radě nejpozději do 30. listopadu předchozího kalendářního roku. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radousoudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská radasoudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí. § 53 (1) Soudcovská radaSoudcovská rada okresního soudu a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy a místopředsedy okresního soudu, b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u okresního soudu nebo kteří mají být přeloženi od okresního soudu k jinému soudu, c) projednává návrhy rozvrhu práce okresního soudu a jeho změn, d) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy okresního soudu, f) plní i další úkoly, stanoví-li to tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Návrh podle odstavce 1 písm. a) a b) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě ministerstvo. Návrhy podle odstavce 1 písm. c) a d) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě předseda okresního soudu. Návrh rozvrhu práce podle odstavce 1 písm. c) předkládá předseda okresního soudu soudcovské raděsoudcovské radě nejpozději do 30. listopadu předchozího kalendářního roku. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radousoudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská radasoudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí. Oddíl 3 Volby soudcovských rad a jejich funkční období § 54 (1) Členy soudcovských radsoudcovských rad a jejich 3 náhradníky volí shromáždění všech soudců, kteří byli přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce k příslušnému soudu. (2) Shromáždění všech soudců podle odstavce 1 svolává a řídí předseda soudu. Shromáždění musí být svoláno nejpozději 1 měsíc před uplynutím funkčního období dosavadní soudcovské radysoudcovské rady. § 55 (1) Členem a náhradníkem soudcovské radysoudcovské rady může být zvolen jen soudce, který je přidělen nebo přeložen k příslušnému soudu, je bezúhonný a souhlasí se svým zvolením. (2) Za bezúhonného nemůže být považován ten, komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, nebylo-li kárné opatření zahlazeno, nebo kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin a takové odsouzení nebylo důvodem zániku funkce soudce, nehledí-li se na něj, jako by nebyl odsouzen. § 56 (1) Volby soudcovské radysoudcovské rady jsou přímé, rovné a tajné. Volbu je možno vykonat pouze osobně. (2) Každý soudce může hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik má soudcovská radasoudcovská rada členů, a jednomu kandidátu může dát jen 1 hlas, jinak je jeho hlas neplatný. (3) Do soudcovské radysoudcovské rady jsou zvoleni kandidáti s nejvyšším počtem získaných platných hlasů. Kandidáti na dalších 3 místech se stávají náhradníky. Při rovnosti hlasů se pořadí kandidátů určí losem. (4) Námitky proti platnosti voleb mohou být podány jen před skončením shromáždění všech soudců, svolaného k provedení volby. O námitkách rozhodne s konečnou platností shromáždění všech soudců; jakýkoliv přezkum tohoto rozhodnutí je vyloučen. § 57 (1) Soudcovská radaSoudcovská rada na svém prvním zasedání zvolí ze svých členů předsedu. (2) Soudcovská radaSoudcovská rada může kdykoliv ze svých členů zvolit jiného předsedu; touto volbou je současně odvolán její dosavadní předseda. (3) O zvolení svého předsedy soudcovská radasoudcovská rada informuje předsedu soudu. § 58 (1) Funkční období soudcovské radysoudcovské rady trvá 5 let. (2) Nemá-li soudcovská radasoudcovská rada stanovený počet členů (§ 47 odst. 1 a 2) proto, že již nemůže být doplněna náhradníkem, končí její funkční období uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž tento stav nastal. (3) Soudcovská radaSoudcovská rada vykonává svou působnost i po uplynutí funkčního období, dokud nebude zvolena nová soudcovská radasoudcovská rada. § 59 (1) Funkce člena soudcovské radysoudcovské rady zaniká a) zánikem funkce soudce, b) přeložením k výkonu funkce soudce k jinému soudu, c) jmenováním do funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, u Nejvyššího soudu též do funkce předsedy kolegia, d) uplynutím kalendářního měsíce, v němž bylo předsedovi soudu doručeno oznámení o vzdání se funkce člena soudcovské radysoudcovské rady, e) nevykonává-li funkci soudce ze zdravotních nebo jiných důvodů po dobu 6 po sobě následujících měsíců, f) přestal-li soudce splňovat podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle § 55 odst. 2. (2) Funkce člena soudcovské radysoudcovské rady v případech podle odstavce 1 zaniká dnem bezprostředně následujícím po dni, v němž nastala některá z rozhodných skutečností. (3) Funkce náhradníka soudcovské radysoudcovské rady zaniká obdobně podle odstavce 1. (4) Zanikne-li členu soudcovské radysoudcovské rady jeho funkce, stává se členem soudcovské radysoudcovské rady v pořadí první náhradník. HLAVA II SOUDCI A PŘÍSEDÍCÍ Díl 1 Ustanovování soudců a přísedících Oddíl 1 Obecná ustanovení § 60 Předpoklady pro funkci soudce a přísedícího (1) Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky (dále jen „občan“), který je plně svéprávný a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu. (2) Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, jestliže se na něj podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen. (3) Předpokladem pro ustanovení soudcem je též vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, složení odborné justiční zkoušky a úspěšné absolvování výběrového řízení na funkci soudce. (4) Další předpoklady pro ustanovení soudcem nebo přísedícím stanoví zvláštní právní předpis.1) (5) Za odbornou justiční zkoušku se považuje též advokátní zkouška, závěrečná zkouška právního čekatele, notářská zkouška a odborná exekutorská zkouška. Stejné účinky má výkon funkce soudce Ústavního souduÚstavního soudu alespoň po dobu 2 let. § 61 Funkční období (1) Soudci jsou jmenováni do funkce bez časového omezení. (2) Přísedící jsou voleni do funkce na dobu 4 let. § 62 Slib (1) Soudci po jmenování do funkce a přísedící po zvolení do funkce skládají tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“. (2) Složení slibu se neopakuje, byl-li přísedící zvolen znovu. (3) Slib skládají a) soudci do rukou prezidenta republiky, b) přísedící do rukou předsedy soudu, k němuž byli zvoleni. (4) Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na soudce hledí, jako by nebyl jmenován a na přísedícího jako by nebyl zvolen. Oddíl 2 Jmenování soudců a volba přísedících § 63 Jmenování soudců Soudce jmenuje do funkce prezident republiky. Volba přísedících § 64 (1) Přísedící volí zastupitelstva krajů, jejichž území je alespoň zčásti v obvodu příslušného krajského soudu. V hlavním městě Praze volí přísedící Městského soudu v Praze zastupitelstvo hlavního města Prahy. (2) Kandidáty do funkce přísedícího navrhují členové příslušného zastupitelstva. K navrženým kandidátům si zastupitelstvo vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu. (3) Přísedícím může být zvolen občan, který je přihlášen k trvalému pobytu2) v obvodu zastupitelstva, jímž je do funkce volen, a v obvodu soudu, pro který je do funkce volen, nebo který v těchto obvodech pracuje. § 65 (1) Počet přísedících, kteří mají být pro příslušný krajský soud zvoleni, stanoví předseda příslušného soudu. Při stanovení počtu přísedících je třeba přihlížet k tomu, aby jednotliví přísedící zpravidla nezasedali více než 20 dnů v kalendářním roce. (2) Patří-li do obvodu příslušného soudu území více krajů, stanoví předseda příslušného soudu potřebný počet přísedících zvlášť pro jednotlivá zastupitelstva; přihlíží přitom k počtu obyvatelstva kraje nebo části území v obvodu soudu. § 66 (1) Přísedící vykonává svou funkci ode dne následujícího po dni složení slibu. Jestliže slib neskládá (§ 62 odst. 2), vykonává přísedící svou funkci ode dne následujícího po dni zvolení. (2) Osvědčení o zvolení vydá předseda příslušného soudu přísedícímu po složení slibu nebo, jestliže slib neskládá, po opětovném zvolení. Oddíl 3 Přidělování soudců § 67 (1) Po složení slibu ministr spravedlnosti přidělí soudce na základě jeho předchozího souhlasu k výkonu funkce k určitému okresnímu soudu, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Ministr spravedlnosti může výjimečně soudce přidělit na základě jeho předchozího souhlasu k výkonu funkce ke krajskému nebo vrchnímu anebo Nejvyššímu soudu, jestliže vykonával právnickou činnost v případě krajského a vrchního soudu nejméně 8 let a v případě Nejvyššího soudu nejméně po dobu 10 let, pokud jeho vysoké odborné znalosti dávají záruky řádného výkonu funkce u příslušného soudu. (2) Odvolá-li dodatečně soudce svůj předchozí souhlas s přidělením k určitému soudu, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován. (3) Při přidělení k výkonu funkce k určitému soudu stanoví ministr spravedlnosti se souhlasem soudce též den jeho nástupu do funkce. Den nástupu do funkce musí být stanoven nejpozději do 3 měsíců od jmenování do funkce; nevysloví-li soudce s nástupem do funkce v této lhůtě souhlas, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován. § 68 (1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu podle § 67 nebo přeloženého k jinému soudu podle § 71 a 72 lze s jeho souhlasem na dobu nejdéle tří let v zájmu řádného výkonu soudnictví dočasně přidělit k jinému soudu, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností k Justiční akademii. (2) O dočasném přidělení rozhodne a) předseda krajského soudu po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k jinému okresnímu soudu v obvodu téhož krajského soudu nebo k příslušnému krajskému soudu a souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, b) ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k Justiční akademii, c) v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského soudu, vrchního soudu, Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen, po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti. (3) Soudce dočasně přidělený k jinému soudu má po dobu přidělení a) právo na zajištění přiměřeného ubytování na náklady státu v sídle soudu, k němuž byl dočasně přidělen, nelze-li po něm oprávněně požadovat, aby denně konal k výkonu funkce u tohoto soudu cestu z místa svého bydliště, b) právo na náhradu za používání jiného než služebního silničního motorového vozidla k cestě z místa svého bydliště k soudu, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, bylo-li to dohodnuto; výše této náhrady se řídí právními předpisy upravujícími náhrady za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách konaných zaměstnanci v pracovním poměru, c) právo na náhradu prokázaných jízdních výdajů vynaložených na cestu z místa svého bydliště k soudu, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, nemá-li za vykonanou cestu právo na náhradu podle písmena b). (4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně, byl-li soudce dočasně přidělen k Justiční akademii. § 70 K výkonu funkce k Nejvyššímu soudu lze soudce přidělit jen se souhlasem předsedy tohoto soudu. § 70a (1) Za dočasné přidělení se též považuje, pokud je soudce se svým souhlasem nebo na svou žádost přidělen v zájmu využití zkušeností k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky na dobu nepřesahující 5 let nebo jedno funkční období. O dočasném přidělení podle věty první rozhoduje ministr spravedlnosti. (2) Dnem, k němuž vznikla soudci funkce evropského nejvyššího žalobce, je soudce dočasně přidělen k Úřadu evropského veřejného žalobce. Dočasné přidělení trvá po dobu výkonu této funkce. § 70b Za dočasné přidělení ke kárnému soudukárnému soudu se též považuje výkon funkce soudce senátu kárného soudukárného soudu6). Oddíl 4 Překládání soudců § 71 (1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu lze s jeho souhlasem nebo na jeho žádost přeložit k výkonu funkce na jiný soud. (2) K Nejvyššímu soudu může být přeložen soudce, který má právní praxi po dobu nejméně 10 let a který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce. (3) Ke krajskému nebo vrchnímu soudu může být přeložen soudce, který má právní praxi nejméně 8 let a který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce. (4) Při překládání soudce k soudu vyššího stupně se přihlíží k dosažené odborné úrovni překládaného soudce. § 72 (1) Dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů, ke změně příslušnosti soudů nebo ke změně obvodů soudů a nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit jinak, lze soudce i bez jeho souhlasu nebo žádosti přeložit na jiný soud. (2) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, lze podle odstavce 1 soudce přeložit pouze na jiný soud téhož stupně v rámci obvodu soudu o jeden stupeň vyššího nebo na soud o jeden stupeň nižší v obvodu soudu, k němuž byl soudce přidělen k výkonu funkce, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto přeložení. K vyššímu soudu lze soudce přeložit jen za podmínek uvedených v § 71 odst. 2 a 3. (3) Z téhož důvodu nelze soudce přeložit opakovaně. (4) Soudci, který byl přeložen podle odstavců 1 a 2, náleží dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu,3) je-li vyšší než plat, který by mu náležel při přeložení podle § 71. § 73 (1) O přeložení soudce rozhodne ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce překládán, popřípadě s předsedou příslušného krajského soudu, jde-li o přeložení soudce k okresnímu soudu v jeho obvodu, a po projednání s předsedou soudu, z něhož je soudce překládán, popřípadě s předsedou příslušného krajského soudu, jde-li o přeložení soudce okresního soudu v jeho obvodu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. (2) Není-li stanoveno jinak, platí pro řízení a rozhodnutí přiměřeně ustanovení správního řádu. (3) K výkonu funkce k Nejvyššímu soudu nebo k Nejvyššímu správnímu soudu lze soudce přeložit jen se souhlasem předsedy tohoto soudu. Díl 2 Postavení soudců a přísedících Oddíl 1 Obecná ustanovení § 74 (1) Funkce soudce a přísedícího je veřejnou funkcí. (2) Funkce soudce není slučitelná s funkcemi a činnostmi, o nichž to stanoví zákon. S výjimkou funkce předsedy soudu nebo místopředsedy soudu nesmí soudce současně s výkonem funkce soudce zastávat žádnou jinou funkci ve veřejné správě. Funkce přísedícího není slučitelná s funkcí člena komory Parlamentu, jakož i s jinými činnostmi, o nichž to stanoví zákon. § 75 (1) Stát zabezpečuje nezávislost soudců též jejich hmotným zabezpečením. (2) Platové poměry soudců upravuje zvláštní právní předpis.3) § 76 (1) Pro činy spáchané při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s výkonem této funkce lze soudce trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky. (2) Orgán, který zahájil trestní stíhání proti soudci, o tom vyrozumí ministerstvo a předsedu příslušného soudu. § 77 Orgán, který zahájil trestní stíhání proti přísedícímu, o tom vyrozumí předsedu příslušného soudu a zastupitelstvo, které přísedícího zvolilo. § 78 (1) Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření a nesprávným úředním postupem se řídí zvláštním právním předpisem.4) (2) Zvláštní právní předpis4) stanoví, kdy a v jaké míře může být na soudci vymáhána regresní úhrada. Oddíl 2 Práva a povinnosti soudců a přísedících § 79 (1) Soudci a přísedící jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni pouze zákonem. Jsou povinni vykládat jej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem. (2) Nikdo nesmí narušovat nebo ohrožovat nezávislost a nestrannost soudců a přísedících. § 80 (1) Soudce a přísedící je povinen vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Soudce je povinen podávat oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech a závazcích podle zvláštního právního předpisu. (2) V zájmu záruk nezávislosti a nestrannosti výkonu soudcovské funkce soudce zejména a) je povinen prosazovat a obhajovat nezávislost soudnictví a jeho dobrou pověst, b) je povinen chovat se tak, aby nezavdal příčinu ke snížení důvěry v soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce, c) je povinen odmítnout jakýkoliv zásah, nátlak, vliv, přání nebo žádost, jejichž důsledkem by mohlo být ohrožení nezávislosti soudnictví, d) se nesmí při výkonu své funkce nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním a sdělovacími prostředky, e) musí vystupovat nezaujatě a ke stranám nebo účastníkům řízení přistupovat bez ekonomických, sociálních, rasových, etnických, sexuálních, náboženských nebo jiných předsudků, f) dbá svým chováním o to, aby jeho nestrannost nebyla důvodně zpochybňována. (3) Soudce je povinen vykonávat svou funkci v souladu se zájmem na řádném výkonu soudnictví. Při své rozhodovací činnosti soudce zejména a) je povinen poskytnout každému účastníku řízení nebo straně soudního řízení anebo jejich zástupcům plnou možnost k uplatnění jejich práv; nesmí však od nich, s výjimkou případů stanovených zákony o řízení před soudy, jednostranně přijímat nebo jim podávat informace nebo s nimi jednat o skutkové podstatě projednávané věci nebo o procesních otázkách, které na ni mohou mít vliv, b) dbá o to, aby jeho rozhodnutí bylo srozumitelně a pečlivě odůvodněno. (4) Soudce je povinen při své činnosti mimo výkon funkce soudce a při výkonu svých politických práv si počínat tak, aby tato činnost neohrožovala nebo nenarušovala důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu nebo nenarušovala důstojnost soudcovské funkce anebo mu nebránila v řádném výkonu funkce soudce. (5) Soudce je povinen ve svém osobním životě svým chováním dbát o to, aby nenarušovalo důstojnost soudcovské funkce a neohrožovalo nebo nenarušovalo důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Soudce zejména a) nesmí umožnit, aby jeho funkce byla zneužita k prosazování soukromých zájmů, b) nesmí působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního sporu, zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce. (6) Soudce je povinen zachovávat náležitou úctu k ostatním soudcům, jiným osobám vykonávajícím právnická povolání a k ostatním zaměstnancům soudu a k účastníkům nebo stranám soudního řízení. Ve vztahu k zástupcům účastníků nebo zástupcům stran soudního řízení je povinen se zdržet projevů sympatií, náklonnosti nebo negativních postojů. § 81 (1) Soudce je povinen i po zániku soudcovské funkce zachovávat mlčenlivost o všem, o čem se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, ledaže by byl této povinnosti zproštěn zvláštním právním předpisem nebo osobou k tomu povolanou. (2) Soudce může zprostit povinnosti mlčenlivosti z vážných důvodů předseda soudu; jde-li o předsedu okresního soudu, předseda příslušného krajského soudu, jde-li o předsedu krajského soudu, předseda příslušného vrchního soudu, a jde-li o předsedu vrchního soudu, předseda Nejvyššího soudu. Předsedu Nejvyššího soudu může z vážných důvodů zprostit povinnosti mlčenlivosti prezident republiky. § 82 (1) Soudce nese odpovědnost za svou odbornou úroveň při výkonu soudcovské funkce. (2) Soudce je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. K tomu vedle samostatného studia využívá zejména vzdělávací akce, organizované Justiční akademií, případně soudy a vysokými školami. § 83 (1) Soudce přispívá svými znalostmi a zkušenostmi při odborné přípravě a při odborném vzdělávání soudců, státních zástupců, justičních kandidátů, právních čekatelů a dalších zaměstnanců soudů a státních zastupitelství, organizovaném Justiční akademií, ministerstvem, soudem nebo státním zastupitelstvím. (2) Nebrání-li tomu plnění jeho povinností při výkonu soudnictví, může soudce přispívat svými znalostmi a zkušenostmi též při odborné přípravě notářů, advokátůadvokátů, soudních exekutorů, insolvenčních správcůinsolvenčních správců, advokátních koncipientůadvokátních koncipientů, notářských koncipientů, notářských kandidátů, exekutorských koncipientů a exekutorských kandidátů. (3) Využít znalostí a schopností soudce k odborné přípravě a k odbornému vzdělávání podle odstavců 1 a 2 lze jen s jeho souhlasem. (4) Výkon činností podle odstavců 1 a 2 se považuje za výkon soudcovské funkce. Oddíl 3 Pracovní vztah soudců § 84 (1) Pracovní vztah soudce vzniká dnem, který je stanoven jako den nástupu do funkce, a zaniká dnem zániku funkce soudce. (2) Rozvržení pracovní doby, popřípadě pružnou pracovní dobu a její formu v pracovním řádu stanoví předseda soudu pro soudce tak, aby byl u soudu zajištěn řádný výkon soudnictví. (3) K zajištění řádného výkonu soudnictví může předseda soudu nařídit soudci pracovní pohotovost na pracovišti, v místě jeho bydliště nebo na jiném vhodném místě. Pracovní pohotovost na pracovišti může být soudci nařízena v rozsahu nejvýše 400 hodin v kalendářním roce. Při nařizování pracovní pohotovosti předseda soudu dbá o rovnoměrné zatížení všech soudců. (4) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, použijí se na pracovní vztah soudce přiměřeně ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů. § 85 (1) Soudce nesmí ode dne, který je stanoven jako den nástupu do funkce, až do zániku funkce soudce kromě výkonu funkce soudce a funkcionáře soudu, anebo činností spojených s dočasným přidělením k Justiční akademii, zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku včetně členství v orgánech bytových družstev, společenství vlastníků jednotek a jiných právnických osob, jejichž hlavní předmět činnosti je zaměřen na uspokojování bytových potřeb svých členů, a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické, umělecké, aktivního sportovce a činnosti v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor Parlamentu,5) a to za předpokladu, že taková činnost nenarušuje důstojnost soudcovské funkce nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví. (2) Soudce nesmí ode dne jmenování do funkce až do zániku funkce soudce zastávat funkci ve statutárním, řídícím a kontrolním orgánu podnikající právnické osoby a nesmí být svěřenským správcem nebo další osobou určenou k dohledu nad správou svěřenského fondu, jehož účelem je provozování obchodního závoduobchodního závodu. (3) Výkon funkce soudce je neslučitelný s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí. § 85a (1) Soudce je povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku oznámení o své výdělečné činnosti podle § 85 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, a to s výjimkou správy vlastního majetku. Oznámení o výdělečné činnosti je podáváno předsedovi příslušného soudu. Soudce v oznámení uvede informace týkající se předmětu a způsobu vykonávané činnosti, subjektu, pro který byla tato činnost vykonávána, místa výkonu činnosti a časového rozsahu této činnosti. (2) Oznámení soudce nepodává v případě, že nevykonává výdělečnou činnost podle § 85 odst. 1 nebo pokud výše celkového hrubého ročního příjmu z této činnosti nepřesáhne 20 % jeho ročního platu soudce za předchozí kalendářní rok podle odstavce 1. Oddíl 4 Kárná odpovědnost soudců a funkcionářů soudu § 86 Obecné ustanovení Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu jsou kárně odpovědni za kárné provinění. § 87 Kárné provinění (1) Kárným proviněním soudceKárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. (2) Kárným proviněním předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je též zaviněné porušení povinností spojených s funkcí předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu. § 88 Kárná opatření (1) Za kárné provinění podle § 87 odst. 1 lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření: a) důtku, b) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let, c) odvolání z funkce předsedy senátu, d) odvolání z funkce soudce. (2) Za kárné provinění podle § 87 odst. 2 lze uložit předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření: a) důtku, b) odnětí zvýšení platového koeficientu za výkon funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let, c) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let, d) odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu. (3) Kárné opatření odvolání z funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu lze uložit vedle kárného opatření snížení platu. (4) Od uložení kárného opatření lze upustit, jestliže projednání kárného provinění je postačující. (5) Za více kárných provinění téhož soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, projednaných ve společném řízení, se uloží kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění nejpřísněji postižitelné. (6) Kárné opatření podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) a c) se vůči kárně postiženému soudci nebo předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu uplatní od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření. Do doby, po kterou má být uplatněno kárné opatření podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) anebo c), se nezahrnuje doba, po kterou kárně postiženému plat nenáleží, nebo souhrn těchto dob. § 88a (1) Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu písemně vytkne, je-li to postačující. (2) Pokud výtku uložil předseda soudu, doručí ji též ministerstvu a předsedovi soudu, který je součástí vyššího článku soustavy soudů, je-li též oprávněn výtku uložit. (3) Soudce, předseda soudu, místopředseda soudu a předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu může proti výtce podat do 30 dnů od jejího doručení námitky podle zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. (4) Námitky proti výtce může ve prospěch i v neprospěch soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu podat též orgán státní správy soudů, pokud se mu výtka doručuje. Lhůta podle odstavce 3 se počítá od doručení výtky tomuto orgánu. (5) Žaloba proti výtce není přípustná. § 89 Zánik kárné odpovědnosti (1) Odpovědnost soudce a předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 3 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení. (2) Lhůta podle odstavce 1 neběží od zahájení do skončení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování vedeného pro týž skutek s touž osobou a od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek. (3) Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová. (4) Bylo-li kárné řízení vedeno pro týž skutek proti téže osobě na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, a pokud kárný soud svým rozhodnutím vrátil věc navrhovateli, lhůta podle odstavce 1 neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců ode dne právní moci takového rozhodnutí. § 90 Řízení ve věcech kárné odpovědnosti soudců a předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu upravuje zvláštní právní předpis.6) Oddíl 5 Nezpůsobilost soudce k výkonu funkce § 91 Soudce je nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci, jestliže a) mu nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat jeho funkci, b) byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin a takové odsouzení nebylo důvodem k zániku funkce soudce podle § 94 písm. c), jestliže čin, za který byl soudce odsouzen, svou povahou zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci, nebo c) byl v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci nejméně třikrát pravomocně uznán vinným kárným proviněním, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci. § 92 (1) O tom, že je soudce podle § 91 nezpůsobilý vykonávat svou funkci, se rozhodne na návrh, který je oprávněn podat ministr spravedlnosti nebo předseda soudu, k němuž byl soudce přidělen nebo přeložen. (2) Řízení o návrhu na zjištění nezpůsobilosti soudce vykonávat z důvodů uvedených v § 91 upravuje zvláštní právní předpis.6) Oddíl 6 Některá ustanovení o postavení přísedícího § 93 Náhrady za vykonávání funkce přísedícího (1) Přísedícím, kteří jsou v pracovním poměru nebo v obdobném vztahu, přísluší za dobu, po kterou vykonávají funkci přísedícího nebo plní jiné povinnosti spojené s touto funkcí, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradu mzdy je povinen poskytovat stát. (2) Přísedícím, kteří nejsou v pracovním poměru, nahrazuje ušlý výdělek za dobu výkonu funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí stát. Způsob a výši náhrady stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Stát hradí přísedícím hotové výdaje, které vzniknou vykonáváním funkce přísedícího nebo jiných povinností spojených s touto funkcí. Způsob náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou. (4) Přísedícím přísluší mimo náhrady podle předchozích odstavců za každý den jednání přiměřená paušální náhrada za výkon jejich funkce. Tuto paušální náhradu vyplácí stát ve výši, kterou určí ministerstvo vyhláškou. Díl 3 Zánik funkce soudce a funkce přísedícího Oddíl 1 Zánik funkce Zánik funkce soudce § 94 Funkce soudce zaniká a) uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl věku 70 let, b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto, že je z důvodu uvedeného v § 91 nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci, c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, e) dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu bylo uloženo kárné opatření odvolání z funkce soudce [§ 88 odst. 1 písm. d)], f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce omezen ve svéprávnosti, g) dnem, kdy soudce pozbyl státní občanství České republiky, h) smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce prohlášen za mrtvého. § 95 (1) Soudce se může své funkce vzdát. (2) Funkce soudce zanikne uplynutím 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž bylo oznámení soudce o vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky. Stejnopis oznámení o vzdání se funkce je soudce povinen neprodleně doručit předsedovi příslušného soudu. Zánik funkce přísedícího § 96 Funkce přísedícího zaniká a) uplynutím funkčního období, na které byl do funkce zvolen, b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl přísedící omezen ve svéprávnosti, d) dnem, kdy přísedící pozbyl státní občanství České republiky, e) smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl přísedící prohlášen za mrtvého. § 97 (1) Na návrh příslušného předsedy soudu může být přísedící ze své funkce odvolán zastupitelstvem, které ho zvolilo, jestliže a) závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího, b) přestal splňovat předpoklady uvedené v § 60 odst. 1 a 4, c) jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat povinnosti přísedícího. (2) Před rozhodnutím o odvolání přísedícího z funkce si zastupitelstvo vyžádá jeho vyjádření. (3) Funkce přísedícího zaniká dnem rozhodnutí zastupitelstva o jeho odvolání. § 98 (1) Přísedící se může své funkce vzdát. (2) Funkce přísedícího zanikne dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení přísedícího o vzdání se funkce doručeno zastupitelstvu, které ho do funkce zvolilo. Oddíl 2 Dočasné zproštění výkonu funkce Dočasné zproštění výkonu funkce soudce § 99 (1) Soudce je dočasně zproštěn výkonu funkce, a) byl-li jmenován soudcem Ústavního souduÚstavního soudu, a to na dobu výkonu této funkce, b) stal-li se soudcem nebo asistentem soudce mezinárodního soudu nebo byl-li pověřen výkonem obdobné funkce u mezinárodního soudu, a to na dobu výkonu této funkce, c) byl-li dočasně přidělen k Justiční akademii podle § 68 odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení, d) byl-li dočasně přidělen k orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, do mírové nebo záchranné operace nebo k humanitární pomoci mimo území České republiky podle § 70a odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení. (2) Soudce jmenovaný do funkce evropského nejvyššího žalobce je dnem, k němuž mu vznikla tato funkce, dočasně zproštěn výkonu soudcovské funkce. (3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3) nenáleží. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) a d) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3), není-li s výkonem funkce u mezinárodního soudu, u orgánu nebo organizace se sídlem mimo území České republiky nebo v mírové nebo záchranné operaci anebo s výkonem funkce v rámci humanitární pomoci mimo území České republiky spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu3). (4) Soudce dočasně zproštěný výkonu funkce soudce podle odstavce 1 písm. b) a d) má nárok na náhrady nákladů poskytované při výkonu funkce v zahraničí, pokud tyto náklady nehradí ten, u něhož tuto funkci vykonává. (5) Vláda stanoví nařízením náhrady nákladů poskytovaných při výkonu funkce soudce v zahraničí, a to náhradu a) zvýšených životních nákladů, b) zvýšených vybavovacích výdajů, c) jízdních výdajů a výdajů za ubytování, d) výdajů spojených s přepravou osobních věcí. § 100 (1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce soudce, a) který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání, b) je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení nebo dokud není kárnému soudu doručeno prohlášení soudce, že trvá na projednání věci, c) bylo-li z důvodu uvedeného v § 91 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat soudcovskou funkci, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení. (2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 soudci náleží 50 % platu, na který vznikl soudci ke dni účinnosti dočasného zproštění výkonu funkce a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce nárok podle zvláštního právního předpisu.3) Nedošlo-li k zániku funkce, doplatí se soudci zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin, bylo-li kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce nebo pokud kárný soud vyslovil, že k zániku funkce by došlo, jestliže by se jí soudce dříve nevzdal. (3) K dočasnému zproštění výkonu soudcovské funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější. (4) Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. b) může soudce do 5 pracovních dnů od jeho doručení podat námitky k soudu, příslušnému podle zvláštního právního předpisu ke kárnému řízení;7a) podání námitek nemá odkladný účinek. § 100a (1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu a) za podmínek stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) a c). (2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 předsedovi nebo místopředsedovi soudu nenáleží zvýšení platového koeficientu spojené s jeho funkcí podle zvláštního právního předpisu6a). Nedošlo-li k zániku funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, doplatí se předsedovi nebo místopředsedovi soudu zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin. (3) K dočasnému zproštění výkonu funkce dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo předsedovi nebo místopředsedovi soudu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější. § 101 Dočasné zproštění výkonu funkce přísedícího (1) Přísedící může být dočasně zproštěn výkonu své funkce, jestliže a) je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání, b) byl podán návrh na jeho odvolání, a to na dobu do rozhodnutí o návrhu na odvolání. (2) O dočasném zproštění výkonu funkce přísedícího rozhoduje předseda příslušného soudu. (3) K dočasnému zproštění výkonu funkce přísedícího dojde dnem následujícím po dni, v němž bylo přísedícímu doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější. Díl 4 Funkcionáři soudu Oddíl 1 Jmenování § 102 (1) Předsedu Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců prezident republiky. (2) Funkční období předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu je 10 let. (3) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího soudu. (4) Předsedy kolegií a předsedy senátů Nejvyššího správního soudu jmenuje ze soudců tohoto soudu předseda Nejvyššího správního soudu. (5) Funkční období předsedů kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je 5 let. § 103 (1) Předsedu vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy vrchního soudu ministr spravedlnosti. (2) Funkční období předsedy a místopředsedy vrchního soudu je 7 let. (3) Předsedy senátů vrchního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda vrchního soudu. § 104 (1) Předsedu krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky. Místopředsedy krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti. (2) Funkční období předsedy a místopředsedy krajského soudu je 7 let. (3) Předsedy senátů krajského soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu předseda krajského soudu. § 105 (1) Předsedu okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti. Místopředsedu nebo místopředsedy okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy okresního soudu ministr spravedlnosti. (2) Funkční období předsedy a místopředsedy okresního soudu je 7 let. § 105a (1) Předsedu soudu nelze opakovaně jmenovat do funkce předsedy téhož soudu. Předsedu vrchního a krajského soudu lze opakovaně jmenovat do funkce předsedy jiného soudu téhož stupně až po uplynutí 5 let ode dne zániku funkce předsedy. (2) Místopředsedu soudu nelze jmenovat opakovaně do funkce místopředsedy téhož soudu dvě po sobě jdoucí funkční období. § 105b (1) Předsedou a místopředsedou soudu může být jmenován soudce, který svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu funkce. (2) Předpokladem pro jmenování předsedou Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a vrchního soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 5 let. Předpokladem pro jmenování předsedou krajského soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 4 let. Předpokladem pro jmenování předsedou okresního soudu je výkon funkce soudce nejméně po dobu 2 let. Předpokladem pro jmenování místopředsedou soudu je výkon funkce soudce po dobu jedné poloviny doby potřebné pro jmenování do funkce předsedy daného stupně soudu. (3) Předseda a místopředseda vrchního, krajského a okresního soudu absolvuje odborný vzdělávací program Justiční akademie zaměřený na oblast řízení soudu, a to nejpozději do 2 let ode dne jmenování do funkce předsedy nebo místopředsedy. § 105c (1) Návrh na jmenování do funkce předsedy vrchního a krajského soudu podává ministr spravedlnosti podle výsledku jím vyhlášeného výběrového řízení. (2) Návrh na jmenování do funkce předsedy okresního soudu podává předseda krajského soudu podle výsledku jím vyhlášeného výběrového řízení. (3) Návrh na jmenování místopředsedy musí být odůvodněný. § 105d (1) Ve výběrovém řízení se posuzují předpoklady pro výkon funkce předsedy soudu, záměry uchazeče spojené s výkonem funkce, cíle, kterých chce ve funkci dosáhnout, a konkrétní opatření, která navrhuje k jejich dosažení. (2) Ve výběrovém řízení se zhodnotí také dosavadní rozhodovací činnost soudce, komunikační a organizační dovednosti a přihlédne se ke stážím u soudů vyššího stupně a k případným proběhlým kárným řízením. (3) Pro účely výběrového řízení vypracuje a) předseda soudu nebo jím pověřený místopředseda hodnocení soudce a roční statistický výkaz jeho činnosti, b) soudcovská radasoudcovská rada soudu, ke kterému je uchazeč přidělen, stanovisko a c) soudcovská radasoudcovská rada soudu, u kterého je funkce obsazována, stanovisko. (4) Postup při vyhlašování výběrového řízení, náležitosti přihlášky a postup při podávání přihlášky, postup při zajišťování stanovisek, výkazu a hodnocení činnosti soudce a jejich náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou. § 105e (1) Komise pro výběrové řízení na funkci předsedy má 5 členů. (2) Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy vrchního a krajského soudu jsou vrchní ředitel sekce ministerstva, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, předseda nebo jím pověřený místopředseda krajského nebo vrchního soudu, u kterého není funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda Nejvyššího soudu. (3) Členy komise pro výběrové řízení na funkci předsedy okresního soudu jsou vrchní ředitel sekce ministerstva, odborník pro oblast organizace práce soudů, státní správy soudů a ekonomiky, místopředseda krajského soudu, předseda nebo jím pověřený místopředseda okresního soudu, u kterého je funkce předsedy obsazována, a předseda nebo jím pověřený místopředseda jiného okresního soudu. (4) Ve výběrovém řízení na funkci předsedy krajského a okresního soudu je předseda soudu, u kterého není funkce obsazována, určován losem. (5) Formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou. Oddíl 2 Zánik funkce § 106 Předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu lze z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudukárného soudu v kárném řízení podle zvláštního právního předpisu6). § 107 (1) Předseda senátu může být z funkce odvolán jen na základě pravomocného rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 88 odst. 1 písm. c). (2) Funkce uvedená v odstavci 1 zaniká dnem právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření podle § 88 odst. 1 písm. c). § 108 (1) Funkce předsedy a místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu dále zaniká a) zánikem funkce soudce, b) vzdáním se funkce. (2) Funkce předsedy soudu, místopředsedy soudu a předsedy kolegia podle § 102 až 105 zaniká rovněž uplynutím funkčního období. Funkce místopředsedy soudu zaniká rovněž uplynutím 3 měsíců ode dne jmenování nového předsedy soudu; v případě tohoto způsobu zániku funkce místopředsedy soudu se pravidlo pro zákaz opakovaného jmenování do funkce místopředsedy téhož soudu neuplatní. (3) Podle odstavce 1 písm. b) funkce zaniká dnem, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno tomu, kdo soudce do funkce jmenoval. (4) Zánik funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu nemá za následek zánik funkce soudce. Díl 5 Justiční kandidáti a výběrové řízení na funkci soudce Odborná justiční zkouška § 109 (1) Odborná justiční zkouška se skládá před zkušební komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti. Zkušební komise má 5 členů a skládá se ze soudců, zaměstnanců ministerstva a případně dalších odborníků právní teorie a praxe. Soudci mají ve zkušební komisi většinu. (2) Seznam osob, ze kterých ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise, zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. (3) Odborná justiční zkouška se skládá z písemné a ústní části. Je zaměřena především na odvětví práva, která soudy aplikují při výkonu své působnosti, a na právní předpisy, které se vztahují k organizaci soudů a k postavení a povinnostem soudců. (4) Postup a způsob oznamování termínu odborné justiční zkoušky, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku odborné justiční zkoušky stanoví ministerstvo vyhláškou. § 110 (1) Ministerstvo umožní asistentovi soudce vykonat odbornou justiční zkoušku, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne doručení žádosti. (2) Podmínkou podání žádosti je výkon právní praxe po dobu 3 let, z toho nejméně po dobu 1 roku výkon funkce asistenta soudce. (3) Do doby právní praxe se započítává doba výkonu funkce asistenta soudce, asistenta státního zástupce, právního čekatele, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, praxe advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, notářského kandidáta, notářského koncipienta, exekutorského kandidáta, exekutorského koncipienta, vyššího soudního úředníka, činnost zaměstnance ministerstva, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů, a asistenta Veřejného ochránce práv. Ministerstvo výjimečně může na žádost započítat do doby právní praxe dobu jiné právnické činnosti, a to nejdéle v rozsahu 2 let, jestliže asistent získal při výkonu právní praxe zkušenosti potřebné pro výkon funkce soudce. (4) Ten, kdo při odborné justiční zkoušce neuspěl, může požádat o její opakování nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne konání odborné justiční zkoušky. Ministerstvo umožní opakování odborné justiční zkoušky do 6 měsíců ode dne doručení žádosti. Požádat o opakování odborné justiční zkoušky lze nejpozději do 2 let ode dne konání odborné justiční zkoušky. Ten, kdo neuspěl ani při opakované odborné justiční zkoušce nebo nepožádal o opakování odborné justiční zkoušky do 2 let ode dne konání odborné justiční zkoušky, může podat novou žádost o vykonání odborné justiční zkoušky po uplynutí 3 let ode dne konání opakované odborné justiční zkoušky nebo po uplynutí 5 let ode dne konání neúspěšné odborné justiční zkoušky, nepožádal-li o její opakování. § 111 (1) Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku vyššímu soudnímu úředníkovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, a soudci Ústavního souduÚstavního soudu; § 110 se použije obdobně. (2) Ministerstvo umožní vykonat odbornou justiční zkoušku občanovi, který získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, je státním zaměstnancem ve služebním poměru v oboru služby legislativa a právní činnost, je zařazen ve 13. a vyšší platové třídě, vykonává právní praxi v tomto oboru služby a služebním zařazení minimálně 5 let, v posledním služebním hodnocení dosáhl vynikajících výsledků a zaplatil poplatek za konání odborné justiční zkoušky; § 110 odst. 1 a 4 se použijí obdobně. (3) Poplatníkem poplatku za konání odborné justiční zkoušky je státní zaměstnanec, který žádá o její konání. Předmětem poplatku je konání odborné justiční zkoušky státním zaměstnancem. Výše poplatku činí 5 000 Kč. Poplatek je splatný při podání žádosti. Správcem poplatku je ministerstvo a poplatek je příjmem státního rozpočtu. Justiční kandidát § 112 (1) Výběrové řízení na pozici justičního kandidáta vyhlašuje předseda krajského soudu se souhlasem ministerstva. Výběrové řízení se skládá z písemné a ústní části a z psychologického vyšetření. (2) Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce. (3) Výběrová komise má 5 členů a skládá se ze soudců a zaměstnanců ministerstva. Soudci mají ve výběrové komisi většinu. (4) Seznam soudců a zaměstnanců ministerstva, ze kterých předseda krajského soudu jmenuje členy komise, zveřejní předseda soudu na internetových stránkách soudu. (5) Postup a způsob oznamování termínu výběrového řízení, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou. § 113 (1) Justičním kandidátem se může stát jen ten, kdo uspěje ve výběrovém řízení, složí do rukou předsedy krajského soudu slib a splní předpoklady pro výkon funkce soudce s výjimkou věku a výběrového řízení na funkci soudce. (2) Slib justičního kandidáta zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že se budu svědomitě připravovat na výkon funkce soudce a že si osvojím zásady soudcovské etiky.“ § 114 (1) Odborná příprava justičního kandidáta trvá 1 rok. Odborná příprava se vykonává v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Za stát pracovní smlouvu s justičním kandidátem uzavírá a v pracovněprávních vztazích s justičním kandidátem jedná krajský soud. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovní poměr justičního kandidáta zákoníkem práce. (2) Pracovní poměr se sjedná na dobu určitou v trvání 14 měsíců. Nedosáhne-li doba odborné přípravy v době trvání pracovního poměru délky 1 roku, lze se souhlasem justičního kandidáta pracovní poměr prodloužit o dobu potřebnou k dosažení této délky odborné přípravy, nejdéle však o 6 měsíců. Pracovní poměr s justičním kandidátem se prodlouží o potřebnou dobu, jestliže nedosáhl doby odborné přípravy v trvání 1 roku pro nepřítomnost v práci z důvodu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. (3) Justiční kandidát je povinen i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své činnosti, ve stejném rozsahu jako soudce. Zprostit této povinnosti ho může ze závažných důvodů předseda krajského soudu. (4) Do doby odborné přípravy justičního kandidáta se v případě omluvené nepřítomnosti nebo z důvodu překážek v práci na jeho straně započítává nejvýše 70 pracovních dnů. (5) Pracovní poměr justičního kandidáta, který uspěl ve výběrovém řízení na funkci soudce, může být s jeho souhlasem změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou. § 115 (1) Justiční kandidát vykonává svoji činnost v souladu se zákonem a s pokyny, které mu udělí předseda senátu nebo samosoudce, u kterého justiční kandidát vykonává odbornou přípravu. Justiční kandidát je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zvláštního právního předpisu upravující postavení vyšších soudních úředníků. (2) V závěru odborné přípravy vyhotoví předseda krajského soudu hodnocení justičního kandidáta. Podkladem pro hodnocení justičního kandidáta je stanovisko předsedy senátu nebo samosoudce, u kterého justiční kandidát vykonával odbornou justiční přípravu. (3) Obsahovou náplň odborné přípravy, způsob a postup při hodnocení justičního kandidáta stanoví ministerstvo vyhláškou. Výběrové řízení na funkci soudce § 116 (1) Výběrové řízení na funkci soudce vyhlašuje ministr spravedlnosti. Výběrové řízení se skládá z písemné a ústní části. V případě, že u uchazeče nebylo provedeno psychologické vyšetření ve výběrovém řízení na funkci justičního kandidáta, je součástí výběrového řízení také psychologické vyšetření. (2) Psychologické vyšetření provádí Justiční akademie. Psychologické vyšetření slouží k ověření osobnostních předpokladů pro výkon funkce soudce. (3) Výběrová komise má 5 členů. Ministr spravedlnosti jmenuje 2 členy z odborníků z řad zaměstnanců ministerstva nebo orgánů a osob spadajících do okruhu působnosti ministerstva podle zvláštního zákona, 2 členy z řad soudců na návrh příslušného předsedy krajského soudu, a to tak, aby byl jeden ze soudců z okresního soudu a druhý z krajského soudu, a 1 člena z řad soudců na společný návrh předsedy Nejvyššího soudu a předsedy Nejvyššího správního soudu. § 117 (1) Předpokladem pro přihlášení do výběrového řízení je ukončení odborné přípravy justičního kandidáta v posledních 5 letech předcházejících okamžiku podání přihlášky do výběrového řízení. Tato doba se prodlužuje o dobu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. (2) Stejné účinky jako odborná příprava justičního kandidáta má při splnění ostatních předpokladů pro výkon funkce soudce podle § 60 odst. 3 s výjimkou úspěšného absolvování výběrového řízení na funkci soudce a) výkon funkce státního zástupce, praxe advokátaadvokáta, notáře, soudního exekutora a soudce Ústavního souduÚstavního soudu po dobu 5 let, b) výkon právní praxe nebo vědecké, případně pedagogické činnosti po dobu 10 let v právním odvětví souvisejícím s rozhodovací činností soudů, nebo c) výkon právní praxe ve služebním poměru v oboru legislativa a právní činnost ve 13. a vyšší platové třídě po dobu 15 let; do této praxe se započítává rovněž výkon právní praxe ve státní správě před 1. červencem 2015 ve 13. a vyšší platové třídě s náplní práce, která odpovídá stávajícímu oboru služby legislativa a právní činnost. (3) Postup a způsob oznamování termínu výběrového řízení, náležitosti a způsob podávání přihlášky, formu, obsah, pravidla a způsob vyrozumění o výsledku výběrového řízení stanoví ministerstvo vyhláškou. § 117a Výběr soudců na funkci soudců nejvyšších soudů (1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu zveřejní na internetových stránkách příslušného soudu po projednání se shromážděním všech soudců pravidla pro výběr kandidátů na funkci soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu. Tato pravidla stanoví postup při výběru kandidátů a způsob hodnocení kandidátů. (2) Pravidla podle odstavce 1 mohou stanovit v návaznosti na předpoklady pro ustanovení soudcem, pro přihlášení do výběrového řízení na funkci soudce, pro přidělení nebo přeložení k příslušnému soudu a provedení psychologického vyšetření podle § 116 odst. 2 další požadavky, které musí splňovat kandidát na funkci soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu. HLAVA III STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ Díl 1 Obecná ustanovení § 118 Úkoly státní správy soudů (1) Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených. (2) Výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů. § 118a (1) Ministerstvo spravuje a provozuje informační systém veřejné správy Databáze rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů (dále jen „Databáze“). Databáze je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Okresní, krajské a vrchní soudy zveřejňují v Databázi pravomocná rozhodnutí, jejichž kategorie, postup při jejich zveřejnění a rozsah, ve kterém se tato rozhodnutí zveřejní, stanoví ministerstvo vyhláškou. § 119 Orgány státní správy soudů (1) Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo. (2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu, předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů. (3) V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící u příslušného soudu. Díl 2 Výkon státní správy soudů § 120 (1) Ministerstvo vykonává státní správu vrchních, krajských a okresních soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem buď přímo nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů. (2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu. (3) Státní správu Nejvyššího správního soudu a její výkon upravuje zvláštní právní předpis.7b) (4) Ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo státní správu soudů vždy prostřednictvím jejich předsedů.7c) § 121 (1) Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů vykonávají státní správu soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Místopředsedové Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou. (3) Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu. (4) Místopředseda, popřípadě místopředsedové okresního soudu vykonávají státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou. (5) Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu a krajského soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátu a ostatní soudce příslušného soudu; předseda okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem ostatní soudce příslušného soudu. § 122 Orgány státní správy soudů vykonávají v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem státní správu soudů s přihlédnutím k vyjádřením příslušných soudcovských radsoudcovských rad. § 122a Ředitel správy soudu (1) Ředitel správy soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní správy soudů; odpovědnost předsedy soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena. Předseda soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo. (2) Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává7d) předseda soudu. Funkce ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru. § 122b Zpracovávání osobních údajů soudy (1) Soudy mohou zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon jejich působnosti. Soudy mohou zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny. (2) Soudy mohou předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Soudy mohou též předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získaly při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti. § 122c (1) Pověřenec pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) nevykonává činnost ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů soudem, které jsou potřebné pro výkon působnosti soudu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, a za účelem projednávání a rozhodování sporů a jiných věcí a pro činnosti s tím nezbytně spojené patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, zákonů o soudním řízení správním a v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (2) Soudy se mohou písemně dohodnout, že úkoly pověřence podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů12) vykonává pověřenec určený určitým soudem. Soudy a ministerstvo se mohou písemně dohodnout, že tyto úkoly vykonává pověřenec určený ministerstvem. § 122d (1) Orgán k tomu určený sleduje soulad postupu soudu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány v souvislosti s předcházením, vyhledáváním a odhalováním trestné činnosti a stíháním trestných činůtrestných činů, výkonem trestů a ochranných opatření, zajišťováním bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, nebo s činností soudů související s projednáváním a rozhodováním sporů a jiných věcí a činnostmi s tím nezbytně spojenými patřícími do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, zákonů o soudním řízení správním a v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. Zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom příslušného správce nebo zpracovatele a uvede, jak je napravit. (2) Orgánem podle odstavce 1 se rozumí v případě sledování postupu okresního soudu krajský soud, do jehož obvodu okresní soud patří, v případě sledování postupu krajského soudu vrchní soud, do jehož obvodu krajský soud patří, a v případě sledování postupu vrchního soudu Nejvyšší soud. (3) V případě Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu se orgánem podle odstavce 1 rozumí zaměstnanec určený jeho předsedou. (4) Orgán podle odstavce 1 přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů a informuje o způsobu jejich vyřízení tak, aby předcházel ohrožení a) plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, b) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, c) ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, nebo d) oprávněných zájmů třetí osoby. § 122e Omezení některých práv a povinností (1) Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány soudy v souvislosti s jejich rozhodovací činností a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými za účelem výkonu jejich pravomoci, nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění a) předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, b) ochrany nezávislosti soudů a soudců, c) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nebo d) vymáhání soukromoprávních nároků. (2) Soud bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt údajů, který uplatnil práva stanovená v čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o uplatnění výjimky podle odstavce 1. Díl 3 Výkon státní správy soudů a působnost jejích orgánů § 123 (1) Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů tím, že a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, vykonavatelů a dalších zaměstnanců u něj působících; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu a u ostatních soudů po vyjádření příslušného předsedy soudu, b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudů po stránce personální, c) zajišťuje chod soudů tím, že zabezpečuje financování jejich hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,7e) d) stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu, e) řídí a kontroluje výkon státní správy prováděný předsedy soudů ve věcech majetku státu a státního rozpočtu a stanoví působnost k výkonu státní správy soudů prováděnému předsedy soudů v ostatních věcech, f) řídí a organizuje odbornou přípravu justičních kandidátů, zejména stanoví pro každý krajský soud počty justičních kandidátů, g) organizuje a zajišťuje odborné justiční zkoušky, h) schvaluje statut Justiční akademie a dohlíží na její vzdělávací a jinou činnost, i) organizuje a řídí odbornou přípravu vyšších soudních úředníků, soudních vykonavatelů a dalších zaměstnanců soudů, j) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce, k) sleduje chod práce soudních kanceláří, l) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií, m) organizuje, řídí a kontroluje zveřejňování soudních rozhodnutí, n) organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup vrchních, krajských a okresních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a zda v řízení nedochází ke zbytečným průtahům. K tomuto účelu ministerstvo, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u jednotlivých soudů, a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky, b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudních jednání, c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen „stížnosti“). (3) Ministerstvo sleduje postup vrchních, krajských a okresních soudů při tvorbě a změnách rozvrhu práce, vydané rozvrhy práce a rozdělování věcí podle rozvrhu práce. (4) Získá-li ministerstvo v rámci plnění svých úkolů poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska podle § 14 odst. 3. § 124 (1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců, b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování, c) pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu, d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,9) f) kontroluje činnost ředitele správy Nejvyššího soudu, g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího soudu a úkoly krizového řízení, h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u Nejvyššího soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího soudu, a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudních jednání, c) vyřizuje stížnosti. (3) Předseda Nejvyššího soudu kontroluje postup Nejvyššího soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce. (4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). (5) Ředitel správy Nejvyššího soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu, a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu s výjimkou soudců, c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří, d) plní další úkoly související s výkonem státní správy Nejvyššího soudu podle pokynů předsedy soudu. § 125 (1) Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního soudu tím, že a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců, b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování, c) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a ostatních zaměstnanců působících u vrchního soudu, d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,9) f) zajišťuje včasné zveřejňování soudních rozhodnutí, g) kontroluje činnost ředitele správy vrchního soudu, h) zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení, i) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u vrchního soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u vrchního soudu, a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudního jednání, c) vyřizuje stížnosti. (3) Předseda vrchního soudu kontroluje postup vrchního soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce. (4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda vrchního soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). (5) Ředitel správy vrchního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu, a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců, c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří, d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu. § 126 (1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců, b) prostředky státního rozpočtu, stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu, rozepisuje pro hospodaření krajského soudu a pro hospodaření okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu, c) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu, d) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování, e) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu a zajišťuje pravidelné vzdělávání asistentů soudců, f) zajišťuje výběr justičních kandidátů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu, g) řídí a kontroluje odbornou přípravu justičních kandidátů v obvodu krajského soudu a její výkon, h) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy, i) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce, j) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, k) zajišťuje poskytování informací krajským soudem podle zvláštního právního předpisu,9) l) zajišťuje včasné zveřejňování soudních rozhodnutí, m) kontroluje činnost ředitele správy krajského soudu, n) zajišťuje bezpečnost krajského soudu a úkoly krizového řízení, o) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u krajského a okresních soudů, a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudních jednání, c) vyřizuje stížnosti. (3) Předseda krajského soudu kontroluje postup krajského soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce. (4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda krajského soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu. (5) Ředitel správy krajského soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu, a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců, c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří, d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu. § 127 (1) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu tím, že a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců, b) dohlíží na odbornou přípravu justičních kandidátů po dobu jejího výkonu u okresního soudu, c) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování, d) pečuje o zvyšování odborné úrovně vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků, soudních vykonavatelů a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu, e) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, f) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,9) g) zajišťuje včasné zveřejňování soudních rozhodnutí, h) kontroluje činnost ředitele správy okresního soudu, i) zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení, j) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u okresního soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u okresního soudu, a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudních jednání, c) vyřizuje stížnosti. (3) Předseda okresního soudu kontroluje postup okresního soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce. (4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda okresního soudu předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád). Má-li za to, že podnět předložený mu jiným soudcem nesplňuje podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád), předloží ho se svým stanoviskem předsedovi krajského soudu. (5) Ředitel správy okresního soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu, a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u tohoto soudu s výjimkou soudců, c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří, d) plní další úkoly související s výkonem státní správy soudu podle pokynů předsedy soudu. § 128 (1) Zjistí-li příslušný orgán státní správy soudů, že soudce zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce nebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, podá návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců podle zvláštního právního předpisu.6) (2) Návrh podle zvláštního právního předpisu6) podá příslušný orgán státní správy soudů také tehdy, je-li soudce nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci podle § 91, nebo pokud zjistí, že soudce, jmenovaný předsedou nebo místopředsedou soudu, závažným způsobem porušuje stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů. (3) Příslušný orgán státní správy soudů podá návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování podle zvláštního právního předpisu6), zjistí-li, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu podle odstavce 1 nebo 2 proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen. § 128a (1) Ministerstvo může vyzvat předsedu soudu, který je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti nebo řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci, ke sdělení, zda v určité věci takový návrh podá nebo podal. (2) Vyzvat předsedu soudu ke sdělení podle odstavce 1 může též předseda soudu, který je součástí vyššího článku soustavy soudů, jsou-li oba předsedové soudu oprávněni podat návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti. (3) Předseda soudu, kterému byla doručena výzva, je povinen na ni odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů a v případě odůvodněném složitostí věci nejpozději do 25 pracovních dnů. Lhůty se počítají od doručení výzvy. § 128b (1) Pokud kárný soud rozhodl o zpřístupnění protokolu o hlasování o rozhodnutí soudu, příslušný orgán státní správy soudů smí protokol o hlasování otevřít, nahlédnout do něj a činit si z něj výpisy a opisy. (2) Postupuje-li příslušný orgán státní správy soudů podle odstavce 1, smí protokol otevřít a činit si z něj výpisy a opisy též soudce, o jehož hlasování byl protokol pořízen, a jím zmocněná osoba z řad soudců nebo advokátů. (3) Ten, kdo protokol otevřel, jej po nahlédnutí opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem. (4) Postupuje-li příslušný orgán státní správy soudů podle odstavce 1, není vůči tomuto orgánu, soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, a vůči tímto soudcem zmocněné osobě z řad soudců nebo advokátů nutno zachovat mlčenlivost o obsahu porady, na které k hlasování došlo. Díl 4 Justiční akademie § 129 (1) Zřizuje se Justiční akademie se sídlem v Kroměříži. Justiční akademie je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Dohled nad činností Justiční akademie vykonává ministerstvo. (2) Justiční akademie zejména připravuje a po organizační a odborné stránce zabezpečuje výchovně vzdělávací akce v rámci přípravy justičních kandidátů, právních čekatelů, asistentů soudců a soustavné vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších osob, působících v justici. Justiční akademie může dále zabezpečovat vzdělávací akce pro osoby, které spolupracují s justicí, zejména policejní orgány a orgány sociálně-právní ochrany dětí. Tuto činnost vykonává Justiční akademie v úzké součinnosti se soudy a státními zastupitelstvími tak, aby co nejlépe odpovídala jejich potřebám. § 130 (1) Orgány Justiční akademie jsou Rada Justiční akademie (dále jen „Rada“) a ředitel Justiční akademie (dále jen „ředitel“). (2) Rada řídí po odborné stránce výchovnou a vzdělávací činnost Justiční akademie, zejména stanoví celkovou obsahovou náplň vzdělávací činnosti, studijní programy jednotlivých vzdělávacích akcí a zásady zařazování justičních kandidátů, vyšších soudních úředníků a dalších osob do vzdělávání. Radu tvoří dva zástupci Nejvyššího soudu a dva zástupci Nejvyššího správního soudu, jmenovaní a odvolávaní předsedy těchto soudů, dva zástupci Nejvyššího státního zastupitelství, jmenovaní a odvolávaní nejvyšším státním zástupcem, a předseda, místopředseda a dalších sedm členů, jmenovaní a odvolávaní ministrem spravedlnosti ze soudců, státních zástupců, advokátůadvokátů, notářů, soudních exekutorů, akademických pracovníků nebo jiných odborníků; ministr spravedlnosti jmenuje členy Rady tak, aby většinu v ní tvořili soudci a státní zástupci. (3) Ředitel zajišťuje chod Justiční akademie po stránce personální, pedagogické, organizační, materiální a finanční, a nestanoví-li tento zákon jinak, jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti po projednání s Radou. (4) Výkon funkce člena Rady se považuje za překážku v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu.10) Člen Rady má právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce člena Rady v rozsahu stanoveném právními předpisy o poskytování cestovních náhrad.11) Předsedovi, místopředsedovi a členům Rady, kteří nejsou soudci a státní zástupci, přísluší měsíční odměna za výkon funkce a náhrada výdajů, a to předsedovi ve výši 0,3násobku platu a náhrady výdajů soudce krajského soudu dle délky právní praxe, místopředsedovi ve výši 0,2násobku a členu ve výši 0,1násobku. § 131 Vnitřní organizaci Justiční akademie a podrobnosti o její činnosti upravuje statut, který vydává ministr spravedlnosti po projednání s Radou. § 132 Justiční akademie v rámci své výchovné a vzdělávací činnosti zejména a) organizuje a provádí adaptační kurzy, semináře a přednášky pro justiční kandidáty a právní čekatele a podílí se na výběru osob, které se ucházejí o přijetí do pracovního poměru justičního kandidáta, právního čekatele nebo soudce, b) připravuje a provádí vzdělávací akce zaměřené na zvyšování odborné úrovně soudců a státních zástupců, c) zajišťuje odborné vzdělávání dalších osob a plní další úkoly, stanoví-li tak zvláštní právní předpis nebo ministerstvo. § 132a Hospodářská činnost Justiční akademie Justiční akademie může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro kterou byla zřízena (§ 129 odst. 2). Hospodářská činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost hlavní činnosti. § 133 (1) Vzdělávání na Justiční akademii zajišťují zejména lektoři, které ustanovuje a odvolává Rada, a ostatní pedagogičtí zaměstnanci. (2) Lektoři Justiční akademie jsou vybíráni ze soudců, státních zástupců, advokátůadvokátů, notářů, soudních exekutorů, akademických pracovníků vysokých škol a dalších významných odborníků; u soudců a státních zástupců, kteří budou vykonávat pedagogickou činnost při výkonu funkce soudce nebo státního zástupce, Rada si před jejich jmenováním lektorem Justiční akademie vyžádá vyjádření příslušného předsedy soudu nebo vedoucího státního zástupce. (3) Za pedagogickou činnost vykonávanou v pracovním poměru k Justiční akademii náleží plat akademického pracovníka státní vysoké školy. Díl 5 Posuzování odborné způsobilosti soudců Hodnocení odborné způsobilosti Díl 6 Stížnosti Podání stížnosti § 164 (1) Fyzické a právnické osoby (dále jen „stěžovatel“) jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, jen jde-li o průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. Zda jde o stížnost, se posuzuje podle obsahu podání bez ohledu na to, jak bylo označeno. (2) Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti. (3) Anonymní podání se nevyřizují. § 165 Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; to neplatí, jestliže se obsahem svého podání dopustí trestného činutrestného činu nebo přestupkupřestupku. § 166 (1) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní orgán státní správy soudu písemný záznam. (2) Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána u orgánu státní správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému. Postup při vyřizování stížnosti § 167 Ministerstvo vyřizuje a) stížnosti na postup vrchního a krajského soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení předsedou soudu, b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu, nejde-li o stížnost na průtahy v řízení, c) stížnosti, k jejichž vyřízení je podle § 168 až 171 příslušný jiný orgán státní správy soudů, jestliže si jejich vyřízení vyhradilo. § 168 Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedy soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího soudu, nebo předsedou vrchního soudu. § 169 Předseda vrchního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u vrchního soudu, nebo předsedou krajského soudu v obvodu tohoto soudu. § 170 Předseda krajského soudu vyřizuje a) stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, přísedícími, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a jinými zaměstnanci působícími u krajského soudu, b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou okresního soudu, nejde-li o stížnosti na průtahy v řízení, c) stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení jeho předsedou, d) stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 171 příslušný předseda okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti i stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmena a) nebo c). § 171 Předseda okresního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a jinými zaměstnanci působícími u okresního soudu. Vyřízení stížnosti § 172 Orgán státní správy soudu je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. § 173 (1) Stížnost musí být vyřízena do 2 měsíců, a jedná-li se o stížnost na průtahy v řízení, do 1 měsíce ode dne jejího doručení orgánu státní správy soudů příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. (2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O tom, že stížnost nelze vyřídit ve stanovené lhůtě, musí být stěžovatel písemně vyrozuměn. (3) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, musí být stěžovatel vyrozuměn o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad. Byla-li porušena povinnost soudcem, platí ustanovení § 128 odst. 1. (4) Vyrozumění se zasílají stěžovateli na adresu uvedenou ve stížnosti, popřípadě na jinou adresu, která je příslušnému orgánu státní správy soudů známa. § 174 (1) Má-li stěžovatel zato, že stížnost na nevhodné chování soudních osob nebo narušování důstojnosti řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudu, jím nebyla řádně vyřízena, může požádat a) ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu, b) předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu. (2) Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji prošetřovat. § 174a Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (1) Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněn podáním stížnosti dle § 164. (2) Návrh na určení lhůty se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy v řízení namítány. Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován. (3) Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým vyjádřením soudu příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu soud navrhovatele informuje. To neplatí, pokud soud provede do 30 dnů ode dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení; v takovém případě se k návrhu dále nepřihlíží, ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy se o provedení úkonů dozví, prohlásí, že na návrhu trvá. (4) Soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském soudním a trestním řízenítrestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní soud, směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví; směřuje-li návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodne o něm jiný senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu práce (dále jen „příslušný soud“). (5) Účastníkem řízení je navrhovatel. Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu. (6) Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn. (7) Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází. (8) Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát. (9) Usnesení, kterým příslušný soud rozhodl o návrhu na určení lhůty, se doručí navrhovateli a soudu, proti němuž byl návrh podán. Proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky. HLAVA IV SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 175 Orgány státní správy soudů postupují při výkonu své působnosti v součinnosti se zájmovými organizacemi soudců, s nimiž projednávají zejména a) návrhy zákonů, které se podstatně dotýkají pravomoci soudů a způsobu jejího výkonu, b) zásadní opatření týkající se organizace soudů, postavení soudců a výkonu státní správy soudů. § 175a Využívání údajů soudem (1) Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá údaje z informačních systémů veřejné správy, základních registrů a agendových informačních systémů podle zákona o základních registrech. (2) Z údajů podle odstavce 1 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. § 176 Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona působí u Nejvyššího soudu kolegia uvedená v § 17 odst. 1. § 177 Při rozvrhu práce na kalendářní rok 2002 a při jeho změnách se nepoužije § 42 odst. 4. § 178 První shromáždění soudců k volbě soudcovských radsoudcovských rad svolá předseda soudu do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 179 (1) Soudci jmenovaní do funkcí podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za soudce jmenované podle tohoto zákona. (2) Přísedící zvolení do funkcí podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za přísedící zvolené podle tohoto zákona. (3) Asistenti soudců Nejvyššího soudu, kteří jsou ke dni účinnosti tohoto zákona činní jako asistenti soudců Nejvyššího soudu na základě pracovní smlouvy, se považují za asistenty soudců podle tohoto zákona. Jejich pracovní poměr se mění na pracovní poměr na dobu neurčitou vzniklý jmenováním. § 180 Nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, považuje se za vysokoškolské vzdělání podle § 60 odst. 3 též vysokoškolské vzdělání získané v době před 1. lednem 1999 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice, vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců a zahraniční vysokoškolské vzdělání v oblasti práva uznané podle zvláštních právních předpisů. § 181 Funkce soudců, kteří dovršili věku 65 let do 31. prosince 1997, zaniká dnem 31. prosince 2002; funkce soudců, kteří dovrší nebo dovršili věku 70 let do 31. prosince 2006, zaniká dnem 31. prosince 2007. § 182 Soudci jmenovaní do funkcí předsedů a místopředsedů soudů a do funkcí předsedů senátů se považují za funkcionáře soudu jmenované podle tohoto zákona. § 183 (1) Justiční čekatelé, kteří byli přijati do přípravné služby přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jejichž přípravná služba ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvá, se považují za justiční čekatele podle tohoto zákona. (2) Doba přípravné služby vykonané justičními čekateli podle dosavadních předpisů se považuje za dobu přípravné služby vykonané podle tohoto zákona. § 184 (1) Odborné justiční zkoušky vykonané podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za odborné justiční zkoušky podle tohoto zákona. (2) U soudců, kteří vykonávají soudcovskou funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za odbornou justiční zkoušku podle tohoto zákona i jiné odborné právní zkoušky, které měly podle dosavadních předpisů stejné účinky jako odborná justiční zkouška nebo které byly podle dosavadních předpisů uznány za odbornou justiční zkoušku. (3) Profesní zkoušku komerčního právníka může ministr spravedlnosti pro účely tohoto zákona uznat za odbornou justiční zkoušku. § 186 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích. 2. Zákon č. 17/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. 3. Zákon č. 239/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky. 5. Zákon č. 580/1991 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky. 6. Zákon č. 23/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění zákona č. 580/1991 Sb. 7. Zákon č. 284/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění zákona č. 580/1991 Sb., zákona č. 23/1993 Sb. a zákona č. 171/1993 Sb. 8. Zákon č. 240/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 9. Zákon č. 215/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 10. Zákon č. 11/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. 11. Vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů. 12. Vyhláška č. 71/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů. 13. Vyhláška č. 178/1993 Sb., kterou se mění vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění vyhlášky č. 71/1993 Sb. 14. Vyhláška č. 1/1994 Sb., kterou se doplňuje vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění vyhlášek č. 71/1993 Sb. a č. 178/1993 Sb. 15. Vyhláška č. 235/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění vyhlášky č. 71/1993 Sb., vyhlášky č. 178/1993 Sb. a vyhlášky č. 1/1994 Sb. 16. Vyhláška č. 293/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění pozdějších předpisů. 17. Vyhláška č. 195/1997 Sb., kterou se mění vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění vyhlášky č. 71/1993 Sb., vyhlášky č. 178/1993 Sb., vyhlášky č. 1/1994 Sb., vyhlášky č. 235/1994 Sb. a vyhlášky č. 293/1995 Sb. 18. Vyhláška č. 190/2001 Sb., kterou se mění vyhláška č. 576/1991 Sb., o zřízení poboček některých krajských a okresních soudů, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o advokacii § 187 V § 44 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., se vkládá nové písmeno j), které zní: „j) navrhovat ministru spravedlnosti 1 advokáta za člena Rady pro odbornou způsobilost státních zástupců a jeho náhradníka,“. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k). ČÁST TŘETÍ Změna notářského řádu ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 264/1992 Sb. § 191 V zákoně č. 264/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník, zrušuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) a mění a doplňují některé další zákony, se čl. X zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 171/1993 Sb. § 192 V zákoně č. 171/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, se čl. III zrušuje. ČÁST OSMÁ Změna zákona č. 292/1993 Sb. § 193 V zákoně č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, se čl. II zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona č. 202/1997 Sb. § 194 V zákoně č. 202/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se čl. II zrušuje. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona č. 30/2000 Sb. § 195 V zákoně č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se čl. VII zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna exekučního řádu § 196 V zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, se část jedenáctá zrušuje. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST § 197 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002. (2) Ustanovení § 69 pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 2009. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 6/2002 Sb. NÁZVY, OBVODY A SÍDLA VRCHNÍCH SOUDŮ 1. Vrchní soud v Praze Do obvodu Vrchního soudu v Praze patří obvody Městského soudu v Praze a krajských soudů v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem a v Hradci Králové. Sídlem Vrchního soudu v Praze je hlavní město Praha. 2. Vrchní soud v Olomouci Do obvodu Vrchního soudu v Olomouci patří obvody krajských soudů v Brně a v Ostravě. Sídlem Vrchního soudu v Olomouci je město Olomouc. Příloha č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb. NÁZVY, OBVODY A SÍDLA KRAJSKÝCH SOUDŮ 1. Městský soud v Praze Do obvodu Městského soudu v Praze patří obvody obvodních soudů pro Prahu 1, Prahu 2, Prahu 3, Prahu 4, Prahu 5, Prahu 6, Prahu 7, Prahu 8, Prahu 9 a Prahu 10. Sídlem Městského soudu v Praze je hlavní město Praha. 2. Krajský soud v Praze Do obvodu Krajského soudu v Praze patří obvody okresních soudů v Benešově, Berouně, Kladně, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nymburku, Praha-východ, Praha-západ, v Příbrami a v Rakovníku. Sídlem Krajského soudu v Praze je hlavní město Praha. 3. Krajský soud v Českých Budějovicích Do obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích patří obvody okresních soudů v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Pelhřimově, Písku, Prachaticích, Strakonicích a v Táboře. Sídlem Krajského soudu v Českých Budějovicích je město České Budějovice. 4. Krajský soud v Plzni Do obvodu Krajského soudu v Plzni patří obvody okresních soudů v Domažlicích, Chebu, Klatovech, Karlových Varech, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, v Rokycanech, Sokolově a v Tachově. Sídlem Krajského soudu v Plzni je město Plzeň. 5. Krajský soud v Ústí nad Labem Do obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem patří obvody okresních soudů v České Lípě, Děčíně, Chomutově, Jablonci nad Nisou, Liberci, Litoměřicích, Lounech, Mostě, Teplicích a v Ústí nad Labem. Sídlem Krajského soudu v Ústí nad Labem je město Ústí nad Labem. 6. Krajský soud v Hradci Králové Do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové patří obvody okresních soudů v Havlíčkově Brodu, Hradci Králové, Chrudimi, Jičíně, Náchodě, Pardubicích, Rychnově nad Kněžnou, Semilech, Svitavách, Trutnově a v Ústí nad Orlicí. Sídlem Krajského soudu v Hradci Králové je město Hradec Králové. 7. Krajský soud v Brně Do obvodu Krajského soudu v Brně patří obvody Městského soudu v Brně a okresních soudů v Blansku, Brno-venkov, v Břeclavi, Hodoníně, Jihlavě, Kroměříži, Prostějově, Třebíči, Uherském Hradišti, Vyškově, Zlíně, Znojmu a ve Žďáru nad Sázavou. Sídlem Krajského soudu v Brně je město Brno. 8. Krajský soud v Ostravě Do obvodu Krajského soudu v Ostravě patří obvody okresních soudů v Bruntále, Frýdku-Místku, Jeseníku, Karviné, Novém Jičíně, Olomouci, Opavě, Ostravě, Přerově, Šumperku a ve Vsetíně. Sídlem Krajského soudu v Ostravě je město Ostrava. Příloha č. 3 k zákonu č. 6/2002 Sb. NÁZVY, OBVODY A SÍDLA OKRESNÍCH SOUDŮ 1. Okresní soud v Benešově Do obvodu Okresního soudu v Benešově patří území obcíobcí Benešov, Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Bukovany, Bystřice, Ctiboř, Čakov, Čechtice, Čerčany, Červený Újezd, Český Šternberk, Čtyřkoly, Děkanovice, Divišov, Dolní Kralovice, Drahňovice, Dunice, Heřmaničky, Hradiště, Hulice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chlum, Chmelná, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Jankov, Javorník, Ješetice, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Kozmice, Krhanice, Krňany, Křečovice, Křivsoudov, Kuňovice, Lešany, Libež, Litichovice, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Lštění, Maršovice, Mezno, Miličín, Miřetice, Mnichovice, Mrač, Načeradec, Nemíž, Nespeky, Netvořice, Neustupov, Neveklov, Olbramovice, Ostrov, Ostředek, Pavlovice, Petroupim, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Pravonín, Přestavlky u Čerčan, Psáře, Pyšely, Rabyně, Radošovice, Rataje, Ratměřice, Řimovice, Sázava, Sedlec-Prčice, Slověnice, Smilkov, Snět, Soběhrdy, Soutice, Stranný, Strojetice, Struhařov, Střezimíř, Studený, Šetějovice, Tehov, Teplýšovice, Tichonice, Tisem, Tomice, Trhový Štěpánov, Třebešice, Týnec nad Sázavou, Václavice, Veliš, Vlašim, Vodslivy, Vojkov, Votice, Vracovice, Vranov, Vrchotovy Janovice, Všechlapy, Vysoký Újezd, Xaverov, Zdislavice, Zvěstov. Sídlem Okresního soudu v Benešově je město Benešov. 2. Okresní soud v Berouně Do obvodu Okresního soudu v Berouně patří území obcíobcí Bavoryně, Beroun, Běštín, Broumy, Březová, Bubovice, Bykoš, Bzová, Cerhovice, Drozdov, Felbabka, Hlásná Třebaň, Hořovice, Hostomice, Hředle, Hudlice, Hvozdec, Hýskov, Chaloupky, Chlustina, Chodouň, Chrustenice, Chyňava, Jivina, Karlštejn, Komárov, Koněprusy, Korno, Kotopeky, Králův Dvůr, Kublov, Lážovice, Lhotka, Libomyšl, Liteň, Loděnice, Lochovice, Lužce, Malá Víska, Málkov, Měňany, Mezouň, Mořina, Mořinka, Nenačovice, Nesvačily, Neumětely, Nižbor, Nový Jáchymov, Olešná, Osek, Osov, Otmíče, Otročiněves, Podbrdy, Podluhy, Praskolesy, Rpety, Skřipel, Skuhrov, Srbsko, Stašov, Suchomasty, Svatá, Svatý Jan pod Skalou, Svinaře, Tetín, Tlustice, Tmaň, Točník, Trubín, Trubská, Újezd, Velký Chlumec, Vinařice, Vižina, Vráž, Všeradice, Vysoký Újezd, Zadní Třebaň, Zahořany, Zaječov, Záluží, Zdice, Žebrák, Železná. Sídlem Okresního soudu v Berouně je město Beroun. 3. Okresní soud v Blansku Do obvodu Okresního soudu v Blansku patří území obcíobcí Adamov, Bedřichov, Běleč, Benešov, Blansko, Borotín, Bořitov, Boskovice, Brťov-Jeneč, Brumov, Březina, Bukovice, Bukovina, Bukovinka, Býkovice, Cetkovice, Crhov, Černá Hora, Černovice, Deštná, Dlouhá Lhota, Doubravice nad Svitavou, Drnovice, Habrůvka, Hluboké Dvory, Hodonín, Holštejn, Horní Poříčí, Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Jedovnice, Kněževes, Knínice u Boskovic, Kořenec, Kotvrdovice, Kozárov, Krasová, Krhov, Křetín, Křtěnov, Křtiny, Kulířov, Kunčina Ves, Kunice, Kuničky, Kunštát, Lazinov, Lažany, Letovice, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Lipovec, Lipůvka, Lomnice, Louka, Lubě, Ludíkov, Lysice, Makov, Malá Lhota, Malá Roudka, Míchov, Milonice, Němčice, Nýrov, Obora, Ochoz u Tišnova, Okrouhlá, Olešnice, Olomučany, Osiky, Ostrov u Macochy, Pamětice, Petrov, Petrovice, Prostřední Poříčí, Rájec-Jestřebí, Ráječko, Rašov, Rohozec, Roubanina, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Rudice, Sebranice, Senetářov, Skalice nad Svitavou, Skrchov, Sloup, Spešov, Strhaře, Stvolová, Sudice, Suchý, Sulíkov, Světlá, Svinošice, Svitávka, Synalov, Šebetov, Šebrov-Kateřina, Šošůvka, Štěchov, Tasovice, Uhřice, Újezd u Boskovic, Újezd u Černé Hory, Unín, Úsobrno, Ústup, Valchov, Vanovice, Vavřinec, Vážany, Velenov, Velké Opatovice, Vilémovice, Vísky, Voděrady, Vranová, Vysočany, Závist, Zbraslavec, Zhoř, Žďár, Žďárná, Žernovník, Žerůtky. Sídlem Okresního soudu v Blansku je město Blansko. 4. Okresní soud Brno-venkov Do obvodu Okresního soudu Brno-venkov patří území obcíobcí Babice nad Svitavou, Babice u Rosic, Bílovice nad Svitavou, Biskoupky, Blažovice, Blučina, Braníškov, Bratčice, Březina, Čebín, Česká, Čučice, Deblín, Dolní Kounice, Domašov, Drásov, Hajany, Heroltice, Hlína, Holasice, Hostěnice, Hradčany, Hrušovany u Brna, Hvozdec, Chudčice, Ivančice, Javůrek, Jinačovice, Jiříkovice, Kanice, Ketkovice, Kobylnice, Kovalovice, Kratochvilka, Kupařovice, Kuřim, Lažánky, Ledce, Lelekovice, Lesní Hluboké, Litostrov, Lomnička, Lukovany, Malešovice, Malhostovice, Maršov, Medlov, Mělčany, Měnín, Modřice, Mokrá-Horákov, Moravany, Moravské Bránice, Moravské Knínice, Moutnice, Nebovidy, Nelepeč-Žernůvka, Němčičky, Neslovice, Nesvačilka, Nosislav, Nová Ves, Nové Bránice, Odrovice, Ochoz u Brna, Omice, Opatovice, Ořechov, Oslavany, Ostopovice, Ostrovačice, Otmarov, Podolí, Ponětovice, Popovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Pravlov, Prštice, Předklášteří, Příbram, Přibyslavice, Přísnotice, Radostice, Rajhrad, Rajhradice, Rebešovice, Rosice, Rozdrojovice, Rudka, Řícmanice, Říčany, Říčky, Sentice, Silůvky, Sivice, Skalička, Sobotovice, Sokolnice, Stanoviště, Střelice, Svatoslav, Syrovice, Šerkovice, Šlapanice, Štěpánovice, Telnice, Těšany, Tetčice, Tišnov, Trboušany, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Újezd u Rosic, Unkovice, Úsuší, Velatice, Veverská Bítýška, Veverské Knínice, Viničné Šumice, Vohančice, Vojkovice, Vranov, Všechovice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov, Žabčice, Žatčany, Želešice, Železné, Židlochovice. Sídlem Okresního soudu Brno-venkov je město Brno. 5. Okresní soud v Bruntále Do obvodu Okresního soudu v Bruntále patří území obcíobcí Andělská Hora, Bílčice, Bohušov, Brantice, Bruntál, Břidličná, Býkov-Láryšov, Čaková, Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Dvorce, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Hošťálkovy, Huzová, Janov, Jindřichov, Jiříkov, Karlova Studánka, Karlovice, Krasov, Krnov, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lichnov, Liptaň, Lomnice, Ludvíkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Město Albrechtice, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Moravský Beroun, Norberčany, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Osoblaha, Petrovice, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rusín, Rýmařov, Ryžoviště, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Sosnová, Stará Ves, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Třemešná, Tvrdkov, Úvalno, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Vrbno pod Pradědem, Vysoká, Zátor. Sídlem Okresního soudu v Bruntále je město Bruntál. 6. Okresní soud v Břeclavi Do obvodu Okresního soudu v Břeclavi patří území obcíobcí Bavory, Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brod nad Dyjí, Brumovice, Břeclav, Březí, Bulhary, Cvrčovice, Diváky, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Bojanovice, Horní Věstonice, Hrušky, Hustopeče, Ivaň, Jevišovka, Kašnice, Klentnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Kostice, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Lanžhot, Lednice, Mikulov, Milovice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Podivín, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Přítluky, Rakvice, Sedlec, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Tvrdonice, Týnec, Uherčice, Valtice, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vlasatice, Vranovice, Vrbice, Zaječí. Sídlem Okresního soudu v Břeclavi je město Břeclav. 7. Okresní soud v České Lípě Do obvodu Okresního soudu v České Lípě patří území obcíobcí Bezděz, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Brniště, Cvikov, Častolovice, Česká Lípa, Doksy, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Horní Libchava, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Krompach, Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Luka, Mařenice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Okna, Okrouhlá, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko, Provodín, Prysk, Radvanec, Ralsko, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Sloup v Čechách, Slunečná, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Stvolínky, Svojkov, Svor, Tachov, Tuhaň, Velenice, Velký Valtinov, Volfartice, Vrchovany, Zahrádky, Zákupy, Žandov, Ždírec. Sídlem Okresního soudu v České Lípě je město Česká Lípa. 8. Okresní soud v Českých Budějovicích Do obvodu Okresního soudu v Českých Budějovicích patří území obcíobcí Adamov, Bečice, Borek, Borovany, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Branišov, Břehov, Čakov, Čejkovice, České Budějovice, Čížkrajice, Dasný, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dobšice, Dolní Bukovsko, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dříteň, Dubičné, Dubné, Dynín, Habří, Hartmanice, Heřmaň, Hlavatce, Hlincová Hora, Hluboká nad Vltavou, Homole, Horní Kněžeklady, Horní Stropnice, Hosín, Hosty, Hradce, Hranice, Hrdějovice, Hůry, Hvozdec, Chotýčany, Chrášťany, Jankov, Jílovice, Jivno, Kamenná, Kamenný Újezd, Komařice, Kvítkovice, Ledenice, Libín, Libníč, Lipí, Lišov, Litvínovice, Ločenice, Mazelov, Mladošovice, Modrá Hůrka, Mokrý Lom, Mydlovary, Nákří, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Nové Hrady, Olešnice, Olešník, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Pištín, Planá, Plav, Radošovice, Roudné, Rudolfov, Římov, Sedlec, Slavče, Srubec, Staré Hodějovice, Strážkovice, Strýčice, Střížov, Svatý Jan nad Malší, Ševětín, Štěpánovice, Temelín, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Úsilné, Včelná, Vidov, Vitín, Vlkov, Vrábče, Vráto, Všemyslice, Záboří, Zahájí, Závraty, Zliv, Zvíkov, Žabovřesky, Žár, Žimutice. Sídlem Okresního soudu v Českých Budějovicích je město České Budějovice. 9. Okresní soud v Českém Krumlově Do obvodu Okresního soudu v Českém Krumlově patří území obcíobcí Benešov nad Černou, Besednice, Bohdalovice, Brloh, Bujanov, Černá v Pošumaví, Český Krumlov, Dolní Dvořiště, Dolní Třebonín, Frymburk, Holubov, Horní Dvořiště, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Chlumec, Chvalšiny, Kájov, Kaplice, Křemže, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Malonty, Malšín, Mirkovice, Mojné, Netřebice, Nová Ves, Omlenice, Pohorská Ves, Polná na Šumavě, Přední Výtoň, Přídolí, Přísečná, Rožmberk nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě, Soběnov, Srnín, Střítež, Světlík, Velešín, Větřní, Věžovatá Pláně, Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Zubčice, Zvíkov a území vojenského újezdu Boletice. Sídlem Okresního soudu v Českém Krumlově je město Český Krumlov. 10. Okresní soud v Děčíně Do obvodu Okresního soudu v Děčíně patří území obcíobcí Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Dolní Podluží, Dolní Poustevna, Doubice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Horní Podluží, Hřensko, Huntířov, Chřibská, Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov, Kámen, Krásná Lípa, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň, Lipová, Lobendava, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice, Merboltice, Mikulášovice, Rumburk, Růžová, Rybniště, Srbská Kamenice, Staré Křečany, Starý Šachov, Šluknov, Těchlovice, Valkeřice, Varnsdorf, Velká Bukovina, Velký Šenov, Verneřice, Veselé, Vilémov. Sídlem Okresního soudu v Děčíně je město Děčín. 11. Okresní soud v Domažlicích Do obvodu Okresního soudu v Domažlicích patří území obcíobcí Babylon, Bělá nad Radbuzou, Blížejov, Brnířov, Bukovec, Čečovice, Čermná, Černíkov, Černovice, Česká Kubice, Díly, Domažlice, Drahotín, Draženov, Hlohová, Hlohovčice, Holýšov, Hora Svatého Václava, Horní Kamenice, Horšovský Týn, Hostouň, Hradiště, Hvožďany, Chocomyšl, Chodov, Chodská Lhota, Chrastavice, Kanice, Kaničky, Kdyně, Klenčí pod Čerchovem, Koloveč, Kout na Šumavě, Křenovy, Kvíčovice, Libkov, Loučim, Luženičky, Meclov, Mezholezy (dříve okres Domažlice), Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn), Milavče, Mířkov, Mnichov, Močerady, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Němčice, Neuměř, Nevolice, Nová Ves, Nový Kramolín, Osvračín, Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběžovice, Pocinovice, Poděvousy, Postřekov, Puclice, Rybník, Semněvice, Spáňov, Srbice, Srby, Staňkov, Stráž, Štichov, Tlumačov, Trhanov, Úboč, Újezd, Únějovice, Úsilov, Velký Malahov, Vidice, Vlkanov, Všekary, Všepadly, Všeruby, Zahořany, Ždánov. Sídlem Okresního soudu v Domažlicích je město Domažlice. 12. Okresní soud ve Frýdku-Místku Do obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku patří území obcíobcí Baška, Bílá, Bocanovice, Brušperk, Bruzovice, Bukovec, Bystřice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Lomná, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Lomná, Horní Tošanovice, Hrádek, Hrčava, Hukvaldy, Jablunkov, Janovice, Kaňovice, Komorní Lhotka, Košařiska, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lučina, Malenovice, Metylovice, Milíkov, Morávka, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nižní Lhoty, Nošovice, Nýdek, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Písek, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Řeka, Řepiště, Sedliště, Smilovice, Soběšovice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Staré Hamry, Staré Město, Staříč, Střítež, Sviadnov, Šenov, Třanovice, Třinec, Václavovice, Vělopolí, Vendryně, Vojkovice, Vratimov, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice. Sídlem Okresního soudu ve Frýdku-Místku je město Frýdek-Místek. 13. Okresní soud v Havlíčkově Brodě Do obvodu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě patří území obcíobcí Bačkov, Bartoušov, Bělá, Bezděkov, Bojiště, Boňkov, Borek, Břevnice, Čachotín, Čečkovice, Česká Bělá, Číhošť, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Dolní Město, Dolní Sokolovec, Druhanov, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Heřmanice, Hněvkovice, Horní Krupá, Horní Paseka, Horní Pohleď, Hradec, Hurtova Lhota, Chotěboř, Chrtníč, Chřenovice, Jedlá, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Kámen, Kamenná Lhota, Klokočov, Knyk, Kochánov, Kojetín, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kraborovice, Krásná Hora, Krátká Ves, Krucemburk, Kunemil, Květinov, Kyjov, Kynice, Lány, Ledeč nad Sázavou, Leškovice, Leština u Světlé, Libice nad Doubravou, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Malčín, Maleč, Michalovice, Modlíkov, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Nová Ves u Leštiny, Nová Ves u Světlé, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešenka, Olešná, Ostrov, Oudoleň, Ovesná Lhota, Pavlov, Podmoklany, Podmoky, Pohled, Prosíčka, Přibyslav, Příseka, Radostín, Rozsochatec, Rušinov, Rybníček, Sázavka, Sedletín, Skorkov, Skryje, Skuhrov, Slavětín, Slavíkov, Slavníč, Sloupno, Služátky, Sobíňov, Stříbrné Hory, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Štoky, Tis, Trpišovice, Uhelná Příbram, Úhořilka, Úsobí, Vepříkov, Veselý Žďár, Věž, Věžnice, Vilémov, Vilémovice, Víska, Vlkanov, Vysoká, Zvěstovice, Ždírec, Ždírec nad Doubravou, Žižkovo Pole. Sídlem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě je město Havlíčkův Brod. 14. Okresní soud v Hodoníně Do obvodu Okresního soudu v Hodoníně patří území obcíobcí Archlebov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Bukovany, Bzenec, Čejč, Čejkovice, Čeložnice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Domanín, Dražůvky, Dubňany, Hodonín, Hovorany, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Hýsly, Javorník, Ježov, Josefov, Karlín, Kelčany, Kněždub, Kostelec, Kozojídky, Kuželov, Kyjov, Labuty, Lipov, Louka, Lovčice, Lužice, Malá Vrbka, Mikulčice, Milotice, Moravany, Moravský Písek, Mutěnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Nová Lhota, Nový Poddvorov, Ostrovánky, Petrov, Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Starý Poddvorov, Stavěšice, Strážnice, Strážovice, Sudoměřice, Suchov, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Tasov, Těmice, Terezín, Tvarožná Lhota, Uhřice, Vacenovice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Věteřov, Vlkoš, Vnorovy, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice, Žeraviny. Sídlem Okresního soudu v Hodoníně je město Hodonín. 15. Okresní soud v Hradci Králové Do obvodu Okresního soudu v Hradci Králové patří území obcíobcí Babice, Barchov, Běleč nad Orlicí, Benátky, Blešno, Boharyně, Černilov, Černožice, Číštěves, Divec, Dobřenice, Dohalice, Dolní Přím, Habřina, Hlušice, Hněvčeves, Holohlavy, Hořiněves, Hradec Králové, Hrádek, Humburky, Hvozdnice, Chlumec nad Cidlinou, Chudeřice, Jeníkovice, Káranice, Klamoš, Kobylice, Kosice, Kosičky, Králíky, Kratonohy, Kunčice, Lejšovka, Lhota pod Libčany, Libčany, Libníkovice, Librantice, Libřice, Lišice, Lodín, Lochenice, Lovčice, Lužany, Lužec nad Cidlinou, Máslojedy, Měník, Mlékosrby, Mokrovousy, Myštěves, Mžany, Neděliště, Nechanice, Nepolisy, Nové Město, Nový Bydžov, Obědovice, Ohnišťany, Olešnice, Osice, Osičky, Petrovice, Písek, Prasek, Praskačka, Předměřice nad Labem, Převýšov, Pšánky, Puchlovice, Račice nad Trotinou, Radíkovice, Radostov, Roudnice, Sadová, Sendražice, Skalice, Skřivany, Sloupno, Smidary, Smiřice, Smržov, Sovětice, Stará Voda, Starý Bydžov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Světí, Syrovátka, Šaplava, Těchlovice, Třebechovice pod Orebem, Třesovice, Urbanice, Vinary, Vrchovnice, Všestary, Výrava, Vysoká nad Labem, Zachrašťany, Zdechovice. Sídlem Okresního soudu v Hradci Králové je město Hradec Králové. 16. Okresní soud v Chebu Do obvodu Okresního soudu v Chebu patří území obcíobcí Aš, Dolní Žandov, Drmoul, Františkovy Lázně, Hazlov, Hranice, Cheb, Krásná, Křižovatka, Lázně Kynžvart, Libá, Lipová, Luby, Mariánské Lázně, Milhostov, Milíkov, Mnichov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Ovesné Kladruby, Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří, Poustka, Prameny, Skalná, Stará Voda, Trstěnice, Třebeň, Tři Sekery, Tuřany, Valy, Velká Hleďsebe, Velký Luh, Vlkovice, Vojtanov, Zádub-Závišín. Sídlem Okresního soudu v Chebu je město Cheb. 17. Okresní soud v Chomutově Do obvodu Okresního soudu v Chomutově patří území obcíobcí Bílence, Blatno, Boleboř, Březno, Černovice, Domašín, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hrušovany, Chbany, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Libědice, Loučná, Málkov, Mašťov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Okounov, Otvice, Perštejn, Pesvice, Pětipsy, Račetice, Radonice, Rokle, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Veliká Ves, Vilémov, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní, Vysoká Pec. Sídlem Okresního soudu v Chomutově je město Chomutov. 18. Okresní soud v Chrudimi Do obvodu Okresního soudu v Chrudimi patří území obcíobcí Běstvina, Biskupice, Bítovany, Bojanov, Bor u Skutče, Bořice, Bousov, Bylany, Ctětín, Čankovice, České Lhotice, Dědová, Dolní Bezděkov, Dřenice, Dvakačovice, Hamry, Heřmanův Městec, Hlinsko, Hluboká, Hodonín, Holetín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Hošťalovice, Hrochův Týnec, Hroubovice, Chrast, Chroustovice, Chrudim, Jeníkov, Jenišovice, Kameničky, Kladno, Klešice, Kněžice, Kočí, Kostelec u Heřmanova Městce, Krásné, Krouna, Křižanovice, Lány, Leština, Leštinka, Libkov, Liboměřice, Licibořice, Lipovec, Lozice, Lukavice, Luže, Míčov-Sušice, Miřetice, Mladoňovice, Morašice, Mrákotín, Nabočany, Načešice, Nasavrky, Nové Hrady, Orel, Ostrov, Otradov, Perálec, Podhořany u Ronova, Pokřikov, Prachovice, Proseč, Prosetín, Předhradí, Přestavlky, Rabštejnská Lhota, Raná, Ronov nad Doubravou, Rosice, Rozhovice, Řepníky, Řestoky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Smrček, Sobětuchy, Stolany, Stradouň, Střemošice, Studnice, Svídnice, Svratouch, Tisovec, Trhová Kamenice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tuněchody, Úherčice, Úhřetice, Vápenný Podol, Včelákov, Vejvanovice, Vinary, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Vrbatův Kostelec, Všeradov, Vysočina, Vyžice, Zaječice, Zájezdec, Zderaz, Žlebské Chvalovice, Žumberk. Sídlem Okresního soudu v Chrudimi je město Chrudim. 19. Okresní soud v Jablonci nad Nisou Do obvodu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou patří území obcíobcí Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Dalešice, Desná, Držkov, Frýdštejn, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice, Jílové u Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný, Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Plavy, Pulečný, Radčice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Skuhrov, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Vlastiboř, Zásada, Zlatá Olešnice, Železný Brod. Sídlem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou je město Jablonec nad Nisou. 20. Okresní soud v Jeseníku Do obvodu Okresního soudu v Jeseníku patří území obcíobcí Bělá pod Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Javorník, Jeseník, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Zlaté Hory, Žulová. Sídlem Okresního soudu v Jeseníku je město Jeseník. 21. Okresní soud v Jihlavě Do obvodu Okresního soudu v Jihlavě patří území obcíobcí Arnolec, Batelov, Bílý Kámen, Bítovčice, Bohuslavice, Borovná, Boršov, Brtnice, Brzkov, Cejle, Cerekvička-Rosice, Černíč, Čížov, Dlouhá Brtnice, Dobronín, Dobroutov, Dolní Cerekev, Dolní Vilímeč, Doupě, Dudín, Dušejov, Dvorce, Dyjice, Hladov, Hodice, Hojkov, Horní Dubenky, Horní Myslová, Hostětice, Hubenov, Hybrálec, Jamné, Jersín, Jezdovice, Ježená, Jihlava, Jihlávka, Jindřichovice, Kalhov, Kaliště, Kamenice, Kamenná, Klatovec, Knínice, Kostelec, Kostelní Myslová, Kozlov, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Markvartice, Měšín, Meziříčko, Milíčov, Mirošov, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nadějov, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Opatov, Ořechov, Otín, Panenská Rozsíčka, Panské Dubenky, Pavlov, Plandry, Polná, Puklice, Radkov, Rančířov, Rantířov, Rohozná, Rozseč, Růžená, Rybné, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Smrčná, Stáj, Stará Říše, Stonařov, Strachoňovice, Střítež, Suchá, Svojkovice, Šimanov, Švábov, Telč, Třešť, Třeštice, Urbanov, Ústí, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Věžnice, Věžnička, Vílanec, Volevčice, Vyskytná nad Jihlavou, Vysoké Studnice, Vystrčenovice, Záborná, Zadní Vydří, Zbilidy, Zbinohy, Zdeňkov, Zhoř, Zvolenovice, Žatec, Ždírec. Sídlem Okresního soudu v Jihlavě je město Jihlava. 22. Okresní soud v Jičíně Do obvodu Okresního soudu v Jičíně patří území obcíobcí Bačalky, Bašnice, Běchary, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Brada-Rybníček, Březina, Bříšťany, Budčeves, Bukvice, Butoves, Bystřice, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Češov, Dětenice, Dílce, Dobrá Voda u Hořic, Dolní Lochov, Dřevěnice, Holín, Holovousy, Hořice, Cholenice, Chomutice, Choteč, Chyjice, Jeřice, Jičín, Jičíněves, Jinolice, Kacákova Lhota, Kbelnice, Kněžnice, Konecchlumí, Kopidlno, Kostelec, Kovač, Kozojedy, Kyje, Lázně Bělohrad, Libáň, Libošovice, Libuň, Lískovice, Lukavec u Hořic, Lužany, Markvartice, Miletín, Milovice u Hořic, Mladějov, Mlázovice, Nemyčeves, Nevratice, Nová Paka, Ohařice, Ohaveč, Osek, Ostroměř, Ostružno, Pecka, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Podhradí, Podůlší, Radim, Rašín, Rohoznice, Rokytňany, Samšina, Sběř, Sedliště, Sekeřice, Slatiny, Slavhostice, Sobčice, Soběraz, Sobotka, Stará Paka, Staré Hrady, Staré Místo, Staré Smrkovice, Střevač, Sukorady, Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Tetín, Třebnouševes, Třtěnice, Tuř, Úbislavice, Údrnice, Úhlejov, Újezd pod Troskami, Úlibice, Valdice, Veliš, Vidochov, Vitiněves, Volanice, Vrbice, Vršce, Vřesník, Vysoké Veselí, Zámostí-Blata, Zelenecká Lhota, Železnice, Žeretice, Židovice, Žlunice. Sídlem Okresního soudu v Jičíně je město Jičín. 23. Okresní soud v Jindřichově Hradci Do obvodu Okresního soudu v Jindřichově Hradci patří území obcíobcí Báňovice, Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Bořetín, Březina, Budeč, Budíškovice, Cep, Cizkrajov, Červený Hrádek, České Velenice, Český Rudolec, Číměř, Člunek, Dačice, Dešná, Deštná, Dívčí Kopy, Dobrohošť, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Domanín, Doňov, Drunče, Dunajovice, Dvory nad Lužnicí, Frahelž, Hadravova Rosička, Halámky, Hamr, Hatín, Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Horní Slatina, Hospříz, Hrachoviště, Hříšice, Chlum u Třeboně, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Jindřichův Hradec, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Klec, Kostelní Radouň, Kostelní Vydří, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Nová Bystřice, Nová Olešná, Nová Včelnice, Nová Ves nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Okrouhlá Radouň, Peč, Písečné, Pístina, Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Polště, Ponědraž, Ponědrážka, Popelín, Příbraz, Rapšach, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička, Slavonice, Smržov, Staňkov, Staré Hobzí, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Stříbřec, Střížovice, Studená, Suchdol nad Lužnicí, Světce, Třebětice, Třeboň, Újezdec, Velký Ratmírov, Vícemil, Višňová, Vlčetinec, Volfířov, Vydří, Záblatí, Záhoří, Zahrádky, Žďár, Županovice. Sídlem Okresního soudu v Jindřichově Hradci je město Jindřichův Hradec. 24. Okresní soud v Karlových Varech Do obvodu Okresního soudu v Karlových Varech patří území obcíobcí Abertamy, Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Bochov, Boží Dar, Božičany, Bražec, Březová, Černava, Čichalov, Dalovice, Děpoltovice, Doupovské Hradiště, Hájek, Horní Blatná, Hory, Hroznětín, Chodov, Chyše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová, Krásné Údolí, Krásný Les, Kyselka, Merklín, Mírová, Nejdek, Nová Role, Nové Hamry, Ostrov, Otovice, Otročín, Pernink, Potůčky, Pšov, Sadov, Smolné Pece, Stanovice, Stráž nad Ohří, Stružná, Šemnice, Štědrá, Teplá, Teplička, Toužim, Útvina, Valeč, Velichov, Verušičky, Vojkovice, Vrbice, Vysoká Pec, Žlutice a území vojenského újezdu Hradiště. Sídlem Okresního soudu v Karlových Varech je město Karlovy Vary. 25. Okresní soud v Karviné Do obvodu Okresního soudu v Karviné patří území obcíobcí Albrechtice, Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Havířov, Horní Suchá, Chotěbuz, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonava, Těrlicko. Sídlem Okresního soudu v Karviné je město Karviná. 26. Okresní soud v Kladně Do obvodu Okresního soudu v Kladně patří území obcíobcí Běleč, Běloky, Beřovice, Bílichov, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice, Buštěhrad, Cvrčovice, Černuc, Doksy, Dolany, Drnek, Družec, Dřetovice, Dřínov, Hobšovice, Horní Bezděkov, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hostouň, Hradečno, Hrdlív, Hřebeč, Chržín, Jarpice, Jedomělice, Jemníky, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kamenný Most, Kladno, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Koleč, Královice, Kutrovice, Kvílice, Kyšice, Ledce, Lhota, Libochovičky, Libovice, Libušín, Lidice, Líský, Loucká, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Olovnice, Otvovice, Páleč, Pavlov, Pchery, Pletený Újezd, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Slatina, Smečno, Stehelčeves, Stochov, Stradonice, Studeněves, Svárov, Svinařov, Šlapanice, Třebichovice, Třebíz, Třebusice, Tuchlovice, Tuřany, Uhy, Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přítočno, Velvary, Vinařice, Vraný, Vrbičany, Zájezd, Zákolany, Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želenice, Žilina, Žižice. Sídlem Okresního soudu v Kladně je město Kladno. 27. Okresní soud v Klatovech Do obvodu Okresního soudu v Klatovech patří území obcíobcí Běhařov, Běšiny, Bezděkov, Biřkov, Bolešiny, Borovy, Břežany, Budětice, Bukovník, Čachrov, Červené Poříčí, Číhaň, Čimice, Dešenice, Dlažov, Dlouhá Ves, Dobršín, Dolany, Domoraz, Dražovice, Frymburk, Hamry, Hartmanice, Hejná, Hlavňovice, Hnačov, Horažďovice, Horská Kvilda, Hrádek, Hradešice, Chanovice, Chlístov, Chudenice, Chudenín, Janovice nad Úhlavou, Javor, Ježovy, Jíno, Kaliště, Kašperské Hory, Kejnice, Klatovy, Klenová, Kolinec, Kovčín, Křenice, Kvášňovice, Lomec, Malý Bor, Maňovice, Měčín, Mezihoří, Mlýnské Struhadlo, Modrava, Mochtín, Mokrosuky, Myslív, Myslovice, Nalžovské Hory, Nehodiv, Nezamyslice, Nezdice, Nezdice na Šumavě, Nýrsko, Obytce, Olšany, Ostřetice, Pačejov, Petrovice u Sušice, Plánice, Podmokly, Poleň, Prášily, Předslav, Rabí, Rejštejn, Slatina, Soběšice, Srní, Strašín, Strážov, Stropčice, Sušice, Svéradice, Švihov, Tužice, Týnec, Újezd u Plánice, Velhartice, Velké Hydčice, Velký Bor, Vrhaveč, Vřeskovice, Zavlekov, Zborovy, Železná Ruda, Žihobce, Žichovice. Sídlem Okresního soudu v Klatovech je město Klatovy. 28. Okresní soud v Kolíně Do obvodu Okresního soudu v Kolíně patří území obcíobcí Barchovice, Bečváry, Bělušice, Břežany I, Břežany II, Býchory, Cerhenice, Církvice, Černé Voděrady, Červené Pečky, Český Brod, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Dománovice, Doubravčice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Hradešín, Chotutice, Chrášťany, Jestřabí Lhota, Jevany, Kbel, Klášterní Skalice, Klučov, Kolín, Konárovice, Konojedy, Kořenice, Kostelec nad Černými Lesy, Kouřim, Kozojedy, Krakovany, Krupá, Krychnov, Křečhoř, Kšely, Libenice, Libodřice, Lipec, Lošany, Malotice, Masojedy, Mrzky, Nebovidy, Němčice, Nová Ves I, Nučice, Ohaře, Oleška, Oplany, Ovčáry, Pašinka, Pečky, Plaňany, Polepy, Polní Chrčice, Polní Voděrady, Poříčany, Prusice, Přehvozdí, Přistoupim, Přišimasy, Radim, Radovesnice I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Rostoklaty, Skvrňov, Starý Kolín, Stříbrná Skalice, Svojšice, Štíhlice, Tismice, Toušice, Třebovle, Tři Dvory, Tuchoraz, Tuklaty, Týnec nad Labem, Uhlířská Lhota, Veletov, Velim, Velký Osek, Veltruby, Vitice, Vlkančice, Volárna, Vrátkov, Vrbčany, Vrbová Lhota, Výžerky, Vyžlovka, Zalešany, Zásmuky, Žabonosy, Ždánice, Žiželice. Sídlem Okresního soudu v Kolíně je město Kolín. 29. Okresní soud v Kroměříži Do obvodu Okresního soudu v Kroměříži patří území obcíobcí Bařice-Velké Těšany, Bělov, Bezměrov, Blazice, Bořenovice, Brusné, Břest, Bystřice pod Hostýnem, Cetechovice, Dřínov, Holešov, Honětice, Horní Lapač, Hoštice, Hulín, Chomýž, Chropyně, Chvalčov, Chvalnov-Lísky, Jankovice, Jarohněvice, Karolín, Komárno, Koryčany, Kostelany, Kostelec u Holešova, Kroměříž, Kunkovice, Kurovice, Kvasice, Kyselovice, Lechotice, Litenčice, Loukov, Lubná, Ludslavice, Lutopecny, Martinice, Míškovice, Morkovice-Slížany, Mrlínek, Němčice, Nítkovice, Nová Dědina, Osíčko, Pacetluky, Pačlavice, Počenice-Tetětice, Podhradní Lhota, Prasklice, Pravčice, Prusinovice, Přílepy, Rajnochovice, Rataje, Roštění, Roštín, Rusava, Rymice, Skaštice, Slavkov pod Hostýnem, Soběsuky, Střílky, Střížovice, Sulimov, Troubky-Zdislavice, Třebětice, Uhřice, Věžky, Vítonice, Vrbka, Zahnašovice, Záříčí, Zástřizly, Zborovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice, Žeranovice. Sídlem Okresního soudu v Kroměříži je město Kroměříž. 30. Okresní soud v Kutné Hoře Do obvodu Okresního soudu v Kutné Hoře patří území obcíobcí Adamov, Bernardov, Bílé Podolí, Bludov, Bohdaneč, Brambory, Bratčice, Církvice, Čáslav, Čejkovice, Černíny, Červené Janovice, Čestín, Dobrovítov, Dolní Pohleď, Drobovice, Hlízov, Horka I, Horka II, Horky, Horušice, Hostovlice, Hraběšín, Chabeřice, Chlístovice, Chotusice, Kácov, Kluky, Kobylnice, Košice, Krchleby, Křesetice, Kutná Hora, Ledečko, Malešov, Miskovice, Močovice, Nepoměřice, Nové Dvory, Okřesaneč, Onomyšl, Opatovice I, Paběnice, Pertoltice, Petrovice I, Petrovice II, Podveky, Potěhy, Rašovice, Rataje nad Sázavou, Rohozec, Řendějov, Samopše, Semtěš, Schořov, Slavošov, Soběšín, Souňov, Staňkovice, Starkoč, Sudějov, Suchdol, Svatý Mikuláš, Šebestěnice, Štipoklasy, Třebešice, Třebětín, Třebonín, Tupadly, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžice, Vavřinec, Vidice, Vinaře, Vlačice, Vlastějovice, Vlkaneč, Vodranty, Vrdy, Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zbýšov, Zruč nad Sázavou, Žáky, Žehušice, Žleby. Sídlem Okresního soudu v Kutné Hoře je město Kutná Hora. 31. Okresní soud v Liberci Do obvodu Okresního soudu v Liberci patří území obcíobcí Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Bílý Potok, Bulovka, Cetenov, Černousy, Český Dub, Čtveřín, Dětřichov, Dlouhý Most, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Janův Důl, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo Údolí, Křižany, Kunratice, Lázně Libverda, Lažany, Liberec, Mníšek, Nová Ves, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pěnčín, Pertoltice, Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Rynoltice, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Višňová, Vlastibořice, Všelibice, Zdislava, Žďárek. Sídlem Okresního soudu v Liberci je město Liberec. 32. Okresní soud v Litoměřicích Do obvodu Okresního soudu v Litoměřicích patří území obcíobcí Bechlín, Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves, Černěves, Černiv, Černouček, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Dobříň, Doksany, Dolánky nad Ohří, Drahobuz, Dušníky, Evaň, Hlinná, Horní Beřkovice, Horní Řepčice, Hoštka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Chotiněves, Chudoslavice, Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Křesín, Křešice, Kyškovice, Levín, Lhotka nad Labem, Liběšice, Libkovice pod Řípem, Libochovany, Libochovice, Libotenice, Litoměřice, Lkáň, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malíč, Martiněves, Michalovice, Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-lázně, Nové Dvory, Oleško, Píšťany, Ploskovice, Podsedice, Polepy, Prackovice nad Labem, Přestavlky, Račice, Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Snědovice, Staňkovice, Straškov-Vodochody, Sulejovice, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Třebenice, Třebívlice, Třebušín, Úpohlavy, Úštěk, Vědomice, Velemín, Velké Žernoseky, Vchynice, Vlastislav, Vražkov, Vrbice, Vrbičany, Vrutice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Žalhostice, Židovice, Žitenice. Sídlem Okresního soudu v Litoměřicích je město Litoměřice. 33. Okresní soud v Lounech Do obvodu Okresního soudu v Lounech patří území obcíobcí Bitozeves, Blatno, Blažim, Blšany, Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Čeradice, Černčice, Deštnice, Dobroměřice, Domoušice, Holedeč, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Kozly, Krásný Dvůr, Kryry, Lenešice, Libčeves, Liběšice, Libočany, Libořice, Lipno, Lišany, Líšťany, Louny, Lubenec, Měcholupy, Nepomyšl, Nová Ves, Nové Sedlo, Obora, Očihov, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Petrohrad, Pnětluky, Počedělice, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Staňkovice, Toužetín, Tuchořice, Úherce, Velemyšleves, Veltěže, Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vroutek, Vršovice, Výškov, Zálužice, Zbrašín, Žatec, Želkovice, Žerotín, Žiželice. Sídlem Okresního soudu v Lounech je město Louny. 34. Okresní soud v Mělníku Do obvodu Okresního soudu v Mělníku patří území obcíobcí Borek, Býkev, Byšice, Cítov, Čečelice, Dobřeň, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dřínov, Dřísy, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Hostín u Vojkovic, Chlumín, Chorušice, Chvatěruby, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kokořín, Konětopy, Kostelec nad Labem, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Křenek, Ledčice, Lhota, Lhotka, Liběchov, Libiš, Liblice, Lobeč, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nosálov, Nová Ves, Obříství, Ovčáry, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tišice, Tuhaň, Tupadly, Újezdec, Úžice, Velký Borek, Veltrusy, Vidim, Vojkovice, Vraňany, Všestudy, Všetaty, Vysoká, Zálezlice, Záryby, Zlončice, Zlosyň, Želízy. Sídlem Okresního soudu v Mělníku je město Mělník. 35. Okresní soud v Mladé Boleslavi Do obvodu Okresního soudu v Mladé Boleslavi patří území obcíobcí Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá Hlína, Bítouchov, Boreč, Boseň, Bradlec, Branžež, Brodce, Březina, Březno, Březovice, Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá, Dalovice, Dlouhá Lhota, Dobrovice, Dobšín, Dolní Bousov, Dolní Krupá, Dolní Slivno, Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Hlavenec, Horky nad Jizerou, Horní Bukovina, Horní Slivno, Hrdlořezy, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce, Chocnějovice, Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina, Jizerní Vtelno, Josefův Důl, Katusice, Klášter Hradiště nad Jizerou, Kluky, Kněžmost, Kobylnice, Kochánky, Kolomuty, Koryta, Kosmonosy, Kosořice, Kostelní Hlavno, Košátky, Kováň, Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova Vrutice, Ledce, Lhotky, Lipník, Loukov, Loukovec, Luštěnice, Mečeříž, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov, Němčice, Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby, Pěčice, Pětikozly, Petkovy, Písková Lhota, Plazy, Plužná, Prodašice, Předměřice nad Jizerou, Přepeře, Ptýrov, Rabakov, Rohatsko, Rokytá, Rokytovec, Řepov, Řitonice, Sedlec, Semčice, Sezemice, Skalsko, Smilovice, Sojovice, Sovínky, Strašnov, Strážiště, Strenice, Sudoměř, Sudovo Hlavno, Sukorady, Tuřice, Ujkovice, Velké Všelisy, Veselice, Vinařice, Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Zdětín, Žďár, Žerčice, Židněves. Sídlem Okresního soudu v Mladé Boleslavi je město Mladá Boleslav. 36. Okresní soud v Mostě Do obvodu Okresního soudu v Mostě patří území obcíobcí Bečov, Bělušice, Braňany, Brandov, Český Jiřetín, Havraň, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Korozluky, Lišnice, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Lužice, Malé Březno, Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady, Skršín, Volevčice, Želenice. Sídlem Okresního soudu v Mostě je město Most. 37. Okresní soud v Náchodě Do obvodu Okresního soudu v Náchodě patří území obcíobcí Adršpach, Bezděkov nad Metují, Bohuslavice, Borová, Božanov, Broumov, Brzice, Bukovice, Černčice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje, Česká Skalice, Dolany, Dolní Radechová, Hejtmánkovice, Heřmanice, Heřmánkovice, Horní Radechová, Hořenice, Hořičky, Hronov, Hynčice, Chvalkovice, Jaroměř, Jasenná, Jestřebí, Jetřichov, Kramolna, Křinice, Lhota pod Hořičkami, Libchyně, Litoboř, Machov, Martínkovice, Mezilečí, Mezilesí, Meziměstí, Nahořany, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový Hrádek, Nový Ples, Otovice, Police nad Metují, Provodov-Šonov, Přibyslav, Rasošky, Rožnov, Rychnovek, Říkov, Sendraž, Slatina nad Úpou, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Stárkov, Studnice, Suchý Důl, Šestajovice, Šonov, Teplice nad Metují, Velichovky, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Velký Třebešov, Vernéřovice, Vestec, Vlkov, Vršovka, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Zaloňov, Žďár nad Metují, Žďárky, Žernov. Sídlem Okresního soudu v Náchodě je město Náchod. 38. Okresní soud v Novém Jičíně Do obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně patří území obcíobcí Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bordovice, Bravantice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Klimkovice, Kopřivnice, Kujavy, Kunín, Lichnov, Luboměř, Mankovice, Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Odry, Olbramice, Petřvald, Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Starý Jičín, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka, Trojanovice, Velké Albrechtice, Veřovice, Vražné, Vrchy, Vřesina, Závišice, Zbyslavice, Ženklava, Životice u Nového Jičína. Sídlem Okresního soudu v Novém Jičíně je město Nový Jičín. 39. Okresní soud v Nymburce Do obvodu Okresního soudu v Nymburce patří území obcíobcí Běrunice, Bobnice, Bříství, Budiměřice, Černíky, Čilec, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dvory, Dymokury, Hořany, Hořátev, Hradčany, Hradištko, Hrubý Jeseník, Chleby, Choťánky, Chotěšice, Choťovice, Chrást, Chroustov, Jíkev, Jiřice, Jizbice, Kamenné Zboží, Kněžice, Kněžičky, Kolaje, Kostelní Lhota, Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Košík, Kounice, Kouty, Kovanice, Krchleby, Křečkov, Křinec, Libice nad Cidlinou, Loučeň, Lysá nad Labem, Mcely, Městec Králové, Milčice, Milovice, Netřebice, Nový Dvůr, Nymburk, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Oskořínek, Ostrá, Pátek, Písková Lhota, Písty, Pňov-Předhradí, Poděbrady, Podmoky, Přerov nad Labem, Rožďalovice, Sadská, Sány, Seletice, Semice, Senice, Sloveč, Sokoleč, Stará Lysá, Starý Vestec, Straky, Stratov, Tatce, Třebestovice, Úmyslovice, Velenice, Velenka, Vestec, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Všechlapy, Vykáň, Záhornice, Zbožíčko, Zvěřínek, Žehuň, Žitovlice. Sídlem Okresního soudu v Nymburce je město Nymburk. 40. Okresní soud v Olomouci Do obvodu Okresního soudu v Olomouci patří území obcíobcí Babice, Bělkovice-Lašťany, Bílá Lhota, Bílsko, Blatec, Bohuňovice, Bouzov, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Červenka, Daskabát, Dlouhá Loučka, Dolany, Doloplazy, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Drahanovice, Dub nad Moravou, Dubčany, Grygov, Haňovice, Hlásnice, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Hnojice, Horka nad Moravou, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Charváty, Cholina, Jívová, Komárov, Kozlov, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov-Břuchotín, Liboš, Lipina, Litovel, Loučany, Loučka, Luběnice, Luboměř pod Strážnou, Luká, Lutín, Lužice, Majetín, Medlov, Měrotín, Město Libavá, Mladeč, Mladějovice, Mrsklesy, Mutkov, Náklo, Náměšť na Hané, Nová Hradečná, Olbramice, Olomouc, Paseka, Pňovice, Přáslavice, Příkazy, Řídeč, Samotíšky, Savín, Senice na Hané, Senička, Skrbeň, Slatinice, Slavětín, Strukov, Střeň, Suchonice, Svésedlice, Štarnov, Štěpánov, Šternberk, Šumvald, Těšetice, Tovéř, Troubelice, Tršice, Újezd, Uničov, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany, Vilémov, Želechovice, Žerotín a území vojenského újezdu Libavá. Sídlem Okresního soudu v Olomouci je město Olomouc. 41. Okresní soud v Opavě Do obvodu Okresního soudu v Opavě patří území obcíobcí Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Čavisov, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Lhota, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlubočec, Hlučín, Hněvošice, Holasovice, Horní Lhota, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Kružberk, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Lublice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť, Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Staré Těchanovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Svatoňovice, Šilheřovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velká Polom, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice, Vřesina, Závada. Sídlem Okresního soudu v Opavě je město Opava. 42. Okresní soud v Ostravě Do obvodu Okresního soudu v Ostravě patří území obceobce Ostrava. Sídlem Okresního soudu v Ostravě je město Ostrava. 43. Okresní soud v Pardubicích Do obvodu Okresního soudu v Pardubicích patří území obcíobcí Barchov, Bezděkov, Borek, Brloh, Břehy, Bukovina nad Labem, Bukovina u Přelouče, Bukovka, Býšť, Časy, Čeperka, Čepí, Černá u Bohdanče, Dašice, Dolany, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Dříteč, Dubany, Hlavečník, Holice, Holotín, Horní Jelení, Horní Ředice, Hostovice, Hrobice, Choltice, Choteč, Chrtníky, Chvaletice, Chvojenec, Chýšť, Jankovice, Jaroslav, Jedousov, Jeníkovice, Jezbořice, Kasalice, Kladruby nad Labem, Kojice, Kostěnice, Křičeň, Kunětice, Labské Chrčice, Lány u Dašic, Lázně Bohdaneč, Libišany, Lipoltice, Litošice, Malé Výkleky, Mikulovice, Mokošín, Morašice, Moravany, Němčice, Neratov, Opatovice nad Labem, Ostřešany, Ostřetín, Pardubice, Plch, Poběžovice u Holic, Poběžovice u Přelouče, Podůlšany, Pravy, Přelouč, Přelovice, Přepychy, Ráby, Radhošť, Rohovládova Bělá, Rohoznice, Rokytno, Rybitví, Řečany nad Labem, Selmice, Semín, Sezemice, Slepotice, Sopřeč, Sovolusky, Spojil, Srch, Srnojedy, Staré Hradiště, Staré Jesenčany, Staré Ždánice, Starý Mateřov, Stéblová, Stojice, Strašov, Svinčany, Svojšice, Tetov, Trnávka, Trusnov, Třebosice, Turkovice, Týnišťko, Uhersko, Úhřetická Lhota, Újezd u Přelouče, Újezd u Sezemic, Urbanice, Valy, Vápno, Veliny, Veselí, Vlčí Habřina, Voleč, Vysoké Chvojno, Vyšehněvice, Zdechovice, Žáravice, Živanice. Sídlem Okresního soudu v Pardubicích je město Pardubice. 44. Okresní soud v Pelhřimově Do obvodu Okresního soudu v Pelhřimově patří území obcíobcí Arneštovice, Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Božejov, Bratřice, Budíkov, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Čáslavsko, Častrov, Čejov, Čelistná, Černov, Černovice, Červená Řečice, Čížkov, Dehtáře, Dobrá Voda, Dobrá Voda u Pacova, Dubovice, Důl, Eš, Hojanovice, Hojovice, Horní Cerekev, Horní Rápotice, Horní Ves, Hořepník, Hořice, Humpolec, Chýstovice, Chyšná, Jankov, Ježov, Jiřice, Kaliště, Kámen, Kamenice nad Lipou, Kejžlice, Koberovice, Kojčice, Komorovice, Košetice, Krasíkovice, Křeč, Křelovice, Křešín, Leskovice, Lesná, Lhota-Vlasenice, Libkova Voda, Lidmaň, Litohošť, Lukavec, Martinice u Onšova, Mezilesí, Mezná, Mladé Bříště, Mnich, Moraveč, Mysletín, Nová Buková, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Obrataň, Olešná, Ondřejov, Onšov, Pacov, Pavlov, Pelhřimov, Píšť, Počátky, Polesí, Pošná, Proseč, Proseč pod Křemešníkem, Putimov, Rodinov, Rovná, Rynárec, Řečice, Salačova Lhota, Samšín, Sedlice, Senožaty, Staré Bříště, Stojčín, Střítež, Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, Syrov, Těchobuz, Těmice, Ústrašín, Útěchovice, Útěchovice pod Stražištěm, Útěchovičky, Včelnička, Velká Chyška, Velký Rybník, Veselá, Věžná, Vojslavice, Vokov, Vyklantice, Vyskytná, Vysoká Lhota, Vystrkov, Zachotín, Zajíčkov, Zhořec, Zlátenka, Želiv, Žirov, Žirovnice. Sídlem Okresního soudu v Pelhřimově je město Pelhřimov. 45. Okresní soud v Písku Do obvodu Okresního soudu v Písku patří území obcíobcí Albrechtice nad Vltavou, Bernartice, Borovany, Boudy, Božetice, Branice, Cerhonice, Čimelice, Čížová, Dobev, Dolní Novosedly, Dražíč, Drhovle, Heřmaň, Horosedly, Hrazany, Hrejkovice, Chyšky, Jetětice, Jickovice, Kestřany, Kluky, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kožlí, Králova Lhota, Křenovice, Křižanov, Kučeř, Květov, Lety, Milevsko, Minice, Mirotice, Mirovice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Okrouhlá, Olešná, Orlík nad Vltavou, Osek, Oslov, Ostrovec, Paseky, Písek, Podolí I, Probulov, Protivín, Přeborov, Předotice, Přeštěnice, Putim, Rakovice, Ražice, Sepekov, Skály, Slabčice, Smetanova Lhota, Stehlovice, Tálín, Temešvár, Varvažov, Veselíčko, Vlastec, Vlksice, Vojníkov, Vráž, Vrcovice, Záhoří, Zbelítov, Zběšičky, Zhoř, Zvíkovské Podhradí, Žďár. Sídlem Okresního soudu v Písku je město Písek. 46. Okresní soud Plzeň-jih Do obvodu Okresního soudu Plzeň-jih patří území obcíobcí Blovice, Bolkov, Borovno, Buková, Čižice, Čížkov, Čmelíny, Dnešice, Dobřany, Dolce, Dolní Lukavice, Drahkov, Honezovice, Horní Lukavice, Horšice, Hradec, Hradiště, Chlum, Chlumčany, Chlumy, Chocenice, Chotěšov, Chválenice, Jarov, Kasejovice, Kbel, Klášter, Kotovice, Kozlovice, Kramolín, Letiny, Letkov, Lhota, Lhůta, Lisov, Líšina, Losiná, Louňová, Lužany, Měcholupy, Merklín, Mileč, Milínov, Míšov, Mladý Smolivec, Mohelnice, Mokrouše, Nebílovy, Nekvasovy, Nepomuk, Netunice, Neurazy, Nezbavětice, Nezdřev, Nezvěstice, Nová Ves, Nové Mitrovice, Oplot, Oselce, Otěšice, Polánka, Prádlo, Předenice, Přestavlky, Přeštice, Příchovice, Ptenín, Radkovice, Roupov, Řenče, Seč, Sedliště, Skašov, Soběkury, Spálené Poříčí, Srby, Starý Plzenec, Stod, Střelice, Střížovice, Šťáhlavy, Štěnovice, Štěnovický Borek, Tojice, Třebčice, Tymákov, Týniště, Únětice, Útušice, Ves Touškov, Vlčí, Vlčtejn, Vrčeň, Vstiš, Zdemyslice, Zemětice, Žákava, Ždírec, Žinkovy, Životice. Sídlem Okresního soudu Plzeň-jih je město Plzeň. 47. Okresní soud Plzeň-město Do obvodu Okresního soudu Plzeň-město patří území obceobce Plzeň. Sídlem Okresního soudu Plzeň-město je město Plzeň. 48. Okresní soud Plzeň-sever Do obvodu Okresního soudu Plzeň-sever patří území obcíobcí Bdeněves, Bezvěrov, Bílov, Blatnice, Blažim, Bohy, Brodeslavy, Bučí, Čeminy, Černíkovice, Čerňovice, Česká Bříza, Dobříč, Dolany, Dolní Bělá, Dolní Hradiště, Dražeň, Druztová, Dýšina, Heřmanova Huť, Hlince, Hněvnice, Holovousy, Horní Bělá, Horní Bříza, Hromnice, Hvozd, Chotíkov, Chrást, Chříč, Jarov, Kaceřov, Kaznějov, Kbelany, Kočín, Kopidlo, Koryta, Kozojedy, Kozolupy, Kožlany, Kralovice, Krašovice, Krsy, Křelovice, Kunějovice, Kyšice, Ledce, Líně, Líšťany, Líté, Lochousice, Loza, Malesice, Manětín, Město Touškov, Mladotice, Mrtník, Myslinka, Nadryby, Nečtiny, Nekmíř, Nevřeň, Nýřany, Obora, Ostrov u Bezdružic, Pastuchovice, Pernarec, Pláně, Plasy, Plešnice, Pňovany, Potvorov, Přehýšov, Příšov, Rochlov, Rybnice, Sedlec, Slatina, Studená, Štichovice, Tatiná, Tis u Blatna, Tlučná, Trnová, Třemošná, Úherce, Újezd nade Mží, Úlice, Úněšov, Úterý, Vejprnice, Velečín, Vochov, Všehrdy, Všeruby, Výrov, Vysoká Libyně, Zahrádka, Zbůch, Zruč-Senec, Žihle, Žilov. Sídlem Okresního soudu Plzeň-sever je město Plzeň. 49. Okresní soud Praha-východ Do obvodu Okresního soudu Praha-východ patří území obcíobcí Babice, Bašť, Bořanovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brázdim, Březí, Čakovičky, Čelákovice, Čestlice, Dobročovice, Dobřejovice, Doubek, Dřevčice, Herink, Horoušany, Hovorčovice, Hrusice, Husinec, Jenštejn, Jirny, Kaliště, Kamenice, Káraný, Klecany, Klíčany, Klokočná, Kojetice, Kostelec u Křížků, Křenice, Křížkový Újezdec, Kunice, Květnice, Lázně Toušeň, Líbeznice, Louňovice, Máslovice, Měšice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Mochov, Mratín, Mukařov, Nehvizdy, Nová Ves, Nový Vestec, Nupaky, Odolena Voda, Ondřejov, Panenské Břežany, Pětihosty, Petříkov, Podolanka, Polerady, Popovičky, Postřižín, Předboj, Přezleztice, Radějovice, Radonice, Řehenice, Říčany, Sedlec, Senohraby, Sibřina, Sluhy, Sluštice, Strančice, Struhařov, Sulice, Svémyslice, Světice, Svojetice, Šestajovice, Škvorec, Tehov, Tehovec, Úvaly, Veleň, Veliká Ves, Velké Popovice, Větrušice, Vodochody, Všestary, Vyšehořovice, Zápy, Zdiby, Zeleneč, Zlatá, Zlonín, Zvánovice. Sídlem Okresního soudu Praha-východ je hlavní město Praha. 50. Okresní soud Praha-západ Do obvodu Okresního soudu Praha-západ patří území obcíobcí Bojanovice, Bratřínov, Březová-Oleško, Buš, Černolice, Černošice, Červený Újezd, Číčovice, Čisovice, Davle, Dobrovíz, Dobříč, Dobřichovice, Dolany, Dolní Břežany, Drahelčice, Holubice, Horoměřice, Hostivice, Hradišťko, Hvozdnice, Choteč, Chrášťany, Chýně, Chýnice, Jeneč, Jesenice, Jílové u Prahy, Jíloviště, Jinočany, Kamenný Přívoz, Karlík, Klínec, Kněževes, Kosoř, Kytín, Lety, Libčice nad Vltavou, Libeř, Lichoceves, Líšnice, Měchenice, Mníšek pod Brdy, Nučice, Ohrobec, Okoř, Okrouhlo, Ořech, Petrov, Pohoří, Průhonice, Psáry, Ptice, Roblín, Roztoky, Rudná, Řevnice, Řitka, Slapy, Statenice, Středokluky, Svrkyně, Štěchovice, Tachlovice, Trnová, Třebotov, Tuchoměřice, Tursko, Úholičky, Úhonice, Únětice, Velké Přílepy, Vestec, Vonoklasy, Vrané nad Vltavou, Všenory, Zahořany, Zbuzany, Zlatníky-Hodkovice, Zvole. Sídlem Okresního soudu Praha-západ je hlavní město Praha. 51. Okresní soud v Prachaticích Do obvodu Okresního soudu v Prachaticích patří území obcíobcí Babice, Bohumilice, Bohunice, Borová Lada, Bošice, Budkov, Buk, Bušanovice, Čkyně, Drslavice, Dub, Dvory, Horní Vltavice, Hracholusky, Husinec, Chlumany, Chroboly, Chvalovice, Kratušín, Křišťanov, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Lažiště, Lčovice, Lenora, Lhenice, Lipovice, Lužice, Mahouš, Malovice, Mičovice, Nebahovy, Němčice, Netolice, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Olšovice, Pěčnov, Prachatice, Radhostice, Stachy, Stožec, Strážný, Strunkovice nad Blanicí, Svatá Maří, Šumavské Hoštice, Těšovice, Tvrzice, Újezdec, Vacov, Vimperk, Vitějovice, Vlachovo Březí, Volary, Vrbice, Záblatí, Zábrdí, Zálezly, Zbytiny, Zdíkov, Žárovná, Želnava, Žernovice. Sídlem Okresního soudu v Prachaticích je město Prachatice. 52. Okresní soud v Prostějově Do obvodu Okresního soudu v Prostějově patří území obcíobcí Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bohuslavice, Bousín, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Březsko, Budětsko, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Dřevnovice, Dzbel, Hačky, Hluchov, Horní Štěpánov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Hvozd, Ivaň, Jesenec, Kladky, Klenovice na Hané, Klopotovice, Konice, Kostelec na Hané, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Lipová, Ludmírov, Malé Hradisko, Mořice, Mostkovice, Myslejovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Niva, Obědkovice, Ohrozim, Ochoz, Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Polomí, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Rakůvka, Rozstání, Seloutky, Skalka, Skřípov, Slatinky, Smržice, Srbce, Stařechovice, Stínava, Stražisko, Suchdol, Šubířov, Tištín, Tvorovice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov, Vitčice, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Želeč. Sídlem Okresního soudu v Prostějově je město Prostějov. 53. Okresní soud v Přerově Do obvodu Okresního soudu v Přerově patří území obcíobcí Bělotín, Beňov, Bezuchov, Bohuslávky, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Býškovice, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Černotín, Dobrčice, Dolní Nětčice, Dolní Těšice, Dolní Újezd, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Hlinsko, Horní Moštěnice, Horní Nětčice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hradčany, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Kladníky, Klokočí, Kojetín, Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhota, Lhotka, Lipník nad Bečvou, Lipová, Líšná, Lobodice, Malhotice, Měrovice nad Hanou, Milenov, Milotice nad Bečvou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Olšovec, Opatovice, Oplocany, Oprostovice, Osek nad Bečvou, Paršovice, Partutovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polkovice, Polom, Potštát, Prosenice, Provodovice, Přerov, Přestavlky, Radíkov, Radkova Lhota, Radkovy, Radotín, Radslavice, Radvanice, Rakov, Rokytnice, Rouské, Říkovice, Skalička, Soběchleby, Sobíšky, Stará Ves, Stříbrnice, Střítež nad Ludinou, Sušice, Šišma, Špičky, Teplice nad Bečvou, Tovačov, Troubky, Tučín, Turovice, Týn nad Bečvou, Uhřičice, Ústí, Veselíčko, Věžky, Vlkoš, Všechovice, Výkleky, Zábeštní Lhota, Zámrsky, Žákovice, Želatovice. Sídlem Okresního soudu v Přerově je město Přerov. 54. Okresní soud v Příbrami Do obvodu Okresního soudu v Příbrami patří území obcíobcí Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutín, Borotice, Bratkovice, Březnice, Buková u Příbramě, Bukovany, Cetyně, Čenkov, Čím, Daleké Dušníky, Dlouhá Lhota, Dobříš, Dolní Hbity, Drahenice, Drahlín, Drásov, Drevníky, Drhovy, Dubenec, Dublovice, Dubno, Háje, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko, Hřiměždice, Hudčice, Hvožďany, Chotilsko, Chrást, Chraštice, Jablonná, Jesenice, Jince, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Křešín, Láz, Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Malá Hraštice, Milešov, Milín, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín, Nedrahovice, Nechvalice, Nepomuk, Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory, Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice, Osečany, Ostrov, Ouběnice, Pečice, Petrovice, Pičín, Počaply, Počepice, Podlesí, Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Radětice, Radíč, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky, Sádek, Sedlčany, Sedlice, Smolotely, Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Svojšice, Štětkovice, Těchařovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová, Volenice, Voznice, Vrančice, Vranovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec, Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice. Sídlem Okresního soudu v Příbrami je město Příbram. 55. Okresní soud v Rakovníku Do obvodu Okresního soudu v Rakovníku patří území obcíobcí Bdín, Branov, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hostokryje, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár. Sídlem Okresního soudu v Rakovníku je město Rakovník. 56. Okresní soud v Rokycanech Do obvodu Okresního soudu v Rokycanech patří území obcíobcí Bezděkov, Břasy, Březina, Bujesily, Bušovice, Cekov, Čilá, Dobřív, Drahoňův Újezd, Ejpovice, Hlohovice, Holoubkov, Hrádek, Hradiště, Hůrky, Cheznovice, Chlum, Chomle, Kakejcov, Kamenec, Kamenný Újezd, Kařez, Kařízek, Klabava, Kladruby, Kornatice, Lhota pod Radčem, Lhotka u Radnic, Liblín, Líšná, Litohlavy, Medový Újezd, Mešno, Mirošov, Mlečice, Mýto, Němčovice, Nevid, Osek, Ostrovec-Lhotka, Plískov, Podmokly, Příkosice, Přívětice, Radnice, Raková, Rokycany, Sebečice, Sirá, Skomelno, Skořice, Smědčice, Strašice, Svojkovice, Štítov, Těně, Terešov, Těškov, Trokavec, Týček, Újezd u Svatého Kříže, Vejvanov, Veselá, Vísky, Volduchy, Všenice, Zbiroh, Zvíkovec. Sídlem Okresního soudu v Rokycanech je město Rokycany. 57. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou Do obvodu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou patří území obcíobcí Albrechtice nad Orlicí, Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Bohdašín, Bolehošť, Borohrádek, Borovnice, Bystré, Byzhradec, Častolovice, Čermná nad Orlicí, Černíkovice, České Meziříčí, Čestice, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobruška, Dobřany, Doudleby nad Orlicí, Hřibiny-Ledská, Chleny, Chlístov, Jahodov, Janov, Javornice, Jílovice, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Kounov, Králova Lhota, Krchleby, Kvasiny, Ledce, Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Lično, Lípa nad Orlicí, Lukavice, Lupenice, Mokré, Nová Ves, Očelice, Ohnišov, Olešnice, Olešnice v Orlických horách, Opočno, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Pohoří, Polom, Potštejn, Proruby, Přepychy, Rohenice, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Semechnice, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné, Solnice, Svídnice, Synkov-Slemeno, Trnov, Třebešov, Tutleky, Týniště nad Orlicí, Val, Vamberk, Voděrady, Vrbice, Vysoký Újezd, Záměl, Zdelov, Zdobnice, Žďár nad Orlicí. Sídlem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou je město Rychnov nad Kněžnou. 58. Okresní soud v Semilech Do obvodu Okresního soudu v Semilech patří území obcíobcí Bělá, Benecko, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bukovina u Čisté, Bystrá nad Jizerou, Čistá u Horek, Háje nad Jizerou, Harrachov, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Hrubá Skála, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Jesenný, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Košťálov, Kruh, Ktová, Levínská Olešnice, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Loučky, Martinice v Krkonoších, Mírová pod Kozákovem, Modřišice, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Ohrazenice, Olešnice, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Přepeře, Příkrý, Radostná pod Kozákovem, Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Semily, Slaná, Stružinec, Studenec, Svojek, Syřenov, Tatobity, Troskovice, Turnov, Veselá, Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Všeň, Vyskeř, Vysoké nad Jizerou, Záhoří, Žernov. Sídlem Okresního soudu v Semilech je město Semily. 59. Okresní soud v Sokolově Do obvodu Okresního soudu v Sokolově patří území obcíobcí Březová, Bublava, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov, Jindřichovice, Josefov, Kaceřov, Krajková, Královské Poříčí, Kraslice, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Přebuz, Rotava, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Stříbrná, Svatava, Šabina, Šindelová, Tatrovice, Těšovice, Vintířov, Vřesová. Sídlem Okresního soudu v Sokolově je město Sokolov. 60. Okresní soud ve Strakonicích Do obvodu Okresního soudu ve Strakonicích patří území obcíobcí Bavorov, Bělčice, Bezdědovice, Bílsko, Blatná, Bratronice, Březí, Budyně, Buzice, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Čepřovice, Čestice, Číčenice, Doubravice, Drahonice, Drachkov, Drážov, Droužetice, Dřešín, Hajany, Hájek, Hlupín, Horní Poříčí, Hornosín, Hoslovice, Hoštice, Chelčice, Chlum, Chobot, Chrášťovice, Jinín, Kadov, Kalenice, Katovice, Kladruby, Kocelovice, Krajníčko, Kraselov, Krašlovice, Krejnice, Krty-Hradec, Kuřimany, Kváskovice, Lažánky, Lažany, Libějovice, Libětice, Litochovice, Lnáře, Lom, Mačkov, Malenice, Mečichov, Měkynec, Milejovice, Miloňovice, Mnichov, Mutěnice, Myštice, Nebřehovice, Němčice, Němětice, Nihošovice, Nišovice, Nová Ves, Novosedly, Osek, Paračov, Pivkovice, Pohorovice, Pracejovice, Předmíř, Přední Zborovice, Předslavice, Přechovice, Přešťovice, Radějovice, Radomyšl, Radošovice, Rovná, Řepice, Sedlice, Skály, Skočice, Slaník, Sousedovice, Stožice, Strakonice, Strašice, Strunkovice nad Volyňkou, Střelské Hoštice, Škvořetice, Štěchovice, Štěkeň, Tchořovice, Truskovice, Třebohostice, Třešovice, Úlehle, Únice, Uzenice, Uzeničky, Vacovice, Velká Turná, Vodňany, Volenice, Volyně, Záboří, Zahorčice, Zvotoky. Sídlem Okresního soudu ve Strakonicích je město Strakonice. 61. Okresní soud ve Svitavách Do obvodu Okresního soudu ve Svitavách patří území obcíobcí Banín, Bělá nad Svitavou, Bělá u Jevíčka, Benátky, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Bohuňov, Bohuňovice, Borová, Borušov, Brněnec, Březina, Březinky, Březiny, Březová nad Svitavou, Budislav, Bystré, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Desná, Dětřichov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Dolní Újezd, Gruna, Hartinkov, Hartmanice, Horky, Horní Újezd, Hradec nad Svitavou, Chmelík, Chornice, Chotěnov, Chotovice, Chrastavec, Janov, Janůvky, Jaroměřice, Jarošov, Javorník, Jedlová, Jevíčko, Kamenec u Poličky, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Korouhev, Koruna, Křenov, Kukle, Kunčina, Květná, Lavičné, Linhartice, Litomyšl, Lubná, Makov, Malíkov, Městečko Trnávka, Mikuleč, Mladějov na Moravě, Morašice, Moravská Třebová, Nedvězí, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Oldřiš, Opatov, Opatovec, Osík, Pohledy, Polička, Pomezí, Poříčí u Litomyšle, Příluka, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Radiměř, Radkov, Rohozná, Rozhraní, Rozstání, Rudná, Rychnov na Moravě, Řídký, Sádek, Sebranice, Sedliště, Sklené, Slatina, Staré Město, Stašov, Strakov, Suchá Lhota, Svitavy, Svojanov, Široký Důl, Študlov, Telecí, Trpín, Trstěnice, Tržek, Třebařov, Újezdec, Útěchov, Vendolí, Vidlatá Seč, Víska u Jevíčka, Vítějeves, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká, Želívsko. Sídlem Okresního soudu ve Svitavách je město Svitavy. 62. Okresní soud v Šumperku Do obvodu Okresního soudu v Šumperku patří území obcíobcí Bludov, Bohdíkov, Bohuslavice, Bohutín, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hraběšice, Hrabišín, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Klopina, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Krchleby, Lesnice, Leština, Libina, Lipinka, Líšnice, Loštice, Loučná nad Desnou, Lukavice, Malá Morava, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Nemile, Nový Malín, Olšany, Oskava, Palonín, Pavlov, Písařov, Police, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rapotín, Rejchartice, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město, Stavenice, Sudkov, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Třeština, Úsov, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole. Sídlem Okresního soudu v Šumperku je město Šumperk. 63. Okresní soud v Táboře Do obvodu Okresního soudu v Táboře patří území obcíobcí Balkova Lhota, Bečice, Bechyně, Běleč, Borkovice, Borotín, Bradáčov, Březnice, Budislav, Čenkov u Bechyně, Černýšovice, Dírná, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Drahov, Dráchov, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hlavatce, Hodětín, Hodonice, Chotěmice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany, Jistebnice, Katov, Klenovice, Komárov, Košice, Košín, Krátošice, Krtov, Libějice, Lom, Malšice, Mažice, Meziříčí, Mezná, Mladá Vožice, Mlýny, Myslkovice, Nadějkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Přehořov, Psárov, Radenín, Radětice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná, Roudná, Řemíčov, Řepeč, Řípec, Sedlečko u Soběslavě, Sezimovo Ústí, Skalice, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Soběslav, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Sviny, Svrabov, Šebířov, Tábor, Třebějice, Tučapy, Turovec, Ústrašice, Val, Vesce, Veselí nad Lužnicí, Vilice, Vlastiboř, Vlčeves, Vlkov, Vodice, Zadní Střítež, Záhoří, Zálší, Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora, Zlukov, Zvěrotice, Želeč, Žíšov. Sídlem Okresního soudu v Táboře je město Tábor. 64. Okresní soud v Tachově Do obvodu Okresního soudu v Tachově patří území obcíobcí Benešovice, Bezdružice, Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Cebiv, Ctiboř, Částkov, Černošín, Dlouhý Újezd, Erpužice, Halže, Horní Kozolupy, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby, Kočov, Kokašice, Konstantinovy Lázně, Kostelec, Kšice, Lesná, Lestkov, Lom u Tachova, Milíře, Obora, Olbramov, Ošelín, Planá, Prostiboř, Přimda, Rozvadov, Skapce, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráž, Stříbro, Studánka, Sulislav, Svojšín, Tachov, Tisová, Trpísty, Třemešné, Únehle, Vranov, Zadní Chodov, Záchlumí, Zhoř. Sídlem Okresního soudu v Tachově je město Tachov. 65. Okresní soud v Teplicích Do obvodu Okresního soudu v Teplicích patří území obcíobcí Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Duchcov, Háj u Duchcova, Hostomice, Hrob, Hrobčice, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Košťany, Krupka, Lahošt, Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim. Sídlem Okresního soudu v Teplicích je město Teplice. 66. Okresní soud v Trutnově Do obvodu Okresního soudu v Trutnově patří území obcíobcí Batňovice, Bernartice, Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovnička, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Brusnice, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové nad Labem, Hajnice, Havlovice, Horní Brusnice, Horní Kalná, Horní Maršov, Horní Olešnice, Hostinné, Hřibojedy, Chotěvice, Choustníkovo Hradiště, Chvaleč, Janské Lázně, Jívka, Klášterská Lhota, Kocbeře, Kohoutov, Královec, Kuks, Kunčice nad Labem, Lampertice, Lánov, Lanžov, Libňatov, Libotov, Litíč, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Mladé Buky, Mostek, Nemojov, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Prosečné, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Rudník, Stanovice, Staré Buky, Strážné, Suchovršice, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Trotina, Trutnov, Třebihošť, Úpice, Velké Svatoňovice, Velký Vřešťov, Vilantice, Vítězná, Vlčice, Vlčkovice v Podkrkonoší, Vrchlabí, Zábřezí-Řečice, Zdobín, Zlatá Olešnice, Žacléř. Sídlem Okresního soudu v Trutnově je město Trutnov. 67. Okresní soud v Třebíči Do obvodu Okresního soudu v Třebíči patří území obcí Babice, Bačice, Bačkovice, Benetice, Biskupice-Pulkov, Blatnice, Bohušice, Bochovice, Bransouze, Brtnička, Březník, Budišov, Budkov, Cidlina, Čáslavice, Častohostice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř, Dalešice, Dědice, Dešov, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice, Domamil, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hluboké, Hodov, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hornice, Hrotovice, Hroznatín, Hrutov, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum, Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jaroměřice nad Rokytnou, Jasenice, Jemnice, Jinošov, Jiratice, Kamenná, Kdousov, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kněžice, Kojatice, Kojatín, Kojetice, Komárovice, Koněšín, Kostníky, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Kralice nad Oslavou, Kramolín, Krhov, Krokočín, Kuroslepy, Láz, Lesná, Lesní Jakubov, Lesonice, Lesůňky, Lhánice, Lhotice, Lipník, Litohoř, Litovany, Lomy, Loukovice, Lovčovice, Lukov, Markvartice, Martínkov, Mastník, Menhartice, Meziříčko, Mikulovice, Mladoňovice, Mohelno, Moravské Budějovice, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Nárameč, Nimpšov, Nová Ves, Nové Syrovice, Nový Telečkov, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Oponešice, Oslavička, Ostašov, Pálovice, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Police, Popůvky, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Příštpo, Pucov, Pyšel, Rácovice, Račice, Radkovice u Budče, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Radotice, Rapotice, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov, Sedlec, Senorady, Slavětice, Slavičky, Slavíkovice, Smrk, Stařeč, Stropešín, Střítež, Studenec, Studnice, Sudice, Svatoslav, Šebkovice, Štěměchy, Štěpkov, Tasov, Trnava, Třebelovice, Třebenice, Třebíč, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Vladislav, Vlčatín, Výčapy, Zahrádka, Zárubice, Zašovice, Zvěrkovice, Želetava. Sídlem Okresního soudu v Třebíči je město Třebíč. 68. Okresní soud v Uherském Hradišti Do obvodu Okresního soudu v Uherském Hradišti patří území obcíobcí Babice, Bánov, Bílovice, Bojkovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březolupy, Březová, Buchlovice, Bystřice pod Lopeníkem, Částkov, Dolní Němčí, Drslavice, Hluk, Horní Němčí, Hostějov, Hostětín, Hradčovice, Huštěnovice, Jalubí, Jankovice, Kněžpole, Komňa, Korytná, Kostelany nad Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Lopeník, Medlovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Nezdenice, Nivnice, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Pašovice, Pitín, Podolí, Polešovice, Popovice, Prakšice, Rudice, Salaš, Slavkov, Staré Hutě, Staré Město, Starý Hrozenkov, Strání, Stříbrnice, Stupava, Suchá Loz, Sušice, Svárov, Šumice, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Újezdec, Vápenice, Vážany, Velehrad, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Zlámanec, Zlechov, Žitková. Sídlem Okresního soudu v Uherském Hradišti je město Uherské Hradiště. 69. Okresní soud v Ústí nad Labem Do obvodu Okresního soudu v Ústí nad Labem patří území obcíobcí Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Velké Chvojno, Zubrnice. Sídlem Okresního soudu v Ústí nad Labem je město Ústí nad Labem. 70. Okresní soud v Ústí nad Orlicí Do obvodu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí patří území obcíobcí Albrechtice, Anenská Studánka, Běstovice, Bošín, Brandýs nad Orlicí, Bučina, Bystřec, Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Česká Rybná, Česká Třebová, České Heřmanice, České Libchavy, České Petrovice, Damníkov, Dlouhá Třebová, Dlouhoňovice, Dobříkov, Dolní Čermná, Dolní Dobrouč, Dolní Morava, Domoradice, Džbánov, Hejnice, Helvíkovice, Hnátnice, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Hrádek, Hrušová, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Javorník, Jehnědí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Koldín, Kosořín, Králíky, Krasíkov, Kunvald, Lanškroun, Letohrad, Libecina, Libchavy, Lichkov, Líšnice, Lubník, Lukavice, Luková, Mistrovice, Mladkov, Mostek, Nasavrky, Nekoř, Němčice, Orlické Podhůří, Orličky, Ostrov, Oucmanice, Pastviny, Petrovice, Písečná, Plchovice, Podlesí, Přívrat, Pustina, Rudoltice, Rybník, Řetová, Řetůvka, Sázava, Seč, Semanín, Skořenice, Slatina, Sloupnice, Sobkovice, Sopotnice, Sruby, Strážná, Studené, Sudislav nad Orlicí, Sudslava, Svatý Jiří, Šedivec, Tatenice, Těchonín, Tisová, Trpík, Třebovice, Újezd u Chocně, Ústí nad Orlicí, Velká Skrovnice, Verměřovice, Vlčkov, Voděrady, Vraclav, Vračovice-Orlov, Výprachtice, Vysoké Mýto, Zádolí, Záchlumí, Zálší, Zámrsk, Zářecká Lhota, Žamberk, Žampach, Žichlínek. Sídlem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí je město Ústí nad Orlicí. 71. Okresní soud ve Vsetíně Do obvodu Okresního soudu ve Vsetíně patří území obcíobcí Branky, Bystřička, Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Horní Bečva, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Hutisko-Solanec, Choryně, Jablůnka, Janová, Jarcová, Karolinka, Kateřinice, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Lačnov, Leskovec, Lešná, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál, Loučka, Lužná, Malá Bystřice, Mikulůvka, Nový Hrozenkov, Oznice, Podolí, Police, Pozděchov, Prlov, Prostřední Bečva, Pržno, Ratiboř, Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Seninka, Střelná, Střítež nad Bečvou, Študlov, Ústí, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašská Senice, Valašské Meziříčí, Valašské Příkazy, Velká Lhota, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří. Sídlem Okresního soudu ve Vsetíně je město Vsetín. 72. Okresní soud ve Vyškově Do obvodu Okresního soudu ve Vyškově patří území obcíobcí Bohaté Málkovice, Bohdalice-Pavlovice, Bošovice, Brankovice, Bučovice, Dětkovice, Dobročkovice, Dražovice, Drnovice, Drysice, Habrovany, Heršpice, Hlubočany, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hoštice-Heroltice, Hrušky, Hvězdlice, Chvalkovice, Ivanovice na Hané, Ježkovice, Kobeřice u Brna, Kojátky, Komořany, Kozlany, Kožušice, Krásensko, Křenovice, Křižanovice, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Letonice, Lovčičky, Luleč, Lysovice, Malínky, Medlovice, Milešovice, Milonice, Moravské Málkovice, Mouchnice, Němčany, Nemochovice, Nemojany, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Nížkovice, Nové Sady, Olšany, Orlovice, Otnice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Račice-Pístovice, Radslavice, Rašovice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov, Rybníček, Slavkov u Brna, Snovídky, Studnice, Šaratice, Švábenice, Topolany, Tučapy, Uhřice, Vážany, Vážany nad Litavou, Velešovice, Vyškov, Zbýšov, Zelená Hora a území vojenského újezdu Březina. Sídlem Okresního soudu ve Vyškově je město Vyškov. 73. Okresní soud ve Zlíně Do obvodu Okresního soudu ve Zlíně patří území obcíobcí Biskupice, Bohuslavice u Zlína, Bratřejov, Brumov-Bylnice, Březnice, Březová, Březůvky, Dešná, Dobrkovice, Dolní Lhota, Doubravy, Drnovice, Držková, Fryšták, Halenkovice, Haluzice, Horní Lhota, Hostišová, Hrobice, Hřivínův Újezd, Hvozdná, Jasenná, Jestřabí, Kaňovice, Karlovice, Kašava, Kelníky, Komárov, Křekov, Lhota, Lhotsko, Lípa, Lipová, Loučka, Ludkovice, Luhačovice, Lukov, Lutonina, Machová, Mysločovice, Napajedla, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Neubuz, Oldřichovice, Otrokovice, Petrůvka, Podhradí, Podkopná Lhota, Pohořelice, Poteč, Pozlovice, Provodov, Racková, Rudimov, Sazovice, Sehradice, Slavičín, Slopné, Slušovice, Spytihněv, Šanov, Šarovy, Štítná nad Vláří-Popov, Tečovice, Tichov, Tlumačov, Trnava, Ublo, Újezd, Valašské Klobouky, Velký Ořechov, Veselá, Vizovice, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vlčková, Všemina, Vysoké Pole, Zádveřice-Raková, Zlín, Žlutava. Sídlem Okresního soudu ve Zlíně je město Zlín. 74. Okresní soud ve Znojmě Do obvodu Okresního soudu ve Znojmě patří území obcíobcí Bantice, Běhařovice, Bezkov, Bítov, Blanné, Blížkovice, Bohutice, Bojanovice, Borotice, Boskovštejn, Božice, Branišovice, Břežany, Citonice, Ctidružice, Čejkovice, Čermákovice, Černín, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice, Dolenice, Dolní Dubňany, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Grešlové Mýto, Havraníky, Hevlín, Hluboké Mašůvky, Hnanice, Hodonice, Horní Břečkov, Horní Dubňany, Horní Dunajovice, Horní Kounice, Hostěradice, Hostim, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalatice, Chvalovice, Jamolice, Jaroslavice, Jevišovice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Jiřice u Moravských Budějovic, Kadov, Korolupy, Kravsko, Krhovice, Křepice, Křídlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lančov, Lechovice, Lesná, Lesonice, Litobratřice, Loděnice, Lubnice, Lukov, Mackovice, Mašovice, Medlice, Mikulovice, Milíčovice, Miroslav, Miroslavské Knínice, Morašice, Moravský Krumlov, Našiměřice, Němčičky, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Onšov, Oslnovice, Pavlice, Petrovice, Plaveč, Plenkovice, Podhradí nad Dyjí, Podmolí, Podmyče, Práče, Pravice, Prokopov, Prosiměřice, Přeskače, Rešice, Rozkoš, Rudlice, Rybníky, Skalice, Slatina, Slup, Stálky, Starý Petřín, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Střelice, Suchohrdly, Suchohrdly u Miroslavi, Šafov, Šanov, Šatov, Štítary, Šumice, Šumná, Tasovice, Tavíkovice, Těšetice, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tulešice, Tvořihráz, Uherčice, Újezd, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Vevčice, Višňové, Vítonice, Vracovice, Vranov nad Dyjí, Vranovská Ves, Vratěnín, Vrbovec, Výrovice, Vysočany, Zálesí, Zblovice, Znojmo, Želetice, Žerotice, Žerůtky. Sídlem Okresního soudu ve Znojmě je město Znojmo. 75. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou Do obvodu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou patří území obcíobcí Baliny, Blažkov, Blízkov, Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Bohdalov, Bohuňov, Borač, Borovnice, Borovník, Bory, Březejc, Březí, Březí nad Oslavou, Březské, Budeč, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Cikháj, Černá, Černvír, Dalečín, Daňkovice, Dlouhé, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Dolní Loučky, Dolní Rožínka, Doubravník, Drahonín, Fryšava pod Žákovou horou, Hamry nad Sázavou, Herálec, Heřmanov, Hodíškov, Horní Libochová, Horní Loučky, Horní Radslavice, Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Chlumek, Chlumětín, Jabloňov, Jámy, Javorek, Jimramov, Jívoví, Kadolec, Kadov, Kaly, Karlov, Katov, Kněževes, Koroužné, Kotlasy, Kozlov, Krásné, Krásněves, Křídla, Křižánky, Křižanov, Křižínkov, Křoví, Kuklík, Kundratice, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Kyjov, Lavičky, Lhotka, Lísek, Líšná, Lubné, Malá Losenice, Martinice, Matějov, Měřín, Milasín, Milešín, Mirošov, Moravec, Moravecké Pavlovice, Nedvědice, Netín, Níhov, Nížkov, Nová Ves, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Dvory, Nové Město na Moravě, Nové Sady, Nové Veselí, Nový Jimramov, Nyklovice, Obyčtov, Olší, Ořechov, Oslavice, Osová Bítýška, Osové, Ostrov nad Oslavou, Otín, Pavlínov, Pavlov, Pernštejnské Jestřabí, Petráveč, Pikarec, Písečné, Počítky, Poděšín, Podolí, Pokojov, Polnička, Prosatín, Prosetín, Račice, Račín, Radenice, Radešín, Radešínská Svratka, Radkov, Radňoves, Radňovice, Radostín, Radostín nad Oslavou, Rodkov, Rojetín, Rosička, Rousměrov, Rovečné, Rozseč, Rozsochy, Rožná, Ruda, Rudolec, Řečice, Řikonín, Sázava, Sazomín, Sejřek, Sirákov, Sklené, Sklené nad Oslavou, Skorotice, Skryje, Skřinářov, Sněžné, Spělkov, Strachujov, Stránecká Zhoř, Strážek, Střítež, Sulkovec, Světnov, Sviny, Svratka, Škrdlovice, Štěpánov nad Svratkou, Tišnovská Nová Ves, Tři Studně, Ubušínek, Uhřínov, Ujčov, Újezd, Újezd u Tišnova, Unčín, Vatín, Věcov, Věchnov, Velká Bíteš, Velká Losenice, Velké Janovice, Velké Meziříčí, Velké Tresné, Vepřová, Věstín, Věžná, Vídeň, Vidonín, Vír, Vlachovice, Vlkov, Vojnův Městec, Vratislávka, Vysoké, Záblatí, Zadní Zhořec, Znětínek, Zubří, Zvole, Ždánice, Žďár nad Sázavou, Žďárec. Sídlem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou je město Žďár nad Sázavou. Příloha č. 4 k zákonu č. 6/2002 Sb. NÁZVY A OBVODY OBVODNÍCH SOUDŮ V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE 1. Obvodní soud pro Prahu 1 Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1 patří území městské části Praha 1. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 2 patří území městské části Praha 2. 3. Obvodní soud pro Prahu 3 Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 3 patří území městské části Praha 3. 4. Obvodní soud pro Prahu 4 Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4 náleží území městských částí Praha 4, Praha 11, Praha 12, Praha-Kunratice, Praha-Libuš, Praha-Šeberov a Praha-Újezd. 5. Obvodní soud pro Prahu 5 Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5 patří území městských částí Praha 5, Praha 13, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Radotín, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav a Praha-Zličín. 6. Obvodní soud pro Prahu 6 Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6 patří území městských částí Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Řepy a Praha-Suchdol. 7. Obvodní soud pro Prahu 7 Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 7 patří území městských částí Praha 7 a Praha-Troja. 8. Obvodní soud pro Prahu 8 Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 8 patří území městských částí Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry a Praha-Ďáblice. 9. Obvodní soud pro Prahu 9 Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 9 patří území městských částí Praha 9, Praha 14, Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Horní Počernice, Praha-Kbely, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Letňany, Praha-Satalice, Praha-Újezd nad Lesy a Praha-Vinoř. 10. Obvodní soud pro Prahu 10 Do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10 patří území městských částí Praha 10, Praha 15, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy a Praha-Uhříněves. Příloha č. 5 k zákonu č. 6/2002 Sb. POBOČKY KRAJSKÝCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SÍDLA 1. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci V obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem se zřizuje pobočka v Liberci. Sídlem pobočky je město Liberec. 2. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci V obvodu Krajského soudu v Ostravě se zřizuje pobočka v Olomouci. Sídlem pobočky je město Olomouc. 3. Krajský soud České Budějovice – pobočka v Táboře V obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích se zřizuje pobočka v Táboře. Sídlem pobočky je město Tábor. Příloha č. 6 k zákonu č. 6/2002 Sb. POBOČKY KRAJSKÝCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SÍDLA 1. Krajský soud v Plzni - pobočka v Karlových Varech V obvodu Krajského soudu v Plzni se zřizuje pobočka v Karlových Varech. Sídlem pobočky je město Karlovy Vary. 2. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích V obvodu Krajského soudu v Hradci Králové se zřizuje pobočka v Pardubicích. Sídlem pobočky je město Pardubice. 3. Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě V obvodu Krajského soudu v Brně se zřizuje pobočka v Jihlavě. Sídlem pobočky je město Jihlava. 4. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně V obvodu Krajského soudu v Brně se zřizuje pobočka ve Zlíně. Sídlem pobočky je město Zlín. Příloha č. 7 k zákonu č. 6/2002 Sb. POBOČKY OKRESNÍCH SOUDŮ, JEJICH NÁZVY A SÍDLA 1. Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově V obvodu Okresního soudu v Bruntále ze zřizuje pobočka v Krnově. Sídlem pobočky je město Krnov. 2. Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově V obvodu Okresního soudu v Karviné ze zřizuje pobočka v Havířově. Sídlem pobočky je město Havířov. 3. Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí V obvodu Okresního soudu ve Vsetíně ze zřizuje pobočka ve Valašském Meziříčí. Sídlem pobočky je město Valašské Meziříčí. 1) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. 1a) Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví). 1b) Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 554/2005 Sb. 2) § 10 až 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). 3) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb. 5) § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 6) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců. 6a) § 28 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7a) § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. 7b) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb. 7c) § 7 a 8 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. § 45 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7d) § 27 odst. 4 zákoníku práce. 7e) Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 124 zákoníku práce. 11) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech.
Zákon č. 7/2002 Sb.
Zákon č. 7/2002 Sb. Zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů Vyhlášeno 11. 1. 2002, datum účinnosti 1. 4. 2002, částka 4/2002 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 25) * ČÁST ČTVRTÁ - ŘÍZENÍ O NÁMITKÁCH PROTI VÝTCE (§ 25a — § 25b) * ČÁST PÁTÁ - ŘÍZENÍ O ZPŘÍSTUPNĚNÍ PROTOKOLU O HLASOVÁNÍ (§ 25c — § 26) * ČÁST SEDMÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 31 — § 33) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (438/2024 Sb.) 7 ZÁKON ze dne 30. listopadu 2001 o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět zákona Tento zákon upravuje pravomoc a příslušnost soudů k řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, složení jejich senátů a postup soudu a účastníků v řízení. § 2 Předmět řízení V řízení podle tohoto zákona se a) posuzuje kárná odpovědnost soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, kárná odpovědnost státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce a kárná odpovědnost soudního exekutora za kárné provinění1), případně kárný delikt nebo závažný kárný delikt9) (dále jen „kárné provinění“), b) posuzuje kárná odpovědnost 1. soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování, pokud mu byly vytknuty podle zákona o soudech a soudcích, 2. státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce za drobné nedostatky a poklesky, pokud mu byly vytknuty podle zákona o státním zastupitelství, 3. soudního exekutora za drobné nedostatky v exekuční a další činnosti soudního exekutora nebo drobné poklesky v chování soudního exekutora a za drobné nedostatky v činnosti nebo drobné nedostatky v chování zaměstnanců soudního exekutora, pokud byly soudnímu exekutorovi vytknuty podle exekučního řádu, c) posuzuje způsobilost soudce a způsobilost státního zástupce vykonávat svou funkci2), d) rozhoduje o zpřístupnění protokolu o hlasování o rozhodnutí soudu. ČÁST DRUHÁ KÁRNÉ SOUDY § 3 (1) V řízení podle tohoto zákona jednají a rozhodují kárné soudy. (2) Kárnými soudy jsou a) v prvním stupni vrchní soudy a b) ve druhém stupni Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, které rozhodují v řízení o odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu. Příslušnost § 4 K řízení podle tohoto zákona v prvním stupni je příslušný vrchní soud, v jehož obvodu je sídlo a) soudu, u kterého vykonává svou funkci soudce, 1. proti kterému je podán návrh na zahájení kárného řízení, 2. kterému byla uložena výtka, 3. proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci, nebo 4. proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování, b) státního zastupitelství, u kterého vykonává svou funkci státní zástupce, 1. proti kterému je podán návrh na zahájení kárného řízení, 2. kterému byla uložena výtka, nebo 3. proti kterému je podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci, c) státního zastupitelství, které je stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, je-li návrh na zahájení kárného řízení podán proti státnímu zástupci, který vykonává funkci pověřeného evropského žalobce, byla-li takovému státnímu zástupci uložena výtka nebo je-li proti takovému státnímu zástupci podán návrh na zahájení řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci, d) exekutorského úřadu vykonávaného soudním exekutorem, proti němuž je podán návrh na zahájení kárného řízení nebo kterému byla uložena výtka. § 5 (1) Vykonává-li soudce podle § 4 písm. a) svou funkci u vrchního soudu, je k řízení podle tohoto zákona v prvním stupni příslušný vrchní soud, u kterého svou funkci nevykonává. (2) Vykonává-li státní zástupce podle § 4 písm. b) svou funkci u vrchního státního zastupitelství nebo bylo-li jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce podle § 4 písm. c) stanoveno vrchní státní zastupitelství, je k řízení podle tohoto zákona v prvním stupni příslušný vrchní soud, v jehož obvodu není sídlo tohoto vrchního státního zastupitelství. § 5a (1) Nejvyšší soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném ve věcech soudců. (2) Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném ve věcech a) soudců Nejvyššího soudu, b) soudců, kteří rozhodují výlučně ve správním soudnictví, s výjimkou soudců Nejvyššího správního soudu, c) státních zástupců, d) soudních exekutorů. (3) Nejvyšší správní soud rozhoduje v řízení o odvolání podaném též ve věcech podle odstavce 1, rozhoduje-li ve sjednocujícím kárném senátu. § 5b Pro určení příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v okamžiku jeho zahájení. § 5c Kárné senáty Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu (1) Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují v kárných senátech složených z předsedy kárného senátu, jeho zástupce, 4 soudců a 2 přísedících. Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje ve věci státního zástupce, který je nejvyšším státním zástupcem, v kárném senátu složeném z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 soudců. (2) Předsedou kárného senátu Nejvyššího soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem je soudce Nejvyššího správního soudu. Předsedou kárného senátu Nejvyššího správního soudu je soudce tohoto soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího soudu. Dalšími členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu z řad soudců jsou 2 soudci Nejvyššího soudu a 2 soudci Nejvyššího správního soudu. (3) Přísedícími kárného senátu Nejvyššího soudu jsou 2 advokáti. (4) Přísedícími kárných senátů Nejvyššího správního soudu jsou ve věcech a) soudců 2 advokáti, b) státních zástupců 2 státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství a c) soudních exekutorů 2 soudní exekutoři. Sjednocující kárný senát Nejvyššího správního soudu § 5d (1) Nejvyšší správní soud jedná a rozhoduje též ve sjednocujícím kárném senátu složeném z předsedy sjednocujícího kárného senátu, jeho zástupce a 4 soudců. (2) Členy sjednocujícího kárného senátu jsou 3 soudci Nejvyššího soudu a 3 soudci Nejvyššího správního soudu z řad členů kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. (3) Pokud Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud jednají a rozhodují celkem ve více než 5 kárných senátech, předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí členy sjednocujícího kárného senátu losem z řad soudců příslušného soudu, kteří jsou členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. § 5e (1) Předsedu sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupce volí členové sjednocujícího kárného senátu; zástupce předsedy senátu lze zvolit nejdříve současně se zvolením předsedy sjednocujícího kárného senátu. Funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupce vzniká jejich zvolením a zaniká nejpozději uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu. (2) Zanikla-li funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu nebo jeho zástupce uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu, členové sjednocujícího kárného senátu zvolí novým předsedou nebo jeho zástupcem soudce, který není soudcem téhož soudu jako jeho předchůdce ve funkci. (3) Zanikla-li funkce předsedy sjednocujícího kárného senátu nebo jeho zástupce před uplynutím 30 měsíců od zvolení předsedy sjednocujícího kárného senátu, členové sjednocujícího kárného senátu zvolí na zbývající část této doby novým předsedou senátu nebo jeho zástupcem soudce, který je soudcem téhož soudu jako jeho předchůdce ve funkci. (4) Předsedou sjednocujícího kárného senátu a jeho zástupcem nemohou být souběžně soudci téhož soudu. § 5f (1) Jednání sjednocujícího kárného senátu svolá a řídí jeho předseda, a není-li zvolen, jednání svolá a řídí jeho zástupce. Není-li zvolen ani zástupce předsedy sjednocujícího kárného senátu, jednání svolá a řídí nejstarší člen sjednocujícího kárného senátu. (2) Sjednocující kárný senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy sjednocujícího kárného senátu, a není-li zvolen, rozhoduje hlas jeho zástupce; není-li zvolen ani zástupce předsedy sjednocujícího kárného senátu, rozhoduje hlas jeho nejstaršího člena. Za člena sjednocujícího kárného senátu vyloučeného z projednávání věci nastupuje jeho náhradník. O vyloučení svého člena rozhoduje sjednocující kárný senát většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje. (3) Člen sjednocujícího kárného senátu, který s rozhodnutím sjednocujícího kárného senátu nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o hlasování a aby byly důvody jeho nesouhlasu připojeny k písemnému vyhotovení rozhodnutí s uvedením jeho jména. (4) Rozhodnutí sjednocujícího kárného senátu se uveřejní ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. § 5g (1) Předseda Nejvyššího správního soudu vydává jednací řád Nejvyššího správního soudu postupem podle soudního řádu správního po vyjádření předsedy Nejvyššího soudu k ustanovením, která se týkají sjednocujícího kárného senátu. (2) Předseda Nejvyššího soudu předloží vyjádření podle odstavce 1 předsedovi Nejvyššího správního soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. § 5h Kárné senáty vrchních soudů (1) Vrchní soud jedná a rozhoduje v řízení ve věcech soudců v kárném senátu složeném z předsedy senátu, 3 soudců a 3 přísedících a v řízení ve věcech státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů v kárném senátu složeném z předsedy kárného senátu, 2 soudců a 4 přísedících. (2) Předsedou kárného senátu vrchního soudu je soudce příslušného vrchního soudu a dalšími členy kárného senátu z řad soudců jsou ve věcech a) soudců soudce Nejvyššího soudu, soudce Nejvyššího správního soudu a soudce krajského nebo okresního soudu se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, b) státních zástupců a ve věcech soudních exekutorů soudce Nejvyššího soudu a soudce Nejvyššího správního soudu. (3) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu jsou ve věcech soudců a) státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nebo státní zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, b) advokát a c) osoba vykonávající jiné právnické povolání. (4) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech státních zástupců jsou a) 3 státní zástupci státních zastupitelství se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, a to státní zástupce vrchního státního zastupitelství, státní zástupce krajského státního zastupitelství a státní zástupce okresního státního zastupitelství, a b) advokát. (5) Přísedícími kárného senátu vrchního soudu ve věcech soudních exekutorů jsou a) 2 soudní exekutoři vykonávající exekutorský úřad se sídlem v obvodu příslušného vrchního soudu, b) advokát a c) osoba navržená Veřejným ochráncem práv. Ustanovení člena kárného senátu a náhradníka člena kárného senátu do funkce § 5i (1) Předseda Nejvyššího soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců. (2) Předseda Nejvyššího správního soudu vede seznam soudců tohoto soudu a seznam přísedících pro řízení o odvolání ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. (3) Předseda vrchního soudu vede seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců, seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců a seznam soudců a seznam přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů. § 5j (1) Předseda Nejvyššího soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. (2) Předseda Nejvyššího správního soudu zařadí do jím vedeného seznamu soudců Nejvyššího správního soudu soudce tohoto soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího správního soudu. (3) Předseda vrchního soudu zařadí do jím vedeného příslušného seznamu soudců soudce a) Nejvyššího soudu navržené předsedou tohoto soudu, b) Nejvyššího správního soudu navržené předsedou tohoto soudu, c) příslušného vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu, d) krajských soudů navržené předsedy příslušných krajských soudů a e) okresních soudů navržené předsedy příslušných okresních soudů. (4) Předseda kárného soudu zařadí do příslušného seznamu přísedících a) státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství a vrchních státních zastupitelství navržené nejvyšším státním zástupcem, b) státní zástupce krajských státních zastupitelství navržené vrchním státním zástupcem, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství v obvodu příslušného vrchního soudu, c) státní zástupce okresních státních zastupitelství navržené krajským státním zástupcem, který stojí v čele krajského státního zastupitelství v obvodu příslušného vrchního soudu, d) soudní exekutory navržené prezidentem Exekutorské komory České republiky, e) advokáty navržené předsedou České advokátní komory, f) osoby vykonávající jiné právnické povolání navržené děkany právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice (dále jen „děkan právnické fakulty“) a g) osoby navržené Veřejným ochráncem práv. § 5k (1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu navrhují soudce příslušného soudu do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu. (2) Předseda krajského soudu a předseda okresního soudu navrhují soudce do seznamu soudců na výzvu předsedy vrchního soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného krajského nebo okresního soudu. (3) Předseda krajského soudu navrhuje ze soudců příslušného krajského soudu nejvýše 3 soudce do každého seznamu soudců. (4) Předseda okresního soudu navrhuje ze soudců příslušného okresního soudu nejvýše 1 soudce do každého seznamu soudců. § 5l (1) Nejvyšší, vrchní a krajský státní zástupce, prezident Exekutorské komory České republiky, předseda České advokátní komory, děkani právnických fakult a Veřejný ochránce práv navrhují na výzvu předsedy kárného soudu k zařazení do každého seznamu přísedících každý nejvýše 10 osob. (2) Předseda kárného soudu určí ve výzvě podle odstavce 1 lhůtu k navržení osob do seznamu. Lhůta nesmí být kratší než 30 dnů. § 5m (1) Do seznamu soudců a do seznamu přísedících může být navržena pouze plně svéprávná a bezúhonná osoba. Do seznamu soudců a do seznamu přísedících nemůže být navržen ten, kdo je členem kárného senátu nebo náhradníkem člena kárného senátu. (2) Do seznamu soudců vedeného předsedou vrchního soudu, není-li navrhován soudce příslušného vrchního soudu, a do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osobu, která se zařazením do seznamu vyslovila souhlas. § 5n Do seznamu soudců může být navržen pouze soudce, který a) nejméně 3 roky vykonává funkci soudce soudu, který 1. je součástí příslušného článku soustavy soudů, 2. má sídlo v obvodu příslušného vrchního soudu, jde-li o soudce vrchního, krajského nebo okresního soudu, a b) není předsedou nebo místopředsedou soudu. § 5o (1) Do seznamu přísedících může být navržen pouze státní zástupce, který a) nejméně 3 roky vykonává funkci státního zástupce státního zastupitelství, které 1. je součástí příslušného článku soustavy státního zastupitelství, 2. má sídlo v obvodu příslušného vrchního soudu, jde-li o státního zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství, 3. má sídlo v obvodu krajského státního zastupitelství, v jehož čele stojí navrhující krajský státní zástupce, jde-li o státního zástupce okresního státního zastupitelství, a b) není vedoucím státním zástupcem nebo náměstkem vedoucího státního zástupce. (2) Do seznamu přísedících může být navržen pouze soudní exekutor, který a) vykonává exekutorský úřad nejméně 3 roky, a to, jde-li o seznam přísedících vedený předsedou vrchního soudu, v obvodu příslušného vrchního soudu, a b) není členem prezidia Exekutorské komory České republiky nebo předsedou kontrolní nebo revizní komise exekutorské komory. (3) Do seznamu přísedících, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, může být navržen pouze státní občan České republiky, který a) v den složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let, b) získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu Právo a právní věda v oblasti vzdělávání Právo nebo v obsahově odpovídajícím studijním programu na vysoké škole v České republice, c) vykonává nejméně 3 roky praxi advokáta, pokud jej do seznamu navrhuje předseda České advokátní komory, d) vykonává nejméně 3 roky jiné právnické povolání, pokud jej do seznamu navrhuje děkan právnické fakulty, e) není členem komory Parlamentu, f) není soudcem, státním zástupcem nebo soudním exekutorem, pokud jej do seznamu navrhuje děkan právnické fakulty nebo Veřejný ochránce práv, g) má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, a h) splňuje další předpoklady podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích11). § 5p Za bezúhonného se nepovažuje ten, a) kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, ledaže se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen, b) komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, ledaže uplynula doba alespoň 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření a kárné opatření bylo vykonáno, nebo c) koho předseda kárného soudu odvolal z funkce podle § 6 odst. 3, protože závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího, ledaže od jeho odvolání uplynulo alespoň 5 let. § 5q (1) Předseda kárného soudu zařadí do jím vedeného seznamu pouze osobu, která splňuje podmínky podle § 5m až 5o. (2) Předseda kárného soudu vyřadí ze seznamu toho, kdo a) byl losováním určen členem kárného senátu nebo náhradníkem člena kárného senátu, b) přestal splňovat některou z podmínek podle § 5m až 5o, c) je zařazen do seznamu déle než 5 let, nebo d) odmítl složení slibu skládaného přísedícím nebo jej složil s výhradou. § 5r (1) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu soudců z řad soudců příslušného soudu členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. (2) Je-li soudce Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu určen losem podle odstavce 1, je současně určen členem kárného senátu a) Nejvyššího soudu, b) Nejvyššího správního soudu pro řízení o odvolání ve věcech 1. soudců, 2. státního zástupce, který je nejvyšším státním zástupcem, 3. ostatních státních zástupců a 4. soudních exekutorů. (3) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z řad soudců příslušného soudu určených losem podle odstavce 1 za členy kárných senátů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu předsedy a zástupce předsedů jednotlivých kárných senátů příslušného soudu. (4) Předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu určí losem z příslušného seznamu přísedících každý polovinu přísedících advokátů; takto losem určený advokát je určen členem kárného senátu Nejvyššího soudu a kárného senátu Nejvyššího správního soudu pro řízení o odvolání ve věcech soudců. Předseda Nejvyššího správního soudu určí losem ze seznamu přísedících též přísedící státní zástupce a soudní exekutory. (5) Předseda vrchního soudu určí losem členy kárných senátů příslušného vrchního soudu z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících. § 5s (1) Předseda kárného soudu určí losem z příslušného seznamu soudců a z příslušného seznamu přísedících též každému soudci náhradníka a každému přísedícímu 2 náhradníky v určeném pořadí. (2) Jestliže člen kárného senátu Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je též členem sjednocujícího kárného senátu, jeho náhradník je též náhradníkem člena sjednocujícího kárného senátu. § 5t (1) Přísedící kárného senátu kárného soudu skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“. (2) Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován. Postavení přísedícího kárného senátu § 5u (1) Na práva a povinnosti přísedícího kárného senátu kárného soudu se přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zákona o soudech a soudcích. (2) Výkon funkce přísedícího, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce. § 5v (1) Přísedícímu kárného senátu, nejde-li o státního zástupce nebo soudního exekutora, náleží odměna a náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem jeho funkce podle tohoto zákona. (2) Přísedícímu podle odstavce 1 náleží odměna za každý den, v němž se zúčastnil jednání kárného senátu, ve výši jednadvacetiny měsíčního platu soudce a) Nejvyššího soudu12), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího soudu, b) Nejvyššího správního soudu12), jde-li o přísedícího kárného senátu Nejvyššího správního soudu, a c) vrchního soudu, kterému náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem stanoveným pro započtenou dobu v délce do ukončení pátého roku13), jde-li o přísedícího kárného senátu vrchního soudu. (3) Odměnu a náhradu hotových výdajů vyplácí přísedícímu podle odstavce 1 kárný soud. (4) Je-li přísedící podle odstavce 1 zaměstnancem, je výkon funkce přísedícího překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu14). (5) Přísedícímu soudnímu exekutorovi náleží náhrady stanovené exekučním řádem. § 5w Funkční období kárných senátů (1) Funkční období kárného senátu kárného soudu je pětileté. Funkční období kárného senátu kárného soudu počíná dnem ustanovení předsedy kárného senátu do funkce. (2) Členové kárného senátu kárného soudu a náhradníci členů kárného senátu kárného soudu jsou určováni na dobu funkčního období kárného senátu. (3) Kárný senát vrchního soudu dokončí řízení zahájená během jeho funkčního období. Kárný senát Nejvyššího soudu a kárný senát Nejvyššího správního soudu dokončí řízení, ve kterém bylo podáno odvolání během jeho funkčního období. Zánik funkce člena kárného senátu a náhradníka člena kárného senátu § 6 (1) Funkce člena kárného senátu kárného soudu a náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zaniká a) uplynutím funkčního období kárného senátu, do kterého byl určen, jestliže kárný senát do uplynutí svého funkčního období dokončil všechna řízení, b) dokončením posledního řízení, jestliže jej kárný senát dokončil po uplynutí svého funkčního období, c) přestane-li splňovat podmínky podle § 5m až 5o, pokud funkce nezanikla podle odstavce 3, d) brání-li mu zdravotní stav nebo jiné důvody vykonávat svou funkci po dobu delší 1 roku, e) uplynutím kalendářního měsíce po měsíci, v němž bylo doručeno předsedovi kárného soudu oznámení o vzdání se funkce. (2) Zánik funkce soudce kárného senátu kárného soudu nemá za následek zánik funkce soudce. Týká-li se skutečnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) pouze některého z kárných senátů, jehož je soudce nebo přísedící členem, zaniká pouze funkce člena tohoto kárného senátu a náhradníka člena tohoto kárného senátu. (3) Na návrh předsedy kárného senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího, který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího. (4) Zanikne-li funkce člena kárného senátu kárného soudu jinak než podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nastupuje na jeho místo náhradník. Předseda kárného soudu určí nového náhradníka postupem podle tohoto zákona. § 6a (1) Funkce člena sjednocujícího kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu. (2) Funkce náhradníka člena sjednocujícího kárného senátu zaniká, jestliže zanikla jeho funkce náhradníka člena alespoň jednoho kárného senátu Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo jestliže uplynulo funkční období tohoto kárného senátu. § 6b (1) Jestliže osoba navržená nebo zařazená do seznamu soudců nebo přísedících přestala nebo přestane splňovat podmínky podle § 5m až 5o, oznámí to bez zbytečného odkladu předsedovi kárného soudu. (2) Jestliže funkce člena kárného senátu kárného soudu nebo náhradníka člena kárného senátu kárného soudu zanikla nebo zanikne podle § 6 odst. 1 písm. c) nebo d), tento člen kárného senátu nebo náhradník člena kárného senátu to bez zbytečného odkladu oznámí předsedovi kárného soudu. ČÁST TŘETÍ KÁRNÉ ŘÍZENÍ § 8 (1) Kárné řízení se zahajuje na návrh. (2) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci, b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci, c) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem, d) předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem, e) předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně v jeho obvodu, f) předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu v jeho obvodu, g) předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu. (3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu, b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu, c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu, d) předseda soudu proti místopředsedovi příslušného soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně v jeho obvodu, e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví. (4) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat a) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia, b) předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu, c) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu. (5) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce je oprávněn podat a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci, b) vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného vrchního státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu, c) krajský státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu, d) okresní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného okresního státního zastupitelství, e) vedoucí státní zástupce stojící v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce, proti tomuto státnímu zástupci. (6) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti vedoucího státního zástupce je oprávněn podat a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv vedoucímu státnímu zástupci, b) vrchní státní zástupce proti krajskému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu, c) krajský státní zástupce proti okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu. § 9 (1) Navrhovatel musí podat návrh na zahájení kárného řízení do 9 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu. (2) Pokud navrhovatel doručil jinému orgánu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení výzvu ke sdělení, zda pro týž skutek proti téže osobě podá nebo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 1 neběží od doručení výzvy tomuto orgánu do doručení sdělení navrhovateli; lhůta podle odstavce 1 v takovém případě neběží nejdéle po dobu 2 měsíců. Lhůta podle odstavce 1 neběží též od zahájení do skončení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování vedeného pro týž skutek s touž osobou a od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek. (3) Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová. (4) Návrh na zahájení kárného řízení obsahuje jméno a příjmení soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, proti němuž se návrh podává, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrh na upuštění od uložení kárného opatření. Navrhovatel k návrhu připojí důkazy, které má k dispozici. Návrhem na uložení konkrétního kárného opatření a návrhem na upuštění od uložení kárného opatření není kárný senát kárného soudu vázán. § 9a (1) Návrhem na zahájení kárného řízení navrhovatel navrhne schválení dohody o vině a kárném opatření, pokud byla před zahájením kárného řízení sjednána. Návrh na zahájení kárného řízení obsahuje náležitosti podle § 9 odst. 4 s výjimkou popisu skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a návrhu na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrhu na upuštění od uložení kárného opatření. (2) K návrhu na zahájení kárného řízení navrhovatel vedle důkazů, které má k dispozici, připojí též sjednanou dohodu o vině a kárném opatření, která obsahuje a) jméno a příjmení navrhovatele a toho, proti komu se návrh podává, a jejich podpis, b) datum a místo jejího sepsání, c) popis skutku, ve kterém je spatřováno kárné provinění, d) prohlášení toho, proti komu je podán návrh, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření, e) dohodnutý druh, případně výměru kárného opatření, případně ujednání o upuštění od uložení kárného opatření, a f) rozsah a způsob uhrazení regresní úhrady podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, jestliže se stát domáhá jejího sjednání, ledaže kárně obviněný prohlásí, že uplatňovaný nárok neuznává, a osvědčí skutečnosti, které uplatněný nárok dostatečně zpochybňují. (3) Navrhovatel před sjednáním dohody o vině a kárném opatření požádá Ministerstvo spravedlnosti o sdělení, zda se stát domáhá, aby v dohodě o vině a kárném opatření byla sjednána regresní úhrada podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, případně o sdělení jejího rozsahu, způsobu jejího uhrazení a dalších souvisejících informací. (4) Ministerstvo spravedlnosti sdělí navrhovateli, jaké údaje jsou potřebné pro odpověď na jeho žádost. (5) Navrhovatel žádost a sdělení podle odstavců 3 a 4 připojí k návrhu na zahájení kárného řízení. (6) Odstavci 3 až 5 není dotčeno právo státu požadovat uhrazení této regresní úhrady nebo její části podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. § 9b Účastníky kárného řízení jsou navrhovatel a ten, proti němuž byl podán návrh na zahájení kárného řízení (dále jen „kárně obviněný“). § 9c (1) Navrhovatelem je též ten, kdo přistoupil k návrhu podanému jiným navrhovatelem. Navrhovatel, který přistoupil k návrhu podanému jiným navrhovatelem, nemůže návrh jiného navrhovatele vzít zpět. (2) Přistoupení toho, kdo není oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, není přípustné; přípustné není též přistoupení k návrhu na a) zahájení kárného řízení, jestliže k přistoupení došlo po zahájení dokazování, b) zahájení kárného řízení, kterým se navrhuje schválení dohody o vině a kárném opatření, a c) schválení dohody o vině a kárném opatření podanému po zahájení kárného řízení. (3) K přistoupení, které není přípustné, se nepřihlíží. Jestliže se k přistoupení nepřihlíží, předseda kárného senátu o tom vyrozumí podatele. § 9d (1) Jestliže návrh na zahájení kárného řízení nebo dohoda o vině a kárném opatření neobsahuje náležitosti podle § 9 odst. 4 nebo § 9a a pro tento nedostatek nelze pokračovat v řízení, předseda kárného senátu vyzve navrhovatele, aby vady odstranil do 30 dnů ode dne, kdy mu byla taková výzva doručena, neurčí-li lhůtu delší. Ve výzvě jej též poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést. (2) Odstranění vad návrhu nelze uložit navrhovateli, který k návrhu přistoupil. § 10 Pokud člen kárného senátu rozhodoval v řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování a tento protokol byl pořízen o hlasování kárně obviněného, nebo v řízení o námitkách proti výtce uložené pro skutek, pro který byl podán návrh na zahájení kárného řízení, je z rozhodování v kárném řízení vyloučen. § 10a (1) O vyloučení člena kárného senátu rozhoduje jiný kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací nebo, není-li zřízen, jiný kárný senát téhož kárného soudu. (2) Pro nahrazení vyloučeného člena kárného senátu se použije obdobně § 6 odst. 4. § 12 (1) Návrh na zahájení řízení doručí předseda kárného senátu kárně obviněnému do vlastních rukou, a jde-li o soudce, poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad soudců nebo advokátů; jde-li o státního zástupce, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad státních zástupců nebo advokátů; jde-li o soudního exekutora, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad soudních exekutorů nebo advokátů. Současně poučí kárně obviněného o jeho právech podle tohoto zákona a přiměřeně i jako obviněného podle trestního řádu, zejména ho poučí o právu uplatnit důvod podjatosti členů kárného senátu. Nebylo-li řízení zahájeno podáním návrhu podle § 9a, poučí ho rovněž o možnosti vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a k důkazům o nich, o právu uvádět skutečnosti sloužící v jeho prospěch a navrhnout o nich důkazy, jakož i o jeho právu nevypovídat, a zároveň ho vyrozumí, že má právo označit v jím určené lhůtě ty skutečnosti uvedené v návrhu na zahájení kárného řízení, které považuje za nesporné. (2) Návrh na zahájení kárného řízení předseda kárného senátu zašle též ministru spravedlnosti, pokud návrh na zahájení řízení nepodal. (3) Pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, předseda kárného senátu zašle návrh na zahájení kárného řízení též a) předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, a dalším předsedům soudů oprávněným podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, b) nejvyššímu státnímu zástupci, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce, c) nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, a dalším vedoucím státním zástupcům oprávněným podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným státní zástupce, d) nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce, e) nejvyššímu státnímu zástupci a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo f) Exekutorské komoře České republiky a předsedovi soudu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným soudní exekutor. (4) Předseda kárného senátu doručí podle odstavce 1 věty první a odstavců 2 a 3 též a) podání, kterým navrhovatel odstranil vady návrhu na zahájení kárného řízení nebo dohody o vině a kárném opatření, a b) dohodu o vině a kárném opatření připojenou k návrhu na zahájení kárného řízení. (5) Předseda kárného senátu doručí podle odstavců 2 a 3 též další přílohy připojené k návrhu na zahájení kárného řízení. Pokud je doručení příloh možné jen s nepřiměřenými náklady nebo jsou-li tu jiné důležité důvody, pro které nelze přílohy doručit, předseda kárného senátu povolí namísto doručení příloh nahlédnutí do spisu. § 13 (1) Vyžaduje-li obsah návrhu na zahájení kárného řízení předběžné objasnění některých skutečností, předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců provede předběžné šetření. Může zejména zjistit stanovisko kárně obviněného, zjistit další potřebné skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatřit je k provedení důkazu. (2) Předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců může též zjistit stanovisko navrhovatele a kárně obviněného ke sjednání dohody o vině a kárném opatření. Vyjádří-li se navrhovatel a kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců stanoví navrhovateli přiměřenou lhůtu k podání návrhu na schválení takové dohody. Dohoda musí mít náležitosti podle § 9a odst. 1 a při jejím sjednávání se postupuje podle § 9a odst. 2 až 4. Podá-li navrhovatel kárnému soudu v určené lhůtě návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, postupuje se v dalším řízení na jeho podkladě. Pokud kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, jedná na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení; v dalším řízení se ke sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží. § 13a Pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným soudcem podány námitky,5) rozhodne kárný senát nejprve o těchto námitkách, a to do 10 pracovních dnů bez jednání rozhodnutím, kterým buď námitky zamítne nebo dočasné zproštění výkonu funkce zruší. Obdobně se postupuje, pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl dočasně zproštěn výkonu funkce státní zástupce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným státním zástupcem podány námitky.6) § 14 (1) Kárný senát bez ústního jednání kárné řízení zastaví, a) neodstranil-li navrhovatel vady návrhu na zahájení kárného řízení nebo dohody o vině a kárném opatření připojené k návrhu ve lhůtě určené předsedou kárného senátu a v kárném řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, b) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo byl-li vzat zpět, c) zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce doručeno ministru spravedlnosti; nebo, jde-li o soudního exekutora, zanikl-li mu výkon exekutorského úřadu, d) zanikla-li odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění, e) byl-li návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti nejvyššího státního zástupce podán v rozporu se zákonem o státním zastupitelství. (2) Byl-li návrh na zahájení kárného řízení vzat zpět nebo nastal-li některý z důvodů podle odstavce 1 písm. c) nebo d), kárný senát nezastaví kárné řízení, prohlásí-li kárně obviněný nejpozději ve lhůtě určené předsedou kárného senátu, že trvá na projednání věci. (3) Kárný senát zastaví bez ústního jednání řízení o návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření podaném po zahájení kárného řízení, jestliže navrhovatel neodstranil vady dohody připojené k návrhu ve lhůtě určené předsedou kárného senátu a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. § 15 (1) Má-li kárný senát zato, že skutečnosti, které se kárně obviněnému kladou za vinu, mají znaky trestného činu nebo přestupku anebo jiného správního deliktu, kárné řízení přeruší a věc postoupí příslušnému orgánu; obdobně postupuje i tehdy, dozví-li se, že pro tentýž skutek je vedeno proti kárně obviněnému trestní stíhání nebo správní řízení. (2) Přerušení kárného řízení trvá do právní moci rozhodnutí orgánu, jemuž byla věc postoupena podle odstavce 1. Po právní moci tohoto rozhodnutí kárný senát pokračuje v řízení, má-li zato, že postih ve správním nebo trestním řízení není dostačující; jinak kárné řízení zastaví. (3) Kárný senát kárné řízení vedené proti kárně obviněnému přeruší též tehdy, bylo-li zahájeno řízení podle části šesté tohoto zákona. V kárném řízení pokračuje po právní moci rozhodnutí v řízení podle části šesté tohoto zákona, pokud kárně obviněnému, proti němuž se kárné řízení vede, funkce soudce nebo státního zástupce nezanikla. § 15a (1) Jsou-li dány podmínky pro společné řízení, kárný senát může spojit ke společnému řízení věci, v nichž byly podány samostatné návrhy na zahájení kárného řízení. (2) Kárný senát může k urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů vyloučit řízení o některém ze skutků nebo proti některému z kárně obviněných ze společného řízení. (3) Kárný senát může spojit ke společnému řízení též věci zahájené na základě samostatných návrhů na zahájení kárného řízení podaných pro týž skutek proti témuž kárně obviněnému. § 16 (1) Po provedení předběžného šetření, nebo není-li takového šetření třeba, určí předseda kárného senátu termín ústního jednání, vyrozumí o něm navrhovatele a kárně obviněného, a má-li kárně obviněný obhájce, také jeho obhájce. (2) Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání. (3) Termín ústního jednání se stanoví tak, aby kárně obviněný a jeho obhájce měli od vyrozumění alespoň 5 pracovních dnů na přípravu obhajoby. Stejnou lhůtu na přípravu je třeba poskytnout navrhovateli. (4) Nejsou-li navrhovatelem, předseda kárného senátu vyrozumí o termínu ústního jednání též ministra spravedlnosti a a) předsedu soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, b) nejvyššího státního zástupce, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce, c) nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce, d) nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce, e) nejvyššího státního zástupce a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo f) Exekutorskou komoru České republikyExekutorskou komoru České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor. § 17 (1) Ústní jednání je veřejné a koná se zásadně v přítomnosti navrhovatele a kárně obviněného. V nepřítomnosti kárně obviněného, lze věc projednat pouze tehdy, požádá-li o to, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si kárně obviněný zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání. (2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení nebo návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření podaný po zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu z řad soudců. (3) Bylo-li provedeno předběžné šetření, předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky. § 17a (1) Předseda kárného senátu může po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení vyzvat kárně obviněného, aby označil skutečnosti, které považuje za nesporné. Pokud se kárně obviněný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení návrhu na zahájení kárného řízení, předseda kárného senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce změnit. Toto vyjádření může za kárně obviněného učinit i jeho obhájce, a to i když se ústní jednání koná v nepřítomnosti kárně obviněného. (2) Kárný senát může rozhodnout o upuštění od dokazování skutečností, které navrhovatel a kárně obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat. (3) Předseda kárného senátu vyslechne kárně obviněného a provede další potřebné důkazy. Kárně obviněný má právo výpověď odepřít. § 17b Za důkaz může sloužit i to, co bylo získáno pro účely řízení o způsobilosti soudce nebo státního zástupce vykonávat svou funkci a v jeho průběhu. § 17c (1) Protokol o hlasování o rozhodnutí soudu může sloužit za důkaz, pokud byl protokol pořízen o hlasování kárně obviněného a pokud kárný soud před zahájením kárného řízení nebo v jeho průběhu rozhodl o zpřístupnění protokolu o hlasování. (2) Kárný soud rozhodne v kárném řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování, dospěl-li k závěru, že zpřístupnění může přispět k objasnění rozhodných skutečností. (3) Může-li protokol o hlasování sloužit za důkaz, a) kárný soud, kárně obviněný, jeho obhájce a navrhovatel smí protokol otevřít, nahlédnout do něj a činit z něj výpisy a opisy a b) není v kárném řízení nutno zachovat mlčenlivost o obsahu porady, na které došlo k hlasování o rozhodnutí soudu. (4) Ten, kdo protokol otevřel, jej po nahlédnutí opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem. § 17d Po skončení dokazování se k věci může vyjádřit navrhovatel, obhájce a kárně obviněný. Kárně obviněnému vždy patří poslední slovo. § 17e (1) Má-li předseda kárného senátu vzhledem k okolnostem případu za to, že je vhodné sjednání dohody o vině a kárném opatření, poučí kárně obviněného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí jeho stanovisko a stanovisko navrhovatele. Dohoda musí mít náležitosti podle § 9a odst. 1 a při jejím sjednávání se postupuje podle § 9a odst. 2 až 4. (2) Vyjádří-li se navrhovatel i kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu ústní jednání na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, jednání odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a kárném opatření může podat i navrhovatel a kárně obviněný; předseda kárného senátu není povinen takovému návrhu vyhovět. (3) Došlo-li k sjednání dohody o vině a kárném opatření, pokračuje se v ústním jednání; přitom se postupuje podle § 17 odst. 2 a § 17f. Pokud k sjednání dohody o vině a kárném opatření nedošlo nebo kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, pokračuje se v ústním jednání na podkladě původního návrhu; v dalším řízení se k sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží. § 17f (1) Po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, nebo po přednesení návrhu na schválení takové dohody podaného po zahájení kárného řízení vyzve předseda kárného senátu kárně obviněného, aby se k návrhu vyjádřil, a dotáže se jej, zda a) prohlášení o tom, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření, učinil dobrovolně a bez nátlaku a b) jsou mu známy všechny důsledky sjednání dohody o vině a kárném opatření, zejména že nebude prováděno dokazování a že se vzdává práva podat odvolání proti rozhodnutí, kterým by kárný senát prohlášení o vině a kárném opatření schválil, s výjimkou případu, kdy takové rozhodnutí kárného senátu není v souladu s dohodou o vině a kárném opatření, jejíž znění bylo kárnému soudu předloženo, nebo kdy při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení došlo k závažnému porušení práv kárně obviněného. (2) Dokazování kárný senát neprovádí, nejde-li o dokazování za účelem zjištění splnění podmínek schválení dohody o vině a kárném opatření. Považuje-li to za potřebné, může vyslechnout kárně obviněného a opatřit potřebná vysvětlení. § 18 O ústním jednání před kárným senátem a o jeho hlasování se pořizuje protokol. Protokol o ústním jednání podepisuje předseda kárného senátu a zapisovatel, protokol o hlasování předseda a členové kárného senátu a zapisovatel. § 19 (1) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření nebo rozhodne o upuštění od uložení kárného opatření za podmínek stanovených jinými právními předpisy.7) Kárný senát neuloží kárné opatření, pokud nezastavil řízení proto, že kárně obviněný trval na projednání věci podle § 14 odst. 2; pokud se však kárně obviněný vzdal funkce soudce nebo státního zástupce, kárný senát vysloví, zda a případně jaké kárné opatření by uložil, pokud by ke vzdání se funkce nedošlo. Při uložení kárného opatření státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce pro kárné provinění související s jeho povinnostmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce10) postupuje kárný senát podle tohoto přímo použitelného předpisu. (2) Kárný senát vynese zprošťující rozhodnutí, dojde-li k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu je nelze prokázat nebo nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který se řízení vede, anebo tento skutek není kárným proviněním. (3) Jestliže kárný senát kárně obviněného zprostil podle odstavce 2, má kárně obviněný nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Kárný senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce 2 nebo, je-li třeba provést další šetření, předseda kárného senátu rozhodne o nároku kárně obviněného na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím. § 19a (1) Kárný senát neschválí dohodu o vině a kárném opatření, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu nebo výše navrženého kárného opatření, a věc navrhovateli rozhodnutím vrátí. (2) Místo postupu podle odstavce 1 kárný senát může oznámit navrhovateli a kárně obviněnému své výhrady, aby mohli navrhnout nové znění dohody o vině a kárném opatření; za tím účelem kárný senát ústní jednání přeruší nebo odročí. (3) Pokud v určené lhůtě nebude předloženo nové znění dohody o vině a kárném opatření, kárný senát navrhovateli věc rozhodnutím vrátí. (4) Pokud by byl po vrácení věci podán návrh na zahájení kárného řízení, který by se týkal téhož skutku, k prohlášení viny ani ke sjednané dohodě o vině a kárném opatření se nepřihlíží; lhůta pro podání návrhu neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, kterým kárný soud vrátil věc navrhovateli. § 19b (1) Nepostupuje-li kárný senát podle § 19a, dohodu o vině a kárném opatření schválí rozhodnutím, ve kterém uvede výrok o schválení dohody o vině a kárném opatření, výrok o vině a kárném opatření v souladu s dohodou o vině a kárném opatření a výrok o regresní úhradě, je-li v dohodě obsažena. Právo státu požadovat regresní úhradu nebo její část podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, jejíž uhrazení není v dohodě obsaženo, tím není dotčeno. (2) Ustanovení § 19 odst. 1 věty třetí se použije obdobně. § 19c Jestliže při ústním jednání vyjde najevo některý z důvodů zastavení řízení podle § 14 a kárně obviněný netrvá na projednání věci podle § 14 odst. 2, kárný senát kárné řízení nebo řízení o návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření, který byl podán po zahájení kárného řízení, zastaví. § 20 (1) Písemné vyhotovení rozhodnutí kárného senátu a sjednocujícího kárného senátu a písemné vyhotovení rozhodnutí předsedy kárného senátu podle § 19 odst. 3 se doručí kárně obviněnému, obhájci, jestliže jej kárně obviněný má, navrhovateli, ministru spravedlnosti a a) předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, b) nejvyššímu státnímu zástupci, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce, c) nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce, d) nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce, e) nejvyššímu státnímu zástupci a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, f) Exekutorské komoře České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor, nebo g) tomu, k jehož přistoupení k návrhu kárný soud nepřihlížel, pokud se jedná o orgán oprávněný podávat návrhy na zahájení kárného řízení podle § 8 nebo podle exekučního řádu a pokud se mu nedoručuje podle písmen a) až f). (2) Kárně obviněnému se písemné vyhotovení rozhodnutí doručuje do vlastních rukou. Odvolání a řízení o něm § 21 (1) Proti rozhodnutí kárného soudu prvního stupně lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek. (2) Odvolání je přípustné jen proti rozhodnutí podle § 19, proti rozhodnutí o schválení dohody o vině a kárném opatření a proti rozhodnutí o návrhu na obnovu kárného řízení. (3) Odvolání proti rozhodnutí o schválení dohody o vině a kárném opatření lze podat pouze v případě, že takové rozhodnutí není v souladu se zněním dohody předloženým ke schválení, nebo pro závažné porušení práv kárně obviněného při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení. § 21a Odvolání může podat kárně obviněný a v jeho prospěch i neprospěch též navrhovatel. § 21b Má-li odvolatel, který není kárně obviněným, za to, že v řízení má být vyneseno rozhodnutí obsahující výrok o vině kárně obviněného, odvolání obsahuje též návrh na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrh na upuštění od uložení kárného opatření nebo návrh, aby odvolací kárný senát neuložil kárné opatření. Odvolací kárný senát není návrhem vázán. § 21c Odvolací kárný senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy odvolacího kárného senátu. § 21d (1) O vyloučení člena odvolacího kárného senátu kárného soudu rozhoduje jiný odvolací kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací. (2) Není-li zřízen jiný odvolací kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací, o vyloučení člena odvolacího kárného senátu kárného soudu z řad a) soudců Nejvyššího soudu rozhoduje většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje, odvolací kárný senát Nejvyššího správního soudu, b) soudců Nejvyššího správního soudu rozhoduje většinou hlasů všech členů kromě soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje, odvolací kárný senát Nejvyššího soudu, c) přísedících státních zástupců nebo soudních exekutorů rozhoduje odvolací kárný senát Nejvyššího soudu nebo jiný odvolací kárný senát Nejvyššího správního soudu, jehož členy jsou přísedící, a d) přísedících advokátů rozhoduje odvolací kárný senát pro řízení o odvolání ve věcech státních zástupců, jehož členy jsou přísedící, nebo odvolací kárný senát pro řízení o odvolání ve věcech soudních exekutorů. § 21e Dospěl-li odvolací kárný senát při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v řízení podle tohoto zákona v rozhodnutí Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k projednání a rozhodnutí sjednocujícímu kárnému senátu Nejvyššího správního soudu. Při postoupení věci svůj odlišný právní názor odůvodní. § 21f Odvolací kárný senát nemůže sám uznat kárně obviněného vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozhodnutím zproštěn. § 21g (1) V řízení o odvolání se přiměřeně použijí § 10, § 10a odst. 2 a § 13 až 20. (2) Proti rozhodnutí odvolacího kárného soudu není odvolání přípustné. § 22 Obnova kárného řízení (1) Ve lhůtě 3 let od právní moci rozhodnutí senátu podle § 19 odst. 1 může kárně obviněný podat návrh na obnovu kárného řízení. (2) Kárný senát povolí obnovu kárného řízení, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy kárnému soudu dříve neznámé, které a) kárně obviněný nemohl bez své viny uplatnit v původním řízení před soudem prvního stupně a v řízení o odvolání a b) by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině anebo vzhledem k nimž by původně uložené kárné opatření bylo ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti kárného provinění nebo k poměrům kárně obviněného nebo uložený druh kárného opatření by byl ve zřejmém rozporu s účelem kárného opatření. (3) O návrhu na obnovu řízení rozhoduje jiný kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací nebo, není-li zřízen, kárný senát, který ve věci rozhodoval v původním řízení. § 22a Jiný opravný prostředek proti rozhodnutí kárného soudu než odvolání a návrh na obnovu kárného řízení není přípustný. § 23 (1) Pravomocné rozhodnutí vydané v kárném řízení se založí do osobního spisu soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, jehož se týká. Na rozhodnutí se nevztahuje povinnost vydat tuto písemnost soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci při zániku jeho pracovního vztahu nebo skončení pracovního poměru.8) (2) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, příslušný orgán státní správy soudu, k němuž je soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu přidělen k výkonu funkce soudce; jde-li o státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, provede opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření příslušný orgán státní správy státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce nebo vedoucí státní zástupce přidělen k výkonu funkce státního zástupce; jde-li o soudního exekutora, potřebná opatření provede Ministerstvo spravedlnosti. § 24 Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, jako by nebyl kárně postižen. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření. § 25 Společná ustanovení (1) Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. V řízení o odvolání se za předpokladů podle věty první přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o odvolání a řízení o něm, a není-li to možné, ostatní ustanovení trestního řádu. (2) Kárný soud rozhoduje v kárném řízení rozsudkem nebo usnesením, a to podle toho, jakým způsobem se v obdobném případě rozhoduje v trestním řízení. ČÁST ČTVRTÁ ŘÍZENÍ O NÁMITKÁCH PROTI VÝTCE § 25a (1) V řízení o námitkách proti výtce rozhoduje kárný senát. (2) Účastníkem řízení je ten, kdo podal námitky, a ten, kdo výtku uložil. Účastníkem řízení je vždy též ten, komu byla uložena výtka, i pokud námitky nepodal. (3) Proti rozhodnutí vydanému v řízení o námitkách proti výtce není opravný prostředek přípustný. § 25b (1) V řízení o námitkách proti výtce se přiměřeně použijí ustanovení části třetí upravující řízení o odvolání, a není-li to možné, ustanovení části třetí upravující řízení před kárným soudem prvního stupně. Ustanovení o dohodě o vině a kárném opatření se nepoužijí. (2) V řízení o námitkách proti výtce se za předpokladů podle § 25 odst. 1 věty první přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu o odvolání a řízení o něm, a není-li to možné, ostatní ustanovení trestního řádu. ČÁST PÁTÁ ŘÍZENÍ O ZPŘÍSTUPNĚNÍ PROTOKOLU O HLASOVÁNÍ § 25c (1) Návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování je oprávněn podat orgán oprávněný podat proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, návrh na zahájení kárného řízení nebo řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci (dále jen „návrh na zahájení řízení ve věci samé“). (2) Návrh na zahájení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování obsahuje popis skutečností, ze kterých vyplývá, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen. § 25d (1) V řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování rozhoduje předseda kárného senátu. Účastníky řízení jsou navrhovatel a soudce, o jehož hlasování byl protokol pořízen. (2) Předseda kárného senátu zjistí stanovisko soudce, který je účastníkem řízení. (3) Předseda kárného senátu rozhoduje bez ústního jednání. (4) Pokud jsou v řízení osvědčeny skutečnosti, ze kterých vyplývá, že zpřístupnění protokolu může přispět ke zjištění skutečností rozhodných pro podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé proti soudci, o jehož hlasování byl protokol pořízen, předseda kárného senátu rozhodne o zpřístupnění protokolu o hlasování všem orgánům oprávněným podat takový návrh na zahájení řízení ve věci samé. Pokud předseda kárného senátu nerozhodne o zpřístupnění protokolu o hlasování, návrh na jeho zpřístupnění zamítne. § 25e (1) V řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování se přiměřeně použijí ustanovení části třetí upravující řízení před kárným soudem prvního stupně. (2) Proti rozhodnutí vydanému v řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování není opravný prostředek přípustný. ČÁST ŠESTÁ ŘÍZENÍ O ZPŮSOBILOSTI SOUDCE A STÁTNÍHO ZÁSTUPCE VYKONÁVAT SVOU FUNKCI § 26 (1) V řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci se přiměřeně použijí ustanovení části třetí s výjimkou ustanovení o dohodě o vině a kárném opatření. (2) V řízení o způsobilosti soudce nebo státního zástupce vykonávat svou funkci může za důkaz sloužit i to, co bylo získáno pro účely kárného řízení a v jeho průběhu. ČÁST SEDMÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 31 (1) Kárná řízení neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. (2) Za kárné provinění nebo přestupekpřestupek spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nelze soudci nebo státnímu zástupci uložit přísnější kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních předpisů. § 32 Zrušují se: 1. Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců. 2. Zákon č. 22/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců. 3. Zákon č. 76/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb. § 33 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 91 zákona č. 6/2002 Sb. Zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) § 100 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb. 6) § 22 odst. 6 zákona o státním zastupitelství. 7) § 88 odst. 3 zákona o soudech a soudcích. § 30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství. 8) § 60 odst. 2 zákoníku práce. 9) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. 11) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 28 odst. 3 věta první zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 626/2004 Sb. 13) § 28 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb. 14) § 203 odst. 1 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 9/2002 Sb.
Nařízení vlády č. 9/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku Vyhlášeno 14. 1. 2002, datum účinnosti 1. 4. 2002, částka 5/2002 * ČÁST PRVNÍ - POŽADAVKY NA VÝROBKY Z HLEDISKA EMISÍ HLUKU (§ 1 — § 11) * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku (§ 12 — § 12) * ČÁST TŘETÍ - USTANOVENÍ PŘECHODNÉ A ZRUŠOVACÍ (§ 13 — § 14) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15) č. 1 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. č. 6 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. č. 7 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. č. 8 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. č. 9 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. č. 10 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. č. 11 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. Aktuální znění od 16. 5. 2006 (198/2006 Sb.) 9 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. listopadu 2001, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku Vláda nařizuje k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ POŽADAVKY NA VÝROBKY Z HLEDISKA EMISÍ HLUKU § 1 (1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje z hlediska emisí hluku technické požadavky na a) zařízení používaná ve venkovním prostoru uvedená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, b) zařízení používaná ve venkovním prostoru uvedená v příloze č. 2 k tomuto nařízení, (dále jen „zařízení“) a c) spotřebiče pro domácnostspotřebiče pro domácnost. (2) Za zařízení používané ve venkovním prostoru se považuje kterékoliv vlastní silou se pohybující nebo převozu schopné strojní zařízení podle zvláštního právního předpisu,2) jakož i strojní zařízení podle zvláštního právního předpisu2) bez hnacího ústrojí používané pro průmyslové účely nebo pro účely ochrany přírody, které je bez ohledu na poháněcí část nebo části typově určeno k používání ve venkovním prostoru a které tento prostor zatěžuje hlukem, pokud je uváděno na trh jako celek a je vhodné pro použití uváděné výrobcemvýrobcem. Za používání ve venkovním prostoru se považuje též používání za podmínek, za kterých přenos zvuku není nebo téměř není omezen (například ve stanech, přístřešcích proti dešti, nebo v nedostavěných budovách). (3) Toto nařízení se nevztahuje na: a) zařízení výrobcemvýrobcem určená pro dopravu zboží nebo osob po pozemních komunikacích,3) po železnici4) a po vodních5) nebo vzdušných cestách,6) b) zařízení speciálně určená a konstruovaná pro vojenské a policejní potřeby7) a pro záchrannou službu,8) c) příslušenství zařízení bez vlastního pohonu, která jsou na trh uváděna samostatně, s výjimkou ručních bouracích a sbíjecích kladiv a hydraulických kladiv, d) zařízení předváděná při veletrzích, výstavách, předváděcích akcích nebo podobných příležitostech, pokud je na zařízení uvedeno, že není uváděno na trh a že nesplňuje požadavky tohoto nařízení. (4) Činnosti výrobcevýrobce, pokud je tak dále stanoveno v tomto nařízení, může zajistit zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce [§ 2 písm. f) zákona]. § 2 Vymezení pojmů pro účely tohoto nařízení (1) Stavebním výtahem na dopravu materiáluStavebním výtahem na dopravu materiálu se rozumí dočasně zřízené zařízení s pohonem určené pro obsluhu osobami, které jsou oprávněny ke vstupu na staveniště a do technických zařízení stavby; stavební výtah slouží pro a) obsluhu určitých nakládacích míst, přičemž je vybaven plošinou, která 1. je určena pouze pro dopravu materiálu; 2. umožňuje vstup osob během nakládání a vykládání; 3. umožňuje vstup a dopravu oprávněných osob při montáži, demontáži a údržbě; 4. je obsluhována; 5. se pohybuje svisle nebo po vedení, které se od svislého směru neodchyluje o více než 15 °; 6. je přidržována nebo nesena ocelovými lany, řetězy, pohybovými šrouby a maticemi, ozubenými hřebeny a pastorky, hydraulickými válci (přímými nebo nepřímými) nebo zvedacím kloubovým mechanismem; 7. má nosný stožár, jenž je nebo může být podpírán zvláštní konstrukcí, nebo pro b) obsluhu jednoho horního nakládacího místa nebo pracovního podlaží nacházejícího se na konci vedení (například na střeše) a je vybaven nosičem břemene, 1. který je určen pouze pro dopravu materiálu; 2. který je konstruován tak, aby na něj nebylo nutné při nakládání nebo vykládání nebo při údržbě, montáži a demontáži vstupovat; 3. na který nesmějí vstupovat osoby; 4. který je obsluhován; 5. který je konstruován pro pohyb po vedení, které se od svislého směru odchyluje nejméně o 30 °, které však může být nainstalováno v kterémkoliv libovolném úhlu; 6. který je držen nebo nesen ocelovým lanem a mechanickým pohonem; 7. který je ovládán tlačítkovými ovládači; 8. který nemá protizávaží; 9. jehož nosnost nepřesahuje 300 kg; 10. jehož rychlost nepřesahuje 1 m/s; 11. jehož vedení je podepřeno zvláštní konstrukcí. (2) Strojem na zhutňováníStrojem na zhutňování se rozumí stroj, který zhutňuje materiály, například vrstvy kameniva, zeminy nebo asfaltové směsi válcováním, pěchováním nebo vibracemi pracovního nástroje; tento stroj může být samojízdný, přívěsný, vedený nebo návěsný, přičemž může být vibrační nebo bez vibrací; stroje pro zhutňování se rozdělují na: a) řízené válce, kterými jsou samojízdné stroje na zhutňovánístroje na zhutňování s jedním nebo více kovovými válcovými tělesy (běhouny) nebo pneumatikami, u kterých je stanoviště řidiče součástí stroje, b) vedené válce, kterými jsou samojízdné stroje na zhutňovánístroje na zhutňování s jedním nebo více kovovými válcovými tělesy (běhouny) nebo pneumatikami, jejichž provozní zařízení pro ovládání pojezdu nebo jízdy, řízení směru pojezdu, brzdění a vibrace jsou uspořádány tak, že provozování stroje musí být ovládáno a řízeno obsluhou doprovázející stroj (kráčející současně s pojezdem válce) nebo dálkovým ovládáním, c) přívěsné válce, kterými jsou stroje na zhutňovánístroje na zhutňování s jedním nebo více kovovými válcovými tělesy (běhouny) nebo pneumatikami, které nemají vlastní nezávislou soustavu pohonu, přičemž stanoviště obsluhy stroje se nachází na tažném prostředku, d) vibrační desky a vibrační pěchy, kterými jsou stroje na zhutňovánístroje na zhutňování vybavené v podstatě plochými základními deskami provedenými tak, že mohou vibrovat; při provozování zajišťuje obsluhu stroje obsluha, nebo tento stroj tvoří přídavné pracovní zařízení jiného stroje, který je nese, e) vznětové pěchy, kterými jsou stroje na zhutňovánístroje na zhutňování vybavené plochou botkou jako zhutňovacím nástrojem, který je proveden tak, aby se pohyboval převážně ve svislém směru tlaku vytvářeného vznícením; obsluhu při provozování zabezpečuje strojník. (3) KompresoremKompresorem se rozumí stroj určený k používání s vyměnitelnou výbavou, který stlačuje vzduch, plyny nebo páry na tlak vyšší, než je tlak na vstupu, přičemž se skládá z vlastního kompresorukompresoru, hlavního pohonu a jakéhokoliv dodaného dílu nebo zařízení nutného pro bezpečný provoz kompresorukompresoru; za kompresorkompresor se nepovažuje zařízení zajišťující oběh vzduchu při tlaku přepravované vzdušniny nepřevyšujícím 110 kPa, dále zařízení umožňující vyčerpání vzduchu z uzavřeného prostoru při tlaku nepřevyšujícím atmosférický tlak (vákuové vývěvy) a plynové turbíny. (4) Ručním bouracím a sbíjecím kladivem se rozumí každé bourací a sbíjecí kladivo (na jakýkoliv pohon) určené pro práci na stavbách a staveništích. (5) Stavebním vrátkemStavebním vrátkem se rozumí dočasně namontované zdvihadlo poháněné spalovacím nebo elektrickým motorem a vybavené zařízením, které je určeno pro zdvihání a spouštění zavěšených břemen. (6) DozeremDozerem se rozumí samojízdný kolový nebo pásový stroj používaný k vyvíjení tlačné nebo tažné síly na přimontovaný pracovní nástroj. (7) DampremDamprem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku s otevřenou korbou určený k dopravě a vyklápění nebo rozprostírání materiálu; součástí damprudampru může být vlastní nakládací zařízení. (8) Hydraulickým rýpadlem nebo lanovým lopatovým rýpadlemHydraulickým rýpadlem nebo lanovým lopatovým rýpadlem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku s motorem, jenž je vybavený otočnou nástavbou schopnou otáčení nejméně v úhlu 360 °, který těží, zdvihá, přenáší a vysypává materiál pomocí lopaty připevněné k násadě a výložníku nebo teleskopickému výložníku, bez pojezdu podvozku v průběhu kteréhokoliv jednotlivého cyklu stroje. (9) RýpadlemRýpadlem-nakladačemnakladačem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku, jehož podvozek je konstruován pro montáž nakládacího zařízení na přední části a rýpadlorýpadlového zařízení na zadní části; při použití jako rýpadlo tento stroj za normálních okolností těží pod úrovní stanoviště stroje při pohybu lopaty směrem k sobě; lopata rýpadlového zařízení zdvihá, přepravuje a vysypává materiál a stroj přitom nepojíždí; v nakládacím režimu stroj nakládá nebo těží materiál pohyby směrem dopředu a materiál zdvihá, přepravuje a vysypává. (10) GrejdremGrejdrem se rozumí samojízdný stroj na kolovém podvozku s nastavitelnou radlicí umístěnou mezi přední a zadní nápravou, který podle potřeby odřezává, odstraňuje a rozhrnuje materiál. (11) Zdrojem tlakové kapalinyZdrojem tlakové kapaliny se rozumí zařízení určené k použití s výměnným příslušenstvím, které slouží k zvýšení tlaku kapalin a které se skládá z hlavního pohonu čerpadla, popřípadě se zásobníkem a z příslušenství (například ovládačů, odlehčovacího ventilu). (12) Kompaktorem odpadu s nakládacím zařízením se rozumí samojízdný stroj na kolovém podvozku s ocelovými koly (běhouny), ke kterému je vpředu připojeno nakládací zařízení s lopatou a který je především určen ke zhutňování, přemísťování, srovnávání a nakládání zeminy, štěrku, odpadních materiálů nebo odpadků. (13) Sekačkou na trávuSekačkou na trávu (žacím strojem na trávu) se rozumí sekačka na trávusekačka na trávu vedená nebo samojízdná (se sedící obsluhou) nebo stroj s travním žacím příslušenstvím, jehož nástroj pracuje v rovině přibližně rovnoběžné se zemí, přičemž výška od země je nastavitelná pomocí kol, vzduchového polštáře nebo plazů a tak podobně, a který používá jako zdroj energie spalovací nebo elektrický motor; řezacím ústrojím jsou tuhé žací prvky nebo nekovové lanko (lanka) nebo volně rotující výkyvné žací nástroje o kinetické energii přesahující 10 J; kinetická energie se přitom určuje podle ČSN EN 786, přílohy B. Sekačkou na trávuSekačkou na trávu se rozumí také vedená nebo samojízdná (se sedící obsluhou) sekačka na trávusekačka na trávu nebo stroj s travním žacím příslušenstvím s žacími nástroji rotujícími kolem vodorovné osy, které vykonávají funkci sečení pomocí pevné žací lišty (vřetenový žací stroj). (14) Vyžínačem trávníků nebo začišťovačem okrajů trávníků se rozumí elektricky poháněné, vedené nebo přenosné ruční nářadí na sekání trávy, jehož řezací prvek je tvořen nekovovou strunou nebo volně rotujícím nekovovým nožem o kinetické energii nepřesahující 10 J a je používán pro sekání trávy nebo obdobné měkké vegetace; řezací prvek pracuje v rovině přibližně rovnoběžné se zemí (vyžínače trávníků) nebo v rovině kolmé k zemi (začišťovače okrajů trávníků); kinetická energie se přitom určuje podle ČSN EN 786, přílohy B. (15) Manipulačním vozíkem s protizávažím poháněným spalovacím motoremManipulačním vozíkem s protizávažím poháněným spalovacím motorem se rozumí manipulační vozík na kolovém podvozku poháněný vlastním spalovacím motorem s protizávažím a vybavený zdvihacím zařízením (nosný sloup, teleskopický rám nebo kloubová ramena); jedná se o: a) terénní manipulační vozíky (manipulační vozíky s protizávažím na pneumatikách určené především pro práci v neupraveném přírodním terénu a na rozrušeném terénu, například na stavbách), b) ostatní manipulační vozíky s protizávažím s výjimkou speciálních manipulačních vozíků s protizávažím konstruovaných speciálně pro práci se zásobníky. (16) NakladačemNakladačem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku, jehož součástí je upínací zařízení lopaty s kloubovým mechanismem; tento stroj je určen k nakládání nebo těžení materiálu pomocí pohybu stroje směrem dopředu a k zdvihání, přepravě a vysypávání materiálu. (17) Pojízdným jeřábemPojízdným jeřábem se rozumí samojízdný výložníkový jeřáb, který může pojíždět s břemenem i bez břemene, aniž k tomu potřebuje upravenou dráhu, a jehož hmotnost zajišťuje stabilitu; jeřáb pracuje na pneumatikách, pásech nebo jiných pojízdných mechanismech; na stacionárním stanovišti může být podpírán výsuvnými podpěrami nebo jiným příslušenstvím zvyšujícím stabilitu; nástavba jeřábu může být plně otočná nebo s omezeným otáčením nebo neotočná; běžně je vybaven jedním nebo více zdvihacími mechanismy anebo hydraulickými válci pro zdvihání a spouštění výložníku a břemene; pojízdné jeřábypojízdné jeřáby jsou vybaveny teleskopickým, článkovým nebo příhradovým výložníkem anebo výložníkem, který je jejich kombinací, konstruovaným tak, aby umožňoval snadné spouštění dolů; břemeno může být na výložníku zavěšeno pomocí kladnice s hákem nebo jiného zvláštního příslušenství pro zdvihání břemen. (18) Motorovým kultivátoremMotorovým kultivátorem se rozumí samojízdný ručně vedený stroj, a to buď a) s nosným kolem nebo bez něj, jehož pracovní části působí jako kypřicí nástroje a současně přitom zajišťuje pohyb vpřed (motorová okopávačka), nebo b) pohybující se vpřed pomocí jednoho nebo několika kol, která jsou poháněna přímo motorem, vybavený kypřicím nástrojem (motorový kypřičkypřič s kolovým pohonem). (19) Finišerem na vozovkyFinišerem na vozovky se rozumí pojízdný stroj na stavbu vozovek používaný pro pokrývání povrchu vozovek stavebním materiálem, jako jsou živičné a betonové směsi a štěrk; finišer na vozovkyfinišer na vozovky může být vybaven srovnávací a hutnicí lištou s velkou účinností. (20) Elektrickým zdrojovým soustrojímElektrickým zdrojovým soustrojím se rozumí soustrojí, které se skládá ze spalovacího motoru pohánějícího rotační elektrický generátor, který nepřetržitě vyrábí a dodává elektrickou energii. (21) Věžovým jeřábemVěžovým jeřábem se rozumí věžový výložníkový jeřáb, jehož výložník je přimontován k vršku věže, která při pracovním použití jeřábu stojí co nejvíce vertikálně; toto motoricky poháněné zařízení je vybaveno prostředky pro zdvihání a spouštění břemen a pro dopravu těchto břemen změnou poloměru vyložení, otáčením nebo pojezdem celého jeřábu; některé jeřáby vykonávají jen některé z těchto pohybů; jeřáby mohou být namontovány na pevné stanoviště, jiné mohou být vybaveny pro pojíždění nebo šplhání. (22) Svařovacím generátoremSvařovacím generátorem se rozumí rotační stroj na výrobu svařovacího proudu. (23) Zdvižnou pracovní plošinou se spalovacím motoremZdvižnou pracovní plošinou se spalovacím motorem se rozumí zařízení, které se skládá nejméně z pracovní plošiny, výložníku a podvozku; pracovní plošina se zábradlím nebo košem může být se zátěží přemístěna do požadované pracovní polohy; s podvozkem spojený výložník nese pracovní plošinu; tato konstrukce umožňuje přemístění pracovní plošiny do požadované polohy. (24) KřovinořezemKřovinořezem se rozumí přenosné ruční nářadí poháněné spalovacím motorem a vybavené rotujícím kovovým nebo plastovým nástrojem na řezání plevele, křovin, stromků a podobné vegetace; řezací ústrojí pracuje v rovině zhruba rovnoběžné se zemí. (25) Pásovou pilou pro staveništěPásovou pilou pro staveniště se rozumí stroj s ručním podáváním o váze menší než 200 kg vybavený jedním pilovým listem tvaru nekonečného pásu namontovaného a vedeného mezi dvěma nebo více kladkami (rolnami). (26) Kotoučovou stolovou pilou pro staveništěKotoučovou stolovou pilou pro staveniště se rozumí stroj s ručním podáváním o váze menší než 200 kg vybavený jedním pilovým kotoučem (jiným než omítacím) o průměru 350 až 500 mm, který zaujímá v průběhu řezání stálou polohu a který je dále vybavený horizontálním stolem, který celý nebo jehož část je za provozu ve stálé poloze; pilový kotouč je za provozu připevněn k horizontálnímu nevýkyvnému vřetenu, jehož poloha se v průběhu obrábění nemění; stroj může mít kteroukoliv z dále uvedených vlastností: a) možnost měnit výšku kotouče nad stolem, b) rám stroje může být otevřený nebo uzavřený, nebo c) stroj může být vybaven přídavným ručně obsluhovaným posuvným stolem (nikoliv přímo u kotouče). (27) Přenosnou řetězovou pilouPřenosnou řetězovou pilou se rozumí mechanizované nářadí určené pro řezání dřeva pilovým řetězem tvořící celek, který se skládá z rukojetí, pohonu a řezací části a který je konstruován pro dvouruční ovládání. (28) Kombinovanou pojízdnou vysokotlakou myčkou s vysavačemKombinovanou pojízdnou vysokotlakou myčkou s vysavačem se rozumí vozidlo, které může sloužit buď jako vysokotlaká pojízdná myčka, nebo jako pojízdný vysavačpojízdný vysavač. (29) Míchačkou na betonové směsi nebo maltuMíchačkou na betonové směsi nebo maltu se rozumí stroj na přípravu betonové směsi nebo malty s využitím jakéhokoliv způsobu plnění, míchání a vyprazdňování, nejde-li o automíchače betonové směsiautomíchače betonové směsi (odstavec 56). (30) Dopravníkem a čerpadlem betonové směsi a maltyDopravníkem a čerpadlem betonové směsi a malty se rozumí stroj na dopravu a nahazování betonu nebo malty s míchacím zařízením nebo bez něj, který dopravuje materiál na místo určení potrubím, rozváděcím zařízením nebo rozváděcím výložníkem; doprava materiálu se uskutečňuje u betonové směsi mechanicky pístovým nebo rotačním čerpadlem a u malty mechanicky pístovým, vřetenovým, hadicovým a rotačním čerpadlem nebo pneumaticky kompresoremkompresorem, který je popřípadě vybaven vzdušníkem; tyto stroje mohou být namontovány na nákladních vozidlech, přívěsech nebo speciálních vozidlech. (31) Pásovým dopravníkemPásovým dopravníkem se rozumí dočasně umístěný stroj vhodný pro dopravu materiálu pomocí pohyblivého pásu. (32) Chladicím zařízením na vozidla (trakční chladicí zařízení) se rozumí zařízení pro chlazení nákladního prostoru vozidel kategorií N2, N3, O3 a O4 definovaných a členěných podle zvláštního právního předpisu,9) chladicí zařízení může mít vlastní pohon tvořící jeho nedílnou součást, může být poháněno samostatnou pohonnou jednotkou připevněnou ke karoserii vozidla, dále motorem vozidla, samostatným nebo pomocným zdrojem energie. (33) Vrtnou soupravouVrtnou soupravou se rozumí stroj určený k vrtání děr na stavbách pomocí a) nárazového vrtání, b) rotačního vrtání, nebo c) rotačního nárazového vrtání, který zůstává při vrtání na místě a může se vlastní silou přemísťovat z jednoho pracovního stanoviště na druhé; za samojízdnou vrtnou soupravuvrtnou soupravu se považuje rovněž souprava namontovaná na nákladních vozidlech, kolových podvozcích, traktorech, strojích s pásovým podvozkem a na podstavcích přemísťovaných smykem (tažených navijákem); je-li vrtná soupravavrtná souprava namontována na nákladní vozidla, tahače, přívěsy nebo na kolové podvozky, může být po veřejných komunikacích přepravována při vyšších rychlostech. (34) Zařízením na plnění a vyprazdňování vozidel se zásobníky nebo cisternamiZařízením na plnění a vyprazdňování vozidel se zásobníky nebo cisternami se rozumí stroj s vlastním pohonem, který se přistavuje k vozidlům se zásobníky nebo cisternám za účelem naplnění nebo vyprázdnění tekutého nebo sypkého materiálu pomocí čerpadel nebo podobných zařízení. (35) Kontejnerem na recyklované skloKontejnerem na recyklované sklo se rozumí kontejner vyrobený z libovolného materiálu, který se používá pro sběr lahví a který má nejméně jeden otvor pro vhazování lahví a další otvor pro vyprazdňování zásobníku. (36) Vyžínačem travních porostů nebo začišťovačem okrajů travních porostůVyžínačem travních porostů nebo začišťovačem okrajů travních porostů se rozumí přenosné nářadí poháněné vlastním spalovacím motorem vybavené ohebným lankem, strunou nebo jiným nekovovým ohebným řezacím prvkem jako otáčejícím se řezacím nástrojem a používané pro vyžínání travního porostu, trávy nebo podobné měkké vegetace; řezací nástroj pracuje v rovině přibližně rovnoběžné se zemí (vyžínače travních porostů) nebo přibližně kolmé k zemi (začišťovače okrajů travních porostů). (37) Přenosnými nůžkami na živé ploty s vlastním pohonemPřenosnými nůžkami na živé ploty s vlastním pohonem se rozumí ruční nářadí s vlastním pohonem obsluhované jedním člověkem, které je konstruováno pro použití k stříhání živých plotů a křovin za pomoci jednoho nebo více rovinných nožů s přímočarým vratným pohybem. (38) Vysokotlakou pojízdnou čističkou se rozumí vozidlo vybavené zařízením pro čištění zejména stok pomocí vysokotlakého proudu vody, které může být buď připevněno na vhodný pojízdný nosný podvozek, nebo vestavěno do vlastního podvozku; zařízení může být pevně připojeno nebo může být demontovatelné jako výměnný svršek. (39) Vysokotlakou vodní proudovou čističkou se rozumí stroj vybavený tryskou nebo jiným otvorem pro zvýšení rychlosti proudu, která umožňuje, aby voda, včetně případných přísad, tryskala volným proudem; tento stroj se skládá z pohonu, zdroje tlakové kapalinyzdroje tlakové kapaliny, hadic, postřikovače, bezpečnostního ústrojí, ovládačů a měřidel; vysokotlaké vodní proudové čističky mohou být pohyblivé nebo stacionární: a) pojízdné vysokotlaké vodní proudové myčky jsou přemístitelné stroje, které jsou určeny k použití na různých místech, a z toho důvodu jsou obecně vybaveny vlastním podvozkem nebo jsou namontovány na vozidle; všechny přívody jsou ohebné a snadno odpojitelné, b) stacionární vysokotlaké vodní proudové myčky jsou určeny k dlouhodobému použití na jednom místě, mohou však být pomocí vhodného vybavení přemístěny na jiné místo; obvykle jsou připevněny k ližinám nebo rámu a vybaveny odpojitelnými přívody. (40) Hydraulickým bouracím kladivemHydraulickým bouracím kladivem se rozumí zařízení využívající hydraulický zdroj energie nosiče (někdy za pomocí plynu) pro zrychlení pístu, který pak naráží na nástroj; rázová vlna vybuzená tímto kinetickým dějem se přenáší z nástroje do materiálu, a způsobuje tak destrukci materiálu; hydraulická kladiva potřebují pro svoji činnost tlakový olej; celá nosná jednotka s kladivem je ovládána obsluhou, která obvykle sedí v kabině. (41) Řezačem spárŘezačem spár se rozumí pojízdný stroj určený k řezání spár do betonového, živičného a podobného povrchu vozovek; řezným nástrojem je vysokootáčkový kotouč; řezač spár může být posouván dopředu ručně, ručně s přídavným strojním pohonem nebo strojním pohonem. (42) Vyfoukávačem listí se rozumí stroj s vlastním pohonem vhodný k čištění trávníků, pěšin, cest, ulic a tak dále od listí a jiných materiálů proudem vzduchu o vysoké rychlosti; tento stroj může být přenosný (ruční) nebo nepřenosný, musí být ale pojízdný. (43) Sběračem listíSběračem listí se rozumí stroj s vlastním pohonem vhodný pro sběr listí a jiných zbytků pomocí vysávacího zařízení, které se skládá z pohonu vytvářejícího podtlak uvnitř stroje, sací hubice a zásobníku pro sebraný materiál; tento stroj může být přenosný (ruční) nebo nepřenosný, musí být ale pojízdný. (44) Pojízdným kontejnerem na odpadkyPojízdným kontejnerem na odpadky (pojízdnou popelnicí) se rozumí kontejnery vhodné konstrukce vybavené koly a krytem a určené k dočasnému uskladnění odpadků. (45) Soupravou na pilotovací práceSoupravou na pilotovací práce se rozumí zařízení pro zarážení nebo vytahování pilot (například beranidla, vytahovače, vibrátory nebo zařízení pro statické zatlačování a vytahování pilot), které je tvořeno sestavou strojů a dílů používaných pro zarážení a vytahování pilot a které také zahrnuje: a) beranicí soupravu na piloty, která se skládá z nosného stroje (na pásovém podvozku, kolovém podvozku, kolejnicích nebo plovoucích tělesech), ovládacího nebo ovládacího a vodicího zařízení, b) příslušenství, jako jsou například čepec beranidla, kryt beranidla, plechové desky, zaváděcí mechanismus, upínací mechanismus, zařízení pro manipulaci s piloty, vedení pilot, akustické kryty a absorbéry rázů a vibrací, zdrojové soustrojí (generátor) a výtah nebo pohyblivá plošina pro obsluhu. (46) Pokladačem potrubíPokladačem potrubí se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku konstruovaný speciálně pro manipulaci s potrubím a jeho pokládání a pro dopravu potrubního vybavení; tento stroj je konstruován podobně jako traktor, má však speciálně konstruované díly, jako je podvozek, hlavní rám stroje, protizávaží, výložník a zdvihací mechanismus a vertikálně se sklápějící boční výložník. (47) RolbouRolbou se rozumí samojízdný pásový stroj používaný k odtahování nebo odtlačování sněhu a ledu pomocí přimontovaného příslušenství. (48) Samosběrným zametačemSamosběrným zametačem se rozumí shrnovací sběrací stroj vybavený zařízením pro nahrnutí odpadů do cesty sacího proudu vzduchu, který pak pneumaticky vysokou rychlostí proudu vzduchu nebo mechanickým sběrným systémem dopraví odpadní materiál do násypky zásobníku; shrnovací a sběrací zařízení může být buď namontováno na vhodný podvozek nákladního vozidla, nebo zabudováno do vlastního podvozku; zařízení může být pevně vestavěno nebo může být odnímatelné jako u systémů s výměnnou nástavbou. (49) Vozem na sběr odpadkůVozem na sběr odpadků se rozumí vůz určený ke sběru domovního odpadu a jiného hromadného odpadního materiálu, který se nakládá pomocí zásobníků (popelnic) nebo ručně; vozidlo může být vybaveno strojem se zhutňovacím mechanismem; vůz na sběr odpadkůvůz na sběr odpadků se skládá z podvozku s kabinou, na který je namontováno vlastní pracovní zařízení; může být také vybaven zařízením na zdvihání nádob na odpadky (popelnic). (50) Strojem na frézování vozovekStrojem na frézování vozovek se rozumí pojízdný stroj používaný pro odstraňování materiálu ze zpevněného povrchu pomocí poháněného válcového tělesa (bubnu), k jehož povrchu jsou připevněny frézovací nože; frézovací bubny se při řezání otáčejí. (51) KypřičemKypřičem se rozumí vedený nebo řízený stroj s vlastním pohonem, který pro nastavení hloubky řezu využívá povrch země a který je vybaven zařízením pro odřezávání nebo rozrušování povrchu trávníku na zahradách, v parcích a na podobných plochách. (52) Drtičem nebo štěpkovacím strojemDrtičem nebo štěpkovacím strojem se rozumí stroj s vlastním pohonem určený pro stacionární použití, jehož součástí je jedno nebo více řezacích zařízení na drcení nebo řezání organického odpadu na menší kousky; obecně se skládá z podávacího otvoru sloužícího k podávání materiálu (který může být případně přidržován přípravkem) do stroje, řezacího ústrojí, které libovolným způsobem řeže materiál (řezání, štěpkování, drcení nebo jiná metoda), a výsypky sloužící k odvádění rozdrceného materiálu nebo štěpků; může být k němu připojeno sběrací zařízení. (53) Sněhovou frézouSněhovou frézou se rozumí stroj pro odstraňování sněhu z míst dopravního provozu pomocí rotačního zařízení a k uvedení sněhu do pohybu a jeho odvání pomocí ventilačního zařízení. (54) Pojízdným vysavačemPojízdným vysavačem se rozumí vozidlo vybavené zařízením pro odsávání vody, bláta, kalů, odpadků nebo podobných materiálů z kanálů nebo podobných instalací pomocí podtlaku; zařízení může být buď namontováno na vhodný podvozek nákladního vozidla, nebo vestavěno do vlastního podvozku s nástavbou. (55) RýhovačemRýhovačem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku s obsluhou nebo vedený, který má vpředu nebo vzadu namontován pákový mechanismus a hloubicí pracovní nástroj konstruovaný především pro kontinuální hloubení rýh rovnoměrným pohybem stroje. (56) Automíchačem betonové směsiAutomíchačem betonové směsi se rozumí vozidlo vybavené bubnem pro dopravu předem namíchané betonové směsi z betonárny na místo použití; buben se může během přepravy otáčet nebo může být v klidu; buben se vyprazdňuje na místě použití betonové směsi pomocí otáčení; je buď poháněn motorem vozidla, nebo má vlastní přídavný motor. (57) Čerpací stanicí na voduČerpací stanicí na vodu se rozumí zařízení určené pro jiné než ponorné použití, které se skládá z vlastního vodního čerpadla a pohonu; vodním čerpadlem se rozumí stroj pro čerpání vody z nižší energetické hladiny na vyšší. (58) Spotřebičem pro domácnostSpotřebičem pro domácnost se rozumí vysavač prachu, myčka nádobí, pračka, odstředivka, akumulační pokojové topidlo, sušička prádla, ventilátor, chladnička, mraznička a elektrická nebo mikrovlnná trouba určené pro použití v domácnosti. (59) Garantovanou hladinou akustického výkonuGarantovanou hladinou akustického výkonu se rozumí hladina akustického výkonu určená v souladu s požadavky uvedenými v příloze č. 3 k tomuto nařízení a uváděná včetně nejistot vyplývajících z odchylek při výrobě a při měření, u níž výrobcevýrobce potvrdí, že podle použitých technických nástrojů popsaných v technické dokumentaci není tato hladina překročena. § 3 Zařízení jsou stanovenými výrobkyvýrobky podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona. § 4 Zařízení lze uvádět na trh nebo do provozu jen tehdy, splňují-li následující technické požadavky: a) jsou viditelně, čitelně a trvale označena údajem o garantované hladině akustického výkonugarantované hladině akustického výkonu, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze č. 10 k tomuto nařízení, b) garantovaná hladina akustického výkonugarantovaná hladina akustického výkonu zařízení uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení nepřevyšuje nejvyšší přípustné hodnoty emisí hluku stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení. § 5 (1) VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce zajistí před uvedením zařízení uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení na trh posouzení shody každého typu zařízení s požadavky tohoto nařízení jedním z těchto postupů: a) vnitřní řízení výroby s posouzením technické dokumentace a periodickou kontrolou podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, b) ověření jednotlivého zařízení podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení, nebo c) úplné zabezpečování jakosti podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení. (2) VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce zajistí před uvedením zařízení uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení na trh posouzení shody každého typu zařízení s požadavky tohoto nařízení vnitřní kontrolou výroby podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení. (3) Při posuzování shody podle odstavců 1 a 2 se pro určení hladiny akustického výkonu zařízení použijí metody uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení. § 6 (1) Doklady o posouzení shody podle § 13 odst. 7 zákona zahrnují technickou dokumentaci v rozsahu uvedeném v přílohách č. 5 až 8 k tomuto nařízení, kopie certifikátů vydané při posouzení shody autorizovanou osobou podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení a dokumentaci, výsledky a zprávy uvedené v příloze č. 7 bodě 5. (2) VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce uchovává doklady o posouzení shody po dobu stanovenou v přílohách č. 5 až 8 k tomuto nařízení a na vyžádání je poskytne orgánu dozoru. § 7 AutorizaceAutorizace podle § 11 zákona k provádění činností posuzování shody podle tohoto nařízení může být udělena pouze za splnění podmínek uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení. § 8 (1) Zařízení, jež splňuje technické požadavky stanovené tímto nařízením, výrobcevýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce opatří viditelným, čitelným a trvalým označením CE v souladu se zvláštním právním předpisem10) a vydá k němu ES prohlášení o shodě obsahující náležitosti stanovené v příloze č. 11 k tomuto nařízení. Vydání ES prohlášení o shodě je podmínkou pro připojení označení CE. (2) Kopii ES prohlášení o shodě uchovává výrobcevýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce po dobu 10 let od ukončení výroby zařízení a na požádání jej poskytne pro potřeby dozoru. (3) VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce zašle kopii ES prohlášení o shodě ke každému typu zařízení Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Evropské komisi. § 9 Zařízení může být uvedeno na trh nebo do provozu jen tehdy, a) splňuje-li technické požadavky stanovené v § 4, b) nese-li viditelné, čitelné a trvalé označení CE v souladu se zvláštním právním předpisem,10) a c) bylo-li k němu výrobcemvýrobcem, popřípadě zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem přiloženo ES prohlášení o shodě obsahující náležitosti stanovené v příloze č. 11 k tomuto nařízení. § 10 (1) K zařízení může být připojeno i jiné označení za předpokladu, že tím nebude snížena viditelnost a čitelnost označení CE ani údaje o garantované hladině akustického výkonugarantované hladině akustického výkonu. Zařízení nesmí být opatřeno označeními nebo nápisy, které by svým významem nebo podobou mohly vést k záměně s označením CE nebo s údajem o garantované hladině akustického výkonugarantované hladině akustického výkonu podle přílohy č. 10 k tomuto nařízení. (2) Pokud se na zařízení vztahují též jiné právní předpisy, které stanovují jiné požadavky na zařízení, včetně připojení označení CE, vyjadřuje označení CE, že takové zařízení splňuje také požadavky těchto právních předpisů. Pokud však některý právní předpis umožňuje výrobcivýrobci, aby si po přechodnou dobu zvolil, jaká opatření použije, pak označení CE vyjadřuje, že zařízení splňuje pouze požadavky právního předpisu, podle kterého výrobcevýrobce postupoval. V takovém případě musí být v dokumentech, poznámkách nebo návodech požadovaných právními předpisy a doprovázejícími zařízení uveden název a označení právního předpisu, podle kterého výrobcevýrobce postupoval. § 11 (1) Spotřebiče pro domácnostSpotřebiče pro domácnost mohou být uváděny na trh pouze tehdy, pokud výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce uvede v návodu k používání přiloženém ke spotřebiči nebo v záručním listu údaj s uvedením hladiny akustického výkonu vyzařovaného těmito spotřebiči a šířeného vzduchem. (2) Je-li spotřebič pro domácnostspotřebič pro domácnost vybaven energetickým štítkem podle zvláštního právního předpisu,11) údaj podle odstavce 1 se uvede rovněž na tomto štítku. (3) Pro určení údaje podle odstavce 1 a pro ověření jeho pravdivosti se pro spotřebiče pro domácnostspotřebiče pro domácnost použije postup pro určení hluku šířeného vzduchem, vyzařovaného elektrickými spotřebiči pro domácnostspotřebiči pro domácnost a podobné účely stanovený ČSN EN 607 04.12) ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku § 12 V příloze č. 1 k nařízení vlády č. 194/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, bod 4 A/ zní: „A/ Hladina akustického výkonu vyzařovaného rýpadly, nakladači, rýpadly-nakladači a dozery a šířeného vzduchem vypočítaná za skutečných dynamických provozních podmínek metodou stanovenou v bodě 4 A/ přílohy č. 2 k tomuto nařízení nesmí překročit nejvyšší přípustnou hladinu akustického výkonu A LWA v dB/1 pW stanovenou v závislosti na čistém instalovaném výkonu P v kW,1) jak je dále uvedeno: a) stroje na pásovém podvozku (s výjimkou rýpadel): LWA = 87 + 11 lg P, b) dozery, nakladače a rýpadla-nakladače na kolovém podvozku: LWA = 85 + 11 lg P, c) rýpadla: LWA = 83 + 11 lg P. Tyto vztahy platí pouze pro hodnoty větší než základní nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu uvedené pro tyto tři druhy strojů v následující tabulce. Těmto základním nejvyšším přípustným hladinám akustického výkonu odpovídají vždy nejnižší hodnoty čistého instalovaného výkonu každého druhu stroje. Pro hodnoty čistého instalovaného výkonu menší, než jsou uvedené hodnoty, platí základní nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu podle grafu v bodu B/. Typ stroje| Základní nejvyšší přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW ---|--- Stroje na pásovém podvozku (s výjimkou rýpadel)| 107 Dozery, nakladače, rýpadla-nakladače na kolovém podvozku| 104 Rýpadla| 962) Poznámka: 1) Hodnota instalovaného výkonu se zaokrouhluje na nejbližší celý kilowatt. 2) Vypočítaná hladina akustického výkonu a přípustná hladina akustického výkonu se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo, přičemž hodnoty menší než 0,5 se zaokrouhlují dolů a hodnoty větší nebo rovné 0,5 se zaokrouhlují nahoru.“. ČÁST TŘETÍ USTANOVENÍ PŘECHODNÉ A ZRUŠOVACÍ § 13 Certifikáty přezkoušení vzorku vydané a výsledky měření emisí hluku získané podle nařízení vlády č. 194/2000 Sb. lze použít pro vypracování technické dokumentace podle příloh č. 5 až 8 k tomuto nařízení po dobu platnosti těchto certifikátů. Pokud není v certifikátu uvedena doba jeho platnosti, lze certifikát společně s výsledky měření podle věty první použít do tří let od nabytí účinnosti tohoto nařízení. § 14 Zrušuje se nařízení vlády č. 194/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 15 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002, s výjimkou a) části druhé, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení, b) ustanovení § 6 odst. 3 a § 9 a 10, která nabudou účinnosti dnem zveřejnění příslušné sektorové přílohy k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nejpozději však dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, c) ustanovení § 1 odst. 6, § 5 odst. 4, § 6 odst. 4, § 9 odst. 4 a těch částí ustanovení příloh k tomuto nařízení, jež se týkají zplnomocněného zástupce, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr životního prostředí: RNDr. Kužvart v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. ZAŘÍZENÍ, PRO KTERÁ JSOU STANOVENY NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ HODNOTY EMISÍ HLUKU a) stavební výtahy na dopravu materiálustavební výtahy na dopravu materiálu poháněné spalovacím motorem, b) stroje na zhutňovánístroje na zhutňování: vibrační válce nebo válce bez vibrace, vibrační desky a vibrační pěchy, c) kompresorykompresory o instalovaném výkonu menším než 350 kW, d) ruční bourací a sbíjecí kladivaruční bourací a sbíjecí kladiva, e) stavební vrátkystavební vrátky poháněné spalovacím motorem, f) dozerydozery o instalovaném výkonu menším než 500 kW, g) damprydampry o instalovaném výkonu menším než 500 kW, h) hydraulická rýpadlarýpadla a lanová lopatová rýpadlarýpadla o instalovaném výkonu menším než 500 kW, i) rýpadlarýpadla-nakladačenakladače o instalovaném výkonu menším než 500 kW, j) grejdrygrejdry, k) zdroje tlakové kapalinyzdroje tlakové kapaliny, l) kompaktory odpadu s nakládacím zařízením o instalovaném výkonu menším než 500 kW, m) sekačky na trávusekačky na trávu (žací stroje na trávu), s výjimkou zemědělských a lesnických zařízení a dále víceúčelových zařízení, jejichž hlavní díl s vlastním pohonem má instalovaný výkon větší než 20 kW, n) vyžínače trávníků nebo začišťovače okrajů trávníku, o) manipulační vozíky s protizávažím poháněné spalovacím motorem s výjimkou manipulačních vozíků definovaných v § 2 odst. 15 písm. b), jejichž jmenovitá nosnost nepřesahuje 10 t, p) nakladače o instalovaném výkonu menším než 500 kW, r) pojízdné jeřábypojízdné jeřáby, s) motorové kultivátorymotorové kultivátory o instalovaném výkonu menším než 3 kW, t) finišery na vozovkyfinišery na vozovky s výjimkou finišerů se zhutňovací lištou, u) elektrická zdrojová soustrojíelektrická zdrojová soustrojí o instalovaném výkonu menším než 400 kW, v) věžové jeřáby, w) svařovací generátorysvařovací generátory. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. ZAŘÍZENÍ, PRO KTERÁ JE STANOVEN POUZE POŽADAVEK NA OZNAČENÍ ÚDAJEM O GARANTOVANÉ HLADINĚ AKUSTICKÉHO VÝKONU a) zdvižné pracovní plošiny se spalovacím motoremzdvižné pracovní plošiny se spalovacím motorem, b) křovinořezykřovinořezy, c) stavební výtahy na dopravu materiálustavební výtahy na dopravu materiálu poháněné elektrickým motorem, d) pásové pily pro staveništěpásové pily pro staveniště, e) kotoučové stolové pily pro staveništěkotoučové stolové pily pro staveniště, f) přenosné řetězové pilypřenosné řetězové pily, g) kombinované pojízdné vysokotlaké myčky s vysavačemkombinované pojízdné vysokotlaké myčky s vysavačem, h) stroje na zhutňovánístroje na zhutňování: pěchy se vznětovým pohonem, i) míchačky na betonové směsi nebo maltumíchačky na betonové směsi nebo maltu, j) stavební vrátkystavební vrátky poháněné elektrickým motorem, k) dopravníky a čerpadla betonové směsi a maltydopravníky a čerpadla betonové směsi a malty, l) pásové dopravníkypásové dopravníky, m) chladicí zařízení na vozidla (trakční chladicí zařízení), n) vrtné soupravyvrtné soupravy, o) zařízení na plnění a vyprazdňování vozidel se zásobníky nebo cisternamizařízení na plnění a vyprazdňování vozidel se zásobníky nebo cisternami, p) kontejnery na recyklované sklokontejnery na recyklované sklo, r) vyžínače travních porostů nebo začišťovače okrajů travních porostůvyžínače travních porostů nebo začišťovače okrajů travních porostů, s) přenosné nůžky na živé ploty s vlastním pohonempřenosné nůžky na živé ploty s vlastním pohonem, t) vysokotlaké pojízdné čističky, u) vysokotlaké vodní proudové čističky, v) hydraulická bourací kladivahydraulická bourací kladiva, w) řezače spárřezače spár, x) vyfoukávače listívyfoukávače listí, y) sběrače listí, z) manipulační vozíky s protizávažím poháněné spalovacím motoremmanipulační vozíky s protizávažím poháněné spalovacím motorem s výjimkou manipulačních vozíků definovaných v § 2 odst. 15 písm. b), jejichž jmenovitá nosnost je vyšší než 10 t, aa) pojízdné kontejnery na odpadkypojízdné kontejnery na odpadky (pojízdné popelnice), bb) finišery na vozovkufinišery na vozovku vybavené lištou na zhutnění, cc) soupravy na pilotovací prácesoupravy na pilotovací práce, dd) pokladače potrubípokladače potrubí, ee) rolbyrolby, ff) elektrická zdrojová soustrojíelektrická zdrojová soustrojí o instalovaném výkonu větším nebo rovném 400 kW, gg) samosběrné zametačesamosběrné zametače, hh) vozy na sběr odpadkůvozy na sběr odpadků, ii) stroje na frézování vozovekstroje na frézování vozovek, jj) kypřičekypřiče, kk) drtiče nebo štěpkovací strojedrtiče nebo štěpkovací stroje, ll) sněhové frézysněhové frézy, mm) pojízdné vysavačepojízdné vysavače, nn) rýhovačerýhovače, oo) automíchače betonové směsiautomíchače betonové směsi, pp) čerpací stanice na vodučerpací stanice na vodu. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. METODY MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO ZAŘÍZENÍMI URČENÝMI K POUŽITÍ VE VENKOVNÍM PROSTORU A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce určí hladinu akustického výkonu zařízení postupem stanoveným některou ze základních norem pro měření vyzařovaného hluku a obecnými dodatky k základním normám za provozních podmínek stanovených v části B této přílohy. Základní normy pro měření vyzařovaného hluku a obecné dodatky k základním normám stanoví část A této přílohy. V případě, že by postup podle základních norem uvedených v části A této přílohy vedl k navzájem odlišným výsledkům, nebo v případě přetrvávajících nejasností použije výrobcevýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce k určení hladiny akustického výkonu zařízení vždy doporučenou základní normu pro příslušné zařízení stanovenou v části B této přílohy za provozních podmínek uvedených v části B této přílohy. Hladinou akustického výkonu Lwa se rozumí hladina akustického výkonu frekvenčně vážená váhovou funkcí A, vztažená k referenčnímu akustickému výkonu 1 pW a definovaná v ČSN EN ISO 3744 a ČSN ISO 3746. Hladinu akustického výkonu zařízení lze určit na základě hodnot naměřených u jednotlivého zařízení nebo na základě průměru z hodnot naměřených u určitého počtu zařízení tohoto typu. Zjištěná hladina akustického výkonu zařízení slouží ke stanovení garantované hladiny akustického výkonugarantované hladiny akustického výkonu zařízení (§ 2 odst. 59). ČÁST A Tato část přílohy pro každé zařízení stanoví: a) základní normy pro měření vyzařovaného hluku, b) obecné dodatky k těmto základním normám pro měření vyzařovaného hluku. ZÁKLADNÍ NORMY PRO MĚŘENÍ VYZAŘOVANÉHO HLUKU Pro určování hladiny akustického výkonu zařízení se obecně používají normy ČSN EN ISO 3744 a ČSN ISO 3746. OBECNÉ DODATKY K ZÁKLADNÍM NORMÁM K výše uvedeným normám se používají tyto dodatky: 1. Nejistota měření Při posuzování shody se nejistoty měření neberou v úvahu ve stadiu návrhu (zařízení). 2. Provozní podmínky při zkoušce 2.1 Otáčky ventilátoru Je-li motor zařízení nebo jeho hydraulický systém vybaven jedním nebo více ventilátory, musí být ventilátor (ventilátory) při zkoušce v provozu. Otáčky ventilátoru musí být zvoleny výrobcemvýrobcem zařízení jedním z následujících postupů a musí být uvedeny ve zkušebním protokolu; tyto otáčky se pak používají při dalších měřeních. a) Ventilátor připojený přímo k motoru Je-li ventilátor poháněn přímo motorem anebo hydraulickým zařízením (například pomocí řemenového převodu), musí být při zkoušce v provozu. b) Ventilátor s více rychlostními stupni Může-li být ventilátor provozován při různých otáčkách, zvolí se buď 1. maximální otáčky, nebo 2. se první zkouška provede s ventilátorem v klidu a druhá při maximálních otáčkách ventilátoru. Výsledná hladina akustického tlaku LpA se pak vypočte na základě výsledků obou zkoušek podle následující rovnice: LpA=10lg0,3×100,1LpA.0%+0,7×100,1LpA.100%, kde je LpA,.0% \\- hladina akustického tlaku určená při nulových otáčkách ventilátoru, LpA,. 100% \\- hladina akustického tlaku určená při maximálních otáčkách ventilátoru. c) Ventilátor s plynule proměnnými otáčkami Může-li být ventilátor provozován při plynule se měnících otáčkách, provádí se zkouška buď postupem podle podbodu b), nebo při otáčkách nastavených výrobcemvýrobcem na nejméně 70 % maximálních otáček. 2.2 Zkoušky zařízení bez zatížení Při těchto měřeních se musí motor a hydraulický systém zařízení nahřát na provozní teplotu podle provozních pokynů a musí být dodrženy bezpečnostní požadavky. Zkouška se provede se zařízením bez pojíždění, aniž by bylo pracovní nebo pojezdové zařízení v chodu. Při této zkoušce běží motor naprázdno při jmenovitých nebo vyšších otáčkách odpovídajících čistému (užitečnému) výkonu. Čistým výkonem se rozumí výkon zjištěný na zkušební stolici (brzdě) na konci klikového hřídele nebo ekvivalentním místě metodou pro měření výkonu spalovacích motorů pro silniční vozidla13) a zmenšený o příkon ventilátoru chlazení motoru. Je-li stroj poháněn generátorem nebo ze sítě, musí být kmitočet dodávaného proudu specifikovaný výrobcemvýrobcem u stroje vybaveného indukčním motorem stabilní v rozmezí ± 1 Hz a u stroje vybaveného komutátorovým motorem musí být stabilní dodávané napětí v rozmezí ± 1 % jmenovitého napětí. Napájecí napětí se měří na vidlici kabelu nebo šňůry pevně spojené se zařízením nebo na přívodce stroje, je-li kabel odpojitelný. Tvar vlny proudu dodávaného generátorem musí být podobný tvaru vlny proudu dodávaného ze sítě. Baterie stroje poháněného z baterie musí být úplně nabita. Použité otáčky a příslušný jmenovitý výkon určí výrobcevýrobce zařízení a musí být uvedeny v protokolu o zkoušce. Je-li zařízení vybaveno několika motory, musí během zkoušky pracovat všechny motory současně. Není-li to možné, zkouší se při všech kombinacích motorů, které v provozu přicházejí v úvahu. 2.3 Zkouška zařízení s vlastním pohonem při zatížení Při těchto měřeních se musí motor (pohon) a hydraulický systém zařízení předehřát v souladu s pokyny uvedenými v návodu k obsluze a bezpečnostními požadavky. Signální zařízení, jako je například houkačka nebo výstražný signál při zpětném chodu, nesmí být během zkoušky v provozu. Otáčky nebo rychlost pohybu zařízení při zkoušce musí být zaznamenány a uvedeny v protokolu. Je-li zařízení vybaveno několika motory nebo připojenými soustrojími, musí během zkoušky pracovat všechny motory souběžně. Není-li to možné, zkouší se při všech kombinacích motorů a připojených soustrojí, které v provozu přicházejí v úvahu. U každého typu zařízení zkoušeného při zatížení je třeba uvést specifické provozní podmínky při zatížení, které mají co nejvíce napodobit účinky a namáhání vyskytující se při skutečných provozních podmínkách. 2.4 Zkouška ručního zařízení Pro každý typ ručního zařízení musí být stanoveny typické provozní podmínky, které mají podobný účinek a způsobují podobné namáhání, jaké se vyskytuje za skutečných provozních podmínek. 3. Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše Hladina akustického tlaku na měřicí ploše se určuje nejméně třikrát. Jestliže se nejméně dvě z určených hodnot neliší o více než 1 dB, není třeba pokračovat v měření; v opačném případě je třeba v měřeních pokračovat, dokud nebudou získány dvě hodnoty, které se neliší o více než 1 dB. Hladina akustického tlaku A na měřicí ploše, která se použije pro výpočet hladiny akustického výkonu A, je aritmetickým průměrem dvou nejvyšších hodnot, které se vzájemně neliší o více než 1 dB. 4. Informace uváděné v protokolu o měření Jako hladina akustického výkonu A zkoušeného zařízení se uvádí údaj zaokrouhlený na nejbližší celé číslo (liší-li se od nejbližšího menšího čísla o méně než 0,5 dB, uvede se toto nejbližší nižší celé číslo, liší-li se o 0,5 nebo více, uvede se nejbližší větší celé číslo). Protokol musí obsahovat technické údaje nezbytné pro identifikaci zkoušeného zařízení, zkušebního předpisu pro měření hluku a akustické údaje. 5. Doplňkové měřicí body na polokulové měřicí ploše (ČSN EN ISO 3744) Kromě měřicích bodů uvedených v bodech 7.2.1 a 7.2.2 normy ČSN EN ISO 3744 je na polokulové měřicí ploše možno používat dalších dvanáct měřicích bodů. V následující tabulce jsou uvedeny kartézské pravoúhlé souřadnice dvanácti měřicích bodů na polokulové měřicí ploše o poloměru r. Poloměr r musí být rovný nebo větší dvojnásobku největšího rozměru referenčního rovnoběžnostěnu. Referenčním rovnoběžnostěnem je nejmenší možný pravoúhlý rovnoběžnostěn, který obepíná zařízení (bez příslušenství) a končí na odrazivé rovině. Poloměr polokoule se zaokrouhluje na nejbližší vyšší číslo z hodnot 4, 10, 16 m. Počet měřicích bodů (12) je možno snížit na 6, musí však být při tom podle bodu 7.4.2 normy ČSN EN ISO 3744 vždy použity měřicí body 2, 4, 6, 8, 10 a 12 podle následujícího obrázku. Obecně se používá uspořádání se šesti měřicími body na polokulové měřicí ploše. Pokud jsou ve zkušebním postupu pro měření hluku podle této přílohy uvedeny pro určitá zařízení další požadavky, postupuje se podle těchto požadavků. TABULKA Souřadnice 12 měřicích bodů Pořadové číslo měřicího bodu| x/r| y/r| z ---|---|---|--- 1| 1| 0| 1,5 m 2| 0,7| 0,7| 1,5 m 3| 0| 1| 1,5 m 4| \\- 0,7| 0,7| 1,5 m 5| \\- 1| 0| 1,5 m 6| \\- 0,7| \\- 0,7| 1,5 m 7| 0| \\- 1| 1,5 m 8| 0,7| \\- 0,7| 1,5 m 9| 0,65| 0,27| 0,71 r 10| \\- 0,27| 0,65| 0,71 r 11| \\- 0,65| \\- 0,27| 0,71 r 12| 0,27| \\- 0,65| 0,71 r 6. Korekce na vliv prostředí K2A Zařízení se měří na odrazivé rovině z betonu nebo nepórovitého asfaltu a korekce na vliv prostředí K2A se pak volí K2A = 0. Jestliže jsou ve zkušebním postupu pro měření hluku podle této přílohy uvedeny pro určitá zařízení další požadavky, postupuje se podle těchto požadavků. Obrázek Umístění doplňkových měřicích bodů na polokulové měřicí ploše 29kB ČÁST B/ ZKUŠEBNÍ POSTUPY PRO HLUK URČITÝCH ZAŘÍZENÍ Tato část přílohy pro každé zařízení stanoví: a) doporučenou základní normu pro měření vyzařovaného hluku včetně 1. odkazu na základní normu o vyzařování hluku zvolenou podle části A, 2. požadavků na zkušební prostor, 3. hodnoty konstanty K2A, 4. tvaru měřicí plochy, 5. předepsaného počtu a polohy mikrofonů; b) provozní podmínky včetně 1. odkazu na normu (pokud existuje), 2. požadavků na instalaci zařízení, 3. postupu výpočtu výsledné hladiny akustického výkonu pro případ, že se má používat několik zkoušek za různých provozních podmínek; c) další informace. 1. ZAŘÍZENÍ, KTERÁ SE ZKOUŠEJÍ BEZ ZATÍŽENÍ Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor Odrazivý povrch z betonu nebo nepórovitého asfaltu. Korekce na vliv prostředí K2A K2A = 0 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost a) Nepřesáhne-li největší rozměr referenčního rovnoběžnostěnu 8 m, je měřicí plochou polokoule, počet měřicích bodů podle části A bodu 5 je šest a měřicí vzdálenost se určuje podle části A bodu 5. b) Přesáhne-li největší rozměr referenčního rovnoběžnostěnu 8 m, měřicí plochou je rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744 s měřicí vzdáleností d = 1 m. Provozní podmínky při zkoušce Zkouška bez zatížení Zkouška se provede podle části A bodu 2.2. Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být větší než 15 sekund. 2. ZDVIŽNÉ PRACOVNÍ PLOŠINY SE SPALOVACÍM MOTOREMZDVIŽNÉ PRACOVNÍ PLOŠINY SE SPALOVACÍM MOTOREM Viz bod 1. 3. KŘOVINOŘEZYKŘOVINOŘEZY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ISO 10884:1995 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ISO 10884:1995 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení ISO 10884:1995, bod 5.3 Doba měření ISO 10884:1995 4. STAVEBNÍ VÝTAHY NA DOPRAVU MATERIÁLUSTAVEBNÍ VÝTAHY NA DOPRAVU MATERIÁLU Viz bod 1. Geometrický střed motoru má být nad středem polokoule; výtah se pohybuje bez zatížení, popřípadě opouští polokouli ve směru bodu 1. 5. PÁSOVÉ PILY PRO STAVENIŠTĚPÁSOVÉ PILY PRO STAVENIŠTĚ Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ISO 7960:1995, příloha J, měřicí vzdálenost d = 1 m. Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení ISO 7960:1995, příloha J (jen bod J2b) Doba měření ISO 7960:1995, příloha J 6. KOTOUČOVÉ STOLOVÉ PILY PRO STAVENIŠTĚKOTOUČOVÉ STOLOVÉ PILY PRO STAVENIŠTĚ Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ISO 7960:1995, příloha A, měřicí vzdálenost d = 1 m Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení ISO 7960:1995, příloha A (jen bod A 2b) Doba měření ISO 7960:1995, příloha A 7. PŘENOSNÉ ŘETĚZOVÉ PILYPŘENOSNÉ ŘETĚZOVÉ PILY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ISO 9207:1995 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ISO 9207:1995 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení, zkouška bez zatížení Plné zatížení při řezání dřeva a zkouška bez zatížení při maximálních otáčkách motoru: a) u pil se spalovacím motorem podle ISO 9207:1995 bodů 6.3 a 6.4; b) u pil s elektrickým motorem podle ISO 9207:1995 bodu 6.3 a zkouška bez zatížení s motorem při maximálních otáčkách. Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace ISO 9207:1995, body 6.3 a 6.4 Příslušná hladina akustického výkonu se vypočte podle vzorce: LWA=10lg12100,1LW1+100,1LW2, kde LW1 a LW2 jsou hladiny akustického výkonu při dvou výše uvedených různých provozních podmínkách. 8. KOMBINOVANÉ POJÍZDNÉ VYSOKOTLAKÉ MYČKY S VYSAVAČEMKOMBINOVANÉ POJÍZDNÉ VYSOKOTLAKÉ MYČKY S VYSAVAČEM Pokud je možno provozovat obě části zařízení současně, postupuje se podle bodů 27 a 53. Pokud tomu tak není, měří se obě části samostatně a uvádí se větší z naměřených hodnot. 9. STROJE NA ZHUTŇOVÁNÍSTROJE NA ZHUTŇOVÁNÍ a) VÁLCE BEZ VIBRACÍ (STATICKÉ) Viz bod 1. b) ŘÍZENÉ VIBRAČNÍ VÁLCE S OBSLUHOU Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Přistavení stroje Vibrační válec se umístí na jeden nebo více vhodných pružných materiálů, jako jsou vzduchové matrace. Tyto vzduchové matrace musí být vyrobeny z poddajného materiálu (elastomer apod.) a mají být nahuštěny na tlak zajišťující zdvižení stroje nejméně o 5 cm; rezonanční jevy musí být vyloučeny. Rozměry matrace (matrací) musí být dostatečné pro zajištění stability stroje při zkoušce. Zkouška při zatížení Stroj se zkouší bez pojezdu s motorem běžícím při jmenovitých otáčkách (podle údajů výrobcevýrobce). Zhutňovací mechanismus má být v chodu s maximálním zhutňovacím výkonem, který odpovídá kombinaci nejvyššího kmitočtu a největší amplitudy výchylky při tomto kmitočtu podle údajů výrobcevýrobce. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. c) VIBRAČNÍ DESKY, VIBRAČNÍ PĚCHY, VZNĚTOVÉ PĚCHY A VEDENÉ VIBRAČNÍ VÁLCE Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor EN 500 - 4, revize 1:1998, příloha C Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení EN 500 - 4, revize 1:1998, příloha C Doba měření EN 500 - 4, revize 1:1998, příloha C 10. KOMPRESORYKOMPRESORY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost a) měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů je podle části A bodu 5 šest, měřicí vzdálenost se určuje podle části A bodu 5 nebo b) měřicí plochou je rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744 s měřicí vzdáleností d = 1 m. Provozní podmínky při zkoušce Přistavení stroje KompresoryKompresory se namontují na odrazivou plochu; kompresorykompresory na ližinách se umístí na podpěru o výšce 0,4 m, pokud není v podmínkách pro montáž dodaných výrobcemvýrobcem stanoveno jinak. Zkouška při zatížení Zkoušený kompresorkompresor se musí předehřát na provozní teplotu a musí být provozován za ustálených podmínek odpovídajících podmínkám trvalého provozu. Musí být seřízen a namazán v souladu s návodem výrobcevýrobce. Určení hladiny akustického výkonu se provádí při plném výkonu nebo za reprodukovatelných provozních podmínek typických pro nejhlučnější provoz zkoušeného stroje, podle toho, který ze dvou uvedených stavů je hlučnější. Jestliže je celé zařízení uspořádáno tak, že některé jeho díly, jako je například mezistupňový chladič, jsou namontovány odděleně od kompresorukompresoru, je třeba hluk vyzařovaný těmito díly během zkoušky izolovat. Izolace různých zdrojů hluku může vyžadovat speciální vybavení pro snížení hluku zdroje při měření. Hlukové charakteristiky a popis provozních podmínek pro tyto části se musí v protokolu o zkoušce popsat samostatně. Při zkoušce musí být plyn vypouštěný kompresoremkompresorem odveden ze zkušebního prostoru. Musí být přitom zajištěno (například pomocí tlumiče), aby hluk vyzařovaný vypouštěným plynem byl ve všech měřicích bodech nejméně o 10 dB nižší něž měřený hluk. Je třeba dbát na to, aby odvod vzduchu nevyvolal další přídavný hluk vlivem turbulence ve vypouštěcím ventilu. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 11. RUČNÍ BOURACÍ A SBÍJECÍ KLADIVA Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů je podle části A bodu 5 a podle následující tabulky šest, měřicí vzdálenost se určuje podle následující tabulky v závislosti na hmotnosti nářadí: Hmotnost zařízení M v kg| Poloměr polokoule| z měřicích bodů 2, 4, 6 a 8 ---|---|--- M < 10| 2 m| 0,75 m M ≥ 10| 4 m| 1,50 m Provozní podmínky při zkoušce Montáž stroje Všechna nářadí se zkoušejí ve vertikální poloze. Jestliže je zkoušené nářadí vybaveno odvodem vzduchu, musí být jeho osa stejně vzdálená (ekvidistantní) od dvou měřicích bodů. Hluk zdroje energie nesmí ovlivňovat měření hluku vyzařovaného zkoušeným nářadím. Připevnění nářadí Nářadí musí být při zkoušce připojeno k podpěrnému nástroji tvořícímu jeden celek s betonovou kostkou tvaru krychle, který je zapuštěn do jámy vybetonované v zemi. Během zkoušky může být mezi nářadí a podpěrný nástroj vložen ocelový mezikus. Tento mezikus vytvoří pevné spojení mezi nářadím a podpěrným nástrojem. Uvedené uspořádání je zobrazeno na obrázku 11.1. Popis betonové kostky Kostka musí mít tvar krychle vyrobené co možná nejpřesněji, jejíž hrana má délku 0,60 m ± 2 mm a je zhotovena z vyztuženého betonu během výroby pečlivě zhutněného vibrátorem ve vrstvách menších než 0,20 m, aby se zabránilo velké sedimentaci. Jakost betonu Jakost betonu musí být v souladu s C 50/60 ENV 206. Krychle musí být vyztužena nesvázanými ocelovými tyčemi o průměru 8 mm tak, aby každá tyč byla na druhých nezávislá; princip konstrukce je znázorněn na obrázku 11.2. Podpěrný nástroj Nástroj musí být pevně ukotven v kostce a musí sestávat z pěchovadla o průměru minimálně 178 mm a maximálně 220 mm a z upínací stopky. Tato stopka je identická se stopkou normálně používanou u příslušného nářadí, je v souladu ČSN ISO 1180 a má délku umožňující provedení praktické zkoušky. Obě dvě části se spolu vhodným způsobem pevně spojí. Nástroj musí být upevněn v kostce tak, aby spodní strana pěchovadla byla vzdálena od horní plochy kostky 0,30 m (viz obrázek 11.2). Kostka si musí zachovat všechny svoje mechanické vlastnosti, zejména v místě spojení podpěrného nástroje s betonem. Před každou zkouškou a po ní je třeba ukotvení nástroje v betonové kostce zkontrolovat. Umístění kostky Kostka musí být umístěna ve vybetonované jámě, která je zakryta krycí deskou o plošné hmotnosti nejméně 100 kg/m2 způsobem znázorněným v obrázku 11.3 tak, aby horní plocha krycí desky byla v jedné rovině se zemí. Za účelem vyloučení jakéhokoli parazitního hluku musí být kostka na dně a po stranách jámy izolována podpěrami z elastomerů, jejichž mezní kmitočet nesmí být větší, než je polovina frekvence úderů zkoušeného nářadí vyjádřené počtem úderů za sekundu. Otvor v krycí desce, kterým prochází stopka nástroje, musí být co nejmenší a musí být utěsněn poddajným zvukotěsným materiálem. Zkouška při zatížení Zkoušené nářadí musí být připevněno k podpěrnému nástroji. Zkoušené nářadí musí být provozováno za podmínek, které odpovídají podmínkám běžného provozu, pokud jde o stabilní chod. Zkoušené nářadí musí být provozováno při maximálním výkonu podle dodaného návodu. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. Obrázek 11.1 Schematické znázornění mezikusu 37kB Obrázek 11.2 Zkušební kostka 49kB Obrázek 11.3 Zkušební zařízení 25kB Hodnota A musí být taková, aby krycí deska spočívající na pružném spojovacím těsnění J byla na úrovni země. 12. MÍCHAČKY NA BETONOVÉ SMĚSI NEBO MALTU Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Míchací zařízení (buben) musí být naplněno jmenovitým objemem písku o zrnitosti 0 až 3 mm a vlhkosti 4 až 10 %. Míchačka musí být provozována při jmenovitých nebo větších otáčkách. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 13. STAVEBNÍ VRÁTKYSTAVEBNÍ VRÁTKY Viz bod 1. Geometrický střed motoru musí být nad středem polokoule, vrátek musí být zapnut, ale provozován bez zatížení. 14. DOPRAVNÍKY A ČERPADLA BETONOVÉ SMĚSI A MALTY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Je-li stroj vybaven výložníkem, uvede se výložník do svislé polohy a potrubí se zavede zpět do plnicího otvoru. Pokud stroj nemá výložník, musí být vybaven horizontálním potrubím o délce nejméně 30 m zavedeným zpět k plnicímu otvoru. Zkouška při zatížení a) U strojů dopravujících a čerpajících betonovou směs Dopravní systém a potrubí musí být naplněny médiem podobným betonové směsi, u kterého je cement nahrazen příměsemi, například nejjemnějším popelem. Stroj musí být provozován při maximálním výkonu, doba jednoho pracovního cyklu nesmí být delší než 5 sekund (pokud se tato doba překročí, je třeba do směsi přidat vodu tak, aby mohla být dodržena uvedená hodnota). b) U strojů dopravujících a nahazujících maltu Dopravní systém a potrubí musí být naplněny médiem podobným jemné maltě, u které je cement nahrazen příměsemi, například methylcelulózou. Stroj musí být provozován při maximálním výkonu, doba jednoho pracovního cyklu nesmí být delší než 5 sekund (pokud se tato doba překročí, je třeba do směsi přidat vodu tak, aby mohla být dodržena uvedená hodnota). Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 15. PÁSOVÉ DOPRAVNÍKYPÁSOVÉ DOPRAVNÍKY Viz bod 1. Geometrický střed motoru musí být nad středem polokoule, pásy se musí pohybovat bez zatížení, popřípadě opouštět polokouli ve směru bodu 1. 16. CHLADICÍ ZAŘÍZENÍ NA VOZIDLA Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Chladicí zařízení musí být vestavěno do nákladního prostoru skutečného vozidla nebo do jeho napodobeniny a zkoušeno za stacionárních podmínek, za kterých musí výška chladicího zařízení odpovídat požadavkům předepsaným pro případnou instalaci uvedeným v návodu dodaném odběrateli. Zdroj energie pro chladicí zařízení musí být provozován tak, aby chladicí kompresorkompresor a ventilátor běžely při maximálních otáčkách uvedených v návodu k obsluze. Pokud je chladicí zařízení konstruováno pro pohon motorem vozidla, nesmí být motor při zkoušce v provozu a chladicí zařízení musí být připojeno k vhodnému elektrickému zdroji energie. Odpojitelné vlečné jednotky musí být při zkoušce odpojeny. Chladicí zařízení instalované jako součást chladicí jednotky nákladního prostoru, které může být poháněno různými zdroji energie, musí být pro každý možný zdroj energie zkoušeno samostatně. V protokolu o zkoušce musí být vždy obsaženy výsledky získané při provozu, za kterého byl naměřen největší akustický výkon hluku. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 17. DOZERYDOZERY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 6395 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ČSN ISO 6395 Provozní podmínky při zkoušce Instalace zařízení DozeryDozery na pásovém podvozku musí být zkoušeny na zkušebním stanovišti vyhovujícím ustanovením bodu 6.3.3 normy ČSN ISO 6395. Zkouška při zatížení ČSN ISO 6395, příloha B Doba měření a případné uplatnění různých provozních podmínek ČSN ISO 6395, příloha B 18. VRTNÉ SOUPRAVYVRTNÉ SOUPRAVY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení ČSN EN 791, příloha A Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 19. DAMPRYDAMPRY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 6395 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ČSN ISO 6395 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení ČSN ISO 6395, příloha C, s výjimkou druhého odstavce bodu C 4.3. Namísto postupu podle druhého odstavce bodu C 4.3 se stanoví následující postup: Motor běží při maximálních řízených otáčkách (chod bez zátěže při velkých otáčkách – vysoký volnoběh). Řazení převodů musí být nastaveno na neutrál. Korba se třikrát za sebou uvede do horní vyklopené polohy (vyprazdňování) až na asi 75 % jejího maximálního vyklopení a vrátí se zpět do přepravní polohy. Tento sled operací se považuje za jeden pracovní cyklus hydrauliky při provozu stroje bez pojezdu. Není-li výklopné zařízení poháněno motorem, provozuje se motor při volnoběžných otáčkách a převody jsou nastaveny na neutrál. Měření se provede bez vyklápění korby a doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace ČSN ISO 6395, příloha C 20. ZAŘÍZENÍ PRO PLNĚNÍ A VYPRAZDŇOVÁNÍ VOZIDEL SE ZÁSOBNÍKY NEBO CISTERNAMI Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Zařízení se zkouší se stojícím nákladním vozidlem. Motor pohánějící zařízení musí být v chodu při otáčkách odpovídajících maximálnímu výkonu zařízení podle údajů uvedených v návodu k obsluze. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 21. HYDRAULICKÁ RÝPADLA NEBO LANOVÁ LOPATOVÁ RÝPADLAHYDRAULICKÁ RÝPADLA NEBO LANOVÁ LOPATOVÁ RÝPADLA Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 6395 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ČSN ISO 6395 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení ČSN ISO 6395, příloha A Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace ČSN ISO 6395, příloha A 22. RÝPADLARÝPADLA \\- NAKLADAČENAKLADAČE Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 6395 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ČSN ISO 6395 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení ČSN ISO 6395, příloha D Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace ČSN ISO 6395, příloha D 23. KONTEJNERY NA RECYKLOVANÉ SKLOKONTEJNERY NA RECYKLOVANÉ SKLO Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 V rámci této zkušební metody se pro měření hladiny akustického tlaku v měřicím bodě používá hladina akustického tlaku jednotlivé zvukové události podle ČSN EN ISO 3744 bodu 3.2.2. Korekce na vliv prostředí K2A Měření ve venkovním prostoru K2A = 0 Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru Hodnota konstanty K2A určené podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu. Provozní podmínky při zkoušce Měření hluku se provede v průběhu jednoho ukončeného cyklu, v jehož rámci je do jednoho prázdného zásobníku vhozeno 120 lahví. Používají se přitom skleněné lahve - o obsahu 75 cl, - o hmotnosti (370 ± 30) g. Zkušební osoba drží přitom každou lahev za hrdlo dnem směrem k plnicímu otvoru a pak ji opatrně vhodí do plnicího otvoru ve směru do středu zásobníku tak, aby se pokud možno vyloučil náraz lahve na stěnu. Pro házení lahví se používá pouze jeden plnicí otvor, a to ten, který je nejblíže měřicímu bodu 12. Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace Měří se pokud možno současně hladina akustického tlaku jednotlivé zvukové události v šesti měřicích bodech pro každé jednotlivé vhození lahve. Vypočte se průměrná hladina akustického tlaku jednotlivé zvukové události pro celou měřicí plochu podle bodu 8.1 normy ČSN EN ISO 3744. Průměrná hladina akustického tlaku jednotlivé zvukové události pro všech 120 vhození lahví se vypočte jako logaritmický průměr průměrných hladin akustického tlaku A jednotlivé zvukové události na měřicí ploše. 24. GREJDRYGREJDRY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 6395 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ČSN ISO 6395 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení ČSN ISO 6395, příloha B Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace ČSN ISO 6395, příloha B 25. VYŽÍNAČE TRAVNÍCH POROSTŮ NEBO ZAČIŠŤOVAČE OKRAJŮ TRAVNÍCH POROSTŮ Viz bod 3. Vyžínač travních porostů nebo začišťovač okrajů travních porostůVyžínač travních porostů nebo začišťovač okrajů travních porostů se upevní pomocí přípravku tak, aby se žací ústrojí nacházelo nad středem polokoule. U vyžínačů travních porostů je střed žacího ústrojí přidržován ve výšce asi 50 mm nad měřicí plochou. V závislosti na uspořádání řezacích nožů se začišťovače okrajů travních porostů umístí co nejblíže ke zkušební ploše. 26. PŘENOSNÉ NŮŽKY NA ŽIVÉ PLOTY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 11094 V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094). Korekce na vliv prostředí K2A Měření ve venkovním prostoru K2A = 0 Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu. Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ČSN ISO 11094 Provozní podmínky při zkoušce Přistavení zařízení Přenosné nůžky na živé ploty jsou přidržovány osobou způsobem obvyklým při normálním použití nebo jsou připevněny k vhodnému přípravku tak, aby bylo řezací ústrojí nad středem polokoule. Zkouška při zatížení Přenosné nůžky na živé ploty se provozují při jmenovitých otáčkách s řezacím ústrojím v provozu. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 27. VYSOKOTLAKÉ POJÍZDNÉ ČISTIČKY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Vysokotlaká pojízdná čistička se zkouší bez pojezdu. Motor a přídavné motory běží při otáčkách udávaných výrobcemvýrobcem pro provoz pracovního zařízení; vysokotlaké čerpadlo (čerpadla) běží při svých maximálních otáčkách a při provozním tlaku podle údajů výrobcevýrobce. Za použití vhodné trysky se tlak udržuje těsně pod prahem spuštění redukčního ventilu. Hluk proudu v trysce nesmí mít vliv na výsledky měření. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 30 sekund. 28. VYSOKOTLAKÉ VODNÍ PROUDOVÉ ČISTIČKY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost Měřicí plochou je rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744 s měřicí vzdáleností d = 1 m. Provozní podmínky při zkoušce Přistavení zařízení Vysokotlaká vodní proudová myčka se instaluje na odrazivou rovinu; stroje montované na ližinách se umisťují na podpěry o výšce 0,4 m, pokud není výrobcemvýrobcem požadováno v návodu pro instalaci stroje jinak. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 29. HYDRAULICKÁ BOURACÍ KLADIVA Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost je r = 10 m. Provozní podmínky při zkoušce Přistavení zařízení Kladivo je při zkoušce připevněno k nosiči a musí být použita speciální zkušební kostka. Požadavky na tuto zkušební kostku jsou uvedeny v obrázku 29.2, v obrázku 29.1 je znázorněna poloha nosiče. Nosič Nosič kladiva musí vyhovovat technickým požadavkům uvedeným v technických podmínkách provozu kladiva, zejména pokud jde o hmotnostní třídu, výstupní výkon hydrauliky, přívod oleje a protitlak ve zpětném vedení. Montáž Mechanické upevnění a všechny přívody (hadice, potrubí atd.) musí být v souladu s požadavky uvedenými v technických podmínkách provozu kladiva. Všechny významné hluky způsobené potrubím a různými mechanickými díly potřebnými pro připevnění stroje musí být vyloučeny. Všechny spoje jednotlivých dílů musí být utěsněny. Stabilita kladiva a statická přídržná síla Kladivo musí být tlačeno nosičem směrem dolů tak, aby se docílila stabilita podobná jako při skutečných provozních podmínkách. Kladivo se provozuje ve svislé poloze. Nástroj Při měření se používá tupý nástroj. Délka nástroje musí být v souladu s požadavky uvedenými na obrázku 29.1 (zkušební kostka). Zkouška při zatížení Hydraulický příkon a průtok oleje Podmínky pro provoz hydraulického bouracího kladivahydraulického bouracího kladiva musí být vhodným způsobem zajištěny, změřeny a zaznamenány do protokolu spolu s údaji podle technických podmínek provozu. Zkoušené kladivo musí být používáno takovým způsobem, aby bylo možno dosáhnout nejméně 90 % maximálního hydraulického příkonu a průtoku oleje. Musí se dbát na to, aby celková nejistota měřicích řetězců pro měření ps a Q nepřesáhla ± 5 %. Tím se zajistí určení hydraulického výkonu s přesností ± 10 %. Za předpokladu lineární korelace mezi hydraulickým příkonem a vyzařovaným akustickým výkonem by pak byl rozptyl určení hladiny akustického výkonu menší než 0,4 dB. Seřiditelné díly ovlivňující výkon kladiva Předem provedené nastavení všech akumulátorů tlaku, centrálních (pojistných) ventilů tlaku a jiných seřiditelných dílů musí být uskutečněno v souladu s technickou dokumentací. Pokud je nastavení volitelné, musí se měřit při všech nastaveních. Pak se udávají maximální a minimální hodnoty. Měřené veličiny ps \\- střední hodnota tlaku v hydraulickém přívodu při provozu kladiva zahrnujícím nejméně 10 úderů, Q \\- střední hodnota průtoku oleje na přívodu kladiva měřená současně s ps, T \\- teplota oleje musí být při měření mezi + 40 až + 60 °C. Hlavní těleso kladiva musí mít od začátku měření teplotu ustálenou na normální provozní stav. Pa \\- tlak ve všech akumulátorech tlaku před jejich plněním musí být měřen v klidovém stavu (kladivo není v provozu) při stabilní teplotě okolí mezi 15 a 25 °C. Teplota okolí se měří a zaznamená současně s hodnotou tlaku plynu v akumulátoru před jeho plněním. Parametry vyhodnocované na základě naměřených provozních údajů PIN \\- hydraulický příkon kladiva PIN = ps.Q Měření tlaku v přívodním potrubí hydrauliky, ps - ps se měří co nejblíže kladiva, pokud možno na vstupu, - ps se měří manometrem (minimální průměr 100 mm; třída přesnosti ± 1 % ). Množství oleje přiváděné do kladiva, Q - Q se měří v přívodním potrubí co nejblíže kladiva, pokud možno na vstupu, - Q se měří elektrickým průtokoměrem (třída přesnosti ± 2,5 % udávané hodnoty). Měřicí bod teploty oleje, T - T se měří v akumulátoru oleje nosiče nebo v přívodu oleje ke kladivu. Měřicí bod se uvede v protokolu. - údaje o teplotě se od skutečné teploty nesmí lišit o více než ± 2°C. Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. Měření se opakuje třikrát, popřípadě i vícekrát. Výsledek se vypočte jako aritmetický průměr ze dvou nejvyšších hodnot, které se vzájemně neliší o více než 1 dB. Obrázek 29.1 19kB Obrázek 29.2 46kB Definice d \\- průměr nástroje, d1 \\- průměr kovadlinky (1 200 ± 100) mm, d2 \\- vnitřní průměr držáku kovadlinky ≤ 1 800 mm, d3 \\- průměr krycí desky zkušebního zařízení ≤ 1 800 mm, d4 \\- průměr průchozího otvoru nástroje v krycí desce ≤ 350 mm, d5 \\- průměr těsnění nástroje ≤ 1 100 mm, h1 \\- viditelná výška nástroje, tj. vzdálenost mezi nejnižším bodem upínacího pouzdra a povrchem těsnění nástroje (mm) h1 = d + d/2, h2 \\- výška (tloušťka) těsnění nástroje nad krycí deskou ≤ 20 mm (nachází-li se těsnění nástroje pod krycí deskou, není tloušťka těsnění omezena; může být vyrobeno z pěnové pryže), h3 \\- vzdálenost mezi horním okrajem krycí desky a vrchním okrajem kovadlinky 250 ± 50 mm, h4 \\- tloušťka těsnění desky z absorpční pěnové hmoty ≤ 30 mm, h5 \\- tloušťka kovadlinky (350 ± 50) mm, h6 \\- norná hloubka nástroje ≤ 50 mm. Má-li zkušební zařízení tvar kvádru, pak je délkový maximální rozměr 0,89 - násobkem příslušného průměru. Prázdný prostor mezi víkem (krycí deskou) a kovadlinkou může být vyplněn pružnou pěnovou pryží nebo jiným absorpčním materiálem o hustotě < 220 kg/m3. 30. ZDROJE TLAKOVÉ KAPALINYZDROJE TLAKOVÉ KAPALINY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Přistavení zařízení Zdroj tlakové kapalinyZdroj tlakové kapaliny se instaluje na odrazivou rovinu; stroje montované na ližinách se umísťují na podpěry o výšce 0,4 m, pokud není v návodu pro instalaci stroje výrobcemvýrobcem požadováno jinak. Zkouška při zatížení V průběhu zkoušky nesmí být ke zdroji tlakové kapalinyzdroji tlakové kapaliny připojeno žádné nářadí. Zdroj tlakové kapalinyZdroj tlakové kapaliny se uvede do ustáleného provozního stavu podle údajů výrobcevýrobce. Běží při jmenovitých otáčkách a jmenovitém tlaku. Hodnoty jmenovitých otáček a jmenovitého tlaku jsou hodnoty uváděné v návodu dodaném odběrateli. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 31. ŘEZAČE SPÁR Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Řezač spár musí být vybaven největším možným řezným nástrojem podle údajů výrobcevýrobce uvedených v návodu k obsluze dodaném odběrateli. Motor běží při maximálních otáčkách s nezatěžovaným řezným listem. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 32. KOMPAKTORY ODPADU S NAKLÁDACÍM ZAŘÍZENÍM Viz bod 38. 33. SEKAČKY NA TRÁVUSEKAČKY NA TRÁVU (ŽACÍ STROJE NA TRÁVU) Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 11094 V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094). Korekce na vliv prostředí K2A Měření ve venkovním prostoru K2A = 0 Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu. Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ČSN ISO 11094 Provozní podmínky při zkoušce Montáž zařízení Pokud by kola motorové sekačky na trávusekačky na trávu mohla způsobit stlačení umělého povrchu větší než 1 cm, musí být kola umístěna na podpěry tak, aby byla na úrovni nestlačeného umělého povrchu. Pokud nemůže být řezací ústrojí odděleno od hnacích kol motorové sekačky na trávusekačky na trávu, musí se sekačka zkoušet na podpěrách s řezacím ústrojím běžícím při maximálních otáčkách podle údajů výrobcevýrobce. Podpěry nesmějí ovlivňovat výsledky měření. Zkouška bez zatížení ČSN ISO 11094 Doba měření ČSN ISO 11094 34. VYŽÍNAČE TRÁVNÍKŮ NEBO ZAČIŠŤOVAČE OKRAJŮ TRÁVNÍKŮ Viz bod 33. Vyžínač trávníků nebo začišťovač okrajů trávníků musí být přidržován vhodným přípravkem tak, aby se žací ústrojí nacházelo nad středem polokoule. U vyžínačů trávníků musí být žací ústrojí přidržováno ve vzdálenosti asi 50 mm nad povrchem. Aby se napodobily skutečné provozní podmínky, musí být řezací listy začišťovače okrajů trávníků umístěny co nejblíže ke zkušebnímu povrchu. 35. VYFOUKÁVAČE LISTÍ Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 11094 V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094). Korekce na vliv prostředí K2A Měření ve volném prostranství K2A = 0 Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovémto případě se K2A nebere v úvahu. Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ČSN ISO 11094 Provozní podmínky při zkoušce Přistavení zařízení Vyfoukávač listí se umístí do polohy obvyklé při normálním použití tak, aby se výstupní otvor jeho ventilačního zařízení nacházel (50 ± 25 mm) nad středem polokoule. Ruční vyfoukávač je přidržován osobou nebo vhodným přípravkem. Zkouška při zatížení Vyfoukávač listí musí být provozován při jmenovitých otáčkách a jmenovitém průtoku vzduchu stanoveném výrobcemvýrobcem. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. Poznámka: Může-li být vyfoukávač listí používán také jako sběrač listísběrač listí, musí být zkoušen při obou provozních stavech a uvádí se vyšší hladina. 36. SBĚRAČE LISTÍSBĚRAČE LISTÍ Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 11094 V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094). Korekce na vliv prostředí K2A Měření ve volném prostranství K2A = 0 Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovémto případě se K2A nebere v úvahu. Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ČSN ISO 11094 Provozní podmínky při zkoušce Přistavení zařízení Sběrač listí se umístí do polohy obvyklé při normálním použití tak, aby se vstupní otvor jeho sběracího zařízení nacházel (50 ± 25 mm) nad středem polokoule; ruční sběrač je přidržován osobou nebo vhodným přípravkem. Zkouška při zatížení Sběrač listí musí být provozován při jmenovitých otáčkách a jmenovitém průtoku vzduchu ve sběracím zařízení stanoveném výrobcemvýrobcem. Doba měření Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. Poznámka: Může-li být sběrač listísběrač listí používán také jako vyfoukávač listí, musí být zkoušen při obou provozních stavech a uvádí se vyšší hladina. 37. MANIPULAČNÍ VOZÍKY S PROTIZÁVAŽÍM POHÁNĚNÉ SPALOVACÍM MOTOREM Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Musí být vzaty v úvahu bezpečnostní požadavky a údaje výrobcevýrobce. Podmínky při zdvihání Se stojícím vozíkem je náklad (neabsorpční látky, například ocel nebo beton; nejméně 70 % užitečné nosnosti podle údajů uvedených v návodu k obsluze) zdvihán z nejspodnější polohy nejvyšší rychlostí na stanovenou výšku zdvihu, která je pro příslušný typ manipulátoru uvedena v příslušných platných evropských normách řady „Bezpečnost průmyslových vozíků“. V případě, že je skutečná výška zdvihu menší, může být v jednotlivých případech použita tato výška. Výška zdvihu se uvede ve zkušebním protokolu. Podmínky při přepravě Vozík se rozjede bez zatížení největším zrychlením na vzdálenost odpovídající trojnásobku jeho délky k čáře A-A (spojnice měřicích míst 4 a 6) a pak pokračuje s největším zrychlením až k čáře B-B (spojnice měřicích míst 2 a 8). Když zadní část vozíku přejede čáru B-B, může být zrychlování ukončeno. Je-li vozík vybaven vícestupňovou převodovkou, zvolí se převodový stupeň, který zajišťuje nejvyšší rychlost dosažitelnou na měřicí vzdálenosti. Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace Doby měření jsou: - při zdvihání: celá doba jednoho pracovního cyklu; - při pojíždění: doba počínající tehdy, když střed vozíku projíždí čáru A-A, a končící, když pojízdný zvedák projíždí čáru B-B. Výsledná hladina akustického výkonu pro všechny typy manipulačních vozíků se vypočte podle vztahu LWA=10lg0,7×100,1LWAc+0,3×100,1LWAa, kde index „a“ znamená zdvihání a index „c“ pojíždění. 38. NAKLADAČENAKLADAČE Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 6395 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ČSN ISO 6395 Provozní podmínky při zkoušce Montáž zařízení NakladačeNakladače na pásovém podvozku musí být zkoušeny na zkušební ploše podle bodu 6.3.3 normy ČSN ISO 6395 Zkouška při zatížení ČSN ISO 6395, příloha C Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace ČSN ISO 6395, příloha C 39. POJÍZDNÉ JEŘÁBYPOJÍZDNÉ JEŘÁBY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Přistavení zařízení Výložníky jeřábu, pokud je jimi vybaven, musí být plně vysunuty a jeřáb musí být podepřen na svých podpěrách ve střední poloze možné výšky podpěry. Zkouška při zatížení Zkoušené jeřáby musí být zastoupeny svou standardní verzí podle popisu výrobcevýrobce. Výkon motoru jeřábu určeného pro určení vyzařovaného (limitu) hluku je jmenovitý výkon motoru používaného při pojezdu jeřábu. Jeřáb musí být vybaven maximálním přípustným protizávažím namontovaným na otočnou nástavbu. Před měřením se musí hydraulický systém jeřábu předehřát na svou normální provozní teplotu v souladu s návodem výrobcevýrobce a musí být zajištěny všechny patřičné operace týkající se bezpečnosti podle návodu použití. Je-li jeřáb vybaven několika motory, motory používané pro provoz jeřábu musí být v provozu. Motory určené pro přepravu musí být vypnuty. Je-li motor jeřábu vybaven ventilátorem, musí být ventilátor při zkoušce v provozu. Může-li být ventilátor provozován při několika různých otáčkách, provádí se zkouška při největších otáčkách jeho motoru. Mobilní jeřáby se měří za následujících tří [(a) až c)] nebo čtyř [(a) až d)] provozních podmínek: Při všech provozních podmínkách platí následující požadavky: - otáčky motoru odpovídají ¾ maximálních otáček motoru s tolerancí ± 2 %, - použijí se maximální hodnoty zrychlení a zpomalení, aniž by přitom docházelo k nebezpečnému pohybu břemena nebo mechanismu háku, - provede se pohyb maximální možnou rychlostí uvedenou pro dané podmínky v návodu. a) Zdvihání Mobilní jeřáby musí být zatíženy břemenem, které vyvolá 50 % maximálního zatížení lan. Zkouška sestává ze zdvihání břemene a jeho okamžitého následného spouštění do výchozí polohy. Délka výložníku se volí taková, aby zkoušky trvaly celkově 15 - 20 s. b) Otáčení S ramenem nastaveným v úhlu 40 až 50° od vodorovného směru a bez břemene se svršek jeřábu otáčí o 90° nalevo a okamžitě potom se otáčí nazpět do výchozí polohy. Výložník je přitom co nejvíce zatažen. Dobou měření je doba potřebná pro provedení pracovního cyklu. c) Sklápění výložníku Operace začíná zvednutím krátkého výložníku z jeho nejspodnější polohy, po kterém okamžitě následuje sklopení výložníku do jeho výchozí polohy. Pohyby se provádějí bez břemene. Zkouška musí trvat minimálně 20 s. d) Teleskopické prodlužování (pokud přichází v úvahu) S úplně zataženým výložníkem bez břemene seřízeným v úhlu 40 až 50° s vodorovným směrem se teleskopický válec první sekce spolu s touto sekcí vysune na svoji úplnou délku a následně se okamžitě i s první sekcí úplně zatáhne. Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace Výsledná hladina akustického výkonu se vypočte z níže uvedených vztahů: a) při používání teleskopické změny délky LWA=10lg0,4×100,1LWAa+0,25×100,1LWAb+0,25×100,1LWAc+0,1×100,1LWAd, b) pokud se teleskopická změna délky nepoužívá LWA=10lg0,4×100,1LWAa+0,3×100,1LWAb+0,3×100,1LWAc, LWAa \\- hladina akustického výkonu při zdvihání, LWAb \\- hladina akustického výkonu při otáčení, LWAc \\- hladina akustického výkonu při sklápění výložníku, LWAd \\- hladina akustického výkonu při teleskopickém prodlužování. 40. POJÍZDNÉ KONTEJNERY NA ODPADKYPOJÍZDNÉ KONTEJNERY NA ODPADKY (POJÍZDNÉ POPELNICE) Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor - odrazivá plocha z betonu nebo nepórovitého asfaltu, - laboratorní prostor, ve kterém jsou zajištěny podmínky volného pole nad odrazivou rovinou. Korekce na vliv prostředí K2A Měření ve venkovním prostoru K2A = 0 Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru Hodnota konstanty K2A určená podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, v takovém případě se K2A nebere v úvahu. Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů je podle části A bodu 5 šest, měřicí vzdálenost je r = 3 m. Provozní podmínky při zkoušce Všechna měření se provádějí s prázdným zásobníkem. Zkouška č. 1: uvolnění a uzavření poklopu tělesa zásobníku. Aby se minimalizoval vliv obsluhy na měření, stojí obsluha u zadní strany kontejneru (popelnice) (závěsná strana). Poklop se spouští příslušným mechanismem, aby se předešlo jeho deformaci při pádu. Měří se v průběhu níže popsaného cyklu, který se dvacetkrát opakuje: 1. Nejprve se poklop zdvihne do svislé polohy. 2. Poklop se pokud možno bez impulsu uvolní směrem kupředu a obsluha přitom zůstane na svém místě na zádi kontejneru, dokud se poklop neuzavře. 3. Poklop se po úplném uzavření zvedne do své výchozí polohy. Poznámka: Obsluha může v případě potřeby opustit svoje stanoviště, aby mohla poklop pozvednout. Zkouška č. 2: úplné otevření poklopu. Aby se minimalizoval vliv obsluhy na měření, musí stát obsluha na zádi čtyřkolového kontejneru (závěsná strana) u čtyřkolových kontejnerů, nebo na pravé straně vedle kontejneru (mezi měřicím místem 10 a měřicím místem 12) u dvoukolových kontejnerů. Poklop se uvolňuje ze střední polohy nebo z polohy, která je jí co nejblíže. Aby se zabránilo jakémukoliv pohybu kontejneru, musí být kola během zkoušky zabrzděna. U dvoukolových kontejnerů může obsluha zabránit jakémukoliv zpětnému rázu (nadskočení) zásobníku tím, že kontejner přidržuje rukou za horní okraj. Měří se v průběhu dále popsaného cyklu: 1. Nejprve se poklop zdvihne do vodorovné polohy. 2. Poklop se bez impulsu uvolní. 3. Poklop se po úplném otevření a ještě před případným přibouchnutím zvedne do své výchozí polohy. Zkouška č. 3: pojezd kontejneru po umělé nepravidelné zkušební dráze. Při této zkoušce se používá umělá zkušební dráha s nepravidelnými nerovnostmi povrchu. Dráha se skládá ze dvou rovnoběžných pásů pokrytých ocelovým drátěným pletivem (délka 6 m, šířka 400 m), které se umísťují zhruba ve vzdálenosti 20 cm od sebe na odrazivou rovinu. Vzdálenost (rozteč) obou pásů se upravuje s ohledem na typ kontejnerů tak, aby kola pojížděla po pásech po celé délce zkušební dráhy. Uspořádání se volí tak, aby vznikla rovinná zkušební dráha. V případě potřeby se zkušební dráha připevní k zemi pomocí pružného materiálu, aby se zabránilo vzniku parazitních hluků. Poznámka: Připouští se sestavení zkušební dráhy z několika 400 mm širokých prvků. Příklad vhodné zkušební dráhy je znázorněn na obrázcích 40.1 a 40.2. Obsluha se nachází na závěsné straně. Měří se, když obsluha potahuje kontejner po zkušební dráze konstantní rychlostí asi 1 m/s mezi body A a B (odstup 4,2 m - viz obrázek 40.3), a to od doby, kdy náprava dvoukolového zásobníku, popř. přední náprava čtyřkolového zásobníku, dosáhne bodu A, do doby, než tytéž nápravy dosáhnou bodu B. Zkouška se opakuje v každém směru třikrát. U dvoukolových kontejnerů je úhel, který kontejner svírá se zkušební dráhou, 45°. U čtyřkolových kontejnerů musí obsluha zajistit přiměřený kontakt kol s povrchem dráhy. Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace U zkoušek č. 1 a 2: uvolnění a uzavření poklopu zásobníku a úplné otevření poklopu. Podle možnosti se měření provádí najednou v šesti měřicích bodech. Pokud tomu tak není, uspořádají se hladiny (zvuku) akustického tlaku naměřené v každém měřicím bodě vzestupně a hladina akustického výkonu se pak vypočte sdružením hodnot v každém měřicím bodě podle jejich pořadí. Hladina akustického tlaku A jednotlivé zvukové události se měří pro každé z 20 zavření a 20 otevření poklopu v každém měřicím bodě. Hladiny akustického výkonu LWAshutting (pro uzavření) a LWAopening (pro otevření) se vypočtou ze střední kvadratické hodnoty pěti největších naměřených hodnot. Zkouška č. 3: pojíždění zásobníku po nepravidelné umělé zkušební dráze. Doba měření T je totožná s dobou potřebnou k projetí vzdálenosti mezi body dráhy A a B. Hladina akustického výkonu LWArolling se rovná průměru hodnot, které se od sebe neliší o více než 2 dB. Jestliže se toto kritérium u šesti měření nepodaří splnit, měřicí cyklus se opakuje, dokud se to nepodaří. Výsledná hladina akustického výkonu se vypočte ze vztahu: LWA=10lg13100,1LWAshutting+100,1LWAopening+100,1LWArolloing Obrázek 40.1 Výkres pojezdové zkušební dráhy 17kB 1 - Dřevěná lišta vyztužující pletivo. 2 - Pojezdové části. 3 - Mění se v závislosti na typu zásobníku. Obrázek 40.2 Detail konstrukce a ukotvení pojížděcí zkušební dráhy 24kB 1 - Nepoddajná ocel (4 mm). Velikost ok pletiva: (50 x 50 mm). 2 - Dřevěná lišta vyztužující pletivo (20 mm x 25 mm). 3 - Odrazivá rovina. Obrázek 40.3 Měřicí vzdálenost 14kB 1 - Závěs. 41. MOTOROVÉ KULTIVÁTORY Viz bod 33. Nástroj musí být při měření odmontován. 42. FINIŠERY NA VOZOVKYFINIŠERY NA VOZOVKY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Motor stroje běží při jmenovitých otáčkách podle údajů výrobcevýrobce. Všechny pracovní jednotky musí být uvedeny do provozu a provozovány při následujících otáčkách: systém dopravníku| minimálně 10 % maximami hodnoty, ---|--- systém rozdělovačů | minimálně 40 % maximální hodnoty, pěch (otáčky, údery)| minimálně 50 % maximální hodnoty, vibrátory (otáčky, moment nevývažku) | minimálně 50 % maximální hodnoty, tlačné tyče (kmitočet, tlak)| minimálně 50 % maximální hodnoty. Doba měření Doba měření na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 43. SOUPRAVY NA PILOTOVACÍ PRÁCESOUPRAVY NA PILOTOVACÍ PRÁCE Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 6395 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Souprava na pilotovací práceSouprava na pilotovací práce se namontuje na vrchní část piloty, která přitom musí být ukotvena v zemi tak, aby mohlo zařízení pracovat ustálenou rychlostí. U nárazových beranidel musí být čepec vybaven novou dřevěnou výplní. Čepec piloty musí převyšovat zkušební plochu o 0,5 m. Doba měření Doba měření na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 44. POKLADAČE POTRUBÍPOKLADAČE POTRUBÍ Viz bod 1. 45. ROLBYROLBY Viz bod 1. 46. ELEKTRICKÁ ZDROJOVÁ SOUSTROJÍELEKTRICKÁ ZDROJOVÁ SOUSTROJÍ Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Korekce na vliv prostředí K2A Měření ve venkovním prostoru K2A = 0 Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru Hodnota konstanty K2A určená podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu. Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost se určuje podle části A bodu 5. Při l > 2 m je možno použít rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744 s měřicí vzdáleností d = 1 m. Provozní podmínky při zkoušce Přistavení zařízení Elektrická zdrojová soustrojíElektrická zdrojová soustrojí se instalují na odrazivou rovinu; elektrická zdrojová soustrojíelektrická zdrojová soustrojí namontovaná na ližinách se umísťují na podpěry o výšce 0,4 m, pokud v návodu pro instalaci stroje není výrobcemvýrobcem požadováno jinak. Zkouška při zatížení ISO 8528-10:1998, bod 9 Doba měření Doba měření na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 47. SAMOSBĚRNÉ ZAMETAČESAMOSBĚRNÉ ZAMETAČE Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Samosběrný zametačSamosběrný zametač se zkouší bez pojezdu. Motor a přídavná zařízení běží rychlostí udávanou výrobcemvýrobcem pro provoz pracovního zařízení; zametací zařízení je provozováno při nejvyšší možné rychlosti a není přitom v kontaktu se zemí; odsávací systém musí pracovat při maximálním odsávacím výkonu s tím, že vzdálenost mezi zemí a hubicí odsávacího systému nepřekročí 25 mm. Doba měření Doba měření na jednom měřicím místě musí být nejméně 15 sekund. 48. VOZY NA SBĚR ODPADKŮ Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Vůz na sběr odpadkůVůz na sběr odpadků se zkouší bez pojezdu za následujících provozních podmínek: 1. Motor běží při maximálních otáčkách podle údajů výrobcevýrobce. Pracovní zařízení musí.být mimo provoz. Tato zkouška se neprovádí u zařízení poháněných jen elektricky. 2. Zhutňovací zařízení je v provozu. Vůz na sběr odpadkůVůz na sběr odpadků a kontejner na odpadky jsou prázdné. Jestliže se otáčky motoru při běhu zhutňovacího systému automaticky zvětší, musí se jejich hodnota změřit. Jestliže jsou otáčky menší o více než 5 % než otáčky udávané výrobcemvýrobcem, provádí se zkouška s přišlápnutým pedálem akcelerátoru (plynu), aby se zajistily otáčky udávané výrobcemvýrobcem. Pokud výrobcevýrobce neudává otáčky pro zhutňovací systém nebo není-li vozidlo vybaveno automatickým akcelerátorem, musí být otáčky nastaveny pomocí akcelerátoru v kabině na 1 200 ot/min. 3. Zdvižné výsypné zařízení se pohybuje nahoru a dolů bez břemene a bez popelnice. Otáčky motoru se měří a nastavují jako při měření zhutňovacího zařízení (viz bod 2). 4. Vysypávání materiálu do vozidla na sběr odpadků. Odpad se vysypává zdvižným zařízením do zásobníku (původně prázdného). Pro tuto operaci se používá dvoukolová popelnice o objemu 240 l v souladu s EN 840-1:1997. Jestliže zdvižné zařízení nemůže zdvihat takovouto popelnici, musí se použít popelnice o objemu blízkém 240 l. Materiál tvoří 30 trubek z PVC, každá z nich přibližně o hmotnosti 0,4 kg, následujících rozměrů: a) délka (150 mm ± 0,5) mm, b) jmenovitý vnější průměr (90 mm + 0,3 /- 0) mm, c) jmenovitá tloušťka stěny (6,7 mm + 0,9/-0) mm. Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace Doba měření musí být: 1. Nejméně 15 sekund. Výsledná hladina akustického výkonu je pak LWA1. 2. Nejméně tři úplné pracovní cykly, pokud běží zhutňovací systém automaticky. Jestliže zhutňovací systém neběží automaticky, ale každý cyklus samostatně, měří se nejméně v průběhu 3 cyklů. Výsledná hladina akustického výkonu (LWA2) je střední kvadratická hodnota ze tří (nebo více) měření. 3. Nejméně tři úplné pracovní cykly, včetně úplného zdvižení zdvižného výsypného zařízení nahoru a dolů. Výsledná hladina akustického výkonu (LWA3) je střední kvadratická hodnota ze tří (nebo více) měření. 4. Nejméně tři úplné pracovní cykly, během každého z nich se do zásobníku nasype 30 trubic z PVC. Žádný cyklus nesmí přesáhnout 5 sekund. U těchto měření se nahrazuje LpAeq,T veličinou LpA,1s. Výsledná hladina akustického výkonu (LWA4) je střední kvadratická hodnota ze tří (nebo více) měření. Výsledná hladina akustického výkonu se vypočte podle vztahu: LWA=10lg0,06.100,1LWA1+0,53.100,1LWA2+0,4.100,1LWA3+0,01.100,1LWA4, Poznámka: Pokud je pojízdný vůz na sběr odpadkůvůz na sběr odpadků poháněn elektricky, pak se za součinitel, kterým se násobí LWA1 dosazuje 0. 49. STROJE PRO FRÉZOVÁNÍ VOZOVEK Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Přistavení zařízení Podélná osa frézovacího stroje musí být rovnoběžná s osou y. Zkouška při zatížení Stroj na frézování vozovekStroj na frézování vozovek se uvede do klidového stavu v rozsahu uvedeném v návodu k obsluze dodávaném odběrateli. Motor a všechna příslušenství musí běžet při svých jmenovitých otáčkách a bez zatížení. Doba měření Doba měření musí být nejméně 15 sekund. 50. KYPŘIČEKYPŘIČE Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 11094 V případě rozporů se měření uskutečňují ve volném prostranství na umělém povrchu (bod 4.1.2 normy ČSN ISO 11094). Korekce na vliv prostředí K2A Měření ve volném prostranství K2A = 0 Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu. Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ČSN ISO 11094 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení KypřičKypřič se zkouší s motorem běžícím při jmenovitých otáčkách s pracovním zařízením bez zatížení (běžícím, ale neryjícím). Doba měření Doba měření musí být nejméně 15 sekund. 51. DRTIČE NEBO ŠTĚPKOVACÍ STROJEDRTIČE NEBO ŠTĚPKOVACÍ STROJE Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Zkušební prostor ČSN ISO 11094 Korekce na vliv prostředí K2A Měření ve venkovním prostoru K2A = 0 Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru Hodnota konstanty K2A určená bez umělého povrchu a podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu. Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost ČSN ISO 11094 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Drtič nebo štěpkovací strojDrtič nebo štěpkovací stroj se zkouší při osekávání jednoho nebo více kusů dřeva. Pracovní cyklus se skládá z osekávání dřevěné kulatiny (suchá borovice nebo překližky) dlouhé nejméně 1,5 m, která se při něm na jednom konci zašpičaťuje a která má průměr přibližně stejný, jako je maximální průměr, pro který je drtič nebo štěpkovací strojdrtič nebo štěpkovací stroj navržen a který je uveden v návodu k obsluze dodávaném odběrateli. Doba měření, určení výsledné hladiny akustického výkonu Doba měření končí tehdy, když je již všechen materiál v místě sekání osekán, nesmí však přesáhnout 20 sekund. Jestliže jsou možné oboje provozní podmínky, uvádí se vyšší naměřená hladina akustického výkonu. 52. SNĚHOVÉ FRÉZYSNĚHOVÉ FRÉZY S ROTUJÍCÍM NÁSTROJEM Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Sněhová frézaSněhová fréza (sněhomet) se zkouší bez pojezdu. Pracovní nástroj sněhové frézysněhové frézy musí být provozován při maximálních otáčkách doporučovaných výrobcemvýrobcem a otáčky motoru tomu musí odpovídat. Doba měření Doba měření musí být nejméně 15 sekund. 53. POJÍZDNÉ VYSAVAČEPOJÍZDNÉ VYSAVAČE Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Pojízdný vysavačPojízdný vysavač se zkouší bez pojezdu. Motor a příslušenství jsou provozovány při otáčkách udávaných výrobcemvýrobcem pro provoz pracovního příslušenství (náčiní); odsávací zařízení je (jsou) provozováno (provozována) při svých maximálních otáčkách podle údajů výrobcevýrobce. Odsávací zařízení je provozováno tak, aby byl jeho vnitřní tlak roven atmosférickému tlaku (0 % vakua). Aerodynamický hluk proudu v sací hubici nesmí mít jakýkoliv vliv na výsledky měření. Doba měření Doba měření musí být nejméně 15 sekund. 54. VĚŽOVÉ JEŘÁBYVĚŽOVÉ JEŘÁBY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost Měření ve výšce země Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost se určuje podle části A bodu 5. Měření ve výšce ramene Jestliže je zdvihací mechanismus umístěn ve výšce ramene, je měřicím povrchem koule o průměru 4 m, jejíž střed koinciduje s geometrickým středem zdvihacího zařízení (bubnu). Uskutečňují-Ii se měření se zdvihacím mechanismem umístěným na protirameni, je měřicí plochou koule; S je přitom rovna 200 m2. Měřicí body jsou popsány níže (viz obrázek 54.1): Čtyři měřicí body ve vodorovné rovině procházející geometrickým středem mechanismu (H = h/2). Přitom L = 2,80 m a d = 2,80 - l/2, kde je: L \\- poloviční vzdálenost mezi dvěma po sobě následujícími měřicími body, l \\- délka zdvihacího mechanismu (ve směru osy výložníku), b \\- šířka mechanismu, h \\- výška mechanismu, d \\- vzdálenost mezi držákem mikrofonu a mechanismem ve směru výložníku. Zbývající dva měřicí body musí být umístěny v průsečících koule se svislicí procházející geometrickým středem zdvihacího mechanismu. Provozní podmínky při zkoušce Přistavení zařízení Měření zdvihacího mechanismu Při zkoušce musí být zdvihací mechanismus namontován jedním z níže uvedených způsobů. Jeho umístění se popíše v protokolu o zkoušce. a) Zdvihací mechanismus ve výšce země Smontovaný jeřáb se umístí na odrazivou plochu z betonu nebo nepórovitého asfaltu. b) Zdvihací mechanismus na protirameni Zdvihací mechanismus musí být nejméně 12 m nad zemí. c) Zdvihací mechanismus připevněný k zemi Zdvihací mechanismus musí být upevněn k odrazivé rovině z betonu nebo nepórovitého asfaltu. Měření zdrojového soustrojí Když je zdrojové soustrojí připevněno k jeřábu, ať již je spojeno se zdvihacím mechanismem, či nikoliv, musí být jeřáb umístěn na odrazivé rovině z betonu nebo nepórovitého asfaltu. Když je zdvihací mechanismus umístěn na protirameni, pak se hluk měří s mechanismem připevněným buď k protirameni, nebo k zemi. Když je zdroj pohánějící jeřáb na jeřábu nezávislý (elektrické zdrojové soustrojíelektrické zdrojové soustrojí nebo síť, popřípadě hydraulické nebo pneumatické zdrojové soustrojí), měří se pouze hladiny hluku zdvihacího mechanismu. Když je zdrojové soustrojí připevněno k jeřábu, měří se energetický zdroj a zdvihací mechanismus samostatně, pokud ovšem nejsou sdruženy. Pokud jsou sdruženy, měří se celá sestava zařízení. Při zkoušce se zdvihací mechanismus a zdrojové soustrojí instalují a provozují v souladu s návodem výrobcevýrobce. Zkouška bez zatížení Zdrojové soustrojí integrované do konstrukce jeřábu běží při (plném) jmenovitém výkonu podle údajů výrobcevýrobce. Zdvihací mechanismus je provozován bez zatížení, s bubnem otáčejícím se při otáčkách odpovídajících maximální rychlosti pohybu háku při zdvihání i spouštění. Tyto otáčky musí být specifikovány výrobcemvýrobcem. Jako výsledek zkoušky se uvádí vyšší z hladin akustického výkonu (zdvihání nebo spouštění). Zkouška při zatížení Zdrojové soustrojí integrované do konstrukce jeřábu běží při (plném) jmenovitém výkonu podle údajů výrobcevýrobce. Zdvihací mechanismus je provozován při napětí lana na bubnu odpovídajícímu maximální zátěži (pro minimální vyložení) a při maximální rychlosti pohybu háku. Hodnoty zatížení a rychlosti musí být uvedeny výrobcemvýrobcem. Rychlost se v průběhu zkoušky kontroluje. Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se měření provede za více než jedné provozní situace. Při měření hladiny akustického tlaku zdvihacího mechanismu musí být doba měření (tr \\+ tf) sekund: kde je tr \\- doba měření v sekundách před počátkem brzdění, jestliže zdvihací mechanismus pracuje výše popsaným způsobem. Pro potřeby zkoušky je tr = 3 sekundy, tf \\- je doba měření v sekundách od počátku brzdění až do úplného zastavení háku. Při měření s integračním zvukoměrem je doba integrace (tr \\+ tf) sekund. Efektivní hodnota v měřicím bodě i se vypočte podle vztahu: Lpi=10lgtr100,1Lri+tfo100,1Lfi/tr+tf, kde je Lri \\- hladina akustického tlaku v měřicím bodě i v průběhu doby tr, Lfi \\- hladina akustického tlaku v měřicím bodě i v průběhu doby brzdění tf. Obrázek 54.1 Uspořádání měřicích bodů při měření se zdvihacím mechanismem umístěným na protirameni 45kB 55. RÝHOVAČERÝHOVAČE Viz bod 1. 56. AUTOMÍCHAČE BETONOVÉ SMĚSIAUTOMÍCHAČE BETONOVÉ SMĚSI Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Provozní podmínky při zkoušce Zkouška při zatížení Automíchač betonové směsiAutomíchač betonové směsi se zkouší bez pojezdu. Míchací buben je naplněn jmenovitým obsahem betonové směsi o střední hustotě (míra roztékání 42 až 47 cm). Pohon bubnu běží při otáčkách, při kterých podle údajů výrobcevýrobce dodaných odběrateli dosáhne buben největší rychlosti otáčení. Doba měření Doba měření musí být nejméně 15 sekund. 57. ČERPACÍ STANICE NA VODUČERPACÍ STANICE NA VODU Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost Měřicí plochou je rovnoběžnostěn, počet měřicích bodů se určí podle ČSN ISO 3744 s měřicí vzdáleností d = 1 m. Provozní podmínky při zkoušce Montáž zařízení Čerpací stanice na voduČerpací stanice na vodu se nainstaluje na odrazivou rovinu; čerpací stanice na vodučerpací stanice na vodu namontovaná na ližinách se umísťuje na podpěry o výšce 0,40 m, pokud v návodu pro instalaci stroje není výrobcemvýrobcem požadováno jinak. Zkouška při zatížení Motor se provozuje za podmínek největší účinnosti podle údajů výrobcevýrobce. Doba měření Doba měření musí být nejméně 15 sekund. 58. SVAŘOVACÍ GENERÁTORYSVAŘOVACÍ GENERÁTORY Základní norma pro měření vyzařovaného hluku ČSN EN ISO 3744 Korekce na vliv prostředí K2A Měření ve volném prostranství K2A = 0 Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru Hodnota konstanty K2A určená podle přílohy A normy ČSN EN ISO 3744 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2A nebere v úvahu. Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů podle části A bodu 5 je šest, měřicí vzdálenost se určí podle části A bodu 5. Je-li 1 > 2 m, je přípustné použít rovnoběžnostěn podle ČSN ISO 3744 při měřicí vzdálenosti 1 m. Provozní podmínky při zkoušce Přistavení zařízení Svařovací generátorySvařovací generátory se instalují na odrazivou rovinu; svařovací generátorysvařovací generátory namontované na ližinách se umisťují na podpěry o výšce 0,40 m, pokud v návodu pro instalaci stroje není výrobcemvýrobcem požadováno jinak. Zkouška při zatížení ISO 8528-10:1998, bod 9 Doba měření Doba měření musí být nejméně 15 sekund. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. PŘÍPUSTNÉ HODNOTY EMISÍ HLUKU PRO ZAŘÍZENÍ UVEDENÁ V PŘÍLOZE Č. 1 K TOMUTO NAŘÍZENÍ Typ zařízení| Čistý instalovaný výkon P v kW Elektrický výkon Pel 1)v kW Hmotnost zařízení m v kg Šířka záběru L v cm| Přípustné hodnoty emisí hluku vyjádřené pomocí hladiny akustického výkonu v dB/1 pW ---|---|--- Etapa I od 1. dubna 2002| Etapa II od 3. ledna 2006 stroje na zhutňovánístroje na zhutňování (vibrační válce, vibrační desky, vibrační pěchy)| P ≤ 8| 108| 1052) 8 < P ≤ 70| 109| 1062) P > 70| 89 + 11 lg P| 86 + 11 lg P 2) pásové dozerydozery, nakladačenakladače a rýpadlarýpadla-nakladačenakladače| P ≤55| 106| 103 2) P > 55| 87 + 11 lg P| 84 + 11 lg P 2) kolové dozerydozery, nakladačenakladače, rýpadlarýpadla \\- nakladačenakladače; damprydampry, grejdrygrejdry, kompaktory odpadu s nakládacím zařízenímkompaktory odpadu s nakládacím zařízením, manipulační vozíky s protizávažím poháněné spalovacím motoremmanipulační vozíky s protizávažím poháněné spalovacím motorem, pojízdné jeřábypojízdné jeřáby, stroje na zhutňovánístroje na zhutňování (válce bez vibrace), finišery na vozovkufinišery na vozovku, zdroje tlakové kapalinyzdroje tlakové kapaliny| P ≤ 55| 104| 1012)3) P > 55| 85 + 11 lg P| 82 + 11 lg P2)3) hydraulická rýpadla nebo lanová lopatová rýpadlahydraulická rýpadla nebo lanová lopatová rýpadla, stavební výtahy na dopravu materiálu poháněné spalovacím motorem, stavební vrátkystavební vrátky, motorové kultivátorymotorové kultivátory| P ≤ 15| 96| 93 P > 15| 83 + 11 lg P| 80 + 11 lg P ruční bourací a sbíjecí kladiva| m ≤ 15| 107| 105 15 < m < 30| 94 + 11 lg m| 92 + 11 lg m 2) w ≥ 30| 96 + 11 lg m| 94 + 11 lg m věžové jeřábyvěžové jeřáby| | 98 + lg P| 96 + lg P svařovací generátorysvařovací generátory a elektrická zdrojová soustrojíelektrická zdrojová soustrojí| Pel ≤ 2| 97 + lg Pel| 95 + lg Pel 2 < Pel ≤10| 98 + lg Pel| 96 + lg Pel Pel > 10| 97 + lg Pel| 95 + lg Pel kompresorykompresory| P ≤ 15| 99| 97 P > 15| 97 + 2 lg P| 95 + 2 lg P sekačky na trávusekačky na trávu, vyžínače trávníků nebo začišťovače okrajů trávníků| L ≤ 50| 96| 94 2) 50 < L ≤ 70| 100| 98 70 < L ≤ 120| 100| 98 2) L > 120| 105| 103 2) 1)Pel u svařovacích generátorůsvařovacích generátorů: smluvní svařovací proud násobený smluvním napětím při nejmenší době zapnutí podle údajů výrobcevýrobce. Pel u zdrojových soustrojí: primární výkon soustrojí podle ISO 8528-1: 2005. 2) Hodnoty pro etapu II jsou pouze předběžné pro tyto typy zařízení: \\- vedené vibrační válce, \\- vibrační desky (> 3 kW), \\- vibrační pěchy, \\- dozerydozery (s ocelovými pásy), \\- nakladačenakladače ( s ocelovými pásy > 55 kW), \\- manipulační vozíky s protizávažím poháněné spalovacím motoremmanipulační vozíky s protizávažím poháněné spalovacím motorem, \\- finišery na vozovkyfinišery na vozovky se zhutňovací lištou, \\- ruční bourací a sbíjecí kladiva s vnitřním spalovacím motorem (15 < m < 30), \\- sekačky na trávusekačky na trávu, vyžínače trávníků / začišťovače okrajů trávníků. Do zavedení konečných hodnot platí hodnoty uvedené pro etapu I též pro etapu II. 3) Pro pojízdné jeřábypojízdné jeřáby s jedním motorem platí hodnoty uvedené pro etapu I až do 3. ledna 2008. Po tomto datu budou platit údaje uvedené pro etapu II. Přípustné hladiny akustického výkonu se zaokrouhlují na celá čísla (méně než 0,5 na menší číslo; větší nebo rovné 0,5 na větší číslo). Hladinou akustického výkonu LWA se rozumí hladina akustického výkonu frekvenčně vážená váhovou funkcí A, vztažená k referenčnímu akustickému výkonu 1 pW a definovaná v ČSN ISO 3744:1995 a ČSN ISO 3746:1995. Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. VNITŘNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY S POSOUZENÍM TECHNICKÉ DOKUMENTACE A PERIODICKOU KONTROLOU 1. Tato příloha stanoví postup, kterým výrobcevýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce zabezpečuje a prohlašuje, že zařízení je v souladu s požadavky tohoto nařízení. VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce vypracuje pro každé zařízení ES prohlášení o shodě podle § 8 a označí zařízení v souladu s § 4 písm. a) a § 8. 2. VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce vypracuje a uchovává technickou dokumentaci po dobu 10 let od ukončení výroby zařízení a na požádání ji poskytne pro potřeby dozoru. VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce může uchováváním technické dokumentace pověřit i jinou osobu. 3. Technická dokumentace slouží k posouzení shody zařízení s požadavky tohoto nařízení a obsahuje následující informace: - obchodní firmu a adresu výrobcevýrobce, popřípadě jím zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce, - popis zařízení, - tovární značku, - obchodní značku, - typ, sérii a výrobní nebo sériové číslo, - technické údaje podstatné pro identifikaci zařízení a posouzení jeho hlukových emisí, včetně schematického náčrtku, popisu nebo vysvětlení, jsou-li potřebné pro jejich pochopení, - odkaz na toto nařízení, - technickou zprávu o měřeních hluku prováděných podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, - použité technické pomůcky a výsledky hodnocení nejistot způsobených odchylkami ve výrobě, jakož i jejich vlivu na garantovanou hladinu akustického výkonugarantovanou hladinu akustického výkonu. 4. VýrobceVýrobce činí všechna opatření nezbytná k tomu, aby byla trvale zajištěna shoda vyráběných zařízení s technickou dokumentací podle bodů 2 a 3 a s požadavky tohoto nařízení. 5. Hodnocení prováděné autorizovanými osobami před uvedením zařízení na trh Před uvedením první dodávky zařízení na trh výrobcevýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce předloží kopii technické dokumentace autorizované osobě, kterou si sám zvolí. Pokud se vyskytnou pochybnosti týkající se správnosti technické dokumentace, informuje o tom autorizovaná osoba výrobcevýrobce, popřípadě zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce a v případě potřeby provede nebo nechá provést úpravu technické dokumentace, popřípadě potřebné zkoušky. Jakmile vydá autorizovaná osoba zprávu potvrzující, že technická dokumentace je v souladu s požadavky tohoto nařízení, může výrobcevýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce opatřit zařízení označením CE a vydat ES prohlášení o shodě. Za shodu zařízení s požadavky tohoto nařízení nese plnou odpovědnost výrobcevýrobce. 6. Hodnocení prováděné autorizovanými osobami v průběhu výroby VýrobceVýrobce dále zapojí autorizovanou osobu do vlastní výrobní fáze a zvolí pro to jeden z následujících postupů. 6.1 Autorizovaná osoba provádí periodické kontroly za účelem ověření trvání shody vyráběných zařízení s technickou dokumentací a s technickými požadavky tohoto nařízení a přitom se soustředí zejména na - správné a úplné označení zařízení v souladu s § 4 písm. a) a § 8, - vydání ES prohlášení o shodě podle § 8, - použité technické nástroje a výsledky hodnocení nejistot vztahujících se ke garantované hladině akustického výkonugarantované hladině akustického výkonu, které jsou způsobeny odchylkami při výrobě. VýrobceVýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce umožní za tímto účelem autorizovaným osobám volný přístup k veškeré vnitřní technické dokumentaci, ke skutečným výsledkům vnitřních prověrek a k výsledkům případných nápravných opatření. 6.2 Autorizovaná osoba provádí namátkové kontroly zařízení, přičemž odebere příslušný vzorek vyrobeného zařízení, který musí být přezkoušen a na kterém musí být uskutečněny hlukové zkoušky podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení nebo ekvivalentní zkoušky za účelem kontroly shody zařízení s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Kontrola výrobkuvýrobku musí zahrnovat: - správné a úplné označení zařízení v souladu s § 4 písm. a) a § 8, - vydání ES prohlášení o shodě podle § 8. V rámci obou postupů stanoví autorizovaná osoba četnost kontrol na základě výsledků předešlých hodnocení, potřeby sledování nápravných opatření a dalších pokynů týkajících se četnosti kontrol, které mohou vyplývat z objemu roční výroby a z celkové spolehlivosti výrobcevýrobce při zabezpečování garantovaných hodnot; prověrky se však musí uskutečnit nejméně jednou za tři roky. Jestliže se vyskytnou pochybnosti týkající se správnosti technické dokumentace nebo jejího dodržování v průběhu výroby, musí o tom autorizovaná osoba výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce informovat. Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. OVĚŘENÍ JEDNOTLIVÉHO ZAŘÍZENÍ 1. Tato příloha stanoví postup, kterým výrobcevýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce zabezpečuje a prohlašuje, že zařízení, ke kterému byl vystaven certifikát shody podle bodu 4, je v souladu s požadavky tohoto nařízení. VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce vypracuje pro každé zařízení ES prohlášení o shodě podle § 8 a označí zařízení v souladu s § 4 písm. a) a § 8. 2. Žádost o ověření jednotlivého zařízení výrobcevýrobce, popřípadě jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce podá u autorizované osoby, kterou si zvolí. Žádost o ověření jednotlivého zařízení obsahuje: - obchodní firmu a adresu výrobcevýrobce, popřípadě jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce, - písemné prohlášení, že žádost nebyla podána jiné autorizované osobě, - technickou dokumentaci zahrnující - popis zařízení, - obchodní značku, - typ, sérii a výrobní nebo sériové číslo, - technické údaje podstatné pro identifikaci zařízení a posouzení jeho hlukových emisí, včetně schematického náčrtku, popisu nebo vysvětlení, jsou-li potřebné pro jejich pochopení, - odkaz na toto nařízení. 3. Autorizovaná osoba - přezkouší, zda bylo zařízení vyrobeno v souladu s technickou dokumentací, - dohodne se žadatelem místo, ve kterém budou hlukové zkoušky podle tohoto nařízení provedeny, - provede nebo nechá provést hlukové zkoušky, které jsou podle tohoto nařízení nezbytné. 4. Jestliže zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení, autorizovaná osoba vystaví žadateli certifikát shody podle vzoru v bodě 6. Jestliže autorizovaná osoba odmítne vystavit certifikát shody, musí uvést podrobné zdůvodnění tohoto odmítnutí. 5. VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce uchovává technickou dokumentaci společně s kopií certifikátu po dobu 10 let od uvedení zařízení na trh a na požádání je poskytne orgánu dozoru. 6. VZOR CERTIFIKÁTU SHODY 341kB Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. ÚPLNÉ ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI 1. Tato příloha stanoví postup, kterým výrobcevýrobce zabezpečuje a prohlašuje, že zařízení je v souladu s požadavky tohoto nařízení. VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce vypracuje pro každé zařízení ES prohlášení o shodě podle § 8 a označí zařízení v souladu s § 4 písm. a) a § 8. 2. VýrobceVýrobce musí mít zaveden schválený systém zabezpečování jakosti návrhu konstrukce, výroby a výstupní kontroly a zkoušení jakosti zařízení podle bodu 3 a musí být podroben dohledu podle bodu 4. 3. Systém zabezpečování jakosti 3.1 VýrobceVýrobce předkládá žádost o posouzení svého systému zabezpečování jakosti autorizované osobě, kterou si zvolí. Žádost o posouzení systému zabezpečování jakosti obsahuje – všechny potřebné údaje o posuzované kategorii zařízení, včetně technické dokumentace ke všem zařízením připravovaným do výroby nebo vyráběným, která obsahuje nejméně následující informace: – obchodní firmu a adresu výrobcevýrobce, popřípadě zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce, – popis zařízení, – tovární značku, – obchodní název, – typ, sérii a výrobní nebo sériové číslo, – technické údaje podstatné pro identifikaci zařízení a posouzení jeho hlukových emisí, včetně schematického náčrtku, popisu nebo vysvětlení, jsou-li potřebné pro jejich pochopení, – odkaz na toto nařízení, – technickou zprávu o měřeních hluku prováděných podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, – použité technické pomůcky a výsledky hodnocení nejistot způsobených odchylkami ve výrobě, jakož i jejich vlivu na garantovanou hladinu akustického výkonugarantovanou hladinu akustického výkonu, – dokumentaci týkající se systému zabezpečování jakosti. 3.2 Systém zabezpečování jakosti musí zajišťovat shodu výrobkuvýrobku s požadavky tohoto nařízení. Všechny prvky, požadavky a ustanovení přijaté výrobcemvýrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány formou písemných koncepcí, postupů a pokynů. Dokumentace systému zabezpečování jakosti se provádí takovým způsobem, aby zajišťovala jednoznačný výklad a pochopení zásad a postupů systému, včetně všech programů, plánů, příruček a zpráv. 3.3 Systém zabezpečování jakosti musí obsahovat zejména popis: - cílů jakosti a organizační struktury, odpovědnosti a pravomoci vedoucích zaměstnanců týkajících se jakosti konstrukčního návrhu zařízení a samotného zařízení, - technické dokumentace vypracované ke každému zařízení, která obsahuje minimálně údaje podle bodu 3.1, - způsobů kontroly a ověřování návrhu konstrukce, systematických postupů a činností používaných u návrhů zařízení náležejících do příslušné kategorie, - způsobů výroby, kontroly jakosti a zabezpečení jakosti, využívaných postupů a systematických opatření, - přezkoušení a zkoušek, které se budou provádět v předvýrobní, výrobní a povýrobní etapě a četnosti, s níž se budou provádět, - záznamů o jakosti, jako jsou protokoly z kontrol a údaje o zkoušce a o kalibraci, záznamů o kvalifikaci příslušných pracovníků atd., - prostředků monitorování dosahování požadované jakosti konstrukčního návrhu a zařízení a efektivního provozování systému jakosti. Autorizovaná osoba posoudí, zda systém zabezpečování jakosti splňuje požadavky bodu 3.2. U systémů zabezpečování jakosti, kterými se zavádí ČSN EN ISO 9001, se shoda s těmito požadavky předpokládá. Tým auditorů musí mít nejméně jednoho člena se zkušenostmi z posuzování příslušné technologie výroby. Postup posuzování musí zahrnovat kontrolní návštěvu v objektech výrobcevýrobce. Výsledek posouzení systému zabezpečování jakosti musí obsahovat závěry z kontrol a náležité odůvodnění. Výsledek posouzení oznamuje autorizovaná osoba výrobcivýrobci. 3.4 VýrobceVýrobce se musí zavázat, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému zabezpečování jakosti a že jej bude udržovat na odpovídající a efektivní úrovni. VýrobceVýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce informuje autorizovanou osobu, která schválila systém zabezpečování jakosti, o každé plánované změně tohoto systému. Autorizovaná osoba posoudí navrhované změny z hlediska, zda systém zabezpečování jakosti bude i po změně splňovat požadavky bodu 3.2, nebo zda je třeba provést zcela nové posouzení systému zabezpečování jakosti. Výsledek posouzení navrhovaných změn musí obsahovat závěry z kontrol a náležité odůvodnění. Výsledek posouzení oznamuje autorizovaná osoba výrobcivýrobci. 4. Dohled autorizované osoby 4.1 Dohledem se má zajistit, aby výrobcevýrobce náležitě plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému zabezpečování jakosti. 4.2 VýrobceVýrobce musí umožnit autorizované osobě pro účely kontroly přístup do konstrukčních, výrobních, kontrolních, zkušebních a skladovacích prostor a musí mu poskytnout všechny nezbytné informace, a to zejména: - dokumenty o zabezpečování systému jakosti, - záznamy o jakosti vypracovávané podle části systému zabezpečování jakosti týkající se přípravy konstrukčního návrhu (například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek), - záznamy o jakosti vypracovávané podle části systému zabezpečování jakosti týkající se výroby (například záznamy o jakosti, jako jsou protokoly z kontrol, údaje o zkouškách, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikačních předpokladech příslušných zaměstnanců). 4.3 Autorizovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že výrobcevýrobce dodržuje a používá systém zabezpečování jakosti, a podává o nich výrobcivýrobci zprávu. 4.4 Autorizovaná osoba může navíc provádět neohlášené návštěvy u výrobcevýrobce. Během těchto návštěv může autorizovaná osoba provádět zkoušky nebo je nechat provést, aby si v případě potřeby ověřila, zda systém zabezpečení jakosti správně funguje. Autorizovaná osoba musí výrobcivýrobci poskytnout zprávu o inspekční návštěvě, a jestliže provedla zkoušku, také protokol o zkoušce. 5. VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce je povinen nejméně po dobu 10 let od ukončení výroby zařízení uchovávat a na požádání pro potřeby dozoru poskytnout – dokumentaci týkající se systému zabezpečování jakosti, – výsledky posouzení systému zabezpečování jakosti podle bodu 3.3 a výsledky posouzení navrhovaných změn podle bodu 3.4, – zprávy o auditech a inspekčních návštěvách podle bodů 4.3 a 4.4 a protokoly o zkoušce podle bodu 4.4. 6. Každá autorizovaná osoba je povinna poskytnout ostatním autorizovaným osobám informace týkající se jí zpracovaných výsledků posouzení systému zabezpečování jakosti, popřípadě jeho změn. Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. VNITŘNÍ KONTROLA VÝROBY 1. Tato příloha stanoví postup, v jehož rámci výrobcevýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce zabezpečuje a prohlašuje, že zařízení je v souladu s požadavky tohoto nařízení. VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce vypracuje pro každé zařízení ES prohlášení o shodě podle § 8 a označí zařízení v souladu s § 4 písm. a) a § 8. 2. VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce vypracuje a uchovává technickou dokumentaci po dobu 10 let od ukončení výroby zařízení a na požádání ji poskytne pro potřeby dozoru. VýrobceVýrobce, popřípadě zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce může uchováváním technické dokumentace pověřit i jinou osobu. 3. Technická dokumentace slouží k posouzení shody zařízení s požadavky tohoto nařízení. a obsahuje následující informace: - obchodní firmu a adresu výrobcevýrobce, popřípadě jeho zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce, - popis zařízení, - tovární značku, - typ, sérii a výrobní nebo sériové číslo, - technické údaje podstatné pro identifikaci zařízení a posouzení jeho hlukových emisí, včetně schematického náčrtku, popisu nebo vysvětlení, jsou-li potřebné pro jejich pochopení, - odkaz na toto nařízení, - technickou zprávu o měřeních hluku prováděných podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, - použité technické pomůcky a výsledky hodnocení nejistot způsobených odchylkami ve výrobě, jakož i jejich vlivu na garantovanou hladinu akustického výkonugarantovanou hladinu akustického výkonu. 4. VýrobceVýrobce činí všechna opatření nezbytná k tomu, aby byla trvale zajištěna shoda vyráběných zařízení s technickou dokumentací podle bodů 2 a 3 a s požadavky tohoto nařízení. Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ AUTORIZACE 1. Autorizovaná osoba, její ředitel a zaměstnanci odpovědní za provádění ověřování nesmějí být projektanty, výrobcivýrobci, dodavateli nebo montéry a ani zplnomocněnými zástupci kterékoliv z těchto stran. Tyto osoby nesmějí být zainteresovány přímo ani jako zplnomocnění zástupci na návrhu, výrobě, uvádění na trh nebo údržbě těchto zařízení a nesmějí ani zastupovat strany, které tyto činnosti zajišťují. Tím se nevylučuje možnost výměny technických informací mezi výrobcemvýrobcem a autorizovanou osobou. 2. Autorizovaná osoba a její zaměstnanci musí provádět ověřování a posuzování při zachování bezúhonnostibezúhonnosti a technické způsobilosti a musí odolávat nátlakům a motivacím, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich posudek nebo výsledky jejich práce, zejména za strany osob, které mají zájem na výsledku ověřování. 3. Autorizovaná osoba musí mít k dispozici potřebné zaměstnance a musí disponovat potřebným vybavením umožňujícím náležité provedení administrativních a technických úkolů spojených s dohledem; musí mít rovněž k dispozici zařízení potřebné pro jakékoliv speciální ověřování. 4. Zaměstnanci odpovědní za činnosti při posuzování shody musí mít: - kvalitní technickou a odbornou přípravu, - dostatečné znalosti požadavků na posuzování technické dokumentace, - dostatečné znalosti požadavků na prováděné zkoušky a přiměřenou praktickou zkušenost z provádění takových zkoušek, - schopnost vypracovat certifikáty, záznamy a protokoly požadované pro doložení provedených zkoušek. 5. Nestrannost zaměstnanců provádějících činnosti při posuzování shody musí být zaručena, přičemž jejich odměna nesmí být závislá na počtu provedených zkoušek nebo na výsledcích takových zkoušek. 6. Autorizovaná osoba musí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu, pokud odpovědnost nepřejímá stát nebo pokud stát není sám přímo odpovědný za zkoušky. 7. Zaměstnanci autorizované osoby musí být vázáni mlčenlivostí o všech skutečnostech získaných při provádění zkoušek podle tohoto nařízení, s výjimkou poskytování informací příslušným správním úřadům. Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. VZOR ÚDAJE O GARANTOVANÉ HLADINĚ AKUSTICKÉHO VÝKONU Údaj o garantované hladině akustického výkonugarantované hladině akustického výkonu se skládá z jednočíselného údaje o garantované hladině akustického výkonugarantované hladině akustického výkonu v dB, značky LWA a zobrazení (piktogramu) následujícího tvaru: 21kB Pokud se údaj v závislosti na velikosti zařízení zmenšuje nebo zvětšuje, musí být zachovány proporce uvedené na obrázku. Vertikální rozměr nesmí být menší než 40 mm. Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 9/2002 Sb. NÁLEŽITOSTI ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ ES prohlášení o shodě obsahuje tyto údaje: a) identifikaci výrobcevýrobce, popřípadě zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce (jméno a příjmení, popřípadě i obchodní firmu, adresu bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o osobu fyzickou, anebo název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o osobu právnickou), b) identifikaci osoby, která uchovává technickou dokumentaci (jméno a příjmení, popřípadě i obchodní firmu, adresu bydliště nebo místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o osobu fyzickou, anebo název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o osobu právnickou), c) popis zařízení, d) údaje o použitém postupu posuzování shody podle § 5 a obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo autorizované osoby (pokud bylo přiděleno) v případě, že se na posouzení shody podílela, e) naměřenou hladinu akustického výkonu zařízení reprezentujícího daný typ, f) garantovanou hladinu akustického výkonugarantovanou hladinu akustického výkonu zařízení, g) odkaz na toto nařízení, které je ve shodě se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/14/E ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se vyzařování hluku zařízeními používanými ve venkovním prostoru, h) prohlášení, že zařízení je v souladu s požadavky tohoto nařízení, i) pokud se na zařízení vztahují též jiná nařízení vlády (§ 10 odst. 2), prohlášení o shodě s odkazem na použitá nařízení vlády, j) místo a datum vydání prohlášení o shodě, k) jméno, příjmení a funkce osoby oprávněné jménem výrobcevýrobce nebo zplnomocněného zástupcezplnomocněného zástupce k podpisu ES prohlášení o shodě a její podpis. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí. Směrnice Rady 86/594/EHS ze dne 1. prosince 1986 o hluku šířeném vzduchem vyzařovaném spotřebiči pro domácnost. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/88/ES ze dne 14. prosince 2005, kterou se mění směrnice 2000/14/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí. 2) § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení. 3) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. 4) Například zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. 6) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb. 7) Například zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, vyhláška č. 274/1999 Sb., kterou se stanoví druhy a kategorie vojenských vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických prohlídek vojenských vozidel a zkoušek technických zařízení vojenských vozidel, vyhláška č. 275/1999 Sb., kterou se stanoví kategorie vojenských plavidel, schvalování technické způsobilosti a provádění technických prohlídek vojenských plavidel a zkoušek technických zařízení vojenských plavidel. 8) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky č. 352/2000 Sb. 9) Část B odst. 5 písm. b) a c) a odst. 7 písm. c) a d) přílohy k zákonu č. 56/2001 Sb. 10) Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE. 11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. 12) ČSN EN 607 04 - Zkušební předpis pro určení hluku šířeného vzduchem, vyzařovaného elektrickými spotřebiči pro domácnost a podobné účely. 13) Směrnice Rady 80/1269/ES ze dne 16. prosince 1980 o určování výkonu motorových vozidel.
Zákon č. 12/2002 Sb.
Zákon č. 12/2002 Sb. Zákon o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území) Vyhlášeno 16. 1. 2002, datum účinnosti 16. 1. 2002, částka 7/2002 * ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ POMOC PŘI OBNOVĚ ÚZEMÍ POSTIŽENÉHO ŽIVELNÍ NEBO JINOU POHROMOU (§ 1 — § 5) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 7 — § 7) Aktuální znění od 1. 1. 2017 (264/2016 Sb.) 12 ZÁKON ze dne 18. prosince 2001 o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ STÁTNÍ POMOC PŘI OBNOVĚ ÚZEMÍ POSTIŽENÉHO ŽIVELNÍ NEBO JINOU POHROMOU § 1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví zásady pro poskytnutí státní finanční pomoci (dále jen „státní pomoc“) při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a postup předcházející poskytnutí státní pomoci. § 2 Zásady poskytnutí státní pomoci (1) Došlo-li k narušení základních funkcí území v důsledku živelní nebo jiné pohromy, která je mimořádnou událostí,1) na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí2) nebo nouzový stav3) (dále jen „pohroma“), může stát poskytnout krajům, obcímobcím, dalším právnickým osobám, s výjimkou právnických osob hospodařících s majetkem státu, a fyzickým osobám (dále jen „dotčené osoby“) státní pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území. (2) Státní pomoc lze poskytnout až do výše nákladů, jež je nezbytné vynaložit na obnovu majetku poškozeného pohromou nebo na pořízení nového majetku, který bude plnit tutéž základní funkci jako majetek zničený pohromou. (3) Státní pomoc může být poskytnuta, pokud o ni dotčená osoba požádá ministerstvo, které o jejím poskytnutí rozhoduje, a prokáže, že není schopna vlastními prostředky obnovit svůj majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území. (4) K žádosti podle odstavce 3 a) právnická osoba, s výjimkou kraje a obceobce, přiloží výpis z katastru nemovitostínemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce, potvrzující, že je vlastníkem nemovitostinemovitosti nacházející se na území postiženém pohromou, a prokáže své příjmy dosažené za zdaňovací období bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž pohroma nastala, b) fyzická osoba přiloží výpis z katastru nemovitostínemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce, potvrzující, že je vlastníkem nemovitostinemovitosti nacházející se na území postiženém pohromou, a prokáže své příjmy dosažené za zdaňovací období bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, v němž pohroma nastala, a to včetně příjmů plynoucích z dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo nemocenského pojištění (péče). (5) Podnikatel k žádosti o poskytnutí státní pomoci dále přiloží a) účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, které byly sestaveny k poslednímu dni měsíce bezprostředně předcházejícího pohromě, pokud je povinen je podle zvláštního právního předpisu sestavovat; nelze-li tyto doklady přiložit, neboť byly včetně podkladů pro jejich sestavení zničeny v důsledku pohromy, učiní o jejich zničení čestné prohlášení, b) čestné prohlášení o tom, že 1. na jeho majetek nebyl prohlášen konkurs, nebylo povoleno vyrovnání, nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo že podnikatel není v likvidaci, 2. má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státním fondům, rozpočtům územních samosprávných celků nebo ke zdravotní pojišťovně, c) další doklady, je-li jejich předložení nezbytné pro splnění podmínek stanovených pro poskytnutí státní pomoci. (6) Kraj a obecobec přiloží k žádosti o poskytnutí státní pomoci pouze doklady požadované podle odstavce 5 písm. c). (7) Na poskytnutí státní pomoci není právní nárok. Státní pomoc lze poskytnout ve formě dotace nebo návratné finanční výpomoci4). (8) Státní pomoc na obnovu nebo pořízení téhož majetku poškozeného nebo zničeného určitou pohromou lze poskytnout pouze jednorázově na základě rozhodnutí jednoho z ministerstev určených ve strategii obnovy území [§ 4 odst. 2 písm. c)]. (9) Majetkem sloužícím k zabezpečení základních funkcí v území je majetek, který bezprostředně slouží k dopravě, hospodářským činnostem, bydlení, s výjimkou staveb pro individuální rekreaci5), k zajištění podmínek potřebných pro udržitelný rozvoj nebo jako technická infrastruktura a občanské vybavení nebo ten majetek, který je součástí národního kulturního pokladu5a), předmětem ochrany v rámci památkové rezervace5b) nebo památkové zóny5c). (10) Pověřený obecní úřad6) v přenesené působnosti poskytne kraji na jeho žádost součinnost při zjišťování údajů potřebných k přípravě podkladů pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci při obnově území postiženého pohromou a při odborné přípravě na toto zjišťování. Odborná příprava zahrnuje především způsob vyčíslení a registrace nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území. § 3 Podklady pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci (1) Kraj, v jehož územním obvodu došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy, v přenesené působnosti vypracuje přehled o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území (dále jen „přehled“) a předloží jej Ministerstvu financí do 7 dnů od uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo od zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly tyto stavy vyhlášeny. Náležitosti přehledu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (2) V případě pohromy, která postihla majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území značné části kraje nebo několika krajů, může Ministerstvo financí na žádost kraje prodloužit lhůtu stanovenou pro předložení přehledu. Kraj může o prodloužení lhůty požádat neprodleně po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo neprodleně po zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly vyhlášeny. Ministerstvo financí sdělí kraji své stanovisko k žádosti nejpozději do 24 hodin po jejím doručení; vyhoví-li žádosti, stanoví zároveň délku prodloužené lhůty. Ministerstvo financí může prodloužit lhůtu i z vlastního podnětu. V případě prodloužení lhůty se prodlouží o shodný počet dnů i lhůta stanovená ministru pro místní rozvoj pro předložení návrhu strategie obnovy území vládě ke schválení (§ 4 odst. 4). (3) Kraj zjišťuje údaje nutné pro zpracování přehledu prostřednictvím fyzických osob, kterým vystaví písemné pověření (dále jen „pověřené osoby“). Vzor tohoto pověření, které obsahuje vždy jméno, příjmení a rozsah oprávnění pověřené osoby, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (4) Pověřené osoby zjišťují údaje nutné pro zpracování přehledu vlastním místním šetřením stavu poškozeného majetku. K tomu jsou oprávněny vstupovat na pozemky a do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou po předložení pověření podle odstavce 3 a občanského průkazu. (5) Není-li vstup na pozemky nebo do objektů nacházejících se na území postiženém pohromou možný z důvodu obrany státu, ochrany utajovaných skutečností nebo ohrožení života nebo zdraví osob, jsou potřebné údaje povinni poskytnout pověřeným osobám vlastníci takových pozemků a objektů. (6) Údaje získané v průběhu zpracovávání přehledu, z nichž by bylo možné získat informace o jednotlivých právnických nebo fyzických osobách, mohou být využívány pouze v souladu s tímto zákonem; to platí i pro využívání zvláštních skutečností vymezených ve zvláštním zákoně.7) Osoby, které mají k takovým údajům přístup, jsou povinny zabezpečit jejich ochranu, a to zejména před jejich neoprávněným zveřejněním nebo neoprávněným využíváním k jiným účelům. § 4 Strategie obnovy území (1) Na základě vyžádání Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) a ve lhůtě jím stanovené předloží kraje a obceobce, v jejichž územních obvodech došlo k narušení základních funkcí v důsledku pohromy, a) stanovisko, v němž uvedou, v jaké míře jsou schopny z vlastních rozpočtů pomoci jiným dotčeným osobám, b) informaci o opatřeních obsažených v jimi zpracovaných krizových plánech a uplatněných v období stavu nebezpečí nebo nouzového stavu, z nichž je třeba dále vycházet při obnově území. (2) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem financí zpracuje na základě předaných podkladů podle § 3 odst. 1 a podle odstavce 1 návrh strategie obnovy území, který obsahuje zejména a) vymezení území, na jehož obnovu může být státní pomoc poskytnuta, b) cíle, na jejichž zabezpečení může být státní pomoc poskytnuta, včetně stanovení pořadí jejich důležitosti, c) výčet ministerstev, která budou o poskytnutí státní pomoci rozhodovat, d) objem finančních prostředků pro ministerstva určená podle písmene c), e) formy státní pomoci a v případě, že státní pomoc bude poskytována na základě programů, též vymezení těchto programů a určení správců, f) určení ministerstva nebo kraje odpovídajícího za koordinaci činností; pokud je určen ke koordinaci kraj, vykonává ji v přenesené působnosti. (3) V případě vzniku radiační havárie se Státní úřad pro jadernou bezpečnost podílí na přípravě návrhu strategie obnovy území podle odstavce 2. (4) Návrh strategie obnovy území podle odstavce 2 předloží ministr pro místní rozvoj vládě ke schválení do 20 dnů po uplynutí doby, na kterou byl stav nebezpečí nebo nouzový stav vyhlášen, nebo po zrušení těchto stavů před uplynutím doby, na kterou byly tyto stavy vyhlášeny. § 5 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 27/1950 Sb., o státní podpoře při živelních pohromách. 2. Vyhláška č. 167/1954 Ú.l., o státní podpoře při živelních pohromách. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 7 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. 2) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 3) Čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 4) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 5) § 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 5a) § 2 odst. 2 zákona č. 101/2001 Sb., o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění zákona č. 180/2003 Sb. 5b) § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. 5c) § 6 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 6) § 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb. 7) Zákon č. 240/2000 Sb.
Zákon č. 13/2002 Sb.
Zákon č. 13/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 1. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 7/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna atomového zákona * ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o metrologii * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2004 13 ZÁKON ze dne 18. prosince 2001, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna atomového zákona Čl. I Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: 1. § 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1) zní: „§ 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) činností související s využíváním jaderné energie 1. umísťování, výstavba, uvádění do provozu, provoz, rekonstrukce a vyřazování z provozu jaderných zařízení, 2. projektování jaderných zařízení, 3. navrhování, výroba, opravy a ověřování systémů jaderných zařízení nebo jejich součástí, včetně materiálů k jejich výrobě, 4. navrhování, výroba, opravy a ověřování obalových souborů pro přepravy, skladování nebo ukládání jaderných materiálů, 5. nakládání s jadernými materiály a vybranými položkami a v případě použití v jaderné oblasti i s položkami dvojího použití, 6. výzkum a vývoj činností uvedených v bodech 1 až 5, 7. odborná příprava fyzických osob specializovaná z hlediska jaderné bezpečnosti k činnostem uvedeným v bodě 1, 8. přeprava jaderných materiálů, b) činností vedoucí k ozáření 1. radiační činnost, kterou je aa) činnost s umělými zdroji ionizujícího záření, při nichž se může zvýšit ozáření fyzických osob, kromě činnosti v případě radiační mimořádné situace, nebo bb) činnost, při které jsou přírodní radionuklidy využívány pro své radioaktivní, štěpné nebo množivé charakteristiky, 2. činnost v souvislosti s výkonem práce, která je spojena se zvýšenou přítomností přírodních radionuklidů nebo se zvýšeným vlivem kosmického záření a vede nebo by mohla vést k významnému zvýšení ozáření fyzických osob, c) zdrojem ionizujícího záření látka, přístroj nebo zařízení, které může vysílat ionizující záření nebo uvolňovat radioaktivní látky, d) jadernou bezpečností stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky nehod, e) radiační ochranou systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzických osob a k ochraně životního prostředí, f) fyzickou ochranou systém technických a organizačních opatření zabraňujících neoprávněným činnostem s jadernými zařízeními, jadernými materiály a vybranými položkami, g) havarijní připraveností schopnost rozpoznat vznik radiační mimořádné situace a při jejím vzniku plnit opatření stanovená havarijními plány, h) jaderným zařízením 1. stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci, 2. zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů, kromě úpraven uranové rudy a skladů uranového koncentrátu, 3. úložiště radioaktivních odpadů, s výjimkou úložišť obsahujících výlučně přírodní radionuklidy, 4. zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, i) vybraným zařízením součásti nebo systémy jaderných zařízení důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, zařazené do bezpečnostních tříd podle svého významu pro bezpečnost provozu jaderných zařízení, podle bezpečnostní funkce systému, jehož jsou součástí, a podle závažnosti jejich případné poruchy. Kritéria pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd stanoví prováděcí právní předpis, j) jadernou položkou 1. jaderné materiály, kterými jsou aa) výchozí materiály, které představuje uran zahrnující směs izotopů vyskytující se v přírodě, uran ochuzený o izotop 235U nebo thorium, a každá z uvedených položek ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu, jakož i materiály obsahující jednu nebo více z uvedených položek v koncentraci nebo množství převyšujících hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, bb) zvláštní štěpné materiály, které představuje 239Pu, 233U, uran obohacený izotopy 235U nebo 233U a materiály obsahující jeden nebo více z uvedených radionuklidů, kromě výchozích materiálů, v koncentraci nebo množství převyšujících hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, cc) další materiály, stanoví-li tak prováděcí právní předpis, 2. vybrané položky, kterými jsou materiály, zařízení a technologie navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti, jejichž seznam je uveden v prováděcím právním předpise, 3. položky dvojího použití, kterými jsou materiály, zařízení a technologie, které nejsou navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti, ale jsou v této oblasti využitelné, jejichž seznam je uveden v prováděcím právním předpise, k) radiační nehodou událost, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření fyzických osob, l) radiační havárií radiační nehoda, jejíž následky vyžadují naléhavá opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí, m) radiační mimořádnou situací situace, která následuje po radiační havárii nebo po takové radiační nehodě nebo po takovém zjištění zvýšené úrovně radioaktivity nebo ozáření, které vyžadují naléhavá opatření na ochranu fyzických osob, n) havarijním plánem soubor plánovaných opatření k likvidaci radiační nehody nebo radiační havárie a k omezení jejich následků, který se zpracovává pro 1. prostory jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti (vnitřní havarijní plán), 2. přepravu jaderných materiálů nebo zdrojů ionizujícího záření (havarijní řád), 3. oblast v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se nachází zdroj ionizujícího záření, v níž se na základě výsledků rozborů možných následků radiační havárie uplatňují požadavky z hlediska havarijního plánování, která se nazývá zóna havarijního plánování (vnější havarijní plán), o) vyřazováním z provozu činnosti, jejichž cílem je uvolnění jaderných zařízení nebo pracovišť, na kterých se vykonávaly radiační činnosti, k využití pro jiné účely, p) radioaktivní látkou jakákoliv látka, která obsahuje jeden nebo více radionuklidů a jejíž aktivita nebo hmotnostní aktivita je z hledisek radiační ochrany nezanedbatelná, r) radioaktivním odpadem látky, předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované, pro něž se nepředpokládá další využití, s) skladováním radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva předem časově omezené umístění radioaktivních odpadů nebo vyhořelého, případně ozářeného jaderného paliva do určených prostorů, objektů nebo zařízení, t) ukládáním radioaktivních odpadů trvalé umístění radioaktivních odpadů do prostorů, objektů nebo zařízení bez úmyslu jejich dalšího přemístění, u) úložištěm radioaktivních odpadů prostor, objekt nebo zařízení na povrchu nebo v podzemí sloužící k ukládání radioaktivních odpadů, v) limity a podmínkami bezpečného provozu jaderného zařízení soubor jednoznačně definovaných podmínek prokazující, že provoz jaderného zařízení je bezpečný, a který je tvořen údaji o přípustných parametrech, požadavcích na provozuschopnost zařízení, nastavení ochranných systémů, požadavcích na činnost pracovníků a na organizační opatření ke splnění všech definovaných podmínek pro projektované provozní stavy, w) ionizujícím zářením přenos energie v podobě částic nebo elektromagnetických vln vlnové délky nižší nebo rovnající se 100 nanometrů, anebo s frekvencí vyšší nebo rovnající se 3 x 1015 hertzů, který je schopen přímo nebo i nepřímo vytvářet ionty, x) ozářením vystavení fyzických osob a životního prostředí ionizujícímu záření, jímž je zejména 1. profesní ozáření fyzických osob v souvislosti s výkonem práce při radiačních činnostech, 2. lékařské ozáření fyzických osob aa) v rámci jejich lékařského vyšetření nebo léčby, bb) v rámci pracovně lékařské péče a preventivní zdravotní péče, cc) v rámci ověřování nových poznatků anebo při použití metod, které dosud nebyly v klinické praxi zavedeny, dd) pro účely stanovené zvláštním právním předpisem,1) 3. havarijní ozáření fyzických osob v důsledku radiační nehody nebo radiační havárie, s výjimkou havarijního ozáření zasahujících osob, 4. havarijní ozáření zasahujících fyzických osob dobrovolně se účastnících zásahu, během kterého by mohl být překročen některý z limitů ozáření stanovených pro radiační pracovníky, 5. přetrvávající ozáření vyplývající z dlouhodobých následků po radiační mimořádné situaci nebo vyplývající z činnosti vedoucí k ozáření, jejíž výkon byl již ukončen, 6. potenciální ozáření, které nelze s jistotou předvídat, avšak pravděpodobnost jeho vzniku lze předem odhadnout, y) radiačním pracovníkem každá fyzická osoba vystavená profesnímu ozáření; není přitom podstatné, zda se jedná o zaměstnance či o fyzické osoby vykonávající činnost v jiném právním vztahu, z) jednotlivcem z obyvatelstva každá fyzická osoba, s výjimkou radiačních pracovníků při výkonu jejich práce, fyzických osob během jejich praktické přípravy na povolání, fyzických osob vystavených ozáření za účelem jejich lékařského vyšetření nebo léčby, fyzických osob, které mimo své pracovní povinnosti doprovázejí nebo dobrovolně poskytují pomoc osobám vystavovaným ozáření při lékařském vyšetření nebo léčbě, a fyzických osob účastnících se dobrovolně použití metod, které dosud nebyly v klinické praxi zavedeny, aa) kritickou skupinou obyvatel modelová skupina fyzických osob, která představuje ty jednotlivce z obyvatelstva, kteří jsou z daného zdroje a danou cestou ozáření nejvíce ozařováni, bb) sledovaným pásmem prostory, které podléhají soustavnému dohledu pro účely radiační ochrany, cc) kontrolovaným pásmem prostory s regulovaným přístupem, ve kterých jsou zavedena zvláštní pravidla pro zajištění radiační ochrany nebo k zabránění rozšíření radioaktivní kontaminace, dd) optimalizací radiační ochrany postupy k dosažení a udržení takové úrovně radiační ochrany, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek, ee) optimalizační mezí horní mez očekávaných dávek, kterými daný zdroj může působit na fyzické osoby, a která se stanovuje pro účely přípravy optimalizace radiační ochrany, ff) směrnou hodnotou ukazatel nebo kritérium pro posouzení úrovně radiační ochrany, které se použije v případě, kdy nejsou dostupné podrobné údaje o vykonávané činnosti vedoucí k ozáření nebo o prováděném zásahu, které by umožňovaly zhodnotit optimalizaci radiační ochrany pro jednotlivý případ, gg) referenční úrovní ukazatel nebo kritérium, při jehož překročení nebo nesplnění se provádí opatření v radiační ochraně; prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti k určování referenčních úrovní a opatření v důsledku jejich překročení, hh) diagnostickou referenční úrovní směrná hodnota pro ozáření v lékařské radiodiagnostice, ii) uvolňovací úrovní hodnota hmotnostní aktivity nebo celková aktivita, při jejichž nepřekročení mohou být radioaktivní odpady, radioaktivní látky a předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované uváděny do životního prostředí bez povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jj) zprošťovací úrovní hodnota hmotnostní aktivity nebo celkové aktivity, při jejichž nepřekročení se kontaminace radionuklidy zpravidla považuje za zanedbatelnou, kk) mezní hodnotou ukazatel nebo kritérium pro regulaci nepřípustného ozáření z přírodních radionuklidů, ll) zásahem činnosti směřující k odvrácení nebo snížení ozáření ze zdrojů ionizujícího záření, které nejsou předmětem radiačních činností vedoucích k ozáření nebo u kterých selhala kontrola, a to působením na zdroje, cesty nebo ozařované osoby, mm) zdravotní újmou pravděpodobnost poškození zdraví způsobená somatickými účinky ionizujícího záření, včetně rakoviny, a vážnými genetickými poruchami, která se mohou projevit u fyzických osob po ozáření ionizujícím zářením, která se stanoví odhadem rizika snížení délky a kvality života. 1) Například zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád.“. 2. § 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1a) a 1b) zní: „§ 3 Působnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (1) Státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření a v oblasti radiační ochrany vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost1a) (dále jen „Úřad“). (2) Úřad a) vykonává státní dozor nad jadernou bezpečností, jadernými položkami, fyzickou ochranou, radiační ochranou a havarijní připraveností a kontroluje dodržování povinností podle tohoto zákona, b) vykonává kontrolu nešíření jaderných zbraní a státní dozor nad jadernými položkami a fyzickou ochranou jaderných materiálů a jaderných zařízení, c) vydává povolení k výkonu činností podle tohoto zákona a typově schvaluje obalové soubory pro přepravu a skladování jaderných materiálů a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem, zdroje ionizujícího záření a další výrobky, d) vydává oprávnění k činnostem vybraných pracovníků, e) schvaluje dokumentaci, programy, seznamy, limity, podmínky, způsob zajištění fyzické ochrany, havarijní řády, a po projednání vazeb na vnější havarijní plán s příslušným okresním úřadem, vnitřní havarijní plány a jejich změny, f) stanovuje podmínky, požadavky, limity, mezní hodnoty, nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin, směrné hodnoty, optimalizační meze, referenční úrovně, diagnostické referenční úrovně, zprošťovací úrovně a uvolňovací úrovně, g) stanovuje zónu havarijního plánování, případně její další členění a schvaluje vymezení kontrolovaného pásma, h) v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje požadavky na zajišťování havarijní připravenosti držitelů povolení a kontroluje jejich dodržování, i) sleduje a posuzuje stav ozáření a usměrňuje ozáření osob, j) vydává, eviduje a ověřuje osobní radiační průkazy; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis, k) poskytuje obcím a okresním úřadům údaje o hospodaření s radioaktivními odpady na jimi spravovaném území, l) řídí činnost celostátní radiační monitorovací sítě, jejíž funkci a organizaci stanoví prováděcí právní předpis, a zajišťuje funkci jejího ústředí, zajišťuje činnost krizového koordinačního centra a zabezpečuje mezinárodní výměnu dat o radiační situaci, m) ustavuje státní a odborné zkušební komise pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků a vydává statut těchto komisí a stanovuje činnosti mající bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost a činnosti zvlášť důležité z hlediska radiační ochrany, n) vede státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů a údajů a informací v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a stanovuje prováděcím právním předpisem požadavky na vedení jejich evidence a způsob její kontroly, o) vede státní systém evidence držitelů povolení, ohlašovatelů, dovážených a vyvážených vybraných položek, zdrojů ionizujícího záření a evidenci ozáření osob, p) zajišťuje pomocí celostátní radiační monitorovací sítě a na základě hodnocení radiační situace podklady pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření v případě radiační havárie, r) schvaluje zařazení jaderného zařízení nebo jeho částí a jaderných materiálů do příslušné kategorie z hlediska fyzické ochrany, s) vykonává funkci úřadu pro mezinárodní ověřování všeobecného zákazu jaderných zkoušek a jeho verifikaci, t) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti, zejména je nositelem odborné spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, a v oboru své působnosti poskytuje informace Evropské komisi, případně dalším orgánům Evropské unie, u) rozhoduje o zajištění nakládání s jadernými položkami, zdroji ionizujícího záření nebo s radioaktivními odpady, s nimiž je nakládáno v rozporu s právními předpisy, nebo kde není odstraňován vzniklý stav, v) je povinen poskytovat informace podle zvláštních právních předpisů1b) a jednou za rok vypracovat zprávu o své činnosti a předložit ji vládě a veřejnosti. 1a) Čl. I odst. 4 zákona č. 21/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se provádějí další opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky. 1b) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 4 odst. 1 se slova „smí být využívána“ nahrazují slovy „a jaderné položky smějí být využívány“. 4. V § 4 odst. 3 se slova „činnosti vedoucí k ozáření“ nahrazují slovy „radiační činnosti“. 5. V § 4 odst. 4 se za slova „činnosti vedoucí k ozáření“ vkládá slovo ", připravuje" a za slovo „omezení“ se vkládají slova „havarijního, přetrvávajícího nebo“ a slova „nebo ozáření v důsledku radiačních nehod“ se zrušují. 6. V § 4 odstavec 5 zní: „(5) Zásah k odvrácení nebo snížení ozáření musí být proveden, pokud ozáření a) dosahuje nebo bez provedení zásahu by dosáhlo úrovní, při nichž dochází k bezprostřednímu poškození zdraví, nebo b) přesahuje nebo bez provedení zásahu by přesáhlo směrné hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem a jestliže zásahem očekávané snížení škody nebo zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem. Prováděcí právní předpis stanoví směrné hodnoty a podrobnosti o pravidlech pro přípravu a provádění zásahů.“. 7. V § 4 odstavec 6 zní: „(6) Každý, kdo provádí činnosti vedoucí k ozáření, je povinen omezovat ozáření fyzických osob tak, aby celkové ozáření způsobené možnou kombinací ozáření z činností vedoucích k ozáření nepřesáhlo v součtu limity ozáření. Limity ozáření stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Úřad je oprávněn stanovit optimalizační meze jako horní mez pro optimalizaci radiační ochrany a v povolení stanovit nižší limity specifické pro danou činnost (dále jen „autorizované limity“).“. 8. V § 4 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Limitům ozáření nepodléhá a) lékařské ozáření; Úřad stanoví pro lékařské ozáření diagnostické referenční úrovně, b) ozáření z přírodních zdrojů, kromě ozáření z těch přírodních zdrojů, které jsou záměrně využívány, a kromě prováděcím právním předpisem stanovených případů, kdy je toto ozáření významně zvýšené, c) havarijní ozáření zasahujících fyzických osob; toto ozáření nesmí překročit desetinásobek limitů stanovených pro ozáření radiačních pracovníků, pokud nejde o případ záchrany lidských životů či zabránění rozvoje radiační mimořádné situace s možnými rozsáhlými společenskými a hospodářskými důsledky. Zasahující fyzické osoby musí být o nebezpečí spojeném se zásahem prokazatelně informovány a musí se zásahu účastnit dobrovolně, d) havarijní ozáření.“. Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11. 9. V § 4 odst. 8 se slova „činnosti vedoucí k ozáření“ nahrazují slovy „radiační činnosti“ a za slova „podle § 2 písm. a) bodu“ se vkládají slova „5 a“. 10. V § 4 odstavec 11 zní: „(11) Na pracovištích, kde se vykonávají radiační činnosti, se vymezují sledovaná a kontrolovaná pásma. Práce v těchto pásmech podléhají z hlediska radiační ochrany soustavnému dohledu, evidenci a regulaci. Prováděcí právní předpis stanoví označování sledovaných a kontrolovaných pásem a podrobnosti pro jejich vymezování, ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci v nich, pro regulaci vstupu do nich a pro oznamování sledovaných pásem a schvalování kontrolovaných pásem.“. 11. V § 4 se doplňují odstavce 12 až 17, které znějí: „(12) Podle míry ohrožení zdraví a životního prostředí ionizujícím zářením se zdroje ionizujícího záření klasifikují jako nevýznamné, drobné, jednoduché, významné a velmi významné a pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti, se zařazují do I., II., III. nebo IV. kategorie a radiační pracovníci se zařazují do kategorie A (dále jen „pracovníci kategorie A“) nebo B (dále jen „pracovníci kategorie B“). Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti k rozdělení zdrojů ionizujícího záření, včetně zprošťovacích úrovní, zařazení radiačních pracovníků a zařazení pracoviště do kategorie. (13) Každý pracovník kategorie A, který je vybaven osobním radiačním průkazem, je povinen tento průkaz chránit před ztrátou, odcizením, zničením nebo zneužitím a na požádání jej předkládat Úřadu či příslušnému držiteli povolení. (14) Každý, kdo nalezne zdroj ionizujícího záření nebo jaderný materiál nebo má podezření, že jde o zdroj ionizujícího záření nebo jaderný materiál, je povinen neprodleně oznámit jeho nález Policii České republiky nebo Úřadu. (15) Každý, kdo zjistí ztrátu, odcizení nebo poškození zdroje ionizujícího záření nebo jaderného materiálu nebo jejich obalu, je povinen neprodleně oznámit tuto událost Policii České republiky a Úřadu. (16) Každý, kdo nakládá s vybranými položkami, vyrábí obalové soubory pro ozářené nebo vyhořelé jaderné palivo nebo provádí výstavbu horkých komor nebo provádí výzkumné a vývojové činnosti vztahující se k jadernému palivovému cyklu, je povinen oznámit zahájení a rozsah těchto činností Úřadu. Rozsah a způsob oznamování upraví prováděcí právní předpis. (17) Každý, kdo těží nebo zpracovává na území České republiky uranové nebo thoriové rudy, je povinen vést a předávat Úřadu evidenční údaje. Prováděcí právní předpis upraví podrobnosti vedení a předávání evidenčních údajů a vzory formulářů.“. 12. V § 5 odst. 1 se za slova „nevlastnících jaderné zbraně“ vkládají slova „a do států, které jaderné zbraně vlastní, ale nejsou smluvními stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní“. 13. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Provádění zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu, podporování nebo účast na provádění jakéhokoli zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu je zakázáno.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 14. V § 5 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Je zakázáno přidávání radioaktivních látek do potravin, hraček, šperků a kosmetických přípravků, jakož i dovoz či vývoz takto upravených výrobků. (6) Je zakázáno přepravovat radioaktivní odpad do a) místa určení nacházejícího se jižně od 60. stupně jižní šířky, b) státu, který je signatářem 4. Konvence Afrických, Tichomořských a Karibských zemí a Evropských společenství a který není členským státem Evropské unie, pokud nejde o zpětný dovoz zdrojů ionizujícího záření vyrobených v tomto státě nebo radioaktivní odpad vzniklý z materiálů vyvezených z tohoto státu za účelem jejich zpracování nebo přepracování v České republice, c) státu, který nemá dle stanoviska kompetentního orgánu státu původu radioaktivních odpadů zvláštním právním předpisem upraveno bezpečné nakládání s radioaktivními odpady nebo podle dostupných informací nemá technicky nebo administrativně zajištěno bezpečné nakládání s radioaktivními odpady.“. 15. § 6 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3), 3a) a 3b) zní: „§ 6 Ozáření z přírodních zdrojů (1) Pokud jsou přírodní radionuklidy záměrně využívány pro jejich radioaktivní, štěpné nebo množivé vlastnosti, vztahují se na nakládání s nimi ustanovení tohoto zákona ve stejném rozsahu jako na umělé zdroje ionizujícího záření. Těžba, úprava a zpracování radioaktivních nerostů3) se považuje za radiační činnost. (2) Prováděcí právní předpis stanoví pracoviště, kde může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření fyzických osob při výkonu jejich práce nebo jednotlivců z obyvatelstva v okolí stanoveného pracoviště. (3) Na pracovištích stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 2 právnická nebo fyzická osoba vlastnící nemovitost, ve které je stanovené pracoviště, nebo vlastnící pracoviště je povinna a) informovat dotčené osoby vykonávající práce o možném zvýšeném ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a o zdravotní újmě s tím související a o překročení směrných hodnot a o provedených zásazích, b) zajistit měření, která dovolí pro fyzické osoby stanovené prováděcím právním předpisem určit roční efektivní dávku a v rozsahu a formou stanovenou prováděcím právním předpisem údaje o provedených měřeních evidovat a pravidelně předávat Úřadu, c) dovolit uvolňování přírodních radionuklidů do životního prostředí jen v míře nepřevyšující uvolňovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem nebo v rozsahu a za podmínek povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h), d) provést zásahy ke snížení ozáření v těch případech, kdy jsou překročeny směrné hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem a jestliže zásahem očekávané snížení zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem, e) v případě, že ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření může u osob vykonávajících práce překročit tři desetiny některého z limitů ozáření pro radiační pracovníky, musí tuto skutečnost oznámit Úřadu a na dotčené osoby vykonávající práce se uplatňuje stejný rozsah požadavků jako na pracovníky kategorie A, včetně preventivní zdravotní péče a osobního monitorování. (4) Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi3a) nebo žádá o stavební povolení takové stavby, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Pokud se taková stavba umísťuje na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Podmínky pro provedení preventivních opatření stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. Stanovení radonového indexu pozemku se nemusí provádět v tom případě, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch. Prováděcí právní předpis stanoví postup pro stanovení radonového indexu pozemku. (5) Ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi, u kterých úroveň ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší je vyšší než prováděcím právním předpisem stanovené směrné hodnoty a toto ozáření lze snížit takovým zásahem, s nímž spojené očekávané snížení zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem, je vlastník budovy povinen usilovat o jeho snížení na úroveň, jakou lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. Přesahuje-li úroveň ozáření prováděcím právním předpisem stanovené mezní hodnoty, stavební úřad nařídí provedení nezbytných úprav na stavbě z důvodů závažného ohrožení zdraví, je-li to ve veřejném zájmu. O překročení směrných nebo mezních hodnot a o provedených zásazích musí vlastník budovy informovat nájemce. (6) Výrobci a dovozci stavebních materiálů, výrobci a dovozci balené vody a dodavatelé vody určené k veřejnému zásobování pitnou vodou jsou povinni zajistit systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vést o výsledcích evidenci a oznamovat tyto údaje Úřadu. Výsledky měření jsou povinni výrobci, dovozci a dodavatelé na vyžádání poskytnout veřejnosti. Stavební materiály ani balená voda, kromě vody, která je přírodním léčivým zdrojem,3b) se nesmí uvádět do oběhu a pitná voda dodávat k veřejnému zásobování, pokud 1. obsah přírodních radionuklidů překročí mezní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, nebo 2. obsah přírodních radionuklidů překročí směrné hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, s výjimkou případů, kdy náklady spojené se zásahem ke snížení obsahu radionuklidů by byly prokazatelně vyšší než rizika zdravotní újmy. 3) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3a) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 3b) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčivých lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).“. 16. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Přetrvávající ozáření Vlastník nemovitosti, na které byl zjištěn zdroj přetrvávajícího ozáření, je odpovědný za přípravu a provedení zásahu. Přesahuje-li zjištěné přetrvávající ozáření stanovené směrné hodnoty, je vlastník nemovitosti povinen neprodleně oznámit zjištěnou situaci Úřadu a osobám, které tuto nemovitost užívají, ohraničit dotčený prostor a zajistit přiměřenou regulaci vstupu na pozemky a do budov a jejich užívání.“. 17. § 7 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4), 4a) a 4b) zní: „§ 7 Lékařské ozáření (1) K lékařskému ozáření mohou být používány pouze zdroje ionizujícího záření, které vyhovují požadavkům na zdravotnické prostředky podle zvláštních právních předpisů,4) nebo radiofarmaka registrovaná nebo připravovaná na pracovišti nukleární medicíny zdravotnického zařízení podle zvláštních právních předpisů.4a) Lékařské ozáření se smí uskutečnit pouze tehdy, je-li odůvodněno přínosem vyvažujícím rizika, která ozářením vznikají nebo mohou vzniknout. (2) Ověřování nových poznatků na člověku anebo použití metod dosud nezavedených v klinické praxi, které jsou spojeny s ozářením, včetně těch ozáření, kde není přímý zdravotní přínos pro fyzické osoby podstupující ozáření, je možno provádět pouze podle zvláštních právních předpisů4b) a po kladném vyjádření Úřadu. (3) Podmínky lékařského ozáření, diagnostické referenční úrovně, pravidla pro ozáření fyzických osob dobrovolně pomáhajících osobám podstupujícím lékařské ozáření, včetně prokazatelného poučení a písemného souhlasu těchto fyzických osob, náležitosti programů zabezpečování jakosti lékařských úkonů a výkonů a požadavky na zvláštní odbornou způsobilost fyzických osob podílejících se na těchto výkonech stanoví prováděcí právní předpis. 4) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů. 4a) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4b) Například § 23 a 27b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Pokud nejsou překročeny uvolňovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím Úřadu, lze radioaktivní odpady, radioaktivní látky a předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované uvádět do životního prostředí bez předchozího povolení Úřadu; z hledisek radiační ochrany se dále nesledují a nakládá se s nimi, jako by radioaktivní nebyly. V případě, kdy obsah radionuklidů nebo znečištění radionuklidy přesahuje uvolňovací úrovně, je možné radioaktivní odpady a jiné látky, předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované uvést do životního prostředí pouze na základě povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h).“. 19. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Povolení Úřadu je třeba k a) umístění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů, b) výstavbě jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, c) jednotlivým etapám uvádění jaderného zařízení do provozu stanoveným prováděcím právním předpisem, d) provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie, e) opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva, f) provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie, g) jednotlivým etapám vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem, h) uvádění radionuklidů do životního prostředí v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem, i) nakládání se zdroji ionizujícího záření v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem, j) nakládání s radioaktivními odpady v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem, k) dovozu nebo vývozu jaderných položek nebo k průvozu jaderných materiálů a vybraných položek, l) nakládání s jadernými materiály, m) přepravě jaderných materiálů a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem; toto povolení se nevztahuje na osobu, která dopravu provádí, případně dopravce, pokud není současně přepravcem, případně odesílatelem nebo příjemcem, n) odborné přípravě vybraných pracovníků (§ 18 odst. 5), o) zpětnému dovozu radioaktivních odpadů vzniklých při zpracování materiálů vyvezených z České republiky, p) mezinárodní přepravě radioaktivních odpadů v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem, r) provádění osobní dozimetrie a dalších služeb významných z hlediska radiační ochrany v rozsahu a způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem, s) přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků při jejich výrobě nebo přípravě nebo k dovozu či vývozu takových výrobků.“. 20. V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „a mají trvalý pobyt v České republice“ zrušují. 21. V § 10 odst. 1 písmeno b) zní: „b) osoby, které jsou statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu právnické osoby, které má být povolení vydáno, dosáhly věku 21 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jedna z nich je odborně způsobilá.“. 22. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Podmínkou pro vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. i) je doklad o tom, že žadatel ustanovil k zajištění soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany fyzickou osobu, která splňuje zvláštní odbornou způsobilost podle § 18 odst. 2 písm. b) odpovídající rozsahu a způsobu nakládání se zdroji ionizujícího záření (dále jen „dohlížející osoba“), nebo že zvláštní odbornou způsobilost má žadatel sám.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 23. V § 10 odst. 3 se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „nebo 2“. 24. V § 12 písm. a) a b) se slova „ukončené vysokoškolské vzdělání příslušného směru“ nahrazují slovy „řádně ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem ve studijním programu v příslušném oboru“. 25. V § 13 odst. 3 písm. a) se slova „všech členů statutárního orgánu nebo jednatelů“ nahrazují slovy „členů statutárního orgánu nebo osoby, která je statutárním orgánem nebo alespoň jedním členem statutárního orgánu“. 26. V § 13 odst. 3 se na konci písmene c) doplňují tato slova: „; je-li ustavována dohlížející osoba, jejím písemným souhlasem a dokladem o její zvláštní odborné způsobilosti“. 27. V § 13 odst. 3 písm. e) se slova „nebo velmi významného zdroje ionizujícího záření“ nahrazují slovy „a písemným souhlasem vlastníka nemovitosti se zřízením pracoviště III. nebo IV. kategorie, pokud má být zřizováno“. 28. V § 13 odst. 3 písm. h) se slova „dovozu nebo“ a „dovoz nebo“ zrušují a slova „radionuklidových zářičů“ se nahrazují slovy „radioaktivních látek“. 29. V § 13 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní: „(4) Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. a), b) a g) je hodnocení vlivu na životní prostředí, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis.7) Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. f) je hodnocení vlivu na životní prostředí podle zvláštního zákona7) v případě, že rekonstrukce nebo jiná změna ovlivňující jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie je spojena se zvýšením autorizovaných limitů výpustí stanovených Úřadem podle § 4 odst. 6. 7) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).“. 30. V § 13 odst. 5 se slova „§ 9 odst. 1 písm. a) až g), písm. i), j), l) a n)“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 1 písm. a) až g), písm. i), j), l), n) a r)“. 31. V § 16 odst. 6 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 32. V § 17 odst. 1 písm. k) na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) bez zbytečného odkladu informovat Úřad o prohlášení konkursu nebo zamítnutí konkursu pro nedostatek majetku.“. 33. V § 18 odst. 1 písmeno h) včetně poznámek pod čarou č. 10), 11), 11a), 11b) a 11c) zní: „h) pro zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu, pokud odhad celkových nákladů na vyřazování ověřený Správou úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa“) přesáhne 300 000 Kč, vytvářet rovnoměrně rezervu10) tak, aby peněžní prostředky vedené na vázaném účtu byly k dispozici pro potřeby přípravy a realizace vyřazování z provozu v potřebném čase a výši v souladu s Úřadem schváleným návrhem k vyřazování. V případě, že odhad celkových nákladů na vyřazování přesáhne 1 mld. Kč, je držitel povolení povinen ukládat peněžní prostředky ve výši této rezervy na vázaný účet u banky v České republice. Výnosy prostředků vázaného účtu jsou příjmem tohoto vázaného účtu. Rezerva je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu.10) Prováděcí právní předpis stanoví způsob tvorby rezervy. Peněžní prostředky vedené na vázaném účtu lze použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu, čerpání těchto prostředků podléhá schválení Správou. Povinnost tvorby rezervy na vyřazování z provozu se nevztahuje na organizační složky státu11) a státní příspěvkové organizace,11a) veřejné vysoké školy,11b) organizační složky a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky,11c) 10) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 11a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 11b) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 11c) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb.“. 34. V § 18 odst. 1 písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 11d) zní: „j) zajistit pro pracovníky kategorie A vstupní preventivní lékařské prohlídky a nejméně jednou ročně periodické preventivní lékařské prohlídky a v případech, kdy podle posouzení ozáření Úřadem došlo k překročení limitů ozáření, zajistit mimořádnou preventivní lékařskou prohlídku a následnou preventivní lékařskou prohlídku,11d) pokud je Úřadem doporučena, a dále pro zaměstnance, kteří vykonávají činnosti mající bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, zajistit ověřování psychické způsobilosti. Náklady preventivních lékařských prohlídek hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Držitel povolení je dále povinen pravidelně informovat zdravotnické zařízení zajišťující závodní preventivní péči o obdržených osobních dávkách pracovníků, 11d) § 84 odst. 1 písm. v) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 35. V § 18 odst. 1 písm. m) se za slova „vstupovaly do střeženého“ vkládají slova „a chráněného“. 36. V § 18 odst. 1 písm. o) se slova „a zvláštní odborné způsobilosti“ zrušují. 37. V § 18 odst. 1 písm. o) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a r), která znějí: „p) předávat Úřadu a Evropské komisi údaje požadované tímto zákonem a předpisy Evropských společenství; okruh údajů, způsob a formu předávání stanoví prováděcí právní předpis, r) vybavit radiační pracovníky kategorie A, kteří pracují v kontrolovaném pásmu jiného držitele povolení, osobními radiačními průkazy vydanými Úřadem a pravidelně aktualizovat údaje v nich uvedené v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.“. 38. V § 18 odst. 2 písm. b) se slova „řízení práce se zdroji ionizujícího záření a vykonávání dalších“ nahrazují slovem „vykonávání“. 39. V § 18 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 40. V § 18 odst. 4 se slova „Řídit práce se zdroji ionizujícího záření a vykonávat další“ nahrazují slovem „Vykonávat“. 41. V § 18 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Držitel povolení, který provozuje kontrolované pásmo, ve kterém pracují i pracovníci kategorie A jiného držitele povolení, kontroluje před započetím prací jejich osobní radiační průkaz a doplňuje do něj údaje v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.“. 42. V § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) se za slovo „vyrozumět“ vkládají slova, která včetně poznámky pod čarou č. 11e) znějí: "v souladu se zvláštním právním předpisem11e) 11e) § 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.“. 43. V § 20 se slova nadpisu „radionuklidových zářičů“ nahrazují slovy „radioaktivních látek“. 44. V § 20 odst. 1 úvodní věta zní: „Držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. m) nebo osoba předávající radioaktivní látky k přepravě, uvedená jako odesílatel v přepravních dokladech, (dále jen „přepravce“) je povinna“. 45. V § 20 odst. 1 písm. a) se slova „se zdroji ionizujícího záření“ nahrazují slovy „radioaktivní látkou“. 46. V § 20 odst. 1 písm. b) se slova „radionuklidových zářičů“ nahrazují slovy „radioaktivních látek“. 47. V § 20 odst. 1 písm. c) se slova „radionuklidové zářiče“ nahrazují slovy „radioaktivní látky“. 48. V § 20 odst. 2 se slova „radionuklidových zářičů“ nahrazují slovy „radioaktivních látek“ a slova „radionuklidové zářiče“ se nahrazují slovy „radioaktivní látky“. 49. V § 23 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní: „(1) Obalové soubory pro přepravu, skladování nebo ukládání jaderného materiálu a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem smějí být používány, pouze pokud byly typově schváleny Úřadem. Zdroje ionizujícího záření stanovené prováděcím právním předpisem smějí být uváděny na trh, pokud byly typově schváleny Úřadem. Posouzení shody výrobků postupy podle zvláštního právního předpisu13a) nahrazuje typové schválení Úřadem a takto posouzené výrobky se považují za typově schválené podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis13a) nestanoví jinak; toto se netýká obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání jaderného materiálu a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem. 13a) § 12 a 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“. 50. V § 23 odst. 2 se slova „radionuklidového zářiče stanoveného“ nahrazují slovy „radioaktivní látky stanovené“. 51. V § 23 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 13b) zní: „(6) Nevýznamné a drobné zdroje ionizujícího záření a obalové soubory typu B(U)13b) pro přepravu radioaktivních látek, které byly schváleny obdobným způsobem v členských státech Evropské unie, se považují za typově schválené podle tohoto zákona. 13b) Vyhláška č. 142/1997 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání radionuklidových zářičů a jaderných materiálů, typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření, typovém schvalování ochranných pomůcek pro práce se zdroji ionizujícího záření a dalších zařízení pro práce s nimi (o typovém schvalování).“. 52. V § 26 odst. 1 větě první se slova „Správu úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa“)“ nahrazují slovem „Správu“. 53. V § 26 odst. 3 se na konci písmene h) doplňují tato slova: „a schvalování čerpání peněžních prostředků této rezervy“. 54. V § 27 odst. 5 se za slova „vláda stanoví“ vkládají slova „roční výši a pravidla poskytování příspěvku obcím, na jejichž katastrálním území se nachází úložiště radioaktivního odpadu, a“. 55. V § 28 odst. 1 se slova „prostřednictvím jaderného účtu“ zrušují. 56. V § 28 odst. 2 písm. e) se slova „podle § 6 odst. 2“ nahrazují slovy „podle § 6 odst. 5“. 57. V § 31 odst. 4 se slova „podle § 3 odst. 2 písm. q)“ nahrazují slovy „podle § 3 odst. 2 písm. u)“. 58. V § 39 odst. 1 se za slova „u osob odpovědných za“ vkládají slova „přípravu nebo za“. 59. V § 39 se na konci odstavce 1 doplňují tato slova: „, a u osob, u nichž je důvodné podezření, že porušují závazky vyplývající z mezinárodních smluv, které se týkají využívání jaderné energie a ionizujícího záření a kterými je Česká republika vázána, a u výrobců, dovozců a dodavatelů stavebních materiálů a vod“. 60. V § 39 odst. 5 se slovo „materiálů“ nahrazuje slovem „položek“. 61. V § 39 se na konci odstavce 5 doplňují tyto věty: „Prověřování plnění závazků vyplývajících ze Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek provádí inspektoři pověření podle této Smlouvy. Způsob provedení kontroly se řídí ustanovením této Smlouvy.“. 62. V § 40 odst. 1 písm. b) se za slova „jaderné bezpečnosti“ vkládají slova „radiační ochrany, a dále monitorování a provedení zásahů k omezení nebo likvidaci přetrvávajícího ozáření,“. 63. V § 41 písm. f) se slova „100 tisíc“ nahrazují slovy „1 mil.“. 64. V § 42 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Úřad zahájené správní řízení s fyzickou osobou o udělení pokuty podle tohoto zákona zastaví nebo řízení nezahajuje, pokud správní delikt byl spáchán v souběhu s její trestnou činností a o skutku bylo pravomocně rozhodnuto orgánem činným v trestním řízení. Pokud bylo trestní řízení teprve zahájeno, Úřad správní řízení přeruší. Po dobu trestního řízení neběží lhůty podle § 42.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 65. V § 46 odstavec 1 zní: „(1) Pro potřeby radiační monitorovací sítě na území České republiky a) Ministerstvo financí zajišťuje provoz určených částí měřicích míst na hraničních přechodech a podílí se na zajištění mobilních skupin, b) Ministerstvo obrany se podílí na zajištění sítě včasného zjišťování radiační situace, měřicích míst na uzávěrách a na hraničních přechodech, mobilních skupin a letecké skupiny a zajišťuje letecké prostředky průzkumu, c) Ministerstvo vnitra se podílí na zajištění mobilních skupin, d) Ministerstvo zemědělství se podílí na zajištění měřicích míst kontaminace vod a měřicích míst kontaminace potravin, e) Ministerstvo životního prostředí zajišťuje meteorologické služby a podílí se na zajištění sítě včasného zjišťování radiační situace, měřicích míst kontaminace ovzduší a měřicích míst kontaminace vody. Prováděcí právní předpis stanoví způsob přenosu dat.“. 66. V § 46 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo vnitra poskytuje při zajišťování havarijní připravenosti a při jejím ověřování systém vyrozumění a varování.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 67. V § 47 odstavec 7 zní: „(7) Úřad vydá vyhlášky k provedení § 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 13, 14, 17, 18 s výjimkou odstavce 1 písm. h), § 20, 22, 23, 24, 34, 46 a bodů A.I.1, A.I.2, B.I.1, D.b)4, I.6, I.7, I.8, I.12, I.13 a P. přílohy.“. 68. V § 47 se doplňují odstavce 9 až 11, které včetně poznámek pod čarou č. 39a) a 39b) znějí: „(9) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Úřadem a Ministerstvem financí vydá prováděcí právní předpis k § 18 odst. 1 písm. h). (10) Ministerstvo obrany v rámci své působnosti vykonávat státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků a poskytuje Úřadu informace důležité z hlediska radiační ochrany. (11) Pro účely zvláštního právního předpisu39a) se ozáření ionizujícím zářením, včetně významně zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů, považuje na pracovištích za rizikový faktor pracovních podmínek a na práci v kontrolovaných pásmech se vztahuje i zvláštní právní předpis,39a) pokud tímto zákonem není stanoveno jinak. Práce se zdroji ionizujícího záření, které smí vykonávat pouze pracovníci kategorie A, a práce při výkonu dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou jsou ve smyslu zvláštního právního předpisu39b) pracemi kategorie druhé a pracemi rizikovými. Ostatní práce se zdroji ionizujícího záření se považují za práce kategorie první. 39a) § 134c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. 39b) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 69. V příloze v bodě A. se v úvodní větě slova „pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření“ nahrazují slovy „úložišť radioaktivních odpadů“. 70. V příloze v bodě A.I.1 se slova „a velmi významných zdrojů ionizujícího záření“ nahrazují slovy „nebo úložišť radioaktivních odpadů“. 71. V příloze v bodě B. se v úvodní větě slova „s významnými nebo velmi významnými zdroji ionizujícího záření“ nahrazují slovy „IV. kategorie“. 72. V příloze v bodě C. se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) Pro etapu zkušebního provozu úložiště radioaktivních odpadů I. předprovozní bezpečnostní zpráva, která musí obsahovat 1. popis změny původního projektu hodnoceného v předběžné bezpečnostní zprávě a důkazy, že nedošlo ke snížení úrovně jaderné bezpečnosti jaderného zařízení, 2. doplňující upřesňující průkazy o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, 3. limity a podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení, 4. způsob nakládání s radioaktivními odpady, 5. vyhodnocení jakosti vybraných zařízení; II. další dokumentace, která musí obsahovat 1. harmonogram prací, 2. program prací, 3. důkaz, že byly splněny předchozí rozhodnutí a podmínky Úřadu, 4. důkazy připravenosti zařízení a personálu, 5. způsob zajištění fyzické ochrany, 6. vnitřní havarijní plán, 7. program provozních kontrol.“. 73. V příloze v bodě C. se v předposlední větě za slova „v bodě 2“ vkládají slova „a pod písmenem d) v bodech I.3, II.5 a II.6“. 74. V příloze v bodě D. se v úvodní větě slova „s významným nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření“ nahrazují slovy „III. nebo IV. kategorie“. 75. V příloze bod D.b) zní: „b) Pro povolení provozu pracoviště III. nebo IV. kategorie 1. očekávaný způsob a rozsah prací se zdroji ionizujícího záření na pracovišti, specifikace zdrojů záření, s kterými má být nakládáno, jejich typy a příslušenství, 2. popis stavu stavebních a montážních prací, důkaz o účinnosti stínění, izolačních a ochranných zařízení, dovolujících zahájení radiačních činností, 3. důkaz optimalizace radiační ochrany (§ 4 odst. 4 tohoto zákona), 4. program monitorování v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, 5. návrh vymezení kontrolovaného pásma, předpokládaný počet osob pracujících v něm a způsob zábrany vstupu nepovolaných osob do tohoto pásma, 6. vnitřní havarijní plán, 7. doklad o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků vykonávajících činnosti významné z hlediska radiační ochrany, 8. předpokládaný druh a množství uvolňovaných radionuklidů a předpokládaný druh a množství vznikajících radioaktivních odpadů a způsob jejich likvidace, 9. návrh způsobu vyřazování z provozu a odhad nákladů na vyřazování ověřený Správou. Dokumentaci uvedenou pod písmenem a) v bodě 6 a pod písmenem b) v bodech 4, 5 a 6 schvaluje Úřad. Úřad může zahájit řízení, i když není předložena dokumentace podle písmene a) bodu 4.“. 76. V příloze v bodě F. se v úvodní větě slova „s významným nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření“ nahrazují slovy „III. nebo IV. kategorie“. 77. V příloze v bodě G. se v úvodní větě slova „s významným nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření“ nahrazují slovy „III. nebo IV. kategorie“. 78. V příloze bod I. zní: „I. Dokumentace pro povolení nakládání se zdroji ionizujícího záření 1. Zdůvodnění nakládání se zdroji záření, 2. specifikace zdrojů záření, s kterými má být nakládáno, jejich typy a příslušenství, 3. popis vymezení sledovaného pásma (§ 4 odst. 4 tohoto zákona) na pracovišti, kde bude se zdroji nakládáno, (schematický plánek) doplněný informací o stínění, ochranných zařízeních a vybavení pracovních míst, 4. důkaz optimalizace radiační ochrany (§ 4 odst. 4 tohoto zákona), 5. doklad o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků vykonávajících činnosti významné z hlediska radiační ochrany, 6. program monitorování v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, 7. v případech stanovených prováděcím právním předpisem návrh vymezení kontrolovaného pásma, předpokládaný počet osob pracujících v něm a způsob zábrany vstupu nepovolaných osob do tohoto pásma, 8. při nakládání se zdroji stanovenými prováděcím právním předpisem vnitřní havarijní plán, 9. při očekávaném uvolňování radionuklidů do životního prostředí nebo vzniku radioaktivních odpadů předpokládaný druh a množství uvolňovaných radionuklidů a předpokládaný druh a množství vznikajících radioaktivních odpadů a způsob jejich likvidace, 10. při výrobě nebo dovozu zdrojů specifikace typů zdrojů ionizujícího záření, které mají být vyráběny nebo dováženy, jejich očekávaná množství a harmonogram výroby nebo dovozu a důkaz schopnosti ověřovat shodu vlastností jednotlivých výrobků s daným typem, 11. při distribuci zdrojů ionizujícího záření nebo jiném uvádění na trh specifikace typů zdrojů ionizujícího záření a očekávaná množství jednotlivých výrobků, 12. při provádění zkoušek stanovených prováděcím právním předpisem k hodnocení vlastností umělých zdrojů důkaz o schopnosti měřit a ověřovat vlastnosti zdrojů ionizujícího záření, návrh příslušných metodik a postupů, přehled přístrojového vybavení a jeho zajištění pro vykonávání navrhovaných služeb a koncepce metrologického zabezpečení, 13. při vývozu zdrojů ionizujícího záření specifikace typů, které mají být vyváženy, jejich očekávaná množství a harmonogram vývozu a u zdrojů stanovených prováděcím právním předpisem rovněž doklad potvrzený kompetentním orgánem země příjemce o tom, že příjemce splňuje podmínky pro nakládání se zdroji ionizujícího záření. Dokumentaci uvedenou pod body 6, 7 a 8 schvaluje Úřad.“. 79. V příloze v bodě M. se v úvodní větě slova „radionuklidových zářičů“ nahrazují slovy „radioaktivních látek“. 80. V příloze v bodě N. se v úvodní větě slova „jaderných zařízení a vybraných pracovníků pracovišť se zdroji ionizujícího záření“ zrušují. 81. V příloze se na konci doplňují body P., R. a S., které znějí: „P. Dokumentace pro povolení mezinárodní přepravy radioaktivních odpadů Údaje o žadateli o povolení přepravy, o druhu a způsobu přepravy předložené ve formuláři, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. R. Dokumentace pro povolení k provádění osobní dozimetrie a dalších služeb významných z hlediska radiační ochrany 1. Popis služeb, které mají být poskytovány, a jejich očekávaný rozsah, 2. popis připravenosti zařízení a personálu, 3. doklady prokazující zvláštní odbornou způsobilost k provádění služeb, 4. specifikace používaných metodik a postupů, 5. přehled přístrojového vybavení a jeho zajištění pro vykonávání navrhovaných služeb, 6. koncepce metrologického zabezpečení služeb. Dokumentace uvedená pod body 4 až 6 se nepředkládá pro služby, které nejsou spojené s měřením a hodnocením ionizujícího záření nebo radionuklidů. S. Dokumentace pro povolení přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků při jejich výrobě nebo přípravě nebo k dovozu či vývozu takových výrobků 1. Zdůvodnění přínosu přidávání radioaktivních látek do výrobků, 2. radionuklidové složení a aktivity radionuklidů přidávané do jednotlivých výrobků, 3. celkový očekávaný objem výroby nebo dovozů, 4. návrh návodu na použití (pokynů pro bezpečné používání výrobků uživatelem), 5. koncepce likvidace použitých výrobků.“. ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. II Prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona pozbývají platnosti rozhodnutí orgánu hygienické služby, kterými se práce vykonávaná pracovníky kategorie A podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „atomový zákon“), stanovila jako práce riziková. Čl. III 1. Osoby, které vykonávají radiační činnosti upravené v čl. I tohoto zákona na základě povolení vydaného do 30. června 2002, jsou povinny přizpůsobit nejdéle do 30. června 2003 dokumentaci pro povolovanou činnost požadavkům podle čl. I bodu 10 a bodu 11, pokud jde o § 4 odst. 12. Platnost povolení vydaných podle § 9 odst. 1 písm. d) atomového zákona, s výjimkou povolení provozu jaderného zařízení, které bylo vydáno na základě dokumentace požadované podle bodu D.a) přílohy atomového zákona, a podle § 9 odst. 1 písm. i) atomového zákona, která nabyla právní moci do 30. června 2002, končí uplynutím doby, na kterou byla vydána, nejpozději však 30. června 2007. 2. Držitelé povolení, kteří tvoří rezervu na vyřazování z provozu a jejichž náklady na vyřazování z provozu přesáhnou 1 mld. Kč, jsou povinni pro zajištění požadavků uvedených v § 18 odst. 1 písm. h) atomového zákona zřídit vázáný účet do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona a peněžní prostředky ve výši rezervy vytvořené podle dosavadní právní úpravy převést na vázaný účet do 5 let od nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona. Držitelé povolení, kteří po nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona nemají povinnost rezervu tvořit, rezervu vytvořenou podle dosavadní právní úpravy zruší, a to jednu polovinu ve zdaňovacím období roku nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona a druhou polovinu ve zdaňovacím období roku následujícího, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. IV Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 37 odst. 2 větě první se za slovo „zdraví“ doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 33a) znějí: ", pokud zvláštní právní předpis33a) nestanoví jinak 33a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 39 se na konci odstavce 1 doplňují slova „nebo tak stanoví zvláštní právní předpis33a)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o metrologii Čl. V Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., se mění takto: 1. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní: „§ 14a Státní úřad pro jadernou bezpečnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost provádí u uživatelů měřidel, kteří jsou držiteli povolení podle zvláštního právního předpisu,2a) v rámci státního dozoru nad radiační ochranou a havarijní připraveností prověřování plnění povinností stanovených tímto zákonem u měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího záření a radioaktivních látek. 2a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 2a) a 2b) se označují jako poznámky pod čarou č. 2b) a 2c), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Státní úřad pro jadernou bezpečnost postupem podle tohoto zákona může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč uživateli měřidla, který je držitelem povolení podle zvláštního právního předpisu2a) a který a) použil stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený, b) neplní povinnosti stanovené v § 18 písm. a).“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. VI V § 16 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a zákona č. 239/2000 Sb., se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo obrany vykonává státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou čl. I bodu 33, bodu 68, pokud jde o § 47 odst. 11, čl. II a čl. III, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, a s výjimkou čl. I bodu 19, pokud jde o § 9 odst. 1 písm. p), bodu 37, pokud jde o § 18 odst. 1 písm. p), a bodu 51, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 14/2002 Sb.
Zákon č. 14/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. Vyhlášeno 16. 1. 2002, datum účinnosti 1. 3. 2002, částka 7/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců * ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST ČTVRTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2003 (192/2003 Sb.) 14 ZÁKON ze dne 18. prosince 2001, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. I Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb. a zákona č. 11/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „v případech stanovených zákonem“ nahrazují slovy „při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství“. 2. § 2 zní: „§ 2 (1) Státní zastupitelství je při výkonu své působnosti povinno využívat prostředky, které mu poskytuje zákon. (2) Státní zastupitelství při výkonu své působnosti dbá, aby každý jeho postup byl v souladu se zákonem, rychlý a účinný; svoji působnost vykonává nestranně, respektuje a chrání přitom lidskou důstojnost, rovnost všech před zákonem a dbá na ochranu základních lidských práv a svobod.“. 3. § 3 zní: „§ 3 (1) Věci svěřené do působnosti státního zastupitelství vykonávají pouze státní zástupci; jiné orgány nebo osoby nesmí do jejich činnosti zasahovat nebo je při jejím výkonu nahrazovat anebo zastupovat. (2) Vyšší státní zastupitelství je oprávněno zasahovat do vyřizování věcí, ke kterým je podle zákona příslušné nižší státní zastupitelství, jen způsobem a v rozsahu tímto zákonem stanoveným.“. 4. § 4 zní: „§ 4 (1) Státní zastupitelství v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným zákonem a) je orgánem veřejné žaloby v trestním řízení a plní další úkoly vyplývající z trestního řádu, b) vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, ochranná nebo ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda, c) působí v jiném než trestním řízení. (2) Státní zastupitelství se v souladu se svou zákonem stanovenou působností podílí na prevenci kriminality a poskytování pomoci obětem trestných činů.“. 5. § 4a se zrušuje. 6. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) V obvodu hlavního města Prahy působnost krajského státního zastupitelství vykonává Městské státní zastupitelství v Praze a působnost okresních státních zastupitelství vykonávají obvodní státní zastupitelství. V obvodu města Brna vykonává působnost okresního státního zastupitelství Městské státní zastupitelství v Brně.“. 7. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Státní zastupitelství je příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“. 8. § 8 až 12 včetně nadpisů znějí: „Vedoucí státní zástupci § 8 (1) Vedoucími státními zástupci jsou a) nejvyšší státní zástupce, který stojí v čele Nejvyššího státního zastupitelství, b) vrchní státní zástupci, kteří stojí v čele vrchních státních zastupitelství, c) krajští státní zástupci, kteří stojí v čele krajských státních zastupitelství, a městský státní zástupce, který stojí v čele Městského státního zastupitelství v Praze, (dále jen „krajští státní zástupci“), d) okresní státní zástupci, kteří stojí v čele okresních státních zastupitelství, obvodní státní zástupci, kteří stojí v čele obvodních státních zastupitelství v Praze, a městský státní zástupce, který stojí v čele Městského státního zastupitelství v Brně, (dále jen „okresní státní zástupci“). (2) Vedoucího státního zástupce zastupuje jeho náměstek nebo náměstci v pořadí a v rozsahu jím stanoveném. (3) Vedoucí státní zástupce stanoví vnitřní organizaci státního zastupitelství, v jehož čele stojí, a rozdělení agendy státního zastupitelství mezi státní zástupce; přitom zajistí specializaci státních zástupců podle zvláštních právních předpisů. § 9 (1) Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. (2) Vláda může na návrh ministra spravedlnosti nejvyššího státního zástupce z funkce odvolat. (3) Náměstky nejvyššího státního zástupce jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. § 10 (1) Vrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. (2) Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován. (3) Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován. (4) Ministr spravedlnosti může vrchního státního zástupce, krajského státního zástupce a okresního státního zástupce z této funkce odvolat, pokud závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce; nejde-li o odvolání z důvodu porušení povinností při výkonu státní správy státního zastupitelství (dále jen „správa státního zastupitelství“), činí tak na návrh vedoucího státního zástupce, který je podle odstavců 1 až 3 oprávněn navrhovat jmenování do funkce, z níž má být vedoucí státní zástupce odvolán. (5) Ministr spravedlnosti může jmenovat nebo odvolat krajského nebo okresního státního zástupce též na návrh nejvyššího státního zástupce. (6) Náměstky vrchních státních zástupců, krajských státních zástupců a okresních státních zástupců jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce, o jehož náměstka se jedná. § 11 (1) Vedoucí státní zástupce nebo náměstek vedoucího státního zástupce se této funkce může vzdát písemným oznámením tomu, kdo ho do této funkce jmenoval. Funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce zaniká uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno. (2) Funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce zaniká dnem, ve kterém došlo k zániku jejich funkce státního zástupce. (3) Vzdání se funkce vedoucího státního zástupce nebo náměstka vedoucího státního zástupce anebo odvolání z této funkce nemají za následek zánik funkce státního zástupce. § 11a (1) V rozsahu stanoveném zákonem je nejvyšší státní zástupce nadřízen vrchním státním zástupcům, vrchní státní zástupce krajským státním zástupcům v obvodu vrchního státního zastupitelství a krajský státní zástupce okresním státním zástupcům v obvodu krajského státního zastupitelství. (2) V rozsahu stanoveném zákonem je vedoucí státní zástupce nadřízen státním zástupcům působícím u státního zastupitelství, v jehož čele stojí. § 12 Oprávnění nejvyššího státního zástupce (1) Ke sjednocení a usměrnění postupu státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství nebo k zajištění jednotné vnitřní organizace státního zastupitelství a jednotného výkonu spisové služby může nejvyšší státní zástupce vydávat pokyny obecné povahy; tyto pokyny jsou závazné pro státní zástupce, a pokud tak nejvyšší státní zástupce stanoví, i pro další zaměstnance státního zastupitelství. (2) Nejvyšší státní zástupce může vydávat pro státní zastupitelství stanoviska ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů při výkonu působnosti státního zastupitelství. (3) Nejvyšší státní zástupce může nařídit, aby Nejvyšší státní zastupitelství nebo jím pověřené státní zastupitelství provedlo kontrolu skončených věcí, v nichž bylo příslušné státní zastupitelství činné, a uložilo v případě pochybení opatření k nápravě. (4) Pokud v souvislosti s výkonem působnosti státního zastupitelství získá nejvyšší státní zástupce poznatky o nejednotnosti rozhodování soudů, je oprávněn podat předsedovi Nejvyššího soudu podnět k tomu, aby navrhl Nejvyššímu soudu zaujetí stanoviska k výkladu zákona nebo jiného právního předpisu. (5) Nejvyšší státní zástupce pověřuje státní zástupce působící u určitého státního zastupitelství výkonem dozoru v místech, kde je omezována osobní svoboda [§ 4 odst. 1 písm. b)]; rovněž mu přísluší pověřovat státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství v této věci výkonem dohledu. (6) Nejvyššímu státnímu zástupci přísluší vykonávat další oprávnění, která s funkcí nejvyššího státního zástupce spojuje tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (7) Nejvyšší státní zástupce nejpozději do poloviny kalendářního roku předkládá prostřednictvím ministra spravedlnosti vládě zprávu o činnosti státního zastupitelství za uplynulý kalendářní rok.“. 9. Za § 12 se vkládají nové § 12a až 12i, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1) až 3) znějí: „Vztahy uvnitř soustavy státního zastupitelství § 12a (1) Spory o příslušnost mezi státními zastupitelstvími rozhoduje státní zastupitelství, které je vůči těmto státním zastupitelstvím nejblíže vyšší. (2) Nejblíže vyšší státní zastupitelství rozhoduje o odnětí a přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství, jestliže vedoucí státní zástupce dotčeného nižšího státního zastupitelství je podle předpisů upravujících řízení vyloučen z projednávání věci, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Nejblíže vyšší státní zastupitelství rozhoduje o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutí nejblíže nižšího státního zastupitelství v jeho obvodu, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (4) V případech vyloučení vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, které ve věci vykonává dohled nebo rozhoduje o opravných prostředcích, se postupuje podle odstavce 2 obdobně. Státní zastupitelství, jemuž byla věc z důvodu uvedeného v první větě přikázána, vykonává dohled nebo rozhoduje o opravných prostředcích namísto státního zastupitelství, jemuž byla věc odňata. (5) O odnětí a přikázání věci a o opravných prostředcích se rozhoduje usnesením, proti kterému není přípustná stížnost, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis, podle něhož se řízení vede. § 12b (1) Úkony, které by příslušné státní zastupitelství mohlo provést jen s obtížemi nebo s neúměrnými náklady nebo které v jeho obvodu provést nelze, provede na dožádání jiné státní zastupitelství. (2) Nemůže-li dožádané státní zastupitelství provést úkon ve svém obvodu, postoupí dožádání státnímu zastupitelství, v jehož obvodu lze úkon provést, je-li mu to známo; jinak dožádání vrátí. (3) O prošetření podnětu k podání návrhu nejvyššího státního zástupce na popření otcovství může Nejvyšší státní zastupitelství požádat krajské státní zastupitelství příslušné podle místa bydliště dítěte.1) Dohled § 12c Dohled je výkonem oprávnění stanovených tímto zákonem k zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství. § 12d (1) Nejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny. Postup nejblíže nižších státních zastupitelství může sjednocovat i pokyny vztahujícími se na více věcí určitého druhu. (2) Nejblíže nižší státní zastupitelství je povinno řídit se písemnými pokyny podle odstavce 1, s výjimkou pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu se zákonem. Odmítne-li z tohoto důvodu nejblíže nižší státní zastupitelství pokyn splnit, sdělí neprodleně důvody odmítnutí písemně nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství; pokud nejblíže vyšší státní zastupitelství na svém pokynu trvá a neuplatní jiný postup, věc nižšímu státnímu zastupitelství odejme a vyřídí ji samo. (3) Nejblíže vyšší státní zastupitelství může odejmout věc nejblíže nižšímu státnímu zastupitelství a vyřídit ji samo též tehdy, je-li nejblíže nižší státní zastupitelství nečinné nebo se v jeho postupu vyskytují nedůvodné průtahy. § 12e (1) Vedoucí státní zástupce je oprávněn vykonávat dohled nad postupem státních zástupců působících u státního zastupitelství, v jehož čele stojí, a dávat jim pokyny k postupu při vyřizování věcí v příslušnosti tohoto státního zastupitelství. Postup státních zástupců může sjednocovat i pokyny vztahujícími se na více věcí určitého druhu. Výkonem těchto oprávnění či některých z nich může pověřit jiného státního zástupce. (2) Státní zástupci jsou povinni řídit se pokyny vedoucího státního zástupce nebo jím pověřeného státního zástupce, s výjimkou pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu se zákonem. Pokud byl pokyn vydán ústně, státní zástupce, který pokyn vydal, jej na žádost státního zástupce, kterému je pokyn adresován, potvrdí písemně. (3) Odmítne-li státní zástupce z důvodu podle odstavce 2 pokyn splnit, sdělí neprodleně důvody odmítnutí písemně státnímu zástupci, který pokyn vydal. Pokud ten na pokynu trvá, předloží věc neprodleně se svým stanoviskem vedoucímu státnímu zástupci. Vedoucí státní zástupce je oprávněn pokyn zrušit, a pokud tak neučiní, vyřídí věc státní zástupce, který pokyn vydal. Vydal-li pokyn vedoucí státní zástupce, vyřídí věc sám. (4) V jednání před soudem není státní zástupce vázán pokynem vedoucího státního zástupce nebo jím pověřeného státního zástupce v případě, že v průběhu jednání dojde ke změně důkazní situace. § 12f (1) Oprávnění vyplývající z výkonu dohledu vykonává vůči státnímu zástupci pověřenému výkonem dozoru v místech, kde je omezována osobní svoboda [§ 4 odst. 1 písm. b)], namísto nejblíže vyššího státního zastupitelství a vedoucího státního zástupce pověřený státní zástupce (§ 12 odst. 5). (2) Pokud státní zástupce pověřený výkonem dozoru v místech, kde je omezována osobní svoboda, odmítne splnit pokyn státního zástupce vykonávajícího ve věci dohled podle odstavce 1 z důvodu, že pokyn je v rozporu se zákonem, státní zástupce vykonávající dohled, trvá-li na svém pokynu, vyřídí věc sám. Poskytování informací § 12g (1) Státní zastupitelství si vzájemně poskytují informace, které potřebují k plnění svých úkolů. Informací se pro tyto účely rozumí údaje o postupu státního zastupitelství při výkonu jeho působnosti v určité věci a údaje, které v této souvislosti státní zastupitelství zjistilo. S právem vyžadovat informace není spojeno právo jakkoliv zasahovat do postupu ve věci, v níž se informace vyžadují, nejde-li současně o výkon dohledu. (2) Nejvyšší státní zastupitelství je při výkonu své působnosti oprávněno si vyžádat od kteréhokoli státního zastupitelství zvláštní zprávu o postupu státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství anebo uložit tomuto státnímu zastupitelství, aby tak postupovalo ve vztahu k nejblíže nižším státním zastupitelstvím ve svém obvodu. Oprávnění vrchních a krajských státních zastupitelství vůči nejblíže nižším státním zastupitelstvím při výkonu dohledu nejsou tím dotčena. § 12h (1) Nejvyšší státní zastupitelství při zajišťování výkonu oprávnění a povinností nejvyššího státního zástupce může kdykoli provádět potřebná zjištění u kteréhokoli nižšího státního zastupitelství, které je povinno mu na jeho žádost poskytnout požadovanou součinnost. Přitom může zejména požadovat předložení spisů vedených u nižších státních zastupitelství, nahlížet do nich, pořizovat z nich opisy a výpisy a vyžadovat informace a nezbytná vysvětlení. Jde-li o jiné než vrchní státní zastupitelství, není Nejvyšší státní zastupitelství oprávněno zasahovat do způsobu vyřizování věci, která nebyla pravomocně skončena. (2) Pokud se zjištění přímo nezúčastnil vedoucí státní zástupce nebo jím pověřený státní zástupce příslušného státního zastupitelství, Nejvyšší státní zastupitelství výsledky zjištění příslušnému vedoucímu státnímu zástupci oznámí. V případě vrchního státního zastupitelství využije Nejvyšší státní zastupitelství výsledky zjištění v rámci dohledu. § 12i Zpracovávání osobních údajů státním zastupitelstvím (1) Státní zastupitelství je oprávněno v rámci své působnosti stanovené zákonem zpracovávat osobní údaje včetně údajů citlivých (dále jen „osobní údaje“).2) Pro potřeby orgánů činných v trestním řízení je oprávněno vést centrální evidenci stíhaných osob, která obsahuje osobní údaje vztahující se k osobám, proti kterým se trestní řízení vede, k poškozeným, popřípadě k dalším osobám na trestním řízení zúčastněným a dále údaje k trestným činům, které byly nebo měly být spáchány, a údaje s tím bezprostředně související. (2) Při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 státní zastupitelství postupuje podle zvláštního právního předpisu3) s výjimkou, kdy a) státní zastupitelství je oprávněno při této činnosti sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům, b) k předání nebo předávání osobních údajů do jiných států v rámci spolupráce v trestních věcech uskutečňované na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, není nutný předchozí souhlas Úřadu pro ochranu osobních údajů. 1) § 62 a 62a zákona o rodině. 2) § 4 písm a) a b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb. 3) Zákon č. 101/2000 Sb.“. 10. Část čtvrtá včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4), 4a) a 5) zní: „ČÁST ČTVRTÁ PŮSOBNOST MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI A SPRÁVA STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ § 13 (1) Ministr spravedlnosti může kdykoli požádat kterékoli státní zastupitelství o informaci o stavu řízení v každé věci, v níž je státní zastupitelství činné, pokud je taková informace potřebná k plnění úkolů Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) nebo pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády. (2) Ministerstvo může prostřednictvím příslušného vedoucího státního zástupce požádat kterékoli státní zastupitelství o zpracování podkladů nezbytných k projednání nároků na náhradu škody uplatňovaných z důvodu odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.4) V mezích posuzování uvedených nároků mají pověření pracovníci ministerstva právo se seznamovat s obsahem spisů a evidenčních pomůcek vedených u státních zastupitelství, jakož i právo z nich požadovat opisy a výpisy. Správa státního zastupitelství § 13a (1) Úkolem správy státního zastupitelství je vytvářet státnímu zastupitelství podmínky k řádnému výkonu jeho působnosti, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů státnímu zastupitelství svěřených. (2) Výkon správy státního zastupitelství nesmí narušovat plnění úkolů vyplývajících z jeho působnosti. § 13b (1) Ústředním orgánem správy státního zastupitelství je ministerstvo. (2) Orgány správy státního zastupitelství jsou vedoucí státní zástupci a jejich náměstci; orgány správy státního zastupitelství jednají jménem státního zastupitelství v rozsahu, v jakém správu státního zastupitelství podle tohoto zákona vykonávají. § 13c (1) Správu Nejvyššího státního zastupitelství vykonává ministerstvo prostřednictvím nejvyššího státního zástupce. (2) Správu vrchních, krajských a okresních státních zastupitelství vykonává ministerstvo přímo nebo prostřednictvím příslušných vedoucích státních zástupců; správu okresních státních zastupitelství může vykonávat též prostřednictvím krajských státních zástupců. (3) Vedoucí státní zástupci vykonávají správu státního zastupitelství v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (4) Náměstci vedoucích státních zástupců vykonávají správu státního zastupitelství v rozsahu určeném příslušným vedoucím státním zástupcem; u okresních státních zastupitelství po projednání s krajským státním zástupcem. (5) Při zachování vlastní odpovědnosti mohou vedoucí státní zástupci pověřit jednotlivými úkony správy státního zastupitelství jiného státního zástupce nebo jiného zaměstnance státního zastupitelství, v jehož čele stojí. (6) Vedoucí státní zástupci jsou za výkon správy státního zastupitelství, v jehož čele stojí, odpovědni ministerstvu; krajští státní zástupci odpovídají též za výkon jim svěřené správy okresních státních zastupitelství. (7) Při výkonu správy státního zastupitelství jsou vedoucí státní zástupci nadřízeni státním zástupcům a ostatním zaměstnancům státního zastupitelství, v jehož čele stojí; krajští státní zástupci jsou při výkonu správy státního zastupitelství nadřízeni též okresním státním zástupcům. Vedoucí státní zástupci mohou při výkonu správy státního zastupitelství vydávat opatření, která jsou pro podřízené závazná. § 13d (1) Ministerstvo vykonává správu státního zastupitelství tím, že a) zajišťuje chod státních zastupitelství po stránce organizační, zejména stanoví s ohledem na množství vyřizovaných věcí počty státních zástupců a odborných a dalších zaměstnanců státních zastupitelství; u Nejvyššího státního zastupitelství je stanoví v dohodě s nejvyšším státním zástupcem, b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod státních zastupitelství po stránce personální, c) zajišťuje chod státních zastupitelství po stránce finanční a hospodářské, zejména tím, že zajišťuje financování a materiální zabezpečení státních zastupitelství a provádí revize hospodářské činnosti státních zastupitelství, d) stanoví krajským státním zastupitelstvím v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu, e) organizuje, řídí a kontroluje výkon správy státních zastupitelství prováděný vedoucími státními zástupci, f) vyřizuje stížnosti podané podle tohoto zákona na postup státního zastupitelství (dále jen „stížnosti“), g) stanoví metodiku výběru právních čekatelů a metodicky řídí jejich přijímání do pracovního poměru, h) řídí a organizuje čekatelskou praxi, zejména stanoví pro každé krajské státní zastupitelství počty právních čekatelů a rozhoduje o započtení doby jiné právnické činnosti do čekatelské praxe, i) organizuje a zajišťuje odborné závěrečné zkoušky státních zástupců (dále jen „závěrečná zkouška“), j) organizuje a řídí odborné vzdělávání státních zástupců a ostatních zaměstnanců státních zastupitelství, k) sleduje chod kanceláří státních zastupitelství, l) organizuje, metodicky řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „úkoly krizového řízení a bezpečnosti“), m) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií, n) plní další úkoly při výkonu správy státního zastupitelství vyplývající z právních předpisů. (2) Ministerstvo sleduje odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním státním zastupitelstvím. K tomuto účelu ministerstvo a) metodicky řídí hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců vedoucími státními zástupci, b) sleduje hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců a další poznatky o jejich odborné způsobilosti. (3) Ministerstvo zřizuje Radu pro odbornou způsobilost státních zástupců a po stránce organizační, finanční a materiální zabezpečuje její činnost. Ministerstvo stanoví termíny voleb jejích členů a náhradníků z řad státních zástupců. § 13e (1) Nejvyšší státní zástupce vykonává správu Nejvyššího státního zastupitelství tím, že a) zajišťuje chod Nejvyššího státního zastupitelství po stránce personální a organizační, zejména tím, že se podílí na obsazování Nejvyššího státního zastupitelství státními zástupci, zajišťuje jeho řádné obsazení ostatními odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci státních zástupců a ostatních zaměstnanců Nejvyššího státního zastupitelství, b) zajišťuje chod Nejvyššího státního zastupitelství po stránce hospodářské, materiální a finanční, c) v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u Nejvyššího státního zastupitelství a dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u tohoto státního zastupitelství, d) vyřizuje stížnosti, e) pečuje o další odborné vzdělávání státních zástupců a ostatních zaměstnanců Nejvyššího státního zastupitelství, f) zajišťuje úkoly krizového řízení a bezpečnosti na Nejvyšším státním zastupitelství, g) zajišťuje poskytování informací Nejvyšším státním zastupitelstvím podle zvláštních právních předpisů,4a) h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím pokynů obecné povahy vydává vzorový organizační řád státního zastupitelství a sjednocuje a kontroluje výkon spisové služby státních zastupitelství. (3) Nejvyšší státní zástupce pečuje o odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k Nejvyššímu státnímu zastupitelství. K tomu účelu a) hodnotí odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k Nejvyššímu státnímu zastupitelství (§ 32a a 32b), b) podává návrh na zahájení řízení o odborné způsobilosti státního zástupce podle § 32d, c) vyžaduje od Justiční akademie zprávy o výsledcích odborného vzdělávání potřebné k hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců podle písmena a). § 13f (1) Vrchní státní zástupce vykonává správu vrchního státního zastupitelství tím, že a) zajišťuje jeho chod po stránce personální a organizační, zejména tím, že předkládá návrhy na obsazení vrchního státního zastupitelství státními zástupci, zajišťuje jeho řádné obsazení odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci státních zástupců a ostatních zaměstnanců vrchního státního zastupitelství, b) zajišťuje chod vrchního státního zastupitelství po stránce hospodářské, materiální a finanční, c) v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u vrchního státního zastupitelství a dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u tohoto státního zastupitelství, d) vyřizuje stížnosti, e) pečuje o další odbornou výchovu státních zástupců a ostatních zaměstnanců vrchního státního zastupitelství, f) zajišťuje úkoly krizového řízení a bezpečnosti na vrchním státním zastupitelství, g) zajišťuje poskytování informací Nejvyšším státním zastupitelstvím podle zvláštních právních předpisů,4a) h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Vrchní státní zástupce kontroluje výkon spisové služby u vrchního státního zastupitelství a u krajských státních zastupitelství v jeho obvodu. (3) Vrchní státní zástupce pečuje o odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchnímu státnímu zastupitelství. K tomu účelu a) hodnotí odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchnímu státnímu zastupitelství (§ 32a a 32b), b) podává návrh na zahájení řízení o odborné způsobilosti státního zástupce podle § 32d, c) vyžaduje od Justiční akademie zprávy o výsledcích odborného vzdělávání potřebné k hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců podle písmena a). § 13g (1) Krajský státní zástupce vykonává správu krajského státního zastupitelství a správu okresních státních zastupitelství v jeho obvodu tím, že a) zajišťuje jejich chod po stránce personální a organizační, zejména tím, že předkládá návrhy na obsazení krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství státními zástupci, zajišťuje jejich řádné obsazení odbornými a dalšími zaměstnanci, vyřizuje personální věci státních zástupců a ostatních zaměstnanců krajského státního zastupitelství a v rozsahu jím stanoveném též personální věci státních zástupců a ostatních zaměstnanců okresních státních zastupitelství, b) zajišťuje chod krajského a okresních státních zastupitelství po stránce hospodářské, materiální a finanční, c) rozepisuje prostředky státního rozpočtu stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu společně pro hospodaření krajského státního zastupitelství a pro hospodaření okresních státních zastupitelství minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu, d) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů plní vůči okresním státním zastupitelstvím funkci správce kapitoly státního rozpočtu, e) v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství, dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u těchto státních zastupitelství, f) vyřizuje stížnosti, g) pečuje o další odborné vzdělávání státních zástupců a ostatních zaměstnanců krajského a okresních státních zastupitelství, h) s přihlédnutím k vyjádření Justiční akademie zajišťuje výběr právních čekatelů a s vybranými uchazeči uzavírá pracovní smlouvu, i) řídí a kontroluje čekatelskou praxi v obvodu krajského státního zastupitelství a její výkon, j) kontroluje výkon spisové služby u krajského a okresních státních zastupitelství, k) zajišťuje úkoly krizového řízení a bezpečnosti u krajského a okresních státních zastupitelství, l) zajišťuje poskytování informací Nejvyšším státním zastupitelstvím podle zvláštních právních předpisů,4a) m) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních státních zastupitelství prováděný okresními státními zástupci, n) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Krajský státní zástupce pečuje o odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajskému státnímu zastupitelství. K tomu účelu a) hodnotí odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajskému státnímu zastupitelství nebo k okresnímu státnímu zastupitelství v jeho obvodu (§ 32a a 32b), b) podává návrh na zahájení řízení o odborné způsobilosti státního zástupce podle § 32d, c) vyžaduje od Justiční akademie zprávy o výsledcích odborného vzdělávání potřebné k hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců podle písmena a), d) vyžaduje od okresních státních zástupců posudky a další podklady pro hodnocení odborné způsobilosti státních zástupců okresních státních zastupitelství podle písmena a). § 13h (1) Okresní státní zástupce v souladu s pokyny nadřízeného krajského zástupce vykonává správu okresního státního zastupitelství tím, že a) se podílí na zajištění jeho chodu po stránce personální a organizační, zejména navrhuje řádné obsazení okresního státního zastupitelství státními zástupci a ostatními zaměstnanci a vyřizuje v rozsahu stanoveném nadřízeným krajským státním zástupcem personální věci státních zástupců a ostatních zaměstnanců okresního státního zastupitelství, b) se podílí na zabezpečování chodu okresního státního zastupitelství po stránce hospodářské, materiální a finanční, c) vyřizuje stížnosti, d) kontroluje výkon spisové služby u okresního státního zastupitelství, e) dohlíží na čekatelskou praxi po dobu jejího výkonu u okresního státního zastupitelství, f) zajišťuje poskytování informací Nejvyšším státním zastupitelstvím podle zvláštních právních předpisů,4a) g) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Okresní státní zástupce v souladu s oprávněními stanovenými tímto zákonem dbá na plynulost řízení u okresního státního zastupitelství a dohlíží na řádné plnění povinností státních zástupců a dalších zaměstnanců působících u tohoto zastupitelství. (3) Okresní státní zástupce sleduje odbornou způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k okresnímu státnímu zastupitelství. Na základě svých poznatků zpracovává posudky a jiné podklady pro hodnocení jejich odborné způsobilosti. § 13i Zjistí-li příslušný orgán správy státního zastupitelství, že státní zástupce zaviněně porušil povinnost státního zástupce nebo že svým chováním nebo jednáním ohrozil důvěru v činnost státního zastupitelství anebo jím snížil vážnost a důstojnost funkce státního zástupce, podá návrh na zahájení kárného řízení podle zvláštního právního předpisu;5) návrh na zahájení řízení podle zvláštního právního předpisu podá též, je-li státní zástupce nezpůsobilý k výkonu funkce podle § 26 odst. 1. § 13j Orgány správy státního zastupitelství postupují při výkonu své působnosti v součinnosti se zájmovými organizacemi státních zástupců, s nimiž projednávají zejména a) návrhy zákonů, které se podstatně dotýkají působnosti státního zastupitelství a způsobu jejího výkonu, b) zásadní opatření týkající se organizace státního zastupitelství, postavení státních zástupců a výkonu správy státního zastupitelství. 4) § 6 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1993 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). 4a) § 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. 5) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců.“. 11. § 14 až 16 včetně poznámek pod čarou č. 5a) až 5d) znějí: „§ 14 (1) Ministerstva a jiné státní orgány, orgány územní samosprávy, jakož i orgány profesní a zájmové samosprávy jsou povinny státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti v konkrétní věci bez průtahů zapůjčovat spisy a doklady. Státní zástupci mají právo v mezích výkonu působnosti státního zastupitelství do zapůjčených spisů a dokladů nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy. (2) Ministerstva a jiné státní orgány, orgány územní samosprávy, jakož i orgány profesní a zájmové samosprávy jsou povinny bez průtahů vyhovět dožádáním státního zastupitelství činěným v mezích jeho působnosti a podávat mu potřebná vysvětlení. V případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis, přísluší za vyřízení dožádání peněžité plnění.5a) (3) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 se vztahují i na právnické osoby; na fyzické osoby se vztahují v rozsahu, ve kterém je jim zvláštním právním předpisem svěřen výkon státní správy nebo ve kterém vykonávají podnikatelskou činnost. (4) Soudy jsou povinny umožnit státnímu zastupitelství při výkonu jeho působnosti nahlížet do soudních spisů a pořizovat si z nich opisy a výpisy. Pokud státní zastupitelství při výkonu své působnosti požádá soud o zapůjčení spisu, soud může jeho žádost odmítnout, jen pokud tomu brání závažné důvody. (5) Ustanoveními odstavců 1 až 4 nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů o ochraně utajovaných skutečností, ochrana obchodního tajemství ani ochrana zákonem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti.5b) Za zákonem uznanou povinnost mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona. § 15 (1) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, je každý povinen dostavit se na výzvu ke státnímu zastupitelství a podat zde potřebné vysvětlení. O obsahu vysvětlení a o průběhu tohoto úkonu se sepíše záznam. (2) Vysvětlení nelze požadovat o okolnostech týkajících se utajovaných skutečností chráněných zvláštním právním předpisem od toho, kdo je povinen je zachovat v tajnosti, nebo od toho, kdo by vysvětlením porušil jinou zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl těchto povinností zproštěn tím, kdo je k tomu podle zvláštního právního předpisu oprávněn. (3) Vysvětlení může odepřít osoba, která by tím sebe nebo osobu blízkou5c) vystavila nebezpečí trestního stíhání. Státní zástupce je oprávněn důvodnost odepření přezkoumat, pokud takový postup není v rozporu s účelem, pro který je vysvětlení požadováno. (4) Kdo se dostaví na výzvu podle odstavce 1, má nárok na náhradu výdajů za podmínek a ve výši stanovených právními předpisy o cestovních náhradách a na náhradu prokázaného ušlého výdělku (dále jen „náhrada“). Náhradu poskytuje stát prostřednictvím státního zastupitelství, které výzvu vydalo. Nárok na náhradu nemá ten, kdo byl státním zastupitelstvím vyzván k podání vysvětlení v důsledku vlastního protiprávního jednání nebo výhradně v osobním zájmu. (5) Nárok na náhradu zaniká, pokud nebyl uplatněn ve lhůtě 3 dnů osobou, která se ke státnímu zastupitelství na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být tato osoba poučena. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, pokud se na postup státního zastupitelství při požadování vysvětlení vztahuje zvláštní právní předpis.5d) § 16 (1) Tomu, kdo bez dostatečné omluvy nevyhoví výzvě státního zastupitelství podle § 15 odst. 1, může státní zastupitelství uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, popřípadě může nařídit jeho předvedení. Pořádkovou pokutu je možno uložit opakovaně. (2) Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Stížnost lze podat u státního zastupitelství, které pořádkovou pokutu uložilo, ve lhůtě 3 dnů od doručení písemného rozhodnutí o uložení pokuty. Jestliže státní zastupitelství stížnosti samo nevyhoví, předloží ji bezodkladně k rozhodnutí nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství nebo nejvyššímu státnímu zástupci, uložilo-li pořádkovou pokutu Nejvyšší státní zastupitelství. (3) Na oznamování rozhodnutí o pořádkové pokutě, běh lhůt, určení náležitostí písemného vyhotovení takového rozhodnutí, rozhodování o stížnosti proti němu a na předvedení osoby se jinak užijí přiměřeně ustanovení trestního řádu. (4) Pravomocné rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je vykonatelné uplynutím lhůty k plnění. Výkon rozhodnutí provede na návrh státního zastupitelství, které o uložení pokuty rozhodlo v prvním stupni, soud podle občanského soudního řádu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. (5) Nevyhoví-li výzvě podle § 15 odst. 1 příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, státní zastupitelství může přenechat jeho kázeňské potrestání příslušnému veliteli, náčelníku nebo řediteli. Nevyhoví-li takové výzvě osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, státní zastupitelství ji může přenechat řediteli věznice nebo vazební věznice k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání. Příslušný velitel, náčelník nebo ředitel je povinen o výsledku státní zastupitelství vyrozumět. Obdobně se postupuje v případě osob, které podléhají kárné odpovědnosti podle zvláštních právních předpisů. 5a) Například § 15 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb. 5b) Například § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb., a § 7 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb. 5c) § 116 občanského zákoníku. 5d) Například trestní řád.“. 12. Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 5e) znějí: „§ 16a Přijímání a vyřizování podání (1) Podání se posuzuje podle jeho obsahu; lze je učinit písemně, telegraficky, telefaxem, dálnopisem, prostředky elektronické pošty nebo ústně do protokolu. (2) Z podání musí být patrno, kdo je podává, v jaké věci, jaké jsou jeho důvody a čeho se ten, kdo je učinil, po státním zastupitelství domáhá. Nemá-li podání některou z uvedených náležitostí a není-li ani po upozornění ve stanovené lhůtě tím, kdo podání učinil, doplněno, státní zastupitelství je bez opatření založí. Anonymní podání se přešetřují jen tehdy, pokud obsahují dostatečné údaje pro to, aby jejich obsah bylo možno prověřit; jinak se podání bez opatření založí. (3) Není-li k vyřízení podání příslušné státní zastupitelství, jemuž bylo podání učiněno, a z obsahu podání vyplývá, že k jeho vyřízení je příslušné jiné státní zastupitelství, postoupí podání tomuto státnímu zastupitelství a toho, kdo podání podal, o tom vyrozumí. (4) Není-li vyřízení podání v působnosti státního zastupitelství a k jeho vyřízení je příslušný jiný státní orgán, státní zastupitelství, jemuž bylo učiněno, neprodleně podání zašle tomu, kdo je učinil, a vyrozumí ho podle povahy věci o tom, na koho se má obrátit. Jestliže z obsahu podání příslušnost nevyplývá a jeho obsah zjevně nesouvisí s činností státního zastupitelství, státní zastupitelství o tom vyrozumí toho, kdo podání učinil, a podání založí. (5) Obsahuje-li podání potřebné náležitosti a jeho vyřízení je v působnosti státního zastupitelství, jemuž bylo učiněno, státní zastupitelství jeho důvodnost přezkoumá. Zjistí-li porušení zákona nebo jiného právního předpisu, přijme v rámci své působnosti příslušná opatření ke zjednání nápravy. (6) Po přezkoumání důvodnosti podání je státní zastupitelství povinno o způsobu vyřízení vyrozumět nejpozději do 2 měsíců od doručení podání nebo jeho vrácení vyšším státním zastupitelstvím toho, kdo je učinil; tuto lhůtu lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze získat podklady potřebné pro vyřízení podání, o tom je potřeba toho, kdo podání učinil, písemně vyrozumět. (7) Není-li ten, kdo podání učinil, se způsobem vyřízení spokojen, může požádat o přezkoumání vyřízení podání nejblíže vyšší státní zastupitelství, jehož rozhodnutí v téže věci je konečné. O tom je třeba toho, kdo podání podal, vždy poučit. Pokud žádost o přezkoumání postupu státního zastupitelství obsahuje nové skutečnosti, jež by samy o sobě nebo ve spojení s jinými mohly odůvodnit jiné posouzení věci, nejblíže vyšší státní zastupitelství vrátí věc nižšímu státnímu zastupitelství k opětovnému přezkoumání. (8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nepoužijí na podání činěná státnímu zastupitelství podle zvláštního právního předpisu.5e) § 16b Stížnosti (1) Každý je oprávněn podat stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství. (2) K vyřízení stížnosti je příslušný vedoucí státní zástupce, který je nadřízen státnímu zástupci, proti němuž stížnost směřuje; je též příslušný k vyřízení stížnosti směřující proti zaměstnanci státního zastupitelství, v jehož čele stojí. K vyřízení stížnosti směřující proti nejvyššímu státnímu zástupci je příslušný ministr spravedlnosti. Stížnost se podává u toho, kdo je příslušný k jejímu vyřízení. (3) Ten, kdo je příslušný k vyřízení stížnosti, je povinen přešetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené; vyžaduje-li to řádné prošetření stížnosti, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě požádá o vyjádření další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, sdělí stěžovateli v rámci vyrozumění o vyřízení stížnosti, jaká opatření byla přijata pro odstranění zjištěných závad. (4) Je-li v téže věci podána stejným stěžovatelem další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, stížnost se bez dalšího šetření založí a stěžovatel se již nevyrozumívá; na to je třeba stěžovatele v odpovědi na předchozí stížnost upozornit. (5) Na podávání a vyřizování stížností se jinak použijí ustanovení upravující podání státnímu zastupitelství s tím, že k přezkoumání vyřízení stížnosti je příslušný vedoucí státní zástupce nadřízený vedoucímu státnímu zástupci, který stížnost vyřizoval, a pokud stížnost vyřizoval nejvyšší státní zástupce nebo ministerstvo, ministr spravedlnosti. 5e) Například trestní řád, zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb.“. 13. V § 17 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 5f) zní: „(1) Státním zástupcem může být jmenován státní občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, ke dni jmenování dosáhl věku nejméně 25 let, získal vysokoškolské vzdělání studiem magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice,5f) úspěšně složil závěrečnou zkoušku, jeho morální vlastnosti dávají záruku, že bude funkci řádně zastávat, a souhlasí se svým jmenováním do funkce státního zástupce a s přidělením k určitému státnímu zastupitelství. 5f) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.“. 14. V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen.“. 15. § 18 až 22 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 5g) a 5h) znějí: „§ 18 (1) Funkce státního zástupce vzniká jmenováním. (2) Státního zástupce jmenuje na návrh nejvyššího státního zástupce ministr spravedlnosti na dobu časově neomezenou. (3) Státní zástupce skládá po svém jmenování do rukou ministra spravedlnosti tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu při ochraně veřejného zájmu postupovat vždy v souladu s Ústavou a zákony České republiky, jakož i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, budu respektovat lidská práva, základní svobody a lidskou důstojnost a zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvím v souvislosti s výkonem funkce státního zástupce, a to i po skončení výkonu této funkce. Při výkonu funkce státního zástupce i v soukromém životě budu chránit důstojnost svého povolání.“ Odepření slibu nebo složení slibu s výhradou má za následek zánik funkce státního zástupce. (4) Pracovní poměr státního zástupce se zakládá k České republice jmenováním do funkce státního zástupce a vzniká po složení slibu podle odstavce 3 dnem, který je stanoven k nástupu výkonu této funkce. Nestanoví-li tento zákon jinak, vykonává práva a povinnosti z pracovního poměru státní zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen k výkonu funkce. (5) Pracovní poměr státního zástupce končí dnem zániku funkce státního zástupce. (6) Pracovní poměr státních zástupců se řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. (7) Platové poměry státních zástupců upravuje zvláštní právní předpis. Přidělení k výkonu funkce a jeho změny § 19 (1) Státního zástupce přidělí k výkonu funkce k určitému státnímu zastupitelství ministr spravedlnosti na základě jeho předchozího souhlasu. Dodatečné odvolání tohoto souhlasu má za následek zánik funkce, nelze-li státního zástupce s jeho souhlasem přidělit k jinému státnímu zastupitelství. (2) Ministr spravedlnosti může státního zástupce přeložit s jeho souhlasem nebo na jeho žádost k jinému státnímu zastupitelství téhož nebo vyššího stupně; nestanoví-li tento zákon jinak, ke státnímu zastupitelství nižšího stupně může ministr spravedlnosti přeložit státního zástupce jen na jeho žádost. Žádost o přeložení podává státní zástupce prostřednictvím nejvyššího státního zástupce, který k žádosti připojí své stanovisko. Státní zástupce může až do dne rozhodnutí ministra spravedlnosti o změně svého přidělení žádost vzít zpět. Při překládání státních zástupců ke státnímu zastupitelství vyššího stupně se přihlíží též k hodnocení jejich odborné způsobilosti. (3) Nelze-li řádný výkon působnosti státního zastupitelství zajistit postupem podle odstavců 1 a 2, může ministr spravedlnosti po vyjádření vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen, přeložit státního zástupce i bez jeho souhlasu nebo žádosti k jinému státnímu zastupitelství, dojde-li zákonem ke změně v organizaci státního zastupitelství nebo změně obvodů státních zastupitelství. (4) Podle odstavce 3 lze státního zástupce přeložit pouze k jinému státnímu zastupitelství téhož stupně v rámci obvodu státního zastupitelství o jeden stupeň vyššího anebo ke státnímu zastupitelství o jeden stupeň nižšímu v rámci obvodu státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen k výkonu funkce. Přeložit státního zástupce podle odstavce 3 lze pouze do 6 měsíců od účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto rozhodnutí; z téhož důvodu nelze státního zástupce přeložit opakovaně. Při překládání podle odstavce 3 se přihlédne také k osobním a rodinným poměrům státního zástupce a k hodnocení jeho odborné způsobilosti. (5) Státnímu zástupci, který byl přeložen k výkonu funkce k jinému státnímu zastupitelství podle odstavce 3, zůstává zachován plat, který by mu jinak podle zvláštního právního předpisu příslušel, pokud mu přeložením nevznikne nárok na plat vyšší. (6) Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti podle odstavce 3 lze podat podle zvláštního právního předpisu5g) opravný prostředek k Nejvyššímu soudu. § 19a (1) Státní zástupce může být v zájmu řádného zajištění úkolů státního zastupitelství se svým souhlasem dočasně přidělen k výkonu funkce státního zástupce k jinému státnímu zastupitelství na dobu nejdéle 3 let nebo k jinému orgánu nebo organizaci na dobu nejdéle jednoho roku. Státní zástupce může být se svým souhlasem v zájmu využití zkušeností nebo prohloubení odborných znalostí dočasně přidělen k ministerstvu nebo k Justiční akademii na dobu nejdéle jednoho roku. (2) O dočasném přidělení k jinému státnímu zastupitelství rozhoduje vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, které je ve vztahu k oběma příslušným státním zastupitelstvím nejblíže vyšší. V případě dočasného přidělení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce. V ostatních případech rozhoduje ministr spravedlnosti po projednání s nejvyšším státním zástupcem a v případě dočasného přidělení k jinému orgánu nebo organizaci též na základě jejich souhlasu nebo žádosti. Součástí rozhodnutí je i určení doby dočasného přidělení, kterou nelze bez souhlasu státního zástupce prodlužovat. (3) Státní zástupce dočasně přidělený k jinému státnímu zastupitelství má po dobu přidělení právo na a) zajištění přiměřeného ubytování na náklady státu v sídle státního zastupitelství, ke kterému byl dočasně přidělen, nelze-li po něm oprávněně požadovat, aby denně konal k výkonu funkce u tohoto státního zastupitelství cestu z místa svého bydliště, b) náhradu za používání jiného než služebního silničního motorového vozidla k cestě z místa svého bydliště ke státnímu zastupitelství, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, bylo-li to dohodnuto; výše této náhrady se řídí právními předpisy upravujícími náhrady za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách konaných zaměstnanci v pracovním poměru, c) náhradu prokázaných jízdních výdajů vynaložených na cestu z místa svého bydliště ke státnímu zastupitelství, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, nemá-li za vykonanou cestu právo na náhradu podle písmena b). (4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně, byl-li státní zástupce podle tohoto zákona dočasně přidělen k ministerstvu, k Justiční akademii nebo k jinému orgánu anebo organizaci v České republice. § 20 Pracovní pohotovost (1) Státnímu zástupci může být vedoucím státním zástupcem nařízena pracovní pohotovost v rozsahu nejvýše 600 hodin v kalendářním roce k plnění úkolů, k nimž je státní zastupitelství podle zákona příslušné, pokud jejich provedení nesnese odkladu. Při nařizování pracovní pohotovosti vedoucí státní zástupce dbá na rovnoměrné zatížení všech státních zástupců. (2) Po dobu pracovní pohotovosti je státní zástupce povinen zdržovat se podle rozhodnutí vedoucího státního zástupce na pracovišti, v místě bydliště nebo na jiném vhodném místě. § 21 Zánik funkce státního zástupce (1) Funkce státního zástupce zaniká dnem a) ve kterém měl státní zástupce složit slib, pokud složení slibu odepřel nebo jej složil s výhradou, b) ve kterém po svém jmenování státní zástupce dodatečně odvolal souhlas s prvým přidělením, pokud ho nelze s jeho souhlasem přidělit k jinému státnímu zastupitelství, c) k němuž státní zástupce pozbyl státní občanství České republiky, d) k němuž byl státní zástupce jmenován soudcem, zvolen poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky anebo členem zastupitelstva územního samosprávného celku, e) k němuž státnímu zástupci vznikla funkce ve veřejné správě, f) 31\\. prosince kalendářního roku, v němž státní zástupce dosáhne věku 65 let, g) úmrtí státního zástupce nebo dnem právní moci rozhodnutí o jeho prohlášení za mrtvého. (2) Funkce státního zástupce dále zaniká dnem právní moci rozhodnutí a) kterým byl státní zástupce zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, b) kterým byl státní zástupce odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, c) kterým bylo zjištěno, že státní zástupce je z důvodu uvedeného v § 26 odst. 1 nezpůsobilý k výkonu funkce státního zástupce, d) kterým bylo zjištěno, že státní zástupce není odborně způsobilý vykonávat funkci, e) o uložení kárného opatření odvolání z funkce státního zástupce. (3) Státní zástupce se může vzdát funkce písemným oznámením ministru spravedlnosti; funkce státního zástupce zaniká uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž oznámení státního zástupce o tom, že se funkce státního zástupce vzdává, bylo ministru spravedlnosti doručeno. § 22 Dočasné zproštění výkonu funkce (1) Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce státního zástupce, byl-li dočasně přidělen k ministerstvu nebo Justiční akademii podle § 19a odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení. (2) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce státního zástupce, a) který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání, b) je-li kárně stíhán a bylo navrženo jeho odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného stíhání, c) bylo-li z důvodu uvedeného v § 26 odst. 1 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat funkci státního zástupce, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení. (3) K dočasnému zproštění výkonu funkce státního zástupce dojde dnem, v němž bylo státnímu zástupci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, není-li v rozhodnutí uveden den pozdější. (4) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 přísluší státnímu zástupci jeho dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu.5h) 5g) § 250l a násl. občanského soudního řádu. 5h) Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 14/2002 Sb.“. 16. § 23 až 26 včetně nadpisu části sedmé a poznámek pod čarou č. 5i) až 5k) znějí: „ČÁST SEDMÁ POSTAVENÍ STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ § 23 (1) Státní zástupce výkonem své funkce zajišťuje působnost státního zastupitelství; jím provedené úkony jsou považovány za úkony státního zastupitelství. (2) Odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem státního zastupitelství se řídí zvláštním právním předpisem.5i) § 24 (1) Státní zástupce je při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví; zejména je povinen postupovat svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů. Jakýkoli vnější zásah nebo jiný vliv, jehož důsledkem by mohlo být porušení některé z těchto povinností, musí odmítnout. (2) Státní zástupce je při výkonu své funkce, ve svém osobním životě i při výkonu svých politických práv povinen vystříhat se všeho, co by mohlo vzbuzovat důvodné pochybnosti o dodržování povinností uvedených v odstavci 1, ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce. Státní zástupce zejména a) ve výkonu své funkce se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky, b) svoji funkci musí vykonávat nezaujatě a bez ekonomických, sociálních, rasových, etnických, sexuálních, náboženských nebo jiných předsudků a ve vztahu k osobám, s nimiž při výkonu své funkce jedná, se musí zdržet projevů osobních sympatií, náklonnosti nebo negativních postojů, c) nesmí umožnit, aby funkce státního zástupce byla zneužita k prosazování soukromých zájmů, d) musí odpovědně přistupovat ke správě vlastního majetku i majetku, jehož správa mu byla svěřena, uzavírat jen takové závazky, jejichž plnění není na újmu řádného výkonu funkce státního zástupce, a svoje finanční záležitosti uspořádat tak, aby jich nemohlo být využíváno k nepřípustnému ovlivňování jeho osoby v souvislosti s výkonem funkce státního zástupce, e) nesmí působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního sporu, zastupovat účastníky soudního řízení nebo působit jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení nebo případů, ve kterých takový postup umožňuje zvláštní právní předpis, anebo případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám státní zástupce. (3) Státní zástupce je povinen se soustavně vzdělávat a prohlubovat své znalosti pro řádný výkon funkce. Zejména je povinen účastnit se odborného vzdělávání v Justiční akademii, odborné přípravy organizované státním zastupitelstvím a podrobit se zákonem stanoveným způsobem hodnocení a posouzení svých odborných znalostí a vědomostí. (4) Státní zástupce je povinen zachovávat náležitou úctu k ostatním státním zástupcům, jiným osobám vykonávajícím právnické povolání, k ostatním zaměstnancům státního zastupitelství a dalším osobám, s nimiž při výkonu své funkce jedná; je povinen zejména zdržet se nepřiměřené veřejné kritiky státního zastupitelství a výkonu jeho působnosti, jiných státních zástupců, soudců, advokátů a notářů. (5) Státní zástupce přispívá svými znalostmi a schopnostmi při odborné přípravě a při odborném vzdělávání státních zástupců, soudců, právních a justičních čekatelů a dalších zaměstnanců státního zastupitelství a soudů organizovaném Justiční akademií, ministerstvem, státním zastupitelstvím nebo soudy. Nebrání-li tomu jeho povinnosti při výkonu funkce, může státní zástupce přispívat svými znalostmi též při odborné přípravě zejména advokátů a advokátních koncipientů. (6) Státní zástupce nesmí zastávat žádnou jinou placenou funkci ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické, umělecké, překladatelské a činnosti v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech komor Parlamentu,5j) za předpokladu, že tyto činnosti jsou slučitelné s požadavky na řádný výkon funkce státního zástupce. (7) Pokud byl státní zástupce pověřen jednotlivým úkonem správy státního zastupitelství, je povinen svěřený úkon odpovědně vykonat. § 25 (1) Státní zástupce je povinen zachovat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po skončení výkonu funkce státního zástupce. (2) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,5k) může státního zástupce zprostit mlčenlivosti z vážných důvodů nejvyšší státní zástupce; nejvyššího státního zástupce zprošťuje povinnosti mlčenlivosti ministr spravedlnosti. § 26 Nezpůsobilost k výkonu funkce státního zástupce (1) Státní zástupce není způsobilý k výkonu funkce státního zástupce, jestliže a) mu nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat funkci státního zástupce, b) byl pravomocně odsouzen za trestný čin a takové odsouzení nevedlo k zániku funkce státního zástupce, jestliže čin, za který byl odsouzen, svou povahou zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání ve funkci státního zástupce. (2) Státní zástupce není rovněž způsobilý k výkonu funkce státního zástupce, jestliže řádný výkon funkce znemožňuje jeho nedostatečná odborná způsobilost. 5i) Zákon č. 82/1998 Sb. 5j) § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 5k) Například § 46 odst. 5 písm. h) zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 363/2000 Sb.“. 17. § 27 až 32 znějí: „§ 27 Státní zástupce je odpovědný za kárné provinění. § 28 Kárným proviněním je zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. § 29 Odpovědnost státního zástupce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do 2 let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení. § 30 (1) Za kárné provinění lze státnímu zástupci uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření: a) důtku, b) snížení platu až o 25 % na dobu nejdéle 6 měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného postihu, na dobu nejdéle 1 roku, c) odvolání z funkce. (2) Od uložení kárného opatření lze upustit, pokud projednání kárného provinění státního zástupce je postačující. (3) Drobné nedostatky a poklesky může vedoucí státní zástupce státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení. § 31 Kárné řízení se státními zástupci upravuje zvláštní právní předpis.5) § 32 Podle zvláštního právního předpisu uvedeného v § 31 se postupuje také v případě, že a) státnímu zástupci nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat jeho funkci [§ 26 odst. 1 písm. a)], b) státní zástupce byl pravomocně odsouzen za trestný čin a takové odsouzení nevedlo k zániku funkce, jestliže čin, za který byl státní zástupce odsouzen, svou povahou zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání ve funkci státního zástupce [§ 26 odst. 1 písm. b)].“. 18. Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5l) a 5m) zní: „ČÁST DEVÁTÁ ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K VÝKONU FUNKCE STÁTNÍHO ZÁSTUPCE Hodnocení odborné způsobilosti § 32a (1) Odborná způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajským a okresním státním zastupitelstvím se zhodnotí, jakmile uplyne doba 36 měsíců od jejich nástupu do funkce státního zástupce. (2) Odborná způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchním státním zastupitelstvím nebo k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, jakož i státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajským a okresním státním zastupitelstvím, u nichž uplynula od nástupu do funkce státního zástupce doba uvedená v odstavci 1, se hodnotí vždy po uplynutí 60 měsíců od nástupu do funkce nebo od předchozího zhodnocení jejich odborné způsobilosti. (3) Do dob uvedených v odstavcích 1 a 2 se započítává dovolená na zotavenou. Nevykonával-li státní zástupce svou funkci z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo omluvené nepřítomnosti v práci anebo z jiných vážných důvodů, započítávají se mu do dob uvedených v odstavcích 1 a 2 nejvýše v rozsahu 3 měsíců v kalendářním roce; tyto doby však lze tímto způsobem prodloužit nejdéle o 24 měsíců. (4) Při hodnocení se přihlíží zejména k odborným znalostem, pracovním výsledkům, organizačním schopnostem a charakterovým vlastnostem státních zástupců, poznatkům z provádění dohledu, jakož i k činnostem, které státní zástupci vykonávají nad rámec běžných pracovních povinností k zajištění úkolů státního zastupitelství. Odborná způsobilost státního zástupce se hodnotí zejména podle následujících hledisek: a) jaká je úroveň znalostí zákonů a jiných právních předpisů použitých při činnosti státního zástupce, b) jaká je schopnost aplikovat jeho vědomosti a znalosti při činnosti státního zástupce, c) jaká je úroveň teoretických znalostí a znalosti judikatury vztahující se k činnosti státního zastupitelství, d) jaká je jeho schopnost organizovat svoji práci a činnost státního zastupitelství, e) zda vykonává publikační, vědeckou a pedagogickou činnost a jakou, f) jaké jsou výsledky odborného vzdělávání státního zástupce, a to především na základě zprávy o výsledcích jeho odborného vzdělávání vypracované Justiční akademií. (5) Odborná způsobilost státního zástupce může být vyhodnocena jako výtečná, vyhovující nebo nevyhovující. § 32b (1) Odbornou způsobilost státních zástupců hodnotí a) krajský státní zástupce, jde-li o státního zástupce krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství v jeho obvodu, b) vrchní státní zástupce, jde-li o státního zástupce vrchního státního zastupitelství, c) nejvyšší státní zástupce, jde-li o státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. (2) Vedoucího státního zástupce hodnotí jemu nadřízený vedoucí státní zástupce; nejvyšší státní zástupce hodnocení nepodléhá. (3) Odborná způsobilost státních zástupců musí být příslušnými vedoucími státními zástupci zhodnocena nejpozději do 3 měsíců po uplynutí dob uvedených v § 32a odst. 1 a 2, nebrání-li tomu vážné důvody. S vyhodnocením své odborné způsobilosti musí být státní zástupce seznámen nejpozději do 15 dnů poté, co bylo příslušným vedoucím státním zástupcem uzavřeno. (4) Byla-li odborná způsobilost státního zástupce vyhodnocena jako nevyhovující, příslušný vedoucí státní zástupce nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo hodnocení státního zástupce uzavřeno, podá návrh na zahájení řízení o odborné způsobilosti státního zástupce podle § 32d. § 32c Rada pro odbornou způsobilost státních zástupců (1) Rada pro odbornou způsobilost státních zástupců (dále jen „Rada“) rozhoduje o návrzích na posouzení odborné způsobilosti státních zástupců. (2) Rada má 9 členů a tvoří ji státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, zvolený státními zástupci Nejvyššího státního zastupitelství, dále státní zástupce, zvolený státními zástupci každého z vrchních státních zastupitelství z jejich řad, a 2 státní zástupci určení losem ze státních zástupců navržených krajskými státními zastupitelstvími; členy Rady jsou dále soudce, navržený Soudcovskou radou Nejvyššího soudu, advokát, navržený Českou advokátní komorou, a 2 odborníci z oblasti trestního práva, navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice. (3) Nemůže-li se člen Rady zúčastnit jejího jednání, zastupuje ho jeho náhradník. Náhradníky jsou za člena Rady zvoleného ze státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství a za členy Rady zvolené ze státních zástupců vrchních státních zastupitelství státní zástupci zvolení těmito orgány obdobně jako členové Rady, za státní zástupce krajských státních zastupitelství další státní zástupci navržení krajskými státními zastupitelstvími v pořadí určeném losem, za soudce další soudce navržený Soudcovskou radou Nejvyššího soudu, za advokáta Českou advokátní komorou navržený advokát, a za odborníky z oblasti trestního práva další odborníci navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice. (4) Členové a náhradníci Rady ze státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství, členové a náhradníci Rady ze státních zástupců vrchních státních zastupitelství a státní zástupci navrhovaní do Rady krajskými státními zastupitelstvími jsou voleni shromážděními státních zástupců těchto státních zastupitelství v rovných, přímých a tajných volbách. Volit, být voleni a podávat návrhy na členy a náhradníky Rady mají právo všichni státní zástupci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce na státním zastupitelství, na němž jsou volby konány. Každý státní zástupce může hlasovat pouze pro jednoho z navržených kandidátů. (5) Ve volbách konaných shromážděním státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství a shromážděními státních zástupců vrchních státních zastupitelství je státní zástupce, který získal největší počet hlasů, zvolen členem Rady a státní zástupce, který se umístil na následujícím místě, je zvolen jeho náhradníkem. Ve volbách konaných shromážděními státních zástupců krajských státních zastupitelství je navržen za člena Rady státní zástupce, který získal největší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů se rozhodne o pořadí losem. (6) Shromáždění státních zástupců k volbám členů a náhradníků Rady svolává příslušný vedoucí státní zástupce na základě termínu konání voleb stanoveného ministerstvem. (7) Námitky proti platnosti voleb podle odstavců 4 a 5 mohou být podány do skončení shromáždění státních zástupců svolaného k provedení volby; o námitkách rozhodne s konečnou platností toto shromáždění, jakýkoliv přezkum jeho rozhodnutí je vyloučen. (8) Členy Rady a jejich náhradníky z řad soudců, advokátů a odborníků z oblasti práva jmenuje ministr spravedlnosti na návrh trestního kolegia Nejvyššího soudu, České advokátní komory nebo právnických fakult vysokých škol se sídlem na území České republiky; členy Rady a jejich náhradníky z řad státních zástupců navržených krajskými státními zastupitelstvími jmenuje na základě výsledků jím provedeného losování. Odborníci z oblasti trestního práva, které navrhují za členy Rady a jejich náhradníky děkani právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice, nesmí být současně soudci, státními zástupci nebo advokáty. (9) Funkční období členů Rady a jejich náhradníků trvá 3 roky od jejich zvolení nebo jmenování. (10) Státní zástupce zvolený za člena Rady ze státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství je předsedou Rady. Státní zástupci zvolení za členy Rady ze státních zástupců vrchních státních zastupitelství jsou místopředsedy Rady. Náhradníkům nepřísluší vykonávat tyto funkce. (11) Rada může jednat a rozhodovat za přítomnosti nejméně 7 svých členů nebo jejich náhradníků. Člena Rady, který se nemůže z vážných důvodů účastnit projednání a rozhodnutí věci, zastupuje jeho náhradník. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů nebo jejich náhradníků. Členové Rady a jejich náhradníci jsou si při rozhodováni rovni. (12) Členové Rady a jejich náhradníci jsou při výkonu funkce v Radě nezávislí a jsou při rozhodování vázáni pouze právním řádem České republiky. Jsou povinni rozhodovat bez průtahů, nestranně a spravedlivě a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem. (13) Funkce člena nebo náhradníka člena Rady zaniká dnem, kdy člen nebo náhradník přestal splňovat předpoklady pro zvolení, navržení nebo jmenování do této funkce. Řízení ve věcech odborné způsobilosti státních zástupců § 32d (1) Řízení se zahajuje jen na návrh podaný příslušným vedoucím státním zástupcem (§ 32b odst. 1 a 2) za podmínek uvedených v § 32b odst. 4. (2) Účastníky řízení jsou a) státní zástupce, o jehož odbornou způsobilost jde, b) ministr spravedlnosti, c) vedoucí státní zástupce, který podal návrh. (3) Účastníci mohou být v řízení zastoupeni. § 32e (1) Člen Rady a jeho náhradník jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na poměr ke státnímu zástupci, o jehož odbornou způsobilost jde, nebo k zástupcům účastníků je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. (2) O vyloučení člena Rady nebo jeho náhradníka rozhoduje Rada; člen Rady nebo jeho náhradník, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje. (3) Vyloučeného člena Rady zastupuje jeho náhradník. Byl-li vyloučen také náhradník, Rada věc projedná a rozhodne bez jeho přítomnosti. § 32f (1) Při posuzování odborné způsobilosti státního zástupce Rada zkoumá úroveň jeho teoretických vědomostí, znalost zákonů a jiných právních předpisů, znalost judikatury publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, schopnost aplikovat vědomosti a znalosti při výkonu působnosti státního zastupitelství, publikační, vědeckou a pedagogickou činnost a další okolnosti vypovídající o tom, zda má dostatečné odborné znalosti a vědomosti potřebné k výkonu funkce státního zástupce. (2) Odbornou způsobilost státního zástupce Rada posuzuje na základě hodnocení jeho odborné způsobilosti vypracovaného příslušným vedoucím státním zástupcem (§ 32a a 32b), zhodnocení výsledků jeho odborného vzdělávání zpracovaného Justiční akademií, poznatků z provádění dohledu a dalších důkazů, pomocí kterých mohou být rozhodná hlediska svědčící o odborné způsobilosti státního zástupce objasněna. (3) Nejsou-li doklady a důkazy uvedené v odstavci 2 přiloženy k návrhu, Rada si je od příslušných orgánů vyžádá. (4) Je-li to třeba, provede Rada nebo její předseda anebo pověřený člen potřebná šetření. (5) Návrh na posouzení odborné způsobilosti, jakož i doklady a důkazy uvedené v odstavci 3 a výsledky šetření podle odstavce 4 musí být doručeny státnímu zástupci a ostatním účastníkům do jejich vlastních rukou, ledaže je sami Radě předložili. (6) Zpětvzetí návrhu podaného podle § 32a není přípustné, ledaže byl návrh podán předčasně nebo po jeho podání zanikla státnímu zástupci jeho funkce. § 32g (1) K projednání věci Rada nařídí jednání, k němuž předvolá účastníky, jejich zástupce a všechny, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání je třeba účastníkům doručit písemně do vlastních rukou nejméně 10 dnů předem. Ministra spravedlnosti a vedoucího státního zástupce lze předvolat též telefonicky, telegraficky nebo telefaxem. (2) Jednání Rady jsou neveřejná. (3) V nepřítomnosti státního zástupce, o jehož odbornou způsobilost jde, lze věc projednat jen tehdy, odmítne-li se k jednání dostavit nebo nedostaví-li se k jednání bez včasné a důvodné omluvy. (4) Při jednání Rada provede potřebné důkazy. Státního zástupce lze vyslechnout jen k obsahu provedených důkazů a jen jestliže s tím souhlasí. (5) Po skončení jednání mají účastníci a jejich zástupci právo se vyjádřit k věci. Jako poslednímu se udělí slovo státnímu zástupci. (6) Na základě výsledků dokazování a všeho, co v řízení vyšlo najevo, Rada rozhodne, zda státní zástupce je, či není odborně způsobilý. (7) Rada rozhoduje po poradě; kromě členů Rady, náhradníků zastupujících členy Rady a zapisovatele nesmí být nikdo jiný poradě přítomen. (8) Hlasování Rady řídí její předseda nebo ho zastupující místopředseda. Mladší členové (náhradníci) hlasují před staršími, předseda nebo ho zastupující místopředseda hlasuje poslední. (9) Rozhodnutí Rady se doručuje účastníkům do vlastních rukou; opravné prostředky nejsou přípustné. (10) Rozhodnutí Rady podle odstavce 6 nabývá právní moci marným uplynutím lhůty stanovené pro podání návrhu Nejvyššímu soudu na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce. Skončilo-li řízení před Nejvyšším soudem odmítnutím návrhu nebo zastavením řízení, nabývá rozhodnutí Rady právní moci dnem právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení. § 32h (1) Výkon funkce člena Rady a účast jeho náhradníka na jednání Rady se považují za překážku v práci z důvodů jiného úkonu v obecném zájmu.5l) Člen Rady a jeho náhradník mají právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce a na odměnu za výkon funkce v rozsahu a za podmínek, které ministerstvo stanoví vyhláškou. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení před Radou přiměřeně ustanovení správního řádu.5m) Řízení ve věcech odborné způsobilosti státních zástupců před soudem § 32i Účastník řízení před Radou, který nesouhlasí s rozhodnutím Rady ve věci odborné způsobilosti státního zástupce, může podat u Nejvyššího soudu návrh na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce. § 32j (1) Návrh na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce projedná a rozhodne o něm Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy a 4 soudců. (2) Každé kolegium Nejvyššího soudu navrhne předsedovi Nejvyššího soudu ze soudců zařazených do kolegia 7 kandidátů do senátu uvedeného v odstavci 1. Z navržených kandidátů jmenuje předseda Nejvyššího soudu předsedu senátu, jeho zástupce, členy senátu a 4 náhradníky; dbá přitom, aby mezi členy senátu a náhradníky byla rovnoměrně zastoupena všechna kolegia a aby zástupcem předsedy senátu byl soudce zařazený do jiného kolegia, než do kterého patří předseda senátu. Soudce, který je nebo v posledních 3 letech byl členem nebo náhradníkem Rady, nesmí být předsedou senátu, jeho zástupcem, členem ani náhradníkem senátu. (3) Funkční období senátu Nejvyššího soudu podle odstavce 1 trvá 3 roky. (4) Jestliže senát provedl úkony v řízení o odborné způsobilosti státních zástupců před uplynutím svého funkčního období, řízení dokončí, i když jeho funkční období již uplynulo. § 32k (1) Návrh na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce musí být podán u Nejvyššího soudu do 30 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí Rady. Zmeškání lhůty nelze prominout. (2) Účastníky řízení jsou ti, kdo jimi byli v řízení před Radou. § 32l (1) Předseda senátu Nejvyššího soudu po zahájení řízení vyžádá neprodleně spis Rady, která je povinna jej neprodleně předložit spolu se všemi listinami, kterými byl v řízení před Radou proveden důkaz. (2) Nejvyšší soud návrh na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce odmítne, jestliže a) řízení před Radou bylo zastaveno v souladu se zákonem, b) návrh byl podán opožděně, c) návrh podal ten, kdo k němu není oprávněn. (3) Jako opožděný nemůže být odmítnut návrh, který byl ve lhůtě odevzdán orgánu, který má povinnost jej Nejvyššímu soudu doručit. (4) O odmítnutí návrhu podle odstavce 2 může být rozhodnuto bez nařízení jednání. § 32m (1) Dříve než Nejvyšší soud o návrhu na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce rozhodne, může ten, kdo návrh podal, jej vzít zpět. (2) Je-li návrh na posouzení odborné způsobilosti vzat zpět, Nejvyšší soud řízení zastaví. (3) O zastavení řízení může být rozhodnuto bez nařízení jednání. § 32n (1) Nedojde-li k odmítnutí návrhu nebo k zastavení řízení, doručí se návrh ostatním účastníkům řízení do vlastních rukou a předseda senátu Nejvyššího soudu nařídí k projednání věci jednání. (2) K jednání se předvolají účastníci, jejich zástupci a všichni, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání k jednání je třeba účastníkům doručit písemně do vlastních rukou nejméně 10 dnů předem. (3) Jednání Nejvyššího soudu ve věcech posouzení odborné způsobilosti státních zástupců jsou neveřejná. § 32o (1) V řízení před Nejvyšším soudem platí obdobně § 32f odst. 1 až 4 a § 32g odst. 3 až 5. (2) Při zjišťování skutkového stavu může Nejvyšší soud vycházet též z důkazů, které byly provedeny v řízení před Radou, jestliže při nich bylo postupováno v souladu se zákonem. Ukazuje-li se to potřebné, může tyto důkazy zopakovat. (3) Účastníci mohou v řízení navrhovat důkazy až do doby, než Nejvyšší soud o návrhu rozhodne. V řízení před Nejvyšším soudem mohou být provedeny i takové důkazy, které nebyly účastníky navrženy v řízení před Radou. Ke zjištění skutkového stavu věci je Nejvyšší soud povinen provést i jiné důkazy, než byly účastníky navrženy. (4) Na základě zjištěného skutkového stavu věci Nejvyšší soud rozhodne, zda státní zástupce je, či není odborně způsobilý. § 32p (1) V řízení ve věcech odborné způsobilosti státních zástupců Nejvyšší soud rozhoduje usnesením. (2) Usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo rozhodnuto, zda státní zástupce je, či není odborně způsobilý, nahrazuje původní rozhodnutí Rady. (3) V usnesení Nejvyšší soud též rozhodne o náhradě nákladů řízení. (4) Proti usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci odborné způsobilosti státního zástupce, nejsou přípustné opravné prostředky. § 32q Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se v řízení ve věcech odborné způsobilosti státního zástupce před Nejvyšším soudem přiměřeně ustanovení části první a třetí občanského soudního řádu. 5l) § 124 zákoníku práce. 5m) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní části devátá a desátá se označují jako části desátá a jedenáctá. 19. § 33 a 34 znějí: „§ 33 Čekatelská praxe (1) Čekatelská praxe je odbornou přípravou právních čekatelů na výkon funkce státního zástupce. Doba čekatelské praxe činí 36 měsíců, do této doby se započítává doba dovolené na zotavenou čerpané v době výkonu čekatelské praxe. Nevykonává-li právní čekatel čekatelskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo jiné omluvené nepřítomnosti v práci, započítají se mu tyto doby do doby čekatelské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání. (2) Do doby čekatelské praxe se započte doba výkonu funkce soudce a justičního čekatele, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu, praxe advokáta a advokátního koncipienta. Ministerstvo může na žádost právního čekatele započítat do doby čekatelské praxe dobu jiné právnické činnosti, jestliže právní čekatel získal za jejího trvání zkušenosti potřebné pro výkon funkce státního zástupce; takto započtená doba nesmí přesahovat 24 měsíců. (3) Čekatelská praxe se vykonává v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Za stát pracovní smlouvu s právním čekatelem uzavírá a v pracovněprávních vztazích za stát s právním čekatelem jedná příslušné krajské státní zastupitelství. (4) Do pracovního poměru právního čekatele může být přijat a čekatelskou praxi může vykonávat ten, kdo splňuje předpoklady pro jmenování státním zástupcem, s výjimkou věku, závěrečné zkoušky a souhlasu s přidělením. (5) Pracovní poměr s právním čekatelem se sjednává na dobu určitou v trvání 40 měsíců. Nedosáhne-li doba čekatelské praxe v době trvání tohoto pracovního poměru délky 36 měsíců, lze s právním čekatelem sjednat prodloužení jeho pracovního poměru o dobu potřebnou k dosažení této délky čekatelské praxe, nejdéle však o 20 měsíců. Pracovní poměr se právnímu čekateli s jeho souhlasem vždy prodlouží o potřebnou dobu, jestliže nedosáhl dobu čekatelské praxe v trvání 36 měsíců v důsledku plnění branné povinnosti nebo pro nepřítomnost v práci z důvodu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě. (6) Právní čekatel skládá při nástupu do práce do rukou krajského státního zástupce tento slib: „Slibuji, že se budu řídit právním řádem České republiky, svědomitě se připravovat na výkon funkce státního zástupce a že si osvojím zásady etiky výkonu funkce státního zástupce.“. (7) Právní čekatel je oprávněn provádět jednoduché úkony státního zástupce nebo administrativní činnost pod vedením státního zástupce nebo jiného odborného zaměstnance státního zastupitelství. (8) Právní čekatel je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl při výkonu své činnosti, a to i po skončení pracovního poměru právního čekatele; povinnosti mlčenlivosti může právního čekatele zprostit ze závažných důvodů nejvyšší státní zástupce. (9) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovní poměr právního čekatele ustanoveními zákoníku práce. § 34 Závěrečná zkouška (1) Po ukončení čekatelské praxe je právní čekatel povinen se podrobit závěrečné zkoušce, jejímž účelem je ověřit, zda má potřebné vědomosti a je náležitě odborně připraven k zastávání funkce státního zástupce. (2) Závěrečná zkouška se skládá před zkušební komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti. Zkušební komise má 5 členů a skládá se ze státních zástupců, soudců, zaměstnanců působících na ministerstvu a dalších odborníků právní teorie a praxe. (3) Závěrečná zkouška se skládá z písemné a ústní části. Je zaměřena především na odvětví práva, která státní zastupitelství aplikuje při výkonu své působnosti, a na právní předpisy, které se vztahují k organizaci státního zastupitelství, soudů a k postavení a povinnostem státních zástupců. (4) Ministerstvo umožní právnímu čekateli na jeho žádost podanou prostřednictvím příslušného krajského státního zastupitelství do konce předposledního měsíce trvání jeho pracovního poměru vykonat závěrečnou zkoušku; den konání zkoušky určí po ukončení čekatelské praxe, nejpozději 1 týden před skončením pracovního poměru. Brání-li právnímu čekateli ve vykonání závěrečné zkoušky důležitá překážka, určí ministerstvo jiný den konání zkoušky do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvědělo, že překážka odpadla; pracovní poměr právního čekatele se v tomto případě s jeho souhlasem prodlužuje tak, aby skončil uplynutím týdne po dni, který byl stanoven k vykonání závěrečné zkoušky, nejdéle o 6 měsíců. (5) Požádá-li právní čekatel, který neuspěl při závěrečné zkoušce, před skončením pracovního poměru o její opakování, umožní mu ministerstvo závěrečnou zkoušku opakovat do 6 měsíců od podání žádosti; závěrečnou zkoušku lze opakovat pouze jednou. Pracovní poměr právního čekatele se v takovém případě s jeho souhlasem prodlužuje do dne, který byl určen k vykonání opakované závěrečné zkoušky. (6) Pracovní poměr právního čekatele, který složil závěrečnou zkoušku, se s jeho souhlasem prodlužuje o 12 měsíců ode dne složení závěrečné zkoušky. V případě, že se právní čekatel stal státním zástupcem, pracovní poměr končí dnem jmenování do funkce. (7) V době trvání pracovního poměru podle odstavce 6 vykonává právní čekatel úkony podle § 33 odst. 7. (8) Za závěrečnou zkoušku se považuje též odborná justiční zkouška a advokátní zkouška.“. 20. Za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST JEDENÁCTÁ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A PRÁVNÍCH ČEKATELŮ § 34a (1) Odborné vzdělávání státních zástupců a právních čekatelů je zajišťováno zejména prostřednictvím Justiční akademie. (2) Odborného vzdělávání v Justiční akademii se zúčastňují a) všichni státní zástupci přidělení k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním státním zastupitelstvím, b) státní zástupci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce k vrchním, krajským a okresním státním zastupitelstvím, kteří vykonávají funkci státního zástupce déle než 3 roky, jestliže byli Radou Justiční akademie zařazeni do vzdělávání; do vzdělávání musí být zařazeni, nebrání-li tomu vážné důvody, nejméně jednou za 5 let, c) všichni právní čekatelé v rámci jejich čekatelské praxe. (3) Ze státních zástupců uvedených v odstavci 2 písm. b) se do vzdělávání nezařazují státní zástupci, kteří vykonávají funkci vrchního nebo krajského státního zástupce anebo jejich náměstka, kteří dosáhli věku 60 let nebo kteří působí na Justiční akademii jako učitelé. (4) Odborné vzdělávání na Justiční akademii trvá a) u státních zástupců uvedených v odstavci 2 písm. a) 2 roky, b) u státních zástupců uvedených v odstavci 2 písm. b) 1 rok, c) u právních čekatelů po dobu čekatelské praxe. (5) Odborné vzdělávání státních zástupců a právních čekatelů na Justiční akademii se ukončuje závěrečnou prací a jejím zhodnocením. (6) Zhodnocení výsledků odborného vzdělávání státního zástupce Justiční akademie sdělí hodnocenému státnímu zástupci, příslušnému vedoucímu státnímu zástupci, ministerstvu nebo na její žádost Radě.“. Dosavadní část jedenáctá se označuje jako část dvanáctá. 21. § 40 zní: „§ 40 (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) jednací řád státního zastupitelství, b) podrobnosti o organizaci Rady, o zabezpečení její činnosti a o odměnách a náhradách hotových výdajů jejích členů, c) postup při výběru právních čekatelů a při jejich přijímání do pracovního poměru, d) obsahovou náplň čekatelské praxe, její organizaci a podrobnosti o závěrečné zkoušce, e) okruh úkonů, které mohou být prováděny právními čekateli. (2) Ministerstvo může vyhláškou stanovit výjimky ohledně sídel a územních obvodů státních zastupitelství, v obvodu státního zastupitelství zřídit jeho pobočky nebo zřídit státní zastupitelství s výlučnou působností anebo určit, že věci určitého druhu z obvodu několika státních zastupitelství bude vyřizovat jedno státní zastupitelství.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců Čl. II Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto: 1. § 5 včetně poznámky pod čarou č. 4) zní: „§ 5 Plat při dočasném přidělení k výkonu funkce státního zástupce (1) Po dobu dočasného přidělení k výkonu funkce k jinému státnímu zastupitelství4) náleží státnímu zástupci dosavadní plat nebo plat, který by mu náležel při trvalém výkonu funkce, pro jejíž výkon byl k jinému státnímu zastupitelství dočasně přidělen, je-li tento plat vyšší. (2) Po dobu dočasného přidělení státního zástupce k výkonu funkce k jinému orgánu nebo organizaci4) náleží státnímu zástupci dosavadní plat. 4) § 19a zákona č. 283/1993 Sb., ve znění zákona č. 14/2002 Sb.“. 2. § 9 včetně poznámek pod čarou č. 16) a 17) zní: „§ 9 Plat při dočasném zproštění výkonu funkce státního zástupce (1) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle zvláštního právního předpisu16) přísluší státnímu zástupci 50 % platu, nestanoví-li tento zvláštní právní předpis jinak. (2) Nedošlo-li z důvodu, pro který byl státní zástupce dočasně zproštěn výkonu funkce, k zániku funkce státního zástupce,17) nevyplacená část platu včetně dalšího platu, pokud by na něj jinak státnímu zástupci vznikl nárok, se doplatí; to neplatí, byl-li státní zástupce pravomocně odsouzen pro trestný čin. 16) § 22 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb. a zákona č. 14/2002 Sb. 17) § 21 odst. 2 písm. b), c) a e) zákona č. 283/1993 Sb.“. ČÁST TŘETÍ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. III 1. Nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, mají vysokoškolské vzdělání získané před 1. lednem 1999 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice nebo vysokoškolské vzdělání získané před 1. lednem 1993 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území bývalé České a Slovenské Federativní Republiky a jejích právních předchůdců anebo zahraniční vysokoškolské vzdělání v oblasti práva, uznané podle zvláštních právních předpisů, pro jmenování státním zástupcem stejné účinky jako vysokoškolské vzdělání získané studiem magisterského studijního programu v oblasti práva. 3. Při zproštění povinnosti mlčenlivosti, která vznikla přede dnem účinnosti tohoto zákona státním zástupcům, právním čekatelům, prokurátorům a vyšetřovatelům prokuratury podle zvláštních právních předpisů, se postupuje podle § 25 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se jedná o zproštění mlčenlivosti uložené přede dnem účinnosti tohoto zákona právním čekatelům prokuratury nebo právním čekatelům státního zastupitelství, postupuje se podle § 33 odst. 8 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění tohoto zákona. 4. Závěrečná zkouška složená přede dnem účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za odbornou závěrečnou zkoušku státního zástupce. U státních zástupců, kteří vykonávají funkci státního zástupce ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za odbornou závěrečnou zkoušku i jiné zkoušky, které měly podle dosavadních předpisů obdobné účinky jako závěrečná zkouška podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo které byly za závěrečnou zkoušku podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uznány. ČÁST ČTVRTÁ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. IV Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 16/2002 Sb.
Zákon č. 16/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 255/2001 Sb. Vyhlášeno 16. 1. 2002, datum účinnosti 1. 9. 2002, částka 7/2002 * Čl. I - Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 255/2001 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2002 16 ZÁKON ze dne 19. prosince 2001, kterým se mění zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 255/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 255/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 5 písmeno d) zní: „d) speciální zařízení a dětské domovy:| na 80 %,“. ---|--- 2. V § 5 odst. 1 písmeno d) zní: „d) u speciálních zařízení a dětských domovů:| na 100 %,“. ---|--- Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se stanoví výše odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení Vyhlášeno 17. 1. 2002, datum účinnosti 17. 1. 2002, částka 10/2002 * § 1 - Odměna za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení činí za každou započatou hodinu práce podle celkového rozsahu a náročnosti 75 až 125 Kč, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.1) * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 17. 1. 2002 23 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 8. ledna 2002, kterou se stanoví výše odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle čl. II bodu 7 zákona č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony: § 1 Odměna za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení činí za každou započatou hodinu práce podle celkového rozsahu a náročnosti 75 až 125 Kč, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.1) § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: JUDr. Bureš v. r. 1) Například § 15 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 20/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 20/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o způsobu a četnosti měření množství vody Vyhlášeno 18. 1. 2002, datum účinnosti 18. 1. 2002, částka 8/2002 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Způsob a četnost měření množství odebírané povrchové nebo podzemní vody * § 4 - Způsob a četnost měření množství vod k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou * § 5 - Způsob a četnost měření množství podzemních vod čerpaných za účelem snižování jejich hladiny * § 6 - V ostatních případech nakládání s vodami uvedených v § 1 písm. a) se měří množství vody způsobem a v četnosti podle podmínek stanovených v povolení vodoprávního úřadu k tomuto nakládání s vodami. * § 7 - Způsob a četnost měření množství odebírané vody, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod, nebo vody, která je vyhrazeným nerostem * § 8 - Způsob měření množství povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované * § 9 - Rozsah, způsob a četnost předávání výsledků měření správcům povodí * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 27. 4. 2011 (93/2011 Sb.) 20 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 27. prosince 2001 o způsobu a četnosti měření množství vody Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 10 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) způsob a četnost měření množství vody pro jednotlivé druhy povoleného nakládání s vodami, a to 1. jde-li o povrchové vody a nejde-li přitom o obecné nakládání s nimi, k jejich odběru, k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání a k jinému nakládání s nimi,1) 2. jde-li o podzemní vody, k jejich odběru, akumulaci, čerpání za účelem snižování jejich hladiny, umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou a k jinému nakládání s nimi,2) 3. k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie, 4. k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových; b) způsob a četnost měření množství vody, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo která je vyhrazeným nerostem; c) způsob měření množství povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované; d) rozsah, způsob a četnost předávání výsledků měření správcům povodí. § 2 Způsob a četnost měření množství odebírané povrchové nebo podzemní vody (1) Množství odebírané povrchové nebo podzemní vody se stanoví a) měřením v tlakových úsecích potrubí, nebo b) měřením v úsecích s volnou hladinou. (2) V případě, kdy nejsou vytvořeny technické podmínky pro způsob měření podle odstavce 1, měření se provádí odvozením podle prokázaného odběru elektrické energie potřebné k odebírání povrchové nebo podzemní vody. (3) Při měření v případě podle odstavce 1 písm. a) se měří pracovním měřidlem stanoveným,3) měřícím kontinuálně objem vody proteklý průtočným profilem za jednotku času. Toto měřidlo, celoročně provozuschopné, zajištěné před odcizením a ovlivněním neoprávněnou manipulací a umožňující odečet nebo výpočet odebraného množství povrchové nebo podzemní vody, je vybaveno místním nedestruktivním záznamem a při výpadku elektrické energie zajištěním k uchování naměřených údajů. (4) Při měření v případě podle odstavce 1 písm. b) se měří měřicím systémem, metrologicky navázaným ve smyslu zvláštního právního předpisu,4) měřícím kontinuálně výšku hladiny vody, popřípadě rychlost proudění vody a využívajícím funkční závislost naměřených hodnot k objemu vody proteklé měrným profilem. Tento měřicí systém, celoročně provozuschopný, zajištěný před odcizením a ovlivněním neoprávněnou manipulací a umožňující odečet nebo výpočet odebraného množství vody, zahrnuje pro kontrolu správnosti měření pevný vodočet v rozsahu celého měrného profilu, navázaný na výškový systém Balt po vyrovnání a dále vybavení místním nedestruktivním záznamem a při výpadku elektrické energie zajištěním k uchování naměřených údajů. Měření musí eliminovat vliv vlnění hladiny na jeho správnost. (5) Při odběrech podzemních vod v jedné lokalitě se v případě rozdílných hydrogeologických struktur měří odebírané množství podzemní vody odděleně z jednotlivých využívaných úrovní podzemní vody. (6) Odebírané množství povrchové nebo podzemní vody v období prokazatelné nefunkčnosti měřidla nebo měřicího systému se vypočítá z počtu hodin nefunkčnosti a z průměrného hodinového průtoku vody za období od počátku roku do vzniku poruchy a u sezonních odběrů povrchové nebo podzemní vody z naměřených údajů předchozího roku. (7) Při měření v případě podle odstavce 1 písm. c) se měří množství odebírané povrchové nebo podzemní vody v tlakovém úseku potrubí odvozením z prokázaného odběru elektrické energie čerpadly instalovanými v okruhu pro dopravu odebírané vody, a to vynásobením spotřeby elektrické energie přepočtovým koeficientem, stanoveným ze snímku kontrolního měření průtoku potrubím, zjištěného průkazným způsobem. Přepočtový koeficient je poměr mezi objemem odebrané povrchové nebo podzemní vody a spotřebou elektrické energie. Přepočtový koeficient je stanoven na základě snímku kontrolního měření v trvání nejméně 7 dnů nepřetržitě. Podmínkou tohoto způsobu měření je oddělené měření spotřebované elektrické energie příslušnou čerpací jednotkou či soustavou čerpacích jednotek. (8) Měření množství odebírané povrchové nebo podzemní vody se provádí jedenkrát za 30 dnů. § 4 Způsob a četnost měření množství vod k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou Měření množství povrchové vody k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou se provádí způsobem stanoveným v § 2 jedenkrát za měsíc. § 5 Způsob a četnost měření množství podzemních vod čerpaných za účelem snižování jejich hladiny Měření množství čerpaných podzemních vod za účelem snižování jejich hladiny se provádí způsobem stanoveným v § 2 jedenkrát za měsíc. § 6 V ostatních případech nakládání s vodami uvedených v § 1 písm. a) se měří množství vody způsobem a v četnosti podle podmínek stanovených v povolení vodoprávního úřadu k tomuto nakládání s vodami. § 7 Způsob a četnost měření množství odebírané vody, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod, nebo vody, která je vyhrazeným nerostem (1) Způsob a četnost měření množství odebírané vody, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod, se provádí podle § 2, pokud není v povolení k využívání tohoto zdroje vydaném podle zvláštního právního předpisu6) stanoveno jinak. (2) Měření množství vody, která je vyhrazeným nerostem, se provádí způsobem a v četnosti podle podmínek stanovených v povolení k nakládání s těmito vodami. § 8 Způsob měření množství povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované Množství povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované se určí z funkční závislosti naměřené výšky hladiny vody a objemu povrchové vody vodním dílem vzduté nebo akumulované. Pro kontrolu správnosti měření výšky hladiny vody se používá pevný vodočet, navázaný na výškový systém Balt po vyrovnání. Při měření výšky hladiny vody se musí eliminovat vliv vlnění hladiny vody na správnost měření, zajistit celoroční provozuschopnost pevného vodočtu a jeho ochranu před odcizením a ovlivněním neoprávněnou manipulací. § 9 Rozsah, způsob a četnost předávání výsledků měření správcům povodí (1) Výsledky měření množství odebírané povrchové vody předá fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami,7) (dále jen „oprávněný“) příslušnému správci povodí v rozsahu zjištěného množství odebírané povrchové vody za každý kalendářní měsíc vždy k pátému pracovnímu dni následujícího kalendářního měsíce. Tyto výsledky předá oprávněný v písemné formě, popřípadě způsobem, který oprávněný předem dohodne s příslušným správcem povodí. (2) Výsledky měření množství odebírané podzemní vody a vody, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo je vyhrazeným nerostem, a dále výsledky měření podle § 4 až 6 předá oprávněný příslušnému správci povodí v písemné formě, popřípadě způsobem, který oprávněný předem dohodne s příslušným správcem povodí, vždy k 31. lednu následujícího roku, v rozsahu zjištěného množství vod za každý kalendářní měsíc. (3) Výsledky měření množství povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované předá oprávněný příslušnému správci povodí v rozsahu zjištěného množství povrchové vody za každý kalendářní měsíc kalendářního roku vždy k 31. lednu roku následujícího. Tyto výsledky předá oprávněný v písemné formě, popřípadě způsobem, který oprávněný předem dohodne s příslušným správcem povodí. § 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Fencl v. r. 1) § 8 odst. 1 písm. a) body 1, 4 a 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 2) § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb. 3) § 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 5 zákona č. 505/1990 Sb. 6) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). 7) § 8 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
Vyhláška Úřadu průmyslového vlastnictví č. 21/2002 Sb.
Vyhláška Úřadu průmyslového vlastnictví č. 21/2002 Sb. Vyhláška Úřadu průmyslového vlastnictví, kterou se mění vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů Vyhlášeno 18. 1. 2002, datum účinnosti 18. 1. 2002, částka 8/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 18. 1. 2002 21 VYHLÁŠKA Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 21. prosince 2001, kterou se mění vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) stanoví podle § 88 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb., (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, se mění takto: 1. § 1 se zrušuje. 2. V § 4 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1. 3. V § 11 odst. 2 se slova „a patentový nárok“ zrušují. 4. V § 13 odst. 3 se za slovo „zaplatit“ vkládá slovo „splatné“. 5. V § 16 odst. 2 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) případné udělení dodatkového ochranného osvědčení;“. Dosavadní písmena k) až t) se označují jako písmena l) až u). 6. § 19 zní: „§ 19 (1) Přihlašovatel mezinárodní přihlášky, jíž se žádá o udělení patentu v České republice na základě mezinárodní smlouvy, je povinen předložit Úřadu ve lhůtě 31 měsíců od vzniku práva přednosti trojmo její překlad do českého jazyka a zaplatit příslušné poplatky podle zvláštního předpisu. (2) Pokud přihlašovatel splní podmínky uvedené v odstavci 1, Úřad může na žádost přihlašovatele zahájit řízení o mezinárodní přihlášce i před lhůtou uvedenou v odstavci 1.“. 7. Hlava druhá, § 24 až 43 se zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení Lhůta 31 měsíců stanovená v § 19 se týká všech mezinárodních přihlášek v řízení, u nichž k datu nabytí účinnosti této vyhlášky neuplynula. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda: Čada v. r.
Nařízení vlády č. 27/2002 Sb.
Nařízení vlády č. 27/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat Vyhlášeno 22. 1. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 11/2002 * § 1 - Pro účely tohoto nařízení se chovem zvířat rozumí pracovní činnost zaměřená na využívání zvířat, zejména pro jejich užitkové vlastnosti, plemenitbu nebo výcvik, sportovní, kulturní, vzdělávací, pokusné nebo vědecké účely,1) která zahrnuje vlastní chov a od * § 2 - (1) Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci při chovu zvířat tak, aby byla věnována zvýšená pozornost zvířatům * § 3 - (1) Při chovu zvířat zaměstnavatel zajišťuje zejména dodržování stanoveného denního režimu, klidu, pořádku, čistoty a dostatečné větrání objektů určených pro chov zvířat. Do objektů určených pro chov zvířat mohou zaměstnanci a další osoby vstupovat a zdržo * § 4 - Zaměstnavatel dále stanoví pracovní postupy a organizuje práci při chovu zvířat tak, aby * § 5 - (1) Při chovu druhů zvířat, které nejsou uvedeny v přílohách k tomuto nařízení, jako například zvířat v zoologických zahradách, při farmovém chovu běžců, jelenovitých, muflonů, divokých prasat, pernaté zvěře, při chovu zvířat používaných pro pokusné nebo v * § 6 - Další požadavky na zaměstnavatele při stanovení pracovních postupů a organizace práce jsou uvedeny v přílohách k tomuto nařízení. * § 7 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. č. 1 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. č. 6 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. č. 7 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. č. 8 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2003 27 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. prosince 2001, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat Vláda nařizuje podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.: § 1 Pro účely tohoto nařízení se chovem zvířat rozumí pracovní činnost zaměřená na využívání zvířat, zejména pro jejich užitkové vlastnosti, plemenitbu nebo výcvik, sportovní, kulturní, vzdělávací, pokusné nebo vědecké účely,1) která zahrnuje vlastní chov a odchov, péči o výživu a krmení a péči o jejich životní podmínky a ochranu. § 2 (1) Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci při chovu zvířat tak, aby byla věnována zvýšená pozornost zvířatům a) při havarijních situacích a situacích doprovázených hlukem nebo jinými negativními podněty, b) novým nebo přicházejícím do dosud nepoznaného prostředí, c) sestavovaným do skupin z jedinců, kteří na sebe nejsou navyklí, d) poraněným nebo postiženým následky poranění nebo nakaženým infekčními nebo přenosnými nemocemi, e) v době říje, f) u nichž se mohou projevit obranné reakce, protože pečují o svá mláďata. (2) Zaměstnavatel v situacích uvedených v odstavci 1 zajistí, aby před manipulací se zvířaty byly vhodně zabezpečeny a upraveny prostory pro zvířata tak, aby se snížila možná rizika chovu. Zaměstnavatel zajistí odpovídající počet zaměstnanců, jejich vybavení potřebnými pracovními pomůckami odpovídajícími dané nebo očekávané situaci a stanoví konkrétní postup práce. § 3 (1) Při chovu zvířat zaměstnavatel zajišťuje zejména dodržování stanoveného denního režimu, klidu, pořádku, čistoty a dostatečné větrání objektů určených pro chov zvířat. Do objektů určených pro chov zvířat mohou zaměstnanci a další osoby vstupovat a zdržovat se tam pouze se souhlasem nebo vědomím zaměstnavatele; zaměstnavatel přitom zajistí dodržování zákazu kouření a zákazu vstupu s otevřeným ohněm. (2) Venkovní prostory určené pro chov zvířat, například pastviny a výběhy, musí být zabezpečeny tak, aby nedocházelo k nežádoucím únikům zvířat. § 4 Zaměstnavatel dále stanoví pracovní postupy a organizuje práci při chovu zvířat tak, aby a) se zvířaty bylo zacházeno klidně a rozhodně a aby nebyla drážděna a týrána, b) vedení a zavádění velkých hospodářských zvířat, s výjimkou koní, zaměstnanec prováděl pomocí ohlávky opatřené vodicím řemenem, vodicí šňůrou nebo tyčí; vodicí šňůru nebo vodicí řemen nesmí mít zaměstnanec omotán kolem ruky a k vedení a zavádění nesmí být používáno řetězu, c) při nahánění velkých zvířat, pokud se provádí pomocí naháněcích uliček a zábran, byl zaměstnanec vždy za ohrazením nebo za zábranou, d) zaměstnanec přistupoval k velkým zvířatům až po upozornění hlasem, k ležícímu zvířeti vstupoval vždy se zvýšenou opatrností a při ošetřování nemocného nebo poraněného zvířete a tam, kde je známo, že se jedná o zvíře nebezpečné nebo které se jako nebezpečné projevuje, byl jištěn zpravidla dalším zaměstnancem, e) čištění a přivazování zvířat zaměstnanec prováděl vždy z té strany, kde je minimální nebezpečí jeho přiražení nebo přitisknutí zvířetem, f) při provádění speciálních úkonů, například veterinárních zákroků, inseminace, odrohování, strouhání paznehtů a kování, které provádí odborně způsobilá osoba, byl na pracovišti potřebný počet dalších zaměstnanců a aby při provádění zvláštních úkonů u neklidných zvířat byly použity prostředky k fixaci zvířete, například fixační klec nebo podání zklidňujícího preparátu odborně způsobilou osobou,2) g) zvířata, která svým chováním ohrožují bezpečnost osob nebo ostatních zvířat, byla vyřazena z chovu; jedná-li se o zvířata chovatelsky cenná, musí být provedena namísto vyřazení taková opatření, která možnost ohrožení snižují, například určením zkušeného ošetřujícího zaměstnance, který je dostatečně seznámen s rizikovým chováním zvířete. § 5 (1) Při chovu druhů zvířat, které nejsou uvedeny v přílohách k tomuto nařízení, jako například zvířat v zoologických zahradách, při farmovém chovu běžců, jelenovitých, muflonů, divokých prasat, pernaté zvěře, při chovu zvířat používaných pro pokusné nebo vědecké účely,1) zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci s ohledem na druh rizika. (2) Při práci v chovech zvířat zamořených infekčními chorobami a při pracích při likvidaci uhynulých zvířat a v laboratořích, zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci s ohledem na druh rizika podle zvláštních právních předpisů.2) § 6 Další požadavky na zaměstnavatele při stanovení pracovních postupů a organizace práce jsou uvedeny v přílohách k tomuto nařízení. § 7 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu koní 1. Při chovu koní je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika a) kopnutí, zejména od zadních končetin nebo od vzpínajícího se koně, b) pokousání, zejména při nevhodném způsobu krmení a přístupu ke koni, c) přitisknutí, povalení, zavalení, nebo pošlapání, zejména při vstupu do stání nebo boxu, d) povalení, pošlapání, potahání, pokopání nebo uklouznutí, zejména při vedení koně, nebo při vstupu do výběhu nebo na pastvinu nebo při přehánění, e) pádu z koně při jízdě na koni, kdy současně dochází k ohrožení potaháním, f) zranění v obličeji pohozením hlavy koně, odření od sedla, odření rukou od otěží a krku koně. 2. S koněm se zachází klidně, opatrně a s rozvahou. Před vstupem do stání nebo do boxu se zaměstnanec ohlašuje obvykle slovem „Ustup“ a jménem koně. Ke koni vstupuje až po jeho ustoupení. 3. Kůň, který je ustájen ve vazném stání je uvázán za stájovou ohlávku zpravidla dvěma vazáky, které procházejí volně vázacími kroužky se závažím; od ostatních koňů je oddělen přepážkou. Kůň, který je ustájen v boxu, se pohybuje volně a uvazuje se zpravidla při čištění a ošetřování. 4. Kůň kopavý nebo kousavý se umísťuje odděleně tak, aby neohrožoval své okolí. Jeho ustájovací místo se označí tabulkou upozorňující na nebezpečné projevy zvířete. 5. Při vedení koně jde zaměstnanec zpravidla po jeho levé straně; otěže, opratě, vodící řemen, šňůra nebo postraňky nesmí být vláčeny po zemi. Otěže, opratě, vodící řemen nebo šňůru nesmí mít zaměstnanec omotány kolem ruky nebo kolem těla. Při vedení osedlaného koně jsou třmeny vytaženy, nebo přehozeny přes sedlo. 6. K výcviku koně se přistupuje s přihlédnutím ke stupni jeho výcviku, stáří a fyzickým a psychickým předpokladům. 7. Hřebci se zpravidla vodí na jednoduché uzdečce nebo na ohlávce s obnoskem. Vodítko, lonž či otěže nesmí být navlečeny na zápěstí ruky. 8. Při tréninku koní a při skákání s koněm používá zaměstnanec ochrannou přilbu. Při vedení koně i při jízdě v zástupu se dodržuje rozestup minimálně 3 m. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu skotu 1. Při chovu skotu je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika a) kopnutí, zejména od boku zvířete, bodnutí nebo pohmoždění rohem, b) přitisknutí, povalení, zavalení nebo pošlapání, zejména při vstupu na stání nebo do boxu, při pomoci při telení nebo při vstupu k ležícímu zvířeti, c) povalení, pošlapání, pokopání, uklouznutí, zejména při vedení skotu nebo přehánění, d) napadení agresivním býkem, zejména při ošetřování nebo přemísťování, e) zranění způsobené ocasem krávy, zejména očí, při nasazování dojícího zařízení. 2. Dospělý skot musí být ve vazné stáji pevně a bezpečně uvázán. Uvazování dospělého skotu se provádí za šíji, nikoli za rohy. Ve vazných stájích, kde jsou ustájení býci na žír starší než jeden rok, musí být vždy krmné chodby a zaměstnanec musí mít možnost se před vstupem přesvědčit, že ve stáji se nepohybuje neuvázané zvíře. Vstupuje-li zaměstnanec na stání nebo do boxu, je nutné zajištění ústupové cesty a přítomnost dalšího zaměstnance, který ho v boxu jistí. 3. Před vstupem do stání upozorní zaměstnanec skot hlasem; převádění dospělého skotu se provádí pouze na provazu, na vodící šňůře připevněné na zvláštní ohlávce nebo pomocí tyče. Při volném ustájení nesmí zaměstnanec vstupovat sám mezi volně ustájený skot; je-li vstup nezbytný, je nutná přítomnost dalšího zaměstnance. 4. Přehánění skotu se provádí zpravidla pomocí zábran. Otevírání vrat nebo branky z volné stáje se provádí tak, aby při každém otevření byl zaměstnanec, který vrata nebo branku otevřel, chráněn. 5. Ve vazné stáji musí být plemenný býk zajištěn dvojitým obojkem s dvojitým úvazkem, popřípadě dalším bezpečným jištěním, které však nesmí zvíře zraňovat. Při boxovém ustájení je nutno zajistit pevnou konstrukci boxu a dveře, které je možné rychle a bezpečně otevírat i zavírat a jistit zvenku, přičemž při vstupu do boxu musí být zaměstnanec jištěn dalším zaměstnancem. Při ošetřování plemenného býka v boxu je nezbytné jej nejdříve bezpečně přivázat. Při odvazování a přivazování plemenného býka, veterinárních zákrocích, odběru semene, strouhání paznehtů nebo jiných úkonech, musí být kromě ošetřujícího zaměstnance přítomen další zaměstnanec, který je způsobilý v případě potřeby poskytnout pomoc. Při ošetřování býka ve stání je nutné, aby ošetřující zaměstnanec nejdříve přiměl býka k tomu, aby ustoupil šikmo stranou. 6. Plemenní býci se vodí na vodících tyčích, bezpečně zapnutých do nosního kroužku. Podle povahy je plemenný býk veden na vodících tyčích nejméně jedním zaměstnancem tak, aby byl vždy bezpečně ovládán; k vedení lze použít i pevné otěže, na kterých ho mohou vést nejméně dva zaměstnanci. 7. Při vyhánění plemenného býka z boxu do výběhu se otevírají dveře vždy z vnější strany, směrem do výběhu. Zaměstnanec musí mít zajištěn volný průchod tak, aby měl v případě potřeby zajištěnu únikovou cestu. 8. Při odběru semene od plemenného býka nesmí ošetřující zaměstnanec provádět současně i jiné úkony. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu prasat, ovcí a koz 1. Při chovu prasat je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika a) napadení agresivním kancem, zejména při zapouštění prasnic, b) podražení nohou, napadení nebo pokousání zvířetem, zejména při vážení, nakládání,přehánění nebo práci v kotcích, c) napadení prasnicí, zejména při odstavu selat. 2. Při chovu ovcí a koz je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika a) potrkání, b) povalení a pošlapání, zejména při splašení stáda, koupání, stříhání nebo při dojení. 3. Při přehánění prasat se zaměstnanec pohybuje za přeháněnou skupinou. Při vedení a přehánění kance se používá pevný vodící prut. 4. Plemenní kanci se umísťují jednotlivě v oddělených kotcích nebo v boudách; při jejich připouštění, čištění kotců nebo výběhů je kromě ošetřujícího zaměstnance nutná přítomnost dalšího zaměstnance. 5. Při odstavu selat od prasnic je nutná přítomnost nejméně dvou zaměstnanců. 6. Při vyhánění ovcí a koz na pastvu stojí zaměstnanec za otevřenými dveřmi tak, aby ho tyto dveře chránily před tlakem stáda; k pasení ovcí lze používat pouze psy se speciálním výcvikem pro tuto činnost. 7. U agresivních plemeníků, zejména rohatých plemen, dodržuje ošetřovatel zásadu, neotáčet se ke zvířeti zády; pro bezpečné ovládání je nutné plemeníka opatřit dostatečně silným obojkem nebo ohlávkou, na kterou lze zaklesnout vodicí tyč. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu drůbeže 1. Při chovu drůbeže je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika podrápání, úder křídly nebo poklování. Při chovu vodní drůbeže je dalším rizikem možnost pádů a uklouznutí zaměstnanců na kluzkém podkladu. 2. Při použití plavidel na vodních plochách pro chov vodní drůbeže používají zaměstnanci v případě potřeby ochranné prostředky, jako jsou záchranné kruhy nebo záchranné plovací vesty. Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu ryb 1. Při chovu ryb je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika poranění o ostré šupiny a ploutve, u dravých ryb o zuby. 2. Při práci v líhních, při výtěru ryb, ošetřování jiker a odkrmu plůdků se používají elektrická zařízení pro maximální napětí 24 voltů. V zimním období je nutné omezit riziko uklouznutí nebo pádu na kluzkém podkladu. Na příjezdních hrázích sádek a schodech do jednotlivých sádek je nutno v době námrazy zajistit posyp. 3. Při použití plavidel na vodních plochách pro chov ryb zajistí zaměstnavatel v případě potřeby ochranné prostředky, jako jsou záchranné kruhy nebo záchranné plovací vesty. 4. Při práci na ledě, zejména při otevírání a prosekávání prohlubní, osekávání stavidel, přítoků a rozvozu hnojiva, se zjišťuje stav a síla ledu prosekáním zkušebních otvorů; přitom je nutná přítomnost nejméně dvou zaměstnanců. Manipulační prostor kolem prohlubní musí být vždy volný. Prosekané a obsekané prohlubně a vazby se opatřují dostatečně viditelným výstražným značením. Rybníky a vodní nádrže, kde se prohlubně prosekávají, se opatřují vhodnými a dobře viditelnými bezpečnostními značkami. Zaměstnanci se pohybují ve vzdálenosti minimálně 5 m od sebe a jsou vybaveni alespoň jedním záchranným kruhem a pevným lanem dlouhým minimálně 10 m. Při postupu se síla a pevnost ledu zkouší pomocí sekáče nebo sekery s dlouhou násadou. Zaměstnanci při této práci používají záchranné plovací vesty. 5. Při vypouštění a strojení rybníků s čepovým nebo lopatovým vypouštěcím zařízením, umístěným v rybníce, ke kterému je přístup po dřevěných lávkách, kde se používá k manipulaci provizorní páky, konají práci vždy dva zaměstnanci. Strojení rybníků v noci provádějí nejméně dva zaměstnanci. Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu psů 1. Při chovu psů je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika a) pokousání, poškrábání nebo povalení, zejména při napadení psem, b) zranění drátěným košem, c) potahání na vodítku, zejména u velkých plemen. 2. Při výcviku psů je nezbytné zachovat klid, rozvahu a postup, který odpovídá charakteru cvičeného psa. 3. V době, kdy pes neprovádí střežení objektu, nebo kdy pastevecký pes nepracuje se stádem, například při pasení, hnaní nebo střežení, je řádně a bezpečně zajištěn v kotci. 4. Pokud se pes pohybuje po veřejných pozemních komunikacích, musí být pod kontrolou ošetřovatele. 5. Při ošetřování nemocného psa, očkování nebo jiných speciálních úkonech, je kromě ošetřujícího zaměstnance vždy nezbytná přítomnost dalšího zaměstnance, který psa jistí. Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu kožešinových zvířat 1. Při chovu kožešinových zvířat je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika pokousání, poškrábání při napadení zaměstnance zvířetem nebo rizika poškození zraku sekretem zvířete. 2. Prostory, klece nebo kotce pro chov kožešinových zvířat se řádně zabezpečují před nežádoucím únikem zvířat. 3. Při ošetřování kožešinových zvířat, jejich očkování nebo dalších úkonech, je kromě ošetřujícího zaměstnance nezbytná přítomnost dalšího zaměstnance; zvířata se jistí nasazením náhubku nebo svázáním čelistí a bezpečnou fixací pomocí fixační klícky, speciálních fixačních pomůcek, například fixačními kleštěmi. Při manipulaci s kožešinovými zvířaty zaměstnanci používají ochranné kožené rukavice, popřípadě speciální fixační klícky nebo jiné pomůcky; při odchytu zvířat z klecí je nutná přítomnost alespoň dvou zaměstnanců. Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 27/2002 Sb. Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu včel 1. Při chovu včel je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na riziko pobodání. 2. Zaměstnavatel je povinen vhodnými prostředky, například kouřem, zajistit, aby nedocházelo k nadměrnému obtěžování okolí včelami při rojení; při práci se včelami zaměstnanec používá zpravidla včelařskou kuklu nebo závoj a rukavice. 3. Stálá i mobilní stanoviště včel, která jsou umístěna mimo ohrazené, uzavřené nebo oplocené prostory, musí být na dobře viditelném místě označena bezpečnostními značkami označujícími zákaz vstupu nepovolaným osobám a biologické riziko. 4. Doprava včel se provádí pouze v pevných úlech nebo zařízeních, jejichž jednotlivé části jsou pevně spojeny; zaměstnanci, kteří dopravu provádějí, jsou vybaveni včelařskou kuklou nebo závojem a rukavicemi. Včelstva se nedopravují s otevřenými česny. Provádí-li se doprava koňským potahem, otevírají se česna na novém stanovišti až tehdy, když je koňský potah v bezpečné vzdálenosti. 1) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a zákona č. 30/1998 Sb., vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat. 2) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 34/2002 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 34/2002 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí úmrtí Emila Holuba Vyhlášeno 29. 1. 2002, datum účinnosti 20. 2. 2002, částka 13/2002 * § 1 - (1) Ke 100. výročí úmrtí cestovatele a lékaře Emila Holuba se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v řádku pod heraldickými zvířaty, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „20 * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. února 2002. Aktuální znění od 20. 2. 2002 34 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 27. prosince 2001 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí úmrtí Emila Holuba Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Ke 100. výročí úmrtí cestovatele a lékaře Emila Holuba se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,30 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v řádku pod heraldickými zvířaty, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno pod názvem státu. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při horním okraji dvousetkoruny uprostřed. (2) Na rubu dvousetkoruny je portrét Emila Holuba v tropické přilbě, v pozadí doplněný stylizovanými figurami afrických domorodců. Přes spodní část portrétu je při spodním a pravém okraji dvousetkoruny šikmo umístěn nápis„EMIL HOLUB" a pod ním letopočty „1902-2002“. AutoremAutorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Ladislav Kozák. Iniciály jeho jména „L.K"jsou umístěny pod portrétem vlevo při spodním okraji dvousetkoruny. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. února 2002. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. 10kB 11kB
Zákon č. 37/2002 Sb.
Zákon č. 37/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., a zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb. Vyhlášeno 29. 1. 2002, datum účinnosti 29. 1. 2002, částka 15/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů * ČÁST TŘETÍ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 29. 1. 2002 37 ZÁKON ze dne 17. ledna 2002, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., a zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky Čl. I Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 4 zní: „(4) Volby do Parlamentu České republiky se konají ve 2 dnech, kterými jsou pátek a sobota. První den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. Dnem voleb se podle tohoto zákona rozumí první den voleb, nestanoví-li tento zákon jinak.“. 2. V § 1 odst. 5 větě první se slova „v den voleb“ nahrazují slovy „alespoň druhý den voleb“ a ve větě druhé se slova „v den konání“ nahrazují slovy „alespoň druhý den konání“. 3. V § 6 odst. 1 návětí zní: „Zvláštní seznam vede obecní úřad, městský úřad, magistrát, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad“) pro voliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu,5) popřípadě nemůže z důvodů uvedených v písmenech b) až d) volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, a který“. Poznámka pod čarou č. 5) zní: „5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).“. 4. V § 6 odst. 1 písm. d) se text „, nebo“ nahrazuje tečkou. 5. V § 6 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. 6. V § 6 se na konci textu odstavce 4 doplňují tato slova: „, popřípadě voliči zapsaní do zvláštního seznamu (odstavec 5)“. 7. V § 6 odst. 5 v návětí se slova „při volbách do Poslanecké sněmovny“ zrušují. 8. V § 6 odst. 5 písm. a) se slova „nemá trvalý pobyt na území“ nahrazují slovy „má bydliště mimo území“ a slova „trvalý pobyt“ se nahrazují slovem „bydliště“. 9. V § 6 odst. 6 větě druhé se slova „trvalého pobytu“ nahrazují slovem „bydliště“. 10. V § 6 odst. 7 se za slovo „předá“ vkládají slova „pro volby do Poslanecké sněmovny“. 11. V § 6a se v odstavci 1 větě poslední doplňují tato slova: „, popřípadě voličům zapsaným ve zvláštním seznamu podle § 6 odst. 5 písm. a)“. 12. V § 6a odst. 3 v návětí se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“. 13. V § 6a odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují tato slova: „, popřípadě v jakémkoli volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, jde-li o voliče, který nebydlí na území České republiky“. 14. V § 7 odst. 1 písmena e) a f) znějí: „e) okresní úřad v sídle volebního kraje (§ 26), v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, ve Středočeském kraji Okresní úřad Praha-západ, v kraji Plzeňském Magistrát města Plzně, v kraji Jihomoravském Magistrát města Brna, v kraji Moravskoslezském Magistrát města Ostravy (dále jen „okresní úřad v sídle kraje“) pro volby do Poslanecké sněmovny, f) okresní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze úřad městské části v sídle volebního obvodu a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen „okresní úřad v sídle volebního obvodu“) pro volby do Senátu,“. 15. V § 7 odst. 1 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 5b) zní: „h) pověřený obecní úřad,5b) v hlavním městě Praze úřad městské části, Úřad městské části Praha 1 pro úschovu výsledků hlasování ze zahraničí, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „pověřený obecní úřad“), 5b) § 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Vyhláška č. 349/2000 Sb., o stanovení sídel a správních obvodů pověřených obecních úřadů, ve znění vyhlášky č. 437/2000 Sb.“. 16. V § 11 odst. 3 písm. d) se slova „v den“ nahrazují slovy „ve druhý den“. 17. V § 14e odst. 6 písm. f) se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“. 18. V § 14g odst. 1 věta první zní: „Vedoucí zastupitelského úřadu jmenuje 30 dnů přede dnem voleb do Poslanecké sněmovny předsedu a nejméně 2 členy zvláštní okrskové volební komise, kteří jsou státními občany České republiky, v den složení slibu dosáhli věku nejméně 18 let a ovládají český jazyk.“. 19. V § 14g odst. 2 písm. c) se slova „Obvodnímu úřadu v Praze 1“ nahrazují slovy „Úřadu městské části Praha 1“. 20. V § 15 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 5g) zní: „(4) V obci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona,5g) se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny. 5g) § 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb.“. 21. V § 16 odst. 6 se slova „V den“ nahrazují slovy „Ve dnech“. 22. V § 19 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 7), 7a) a 7b) zní: „(3) Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky7) platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním průkazem7a) (dále jen „cestovní pas“), nebo platným občanským průkazem.7b) Po záznamu ve výpisu ze stálého seznamu nebo zvláštního seznamu obdrží od okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise prázdnou úřední obálku. Na žádost voliče mu okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné. 7) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. 7a) § 5 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech). 7b) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.“. 23. V § 19 odst. 7 se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“. 24. V § 19a odstavec 4 zní: „(4) Volič, který nebydlí na území České republiky, při volbách do Senátu po příchodu do volební místnosti odevzdá okrskové volební komisi voličský průkaz vystavený zastupitelským úřadem podle § 6a odst. 1. Okrsková volební komise voličský průkaz přiloží k výpisu ze zvláštního seznamu.“. 25. V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 2 a vkládá se nový odstavec 1, který zní: „(1) Po prvním dnu voleb zajistí okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je.“. 26. V § 25 se slova „který v den voleb“ nahrazují slovy „který alespoň ve druhý den voleb“ a slova „u něho v den voleb“ se nahrazují slovy „u něho ve dnech voleb“. 27. V § 26 se na konci doplňuje tato věta: „Volebními kraji jsou vyšší územní samosprávné celky vymezené zvláštním právním předpisem.8a)“. Poznámka pod čarou č. 8a) zní: „8a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.“. 28. V § 31 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Politická strana, politické hnutí nebo koalice připojí ke kandidátní listině potvrzení o složení příspěvku na volební náklady (dále jen „příspěvek“) ve výši 15 000 Kč. Příspěvek skládá politická strana, politické hnutí nebo koalice ve všech volebních krajích, v nichž podává kandidátní listinu, a to na zvláštní účet, který nejpozději 72 dnů přede dnem voleb zřídí u České národní banky okresní úřad v sídle kraje. Příspěvek takto složený politickou stranou, politickým hnutím nebo koalicí je příjmem státního rozpočtu.“. 29. V § 33 odst. 8 větě první se slova „složenou kauci“ nahrazují slovy „složený příspěvek“ a ve větě druhé se slovo „kauce“ nahrazuje slovy „částky podle § 31 odst. 4“. 30. V § 43 odst. 2 se slova „na pracovišti u Obvodního úřadu v Praze 1, a to“ zrušují. 31. V § 43 odst. 5 větě třetí se slova „v den“ nahrazují slovy „ve druhý den“. 32. V § 43 odst. 7 větě druhé se slova „Obvodnímu úřadu v Praze 1“ nahrazují slovy „Úřadu městské části Praha 1“. 33. V § 50 se vkládají nové odstavce 1 až 3, které znějí: „(1) Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, se v rámci každého volebního kraje postupně dělí čísly 1; 2; 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším. Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku, nezapočítávají se však kandidáti, kteří se kandidatury po zaregistrování kandidátní listiny vzdali nebo byli odvoláni podle § 36. Hodnoty podílů se vypočítávají a uvádějí na 2 desetinná místa se zaokrouhlením nahoru. (2) Všechny podíly vypočtené podle odstavce 1 se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik mandátů volebnímu kraji připadlo podle § 48. V případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jeho pořadí rozhodující počet hlasů pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici ve volebním kraji, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los. Zároveň s velikostí podílu se uvede i označení politické strany, politického hnutí nebo koalice, která tohoto podílu dosáhla. (3) Za každý podíl obsažený v seznamu podle odstavce 2 se politické straně, politickému hnutí nebo koalici přikáže 1 mandát.“. 34. V § 50 odst. 5 se číslovka „10“ nahrazuje číslovkou „7“. 35. V § 53 odst. 1 se slovo „dnem“ nahrazuje slovy „druhým dnem“. 36. V § 57 se slova „který v den voleb“ nahrazují slovy „který alespoň ve druhý den voleb“ a slova „u něho v den voleb“ se nahrazují slovy „u něho ve dnech voleb“. 37. V § 72 odst. 3 větě druhé se slova „v den“ nahrazují slovy „ve druhý den“. 38. V § 76 odst. 1 se slovo „se“ zrušuje a slova „konalo sedmý den“ se nahrazují slovy „bylo zahájeno šestý den“. 39. V § 76 odst. 4 se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“. 40. V § 79 odstavec 5 zní: „(5) Konají-li se opakované volby, okresní úřad v sídle volebního obvodu vrátí do 1 měsíce od vyhlášení voleb složenou kauci politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátovi.“. 41. V § 85 se doplňuje věta třetí, která zní: „Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč. “. 42. V § 92 se na konci textu odstavce 2 doplňují tato slova: „a složení a vrácení příspěvků na volební náklady“. 43. V § 95 se slova „v týž den“ nahrazují slovy „v tytéž dny“. 44. Vkládá se příloha č. 2, která zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 247/1995 Sb. Maximální počty kandidátů na kandidátních listinách volební kraj č. | název| sídlo| maximální počet kandidátů na kandidátní listině ---|---|---|--- 1| Hlavní město Praha| Praha| 36 2| Středočeský| Praha| 34 3| Jihočeský| České Budějovice| 22 4| Plzeňský| Plzeň| 20 5| Karlovarský| Karlovy Vary| 14 6| Ústecký| Ústí nad Labem| 26 7| Liberecký| Liberec| 17 8| Královéhradecký| Hradec Králové| 20 9| Pardubický| Pardubice| 19 10| Vysočina| Jihlava| 20 11| Jihomoravský| Brno| 34 12| Olomoucký| Olomouc| 23 13| Zlínský| Zlín| 22 14| Moravskoslezský| Ostrava| 36“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o volbách do zastupitelstev krajů Čl. II Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Volby do zastupitelstev krajů se konají ve 2 dnech, kterými jsou pátek a sobota. Hlasování začíná ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin prvého dne voleb. Druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin.“. 2. V § 3 odst. 3 se slova „v týž den“ nahrazují slovy „v tytéž dny“. 3. V § 4 odst. 1 se slova „v den“ nahrazují slovy „ve druhý den“. 4. V § 10 odst. 3 se slova „v den“ nahrazují slovy „ve druhý den“. 5. V § 17 odst. 5 písm. f) se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“. 6. V § 28 se slova „končící dnem voleb“ nahrazují slovy „končící ukončením hlasování“. 7. V § 31 odst. 7 větě první se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“. 8. V § 35 se dosavadní text označuje jako odstavec 2 a vkládá se nový odstavec 1, který zní: „(1) Po prvním dnu voleb zajistí předseda okrskové volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat. Takto zajištěné volební schránky spolu s ostatními volebními dokumenty uloží ve volební místnosti. Při opětovném zahájení hlasování druhého dne voleb zkontroluje předseda okrskové volební komise za přítomnosti ostatních členů okrskové volební komise neporušenost pečetí a sejme je.“. 9. V § 41 odst. 3 větě druhé se slova „v den“ nahrazují slovy „ve druhý den“. 10. V § 48 odst. 2 písm. a) se slova „ve dni“ nahrazují slovy „ve druhý den“. 11. V § 50 písm. a) se před slovo „dnem“ vkládá slovo „druhým“. 12. V § 57 odst. 1 se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“. 13. V § 58 odst. 1 se slova „v den“ nahrazují slovy „ve dnech“. 14. V § 64 odst. 1 se slova „v týž den“ nahrazují slovy „v tytéž dny“. 15. Za § 64 se vkládá nový § 64a, který zní: „§ 64a Dnem voleb podle tohoto zákona se rozumí první volební den, nestanoví-li tento zákon jinak.“. ČÁST TŘETÍ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. III Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, jak vyplývá ze zákonů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu jej měnících. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Nařízení vlády č. 40/2002 Sb.
Nařízení vlády č. 40/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce Vyhlášeno 1. 2. 2002, datum účinnosti 1. 2. 2002, částka 16/2002 * Čl. I - V nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce, příloha č. 1 zní: * Čl. II Aktuální znění od 1. 2. 2002 40 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 9. ledna 2002, kterým se mění nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce Vláda nařizuje k provedení § 195 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.: Čl. I V nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce, příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 114/1999 Sb. Chemické látky, které se pro účely trestního zákona považují za jedy Název chemické látky| Číslo CAS| Indexové číslo ES ---|---|--- Akonitin| 302-27-2| 614-008-00-2 Akonitin, soli| | 614-009-00-8 Akrylaldehyd (prop-2-enal, akrolein)| 107-02-8| 605-008-00-3 Aldikarb (ISO) (2-methyl-2-(methylsulfanyl)propanal-O-(methylkarbamoyl)oxim)| 116-06-3| 006-017-00-X Alkyly (C1-C5) olova (alkyl(C1-C5)plumbany)| -| 082-002-00-1 ANTU (ISO) ((1-naftyl)thiomočovina)| 86-88-4| 006-008-00-0 Arsenovodík (arsin, arsan)| 7784-42-1| 033-006-00-7 Atropin (endo-(±)-8-methyl-8-azabicyklo[3.2.1]oktan-3-yl-fenyl(hydroxymethyl)acetát)| 51-55-8| 614-010-00-3 Atropin, soli (eftdo-(±)-8-methyl-8-azabicyklo[3.2.1] oktan-3-yl-fenyl(hydroxymethyl)acetát, soli)| -| 614-011-00-9 Azid sodný| 26628-22-8| 011-004-00-7 Azinfos-ethyl (ISO) (O,O-diethyl-S-[(4(3H)-oxo-1,2,3-benzotriazin-3-yl)methyl]-fosforodithioát)| 2642-71-9| 015-056-00-1 Azinfos-methyl (ISO) (O,O-dimethyl-S-[(4(3H)-oxo-1,2,3-benzotriazin-3-yl)methyl]-fosforodithioát)| 86-50-0| 015-039-00-9 Aziridin (ethylenimin)| 151-56-4| 613-001-00-1 [(Benzothiazol-2-yl)sulfanyl] methylthiokyanát (TCMTB)| 21564-17-0| 613-119-00-3 Beryllium| 7440-41-7| 004-001-00-7 Beryllium, sloučeniny (s výjimkou křemičitanů hlinito-berylnatých)| -| 004-002-00-2 2,2'- Bioxiran (l,2:3,4-diepoxybutan)| 1464-53-5| 603-060-00-1 Bis(2,4,6-trinitrofeny]l)amin (2,2,4,4,6,6-hexanitro-difenylamin, hexyl, dipikrylamin)| 131-73-7| 612-018-00-1 Bis(2,4,6-trinitrofenyl)amin, amonná sůl (dipikrylamin, amonná sůl; 2,2,4,4,6,6 -hexanitrodifenylamin, amonná sůl)| 2844-92-0| 612-019-00-7 Bis(2-chlorethyl)ether (2,2'-dichlordiethylether)| 111-44-4| 603-029-00-2 Bis(chlormethyl)ether (dichlormethylether)| 542-88-1| 603-046-00-5 Blasticidin-s (5-[3-amino-5-(l-methylguanidino)pen-tanamido]-2-(4-amino-2(1H)-oxopyrimidin-1-yl)-5,6-dihydro-2H-pyran-2-karboxylová kyselina)| 2079-00-7| 607-155-00-9 Brodifakum (3-[3-(4'-brombifenyl-4-yl)-1,2,3,4-tetra-hydro-1-naftyl]-4-hydroxy-2H-chromen-2-on| 56073-10-0| 607-172-00-1 Brom| 7726-95-6| 035-001-00-5 Bromid boritý| 10294-33-4| 005-003-00-0 Brucin (2,3-dimethoxystrychnidin-10-on)| 357-57-3| 614-006-00-1 Brucin-sulfát| 4845-99-2| 614-007-00-7 Brucin-nitrát| 5786-97-0| 614-007-00-7 Brucin-(R)-1-methylheptyl-hydrogen-ftalát| 68239-26-9| 614-007-00-7 Brucin, sloučenina s (AS)-(1-methylheptyl)-1,2-benzen-1,2-dikarboxylátem(1:1)| 68310-42-9| 614-007-00-7 Cykloheximid (4-[2-(3,5-dimethyl-2-oxocyklohexyl)-2-hydroxyethyl]piperidin-2,6-dion)| 66-81-9| 613-140-00-8 Demefion-O (ISO) (O-O-diemyl-O-[2-(methylsulfanyl) ethyl]-fosforothioát)| 682-80-4| 015-116-00-7 Demefion-S (ISO) (O-O-dimethyl-,S-[2-(methylsulfanyl)ethyl]-fosforothioát)| 2587-90-8| 015-117-00-2 Demeton| 8065-48-3| 015-118-00-8 Demeton-O (ISO) (O-O-diethyl-O-[2-(ethylsulfanyl)ethyl]-fosforothioát)| 298-03-3| 015-028-00-9 Demeton-S (ISO) (O-O-diethyl-,S-[2-(ethylsulfanyl)ethyl]-fosforothioát)| 126-75-0| 015-029-00-4 Dialifos (ISO) (S-(2-chlor-1-ftalimidoethyl)-O,O-diethyl-fosforodithioát| 10311-84-9| 015-088-00-6 Dieldrin (ISO) (1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4:5,8-dimethanonaftalen)| 60-57-1| 602-049-00-9 O,O-Diethyl-O-(4-methyl-2-oxo-2H-chromen-7-yl)-fosforothioát| 299-45-6| 015-076-00-0 Diethylenglykol-dinitrát ((oxydiethylen)-dinitrát)| 693-21-0| 603-033-00-4 Difacinon (ISO) (2-(difenylacetyl)indan-1,3-dion)| 82-66-6| 606-03 8-00-X Difenakum (3-[3-(bifenyl-4-yl)-1,2,3,4-tetrahydro-1-naftyl]-4-hydroxy-2H-chromen-2-on)| 56073-07-5| 607-157-00-X 1,3-Dichlor-5-ethyl-5-methylimidazolidin-2,4-dion| 89415-87-2| 613-075-00-5 1-(3,4-Dichloranilino)thiosemikarbazid| 5836-73-7| 616-016-00-1 1,4-Dichlorbut-2-en| 764-41-0| 602-073-00-X Dichroman amonný (dvojchroman amonný)| 7789-09-5| 024-003-00-1 Dichroman draselný (dvojchroman draselný)| 7778-50-9| 024-002-00-6 Dichroman sodný (dvojchroman sodný)| 10588-01-9| 024-004-00-7 Dichroman sodný, dihydrát (dvojchroman sodný, dihydrát)| 7789-12-0| 024-004-01-4 Dikrotofos (ISO) ((Z)-[1-(N,N-dimethylkarbamoyl) propen-2-yl]-dimethyl-fosfát)| 141-66-2| 015-073-00-4 Dikvat dibromid| 85-00-7| 613-089-00-1 Dikvat dichlorid| 4032-26-2| 613-089-00-1 6,7-Dihydropyrido[1,2-α:2,1-c]pyryzinediylium dihydroxid| 94021-76-8| 613-089-00-1 Dimefox (ISO) (N,N,N´,N´-tetramethylfosfordiamidoyl fluorid)| 115-26-4| 015-061-00-9 Dimethyl-[4-(methylsulfanyl)fenyl]-fosfát| 3254-63-5| 015-119-00-3 (2,2-Dimethyl-2,3-dihydro-l-benzofuran-7-yl)-{N-[(N-butoxykarbonyl-N-methylamino)sulfanyl]-N-methylkarbamát} (furathiokarb)| 65907-30-4| 006-087-00-1 N, N-Dimethylsulfamoylchlorid| 13360-57-1| 016-033-00-9 Dimethyl-sulfát| 77-78-1| 016-023-00-4 4,6-Dinitro-o-kresolát amonný| 2980-64-5| 609-022-00-0 2,4-DinitroaniIin| 97-02-9| 612-040-00-1 Dinitrobenzen| 25154-54-5| 609-004-00-2 1,4-Dinitrobenzen| 100-25-4| 609-004-00-2 1,3-Dinitrobenzen| 99-65-0| 609-004-00-2 1,2-Dinitrobenzen| 528-29-0| 609-004-00-2 Dinoterb (ISO) (2-terc-butyl-4,6-dinitrofenol)| 1420-07-1| 609-030-00-4 Dinoterb, soli a estery (2-terc-butyl-4,6-dinitrofenol, soli a estery)| -| 609-031-00-X Dioxathion (ISO) (S,S'-(1,4-dioxan-2,3-diyl)bis(O,O-diethyl-fosforodithioát))| 78-34-2| 015-063-00-X Disulfoton (ISO) (O,O-diethyl-5-[2-(ethylsulfanyl)ethyl]-fosforodithioát)| 298-04-4| 015-060-00-3 DNOC (4,6-dinitro-o-kresol; 2-methyl-4,6-dinitrofenol)| 534-52-1| 609-020-00-X Endrin (ISO) (1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-l,4,5,8-dimethanonaftalen)| 72-20-8| 602-051-00-X Ethoprofos (ISO) (O-ethyl-5,5-dipropyl-fosforodithioát)| 13194-48-4| 015-107-00-8 Ethyl-bromacetát| 105-36-2| 607-069-00-1 Ethylen-dinitrát (ethylenglykol-dinitrát; nitroglykol)| 628-96-6| 603-032-00-9 Ethyl-chlorformiát| 541-41-3| 607-020-00-4 O-Ethyl-O-(4-nitrofenyl)-fenylfosfonothioát (EPN)| 2104-64-5| 015-036-00-2 S-[2-(Ethylsulfinyl)ethyl]-O,O-dimethyl-fosforodithioát| 2703-37-9| 015-065-00-0 5-[(Ethylsulfínyl)methyl]-O,O-diisopropyl-fosforodithioát| 5827-05-4| 015-128-00-2 Fenamifos (ISO) (O-ethyl-O-[3-methyl-4-(methyl-sulfanyl)fenyl]-N-isopropylfosforamidát)| 22224-92-6| 015-123-00-5 Fenbutatinoxid (ISO) (1,1,1,3,3,3-hexa(2-fenyl-2,2-dimethylethyl)stannoxan)| 13356-08-6| 050-017-00-2 [(3-Fenoxy-4-fluorfenyl)kyanmethyl]-3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2-dimethylcyklopropan-1-karboxylát(β-cyflutrin)| 68359-37-5| 607-254-00-7 [(3-Fenoxy-4-fluorfenyl)kyanmethyl]-3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2-dimethylcyklopropan-l-karboxylát(cyflutrin)| 68359-37-5| 607-253-00-1 [(3-Fenoxyfenyl)kyanmethyl]-2,2,3,3-tetramethylcyklopropan-1-karboxylát (fenpropathrin)| 39515-41-8| 607-239-00-5 Fensulfbthion (ISO) (O,O-diethyl-O-[4-(methylsulfinyl)fenyl]-fosforothioát)| 115-90-2| 015-090-00-7 Fentinacetát (ISO) (acetoxy(trifenyl)stannan)| 900-95-8| 050-003-00-6 Fentinhydroxid (ISO) (trifenyl(hydroxy)stannan)| 76-87-9| 050-004-00-1 Fluenetil (ISO) (2-fluorethyl-(bifenyl-4-yl)acetát)| 4301-50-2| 607-078-00-0 Fluor| 7782-41-4| 009-001-00-0 Fluoracetamid (2-fluoracetamid)| 640-19-7| 616-002-00-5 Fluorid boritý| 7637-07-2| 005-001-00-X Fluorid kademnatý| 7790-79-6| 048-006-00-2 Fluorovodík| 7664-39-3| 009-002-00-6 Fonofos (ISO) (O-ethyl-S-fenyl-ethylfosfonodithioát)| 944-22-9| 015-091-00-2 Forat (ISO) (O,O-diethyl-5-[(ethylsulfanyl)methyl]-fosforodithioát)| 298-02-2| 015-033-00-6 Formetanat (3 - [(dimethylaminomethyliden)amino]fenyl-methylkarbamát)| 22259-30-9| 006-031-00-6 Formetanat-hydrochlorid (3 -[(dimethy laminomethyliden)amino] fenyl-methylkarbamát-hydrochlorid)| 23422-53-9| 006-052-00-0 Fosacetim (ISO) (O,O-bis(4-chlorfenyl)-N-acetimidoyl-fosforamidothioát)| 4104-14-7| 015-092-00-8 Fosfamidon ([2-chlor-2-(dimethylkarbamoyl)-1-methylvinyl]-dimethyl-fosfát)| 13171-21-6| 015-022-00-6 Fosfid hlinitý| 20859-73-8| 015-004-00-8 Fosfid horečnatý| 12057-74-8| 015-005-00-3 Fosfid vápenatý| 1305-99-3| 015-003-00-2 Fosfid zinečnatý| 1314-84-7| 015-006-00-9 Fosfolan (ISO) (diethyl-N-(1,3-dithiolan-2-yliden)fosforamidát)| 947-02-4| 015-111-00-X Fosfor bílý| 12185-10-3| 015-001-00-1 Fosgen (karbonylchlorid)| 75-44-5| 006-002-00-8 Fosthietan (diethyl-N-(1,3-dithietan-2-yliden)fosforamidát)| 21548-32-3| 015-124-00-0 Fysostigmin (1,3a,8-trimethyl-2,3,3a,8a-tetrahydro-1H, 8H-pyrrolo[2,3-b]indol-5-yl-N-methylkarbamát; eserin)| 57-47-6| 614-020-00-8 Fysostigmin, soli (1,3a,8-trimethyl-2,3,3a,8a-tetrahydro-1H, 8H-pyrrolo[2,3 -b]indol-5-yl-N-methylkarbamát, soli; eserin, soli)| -| 614-021-00-3 Hexachlorcyklopenta-1,3-dien| 77-47-4| 602-078-00-7 2-Hydroxy-2-methylpropannitril(acetonkyanhydrin; 2-kyano-2-propanol)| 75-86-5| 608-004-00-X Hyoscyamin (((3S)-endo-8-methyl-8-azabicyklo [3.2.1]oktan-3-yl)-2-fenyl-2-(hydroxymethyl)acetát)| 101-31-5| 614-012-00-4 Hyoscyamin, soli ((3S)-endo-8-methyl-8-azabicyklo[3.2.1]oktan-3-yl)-2-fenyl-2-(hydroxymethyl)acetát,soli)| -| 614-013-00-X 2-Chlor-1,3,5-trinitrobenzen| 88-88-0| 610-004-00-X O-(5-Chlor-1-isopropyl-1H-1,2,4-triazol-3-yl)-O,O-diethyl-fosforothioát (isazofos)| 42509-80-8| 015-153-00-9 5-Chlor-6-{[(N-methylkarbamoyl)oxy]imino}bicyklo[2.2.1]heptan-2-karbonitril (triamid)| 15271-41-7| 006-065-00-1 Chloracetaldehyd (chlorethanal)| 107-20-0| 605-025-00-6 2-Chlorethan-1-ol (ethylenchlorhydrin)| 107-07-3| 603-028-00-7 Chlorfenvinfos (ISO) ([2-chlor-1-(2,4-dichlorfenyl)vinyl]-diethyl-fosfát)| 470-90-6| 015-071-00-3 Chlorid boritý| 10294-34-5| 005-002-00-5 Chlorid fosforečný| 10026-13-8| 015-008-00-X Chlorid fosforitý| 7719-12-2| 015-007-00-4 Chlorid kademnatý| 10108-64-2| 048-008-00-3 Chlormefos (ISO) (S-chlormethyl-a O-diethyl-fosforodithioát)| 24934-91-6| 015-114-00-6 Chlornitroaniliny| -| 610-006-00-0 Chlorofacinon (ISO) (2-[2-(4-chlorfenyl)-2-fenylacetyl]indan-1,3-dion)| 3691-35-8| 606-014-00-9 3-Chlorprop-1-en (allylchlorid)| 107-05-1| 602-029-00-X Chlorthiofos (ISO) (O-[2,5-dichlor-4-(methylsulfanyl)fenyl]-O,O-diethyl-fosforothioát)| 21923-23-9| 015-115-00-1 3,3'-Iminodi(propan-1-amin) (dipropylentriamin)| 56-18-8| 612-063-00-7 Isobenzan (ISO) (1,3,4,5,6,7,8,8-oktachlor-3a,4,7,7a-tetrahydro-4,7-methano-1H,3H-isobenzofuran)| 297-78-9| 602-053-00-0 Isodrin ((1a,4a,4ap,5(3,8p,8aβ)-1,2,3,4,10,10-hexachlor-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4:5,8-dimethanonaftalen)| 465-73-6| 602-050-00-4 Isolan ((1-isopropyl-3-methylpyrazol-5-yl)-dimethylkarbamát)| 119-38-0| 006-009-00-6 [2-(4-Isopropenylfenyl)propan-2-yl]isokyanát| 2094-99-7| 006-074-00-0 Karbofuran (ISO) ((2,2-dimethyl-2,3-dihydro-1-benzofuran-7-yl)-N-methylkarbamát)| 1563-66-2| 006-026-00-9 Kolchicin ((6R-N)-(1,2,3,10-tetramethoxy-9-oxo-5,6,7,9-tetrahydrobenzo[a]heptalen-7-yl)acetamid)| 64-86-8| 614-005-00-6 Krimidin (ISO) (N-(2-chlor-6-methylpyrimidin-4-yl)dimethylamin)| 535-89-7| 613-004-00-8 Kumafos (ISO) (O-(3-chlor-4-methyl-2-oxo-2H-chromen-7-yl)-O,O-diethyl-fosforothioát)| 56-72-4| 015-038-00-3 Kumatetralyl (4-hydroxy-3-(1,2,3,4-tetrahydro-1-naftyl)-2H-chromen-2-on)| 5836-29-3| 607-059-00-7 Kyanidy (s výjimkou komplexních kyanidů jako např. ferro- a ferrikyanidů a kyanid-oxidu rtuťnatého)| -| 006-007-00-5 Kyanovodík| 74-90-8| 006-006-00-X Kyanthoat (ISO) (O,O-diethyl-S-{[N-(1-kyan-1-methylethyl)karbamoyl]methy1-fosforothioát)| 3734-95-0| 015-070-00-8 Kyselina fluoroctová| 144-49-0| 607-081-00-7 Kyselina fluoroctová, soli rozpustné ve vodě (fluoracetáty rozpustné ve vodě)| -| 607-082-00-2 Kyselina fluorovodíková| 7664-39-3| 009-003-00-1 Kyselina kyanovodíková| 74-90-8| 006-006-01-7 Lambda - cyhalothrin (ISO) (Směs (1:1) (R)-[(3-fenoxyfenyl)kyanmethyl]-(Z)-cis-3-(2-chlor-3,3,3-trifluorprop-1-en-1-yl)-2,2-dimethylcyklopropan-1-karboxylát a (S)-[(3-fenoxyfenyl)kyanmethyl]-(Z)-cis-3-(2-chlor-3,3,3 -trifluorprop-1-en-1 -yl)-2,2-dimethylcyklopropan-1-karboxylát)| 91465-08-6| 607-252-00-6 Mefosfolan (ISO) (diethyl-[N-(4-methyl-2H-1,3-dithiolan-2-yliden)fosforamidát])| 950-10-7| 015-094-00-9 Methamidofos (ISO) (O,S-dimethyl-fosforamidothioát)| 10265-92-6| 015-095-00-4 Methidathion (ISO) (S-(5-methoxy-2(3H)-oxo-4,5-dihydro-1,3,4-thiadiazol-3-yl)methyl-(O,O-dimethyl-fosforodithioát)| 950-37-8| 015-069-00-2 Methomyl (ISO) (methyl-[N-(methylkarbamoyloxy)thioacetimidát])| 16752-77-5| 006-045-00-2 4-Methoxyanilin (p-anisidin)| 104-94-9| 612-112-00-2 2-Methyl-1,3-fenylendiisokyanát| 91-08-7| 615-006-00-4 4-Methyl-1,3-fenyIendiisokyanát| 584-84-9| 615-006-00-4 5-Methyl-1,3-fenylendiisokyanát| 26471-62-5| 615-006-00-4 2-Methylaziridin| 75-55-8| 613-033-00-6 Methylen-dithiokyanát| 6317-18-6| 615-020-00-0 Mevinfos (ISO) (methyl-3-(dimethoxyfosforyloxy)but-2-enoát)| 7786-34-7| 015-020-00-5 Mexakarbat (ISO) ((4-dimethylamino-3,5-dimethylfenyl)-N-methylkarbamát)| 315-18-4| 006-054-00-1 Mipafox (fluorid kyseliny N,N'-diisopropylfosforodiamidové)| 371-86-8| 015-062-00-4 Monokrotofos (ISO) ((E)-N-methyl-3-(dimethoxyfosforyloxy)but-2-enamid)| 6923-22-4| 015-072-00-9 Nikotin (ISO) (3-(1-methylpyrrolidin-2-yl)pyridin)| 54-11-5| 614-001-00-4 Nikotin, soli (3-(1-methylpyrrolidin-2-yl)pyridin, soli)| -| 614-002-00-X 2-Nitro-p-anisidin (4-methoxy-2-nitroanilin)| 96-96-8| 612-038-00-0 Nitroglycerin (glycerol-trinitrát)| 55-63-0| 603-034-00-X N-Nitrosodimethylamin (dimethylnitrosamin)| 62-75-9| 612-077-00-3 Oxamyl ({[2-dimethylamino-1-(methylsulfanyl)-2-oxoethyliden]iminyl}-N-methylkarbamát)| 23135-22-0| 006-059-00-9 Oxid arsenitý| 1327-53-3| 033-003-00-0 Oxid dusičitý| 10102-44-0| 007-002-00-0 Oxid dusičitý, dimer| 10544-72-6| 007-002-00-0 Oxid chloričitý| 10049-04-4| 006-089-00-2 Oxid osmičelý| 20816-12-0| 076-001-00-5 Oxydisulfoton (O,O-diemyl-S-[2-(ethylsulfínyl)ethyl]-fosforothioát)| 2497-07-6| 015-096-00-X Oxychlorid fosforečný| 10025-87-3| 015-009-00-5 Parathion (ISO) (O,O-diethyl-O-(4-nitrofenyl)-fosforothioát)| 56-38-2| 015-034-00-1 Parathion-methyl (ISO) (O,O-dimethyl-O-(4-nitrofenyl)-fosforothioát)| 298-00-0| 015-035-00-7 Pentachlorfenol| 87-86-5| 604-002-00-8 Pentachlorfenolát sodný| 131-52-2| 604-003-00-3 Pentachlorfenolát draselný| 7778-73-6| 604-003-00-3 Pilokarpin (2-ethyl-3-[(1-methylimidazol-5-yl)methyl]butano-4-lakton)| 92-13-7| 614-016-00-6 Pilokarpin, soli (2-ethyl-3-[(1-methylimidazol-5-yl)methyl]butano-4-lakton, soli)| -| 614-017-00-1 Produkt reakce kyseliny glutamové a N-alkyl(C12-C14)propan-1,3-diaminu| -| 607-216-00-X Propano-3-lakton (β-propiolakton)| 57-57-8| 606-031-00-1 Prothoat (ISO) (N-isopropyl-2-(diethoxyfosforothioylsulfanyl)acetamid)| 2275-18-5| 015-032-00-0 Pyrazoxon (diethyl-(3-methylpyrazol-5-yl)-fosfát)| 108-34-9| 015-023-00-1 Rtuť, anorganické sloučeniny (s výjimkou sirníku rtuťnatého, chloridu rtuťného a rtuťových amalgam pro stomatologii)| -| 080-002-00-6 Rtuť, organické sloučeniny (s výjimkou fulminátu rtuťnatého)| -| 080-004-00-7 Scillirosid (6β-acetoxy-3β-(β-D-glukopyranosyloxy)-8,14-dihydroxy-5β-bufa-4,20,22-trienolid)| 507-60-8| 614-027-00-6 Schradan (ISO) (oktamethyldifosforotetramid)| 152-16-9| 015-026-00-8 Sirovodík (hydrogensulfíd)| 7783-06-4| 016-001-00-4 Skopolamin ((6,7-epoxy-8-methyl-8-azabicyklo[3.2.1]oktan-3-yl)-2-fenyl-3-hydroxypropanoát)| 51-34-3| 614-014-00-5 Skopolamin, soli ((6,7-epoxy-8-methyl-8-azabicyklo[3.2.1]oktan-3-yl)-2-fenyl-3-hydroxypropanoát, soli)| -| 614-015-00-0 Strychnin (strychnidin-10-on)| 57-24-9| 614-003-00-5 Strychnin, soli (strychnidin-10-on, soli)| | 614-004-00-0 Sulfotep (ISO) (O,O,O,O-tetraethyl-difosforodithioát; O,O,O,O-tetraethyl-dithiopyrofosfátú| 3689-24-5| 015-027-00-3 TEPP (ISO) (tetraethyl-difosfát; tetraethyl-pyrofosfát)| 107-49-3| 015-025-00-2 Terbufos (S-(terc-butylsulfanytymethyl-O, O-diethyl-fosforodithioát)| 13071-79-9| 015-139-00-2 1,1,2,2-Tetrabromethan| 79-27-6| 602-016-00-9 4,4,5,5-TetrachIor-1,3-dioxolan-2-on| 22432-68-4| 602-075-00-0 1,1,2,2-Tetrachlorethan| 79-34-5| 602-015-00-3 Tetrakarbonyl niklu| 13463-39-3| 028-001-00-1 Thallium| 7440-28-0| 081-001-00-3 Thallium, sloučeniny| | 081-002-00-9 Thiofanox (3,3-dimethyl-l-(methylsulfanyl)butan-2-on-O-(N-methylkarbamoyl)oxim)| 39196-18-4| 006-064-00-6 Thionazin (O, O-diethyl-O-pyrazin-2-yl-fosforodithioát)| 297-97-2| 015-112-00-5 Triamifos (ISO) (2-[bis(dimethylamino)fosforyl]-5-fenyl-2H-1,2,4-triazol-3-amin)| 1031-47-6| 015-024-00-7 Tricyklohexyl(1H-1,2,4-triazol-1-yl)stannan (1-(tricyklohexylstannyl)-1H-1,2,4-triazol; azocyklotin)| 41083-11-8| 050-019-00-3 Triethylcín, sloučeniny| -| 050-006-00-2 Trichlornitromethan (chlorpikrin)| 76-06-2| 610-001-00-3 Trichloronat (ISO) (O-ethyl-O-(2,4,5-trichlorfenyl)-ethylfosfonothioát)| 327-98-0| 015-098-00-0 Trimethylcín, sloučeniny| -| 050-005-00-7 1,3,5-Trinitrobenzen| 99-35-4| 609-005-00-8 Uran| 7440-61-1| 092-001-00-8 Uran, sloučeniny| -| 092-002-00-3“. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 42/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 42/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví Vyhlášeno 1. 2. 2002, datum účinnosti 1. 2. 2002, částka 16/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2002 42 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. ledna 2002, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 35b odst. 9 a § 107 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 317/2001 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, se mění takto: 1. Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST SEDMÁ NÁHRADA ZA VEDENÍ, PROVOZ A SPRÁVU REJSTŘÍKU ZÁSTAV § 24a (1) Notářské komoře České republiky (dále jen „Komora“) náleží náhrada hotových výdajů spojených s provozem, vedením a správou Rejstříku zástav v těchto paušálních částkách: a) náhrada hotových výdajů v souvislosti se zápisem zástavního práva do Rejstříku zástav | 700 Kč, ---|--- b) náhrada hotových výdajů v souvislosti s výmazem zástavního práva z Rejstříku zástav | 700 Kč, c) náhrada hotových výdajů v souvislosti se změnou v evidovaných údajích v Rejstříku zástav| 500 Kč, d) náhrada hotových výdajů v souvislosti s vydáním opisu nebo výpisu z Rejstříku zástav nebo s vydáním potvrzení| 200 Kč. (2) Náhradu hotových výdajů hradí notář, který: a) zapíše zástavní právo nebo změnu údajů do Rejstříku zástav, b) provede výmaz zástavního práva z Rejstříku zástav, nebo c) vydá opis, výpis nebo potvrzení.“. Dosavadní část sedmá se označuje jako část osmá. 2. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní: „§ 26a Na náhradu hotových výdajů, které Komoře vzniknou za roky 2002 a 2003 v souvislosti se záznamem zástavního práva v Rejstříku zástav na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, které bylo Komoře soudem nebo správním úřadem zasláno, nebo v souvislosti se změnou údajů v Rejstříku zástav, uhradí Ministerstvo financí Komoře částku 1 500 000 Kč.“. 3. V příloze se dosavadní text položky A označuje jako bod 1. 4. V první větě položky A bodu 1 se slova „nebo notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti“ zrušují. 5. Čtvrtá věta položky A bodu 1 zní: „Za sepsání notářského zápisu o darovací smlouvě tři čtvrtiny z částky vypočtené podle věty první, popřípadě z částky stanovené ve větě druhé a za sepsání notářského zápisu o zástavní smlouvě nebo notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti dvě třetiny z částky vypočtené podle věty první, popřípadě z částky stanovené ve větě druhé, vždy nejméně 800 Kč.“. 6. Za položku A bod 1 se vkládá nový bod 2, který zní: „2. Za sepsání notářského zápisu o zástavní smlouvě, vzniká-li zástavní právo zápisem do Rejstříku zástav, včetně vydání jednoho stejnopisu notářského zápisu, z prvních 100 000 Kč tarifní hodnoty| 1,0 %, ---|--- z přebývající částky až do 500 000 Kč tarifní hodnoty| 0,5 %, z přebývající částky až do 1 000 000 Kč tarifní hodnoty| 0,3 %, z přebývající částky až do 10 000 000 Kč tarifní hodnoty| 0,1 %, z přebývající částky až do 40 000 000 Kč tarifní hodnoty| 0,05 %, nejméně 800 Kč. Částka nad 40 000 000 Kč se do základní tarifní hodnoty nezapočítává.“. 7. Na konci přílohy se doplňují položky M až P, které znějí: „Položka M Za zápis do Rejstříku zástav| 200 Kč. ---|--- Položka N Za úhrn úkonů potřebných k výmazu z Rejstříku zástav, a) provádí-li výmaz notář, který zástavní smlouvu sepsal | 500 Kč, ---|--- b) provádí-li výmaz jiný notář | 800 Kč. Položka O Za úhrn úkonů potřebných k provedení změny údajů v Rejstříku zástav| 200 Kč. ---|--- Položka P Za vydání opisu nebo výpisu z Rejstříku zástav nebo potvrzení| 150 Kč“. ---|--- Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: JUDr. Bureš v. r.
Zákon č. 46/2002 Sb.
Zákon č. 46/2002 Sb. Zákon o přijetí úvěru Českou republikou na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu českých dálnic B Vyhlášeno 8. 2. 2002, datum účinnosti 8. 2. 2002, částka 20/2002 * § 1 - (1) Česká republika je oprávněna přijmout úvěr od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu českých dálnic B ve výši 170 000 000 EUR, splatný ve lhůtě do 30. října 2021. * § 2 - O prostředky získané úvěrem podle § 1 lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo st * § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 8. 2. 2002 46 ZÁKON ze dne 11. ledna 2002 o přijetí úvěru Českou republikou na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu českých dálnic B Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Česká republika je oprávněna přijmout úvěr od Evropské investiční bankybanky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu českých dálnic B ve výši 170 000 000 EUR, splatný ve lhůtě do 30. října 2021. (2) Projektem českých dálnic B se rozumí příprava, výstavba a kontrola těchto dálničních úseků: a) R35 – 3509 Slavonín – Přáslavice, b) D11 – 1104 Libice – Chýšť, c) D11 – 1105 Chýšť – Hradec Králové, d) D8 – 0805 Lovosice – Řehlovice. (3) Úvěrovou smlouvu k přijetí úvěru podle odstavce 1 sjednává jménem České republiky ministr financí. § 2 O prostředky získané úvěrem podle § 1 lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky. § 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 47/2002 Sb.
Zákon č. 47/2002 Sb. Zákon o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 2. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 20/2002 * ČÁST PRVNÍ - PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ (§ 1 — § 11) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 12 — § 12) * ČÁST TŘETÍ - § 13 (§ 13 — § 13) Aktuální znění od 1. 6. 2016 (149/2016 Sb.) 47 ZÁKON ze dne 11. ledna 2002 o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon stanoví zásady pro poskytování podpory při zahájení podnikání, jakož i při upevňování ekonomického postavení malých a středních podnikatelů (dále jen „podpora“). (2) Žadatel o podporu musí mít trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky. (3) Tento zákon se nevztahuje na podpory poskytované do oblasti zemědělské a lesnické prvovýroby. § 2 Malí a střední podnikatelé Za malého a středního podnikatele se pro účely tohoto zákona považuje podnikatel, který splňuje kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropských společenství.1) § 3 Oblasti podpory Podpora může být poskytnuta na a) projekty zaměřené na investice, b) výchovu a vzdělávání ve vzdělávacích programech středních škol ukončených výučním listem, c) zvyšování odbornosti dospělých, d) hospodářské a technické poradenství, e) projekty sdružení pro rozvoj malých a středních podnikatelů a k posílení jejich postavení na trhu, f) získávání informací o podnikání, g) projekty výzkumu a vývoje, jejichž výsledky malí a střední podnikatelé využívají, h) projekty v regionech se soustředěnou podporou státu a v ostatních regionech, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů, i) vytváření nových pracovních míst, j) navazování kontaktů a spolupráce se zahraničními partnery a účast na vnitrostátních i zahraničních výstavách a veletrzích, k) zavedení systémů zajišťujících zvýšení kvality produkce a řízení podniků a využití služeb podporujících zvýšení konkurenceschopnosti, l) projekty zaměřené na investice spojené s ochranou životního prostředí, poskytování technických informací a poradenských služeb nebo vybraných provozních nákladů určených na činnosti spojené s ochranou životního prostředí. § 4 (1) Poskytování podpory musí být v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory.3) Na podporu podle tohoto zákona není právní nárok. (2) Podpora se poskytuje ve formě a) návratné finanční výpomoci, b) dotace služeb nebo služeb za zvýhodněnou cenu, c) finančního příspěvku, d) záruky, nebo e) úvěru se sníženou úrokovou sazbou. (3) Podpora podle odstavce 2 může být použita pouze k účelu stanovenému tímto zákonem a k účelu stanovenému programy podpory schválenými vládou na základě tohoto zákona (§ 6). § 4a (1) Zřizuje se Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (dále jen „agentura“) jako státní příspěvková organizace se sídlem v Praze. Agentura má právo hospodařit s majetkem státu a při své činnosti se řídí zvláštními zákony.3a) Agentura je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). (2) Statutárním orgánem agentury je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. Bližší podmínky činnosti agentury a její organizační uspořádání upraví statut, který schvaluje ministr průmyslu a obchodu. (3) Agentura plní úkoly v oblasti podpory podnikání tím, že a) poskytuje podporu malým a středním podnikatelům podle tohoto zákona, b) poskytuje podporu podnikatelům na základě programů schválených vládou podle zvláštního zákona,3b) c) plní funkci určené organizace při poskytování investičních pobídek podle zvláštního zákona,3c) d) plní další úkoly v oblasti podpory podnikání. § 4b (1) Zřizuje se státní příspěvková organizace Agentura pro podnikání a inovace se sídlem v Praze. (2) Agentura pro podnikání a inovace vykonává činnost zprostředkujícího subjektu pro poskytování podpory podnikatelům z finančních prostředků Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6). (3) V čele Agentury pro podnikání a inovace je generální ředitel; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu. (4) Na zaměstnance Agentury pro podnikání a inovace, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 odst. 1 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě. (5) Agentura pro podnikání a inovace se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje generální ředitel. (6) Nadřízeným služebním úřadem Agentury pro podnikání a inovace je ministerstvo. § 5 (1) Finanční prostředky státního rozpočtu určené k financování podpor podle tohoto zákona jsou soustředěny v rozpočtové kapitole ministerstva, které může zajišťovat finanční prostředky pro financování podpor i z dalších zdrojů. (2) Podporu poskytují a) ministerstvo, Česká agentura pro podporu podnikání CzechTrade, která byla zřízena ministerstvem, Agentura pro podnikání a inovace a Agentura a to ve formě uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) a b). K tomuto účelu tyto subjekty, nejsou-li organizační složkou státu, zřídí ve prospěch České republiky účty u bankybanky, která vede jejich účet, a podporu poskytují na základě písemné dohody uzavřené s ministerstvem; dohoda musí obsahovat podmínky použití prostředků státního rozpočtu, a to podle jednotlivých programů podpory, způsob jejich vyplácení příjemcům podpory, zásady nakládání s těmito prostředky na účtech bankybanky, pravidla pro jejich zúčtování se státním rozpočtem, b) Českomoravská záruční a rozvojová bankabanka, a. s. (dále jen „bankabanka“), a to ve formě uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) až e), z prostředků státního rozpočtu soustředěných na účtech zřízených bankoubankou ve prospěch České republiky. Podporu bankabanka poskytuje na základě písemné dohody uzavřené s ministerstvem; dohoda musí obsahovat podmínky podle písmene a) obdobně a dále stanovení výše odměny bankybanky za poskytované služby zahrnující přiměřený zisk (dále jen „poskytovatelé podpory“). (3) Ministerstvo dbá o to, že na účtech bankybanky nebudou vznikat vklady prostředků státního rozpočtu nepřiměřené splatným závazkům. (4) Prostředky určené na financování podpory jsou pro účely jejich zúčtování se státním rozpočtem prováděného bankoubankou považovány za čerpané dnem uzavření smlouvy s příjemcem podpory, a to v rozsahu celého sjednaného závazku k jejich vyplacení. (5) Příjemcem podpory mohou být malí a střední podnikatelé při splnění podmínek stanovených tímto zákonem; u podpory podle § 3 písm. e) mohou být příjemcem podpory i sdružení pro rozvoj malých a středních podnikatelů, která jsou právnickou osobou; u podpory podle § 3 písm. f) mohou být příjemcem podpory i osoby připravující se na podnikání. § 6 (1) Podrobnosti poskytování podpory jsou obsaženy v programech podpory, které na návrh ministerstva (dále jen „navrhovatel programu podpory“) schvaluje vláda. Zveřejnění programu podpory provádí navrhovatel programu podpory v Obchodním věstníku a na své adrese ve veřejně přístupném informačním systému (Internet). (2) Programy podpory obsahují a) název navrhovatele programu podpory, b) název subjektu, který přijímá žádosti o poskytnutí podpory, jakož i subjektu, který provádí hodnocení a výběr, c) název poskytovatele podpory, d) předmět a účel podpory, e) vymezení příjemců podpory, f) oblasti podpory, podrobnosti a formu jejího poskytování a způsob jejího užití, g) vymezení výše jednotlivých forem podpor pro jeden projekt, h) náležitosti žádosti o poskytnutí podpory a způsob jejího předložení a vyřízení, i) dobu trvání programu podpory. § 7 (1) Žádost o poskytnutí podpory se předkládá subjektu uvedenému v příslušném programu podpory. (2) Podpora ve formě uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) a b) se poskytuje na základě rozhodnutí4) poskytovatele podpory. (3) Podpora ve formě uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) až e) se poskytuje na základě smlouvy mezi poskytovatelem podpory a příjemcem podpory. (4) Rozhodnutí podle odstavce 2 a smlouva podle odstavce 3 musí stanovit především příjemce podpory, účel, výši a podmínky podpory, lhůtu jejího čerpání a postup při porušení podmínek poskytování podpory. Smlouva podle odstavce 3, kterou se sjednává úvěr se sníženou úrokovou sazbou, musí dále obsahovat ujednání o způsobu zajištění závazku. § 8 Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu podle tohoto zákona a pro uplatňování sankcí při porušení rozpočtové kázně platí zvláštní právní předpisy.5) § 9 Vláda předkládá Poslanecké sněmovně jedenkrát ročně zprávu o vývoji malého a středního podnikání včetně vyhodnocení účinnosti podpor a hospodárnosti využívání prostředků státního rozpočtu podle tohoto zákona a záměr na další zdokonalení účinnosti podpor. Přechodná a závěrečná ustanovení § 10 Práva a povinnosti vzniklé ze smluv, které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo z rozhodnutí, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. § 11 Zrušuje se zákon č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 12 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 256/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 1 písm. d) se slova „, s výjimkou regionální podpory podnikání,“ zrušují. 2. V § 14 odst. 1 se slova „včetně regionální podpory podnikání,“ zrušují. ČÁST TŘETÍ § 13 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Příloha I k Nařízení Komise č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u státní podpory malého a středního podnikání, v platném znění. 3) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře. 3a) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 3b) Například zákon č. 218/2000 Sb. 3c) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 5) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), zákon č. 59/2000 Sb., zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 6) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.
Zákon č. 48/2002 Sb.
Zákon č. 48/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 2. 2002, datum účinnosti 1. 6. 2002, částka 20/2002 * Čl. I - Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. III Aktuální znění od 1. 6. 2002 48 ZÁKON ze dne 11. ledna 2002, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 11 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ústavní soud dále v plénu rozhoduje o návrzích na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy.“. 2. V § 13 větě druhé se slova „podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a g) nebo h) Ústavy“ nahrazují slovy „podle čl. 87 odst. 1 písm. a), g) a h) a čl. 87 odst. 2 Ústavy“. 3. V § 39 větě druhé se za slovo „ustanovení“ vkládají slova „§ 71d odst. 1,“. 4. V § 43 odst. 2 písm. b) se za slova „podle § 64 odst. 1 až 4“ vkládají slova „a § 71a odst. 1“. 5. V § 44 odst. 1 se za slova „odst. 1“ vkládají slova „a 2“. 6. V § 57 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) o návrhu na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy.“. 7. V § 64 odst. 2 písmena f) a g) znějí: „f) Veřejný ochránce práv, g) ministr vnitra, jde-li o návrh na zrušení právního předpisu kraje, hlavního města Prahy a nařízení okresního úřadu.“. 8. V § 64 odst. 7 se věta druhá zrušuje. 9. V § 66 odstavec 2 zní: „(2) Návrh je dále nepřípustný, jestliže před doručením návrhu Ústavnímu soudu pozbyl platnosti ústavní zákon nebo zákon, s nimiž jsou podle návrhu přezkoumávané předpisy v rozporu, nebo dosud nebyl vyhlášen ve Sbírce zákonů.“. 10. V § 67 odst. 2 se slova „anebo jestliže přestane být pro Českou republiku závazná mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy,“ zrušují. 11. V § 68 odstavec 2 zní: „(2) Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah zákona nebo jiného právního předpisu z hlediska jejich souladu s ústavními zákony, a jedná-li se o jiný právní předpis, též se zákony a zjišťuje, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.“. 12. V § 70 odstavec 1 zní: „(1) Dojde-li po provedeném řízení Ústavní soud k závěru, že zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo že jiný právní předpis nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo zákonem, nálezem rozhodne, že takový zákon nebo jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení se zrušují dnem, který v nálezu určí.“. 13. V části druhé hlavě druhé se za oddíl první vkládá nový oddíl druhý, který včetně nadpisu zní: „Oddíl druhý Řízení o souladu mezinárodních smluv podle čl. 10a a čl. 49 Ústavy s ústavními zákony § 71a Podání návrhu (1) Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy může podat a) komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla, b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval, c) prezident republiky od okamžiku, kdy mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci. (2) Návrh skupiny poslanců nebo skupiny senátorů podle odstavce 1 písm. b) musí být podepsán stanoveným počtem poslanců nebo senátorů. (3) Pokud mezinárodní smlouva nebyla sjednána v autentickém českém znění, musí být k návrhu přiložena mezinárodní smlouva alespoň v jednom autentickém znění a v českém překladu.“. § 71b Nepřípustnost návrhu (1) Návrh je nepřípustný, jestliže nebyl předložen v souladu s § 71a odst. 1 a 2. (2) Návrh je dále nepřípustný, jestliže ústavní zákon, s nímž je podle návrhu mezinárodní smlouva v rozporu, pozbyl před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti. § 71c Účastníci řízení Účastníkem řízení je vedle navrhovatele vždy též Parlament, prezident republiky a vláda. § 71d Postup řízení (1) Jestliže o to účastník řízení požádá, Ústavní soud projedná návrh mimo pořadí, ve kterém jej obdržel, a bez zbytečného odkladu. (2) Nebyl-li návrh odmítnut a nevzniknou-li v průběhu řízení důvody pro zastavení řízení, je Ústavní soud povinen návrh projednat a rozhodnout o něm i bez dalších návrhů. (3) Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah mezinárodní smlouvy z hlediska jejího souladu s ústavním pořádkem. § 71e Nález a jeho právní následky (1) Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, že mezinárodní smlouva je v rozporu s ústavním pořádkem, vysloví tento nesoulad nálezem; v nálezu uvede, se kterým ustanovením ústavního pořádku je mezinárodní smlouva v rozporu. (2) Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, že mezinárodní smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem, rozhodne nálezem, že ratifikace mezinárodní smlouvy není v rozporu s ústavním pořádkem. (3) Nález Ústavního soudu podle odstavce 1 brání ratifikaci mezinárodní smlouvy do doby, než bude nesoulad odstraněn.“. Dosavadní oddíly druhý až osmý se označují jako oddíly třetí až devátý. 14. V § 72 odst. 1 písm. a) se slova „nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy“ zrušují. 15. V § 74 se slova „nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy“ zrušují. 16. V § 78 odst. 2 se slova „nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy“ zrušují. 17. V § 82 odst. 2 písmeno a) zní: „a) jde-li o ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, které ústavně zaručené právo nebo svoboda a jaké ustanovení ústavního zákona byly porušeny a jakým zásahem orgánu veřejné moci k tomuto porušení došlo,“. 18. V § 117 se slova „ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána“ nahrazují slovy „vyhlášených mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána“. Čl. II Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 49/2002 Sb.
Zákon č. 49/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 2. 2002, datum účinnosti 8. 2. 2002, částka 20/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 8. 2. 2002 49 ZÁKON ze dne 11. ledna 2002, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. I Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 4 se slova „Poslanecká sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády“ nahrazují slovy „po vyjádření vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu“. 2. V § 24 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou, která včetně poznámky pod čarou č. 8) zní: „Používat údaje z informačního systému Pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.8) 8) Například zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 24 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 8b) zní: „(3) Pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti praktickému lékaři nebo praktickému lékaři pro děti a dorost8b) informace o zdravotní péči, která byla poskytnuta jejím pojištěncům, kteří jsou u něho registrováni, jinými zdravotnickými zařízeními, včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Tyto údaje poskytne Pojišťovna registrujícímu lékaři bezplatně. 8b) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. II Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 2 se na konci věty první doplňují tato slova: „v návaznosti na termíny projednání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu“. 2. V § 15 se na konci odstavce 3 doplňují tato slova: „v návaznosti na termíny projednání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu“. 3. V § 21 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou, která včetně poznámky pod čarou č. 20) zní: „Používat údaje z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.20) 20) Například zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 21 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 21) zní: „(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti praktickému lékaři nebo praktickému lékaři pro děti a dorost21) informace o zdravotní péči, která byla poskytnuta jejím pojištěncům, kteří jsou u něho registrováni, jinými zdravotnickými zařízeními, včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Tyto údaje poskytne zaměstnanecká pojišťovna registrujícímu lékaři bezplatně. 21) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. 5. V § 22 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Takovým jednáním není postup zaměstnanecké pojišťovny ve vztahu k soudům a orgánům činným v trestním řízení při uplatňování nároků zaměstnanecké pojišťovny vyplývajících ze zákona.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. III Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 138/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 25c) zní: „(2) Údaje týkající se jednotlivých fyzických nebo právnických osob, které se osoby uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, mohou sdělit jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.25c) 25c) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10. 2. V § 23 odst. 7 se ve větě druhé slova „podle odstavce 5“ nahrazují slovy „podle odstavce 6“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 59/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 59/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů Vyhlášeno 13. 2. 2002, datum účinnosti 13. 2. 2002, částka 27/2002 * ČÁST PRVNÍ - Výše zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - POSTUP OBECNÍCH ÚŘADŮ PŘI VYTVÁŘENÍ VOLEBNÍCH OKRSKŮ (§ 2 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - POSTUP OBECNÍCH ÚŘADŮ PŘI SESTAVOVÁNÍ A VEDENÍ STÁLÝCH SEZNAMŮ VOLIČŮ A DODATKU STÁLÉHO SEZNAMU VOLIČŮ (§ 3 — § 4) * ČÁST ČTVRTÁ - FORMA SPOLUPRÁCE VOLEBNÍCH ORGÁNŮ PŘI KONTROLE SPRÁVNOSTI ÚDAJŮ UVÁDĚNÝCH NA KANDIDÁTNÍCH LISTINÁCH, PŘI PŘEDÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO VYTVOŘENÍ REGISTRŮ A ČÍSELNÍKŮ KANDIDÁTŮ A KANDIDUJÍCÍCH VOLEBNÍCH STRAN A ZPŮSOB LOSOVÁNÍ POŘADÍ VOLEBNÍCH STRAN NA HLASOVACÍM LÍSTKU (§ 6 — § 8) * ČÁST PÁTÁ - VZORY KANDIDÁTNÍ LISTINY, HLASOVACÍHO LÍSTKU, SEZNAMU, DODATKU SEZNAMU, OSVĚDČENÍ O ZVOLENÍ, TISKOPISŮ PRO ZJIŠŤOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ A DALŠÍCH VOLEBNÍCH DOKUMENTŮ A ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ TISKU HLASOVACÍCH LÍSTKŮ (§ 9 — § 11) * ČÁST ŠESTÁ - POSTUP OBECNÍCH ÚŘADŮ A REGISTRAČNÍCH ÚŘADŮ PŘI VYBAVENÍ VOLEBNÍCH MÍSTNOSTÍ A PŘI ÚSCHOVĚ A ARCHIVACI VOLEBNÍ DOKUMENTACE (§ 12 — § 13) * ČÁST SEDMÁ - ZPŮSOB A POSTUP OVĚŘOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI PRO VÝKON FUNKCE ZAMĚSTNANCE KRAJE A OBCE, JEJÍŽ ÚŘAD PLNÍ ÚKOLY REGISTRAČNÍHO ÚŘADU, KTERÝ NENÍ POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM (§ 14 — § 17) * ČÁST OSMÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 18 — § 20) č. 1 k vyhlášce č. 59/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 59/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 12. 2019 (265/2019 Sb.) 59 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 5. února 2002 o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 74 písm. b) a c) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých dalších zákonů, (dále jen „zákon“) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí podle § 74 písm. a) zákona a v dohodě s Českým statistickým úřadem podle § 74 písm. d) zákona: ČÁST PRVNÍ Výše zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty § 1 (1) Předsedovi okrskové volební komise přísluší za výkon funkce zvláštní odměna1) (dále jen „odměna“) ve výši 2 200 Kč, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise ve výši 2 100 Kč a ostatním členům okrskové volební komise ve výši 1 800 Kč. Za výkon funkce v okrskové volební komisi v územně členěném statutárním městě a v hlavním městě Praze se odměna podle věty první zvyšuje o 400 Kč. V případě opakování hlasování se odměna zvyšuje o dalších 400 Kč. (2) Konají-li se volby do zastupitelstev obcíobcí v souběhu s jinými volbami2), zvyšuje se odměna člena okrskové volební komise podle odstavce 1 o 400 Kč za každé další volby. Uskuteční-li se u voleb konaných v souběhu i druhé kolo, zvyšuje se dále odměna o částku za výkon funkce v dalším kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky nebo volby prezidenta republiky podle jiného právního předpisu24). (3) Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší kromě odměny podle odstavce 1 a 2 náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise ve výši 43 Kč za hodinu, nejvýše však 340 Kč za jeden den. (4) Odměnu podle odstavce 1 a 2 a paušální náhradu ušlého výdělku podle odstavce 3 vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise3) obecní úřad, městský úřad, magistrát územně nečleněného města se zvláštním postavením, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného města se zvláštním postavením a úřad městské části v hlavním městě Praze (dále jen „obecní úřad“). V případě, že se člen okrskové volební komise všech jednání nezúčastňuje, obecní úřad celkovou výši odměny stanovenou podle odstavce 1 a 2 poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních okrskové volební komise. ČÁST DRUHÁ POSTUP OBECNÍCH ÚŘADŮ PŘI VYTVÁŘENÍ VOLEBNÍCH OKRSKŮ § 2 (1) Volební okrsky4) se vytvářejí tak, aby byly zachovány přirozené územní celky a zajištěna dostupnost volebních místností pro voliče.5) (2) Volební okrsek pro vzdálené části obceobce, města, města se zvláštním postavením, městské části nebo městského obvodu (dále jen „obecobec“) lze vytvořit, pokud má alespoň 10 voličů. (3) Každý volební okrsek v obciobci se označí pořadovým číslem. Číslování se provádí v jedné číselné řadě arabskými číslicemi počínaje číslem 1, nestanoví-li tato vyhláška jinak. Je-li vytvořen pouze 1 volební okrsek, označí se číslem 1. (4) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech se volební okrsky číslují v jednotlivých městských částech nebo městských obvodech. Číslo volebního okrsku je složeno z identifikačního čísla městské části nebo městského obvodu a příslušného pořadového čísla volebního okrsku. Identifikační čísla městských částí nebo městských obvodů přiděluje správce registru územní identifikace, adres a nemovitostí tak, aby tvořila v takovém městě celistvou číselnou řadu; pořadová čísla volebních okrsků tvoří samostatnou nepřerušenou číselnou řadu vždy od čísla 1 v každé městské části nebo městském obvodu. ČÁST TŘETÍ POSTUP OBECNÍCH ÚŘADŮ PŘI SESTAVOVÁNÍ A VEDENÍ STÁLÝCH SEZNAMŮ VOLIČŮ A DODATKU STÁLÉHO SEZNAMU VOLIČŮ § 3 (1) Stálý seznam voličů6) (dále jen „seznam“) a dodatek stálého seznamu voličů (dále jen „dodatek seznamu“) se vede v knize, systémem kartotéky nebo prostřednictvím výpočetní techniky v členění podle volebních okrsků. (2) Je-li v obciobci alespoň 5 volebních okrsků, připojí se k seznamu a dodatku seznamu abecedně setříděný soupis podle příjmení voličů (dále jen „index“), s uvedením jména a čísla volebního okrsku. (3) V seznamu se u každého zapsaného voliče, který je státním občanem České republiky, eviduje jeho jméno, příjmení, datum narození, místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a číslo volebního okrsku, ve kterém má právo volit; v dodatku seznamu se u každého zapsaného voliče, který je státním občanem jiného státu, eviduje jeho jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, místo, kde je přihlášen k pobytu, a číslo volebního okrsku, ve kterém má právo volit. V seznamu a dodatku seznamu se dále u každého voliče evidují překážky výkonu volebního práva.7) (4) V případě změny volebních okrsků obecní úřad neprodleně provede úpravu seznamu, dodatku seznamu a indexu. (5) Změny údajů v seznamu a dodatku seznamu se provádějí z úřední povinnosti nebo na žádost voliče. (6) Po uzavření seznamu a dodatku seznamu9) již nemůže obecní úřad provádět změny. Pokud se obecní úřad dozví po uzavření seznamu a dodatku seznamu skutečnosti odůvodňující změny zápisu, zpracuje o nich zvláštní informaci pro okrskovou volební komisi. § 4 Kontrola správnosti seznamů Obecní úřad provede každoročně kontrolu správnosti a úplnosti seznamu a dodatku seznamu. Aktualizaci provede obecní úřad s využitím referenčních údajů ze základního registru obyvatel, údajů z informačního systému evidence obyvatel a údajů z informačního systému cizinců. ČÁST ČTVRTÁ FORMA SPOLUPRÁCE VOLEBNÍCH ORGÁNŮ PŘI KONTROLE SPRÁVNOSTI ÚDAJŮ UVÁDĚNÝCH NA KANDIDÁTNÍCH LISTINÁCH, PŘI PŘEDÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO VYTVOŘENÍ REGISTRŮ A ČÍSELNÍKŮ KANDIDÁTŮ A KANDIDUJÍCÍCH VOLEBNÍCH STRAN A ZPŮSOB LOSOVÁNÍ POŘADÍ VOLEBNÍCH STRAN NA HLASOVACÍM LÍSTKU § 6 (1) Registrační úřad průběžně pořizuje a předává Českému statistickému úřadu k založení registru kandidátů kopie podaných kandidátních listin včetně příloh, a to nejpozději první den po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin. (2) Český statistický úřad vyhotoví seznam kandidátů se shodným jménem, příjmením a věkem, kandidujících do téhož zastupitelstva, a předá jej registračnímu úřadu nejpozději šedesátý druhý den přede dnem voleb. (3) Po vyhodnocení chyb a podle pokynu registračního úřadu Český statistický úřad aktualizuje registr kandidátů. Obdobně se postupuje v případech odvolání nebo vzdání se kandidatury do okamžiku zaregistrování kandidátních listin či odmítnutí registrace kandidátní listiny na základě rozhodnutí soudu.14) § 7 Losování (1) Po ukončení registrace kandidátních listin registrační úřad vylosuje čísla pro označení pořadí politických stran, politických hnutí, koalic politických stran a politických hnutí, nezávislých kandidátů, sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů (dále jen „volební strana“) na hlasovacím lístku pro volby do zastupitelstva příslušné obceobce.15) Do losování se nezahrnují volební strany, jejichž kandidátní listina nebyla zaregistrována. Do losovacího osudí se vloží tolik celých čísel v nepřerušené vzestupné řadě počínaje číslem 1, kolik kandidátních listin pro volby do zastupitelstva příslušné obceobce bylo zaregistrováno. (2) Pokud byly pro volby do zastupitelstva obceobce vytvořeny volební obvody, provádí se losování pořadí volebních stran na hlasovacím lístku pro každý volební obvod samostatně. Do losování se nezahrnují volební strany, jejichž kandidátní listina nebyla pro příslušný volební obvod zaregistrována. § 8 (1) Registrační úřad výsledek losování neprodleně sdělí Českému statistickému úřadu, který vyhotoví číselník kandidujících volebních stran, podle kterého budou při zpracování a poskytování výsledků voleb označovány číslem a názvem nebo číslem a zkratkou názvu. (2) Český statistický úřad zaznamená do registru kandidátů vylosovaná čísla volebních stran, doplní do něj kód údaje o pohlaví kandidáta, vyhotoví opis údajů registru v rozsahu kandidátní listiny a předloží ho registračnímu úřadu. (3) Registrační úřad neprodleně informuje Český statistický úřad o případech vzdání se nebo odvolání kandidatury v období od uplynutí lhůty pro zaregistrování kandidátní listiny do 48 hodin před zahájením voleb tak, že mu předá kopii prohlášení o vzdání se a odvolání kandidatury. Český statistický úřad nastaví v registru kandidátů u těchto osob znak zajišťující, že při zjišťování výsledků voleb k nim nebude přihlíženo. ČÁST PÁTÁ VZORY KANDIDÁTNÍ LISTINY, HLASOVACÍHO LÍSTKU, SEZNAMU, DODATKU SEZNAMU, OSVĚDČENÍ O ZVOLENÍ, TISKOPISŮ PRO ZJIŠŤOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ A DALŠÍCH VOLEBNÍCH DOKUMENTŮ A ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ TISKU HLASOVACÍCH LÍSTKŮ § 9 Vzory volebních dokumentů Pro volby do zastupitelstev obcíobcí jsou v příloze č. 1 stanoveny tyto vzory: 1. Stálý seznam voličů, 2. Dodatek stálého seznamu voličů, 3. Výpis ze stálého seznamu voličů a jeho dodatku, 4. Oznámení o době a místě konání voleb do zastupitelstva obceobce, 5. Slib zapisovatele a členů okrskové volební komise, 6. Kandidátní listina pro volby do zastupitelstva obceobce s přílohou, 7. Hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva obceobce, 8. Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obceobce, 9. Záznam o kontrole provedené pověřeným obecním úřadem, 10. Záznam o kontrole provedené krajským úřadem, 11. Osvědčení o zvolení členem zastupitelstva obceobce, 12. Osvědčení o nastoupení do funkce člena zastupitelstva obceobce, 13. Záznam o odmítnutí zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku Českým statistickým úřadem, 14. Osvědčení o vykonané zkoušce, 15. Zápis zkušební komise o vykonané zkoušce. § 10 Volební tiskopisy (1) Pro volby do zastupitelstev obcíobcí jsou v příloze č. 2 stanoveny tyto vzory tiskopisů: 1. Průkaz člena okrskové volební komise, 2. Průkaz zapisovatele okrskové volební komise, 3. Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku, 4. Průkaz zaměstnance kraje. (2) Pokud okrsková volební komise využije programového vybavení dodaného Českým statistickým úřadem, nahrazují tiskové výstupy z tohoto programu tiskopis podle odstavce 1 bodu 3 přílohy č. 2 a souhrnný hlasovací lístek.16) § 11 Registrační úřad17) zabezpečí tisk hlasovacích lístků pro příslušnou obecobec prostřednictvím obchodní firmy vybrané Ministerstvem vnitra.18) ČÁST ŠESTÁ POSTUP OBECNÍCH ÚŘADŮ A REGISTRAČNÍCH ÚŘADŮ PŘI VYBAVENÍ VOLEBNÍCH MÍSTNOSTÍ A PŘI ÚSCHOVĚ A ARCHIVACI VOLEBNÍ DOKUMENTACE § 12 Ve volební místnosti zajistí obecní úřad vedle zákonem stanoveného vybavení19) kancelářské zařízení pro práci okrskové volební komise. Dále pak pomůcky pro zapečetění volební schránky a přenosné volební schránky. § 13 (1) Obecní úřad před konáním voleb zabezpečí po obdržení hlasovacích lístků, popřípadě další volební dokumentace jejich ochranu tak, aby bylo zabráněno zneužití. (2) Obecní úřad převezme veškerou volební dokumentaci s výjimkou jednoho vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku od okrskových volebních komisí. Obecní úřad ponechá pro archivaci 3 sady nepoužitých hlasovacích lístků. Úřední obálky, použité hlasovací lístky, hlasovací lístky využité k uvedení počtu platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu nebo pro jednotlivé kandidáty a použité pomocné sčítací archy obecní úřad protokolárně zničí a) po uplynutí 30 dnů ode dne marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta (dále jen „návrh na neplatnost“), b) po uplynutí 30 dnů ode dne marného uplynutí lhůty pro podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí soudu o návrhu na neplatnost, nebo c) po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy Ústavní soudÚstavní soud nevyhověl poslední podané ústavní stížnosti proti rozhodnutí soudu o návrhu na neplatnost. (3) Ostatní volební dokumentaci uschová registrační úřad. (4) Dokumentace o finančních nákladech na volby do zastupitelstev obcíobcí se uloží odděleně od ostatní dokumentace. (5) Pro volební dokumentaci týkající se konání voleb se stanoví skartační znaky a lhůty: a) kandidátní listina, prohlášení kandidáta, včetně podkladů ke kandidátní listině, petice, dokumentace o vzdání se kandidatury nebo jejím odvolání, rozhodnutí registračního úřadu o registraci kandidátní listiny, rozhodnutí soudu ve věci registrace kandidátní listiny, hlasovací lístek, zápisy o výsledku hlasování a vyhlášení výsledků hlasování - A 10, b) další volební dokumentace - V 5. Po uplynutí skartačních lhůt se postupuje podle příslušného právního předpisu.20) ČÁST SEDMÁ ZPŮSOB A POSTUP OVĚŘOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI PRO VÝKON FUNKCE ZAMĚSTNANCE KRAJE A OBCE, JEJÍŽ ÚŘAD PLNÍ ÚKOLY REGISTRAČNÍHO ÚŘADU, KTERÝ NENÍ POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM § 14 Ověřování způsobilosti (1) Ministerstvo vnitra ověřuje způsobilost na úseku voleb pro zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu pověřeného činností na úseku voleb. (2) Krajský úřad ověřuje způsobilost na úseku voleb pro zaměstnance obceobce, jejíž úřad plní úkoly registračního úřadu pověřeného činností na úseku voleb, s výjimkou pověřených obecních úřadů.21) (3) Zaměstnanci kraje a obceobce podle odstavců 1 a 2 (dále jen „uchazeč“) absolvují odbornou přípravu a potřebné znalosti na úseku voleb prokáží vykonáním zkoušky. § 15 Přihlášku k odborné přípravě a vykonání zkoušky zašle: a) ředitel krajského úřadu Ministerstvu vnitra, b) starosta obceobce, jejíž úřad plní úkoly registračního úřadu, který není pověřeným obecním úřadem,21) krajskému úřadu. § 16 Zkušební komise (1) Pro účely ověřování znalostí na úseku voleb se zřizují zkušební komise. (2) Předsedy a další členy zkušebních komisí na Ministerstvu vnitra určí ministr vnitra ze zaměstnanců Ministerstva vnitra. (3) Předsedu a další členy zkušební komise na krajském úřadu určí ředitel krajského úřadu ze zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu; předsedou zkušební komise je zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu s osvědčením o vykonané zkoušce podle § 17 odst. 5. (4) Zkušební komise jsou tříčlenné. (5) Ministerstvo vnitra a krajský úřad určí termíny a místo zkoušky. § 17 Zkouška (1) Zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů na úseku voleb a právních předpisů s nimi bezprostředně souvisejících; skládá se z písemné a ústní části. (2) O vykonané zkoušce vyhotoví zkušební komise zápis, který podepisuje předseda zkušební komise a její členové. Zápis obsahuje: a) jméno a příjmení uchazeče, místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, označení zaměstnavatele a pracovní zařazení uchazeče, b) jména, příjmení a pracovní zařazení členů zkušební komise, c) otázky, které byly předmětem ústní zkoušky, d) vyhodnocení písemné a ústní zkoušky. (3) Uchazeč prokáže potřebné znalosti, pokud uspěl alespoň ve dvou třetinách otázek obsažených v písemné části zkoušky a ve dvou třetinách otázek obsažených v ústní části zkoušky. (4) Výsledek zkoušky oznámí uchazeči předseda zkušební komise v den jejího konání. (5) Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá zkušební komise osvědčení o vykonané zkoušce ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení předá uchazeč zaměstnavateli.23) (6) Osvědčení o vykonané zkoušce obsahuje a) jméno a příjmení uchazeče a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, b) podpis předsedy zkušební komise, c) datum vydání a razítko Ministerstva vnitra nebo krajského úřadu. (7) V případě, že uchazeč při zkoušce nevyhověl, může zkoušku opakovat nejdříve za jeden měsíc; lhůtu může Ministerstvo vnitra nebo krajský úřad ve výjimečných případech přiměřeně zkrátit. ČÁST OSMÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 18 Přihlášky k odborné přípravě a vykonání zkoušky zasílá nejpozději do 15 dnů od nabytí účinnosti této vyhlášky a) ředitel krajského úřadu Ministerstvu vnitra, b) starosta obceobce, jejíž úřad plní úkoly registračního úřadu, s výjimkou pověřeného obecního úřadu,21) okresnímu úřadu. § 19 Zrušují se 1. Vyhláška č. 173/1994 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů. 2. Vyhláška č. 252/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 173/1994 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů. § 20 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Mgr. Gross v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 59/2002 Sb. 494kB 550kB 383kB 416kB 193kB 601kB 528kB 1.2MB 46kB 282kB 270kB 279kB 60kB 49kB 52kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 59/2002 Sb. 223kB 203kB 1.1MB 203kB 1) § 62 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb. 2) § 70 zákona č. 491/2001 Sb. 3) § 52 zákona č. 491/2001 Sb. 4) § 26 zákona č. 491/2001 Sb. 5) § 4 zákona č. 491/2001 Sb. 6) § 28 zákona č. 491/2001 Sb. 7) § 4 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb. 9) § 28 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb. 14) § 23 odst. 6 zákona č. 491/2001 Sb. 15) § 25 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb. 16) § 42 zákona č. 491/2001 Sb. 17) § 12 odst. 1 písm. d) a § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb. 18) § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 491/2001 Sb. Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. 19) § 31 zákona č. 491/2001 Sb. 20) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb., zákona č. 27/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb. Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení. 21) § 12 odst. 1 písm. d) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. 22) § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 130/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb. 23) § 110 odst. 4 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb. § 69 odst. 2 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb. 24) § 12 odst. 2 vyhlášky č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 6 odst. 1 vyhlášky č. 294/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva financí č. 57/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí č. 57/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb. Vyhlášeno 22. 2. 2002, datum účinnosti 22. 2. 2002, částka 26/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 22. 2. 2002 57 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 30. ledna 2002, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb. Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví podle § 15 odst. 2 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání: Čl. I Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se částka „4 000 Kč“ nahrazuje částkou „7 000 Kč“. 2. V § 2 odst. 1 se částka „5 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“. 3. V § 2 odst. 2 se částka „2 500 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“. 4. V § 4 odst. 1 se částka „1 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 Kč“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Rusnok v. r.
Zákon č. 61/2002 Sb.
Zákon č. 61/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 2. 2002, datum účinnosti 22. 2. 2002, částka 29/2002 * Čl. I - Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb., s * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 22. 2. 2002 61 ZÁKON ze dne 29. ledna 2002, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 35 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 2. V § 35 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo životního prostředí České republiky zajišťuje v nezbytně nutném rozsahu likvidaci starých důlních děl uvedených v odstavcích 1 a 2, pokud existence takových děl brání dalšímu rozvoji území a je v souladu s územním plánem velkého územního celku. V ostatních případech o tom, zda tato skutečnost nastala, rozhodne Ministerstvo životního prostředí České republiky v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 62/2002 Sb.
Zákon č. 62/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 2. 2002, datum účinnosti 1. 4. 2002, částka 29/2002 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích * ČÁST TŘETÍ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 62 ZÁKON ze dne 29. ledna 2002, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 67 se na konci odstavce 4 doplňuje tato věta: „O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené znakem O 1, rozhoduje policista; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.“. 2. V § 124 odst. 6 se na konci písmene i) doplňují tato slova: „nebo vozidla, které neoprávněně stojí na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené znakem O 1,“. ČÁST TŘETÍ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 71/2002 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 71/2002 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu Vyhlášeno 1. 3. 2002, datum účinnosti 1. 4. 2002, částka 33/2002 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 3 — § 26) * ČÁST TŘETÍ - DODATKOVÁ USTANOVENÍ PRO ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIÍ V DOLECH (§ 27 — § 44) * ČÁST ČTVRTÁ - DODATKOVÁ USTANOVENÍ PRO ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIÍ PŘI TĚŽBĚ A ÚPRAVĚ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU A PŘI VRTNÝCH A GEOFYZIKÁLNÍCH PRACÍCH (§ 45 — § 47) * ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 48 — § 49) Aktuální znění od 1. 4. 2002 71 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 21. ledna 2002 o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) a b) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Vyhláška stanoví požadavky na havarijní prevenci a na plány zdolávání závažných provozních nehodprovozních nehod (havárií)1) (dále jen „havarijní plán“) a dále opatření směřující k záchraně životů lidí a omezení škod při vzniku a zdolávání závažných provozních nehodprovozních nehod (dále jen „havárií“) v organizacích2) provádějících hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem (dále jen „organizace“) v dolech a na pracovištích při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích zaměřených na vyhledávání a průzkum ložisek ropy a zemního plynu a při podzemním skladování ropy a zemního plynu. § 2 Výklad pojmů Pro účely této vyhlášky se považuje za: a) havarijní plán - soubor opatření a činností směřující k záchraně života a ochraně zdraví osob a majetku při haváriích s popisem způsobu zdolávání havárií a seznamem prostředků umožňujících zdolání předvídatelných havárií, b) havárii - událost, kterou byly nebo by mohly být vážně ohroženy životy a zdraví osob nebo majetek; jde zejména o důlní požár, výbuch plynů a uhelného prachu, důlní otřes, průtrž hornin a plynů, erupce ropy a zemního plynu, zával důlních děl, průval vod a bahnin nebo kuřavky, zastavení hlavního ventilátoru a závažnou poruchu ve větrání3) nebo na těžním zařízení. ČÁST DRUHÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ HLAVA I ZÁSADY VYPRACOVÁNÍ HAVARIJNÍHO PLÁNU § 3 Vypracování havarijního plánu (1) Organizace zajistí vypracování havarijního plánu pro všechny předvídatelné druhy havárií. (2) Havarijní plán je nutné vypracovat přehledně, stručně a srozumitelně, a to pro a) každý důl, b) každé pracoviště při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu, při vrtných a geofyzikálních pracích prováděných na vrtbě zaměřených na vyhledávání a průzkum ložisek ropy a zemního plynu a při podzemním skladování ropy a zemního plynu (dále jen „provozní středisko“). (3) Vypracování havarijního plánu a provádění změn se zúčastňují zaměstnanci určení závodním dolu, popřípadě vedoucím pracovníkem4) (dále jen „závodní dolu“), vedoucí závodní báňské záchranné stanice a podle potřeby zástupce hlavní báňské záchranné stanice; pracuje-li na dole nebo provozním středisku uvedeném v odstavci 1 také dodavatelská organizace, přizve závodní dolu k těmto činnostem i zástupce této organizace. (4) Závodní dolu zajistí, aby havarijní plán byl včas vypracován, podle potřeby doplňován a upravován. (5) Závodní dolu zajistí, aby v případě, kdy při havárii na jím řízeném dole by mohlo dojít k ohrožení sousedního dolu, havarijní plán zajišťoval také bezpečnost sousedního dolu a aby závodní tohoto sousedního dolu byl o situaci neprodleně vyrozuměn. (6) Pokud by předvídatelnou havárií mohly být ohroženy osoby nebo objekty nacházející se mimo hranice dolu nebo provozního střediska,5) pro které je havarijní plán vypracován, projedná závodní dolu se zástupci dotčené obceobce a s majiteli, popřípadě uživateli ohrožených objektů způsob jejich vyrozumění o vzniklé havárii a o opatřeních předpokládaných havarijním plánem k jejímu zdolání. § 4 Části havarijního plánu Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou. Přílohou havarijního plánu je samostatná složka, která obsahuje ostatní písemnosti a doklady, které stanoví tato vyhláška nebo jiné právní předpisy.6) § 5 Vydání havarijního plánu (1) Havarijní plán vydává závodní dolu. (2) Jsou-li v havarijním plánu určeny úkoly spojené s organizací a zdoláváním havárie i zaměstnancům nepodřízeným závodnímu dolu, závodní dolu zajistí, aby s nimi byli i tito zaměstnanci seznámeni a předána jim příslušná část havarijního plánu. § 6 Závaznost havarijního plánu Havarijní plán je závazný pro všechny, kdo se zdržují v prostorách a objektech, pro které je havarijní plán vypracován. § 7 Uložení havarijního plánu Závodní dolu určí místo uložení havarijního plánu tak, aby havarijní plán byl přístupný tomu, kdo má zdolávání havárie řídit. HLAVA II POHOTOVOSTNÍ ČÁST HAVARIJNÍHO PLÁNU § 8 Obsah pohotovostní části havarijního plánu (1) Pohotovostní část havarijního plánu obsahuje a) seznam zaměstnanců, organizací, právnických a fyzických osob7) a orgánů, které je nutno v případě určitého druhu havárie povolat, b) seznam zaměstnanců, organizací, právnických a fyzických osob a orgánů, které je nutno vyrozumět o určitém druhu havárie, c) úkoly vybraných zaměstnanců při havárii. (2) Závodní dolu určí zaměstnance, kteří budou plnit úkoly podle této vyhlášky. § 9 Seznamy zaměstnanců, organizací, právnických a fyzických osob a orgánů Seznamy zaměstnanců, organizací, právnických a fyzických osob a orgánů, které je nutno v případě určitého druhu havárie povolat na místo havárie nebo je o havárii vyrozumět, je nutné vypracovat přehledně a v pořadí, ve kterém mají být tito povoláni nebo vyrozuměni. První je vždy povolán pracovník pro řízení likvidace závažných provozních nehodprovozních nehod (havárií) (dále jen „vedoucí likvidace havárie“) a příslušná báňská záchranná stanice a podle povahy havárie též zdravotní záchranná služba. U všech zaměstnanců, organizací, právnických a fyzických osob a orgánů se v seznamech uvedou také jejich adresy a telefonní spojení nebo jiný způsob vyrozumění. § 10 Zaměstnanci a jiné osoby (1) V době zdolávání havárie jsou pro zaměstnance8) a všechny osoby zdržující se v prostorách a objektech postižených nebo ohrožených havárií, a to bez ohledu na jejich pracovní zařazení, závazné příkazy vedoucího likvidace havárie. (2) Technicko-hospodářští zaměstnanci organizace se po obdržení zprávy o havárii osobně nebo telefonicky ohlásí u svého nadřízeného. Zaměstnanci, kterým havarijní plán ukládá úkoly, se po obdržení zprávy o havárii ohlásí vedoucímu likvidace havárie. (3) Zaměstnanec, kromě povinností uložených mu zvláštními právními předpisy,9) také neprodleně ohlásí inspekční službě havárii nebo její příznaky, které zpozoroval. § 11 Vedoucí likvidace havárie (1) Pro každý důl nebo provozní středisko, pro které musí být vypracován havarijní plán, určí závodní dolu vedoucího likvidace havárie, pokud tuto funkci neplní sám. Vedoucím likvidace havárie nesmí být vedoucí závodní báňské záchranné stanice ani vedoucí větrání.10) (2) Vedoucím likvidace havárie může být jen zaměstnanec dokonale seznámený s místními podmínkami, jehož způsobilost řídit zdolávání havárie byla ověřena zkouškou před komisí obvodního báňského úřadu.11) (3) V době zdolávání havárie nesmí být vedoucí likvidace havárie pověřován úkoly, které by mu bránily v plnění úkolů vedoucího likvidace havárie. § 12 Úkoly vedoucího likvidace havárie (1) Vedoucí likvidace havárie se po obdržení zprávy o havárii neprodleně dostaví na své stanoviště (§ 13) a ujme se řízení prací na záchranu osob a zdolávání havárie. (2) Vedoucí likvidace havárie po rozboru situace posoudí, popřípadě upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání havárie a vydá, popřípadě zkontroluje již vydané příkazy k: a) záchraně osob, zejména jejich odvolání, odchodu nebo vyvedení z ohrožené oblasti záchrannou cestou, a k záchraně majetku, b) povolání pohotovosti báňské záchranné stanice a podle povahy havárie i jednotek požární ochrany a svolání závodního báňského záchranného sboru, c) povolání lékařské služby první pomoci vyrozuměním zdravotnického dispečinku, jsou-li havárií ohroženy životy nebo zdraví osob, a k zabezpečení prostor určených pro poskytování první pomoci, d) vyrozumění, popřípadě povolání zaměstnanců, organizací, právnických a fyzických osob a orgánů uvedených v pohotovostní části havarijního plánu podle druhu havárie, e) přísunu materiálu a prostředků potřebných při zdolávání havárie, f) provedení dalších potřebných opatření určených pro vzniklou havárii v operativní části havarijního plánu a podle potřeby i nad rámec těchto opatření. (3) Vedoucí likvidace havárie určí osobu, která překontroluje, zda na místo havárie byli povoláni a zda se dostavili zaměstnanci, organizace, právnické a fyzické osoby a orgány uvedené v seznamech podle § 9. (4) Pro řešení odborných otázek a problémů spojených se zdoláváním havárie je vedoucí likvidace havárie oprávněn přivolat havarijní komisi (§ 26), popřípadě jednotlivé odborníky nebo odborné zaměstnance. (5) Vedoucí likvidace havárie může před ukončením zdolávání havárie opustit své stanoviště tehdy, nacházejí-li se osoby ohrožené havárií již mimo ohrožený prostor, a také z důvodu nutného odpočinku. V těchto případech pověří dalším řízením zdolávání havárie písemně svého zástupce (§ 15), který potvrdí převzetí funkce podpisem v záznamu (§ 14 odst. 2). (6) Vedoucí likvidace havárie dodatečně určí datum a hodinu vzniku havárie; stejné údaje určí i po zdolání havárie. Tyto údaje musí být zaznamenány (§ 14 odst. 2). (7) Vedoucí likvidace havárie si udržuje a prohlubuje znalost místních podmínek pravidelnými prohlídkami; jejich četnost určí závodní dolu. § 13 Stanoviště vedoucího likvidace havárie (1) Stanoviště vedoucího likvidace havárie je v místnosti určené havarijním plánem vybavené tak, aby umožňovalo řízení zdolávání havárie. (2) Do místnosti, která je stanovištěm vedoucího likvidace havárie, mohou vstupovat nebo se v ní zdržovat zaměstnanci státní báňské správy a závodní dolu; jiné osoby jen se souhlasem vedoucího likvidace havárie. § 14 Příkazy vedoucího likvidace havárie (1) Umožňuje-li to situace, vedoucí likvidace havárie dává příkazy písemně. Převzetí příkazu potvrzuje ten, komu je určen, popřípadě ten, kdo je jeho předáním pověřen. Příkazy vedoucího likvidace havárie, které jsou předávány zaměstnanci telekomunikačním zařízením, je povinen zaměstnanec opakovat, a tím potvrdit jejich srozumitelnost. (2) Vedoucí likvidace havárie zajistí, aby všechny příkazy, hlášení a další důležité skutečnosti spojené s havárií a jejím zdoláváním, i když byly předány telekomunikačním zařízením, byly zaznamenávány písemně chronologicky s udáním času. U příkazů a hlášení se uvede také jméno a příjmení toho, kdo příkazy nebo hlášení dává a kdo je přijímá. Kromě písemného záznamu se o přijatých hlášeních a vydaných příkazech pořizuje zvukový záznam. § 15 Zástupce vedoucího likvidace havárie (1) Závodní dolu písemně určí zástupce vedoucího likvidace havárie. (2) Zástupce vedoucího likvidace havárie se ujímá řízení zdolávání havárie v době nepřítomnosti vedoucího likvidace havárie nebo na jeho příkaz; v této době má práva a plní úkoly vedoucího likvidace havárie. (3) Zástupcem vedoucího likvidace havárie může být jen zaměstnanec splňující požadavky § 11 odst. 2. (4) Pokud je určeno více zástupců, určí závodní dolu v havarijním plánu písemně pořadí, ve kterém se ujímají řízení zdolávání havárie. (5) Zástupcem vedoucího likvidace havárie nesmí být vedoucí závodní báňské záchranné stanice ani vedoucí větrání. (6) Zástupce vedoucího likvidace havárie si udržuje a prohlubuje znalost místních podmínek pravidelnými prohlídkami; jejich četnost určí závodní dolu. § 16 Inspekční služba (1) Zaměstnanec vykonávající inspekční službu12) má až do příchodu vedoucího likvidace havárie nebo jeho zástupce práva a plní úkoly vedoucího likvidace havárie. Další úkoly může mít určeny havarijním plánem. (2) Inspekční služba se zdržuje na místě určeném závodním dolu. § 17 Úkoly technicko-hospodářských zaměstnanců (1) V pohotovostní části havarijního plánu jsou uvedeny pro další technicko-hospodářské zaměstnance úkoly spojené s organizací zdolávání havárie a odstraňováním jejích následků. Jde zejména o: a) vypracování seznamu osob zdržujících se v době havárie v postižené a ohrožené oblasti, b) zajištění nepřetržité obsluhy telefonu nebo telefonní ústředny, c) zajištění nepřetržitého provozu důležitých strojních a elektrických zařízení, d) zajištění potřebného zabezpečení všech osob, které se zúčastňují na zdolávání havárie (nápoje, jídlo, pokrývky, teplé obleky apod.), e) zajištění nepřetržité obsluhy ve skladech a zaměstnanců k nakládání a dopravě materiálu, f) zajištění pohotovosti potřebného počtu dopravních prostředků a řidičů, g) zajištění potřebného materiálu, technického zařízení, mapové dokumentace apod., h) zajištění vhodných prostor pro povrchové základny báňského záchranného sboru, pro havarijní komisi, laboratoř apod. (2) Zaměstnanci, kteří plní úkoly uvedené v odstavci 1, se zdržují na místě určeném v havarijním plánu; mohou se z něj vzdálit pouze se souhlasem vedoucího likvidace havárie. HLAVA III OPERATIVNÍ ČÁST HAVARIJNÍHO PLÁNU § 18 Obsah operativní části havarijního plánu (1) Operativní část havarijního plánu obsahuje obecné řešení všech předvídatelných druhů havárií, které se mohou vyskytnout v dole nebo na provozním středisku, pro které je havarijní plán vypracován, a také těch havárií vzniklých mimo důl nebo provozní středisko, které mohou svými důsledky ohrozit zaměstnance. Řešení různých druhů předvídatelných havárií lze spojit, jestliže opatření k záchraně osob jsou totožná. (2) Řešení určitého druhu havárie, při které je souběžné nebezpečí vzniku dalších druhů havárií, obsahuje i postup s ohledem na řešení souběhu těchto druhů havárií. (3) Případy předvídatelných druhů havárií se systematicky uspořádají a očíslují. (4) Operativní část havarijního plánu určí zejména: a) způsoby rychlého a spolehlivého vyrozumění zaměstnanců ohrožených havárií a jejich odvolání z ohroženého prostoru, b) způsoby záchrany zaměstnanců a dalších osob nacházejících se v postižené a ohrožené oblasti a určení záchranných cest a nouzových východů, c) způsob a prostředky pro rychlé a účinné zdolávání havárie. § 19 Připravenost materiálů a zařízení (1) Havarijní plán určuje, které materiály a zařízení a v jakém množství budou trvale připraveny ke zdolávání havárie a kde budou uloženy (havarijní sklad). (2) Materiály a zařízení podle odstavce 1 se mohou použít jen ke zdolávání havárie; jejich úbytek je nutné neprodleně doplnit. HLAVA IV MAPOVÁ ČÁST HAVARIJNÍHO PLÁNU § 20 Obsah mapové části havarijního plánu (1) Mapovou část havarijního plánu tvoří základní důlní mapa13) a mapa zdolávání havárií.14) Pokud je potřebné uložit některé mapy odděleně od havarijního plánu, určí místo jejich uložení havarijní plán tak, aby v případě havárie bylo možné zajistit jejich rychlé doručení tomu, kdo zdolávání havárie řídí. (2) Mapa zdolávání havárií je umístěna na stanovišti inspekční služby, z něhož je v první fázi zdolávání havárie řízeno. HLAVA V SEZNÁMENÍ S HAVARIJNÍM PLÁNEM A CVIČNÉ POPLACHY § 21 Seznámení s havarijním plánem (1) Seznámení zaměstnanců včetně zaměstnanců dodavatelských organizací s tou částí havarijního plánu, která se jich týká, zejména se záchrannými cestami, s významem signalizace pro odvolání zaměstnanců z dolu nebo provozního střediska, s rozmístěním dorozumívacích zařízení, a s tím, jak se mají zaměstnanci při havárii chovat, se provede před jejich prvním vstupem do dolu a na provozní středisko. (2) Seznámení zaměstnanců v rozsahu podle odstavce 1 se opakuje při každém cvičném poplachu, při každé změně pracoviště, pokud se při tom mění záchranné cesty, po každé změně záchranných cest a po každé změně havarijního plánu, pokud se jich tato změna týká, nejméně však jednou za půl roku. (3) Seznámení zaměstnanců, kterým havarijní plán ukládá zvláštní úkoly, s jejich úkoly se provede ihned po vydání, doplnění a změně havarijního plánu. (4) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na báňské záchranáře zasahující při zdolávání havárie. § 22 Cvičné poplachy (1) Cvičnými poplachy se ověřuje připravenost ke zdolávání těch druhů havárií, které jsou uvedeny v havarijním plánu. (2) Cvičného poplachu se zúčastní všichni zaměstnanci, kterých se havarijní plán týká. Závodní dolu zajistí, aby zaměstnanci, kteří se pro nepřítomnost nezúčastnili cvičného poplachu, byli po nástupu do práce seznámeni s námětem a provedením cvičného poplachu; tito zaměstnanci při tomto seznámení projdou stejnou záchrannou cestou, jakou měli projít při cvičném poplachu. Závodní dolu může z vážných důvodů a za podmínek uvedených v předchozí větě povolit neúčast na cvičném poplachu i jiným zaměstnancům. O náhradním seznámení zaměstnanců, kteří se pro nepřítomnost nezúčastnili cvičného poplachu, s námětem a provedením cvičného poplachu a o projití příslušné záchranné cesty sepíše jejich přímý nadřízený záznam. (3) Cvičný poplach se provádí za účasti báňských záchranářů. (4) Cvičný poplach pod dozorem vedoucího likvidace havárie řídí jeho zástupce nebo zaměstnanec pověřený výkonem inspekční služby, aby se ověřila jejich způsobilost řídit zdolávání havárie. O průběhu cvičného poplachu se vede chronologický záznam. (5) O konání cvičného poplachu organizace předem uvědomí obvodní báňský úřad a hlavní báňskou záchrannou stanici. (6) Cvičný poplach může vyhlásit i báňský inspektor.15) (7) Závodní dolu vyhodnotí průběh cvičného poplachu a podle potřeby přijme opatření k odstranění zjištěných nedostatků. HLAVA VI ZMĚNY, DOPLŇOVÁNÍ A KONTROLY HAVARIJNÍHO PLÁNU § 23 Změny a doplňování havarijního plánu Změny a doplňování havarijního plánu se provádí neprodleně a srozumitelně s uvedením data, jména, příjmení a podpisu zaměstnance, který je provedl, a to ve všech vyhotoveních havarijního plánu. Mapová část havarijního plánu se doplňuje podle zvláštního právního předpisu.16) § 24 Kontroly havarijního plánu (1) Havarijní plán pravidelně kontroluje a aktualizuje určený zaměstnanec. (2) Kromě kontrol uvedených v odstavci 1 zkontroluje havarijní plán nejméně jednou za rok komise složená ze zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3. Při této kontrole členové komise také ověří prohlídkami pracovišť, záchranných cest a hasebních prostředků soulad havarijního plánu se skutečným stavem. (3) O výsledku kontroly havarijního plánu sepíše komise uvedená v odstavci 2 záznam. § 25 Kontrola havarijního plánu hlavní báňskou záchrannou stanicí Hlavní báňská záchranná stanice kontroluje havarijní plány17) v obvodu své působnosti nejméně jednou za 12 měsíců. Při této kontrole zejména prověří technické prostředky určené pro rychlé a účinné zdolávání havárie, havarijní sklady a rozvod důlního požárního vodovodu. O výsledku kontrol sepíše záznam s návrhem opatření a předá jej závodnímu dolu. HLAVA VII HAVARIJNÍ KOMISE § 26 Havarijní komise (1) Pro řešení postupů spojených se zdoláváním havárií jmenuje závodní dolu havarijní komisi, která je poradním orgánem vedoucího likvidace havárie. (2) Havarijní komise je svolána a vykonává svou činnost na pokyn vedoucího likvidace havárie nebo závodního dolu, popřípadě na základě požadavku státní báňské správy. (3) Členy havarijní komise jsou odborníci, kteří ovládají způsoby zdolávání různých druhů havárií, a to z vlastní i cizích organizací, vědeckých a výzkumných ústavů nebo vysokých škol. (4) Členy havarijní komise nemohou být zaměstnanci, kterým jsou podle havarijního plánu určeny jiné úkoly. (5) Stanovisko havarijní komise k postupu při zdolávání havárie je pro vedoucího likvidace havárie jen doporučením a nezbavuje jej odpovědnosti za řízení zdolávání havárie. ČÁST TŘETÍ DODATKOVÁ USTANOVENÍ PRO ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIÍ V DOLECH HLAVA I DALŠÍ ÚKOLY ZAMĚSTNANCŮ § 27 Další úkoly vedoucího likvidace havárie (1) Vedoucí likvidace havárie kromě příkazů podle § 12 vydává také příkazy k: a) zákazu fárání do dolu nebo jeho části, s výjimkou báňských záchranářů a osob, které do dolu fárají na jeho písemný příkaz, b) provedení evidence osob, které jsou v dole, a to zejména v postižené a ohrožené oblasti, c) uvědomění odpovědných zaměstnanců sousedního dolu, popřípadě jiných osob (§ 3 odst. 5 a 6), které by havárie mohla ohrozit. (2) Vedoucí likvidace havárie po rozboru situace určí okruh ohrožení, zejména s ohledem na výskyt škodlivin a jejich šíření a s ohledem na nebezpečí případného výbuchu, a určí opatření k zamezení vstupu osob do ohroženého prostoru celého dolu nebo jeho části (hlídkami apod.) bez jeho příkazu. § 28 Úkoly vedoucího větrání Vedoucí větrání a) zjistí stav hlavních důlních ventilátorů a výsledek hlásí vedoucímu likvidace havárie, b) sleduje stav větrání celého dolu, odborně posuzuje a vyjadřuje se k opatřením, která souvisí s větráním, c) prověřuje stav zásob materiálu na stavbu větrních objektů a hrází, d) zabezpečuje práce spojené s odběrem a odesíláním vzorků důlního ovzduší a s hlášením a zaznamenáváním výsledků jejich rozborů, e) řídí práce spojené s úpravou větrání a plní další úkoly, které mu uloží vedoucí likvidace havárie. § 29 Další úkoly technicko-hospodářských zaměstnanců Technicko-hospodářští zaměstnanci určení závodním dolu plní tyto další úkoly: a) zastavit výdej důlních osobních svítidel a indikátorů a umožnit jejich vydávání pouze na písemný příkaz vedoucího likvidace havárie, b) vést průběžnou evidenci zaměstnanců, kteří fárají a vyfárají z dolu, a při tom kontrolovat písemné příkazy vedoucího likvidace havárie k fárání do dolu, popřípadě příkazy pro báňské záchranáře vydané podle zvláštního právního předpisu18) a zabránit vstupu nepovolaným osobám do objektu dolu, c) kontrolovat připravenost a nezávadnost důlních osobních svítidel pro báňské záchranáře, d) uvědomit dodavatele elektrické energie o havárii a nutnosti zajištění nepřetržité dodávky elektrické energie. HLAVA II DODATKOVÁ USTANOVENÍ PRO OPERATIVNÍ ČÁST HAVARIJNÍHO PLÁNU DOLU § 30 Obsah operativní části havarijního plánu dolu (1) Operativní část havarijního plánu dolu se zpracuje pro záchranu všech ohrožených zaměstnanců v určitém úseku, oblasti, popřípadě v samostatném větrním oddělení a pro záchranu zaměstnanců v jiných částech dolu, pokud by mohli být havárií ohroženi. Zvláštní pozornost je nutné věnovat diagonálním větrním spojům a úklonným důlním dílům, ve kterých jsou vedeny větrní proudy úpadně, a to z hlediska nebezpečí zvratu větrů ve spojitosti s důlním požárem. (2) Záchranné cesty směřující na bezpečné místo se uvedou podrobně v přesném sledu důlních děl, kterými zaměstnanci budou procházet. U každé záchranné cesty se uvede, jak dlouho trvá odchod na bezpečné místo (§ 32 odst. 2) s nasazeným sebezáchranným přístrojem. Tam, kde doba potřebná pro chůzi záchrannou cestou přesahuje ochrannou dobu sebezáchranného přístroje, je potřebné na záchranné cestě zřídit komorový úkryt nebo převybavovací stanoviště. (3) Operativní část havarijního plánu dále určí a) nutné změny ve větrání dolu zajišťující bezpečný odchod zaměstnanců z ohrožené oblasti nebo dolu (manipulace s větrními dveřmi, reverzace větrání apod.), b) dobu, po jejímž uplynutí je nutné odvolat zaměstnance při poruše nebo zastavení hlavního ventilátoru, popřípadě ventilátoru separátně větraného důlního díla. § 31 Signalizace pro odvolání zaměstnanců z dolu (1) Havarijní plán určí nejméně dva nezávislé, na různém principu založené signalizační systémy pro odvolání zaměstnanců z dolu, z nichž jedním je vždy aromatická signalizace. (2) Rozmístění prvků signalizace, okruh pracovišť a místo a způsob uvedení signalizace v činnost určí havarijní plán tak, aby zaměstnanci byli o havárii a o nutnosti opustit pracoviště záchrannými cestami co nejdříve uvědoměni. U aromatické signalizace lze považovat za dostačující, jsou-li zaměstnanci o havárii uvědoměni do 20 minut od spuštění signalizace. (3) Havarijní plán určí, do kterých úseků a míst je nutné zavést dorozumívací zařízení. § 32 Záchranné cesty (1) Jako záchranné cesty mohou být určena jen ta důlní díla, která svým stavem odpovídají požadavkům zvláštního právního předpisu.19) Jiné cesty lze použít jen v případě nezbytnosti, nebo jde-li o záchranu lidských životů. (2) Záchrannou cestou může být určeno jen důlní dílo směřující na bezpečné místo, které není důsledky havárie ohroženo (sousední samostatné větrní oddělení, oblast jiné větrní jámy, komorový úkryt, povrch). (3) Záchranné cesty se určují pro každý druh předvídatelné havárie tak, aby umožňovaly ústup všech zaměstnanců na bezpečné místo nejrychlejším a nejbezpečnějším způsobem. § 33 Komorové úkryty a převybavovací stanoviště (1) Komorový úkryt může být vybudován jen podle projektu. Jako komorový úkryt může být použito takové slepé důlní dílo, které je vybaveno potrubím se stlačeným vzduchem pro vytvoření přetlaku, dvojitými dveřmi, těsnicím materiálem, potřebným počtem lavic, lékárničkou, telefonem a osvětlením. (2) Jako převybavovací stanoviště může být použito takové místo na záchranné cestě, které je osvětleno a vybaveno přívodem stlačeného vzduchu umožňujícím výměnu použitého sebezáchranného přístroje za jiný v nezávadném ovzduší. Počet hromadně uskladněných sebezáchranných přístrojů na převybavovacím stanovišti se určí tak, aby byl alespoň o 10 % vyšší, než je největší počet zaměstnanců, kteří by v případě havárie záchrannou cestu mohli použít. HLAVA III DODATKOVÁ USTANOVENÍ PRO MAPOVOU ČÁST HAVARIJNÍHO PLÁNU DOLU § 34 Obsah mapové části havarijního plánu dolu Mapovou část havarijního plánu dolu dále tvoří mapa povrchu, mapa větrání a účelové důlní mapy.20) § 35 Mapa zdolávání havárií Mapa zdolávání havárií obsahuje také údaje o a) umístění čidel a analyzátorů plynů, b) umístění skladu výbušninvýbušnin, c) umístění skladu pohonných hmot, plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv, d) umístění komorového úkrytu a převybavovacího stanoviště, e) změnách ve větrní síti po provedené změně větrání [§ 30 odst. 3 písm. a)], f) umístění kouřových a požárních dveří. § 36 Účelové důlní mapy (1) Havarijní plán obsahuje podle místních podmínek tyto účelové důlní mapy: a) mapu důlního požárního vodovodu a ostatních hasebních prostředků, b) mapu tlakovzdušné sítě, c) mapu rozvodu elektrické energie, d) mapu telekomunikačních zařízení, e) mapu degazační sítě, f) mapu rozmístění zařízení aromatické signalizace, g) mapu chladicích jednotek. (2) Účelové důlní mapy lze spojit, pokud to nebude na úkor jejich přehlednosti. § 37 Mapa důlního požárního vodovodu a ostatních hasebních prostředků Na mapě důlního požárního vodovodu a ostatních hasebních prostředků se vyznačí a) průměry potrubí důlního požárního vodovodu v jednotlivých důlních dílech, b) umístění hydrantů, redukčních stanic, uzavíracích ventilů a technických zařízení pro zvýšení průtočného množství vody, c) místa uložení ostatních hasebních prostředků, zejména ručních hasicích přístrojů s vyznačením jejich typu a počtu, hadicových skříní a nádob s pískem, d) rozvody plavicího potrubí, e) rozvody potrubí inertizačního média s průměry potrubí a uzavíracími ventily v jednotlivých důlních dílech, f) důlní požární sklad a umístění požárních vozů, g) místa propojení důlního požárního vodovodu na výtlačné potrubí hlavní čerpací stanice.20) § 38 Mapa tlakovzdušné sítě Na mapě tlakovzdušné sítě se vyznačí umístění ventilů, průměry potrubí a případná propojení na jiné potrubní řady. § 39 Mapa rozvodu elektrické energie Na mapě rozvodu elektrické energie se vyznačí vedení vysokého a nízkého napětí, trafostanice a místa, ze kterých lze jednotlivé elektrické okruhy vypínat. Pro přehlednost je možné barevně rozlišit vedení vysokého a nízkého napětí nebo zpracovat účelové mapy zvlášť pro rozvod vysokého napětí a zvlášť pro rozvod nízkého napětí. § 40 Mapa telekomunikačních zařízení Na mapě telekomunikačních zařízení se vyznačí zejména rozmístění telefonů, ligyfonů, popřípadě jiných dorozumívacích zařízení v dole s vyznačením stupně jiskrové bezpečnosti těchto zařízení. § 41 Mapa degazační sítě Na mapě degazační sítě se vyznačí degazační zdroje, průměr degazačního plynovodu a rozmístění ovládacích prvků degazačního zařízení. § 42 Mapa rozmístění zařízení aromatické signalizace Na mapě rozmístění zařízení aromatické signalizace se vyznačí rozmístění a typ zařízení a ampulí s aromatickou látkou, místa jejich ovládání a u dálkového ovládání též místa zpětné signalizace vypuštění aromatické látky. § 43 Mapa chladicích jednotek Na mapě chladicích jednotek se vyznačí rozmístění a typ chladicích jednotek s uvedením množství chladicí kapaliny. HLAVA IV CVIČNÉ POPLACHY V DOLE § 44 Cvičné poplachy v dole (1) Cvičné poplachy se konají nejméně jednou za půl roku ve všech provozovaných směnách a v době s nejmenší absencí zaměstnanců. (2) Vyhodnocení cvičného poplachu se provede zejména s ohledem na a) dobu od spuštění aromatické signalizace do doby uvědomění zaměstnanců o poplachu na nejvzdálenějších pracovištích po větrním proudu v jednotlivých samostatných větrních odděleních nebo oblastech, b) dobu nutnou pro odvolání všech zaměstnanců z ohrožené části dolu záchrannými cestami na bezpečné místo a pro opuštění dolu, c) chování zaměstnanců, d) prověření délky a náročnosti záchranných cest z hlediska ochranné doby používaných sebezáchranných přístrojů a porovnání s údaji v havarijním plánu pro jednotlivá pracoviště a záchranné cesty. ČÁST ČTVRTÁ DODATKOVÁ USTANOVENÍ PRO ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIÍ PŘI TĚŽBĚ A ÚPRAVĚ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU A PŘI VRTNÝCH A GEOFYZIKÁLNÍCH PRACÍCH § 45 Další úkoly technicko-hospodářských zaměstnanců Technicko-hospodářští zaměstnanci určení vedoucím pracovníkem plní tyto další úkoly: a) organizují zásobování vodou, b) zajišťují střežení ohroženého prostoru, c) organizují dozimetrickou službu, d) organizují ubytování a odpočinek pro zasahující jednotky. § 46 Dodatková ustanovení pro mapovou část havarijního plánu (1) Do mapy zdolávání havárií se zakreslí také všechny objekty, které mohou být havárií ohroženy nebo které mohou být použity při zdolávání havárie, okruhy předpokládaného zamoření nebo ohrožení podle jednotlivých druhů předvídatelných havárií, telekomunikační rozvody, silové rozvody elektrické energie včetně míst jejich vypnutí a trafostanic, místa uložení a rozvody nebezpečných látek, přístupové a záchranné cesty, ochranné prostory, ochranná pásma, umístění detektorů, čidel a analyzátorů plynů, zdrojů požární vody a prostředků požární ochrany. Pro přehlednost je možné jednotlivá vedení barevně rozlišit. (2) Pokud to nebude na závadu přehlednosti, může být mapa zdolávání havárií použita k účelu podle zvláštního právního předpisu.21) § 47 Cvičné poplachy na povrchu Cvičné poplachy na povrchu se musí konat nejméně jednou za 12 měsíců ve všech směnách. ČÁST PÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 48 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Výnos Českého báňského úřadu č. 8/1987 ze dne 29. 12. 1987 čj. 4555/1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehodprovozních nehod v hlubinných dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.). 2. Výnos Českého báňského úřadu č. 5/1987 ze dne 29. 12. 1987 čj. 6500/1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehodprovozních nehod při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách (reg. v částce 10/1988 Sb.). § 49 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002. Předseda: prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. 1) § 6 odst. 4 a 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. 2) § 3a zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb. 3) § 88 odst. 2 a § 112 odst. 1 vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí. 4) § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. 5) § 10 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 6) Například § 174 odst. 1 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 7) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. 8) § 3b odst. 1 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb. 9) § 135 odst. 3 písm. e) a § 171 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce. § 92 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. 10) § 114 a 150 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 11) § 41 odst. 1 písm. h) zákona č. 61/1988 Sb. 12) § 10 vyhlášky č. 22/1989 Sb. § 17 vyhlášky č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. 13) § 14 odst. 3 vyhlášky č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem. 14) § 24 vyhlášky č. 435/1992 Sb. 15) § 42 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. 16) § 26 vyhlášky č. 435/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb. 17) § 6 odst. 1 písm. j) vyhlášky č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě. 18) § 31 vyhlášky č. 447/2001 Sb. 19) § 291 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 20) § 21 vyhlášky č. 435/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb. 21) § 15 zákona č. 133/1985 Sb. § 34 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/2002 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 72/2002 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o důlní degazaci Vyhlášeno 1. 3. 2002, datum účinnosti 1. 4. 2002, částka 33/2002 * ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - PROJEKT, TECHNOLOGICKÝ POSTUP A MAPOVÁ DOKUMENTACE (§ 5 — § 7) * ČÁST TŘETÍ - POUČENÍ ZAMĚSTNANCŮ A OCHRANA PLYNOVODŮ A PROVOZU DOLU (§ 8 — § 9) * ČÁST ČTVRTÁ - KONTROLA A MĚŘENÍ DEGAZAČNÍHO SYSTÉMU (§ 10 — § 11) * ČÁST PÁTÁ - VYBAVENÍ, PROVOZ A KONTROLA DEGAZAČNÍ STANICE (§ 12 — § 14) * ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 15 — § 17) č. 1 k vyhlášce č. 72/2002 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 72/2002 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 72/2002 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 72/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2002 72 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 21. ledna 2002 o důlní degazaci Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, na zřizování, provoz a kontrolu zařízení důlní degazace a na kvalifikaci a odbornou způsobilost zaměstnanců při provozu zařízení důlní degazace v organizaci1) provádějící hornickou činnost v plynujících uhelných dolech II. třídy nebezpečí2) (dále jen „důl“). § 2 Výklad pojmů Pro účely této vyhlášky se považuje za a) hlavní plynovod - potrubí umístěné v hlavním důlním díle a na povrchu až k degazační stanici, které slouží k odvádění degazované plynové směsi, b) důlní degazaci - soubor činností a zařízení sloužících k záměrnému a řízenému odčerpání metanu z uhelné sloje, okolních hornin nebo volných prostorů a následnému izolovanému odvádění plynové směsi z degazačních zdrojů v dole plynovody včetně degazační stanice, c) degazační stanici - samostatný oplocený objekt z nehořlavého materiálu, ve kterém je instalováno zařízení k vyvolání podtlaku potřebného k degazaci a přístroje zajišťující kontrolu provozu důlní degazace a jeho bezpečnost, d) degazační systém - soubor tvořený degazačními zdroji, plynovody a zařízením používaným při důlní degazaci, e) degazační zdroje - utěsněné a uzavřené degazační vrty a uzavřená, popřípadě nepřístupná důlní díla nebo jejich části, z nichž je plynová směs odváděna plynovody do degazační stanice, f) dílčí plynovod - potrubí, které slouží k odvádění plynové směsi od degazačního zdroje do hlavního plynovodu, g) úvodní kolonu - ocelové potrubí zapuštěné do vrtu a utěsněné způsobem zabraňujícím úniku plynu, které je dimenzováno na předpokládaný tlak, nejméně však 0,6 MPa, a opatřeno uzavírací armaturou umožňující napojení na degazační systém, h) ztracený plynovod - potrubí záměrně ponechané v nepřístupných důlních dílech (stařiny nebo likvidovaná důlní díla), které je využíváno k degazaci a je napojeno na dílčí plynovod. § 3 Zřizování a provoz degazačního systému (1) Hornická činnost v dole nesmí být vykonávána bez degazačního systému vybudovaného podle projektu. (2) Je-li do degazačního systému zapojeno několik degazačních stanic, mohou být některé degazační stanice odstaveny mimo provoz, pokud ostatní stanice zajistí požadovaný účinek degazace v dole. § 4 Řízení důlní degazace (1) K zajištění odborného řízení důlní degazace a bezpečného provozování a kontroly degazačního systému určí závodní dolu zaměstnance s odpovídajícími znalostmi pro řízení důlní degazace (dále jen „vedoucí důlní degazace“). (2) Vedoucím důlní degazace může být jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané úspěšným ukončením alespoň magisterského studijního programu v oblasti hornictví a hornické geologie, hutnictví a slévárenství se zaměřením na hornictví s nejméně tříletou praxí na plynujícím dole, z toho alespoň rok při řízení, provozování a kontrole důlní degazace, který úspěšně vykonal zkoušku ze znalostí potřebných k výkonu své funkce (dále jen „zkouška z důlní degazace“) před komisí obvodního báňského úřadu.3) (3) Mechanikem důlní degazace může být jen zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním hornického, strojního nebo elektrotechnického směru s nejméně roční praxí na plynujícím dole, který před ustanovením do funkce absolvoval kurz o důlní degazaci v délce 40 hodin ukončený úspěšně vykonanou zkouškou z důlní degazace před komisí obvodního báňského úřadu. (4) Na řízení, provozu a kontrole důlní degazace se mohou podílet jen zaměstnanci, kteří mají vysokoškolské vzdělání získané úspěšným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti hornictví a hornické geologie, hutnictví a slévárenství se zaměřením na hornictví, popřípadě strojního nebo elektrotechnického zaměření s alespoň roční hornickou technickou praxí na plynujícím dole, a zaměstnanci s úplným středním odborným vzděláním příslušného směru s alespoň roční hornickou technickou praxí na plynujícím dole, kteří absolvovali kurz o důlní degazaci v délce 40 hodin ukončený úspěšně vykonanou zkouškou z důlní degazace před komisí obvodního báňského úřadu. (5) Strojníkem degazační stanice může závodní dolu pověřit jen zaměstnance, který absolvoval teoretické a praktické zaškolení nejméně po dobu 4 týdnů pro tuto činnost ukončené úspěšně vykonanou zkouškou z důlní degazace před komisí obvodního báňského úřadu. (6) Plynoměřičem degazačního systému může být jen zaměstnanec, který absolvoval kurz o důlní degazaci v délce 40 hodin ukončený úspěšně vykonanou zkouškou z důlní degazace před komisí obvodního báňského úřadu. (7) Zaměstnanci, kteří splňují požadavky uvedené v odstavcích 2 až 6, avšak uvedené funkce nevykonávali po dobu delší než 3 roky, mohou tyto funkce opětovně vykonávat po úspěšném vykonání zkoušky z důlní degazace před komisí obvodního báňského úřadu. ČÁST DRUHÁ PROJEKT, TECHNOLOGICKÝ POSTUP A MAPOVÁ DOKUMENTACE § 5 Projekt (1) Pro zajištění bezpečnosti provozu dolu lze výstavbu a rekonstrukci degazačních stanic, kladení plynovodů a zřizování degazačních zdrojů uskutečnit jen na základě projektu důlní degazace. Projekt obsahuje: a) základní geologické údaje o oblasti, která bude degazována, b) prognózu plynodajnosti a rozbor vlivu geologických a důlně-technických podmínek na větrání a degazaci, c) technické a technologické údaje o důlních dílech, v nichž bude degazace prováděna, d) potřebné údaje o způsobu degazace a o technologických zařízeních pro odsávání plynové směsi, e) určení potřebného průměru plynovodu, umístění bezpečnostních uzávěrů, uzavíracích armatur, měřicích clon a odvodňovačů a opatření pro případ použití ztraceného plynovodu, f) základní údaje o degazačních zdrojích, způsobu jejich napojení na plynovod, jejich rozmístění a jejich likvidaci, g) mapovou a výkresovou dokumentaci,4) časový předstih degazace před vedením důlních děl, h) na likvidovaném dole systém a místa sledování plynových zdrojů, i) oponentní posouzení projektu. (2) Pro zajištění bezpečnosti provozu důlního díla uvedeného v odstavci 1 písm. c) vypracuje organizace samostatný projekt důlní degazace přiměřeně podle odstavce 1. Pro ražbu dlouhých důlních děl může být vypracován typový projekt důlní degazace. (3) Projekty podle odstavců 1 a 2 a jejich změny schvaluje závodní dolu na základě jejich oponentních posouzení. § 6 Technologický postup (1) Kladení plynovodu a zřizování degazačních zdrojů se provádí podle technologického postupu,5) který vychází ze schváleného projektu. (2) V případě, že se jako degazačního zdroje použije vrtu, vybaví se ústí vrtu úvodní kolonou o délce alespoň 6 m odzkoušenou na pevnost a těsnost. Zkouška pevnosti se provede před nasazením úvodní kolony, a to zkušebním tlakem rovným dvojnásobku jmenovitého tlaku; zkouška těsnosti se provede po ukončení montáže úvodní kolony, a to zkušebním tlakem rovným očekávanému provoznímu tlaku. § 7 Mapová dokumentace V mapové dokumentaci vedené podle zvláštního právního předpisu6) se také zakresluje degazační systém a umístění měřicích armatur. ČÁST TŘETÍ POUČENÍ ZAMĚSTNANCŮ A OCHRANA PLYNOVODŮ A PROVOZU DOLU § 8 Poučení zaměstnanců Zaměstnanci, kteří mají pracovat nebo vstupovat do prostorů, kde je umístěno zařízení důlní degazace, musí být předem poučeni o zákazu manipulace s degazačním zařízením bez příkazu a o opatřeních k ochraně degazačního systému. § 9 Ochrana plynovodu a provozu dolu (1) Pro zajištění bezpečného provozu plynovodu je nutné jej chránit před poškozením pádem horniny, tlakem horninového masivu, účinky trhací práce a účinky provozu dopravních zařízení. (2) Změny v degazačním systému a v degazaci, které způsobily nebo mohou způsobit zvýšení koncentrace metanu v důlním ovzduší nad 0,8 %, ohlásí ten, kdo je zjistil nebo je zamýšlí provést, neprodleně inspekční službě.7) ČÁST ČTVRTÁ KONTROLA A MĚŘENÍ DEGAZAČNÍHO SYSTÉMU § 10 Kontrola degazačního systému (1) Degazační systém kontroluje zaměstnanec určený vedoucím důlní degazace, a to plynovody nejméně jednou měsíčně a regulační a uzavírací armatury, odvodňovače a měřicí armatury nejméně jednou za 6 měsíců. (2) Degazační zdroj s koncentrací metanu menší než 30 % kontroluje zaměstnanec určený vedoucím důlní degazace nejméně jednou denně; při této kontrole se také zjišťuje koncentrace metanu v odsávané směsi. (3) O výsledku kontroly provede písemný záznam ten, kdo kontrolu provedl. Vzor tiskopisu pro vedení písemného záznamu je uveden v příloze č. 1. (4) Při zjištění výskytu oxidu uhelnatého v degazované plynové směsi v koncentraci vyšší než 100 ppm u dílčího plynovodu a 30 ppm u hlavního plynovodu je nutné neprodleně zjistit jeho příčinu a učinit potřebná opatření. § 11 Měření degazačního systému (1) Měření objemového průtoku a tlaku plynové směsi a odebírání vzorků plynové směsi a jejich rozbory na oxid uhličitý, metan, kyslík a oxid uhelnatý v plynovodech se provádí nejméně jednou měsíčně, a to v místech určených projektem. (2) Měření podle odstavce 1 u dílčích plynovodů se provádí v místě před jejich zaústěním do hlavního plynovodu. (3) Tlak plynové směsi a koncentrace metanu v degazačním zdroji napojeném na degazační systém se měří nejméně jednou za měsíc. (4) Ve ztraceném plynovodu, který je umístěn ve stařinách za provozovaným porubem, se jednou za týden zjišťuje koncentrace metanu a oxidu uhelnatého v odsávané směsi. (5) Měření a odběry vzorků plynové směsi podle odstavců 1 až 4 provádí zaměstnanci určení vedoucím důlní degazace; o výsledku měření vedou písemné záznamy podle vzoru uvedeného v příloze č. 2. ČÁST PÁTÁ VYBAVENÍ, PROVOZ A KONTROLA DEGAZAČNÍ STANICE § 12 Vybavení degazační stanice (1) Vybavení degazační stanice určí projekt tak, aby byl zajištěn bezpečný provoz degazačního systému a vytvořeny podmínky pro dostatečně účinnou degazaci. (2) Projekt podle odstavce 1 určí: a) počet a výkon čerpadel plynové směsi (vývěvy, kompresory, dmychadla apod.) včetně alespoň jednoho záložního čerpadla o stejném výkonu, jaký má nejvýkonnější čerpadlo, b) umístění, počet a typ měřicích registračních přístrojů na sací straně plynovodu do degazační stanice pro měření tlaku, objemového průtoku a teploty plynové směsi a pro průběžnou kontrolu koncentrace metanu v plynové směsi; lze použít jen takový přístroj pro průběžnou kontrolu koncentrace metanu, který umožní akustickou a optickou signalizaci poklesu koncentrace metanu v plynové směsi na 40 % a vypnutí pohonu čerpadel při poklesu koncentrace metanu v plynové směsi pod 30 % s tím, že zpoždění ve zjištění koncentrace metanu nesmí překročit 60 sekund, c) umístění, počet a typ měřicích přístrojů na výtlačné straně plynovodu z degazační stanice pro měření tlaku a teploty plynové směsi a pro kontrolu koncentrace metanu v plynové směsi, d) umístění a typ tlakoměru na sacím a výtlačném hrdle každého čerpadla, e) umístění a typ tlakoměru pro měření tlaku vody na ucpávkách rotoru vodokružné vývěvy; lze použít jen takový tlakoměr, který umožní signalizaci poklesu tlaku vody pod určenou mez a automaticky přitom zastaví provoz vývěvy, f) umístění a typ bezpečnostního uzávěru proti prošlehnutí plamene na sací straně plynovodu do degazační stanice; na výtlačné straně plynovodu z degazační stanice se takový bezpečnostní uzávěr použije v případě, že plynová směs je dodávána ke spotřebiči vzdálenému méně než 1000 m od degazační stanice, g) způsob kontroly tlakové ztráty bezpečnostních uzávěrů uvedených pod písmenem f), h) způsob čištění kuličkové náplně bezpečnostního uzávěru při zvýšení jeho tlakové ztráty o 5 kPa oproti výchozí hodnotě a jeho náhradu druhým uzávěrem po dobu čištění, i) způsob vedení a průměry kovového potrubí pro rozvod plynové směsi, j) typy pryžových kompenzátorů a kovových objímek pro jejich spoje pro napojení čerpadel k rozvodu plynové směsi a pro napojení přístrojů vyžadujících pružné napojení, k) způsob odvádění plynové směsi mimo čerpadla plynovodem pro vypouštění plynové směsi do ovzduší tak, aby vyústění tohoto plynovodu bylo 1. chráněno před bleskem, 2. vzdáleno nejméně 20 m od výdušné jámy, difuzoru hlavního ventilátoru a holého elektrického vedení, 3. vybaveno zařízením na zhášení plamene, 4. vyvedeno nejméně 3 m nad nejvyšší budovu ležící v okruhu 20 m od místa odfuku a nejméně 10 m nad úroveň terénu, 5. zhotoveno z nehořlavého a antistatického materiálu, l) způsob odvádění odpadní vody od čerpadel potrubím mimo objekt a oplocený prostor degazační stanice, m) umístění nejméně jednoho čidla kontinuálního metanoměru v degazační stanici v místě s nejvyšší pravděpodobností výskytu metanu, n) způsob, jakým bude metanoměrem podle písmene m) zjištěná koncentrace metanu v ovzduší degazační stanice vyšší než 0,5 % akusticky a opticky signalizována obsluze degazační stanice nebo inspekční službě. (3) V degazační stanici mohou být použita jen taková elektrická zařízení, která vyhovují příslušným technickým podmínkám pro dané prostředí.8) § 13 Provoz degazační stanice (1) Degazační stanice může být používána pouze k degazačním účelům. Vstup do degazační stanice může být povolen jen zaměstnancům určeným vedoucím důlní degazace k obsluze a údržbě degazační stanice a kontrolním orgánům. (2) Degazační stanice může být provozována bez stálé přítomnosti strojníka, pokud její zařízení splňuje podmínky zvláštního právního předpisu.9) (3) Provoz degazační stanice na činném dole je nepřetržitý. Výjimečně lze provoz degazační stanice přerušit, a to jen na písemný příkaz závodního dolu na dobu nezbytně nutnou pro provedení revize, opravy apod. a za podmínky, že provoz degazační stanice bude obnoven nejméně 8 hodin před zahájením dobývacích nebo razicích prací v dole, neurčí-li závodní dolu na základě kontroly účinnosti degazace jiný počet hodin. Přerušení degazace se zaznamenává do provozní knihy degazační stanice. (4) Pokyny pro obsluhu a údržbu10) degazační stanice obsahují také intervaly měření koncentrací metanu, opatření, která je nutno provést při zjištění koncentrace metanu 0,5 % a vyšší v ovzduší degazační stanice, při náhlém poklesu koncentrace metanu v degazované plynové směsi o více než 10 %, jakož i při snížení koncentrace metanu v degazované plynové směsi pod 40 % a pod 30 %, a opatření pro regulaci větrání a vytápění degazační stanice. (5) V degazační stanici a v jejím oploceném prostoru je zakázáno kouřit a používat otevřeného ohně. Tento zákaz platí i do vzdálenosti 20 m od vyústění plynovodu pro vypouštění plynové směsi do ovzduší. Zákaz se vyznačuje příslušnými bezpečnostními značkami.11) (6) Podmínkou pro bezpečný provoz degazační stanice je funkční telefonické spojení s inspekční službou. § 14 Kontrola provozu degazační stanice (1) Provoz degazační stanice kontroluje a) zaměstnanec určený vedoucím důlní degazace 1. nejméně jednou za směnu porovnáním údajů registračních měřicích přístrojů s údaji přístrojů pro kontrolní měření koncentrace metanu. V případě zjištění rozdílů větších než 1 % u koncentrace metanu se další postup řídí podle pokynů pro obsluhu a údržbu degazační stanice, 2. jednou za den s cílem ověřit tlakovou ztrátu na bezpečnostních uzávěrech, b) zaměstnanec určený závodním dolu nejméně jednou za 14 dní s tím, že zkontroluje stav celého rozvodu plynové směsi v degazační stanici (potrubí, hadice). (2) V případě poruchy registračních měřicích přístrojů je jako náhradní řešení přípustné měření koncentrace metanu v plynové směsi v intervalech nepřesahujících 10 minut a teploty a tlaku plynové směsi v intervalech nepřesahujících 30 minut a zaznamenávání změřených údajů a času měření. (3) Výsledky kontrol a měření zaznamená ten, kdo je provedl, v písemném záznamu, jehož vzor je uveden v přílohách č. 3 a 4. (4) Jednou za měsíc se provede a) odběr vzorku odsávané plynové směsi v degazační stanici a jeho rozbor na metan, oxid uhličitý, kyslík a oxid uhelnatý, b) kontrola registračních a bezpečnostních zařízení oprávněným pracovníkem nebo oprávněnou organizací, c) kontrola čerpadel plynové směsi a elektrického zařízení. (5) Organizace uchovává záznamy a výsledky rozborů a kontrol podle odstavce 4 po dobu nejméně 3 let. ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 15 Přechodná ustanovení (1) Degazační stanice a plynovody uvedené do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům obecně závazných právních předpisů platných v době jejich uvedení do používání. (2) Zaměstnanci, kteří vykonávají funkce uvedené v § 4 a vykonali zkoušku podle dosud platných předpisů, se po dobu výkonu těchto funkcí považují za zaměstnance splňující požadavky této vyhlášky. § 16 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Výnos Českého báňského úřadu č. 1/1988 o důlní degazaci (reg. v částce 4/1988 Sb.). 2. Výnos Českého báňského úřadu č. 1/1991 ze dne 1. 11. 1991, kterým se mění výnos Českého báňského úřadu č. 1/1988 o důlní degazaci (reg. pod č. 518 v částce 98/1991 Sb.). § 17 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002. Předseda: prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 72/2002 Sb. 109kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 72/2002 Sb. 473kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2002 Sb. 234kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 72/2002 Sb. 141kB 1) § 3a zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb. 2) § 79 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí. 3) § 41 odst. 1 písm. h) zákona č. 61/1988 Sb. 4) § 21 a 24 vyhlášky č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem. 5) § 5 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 6) § 26 vyhlášky č. 435/1992 Sb. 7) § 10 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 8) § 232 odst. 3 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 9) § 219 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 10) § 216 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 11) ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky.
Zákon č. 76/2002 Sb.
Zákon č. 76/2002 Sb. Zákon o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) Vyhlášeno 1. 3. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 34/2002 * ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 47) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o vodách (§ 48 — § 48) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (§ 49 — § 49) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o lesích (§ 50 — § 50) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny (§ 52 — § 52) * ČÁST OSMÁ - Změna lázeňského zákona (§ 54 — § 54) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o veterinární péči (§ 55 — § 55) * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví (§ 56 — § 56) * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 57 — § 57) * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 58 — § 58) č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb. č. 2 k zákonu č. 76/2002 Sb. č. 3 k zákonu č. 76/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb.) 76 ZÁKON ze dne 5. února 2002 o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Účel a předmět zákona (1) Účelem zákona je, v souladu s právem Evropské unie1), dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku2) uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (2) Tento zákon a) stanoví povinnosti provozovatelů zařízeníprovozovatelů zařízení, b) upravuje postup při vydávání integrovaného povoleníintegrovaného povolení a další řízení a postupy týkající se integrovaného povoleníintegrovaného povolení, c) stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona, d) upravuje náležitosti systému výměny informací o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, zřízení a činnost technických pracovních skupin a zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, e) stanoví sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem, f) upravuje vedení informačního systému integrované prevence a stanoví jeho obsah. (3) Tento zákon se nevztahuje na a) znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek3) do životního prostředí, b) vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní limity stanovené pro tyto látky podle zvláštního právního předpisu,3) c) nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního právního předpisu.4) § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zařízenímzařízením stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s průmyslovými činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu probíhajícími v dotčeném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů; za zařízenízařízení se považuje i stacionární technická jednotka, ve které neprobíhá žádná z činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže pro ni bylo požádáno o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení, b) znečištěním lidskou činnostíznečištěním lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat nebo může nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí nebo může vést ke škodám na hmotném majetku nebo může omezit či zabránit využívání hodnot životního prostředí, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy,5) c) emisí přímé nebo nepřímé vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze zařízenízařízení do životního prostředí, d) emisním limitememisním limitem nejvýše přípustná emise vyjádřená množstvím, koncentrací, hmotnostním tokem nebo jinou specifickou veličinou, která nesmí být během jednoho či několika časových období překročena; emisní limityemisní limity mohou být též stanoveny pro určité skupiny, druhy či kategorie látek, zejména pro ty, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, e) nejlepšími dostupnými technikaminejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých techniktechnik jako základu pro stanovení emisních limitůemisních limitů a dalších závazných podmínek provozu zařízenízařízení, jejichž smyslem je předejít vzniku emisí, nebo pokud to není možné, omezit emise a jejich nepříznivé dopady na životní prostředí jako celek, přičemž 1. technikamitechnikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízenízařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu, 2. dostupnými technikamidostupnými technikami se rozumí technikytechniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli zařízeníprovozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice, 3. nejlepšími se rozumí nejúčinnější technikytechniky z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku; při určování nejlepší dostupné technikynejlepší dostupné techniky se přihlíží k hlediskům uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu, f) standardem kvality životního prostředístandardem kvality životního prostředí souhrn požadavků stanovených na základě zvláštních právních předpisů,5) které musí životní prostředí splňovat v daném čase a místě, g) integrovaným povolenímintegrovaným povolením rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízenízařízení a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy6) umožňují, h) provozovatelem zařízeníprovozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která skutečně provozuje nebo bude provozovat zařízenízařízení; není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení vlastník zařízenízařízení, i) podstatnou změnoupodstatnou změnou změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízenízařízení, která může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí; za podstatnou změnupodstatnou změnu se vždy považuje 1. změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízenízařízení, pokud sama o sobě dosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, 2. změna provozu v zařízenízařízení k tepelnému zpracování odpadu28) zpracovávajícího v zařízenízařízení uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu pouze ostatní odpad, která se dotkne tepelného zpracování nebezpečného odpadu, 3. změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízenízařízení, která zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikamiúrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5) nebo vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení provedeného na základě § 18 odst. 2 písm. d), j) referenčním dokumentemreferenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách dokument, jenž je výsledkem výměny informací uspořádané na úrovni Evropské unie podle čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, je vypracován pro určené činnosti a popisuje zejména použité technikytechniky, současné úrovně emisí a spotřeby, zvažované technikytechniky pro určení nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik, jakož i závěry o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách a jakékoli nově vznikající technikytechniky, se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu, k) závěry o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách dokument obsahující části referenčního dokumentureferenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách stanovící závěry o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikamiúrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření, l) úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikamiúrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami rozsah úrovní emisí získaný za běžných provozních podmínek použitím nejlepší dostupné technikynejlepší dostupné techniky nebo kombinací nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik, jak jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, vyjádřeny jako průměr za určitý časový usek za specifikovaných referenčních podmínek, m) nově vznikající technikoutechnikou nová technikatechnika průmyslové činnosti, která by mohla v případě, že bude vyvinuta ke komerčním účelům, poskytovat buď vyšší obecnou úroveň ochrany životního prostředí, nebo alespoň stejnou úroveň ochrany životního prostředí a vyšší úspory nákladů než stávající nejlepší dostupné technikynejlepší dostupné techniky, n) půdoupůdou svrchní vrstva zemské kůry, která se nachází mezi pevným skalním podložím a zemským povrchem; půdapůda je složena z minerálních částic, organické hmoty, vody, vzduchu a živých organismů, o) nebezpečnými látkami látky nebo směsi vymezené v čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, p) základní zprávouzákladní zprávou informace o stavu znečištění půdypůdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami. HLAVA II INTEGROVANÉ POVOLENÍ Řízení o vydání integrovaného povolení § 3 Žádost o vydání integrovaného povolení (1) Žádost o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení (dále jen „žádost“) podává provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení správnímu úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení (dále jen „úřad“), v elektronické podobě. (2) Přílohy žádosti mohou být předkládány v listinné podobě, pokud k tomu jsou technické či ekonomické důvody. (3) Úřad do 10 dnů ode dne doručení žádosti ověří, zda žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4) a zda je zařízenízařízení v žádosti vymezeno v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti, považuje se žádost za úplnou. (4) Pokud úřad po uplynutí lhůty podle odstavce 3 v průběhu řízení dojde k závěru, že bez dalšího doplnění žádosti není možné pokračovat v řízení, vyzve provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení k jejímu doplnění. S doplněním žádosti musí být seznámeni všichni účastníci řízení. § 3a Předběžná informace o žádosti Před podáním žádosti úřad poskytne provozovateli zařízeníprovozovateli zařízení na jeho žádost předběžnou informaci podle správního řádu29) o předepsaných náležitostech žádosti (§ 4) a o vymezení zařízenízařízení v žádosti v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. § 4 Obsah žádosti (1) Žádost musí obsahovat a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, pokud je přiděleno, b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu určenou pro doručování, je-li provozovatelem zařízeníprovozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem, c) popis činnosti, identifikační údaje o umístění činnosti (obecobec, katastrální územíkatastrální území, parcelní číslo, popř. označení stavby), popř. kategorii činnosti, pokud je uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu a určení hlavní činnosti, d) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až c), e) až l), p) a q) všeobecně srozumitelným způsobem, e) popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízenízařízení používají nebo jsou jím produkovány, f) seznam a popis zdrojů emisí a zdrojů hluku, vibrací a neionizujícího záření a popis dalších vlivů zařízenízařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a zdraví lidí a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí, g) charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace a stávajícího stavu znečištění půdypůdy a podzemních vod), kde je nebo má být zařízenízařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území, h) popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisíemisí, a kde to není možné, k omezení emisíemisí znečišťujících životní prostředí, i) popis opatření k předcházení vzniku, k přípravě opětovného použití, recyklaci a využití odpadů, které v zařízenízařízení vznikají, j) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisíemisí vypouštěných do životního prostředí, k) porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízenízařízení s nejlepšími dostupnými technikaminejlepšími dostupnými technikami, l) popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru, jako například hospodárné využívání energie, předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků, vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejícího ze zařízenízařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře, m) návrhnávrh závazných podmínek provozu zařízenízařízení a jeho zdůvodnění (§ 13), včetně vyhodnocení souladu návrhunávrhu se závěry o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, případně i včetně odborného posouzení (§ 14 odst. 5), n) rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů,10) a podklady k nim, pokud mohou nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci, o) podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů6) a integrované povoleníintegrované povolení je má nahradit, pokud již nejsou obsaženy v náležitostech uvedených pod písmeny a) až n), p) přehled případných náhradních řešení k navrhovaným technikámtechnikám a opatřením prověřených provozovatelem zařízeníprovozovatelem zařízení, q) základní zprávuzákladní zprávu (§ 4a), pokud je provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení povinen zajistit její vypracování. (2) Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat provozovateli zařízeníprovozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízenízařízení. (3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění. § 4a Základní zpráva (1) Pokud jsou v zařízenízařízení používány, vyráběny nebo ze zařízenízařízení vypouštěny nebezpečné látky, které mohou způsobit znečištění půdypůdy a podzemních vod30) v místě zařízenízařízení, je provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení povinen zajistit vypracování základní zprávyzákladní zprávy a předložit základní zprávuzákladní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti. (2) Základní zprávaZákladní zpráva musí obsahovat informace, které jsou zapotřebí k určení stavu znečištění půdypůdy a podzemních vod, aby bylo možno učinit kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení provozu zařízenízařízení podle § 15a. Náležitosti základní zprávyzákladní zprávy stanoví prováděcí právní předpis. (3) Základní zprávuZákladní zprávu mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracích31). Při zpracovávání základní zprávyzákladní zprávy postupují tyto odborně způsobilé osoby podle zákona o geologických pracích31). (4) Pro zpracování základní zprávyzákladní zprávy lze využít dokumenty týkající se znečištění půdypůdy a podzemních vod v místě zařízenízařízení, zpracované podle jiných právních předpisů32). § 5 Odborná podpora výkonu státní správy Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) zajistí odbornou podporu výkonu státní správy v oblasti integrované prevence prostřednictvím jím řízené příspěvkové organizace (dále jen „agentura“). Ministerstvo zároveň rozšíří hlavní činnost této organizace v její zřizovací listině v souladu s větou první a rozšíří její organizační uspořádání o útvar integrované prevence. § 5a Informační systém integrované prevence (1) Informační systém integrované prevence je celostátní informační systém veřejné správy33), který spravuje ministerstvo, a je součástí jednotného informačního systému životního prostředí. (2) Informační systém integrované prevence slouží k zajištění veškerých povinností vztahujících se ke zveřejňování informací a přístupu veřejnosti k informacím podle tohoto zákona. (3) Ministerstvo metodicky řídí a koordinuje postup příslušných orgánů veřejné správy při zveřejňování údajů v informačním systému integrované prevence podle tohoto zákona. (4) V informačním systému integrované prevence jsou pro účely zveřejnění vedeny tyto údaje: a) žádost a stručné shrnutí údajů ze žádosti [§ 4 odst. 1 písm. d)], b) vyjádření v rámci odborné podpory výkonu státní správy v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení (§ 11), c) rozhodnutí o žádosti (§ 13 odst. 2 a 3), o změně integrovaného povoleníintegrovaného povolení (§ 19a odst. 4), o sloučení integrovaných povoleníintegrovaných povolení (§ 20a), o zrušení integrovaného povoleníintegrovaného povolení (§ 20 odst. 2) a o vynětí zařízenízařízení z režimu tohoto zákona (§ 20 odst. 3), d) rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o žádosti (§ 13 odst. 11), e) informace o udělených výjimkách z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikamiúrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5), f) ohlášené údaje o plnění podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení (§ 16a odst. 1), g) změny provozovatelů zařízeníprovozovatelů zařízení (§ 17), h) úplná znění integrovaných povoleníintegrovaných povolení (§ 19a odst. 7), i) zprávy o kontrolách a informace o přezkumech (§ 20b odst. 9 a § 18 odst. 12), j) seznam zařízenízařízení, pro která bylo vydáno integrované povoleníintegrované povolení podle tohoto zákona, a jejich provozovatelů, k) informace o závěrech o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách a referenčních dokumentechreferenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, l) informace o povinnostech České republiky vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění1), m) další informace z oblasti integrované prevence v rámci České republiky a Evropské unie. (5) Údaje z informačního systému integrované prevence uvedené v odstavci 4 jsou zveřejňovány na internetových stránkách ministerstva. (6) Údaje z informačního systému integrované prevence jsou využívány k plnění povinností České republiky vyplývajících z příslušných právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění1). § 7 Účastníci řízení (1) Účastníky řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení jsou vždy a) provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení, b) vlastník zařízenízařízení, není-li provozovatelem zařízeníprovozovatelem zařízení, c) obecobec, na jejímž území je nebo má být zařízenízařízení umístěno, d) kraj, na jehož území je nebo má být zařízenízařízení umístěno, e) územní samosprávný celek, jehož území, životní prostředí nebo obyvatelstvo by mohly být ovlivněny provozem zařízenízařízení, pokud do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 8 odst. 2 písemně oznámí úřadu svou účast v řízení, f) hospodářské komory a zaměstnavatelské svazy, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů12), pokud do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 8 odst. 2 písemně oznámí úřadu svou účast v řízení, g) právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací podle § 8 odst. 2 nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob, pokud do 30 dnů ode dne zveřejnění informací podle § 8 odst. 2 písemně oznámí úřadu svou účast v řízení. (2) Splnění podmínky podpory nejméně 200 osob podle odstavce 1 písm. g) prokazuje právnická osoba předložením podporující podpisové listiny. V záhlaví podporující podpisové listiny a na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede alespoň a) identifikační údaje právnické osoby, na jejíž podporu je podporující podpisová listina určena, b) skutečnost, že listina je určena na podporu účasti právnické osoby ve správním řízení, týkajícím se zařízenízařízení, v němž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, c) název zařízenízařízení podle písmene b), d) číslo jednací a datum vydání oznámení o zahájení řízení podle písmene b). (3) Každá osoba podporující právnickou osobu podle odstavce 1 písm. g) uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis. Doba platnosti podporující podpisové listiny je 1 rok od data uvedeného v záhlaví podporující podpisové listiny. (4) Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních právních předpisů,6) není-li již jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1. § 8 Rozeslání žádosti a její zveřejnění (1) Úřad neprodleně, jakmile žádost shledá úplnou, ji zašle k vyjádření a) účastníkům řízení, kromě provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení, který žádost podal, b) příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů6) a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povoleníintegrovaného povolení, c) státu, jehož životní prostředí může být významně nepříznivě ovlivněno provozem zařízenízařízení, (dále jen „dotčený stát“). (2) Úřad současně ve lhůtě podle odstavce 1 prostřednictvím informačního systému integrované prevence, na své úřední desce a na úřední desce obceobce, na jejímž území je nebo má být zařízenízařízení umístěno, zajistí zveřejnění žádosti a stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) a informaci o tom, kdy a kde lze nahlížet do příloh žádosti, které nejsou dostupné v elektronické podobě, a, pořizovat si z nich výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obecobec tyto informace vyvěsí a na svých úředních deskách na dobu 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti. V pochybnostech se za den zahájení zveřejnění považuje den, v němž úřad zveřejnil žádost a stručné shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) prostřednictvím informačního systému integrované prevence. (3) Úřad dále postoupí žádost dotčenému státu ke zveřejnění, přičemž postupuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. (4) Úřad je povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství, osobních údajůosobních údajů a dalších údajů chráněných podle zvláštních právních předpisů,13) pokud jsou tyto údaje jako chráněné v žádosti označeny. Takto nelze označit údaje podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c), d), f) a m). § 9 Vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení (1) Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhunávrhu závazných podmínek k provozu zařízenízařízení, popřípadě návrhnávrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povoleníintegrovaného povolení. (2) Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaná úřadu nejsou správními rozhodnutími. (3) Účastníci řízení podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) a § 7 odst. 2 mohou zaslat úřadu svá vyjádření ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Účastníci řízení podle § 7 odst. 1 písm. e) až g) mohou zaslat úřadu svá vyjádření pouze zároveň s písemným ohlášením své účasti. (4) K vyjádřením zaslaným po lhůtách uvedených v odstavcích 1 a 3 úřad nepřihlíží. § 10 Vyjádření dotčeného státu Pokud dotčený stát požádá o projednání svého vyjádření k podané žádosti, postupuje úřad v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. O dobu projednávání žádosti s dotčeným státem se lhůty pro vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení stanovené tímto zákonem prodlužují. § 11 Vyjádření (1) Úřad si může k posouzení žádosti vyžádat zpracování odborného vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik nebo ve zvláště složitých případech k celé žádosti. O tomto postupu informuje úřad neprodleně účastníky řízení. (2) Vyjádření v rámci odborné podpory výkonu státní správy k použití nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik musí minimálně obsahovat a) porovnání zařízenízařízení s nejlepšími dostupnými technikaminejlepšími dostupnými technikami, b) posouzení návrhunávrhu závazných podmínek provozu zařízenízařízení včetně vyhodnocení jejich souladu se závěry o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách a jejich technické splnitelnosti a c) vyhodnocení odborného posouzení podle § 14 odst. 5, pokud bylo předloženo, v případech podle § 14 odst. 6 a 7 stanovisko k určení nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik. (3) Agentura zašle odborné vyjádření úřadu do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržela. Úřad jej neprodleně po jeho obdržení zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na své úřední desce po dobu 15 dnů. § 13 Rozhodnutí o žádosti (1) Úřad o žádosti provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1. (2) Pokud po projednání žádosti úřad zjistí, že záměr provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů6) nebo že závazné podmínky navržené pro provoz zařízenízařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení zamítne. (3) Nejsou-li dány důvody pro zamítnutí žádosti podle odstavce 2, úřad na podkladě výsledků projednání žádosti vydá integrované povoleníintegrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje: a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, pokud je přiděleno, je-li provozovatelem zařízeníprovozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li provozovatelem zařízeníprovozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem, c) popis zařízenízařízení a popis umístění zařízenízařízení, d) podmínky provozu zařízenízařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen „závazné podmínky provozu“), e) výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů6), které se nahrazují integrovaným povolenímintegrovaným povolením. (4) V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. d) úřad stanoví a) emisní limityemisní limity (§ 14), b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízenízařízení po ukončení jeho činnosti a podmínky zajišťující při úplném ukončení provozu zařízenízařízení navrácení místa provozu zařízenízařízení do stavu v souladu s požadavky § 15a, c) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady a opatření ke sledování odpadů, které v zařízenízařízení vznikají, d) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdypůdy, podzemních a povrchových vod, e) další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízenízařízení, f) opatření pro hospodárné využívání surovin a energie, g) opatření pro předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků, h) postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízenízařízení do provozu, zkušební provoz podle zvláštního právního předpisu24), poruchy zařízenízařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu zařízenízařízení), i) způsob monitorování emisí technická opatření k monitorování emisí, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování; v případě použití postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) též požadavek, aby výsledky monitorování emisí byly k dispozici pro shodná časová období a referenční podmínky jako v případě úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikamiúrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami, j) opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, k) postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení včetně povinnosti předkládat úřadu pravidelně alespoň jednou za rok výsledky monitorování emisí a další požadované údaje, které úřadu umožní kontrolu plnění podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení; v případě použití postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) též shrnutí výsledků monitorování emisí umožňující srovnání s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikamiúrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami, l) postupy a požadavky na pravidelnou údržbu zařízenízařízení a postupy k zabránění emisím do půdypůdy a podzemních vod a způsoby monitorování půdypůdy a podzemních vod v souvislosti s příslušnými nebezpečnými látkami, které se mohou na daném místě vyskytovat, a s ohledem na možnost znečištění půdypůdy a podzemních vod v místě zařízenízařízení, m) podmínky pro posouzení dodržování emisních limitůemisních limitů; tyto podmínky mohou být nahrazeny odkazem na jiné právní předpisy36). (5) Součástí odůvodnění integrovaného povoleníintegrovaného povolení je i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11, a to v plném rozsahu. Úřad v odůvodnění integrovaného povoleníintegrovaného povolení rovněž uvede, na základě jakých závěrů o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách a referenčních dokumentůreferenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách byly uloženy závazné podmínky provozu. V případě udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikamiúrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5 musí odůvodnění integrovaného povoleníintegrovaného povolení obsahovat konkrétní důvody pro udělení této výjimky, včetně závěrů odborného posouzení, a odůvodnění závazných podmínek provozu stanovených na základě udělené výjimky. (6) Závazné podmínky provozu uložené úřadem podle odstavce 4 musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů,6) podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolenímintegrovaným povolením. Tato rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy nelze po vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení vydat podle zvláštních právních předpisů6). (7) Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti týkají použití nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství, případně dalších technických aspektů provozu zařízenízařízení souvisejících s těmito nejlepšími dostupnými technikaminejlepšími dostupnými technikami, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle oblasti jejich působnosti k posouzení, zda došlo k pochybení při použití příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách a referenčního dokumentureferenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách při stanovení závazných podmínek provozu. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Tato vyjádření jsou podkladem pro vydání rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu. (8) Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti týkají podmínek souvisejících s ochranou veřejného zdraví, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu zdravotnictví, které se k odvolání nebo rozkladu vyjádří z hlediska ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví zašle své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Toto vyjádření je podkladem pro vydání rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu. (9) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na své úřední desce po dobu 30 dnů zveřejní informaci o tom, kdy a kde lze do rozhodnutí nahlédnout. Pokud byla žádost projednána podle § 10, uvědomí úřad o rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 dotčený stát. (10) Krajský úřad je povinen zaslat ministerstvu tato rozhodnutí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí. (11) Bylo-li rozhodnutím o odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti podle odstavce 2 nebo 3 řízení skončeno, zveřejní ministerstvo rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu do 5 dnů ode dne jeho nabytí právní moci prostřednictvím informačního systému integrované prevence. Způsob stanovení závazných podmínek provozu § 14 (1) Úřad stanoví emisní limityemisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízenízařízení vypouštěny, a další emisní limityemisní limity, které se stanovují na základě jiných právních předpisů.6) Úřad může též stanovit emisní limityemisní limity pro jiné skupiny nebo kategorie znečišťujících látek a příslušné limity pro hluk, vibrace a neionizující záření37). Vztahují-li se na zařízenízařízení ustanovení zvláštního právního předpisu,14a) úřad stanoví emisní limityemisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu. Emisní limityEmisní limity mohou být doplněny nebo nahrazeny ekvivalentními parametry nebo jinými technickými opatřeními, která zajistí rovnocennou úroveň ochrany životního prostředí. (2) Emisní limityEmisní limity pro znečišťující látky a příslušné limity pro vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízenízařízení. K ředění před místem, kde emise opouští zařízenízařízení, se při stanovení emisních limitůemisních limitů nepřihlíží. V případě výpustí odpadních vod do kanalizace úřad při určování emisního limituemisního limitu příslušného zařízenízařízení může přihlédnout k čisticímu efektu čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku2) a že výsledkem není větší znečištění životního prostředí. (3) Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitůemisních limitů, úřad vychází z nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik a použije závěry o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, aniž by však předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Takto stanovené závazné podmínky provozu nesmí být mírnější než podmínky provozu, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů.6) (4) Úřad stanoví emisní limityemisní limity, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikamiúrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, a to jedním z těchto způsobů a) stanovením emisních limitůemisních limitů, které nepřekračují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikamiúrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami; tyto emisní limityemisní limity jsou vyjádřeny za stejné období jako úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikamiúrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami nebo za období kratší a za totožných referenčních podmínek, nebo b) stanovením jiných emisních limitůemisních limitů, než jsou hodnoty uvedené v písmeni a), pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky. Použije-li se postup podle písmene b), úřad nejméně jednou ročně posoudí výsledky monitorování emisí s cílem zajistit, aby emise za běžných provozních podmínek nepřekračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikamiúrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami. (5) Úřad může v konkrétních případech stanovit mírnější emisní limityemisní limity, než je stanoveno v odstavci 4. Postup lze použít, pouze pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikamiúrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů a) zeměpisné polohy daného zařízenízařízení nebo místních podmínek životního prostředí, nebo b) technické charakteristiky daného zařízenízařízení. Náležitosti obsahu odborného posouzení stanoví prováděcí právní předpis. (6) Stanoví-li úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik, které nejsou popsány v žádných příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, postupuje tak, aby a) byly parametry dotyčné technikytechniky určeny se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 3 a b) byly splněny požadavky stanovené v odstavcích 1 až 5. Neobsahují-li příslušné závěry o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách hodnoty emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikaminejlepšími dostupnými technikami, musí použitá technikatechnika zajišťovat míru ochrany životního prostředí rovnocennou nejlepším dostupným technikámnejlepším dostupným technikám popsaným v závěrech o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách. (7) Nevztahují-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách na činnosti nebo typ výrobního procesu prováděné v zařízenízařízení nebo nezabývají-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách všemi možnými dopady činnosti nebo procesu na životní prostředí, stanoví úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik, které po projednání s provozovatelem zařízeníprovozovatelem zařízení určí pro dotyčné činnosti nebo procesy, přičemž zvláštní pozornost věnuje kritériím uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (8) Při stanovení požadavků na monitorování emisí úřad vychází z požadavků na monitorování, které jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, pokud existují. Úřad stanoví minimální frekvenci monitorování tak, aby bylo zajištěno pravidelné monitorování půdypůdy alespoň jedenkrát za 10 let a pravidelné monitorování podzemních vod jedenkrát za 5 let, není-li toto monitorování založeno na systematickém hodnocení rizika znečištění. (9) Úřad může ke zkoušení a použití nově vznikajících techniktechnik udělit dočasnou výjimku z emisních limitůemisních limitů stanovených podle odstavců 3 až 7 v celkové délce nepřesahující 9 měsíců, je-li po uplynutí uvedené lhůty používání technikytechniky buď zastaveno, nebo se při činnosti dosáhne alespoň úrovně emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikamiúrovně emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami. (10) Do přijetí rozhodnutí podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o závěrech o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách na úrovni Evropské unie se pro účely stanovení závazných podmínek provozu použijí závěry o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách z referenčních dokumentůreferenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách přijatých Evropskou komisí před 6. lednem 2011, s výjimkou emisních limitůemisních limitů podle odstavců 4 a 5. § 15 (1) Úřad v integrovaném povoleníintegrovaném povolení stanoví provozovateli zařízeníprovozovateli zařízení, který nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik standard kvality životního prostředístandard kvality životního prostředí, povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředístandardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízenízařízení v určitou denní dobu. (2) Úřad stanoví v integrovaném povoleníintegrovaném povolení v případě, kdy je standard kvality životního prostředístandard kvality životního prostředí mírnější, než jsou požadavky, které se obvykle dosahují s použitím nejlepší dostupné technikynejlepší dostupné techniky, závazné podmínky provozu tak, aby odpovídaly možnosti použití nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik. (3) Úřad může v případě, že některý z požadavků standardu kvality životního prostředístandardu kvality životního prostředí lze v místních podmínkách splnit jen tehdy, dojde-li k nedodržení jiného požadavku standardu kvality životního prostředístandardu kvality životního prostředí, zohlednit tuto skutečnost v integrovaném povoleníintegrovaném povolení za předpokladu, že bude dosaženo účelu tohoto zákona podle § 1. § 15a Ukončení provozu zařízení (1) Závazné podmínky provozu týkající se úplného ukončení provozu zařízenízařízení stanoví úřad v integrovaném povoleníintegrovaném povolení tak, aby bylo zajištěno dodržení odstavců 2 až 5. (2) Ukončení provozu zařízenízařízení nesmí být spojeno s ohrožením životního prostředí a s rizikem vyšší úrovně znečištění. Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení je vždy povinen uvést místo provozu zařízenízařízení do stavu, který nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. (3) Při úplném ukončení provozu zařízenízařízení posoudí provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení zejména stav znečištění půdypůdy a podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízenímzařízením. Pokud zařízenízařízení oproti stavu uvedenému v základní zprávězákladní zprávě způsobilo významné znečištění půdypůdy nebo podzemních vod těmito nebezpečnými látkami, učiní provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení kroky nezbytné k odstranění znečištění tak, aby bylo dané místo uvedeno do stavu popsaného v základní zprávězákladní zprávě. Za tímto účelem lze zohlednit technickou proveditelnost takových opatření. (4) Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízenízařízení v případě, že znečištění půdypůdy a podzemních vod v daném místě představuje významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v důsledku povolených činností prováděných provozovatelem zařízeníprovozovatelem zařízení před schválením základní zprávyzákladní zprávy, přijme nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství příslušných nebezpečných látek tak, aby dané místo přestalo uvedené riziko představovat. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízenízařízení umístěno. (5) Pokud se na provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení nevztahuje povinnost vypracovat základní zprávuzákladní zprávu, učiní provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízenízařízení nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství nebezpečných látek tak, aby dané místo již v důsledku znečištění půdypůdy a podzemních vod způsobeného povolenými činnostmi nepředstavovalo žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízenízařízení umístěno. § 16 Základní povinnosti provozovatele zařízení (1) Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení je povinen a) provozovat zařízenízařízení v souladu s integrovaným povolenímintegrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona, včetně podmínek provozu zařízenízařízení stanovených v provozních řádech a dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povoleníintegrovaného povolení, b) ohlásit úřadu každou plánovanou změnu v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízenízařízení, která by mohla mít důsledky pro životní prostředí, c) předcházet výskytu havárií, neprodleně hlásit úřadu a inspekci všechny mimořádné události, havárie zařízenízařízení a havarijní úniky8) znečišťujících látek ze zařízenízařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí, a porušení závazných podmínek provozu stanovených v integrovaném povoleníintegrovaném povolení, d) v případech mimořádných událostí, havárií zařízenízařízení a havarijních úniků8) znečišťujících látek ze zařízenízařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí, neprodleně přijmout opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších možných mimořádných událostí nebo havárií, e) v případě porušení závazných podmínek provozu neprodleně přijmout opatření, která zajistí v nejkratší možné době nápravu stavu způsobeného porušením těchto podmínek, f) vést evidenci údajů o plnění podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení v souladu s § 16a odst. 2. (2) Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povoleníintegrovaného povolení zařízenízařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42 až 44. § 16a Plnění podmínek integrovaného povolení (1) Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení je povinen každoročně předávat úřadu v elektronické podobě zprávu s údaji o plnění podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení v rozsahu stanoveném úřadem v integrovaném povoleníintegrovaném povolení podle § 13 odst. 4 písm. k) (dále jen „zpráva o plnění podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení“). Pokud provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení ohlásil některé shodné údaje požadované k doložení plnění podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení v rámci plnění ohlašovacích povinností podle jiných právních předpisů38) prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí39) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, postačí uvést odkaz na tyto údaje. (2) Pro účely ohlašování podle odstavce 1 je provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení povinen vést evidenci údajů o plnění podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení a uchovávat tuto evidenci po dobu 5 let. Při vedení evidence o plnění podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení lze využít i údaje shromažďované na základě jiných právních předpisů38). (3) Ke kontrole plnění podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení mohou příslušné správní orgány využít i údaje ohlášené provozovatelem zařízeníprovozovatelem zařízení na základě jiných právních předpisů38) prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí39) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. (4) Vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení stanoví prováděcí právní předpis. § 17 Přechod integrovaného povolení Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Právní nástupce je povinen oznámit přechod integrovaného povolení úřadu do 15 dnů ode dne účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního právního předpisu.13) § 18 Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení (1) Úřad provede alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení. (2) Úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povoleníintegrovaného povolení, a) má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení, b) zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky, c) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů6), nebo jiná změna zvláštních právních předpisů6), která může mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení, d) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení, nebo e) použije-li úřad při stanovování emisních limitů postup podle § 14 odst. 4 písm. b) a výsledky monitorování prokáží, že emise za běžných provozních podmínek překračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami. (3) Úřad provede přezkum všech závazných podmínek integrovaného povolení, je-li zveřejněno rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách pro hlavní činnost zařízení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Při přezkumu se zohlední všechny nové nebo aktualizované závěry o nejlepších dostupných technikách použitelné pro dané zařízení, které byly přijaty na úrovni Evropské unie podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU od udělení povolení nebo jeho posledního přezkumu. Úřad na základě provedeného přezkumu zajistí, aby do 4 let od zveřejnění příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách byly závazné podmínky integrovaného povolení v souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách a aby provozovatel zařízení byl povinen tyto podmínky dodržovat. (4) Pokud se na zařízení nevztahují žádné závěry o nejlepších dostupných technikách, úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení, umožňuje-li vývoj v oblasti nejlepších dostupných technik významné snížení emisí. (5) Byla-li pro zařízení udělena výjimka z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5, je úřad povinen posoudit důvodnost udělení této výjimky v rámci každého přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, s výjimkou přezkumu prováděného na základě odstavce 2 písm. c), není-li jeho důvodem změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená z důvodu jiné změny zvláštních právních předpisů6), která může mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení, a přezkumu prováděného na základě odstavce 6. (6) Úřad může provést přezkum podmínek integrovaného povolení a) na základě ohlášení změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b), b) na základě podnětu inspekce nebo krajské hygienické stanice, nebo c) je-li v místě provozu zařízení dlouhodobě překračován standard kvality životního prostředí. (7) Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených provozovatelem zařízení, případně jiných podkladů souvisejících se závaznými podmínkami integrovaného povolení. Zaměstnanci úřadu se při přezkumné činnosti prokazují služebním průkazem, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení přezkumu. (8) O plánovaných přezkumech, o výsledcích provedených přezkumů, uložených pokutách a opatřeních k nápravě informuje úřad neprodleně inspekci a krajskou hygienickou stanici. Úřad též může inspekci a krajskou hygienickou stanici přizvat k přezkumu. (9) Na výkon přezkumné činnosti se vztahuje zákon o kontrole, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak42). (10) Úřad při přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení použije relevantní informace získané z monitorování nebo kontrol provedených podle tohoto zákona. (11) Provozovatel zařízení je povinen na žádost úřadu předložit veškeré informace, které jsou nezbytné k přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, včetně výsledků monitorovaní emisí a jiných údajů umožňujících srovnání provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikách a s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami. (12) Informaci o provedení přezkumu úřad zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence. § 19 Na základě přezkumu podle § 18 je úřad oprávněn a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě podle § 19b odst. 1, b) v případě zjištění, že zařízení je provozováno v rozporu s podmínkami integrovaného povolení, rozhodovat o přestupcích podle § 37, c) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle § 19a odst. 1, d) vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3 až 5, e) zahájit z moci úřední řízení o změně integrovaného povolení podle § 19a odst. 3. § 19a Řízení o změně integrovaného povolení (1) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se jedná o podstatnou změnu zařízení, vyzve provozovatele zařízení, aby úřadu ve lhůtě, kterou stanoví, podal žádost o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti žádosti se nevyžadují. V řízení se postupuje obdobně podle § 3 až 15. (2) Provozovatel zařízení může v rámci ohlášení plánované změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) přímo podat žádost o změnu integrovaného povolení. Dojde-li úřad k závěru, že se jedná o podstatnou změnu zařízení, v řízení se dále postupuje obdobně podle § 3 až 15. Pokud úřad dojde k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v zařízení, pokračuje v řízení o žádosti podle odstavce 4 a správního řádu40). (3) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b), která nebyla spojena se žádostí o změnu integrovaného povolení podle odstavce 2, nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu zařízení, ale že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, rozhodne o změně integrovaného povolení v řízení z moci úřední. (4) Nejedná-li se podle závěru úřadu o podstatnou změnu zařízení, jsou účastníky řízení o změně integrovaného povolení zahájeného podle odstavce 2 nebo 3 subjekty uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a b) a v § 7 odst. 2. Úřad si může vyžádat od provozovatele zařízení doplnění podkladů nezbytných pro vydání rozhodnutí. Úřad si vždy vyžádá vyjádření příslušných správních úřadů, jejichž působnosti se změna dotýká. Příslušné správní úřady zašlou úřadu své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o změnu integrovaného povolení nebo oznámení o zahájení řízení o změně integrovaného povolení z moci úřední. Změnu integrovaného povolení zveřejní úřad obdobně podle § 13 odst. 9. Úřad zašle změnu integrovaného povolení ministerstvu do 7 dnů od nabytí právní moci této změny. (5) Pokud provozovatel zařízení v rámci ohlášení plánované změny v zařízení podal žádost o změnu integrovaného povolení a úřad shledá důvody pro přezkum závazných podmínek integrovaného povolení podle § 18 odst. 6, může úřad po dobu přezkumu přerušit řízení o změně integrovaného povolení. (6) Změna zařízení se vždy považuje za podstatnou v případě, že zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5 nebo vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení provedeného podle § 18 odst. 2 písm. d). Pokud provozovatel zařízení podá samostatnou žádost o udělení výjimky podle § 14 odst. 5, postupuje se v řízení o změně integrovaného povolení obdobně podle § 3 až 15. (7) Zároveň s rozhodnutím úřad vydá úplné znění výrokové části integrovaného povolení, jak vyplývá z rozhodnutí o jeho změně. Rozhodné je znění výrokových částí vydaného integrovaného povolení a jednotlivých rozhodnutí o jeho změně. Úplné znění výrokové části integrovaného povolení se zveřejňuje prostřednictvím informačního systému integrované prevence. § 19b Opatření k nápravě a zastavení provozu zařízení (1) V případě, že provozovatel zařízení neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo integrovaným povolením, jsou úřad nebo inspekce oprávněny uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě. Po dobu lhůty k provedení opatření k nápravě se nepoužijí § 37 a 38. (2) Správní orgány uvedené v odstavci 1 jsou oprávněny uložit provozovateli zařízení opatření k nápravě i v případě, že provozovatel zařízení neporušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo integrovaným povolením, jedná-li se o mimořádné události, havárie zařízení nebo havarijní úniky8) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí. (3) Pokud provozovatel zařízení uložená opatření k nápravě ve stanovené lhůtě neprovedl, jsou úřad nebo inspekce oprávněny vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části. (4) Úřad je oprávněn vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části též v případě, že provozovatel zařízení nepodá ve stanovené lhůtě podle § 19 písm. c) žádost o změnu integrovaného povolení. (5) Úřad nebo inspekce vydají rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části, pokud porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením představuje nebezpečí, že dojde k bezprostřednímu závažnému nepříznivému dopadu na životní prostředí. Toto rozhodnutí lze vydat i bez předchozího uložení opatření k nápravě. (6) Při postupu podle odstavců 1 až 5 mohou úřad nebo inspekce stanovit, že odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části nejsou dotčeny právní účinky podmínek integrovaného povolení podle § 13 odst. 4 písm. b). Omezení nebo zastavení provozu musí trvat do zjednání nápravy. (7) Úřad nebo inspekce uloží podle potřeby opatření k nápravě právnímu nástupci provozovatele zařízení, který není původcem závadného stavu. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě a rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení uložené provozovateli zařízení podle odstavců 1 až 5 přecházejí na jeho právního nástupce. § 20 Zánik integrovaného povolení (1) Integrované povolení zaniká při zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce. (2) Úřad rozhodne o zrušení integrovaného povolení z moci úřední nebo na žádost provozovatele zařízení při a) ukončení provozu poté, co byly splněny podmínky integrovaného povolení spojené s ukončením provozu zařízení, nebo b) nevyužívání integrovaného povolení bez vážného důvodu po dobu delší než 4 roky. (3) Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona, pokud provozovatel zařízení dostatečným způsobem prokáže pokles kapacity zařízení pod příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Účastníky řízení o vydání tohoto rozhodnutí jsou provozovatel zařízení a vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení. V rozhodnutí úřad uvede výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů6) nutných k dalšímu provozu zařízení, které by jinak byly nahrazeny integrovaným povolením. Ke každému z těchto správních aktů úřad přiřadí závazné podmínky integrovaného povolení, které se k němu vztahují. Zároveň úřad pro jednotlivé skupiny závazných podmínek integrovaného povolení stanoví, že se zrušují ke dni nabytí právní moci příslušného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů6), případně dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu24), pro které budou podkladem příslušná stanoviska, vyjádření nebo souhlasy podle zvláštních právních předpisů6). Dnem nabytí právní moci posledního z vydaných rozhodnutí integrované povolení zaniká. (4) Žádost o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona může podat i provozovatel zařízení, ve kterém neprobíhá žádná z činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. V řízení se postupuje obdobně podle odstavce 3. (5) Rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 se zveřejňuje obdobně podle § 13 odst. 9. § 20a Sloučení integrovaných povolení (1) Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o sloučení dvou nebo více integrovaných povolení do jednoho integrovaného povolení, jedná-li se o integrovaná povolení vydaná pro zařízení provozovaná stejným provozovatelem na stejném místě. Sloučení integrovaných povolení spočívá ve změně jednoho z integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, a zrušení ostatních dotčených integrovaných povolení. (2) Účastníky řízení o sloučení integrovaných povolení jsou subjekty, které byly účastníky řízení o vydání integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, popřípadě jejich právní nástupci. Rozhodnutí o žádosti o sloučení integrovaných povolení se zveřejňuje obdobně podle § 13 odst. 9. Kontrola § 20b (1) Kontrola, kterou podle tohoto zákona provádí inspekce, zahrnuje veškeré činnosti, včetně výkonu kontroly na místě provozu zařízenízařízení, monitorování emisí a kontrol dokumentace a podkladů, ověřování vlastního monitorování, kontrol používaných techniktechnik a vhodnosti řízení provozu zařízenízařízení z hlediska životního prostředí, prováděné s cílem kontrolovat zařízenízařízení z hlediska dodržovaní povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolenímintegrovaným povolením, podporovat dodržovaní těchto povinností a tam, kde je to nezbytné, monitorovat jejich dopad na životní prostředí. (2) Inspektoři se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem inspekce, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení kontroly. (3) Inspekce zpracovává plán kontrol na období kalendářního roku. Plány kontrol se vztahují na všechna zařízenízařízení, pro která bylo vydáno integrované povoleníintegrované povolení podle tohoto zákona. (4) Plán kontrol musí minimálně obsahovat a) obecné posouzení příslušných významných otázek v oblasti životního prostředí, b) zeměpisnou oblast, na kterou se vztahuje, c) seznam zařízenízařízení, na která se vztahuje, d) postupy pro vypracování programů běžných kontrol podle odstavce 5, e) postupy pro mimořádné kontroly podle odstavce 7. (5) Inspekce na základě plánů kontrol pravidelně vypracovává programy běžných kontrol, včetně stanovení četnosti kontrol na místě u různých druhů zařízenízařízení. Doba mezi dvěma kontrolami na místě se stanoví na základě systematického posuzování rizik v oblasti životního prostředí u dotčených zařízenízařízení, přičemž v případě zařízenízařízení představujících nejvyšší riziko nesmí být delší než 1 rok a v případě zařízenízařízení představujících nejnižší riziko delší než 3 roky. (6) Při systematickém posuzování rizik v oblasti životního prostředí se vždy posoudí a) možné a skutečné dopady dotyčných zařízenízařízení na lidské zdraví a životní prostředí při zohlednění úrovní a druhů emisí, citlivosti místního prostředí a rizika havárií, b) historie dodržování podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení, c) účast provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)41) nebo jiném systému environmentálního řízení. (7) Mimořádné kontroly se provádějí zejména za účelem prošetření stížností týkajících se životního prostředí a vyšetření závažných havárií, mimořádných událostí a případů nedodržování požadavků v oblasti životního prostředí, a pokud je třeba, i před vydáním integrovaného povoleníintegrovaného povolení, přezkumem závazných podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení nebo změnou integrovaného povoleníintegrovaného povolení. Mimořádné kontroly lze provádět též na základě poznatků kontrolního orgánu z vlastní kontrolní činnosti. (8) Pokud inspekce zjistí v rámci výkonu kontroly na místě závažné porušení závazných podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení, provede do 6 měsíců od této kontroly opakovanou kontrolu na místě. (9) V návaznosti na každou kontrolu na místě vypracuje inspekce vedle protokolu o kontrole42) zprávu, která obsahuje popis kontrolního zjištění a závěry o případných dalších opatřeních (dále jen „zpráva“). (10) Stejnopis zprávy zašle inspekce provozovateli zařízeníprovozovateli zařízení do 2 měsíců od provedení výkonu kontroly na místě, pouze pokud v této lhůtě nebyl vyhotoven protokol o kontrole. (11) Inspekce zveřejní zprávu prostřednictvím informačního systému integrované prevence do 4 měsíců od uskutečnění výkonu kontroly na místě. (12) Inspekce informuje úřad a krajskou hygienickou stanici o plánovaných kontrolách a uložených pokutách a opatřeních k nápravě. § 20c (1) Kontrolu dodržování závazných podmínek stanovených v integrovaném povoleníintegrovaném povolení k ochraně veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření provádí krajské hygienické stanice. (2) Ustanovení § 20b odst. 9 až 11 o zprávě z kontroly se na kontrolu prováděnou na základě tohoto zákona krajskými hygienickými stanicemi použijí obdobně. (3) Krajská hygienická stanice informuje inspekci a úřad o plánovaných kontrolách a uložených pokutách. HLAVA IV SYSTÉM VÝMĚNY INFORMACÍ O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH § 27 (1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách (dále jen „systém výměny informací“) zabezpečují ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství. Na systému výměny informací se rovněž podílejí agentura, krajské úřady, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy a hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů. (2) V rámci systému výměny informací ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství k jednotlivým kategoriím činností uvedeným v příloze č. 1 k tomuto zákonu a průřezovým oblastem podle své působnosti zajišťují a) zřízení a činnost technických pracovních skupin, b) překlady relevantních dokumentů Evropské unie k nejlepším dostupným technikámnejlepším dostupným technikám, c) informování orgánů veřejné správy, provozovatelů zařízeníprovozovatelů zařízení a veřejnosti o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikáchtechnikách. (3) Technické pracovní skupiny se ve své činnosti zaměřují především na a) sledování nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik v příslušné oblasti v České republice a na úrovni Evropské unie, b) přípravu podkladů k závěrům o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách a referenčním dokumentůmreferenčním dokumentům o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, c) poskytování podkladů pro přípravu pozice České republiky při vyjednávání na úrovni Evropské unie, d) hodnocení odborné kvality překladů závěrů o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách před jejich zveřejněním, e) sledování vývoje nově vznikajících technik. (4) Vedoucí a ostatní členy technických pracovních skupin jmenuje ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo zemědělství podle oblasti své působnosti. Členy technických pracovních skupin mohou navrhovat všichni účastníci systému výměny informací podle odstavce 1. (5) Informace o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikáchtechnikách zveřejňuje na svých internetových stránkách Ministerstvo průmyslu a obchodu. § 27a Ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství v oblastech své působnosti podle tohoto zákona podporují vývoj a uplatňování nově vznikajících techniktechnik, zejména nově vznikajících techniktechnik popsaných v referenčních dokumentechreferenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách. § 27b (1) Ministerstvo poskytuje příslušným orgánům Evropské komise v jimi požadovaném rozsahu a formátu a v jimi požadovaných intervalech informace k plnění požadavků právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění1). (2) Ministerstvo zajišťuje poskytování informací o integrované prevenci a omezování znečištění i v případě dalších mezinárodních závazků České republiky. (3) Krajské úřady, inspekce, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, agentura, krajské hygienické stanice a příslušné správní úřady jsou povinny na vyžádání poskytnout ministerstvu potřebné informace. HLAVA V VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 28 Státní správu podle tohoto zákona vykonávají a) ministerstvo, b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, c) Ministerstvo zemědělství, d) Ministerstvo zdravotnictví, e) krajské úřady, f) inspekce, g) krajské hygienické stanice19). § 29 Ministerstvo Ministerstvo a) vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy podle tohoto zákona, b) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení pro zařízenízařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajského úřadu, d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce, e) provádí přezkum závazných podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení pro zařízenízařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, f) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik na životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropské unie, zajišťuje překlady těchto dokumentů, jejich zveřejňování a výklad, zajišťuje činnost příslušných technických pracovních skupin a předává informace o vývoji nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik, g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, h) společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství v oblasti jejich působnosti zajišťuje přípravu pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, i) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropské unie a zastupuje Českou republiku ve výboru podle čl. 75 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem, k) plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropské unii v oblasti vymezené tímto zákonem, podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropské unie a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropské unie v oblasti vymezené tímto zákonem, ve vztahu k Evropské unii zajišťuje výstupy ze systému výměny informací o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, a jmenování členů pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, l) v pochybnostech vydává stanoviska k zařazování činností do působnosti tohoto zákona, m) spravuje informační systém integrované prevence, n) je příslušným správním úřadem pro řízení vedená k zařízenímzařízením na území jiných států Evropské unie spadajícím do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, jejichž provoz může významně negativně ovlivnit životní prostředí České republiky, o) ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství koordinuje a zabezpečuje podporu, vývoj a rozvoj nově vznikajících technik, p) ve zvláště složitých případech si může vyhradit pravomoc úřadu prvního stupně v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení nebo jeho změně, q) vydává předběžnou informaci o žádosti podle § 3a pro zařízenízařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, r) jmenuje zástupce České republiky do výborů a komisí založených na základě ustanovení právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění1) nebo na základě mezinárodních úmluv v této oblasti, jimiž je Česká republika vázána, s) schvaluje základní zprávuzákladní zprávu podle § 4a u zařízenízařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, t) rozhoduje o přestupcích podle § 37 u zařízenízařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a o přestupcích podle § 37 odst. 3, u) spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu na zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikáchtechnikách. § 30 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu a) zabezpečuje pro kategorie činností uvedených v bodech 1 až 4, 6.1 až 6.3 a 6.7 až 6.10 v příloze č. 1 k tomuto zákonu sledování nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropské unie, zajišťuje překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, zajišťuje činnost příslušných technických pracovních skupin, navrhuje členy pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik, b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení, c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, d) v oblasti své působnosti společně s ministerstvem zajišťuje přípravu pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, e) společně s ministerstvem zajišťuje podporu a hodnocení nově vznikajících technik, f) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému integrované prevence, g) ve spolupráci s ministerstvem a Ministerstvem zemědělství zajišťuje zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikáchtechnikách. § 31 Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik pro kategorie činností 6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto techniktechnik obsažených v dokumentech Evropské unie, zajišťuje překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, zajišťuje činnost příslušných technických pracovních skupin, navrhuje členy pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik, b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení, c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, d) v oblasti své působnosti společně s ministerstvem zajišťuje přípravu pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, e) společně s ministerstvem zajišťuje podporu a hodnocení nově vznikajících technik, f) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému integrované prevence, g) spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu na zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikáchtechnikách. § 32 Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení. § 33 Krajské úřady Krajský úřad a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení s výjimkou zařízenízařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, b) provádí přezkum závazných podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení s výjimkou integrovaného povoleníintegrovaného povolení pro zařízenízařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, c) rozhoduje o přestupcích podle § 37, d) vyzývá provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení nebo žádosti o změnu integrovaného povoleníintegrovaného povolení, e) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných techniknejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům a podílí se na systému výměny informací o nejlepších dostupných technikáchnejlepších dostupných technikách, f) vydává rozhodnutí o omezení nebo o zastavení provozu zařízenízařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3 až 5, g) je dotčeným správním orgánem v řízení podle tohoto zákona v případě zařízenízařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, h) schvaluje základní zprávuzákladní zprávu podle § 4a, i) ukládá opatření k nápravě podle § 19b odst. 1 a 2, j) provádí místní šetření za účelem zjištění, zda se na zařízenízařízení vztahuje povinnost mít integrované povoleníintegrované povolení, k) na žádost provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení vydává předběžnou informaci o žádosti podle § 3a, l) informuje ministerstvo o udělení výjimek z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikamiúrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5, m) zveřejňuje prostřednictvím informačního systému integrované prevence údaje stanovené tímto zákonem, n) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému integrované prevence. § 34 Inspekce Inspekce a) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem a povinností stanovených integrovaným povolenímintegrovaným povolením v oblasti životního prostředí, b) omezuje nebo zastavuje provoz zařízenízařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3 nebo 5, c) rozhoduje o přestupcích podle § 37, d) zveřejňuje zprávy z kontrol prostřednictvím informačního systému integrované prevence, e) ukládá opatření k nápravě podle § 19b odst. 1 a 2, f) zpracovává plány kontrol na příslušný kalendářní rok podle § 20b odst. 3, g) zpracovává programy běžných kontrol podle § 20b odst. 5, h) informuje úřad a krajskou hygienickou stanici o plánovaných kontrolách, uložených pokutách a opatřeních k nápravě. § 35 Krajské hygienické stanice Krajská hygienická stanice a) posuzuje žádost z hlediska ochrany veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření, b) kontroluje plnění závazných podmínek stanovených v integrovaném povoleníintegrovaném povolení k ochraně veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření, c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízenízařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví člověka z důvodu nepříznivých účinků hluku, vibrací a neionizujícího záření, d) rozhoduje o přestupcích podle § 37, e) zveřejňuje zprávy z kontrol v informačním systému integrované prevence, f) informuje úřad a inspekci o plánovaných kontrolách a uložených pokutách. HLAVA VI PŘESTUPKY § 37 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo c), b) uvede v žádosti podle § 4 nesprávné údaje, které mohou mít vliv na vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení, c) nepodá žádost o změnu integrovaného povoleníintegrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem podle § 19a odst. 1, d) neohlásí úřadu údaje o plnění podmínek integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle § 16a odst. 1 nebo poskytne údaje neúplné či nesprávné, e) nevede evidenci údajů pro ohlašování podle § 16a odst. 2, f) nepřijme opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších mimořádných událostí nebo havárií podle § 16 odst. 1 písm. d), nebo g) nepřijme opatření k zajištění nápravy stavu způsobeného porušením závazných podmínek provozu podle § 16 odst. 1 písm. e). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako právní nástupce provozovatele zařízeníprovozovatele zařízení dopustí přestupku tím, že neoznámí úřadu přechod integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle § 17. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že provozuje zařízenízařízení bez platného integrovaného povoleníintegrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změněpodstatné změně integrovaného povoleníintegrovaného povolení nebo v rozporu s integrovaným povolenímintegrovaným povolením. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízeníprovozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že neprovede podle § 19b odst. 1 nebo 2 opatření k nápravě anebo neomezí nebo nezastaví provoz zařízenízařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3, 4 nebo 5. (5) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 a 2, b) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 3 a 4. § 38 Společná ustanovení (1) Od uložení správního trestu za přestupek spáchaný provozovatelem zařízeníprovozovatelem zařízení lze upustit také tehdy, jestliže pachatel přestupku zajistí odstranění následků porušení povinnosti, přijme faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. (2) Přestupky podle tohoto zákona projednává inspekce nebo krajský úřad. Příslušným orgánem k projednání přestupku je ten orgán, který zahájí řízení jako první. Ministerstvo projedná přestupek jde-li o zařízenízařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. Krajská hygienická stanice projednává přestupky podle tohoto zákona, jde-li o ochranu veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření. (3) Příjem z pokut uložených inspekcí a krajskou hygienickou stanicí je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje. Polovina příjmu z těchto pokut, který je příjmem rozpočtu kraje, je účelově určena k ochraně životního prostředí. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad. HLAVA VII PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ Přechodná ustanovení § 42 Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) do 30. října 1999 a které uvedl do provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu provozovat toto zařízenízařízení po 30. říjnu 2007, je povinen mít integrované povoleníintegrované povolení k tomuto datu. § 43 Provozovatel zařízeníProvozovatel zařízení, které a) uvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže se zároveň nejedná o zařízenízařízení uvedené v § 42, b) neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které však bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního právního předpisu,24) podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu žádost o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení. § 44 (1) Provozovatelé zařízeníProvozovatelé zařízení podle § 42 a 43 jsou povinni v žádosti podle § 4 předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolenímintegrovaným povolením, pokud byly pro zařízenízařízení vydány podle jiných právních předpisů.6) (2) Úřad v integrovaném povoleníintegrovaném povolení podle § 13 odst. 3 pro zařízenízařízení podle § 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí, které se nahrazují integrovaným povolenímintegrovaným povolením. (3) Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle § 8 odst. 2 zasílat pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky. Společná ustanovení § 45 Změna zařízenízařízení, která vyžaduje změnu integrovaného povoleníintegrovaného povolení, může být uskutečněna pouze na základě pravomocně schválené změny integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle § 19a. § 46 (1) Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů6) a správních aktů, které integrované povoleníintegrované povolení nezahrnuje, zůstávají integrovaným povolenímintegrovaným povolením nedotčeny. (2) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak, postupuje se podle zvláštních právních předpisů.6) (3) Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o ochraně osobních údajů.26) § 47 Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 3, § 4a odst. 2, § 14 odst. 5 a § 16a odst. 4. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o vodách § 48 V zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), se v § 126 doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 36, 37, § 39 odst. 2 písm. a) a vyjádření podle § 18 odst. 1 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydávání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu § 49 V zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 23 doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Souhlasy uvedené v § 7 odst. 2 a 3, § 8 odst. 3, § 9 odst. 1 a 6 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o lesích § 50 V zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 58 doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Souhlas k rozhodnutím, která se dotýkají zájmů chráněných lesním zákonem podle § 14 odst. 2, rozhodnutí o odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 1 a rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí o odnětí pozemku plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 4, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny § 52 V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 90 za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Povolení ke kácení dřevin podle § 8 nebo souhlas k činnosti, která by mohla snížit krajinný ráz podle § 12, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“. Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12. ČÁST OSMÁ Změna lázeňského zákona § 54 V zákoně č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), se v § 37 doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa se souhlas ministerstva podle odstavce 2 písm. a), c), d), e), f) a h) a podle odstavce 3 nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o veterinární péči § 55 V zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., se za § 77 vkládá nový § 77a, který zní: „§ 77a Povolení státní veterinární správy vydávané k provozování asanačního podniku podle § 48 písm. l) a závazný posudek orgánu veterinární správy vydávaný jako podklad v územním, stavebním a kolaudačním řízení, které se týká staveb a zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování a dalšímu zpracování konfiskátů živočišného původu, pokud jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem, jakož i staveb, které budou používány jako útulek pro zvířata, podle § 56, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví § 56 V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se v § 81 doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Krajskému hygienikovi dále náleží oprávnění stanovit závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet hygienické limity a jde-li o provoz zařízení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). V tomto případě se nevydává povolení podle § 31 odst. 1.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o správních poplatcích § 57 V zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb., v sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 368/1992 Sb., se za položku 131c doplňuje položka 131d, která zní: „Položka 131d a) Podání žádosti o integrované povolení k zařízení uvedenému v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci| Kč| 30 000,- ---|---|--- b) Vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci| Kč | 10 000,- ---|---|--- c) Vydání integrovaného povolení nebo jeho změny při podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci| Kč| 5 000,- ---|---|--- Zmocnění: Správní orgán upustí od vybrání poplatku, je-li žádost o změnu integrovaného povolení podána na jeho výzvu podle § 19 odst. 2 písm. b) zákona o integrované prevenci. Poznámky: 1\\. Správní orgán vybere poplatky podle písmene a) této položky za podání žádosti o integrované povolení k provozu zařízení, která jsou uvedena v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, a podle písmene b) této položky, vydává-li rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci. 2\\. Správní orgán vybere poplatek podle písmene c) této položky, vydává-li integrované povolení k provozu zařízení neuvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, nebo vydává-li rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci.“. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST § 58 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb. Kategorie činností 1. Energetika 1.1. Spalování paliv v zařízeníchzařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více. 1.2. Rafinace minerálních olejů a plynů. 1.3. Výroba koksu. 1.4. Zplyňování nebo zkapalňování a) černého uhlí, b) jiných paliv v zařízeníchzařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 20 MW nebo více. 2. Výroba a zpracování kovů 2.1. Pražení nebo slinování kovové rudy včetně sirníkové rudy. 2.2. Výroba surového železa nebo oceli z prvotních nebo druhotných surovin, včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu. 2.3. Zpracování železných kovů a) provoz válcoven za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu, b) provoz kováren s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW, c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu. 2.4. Provoz sléváren železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t denně. 2.5. Zpracování neželezných kovů a) výroba surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy, b) tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů a provoz sléváren neželezných kovů o kapacitě tavení větší než 4 t za den u olova a kadmia nebo 20 t denně u všech ostatních kovů. 2.6. Povrchová úprava kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázně větší než 30 m3. 3. Zpracování nerostů 3.1. Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého a) výroba cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t za den nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den, b) výroba vápna v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den, c) výroba oxidu hořečnatého v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den. 3.2. Výroba azbestu nebo produktů na bázi azbestu. 3.3. Výroba skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den. 3.4. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den. 3.5. Výroba keramických výrobků vypalováním zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o výrobní kapacitě větší než 75 t za den, nebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3 na pec. 4. Chemický průmysl U kategorií činností uvedených v této části se výrobou rozumí výroba látek nebo skupin látek uvedených v bodech 4.1 až 4.6 na základě chemických a biologických procesů v průmyslovém měřítku. 4.1. Výroba organických chemických látek, jako jsou a) jednoduché uhlovodíky lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické, b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice, c) organické sloučeniny síry, d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany, e) organické sloučeniny fosforu, f) halogenderiváty uhlovodíků, g) organokovové sloučeniny, h) polymery určené jako suroviny k dalšímu zpracování, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy, i) syntetické kaučuky, j) barviva a pigmenty, k) povrchově aktivní látky. 4.2. Výroba anorganických látek, jako jsou a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid, b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá, c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný, d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný, e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku. 4.3. Výroba hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku, a to jednoduchých nebo směsných. 4.4. Výroba prostředků na ochranu rostlin nebo biocidů. 4.5. Výroba farmaceutických produktů, včetně meziproduktů. 4.6. Výroba výbušnin. 5. Nakládání s odpady 5.1. Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů při kapacitě větší než 10 t za den a zahrnující nejméně jednu z těchto činností a) biologická úprava, b) fyzikálně-chemická úprava, c) míšení nebo směšování před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2, d) opětovné balení před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2, e) zpětné získávání či regenerace rozpouštědel, f) recyklace či zpětné získávání anorganických látek jiných než kovy nebo sloučeniny kovů; g) regenerace kyselin nebo zásad, h) zpětné získávání složek používaných ke snižování znečištění, i) zpětné získávání složek katalyzátorů, j) rafinace olejů nebo jiné opětovné použití olejů, k) ukládání do povrchových nádrží. 5.2. Odstranění nebo využití odpadu v zařízeníchzařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu28) a) při kapacitě větší než 3 t za hodinu v případě ostatního odpadu, b) při kapacitě větší než 10 t za den v případě nebezpečného odpadu. 5.3. a) Odstraňování ostatních odpadů o kapacitě nad 50 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod 1. biologická úprava, 2. fyzikálně-chemická úprava, 3. předúprava odpadu pro tepelné zpracování, 4. úprava strusky a popela, 5. úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízenízařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí, b) Využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod 1. biologická úprava, 2. předúprava odpadu pro tepelné zpracování, 3. úprava strusky a popela, 4. úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízenízařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí. Je-li jedinou z použitých činností úpravy odpadu anaerobní digesce, činí prahová hodnota pro kapacitu u této činnosti 100 t za den. 5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t odpadu, s výjimkou skládek inertního odpadu. 5.5. Skladování nebezpečného odpadu, na něž se nevztahuje bod 5.4, před provedením činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2 o celkovém objemu větším než 50 t, s výjimkou shromažďování před sběrem na místě, kde odpad vzniká. 5.6. Podzemní uložení nebezpečného odpadu o celkové kapacitě větší než 50 t. 6. Ostatní průmyslové činnosti 6.1. Průmyslová výroba a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně, c) jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva: desky z orientovaných třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky, při výrobní kapacitě větší než 600 m3 za den. 6.2. Předúprava, operace jako praní, bělení, mercerace nebo barvení textilních vláken či textilií při kapacitě zpracování větší než 10 t za den. 6.3. Vydělávání kůže a kožešin při zpracovatelské kapacitě větší než 12 t hotových výrobků za den. 6.4. a) Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně, b) úprava a zpracování, jiné než výlučně balení, následujících surovin, a to bez ohledu na to, zda dříve byly nebo nebyly zpracovány, za účelem výroby potravin nebo krmiv 1. pouze ze surovin živočišného původu (jiných než výlučně mléka) při výrobní kapacitě větší než 75 t za den, 2. pouze ze surovin rostlinného původu při výrobní kapacitě větší než 300 t za den, nebo není-li zařízenízařízení žádný rok v nepřetržitém provozu po dobu delší než 90 po sobě jdoucích dnů, 600 t za den, 3. ze surovin živočišného a rostlinného původu, ve formě kombinovaných nebo samostatných výrobků, při výrobní kapacitě v tunách za den větší než – 75, pokud A je 10 nebo více, nebo – [300– (22,5 × A)] ve všech ostatních případech, kde „A“ je podíl materiálu živočišného původu v procentech hmotnostních na výrobní kapacitě. Do konečné hmotnosti výrobku se nezahrnuje hmotnost obalů. Tento pododdíl se nepoužije, pokud je surovinou pouze mléko. 146kB c) Úprava a zpracování pouze mléka při kapacitě odebíraného mléka větší než 200 t za den v průměru za rok. 6.5. Odstraňování nebo zpracování vedlejších produktů živočišného původu a odpadů živočišného původu o kapacitě zpracování větší než 10 t za den. 6.6. Intenzivní chov drůbeže nebo prasat a) s prostorem pro více než 40 000 kusů drůbeže, b) s prostorem pro více než 2 000 kusů prasat na porážku nad 30 kg, nebo c) s prostorem pro více než 750 kusů prasnic. 6.7. Povrchová úprava látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, při spotřebě organických rozpouštědel vyšší než 150 kg za hodinu nebo než 200 t za rok. 6.8. Výroba uhlíku vysokoteplotní karbonizací černého uhlí nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací. 6.9. Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízenízařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci, za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu27). 6.10. Konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami při výrobní kapacitě větší než 75 m3 za den, jiná než pouhé ošetření proti zabarvení běli. 6.11. Samostatně prováděné čištění odpadních vod, které nejsou městskými odpadními vodami a které jsou vypouštěny zařízenímzařízením, na které se vztahuje tento zákon. Poznámka: Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektované nebo výrobní kapacitě anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li ve stejném zařízenízařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají. Pokud jde o činnosti v oblasti nakládání s odpady, použije se tento výpočet na úrovni činností 5.1, 5.3 písm. a) a 5.3 písm. b). Příloha č. 2 k zákonu č. 76/2002 Sb. Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů OVZDUŠÍ 1. Oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry. 2. Oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku. 3. Oxid uhelnatý. 4. Těkavé organické sloučeniny. 5. Kovy a jejich sloučeniny. 6. Tuhé znečišťující látky včetně jemných částic. 7. Azbest (suspendované částice, vlákna). 8. Chlor a jeho sloučeniny. 9. Fluor a jeho sloučeniny. 10. Arzen a jeho sloučeniny. 11. Kyanidy. 12. Látky a směsi, u kterých bylo prokázáno, že při přenosu vzduchem mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci. 13. Polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany. VODA 1. Organické sloučeniny halogenů a látky, které mohou ve vodném prostředí tyto sloučeniny vytvářet. 2. Organické sloučeniny fosforu. 3. Organické sloučeniny cínu. 4. Látky a směsi, u nichž bylo prokázáno, že ve vodním prostředí nebo při přenosu vodním prostředím mají karcinogenní nebo mutagenní účinky nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci. 5. Persistentní uhlovodíky a persistentní a bioakumulovatelné toxické organické látky. 6. Kyanidy. 7. Kovy a jejich sloučeniny. 8. Arzen a jeho sloučeniny. 9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin. 10. Materiály v suspenzi. 11. Látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany). 12. Látky mající nepříznivý vliv na kyslíkovou bilanci (a mohou být měřeny pomocí BSK - biologická spotřeba kyslíku, CHSK - chemická spotřeba kyslíku atd.). 13. Látky uvedené v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 3 k zákonu č. 76/2002 Sb. Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik 1. Použití nízkoodpadové technologie. 2. Použití látek méně nebezpečných. 3. Podpora využívání a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, a případně využívání a recyklace odpadu. 4. Srovnatelné procesy, zařízenízařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku. 5. Technický pokrok. 6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí. 7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízenízařízení do provozu. 8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné technikynejlepší dostupné techniky. 9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a energetická účinnost. 10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum. 11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí. 12. Informace zveřejňované mezinárodními organizacemi. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). 2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). 3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů. 5) Například zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). 6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (zákon o odpadech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8) Například § 2 písm. e) zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 150/2010 Sb. 10) Například zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 353/1999 Sb. 11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 12) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb. 13) Například obchodní zákoník, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14a) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů. 19) § 82 zákona č. 258/2000 Sb. 20) § 87 a 88 zákona č. 258/2000 Sb. 21) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 26) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů. 28) § 2 písm. o) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 29) § 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 30) Například příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. 31) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. 32) Například zákon č. 59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě, vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb., a vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění vyhlášky č. 18/2009 Sb. 33) § 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 34) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 36) Například vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 38) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 39) § 4 zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 77/2011 Sb. 40) Zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES. 42) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
Zákon č. 77/2002 Sb.
Zákon č. 77/2002 Sb. Zákon o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 3. 2002, datum účinnosti 1. 3. 2002, částka 34/2002 * ČÁST PRVNÍ - AKCIOVÁ SPOLEČNOST ČESKÉ DRÁHY A STÁTNÍ ORGANIZACE SPRÁVA ŽELEZNIC (§ 1 — § 39) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dráhách (§ 40 — § 40) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státním podniku (§ 41 — § 41) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 42 — § 42) k zákonu č. 77/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb., 464/2023 Sb.) 77 ZÁKON ze dne 5. února 2002 o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ AKCIOVÁ SPOLEČNOST ČESKÉ DRÁHY A STÁTNÍ ORGANIZACE SPRÁVA ŽELEZNIC HLAVA I TRANSFORMACE ČESKÝCH DRAH Díl 1 Základní ustanovení § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje a) způsob zřízení a činnost akciové společnostiakciové společnosti České dráhy a b) zřízení a činnost státní organizace Správa železnic,1) jako právních nástupců státní organizace České dráhy.2) (2) Na založení, vznik, činnost, postavení orgánů a právní poměry akciové společnostiakciové společnosti České dráhy se vztahuje zákon o obchodních korporacích,3) pokud tento zákon nestanoví jinak. § 2 Vymezení základních pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) železniční dopravní cestouželezniční dopravní cestou železniční cesta celostátní dráhy a drah regionálních ve vlastnictví státu určená k provozování železniční dopravyprovozování železniční dopravy železničními dopravci, k níž stát zaručuje dopravcům rovný a nediskriminační přístup, zejména při udělování licencí,4a) přidělování kapacity4b) a stanovení ceny za její užití,4c) b) provozováním železniční dopravní cestyprovozováním železniční dopravní cesty činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje železniční dopravní cestaželezniční dopravní cesta a organizuje železniční doprava podle zvláštního právního předpisu, za účelem provozování železniční dopravyprovozování železniční dopravy železničními dopravci, plnění závazků z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,5) a pro účely obrany státu a krizového řízení,6) c) provozováním železniční dopravyprovozováním železniční dopravy činnosti, kterými železniční dopravce podle zvláštního právního předpisu zabezpečuje poskytování přepravních služeb třetím osobám, d) provozuschopností železniční dopravní cestyprovozuschopností železniční dopravní cesty zabezpečení technického stavu železniční dopravní cestyželezniční dopravní cesty, který stavebně technickými parametry a dovoleným opotřebením zaručuje bezpečné provozování železniční dopravní cestyprovozování železniční dopravní cesty a železniční dopravy. Díl 2 Založení a vznik akciové společnosti České dráhy § 3 (1) Zakladatelem akciové společnostiakciové společnosti České dráhy je stát, jehož jménem jedná Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen „ministerstvo“). (2) Obchodní firmou akciové společnostiakciové společnosti podle odstavce 1 je název České dráhy, a. s. § 4 (1) K založení akciové společnostiakciové společnosti České dráhy je třeba předchozího souhlasu vlády. (2) Pro založení akciové společnostiakciové společnosti České dráhy se použije majetek státu, s kterým hospodařila ke stanovenému dni státní organizace České dráhy,2) který slouží k provozování železniční dopravní cestyprovozování železniční dopravní cesty a železniční dopravy, a ostatní majetek státní organizace České dráhy,2) s výjimkou majetku uvedeného v § 20 odst. 1, § 20 odst. 5 písm. b) a v § 38a. (3) Ministerstvo předloží vládě ke schválení ve lhůtě 3 měsíců po stanoveném dni návrh zakladatelské listiny a návrh stanov akciové společnostiakciové společnosti České dráhy. (4) Akciová společnostAkciová společnost České dráhy je založena bez veřejné nabídky akciíakcií dnem, kdy vláda schválí zakladatelskou listinu akciové společnostiakciové společnosti České dráhy včetně stanov. § 5 (1) AkcieAkcie akciové společnostiakciové společnosti České dráhy jsou listinnými akciemiakciemi na jméno s omezenou převoditelností; akcieakcie jsou převoditelné pouze s předchozím souhlasem vlády. (2) Zakladatelská listina akciové společnostiakciové společnosti České dráhy musí obsahovat jmenovitě určení předmětu nepeněžitého vkladu, jeho účetní hodnotu ke stanovenému dni ověřenou auditorem. Zakladatelská listina stanoví hodnotu vkladu a jeho členění na základní kapitál a emisní ážio. (3) Stanovy akciové společnostiakciové společnosti České dráhy musí, kromě náležitostí požadovaných obchodním zákoníkem, obsahovat základní organizační uspořádání akciové společnostiakciové společnosti České dráhy a vymezení jednání představenstva, k němuž je vyžadován předchozí souhlas dozorčí rady [§ 14 písm. c), § 16 písm. c)]. § 6 Vznik akciové společnosti (1) Akciová společnostAkciová společnost České dráhy vznikne dnem 1. ledna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž byla akciová společnostakciová společnost České dráhy založena. Akciová společnostAkciová společnost České dráhy se zapisuje do obchodního rejstříku; zápis má, pokud jde o vznik akciové společnostiakciové společnosti, deklaratorní povahu. (2) Ministerstvo vyhlásí sdělením ve Sbírce zákonů7) den vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy. Díl 3 Přechod majetku § 7 Akciová společnost (1) Majetek státu podle § 4 odst. 2 přechází na akciovou společnostakciovou společnost České dráhy dnem jejího vzniku. Přechod vlastnického práva k nemovitému majetku na akciovou společnostakciovou společnost České dráhy se zapíše záznamem do katastru nemovitostínemovitostí podle zakladatelské listiny. (2) Přechodem majetku podle odstavce 1 se považuje vklad majetku státu do akciové společnostiakciové společnosti České dráhy za splacený a tímto vkladem se splácí emisní kurz akciíakcií, včetně emisního ážia akciové společnostiakciové společnosti České dráhy. Díl 4 Podnikání akciové společnosti České dráhy § 8 (1) Předmětem podnikání akciové společnostiakciové společnosti České dráhy je provozování železniční dopravyprovozování železniční dopravy. (2) Akciová společnostAkciová společnost České dráhy vystupuje v mezinárodní železniční přepravě podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů5) nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, jako národní železniční podnik České republiky. (3) Akciová společnostAkciová společnost České dráhy může podnikat a vykonávat jiné činnosti podle podmínek stanovených zvláštním právním předpisem8). § 9 Stát jako akcionář dbá, aby akciová společnostakciová společnost České dráhy poskytovala přepravní služby, které jsou v souladu s jejím podnikatelským plánem a obchodním zájmem. § 10 Akciová společnostAkciová společnost České dráhy je povinna poskytnout Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nezbytnou součinnost při výkonu kontrolní činnosti hospodaření státní organizace Správa železnic. § 11 Sociální fond (1) Akciová společnostAkciová společnost České dráhy zřizuje sociální fond, který se používá ve prospěch zaměstnanců k zabezpečení kulturních, sociálních a dalších potřeb. (2) Sociální fond je tvořen přídělem ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy a náhrady mzdy. Nejméně 50 % z přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Díl 5 Orgány akciové společnosti České dráhy § 12 Výkon akcionářských práv státu (1) Stát vykonává práva akcionáře v akciové společnostiakciové společnosti České dráhy prostřednictvím řídícího výboru. Řídící výbor tvoří tři vládou písemně pověření zaměstnanci ministerstva a po jednom vládou písemně pověřeném zaměstnanci Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj. (2) Řídící výbor podává vládě jedenkrát za čtvrtletí prostřednictvím ministra dopravy a spojů písemnou zprávu o své činnosti, kterou je povinen předložit ve lhůtě vládou stanovené. (3) Činnost řídícího výboru řídí jeho předseda, popřípadě místopředseda, které jmenuje a odvolává vláda. (4) Za řídící výbor jedná jeho předseda, popřípadě místopředseda. Předseda či místopředseda, jednající za řídící výbor, je vázán rozhodnutím tohoto orgánu. Právní úkon učiněný v rozporu s rozhodnutím řídícího výboru je neplatný. (5) Řídící výbor přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou všech svých členů. (6) O průběhu jednání řídícího výboru a o jeho rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisují všichni přítomní členové řídícího výboru. Zápisy o rozhodnutích řídícího výboru se pořizují formou notářského zápisu. Představenstvo § 13 (1) Předsedu a další členy představenstva akciové společnostiakciové společnosti České dráhy volí a odvolává její dozorčí rada. (2) První členy představenstva akciové společnostiakciové společnosti České dráhy jmenuje na návrh ministerstva vláda ke dni založení akciové společnostiakciové společnosti České dráhy. § 14 Představenstvo a) rozhoduje o všech záležitostech akciové společnostiakciové společnosti České dráhy, pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti dozorčí rady, b) schvaluje po projednání s odborovými organizacemi působícími v akciové společnostiakciové společnosti České dráhy volební řád, který stanoví způsob a podmínky volby a odvolání jedné třetiny členů dozorčí rady volených a odvolávaných zaměstnanci akciové společnostiakciové společnosti České dráhy, c) rozhoduje o nakládání s majetkem akciové společnostiakciové společnosti České dráhy, které si vyhradila do své působnosti dozorčí rada, pouze po předchozím souhlasu dozorčí rady. Dozorčí rada § 15 První členy dozorčí rady akciové společnostiakciové společnosti České dráhy jmenuje vláda ke dni založení akciové společnostiakciové společnosti České dráhy. Dvě třetiny prvních členů dozorčí rady jmenuje vláda na návrh ministerstva po projednání s příslušnými odborovými orgány a jednu třetinu členů ze zaměstnanců státní organizace České dráhy na základě výsledků voleb. Způsob a podmínky volby stanoví volební řád schválený pro tento účel státní organizací České dráhy po projednání s odborovými orgány. § 16 Dozorčí rada a) přezkoumává zprávu o podnikatelské činnosti akciové společnostiakciové společnosti České dráhy a o stavu jejího majetku, včetně zprávy o zúčtování prostředků z veřejných rozpočtů, a předkládá valné hromadě své vyjádření, b) schvaluje roční podnikatelský plán včetně podnikatelské strategie a rozpočet železniční dopravy akciové společnostiakciové společnosti České dráhy, c) uděluje předchozí souhlas k nakládání s majetkem, pokud je tento souhlas vyhrazen do její působnosti stanovami. Díl 6 Provoz železniční dopravy pro účely obrany státu § 17 Za stavu nebezpečí, stavu ohrožení státu, nouzového stavu nebo válečného stavu11) je akciová společnostakciová společnost České dráhy povinna zabezpečovat provozování železniční dopravyprovozování železniční dopravy v souladu s potřebami obrany státu6) a potřebami systému hospodářských opatření pro krizové stavy.12) § 18 (1) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem obrany a) vymezí prostředky a kapacity akciové společnostiakciové společnosti České dráhy, které budou nezbytné pro plnění úkolů obrany státu a které nebudou podléhat povinnosti poskytnout věcné prostředky podle zvláštního právního předpisu,6) b) stanoví seznam pracovních činností nezbytných k plnění úkolů obrany státu při zabezpečování provozu, technické ochrany a obnovy na určené železniční síti. (2) K plnění úkolů obrany státu mohou být akciové společnostiakciové společnosti České dráhy uloženy závazky i ve prospěch spojeneckých ozbrojených sil, je-li to třeba ke splnění závazků České republiky z mezinárodních smluv, jimiž je vázána.13) (3) Po vyhlášení stavu nebezpečí,14) nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu11) mohou být akciové společnostiakciové společnosti České dráhy uloženy úkoly orgánem krizového řízení, jemuž zvláštní právní předpis14) určuje tuto působnost; tyto úkoly je akciová společnostakciová společnost České dráhy povinna bezodkladně splnit. HLAVA II SPRÁVA ŽELEZNIC Díl 1 Vznik státní organizace Správa železnic § 19 (1) Ke dni vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy vzniká státní organizace Správa železnic se sídlem v Praze. (2) Státní organizace Správa železnic je právnickou osobou, která je způsobilá vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti, jedná-li se však o závazky na financování nákladů výstavby a modernizace železniční dopravní cestyželezniční dopravní cesty, ručí stát, jen stanoví-li tak zvláštní zákon. Za její závazky ručí stát. Jménem státu jako ručitele je příslušné jednat Ministerstvo financí. (3) Státní organizace Správa železnic se zapisuje do obchodního rejstříku; zápis má, pokud jde o vznik státní organizace, deklaratorní povahu. Návrh na zápis podává zakladatel. (4) Návrh na zápis musí obsahovat a) obchodní firmu a sídlo, b) doklad o účetní hodnotě majetku, s nímž bude státní organizace Správa železnic hospodařit ode dne zřízení, ověřený auditorem, c) identifikační číslo, d) předmět podnikání, e) právní formu právnické osoby, f) jméno a bydliště osoby, která je statutárním orgánem, s uvedením způsobu, jakým jedná jménem právnické osoby, a den vzniku, popřípadě zániku jeho funkce, g) usnesení vlády, jímž byla akciová společnostakciová společnost České dráhy založena, h) den vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy. (5) Postavení, právní poměry, činnost, sloučení, splynutí a rozdělení státní organizace Správa železnic se ode dne svého zřízení řídí přiměřeně ustanovením zákona o státním podniku,15) pokud tento zákon nestanoví jinak. (6) Funkci zakladatele státní organizace Správa železnic jménem státu vykonává ministerstvo. § 20 (1) Státní organizace Správa železnic hospodaří s majetkem státu, se kterým ke dni vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy hospodařila státní organizace České dráhy.2) Jde o majetek, a) který tvoří železniční dopravní cestuželezniční dopravní cestu, b) na jehož vydání vznikl nárok fyzické osobě podle zvláštních právních předpisů,16) c) který má být vrácen právnické osobě podle zvláštních právních předpisů.17) (2) Státní organizace Správa železnic hospodaří se závazky a pohledávkami státní organizace České dráhy existujícími ke dni vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy s výjimkou a) nevyčerpaných úvěrů poskytnutých státní organizaci České dráhy na modernizaci drážních kolejových vozidel a pořízení nových drážních vozidel, b) nesplatných závazků a pohledávek státní organizace České dráhy z obchodně přepravních vztahů, c) závazků a pohledávek z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy přejdou na akciovou společnostakciovou společnost České dráhy. (3) Státní organizace Správa železnic je povinna ohlásit katastrukatastru nemovitostí vznik, změnu a zánik práv k nemovitostem, s nimiž hospodaří podle tohoto zákona a která se zaznamenávají do katastrukatastru nemovitostí, a uvést údaje o nemovitostech, které jsou nezbytné k provedení záznamu. (4) Státní organizace Správa železnic nemůže bez souhlasu vlády bezúplatně převádět majetek železniční dopravní cestyželezniční dopravní cesty na třetí osobu, ani učinit majetek, který tvoří železniční dopravní cestuželezniční dopravní cestu, předmětem vkladu do jiné společnosti, zástavního práva, ručení nebo kupní smlouvy. Tento majetek též nelze postihnout výkonem rozhodnutí. (5) Státní organizace Správa železnic nehospodaří s majetkem, a) který přechází ze státní organizace České dráhy do akciové společnostiakciové společnosti České dráhy, b) tvořeným budovou umístěnou v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 12 a č. p. 1222 na pozemku p. č. 263 a pozemkem p. č. 263 v katastrálním územíkatastrálním území Nové Město, se kterou hospodaří ke dni vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy ministerstvo. Díl 2 Předmět činnosti státní organizace Správa železnic § 21 (1) Státní organizace Správa železnic provozuje železniční dopravní cestuželezniční dopravní cestu ve veřejném zájmu; to neplatí pro tu část železniční dopravní cestyželezniční dopravní cesty, která byla přenechána do užívání jinému provozovateli železniční dopravní cestyželezniční dopravní cesty nájemní smlouvou. Státní organizace Správa železnic může provozovat i jinou dráhu na smluvním základě. (2) Státní organizace Správa železnic hospodaří s majetkem vymezeným v § 20 odst. 1 a 2 a v § 38a odst. 1. (3) Státní organizace Správa železnic může podnikat a vykonávat jiné činnosti, pokud to souvisí s jejím hospodařením podle odstavce 1 a 2, podle zvláštních právních předpisů.8) Záměry rozvoje a modernizace dráhy Správa železnic projednává s ministerstvem, kraji a dopravci provozujícími drážní dopravu na příslušné dráze. (4) Státní organizace Správa železnic plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy podle zvláštního právního předpisu. § 23 Akciová společnostAkciová společnost České dráhy hradí státní organizaci Správa železnic cenu za užívání železniční dopravní cestyželezniční dopravní cesty k provozování železniční dopravyprovozování železniční dopravy stanovenou podle zvláštního právního předpisu.19) § 24 (1) Za účelem koordinace provozování dráhy a drážní dopravy státní organizace Správa železnic každoročně projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na jí provozovaných dráhách, žadateli o přidělení kapacity na těchto dráhách, objednateli veřejných služeb v přepravě cestujících, popřípadě rovněž se zástupci cestujících a odesílatelů zejména a) jejich potřeby související s rozvojem, modernizací, údržbou a opravou dráhy, b) cíle, kterých má být dosaženo poskytnutím finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury, ujednání podporující snižování nákladů státní organizace Správa železnic při výkonu financovaných činností a snižování ceny za užití dráhy, a uplatňování těchto cílů a ujednání, c) obsah a uplatňování prohlášení o dráze, d) podmínky přidělení kapacity dráhy, její využívání a úroveň služeb poskytovaných provozovatelem dráhy, e) problematiku provozní a technické propojenosti železničního systému a f) možnost propojení drážní dopravy s jinými druhy dopravy. (2) Jednání podle odstavce 1 se může rovněž zúčastnit zástupce Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. (3) Jednání podle odstavce 1 svolá státní organizace Správa železnic po dohodě s dotčenými osobami. Pozvánku na jednání a zprávu o jeho výsledcích zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 24a Státní organizace Správa železnic spolupracuje s provozovateli dráhy z jiných členských států Evropské unie v rozsahu a způsobem upraveným předpisem Evropské unie upravujícím vytvoření jednotného evropského železničního prostoru23). § 24b Státní organizace Správa železnic zřizuje k plnění úkolů dle zvláštních právních předpisů20) jednotku hasičského záchranného sboru podniku21). § 25 Provozování železniční dopravní cesty pro účely obrany státu (1) Za stavu nebezpečí, stavu ohrožení státu, nouzového stavu11) nebo válečného stavu je státní organizace Správa železnic povinna zabezpečovat provozování železniční dopravní cestyprovozování železniční dopravní cesty v souladu s potřebami obrany státu6) a potřebami systému hospodářských opatření pro krizové stavy12). (2) K zajištění připravenosti státu na stav ohrožení státu a válečný stav je státní organizace Správa železnic povinna zpracovat a předložit ministerstvu ke schválení návrh zabezpečení technické ochrany a obnovy železniční dopravní cestyželezniční dopravní cesty, určené k provozování za stavu ohrožení státu a válečného stavu. (3) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem obrany a) schvaluje trasy železniční dopravní cestyželezniční dopravní cesty, které mohou mít důležitý význam pro plnění úkolů obrany státu (určená železniční síť), a způsob zajištění její technické ochrany a obnovy, b) stanoví seznam pracovních činností nezbytných k plnění úkolů obrany státu při zabezpečování provozu, technické ochrany a obnovy na určené železniční síti. § 26 Státní organizace Správa železnic hospodaří ve dvou vnitropodnikových okruzích, a to v okruhu železniční dopravní cestyželezniční dopravní cesty a v okruhu hospodaření s ostatním majetkem; finanční prostředky z činností dotovaných státem nelze převádět mezi okruhy. Díl 3 Orgány státní organizace Správa železnic § 27 Orgány státní organizace Správa železnic jsou správní rada a generální ředitelgenerální ředitel. Správní rada § 28 (1) Správní radu tvoří sedm členů jmenovaných a odvolávaných vládou na návrh ministra dopravy a spojů. (2) Vláda ustanovuje z členů správní rady jejího předsedu, který řídí její činnost. (3) Člen správní rady je povinen zachovávat mlčenlivost, zdržet se jakéhokoliv jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmu osobního se zájmy státní organizace Správa železnic, a nesmí zneužívat informace nabyté v souvislosti s výkonem funkce ve prospěch vlastní nebo jiné osoby. § 29 (1) Správní rada rozhoduje většinou hlasů všech členů. (2) Podrobnosti o způsobu zasedání a jednání správní rady stanoví jednací řád správní rady. § 30 Správní rada a) schvaluje na návrh generálního ředitelegenerálního ředitele zásadní otázky koncepce státní organizace Správa železnic a nakládání s majetkem státu k podnikatelské činnosti jí svěřeným (mimo určený majetek) v rozsahu, který určí zakladatel, b) schvaluje statut státní organizace Správa železnic, organizační strukturu státní organizace Správa železnic a jednací řád správní rady, c) projednává výroční zprávu, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření, schvaluje roční účetní závěrku státní organizace Správa železnic, d) dohlíží na výkon působnosti generálního ředitelegenerálního ředitele a uskutečňování činnosti státní organizace Správa železnic, a zda se činnost státní organizace Správa železnic uskutečňuje v souladu s právními předpisy, e) je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti státní organizace Správa železnic a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností, f) je povinna upozornit generálního ředitelegenerálního ředitele na zjištěné nedostatky; přitom mu může navrhnout opatření k nápravě, g) uděluje předchozí souhlas k uzavření nájemních smluv o pronájmu pozemků, s nimiž státní organizace Správa železnic hospodaří, a k uzavření úvěrových smluv, přesahuje-li poskytnutý úvěr částku stanovenou správní radou. Generální ředitel § 31 (1) Generální ředitelGenerální ředitel je statutárním orgánem státní organizace Správa železnic, který řídí její činnost a jedná jejím jménem. (2) Generální ředitelGenerální ředitel rozhoduje o všech záležitostech státní organizace Správa železnic, pokud nejsou tímto zákonem vyhrazeny do působnosti správní rady nebo ministerstva. (3) Generální ředitelGenerální ředitel je povinen poskytnout na žádost správní radě veškeré informace a doklady o činnosti státní organizace Správa železnic. § 32 (1) Generálního řediteleGenerálního ředitele jmenuje a odvolává správní rada. (2) Generální ředitelGenerální ředitel nesmí být členem správní rady, je však oprávněn účastnit se zasedání správní rady s hlasem poradním. § 33 Vztah ministerstva k akciové společnosti České dráhy a ke státní organizaci Správa železnic Ministerstvo stanoví ceny jízdného a přepravného a podmínky jejich uplatnění (tarify) pro přepravu zaměstnanců akciové společnostiakciové společnosti České dráhy, zaměstnanců státní organizace Správa železnic, zaměstnanců ministerstva a Drážního úřadu, podílejících se na zabezpečování, provozování drážní dopravy, poživatelů důchodů, kteří pracovali v oblasti drážní dopravy, jakož i jejich rodinných příslušníků. HLAVA III SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů § 34 Práva a povinnosti státní organizace České dráhy z pracovněprávních vztahů týkající se zaměstnanců státní organizace České dráhy, kteří zajišťují provozování železniční dopravní cestyprovozování železniční dopravní cesty a provozování železniční dopravyprovozování železniční dopravy, přecházejí na akciovou společnostakciovou společnost České dráhy dnem jejího vzniku. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů státní organizace České dráhy týkající se ostatních zaměstnanců státní organizace České dráhy se stávají dnem vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy právy a povinnostmi státní organizace Správa železnic. § 35 Poměrná část zůstatku fondu kulturních a sociálních potřeb státní organizace České dráhy se ke dni vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy převádí na akciovou společnostakciovou společnost České dráhy, a to v poměru podle počtu zaměstnanců, kteří přecházejí na akciovou společnostakciovou společnost České dráhy, a se zbývající částí fondu kulturních a sociálních potřeb státní organizace České dráhy bude dnem vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy hospodařit státní organizace Správa železnic; obdobně se postupuje při vypořádání splátek půjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb. § 36 (1) K řešení sociálních důsledků transformace státní organizace České dráhy poskytne ministerstvo příspěvek z prostředků státního rozpočtu zaměstnancům Českých drah, jejichž pracovní poměr skončí dohodou z organizačních důvodů nebo v souvislosti s restrukturalizací státní organizace České dráhy. (2) Podmínky, výši a způsob poskytnutí příspěvku podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením. § 37 Živnostenská oprávnění a oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů vydaná státní organizaci České dráhy přecházejí na akciovou společnostakciovou společnost České dráhy a státní organizaci Správa železnic ke dni jejich vzniku. Statutární orgány akciové společnostiakciové společnosti České dráhy a státní organizace Správa železnic písemně oznámí příslušným živnostenským úřadům a správním orgánům do 30 dnů ode dne vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy a státní organizace Správa železnic pokračování v provozování živnostíživností a podnikání podle zvláštních právních předpisů podle stanoveného předmětu podnikání. § 38 Přechod práv a povinností (1) Práva a povinnosti státní organizace České dráhy,2) které vyplývají z mezinárodních smluv a z členství státní organizace České dráhy v mezinárodních organizacích a které souvisejí s předmětem podnikání akciové společnostiakciové společnosti České dráhy, přecházejí na akciovou společnostakciovou společnost České dráhy dnem jejího vzniku. (2) Práva a povinnosti státní organizace České dráhy,2) s výjimkou práv a povinností podle odstavce 1 a podle § 20 odst. 2, které přecházejí na akciovou společnostakciovou společnost České dráhy, se stávají dnem vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy právy a povinnostmi státní organizace Správa železnic. § 38a (1) Příslušnost k hospodaření s majetkem určeným k úhradě závazků státní organizace České dráhy, vymezeným v příloze k tomuto zákonu, přechází k 1. červenci 2004 z Ministerstva dopravy na státní organizaci Správa železnic. (2) Dnem přechodu majetku uvedeného v příloze k tomuto zákonu přecházejí na státní organizaci Správa železnic veškerá práva a povinnosti ministerstva, která souvisejí s přecházejícím majetkem, bez ohledu na to, zda na ministerstvo přešly tímto zákonem nebo vznikly po 1. lednu 2003. (3) Státní organizace Správa železnic je povinna ohlásit katastrukatastru nemovitostí změnu příslušnosti k hospodaření s nemovitým majetkem uvedeným v příloze k tomuto zákonu a uvést údaje o nemovitostech nezbytné k provedení záznamu. (4) Příslušnost k hospodaření s majetkem tvořeným budovou umístěnou v Praze 2, Náměstí Míru 9 č. p. 820 (Národní dům – Kulturní dům železničářů) na pozemku p. č. 99/0 a pozemkem p. č. 99/0 v katastrálním územíkatastrálním území Vinohrady přechází k 1. červenci 2004 z Ministerstva dopravy na Ministerstvo kultury. HLAVA IV POSTUP STÁTNÍ ORGANIZACE ČESKÉ DRÁHY DO DNE VZNIKU AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉ DRÁHY § 39 (1) Ke stanovenému dni (§ 4) provede státní organizace České dráhy2) mimořádnou účetní závěrku a vyhotoví celkový soupis majetku, se kterým hospodaří, včetně souvisejících závazků a pohledávek. Z celkového soupisu majetku navrhne jmenovitě vyčlenění majetku, který se navrhuje vložit do akciové společnostiakciové společnosti České dráhy, a uvede jeho účetní hodnotu. (2) Mimořádnou účetní závěrku ověřenou auditorem a soupis majetku podle odstavce 1 předloží státní organizace České dráhy2) ministerstvu nejdéle do 45 dnů od stanoveného dne pro vyhotovení zakladatelské listiny akciové společnostiakciové společnosti České dráhy. (3) V období od stanoveného dne do dne vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy může státní organizace České dráhy2) uzavírat smlouvy o úvěrech jen se souhlasem ministerstva. Nakládat s majetkem určeným pro vklad do akciové společnostiakciové společnosti České dráhy může státní organizace České dráhy2) jen se souhlasem správní rady. Právní úkony odporující tomuto ustanovení jsou neplatné. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dráhách § 40 Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 49 odst. 3 písm. a) se slova „drážnímu správnímu úřadu“ nahrazují slovy „Drážní inspekci“. 2. V § 49 odst. 3 písmeno d) zní: „d) zjišťovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě v případech stanovených prováděcím právním předpisem a činit opatření k jejich předcházení,“. 3. V § 49 odst. 3 se doplňuje písmeno e), které zní: „e) odstraňovat zjištěné nedostatky při vzniku mimořádných událostí, jejich příčiny a škodlivé následky a ve stanovených termínech přijímat opatření určená Drážní inspekcí k předcházení vzniku mimořádných událostí.“. 4. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní: „§ 51a (1) Drážní inspekce uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč provozovateli dráhy nebo dopravci, který a) neohlásí Drážní inspekci vznik mimořádné události v drážní dopravě, b) neprovede zjištění příčin a okolností vzniku mimořádné události v souladu s prováděcím právním předpisem nebo nezajistí místo mimořádné události před příchodem zaměstnanců Drážní inspekce pověřených ke zjištění příčin a okolností vzniku mimořádné události, c) nesplní ve stanovené lhůtě opatření k předcházení vzniku mimořádných událostí určená Drážní inspekcí. (2) Při ukládání pokut postupuje Drážní inspekce přiměřeně podle ustanovení § 52.“. 5. Za § 53 se vkládají nové § 53a a 53b, které znějí: „§ 53a (1) Zřizuje se Drážní inspekce jako správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy a spojů. Drážní inspekce se člení na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla a územní působnost územních inspektorátů stanoví generální inspektor. (2) V čele Drážní inspekce je generální inspektor, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy a spojů. (3) Drážní inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze. (4) Statut a organizační řád Drážní inspekce schvaluje ministr dopravy a spojů. § 53b (1) Drážní inspekce provádí zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě v souladu s prováděcím právním předpisem, přitom zjišťuje nedostatky ohrožující bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy, jejich příčiny a osoby odpovědné podle právních předpisů za jejich vznik nebo trvání. Vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků u jejich původců a ukládá opatření k jejich odstranění a nápravě. Drážní inspekce provádí kontrolu plnění uložených opatření. (2) Na zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě, ukládání opatření k jejich odstranění a nápravě a kontrolu plnění jejich opatření se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (3) Drážní inspekce podá podnět drážnímu správnímu úřadu na zahájení řízení o přechodném omezení drážní dopravy na nezbytně nutnou dobu, vyžaduje-li to zajištění bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy při vzniku mimořádné události, a po zjištění jejich příčin a okolností rozhodne podle povahy věci o podání návrhu na zahájení řízení k odejmutí osvědčení dopravce (§ 34a).“. 6. V § 58 odst. 1 se za slova „Drážní úřad“ vkládají čárka a slova „Drážní inspekce“. 7. V § 66 odstavec 5 zní: „(5) Ministerstvo dopravy a spojů stanoví vyhláškou druhy mimořádných událostí v drážní dopravě, postup při vzniku a opatření na místě mimořádné události, příslušnost k zjišťování jejich příčin a okolností a opatření k předcházení vzniku mimořádných událostí.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státním podniku § 41 Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., se mění takto: 1. § 22 se zrušuje. 2. V § 25 se na konci bodu 2 čárka nahrazuje tečkou a bod 3 se zrušuje. 3. V § 26 se slova „s výjimkou § 25 bodu 3, který nabývá účinnosti dnem stanoveným v § 22 odst. 1“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 42 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou hlavy II a hlavy III a části třetí, které nabývají účinnosti dnem vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy. (2) Dnem vzniku akciové společnostiakciové společnosti České dráhy pozbývá platnosti 1. Zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách. 2. Zákon č. 212/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha k zákonu č. 77/2002 Sb. Majetek určený k úhradě závazků státní organizace České dráhy 1. lokality (s výhradami pro zabezpečení nutného provozu dráhy) A) nemovitostinemovitosti nepotřebné k hlavní činnosti, určené oddělovacím geometrickým plánem v lokalitách: a) Lokalita Praha Bubny - Holešovice Název: Praha Bubny - Holešovice Popis: Část areálu žst. Praha Bubny vymezeného ulicemi Argentinská, Železničářů, Bubenská až po Negrelliho viadukt. Z této lokality jsou vyjmuty pozemky nezbytně nutné pro zabezpečení provozu dráhy a drážní dopravy dvojkolejných tratí Praha Kladno (včetně rychlodráhy Praha - letiště Ruzyně) a Praha Masarykovo nádraží - Praha Bubeneč včetně zastávky Praha Bubny se čtyřmi nástupištními hranami s návazností na nově navrhovaný vestibul stanice metra trasy C „Vltavská“. Vymezení lokality je dáno prostorovými identifikačními znaky. Prostorové identifikační znaky: Okres: Hlavní město Praha ObecObec: Praha, Praha 7 Katastrální územíKatastrální území: Holešovice NemovitostiNemovitosti, parcelní čísla: 2415/2, 2416/18, 2418, 2419, 2420, 2421, 2422, 2423, 2424, 2425, 2426, 2427, 2428, 2429, 2430, 2432, 2433, 2434, 2435, 2436, 2437, 2438, 2439, 2440, 2441, 2442, 2443, 2444, 2445, 2446, 2447, 2448, 2449, 2450, 2451, 2452, 2453, 2454, 2455, 2456, 2457, 2458, 2459, 2460, 2461, 2462, 2463, 2466, 2467, 2468, 2469, 2471, 2472, 2473, 2474, 2415/1, 2416/1, 2416/2, 2416/7, 2416/8, 2416/21, 2416/22, 2416/23, 2416/24, 2416/28, 2416/30, 2416/31, 2416/32, 2416/33. Pozn.: Vymezení pozemků z uvedených p.č. nezbytně nutných pro zabezpečení provozu dráhy a drážní dopravy bude provedeno oddělovacím geometrickým plánem po dohodě se zřizovatelem. b) Lokalita Praha Dejvice Název: Praha Dejvice Popis: Část areálu žst. Praha Dejvice vymezeného ulicí Václavkova, Svatovítská, Milady Horákové až po železniční přejezd v ulici K Brusce. Z této lokality jsou vyjmuty pozemky nezbytně nutné pro zabezpečení provozu dráhy a drážní dopravy dvojkolejné tratě Praha Kladno (včetně rychlodráhy Praha - letiště Ruzyně). Vymezení lokality je dáno prostorovými identifikačními znaky. Prostorové identifikační znaky: Okres: Hlavní město Praha ObecObec: Praha, Praha 6 Katastrální územíKatastrální území: Dejvice NemovitostiNemovitosti, parcelní čísla: 4293, 4294, 4292/1, 4292/13, 4292/14, 4292/15, 4292/16, 4292/20 Pozn.: Vymezení pozemků z uvedených p.č. nezbytně nutných pro zabezpečení provozu dráhy a drážní dopravy bude provedeno oddělovacím geometrickým plánem po dohodě se zřizovatelem. c) Lokalita Praha Vršovice Název: Praha Vršovice Popis: viz prostorové identifikační znaky Prostorové identifikační znaky: Okres: Hlavní město Praha ObecObec: Praha, Praha 10 Katastrální územíKatastrální území: Vršovice Nemovitosti, parcelní čísla: 2212/1, 2212/7, 2503/1 Katastrální územíKatastrální území: Strašnice Nemovitosti, parcelní čísla: 4501/1, 4501/28, 4501/29, 4501/31, 4501/32, 4501/36, 4502, 4507, 4508, 4509, 4510 Katastrální územíKatastrální území: Záběhlice Nemovitosti, parcelní čísla: 1443, 2091/2, 5859 Pozn.: Vymezení pozemků nezbytně nutných pro zabezpečení provozu dráhy a drážní dopravy bude v lokalitě Praha Vršovice provedeno oddělovacím geometrickým plánem po dohodě se zřizovatelem d) Lokalita Praha Libeň Název: Praha Libeň Popis: viz prostorové identifikační znaky Prostorové identifikační znaky: Okres: Hlavní město Praha ObecObec: Praha, Praha 9 Katastrální územíKatastrální území: Libeň NemovitostiNemovitosti, parcelní čísla: 4029/1, 4029/4, 4029/5, 4029/6, 4029/13, 4029/14, 4030/17, 4037/3, 4038, 4039, 4041, 4042, 4043, 4044, 4045, 4046, 4047, 4048, 4049, 4050, 4051, 4052 Katastrální územíKatastrální území: Vysočany NemovitostiNemovitosti, parcelní čísla: 2116/2, 2116/4, 2116/5, 2116/6, 2116/7, 2005/6, 2116/3, 2116/1, 2119, 2121, 2141, 2142, 2143/1, 2143/2, 2143/3, 2148, 616/7, 823/1, 840/2, 840/3, 850/1, 850/2, 853, 855/1, 855/2, 856/1, 2006/5, 840/1, 2006/4 Pozn.: Vymezení pozemků nezbytně nutných pro zabezpečení provozu dráhy a drážní dopravy bude v lokalitě Praha Libeň provedeno oddělovacím geometrickým plánem po dohodě se zřizovatelem. B) nemovitostinemovitosti: a) Ústí nad Labem - Kramoly Název: Pozemkové parcely Ústí nad Labem - Kramoly Popis: Nezastavěné pozemky v městské části, určené ulicemi třída Národního odboje, ulicí Varšavská, Hviezdoslavova, Mánesova, Kramoly a Děčínská. Vymezení lokality je dáno prostorovými identifikačními znaky. Prostorové identifikační znaky: Okres: Ústí nad Labem ObecObec: Ústí nad Labem Katastrální územíKatastrální území: Střekov Pozemky, parcelní čísla: 2747, 2779, 2884 b) Dětský rekreační tábor Jitřenka v Luhu u Sušice Název: Dětský rekreační tábor Jitřenka v Luhu u Sušice Popis: Areál dětského rekreačního tábora tvořeného stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky. Prostorové identifikační znaky: Okres: Klatovy ObecObec: Město Sušice Katastrální územíKatastrální území: Sušice nad Otavou NemovitostiNemovitosti, parcelní čísla: 1773, 1774, 2961, 1053/1 2. objekty a pozemky a) Palác Sevastopol Název: Palác Sevastopol Popis: Objekt čp. 988 v ulici Na Příkopě 31 včetně zastavěného pozemku. Prostorové identifikační znaky: Okres: Hlavní město Praha ObecObec: Praha, Praha 1 Katastrální územíKatastrální území: Staré Město Pozemek, parcelní číslo: 585 b) Politických vězňů 19 Název: Politických vězňů 19 Popis: Objekt čp. 1597 v ulici Politických vězňů 19 včetně zastavěného pozemku. Prostorové identifikační znaky: Okres: Hlavní město Praha ObecObec: Praha, Praha 1 Katastrální územíKatastrální území: Nové Město Pozemek, parcelní číslo: 87 d) Traťová strojní stanice Ústí nad Labem, část - výpravní budova žst. Duchcov Název: Traťová strojní stanice Ústí nad Labem, část - výpravní budova žst. Duchcov Popis: Výpravní budova žst. Duchcov čp. 309 včetně zastavěného pozemku. Prostorové identifikační znaky: Okres: Teplice ObecObec: Duchcov Katastrální územíKatastrální území: Duchcov Pozemek, parcelní číslo: 666 e) Traťová strojní stanice Ústí nad Labem, drtírna kamene Brniště - technologie Název: Traťová strojní stanice Ústí nad Labem, drtírna kamene Brniště - technologie Popis: Jedná se o drtírnu kamene, třídírnu a kolejové váhy v lomu Brniště. Drtírna je situována na cizím pozemku v areálu lomu Brniště. Prostorové identifikační znaky: Okres: Česká Lípa ObecObec: Brniště Katastrální územíKatastrální území: Brniště f) Dílny pro opravu mechanizmů Pardubice, část - objekty a pozemky v Hradci Králové a část pozemků v Pardubicích s nedokončenou investicí (opravna jeřábů) Název: Dílny pro opravu mechanizmů Pardubice Popis: Jedná se o areál v Hradci Králové a rozestavěnou stavbu opravny jeřábů v Pardubicích. Prostorové identifikační znaky: Okres: Hradec Králové ObecObec: Hradec Králové Katastrální územíKatastrální území: Plácky Pozemky, parcelní čísla: 783/3, 783/5, 785/1, 795, 2031/3, 1689, 826, 957, 1058, 1062, 1063, 1064, 1065, 1066, 1067 Katastrální územíKatastrální území: Pražské Předměstí Pozemek, parcelní číslo: 2031/3 Okres: Pardubice ObecObec: Pardubice Katastrální územíKatastrální území: Pardubice Pozemek, parcelní číslo: 2802/28 g) SRUZ Praha, rekreační a rehabilitační středisko Chřibská Potoky Název: SRUZ Praha, rekreační a rehabilitační středisko Chřibská Potoky Popis: Jedná se o samostatné rekreační a rehabilitační středisko, Chřibská Potoky čp. 302. Středisko sestává z jedné budovy a pozemků. Prostorové identifikační znaky: Okres: Děčín ObecObec: Chřibská Katastrální územíKatastrální území: Dolní Chřibská Pozemky, parcelní čísla: 806, 807 h) SRUZ Praha, rekreační středisko Horní Chřibská Název: SRUZ Praha, rekreační středisko Horní Chřibská Popis: Samostatné rekreační středisko Horní Chřibská čp. 157, 155, 186. Jedná se o tři budovy, jedna slouží k ubytování, druhá je hospodářská část a ve třetí je turistická ubytovna, součástí střediska jsou pozemky. Prostorové identifikační znaky: Okres: Děčín ObecObec: Rybniště Katastrální územíKatastrální území: Rybniště Pozemky, parcelní čísla: 1011, 1017, 1018 i) SRUZ Praha, rekreační středisko Bedřichov Název: SRUZ Praha, rekreační středisko Bedřichov Popis: Jedná se o samostatné rekreační středisko Bedřichov č. 207. Středisko sestává z jedné budovy a pozemků. Prostorové identifikační znaky: Okres: Jablonec nad Nisou ObecObec: Bedřichov Katastrální územíKatastrální území: Bedřichov u Jablonce nad Nisou Pozemky, parcelní čísla: 2/2, 265 k) Traťová strojní stanice Olomouc, opravárenské středisko v Mohelnici Název: Traťová strojní stanice Olomouc, opravárenské středisko v Mohelnici Popis: Jedná se o samostatně privatizovanou jednotku - strojní středisko v Mohelnici. Středisko se skládá ze skladů, sociálních zařízení a opravárenských hal. Prostorové identifikační znaky: Okres: Šumperk ObecObec: Mohelnice Katastrální územíKatastrální území: Mohelnice Pozemky, parcelní čísla: 1306/2, 1902/1, 2915, 2916, 2917, 2918, 2919, 2922, 2923, 2924, 2925, 2926, 2927, 1905, 1902/2, 2889, 1907/2, 1903/102, 2920, 391, 392/2, 1297/2, 1297/3, 392/3, 1907/4, 2928/2, 2928/3, 2928/7 l) Drahstav Olomouc, stavební oddíl Prostějov Název: Drahstav Olomouc, stavební oddíl Prostějov Popis: Jedná se o stavební oddíl bývalého Drahstavu Olomouc, sestávající se ze skladů, dílen a plechové garáže. Prostorové identifikační znaky: Okres: Prostějov ObecObec: Prostějov Katastrální územíKatastrální území: Prostějov Pozemek, parcelní číslo: 8100/23 m) Drahstav Olomouc, stavební oddíl Olomouc - kasárna Prokopa Holého Název: Drahstav Olomouc, stavební oddíl Olomouc - kasárna Prokopa Holého Popis: Jedná se o samostatně stojící objekt bývalých kasáren bez popisného čísla, v současné době neužívaný. Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc ObecObec: Olomouc Katastrální územíKatastrální území: Hodolany Pozemek, parcelní číslo: 180/20 n) Drahstav Olomouc, mechanizační středisko Olomouc Název: Drahstav Olomouc, mechanizační středisko Olomouc Popis: Jedná se o areál mechanizačního střediska, který byl součástí Drahstavu Olomouc. Je umístěn v domech čp. 72 a 73 a na souvisejících pozemcích. Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc ObecObec: Olomouc Katastrální územíKatastrální území: Pavlovičky Pozemky, parcelní čísla: 229, 82/7, 86/2, 230, 87, 81/4, 81/5, 82/5 o) Drahstav Olomouc, mechanizační středisko Olomouc - dílny Název: Drahstav Olomouc, mechanizační středisko Olomouc - dílny Popis: Jedná se o areál mechanizačního střediska - dílen, které byly součástí Drahstavu Olomouc. Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc ObecObec: Olomouc Katastrální územíKatastrální území: Pavlovičky Pozemky, parcelní čísla: 148, 84/2, 228, 82/8, 82/4 p) Drahstav Bohumín, mechanizační středisko a stavební oddíl Bohumín Název: Drahstav Bohumín, mechanizační středisko a stavební oddíl Bohumín Popis: Areál budov, skladů a hospodářských úseků pro zajišťování stavebních, dopravních a mechanizačních prací v lokalitě Bohumín. Prostorové identifikační znaky: Okres: Karviná ObecObec: Bohumín Katastrální územíKatastrální území: Nový Bohumín Pozemky, parcelní čísla: 2575, 2574/16, 2574/1 - část r) Drahstav Bohumín, část stavebního oddílu Opava Název: Drahstav Bohumín, část stavebního oddílu Opava Popis: Areál budov, skladů a hospodářských úseků pro zajišťování stavebních, dopravních a mechanizačních prací v lokalitě Opava. Prostorové identifikační znaky: Okres: Opava ObecObec: Opava Katastrální územíKatastrální území: Opava - Předměstí Pozemky, parcelní čísla: 826/2, 827/1, 827/2, 830/1, 830/6, 832/2 s) Drahstav Bohumín, areál stavebního oddílu Kunčice Název: Drahstav Bohumín, areál stavebního oddílu Kunčice Popis: Areál budov, skladů a dílen pro zajišťování stavebních a údržbářských prací v lokalitě Ostrava. Prostorové identifikační znaky: Okres: Ostrava ObecObec: Slezská Ostrava Katastrální územíKatastrální území: Kunčice nad Ostravicí Pozemek, parcelní číslo: část parcely 891 t) Drahstav Bohumín, část stavebního oddílu Český Těšín Název: Drahstav Bohumín, část stavebního oddílu Český Těšín Popis: Areál budov, skladů a dílen pro zajišťování stavebních a údržbářských prací v lokalitě Český Těšín. Prostorové identifikační znaky: Okres: Karviná ObecObec: Český Těšín Katastrální územíKatastrální území: Český Těšín Pozemek, parcelní číslo: část parcely 2279 u) Drahstav Bohumín, část stavebního oddílu Krnov Název: Drahstav Bohumín, část stavebního oddílu Krnov Popis: Areál budov, skladů a dílen pro zajišťování stavebních a údržbářských prací v lokalitě Krnov. Prostorové identifikační znaky: Okres: Bruntál ObecObec: Krnov Katastrální územíKatastrální území: Krnov - Horní Předměstí Pozemky, parcelní číslo: 3196/1, 3197, 3199 v) SRUZ Olomouc, rekreační středisko Horní Žleb č. 12 Název: SRUZ Olomouc, rekreační středisko Horní Žleb Popis: Jedná se o samostatně privatizovanou jednotku - rekreační středisko Horní Žleb č. 12, která sestává z pěti budov, pozemků a vybavení. Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc ObecObec: Šternberk Katastrální územíKatastrální území: Dalov Pozemky, parcelní číslo: 83, 111, 123, 820, 822/1 díl 1, 822/1 díl 2, 823/1, 825/1, 825/4, 832/2, 239 w) SRUZ Olomouc, rekreační středisko Eva, Horní Lomná Název: SRUZ Olomouc, rekreační středisko Horní Lomná Popis: Jedná se o samostatně privatizovanou jednotku - rekreační středisko „Eva“, Horní Lomná č. 53. Privatizovaná jednotka se skládá z budovy, vlastní čističky odpadních vod a souvisejících pozemků. Prostorové identifikační znaky: Okres: Frýdek - Místek ObecObec: Horní Lomná Katastrální územíKatastrální území: Horní Lomná Pozemky, parcelní číslo: 690, 2369/8, 2369/37, 735 x) SRUZ Olomouc, rekreační středisko Ochoz u Brna Název: SRUZ Olomouc, rekreační středisko Ochoz u Brna Popis: Jedná se o samostatně privatizovanou jednotku - rekreační středisko „Říčky“, Ochoz u Brna čp. 180. Privatizovaná jednotka se skládá z hlavní budovy, 10 chatek a pozemků. Prostorové identifikační znaky: Okres: Brno - venkov ObecObec: Ochoz u Brna Katastrální územíKatastrální území: Ochoz u Brna Pozemky, parcelní číslo: 2157, 2158, 2159, 2160/1, 2160/2, 2160/3, 2160/4, 2160/5, 2160/6, 2160/7, 2160/8, 2160/9, 2160,10, 2160/11, 2160/12 y) SRUZ Olomouc, rekreační středisko Peřeje, Ostravice Název: SRUZ Olomouc, rekreační středisko Peřeje, Ostravice Popis: Jedná se o samostatně privatizovanou jednotku - rekreační středisko Peřeje, Ostravice č. 185. Středisko sestává ze dvou hlavních budov, osmi chat a souvisejících pozemků. Prostorové identifikační znaky: Okres: Frýdek - Místek ObecObec: Ostravice Katastrální územíKatastrální území: Ostravice I Pozemky, parcelní čísla: 3023, 3022, 3021, 3020, 3019, 3018, 3017, 3016, 3015, 3014, 1172, 1066/6, 1066/5, 1066/3 z) SRUZ Olomouc, rekreační a rehabilitační středisko Niva, Luhačovice Název: SRUZ Olomouc, rekreační a rehabilitační středisko Niva, Luhačovice Popis: Jedná se o samostatně privatizovanou jednotku - rekreační a rehabilitační středisko a související pozemky. Prostorové identifikační znaky: Okres: Zlín ObecObec: Pozlovice Katastrální územíKatastrální území: Pozlovice Pozemky, parcelní čísla: 738, 739, 740, 1516/9, 1516/16, 1516/17, 1516/18, 1516/20, 809 aa) SRUZ Olomouc, rekreační a rehabilitační středisko Niva, Luhačovice - určité pozemky Název: SRUZ Olomouc, rekreační a rehabilitační středisko Niva, Luhačovice Popis: Jedná se o samostatně privatizovanou jednotku - privatizaci pozemků pod stavbami a v okolí staveb jiného vlastníka. Prostorové identifikační znaky: Okres: Zlín ObecObec: Pozlovice Katastrální územíKatastrální území: Pozlovice Pozemky, parcelní čísla: 1516/4, 737 a 743 bb) SRUZ Olomouc, vývařovna Envelopa, Olomouc Název: SRUZ Olomouc, vývařovna Envelopa, Olomouc Popis: Jedná se o samostatně privatizovanou jednotku - vývařovnu Envelopa, ul. 17. listopadu, Olomouc. Vývařovna sestává z budovy, příslušných inženýrských sítí, pozemků, technologie, uměleckého díla a sadových úprav. Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc ObecObec: Olomouc Katastrální územíKatastrální území: Olomouc - město Pozemky, parcelní čísla: 1656, 409/1, 409/2, 409/4, 409/5, 409/6, 409/7, 409/8 cc) SRUZ Olomouc, Jesle v Husitské ulici, Olomouc Název: SRUZ Olomouc, Jesle v Husitské ulici, Olomouc Popis: Jedná se o jesle v Olomouci, Husitská č. 19, Olomouc. Objekt sestává ze dvou budov a pozemků. Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc ObecObec: Olomouc Katastrální územíKatastrální území: Povel Pozemky, parcelní čísla: 601, 664, 529/1 dd) SRUZ Olomouc, rekreační středisko Argenta, Rýmařov Název: SRUZ Olomouc, rekreační středisko Argenta, Rýmařov Popis: Jedná se o samostatně privatizovanou jednotku - rekreační středisko Argenta, Horní Město čp. 3, Rýmařov. Rekreační středisko sestává z hlavní budovy, sauny a pozemků. Prostorové identifikační znaky: Okres: Bruntál ObecObec: Horní Město Katastrální územíKatastrální území: Stříbrné Hory Pozemky, parcelní čísla: 71/1, 71/2, 238/1, 236, 234/4, 235, 232, 838/2 ee) SRUZ Olomouc, rekreační středisko Kunčice pod Ondřejníkem Název: SRUZ Olomouc, rekreační středisko Kunčice pod Ondřejníkem Popis: Jedná se o samostatně privatizovanou jednotku - rekreační středisko Kunčice pod Ondřejníkem, která sestává z hlavní budovy, 3 chat, skladiště a domku k rekreaci. Dále k objektu patří 13 chatek a zbořeniště pod Stolovou. Prostorové identifikační znaky: Okres: Frýdek - Místek ObecObec: Kunčice pod Ondřejníkem Katastrální územíKatastrální území: Kunčice pod Ondřejníkem Pozemky, parcelní čísla: 243, 1513, 1514, 1515, 1516, 1517, 1518, 1519, 1520, 1521, 1522, 1523, 1524, 1525, 2064/1, 461, 590, 591, 1565/1, 1565/2, 1918/3, 1918/11, 1930/3 ff) Železniční nemocnice Praha, stavba polikliniky Bohdalec, Praha Název: Železniční nemocnice Praha, stavba polikliniky Bohdalec, Praha Popis: Jedná se o rozestavěný areál polikliniky na křižovatce ulic U Plynárny, Záběhlická, Bohdalecká a Chodovská. Prostorové identifikační znaky: Okres: Hlavní město Praha ObecObec: Praha, Praha 4 Katastrální územíKatastrální území: Michle Pozemky, parcelní čísla: 2540,2541/1, 2541/2, 2628, 2630/10, 2630/11, 3385, 2630/13 gg) Železniční poliklinika České Budějovice, České Budějovice - stomatologická ordinace I. Název: Železniční poliklinika České Budějovice, České Budějovice - stomatologická ordinace I. Popis: Jedná se o movitý majetek. Prostorové identifikační znaky: Okres: České Budějovice ObecObec: České Budějovice Katastrální územíKatastrální území: České Budějovice 1 hh) Železniční poliklinika České Budějovice, České Budějovice - stomatologická ordinace II. Název: Železniční poliklinika České Budějovice, České Budějovice - stomatologická ordinace II. Popis: Jedná se o movitý majetek. Prostorové identifikační znaky: Okres: České Budějovice ObecObec: České Budějovice Katastrální územíKatastrální území: České Budějovice 1 ii) Železniční poliklinika České Budějovice, České Budějovice - rehabilitace Název: Železniční poliklinika České Budějovice, České Budějovice - rehabilitace Popis: Jedná se o movitý majetek. Prostorové identifikační znaky: Okres: České Budějovice ObecObec: České Budějovice Katastrální územíKatastrální území: České Budějovice 1 jj) Železniční poliklinika České Budějovice, České Budějovice - pracoviště EKG Název: Železniční poliklinika České Budějovice, České Budějovice - pracoviště EKG Popis: Jedná se o movitý majetek. Prostorové identifikační znaky: Okres: České Budějovice ObecObec: České Budějovice Katastrální územíKatastrální území: České Budějovice 1 kk) Železniční poliklinika České Budějovice, České Budějovice - kožní ordinace Název: Železniční poliklinika České Budějovice, České Budějovice - kožní ordinace Popis: Jedná se o movitý majetek. Prostorové identifikační znaky: Okres: České Budějovice ObecObec: České Budějovice Katastrální územíKatastrální území: České Budějovice 1 ll) Železniční poliklinika České Budějovice, České Budějovice - biochemická laboratoř Název: Železniční poliklinika České Budějovice, České Budějovice - biochemická laboratoř Popis: Jedná se o movitý majetek. Prostorové identifikační znaky: Okres: České Budějovice ObecObec: České Budějovice Katastrální územíKatastrální území: České Budějovice 1 mm) Železniční poliklinika České Budějovice, J. V. Sládka, Veselí nad Lužnicí Název: Železniční poliklinika České Budějovice, J. V. Sládka, Veselí nad Lužnicí Popis: Samostatně privatizovaná jednotka J. V. Sládka 699, Veselí nad Lužnicí. Jedná se o budovu, movitý majetek a pozemek. Prostorové identifikační znaky: Okres: Tábor ObecObec: Veselí nad Lužnicí Katastrální územíKatastrální území: Veselí nad Lužnicí Pozemek, parcelní číslo: 3419/39 nn) Železniční poliklinika Plzeň, Resslova 4, Plzeň Název: Železniční poliklinika Plzeň, Resslova 4, Plzeň Popis: Jedná se o objekt čp. 4 v Resslově ulici včetně pozemků. Prostorové identifikační znaky: Okres: Plzeň ObecObec: Plzeň Katastrální územíKatastrální území: Plzeň Pozemky, parcelní čísla: 5863, 5864 oo) Železniční nemocnice Ústí nad Labem, Hankova 2 - nový objekt, Děčín Název: Železniční nemocnice Ústí nad Labem, Hankova 2 - nová budova, Děčín Popis: Jedná se o objekt čp. 2 v Hankově ulici včetně zastavěného pozemku. Prostorové identifikační znaky: Okres: Děčín ObecObec: Děčín Katastrální územíKatastrální území: Podmokly Pozemek, parcelní číslo: 800/5 pp) Železniční poliklinika Přerov, Na Višňovce 1134, Hulín Název: Železniční poliklinika Přerov, Na Višňovce 1134, Hulín Popis: Jedná se o objekt čp. 1134 v ulici Na Višňovce, včetně zastavěného pozemku. Prostorové identifikační znaky: Okres: Kroměříž ObecObec: Hulín Katastrální územíKatastrální území: Hulín Pozemek, parcelní číslo: 1965/9 rr) Železniční poliklinika Brno, Křídlovická 78 - stavba polikliniky Brno Název: Železniční poliklinika Brno, Křídlovická 78 - stavba polikliniky Brno Popis: Samostatně privatizovaná jednotka - rozestavěná stavba. Prostorové identifikační znaky: Okres: Brno město ObecObec: Brno střed Katastrální územíKatastrální území: Štýřice Pozemky, parcelní čísla: 141, 142, 143, 144, 145, 146/2, 147, 148/2 ss) Železniční poliklinika Brno, Křídlovická 78 - stomatologická ordinace a laboratoř Název: Železniční poliklinika Brno, Křídlovická 78 - stomatologická ordinace a laboratoř Popis: Jedná se o movitý majetek. Prostorové identifikační znaky: Okres: Brno město ObecObec: Brno střed Katastrální územíKatastrální území: Staré Brno tt) Mostní obvod Pardubice, rozestavěná stavba Záboří nad Labem Název: Mostní obvod Pardubice, rozestavěná stavba Záboří nad Labem Popis: Jedná se o rozestavěnou železobetonovou halu s vnitřní vlečkovou kolejí. Hala je součástí areálu mostního obvodu v Záboří nad Labem. Prostorové identifikační znaky: Okres: Kutná Hora ObecObec: Záboří nad Labem Katastrální územíKatastrální území: Záboří nad Labem Pozemek, parcelní číslo: 331 uu) Mostní obvod Ústí nad Labem, část vahařského střediska v Jablonném v Podještědí Název: Mostní obvod Ústí nad Labem, část vahařského střediska v Jablonném v Podještědí Popis: Areál provozovny Vahařské středisko Jablonné v Podještědí, sestávající z budovy a hal Prostorové identifikační znaky: Okres: Česká Lípa ObecObec: Jablonné v Podještědí Katastrální územíKatastrální území: Jablonné v Podještědí Pozemek, parcelní číslo: 520 - byl vypracován geometrický oddělovací plán, není dosud zapsán vv) Mostní obvod Ústí nad Labem, část mostního obvodu Duchcov Název: Mostní obvod Ústí nad Labem, část mostního obvodu Duchcov Popis: Objekt zámečnické dílny včetně pozemku. Prostorové identifikační znaky: Okres: Teplice ObecObec: Duchcov Katastrální územíKatastrální území: Duchcov Pozemek, parcelní číslo: 775 ww) Traťová distance Ostrava, část mechanizačního střediska na Sazovně Název: Traťová distance Ostrava, část mechanizačního střediska na Sazovně Popis: Areál skládající se z objektu čp. 1110, ve kterém jsou umístěny garáže, dílny, sklad a pracovní koleje - vše pro zajišťování dopravních a mechanizačních prací v lokalitě Ostrava. Prostorové identifikační znaky: Okres: Ostrava ObecObec: Ostrava Katastrální územíKatastrální území: Přívoz Pozemky, parcelní čísla: 3045, 1587, 497/22 xx) Traťová distance Kladno, část - mechanizační okrsek Kladno Název: Traťová distance Kladno, část - mechanizační okrsek Kladno Popis: Jedná se o technologicky uzavřenou jednotku. Hlavní činnost spočívá v opravě kolejí, komplexní rekonstrukci kolejí, opravě a rekonstrukci výhybek, těžké střední opravě kolejí a výhybek. Prostorové identifikační znaky: Okres: Kladno ObecObec: Kladno Katastrální územíKatastrální území: Kročehlavy Pozemek, parcelní číslo: 3813/1 yy) Traťová distance Kralupy nad Vltavou, část mostního okrsku Vraňany Název: Traťová distance Kralupy nad Vltavou, část mostního okrsku Vraňany Popis: Jedná se o areál mostního okrsku, zajišťujícího činnost v oboru pozemních, dopravních, mostních a inženýrských staveb včetně skladové a obchodní činnosti. Prostorové identifikační znaky: Okres: Mělník ObecObec: Vraňany Katastrální územíKatastrální území: Vraňany Pozemky, parcelní čísla: 478/3, 478/4, 307, 308, 39, 310, 311, 312, 313, 314 zz) Traťová distance Liberec, část mechanizačního okrsku Liberec Název: Traťová distance Liberec, část mechanizačního okrsku Liberec Popis: Areál mechanizačního okrsku bývalé traťové distance Liberec využívaný pro zabezpečování oprav kolejové mechanizace a silničních strojů včetně skladovacích prostor. Prostorové identifikační znaky: Okres: Liberec ObecObec: Liberec Katastrální územíKatastrální území: Liberec Pozemky, parcelní čísla: 6173/6, 6173/7, 6237, 6238 aaa) Hospodářská ústředna železnic Praha, zásobovací závod Česká Lípa - část II. Název: Hospodářská ústředna železnic Praha, zásobovací závod Česká Lípa II. Popis: Komplex pro zásobovací činnost, opatřování, skladování a distribuci materiálů a zboží včetně všech souvisejících operací. Sklad s prodejnou, garáž, plechová kůlna, mobilní buňky MTZ, ocelová hala - sklad. Prostorové identifikační znaky: Okres: Česká Lípa ObecObec: Česká Lípa Katastrální územíKatastrální území: Česká Lípa Pozemky, parcelní čísla: 5277, 5289, 5288/1, 5288/4, 5288/5, 5288/6, 5288/7, 5290/2, 5290/7 bbb) Hospodářská ústředna železnic Praha, zásobovací závod Chomutov Název: Hospodářská ústředna železnic Praha, zásobovací závod Chomutov Popis: Komplex pro zásobovací činnost, opatřování, skladování a distribuci materiálů a zboží včetně všech souvisejících operací. Sklad s prodejnou, administrativní budova, garáže, sklad a rampa, vrátnice, sociální přístavek, výměníková stanice, trojlodní hala, sklad hořlavin, kolej č. 318, kolej č. 318 c, jeřábová dráha. Prostorové identifikační znaky: Okres: Chomutov ObecObec: Chomutov Katastrální územíKatastrální území: Chomutov I Pozemky, parcelní čísla: 3793/2, 3793/3, 3793/12, 3793/11, 3793/40, 3793/54, 3793/55, 5793/56,3951/1, 93/40, 3952 ccc) Centrum informační technologie, část - budova Tesco a objekt v Ústí nad Labem Název: Centrum informační technologie, část - budova Tesco a objekt v Ústí nad Labem Popis: Jedná se o objekt Tesco čp. 5, Skloněná ulice Praha a objekt čp. 2, Podmokelská ulice Ústí nad Labem včetně zastavěného pozemku. Objekty pro provozování a řízení informačních systémů, údržbu aplikačního SW, školení a vzdělávání uživatelů výpočetní techniky a zabezpečování servisu. Prostorové identifikační znaky: Okres: Hlavní město Praha ObecObec: Praha, Praha 9 Katastrální územíKatastrální území: Vysočany Okres: Ústí nad Labem ObecObec: Ústí nad Labem - město Katastrální územíKatastrální území: Krásné Březno Pozemek, parcelní číslo: 1 ddd) bývalý Závodní klub železničářů Přerov Název: bývalý Závodní klub železničářů v Přerově Popis: Objekt čp. 238 na tř. 17. listopadu včetně zastavěného pozemku. Prostorové a identifikační znaky: Okres: Přerov ObecObec: Přerov Katastrální územíKatastrální území: Přerov Pozemek, parcelní číslo: 3035 eee) bývalý Závodní klub železničářů Chomutov Název: bývalý Závodní klub železničářů v Chomutově Popis: Objekt čp. 2999 v Jiráskově ulici včetně zastavěného pozemku. Prostorové a identifikační znaky: Okres: Chomutov ObecObec: Chomutov Katastrální územíKatastrální území: Chomutov II Pozemek, parcelní číslo: 198 fff) bývalý Závodní klub železničářů Most Název: bývalý Závodní klub železničářů v Mostě Popis: Objekt čp. 2455 v Dvořákově ulici včetně zastavěného pozemku a pozemku souvisejícího. Prostorové a identifikační znaky: Okres: Most ObecObec: Most Katastrální územíKatastrální území: Most I Pozemky, parcelní čísla: 3785, 3801 Zůstatková cena k 30. 6. 2000 = 321 300,- Kč ggg) bývalý Závodní klub železničářů Žatec Název: bývalý Závodní klub železničářů v Žatci Popis: Objekt čp. 625 v Rooseweltově ulici včetně zastavěného pozemku a pozemků souvisejících. Prostorové a identifikační znaky: Okres: Louny ObecObec: Žatec Katastrální územíKatastrální území: Žatec Pozemky, parcelní čísla: 98, 4443/5, 6770/8 hhh) budova „Národního domu“ Česká Třebová Název: budova „Národního domu“ Česká Třebová Popis: Objekt čp. 565 v Kozlovské ulici včetně zastavěného pozemku a pozemků souvisejících. Prostorové identifikační znaky: Okres: Ústí nad Orlicí ObecObec: Česká Třebová Katastrální územíKatastrální území: Česká Třebová Pozemky, parcelní čísla: 518/1, 518/6, 518/7, 518/9, 2388/2, 3584/8 iii) rekreační středisko Hluboká Název: bývalé rekreační zařízení Hluboká Popis: Objekt čp. 23 včetně zastavěného pozemku a pozemků souvisejících. Prostorové identifikační znaky: Okres: Liberec ObecObec: Liberec Katastrální územíKatastrální území: Hluboká u Liberce Pozemky, parcelní čísla: 16, 224/2, 225/2, 237 jjj) bývalá poliklinika Louny Název: bývalá poliklinika Louny Popis: Objekt čp. 1657 na Tyršově náměstí včetně zastavěného pozemku. Prostorové a identifikační znaky: Okres: Louny ObecObec: Louny Katastrální územíKatastrální území: Louny Pozemek, parcelní číslo: 2555 kkk) bývalé školící středisko Výsluní Název: bývalé školící středisko Výsluní Popis: Areál objektů čp. 1, 24, 25, 45, 129, 130 a 140 včetně zastavěných pozemků a pozemků souvisejících. Prostorové a identifikační znaky: Okres: Chomutov ObecObec: Výsluní Katastrální územíKatastrální území: Výsluní Pozemky, parcelní čísla: 100, 101, 102, 129, 154, 168, 183, 186, 188, 189 lll) nedokončená stavba opravny železničních vozů Louka u Litvínova Název: nedokončená stavba opravny železničních vozů Louka u Litvínova Popis: Areál objektů provozních hal včetně strojního zařízení. Prostorové a identifikační znaky: Okres: Most ObecObec: Louka u Litvínova Katastrální územíKatastrální území: Louka u Litvínova Pozemky, parcelní čísla: 161/7, 349, 350, 351, 352, 353 mmm) bývalé školící středisko Benátecká Vrutice Název: bývalé školící středisko Benátecká Vrutice Popis: Objekt čp. 69 včetně zastavěného pozemku. Prostorové a identifikační znaky: Okres: Nymburk ObecObec: Milovice Katastrální územíKatastrální území: Benátecká Vrutice Pozemek, parcelní číslo: 100 nnn) mateřská škola Cheb Název: areál bývalé mateřské školy Popis: Objekty čp. 2038, 2039, 2040 a 2041 v Dragounské ulici včetně zastavěných pozemků a pozemků souvisejících. Prostorové identifikační znaky: Okres: Cheb ObecObec: Cheb Katastrální územíKatastrální území: Cheb Pozemky, parcelní čísla: 6044, 6045, 6046, 6047, 1755/3, 1755/2 ooo) bývalý obytný dům Kaštice Název: bývalý obytný dům Popis: Objekt čp. 44 včetně zastavěného pozemku. Prostorové identifikační znaky: Okres: Louny ObecObec: Podbořany Katastrální územíKatastrální území: Kaštice Pozemek, parcelní číslo: 141 ppp) školící a rekreační středisko Klikov Název: školící a rekreační středisko Popis: Objekt čp. 173 včetně zastavěného pozemku. Prostorové identifikační znaky: Okres: Jindřichův Hradec ObecObec: Suchdol nad Lužnicí Katastrální územíKatastrální území: Klikov Pozemek, parcelní číslo: 196 rrr) administrativní budova v Nymburce Název: administrativní budova Popis: Objekt čp. 382 v Nádražní ulici včetně zastavěného pozemku. Prostorové a identifikační znaky: Okres: Nymburk ObecObec: Nymburk Katastrální územíKatastrální území: Nymburk Pozemek, parcelní číslo: 458 sss) budova bývalé ubytovny v Nymburce Název: budova bývalé ubytovny Popis: Objekt čp. 296 v obvodu žst. Nymburk Prostorové identifikační znaky: Okres: Nymburk ObecObec: Nymburk Katastrální územíKatastrální území: Nymburk Pozemek, parcelní číslo: 3367 ttt) pozemky bývalé skládky Brno - Černovice Název: pozemky bývalé skládky Brno - Černovice Popis: Pozemky při železniční trati Brno - Veselí nad Moravou. Prostorové a identifikační znaky: Okres: Brno město ObecObec: Brno Katastrální územíKatastrální území: Černovice Pozemky, parcelní čísla: 2836, 2797/2 uuu) pozemky v Ostravě - Přívoze Název: pozemky v Ostravě- Přívoze Popis: Pozemky leží mimo obvod dráhy, v městské zástavbě. Prostorové a identifikační znaky: Okres: Ostrava ObecObec: Ostrava Katastrální územíKatastrální území: Přívoz Pozemky, parcelní čísla: 353, 386, 373/3, 373/7 3. bytové objekty schválené do privatizace Bude se jednat o bytové objekty, včetně jimi zastavěných pozemků, dalších souvisejících pozemků a technických zařízení, které nebudou zprivatizovány k datu vzniku a.s. České dráhy. Seznam nezprivatizovaných bytových objektů bude k tomuto datu vypracován. 4. další zbytný majetek a) dráha Velké Březno - Lovečkovice (- Verneřice) - Úštěk horní nádraží Název: dráha Velké Březno - Lovečkovice (- Verneřice) - Úštěk horní nádraží Popis: Dráha Velké Březno - Lovečkovice (- Verneřice) - Úštěk horní nádraží, včetně souvisejících staveb a pozemků. Prostorové identifikační znaky: Okres: Ústí nad Labem ObecObec: Velké Březno Katastrální územíKatastrální území: Velké Březno Pozemky, parcelní čísla: 559/2, 735, 736, 759, 30/3, 762, 849 ObecObec: Malé Březno Katastrální územíKatastrální území: Malé Březno Pozemky, parcelní čísla: 357, 372, 475 Katastrální územíKatastrální území: Leština u Malého Března Pozemek, parcelní číslo: 188 ObecObec: Zubrnice Katastrální územíKatastrální území: Zubrnice Pozemek, parcelní číslo: 633 Katastrální územíKatastrální území: Týniště u Zubrnic Pozemky, parcelní čísla: 119, 190, 191 Okres: Litoměřice ObecObec: Lovečkovice Katastrální územíKatastrální území: Knínice u Touchořin Pozemky, parcelní čísla: 1501, 1502 Katastrální územíKatastrální území: Touchořiny Pozemky, parcelní čísla: 787, 788, 789, 790, 791, 792, 793 Katastrální územíKatastrální území: Lovečkovice Pozemky, parcelní čísla: 143/6, 143/7, 1201, 1202, 1203, 1205/1, 1205/2, 1206, 1207 Katastrální územíKatastrální území: Levínské Petrovice Pozemky, parcelní čísla: 882, 883, 884 Katastrální územíKatastrální území: Mukařov u Úštěku Pozemky, parcelní čísla: 520, 885, 886, 887, 888, 889, 890, 894, 895/1, 895/2 ObecObec: Levín Katastrální územíKatastrální území: Levín u Litoměřic Pozemky, parcelní čísla: 1120, 1121, 1122, 1123, 1124/1, 1125, 1126, 1127 Katastrální územíKatastrální území: Dolní Vysoké II Pozemky, parcelní čísla: 750, 751, 752, 753 ObecObec: Úštěk Katastrální územíKatastrální území: Dolní Vysoké I Pozemky, parcelní čísla: 754, 755, 756, 757, 758 Katastrální územíKatastrální území: Habřina u Úštěku Pozemky, parcelní čísla: 2418, 2419, 2420, 2421, 2422, 2423, 2424, 2426 Katastrální územíKatastrální území: Úštěk Pozemky, parcelní čísla: 753/7, 813, 831, 832, 833, 834, 3168 ObecObec: Liběšice Katastrální územíKatastrální území: Srdov Pozemek, parcelní číslo: 949 Okres: Děčín ObecObec: Verneřice Katastrální územíKatastrální území: Verneřice Pozemky, parcelní čísla: 321/3, 321/4, 321/16, 345, 375, 2215/1 b) dráha Česká Kamenice - Kamenický Šenov - Prácheň Název: dráha Česká Kamenice - Kamenický Šenov - Prácheň Popis: Regionální dráha Česká Kamenice - Kamenický Šenov (-Prácheň), včetně souvisejících staveb a pozemků. Prostorové identifikační znaky: Okres: Děčín ObecObec: Česká Kamenice Katastrální územíKatastrální území: Česká Kamenice Pozemky, parcelní čísla: 2638/1, 2638/3, 2638/4, 2638/5,1271/1, 666/1 Katastrální územíKatastrální území: Horní Kamenice Pozemek, parcelní číslo: 1271/1 Okres: Česká Lípa ObecObec: Kamenický Šenov Katastrální územíKatastrální území: Kamenický Šenov Pozemky, parcelní čísla: 2768/1, 2331/6, 644, 645, 2778, 2779, 2780, 2770/2, 2770/3, 2781, 2782, 2783, 2784, 2785, 2786, 758/5, 735/4, 923/2, 645/5 ObecObec: Prysk Katastrální územíKatastrální území: Dolní Prysk Pozemek, parcelní číslo: 848 Katastrální územíKatastrální území: Horní Prysk Pozemky, parcelní čísla: 1627, 853/2, 853/3, 837/4 c) bývalá vlečka Kladno - Dubí - Tuháň Název: bývalá vlečka Kladno - Dubí - Tuháň Popis: Vlečka v délce cca 3 km, v současné době neprovozovaná. Prostorové a identifikační znaky: Okres: Kladno ObecObec: Vinařice Katastrální územíKatastrální území: Vinařice u Kladna Pozemky, parcelní čísla: 1911/1, 1932/1, 1934 ObecObec: Kladno Katastrální územíKatastrální území: Kladno Pozemky, parcelní čísla: 6180, 6181, 6256, 6259 Katastrální územíKatastrální území: Motyčín Pozemky, parcelní čísla: 969, 1099, 1121, 1177, 1179/2 Katastrální územíKatastrální území: Dubí u Kladna Pozemky, parcelní čísla: 1741, 1771/1 1) § 54 a následující zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 2) Zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb. 3) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 24 a následující zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. 4b) § 34b zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2004 Sb. 4c) § 34e odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2004 Sb. 5) Například vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů. 6) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, a zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 7) § 2 písm. e) zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. 8) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 20, 21 a následující zákona č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8b) Nařízení EHS č. 1108/70 o zavedení účetního systému pro výdaje na infrastrukturu železniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravy. Nařízení č. 2598/70, kterým se stanoví obsah jednotlivých položek účtové osnovy uvedené v příloze č. I.A nařízení EHS č. 1108/70. 8c) § 34h zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. 9) Například § 39 a 39a zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb. 11) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. 12) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. 13) Sdělení č. 66/1999 Sb., o přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě. 14) Například § 4 až 12 zákona č. 240/2000 Sb., § 20 až 23 zákona č. 241/2000 Sb. 15) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 16) Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. 17) Například zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, ve znění zákona č. 338/1991 Sb. 19) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 21 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 20) Například § 49 odst. 3 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., § 70 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb. 21) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 67 zákona č. 133/1985 Sb. 23) Čl. 7f směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, v platném znění.
Zákon č. 78/2002 Sb.
Zákon č. 78/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu Vyhlášeno 1. 3. 2002, datum účinnosti 1. 4. 2002, částka 34/2002 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o jednacím řádu Senátu * ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÉ USTANOVENÍ * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 78 ZÁKON ze dne 5. února 2002, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Čl. II Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 4a) znějí: „(3) Disciplinární řízení se zavede také proti poslanci, který se dopustí přestupku a požádá orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení. (4) Mandátový a imunitní výbor zahájí disciplinární řízení o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 1 na návrh předsedy Sněmovny nebo z vlastního podnětu, o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 2 na návrh uraženého a o přestupku podle odstavce 3 na základě postoupení věci příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu.4a) 4a) § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 15 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek podle § 13 odst. 3 lze poslanci uložit sankci, kterou za přestupek stanoví zvláštní právní předpis.6)“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o jednacím řádu Senátu Čl. III Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, se mění takto: 1. V § 14 odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 12a) znějí: „(3) Disciplinární řízení se zavede také proti senátorovi, který se dopustí přestupku a požádá orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení.12) (4) Mandátový a imunitní výbor zahájí disciplinární řízení o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 1 na návrh předsedy Senátu nebo z vlastního podnětu, o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 2 na návrh uraženého a o přestupku podle odstavce 3 na základě postoupení věci příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu.12a) 12a) § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 16 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek podle § 14 odst. 3 lze senátorovi uložit sankci, kterou za přestupek stanoví zvláštní právní předpis.14)“. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÉ USTANOVENÍ Čl. IV Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustili poslanci nebo senátoři přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projedná podle dosavadních právních předpisů. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 79/2002 Sb.
Zákon č. 79/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů Vyhlášeno 1. 3. 2002, datum účinnosti 1. 3. 2002, částka 34/2002 * Čl. I - Zákon č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 1. 3. 2002 79 ZÁKON ze dne 5. února 2002, kterým se mění zákon č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, se mění takto: 1. V čl. I bodu 5 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) část majetku, se kterou přísluší Fondu hospodařit a která přede dnem 1. března 2002 nebyla převedena podle písmena b) nebo c), bezúplatně převede na občanská sdružení dětí a mládeže, občanská sdružení zabývající se tělovýchovou a sportem, školy a školská zařízení, popřípadě na územní samosprávné celky, a to v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny přijatým na návrh vlády, pokud tyto osoby písemně požádají likvidátora o převod tohoto majetku do 30. dubna 2002. Likvidátor za tímto účelem vypíše nové výběrové řízení do 31. března 2002. Podmínky pro výběrové řízení stanoví vláda usnesením. Pro zbývající část majetku, se kterou přísluší Fondu hospodařit, platí po rozhodnutí Poslanecké sněmovny o bezúplatných převodech písmeno c) obdobně,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 2. V čl. I bodech 6 a 11 se datum „31. prosince 2002“ nahrazuje datem „31. prosince 2003“ a datum „1. ledna 2003“ datem „1. ledna 2004“. 3. V čl. VI se číslovka „2003“ nahrazuje číslovkou „2004“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. V případě, že likvidátor uzavřel přede dnem 1. března 2002 smlouvu o úplatném převodu majetku podle čl. I bodu 5 písm. c) zákona č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, postupuje se, pokud jde o tyto smlouvy, podle dosavadních právních předpisů. 2. Veřejné soutěže vyhlášené likvidátorem podle čl. I bodu 5 písm. c) zákona č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, na základě kterých nebyla přede dnem 1. března 2002 uzavřena smlouva o úplatném převodu majetku Fondu dětí a mládeže „v likvidaci“, a jde-li o majetek uvedený v čl. I bodu 5 písm. d) větě první a druhé zákona č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, ve znění čl. I tohoto zákona, likvidátor bez zbytečného odkladu zruší. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 80/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 80/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb. Vyhlášeno 5. 3. 2002, datum účinnosti 5. 3. 2002, částka 35/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zák * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 5. 3. 2002 80 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 15. února 2002, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb., (dále jen „zákon“), v dohodě s Českým statistickým úřadem podle § 92 odst. 1 písm. c) zákona a v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí podle § 92 odst. 1 písm. d) zákona: Čl. I Vyhláška č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „(1) Zvláštní seznam voličů (dále jen „zvláštní seznam“)1) vede v knize nebo systémem kartotéky anebo prostřednictvím výpočetní techniky v členění podle volebních okrsků nebo zvláštních volebních okrsků obecní úřad, městský úřad, magistrát územně nečleněného města se zvláštním postavením, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného města se zvláštním postavením, úřad městské části hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad“) a zastupitelský a konzulární úřad České republiky s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „zastupitelský úřad“). Vzory zvláštních seznamů vedených obecním úřadem a zastupitelským úřadem jsou uvedeny v příloze č. 1. 1) § 6 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 61/2001 Sb. a zákona č. 37/2002 Sb.“. 2. V § 1 odst. 2 se za slova „Ve zvláštním seznamu“ vkládají slova „vedeném obecním úřadem“, za slovo „jméno“ se vkládají slova „, popřípadě jména," a slova „rodné číslo“ se nahrazují slovy „datum narození“. 3. V § 1 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „(3) Ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem se eviduje číslo volebního okrsku, ve kterém bude volič volit, jeho jméno, popřípadě jména,1a) příjmení a bydliště voliče, který nebydlí na území České republiky, popřípadě trvalý pobyt voliče hlasujícího na voličský průkaz; není-li uvedeno rodné číslo, uvede se rodné příjmení, datum a místo narození, stát narození a pohlaví voliče. 1a) § 61 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9. 4. V § 1 nově označeném odstavci 5 se v první větě číslovka „3“ nahrazuje číslovkou „4“ a na konci odstavce se doplňují tyto věty: „Obecní úřad u takového voliče uvede poznámku, že byl vyškrtnut z důvodu své žádosti o zápis do zvláštního seznamu na zastupitelském úřadě v souvislosti s volbami do Parlamentu České republiky. Tuto poznámku uvede též ve výpisu ze stálého seznamu voličů pro okrskovou volební komisi.“. 5. V § 1 nově označeném odstavci 6 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Obdobně postupuje při uzavírání zvláštního seznamu zastupitelský úřad, který výpisy z něj poté předá zvláštním okrskovým volebním komisím.“. 6. V § 1 nově označený odstavec 8 zní: „(8) Státní občan České republiky, který má bydliště mimo území České republiky a dostaví se a) ve dnech voleb do Poslanecké sněmovny do volební místnosti, bude po předložení voličského průkazu zapsán okrskovou volební komisí nebo zvláštní okrskovou volební komisí do výpisu ze zvláštního seznamu, b) ve dnech voleb do Senátu do volební místnosti na území České republiky, bude po předložení voličského průkazu zapsán okrskovou volební komisí do výpisu ze zvláštního seznamu.“. Poznámka pod čarou č. 3) se zrušuje. 7. V § 2 odst. 2 písm. b) se slova „obvodní úřady“ nahrazují slovy „úřady městských částí“. 8. V § 4 odst. 1 a 2 se před číslo „45“ vkládá slovo „nejpozději“. 9. V § 5 odst. 2 se za slova „nezávislých kandidátů,“ vkládají slova „doplní do něj kód údaje o pohlaví kandidáta,“. 10. V § 6 odst. 1 bodu 1 se na konci doplňují slova „(1a, 1b)“. 11. V § 6 odst. 1 bodu 2 se na konci doplňují slova „(2a, 2b)“. 12. V § 6 odst. 2 se zrušuje bod 7 a v bodě 6 na konci se doplňuje tečka. 13. V § 8 odst. 2 větě druhé se slova „Obvodní úřad v Praze 1“ nahrazují slovy „Úřad městské části Praha 1“. 14. V § 12 odst. 1 větě druhé se slova „v týž den“ nahrazují slovy „v tytéž dny“. 15. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: „§ 14a Dnem voleb se podle této vyhlášky rozumí první den voleb.“. 16. V příloze č. 1 vzor 1a. zní: „Vzor 1a. Zvláštní seznam voličů vedený obecním úřadem 273kB 17. V příloze č.1 vzor 1b. zní: „Vzor 1b. Zvláštní seznam voličů vedený zastupitelským úřadem 110kB 18. V příloze č. 1 vzor 2a. zní: „Vzor 2a. OZNÁMENÍ o době a místě konání voleb 425kB 19. V příloze č. 1 vzor 2b. zní: „Vzor 2b. OZNÁMENÍ o době a místě konání voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 536kB 20. V příloze č. 1 vzoru 4. v nadpisu se slovo „dne“ nahrazuje slovy „ve dnech“. 21. V příloze č. 1 vzoru 4. v části Přílohy se slovo „kauce“ nahrazuje slovy „příspěvku na volební náklady“. 22. V příloze č. 1 Příloze ke vzoru 4. v nadpisu se slovo „dne“ nahrazuje slovy „ve dnech“. 23. V příloze č. 1 vzor 5. zní: „Vzor 5. HLASOVACÍ LÍSTEK 316kB 24. V příloze č. 1 vzoru 6. v nadpisu se slovo „dne“ nahrazuje slovy „ve dnech“. 25. V příloze č. 1 Příloze ke vzoru 6. č. 2 úvodní větě se slovo „dne“ nahrazuje slovy „ve dnech“. 26. V příloze č. 1 Příloze ke vzoru 6. č. 3 úvodní větě se slovo „dne“ nahrazuje slovy „ve dnech“. 27. V příloze č. 1 vzoru 7. se slovo „dne“ nahrazuje slovy „ve dnech“. 28. V příloze č. 1 vzor 8. zní: „Vzor 8. ZÁPIS O VÝSLEDKU VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR VE VOLEBNÍM KRAJI 397kB 29. V příloze č. 1 vzor 9. zní: „Vzor 9. ZÁPIS O VÝSLEDKU VOLEB DO SENÁTU PARLAMENTU ČR VE VOLEBNÍM OBVODU 469kB 30. V příloze č. 1 vzoru 14. úvodní větě se slovo „dne“ nahrazuje slovy „ve dnech“. 31. V příloze č. 1 vzoru 15. úvodní větě se slovo „dne“ nahrazuje slovy „ve dnech“. 32. V příloze č. 2 vzor tiskopisu 1 zní: „Vzor tiskopisu 1 VOLIČSKÝ PRŮKAZ 396kB 33. V příloze č. 2 vzor tiskopisu 2 zní: „Vzor tiskopisu 2 PRŮKAZ člena okrskové (zvláštní okrskové) volební komise 260kB 34. V příloze č. 2 vzor tiskopisu 3 zní: „Vzor tiskopisu 3 PRŮKAZ zapisovatele okrskové (zvláštní okrskové) volební komise 372kB 35. V příloze č. 2 vzor tiskopisu č. 4a zní: „Vzor tiskopisu 4a ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU 762kB 36. V příloze č. 2 Příloha ke vzoru tiskopisu 4a zní: „Příloha ke vzoru tiskopisu 4a VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ PRO POLITICKÉ STRANY, POLITICKÁ HNUTÍ A KOALICE VE VOLEBNÍM OKRSKU 685kB 37. V příloze č. 2 vzor tiskopisu č. 4b zní: „Vzor tiskopisu 4b ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE ZVLÁŠTNÍM VOLEBNÍM OKRSKU 836kB 38. V příloze č. 2 Příloha ke vzoru tiskopisu č. 4b zní: „Příloha ke vzoru tiskopisu 4b VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ PRO POLITICKÉ STRANY, POLITICKÁ HNUTÍ A KOALICE VE ZVLÁŠTNÍM VOLEBNÍM OKRSKU 700kB 39. V příloze č. 2 vzor tiskopisu č. 5 zní: „Vzor tiskopisu 5 ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU 1003kB 40. V příloze č. 2 se vzor tiskopisu č. 7 zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Mgr. Gross v. r.
Vyhláška České národní banky č. 84/2002 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 84/2002 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí „Pozdní gotika - kamenná kašna v Kutné Hoře" po 2 000 Kč Vyhlášeno 6. 3. 2002, datum účinnosti 15. 3. 2002, částka 36/2002 * § 1 - (1) Dnem 20. března 2002 se v rámci cyklu „Deset století architektury“ vydávají zlaté mince „Pozdní gotika - kamenná kašna v Kutné Hoře“ po 2 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně je v horní polovině mince volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Český lev je uprostřed mezi moravskou orlicí (vlevo) a slezskou orlicí (vpravo). V uzavřeném opisu při okrajích mince * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2002. Aktuální znění od 15. 3. 2002 84 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 8. února 2002 o vydání zlatých mincí „Pozdní gotika - kamenná kašna v Kutné Hoře“ po 2 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 20. března 2002 se v rámci cyklu „Deset století architektury“ vydávají zlaté mince „Pozdní gotika - kamenná kašna v Kutné Hoře“ po 2 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 6,22 g, její průměr 20 mm a síla 1,4 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě mince v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. § 2 (1) Na lícní straně je v horní polovině mince volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Český lev je uprostřed mezi moravskou orlicí (vlevo) a slezskou orlicí (vpravo). V uzavřeném opisu při okrajích mince je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ spolu s názvem cyklu „DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY“. Jednotlivá slova opisu jsou od sebe oddělena drobným ornamentálním dekorem. Pod kompozicí heraldických zvířat je v řádku označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2000 Kč“. Značka mincovny, která minci razila, je umístěna vlevo od ocasu moravské orlice. (2) Na rubové straně je vyobrazena kamenná kašna v Kutné Hoře ve stylizovaném perspektivním pohledu. Po její pravé straně je shora dolů umístěn letopočet „2002“, označující ročník ražby. Při okrajích mince je uzavřený opis „POZDNÍ GOTIKA KUTNÁ HORA KAMENNÁ KAŠNA“, jehož jednotlivá slova jsou od sebe oddělena drobným ornamentálním dekorem. AutoremAutorem návrhu mince je Josef Oplištil. Iniciály jeho jména tvořené písmenem „O“, přes které je položeno písmeno „J“, jsou umístěny v levé spodní části mince nad písmenem „D“ opisu. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2002. Guvernér: v z. RNDr. Niedermayer v. r. viceguvernér 7kB 7kB
Vyhláška Ministerstva kultury č. 88/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultury č. 88/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) Vyhlášeno 13. 3. 2002, datum účinnosti 13. 3. 2002, částka 39/2002 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Náležitosti žádosti o zprostředkování knihovního dokumentu * § 3 - Určení provozovatelů knihoven k zajištění mezinárodní meziknihovní služby * Podrobnosti o vedení evidence knihovního fondu * § 4 - (1) Provozovatel knihovny v rámci evidence knihovního fondu vede * § 5 - (1) Záznam v přírůstkovém seznamu obsahuje * § 6 - (1) Záznam v seznamu úbytků obsahuje * § 7 - Náležitosti zápisu o výsledku revize knihovního fondu * § 8 - Zrušovací ustanovení * § 9 - Účinnost Aktuální znění od 13. 3. 2002 88 VYHLÁŠKA Ministerstva kultury ze dne 21. února 2002 k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) Ministerstvo kultury stanoví podle § 22 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), (dále jen „zákon“) a k provedení § 14 odst. 6 a § 16 odst. 7 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví náležitosti žádosti o zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu a určuje, kteří provozovatelé knihovenprovozovatelé knihoven jsou povinni předávat žádosti o zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu v rámci meziknihovní službymeziknihovní služby zahraničním knihovnámknihovnám, popřípadě poskytnout provozovateli knihovnyprovozovateli knihovny účastnící se mezinárodní meziknihovní službymeziknihovní služby metodickou pomoc. Vyhláška dále stanoví podrobnosti o vedení evidence knihovního fonduknihovního fondu a náležitosti zápisu o výsledku revize knihovního fonduknihovního fondu. § 2 Náležitosti žádosti o zprostředkování knihovního dokumentu (1) Žádost o zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu se podává v písemné, popřípadě elektronické formě a obsahuje a) údaje umožňující identifikaci knihovního dokumentuknihovního dokumentu, např. název, označení autoraautora, označení vydavatele, místo, pořadí a rok vydání, číslo knihovního dokumentuknihovního dokumentu v mezinárodních registračních systémech, b) údaje umožňující identifikaci žádající knihovnyknihovny, například její název a adresu, telefonní číslo, faxové číslo a elektronickou adresu, c) údaje umožňující identifikaci dožádané knihovnyknihovny, d) požadavky na způsob zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu, e) lhůtu, ve které má být žádost vyřízena. (2) Žádost o zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu, který nemá charakter tiskoviny, obsahuje kromě údajů uvedených v odstavci 1 rovněž technickou specifikaci knihovního dokumentuknihovního dokumentu. § 3 Určení provozovatelů knihoven k zajištění mezinárodní meziknihovní služby (1) Povinnost předávat žádosti o zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu v rámci meziknihovní službymeziknihovní služby zahraničním knihovnámknihovnám, případně poskytnout provozovateli knihovnyprovozovateli knihovny účastnící se mezinárodní meziknihovní službymeziknihovní služby metodickou pomoc má provozovatel a) Národní knihovnyknihovny České republiky, b) Státní technické knihovnyknihovny, c) KnihovnyKnihovny Akademie věd České republiky, d) Moravské zemské knihovnyknihovny v Brně, e) Vědecké knihovnyknihovny v Olomouci, f) Národní lékařské knihovnyknihovny. (2) Žádosti o zprostředkování knihovního dokumentuknihovního dokumentu v rámci meziknihovní službymeziknihovní služby zahraničním knihovnámknihovnám se předávají a o metodickou pomoc se žádá prostřednictvím knihovenknihoven uvedených v odstavci 1. Podrobnosti o vedení evidence knihovního fondu § 4 (1) Provozovatel knihovnyProvozovatel knihovny v rámci evidence knihovního fonduknihovního fondu vede a) přírůstkový seznam, do kterého se zaznamenávají všechny knihovní dokumentyknihovní dokumenty získané pro knihovní fondknihovní fond knihovnyknihovny, a b) seznam úbytků, do kterého se zaznamenávají úbytky knihovních dokumentůknihovních dokumentů. (2) Přírůstkový seznam a seznam úbytků lze vést formou několika dílčích seznamů. § 5 (1) Záznam v přírůstkovém seznamu obsahuje a) datum zapsání, b) přírůstkové číslo knihovního dokumentuknihovního dokumentu, c) způsob nabytí knihovního dokumentuknihovního dokumentu, d) označení autoraautora, název, místo a rok vydání knihovního dokumentuknihovního dokumentu, včetně případného omezení doby jeho platnosti nebo jiných údajů zaručujících nezaměnitelnost knihovního dokumentuknihovního dokumentu. (2) Do přírůstkového seznamu se zaznamenávají jednotlivé knihovní dokumentyknihovní dokumenty s výjimkou materiálů zpracovávaných skupinově. Záznam skupinově zpracovávaných materiálů je dán charakterem těchto materiálů a způsobem jejich odborného knihovnického zpracování. U periodického tisku se jako knihovní dokumentknihovní dokument zaznamenává ukončený ročník nebo svazek. § 6 (1) Záznam v seznamu úbytků obsahuje a) datum zapsání, b) pořadové číslo záznamu, c) přírůstkové číslo knihovního dokumentuknihovního dokumentu a případně i jeho signaturu, d) označení autoraautora, název, místo a rok vydání knihovního dokumentuknihovního dokumentu, popřípadě jiné údaje zaručující nezaměnitelnost knihovního dokumentuknihovního dokumentu, e) důvod odpisu nebo vyřazení knihovního dokumentuknihovního dokumentu s odvoláním na příslušný schvalovací doklad. (2) Jde-li o hromadně vyřazované knihovní dokumentyknihovní dokumenty, zaznamenané ve zvláštním seznamu, který obsahuje údaje uvedené v odstavci 1 písm. c) a d), lze záznam v seznamu úbytků provést odkazem na tento seznam. (3) Do seznamu úbytků se nezaznamenává vyřazení knihovních dokumentůknihovních dokumentů s omezenou dobou platnosti. § 7 Náležitosti zápisu o výsledku revize knihovního fondu Zápis o výsledku revize knihovního fonduknihovního fondu obsahuje údaje o rozsahu revize, zahrnující úsek knihovního fonduknihovního fondu, který byl revidován, a počet revidovaných knihovních dokumentůknihovních dokumentů, datum zahájení a ukončení revizních prací, údaje o podkladech použitých při revizi, jména a příjmení osob, které revizi prováděly, a jejich funkci, popřípadě pracovní zařazení a nález revize. Pokud byl při revizi zjištěn rozdíl mezi evidovaným a skutečným stavem knihovního fonduknihovního fondu, je součástí zápisu o výsledku revize knihovního fonduknihovního fondu seznam zjištěných rozdílů. § 8 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 51/1963 Sb., o evidenci knihoven jednotné soustavy, o meziknihovní výpůjční službě a o přednostním právu knihoven při získávání literatury, časopisů a jiných sbírkových materiálů. 2. Vyhláška č. 110/1965 Sb., o evidenci zahraniční literatury. 3. Směrnice Ministerstva kultury ČSR čj. 10 284/69 o evidenci a revizi knihovních fondů v knihovnách jednotné soustavy, ve znění směrnice čj. 12 216/83-II/2. § 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Dostál v. r.
Zákon č. 107/2002 Sb.
Zákon č. 107/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, a některé další zákony Vyhlášeno 20. 3. 2002, datum účinnosti 20. 3. 2002, částka 47/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 24. 4. 2019 (110/2019 Sb.) 107 ZÁKON ze dne 8. března 2002, kterým se mění zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti Čl. I Zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, se mění takto: 1. § 1 až 10 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1) až 3) znějí: „§ 1 Účel zákona Účelem zákona je co nejširší odhalení praxe komunistického režimu při potlačování politických práv a svobod vykonávané prostřednictvím tajných represivních složek totalitního státu. Zákon umožňuje zpřístupnit pronásledovaným osobám dokumenty o jejich pronásledování a zveřejnit údaje o vykonavatelích tohoto pronásledování a jejich činnosti. Zákonem se stanoví způsob zpřístupnění a zveřejnění dokumentů a údajů a působnost správních úřadů v těchto procesech. § 2 Předmět zpřístupnění a zveřejnění (1) Předmětem zpřístupnění a zveřejnění jsou zachované nebo rekonstruované dokumenty vzniklé činností bezpečnostních složek v období od 25. února 1948 do 15. února 1990, evidované v dobových spisových nebo archivních pomůckách (registrech) těchto složek nebo jim nadřízených ústředních správních orgánů. (2) Předmětem zpřístupnění a zveřejnění nejsou dokumenty, které jsou vyňaty ze zpřístupnění z důvodu hodného zvláštního zřetele, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Důvodem hodným zvláštního zřetele je předpoklad, že zpřístupnění nebo zveřejnění by mohlo poškodit zájmy České republiky v mezinárodních stycích, její zájmy bezpečnostní anebo vést k vážnému ohrožení života osoby. (4) K vynětí dokumentu ze zpřístupnění a zveřejnění je třeba návrhu orgánu příslušného podle tohoto zákona ke zpřístupňování, se kterým vyslovil souhlas orgán Poslanecké sněmovny pro sledování procesu zpřístupňování (dále jen „orgán Poslanecké sněmovny“). (5) K vyžádání souhlasu předloží orgán příslušný k zpřístupňování dokument, o kterém má být rozhodnuto, a návrh na vynětí s odůvodněním. Orgán Poslanecké sněmovny se k návrhu vysloví do 60 dnů od jeho doručení. Vyslovení se orgánu Poslanecké sněmovny není správním rozhodnutím. (6) Orgán Poslanecké sněmovny dále sleduje a vyhodnocuje skutečnosti, které se týkají rozsahu a úplnosti zpřístupňování dokumentů. O výsledcích tohoto sledování a vyhodnocování činí orgán Poslanecké sněmovny veřejná prohlášení. (7) Orgán Poslanecké sněmovny má 5 členů. Jednání orgánu Poslanecké sněmovny je neveřejné. Jednou ročně předkládá orgán Poslanecké sněmovny na schůzi Poslanecké sněmovny zprávu o činnosti. Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustavení a jednání orgánu Poslanecké sněmovny ustanoveními zvláštního zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny pro jeho orgány. (8) Poslanci, kteří jsou členy orgánu Poslanecké sněmovny, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce v tomto orgánu, a to i po jeho zániku. § 3 Výklad pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) svazkem samostatný dokumentační soubor založený a vedený bezpečnostními složkami a evidovaný v evidenčních pomůckách statisticko-evidenčního odboru Federálního ministerstva vnitra, jednotlivých správ bezpečnostních složek, evidenčních nebo archivních pomůckách archivu Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) nebo statisticko-evidenčních oddělení krajských správ Sboru národní bezpečnosti anebo jejich předchůdců; svazek je buď osobním svazkem, nebo svazkem s osobními údaji, b) osobním svazkem svazek vedený o konkrétní fyzické osobě zařazené do příslušné evidence osob, c) svazkem s osobními údaji svazek vedený o konkrétní instituci nebo seskupení osob (objektech), který v této souvislosti obsahuje údaje vypovídající o konkrétních fyzických osobách, tj. zejména objektový svazek, d) záznamem zachycujícím výsledky nasazení prostředků zpravodajské techniky nebo sledování Státní bezpečnosti záznam o provedení pomocných zpravodajských úkonů sloužících k utajenému získávání informací o osobách, e) personálním (kádrovým) spisem příslušníka bezpečnostní složky spis vedený služebním orgánem o příslušníkovi bezpečnostních složek obsahující údaje o vzniku, průběhu a skončení jeho služebního poměru; výpisem z něho je osobní evidenční karta příslušníka, f) dokumentem všechny druhy svazků, podsvazků, informačních výstupů ze svazků, záznamů, personálních (kádrových) spisů a osobních evidenčních karet, které jsou předmětem zpřístupňování nebo zveřejňování podle tohoto zákona, g) bezpečnostní složkou Státní bezpečnost, Hlavní správa vojenské kontrarozvědky Sboru národní bezpečnosti (III. správa), zpravodajská správa Hlavní správy Pohraniční stráže a ochrany státních hranic, odbor vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy anebo předchůdci těchto složek, v období od 25. února 1948 do 15. února 1990, h) Státní bezpečností součásti bývalé Státní bezpečnosti, jako složky Sboru národní bezpečnosti,1) Hlavní správa rozvědky Sboru národní bezpečnosti (I. správa), Hlavní správa kontrarozvědky Sboru národní bezpečnosti (II. správa), Správa sledování Sboru národní bezpečnosti (IV. správa), Správa zpravodajské techniky Sboru národní bezpečnosti (VI. správa), Správa pasů a víz Sboru národní bezpečnosti, územní útvary vykonávající činnosti těchto součástí anebo předchůdci těchto součástí a útvarů, i) osobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složky osoba, o které byl kdykoliv v období od 25. února 1948 do 15. února 1990 příslušnou bezpečnostní složkou evidován svazek v kategoriích rezident, agent, informátor, držitel propůjčeného bytu anebo držitel konspiračního bytu. Zpřístupnění dokumentů v působnosti Ministerstva vnitra § 4 (1) Ministerstvo je povinno na žádost fyzické osoby starší 18 let občana České republiky, který není ve výkonu trestu ani vazby, a) sdělit, zda je o ní v zachovaných informačních systémech svazků vzniklých činností Státní bezpečnosti evidován osobní svazek anebo svazek s osobními údaji a zda je tento svazek zachován a dále zda je zachován záznam zachycující výsledky nasazení prostředků zpravodajské techniky nebo sledování Státní bezpečnosti proti ní a zda je o tom zachován informační výstup ze svazků nebo akcí, b) zpřístupnit jí kopii zachovaného svazku uvedeného v písmenu a), a pokud je v něm obsaženo jméno nebo nepravé (krycí) jméno osoby evidované jako spolupracovník nebo příslušník bezpečnostní složky, zpřístupnit i 1. kopii zachovaného osobního svazku této osoby evidované jako spolupracovník bezpečnostní složky, nejde-li o cizince, a 2. kopii zachovaného personálního (kádrového) spisu tohoto příslušníka bezpečnostní složky, c) zpřístupnit jí zachovaný záznam zachycující výsledky nasazení zpravodajské techniky a sledování Státní bezpečnosti proti ní, jakož i zachovaný informační výstup ze svazků, v nichž je uvedena, včetně kopie zachovaného personálního (kádrového) spisu příslušníka bezpečnostní složky uvedeného v tomto informačním výstupu. (2) Po smrti osoby uvedené v odstavci 1 má ministerstvo povinnosti uvedené v odstavci 1 také na základě žádosti podané osobou oprávněnou uplatnit právo na ochranu osobnosti zemřelého.2) (3) Je-li veden soudní spor v souvislosti s rehabilitačním řízením podle § 5 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České republiky č. 164/1994 Sb., bude osobám oprávněným ve smyslu § 3 téhož zákona3) umožněn přístup do svazků založených a vedených Státní bezpečností o osobách, které již nežijí a kterým byla způsobena majetková nebo jiná křivda ve smyslu § 1 téhož zákona, za účelem získání případného důkazního materiálu týkajícího se skutečností uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) a § 2 odst. 2 písm. a) a b) téhož zákona.3) § 5 Ministerstvo je dále povinno na žádost fyzické osoby starší 18 let a) sdělit, zda je v zachovaných informačních systémech svazků vzniklých činností Státní bezpečnosti evidován jí požadovaný svazek s osobními údaji, a zda je zachován, nejde-li o cizince, b) sdělit, zda osoba jí uvedená je evidována jako spolupracovník Státní bezpečnosti, a zda je osobní svazek této osoby zachován, nejde-li o cizince, c) zpřístupnit jí kopii zachovaného svazku uvedeného v písmenu a) a dokument uvedený v písmenu b), nejde-li o cizince, d) zpřístupnit jí kopii zachovaného personálního (kádrového) spisu anebo osobní evidenční karty příslušníka Státní bezpečnosti, které jsou obsaženy v seznamu zveřejněném ministerstvem podle § 7. § 6 Zpřístupnění dokumentů v působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva spravedlnosti (1) Na žádost fyzické osoby starší 18 let nebo osoby podle § 4 odst. 2 je povinno a) Ministerstvo obrany sdělit informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty vzniklé z činnosti Hlavní správy vojenské kontrarozvědky Sboru národní bezpečnosti (III. správa) a dokumenty vzniklé z činnosti dalších bezpečnostních složek, evidované v evidenčních pomůckách této správy nebo v archivních a evidenčních pomůckách archivů ozbrojených sil, b) Ministerstvo spravedlnosti sdělit informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty vzniklé z činnosti odboru vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy; jde-li o osobní svazek osoby evidované jako spolupracovník odboru vnitřní ochrany, zpřístupní se tehdy, byla-li taková osoba využita ve prospěch Státní bezpečnosti. (2) Za účelem zpřístupnění dokumentů uvedených v odstavci 1 provozuje Ministerstvo obrany a Ministerstvo spravedlnosti informační systém dokumentů. (3) Na postup při podávání žádostí o zpřístupnění dokumentů uvedených v odstavci 1 a na jejich vyřizování, jakož i na provozování informačních systémů dokumentů uvedených v odstavci 2 a na zveřejňování evidenčních podkladů se vztahují obdobně ustanovení tohoto zákona o podávání žádostí o zpřístupnění dokumentů ministerstva a jejich vyřizování a o provozování informačního systému ministerstva a zveřejňování evidenčních podkladů ministerstvem. Dokumenty uvedené v odstavci 1 se zpřístupňují v rozsahu a způsobem, jakým se podle tohoto zákona zpřístupňují dokumenty ministerstvem. § 7 Zveřejnění evidenčních podkladů a seznamu personálních spisů (1) Ministerstvo a Ministerstvo obrany vydají tiskem a na elektronických médiích evidenční záznamy ze zachovaných a nebo zrekonstruovaných protokolů, svazků a dalších evidenčních pomůcek bezpečnostních složek, z jejich informačních systémů dokumentů v rozsahu objektových svazků a svazků osob evidovaných jako spolupracovníci Státní bezpečnosti nebo spolupracovníci Hlavní správy vojenské kontrarozvědky Sboru národní bezpečnosti (III. správa), s údaji o datu zavedení svazku, jeho pohybu a archivování, druhu svazku a jeho změně, osobách, nejde-li o cizince, nebo o objektech, k nimž jsou svazky evidovány, pokud jsou takové údaje zachovány. (2) Ministerstvo spravedlnosti vydá tiskem a na elektronických médiích přepis protokolu svazků odboru vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy v rozsahu objektových svazků a svazků osob evidovaných jako spolupracovníci tohoto odboru, pokud byly využity ve prospěch Státní bezpečnosti. (3) Ministerstvo a Ministerstvo obrany průběžně vydávají tiskem a na elektronických médiích seznam personálních (kádrových) spisů příslušníků bezpečnostních složek zpřístupněných podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 2, zároveň s uvedením data zařazení příslušníka do bezpečnostní složky, služebních funkcí vykonávaných příslušníkem v bezpečnostní složce a data ukončení tohoto zařazení. Postup zpřístupnění dokumentů § 8 Žádost (1) Zpřístupnění dokumentů podle § 4 a 5 se uskutečňuje na základě žádosti. Žádost se podává písemně ministerstvu. (2) V žádosti uvede žadatel své jméno, příjmení, rodné číslo nebo, nemá-li je, datum narození a svou adresu. V žádosti uvede dále a) své státní občanství, včetně předchozích, předchozí změny svého příjmení, místo narození, trvalý pobyt na území České republiky, včetně názvu kraje předchozích trvalých pobytů, pokud jej má nebo měl, žádá-li o zpřístupnění dokumentů podle § 4 odst. 1, b) název instituce nebo organizované skupiny osob, k níž se má objektový svazek vztahovat, nebo příjmení, popřípadě též jméno a další identifikační znaky osoby, na kterou se dotazuje, zda byla evidována jako spolupracovník Státní bezpečnosti, žádá-li o zpřístupnění svazků podle § 5 písm. b), c) označení personálního (kádrového) spisu, pod kterým je uveden v seznamu zveřejněném ministerstvem podle § 7, žádá-li o zpřístupnění takového spisu podle § 5 písm. d), d) jméno, příjmení a rodné číslo zemřelého nebo, nemá-li je, jeho datum narození a údaje o zemřelém uvedené v písmenu a), jestliže je žadatel osobou oprávněnou k podání žádosti podle § 4 odst. 2. (3) Žádost opatří žadatel svým úředně ověřeným podpisem. Úřední ověření podpisu není potřebné, pokud žadatel při osobním podání prokáže svou totožnost. § 9 Vyřízení žádosti (1) Žádost, která neobsahuje náležitosti stanovené v § 8 odst. 2 nebo 3, ministerstvo bez zbytečného odkladu odmítne s uvedením zjištěných vad žádosti; učiní tak vždy písemně do vlastních rukou žadatele, s výjimkou případů, kdy žadatel vzal při ústním jednání prohlášením do protokolu svou žádost zpět. (2) Žádost o zpřístupnění osobního svazku, která obsahuje náležitosti stanovené v § 8 odst. 2 a 3, ministerstvo vyřídí ve lhůtě do 90 dnů ode dne doručení žádosti písemnou odpovědí do vlastních rukou žadatele. (3) Žádost o zpřístupnění dokumentů, které nejsou osobním svazkem, obsahuje-li náležitosti stanovené v § 8 odst. 2 a 3, ministerstvo vyřídí bez zbytečného odkladu poté, kdy k tomu zajistí technické možnosti. (4) V písemné odpovědi ministerstvo sdělí žadateli a) údaje uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a § 5 písm. a), b) místo zpřístupnění dokumentů, c) údaje o evidenčním záznamu o existenci svazku, pokud svazek není zachován, zejména jeho druh, v jakém období a kterou součástí bezpečnostní složky byl veden, d) zjištění, že žadatel je osobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složky. § 10 Způsob zpřístupnění (1) Žadatel, kterému bylo ministerstvem sděleno, že dokumenty, o něž požádal, jsou předmětem zpřístupnění, má na jejich zpřístupnění právo (dále jen „oprávněný žadatel“). (2) Zpřístupnění se uskuteční seznámením oprávněného žadatele s kopiemi dokumentů na místě, které mu ministerstvo sdělilo v písemné odpovědi. (3) Právo na zpřístupnění dokumentů uvedených v § 4 odst. 1 má vedle oprávněného žadatele rovněž fyzická osoba, která předloží souhlas oprávněného žadatele s jeho úředně ověřeným podpisem. Dokumenty se této osobě zpřístupňují v rozsahu a způsobem, jakým se zpřístupňují oprávněnému žadateli. Pokud souhlas nemůže být udělen ani oprávněným žadatelem, ani osobami prokazujícími právo na ochranu osobnosti zemřelého, může o zpřístupnění rozhodnout orgán Poslanecké sněmovny. 1) § 9 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti. 2) § 15 občanského zákoníku. 3) Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10e, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4) a 5) znějí: „§ 10a Ochrana osobních údajů (1) Ministerstvo před zpřístupněním dokumentu oprávněnému žadateli znečitelní v kopii dokumentu datum narození a bydliště jiných osob, jakož i všechny údaje o jejich soukromém a rodinném životě, o jejich trestné činnosti, zdraví a majetkových poměrech. Pokud je zpřístupňovaným dokumentem kádrový (personální) spis příslušníka bezpečnostní složky, znečitelní se v něm též všechny údaje o osobách stojících mimo služební a veřejnou činnost příslušníka. (2) Pokud fyzická osoba, k níž je evidován osobní svazek nebo svazek s osobními údaji, předá ministerstvu vlastní vyjádření k obsahu svazku anebo k faktu registrace v evidenci v informačních systémech svazků bezpečnostních složek, je ministerstvo povinno zařadit vyjádření k údajům o této osobě jako nedílnou součást dokumentu a zpřístupňovat ji oprávněným žadatelům zároveň s dokumenty či záznamy o evidenci. § 10b Žádost o sdělení pravých jmen Oprávněný žadatel může při seznamování se s zpřístupněným dokumentem požádat ministerstvo o sdělení pravého jména osoby, která je v něm uvedena pod nepravým (krycím) jménem. Pokud je osoba, která je v dokumentu uvedena pod nepravým (krycím) jménem, osobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složky a ztotožnění jmen je možné, ministerstvo oprávněnému žadateli neprodleně na místě vyhoví. § 10c Vydání kopie dokumentu (1) Ministerstvo vydá oprávněnému žadateli na jeho žádost podanou při seznamování se s zpřístupněným dokumentem jednu kopii celého dokumentu nebo vybrané části podle jeho výběru. Ministerstvo každou stranu vydané kopie označí razítkem. Převzetí vydané kopie oprávněný žadatel potvrdí podpisem. (2) Za vydání kopie vybírá ministerstvo správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4) § 10d Informační systém dokumentů (1) Za účelem zpřístupnění a zveřejnění dokumentů provozuje ministerstvo informační systém dokumentů. (2) V informačním systému dokumentů eviduje ministerstvo dokumenty, které jsou předmětem zpřístupnění a zveřejnění, uchovává údaje o oprávněných žadatelích, a pokud je oprávněným žadatelem osoba oprávněná podle § 4 odst. 2, údaje o zemřelé osobě uvedené v § 4 odst. 1. (3) Ministerstvo není povinno ověřovat, zda údaje obsažené v dokumentu a údaje získané do informačního systému dokumentů ze zachovaných evidenčních pomůcek uvedených v odstavci 2 jsou přesné či pravdivé. (4) Součástí informačního systému dokumentů je evidence žádostí. V této evidenci ministerstvo uchovává žádosti podle § 8 a kopie odpovědí podle § 9 a potvrzení o převzetí kopie podle § 10c. § 10e Vyžaduje-li zpřístupnění dokumentu zjištění, zda osoba evidovaná jako spolupracovník bezpečnostní složky je státním občanem České republiky, může orgán příslušný podle tohoto zákona ke zpřístupňování činit taková zjištění v informačním systému evidence obyvatelstva.5) 4) Položka 3 Sazebníku správních poplatků, který je přílohou zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).“. Čl. II Přechodná ustanovení k části první 1. Žádost o zpřístupnění dokumentů v působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva spravedlnosti podle čl. I bodu 1, pokud se týká ustanovení § 6 tohoto zákona lze podat nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Vyřizování žádostí podaných přede dnem účinnosti tohoto zákona, které nebylo k tomuto datu skončeno, se řídí dosavadní právní úpravou. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV V zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb., se v Sazebníku správních poplatků v položce 3 na konci zmocnění doplňuje tato věta: „Jde-li o kopie zpřístupňovaných dokumentů, vydané podle § 10c odst. 1 zákona č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb., sníží poplatek o 90 %.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 1, pokud se týká ustanovení § 7, které nabývá účinnosti dnem uplynutí jednoho roku ode dne vyhlášení tohoto zákona. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Nařízení vlády č. 98/2002 Sb.
Nařízení vlády č. 98/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity Vyhlášeno 22. 3. 2002, datum účinnosti 15. 4. 2002, částka 43/2002 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ ČÁST (§ 1 — § 13) * ČÁST DRUHÁ - ZVLÁŠTNÍ ČÁST (§ 14 — § 23) * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 24 — § 24) Aktuální znění od 1. 3. 2007 (38/2007 Sb.) 98 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. února 2002, kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity Vláda nařizuje podle § 12 odst. 2 a § 13 odst. 2 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, a k provedení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb.: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST § 1 Předmět úpravy (1) Toto nařízení upravuje podmínky a způsob poskytování dotacídotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin, na zachování a rozvoj kultury, tradic a jazyků příslušníků národnostních menšin, na rozšiřování a přijímání informací v jazycích příslušníků národnostních menšin, které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, jakož i ke vzdělávání v jazycích národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity (dále jen „dotacedotace“). (2) DotaceDotace na činnosti uvedené v odstavci 1 jsou poskytovány fyzickým nebo právnickým osobám v souladu se zvláštním právním předpisem.1) § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) poskytovatelemposkytovatelem ústřední orgán státní správy, který vyhlašuje a uskutečňuje výběrové dotační řízenívýběrové dotační řízení a rozhoduje o účelovém poskytování dotacídotací na projektyprojekty, b) žadatelemžadatelem ten, kdo se podáním žádosti o poskytnutí dotacedotace na projektprojekt (dále jen „žádost“) uchází o poskytnutí dotacedotace, c) příjemcempříjemcem ten žadatelžadatel, v jehož prospěch bylo o poskytnutí dotacedotace poskytovatelemposkytovatelem rozhodnuto a jenž je realizátorem projektuprojektu, d) projektemprojektem popis činnosti se zaměřením na aktivity příslušníků národnostních menšin nebo činnosti ve prospěch národnostních menšin, a to v oblasti 1. uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních menšin, 2. rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin nebo o národnostních menšinách ve společnosti, 3. vzdělávání v jazycích národnostních menšin, multikulturní výchovy a vzdělávacích programech podporujících rozvoj tolerance a respekt k odlišné identitě druhých, nebo 4. podpory integrace příslušníků romské komunity, e) výběrovým dotačním řízenímvýběrovým dotačním řízením proces zahrnující vyhlášení výběrového dotačního řízenívýběrového dotačního řízení, dále podávání žádostí, hodnocení žádostí, navržení výše finanční částky na jejich realizaci a vydání rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace.2) § 3 Postup stanovení finanční spoluúčasti státu (1) PoskytovatelPoskytovatel navrhne po projednání s Radou vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“), popřípadě s jejím předsedou, na každý rozpočtový rok ve své kapitole státního rozpočtu specifický závazný ukazatel na aktivity příslušníků národnostních menšin nebo na činnosti ve prospěch národnostních menšin, včetně specifického závazného ukazatele na podporu integrace příslušníků romské komunity, a to zejména a) Ministerstvo kultury pro oblasti podle § 2 písm. d) bodů 1, 2 a 4, b) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro oblasti podle § 2 písm. d) bodů 2 až 4, c) Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad vlády České republiky pro oblast podle § 2 písm. d) bodu 4. (2) PoskytovatelPoskytovatel navrhne po projednání s Radou vlády České republiky pro záležitosti romské komunity (dále jen „Rada pro romské záležitosti“), popřípadě s jejím předsedou, návrh specifického závazného ukazatele na podporu integrace příslušníků romské komunity. § 4 Vyhlášení výběrového dotačního řízení PoskytovatelPoskytovatel vyhlašuje alespoň jednou v kalendářním roce v termínu projednaném s Radou výběrová dotační řízenívýběrová dotační řízení na podporu projektůprojektů aktivit příslušníků národnostních menšin a prostřednictvím Rady ve spolupráci s Radou pro romské záležitosti na projektyprojekty podporující integraci příslušníků romské komunity. Vyhlášení výběrového dotačního řízenívýběrového dotačního řízení včetně jeho podmínek oznámí poskytovatelposkytovatel prostřednictvím celostátního periodického tisku a na své úřední desce. § 6 Žádost (1) Žádost musí být zpracována podle podmínek stanovených poskytovatelemposkytovatelem a podána na jím předepsaném formuláři. Podmínky pro zpracování žádosti a vzor formuláře zveřejní poskytovatelposkytovatel na své úřední desce. (2) Součástí žádosti musí být popis projektuprojektu a rozpočet na jeho uskutečňování. K žádosti žadatelžadatel přiloží prohlášení, že nemá ke dni podání žádosti splatný závazek ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státnímu fondu, rozpočtu územního samosprávného celku nebo ke zdravotní pojišťovně, a dále souhlas se zveřejněním identifikačních údajů a výše poskytnuté dotacedotace. (3) ProjektProjekt musí být uskutečněn v příslušném kalendářním roce; v případě víceletého projektuprojektu je nutné předložit celý projektprojekt včetně rozpočtu dle jednotlivých let a samostatně přesně vyčíslit část, která bude realizována v příslušném kalendářním roce. § 7 Hodnocení žádostí (1) Žádosti jsou vyhodnocovány ve výběrových dotačních řízeníchvýběrových dotačních řízeních poskytovateleposkytovatele. Za tím účelem zřizuje poskytovatelposkytovatel výběrovou dotační komisi. Při jmenování členů výběrové dotační komise přihlíží poskytovatelposkytovatel k návrhům Rady. Příslušníci národnostních menšin musí být zastoupeni v každé výběrové dotační komisi hodnotící žádosti se zaměřením na aktivity příslušníků národnostních menšin nebo činnosti ve prospěch příslušníků národnostních menšin. (2) Ve výběrové dotační komisi poskytovateleposkytovatele pro hodnocení žádostí v oblasti integrace příslušníků romské komunity musí být zástupci Rady pro romské záležitosti. (3) O výsledcích výběrového dotačního řízenívýběrového dotačního řízení informuje poskytovatelposkytovatel Radu bezprostředně. Rozhodne-li poskytovatelposkytovatel o poskytnutí dotacedotace na projektprojekt, zveřejní na své úřední desce přehled o tom, komu a v jaké výši byla dotacedotace poskytnuta; do té doby jsou výsledky výběrového dotačního řízenívýběrového dotačního řízení neveřejné. Stejný postup platí v případě žádostí zaměřených na integraci příslušníků romské komunity ve vztahu k Radě pro romské záležitosti. § 8 Podmínky poskytnutí a použití dotace (1) DotaciDotaci lze poskytnout a použít pouze na účel uvedený v rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace. Případné změny podmínek nebo výše dotacedotace stanovených v rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace lze provést pouze na základě písemné žádosti příjemcepříjemce, doručené poskytovateliposkytovateli nejpozději do 31. října roku poskytnutí dotacedotace, vydáním nového rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace. Nové rozhodnutí v části, kterou upravuje, nahrazuje původní rozhodnutí, které zůstává v ostatním nedotčeno. (2) DotaciDotaci lze poskytnout žadatelůmžadatelům, vykonávají-li prokazatelně činnost ve prospěch příslušníků národnostních menšin nejméně 1 rok. V případě hodném zvláštního zřetele může poskytovatelposkytovatel upustit od podmínky jednoho roku. (3) Na dotacidotaci není právní nárok.4) DotaciDotaci lze poskytnout žadateližadateli, který nemá ke dni podání žádosti splatný závazek ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státnímu fondu, rozpočtu územního samosprávného celku nebo ke zdravotní pojišťovně; tuto skutečnost prokazuje žadatelžadatel prohlášením podle § 6 odst. 2. (4) DotaciDotaci lze poskytnout na úhradu nejvýše 70 % rozpočtovaných nákladů na schválený projektprojekt, přičemž celková výše dotacedotace nesmí překročit 70 % skutečných nákladů; úhradu 30 % skutečných nákladů na uskutečnění schváleného projektuprojektu je příjemcepříjemce povinen zajistit z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu. V případech hodných zvláštního zřetele může poskytovatelposkytovatel procentní podíl dotacedotace na projektuprojektu zvýšit. (5) Při stanovení výše dotacedotace podle odstavce 4 se bere v úvahu výše mzdových nákladů na úrovni mezd srovnatelných s odměňováním obdobné činnosti v rozpočtové sféře podle zvláštního právního předpisu.5) (6) Z dotacedotace na realizaci projektuprojektu lze uhradit náklady spojené s pracovními cestami na území České republiky do výše stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.6) Na úhradu cestovních nákladů do zahraničí lze prostředky z poskytnuté dotacedotace použít pouze v případě, pokud uskutečnění zahraniční cesty je nezbytnou součástí projektuprojektu. (7) DotaceDotace podle tohoto nařízení nemá charakter dotacedotace na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného majetku. DotaciDotaci na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku lze poskytnout postupem podle zvláštního právního předpisu.7) (8) Z dotacedotace nelze hradit výdaje na pohoštění a dary a odměny statutárních orgánů právnických osob. § 8a Dotace na projekty z fondů Evropské unie DotaciDotaci lze poskytnout též na projektyprojekty realizované s finanční podporou z Evropského sociálního fondu či jiných fondů Evropské unie, pokud zaměření těchto projektůprojektů odpovídá oblastem uvedeným v § 2 písm. d). § 10 Příjemce (1) Dojde-li ke změně identifikačních údajů o příjemcipříjemci uvedených v rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace, je příjemcepříjemce povinen tuto změnu neprodleně písemně oznámit poskytovateliposkytovateli. (2) V případě, že se projektprojekt neuskutečnil, příjemcepříjemce dotacedotace je povinen vrátit v tomtéž roce finanční prostředky na účet, z něhož byla dotacedotace na realizaci projektuprojektu poskytnuta. (3) V případě, že je projektprojekt ukončen předčasně v průběhu roku, příjemcepříjemce je povinen předložit údaje o finančním vypořádání dotacedotace nejpozději do 30 dnů od ukončení projektuprojektu a vrátit finanční prostředky zpět na účet, z něhož byly čerpány, pokud to lze realizovat do 31. prosince příslušného roku, nebo na depozitní účet poskytovateleposkytovatele.9) § 11 Kontrola a finanční vypořádání (1) Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání dotacedotace podle tohoto nařízení a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení finančních prostředků platí zvláštní právní předpis.10) (2) PříjemcePříjemce dotacedotace odpovídá za hospodárné využití poskytnutých finančních prostředků v souladu s účely, pro které byly poskytnuty, a za řádné vypořádání dotacedotace. (3) PříjemcePříjemce dotacedotace ze státního rozpočtu předloží poskytovateliposkytovateli nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku údaje o finančním vypořádání dotacedotace.9) (4) V případě, že příjemcepříjemce dotacedotace neprovede ve stanoveném termínu finanční vypořádání dotacedotace, nebude mu v roce, v němž měl vypořádání dotacedotace provést, poskytnuta další dotacedotace. (5) Finanční vypořádání dotacídotací na aktivity příslušníků národnostních menšin za uplynulý rok uzavře poskytovatelposkytovatel do 1. března následujícího roku; výsledky kontroly finančního vypořádání poskytnutých dotacídotací postoupí poskytovatelposkytovatel na vědomí Radě do 31. března; v případě projektůprojektů zaměřených na integraci příslušníků romské komunity tak učiní na vědomí Radě pro romské záležitosti. Tím není dotčena povinnost poskytovateleposkytovatele postupovat podle zásad a termínů finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.11) (6) Věcnou kontrolu realizace vybraných projektůprojektů na aktivity příslušníků národnostních menšin provádí poskytovatelposkytovatel. § 12 Zpráva o využití dotací Předseda Rady ve spolupráci s předsedou Rady pro romské záležitosti a ve spolupráci s poskytovateliposkytovateli, z jejichž rozpočtových kapitol byly poskytnuty dotacedotace na aktivity příslušníků národnostních menšin, předkládá vládě každoročně v rámci souhrnné zprávy o národnostní situaci na území České republiky rovněž vyhodnocení využití dotacídotací poskytnutých podle tohoto nařízení za období předcházejícího kalendářního roku. § 13 Zveřejňování informací a evidence dotací Rada ve spolupráci s poskytovateliposkytovateli zveřejňuje přehled o schválených dotacíchdotacích na aktivity příslušníků národnostních menšin na své stránce v dálkově přístupném informačním systému Úřadu vlády. Stejně postupuje Rada pro romské záležitosti při zveřejňování přehledu o schválených dotacíchdotacích na projektyprojekty podpory integrace příslušníků romské komunity. ČÁST DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ ČÁST Podpora uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních menšin § 14 (1) Cílem podpory je uchování a rozvoj kultur příslušníků národnostních menšin žijících v České republice, studium, rozbory a dokumentace národnostních kultur a lidových tradic menšin, porozumění a tolerance ve společnosti, poznání historie, tradic a kultur různých etnik, zlepšení komunikace mezi většinovou společností a menšinami. PoskytovatelemPoskytovatelem dotacídotací na tyto aktivity je Ministerstvo kultury. (2) Finanční prostředky na podporu aktivit uvedených v odstavci 1 navrhne Ministerstvo kultury na základě doporučení Rady jako specifický závazný ukazatel Podpora kulturních aktivit národnostních menšin ve své kapitole státního rozpočtu na každý rozpočtový rok. § 15 DotaceDotace mohou být poskytnuty na projektyprojekty pro a) divadla, b) muzea, c) galerie, d) knihovny, e) dokumentační činnost, f) vydávání neperiodických publikací, g) vydávání periodických publikací, pokud nejde o dotacedotace podle § 17, h) další aktivity příslušníků národnostních menšin, zejména umělecké, kulturně vzdělávací akce, studium, rozbory a dokumentace národnostních kultur a lidových tradic národnostních menšin, publikační činnost, multietnické akce. Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin § 16 (1) Cílem podpory ze státního rozpočtu je vytvářet podmínky pro rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin. PoskytovatelemPoskytovatelem dotacídotací pro tento účel je Ministerstvo kultury. (2) Finanční prostředky na podporu aktivit uvedených v odstavci 1 navrhne Ministerstvo kultury na základě doporučení Rady jako specifický závazný ukazatel Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin ve své kapitole státního rozpočtu na každý rozpočtový rok. § 17 Podpora projektůprojektů se zaměřením na rozšiřování a přijímání informací se týká a) periodického tisku vydávaného v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin (dále jen „tisk v jazycích národnostních menšin“), b) rozhlasového nebo televizního vysílání v jazycích národnostních menšin či v převážné míře v jazycích národnostních menšin (dále jen „vysílání v jazycích národnostních menšin“). § 18 (1) O dotacidotaci na podporu projektuprojektu podle § 17 písm. a) může žadatelžadatel požádat pouze tehdy, předloží-li projektprojekt na vydávání tiskoviny, která splňuje podmínky zvláštního právního předpisu.12) (2) Výběrové dotační řízeníVýběrové dotační řízení je určeno na podporu vydávání tisku v jazycích národnostních menšin, který není vydáván za účelem dosažení zisku a je veřejně šířen na území České republiky. (3) Výběrového dotačního řízeníVýběrového dotačního řízení na vydávání tisku v jazycích národnostních menšin se mohou zúčastnit právnické i fyzické osoby, které se ve své činnosti zaměřují na národnostně menšinovou činnost. (4) ŽadatelŽadatel o dotacidotaci na vydávání tisku v jazycích národnostních menšin předloží poskytovateliposkytovateli zdůvodnění žádosti včetně předpokládaných příjmů a nákladů, údajů o zaměření titulu, způsobu rozšiřování a dalších údajů, pokud o ně poskytovatelposkytovatel požádá. (5) DotaceDotace na vydávání tisku v jazycích národnostních menšin může být poskytnuta pouze na prokazatelné náklady spojené s jeho vydáváním nebo rozšiřováním. § 18a (1) Výběrové dotační řízeníVýběrové dotační řízení je určeno na podporu vysílání v jazycích národnostních menšin, které není provozováno za účelem dosažení zisku a je šířeno na území České republiky. (2) Výběrového dotačního řízeníVýběrového dotačního řízení na podporu vysílání v jazycích národnostních menšin se mohou zúčastnit právnické i fyzické osoby oprávněné vykonávat činnost v oblasti rozhlasového a televizního vysílání podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání13) a které se ve své činnosti zaměřují na národnostně menšinovou činnost. (3) ŽadatelŽadatel o dotacidotaci na podporu vysílání v jazycích národnostních menšin předloží poskytovateliposkytovateli zdůvodnění žádosti včetně předpokládaných příjmů a nákladů, údajů o zaměření projektuprojektu, způsobu vysílání a dalších údajů, pokud o ně poskytovatelposkytovatel požádá. (4) DotaceDotace na podporu vysílání v jazycích národnostních menšin může být poskytnuta pouze na prokazatelné náklady spojené s výrobou programů a jejich šířením. Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy § 19 (1) Cílem podpory je vytvářet podmínky pro naplňování státní politiky v oblasti vzdělávání v jazycích národnostních menšin, multikulturní výchovy a programu podpory vzdělávání žáků pocházejících z odlišného jazykového a kulturního prostředí. Podpora projektůprojektů multikulturní výchovy dětí a mládeže směřuje k posilování vědomí obecné lidské sounáležitosti, k výchově k demokratickému občanství, poznávání historie a kultury jiných národů, ke vzájemné toleranci a proti rasismu a xenofobii. PoskytovatelemPoskytovatelem dotacídotací ze státního rozpočtu na tyto aktivity je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2) Finanční prostředky na podporu aktivit uvedených v odstavci 1 navrhne Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako specifický závazný ukazatel Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a podpora multikulturní výchovy ve své kapitole státního rozpočtu na každý rozpočtový rok. § 20 Podpora projektůprojektů se zaměřením na vzdělávání v jazycích národnostních menšin, mimoškolních a volnočasových aktivit dětí a mládeže příslušníků národnostních menšin a projektůprojektů multikulturní výchovy se týká a) jazykového vzdělávání dětí a mládeže příslušníků národnostních menšin, b) společensko kulturních aktivit a volnočasových aktivit pro děti a mládež, pokud jsou tyto aktivity zaměřeny k podpoře zachování a rozvoje tradic a identity národnostní menšiny či k podpoře rozvoje vnímavosti vůči pozitivnímu významu národnostní rozmanitosti společnosti, c) vytváření a ověřování vzdělávacích programů v oblasti národnostně menšinového vzdělávání a multikulturního vzdělávání, d) sociologických a statistických šetření bezprostředně souvisejících s oblastmi uvedenými v § 2 písm. d). Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity § 21 (1) Cílem podpory je vyrovnávání podmínek příslušníků romské komunity, zvláště v oblasti vzdělávání a sociální, s důrazem na zamezení společenského vylučování příslušníků romské komunity, postavení romských žen a zajištění spoluúčasti Romů při zavádění integračních programů, vytváření důvěry, porozumění a tolerance ve společnosti, poznání historie a tradic romské kultury, zlepšení komunikace mezi romskou komunitou a většinovou společností. PoskytovatelemPoskytovatelem dotacídotací na projektyprojekty integrace příslušníků romské komunity jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury a Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad vlády České republiky. (2) Finanční prostředky na podporu aktivit uvedených v odstavci 1 navrhnou příslušné ústřední orgány státní správy na základě doporučení Rady pro romské záležitosti jako specifický závazný ukazatel Podpora projektůprojektů integrace příslušníků romské komunity ve svých kapitolách státního rozpočtu na každý rozpočtový rok. § 22 DotaceDotace v oblasti podpory projektůprojektů integrace příslušníků romské komunity jsou poskytovány právnickým osobám. § 23 Zaměření podpory projektůprojektů v oblasti integrace příslušníků romské komunity se týká a) podpory integrace příslušníků romské komunity, zejména v oblasti společenských a kulturních aktivit a vzdělávání, b) podpory vzdělávání romských žáků a studentů, c) podpory rozvoje poskytování zvláštních sociálních služeb, d) sociologických a statistických šetření bezprostředně souvisejících s oblastmi uvedenými v § 2 písm. d). ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 24 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. dubna 2002. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Místopředseda vlády: JUDr. Rychetský v. r. 1) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. 4) § 14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. 5) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb. 9) Vyhláška č. 12/2001 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem. 10) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), § 44 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 187/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb. 11) § 2 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 12/2001 Sb. 12) Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 13) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 101/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 101/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami Vyhlášeno 29. 3. 2002, datum účinnosti 1. 4. 2002, částka 44/2002 Aktuální znění od 1. 4. 2002 101 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. března 2002, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů: Čl. I Příloha k vyhlášce č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb. a vyhlášky č. 449/2000 Sb., zní: „Příloha k vyhlášce č. 134/1998 Sb. I. TEXTOVÁ ČÁST Kapitola 1 Vysvětlení základních pojmů použitých v seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami 1.| seznam výkonů| seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami ---|---|--- 2.| zdravotní výkon| základní jednotka seznamu, popisující ucelenou činnost při poskytování zdravotní péče (dále jen výkon) 3.| kategorie výkonu| kategorie úhrady výkonu - řadí výkon mezi výkony plně hrazené, hrazené za určitých podmínek a nehrazené z veřejného zdravotního pojištění 4.| autorská odbornost| odbornost, která navrhla a odborně garantuje zdravotní výkon 5.| číslo výkonu| pětimístné číslo jednoznačně identifikující výkon v rámci seznamu výkonů 6.| název výkonu| stručný text vystihující jednoznačně podstatu výkonu 7.| popis výkonu| text, rozvíjející název výkonu, popisující výkon a případně jeho provedení 8.| OM omezení místem| omezení pro vykazování výkonu místem jeho provedení 9.| OF omezení frekvencí| omezení pro vykazování výkonu frekvencí jeho provedení vztaženou na jednoho pojištěnce a jedno nebo více časových období 10.| čas výkonu| čas výkonu v minutách. Autorská odbornost výkonu je rozhodující pro přiřazení minutové režijní sazby. Celková hodnota minutové režie výkonu se vypočte jako součin času výkonu a minutové režijní sazby příslušné k výkonům dané autorské odbornosti (viz kapitola 7). Čas výkonu vyjadřuje dobu, po kterou je pracoviště prováděním výkonu plně vytíženo. 11.| nositel nositel výkonu| zdravotnický pracovník, který se podílí na provedení výkonu. U výkonu jsou přiřazeny osobní náklady jednoho nositele výkonu, pouze výjimečně více nositelů (operační výkony a podobně). Je-li nositelem výkonu alespoň jeden lékař nebo jiný vysokoškolský pracovník, nejsou zásadně k výkonu přiřazeny osobní náklady středních zdravotnických pracovníků (jsou obsaženy v úhradě nepřímých nákladů - režii). 12.| čas čas nositele výkonu| čas, po který je daný zdravotnický pracovník zaměstnán prováděním právě tohoto jediného výkonu 13.| INDX mzdový index nositele výkonu| index, který charakterizuje kvalifikaci nositele k provedení výkonu a obtížnost provedení výkonu 14\\. | body bodová hodnota výkonu | součet všech přímých nákladů na výkon (osobních nákladů nositele výkonu, nákladů na jednoúčelové přístroje a jejich specifickou údržbu, při provedení výkonu přímo spotřebovaný zdravotnický materiál a při provedení výkonu přímo spotřebované léčivé přípravky) kalkulovaný v korunách a vyjádřený v bodech 15\\. | ZUM| zvlášť účtovaný zdravotnický materiál, který lze zvlášť účtovat k výkonu, pokud byl odůvodněně při výkonu spotřebován 16\\. | ZULP| zvlášť účtovaný léčivý přípravek, který lze zvlášť účtovat k výkonu, pokud byl odůvodněně při výkonu spotřebován 17\\. | OD| ošetřovací den 18\\. | ZP| zdravotnické prostředky Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení. 2. Pokud není v názvu výkonu, popisu výkonu, v kapitole Další pravidla pro vykazování výkonů či v omezení frekvencí u výkonu uvedeno jinak, hradí zdravotní pojišťovna jednotlivé výkony pro jednoho pojištěnce jednomu zdravotnickému zařízení v jednom dni pouze jedenkrát. Výkony prováděné na párových orgánech uhradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce v jednom dni dvakrát, pokud byly provedeny oboustranně, tedy na pravém i levém orgánu, není-li u výkonu stanoveno jinak. Výkony prováděné na jednotlivých zubech uhradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce v jednom dni jedenkrát na každý zub, na kterém byl výkon proveden. 3. Pouze pokud z důvodu náhlé změny zdravotního stavu pojištěnce dojde k novému ošetření (nová návštěva v ordinaci téhož lékaře nebo návštěva praktického lékaře či LSPP u pojištěnce) je možno při vyúčtování dalšího ošetření použít odpovídajícího výkonu podle skutečně znovu poskytnuté péče. 4. Výkon hradí zdravotní pojišťovna pouze tehdy, byl-li naplněn celý obsah výkonu. 5. Veškerá zdravotní péče, která byla vykázána prostřednictvím zdravotních výkonů zdravotní pojišťovně, musí být řádně dokumentována ve zdravotní dokumentaci pojištěnce. Zápis do dokumentace je nedílnou součástí všech zdravotních výkonů. 6. Výkon může být vykázán pouze tehdy, byl-li proveden úplně. Částečně provedený výkon nemůže být zdravotní pojišťovně vykázán. 7. Výkon nemůže být vykázán, pokud je součástí jiného vykázaného výkonu. 8. Při jedné návštěvě lze vykázat na jednoho pojištěnce pouze jeden výkon klinického vyšetření jedné odbornosti. 9. Pokud zdravotnické zařízení vykáže při jedné návštěvě současně dva výkony, které dle seznamu výkonů nemohou být vykazovány společně, je zdravotní pojišťovna oprávněna výkon vykázaný neoprávněně neuhradit. 10. Pokud může být podle seznamu výkonů účtován výkon více než jednou, může být vyúčtován pouze tolikrát, kolikrát byl naplněn celý čas jeho provedení uvedený v seznamu výkonů. Čas zahájení i čas ukončení těchto výkonů je nezbytnou součástí zdravotní dokumentace pacienta. Pokud nelze čas zahájení a ukončení výkonu z dokumentace jednoznačně určit, uhradí zdravotní pojišťovna výkon v počtu jeden. 2. AUTORSKÁ ODBORNOST 1. Autorská odbornost daného zdravotního výkonu vyjadřuje, která odborná společnost navrhla zdravotní výkon a zodpovídá za jeho odborný obsah. 2. V seznamu výkonů uvedené autorské odbornosti nejsou závazné pro smluvní vztah mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou. 3. KATEGORIE VÝKONŮ 1. Výkon s kategorií P je z veřejného zdravotního pojištění plně hrazen. 2. Výkon s kategorií Q je z veřejného zdravotního pojištění hrazen, pouze pokud není vykázán spolu s výkony komplexní, opakované komplexní, cílené nebo kontrolní vyšetření. 3. Výkon s kategorií W je z veřejného zdravotního pojištění hrazen za určitých podmínek. Pokud není u výkonu uvedeno jinak, je touto podmínkou provedení výkonu ze zdravotní indikace. 4. Výkon s kategorií Z je z veřejného zdravotního pojištění hrazen se souhlasem revizního lékaře příslušné zdravotní pojišťovny. 4. OMEZENÍ MÍSTEM 1. Výkon s omezením místem A je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden ambulantně. 2. Výkon s omezením místem H je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden při hospitalizaci. 3. Výkon s omezením místem S je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden na specializovaném pracovišti. 4. Výkon s omezením místem SA je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden ambulantně na specializovaném pracovišti. 5. Výkon s omezením místem SH je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden při hospitalizaci na specializovaném pracovišti. 6. Výkon, u kterého není omezení místem uvedeno, je hrazen z veřejného zdravotního pojištění bez omezení místem provedení. 5. OMEZENÍ FREKVENCÍ Omezení frekvencí je vztaženo vždy na jednoho pojištěnce, jedno nebo více časových období a jedno zdravotnické zařízení. Pokud je výkon vykázán jedním zdravotnickým zařízením na jednoho pojištěnce častěji než je uvedeno v omezení frekvencí, je zdravotní pojišťovna oprávněna výkon uhradit do výše omezení frekvencí, pokud revizní lékař nerozhodne jinak. 6. NOSITELÉ VÝKONŮ Ve výkonech jsou uvedeny čtyři kategorie nositelů výkonů. Jsou to: 1. lékař 2. klinický psycholog, klinický logoped a vysokoškolsky vzdělaný fyzioterapeut 3. jiný vysokoškolsky vzdělaný pracovník ve zdravotnictví 4. střední zdravotnický pracovník Ve výkonu jsou dále uvedeny časy jednotlivých nositelů a jejich mzdové indexy. Mzdové indexy vyjadřují míru kvalifikace daného nositele. Pro účely seznamu výkonů je vysokoškolsky vzdělaný fyzioterapeut, vysokoškolsky vzdělaný ergoterapeut, klinický psycholog a klinický logoped pokládán za lékaře. Výkony, jejichž nositelem je jiný vysokoškolsky vzdělaný pracovník ve zdravotnictví může vykazovat také příslušně kvalifikovaný lékař. Dodržení kvalifikace nositele použité v kalkulaci není nutnou podmínkou úhrady výkonu konkrétnímu zdravotnickému zařízení. 6.1. Indexy lékařů Pro nositele výkonů - lékaře je stanoveno šest stupňů mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 1 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře po promoci - symbol A0, hodnota indexu 0,5 2. Index 2 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře s praxí 24 měsíců - symbol A0, hodnota indexu 0,8 3. Index 3 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře se specializací I. stupně - symbol A1, hodnota indexu 1,0 4. Index 4 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře se specializací I. stupně a další přípravou - symbol A1, hodnota indexu 1,3 5. Index 5 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře s vyšší specializací (specializací II. stupně nebo nástavbovou specializací), není-li stanoveno jinak - symbol A2, hodnota indexu 1,8 6. Index 6 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře s mimořádnou kvalifikací - symbol A2, hodnota indexu 3,0 6.2. Indexy klinických psychologů, klinických logopedů a vysokoškolsky vzdělaných fyzioterapeutů Pro nositele výkonů - klinické psychology, klinické logopedy a vysokoškolsky vzdělané fyzioterapeuty jsou stanoveny čtyři stupně mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 3 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci klinického psychologa s ukončenou speciální průpravou v klinické psychologii atestací, klinického logopeda s ukončenou speciální průpravou v klinické logopedii atestací nebo zdravotnického pracovníka s jiným vysokoškolským vzděláním v oboru fyzioterapie (dle § 7 vyhlášky MZ ČSR č. 77/1981 Sb.) - symbol J1, hodnota indexu 1 2. Index 4 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci klinického psychologa s ukončenou speciální průpravou v klinické psychologii atestací nebo klinického logopeda s ukončenou speciální průpravou v klinické logopedii atestací a náročnosti diagnostických a terapeutických postupů - symbol J 1, hodnota indexu 1,3 3. Index 5 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci klinického psychologa s atestací v klinické psychologii s další kvalifikací nebo stanovenou délkou praxe nebo klinického logopeda s atestací v klinické logopedii s další kvalifikací nebo stanovenou délkou praxe - symbol J1, hodnota indexu 1,8 4. Index 6 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci klinického psychologa s atestací v klinické psychologii s mimořádnou kvalifikací a stanovenou délkou praxe nebo klinického logopeda s atestací v klinické logopedii s mimořádnou kvalifikací a stanovenou délkou praxe - symbol J1, hodnota indexu 3,0 6.3. Indexy JVŠ Pro nositele výkonů - jiné vysokoškolsky vzdělané pracovníky ve zdravotnictví (JVŠ) je stanoveno pět stupňů mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 1 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci JVŠ po promoci - symbol J0, hodnota indexu 0,5 2. Index 2 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci JVŠ s praxí 24 měsíců - symbol J0, hodnota indexu 0,8 3. Index 3 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci JVŠ s ukončenou speciální průpravou v příslušném úseku činnosti atestací - symbol J1, hodnota indexu 1,0 4. Index 4 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci JVŠ s ukončenou speciální průpravou v příslušném úseku činnosti atestací a 5 lety praxe ve zdravotnickém zařízení - symbol J1, hodnota indexu 1,3 5. Index 5 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci JVŠ s ukončenou speciální průpravou v příslušném úseku činnosti atestací a 10 lety praxe ve zdravotnickém zařízení - symbol J2, hodnota indexu 1,8 6.4. Indexy SZP Pro nositele výkonů - střední zdravotnické pracovníky (SZP) byly stanoveny tři stupně mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 7 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci SZP do ukončení nástupní praxe - symbol S1, hodnota indexu 0,6 2. Index 8 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci SZP po ukončení nástupní praxe- symbol S2, hodnota indexu 1,0 3. Index 9 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci SZP po ukončení pomaturitního specializačního studia (PSS) - symbol S3, hodnota indexu 1,4 7. ZUM A ZULP 7.1. Vykazování ZUM 1. K výkonu může být vykázán zvlášť účtovaný materiál pouze tehdy, pokud je u výkonu uvedena poznámka „ZUM ano“. 2. Jako zvlášť účtovaný materiál (ZUM) může být k výkonu vykázán pouze materiál při provedení výkonu jednoznačně spotřebovaný. 3. Pokud není materiál spotřebován celý, může být k výkonu vykázána jeho poměrná část. 7.2. Vykazování ZULP 1. K výkonu může být vykázán zvlášť účtovaný léčivý přípravek pouze tehdy, pokud je u výkonu uvedena poznámka „ZULP ano“. 2. Krev a krevní deriváty a radiofarmaka mohou být vykázány jako ZULP bez ohledu na to, zda je u výkonu uvedena poznámka „ZULP ano“. 3. Jako zvlášť účtovaný léčivý přípravek může být k výkonu vykázán pouze léčivý přípravek při provedení výkonu jednoznačně spotřebovaný. 4. Pokud není léčivý přípravek spotřebován celý, může být k výkonu vykázána jeho poměrná část. 7.3. Jako ZUM či ZULP nelze vykázat: 1. Léčivé přípravky, speciální zdravotnický materiál a prostředky zdravotnické techniky, které lze předepsat na recept nebo poukaz. 2. Léčivé přípravky a speciální zdravotnický materiál zahrnutý přímo v hodnotě výkonu (hodnota PMAT a PLP) nebo agregované do ošetřovacího dne či výkonů klinických vyšetření. 3. Léčivé přípravky hrazené lékovým paušálem. 4. Léčivé přípravky, speciální zdravotnický materiál a prostředky zdravotnické techniky získané jiným způsobem než nákupem (farmakologické studie, firemní, výzkumné granty, sponzorské dary a podobně) 8. ÚSTAVNÍ PÉČE (HOSPITALIZACE) 8.1. Přijetí k hospitalizaci Při přijetí pojištěnce k hospitalizaci se vykazuje výkon komplexní vyšetření příslušné odbornosti. Pokud byl pojištěnec v tomto zařízení hospitalizován v posledních třech měsících před přijetím a byl mu při přijetí vykázán výkon klinického vyšetření této odbornosti, lze vykázat pouze cílené vyšetření. 8.2. Propuštění z hospitalizace Při propuštění pojištěnce z hospitalizace se vykazuje výkon cílené vyšetření příslušné odbornosti. 9. NÁVŠTĚVY Podmínkou vykázání návštěvy je záznam v dokumentaci s uvedením data a času návštěvy. 9.1. Návštěvy praktického lékaře u pacienta Návštěvy lékaře u pacienta se vykazují zvláštními výkony. Kromě těchto výkonů se vykazují výkony klinických vyšetření a další výkony dle platných pravidel. Návštěvu praktického lékaře u pacienta lze vykázat následujícími výkony: 1. Návštěva praktického lékaře u pacienta 2. Návštěva lékaře u pacienta v době mezi 19 a 22 hodinou 3. Návštěva lékaře u pacienta v době mezi 22 a 06 hodinou 4. Návštěva lékaře u pacienta v den pracovního volna nebo v den pracovního klidu Výše uvedené výkony lze, kromě výkonů uvedených v bodě 2 a 3, kombinovat. 9.2. Návštěvy specialistů u pacienta Návštěvu lékaře u pacienta může kromě praktického lékaře vykázat také jiný ošetřující lékař, ale pouze pokud je návštěva provedena na základě písemné žádosti praktického lékaře registrujícího pacienta. V případě návštěvy v době od 19 do 06 hodin nebo v den pracovního volna a pracovního klidu musí žádost obsahovat datum a čas návštěvy. Návštěvu lékaře u pacienta lze vykázat následujícími výkony: 1. Návštěva specialisty u pacienta 2. Návštěva lékaře u pacienta v době mezi 19 a 22 hodinou 3. Návštěva lékaře u pacienta v době mezi 22 a 06 hodinou 4. Návštěva lékaře u pacienta v den pracovního volna nebo v den pracovního klidu Výše uvedené výkony lze, kromě výkonů uvedených v bodě 2 a 3 kombinovat. Výkon Návštěva specialisty u pacienta hradí zdravotní pojišťovna pouze tehdy, pokud je návštěva vyžádána praktickým lékařem. Tento výkon lze vykázat i při návštěvě specialisty v ústavu sociální péče nebo obdobném prostředí, ale pouze na jednoho obyvatele tohoto ústavu za jeden den. 9.3. Návštěva sestry Návštěva sestry se vykazuje výkony autorské odbornosti 911. Výkon sestry v době od 22 do 06 hodin a Výkon sestry v den pracovního volna nebo v den pracovního klidu lze vykázat spolu s provedeným výkonem pouze tehdy, pokud byl proveden na základě písemné indikace praktického lékaře. Tato indikace musí v tomto případě vždy obsahovat datum a čas provedení výkonu. Návštěva pracovníků odborností 902 a 918 Výkony se vykazují na základě písemné indikace ošetřujícího lékaře a potvrzení registrujícím praktickým lékařem. 9.4. Čas strávený dopravou Čas lékaře strávený dopravou za pacientem v rámci návštěvy lze vykázat vždy za každých dokončených 10 minut. Na 1 km vzdálenosti lze vykázat nejvíce 2 minuty času. 10. ADMINISTRATIVNÍ VÝKONY 10.1. Výkonem Podrobný výpis z dokumentace se vykazuje: činnost registrujícího lékaře spojená s pořízením výpisu ze zdravotní dokumentace při předávání pacienta do péče jiného registrujícího lékaře. 10.2. Obsahem výkonu Podrobný výpis z dokumentace je především: 1. prostudování zdravotní dokumentace pacienta 2. pořízení kopie dokumentace nebo výpisu z dokumentace v rozsahu potřebném pro zajištění kontinuity léčebně preventivní péče 3. zaslání výpisu nově registrujícímu lékaři 10.3. Výkonem Administrativní úkony praktického lékařese vykazuje: činnost spojená s preventivní, dispensární, diagnostickou nebo terapeutickou péčí, pokud probíhá bez klinického vyšetření pacienta a pokud se nejedná o konzultaci praktického lékaře rodinnými příslušníky. Spolu s výkony Podrobný výpis z dokumentace a Administrativní úkony praktického lékaře nesmí být ve stejný den vykázány žádné další výkony klinických vyšetření. 11. MINIMÁLNÍ KONTAKT 11.1. Výkonem minimální kontakt se vykazuje: Kontakt lékaře, klinického psychologa nebo klinického logopeda s pacientem před diagnostickým nebo terapeutickým výkonem, pokud nebyl naplněn obsah výkonu kontrolního vyšetření. 11.2. Obsahem výkonu minimální kontakt je především: 1. anamnéza cíleně zaměřená k následující diagnostické nebo terapeutické péči 2. zhodnocení subjektivních obtíží ve vztahu k následující diagnostické nebo terapeutické péči 3. rozhodnutí o termínu další kontroly 4. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci 5. sepsání lékařské zprávy - nálezu 6. administrativní činnost spojená s výkonem (vystavení legitimace práce neschopného pojištěnce, žádost o podporu při ošetřování nemocného člena rodiny, průkaz o trvání pracovní neschopnosti, povinná hlášení a podobně) 7. zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace 12. TELEFONICKÉ KONZULTACE Výkonem Telefonická konzultace lékaře pacientem lze vykázat telefonické kontakty mezi pacientem a lékařem pouze tehdy, pokud bezprostředně souvisí s prevencí, dispenzarizací, diagnostikou nebo terapií. Tento výkon lze vykázat, pokud pacient aktivně kontaktuje lékaře, i pokud lékař aktivně kontaktuje pacienta, i pokud dojde k telefonickému kontaktu mezi lékařem a rodinnými příslušníky či zákonnými zástupci pacienta nebo jinými osobami pečujícími o pacienta. Výkon Telefonická konzultace lékaře pacientem může vykázat pouze ošetřující lékař. Pokud ošetřující lékař není registrujícím lékařem, může tento výkon vykázat pouze tehdy, pokud bezprostředně souvisí s problémem, pro který převzal pacienta do péče. Pro psychiatrické obory je definován odlišný výkon telefonické informace. 13. LSPP Při lékařské službě první pomoci vykazuje lékař výkony klinických vyšetření odbornosti 001, 002 a 014 vždy v závislosti na věku pacienta. Pokud je pacient mladší 18 let, vykazují se výkony odbornosti 002, v ostatních případech výkony odbornosti 001. Dále vykazuje všechny skutečně a v celém rozsahu provedené výkony při respektování platných pravidel. Při lékařské službě první pomoci nelze vykazovat výkony komplexní a opakované komplexní vyšetření. 14. DOMÁCÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE Výkony domácí zdravotní péče vykazují zdravotnická zařízení poskytující domácí zdravotní péči. Výkony domácí zdravotní péče lze vykázat pouze 1. při indikaci registrujícího praktického lékaře nebo registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost 2. při indikaci ošetřujícího lékaře při hospitalizaci, a to po dobu nezbytně nutnou, nejvýše však 14 dnů po ukončení hospitalizace. Předpis domácí zdravotní péče registrujícím praktickým lékařem nebo registrujícím praktickým lékaře pro děti a dorost má platnost nejvýše 1 měsíc. 15. VÝKONY STATIM Pokud lékař indikuje provedení výkonu ihned (statim), je nedílnou součástí této indikace záznam ve zdravotní dokumentaci. Kapitola 3 Výkony klinických vyšetření Výkony klinických vyšetření jsou základními výkony, kterými zdravotnická zařízení vykazují zdravotním pojišťovnám zdravotní péči poskytnutou pojištěncům. Výkony klinických vyšetření se dělí na komplexní vyšetření, opakované komplexní vyšetření, cílené vyšetření, kontrolní vyšetření a konziliární vyšetření. Do výkonů klinických vyšetření jsou dle jednotlivých autorských odborností agregovány materiální a přístrojové náklady výkonů agregovaných do klinických vyšetření. Jedná se o výkony, u kterých je v seznamu výkonů v položce kategorie výkonu uvedeno označení „Q - nelze vykázat s klinickým vyšetřením“. 1.1. Vykazování klinických vyšetření 1. Při jedné návštěvě lze vykázat pouze jeden z výkonů klinických vyšetření. 2. S výkony klinických vyšetření nelze kombinovat administrativní výkony a výkon telefonická informace. 3. U autorských odborností, u kterých existují výkony klinických vyšetření pro lékaře se specializací I. stupně a pro lékaře s vyšší specializací (specializací II. stupně nebo nástavbovou specializací), použije vykazující lékař ten výkon, který odpovídá jeho kvalifikaci. Lékař se specializací I. stupně s délkou celkové praxe do 6 let v oboru vykazuje výkony klinických vyšetření lékaře se specializací I. stupně (klinické vyšetření 1), lékař s vyšší specializací (specializací II. stupně nebo nástavbovou specializací) nebo lékař se specializací I. stupně s délkou celkové praxe nad 6 let vykazuje výkony klinických vyšetření lékaře s vyšší specializací (klinické vyšetření 2); délkou celkové praxe se rozumí výkon lékařského povolání po dosažení specializace I. stupně. 4. Pokud lékař se specializací prvního stupně v oboru pracuje na specializovaném pracovišti a jeho kvalifikace mu neumožňuje vykazovat klinická vyšetření příslušné autorské odbornosti, vykazuje klinická vyšetření lékaře se specializací I. stupně v odbornosti, ve které získal specializaci I. stupně. 5. Výkony klinických vyšetření lze kombinovat s výkony návštěvní služby. 2. KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ 2.1. Výkonem komplexní vyšetření se vykazuje: 1. vyšetření pacienta při převzetí do péče praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře a praktického zubního lékaře 2. vyšetření pacienta při převzetí do pravidelné dlouhodobé péče ambulantního specializovaného lékaře 3. vyšetření pacienta při příjmu k hospitalizaci, pokud hospitalizaci nepředcházela hospitalizace na stejném pracovišti v posledních třech měsících 2.2. Obsahem výkonu komplexní vyšetření je především: 1. podrobná osobní anamnéza včetně rodinné, pracovní a sociální 2. zhodnocení subjektivních obtíží 3. zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích 4. celkové objektivní vyšetření, u praktického lékaře, interních a chirurgických oborů včetně vyšetření per rectum 5. měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, případně rychlosti výdechu peakflowmetrem 6. základní orientační preventivní onkologické vyšetření 7. diagnostická rozvaha a závěr 8. rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu, včetně vyžádání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření 9. rozhodnutí o terapeutickém postupu, včetně předpisu léků či ZP 10. provedení drobného terapeutického výkonu 11. rozhodnutí o termínu další kontroly 12. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci 13. psychoterapeutický pohovor 14. individuální zdravotní výchova 15. edukace pacienta 16. sepsání lékařské zprávy - nálezu 17. administrativní činnost spojená s výkonem (vystavení legitimace práce neschopného pojištěnce, žádost o podporu při ošetřování nemocného člena rodiny, průkaz o trvání pracovní neschopnosti, povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně), poskytnutí informace praktickému lékaři, včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko - terapeutickými postupy 18. zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace 3. OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ Opakované komplexní vyšetření může vykazovat pouze praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost a praktický zubní lékař - stomatolog. 3.1. Výkonem opakované komplexní vyšetření se vykazuje preventivní prohlídka provedená praktickým lékařem nebo praktickým lékařem pro děti a dorost nebo praktickým zubním lékařem - stomatologem. 3.2. Obsahem výkonu opakovaného komplexního vyšetření je především: 1. podrobná osobní anamnéza včetně rodinné, pracovní a sociální s důrazem na změny od minulého komplexního nebo opakovaného komplexního vyšetření 2. zhodnocení subjektivních obtíží 3. zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích 4. celkové objektivní vyšetření, u praktického lékaře včetně vyšetření per rectum, u praktického lékaře pro děti a dorost orientační vyšetření smyslů a psychomotorického vývoje 5. měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, případně rychlosti výdechu peakflowmetrem 6. základní orientační preventivní onkologické vyšetření 7. diagnostická rozvaha a závěr 8. rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu, včetně vyžádání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření 9. rozhodnutí o terapeutickém postupu, včetně předpisu léků či ZP 10. provedení drobného terapeutického výkonu 11. rozhodnutí o termínu další kontroly 12. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci 13. psychoterapeutický pohovor 14. individuální zdravotní výchova 15. edukace pacienta 16. sepsání lékařské zprávy - nálezu 17. administrativní činnost spojená s výkonem (vystavení legitimace práce neschopného pojištěnce, žádost o podporu při ošetřování nemocného člena rodiny, průkaz o trvání pracovní neschopnosti, povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně), poskytnutí informace praktickému lékaři, včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko - terapeutickými postupy 18. zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace. 4. CÍLENÉ VYŠETŘENÍ 4.1. Výkonem cílené vyšetření se vykazuje: 1. vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem zaměřené na subjektivní obtíže 2. vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem v pravidelné péči při významné změně průběhu choroby 3. dispensární vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem 4. přijetí pacienta k hospitalizaci, pokud od poslední hospitalizace na stejném oddělení neuplynulo více jak tři měsíce 5. propuštění pacienta z hospitalizace 6. vyšetření pacienta spojené s vystavením návrhu na komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči nebo na pobyt v ozdravovně 7. předoperační vyšetření pacienta 8. preventivní prohlídka v gynekologii 4.2. Obsahem výkonu cíleného vyšetření je především: 1. anamnéza cíleně zaměřená k subjektivním potížím pacienta vztahujícím se k danému vyšetření nebo k požadavku odesílajícího lékaře 2. zhodnocení subjektivních obtíží 3. zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích 4. objektivní vyšetření zaměřené k subjektivním potížím pacienta (vztahujícím se k danému vyšetření) nebo k požadavku odesílajícího lékaře 5. měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, rychlosti výdechu peakflowmetrem pokud je ve vztahu k subjektivním potížím pacienta nebo k požadavku odesílajícího lékaře 6. základní orientační preventivní onkologické vyšetření 7. diagnostická rozvaha a závěr 8. rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu, včetně předepsání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření 9. rozhodnutí o terapeutickém postupu, včetně předpisu léků či ZP 10. provedení drobného terapeutického výkonu 11. rozhodnutí o termínu další kontroly 12. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci 13. psychoterapeutický pohovor 14. individuální zdravotní výchova 15. edukace pacienta 16. sepsání lékařské zprávy - nálezu 17. administrativní činnost spojená s výkonem (vystavení legitimace práce neschopného pojištěnce, žádost o podporu při ošetřování nemocného člena rodiny, průkaz o trvání pracovní neschopnosti, povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně), poskytnutí informace praktickému lékaři, včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko - terapeutickými postupy 18. zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace 5. KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ 5.1. Výkonem kontrolní vyšetření se vykazuje: 1. vyšetření pacienta, kdy ošetřující lékař kontroluje průběh nebo výsledek léčby 2. vyšetření pacienta při ukončení léčby ošetřujícím lékařem 3. vyšetření pacienta při ukončení pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem 4. vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem v průběhu stabilizované choroby 5. vyšetření pacienta před poskytnutím terapeutického úkonu 5.2. Obsahem výkonu kontrolního vyšetření je především: 1. anamnéza cíleně zaměřená k průběhu nebo výsledku léčby 2. zhodnocení subjektivních obtíží a jejich změn 3. zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích 4. objektivní vyšetření zaměřené k průběhu nebo výsledku léčby 5. měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, rychlosti výdechu peakflowmetrem pokud je ve vztahu k průběhu choroby nebo výsledku léčby 6. diagnostická rozvaha a závěr 7. rozhodnutí o termínu další kontroly 8. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci 9. psychoterapeutický pohovor 10. individuální zdravotní výchova 11. edukace pacienta 12. sepsání lékařské zprávy - nálezu 13. administrativní činnost spojená s výkonem (vystavení legitimace práce neschopného pojištěnce, žádost o podporu při ošetřování nemocného člena rodiny, průkaz o trvání pracovní neschopnosti, povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně) 14. zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace 6. KONZILIÁRNÍ VYŠETŘENÍ Konziliární vyšetření se vykazuje stejným výkonem jako cílené vyšetření příslušné odbornosti. Jako konziliární vyšetření může být vykázáno pouze cílené vyšetření provedené lékařem s vyšší specializací, tedy A2 a indexem 5. Vyšetření provedené lékařem s nižší kvalifikací nemůže být vykázáno. Výjimkou je klinický psycholog a klinický logoped, pokud provádí konziliární vyšetření. Ošetřující lékař nemůže vykázat konziliární vyšetření. 6.1. Konziliárním vyšetřením se vykazuje: Vyšetření pacienta vyžádané ošetřujícím lékařem v rozsahu potřebném pro získání diagnostického závěru - odpovědi na otázku položenou odesílajícím ošetřujícím lékařem. 6.2. Obsahem konziliárního vyšetření je především: 1. anamnéza cíleně zaměřená k subjektivním potížím pacienta vztahujícím se k danému vyšetření nebo k požadavku odesílajícího lékaře 2. zhodnocení subjektivních obtíží 3. zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích 4. objektivní vyšetření zaměřené k subjektivním potížím pacienta (vztahujícím se k danému vyšetření) nebo k požadavku odesílajícího lékaře 5. měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, rychlosti výdechu peakflowmetrem pokud je ve vztahu k subjektivním potížím pacienta nebo k požadavku odesílajícího lékaře 6. základní orientační preventivní onkologické vyšetření 7. diagnostická rozvaha a závěr 8. rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu včetně předepsání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření v rozsahu potřebném k získání diagnostického závěru - odpovědi na otázku položenou odesílajícím ošetřujícím lékařem 9. doporučení terapeutického postupu 10. doporučení termínu další kontroly nebo předání do péče 11. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci 12. psychoterapeutický pohovor 13. individuální zdravotní výchova 14. edukace pacienta 15. sepsání lékařské zprávy - nálezu 16. administrativní činnost spojená s výkonem (vystavení legitimace práce neschopného pojištěnce, žádost o podporu při ošetřování nemocného člena rodiny, průkaz o trvání pracovní neschopnosti, povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně), poskytnutí informace praktickému lékaři, včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko - terapeutickými postupy 17. zápis o celém postupu do zdravotní dokumentace. Kapitola 4 Další pravidla pro vykazování výkonů řazená podle jednotlivých autorských odborností 1. 014 - STOMATOLOGIE Při návštěvě, která byla plánována v rámci předchozího klinického vyšetření nelze vykázat další výkon klinického vyšetření. 1.1 Kombinace výkonů Výkony --- číslo| název 04010| Vstupní komplexní vyšetření 04060| Stomatologické ošetření registrovaného pacienta ve věku do 6 let 04061| Stomatologické ošetření registrovaného pacienta ve věku od 6 do 12 let 04062| Stomatologické ošetření registrovaného pacienta ve věku od 12 do 18 let nelze vykazovat současně. Výkony --- číslo| název 04640| Chirurgické vybavení zubu nekomplikované 04650| Chirurgické vybavení zubu komplikované 04710| Sutura extrakční rány - na zub 04720| Stavění postextrakčního krvácení nelze vykazovat současně při provedení na stejném zubu. 2. 015 - ČELISTNÍ ORTOPEDIE 2.1 Kombinace výkonů Výkony --- číslo| název 05611| Sejmutí a navázání oblouku 05619| Sejmutí pevného aparátu a zařízení - na zub 05711| Zábrus zubu z ortodontických důvodů - na zub nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt. Výkony --- číslo| název 05021| Ortodontická kontrola I. typ 05029| Ortodontická kontrola II. typ lze vykazovat nejvíce třikrát v jednom kalendářním čtvrtletí po dobu aktivní léčby, nejvíce však jednou v jednom kalendářním čtvrtletí po dobu retence a před aktivní léčbou. 3. 101 - INTERNA Výkony výživy --- číslo| název 11501| Enterální výživa 11502| Pitná a žaludeční definovaná výživa 11503| Speciální enterální výživa (oligopeptidická) 11504| Doplňková parenterální výživa 11505| Speciální parenterální výživa 11506| Plnohodnotná parenterální výživa nelze v jednom dni vykazovat současně, lze vykázat nejvýše jeden výkon výživy na jednoho pacienta a jeden den. 4. 102 - ANGIOLOGIE Výkon --- číslo| název 12220| Dopplerovské vyšetření periferních tepen nebo žil (na jedné končetině) nelze vykazovat současně s výkonem číslo| název ---|--- 09141| UZ Dopplerovské vyšetření cév bez B zobrazení 89515| UZ duplexní vyšetření pouze jedné cévy, morfolog. a Dopplerovské 89577| UZ duplex. vyšetření dvou a více cév, morfolog. a Dopplerovské Výkony pletysmografické nelze vykazovat současně. 5. 104 - ENDOKRINOLOGIE 5.1 Dynamické testy Všechny dynamické testy v endokrinologii se vykazují výkonem číslo| název ---|--- 14110| Dynamické testy v endokrinologii Výkon dynamické testy v endokrinologii lze vykázat u jednoho pacienta nejvýše dvakrát za jeden den. Výkon dynamické testy v endokrinologii lze vykázat pro každý test pouze jednou za jedno čtvrtletí. Výkonem dynamické testy v endokrinologii se vykazují: 1. test s clonidinem 2. test s cholinergikem 3. synactenový test 4. adiuretinový test 5. clonidinový supresní test 6. glukagonový test 7. test s růstovým hormonem 8. test s infúzí hypertonického roztoku soli 9. test s inzulínovou provokací 10. i. v. glukózový toleranční test 11. pentagastrinová stimulace kalcitoninu 12. argininový test 13. dexamethazonový test 6. 105 - GASTROENTEROLOGIE 6.1 Zátěžový test v gastroenterologii Všechny zátěžové testy v gastroenterologii se vykazují výkonem číslo| název ---|--- 15130| Zátěžový test v gastroenterologii Ve výkonu zátěžový test v gastroenterologii není zahrnuta případná parenterální aplikace, odběr krve, zavedení sondy. Tyto činnosti lze vykázat samostatným výkonem. Testovací látky lze vykázat jako ZUM. Výkon zátěžový test v gastroenterologii je možno vykázat pouze jeden v jednom dni. Výkon zátěžový test v gastroenterologii je možno pro jeden test opakovat nejvíce jedenkrát za čtvrtletí. Výkonem zátěžový test v gastroenterologii se vykazují: 1. vyšetření žaludečního chemismu 2. pankreozymin - sekretinový test 3. paba test 4. xylosový test 5. test s vitaminem A 6. tolbudamidový test 7. 107 - KARDIOLOGIE 7.1 Kombinace výkonů Výkony --- číslo| název 17299| Levostranná katetrizace srdeční 17303| Pravostranná katetrizace srdeční mimo katetrizační sál 17300| Pravostranná katetrizace srdeční na katetrizačním sále 17302| Oboustranná katetrizace srdeční nelze vykazovat současně. Výkon --- číslo| název 17127| Endomyokardiální biopsie transvaskulární je možné kombinovat se všemi výkony katetrizace srdce. Výkony --- číslo| název 17320| Akutní test parenterálních farmak stimulací síní a nebo komor při již zavedené elektrodě (při novém zavedení elektrody nutno přičíst výkon dočasná srdeční stimulace) 17231| Endokardiální mapování akcesorní dráhy nebo arytmogenního fokusu mohou být vykázány pouze s výkony číslo| název ---|--- 17123| Elektrogram Hissova svazku, vzestupná stimulace síní a komor, s hodnocením ante- a retrográdního vedení a zotavovací doby sinusového uzlu nebo číslo| název ---|--- 17234| Programovaná stimulace síní a/nebo komor, testování elektrické stability myokardu (Přičítá se výkon Elektrogram Hissova svazku - číslo 17123) Výkon --- číslo| název 17244| 24 hodinové telemetrické sledování mimo JIP 17303| Pravostranná katetrizace srdeční mimo katetrizační sál 17250| Zavedení ezofageální elektrody, včetně registrace EKG 17252| Transezofageální stimulační EKG test nelze vykazovat současně s ošetřovacími dny resuscitační a intenzívní péče. Výkon --- číslo| název 17115| Koronární aterectomie, včetně rotační nelze vykazovat současně s výkony angiografie. 8. 108 - NEFROLOGIE Výkon --- číslo| název 18512 | Kontinuální peritoneální dialýza za hospitalizace nelze vykázat spolu s ošetřovacími dny resuscitační a intenzívní péče. Výkony --- číslo| název 18521| Akutní hemodialýza 18522| Chronická hemodialýza 18530| Hemofiltrace 18550| Hemodiafiltrace 18511| Akutní peritoneální dialýza 18512| Kontinuální peritoneální dialýza za hospitalizace nelze vykazovat současně v jednom dni u jednoho pacienta. 9. 109 - REVMATOLOGIE V případě pulzní léčby kortikoidy za hospitalizace lze odůvodněně podané kortikoidy vykázat jako ZULP k výkonu ošetřovacího dne. Za pulzní léčbu kortikoidy je pro tyto účely pokládána léčba dávkami přesahujícími ekvivalent 500 mg Hydrocortisonu na den a 1,7 m2 tělesného povrchu. 10. 205 - TRN Výkon --- číslo| název 25213| Spirometrie (obvykle metodou průtok - objem) nelze vykazovat současně s ošetřovacími dny resuscitační a intenzívní péče. Vyšetření výdechové rychlosti peakflowmetrem je součástí klinického vyšetření. 10.1 Bronchoskopie Bronchoskopické diagnostické a terapeutické úkony lze vykázat především výkony číslo| název ---|--- 25111| Rigidní bronchoskopie diagnostická nebo terapeutická včetně premedikace 25113| Flexibilní bronchoskopie diagnostická nebo terapeutická včetně premedikace K výše uvedeným výkonům bronchoskopie lze dále dle skutečně provedeného zákroku vykázat další výkony: číslo| název ---|--- 25115| Odstranění cizího tělesa z dolních dýchacích cest 25117| Cílená aspirace endobronchiálního materiálu nebo kartáčková biopsie 25119| Bronchoalveolární laváž 25121| Endobronchiální excize 25122| Perbronchiální punkce 25118| Transbronchiální plicní biopsie 25123| Instilace léčebných a diagnostických přípravků do dolních dýchacích cest 25125| Endobronchiální laserový výkon 25127| Použití kryoterapie při bronchoskopii 76111| Zavedení afterloadingových sond nebo balónkových sond nebo cévek k provedení bronchografie 25131| Aplikace endobronchiální protézy Výkony uvedené v předchozím odstavci lze k základnímu výkonu bronchoskopie vykázat pouze tehdy, byl-li naplněn jejich obsah a zároveň, pokud celkový čas zákroku přesáhl čas základního výkonu. Další výkony (stejné nebo jiné) z výkonů uvedených v předchozím odstavci lze dále přičíst, pokud celkový čas zákroku dosáhl součtu časů základního a všech přičítaných. Výkony lze tedy vykázat pouze tehdy, byl-li úplně naplněn jejich čas. Pokud z důvodů nenaplnění času nelze výkon vykázat, i když byl skutečně proveden, lze k základnímu výkonu bronchoskopie vykázat skutečně spotřebovaný ZUM nebo ZULP uvedený u příslušného výkonu. 10.2 Spirometrie Orientační spirometrie může být vykázána pouze tehdy, byla-li provedena lékařem (byl naplněn obsah výkonu), zápis v dokumentaci je nutný. Ostatní výkony funkčních vyšetření v autorské odbornosti TRN mohou být vykázány pouze na základě písemné indikace ošetřujícího lékaře nebo lékaře provádějícího odpovídající konziliární vyšetření. 11. 301 - PEDIATRIE Výkon --- číslo| název 31050| Nutná spolupráce pediatra při náročných RTG nebo jiných vyšetřeních lze vykazovat pouze v době ústavní pohotovostní služby. 12. 302 - DĚTSKÁ KARDIOLOGIE Podmínkou pro vykázání výkonu číslo| název ---|--- 32610| Katetrizace srdce u dítěte do 1 roku 32620| Katetrizace srdce u dítěte do 6 let je vybavení pracoviště dvouprojekčním RTG přístrojem. Tyto výkony nelze vykazovat současně. 13. 304 - NEONATOLOGIE Vyšetření novorozence po porodu se vykazuje výkonem číslo| název ---|--- 31022| Cílené vyšetření pediatrem 2 31012| Cílené vyšetření pediatrem 1 autorské odbornosti 301. Vyšetření novorozence při propuštění se vykazuje výkonem číslo| název ---|--- 31021| Komplexní vyšetření pediatrem 2 31011| Komplexní vyšetření pediatrem1 autorské odbornosti 301. Výkon| ---|--- číslo| název 34310| Katetrizace umbilikální tepny nebo žíly nelze vykazovat současně s ošetřovacími dny resuscitační a intenzívní péče. 14. 309 - SEXUOLOGIE 14.1 Vyšetření plodnosti Vyšetření plodnosti se vykazuje výkonem číslo| název ---|--- 39022| Cílené vyšetření sexuologem 14.2 Kombinace s výkony psychoterapie S výkony klinických vyšetření nelze vykázat výkony psychoterapie. Výkony| ---|--- číslo| název 39111| Falometrie, vulvometrie 39113| Nativní spermiogram nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt. 15. 402 - KLINICKÁ ONKOLOGIE Ve výkonech autorské odbornosti klinická onkologie je lokální anestézie zakalkulována ve výkonech, a proto s výkony této autorské odbornosti nelze vykazovat výkony lokální anestézie. 16. 403 - RADIOTERAPIE Ve výkonech autorské odbornosti radioterapie je lokální anestézie zakalkulována ve výkonech, a proto s výkony této autorské odbornosti nelze vykazovat výkony lokální anestézie. 16.1 Kombinace výkonů Výkony autorské odbornosti 403 - radioterapie nelze v jednom dni u jednoho pacienta vykazovat současně. 16.2 Plánování radioterapie. Výkony plánování radioterapie nelze vykazovat současně v jednom cyklu léčby. Jedná se o výkony: číslo| název ---|--- 43113| Plánování RTG terapie nebo Cs137 43217| Plánování radioterapie Co60 nebo urychlovačem 43219| Plánování radioterapie Co60 nebo urychlovačem s použitím TPS 43423| Plánování brachyterapie 43425| Plánování brachyterapie s použitím TPS 16.3 Kombinace výkonů s OD resuscitační a intenzívní péče Spolu s výkony brachyterapie nelze vykazovat OD intenzívní a resuscitační péče. Jedná se o výkony: číslo| název ---|--- 43421| Brachyterapie intrakavitární 43419| Brachyterapie intrakavitární s automatickým afterloadingem 43417| Brachyterapie intersticiální manuální 43411| Brachyterapie povrchová 43415| Brachyterapie intersticiální s automatickým afterloadingem 17. 404 - DERMATOVENEROLOGIE Výkon --- číslo| název 44007| Venerologické epidemiologicko-psychologické šetření a depistáž sexuálně přenosných chorob lze vykázat pouze při nově zjištěném onemocnění pohlavně přenosnou chorobou. 18. 407 - NUKLEÁRNÍ MEDICÍNA Výkony autorské odbornosti 407 - nukleární medicína nelze vykazovat současně s výkony jakékoli aplikace, ani s výkonem minimální kontakt. Výkony --- číslo| název 47021| Komplexní vyšetření odborníkem v nukleární medicíně 47022| Cílené vyšetření odborníkem v nukleární medicíně 47023| Kontrolní vyšetření odborníkem v nukleární medicíně nelze vykazovat současně s jinými výkony autorské odbornosti 407 - nukleární medicína. Výkony --- číslo| název 47125| Kardioangiografie First Pass 47133| Radionuklidová ventrikulografie klidová lze vykázat dvakrát v jednom dni na jednoho pacienta pouze v kombinaci se zátěžovým testem. Výkon nelze vykazovat současně s výkony kvantifikace dynamického, resp. tomografického vyšetření. K výkonu --- číslo| název 47129| Perfuzní scintigrafie myokardu v klidu lze při opakování klidového vyšetření v jednom kalendářním dni vykázat ZULP pouze jednou. 19. 501 - CHIRURGIE 19.1 Peroperační použití sonografu Peroperační použití sonografu chirurgem se vykazuje stejnojmenným výkonem. Výkon nelze v jednom dni u jednoho pacienta opakovat. Výkon --- číslo| název 51611| Peroperační použití sonografu chirurgem nelze vykazovat současně s jiným výkonem sonografického vyšetření. 19.2 Exenterace pánevních orgánů Výkonem --- číslo| název 51810| Exenterace pánevních orgánů se vykazuje přední, zadní i totální exenterace. 19.3 Laparoskopie a thorakoskopie Laparoskopické a thorakoskopické diagnostické a terapeutické výkony v chirurgii, v hrudní chirurgii a v gynekologii se vykazují výkonem číslo| název ---|--- 51711| Výkon laparoskopický a thorakoskopický Tento výkon nelze kombinovat s výkonem číslo| název ---|--- 51713| Diagnostická videolaparoskopie a videothorakoskopie Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze vykázat jednou v následujících případech: 1. cílená punkce orgánu nebo ložiska 2. cílený odběr biopsie 3. laváž a odsátí dutiny peritoneální 4. lýza adhezí přes 10 cm2 5. lepení orgánu 6. cholangiografie 7. subfasciální ligace žilních spojek 8. jejunostomie 9. endosonografie 10. koagulace v malé pánvi 11. odstranění endometriózy prvního a druhého stupně 12. sterilizace 13. punkce oocytu 14. přenos gamet nebo embryí do vejcovodu Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce dvakrát v případech: 1. výkon na lymfatickém systému 2. appendektomie 3. hernioplastika jednostranná primární 4. esofagokardiomyotomie 5. revize žlučových cest 6. destrukce nádoru nebo metastáz 7. resekce Meckelova divertiklu 8. lokální excize z jater 9. bederní sympatektomie 10. choledocholithotomie 11. resekce ovaria 12. enukleace jednoduché cysty 13. salpingotomie lineární 14. salpingektomie 15. ovarektomie 16. adnexektomie 17. salpingo (fimbrio) ovariolýza 18. myomektomie do 5 cm subserózní, pedunkulovaný myom do 5 cm 19. sutura dělohy po iatrogenní perforaci 20. extrakce cizího tělesa z dutiny břišní 21. transsekce sakrouterinních vazů 22. ventrosuspense dle Gilliam-Schautaovariopexe, ovariální dekapsulace (drilling) 23. drenáž abscesu 24. adheziolýza prvního stupně Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce třikrát v případech: 1. cholecystektomie prostá 2. appendektomie při peritonitidě 3. revize při peritonitidě nejasného původu nebo při traumatu 4. sutura perforovaného vředu gastroduodena 5. kolostomie 6. antirefluxní plastika 7. hernioplastika recidivující kýly 8. lymfadenektomie pánevní 9. trunkální vagotomie 10. transrektální endoskopická operace 11. evakuace hematomu nebo empyemu plic 12. sympatektomie jednostranná hrudní 13. supracervikální hysterektomie (LSH) - děloha menší než gravidita 12 týdnů nebo váhy 400 gramů 14. laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie (LAVH) - děloha menší než gravidita 12 týdnů nebo váhy 400 gramů 15. neostomie a fimbrioplastika 16. plikace oblých vazů helikoidním stehem - ventrosuspense 17. obliterace Douglasova prostoru dle Moschowitze 18. odstranění endometriózy třetího stupně, ovariální endometriomata 19. adheziolýza druhého stupně 20. laparoskopická operace varikokély Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce čtyřikrát v případech: 1. hernioplastika oboustranná primární 2. sutura střeva jako samostatný výkon 3. revize při akutní pankreatitidě a drenáž abscesu 4. lymfadenektomie paraaortální 5. klínovitá resekce plic 6. enukleace tumoru plic 7. pleurektomie abraze 8. laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie (LAVH) - děloha větší než gravidita 12 týdnů nebo váhy 400 gramů 9. supracervikální hysterektomie (LSH) - děloha větší než gravidita 12 týdnů nebo váhy 400 gramů 10. adheziolýza třetího stupně 11. resekce pánevního abscesu 12. závěsná operace pro inkontinenci 13. myomektomie nad 5 centimetrů subserozní a intramurální 14. laparoskopická operace retinovaného varlete - pouze po schválení revizním lékařem Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce pětkrát v případech: 1. anastomosa na trávícím traktu jako samostatný výkon 2. fundoplikace 3. bandáž žaludku 4. supraselektivní vagotomie 5. gastroenterocystoanastomóza podle Jurasze 6. adrenalektomie 7. resekce tenkého střeva 8. totální laparoskopická hysterektomie (TLH) 9. extenzivní adheziolýza čtvrtého stupně 10. mikrochirurgická reanastomosa tuby 11. mikrochirurgická neostomie nebo fimbriolýza 12. disekce ureteru Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce šestkrát v případech: 1. resekce tlustého střeva 2. ezofagokardiomyotomie s fundoplikací 3. nefrektomie 4. odstranění tumoru mediastina 5. dekortikace plíce 6. pneumonektomie 7. lobektomie plic 8. bilobektomie plic 9. pánevní lymfadenektomie 10. závěsná operace pro vaginální prolaps 11. závěsná operace síťkou pro prolaps dělohy Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce sedmkrát v případech: 1. resekce žaludku BI 2. resekce jater 3. paraaortální lymfadenektomie 4. laparoskopická operace neovaginy Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce osmkrát v případech: 1. resekce žaludku BII 2. nízká přední resekce rekta 3. splenektomie 4. laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie nebo totální laparoskopická hysterektomie a pánevní lymfadenektomie 5. laparoskopicky asistovaná radikální vaginální hysterektomie a pánevní lymfadenektomie Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce devětkrát v případech: 1. totální gastrektomie 2. radikální hysterektomie typu Wertheim a pánevní lymfadenektomie 3. laparoskopická lymfadenektomie radikální paraaortální a parakavální Pokud je Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) vykazován opakovaně, je nutno dbát obecného pravidla: výkon může být vykázán pouze tehdy, byl-li proveden v celém rozsahu, tedy i v celém čase. Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze vykázat podruhé teprve tehdy, byl-li naplněn požadavek dvojnásobku času. Pokud je proveden takový laparoskopický diagnostický nebo terapeutický výkon v chirurgii, který není ve výše uvedeném seznamu, vykáže pracoviště Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) v počtu odpovídajícím reálnému odůvodněnému trvání provedeného výkonu. Čas zahájení i čas ukončení výkonu Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) je nezbytnou součástí zdravotní dokumentace pacienta (operační vložky). Pokud nelze čas zahájení a ukončení výkonu z dokumentace jednoznačně určit, uhradí zdravotní pojišťovna výkon v počtu jeden. 19.4 Výkony sdílené jinou odborností Výkony --- číslo| název 51231| Biopsie mammy jehlou, jedna i více 51233| Excize tumoru mammy nebo odběr tkáně pro biopsii 51235| Parciální nebo klínovitá resekce mammy s biopsií nebo bez nebo mastektomie jednoduchá 51237| Klínovitá resekce mammy s radikálním odstraněním axillárních uzlin nebo mastektomie radikální 51239| Radikální extirpace axillárních nebo inquinálních uzlin mohou vykazovat také pracoviště gynekologická. 20. 504 - CÉVNÍ CHIRURGIE K výkonům cévní chirurgie lze vykazovat jako ZULP Protamin a Heparin. 21. 505 KARDIOCHIRURGIE K výkonům kardiochirurgie lze vykazovat jako ZULP Protamin a Heparin. 21.1 Sternotomie, thorakotomie Výkon --- číslo| název 55250| Sternotomie, thorakotomie nelze vykazovat s jiným operačním výkonem na hrudníku. Tento výkon je do ostatních operačních výkonů na hrudníku zahrnut. 22. 506 - NEUROCHIRURGIE 22.1 Prodloužení operace Prodlouženou dobu operačního výkonu lze v neurochirurgii vykázat výkonem číslo| název ---|--- 56178| Prodloužení výkonu kraniotomie a resekce, případně lobektomie pro tumor či metastázu Tento výkon lze vykázat tehdy, pokud doba operace překročila čas výkonu alespoň o 30 minut. Výkon lze vykázat opakovaně pouze tehdy, pokud doba prováděné operace překročila čas výkonu operace o 240 minut, tedy za každý dokončený čas výkonu. 22.2 Kranioplastika Výkon --- číslo| název 56135| Kranioplastika akrylátová, plexisklová, kovová nebo kostní ploténkou nelze vykazovat spolu s jiným nitrolebním operačním výkonem. Pokud je v rámci takového výkonu kranioplastika provedena, lze vykázat pouze odpovídající ZUM. ZUM k operačním výkonům lze vykazovat pouze ve skutečně spotřebovaném množství, nikoli v násobcích při násobcích výkonů. Výkon --- číslo| název 56113| Intrakraniální durální rekonstrukce nelze vykazovat současně s jinými nitrolebními operačními výkony. 23. 601 - PLASTICKÁ CHIRURGIE Ošetření a převaz a speciální výkony. Výkony autorské odbornosti 601 bez omezení místem lze vykazovat pouze při provedení na operačním sálku. Výkon --- číslo| název 61447| Exstirpace žlázy z periareolárního řezu u gynekomastie lze vykazovat pouze na základě indikace endokrinologa. Pokud je ošetření defektu vykázáno jiným výkonem, nelze současně vykázat výkon číslo| název ---|--- 09243| Ošetření a převaz rány nad 30 cm2 09237| Ošetření a převaz rány od 1 cm2 do 10 cm2 09241| Ošetření a převaz rány 10 cm2 až 30 cm2 Výkony --- číslo| název 61113| Revize, excize a sutura poranění kůže a podkoží a případně fascie 5 - 10 cm 61115| Revize, excize a sutura poranění kůže a podkoží a případně fascie nad 10 cm nelze vykazovat současně s jinými operačními výkony ve stejné lokalizaci. Výkony lze vykázat pouze při provedení výplachu rány sterilním roztokem a přiložení obkladu. Výkony --- číslo| název 61113| Revize, excize a sutura poranění kůže a podkoží a případně fascie 5 - 10 cm 61123 | Excize kožní léze od 2 do 10 cm2, bez uzavření vzniklého defektu 61125| Excize kožní léza nad 10 cm2, bez uzavření vzniklého defektu 61129| Excize kožní léze, sutura od 2 do 10 cm 61131| Excize kožní léze, sutura více než 10 cm nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt. Výkony --- číslo| název 61211| Rekonstrukce šlachového poutka 61213| Implantace silikonu při defektu šlachy 61215| Rekonstrukce šlachy flexoru štěpem 61217| Transposice šlachy flexoru 61219| Tenolýza extenzoru 61221| Rekonstrukce extenzorového aparátu prstu ruky lze vykazovat jedenkrát na každý operační přístup. Výkony --- číslo| název 61231| Implantace umělého MP nebo IP kloubu 61235| Arthrodéza MP nebo IP kloubu 61239| Distrakce falangy nebo metakarpu 61245| Fenestrace šlachové pochvy lze vykazovat jedenkrát na každý prst. 24. 602 - POPÁLENINOVÁ MEDICÍNA 24.1 Ošetření a převaz popálenin Ošetření a převaz popálenin lze vykázat výkony: číslo| název ---|--- 62120 | Popáleniny - ošetření a převaz (nos, tvář, ret, ucho, skalp, krk, víčko) 62140 | Popáleniny - ošetření a převaz prvního dorsa ruky nebo nohy 62141| Popáleniny - ošetření a převaz dorsa ruky a nohy každého dalšího 62130| Popáleniny - ošetření a převaz prvního prstu ruky nebo nohy 62131| Popáleniny - ošetření a převaz prstu ruky a nohy každého dalšího 62150| Popáleniny - ošetření a převaz ostatní do 5% povrchu těla 62160 | Popáleniny - ošetření a převaz ostatní 5-10% povrchu těla 62170| Popáleniny - ošetření a převaz ostatní 10-15% povrchu těla 62180| Popáleniny - ošetření a převaz ostatní 15-20% povrchu těla 62110| Převaz popáleniny v rozsahu do 10% povrchu těla a ev. sprcha (bez použití krémů a umělých krytů) 62112| Převaz popáleniny v rozsahu nad 10% povrchu těla a ev. sprcha (bez použití krémů a umělých krytů) Pokud je popálenina větší než 20% z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce dva výkony. Pokud je případně popálenina větší než 40% z povrchu těla, lze vykázat odpovídající počet výkonů 15-20% a k nim další jeden výkon. Popáleniny na hlavě a krku, prstech a dorsu rukou nebo nohou se vykazují samostatnými výkony. Pokud je ošetřeno jedno dorsum (prst), vykáže se výkon „...prvního...“. Pokud je ošetřeno více dors (prstů), vykáže se výkon „.....prvního...“ a dále příslušný počet výkonů „...každého dalšího...“. Podmínkou vykazování dalších výkonů je samozřejmě dodržení celkového času zákroku. Plocha popálenin, jejichž ošetření bylo vykázáno samostatnými výkony (na hlavě a krku, prstech a dorsu rukou nebo nohou), se nezapočítává do plochy, která je vykazována výkony „...ostatní...“. 24.2 Nekrektomie Nekrektomii lze vykázat výkony: číslo| název ---|--- 62320| Nekrektomie do 5% povrchu těla - tangenciální nebo fasciální 62330| Nekrektomie 5-10% povrchu těla - tangenciální nebo fasciální 62340| Nekrektomie 10-15% povrchu těla - tangenciální nebo fasciální 62350| Nekrektomie do 15-20% povrchu těla - tangenciální nebo fasciální Pokud je nekrektomie větší než 20% z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce dva výkony. Pokud je případně nekrektomie větší než 40% z povrchu těla, lze vykázat odpovídající počet výkonů 15-20% a k nim další jeden výkon. Výše uvedenými výkony nelze vykázat nekrektomii chemickou. Tu lze vykazovat stejnými výkony jako ošetření popálenin. 24.3 Odběr dermoepidermálních štěpů Odběr dermoepidermálních štěpů lze vykázat výkony číslo| název ---|--- 62610 | Odběr dermoepidermálního štěpu do 1% z plochy povrchu těla 62640| Odběr dermoepidermálního štěpu 1 - 5% z plochy povrchu těla 62660| Odběr dermoepidermálního štěpu 5 -10% z plochy povrchu těla 62670| Odběr dermoepidermálního štěpu 10-15% z plochy povrchu těla 62680| Odběr dermoepidermálního štěpu 15 - 20% z plochy povrchu těla Pokud je odběr štěpu větší než 20% z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce dva výkony. Pokud je případně odběr štěpu větší než 40% z povrchu těla, lze vykázat odpovídající počet výkonů 15-20% a k nim další jeden výkon. 24.4 Kožní štěpy Kožní štěpy (při popáleninách i při jiných kožních ztrátách) lze vykázat výkony: číslo| název ---|--- 62430| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) prst ruky nebo nohy 62420| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) obličej 62421| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) krk nebo skalp 62440| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) dlaň, dorsum ruky nebo nohy nebo ostatní do 5% povrchu těla 62412| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) ostatní 5-10% povrchu těla 62413| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) ostatní 10-15% povrchu těla 62414| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) ostatní 15-20% povrchu těla Pokud je plocha štěpu větší než 20% z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce dva výkony. Pokud je případně plocha štěpu větší než 40% z povrchu těla, lze vykázat odpovídající počet výkonů 15-20% a k nim další jeden výkon. Plocha popálenin, jejichž ošetření bylo vykázáno samostatnými výkony (na hlavě a krku, prstech a dorsu nebo dlaních rukou nebo nohou), se nezapočítává do plochy, která je vykazována výkony „...ostatní...“. 24.5 Xenotransplantace Xenotransplantace lze vykázat výkony: číslo| název ---|--- 62510| Xenotransplantace do 1% povrchu těla 62520| Xenotransplantace 1-5% povrchu těla Pokud je plocha xenotransplantace větší než 5% z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce čtyři výkony do 1% a odpovídající počet výkonů 1-5%. 25. 603 - GYNEKOLOGIE 25.1 Kombinace výkonů Výkony --- číslo| název 63587| Pertubace terapeutická 63591| Test průchodnosti tub nelze vykazovat současně. Výkon --- číslo| název 63594| Primární laparotomie pro ca ovaria nelze vykazovat současně s žádným dalším operačním výkonem. Výkony --- číslo| název 63313| Amnioskopie 63323| Odebírání vzorku krve z hlavičky plodu (za použití amnioskopu) nelze vykazovat současně. Výkony --- číslo| název 63315| Fetoskopie 63317| Fetoskopie s odběrem tkáně plodu nelze vykazovat současně. Výkony --- číslo| název 63312| Oxytocinový zátěžový test 63117| Kardiotokografické sledování rodičky v průběhu porodu nelze vykazovat současně. Výkony --- číslo| název 63598| Punkce Douglasova prostoru 63592| Punkce Douglasova prostoru s incizí a drenáží nelze vykazovat současně. Výkony --- číslo| název 63540| Elektro-diathermokoagulace čípku děložního 63591| Test průchodnosti tub 63532| Odběr materiálu s pochvy, čípku a hrdla děložního 63311| Odběr plodové vody transabdominální amniocentézou 63521| Hymenotomie, hymenectomie 63511| Excize vulvy nelze vykazovat současně. Výkony --- číslo| název 63579| Hysterectomie a adnexectomie s omentectomií pro malignitu 63596| Totální omentektomie nelze vykazovat současně. Výkony --- číslo| název 63133| Manuální vybavení zadržené placenty 63127| Sectio caesarea 63129| Sectio caesarea a sterilizace 63131| Sectio caesarea s následnou hysterectomií nelze vykazovat současně. 25.2 Kolposkopické vyšetření Výkon --- číslo| název 63061| Kolposkopické vyšetření základní lze vykazovat současně s výkony cílené a kontrolní vyšetření, ale nelze vykazovat současně s výkonem komplexní vyšetření. 25.3 Porod Jednotlivé výkony vedení porodu nelze vykazovat současně. 25.4 In vitro fertilizace Výkony in vitro fertilizace lze vykazovat v rozsahu nejvýše tří kompletních monitorovaných cyklů, a to pouze pro pojištěnce ženského pohlaví ve věku od 22 let do 38 let + 364 dnů. V případě, kdy se jedná o oboustrannou úplnou neprůchodnost vejcovodů, lze výkony in vitro fertilizace vykazovat pro ženy od 18 let. 26. 604 - DĚTSKÁ GYNEKOLOGIE 26.1 Kombinace výkonů Výkon --- číslo| název 64215| Irigace virginální pochvy s aplikací medikamentu nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt. 27. 606 - ORTOPEDIE Na ošetření jedné anatomické lokality nelze u jednoho pacienta v jeden kalendářní den vykázat více jak jeden výkon fixace. Výkon --- číslo| název 66031| Preventivní vyšetření kyčelních kloubů u kojence nelze vykazovat současně s výkony klinického vyšetření a s výkony sonografie. Podmínkou vykazování výkonu je sonografický přístroj. Výkon --- číslo| název 66317| Revizní operace páteře - přední - zadní - odstranění implantátu nelze vykazovat jako samostatný výkon, vykazuje se současně s výkony Operační přístup na páteři standardní, přední nebo zadní. 28. 701 - ORL 28.1 Použití kryokauteru a laseru Pokud je při chirurgickém výkonu v ORL oblasti použit laser nebo kryokauter, lze vykázat výkony číslo| název ---|--- 71825| Kryokauter v ORL á 10 minut 71821| Laser v ORL á 10 minut Oba výkony lze vykazovat současně. Tyto výkony lze u jednoho pacienta jednotlivě i v kombinaci vykazovat opakovaně, vždy za každých dokončených 10 minut. 28.2 Balónková tamponáda nosu a nosohltanu při krvácení Výkon číslo 71630 balónková tamponáda nosu a nosohltanu při krvácení - může být vykazován při uvedených indikacích: C05 Zhoubný novotvar patra C11 Zhoubný novotvar nosohltanu C30.0 Zhoubný novotvar nosní dutiny C31 Zhoubný novotvar vedlejších dutin C81 Hodgkinova nemoc C82 Ne-Hodgkinův folikulární (nodulární) lymfom C83 Ne-Hodgkinův (difusní) lymfom C84 Periferní a kožní T- buněčné lymfomy C85 Ne-Hodgkinův lymfom, jiných a neurčených typů C91 Lymfoidní leukémie C92 Myeloidní leukémie C93.0 Akutní monocytární leukémie C95.0 Akutní leukémie neurčeného buněčného typu D10.6 Nezhoubný novotvar nosohltanu-nasopharynx D18.0 Hemangiom a lymfangiom kterékoliv lokalizace D61.9 Aplastická anémie, NS D66 Dědičný nedostatek faktoru VIII. D67 Dědičný nedostatek faktoru IX. D68 Jiné vady koagulace D69.Purpura a jiné krvácivé stavy I10 Esenciální (primární) hypertenze N18 Chronické selhání ledvin S 02.1 Zlomenina lebeční spodiny-fractura baseos cranii S02.2 Zlomenina nosních kostí S02.3 Zlomenina spodiny očnice-fractura baseos orbitae S02.4 Zlomenina lícní (jařmové) kosti -fractura ossis zygomatici-a horní čelisti-maxillae T81.0 Krvácení a hematom komplikující výkon, jinde nezařazené Z51.1 Chemoterapeutický cyklus pro novotvar 28.3 Nystagmografická vyšetření Výkony nystagmografických vyšetření nelze v jednom dni vykazovat současně. 28.4 Kombinace výkonů Výkony --- číslo| název 71641| Submukosní resekce nosní přepážky 71649| Resekce spiny nebo kristy nosní přepážky nelze vykazovat současně. Výkony --- číslo| název 71661| Výplach čelistní dutiny 71663| Punkce čelistní dutiny nelze vykazovat současně. Výkony | ---|--- číslo| název 71113| Kalorický test 71115| Vyšetření semispontánních vestibulárních jevů 71117| Optokinetický test 71119| Gustometrie 71121| Posturografie 71123| Rotační testy k vyšetření poruch rovnováhy 71511| Výplach cerumina nebo vyjmutí cizího tělesa ze zvukovodu 71615| Excize jednoho nosního polypu 71211| Biopsie z nosu 71611| Vynětí cizího tělesa z nosu - jednoduché 71623| Terapie epistaxe kauterizací 71625| Přední tamponáda nosní provedená odborně otorhinolaryngologem 71661| Výplach čelistní dutiny 71713| Nepřímá laryngoskopie s odstraněním léze nebo cizího tělesa hypofaryngu nebo laryngu 71781| Sondáž, dilatace, výplach slinné žlázy 71580| Vyčištení trepanační dutiny 71525| Lokální excize, odstranění polypu ze zvukovodu 71719| Výměna tracheostomické kanyly 71614| Anemizace s odsáváním z vedlejších nosních dutin 71212| Diafanoskopie vedlejších nosních dutin 71613| Intramukozní injekce do nosní sliznice jako samostatný výkon 71565| Politzerace nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt. Výkony --- číslo| název 71641| Submukozní resekce nosní přepážky 71651| Septoplastika nelze vykazovat současně s výkonem číslo | název ---|--- 71649| Resekce spiny nebo kristy nosní přepážky Výkony --- číslo| název 71787| Incize, drenáž peritonzilárního event. faryngeálního abscesu nebo hematomu 71789| Dilatace incize při peritonzilárním abscesu nelze vykazovat současně. Výkon --- číslo| název 71715| Nepřímá laryngoskope s insitilací léků do hrtanu nelze vykazovat současně s výkonem anestézie. 29. 702 - FONIATRIE 29.1 Kombinace výkonů Výkony --- číslo| název 72113| Vyšetření pro korekci sluchové vady sluchadlem (první) 72115| Vyšetření pro aplikaci sluchadla kontrolní nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt 30. 705 - OFTALMOLOGIE Ve výkonech autorské odbornosti oftalmologie je lokální anestézie zakalkulována ve výkonech, a proto s výkony této autorské odbornosti nelze vykazovat výkony lokální anestézie. 30.1 Oftalmoskopie Výkony --- číslo| název 75137| Oftalmoskopie v arteficiální mydriáze (1 oko) přímou oftalmoskopií 75121| Oftalmoskopie v arteficiální mydriáze nepřímým binokulárním oftalmoskopem (1 oko) 75153| Biomikroskopické vyšetření fundu v mydriáze (1 oko) nelze vykazovat současně, s výjimkou lékaře - sítnicového specialisty. 30.2 Komplexní vyšetření Výkon komplexní vyšetření oftalmologem obsahuje, a tedy s tímto výkonem nelze současně vykazovat, následující výkony: číslo| název ---|--- 75139| Nitrooční tlak Schiotzovým tonometrem (1 oko) 75137| Oftalmoskopie v arteficiální mydriáze přímou oftalmoskopií (1 oko) 30.3 Kombinace výkonů Výkony --- číslo| název 75113| Zátěžové testy u glaukomu - obě oči 75131| Gonioskopie (1 oko) | 75135| Exoftalmometrie nebo Schimerův test nebo vyšetření barvocitu tabulkami nebo pupilometrie nebo vyšetření Amslerovou mřížkou 75137| Oftalmoskopie v arteficiální mydriáze přímou oftalmoskopií (1 oko) 75139| Nitrooční tlak Schipotzovým tonometrem (1 oko) 75141| Tonometrie aplanační (1 oko) 75143| Perimetr statický (1 oko) 75145| Perimetr kinetický nebo kampimetr (1 oko) 75387| Kryoepilace řas jednoho víčka nebo elektroepilace 75389| Epilace řas očního víčka pinzetou, incize akutního chalázia 75153| Biomikroskopické vyšetření fundu v mydriáze - 1 oko 75157| Objektivní vyšetření refrakce obou očí a předpis brýlí do dálky a do blízka 75385| Extirpace jednoho chalázia, vynětí s pouzdrem nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření mimo výkon minimální kontakt. Výkon --- číslo| název 75225| Aplikace radioaktivní plomby nelze vykazovat současně s výkony ošetřovacích dnů resuscitační a intenzívní péče. 31. 706 - UROLOGIE 31.1 Kombinace výkonů Výkony --- číslo| název 76235| Extrakorporální litotrypse solitárního konkrementu rázovou vlnou 76237| Extrakorporální litotrypse mnohočetného či odlitkového konkrementu rázovou vlnou nelze vykazovat současně na stejné ledvině. Výkony --- číslo| název 76235| Extrakorporální lithotrypse solitárního konkrementu rázovou vlnou 76237| Extrakorporální lithotrypse mnohočetného či odlitkového konkrementu nelze vykazovat v jednom roce na stejné ledvině. 31.2 Cystometrie Cystometrie v urologii se vykazuje výkonem číslo| název ---|--- 76127| Cystometrie plnící Tímto výkonem se vykazuje jak plnící cystometrie vodní, tak plnící cystometrie plynová. Výkon lze vykázat nejvíce jeden za jeden den. 31.3 Cystouretroskopie K výkonu --- číslo| název 76531| Cystouretroskopie lze přičíst výkony: číslo| název ---|--- 76561| Fotokoagulace tumoru laserem 76565| Biopsie ev. extrakce z měchýře - cizí těleso, konkrement, stent 76567| Aplikace terapeutik do stěny měchýře ev. uretry 31.4 Katetrizace ureteru Výkon --- číslo| název 76215| Katetrizace ureteru se přičítá k výkonu číslo| název ---|--- 76531| Cystouretroskopie Výkonem --- číslo| název 76215| katetrizace ureteru se vykazuje jak diagnostická katetrizace ureteru, tak i endoskopická extrakce konkrementu z ureteru, tripse konkrementu v močovodu, endoskopická discise striktury ureteru, endoskopická biopsie z ureteru včetně koagulace a zavedení stentu do ureteru. V případě tripse a zavedení stentu lze výkon katetrizace ureteru vykázat dvakrát. 31.5 Pyelotomie, nefrotomie, operační nefrostomie Nefrotomie s extrakcí konkrementu, případně s nefrostomií, operační nefrostomie a pyelolitotomie se vykazují jedním výkonem. 31.6 Perkutánní extrakce konkrementů Výkony --- číslo| název 76545| Perkutánní extrakce jednoho či více konkrementů bez tripse 76547| Perkutánní extrakce konkrementu s tripsí se přičítají k výkonu číslo| název ---|--- 76543| Nefroskopie perkutánní (bez cystoskopie a sondáže močovodu) Výkony --- číslo| název 76545| Perkutánní extrakce jednoho či více konkrementů bez tripse 76547| Perkutánní extrakce konkrementu s tripsí nelze vykazovat současně. Tyto výkony nelze u jednoho pacienta v jednom dni vykázat více než jedenkrát. 31.7 Excize spermatokély a operace hydrokély Excize spermatokély a operace hydrokély se vykazují jedním výkonem číslo| název ---|--- 76451| Excize spermatokély nebo operace hydrokély 32. 708 - ARO Výkon číslo 78116 - Anestezie s řízenou ventilací á 20 min. a číslo 78231 - Epidurální nebo subarachnoideální anestezie á 20 min. lze vykázat pouze s následujícími operačními výkony kategorie obtížnosti D: 1. Odstranění (vytnutí) mozkové tkáně 2. Vypuštění (vytnutí) mozkového abscesu 3. Zevní vyústění mozkových komor a cisteren 4. Reparace kostních úlomků kalvy 5. Reparace tvrdé pleny mozkové 6. Vypuštění epidurálního nebo subdurálního krevního výronu nebo abscesu 7. Přetětí, destrukce nebo excize mozkového nervu uvnitř lebky 8. Stereotaktické uvolnění mozkového nervu 9. Otevření lebky pro pooperační krvácení 10. Otevřená operace na mozkových cévách 11. Odstranění hypofýzy 12. Excize části hypofýzy 13. Excize epifýzy 14. Primární nebo revizní operační dekomprese krční a hrudní páteře 15. Primární a revizní excize krční, hrudní a bederní meziobratlové ploténky 16. Kombinovaná přední a zadní operační fuse krčních obratlů 17. Transorální krční fuse (s nebo bez zavedení protézy) 18. Primární nebo revizní fuse kloubu páteře 19. Primární excize bederní meziobratlové ploténky předním přístupem 20. Dekomprese zlomeniny páteře 21. Otevřená fixace zlomeniny páteře 22. Částečné vytětí páteřní míchy 23. Otevřená operace páteřní míchy 24. Úprava meningomyelokély 25. Vynětí ložiska poškození uloženého subdurálně 26. Vynětí nádoru míchy 27. Blokáda plexus coeliacus 28. Oboustranná blokáda nervus planchnicus 29. Zadní blokáda ganglií míšních kořenů 30. Intrathekální neurolýza 31. Injedce místního anestetika nebo glycerolu do ganglia trigeminu 32. Bederní sympatektomie diagnostická - místní anestetikum 33. Bederní sympatektomie terapeutická - neurolýza 34. Oboustranná rekonstrukce očních víček 35. Vytětí sklivce plochým přístupem s vnitřní tamponádou 36. Rekonstrukce zevního zvukovodu 37. Druhá operace příštitných tělísek 38. Rekonstrukce prsu s užitím TRAMS 39. Plastika hrudní stěny 40. Odstranění brzlíku 41. Úprava prasklé bránice 42. Zřasení paralyzované (ochrnuté) bránice 43. Úprava vrozené brániční kýly 44. Thorakoskopické výkony 45. Odstranění jedné plíce 46. Odstranění laloku plicního (včetně vytětí segmentu) 47. Otevřené vytětí poškozeného (nemocného) ložiska z plíce 48. Dekortikace (odstranění pohrudnice nebo poplicnice) 49. Odstranění poplicnice pro pneumothorax 50. Perkutánní transluminární plastika koronární tepny nebo angioplastika (včetně lasser) 51. Perkutánní transluminární snesení síňokomorového uzlu 52. Vyšetření převodního systému srdečního 53. Srdeční pacemaker (kardiostimulátor) zavedený žilou 54. Zavedení a umístění kardiostimulátoru kvůli tachykardii 55. Kontrastní radiologické vyšetření srdce (včetně koronárních cév) 56. Incise a excise perikardu 57. Dekomprese srdeční tamponády 58. Perkutánní transluminární zavedení protézy pro ductus arteriosus 59. Transluminární operace na plicní tepně 60. Vytětí části karotické tepny 61. Bypass karotické tepny 62. Otevřená operace na mozkové tepně 63. Bypass z podklíčkové tepny 64. Vytětí části podklíčkové tepny a její záplata 65. Jiná úprava na podklíčkové tepně 66. Bypass ledvinné tepny 67. Vytětí části ledvinné tepny 68. Otevřené operace na ilických tepnách 69. Otevřené operace stehenní tepny 70. Náhrada aneurysmatu podkolenní tepny 71. Mikrotepenný nebo žilní štěp 72. Mikrochirurgická oprava tepny 73. Oprava tepenožilní píštěle 74. Částečné vytětí jícnu 75. Otevřené vytnutí poškozeného (nemocného) místa z jícnu 76. Bypass jícnu 77. Revize jícnové anastomózy 78. Úprava jícnu 79. Arteficiální vstup do jícnu 80. Protnutí svaloviny jícnu 81. Hellerova operace 82. Totální vytětí žaludku 83. Totální excise tlustého střeva a anastomóza tenkého střeva na konečník 84. Anastomóza z tenkého střeva na řiť a vytvoření výchlipky (zásobníku) 85. Vytnutí konečníku s kolonoanální anastomosou a kolostomií 86. Vytnutí konečníku i řiti 87. Vytnutí konečníku s užitím svorek 88. Vytnutí konečníku a zevní vyústění tlustého střeva 89. Odstranění nadledvinky oboustranně 90. Částečné vytnutí z jater 91. Odstranění jaterního nádoru 92. Úprava (korekce) na játrech 93. Laparoskopické výkony 94. Úprava na žlučovodu 95. Neúplné vytnutí slinivky 96. Úprava vrozené brániční kýly 97. Laparotomie a úprava mnohočetného viscerálního poranění 98. Vytětí ledviny a okolní tkáně 99. Perkutánní odstranění ledvinného konkrementu 100. Vytvoření močovodu ze střeva 101. Oboustranná ureterolýza 102. Totální vytětí močového měchýře (s vytvořením náhrady ze střeva) 103. Vytětí dělohy a adnex a odstranění okolní tkáně břišním přístupem 104. Radikální vytnutí zevního genitálu ženy včetně odstranění tříselných uzlin 105. Implantace protézy na dolní končetinu Výkon číslo 78117 - Anestezie s řízenou ventilací á 20 min. a číslo 78232 - Epidurální nebo subarachnoideální anestezie á 20 min. lze vykázat pouze s následujícími operačními výkony kategorie obtížnosti E: 1. Vytnutí nádoru v mozkomozečkovém úhlu 2. Podvaz nebo zasvorkování výdutě mozkové tepny 3. Vyztužení aneurysmatu mozkové tepny 4. Fuse obratlů pro skoliosu nebo kyfosu Harringtonovým instrumentariem 5. Radiační destrukce 6. Vytětí sklivce kombinované s odstraněním membrány (zavedení vnitřní tamponády) 7. Totální a parciální pharyngectomie 8. Totální laryngectomie 9. Parciální laryngectomie 10. Rekonstrukce hrtanu se štěpem 11. Částečné vytětí průdušnice 12. Rekonstrukce průdušnice 13. Operace na otevřeném srdci 14. Uzavřené protětí chlopně 15. Terapeutická transluminární operace na srdeční chlopni 16. Bypass koronární tepny včetně získání štěpu 17. Revize bypassu koronární tepny 18. Otevřená angioplastika koronární tepny 19. Korekce anomálie koronárních tepen 20. Otevřená operace na převodním systému srdečním 21. Mapou řízená (vedená) chirurgie komorových arytmií 22. Odstranění kardiostimulátoru a provedení bypassu 23. Korekce truncus arteriosus 24. Otevřená korekce pro ductus arteriosus 25. Vytvoření zkratu do plicní tepny z aorty použitím vřazené protézy 26. Napojení plicní tepny přímo na aortu 27. Vytvoření zkratu do plicní tepny z podklíčkové tepny vřazením protézy 28. Napojení do plicní tepny z podklíčkové tepny 29. Úprava plicní tepny 30. Otevřená operace na plicní tepně 31. Odstranění embolu z plicních cév 32. Náhrada aneurysmatického segmentu (výdutě) aorty 33. Plánovaná náhrada vzestupné aorty 34. Plánovaná náhrada obloukové aorty 35. Bypass části aorty 36. Revize náhrady (protézy) aorty 37. Plastická úprava aorty 38. Podvaz nebo svorka aneurysmatu mozkové tepny 39. Vyztužení aneurysmatu mozkové tepny 40. Vytětí části viscerální (útrobní) větve z břišní aorty a její náhrada 41. Otevřené operace na viscerálních větvích břišní aorty 42. Vytětí jícnu a žaludku 43. Totální odstranění jícnu a náhrada střevem 44. Vytnutí tlustého střeva, konečníku a řiti a umělé zevní vyústění tenkého střeva 45. Vytnutí celého jaterního laloku 46. Totální vytnutí slinivky 47. Transplantace ledvin 48. Exenterace z pánve 32.1 Hyperbarická oxygenoterapie Výkon číslo 78840 - Hyperbarická oxygenoterapie v přetlakové komoře - může být vykazován při jednotlivých indikacích nejvíce v dále uvedených frekvencích: Indikace| Diagnóza| Počet expozic| Počet sérií ---|---|---|--- Otrava CO, kouřovými plyny, sirovodíkem| T58| 5| 1 | T59.9| 5| 1 Otrava halogenovanými alifatickými a aromatickými uhlovodíky (např. tetrachlormetanem)| T53| 5| 1 Otrava kyanidy| T57.3| 5| 1 Dekompresní nemoc| T70.3 | 3| 1 | T70.9| 3| 1 Vzduchová embolie po výkonu| T81.7| 2| 1 Vzduchová embolie úrazová| T79.0| 3| 1 Vzduchová embolie po infuzi, transfuzi, injekci| T80.0| 1| 1 Anaerobní infekce (plynatá sněť, septický šok)| A48.0 | 20| 2 | A41.4| 15| 2 Edém mozku (po úraze, intoxikaci, operaci)| G93.6| 10| 1 | S06.1| 10| 1 Stavy spojené s KPR (apalický syndrom, hypoxie mozku)| G43.1| 30| 3 Stavy po krvácení a kontusi mozku| S06.2| 30| 2 Akutní traumatické ischemie| T79.6| 20| 2 Crush syndrom| T79.5| 15| 3 Kardiogenní šok| R57.0| 1| 1 Šokové stavy (anaerob. sepse, hemorragický šok)| R57.8 | 2| 1 | R57.1| 2| 1 Methemoglobinaemie| D74.8| 5| 1 Ischemie a gangréna při arterioskleróze DK| I70.2| 30| 4 | I70.8| 30| 3 Gangréna při diabetu| E10.5 | 30| 4 | E10.4| 30| 4 Tromboangitis obliterans - Burgerova nemoc| I73.1| 20| 3 Kožní defekty obtížně se hojící (dekubitální vředy, při neurologických postiženích)| I70.1| 30| 4 Bércové vředy obtížně se hojící, pyoderma gangr. purpura fulminans| I83.0| 30| 3 | L88| 30| 3 Traumatická ischemie svalu po úrazu, compartment syndrom| T04.9| 30| 3 | T79.6| 30| 3 Žilní městky se vředem a zánětem| I83.2| 30| 3 Nehojící se defekty po amputacích| T87.5| 30| 3 Transplantace tkáně, přihojování kožních transplantátů| T86.8| 30| 2 Vasculitis kůže (primární a sekundární)| L95.9| 30| 3 Osteomyelitis - zánět kostní dřeně| M86.0-8| 30| 3 Postradiační poškození (např. osteoradionekroza ap.)| Z92.3| 20| 2 | Y89| 20| 2 Osteonekroza| M87| 20| 2 Sudeckův syndrom| M89.0| 25| 3 Hluchota jednostranná, oboustranná (náhlá)| H91.2| 10| 2 Účinky silného hluku na vnitřní ucho| H83.3| 10| 2 Porucha vestibulární funkce (závrať)| H81.3| 20| 3 Menierova nemoc| H81.0| 20| 3 Tinitus| H81| 20| 3 Pulpitis| K04.0| 10| 2 Okluze arteriae centralis retinae| H34.1| 15| 2 Diabetická retinopatie| H36.0| 25| 3 Roztroušená skleroza mozkomíšní v počátečních stadiích| G35| 30| 3 Jiné demyelinisace CNS| G37.8| 30| 3 Alzheimrova nemoc| G30.0| 30| 3 Neuralgie n. trigemini| G50.0| 20| 2 Perifer. obrna n. facialis| G51.0| 20| 2 Poúrazová bolest hlavy| G44.3| 20| 2 Migrena| G43| 20| 3 Gastroduodeální vřed (Helicobacter pylori)| K25.9| 20| 2 | K26| 20| 2 Postoperační píštěle s recid. anaerobními infekcemi| K63.2| 30| 2 Morbus Crohn| K50| 30| 3 Toxická hepatopatie (po cytostatické léčbě, otravách)| K71| 20| 2 Cystoidní pneumatoza střeva| | 15| 3 Popáleniny, omrzliny| T20-32| 30| 2 | T33-35| 30| 2 Vysvětlivky k tabulce Indikace| indikace pro kterou je hyperbarická oxygenoterapie prováděna ---|--- Diagnóza| kód diagnózy dle MKN 10 Počet expozic| nejvyšší počet expozicí, který je možno vykázat pro danou indikaci v jedné léčebné sérii Počet sérií| nejvyšší počet sérií, který je možno pro danou indikaci vykázat vjednom kalendářním roce 33. 709 - ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA Výkon --- číslo| název 06713| Přednemocniční neodkladná péče, sledování eventuelně transport pacienta pracovníkem ZS (SZP s úplným středoškolským vzděláním) á 15 minut nelze za tutéž čtvrthodinu vykazovat současně s žádným jiným výkonem kromě výkonu dopravy. 34. 801 - KLINICKÁ BIOCHEMIE Výkon --- číslo| název 81211| Glukóza moč kvalitativně nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření a s výkony číslo| název ---|--- 81347| Analýza moči chemicky a mikroskopicky 09123| Analýza moči chemicky 35. 807 - PATOLOGIE 35.1 Kombinace výkonů Výkony --- číslo| název 87110| Pitva standardní 87113| Pitva technicky obtížná 87111| Pitva parciální nelze vykazovat současně. 35.2 Stanovení diagnózy Stanovení bioptické diagnózy a cytologické diagnózy se vykazuje vždy na jeden topografický kód. 35.3 Barvení cytologického preparátu Výkon číslo 87433 autorské odbornosti 823 nelze vykazovat v případě gynekologické cytologie. Pro tyto účely se vykazuje výkon číslo 95115 autorské odbornosti 817 v počtu jeden na jeden preparát. 36. 809 - RADIODIAGNOSTIKA Ve výkonech autorské odbornosti radiodiagnostika je lokální anestézie zakalkulována ve výkonech, a proto s výkony této autorské odbornosti nelze vykazovat výkony lokální anestézie. U výkonu číslo| název ---|--- 89339| Stereotaktická biopsie nebo stereotaktická lokalizace nehmatné léze prsu lze výkon lokální anestézie vykázat. V úhradě RTG filmů je zahnuta úhrada chemikálií na jejich zpracování. Výkon --- číslo| název 89419| Punkční angiografie nelze vykazovat současně s výkony přehledné či selektivní angiografie. Výkon --- číslo| název 89421| Měření tlaku při angiografii nelze vykazovat současně s výkony koronarografickými, ventrikulografickými a PTCA. K výkonu --- číslo| název 89437| PTCA více věnčitých tepen je možno AG sadu vykázat jako ZUM pouze tehdy, nenavazuje-li výkon na výkony: číslo| název ---|--- 89431| Selektivní koronarografie jedné věnčité tepny (ev. bypassu) 89433| Navazující selektivní koronarografie věnčité tepny či bypassu 89429| Selektivní koronarografie obou věnčitých tepen Výkon --- číslo| název 89312| Denzitometrie dvoufotonová lze vykázat pouze při indikaci ošetřujícím lékařem, který má pacienta v péči pro kostní chorobu. 37. 901 - KLINICKÁ PSYCHOLOGIE V jednom kalendářním měsíci nemůže být vykázáno současně komplexní a cílené vyšetření klinickým psychologem. Klinická vyšetření 2 může vykázat pouze klinický psycholog s praxí nad 6 let. Výkony --- číslo| název 37121| Psychodiagnostika s náročným psychoterapeutickým zásahem á 90 minut může vykázat pouze klinický psycholog s celkovou délkou praxe nad 6 let a specializací v systematické psychoterapii. 38. 910 - PSYCHOTERAPIE 38.1 Indikace Výkony psychoterapie lze vykazovat pouze tehdy, pokud byly indikovány ošetřujícím lékařem - psychiatrem, ošetřujícím lékařem s psychoterapeutickou kvalifikací nebo klinickým psychologem s psychoterapeutickou kvalifikací nebo registrujícím praktickým lékařem. Indikace je platná po dobu nejdéle tří po sobě následujících kalendářních měsíců. 38.2 Vykazování Výkony psychoterapie mohou vykazovat pouze psychoterapeuti se specializací v systematické psychoterapii (lékaři včetně psychiatrů a kliničtí psychologové). Výkony --- číslo| název 35610| Psychoterapie skupinová, typ I., pro skupinu max. 9 osob á 120 min. 35620| Psychoterapie skupinová, typ II., pro skupinu 10 - 14 osob - á 120 min. nelze vykazovat v jednom kalendářním čtvrtletí současně. Výkon --- číslo| název 35650| Rodinná systematická psychoterapie á 30 minut lze vykázat pouze na jednoho člena rodiny - pacienta. 38.3 Vykazování výkonů ve stacionáři Ve stacionáři s psychoterapeutickým programem lze výkony psychoterapie kombinovat s výkony kontrolního psychiatrického, pedopsychiatrického a psychologického či pedopsychologického vyšetření s OF: 1/1 týden a výkony cíleného psychiatrického, pedopsychiatrického a psychologického či pedopsychologického vyšetření s OF: 1/1 na léčebný program (v případě psychologického či pedopsychologického vyšetření jde vždy o omezení na jedno vyšetření, nikoliv na jeden výkon). Stacionáře s psychoterapeutickým programem - pro úhradu skupinové psychoterapeutické péče ve stacionáři lze s ošetřovacím dnem 00041 vykázat buď výkon 35610 - psychoterapie skupinová, typ I. s OF: 3/1 den nebo výkon 35620 - psychoterapie skupinová, typ II. také s OF: 3/1 den. V jednom čtvrtletí lze na základě zdravotní indikace (a po zápisu v dokumentaci) přejít z psychoterapie 35610 na psychoterapii 35620 nebo naopak 1krát. V případě, že je součástí léčebného programu komunita, lze dále vykázat výkon 35630 - psychoterapie skupinová, typ III. s OF: 2/1 den. Jiná než uvedená frekvenční omezení pro úhradu skupinové psychoterapeutické péče ve stacionáři neplatí. Na základě indikace (uvedené v dokumentaci) lze vykázat výkony psychoterapie individuální (35520) či rodinné (35650). Uvedené výkony psychoterapie lze vykazovat s ošetřovacím dnem 00041 maximálně po dobu 3 měsíců od zahájení léčby ve stacionáři. Po této době bude případné prodloužení léčby schváleno revizním lékařem pouze v případě, že se jedná o dg. Skupiny F20 - F29 (psychózy schizofrenního okruhu), F60.3 (hraniční poruchy osobnosti) a F10 - F16 vždy pouze s číslicí 2 na čtvrtém místě (některé toxikomanie se syndromem závislosti) a že dosavadní psychoterapeutická péče ve stacionáři měla prokazatelný efekt. 38.4 Kombinace s klinickými vyšetřeními Výkony psychoterapie nelze kombinovat s výkony klinických vyšetření. 39. 911 - VÝKONY SESTER Výkony autorské odbornosti 911 vykazují sestry pracující v ordinacích praktických a jiných ošetřujících lékařů. Podmínkou je u praktických lékařů registrace pacienta, u ostatních lékařů musí být indikující lékař zároveň ošetřujícím lékařem pacienta. Ošetřující lékař pacienta může indikovat výkony sester pouze v souvislosti s problémem, pro který převzal pacienta do péče. Výkony autorské odbornosti 911 mohou být vykázány pouze tehdy, pracuje-li sestra mimo ordinaci. Výkony autorské odbornosti 911 a výkony autorské odbornosti 925 nelze vykazovat současně s výjimkou výkonů číslo 06135 a 06137. 39.1 Infúzní terapie Výkon --- číslo| název 06115| Dohled nad průběhem infúzní terapie á 30 minut může být vykazován spolu s výkonem číslo| název ---|--- 06113| Komplex - aplikace ordinované infúzní terapie po písemném pověření ošetřujícím lékařem pro zajištění hydratace, energetických zdrojů a léčby bolesti pouze tehdy, přesahuje-li doba zákroku 60 minut (dokončený čas obou výkonů). 40. 918 - FYZIOTERAPEUT Výkon --- číslo| název 21711| Škola zad - prevence recidiv vertebrogenních onemocnění lze vykázat pouze za současné účasti lékaře a rehabilitačního pracovníka. 40.1 Individuální léčebná tělesná výchova (LTV) Výkony individuální LTV lze vykazovat současně nejvýše do celkového času 60 minut na jednoho pacienta dvakrát v jednom kalendářním dni. Výkon --- číslo| název 21215| Léčebná tělesná výchova - instruktáž a zácvik pacienta a jeho rodinných příslušníků nelze vykazovat v jednom kalendářním dni u jednoho pacienta současně s dalšími výkony LTV. 40.2 Fyzikální terapie Výkony fyzikální terapie lze vykázat nejvýše dva různé a nejvýše čtyři celkem v jednom kalendářním dni. 41. 921 - PORODNÍ ASISTENTKA
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 104/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 104/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 3. 2002, datum účinnosti 29. 3. 2002, částka 45/2002 * Čl. I - Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb. a vyhlášky č. 482/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 29. 3. 2002 104 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 11. března 2002, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 391a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle § 374 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle § 20 zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, podle § 71 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 105/2000 Sb., a podle § 45 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích): Čl. I Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb. a vyhlášky č. 482/2000 Sb., se mění takto: 1. § 2 zní: „§ 2 (1) Při rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení v rozvrhu práce se v rozsahu, v jakém je soud příslušný na daném stupni v těchto věcech podle zákona jednat, a s přihlédnutím k personálnímu vybavení soudu, zajistí specializace soudních oddělení a) na trestním úseku zejména v řízení ve věcech 1. mladistvých, 2. cizinců, 3. dopravní kriminality, 4. finanční a bankovní kriminality, 5. trestných činů vojenských; b) na občanskoprávním úseku zejména v řízení ve věcech 1. péče o nezletilé, 2. dědických, 3. ochrany osobnosti, 4. nájmu bytu a nebytových prostor, 5. práv duševního a průmyslového vlastnictví, 6. obchodních, 7. obchodního rejstříku, 8. konkursu a vyrovnání, 9. ochrany hospodářské soutěže, 10. směnečných a šekových, 11. pracovněprávních, 12. výkonu rozhodnutí, 13. s cizím prvkem; c) na úseku správního soudnictví, zejména v řízení ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení. (2) Na úřední desce soudu se uvede, kde je rozvrh práce na soudu uložen a v jakou dobu lze do něj nahlížet a činit z něj opisy a výpisy.“. 2. V § 2a odst. 1 se za slova „Nemůže-li věc“ vkládají slova „v určeném soudním oddělení“ a za slova „z vyšších soudních úředníků“ se vkládají slova „, soudních tajemníků nebo soudních vykonavatelů“. 3. V § 2a odst. 2 se za slova „náhlá překážka“ vkládají slova „nebo překážka krátkodobé povahy“ a za slova „vyššímu soudnímu úředníku“ se vkládají slova „, soudnímu tajemníku, soudnímu vykonavateli anebo justičnímu čekateli“. 4. V § 4 se za slova „vyšší soudní úředníci“ vkládají slova „, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé“. 5. V § 5 odst. 1 se za slova „Vyšší soudní úředníci“ vkládají slova „, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé“. 6. V § 5 odst. 2 se za slova „vyššího soudního úředníka“ vkládají slova „, soudního tajemníka, soudního vykonavatele“. 7. V § 16 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje středníkem a doplňuje se tato věta: „jde-li o rozhodnutí, proti kterému je přípustné dovolání, poučí oprávněné osoby v rozsahu stanoveném zákonem.“. 8. V § 20 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Nebrání-li tomu důležité důvody, předseda senátu (samosoudce) při nařízení hlavního líčení nebo veřejného zasedání v trestních věcech přihlíží k požadavku státního zástupce, který před podáním obžaloby vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, aby se mohl osobně zúčastnit projednávání věci před soudem. Obdobně přihlíží k odůvodněnému požadavku obhájce.“. 9. V § 21 odst. 1 se poslední věta nahrazuje větou „Tato okolnost se zaznamená v protokolu nebo uvede do zvukového záznamu, pokud se protokol pořizuje následně podle takového záznamu. O úplnost a srozumitelnost zvukového záznamu dbá vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.“. 10. V § 21 odst. 2 větě druhé se slova „je povinen“ nahrazují slovy „a v případech, kdy tak stanoví zákon, jiná osoba odpovědná za správnost a úplnost protokolace, jsou povinni“. 11. V poznámce pod čarou č. 2) se odkaz na „§ 55“ nahrazuje odkazem na „§ 55b“. 12. V § 25 odst. 2 se za slova „Nepředloží-li účastník“ vkládají slova „v občanském soudním řízení“. 13. V § 28b odst. 1 se slova „prostřednictvím držitele poštovní licence anebo prostřednictvím policejního orgánu“ nahrazují slovy „prostřednictvím soudního exekutora, držitele poštovní licence anebo policejního orgánu“. 14. V § 28c odst. 1 větě první se slova „doručovateli nebo orgánu justiční stráže anebo“ nahrazují slovy „doručovateli, orgánu justiční stráže, soudnímu exekutorovi nebo“. 15. V § 28d odst. 4 větě první se slova „§ 64“ nahrazují slovy „§ 64a“. 16. V § 36 odst. 1 věta první zní: „Rozhodne-li soud, že přijetí peněžité záruky je přípustné, určí její výši a způsob jejího složení.“. 17. V § 36 odst. 2 věta první zní: „Je-li obviněný ve vazbě a soud rozhodl, že přijetí peněžité záruky v jím určené výši je přípustné, rozhodne o nahrazení vazby peněžitou zárukou a o propuštění obviněného z vazby ihned poté, co byla peněžitá záruka složena.“. 18. V nadpisu § 38 se zrušují slova „a výkon trestu obecně prospěšných prací“. 19. V § 38 odst. 1 větě první se slova „za současného“ nahrazují slovy „a soud rozhodl o“. 20. V § 38 se odstavec 3 zrušuje. 21. § 40 včetně nadpisu zní: „§ 40 Výkon trestu obecně prospěšných prací (1) Ve vyrozumění o nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací soud probačního úředníka upozorní, že v rámci provádění kontroly nad výkonem tohoto trestu je třeba, aby probační úředník měl průběžný přehled o tom, zda odsouzený vykonává práce v souladu s rozhodnutím soudu o jejich druhu a místě a jakou část těchto prací vykonal. Zároveň jej požádá, aby v případě, že odsouzený obecně prospěšné práce nevykonává, bez odkladu zjistil důvod a podle jeho povahy v součinnosti s obecním úřadem nebo institucí, u níž mají být obecně prospěšné práce vykonávány, učinil opatření k nápravě. Ve vyrozumění soud probačního úředníka zároveň upozorní, aby v případě, že zjistí důvod pro přeměnu trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody, podal soudu příslušný návrh podle trestního řádu. (2) Zjistí-li soud, že počet požadavků na provedení obecně prospěšných prací v jeho obvodu neodpovídá počtu pravomocně odsouzených, kteří tento trest mají vykonávat, v předstihu o tom vyrozumí probačního úředníka a požádá jej, aby poskytl obcím a obecně prospěšným institucím odbornou pomoc při vyhledávání vhodných prací a formulaci požadavků na jejich provedení.“. 22. V § 116a odst. 1 větě první se slova „§ 69, 77, 83“ nahrazují slovy „§ 69, 77, 83, 88, 158a, 158d, 179b a 314b“. 23. V § 116b odst. 1 poslední věta zní: „Písemnosti určené soudu se po dobu dosažitelnosti doručují do sídla soudu, pokud předseda soudu nebo soudce zajišťující dosažitelnost nedohodne s těmito orgány jiný způsob doručování písemností.“. 24. V § 116c odst. 1 se slova „obhájce nebo vydat příkaz k domovní prohlídce,“ nahrazují slovy „obhájce obviněnému, vydat příkaz k domovní prohlídce, příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon za účasti soudce, provádět sledování osob a věcí, které je podmíněno povolením soudce, ustanovit obhájce podezřelému ve zkráceném přípravném řízení nebo vyslechnout zadrženého podezřelého, na kterého byl podán návrh na potrestání,“. 25. V § 116c odst. 1 na konci se za slovy „§ 116a“ čárka nahrazuje tečkou a zrušují se slova „který stanoví místo a dobu potřebného úkonu.“. 26. V § 116c se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Účastní-li se soudce úkonu prováděného podle § 158a tr. ř., po jeho skončení do spisu vedeného u soudu založí opis protokolu o takovém úkonu, který si za tím účelem od policejního orgánu nebo státního zástupce provádějícího úkon vyžádá.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: JUDr. Bureš v. r.
Zákon č. 109/2002 Sb.
Zákon č. 109/2002 Sb. Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Vyhlášeno 29. 3. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 48/2002 * ČÁST PRVNÍ - VÝKON ÚSTAVNÍ VÝCHOVY NEBO OCHRANNÉ VÝCHOVY VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH A PREVENTIVNĚ VÝCHOVNÁ PÉČE VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH (§ 1 — § 43) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 46 — § 46) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (363/2021 Sb.) 109 ZÁKON ze dne 5. února 2002 o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VÝKON ÚSTAVNÍ VÝCHOVY NEBO OCHRANNÉ VÝCHOVY VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH A PREVENTIVNĚ VÝCHOVNÁ PÉČE VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Účel a působnost školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči (1) Ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (dále jen „zařízení“) a ve školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči, kterými jsou střediska výchovné péče (dále jen „středisko“), musí být zajištěno základní právo každého dítěte na výchovu a vzdělávání v návaznosti na ústavní principy a mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, vytvářeny podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjející citovou stránku jeho osobnosti a umožňující aktivní účast dítěte ve společnosti. S dítětem musí být zacházeno v zájmu plného a harmonického rozvoje jeho osobnosti s ohledem na potřeby osoby jeho věku. (2) Účelem zařízení je zajišťovat nezletilé osobě1) ve věku od 4 do 18 let, případně zletilé osobě do 19 let (dále jen „dítě“), na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově nebo ochranné výchově nebo o předběžném opatření náhradní výchovnou péči v zájmu jeho zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání. Zařízení spolupracují s rodinou dítěte a poskytují jí pomoc při zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, včetně rodinné terapie a nácviku rodičovských a dalších dovedností nezbytných pro výchovu a péči v rodině. Zařízení poskytují podporu při přechodu dítěte do jeho původního rodinného prostředí nebo jeho přemístění do náhradní rodinné péče. (3) Účelem středisek je poskytovat preventivně výchovnou péči, a tím zejména předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již vzniklých poruch chování a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dítěte. Střediska poskytují pomoc rodičům nebo jiným osobám, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, (dále jen „osoby odpovědné za výchovu“) při výchově a vzdělávání dítěte a při řešení problémů spojených s péčí o dítě, s cílem zachovat a posílit rodinné vazby dítěte a zamezit odtržení dítěte z jeho rodinného prostředí. (4) Zařízení a střediska spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte1a). HLAVA II ZAŘÍZENÍ § 2 (1) Zařízeními jsou: a) diagnostický ústav, b) dětský domov, c) dětský domov se školou, d) výchovný ústav. (2) Zařízení poskytují péči jinak poskytovanou osobami odpovědnými za výchovu dětem s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou. Zařízení poskytuje speciálně pedagogické a psychologické služby také ambulantní formou, a to dítěti, které pobývá mimo zařízení podle § 23 odst. 1 písm. a) až c). (3) Zařízení poskytují péči podle odstavce 2 rovněž dětem, u nichž bylo nařízeno předběžné opatření.2) (4) Zařízení poskytují péči rovněž dětem, které nejsou občany České republiky a splňují podmínky stanovené zákonem o sociálně-právní ochraně dětí3). Pokud tyto děti zejména z jazykových důvodů nemohou být umístěny do ostatních zařízení, poskytuje jim péči příspěvková organizace zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“), která může vykonávat činnosti všech zařízení uvedených v odstavci 1; pro tyto děti se mohou zřizovat samostatná oddělení v rámci jednotlivých zařízení podle odstavce 1. (5) Zařízení, do něhož je dítě umístěno, má právo na výběr lékaře nebo jiného odborného pracovníka nebo poskytovatele zdravotních služeb. (6) Zařízení může na základě žádosti poskytovat plné přímé zaopatření zletilé nezaopatřené osobě po ukončení výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy, připravující se na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let4) (dále jen „nezaopatřená osoba“), podle smlouvy uzavřené mezi nezaopatřenou osobou a zařízením nejpozději do 1 roku od ukončení ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. (7) Dětem uvedeným v odstavcích 2, 3, 4 a nezaopatřeným osobám je poskytováno plné přímé zaopatření, a to a) stravování, ubytování a ošacení, b) učební potřeby a pomůcky, c) úhrada nezbytně nutných nákladů na vzdělávání, d) úhrada nákladů na zdravotní služby, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud nebyly zdravotní služby vyžádány zákonnými zástupci dítěte, e) kapesné, osobní dary a věcná pomoc při odchodu zletilých ze zařízení, f) úhrada nákladů na dopravu do sídla školy. (8) V době, kdy je pobyt v zařízení přerušen podle § 23 odst. 1 písm. a) nebo je dítě s uloženou ochrannou výchovou podmíněně umístěno mimo zařízení, poskytují dítěti plné přímé zaopatření osoby, u nichž dítě pobývá. (9) Dětem uvedeným v odstavcích 2, 3, 4 a nezaopatřeným osobám mohou být dále hrazeny a) potřeby pro využití volného času a rekreaci, b) náklady na kulturní, uměleckou, sportovní a oddechovou činnost, c) náklady na soutěžní akce, rekreace, d) náklady na dopravu k osobám odpovědným za výchovu. (10) V rámci péče o děti jsou jim zajišťovány specifické výchovné a vzdělávací potřeby, a to v odstupňovaném rozsahu pro děti a) samostatné přiměřeně věku, b) samostatné vyžadující občasnou kontrolu, c) vyžadující občasné vedení a stálou kontrolu, d) nesamostatné vyžadující stálé vedení i kontrolu, e) vyžadující soustavnou intenzivní individuální péči. (11) Posouzení dítěte podle odstavce 10 se provede v součinnosti s odborným pracovníkem (§ 8 odst. 2) nejméně jedenkrát v kalendářním roce. (12) Do zařízení jsou umísťovány i děti s mentálním, tělesným, smyslovým postižením, s vadami řeči, popřípadě s více vadami, u nichž byla nařízena ústavní výchova, uložena ochranná výchova nebo nařízeno předběžné opatření, pokud stupeň zdravotního postižení neodpovídá jejich umístění do zařízení sociálních služeb5) nebo do specializovaného zdravotnického zařízení. Pro tyto děti zařízení zajistí vhodné podmínky úpravou denního režimu a vybavenosti zařízení, jejichž přiměřenost posoudí příslušný poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, s nímž zařízení uzavřelo smlouvu o poskytování zdravotních služeb6) (dále jen „registrující lékař“). Dále zajistí odpovídající vzdělávací, terapeutický a sociálně rehabilitační program nebo zabezpečí jejich týdenní pobyt v internátu školy podle typu jejich postižení a prostřednictvím příslušného poskytovatele zdravotních služeb i specializovanou péči. (13) V zařízeních a střediscích se vytvářejí podmínky pro účast dětí na náboženské výchově, na náboženských obřadech, popřípadě na dodržování náboženských zvyklostí, a to podle zájmu dítěte a s ohledem na předchozí rodinnou výchovu a na rozumové schopnosti dítěte. (14) Podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací činnosti a péče v zařízeních a středisku a o způsobech uplatňování práv a povinností vymezených tímto zákonem dětem nebo osobám odpovědným za výchovu, zařízením a středisku stanoví vnitřní řád. (15) Diagnostickému ústavu poskytují dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy, nacházející se v jeho územním obvodu, na jeho žádost potřebné údaje z dokumentace vedené podle § 34 odst. 1 písm. e), f) a g). § 3 (1) Pro děti se závažnými poruchami chování, které z těchto důvodů nemohou plnit povinnou školní docházku v jiné škole, zřizovatel zařízení zřizuje školu s odpovídajícími vzdělávacími programy jako součást zařízení. (2) Pro děti, které po dokončení povinné školní docházky pro závažné poruchy chování nemohou být zařazeny do jiné školy poskytující střední vzdělávání, zřizovatel zařízení může jako součást zařízení zřídit školu poskytující střední vzdělání. Pro děti, které nedosáhly základního vzdělání nebo základů vzdělání, zajistí zařízení vzdělávání podle příslušného vzdělávacího programu. (3) Pro účely vysvědčení používají školy zřizované podle odstavců 1 a 2 tiskopisy a razítko s uvedením názvu a adresy školy bez uvedení názvu zařízení. § 4 (1) Základní organizační jednotkou pro práci s dětmi v zařízení je výchovná skupinavýchovná skupina nebo rodinná skupinarodinná skupina. (2) Výchovná skupinaVýchovná skupina je základní organizační jednotkou v diagnostickém ústavu a ve výchovném ústavu. Tvoří ji a) v diagnostickém ústavu nejméně 4 a nejvíce 8 dětí, b) ve výchovném ústavu nejméně 5 a nejvíce 8 dětí. (3) Ve výchovném ústavu lze v jedné budově zřídit nejvíce 6 výchovných skupinvýchovných skupin. Děti se do výchovných skupinvýchovných skupin zařazují se zřetelem na jejich výchovné, vzdělávací a zdravotní potřeby. (4) Rodinná skupinaRodinná skupina je základní organizační jednotkou v dětském domově a v dětském domově se školou. Tvoří ji a) v dětském domově nejméně 6 a nejvíce 8 dětí, b) v dětském domově se školou nejméně 5 a nejvíce 8 dětí, zpravidla různého věku a pohlaví. Sourozenci se zařazují do jedné rodinné skupinyrodinné skupiny; výjimečně je možné zařadit je do různých rodinných skupinrodinných skupin, zejména z výchovných důvodů. (5) V dětském domově lze v jedné budově či ve více budovách v jednom areálu zřídit nejméně 2 a nejvíce 6 rodinných skupinrodinných skupin. V dětském domově se školou lze v jedné budově či ve více budovách v jednom areálu zřídit nejméně 2 a nejvíce 6 rodinných skupinrodinných skupin. Děti se do rodinných skupinrodinných skupin zařazují se zřetelem na jejich výchovné, vzdělávací a zdravotní potřeby. (6) Zřizovatel zařízení může v odůvodněných případech stanovit nižší počet dětí v základních organizačních jednotkách podle odstavců 2 a 4, a to za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na činnost zařízení. Diagnostický ústav § 5 (1) Diagnostický ústav přijímá děti s nařízeným předběžným opatřením, nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou; děti s uloženou ochrannou výchovou také na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dětí a volné kapacity jednotlivých zařízení umísťuje do dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. (2) Diagnostický ústav plní podle potřeb dítěte úkoly a) diagnostické, spočívající ve vyšetření úrovně dítěte formou pedagogických a psychologických činností, b) vzdělávací, v jejichž rámci se zjišťuje úroveň dosažených znalostí a dovedností, stanovují a realizují se specifické vzdělávací potřeby v zájmu rozvoje osobnosti dítěte přiměřeně jeho věku, individuálním předpokladům a možnostem, c) terapeutické, které prostřednictvím pedagogických a psychologických činností směřují k nápravě poruch v sociálních vztazích a v chování dítěte, d) výchovné a sociální, vztahující se k osobnosti dítěte, k jeho rodinné situaci a nezbytné sociálně-právní ochraně dětí; podle potřeby zprostředkovává zdravotní vyšetření dítěte, e) organizační, související s umísťováním dětí do zařízení v územním obvodu diagnostického ústavu vymezeném ministerstvem, popřípadě i mimo územní obvod; spolupracuje s orgánem sociálně-právní ochrany dětí při přípravě jeho návrhu na nařízení předběžného opatření, které bude vykonáváno v diagnostickém ústavu nebo v jiném zařízení a při přípravě vyjádření pro soud ohledně určení zařízení pro výkon ústavní výchovy, do kterého má být dítě s nařízenou ústavní výchovou umístěno, f) koordinační, směřující k prohloubení a sjednocení odborných postupů ostatních zařízení v rámci územního obvodu diagnostického ústavu, k ověřování jejich účelnosti a ke sjednocení součinnosti s orgány státní správy a dalšími osobami, zabývajícími se péčí o děti. (3) Diagnostický ústav na základě výsledků diagnostických, vzdělávacích, terapeutických, výchovných a sociálních činností, které jsou součástí komplexního vyšetření, zpracovává komplexní diagnostickou zprávu s návrhem specifických výchovných a vzdělávacích potřeb podle § 2 odst. 10, stanovených v zájmu rozvoje osobnosti (dále jen „program rozvoje osobnosti“). (4) Diagnostický ústav písemně sděluje příslušným orgánům sociálně-právní ochrany dětí7) na základě komplexní zprávy nebo na základě poznatků zařízení údaje o dětech vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče. (5) Při přijetí dítěte k pobytu do diagnostického ústavu předkládá orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo osoba odpovědná za výchovu pravomocné rozhodnutí nebo předběžné opatření soudu, osobní list, rodný list, občanský průkaz nebo v případě cizinců cestovní pas, jakož i poslední školní vysvědčení nebo výpis z katalogového listu s vyznačením roku školní docházky. Dále předává průkaz zdravotní pojišťovny, očkovací průkaz a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k umístění dítěte do diagnostického ústavu ne starší 3 dnů a písemné vyjádření lékaře o aktuálním zdravotním stavu dítěte. Není-li možno ze závažných důvodů při přijetí dítěte na základě předběžného opatření předložit některé z výše uvedených dokladů, s výjimkou rozhodnutí o předběžném opatření a písemného vyjádření lékaře o aktuálním zdravotním stavu dítěte, zajistí orgán sociálně-právní ochrany dětí jejich předložení bez zbytečného odkladu dodatečně. Při umístění dítěte do dětského domova nebo dětského domova se školou bez jeho předchozího pobytu v diagnostickém ústavu se dokumentace k dítěti podle věty první a druhé předává přímo příslušnému zařízení. (6) Do diagnostického ústavu se dítě umísťuje na dobu zpravidla nepřesahující 8 týdnů. (7) Do dětského domova se školou a výchovného ústavu může být dítě s uloženou ochrannou výchovou umístěno pouze diagnostickým ústavem, v jehož územním obvodu se zařízení nachází. Umístit dítě do některého z uvedených zařízení v územním obvodu jiného diagnostického ústavu lze po předchozí dohodě diagnostického ústavu, v jehož péči se dítě nachází, s územně příslušným diagnostickým ústavem a orgánem sociálně-právní ochrany dětí, který dítě eviduje. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o umístění dítěte do příslušného zařízení ministerstvo na návrh diagnostického ústavu, v jehož péči se dítě nachází, a s přihlédnutím k vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který dítě eviduje. (8) Jestliže se u dítěte, které bylo rozhodnutím soudu umístěno do dětského domova nebo dětského domova se školou bez jeho předchozího pobytu v diagnostickém ústavu, ukáže dodatečně potřebné komplexní vyšetření, provede toto vyšetření v zařízení, do něhož bylo dítě umístěno, diagnostický ústav, v jehož obvodu se zařízení nachází. (9) Přemístit dítě s uloženou ochrannou výchovou do jiného dětského domova se školou nebo výchovného ústavu může jen diagnostický ústav na základě vlastního podnětu nebo odůvodněné písemné žádosti zařízení, v němž je dítě umístěno, nebo zákonných zástupců dítěte, nebo dítěte nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Jedná-li se o přemístění mimo územní obvod diagnostického ústavu, postupuje se podle odstavce 7. (10) Diagnostický ústav oznámí přijetí, umístění nebo přemístění dítěte do 3 pracovních dnů soudu, který ve věci dítěte rozhodl, orgánu sociálně-právní ochrany dětí příslušnému podle místa trvalého pobytu dítěte a osobě odpovědné za výchovu, pokud se jí nedoručuje rozhodnutí o umístění nebo přemístění dítěte. (11) Diagnostický ústav předává s dítětem umísťovaným nebo přemísťovaným do zařízení komplexní diagnostickou zprávu s programem rozvoje osobnosti, pravomocné rozhodnutí soudu, školní dokumentaci včetně posledního vysvědčení a návrhu klasifikace za dobu pobytu v diagnostickém ústavu, osobní věci dítěte a další dokumentaci podle odstavce 5. Návrh programu rozvoje osobnosti dítěte zpracovává zařízení v součinnosti s odborným pracovníkem diagnostického ústavu podle § 8 odst. 2. (12) Při umísťování dítěte s uloženou ochrannou výchovou se dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti osob odpovědných za výchovu nebo zákonných zástupců, pokud by tím nebyl ohrožen mravní vývoj dítěte. § 6 (1) Diagnostický ústav poskytuje po dobu nezbytně nutnou péči dětem s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou zadrženým na útěku z jiných zařízení, popřípadě z místa pobytu nebo přechodného ubytování podle § 23 odst. 1 písm. a) a c) nebo z místa podmíněného umístění mimo zařízení. (2) Diagnostický ústav bezodkladně oznámí přijetí dítěte příslušnému zařízení podle odstavce 1, které je povinno dítě převzít do 2 dnů od oznámení. § 8 (1) Diagnostický ústav vede evidenci dětí umístěných v zařízeních ve svém územním obvodu a vede evidenci volných míst v zařízeních ve svém územním obvodu. (2) Diagnostický ústav zajišťuje podle potřeby, nejméně však dvakrát v kalendářním roce, činnost odborného pracovníka diagnostického ústavu v zařízeních ve svém územním obvodu za účelem metodického vedení, koordinace a ověřování účelnosti postupu a výsledků výchovné péče. (3) Diagnostický ústav vypracovává pro ministerstvo návrhy potřebných změn u zařízení umístěných ve svém územním obvodu a upozorňuje ministerstvo na situace vyžadující zásah zřizovatele. § 9 (1) V diagnostickém ústavu jsou zřizovány nejméně 3 výchovné skupiny pro účely komplexního vyšetření dětí. (2) Se souhlasem ministerstva mohou být v diagnostickém ústavu ustanoveny výchovné skupinyvýchovné skupiny pro účely péče o děti, jimž je nezbytné zajistit dokončení studia, poskytování psychologických nebo speciálně pedagogických služeb nebo jsou známy jiné okolnosti, pro něž není děti vhodné přemístit. (3) Ministerstvo může na žádost ředitele diagnostického ústavu v odůvodněných případech udělit výjimku z ustanovení odstavce 1. § 10 (1) Diagnostické ústavy nebo výchovné skupinyvýchovné skupiny diagnostických ústavů mohou být členěny podle pohlaví nebo podle věku dítěte. (2) V diagnostickém ústavu, který není členěn podle pohlaví dítěte, se takto zpravidla nečlení ani výchovná skupinavýchovná skupina ustanovená podle § 4 odst. 2. (3) Jestliže jsou zařízení rozdělena podle věku dítěte, může být dítě umístěno nebo přemístěno do zařízení již v období 3 měsíců před dosažením příslušného věku. § 11 (1) Pro děti, které ukončily povinnou školní docházku, se jako součást diagnostického ústavu zřizují diagnostické třídy, v nichž je zajišťována příprava dětí na jejich budoucí povolání. (2) Třída školy a diagnostická třída se naplňuje do 8 dětí. (3) Výjimky z odstavce 2 může udělit ministerstvo. Dětský domov a dětský domov se školou § 12 Dětský domov (1) Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. (2) Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Tyto děti se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova. (3) Do dětského domova mohou být umísťovány děti ve věku od 4 do nejvýše 18 let. Do dětského domova se rovněž umísťují nezletilé matky spolu s jejich dětmi pro tyto děti neplatí omezení podle věty první. § 13 Dětský domov se školou (1) Účelem dětského domova se školou je zajišťovat péči o děti a) s nařízenou ústavní výchovou, 1. mají-li závažné poruchy chování, nebo 2. které pro svou přechodnou nebo trvalou duševní poruchu vyžadují výchovně léčebnou péči, nebo b) s uloženou ochrannou výchovou, c) jsou-li nezletilými matkami a splňují podmínky stanovené v písmenu a) nebo b), a jejich děti, které nemohou být vzdělávány ve škole, jež není součástí dětského domova se školou. (2) Dětské domovy se školou lze zřizovat odděleně pro děti podle odstavce 1 nebo se v nich zřizují rodinné skupinyrodinné skupiny odděleně pro děti podle odstavce 1. (3) Výjimky z ustanovení odstavce 2 může udělit ministerstvo. (4) Do dětského domova se školou mohou být umísťovány děti zpravidla od 6 let do ukončení povinné školní docházky. (5) Pokud v průběhu povinné školní docházky pominuly důvody pro zařazení dítěte do školy zřízené při dětském domově, je dítě na základě žádosti ředitele dětského domova se školou zařazeno do školy, která není součástí dětského domova se školou. (6) Nemůže-li se dítě po ukončení povinné školní docházky pro pokračující závažné poruchy chování vzdělávat ve střední škole mimo zařízení nebo neuzavře-li pracovněprávní vztah, je přeřazeno do výchovného ústavu. Výchovný ústav § 14 (1) Výchovný ústav pečuje o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. (2) Výchovné ústavy se zřizují odděleně pro děti a) s nařízenou ústavní výchovou, b) s uloženou ochrannou výchovou, c) které jsou nezletilými matkami, a pro jejich děti, nebo d) které vyžadují výchovně léčebnou péči, popřípadě se ve výchovném ústavu pro tyto děti zřizují oddělené výchovné skupinyvýchovné skupiny. (3) Do výchovného ústavu může být umístěno i dítě starší 12 let, má-li uloženu ochrannou výchovu, a v jeho chování se projevují tak závažné poruchy, že nemůže být umístěno v dětském domově se školou. Výjimečně, v případech zvláště závažných poruch chování, lze do výchovného ústavu umístit i dítě s nařízenou ústavní výchovou starší 12 let. (4) Výjimky z ustanovení odstavce 2 může udělit ministerstvo. Společná ustanovení pro zařízení § 15 (1) V zařízeních, ve kterých jsou umístěny děti s uloženou ochrannou výchovou, jsou používány speciální stavebně technické prostředky k zabránění útěku těchto dětí. Na základě rozhodnutí ředitele zařízení je dále možné v těchto zařízeních za účelem zajištění bezpečnosti dětí, zaměstnaných osob a svěřeného majetku využívat audiovizuální systémy. (2) Audiovizuální systémy je možné využívat a) pro kontrolu okolí budovy či více budov na jednom ohraničeném pozemku, b) pro kontrolu vnitřních prostor zařízení, kam nemají děti přístup, c) pro kontrolu chodeb, místností určených pro zaměstnance zařízení a oddělené místnosti. (3) Plány pro využívání audiovizuální techniky včetně rozmístění sledovacích bodů v zařízeních a dále plány rozmístění speciálních stavebně technických prostředků v zařízeních a jejich jednotlivé druhy schvaluje ministerstvo. (4) O umístění a způsobu využívání audiovizuální techniky musí být ředitelem zařízení předem informovány všechny děti umístěné v zařízení a všichni zaměstnanci zařízení. HLAVA III STŘEDISKO § 16 (1) Středisko poskytuje služby klientům, jimiž jsou a) děti s rizikem poruch chování či s již rozvinutými projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji, případně zletilým osobám do ukončení přípravy na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let, b) osoby odpovědné za výchovu a pedagogičtí pracovníci, c) děti, u nichž rozhodl o zařazení do střediska soud. nebo o výchovném opatření podle zvláštního právního předpisu.20) (2) Středisko poskytuje tyto služby: a) poradenské, spočívající v konzultacích a poskytování odborných informací a pomoci klientům, orgánům sociálně-právní ochrany dětí, jiným orgánům a organizacím podílejícím se na práci s dítětem a rodinou, zejména školám a školským zařízením, b) terapeutické, za účelem urychlení integrace původní rodiny, c) diagnostické, spočívající ve vyšetření úrovně klienta uvedeného v odstavci 1 písm. a) a c) formou pedagogických a psychologických činností, na základě nichž vydává doporučení školám a školským zařízením, d) vzdělávací, v jejichž rámci se zjišťuje úroveň dosažených znalostí a dovedností, posuzují se specifické vzdělávací potřeby v zájmu rozvoje osobnosti klienta uvedeného v odstavci 1 písm. a) a c) přiměřeně jeho věku, individuálním předpokladům a možnostem, e) speciálně pedagogické a psychologické, směřující k nápravě poruch v sociálních vztazích a v chování a směřující k integraci osobnosti klienta uvedeného v odstavci 1 písm. a) a c) a rodiny, f) výchovné a sociální, vztahující se k osobnosti klienta uvedeného v odstavci 1 písm. a) a c), k jeho rodinné situaci a nezbytné sociálně-právní ochraně dětí, g) informační, spočívající ve zprostředkování kontaktů klientovi s jinými orgány a subjekty, které se podílejí na realizaci opatření sociálně-právní ochrany dítěte, nebo za účelem zajištění dalších poradenských nebo terapeutických služeb v zájmu klienta. (3) Středisko poskytuje služby podle odstavce 2 ve formě a) ambulantní, b) celodenní, c) internátní, a to nejdéle po dobu 8 týdnů, nebo d) terénní, zejména v rodinném nebo školním prostředí klienta. (4) Středisko spolupracuje s pedagogicko-psychologickými poradnami, v případě klientů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) se zdravotním postižením i se speciálně pedagogickými centry, a v případě klientů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) s již rozvinutými poruchami chování s orgány sociálně-právní ochrany dětí a orgány, které se podílejí na prevenci sociálně patologických jevů a drogových závislostí. (5) Na tiskopisu a razítku používaných střediskem se místo názvu právnické osoby, která vykonává jeho činnost, uvádí pouze označení střediska. § 17 (1) O službu střediska může požádat, jde-li o a) ambulantní službu, klient uvedený v § 16 odst. 1 písm. a) a c) starší 15 let, klient uvedený v § 16 odst. 1 písm. b) nebo příslušná škola nebo školské zařízení, b) celodenní nebo internátní službu, zákonný zástupce klienta uvedeného v § 16 odst. 1 písm. a) a c) nebo zletilý klient uvedený v § 16 odst. 1 písm. a), c) terénní službu v prostředí, které nezletilý klient uvedený v § 16 odst. 1 písm. a) a c) sdílí s osobou odpovědnou za jeho výchovu, tato osoba; v jiném prostředí osoba odpovědná za výchovu, klient uvedený v § 16 odst. 1 písm. a) a c) starší 15 let nebo příslušná škola nebo školské zařízení, pokud nebude zasaženo do práv osob sdílejících s klientem toto prostředí; právo klienta uvedeného v § 16 odst. 1 písm. a) a c) požádat podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí7) o pomoc při ochraně svého života a dalších práv není dotčeno. (2) Služby se poskytují až po písemném udělení informovaného souhlasuinformovaného souhlasu žadatele s jejich obsahem, způsoby a metodami provádění, očekávanými výsledky a s riziky poskytnutí i neposkytnutí. Informace se poskytují také klientovi, který není žadatelem. (3) Klientovi uvedenému v § 16 odst. 1 písm. a) se poskytují celodenní nebo internátní služby po doporučení vycházejícím z výsledků ambulantních služeb, a to témuž klientovi nejvýše dvakrát během jednoho roku. K žádosti o poskytnutí celodenních nebo internátních služeb se středisko vyjádří do 14 dnů od jejího obdržení. (4) Klienti, jimž se poskytují celodenní nebo internátní služby, se zařazují do výchovných skupinvýchovných skupin. Ve středisku lze v jedné budově zřídit nejvíce 3 výchovné skupiny; zřizovatel střediska může v odůvodněných případech stanovit vyšší počet výchovných skupinvýchovných skupin ve středisku. Výchovná skupinaVýchovná skupina může mít nejméně 6 a nejvíce 8 klientů, a to s ohledem na jejich výchovné, vzdělávací nebo zdravotní potřeby. (5) Spolu s celodenními nebo internátními službami se klientům uvedeným v § 16 odst. 1 písm. a) a c) poskytuje stravování a ubytování, a to za úplatu na základě smlouvy mezi střediskem a zákonným zástupcem klienta nebo zletilým klientem. Výše úplaty se rovná výši nákladů na stravování určených podle zvláštního právního předpisu a výši nákladů na ubytování stanovených zřizovatelem. Úhradu je nutno provést před přijetím klienta do střediska, nedohodnou-li se strany jinak. (6) Služby střediska na základě rozhodnutí soudu o zařazení klienta uvedeného v § 16 odst. 1 písm. c) se poskytují s odchylkami tak, že a) středisko přijme do výchovné péče klienta i bez žádosti podle odstavce 1 nebo souhlasu podle odstavce 2, b) formu služeb určí soud, c) středisko přijme klienta do péče i v případě, že k úhradě nákladů podle odstavce 5 před přijetím klienta do péče nedojde. HLAVA IV PRACOVNÍCI V ZAŘÍZENÍ NEBO VE STŘEDISKU § 18 (1) Pedagogičtí pracovníci8) zařízení nebo střediska vzdělávají a vychovávají děti a klienty v souladu s cíli výchovy a vzdělávání, stanovenými tímto zákonem a dalšími právními předpisy. (2) Pedagogickým pracovníkem zařízení nebo střediska poskytujícího internátní služby může být pouze ten, kdo vedle předpokladů stanovených zákonem o pedagogických pracovnících8a) splňuje předpoklad psychické způsobilosti. (3) Psychická způsobilost se zjišťuje psychologickým vyšetřením. Psychická způsobilost se prokazuje a) před vznikem pracovního poměru k zařízení nebo středisku, b) v průběhu pracovního poměru v případě, že vznikne důvodná pochybnost o tom, zda pedagogický pracovník splňuje podmínku psychické způsobilosti, zejména při podezření na fyzické nebo psychické násilí na dětech; v takovém případě ředitel zařízení nebo střediska nařídí pedagogickému pracovníkovi podstoupit psychologické vyšetření a k tomu stanoví přiměřenou lhůtu. (4) Psychologický posudek je součástí osobního spisu pedagogického pracovníka8b). (5) V psychologickém posudku se uvádějí tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, akademický titul a datum narození pedagogického pracovníka, b) závěr psychologického vyšetření, z něhož je patrné, zda pedagogický pracovník je nebo není psychicky způsobilý vykonávat činnost pedagogického pracovníka zařízení nebo střediska, c) jméno, popřípadě jména, příjmení a akademický titul vyšetřujícího psychologa, jeho vlastnoruční podpis a otisk razítka, číslo akreditace, d) datum vyhotovení psychologického posudku. (6) Psychologický posudek je možné přezkoumat za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem8c). (7) Splnění předpokladu psychické způsobilosti u státního příslušníka členského státu nebo oprávněného příslušníka jiného státu8d), který je v členském státě oprávněn vykonávat činnosti obdobné činnostem pedagogického pracovníka zařízení nebo střediska podle tohoto zákona, lze rovněž uznat podle zvláštního zákona8e). § 18a Akreditace k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost (1) Psychickou způsobilost může zjišťovat osoba, které byla udělena akreditace k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost podle tohoto zákona (dále jen „akreditace“). Žádost o akreditaci může ministerstvu podat osoba, která a) má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu8f), b) má praxi delší než 7 let, z níž nejméně 5 let v oblasti psychodiagnostiky dospělých, a c) byla proškolena ministerstvem k jednotným metodám, technikám a vyhodnocování psychologického vyšetření. (2) Splňuje-li osoba žádající o akreditaci podmínky stanovené v odstavci 1, ministerstvo akreditaci udělí. (3) Ministerstvo akreditaci odejme, přestane-li akreditovaná osoba splňovat podmínky podle odstavce 1 písm. a). (4) Ministerstvo zveřejňuje seznam akreditovaných osob ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. § 19 (1) Nepedagogickým pracovníkemNepedagogickým pracovníkem se rozumí zaměstnanec zařízení nebo střediska, který vykonává jinou činnost než činnost uvedenou v § 18 a splňuje kvalifikační předpoklady a požadavky stanovené pro výkon povolání zvláštním právním předpisem nebo stanovené zaměstnavatelem. (2) Nepedagogickým pracovníkemNepedagogickým pracovníkem může být ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin. BezúhonnostBezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, který musí být předložen zařízení nebo středisku před vznikem pracovněprávního vztahu. HLAVA V PRÁVA A POVINNOSTI DĚTÍ UMÍSTĚNÝCH V ZAŘÍZENÍ, ŘEDITELE ZAŘÍZENÍ A OSOB ODPOVĚDNÝCH ZA VÝCHOVU § 20 Práva a povinnosti dětí umístěných v zařízení (1) Dítě s nařízenou ústavní výchovou má právo a) na zajištění plného přímého zaopatření, b) na rozvíjení tělesných, duševních a citových schopností a sociálních dovedností, c) na respektování lidské důstojnosti, d) na společné umístění se svými sourozenci, nebrání-li tomu závažné okolnosti ve vývoji a vztazích sourozenců, to neplatí v případě dítěte do dovršení 3 let, ledaže je společné umístění se sourozenci v nejlepším zájmu dítěte do dovršení 3 let z důvodu zachování sourozeneckých vazeb, e) na vytváření podmínek pro dosažení vzdělání a pro přípravu na povolání v souladu s jeho schopnostmi, nadáním a potřebami, f) na svobodu náboženství, při respektování práv a povinností osob odpovědných za výchovu usměrňovat dítě v míře odpovídající jeho rozumovým schopnostem, g) být seznámeno se svými právy a povinnostmi radit se se svým obhájcem nebo právním zástupcem, ustanoveným pro řízení podle zvláštního zákona,12) bez přítomnosti třetích osob, a za tímto účelem přijímat a odesílat korespondenci bez kontroly jejího obsahu, h) účastnit se činností a aktivit zařízení organizovaných v rámci výchovného programu s výjimkou zákazu či omezení v rámci opatření ve výchově, stanovených tímto zákonem, i) obracet se se žádostmi, stížnostmi a návrhy na ředitele a pedagogické pracovníky zařízení a požadovat, aby podání adresovaná příslušným státním orgánům, orgánům územní samosprávy a právnickým a fyzickým osobám, jsou-li pověřeny výkonem sociálně-právní ochrany dětí, byla ze zařízení odeslána v následující pracovní den po jejich odevzdání pracovníkům zařízení, a to bez kontroly jejich obsahu; tyto žádosti, stížnosti, návrhy a podání je zařízení povinno evidovat, j) vyjádřit svůj názor na zamýšlená a prováděná opatření, která se ho dotýkají; názorům dítěte musí být věnována patřičná pozornost odpovídající jeho věku a rozumové vyspělosti,9) k) požádat o osobní rozhovor a uskutečnit osobní rozhovor s pověřeným zaměstnancem orgánu sociálně-právní ochrany dětí,7) zaměstnancem České školní inspekce, ministerstva nebo orgánu kraje, a to bez přítomnosti dalších osob, l) být hodnoceno a odměňováno a ke svému hodnocení se vyjadřovat, m) na informace o stavu svých úspor či pohledávek, n) na udržování kontaktu s osobami odpovědnými za výchovu a dalšími blízkými osobami10) za podmínek stanovených tímto zákonem, a to formou korespondence, telefonických hovorů a osobních návštěv, o) přijímat v zařízení s vědomím pedagogického pracovníka i návštěvy osob, které nejsou uvedeny v písmenu n); pedagogický pracovník návštěvu nepřipustí, pokud byly dítěti zakázány nebo omezeny návštěvy podle § 21 odst. 1 písm. e) nebo pokud návštěva ohrožuje zdraví nebo bezpečnost, p) opustit samostatně se souhlasem pedagogického pracovníka zařízení za účelem vycházky, pokud se jedná o dítě starší 7 let věku, pokud nedošlo k zákazu nebo omezení v rámci opatření ve výchově stanovených tímto zákonem, q) na podporu a pomoc po ukončení pobytu v zařízení v souladu s cílem reintegrace dítěte do rodiny a společnosti. (2) Dítě s nařízenou ústavní výchovou má povinnost a) dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců zařízení, šetrně zacházet se svěřenými věcmi, nepoškozovat cizí majetek, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, v prostorách zařízení a v osobních věcech udržovat pořádek a čistotu a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu zařízení, b) dodržovat předpisy a pokyny k ochraně bezpečnosti a zdraví, s nimiž bylo řádně seznámeno, c) poskytnout na výzvu ředitele doklady o svých příjmech, d) předat do úschovy na výzvu ředitele předměty ohrožující výchovu, zdraví a bezpečnost; doba úschovy těchto předmětů nesmí přesáhnout dobu pobytu dítěte v zařízení a při jeho ukončení musí být tyto předměty dítěti nebo osobě odpovědné za výchovu vydány, e) podrobit se na výzvu ředitele zařízení vyšetření, zda není ovlivněno alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Je-li pro vyšetření třeba odebrat krev, je dítě povinno strpět, aby mu lékař nebo odborný zdravotnický pracovník odebral krev, pokud to není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. (3) Dítě s uloženou ochrannou výchovou má všechna práva a povinnosti podle odstavců 1 a 2, s výjimkou práv podle odstavce 1 písm. o) a p). (4) Na klienty uvedené v § 16 odst. 1 písm. a) a c) se vztahují ustanovení odstavce 1 s výjimkou písmen a) a o) a odstavce 2 s výjimkou písmene c). (5) Na nezaopatřené osoby v zařízení podle § 2 odst. 6 se vztahují ustanovení odstavců 1 a 2. Opatření ve výchově § 21 (1) Za prokázané porušení povinností vymezených tímto zákonem může být dítěti a) odňata výhoda udělená podle odstavce 3, b) sníženo kapesné v rozsahu stanoveném tímto zákonem, c) s nařízenou ústavní výchovou omezeno nebo zakázáno trávení volného času mimo zařízení v rozsahu stanoveném vnitřním řádem, d) odňata možnost účastnit se atraktivní činnosti či akce, e) s nařízenou ústavní výchovou zakázány návštěvy, s výjimkou návštěv osob odpovědných za výchovu, osob blízkých10) a oprávněných zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany dětí, a to na dobu nejdéle 30 dnů v období následujících 3 měsíců. (2) Opatření podle odstavce 1 lze ukládat podmíněně se zkušební dobou až na 3 měsíce. (3) Za příkladné úsilí a výsledky při plnění povinností nebo za příkladný čin může být dítěti a) prominuto předchozí opatření podle odstavce 1, b) udělena věcná nebo finanční odměna, c) zvýšeno kapesné v rozsahu stanoveném tímto zákonem, d) povolena mimořádná návštěva kulturního zařízení, mimořádná vycházka, mimořádná návštěva nebo přiznána jiná osobní výhoda; dětem s uloženou ochrannou výchovou se mimořádné vycházky a návštěvy povolují pouze za podmínek stanovených v odstavci 4 písm. a) a b). (4) Dítěti s uloženou ochrannou výchovou může být dále v případě dobrých výsledků při plnění povinností a) povolena samostatná vycházka mimo zařízení na dobu nejvýše 12 hodin, lze-li mít důvodně za to, že tím nebude ohrožen účel výkonu ochranné výchovy, b) povoleno přijetí návštěvy jiných osob než osob odpovědných za výchovu, osob blízkých a oprávněných zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany dětí, není-li to v rozporu s účelem výkonu ochranné výchovy; v odůvodněném případě může být návštěva uskutečněna se zrakovou, případně i sluchovou kontrolou zaměstnancem zařízení. (5) Opatření přijatá podle odstavců 1 až 4 jsou zaznamenávána do osobního spisu dítěte. Organizační podrobnosti upraví vnitřní řád. Oddělená místnost § 22 (1) V zájmu zklidnění agresivního dítěte a stabilizace jeho psychického stavu lze dítě starší 12 let v diagnostickém ústavu, dětském domově se školou nebo výchovném ústavu individuálně umístit do oddělené místnosti, a to na dobu nejdéle 48 hodin v průběhu 1 měsíce. Dítě lze v jednotlivém případě umístit do oddělené místnosti nejdéle na 6 hodin nepřetržitě. Účelem je zajistit ochranu zdraví a bezpečnosti dítěte samotného, ostatních dětí či pracovníků zařízení. (2) Příkaz k umístění dítěte do oddělené místnosti vydává ředitel zařízení. Po umístění bezodkladně zajistí lékařské vyšetření zaměřené na zjištění příčin agresivity, na jehož základě registrující lékař určí potřebu a četnost lékařských kontrol, popřípadě též potřebu psychologického vyšetření. Příkaz k umístění dítěte je založen do jeho osobního spisu. (3) Po dobu pobytu dítěte v oddělené místnosti je dítěti poskytována péče odborného psychologického nebo terapeutického pracovníka, a to v rozsahu nejméně 6 hodin denně. Mimo tuto dobu musí být dítěti umožněna odpovídající výchovná, vzdělávací nebo zájmová činnost. Stav dítěte je sledován pověřeným pracovníkem v minimálně 30 minutových intervalech. Dítě má právo vzít s sebou do oddělené místnosti předměty pro volnočasové nebo vzdělávací aktivity, kterými nemůže ohrozit sebe, ostatní děti či pracovníky zařízení. (4) O průběhu pobytu dítěte v oddělené místnosti je vedena dokumentace, v níž jsou zejména evidovány a) poznatky o projevech dítěte významných z hlediska zdravotního, psychologického a speciálně pedagogického, b) záznamy o poskytované péči odborného pracovníka a o činnostech a zjištěních pracovníků pověřených sledováním stavu dítěte, c) záznamy o provedených vyšetřeních, d) záznamy o zpětném zapojení dítěte do kolektivu. (5) Oddělená místnost musí mít a) plochu nejméně 6 m2 a výšku nejméně 2,5 m, b) přirozené i umělé osvětlení, c) přirozené větrání, d) možnost vytápění, e) vybavení nezbytným nábytkem a lůžkovinami, f) oddělené sanitární zařízení. Práva a povinnosti ředitele zařízení § 23 Práva ředitele zařízení (1) Ředitel zařízení je oprávněn v zájmu úspěšné výchovy dětí a) povolit dítěti za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem11) pobyt mimo zařízení, b) dát soudu návrh na podmíněné umístění dítěte s uloženou ochrannou výchovou mimo zařízení, c) povolit dítěti s nařízenou ústavní výchovou přechodné ubytování mimo zařízení v souvislosti s jeho vzděláváním nebo zaměstnáním; v případě dítěte s uloženou ochrannou výchovou lze ve zvláště důvodném případě za tímto účelem podat soudu návrh na podmíněné umístění mimo zařízení podle zvláštního právního předpisu12), d) zrušit pobyt podle písmena a) nebo přechodné ubytování podle písmena c), jestliže se dítě řádně nechová nebo péče o něj není dostatečně zabezpečena nebo došlo-li ke změně důvodů, pro něž byl pobyt mimo zařízení povolen; jedná-li se o dítě s uloženou ochrannou výchovou, dá soudu podnět k jeho rozhodnutí,12) e) zakázat nebo přerušit návštěvu osob odpovědných za výchovu nebo jiných osob v zařízení v případě jejich nevhodného chování, které by nepříznivě působilo na výchovu dětí, f) být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem, pokud je důvodné podezření, že zásilka má z výchovného hlediska závadný obsah nebo by mohla ohrozit zdraví či bezpečnost dětí, a uschovat ji na dobu omezenou dnem propuštění dítěte ze zařízení, g) převzít od dítěte do dočasné úschovy cenné předměty, finanční hotovost převyšující výši kapesného stanoveného v § 31 a předměty ohrožující výchovu, zdraví či bezpečnost dětí; písemný zápis o převzetí ověřený ředitelem, dalším odborným pracovníkem zařízení a dítětem je založen do osobní dokumentace dítěte, h) povolit dětem starším 15 let cestovat do místa pobytu nebo přechodného ubytování podle písmen a) a c) nebo místa podmíněného umístění mimo zařízení bez dozoru, i) schvalovat opatření ve výchově podle § 21 navržená příslušným pedagogickým pracovníkem, j) dát příkaz k umístění dítěte do oddělené místnosti, k) zastoupit dítě v běžných záležitostech a pokud jeho zákonní zástupci neplní své povinnosti nebo nejeví o dítě skutečný zájem, je oprávněn zastoupit dítě i ve věcech zásadní důležitosti, vyžaduje-li to zájem dítěte, l) žádat dítě o poskytnutí dokladů o jeho příjmech, m) nařídit vyšetření dítěte, zda není ovlivněno alkoholem nebo jinou návykovou látkou. (2) Ředitel zařízení má dále právo a) požádat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí o informace o poměrech v rodině dítěte, které bylo umístěno do zařízení, a je-li tomuto dítěti zprostředkovávána pěstounská péče nebo osvojení, také informace o postupu při tomto zprostředkování, b) na základě písemné žádosti nahlížet do spisové dokumentace vedené příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí o dítěti umístěném v zařízení. (3) Ředitel zařízení v odůvodněných případech může požádat specializované zdravotnické pracoviště o určení skutečného věku cizinců, a to na náklady zařízení. § 24 Povinnosti ředitele zařízení (1) Ředitel zařízení je povinen a) seznámit dítě s jeho právy a povinnostmi, b) oznámit neprodleně orgánu sociálně-právní ochrany dětí jméno a příjmení dítěte, jsou-li splněny podmínky pro jeho osvojení nebo pěstounskou péči, c) předat dítě podle rozhodnutí soudu do péče před osvojením nebo do pěstounské péče, d) dát příslušnému soudu podnět ke zrušení ústavní výchovy, pominuly-li důvody pro její nařízení, e) dát příslušnému soudu podnět ke zrušení ochranné výchovy, jestliže bylo dosaženo účelu ochranné výchovy nebo pominuly-li před jejím započetím okolnosti, pro něž byla uložena, f) předběžně projednat postup podle písmen c) až e) s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, zákonnými zástupci dítěte, případně jinými osobami odpovědnými za výchovu, g) podat po předchozím projednání s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí příslušnému soudu podnět k prodloužení ústavní výchovy nebo podat návrh na prodloužení ochranné výchovy, vyžaduje-li to zájem dítěte, h) podávat informace o dítěti zákonným zástupcům nebo orgánům sociálně-právní ochrany dětí na jejich žádost, i) projednat předem opatření zásadní důležitosti se zákonnými zástupci dítěte a s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, a bezodkladně je informovat o provedeném opatření, j) informovat v zájmu zaručení návaznosti péče příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o nadcházejícím propuštění dítěte ze zařízení, a to v termínu nejméně 6 měsíců před propuštěním dítěte, k) umožnit dítěti, které má být propuštěno ze zařízení z důvodu zletilosti, jednání se sociálním kurátorem, l) propustit dítě mladší 15 let podle § 23 odst. 1 písm. a) až c) pouze v doprovodu osob odpovědných za výchovu, nepožádají-li v této věci písemně o jiný postup, m) zajišťovat realizaci programu rozvoje osobnosti dítěte a vést o něm záznamy. (2) Ředitel zařízení je dále povinen a) vydat vnitřní řád zařízení, b) oznámit bezodkladně příslušnému diagnostickému ústavu změny v počtech dětí, c) předat dítě mladší 18 let po ukončení jeho pobytu v zařízení osobám odpovědným za výchovu nebo jiným osobám uvedeným v rozhodnutí, na jehož základě dochází k propuštění dítěte, nedošlo-li k předání dítěte dříve; současně těmto osobám předá věci, jež jsou ve vlastnictví dítěte, d) informovat nezaopatřenou osobu o možnosti podat žádost o uzavření smlouvy o prodlouženém pobytu v zařízení podle § 2 odst. 6, e) informovat soud pro mládež nebo státního zástupce, který podle zvláštního právního předpisu12a) požádal zařízení, aby na mladistvého vhodně výchovně působilo, o tom, jaké opatření bylo vůči mladistvému přijato, a o jeho výsledku, f) oznámit útěk dítěte PoliciiPolicii České republiky bezodkladně po jeho zjištění. (3) Ředitel zařízení v oblasti státní správy rozhoduje o a) úhradě nákladů na zdravotní péči, léčiva a zdravotnické prostředky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud byla péče vyžádána zákonnými zástupci dítěte, podle § 2 odst. 7 písm. d), b) zamítnutí žádosti o poskytování plného přímého zaopatření podle § 2 odst. 6, c) umístění dítěte podle § 5 odst. 1, d) přemístění dítěte podle § 5 odst. 9, e) zamítnutí žádosti o povolení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. a) nebo c), f) zrušení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. d), g) výši příspěvku na úhradu péče poskytované dětem nebo nezaopatřeným osobám v zařízeních podle § 27 až 29. (4) Ředitel zařízení uzavře smlouvu o prodlouženém pobytu v zařízení podle § 2 odst. 6 s nezaopatřenou osobou, připravuje-li se tato osoba soustavně na budoucí povolání i po dosažení zletilosti, a to na základě její žádosti a pokud nebude překročena výše povoleného počtu dětí uvedená ve školském rejstříku. (5) Ředitel zařízení ukončí pobyt dítěte v zařízení a) jestliže soud zrušil ústavní výchovu nebo ochrannou výchovu nebo jestliže uplynula stanovená doba trvání ústavní výchovy, s výjimkou případu, kdy ke dni uplynutí této doby není skončeno řízení soudu o prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy, b) dosáhne-li zletilosti, pokud v zařízení dobrovolně nesetrvá do ukončení přípravy na povolání, c) dosáhne-li věku 19 let, byla-li mu prodloužena ústavní výchova nebo ochranná výchova, pokud v zařízení dobrovolně nesetrvá do ukončení přípravy na povolání, d) jestliže rozhodnutí soudu o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče nabylo právní moci, e) po uplynutí doby trvání předběžného opatření nebo po jeho zrušení soudem. § 25 Na ředitele střediska se práva a povinnosti uvedené v § 23 odst. 1 písm. f), g) a m), v § 24 odst. 1 písm. a), h) a i) a v § 24 odst. 2 písm. a), c) a e) vztahují obdobně. Povinnost podle § 24 odst. 1 písm. j) se na ředitele střediska vztahuje přiměřeně. § 26 Práva a povinnosti osob odpovědných za výchovu vůči zařízení (1) Zákonní zástupci dítěte mají právo a) na informace o dítěti, a to na základě své žádosti, b) vyjadřovat se k návrhu opatření zásadní důležitosti ve vztahu k dítěti, nehrozí-li nebezpečí z prodlení a na informace o provedeném opatření, c) na udržování kontaktu s dítětem, nebrání-li tomu závažné okolnosti ohrožující dítě, d) na poradenskou pomoc zařízení ve věcech výchovné péče o dítě, e) písemně požádat ředitele zařízení o povolení pobytu dítěte u osob podle § 23 odst. 1 písm. a) nebo c). (2) Zákonní zástupci dětí umísťovaných do zařízení na základě rozhodnutí soudu mají zejména povinnost a) při předání dítěte do určeného zařízení13) předat současně dokumentaci uvedenou v § 5 odst. 5, b) zajistit doprovod dítěte mladšího 15 let v případech postupu podle § 23 odst. 1 písm. a) až c) a § 24 odst. 5 písm. a), popřípadě požádat písemně v této věci o jiný postup, c) seznámit se s vnitřním řádem zařízení a dodržovat jeho ustanovení, d) oznámit bezodkladně zařízení podstatné okolnosti pobytu dítěte u nich, týkající se zejména jeho zdraví a výchovy, e) předat dítěti umístěnému do zařízení na základě jejich žádosti finanční částku jako kapesné ve výši stanovené v § 31, f) hradit náklady na zdravotní služby, léčiva a zdravotnické prostředky poskytnuté dítěti, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud byly poskytovány na jejich žádost. (3) Práva podle odstavce 1 písm. c), d) a e) a povinnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c) a d) se vztahují i na jiné osoby odpovědné za výchovu. Práva podle odstavce 1 písm. a), c), d) a e) a povinnosti podle odstavce 2 písm. b), c) a d) se vztahují i na nezletilého rodiče, který nenabyl plné svéprávnosti, ledaže soud rozhodl o tom, že se tomuto rodiči pozastavuje výkon povinnosti a práva péče o dítě až do doby, kdy rodič nabude plnou svéprávnost. Práva podle odstavce 1 písm. a), c), d) a e) a povinnosti podle odstavce 2 písm. b), c) a d) se vztahují i na rodiče, který byl omezen ve svéprávnosti, jestliže soud rozhodl o tom, že se tomuto rodiči vzhledem k jeho osobě zachovává výkon povinnosti a práva péče o dítě. Práva podle odstavce 1 písm. a), c), d) a povinnosti podle odstavce 2 písm. c) se vztahují i na rodiče, který byl omezen ve svéprávnosti, jestliže soud rozhodl o tom, že se tomuto rodiči vzhledem k jeho osobě zachovává výkon práva osobního styku s dítětem. HLAVA VI ÚHRADA PÉČE, KAPESNÉ, OSOBNÍ DARY A VĚCNÁ POMOC Úhrada péče § 27 (1) Rodiče jsou povinni hradit příspěvek na úhradu péče poskytované dětem a nezaopatřeným osobám v zařízeních (dále jen „příspěvek“). V případě, že dítě nebo nezaopatřená osoba má vlastní pravidelné příjmy, podílí se podle § 29 na hrazení příspěvku. (2) V případě, že se zařízení nevyplácí přídavek na dítě, zvyšuje se příspěvek o 30 %. (3) Výše příspěvku na úhradu péče o děti matek, umístěných v zařízení, činí za kalendářní měsíc 10 % z výše rodičovského příspěvku.14) (4) Za období kratší než 1 měsíc se výše příspěvku stanoví podle dnů. Denní úhrada nákladů činí jednu třicetinu výše příspěvku za kalendářní měsíc. (5) Rodiče se na hrazení příspěvku podílejí rovným dílem, s výjimkou případů uvedených v § 28. (6) Výši příspěvku a podíl rodičů na jeho úhradě v jednotlivých případech stanoví ředitel zařízení rozhodnutím. (7) Za příjmy a za společně posuzované osoby se pro účely tohoto zákona považují započitatelné příjmy a společně posuzované osoby podle zvláštního právního předpisu15). (8) Částka příspěvku se zaokrouhluje na koruny směrem nahoru. § 28 (1) Rodiči, který doloží, že je on nebo osoba s ním společně posuzovaná příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi20), se příspěvek nestanoví. Rodiči, který doloží, že po zaplacení příspěvku by jeho příjem nebo příjem s ním společně posuzovaných osob klesl pod součet částky životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu21) a částky normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře4), se příspěvek stanoví v takové výši, aby mu uvedený součet zůstal zachován; pokud by takto stanovený příspěvek byl nižší než 100 Kč, nestanoví se. (2) Rodiče jsou povinni vždy po uplynutí 12 měsíců od posledního doložení skutečností podle odstavce 1 prokazovat, že splňují podmínky pro snížení nebo prominutí příspěvku podle odstavce 1, a dále bezodkladně oznamovat každé změny v příjmech, které by mohly mít vliv na výši příspěvku určenou podle odstavce 1. V případě nesplnění těchto povinností se příspěvek odpovídajícím způsobem zvýší, a to od doby, kdy marně uplynula lhůta pro prokázání splnění podmínek, nebo i zpětně od doby, kdy došlo ke změně v příjmech. § 29 (1) Ze sirotčího důchodu16) dítěte, které nemá jiný příjem, se na úhradu příspěvku použije nejvýše 10 %. (2) Z jiného příjmu dítěte, než je uveden v odstavci 1, se k úhradě příspěvku použije část příjmů převyšujících 50 % výše příspěvku, platné pro příslušnou věkovou kategorii, a to až do výše příspěvku. (3) Rozdíl mezi částkou určenou pro úhradu příspěvku z příjmu dětí podle odstavce 2 a příspěvkem hradí rodiče. (4) Na nezaopatřené osoby se ustanovení odstavců 1 až 3 použijí obdobně. § 30 (1) Příspěvek za kalendářní měsíc se hradí nejpozději do patnáctého dne následujícího měsíce. Příspěvek náleží zařízení od prvního dne pobytu dítěte v zařízení. (2) Za dobu, po kterou je dítě se souhlasem zařízení u osob odpovědných za výchovu nebo ve zdravotnickém zařízení déle než 2 po sobě jdoucí dny, snižuje se příspěvek za kalendářní měsíc o příslušný počet denních částek včetně částky za den, v němž započne pobyt do 15 hodin, a za den, v němž dítě ukončí pobyt v době po 15 hodině. (3) Za dobu, po kterou je dítě na útěku ze zařízení, snižuje se výše příspěvku o 50 % za každý celý den. (4) Příspěvek se nehradí za dobu, po kterou je dítě ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. (5) Zařízení provede vyúčtování přeplatků a nedoplatků do patnáctého dne měsíce následujícího po provedení úhrady příspěvku podle odstavce 1. Výsledky vyúčtování za uplynulé čtvrtletí písemně oznámí zařízení osobě, která příspěvek hradí. (6) Na nezaopatřené osoby se ustanovení odstavců 1 až 5 použijí obdobně. Kapesné, osobní dary a věcná pomoc § 31 (1) Dětem a nezaopatřeným osobám, kterým se poskytuje plné přímé zaopatření, náleží kapesné. (2) Za období kratší než 1 měsíc se kapesné stanoví podle počtu dnů, v nichž je dítě v péči zařízení. Denní výše kapesného činí jednu třicetinu měsíční výše kapesného. (3) Kapesné dítěti nenáleží za dny, po které je dítě na útěku ze zařízení nebo je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. (4) Kapesné se rozlišuje v jednotlivých případech podle výchovných hledisek stanovených vnitřním řádem zařízení. (5) Částka kapesného se zaokrouhluje na desetikoruny směrem nahoru. § 32 (1) Dítěti, jemuž náleží plné přímé zaopatření, poskytuje zařízení osobní dary k narozeninám, k úspěšnému ukončení studia a k jiným obvyklým příležitostem. (2) Osobní dar podle odstavce 1 lze poskytnout též formou peněžitého příspěvku. (3) Osobní dary se podle odstavce 1 poskytují dětem podle věku dítěte, výchovných hledisek stanovených vnitřním řádem zařízení a délky pobytu dítěte v zařízení v průběhu kalendářního roku. § 33 Dítěti, jemuž byl ukončen pobyt v zařízení z důvodů uvedených v § 24 odst. 5 písm. b) a c), se podle jeho skutečné potřeby v době propouštění a podle hledisek stanovených vnitřním řádem poskytne věcná pomoc nebo jednorázový peněžitý příspěvek. Dále se dítěti ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí poskytuje poradenská pomoc se zajištěním bydlení a práce, a dále je dítěti i po opuštění zařízení poskytována poradenská pomoc při řešení tíživých životních situací. HLAVA VII SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 34 Povinná dokumentace (1) Zařízení vedou tuto dokumentaci: a) vnitřní řád zařízení obsahující zejména pravidla pro hodnocení a odměňování dětí, práva a povinnosti dětí, osob odpovědných za výchovu a pracovníků zařízení, denní a týdenní program, pravidla pro organizaci návštěv, zdravotního ošetření a pro přijímání, přemísťování a propouštění dětí, pravidla dětské spolusprávy, pravidla oznamování útěku PoliciiPolicii České republiky včetně uvedení osoby oprávněné k převzetí dítěte po jeho vypátrání a u diagnostických ústavů provoz záchytného pracoviště, b) roční plán výchovně vzdělávací činnosti, c) týdenní programy výchovně vzdělávací činnosti, d) jednací protokol, e) osobní dokumentaci dětí včetně záznamů o stavu dětí vedených odbornými pracovníky zařízení a programu rozvoje osobnosti, ve kterém jsou vedeny zejména záznamy o plnění stanovených cílů, a písemných žádostí osob odpovědných za výchovu o povolení pobytu podle § 23 odst. 1 písm. a) nebo c), f) dokumentaci o umístění a průběhu pobytu dítěte v oddělené místnosti, g) dokumentaci o umístění a průběhu pobytu dítěte zadrženého na útěku, obsahující údaje podle § 22 odst. 4, h) knihu denní evidence zařízení, i) knihu úředních návštěv, j) knihu ostatních návštěv, včetně evidence návštěv osob odpovědných za výchovu. (2) Střediska vedou dokumentaci podle odstavce 1 s výjimkou písmen b), f) a g). § 35 Ministerstvo provádí kontrolu nad dodržováním tohoto zákona. Působnost České školní inspekce vůči zařízením nebo střediskům není dotčena. § 36 (1) Správní řád se nevztahuje na rozhodování podle § 11 odst. 3, § 13 odst. 3 a § 14 odst. 4. (2) Nadřízeným správním orgánem ředitele dětského domova, dětského domova se školou a výchovného ústavu je krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem ředitele diagnostického ústavu je ministerstvo. (3) Odvolání proti rozhodnutí podle § 24 odst. 3 písm. b až f) nemá odkladný účinek. § 36a Kde se v tomto zákoně hovoří o dítěti s nařízenou ústavní výchovou, rozumí se tím i dítě s nařízeným předběžným opatřením. § 37 (1) V zařízeních je nepřetržitý celoroční provoz. (2) Provoz může být dočasně omezen nebo přerušen jen ze závažných důvodů na základě souhlasu ministerstva a za předpokladu, že péče o děti je řádně zajištěna. Péči o děti je povinen zajistit zřizovatel zařízení. § 38 (1) Do zařízení se nepřijímají děti a) které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky a podle stanoviska lékaře vyžadují odbornou zdravotní péči, kterou jim nelze poskytnout v rámci pobytu v zařízení, nebo b) s psychiatrickým onemocněním: schizofrenie, bipolární porucha, těžké depresivní a úzkostné stavy vyžadující psychiatrickou léčbu. (2) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen vyhovět žádosti ředitele zařízení o vyšetření, zda dítě není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, a podle závěru lékaře poskytnout dítěti ošetření ve zdravotnickém zařízení po dobu nutnou k detoxikaci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem19). § 39 Dozor státního zastupitelství (1) Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy v zařízeních provádí okresní státní zastupitelství, v jehož obvodu se zařízení nachází. (2) Při výkonu dozoru je státní zástupce oprávněn a) vstupovat v kteroukoliv dobu do zařízení, b) nahlížet do povinné dokumentace vedené zařízením, c) hovořit s dětmi bez přítomnosti jiných osob, d) žádat od zaměstnanců zařízení a dalších osob podílejících se na péči o děti potřebná vysvětlení, e) podávat soudu návrh na zrušení nařízené ústavní výchovy nebo uložené ochranné výchovy, popřípadě podávat návrh na uložení ochranné výchovy dětem umístěným v zařízení na základě nařízené ústavní výchovy, f) prověřovat, zda rozhodnutí a postupy ředitele zařízení odpovídají zákonům a jiným právním předpisům, g) vydávat příkazy k přijetí opatření vedoucích k odstranění stavu odporujícího právním předpisům, h) nařídit, aby dítě, které je v zařízení nezákonně, bylo po oznámení orgánu sociálně-právní ochrany dětí bezodkladně propuštěno. (3) Zařízení je povinno příkazy státního zástupce podle odstavce 2 bez odkladu provést. (4) Dozorem státního zastupitelství podle tohoto paragrafu není dotčena působnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí podle zvláštního právního předpisu.7) § 40 Pojištění Zařízení nebo středisko může uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na věcech, životě a zdraví dětí a svých zaměstnanců. § 41 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) územní obvody diagnostických ústavů, b) podrobnosti o organizačním postupu zařízení při přijímání, umísťování, přemísťování a propouštění dětí, o zajišťování pořádku a bezpečnosti v zařízeních, c) vzorový vnitřní řád pro zařízení a střediska, d) podrobnosti organizačního zabezpečení pobytu dětí zadržených na útěku v diagnostickém ústavu podle § 6, e) podrobnosti organizačního zabezpečení umísťování dětí se zdravotním postižením podle § 2 odst. 12, nezletilých matek a jejich dětí a dětí vyžadujících výchovně léčebný režim v důsledku jejich neurologického poškození (psychického onemocnění), f) podrobnosti organizačního zabezpečení umísťování a pobytu dětí uvedených v § 2 odst. 4, g) podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích, h) postup při zjišťování psychické způsobilosti, vzor prohlášení před psychologickým vyšetřením, vzor psychologického posudku, podrobnosti o školení osob žádajících o akreditaci, obsah žádosti o akreditaci podle § 18a, i) standardy kvality pro preventivně výchovnou péči ve střediscích a standardy kvality pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy v zařízeních. (2) Vláda stanoví nařízením a) částky příspěvku za kalendářní měsíc v závislosti na věku dítěte nebo nezaopatřené osoby, b) nejvyšší a nejnižší částky kapesného za kalendářní měsíc v závislosti na věku dítěte nebo nezaopatřené osoby, c) nejvyšší hodnotu osobního daru k narozeninám, k úspěšnému ukončení studia a k jiným obvyklým příležitostem v závislosti na věku dítěte nebo nezaopatřené osoby, d) nejvyšší hodnotu věcné pomoci nebo peněžitého příspěvku dítěti, jemuž byl ukončen pobyt v zařízení z důvodů uvedených v § 24 odst. 5 písm. b) a c). § 42 Přechodná ustanovení (1) Dětské domovy internátního typu, dětské domovy se speciálními školami, dětské výchovné ústavy, zvláštní školy internátní, pomocné školy internátní a výchovné ústavy, v nichž je vykonávána ústavní výchova nebo ochranná výchova, zřízené podle dosavadních předpisů se považují za zařízení podle tohoto zákona, jestliže ve lhůtě do 24 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona podá zřizovatel ministerstvu žádost o změnu zařazení zařízení podle tohoto zákona. (2) Počty dětí ve výchovných skupináchvýchovných skupinách a rodinných skupináchrodinných skupinách podle tohoto zákona se upraví do 24 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Děti s mentálním, tělesným, smyslovým postižením, s vadami řeči, popřípadě s více vadami, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, umístěné podle dosavadních předpisů ve speciálních školách internátních budou do 24 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona převedeny do odpovídajícího zařízení podle tohoto zákona, pokud stupeň jejich zdravotního stavu nevyžaduje umístění v ústavu sociální péče nebo ve specializovaném zdravotnickém zařízení (§ 2 odst. 12). (4) Pedagogičtí pracovníci, kteří jsou zaměstnanci zařízení nebo střediska podle dosavadních předpisů, jsou povinni do 2 let od účinnosti tohoto zákona předložit zařízení nebo středisku výsledky psychologického vyšetření psychické způsobilosti podle § 18 odst. 2. § 43 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 176/1996 Sb., kterým se stanoví výše příspěvku na úhradu péče poskytované mládeži umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo preventivní péče. 2. Vyhláška č. 64/1981 Sb., o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 46 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. Klaus v. r. Zeman v. r. 1) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 1a) § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 76a občanského soudního řádu. 3) § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 272/2001 Sb. 4) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 34 odst. 1 písm. c) až f) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 6) § 18 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 7) Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7a) § 93 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů. 8) § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 8a) Zákon č. 563/2004 Sb. 8b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8c) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 8d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany. 8e) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 8f) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb. 9) § 9 občanského zákoníku. 10) § 116 občanského zákoníku. 11) § 30 zákona č. 359/1999 Sb., ve znění zákona č. 272/2001 Sb. 12) Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže). 12a) § 11 a 20 zákona č. 218/2003 Sb. 13) § 28 zákona č. 359/1999 Sb. 14) § 32 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 4, 6 a násl. zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 16) § 52 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 19) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Občanský soudní řád. 20) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 111/2002 Sb.
Nařízení vlády č. 111/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů Vyhlášeno 29. 3. 2002, datum účinnosti 13. 5. 2002, částka 49/2002 * § 1 - Výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů je uvedena v příloze k tomuto nařízení. * § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti čtyřicátým pátým dnem následujícím po dni vyhlášení. k nařízení vlády č. 111/2002 Sb. Aktuální znění od 1. 8. 2010 (209/2010 Sb.) 111 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. února 2002, kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů Vláda nařizuje podle § 50 odst. 1 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), k provedení § 9 odst. 9: § 1 Výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů je uvedena v příloze k tomuto nařízení. § 2 Toto nařízení nabývá účinnosti čtyřicátým pátým dnem následujícím po dni vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Grégr v. r. Příloha k nařízení vlády č. 111/2002 Sb. Seznam skleněných vratných zálohovaných obalů, u kterých se stanoví výše zálohy Druh obalu| | Norma| Výše zálohy (Kč)| Poznámka ---|---|---|---|--- Láhev na víno| 1,0 l| ČSN 703133| 3,-| Láhev na minerální vodu| 0,7 l| ČSN 703101| 1,-| Láhev na ovocný sirup| 0,7 l| ČSN 703111| 3,-| Láhev na pivo s korunkovým uzávěrem| 0,5 l| pokud ústí splňuje požadavky ČSN EN 14634| 3,-| Láhev na limonádu a sodovou vodu| 0,33 l| ČSN 703105| 3,-| Láhev na minerální vodu| 0,33 l| | 3,-| láhev musí splňovat rozměry1) stanovené v nákresu uvedeném v této příloze Nákres láhve na minerální vodu 0,33 l. 25kB 1) Rozměry grafického zobrazení jsou uvedeny v milimetrech.
Vyhláška České národní banky č. 113/2002 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 113/2002 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 550. výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem Vyhlášeno 29. 3. 2002, datum účinnosti 24. 4. 2002, částka 50/2002 * § 1 - (1) K 550. výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je ústředním motivem gotický kolčí štít s českým lvem, symbolem české státnosti. Štít se lvem je položen přes kolčí štít pánů z Kunštátu a Poděbrad. Pod štíty je v řádku název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a pod ním ve dvou řádcích ozna * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. dubna 2002. Aktuální znění od 24. 4. 2002 113 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 6. března 2002 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 550. výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 550. výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,20 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je ústředním motivem gotický kolčí štít s českým lvem, symbolem české státnosti. Štít se lvem je položen přes kolčí štít pánů z Kunštátu a Poděbrad. Pod štíty je v řádku název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a pod ním ve dvou řádcích označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Při pravém okraji dvousetkoruny je vedle štítu s českým lvem značka mincovny, která dvousetkorunu razila. (2) Na rubu dvousetkoruny je portrét Jiřího z Poděbrad. Pod portrétem je dvouřádkový text „JIŘÍ Z PODĚBRAD ZEMSKÝ SPRÁVCE“. Pod textem jsou letopočty „1452 - 2002“. AutoremAutorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Michal Vitanovský. Iniciály jeho jména „MV“, spojené do tvaru stylizovaného srdce, jsou umístěny vedle portrétu při pravém okraji dvousetkoruny. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. dubna 2002. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. 11kB 11kB
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 116/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 116/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o způsobu označování vratných zálohovaných obalů Vyhlášeno 9. 4. 2002, datum účinnosti 1. 5. 2002, částka 51/2002 * § 1 - Vratný zálohovaný obal se označuje podle technické normy ČSN 77 0053 na obalu samotném nebo na jeho štítku. * § 2 - Požadavky na označování vratných zálohovaných obalů uvedených na trh před počátkem účinnosti vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.1) * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2002. Aktuální znění od 1. 5. 2002 116 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 22. března 2002 o způsobu označování vratných zálohovaných obalů Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 50 odst. 4 k provedení § 9 odst. 3 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech): § 1 Vratný zálohovaný obal se označuje podle technické normy ČSN 77 0053 na obalu samotném nebo na jeho štítku. § 2 Požadavky na označování vratných zálohovaných obalů uvedených na trh před počátkem účinnosti vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.1) § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2002. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r. 1) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 119/2002 Sb.
Zákon č. 119/2002 Sb. Zákon o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních) Vyhlášeno 9. 4. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 52/2002, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.) * ČÁST PRVNÍ - ZBRANĚ, STŘELIVO A MUNICE (§ 1 — § 83) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 156/2000 Sb. (§ 84 — § 84) * ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona (§ 85 — § 86) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 87 — § 87) č. 1 k zákonu č. 119/2002 Sb. č. 2 k zákonu č. 119/2002 Sb. č. 3 k zákonu č. 119/2002 Sb. Aktuální znění od 4. 1. 2025 (435/2024 Sb.) 119 ZÁKON ze dne 8. března 2002 o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZBRANĚ, STŘELIVO A MUNICE HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie32) a upravuje nakládání se zbraněmi a střelivem, podmínky pro provozování střelnic, nakládání s municí a provádění pyrotechnického průzkumu. (3) Zákon se nevztahuje, není-li dále stanoveno jinak, na a) zbraně, střelivo a munici, které jsou nabývány nebo drženy ve výzbroji ozbrojenými silami České republiky1), Vojenskou policií33), bezpečnostními sbory1a), Vojenským zpravodajstvím1b) nebo ozbrojenými silami anebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a jsou určeny k plnění jejich úkolů, b) zbraně, střelivo a munici ve vlastnictví státu, které jsou určeny ke sbírkovým, výzkumně vývojovým nebo muzejním účelům Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“), Ministerstvem obrany, ozbrojenými silami České republiky1), Vojenskou policií33), bezpečnostními sbory1a), Vojenským zpravodajstvím1b) nebo ozbrojenými silami anebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, c) zbraně, střelivo a munici, které jsou určeny k ověřování Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva3), d) zbraně, střelivo a munici, které jsou kulturními památkami, součástí souboru prohlášeného za kulturní památku nebo sbírkovými předměty, které jsou ve vlastnictví státu, krajů nebo obcíobcí, e) zřizování a provozování střelnic Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, ministerstvem, Ministerstvem obrany, ozbrojenými silami České republiky1), Vojenskou policií33), bezpečnostními sbory1a), Vojenským zpravodajstvím1b) nebo ozbrojenými silami anebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, pouze pro jejich potřebu a f) provádění pyrotechnického průzkumu ozbrojenými silami České republiky1), Vojenskou policií33), bezpečnostními sbory1a), Vojenským zpravodajstvím1b) nebo ozbrojenými silami nebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. (4) Umožní-li stát, kraj, obecobec, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, ministerstvo, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky1), Vojenská policie33), bezpečnostní sbory1a), Vojenské zpravodajství1b), ozbrojené síly nebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, disponovat se zbraní, střelivem nebo municí, které jsou v jejich držení a nevztahuje se na ně tento zákon, komukoliv jinému, který je oprávněn zbraně, střelivo nebo munici držet podle tohoto zákona, vztahuje se na tuto věc od okamžiku převzetí tento zákon. (5) Na zbraně, střelivo a munici podle odstavce 3 písm. a) až d) se přiměřeně vztahují ustanovení upravující vedení evidence a zabezpečení zbraní, střeliva a munice, pokud zvláštní právní předpis3b) nestanoví jinak. § 1a Vztah k právním předpisům upravujícím nakládání s výbušninami (1) Tento zákon se nevztahuje, není-li dále stanoveno jinak, na výbušniny vymezené zákonem upravujícím nakládání s výbušninami29) (dále jen „výbušnina“). (2) Výroba nebo zpracování výbušnin, při nichž dochází k vývoji, výrobě, zpracování, znehodnocování a ničení střeliva nebo munice včetně delaborace munice, se považuje také za nakládání se střelivem nebo municí podle tohoto zákona. § 2 Vymezení některých pojmů (1) Zbraní se pro účely tohoto zákona rozumí střelná zbraň uvedená v kategoriích zbraní. Druhy zbraní a střeliva jsou vymezeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) držením zbraně nebo střelivadržením zbraně nebo střeliva mít 1. zbraň nebo střelivo uvnitř bytových nebo provozních prostor nebo uvnitř zřetelně ohraničených nemovitostínemovitostí se souhlasem vlastníka nebo nájemce uvedených prostor nebo nemovitostínemovitostí, 2. zbraň nenabitou náboji v zásobníku, nábojové schránce, nábojové komoře hlavně nebo nábojových komorách válce revolveru a uloženou v uzavřeném obalu za účelem jejího přemístění z místa na místo, b) nošením zbraně nebo střelivanošením zbraně nebo střeliva mít zbraň nebo střelivo u sebe, s výjimkou případů uvedených v písmenu a), c) místem pobytu adresa trvalého pobytu občana České republiky,4) anebo adresa místa hlášeného pobytu cizince6), d) podnikatelem v oboru zbraní a střelivapodnikatelem v oboru zbraní a střeliva fyzická nebo právnická osoba, která podle zvláštního právního předpisu7) 1. zbraně nebo střelivo vyvíjí, vyrábí, upravuje, opravuje, znehodnocuje nebo ničí, 2. zbraně nebo střelivo uschovává, skladuje, půjčuje, přepravuje, nakupuje, prodává nebo k tomu přijímá objednávky, nebo 3. zprostředkovává jiným nabytí nebo prodej zbraní nebo střeliva, e) přenecháním zbraně nebo střeliva poskytnutí možnosti jiné osobě se zbraní nebo střelivem fakticky nakládat, f) členským státem členský stát Evropské unie, smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace, g) místem pobytu v jiném členském státě adresa zapsaná v úředním dokladu prokazujícím bydliště v jiném členském státě, zejména ve vnitrostátním průkazu totožnosti. HLAVA II ZBRANĚ A STŘELIVO Díl 1 Kategorie zbraní a střeliva § 3 Rozdělení zbraní a střeliva (1) Zbraně a střelivo se pro účely tohoto zákona rozdělují na a) zakázané zbraně a zakázané střelivo, kterými jsou zbraně kategorie A a zbraně kategorie A-I, b) zbraně podléhající povolení, kterými jsou zbraně kategorie B, c) zbraně podléhající ohlášení, kterými jsou zbraně kategorie C a zbraně kategorie C-I, d) ostatní zbraně, kterými jsou zbraně kategorie D, a e) střelivo, které není zakázané (dále jen „střelivo“). (2) Zbraněmi zařazenými do kategorií A až D se rozumí též hlavní části zbraní, jejichž součástí tyto hlavní části jsou nebo mají být. Na nakládání s hlavní částí zbraně se použijí ustanovení o nakládání se zbraní příslušné kategorie obdobně. (3) V pochybnostech o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorie podle § 4 až 7 rozhoduje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. Postup Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie zbraní a střeliva stanoví prováděcí právní předpis. (4) Zbraň konstrukčně odpovídající zbrani kategorie C-I nebo D, která vznikla nevratnou úpravou zbraně podléhající registraci, je zbraní stejné kategorie jako zbraň podléhající registraci, z níž byla upravena; to neplatí, jde-li o zbraň znehodnocenou nebo řez zbraně. Expanzní zbraň, která byla zhotovena úpravou ze zbraně kategorie A, je zbraní kategorie A-I. (5) Se samonabíjecí palnou zbraní určenou pro jednotné střelivo se středovým zápalem, do které je vložen nadlimitní zásobník, je držitel zbrojního průkazu nebo držitel zbrojní licence, který není povinen vést evidenční knihu zbraní v centrálním registru zbraní, oprávněn nakládat pouze na základě výjimky pro zbraň kategorie A-I anebo výjimky pro nadlimitní zásobníky; nadlimitním zásobníkem se pro účely tohoto zákona rozumí zásobník nebo sestava nábojové schránky určené pro palnou zbraň pro střelivo se středovým zápalem s kapacitou přesahující 20 nábojů v případě krátké palné zbraně nebo s kapacitou přesahující 10 nábojů v případě dlouhé palné zbraně. (6) Plynové nábojky pro expanzní zbraně musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. § 4 Zbraně kategorie A Zbraněmi kategorie A jsou a) zbraně 1. zvláště účinné, 2. samočinné, 3. vyrobené nebo upravené tak, že lze utajit jejich účel, nebo u kterých byly původní charakter a podoba změněny tak, aby se jejich použitím mohly způsobit těžší následky, anebo zbraně maskované jako jiné předměty (zákeřné zbraně), 4. palné nevyrobené z kovů, pokud nejsou identifikovatelné jako zbraně při kontrolách osob a zavazadel pomocí detekčních a rentgenových přístrojů, a 5. střelná nástrahová zařízení; b) střelivo se střelou průbojnou, výbušnou nebo zápalnou anebo jinou střelou obsahující aktivní náplně, nejde-li o signální náboje nebo střelivo obsahující pyrotechnický výrobek podle zákona o pyrotechnice. § 4a Zbraně kategorie A-I Zbraněmi kategorie A-I jsou a) zbraně 1. samočinné, u nichž došlo k úpravě na samonabíjecí palné zbraně, 2. samonabíjecí pro střelivo se středovým zápalem, do kterých je vložen příslušný nadlimitní zásobník, 3. dlouhé samonabíjecí pro střelivo se středovým zápalem původně určené ke střelbě z ramene, vybavené skládací, zasouvací nebo bez použití nástrojů odnímatelnou ramenní opěrou, přičemž po jejím sklopení, zasunutí nebo odejmutí je délka zbraně menší než 600 mm a není ovlivněna její funkčnost, a 4. plynové nebo expanzní, nejde-li o dovolené výrobní provedení, které stanoví prováděcí právní předpis, a b) střelivo pro krátké kulové palné zbraně se střelou šokovou nebo střelou určenou ke zvýšení ranivého účinku. § 5 Zbraně kategorie B Zbraněmi kategorie B jsou a) krátké opakovací nebo samonabíjecí zbraně, b) krátké jednoranové nebo víceranové zbraně pro střelivo se středovým zápalem, c) jednoranové nebo víceranové zbraně pro střelivo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka je menší než 280 mm, d) dlouhé samonabíjecí zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než 3 náboje, e) dlouhé samonabíjecí zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než 3 náboje a u nichž je podávací ústrojí odnímatelné, anebo u nichž není zaručeno, že nemohou být přeměněny běžně dostupnými nástroji na zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než 3 náboje, f) dlouhé opakovací nebo samonabíjecí zbraně s hladkým vývrtem hlavně, jejichž délka hlavně je menší nebo je rovná 600 mm, g) samonabíjecí zbraně, pokud mají vzhled samočinných zbraní, a h) signální zbraně pro použití signálních nábojů ráže větší než 16 mm. § 6 Zbraně kategorie C Zbraněmi kategorie C jsou a) jednoranové nebo víceranové zbraně pro střelivo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka se rovná nebo je větší než 280 mm, b) jednoranové nebo víceranové, opakovací nebo samonabíjecí dlouhé zbraně pro střelivo s okrajovým nebo středovým zápalem nebo pro střelivo se zápalem typu Lefaucheux neuvedené v § 5 písm. d) až f), c) více než dvouranové nebo opakovací zbraně zkonstruované na principu perkusních zámkových systémů a d) tlumiče hluku výstřelu, kterými jsou zařízení určená pro použití s palnou zbraní a konstruovaná pro celkové snížení hluku výstřelu při ostré střelbě, a to včetně snížení hluku výstřelu ve směru střelby. § 6a Zbraně kategorie C-I Zbraněmi kategorie C-I jsou a) zbraně zařazené do kategorie A, A-I, B nebo C, které byly znehodnoceny v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie40), b) expanzní zbraně, které splňují požadavky na dovolené výrobní provedení stanovené prováděcím právním předpisem, c) jednoranové nebo dvouranové palné zbraně určené pro dělené střelivo, d) palné zbraně určené pro náboje typu Flobert, náboje ráže 4 mm M20 nebo úsťovou kinetickou energií střely srovnatelné střelivo určené pro výcvik ve střelbě, e) plynové zbraně s ráží vyšší než 6,35 mm, nejde-li o paintballové zbraně, f) palné zbraně pro soupeřský systém výcviku s úsťovou energií střely nejvýše 20 J, g) signální zbraně pro použití signálních nábojů nejvýše ráže 16 mm, h) elektrický zneschopňující prostředek založený na principu střelné zbraně (taser). § 7 Zbraně kategorie D Zbraněmi kategorie D jsou a) historické zbraně, b) paintballové zbraně, kterými jsou plynové zbraně konstruované pro vystřelování neletální střely určené pro výcvikové, sportovní nebo rekreační účely, c) plynové zbraně nejvýše ráže 6,35 mm, d) expanzní přístroje, s výjimkou přenosných upevňovacích zařízení a jiných rázových strojů určených výhradně pro průmyslové nebo technické účely, e) znehodnocené zbraně, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie40) a na kterých byly postupem podle prováděcího právního předpisu provedeny takové nevratné úpravy, které znemožňují jejich použití ke střelbě, f) zbraně, na kterých byly řezem provedeny takové úpravy, které odkrývají alespoň částečně vnitřní konstrukci zbraně, g) neaktivní torza zbraní, kterými se rozumí zbraně, které se staly trvale a nevratně nepoužitelnými ke střelbě v důsledku poškození nebo degradace takového rozsahu, že uschopnění takové zbraně ke střelbě je vyloučeno, aniž by došlo k výměně hlavních částí zbraně nebo jejich výměně, h) neaktivní střelivo a munice a i) zbraně neuvedené v kategoriích A, A-I, B, C a C-I. Díl 2 Nabývání vlastnictví, držení a nošení zbraně a střeliva § 8 Nabývat do vlastnictví, s výjimkou dědění (§ 66), a držet nebo nosit zbraň nebo střelivo může pouze ten, kdo je držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 9 (1) Zbraň kategorie A a A-I je zakázáno nabývat do vlastnictví, držet nebo nosit, pokud není dále stanoveno jinak. Zákaz podle věty první se nevztahuje na vývoz nebo dovoz uskutečňovaný podle zvláštního právního předpisu.9) (2) Policie České republiky (dále jen „policie“) může udělit výjimku, jde-li o zbraň kategorie A, držiteli zbrojního průkazu skupiny A nebo zbrojní licence skupiny A, F, G, H, I nebo J, který provádí a) sběratelskou nebo muzejní činnost, b) přepravu, střežení mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek nebo střežení objektů mimořádné důležitosti, anebo objektů důležitých pro obranu státu, c) výrobní nebo obdobnou činnost, při které ke zkoušení výrobků nutně potřebuje zbraň kategorie A, d) výuku a výcvik ve střelbě ze zbraní kategorie A, nebo e) filmovou nebo divadelní činnost. (3) Policie může udělit výjimku podle odstavce 2, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti. Výjimku lze časově omezit, je-li udělena podle odstavce 2 písm. b) až e). Za účelem posouzení, zda udělení výjimky neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, je policie oprávněna požádat orgán veřejné moci, fyzickou osobu nebo právnickou osobu o poskytnutí potřebných podkladů a informací; dožádaný orgán nebo osoba žádosti vyhoví bez zbytečného odkladu. Policie je oprávněna vyžádat si za účelem posouzení podmínek pro udělení výjimky opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (4) Jde-li o udělení výjimky k nabytí vlastnictví nebo držení zbraně uvedené v § 4 písm. a) bodě 1, která podléhá zvláštnímu režimu kontroly podle závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, musí předem vyslovit souhlas Ministerstvo obrany. (5) Sběratelskou činností podle odstavce 2 písm. a) a podle § 11a odst. 1 písm. a) se rozumí činnost spočívající ve shromažďování a konzervaci palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva pro historické, kulturní, vědecké, technické, vzdělávací nebo památkové účely. § 10 (1) O udělení výjimky podle § 9 odst. 2 žádá držitel zbrojního průkazu skupiny A anebo C nebo zbrojní licence skupiny A, F, G, H, I nebo J na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Žádost musí obsahovat a) v případě fyzické osoby náležitosti podání podle správního řádu vztahující se k fyzické osobě, rodné příjmení a místo narození (dále jen „osobní údajeosobní údaje“), b) v případě právnické osoby náležitosti podání podle správního řádu vztahující se k právnické osobě (dále jen „údaje identifikující právnickou osobu“), c) druh zbraně, značku výrobce zbraně, vzor (model), ráži a výrobní číslo zbraně, pokud je žadateli známo (dále jen „údaje o zbrani“), d) druh zakázaného střeliva, značku výrobce střeliva, ráži střeliva a jeho počet, jde-li o žádost o udělení výjimky k nabytí vlastnictví a držení nebo nošení zakázaného střeliva, e) číslo zbrojního průkazu nebo zbrojní licence a f) důvod udělení výjimky a konkrétní účel ve vztahu k prováděné činnosti. (2) Žádost se podává u krajského ředitelství policiepolicie, příslušného podle místa pobytu fyzické osoby, nebo podle sídla právnické osoby (dále jen „příslušný útvar policiepolicie“). (3) Držitel zbrojního průkazu skupiny A, který má místo pobytu v jiném členském státě, je povinen též předložit předchozí souhlas tohoto členského státu s udělením výjimky podle odstavce 1 nebo prohlášení o tom, že předchozí souhlas není nezbytný, s překladem do jazyka českého, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků. § 11 (1) Platnost výjimky udělené podle § 9 odst. 2 zaniká, jestliže a) uplynula doba, na kterou byla udělena, nebo b) ten, komu byla výjimka udělena, přestal být držitelem zbrojního průkazu skupiny A anebo C nebo zbrojní licence skupiny A, F, G, H, I nebo J. (2) Výjimka podle § 9 odst. 2 bude odňata, pominul-li důvod, pro který byla udělena. (3) V případě zániku platnosti výjimky podle odstavce 1 nebo jejího odejmutí podle odstavce 2, je vlastník zbraně kategorie A povinen odevzdat tuto zbraň příslušnému útvaru policiepolicie do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti výjimky nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odnětí a postupovat podle tohoto zákona (§ 64). § 11a (1) Policie udělí výjimku pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, držiteli a) zbrojního průkazu skupiny A nebo držiteli zbrojní licence skupiny I nebo J za účelem sběratelské nebo muzejní činnosti, b) zbrojního průkazu skupiny B nebo E anebo držiteli zbrojní licence skupiny F, G, H nebo J z důvodu 1. ochrany života, zdraví nebo majetku v citlivých prostorách; citlivými prostorami se rozumí prostory, jejichž nedotknutelnost je zaručena jiným právním předpisem, nebo místa, kde se zpravidla nacházejí snadno zranitelné cíle, nebo 2. výcviku k zajišťování nebo podílení se na zajišťování zabezpečení nebo ochrana kritické infrastruktury, objektů mimořádné důležitosti, objektů důležitých pro obranu státu, majetku mimořádné hodnoty nebo mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek, c) zbrojního průkazu anebo zbrojní licence skupiny F, H, I nebo J pro vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, nebo d) zbrojního průkazu skupiny B nebo E nebo držiteli zbrojní licence skupiny F, G, H, I nebo J z důvodu uvedeného v § 12 odst. 5, jde-li o zbraň, na níž byl vydán průkaz zbraně nejpozději ke dni 13. června 2017. (2) V žádosti o udělení výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I žadatel kromě náležitostí žádosti podle správního řádu uvede a) zvláštní důvod pro její vydání uvedený v odstavci 1, b) zda má být výjimka vydána pro zbraň uvedenou v § 4a písm. a), v takovém případě žadatel uvede údaje o zbrani, jsou-li žadateli známé, nebo pro střelivo uvedené v § 4a písm. b). (3) Policie udělí výjimku, jde-li o zbraň uvedenou v § 4a písm. a) nebo b), také držiteli zbrojního průkazu skupiny B, C nebo E, který předloží potvrzení vydané držitelem zbrojní licence, který se v rámci své činnosti zabývá sportovní střelbou, ze kterého vyplývá, že a) tento držitel během posledních 12 měsíců aktivně trénoval nebo se účastnil soutěží ve střelbě a b) zbraň splňuje specifikace požadované pro příslušnou sportovní střeleckou disciplínu. (4) Udělení výjimky podle odstavce 1 neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, pokud žadatel splňuje podmínku bezúhonnosti podle § 22 a spolehlivosti podle § 23. (5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor tiskopisu žádosti o vydání výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I. § 11b Nabývat nadlimitní zásobníky za účelem jejich použití v samonabíjecí palné zbrani určené pro jednotné střelivo se středovým zápalem je oprávněn držitel zbrojního průkazu nebo držitel zbrojní licence, který není povinen vést evidenční knihu zbraní v centrálním registru zbraní, pouze na základě výjimky podle § 11a nebo na základě výjimky pro nadlimitní zásobníky, kterou příslušný útvar policie vydá žadateli za obdobných podmínek jako výjimku podle § 11a. § 11c (1) Platnost výjimky udělené podle § 11a nebo 11b zaniká, jestliže ten, komu byla výjimka udělena, přestal být držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence příslušné skupiny. (2) Výjimku udělenou podle § 11a nebo 11b příslušný útvar policie odejme, pominul-li trvale zvláštní důvod, pro který byla vydána. (3) V případě zániku platnosti výjimky nebo jejího odejmutí je vlastník zbraně kategorie A-I povinen odevzdat tuto zbraň příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti výjimky nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odejmutí a postupovat podle § 64 obdobně. § 12 (1) Zbraň kategorie B lze nabývat do vlastnictví a držet nebo nosit jen na základě povolení, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Střelivo do zbraně kategorie B může nabývat do vlastnictví, držet a nosit pouze držitel zbrojního průkazu nebo zbrojní licence v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny. (3) O povolení podle odstavce 1 žádá držitel zbrojního průkazu nebo zbrojní licence na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Obsahem žádosti musí být a) osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, b) údaje o zbrani, které se povolení týká, jsou-li žadateli známé, c) číslo zbrojního průkazu nebo zbrojní licence a d) důvod žádosti. (4) Držitel zbrojního průkazu, který má místo pobytu v jiném členském státě, je povinen též předložit předchozí souhlas tohoto členského státu s udělením povolení podle odstavce 1 nebo jeho prohlášení o tom, že předchozí souhlas není nezbytný, s překladem do jazyka českého, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků. (5) Příslušný útvar policie vydá povolení vlastnit nebo držet zbraň kategorie B, pokud má k tomu žadatel řádný důvod. Za řádný důvod se považuje a) provozování muzejnictví nebo sběratelské činnosti, b) uskutečňování sportovní, lovecké, kulturní nebo jiné zájmové činnosti nebo příprava na povolání, c) provozování koncesovaných živnostíživností v oboru zbraní a střeliva, d) zajišťování ostrahy majetku a osob, e) zabezpečování úkolů podle zvláštního právního předpisu,10) nebo f) ochrana života, zdraví nebo majetku. (6) Příslušný útvar policie vydá povolení k nošení zbraně kategorie B, uvádí-li žadatel důvod uvedený v odstavci 5 písm. b), c), d), e) nebo f). (7) Na žádost žadatele se povolení podle odstavců 5 a 6 vydá jedním rozhodnutím. Tato povolení lze rovněž vydat současně s rozhodnutím o vydání zbrojního průkazu nebo zbrojní licence. § 13 (1) Platnost povolení vydaného podle § 12 zaniká, jestliže ten, komu bylo povolení uděleno, přestal být držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence. Platnost povolení k nabytí vlastnictví zbraně kategorie B dále zaniká, není-li využito do 12 měsíců ode dne jeho vydání. (2) Povolení vydané podle § 12 odejme příslušný útvar policie, pominul-li řádný důvod, pro který bylo vydáno; to neplatí, bylo-li povolení vydáno podle § 12 odst. 5 písm. f). (3) V případě zániku platnosti povolení podle odstavce 1 věty první nebo jeho odejmutí podle odstavce 2 je vlastník zbraně kategorie B povinen odevzdat tuto zbraň příslušnému útvaru policiepolicie do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti povolení nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odejmutí a postupovat podle tohoto zákona (§ 64). § 13a (1) Příslušný útvar policie odejme povolení vydané podle § 12 pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie B pro střelivo se středovým zápalem, pokud držitel takové zbraně má neoprávněně v držení příslušný nadlimitní zásobník. (2) V případě odnětí povolení podle odstavce 1 je vlastník zbraně kategorie B povinen odevzdat tuto zbraň příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odejmutí. § 14 Zbraň kategorie C nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví a držet pouze držitel zbrojního průkazu příslušné skupiny nebo zbrojní licence příslušné skupiny, který je povinen nabytí vlastnictví této zbraně ohlásit příslušnému útvaru policie. Tuto zbraň může držitel zbrojního průkazu nosit pouze v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny zbrojních průkazů až po její registraci (§ 41). § 14a (1) Zbraň kategorie C-I může, není-li dále stanoveno jinak, nabývat do vlastnictví, držet a nosit fyzická osoba, která a) je starší 18 let, b) je plně svéprávná a c) má místo pobytu na území České republiky. (2) Policie zajistí postupem uvedeným v § 57 zbraň kategorie C-I, pokud a) byl její držitel pravomocně uznán vinným trestným činemtrestným činem uvedeným v § 22 odst. 1 písm. a) nebo b); za účelem ověření této skutečnosti může policie vyžadovat vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů, nebo b) se u jejího držitele prokáže změna zdravotního stavu, která může představovat v souvislosti s nakládáním se zbraní této kategorie přímé ohrožení života nebo zdraví; pro zjištění změny zdravotního stavu držitele zbraně kategorie C-I se přiměřeně použije § 20a odst. 3. (3) Zbraně kategorie C-I může nabývat do vlastnictví a držet také právnická osoba se sídlem nebo odštěpným závodem na území České republiky. (4) Držitel zbraně kategorie C-I nesmí a) zbraň nosit viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, pokud se nepodílí na akci, jejíž součástí je střelba nebo obdobné nakládání se zbraní a při které lze takový způsob nošení zbraně považovat s ohledem na místní podmínky za obvyklý a přiměřený povaze dané akce; na přepravu zbraně kategorie C-I na takové místo se použije § 29 odst. 4 obdobně, b) zbraň nosit nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipulovat, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci, c) převést vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo střelivo do ní na fyzickou osobu, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak, d) přenechat zbraň kategorie C-I nebo střelivo do ní osobě, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), a e) střílet ze zbraně kategorie C-I 1. uvedené v § 6a písm. b), d), e), f), g) nebo h) tak, aby tím byl ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek, 2. uvedené v § 6a písm. c) mimo střelnici nebo místo, kde je k tomu oprávněn podle jiného právního předpisu, nejedná-li se o použití zbraně k ochraně života, zdraví nebo majetku. (5) Držitel zbraně kategorie C-I je povinen způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a) ohlásit nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo převod vlastnictví ke zbrani kategorie C-I, s níž doposud nakládal, příslušnému útvaru policie, a to do 10 pracovních dnů ode dne, kdy k této skutečnosti došlo, a b) vést evidenci zbraní kategorie C-I, které jsou předmětem jeho podnikatelské činnosti, jde-li o podnikatele v oboru zbraní a střelivapodnikatele v oboru zbraní a střeliva; evidenci zbraní kategorie C-I vede podnikatel v oboru zbraní a střelivapodnikatel v oboru zbraní a střeliva v centrálním registru zbraní. (6) Prováděcí právní předpis stanoví vzor formuláře ohlášení podle odstavce 5 písm. a), způsob a rozsah, v němž se pro ohlášení nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo pro vedení evidence o zbraních kategorie C-I využije centrální registr zbraní nebo jiný informační systém umožňující přístup s využitím zaručené elektronické identity. § 15 (1) Zbraň kategorie D nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví a držet nebo nosit fyzická osoba starší 18 let způsobilá k právním úkonům, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zbraň kategorie D nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví a držet též držitel zbrojního průkazu nebo právnická osoba. (2) Ze zbraně uvedené v § 7 písm. a) nebo i) lze střílet jen na střelnici, s výjimkou divadelních představení, rekonstrukcí historických bitev a jiných kulturních akcí, při nichž se ze zbraní nevystřelují střely; tato zbraň musí být označena platnou zkušební značkou podle zvláštního právního předpisu.3) (3) Střelba ze zbraně uvedené v § 7 písm. b) až d) je zakázána na místě, kde by střelbou mohl být ohrožen život nebo zdraví osoby nebo způsobena škoda na majetku, není-li na takovém místě určen pro střelbu bezpečný prostor, zajištěn dohled odpovědné osoby nebo není-li takové místo viditelně označeno jako místo, kde probíhá střelba a na kterém je střelba umožněna pouze s vhodnými ochrannými pomůckami. (4) Držitel zbraně kategorie D je povinen a) dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní, střelivem, střelným prachem a zápalkami a dodržovat provozní řád střelnice, b) zbraň a střelivo do ní zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. (5) Držitel zbraně kategorie D nesmí a) zbraň nosit viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, pokud se nepodílí na akci, jejíž součástí je střelba nebo obdobné nakládání se zbraní a při které lze takový způsob nošení zbraně považovat s ohledem na místní podmínky za obvyklý a přiměřený povaze dané akce; na přepravu zbraně kategorie D na takové místo se použije § 29 odst. 4 obdobně, b) zbraň nosit nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipulovat, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, návykových látek,11) léků nebo v důsledku nemoci, a c) převést vlastnictví ke zbrani kategorie D nebo střelivo do ní na osobu, která k jejich držení není oprávněna, nebo je přenechat takové osobě; plynovou zbraň kategorie D nebo paintballovou zbraň lze však přenechat též osobě, která dosáhla věku 15 let; s přenecháním takové zbraně této osobě musí udělit souhlas její zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník. (6) Na vývoz, dovoz, tranzit nebo přepravu zbraně kategorie D, která je palnou zbraní, se obdobně použijí ustanovení upravující vývoz, dovoz, tranzit nebo přepravu zbraně kategorie C-I; žádost o povolení přepravy podává podnikatel na předepsaném tiskopise. Převod zbraně kategorie D, která je palnou zbraní, na osobu, která nemá místo pobytu na území České republiky, se považuje za trvalý vývoz takové zbraně. Díl 3 Zbrojní průkaz § 16 Zbrojní průkazy a jejich skupiny (1) Zbrojní průkaz je veřejná listinaveřejná listina, která fyzickou osobu opravňuje k nabývání vlastnictví a držení zbraně nebo střelivadržení zbraně nebo střeliva do těchto zbraní v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny zbrojního průkazu a v rozsahu těchto oprávnění k jejich nošení. Doba platnosti zbrojního průkazu je 10 let. Zbrojní průkaz lze vydat podle posudku o zdravotní způsobilosti s dobou platnosti kratší než 10 let. (2) Zbrojní průkaz se rozlišuje podle účelu užívání zbraně nebo střeliva a podle rozsahu oprávnění do skupin a) A - ke sběratelským účelům, b) B - ke sportovním účelům, c) C - k loveckým účelům, d) D - k výkonu zaměstnání nebo povolání, nebo e) E - k ochraně života, zdraví nebo majetku. Vydání zbrojního průkazu § 17 (1) Zbrojní průkaz vydává příslušný útvar policie na základě žádosti podané fyzickou osobou na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Obsahem žádosti o vydání zbrojního průkazu musí být a) osobní údajeosobní údaje a b) údaj, o kterou skupinu zbrojního průkazu žádá. (2) K žádosti o vydání zbrojního průkazu je žadatel povinen připojit a) posudek o zdravotní způsobilosti vykonávat činnosti podle tohoto zákona, a to podle povahy těchto činností (dále jen „zdravotní způsobilost“), nejde-li o podání žádosti o vydání zbrojního průkazu podle § 21a, b) doklad o odborné způsobilosti vykonávat činnosti podle tohoto zákona, a to podle povahy těchto činností (dále jen „odborná způsobilost“), a c) fotografii žadatele, která splňuje požadavky technického provedení stanoveného prováděcím právním předpisem (dále jen „fotografie“). (3) Pokud se žadatel o vydání zbrojního průkazu v posledních 10 letech před podáním žádosti nepřetržitě zdržoval více než 6 měsíců mimo území České republiky, je povinen předložit též doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů a doklad obdobný opisu z evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů ze státu, ve kterém se zdržoval, s překladem do jazyka českého, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků; nemůže-li takové doklady předložit, protože mu je tento stát nevydá, předloží čestné prohlášení, ve kterém uvede, že v cizině nebyl uznán vinným pro trestný čintrestný čin, pro který nemůže být považován za bezúhonného (§ 22), nebo uznán vinným z přestupkupřestupku, pro který nemůže být považován za spolehlivého (§ 23). (4) Žadatel o vydání zbrojního průkazu, který má místo pobytu v jiném členském státě, je povinen předložit též předchozí souhlas tohoto členského státu s vydáním zbrojního průkazu nebo jeho prohlášení o tom, že předchozí souhlas není nezbytný, s překladem do jazyka českého, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznam znalců a tlumočníků. (5) Posudek podle odstavce 2 písm. a) nesmí být starší než 3 měsíce, doklad podle odstavce 2 písm. b) nesmí být starší než 1 rok a doklad podle odstavců 3 a 4 nesmí být starší než 6 měsíců ke dni podání žádosti. (6) Příslušný útvar policie přeruší řízení o vydání zbrojního průkazu v případě, že proti žadateli o vydání tohoto dokladu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čintrestný čin uvedený v § 22. § 18 (1) Příslušný útvar policie vydá zbrojní průkaz fyzické osobě, která splňuje tyto podmínky: a) má místo pobytu na území České republiky, b) dosáhla předepsaného věku (§ 19), c) je způsobilá k právním úkonům, d) je zdravotně způsobilá (§ 20 a 20a), e) je odborně způsobilá (§ 21), f) je bezúhonná (§ 22) a g) je spolehlivá (§ 23). (2) Příslušný útvar policie žádost o vydání zbrojního průkazu zamítne, jestliže žadatel nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1. (3) Příslušný útvar policiepolicie může vydat rozhodnutí, jímž nevyhoví žádosti o vydání zbrojního průkazu, jestliže je žadatelem cizinec6), který není a) občanem členského státu, b) občanem členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, c) rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmenu a)11a), kterému byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k pobytu pro cizince nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, d) cizincem, kterému byl na území České republiky povolen trvalý pobyt a přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky11b), nebo cizincem, kterému bylo takové právní postavení přiznáno na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky11c), e) rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmenu d), kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, nebo f) osobou, které byl na území České republiky udělen azyl, i když splní všechny podmínky uvedené v odstavci 1. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. § 19 Věková hranice pro vydání zbrojního průkazu (1) Zbrojní průkaz skupiny A, D nebo E lze vydat jen osobě starší 21 let, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Zbrojní průkaz skupiny B nebo C lze vydat jen osobě starší 18 let, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Zbrojní průkaz skupiny B lze vydat osobě starší 15 let, která je členem občanského sdružení zabývajícího se sportovní činností podle národních nebo mezinárodních pravidel a řádů a součástí této činnosti je střelba, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vydání. (4) Zbrojní průkaz skupiny C lze vydat žáku střední školy nebo středního odborného učiliště staršímu 16 let, pokud v osnovách školy či učiliště je zahrnuta výuka myslivosti a jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vydání. (5) Zbrojní průkaz skupiny D lze vydat žáku střední školy nebo středního odborného učiliště staršímu 18 let, pokud v osnovách školy nebo učiliště je zahrnuta výuka puškařského oboru nebo střeliva. (6) V případech uvedených v odstavcích 3 a 4 je nutný písemný souhlas zákonného zástupce a doporučení příslušného občanského sdružení, školy nebo učiliště. Osoba mladší 18 let smí zbraň nebo střelivo pro sportovní nebo lovecké účely nabývat do vlastnictví, s výjimkou koupě, a držet pouze se souhlasem zákonného zástupce; tuto zbraň nebo střelivo smí používat pouze za přítomnosti osoby starší 21 let, která je držitelem zbrojního průkazu skupiny B nebo C nejméně 3 roky a která zajistí bezpečnou manipulaci se zbraní nebo střelivem. Zdravotní způsobilost § 20 (1) Zdravotní způsobilost žadatele o vydání zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průkazu posuzuje podle zákona upravujícího poskytování specifických zdravotnických služeb a) registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, b) poskytovatel pracovnělékařských služeb, jde-li o žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny D a držitele zbrojního průkazu skupiny D, který je zaměstnancem držitele zbrojní licence; žádá-li tento žadatel také o vydání zbrojního průkazu jiných skupin, je poskytovatel pracovnělékařských služeb oprávněn posoudit zdravotní způsobilost žadatele také v rozsahu jiných skupin zbrojního průkazu, nebo c) registrující poskytovatel se specializací v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo v oboru všeobecné praktické lékařství, jde-li o žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny B nebo C, který je mladší než 19 let. (2) Posuzujícím lékařem poskytovatele příslušného k vydání lékařského posudku je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo v oboru pracovní lékařství. (3) Není-li držitel zbrojního průkazu v České republice registrován u konkrétního poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo nesdělí-li na výzvu příslušného útvaru policie držitel zbrojního průkazu, u kterého poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství je v České republice registrován, může příslušný útvar policie v případě mimořádné prohlídky podle § 20a odst. 3 nebo 4 rozhodnout, že zdravotní způsobilost držitele zbrojního průkazu posoudí poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, kterého příslušný útvar policie určí s ohledem na včasné provedení lékařské prohlídky. Odvolání držitele zbrojního průkazu proti rozhodnutí příslušného útvaru policie podle věty první nemá odkladný účinek. (4) Posudek o zdravotní způsobilosti vydává, jde-li o zaměstnance, poskytovatel pracovnělékařských služeb, v ostatních případech poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření. Další potřebná odborná vyšetření je posuzující lékař oprávněn vyžádat, pokud je to potřebné pro posouzení zdravotního stavu žadatele o vydání zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průkazu; přitom se přihlédne také k rozsahu skupin zbrojního průkazu, pro které má být posudek vydán, a k povaze činnosti, kterou bude posuzovaná osoba jako držitel zbrojního průkazu vykonávat. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na zdravotní způsobilost, b) nemoci, vady a stavy, kdy nelze vydat kladný posudek nebo kdy jej lze vydat pouze za předpokladu provedení odborného vyšetření, c) druhy prohlídek a jejich obsah a d) náležitosti lékařského posudku. § 20a (1) Každý lékař, který v rámci poskytování zdravotních služeb zjistí nebo nabude důvodné podezření, že pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost podle tohoto zákona, je oprávněn u příslušného útvaru policie ověřit, zda je taková osoba držitelem zbrojního průkazu; příslušný útvar policie tyto údaje lékaři sdělí bez zbytečného odkladu. V případě zjištění, že taková osoba je držitelem zbrojního průkazu, lékař podle věty první oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu poskytovateli zdravotních služeb příslušnému k vydání posudku o zdravotní způsobilosti, pokud je mu znám. (2) V případě, že lékař podle odstavce 1 zjistí u pacienta, který je držitelem zbrojního průkazu, pokud je mu tato skutečnost známa, změnu zdravotního stavu, která může představovat v souvislosti s nakládáním se zbraní přímé ohrožení života nebo zdraví, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu poskytovateli zdravotních služeb příslušnému k vydání posudku o zdravotní způsobilosti, pokud je mu znám, a uvědomí policii. Příslušný útvar policie po oznámení skutečností podle věty první postupuje podle odstavce 3. (3) Existuje-li důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla mít za následek ztrátu jeho zdravotní způsobilosti, může příslušný útvar policie vyzvat držitele zbrojního průkazu, aby se dostavil ke svému posuzujícímu lékaři a podrobil se lékařské prohlídce. O výzvě podle věty první příslušný útvar policie bez zbytečného odkladu informuje posuzujícího lékaře a sdělí mu důvody důvodného podezření. Držitel zbrojního průkazu je povinen se nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne oznámení výzvy podle věty první podrobit lékařské prohlídce u posuzujícího lékaře a předložit příslušnému útvaru policie nový posudek o zdravotní způsobilosti bez zbytečného odkladu po jeho převzetí. Posuzující lékař a lékař se specializací v příslušném oboru zajišťující další potřebná odborná vyšetření jsou povinni lékařskou prohlídku provést a zajistit odborná vyšetření u určeného poskytovatele bez zbytečného odkladu poté, kdy se držitel zbrojního průkazu k posuzujícímu lékaři poprvé dostavil. Pokud se držitel zbrojního průkazu k lékařské prohlídce nedostaví nebo se jí odmítne podrobit, posuzující lékař tuto skutečnost oznámí bez zbytečného odkladu příslušnému útvaru policie. (4) Posuzující lékař, který u držitele zbrojního průkazu zjistí změnu zdravotního stavu, která vylučuje nebo omezuje zdravotní způsobilost podle tohoto zákona, je povinen nový posudek o zdravotní způsobilosti zaslat bez zbytečného odkladu příslušnému útvaru policie; u držitele zbrojního průkazu skupiny D je poskytovatel pracovnělékařských služeb povinen také informovat bez zbytečného odkladu zaměstnavatele držitele zbrojního průkazu skupiny D. V případě, že si posuzující lékař před vydáním nového posudku o zdravotní způsobilosti vyžádá provedení dalších potřebných odborných vyšetření, uvědomí o této skutečnosti příslušný útvar policie a uvede, zda u držitele zbrojního průkazu existuje podezření na změnu zdravotního stavu, která může představovat v souvislosti s nakládáním se zbraní přímé ohrožení života nebo zdraví. § 21 Odborná způsobilost žadatele o zbrojní průkaz skupiny A až E (1) Žadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E prokazuje odbornou způsobilost zkouškou vykonanou před zkušebním komisařem. Ten po úspěšném vykonání zkoušky vydá žadateli doklad o odborné způsobilosti. (2) Zkušebního komisaře určuje příslušný útvar policie. (3) Zkouška odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E se skládá z teoretické a praktické části. Obsahová náplň praktické zkoušky se musí lišit podle skupin zbrojního průkazu skupiny A až E (§ 16 odst. 2). (4) Teoretická část zkoušky se provádí formou písemného testu a žadatel při ní osvědčuje znalost a) tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, b) zvláštních právních předpisů upravujících oprávněné použití zbraně, c) nauky o zbraních a střelivu a d) zdravotnického minima. (5) Praktická část zkoušky se skládá ze a) zjištění znalostí bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem a b) střelby na pevný cíl. (6) Ke zkoušce odborné způsobilosti se žadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E přihlašuje na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Přihláška obsahuje údaje uvedené v § 17 odst. 1 a podává se u příslušného útvaru policie, který podané přihlášky eviduje v seznamu žadatelů o vykonání zkoušky odborné způsobilosti podle data doručení a nejpozději do 2 měsíců od podání přihlášky oznámí žadateli termín a místo konání zkoušky. Termín a místo konání zkoušky musí být žadateli oznámeny nejpozději 10 dnů přede dnem konání zkoušky. Nedostaví-li se žadatel k vykonání zkoušky, oznámí příslušný útvar policie za podmínek stanovených ve větě třetí žadateli nový termín zkoušky. Pokud se žadatel ani po oznámení nového termínu zkoušky opakovaně bez náležité omluvy na zkoušku nedostaví, příslušný útvar policie jeho přihlášku odloží; o odložení provede pouze záznam do spisu. (7) Pokud žadatel při zkoušce odborné způsobilosti neuspěl, může se znovu přihlásit ke zkoušce podle odstavce 6 nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne neúspěšného vykonání zkoušky. Požádá-li o určení jiného zkušebního komisaře, příslušný útvar policie jeho žádosti vyhoví. (8) Náklady spojené s provedením zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E, včetně odměny zkušebního komisaře, hradí žadatel; může je hradit i držitel zbrojní licence. (9) Obsahovou náplň teoretické a praktické části zkoušky, způsob provedení a celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E a výši odměny zkušebního komisaře stanoví prováděcí právní předpis. § 21a Podání přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti žadatelem, který není držitelem zbrojního průkazu nebo muničního průkazu (1) Žadatel o vydání zbrojního průkazu, který není ke dni podání přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu držitelem zbrojního průkazu nebo muničního průkazu, je povinen k přihlášce ke zkoušce odborné způsobilosti připojit posudek o zdravotní způsobilosti. (2) Nesplňuje-li žadatel o vydání zbrojního průkazu podmínku zdravotní způsobilosti, příslušný útvar policie jej vyrozumí, že nebude ke zkoušce odborné způsobilosti připuštěn. (3) Posudek o zdravotní způsobilosti nesmí být ke dni podání přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti starší než 3 měsíce. Je-li žádost o vydání zbrojního průkazu podána do 3 měsíců ode dne podání přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu, není žadatel povinen připojit posudek o zdravotní způsobilosti. § 22 Bezúhonnost fyzické osoby (1) Za bezúhonného podle tohoto zákona se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně uznán vinným trestným činemtrestným činem a) vlastizrady, rozvracení republiky, teroru, teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu, podpory a propagace terorismu, vyhrožování teroristickým trestným činemtrestným činem, sabotáže, vyzvědačství, válečné zrady, účasti na organizované zločinecké skupině, obecného ohrožení, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou, ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny, vraždy nebo genocidia, za který byl uložen výjimečný trest nebo trest odnětí svobody na více než 12 let nebo mladistvému trestní opatření odnětí svobody nepodmíněně na 5 až 10 let, b) uvedeným v písmenu a), za který byl uložen trest odnětí svobody na 5 až 12 let, nebo úmyslným trestným činemtrestným činem proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo jiným úmyslným trestným činemtrestným činem spáchaným se zbraní, za který byl uložen trest odnětí svobody převyšující 5 let a od ukončení výkonu trestu odnětí svobody neuplynulo alespoň 20 let, c) uvedeným v písmenu a) nebo b) nebo jiným úmyslným trestným činemtrestným činem, jestliže od právní moci rozsudku nebo od ukončení výkonu trestu odnětí svobody v případě, že tento trest byl uložen, 1. neuplynulo alespoň 10 let, jestliže byl uložen trest odnětí svobody převyšující 2 roky, 2. neuplynulo alespoň 5 let, jestliže byl uložen trest odnětí svobody nepřevyšující 2 roky nebo jiný trest než trest odnětí svobody, nebo 3. neuplynuly alespoň 3 roky, jestliže bylo upuštěno od potrestání, podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, upuštěno od uložení trestního opatření mladistvému anebo podmíněně upuštěno od uložení trestního opatření mladistvému nebo byla sice vyslovena vina, ale nebyl uložen trest v trestním řízenítrestním řízení, v němž došlo k pokračování trestního stíhání na žádost obviněného anebo obžalovaného11e), nebo nebylo uloženo trestní opatření poté, co bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého podle zvláštního právního předpisu11f), nebo d) spáchaným z nedbalosti za porušení povinností v souvislosti s držením, nošením nebo používáním zbraně nebo střeliva, pokud od právní moci rozsudku neuplynuly alespoň 3 roky. (2) Za bezúhonného podle tohoto zákona se také nepovažuje ten, kdo byl v cizině pravomocně uznán vinným činem, jehož znaky odpovídají znakům některého z trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 1. Doba, po kterou není osoba považována za bezúhonnou, je obdobná jako v odstavci 1. (3) Příslušný útvar policie požádá za účelem posouzení bezúhonnosti fyzické osoby o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů12). Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Při posuzování bezúhonnosti fyzické osoby se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu13) ani k jiným případům, v nichž nastává účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen13a). § 23 Spolehlivost fyzické osoby (1) Za spolehlivého podle tohoto zákona se nepovažuje ten, a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání, a dosud neuplynula zkušební doba nebo lhůta, v níž má být rozhodnuto, zda se osvědčil, b) kdo prokazatelně nadměrně požívá alkoholické nápoje nebo prokazatelně požívá návykové látky11), nebo c) kdo pro vnitřní pořádek a bezpečnost představuje vážné nebezpečí svým jednáním, za které byl v posledních třech letech pravomocně uznán vinným ze spáchání více než jednoho přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku 1. na úseku zbraní a střeliva nebo na úseku munice, 2. na úseku používání výbušnin, 3. na úseku ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek nebo obdobného přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, 4. na úseku obrany České republiky, 5. proti veřejnému pořádku, 6. proti občanskému soužití, 7. proti majetku, nebo 8. na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství tím, že úmyslně neoprávněně zasáhl do výkonu práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva anebo úmyslně lovil zvěř nebo chytal ryby v době hájení. (2) Příslušný útvar policie je oprávněn vyžádat si za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby podle odstavce 1 písm. c) opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. § 24 Vydání nového zbrojního průkazu (1) Příslušný útvar policie vydá držiteli zbrojního průkazu po uplynutí doby jeho platnosti nový zbrojní průkaz na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise podle § 17 odst. 1, 2 písm. a), c) a odst. 4. (2) Žadatel o vydání nového zbrojního průkazu, který se v době od vydání dosavadního zbrojního průkazu více než 6 měsíců nepřetržitě zdržoval mimo území České republiky, je povinen předložit doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů a doklad obdobný opisu z evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů ze státu, ve kterém se zdržoval, s překladem do jazyka českého, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků; nemůže-li takové doklady předložit, protože mu je tento stát nevydá, předloží čestné prohlášení, ve kterém uvede, že v cizině nebyl uznán vinným pro trestný čintrestný čin, pro který nemůže být považován za bezúhonného podle § 22 nebo uznán vinným z přestupkupřestupku, pro který nemůže být považován za spolehlivého podle § 23. (3) Žádost o vydání nového zbrojního průkazu předkládá držitel zbrojního průkazu příslušnému útvaru policiepolicie nejméně 2 měsíce a nejdříve 6 měsíců před uplynutím doby platnosti dosavadního zbrojního průkazu. (4) Při rozhodování o vydání nového zbrojního průkazu posuzuje příslušný útvar policie také bezúhonnost a spolehlivost žadatele o vydání nového zbrojního průkazu podle § 22 a 23. (5) Vyhoví-li příslušný útvar policie žádosti o vydání nového zbrojního průkazu, vydá nový zbrojní průkaz výměnou za průkaz dosavadní s dobou platnosti uvedenou v § 16 odst. 1 navazující na dobu platnosti stávajícího platného zbrojního průkazu. (6) Příslušný útvar policie žádost o vydání nového zbrojního průkazu zamítne, nebudou-li splněny podmínky zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti nebo spolehlivosti stanovené pro vydání zbrojního průkazu. § 24a Příslušný útvar policie prověří nejméně jednou za 5 let, že držitel zbrojního průkazu splňuje podmínky podle § 18 odst. 1 písm. a), c), f) a g). § 25 Rozšíření skupin zbrojního průkazu (1) O rozšíření skupin zbrojního průkazu žádá držitel zbrojního průkazu příslušný útvar policie formou žádosti na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, obsahující údaje podle § 17 odst. 1. (2) K žádosti o rozšíření skupin zbrojního průkazu je žadatel povinen připojit a) doklad o odborné způsobilosti pro požadovanou skupinu, který nesmí být starší 1 roku, b) posudek o zdravotní způsobilosti, který nesmí být starší než 3 měsíce, a c) fotografii. (3) Vyhoví-li příslušný útvar policie žádosti o rozšíření skupin zbrojního průkazu, vydá nový zbrojní průkaz výměnou za průkaz dosavadní s dobou platnosti původního zbrojního průkazu. (4) Příslušný útvar policie žádost o rozšíření skupin zbrojního průkazu zamítne, jestliže žadatel nesplňuje podmínky pro vydání zbrojního průkazu skupiny, jíž se žádost týká. § 26 Zánik platnosti zbrojního průkazu (1) Platnost zbrojního průkazu zaniká, jestliže a) uplyne doba jeho platnosti, b) je ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, c) nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu (§ 27), d) jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, nebo e) jeho držitel se vzdal zbrojního průkazu nebo skupiny zbrojního průkazu. (2) O zániku platnosti zbrojního průkazu rozhoduje příslušný útvar policiepolicie, jestliže a) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) obsahuje neoprávněně provedené změny, c) obsahuje nesprávné údaje; to neplatí, je-li důvodem nesprávnosti změna místa pobytu, nebo d) jeho držitel ukončil pobyt na území České republiky. Uzná-li držitel zbrojního průkazu důvod pro zánik platnosti, provede se pouze záznam do protokolu; tímto záznamem platnost dokladu zaniká. (3) Zanikla-li platnost zbrojního průkazu podle odstavce 1 písm. b) anebo odstavce 2 písm. a) nebo c), vydá příslušný útvar policie po předložení fotografie bez žádosti nový zbrojní průkaz s dobou platnosti původního zbrojního průkazu. Je-li zbrojní průkaz vydán jako náhrada za zbrojní průkaz ztracený nebo odcizený, musí z něj být patrno, že se jedná o duplikát. § 26a Vzdání se zbrojního průkazu (1) Držitel zbrojního průkazu se může zbrojního průkazu nebo skupiny zbrojního průkazu vzdát. (2) Vzdání se zbrojního průkazu nebo skupiny zbrojního průkazu jeho držitel písemně oznámí příslušnému útvaru policie. K oznámení držitel zbrojního průkazu přiloží zbrojní průkaz. V oznámení o vzdání se zbrojního průkazu nebo skupiny zbrojního průkazu se uvedou a) osobní údajeosobní údaje držitele zbrojního průkazu, b) číslo zbrojního průkazu, c) skupina zbrojního průkazu, které se držitel zbrojního průkazu vzdává, a d) datum a podpis držitele zbrojního průkazu. (3) Platnost zbrojního průkazu zaniká dnem doručení oznámení příslušnému útvaru policie. (4) Příslušný útvar policie vydá držiteli zbrojního průkazu, který se vzdal některé skupiny zbrojního průkazu, po předložení fotografie bez žádosti nový zbrojní průkaz s dobou platnosti původního zbrojního průkazu, ve kterém budou vyznačeny pouze skupiny zbrojního průkazu, kterých se jeho držitel nevzdal. § 27 Odnětí zbrojního průkazu (1) Příslušný útvar policie rozhodne o odnětí zbrojního průkazu, jestliže držitel zbrojního průkazu a) pozbyl způsobilost k právním úkonům, b) pozbyl zdravotní způsobilost, c) přestal splňovat podmínky bezúhonnosti podle § 22 nebo spolehlivosti podle § 23, nebo d) skupiny B nebo C mladší 18 let nebo skupiny D mladší 21 let přestal splňovat podmínky pro vydání zbrojního průkazu uvedené v § 19 odst. 3, 4, 5 nebo 6; to neplatí, ukončil-li držitel zbrojního průkazu skupiny C mladší 18 let nebo držitel zbrojního průkazu skupiny D mladší 21 let úspěšně příslušný vzdělávací program středního vzdělání. (2) Občanské sdružení podle § 19 odst. 3, které doporučilo vydat zbrojní průkaz skupiny B členovi mladšímu 18 let, neprodleně oznámí příslušnému útvaru policie ukončení jeho členství ve sdružení, pokud je mladší 18 let. Střední škola nebo střední odborné učiliště, v jejichž osnovách je zahrnuta výuka myslivosti, neprodleně oznámí příslušnému útvaru policie ukončení studia držitele zbrojního průkazu skupiny C mladšího 18 let. Střední škola nebo střední odborné učiliště, v jejichž osnovách je zahrnuta výuka puškařského oboru nebo střeliva, neprodleně oznámí příslušnému útvaru policie ukončení studia držitele zbrojního průkazu skupiny D mladšího 21 let. Povinnost podle věty druhé a třetí pro střední školy a střední odborná učiliště neplatí, ukončil-li držitel zbrojního průkazu úspěšně příslušný vzdělávací program středního vzdělání. (3) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. § 28 Oprávnění držitelů zbrojních průkazů (1) Držitel zbrojního průkazu skupiny A je oprávněn pro sběratelské účely a) nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A nebo A-I, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C, nebo b) nabývat do vlastnictví a držet, popřípadě nosit střelivo do zbraně kategorie A, A-I, B nebo C, nejvíce však 3 kusy téhož druhu, ráže, značky a výrobního provedení, anebo 1 nejmenší spotřebitelské balení. (2) Držitel zbrojního průkazu skupiny B nebo C je oprávněn a) nabývat do vlastnictví a držet, popřípadě nosit zbraň kategorie A-I, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C; tuto zbraň, případně zbraň s nasazeným nebo jinak instalovaným tlumičem hluku výstřelu, může nosit pouze na střelnici nebo v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu, a b) nabývat do vlastnictví, držet, popřípadě nosit střelivo nebo jednotlivé části nábojů do zbraní kategorie A-I, B nebo C; střelivo a jednotlivé části nábojů nesmí nosit viditelně. (3) Držitel zbrojního průkazu skupiny D je oprávněn při výkonu zaměstnání nebo povolání a) nosit nebo držet zbraň kategorie A, A-I, B nebo C, na kterou má jeho zaměstnavatel vydán průkaz zbraně k účelům, pro které byla vydána zbrojní licence, přičemž zbraň s nasazeným nebo jinak instalovaným tlumičem hluku výstřelu může nosit pouze na střelnici nebo v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu; k této zbrani je oprávněn držet nebo nosit i střelivo, a b) nosit nejvíce 2 zbraně uvedené v písmenu a) a střelivo do těchto zbraní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném; zbraň a střelivo do této zbraně nesmí nosit viditelně. Strážník obecní policiepolicie je oprávněn nosit zbraň viditelně při plnění úkolů obecní policiepolicie. Zaměstnanec České národní bankybanky zajišťující fyzickou ochranu objektů této bankybanky může zbraň nosit viditelně jen v souvislosti s plněním svých pracovních úkolů. (4) Držitel zbrojního průkazu skupiny E je oprávněn a) nabývat do vlastnictví a držet, popřípadě nosit zbraň kategorie A-I, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C, b) nabývat do vlastnictví střelivo pouze do zbraně, kterou je oprávněn držet, a to po předložení průkazu zbraně; toto střelivo je oprávněn také držet nebo nosit a c) nosit nejvíce 2 zbraně a střelivo do těchto zbraní; zbraně ani střelivo nesmí nosit viditelně. (5) Držitel zbrojního průkazu smí ze zbraně, kterou je oprávněn držet, střílet pouze v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu, nebo na střelnici, pokud se nejedná o použití zbraně k ochraně života, zdraví nebo majetku. Soudní znalec, který je držitelem zbrojního průkazu, je oprávněn držet zbraň a střelivo a střílet ze zbraně za účelem vypracování znaleckého posudku. Střelbu, při které se ze zbraní nevystřelují střely, a střelbu ze signální zbraně za použití signálních nábojů je držitel zbrojního průkazu oprávněn provádět též na místě, kde je zajištěno, že nebude ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. § 29 Povinnosti držitele zbrojního průkazu (1) Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E je povinen a) dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní, střelivem, střelným prachem a zápalkami a dodržovat provozní řád střelnice, b) zabezpečit zbraň kategorie A, A-I, B nebo C a střelivo (§ 58), c) zabezpečit zbrojní průkaz a průkaz zbraně proti zneužití, ztrátě nebo odcizení, d) dodržovat podmínky přechovávání a skladování střeliva, e) předložit na výzvu příslušného útvaru policie zbrojní průkaz, zbraň kategorie A, A-I, B nebo C, střelivo do této zbraně a příslušné doklady, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro jejich předložení, f) vzniklo-li při předložení příslušnému útvaru policie důvodné podezření na špatný technický stav zbraně, předložit zbraň na výzvu příslušného útvaru policie ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, a to ve lhůtě do 20 pracovních dnů ode dne oznámení této výzvy, a po provedené kontrole předložit zbraň opětovně příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne převzetí zbraně od Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, g) neprodleně ohlásit kterémukoliv útvaru policie ztrátu nebo odcizení zbraně kategorie A, A-I, B nebo C, střeliva do této zbraně, zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně; v případě ztráty nebo odcizení zbraně kategorie A, A-I, B nebo C odevzdat též průkaz zbraně, h) provést u příslušného útvaru policie výměnu zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně za nový a zároveň odevzdat původní doklady do 10 pracovních dnů ode dne, kdy došlo ke změně jména nebo příjmení jejich držitele, i) mít u sebe zbrojní průkaz a průkaz zbraně, má-li u sebe zbraň kategorie A, A-I, B anebo C nebo střelivo do této zbraně; povinnost mít u sebe průkaz zbraně se nevztahuje na držitele zbrojního průkazu, který má u sebe pouze střelivo a který je oprávněn nabývat do vlastnictví, držet, popřípadě nosit také střelivo do zbraně, na kterou mu nebyl vydán průkaz zbraně, j) odevzdat příslušnému útvaru policie zbrojní průkaz, průkaz zbraně, zbraň a střelivo 1. do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti zbrojního průkazu, nebo 2. neprodleně v případě, že byl držiteli zbrojní průkaz odňat podle § 27 odst. 1 písm. a), b) nebo c), k) ohlásit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie změnu ráže zbraně, opravu nebo úpravu zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně; v případě, že se jedná o úpravu mající za následek vznik zbraně kategorie B, smí tuto úpravu provést až na základě uděleného povolení k nabytí zbraně kategorie B a v případě, že úprava má za následek vznik zbraně kategorie A nebo A-I, smí takovou úpravu provést až na základě udělení výjimky k nabytí zbraně kategorie A nebo A-I. l) podrobit se při nošení zbraně nebo jakékoliv manipulaci s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném na výzvu příslušníka policie orientační zkoušce, popřípadě odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,11) m) neprodleně ohlásit útvaru policiepolicie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany a n) umožnit příslušnému útvaru policiepolicie vstup do obydlí za účelem kontroly zabezpečení zbraní, je-li držitelem zbraně kategorie A. (2) Držitel zbrojního průkazu skupiny D je povinen podrobit se lékařské prohlídce u posuzujícího lékaře ve lhůtě 2 měsíců přede dnem uplynutí 60 měsíců ode dne vydání zbrojního průkazu a odevzdat příslušnému útvaru policie tento posudek o zdravotní způsobilosti nejpozději ke dni uplynutí 60 měsíců ode dne vydání zbrojního průkazu; to neplatí, jde-li o držitele zbrojního průkazu s platností 5 let nebo s platností kratší. Den uplynutí 60 měsíců ode dne vydání zbrojního průkazu se vyznačuje ve zbrojním průkazu. (3) Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E nesmí a) převést vlastnictví ke zbrani nebo střelivu na osobu, která k jejich držení není oprávněna, nebo je přenechat takové osobě, b) nosit zbraň nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipulovat, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek,11) léků nebo v důsledku nemoci, c) nosit zbraň kategorie A, A-I, B nebo C, na kterou nebyl vydán průkaz zbraně, d) střílet ze zbraně, která není označena zkušební značkou3), nebo používat střelivo, které neodpovídá dovolenému výrobnímu provedení, e) nosit zbraň s nasazeným nebo jinak instalovaným tlumičem hluku výstřelu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo f) střílet ze zbraně opatřené tlumičem hluku výstřelu3), pokud takový tlumič hluku výstřelu podléhá ověřování podle zvláštního právního předpisu3) a není opatřen příslušnou platnou zkušební značkou. (4) Držitel zbrojního průkazu skupiny A, B nebo C je povinen zbraň podléhající registraci přepravovat na místo, kde je oprávněn ji nosit, použít ke střelbě nebo s ní jinak manipulovat, nenabitou a v uzavřeném obalu. Viditelně lze zbraň nebo střelivo přepravovat pouze a) v přímé časové a místní souvislosti s konáním akce nebo prováděním činnosti, jejichž součástí je střelba nebo obdobné nakládání se zbraní nebo střelivem a při nichž je držitel zbrojního průkazu oprávněn zbraň nebo střelivo nosit viditelně, b) je-li to přípustné z hlediska zvoleného způsobu přepravy; v případě využití dopravního prostředku hromadné dopravy se zbraň a střelivo přepravují vždy v uzavřeném obalu, c) pokud lze viditelnou přepravu zbraně nebo střeliva považovat za přiměřenou místním podmínkám a povaze dané akce nebo činnosti a d) není-li tím ohrožen veřejný pořádek. Ustanovení o nošení zbraně se na takovou přepravu použijí obdobně. § 29a Pokud orgán veřejné moci vynucuje zákaz vstupu se zbraní do svých úředních či chráněných prostor, umožní jejímu držiteli uložení krátké zbraně v souladu se zákonem. § 30 Zkušební komisař (1) Zkušebního komisaře jmenuje na základě žádosti fyzické osoby na dobu 5 let ministerstvo. Dokladem o jmenování zkušebním komisařem je průkaz zkušebního komisaře, který vydává ministerstvo. (2) Zkušebním komisařem může být jmenována pouze fyzická osoba, která splňuje tyto podmínky: a) dosáhla věku 30 let, b) má minimálně úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, c) prokázala zkouškou odbornou způsobilost před zkušební komisí jmenovanou ministrem vnitra, d) je držitelem zbrojního průkazu skupiny A, B, C, D nebo E. (3) Žádost o jmenování zkušebním komisařem podává fyzická osoba na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Ministerstvo podané žádosti eviduje v seznamu žadatelů o jmenování zkušebním komisařem podle data doručení a žadateli oznámí termín a místo konání zkoušky. Oznámení o konání zkoušky musí být žadateli doručeno nejpozději 10 dnů přede dnem konání zkoušky. Termín konání zkoušky oznamuje ministerstvo do 3 měsíců od zaevidování prvního žadatele. (4) Obsahem žádosti o jmenování zkušebním komisařem musí být a) osobní údajeosobní údaje a b) číslo zbrojního průkazu. (5) K žádosti o jmenování zkušebním komisařem je žadatel povinen připojit doklady prokazující splnění podmínek pro jmenování zkušebním komisařem uvedených v odstavci 2 písm. a), b) a d) a 2 fotografie. (6) Zkouška odborné způsobilosti zkušebního komisaře se skládá z teoretické a praktické části. (7) Teoretická část zkoušky se provádí formou písemného testu a ústního pohovoru. Žadatel při ní osvědčuje znalost a) tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, b) zvláštních právních předpisů upravujících 1. ověřování střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických předmětů a 2. oprávněné použití zbraně, c) nauky o zbraních a střelivu a d) zdravotnického minima. (8) Praktická část zkoušky se skládá a) ze zjištění znalostí bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem a b) ze zjištění znalostí postupu při řízení střelby. (9) Nebyl-li žadatel jmenován zkušebním komisařem z důvodu nesplnění podmínky pro jmenování uvedené v odstavci 2 písm. c), může znovu požádat o toto jmenování nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým nebylo jeho žádosti o jmenování zkušebním komisařem vyhověno. (10) Ministerstvo odvolá zkušebního komisaře před uplynutím doby, na kterou byl jmenován, jestliže a) přestal splňovat podmínky podle odstavce 2 písm. d); tuto skutečnost je zkušební komisař povinen bezprostředně oznámit ministerstvu, b) závažným způsobem nebo opakovaně porušil právní předpisy upravující zkoušku odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu, nebo c) požádal o odvolání. (11) Zkušební komisař, který byl odvolán podle odstavce 10 písm. b), může požádat o jmenování zkušebním komisařem nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání. (12) Ministerstvo pozastaví činnost zkušebního komisaře před uplynutím doby, na kterou byl jmenován, jestliže a) mu byl zajištěn zbrojní průkaz (§ 57); tuto skutečnost je zkušební komisař povinen bezprostředně oznámit ministerstvu, nebo b) je důvodně podezřelý, že závažným způsobem nebo opakovaně porušil právní předpisy upravující zkoušku odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu. Ministerstvo obnoví činnost zkušebního komisaře, pokud důvody pozastavení pominou. (13) Obsahovou náplň teoretické části zkoušky, způsob provádění praktické části zkoušky, celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti zkušebního komisaře a způsob vydání průkazu zkušebního komisaře stanoví prováděcí právní předpis. (14) Před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti zkušebního komisaře v České republice fyzickou osobou, která je v jiném členském státě oprávněna k výkonu obdobné činnosti, může ministerstvo požadovat ověření odborné kvalifikace podle zvláštního zákona11d). § 30a Zánik platnosti průkazu zkušebního komisaře (1) Platnost průkazu zkušebního komisaře zaniká, jestliže a) uplyne doba jeho platnosti, b) je ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, c) nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu (§ 27), d) nabylo právní moci rozhodnutí o odvolání zkušebního komisaře (§ 30 odst. 10), nebo e) jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. (2) O zániku platnosti průkazu zkušebního komisaře rozhoduje ministerstvo, jestliže a) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) obsahuje neoprávněně provedené změny, nebo c) obsahuje nesprávné údaje. Uzná-li držitel průkazu zkušebního komisaře důvod pro zánik platnosti, provede se pouze záznam do protokolu; tímto záznamem platnost dokladu zaniká. (3) Průkaz zkušebního komisaře neplatný podle odstavce 1 písm. a), c) anebo d) nebo podle odstavce 2 je jeho držitel povinen odevzdat ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne zániku jeho platnosti. (4) Zanikla-li platnost průkazu zkušebního komisaře podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2 písm. a) anebo c), vydá ministerstvo po předložení 2 fotografií bez žádosti nový průkaz zkušebního komisaře s dobou platnosti původního průkazu zkušebního komisaře. Díl 4 Zbrojní licence § 31 Zbrojní licence a jejich skupiny Zbrojní licence je veřejná listinaveřejná listina, která právnickou osobu nebo fyzickou osobu opravňuje k nabývání vlastnictví a přechovávání zbraní nebo střeliva v rozsahu oprávnění stanovených pro jednotlivé skupiny zbrojní licence. Zbrojní licence se rozlišují podle důvodů užívání zbraní nebo střeliva a rozsahu oprávnění do skupin a) A - vývoj, výroba zbraní nebo střeliva, b) B - opravy, úpravy nebo znehodnocování zbraní nebo střeliva, c) C - nákup, prodej nebo přeprava zbraní nebo střeliva, d) D - půjčování zbraní nebo úschova zbraní nebo střeliva, e) E - zhotovování řezů nebo znehodnocování zbraní anebo ničení nebo znehodnocování střeliva, f) F - výuka nebo výcvik ve střelbě, g) G - zajišťování ostrahy majetku a osob, h) H - uskutečňování sportovní, kulturní nebo zájmové činnosti, i) I - provozování muzejnictví nebo sbírkové činnosti a j) J - zabezpečování úkolů podle zvláštního právního předpisu10). § 32 Náležitosti žádosti o vydání zbrojní licence (1) Zbrojní licenci vydává příslušný útvar policie na základě žádosti podané fyzickou osobou nebo právnickou osobou na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Obsahem žádosti musí být a) osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, b) důvod, pro který fyzická osoba nebo právnická osoba žádá o vydání zbrojní licence, c) adresa každé provozovny nebo místa, kde je žadatel oprávněn vykonávat jinou než podnikatelskou činnost podle tohoto zákona, (dále jen „provozovna“), právní důvod užívání provozovny a způsob zabezpečení zbraní a střeliva v provozovně, d) osobní údajeosobní údaje osoby, která v rámci svého pracovního zařazení zabezpečuje plnění povinností při přechovávání, skladování nebo používání zbraní nebo střeliva, a která je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny (dále jen „zbrojíř“) včetně čísla jejího zbrojního průkazu, e) osobní údajeosobní údaje odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby, anebo osobní data odpovědného zástupce fyzické osoby, pokud byl ustanoven, a f) údaj, o kterou skupinu zbrojní licence žádá. (2) V žádosti o vydání zbrojní licence žadatel rovněž uvede, které kategorie zbraní nebo střeliva budou předmětem jeho podnikatelské nebo jiné činnosti. (3) K žádosti o vydání zbrojní licence je žadatel povinen připojit a) návrh vnitřního předpisu podle § 39 odst. 1 písm. d) a b) doklad o povolení vzdělávání na školách v oboru, ve kterém je nutné nakládat se zbraněmi a střelivem, je-li důvodem žádosti o zbrojní licenci taková činnost. (4) Příslušný útvar policie si za účelem posouzení žádosti o vydání zbrojní licence opatří výpis ze živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku. § 33 Vydání zbrojní licence (1) Příslušný útvar policie vydá zbrojní licenci fyzické nebo právnické osobě, jež má místo pobytu nebo sídlo na území České republiky a a) je držitelem živnostenského oprávnění v oboru zbraní a střeliva, žádá-li o vydání zbrojní licence skupiny A, B, C, D, E nebo F, b) prokáže, že je oprávněna provádět činnosti, pro které žádá o vydání zbrojní licence, jedná-li se o zbrojní licenci skupiny G, H, I nebo J, a k této činnosti potřebuje zbraň nebo střelivo, nebo c) jedná se o sportovně střeleckou organizaci, žádá-li o vydání zbrojní licence skupiny F, H nebo J. (2) Příslušný útvar policie žádost o vydání zbrojní licence zamítne, jestliže a) fyzická nebo právnická osoba nesplňuje podmínku podle odstavce 1, b) právnická osoba není bezúhonná, neboť byla odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, c) fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce, je-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby nesplňují podmínku bezúhonnosti podle § 22 nebo podmínku spolehlivosti podle § 23, nebo d) fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce, je-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby v posledních 5 letech vykonával funkci odpovědného zástupce držitele zbrojní licence nebo držitele muniční licence, jemuž byla zbrojní licence nebo muniční licence odňata z důvodu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) nebo v § 36 odst. 2, nebo byl členem statutárního orgánu takového držitele zbrojní licence nebo držitele muniční licence. (3) Příslušný útvar policie požádá za účelem posouzení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 2 písm. b) o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů12). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Příslušný útvar policie je oprávněn vyžádat si za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby nebo jejího odpovědného zástupce, nebo odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby podle odstavce 2 písm. c) opis z evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů. (4) Příslušný útvar policie přeruší řízení o vydání zbrojní licence, je-li zahájeno trestní stíhání právnické nebo fyzické osoby pro trestný čintrestný čin, jehož spáchání vylučuje bezúhonnost právnické osoby podle odstavce 2 písm. b) nebo fyzické osoby podle odstavce 2 písm. c). § 34 Prověření trvání podmínek pro vydání zbrojní licence Příslušný útvar policie prověří nejdéle ve lhůtě 5 let od vydání zbrojní licence a následně vždy nejpozději každých 5 let skutečnosti uvedené v § 33 odst. 2; stejně postupuje také při změně člena statutárního orgánu nebo odpovědného zástupce držitele zbrojní licence. § 35 Rozšíření skupin zbrojní licence (1) O rozšíření skupin zbrojní licence žádá držitel zbrojní licence příslušný útvar policie na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. (2) Vyhoví-li příslušný útvar policie žádosti o rozšíření skupin zbrojní licence, vydá novou zbrojní licenci. (3) Příslušný útvar policie žádost o rozšíření skupin zbrojní licence zamítne, jestliže žadatel nesplňuje podmínky pro vydání zbrojní licence skupiny, jíž se žádost týká. § 36 Odnětí zbrojní licence (1) Příslušný útvar policie rozhodne o odnětí zbrojní licence, jestliže a) pominul důvod, pro který byla vydána, b) její držitel závažným způsobem porušuje ustanovení tohoto zákona, nebo c) nastane skutečnost vylučující vydání zbrojní licence podle § 33 odst. 2. (2) Příslušný útvar policie může rozhodnout o odnětí zbrojní licence, jestliže její držitel opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona a svým jednáním tak představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek a bezpečnost. (3) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí zbrojní licence podle odstavce 1 nebo 2 nemá odkladný účinek a držitel zbrojní licence je povinen tuto licenci neprodleně odevzdat příslušnému útvaru policie. (4) Ten, komu byla zbrojní licence odňata podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2, může požádat o vydání zbrojní licence nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojní licence. § 37 Zánik platnosti zbrojní licence (1) Platnost zbrojní licence zaniká, jestliže a) nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojní licence (§ 36), b) je ohlášena její ztráta nebo odcizení, c) právnická osoba zanikla, d) fyzická nebo právnická osoba ukončila činnost, pro kterou jí byla vydána zbrojní licence, nebo e) držitel zbrojní licence zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. (2) O zániku platnosti zbrojní licence rozhoduje příslušný útvar policiepolicie, jestliže a) je poškozena tak, že zápisy v ní uvedené jsou nečitelné nebo je porušena její celistvost, b) obsahuje neoprávněně provedené změny, nebo c) obsahuje nesprávné údaje. Uzná-li držitel zbrojní licence důvod pro zánik platnosti, provede se pouze záznam do protokolu; tímto záznamem platnost dokladu zaniká. (3) Zbrojní licenci neplatnou podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) je povinen odevzdat do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti příslušnému útvaru policiepolicie její držitel, zbrojní licenci neplatnou podle odstavce 1 písm. e) ten, kdo s ní přišel do styku. (4) Zanikla-li platnost zbrojní licence podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2, vydá příslušný útvar policiepolicie bez žádosti novou zbrojní licenci s dobou platnosti původní zbrojní licence. Je-li zbrojní licence vydána jako náhrada za zbrojní licenci ztracenou nebo odcizenou, musí z ní být patrno, že se jedná o duplikát. § 38 Oprávnění držitele zbrojní licence (1) Držitel zbrojní licence skupiny A, B nebo C je oprávněn a) nabývat do vlastnictví a držet zbraň nebo střelivo v rozsahu kategorie uvedené ve zbrojní licenci, nebo b) přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru. (2) Držitel zbrojní licence skupiny D je oprávněn a) nabývat do vlastnictví a držet zbraň nebo střelivo kategorie C, b) přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, c) půjčovat zbraň kategorie C osobám, které jsou k jejich držení, popřípadě nošení oprávněny, nebo d) přijímat do úschovy a uschovávat zbraň nebo střelivo kategorie uvedené ve zbrojní licenci. (3) Držitel zbrojní licence skupiny E je oprávněn nabývat do vlastnictví a držet zbraň nebo střelivo v rozsahu kategorie uvedené ve zbrojní licenci za účelem zhotovení řezů zbraní nebo jejich znehodnocení. Držitel zbrojní licence skupiny E je též oprávněn přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru. (4) Držitel zbrojní licence skupiny F je oprávněn a) nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A nebo A-I, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C, nebo střelivo do zbraní, které je oprávněn držet, b) přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, nebo c) za účelem výuky nebo výcviku svěřit za dohledu oprávněné osoby zbraň nebo střelivo, kterou je oprávněn držet; zbraň kategorie A nebo střelivo do této zbraně pouze držiteli zbrojního průkazu skupiny D. (5) Držitel zbrojní licence skupiny G je oprávněn a) nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A nebo A-I, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C, nebo střelivo do zbraní, které je oprávněn držet, nebo b) přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru. (6) Držitel zbrojní licence skupiny H je oprávněn a) nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A nebo A-I, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C, nebo střelivo do zbraní, které je oprávněn držet, b) přenechávat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny B, C nebo D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, nebo c) svěřovat za dohledu oprávněné osoby zbraň nebo střelivo, kterou je oprávněn držet, za účelem uskutečňování sportovní, kulturní nebo zájmové činnosti. (7) Držitel zbrojní licence skupiny I je oprávněn nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A nebo A-I, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C nebo střelivo do zbraní, které je oprávněn držet. Držitel zbrojní licence skupiny I je též oprávněn přenechat zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet, držiteli zbrojního průkazu skupiny A nebo D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru. (8) Držitel zbrojní licence skupiny J je oprávněn a) nabývat do vlastnictví a držet zbraň kategorie A nebo A-I, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C, nebo střelivo do zbraní, které je oprávněn držet, b) přenechávat zbraň, kterou je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, držiteli zbrojního průkazu skupiny D, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním nebo obdobném poměru, nebo c) je-li soudním znalcem, držet zbraň kategorie A, A-I, B anebo C a střelivo do této zbraně za účelem vypracování znaleckého posudku. § 39 Povinnosti držitele zbrojní licence (1) Držitel zbrojní licence skupiny A až J je povinen a) ustanovit zbrojíře, který je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, a to pro každou provozovnu, b) kontrolovat, zda zbraň nebo střelivo nejsou používány k jiným účelům, než které jsou uvedeny ve zbrojní licenci, nebo zda nejsou používány osobami bez zbrojního průkazu příslušné skupiny, c) zajistit, aby zbraň nebo střelivo držela nebo nosila fyzická osoba, která je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru a má zbrojní průkaz příslušné skupiny; tuto povinnost nemá držitel zbrojní licence skupiny A při výrobě zbraní nebo střeliva a s tím souvisejících činnostech u osoby, s výjimkou osoby provádějící zkušební střelbu, která 1. provádí výrobní a související činnosti při výrobě zbraní a střeliva, 2. je k držiteli zbrojní licence skupiny A v oboru zbraní a střeliva v pracovním, členském nebo obdobném poměru, 3. je uvedena vymezením pracovního zařazení ve vnitřním předpisu vydaném podle písmene d), po předchozím schválení příslušným útvarem policiepolicie, 4. je prokazatelně poučena o způsobu bezpečného zacházení se zbraněmi, 5. vedoucí zaměstnanec této osoby je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny, d) vydat vnitřní předpis a zaslat jej a každou jeho změnu do 10 pracovních dní ode dne jejich vydání příslušnému útvaru policie; ve vnitřním předpisu držitel zbrojní licence stanoví 1. pravidla pro používání zbraní a střeliva, 2. způsob evidence, uložení, výdej a příjem zbraní a střeliva a 3. způsob bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem včetně postupu při nabíjení a vybíjení zbraně, e) zajistit podmínky pro zabezpečení zbraní nebo střeliva proti zneužití, ztrátě nebo odcizení podle § 50b a § 58 odst. 2 až 7, f) neprodleně ohlásit kterémukoliv útvaru policie ztrátu nebo odcizení zbraně, střeliva, zbrojní licence nebo průkazu zbraně, g) na výzvu Ministerstvu obrany nebo zahraničnímu inspekčnímu týmu v doprovodu zaměstnance Ministerstva obrany předložit zbraň kategorie A, na kterou se vztahuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, včetně příslušných dokladů, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro jejich předložení, h) na výzvu policie předložit zbrojní licenci a zbraň, popřípadě střelivo, včetně příslušných dokladů, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro jejich předložení, i) vzniklo-li při předložení zbraně příslušnému útvaru policie důvodné podezření na špatný technický stav zbraně, předložit zbraň na výzvu příslušného útvaru policie ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, a to ve lhůtě 20 pracovních dnů ode dne oznámení této výzvy, a po provedené kontrole předložit zbraň opětovně příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne převzetí zbraně od Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, j) ustanovit zbrojíře do 30 dnů od ukončení činnosti stávajícího zbrojíře a oznámit tuto změnu do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policiepolicie, k) požádat příslušný útvar policie o vydání nové zbrojní licence nebo průkazu zbraně v případech, kdy došlo ke změně názvu nebo sídla právnické osoby, jména, příjmení nebo místa pobytu fyzické osoby nebo změny provozovny; žádost musí být podána do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a původní doklad musí být připojen, l) vést evidenci 1. zbraní kategorie A, A-I, B nebo C a střeliva do těchto zbraní, které vlastní a na které má vydán průkaz zbraně, a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let i po skončení činnosti, 2. vydaných a přijatých zbraní kategorie A, A-I, B nebo C a střeliva do těchto zbraní, m) zapisovat údaje o zbraních kategorie A, A-I, B a C a střelivu do těchto zbraní, na které nemá vydán průkaz zbraně, a černém loveckém prachu, bezdýmném prachu a zápalkách do centrálního registru zbraní, n) zajistit nejméně jednou ročně provedení cvičné střelby u osoby, která bude zbraň nosit při výkonu zaměstnání nebo povolání; o provedených cvičných střelbách vést evidenci, o) oznámit příslušnému útvaru policie změnu odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby a jejich osobní údajeosobní údaje nebo změnu odpovědného zástupce fyzické osoby, pokud byl ustanoven, nebo pokud bude ustanoven nový odpovědný zástupce, a jeho osobní data; oznámení musí podat do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, p) odevzdat do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti zbrojní licence zbraň nebo střelivo a průkaz zbraně příslušnému útvaru policie, je-li jejich držitelem, q) ohlásit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie změnu ráže zbraně nebo opravu zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně. (2) Držitel zbrojní licence skupiny B nebo E je dále povinen a) při znehodnocování zbraně kategorie A, A-I, B nebo C nebo střeliva nebo výrobě jejich řezů dodržovat postup stanovený prováděcím právním předpisem nebo schválený Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, nelze-li postupovat podle postupu stanoveného prováděcím právním předpisem, b) označit znehodnocenou zbraň kontrolní znehodnocovací značkou přidělenou za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, přičemž musí zůstat zachováno původní výrobní číslo zbraně, a c) vydat vlastníku zbraně potvrzení o znehodnocení zbraně nebo střeliva anebo o provedení řezu zbraně nebo střeliva. (3) Držitel zbrojní licence skupiny E je dále povinen při ničení střeliva dodržovat postup stanovený prováděcím právním předpisem. (4) Držitel zbrojní licence nesmí převést vlastnictví ke zbrani nebo střelivu na osobu, která k nabytí vlastnictví ke zbrani nebo střelivu není oprávněna. (5) Pokud držitel zbrojní licence vykonává činnost samostatně, musí být držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny. Přitom neplní povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), c), j) a n), je však povinen plnit povinnosti zbrojíře uvedené v § 40 odst. 1 písm. b) a e). (6) Držitel zbrojní licence, který je podnikatelem v oboru zbraní a střeliva, oznámí policii převod zbraně nebo střeliva nebo právní jednání směřující k takovému převodu, které důvodně považuje za podezřelé. § 39a Způsob vedení a obsah evidencí některých zbraní a střeliva, evidence vydaných a přijatých zbraní a střeliva a evidence o provedených střelbách (1) Evidence zbraní kategorie A, A-I, B nebo C a střeliva do těchto zbraní, které vlastní držitel zbrojní licence a na které má vydán průkaz zbraně, se vede v listinné podobě v záznamní knize nebo v elektronické podobě, přičemž obsah záznamů, které nejsou podepsány uznávaným elektronickým podpisem a pro které nebylo vydáno kvalifikované elektronické časové razítko, se vytiskne, opatří se datem a podpisem osoby, která zápis provedla, a zařadí se do listinné evidence; evidence se uchovává po dobu 5 let, a to i po skončení činnosti držitele zbrojní licence. Držitel zbrojní licence může vést evidenci podle věty první s využitím elektronické aplikace centrálního registru zbraní. (2) Evidence vydaných a přijatých zbraní kategorie A, A-I, B nebo C a střeliva do těchto zbraní se vede v listinné podobě v knize výdeje a příjmu nebo v elektronické podobě, přičemž obsah záznamů, které nejsou podepsány uznávaným elektronickým podpisem a pro které nebylo vydáno kvalifikované elektronické časové razítko, se vytiskne, opatří se datem a podpisem osoby, která zápis provedla, a zařadí se do listinné evidence. (3) Evidence o provedených cvičných střelbách se vede v listinné podobě v knize střeleb nebo v elektronické podobě, přičemž obsah záznamů, které nejsou podepsány uznávaným elektronickým podpisem a pro které nebylo vydáno kvalifikované elektronické časové razítko, se vytiskne, opatří se datem a podpisem osoby, která zápis provedla, a zařadí se do listinné evidence. (4) Způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis. § 40 Povinnosti zbrojíře (1) Zbrojíř je povinen a) vydat zbraň nebo střelivo pouze fyzické osobě, která je u držitele zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, a to pouze za předpokladu, že tato fyzická osoba je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny a zbraň nebo střelivo používá pouze k účelu, který je uveden ve zbrojním průkazu, b) zabezpečit zbrojní licenci, průkaz zbraně nebo další doklady vydané podle tohoto zákona proti zneužití, ztrátě nebo odcizení, c) zabezpečit zbraň nebo střelivo proti zneužití, ztrátě nebo odcizení, d) dodržovat podmínky skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami stanovené prováděcím právním předpisem a e) plnit úkoly stanovené vnitřním předpisem vydaným podle § 39 odst. 1 písm. d). (2) V době, kdy zbrojíř nemůže vykonávat svou funkci, přebírá jeho povinnosti uvedené v odstavci 1 odpovědný zástupce fyzické osoby, byl-li ustanoven, anebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby. Díl 5 Registrace a průkaz zbraně § 41 (1) Každá zbraň kategorie A, A-I, B nebo C musí být zaregistrována; tato povinnost se nevztahuje na zakázané střelivo. (2) Registraci zbraně uvedené v odstavci 1 provádí příslušný útvar policie na základě oznámení o nabytí vlastnictví ke zbrani a předložení zbraně. Dokladem o registraci je průkaz zbraně, který je veřejnou listinouveřejnou listinou. (3) Příslušný útvar policie registraci zbraně neprovede, pokud jde o zbraň kategorie A, A-I, B nebo C, kterou osoba uvedená v § 42 odst. 1 není oprávněna podle tohoto zákona vlastnit, držet nebo nosit. (4) Pokud příslušný útvar policie nabude důvodné podezření na špatný technický stav zbraně podléhající registraci, zakáže takovou zbraň používat ke střelbě; tento zákaz se zapisuje do centrálního registru zbraní a je účinný vůči každé osobě. Zákaz podle věty první je zrušen okamžikem zápisu údaje o ověření příslušné zbraně Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva do centrálního registru zbraní. (5) Vlastník zbraně, kterému příslušný útvar policie neprovede registraci zbraně podle odstavce 3, je povinen postupovat podle tohoto zákona (§ 64). § 42 (1) Fyzická nebo právnická osoba, která nabyde vlastnictví ke zbrani kategorie A, A-I, B nebo C, na kterou nemá vydán průkaz zbraně, je povinna tuto skutečnost oznámit na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne nabytí vlastnictví a předložit zbraň. V případě nabytí vlastnictví zbraně děděním (§ 66) počíná běh lhůty k ohlášení dnem, kdy rozhodnutí soudu o dědictví nabylo právní moci. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která převede vlastnictví ke zbrani kategorie A, A-I, B nebo C, na kterou má vydán průkaz zbraně, na jinou osobu, je povinna tento převod oznámit do 10 pracovních dnů ode dne převedení zbraně, není-li dále stanoveno jinak, příslušnému útvaru policie na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, a současně odevzdat průkaz zbraně. (3) Fyzická nebo právnická osoba v oznámení o nabytí vlastnictví nebo o převodu vlastnictví ke zbrani kategorie A, A-I, B nebo C uvede a) osobní údaje nebo údaje identifikující právnické osoby, mezi nimiž došlo k převodu vlastnictví, b) údaje o zbrani kategorie A, A-I, B nebo C, které se oznámení týká, včetně údaje o ověření zbraně, a c) způsob převodu vlastnictví. § 42a (1) V případě, že ministerstvo, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky1), Vojenská policie33), bezpečnostní sbor1a), Vojenské zpravodajství1b), Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, kraj, obecobec nebo ozbrojené síly nebo sbory jiných států při jejich pobytu na území České republiky a překračování státních hranic České republiky podle zvláštního právního předpisu2) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, převede vlastnictví ke zbrani, střelivu nebo munici uvedeným v § 1 odst. 3 písm. a) až d) na osobu, která je oprávněna se zbraní, střelivem nebo municí nakládat podle tohoto zákona, jsou povinny oznámit tuto skutečnost do 10 pracovních dnů Policejnímu prezidiu České republiky (dále jen „Policejní prezidium“). Ustanovení § 42 se použije přiměřeně. (2) Před uskutečněním převodu palné zbraně podle odstavce 1 jsou ministerstvo, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky1), Vojenská policie33), bezpečnostní sbor1a), Vojenské zpravodajství1b), kraj, obecobec nebo ozbrojené síly nebo sbory jiných států povinny zajistit označení zbraně vyrobené nebo dovezené na území Evropské unieúzemí Evropské unie po 14. září 2018 stanovenými identifikačními údaji podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva a označením identifikujícím převádějící subjekt podle prováděcího právního předpisu. § 43 Povinnost registrace zbraně podle § 41 se netýká zbraní, které jsou předmětem podnikání v oblasti zbraní a střeliva. V ostatních případech tuto povinnost nemá fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zbraň na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva (§ 44 odst. 2), nebo která dovezla zbraň na území České republiky na základě zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně nebo střeliva (§ 46 odst. 2) s tím, že ji opět vyveze mimo území České republiky, anebo ji prováží přes území České republiky. Díl 6 Vývoz, dovoz a tranzit zbraní a střeliva § 44 Trvalý vývoz zbraní a střeliva (1) Zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do této zbraně lze trvale vyvézt mimo území České republiky pouze na základě povolení k vývozu a se souhlasem státu, do kterého má být zbraň, nebo střelivo do této zbraně, vyvezena; tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů.9) (2) Povolením podle odstavce 1 je zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva. Ten opravňuje fyzickou osobu - držitele zbrojního průkazu, právnickou nebo fyzickou osobu - držitele zbrojní licence nebo cizince6) k nabytí vlastnictví a držení zbraně kategorie A, A-I, B nebo C, nebo střeliva do této zbraně, za účelem jejího trvalého vývozu a k trvalému vývozu mimo území České republiky. Zbraň kategorie C-I smí na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva nabýt do vlastnictví pouze osoba splňující podmínky uvedené v § 14a odst. 1 písm. a) a b) nebo v § 14a odst. 3. (3) Zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva vydává příslušný útvar policie. Pro cizince, kteří nemají místo pobytu na území České republiky, útvar policie příslušný podle sídla provozovny podnikatele v oboru zbraní a střelivapodnikatele v oboru zbraní a střeliva, u kterého zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I, nebo střelivo do této zbraně, bude zakoupena, nebo místa pobytu nebo sídla právnické osoby, která je dosavadním vlastníkem zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do této zbraně. (4) Zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva se vydává na základě písemné žádosti podané na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Obsahem žádosti musí být a) osobní údaje a číslo cestovního dokladu osoby, která bude zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I, nebo střelivo do této zbraně, přepravovat, b) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, pro kterou je zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I, nebo střelivo do této zbraně, určena, c) místo, kam má být zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I, nebo střelivo do této zbraně, přepravena, pokud není shodné s místem pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, d) údaje o zbrani kategorie A, A-I, B, C nebo C-I, e) údaje identifikující střelivo (druh, značka výrobce, ráže a množství), f) údaje o druhu a množství bezdýmného nebo černého prachu, g) údaje o označení zbraně nebo střeliva uznávanou zkušební značkou,3) h) název hraničního přechodu, kterým zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do této zbraně opustí území České republiky, i) přepravní prostředek a j) datum odeslání a předpokládaného převzetí zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva. (5) K žádosti o trvalý vývoz zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do této zbraně je žadatel povinen doložit souhlas příslušných státních orgánů země, do které se trvalý vývoz uskutečňuje, s překladem do jazyka českého, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků. (6) Držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, který nabyde vlastnictví ke zbrani kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivu do této zbraně na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, je povinen nejpozději do 5 dnů po nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivu do této zbraně je trvale vyvézt mimo území České republiky. (7) Útvar policiepolicie, který rozhoduje o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, žádost zamítne, není-li zbraň podléhající ověřování podle zvláštního právního předpisu3) označena uznávanou zkušební značkou nebo pokud zbraň nepodléhající ověřování podle zvláštního právního předpisu3) není zaregistrována. Útvar policiepolicie dále žádost zamítne, jedná-li se o zbraně nebo střelivo do těchto zbraní uvedené jako vojenský materiál ve zvláštním právním předpise9). U vývozu zbraní kategorie A do zemí, které nejsou členskými státy, útvar policiepolicie zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva nevydá bez předchozího souhlasu Ministerstva zahraničních věcí. (8) V případě trvalého vývozu zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva podle přímo použitelného předpisu z oblasti obchodování se zbraněmi a střelivem24) vydává povolení Ministerstvo průmyslu a obchodu postupem podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů. § 45 Trvalý dovoz zbraní a střeliva (1) Zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do této zbraně lze trvale dovézt na území České republiky pouze na základě povolení k dovozu; tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů.9) (2) Povolením podle odstavce 1 je zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva. Ten opravňuje fyzickou osobu - držitele zbrojního průkazu, fyzickou nebo právnickou osobu - držitele zbrojní licence nebo cizince6) k držení zbraně kategorie A, B nebo C nebo střeliva do této zbraně, za účelem jejího trvalého dovozu a k trvalému dovozu na území České republiky. Osobou oprávněnou na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva k trvalému dovozu zbraně kategorie C-I je osoba splňující podmínky uvedené v § 14a odst. 1 nebo 3. (3) Zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva držitelům zbrojního průkazu nebo zbrojní licence nebo osobám splňujícím podmínky uvedené v § 14a odst. 1 nebo 3 vydává příslušný útvar policie, v zahraničí zastupitelský úřad České republiky. (4) Zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva se vydává na základě žádosti podané podle § 44 odst. 4 písm. a) až g), i) a j). Obsahem žádosti musí být také název hraničního přechodu, kterým zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do této zbraně bude dovezena na území České republiky. (5) Držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva je povinen nejpozději do 10 dnů ode dne překročení státních hranic České republiky oznámit dovoz zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do této zbraně příslušnému útvaru policie a předložit ji ke kontrole. (6) Zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva je současně souhlasem k nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do této zbraně mimo území České republiky. (7) V případě vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva vydá příslušný útvar policiepolicie, v zahraničí zastupitelský úřad České republiky, současně předběžný souhlas s dovozem zbraně nebo střeliva do České republiky. § 46 Tranzit zbraní a střeliva (1) Dočasně dovézt, držet nebo nosit na území České republiky nebo provézt územím České republiky zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do této zbraně lze pouze na základě povolení; tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů.9) (2) Povolením podle odstavce 1 je zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva může na základě žádosti podané podle § 44 odst. 4 fyzickým nebo právnickým osobám vydat zastupitelský úřad České republiky nebo Policejní prezidium; fyzickým nebo právnickým osobám navštěvujícím Českou republiku za účelem výkonu práva myslivosti nebo účasti na sportovních střeleckých soutěžích, pokud tento zákon nestanoví jinak, také útvar policie na hraničním přechodu na vnější státní hranici České republiky17b). (4) K žádosti podle odstavce 3 je žadatel povinen předložit úředně ověřené pozvání uživatele honitby nebo pořadatele sportovní akce, pokud je účelem tranzitu zbraně nebo střeliva výkon práva myslivosti nebo účast na střeleckých soutěžích. V ostatních případech je povinen uvést účel tranzitu zbraní nebo střeliva. (5) Povolení podle odstavce 2 nemusí mít lovec z členského státu pro loveckou zbraň a střelivo kategorie C, osoba podílející se na divadelním představení, rekonstrukci historické bitvy nebo jiné podobné kulturní akci pro expanzní nebo znehodnocenou zbraň nebo sportovní střelec pro sportovní zbraň kategorie A-I, B, C nebo C-I a střelivo do této zbraně, pokud je držitelem evropského zbrojního pasu, ve kterém má převáženou zbraň uvedenou, a pokud může uvést důvod své cesty, zejména předložením pozvání podle odstavce 4. (6) Povolení podle odstavce 2 nemusí mít též ostatní držitelé evropského zbrojního pasu pro zbraně kategorie A-I, B, C nebo C-I a střelivo do této zbraně v případě tranzitu, jestliže je zbraň zapsána v tomto průkazu a jestliže Policejní prezidium předem udělilo souhlas. Souhlas lze udělit na dobu až 1 roku. Tento souhlas se zaznamenává do evropského zbrojního pasu a lze jej prodloužit, a to vždy o 1 další rok. (7) Cestující z třetí země, který cestuje do členského státu, musí při kontrole na vnější hranici Evropské unie předložit povolení každého členského státu, na jehož nebo přes jehož území hodlá se zbraní nebo střelivem cestovat. (8) Pro držitele zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně nebo střeliva nebo pro držitele evropského zbrojního pasu platí ustanovení tohoto zákona o oprávněních a povinnostech držitele zbrojního průkazu přiměřeně. Zbraň uvedená ve zbrojním průvodním listu pro tranzit zbraní nebo střeliva nebo evropském zbrojním pasu nepodléhá registraci podle § 41 odst. 1. § 47 Zánik platnosti zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva Pro zánik platnosti zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva vydaného podle § 44, 45 nebo § 46 platí ustanovení § 37 obdobně. § 48 Odnětí zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva (1) Příslušný útvar policie rozhodne o odnětí zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva vydaného podle § 44, 45 nebo § 46, jestliže jeho držitel a) pozbyl způsobilost k právním úkonům, b) pozbyl zdravotní způsobilost, nebo c) závažným způsobem nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona. (2) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí zbrojního průvodního listu pro vývoz, dovoz, tranzit nebo přepravu zbraní nebo střeliva podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. § 49 Evropský zbrojní pas (1) Evropský zbrojní pas je veřejná listina, která jeho držitele opravňuje při cestách do jiných členských států vézt s sebou zbraň v něm zapsanou a střelivo do této zbraně v množství odpovídajícím účelu použití, pokud členský stát, do kterého nebo přes který cestuje, udělil povolení k cestě s touto zbraní. Vzor evropského zbrojního pasu stanoví prováděcí právní předpis. (2) Odchylně od odstavce 1 může lovec zbraň uvedenou v § 6 písm. a) a b), osoba podílející se na divadelním představení, rekonstrukci historické bitvy nebo jiné podobné kulturní akci expanzní nebo znehodnocenou zbraň anebo sportovní střelec zbraň uvedenou v § 4a, § 5 písm. a) až f) nebo v § 6 písm. a) a b), vézt s sebou bez předchozího povolení 1 nebo více těchto zbraní během cesty přes 2 nebo více členských států s cílem vykonávat tuto činnost, pokud je držitelem evropského zbrojního pasu, ve kterém je taková zbraň nebo takové zbraně uvedeny, a pokud může prokázat účel své cesty, zejména předložením pozvání. Tato výjimka však neplatí při cestě do členského státu, který zakázal nabývání a držení dotyčné zbraně nebo který je podmiňuje udělením povolení. V tomto případě musí být proveden záznam v evropském zbrojním pase. Držitel evropského zbrojního pasu vydaného jiným členským státem je oprávněn dočasně dovézt, držet nebo nosit zbraň v něm zapsanou, pokud byl evropský zbrojní pas vydán jiným členským státem uvedeným v nařízení vlády a pokud je v něm zaznamenáno oprávnění jeho držitele nosit zbraň skrytě. (3) Evropský zbrojní pas vydá příslušný útvar policie fyzické osobě, která má místo pobytu na území České republiky a je oprávněným držitelem zbraně. Žádost o vydání tohoto pasu se podává na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, a musí obsahovat osobní údajeosobní údaje žadatele; k žádosti žadatel připojí fotografii. (4) Doba platnosti evropského zbrojního pasu je 5 let a může být příslušným útvarem policie prodloužena; pokud jsou v tomto pasu zapsány pouze zbraně kategorie D, je doba platnosti nejvýše 10 let. (5) Platnost evropského zbrojního pasu zaniká, jestliže a) uplyne doba jeho platnosti, b) je ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, nebo c) zanikla jeho držiteli platnost zbrojního průkazu nebo nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu (§ 27). (6) O zániku platnosti evropského zbrojního pasu rozhoduje příslušný útvar policiepolicie, jestliže a) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) obsahuje neoprávněně provedené změny, nebo c) obsahuje nesprávné údaje; to neplatí, je-li důvodem nesprávnosti změna místa pobytu. Uzná-li držitel evropského zbrojního pasu důvod pro zánik platnosti, provede se pouze záznam do protokolu; tímto záznamem platnost dokladu zaniká. (7) Držitel evropského zbrojního pasu, jehož platnost zanikla podle odstavce 5 nebo 6, je povinen jej odevzdat příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne zániku jeho platnosti. V případě úmrtí držitele evropského zbrojního pasu se postupuje jako při úmrtí držitele zbraně nebo střeliva (§ 65). (8) Zanikla-li platnost evropského zbrojního pasu podle odstavce 5 písm. b) nebo podle odstavce 6 písm. a) anebo c), vydá příslušný útvar policie po předložení fotografie bez žádosti nový evropský zbrojní pas s dobou platnosti původního evropského zbrojního pasu. Je-li evropský zbrojní pas vydán jako náhrada za evropský zbrojní pas ztracený nebo odcizený, musí z něj být patrno, že se jedná o duplikát. (9) Příslušný útvar policie evropský zbrojní pas zadrží, pokud jeho držiteli zadrží, zajistí nebo odejme zbrojní průkaz. § 50 Přeprava zbraní a střeliva podnikatelem v oboru zbraní a střeliva (1) Zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do této zbraně může podnikatel v oboru zbraní a střelivapodnikatel v oboru zbraní a střeliva přepravovat za účelem vývozu z území České republiky, dovozu na toto území nebo tranzitu přes toto území pouze na základě povolení. (2) Podnikateli se zbraněmi kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivem do těchto zbraní se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky povoluje přepravu příslušný útvar policie na základě žádosti podané s využitím elektronické aplikace centrálního registru zbraní. Podnikatel je povinen k žádosti o povolení přepravy předložit povolení nebo licenci Ministerstva průmyslu a obchodu, jsou-li podle zvláštního právního předpisu9) vydávány. (3) Podnikateli se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky povoluje přepravu Policejní prezidium na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Žádost o povolení přepravy se podává na zastupitelském úřadě České republiky nebo na Policejním prezidiu; je-li žádost podána v elektronické podobě, nevyžaduje se podepsání. (4) Žádost o povolení přepravy předkládá podnikatel uvedený v odstavcích 2 a 3 nejpozději 10 pracovních dnů před předpokládaným zahájením přepravy. Žádost obsahuje a) osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, která uskutečňuje prodej nebo předání, b) osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu kupující, nabývající nebo vlastnící zbraň nebo střelivo, c) adresu místa, na které bude zbraň nebo střelivo zasláno nebo dopraveno, d) druh zbraní kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do těchto zbraní, které budou přepravovány, a jejich předpokládaný počet, e) předpokládané datum zahájení a ukončení přepravy na území České republiky, f) předpokládanou trasu přepravy, g) druh dopravy a h) způsob zabezpečení přepravy. (5) Zjistí-li příslušný útvar policie nebo Policejní prezidium vážné nedostatky v bezpečnosti přepravy nebo ohrožení života, zdraví, majetku, veřejného pořádku anebo bezpečnosti, žádost o povolení přepravy zbraní nebo střeliva zamítne nebo rozhodnutím stanoví jinou trasu přepravy; pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené pro bezpečnost přepravy zbraní nebo střeliva, vydá příslušný útvar policie nebo Policejní prezidium povolení podle odstavce 2. Povolení přepravy zbraní nebo střeliva musí být přepravováno spolu se zbraněmi kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivem do těchto zbraní až do místa jejich určení a musí být předloženo na požádání příslušným orgánům. (6) Příslušný útvar policie může podnikateli se zbraněmi kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivem do těchto zbraní se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky vydat povolení přepravovat zbraně nebo střelivo podnikateli nebo od podnikatele v oboru zbraní a střelivapodnikatele v oboru zbraní a střeliva se sídlem mimo území České republiky s platností na dobu až 3 let. Při podstatné změně, hrubém nebo opakovaném porušení podmínek, za kterých bylo povolení vydáno, nebo vyžaduje-li to ochrana veřejného pořádku a bezpečnosti, může být platnost povolení rozhodnutím pozastavena nebo zrušena. (7) Nejpozději 1 hodinu před zahájením přepravy je podnikatel uvedený v odstavcích 2 a 3 povinen ohlásit příslušnému útvaru policie nebo Policejnímu prezidiu způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 údaje týkající se přepravy. Hlášení se podává s využitím elektronické aplikace centrálního registru zbraní a jeho vytištěná listinná kopie musí doprovázet zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do těchto zbraní až do místa jejich určení a musí být předloženo na požádání příslušným orgánům. Hlášení nepodává podnikatel uvedený v odstavcích 2 a 3, který všechny údaje týkající se přepravy uvedl již v žádosti o povolení přepravy. Hlášení obsahuje a) osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, která uskutečňuje prodej nebo předání, b) osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu kupující, nabývající nebo vlastnící zbraň nebo střelivo, c) adresu místa, na které bude zbraň nebo střelivo zasláno nebo dopraveno, d) údaje umožňující identifikaci každé zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do těchto zbraní, včetně kategorie zbraně, a oznámení o tom, že tyto zbraně nebo střelivo byly předmětem kontroly v souladu s Úmluvou o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní, e) datum zahájení a ukončení přepravy na území České republiky, f) trasu přepravy, g) druh dopravy, údaje o dopravci, včetně čísla zbrojní licence, jedná-li se o podnikatele se zbraněmi kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivem do těchto zbraní se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky, identifikační údaj dopravního prostředku, zejména lokalizační údaje a registrační značky, které umožní policii nepřetržité sledování jeho aktuální polohy, a spojení na obsluhu dopravního prostředku a na osobu odpovědnou za přepravu zbraní kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do těchto zbraní na území České republiky, která má jazykové znalosti nejméně na úrovni A2 českého nebo anglického jazyka podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky, h) způsob zabezpečení přepravy a i) předchozí souhlas následujícího tranzitujícího nebo přijímajícího státu, pokud tento stát podmiňuje přepravu zbraní nebo střeliva po svém území tímto předchozím souhlasem. (8) Každý dopravní prostředek určený k přepravě zbraní kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do těchto zbraní musí být vybaven zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu, jedná-li se o silniční přepravu a je-li přepravováno více než 100 zbraní nebo více než 200 000 kusů střeliva. Po celou dobu přepravy musí být zařízení přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno. (9) Podnikatel se zbraněmi kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivem do těchto zbraní se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky, kterému bylo vydáno dlouhodobé povolení přepravovat zbraně nebo střelivo podle odstavce 6, podává po dobu platnosti tohoto dokladu při každé další uskutečňované přepravě pouze hlášení podle odstavce 7. (10) Podnikatel uvedený v odstavcích 2 a 3 je povinen neprodleně ohlásit příslušnému útvaru policie nebo Policejnímu prezidiu jakékoliv změny v přepravě zbraní kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do těchto zbraní. (11) Policie zajišťuje na základě údajů podle odstavců 4 a 7 nebo jiných zjištěných informací sledování přepravy zbraní kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do těchto zbraní a poskytuje aktuální informace o mimořádných situacích obsluze dopravního prostředku nebo osobě zodpovědné za přepravu zbraní kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do těchto zbraní na území České republiky, má-li tyto informace k dispozici. (12) Příslušný útvar policie poskytne tomu, komu bylo vydáno povolení přepravovat zbraně nebo střelivo, seznam zbraní nebo střeliva do těchto zbraní, které mohou být dovezeny na území jednotlivých členských států bez jejich předchozího souhlasu. § 50a Hlášení přepravy zbraní a střeliva podnikatelem v oboru zbraní a střeliva (1) Podnikatel se zbraněmi kategorie A, A-I, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní je povinen příslušnému útvaru policie ohlásit nejpozději 1 hodinu před zahájením přepravy přepravu více než 100 zbraní nebo více než 200 000 kusů střeliva po území České republiky. Tuto povinnost nemá, pokud již má na přepravu těchto zbraní nebo střeliva vydáno povolení přepravovat zbraně nebo střelivo podle § 50. Toto hlášení se podává s využitím elektronické aplikace centrálního registru zbraní a jeho vytištěná listinná kopie musí doprovázet zbraně kategorie A, A-I, B anebo C nebo střelivo do těchto zbraní až do místa jejich určení a musí být předloženo na požádání příslušným orgánům. Hlášení obsahuje a) osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, která uskutečňuje prodej nebo předání, b) osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu kupující, nabývající nebo vlastnící zbraň nebo střelivo, c) adresu místa, na které bude zbraň nebo střelivo zasláno nebo dopraveno, d) druh zbraní kategorie A, A-I, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní, které budou přepravovány, a jejich počet, e) datum zahájení a ukončení přepravy, f) trasu přepravy, g) druh dopravy, údaje o dopravci, včetně čísla zbrojní licence, identifikační údaj dopravního prostředku, zejména lokalizační údaje a registrační značky, které umožní policii nepřetržité sledování jeho aktuální polohy, a spojení na obsluhu dopravního prostředku nebo na osobu odpovědnou za přepravu zbraní kategorie A, A-I, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní a h) způsob zabezpečení přepravy. (2) Každý dopravní prostředek určený k přepravě zbraní kategorie A, A-I, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní podle odstavce 1 musí být vybaven zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu, jedná-li se o silniční přepravu. Po celou dobu přepravy musí být zařízení přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno. (3) Podnikatel se zbraněmi kategorie A, A-I, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní je povinen neprodleně ohlásit příslušnému útvaru policie nebo Policejnímu prezidiu jakékoliv změny v přepravě zbraní kategorie A, A-I, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní. (4) Zjistí-li příslušný útvar policie nebo Policejní prezidium vážné nedostatky v bezpečnosti přepravy nebo ohrožení života, zdraví, majetku, veřejného pořádku anebo bezpečnosti, přepravu zbraní nebo střeliva rozhodnutím zakáže, stanoví jinou trasu přepravy nebo stanoví dodatečné podmínky pro zabezpečení přepravy. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Policie zajišťuje na základě údajů podle odstavce 1 nebo jiných zjištěných informací sledování přepravy zbraní kategorie A, A-I, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní a poskytuje aktuální informace o mimořádných situacích obsluze dopravního prostředku nebo osobě zodpovědné za přepravu zbraní kategorie A, A-I, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní na území České republiky, má-li tyto informace k dispozici. § 50b Zabezpečení zbraní a střeliva v průběhu přepravy Podnikatel se zbraněmi kategorie A, A-I, B nebo C nebo se střelivem do těchto zbraní a podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky je v průběhu jejich přepravy povinen zabezpečit zbraně kategorie A, A-I, B nebo C nebo střelivo do těchto zbraní proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. Požadavky na zabezpečení zbraní kategorie A, A-I, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní v průběhu přepravy stanoví prováděcí právní předpis; tím nejsou dotčeny právní předpisy upravující přepravu zbraní nebo střeliva jako nebezpečného nákladu18). § 50c Zákaz, pozastavení a jiné změny přepravy zbraně nebo střeliva (1) Policie může přepravu zbraně nebo střeliva zakázat nebo pozastavit nebo stanovit jinou trasu přepravy nebo dodatečné podmínky pro zabezpečení přepravy, pokud a) přeprava nebyla ohlášena v souladu s § 50 nebo 50a, dopravní prostředek není ve stanovených případech vybaven zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu, nebo takové zařízení není přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno, b) údaje uvedené v hlášení přepravy zbraní nebo střeliva neodpovídají skutečnosti, c) jsou zjištěny vážné nedostatky v zabezpečení přepravy nebo skutečnosti nasvědčující tomu, že by v souvislosti s přepravou mohlo dojít k ohrožení života, zdraví, majetku, veřejného pořádku nebo bezpečnosti, d) nebyl doložen předchozí souhlas následujícího státu, přes který probíhá tranzit zbraní nebo střeliva, nebo přijímajícího státu, pokud tento stát podmiňuje přepravu takových zbraní nebo střeliva po svém území tímto předchozím souhlasem, nebo e) je to nezbytné z důvodu plnění mezinárodních závazků České republiky nebo zabezpečení jejích zahraničně politických nebo bezpečnostních zájmů. (2) Policie umožní pokračování v přepravě zbraně nebo střeliva, pokud odpadnou důvody, pro které byla jejich přeprava zakázána, pozastavena nebo byla stanovena jiná trasa přepravy. § 51 Ustanovení společná pro trvalý vývoz, trvalý dovoz a tranzit zbraní a střeliva (1) Zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva je veřejná listinaveřejná listina. (2) Každý, kdo vyváží, dováží nebo prováží zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do těchto zbraní přes vnější státní hranice České republiky, je tuto skutečnost povinen oznámit policii na hraničním přechodu České republiky; to neplatí, je-li vývoz nebo dovoz uskutečňován v zásilkách. Zároveň je povinen předložit povolení podle § 44, 45 nebo § 46 a 50, popřípadě evropský zbrojní pas. Povolení nebo evropský zbrojní pas musí mít vždy u sebe, pokud má u sebe zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do těchto zbraní, a předložit jej příslušnému orgánu ke kontrole. Tyto povinnosti má i na vnitřní státní hranici České republiky, pokud je zde prováděna ochrana hranic podle zvláštního právního předpisu17b). (3) Ustanovení § 44 až 46 a § 49 se nevztahují na vývoz, dovoz nebo tranzit zbraně nebo střeliva, realizovaný fyzickou nebo právnickou osobou v rámci její obchodní činnosti uskutečňované podle zvláštního právního předpisu.9) Ustanovení § 46 se nevztahuje také na dočasný tranzit zbraní nebo střeliva ozbrojeného doprovodu občanů cizích států (chráněných osob), kterým je ozbrojená ochrana poskytována se souhlasem jejich státu, a to za předpokladu žádosti cizího státu o dočasný tranzit zbraní nebo střeliva. (4) Zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva se vydává na dobu, po kterou se zbraň nebo střelivo bude nacházet na území České republiky, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Orgán příslušný k vydání zbrojního průvodního listu přezkoumá podmínky, za nichž dojde k vývozu, dovozu nebo tranzitu zbraně nebo střeliva, a to zejména s ohledem na zabezpečení bezpečnosti. (5) Držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, jehož platnost zanikla, je povinen do 10 pracovních dnů ode dne zániku jeho platnosti zbrojní průvodní list odevzdat kterémukoliv útvaru policie včetně zbraně nebo střeliva, je-li jejich držitelem na základě tohoto dokladu. (6) Vláda stanoví nařízením, které zbraně nebo střelivo je možné z jiného členského státu přepravit na území České republiky bez předchozího souhlasu příslušných orgánů České republiky. (7) Seznam zbraní a střeliva, které lze dovézt na území České republiky bez předchozího souhlasu příslušných orgánů České republiky, předává ministerstvo ostatním členským státům. Díl 7 Střelnice § 52 Provozování střelnic (1) Střelnice pro střelbu ze zbraně kategorie A, A-I, B, C, C-I uvedené v § 6a odst. 1 písm. c) nebo D uvedené v § 7 písm. a) nebo i) je komplex zařízení a prostorů určených pro bezpečnou střelbu. (2) Příslušný útvar policie vydá na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, povolení k provozování střelnice pouze tehdy, je-li zde zajištěno bezpečné používání zbraní a střeliva. Technicko-organizační požadavky na střelnice jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (3) Obsahem žádosti o povolení k provozování střelnice musí být a) osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu žadatele, b) místo, kde má být střelnice provozována, c) osobní údajeosobní údaje fyzické osoby navržené k ustanovení správcem střelnice, d) sdělení, zda střelnice má být používána k podnikatelským účelům, a e) datum zahájení a ukončení provozování střelnice, nejedná-li se o provozování střelnice na dobu neurčitou. (4) K žádosti o povolení k provozování střelnice je žadatel povinen připojit a) provozní řád střelnice ověřený znalcem v oboru balistiky nebo osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě, b) výpis z obchodního rejstříku, je-li žadatel v něm zapsán, c) souhlas vlastníka nebo nájemce pozemku nebo střelnice s provozováním střelnice; je-li zřízení střelnice požadováno na honebním pozemku, též souhlas uživatele honitby. (5) Příslušný útvar policie si za účelem posouzení žádosti o povolení k provozování střelnice opatří a) výpis ze živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku, pokud má být střelnice používána k podnikatelským účelům, a b) vyjádření příslušného stavebního úřadu, zda lze danou nemovitost podle stavebního zákona užívat jako střelnici; to neplatí, týká-li se žádost povolení dočasné střelnice. (6) Příslušný útvar policie může povolení k provozování střelnice časově omezit, nejedná-li se o provozování střelnice na dobu neurčitou. V takovém případě uvede v rozhodnutí začátek a konec doby platnosti povolení k provozování střelnice. (7) Povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice se stanoví v příloze č. 3 k tomuto zákonu. § 53 Pozastavení provozování střelnice (1) Příslušný útvar policie rozhodne o pozastavení provozování střelnice, jestliže a) po dobu delší než 30 dnů není ustanoven žádný správce střelnice nebo po tuto dobu žádný správce střelnice svou funkci nevykonává, nebo b) při provozu střelnice je z důvodu jejího technického stavu, který nevyhovuje technicko-organizačním požadavkům stanoveným v příloze tohoto zákona, střelbou 1. způsobena újma na životě nebo zdraví, nebo 2. ohrožován život, zdraví nebo majetek jiné osoby. (2) Příslušný útvar policie může rozhodnout o pozastavení provozování střelnice, jestliže její provozní řád nevyhovuje technicko-organizačním opatřením, požadavkům stanoveným v příloze tohoto zákona, může-li z tohoto důvodu dojít k ohrožování života, zdraví nebo majetku jiné osoby střelbou. (3) Příslušný útvar policie v rozhodnutí o pozastavení provozování střelnice stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků; tuto lhůtu lze v odůvodněných případech prodloužit. (4) Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení provozování střelnice podle odstavců 1 a 2 nemá odkladný účinek. (5) Příslušný útvar policie povolení k provozování střelnice zruší, pokud nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny nedostatky, pro něž bylo provozování střelnice pozastaveno. § 54 Povinnosti provozovatele střelnice (1) Provozovatel střelnice je povinen oznámit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie, který vydal povolení k provozování střelnice, a) změnu provozního řádu střelnice, b) změnu správce střelnice, c) změny, které mohou mít vliv na bezpečnost provozu střelnice, nebo d) ukončení provozování nebo zrušení střelnice. (2) Provozovatel střelnice je dále povinen a) zajistit při provádění střelby přítomnost správce střelnice na střelnici a b) vybavit střelnici lékárničkou první pomoci, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis. § 55 Správce střelnice (1) Správcem střelnice je osoba odpovědná za bezpečný provoz střelnice a může jím být jen fyzická osoba starší 21 let, která je nejméně 3 roky držitelem zbrojního průkazu skupiny B, C, D nebo E. (2) Správce střelnice je povinen a) při výkonu funkce nosit viditelně označení správce střelnice stanovené provozním řádem střelnice, b) zajistit přístupnost provozního řádu střelnice, c) zajistit dodržování provozního řádu a ostrahu střelnice, d) zajistit, aby střelbu na střelnici prováděla jen osoba, která je k tomu oprávněna, e) zastavit střelbu na střelnici v případě ohrožení života, zdraví a majetku a f) oznámit bez zbytečného odkladu útvaru policiepolicie zranění nebo usmrcení osoby při střelbě nebo při manipulaci se zbraní na střelnici. Díl 8 Zvláštní ustanovení o nakládání se zbraněmi a střelivem § 56 Zadržení zbraně, střeliva nebo dokladu (1) Příslušník policie je oprávněn zadržet zbraň kategorie A, A-I, B, C, C-I nebo D, střelivo, černý lovecký prach, bezdýmný prach, zápalky, zbrojní průkaz, zbrojní licenci, průkaz zbraně, zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, povolení k vývozu podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, evropský zbrojní pas, povolení k přepravě nebo hlášení přepravy zbraní a střeliva podle § 50 nebo 50a, aby jejich držiteli zabránil v jednání, kterým porušuje povinnost nebo nedodržuje zákaz stanovený tímto zákonem. (2) Příslušník policie je oprávněn zadržet zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I, střelivo do této zbraně, zbrojní průkaz, zbrojní licenci, průkaz zbraně nebo zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, povolení k vývozu podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, evropský zbrojní pas, v němž jsou zapsány zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I, povolení k přepravě nebo hlášení přepravy zbraní a střeliva podle § 50 nebo 50a, pokud a) existuje důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob, b) byl odňat zbrojní průkaz podle § 27 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nebo zbrojní licence podle § 36 odst. 1 písm. b) nebo § 36 odst. 2 a dosavadní držitel zbrojního průkazu nebo zbrojní licence neodevzdal průkaz zbraně, zbraň a střelivo příslušnému útvaru policie, nebo c) je dán důvod pro zajištění podle § 57 odst. 1 a existuje důvodné podezření, že další nakládání se zbraní nebo střelivem držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence může představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob. (3) Pokud držitel zbrojního průkazu nebo držitel zbrojní licence na výzvu příslušníka policie neprodleně neodevzdá věci, které mají být zadrženy podle odstavce 2, nebo nesdělí místo jejich uložení a neumožní jejich převzetí policií, je příslušník policie oprávněn vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li důvodně předpokládat, že se zde tyto věci nalézají, a zadržet je. (4) Příslušník policie může zadržet zbraň nebo střelivo podle odstavce 1 v místě jejich dosavadního uložení a současně zabránit přístupu k nim osobě, které byly zbraň nebo střelivo zadrženy, nebo jiné neoprávněné osobě, je-li to odůvodněno jejich množstvím nebo velikostí. (5) Příslušník policie, který zadržel věc uvedenou v odstavcích 1 a 2, vydá jejímu držiteli na místě potvrzení o převzetí zadržené věci a neprodleně ji odevzdá s uvedením důvodu zadržení příslušnému útvaru policie. (6) Pominou-li důvody, které vedly k zadržení zbraně, střeliva nebo dokladu, musí být tyto věci útvarem policie, u něhož jsou v úschově, bez zbytečného odkladu vráceny po předložení vydaného potvrzení tomu, komu byly zadrženy. Pokud není ten, komu byly věci zadrženy, totožný s jejich vlastníkem, musí být věci vráceny jejich vlastníkovi. § 57 Zajištění zbraně, střeliva nebo dokladu (1) Příslušný útvar policie může rozhodnout o zajištění zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I, střeliva do těchto zbraní, zbrojního průkazu, zbrojní licence, průkazu zbraně nebo zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, povolení k vývozu podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, evropský zbrojní pas, v němž jsou zapsány zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I, povolení k přepravě nebo hlášení přepravy zbraní a střeliva podle § 50 nebo 50a, jestliže proti jejich držiteli bylo zahájeno a) v případě fyzické osoby trestní stíhání pro trestný čintrestný čin uvedený v § 22 odst. 1, b) v případě právnické osoby trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin, c) v případě fyzické osoby správní řízení pro přestupekpřestupek spáchaný tím, že 1. vlastní, drží nebo nosí zbraň v rozporu s § 8, 2. v rozporu s § 20a odst. 3 se nepodrobí lékařské prohlídce nebo nepředloží posudek o zdravotní způsobilosti příslušnému útvaru policie, 3. střílí ze zbraně v rozporu s § 28 odst. 5, 4. v rozporu s § 29 odst. 1 písm. l) se nepodrobí vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou nebo v rozporu s § 29 odst. 3 písm. b) nosí zbraň nebo manipuluje se zbraní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, přestože je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, užitím jiné návykové látky, léků nebo v důsledku nemoci, 5. nepostupuje podle § 41 odst. 5, nebo 6. neoznámí nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie A, A-I, B nebo C podle § 42 odst. 1 nebo neohlásí nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie C-I podle § 14a odst. 5, nebo d) v případě právnické nebo podnikající fyzické osoby správní řízení pro přestupek spáchaný tím, že vlastní nebo drží zbraň nebo střelivo v rozporu s § 8. (2) Příslušný útvar policie může rozhodnout o zajištění zbraně kategorie A, A-I, B, C, C-I nebo D, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu, zápalek, zbrojního průkazu, zbrojní licence, průkazu zbraně, zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, povolení k vývozu podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, evropského zbrojního pasu, povolení k přepravě nebo hlášení přepravy zbraní a střeliva podle § 50 nebo 50a, a) které byly zadrženy podle § 56 a ve věci má být vedeno řízení podle tohoto nebo zvláštního zákona; pokud není do 1 měsíce od jejich zadržení zahájeno řízení podle tohoto zákona nebo věc není postoupena orgánu oprávněnému vést řízení podle zvláštního zákona, příslušný útvar policie postupuje podle odstavce 8, nebo b) pokud ze stanoviska nebo informace orgánu veřejné moci vyplývá, že osoba, která s nimi nakládá, představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost. (3) Účastníkem řízení o zajištění je osoba, která přechovává věci podle odstavce 1 nebo 2 a dále jejich vlastník nebo osoba, která je uvedena v dokladu. Osoba, která věci zajištěné podle odstavce 1 nebo 2 přechovává, je povinna tyto věci odevzdat bez zbytečného odkladu do úschovy útvaru policie, který o jejich zajištění rozhodl, nebo sdělit místo jejich uložení a umožnit jejich převzetí policií. Policie o převzetí zajištěných věcí vydá potvrzení. (4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nemá odkladný účinek. (5) Pokud držitel zbraně, střeliva nebo dokladu, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto podle odstavce 1, je na výzvu příslušného útvaru policie neprodleně neodevzdá nebo nesdělí místo jejich uložení a neumožní jejich převzetí, je příslušný útvar policie oprávněn za účelem zajištění zbraň, střelivo nebo doklad odebrat, přitom je oprávněn vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li důvodně předpokládat, že se zde tyto věci nalézají. Ustanovení správního řádu o exekuciexekuci na nepeněžitá plnění se nepoužijí. (6) Příslušný útvar policie může v odůvodněných případech rozhodnout o zajištění zbraně nebo střeliva v místě jejich dosavadního uložení. Osoba, u níž jsou zbraň nebo střelivo podle odstavce 1 nebo 2 zajištěny, je povinna zajištění strpět a nesmí se zbraní nebo střelivem zajištěnými podle odstavce 1 nebo 2 nakládat nebo umožnit takové nakládání jiné osobě. (7) Příslušný útvar policie může tomu, komu byly věci podle odstavce 1 nebo 2 zajištěny, uložit povinnost uhradit náklady na provedení jejich zajištění. (8) Pominou-li důvody, které vedly k zajištění zbraně, střeliva nebo dokladu, rozhodne příslušný útvar policie bez zbytečného odkladu o vrácení zajištěných věcí tomu, komu byly zajištěny. Pokud není ten, komu byly věci zajištěny, totožný s jejich vlastníkem, musí být věci vráceny jejich vlastníkovi. (9) Byla-li zajištěna zbraň kategorie C-I z důvodu, že nebylo ohlášeno její nabytí, příslušný útvar policie rozhodne o jejím vrácení, pokud její držitel provede ohlášení podle § 14a odst. 5 ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o zajištění; není-li ohlášení zajištěné zbraně v této lhůtě provedeno, postupuje se obdobně podle § 64. Byla-li zbraň kategorie C-I zajištěna z důvodu uvedeného v § 14a odst. 2 a do 6 měsíců ode dne jejího zajištění se neprokáže, že důvod pro zajištění neexistuje nebo odpadl, postupuje se obdobně podle § 64. § 57a Odstranění střeliva (1) Kontrolní orgán podle § 75a rozhodne o odstranění střeliva, které je ve špatném technickém stavu, a určí k tomu jeho držiteli přiměřenou lhůtu. (2) Policie zajistí odstranění střeliva podle odstavce 1, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek nebo prohlásí-li vlastník střeliva, že v určené lhůtě není schopen odstranění střeliva zajistit, nebo jej v určené lhůtě neodstraní. (3) Příslušný útvar policie může držiteli střeliva, které bylo odstraněno podle odstavce 2, uložit povinnost uhradit náklady spojené s odstraněním střeliva. § 58 Zabezpečení zbraní a střeliva (1) Nošené nebo přepravované držené zbraně kategorie A, A-I, B anebo C nebo střelivo do nich musí být pod neustálou kontrolou držitele zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, který přepravu realizuje. Nošené nebo přepravované zbraně kategorie C-I nebo D a střelivo do těchto zbraní musí být pod neustálou kontrolou jejich oprávněného držitele. (2) Držené zbraně kategorie A, A-I, B nebo C uschované, uložené nebo uskladněné (dále jen „přechovávané zbraně“) v počtu do 10 kusů nebo střelivo v počtu do 10 000 nábojů se zabezpečují uložením do uzamykatelné ocelové schránky nebo uzamykatelné ocelové skříně nebo zvláštního uzamčeného zařízení, pokud tato schránka, skříň nebo toto zařízení splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na přechovávané zbraně kategorie A-I, B nebo C v počtu do 2 kusů nebo střelivo v počtu do 500 nábojů, které je však držitel těchto zbraní a střeliva povinen vhodně zabezpečit proti zneužití, ztrátě a odcizení. (3) Více než 10 přechovávaných zbraní nebo více než 10 000 nábojů se zabezpečuje v a) uzamykatelném skříňovém trezoru, pokud splňuje technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, nebo b) uzamčené místnosti nebo samostatném objektu, pokud splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. (4) Více než 20 přechovávaných zbraní kategorie A, A-I, B nebo C nebo více než 20 000 kusů střeliva se zabezpečuje v uzamčené místnosti, samostatném objektu nebo komorovém trezoru, pokud jsou chráněny elektronickým zabezpečovacím zařízením a pokud splňují technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. (5) Přechovávané zbraně nebo střelivo ve výlohách musí být v provozní době zabezpečeny uzamykatelnou otevíratelnou stěnou výloh. Výlohy, skla výloh, vitrín nebo pultů musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Mimo provozní dobu se tato zbraň nebo střelivo přechovává podle odstavců 2 až 4. (6) Přechovávaná zbraň musí být v nenabitém stavu, to znamená, že zbraň není nabita náboji v zásobníku, nábojové schránce, nábojové komoře hlavně nebo v nábojových komorách válce revolveru. (7) Pokud rozměry, množství nebo účel zbraní nebo střeliva neumožňují jejich zabezpečení podle předchozích odstavců anebo odpovídá-li to zvláštním místním podmínkám nebo významné provozní potřebě držitele zbrojní licence, může příslušný útvar policie jejich držiteli povolit jiný způsob zabezpečení v případě, že zbraň nebo střelivo budou řádně zabezpečeny proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. (8) Příslušný útvar policie je oprávněn u držitelů zbrojních průkazů provést kontrolu zabezpečení zbraní kategorie A; při této kontrole je oprávněn vstupovat do jejich obydlí. (9) V případě zbraně, jejímž držitelem je osoba mladší 18 let, je zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen dohlížet na dodržování pravidel zabezpečení takové zbraně, pokud není taková zbraň zabezpečena jinou osobou starší 18 let, která je oprávněna s takovou zbraní nakládat. § 59 Svěření zbraně (1) Zbraň kategorie A-I, B, C, C-I nebo D anebo střelivo do této zbraně lze svěřit jiné fyzické osobě, která není oprávněna takovou zbraň držet, zejména v rámci a) výcviku a výuky ve střelbě, b) sportovní přípravy nebo sportovních soutěží, jejichž součástí je střelba, c) výuky k loveckým účelům, d) přípravy na budoucí povolání související s držením nebo nošením zbraně, e) filmové nebo divadelní činnosti, jde-li o zbraň upravenou pro střelbu nábojkami nebo cvičnými náboji, nebo f) výuky branné přípravy nebo výuky v oboru, jehož obsahem je i výroba, opravy a zkoušky zbraní a střeliva. (2) Zbraň uvedenou v odstavci 1 nebo střelivo lze svěřit jen za dohledu osoby oprávněné takovou zbraň a střelivo držet. Ten, kdo dohlíží na osobu, které byly zbraň nebo střelivo svěřeny, je povinen a) poučit tuto osobu o bezpečném zacházení se svěřenou zbraní a střelivem a b) provádět dohled tak, aby osoba, které byly zbraň a střelivo svěřeny, neporušila povinnost nebo zákaz stanovený tímto zákonem a zejména neohrozila život nebo zdraví. (3) Zbraň kategorie A lze svěřit pouze po předchozím poučení a jiném nezbytném zaškolení a) držiteli zbrojního průkazu, nebo b) osobě, která dosáhla věku 18 let a jejíž svéprávnost nebyla omezena, a to pouze v rámci činnosti držitele zbrojní licence; účelem svěření nesmí být zážitková střelba. (4) Při výuce, přípravě nebo soutěžích, jejichž součástí je střelba, může osoba mladší 18 let, nejméně ve věku 10 let, používat zbraň uvedenou v odstavci 1, avšak pouze za přítomnosti osoby starší 21 let, která je držitelem zbrojního průkazu skupiny B, popřípadě skupiny C nejméně 3 roky a zajistí bezpečnou manipulaci se zbraní a střelivem. § 60 Držení a nošení zbraní při zvláštních příležitostech Osoba, která se účastní veřejných shromáždění, slavností, sportovních podniků nebo lidových zábav, může na těchto akcích nosit zbraň, pouze a) drží-li zbraň k provozování zábavné střelby v komerčních nebo obdobných střelnicích, b) podílí-li se se souhlasem pořadatele na zabezpečení akce, jejíž součástí je střelba, c) zabezpečuje-li úkoly podle zvláštního právního předpisu,10) nebo d) pokud je to nezbytné k ochraně života, zdraví nebo majetku, a nošení zbraně povolí útvar policie příslušný podle místa konání akce. Veřejné vystavování zbraní a střeliva § 61 (1) Zbraň kategorie A, A-I, B nebo C nebo střelivo do této zbraně může být veřejně vystavována jen na základě povolení vydaného útvarem policie příslušným podle místa konání akce. (2) Žádost o povolení k veřejnému vystavovaní zbraní nebo střeliva předkládá pořadatel výstavy nejpozději měsíc před zahájením výstavy. Žádost obsahuje a) název a sídlo pořadatele výstavy, b) přesné označení místa a dobu trvání výstavy, c) druh zbraní, hlavních částí zbraní nebo střeliva, které mají být vystavovány, d) předpokládané množství zbraní, hlavních částí zbraní nebo střeliva, které mají být vystavovány, a jejich vlastníky nebo vystavovatele a e) způsob vystavování a zabezpečení zbraně, hlavní části zbraně nebo střeliva před zneužitím, ztrátou nebo odcizením. (3) Útvar policie podle odstavce 1 před vydáním povolení k veřejnému vystavovaní zbraní nebo střeliva posoudí zejména podmínky zabezpečení zbraně, hlavní části zbraně nebo střeliva proti jejich zneužití, ztrátě nebo odcizení. V rozhodnutí o povolení k veřejnému vystavovaní zbraní nebo střeliva může stanovit další podmínky pro jejich zabezpečení. Rozhodnutí o povolení k veřejnému vystavování zbraní nebo střeliva musí být pořadateli výstavy doručeno nejpozději 10 pracovních dnů před zahájením výstavy. Nebudou-li podmínky zabezpečení splněny, útvar policie podle odstavce 1 žádost zamítne. Odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti nemá odkladný účinek. (4) Pořadatel výstavy, kterému bylo útvarem policie podle odstavce 1 vydáno povolení k veřejnému vystavování zbraní, je povinen 24 hodin před zahájením výstavy, nejpozději však do dvanácté hodiny posledního pracovního dne před zahájením výstavy, ohlásit útvaru policie podle odstavce 1 přesné množství a údaje umožňující identifikaci každé zbraně, hlavní části zbraně nebo střeliva, které mají být vystavovány. (5) Pořadatel výstavy je povinen neprodleně ohlásit útvaru policie podle odstavce 1 jakékoliv změny ve vystavování zbraní nebo střeliva. § 62 Dojde-li v průběhu veřejného vystavování zbraně nebo střeliva k porušení podmínek jejich zabezpečení, vyzve útvar policie, který povolení vydal, pořadatele výstavy k odstranění nedostatků. V případě neuposlechnutí výzvy nebo při opakovaném porušení podmínek zabezpečení zbraně, hlavní části zbraně nebo střeliva, útvar policie, který povolení vydal, toto zruší, ledaže pořadatel výstavy prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo po něm možno požadovat, aby neuposlechnutí výzvy nebo porušení podmínek zabezpečení zbraně, hlavní části zbraně nebo střeliva zabránil. O zrušení povolení vyrozumí útvar policie, který povolení vydal, neprodleně pořadatele výstavy. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek. § 63 Znehodnocování zbraní a střeliva a výroba řezů zbraní a střeliva (1) Znehodnotit zbraň kategorie A, A-I, B nebo C nebo vyrobit jejich řez lze jen na základě povolení příslušného útvaru policie, nejde-li o zhotovení řezu zbraně přímo výrobcem zbraně. Jde-li o zbraň, která je kulturní památkou, musí být též udělen souhlas příslušného orgánu státní památkové péče s jejím znehodnocením nebo s výrobou jejího řezu. (2) Vlastník zbraně kategorie A, A-I, B nebo C je povinen je před jejich znehodnocením nebo výrobou jejich řezu předložit příslušnému útvaru policie ke kriminalistické expertize s písemnou žádostí podanou na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis; žádost musí obsahovat a) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, b) důvod znehodnocení zbraně nebo hlavní části zbraně nebo výroby jejího řezu a c) údaje o zbrani nebo údaje identifikující hlavní část zbraně. (3) K žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen přiložit a) zbraň, hlavní část zbraně nebo zakázaný doplněk zbraně; pokud rozměry neumožňují jejich přiložení, sdělí místo jejich uložení, b) průkaz zbraně, jde-li o registrovanou zbraň nebo hlavní část zbraně, a c) písemný souhlas příslušného orgánu státní památkové péče, jde-li o zbraň, která je kulturní památkou, o jejichž převzetí vydá příslušný útvar policie potvrzení. (4) Příslušný útvar policie ověří původ a stav zbraně a může je předat k provedení kriminalistické expertizy. Příslušný útvar policie žádost podle odstavce 2 zamítne, pokud bylo zjištěno důvodné podezření, že se zbraní byl spáchán trestný čintrestný čin nebo přestupek. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na ty případy, kdy dochází při opravě nebo úpravě zbraně kategorie A, A-I, B nebo C k takovým zásahům, které nevratně pro účely balistického zkoumání jinak znehodnotí hlavní část zbraně. Povinnost uložená vlastníku zbraně v odstavci 2 přechází i na osobu, která úpravu nebo opravu provádí. (6) Žadatel, kterému bylo vydáno povolení podle odstavce 1, je povinen do 20 pracovních dnů ode dne vydání povolení zbraň kategorie A, A-I, B anebo C předat ke znehodnocení nebo výrobě jejího řezu pouze osobě, která je k této činnosti oprávněna. Této osobě předá i střelivo, pokud ho žadatel chce nechat znehodnotit nebo zničit nebo vyrobit jeho řez. O převzetí zbraně, hlavní části zbraně nebo střeliva je povinna tato osoba vydat žadateli potvrzení. Nepředá-li zbraň kategorie A, A-I, B anebo C ke znehodnocení nebo výrobě jejího řezu podle věty první, je povinen povolení vrátit do 20 pracovních dnů od posledního dne, kdy tak měl učinit, příslušnému útvaru policie. (7) Žadatel, kterému bylo vydáno povolení podle odstavce 1, je povinen příslušnému útvaru policie, který povolení vydal, předložit do 10 pracovních dnů po znehodnocení zbraně nebo hlavní části zbraně nebo výrobě jeho řezu potvrzení oprávněné osoby o jejich znehodnocení nebo výrobě řezu. V případě znehodnocení zbraně nebo hlavní části zbraně nebo výroby jejich řezu, předloží současně s potvrzením také zbraň nebo hlavní část zbraně ke kontrole; pokud rozměry neumožňují jejich předložení, sdělí místo jejich uložení. Při kontrole podle věty druhé příslušný útvar police kontroluje dodržení povinností oprávněné osoby podle § 39 odst. 2. V případě, že příslušný útvar policie neshledá pochybení oprávněné osoby, potvrdí změnu kategorie zbraně v Centrálním registru zbraní, jinak může vrátit zbraň žadateli a vyzvat jej k odstranění kontrolou zjištěných nedostatků, pokud to jejich povaha umožňuje; tím nejsou dotčena ustanovení o odpovědnosti oprávněné osoby jako držitele licence za přestupek. (8) Držitel znehodnocené zbraně nesmí na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném nosit tuto zbraň viditelně. Při nošení znehodnocené zbraně je povinen mít u sebe potvrzení o jejím znehodnocení. § 63a Úřední zničení zbraně a střeliva (1) Zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I je dovoleno zničit pouze formou úředního zničení zbraně, není-li dále stanoveno jinak. K provedení úředního zničení zbraně je oprávněn stát. (2) Zbraň nebo střelivo lze k úřednímu zničení předat prostřednictvím příslušného útvaru policie. Zbraň nebo střelivo předané k úřednímu zničení předáním odbornému útvaru policie připadají do vlastnictví státu. (3) Zbraň nebo střelivo se k úřednímu zničení předávají i přijímají bezplatně. (4) Ministerstvo může rozhodnout, že zbraň nebo střelivo předané k úřednímu zničení budou využity pro sbírkové, muzejní, výzkumně-vývojové nebo obdobné účely nebo jinak dále využity. (5) Příslušný útvar policie může držiteli zbrojní licence povolit provést zničení zbraně uvedené v odstavci 1, pokud je to nezbytné pro vývojové nebo výzkumné účely, pro účely technických zkoušek nebo pro účely zpracování znaleckého posudku. Příslušný útvar policie v povolení stanoví způsob, kterým držitel zbrojní licence prokáže, že skutečně došlo ke zničení zbraně. Na řízení o žádosti o povolení se přiměřeně použije § 63. § 64 Postup držitele zbrojního průkazu, zbrojní licence nebo zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva po zániku jejich platnosti (1) Držitel zbrojního průkazu, zbrojní licence nebo zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva je povinen do 6 měsíců ode dne následujícího po dni zániku jejich platnosti a) převést vlastnictví ke zbrani kategorie A, A-I, B nebo C nebo střeliva do této zbraně na jiného oprávněného držitele, b) požádat příslušný útvar policie o povolení ke znehodnocení nebo výrobě řezu zbraně kategorie A, A-I, B nebo C nebo předat ke znehodnocení nebo výrobě řezu střelivo osobě, která je k této činnosti oprávněna, c) požádat příslušný útvar policie o předání zbraně kategorie A, A-I, B nebo C nebo střeliva do této zbraně podnikateli v oboru zbraní a střelivapodnikateli v oboru zbraní a střeliva za účelem jejího prodeje nebo úschovy, nebo d) požádat příslušný útvar policie o jejich předání k úřednímu zničení. (2) Jestliže vlastník zbraně kategorie A, A-I, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní ani po opakované výzvě příslušného útvaru policie nenaloží se zbraní nebo střelivem v souladu s odstavcem 1, rozhodne příslušný útvar policie o tom, že je nabídne prostřednictvím podnikatele v oboru zbraní a střelivapodnikatele v oboru zbraní a střeliva k prodeji. (3) Rozhodne-li příslušný útvar policie o prodeji zbraně kategorie A, A-I, B anebo C nebo střeliva do této zbraně za cenu obvyklou, zpracování znaleckého posudku pro určení ceny se nevyžaduje. Výtěžek získaný prodejem náleží, po odečtení nákladů prodeje a skladování, jejich původnímu vlastníku. (4) Pokud se nepodaří uskutečnit prodej zbraně kategorie A, A-I, B nebo C nebo střeliva do těchto zbraní podle odstavce 2 nejpozději do 2 let od opakované písemné výzvy příslušného útvaru policie, bude zničena. (5) Zanikne-li právnická osoba nebo fyzická osoba - podnikatel, která byla držitelem zbrojní licence nebo zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraní nebo střeliva, plní podle povahy věci povinnosti stanovené v odstavci 1 ten, kdo nakládá s majetkem zaniklé právnické osoby nebo fyzické osoby - podnikatele. (6) V případě zániku platnosti oprávnění nakládat se zbraní kategorie C-I se odstavce 1 až 4 použijí obdobně. § 65 Úmrtí držitele zbraně nebo střeliva (1) V případě smrti nebo prohlášení za mrtvého osoby, která držela zbraň kategorie A, A-I, B nebo C nebo střelivo do této zbraně, je ten, kdo žil s takovou osobou v době její smrti nebo prohlášení za mrtvého ve společné domácnosti, povinen tuto skutečnost oznámit kterémukoli útvaru policie; to neplatí, pokud mu tato okolnost nebyla známa. O oznámení podle věty první vydá policie potvrzení. (2) Příslušný útvar policie předává příslušnému orgánu, který provádí řízení o dědictví, informace o zemřelém vlastníku zbraně a o jeho zbrani, hlavní části zbraně nebo střelivu. § 66 Dědění zbraně nebo střeliva (1) Fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zbraň kategorie A, A-I, B nebo C nebo střelivo do této zbraně do vlastnictví děděním a není držitelem příslušných oprávnění k jejich držení, je oprávněna do 2 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí soudu o dědictví nabylo právní moci, požádat o vydání zbrojního průkazu, zbrojní licence, popřípadě o udělení výjimky, vydání povolení nebo zbrojního průvodního listu pro vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva. V případě, že tak neučiní nebo dojde k zamítnutí žádosti, je povinna postupovat podle § 64. (2) Nabude-li vlastnictví ke zbrani uvedené v odstavci 1 děděním fyzická osoba, která má zákonného zástupce, platí pro tohoto zástupce odstavec 1 obdobně. § 66a Úmrtí provozovatele střelnice V případě smrti nebo prohlášení za mrtvého provozovatele střelnice se postupuje obdobně podle § 65 a 66 tohoto zákona a § 13 zákona o živnostenském podnikání. Osoba, která hodlá pokračovat v provozování střelnice, je povinna požádat o vydání povolení podle § 52 do 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí soudu o dědictví nabylo právní moci. § 67 Oznámení o propadnutí nebo zabrání zbraně, hlavní části zbraně nebo střeliva Orgán, který v trestním řízenítrestním řízení nebo v řízení o přestupku rozhodl o propadnutí nebo zabrání zbraně, hlavní části zbraně nebo střeliva, zašle opis tohoto rozhodnutí opatřený doložkou právní moci příslušnému útvaru policie. § 68 Nálezy dokladů nebo zbraní (1) Každý, kdo nalezne zbrojní průkaz, průkaz zkušebního komisaře, zbrojní licenci, zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, povolení k vývozu podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, evropský zbrojní pas nebo průkaz zbraně, je povinen odevzdat neprodleně tyto doklady příslušníkovi policie nebo kterémukoliv útvaru policie nebo obecnímu úřadu, který je předá nejbližšímu útvaru policie. O převzetí dokladů vydá ten, kdo je převzal, potvrzení. (2) Každý, kdo nalezne zbraň, je povinen neprodleně oznámit nález nejbližšímu příslušníkovi policie nebo útvaru policie nebo obecnímu úřadu, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policie. O oznámení vydá ten, kdo jej přijal, potvrzení. (3) Útvar policie, jemuž byl podle odstavce 2 oznámen nález zbraně, uloží nalezenou zbraň a zabezpečí úschovu po dobu 6 měsíců od uložení. Nepřihlásí-li se vlastník v této lhůtě, připadají nalezené zbraně do vlastnictví státu. (4) Zbraň, kterou její vlastník opustil34), připadá do vlastnictví státu. § 69 Nakládání s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami a přebíjení nábojů (1) Černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky pro účely přebíjení nábojů nebo použití ve zbrani je oprávněna nabývat do vlastnictví a držet fyzická osoba starší 18 let, jejíž svéprávnost nebyla omezena, nebo právnická osoba. Osoba uvedená ve větě první je oprávněna nabývat do vlastnictví, přechovávat a nosit nejvýše celkem 3 kilogramy černého loveckého prachu a bezdýmného prachu a 10 000 zápalek. Zákon upravující nakládání s výbušninami29) se na nakládání s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami nejvýše v množství uvedeném ve větě druhé nepoužije. (2) Podnikatel v oboru zbraní a střelivaPodnikatel v oboru zbraní a střeliva může za účelem prodeje přechovávat černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky nejvýše v množství, které s ohledem na způsob skladování stanoví prováděcí právní předpis. (3) Každý musí dbát zvýšené opatrnosti při zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, přitom nesmí ohrozit život, zdraví a majetek jiných osob. (4) Každý, kdo nabývá do vlastnictví nebo drží černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky, je musí zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a musí zajistit podmínky pro skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami. Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na zabezpečení a podmínky pro skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami a stanoví prostory, ve kterých černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky skladovány být nesmí. (5) Přebíjet náboje nebo nabývat do vlastnictví jednotlivé díly nábojů pro účely přebíjení nábojů nebo použití ve zbrani kategorie A, A-I, B nebo C smí pouze držitel zbrojního průkazu, který je oprávněn nabývat do vlastnictví náboje pro zbraň kategorie A, A-I, B nebo C, nebo držitel zbrojní licence. Přebíjet náboje nebo nabývat do vlastnictví jednotlivé díly nábojů pro účely přebíjení nábojů nebo použití ve zbrani kategorie C-I nebo D smí osoba starší 18 let, jejíž svéprávnost nebyla omezena, nebo právnická osoba. Přebíjet náboje je osoba podle věty první a druhé oprávněna jen pro vlastní potřebu, přitom musí dodržovat technologické postupy, které udávají výrobci jednotlivých dílů nábojů; to neplatí pro držitele zbrojní licence skupiny A a B. HLAVA III MUNICE A PYROTECHNICKÝ PRŮZKUM Díl 1 Obecná ustanovení o munici § 70 (1) Nestanoví-li tato hlava jinak, použijí se pro nakládání s municí ustanovení tohoto zákona o nakládání se zakázaným střelivem. (2) Munice znehodnocená postupem podle prováděcího právního předpisu, řez munice provedený postupem podle prováděcího právního předpisu a makety munice se považují za zbraně kategorie D. § 70a (1) Municí je úplně i neúplně zkompletovaný výrobek obsahující výbušninu nebo nukleární, biologický nebo chemický materiál, speciálně konstruovaný pro použití ozbrojenými silami a bezpečnostními sbory. Druhy a skupiny munice jsou vymezeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Munice, jejíž použití, vývoj, výroba, skladování, převod nebo hromadění je zakázáno mezinárodní smlouvou35), která je součástí právního řádu, je zakázanou municí. Zakázanou munici a její součásti lze nabývat do vlastnictví a držet, pouze stanoví-li tak zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. (3) V pochybnostech, zda je výrobek určitého typu municí, rozhoduje ministerstvo na žádost držitele obecné muniční licence nebo z moci úřední na základě vyjádření Ministerstva obrany, Českého báňského úřadu, Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva a policie. V pochybnostech, zda se výrobek určitého typu považuje za zakázanou munici podle odstavce 2, rozhoduje na žádost držitele obecné muniční licence nebo z moci úřední ústřední správní úřad, který podle zvláštního zákona vykonává státní správu nebo kontrolu na úseku zakázané munice podle příslušné mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. Informace o rozhodnutí podle věty první a druhé se zveřejní na internetových stránkách ústředního správního úřadu, který rozhodnutí vydal. (4) Na klasifikaci munice z hlediska nebezpečnosti a snášenlivosti se použije obdobně klasifikace podle Přílohy A Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Díl 2 Muniční průkaz § 70b (1) Muniční průkaz je veřejná listinaveřejná listina, která fyzickou osobu v rozsahu podle druhu muničního průkazu opravňuje k provádění činností při nakládání s municí a k provádění pyrotechnického průzkumu, a to pouze v rámci pracovního, členského nebo obdobného poměru k držiteli muniční licence. Doba platnosti muničního průkazu je 10 let. (2) Muniční průkaz se rozlišuje podle rozsahu oprávnění na a) základní muniční průkaz, b) vyšší muniční průkaz a c) průkaz pro provádění pyrotechnického průzkumu. (3) Držitel základního muničního průkazu je za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem29) při nakládání s municí oprávněn zajišťovat manipulaci s municí a provádět činnosti při skladování munice. (4) Držitel vyššího muničního průkazu je oprávněn a) provádět činnosti při nakládání s municí jako držitel základního muničního průkazu, b) odpalovat a střílet munici a c) vykonávat činnost muničáře; muničářem je fyzická osoba, která je k držiteli obecné muniční licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru a ve stanoveném rozsahu zabezpečuje plnění povinností při nakládání s municí. (5) Držitel průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu je za podmínek stanovených tímto zákonem oprávněn a) provádět činnosti při nakládání s municí jako držitel vyššího muničního průkazu a b) provádět pyrotechnický průzkum. § 70c Řízení ve věcech muničního průkazu Nestanoví-li tato hlava jinak, použijí se na řízení ve věcech muničního průkazu ustanovení o řízení ve věcech zbrojního průkazu skupiny D obdobně. § 70d Vydání muničního průkazu (1) Muniční průkaz vydává příslušný útvar policie na základě žádosti podané fyzickou osobou na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Obsahem žádosti o vydání muničního průkazu musí být a) osobní údajeosobní údaje žadatele a b) uvedení druhu muničního průkazu, o jehož vydání žadatel žádá. (2) Příslušný útvar policie vydá muniční průkaz fyzické osobě, která splňuje podmínky pro vydání zbrojního průkazu skupiny D, nestanoví-li tato hlava jinak. (3) Podmínkou pro získání základního muničního průkazu není odborná způsobilost žadatele. (4) Podmínkou pro získání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu je odborná způsobilost žadatele podle § 70f. Žadatel o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu je k žádosti o vydání muničního průkazu povinen připojit také osvědčení o odborné způsobilosti, které nesmí být starší než 1 rok. (5) Podmínkou pro získání vyššího muničního průkazu není odborná způsobilost podle § 70f v případě žadatele, který doloží, že je držitelem platného oprávnění pyrotechnika podle zvláštního právního předpisu36). (6) V případě vydání a) vyššího muničního průkazu držiteli základního muničního průkazu vydá příslušný útvar policie vyšší muniční průkaz výměnou za základní muniční průkaz, b) průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu držiteli základního muničního průkazu nebo vyššího muničního průkazu vydá příslušný útvar policie muniční průkaz pro provádění pyrotechnického průzkumu výměnou za základní muniční průkaz nebo vyšší muniční průkaz, s dobou platnosti původního muničního průkazu. (7) O vydání muničního průkazu lze opětovně požádat po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odnětí. § 70e (1) Ustanovení § 20 a 20a o posuzování zdravotní způsobilosti a postupu v případě zjištění změny zdravotního stavu žadatele o vydání zbrojního průkazu nebo držitele zbrojního průkazu se obdobně použijí na posuzování zdravotní způsobilosti a postup v případě zjištění změny zdravotního stavu žadatele o vydání muničního průkazu a držitele muničního průkazu. (2) Příslušný útvar policie rozhodne o odnětí muničního průkazu z důvodů uvedených v § 27 odst. 1 nebo jestliže držitel muničního průkazu vážným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost nebo zákaz stanovené v § 70h. § 70f Odborná způsobilost žadatele o vydání vyššího muničního průkazu a žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu (1) Žadatel o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu prokazuje odbornou způsobilost před komisí jmenovanou ministrem vnitra složenou ze zástupců navržených ministerstvem, policií, Ministerstvem obrany, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českým báňským úřadem. (2) Zkouška odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu zahrnuje písemný test a ústní pohovor. Žadatel při zkoušce osvědčuje znalost a) tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, b) dalších právních předpisů upravujících nakládání s municí, c) právních předpisů upravujících nakládání s výbušninami, d) nauky o munici, střelivu a výbušninách a e) zdravotnického minima. (3) Zkouška odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu se skládá z teoretické části, která zahrnuje písemný test a ústní pohovor a při které žadatel osvědčuje znalosti v rozsahu podle odstavce 2, a z praktické části, v níž se posuzují teoretické znalosti žadatele vztahující se k prakticky předváděným činnostem a která zahrnuje a) identifikaci a stanovení možné míry nebezpečnosti munice, střeliva a výbušniny a jejich detekci, b) zajišťování místa nálezu munice, střeliva a výbušniny, c) bezpečnou manipulaci s municí, střelivem a výbušninou a d) likvidaci munice, střeliva a výbušnin. (4) Ke zkoušce odborné způsobilosti se žadatel o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu přihlašuje na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Přihláška se podává ministerstvu, které podané přihlášky eviduje podle data doručení a žadateli oznámí termín a místo konání zkoušky. Termín a místo konání zkoušky musí být žadateli oznámeny nejpozději 10 dnů přede dnem konání zkoušky. Nedostaví-li se žadatel k vykonání zkoušky bez náležité omluvy, ministerstvo jeho přihlášku odloží; o odložení provede pouze záznam do spisu. (5) Žadateli, který u zkoušky odborné způsobilosti uspěl, vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo osvědčení o odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu. Pokud žadatel při zkoušce odborné způsobilosti neuspěl nebo se bez náležité omluvy ke zkoušce nedostavil, může se ke zkoušce znovu přihlásit za podmínek uvedených v odstavci 4, nejdříve však po uplynutí 3 měsíců ode dne neúspěšného vykonání zkoušky. (6) Náklady spojené s provedením zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu hradí žadatel; může je hradit i držitel muniční licence. (7) Obsahovou náplň teoretické a praktické části zkoušky, způsob provedení a celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu a zkušební řád stanoví prováděcí právní předpis. § 70g Další požadavky na bezúhonnost a spolehlivost žadatele o muniční průkaz (1) Za bezúhonného podle tohoto zákona se v případě žádosti o vydání muničního průkazu nepovažuje také ten, kdo byl pravomocně uznán vinným trestným činemtrestným činem porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití, porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití, zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně vývozu zboží a technologií dvojího užití, provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence, porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem, zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem, nedovoleného ozbrojování, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků, nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky a nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu, jestliže ode dne nabytí právní moci rozsudku nebo ukončení výkonu trestu odnětí svobody v případě, že byl uložen, neuplynulo alespoň 10 let, není-li podle § 22 třeba, aby ode dne nabytí právní moci rozsudku nebo ukončení výkonu trestu odnětí svobody v případě, že byl uložen, uplynula delší doba. (2) Za spolehlivého podle tohoto zákona se v případě žádosti o vydání muničního průkazu nepovažuje také ten, kdo pro vnitřní pořádek a bezpečnost představuje vážné nebezpečí svým jednáním, za které byl v posledních 5 letech pravomocně uznán vinným ze spáchání více než jednoho přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona nebo na úseku používání výbušnin. (3) Při posouzení dodatečných podmínek bezúhonnosti a spolehlivosti žadatele o vydání muničního průkazu podle odstavců 1 a 2 se použije § 22 odst. 2 a 3 a § 23 odst. 2 obdobně. § 70h Povinnosti držitele muničního průkazu (1) Držitel muničního průkazu je povinen a) dbát zvýšené opatrnosti při manipulaci s municí, přitom nesmí ohrozit život, zdraví a majetek jiných osob, b) zabezpečit svůj muniční průkaz proti zneužití, ztrátě nebo odcizení, c) na výzvu policie předložit muniční průkaz, d) neprodleně oznámit policii ztrátu nebo odcizení muničního průkazu, e) provést u příslušného útvaru policie výměnu muničního průkazu za nový a zároveň odevzdat původní doklad do 10 pracovních dnů ode dne, kdy došlo ke změně jména nebo příjmení jeho držitele, f) mít u sebe při provádění činnosti při nakládání s municí a při provádění pyrotechnického průzkumu muniční průkaz, g) podrobit se na výzvu příslušníka policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není při provádění činnosti při nakládání s municí nebo při provádění pyrotechnického průzkumu ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, h) podrobit se lékařské prohlídce u posuzujícího lékaře ve lhůtě 2 měsíců přede dnem uplynutí 60 měsíců ode dne vydání muničního průkazu a odevzdat příslušnému útvaru policie posudek o zdravotní způsobilosti nejpozději ke dni uplynutí 60 měsíců ode dne vydání muničního průkazu; den uplynutí 60 měsíců ode dne vydání muničního průkazu se vyznačuje v muničním průkazu a i) dostavit se na základě výzvy příslušného útvaru policie k posuzujícímu lékaři, podrobit se lékařské prohlídce a bez zbytečného odkladu předložit příslušnému útvaru policie nový posudek o zdravotní způsobilosti; ustanovení § 20a odst. 3 se použije obdobně. (2) Držitel vyššího muničního průkazu a držitel průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu je při zabezpečování činnosti muničáře dále povinen a) umožnit manipulaci s municí pouze fyzické osobě uvedené v § 70m odst. 2 písm. b), b) dohlížet na manipulaci s municí prováděnou držitelem muničního průkazu, který pro držitele obecné muniční licence nezajišťuje plnění povinností muničáře, c) neprodleně oznámit policii ztrátu nebo odcizení munice nebo výbušniny, d) neprodleně oznámit policii zjištění rizikového technického stavu munice, e) zabezpečit obecnou muniční licenci a další doklady vydané podle tohoto zákona nebo vztahující se k munici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení, f) zabezpečit munici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a zajistit bezpečnost muničního skladiště a g) zajistit dodržování pravidel pro manipulaci, skladování munice, jakož i pro provádění jiné činnosti při nakládání s municí stanovených vnitřním předpisem držitele obecné muniční licence a provozním řádem střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. (3) Držitel muničního průkazu nesmí provádět činnost při nakládání s municí, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, užitím jiné návykové látky nebo léků anebo v důsledku nemoci nebo úrazu. (4) Držitel průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu je při provádění pyrotechnického průzkumu dále povinen a) vyzvat k zastavení zemních prací v případě bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku nalezenou municí, střelivem nebo výbušninou, b) označit místo nálezu munice, střeliva nebo výbušniny, c) zajistit místo nálezu munice, střeliva nebo výbušniny před nepovolanými osobami, d) upozornit osoby zdržující se na místě nálezu munice, střeliva nebo výbušniny nebo v jeho blízkém okolí na možné hrozící nebezpečí a vyzvat je k opuštění nebezpečného prostoru, e) neprodleně ohlásit policii nález munice, střeliva nebo výbušniny, f) dodržovat podmínky pro zacházení s municí, střelivem nebo výbušninou, g) zabezpečit nalezenou munici, střelivo nebo výbušninu před zneužitím, ztrátou nebo odcizením a h) bez zbytečného odkladu zapisovat nálezy munice, střeliva nebo výbušniny do evidenční knihy o nálezech munice, střeliva a výbušnin (dále jen „kniha nálezů“). (5) Držitel průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu při provádění pyrotechnického průzkumu dále nesmí a) manipulovat s municí, střelivem nebo výbušninou v rozporu s tímto zákonem a b) zneškodňovat nebo likvidovat munici, střelivo nebo výbušninu. Díl 3 Muniční licence § 70i (1) Muniční licence je veřejná listinaveřejná listina, která právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu v rozsahu podle druhu muniční licence opravňuje k nakládání s municí nebo k zajišťování provádění pyrotechnického průzkumu. (2) Nabývat do vlastnictví, držet, přechovávat, skladovat munici a jinak nakládat s municí je oprávněn pouze držitel obecné muniční licence. (3) Provádění pyrotechnického průzkumu je oprávněn zajišťovat pouze držitel muniční licence pro provádění pyrotechnického průzkumu. § 70j Vydání muniční licence (1) Muniční licenci vydává příslušný útvar policie na základě žádosti podané podnikající fyzickou osobou nebo právnickou osobou na předepsaném tiskopise, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Obsahem žádosti musí být a) osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu, b) údaj, zda žadatel žádá o vydání obecné muniční licence nebo muniční licence pro provádění pyrotechnického průzkumu, c) způsob a účel nakládání s municí, pro které podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba žádá o vydání obecné muniční licence, a d) osobní údajeosobní údaje odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby nebo osobní údajeosobní údaje odpovědného zástupce podnikající fyzické osoby, pokud byl ustanoven. (2) Žadatel o vydání obecné muniční licence v žádosti o vydání muniční licence dále uvede a) osobní údajeosobní údaje osoby, která je pro něj v rámci svého pracovního zařazení oprávněna zabezpečovat činnost muničáře při manipulaci, skladování a jiném nakládání s municí, včetně čísla jejího muničního průkazu, b) adresu každé provozovny, právní důvod užívání provozovny a způsob jejího zabezpečení a c) údaj o tom, zda se na kteroukoliv provozovnu žadatele vzhledem k množství skladované, umisťované, zpracovávané nebo jakkoliv jinak používané munice nebo výbušnin vztahuje nebo bude vztahovat zákon o prevenci závažných havárií37), současně uvede údaj o zařazení objektu do příslušné skupiny nebo nezařazení podle zákona o prevenci závažných havárií. (3) Příslušný útvar policie vydá muniční licenci podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě se sídlem na území České republiky, která a) je držitelem živnostenského oprávnění v oboru 1. nakládání s municí, žádá-li o vydání obecné muniční licence, nebo 2. pyrotechnického průzkumu, žádá-li o vydání licence pro provádění pyrotechnického průzkumu; příslušný útvar policie si za účelem ověření této skutečnosti opatří výpis z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku, nebo b) prokáže, že je oprávněna k zajišťování vzdělávání na školách v oboru, ve kterém je nutné nakládat s municí; v takovém případě je žadatel povinen k žádosti připojit ověřenou kopii dokladu o povolení této činnosti. (4) K žádosti o vydání muniční licence je žadatel povinen připojit a) listinu prokazující oprávnění užívat provozovnu pro účely nakládání s municí, jde-li o žádost o vydání obecné muniční licence, b) návrh vnitřního předpisu podle § 70m odst. 2 písm. c) a c) doklad o povolení vzdělávání na školách v oboru, ve kterém je nutné nakládat s municí, je-li důvodem žádosti o muniční licenci taková činnost. (5) Příslušný útvar policie žádost o vydání muniční licence zamítne, jestliže a) podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 3, b) právnická osoba není bezúhonná, byla-li odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, nebo trestný čintrestný čin uvedený v § 70g odst. 1; v případě trestného činutrestného činu uvedeného v § 70g odst. 1 se nepřihlíží k zahlazení odsouzení ani k jiným případům, v nichž nastává účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, jestliže ode dne nabytí právní moci rozsudku neuplynulo alespoň 10 let, c) podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce, je-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby nesplňují podmínky bezúhonnosti a spolehlivosti pro vydání muničního průkazu, nebo d) podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce, je-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby v posledních 5 letech vykonával funkci odpovědného zástupce držitele zbrojní licence nebo držitele muniční licence, jemuž byla zbrojní licence nebo muniční licence odňata z důvodu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) nebo v § 36 odst. 2, nebo byl členem statutárního orgánu takového držitele zbrojní licence nebo držitele muniční licence. (6) Příslušný útvar policie požádá za účelem posouzení bezúhonnosti osob uvedených v odstavci 5 o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů12). Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Příslušný útvar policie je oprávněn vyžádat si za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby nebo jejího odpovědného zástupce nebo odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (7) Příslušný útvar policie přeruší řízení o vydání muniční licence, je-li zahájeno trestní stíhání osoby pro trestný čintrestný čin, jehož spáchání vylučuje bezúhonnost právnické osoby podle odstavce 5 písm. b) nebo fyzické osoby podle odstavce 5 písm. c). (8) Adresa provozovny se uvede v obecné muniční licenci. Příslušný útvar policie zašle bez zbytečného odkladu kopii obecné muniční licence nebo nové obecné muniční licence živnostenskému úřadu příslušnému podle sídla držitele muniční licence. Živnostenský úřad zapíše do živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku pouze provozovnu uvedenou v obecné muniční licenci. § 70k Prověřování bezúhonnosti a spolehlivosti Příslušný útvar policie prověří bezúhonnost a spolehlivost osob uvedených v § 70j odst. 5 alespoň jednou během 5 let od vydání muniční licence a následně vždy alespoň během každých 5 let nebo při změně v těchto osobách. § 70l Řízení ve věcech muniční licence (1) Na odnětí muniční licence a zánik platnosti muniční licence se obdobně použijí ustanovení o odnětí zbrojní licence a zániku platnosti zbrojní licence, nestanoví-li tato hlava jinak. (2) Příslušný útvar policie rozhodne o odnětí muniční licence také tehdy, jestliže držitel muniční licence přestal splňovat některou z podmínek pro vydání muniční licence uvedených v § 70j odst. 3 nebo nastala některá ze skutečností odůvodňující zamítnutí žádosti o vydání muniční licence podle § 70j odst. 5. (3) O vydání muniční licence lze opětovně požádat po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odnětí. § 70m Povinnosti držitele muniční licence (1) Držitel muniční licence je povinen a) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení muniční licence, b) na výzvu policie předložit muniční licenci, včetně příslušných dokladů vztahujících se k munici, c) požádat příslušný útvar policie o vydání nové muniční licence, jestliže došlo ke změně názvu nebo sídla právnické osoby nebo jména, příjmení nebo místa pobytu podnikající fyzické osoby; žádost musí být podána do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a původní doklad musí být připojen, a d) oznámit příslušnému útvaru policie změnu odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby a jejich osobní údajeosobní údaje nebo změnu odpovědného zástupce fyzické osoby, pokud byl ustanoven, nebo pokud bude ustanoven nový odpovědný zástupce, a jeho osobní údajeosobní údaje; oznámení musí podat do 10 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala. (2) Držitel obecné muniční licence je dále povinen a) ustanovit muničáře, a to pro každou provozovnu, zajistit přítomnost muničáře v provozovně vždy, dochází-li zde k manipulaci s municí, a ustanovit muničáře do 30 dnů od ukončení činnosti stávajícího muničáře a oznámit tuto změnu do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie, b) zajistit, aby činnosti při nakládání s municí prováděla pouze fyzická osoba, která je k němu v pracovním, členském nebo obdobném poměru a je držitelem příslušného muničního průkazu; tuto povinnost nemá držitel obecné muniční licence u fyzické osoby, 1. na jejíž činnost dohlíží držitel muničního průkazu, který je k držiteli obecné muniční licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, 2. která manipuluje s komponenty munice neobsahujícími žádné aktivní muniční náplně, 3. která je k držiteli obecné muniční licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, 4. která provádí činnost vymezenou ve vnitřním předpisu držitele obecné muniční licence a 5. která je prokazatelně poučena o způsobu bezpečné manipulace s municí, c) vydat vnitřní předpis a zaslat jej a každou jeho změnu do 10 pracovních dní ode dne jejich vydání příslušnému útvaru policie; ve vnitřním předpisu držitel muniční licence stanoví 1. pravidla pro bezpečnou manipulaci, skladování a jiné nakládání s municí, 2. způsob evidence munice a 3. dokumentaci muničního skladiště podle § 70r odst. 5, d) zajistit podmínky pro zabezpečení munice proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a podmínky pro zajištění bezpečnosti muničního skladištězajištění bezpečnosti muničního skladiště a splňovat stavební a technické požadavky na muniční skladiště a požadavky na způsob uložení munice podle § 70r, e) při zjištění špatného technického stavu munice učinit nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku a učiněná opatření neprodleně oznámit policii, f) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení munice, g) na výzvu Ministerstvu obrany nebo zahraničnímu inspekčnímu týmu v doprovodu zaměstnance Ministerstva obrany předložit na určeném místě zakázanou munici, na kterou se vztahuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, včetně příslušných dokladů, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro jejich předložení, h) na výzvu policie předložit na určeném místě munici včetně příslušných dokladů, v případech hodných zvláštního zřetele lze dohodnout místo pro jejich předložení, i) požádat příslušný útvar policie o vydání nové muniční licence, pokud má dojít ke změně místa provozovny; žádost musí být podána nejméně 1 měsíc přede dnem, kdy má ke změně dojít, příslušný útvar policie vydá novou muniční licenci výměnou za doklad původní, j) zapisovat do evidenční knihy munice v centrálním registru zbraní údaje o druhu, typu a výrobním provedení munice, původu munice, datu výroby a datu expirace munice, množství zalaborované výbušniny a třídě nebezpečnosti a třídě snášenlivosti munice (dále jen „údaje o munici“), k) zajistit u držitelů muničního průkazu, kteří v rámci jeho činnosti manipulují, zajišťují uskladnění nebo jinak nakládají s municí, nejméně jednou ročně školení bezpečnosti při nakládání s municí; o provedených školeních je držitel obecné muniční licence povinen vést evidenci, l) umožnit příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti obecné muniční licence převzetí munice do úschovy nebo její zajištění v místě dosavadního uložení, m) před delaborací, znehodnocováním nebo ničením munice nebo výrobou řezů munice zpracovat dokumentaci technologického postupu, při delaboraci, znehodnocování nebo ničení munice nebo výrobě řezů munice technologický postup uvedený v dokumentaci dodržovat a tuto dokumentaci uchovávat alespoň po dobu 10 let od posledního provedení delaborace, znehodnocení nebo ničení munice příslušného typu nebo výrobě řezů munice příslušného typu, n) označit znehodnocenou munici kontrolní znehodnocovací značkou přidělenou za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, přičemž musí zůstat zachováno původní značení munice, o) vydat vlastníku munice potvrzení o delaboraci, znehodnocení nebo zničení munice nebo o provedení řezu munice a p) ohlásit do 10 pracovních dnů Policejnímu prezidiu změnu v zařazení objektu do příslušné skupiny nebo jeho vyřazení podle zákona o prevenci závažných havárií. (3) Držitel licence pro provádění pyrotechnického průzkumu je dále povinen a) zpracovat před zahájením pyrotechnického průzkumu technologický postup prací při vyhledávání a manipulaci s municí, střelivem a výbušninami a předat jej příslušnému útvaru policie ke schválení, b) zajistit, aby nalezení munice, střeliva nebo výbušniny v rámci pyrotechnického průzkumu, jehož provádění zajišťuje, bylo neprodleně nahlášeno policii, c) kontrolovat, zda je nalezení munice, střeliva nebo výbušniny v rámci jím prováděného pyrotechnického průzkumu, jehož provádění zajišťuje, nahlášeno policii a zda nalezená munice, střelivo nebo výbušnina není používána k jiným účelům, než je uvedeno v licenci pro provádění pyrotechnického průzkumu, a zda s ní není nakládáno způsobem neodpovídajícím bezpečnému provádění pyrotechnického průzkumu, d) zajistit provádění pyrotechnického průzkumu pouze prostřednictvím fyzické osoby, která je k němu v pracovním, členském nebo obdobném poměru a je držitelem muničního průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu, e) vést a po dobu 5 let uchovávat dokumentaci obsahující přehled o nálezech munice, střeliva a výbušnin, která zahrnuje zejména knihu nálezů, závěrečnou zprávu o provedeném pyrotechnickém průzkumu a průběžnou zprávu o provedeném pyrotechnickém průzkumu, f) při nálezu munice, střeliva nebo výbušniny učinit nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku a g) bez zbytečného odkladu po provedení pyrotechnického průzkumu zpracovat o jeho výsledku závěrečnou zprávu a předložit ji neprodleně příslušnému útvaru policie; na žádost stavebníka provede záznam o provedeném pyrotechnickém průzkumu do stavebního deníku nebo zpracuje průběžnou zprávu o provedeném pyrotechnickém průzkumu. (4) Držitel obecné muniční licence nesmí převést vlastnictví k munici na osobu, která k nabytí vlastnictví k munici není oprávněna. To neplatí, jde-li o technické zpracování delaborované munice osobou oprávněnou v rámci své podnikatelské činnosti takové zpracování provádět. (5) Pokud držitel muniční licence provádí činnost samostatně, musí být držitelem muničního průkazu příslušného druhu. Přitom držitel obecné muniční licence neplní povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. a), b) a k), je však povinen zabezpečovat činnost muničáře podle § 70h odst. 2 písm. c) až g). (6) V době, kdy muničář nemůže vykonávat svou funkci, zabezpečuje jeho činnost odpovědný zástupce fyzické osoby, byl-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby. (7) Minimální technické požadavky na delaboraci, znehodnocování nebo ničení munice nebo výrobu řezů munice, minimální obsah dokumentace technologického postupu a podrobnosti o vedení knihy nálezů stanoví prováděcí právní předpis. Díl 4 Některá ustanovení o nakládání s municí § 70n Přeprava munice (1) Munici může držitel obecné muniční licence nebo podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky přepravovat za účelem vývozu z území České republiky, dovozu na toto území nebo tranzitu přes toto území pouze na základě povolení; tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů9). (2) V případě vývozu z území České republiky, dovozu na toto území nebo tranzitu přes toto území se pro žádost o povolení, posouzení této žádosti, vydání povolení, vydání dlouhodobého povolení, hlášení přepravy, hlášení změn v přepravě, sledování přepravy a oprávnění policie v souvislosti s přepravou munice použije § 50 obdobně; stanoví-li § 50 minimální množství přepravovaných zbraní nebo střeliva, pro které je třeba splnit povinnost, platí, že takovou povinnost je třeba splnit při přepravě jakéhokoli množství munice. (3) Přepravovat jakékoliv množství munice po území České republiky může držitel obecné muniční licence, který provedl hlášení přepravy. Pro hlášení přepravy podle věty první, hlášení změn v přepravě, sledování přepravy a oprávnění policie v souvislosti s přepravou munice po území České republiky se použije § 50a obdobně. (4) Jedná-li se o silniční přepravu, musí být každý dopravní prostředek určený k přepravě munice vybaven zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu. Po celou dobu přepravy musí být zařízení přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno. (5) Držitel obecné muniční licence nebo podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky je v průběhu přepravy povinen zabezpečit munici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. Požadavky na zabezpečení munice v průběhu přepravy stanoví prováděcí právní předpis; tím nejsou dotčeny právní předpisy upravující přepravu munice jako nebezpečného nákladu18). (6) Prováděcí právní předpis stanoví vzor a) žádosti o povolení přepravy munice, b) hlášení přepravy munice držitelem obecné muniční licence nebo podnikatelem se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky a c) hlášení přepravy munice po území České republiky držitelem obecné muniční licence. § 70o Odpalování, střelba a ničení munice (1) Odpalovat nebo střílet munici je dovoleno na střelnici pro munici nebo v k tomu určeném zvláštním zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. Ničit munici výbuchem nebo spalováním je dovoleno v trhací jámě pro ničení munice nebo v k tomu určeném zvláštním zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. (2) Provozovat střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice nebo zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice může držitel obecné muniční licence pouze na základě povolení. (3) Pro žádost o povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení, pozastavení provozu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a zrušení povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice se obdobně použijí ustanovení upravující žádost o povolení k provozování střelnice, povolení k provozování střelnice, pozastavení provozování střelnice a zrušení povolení k provozování střelnice. (4) K žádosti o povolení provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice držitel obecné muniční licence přiloží provozní řád střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. (5) Příslušný útvar policie si před vydáním povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice vyžádá vyjádření obvodního báňského úřadu. Obvodní báňský úřad se vyjádří k žádosti z hlediska bezpečnosti provozu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. (6) Příslušný útvar policie vydá povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, je-li zajištěn bezpečný provoz střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a pokud střelnice pro munici, trhací jáma pro ničení munice nebo zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice splňuje minimální technické požadavky podle tohoto zákona. (7) Držitel obecné muniční licence jako provozovatel střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice je povinen a) oznámit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie, který vydal povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, 1. změnu provozního řádu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, 2. změny, které mohou mít vliv na bezpečnost provozu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, nebo 3. ukončení provozování nebo zrušení střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, b) zajistit při odpalování, provádění střelby nebo ničení munice přítomnost muničáře a c) zajistit dostupnost lékárničky první pomoci, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis. (8) Minimální technické požadavky na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a povinné náležitosti provozního řádu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice stanoví prováděcí právní předpis. § 70p Zadržení a zajištění munice nebo dokladu (1) Příslušník policie je oprávněn zadržet munici, doklady vztahující se k munici, muniční průkaz, muniční licenci, povolení k přepravě munice nebo hlášení přepravy munice nebo výbušninu nalezenou při pyrotechnickém průzkumu, aby jejich držiteli zabránil v jednání, kterým porušuje povinnost nebo nedodržuje zákaz stanovený tímto zákonem. O převzetí zadržené munice nebo dokladu vydá příslušník policie jejich dosavadnímu držiteli na místě potvrzení. Příslušník policie je oprávněn zadržet munici, doklady vztahující se k munici, muniční průkaz, muniční licenci, povolení k přepravě munice nebo hlášení přepravy munice také tehdy, pokud je dán důvod pro zajištění podle odstavce 2 a existuje důvodné podezření, že další nakládání s municí jejím držitelem může představovat ohrožení jeho života, zdraví nebo majetku anebo života, zdraví nebo majetku jiných osob. (2) Příslušný útvar policie může rozhodnout o zajištění munice, dokladů vztahujících se k munici, muničního průkazu, muniční licence, povolení k přepravě munice nebo hlášení přepravy munice, jestliže a) proti držiteli obecné muniční licence bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čintrestný čin, jehož spáchání vylučuje bezúhonnost držitele muniční licence, b) proti držiteli obecné muniční licence bylo zahájeno správní řízení pro přestupek uvedený v § 76f, nebo c) byly zadrženy a ve věci má být vedeno řízení podle tohoto nebo zvláštního zákona; pokud není do 1 měsíce od jejich zadržení zahájeno řízení podle tohoto zákona nebo věc není postoupena orgánu oprávněnému vést řízení podle zvláštního zákona, příslušný útvar postupuje podle odstavce 7. (3) Účastníkem řízení o zajištění je osoba, která přechovává věci podle odstavce 2, a dále jejich vlastník nebo osoba, která je uvedena v dokladu. Osoba, která věci zajištěné podle odstavce 2 přechovává, je povinna tyto věci odevzdat bez zbytečného odkladu do úschovy útvaru policie, který o jejich zajištění rozhodl, nebo sdělit místo jejich uložení a umožnit jejich převzetí policií. Policie o převzetí zajištěných věcí vydá potvrzení. Pokud držitel věcí podle odstavce 2, které byly zajištěny, na výzvu neprodleně neodevzdá nebo nesdělí místo jejich uložení a neumožní jejich převzetí policií, je příslušník policie oprávněn za účelem zajištění věci podle odstavce 2 odebrat, přitom je oprávněn vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li důvodně předpokládat, že se zde tyto věci nalézají. Ustanovení správního řádu o exekuciexekuci na nepeněžitá plnění se nepoužijí. (4) Odvolání proti rozhodnutí o zajištění věcí podle odstavce 2 nemá odkladný účinek. (5) Příslušník policie může v odůvodněných případech zadržet munici v místě jejího dosavadního uložení a současně zabránit přístupu k ní osobě, které byla munice zadržena, nebo jiné neoprávněné osobě, je-li to odůvodněno jejím množstvím, velikostí, povahou nebo stavem. Příslušný útvar policie může v odůvodněných případech rozhodnout o zajištění munice v místě jejího dosavadního uložení. Osoba, u níž je munice zajištěna, je povinna zajištění strpět a nesmí s municí nakládat nebo umožnit takové nakládání jiné osobě. (6) Příslušný útvar policie může tomu, komu byla munice zajištěna, uložit povinnost uhradit náklady na provedení jejího zajištění. (7) Pominou-li důvody, které vedly k zadržení munice nebo dokladu, musí být tyto věci útvarem policie, u něhož jsou v úschově, bez zbytečného odkladu vráceny po předložení vydaného potvrzení tomu, komu byly zadrženy. Pominou-li důvody, které vedly k zajištění munice nebo dokladu, rozhodne příslušný útvar policie bez zbytečného odkladu o vrácení zajištěných věcí tomu, komu byly zajištěny. Pokud není ten, komu byly věci zadrženy nebo zajištěny, totožný s jejich vlastníkem, musí být věci vráceny jejich vlastníkovi. § 70q Odstranění munice (1) Kontrolní orgán podle § 75a rozhodne o odstranění munice, která je ve špatném technickém stavu, a určí k tomu držiteli obecné muniční licence přiměřenou lhůtu. (2) Policie zajistí odstranění munice podle odstavce 1, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek nebo prohlásí-li držitel obecné muniční licence, že v určené lhůtě není schopen odstranění munice zajistit, nebo ji v určené lhůtě neodstraní. (3) Příslušný útvar policie může držiteli munice, která byla odstraněna podle odstavce 2, uložit povinnost uhradit náklady spojené s jejím odstraněním. § 70r Muniční skladiště (1) Držitel obecné muniční licence je povinen munici zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a) uložením v muničním skladišti, kterým je samostatná uzamykatelná stavba, splňující požadavky prováděcího právního předpisu, b) zajištěním ochrany muničního skladiště elektronickým zabezpečovacím zařízením a c) přijetím alespoň jednoho dalšího opatření k zabezpečení muničního skladiště; další opatření může spočívat v zajištění fyzické ostrahy, zajištění vnější ochrany, například ochranou perimetru, nebo v přijetí jiných srovnatelných režimových opatření. (2) Držitel obecné muniční licence je povinen zajistit bezpečnost muničního skladiště. Zajištěním bezpečnosti muničního skladištěZajištěním bezpečnosti muničního skladiště se rozumí přijetí opatření k prevenci rizika vzniku nebo rozšíření požáru nebo výbuchu uložené munice, k minimalizaci jejich následků a splnění dalších požadavků na uložení munice. Způsob zajištění bezpečnosti muničního skladištězajištění bezpečnosti muničního skladiště musí splňovat stavební a technické požadavky na muniční skladiště a požadavky na způsob skladování uložené munice. Způsob zajištění bezpečnosti muničního skladištězajištění bezpečnosti muničního skladiště stanoví s ohledem na klasifikaci munice podle nebezpečnosti a snášenlivosti prováděcí právní předpis. (3) Pokud povaha munice nebo zvláštní provozní potřeba držitele obecné muniční licence neumožňuje zabezpečení munice nebo zajištění bezpečnosti muničního skladištězajištění bezpečnosti muničního skladiště podle odstavců 1 a 2, může příslušný útvar policie na základě písemné žádosti držitele obecné muniční licence rozhodnout o povolení jiného způsobu zabezpečení munice nebo jiného způsobu zajištění bezpečnosti uložené munice. K žádosti podle věty první žadatel přiloží návrh jiného způsobu zabezpečení munice nebo jiného způsobu zajištění bezpečnosti uložené munice, včetně popisu konkrétních technických a organizačních opatření, odůvodnění žádosti a technickou dokumentaci munice; není-li technická dokumentace munice vyhotovena v jazyce českém, slovenském nebo anglickém, přiloží žadatel také překlad technické dokumentace munice do jazyka českého, vyhotovený tlumočníkem zapsaným v seznamu tlumočníků. Pokud se mají v muničním skladišti nacházet také výbušniny, vyžádá si příslušný útvar policie před vydáním rozhodnutí podle věty první vyjádření obvodního báňského úřadu k zabezpečení výbušnin a k bezpečnosti nakládání s výbušninami. (4) Ustanoveními tohoto zákona o zabezpečení munice nejsou dotčeny požadavky zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací38) a zákona upravujícího požární ochranu. Při ukládání munice podle požadavků ochrany utajovaných informacíutajovaných informací musí být také zajištěna bezpečnost muničního skladiště nebo proveden jiný způsob zajištění bezpečnosti uložené munice podle odstavce 3. (5) Držitel obecné muniční licence zpracuje pro každé muniční skladiště, které provozuje, dokumentaci muničního skladiště obsahující popis zabezpečení munice a způsobu zajištění bezpečnosti muničního skladištězajištění bezpečnosti muničního skladiště. Dokumentace muničního skladiště je součástí vnitřního předpisu držitele obecné muniční licence podle § 70m odst. 2 písm. c) a musí být zaslána příslušnému útvaru policie v elektronické podobě nejméně 10 dní před prvním uložením druhu munice, kterého se dokumentace muničního skladiště týká, v muničním skladišti. (6) Příslušný útvar policie předá bez zbytečného odkladu dokumentaci muničního skladiště krajskému úřadu. Díl 5 Pyrotechnický průzkum § 70s Pyrotechnický průzkum představuje soubor odborných činností při a) vyhledávání munice, střeliva nebo výbušnin, jejich identifikaci stanoveným postupem a zajištění, popřípadě jejich vyzvednutí, nebo b) dohledu při zemních pracích, při nichž se očekává nález munice, střeliva nebo výbušnin, a identifikaci nalezené munice, střeliva nebo výbušnin. Díl 6 Nález dokladu, munice, střeliva nebo výbušniny § 70t (1) Každý, kdo nalezne muniční průkaz nebo muniční licenci, je povinen odevzdat neprodleně tento doklad příslušníkovi policie nebo kterémukoliv útvaru policie nebo obecnímu úřadu, který jej předá nejbližšímu útvaru policie. O převzetí dokladu vydá ten, kdo jej převzal, potvrzení. (2) Každý, kdo nalezne munici, střelivo nebo výbušninu, je povinen neprodleně oznámit jejich nález nejbližšímu příslušníkovi policie nebo útvaru policie nebo obecnímu úřadu, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policie. O oznámení vydá ten, kdo jej přijal, potvrzení. (3) Nalezená munice, střelivo nebo výbušnina, jakož i munice, střelivo nebo výbušnina, které jejich vlastník opustil34), připadá do vlastnictví státu. Představuje-li nalezená munice, střelivo nebo výbušnina bezprostřední nebezpečí pro život, zdraví nebo majetek osob, zajistí policie neprodleně jejich zničení. HLAVA IV INFORMAČNÍ SYSTÉMY A STÁTNÍ SPRÁVA Díl 1 Vedení a využívání informačních systémů § 71 Informační systémy o zbraních, střelivu a provozovaných střelnicích (1) Ministerstvo vede informační systém obsahující osobní údajeosobní údaje a čísla průkazů zkušebních komisařů. (2) Policie při plnění úkolů státní správy v oblasti zbraní a střeliva vede informační systémy obsahující údaje o a) vydaných zbrojních průkazech a jejich držitelích, b) vydaných zbrojních licencích a jejich držitelích, c) vydaných průkazech zbraní, d) registrovaných zbraních kategorie A, A-I, B nebo C, zbraních kategorie C-I a osobách nabývajících nebo převádějících vlastnictví anebo držících zbraň kategorie C-I nebo osobách, jimž je taková zbraň přenechána, hlavních částech zbraní a střelivu do těchto zbraní, e) vyvezených nebo provezených zbraních nebo střelivu, f) zbrojních průvodních listech pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, g) jednorázových dokladech o povolení přepravy a povoleních přepravovat zbraně nebo střelivo, h) ztracených nebo odcizených zbraních, zbrojních průkazech, zbrojních licencích, evropských zbrojních pasech, průkazech zbraní a průkazech zkušebních komisařů, i) zajištěných, zadržených, odebraných, odevzdaných, propadlých nebo zabraných zbraních a zbraních určených ke zničení nebo znehodnocení a j) provozovaných střelnicích. (3) Policie při plnění úkolů státní správy na úseku munice vede informační systémy obsahující údaje o a) vydaných muničních průkazech a jejich držitelích, b) vydaných muničních licencích a jejich držitelích, c) munici v držení držitelů muničních licencí, d) vyvezené nebo provezené munici, e) jednorázových dokladech o povolení přepravy a povoleních přepravovat munici, f) ztracené nebo odcizené munici, muničních průkazech a muničních licencích, g) zajištěné, zadržené, odebrané, odevzdané, propadlé nebo zabrané munici, h) střelnicích pro munici, trhacích jámách pro ničení munice a zvláštních zařízeních pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a i) nalezené munici, střelivu nebo výbušninách. (4) Zastupitelský úřad České republiky při plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona vede informační systémy obsahující údaje o vydaných zbrojních průvodních listech a jejich držitelích. (5) Informační systémy vedené podle odstavců 2 a 3 obsahují osobní údajeosobní údaje v rozsahu údajů uváděných na žádosti nebo v rozsahu údajů uváděných na ostatních tiskopisech vyplňovaných podle tohoto zákona nebo údajů získaných v rámci činnosti podle tohoto zákona. (6) Ministerstvo je oprávněno nepřetržitě vstupovat do informačních systémů policie vedených podle odstavců 2 a 3 a využívat údaje v nich uvedené k plnění svých úkolů ve věcech zbraní, střeliva a munice. § 72 Uchovávání údajů a dokumentace (1) Údaje v informačních systémech provozovaných podle § 71 mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny. (2) Údaje v informačních systémech provozovaných podle § 71 se uchovávají po dobu 30 let ode dne prokazatelného zničení palné zbraně nebo ode dne, kdy zanikla povinnost vést tyto údaje v informačních systémech. (3) Při uchovávání dokumentace související s vedením informačních systémů provozovaných podle § 71 se postupuje podle zvláštního právního předpisu26). (4) Správce informačních systémů provozovaných podle § 71 zajistí vymazání osobních údajů v nich po uplynutí doby uvedené v odstavci 2. (5) Údaje podle § 71 odst. 2 písm. a) až i) týkající se palné zbraně lze ode dne jejího prokazatelného zničení využívat nejdéle po dobu a) 30 let pro plnění úkolů v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestu a ochranných opatření, nebo b) 10 let pro účely vedení řízení podle tohoto zákona nebo pro účely celního řízení. § 73 Poskytování údajů (1) Ministerstvo, policiepolicie nebo zastupitelský úřad České republiky poskytuje údaje z informačních systémů vedených podle tohoto zákona, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. (2) Ministerstvo poskytuje policii z informačního systému zkušebních komisařů údaje nezbytné pro určování zkušebních komisařů k provádění zkoušky odborné způsobilosti. (3) Policie je oprávněna podnikatelům v oboru zbraní a střelivapodnikatelům v oboru zbraní a střeliva, kteří zbraně nebo střelivo nakupují, prodávají, přijímají nebo k tomu vyhledávají objednávky, přenechávají zbraně nebo střelivo jiným, nebo jejich nabytí, prodej nebo přenechávání zprostředkovávají, poskytovat čísla ztracených nebo odcizených zbrojních průkazů nebo zbrojních licencí. Držitelům muniční licence je policie oprávněna poskytovat čísla ztracených nebo odcizených muničních průkazů nebo muničních licencí. (4) Policejní prezidium předává potřebné informace, které má k dispozici, a) o přepravě zbraní, střeliva nebo munice členskému státu, na jehož území nebo přes jehož území budou přepraveny; o přepravě zbraní, střeliva nebo munice fyzickými nebo právnickými osobami, které nemají místo pobytu nebo sídlo v České republice, informují nejpozději během přepravy a b) o vydání povolení k nabytí vlastnictví nebo držení zbraně kategorie B příslušnému členskému státu, má-li osoba, které bylo toto povolení vydáno, místo pobytu i v tomto členském státě. (5) Zastupitelský úřad České republiky předává potřebné údaje o vydaných zbrojních průvodních listech Policejnímu prezidiu. (6) Policie předává postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie informace o a) vydaném zbrojním průvodním listu pro trvalý vývoz nebo trvalý dovoz palné zbraně, a to členskému státu, do kterého nebo ze kterého má být palná zbraň přepravena, b) předchozím souhlasu České republiky s nabytím vlastnictví k palné zbrani osobou, která má na jejím území pobyt, nebo s přepravou palné zbraně na její území, a to členskému státu, který o vyslovení předchozího souhlasu žádá, a c) zamítnutých žádostech o výjimku podle § 9 nebo 11a nebo o povolení podle § 12, nebyla-li výjimka udělena nebo povolení vydáno z důvodu bezpečnosti nebo z důvodu nespolehlivosti osoby žadatele. § 73a Centrální registr zbraní (1) Centrální registr zbraní je neveřejný informační systém veřejné správy podle zvláštního právního předpisu28) sloužící k výkonu státní správy a k dalším úkonům v oblasti zbraní, střeliva a munice. (2) V centrálním registru zbraní jsou vedeny údaje v rozsahu údajů vedených v informačních systémech uvedených v § 71 odst. 2 písm. a) až i) a v § 71 odst. 3 písm. a) až g). (3) Správcem centrálního registru zbraní je policie. (4) Držitel zbrojní licence nebo držitel obecné muniční licence provádí zápis, změnu, popřípadě výmaz záznamu v centrálním registru zbraní elektronicky dálkovým přístupem zadáním údajů prostřednictvím zabezpečeného individualizovaného přístupu na internetové stránky aplikace centrálního registru zbraní. (5) Správce centrálního registru zbraní umožní přístup do centrálního registru zbraní držiteli zbrojní licence nebo obecné muniční licence, a to do 2 pracovních dnů ode dne vydání zbrojní licence. Držitel zbrojní licence nebo obecné muniční licence může požádat správce centrálního registru zbraní o umožnění nebo zabránění přístupu do centrálního registru zbraní pro jím určené osoby. (6) Držitel zbrojní licence nebo obecné muniční licence a jím pověřená osoba do centrálního registru zbraní přistupuje prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou s využitím občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem nebo jiným prostředkem pro elektronickou identifikaci, pokud centrální registr zbraní využití takového jiného prostředku umožňuje. (7) Držitel zbrojní licence je povinen zaznamenat v centrálním registru zbraní na předepsaném elektronickém formuláři každou změnu stavu zbraně, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek. Držitel obecné muniční licence je povinen zaznamenat v centrálním registru zbraní na předepsaném elektronickém formuláři každou změnu stavu munice. Změnu stavu je držitel zbrojní licence nebo držitel obecné muniční licence povinen zaznamenat bez zbytečného odkladu po fyzickém převzetí zbraně, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu, zápalek nebo munice nebo po jiné skutečnosti zakládající změnu stavu, nejpozději však do 2 dnů. (8) Do centrálního registru zbraní zapisuje údaje a) držitel zbrojní licence, pokud jde o údaje týkající se zbraní kategorie A, A-I, B a C a střeliva do těchto zbraní, na které nemá vydán průkaz zbraně, a černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek v rozsahu 1. datum nabytí, převedení, přenechání nebo převzetí zbraně, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek, 2. důvod nabytí, převedení, přenechání nebo převzetí zbraně, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek, 3. údaje o zbrani, střelivu, černém loveckém prachu, bezdýmném prachu a zápalkách, včetně kategorie zbraně a uvedení místa jejich uložení včetně údajů identifikujících konkrétní objekt, ve kterém jsou zbraň, střelivo, černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky uloženy, nepostačuje-li k jeho jednoznačnému určení uvedení adresy provozovny, 4. osobní údajeosobní údaje fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, od které byly zbraň, střelivo, černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky nabyty, a 5. osobní údajeosobní údaje fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, na kterou bylo vlastnictví ke zbrani, střelivu, černému loveckému prachu, bezdýmnému prachu a zápalkám převedeno nebo jíž byly zbraň, střelivo, černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky přenechány, včetně oprávnění, b) držitel obecné muniční licence v rozsahu 1. datum nabytí, převedení, přenechání nebo převzetí munice, 2. důvod nabytí, převedení, přenechání nebo převzetí munice, 3. údaje o munici, včetně způsobu uložení munice a uvedení místa jejího uložení, včetně údajů identifikujících konkrétní objekt, ve kterém je munice uložena, nepostačuje-li k jeho jednoznačnému určení uvedení adresy provozovny, 4. osobní údajeosobní údaje fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, od které byla munice nabyta, a 5. osobní údajeosobní údaje fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, na kterou bylo vlastnictví k munici převedeno nebo jíž byla munice přenechána, včetně oprávnění, c) policie a d) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. (9) Policie umožní v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti, zejména pro vedení řízení a plnění dalších úkolů podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, nepřetržitý dálkový přístup k informacím z centrálního registru zbraní a) ministerstvu, b) Ministerstvu obrany, c) Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, d) zastupitelskému úřadu České republiky, e) obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností a f) Českému báňskému úřadu a obvodnímu báňskému úřadu. (10) Prováděcí právní předpis stanoví a) vzor předepsaného elektronického formuláře podle odstavce 7, b) náležitosti vedení evidence zbraní kategorie A, A-I, B nebo C a střeliva do těchto zbraní, které jsou předmětem činností uvedených v § 2 odst. 2 písm. d), a černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek v centrálním registru zbraní, c) náležitosti vedení samostatné evidence zbraní kategorie A, A-I, B nebo C a střeliva do těchto zbraní, které vlastní držitel zbrojní licence a které nejsou předmětem činností uvedených v § 2 odst. 2 písm. d), s využitím elektronické aplikace centrálního registru zbraní podle § 39a odst. 1 a d) náležitosti vedení evidence munice v centrálním registru zbraní. § 73c Číselník zbraní (1) Součástí centrálního registru zbraní je číselník zbraní. Správcem číselníku zbraní je Policejní prezidium. (2) Položkou číselníku zbraní je soubor údajů o druhu, výrobci, vzoru nebo modelu, ráži a kategorii zbraně. (3) Novou položku číselníku zbraní vkládá a případné úpravy stávajících položek provádí Policejní prezidium. Zařazení zbraně do již existující položky číselníku zbraní provádí příslušný útvar policie nebo podnikatel v oboru zbraní a střelivapodnikatel v oboru zbraní a střeliva, jde-li o nově vyrobenou nebo dovezenou zbraň, která je předmětem jeho podnikatelské činnosti. Změnu zařazení zbraně do položky číselníku provádí příslušný útvar policie na základě návrhu oprávněného držitele zbraně nebo podnikatele v oboru zbraní a střelivapodnikatele v oboru zbraní a střeliva, jde-li o zbraň, která je předmětem jeho činnosti. (4) Úpravu položky číselníku zbraní nebo zařazení zbraně do položky číselníku zbraní může i bez návrhu provést příslušný útvar policie nebo Policejní prezidium, vyžaduje-li to plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona. (5) V pochybnostech o zařazení zbraně do již existující položky číselníku podle odstavce 3 rozhoduje Policejní prezidium. Vyhoví-li Policejní prezidium návrhu v plném rozsahu, provede namísto vydání rozhodnutí pouze navrhovaný zápis do centrálního registru zbraní. Díl 2 Výkon státní správy § 74 (1) Státní správu ve věcech zbraní, střeliva, munice a pyrotechnického průzkumu vykonává ministerstvo, Ministerstvo obrany, policie, zastupitelský úřad České republiky a Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. (2) V rámci policie vykonává státní správu ve věcech zbraní, střeliva, munice a pyrotechnického průzkumu a) Policejní prezidium a b) příslušné útvary policiepolicie. (3) Ministerstvo a) ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči Policejnímu prezidiu, b) je oprávněno kontrolovat kontrolní činnost vykonávanou Policejním prezidiem nebo příslušným útvarem policie, c) vydává soubory písemných testů ke zkouškám odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu, žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu a žadatele o jmenování zkušebním komisařem, d) vede informační systém zkušebních komisařů a poskytuje z něj policii údaje nezbytné pro určování zkušebních komisařů k provádění zkoušky odborné způsobilosti, e) poskytuje údaje z informačních systémů vedených podle tohoto zákona, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, f) rozhoduje v pochybnostech, zda je výrobek určitého typu municí, a g) ve spolupráci s policií zabezpečuje podmínky pro činnost komise pro zkoušku odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu a komise pro zkoušku odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu. (4) Ministerstvo obrany je v místě jejich uložení oprávněno kontrolovat fyzický a evidenční stav zbraně kategorie A, munice nebo zakázané munice, na které se vztahuje mezinárodní smlouva39), která je součástí právního řádu. Kontrolu podle věty první je Ministerstvo obrany oprávněno vykonávat rovněž v případě provádění znehodnocování, výroby řezů, provádění delaborace a ničení zbraní kategorie A, munice nebo zakázané munice, na které se vztahuje mezinárodní smlouva39), která je součástí právního řádu. Oprávnění podle věty první a druhé mají v rozsahu závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy39), která je součástí právního řádu, i zahraniční inspekční týmy v doprovodu zaměstnance Ministerstva obrany. (5) Policejní prezidium a) ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči příslušnému útvaru policiepolicie, b) vede informační systémy podle tohoto zákona a poskytuje z nich údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, c) vykonává působnost příslušného útvaru policiepolicie ve vztahu k zastupitelským úřadům, d) vydává zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva (§ 46 odst. 3) a uděluje souhlas s tranzitem zbraně nebo střeliva zapsaných v evropském zbrojním pasu (§ 46 odst. 6) a e) povoluje přepravu zbraní nebo střeliva (§ 50 odst. 3) a přepravu munice podle § 70n odst. 3, stanoví-li tak zákon. (6) Příslušný útvar policie plní úkoly příslušného útvaru policie podle tohoto zákona. (7) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva rozhoduje v pochybnostech o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorie zbraní A až D a na žádost držitele zbrojní licence a obecné muniční licence přiděluje kontrolní znehodnocovací značku podle vzoru stanoveného prováděcím právním předpisem. (8) Zastupitelský úřad České republiky vydává zbrojní průvodní list pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva, zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva a přijímá žádost o povolení přepravy, kterou zasílá Policejnímu prezidiu. Kontrola vykonávaná policií § 75 (1) Policie vydá příslušníkovi nebo zaměstnanci policie zařazenému v Policejním prezidiu nebo příslušném útvaru policie kontrolní průkaz, který je dokladem o pověření ke kontrole. Příslušník policie nebo zaměstnanec policie podle věty první je povinen prokázat se současně také služebním průkazem příslušníka policie nebo průkazem zaměstnance policie. (2) Policejní prezidium spolupracuje při kontrole nakládání s municí zejména s orgány státní báňské správy a příslušnými orgány státního požárního dozoru nebo zvláštního požárního dozoru. Policejní prezidium projedná nejpozději do konce měsíce září plán kontrolní činnosti nakládání s municí na nadcházející kalendářní rok s Českým báňským úřadem a Českou inspekcí životního prostředí za účelem koordinace kontrolní činnosti vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů upravujících nakládání s municí. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se výkon kontrolní činnosti kontrolním řádem31). § 75a (1) Policejní prezidium kontroluje dodržování povinností držitelem a) zbrojní licence skupiny C, pokud provádí zahraniční obchod se zbraněmi nebo střelivem nebo má provozovny na území, které přesahuje působnost krajského ředitelství policie, b) zbrojní licence, pokud má provozovny na území, které přesahuje působnost krajského ředitelství policie, a c) muniční licence. (2) Příslušný útvar policie kontroluje dodržování povinností a) držitelem zbrojní licence, který nepodléhá výkonu kontroly podle odstavce 1, b) provozovatelem střelnice a c) zkušebním komisařem v rámci provádění zkoušek odborné způsobilosti žadatelů o vydání zbrojního průkazu. (3) Při výkonu kontroly podle odstavců 1 a 2 je kontrolní orgán oprávněn a) požadovat předložení zbraně kategorie A, A-I, B, C, C-I nebo D, střeliva do těchto zbraní, munice a příslušných dokladů, b) provádět kontrolu bezpečného používání zbraně nebo střeliva a dodržování dalších povinností osob při nakládání se zbraněmi nebo střelivem, c) provádět kontrolu dodržování povinností při nakládání s municí a při zajišťování pyrotechnického průzkumu, d) v odůvodněných případech zajistit zbraň kategorie A, A-I, B, C, C-I nebo D, střelivo do této zbraně, munici nebo výbušninu nalezenou v rámci pyrotechnického průzkumu; o převzetí vydá kontrolované osobě potvrzení a e) zajistit u držitele muniční licence pro provádění pyrotechnického průzkumu nalezenou munici, střelivo nebo výbušninu, jestliže je neodevzdal policii. (4) Je-li to k dosažení účelu kontroly potřebné, je kontrolní orgán oprávněn kontrolovat dodržování povinností podle tohoto zákona i jinými osobami, k jejichž kontrole je podle odstavce 1 nebo 2 příslušný jiný kontrolní orgán, souvisí-li jejich činnost s činností kontrolované osoby. Je-li to k dosažení účelu kontroly potřebné, může kontrolní orgán také kontrolovat činnosti prováděné kontrolovanou osobou na základě jiných skupin zbrojní licence nebo na základě muniční licence. § 75b Opatření k nápravě Kontrolní orgán může uložit držiteli zbrojní licence nebo držiteli muniční licence povinnost odstranit protiprávní stav, pokud byly kontrolou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že nebyla dodržena povinnost nebo byl porušen zákaz podle tohoto zákona a protiprávní stav trvá; k tomu stanoví přiměřenou lhůtu. § 75c Oprávnění příslušníka policie Příslušník policie je oprávněn a) vyzvat k předložení zbraně, střeliva nebo munice, dokladu nebo jiného oprávnění k držení nebo nošení zbraně nebo střelivanošení zbraně nebo střeliva nebo muničního průkazu, b) zjišťovat způsob nabytí vlastnictví nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo D a zjišťovat, zda kontrolovaná osoba neumožnila držení nebo nošení zbraně nebo střelivanošení zbraně nebo střeliva osobě, která není k držení zbraně kategorie C-I nebo D oprávněna, c) zastavovat vozidla převážející zbraně, střelivo nebo munici a kontrolovat zabezpečení přepravovaných zbraní, střeliva nebo munice a doklady k přepravovaným zbraním, střelivu nebo munici, d) zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost přepravy zbraní, střeliva nebo munice nebo jiný veřejný zájem, e) požadovat po provozovateli střelnice předložení dokladů potřebných k provozu střelnice, f) požadovat předložení dokladů nebo jiný způsob prokázání plnění povinností zbrojíře, muničáře nebo správce střelnice a g) vyzvat každého, kdo nosí zbraň nebo se zbraní nebo střelivem na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipuluje nebo manipuluje s municí, k vyšetření podle zvláštního právního předpisu30) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. HLAVA V PŘESTUPKY Díl 1 Přestupky na úseku zbraní a střeliva Přestupky fyzických osob § 76 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) vlastní, drží nebo nosí zbraň nebo střelivo v rozporu s § 8, b) ohrozí život nebo zdraví tím, že při zacházení se zbraní nedbá zvýšené opatrnosti nebo tím, že nedodržuje provozní řád střelnice, c) neoznámí podle § 42 odst. 1 nabytí nebo podle § 42 odst. 2 převod vlastnictví ke zbrani kategorie A, A-I, B nebo C, d) trvale vyveze v rozporu s § 44 odst. 1 nebo trvale doveze v rozporu s § 45 odst. 1 anebo dočasně doveze nebo proveze v rozporu s § 46 odst. 1 zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do této zbraně, e) v rozporu s § 57 odst. 3 neodevzdá zbraň, střelivo nebo doklad, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto, nesdělí místo jejich uložení nebo neumožní jejich převzetí, f) znemožní zajištění zbraně nebo střeliva provedeného na základě § 57 odst. 6 v místě jejich dosavadního uložení, g) neoprávněně nakládá se zbraní nebo střelivem, které byly zajištěny v místě jejich dosavadního uložení podle § 57 odst. 6, nebo nakládání s nimi umožní jiné osobě, h) v rozporu s § 57a neodstraní v určené lhůtě střelivo, i) nosí na veřejných shromážděních, slavnostech, sportovních podnicích nebo lidových zábavách zbraň v rozporu s § 60, j) veřejně vystavuje zbraň kategorie A, A-I, B anebo C nebo střelivo do této zbraně v rozporu s § 61 odst. 1, k) znehodnotí zbraň kategorie A, A-I, B nebo C anebo vyrobí jejich řez v rozporu s § 63 odst. 1, nevratně pro účely balistického zkoumání jinak znehodnotí hlavní část zbraně kategorie A, A-I, B nebo C v rozporu s § 63 odst. 5, anebo zničí zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I v rozporu s § 63a, l) v rozporu s § 63 odst. 7 1. nepředloží ke kontrole příslušnému útvaru policie potvrzení oprávněné osoby o znehodnocení nebo výrobě řezu zbraně nebo hlavní části zbraně, 2. spolu s potvrzením nepředloží ke kontrole zbraň nebo hlavní část zbraně, nebo nesdělí místo uložení zbraně nebo hlavní části zbraně, m) nosí v rozporu s § 63 odst. 8 znehodnocenou zbraň viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném nebo nemá u sebe potvrzení o jejím znehodnocení, n) nesplní oznamovací povinnost podle § 65 odst. 1 nebo neodevzdá nalezené doklady podle § 68 odst. 1 anebo neoznámí nález zbraně podle § 68 odst. 2, o) přechovává černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky pro účely přebíjení nábojů nebo použití ve zbrani v rozporu s § 69 odst. 1, p) v rozporu s § 69 odst. 3 nedbá zvýšené opatrnosti při zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem nebo zápalkami, čímž ohrozí život, zdraví nebo majetek jiných osob, q) v rozporu s § 69 odst. 4 nezabezpečí černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nebo nezajistí podmínky pro jejich skladování, přechovávání a zacházení s nimi, nebo r) přebíjí náboje v rozporu s § 69 odst. 5. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že jako a) držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, který nabyl vlastnictví ke zbrani kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivu do této zbraně na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, v rozporu s § 44 odst. 6 nevyveze takovou zbraň nebo střelivo do této zbraně, b) držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva v rozporu s § 45 odst. 5 dovoz zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do této zbraně neoznámí nebo ji nepředloží ke kontrole, c) osoba, která vyváží, dováží nebo prováží zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do této zbraně přes státní hranice České republiky, v rozporu s § 51 odst. 2 tuto skutečnost neoznámí, nebo nepředloží povolení podle § 44, 45 nebo 46, popřípadě evropský zbrojní pas, anebo zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva popřípadě evropský zbrojní pas nemá u sebe, i když zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do této zbraně drží nebo nosí, nebo d) držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz anebo tranzit zbraní nebo střeliva, jehož platnost zanikla, v rozporu s § 51 odst. 5 neodevzdá zbrojní průvodní list včetně zbraně nebo střeliva. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo k), b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f), g), h), l), p), q) nebo r), c) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo j), d) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), m), n) nebo o) nebo odstavce 2. § 76a (1) Držitel zbraně kategorie C-I nebo D se dopustí přestupku tím, že a) střílí ze zbraně uvedené v § 7 písm. a) nebo i) v rozporu s § 15 odst. 2, b) střílí ze zbraně kategorie C-I v rozporu s § 14a odst. 4 písm. e) nebo ze zbraně uvedené v § 7 písm. b) až f) v rozporu s § 15 odst. 3, c) nosí zbraň viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, anebo na takové místo přepravuje zbraň kategorie C-I v rozporu s § 14a odst. 4 písm. a) nebo zbraň kategorie D v rozporu s § 15 odst. 5 písm. a), d) nosí zbraň nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipuluje, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci, e) převede vlastnictví ke zbrani nebo střelivu na osobu, která k jejich držení není oprávněna, nebo je přenechá takové osobě v rozporu s § 15 odst. 5 písm. c) anebo vyveze, doveze, provede tranzit anebo přepravuje palnou zbraň kategorie D v rozporu s § 15 odst. 6, nebo f) v rozporu s § 14a odst. 5 neohlásí nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo převod vlastnictví ke zbrani kategorie C-I, s níž doposud nakládal, anebo nevede evidenci zbraní kategorie C-I, které jsou předmětem jeho podnikatelské činnosti. (2) Držitel zbrojního průkazu se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 20a odst. 3 se nepodrobí lékařské prohlídce u posuzujícího lékaře nebo bez zbytečného odkladu po provedené lékařské prohlídce nepředloží příslušnému útvaru policie nový posudek o zdravotní způsobilosti, nebo b) neodevzdá posudek o zdravotní způsobilosti podle § 29 odst. 2. (3) Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně nebo střeliva, držitel evropského zbrojního pasu, zbrojíř nebo osoba uvedená v § 40 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že nezabezpečí zbraň kategorie A, A-I, B anebo C nebo střelivo do této zbraně podle § 58. (4) Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva nebo držitel evropského zbrojního pasu se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) střílí ze zbraně, kterou je oprávněn držet, v rozporu s § 28 odst. 5, b) neprodleně neohlásí útvaru policie ztrátu nebo odcizení zbraně kategorie A, A-I, B nebo C, střeliva do této zbraně, zbrojního průkazu nebo průkazu zbraně, c) neprodleně neohlásí útvaru policiepolicie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany, d) neumožní příslušnému útvaru policiepolicie vstup do obydlí za účelem kontroly zabezpečení zbraní, je-li držitelem zbraně kategorie A, nebo e) převede vlastnictví ke zbrani nebo střelivu na osobu, která k jejich držení není oprávněna, nebo je přenechá takové osobě. (5) Držitel zbrojního průkazu skupiny B až E, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva nebo držitel evropského zbrojního pasu se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) se nepodrobí při nošení zbraně nebo jakékoliv manipulaci s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném na výzvu příslušníka policie orientačnímu vyšetření pomocí dechové zkoušky, popřípadě odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu anebo jiné návykové látky, nebo b) nosí zbraň nebo manipuluje se zbraní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, přestože je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů anebo jiných návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci. (6) Držitel zbrojního průkazu skupiny B anebo C, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva nebo držitel evropského zbrojního pasu se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nosí zbraň v rozporu s § 28 odst. 2 písm. a), b) přebíjí náboje v rozporu s § 28 odst. 2 písm. b), c) jako osoba mladší 18 let přebíjí náboje anebo nabude do vlastnictví jednotlivé díly těchto nábojů, nebo d) přechovává větší množství bezdýmného prachu než 3 kilogramy nebo více než 10 000 zápalek anebo neukládá zápalky v samostatné schránce. (7) Držitel zbrojního průkazu skupiny A, B nebo C, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva ke sportovním anebo loveckým účelům nebo držitel evropského zbrojního pasu pro zbraň používanou ke sportovním anebo loveckým účelům se dopustí přestupku tím, že přepravuje drženou zbraň v rozporu s § 29 odst. 4. (8) Držitel zbrojního průkazu skupiny A až E se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nepředloží na výzvu příslušného útvaru policie zbrojní průkaz, zbraň kategorie A, A-I, B nebo C, střelivo do této zbraně a příslušné doklady podle § 29 odst. 1 písm. e), b) v rozporu s § 29 odst. 1 písm. f) 1. nepředloží na výzvu příslušného útvaru policie zbraň kategorie A, A-I, B nebo C, u které vzniklo důvodné podezření na špatný technický stav, ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva ve stanovené lhůtě, nebo 2. zbraň kategorie A, A-I, B nebo C po provedené kontrole nepředloží opětovně příslušnému útvaru policie ve stanovené lhůtě, c) v rozporu s § 29 odst. 1 písm. i) u sebe nemá zbrojní průkaz nebo průkaz zbraně, d) v rozporu s § 29 odst. 1 písm. j) po zániku platnosti zbrojního průkazu podle § 26 odst. 1 písm. a), c) nebo e) anebo podle § 26 odst. 2 neodevzdá neplatný zbrojní průkaz, neodevzdá zbraně, střelivo, bezdýmný prach, zápalky nebo průkazy zbraně, je-li jejich držitelem, e) v rozporu s § 29 odst. 1 písm. k) neohlásí změnu ráže zbraně, opravu anebo úpravu zbraně, f) svěří zbraň kategorie A-I, B, C, C-I nebo D nebo střelivo fyzické osobě v rozporu s § 59 odst. 2 nebo 4, g) svěří zbraň kategorie A v rozporu s § 59 odst. 3, h) střílí ze zbraně, která není označena zkušební značkou nebo jejíž použití ke střelbě bylo zakázáno podle § 41 odst. 4, nebo i) nosí zbraň v rozporu s § 29 odst. 3 písm. e) nebo střílí ze zbraně opatřené tlumičem hluku výstřelu v rozporu s § 29 odst. 3 písm. f). (9) Držitel zbrojního průkazu skupiny B až E se dopustí přestupku tím, že nosí zbraň kategorie A, A-I, B nebo C, na kterou nebyl vydán průkaz zbraně. (10) Držitel zbrojního průkazu skupiny A se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) se nepodrobí při jakékoliv manipulaci se zbraní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném na výzvu příslušníka policie orientačnímu vyšetření pomocí dechové zkoušky, popřípadě odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, b) na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném manipuluje se zbraní, přestože je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci, nebo c) v rozporu s § 28 odst. 1 nosí zbraň kategorie A, A-I, B anebo C. (11) Držitel zbrojního průkazu skupiny D se dopustí přestupkupřestupku tím, že nosí zbraň v rozporu s § 28 odst. 3. (12) Držitel zbrojního průkazu skupiny E se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) přebíjí náboje v rozporu s § 28 odst. 4 písm. b), b) nosí zbraň v rozporu s § 28 odst. 4 písm. c), nebo c) přechovává větší množství bezdýmného prachu než 3 kilogramy nebo více než 10 000 zápalek anebo neukládá zápalky v samostatné schránce. (13) Držitel zbrojního průkazu skupiny F se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) provádí pyrotechnický průzkumpyrotechnický průzkum v rozporu s § 28 odst. 6, b) nevyzve k zastavení zemních prací v případě bezprostředního ohrožení života a zdraví anebo majetku zjištěnou nevybuchlou municí anebo výbušninou, c) neoznačí místo nálezu nevybuchlé munice nebo výbušniny, d) nezajistí místo nálezu nevybuchlé munice nebo výbušniny před nepovolanými osobami, e) neupozorní osoby zdržující se na místě nálezu nevybuchlé munice anebo výbušniny nebo v jeho blízkém okolí na možné hrozící nebezpečí nebo je nevyzve k opuštění nebezpečného prostoru, f) neprodleně neohlásí útvaru policiepolicie nález nevybuchlé munice nebo výbušniny, g) neprodleně neoznámí příslušnému útvaru policiepolicie ztrátu nebo odcizení zbrojního průkazu a nalezené nevybuchlé munice nebo výbušniny, h) nemá u sebe zbrojní průkaz, jestliže provádí pyrotechnický průzkumpyrotechnický průzkum nebo vyhledávání nevybuchlé munice anebo výbušniny, i) se nepodrobí před výkonem činnosti nebo při výkonu činnosti na výzvu příslušníka policie orientačnímu vyšetření pomocí dechové zkoušky, popřípadě odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, nebo j) neprodleně nezapíše nález nevybuchlé munice nebo výbušniny do evidenční knihy. (14) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2, odstavce 3, 4, 5, odstavce 8 písm. h) nebo i), odstavce 10 písm. a) nebo b) nebo odstavce 13 písm. i), b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e) nebo f), odstavce 6 písm. a) nebo d), odstavce 7, odstavce 10 písm. c), odstavce 11, odstavce 12 písm. b) nebo c) nebo odstavce 13 písm. a) až h) nebo j), c) 20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 8 písm. a) až g) nebo odstavce 9, d) 15 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 6 písm. b) nebo c) nebo odstavce 12 písm. a). § 76b (1) Zbrojíř nebo osoba uvedená v § 40 odst. 2 se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) vydá zbraň nebo střelivo v rozporu s § 40 odst. 1 písm. a), nebo b) nedodrží podmínky skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 79 odst. 1. (2) Fyzická osoba se jako provozovatel střelnice dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 52 odst. 2 provozuje střelnici bez povolení vydaného příslušným útvarem policie nebo provozuje střelnici po zániku jeho platnosti, b) neprovede oznámení podle § 54 odst. 1, c) v rozporu s § 54 odst. 2 písm. a) nezajistí při provádění střelby přítomnost správce střelnice na střelnici, nebo d) v rozporu s § 54 odst. 2 písm. b) nevybaví střelnici lékárničkou první pomoci nebo vybaví střelnici lékárničkou první pomoci s obsahem neodpovídajícím obsahu lékárničky první pomoci stanovenému prováděcím právním předpisem. (3) Správce střelnice se dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 55 odst. 2. (4) Posuzující lékař se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 20a odst. 4 nevydá nový posudek o zdravotní způsobilosti, nezašle jej příslušnému útvaru policie nebo neinformuje příslušného zaměstnavatele. (5) Lékař se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 20a odst. 2 neučiní oznámení poskytovateli zdravotních služeb příslušnému k vydání posudku o zdravotní způsobilosti nebo neuvědomí policii, nebo b) nezajistí ve stanovené nebo určené lhůtě provedení lékařské prohlídky nebo odborného vyšetření podle § 20a odst. 3. (6) Zkušební komisař se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 30a odst. 3 neodevzdá průkaz zkušebního komisaře, jehož platnost zanikla podle § 30a odst. 1 písm. a), c) anebo d) nebo podle § 30a odst. 2. (7) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavců 1 až 3, b) 20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 4 nebo 5, c) 5 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 6. Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob § 76c (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vlastní anebo drží zbraň nebo střelivo v rozporu s § 8. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) převede vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo D nebo střelivu do této zbraně na osobu, která k jejich držení není oprávněna, nebo je přenechá takové osobě, b) znehodnotí zbraň kategorie A, A-I, B nebo C anebo vyrobí jejich řez v rozporu s § 63 odst. 1, nevratně pro účely balistického zkoumání jinak znehodnotí hlavní část zbraně kategorie A, A-I, B nebo C v rozporu s § 63 odst. 5, anebo zničí zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I v rozporu s § 63a, c) v rozporu s § 57 odst. 3 neodevzdá zbraň, střelivo nebo doklad, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto, nesdělí místo jejich uložení nebo neumožní jejich převzetí, d) znemožní zajištění zbraně nebo střeliva provedeného na základě § 57 odst. 6 v místě jejich dosavadního uložení, e) v rozporu s § 57 odst. 6 neoprávněně nakládá se zbraní nebo střelivem, které byly zajištěny v místě jejich dosavadního uložení, nebo nakládání s nimi umožní jiné osobě, f) v rozporu s § 57a neodstraní v určené lhůtě střelivo, g) v rozporu s § 63 odst. 7 1. nepředloží ke kontrole příslušnému útvaru policie potvrzení oprávněné osoby o znehodnocení nebo výrobě řezu zbraně nebo hlavní části zbraně, 2. spolu s potvrzením nepředloží ke kontrole zbraň nebo hlavní část zbraně, nebo 3. nesdělí místo uložení zbraně nebo hlavní části zbraně, h) přechovává černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky pro účely přebíjení nábojů nebo použití ve zbrani v rozporu s § 69 odst. 1, i) v rozporu s § 69 odst. 4 nezabezpečí černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nebo nezajistí podmínky pro jejich skladování, přechovávání a zacházení s nimi, nebo j) přebíjí náboje v rozporu s § 69 odst. 5. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako a) držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, který nabyl vlastnictví ke zbrani kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivu do této zbraně na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva, v rozporu s § 44 odst. 6 nevyveze takovou zbraň nebo střelivo do této zbraně, b) držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva v rozporu s § 45 odst. 5 dovoz zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do této zbraně neoznámí nebo ji nepředloží ke kontrole, c) osoba, která vyváží, dováží nebo prováží zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do této zbraně přes státní hranice České republiky, v rozporu s § 51 odst. 2 tuto skutečnost neoznámí, nebo nepředloží povolení podle § 44, 45 nebo 46, popřípadě evropský zbrojní pas, anebo zbrojní průvodní list pro tranzit zbraně nebo střeliva popřípadě evropský zbrojní pas nemá u sebe, i když zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do této zbraně drží nebo nosí, d) držitel zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz anebo tranzit zbraní nebo střeliva, jehož platnost zanikla, v rozporu s § 51 odst. 5 neodevzdá zbrojní průvodní list včetně zbraně nebo střeliva. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel střelnice dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 52 provozuje střelnici bez povolení vydaného příslušným útvarem policie nebo provozuje střelnici po zániku jeho platnosti, b) neprovede oznámení podle § 54 odst. 1, c) v rozporu s § 54 odst. 2 písm. a) nezajistí při provádění střelby přítomnost správce střelnice na střelnici, nebo d) v rozporu s § 54 odst. 2 písm. b) nevybaví střelnici lékárničkou první pomoci, jejíž obsah je stanoven prováděcím právním předpisem. (5) Podnikatel v oboru zbraní a střelivaPodnikatel v oboru zbraní a střeliva se dopustí přestupku tím, že přechovává černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky za účelem jejich prodeje v rozporu s § 69 odst. 2. (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 2, 4 nebo 5, b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3. § 76d (1) Držitel zbrojní licence skupiny A až J se dopustí přestupku tím, že a) neustanoví zbrojíře podle § 39 odst. 1 písm. a), b) nezajistí, aby zbraň nebo střelivo, jichž je vlastníkem nebo držitelem jako právnická nebo podnikající fyzická osoba, byla držena nebo nošena jen fyzickou osobou uvedenou v § 39 odst. 1 písm. c), c) nevydá vnitřní předpis podle § 39 odst. 1 písm. d) nebo nezašle jeho změnu ve stanovené lhůtě příslušnému útvaru policie, d) nevytvoří podmínky tak, aby zbraň nebo střelivo byly zabezpečeny proti zneužití, ztrátě nebo odcizení způsobem uvedeným v § 50b a § 58 odst. 2 až 7, e) neprodleně neohlásí útvaru policiepolicie ztrátu nebo odcizení zbraně, střeliva, zbrojní licence nebo průkazu zbraně, f) nepředloží zbraň kategorie A, na kterou se vztahuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, včetně příslušných dokladů podle § 39 odst. 1 písm. g), g) nepředloží na výzvu příslušného útvaru policie podle § 39 odst. 1 písm. h) zbrojní licenci a zbraň, popřípadě střelivo, včetně příslušných dokladů, h) v rozporu s § 39 odst. 1 písm. i) 1. nepředloží na výzvu příslušného útvaru policie zbraň kategorie A, A-I, B nebo C, u které vzniklo důvodné podezření na špatný technický stav, ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva ve stanovené lhůtě, nebo 2. zbraň kategorie A, A-I, B nebo C po provedené kontrole nepředloží opětovně příslušnému útvaru policie ve stanovené lhůtě, i) v rozporu s § 39 odst. 1 písm. j) neustanoví nového zbrojíře nebo změnu zbrojíře neoznámí, j) nepožádá o vydání nové zbrojní licence nebo průkazu zbraně podle § 39 odst. 1 písm. k), k) nevede některou z evidencí podle § 39 odst. 1 písm. l) nebo ji vede v rozporu s § 39a, l) v rozporu s § 39 odst. 1 písm. m) nebo § 73a odst. 8 písm. a) nezapisuje údaje o zbraních kategorie A, A-I, B nebo C a střelivu do těchto zbraní, které jsou předmětem činností uvedených v § 2 odst. 2 písm. d), a černém loveckém prachu, bezdýmném prachu a zápalkách do centrálního registru zbraní nebo je zapisuje v rozporu s § 73a, m) nezajistí cvičnou střelbu podle § 39 odst. 1 písm. n), n) nevede evidenci o provedených cvičných střelbách, o) neoznámí změnu podle § 39 odst. 1 písm. o), p) neodevzdá po zániku platnosti zbrojní licence zbraň nebo střelivo nebo průkaz zbraně podle § 39 odst. 1 písm. p), q) neohlásí změnu ráže zbraně nebo opravu zbraně podle § 39 odst. 1 písm. q), r) převede vlastnictví ke zbrani nebo střelivu na osobu, která k nabytí vlastnictví ke zbrani, munici nebo střelivu není oprávněna, s) přenechá zbraň nebo střelivo, které je oprávněn držet k plnění úkolů stanovených ve zbrojní licenci, osobě, která není držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny nebo není k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, t) svěří zbraň kategorie A-I, B, C, C-I nebo D nebo střelivo fyzické osobě v rozporu s § 59 odst. 2 nebo 4, u) svěří zbraň kategorie A v rozporu s § 59 odst. 3, nebo v) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným na základě § 75b. (2) Držitel zbrojní licence skupiny B nebo E se dopustí přestupku tím, že a) nedodrží při znehodnocování zbraně kategorie A, A-I, B anebo C nebo střeliva nebo výrobě jejich řezů postup podle § 39 odst. 2 písm. a), b) neoznačí znehodnocenou zbraň podle § 39 odst. 2 písm. b), nebo c) nevydá vlastníku zbraně potvrzení o znehodnocení zbraně anebo střeliva nebo o provedení řezu zbraně nebo střeliva. (3) Držitel zbrojní licence skupiny E se dopustí přestupku tím, že nedodrží při ničení střeliva postup podle § 39 odst. 3. (4) Držitel zbrojní licence skupiny D se dopustí přestupku tím, že a) půjčí zbraň kategorie C osobě, která není k jejímu držení, popřípadě nošení oprávněna, nebo b) přijme do úschovy a uschovává zbraň nebo střelivo kategorie neuvedené ve zbrojní licenci. (5) Držitel zbrojní licence skupiny F se dopustí přestupku tím, že svěří zbraň v rozporu s § 38 odst. 4 písm. c). (6) Držitel zbrojní licence skupiny H se dopustí přestupku tím, že svěří zbraň v rozporu s § 38 odst. 6 písm. c). (7) Držitel zbrojní licence se dopustí přestupku tím, že neprovede oznámení podle § 39 odst. 6. (8) Podnikatel se zbraněmi kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivem do těchto zbraní nebo podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 50 odst. 1 přepravuje zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do těchto zbraní bez povolení, b) v rozporu s § 50 odst. 7 neohlásí příslušnému útvaru policie nebo Policejnímu prezidiu ve stanovené lhůtě nebo rozsahu údaje týkající se přepravy, c) v rozporu s § 50 odst. 8 nevybaví dopravní prostředek zařízením umožňujícím nepřetržité sledování jeho pohybu, d) v rozporu s § 50 odst. 10 neprodleně neohlásí příslušnému útvaru policie nebo Policejnímu prezidiu jakékoliv změny v přepravě zbraní kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střeliva do těchto zbraní, nebo e) v rozporu s § 50b nezabezpečí přepravované zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo C-I nebo střelivo do těchto zbraní proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nebo je zabezpečí v rozporu s prováděcím právním předpisem. (9) Podnikatel se zbraněmi kategorie A, A-I, B anebo C nebo střelivem do těchto zbraní se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 50a odst. 1 neohlásí příslušnému útvaru policie přepravu zbraní kategorie A, A-I, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní nebo ji neohlásí ve stanovené lhůtě nebo rozsahu, b) v rozporu s § 50a odst. 2 nevybaví dopravní prostředek zařízením umožňujícím nepřetržité sledování jeho pohybu, nebo c) v rozporu s § 50a odst. 3 neprodleně neohlásí příslušnému útvaru policie nebo Policejnímu prezidiu jakékoliv změny v přepravě zbraní kategorie A, A-I, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní. (10) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), f), k), l), p), q), r), t), u) nebo v), odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo odstavce 8 nebo 9, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), e), g), h), i), j), m), n), o) nebo s), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 až 7. Díl 2 Přestupky na úseku munice § 76e Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 70i odst. 2 nabude do vlastnictví, drží, přechovává nebo skladuje munici, b) provádí činnost při nakládání s municí nebo provádí pyrotechnický průzkum, aniž by byla držitelem příslušného druhu muničního průkazu, c) vykonává činnost muničáře, aniž by byla držitelem vyššího muničního průkazu nebo muničního průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu, d) odpaluje nebo střílí munici, aniž by byla držitelem vyššího muničního průkazu nebo muničního průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu, e) v rozporu s § 70p odst. 3 přechovávanou munici nebo doklad, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto podle § 70p odst. 2, neodevzdá, nesdělí místo jejich uložení nebo neumožní jejich převzetí policií, f) v rozporu s § 70p odst. 5 neumožní zajištění munice v místě jejího dosavadního uložení nebo s municí, která byla zajištěna v místě jejího dosavadního uložení, jakkoli neoprávněně nakládá nebo nakládání s ní umožní jiné osobě, nebo g) v rozporu s § 70t odst. 2 neoznámí nález munice, střeliva nebo výbušniny. (2) Držitel muničního průkazu se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 70b odst. 1 provádí činnost při nakládání s municí nebo provádí pyrotechnický průzkum mimo rámec pracovního, členského nebo obdobného poměru k držiteli příslušného druhu muniční licence, b) v rozporu s § 70h odst. 1 písm. a) nedbá zvýšené opatrnosti při manipulaci s municí, čímž ohrozí život, zdraví nebo majetek jiných osob, c) na výzvu policie nepředloží muniční průkaz podle § 70h odst. 1 písm. c), d) neprodleně neoznámí policii ztrátu nebo odcizení muničního průkazu podle § 70h odst. 1 písm. d), e) v rozporu s § 70h odst. 1 písm. e) ve stanovené lhůtě neprovede u příslušného útvaru policie výměnu muničního průkazu za nový nebo neodevzdá původní doklad, f) při provádění činnosti při nakládání s municí nebo při provádění pyrotechnického průzkumu u sebe nemá muniční průkaz podle § 70h odst. 1 písm. f), g) se nepodrobí vyšetření podle § 70h odst. 1 písm. g), h) v rozporu s § 70h odst. 1 písm. h) se nepodrobí lékařské prohlídce nebo neodevzdá doklad o zdravotní způsobilosti, i) v rozporu s § 70h odst. 1 písm. i) se nedostaví na základě výzvy příslušného útvaru policie k posuzujícímu lékaři, nepodrobí se lékařské prohlídce nebo bez zbytečného odkladu nepředloží příslušnému útvaru policie nový posudek o zdravotní způsobilosti, nebo j) v rozporu s § 70h odst. 3 provádí činnost při nakládání s municí nebo provádí pyrotechnický průzkum, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, užitím jiné návykové látky, léků nebo v důsledku nemoci. (3) Muničář se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 70h odst. 2 písm. a) umožní manipulaci s municí neoprávněné fyzické osobě, b) neprodleně neoznámí policii ztrátu nebo odcizení munice nebo výbušniny podle § 70h odst. 2 písm. c), c) neprodleně neoznámí policii zjištění rizikového technického stavu munice podle § 70h odst. 2 písm. d), d) nezabezpečí munici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nebo nezajistí bezpečnost muničního skladiště podle § 70h odst. 2 písm. f), nebo e) opakovaně nebo hrubým způsobem nezajistí dodržování pravidel stanovených pro manipulaci, skladování munice, jakož i pro jiné nakládání s municí podle § 70h odst. 2 písm. g). (4) Držitel průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu se dopustí přestupku tím, že a) nevyzve k zastavení zemních prací v případě bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku nalezenou municí, střelivem nebo výbušninou podle § 70h odst. 4 písm. a), b) neoznačí místo nálezu munice, střeliva nebo výbušniny podle § 70h odst. 4 písm. b), c) nezajistí místo nálezu munice, střeliva nebo výbušniny před nepovolanými osobami podle § 70h odst. 4 písm. c), d) v rozporu s § 70h odst. 4 písm. d) neupozorní osoby zdržující se na místě nálezu munice, střeliva nebo výbušniny nebo v jeho blízkém okolí na možné hrozící nebezpečí nebo je nevyzve k opuštění nebezpečného prostoru, e) neprodleně neohlásí policii nález munice, střeliva nebo výbušniny podle § 70h odst. 4 písm. e), f) nedodržuje podmínky pro zacházení s municí, střelivem nebo výbušninou podle § 70h odst. 4 písm. f), g) nezabezpečí nalezenou munici, střelivo nebo výbušninu před zneužitím, ztrátou nebo odcizením podle § 70h odst. 4 písm. g), h) bez zbytečného odkladu nezapíše nález munice, střeliva nebo výbušniny do knihy nálezů podle § 70h odst. 4 písm. h), i) v rozporu s § 70h odst. 5 písm. a) manipuluje s municí, střelivem nebo výbušninou v rozporu s tímto zákonem, nebo j) v rozporu s § 70h odst. 5 písm. b) zneškodňuje munici, střelivo nebo výbušninu. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e) nebo f), odstavce 2 písm. b) nebo j) nebo odstavce 3 písm. d) nebo e), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo g) nebo odstavce 2 písm. a), c), d), e), f), g), h) nebo i), odstavce 3 písm. a), b) nebo c) nebo odstavce 4. § 76f Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 70i odst. 2 nabývá do vlastnictví, drží, přechovává, skladuje munici nebo jinak nakládá s municí, b) v rozporu s § 70i odst. 3 zajišťuje provádění pyrotechnického průzkumu, nebo c) neoznámí nález munice, střeliva nebo výbušniny podle § 70t odst. 2. (2) Držitel muniční licence se dopustí přestupku tím, že a) neprodleně neohlásí policii ztrátu nebo odcizení muniční licence podle § 70m odst. 1 písm. a), b) na výzvu policie nepředloží muniční licenci, včetně příslušných dokladů vztahujících se k munici podle § 70m odst. 1 písm. b), c) nepožádá ve stanovené lhůtě příslušný útvar policie o vydání nové muniční licence podle § 70m odst. 1 písm. c), d) neoznámí ve stanovené lhůtě příslušnému útvaru policie změnu odpovědného zástupce nebo člena statutárního orgánu právnické osoby anebo změnu odpovědného zástupce fyzické osoby podle § 70m odst. 1 písm. d), nebo e) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným na základě § 75b. (3) Držitel obecné muniční licence se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností uvedených v § 70m odst. 2 písm. a), b) nezajistí manipulaci s municí podle § 70m odst. 2 písm. b), c) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. c) nevydá vnitřní předpis nebo jeho změnu nezašle ve stanovené lhůtě příslušnému útvaru policie, d) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. d) a § 70r 1. nezajistí podmínky pro zabezpečení munice proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nebo munici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nezabezpečí, 2. nezajistí podmínky pro zajištění bezpečnosti muničního skladištězajištění bezpečnosti muničního skladiště nebo nezajistí bezpečnost muničního skladiště, nebo 3. nesplní stavební a technické požadavky na muniční skladiště a požadavky na způsob uložení munice, e) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. e) 1. neučiní nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku, nebo 2. učiněná opatření neprodleně neoznámí policii, f) neprodleně neohlásí policii ztrátu nebo odcizení munice podle § 70m odst. 2 písm. f), g) nepředloží na určeném místě zakázanou munici, na kterou se vztahuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, včetně příslušných dokladů podle § 70m odst. 2 písm. g), h) na výzvu policie nepředloží na určeném místě munici včetně příslušných dokladů podle § 70m odst. 2 písm. h), i) nepožádá ve stanovené lhůtě příslušný útvar policie o vydání nové muniční licence podle § 70m odst. 2 písm. i), j) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. j) nezapisuje do evidenční knihy munice v centrálním registru zbraní údaje o munici nebo je zapisuje v rozporu s § 73a, k) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. k) 1. nezajistí nejméně jednou ročně školení, nebo 2. nevede evidenci o provedených školeních, l) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. l) neumožní příslušnému útvaru policie po zániku platnosti obecné muniční licence ve stanovené lhůtě převzetí munice do úschovy nebo její zajištění v místě dosavadního uložení, m) nesplní některou z povinností uvedených v § 70m odst. 2 písm. m), n) v rozporu s § 70m odst. 2 písm. n) 1. neoznačí znehodnocenou munici kontrolní znehodnocovací značkou, nebo 2. při znehodnocování nezachová původní značení munice, o) nevydá vlastníku munice potvrzení podle § 70m odst. 2 písm. o) nebo jej vydá v rozporu s prováděcím právním předpisem, p) neprovede hlášení podle § 70m odst. 2 písm. p), q) v rozporu s § 70m odst. 4 převede vlastnictví k munici na osobu, která k nabytí vlastnictví k munici není oprávněna, r) v rozporu s § 70n odst. 3 a § 50a odst. 1 neohlásí příslušnému útvaru policie přepravu munice nebo ji neohlásí ve stanovené lhůtě nebo rozsahu, s) odpaluje, střílí nebo ničí munici v rozporu s § 70o odst. 1, t) v rozporu s § 70o odst. 2 provozuje střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice nebo zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice bez povolení nebo je provozuje po zániku platnosti povolení, u) jako provozovatel střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice nesplní některou z povinností uvedených v § 70o odst. 7, v) v rozporu s § 70p odst. 3 přechovávanou munici nebo doklad, které byly zajištěny, neodevzdá, nesdělí místo jejich uložení nebo neumožní jejich převzetí policií, w) v rozporu s § 70p odst. 5 neumožní zajištění munice v místě jejího dosavadního uložení, nebo s municí, která byla zajištěna v místě jejího dosavadního uložení, jakkoli neoprávněně nakládá nebo nakládání s ní umožní jiné osobě, x) neodstraní v určené lhůtě munici podle § 70q, nebo y) v rozporu s § 70r odst. 5 1. nezpracuje dokumentaci muničního skladiště, nebo 2. nezašle ve stanovené lhůtě dokumentaci muničního skladiště příslušnému útvaru policie. (4) Držitel obecné muniční licence nebo podnikatel se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 70n odst. 1 přepravuje munici bez povolení, b) v rozporu s § 70n odst. 2 a § 50 odst. 7 neohlásí příslušnému útvaru policie nebo Policejnímu prezidiu ve stanovené lhůtě nebo rozsahu údaje týkající se přepravy, c) v rozporu s § 70n odst. 4 nevybaví dopravní prostředek zařízením umožňujícím nepřetržité sledování jeho pohybu, nebo d) v rozporu s § 70n odst. 5 nezabezpečí přepravovanou munici proti zneužití, ztrátě nebo odcizení nebo je zabezpečí v rozporu s prováděcím právním předpisem. (5) Držitel muniční licence pro provádění pyrotechnického průzkumu se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 70m odst. 3 písm. a) nezpracuje technologický postup prací při vyhledávání a manipulaci s municí, střelivem a výbušninami nebo jej nepředá ke schválení, b) nezajistí, aby nalezení munice, střeliva nebo výbušniny v rámci pyrotechnického průzkumu, jehož provádění zajišťuje, bylo neprodleně nahlášeno policii podle § 70m odst. 3 písm. b), c) nesplní některou z povinností uvedených v § 70m odst. 3 písm. c), d) nezajistí provádění pyrotechnického průzkumu podle § 70m odst. 3 písm. d), e) v rozporu s § 70m odst. 3 písm. e) 1. nevede dokumentaci obsahující přehled o nálezech munice, střeliva a výbušnin, nebo 2. dokumentaci obsahující přehled o nálezech munice, střeliva a výbušnin neuchovává po dobu 5 let od provedení pyrotechnického průzkumu, f) neučiní při nálezu munice, střeliva nebo výbušniny nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku podle § 70m odst. 3 písm. f), nebo g) nesplní některou z povinností uvedených v § 70m odst. 3 písm. g). (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 3 písm. d), l), q), v) nebo w), b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. a), b), c), e), f), g), h), j), k), m), n), o), r), s), t), u), x), y), odstavce 4 nebo odstavce 5 písm. d) nebo f), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), c) nebo d), odstavce 3 písm. i) nebo p) nebo odstavce 5 písm. a), b), c), e) nebo g). Díl 3 Společná ustanovení k přestupkům § 77 Příslušnost k projednání přestupků (1) Přestupky fyzických osob podle tohoto zákona projednávají obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností. (2) Přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona projednávají kontrolní orgány podle své příslušnosti k výkonu kontroly stanovené v § 75a odst. 1 a 2, a nepodléhá-li právnická nebo podnikající fyzická osoba kontrole, projedná její přestupek Policejní prezidium. (3) Pokuty za přestupky právnických a podnikajících fyzických osob vybírá orgán, který je uložil. § 77a Příkaz na místě Policie může příkazem na místě uložit pokutu do a) 5 000 Kč, jde-li o přestupek na úseku zbraní nebo střeliva, b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek na úseku munice. § 77b Evidence přestupků Přestupky podle tohoto zákona se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. HLAVA VI USTANOVENÍ SPOLEČNÁ § 78 V případech, kdy se fyzické nebo právnické osobě žádající o udělení výjimky podle tohoto zákona, o vydání povolení k nabytí vlastnictví a držení zbraně kategorie B nebo dokladu nebo povolení k přepravě v plném rozsahu vyhoví, lze místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydat pouze příslušný doklad22). § 79 Zmocňovací ustanovení (1) Vláda stanoví nařízením a) technické požadavky pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva k provedení § 58 odst. 2 až 5, b) množství černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek, které je podle § 69 odst. 2 podnikatel v oboru zbraní a střelivapodnikatel v oboru zbraní a střeliva oprávněn přechovávat za účelem prodeje, c) technické požadavky na zabezpečení a podmínky skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami a prostory, ve kterých černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky skladovány být nesmí, k provedení § 69 odst. 4, d) postup a technické požadavky na znehodnocování zbraní a střeliva, postup a technické požadavky na zhotovování řezů zbraní a střeliva, postup a technické požadavky na ničení zbraní a střeliva, minimální obsah dokumentace technologického postupu delaborace, znehodnocení nebo ničení munice příslušného typu nebo výroby řezů munice, vzor potvrzení o delaboraci munice, o znehodnocení zbraně, střeliva nebo munice, o zničení střeliva nebo munice nebo o provedení řezu zbraně, střeliva nebo munice a vzor kontrolní znehodnocovací značky, e) minimální technické požadavky na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a povinné náležitosti provozního řádu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, f) k provedení § 70r 1. technické požadavky na zabezpečení muničního skladiště, 2. technické požadavky na elektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště, 3. minimální technické a organizační požadavky na další opatření k zabezpečení muničního skladiště a 4. stavební a technické požadavky na muniční skladiště a požadavky na způsob uložení munice a g) k provedení § 14a odst. 5 a 6 způsob a rozsah ohlašování nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie C-I a vedení evidence takových zbraní držitelem zbrojní licence. (2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 17 odst. 2 písm. c), § 21 odst. 9, § 30 odst. 13, § 39a odst. 4, § 50b, § 52 odst. 7, § 70f odst. 7, § 70n odst. 5 a § 73a odst. 10. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) vzor zbrojního průkazu, zbrojní licence, zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, průkazu zbraně, průkazu zkušebního komisaře, evropského zbrojního pasu, muničního průkazu a muniční licence, b) vzor žádosti o udělení výjimky, o udělení výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I, o povolení, o vydání zbrojního průkazu, o rozšíření skupin zbrojního průkazu, o vydání zbrojní licence, o rozšíření skupin zbrojní licence, o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, o povolení přepravy, o vydání evropského zbrojního pasu, o jmenování zkušebním komisařem, o povolení k provozování střelnice, o znehodnocení nebo o výrobu řezu zbraně, o vydání muničního průkazu, o vydání muniční licence, o povolení přepravy munice a o povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, c) vzor přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu, žadatele o jmenování zkušebním komisařem a žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu, d) vzor oznámení o nabytí vlastnictví nebo převodu vlastnictví zbraně, e) vzor hlášení přepravy zbraní a střeliva podnikatelem v oboru zbraní a střelivapodnikatelem v oboru zbraní a střeliva, hlášení přepravy zbraní a střeliva po území České republiky podnikatelem v oboru zbraní a střelivapodnikatelem v oboru zbraní a střeliva, hlášení přepravy munice držitelem obecné muniční licence nebo podnikatelem se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky a hlášení přepravy munice po území České republiky držitelem obecné muniční licence a f) vzor kontrolního průkazu. (4) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 3 a stanoví dovolené výrobní provedení plynové zbraně a expanzní zbraně a technické požadavky na plynové nábojky pro expanzní zbraně. (5) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 20 odst. 5, § 54 odst. 2 písm. b) a § 70o odst. 7 písm. c). HLAVA VII USTANOVENÍ PŘECHODNÁ § 80 (1) Výjimka, týkající se zbraně kategorie A, udělená podle dosavadní právní úpravy, se považuje za výjimku udělenou podle tohoto zákona. Tomu, kdo je na základě této výjimky oprávněn zbraň nosit, vydá příslušný útvar policie do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový zbrojní průkaz, v němž toto oprávnění zaznamená. (2) Každý, kdo je ke dni účinnosti tohoto zákona oprávněn držet a nosit zbraň kategorie B, je oprávněn ji vlastnit, držet a nosit podle tohoto zákona. (3) Každý, kdo ke dni účinnosti tohoto zákona přechovává zbraň, k jejímuž držení nebo nošení nebylo podle dosavadních předpisů nutné mít zbrojní průkaz, zbrojní licenci nebo povolení a podle tohoto zákona je zbrojní průkaz, zbrojní licence nebo povolení vyžadováno, je povinen požádat o vydání příslušného zbrojního průkazu, zbrojní licence nebo povolení podle tohoto zákona nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti. V případě zbraní vyrobených do 31. prosince 1890 je třeba povinnost podle první věty splnit nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Každý, kdo je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat střelnici, je povinen ustanovit správce střelnice a vybavit střelnici lékárničkou první pomoci podle tohoto zákona do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; osobní údajeosobní údaje ustanoveného správce střelnice je povinen oznámit příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne jeho ustanovení. § 81 (1) Zbrojní průkaz vydaný před nabytím účinnosti tohoto zákona platí po dobu v něm uvedenou, pokud není dále stanoveno jinak, a skupiny zbrojních průkazů se převádějí takto: a) skupina A, B nebo C zůstává zachována, b) skupina D - k výkonu zaměstnání v místech, kam nemá veřejnost volný přístup, a skupina E - k výkonu zaměstnání v místech, kam má veřejnost volný přístup, na skupinu D - k výkonu zaměstnání nebo povolání, c) skupina F - k ochraně zdraví, života a majetku v místech, kam nemá veřejnost volný přístup, a skupina G - k ochraně zdraví, života a majetku v místech, kam má veřejnost volný přístup, na skupinu E - k ochraně života, zdraví a majetku. (2) Platnost zbrojního průkazu skupiny H vydaného podle dosavadní právní úpravy zaniká uplynutím lhůty 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Na zbrojní průkazy skupiny D nebo E vydané podle dosavadní právní úpravy nelze od účinnosti tohoto zákona nabývat do vlastnictví zbraně kategorie A, B nebo C. (4) Při rozšiřování skupin zbrojních průkazů vydaných před nabytím účinnosti tohoto zákona se postupuje podle § 25. (5) Zbrojní průkaz vydaný podle dosavadní právní úpravy cizinci,6) který není občanem členského státu nebo státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, pozbývá platnosti uplynutím 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Při žádosti o vydání nového zbrojního průkazu podle § 24 se postupuje podle § 18 odst. 3. (6) Zbrojní oprávnění vydané před nabytím účinnosti tohoto zákona se považuje za zbrojní licenci a pozbývá platnosti uplynutím 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (7) Ostatní doklady vydané podle právního předpisu platného před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti po dobu stanovenou právními předpisy platnými před účinností tohoto zákona. § 82 Řízení o žádosti o vydání zbrojního průkazu nebo zbrojní licence zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. § 83 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních). 2. Zákon č. 13/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních). ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 156/2000 Sb. § 84 Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 17 odst. 3 se v písmenu d) na konci věty tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 19a) zní: „e) rozhoduje v pochybnostech o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorie zbraní A až D.19a) 19a) § 3 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních).“. 2. Část druhá se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna živnostenského zákona § 85 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb. a zákona č. 86/2002 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupina 302 „Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví“ se u oboru živnosti „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování zbraní podléhajících registraci podle zákona“ za slovem „uschovávání“ se spojka „a“ nahrazuje čárkou, za slovo „znehodnocování“ se vkládají slova „a ničení“, slova „podléhajících registraci podle zákona“ se zrušují a ve sloupci 5 se slova „§ 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních),“ zrušují. 2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupina 302 „Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví“ u oboru živnosti „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, přeprava a znehodnocování střeliva do zbraní podléhajících registraci podle zákona“ se za slovem „přeprava“ spojka „a“ nahrazuje čárkou, za slovo „znehodnocování“ se vkládají slova „a ničení“, slova „do zbraní podléhajících registraci podle zákona“ a slova „podléhajících registraci, podle skupiny 302 přílohy č. 3 živnostenského zákona“ se zrušují a na konci textu se doplňují nové odstavce, které znějí: „Pro výrobu, opravy, úpravy, znehodnocování a ničení střeliva průkaz pyrotechnika a věk nejméně 21 let. Pro vývoj střeliva vysokoškolské vzdělání1) získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti technických věd a technologií, studijní obor teorie a technologie výbušnin“. Poznámka pod čarou č. 1) zní: „1) § 44 a § 98 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).“. Ve sloupci 5 se slova „§ 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), pro vývoj a výrobu střeliva § 23 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.,“ nahrazují slovy „pro vývoj a výrobu střeliva § 23 odst. 1 a pro ničení a zneškodňování střeliva § 35 a 36 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů,“. 3. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupina 302 „Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví“ se zrušuje obor živnosti „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování vojenských zbraní“ včetně textu ve sloupcích 2, 4 a 5. 4. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupina 302 „Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví“ se zrušuje obor živnosti „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování vojenského střeliva“ včetně textu ve sloupcích 2, 4 a 5. 5. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupina 302 „Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví“ se u oboru živnosti „Provozování střelnic“ ve sloupci 5 zrušují slova „§ 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních),“. 6. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupina 314 „Ostatní“ se u oboru živnosti „Výuka a výcvik ve střelbě se zbraní“ ve sloupci 5 zrušují slova „§ 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních),“. § 86 Přechodná ustanovení (1) Fyzické nebo právnické osoby podnikající v koncesovaných živnostech podle přílohy č. 3 skupiny 302 živnostenského zákona s předmětem podnikání „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, přeprava a znehodnocování střeliva do zbraní podléhajících registraci podle zákona“ nebo „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování vojenského střeliva“ na základě živnostenského oprávnění získaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, v rozsahu zahrnujícím vývoj, výrobu, opravy nebo úpravy nebo znehodnocování střeliva, musí nejpozději ve lhůtě 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit příslušnému živnostenskému úřadu doklady prokazující odbornou způsobilost podle tohoto zákona. Nebudou-li doklady v této lhůtě doloženy, příslušný živnostenský úřad živnostenské oprávnění zruší. (2) Předloží-li osoby uvedené v odstavci 1 živnostenskému úřadu doklady prokazující odbornou způsobilost podle tohoto zákona, postupuje živnostenský úřad při rozhodování o koncesi podle § 53 a 54. Stanovisko podle § 52 se nevyžaduje. (3) Živnostenská oprávnění v koncesovaných živnostech podle přílohy č. 3 skupiny 302 živnostenského zákona s předmětem podnikání „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování zbraní podléhajících registraci podle zákona“, „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování vojenských zbraní“ a „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, přeprava a znehodnocování střeliva do zbraní podléhajících registraci podle zákona“ v rozsahu zahrnujícím nákup, prodej, půjčování, uschovávání nebo přepravu střeliva do zbraní podléhajících registraci podle zákona a v koncesované živnosti „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování vojenského střeliva“ v rozsahu zahrnujícím nákup, prodej, půjčování, uschovávání nebo přepravu vojenského střeliva, získaná přede dnem účinnosti tohoto zákona, se považují za živnostenská oprávnění s předmětem podnikání podle nové právní úpravy. Živnostenský úřad vydá ve lhůtě 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona odpovídající koncesní listinu. (4) Při rozhodování o žádosti o koncesi, o které nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle nové právní úpravy, včetně povinnosti vyžádat si stanoviska podle § 52 a 53. (5) Úkony provedené podle odstavců 2 a 3 jsou osvobozeny od správních poplatků. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 87 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 10 odst. 3, § 12 odst. 4, § 17 odst. 4, § 46 odst. 5 až 7, § 49, § 50 odst. 9, § 51 odst. 7 a 8 a § 73 odst. 4 zákona o zbraních, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 119/2002 Sb. Vymezení zbraní a střeliva ČÁST PRVNÍ DRUHY ZBRANÍ 1. Střelná zbraň - zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie při výstřelu, zkonstruovaná pro požadovaný účinek na definovanou vzdálenost. 2. Palná zbraň - střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění chemické energie. Za palnou zbraň se považuje také předmět, který lze uschopnit k vystřelování hromadné nebo jednotné střely nebo jiného projektilu působením okamžitého uvolnění chemické energie, jestliže má vzhled palné zbraně a v důsledku své konstrukce nebo materiálu, z něhož je vyroben, může být uschopněn ke střelbě. 3. Plynová zbraň - střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie stlačeného vzduchu nebo jiného plynu. 4. Mechanická zbraň - střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění nahromaděné mechanické energie. 5. Expanzní zbraň - palná zbraň, jejíž konstrukce vylučuje použití kulového náboje nebo náboje s hromadnou střelou. Expanzní zbraní je zejména a) poplašná zbraň a signalizační zbraň, kterými je prostředek s nábojovou komorou, který nelze upravit tak, aby z něj mohl být vystřelen kulový náboj nebo náboj s hromadnou střelou, a b) akustická zbraň a salutní zbraň, kterými je expanzní zbraň upravená z jiné palné zbraně ke střelbě pouze s využitím nábojek nebo cvičných nábojů a určená pro použití například při divadelních představeních, fotografování, při filmových a televizních záznamech, rekonstrukcích historických událostí, přehlídkách, sportovních akcích a výcviku. 6. Expanzní přístroj - pracovní zařízení, u něhož je primárním zdrojem energie výbušná látka obsažená ve střelivu pro expanzní přístroje. 7. Kulová zbraň - palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu kulovými náboji nebo kulovými střelami, případně speciálními náboji nebo střelami pro kulovou zbraň. 8. Broková zbraň - palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu brokovými náboji, případně speciálními náboji pro brokovou zbraň. 9. Kombinovaná zbraň - palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu kulovými náboji nebo kulovými střelami, případně speciálními náboji nebo střelami pro kulovou zbraň a s hlavní (hlavněmi) pro střelbu brokovými náboji, případně speciálními náboji pro brokovou zbraň. 10. Krátká zbraň - palná zbraň, jejíž délka hlavně nepřesahuje 300 mm nebo jejíž celková délka nepřesahuje 600 mm. 11. Dlouhá zbraň - palná zbraň, která není krátkou zbraní. 12. Samočinná zbraň - palná zbraň, u níž se opětovné nabití děje v důsledku předchozího výstřelu a u které konstrukce umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště. 13. Samonabíjecí zbraň - palná zbraň, u níž se opětovné nabití děje v důsledku předchozího výstřelu a u které konstrukce neumožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště. 14. Opakovací zbraň - palná zbraň se zásobníkem nebo jiným podávacím ústrojím, u níž se opětovné nabití děje v důsledku ručního ovládání závěru nebo mechanického otočení revolverového válce. 15. Jednoranová zbraň - palná zbraň bez zásobníku nebo jiného podávacího ústrojí, u níž se opětovné nabití děje ručním vložením náboje do nábojové komory, hlavně nebo nábojiště. 16. Víceranová zbraň - palná zbraň bez zásobníku nebo jiného podávacího ústrojí, s 2 nebo více hlavněmi, u níž se opětovné nabití děje ručním vložením nábojů do nábojových komor, hlavní nebo nábojišť. 17. Zbraň zvláště účinná - střelná zbraň ráže 20 mm nebo vyšší určená pro střelbu munice, včetně odpalovacích zařízení. 18. Sportovní zbraň - střelná zbraň, určená pravidly sportovní střelby pro národní a mezinárodní disciplíny. 19. Lovecká zbraň – střelná zbraň, určená k lovu zvěře odstřelem podle zákona o myslivosti. 20. Paintbalová zbraň - plynová zbraň, kterou se vystřeluje střela se značkovací látkou. 21. Signální zbraň - jednoúčelové zařízení na principu krátké nebo dlouhé zbraně pro použití signálních nábojů ráže větší než 16 mm. 22. Historická zbraň a) střelná zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, a současně platí, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890, b) jednoranová nebo dvouranová palná zbraň, která byla zkonstruována do 31. prosince 1890 a její konstrukce je založena na principech doutnákových, kolečkových, křesadlových nebo perkusních zámkových systémů, nebo c) jehlovka, která byla zkonstruována do 31. prosince 1880. 23. Hlavními částmi střelné zbraně jsou a) hlaveň; hlavní se rozumí také vložná hlaveň a vložná nábojová komora, b) pouzdro zbraně, kterým se rozumí tělo zbraně, rám revolverové zbraně a pouzdro závěru, včetně horní a dolní části děleného pouzdra závěru, c) válec revolverové zbraně, d) závěr; závěrem se rozumí také závorník a nosič závorníku a e) tlumič hluku výstřelu. 24. Znehodnocená zbraň - střelná zbraň, která byla učiněna trvale nepoužitelnou, přičemž je zajištěno, že všechny její hlavní části jsou trvale nepoužitelné a není možné je odstranit, nahradit nebo upravit tak, aby mohla být taková zbraň jakkoli uschopněna ke střelbě. 25. Řez zbraně - je úprava střelné zbraně postupem stanoveným právním předpisem, při níž se alespoň částečně odkryje vnitřní konstrukce zbraně. 26. Odpalovací zařízení – zařízení pro odpalování střel s reaktivním pohonem nebo střeliva s reaktivním účinkem nábojky, jako jsou pancéřovky, tarasnice, raketomety a odpalovací zařízení pozemní, letecké a lodní; odpalovací zařízení speciálních střel. ČÁST DRUHÁ DRUHY STŘELIVA 1. Střelivo - souhrnné označení nábojů, nábojek a střel do střelných zbraní, nejedná-li se o munici. 2. Střelivo přebíjené - střelivo, které využívá již použitých nábojnic. 3. Střelivo zkušební - střelivo, určené pro úřední přezkušování zbraní podle zvláštního právního předpisu. 4. Střela - předmět vystřelený ze střelné zbraně, určený k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu. 5. Jednotná střela - těleso, určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, které se po opuštění hlavně nerozdělí. 6. Hromadná střela - těleso nebo látka ve skupenství tuhém, kapalném nebo plynném, určená k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, která se po opuštění hlavně rozdělí. 7. Průbojná střela - jednotná střela, která je tvořena materiálem tvrdším než 250 HB - tvrdost podle Brinella, nebo střela, která je laborována do střeliva, které svou konstrukcí nebo energií střely vykazuje průbojný účinek; zpravidla má střelivo průbojnou střelu s kombinovaným účinkem, určenou pro vojenské nebo speciální účely. 8. Výbušná střela - složená plášťová střela obsahující výbušnou slož, která po nárazu exploduje. 9. Zápalná střela - složená plášťová střela obsahující zápalnou slož, která se po styku se vzduchem nebo po nárazu vznítí. 10. Šoková střela - jednotná střela, se špičkou ve tvaru komolého kužele, který je na vrcholu opatřen otevřenou válcovou dutinou, do které zasahuje část olověného jádra tvaru komolého kužele, plášť je na okrajích podélně naříznut. 11. Náboj - celek určený ke vkládání (nabíjení) do palné zbraně, signální zbraně nebo zvláštní zbraně, skládá se z nábojnice, zápalky nebo zápalkové slože, výmetné náplně a střely. 12. Nábojka - celek určený ke vkládání (nabíjení) do expanzní zbraně, expanzního přístroje nebo zvláštní zbraně, skládá se z nábojnice, zápalky nebo zápalkové slože, může obsahovat výmetnou náplň, granule nebo chemickou dráždivou látku. 13. Znehodnocené střelivo – střelivo, na kterém byly provedeny úpravy znemožňující jeho původní funkci. Znehodnocené střelivo neobsahuje žádné aktivní náplně, jakými jsou například výmetné náplně, zápalkové, výbušné, zápalné, svítící nebo dýmotvorné slože. 14. Řez střeliva – střelivo, na kterém byly provedeny úpravy odkrývající alespoň částečně vnitřní konstrukci včetně náhradních (inertních) náplní a které neobsahuje žádné aktivní náplně. 15. Maketa střeliva – střelivo nebo předmět tvarově a rozměrově shodný s originální předlohou, které neobsahují žádné aktivní náplně, přičemž mohou obsahovat náplně vyrobené z inertního materiálu. Zahrnuje civilní nebo vojenské školní střelivo určené pro výuku nebo výcvik. 16. Cvičný náboj – náboj určený k akustické a světelné imitaci ostré střelby. Příloha č. 2 k zákonu č. 119/2002 Sb. Druhy a skupiny munice 1. Skupiny munice a) dělostřelecká munice – dělostřelecké jednotné nebo dělené náboje ráže 20 mm nebo vyšší včetně podkaliberní munice, b) miny do minometů všech ráží, c) granáty ruční, puškové, granátometné a speciální granátometné náboje, d) jednorázové protitankové střely a střely do pancéřovek a tarasnic, e) iniciátory – zapalovače, zápalkové šrouby včetně zápalky, elektrické pilule, roznětky, rozbušky, pokud jsou konstrukčně určeny pro použití v munici, f) letecké pumy – všechny druhy leteckých pum, včetně jejich submunice, g) neřízené rakety a řízené raketové střely – rakety a jejich komponenty, protitankové řízené střely, letecké řízené i neřízené střely, protiletadlové střely, raketové náboje, h) miny pozemní, podvodní a speciální, i) ženijní munice – výbušné odminovací a minovací systémy a ženijní náloživo, konstruované pro vedení námořní, letecké nebo pozemní války, j) torpéda, k) hlubinné a demoliční nálože, l) výbušné předměty výcvikového a speciálního určení obsahující zejména pyrotechnické slože nebo výbušniny, m) pyropatrony a speciální pyroprostředky letectva, raketové a ostatní vojenské techniky, n) ostatní munice nezařazená do výše uvedených skupin. 2. Delaborovaná munice – munice zbavená výbušnin a jiných aktivních muničních náplní, neoznačená podle zvláštního právního předpisu23). Delaborovaná munice je určena ke zničení, znehodnocení, výrobě řezu munice nebo k dalšímu technickému zpracování nebo využití materiálu. 3. Znehodnocená munice – delaborovaná munice, která je označena kontrolní znehodnocovací značkou podle zvláštního právního předpisu23). 4. Řez munice – řez munice vyrobený postupem a označený podle zvláštního právního předpisu23). Řez munice je určen pro školní a výcvikové účely, zbavený výbušnin a jiných aktivních muničních náplní, a byly na něm provedeny úpravy odkrývající alespoň částečně vnitřní konstrukci munice včetně náhradních (inertních) náplní. 5. Maketa munice – munice nebo předmět tvarově a rozměrově shodný s originální předlohou, které neobsahují výbušniny nebo jiné aktivní muniční náplně, přičemž mohou být vyrobeny z jiného (nestandardního) materiálu než munice a mohou obsahovat náplně vyrobené z náhradního (inertního) materiálu. Zahrnuje například munici určenou pro výuku nebo výcvik. 6. Nalezená munice – souhrnné označení pro munici, která byla připravena k použití, byla použita (například vystřelena, shozena, odpálena, vržena anebo vymetena), rozhozena nebo se jinými vnějšími vlivy dostala mimo kontrolu svého držitele a zůstala nevybuchlou například také v důsledku selhání iniciačního mechanismu nebo byla konstruována tak, aby vybuchla z jiných příčin. Příloha č. 3 k zákonu č. 119/2002 Sb. Část první Technicko-organizační požadavky na střelnice 1. Ohrožené prostory 1.1. Ohrožený prostor - prostor, v němž může být při dodržení pravidel a opatření stanovených provozním řádem střelnice ohrožen život nebo zdraví účinkem kinetické energie střel, střepin nebo povýstřelových plynů. 1.1.1. Primární ohrožený prostor - ohrožený prostor, který je ohrožen přímou střelbou v prostoru střelnice (výstřelný prostor) a který je stanoven na každé střelnici, a to vždy alespoň v prostoru od dopadiště střel k nejvzdálenější palebné čáře. 1.1.2. Sekundární ohrožený prostor - ohrožený prostor, který není primárním ohroženým prostorem. Sekundární ohrožený prostor se stanovuje vždy, pokud - je střelba vedena do volného prostoru (broková střelnice) nebo volného terénu bez odpovídajícího dopadiště či záchytného zařízení, - na střelnici je zvýšené riziko odrazu střel do volného prostoru zejména s ohledem na charakter zařízení a povrchů v primárním ohroženém prostoru nebo s ohledem na používané terče. 2. Zajištění bezpečnosti provozu střelnice 2.1. K zajištění ochrany života a zdraví osob v ohroženém prostoru a při zacházení se zbraněmi a střelivem na střelnici i mimo ohrožené prostory, jakož i při příchodu a odchodu ze střelnice stanoví provozní řád přiměřená technicko-organizační opatření. Technicko-organizační opatření spočívají v kombinaci technických opatření (ochranných a dalších technických prvků) a organizačních opatření (zásad a pokynů). 2.2. Technicko-organizační opatření musí při provozu na střelnici zejména: - stanovovat pravidla pro bezpečné provádění střelby a bezpečné zacházení se zbraní a střelivem, jejich bezpečné používání, kontrolu, odkládání, vnášení a odnášení, a to při zohlednění dalších technicko-organizačních opatření, - předcházet nebo zabraňovat úniku střel mimo primární ohrožený prostor (opatření proti přestřelení nebo prostřelení technických ochranných prvků střelnice), - předcházet nebo zabraňovat ohrožujícím odrazům střel a jejich střepin, - předcházet nebo zabraňovat poškození zařízení střelnice střelbou, pokud by v důsledku takového poškození mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví osob, - předcházet nebo zabraňovat vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru, je-li prováděna střelba. 2.3. Při stanovení konkrétní podoby technicko-organizačních opatření a jejich kombinace se vychází z místních podmínek, povahy a účelu střelnice a zbraní a střeliva používaných na střelnici. 3. Některá technická opatření 3.1. Dopadiště Je-li střelnice vybavena dopadištěm střel, musí mít dopadiště takovou podobu, aby došlo k účinnému zachycení střel, a to včetně jejich fragmentů, a aby nedocházelo k ohrožujícím odrazům střel. Dopadiště může mít zejména povahu valu nebo záchytného zařízení. 3.2. Terče a terčová zařízení Terče a terčová zařízení musí být zvoleny tak, aby se zabránilo nebezpečným odrazům střel. V případě pohybujících se terčů nebo terčových zařízení a v případě terčů umísťovaných na různých místech primárního ohroženého prostoru (pohyblivá terčová čára), musí stanovená technicko-organizační opatření zohledňovat všechny polohy takového terče nebo terčového zařízení. 3.3. Ochranné prvky Ochranné prvky zabraňují úniku střel mimo primární ohrožený prostor a ohrožujícím odrazům střel a jejich fragmentů, nejde-li o dopadiště, terče a terčová zařízení. Vhodné ochranné prvky se volí v závislosti na zbraních a střelivu používaných na střelnici, způsobu střelby, podobě primárního ohroženého prostoru a přijatých organizačních opatřeních. 3.4. Opatření proti vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru Zvolí se přiměřený způsob zabránění vstupu nezúčastněných osob, zejména v podobě rozmístění stálých výstražných tabulek, zvukových či světelných signálů ohlašujících začátek a konec střelby, výstražné vlajky; tato opatření mohou být nahrazena oplocením či obdobným ohrazením ohroženého prostoru nebo jeho části. 4. Některá organizační opatření 4.1. Organizačními opatřeními jsou zejména - zásady bezpečné střelby a bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, - stanovení směru a způsobu střelby, - vymezení palebné a terčové čáry, - vymezení pohyblivé palebné a pohyblivé terčové čáry, - vymezení zbraní a střeliva, se kterými lze na střelnici střílet. 4.2. V případě pochybnosti, zda technické opatření dostačuje pro zajištění bezpečnosti střelby, se stanoví organizační opatření tak, aby byla bezpečnost střelby zajištěna. 4.3. Při stanovování organizačních opatření se vychází z předpokladu jejich dodržování průměrně způsobilým střelcem, který dbá zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní a střelivem; nekázeň a hrubé chyby při zamíření se nepředpokládají. Část druhá Povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice 1. Povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice 1.1. administrativně-provozní náležitosti 1.1.1. jméno, případně jména, příjmení a datum narození fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu provozovatele střelnice, 1.1.2. uvedení místa, kde je střelnice provozována, včetně uvedení jména, případně jmen, příjmení a data narození fyzické osoby nebo údajů identifikujících právnickou osobu vlastníka pozemku, na kterém je střelnice provozována, není-li totožný s provozovatelem střelnice, 1.1.3. sdělení, zda je střelnice používána k podnikatelským účelům, 1.1.4. sdělení, zda je střelnice přístupná veřejnosti, 1.1.5. datum ukončení provozování střelnice, jedná-li se o provozování střelnice na dobu určitou, 1.1.6. vymezení denní a roční doby, ve které je dovoleno na střelnici provádět střelbu, a pravidla evidence osob využívajících střelnici, 1.1.7. jméno a příjmení každého ustanoveného správce střelnice, vzor označení správce střelnice, které obsahuje uvedení funkce, jména a příjmení a název střelnice, 1.1.8. uvedení oprávnění a povinností správce střelnice, případně též dalších osob, zejména provozovatele střelnice, zdravotnické služby a pořadatelů, 1.2. technicko-organizační náležitosti 1.2.1. přehledný situační nákres střelnice s vyznačením dovoleného směru střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, 1.2.2. uvedení druhů zbraní povolených ke střelbě a uvedení výrobního provedení střeliva a nejvyššího výkonu střeliva, případně nejvýkonnější přípustné ráže střeliva, povoleného ke střelbě, 1.2.3. povolené způsoby střelby z jednotlivých druhů dovolených zbraní a minimální i maximální dálky střelby, 1.2.4. pravidla bezpečnosti provozu střelnice, především zásady zacházení se zbraní a střelivem na střelnici, bezpečnostní pravidla střelby a pravidla pohybu osob v prostoru střelnice, 1.2.5. postup při vzniku mimořádných událostí a 1.2.6. další sdělení významná s ohledem na technické řešení střelnice a bezpečnost jejího provozu. 2. Změny provozního řádu střelnice V případě změn provozního řádu střelnice, které se týkají technicko-organizačních náležitostí podle bodů 1.2.1, 1.2.2, 1.2.3 a 1.2.4, musí být provedeno opětovné ověření provozního řádu střelnice znalcem v oboru balistiky nebo osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě, a to v rozsahu odpovídajícím této změně. 1) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 1a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 1b) Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb. 2) Například zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. 3) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 3b) Například zákon č. 219/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). 6) § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. 10) Například zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. 11a) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11b) § 83 až 85 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. 11c) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. 11d) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 11e) § 11 odst. 3, § 172 odst. 4 a § 227 trestního řádu. 11f) § 70 odst. 5 a 6 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže). 12) § 10 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb. 13) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 13a) Například zákon č. 218/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) Například zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 305/1999 Sb., o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 17 odst. 1 a 2 zákona č. 455/1991 Sb. 17a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. 17b) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb. 18) Například § 22 a 23 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 20a) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 22) § 151 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 23) Vyhláška č. 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při znehodnocování a ničení zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů, ve znění vyhlášky č. 632/2004 Sb. 24) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva. 26) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 29) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 30) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 31) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 32) Směrnice Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES ze dne 21. května 2008, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní. 33) Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů. 34) § 1045 odst. 1 občanského zákoníku. 35) Například Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 29/2000 Sb. m. s., Úmluva o kazetové munici, vyhlášená pod č. 18/2012 Sb. m. s., Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 96/1975 Sb., Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 14/2009 Sb. m. s., a Smlouva o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 61/1974 Sb. 36) § 36 zákona č. 61/1988 Sb. Vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 38) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů. 39) Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, vyhlášená pod č. 94/2003 Sb. m. s. 40) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby.
Zákon č. 120/2002 Sb.
Zákon č. 120/2002 Sb. Zákon o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 9. 4. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 52/2002 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví (§ 37 — § 37) * ČÁST TŘETÍ - Změna veterinárního zákona (§ 38 — § 38) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 40 — § 40) k zákonu č. 120/2002 Sb. Aktuální znění od 18. 10. 2016 (324/2016 Sb.) 120 ZÁKON ze dne 8. března 2002 o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví § 37 Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 25 se na konci odstavce 2 doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 29a) znějí: „nebo biocidní přípravek29a) 29a) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.“. 2. V § 56 písm. a) se slova „přípravky schválené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví“ nahrazují slovy „přípravky, jejichž uvedení na trh bylo povoleno29a)“. 3. V § 77 odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou povinny předložit ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví návrhy na výrobu a dovoz potravin pro děti ve věku do 3 let.“. 4. V § 80 odst. 1 písm. g) se slova „písm. a) a b)“ před středníkem zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna veterinárního zákona § 38 V § 39 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 5) a 5a) zní: „(4) K dezinfekci, deratizaci, dezinsekci a dezodorizaci podle tohoto zákona lze používat jen registrované5) přípravky a postupy nebo přípravky, jejichž uvedení na trh bylo povoleno.5a) 5) Zákon č. 79/1997 Sb. 5a) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 40 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou ustanovení a) § 3 odst. 2, § 7 odst. 1 písm. a), § 7 odst. 7, § 11 odst. 2 a 3, § 11 odst. 4 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a), § 16 odst. 2 písm. b) bodu 2 a § 16 odst. 2 písm. d) bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009, b) § 8 odst. 1, 2, 3 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2004, c) § 2 odst. 11, § 4 odst. 8, § 5 odst. 5 věty druhé, § 7 odst. 4, § 7 odst. 11, § 8 odst. 4, § 9 odst. 4 a 5, § 10, § 11 odst. 7, § 12, 13, § 15 odst. 3 písm. e) a f), § 17 a § 22 odst. 5, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, d) § 14, které nabývá účinnosti uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, e) § 19 písm. b), § 20 odst. 1 písm. a) až l), § 20 odst. 2 a § 21, která nabývají účinnosti uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha k zákonu č. 120/2002 Sb. Typy biocidních přípravků Typ přípravku| Název typu přípravku| Oblast použití ---|---|--- Dezinfekční přípravky a přípravky pro všeobecné použití (Nezahrnuje čisticí přípravky, které nejsou určeny k použití jako biocidní přípravkybiocidní přípravky se zaručenou účinností, včetně tekutých pracích prostředků, čisticích prášků a podobných přípravků) 1| Biocidní přípravky osobní hygieny| Přípravky používané v osobní hygieně pro účely všeobecné dezinfekce s výjimkou přípravků s léčivým účinkem a přípravků, jejichž primární účinek a účel použití je kosmetický a účinek biocidní je doplňkový, jako např. antimikrobiální mýdla, šampony proti lupům a ústní vody. 2| Dezinfekční přípravky pro privátní a profesionální použití a jiné biocidní přípravky| Přípravky pro dezinfekci ovzduší, povrchů, materiálů, zařízení a nábytku, které nejsou používány v přímém kontaktu s potravinami nebo krmivy v oblasti soukromé, veřejné a průmyslové, jakož i přípravky používané jako algicidy. Přípravky proti houbám a řasám ve stavbách jako jsou např. skleníky, které nejsou aplikovány na rostliny, ale na okna, zařízení, stoly, nože a pod. Přípravky pro dezinfekci prázdných skladišť, kontejnerů, pytlů, sudů. Přípravky používané pro úpravu řečišť. Algicidní přípravky používané na plochy tvořené jinými než půdními substráty na hřištích, parkovištích, chodnících, pomnících, pod. Oblast použití zahrnuje mimo jiné plovárny, akvária, vody ke koupání a ostatní vody, systémy klimatizace, stěny a podlahy ve zdravotnických a jiných institucích, dezinfekci lékařských nástrojů, chemické toalety,odpadní vodu, nemocniční odpad. Nezahrnuje herbicidy pro zemědělské i nezemědělské použití, algicidy aplikované na půdu, plochy tvořené jinými půdními substráty nebo do vody pro ochranu rostlin (např. na závodní dráze, golfových hřištích, v akváriích a pod.) a přípravky na dezinfekci povrchů ve sklenících proti mikroorganismům, které mohou napadnout rostliny a následně na nich růst. 3| Biocidní přípravky pro veterinární hygienu| Přípravky používané pro veterinárně-hygienické účely včetně přípravků používaných v prostorech, ve kterých se chovají, zdržují nebo přepravují zvířata. Zahrnuje přípravky určené k celkové dezinfekci zvířat, ale nezahrnuje přípravky, které mají léčivý účinek. 4| Dezinfekční přípravky pro oblast potravin a krmiv| Přípravky používané pro dezinfekci zařízení, zásobníků, potřeb pro konzumaci, povrchu a potrubí souvisejících s výrobou, přepravou, skladováním nebo spotřebou potravin, krmiv nebo nápojů (včetně pitné vody) pro lidi a zvířata. 5| Dezinfekční přípravky pro pitnou vodu| Přípravky používané pro dezinfekci pitné vody (pro lidi i zvířata). Konzervační přípravky 6| Konzervační přípravky pro výrobky v obalech| Přípravky používané pro konzervaci výrobků jiných než potraviny a krmiva, které potlačují mikrobiální kontaminaci a zabezpečují skladovatelnost včetně konzervantů fotografických filmů. 7| Konzervační přípravky pro povlaky| Přípravky, které potlačováním mikrobiální kontaminace chrání původní vlastnosti povrchu materiálů nebo předmětů ( filmy, nátěry, plasty, těsnicí materiály, stěnová adheziva, vazače, papír, umělecká díla). 8| Konzervační přípravky pro dřevo| Přípravky používané pro konzervaci dřeva, včetně řeziva nebo dřevěných výrobků před působením dřevokazných nebo dřevo znetvořujících organismů 9| Konzervační přípravky pro vlákna, kůži, pryž a polymerní materiály| Přípravky potlačující mikrobiální kontaminaci pro vláknité a polymerní materiály (kůže, pryž, papír, plastické hmoty nebo textilní výrobky). 10| Konzervační přípravky pro zdivo| Přípravky potlačující působení mikroorganizmů a řas při konzervaci a sanaci zdiva a ostatních stavebních materiálů s výjimkou dřevěných. 11| Konzervační přípravky pro chladírenské a zpracovatelské systémy používající kapaliny| Přípravky potlačující růst škodlivých organismůškodlivých organismů jako jsou mikroorganismy, řasy a měkkýši ve vodě nebo jiných technologických tekutinách používaných v chladírenství nebo průmyslových procesech. Nezahrnuje přípravky používané pro konzervaci pitné vody. 12| Konzervační přípravky proti tvorbě slizu| Přípravky používané pro prevenci a potlačování růstu slizu na materiálech, zařízeních a konstrukcích používaných v průmyslových procesech (např.: papírny, celulózky, porézní materiály používané při extrakci ropy). 13| Konzervační přípravky pro kapaliny používané při obrábění kovů| Přípravky používané pro potlačování mikrobiální kontaminace kapalin používaných při obrábění kovů. Přípravky pro regulaci živočišných škůdců 14| Rodenticidy| Přípravky pro regulaci stavu myší, potkanů nebo jiných hlodavců. Nezahrnuje přípravky používané výhradně pro ochranu rostlin na zemědělských polích a rostlinných produktů skladovaných dočasně na polích 15| Avicidy| Přípravky používané pro regulaci stavu ptactva s výjimkou přípravků používaných na ochranu rostlin nebo rostlinných produktů. 16| Moluskocidy| Přípravky používané jako prevence před nemocemi zvířat a lidí přenášených měkkýši a proti ucpávání vodovodních trubek měkkýši. Nezahrnuje přípravky používané na ochranu rostlin a rostlinných produktů před měkkýši. 17| Piscicidy| Přípravky používané pro regulaci počtu ryb. Nezahrnují přípravky na léčení nemocí ryb. 18| Insekticidy, akaricidy a přípravky na regulaci stavu jiných členovců| Přípravky používané pro regulaci stavu členovců (např. hmyzu, roztočů. klíšťat, pavouků a korýšů ) včetně přípravků používaných k hubení externích parasitů v prostorách, kde se chovají, zdržují nebo přepravují zvířata, s výjimkou situace, kdy se zvířata v ošetřených prostorách zdržují v době, kdy je přípravek ještě aktivní. Přípravky na ošetření prázdných skladišť nebo kontejnerů, pytlů, sudů, sprch a pod., s výjimkou těch, které jsou určeny výhradně ke skladování rostlin a rostlinných produktů. Přípravky na hubení roztočů a jiných členovců v textiliích. Nezahrnuje přípravky určené k přímému styku s organismem člověka a k ošetřování zvířat, včetně koupelí obsahujících insekticidy a výrobků obsahujících insekticidy nebo jiné aktivní látky určené k hubení škodlivých organismůškodlivých organismů (obojky, známky do boltců a pod.) nebo zastavení jejich růstu či reprodukce (růstové regulátory). Dále nezahrnuje přípravky na ochranu rostlin a rostlinných produktů. 19| Repelenty a atraktanty| Přípravky používané k odpuzování (repelenty) nebo přitahování jedinců opačného pohlaví (atraktanty) škodlivých organismůškodlivých organismů (bezobratlí jako jsou blechy a komáři, obratlovci jako jsou ptáci), aniž by přípravek měl na ně smrtící účinek nebo snižoval jejich rozmnožování, včetně přípravků, které se používají přímo nebo nepřímo pro humánní nebo veterinární hygienu a výrobků obsahujících repelenty (obojky, známky do boltců a pod.) a přípravků odpuzujících psy a kočky Nezahrnuje přípravky na ochranu rostlin a rostlinných produktů, potraviny a krmiva. Ostatní přípravky 20| Konzervační přípravky pro potraviny nebo krmiva| Přípravky používané pro ochranu potravin nebo krmiv před škodlivými mikrorganismy, které nejsou určeny pro přímý styk s potravinami nebo krmivy (např.: fumiganty používané ve skladovacích prostorách potravin jako jsou sýry a maso). 21| Přípravky proti hnilobě| Přípravky používané pro potlačování růstu a usazování škodlivých organismůškodlivých organismů. (mikroorganismy a vyšší formy rostlinných nebo zvířecích druhů) na plavidlech, zařízeních pro vodní sporty nebo jiných konstrukcích používaných ve vodě. 22| Balzamovací a taxidermické kapaliny| Přípravky používané pro dezinfekci a konzervaci lidských a zvířecích mrtvol nebo jejich částí. 23| Regulace stavu ostatních obratlovců| Přípravky pro regulaci stavu nežádoucích obratlovců s výjimkou přípravků určených k ochraně rostlin a rostlinných produktů. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/107/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh, pokud jde o prodloužení některých lhůt. 1) Vyhláška č. 304/2002 Sb., kterou se stanoví podrobná specifikace zásad a postup hodnocení biocidních přípravků a účinných látek. 1a) Nařízení Komise (ES) č. 1896/2000 ze dne 7. září 2000 o první etapě programu podle čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o biocidních přípravcích, v platném znění. Nařízení Komise (ES) 1451/2007 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh. 2) § 2 odst. 8 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů. 3) § 3 zákona č. 157/1998 Sb. 3a) Příloha IB směrnice 98/8/ES. 3b) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Příloha III nařízení (ES) 1451/2007. 5) Příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES. 6) § 4 odst. 1 zákona č. 157/1998 Sb. 7) § 5 zákona č. 157/1998 Sb. 8) Čl. 2 odst. 1 písm. i) a k) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES. 9) Přílohy I, IA a IB směrnice 98/8/ES. Směrnice Komise 2006/140/ES. Směrnice Komise 2007/20/ES. Směrnice Komise 2007/69/ES. Směrnice Komise 2007/70/ES. 10) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 11 zákona č. 157/1998 Sb. 12) § 12 zákona č. 157/1998 Sb. 13) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 80 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17b) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 19) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 21) Příloha II nařízení (ES) č. 1451/2007. 22) Čl. 4 nařízení (ES) č. 1451/2007. 23) Rozhodnutí Komise č. 2010/296/EU ze dne 21. května 2010 o zřízení rejstříku pro biocidní přípravky.
Zákon č. 123/2002 Sb.
Zákon č. 123/2002 Sb. Zákon o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu Podpora investičních opatření na ochranu před povodněmi v České republice v rámci Programu prevence před povodněmi Vyhlášeno 12. 4. 2002, datum účinnosti 12. 4. 2002, částka 55/2002 * § 1 - (1) Česká republika je oprávněna přijmout úvěr od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu Podpora investičních opatření na ochranu před povodněmi v České republice v rámci Programu prevence před povo * § 2 - O prostředky získané úvěrem podle § 1 lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo st * § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 12. 4. 2002 123 ZÁKON ze dne 13. března 2002 o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu Podpora investičních opatření na ochranu před povodněmi v České republice v rámci Programu prevence před povodněmi Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Česká republika je oprávněna přijmout úvěr od Evropské investiční bankybanky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním projektu Podpora investičních opatření na ochranu před povodněmi v České republice v rámci Programu prevence před povodněmi1) do výše 60 000 000 eur, splatný ve lhůtě do 31. prosince 2022. (2) Projektem Podpora investičních opatření na ochranu před povodněmi v České republice se rozumí příprava, výstavba a kontrola akcí v Programu prevence před povodněmi. (3) Úvěrovou smlouvu k přijetí úvěru podle odstavce 1 sjednává jménem České republiky ministr financí. § 2 O prostředky získané úvěrem podle § 1 lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky. § 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Zákon č. 126/2002 Sb.
Zákon č. 126/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 4. 2002, datum účinnosti 1. 5. 2002, částka 55/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o České konsolidační agentuře * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 18. 10. 2016 (323/2016 Sb.) 126 ZÁKON ze dne 13. března 2002, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. a zákona č. 319/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní: „(1) Tento zákon upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost,1) které a) přijímají vklady od veřejnosti, a b) poskytují úvěry, a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen „licence“) (§ 4). Ustanovení obchodního zákoníku o akciové společnosti se pro ně nepoužijí, pokud tento zákon stanoví jinak. 1) Obchodní zákoník.“. 2. V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci, a) investování do cenných papírů na vlastní účet, b) finanční pronájem (finanční leasing), c) platební styk a zúčtování, d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků, e) poskytování záruk, f) otvírání akreditivů, g) obstarávání inkasa, h) poskytování investičních služeb,1a) i) vydávání hypotečních zástavních listů, j) finanční makléřství, k) výkon funkce depozitáře, l) směnárenskou činnost (nákup devizových prostředků), m) poskytování bankovních informací, n) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem, o) pronájem bezpečnostních schránek, p) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až o) a v odstavci 1. 1a) § 8 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 1 odstavec 4 zní: „(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci. To neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jiných bank, finančních institucí a podniků pomocných bankovních služeb, nad nimiž banka vykonává kontrolu.“. 4. V § 1 odst. 5 se slova „a 4“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Pokud zvláštní právní předpis podmiňuje výkon některé činnosti udělením povolení, lze takovou činnost povolit v licenci až poté, kdy bude uděleno povolení podle zvláštního právního předpisu.“. 5. V § 1 odst. 6 se slovo „povolení“ nahrazuje slovem „licenci“. 6. V § 1 odstavec 7 zní: „(7) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka zahraniční banky splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.“. 7. § 2 zní: „§ 2 (1) Bez licence nesmí nikdo a) přijímat vklady od veřejnosti, b) vydávat elektronické peněžní prostředky, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (2) Elektronickým peněžním prostředkem se rozumí platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě a který je přijímán jako platební prostředek i jinými osobami než jeho vydavatelem. (3) Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud a) představuje jedinou nebo jednu z hlavních činností emitenta, b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů, nebo c) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených v § 1 odst. 3. (4) Za přijímání vkladů od veřejnosti se nepovažuje soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud budou nabízeny pouze institucionálním investorům.“. 8. V § 3 odst. 1 se slova „, v jejichž základě se tato slova vyskytují,“ nahrazují slovy „od nich odvozená“, slova „obchodním jménu“ se nahrazují slovy „obchodní firmě“ a slova „bylo uděleno povolení působit jako banka“ se nahrazují slovy „byla udělena licence“. 9. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993, (dále jen „mezinárodní smlouva“).“. 10. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka může požadovat a) změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její organizační složky, b) změnu obchodní firmy pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její organizační složky.“. 11. Nadpis části druhé zní: „ČÁST DRUHÁ LICENCE“. 12. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. S žádostí o licenci se předkládá návrh stanov. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady. Náležitosti žádosti o licenci stanoví Česká národní banka vyhláškou.“. 13. V § 4 odst. 2 se slova „povolení působit jako banka“ nahrazují slovem „licence“. 14. V § 4 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního či jiného dohledu příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva.“. 15. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky: a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba, b) splacení základního kapitálu v plné výši, c) způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance k výkonu práv akcionáře při podnikání banky, d) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob, které jsou na základě pracovní nebo jiné smlouvy navrhovány v bance na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, (dále jen „vedoucí zaměstnanci banky“), e) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídící a kontrolní systém banky včetně systému řízení rizik, f) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi, g) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance, h) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene g) nebrání výkonu bankovního dohledu, i) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene g) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu, j) sídlo budoucí banky musí být na území České republiky.“. 16. V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí a) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl nejméně 20 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, b) vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, c) vztah dvou nebo více osob, které jsou ovládány stejnou osobou.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 17. § 5 zní: „§ 5 (1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o licenci České národní bance. (2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu bankovního dohledu ze země sídla zahraniční banky k záměru založit pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonáván bankovní dohled. (3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka, která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí. (4) Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky: a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost podnikání pobočky, b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah podnikání pobočky, c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky, d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností pobočky, funkční řídící a kontrolní systém pobočky včetně systému řízení rizik, e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi, f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční banka, g) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene f) nebrání výkonu bankovního dohledu, h) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene f) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu, i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě. (5) Náležitosti žádosti podle odstavce 1, jakož i minimální výši poskytnutých finančních zdrojů, stanoví Česká národní banka vyhláškou. (6) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci nemůže být skutečnost, že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě akciové společnosti. (7) Postup podle odstavců 1 až 5 se nepoužije na případy uvedené v § 5a.“. 18. Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5m, které včetně poznámky pod čarou č. 3) znějí: „§ 5a (1) Banky se sídlem v členských státech Evropské unie a osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků se sídlem v členských státech Evropské unie mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční osoba dodržela postup stanovený právem Evropských společenství podle § 5c až 5m. Na tyto pobočky se vztahuje registrační povinnost daňových subjektů podle zvláštního právního předpisu.3) Banky se sídlem v členských státech Evropské unie a osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků se sídlem v členských státech Evropské unie jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. (2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o osoby, které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, nebo o osoby se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství. (3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit okruh států, jejichž banky nebo osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků požívají při podnikání na území České republiky stejné výhody jako banky a osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků se sídlem ve členských státech Evropské unie. (4) Pobočky zahraničních bank, které podle odstavce 1 mohou na území České republiky vykonávat činnosti podle tohoto zákona bez licence udělené pro ně příslušné zahraniční bance, nepodléhají tomuto zákonu s výjimkou ustanovení § 11 odst. 5, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 6, ustanovení týkajících se likvidity banky, provádění měnové politiky, opravného zúčtování bank (§ 20c) a ustanovení § 41m odst. 1 a 2. (5) Pokud se pobočka zahraniční banky podle odstavce 1 rozhodne účastnit platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka zahraniční banky rozhodne využít možnosti podle § 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a. (6) Ustanovení tohoto zákona související s pojištěním pohledávek z vkladů se na tyto pobočky vztahují, jen pokud využijí možnosti stanovené v § 41m. Postup podle § 26 lze vůči pobočkám zahraničních bank podle odstavce 1 uplatnit pouze za podmínky, že pobočka nezjedná na výzvu České národní banky nápravu sama a na žádost České národní banky nezjednal nápravu po jeho předchozím informování ani orgán bankovního dohledu země sídla příslušné zahraniční banky, a za podmínky, že protiprávní stav trvá. To neplatí v případě porušení ustanovení § 11 odst. 5, ustanovení o opravném zúčtování bank, v případě porušení právních předpisů upravujících provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), pokud je pobočka účastníkem tohoto systému, v případě porušení ustanovení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 6, nebo nesnese-li věc odkladu a je-li to nutné v zájmu vkladatelů. Postup podle § 26 aplikovaný z důvodů, že věc nesnese odkladu a je-li to nutné v zájmu vkladatelů, musí Česká národní banka bez zbytečného odkladu nebo ve lhůtě stanovené Komisí Evropských společenství přehodnotit, pokud Komise Evropských společenství tak rozhodne v souladu s § 5k odst. 4. (7) Česká národní banka může v pobočkách zahraničních bank, které podle odstavce 1 mohou na území České republiky vykonávat činnosti podle tohoto zákona bez licence udělené pro ně příslušné zahraniční bance, nebo v osobách tvořících konsolidační celek, jehož členem je zahraniční banka podle odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční banky. Orgán dohledu země sídla banky nebo osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce zahraniční banky podle odstavce 1, u osoby oprávněné k vydávání elektronických peněžních prostředků podle odstavce 1 nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1. § 5b Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou. Princip jednotné licence § 5c (1) Banky se sídlem na území členského státu Evropské unie (dále jen „domovský stát“) mohou vykonávat na území jiného členského státu Evropské unie (dále jen „hostitelský stát“) prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené v § 5e odst. 1 (dále jen „oprávněná finanční instituce“). (2) Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písm. a). (3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůže banka nebo finanční instituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, nebo banka nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství. § 5d Banky nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropských společenství a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti: a) přijímání vkladů od veřejnosti, b) poskytování úvěrů, c) finanční pronájem (finanční leasing), d) platební styk a zúčtování, e) vydávání a správu platebních prostředků, f) poskytování záruk, g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta 1. s nástroji peněžního trhu, 2. s peněžními prostředky v cizích měnách, 3. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kurzových a úrokových obchodů, 4. s převoditelnými cennými papíry, h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí podniků, j) peněžní makléřství, k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství (portfolio management), l) uložení a správu cenných papírů, m) poskytování bankovních informací, n) úschovu cenností. § 5e (1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c, musí splňovat současně následující podmínky: a) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 % hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce, b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí provozovat i na území svého domovského státu, c) musí být zahrnuta do konsolidovaného dohledu vykonávaného nad bankou nebo bankami podle § 5 odst. 1 v souladu s předpisy Evropských společenství, d) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky, e) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce. (2) Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu domovského státu, který o tom vystaví potvrzení. (3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence. § 5f Banka nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující informace: a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku, b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností, c) organizační strukturu pobočky, d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty, e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky, f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření skutečností uvedených v § 5e odst. 1. § 5g (1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci banky nebo finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců od obdržení informací podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši kapitálu banky nebo oprávněné finanční instituce, s údaji o její kapitálové přiměřenosti, podrobnostmi o pojištění vkladů a předáním potvrzení podle § 5e odst. 2, hostitelskému orgánu dohledu, o čemž informuje i banku nebo finanční instituci. (2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku nebo finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno hostitelskému orgánu dohledu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není ve lhůtě podle odstavce 1 banka nebo finanční instituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka nebo finanční instituce domáhat nápravy u soudu. § 5h (1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou nebo finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení svých právních předpisů, která se na její činnost budou vztahovat. (2) Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců může banka nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na území hostitelského státu. (3) Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu domovského i hostitelského státu. § 5i V případě, že banka nebo oprávněná finanční instituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu. § 5j (1) Dohled nad pobočkou banky nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Dohled nad likviditou pobočky banky nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu hostitelského státu. Pobočka podléhá opatřením přijatým hostitelským státem v rámci jeho měnové politiky; v případě států, které zavedly euro jako svou měnu, opatřením přijatým Evropskou centrální bankou. Tato opatření nesmějí být diskriminační. (2) Při výkonu své působnosti podle odstavce 1 a v oblasti monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančním trhu na území tohoto státu může hostitelský stát od pobočky banky nebo oprávněné finanční instituce požadovat stejné informace jako od bank nebo finančních institucí se sídlem na jeho území. Hostitelský stát může od banky nebo oprávněné finanční instituce mající pobočku na jeho území požadovat pravidelné hlášení o jejích podnikatelských činnostech na svém území ve formě statistických údajů. § 5k (1) Pokud příslušný orgán hostitelského státu zjistí, že banka nebo oprávněná finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje ustanovení právních předpisů v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, požádá banku nebo oprávněnou finanční instituci o ukončení tohoto protiprávního stavu. (2) Neučiní-li banka nebo oprávněná finanční instituce potřebná opatření, požádá příslušný orgán hostitelského státu orgán dohledu domovského státu, který neprodleně přijme potřebná opatření k zajištění ukončení protiprávního stavu a informuje o nich příslušný orgán hostitelského státu. (3) Jestliže přes opatření podle odstavce 2 banka nebo oprávněná finanční instituce setrvává ve stavu porušení právních předpisů uvedených v odstavci 1, může příslušný orgán hostitelského státu po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu přijmout potřebná opatření k ukončení protiprávního stavu, a je-li to nutné, k ukončení činnosti banky nebo oprávněné finanční instituce na území hostitelského státu. (4) Nesnese-li věc odkladu, může příslušný orgán hostitelského státu přijmout opatření na ochranu klientů banky. O přijetí takových opatření informuje příslušný orgán domovského státu Komisi Evropských společenství a orgány dohledu dotčených států. Po konzultaci s orgány dohledu dotčených států může Komise Evropských společenství přikázat orgánu hostitelského státu zrušit nebo změnit přijatá opatření. (5) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti banky nebo finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí. § 5l (1) V případě odnětí licence bance nebo oprávněné finanční instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů. (2) Orgány dohledu informují Komisi Evropských společenství o počtu a povaze případů, kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle § 5k odst. 1 až 3. § 5m Banky a oprávněné finanční instituce smějí volně inzerovat své služby ve státech Evropské unie při respektování právních předpisů o reklamě přijatých příslušným státem. 3) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 6 odst. 1 se slova „Povolení působit jako banka“ nahrazují slovem „Licence“ a slovo „převoditelné“ se nahrazuje slovem „převoditelná“. 20. V § 6 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1. 21. V § 7a odst. 1 úvodní větě se slova „Povolení působit jako banka“ nahrazují slovem „Licence“. 22. V § 7a odst. 1 písm. a) a c), § 26 odst. 4, § 34 odst. 2 písm. a) a b), § 35 odst. 1 a 2, § 40 odst. 1 a 2 a § 41 odst. 2 se slova „povolení působit jako banka“ nahrazují slovem „licence“. 23. V § 7a odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „pokud se zrušuje s likvidací,“. 24. V § 7a odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, pokud zaniká bez likvidace“. 25. V § 7a odst. 2 se slova „Povolení působit jako banka udělené“ nahrazují slovy „Licence udělená“. 26. V § 8 odst. 3 se ve druhé větě za slova „zaměstnanec banky“ vkládá čárka a slova „který není členem statutárního orgánu banky“. 27. V § 8 odst. 3 písm. a) se za slova „finanční instituce“ vkládají slova „nebo banky, nebo zahraniční banky“ a za slova „pod kontrolou banky“ se vkládají slova „dále finanční instituce nebo banky nebo zahraniční banky, která nad bankou vykonává kontrolu, dále“. 28. V § 8 se doplňují odstavce 6, 7 a 8, které znějí: „(6) Banka je povinna zřídit útvar vnitřního auditu, který zkoumá a hodnotí zejména a) funkčnost a účinnost řídícího a kontrolního systému banky, b) systém řízení rizik a dodržování zásad obezřetného podnikání banky. (7) Vedoucím útvaru vnitřního auditu nesmí být člen statutárního orgánu banky ani člen dozorčí rady banky. (8) Po oznámení statutárnímu orgánu banky je vedoucí útvaru vnitřního auditu povinen informovat o zjištěných skutečnostech dozorčí radu a v případě zjištění, která mohou záporně ovlivnit hospodaření banky, je povinen dát podnět k mimořádnému zasedání dozorčí rady.“. 29. V § 9 odst. 1 písmeno d) zní: „d) organizační zajištění vnitřního kontrolního systému.“. 30. V § 11 odst. 1 se na konci věty první doplňují slova „a o své účasti v platebních systémech“. 31. V § 11 odst. 1 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Na vyžádání jsou povinny poskytnout informaci o pravidlech příslušného platebního systému.“. 32. V § 11 odstavec 2 zní: „(2) V informaci o službách, které spočívají v převzetí peněžních prostředků od klienta, nebo při poskytování těchto služeb musí být výslovně a srozumitelně uveden vztah této služby k pojištění pohledávek z vkladů včetně limitů pro výplatu jedné oprávněné osobě. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna písemně informovat v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, o způsobu výplaty náhrad z Fondu pojištění vkladů (§ 41a) nebo z jiného systému pojištění, na kterém je účastna, a o způsobu uplatnění nároku u Fondu pojištění vkladů nebo u jiného obdobného systému pojištění, na kterém je účastna.“. 33. V § 11 odst. 3 větě první se za slovo „akcionářů,“ vkládají slova „o struktuře konsolidačního celku [§ 26d odst. 1 písm. a)], jehož je součástí,“ a na konci textu věty první se doplňují slova „, vyhlášeným ve Věstníku České národní banky“. 34. V § 11 odst. 3 větě druhé se za slovo „banky“ vkládají slova „, vyhlášeným ve Věstníku České národní banky,“. 35. V § 11 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny zavést účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informovat ve svých provozních prostorách.“. 36. V § 12 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Banka nesmí být společníkem komanditní společnosti nebo veřejné obchodní společnosti.“. 37. V § 12 odstavec 3 zní: „(3) Banky jsou povinny dodržovat kapitálovou přiměřenost na individuálním i konsolidovaném základě.“. 38. V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Kapitál banky nesmí klesnout pod minimální výši základního kapitálu stanovenou v § 4 odst. 1.“. 39. § 13 zní: „§ 13 Banky jsou povinny dodržovat pravidla úvěrové angažovanosti na individuálním i konsolidovaném základě.“. 40. V § 14 se na konci textu věty první doplňují slova „na individuálním i konsolidovaném základě“. 41. § 15 zní: „§ 15 Pravidla podle § 12 až 14 a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají pobočky zahraničních bank, jakož i vymezení pojmu kapitál na individuálním a na konsolidovaném základě stanoví Česká národní banka opatřením, vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.“. 42. V § 16 odst. 1 písmeno c) zní: „c) k fúzi banky,“. 43. V § 16 odst. 1 písmeno d) zní: „d) ke snížení základního kapitálu banky, nejedná-li se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty,“. 44. V § 16 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují slova „včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,“. 45. V § 16 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 46. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a (1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru otevřít pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají být poskytovány služby bez založení pobočky. (2) Banka postupuje v případě záměru otevřít pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě Evropské unie v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky nebo bez založení pobočky. Po obdržení oznámení o záměru otevřít pobočku banky nebo finanční instituce v zahraničí rozhodne Česká národní banka ve správním řízení, zda jsou splněny podmínky stanovené právem Evropských společenství pro tyto případy podle § 5c až 5m. (3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky stanovené právem Evropských společenství pro tyto případy podle § 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.“. 47. V § 17 odst. 2 se na konci textu písmene a) a písmene b) doplňují slova „, a to na individuálním a konsolidovaném základě“. 48. V § 17 odstavec 3 zní: „(3) Zákaz podle odstavce 1 a omezení podle odstavce 2 neplatí u účasti banky v právnické osobě vzniklé z titulu pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud banka drží účast po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce této právnické osoby nejdéle 3 roky od jejího nabytí.“. 49. V § 17 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Omezení podle odstavce 2 neplatí u kvalifikované účasti banky z titulu účasti na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle 12 měsíců od jejího nabytí.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 50. V § 17a odstavec 1 zní: „(1) Kontrolu nad osobou vykonává ten, kdo je ve vztahu k této osobě ovládající osobou ve smyslu obchodního zákoníku.“. 51. V § 17a odst. 2 se slova „, nad kterou je vykonávána kontrola“ nahrazují slovy „nebo osob, nad kterou nebo nad kterými je vykonávána kontrola“. 52. V § 17a odst. 3 se za slovo „která“ vkládají slova „v rámci svého podnikání jako svou rozhodující či podstatnou činnost nabývá podíly na jiných právnických osobách nebo“. 53. V § 17a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, to vše včetně osob se sídlem v zahraničí a s obdobnou náplní činnosti“. 54. V § 17a odst. 4 se slova „vyšší než“ nahrazují slovy „nebo jejich součet, který představuje alespoň“, slova „základním jmění“ se nahrazují slovy „základním kapitálu“ a za slova „osobě nebo“ se vkládá slovo „možnost“. 55. V § 19 odst. 1 písm. c) se slova „jejich hlavní akcionáři“ nahrazují slovy „osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách“ a slovo „společností“ se nahrazuje slovem „osob“. 56. V § 19 odst. 1 písm. e) se slova „podíl na základním jmění přesahující 10 %,“ nahrazují slovy „kvalifikovanou účast“. 57. V § 19 odst. 1 písm. f) se slova „hlavní akcionáři banky“ nahrazují slovy „osoby s kvalifikovanou účastí na bance“. 58. V § 19 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1. 59. V § 20 odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 5b) znějí: „(3) Před nabytím kvalifikované účasti na bance nebo před zvýšením kvalifikované účasti tak, že dosáhne alespoň 20 %, 33 % nebo 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, musí mít právnická osoba, fyzická osoba či osoby jednající ve shodě5b) souhlas České národní banky. Souhlas České národní banky musí mít vždy i osoba uzavírající s bankou ovládací smlouvu jako osoba řídící nebo provádějící jiný právní úkon směřující k ovládnutí banky. Člen statutárního orgánu řídící osoby musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro vedoucí zaměstnance banky. Náležitosti žádosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. Česká národní banka souhlas neudělí, pokud by jeho udělení bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (4) Před zamýšleným snížením kvalifikované účasti na bance, která představovala alespoň 50 %, 33 %, 20 % nebo 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, pod tyto limity, nebo před snížením kvalifikované účasti na bance, v jehož důsledku banka přestane být ovládanou osobou, je právnická osoba, fyzická osoba nebo osoby jednající ve shodě5b) povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. Stejnou povinnost má i v případě, jestliže hodlá převést takový objem akcií nebo jiných práv, který sám o sobě představuje kvalifikovanou účast na bance, nebo jestliže hodlá pozbýt nebo bez vlastní vůle pozbyla postavení ovládající osoby vůči bance. Náležitosti oznámení stanoví Česká národní banka vyhláškou. 5b) § 66b obchodního zákoníku.“. 60. V § 20 odst. 6 se slovo „povolení“ nahrazuje slovy „udělení souhlasu“. 61. V § 20 odst. 6, § 26 odst. 1 písm. b), § 26 odst. 3 písm. a) a § 34 odst. 1 a 3 se slova „povolení působit jako banka“ nahrazují slovem „licenci“. 62. V § 20 odstavec 8 zní: „(8) Provedení právního úkonu v rozporu s ustanovením odstavce 3 nemá za následek jeho neplatnost.“. 63. V § 20 se doplňují odstavce 9 až 12, které znějí: „(9) Právní úkon na základě souhlasu podle odstavce 3 lze provést nejpozději do 1 roku od udělení souhlasu. (10) Pokud Česká národní banka ve lhůtě podle § 40 odst. 5 nevydá k žádosti podle odstavce 3 alespoň rozhodnutí v prvním stupni, platí, že souhlas byl udělen. (11) V případě, že není dodržena lhůta pro předložení úplné žádosti, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení souhlasu zastavit. (12) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách, pokud tyto změny podléhají postupu podle ustanovení odstavce 3 nebo 4, a to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.“. 64. V § 20a odst. 1 úvodní věta zní: „V případech, kdy podíl na bance byl nabyt bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 9 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 7, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení osoby nebo osob s kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance, výkon těchto akcionářských práv:“. 65. V § 20a se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případech, kdy je banka ovládána v důsledku uzavřené ovládací smlouvy a tato smlouva byla uzavřena bez souhlasu podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 9 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 7, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost ovládací smlouvy a ovládací smlouva zanikne v nejbližším možném termínu, který připouští obchodní zákoník. Ustanovení § 26 odst. 6 a 8 platí obdobně. Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka v obchodním věstníku.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8 a odkaz na odstavec 2 v § 20a odst. 4 v první větě se nahrazuje odkazem na odstavec 3. 66. V § 20a odst. 3 věta první a druhá znějí: „Banka je povinna předložit České národní bance výpis všech akcionářů a správců z registru emitenta zaknihovaných akcií, pořízený ke dni, který o 7 dní předchází dni konání valné hromady. Tento výpis musí být bankou doručen České národní bance nejpozději 6 dní před konáním valné hromady.“. 67. V § 20a odst. 6 se za slovo „vyslovil“ vkládají slova „za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem“. 68. § 20b zní: „§ 20b (1) Banky si na území České republiky převádějí navzájem peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů a příkazů svých klientů prostřednictvím platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo prostřednictvím platebních systémů, které provozuje Česká národní banka. (2) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.“. 69. Za § 20b se vkládá nový § 20c, který zní: „§ 20c (1) Jestliže banka na území České republiky nezúčtovala částku v české měně nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobila tím chybu v zúčtování, je povinna ji opravit opravným zúčtováním. Tato banka je povinna bez odkladu převést na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úrok vyplývající ze smlouvy za období, kdy s nimi nemohl nakládat. Úrok se nepřevádí, nepřesahuje-li částku 10 Kč, ledaže by jeho vrácení oprávněný příjemce výslovně požadoval. Opravné zúčtování odepsáním částky z účtu neoprávněného příjemce lze provést do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování. Vede-li účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby jiná banka, je banka, která chybu způsobila, oprávněna dát této bance podnět k odepsání částky z jeho účtu. (2) Banka, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je při dodržení zásad stanovených v odstavci 1 oprávněna odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat úroky z peněžních prostředků tak, aby byl na účtu zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování způsobena jinou bankou, je povinna odepsat peněžní prostředky z jeho účtu na podnět této banky a vydat je této bance. (3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která chybu v zúčtování způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně. (4) Technické postupy bank při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.“. 70. V § 21 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 71. § 22 včetně poznámky pod čarou č. 6c) zní: „§ 22 (1) Banka zajistí, aby právnická, popřípadě fyzická osoba vykonávající auditorskou činnost podle zvláštního právního předpisu6c) (dále jen „auditorská společnost“) provedla a) ověření účetní závěrky banky, b) ověření řídícího a kontrolního systému banky včetně systému řízení rizik, c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a systémů podle písmene b) a předložení těchto zpráv České národní bance ve stanovených termínech. (2) Česká národní banka může ověření systémů podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo požadavek omezit pouze na některé jejich součásti. (3) Vybranou auditorskou společnost je banka povinna oznámit České národní bance, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditorskou společnost odmítnout. Banka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankou novou auditorskou společnost. (4) Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bance vykonávat auditorská společnost, která má k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditorské společnosti auditorskou činnost. (5) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku. (6) Povinnosti podle odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank. 6c) § 15 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.“. 72. V § 24 odst. 2 se slova „základního jmění“ nahrazují slovy „základního kapitálu“. 73. Nadpis části šesté zní: „BANKOVNÍ DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI“. 74. V části šesté se označení „HLAVA PRVNÍ“ zrušuje. 75. § 25 zní: „§ 25 (1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou. Činnost konsolidačních celků [§ 26d odst. 1 písm. a)], jejichž součástí je banka, podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému Českou národní bankou včetně kontrol na místě, pokud zákon nestanoví jinak. (2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla banky nebo finanční instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené banky či pobočky zahraniční banky. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo finanční instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti.“. 76. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní: „§ 25a (1) Všechny osoby provádějící bankovní dohled nebo nucenou správu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce. (2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů bankovního dohledu, nucené správy nebo v soudním řízení o žalobě proti rozhodnutí učiněnému v souvislosti s výkonem bankovního dohledu nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem. (3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu orgánu dohledu nad finančními institucemi nebo finančními trhy v tuzemsku nebo orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě. (4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce, a) orgánů působících při likvidaci nebo konkurzu u banky nebo finanční instituce, b) dohledu nad orgánem podle písmene a), c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce, d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce, e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností, f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, g) dohledu nad platebními systémy, h) provozovatele platebního systému, i) orgánu činného v trestním řízení, j) centrální banky zodpovědné za měnovou politiku, k) systémů pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů. Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám ve státech Evropské unie. (5) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy. (6) Poskytnutí informací podle odstavců 3 a 4 je možné pouze za podmínky, že pro příslušnou instituci je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu tohoto zákona. (7) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu. (8) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu bankovního dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.“. 77. Za § 25a se vkládá tento text: „ČÁST SEDMÁ OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A POKUTY“. 78. V § 26 odst. 1 písm. a) se slova „základní jmění“ nahrazují slovy „základní kapitál“ a slova „základního jmění“ se nahrazují slovy „základního kapitálu“. 79. V § 26 odst. 1 písm. b) se za slovo „činností“ doplňují slova „v ní“ a slova „v § 1 odst. 3“ se zrušují. 80. V § 26 odst. 1 písm. f) se slova „základní jmění“ nahrazují slovy „základní kapitál“. 81. V § 26 odst. 1 se za písmenem f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejného konsolidačního celku jako banka nebo mají k bance zvláštní vztah (§ 19).“. 82. V § 26 odst. 2 větě druhé se za slova „odstavce 1 písm. d)“ vkládají slova „a g)“. 83. V § 26 odst. 3 se na konci písmene a) doplňují slova „či neplnění podmínek, za nichž byla udělena licence podle § 4 odst. 3 nebo § 5 odst. 4“. 84. V § 26 odst. 3 písm. b) se za slovo „porušení“ vkládají slova „nebo obcházení“. 85. V § 26 odst. 3 písm. c) se za slovo „bankou“ vkládají slova „nebo pobočkou zahraniční banky“ a slova „bankovního systému“ se nahrazují slovy „banky nebo pobočky zahraniční banky“. 86. V § 26 odst. 3 písm. d) se za slovo „banky“ vkládají slova „nebo pobočky zahraniční banky“ a slova „občansky bezúhonné“ se nahrazují slovem „důvěryhodné“. 87. V § 26 odst. 3 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) porušení právního předpisu státu, na jehož území má banka pobočku, a to při podnikání na území tohoto státu, g) pokles kapitálu pod minimální výši základního kapitálu (§ 12 odst. 4).“. 88. V § 26 odst. 4 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a slova „základního jmění“ se nahrazují slovy „základního kapitálu a zákazu nebo omezení provádění operací“. 89. V § 26a odst. 1 se slova „poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky“ nahrazují slovy „kapitálová přiměřenost banky na individuálním základě“. 90. V § 26a odst. 1 písm. a) se slova „základní jmění“ nahrazují slovy „základní kapitál“ a slova „poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky“ se nahrazují slovy „ukazatel kapitálové přiměřenosti banky na individuálním základě“. 91. V § 26a odst. 1 písm. c) se slova „základním jmění“ nahrazují slovy „základním kapitálu“. 92. V § 26b se slova „poměru kapitálu k rizikově váženým aktivům“ nahrazují slovy „kapitálové přiměřenosti banky na individuálním základě“. 93. Za § 26b se vkládají nové § 26c až 26h, které se označují jako část osmá a včetně nadpisu znějí: „ČÁST OSMÁ BANKOVNÍ DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ § 26c (1) Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je banka vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku. (2) Bankovní dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon bankovního dohledu na individuálním základě nad bankami podle tohoto zákona ani dozor nad finančními institucemi podle zvláštních právních předpisů. (3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad finančními institucemi v České republice a s orgány dohledu nad bankami a finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno. (4) Česká národní banka může za účelem výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo požádat o její provedení příslušný orgán dozoru. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dozoru nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno. § 26d (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) konsolidačními celky skupina ovládající banky nebo skupina finanční holdingové společnosti anebo skupina smíšené holdingové společnosti, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby, b) ovládající bankou banka, jejíž ovládané osoby nebo přidružené společnosti jsou bankami, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb, c) finanční holdingovou společností ovládající osoba, která je finanční institucí jinou než pojišťovnou, jejíž ovládané osoby jsou výlučně nebo převážně bankami nebo finančními institucemi, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba musí být bankou, d) smíšenou holdingovou společností ovládající osoba, která není finanční holdingovou společností nebo bankou, a jí ovládané osoby zahrnují alespoň jednu banku, e) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou, jí ovládanými osobami a přidruženými společnostmi, f) skupinou finanční holdingové společnosti skupina tvořená finanční holdingovou společností a jí ovládanými osobami a přidruženými společnostmi, g) skupinou smíšené holdingové společnosti skupina tvořená smíšenou holdingovou společností a jí ovládanými osobami a přidruženými společnostmi, h) přidruženou společností právnická osoba, ve které má jiná osoba přímý nebo nepřímý podíl nejméně 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, pokud tuto právnickou osobu neovládá. (2) V případě, kdy vazby v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Česká národní banka oprávněna určit v dohodě s příslušným orgánem dohledu nad bankami nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ. (3) Česká národní banka může stanovit vyhláškou kritéria pro vyjmutí osob z dohledu nad konsolidačním celkem. § 26e (1) Česká národní banka může upustit od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, nad nímž je vykonáván bankovní dohled nebo srovnatelný dozor na konsolidovaném základě orgánem dohledu nebo dozoru v tuzemsku nebo v jiném státě. Česká národní banka může dohodnout podmínky dohledu na konsolidovaném základě s tímto orgánem. Česká národní banka však vždy vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou ovládající banky se sídlem v České republice. (2) Není-li s příslušným orgánem dohledu země sídla banky nebo finanční instituce dohodnuto jinak, Česká národní banka nevykonává dohled nad skupinou finanční holdingové společnosti se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, jestliže a) členem této skupiny finanční holdingové společnosti je banka se sídlem v tomto státě, nebo b) členem této skupiny je banka se sídlem v jiném státě Evropské unie, přičemž banka se sídlem v České republice, která je členem skupiny, má v porovnání s touto bankou nižší bilanční sumu; mají-li obě banky stejně vysokou bilanční sumu, jestliže banka se sídlem v České republice obdržela licenci později. § 26f (1) Ovládající osoby, jejichž konsolidační celky podléhají bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě, jsou povinny dodržovat pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. Tato pravidla a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají jednotlivé typy ovládajících osob, stanoví Česká národní banka vyhláškou. (2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny sdělovat České národní bance přímo nebo prostřednictvím ovládající osoby nebo banky, která je součástí tohoto konsolidačního celku a je určená Českou národní bankou, veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. Způsob předávání informací, rozsah a periodicitu stanoví Česká národní banka vyhláškou. § 26g (1) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě. (2) Ovládající osoba předem oznámí České národní bance auditory a auditorské společnosti, které budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku. § 26h (1) Česká národní banka může ve správním řízení uložit osobě zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, pokutu do výše 50 000 000 Kč v případech, kdy neposkytne požadované informace pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené, popřípadě nedodrží lhůty pro jejich předložení. (2) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající bance nebo finanční holdingové společnosti podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby, c) uložit pokutu do 50 000 000 Kč, d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku. (3) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která není bankou, se rozumí a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 5k, b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů banky, která je součástí konsolidačního celku, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu. (4) Na řízení o uložení opatření podle odstavce 2 písm. b) až d) se vztahují předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Ustanovení § 26 odst. 6 až 9, 11 a 12 se použijí obdobně; účastníkem řízení je pouze dotčená ovládající osoba.“. 94. Za § 26h se slova „HLAVA DRUHÁ“ nahrazují slovy „ČÁST DEVÁTÁ“. 95. V § 27 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a jméno, příjmení a rodné číslo zástupce správce“. 96. V § 27 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Zástupce správce zastupuje správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce platí obdobně i pro zástupce správce.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 97. V § 29 odst. 1 se na konci věty první doplňují slova „, vyjma podání opravných prostředků proti zavedení nucené správy“. 98. V § 29 odst. 1 větě druhé se slova „Tímto okamžikem“ nahrazují slovy „Okamžikem doručení“. 99. V § 29 odst. 3 se za slova „Ministerstva financí“ vkládá čárka. 100. V § 31 odst. 2 se za slovo „správy“ vkládají slova „, skončení nucené správy“. 101. Označení „HLAVA TŘETÍ“ a nadpis „ODNĚTÍ POVOLENÍ PŮSOBIT JAKO BANKA“ se nahrazují označením „ČÁST DESÁTÁ“ a nadpisem „ODNĚTÍ LICENCE“. 102. V § 34 úvodní části odstavce 2 se slova „Povolení působit jako banka“ nahrazují slovem „Licence“ a slovo „odňato“ se nahrazuje slovem „odňata“. 103. V § 34 odst. 2 písm. a) se za slovo „banka“ vkládají slova „nebo pobočka zahraniční banky“ a na konci se doplňují slova „nebo neposkytuje úvěry“. 104. V § 34 odst. 2 písm. b) se slova „bylo získáno“ nahrazují slovy „byla získána“. 105. V § 34 odst. 3 se slova „poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky“ nahrazují slovy „kapitálová přiměřenost banky na individuálním základě“. 106. V § 35 odst. 1 se slovo „povolení“ nahrazuje slovem „licence“. 107. V § 35 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Rozhodnutí o odnětí licence doručí Česká národní banka statutárnímu orgánu banky. Současně informuje o tomto rozhodnutí orgán bankovního dohledu států, ve kterých má banka pobočky. (4) Rozhodnutí o odnětí licence udělené pro pobočku zahraniční banky doručí Česká národní banka osobě pověřené řízením pobočky.“. 108. Označení „ČÁST SEDMÁ“ se nahrazuje označením „ČÁST JEDENÁCTÁ“. 109. V § 36 odst. 1 se slova „bylo-li bance odňato povolení působit jako banka“ nahrazují slovy „byla-li bance odňata licence“. 110. V § 36 odst. 2 se věta druhá zrušuje, slova „byla nebo“ se zrušují a za slovo „je“ se vkládají slova „nebo v posledních 5 letech byla“ a na konci odstavce se doplňuje věta, která zní: „S přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora stanoví Česká národní banka výši a splatnost jeho odměny.“. 111. V § 36 se na konci textu odstavce 4 doplňují tato slova: „, a na písemné vyžádání České národní banky další podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace“. 112. V § 36 odstavec 5 zní: „(5) Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních úkonů (§ 12 odst. 2).“. 113. Označení „ČÁST OSMÁ“ se nahrazuje označením „ČÁST DVANÁCTÁ“. 114. V § 37 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se nové odstavce 2 až 5, které včetně poznámek pod čarou č. 7b) až 7e) znějí: „(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách, včetně citlivých údajů o fyzických osobách,7b) potřebné k tomu, aby bylo možno bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. (3) Povinnost poskytnout bezplatně informace o osobních údajích zpracovávaných o subjektu údajů stanovená zvláštním právním předpisem7c) se na banky a pobočky zahraničních bank nevztahuje. (4) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny ve svých provozních prostorách fyzické osoby písemně poučit o tom, že banky a pobočky zahraničních bank nepodléhají povinnosti bezplatně informovat fyzické osoby o osobních údajích o nich zpracovávaných, že poskytnutí osobních údajů bance je dobrovolné, ale je podmínkou pro uskutečnění bankovního obchodu, a dále o právu fyzické osoby žádat nápravu podle zvláštního právního předpisu,7d) jakož i o možnosti banky získávat údaje od třetích osob, zejména podle § 38a odst. 1 a 2. (5) Údaje podle odstavce 1, jakož i údaje získané od jiných subjektů, zejména podle § 38a odst. 1 a 2, mohou pobočky zahraničních bank poskytnout ke zpracování do ústředí zahraniční banky, pokud má sídlo ve státě, jehož právní řád zaručuje, že bude respektována důvěrná povaha údajů v souladu s právem Evropských společenství. Je-li to nezbytné k uzavření nebo plnění smlouvy mezi bankou a klientem, mohou banky a pobočky zahraničních bank poskytnout takové údaje ke zpracování ve státě, jehož právní řád zaručuje, že bude respektována důvěrná povaha údajů v souladu s právem Evropských společenství. Souhlas úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu7e) se v případech uvedených v tomto odstavci vyžaduje pouze před prvním poskytnutím informace do daného státu. 7b) § 9 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 7c) § 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. 7d) § 21 zákona č. 101/2000 Sb. 7e) § 27 zákona č. 101/2000 Sb.“. 115. V § 38 odst. 3 písmeno c) zní: „c) správcům daně za podmínek podle zvláštního zákona o správě daní a poplatků,“. 116. V § 38 odst. 3 písmeno f) zní: „f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, orgánů sociálního zabezpečení nebo okresních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,“. 117. V § 38 odstavec 4 zní: „(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení nebo okresních úřadů ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky včetně jejího vymáhání identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje na písemné vyžádání úřadu práce.“. 118. V § 38 odst. 6 se za slova „výkonu rozhodnutí“ vkládají slova „nebo daňové exekuce“. 119. V § 38 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8. 120. V § 38 odst. 8 větě třetí se číslice „8“ nahrazuje číslicí „7“. 121. V § 38 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se vztahují i na pobočky zahraničních bank. (10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká.“. 122. V § 38a odst. 1 větě první se za slovo „Banky“ vkládají slova „a pobočky zahraničních bank“. 123. V § 38a odst. 1 větě poslední se za slovo „Banka“ vkládají slova „a pobočka zahraniční banky“ a za slova „jiné banky“ se vkládají slova „a pobočky zahraniční banky“. 124. V § 38a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní: „(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle odstavce 1 od bank, poboček zahraničních bank10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní zákon, informační databázi. K informacím v této databázi mají přístup banky, pobočky zahraničních bank a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon, za podmínek stanovených vyhláškou České národní banky. Poskytnutí údajů do této databáze není porušením bankovního tajemství. Banka a pobočka zahraniční banky je však povinna k údajům o klientech jiné banky nebo pobočky zahraniční banky získaným z informační databáze přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech. 10a) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5. 125. V § 38a se odstavec 5 zrušuje. 126. Za § 38a se vkládají nové § 38b až 38h, které znějí: „§ 38b (1) Údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, může banka, na níž má kvalifikovanou účast zahraniční právnická osoba, nad níž je v zemi jejího sídla vykonáván dohled na konsolidovaném základě, poskytnout orgánům vykonávajícím tento dohled. (2) Údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, může banka, která je součástí konsolidačního celku, poskytnout ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě. § 38c Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům bankovního dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností je uveden v § 38d až 38h. § 38d (1) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství zejména o a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení pobočky v jiném státě Evropské unie nebo kdy použila vůči pobočce uvedené v § 5a odst. 1 postup podle § 26, b) udělených a odňatých licencích, c) udělení licence bance ovládané osobou řídící se právem státu, který není členem Evropské unie, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato banka součástí, d) skutečnosti, že se banka stala osobou ovládanou osobou řídící se právem státu, který není členem Evropské unie, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato banka součástí, e) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči bankám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členem Evropské unie, f) finančních holdingových společnostech, g) dohodách podle § 26e, h) použití postupu podle § 26 vůči pobočce uvedené v § 5a odst. 1 v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů. (2) Česká národní banka informuje Komisi Evropských společenství na její žádost o žádosti a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členem Evropské unie, o licenci, b) osoby řídící se právem státu, který není členem Evropské unie, nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členem Evropské unie, o nabytí takového podílu na bance, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající banku. § 38e (1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie o a) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je banka a zároveň i banka se sídlem na území členského státu Evropské unie nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu Evropské unie, b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, že hodlá na území členského státu Evropské unie založit pobočku nebo zde poskytovat služby, a o změně v oznámených údajích, c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle § 5e odst. 1, d) použití postupu podle § 26 vůči pobočce uvedené v § 5a odst. 1 v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů, e) udělení souhlasu podle § 29 odst. 3 v případě, že dotčená banka má pobočku na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému orgánu dohledu před udělením souhlasu nebo bezprostředně po jeho udělení, nesnese-li věc odkladu. (3) Česká národní banka konzultuje s orgánem bankovního dohledu členského státu Evropské unie udělení a) licence bance, která je pod kontrolou banky se sídlem na území tohoto státu nebo pod kontrolou stejné osoby jako banka se sídlem na území tohoto státu, b) souhlasu s nabytím kvalifikované majetkové účasti na bance, v jehož důsledku by se banka stala součástí konsolidačního celku, jehož součástí je i banka se sídlem na území tohoto státu. § 38f Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu Evropské unie, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má banka pobočku. Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce zahraniční banky, která má pobočku také na území členského státu Evropské unie. § 38g Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu Evropské unie po předchozím informování orgánu bankovního dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly požádat. § 38h (1) Česká národní banka spolupracuje s orgány bankovního dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky. (2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace a) o podílech na bance nebo zahraniční bance, b) o řízení banky nebo zahraniční banky, c) o kapitálu bankou nebo zahraniční bankou ovládaných finančních společností, d) o ukazateli kapitálové přiměřenosti a konsolidovaném ukazateli kapitálové přiměřenosti, e) o finančních holdingových společnostech, f) důležité pro dohled nad těmito bankami nebo zahraničními bankami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území banka tato rizika podstoupila.“. 127. V § 39 odst. 1 se slova „, jakož i“ nahrazují spojkou „a“, slova „a osoby provádějící bankovní dohled“ se zrušují a za číslici „3“ se vkládá číslice „, 4“. 128. V § 40 odst. 1 se slovo „jeho“ nahrazuje slovem „její“. 129. V § 40 odstavec 3 zní: „(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.“. 130. V § 40 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) V případě, že po vyžádání doplnění žádosti ze strany České národní banky je znovu předložena žádost neúplná nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta poskytnutá Českou národní bankou pro její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení licence zastavit. (5) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení. (6) Odmítnutí žádosti o udělení licence, o její změně či odmítnutí udělení souhlasu podle tohoto zákona musí být řádně zdůvodněno.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7. 131. V § 40 odst. 8 se slova „povolení působit jako banka“ nahrazují slovem „licence“. 132. Označení „ČÁST DEVÁTÁ“ se nahrazuje označením „ČÁST TŘINÁCTÁ“. 133. V § 41a odst. 3 se v poslední větě za slovo „Ustanovení“ vkládají slova „§ 5a odst. 4“. 134. V § 41c odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Roční příspěvek banky do Fondu činí 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v předchozím roce, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, ke kterému je prováděn výpočet. (7) Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,05 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na jejichž připsání vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladu stavební spořitelna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných pohledávek z vkladů v předchozím roce bez započítání zálohy na státní podporu.“. 135. V § 41d odstavec 1 zní: „(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní banky nebo, jedná-li se o pobočku zahraniční banky podle § 5a, připojištěnou podle § 41m, orgánu bankovního dohledu domovského státu o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení musí být vydáno nejpozději do 21 dní ode dne zjištění rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně sděleno.“. 136. V § 41d odst. 2 se v první větě slovo „zveřejní“ nahrazuje slovem „uveřejní“. 137. V § 41e se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud by bylo pro účely výplaty náhrady z Fondu pro oprávněnou osobu výhodnější použít kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni zahájení plateb, má oprávněná osoba nárok na doplacení příslušného rozdílu.“. 138. V § 41f odst. 2 se v první větě slova „vkladatel“ nahrazují slovy „majitel účtu“. 139. V § 41f odst. 4 se za slovo „poskytne“ vkládají slova „oprávněným osobám“. 140. V § 41f odst. 5 se v první větě slovo „vkladatele“ nahrazuje slovy „majitele účtu“ a ve větě druhé se slovo „Vkladatel“ nahrazuje slovy „Majitel účtu“. 141. V § 41g odst. 3 písm. a) se na konci textu doplňují slova „s výjimkou osob uvedených v § 19 odst. 1 písm. e)“. 142. Za § 41l se vkládá nový § 41m, který zní: „§ 41m (1) Pobočky zahraničních bank mohou pohledávky z vkladů připojistit na základě smlouvy u Fondu. Příspěvek do Fondu je roven příspěvku podle § 41c vynásobenému zlomkem, v jehož čitateli je rozdíl mezi 25 000 eur a limitem pro maximální náhradu podle systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož je pobočka účastna, vyjádřený v eurech a ve jmenovateli 25 000 eur. (2) Připojištění podle odstavce 1 zaniká výpovědí smlouvy s roční výpovědní lhůtou, která počíná běžet prvním dnem roku následujícího poté, kdy byla výpověď doručena. Fond může vypovědět smlouvu pouze při neplnění povinností pobočkou zahraniční banky vůči Fondu, v případě pobočky zahraniční banky podle § 5a však pouze v případě, bylo-li postupováno v souladu s § 5a odst. 6. Pobočka zahraniční banky může vypovědět smlouvu bez udání důvodů. O těchto skutečnostech je pobočka zahraniční banky povinna informovat klienty ve svých provozních prostorách. (3) Banky nesmějí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy Evropské unie.“. 143. Označení „ČÁST DESÁTÁ“ se nahrazuje označením „ČÁST ČTRNÁCTÁ“. Čl. II Společná a přechodná ustanovení 1. Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, stanoví jinak než ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění dosavadních předpisů a tohoto zákona, použijí se ustanovení této smlouvy. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na obdobné mezinárodní smlouvy, které vstoupily v platnost před 1. lednem 1993. 2. Ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, (dále jen „tento zákon“) vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993. 3. Česká národní banka vydá ve správním řízení zahájeném z jejího podnětu bez návrhu všem bankám působícím podle dosavadních právních předpisů na území České republiky bankovní licence v souladu s tímto zákonem; bankovní licence budou rovněž vydány zahraničním bankám, jejichž pobočky působí na území České republiky podle dosavadních právních předpisů. Dnem, kdy rozhodnutí o vydání bankovní licence nabude právní moci, zaniká povolení působit jako banka, bylo-li uděleno podle dosavadních právních předpisů. 4. Banky jsou povinny zřídit útvar vnitřního auditu podle § 8 odst. 6 tohoto zákona do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti. 5. Banky jsou povinny uvést své stanovy a své majetkové účasti ve veřejných obchodních společnostech a komanditních společnostech do souladu s tímto zákonem do jednoho roku ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. Při výpočtu výše dodatečné náhrady se úroky z pohledávek z vkladů vypočítávají v případě Pragobanky, a. s., Praha, nyní v konkursu, ke dni 1. 12. 1998; v případě Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, ke dni 17. 5. 1999; v případě Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, ke dni 11. 10. 1999. 7. Dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad přecházejí na Fond pojištění pohledávek z vkladů pohledávky vkladatelů za bankou ve výši práv vkladatelů na plnění z Fondu pojištění pohledávek z vkladů. 8. S účinností od vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost se v § 41l odst. 1 slova „jako systém pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „jaký je požadován právem Evropských společenství“. Čl. III Vklady evidované na vkladních knížkách na doručitele Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na vklady evidované ve vkladních knížkách na doručitele. Veškeré vkladové vztahy potvrzené vkladními knížkami na doručitele se ruší ke dni 31. prosince 2002. Právo vkladatele na výplatu zůstatku zrušeného vkladu se promlčí uplynutím 10 let ode dne 31. prosince 2002. Čl. IV Zmocnění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Čl. VI Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto: § 5 zní: „§ 5 Bankovní rezervy a opravné položky (1) Jako výdaje (náklady na dosažení zajištění a udržení příjmů1)) mohou banky4) vytvářet ve zdaňovacím období a) opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů, b) rezervy na poskytnuté bankovní záruky za úvěry poskytnuté bankami. (2) Celková výše tvorby za zdaňovací období a) opravných položek podle odstavce 1 písm. a) nesmí přesáhnout výši 2 % ze základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky a rezervy již vytvořené a sníženém o tu část průměrného stavu rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů, která je zajištěna přijatými bankovními zárukami, b) rezerv podle odstavce 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu poskytnutých bankovních záruk za úvěry poskytnuté bankami. Opravné položky musí být vždy přiřazeny k jednotlivým pohledávkám, rezervy k jednotlivým zárukám. Průměrné stavy se počítají z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k 1. lednu příslušného zdaňovacího období. (3) Pohledávkou z úvěru se pro účely odstavce 1 písm. a) rozumí pohledávka vzniklá z úvěru poskytnutého nebankovnímu subjektu podle § 497 až 507 obchodního zákoníku a pohledávka vzniklá plněním z bankovní záruky. (4) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace5) a účetnictví6) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek a rezerv, než je uvedeno v odstavci 2, může správce daně na základě žádosti banky tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši. Rozhodnutí o žádosti vydá správce daně podle zvláštního právního předpisu.16) (5) Opravná položka podle odstavce 1 písm. a) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, byla promlčena. Opravnou položku banka použije ke krytí ztrát z odpisů nebo postoupení pohledávky. Rezerva podle odstavce 1 písm. b) slouží ke krytí ztrát souvisejících s realizací poskytnutých bankovních záruk za úvěry. 16) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. VII Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti za zdaňovací období do 31. 12. 2001 platí dosavadní právní předpisy. Ustanovení tohoto zákona se pro tvorbu opravných položek a rezerv použijí poprvé za zdaňovací období počínající 1. lednem 2002. Rezervy tvořené do dne účinnosti tohoto zákona podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, banky použijí ke krytí ztrát z odpisů a postoupení pohledávek z úvěrů nepokrytých vytvořenými opravnými položkami do dne účinnosti tohoto zákona a rezervy podle § 5 odst. 1 písm. c) ke krytí ztrát z poskytnutých záruk, které neodpovídají vymezení podle odstavce 1 písm. b) tohoto zákona. Nepoužité rezervy, s výjimkou rezerv odpovídajících vymezení podle odstavce 1 písm. b) tohoto zákona banky zruší ve prospěch výnosů tak, aby jejich zůstatek za každé zdaňovací období počínaje rokem 2002 snížily nejméně o 25 % zůstatku k 31. 12. 2001, a tím dosáhly jejich úplného zrušení nejpozději k 31. 12. 2005. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o České konsolidační agentuře Čl. VIII Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., se mění takto: V § 19 odst. 6 včetně poznámek pod čarou č. 16) a 17) zní: „(6) Agentura poskytuje do informační databáze České národní banky podle zvláštního zákona16) údaje o svých klientech (dlužnících) a klientech (dlužnících) osob, které ovládá na základě podílu v nich, a jejichž hlavním předmětem činnosti je správa, prodej a vymáhání pohledávek, v rozsahu stanoveném zákonem o bankách.17) Dotčené ovládané osoby jsou povinny Agentuře sdělit příslušné údaje tak, aby mohla být splněna povinnost podle věty první. Agentura má přístup k informacím v této databázi za podmínek stanovených vyhláškou České národní banky. Informace získané z databáze je Agentura povinna uchovávat v tajnosti a chránit před zneužitím. 16) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. § 38a odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 38a odst. 1 a 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2002, s výjimkou ustanovení § 2 odst. 3, § 4 odst. 2 věty druhé, § 5a až 5m, § 11 odst. 2 věty druhé, § 11 odst. 5, § 16a odst. 2, § 25a odst. 4 věty poslední, § 25a odst. 5, § 26e odst. 2, § 38c až 38h a § 41m zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 127/2002 Sb.
Zákon č. 127/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 442/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 4. 2002, datum účinnosti 1. 5. 2002, částka 55/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 17. 8. 2013 (227/2013 Sb.) 127 ZÁKON ze dne 13. března 2002, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 442/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o České národní bance Čl. I Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 278/2001 Sb. a zákona č. 482/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na začátku odstavce 1 vkládá věta, která zní: „Hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu.“. 2. V § 5 odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) stanoví mzdové a další požitky guvernéra; mzdové a další požitky viceguvernérů a dalších členů bankovní rady stanoví guvernér.“. 3. V § 6 se na konci odstavce 6 doplňují tato slova: „s výjimkou činnosti vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické a s výjimkou správy vlastního majetku“. 4. V § 6 se na konci odstavce 6 doplňuje tato věta: „Členství v bankovní radě je dále neslučitelné s jakoukoliv činností, která může způsobit střet zájmů mezi prováděním této činnosti a členstvím v bankovní radě.“. 5. V § 6 odst. 7 písm. c) se slova „a splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem“ zrušují. 6. V § 6 se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 10 až 12. 7. V § 6 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Guvernéra odvolá prezident republiky v případě, jestliže již nesplňuje podmínky požadované pro výkon jeho funkce nebo dopustil-li se vážného pochybení. Prezident republiky může odvolat guvernéra též, nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců. Odvolaný guvernér nebo Rada guvernérů Evropské centrální banky se mohou domáhat přezkoumání rozhodnutí o odvolání guvernéra z funkce u Evropského soudního dvora, a to v případě, že se domnívají, že tímto rozhodnutím došlo k porušení Smlouvy o založení Evropského společenství nebo jiného právního předpisu vydaného k jejímu provedení.“. 8. § 9 zní: „§ 9 (1) Česká národní banka a bankovní rada při plnění hlavního cíle České národní banky a při výkonu dalších činností nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády, správních úřadů ani od jakéhokoliv jiného subjektu. (2) Česká národní banka a vláda se vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové a hospodářské politiky.“. 9. V § 24 se na konci písmene a) doplňují slova „a poboček zahraničních bank“. 10. V § 31 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní: „(2) Česká národní banka vede evidenci cenných papírů vydávaných Českou republikou a splatných do jednoho roku, evidenci cenných papírů vydávaných Českou národní bankou (§ 33) a evidenci dluhopisů s dobou splatnosti do jednoho roku.3a) 3a) § 98 odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 35 se vkládá písmeno a), které zní: „a) stanoví, po projednání s vládou, režim kurzu české měny k cizím měnám, přičemž však nesmí být ohrožen hlavní cíl České národní banky,“. 12. V § 38 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty, které včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí: „Účastníky těchto systémů mohou být vedle bank a poboček zahraničních bank i právnické osoby, které provádějí na základě povolení Komise pro cenné papíry vypořádání obchodů s investičními instrumenty.6a) Uvedeným osobám bude veden v systému účet obdobný účtu mezibankovního platebního styku podle zvláštního právního předpisu,4) uzavře-li Česká národní banka s těmito osobami smlouvu o vedení účtu platebního styku a předávání dat mezibankovního platebního styku. 6a) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 38 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Smlouva podle odstavce 1 obsahuje vždy a) místo, způsob a čas předávání dat platebního styku, b) náležitosti, formát a strukturu dat platebního styku a způsob jejich zajištění proti zneužití, c) odpovědnost smluvních stran, d) podmínky úročení účtu platebního styku a e) stanovení cen za provádění mezibankovního platebního styku.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 14. V § 41 odst. 2 písm. b) se slovo „anebo“ nahrazuje slovy „nebo osob, zahrnutých do konsolidačního celku, nad nímž je vykonáván bankovní dohled, anebo osob,“. 15. V § 41 odst. 4 větě druhé se slova „vůči jiným osobám podle § 46“ zrušují. 16. V § 41 se na konci odstavce 4 doplňuje tato věta: „Vůči jiným osobám postupuje Česká národní banka podle § 46.“. 17. Poznámka pod čarou č. 5) k § 44 zní: „5) Devizový zákon. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 47 odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka hospodaří podle rozpočtu, který musí být členěn tak, aby z něj byly zřejmé výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz České národní banky.“. 19. V § 47 se dosavadní odstavce 5 až 8 označují jako odstavce 2 až 5 a v nově označeném odstavci 3 se doplňuje věta, která zní: „Součástí této zprávy je i informace o platech členů bankovní rady České národní banky.“. 20. § 49a včetně poznámek pod čarou č. 24) a 25) se zrušuje. 21. Za § 49a se vkládá nový § 49b, který zní: „§ 49b (1) Česká národní banka vydává opatření České národní banky (dále jen „opatření“), je-li k tomu zákonem zmocněna. Tato opatření jsou pro banky a pobočky zahraničních bank závazná. (2) Opatření podepisuje guvernér České národní banky. (3) Opatření nabývá platnosti dnem jeho vyhlášení ve Věstníku České národní banky (dále jen „Věstník“). (4) Opatření nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven. Nejdříve však nabývá opatření účinnosti dnem jeho vyhlášení ve Věstníku, kterým je den vydání příslušné částky Věstníku. (5) Opatření jsou ve Věstníku označena pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku. (6) Věstník je vydáván v postupně číslovaných částkách, označených pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku.“. Čl. III Zmocnění Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, jak vyplývá z pozdějších zákonů a z nálezu Ústavního soudu. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu Čl. V V zákoně č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 263/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb., § 3 odstavec 3 zní: „(3) Úřad vykonává kontrolu hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení majetku a výdajů na provoz České národní banky.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2002, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 13 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění tohoto zákona, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 128/2002 Sb.
Zákon č. 128/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb., zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 4. 2002, datum účinnosti 1. 5. 2002, částka 55/2002 * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2016 (45/2016 Sb.) 128 ZÁKON ze dne 13. března 2002, kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb., zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Čl. III V § 4 odst. 1 písmeno m) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb., včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní: „m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní) službě,3a) žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě,3) vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštních právních předpisů,3a) 3a) Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 129/2002 Sb.
Zákon č. 129/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. Vyhlášeno 12. 4. 2002, datum účinnosti 12. 4. 2002, částka 55/2002 * Čl. I - Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 12. 4. 2002 129 ZÁKON ze dne 13. března 2002, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 165 se na konci odstavce 5 doplňují tyto věty: „Poživateli výsluhového příspěvku, který mu byl přiznán podle právních předpisů účinných před 1. prosincem 1999 do 60 let věku, bude na základě jeho žádosti vyplácen výsluhový příspěvek za podmínek stanovených ve větě první, a to nejdéle do 60 let věku. Nejpozději při dosažení 60 let věku mu náleží výsluhový příspěvek za podmínek stanovených v § 134.“. 2. Za § 165 se vkládá nový § 165a, který včetně nadpisu zní: „§ 165a Úprava výplaty výsluhového příspěvku (1) Poživateli výsluhového příspěvku, který mu byl přiznán podle právních předpisů účinných před 1. prosincem 1999 do 60 let věku, jemuž bylo v době od 1. prosince 1999 vyplácení výsluhového příspěvku omezeno nebo zastaveno proto, že dosáhl věku o dva roky vyššího, než je věk rozhodný pro vznik nároku na starobní důchod, se přizná výsluhový příspěvek na základě jeho žádosti nejdříve ode dne omezení nebo zastavení jeho vyplácení po přičtení všech zvýšení podle § 137, která by k němu od tohoto dne náležela. Nejpozději při dosažení 60 let věku mu náleží výsluhový příspěvek za podmínek stanovených v § 134. (2) Pobíral-li poživatel po dobu omezení nebo zastavení výplaty výsluhového příspěvku podle odstavce 1 starobní důchod, přizná se mu výsluhový příspěvek na základě jeho žádosti ode dne omezení nebo zastavení jeho vyplácení ve výši, která se rovná rozdílu mezi starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem přepočteným podle odstavce 1, pokud bude takto přepočtený výsluhový příspěvek vyšší.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 130/2002 Sb.
Zákon č. 130/2002 Sb. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací) Vyhlášeno 12. 4. 2002, datum účinnosti 1. 7. 2002, částka 56/2002 * ČÁST PRVNÍ - PODPORA VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ (§ 1 — § 41) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (§ 44 — § 44) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 45 — § 45) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.) 130 ZÁKON ze dne 14. března 2002 o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie36) podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovacíinovací z veřejných prostředkůveřejných prostředků (dále jen „podpora“) a a) práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob, úkoly organizačních složek státu a úkoly organizačních jednotek Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra (dále jen „organizační jednotka ministerstva“), zabývajících se výzkumem, experimentálním vývojemexperimentálním vývojem a inovacemiinovacemi podporovanými z veřejných prostředkůveřejných prostředků, a dále podmínky podpory a veřejnou soutěž ve výzkumu, experimentálním vývojiexperimentálním vývoji a inovacíchinovacích, b) poskytování informací o výzkumu, experimentálním vývojiexperimentálním vývoji a inovacíchinovacích prostřednictvím informačního systému výzkumu, experimentálního vývojeexperimentálního vývoje a inovacíinovací, c) úkoly orgánů výzkumu, experimentálního vývojeexperimentálního vývoje a inovacíinovací. § 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) kategoriemi podporykategoriemi podpory oblasti podpory základního výzkumu37), aplikovaného výzkumuaplikovaného výzkumu a inovacíinovací, b) aplikovaným výzkumemaplikovaným výzkumem teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum38), experimentální vývoj39) (dále jen „vývoj“) nebo jejich kombinace jsou součástí aplikovaného výzkumuaplikovaného výzkumu, c) inovacemiinovacemi zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe, s tím, že se rozlišují: 1. inovaceinovace postupů, kterými se rozumí realizace nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb, včetně významných změn techniky, zařízení nebo programového vybavení, 2. organizační inovaceinovace, kterými se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních praktik podniků, pracovišť nebo vnějších vztahů. (2) Pro účely poskytování podpory se rozumí a) poskytovatelemposkytovatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, který rozhoduje o poskytnutí podpory a který tuto podporu poskytuje, b) uchazečemuchazečem organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, a dále právnická osoba nebo fyzická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory, c) příjemcempříjemcem uchazečuchazeč, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelemposkytovatelem rozhodnuto, d) velkou výzkumnou infrastrukturouvelkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura40), která je výzkumným zařízením nezbytným pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností, která je schvalována vládou a zřizována pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi, e) projektem sdílených činností podpůrné činnosti, poskytování služeb nebo podpora využívání služeb na celostátní úrovni schválené vládou, které slouží k organizaci nebo zabezpečení výzkumu, vývoje nebo inovacíinovací a jsou přístupné orgánům veřejné správy, výzkumným organizacím a dalším osobám zabývajícím se výzkumem, vývojem nebo inovacemiinovacemi, f) veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích zakázka na služby v aplikovaném výzkumuaplikovaném výzkumu, vývoji nebo inovacíchinovacích pro potřeby poskytovateleposkytovatele nebo správního úřadu, který není poskytovatelemposkytovatelem, pokud jsou tito jedinými uživateli výsledku podle písmene j), která je zadána příjemcipříjemci v rámci programu aplikovaného výzkumuaplikovaného výzkumu, vývoje a inovacíinovací postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek2) a realizována na základě smlouvy o poskytnutí podpory podle tohoto zákona, popřípadě na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory (§ 9 odst. 5 a 6), je-li příjemcepříjemce organizační složkou státu nebo organizační jednotkou ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem (dále jen „veřejná zakázka“), g) programem výzkumu, vývoje a inovacíinovací soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů 1. aplikovaného výzkumuaplikovaného výzkumu, vývoje a inovacíinovací, vyhlášených poskytovatelemposkytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích nebo v zadání veřejné zakázky na jednotlivé projekty [písmeno i)] v rámci programu, 2. mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji realizované na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, včetně spolupráce realizované na základě právních aktů vydaných k provedení těchto smluv, nebo 3. operačních programů ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, (dále jen „program“), h) projektem výzkumu, vývoje a inovacíinovací41) (dále jen „projekt“) činnosti, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečemuchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, nebo poskytovatelemposkytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky, i) systémovým projektem v oblasti inovacíinovací činnost realizovaná či zajišťovaná ústředním orgánem státní správy nebo jím zřízenou, založenou, ovládanou či jemu podřízenou organizací nebo právnickou osobou, jako součást vládou schváleného programu, která je nezbytná pro naplnění cílů programu, je na nediskriminačním základě přístupná všem příjemcůmpříjemcům v programu a kterou není možné realizovat formou veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, j) dalším účastníkem projektu organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, dále právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu projektu a s níž příjemcepříjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu, k) výsledkem výzkumu, vývoje a inovacíinovací jsou 1. v základním výzkumuzákladním výzkumu nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru, 2. v aplikovaném výzkumuaplikovaném výzkumu nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti17) nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovateleposkytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky, nebo ve vývoji návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, 3. v inovacíchinovacích nové nebo podstatně zdokonalené výrobky, postupy nebo služby, zavedené do praxe, (dále jen „výsledek“), l) smluvním výzkumem42) výzkum prováděný jménem podniku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie43), k jehož provádění je využívána výzkumná organizace44) nebo výzkumná infrastruktura40), přičemž podnik vlastní výsledky výzkumných činností, nese riziko neúspěchu a za obdržené služby poskytne výzkumné organizaci nebo výzkumné infrastruktuře přiměřenou odměnu, m) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, které mohou být příjemcempříjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to zejména 1. osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovaceinovace podle zákona o vysokých školách3), 2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku, 3. další provozní náklady nebo výdaje, 4. náklady nebo výdaje na služby, 5. doplňkové náklady nebo výdaje, n) uznanými náklady takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, které poskytovatelposkytovatel schválí a které jsou zdůvodněné, o) výzkumnými daty informace, s výjimkou vědeckých publikací, v elektronické podobě, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu výzkumu nebo vývoje a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu nebo vývoje nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcíobcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu nebo vývoje. (3) Národní politika výzkumu, vývoje a inovacíinovací České republiky je dokument schvalovaný vládou, který obsahuje základní cíle podpory, její věcné zaměření, předpoklad vývoje výdajů na výzkum, vývoj a inovaceinovace ze státního rozpočtu, z prostředků Evropské unie a ze soukromých zdrojů, priority aplikovaného výzkumuaplikovaného výzkumu, vývoje a inovacíinovací na období 4 až 6 let a opatření k jejich realizaci (dále jen „Národní politika výzkumu, vývoje a inovacíinovací“). Předmět podpory, způsoby jejího poskytování a poskytovatelé § 3 (1) Podporu lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, předpisy Evropské unie7a) a v souladu s Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací45), a to jako účelovou nebo institucionální podporu. (2) Účelovou podporu lze poskytnout na a) grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám ve skupině grantových projektů vyhlášené poskytovatelem, b) programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu; řešení programového projektu může obsahovat i nezbytné činnosti základního výzkumu, pokud na ně navazují činnosti aplikovaného výzkumu, vývoje nebo inovací, c) specifický vysokoškolský výzkum, kterým je výzkum prováděný studenty při uskutečňování akreditovaných doktorských nebo magisterských studijních programů a který je bezprostředně spojen s jejich vzděláváním, d) projekt velké výzkumné infrastruktury, e) projekt sdílených činností, f) systémový projekt v oblasti inovací. (3) Institucionální podporu lze poskytnout na a) dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, kterým se rozumí nezávislé provádění základního výzkumu37), aplikovaného výzkumu, veřejné šíření výsledků těchto činností na nevýlučném a nediskriminačním základě nebo transfer znalostí46), pokud se veškerý zisk z transferu znalostí znovu investuje do primárních činností výzkumné organizace44), b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích, realizovanou na základě mezinárodního práva nebo práva Evropské unie, včetně právních aktů vydaných k jejich provedení, formou 1. úhrady za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu, vývoje a inovací, 2. úhrady za členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací a v konsorciích evropské výzkumné infrastruktury62), nebo 3. peněžních podílů z prostředků České republiky na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, pokud je tento finanční podíl možno hradit z veřejných prostředkůveřejných prostředků a pokud jsou projekty podporovány z rozpočtu jiných států nebo z rozpočtu Evropské unie nebo z rozpočtu jiných mezinárodních organizací, případně z rozpočtu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury, c) operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na jejich část zajišťující cíle ve výzkumu, vývoji a inovacích, d) zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, dále na zadání veřejné zakázky, včetně nákladů na hodnocení a kontrolu poskytnuté podpory, zhodnocení dosažených výsledků a na zveřejnění informací o poskytnuté podpoře47), na hodnocení výzkumných organizací a dále na vyhodnocení podmínek pro poskytnutí podpory na specifický vysokoškolský výzkum, velkou výzkumnou infrastrukturu nebo mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na výzkum, vývoj a inovace v daném kalendářním roce, s výjimkou nákladů orgánů hrazených podle písmene f), e) věcné nebo finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovací nebo finanční ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje a inovací, kde podmínky pro ocenění stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace, f) náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky4), jakož i věcné náklady bezprostředně spojené s činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako ústředního orgánu státní správy zodpovědného za výzkum a vývoj. § 4 (1) Účelová podpora je poskytována formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek státu, organizačních složek územních samosprávných celků nebo organizačních jednotek ministerstva zabývajících se výzkumem a vývojem na a) grantové projekty z výdajů Grantové agentury České republiky, b) programové projekty v průřezových a odvětvových oblastech výzkumu, vývoje a inovací, které stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací, z výdajů na výzkum, vývoj a inovace příslušného poskytovatele účelové podpory v dané oblasti, c) programové projekty z výdajů Technologické agentury České republiky, d) projekty řešené v rámci programu územního samosprávného celku z jeho výdajů na výzkum, vývoje a inovace, e) projekty programů mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji, projekty velkých výzkumných infrastruktur, projekty sdílených činností a specifický vysokoškolský výzkum z výdajů na výzkum a vývoj Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, f) systémové projekty v oblasti inovací z výdajů na výzkum, vývoj a inovace Ministerstva průmyslu a obchodu. (2) Institucionální podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj a inovace na a) dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace formou dotace právnickým osobám anebo zvýšením výdajů organizačních složek státu, organizačních složek územních samosprávných celků nebo organizačních jednotek ministerstva zabývajících se výzkumem a vývojem 1. jejich zřizovatelem nebo zakladatelem, 2. Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle působnosti, pokud výzkumná organizace není právnickou osobou veřejného práva, 3. Ministerstvem vnitra, pokud výzkumná organizace provádí převážně bezpečnostní výzkum, 4. Ministerstvem obrany, pokud je výzkumná organizace jeho organizační jednotkou, 5. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy veřejné nebo soukromé vysoké škole nebo výzkumné organizaci, která je právnickou osobou veřejného práva, pokud nelze poskytovat institucionální podporu podle bodů 1 až 4, b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji podle § 3 odst. 3 písm. b) Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, c) operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstvem průmyslu a obchodu podle působnosti, d) činnosti podle § 3 odst. 3 písm. c) až e) příslušným poskytovatelem a Radě pro výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím rozpočtové kapitoly Úřadu vlády České republiky. Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace § 5 (1) Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a obsahuje návrh výdajů na kalendářní rok a střednědobý výhled podpory na období bezprostředně navazujících 2 let. (2) Před předložením prvního návrhu výdajů podle odstavce 1 schvaluje vláda program, který je v kalendářním roce zahajován. Návrh programu zpracuje příslušný správní úřad v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací. Návrh programu předloží zpracovatel k vyjádření Radě pro výzkum, vývoj a inovace. V případě, že bude program realizován Technologickou agenturou České republiky, je součástí návrhu programu též její vyjádření. Návrh programu obsahuje zejména a) identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy, termín jeho vyhlášení a dobu trvání, b) celkové výdaje na uskutečnění programu, popřípadě podprogramu, z toho výdaje z veřejných prostředkůveřejných prostředků s uvedením výdajů státního rozpočtu, a jejich členění v jednotlivých letech, c) vymezení způsobilých nákladů, nejvyšší povolenou intenzitu podpory a její odůvodnění a další povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie48), d) specifikaci cílů programu spolu s jejich odůvodněním a způsobem jejich dosažení, kritéria splnění cílů programu, srovnání se současným stavem v České republice a v zahraničí a očekávané výsledky a přínosy programu, e) požadavky na prokázání způsobilosti uchazečů a způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů, f) informaci o právním rámci veřejné podpory, podle něhož budou veřejné prostředkyveřejné prostředky poskytovány. (3) Návrh na změnu programu se předkládá, pokud poskytovatel hodlá a) zvýšit nebo snížit celkové výdaje na program nebo podprogram o více než 20 %, b) změnit povolenou intenzitu podpory, c) změnit dobu trvání programu, nebo d) změnit cíle programu. Při předložení návrhu na změnu programu se postupuje podle odstavce 2 obdobně. (4) Má-li být součástí návrhu podle odstavce 1 požadavek na zahájení nové skupiny grantových projektů, předložený Grantovou agenturou České republiky, použijí se ustanovení odstavce 2 obdobně. (5) Postup při oznámení programu Evropské komisi, včetně postupu při změnách programu, se řídí přímo použitelnými předpisy Evropské unie5). (6) Na veškeré výdaje podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel s výjimkou toho, že na evidování údajů o dotacích a návratných finančních výpomocí podle tohoto zákona se použijí ustanovení o evidování dotačních neinvestičních akcí. § 5a (1) Celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. (2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace zašle správcům rozpočtových kapitol7) a) návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol, b) návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c), který vychází ze zhodnocení výzkumných organizací provedeného podle § 7 odst. 7 a z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. (3) Správci rozpočtových kapitol, ze kterých je výzkum, vývoj a inovace podporován, zpracují návrh výdajů na výzkum, vývoj a inovace svých kapitol tak, aby přednostně zajistili plnění projektů zahájených v předchozích letech a dalších závazků. Návrh výdajů obsahuje zejména a) návrh výše výdajů v členění podle § 6 s tím, že návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c) je dále členěn podle výzkumných organizací, b) údaje o schválených programech podle § 5 odst. 2 a o dalších aktivitách výzkumu, vývoje a inovací, na které lze poskytnout podporu podle § 3. (4) Návrhy výdajů na výzkum, vývoj a inovace předloží správci rozpočtových kapitol Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která je s nimi projedná. Rada pro výzkum, vývoj a inovace může vládě doporučit úpravu návrhu výše výdajů. (5) Rada pro výzkum, vývoj a inovace předloží návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol ve smyslu odstavce 1, včetně návrhu střednědobého výhledu výdajů na výzkum, vývoj a inovace vládě vždy nejpozději do 31. května běžného roku. (6) Je-li součástí návrhu střednědobého výhledu podpory požadavek na zahájení nového programu, musí být odůvodněn. V odůvodnění se uvádí návrh a) názvu programu, b) zaměření a cílů programu, c) doby trvání programu, d) celkových výdajů na uskutečnění programu v jednotlivých letech, z toho výdaje z veřejných prostředkůveřejných prostředků s uvedením výdajů státního rozpočtu, a návrh intenzity podpory. § 6 (1) Závaznými ukazateli příslušných rozpočtových kapitol jsou výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem, z toho institucionální podpora celkem a účelová podpora celkem. (2) Z celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol jsou dalšími závaznými ukazateli, pokud přicházejí v úvahu, a) účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, b) účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum, c) institucionální podpora výzkumných organizací, d) institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích. § 7 Poskytnutí podpory (1) Podpora vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a musí být poskytnuta v souladu s příslušnými předpisy a pravidly Evropské unie, upravujícími státní podporu výzkumu, vývoje a inovací7a). (2) Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady. (3) Podpora nemůže být poskytnuta a) fyzické osobě pravomocně odsouzené pro trestný čin25), jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, b) právnické osobě pravomocně odsouzené pro trestný čin25), jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, c) právnické nebo fyzické osobě, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích49), d) příjemci, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise vystaven inkasní příkaz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie50) do doby, než je jeho změnou vyloučeno další poskytování podpory, pokud se na tuto osobu podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena. (4) Účelovou podporu poskytne poskytovatel po provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle tohoto zákona nebo na základě zadání veřejné zakázky podle zákona o zadávání veřejných zakázek2), s výjimkou případů podle odstavců 5 a 6 a těch projektů, kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni. (5) Účelovou podporu na projekty velké výzkumné infrastruktury nebo projekty sdílených činností poskytne poskytovatel po schválení projektu vládou. Při předložení návrhu projektu velké výzkumné infrastruktury nebo projektu sdílených činností vládě ke schválení se postupuje obdobně podle § 5 odst. 2 věty první až třetí. (6) Na specifický vysokoškolský výzkum je poskytována účelová podpora podle pravidel schvalovaných vládou, ve kterých jsou stanoveni příjemci podpory, kritéria a způsob poskytování podpory. (7) Institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě jejího zhodnocení, které provedl podle metodiky připravené podle § 35 odst. 2 písm. c). (8) Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci je poskytována podle § 3 odst. 3 písm. b) a) bodu 1 a 2 prostřednictvím toho orgánu či organizace, které Českou republiku zastupují, b) bodu 3 na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli uchazeč, vybraný v souladu s pravidly příslušného programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. (9) Na poskytnutí účelové podpory podle tohoto zákona, s výjimkou účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, se nepoužijí ustanovení § 14g až 14q rozpočtových pravidel. § 8 Použití podpory (1) Příjemce, který je účetní jednotkou, vede v rámci účetnictví podle zvláštního zákona7c) pro každý projekt, pro poskytnutou institucionální podporu a pro další činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích podporované z veřejných prostředkůveřejných prostředků podle § 3 odst. 2 a 3 oddělenou evidenci o vynaložených výdajích nebo nákladech a v rámci této evidence sleduje výdaje nebo náklady hrazené z podpory. Příjemce, který není účetní jednotkou, vede tuto oddělenou evidenci v rámci daňové evidence na základě zákona upravujícího daně z příjmů55). Způsob vedení této evidence stanoví na základě zákona upravujícího daně z příjmů poskytovatel. (2) Z účelové podpory projektu lze hradit uznané náklady na výzkum, vývoj a inovace prováděný příjemcem, popřípadě dalším účastníkem projektu. (3) Z institucionální podpory může příjemce hradit náklady na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích jiné výzkumné organizace, pokud jsou tyto činnosti předmětem spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi výzkumnými organizacemi na základě písemné smlouvy. (4) V případě, že v projektu není podrobně specifikován předmět služby nebo pořízení hmotného nebo nehmotného majetku ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně ceny a kurzu platného v době podání návrhu projektu a dodavatele, postupuje příjemce podle zákona o zadávání veřejných zakázek2). § 9 Úprava vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem (1) Poskytovatel uzavře s příjemcem účelové podpory na projekt podle § 3 odst. 2 smlouvu o poskytnutí podpory, která musí mít písemnou formu. Smlouva se uzavírá na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel8). Smlouva může být prodloužena. Smlouva musí obsahovat alespoň a) označení poskytovatele, b) označení příjemce, v případě účasti více příjemců označení toho příjemce, který bude řešení projektu koordinovat ve vztahu k poskytovateli a jeho práva a povinnosti, c) název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení, d) cíle projektu a jeho předpokládané výsledky, způsob ověření jejich dosažení, e) jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti fyzické osoby, která je příjemci odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen „řešitel“), f) termíny zahájení a ukončení řešení projektu, g) výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše podpory a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování, h) úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům podle podmínek stanovených tímto zákonem, i) smluvní podmínky pro účast dalších účastníků projektu, případná výše jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly, j) způsob vykazování uznaných nákladů projektu, k) způsob kontroly řešení projektu, včetně kontroly využití poskytnuté podpory a kontroly využití výsledků, l) způsob správy výzkumných dat, m) informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a výzkumných dat, pokud byly vytvořeny za podpory z veřejných prostředkůveřejných prostředků podle tohoto zákona, v souladu se zásadou, že výsledky výzkumu a výzkumná data nejsou zveřejňovány pouze v odůvodněných případech, n) způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory, o) vymezení stupně důvěrnosti údajů zahrnující jejich označení podle zvláštních právních předpisů,10) p) způsob poskytnutí údajů o projektu a jeho výsledcích pro informační systém výzkumu, vývoje a inovací, q) způsob řešení sporů, r) sankce za porušení smlouvy, s) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy. (2) Součástí smlouvy o poskytnutí podpory je schválený návrh projektu. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí podpory ustanoveními občanského zákoníku. (4) Smlouvu o poskytnutí podpory lze uzavřít s více příjemci současně s tím, že jejich vzájemné vztahy budou smluvně upraveny jako nedílná součást smlouvy. Ustanovení tohoto zákona o obsahu smlouvy o poskytnutí podpory se přiměřeně vztahují i na smlouvy uzavírané k provedení veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu.2) (5) Je-li příjemcem účelové podpory na projekt podle § 3 odst. 2, popřípadě dalším účastníkem takového projektu, kterému má být poskytnuta podpora, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel, pokud jím je organizační složka státu, požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel8) a stanoví přiměřeně podle odstavců 1, 2 a 4 podmínky, za kterých má být poskytnutá podpora použita. (6) Rozhodnutí o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel8) poskytovatel vydá v případě poskytnutí a) institucionální podpory výzkumné organizaci, b) účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, c) podpory na mezinárodní spolupráci, nebo d) institucionální podpory na projekt operačního programu ve výzkumu, vývoji a inovacích. (7) Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněny o více než 50 % výše uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředkůveřejných prostředků uvedených ve smlouvě o poskytnutí podpory nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na základě veřejné zakázky. Změny výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně. (8) Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo v době vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právní osobnosti, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. (9) Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat poskytovatele o svém pravomocném odsouzení pro trestný čin dotýkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory. Poskytovatel si také podle jiného právního předpisu27) může ohledně příjemce vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 10 Lhůta a způsob poskytnutí podpory (1) Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního právního předpisu8) k regulaci čerpání rozpočtu, je povinností poskytovatele začít poskytovat podporu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Nestanoví-li smlouva o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory jiný termín, je u víceletých projektů ve druhém roce a dalších letech řešení povinností poskytovatele začít poskytovat podporu do 60 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku v případě, že jsou splněny závazky příjemce vyplývající ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo z rozhodnutí o poskytnutí podpory a že jsou zařazeny údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací v souladu s tímto zákonem a se zvláštním právním předpisem.12) Ve stejné lhůtě má příjemce povinnost začít řešit projekt. (2) Podporu poskytuje poskytovatel pouze příjemci bez provedení rozpočtového opatření, a to přímým převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu poskytovatele do výše stanoveného limitu příjemce. Pokud se na řešení projektu podílí další účastník, poskytuje poskytovatel příjemci účelovou podporu včetně její části určené dalšímu účastníkovi bez provedení rozpočtového opatření, s výjimkou případů, kdy je příjemce nebo další účastník organizační složkou státu zřízenou jiným zřizovatelem než je poskytovatel. Příjemce podporu eviduje podle zvláštních právních předpisů.13) (3) Poskytovatel poskytuje příjemcům podporu na projekty, které nejsou veřejnými zakázkami, v termínech stanovených smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí podpory. § 12 Poskytování informací (1) Podporu lze poskytnout pouze za podmínky zveřejnění pravdivých a včasných informací příjemcem i poskytovatelem o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a o jejich výsledcích a výzkumných datech prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. (2) Pokud je předmět řešení projektu nebo jiné aktivity výzkumu, vývoje a inovací předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o nichž to stanoví zákon. (3) Příjemce nezveřejní informace o výzkumných datech, jejichž zveřejněním by došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu duševního vlastnictví, obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo oprávněných obchodních zájmů příjemce nebo třetí osoby. Příjemce nejméně jednou za rok po dobu 5 let od ukončení poskytování podpory přezkoumá důvody podle věty první a v případě jejich pominutí informace o výzkumných datech zveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. § 12a Přístup k výzkumným datům (1) Příjemce na základě žádosti bezplatně poskytne třetí osobě výzkumná data včetně výzkumných dat, která jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí, která nejsou chráněna podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti17) nebo která jsou chráněna toliko zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu64), jehož je příjemce vykonavatelem. Povinnost podle věty první se vztahuje pouze na výzkumná data vytvořená nebo užitá ve výzkumu nebo vývoji podporovaných podle tohoto zákona, které byly hrazeny z veřejných prostředkůveřejných prostředků a od ukončení poskytování podpory uplynulo nejméně 12 měsíců. (2) Příjemce může odmítnout poskytnutí výzkumných dat v případech, kdy by jím došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce. (3) Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu65), může odmítnout poskytnutí výzkumných dat v případech, kdy výzkum nebo vývoj podporovaný podle tohoto zákona nebyl plně financován z veřejných prostředkůveřejných prostředků. (4) Příjemce poskytuje výzkumná data a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných výzkumných dat. (5) V případě, že jsou výzkumná data již zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavce 1 uvedení odkazu na místo, kde jsou tato výzkumná data již zveřejněna. § 13 Kontrola (1) Poskytovatel je povinen provádět kontrolu plnění cílů projektu, včetně kontroly čerpání a využívání podpory, účelnosti vynaložených nákladů projektu podle uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory. Povinností příjemce je tuto kontrolu umožnit. (2) Kontrola podle odstavce 1 včetně zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu. V případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než dva roky, je poskytovatel povinen provést kontrolu podle odstavce 1 rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu. (3) Poskytovatel je povinen provádět finanční kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních právních předpisů15) nejméně u 5 % objemu účelové a institucionální podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce. (4) Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po ukončení jejich řešení postupem podle § 21 odst. 4 až 7 zhodnotit dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory uzavřené podle § 9 odst. 1 až 4, popřípadě v rozhodnutí o poskytnutí podpory, dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a poskytnout o nich do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis. § 14 Důsledky porušení ustanovení zákona (1) Neoprávněné poskytnutí, použití nebo zadržení podpory se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel.8) (2) Při porušení podmínek rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory se postupuje podle zákona o veřejné podpoře.16) (3) Při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory se postupuje podle příslušných smluvních ujednání a podle občanského zákoníku. (4) Při nedodržení povinností stanovených tímto zákonem nebo při nedodržení podmínek rozhodnutí o poskytnutí podpory vydaného podle § 9 odst. 5 a 6 ze strany příjemce nebo při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory ze strany příjemce poskytovatel může vyloučit návrh projektu příjemce z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal. (5) V případě, že jsou do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací předány údaje, které neodpovídají definici datových prvků a které ovlivní výši poskytnuté podpory, provozovatel je ze systému odstraní a na tuto skutečnost upozorní Radu pro výzkum, vývoj a inovace, která v návrhu výdajů na výzkum, vývoj a inovace na následující pětileté období pro příslušného poskytovatele výši výdajů sníží, a to každoročně až o 100 % objemu podpory, která měla být podle těchto nesprávných údajů na daný rok poskytnuta. Poskytovatel obdobným způsobem sníží podporu příjemci, který mu nesprávné údaje předal. § 14a V případě, kdy byl příjemce pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v § 7 odst. 3 písm. a) nebo b), může poskytovatel zcela nebo zčásti odstoupit od smlouvy o poskytnutí podpory nebo zrušit nebo změnit rozhodnutí o poskytnutí podpory. Odstoupením od smlouvy z tohoto důvodu se smlouva od počátku zcela nebo zčásti ruší a příjemce je povinen vrátit veškerou podporu nebo její část. Pro účinky rozhodnutí platí věta druhá obdobně. HLAVA IV VLASTNICTVÍ HMOTNÉHO MAJETKU POŘÍZENÉHO PRO VÝZKUM A VÝVOJ, PRÁVA K VÝSLEDKŮM A JEJICH VYUŽITÍ § 15 Vlastnictví majetku pro výzkum, vývoj a inovace (1) Vlastníkem majetku pořízeného z podpory je příjemcepříjemce. (2) Pokud se na pořízení majetku podílí více účastníků projektu, stávají se vlastníky příslušných podílů majetku podle úpravy obsažené ve smyslu § 9 odst. 1 písm. i) ve smlouvě nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory. § 16 Práva k výsledkům a jejich využití (1) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti17),18), je vlastníkem výsledků poskytovatelposkytovatel a jejich zveřejnění a využití je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovateleposkytovatele výukou nebo veřejným šířením výsledků výzkumu na nevýlučném a nediskriminačním základě. (2) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který lze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti,17),18) potom příjemcepříjemce, pokud poskytovatelposkytovatel nestanoví jinak, musí uplatnit právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po jejím udělení poskytnout poskytovateliposkytovateli neomezený bezplatný přístup k tomuto výsledku a nediskriminační přístup třetím stranám za tržních podmínek. Ke zveřejnění výsledků před podáním přihlášky k průmyslové právní ochraně je nutný písemný souhlas poskytovateleposkytovatele. (3) Práva k výsledkům činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, která není veřejnou zakázkou, patří příjemcipříjemci. PříjemcePříjemce, který není fyzickou osobou, upraví způsob nakládání s výsledky svým vnitřním předpisem. (4) Pro využití výsledků, s výjimkou odstavců 1 a 2, platí, že a) je-li příjemcempříjemcem výzkumná organizace nebo provozovatel výzkumné infrastruktury a má-li výlučná práva k výsledku plně financovanému z veřejných prostředkůveřejných prostředků, je využití výsledků možné zejména výukou, veřejným šířením výsledků výzkumu na nevýlučném a nediskriminačním základě nebo transferem znalostí46), b) je-li příjemcempříjemcem účelové podpory projektu podnik spolu s výzkumnou organizací nebo provozovatelem výzkumné infrastruktury, pak 1. výsledky této spolupráce, které nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, mohou být volně šířeny a práva k výsledkům vycházejícím z činnosti výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury plně náleží těmto příjemcůmpříjemcům, nebo 2. jakákoliv práva k výsledkům projektu, jakož i související přístupová práva, náleží všem spolupracujícím subjektům v míře odpovídající rozsahu jejich účasti na řešení projektu, nebo 3. výzkumná organizace nebo provozovatel výzkumné infrastruktury obdrží od spolupracujícího podniku náhradu odpovídající tržním cenám za práva k výsledkům projektu, která vznikla v důsledku jejich činnosti a jsou postoupena spolupracujícímu podniku, nebo k nim tento podnik získal přístupová práva. HLAVA V VEŘEJNÁ SOUTĚŽ VE VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH § 17 Vyhlášení, obsah a podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích ustanovení občanského zákoníku. (2) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, její obsah a podmínky, popřípadě zrušení musí vyhlásit poskytovatelposkytovatel v Obchodním věstníku a prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací a může ji zároveň uveřejnit jiným vhodným způsobem. Podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích nesmí poskytovatelposkytovatel změnit. Podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích musí obsahovat zejména a) název programu nebo skupiny grantových projektů, b) název a sídlo poskytovateleposkytovatele, c) způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů, d) soutěžní lhůtu a hodnotící lhůtu podle tohoto zákona, e) místo, způsob a termín vyhlášení výsledků veřejné soutěže, požadavky na prokázání způsobilosti uchazečůuchazečů, místo, termín zveřejnění a převzetí zadávací dokumentace, místo, způsob a termín pro podávání návrhů projektů. (3) PoskytovatelPoskytovatel může stanovit i další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, které vyhlásí současně s podmínkami této soutěže uvedenými v odstavci 2. PoskytovatelPoskytovatel může stanovit způsob podání návrhů projektů v elektronické podobě jako výlučný pouze v případě, že tím neomezí některé uchazečeuchazeče. (4) V případě, kdy by zveřejnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací nebo obranu nebo bezpečnost státu,14) poskytovatelposkytovatel zadá řešení projektu na podkladě písemné výzvy vybraným právnickým osobám, fyzickým osobám, organizačním složkám státu nebo územních samosprávných celků, organizačním jednotkám ministerstva, zabývajícím se výzkumem a vývojem. K tomuto postupu je nutný předchozí písemný souhlas Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace. (5) Návrh projektu je žádostí uchazečeuchazeče o poskytnutí účelové podpory formou dotace nebo formou zvýšení výdajů organizační složky státu nebo územního samosprávného celku nebo organizační jednotky ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, podle rozpočtových pravidel. (6) Pro účely veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích je poskytovatelposkytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečíchuchazečích včetně osobních údajůosobních údajů jak v písemné, tak v elektronické podobě. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu.12) PoskytovatelPoskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů.21) Rozsah údajů o návrzích projektů a údajů o uchazečíchuchazečích určených ke zveřejnění musí poskytovatelposkytovatel vymezit v zadávací dokumentaci v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.22) Z osobních údajůosobních údajů smí poskytovatelposkytovatel zveřejnit pouze jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících se na navrhovaném projektu. § 18 Prokazování způsobilosti uchazeče (1) Uchazeč je povinen prokázat svoji způsobilost k řešení navrhovaného projektu. Uchází-li se o řešení jednoho projektu společně více uchazečů, vztahuje se povinnost prokázat svoji způsobilost na všechny tyto uchazeče. (2) Způsobilost má uchazeč, který a) má odborné předpoklady k řešení projektu, b) má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním právním předpisem,23) c) není v likvidaci a jehož úpadek nebo hrozící úpadek není řešen v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení24), d) má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu územního samosprávného celku a další splatné závazky vůči státu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České správě sociálního zabezpečení, e) je-li fyzickou osobou, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazečeuchazeče, nebo pro trestný čintrestný čin hospodářský nebo trestný čintrestný čin proti majetku, nebo se na něj tak podle zákona hledí, a je-li právnickou osobou, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) nebo pro trestný čintrestný čin hospodářský, nebo trestný čintrestný čin proti majetku, nebo se na něj tak podle zákona hledí, f) nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti,26) pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, g) není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě pověřené organizací veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích podle § 23 odst. 2. To neplatí pro organizační jednotky ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, h) je právnickou nebo fyzickou osobou, která není podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích49), i) vůči němuž nebyl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise vystaven inkasní příkaz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie50). (3) Způsob prokázání a posuzování způsobilosti podle odstavce 2 písm. a) stanoví poskytovatelposkytovatel při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích s ohledem na charakter vyhlašované veřejné soutěže a předpokládaný finanční rozsah projektů. (4) Uchazeč prokazuje splnění způsobilosti při podání návrhu projektu takto: a) způsobilost podle odstavce 2 písm. b) dokladem o oprávnění k podnikání nebo jiným požadovaným oprávněním, b) způsobilost podle odstavce 2 písm. c) až f), h) a i) a u fyzických osob také podle odstavce 2 písm. g) čestným prohlášením, přičemž způsobilost podle odstavce 2 písm. e) a f) se v případě právnických osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazečeuchazeče nebo jeho člena s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f). (5) Za účelem ověření předmětu činnosti uchazečeuchazeče, se kterým má být podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, si poskytovatelposkytovatel vyžádá podle jiného právního předpisu31) některý z následujících výpisů: a) z veřejného rejstříku právnických a fyzických osob56), b) z registru osob57), c) z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku58), nebo d) ze seznamu výzkumných organizací podle tohoto zákona, popřípadě si od uchazečeuchazeče vyžádá ověřenou kopii, ne starší než 90 kalendářních dnů, zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení nebo založení, pokud se uchazečuchazeč nenachází v žádném takovém informačním systému veřejné správy. Za účelem doložení oprávnění k činnosti uchazečeuchazeče podle odstavce 2 písm. b), si poskytovatelposkytovatel dále od uchazečeuchazeče vyžádá ověřenou kopii, ne starší než 90 kalendářních dnů, oprávnění k činnosti, pokud takovou činnost hodlá provádět v rámci řešení projektu. Dokumenty podle tohoto odstavce nepředkládají osoby zřízené podle zvláštního zákona59), jiného obecně závazného předpisu, nebo zveřejněného rozhodnutí. (6) Žádost o vydání výpisu z veřejného rejstříku právnických a fyzických osob a výpisu z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku a tyto výpisy se mohou předávat v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Za účelem doložení bezúhonnosti uchazečeuchazeče, se kterým má být o poskytnutí účelové podpory podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory, nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, si poskytovatelposkytovatel vyžádá podle jiného právního předpisu27) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. U osob, které jednají jménem uchazečeuchazeče a které vykonávají funkci statutárního orgánu nebo jsou členy uchazečeuchazeče, který je právnickou osobou, se prokazuje bezúhonnost, pokud nejsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f). (8) UchazečUchazeč, se kterým má být podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokazuje způsobilost podle odstavců 2 a 7 pouze jedenkrát v rámci jedné veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. (9) PoskytovatelPoskytovatel může požadovat splnění dalších požadavků na způsobilost uchazečeuchazeče, které souvisí s charakterem a podmínkami vyhlašovaného programu. Tyto požadavky na způsobilost a způsob jejich prokázání musí poskytovatelposkytovatel předem stanovit v podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. (10) UchazečUchazeč je povinen písemně informovat poskytovateleposkytovatele o změnách, které nastaly v době od podání jeho návrhu projektu do případného uzavření smlouvy nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právního postavení či údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovateleposkytovatele, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. (11) Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích se může účastnit i právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederaci nebo občan takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezident na území České republiky nebo státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území České republiky povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle odstavce 2 s tím, že způsobilost podle odstavce 2 písm. b) až f) prokazuje čestným prohlášením. (12) Nesplnění požadavků na způsobilost, povinnosti prokázat svoji způsobilost nebo povinnosti podle odstavce 9 je důvodem k vyloučení návrhu projektu z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, za které odpovídá poskytovatelposkytovatel. § 19 Zadávací dokumentace (1) PoskytovatelPoskytovatel zpracuje pro vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích zadávací dokumentaci jako soubor podkladů a informací nezbytných pro zpracování a podání návrhu projektu. PoskytovatelPoskytovatel zajistí, aby zadávací dokumentace byla úplná. Zadávací dokumentace obsahuje zejména: a) údaje o programu podle § 17 odst. 2 písm. a) až e) a g) nebo skupině grantových projektů, b) podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, c) upřesněné položky způsobilých nákladůzpůsobilých nákladů podle podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, d) další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích podle § 17 odst. 5, pokud jsou stanoveny, e) rozsah požadovaných údajů a pokyny pro zpracování návrhu projektu, popřípadě povinné přílohy, f) vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů, uchazečíchuchazečích a dalších účastnících projektu určených ke zveřejnění, g) v případě dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích požadavky na dopracování návrhu projektu podle § 22 odst. 6, h) místo, způsob a termín pro podávání návrhů projektů a pro vyhlášení výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, i) vzor smlouvy o poskytnutí podpory, j) způsob hodnocení a výběru projektů. (2) Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích je poskytovatelposkytovatel povinen zpracovat zadávací dokumentaci pro první i pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. (3) Zadávací dokumentaci poskytovatelposkytovatel zveřejní na místě a v době, které byly oznámeny při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. § 20 Soutěžní lhůta a hodnotící lhůta (1) Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná se počítat ode dne následujícího po dni vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích v Obchodním věstníku a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka soutěžní lhůty pro jednostupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích je nejméně 43 kalendářních dní. Délka soutěžní lhůty pro první i druhý stupeň dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích je nejméně 36 kalendářních dní. (2) Hodnotící lhůta je období, ve kterém poskytovatelposkytovatel zajistí vyhodnocení návrhů projektů, rozhodne a vyhlásí výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. Začíná se počítat ode dne následujícího po ukončení soutěžní lhůty a končí dnem vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, který je zároveň dnem ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. Délka hodnotící lhůty u jednostupňové i dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích je nejvýše 240 kalendářních dnů. § 21 Přijímání a hodnocení návrhů projektů (1) Pro přijímání návrhů projektů poskytovatelposkytovatel jmenuje komisi pro přijímání návrhů projektů. Složení komise, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla činnosti komise stanoví poskytovatelposkytovatel. Členové komise nesmí být ve vztahu k předmětu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích nebo k uchazečůmuchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování projektu, nesmí mít osobní zájem na rozhodnutí o poskytnutí podpory určitému projektu a s uchazečiuchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. (2) Komise pro přijímání návrhů projektů vyhodnotí splnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích podle § 17 odst. 2 písm. b), d) a f) a podmínek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích pro přijetí návrhů projektů podle § 17 odst. 5 a zpracuje protokol, který obsahuje zejména seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení v soutěžní lhůtě, o úplnosti návrhů projektů a o návrzích projektů nevyhovujících těmto podmínkám s uvedením důvodů pro jejich vyřazení. Protokol musí obsahovat i údaje o návrzích doručených po uplynutí soutěžní lhůty, včetně doby jejich doručení. (3) Návrh projektu doručený v rozporu s podmínkami podle odstavce 2 nesmí být přijat do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích a hodnocen podle odstavců 4 až 8 a odstavce 10. O přijetí nebo nepřijetí návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích rozhodne poskytovatelposkytovatel. (4) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích ustaví poskytovatelposkytovatel odborný poradní orgán. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatelposkytovatel zveřejní současně s vyhlášením výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. Způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla jeho činnosti upraví poskytovatelposkytovatel vnitřním předpisem, který zveřejní současně s vyhlášením při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. Ustanovení odstavce 1 věty třetí o nepodjatosti se pro členy odborného poradního orgánu použije obdobně. (5) PoskytovatelPoskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu nejméně 2 posudky oponentů jako podklad pro hodnocení návrhu projektu odborným poradním orgánem s výjimkou případu, kdy na základě zdůvodněného doporučení odborného poradního orgánu rozhodne, že návrh projektu nebude ze zásadních důvodů dále hodnocen a bude vyřazen z veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Ustanovení odstavce 1 věty třetí o nepodjatosti se pro oponenty použije obdobně. Za způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů odpovídá poskytovatelposkytovatel. (6) Odborný poradní orgán provede, s výjimkou podle odstavce 5, vlastní, objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle vyhlášených pravidel a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol. (7) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích předloží odborný poradní orgán poskytovateliposkytovateli, který je povinen rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích ve vyhlášené hodnotící lhůtě. PoskytovatelPoskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, pokud písemně zdůvodní toto rozhodnutí a jeho zdůvodnění v protokolu a zveřejní své rozhodnutí a jeho zdůvodnění na svých webových stránkách. PoskytovatelPoskytovatel umožní uchazečiuchazeči se seznámit s výsledkem hodnocení jeho návrhu projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, včetně zdůvodnění a poskytnutí oponentních posudků k jeho projektu bez uvedení osobních údajůosobních údajů oponentů. (8) Návrh projektu nesmí být v průběhu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích měněn s výjimkou dopracování návrhu projektu do druhého stupně dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatelposkytovatel neuzná část uchazečemuchazečem navržených celkových nákladů projektu a nezahrne je mezi uznané nákladyuznané náklady projektu nebo na základě tohoto zákona sníží celkovou výši podpory. Snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory musí být uvedeno v protokolu podle odstavců 6 a 7. (9) V případě zjištění nedostatků při prokazování způsobilosti podle § 18 poskytovatelposkytovatel písemně vyzve uchazečeuchazeče k jejich odstranění ve lhůtě pěti kalendářních dnů. (10) Hodnocení návrhů grantových projektů zajišťují oborové komise Grantové agentury České republiky podle odstavců 1 až 8. (11) Na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje správní řád.29) § 22 Dvoustupňová veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích (1) Dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích může poskytovatelposkytovatel podle tohoto zákona vyhlásit tehdy, je-li nezbytné nebo účelné od sebe oddělit posouzení účelnosti navrhovaného řešení a jeho porovnání s vyhlášenými cíli a podmínkami programu (první stupeň) a hodnocení odborné úrovně a proveditelnosti návrhu projektu (druhý stupeň), nebo v případě, je-li nezbytné postupně vyjasnit způsob plnění vyhlášených cílů a podmínek programu. (2) PoskytovatelPoskytovatel je povinen uvést skutečnost, že vyhlašuje dvoustupňovou veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, již při přípravě a schvalování příslušného programu a při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích spolu s podmínkami této soutěže uvedenými v § 17 odst. 2. (3) Při vyhlášení dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích poskytovatelposkytovatel stanoví kromě podmínek uvedených v § 17 odst. 2 také a) soutěžní lhůtu, způsob posouzení návrhů projektů a způsob oznámení výsledků prvního stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích uchazečůmuchazečům, případně rovněž místo a dobu zveřejnění zadávací dokumentace pro druhý stupeň veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, b) lhůty a způsob hodnocení návrhů projektů ve druhém stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. (4) Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích platí ustanovení § 21 obdobně s tím, že protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů hodnocených v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích předloží odborný poradní orgán poskytovateliposkytovateli, který rozhodne o přijetí návrhu a jeho postoupení do druhého stupně této soutěže. (5) Do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích mohou být postoupeny jen návrhy projektů vyhodnocené a schválené v prvním stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích podle vyhlášených podmínek a podle pravidel stanovených tímto zákonem a splňující podmínky druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. Pro přijímání a hodnocení návrhů projektů ve druhém stupni veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, včetně rozhodování poskytovateleposkytovatele o výběru návrhů projektů a zveřejnění výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, platí ustanovení § 21 odst. 1 až 4, 6 až 11 obdobně. (6) PoskytovatelPoskytovatel je oprávněn požadovat dopracování návrhu projektu do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích vybraným uchazečemuchazečem na základě upřesnění vyhlášených podmínek a doplnění dalších nezbytných podmínek, a to zejména výše nákladů projektu, časových údajů a využití výsledků. V návrhu projektu mezi prvním a druhým stupněm veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích nesmí být měněny cíle projektu. (7) V zadávací dokumentaci pro druhý stupeň veřejné soutěže poskytovatelposkytovatel stanoví způsob dopracování návrhu a podmínky jeho podání. (8) Na rozhodování podle odstavců 4 a 5 se nevztahuje správní řád.29) § 23 Organizační zajištění veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích (1) Za provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích podle tohoto zákona odpovídá poskytovatelposkytovatel. Ten může ve veřejném výběrovém řízení2) vybrat právnickou osobu, s níž uzavře smlouvu o pomoci při organizačním zajištění veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. (2) Právnická osoba, s níž poskytovatel uzavřel smlouvu podle odstavce 1, je vyloučena z účasti v této soutěži, nesmí se podílet na přípravě návrhu projektu a nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení návrhu projektu. § 24 Zrušení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích (1) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích může poskytovatelposkytovatel zrušit a) jestliže nebyl podán žádný návrh projektu, b) jestliže nastala podstatná změna okolností, za nichž byla veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích vyhlášena a kterou nemohl poskytovatelposkytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody pro plnění předmětu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, nebo c) u dvoustupňové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích také tehdy, nepostoupil-li do druhého stupně veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích žádný návrh projektu. (2) Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích poskytovatelposkytovatel zruší, pokud je vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích nebo její zadávací dokumentace v rozporu s tímto zákonem, s vládou schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení Evropskou komisí. (3) Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 písm. b) se považuje také takové snížení výše účelových výdajů na výzkum, vývoj a inovaceinovace v rozpočtové kapitole poskytovateleposkytovatele, které neumožňuje financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má podpora již řešených projektů. (4) PoskytovatelPoskytovatel rozhodnutí o zrušení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích neprodleně zveřejní stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení této veřejné soutěže. Pokud je veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1, uchazečuchazeč nemá nárok na úhradu vzniklých nákladů. (5) UchazečUchazeč může z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích kdykoliv odstoupit tím, že tuto skutečnost oznámí poskytovateliposkytovateli. § 25 Lhůta pro uzavření smlouvy nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory (1) Lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 se stanovuje na nejvýše 60 kalendářních dnů a) ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle zvláštního právního předpisu,8) jestliže byl výsledek veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích vyhlášen před jeho schválením, nebo b) od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, jestliže byl výsledek této soutěže vyhlášen po nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle zvláštního právního předpisu.8) (2) Nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo podmínek pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 způsobené důvody na straně příjemcepříjemce opravňuje poskytovateleposkytovatele uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory s dalším uchazečemuchazečem v pořadí vyplývajícím z výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích nebo vydat rozhodnutí o poskytnutí podpory ve prospěch tohoto uchazečeuchazeče. (3) V případě nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo podmínek pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory podle § 9 způsobené důvody na straně poskytovateleposkytovatele má příjemcepříjemce nárok na náhradu z rozpočtu poskytovateleposkytovatele ve výši odpovídající plánovaným nákladům na řešení projektu za období od data zahájení řešení projektu schváleného v návrhu projektu do data uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, popřípadě vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory. § 26 Uchovávání dokladů (1) Doklady o veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, včetně všech přijatých návrhů projektů, uchovává poskytovatelposkytovatel nejméně 10 let od vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. (2) PoskytovatelPoskytovatel je povinen uchovávat doklady o každé poskytnuté podpoře nejméně po dobu 10 let ode dne poskytnutí podpory. HLAVA VII POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O VÝZKUMU, VÝVOJI A INOVACÍCH § 30 Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovacíinovací je informační systém veřejné správy31) zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích podporovaných z veřejných prostředkůveřejných prostředků a dalších údajů za podmínek stanovených tímto zákonem. Má čtyři vzájemně provázané části, kterými jsou centrální evidence projektů, centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovacíinovací, rejstřík informací o výsledcích a evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. Údaje těchto čtyř částí informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací jsou provozovatelem využívány k cílům stanoveným v odstavci 2. (2) Účelem informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací je poskytovat informace o výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích podporovaných z veřejných prostředkůveřejných prostředků veřejnosti a poskytovatelůmposkytovatelům s cílem a) informovat veřejnost a uchazečeuchazeče o vyhlášených veřejných soutěžích výzkumu, vývoje a inovacíchinovacích a jejich výsledcích, b) informovat veřejnost o 1. projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovacíinovací podporovaných z veřejných prostředkůveřejných prostředků a jejich výsledcích, 2. aktivitách ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích výzkumných organizací podporovaných ze zahraničních zdrojů, včetně prostředků rozpočtu Evropské unie podléhajících přímému nebo nepřímému řízení63) (dále jen „zahraniční zdroj“), a jejich výsledcích, 3. výsledcích dosažených za využití kapacit velkých výzkumných infrastrukturvelkých výzkumných infrastruktur jejich uživateli, c) informovat další orgány a osoby stanovené zvláštními právními předpisy32) nebo mezinárodními smlouvami, d) kontrolovat poskytování a použití účelové nebo institucionální podpory, e) připravovat návrh státního rozpočtu a zajistit další zvláštními právními předpisy32) stanovené činnosti poskytovatelůposkytovatelů nebo orgánů výzkumu, vývoje a inovacíinovací podle tohoto zákona, f) hodnotit výsledky výzkumných organizacívýzkumných organizací a programů a poskytovat informace vládě a veřejnosti. (3) Výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací, jeho číselníky a datové prvky, způsob kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi a koncepční záměr informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací navrhuje po projednání s poskytovateliposkytovateli provozovatel a správce datových prvků a číselníků informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací (dále jen „provozovatel“) a schvaluje správce informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací. § 31 Práva a povinnosti při předání a poskytnutí údajů informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (1) Podmínkou poskytnutí podpory v daném kalendářním roce je předání údajů o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovacíinovací poskytovatelemposkytovatelem a jejich zařazení do informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací provozovatelem podle podmínek stanovených správcem v souladu s ustanovením § 30 odst. 3. (2) PoskytovatelPoskytovatel ve lhůtě nejméně 15 dnů před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích předá provozovateli údaje o této veřejné soutěži pro evidenci veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. Do 50 dnů ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích předá poskytovatelposkytovatel provozovateli údaje o vyhodnocení této veřejné soutěže. Postup při předání údajů o vyhlašovaných veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích a jejich vyhodnocení poskytovatelemposkytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis. (3) Údaje o projektech a jejich výsledcích, o výzkumných datech, o aktivitách výzkumu, vývoje a inovacíinovací a o výsledcích výzkumných organizací dosažených s podporou, je příjemcepříjemce povinen předat poskytovateliposkytovateli ve formě a v termínech stanovených poskytovatelemposkytovatelem v souladu s odstavci 4 až 6. Ve stejné formě a termínech může výzkumná organizace předat poskytovateliposkytovateli údaje o aktivitách výzkumné organizace podporovaných ze zahraničních zdrojů a svých dalších výsledcích dosažených v uplynulých 5 letech. PříjemcePříjemce jednou za rok po dobu 5 let ode dne ukončení poskytování podpory zkontroluje aktuálnost údajů předaných poskytovateliposkytovateli a v případě, že došlo k jejich změně, provede jejich opravu. Postup při předání údajů o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovacíinovací, jejich výsledcích a výzkumných datech příjemcempříjemcem poskytovateliposkytovateli upraví prováděcí právní předpis. (4) PoskytovatelPoskytovatel předá údaje o projektech nebo aktivitách výzkumu, vývoje a inovacíinovací podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly provozovateli do 50 kalendářních dnů a) od počátku kalendářního roku u projektů nebo aktivitách výzkumu, vývoje a inovacíinovací zahájených v minulých letech a řešených v daném roce, nebo b) ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo aktivit výzkumu, vývoje a inovacíinovací, nebo c) ode dne schválení programu vládou nebo ode dne jeho posouzení Evropskou komisí, podléhá-li program takové posuzovací povinnosti. (5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatelposkytovatel předá nové údaje o řešených projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovacíinovací provozovateli nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateliposkytovateli oznámena. (6) PoskytovatelPoskytovatel předá provozovateli údaje o výsledcích a o výzkumných datech výzkumných organizací podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly včetně údajů o jejich zveřejnění a údajů o jejich ochraně podle zvláštních právních předpisů nebo realizování (dále jen „uplatnění“), nejpozději do 150 kalendářních dnů od počátku roku, obdobné údaje o výsledcích projektů nejpozději do 250 kalendářních dnů po ukončení poskytování podpory, s výjimkou údajů o výsledcích projektů, jimž byla poskytnuta podpora podle § 3 odst. 2 písm. a), u nichž lhůta na předání provozovateli činí 730 dní. PoskytovatelPoskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací i údaje o aktivitách výzkumné organizace podporovaných ze zahraničních zdrojů a dalších výsledcích výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech. (7) Postup při předání údajů o projektech a jejich výsledcích, o aktivitách výzkumu, vývoje a inovacíinovací a o výsledcích výzkumných organizacívýzkumných organizací podle odstavců 4 až 6 poskytovatelemposkytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis. (8) Provozovatel zařadí do informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací údaje předložené poskytovatelemposkytovatelem, které splňují náležitosti stanovené tímto zákonem, a neprodleně oznámí tuto skutečnost poskytovateliposkytovateli. (9) Údaje jsou považovány za zařazené pouze v případě, že provozovatel potvrdí jejich zařazení do informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací na základě kontroly úplnosti údajů. Postup při zařazení údajů předaných poskytovatelemposkytovatelem do informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací provozovatelem podle odstavce 8 upraví prováděcí právní předpis. (10) Provozovatel je povinen provést nejpozději do 90 kalendářních dnů od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací kontrolu souladu mezi údaji různých poskytovatelůposkytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji zařazenými v předcházejících letech. Při zjištění nesouladu mezi údaji nebo dojde-li změnou zvláštních právních předpisů ke změně číselníků nebo datových prvků informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací podle § 30 odst. 3, je provozovatel oprávněn požadovat od poskytovateleposkytovatele opravu předaných údajů v souladu s ustanoveními § 12 a § 31 odst. 5. (11) Provozovatel poskytne z informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací a) veřejnosti všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací, které nejsou chráněny podle zvláštních právních předpisů22), způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) poskytovateliposkytovateli na základě písemné žádosti všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací, které do něj poskytl, c) příjemcipříjemci na základě písemné žádosti všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací o jeho projektech a výsledcích jím dosažených, které jsou chráněny podle zvláštních právních předpisů22), d) správci všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací, e) Ministerstvu financí údaje do rozpočtového systému v rozsahu stanoveném rozpočtovými pravidly pro dotační neinvestiční akce, f) dalším orgánům a osobám stanoveným zvláštními právními předpisy32) nebo mezinárodními smlouvami České republiky údaje stanovené těmito předpisy nebo smlouvami. (12) Způsob a termíny poskytnutí údajů z informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací stanoví prováděcí právní předpis. § 32 Obsah informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (1) Centrální evidence projektů obsahuje zejména údaje určující projekt, název a předmět řešení projektu, jeho příjemcepříjemce, řešitele, dalšího účastníka projektu a osobu jemu odpovědnou za řešení projektu, poskytovateleposkytovatele, dobu řešení projektu, celkové náklady projektu a jejich členění, výši podpory s uvedením výše výdajů ze státního rozpočtu, stupeň důvěrnosti údajů a po ukončení řešení projektu jeho zhodnocení poskytovatelemposkytovatelem. Údaje centrální evidence projektů stanoví prováděcí právní předpis. (2) Centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovacíinovací obsahuje údaje o a) příjemcipříjemci a výši podpory 1. specifického vysokoškolského výzkumu podle § 3 odst. 2 písm. c), 2. výzkumných organizací podle § 3 odst. 3 písm. a), 3. na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji podle § 3 odst. 3 písm. b), b) poskytovateliposkytovateli a výši podpory na programy podle § 2 odst. 2 písm. i) a dále údaje o 1. názvu programu, jeho cílech a době jeho trvání, 2. schválené výši podpory na uskutečňování programu celkem a v jednotlivých letech řešení, 3. schválení vládou nebo zastupitelstvem územního samosprávného celku, 4. výsledku posouzení Evropské komise, pokud je program oznámen Evropské komisi, 5. způsobu zveřejnění platného znění programu, c) poskytovateliposkytovateli a výši podpory vynaložené na 1. skupiny grantových projektů podle § 3 odst. 2 písm. a), 2. zabezpečení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích nebo na zadání veřejné zakázky podle § 3 odst. 3 písm. d), 3. finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovacíinovací nebo finanční ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje a inovacíinovací podle § 3 odst. 3 písm. e), 4. náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace, Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky podle § 3 odst. 3 písm. f). Obsah údajů centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovacíinovací stanoví prováděcí právní předpis. (3) Rejstřík informací o výsledcích obsahuje zejména údaje určující výsledek a projekt, jehož řešením výsledek vznikl nebo zdroj prostředků, ze kterých byl podporován, příjemcepříjemce, autoryautory výsledku, druh výsledku, název výsledku a jeho popis, rok uplatnění výsledku a stupeň důvěrnosti údajů. Obsah údajů rejstříku informací o výsledcích stanoví prováděcí právní předpis. (4) Jestliže bylo výsledku dosaženo za využití kapacity velké výzkumné infrastrukturyvelké výzkumné infrastruktury, obsahuje výsledek vložený do rejstříku informací o výsledcích také označení této velké výzkumné infrastrukturyvelké výzkumné infrastruktury. PříjemcePříjemce účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturuvelkou výzkumnou infrastrukturu za tímto účelem zajistí, že uživatel kapacity velké výzkumné infrastrukturyvelké výzkumné infrastruktury příslušně označí výsledky dosažené za využití kapacity velké výzkumné infrastrukturyvelké výzkumné infrastruktury při jejich vkládání do rejstříku informací o výsledcích. Je-li autoremautorem výsledku, který vznikl za využití kapacity velké výzkumné infrastrukturyvelké výzkumné infrastruktury, zahraniční uživatel, plní informační povinnost podle § 31 odst. 3 příjemcepříjemce účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturuvelkou výzkumnou infrastrukturu. (5) Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacíinovací obsahuje údaje zahrnující zejména podmínky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích podle § 17 a údaje o jejím vyhodnocení podle § 31. Obsah údajů evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích stanoví prováděcí právní předpis. (6) Z osobních údajů smí informační systém výzkumu, vývoje a inovacíinovací obsahovat pouze jméno, příjmení, rodné číslo a případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele nebo dalších fyzických osob podílejících se na projektu nebo autorůautorů jeho výsledků. Nemá-li řešitel nebo další fyzická osoba přidělené rodné číslo, pak jeho jméno, příjmení, státní příslušnost a identifikační kód stanovený správcem informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací, případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících se na projektu nebo autorůautorů jeho výsledků. HLAVA VIII ORGÁNY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ § 33 Ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj (1) Ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovaceinovace podle § 35. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odpovídá za a) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi Evropské unie a jednotlivých států Evropské unie s působností pro výzkum a vývoj a včetně užití prostředků na výzkum a vývoj z fondů Evropské unie, b) koncepci podpory velké výzkumné infrastrukturyvelké výzkumné infrastruktury, c) specifický vysokoškolský výzkum, d) výkon správní funkce ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj podle zvláštních právních předpisů32a), e) vedení seznamu výzkumných organizací podle § 33a. § 33a Seznam výzkumných organizací (1) Seznam výzkumných organizací (dále jen „seznam“) je informačním systémem veřejné správy31), jehož správcem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2) Do seznamu se zapisují organizace, které požádaly o zápis do seznamu a prokázaly naplnění definičních znaků organizace pro výzkum a šíření znalostí stanovených předpisy Evropské unie44) včetně prokázání zapisovaných údajů. (3) Do seznamu se zapisují tyto údaje o výzkumné organizaci: a) obchodní firma nebo název a sídlo výzkumné organizace, b) právní forma výzkumné organizace, c) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, d) datum podání žádosti o zápis do seznamu, e) datum zápisu do seznamu, f) datum poslední aktualizace údajů v seznamu, g) údaje svědčící o naplnění definičních znaků podle odstavce 2, h) další skutečnosti k zapsané výzkumné organizaci, zejména údaje o předmětu činnosti, který definuje výzkumné kapacity. (4) Žádost o zápis výzkumné organizace do seznamu, žádost o zápis změny v zapisovaných údajích či žádost o výmaz výzkumné organizace ze seznamu podává statutární orgán žadatele. (5) Žádost o zápis musí být doložena listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do seznamu zapsány, a listinami, které se zakládají ve sbírce listin, která je součástí seznamu. (6) Údaje zapsané v seznamu, s výjimkou rodných čísel, a sbírku listin zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Při řízení o zápisu výzkumné organizace do seznamu, jakož i při řízení o zápisu změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, se postupuje podle správního řádu. (8) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhoduje o žádosti o zápis výzkumné organizace do seznamu, jakož i o žádosti o zápis změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností. Nejsou-li splněny podmínky pro zápis, žádost zamítne. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může zahájit řízení o zápisu změny nebo výmazu i z vlastního podnětu. (9) Organizace zapsané v seznamu mají povinnost jakékoliv změny údajů zapsaných v seznamu, změny údajů rozhodných pro provedení zápisu a změny zakládaných listin (včetně jejich případného zrušení) oznámit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a to do sedmi dnů ode dne, kdy se organizace o takové změně dozví. (10) Kritéria splnění podmínek pro zápis výzkumné organizace do seznamu a způsob jejich posuzování, podmínky pro změny v zápisu a výmaz ze zápisu, obsah sbírky listin a způsob vykazování příjmů z transferu znalostí61) výzkumných organizací zapsaných v seznamu, prováděného pro účely tohoto zákona, stanoví prováděcí právní předpis. § 34 Ústřední a jiné správní úřady odpovědné za výzkum a vývoj v oblasti svých působností (1) Ústřední a jiné správní úřady včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které jsou oprávněny poskytovat podporu ze své rozpočtové kapitoly podle § 4, odpovídají v oblasti své působnosti zejména za a) přípravu koncepcí výzkumu, vývoje a inovacíinovací a jejich realizaci, b) přípravu a realizaci programů v působnosti poskytovateleposkytovatele a dalších aktivit výzkumu, vývoje a inovacíinovací, c) veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích vyhlášené podle tohoto zákona a zadání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu2) na poskytnutí účelové podpory z jejich rozpočtových kapitol, d) kontrolu využití účelové nebo institucionální podpory poskytnuté z jejich rozpočtových kapitol, plnění cílů, pokud byly stanoveny, a zhodnocení dosažených výsledků. (2) Ústřední a jiné správní úřady, které podle zákona o státním rozpočtu České republiky neposkytují podporu ze své rozpočtové kapitoly podle § 4, zabezpečují v oblasti své působnosti přípravu programů, jejichž realizaci zajistí Technologická agentura České republiky. § 35 Rada pro výzkum, vývoj a inovace (1) Rada pro výzkum, vývoj a inovaceinovace je odborným a poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovacíinovací. (2) Rada pro výzkum, vývoj a inovaceinovace plní úkoly podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména a) přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovacíinovací ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě, b) kontrolu realizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovacíinovací formou stanovisek k souladu programů výzkumu a vývoje předložených poskytovateliposkytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje před schválením těchto programů vládou, c) přípravu metodiky hodnocení výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a její předložení vládě, d) hodnocení v rozsahu podle metodiky hodnocení výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schválené vládou, e) návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky, f) zpracování priorit aplikovaného výzkumuaplikovaného výzkumu, vývoje a inovacíinovací České republiky, g) zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovacíinovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím a jejich předložení vládě, h) úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací podle § 30 a schvaluje provozní řád informačního systému výzkumu, vývoje a inovacíinovací, i) zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje a inovacíinovací, j) jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovaceinovace Evropské unie a s vadami pro výzkum, vývoj a inovaceinovace jednotlivých členských států Evropské unie i dalších zemí, k) zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovacíinovací, l) návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovaceinovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5a, m) zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise, n) plnění dalších úkolů a povinností stanovených tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo uložených vládou. (3) Rada pro výzkum, vývoj a inovaceinovace má 17 členů včetně předsedy. Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace s výjimkou jejího předsedy jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace tak, aby byli zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumuzákladního výzkumu a aplikovaného výzkumuaplikovaného výzkumu, vývoje a inovacíinovací. (4) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace s výjimkou jejího předsedy odvolává vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace. Člen Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace může písemně požádat předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace o předložení návrhu vládě na své odvolání z této funkce. Do doby, než vláda rozhodne o návrhu na jeho odvolání, zůstává členem Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace. (5) Orgány Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace jsou předseda a předsednictvo. Předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace je člen vlády. Předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace tvoří předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace a tři místopředsedové volení z členů Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace. Předsednictvo řídí činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace mezi jejími zasedáními a koordinuje činnost poradních orgánů Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace. (6) Členství v Radě pro výzkum, vývoj a inovaceinovace je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah33) k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce34). Funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace je čtyřleté. Člen Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace může být jmenován nejvýše na dvě po sobě následující funkční období. (7) Rada pro výzkum, vývoj a inovaceinovace ustavuje jako své odborné a poradní orgány zejména a) odborné komise pro zpracování priorit aplikovaného výzkumuaplikovaného výzkumu, vývoje a inovacíinovací České republiky v jednotlivých oblastech aplikovaného výzkumuaplikovaného výzkumu, vývoje a inovacíinovací, b) Komisi pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů, c) Bioetickou komisi, která zpracovává podklady pro řešení úkolů Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace spojených s bioetickými aspekty výzkumu a vývoje, zejména návrhy odborných stanovisek Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace k žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádostem o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádostem o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk. Předsedou Bioetické komise je člen Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace. (8) Členství v odborných a poradních orgánech Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace nezakládá pracovněprávní vztah33) k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce34). (9) Členy odborných a poradních orgánů Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace volí z předních odborníků pro danou oblast výzkumu, vývoje a inovacíinovací Rada pro výzkum, vývoj a inovaceinovace, a jmenuje je a na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace odvolává její předseda. § 36 Grantová agentura České republiky (1) Grantová agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Grantová agentura České republiky je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu České republiky. Sídlem Grantové agentury České republiky je Praha. (2) Grantová agentura České republiky zabezpečuje a) přípravu a realizaci skupin grantových projektů a dalších aktivit v oblasti základního výzkumuzákladního výzkumu včetně veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích na podporu grantových projektů, b) hodnocení a výběr návrhů grantových projektů, c) poskytování účelové podpory grantových projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory, d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory, e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů grantových projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků, f) zpracování návrhu výdajů Grantové agentury České republiky a zpráv o její činnosti, g) jednání s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem, h) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami. (3) Orgány Grantové agentury České republiky jsou předseda, předsednictvo, vědecká rada a kontrolní rada Grantové agentury České republiky. Funkce členů vědecké rady Grantové agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah33) k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce34). Předseda a členové předsednictva Grantové agentury České republiky vykonávají funkci v pracovním poměru. Platové poměry předsedy a členů předsednictva Grantové agentury České republiky se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy35). (4) Předseda Grantové agentury České republiky zastupuje Grantovou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech. Předsedu Grantové agentury České republiky jmenuje z členů předsednictva Grantové agentury České republiky a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace vláda. (5) Předsednictvo Grantové agentury České republiky je výkonným orgánem Grantové agentury České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení návrh statutu Grantové agentury České republiky a jeho změn a předkládá návrh rozpočtu Grantové agentury České republiky. Předsednictvo Grantové agentury České republiky má pět členů. Funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Členy předsednictva Grantové agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace. Předsednictvo Grantové agentury České republiky koordinuje činnost oborových komisí jako poradních orgánů Grantové agentury České republiky, které posuzují a hodnotí návrhy grantových projektů s žádostmi o udělení podpory. (6) Vědecká rada Grantové agentury České republiky je koncepčním orgánem Grantové agentury České republiky, který zejména navrhuje předsednictvu Grantové agentury České republiky ustavení a zaměření oborových komisí, skupiny grantových projektů a jejich zaměření, vyhodnocuje vědeckou úroveň Grantové agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření. Vědecká rada Grantové agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace. (7) Kontrolní rada Grantové agentury České republiky je kontrolním orgánem Grantové agentury České republiky, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Grantové agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Grantová agentura České republiky příslušnost hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovateleposkytovatele při hodnocení návrhu grantového projektu, a který předkládá svá stanoviska předsednictvu Grantové agentury České republiky. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady Grantové agentury České republiky, jsou pro předsednictvo Grantové agentury České republiky závazná. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Grantové agentury České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Grantové agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Grantové agentury České republiky na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna. Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jednou za 6 měsíců informaci o činnosti Grantové agentury České republiky včetně informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. § 36a Technologická agentura České republiky (1) Zřizuje se Technologická agentura České republiky se sídlem v Praze. (2) Technologická agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Technologická agentura České republiky je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu České republiky. Technologická agentura České republiky je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem. (3) Technologická agentura České republiky zabezpečuje: a) přípravu a realizaci programů aplikovaného výzkumuaplikovaného výzkumu, vývoje a inovacíinovací včetně programů pro potřeby státní správy, veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích na podporu projektů a zadávání veřejných zakázek, b) hodnocení a výběr návrhů programových projektů, c) poskytování účelové podpory na řešení programových projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory, d) kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory, e) hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů programových projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků, f) zpracování návrhu výdajů Technologické agentury České republiky a zpráv o její činnosti, g) poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků aplikovaného výzkumuaplikovaného výzkumu, vývoje a inovacíinovací, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví, h) podporu komunikace mezi výzkumnými organizacemivýzkumnými organizacemi a soukromým sektorem a podílové financování programových projektů, i) jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem, j) spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami. (4) Orgány Technologické agentury České republiky jsou předseda, předsednictvo, výzkumná rada a kontrolní rada Technologické agentury České republiky. Funkce členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah33) k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce34). Předseda a členové předsednictva Technologické agentury České republiky vykonávají funkci v pracovním poměru. Platové poměry předsedy a členů předsednictva Technologické agentury České republiky se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy35). (5) Předseda Technologické agentury České republiky zastupuje Technologickou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech. Předsedu Technologické agentury České republiky jmenuje z členů předsednictva Technologické agentury České republiky a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace vláda. (6) Předsednictvo Technologické agentury České republiky je výkonným orgánem Technologické agentury České republiky, který schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích, rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory nebo o vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, předkládá vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury České republiky a jeho změn a předkládá návrh rozpočtu Technologické agentury České republiky. Předsednictvo Technologické agentury České republiky má pět členů. Funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Členy předsednictva Technologické agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace. Předsednictvo Technologické agentury České republiky koordinuje činnost odborných poradních orgánů jako poradních orgánů Technologické agentury České republiky, které posuzují a hodnotí návrhy projektů s žádostmi o udělení podpory. (7) Výzkumná rada Technologické agentury České republiky je koncepčním orgánem Technologické agentury České republiky, který zejména navrhuje předsednictvu Technologické agentury České republiky ustavení a zaměření odborných poradních orgánů, vyjadřuje se k programům aplikovaného výzkumuaplikovaného výzkumu, vývoje a inovacíinovací, vyhodnocuje odbornou úroveň Technologické agentury České republiky a navrhuje potřebná opatření. Výzkumná rada Technologické agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovaceinovace. (8) Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je kontrolním orgánem Technologické agentury České republiky, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Technologické agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Technologická agentura České republiky příslušnost hospodaření, projednává stížnosti na postup poskytovateleposkytovatele při hodnocení návrhu programového projektu, a který předkládá svá stanoviska předsednictvu Technologické agentury České republiky. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je oprávněna vyžádat si při kontrole rozdělování finančních prostředků nezávislý audit. Stanoviska, která jsou vydávána v rámci kompetence kontrolní rady, jsou pro předsednictvo Technologické agentury České republiky závazná. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Technologické agentury České republiky, pokud opakovaně neschválí výroční zprávu. Členům kontrolní rady Technologické agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Technologické agentury České republiky na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna. Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jednou za 6 měsíců informaci o činnosti Technologické agentury České republiky včetně informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacíchinovacích. HLAVA IX ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY § 37 Územní samosprávné celky postupují podle tohoto zákona obdobně a podle ustanovení § 5 až 6 přiměřeně; ustanovení § 5 odst. 2 věty třetí a § 5a odst. 4 se nepoužijí. HLAVA X PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ § 38 Přechodná ustanovení (1) Na právní vztahy v oblasti výzkumu a vývoje, která je upravena tímto zákonem, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy. (2) Pro návrhy výzkumných záměrů s navrženým termínem zahájení od 1. ledna 2004 stanoví poskytovatel náležitosti pro předložení výzkumného záměru podle § 27 odst. 1 do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o institucionální podpoře výzkumu a vývoje a hodnocení výzkumných záměrů podle § 39. Uchazeči předloží poskytovatelům návrhy výzkumných záměrů s navrženým termínem zahájení od 1. ledna 2004 do 90 kalendářních dnů od stanovení náležitostí pro předložení výzkumného záměru poskytovatelem. (3) Členové dozorčí rady Grantové agentury České republiky zvolení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se stávají členy kontrolní rady Grantové agentury České republiky. Jejich funkční období zůstává zachováno. § 39 Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 4, § 31 odst. 2, 3, 7, 9 a 12 a § 32 odst. 1 až 5. HLAVA XI SPOLEČNÉ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 40 Společné ustanovení Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla schválena Parlamentem a vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, stanoví něco jiného než tento zákon, použijí se ustanovení mezinárodní smlouvy. (2) Za účelem zajištění bezpečnosti České republiky lze pro utajení činnosti zpravodajských služeb použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem. Tyto zvláštní postupy stanoví vláda svým usnesením. § 41 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií. 2. Zákon č. 1/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích § 44 V zákoně č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 364/2000 Sb., se část desátá zrušuje. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 45 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002. (2) Ustanovení § 4 odst. 6 a § 18 odst. 9 písm. b) a c) pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) Například obchodní zákoník, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. 3) § 91 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb. 4) § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 5) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. 3. 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES. Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. 4. 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy ES. 7) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb. 7a) Články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie. Například nařízení Komise (EU) č. 651/2014, nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům v platném znění, nařízení Komise (EU) č. 702/2014, nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). 7b) Například Research Assessment Exercise. 8) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7c) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník. 11) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb. Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 15) § 39 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 15 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2001 Sb. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 16) § 10 a 11 zákona č. 59/2000 Sb. 17) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám). 18) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 478/1992 Sb., ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 206/2000 Sb., ve znění zákona č. 93/1996 Sb., zákon č. 408/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18a) Články 32 až 38 Smlouvy o založení Evropského společenství, v platném znění. Článek 9 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (uveřejněn v Úředním věstníku dne 30. 12. 2006 pod č. 2006/C 323/01). 19) Zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 408/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník. 22) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 121/2000 Sb. Obchodní zákoník. 23) Například živnostenský zákon, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat. 24) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 25) Trestní zákon. 26) Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 311/1997 Sb. 27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 27a) Například § 17 odst. 4 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. 28) Sdělení č. 96/2000 Sb. m. s., o sjednání Rozhodnutí č. 1/99 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 30. července 1999 o přijetí podmínek pro účast České republiky v programech Společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací (1998 - 2002), a v programech pro výzkum a vzdělávání (1998 - 2002). 29) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 31) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 32) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 32a) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 33) § 3 věta druhá zákoníku práce. 34) Část sedmá zákoníku práce. 35) Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 36) Články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. 37) Článek 2 bod 84 nařízení Komise (EU) č. 651/2014. 38) Článek 2 bod 85 nařízení Komise (EU) č. 651/2014. 39) Článek 2 bod 86 nařízení Komise (EU) č. 651/2014. 40) Článek 2 bod 91 nařízení Komise (EU) č. 651/2014. 41) Část 1.3. bod 15 písm. cc) Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01). 42) Část 2.2. body 25 a 26 Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01). 43) Příloha I nařízení Komise (EU) č. 651/2014. 44) Článek 2 bod 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014. 45) Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací ze dne 27. června 2014 (2014/C 198/01). 46) Část 1.3. bod 15. písm. v) a část 2.1.1. bod 19 písm. b) Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01). 47) Článek 9 odst. 1 písm. c) a článek 30 odst. 4 nařízení Komise (EU) 651/2014. Článek 31 odst. 4 nařízení Komise (EU) č. 702/2014. Část 4.7. body 119 a 120 Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01). 48) Články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie. Například nařízení Komise (EU) č. 651/2014, nařízení Komise (ES) č. 70/2001. 49) Článek 2 odst. 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Článek 2 odst. 14 nařízení Komise (EU) č. 702/2014. 50) Článek 1 odst. 4 písm. a) nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Článek 1 odst. 5 nařízení Komise (EU) č. 702/2014. 55) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 56) Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 57) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 58) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 59) Například zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. 60) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 61) Část 1.3. bod 15 písm. v) Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C/198/01). 62) Nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), ve znění nařízení Rady (EU) č. 1261/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 723/2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). 63) Čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. 64) § 88 až 94 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 65) Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 142/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 142/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 192/2001 Sb., kterou se vydává seznam hraničních přechodů, ve znění vyhlášky č. 364/2001 Sb. Vyhlášeno 12. 4. 2002, datum účinnosti 12. 4. 2002, částka 58/2002 * Čl. I - Příloha k vyhlášce Ministerstva vnitra č. 192/2001 Sb., kterou se vydává seznam hraničních přechodů, ve znění vyhlášky č. 364/2001 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 12. 4. 2002 (n3/2002 Sb.), po opravě 142 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 29. března 2002, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 192/2001 Sb., kterou se vydává seznam hraničních přechodů, ve znění vyhlášky č. 364/2001 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví podle § 182 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., a podle § 3 odst. 4 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech): Čl. I Příloha k vyhlášce Ministerstva vnitra č. 192/2001 Sb., kterou se vydává seznam hraničních přechodů, ve znění vyhlášky č. 364/2001 Sb., se mění takto: 1. V části I. 1 bod 2 zní: „2.| Horní Lištná - Leszna Górna| vss| p,c,m,oa, b| 00.00-24.00“. ---|---|---|---|--- 2. V části I. 1 se doplňují body 33 a 34, které znějí: „33.| Osoblaha – Pomorzowiczki| cr, pr| p, c, m, oa| 00.00-24.00 ---|---|---|---|--- 34.| Bartultovice - Trzebina| vss| p,c,m,oa,b,n| 00.00-24.00“. ---|---|---|---|--- 3. V části III. body 1 až 5 znějí: „1.| Plešné jezero - Holzschlag| cr,rak,ts| p| od 15.4. do 31.10. 08.00-20.00 ---|---|---|---|--- 2.| Ježová - Iglbach| cr,rak,ts| p,c| od 1.4. do 31.10. 08.00-20.00 ---|---|---|---|--- 3.| Koranda - st. Oswald| cr,rak,ts| p,c| od 1.4. do 31.10. 08.00-20.00 ---|---|---|---|--- 4.| Zadní Zvonková - Schöneben| cr,rak,ts| p,c, 50| od 15.4. do 2.11. 08.00-20.00 ---|---|---|---|--- 5.| Přední Výtoň – Guglwald| cr,rak,ts| p,c,m,oa b /linkové autobusy| od 15. 3. do 31.10. 06.00 - 22.00“. ---|---|---|---|--- 4. V části III. body 9 a 10 znějí: „9.| Nové Hrady - Pyhrabruck| cr,rak,ts| p,c,m,oa| 06.00-22.00 ---|---|---|---|--- 10.| České Velenice - Gmünd 2 /Bleylebenstrasse| cr,rak,ts| p,c| 07.00-19.00“. ---|---|---|---|--- 5. V části III. bod 14 zní: „14.| Chlum u Třeboně - Schlag| cr,rak,ts| p,c| od 1.5. do 30. 6. 08.00-18.00 od 1.7. do 31. 8. 08.00-20.00 od 1.9. do 15. 10. 08.00-18.00“. ---|---|---|---|--- 6. V části III. body 16 až 19 znějí: „16.| Slavonice - Fratres| cr,rak,ts| p,c,m,oa,b| 06.00-22.00 ---|---|---|---|--- 17.| Vratěnín - Drosendorf| cr,rak,ts| p,c,m,oa,b| 06.00-22.00 ---|---|---|---|--- 18.| Čížov - Hardegg| cr,rak,ts| p,c| provozní doba od 15\\. 4. do 2. 11. a před 15. 4. také na Bílou sobotu, Velikonoční neděli a Velikonoční pondělí - 08.00-20.00 ---|---|---|---|--- 19.| Hnanice -Mitterretzbach| cr,rak,ts ————— cr,sr,eu| p,c,m ———— oa| 06.00-22.00“. ---|---|---|---|--- 7. V části III. body 24 a 25 znějí: „24.| Valtice - Schrattenberg| cr,rak,ts ————— cr,sr,eu| p,c,m ———— oa| 06.00-22.00 ---|---|---|---|--- 25.| Poštorná - Reinthal| cr,rak,ts ————— cr,sr,eu| p,c,m, ———— oa| 06.00-22.00“. ---|---|---|---|--- 8. V části IV. 1 bod 20 zní: „20.| Kraslice - Klingenthal | vss| p,c,m,oa, n/14| 00.00 - 24.00“. ---|---|---|---|--- 9. V části IV. 1 se za vysvětlivkou /13 nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se vysvětlivka /14, která zní: „/14 - pro držitele povolení pro regionální nákladní dopravu prováděnou nákladními vozidly do 3,5 t celkové hmotnosti, evidovanými v okresech Karlovy Vary (KV), Sokolov (SO), Cheb (CH) v České republice a v okresech Vogtlandkreis (V), Aue-Schwarzenberg (ASZ), Annaberg (ANA) a městě Plauen (PL) ve Spolkové republice Německo.“. 10. V části V. 2 se doplňuje bod 7, který zní: „7.| LÍNĚ | V“. ---|---|--- Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Mgr. Gross v. r.
Zákon č. 131/2002 Sb.
Zákon č. 131/2002 Sb. Zákon o rozhodování některých kompetenčních sporů Vyhlášeno 15. 4. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 57/2002 * § 1 - (1) Podle tohoto zákona se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále jen „pravomoc“) vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou * § 2 - (1) Kompetenční spor projedná a rozhodne o něm zvláštní senát složený ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu. Jeho členy a stejný počet jejich náhradníků jmenují s jejich souhlasem předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyš * § 3 - (1) Řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu došel zvláštnímu senátu. * § 4 - Na řízení před zvláštním senátem se přiměřeně užijí ustanovení části třetí hlavy první soudního řádu správního. * § 5 - (1) Zvláštní senát rozhodne usnesením o tom, kdo je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení. * § 6 - Řízení o kompetenčních sporech, o nichž rozhodovaly soudy podle občanského soudního řádu, v nichž nebylo do dne účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, převezme a řízení dokončí podle tohoto zákona zvláštní senát. * § 7 - Zrušují se: * § 8 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Aktuální znění od 1. 1. 2003 131 ZÁKON ze dne 15. března 2002 o rozhodování některých kompetenčních sporů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Podle tohoto zákona se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporechkompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále jen „pravomoc“) vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou a) soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví. (2) Kompetenčním sporemKompetenčním sporem je spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí. Kompetenčním sporemKompetenčním sporem je též spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. § 2 (1) Kompetenční sporKompetenční spor projedná a rozhodne o něm zvláštní senát složený ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu. Jeho členy a stejný počet jejich náhradníků jmenují s jejich souhlasem předseda Nejvyššího soudu a předseda Nejvyššího správního soudu na dobu tří let. (2) Předsedu zvláštního senátu vždy na první polovinu funkčního období zvláštního senátu zvolí členové ze soudců jmenovaných předsedou Nejvyššího správního soudu a na druhou polovinu ze soudců jmenovaných předsedou Nejvyššího soudu. První jednání zvláštního senátu svolá a řídí nejstarší člen zvláštního senátu. (3) Za člena vyloučeného z projednávání určité věci nastupuje jeho náhradník. Zvláštní senát rozhoduje většinou hlasů všech členů. (4) Zvláštní senát jedná a rozhoduje v sídle Nejvyššího správního soudu. Státní správu zvláštního senátu vykonává předseda Nejvyššího správního soudu. (5) Působení ve zvláštním senátu a jeho činnost je výkonem soudnictví. § 3 (1) Řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporukompetenčním sporu došel zvláštnímu senátu. (2) Návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporukompetenčním sporu je oprávněna podat některá z jeho stran nebo účastník řízení ve věci, v níž se otázka pravomoci vydat rozhodnutí stala spornou. (3) Účastníky řízení vedle stran kompetenčního sporukompetenčního sporu jsou i účastníci řízení, v němž se otázka pravomoci stala spornou. § 4 Na řízení před zvláštním senátem se přiměřeně užijí ustanovení části třetí hlavy první soudního řádu správního. § 5 (1) Zvláštní senát rozhodne usnesením o tom, kdo je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení. (2) Jestliže ten, kdo je stranou v kompetenčním sporukompetenčním sporu, vydal rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení a podle rozhodnutí zvláštního senátu není vydání takového rozhodnutí v jeho pravomoci, zvláštní senát současně vysloví nicotnost takového rozhodnutí. (3) Jestliže ten, kdo je stranou v kompetenčním sporukompetenčním sporu, vydal rozhodnutí, kterým svou pravomoc o věci rozhodovat popřel, a podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v jeho pravomoci, zvláštní senát takové rozhodnutí současně zruší. (4) Proti rozhodnutí zvláštního senátu nejsou opravné prostředky přípustné. (5) Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je závazné pro strany kompetenčního sporukompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž tento spor vznikl, jakož i pro všechny orgány moci výkonné, orgány územního samosprávného celku, jakož i fyzické nebo právnické osoby nebo jiné orgány, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, a soudy. § 6 Řízení o kompetenčních sporechkompetenčních sporech, o nichž rozhodovaly soudy podle občanského soudního řádu, v nichž nebylo do dne účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, převezme a řízení dokončí podle tohoto zákona zvláštní senát. § 7 Zrušují se: 1. Zákon č. 3/1918 Sb. z. a n., o nejvyšším správním soudě a o řešení kompetenčních konfliktů. 2. Nařízení vlády č. 635/1920 Sb. z. a n., o organisaci zvláštního senátu zřízeného pro řešení kompetenčních konfliktů. § 8 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 137/2002 Sb.
Zákon č. 137/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 15. 4. 2002, datum účinnosti 15. 4. 2002, částka 57/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o metrologii * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 119/2000 Sb. * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 15. 4. 2002 137 ZÁKON ze dne 15. března 2002, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o metrologii Čl. I Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odstavec 6 zní: „(6) Uživatelé pracovních měřidel si návaznost používaných měřidel mohou zajistit sami pomocí svých hlavních etalonů nebo prostřednictvím Českého metrologického institutu nebo střediska kalibrační služby nebo u jiných uživatelů měřidel, kteří mají příslušné hlavní etalony navázané na etalony Českého metrologického institutu, středisek kalibrační služby nebo na etalony zahraničních subjektů se srovnatelnou metrologickou úrovní.“. 2. V § 6 odst. 2 se věty druhá a třetí nahrazují těmito větami: „Zjišťuje, zda měřidlo bude schopno plnit funkci, pro kterou je určeno. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud měřidlo splňuje požadavky stanovené vyhláškou nebo, pokud se na něj vyhláška nevztahuje, splňuje požadavky českých technických norem.“. 3. V § 8 odst. 3 se slovo „platnosti“ nahrazuje slovem „vlastností“. 4. V § 8 odstavec 4 zní: „(4) Pro ověřování stanovených měřidel nebo kalibraci hlavních etalonů se používají certifikované referenční materiály. Pokud nelze z technických důvodů použít certifikované referenční materiály, je možno použít ostatní referenční materiály.“. 5. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Ověřené stanovené měřidlo opatří Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko úřední značkou nebo vydá ověřovací list anebo použije obou těchto způsobů. Grafickou podobu úřední značky a náležitosti ověřovacího listu stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 6. V § 9 odst. 5 se za slovo „kalibraci“ vkládá slovo „pracovního“ a slova „stanovených schématem návaznosti“ se nahrazují slovy „návaznosti měřidel“. 7. § 9a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2) zní: „§ 9a Hotově balené zboží označené symbolem „e“ a lahve používané jako odměrné obaly pro hotově balené zboží (1) Hotově baleným zbožím označeným symbolem „e“ se pro účely tohoto zákona rozumí zboží určené k prodeji a umístěné do obalu bez přítomnosti spotřebitele, jehož množství obsažené v obalu, zejména objem nebo hmotnost, má předem stanovenou hodnotu, kterou nelze změnit bez otevření nebo zjevného porušení obalu. (2) Balírny a dovozci hotově baleného zboží jsou oprávněni uvést do oběhu2) zboží s označením „e“, pokud a) mají zaveden systém kontroly správnosti množství, zajišťující splnění požadavků stanovených vyhláškou včetně průkazné evidence četnosti a výsledků měření, písemně oznámí Českému metrologickému institutu uvedení hotově baleného zboží označeného symbolem „e“ do oběhu a současně předají Českému metrologickému institutu dokumentaci obsahující postupy výrobní kontroly množství zboží v balení, b) je dodržena hodnota jmenovitého obsahu a řady jmenovitých množství obsahu hotově baleného zboží v případech stanovených vyhláškou, c) jsou dodrženy dovolené odchylky obsahu hotově baleného zboží stanovené vyhláškou, d) jsou uvedeny na obalech hotově baleného zboží údaje stanovené vyhláškou. (3) Metrologickou kontrolu hotově baleného zboží označeného symbolem „e“ ke zjištění, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2, provádí Český metrologický institut; v případě splnění podmínek vydává osvědčení, jehož náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou, při opakovaných kontrolách vystavuje protokol potvrzující platnost osvědčení. Český metrologický institut je oprávněn odebírat za náhradu od balíren nebo dovozců hotově baleného zboží potřebné vzorky. Za odebrané vzorky se poskytne náhrada ve výši prodejní ceny. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí balírna nebo dovozce písemně vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud hotově balené zboží nebo lahve nesplňují požadavky stanovené vyhláškou. (4) Výrobci lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zboží (dále jen „lahve“) jsou oprávněni označit je symbolem „3“, pokud a) mají osvědčení o metrologické kontrole lahví vydané Českým metrologickým institutem, kromě případů stanovených v § 12 odst. 1; způsob a metody metrologické kontroly stanoví ministerstvo vyhláškou, b) jsou dodrženy dovolené odchylky objemu lahví, c) uvádí na lahve identifikační označení stanovené vyhláškou ministerstva. (5) Metrologickou kontrolu lahví ke zjištění, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4, provádí Český metrologický institut. 2) § 2 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.“. 8. V § 12 odst. 1 se za slova „orgánem jiného státu“ vkládají slova „nebo zahraniční doklad o metrologické kontrole hotově baleného zboží, popřípadě lahví“, za slova „nebo schválení“ se vkládají slova „či metrologické kontrole hotově baleného zboží, popřípadě lahví“ a za slova „těmto osvědčením“ se vkládají slova „nebo dokladům“. 9. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Nelze-li použít předchozí ustanovení, může Úřad na odůvodněnou žádost výrobce, dovozce nebo uživatele měřidla přiznat metrologickým úkonům provedeným v zahraničí stejnou účinnost jako metrologickým úkonům provedeným podle tohoto zákona, a to formou uznání platnosti zahraničních dokumentů a značek.“. 10. V § 12 odst. 3 se na konci odstavce doplňuje tato věta: „Ministerstvo stanoví vyhláškou zásady týkající se zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.“. 11. V § 13 odst. 1 se na konci písmene f) doplňují slova „při výkonu kontroly postupuje podle zvláštního právního předpisu;2a)“. Poznámka pod čarou č. 2a) zní: „2a) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 2a) a 2b), včetně odkazů na ně, se označují jako poznámky pod čarou č. 2b) a 2c). 12. V § 14 odst. 1 se za slova „hotově baleného zboží a“ vkládají slova „lahví a“. 13. V § 16 odst. 1 větě první se za slova „stanovených měřidel“ vkládají slova „nebo certifikaci referenčních materiálů“, za slovo „kvalifikace“ se vkládá slovo „odpovědných“ a za slovo „osobou2b)“ se doplňují slova „nebo osvědčením o odborné způsobilosti vydaným Úřadem“. 14. § 21 včetně nadpisu zní: „§ 21 Úřední měření Úřad může v případech hodných zvláštního zřetele autorizovat subjekt na jeho žádost k výkonu úředního měření ve stanoveném oboru měření po prověření úrovně jeho technického a metrologického vybavení. Podmínkami výkonu je používání měřidel, u nichž je zajištěna metrologická návaznost, certifikát odborné způsobilosti úředního měřiče vydaný akreditovanou osobou2b) nebo osvědčení o odborné způsobilosti vydané Úřadem a dohled prováděný Českým metrologickým institutem. Úředním měřením se rozumí metrologický výkon, o jehož výsledku vydává autorizovaný subjekt doklad, který má charakter veřejné listiny. Jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Neplní-li autorizovaný subjekt povinnosti stanovené zákonem nebo podmínky stanovené v rozhodnutí o autorizaci, Úřad rozhodnutí o autorizaci pozastaví, změní nebo zruší. Náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 15. V § 23 odst. 1 písm. d) se za slovem „opravil“ slovo „měřidlo“ zrušuje a vkládají se slova „nebo provedl montáž měřidla“. 16. V § 23 odst. 1 písm. g) se slova „použil ke kalibraci hlavního etalonu referenční materiál bez certifikátu nebo“ zrušují. 17. V § 23 odst. 1 se na konci písmene h) doplňují slova „nebo označil lahve symbolem „3“ v rozporu s povinnostmi uvedenými v § 9a“. 18. Za § 24a se vkládá nový § 24b, který včetně poznámky pod čarou č. 5) zní: „§ 24b Ustanovení tohoto zákona týkající se schválení typu a prvotního ověření se nepoužijí, pokud zvláštní právní předpis5) stanoví jinak. 5) Například nařízení vlády č. 293/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na váhy s neautomatickou činností.“. 19. V § 27 se slova „§ 9a odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 9a odst. 2 až 4, § 12 odst. 3“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví Čl. II Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb. a zákona č. 119/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1, 2 a 3 se slovo „hospodářství“ nahrazuje slovy „průmyslu a obchodu“. 2. V § 2 se čárka za písmenem b) nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 3. § 5 včetně poznámky pod čarou č. 9) se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 119/2000 Sb. Čl. III Na konci textu čl. V zákona č. 119/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb., se doplňují tato slova: „nebo dnem, kdy vstoupí v platnost příslušná sektorová příloha Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků, bude-li tento den dřívější“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 138/2002 Sb.
Zákon č. 138/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 4. 2002, datum účinnosti 1. 6. 2002, částka 57/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 31. 12. 2007 (378/2007 Sb.) 138 ZÁKON ze dne 15. března 2002, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. I Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb. a zákona č. 256/2001 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně poznámek pod čarou č. 1) až 4) zní: „§ 1 (1) Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky,1) pokud není dále stanoveno jinak. (2) Komunikačními médii, kterými je reklama šířena, se rozumí prostředky umožňující přenášení reklamy, zejména periodický tisk2) a neperiodické publikace,3) rozhlasové a televizní vysílání, audiovizuální produkce,4) počítačové sítě, nosiče audiovizuálních děl, plakáty a letáky. (3) Sponzorováním se rozumí příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora. Sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která takový příspěvek k tomuto účelu poskytne. (4) Zadavatelem reklamy (dále jen „zadavatel“) je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby reklamu. (5) Zpracovatelem reklamy (dále jen „zpracovatel“) je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která pro sebe nebo pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu zpracovala reklamu. (6) Šiřitelem reklamy (dále jen „šiřitel“) je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která reklamu veřejně šíří. (7) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na sponzorování, pokud není dále stanoveno jinak. 1) § 1 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách. 2) § 3 písm. a) zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 3) § 1 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. 4) § 1 odst. 1 písm. c) zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů.“. 2. § 2 včetně poznámek pod čarou č. 5) až 7) zní: „§ 2 (1) Zakazuje se a) reklama zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž prodej, poskytování nebo šíření je v rozporu s právními předpisy, b) reklama založená na podprahovém vnímání. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, která by měla vliv na podvědomí fyzické osoby, aniž by ji tato osoba vědomě vnímala, c) reklama klamavá,5) d) reklama skrytá. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, u níž je obtížné rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména proto, že není jako reklama označena, e) šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje. (2) Srovnávací reklama6) je přípustná za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem.7) (3) Reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí obsahovat jakoukoliv diskriminaci z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti nebo napadat náboženské nebo národnostní cítění, ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat lidskou důstojnost, obsahovat prvky pornografie, násilí nebo prvky využívající motivu strachu. Reklama nesmí napadat politické přesvědčení. (4) Reklama nesmí podporovat chování poškozující zdraví nebo ohrožující bezpečnost osob nebo majetku, jakož i jednání poškozující zájmy na ochranu životního prostředí. (5) Reklama šířená společně s jiným sdělením musí být zřetelně rozlišitelná a vhodným způsobem oddělena od ostatního sdělení. 5) § 45 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 6) § 50a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 370/2000 Sb. 7) § 50a odst. 2 a 3 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. Za § 2 se vkládají nové § 2a až 2c, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8) a 9) znějí: „§ 2a Srovnávací reklama na léčivé přípravky určené k podávání lidem (dále jen „humánní léčivé přípravky“), zdravotnické prostředky8) nebo zdravotní péči je při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem7) přípustná, je-li zaměřena na osoby oprávněné tyto léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky předepisovat nebo vydávat9) anebo tuto zdravotní péči poskytovat (dále jen „odborníci“). § 2b Reklama uvádějící zvláštní nabídku Reklama uvádějící zvláštní nabídku musí jasně a jednoznačně uvádět datum, ke kterému nabídka končí, případně musí uvést údaj o tom, že zvláštní nabídka platí až do vyčerpání zásob nabízeného zboží. Jestliže zvláštní nabídka nezačala ještě působit, musí být v reklamě také uvedeno datum začátku období, během kterého zvláštní cena nebo jiné zvláštní podmínky budou platit. § 2c Reklama nesmí, pokud jde o osoby mladší 18 let, a) podporovat chování ohrožující jejich zdraví, psychický nebo morální vývoj, b) doporučovat ke koupi výrobky nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti, c) nabádat, aby přemlouvaly své rodiče nebo zákonné zástupce nebo jiné osoby ke koupi výrobků nebo služeb, d) využívat jejich zvláštní důvěry vůči jejich rodičům nebo zákonným zástupcům nebo jiným osobám, e) nevhodným způsobem je ukazovat v nebezpečných situacích. 8) § 2 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů. 9) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. § 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10) a 11) zní: „§ 3 Tabákové výrobky (1) Reklama na tabákové výrobky10) nesmí a) být zaměřena na osoby mladší 18 let zejména užitím prvků, motivů, prostředků nebo akcí, které jsou takovým osobám převážně určené anebo volnou distribucí předmětů spojených s užíváním tabákových výrobků, které by byly přitažlivé pro osoby mladší 18 let, b) znázorňovat osoby mladší 18 let; v reklamě na tyto výrobky mohou být znázorněny pouze osoby, které jsou nebo se zdají být starší 25 let, c) být umístěna v tiskových médiích určených osobám mladším 18 let, d) být umístěna na velkoplošných plakátech ve vzdálenosti menší než 300 m od škol,11) dětských hřišť a podobných zařízení, která jsou určena především nezletilým; velkoplošnými plakáty se pro účely tohoto zákona rozumějí plakáty, jejichž plocha je větší než 10 m2, e) nabádat ke kouření slovy v imperativním tvaru nebo tím, že zobrazuje scény, kde lidé kouří nebo drží cigarety, balíčky cigaret nebo jiné tabákové výrobky nebo kuřácké potřeby. (2) Reklama na tabákové výrobky musí obsahovat zřetelné varování tohoto znění: „Ministerstvo zdravotnictví varuje: kouření způsobuje rakovinu“. Text varování musí být uveden na bílém podkladu uspořádaném podél spodního okraje reklamní plochy v rozsahu nejméně 20 % plochy. Text musí být vytištěn černým velkým tučným písmem tak, aby dosáhl celkovou výšku nejméně 80 % výšky bílého podkladu. Výška písma zdravotního varování musí být nejméně stejná jako výška písma úvodní věty. 10) § 2 písm. v) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb. 11) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12) zní: „§ 4 Alkoholické nápoje Reklama na alkoholické nápoje12) nesmí a) nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů anebo záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost, b) být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména nesmí tyto osoby ani osoby, které jako mladší 18 let vyhlížejí, zobrazovat při spotřebě alkoholických nápojů nebo nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které osoby mladší 18 let oslovují, c) spojovat spotřebu alkoholu se zvýšenými výkony nebo být užita v souvislosti s řízením vozidla, d) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholu přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu, e) tvrdit, že alkohol v nápoji má léčebné vlastnosti nebo povzbuzující nebo uklidňující účinek anebo že je prostředkem řešení osobních problémů, f) zdůrazňovat obsah alkoholu jako kladnou vlastnost nápoje. 12) § 1 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.“. 6. § 5 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13) až 15) zní: „§ 5 Humánní léčivé přípravky (1) Za reklamu na humánní léčivé přípravky se považují také všechny informace, přesvědčování nebo pobídky určené k podpoře předepisování, dodávání, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků. Dále se za reklamu považují a) návštěvy obchodních zástupců s humánními léčivými přípravky u osob oprávněných je předepisovat, dodávat nebo vydávat, b) dodávání vzorků humánních léčivých přípravků, c) podpora předepisování, výdeje a prodeje humánních léčivých přípravků pomocí daru, spotřebitelské soutěže a nabídkou nebo příslibem jakéhokoli prospěchu nebo finanční či věcné odměny, d) sponzorování setkání navštěvovaných odborníky, e) sponzorování vědeckých kongresů s účastí odborníků a úhrada nákladů na cestovné a ubytování souvisejících s jejich účastí. (2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na a) označování humánních léčivých přípravků a na příbalové informace podle zvláštních právních předpisů,13) b) korespondenci nutnou k zodpovězení specifických dotazů na konkrétní humánní léčivý přípravek a případné doprovodné materiály nereklamní povahy, c) prodejní katalogy a ceníky, pokud neobsahují popis vlastností humánních léčivých přípravků, dále na oznámení, upozornění a poskytnutí informací, týkajících se například změn balení, varování před nežádoucími účinky humánního léčivého přípravku, d) údaje o lidském zdraví nebo onemocněních, pokud neobsahují žádný odkaz, a to ani nepřímý, na humánní léčivý přípravek. (3) Předmětem reklamy může být pouze humánní léčivý přípravek registrovaný podle zvláštního právního předpisu.14) (4) Jakékoliv informace obsažené v reklamě na humánní léčivý přípravek musí odpovídat údajům uvedeným v souhrnu údajů15) tohoto přípravku. (5) Reklama na humánní léčivý přípravek musí podporovat jeho racionální používání objektivním představením tohoto přípravku bez přehánění jeho vlastností. 13) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 473/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci, jejích změnách, prodloužení, určování způsobu výdeje léčivého přípravku, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku. 14) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 2 odst. 13 zákona č. 79/1997 Sb.“. 7. Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5f, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 16) až 26) znějí: „§ 5a Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na širokou veřejnost (1) Předmětem reklamy určené široké veřejnosti mohou být humánní léčivé přípravky, které jsou podle svého složení a účelu uzpůsobeny a koncipovány tak, že mohou být použity bez stanovení diagnózy, předpisu nebo léčení praktickým lékařem, popřípadě na radu lékárníka. (2) Předmětem reklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být a) humánní léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis, b) humánní léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky,16) c) humánní léčivé přípravky, u nichž nebyla účinnost v rámci registračního řízení posuzována. (3) Reklama zaměřená na širokou veřejnost nesmí obsahovat zmínky o indikacích závažných onemocnění; za taková onemocnění se považují tuberkulóza, pohlavně přenosné choroby, jiná závažná infekční onemocnění, rakovina a jiná nádorová onemocnění, chronická nespavost, cukrovka a jiná metabolická onemocnění; ustanovení odstavce 2 písm. a) a b) a ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na vakcinační akce schválené Ministerstvem zdravotnictví. (4) Zakazuje se poskytování vzorků humánních léčivých přípravků široké veřejnosti. (5) Reklama zaměřená na širokou veřejnost musí a) být formulována tak, aby bylo zřejmé, že výrobek je humánním léčivým přípravkem, b) obsahovat název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci. Pokud humánní léčivý přípravek obsahuje jen jednu léčivou látku, musí reklama obsahovat i její obecný název, c) obsahovat informace nezbytné pro správné použití humánního léčivého přípravku, d) obsahovat zřetelnou, v případě tištěné reklamy dobře čitelnou, výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace. (6) Reklama zaměřená na širokou veřejnost nesmí a) vyvolávat dojem, že porada s lékařem, lékařský zákrok nebo léčba nejsou potřebné, zvláště nabídkou stanovení diagnózy nebo nabídkou léčby na dálku, b) naznačovat, že účinky podávání humánního léčivého přípravku jsou zaručené, nejsou spojeny s nežádoucími účinky nebo jsou lepší či rovnocenné účinkům jiné léčby nebo jiného humánního léčivého přípravku, c) naznačovat, že používáním humánního léčivého přípravku se zlepší zdraví toho, kdo jej užívá, d) naznačovat, že nepoužitím humánního léčivého přípravku může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, s výjimkou vakcinačních akcí schválených Ministerstvem zdravotnictví, e) být zaměřena výhradně na osoby mladší 15 let, f) doporučovat humánní léčivý přípravek s odvoláním na doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou, ale za odborníky se vydávají nebo je představují (například herci) a které by díky svému skutečnému nebo předpokládanému společenskému postavení mohly podpořit spotřebu léků, g) naznačovat, že humánní léčivý přípravek je potravinou nebo kosmetickým přípravkem nebo jiným spotřebním zbožím, h) naznačovat, že bezpečnost či účinnost humánního léčivého přípravku je zaručena pouze tím, že je přírodního původu, i) popisem nebo podrobným vylíčením konkrétního průběhu určitého případu vést k možnému chybnému stanovení vlastní diagnózy, j) poukazovat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem na možnost uzdravení, k) používat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem vyobrazení změn na lidském těle způsobených nemocí či úrazem nebo působení humánního léčivého přípravku na lidské tělo nebo jeho části, l) uvádět, že humánní léčivý přípravek je registrován. (7) Reklama může obsahovat pouze název humánního léčivého přípravku v případě, že se jedná výhradně o připomínku takového přípravku. § 5b Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na odborníky (1) Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na odborníky může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků určených převážně pro tyto odborníky (například odborných neperiodických publikací, odborného periodického tisku, odborných audiovizuálních pořadů). (2) Reklama podle odstavce 1 musí obsahovat a) přesné, aktuální, prokazatelné a dostatečně úplné údaje umožňující odborníkům vytvořit si vlastní názor o terapeutické hodnotě humánního léčivého přípravku. Údaje převzaté z odborných publikací nebo z odborného tisku musí být přesně reprodukovány a musí být uveden jejich zdroj, b) základní informace podle schváleného souhrnu údajů o přípravku, včetně data schválení nebo poslední revize, c) informaci o způsobu výdeje humánního léčivého přípravku podle rozhodnutí o registraci, d) informaci o způsobu hrazení z prostředků veřejného zdravotního pojištění. (3) Obchodní zástupce17) musí při každé návštěvě provedené za účelem reklamy humánního léčivého přípravku předat navštívenému odborníkovi souhrn údajů o každém humánním léčivém přípravku, který je předmětem reklamy, a informaci o způsobu hrazení těchto humánních léčivých přípravků. (4) V souvislosti s reklamou na humánní léčivé přípravky zaměřenou na odborníky se zakazuje jim nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch, ledaže jsou nepatrné hodnoty a mají vztah k jimi vykonávané odborné činnosti. (5) Rozsah bezplatně poskytovaného pohoštění při podpoře prodeje musí být přiměřený, s ohledem na hlavní účel setkání vedlejší, a nesmí být rozšířen na jiné osoby než odborníky. V takovém případě se na ně nevztahuje zákaz podle odstavce 4. (6) Odborníci nesmí v souvislosti s reklamou humánních léčivých přípravků vyžadovat ani přijímat výhody zakázané podle odstavce 4 nebo které jsou v rozporu s odstavcem 5. (7) Vzorky humánních léčivých přípravků mohou být poskytnuty pouze osobám oprávněným je předepisovat nebo vydávat, a to v omezeném množství nejmenšího registrovaného balení dostupného na trhu s nápisem „Neprodejný vzorek“ nebo „Bezplatný vzorek“. Přípravky obsahující omamné a psychotropní látky16) se nesmí poskytovat. Vzorky humánních léčivých přípravků lze poskytovat pouze na písemnou žádost osoby oprávněné je předepisovat a vydávat, která je podepsaná a je na ní datum vystavení. (8) Reklama podle odstavce 1 může obsahovat pouze název humánního léčivého přípravku v případě, že se jedná výhradně o připomínku takového přípravku. § 5c Zdravotnické prostředky (1) Za reklamu na zdravotnické prostředky8) se považují také všechny informace, přesvědčování nebo pobídky určené k podpoře předepisování, distribuce, prodeje nebo výdeje zdravotnických prostředků. Dále se za reklamu považují a) návštěvy obchodních zástupců za účelem reklamy na zdravotnické prostředky u osob oprávněných předepisovat, distribuovat, vydávat nebo prodávat zdravotnické prostředky, b) poskytování vzorků zdravotnických prostředků, c) podpora předepisování, výdeje nebo prodeje zdravotnických prostředků pomocí darů, soutěží, nabídkou nebo příslibem jakéhokoliv prospěchu nebo finanční či věcné odměny pro osoby oprávněné předepisovat, distribuovat, vydávat nebo prodávat zdravotnické prostředky, d) sponzorování setkání navštěvovaných osobami oprávněnými předepisovat, distribuovat, vydávat nebo prodávat zdravotnické prostředky, e) sponzorování vědeckých kongresů s účastí osob oprávněných předepisovat, distribuovat, vydávat nebo prodávat zdravotnické prostředky, a také hrazení s jejich účastí souvisejících nákladů na cestovné a ubytování. (2) Předmětem reklamy může být pouze zdravotnický prostředek, který splňuje požadavky pro uvedení na trh podle zvláštního právního předpisu.18) Zadavatelem reklamy na zdravotnický prostředek může být pouze výrobce nebo dovozce konkrétního zdravotnického prostředku. (3) Reklama na zdravotnický prostředek musí obsahovat a) informaci, ze které je zřejmé, že výrobek je zdravotnickým prostředkem, b) název a označení zdravotnického prostředku v souladu s názvem a označením v prohlášení o shodě19) vydaným k tomuto zdravotnickému prostředku, c) určený účel použití zdravotnického prostředku, který je v souladu s určeným účelem použití uvedeným v návodu k použití19) zdravotnického prostředku. (4) Součástí sponzorování televizních a rozhlasových pořadů právnickými nebo fyzickými osobami, jejichž činnost zahrnuje výrobu, distribuci, výdej nebo prodej zdravotnických prostředků, může být propagace obchodní firmy, názvu nebo jména a příjmení nebo symbolu této osoby, ale nesmí být propagace určitého zdravotnického prostředku, jehož výdej je vázán pouze na předepsání lékařem nebo který je hrazen plně nebo do určité výše z prostředků veřejného zdravotního pojištění.20) (5) Pokud je pro účely předvedení zdravotnického prostředku použit zdravotnický prostředek, který neodpovídá zvláštnímu právnímu předpisu,18) musí být tento zdravotnický prostředek viditelně označen tak, aby bylo zřejmé, že nebude uveden na trh, například nápisem „Neprodejný vzorek“. (6) Předmětem reklamy určené široké veřejnosti nemohou být zdravotnické prostředky, a) jejichž výdej je vázán na předepsání lékařem, b) které mohou být dodávány pouze zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, popřípadě zdravotnickým pracovníkům,21) c) jejichž aplikaci mohou uživatelé provádět pouze ve spojitosti s léčbou nebo kontrolou prováděnou lékařem. (7) Reklama na zdravotnické prostředky určená široké veřejnosti musí obsahovat zřetelnou, v případě tištěné reklamy dobře čitelnou výzvu k pečlivému pročtení návodu k použití a případné konzultaci s odborníkem. (8) Reklama na zdravotnické prostředky určená široké veřejnosti nesmí a) vyvolávat dojem, že pouhým použitím zdravotnického prostředku lze ovlivnit zdravotní stav, a z tohoto důvodu není třeba odborné lékařské péče, b) vyvolávat dojem, že při používání zdravotnického prostředku v souladu s jeho určeným účelem použití nemůže dojít k výskytu žádných vedlejších účinků, c) být zaměřena výhradně nebo převážně na osoby mladší 15 let, d) přisuzovat zdravotnickému prostředku účinky, které nejsou prokazatelné, e) naznačovat, že účinek zdravotnického prostředku se vyrovná účinku jiného zdravotnického prostředku nebo jej převyšuje, f) popisem nebo podrobným vylíčením konkrétního případu vést k možnému chybnému stanovení vlastní diagnózy. (9) Reklama na zdravotnické prostředky zaměřená na osoby oprávněné předepisovat, distribuovat, vydávat nebo prodávat zdravotnické prostředky může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků určených převážně pro tyto osoby (například odborných neperiodických publikací, odborného periodického tisku, odborných audiovizuálních pořadů) a musí obsahovat dostatečné, doložitelné a objektivní údaje, které umožní osobám oprávněným předepisovat, distribuovat, vydávat nebo prodávat zdravotnické prostředky, vytvořit si vlastní názor na terapeutický přínos konkrétního zdravotnického prostředku. Potraviny a kojenecká výživa § 5d Reklama na potraviny22) nesmí uvádět v omyl zejména a) pokud jde o charakteristiku potravin, jejich vlastností, složení, množství, trvanlivost, původ nebo vznik a způsob zpracování nebo výroby, b) pokud jde o přisuzování účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje, c) vyvoláním dojmu, že potraviny vykazují zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny, d) tím, že přisuzuje potravině schopnost předcházet, ošetřovat nebo léčit lidské choroby nebo na takové schopnosti odkazovat; to neplatí pro minerální vody a pro potraviny určené podle zvláštních právních předpisů23) pro zvláštní výživu. § 5e (1) Reklama na počáteční kojeneckou výživu24) musí obsahovat pouze vědecké a věcně správné údaje, může být uváděna pouze v publikacích zaměřených na péči o kojence a ve vědeckých publikacích a nesmí vést k závěru, že počáteční kojenecká výživa je rovnocenná mateřskému mléku nebo je lepší. (2) V prodejnách je zakázána reklama, která je způsobilá podněcovat širokou veřejnost ke koupi počáteční kojenecké výživy, zejména rozdáváním vzorků, zvláštním způsobem vystavení, poukazem na slevu nebo zvláštní výhodou. (3) Výrobcům a prodejcům počáteční kojenecké výživy se zakazuje předávat na veřejnosti bezplatně nebo se slevou výrobky, vzorky nebo dary na podporu prodeje. Zákaz podle věty první se vztahuje i na předávání výrobků se slevou, vzorků nebo jiných propagačních dárků těhotným ženám, matkám a členům jejich rodin na veřejnosti; zákaz podle věty první se nevztahuje na dary nebo poskytnutí se slevou zdravotnickým, charitativním nebo humanitárním institucím pro jejich interní použití nebo pro distribuci vně těchto institucí a organizací. § 5f (1) Reklama na počáteční a pokračovací25) kojeneckou výživu a) musí obsahovat potřebné informace o správném užití výrobku a nesmí působit proti kojení, b) nesmí obsahovat pojem jako „humanizované“ nebo „maternizované“ nebo podobný výraz, vyvolávající dojem, že se plně nahrazuje přirozené kojení. (2) Reklama na počáteční kojeneckou výživu a) musí obsahovat zřetelný text: „Důležité upozornění“ poukazující na přednost kojení a doporučující, aby výrobek byl užíván jen na radu nezávislých odborníků z oboru medicíny, výživy nebo léčiv nebo jiných osob profesionálně se zabývajících péčí o kojence a malé děti, b) nesmí obsahovat vyobrazení kojence ani jiný obrázek nebo tvrzení, které by mohlo idealizovat náhradu mateřského mléka. Může však obsahovat grafické znázornění pro snadnou identifikaci výrobku a pro ilustraci způsobu přípravy. (3) Reklama na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, zaměřená na těhotné ženy a matky malých dětí, musí vždy obsahovat jednoznačné informace uvedené ve zvláštních právních předpisech.26) 16) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. 17) § 652 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 370/2000 Sb. 18) § 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. 19) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb., a nařízení vlády č. 191/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 337/2001 Sb. 20) § 15 odst. 5 a 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 21) Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a o jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví. 22) § 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 306/2000 Sb. 23) Vyhláška č. 23/2001 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití. Vyhláška č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů. 24) § 4 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 23/2001 Sb. 25) § 4 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 23/2001 Sb. 26) § 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 6 vyhlášky č. 23/2001 Sb.“. 8. § 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 27) zní: „§ 6 Střelné zbraně a střelivo Reklama na střelné zbraně a střelivo27) může být šířena jen a) odborníkům a podnikatelům v oblasti výroby a prodeje střelných zbraní a střeliva, b) v prostorách, v nichž se střelné zbraně nebo střelivo vyrábí, nabízí, prodává, užívá a vystavuje nebo v nichž dochází k uzavírání smluv na dodávky střelných zbraní a střeliva, c) v odborných publikacích a periodickém tisku2) zaměřených obecně na problematiku střelných zbraní a střeliva a v dalších tištěných materiálech určených pro prodejce a držitele střelných zbraní a střeliva. 27) Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.“. 9. Za § 6a se vkládá nový § 6b, který zní: „§ 6b (1) Zpracovatel odpovídá za obsah reklamy v plném rozsahu, byla-li zpracována pro jeho vlastní potřebu. Pokud byla reklama zpracována pro potřeby jiné právnické nebo fyzické osoby, odpovídají za její soulad se zákonem zpracovatel a zadavatel společně a nerozdílně, není-li dále stanoveno jinak. (2) Šiřitel odpovídá za způsob šíření reklamy podle tohoto zákona. Šiřitel je povinen oznámit osobě, která prokáže oprávněný zájem, kdo je zadavatelem a zpracovatelem reklamy. (3) Zadavatel se zprostí odpovědnosti za obsah šířené reklamy, který je v rozporu se zákonem, prokáže-li, že zpracovatel nedodržel při jejím zpracování jeho pokyny, a v důsledku toho je obsah této reklamy v rozporu se zákonem. Zpracovatel se nemůže zprostit odpovědnosti za obsah šířené reklamy poukazem na její zadání zadavatelem, ledaže by se jednalo o údaje, jejichž pravdivost není schopen posoudit ani s vynaložením veškerého úsilí. (4) Příjemce příspěvku podle § 1 odst. 3 odpovídá za jeho využití v souladu s tímto zákonem.“. 10. § 7 včetně poznámek pod čarou č. 28) až 32) zní: „§ 7 Orgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona (dále jen „orgán dozoru“), je a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání28) pro reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a pro sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání, b) Státní ústav pro kontrolu léčiv29) pro reklamu na humánní léčivé přípravky a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a), c) Ministerstvo zdravotnictví30) pro reklamu na zdravotnické prostředky a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a), d) okresní živnostenské úřady31) příslušné podle sídla32) nebo bydliště osoby odpovědné za dodržování tohoto zákona v ostatních případech. Je-li osobou odpovědnou za dodržování tohoto zákona zahraniční osoba, řídí se příslušnost živnostenského úřadu umístěním organizační složky zahraniční osoby na území České republiky; nemá-li zahraniční fyzická osoba na území České republiky zřízenu organizační složku, řídí se místní příslušnost živnostenského úřadu místem povoleného pobytu na území České republiky; nemá-li zahraniční fyzická osoba na území České republiky ani organizační složku, ani jí nebyl povolen pobyt, řídí se místní příslušnost živnostenského úřadu místem podnikání32) této osoby na území České republiky. 28) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. 29) § 9 zákona č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30) § 38 písm. d) bod 3 zákona č. 123/2000 Sb. 31) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 32) § 2 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 11. Za § 7 se vkládají nové § 7a a 7b, které včetně poznámky pod čarou č. 33) znějí: „§ 7a (1) Zpracovatel reklamy je povinen uchovávat ukázku (kopii) každé reklamy nejméně po dobu 12 měsíců ode dne, kdy byla reklama naposledy šířena. V případě, že bylo zahájeno správní řízení33) podle tohoto zákona před uplynutím lhůty uvedené ve větě první, je zpracovatel reklamy povinen uchovávat ukázku (kopii) reklamy, která je předmětem správního řízení, až do pravomocného rozhodnutí ve věci. Na písemné vyžádání je povinen bezplatně zapůjčit na dobu nezbytně nutnou kopii reklamy orgánům dozoru. (2) Zadavatel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona sdělit bez zbytečného odkladu údaje o šiřiteli a o zpracovateli jím zadané reklamy. (3) Zpracovatel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona sdělit bez zbytečného odkladu údaje o zadavateli reklamy a o šiřiteli reklamy, je-li mu znám. (4) Šiřitel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona sdělit bez zbytečného odkladu údaje o osobě, která u něj šíření reklamy objednala. (5) Povinnosti podle odstavců 1 až 4 se vztahují i na zpracovatele, zadavatele a šiřitele teleshoppingu. § 7b (1) Při posuzování, zda je reklama klamavá, orgán dozoru bere v úvahu všechny její rysy a především informace, které obsahuje, a přitom posuzuje a) charakteristiky zboží nebo služeb, jichž se reklama týká, zejména jejich dostupnost, provedení, původ, způsob využití, vhodnost k využití, výsledky, které lze od využití očekávat, a výsledky zkoušek nebo prověrek prováděných na zboží nebo službách, b) cenu nebo způsob, jakým je cena vypočtena, a podmínky, za nichž je zboží dodáváno nebo služby poskytovány, c) charakteristiku a hodnocení zadavatele reklamy, zejména jeho kvalifikaci, držení průmyslových a jiných práv a jeho ocenění na výstavách a soutěžích. (2) Orgán dozoru je oprávněn požadovat na zadavateli reklamy podle odstavce 1 předložení důkazů o správnosti skutkových tvrzení v reklamě, je-li takový požadavek přiměřený s ohledem na okolnosti případu nebo na oprávněné zájmy zadavatele reklamy nebo jiné osoby. (3) Orgán dozoru může považovat tvrzení v reklamě za nesprávná, jestliže důkazy požadované podle odstavce 2 nebyly poskytnuty ve stanovené lhůtě nebo v nezbytně nutném rozsahu. (4) Proti rozhodnutí orgánu dozoru podle tohoto zákona lze podat opravný prostředek k soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. 33) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Orgán dozoru uloží, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, a) zadavateli, zpracovateli nebo šiřiteli reklamy, která je v rozporu s tímto zákonem, pokutu až do výše 2 000 000 Kč podle závažnosti porušení povinnosti, a to i opakovaně, b) zadavateli, zpracovateli nebo šiřiteli reklamy za porušení ustanovení o zákazu reklamy založené na podprahovém vnímání podle § 2 odst. 1 písm. b) pokutu od 2 000 000 Kč do 5 000 000 Kč, c) zadavateli, zpracovateli a šiřiteli reklamy, která je klamavá podle § 2 odst. 1 písm. c), pokutu až do výše 10 000 000 Kč podle závažnosti, a to i opakovaně, d) právnické nebo fyzické osobě, která porušila podmínky pro sponzorování stanovené tímto zákonem, pokutu až do výše 2 000 000 Kč, e) fyzické nebo právnické osobě, která nesplnila povinnost podle § 7a odst. 1 až 4, pokutu až do výše 500 000 Kč, f) jiné osobě, která porušila podmínky stanovené tímto zákonem, pokutu až do výše 100 000 Kč.“. 13. V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2, 3 a 4, které znějí: „(2) Orgán dozoru může nařídit odstranění nebo ukončení reklamy, která je v rozporu se zákonem, a určit k tomu přiměřenou lhůtu. (3) Orgán dozoru může rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 vhodným způsobem zveřejnit. (4) Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.“. Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 5, 6 a 7. 14. V § 8 odst. 6 věta druhá zní: „Pokutu vybírá orgán dozoru, který ji uložil, a vymáhá územní finanční orgán34) podle zvláštního právního předpisu.35)“. Poznámky pod čarou č. 34) a 35) znějí: „34) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 8 odst. 7 se slova „může vyžádat“ nahrazují slovy „v pochybnostech vyžádá“. 16. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na řízení ve věcech upravených tímto zákonem správní řád.33)“. ČÁST TŘETÍ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. III 1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Reklama vytvořená nebo šířená na základě smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadní právní úpravy. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2002. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 139/2002 Sb.
Zákon č. 139/2002 Sb. Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 4. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 57/2002 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 5) * ČÁST DRUHÁ - ŘÍZENÍ O POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH A NÁKLADY NA POZEMKOVÉ ÚPRAVY (§ 6 — § 17) * ČÁST TŘETÍ - ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K PROJEKTOVÁNÍ POZEMKOVÝCH ÚPRAV (§ 18 — § 18) * ČÁST ČTVRTÁ - § 19 (§ 19 — § 20) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 229/1991 Sb. (§ 23 — § 23) * ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 24 — § 28) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 29 — § 29) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb.) 139 ZÁKON ze dne 21. března 2002 o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Účel úpravy Tento zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a působnost Státního pozemkového úřadu1) při tomto řízení. Pro účel tohoto zákona je činnost Státního pozemkového úřadu rozdělena na činnost, kterou provádí ústředí Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“), a na činnost, kterou provádí pobočka krajského pozemkového úřadu (dále jen „pozemkový úřad“). § 2 Pozemkové úpravy Pozemkovými úpravami2) se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Současně je cílem pozemkových úprav zajištění podmínek pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu3) a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování.4) § 3 Předmět a obvod pozemkových úprav (1) Předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav (odstavec 2) bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. (2) Obvod pozemkových úprav je území dotčené pozemkovými úpravami, které je tvořeno jedním nebo více celky v jednom katastrálním územíkatastrálním území. Bude-li to pro obnovu katastrálního operátu třeba, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout i pozemky, které nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, ale je u nich třeba obnovit soubor geodetických informací.3) Je-li to k dosažení cílů pozemkových úprav vhodné, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout rovněž pozemky v navazující části sousedícího katastrálního územíkatastrálního území. V případě potřeby řešení vodohospodářských opatření [§ 9 odst. 8 písm. c)] může, se souhlasem ústředí, obvod pozemkových úprav tvořit více na sebe navazujících katastrálních územíkatastrálních území. Obvod pozemkových úprav může, se souhlasem ústředí, tvořit rovněž více katastrálních územíkatastrálních území v rámci jedné obceobce. Jde-li o katastrální územíkatastrální území v obvodu působnosti jiného pozemkového úřadu, než který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne pozemkový úřad, který řízení zahájil, předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s pozemkovým úřadem, v jehož obvodu působnosti se příslušné pozemky nacházejí. O takových pozemcích rozhoduje pozemkový úřad, který řízení zahájil. (3) Pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů na základě stanoveného dobývacího prostoru,5) pozemky určené pro obranu státu, pozemky zastavěné stavbou ve vlastnictví státu lze řešit v pozemkových úpravách (§ 2) jen se souhlasem jejich vlastníka a příslušného správního úřadu. Pozemky zařazené do rezervy státních pozemků k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou56) lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem příslušného správního úřadu. Pozemky zastavěné stavbou, která není ve vlastnictví státu, pozemek funkčně související s touto stavbou včetně přístupové cesty, zahrady, pozemky v zastavěném územízastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách4) a pozemky, na nichž se nacházejí veřejná nebo neveřejná pohřebiště, lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem jejich vlastníka. Pokud se vlastníci ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že s řešením v pozemkových úpravách souhlasí. Pozemky podle tohoto odstavce se pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují podle druhu nejbližšího zemědělského pozemku. Pozemky neřešené ve smyslu § 2, u nichž se pouze obnovuje soubor geodetických informací, se neoceňují. Souhlas s řešením pozemků se nevyžaduje u pozemků, které jsou v obvodu pozemkových úprav v katastrukatastru nemovitostí evidovány se způsobem využití pozemku jako ostatní komunikace. (4) Pozemky ve vlastnictví státu, jejichž původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, se až do zápisu práv na základě listin o vydání těchto pozemků podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi57) do katastrukatastru nemovitostí vedou a řeší odděleně od ostatní půdy ve vlastnictví státu. Tyto pozemky se nepoužijí na společná zařízení jako v případě půdy ve vlastnictví státu (§ 9 odst. 17), lze však s nimi nakládat ve smyslu ustanovení § 2. Na nově vzniklé pozemky podle schváleného návrhu se nahlíží jako na původní majetek podle zvláštního právního předpisu8). Tato skutečnost se za účelem vyznačení v katastrukatastru nemovitostí uvede v rozhodnutí vydávaném podle § 11 odst. 8. § 4 Formy pozemkových úprav (1) Pozemkové úpravy se provádějí formou komplexních a jednoduchých pozemkových úprav. Součástí komplexních pozemkových úprav je vždy plán společných zařízení (§ 9 odst. 8). (2) Pokud se pozemkové úpravy týkají jen části katastrálního územíkatastrálního území, provádějí se formou jednoduchých pozemkových úprav. V případě jednoduchých pozemkových úprav lze upustit od zpracování plánu společných zařízení, nejde-li o postup podle odstavce 3. Není-li součástí jednoduchých pozemkových úprav plán společných zařízení, vyhotoví se soupis změn druhů pozemků58) z důvodu zjištěných nesouladů, ke kterému se ve lhůtě 30 dnů vyjádří dotčené orgány. (3) Jednoduché pozemkové úpravy mohou být provedeny i bez výměny nebo přechodu vlastnických práv, za účelem umístění a realizace (§ 12) společných zařízení (§ 9 odst. 8) na pozemcích státu nebo obceobce. Součástí těchto jednoduchých pozemkových úprav je vždy plán společných zařízení. Pozemkový úřad rozhodne o schválení plánu společných zařízení postupem podle § 9 odst. 10 a § 9 odst. 11 vět první, třetí a čtvrté. (4) Jednoduchými pozemkovými úpravami lze provést i upřesnění nebo rekonstrukci přídělů půdy (§ 13) přidělené ve smyslu dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb. a zákonů č. 142/1947 Sb. a č. 46/1948 Sb., a to v případech, kdy nelze použít jiný postup53). § 5 Účastníci řízení o pozemkových úpravách (1) Účastníky řízení o pozemkových úpravách (dále jen „účastníci“) jsou: a) vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách podle § 2 (dále jen „vlastníci pozemků“) a fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena; za takové osoby se nepovažují vlastníci, pro jejichž pozemky se v pozemkových úpravách pouze obnovuje soubor geodetických informací (§ 3 odst. 2), b) stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti, c) obceobce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav; účastníky mohou být i jiné obceobce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách. (2) V řízení o pozemkových úpravách se z důvodu využití výsledků pozemkových úprav pro obnovu katastrálního operátu používá v zájmu jednoznačné identifikace účastníka jeho jméno, příjmení, adresa místa trvalého pobytu a rodné číslo u fyzických osob a název, adresa sídla a identifikační číslo osoby u právnických osob. (3) Vlastníky pozemků, kteří se v důsledku změny obvodu pozemkových úprav (§ 9 odst. 6) stanou účastníky řízení, pozemkový úřad o této skutečnosti vhodným způsobem vyrozumí. Pokud vlastník pozemku přestane být účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a), postupuje se podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. (4) Zemřel-li vlastník pozemku, který je předmětem pozemkových úprav, a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl,10) jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách osoby podle sdělení soudu nebo soudního komisaře. V případech, kdy soud nebo soudní komisař nepodá sdělení ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem, zastupuje tyto osoby v řízení o pozemkových úpravách opatrovník. Opatrovníkem v řízení o pozemkových úpravách může být i obecobec. (5) Vlastníci pozemků řešených v pozemkových úpravách si zvolí na úvodním jednání (§ 7) sbor zástupců (dále jen „sbor“), který zastupuje vlastníky v rozsahu činností uvedených v odstavci 8, popřípadě jedná za vlastníky v rozsahu stanoveném tímto zákonem. O průběhu úvodního jednání a volbě sboru pozemkový úřad učiní zápis, který doručí účastníkům řízení veřejnou vyhláškou. O volbě sboru pozemkový úřad učiní zápis. Při jednoduchých pozemkových úpravách lze od volby sboru upustit. Nepodaří-li se sbor při komplexních pozemkových úpravách ani opakovaně zvolit a trvá-li potřeba těchto úprav, lze od volby sboru upustit. Sbor zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8. (6) Členství ve sboru nesmí být odmítnuto vlastníkovi, jehož pozemky zahrnují alespoň 10 % z výměry pozemků, na kterých budou prováděny pozemkové úpravy, pokud o to požádá nejpozději v den konání volby sboru. Dalším nevoleným členem sboru je vedoucí pozemkového úřadu nebo jím pověřený pracovník pozemkového úřadu a zástupce obceobce. Sbor zvolí ze svého středu předsedu, který svolává schůze sboru a řídí jejich jednání. (7) Počet členů sboru stanoví pozemkový úřad v rozsahu 5 až 15 členů podle celkového počtu vlastníků a podle rozsahu řešeného území. Pro případ úmrtí nebo odstoupení člena sboru se na úvodním jednání zvolí 1 náhradník sboru. Zvoleného člena sboru nemůže zastoupit ve sboru jiná osoba. (8) Sbor spolupracuje při zpracování návrhu pozemkových úprav, posuzuje jeho jednotlivé varianty a navrhovaná opatření, vyjadřuje se k plánu společných zařízení, k podaným připomínkám v průběhu pozemkových úprav, k návrhu pozemkových úprav a uděluje souhlas s ustoupením od požadavku na uhrazení rozdílu ceny podle § 10 odst. 2. ČÁST DRUHÁ ŘÍZENÍ O POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH A NÁKLADY NA POZEMKOVÉ ÚPRAVY § 6 Zahájení řízení (1) Pozemkový úřad posuzuje podané požadavky na zahájení pozemkových úprav. K těmto požadavkům se vyjádří v písemném sdělení do 30 dnů. Shledá-li důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav za opodstatněné, zahájí řízení o pozemkových úpravách. Pozemkový úřad může v odůvodněných případech zahájit řízení i bez podaných požadavků. (2) Řízení o pozemkových úpravách se považuje vždy za řízení zahájené z podnětu pozemkového úřadu. (3) Pozemkový úřad zahájí řízení o pozemkových úpravách vždy, pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním územíkatastrálním území. (4) Zahájení řízení o pozemkových úpravách oznámí pozemkový úřad veřejnou vyhláškou. (5) Oznámení o zahájení pozemkových úprav podle odstavce 4 se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce pozemkového úřadu a obcíobcí, v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav. Poslední den této lhůty je dnem zahájení pozemkových úprav. (6) Pozemkový úřad písemně vyrozumí o zahájení řízení též příslušný katastrální úřad, orgán územního plánování, stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany přírody, vodohospodářský orgán a orgán státní správy lesů. Dotýká-li se řízení o pozemkových úpravách zájmů chráněných předpisy o obraně a bezpečnosti státu, o péči o zdraví lidu a jiných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy,11) pozemkový úřad vyrozumí i další dotčené orgány. Tyto orgány stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních právních předpisů. (7) Na řízení o pozemkových úpravách a rozhodování v něm se nevztahují lhůty pro rozhodování podle správního řádu. (8) Pozemkový úřad zastaví řízení, jestliže se v průběhu pozemkových úprav vyskytly takové překážky, pro které nelze v řízení pokračovat. Pozemkový úřad usnesení o zastavení řízení oznámí veřejnou vyhláškou a písemné vyhotovení tohoto usnesení doručí všem známým účastníkům řízení. (9) Osoby písemně pověřené pozemkovým úřadem mohou po předchozím oznámení na úřední desce příslušné obceobce vstupovat a vjíždět na pozemky ve stanovené době a vykonávat činnosti vyplývající z tohoto zákona v rozsahu nezbytně nutném, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. (10) Vznikla-li vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemku újma na jejich majetku v důsledku výkonu činnosti pro pozemkové úpravy, mají právo na náhradu této majetkové újmy v penězích. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno, jde-li o porosty, nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do 1 roku ode dne jejího vzniku, jinak právo zaniká. § 7 Úvodní jednání Pozemkový úřad svolá úvodní jednání, na které pozve účastníky (§ 5) a další vlastníky pozemků v předpokládaném obvodu pozemkových úprav. Seznámí je s účelem, formou a předpokládaným obvodem pozemkových úprav. Na určení obvodu a formy pozemkových úprav se nevztahuje správní řád. Na tomto jednání pozemkový úřad projedná postup při stanovení nároků vlastníků (§ 8), popřípadě další otázky významné pro řízení o pozemkových úpravách. § 8 Soupis a ocenění nároků vlastníků (1) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen „soupis nároků“) podle jejich ceny,14) výměry, vzdálenosti a druhu, a to včetně uvedení omezení vyplývajících ze zástavního práva, předkupního práva a věcného břemene; u pozemků, které nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků jen podle výměry pozemků. Pozemkový úřad informuje o průběhu zpracování soupisu nároků sbor, umožní mu spoluúčast při soupisu nároků včetně práva přítomnosti člena sboru při jednání s vlastníky. V případě zjištěného rozdílu mezi výměrou obvodu pozemkových úprav vypočtenou ze souřadnic (§ 9 odst. 4), která je rozhodující pro další zpracování návrhu, a výměrou podle katastrukatastru nemovitostí se nároky vlastníků úměrně upravují, aby rozdíl byl odstraněn. O případný přebytek výměry v obvodu pozemkových úprav se navýší nárok státu. Tento soupis nároků pozemkový úřad vyloží po dobu 15 dnů na místně příslušném obecním úřadě a zároveň doručí vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K tomuto soupisu nároků mohou vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené pozemkovým úřadem; k námitkám proti opravám výměr pozemků vyplývajícím z nového zaměření skutečného stavu v terénu se nepřihlíží. Námitky projedná pozemkový úřad se sborem, je-li zvolen, popřípadě s katastrálním úřadem. Vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně vyrozuměni. Na jejich projednání a vyřízení se nevztahuje správní řád. Námitky podané k pozemkům neřešeným v pozemkových úpravách předá pozemkový úřad katastrálnímu úřadu k rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu.15) Současně s vyložením soupisu nároků vyzve pozemkový úřad veřejnou vyhláškou, vyvěšenou na úřední desce pozemkového úřadu po dobu 1 roku, osoby oprávněné z věcných břemen, jejichž zápis byl do katastrukatastru nemovitostí převzat z pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, které jsou v katastrukatastru nemovitostí zapsány s údaji neumožňujícími jejich dostatečnou identifikaci, aby se pozemkovému úřadu přihlásily nejpozději do jednoho roku od zveřejnění výzvy. Dále se postupuje podle § 11 odst. 15. (2) Jsou-li zahájeny pozemkové úpravy v katastrálním územíkatastrálním území, jehož část se po roce 1958 stala součástí území Polské lidové republiky54) a tudíž pozemky této původní části katastrálního územíkatastrálního území nelze zahrnout do obvodu, lze o výměru těchto pozemků navýšit nárok jejich původních vlastníků. Tyto osoby jsou povinny prokázat, že před přechodem dotčených pozemků na území Polské lidové republiky byly vlastníky a bez svého přičinění pozbyly vlastnické právo k těmto pozemkům. Stejně bude postupováno i v případě dědiců původních vlastníků. Způsob oceňování těchto pozemků bude řešen prováděcím předpisem. Při navrhování nových pozemků se použijí pozemky ve vlastnictví státu. (3) V řízení o pozemkových úpravách se pro oceňování použije zvláštní právní předpis14) platný ke dni vyložení soupisu nároků podle odstavce 1. Pozemkový úřad stanoví, zda ocenění provede sám nebo tím pověří zpracovatele pozemkových úprav nebo znalce. V tomto případě nejde o postup podle správního řádu. (4) Základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách zajišťuje Státní pozemkový úřad v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek. Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. (5) Při oceňování zemědělských pozemků se pro stanovení nároků v řízení o pozemkových úpravách použije základní cena podle zvláštního právního předpisu,16) která se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek evidovaných v celostátní databázi17) a vztažených k zaměření skutečného stavu v terénu. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách vedených v katastru nemovitostínemovitostí se použijí jen v případech pozemkových úprav, kde není účelné vycházet ze zaměření skutečného stavu (§ 9 odst. 4). (6) U chmelnic, vinic, sadů, zahrad a pozemků s lesním porostem se v nárocích uvede cena pozemku a cena porostu odděleně a s členěním podle druhu porostu. U ostatních druhů pozemků se cena porostu uvede jen na žádost vlastníka pozemku. Tuto žádost může vlastník pozemku uplatnit nejpozději do konce doby pro vyložení soupisu nároků pozemkovým úřadem podle odstavce 1. (7) Pro účely pozemkových úprav se cena porostu podle odstavce 6, který se nachází na pozemcích nebo jejich částech sloučených do půdních celků, stanoví jako násobek výměry parcely vedené v katastrukatastru nemovitostí nebo její části určené zaměřením skutečného stavu v terénu a průměrné ceny porostu za 1 m2 (dále jen „průměrná cena“). Průměrná cena zahrnuje i podíl na ceně věci, která je součástí porostu nebo příslušenstvím pozemku. Pro výpočet průměrné ceny se ocení porost, který se nachází na půdním celku, podle zvláštního právního předpisu.14) § 8a Řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemkům Zjistí-li pozemkový úřad při vypracování soupisu nároků, že u některých pozemků nebo jejich částí jsou zapsány v katastrukatastru nemovitostí jako vlastníci dvě nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví (dále jen „duplicitní zápis vlastnictví“), zařadí tyto pozemky mezi pozemky v obvodu pozemkových úprav neřešené (§ 3 odst. 2). § 9 Návrh pozemkových úprav (1) Pozemkový úřad zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav (dále jen „návrh“) nebo návrh, popřípadě jeho část v nezbytných případech sám zpracuje. (2) Zpracovatelem návrhu je vždy držitel úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav (§ 18). (3) Dotčené orgány, správci podzemních a nadzemních zařízení a správci dat potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav jsou povinni po zahájení řízení o pozemkových úpravách v dohodnutých termínech poskytnout pozemkovému úřadu bezúplatně potřebné údaje a informace nezbytné pro řízení o pozemkových úpravách a pro vypracování návrhu. (4) Podkladem pro návrh pozemkových úprav je zaměření předmětů, které zůstanou obsahem souboru geodetických informací katastrukatastru nemovitostí18) i po ukončení pozemkových úprav a dalších polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav, s geometrickým základem a přesností podle zvláštního právního předpisu,19) nejsou-li již se stejnou kvalitou geometricky a polohově určeny v katastrukatastru nemovitostí. Výsledky zeměměřických činností, které mají tvořit podklad pro návrh pozemkových úprav, musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění podle zvláštního právního předpisu.20) (5) Zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav provádí komise složená z pracovníků pozemkového úřadu, katastrálního úřadu, zpracovatele návrhu, zástupců obcíobcí a podle potřeby i zástupců dalších úřadů. Předsedu komise a její členy jmenuje po dohodě s katastrálním úřadem vedoucí pozemkového úřadu. (6) Na základě zaměření skutečného stavu v terénu (odstavec 4) se upřesní obvod pozemkových úprav a okruh účastníků řízení; pozdější změnu obvodu a okruhu účastníků řízení lze provést, pokud pro to pozemkový úřad shledá důvody. Pro vyznačení zjištěného průběhu hranic pozemků na upřesněném obvodu pozemkových úprav do katastrukatastru nemovitostí se vyhotoví geometrický plán. Ve zpracování návrhu je možné pokračovat pouze na základě kladného stanoviska katastrálního úřadu k převzetí výsledku zeměměřických činností provedených ve smyslu odstavce 5. (7) Pozemkový úřad ohlásí obvod pozemkových úprav katastrálnímu úřadu k zápisu do katastrukatastru nemovitostí a přiloží geometrický plán podle odstavce 6. Neprodleně po zápisu obvodu pozemkových úprav do katastrukatastru nemovitostí předloží pozemkový úřad katastrálnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení poznámky o zahájení pozemkových úprav v katastrukatastru nemovitostí. Ode dne vyznačení této poznámky v katastrukatastru nemovitostí sděluje katastrální úřad průběžně pozemkovému úřadu všechny změny, a to až do vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8. (8) Návrhu nového uspořádání pozemků vlastníků předchází zpracování plánu společných zařízení, kterými jsou zejména a) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy a podobně, b) protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění a podobně, c) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod, ochraně území před záplavami, suchem a k zadržení vody v krajině včetně podzemních vod jako vodní nádrže, rybníky, úpravy koryt vodních toků, odvodnění, ochranné hráze, poldry a podobně, d) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, podpoře biodiverzity a zvýšení ekologické stability prostřednictvím územního systému ekologické stability, založení, doplnění nebo obnovy trvalé vegetace, terénních úprav a podobně. V případě společných zařízení technického charakteru jde o nové stavby nebo o rekonstrukce, popřípadě modernizace staveb stávajících. (9) Zaústění vodohospodářských opatření navržených podle odstavce 8 písm. c) lze navrhnout i mimo obvod pozemkových úprav, pokud toto opatření funkčně souvisí s opatřeními prováděnými v obvodu pozemkových úprav. Toto opatření nebude z důvodu svého umístění mimo obvod pozemkových úprav součástí návrhu nového uspořádání pozemků; rovněž jeho realizace nebude hrazena z prostředků určených pro pozemkové úpravy. (10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) podle zvláštních právních předpisů21). (11) Plán společných zařízení schválí zastupitelstvo obceobce. Pozemkový úřad před předložením plánu společných zařízení zastupitelstvu obceobce prokazatelně seznámí s tímto plánem sbor zástupců nebo vlastníky, není-li sbor zvolen. Tento postup platí i v případě změny již schváleného plánu společných zařízení. Zasahuje-li plán společných zařízení i do územního obvodu navazující obceobce [§ 5 odst. 1 písm. c)], je třeba předložit plán společných zařízení ke schválení také zastupitelstvu této obceobce. (12) Pokud jsou společná zařízení navržena na pozemku, který je ve vlastnictví státu1), převede jej stát po dokončení realizace navržených společných zařízení bezúplatně do vlastnictví obceobce [§ 5 odst. 1 písm. c)]. Takto získaný pozemek nesmí obecobec zcizit bez souhlasu ústředí. Současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva na základě smlouvy o bezúplatném převodu pozemku na obecobec požádá ústředí o zápis poznámky zákazu zcizení. (13) V soupisu nových pozemků bude u pozemků podle odstavce 12 věty první uvedena poznámka „pozemek je určen pro realizaci společných zařízení podle zákona č. 139/2002 Sb.“. Tato poznámka bude zapsána do katastrukatastru nemovitostí na základě rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Pokud pominuly důvody pro vyznačení poznámky, katastrální úřad zruší poznámku na základě návrhu pozemkového úřadu. Převod těchto pozemků je možný pouze na základě vydání kladného stanoviska pozemkovým úřadem. V případě bezúplatného převodu do vlastnictví obceobce se stanovisko nevydává. (14) Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu22) a poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa23) se v řízení o pozemkových úpravách nepředepisují. (15) Plán společných zařízení musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. Není-li návrh plánu společných zařízení ze závažných důvodů v souladu s územně plánovací dokumentací, je jeho schválení podle odstavce 11 zároveň rozhodnutím o změně územního plánu podle § 109 odst. 1 stavebního zákona přijímaným z vlastního podnětu. Obsahem změny je požadavek na uvedení plánu společných zařízení a územního plánu do souladu. Tento postup není překážkou pro vydání rozhodnutí o pozemkových úpravách. (16) Pozemkový úřad může, pokud to je s ohledem na dosažení cíle pozemkových úprav potřebné, v průběhu pozemkových úprav vykupovat se souhlasem vlastníka ve prospěch státu pozemky nebo spoluvlastnické podíly k nim nejvýše za cenu obvyklou59), popřípadě přijmout dar24) pozemku. Rovněž může vypořádat spoluvlastnictví k pozemku tak, že spoluvlastníkům připočte k jejich nároku (§ 8 odst. 1) část odpovídající spoluvlastnickému podílu k předmětnému pozemku; jestliže spoluvlastník kromě spoluvlastnického podílu nevlastní jiný pozemek, tvoří tento spoluvlastnický podíl samostatný nárok. Pozemkový úřad může na základě dohody uzavřené mezi spoluvlastníky reálně rozdělit spoluvlastnické podíly i v případě, že spoluvlastníci nevlastní v obvodu pozemkových úprav jiný pozemek. Předmětem reálného rozdělení nemohou být pozemky ve společném jmění manželů a lesy ve vlastnictví spolku, společnosti60) nebo družstva. O pozemky, jejichž vlastník není znám, nebo o spoluvlastnické podíly k takovým pozemkům lze zvýšit nárok státu1). V případě, kdy k pozemku nelze podle údajů evidence katastrukatastru nemovitostí jednoznačně určit vlastníka a bude-li šetření nezbytných údajů o vlastníkovi pozemku prokazatelně bezvýsledné, posuzuje se takový pozemek jako pozemek, jehož vlastník není znám. Přihlásí-li se pozemkovému úřadu do 5 let od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv osoba, která prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného pozemku nebo spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí poskytne finanční náhradu v ceně podle jiného právního předpisu14) platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnického podílu k tomuto pozemku na stát. (17) Je-li nutno pro společná zařízení vyčlenit nezbytnou výměru půdního fondu, použijí se nejprve pozemky ve vlastnictví státu a potom ve vlastnictví obceobce. Pro společná zařízení lze se souhlasem držitele dobývacího prostoru a dotčeného orgánu použít pozemky ve vlastnictví státu, které jsou určeny pro těžbu nerostů,5) pozemky v zastavěném územízastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách a pozemky, které jsou určeny k vypořádání náhrad podle zvláštního právního předpisu.25) K využití pozemků ve vlastnictví státu, které jsou určeny k těžbě nerostů, je vyžadován rovněž souhlas subjektu, kterému byl stanoven dobývací prostor podle horního zákona61). Pokud nelze pro společná zařízení použít jen pozemky ve vlastnictví státu, popřípadě obceobce, podílejí se na vyčlenění potřebné výměry půdního fondu ostatní vlastníci pozemků poměrnou částí podle celkové výměry jejich směňovaných pozemků. V tomto případě se nároky vlastníků vstupujících do pozemkových úprav úměrně snižují. (18) Zřídil-li pozemkový úřad podle schváleného návrhu věcné břemeno k pozemku, poskytne vlastníku takto zatíženého pozemku náhradu stanovenou podle zvláštního právního předpisu,26) pokud tento vlastník již neobdržel náhradu v jiném pozemku. Pozemky zatížené stávajícími věcnými břemeny lze směňovat jen se souhlasem dotčených vlastníků. Pokud se vlastníci ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že se směnou souhlasí. Stávající věcná břemena související s inženýrskými sítěmi, vrty, důlními díly a stavbami nebo dočasnými stavbami se neoceňují a nejsou pozemkovými úpravami dotčena. Postup podle § 11 odst. 15 se nepoužije pro věcná břemena uvedená v předchozí větě. (19) V rámci stanovení nároků (§ 8 odst. 1) a tvorby obnoveného souboru geodetických informací (§ 11 odst. 8) zajistí pozemkový úřad pro pozemky v obvodu pozemkových úprav, které nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, nezbytné zeměměřické činnosti pro obnovu katastrálního operátu, které se katastrálnímu úřadu předávají spolu s výsledky pozemkových úprav. (20) Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu jeho zpracovávání projednávat nové uspořádání pozemků s dotčenými vlastníky pozemků. Svůj souhlas, případně nesouhlas, vlastníci potvrdí podpisem na soupisu nových pozemků. (21) V případě, kdy se vlastník pozemku k novému uspořádání pozemků nevyjádří ve smyslu odstavce 20, vyzve jej pozemkový úřad, aby tak učinil ve lhůtě 15 dnů. Pokud se vlastník v této lhůtě nevyjádří, má se za to, že s novým uspořádáním pozemků souhlasí. (22) Pozemkový úřad svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor, byl-li zvolen. (23) Souhlasy učiněné podle tohoto zákona mohou vlastníci pozemků, popřípadě jejich právní nástupci vzít zpět jen se souhlasem pozemkového úřadu; ten může dát souhlas, jestliže to dovolí stav rozpracovanosti návrhu. (24) Pozemkový úřad v průběhu řízení nejméně jednou za 12 měsíců svolá kontrolní den, na který přizve zástupce obceobce, sboru a dotčených orgánů, je-li jejich účast potřebná. O konání kontrolního dne pozemkový úřad sepíše zápis. § 10 Přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků (1) Vlastníkům pozemků navrhne pozemkový úřad nové pozemky tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům přiměřeně cenou, výměrou, vzdáleností a podle možností i druhem pozemku. Porovnání ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných pozemků s původními pozemky se provádí za všechny pozemky vlastníka řešené v pozemkových úpravách (§ 2) vždy samostatně po jednotlivých listech vlastnictví. (2) Cena je přiměřená, pokud není ve srovnání s původní cenou vyšší nebo nižší o více než 4 %. Překročení kritéria ve prospěch vlastníka lze jen za předpokladu, že vlastník souhlasí s uhrazením rozdílu ceny přesahující toto kritérium. O výši rozdílu ceny a o lhůtě k jejímu zaplacení rozhodne pozemkový úřad. K přijetí této částky je příslušné ústředí. Úhrada se nevztahuje na pozemky ve vlastnictví státu. V případě pozemků ve vlastnictví krajů se úhrada nevyžaduje v případě, že jsou na těchto pozemcích umístěny veřejně prospěšné stavby. V případě, že do pozemkových úprav vstupuje vlastník pouze s jedním pozemkem, který nelze z technických důvodů umístit tak, aby nebylo překročeno toto kritérium ve prospěch vlastníka, může pozemkový úřad se souhlasem sboru, je-li zvolen, od požadavku na uhrazení rozdílu ceny ustoupit. Od úhrady částky nepřesahující 100 Kč se upouští vždy. (3) Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené výměře, pokud rozdíl výměry původních a navrhovaných pozemků nepřesahuje 10 % výměry původních pozemků. (4) Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené vzdálenosti, pokud rozdíl ve vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků není vyšší nebo nižší než 20 %. Vzdálenost se měří od bodu dohodnutého na úvodním jednání. (5) Snížení nebo zvýšení ceny, výměry a vzdálenosti nově navrhovaných pozemků oproti původním pozemkům nad rámec stanovených kritérií přiměřenosti lze provést jen se souhlasem vlastníka. Za tento souhlas se nepovažuje postup podle § 9 odst. 21. Souhlas vlastníka není třeba u pozemků ve vlastnictví státu. (6) Překročení výměry, ceny a vzdálenosti pozemků nabytých obcíobcí pro společná zařízení se nepovažuje za porušení kritérií podle odstavců 2 až 4. § 11 Rozhodnutí o pozemkových úpravách (1) Pozemkový úřad oznámí na své úřední desce a zároveň na úředních deskách dotčených obcíobcí [§ 5 odst. 1 písm. c)], kde je možno po dobu 30 dnů nahlédnout do zpracovaného návrhu; návrh musí být vystaven též v dotčené obciobci. O vystavení návrhu pozemkový úřad vyrozumí známé účastníky a současně jim sdělí, že v této době mají poslední možnost uplatnit k návrhu své námitky a připomínky u pozemkového úřadu. K později podaným námitkám a připomínkám se nepřihlíží. (2) Pokud jsou na základě námitek a připomínek podle odstavce 1 provedeny úpravy návrhu, je pozemkový úřad povinen vyžádat si nové vyjádření od dotčených účastníků. Mají-li uplatněné námitky a připomínky vliv na změnu plánu společných zařízení, postupuje se podle § 9 odst. 10 a 11. Závěrečné jednání podle odstavce 3 se uskuteční až po schválení plánu společných zařízení zastupitelstvem obceobce. (3) Po uplynutí doby podle odstavce 1 pozemkový úřad svolá závěrečné jednání, na kterém zhodnotí výsledky pozemkových úprav a účastníky seznámí s návrhem, o kterém bude rozhodnuto. (4) Pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků, které jsou řešeny ve smyslu ustanovení § 2 v pozemkových úpravách. Váha hlasu podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na celkové výměře řešených pozemků. (5) Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkový úřad oznámí doručením veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům. Z náležitostí návrhu se k rozhodnutí doručovanému účastníkům řízení připojí jen ta písemná a grafická část návrhu, která se dotýká konkrétního účastníka řízení. Návrh se všemi náležitostmi se ukládá u pozemkového úřadu a u příslušného obecního úřadu, kde lze do návrhu nahlédnout. Pozemkový úřad předá po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 část návrhu, týkající se plánu společných zařízení příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Rozhodnutí o schválení návrhu, které nabylo právní moci, (dále jen „schválený návrh“) pozemkový úřad předá katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostínemovitostí.27) (6) V případě odvolání proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav vyrozumí pozemkový úřad, který napadené rozhodnutí vydal, ostatní účastníky řízení o obsahu podaných odvolání veřejnou vyhláškou, a to se současným upozorněním na možnost vyjádřit se k předmětu odvolání do 7 dnů ode dne doručení veřejnou vyhláškou. (7) Pokud odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu potvrdí, doručí písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání jen odvolateli a ostatním účastníkům řízení jej doručí veřejnou vyhláškou. Jestliže odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu změní nebo zruší, postupuje v takovém případě při doručování podle správního řádu. Obdobně se doručuje v případě použití přezkumného řízení, obnovy řízení nebo vydání nového rozhodnutí ve věci. (8) Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům29) a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací.18) Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Upřesnění výměr parcel vyplývající ze zaokrouhlení při tvorbě obnoveného souboru geodetických informací není změnou návrhu. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku. Ustanovení zvláštního právního předpisu30) se nepoužije. Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv musí být vydáno bezodkladně, nejpozději však do 6 měsíců po dni nabytí právní moci rozhodnutí o schválení návrhu, s výjimkou postupu podle odstavce 9. Usnesení vydaná podle § 80 správního řádu doručuje odvolací orgán veřejnou vyhláškou. Rozhodnutí o určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2 lze vydat i samostatně. Takové rozhodnutí však nesmí být vydáno přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a musí být vydáno nejpozději do 1 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, případně do 1 měsíce ode dne, kdy pozemkový úřad zjistí, že o úhradě a lhůtě dosud nebylo rozhodnuto. (9) Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad vydá po prověření, zda nebyla u příslušného soudu podána žaloba31) proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 4. Pokud žaloba podána byla, přeruší pozemkový úřad řízení, a to až do konečného rozhodnutí soudem. Usnesení o přerušení řízení se doručuje pouze veřejnou vyhláškou. (10) Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad doručí veřejnou vyhláškou a jeho písemné vyhotovení doručí všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene nebo změnou zástavního práva, známým pozemkovému úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení veřejnou vyhláškou. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. Pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis, byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a pozemkového úřadu. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Rozhodnutí podle odstavce 8, které nabylo právní moci, doručí pozemkový úřad Ministerstvu zemědělství a katastrálnímu úřadu. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát3), stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8. (11) Nebylo-li projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož pozemky jsou dotčeny řešením ve smyslu § 2, do doby rozhodnutí o přechodu vlastnických práv podle odstavce 8, jsou předmětem dědictví pozemky v souladu se schváleným návrhem (odstavec 4), namísto původních pozemků zůstavitele. V těchto případech bude po právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 evidován v katastrukatastru nemovitostí jako vlastník takového předmětu dědictví zůstavitel, a to až do doby provedení vkladu změny vlastnických a jiných věcných práv ve prospěch dědiců. (12) Je-li ohledně pozemku, na kterém se provádějí pozemkové úpravy podle § 2, vedeno soudní řízení o určení vlastnického práva, řeší se tento pozemek odděleně od ostatních pozemků téhož vlastníka. V těchto případech je po právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 zapsána v katastrukatastru nemovitostí poznámka o podané žalobě nebo poznámka spornosti k pozemku, který přešel do vlastnictví žalovaného podle schváleného návrhu. Určí-li soud, že vlastníkem původního pozemku byl k okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 žalobce, zapíše se do katastrukatastru nemovitostí vlastnické právo žalobce k pozemku, ke kterému je zapsána poznámka podle předchozí věty. (13) Právní stav podle schváleného návrhu je závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků. Do vydání rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavce 8 se ve všech listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastrukatastru nemovitostí a v nichž jsou uvedeny pozemky, které jsou předmětem řízení o pozemkových úpravách, uvedou kromě dosavadních pozemků i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu; údaje o nich poskytuje pozemkový úřad. Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich vlastník po schválení návrhu bez souhlasu pozemkového úřadu zatížit nebo zcizit. (14) Zástavní právo, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přechází podle tohoto zákona na pozemek, který přešel do vlastnictví zástavce podle schváleného návrhu. To platí obdobně, pokud k pozemku, na kterém se provádí pozemkové úpravy, a) bylo zřízeno předkupní právo jako věcné právo, b) byla zřízena výhrada vlastnického práva jako věcné právo, c) byla zřízena výhrada práva zpětné koupě jako věcné právo, d) byla zřízena výhrada práva zpětného prodeje jako věcné právo, e) byl zřízen zákaz zcizení nebo zatížení jako věcné právo, f) byla zřízena výhrada práva lepšího kupce jako věcné právo, g) bylo zřízeno vzdání se předkupního práva spoluvlastníka s účinky pro právní nástupce, h) bylo zřízeno svěřenské nástupnictví, i) byla zřízena výhrada přednostního pořadí pro jiné právo, j) bylo zřízeno přednostní právo ke zřízení věcného práva pro jinou osobu, k) byl zřízen odklad zrušení spoluvlastnictví, l) byl zřízen odklad oddělení ze spoluvlastnictví nebo omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředkůveřejných prostředků, m) bylo zřízeno právo koupě na zkoušku sjednané jako věcné právo nebo vzdání se práva na náhradu škody na pozemku s účinky pro právní nástupce. Pozemky zatížené právem stavby jsou v obvodu pozemkových úprav neřešené. (15) Stávající osobní věcné břemeno, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, a jehož povaha to umožňuje, přechází podle tohoto zákona na pozemek, který přešel do vlastnictví povinné osoby podle schváleného návrhu. Nepřihlásí-li se osoba oprávněná z osobního věcného břemene, která byla vyzvána podle § 8 odst. 1, pozemkovému úřadu ve stanovené lhůtě, věcné břemeno do nově navrhovaného stavu nepřechází. Stávající osobní věcná břemena se pro účely pozemkových úprav neoceňují. (16) Rozhodnutí o schválení plánu společných zařízení (§ 4 odst. 3) pozemkový úřad doručí účastníkům řízení a současně veřejnou vyhláškou. Přílohou tohoto rozhodnutí je grafická část plánu společných zařízení. § 12 Provádění pozemkových úprav (1) Na základě schváleného návrhu pozemkový úřad stanoví s přihlédnutím k veřejnému zájmu, finančnímu zajištění, potřebám obceobce, případně potřebám vlastníků pozemků priority pro realizaci společných zařízení. Po nabytí právní moci rozhodnutí (§ 11 odst. 8) pozemkový úřad seznámí s prioritami realizace společných zařízení obecobec. V katastrálních územíchkatastrálních územích, kde se pozemkové úpravy provádějí opakovaně, nelze do realizace společných zařízení zahrnout ta společná zařízení, která byla již dříve předána obciobci nebo jiné osobě podle odstavce 4. (2) Pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby vlastníků, a to nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 8. Vytyčení hranic pozemků se provádí podle katastrálního zákona62) a nelze je opakovaně hradit z prostředků státu. (3) Je-li to v souladu s územním plánemúzemním plánem, pro změny druhů pozemků, schválených dotčeným orgánem (§ 9 odst. 10), výstavbu polních a lesních cest, ochranu a zúrodňování půdního fondu a další společná zařízení zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav upouští se od souhlasu s vynětím ze zemědělského půdního fondu a nevyžaduje se vydání rozhodnutí o povolení záměru. (4) Vlastníkem společného zařízení (§ 9 odst. 8) může být i jiná osoba než obecobec, pokud to vyplývá z rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav. Vlastníkem vodních nádrží, rybníků, ochranných hrází a poldrů [§ 9 odst. 8 písm. c)], jejichž realizace je hrazena z prostředků státu, může být i jiná osoba než obecobec pouze se souhlasem ústředí. (5) Pozemky ve vlastnictví státu1) (§ 9 odst. 12), na kterých je návrhem umístěno společné zařízení, se bezúplatně převedou do vlastnictví obceobce. Společné zařízení, které je návrhem umístěno na pozemku jiné osoby, může být do jejího vlastnictví převedeno bezúplatně pouze v případě, že toto společné zařízení slouží veřejnému zájmu. (6) Změna druhu nebo způsobu využití pozemku, na kterém je návrhem umístěno společné zařízení ve veřejném zájmu, může být provedena pouze se souhlasem ústředí. Po předání takového společného zařízení obciobci nebo jiné osobě požádá ústředí katastrální úřad o zápis poznámky o tom, že se na pozemku nachází společné zařízení ve veřejném zájmu. (7) Bude-li před realizací společného zařízení zjištěno, že opatření podle § 9 odst. 11, které bylo předmětem rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, již neodpovídá skutečným potřebám dotčeného území, pozemkový úřad z moci úřední nebo na základě požadavku obceobce zahájí řízení o změně plánu společných zařízení, pokud tento požadavek posoudí jako účelný. Pozemkový úřad zajistí v potřebném rozsahu přepracování schváleného návrhu v části týkající se plánu společných zařízení. Při zpracování změny plánu společných zařízení postupuje pozemkový úřad podle § 9 odst. 10. Přepracovaný návrh schválí zastupitelstvo obceobce. Pozemkový úřad vydá o změně plánu společných zařízení rozhodnutí. Tímto rozhodnutím nedojde ke změně umístění společných zařízení, a tedy jím nebudou dotčena vlastnická práva k pozemkům. Dojde-li změnou plánu společných zařízení ke změnám druhů pozemků, ohlásí pozemkový úřad tyto změny k zápisu do katastrukatastru nemovitostí, ohlášení doloží rozhodnutím o změně plánu společných zařízení. § 13 Upřesnění a rekonstrukce přídělů v rámci pozemkových úprav (1) Upřesněním přídělu (§ 4 odst. 4) je určení hranic přídělu v případech, kdy je příděl přibližně lokalizován, ale hranice přídělu nelze jednoznačně určit. (2) Rekonstrukcí přídělu (§ 4 odst. 4) je určení hranic přídělu v případech, kdy existují pouze neúplné, poškozené nebo nečitelné podklady nebo se podklady o přídělech nedochovaly. (3) V řízení o jednoduchých pozemkových úpravách, jejichž předmětem je upřesnění nebo rekonstrukce přídělu, postupuje pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem podle tohoto zákona; ustanovení § 3, 5, 6, 8, 9, 10, 11 a 12 se však použijí pouze přiměřeně. V těchto řízeních pozemkový úřad rozhodne pouze o určení hranic pozemků.34) (4) V případě zjištění duplicitního vlastnictví se postupuje podle § 8a. § 14 Pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením (1) Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územíchkatastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním územíkatastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních právních předpisů35) (dále jen „scelování“), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. Ustanovení § 3 odst. 3 se nepoužije. Do obvodu pozemkové úpravy lze zahrnout i pozemky, které nebyly dotčeny nedokončeným scelovacím řízením. (2) V katastrálním územíkatastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostínemovitostí vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu,35) platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu. (3) Po projednání s katastrálním úřadem může pozemkový úřad vyloučit z pozemkových úprav pozemky, které nejsou třeba pro dosažení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod pozemkových úprav. (4) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen „soupis nároků“) podle jejich výměry a ceny. Podkladem pro vypracování soupisu nároků jsou údaje o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostínemovitostí. Cena pozemků se určuje podle zvláštního právního předpisu14) platného ke dni vyložení soupisu nároků podle § 8 odst. 1 nebo podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru před zahájením scelování, oceněného podle zvláštního právního předpisu platného ke dni vyložení nároků podle § 8 odst. 1. Pozemkový úřad na úvodním jednání stanoví, podle kterého z uvedených způsobů ocenění se bude postupovat. (5) Pokud z údajů scelovacího operátu, který je založen u katastrálního úřadu, vyplývá, že některý účastník scelování neobdržel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, může pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho dědici stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici. (6) Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých pozemků nebo jejich částí zapsány v katastru nemovitostínemovitostí jako vlastníci 2 nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví,36) potom a) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, která sama pozemek nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve scelování, nebo b) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, které vlastnické právo k předmětným pozemkům náleželo před zahájením scelování. (7) Osoby, jimž není založeno vlastnictví podle odstavce 6 písm. a) nebo b), mají právo na náhradu. (8) Osoba, které vzniklo právo na náhradu podle odstavce 7, obdrží a) za pozemek v zastavěném územízastavěném území nebo v zastavitelných plochách peněžitou náhradu, nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek. Výši peněžité náhrady poskytne pozemkový úřad podle zvláštního právního předpisu,14) b) za zemědělský pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném přiměřeném pozemku podle původního druhu před zahájením scelování; nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek z majetku České republiky, poskytne jí pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštního právního předpisu.14) (9) Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání za pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků, nebo jde o pozemek s trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva předmětného pozemku na jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování. Nebude-li možno dosavadnímu vlastníkovi poskytnout jako náhradu jiný pozemek z majetku České republiky, poskytne mu pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštních právních předpisů14). (10) V případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě k vyvlastnění podle zvláštních právních předpisů4) a náhrada byla vyplacena jen jedné z osob zapsané jako vlastník pozemku (odstavec 6) nebo uživateli pozemku, jde-li o případ podle odstavce 9, upraví se nároky vlastníků tak, že se nárok zvýší osobě, která neobdržela náhradu, a sníží osobě, která náhradu obdržela, a to o příslušnou výměru původního pozemku téhož druhu. (11) V případě, že osoba uvedená v odstavcích 8 a 9 odmítne převzít peněžitou náhradu, pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité částky do úschovy soudu.38) (12) Součástí výroku rozhodnutí o schválení návrhu je též ustanovení o poskytnutí peněžité náhrady podle odstavců 8 a 9. (13) Jestliže v pozemkových úpravách, vznikne v celkové bilanci za obvod pozemkových úprav přebytek výměry řešených pozemků, jde o pozemky ve vlastnictví státu. (14) Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových úpravách v území s nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení tohoto zákona. § 17 Náklady na pozemkové úpravy (1) Náklady na pozemkové úpravy (dále jen „náklady“) hradí stát. Na úhradě nákladů se mohou podílet i účastníci pozemkových úprav, popřípadě i jiné fyzické a právnické osoby, mají-li zájem na provedení pozemkových úprav; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace podle zvláštních právních předpisů. (2) V případě, že provedení pozemkových úprav je vyvoláno v důsledku stavební činnosti, náklady hradí stavebník v závislosti na rozsahu území dotčeného stavbou. (3) Pokud se na úhradě nákladů podílejí účastníci pozemkových úprav podle odstavce 1 nebo stavebníci podle odstavce 2, lze příslušné finanční prostředky sdružovat.41) (4) Do nákladů podle odstavce 1 náleží náklady na přípravu zahájení pozemkových úprav včetně potřebných vodohospodářských studií, identifikaci parcel, místní šetření, zaměření skutečného stavu, vypracování návrhu, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plánů, záznamů podrobného měření změn, popřípadě nového souboru geodetických informací, peněžité náhrady poskytované pozemkovým úřadem podle tohoto zákona, zřízení věcných břemen a realizaci společných zařízení. ČÁST TŘETÍ ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K PROJEKTOVÁNÍ POZEMKOVÝCH ÚPRAV § 18 (1) Odbornou způsobilost k projektování pozemkových úprav prokazují fyzické osoby oprávněním o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav (dále jen „úřední oprávnění“). (2) Úřední oprávnění uděluje ústředí na základě písemné žádosti. (3) Ústředí rozhodnutím udělí úřední oprávnění fyzické osobě, která a) je způsobilá k právním úkonům, b) je bezúhonná, c) má ukončené vysokoškolské vzdělání jako absolvent magisterského nebo bakalářského studijního programu v oblasti pozemkových úprav, zeměměřictví, vodního a lesního hospodářství, územního plánování, dopravních staveb, zemědělství, ochrany půdy a ochrany a tvorby krajiny, popřípadě vysokoškolské vzdělání uvedeného zaměření v dřívějším nebo jiném systému vysokých škol, d) prokáže jako absolvent magisterského nebo bakalářského studijního programu, popřípadě absolvent školy uvedeného zaměření v dřívějším nebo jiném systému vysokých škol nejméně 5 let odborné praxe při projektování pozemkových úprav, vykonané během posledních 5 let před podáním žádosti, e) složila zkoušku odborné způsobilosti. (4) Ústředí si k ověření bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 3 vyžádá podle zvláštního právního předpisu41a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin. (6) Písemná žádost se podává na formuláři, jehož obsah upravuje prováděcí právní předpis. (7) K žádosti podle odstavce 6 žadatel připojí tyto doklady: a) ověřenou kopii dokladu o dosaženém vzdělání, b) potvrzení o vykonání praxe podle odstavce 3 písm. d); potvrzení vystavuje osoba, které bylo úřední oprávnění již uděleno a pod jejímž vedením si žadatel prohloubil odborné znalosti při projektování pozemkových úprav. (8) Ke zkoušce odborné způsobilosti uchazeč předloží v určeném termínu návrhy pozemkových úprav, které vypracoval nebo na jejichž vypracování se podstatným způsobem podílel. K nim si ústředí zajistí posudek příslušného pozemkového úřadu. (9) Předmětem zkoušky odborné způsobilosti, která se skládá v českém jazyce, je ověření a) odborných znalostí z projektování pozemkových úprav a souvisejících oborů, zejména zeměměřictví, vodního a lesního hospodářství, územního plánování, dopravních staveb, zemědělství, ochrany půdy a ochrany a tvorby krajiny, b) znalostí platných právních předpisů upravujících výkon odborných činností uvedených pod písmenem a). (10) Fyzická osoba, která nesložila zkoušku, je oprávněna ji jednou opakovat do 2 let od neúspěšného konání zkoušky. K opakované zkoušce se nově nevyžadují náležitosti podle odstavce 7. Pokud v tomto termínu ani opakovaně zkoušku nesloží, může podat novou žádost až po uplynutí 5 let od neúspěšného konání opakované zkoušky. (11) O zkoušce je vyhotoven protokol, ve kterém se uvedou zkušební otázky a výsledek zkoušky. Protokol podepisují všichni členové zkušební komise. (12) Zkoušky odborné způsobilosti a jejich organizaci zabezpečuje ústředí. Zkouška je neveřejná. (13) Členy zkušebních komisí jmenuje a odvolává ústřední ředitel ze zaměstnanců pozemkových úřadů, jakož i odborníků vysokých škol a praxe. Zkušební komise mají lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné. (14) Ústředí vede seznam fyzických osob, kterým udělilo úřední oprávnění. (15) Držitel úředního oprávnění a) vypracovává návrhy pozemkových úprav v rozsahu a s náležitostmi stanovenými zvláštním právním předpisem, b) vydává odborná stanoviska a posudky v oboru pozemkových úprav, c) ověřuje výsledky vypracovaného návrhu pozemkových úprav, d) není oprávněn vypracovávat návrhy pozemkových úprav nebo se na jejich vypracovávání podílet a ověřovat výsledky vypracovaného návrhu pozemkových úprav v těch katastrálních územíchkatastrálních územích, kde sám nebo osoba jemu blízká vlastní nemovitost, která je předmětem řízení o pozemkových úpravách. (16) Úřední oprávnění zaniká a) jestliže držitel úředního oprávnění přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 3 písm. a) a b), b) požádá-li o to písemně držitel úředního oprávnění, c) smrtí držitele úředního oprávnění nebo jeho prohlášením za mrtvého, d) rozhodnutím ústředí. (17) Ústředí odejme fyzické osobě úřední oprávnění při závažném nebo opakovaném porušení ustanovení tohoto zákona a předpisů souvisejících. (18) Zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění předkládá ústředí krajský pozemkový úřad, který porušení podle odstavce 17 ve své územní působnosti zjistil. Ústředí může též odejmout úřední oprávnění z vlastního podnětu. (19) Fyzické osobě, které bylo odňato úřední oprávnění, může být znovu uděleno nejdříve po uplynutí 5 let od jeho odnětí, pokud vyhoví podmínkám o udělení úředního oprávnění podle tohoto zákona. (20) Na fyzickou osobu, která je držitelem úředního oprávnění uděleného po 8. září 1997 podle zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, se pohlíží jako na osobu s oprávněním podle tohoto zákona. (21) Vydání úředního oprávnění nepodléhá správním poplatkům. (22) Ověřování prací provádí držitel úředního oprávnění vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem. Razítko obsahuje a) jméno, příjmení a titul fyzické osoby, b) číslo rozhodnutí o udělení úředního oprávnění, c) text: „úředně oprávněný k projektování pozemkových úprav“. (23) Držitel úředního oprávnění je povinen vést deník návrhů pozemkových úprav. Do deníku se zapisují názvy návrhů všech pozemkových úprav nebo jejich částí, jež držitel úředního oprávnění vypracoval, vydal k nim odborná stanoviska a posudky nebo jejichž výsledky ověřil podle odstavce 15 písm. a) až c), jejich předmět, pro koho byla činnost provedena a v jakém časovém období. Deník návrhů pozemkových úprav je držitel úředního oprávnění povinen předložit na základě vyžádání ústředí. ČÁST ČTVRTÁ § 19 Působnost Státního pozemkového úřadu v oblasti pozemkových úprav Státní pozemkový úřad a) rozhoduje o pozemkových úpravách a organizuje jejich provádění, v případě potřeby nezbytnou projektovou činnost sám provádí, b) zajišťuje vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánů osobami s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu, c) koordinuje v součinnosti s orgány územního plánování a s dalšími orgány podle § 6 odst. 6 vazbu návrhů pozemkových úprav na sídelní struktury a územně plánovací dokumentaci a tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny; uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům, d) předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických práv k pozemkům, e) zabezpečuje uložení a zpřístupnění veškeré dokumentace pozemkových úprav, f) soustřeďuje a poskytuje informační údaje z oblasti pozemkových úprav, g) zajišťuje změny údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách podle § 8 odst. 4, zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém vyjádření a hradí náklady spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek, h) poskytuje údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostínemovitostí, i) hradí náklady podle § 17, dále nezbytné náklady spojené s oceněním věci, identifikací parcel a vyměřením pozemků, j) přijímá peněžní částky podle § 10 odst. 2 a § 17, k) vyjadřuje se, zda zamýšlené využití pozemků podle žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona není v rozporu s plánem společných zařízení podle schváleného návrhu pozemkových úprav a zda není v rozporu se schválenou rezervou pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, l) zabezpečuje v dohodě s krajským úřadem vazbu pozemkových úprav na zásady územního rozvoje, m) po vyznačení poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav do katastru nemovitostínemovitostí uděluje souhlas se zatížením nebo zcizením pozemků nebo jejich částí zahrnutých do obvodu pozemkových úprav, a to až do vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, n) uděluje a popřípadě odnímá úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav, o) podílí se na obnově katastrálního operátu, p) stanovuje priority pro realizaci společných zařízení. § 20 Náklady uvedené v § 19 písm. i) stát hradí z prostředků státního rozpočtu, rozpočtovaných v kapitole ministerstva a případně z rozpočtů Ministerstva životního prostředí nebo Ministerstva pro místní rozvoj či Všeobecné pokladní správy. Veškeré údaje a podklady vyžadované pozemkovým úřadem v řízení o pozemkových úpravách a pro činnost podle § 19 poskytují zeměměřické a katastrální orgány a další správní úřady a jiné osoby bezúplatně. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 229/1991 Sb. § 23 Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezů Ústavního soudu uveřejněných pod č. 131/1994 Sb., č. 166/1995 Sb. a č. 29/1996 Sb. a zákona č. 30/1996 Sb., se mění takto: 1. V § 19 se odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 17a) zrušují. 2. V § 22 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 23a) a 23b) zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 11 se označují jako odstavce 2 až 10. ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 24 (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při řízení o pozemkových úpravách podle správního řádu. (2) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na řízení o pozemkových úpravách zahájená před jeho účinností, pokud nebyl zpracovaný návrh vystaven k veřejnému nahlédnutí. (3) Pozemkové úřady financují reprodukci majetku související s činností těchto úřadů z prostředků státního rozpočtu, které nejsou pro tyto účely omezeny stanovenými závaznými ukazateli financování programů.49) § 25 (1) Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům České republiky zařazeným v samostatných referátech okresních úřadů - okresních pozemkových úřadech a jiných referátech okresních úřadů, jejichž činnost byla nezbytná pro okresní pozemkové úřady, přechází na ministerstvo. (2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zařazeným v samostatných odborech magistrátů - pozemkových úřadech a jiných odborech magistrátu, jejichž činnost byla nezbytná pro pozemkové úřady, přecházejí na Českou republiku. Výkonem těchto práv a povinností je pověřeno ministerstvo. § 26 (1) Příslušnost k hospodaření s majetkem České republiky, s nímž hospodařily okresní úřady v rozsahu potřebném pro činnost okresních pozemkových úřadů, přechází na ministerstvo. (2) Movitý majetek ve vlastnictví hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně potřebný pro činnost pozemkových úřadů přechází na Českou republiku; příslušnost k hospodaření s tímto majetkem přechází na ministerstvo. (3) Výkon práv a povinností ze závazků České republiky - okresních úřadů souvisejících s činností okresních pozemkových úřadů přechází na ministerstvo. (4) Práva a povinnosti ze závazků hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně souvisejících s činností pozemkových úřadů přecházejí na Českou republiku. Výkonem těchto práv a povinností je pověřeno ministerstvo. § 27 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vyhláškou stanoví a) náležitosti návrhu pozemkových úprav, b) pravidla postupu při provádění pozemkových úprav, c) obsah formuláře pro podání žádosti o udělení úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav podle § 18 odst. 6. § 28 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb. 2. Nařízení vlády č. 4/2000 Sb., k provedení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. 3. Vyhláška č. 98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 29 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. 2) § 19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 5) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8) § 2 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi). 8a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 8b) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8d) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 9) § 16 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 10) § 175a odst. 3 a § 175q zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 11) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. 15) § 16 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) Vyhláška č. 3/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. 18) § 4 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 21) Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) § 11 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23) § 15 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26) § 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27) § 11 vyhlášky č. 26/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30) § 680 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 31) § 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 34) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků. Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové držby. 36) § 136 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 38) § 185f zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) § 72 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 41a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 43) § 21a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44) Nařízení vlády č. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady nákladů souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků. 45) § 10 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 46) Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky. 47) § 176 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 48) Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 49) § 50 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 53) § 15 zákona č. 344/1992 Sb. 54) Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 23/1959 Sb. 55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. 56) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 57) Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění pozdějších předpisů. 58) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 59) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 60) § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 61) § 20 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 62) § 49 zákona č. 256/2013 Sb.
Zákon č. 154/2002 Sb.
Zákon č. 154/2002 Sb. Zákon o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků Vyhlášeno 16. 4. 2002, datum účinnosti 16. 4. 2002, částka 64/2002 * § 1 - (1) Tento zákon upravuje financování * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 16. 4. 2002 154 ZÁKON ze dne 14. března 2002 o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Tento zákon upravuje financování a) zvláštního příspěvku horníkům, na které vznikl nárok do 31. 12. 1992, b) deputátního uhlí a dříví, na které vznikl nárok do 16. 1. 1992, a c) náhrad za ztrátu na výdělku, na které vznikl nárok do 31. 12. 1992, vyplácených po dni účinnosti tohoto zákona podle zvláštních právních předpisů1) právnickými osobami – organizacemi uhelného, uranového a rudného hornictví (dále jen „sociálně zdravotní dávky horníků“). (2) Výplaty sociálně zdravotních dávek horníků se hradí dotací poskytovanou ze státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu.2) Na poskytnutí této dotace mají právnické osoby uvedené v odstavci 1 právní nárok. § 2 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Zeman v. r. 1) § 10 až 11a vyhlášky č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků trvale nezpůsobilých k dosavadní práci v podzemí hlubinných dolů. Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníků, ve znění zákona č. 160/1989 Sb. § 23 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. § 195 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce. 2) § 7 odst. 1 písm. d) a § 14 a další zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 197/2001 Sb.
Zákon č. 146/2002 Sb.
Zákon č. 146/2002 Sb. Zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 17. 4. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 61/2002 * ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE (§ 1 — § 19) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 20 — § 20) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (§ 21 — § 21) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 145/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb. (§ 22 — § 22) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 24 — § 24) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (321/2024 Sb.) 146 ZÁKON ze dne 20. března 2002 o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE § 1 (1) Účelem zákona je zřízení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen „inspekce“), která je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“), a stanovit její působnost pro výkon státního dozoru. (2) Zřizuje se inspekce, kterou tvoří ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty mající územní působnost pro tyto kraje (dále jen „inspektoráty“) a toto sídlo: a) Středočeský a Hlavní město Prahu se sídlem v Praze, b) Jihočeský a Vysočina se sídlem v Táboře, c) Plzeňský a Karlovarský se sídlem v Plzni, d) Ústecký a Liberecký se sídlem v Ústí nad Labem, e) Královéhradecký a Pardubický se sídlem v Hradci Králové, f) Jihomoravský a Zlínský se sídlem v Brně, g) Olomoucký a Moravskoslezský se sídlem v Olomouci. (3) Inspekce je organizační složkou státu,1) je účetní jednotkou.2) (4) Sídlem inspekce je Brno. (5) V čele inspekce je ústřední ředitel, který řídí ústřední inspektorát a ředitele inspektorátů. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele inspektorátu se řídí zákonem o státní službě. (6) Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení inspektorát příslušný podle své územní působnosti, o odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát. (7) V řízení o přestupku zjištěném při kontrolekontrole, při níž inspektor postupoval podle § 4 odst. 2, nebo spočívajícím v nesplnění povinnosti uložené opatřením, které bylo vydáno postupem podle § 5 odst. 3, rozhoduje jako orgán prvního stupně inspektorát, jehož inspektor postupoval podle § 4 odst. 2 nebo uložil nesplněnou povinnost. (8) Inspektorát neprojedná ve společném řízení přestupek, k jehož projednání je podle tohoto zákona příslušný jiný inspektorát, ani k takovému přestupku nepřihlédne při určení druhu a výměry správního trestu. § 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zemědělským výrobkem produkt zemědělské prvovýroby, s výjimkou živočišných produktů,4) který je určen ke konzumaci člověkem nebo u něhož lze důvodně předpokládat, že ho člověk bude konzumovat, b) posudkem na místě písemné vyhodnocení výsledků kontroly v místě provedené kontroly, c) monitorováním soustavné nebo výběrově účelové sledování zejména toxikologicky významných látek v zemědělských výrobcích, potravinách a tabákových výrobcích. § 3 (1) Inspekce u fyzických a právnických osob (dále jen „kontrolované osoby“) kontroluje zemědělské výrobkyzemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky, přitom kontroluje zejména, a) zda tyto zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3),6), vyhlášenými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“)7) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a), b) zda při výrobě zemědělských výrobkůzemědělských výrobků nebo potravin nebo při jejich uvádění na trh29) anebo při výrobě tabákových výrobků nebo při jejich distribuci nebo uvádění na trh jsou dodržovány podmínky stanovené zvláštními právními předpisy3), mezinárodními smlouvami7) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a), c) zda kontrolované osoby splnily povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy3), mezinárodními smlouvami7) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a), d) zda nedochází ke klamání spotřebitelespotřebitele,8) e) zda zemědělské výrobkyzemědělské výrobky nebo potraviny uváděné na trh anebo tabákové výrobky distribuované nebo uváděné na trh jsou bezpečné,9) f) zda nedochází k porušování práva osob, jimž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení zemědělských výrobkůzemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků10) nebo zaručených tradičních specialit10a). (2) Inspekce dále u kontrolovaných osob a) kontroluje, zda čerstvé ovoce, čerstvá zelenina nebo konzumní brambory splňují požadavky na jakost stanovené zvláštním právním předpisem12) a soulad a správnost údajů uvedených v průvodních dokumentech, b) přijímá opatření podle čl. 137 odst. 2 a 3 nebo čl. 138 odst. 2 nebo 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/62546), popřípadě dalšími opatřeními podle § 4c odst. 1 nebo 2 nebo § 5 odst. 1 ukládá povinnosti a stanovuje lhůty k jejich splnění, a to i v průběhu kontroly, c) kontroluje splnění povinností uložených podle písmene b), d) provádí kontrolukontrolu v pravidelných intervalech nebo při podezření z porušení právních předpisů,3) e) kontroluje dodržování požadavků na osobní a provozní hygienu v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygieně potravin12a) a přímo použitelným předpisem Evropské unie o mikrobiologických kritériích pro potraviny41), f) kontroluje dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně, g) kontroluje dodržování povinností při značení lihu a nakládání s lihem podle zákona upravujícího povinné značení lihu, pokud porušení těchto povinností zjistí pří výkonu své jiné působnosti, h) kontroluje dodržování povinností při označování lihovin podle zákona upravujícího potraviny, i) kontroluje dodržování povinností stanovených pro sledovatelnost potravin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obecné zásady a požadavky potravinového práva, j) plní úkoly vyplývající pro ni jako pro orgán dozoru z přímo použitelných předpisů Evropské unie, přičemž je pro zjednání nápravy protiprávního stavu oprávněna využívat i opatření v nich uvedená, k) kontroluje dodržování povinností stanovených pro reklamu na potraviny a psychomodulační látky v rozsahu stanoveném zákonem upravujícím regulaci reklamy, l) kontroluje, zda informace uvedené na obalech nebo etiketách určených pro potraviny, zemědělské výrobkyzemědělské výrobky a tabákové výrobky splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie3a), m) kontroluje nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu42) v mezích své působnosti podle zákona upravujícího potraviny, n) pokud je to požadováno přímo použitelným předpisem Evropské unie, schvaluje nebo podmíněně schvaluje v mezích své působnosti podle zákona upravujícího potraviny na základě žádosti provozovatele potravinářského podniku podané v listinné nebo v elektronické podobě podniky, závody, popřípadě jiná zařízení vyrábějící potraviny jiného než živočišného původu a odnímá nebo pozastavuje schválení, a to jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a); žádost o schválení musí splňovat náležitosti podle § 3 odst. 1 písm. i) zákona upravujícího potraviny a musí obsahovat údaje o druhu a rozsahu činnosti, a to zejména údaje o objemu výroby a uvádění potravin na trh; tímto ustanovením není dotčena působnost Státní veterinární správy podle veterinárního zákona a podle § 16 odst. 4 zákona upravujícího potraviny, o) kontroluje, zda vybrané plastové výrobky splňují požadavky zákona upravujícího omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, a p) provádí kontroly v souladu se zákonem o ekologickém zemědělství53), q) kontroluje dodržování povinností podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek3b), r) kontroluje dodržování povinností stanovených pro psychomodulační látky a zařazené psychoaktivní látky podle zákona o návykových látkách3c). (3) Inspekce při plnění úkolů podle tohoto zákona a podle zvláštních zákonů3) a) ukládá pokuty podle tohoto zákona a podle zvláštních zákonů,3) b) provádí rozbory vzorků nebo zajišťuje provedení rozborů vzorků a přípravu vzorků30) pro vypracování druhého odborného stanoviska, a to v případě 1. zemědělských výrobků nebo potravin podléhajících kontrole v laboratořích v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, 2. tabákových výrobků podléhajících kontrole v laboratořích, které splňují podmínky pro provoz laboratoří stanovené technickou normou upravující všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří33), 3. vzorků odebraných z míst, předmětů nebo zařízení používaných při výrobě a uvádění na trh potravin podléhajících kontrole v laboratořích v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625; v případě vzorků pro mikrobiologické zkoušení odebraných z míst, předmětů nebo zařízení nelze odebrat vzorky pro vypracování druhého odborného stanoviska, nebo 4. vzorků látek, k jejichž kontrole je příslušná podle zákona o návykových látkách a vzorků odebraných z míst, předmětů nebo zařízení používaných při nakládání s psychomodulačními látkami v laboratořích, které splňují podmínky pro provoz laboratoří stanovené technickou normou upravující všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří33), c) vydává osvědčení na žádost výrobci o tom, že jím vyrobený zemědělský výrobekzemědělský výrobek, potravina28), ke kontrolekontrole jejíž výroby je inspekce příslušná, nebo tabákový výrobek splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a), anebo na žádost kontrolované osoby o tom, že její činnost, k jejíž kontrolekontrole je inspekce příslušná, splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a); vydání osvědčení podléhá správnímu poplatku a inspekce při vydání osvědčení vychází 1. ze svých dosavadních kontrolních zjištění, 2. z kontrolykontroly, kterou provede u žadatele o osvědčení, 3. z výsledků rozborů provedených v laboratoři, která splňuje podmínky pro provoz laboratoří stanovené technickou normou upravující všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří33), jejichž provedení inspekce na základě žádosti o osvědčení uložila žadateli o osvědčení; inspekce může žadateli o osvědčení určit druhy rozborů vhodné k ověření skutečností, jichž se má osvědčení týkat, nebo 4. z výsledků rozborů provedených v laboratoři, která splňuje podmínky pro provoz laboratoří stanovené technickou normou upravující všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří33), které inspekci s žádostí předložil žadatel o osvědčení, d) na žádost vydává osvědčení pro fyzickou nebo právnickou osobu pro zápis označení původu, zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit do rejstříku10),10a), pro změnu specifikace nebo zrušení zápisu označení původu, zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit; vydání osvědčení podléhá správnímu poplatku, e) na žádost vydává osvědčení pro fyzickou nebo právnickou osobu o tom, že čerstvé ovoce, čerstvá zelenina nebo konzumní brambory splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a); vydání osvědčení podléhá správnímu poplatku, f) vydává pro místně příslušný celní úřad závazné stanovisko podle § 7, g) vede evidenci provozovatelů potravinářských podniků34), h) spolupracuje s příslušnými správními úřady, orgány územní samosprávy, zahraničními institucemi a s příslušnými orgány Evropské unie, jejichž spolupráce je nezbytná pro výkon kontrolykontroly nebo vyplývá z mezinárodních smluv a informuje je neprodleně o závažných skutečnostech, které narušují nebo jsou způsobilé narušit ochranu spotřebitelespotřebitele, i) poskytuje informace o výsledcích své činnosti důležitých pro ochranu spotřebitelespotřebitele, j) provádí monitorovánímonitorování, k) ověřuje pro účely prováděných kontrolkontrol metody zkoušení podle dostupných vědeckých poznatků, l) zajišťuje odborné vzdělávání svých zaměstnanců, m) v případě, že vydání osvědčení vyžaduje laboratorní rozbor a tento rozbor provede laboratoř inspekce, rozhodne inspekce o tom, že žadatel uhradí náklady tohoto rozboru ve výši podle sazebníku náhrad za rozbory prováděné laboratořemi inspekce pro účely kontrolykontroly; v případě, že vydání osvědčení vyžaduje laboratorní rozbor a provedení tohoto rozboru zajistí inspekce, rozhodne inspekce o tom, že žadatel uhradí náklady tohoto rozboru; v případě, že vydání osvědčení vyžaduje provedení kontrolykontroly podle písmene c) bodu 2, rozhodne inspekce o tom, že žadatel uhradí náklady kontrolykontroly stanovené podle prováděcího právního předpisu, který stanoví výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s kontroloukontrolou; náhrada nákladů rozborů a kontrolykontroly je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji inspektorát, který ji uložil, n) určuje úřední laboratoře v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. d) a podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a zrušuje jejich určení podle čl. 39 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, organizuje audity úředních laboratoří podle čl. 39 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, navrhuje ministerstvu národní referenční laboratoře a vede seznam externích určených úředních laboratoří, který zveřejní na svých internetových stránkách, o) provádí bezúplatně ve svých laboratořích rozbory na žádost organizačních složek státu, p) schvaluje po projednání s dotčenými správními úřady postup a způsob ozařování potravin ionizujícím zářením podle zvláštního právního předpisu3) (dále jen „rozhodnutí o schválení ozařovny“), q) informuje Komisi Evropské unie o schválení ozařovny, předává související dokumentaci a informuje Komisi Evropské unie o případném pozastavení nebo zrušení rozhodnutí o schválení ozařovny, r) informuje nejméně jednou ročně Komisi Evropské unie o výsledcích kontrolkontrol prováděných u provozovatele ozařovny a ozářených potravinách uváděných na trh ve vztahu k použitým dávkám záření, dodržení stanovených limitů v potravině podle jednotlivých druhů a ozářeném množství, s) prověřuje, zda úprava balené pramenité vody pomocí vzduchu obohaceného ozonem odpovídá požadavkům zvláštního právního předpisu,14a) t) provádí kontrolu při vstupu a dovozu potravin ze třetích zemí, přičemž je oprávněna využívat postupy a opatření uvedené v hlavě II kapitole V oddílu III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, u) je oprávněna vyžadovat od orgánů celní správy informace nezbytné pro výkon své kontrolní činnosti, v) ověřuje odrůdu, původ, cukernatost a hmotnost vinných hroznů určených pro výrobu jakostního vína s přívlastkem a vydává o tom doklad, w) provádí zatřiďování vín podle zvláštního právního předpisu,14d) x) rozhoduje o způsobu zpracování vinných hroznů sklizených na vinici vysazené v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie14e) nebo zvláštním právním předpisem,14d) nebo produktů vyrobených z těchto vinných hroznů, y) informuje bezodkladně správce spotřební daně a obecní živnostenský úřad, zjistí-li, že 1. byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků, nebo 2. byla porušena povinnost při značení lihu nebo nakládání s lihem, z) vydává doklady podle přímo použitelných předpisů Evropské unie,14f) aa) provádí certifikaci vína podle přímo použitelného předpisu Evropské unie14g), bb) zajišťuje odpovídající a pravidelnou odbornou přípravu osob provádějících kontrolukontrolu shody podle přímo použitelných předpisů Evropské unie o kontroláchkontrolách dodržování obchodních norem14h), cc) provádí ověření souladu se specifikacemi podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ochranu zeměpisných označení, označení původu a zaručené tradiční speciality10a) a podle zvláštních právních předpisů14d),35) rozhoduje o náhradě nákladů na toto ověření, dd) neposkytuje informace o osobách podílejících se na provedení rozboru podle písmene b) s výjimkou osoby potvrzující protokol o zkoušce. (4) Inspekce při plnění úkolů podle tohoto zákona a podle zvláštních zákonů3) dále a) neposkytuje informace, jejichž zveřejnění by narušilo účel kontrol, b) provádí jiné úřední činnosti podle čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, c) je oprávněna zveřejnit informace o ratingu jednotlivých provozovatelů v souladu s požadavky podle čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625; pravidla ratingu zveřejní na svých internetových stránkách, d) rozhoduje o nahrazení nebo změně bezpečnostního prvku podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích47) e) rozhoduje o deaktivaci identifikačního kódu podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích48), f) vede seznam internetových stránek s nabídkou nebezpečných potravin nebo jejichž obsah závažným způsobem porušuje požadavky stanovené právními předpisy, k jejichž kontrole je inspekce příslušná (dále jen „seznam internetových stránek“), a zveřejňuje ho na svých internetových stránkách a g) rozhoduje o zápisu internetových stránek do seznamu internetových stránek a o výmazu internetových stránek ze seznamu internetových stránek. (5) Za odebrané kontrolní vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba zemědělský výrobek, potravinu, tabákové výrobky nebo psychomodulační látku prodává nebo za kterou ji pořídila, pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že zemědělský výrobek, potravina, tabákové výrobky nebo psychomodulační látka splnily požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3), přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a) nebo mezinárodními smlouvami7). Náhrada se kontrolované osobě poskytne nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy o ni požádala. (6) Nesplňuje-li vzorek určený pro úřední kontrolu odebraný při kontrolním nákupu požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3), přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a) nebo mezinárodními smlouvami7), rozhodne inspekce o tom, že kontrolovaná osoba uhradí náklady za kontrolní nákup. Pokud vzorek odebraný při kontrolním nákupu splňuje kontrolované požadavky právních předpisů, jeho povaha to umožňuje, je neporušený a již není potřebný k provedení kontroly, lze od smlouvy uzavřené jednáním při kontrolním nákupu odstoupit. Inspekce rozhodne, že kontrolovaná osoba uhradí náklady za kontrolní nákup ve výši, za kterou byl vzorek při kontrolním nákupu zakoupen, poté co kontrolovaná osoba vrácený předmět kontrolního nákupu převzala nebo měla možnost jej převzít. Náhrada nákladů za kontrolní nákup je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji inspektorát, který ji uložil. (7) Bylo-li rozborem vzorku zjištěno, že zemědělské výrobky, potraviny, tabákové výrobky nebo psychomodulační látka nebo místa anebo zařízení používaná při výrobě nebo uvádění potravin na trh anebo při nakládání s psychomodulačními látkami nesplňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy3), přímo použitelnými předpisy Evropské unie3a) nebo mezinárodními smlouvami7), rozhodne inspekce o tom, že kontrolovaná osoba uhradí náklady rozboru. V případě, že rozbor podle věty první s výjimkou psychomodulačních látek provedla inspekce, hradí kontrolovaná osoba náklady rozboru podle prováděcího právního předpisu. Náhrada nákladů za rozbor je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji inspektorát, který ji uložil. (8) Inspekce provádí dodatečnou kontrolu podle čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Zvláštní právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly. O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne inspekce. (9) Zvláštní právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin ze třetích zemí podle čl. 79 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. O náhradě těchto nákladů rozhodne inspekce. (10) Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady, které vznikly v souvislosti s dovozem potravin ze třetích zemí, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie14m). Zvláštní právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s dovozem potravin ze třetích zemí a prováděcí právní předpis stanoví výši nákladů za laboratorní rozbor kontrolních vzorků, je-li prováděn laboratoří inspekce. O náhradě těchto nákladů rozhodne inspekce. (11) Inspekce dále provádí kontrolní a dozorové činnosti podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu14n). (12) Inspekce dále provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství14o) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém14p). (13) Odběr, přípravu a zkoušení kontrolních vzorků za účelem zjišťování souladu zemědělských výrobků s právními předpisy a souladu podmínek jejich výroby a uvádění na trh s právními předpisy zajišťuje inspekce přiměřeně podle pravidel stanovených zákonem o potravinách a tabákových výrobcích pro odběr, přípravu a zkoušení kontrolních vzorků za účelem zjišťování souladu potravin s právními předpisy a souladu podmínek jejich výroby a uvádění na trh s právními předpisy. § 3a Bylo-li potřebné pro účely kontroly nebo správního řízení, ve kterých bylo zjištěno porušení právního předpisu, provést úřední překlad shromážděných podkladů, které inspekce obdržela od orgánu dozoru z jiného členského státu, rozhodne inspekce o tom, že kontrolovaná osoba uhradí náklady úředního překladu. Náhrada nákladů úředního překladu je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji inspektorát, který ji uložil. § 3b Seznam internetových stránek obsahuje a) adresu internetové stránky a b) den zápisu internetové stránky do seznamu internetových stránek, popřípadě den výmazu zápisu internetové stránky z tohoto seznamu. § 3c (1) Inspektorát rozhoduje o zápisu internetových stránek do seznamu internetových stránek z moci úřední rozhodnutím, které se vydává jako první úkon v řízení. O odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát. (2) Inspektorát rozhoduje o výmazu internetových stránek ze seznamu internetových stránek z moci úřední, pominou-li důvody pro jejich zápis do tohoto seznamu a dozví-li se o této skutečnosti. Pro vedení řízení o výmazu internetových stránek ze seznamu internetových stránek platí odstavce 1, 3 a 4 obdobně. (3) Účastníky řízení podle odstavce 1 jsou provozovatel nebo držitel doménového jména internetových stránek, o kterých je vedeno řízení o zápisu na seznam internetových stránek. Nelze-li některého z účastníků řízení identifikovat, je v úkonech v řízení označen jako provozovatel nebo držitel doménového jména internetových stránek, o kterých je vedeno řízení o zápisu na seznam internetových stránek, a adresou těchto internetových stránek. Ustanovení § 32 odst. 2 písm. d) a e) správního řádu se nepoužijí. (4) V řízení podle odstavce 1 se účastníkovi řízení doručuje písemnost veřejnou vyhláškou a účastníkovi řízení známého pobytu nebo sídla se písemnost zašle rovněž na vědomí na tuto adresu. (5) Inspekce je povinna neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zápisu nebo výmazu provést zápis internetové stránky do seznamu internetových stránek nebo výmaz internetové stránky ze seznamu internetových stránek. (6) Inspekce i bez předchozího rozhodnutí podle odstavce 1 zapíše do seznamu internetových stránek také jinou internetovou stránku, je-li zjevné, že její obsah je shodný nebo téměř shodný s již zapsanou internetovou stránkou. § 3d Poskytovatel služby přístupu k internetu na území České republiky je povinen a) zamezit v přístupu k internetovým stránkám uvedeným v seznamu internetových stránek, a to do 15 dnů ode dne zveřejnění internetové stránky v seznamu internetových stránek, b) ukončit zamezení v přístupu k internetovým stránkám do 7 dnů od výmazu internetových stránek ze seznamu internetových stránek. § 4 (1) Zaměstnanci inspekce pověření plněním jejích kontrolních úkolů (dále jen „inspektoři“) jsou při výkonu kontrolní činnosti též oprávněni a) pečetit prostory přímo související s výkonem a předmětem kontrolykontroly na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontrolykontroly, b) požadovat od kontrolovaných osob odstranění zjištěných nedostatků nebo neprodlené provedení nezbytných opatření k jejich odstranění, c) provádět na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiného státního orgánu, dále na základě podnětu spotřebitelespotřebitele nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem ve věci, kontrolukontrolu dodržování zákazu klamání spotřebitelespotřebitele,8) d) vydávat posudky na místěposudky na místě, e) vydávat osvědčeníosvědčení podle § 3 odst. 3 písm. e), f) vyzvat majitele práva duševního vlastnictví k předložení dokumentace potřebné k posouzení, zda nedošlo k porušení zákazu klamání spotřebitelespotřebitele a g) využívat zastírání skutečné totožnosti, je-li to nezbytné k provedení kontrolních úkonů. (2) Oprávnění podle tohoto zákona a kontrolního řádu mohou inspektoři vykonávat i mimo územní působnost inspektorátu, jehož jsou inspektory, pokud to vyžaduje účelné provedení kontrolykontroly zahájené tímto inspektorátem. (3) Inspektoři se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem inspekce, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrolekontrole, nebo písemným pověřením k jednotlivé kontrolekontrole. Průkaz inspekce vydává ústřední ředitel. Písemné pověření k jednotlivé kontrolekontrole vydává ředitel inspektorátu. (4) KontrolaKontrola prodeje na dálku může být zahájena kontrolním nákupem, předcházejícím předložení pověření ke kontrolekontrole kontrolované osobě nebo povinné osobě nebo doručení oznámení o zahájení kontrolykontroly kontrolované osobě. (5) Za účelem výkonu kontrolní činnosti na pozemcích, ve stavbách nebo v jiných prostorách přímo souvisejících s výkonem a předmětem kontrolykontroly podle kontrolního řádu jsou inspektoři oprávnění zjednat si přístup do těchto prostor, včetně otevření uzavřených prostor. Každý, v jehož objektu se takové prostory nalézají, je povinen strpět kontrolukontrolu v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou inspektoři oprávněni zjednat si k nim přístup. (6) Inspektor je pro účely zahájení kontroly oprávněn požadovat informace, jež jsou nezbytné ke zjištění totožnosti fyzické nebo právnické osoby, u níž lze mít za to, že je kontrolovanou nebo povinnou osobou podle kontrolního řádu. Oprávnění podle věty první má inspektor vůči osobě, která s požadovanými informacemi nakládá. Osoba podle věty druhé poskytne inspektorovi informace bez zbytečného odkladu. (7) Inspektor je v souvislosti s výkonem kontroly, včetně provádění úkonů předcházejících kontrole, oprávněn pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob nebo povinných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak. Právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím není dotčeno. § 4a (1) Pokud inspektor provádí kontrolní úkony na místě nebo na místě doručuje písemnost, činí úkony jménem kontrolované osoby též člen jejího statutárního orgánu, zaměstnanec kontrolované osoby nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnosti kontrolované osoby související s předmětem kontroly. (2) Zkoušení vzorku pro druhé odborné stanovisko podle § 16 odst. 7 zákona o potravinách a tabákových výrobcích lze provést pouze v laboratořích určených inspekcí podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a to v rozsahu úkolů určených inspekcí. Pokud není možné provést zkoušení vzorku pro druhé odborné stanovisko v rámci rozsahu určení podle věty první, lze jej provést v laboratořích určených inspekcí podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 i mimo rozsah úkolů určených inspekcí. Pokud není možné provést zkoušení vzorku pro druhé odborné stanovisko v laboratoři určené inspekcí, lze jej provést v jiné vhodné laboratoři, která splňuje podmínky pro provoz laboratoří stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Nezbytnost zadání zkoušení vzorku pro druhé odborné stanovisko v jiné než určené laboratoři prokazuje kontrolovaná osoba. § 4b (1) Osoba, které je uloženo opatření, je povinna je splnit. Povinnost uložená opatřením trvá i po lhůtě v něm stanovené do splnění uložené povinnosti nebo do vydání souhlasu podle § 5a odst. 1 nebo 2. (2) Je zakázáno porušit pečeť umístěnou v průběhu kontroly na základě § 4 odst. 1 písm. a). (3) Provozovatel, který provozuje poštovní službu nebo jinou doručovací službu, je povinen předat inspektorovi zásilku, kterou inspektor objednal s využitím zastírání skutečné totožnosti podle § 4 odst. 1 písm. g). Inspektor je povinen se tomuto provozovateli prokázat průkazem inspekce a listinou, která dokládá zastření jeho skutečné totožnosti. § 4c (1) Inspektor vydá opatření, kterým poskytovateli služby informační společnosti49) uloží povinnost zřetelně zobrazovat varování pro spotřebitelespotřebitele při přístupu k on-line rozhraní, pokud je obsah internetových stránek v rozporu s požadavky právních předpisů, k jejichž kontrole je inspekce příslušná. Toto opatření se vydává jako první úkon v řízení. (2) Dochází-li prostřednictvím internetových stránek k uvádění nebezpečné potraviny na trh nebo pokud obsah internetových stránek závažným způsobem porušuje požadavky stanovené právními předpisy, k jejichž kontrole je inspekce příslušná, a není-li možné nebo účelné dosáhnout odstranění protiprávního stavu prostřednictvím kontrolované osoby, inspektor vydá opatření, kterým poskytovateli služby informační společnosti uloží povinnost pozastavit fungování internetových stránek nebo jejich části. Souhlas s obnovením fungování internetové stránky nebo její části vydává inspektor postupem podle § 5a odst. 1. (3) Pro podání odvolání proti opatření podle odstavců 1 a 2 a pro jeho vyřízení platí § 5 odst. 4 a 5 obdobně. Ustanovení § 5 odst. 8 a § 5a odst. 4 se použijí obdobně. (4) Opatření podle odstavců 1 a 2 lze uložit i opatřením obecné povahy postupem podle § 5 odst. 6. Ustanovení § 5 odst. 7 a 8 a § 5a odst. 5 se použijí obdobně. § 5 (1) Inspektor vydá opatření, kterým kontrolované osobě a) zakáže 1. výrobu zemědělských výrobků nebo potravin nebo jejich uvádění na trh29), anebo výrobu tabákových výrobků nebo psychomodulačních látek, jejich distribuci nebo jejich uvádění na trh, jestliže tyto zemědělské výrobky, potraviny, tabákové výrobky nebo psychomodulační látky nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem3), přímo použitelným předpisem Evropské unie3a) nebo mezinárodní smlouvou7), 2. používání obalů, přístrojů a zařízení, které neodpovídají požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem3),9) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie3a), 3. užívání prostor pro výrobu zemědělských výrobků nebo potravin nebo pro jejich uvádění na trh29) anebo pro výrobu tabákových výrobků nebo psychomodulačních látek, pro jejich distribuci nebo pro jejich uvádění na trh, pokud nesplňují podmínky, které umožňují uchovat jejich bezpečnost6),18),36), 4. užívání prostor pro výrobu zemědělských výrobků nebo potravin nebo pro jejich uvádění na trh anebo pro výrobu tabákových výrobků nebo psychomodulačních látek, pro jejich distribuci nebo pro jejich uvádění na trh, pokud kontrolovaná osoba neumožní inspektorovi vstupovat na pozemky, do staveb nebo do jiných prostor v souladu s jeho oprávněním podle kontrolního řádu, 5. používání obalů nebo etiket, jestliže informace na nich uvedené jsou v rozporu s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem3) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie3a), b) nařídí na náklad kontrolované osoby, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak, zničení 1. nebezpečných36) zemědělských výrobkůzemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, 2. výrobků z révy vinné, které nelze uvést na trh podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty37), 3. potravin, které pocházejí z provozu, podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, které v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie54) není platně schváleno, 4. psychomodulačních látek nebo zařazených psychoaktivních látek, které nesplňují požadavky zákona o návykových látkách nebo s nimiž je nakládáno v rozporu se zákonem o návykových látkách, c) uloží odstranění zjištěných nedostatků, d) zajistí 1. na trh uváděné zemědělské výrobkyzemědělské výrobky nebo potraviny anebo distribuované nebo na trh uváděné tabákové výrobky, označené nebo nabízené klamavým způsobem8) nebo nesplňující požadavky stanovené zvláštním právním předpisem3) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie3a), 2. zemědělské výrobky, potraviny, tabákové výrobky, psychomodulační látky nebo další věci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis43), e) pozastaví 1. uvádění zemědělských výrobků nebo potravin na trh anebo distribuci nebo uvádění tabákových výrobků na trh při podezření, že nejsou bezpečné36), 2. vstup do prostor potravinářského podniku, kde se manipuluje s potravinami, nebo manipulaci s potravinami osobám, které přicházejí do přímého styku s potravinami, při podezření, že došlo k nedodržení požadavku na osobní hygienu osob manipulujících s potravinami podle přílohy II kapitoly VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o hygieně potravin, a to v rámci podniku, pro který vykonávají práci, 3. fungování internetových stránek nebo jejich části, které provozuje nebo využívá, jestliže nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami, nebo 4. vstup do prostor, kde se nakládá s psychomodulačními látkami, nebo manipulaci s psychomodulačními látkami osobám, které přicházejí do přímého styku s psychomodulačními látkami, při podezření, že došlo k nedodržení požadavku podle zákona o návykových látkách na správnou výrobní praxi ohledně osobní hygieny osob manipulujících s psychomodulačními látkami, a to v rámci podniku, pro který vykonávají práci, f) stanoví způsob zpracování vinných hroznů sklizených na vinici vysazené v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie14e) nebo zvláštním právním předpisem14d) nebo produktů vyrobených z těchto vinných hroznů, g) uloží povinnost provádět na náklady kontrolované osoby rozbory v laboratoři, která splňuje podmínky pro provoz laboratoří stanovené technickou normou upravující všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří33) a za využití metod odběru vzorku a analýzy ve smyslu přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontroláchkontrolách38) nebo zvláštního právního předpisu35), a to 1. při zjištění nebezpečných36) zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků, nevyhovujících stěrů z míst, zařízení a předmětů anebo obalů a obalových materiálů přicházejících do styku s potravinami, nebo při podezření, že se jedná o nebezpečné zemědělské výrobky, potraviny, tabákové výrobky, 2. při zjištění, že zemědělské výrobkyzemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky neodpovídají požadavkům na jakost stanoveným zvláštním právním předpisem19) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie14h) anebo jakosti deklarované výrobcem, nebo 3. při zjištění, že informace poskytnuté o zemědělských výrobcíchzemědělských výrobcích, potravinách nebo tabákových výrobcích uvádějí spotřebitelespotřebitele v omyl8), 4. při zjištění psychomodulačních látek, které neodpovídají požadavkům zákona o návykových látkách, h) v případě zjištění protiprávního jednání14q), kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území Evropské unieúzemí Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, takové jednání zakáže nebo uloží jinou povinnost, která povede k nápravě protiprávního stavu, i) při zjištění nesouladu uloží povinnost k zajištění souladu s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem3), přímo použitelným předpisem Evropské unie3a) nebo mezinárodními smlouvami7), j) uloží povinnost podle § 7c zákona upravujícího regulaci reklamy, k) uloží povinnost podle zákona upravujícího ochranu spotřebitelespotřebitele50), l) nařídí 1. stažení zemědělských výrobků nebo potravin z trhu anebo tabákových výrobků nebo psychomodulačních látek z distribuce nebo trhu, jestliže tyto zemědělské výrobky, potraviny, tabákové výrobky nebo psychomodulační látky nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem3), přímo použitelným předpisem Evropské unie3a) nebo mezinárodní smlouvou7), nebo 2. převzetí zpět od spotřebitelů zemědělských výrobků, potravin, tabákových výrobků nebo psychomodulačních látek, jestliže tyto zemědělské výrobky, potraviny, tabákové výrobky nebo psychomodulační látky nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem3), přímo použitelným předpisem Evropské unie3a) nebo mezinárodní smlouvou7), a o důvodu převzetí zpět spotřebitele účinně a přesně informovat, m) uloží povinnost podle § 34 zákona upravujícího omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, nebo n) uloží povinnost podle § 37 zákona upravujícího obaly. (2) Opatření podle odstavce 1 se vždy vydává jako první úkon v řízení. Pokud inspektor toto opatření vydá na místě, oznámí jej předáním stejnopisu jeho písemného vyhotovení kontrolované osobě, a to členovi jejího statutárního orgánu, fyzické osobě podnikající, zaměstnanci kontrolované osoby nebo jiné fyzické osobě, která vykonává nebo zabezpečuje činnosti kontrolované osoby související s předmětem kontroly. Pokud osoba podle věty druhé stejnopis písemného vyhotovení odmítne převzít, nebo jiným způsobem znemožní jeho předání, učiní se o této skutečnosti záznam do spisu a opatření se považuje za oznámené. Vyžadují-li to okolnosti případu, lze opatření oznámit osobě podle věty druhé postupem podle § 143 odst. 2 správního řádu. Je-li opatření vydávané na základě protokolu o kontrole nebo jiného kontrolního dokumentu obsahujícího kontrolní zjištění podle kontrolního řádu44), postačí v odůvodnění uvést pouze odkaz na tento protokol o kontrole nebo jiný kontrolní dokument. (3) Je-li důvodné podezření, že k porušení zvláštního právního předpisu3), mezinárodní smlouvy7) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie3a) kontrolovanou osobou došlo i mimo územní působnost inspektorátu, který provedl kontrolu, může inspektor vydat opatření podle odstavce 1 i s účinky přesahujícími územní působnost vymezenou v § 1 odst. 2. Toto opatření se vydává a oznamuje podle odstavce 2. Inspektorát, jehož inspektor opatření vydal, informuje kontrolovanou osobu, jíž je opatření určeno, též jiným vhodným způsobem. Kontrolovanou osobu není nutno o vydaném opatření informovat způsobem podle věty třetí, pokud bylo opatření oznámeno přímo členovi statutárního orgánu kontrolované osoby nebo kontrolované podnikající fyzické osobě. (4) Kontrolovaná osoba může proti vydanému opatření podat nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne jeho oznámení písemné odvolání, a to u inspektorátu, jehož inspektor napadené opatření vydal. Postupuje-li se podle odstavce 2 věty třetí, počíná tato lhůta běžet ode dne doručení písemného vyhotovení opatření. Z odvolání musí být zřejmé, proti jakému opatření směřuje, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s tímto opatřením. Podané odvolání nemá odkladný účinek. (5) O podaném odvolání rozhodne ředitel inspektorátu, jehož inspektor opatření vydal, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy odvolání došlo příslušnému inspektorátu. Odvolání, z něhož není zřejmé, proti jakému opatření směřuje, nebo odvolání, u něhož chybí odůvodnění podle odstavce 4, ředitel inspektorátu zamítne jako nedůvodné, aniž by postupoval podle § 37 odst. 3 správního řádu. Ředitel inspektorátu přezkoumávané opatření rozhodnutím zruší a řízení zastaví, pokud dojde k závěru, že nemělo být vydáno; jinak vadné opatření změní, nebo odvolání zamítne a opatření potvrdí. (6) Opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) bodě 1, odstavci 1 písm. b), e) nebo i) může ředitel inspektorátu i bez předchozí kontroly uložit provozovatelům potravinářských podniků nebo osobám nakládajícím s psychomodulačními látkami opatřením obecné povahy i s účinky přesahujícími územní působnost vymezenou v § 1 odst. 2. Vydání opatření obecné povahy je prvním úkonem postupu při vydávání opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce inspektorátu, jehož ředitel opatření vydal, a vyvěšuje se na dobu nejméně 15 dnů. Inspektorát, který opatření obecné povahy vyvěsil, jej nejpozději v den vyvěšení zašle též inspektorátům, v jejichž územní působnosti má opatření obecné povahy mít účinky a které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. (7) Vlastníci zemědělských výrobků, potravin, tabákových výrobků nebo psychomodulačních látek, jakož i vlastníci nebo nájemci prostor pro jejich výrobu a uvádění na trh nebo uvádění do oběhu, vlastníci obalů, přístrojů a zařízení nebo, určí-li tak inspektorát, i jiné osoby, jsou oprávněni podat proti opatření podle odstavce 6 písemné odůvodněné námitky, pokud mohou být jejich práva opatřením obecné povahy přímo dotčena. (8) Opatření podle odstavce 3 lze vydat i v případě, kdy již bylo vůči kontrolované osobě ve stejné věci vydáno opatření podle odstavce 2, a opatření podle odstavce 6 lze vydat i v případě, kdy již bylo vůči kontrolované osobě ve stejné věci vydáno opatření podle odstavce 2 nebo 3. Opatření vydané jako pozdější nemá vliv na účinky opatření dřívějšího, pokud jsou dřívějším opatřením již uloženy některé osobě ve stejné věci povinnosti stejného rozsahu jako opatřením pozdějším. § 5a (1) Inspektor vydá souhlas s obnovením výroby zemědělských výrobků, potravin, tabákových výrobků nebo psychomodulačních látek, uváděním zemědělských výrobků nebo potravin na trh nebo uváděním tabákových výrobků nebo psychomodulačních látek na trh nebo jejich distribucí anebo s používáním obalů, etiket, přístrojů, zařízení nebo prostor, které byly zakázány podle § 5 odst. 1 písm. a), pokud byl závadný stav odstraněn; souhlas musí být vydán neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy kontrolovaná osoba prokázala odstranění závadného stavu. (2) Inspektor vydá souhlas s uváděním na trh zemědělských výrobků nebo potravin, jejichž uvádění na trh bylo pozastaveno podle § 5 odst. 1 písm. e) bodu 1, s distribucí nebo uváděním na trh tabákových výrobků, jejichž distribuce nebo uvádění na trh bylo pozastaveno podle § 5 odst. 1 písm. e) bodu 1, nebo se vstupem nebo s manipulací s potravinami u osob, kterým byly vstup nebo manipulace s potravinami pozastaveny podle § 5 odst. 1 písm. e) bodu 2, nebo s fungováním internetových stránek nebo jejich části, které byly pozastaveny podle § 5 odst. 1 písm. e) bodu 3, nebo se vstupem nebo s manipulací s psychomodulačními látkami u osob, kterým byly vstup nebo manipulace s psychomodulačními látkami pozastaveny podle § 5 odst. 1 písm. e) bodu 4, a to a) neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy kontrolovaná osoba prokáže, že výrobky nebo potraviny jsou bezpečné nebo že osoba, které byl vstup nebo manipulace s potravinami pozastaveny, splňuje požadavky na osobní hygienu podle přílohy II kapitoly VIII bodu 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie o hygieně potravin nebo že internetové stránky splňují požadavky právních předpisů nebo že osoba, které byl vstup nebo manipulace s psychomodulačními látkami pozastaveny, splňuje požadavky na osobní hygienu v rámci správné výrobní praxe podle zákona o návykových látkách, nebo b) pokud inspekce shromáždí podklady odůvodňující vydání souhlasu. (3) Pokud kontrolovaná osoba neprokáže ve lhůtě 6 měsíců ode dne oznámení opatření podle § 5 odst. 1 písm. e) bodu 1, že pozastavené potraviny, zemědělské výrobky nebo tabákové výrobky jsou bezpečné, nebo inspekce neshromáždí podklady odůvodňující vydání souhlasu, nelze tyto potraviny nebo zemědělské výrobky uvádět na trh nebo tyto tabákové výrobky distribuovat nebo uvádět na trh. (4) Inspektor může vydané opatření změnit, byl-li podán kontrolovanou osobou podnět k prodloužení lhůty ke splnění uložené povinnosti, nebo z vlastního podnětu, jsou-li důvody pro změnu lhůty ke splnění uložené povinnosti nebo je-li opatření zapotřebí změnit z jiného důvodu. Prvním úkonem v řízení o změně opatření je vydání opatření postupem podle § 5 odst. 2. Pro podání odvolání a pro jeho vyřízení platí § 5 odst. 4 a 5 obdobně. (5) Ředitel příslušného inspektorátu zruší nebo změní opatření obecné povahy podle § 5 odst. 6 bezodkladně poté, co pominuly nebo se změnily důvody pro jeho vydání; § 5 odst. 6 se použije obdobně. § 5b (1) Inspektor zajistí věci podle § 5 odst. 1 písm. d) bodu 1 do doby, než bude inspektorátem pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že nebyl dán důvod jejich zajištění. (2) Inspektor zajistí věci podle § 5 odst. 1 písm. d) bodu 2 do doby, než bude inspektorátem pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání nebo do doby, než budou předány správci daně, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že nebyl dán důvod zajištění. (3) Kontrolovaná osoba nebo povinná osoba45) je povinna věci zajištěné podle § 5 odst. 1 písm. d) inspektorovi vydat. V případě, že kontrolovaná osoba nebo povinná osoba jejich vydání odmítne, provede inspektor jejich odnětí. O vydání, případně odnětí sepíše inspektor písemný záznam. (4) Inspektor je povinen věci zajištěné podle § 5 odst. 1 písm. d) po celou dobu zajištění uskladnit způsobem, který vylučuje jakékoliv nakládání s nimi. (5) Náklady na uskladnění hradí kontrolovaná osoba. Náklady nehradí, prokáže-li, že nebyl dán důvod zajištění. (6) Inspektor může zajistit zničení nebo znehodnocení zemědělských výrobků, potravin, tabákových výrobků, psychomodulačních látek, zařazených psychoaktivních látek nebo výrobků z révy vinné, jejichž zničení nařídil podle § 5 odst. 1 písm. b), a to na náklady kontrolované osoby, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. § 5c V krizové situaci20a) může inspektor i bez provedené kontrolykontroly uložit provozovateli potravinářského podniku opatření podle § 5 odst. 1 za účelem odvrácení rizika ohrožení zdraví z potravin nebo tabákových výrobků za podmínky, že orgánem příslušným podle zvláštního právního předpisu20b) byl vyhlášen a trvá stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu. § 6 (1) Inspektorát neprodleně rozhodne o zrušení opatření podle § 5 odst. 1 písm. d), pokud nebyl dán důvod zajištění. Rozhodnutí lze vydat do 1 roku od uložení opatření podle § 5 odst. 1 písm. d). (2) Inspektorát rozhodne o zničení věcí, které byly zajištěny podle § 5 odst. 1 písm. d) bodu 1, poté, co bylo rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání. Zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem inspektorátu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí. O zničení tato komise sepíše protokol. Inspekce rozhodne o tom, že kontrolovaná osoba, která tyto věci uváděla na trh, uhradí náklady jejich zničení. Náhrada nákladů vynaložených na zničení věci je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji inspektorát, který ji uložil. (3) Inspektorát vydá rozhodnutí o schválení ozařovny podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích51) a přidělí schválené ozařovně registrační číslo. Inspektorát může rozhodnutí o schválení ozařovny pozastavit nebo zrušit podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích. (4) Inspektorát rozhoduje o způsobu zpracování vinných hroznů sklizených na vinici vysazené v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie14e) nebo zvláštním právním předpisem,14d) nebo produktů vyrobených z těchto vinných hroznů. § 7 (1) Inspektorát na základě výsledku provedené kontroly vydá závazné stanovisko k zemědělským výrobkům, potravinám nebo tabákovým výrobkům, jejichž propuštění do celního režimu volného oběhu bylo celním úřadem pozastaveno, a to ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení sdělení celního úřadu o pozastavení jejich propuštění. Pokud není výsledek kontroly v této lhůtě znám, uvědomí inspektorát v této lhůtě místně příslušný celní úřad o prováděných kontrolních úkonech a závazné stanovisko vydá bezodkladně po dokončení kontrolních úkonů. Kontrola je zahájena doručením sdělení celního úřadu inspekci o pozastavení propuštění zemědělských výrobků, potravin nebo tabákových výrobků podle věty první do celního režimu volného oběhu. Je-li provedena pouze kontrola dokladů, nahrazuje závazné stanovisko protokol o kontrole. (2) Inspekce v případě potravin, u kterých jsou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 prováděny úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly, zaznamená do společného zdravotního vstupního dokladu výsledek provedených úředních kontrol a opatření přijatých na jejich základě. Je-li provedena pouze kontrola dokladů, nahrazuje záznam inspekce do společného zdravotního vstupního dokladu protokol o kontrole. Kontrola je zahájena doručením oznámení kontrolované osoby o příchodu zásilky inspekci zadáním společného zdravotního vstupního dokladu do Systému pro správu informací o úředních kontrolách. § 8 (1) Inspektorát vydá osvědčení podle § 3 odst. 3 písm. c), d) a e) a doklad podle § 3 odst. 3 písm. m) do 30 dnů ode dne podání žádosti. (2) Ústřední inspektorát postupuje podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/779 ze dne 18. května 2016, kterým se stanoví jednotná pravidla k postupům pro určení toho, zda má tabákový výrobek charakteristickou příchuť, a rozhoduje podle tohoto nařízení. § 10 (1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce může od bankybanky a zahraniční bankybanky vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky (dále jen „bankabanka“) požadovat poskytnutí údaje o a) číslech účtů a jiných jedinečných identifikátorech a b) majitelích účtu a zmocněncích, kteří jsou oprávněni nakládat s peněžními prostředky na účtu, (dále jen „klient bankybanky“), přičemž toto oprávnění se vztahuje na údaje, u kterých lze důvodně předpokládat, že přispějí ke ztotožnění osoby odpovědné za protiprávní jednání, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo jen s vynaložením neúměrného úsilí. (2) Žádost o poskytnutí údajů podle odstavce 1 podává Státní zemědělská a potravinářská inspekce prostřednictvím ministerstva. Žádost obsahuje odůvodnění, v němž je popsáno splnění podmínek podle odstavce 1. Státní zemědělská a potravinářská inspekce odpovídá za správnost údajů uvedených v jí podané žádosti. (3) Ministerstvo ověří, zda žádost splňuje podmínky podle odstavců 1 a 2. V případě splnění těchto podmínek předá ministerstvo žádost bancebance. BankaBanka poskytne údaje podle odstavce 1 Státní zemědělské a potravinářské inspekci. (4) Státní zemědělská a potravinářská inspekce do 24 měsíců ode dne podání žádosti vyrozumí klienta bankybanky, že o něm požadovala údaje podle odstavce 1. § 11 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší povinnost podle § 4b odst. 1 splnit opatření, b) poruší povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na zemědělské výrobky21) nebo vedlejší produkty živočišného původu, nebo c) poruší pečeť umístěnou v průběhu kontroly na základě § 4 odst. 1 písm. a), d) jako provozovatel poštovní služby nebo jiné doručovací služby nepředá inspektorovi zásilku podle § 4b odst. 3 nebo e) jako poskytovatel služby přístupu k internetu na území České republiky neučiní ve stanovené lhůtě opatření k zamezení nebo ukončení zamezení v přístupu k internetovým stránkám zapsaným v seznamu internetových stránek nebo vymazaným ze seznamu internetových stránek. (2) Osoba, která nakládá s informacemi, jež jsou nezbytné ke zjištění totožnosti fyzické nebo právnické osoby, u níž lze mít za to, že je kontrolovanou nebo povinnou osobou podle kontrolního řádu, se dopustí přestupku tím, že požadované informace neposkytne bez zbytečného odkladu po jejich vyžádání podle § 4 odst. 6. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo podle odstavce 2, b) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b). (4) Orgán dozoru může upustit od uložení správního trestu také v případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s opatřením uloženým podle § 5 nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a zjištěným protiprávním jednáním nemohlo dojít k poškození zdraví fyzických osob nebo se nejednalo o klamání spotřebitelespotřebitele spočívající v porušování práv duševního vlastnictví22). § 11c Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává inspektorát. (2) Pokuty vybírá správní orgán, který je uložil. (3) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném inspekcí v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání získané nejméně v magisterském nebo bakalářském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo na veřejné, soukromé nebo státní vysoké škole v České republice nebo obdobné vysokoškolské vzdělání získané studiem na veřejné, soukromé nebo státní vysoké škole v České republice nezařazeným do oblasti vzdělávání. Oprávněná úřední osoba s vysokoškolským vzděláním v bakalářském studijním programu podle věty první musí dále prokázat odbornou způsobilost zkouškou odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích provedenou u Ministerstva vnitra52) nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy začala provádět úkony správního orgánu v řízení o přestupku. § 12a Kde se v přímo použitelných předpisech Evropské unie mluví o příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo kompetentní autoritě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ústřední inspektorát nebo inspektorát, do jehož působnosti náleží výkon příslušného oprávnění nebo provedení příslušného opatření. § 13 Tento zákon se nevztahuje na kontrolukontrolu výrobků, potravin nebo tabákových výrobků v útvarech a zařízeních ArmádyArmády České republiky a Policie České republiky a v objektech Správy státních hmotných rezerv. § 14 Zmocnění Ministerstvo stanoví vyhláškou sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi inspekce pro účely kontroly podle § 3 odst. 7 a výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s kontrolou podle § 3 odst. 3 písm. c) bodu 2. Přechodná a zrušovací ustanovení § 15 Výrobci saponátových nebo mydlářských výrobkůmydlářských výrobků, kteří zahájili výrobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni oznámit zahájení výroby podle § 10 odst. 2 nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 16 Řízení zahájená a neukončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. § 17 V právních vztazích, v nichž podle dosavadních právních předpisů vystupovala a jednala Česká zemědělská a potravinářská inspekce, od nabytí účinnosti tohoto zákona vystupuje a jedná Státní zemědělská a potravinářská inspekce. § 18 (1) Zrušuje se Česká zemědělská a potravinářská inspekce. (2) Práva a povinnosti České zemědělské a potravinářské inspekce včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. § 19 Zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích § 20 Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb. a zákona č. 149/2002 Sb., se mění takto: V Sazebníku správních poplatků se doplňuje položka 91a, která zní: „Položka 91a a)| vydání osvědčení pro zápis označení původu a zeměpisných označení do rejstříku| Kč| 1 000,- ---|---|---|--- b)| vydání osvědčení o splnění odborné způsobilosti k uvádění do oběhu volně rostoucích a pěstovaných jedlých hub určených pro potravinářské účely| Kč| 500,- c)| vydání osvědčení pro výrobky, potraviny nebo suroviny určené k jejich výrobě a tabákové výrobky, včetně čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny nebo konzumních brambor| Kč| 1 000,- Poznámka: Za řízení předcházející vydání osvědčení podle písmen b) a c) se vyměřuje poplatek podle položky 19.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů § 21 Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 306/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se doplňují odstavce 6 až 10, které včetně poznámek pod čarou č. 9d) a 9e) znějí: „(6) Osoba, která uvádí do oběhu nebo používá k výrobě volně rostoucí nebo pěstované jedlé houby9d) určené k prodeji spotřebiteli nebo k dalšímu zpracování pro potravinářské účely, musí mít osvědčení prokazující znalost hub a oprávnění k podnikání. (7) Právnická osoba, která je výrobcem, prodejcem nebo dovozcem, může činnost uvedenou v odstavci 6 vykonávat jen prostřednictvím ustanoveného odpovědného zástupce, který získal osvědčení prokazující znalost hub. (8) Osvědčení prokazující znalost hub vydávají orgány ochrany veřejného zdraví1a) na základě úspěšného složení zkoušky ze znalosti hub. Za vydání osvědčení platí žadatel správní poplatek podle zvláštního zákona.9e) (9) Ke zkoušce ze znalosti hub se může přihlásit jen osoba plnoletá, bezúhonná, mající osvědčení o zdravotní způsobilosti k této činnosti. Zdravotní způsobilost osvědčuje na základě odborného vyšetření zraku praktický lékař, který osobu registruje. Bezúhonnost pro účely tohoto zákona se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce. (10) Platnost osvědčení zaniká a) dopustí-li se osoba, která jej získala, trestného činu ublížení na zdraví nebo obecného ohrožení, je pro takový trestný čin pravomocně odsouzena a jeho skutková podstata souvisí s předmětem její činnosti, b) po uplynutí 10 let ode dne jeho vydání u osob ve věku do 60 let, c) po uplynutí 5 let ode dne jeho vydání u osob ve věku od 60 do 65 let, d) po uplynutí 2 let ode dne jeho vydání u osob starších 65 let, e) úmrtím osoby, která jej získala. 9d) Vyhláška č. 332/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich. 9e) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 11 odst. 2 písm. b) se na konci textu bodu 4 čárka zrušuje a doplňují se tato slova: „dosud neuvedené ve vyhlášce nebo vyrobené ze surovin nového typu, dosud neuvedených ve vyhlášce nebo neschválených Ministerstvem zdravotnictví,“. 3. V § 11 se doplňují odstavce 7, 8 a 9, které včetně poznámky pod čarou č. 10f) znějí: „(7) Podnikatel, který uvádí do oběhu nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, je povinen písemně oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu dozoru,10) a to nejpozději v den zahájení uvádění do oběhu nebo v den vývozu. Jakékoliv změny týkající se tohoto oznámení musí být neprodleně písemně sděleny příslušnému orgánu dozoru.10) (8) V oznámení podle odstavce 7 podnikatel uvede jméno, příjmení a místo podnikání, jde-li o osobu fyzickou, obchodní firmu, popřípadě název a sídlo, jde-li o osobu právnickou, dále pak druh, skupinu a podskupinu čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny nebo konzumních brambor, které bude uvádět do oběhu nebo vyvážet. (9) Podnikatelské zájmy právnických osob, které jsou v souladu s tímto zákonem, ochraňuje zájmové sdružení právnických osob s názvem „Potravinářská komora“ založené podle zvláštního zákona.10f) 10f) § 20f a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 12 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Tabák určený k orálnímu užití je zakázáno uvádět do oběhu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4 a doplňují se nové odstavce 5, 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 10g) znějí: „(5) Výrobce nebo dovozce tabákových výrobků je povinen a) předložit úplný výčet složek použitých při výrobě jednotlivých typů a značek tabákových výrobků s členěním do jednotlivých kategorií podle zvláštního právního předpisu10g) a jejich hmotnostní podíly v daném výrobku, v sestupném pořadí, za účelem zveřejnění, b) seznam složek podle písmene a) doplnit prohlášením obsahujícím důvody použití těchto složek a jejich funkci ve výrobku, jejich toxikologické účinky na zdraví člověka a návykové účinky, podle dostupných údajů, a to ve shořelé nebo neshořelé formě. (6) Seznamy složek každého výrobku a prohlášení podle odstavce 5 předloží výrobce nebo dovozce vždy jedenkrát ročně, nejpozději do 31. prosince kalendářního roku a) Ministerstvu zemědělství, které je poskytne Ministerstvu zdravotnictví k posouzení, b) Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která zveřejní seznam složek každého výrobku, s údaji o celkovém obsahu dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého v příslušném výrobku, za účelem informovat spotřebitele. (7) Při zveřejňování seznamu složek podle odstavce 6 musí být zachována ochrana údajů představujících obchodní tajemství, které výrobce nebo dovozce za tímto účelem takto označí. 10g) Vyhláška č. 325/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j), k), l) a m) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro tabákové výrobky.“. 5. V § 17 odst. 1 písm. a) bod 1 zní: „1. v § 3 odst. 1 písm. b) nebo d) nebo § 3 odst. 2, 3, 4, 6 nebo 7 nebo § 4a odst. 1,“. 6. V § 17 odst. 1 písm. a) bod 2 zní: „2. v § 11 odst. 1 písm. b) nebo d) nebo § 11 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo § 11 odst. 5, 6, 7 nebo 8.“. 7. V § 17 odst. 2 písm. a) bodě 1 se slova „§ 3 odst. 1 písm. c) a e)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 písm. c), e), j), k), l) a m) a § 3 odst. 4 nebo 5“ a slova „§ 3a odst. 1 písm. a)“ se nahrazují slovy „§ 3a odst. 1 nebo 2“. 8. V § 17 odst. 2 písm. a) bodě 4 se slova „§ 11 odst. 1 písm. a) a c)“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 1 písm. a), c), e) a f)“. 9. V § 17 odst. 2 písm. a) bod 5 zní: „5. v § 12 odst. 1 písm. a) nebo § 12 odst. 3, 4, 5 nebo 6,“. 10. V § 17 odstavec 7 včetně poznámek pod čarou č. 14a) a 14b) zní: „(7) Při rozhodování o uložení pokuty a její výši orgány dozoru přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. V případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením14a) nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a nejednalo se o jinou než zdravotně nezávadnou potravinu nebo o klamání spotřebitele spočívající v porušování některých práv duševního vlastnictví,14b) může orgán dozoru od uložení pokuty upustit. 14a) § 5 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. 14b) § 8 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 18 se vkládá nové písmeno f), které zní: „f) podmínky a požadavky na provozní a osobní hygienu při výrobě potravin, kromě potravin živočišného původu,“. Dosavadní písmena f) až n) se označují jako písmena g) až o). 12. V § 19 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení.“. 13. V § 19 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou určit potraviny a suroviny nového typu, schválené k uvádění do oběhu v zemích Evropských společenství, včetně podmínek jejich uvádění do oběhu, jestliže Česká republika obdrží k tomuto potřebné podklady od orgánů Evropských společenství.“. 14. Část druhá se zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 145/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb. § 22 V zákoně č. 145/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb., se část třetí zrušuje. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 24 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 21 bodů 1, 2 a 13, která nabývají účinnosti šedesátým dnem po jeho vyhlášení, ustanovení bodu 4, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a ustanovení bodu 11, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2003. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 3) Například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění, nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu. 3b) Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. 3c) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 3 odst. 1 písm. l) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). 6) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 7) Například Dohoda o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), uveřejněná pod č. 61/1983 Sb., ve znění změn uveřejněných pod č. 54/1998 Sb. a č. 92/2000 Sb. m. s. 8) Například § 5 zákona č. 634/1992 Sb., čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 9) Zákon č. 102/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 10) Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele. 10a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, v platném znění. 12) Vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování, ve znění pozdějších předpisů. 12a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. 14a) Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č. 404/2006 Sb. 14d) Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství). 14e) Čl. 85a až 85x nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty, v platném znění. Čl. 60 až 66 nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína, v platném znění. 14f) Nařízení Komise (ES) č. 555/2008. 14g) Čl. 63 nařízení Komise (ES) č. 607/2009. 14h) Například nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, v platném znění. 14m) Například nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/186 ze dne 2. února 2017, kterým se stanoví zvláštní podmínky použitelné pro vstup zásilek z některých třetích zemí do Unie v důsledku mikrobiologické kontaminace a kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009, prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175 ze dne 5. února 2015, kterým se ukládají zvláštní podmínky použitelné na dovoz guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie vzhledem k rizikům kontaminace pentachlorfenolem a dioxiny, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1660 ze dne 7. listopadu 2018, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz některých potravin jiného než živočišného původu z některých třetích zemí z důvodu rizika kontaminace rezidui pesticidů, kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009 a zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 885/2014. 14n) § 12a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. 14o) § 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb. 14p) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění. 14q) Čl. 105 a 106 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/625. 18) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) Například vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky, ve znění vyhlášky č. 316/2012 Sb. 20a) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 20b) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 21) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. 22) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 28) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 29) Čl. 3 bod 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 30) Například nařízení Komise (ES) č. 333/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[ a ]pyrenu v potravinách, v platném znění, a nařízení Komise (ES) č. 401/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách, v platném znění. 33) ČSN EN ISO/IEC 17025 Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. 34) Čl. 3 bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 35) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 36) Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Zákon č. 102/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37) Čl. 80 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007. 38) Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 41) Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005, v platném znění. 42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění. 43) Například § 115 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 58 odst. 3 zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů. 44) § 12 odst. 1 písm. h) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 45) § 5 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb. 46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách). 47) § 12c odst. 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 48) § 13g odst. 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 49) § 2 písm. d) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti). 50) Například § 23a zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 51) § 4 odst. 5 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 52) § 111 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. 53) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 54) Například čl. 6 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, čl. 2 nařízení Komise (EU) č. 210/2013 ze dne 11. března 2013 o schvalování provozů produkujících klíčky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.
Zákon č. 147/2002 Sb.
Zákon č. 147/2002 Sb. Zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském) Vyhlášeno 17. 4. 2002, datum účinnosti 1. 6. 2002, částka 61/2002 * ČÁST PRVNÍ - ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ (§ 1 — § 11) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů (§ 12 — § 12) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o krmivech (§ 13 — § 13) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) (§ 14 — § 14) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) (§ 15 — § 15) * ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 16 — § 16) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 17 — § 17) Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 147 ZÁKON ze dne 20. března 2002 o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ § 1 (1) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“). Ústav provádí rovněž odborné a zkušební úkony (§ 2) a odborné činnosti (§ 3). (2) Ústav je organizační složkou státu,1) je účetní jednotkou.2) Sídlem Ústavu je Brno. (3) V čele Ústavu je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. § 2 Působnost Ústavu na jednotlivých úsecích podle zvláštních zákonů (1) Ústav provádí správní řízení a vykonává jiné správní činnosti, odborné a zkušební úkony a kontrolní a dozorové činnosti podle zvláštních zákonů,4),20) a to na úseku a) vinohradnictví, b) krmiv, c) odrůd, osiv a sadby pěstovaných rostlin, d) ochrany chmele, e) hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů, upravených kalů a sedimentů, f) monitoringu zemědělských půd a agrochemického zkoušení zemědělských půd, g) ochrany práv k odrůdám rostlin, h) rostlinolékařské péče. (2) Ústav na úseku nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty podle zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy5) provádí státní odbornou kontrolu, kontrolu a zkoušky těchto organismů a produktů a sleduje účinnost geneticky modifikovaných organismů využívaných k ochraně rostlin a rezistenci škodlivých organismů k produktům geneticky modifikovaných organismů. V případě zjištění porušení stanovených povinností Ústav podává podnět České inspekci životního prostředí k zahájení správního řízení a informuje o tom Ministerstvo životního prostředí. Ústav dále provádí pro Státní zemědělský intervenční fond odborné a kontrolní činnosti v oblasti pěstování geneticky modifikovaných odrůd podle zákona o zemědělství4a). (3) Ústav dále plní úkoly vyplývající pro něj z přímo použitelných předpisů Evropské unie, zejména vykonává úřední kontrolu28) a dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto přímo použitelných předpisů Evropské unie. (4) Ústav dále provádí kontrolní a dozorové činnosti podle zákona o ekologickém zemědělství21) a podle zákona o zemědělství4a) v souladu s předpisy Evropské unie v rozsahu stanoveném podle zvláštního zákona20) a v rámci své působnosti je orgánem dozoru podle nařízení Evropské unie upravujícího akreditaci a dozor nad trhem22). (5) Ústav dále provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství5c) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém5d). Ústav dále také provádí tyto kontroly podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod. § 3 Další činnosti Ústavu (1) Ústav vykonává i odborné činnosti spočívající a) ve vyvíjení a ověřování laboratorních postupů, metod zkoušení a metod provádění a vyhodnocování vegetačních a biologických zkoušek, popřípadě ve spoluúčasti na jejich vývoji nebo ověřování, a ve zpracovávání jednotných pracovních postupů provádění odborných a zkušebních úkonů a zajišťování jejich harmonizace s evropskými a mezinárodními technickými normami (dále jen „postupy a metody“), b) v metodickém vedení fyzických nebo právnických osob, které splňují podmínky pro provádění odborných a zkušebních úkonů stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony,4) c) v organizování mezilaboratorních porovnávacích zkoušek pro zajištění kvality práce laboratoří Ústavu a laboratoří fyzických nebo právnických osob, které splňují podmínky pro provádění odborných a zkušebních úkonů stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony,4) d) v monitoringu 1. vstupů do půdy ve vazbě na komplexní zajištění nezávadnosti zemědělských výrobků a potravin, 2. vlivu přípravků na ošetřené pěstované rostliny, rostlinné produkty a účinků na škodlivé organismy, e) ve vydávání odborných posudků, stanovisek nebo osvědčení na žádost organizační složky státu nebo fyzické anebo právnické osoby. Vyžaduje-li zpracování a vydání odborného posudku, stanoviska nebo osvědčení uskutečnění chemické, biochemické, mikrobiologické nebo jiné zkoušky, hradí náklady na její provedení žadatel; způsob úhrady a další podrobnosti jejího provedení dohodne se žadatelem Ústav. Organizační složka státu vydání odborného posudku, stanoviska nebo osvědčení nehradí, f) v zajišťování vzdělávání zaměstnanců pracujících v Ústavu, g) ve vedení evidencí potřebných k plnění svých úkolů, h) ve vedení evidence ovocných sadů podle zákona o zemědělství.4a) (2) Kromě činností uvedených v odstavci 1 může Ústav provádět chemické, biochemické, mikrobiologické, biologické a jiné zkoušky, a to na základě žádosti organizační složky státu nebo na základě žádosti fyzické anebo právnické osoby. (3) Kromě činností uvedených v odstavcích 1 a 2 může Ústav vydávat osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu, provádět kontroly a další odborné úkony podle zvláštního právního předpisu. (4) Zkoušku podle odstavce 2 na vyžádání fyzické nebo právnické osoby Ústav provede za předpokladu, že k tomu nebude oprávněna žádná pověřená laboratoř podle § 5 odst. 1. (5) K provádění odborných a zkušebních úkonů a odborných činností provozuje Ústav laboratoře, biologické testační stanice, zkušební stanice, ověřovací střediska (známkovny chmele) a jiná odborná pracoviště. Zkoušky na základě vyžádání organizačních složek státu nebo fyzických a právnických osob podle odstavce 2 provádí Ústav tak, aby nebyla omezena zkušební kapacita pro výkon zkušebních činností podle § 2. Pozemky, k nimž má Ústav příslušnost hospodaření a na kterých v dané vegetační sezóně neprobíhají odborné zkoušky, Ústav obhospodařuje nebo může přenechat k dočasnému užívání fyzickým nebo právnickým osobám. (6) Ústav při plnění svých úkolů spolupracuje s obdobnými odbornými a zkušebními úřady v zahraničí. Ústav rovněž spolupracuje s příslušnými mezinárodními organizacemi, případně se podílí na jejich činnosti prováděním odborných a zkušebních úkonů na základě jejich vyžádání. Spolupráce s úřady Evropské unie a s odbornými institucemi probíhá také řešením společných projektů v rámci věcné působnosti Ústavu. (7) Ústav je národní organizací ochrany rostlin podle Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin a vykonává činnosti v oblasti rostlinolékařské péče, vymezené tímto zákonem a zvláštním zákonem20), a vyplývající z přímo použitelných předpisů Evropské unie24). (8) V rozsahu působnosti podle § 2 a 3 se Ústav podílí na organizování školicích, vzdělávacích a informačních aktivit včetně publikace výsledků a metodik. (9) Příjmy za provádění odborných zkušebních a vzdělávacích činností a dalších činností podle odstavce 1 písm. c) a e) a odstavců 2, 5, 6 a 8 nejsou příjmy státního rozpočtu podle zákona o rozpočtových pravidlech27), ale jsou příjmy zvláštního účtu Ústavu, kterými jsou hrazeny náklady Ústavu vynaložené na jejich provádění. § 4 Zajišťování odborných a zkušebních úkonů Ústavem (1) Ústav provádí odborné a zkušební úkony k plnění svých úkolů v rámci správních činností podle zvláštních zákonů.4),20) Ústav může v souladu se zvláštním zákonem4) a přímo použitelnými předpisy Evropské unie25) provádění těchto úkonů zajistit uzavřením smlouvy s fyzickou nebo právnickou osobou, jestliže a) její technické vybavení odpovídá příslušnému druhu a rozsahu odborných a zkušebních úkonů, b) odborné a zkušební úkony budou provádět fyzické osoby nejméně s úplným středním odborným vzděláním zemědělského, chemického nebo biologického zaměření, c) výsledky ověřovacích laboratorních zkoušek podle zvláštních zákonů4) byly shledány v rozmezí přípustných tolerancí, d) vůči ní nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku podle zvláštního právního předpisu, e) má příslušné oprávnění k podnikání.6) (2) Před uzavřením smlouvy musí fyzická nebo právnická osoba, se kterou má být uzavřena smlouva, předložit a) doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsána, ne starší než 6 měsíců, b) další doklady nezbytné k ověření splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) až c) a e). (3) Doklady uvedené v odstavci 2 mohou být předloženy též ve formě úředně ověřené kopie. (4) Smlouva podle odstavce 1 upraví rovněž a) vymezení rozsahu prováděných odborných a zkušebních úkonů, b) určení technického vybavení, které bude k provádění odborných a zkušebních úkonů použito, c) určení postupů a metod, podle kterých budou odborné a zkušební úkony prováděny, d) způsob náhrady nákladů za provádění odborných a zkušebních úkonů, e) způsob výkonu odborného dozoru Ústavu nad odbornými a zkušebními úkony, které budou prováděny na základě této smlouvy. § 5 Pověření udělovaná Ústavem k výkonu odborných činností, národní referenční laboratoře a referenční laboratoře (1) Zkušební úkony při biologickém zkoušení krmných surovin, krmných produktů nebo doplňkových látek určených pro silážování a laboratorní zkoušky jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů podle zvláštního zákona, odběry vzorků půd a jejich chemické rozbory pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd podle zvláštního zákona, zkušební úkony při chemických rozborech hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků, substrátů a statkových hnojiv podle zvláštního zákona, odborné a zkušební úkony při uznávání množitelských porostů nebo rozmnožovacího materiálu a při registraci odrůdy podle zvláštního zákona, odborné rostlinolékařské činnosti podle zákona o rostlinolékařské péči20) a odborné a zkušební úkony při označování a certifikaci chmele podle zvláštního zákona mohou kromě Ústavu provádět pouze fyzické nebo právnické osoby, které mají k výkonu odborných činností pověření udělené Ústavem. (2) Podmínky, za kterých lze pověření k výkonu odborných činností podle odstavce 1 udělit, změnit, odejmout nebo zrušit, upravují zvláštní zákony26) a přímo použitelný předpis Evropské unie.28) (3) Za účelem prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní, diagnostické a jiné zkušební činnosti jsou laboratoře Ústavu národní referenční laboratoří s rozsahem činností podle odstavce 1. (4) Ústav pověřuje fyzické nebo právnické osoby, které se přihlásí na jeho výzvu, výkonem odborné činnosti referenční laboratoře. Ústav vydá pověření, pokud z předložených dokumentů, které jsou součástí žádosti, vyplývá, že a) fyzická nebo právnická osoba je schopna zajistit nestrannost, kvalitu a ochranu důvěrných informacídůvěrných informací, b) mezi prováděním úkolů, k jejichž provádění je zmocněna, a jejími dalšími činnostmi nebude docházet ke střetu zájmů a c) fyzická nebo právnická osoba splňuje požadavky pro pověření referenční laboratoře stanovené podle odstavce 9. (5) Ústav odejme vydané pověření, jestliže pověřená referenční laboratoř nedodržuje požadavky nebo podmínky podle odstavce 4. (6) Postupem podle odstavců 1 až 5 nejsou dotčeny přímo použitelné předpisy Evropské unie25). (7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na materiální a personální vybavení národních referenčních laboratoří a referenčních laboratoří a na zaměření, organizaci a metody jejich činnosti. § 6 Náhrada nákladů za provedení odborných a zkušebních úkonů (1) Ústav je oprávněn požadovat za provedení odborných a zkušebních úkonů podle zvláštních zákonů4),20) a za provedení odborných a zkušebních úkonů na základě vyžádání organizačních složek státu nebo fyzických a právnických osob podle § 3 odst. 2 náhradu vynaložených nákladů, které je povinen hradit žadatel. Výše náhrad nákladů vychází z propočtu nákladů spojených s odbornými a zkušebními úkony. (2) Náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony se stanoví a) v oblasti biologického zkoušení krmiv, doplňkových látek nebo jejich nového užití podle zvláštního zákona,10) a to podle jednotlivých druhů zvířat, k jejichž krmení jsou krmiva nebo doplňkové látky určeny; celkové náklady jsou tvořeny součtem nákladů za všechny provedené zkušební úkony, b) v oblasti zkoušení odrůd pro registraci podle zvláštního zákona11) a pro udělení ochranných práv podle zvláštního zákona12) za každoročně provedené zkoušky odrůd zařazených do skupin podle náročnosti zkoušek, a to pro zkoušky odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty a pro technologické rozbory a speciální testy, c) v oblasti uznávacího řízení množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle zvláštního zákona,11) a to podle plochy množitelských porostů, počtu přehlídek a rozsahu laboratorního zkoušení, d) v oblasti registrace hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů podle zvláštního zákona,13) a to jako souhrn nákladů za provedené biologické zkoušky a testy, chemické rozbory a související úkony, e) v oblasti rostlinolékařské péče20). (3) Ústav je rovněž oprávněn požadovat náhradu nákladů na provedení odborných úkonů od osoby, která nesplněním nebo porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo nařízené na jeho základě způsobila nutnost provedení takových úkonů. (4) Při stanovení výše náhrad nákladů se zohlední průměrná pracovní a materiálová náročnost jednotlivých typů odborných úkonů a míra vyžadované odbornosti pro jejich provádění, přičemž v kalkulaci lze promítnout pouze náklady vzniklé v důsledku podané žádosti, které by jinak Ústavem vynaloženy nebyly. (5) Náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony podle zvláštních zákonů4) prováděné na smluvním základě zkušebními úřady v zahraničí se hradí v plné výši, přičemž výše nákladů musí být předem známa. (6) Celkové náklady za odborné a zkušební úkony podle odstavce 2 jsou tvořeny součtem náhrad nákladů za všechny provedené jednotlivé odborné a zkušební úkony, jejichž výše je stanovena v prováděcím právním předpisu (§ 11). Pokud není u plodiny výše nákladů za odborné a zkušební úkony podle odstavce 2 stanovena, Ústav ji stanoví nejpozději před zahájením zkoušek a seznámí s ní žadatele. (7) Náklady za odborné a zkušební úkony provedené osobou pověřenou podle § 4 hradí žadatel této osobě. (8) Náklady za odborné a zkušební úkony provedené zkušebním úřadem v zahraničí hradí žadatel tomuto úřadu. (9) Ústav je oprávněn požadovat od žadatele podle zvláštních zákonů,4) na jehož žádost se mají odborné a zkušební úkony provést, přiměřenou zálohu, popřípadě i náhradu nákladů předem, je-li nepochybné, že tyto úkony budou muset být Ústavem provedeny a je-li známa výše jejich náhrady. (10) Výdaje vynaložené Ústavem v souvislosti s prováděním odborných a zkušebních úkonů podle § 4 odst. 1 lze kompenzovat14) náhradami nákladů za odborné a zkušební úkony podle odstavce 2 hrazenými žadatelem podle zvláštních zákonů.4),20) Kompenzovat lze i výdaje vynaložené Ústavem na odborné a zkušební úkony prováděné na vyžádání fyzických a právnických osob. (11) Od náhrady nákladů jsou osvobozeny a) státní orgány, b) územní samosprávné celky, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy v přenesené působnosti, c) osoby, podávají-li žádost o vzájemné uznání přípravku ve veřejném zájmu nebo rozšíření povolení na menšinová použití ve veřejném zájmu. (12) Ustanovení odstavců 1 až 11 se vztahují obdobně i na činnosti podle § 3 odst. 1 písm. e) a § 3 odst. 2 a 3, provádí-li je Ústav pro fyzické nebo právnické osoby. § 7 Kontrola a státní dozor (1) Ústav u osob vymezených zvláštními zákony4),20), formou auditu16a) systematicky zkoumá, zda jsou všechny činnosti prováděné podle těchto právních předpisů a výsledky těchto činností v souladu s předem stanovenými opatřeními, zda jsou tato opatření účinně prosazována a zda jsou vhodná pro dosažení stanovených cílů. (2) Zaměstnanci Ústavu vykonávající kontrolu se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem Ústavu, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole. (3) Zaměstnanci Ústavu postupují podle odstavců 1 a 2, pokud přímo použitelné předpisy Evropské unie nestanoví jinak. § 8 Vyžadování a poskytování informací a spolupráce (1) Ústav je v rozsahu své působnosti stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony4),20) oprávněn vyžadovat od organizačních složek státu, zejména od orgánů ochrany veřejného zdraví, orgánů veterinární správy, živnostenských úřadů a celních úřadů, a od orgánů územních samosprávných celků bezúplatné poskytování informací souvisejících se zajišťováním kontroly. (2) Ústav v rozsahu své působnosti stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony4),20) poskytuje informace a spolupracuje s organizačními složkami státu a orgány územních samosprávných celků a se zájmovými a profesními sdruženími. (3) Orgány Celní správy České republiky poskytují na vyžádání Ústavu o kontrolované právnické nebo podnikající fyzické osobě, která dováží ze třetích zemí hnojiva, krmiva, krmné směsi, přípravky na ochranu rostlin a rostlinné produkty propuštěné do režimu volného oběhu, tyto informace: a) identifikační údaje kontrolované osoby, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo pobytu, popřípadě místo podnikání, obchodní firmu, nebo název a sídlo adresáta, b) popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v Příloze č. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění, c) informace o zemi odeslání a zemi původu výrobku, d) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek a e) informace o realizovaných dovozech. Poskytnutí těchto informací není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu. (4) Ústav je oprávněn z důvodů ochrany zdraví lidí, zvířat, životního prostředí a ochrany spotřebitelespotřebitele zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup zjištění a výsledky z kontrolní činnosti prováděné podle zvláštních právních předpisů4). Tyto informace mohou obsahovat a) údaje o osobě, která v rozporu se zvláštními právními předpisy4) uvedla na trh rozmnožovací materiál, hnojivo, pomocnou půdní látku, pomocný rostlinný přípravek, substrát, krmivo, přípravek na ochranu rostlin nebo pomocný prostředek na ochranu rostlin, b) identifikační údaje o rozmnožovacím materiálu, hnojivu, pomocné půdní látce, pomocném rostlinném přípravku, substrátu, krmivu, přípravku na ochranu rostlin nebo pomocném prostředku na ochranu rostlin, c) povahu případného rizika, přijatá opatření a další informace nezbytné pro ochranu zdraví lidí, zvířat, životního prostředí a spotřebitelespotřebitele. (5) Zveřejňování informací podle odstavce 4 není porušením mlčenlivosti podle kontrolního řádu a správního řádu. § 9 Využívání údajů katastru nemovitostí a výsledků zeměměřických činností Ústav je při výkonu své působnosti stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony4),20) oprávněn v nezbytném rozsahu a bezúplatně využívat údajů katastrukatastru nemovitostí17) včetně katastrálních mapkatastrálních map a výsledků zeměměřických činností,18) zejména státních mapových děl.19) § 10 Věstník Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (1) Ústav vydává Věstník Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Věstník“). Věstník vychází periodicky nejméně čtyřikrát ročně. (2) Ve Věstníku se zveřejňují zejména a) údaje stanovené zvláštními zákony,4),20) b) postupy a metody podle § 3 odst. 1 písm. a), c) oznámení a informace Ústavu, d) seznam referenčních laboratoří pověřených podle § 5 odst. 4 a 5, včetně zaměření jejich činnosti. (3) Ústav zveřejňuje Věstník způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Ústav při zveřejňování údajů obsažených ve Věstníku postupuje při nakládání s osobními údajiosobními údaji fyzických osob podle zvláštního právního předpisu. § 11 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou sazebník náhrad nákladů a způsob výpočtu jejich výše za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústavu podle zvláštních zákonů4),20) a za odborné a zkušební úkony vykonávané na základě vyžádání organizačních složek státu nebo fyzických a právnických osob podle § 3 odst. 2. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů § 12 Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb. a zákona č. 50/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. d) se za slova „Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 1a), která zní: „1a) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském).“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1b) včetně odkazu na ni. 2. § 3 včetně poznámky pod čarou č. 2) se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o krmivech § 13 Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 1 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „ústav“ a slova „Věstníku Ministerstva zemědělství“ se nahrazují slovy „Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského“. 2. V § 17 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Ústav může k provádění některých laboratorních zkoušek udělit oprávnění osobám, které o to požádají, (dále jen „provozovatelé laboratoří“). (3) Seznam laboratoří ústavu provádějících laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů v rámci výkonu odborného dozoru a seznam osob oprávněných provádět laboratorní zkoušky zveřejní ústav ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. (4) Žádost o udělení oprávnění musí obsahovat a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti, bydliště a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu právnickou, b) údaje o přístrojovém vybavení laboratoře, c) údaje o vzdělání pracovníků laboratoře, d) rozsah činností, pro které má být oprávnění uděleno.“. 3. V § 17 odst. 5 až 7 a 9 se slovo „pověření“ nahrazuje slovem „oprávnění“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) § 14 Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 3 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „ústav“ a slova „Věstníku Ministerstva zemědělství České republiky“ se nahrazují slovy „Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského“. 2. V 10 odstavec 2 zní: „(2) Ústav provádí odběry vzorků půd a jejich chemické rozbory pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd. Ústav může k provádění odběru vzorků půd a jejich chemických rozborů udělit oprávnění osobám, které o to požádají. Žádost o udělení oprávnění obsahuje a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti, bydliště a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu právnickou, b) údaje o technickém vybavení, c) údaje o vzdělání odborných pracovníků, d) rozsah činností, pro které má být oprávnění uděleno.“. 3. V § 10 odst. 3 a 4 se slovo „pověření“ nahrazuje slovem „oprávnění“. 4. V § 10 odst. 4 a 6 se slovo „pověřená“ nahrazuje slovem „oprávněná“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) § 15 Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), se mění takto: 1. V § 13 odst. 1 se slova „Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen „Věstník“)“ nahrazují slovy "Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Věstník“)“. 2. V § 26 odst. 1 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Ústav“. ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 16 (1) Žádosti o udělení pověření k laboratorním zkouškám jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů podle zákona o krmivech nebo žádosti o udělení pověření k odběru vzorků půd a k jejich chemickým rozborům pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd podle zákona o hnojivech podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za žádosti o udělení oprávnění podle tohoto zákona. (2) Pověření udělená Ústavem k laboratorním zkouškám jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů podle zákona o krmivech a pověření udělená Ústavem k odběru vzorků půd a k jejich chemickým rozborům pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd podle zákona o hnojivech přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za oprávnění udělená podle tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 17 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2002. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 27 odst. 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám). Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů. 5c) § 4c a 4e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb. 5d) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění. Čl. 19 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1975/2006 ze dne 7. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova, v platném znění. 6) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 92/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 408/2000 Sb. 13) Zákon č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) § 49 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 16a) Například čl. 3 bod 30, čl. 6, čl. 14 písm. f), čl. 33 písm. a) a čl. 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách. 17) § 22 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 18) § 4 a 6 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 186/2001 Sb. 19) § 2 písm. g) a h) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb. § 2 odst. 1 písm. b) a c) nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání. 20) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. 24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění. 25) Například čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách, čl. 22 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro TC1 ověřování chmele a chmelových produktů, v platném znění, čl. 29 a 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 o hnojivech, v platném znění. 26) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 219/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 97/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27) § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).
Zákon č. 149/2002 Sb.
Zákon č. 149/2002 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 4. 2002, datum účinnosti 1. 6. 2002, částka 61/2002 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 6. 2002 149 ZÁKON ze dne 20. března 2002, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) Čl. I Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), se mění takto: 1. Za § 23 se vkládají nové § 23a až 23j, které včetně nadpisu znějí: „Poplatky za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě § 23a Za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě je držitel šlechtitelských práv povinen platit po celou dobu trvání ochranných práv k chráněné odrůdě poplatky (dále jen „udržovací poplatky“), které vybírá Ústav. § 23b Sazby Sazby udržovacích poplatků jsou stanoveny v sazebníku udržovacích poplatků, který je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu. § 23c Poplatník Poplatníkem udržovacích poplatků je držitel šlechtitelských práv. § 23d Osvobození od poplatků Od placení udržovacích poplatků je osvobozena Česká republika. § 23e Splatnost udržovacího poplatku (1) Udržovací poplatky se platí za každý jednotlivý rok trvání ochranných práv k chráněné odrůdě, počínaje dnem udělení ochranných práv k chráněné odrůdě (§ 16). (2) První udržovací poplatek se platí bez vyměření a je splatný do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla ochranná práva k chráněné odrůdě udělena. (3) Udržovací poplatek za následující rok je splatný bez vyměření nejpozději dnem, ve kterém uplyne předchozí rok. § 23f Placení udržovacího poplatku (1) Poplatník je povinen u každé platby udržovacího poplatku uvést, které chráněné odrůdy se platba udržovacího poplatku týká. Nelze-li jednoznačně zjistit účel platby, Ústav poplatníka vyzve, aby ve stanovené lhůtě tento účel písemně sdělil. Nevyhoví-li poplatník této výzvě, platí, že k platbě nedošlo a Ústav platbu vrátí. (2) Není-li splatný udržovací poplatek zaplacen ve stanovené výši, vyzve Ústav poplatníka k jeho doplacení; k tomu stanoví lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty se má za to, že udržovací poplatek nebyl zaplacen. Ústav platbu, kterou neobdržel v plné výši, poplatníkovi vrátí do 30 dnů ode dne marného uplynutí stanovené lhůty. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno. (3) Udržovací poplatek lze řádně zaplatit nejdříve 1 rok přede dnem jeho splatnosti. Udržovací poplatek, který byl zaplacen předčasně, Ústav uzná za řádně zaplacený jen na základě písemné žádosti poplatníka, je-li zaplacen ve výši stanovené tímto zákonem. (4) Nebyl-li udržovací poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě nebo platí-li, že nebyl zaplacen podle odstavce 2, může jej poplatník dodatečně uhradit ve lhůtě 6 měsíců ode dne jeho splatnosti. V tomto případě je poplatník povinen zaplatit udržovací poplatek ve výši dvojnásobku příslušné sazby. § 23g (1) Ústav zaplacený udržovací poplatek vrátí, jestliže nevznikla povinnost jej platit; to neplatí, jestliže na základě žádosti poplatníka podle § 23f odst. 3 Ústav uznal udržovací poplatek, který dosud nebyl splatný, za řádně zaplacený. (2) Ústav vrátí bez žádosti poplatníkovi částku, o kterou zaplatil za udržovací poplatek více, než byl povinen, převyšuje-li tato částka 50 Kč. (3) Ústav zaplacený udržovací poplatek nevrátí, došlo-li po jeho zaplacení k zániku nebo zrušení ochranných práv, a to včetně udržovacího poplatku zaplaceného předčasně podle § 23f odst. 3. § 23h Způsob placení udržovacího poplatku (1) Udržovací poplatek se platí a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky nebo pobočky zahraniční banky anebo držitele poštovní licence na příslušný účet Ústavu, b) složením hotovosti v pokladně Ústavu; o přijetí platby Ústav vydá potvrzení, c) šekem. (2) Ústav ve Věstníku zveřejní číslo příslušného účtu pro placení udržovacích poplatků. § 23i Řízení (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, nelze u udržovacího poplatku a) prominout zmeškání lhůty k jeho zaplacení, b) povolit posečkání s jeho zaplacením, c) povolit jeho zaplacení ve splátkách. (2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, platí pro řízení ve věcech udržovacích poplatků ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.13) § 23j Rozpočtové určení udržovacích poplatků Udržovací poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.“. 2. V § 25 odst. 1 se slova „správní poplatek podle zvláštního zákona“ nahrazují slovy „udržovací poplatek“. 3. Doplňuje se příloha č. 3, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 408/2000 Sb. Sazebník udržovacích poplatků Udržovací poplatek za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě činí a) za první rok trvání ochranných práv 800 Kč, b) za druhý rok trvání ochranných práv 800 Kč, c) za třetí rok trvání ochranných práv 800 Kč, d) za čtvrtý rok trvání ochranných práv 800 Kč, e) za pátý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč, f) za šestý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč, g) za sedmý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč, h) za osmý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč, i) za devátý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč, j) za desátý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč, k) za jedenáctý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč, l) za dvanáctý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč, m) za třináctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč, n) za čtrnáctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč, o) za patnáctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč, p) za šestnáctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč, r) za sedmnáctý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč, s) za osmnáctý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč, t) za devatenáctý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč, u) za dvacátý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč, v) za každý další rok trvání ochranných práv 4 000 Kč.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. II Sazebník správních poplatků uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb. a zákona č. 146/2002 Sb., se mění takto: 1. Položka 88 zní: „Položka 88 Podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě rostlin (§ 8 a násl. zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)| Kč 1 000,-“. ---|--- 2. Položka 89 se zrušuje. 3. Položka 90 zní: „Položka 90 Podání návrhu na udělení nucené licence (§ 21 zákona č. 408/2000 Sb.)| Kč 3 000,-“. ---|--- 4. Položka 91 zní: „Položka 91 a) Zápis změny v osobě žadatele (§ 15 zákona č. 408/2000 Sb.)| Kč 500,- ---|--- b) Zápis smlouvy o převodu ochranných práv k chráněné odrůdě nebo o převodu podílu ochranných práv k chráněné odrůdě (§ 24 zákona č. 408/2000 Sb.)| Kč 1 000,- c) Zápis nucené licence, změny jména, příjmení, obchodního jména, trvalého pobytu nebo sídla držitele šlechtitelských práv nebo poskytnutí licence (§ 26 zákona č. 408/2000 Sb.)| Kč 200,-“. ČÁST TŘETÍ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. III 1. Pokud byl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení splatný a zaplacený podle dosavadního právního předpisu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokládá se za řádně zaplacený podle tohoto zákona pro celé období, pro které byl zaplacen. 2. Pokud byl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení, který je splatný po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zaplacen předem, pokládá se tento správní poplatek za udržovací poplatek podle tohoto zákona, pokud splňuje podmínky tímto zákonem stanovené. 3. Pokud nebyl správní poplatek za platnost šlechtitelského osvědčení, který byl splatný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaplacen ve stanovené výši, je poplatník povinen doplatit správní poplatek podle dosavadního právního předpisu; při výzvě Ústavu k doplacení správního poplatku se postupuje podle tohoto zákona. 4. Pokud lhůta k zaplacení správního poplatku za platnost šlechtitelského osvědčení podle dosavadního právního předpisu marně uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tento správní poplatek byl zaplacen podle dosavadního právního předpisu v další lhůtě 6 měsíců, považuje se tento správní poplatek za udržovací poplatek podle tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2002. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r.
Zákon č. 150/2002 Sb.
Zákon č. 150/2002 Sb. Zákon soudní řád správní Vyhlášeno 17. 4. 2002, datum účinnosti 1. 1. 2003, částka 61/2002 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 10) * ČÁST DRUHÁ - ORGANIZACE (§ 11 — § 31) * ČÁST TŘETÍ - ŘÍZENÍ VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ (§ 32 — § 120) * ČÁST ČTVRTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ K POSTAVENÍ SOUDCŮ VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ (§ 121 — § 124) * ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ (§ 125 — § 134) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 135 — § 135) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (448/2024 Sb.) 150 ZÁKON ze dne 21. března 2002 soudní řád správní Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon upravuje a) pravomoc a příslušnost soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví a některé otázky organizace soudů a postavení soudců, b) postup soudů, účastníků řízení (dále jen „účastník“) a dalších osob ve správním soudnictví. § 2 Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. § 3 (1) Ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud. U krajských soudů vykonávají správní soudnictví specializované senáty a specializovaní samosoudci. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na organizaci soudů a postavení soudců, rozhodujících ve správním soudnictví, obecné právní předpisy.1) HLAVA II PRAVOMOC A PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ Pravomoc soudů § 4 (1) Soudy ve správním soudnictví rozhodují o a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“), b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách. (2) Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují a) ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, b) ve věcech politických stran a politických hnutí, c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. § 5 Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. § 6 Z rozhodování soudů ve správním soudnictví jsou vyloučeny věci, o nichž to stanoví tento nebo zvláštní zákon. § 7 Příslušnost soudů (1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud. (2) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. (3) Ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody1a) a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. (4) Ve věcech, ve kterých rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni Dopravní a energetický stavební úřad, je k řízení příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát. (5) Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Byla-li věc nesprávně postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, vrátí ji Nejvyšší správní soud krajskému soudu, který ji postoupil, nebo ji postoupí krajskému soudu věcně a místně příslušnému. (6) Není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány. HLAVA III VYLOUČENÍ SOUDCŮ, PŘIKÁZÁNÍ VĚCI JINÉMU SOUDU, DOŽÁDÁNÍ § 8 Vyloučení soudců a dalších osob (1) Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. (2) Z obdobných důvodů je vyloučena i jiná osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci soudu, (dále jen „soudní osoba“) a též tlumočník a znalec. (3) Soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce, Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát. (4) Soudní osoba, tlumočník nebo znalec sdělí důvody své podjatosti předsedovi senátu. O vyloučení rozhoduje senát. Ustanovení odstavce 3 se užije přiměřeně. (5) Účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření. (6) Ustanovení odstavce 5 věty poslední se nepoužije, má-li soud za to, že námitka podjatosti, která byla uplatněna v průběhu řízení, v němž je soud povinen rozhodnout ve lhůtách počítaných na dny, není důvodná, je-li proti tomuto rozhodnutí přípustná kasační stížnostkasační stížnost. § 9 Přikázání věci jinému soudu (1) Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát. (2) Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné. (3) Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu přikázání. § 10 Dožádání Úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu provést nelze, provede podle jeho dožádání okresní soud nebo specializovaný senát krajského soudu. ČÁST DRUHÁ ORGANIZACE HLAVA I NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD § 11 (1) Zřizuje se Nejvyšší správní soud. (2) Sídlem Nejvyššího správního soudu je Brno. § 12 (1) Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostechkasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem. (2) Nejvyšší správní soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů ve správním soudnictví a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů přijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu. (3) V zájmu zákonného a jednotného rozhodování správních orgánů se Nejvyšší správní soud v případech a postupem v tomto zákoně stanoveným může při své rozhodovací činnosti usnést na zásadním usnesení. § 13 (1) Nejvyšší správní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců. (2) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje z řad soudců tohoto soudu prezident republiky; na odvolávání z těchto funkcí se vztahuje zákon o soudech a soudcích. (3) Funkční období předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu je 10 let. (4) Rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího správního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové kolegií kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost kolegií. Předsedové senátů kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů. § 14 (1) Soudci Nejvyššího správního soudu je jmenován alespoň jeden asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Asistenta soudce jmenuje a odvolává předseda Nejvyššího správního soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce. (3) Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by odsouzen nebyl. (4) Asistent soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po zániku funkce. Této povinnosti jej může zprostit předseda Nejvyššího správního soudu. (5) Asistent soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení správního z pověření soudce Nejvyššího správního soudu. § 15 (1) Soudci Nejvyššího správního soudu se zařazují rozvrhem práce do kolegií podle hlavních úseků své činnosti. (2) O počtu kolegií rozhoduje plénum Nejvyššího správního soudu (dále jen „plénum“) na návrh předsedy Nejvyššího správního soudu. § 16 (1) Nejvyšší správní soud rozhoduje v senátech nebo v rozšířených senátech, nestanoví-li tento zákon, že rozhoduje a činí jednotlivé úkony předseda senátu. (2) Senát se skládá a) z předsedy a šesti soudců ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí a v řízení o kompetenčních žalobách, b) z předsedy a dvou soudců v ostatních případech. (3) Rozšířený senát se skládá a) z předsedy a šesti soudců, rozhoduje-li o věci postoupené mu senátem složeným podle odstavce 2 písm. b), b) z předsedy a osmi soudců v ostatních případech. § 17 (1) Dospěl-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k rozhodnutí rozšířenému senátu. Při postoupení svůj odlišný právní názor zdůvodní. (2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, byl-li odlišný právní názor již vysloven ve stanovisku Nejvyššího správního soudu. § 18 (1) Dospěl-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování opětovně k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru o téže právní otázce, o nějž se opírá rozhodnutí správního orgánu, může předložit tuto právní otázku rozšířenému senátu k posouzení. (2) Usnese-li se rozšířený senát na právním názoru shodném s dosavadní rozhodovací činností Nejvyššího správního soudu, přijme jej jako zásadní usnesení. (3) Zásadní usnesení uveřejní předseda Nejvyššího správního soudu ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a zašle je správnímu orgánu, jehož se rozhodnutí uvedené v odstavci 1 týkalo, a příslušnému ústřednímu správnímu úřadu. (4) Jednací řád Nejvyššího správního soudu (dále jen „jednací řád“) stanoví, ve kterých dalších případech může předseda Nejvyššího správního soudu předložit rozšířenému senátu k posouzení jiné právní otázky. § 19 (1) V zájmu jednotného rozhodování soudů může předseda Nejvyššího správního soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího správního soudu nebo rozšířený senát na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout příslušnému kolegiu zaujetí stanoviska. K zaujetí stanoviska je potřebný souhlas většiny všech členů kolegia. (2) Jde-li o otázky týkající se více kolegií nebo mezi nimi sporné, může předseda Nejvyššího správního soudu v zájmu jednotného rozhodování soudů na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout zaujetí stanoviska plénu. (3) Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší správní soud může vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, správních senátů krajských soudů a jiných osob. § 20 (1) Plénum se skládá ze všech soudců Nejvyššího správního soudu. (2) Plénum se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; k zaujetí stanoviska, k rozhodnutí o počtu kolegií je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů. (3) Předseda Nejvyššího správního soudu svolává plénum, určuje jeho program a řídí jeho zasedání. Předseda Nejvyššího správního soudu je povinen do jednoho měsíce svolat plénum, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců Nejvyššího správního soudu; v takovém případě předseda Nejvyššího správního soudu určí program pléna podle návrhu toho, kdo o svolání pléna požádal. (4) Zasedání pléna jsou neveřejná. (5) Ministr spravedlnosti a předseda Nejvyššího soudu mají právo zúčastnit se zasedání pléna. Na zasedání pléna je možné přizvat také další osoby. § 21 (1) Předseda Nejvyššího správního soudu vydává po projednání v plénu jednací řád Nejvyššího správního soudu. (2) V jednacím řádu Nejvyšší správní soud upraví zejména podrobněji postup při výkonu soudnictví, při jednání kolegií a pléna, při vytváření senátů a rozšířených senátů, při tvorbě rozvrhu práce, při prověrkách rozhodovací činnosti soudců Nejvyššího správního soudu, při sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, při přijímání zásadních usnesení, při zaujímání stanovisek, při vydávání Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a vnitřní organizaci Nejvyššího správního soudu. § 22 Nejvyšší správní soud vydává Sbírku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), ve které se uveřejňují zejména vybraná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a krajských soudů vydaná ve správním soudnictví a stanoviska a zásadní usnesení Nejvyššího správního soudu. Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu § 23 (1) Zřizuje se Soudcovská radaSoudcovská rada Nejvyššího správního soudu (dále jen „soudcovská radasoudcovská rada“), která se skládá z pěti členů. (2) Funkce člena soudcovské radysoudcovské rady je neslučitelná s funkcí předsedy, místopředsedy a předsedy kolegia Nejvyššího správního soudu. (3) Soudcovská radaSoudcovská rada je poradním orgánem předsedy Nejvyššího správního soudu. § 24 (1) Soudcovskou raduSoudcovskou radu svolává, určuje její program a řídí její jednání předseda soudcovské radysoudcovské rady. Předseda soudcovské radysoudcovské rady je povinen do jednoho měsíce svolat soudcovskou radusoudcovskou radu, požádá-li o to její člen, předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu. (2) Soudcovská radaSoudcovská rada se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů soudcovské radysoudcovské rady. (3) Zasedání soudcovské radysoudcovské rady jsou neveřejná. (4) Předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu se mohou účastnit zasedání soudcovské radysoudcovské rady, činit návrhy a vyjadřovat se k projednávaným otázkám. Na zasedání soudcovské radysoudcovské rady mohou být přizvány další osoby. § 25 (1) Soudcovská radaSoudcovská rada a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy kolegia a předsedy senátu Nejvyššího správního soudu, b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u Nejvyššího správního soudu nebo kteří mají být přeloženi od Nejvyššího správního soudu k jinému soudu, c) projednává návrhy rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu a jeho změn, d) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy Nejvyššího správního soudu, e) může požádat předsedu Nejvyššího správního soudu o svolání pléna a navrhnout mu program zasedání pléna, f) plní i další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon. (2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až d) předkládá soudcovské raděsoudcovské radě předseda Nejvyššího správního soudu; současně určí lhůtu, v níž má být návrh soudcovskou radousoudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. Nevyjádří-li se soudcovská radasoudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí. Státní správa Nejvyššího správního soudu § 26 (1) Ústředním orgánem státní správy Nejvyššího správního soudu je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). (2) Státní správu Nejvyššího správního soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy Nejvyššího správního soudu. (3) Ministerstvo a předseda Nejvyššího správního soudu vykonávají v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem státní správu Nejvyššího správního soudu s přihlédnutím k vyjádření soudcovské radysoudcovské rady. § 27 (1) Předseda Nejvyššího správního soudu vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Místopředseda Nejvyššího správního soudu se podílí na výkonu státní správy Nejvyššího správního soudu v rozsahu určeném jeho předsedou. (3) Předseda Nejvyššího správního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátů a ostatní soudce Nejvyššího správního soudu. § 27a (1) Ředitel správy Nejvyššího správního soudu (dále jen „ředitel správy soudu“) v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje provoz soudu a některé další činnosti související s výkonem státní správy Nejvyššího správního soudu; odpovědnost předsedy Nejvyššího správního soudu jako orgánu státní správy soudu tím není dotčena. Předseda Nejvyššího správního soudu si může vyhradit věci, které rozhoduje přímo. (2) Ředitele správy soudu jmenuje a odvolává1a) předseda Nejvyššího správního soudu. Funkce ředitele správy soudu je vykonávána v pracovním poměru. § 28 Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu tím, že a) zajišťuje chod soudu po stránce organizační, zejména každoročně po dohodě s předsedou Nejvyššího správního soudu stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí počty soudců, asistentů soudců a dalších zaměstnanců u něj působících, b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudu po stránce personální, c) zajišťuje chod soudu tím, že zabezpečuje financování jeho hospodaření a materiálního zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a provádí kontroly hospodaření,1b) d) řídí a kontroluje výkon státní správy Nejvyššího správního soudu prováděný jeho předsedou ve věcech majetku státu a státního rozpočtu a organizuje výkon státní správy soudu prováděný jeho předsedou v ostatních věcech, e) organizuje a řídí odbornou přípravu zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu, f) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií, g) organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných informací, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. § 29 (1) Předseda Nejvyššího správního soudu vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu tím, že a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího správního soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců, b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování, c) pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu, d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu,2) f) kontroluje činnost ředitele správy soudu, g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího správního soudu a úkoly krizového řízení, h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy. (2) Předseda Nejvyššího správního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost řízení vedených u Nejvyššího správního soudu. K tomu účelu, a to s využitím elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího správního soudu, a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudního jednání, c) vyřizuje stížnosti. (3) Ředitel správy soudu, s výjimkou úkonů, ke kterým je podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů oprávněn pouze předseda soudu, a) zajišťuje provoz soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, b) vyřizuje personální věci zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu s výjimkou soudců, c) zajišťuje řádný chod soudních kanceláří, d) plní další úkoly související s výkonem státní správy Nejvyššího správního soudu podle pokynů předsedy soudu. § 30 Stížnosti (1) Předseda Nejvyššího správního soudu vyřizuje stížnosti na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího správního soudu. (2) Podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího správního soudu, vyřizuje ministerstvo. Ministerstvo též vyřizuje stížnosti podle odstavce 1, jestliže si jejich vyřízení vyhradilo. HLAVA II KRAJSKÉ SOUDY § 31 (1) Krajský soud ve věcech správního soudnictví, nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje ve specializovaných senátech složených z předsedy a dvou soudců. (2) Ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, uchazečů o zaměstnání a jejich podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci podle předpisů o zaměstnanosti, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, ve věcech přestupků, za které zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je nejvýše 100 000 Kč, mezinárodní ochrany, neudělení krátkodobého víza, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, žádostí o vydání oprávnění k pobytu, prodloužení a zrušení doby jeho platnosti, ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka a přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, jakož i v dalších věcech, v nichž tak stanoví zvláštní zákon, rozhoduje specializovaný samosoudce. (3) Stanoví-li tak tento zákon, rozhoduje a činí jednotlivé úkony předseda senátu. Práva a povinnosti předsedy senátu má i specializovaný samosoudce. ČÁST TŘETÍ ŘÍZENÍ VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ § 32 Zahájení řízení Řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu; týká-li se návrh věcí uvedených v § 4 odst. 1, nazývá se návrh žalobou. § 33 Účastníci řízení a jednání za ně (1) Účastníky jsou navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) nebo ti, o nichž to stanoví tento zákon; odpůrcem (žalovaným) je ten, o němž to stanoví zákon. (2) Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává. (3) Účastník je způsobilý samostatně činit v řízení úkony (dále jen „procesní způsobilost“) v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. Procesní způsobilost má i správní orgán a také ten, kdo je podle zákona oprávněn podat návrh. (4) Za právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona. Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění na výzvu soudu prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat pouze jediná osoba. (5) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, jedná za správní orgán jeho vedoucí, popřípadě jiná osoba k tomu oprávněná podle vnitřních předpisů. (6) Je-li účastníkem stát, jedná za něj ten, o němž to stanoví zvláštní zákon.4) (7) Je-li účastníkem soud, jedná za senát, jehož se věc týká, jeho předseda. (8) Podá-li více osob společný návrh, jedná v řízení každý sám za sebe a s účinky jen pro svou osobu. § 34 Osoby zúčastněné na řízení (1) Osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat. (2) Navrhovatel je povinen v návrhu označit osoby, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, jsou-li mu známy. Předseda senátu takové osoby vyrozumí o probíhajícím řízení a vyzve je, aby ve lhůtě, kterou jim k tomu současně stanoví, oznámily, zda v řízení budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení; takové oznámení lze učinit pouze v této lhůtě. Současně s vyrozuměním je poučí o jejich právech. Obdobně předseda senátu postupuje, zjistí-li se v průběhu řízení, že je tu další taková osoba. O osobních údajíchosobních údajích, o těchto osobách uváděných, platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3. (3) Osoba zúčastněná na řízení má právo předkládat písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměna o nařízeném jednání a žádat, aby jí bylo při jednání uděleno slovo. Doručuje se jí žaloba, usnesení o přiznání odkladného účinku, usnesení o předběžném opatření a rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí. Osoba zúčastněná na řízení nemůže disponovat jeho předmětem. (4) Soud usnesením vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, a podmínky pro to nesplňuje, není osobou zúčastněnou na řízení. (5) Je-li počet osob zúčastněných na řízení mimořádně vysoký a jednotlivým výkonem jejich práv by mohl být ohrožen rychlý průběh řízení, rozhodne soud, že osoby zúčastněné na řízení mohou svá práva v řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí. Jestliže by celkový počet zvolených zmocněnců vzrostl na více než 10 a osoby zúčastněné na řízení se mezi sebou o výběru nedohodnou, provede výběr s přihlédnutím k zájmům osob zúčastněných na řízení soud. Společný zmocněnec vykonává práva osob zúčastněných na řízení, které zastupuje. Ustanovení § 35 odst. 2 a 8 se použijí přiměřeně. § 35 Zastoupení (1) Účastník, který nemá procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupen zákonným zástupcem. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, účastník může být zastoupen advokátemadvokátem, popřípadě jinou osobou, která vykonává specializované právní poradenství podle zvláštních zákonů, týká-li se návrh oboru činnosti v nich uvedených.5) Za zastupování náleží odměna; pro určení její výše, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, se užije obdobně zvláštní právní předpis, jímž jsou stanoveny odměny a náhrady advokátůmadvokátům za poskytování právních služeb. (3) Navrhovatel může být zastoupen též odborovou organizací, jejímž je členem. Za odborovou organizaci jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen. (4) Domáhá-li se soudní ochrany účastník, který tvrdí, že došlo správním orgánem k jeho diskriminaci z důvodu pohlaví, národního, sociálního nebo rasového původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, barvy pleti, jazyka, náboženství, víry, světového názoru, politického nebo jiného smýšlení, zdravotního postižení, věku, majetku, rodu nebo jiného postavení, anebo sexuální orientace, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona,6) k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří ochrana před takovou diskriminací. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen. (5) Domáhá-li se soudní ochrany účastník žalobou ve věci mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona6), k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří poskytování právní pomoci uprchlíkům nebo cizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Ustanovení tohoto odstavce o zastoupení cizince právnickou osobou se použije i v případech, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků26). (6) Ve věcech vyplývajících ze zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo zákona o zaměstnanosti se může dát cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, v řízení zastupovat právnickou osobou, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců. (7) Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. (8) Účastník se může dát zastoupit také fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Soud takové zastoupení usnesením nepřipustí, není-li taková osoba zřejmě způsobilá k řádnému zastupování nebo zastupuje v různých věcech opětovně. (9) V téže věci může mít účastník jen jednoho zástupce. Zástupce musí jednat osobně, nestanoví-li tak zvláštní zákon výslovně jinak. (10) Navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokátadvokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. Byla-li navrhovateli ustanovena zástupcem některá z osob uvedených v odstavci 2, která je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), zvyšuje se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani, kterou je tato osoba povinna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu6a); to samé platí i v případě, kdy osoby uvedené v odstavci 2 jsou společníky právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon jejich povolání6b) a plátcem daně je tato právnická osoba. Požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. Zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokátadvokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnostikasační stížnosti. § 36 Práva a povinnosti účastníků (1) Účastníci mají v řízení rovné postavení. Soud je povinen poskytnout jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv a poskytnout jim poučení o jejich procesních právech a povinnostech v rozsahu nezbytném pro to, aby v řízení neutrpěli újmu. (2) Náklady spojené s přibráním tlumočníka7) platí stát. (3) Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnostikasační stížnosti. § 37 Úkony účastníků a osob zúčastněných na řízení (1) Účastníci a osoby zúčastněné na řízení mohou činit své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony určitou formu nestanoví. Předseda senátu může vždy uložit, aby úkon byl proveden písemně nebo ústně do protokolu. (2) Podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Činí-li takový úkon kolektivní orgán nebo osoba, za niž podle zvláštního zákona nebo na jeho základě jedná kolektivní orgán, musí k němu být připojen opis usnesení takového orgánu, jímž byl s obsahem podání vysloven souhlas. (3) Z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Ten, kdo činí podání, (dále jen „podatel“) v podání uvede o své osobě osobní údajeosobní údaje jen v nezbytném rozsahu; vždy uvede jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat. Jiné osobní údajeosobní údaje uvede jen tehdy, je-li toho třeba s ohledem na povahu věci, která má být soudem projednána. K podání musí být připojeny listiny, kterých se podatel dovolává. Podání, které je třeba doručit ostatním účastníkům a osobám na řízení zúčastněným, musí být předloženo v potřebném počtu stejnopisů. (4) Navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. (5) Předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. § 38 Předběžné opatření (1) Byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat. (2) K návrhu na předběžné opatření si soud podle potřeby vyžádá vyjádření ostatních účastníků. (3) O návrhu na předběžné opatření rozhodne soud bez zbytečného odkladu; není-li tu nebezpečí z prodlení, rozhodne do 30 dnů od jeho podání. Usnesení o návrhu na předběžné opatření musí být vždy odůvodněno. (4) Soud může rozhodnutí o předběžném opatření zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným. § 39 Spojení a vyloučení věcí (1) Samostatné žaloby směřující proti témuž rozhodnutí anebo proti rozhodnutím, která spolu skutkově souvisejí, může předseda senátu usnesením spojit ke společnému projednání. (2) Směřuje-li jedna žaloba proti více rozhodnutím, může předseda senátu usnesením každé takové rozhodnutí vyloučit k samostatnému projednání, není-li společné řízení možné nebo vhodné. § 40 Lhůty (1) Lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. (2) Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. (3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. (4) Lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. (5) Nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit. (6) Nemá-li zvláštní zákon, jímž se stanoví lhůty k podání návrhu k soudu, ustanovení o počítání a běhu lhůt, platí ustanovení odstavců 1 až 4 obdobně. § 41 Zvláštní ustanovení o běhu některých lhůt Stanoví-li zvláštní zákon ve věcech přestupkůpřestupků, kárných nebo disciplinárních nebo jiných správních deliktů (dále jen „správní delikt“) lhůty pro zánik odpovědnosti, popřípadě pro výkon rozhodnutí, tyto lhůty po dobu řízení před soudem podle tohoto zákona neběží. To platí obdobně o lhůtách pro zánik práva ve věcech daní, cel, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně, které jsou příjmem státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních složek státu, rozpočtů územních samosprávných celků, nebo státních fondů nebo Národního fondu, a o promlčecích dobách ve věci náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci podle zvláštního zákona. § 42 Doručování (1) Soud doručuje písemnosti do datové schránky8a), není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručuje ji soud soudním doručovatelem, prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. Ukáže-li se toho potřeba, může soud požádat o doručení i jiný státní orgán. (2) Má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Má-li však účastník nebo osoba zúčastněná na řízení něco osobně vykonat, doručí se i jim. (3) Jestliže doručování písemností zřejmě bude spojeno s průtahy nebo s obtížemi, může předseda senátu uložit tomu, jehož se to týká, aby si pro doručování zvolil zmocněnce, jemuž lze doručovat bez obtíží, a poučí jej, že jinak se písemnosti budou ukládat u soudu s účinky doručení. Ten, komu bylo doručeno uložením, má právo vyzvednout si rozsudek nebo usnesení anebo požádat, aby mu byl zaslán na udanou adresu. (4) Je-li zřejmé, že doručování osobám zúčastněným na řízení bude neúměrně zdlouhavé, nákladné, administrativně náročné anebo nemožné, zejména pro jejich velký počet nebo proto, že je nelze jednotlivě určit, lze jim na základě opatření předsedy senátu doručit vyvěšením rozhodnutí nebo jiné písemnosti na úřední desce soudu. Soud může též uveřejnit své rozhodnutí nebo jinou písemnost způsobem umožňujícím dálkový přístup anebo na úřední desce obecního úřadu. (5) Nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. § 43 Předvolání a předvedení (1) Soud předvolává písemně nebo při jednání přítomné ústně. V naléhavých případech může předvolání učinit také telefonicky, telegraficky, popřípadě elektronicky. (2) Nedostavil-li se ten, kdo byl předvolán, bez řádné omluvy, může být na příkaz předsedy senátu předveden, byl-li o možnosti předvedení poučen. Předvedení zajistí na náklady předváděného podle žádosti předsedy senátu orgán Policie České republiky nebo, má-li být předveden příslušník ozbrojeného sboru, velitel nebo náčelník tohoto sboru. § 44 Pořádková pokuta (1) Tomu, kdo neuposlechne výzvy soudu nebo učiní urážlivé podání či přednes, nebo učiní podání, které sleduje zjevné zneužití práva, může být usnesením uložena jako pořádkové opatření pořádková pokuta do výše 50 000 Kč, která je příjmem státního rozpočtu. Pokuta může být uložena i opakovaně a může být na odůvodněnou žádost podanou do právní moci rozhodnutí, jímž se řízení končí, usnesením zčásti nebo zcela prominuta. (2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad. § 45 Nahlížení do spisu (1) Účastníci, jejich zástupci a osoby zúčastněné na řízení mají právo nahlížet do soudního spisu a jeho příloh, s výjimkou protokolu o hlasování, a pořizovat si z něj výpisy a opisy nebo žádat, aby mu byl takový výpis nebo opis vydán. (2) Jiným osobám může povolit nahlédnutí předseda senátu, prokáží-li právní zájem nebo vážný důvod a není-li to v rozporu s právy nebo právem chráněnými zájmy některého z účastníků. (3) Při předložení spisu správní orgán vždy označí ty části spisu, které obsahují utajované informaceutajované informace chráněné zvláštním zákonem10) nebo jiné informace chráněné podle zvláštních zákonů. Předseda senátu tyto části spisu vyloučí z nahlížení; to platí i o písemnostech nebo záznamech, které byly v řízení před správním orgánem uchovávány odděleně mimo spis. To platí přiměřeně i o spisech soudu. (4) Z nahlížení nelze vyloučit části spisu uvedené v odstavci 3, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz soudem. Z nahlížení nelze dále vyloučit ani ty části spisu, do nichž měl účastník právo nahlížet v řízení před správním orgánem. Písemnosti nebo záznamy, které byly v řízení před správním orgánem uchovávány odděleně mimo spis a na něž se nevztahovala ustanovení o nahlížení do spisu, lze poskytnout k nahlížení jen tehdy, pokud předseda senátu rozhodne, že tím nemůže dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policie. Před rozhodnutím si předseda senátu vyžádá vyjádření orgánu, který informace obsažené v těchto písemnostech nebo záznamech poskytl. (5) Do částí spisu uvedených v odstavci 3, které podle odstavce 4 z nahlížení nebyly vyloučeny, smí nahlížet pouze účastník a jeho zástupce, popřípadě též osoba, která se prokáže osvědčením pro příslušný stupeň utajení projednávaných skutečností chráněných zvláštním zákonem,10) prokáže-li na nahlížení právní zájem. (6) Před nahlédnutím do spisu, který obsahuje informace uvedené v odstavci 3, poučí předseda senátu nahlížející osoby podle zvláštního zákona11) a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných informací. Podpisem protokolu o tomto poučení se poučené osoby stávají osobami určenými v rozsahu potřeby k seznámení s utajovanou informací. Stejnopis protokolu po jeho vyhotovení zašle Národnímu bezpečnostnímu úřadu. (7) Odstavce 1 až 6 platí přiměřeně pro přehrávání zvukových nebo zvukově obrazových záznamů (dále jen „záznam“) a poskytování jejich kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny. § 46 Odmítnutí návrhu (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže a) soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat, b) návrh byl podán předčasně nebo opožděně, c) návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou, d) návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. (2) Soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci.12) V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. (3) Podle ustanovení odstavce 2 se nepostupuje, zastavil-li již dříve v téže věci soud v občanském soudním řízení pravomocně řízení proto, že věc má být vyřízena ve správním soudnictví.13) V takovém případě soud navrhne senátu, zřízenému podle zvláštního zákona,14) aby rozhodl kompetenční spor o věcnou příslušnost. (4) Je-li mezi specializovaným senátem krajského soudu pro věci správního soudnictví a jiným senátem téhož krajského soudu sporné, zda jde o věc, kterou má soud projednat a rozhodnout o ní podle občanského soudního řádu, postupuje se podle zvláštního zákona;14) ustanovení odstavce 2 se nepoužije. (5) Podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas. § 47 Zastavení řízení Soud řízení usnesením zastaví, a) vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět; šlo-li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí, b) prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen (§ 62), c) stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.15) § 48 Přerušení řízení (1) Soud řízení usnesením přeruší, jestliže a) ve věci byl předložen Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, b) rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce15a). (2) Předseda senátu řízení usnesením přeruší, jestliže a) účastník ztratil procesní způsobilost a není zastoupen, b) nelze v řízení bez zbytečného odkladu pokračovat s právním nástupcem účastníka, c) rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení soud oprávněn řešit, d) stanoví tak tento zákon. (3) Předseda senátu řízení usnesením může přerušit, jestliže a) zjistí, že ve věci byl podán zákonem připouštěný podnět nebo návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí nebo takové řízení bylo zahájeno, b) zákonný zástupce navrhovatele zemřel nebo ztratil procesní způsobilost, c) navrhovatel je neznámého pobytu nebo sídla nebo se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy, d) zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá. (4) Soud může řízení přerušit i na základě návrhu České národní bankybanky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. (5) Je-li řízení přerušeno, nekonají se jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona. (6) Po odpadnutí překážky předseda senátu i bez návrhu usnesením vysloví, že se v řízení pokračuje. (7) Jestliže je řízení přerušeno podle odstavce 4, soud pokračuje v řízení po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno. § 49 Jednání (1) K projednání věci samé nařídí předseda senátu jednání a předvolá k němu účastníky tak, aby měli čas k přípravě přiměřený povaze věci, alespoň však 10 dnů; kratší čas k přípravě lze stanovit v řízeních, v nichž je soud povinen rozhodnout ve lhůtách počítaných na dny. O jednání vyrozumí osoby zúčastněné na řízení. (2) Jednání je veřejné. Veřejnost může předseda senátu vyloučit, a to i pro určitou část jednání, jen z důvodu ochrany utajovaných informací, obchodního tajemství, mravnosti nebo veřejného pořádku. V takovém případě na žádost účastníka povolí účast na jednání dvěma jeho důvěrníkům, nemá-li tím být zjevně zmařen účel vyloučení veřejnosti, a poučí je o následcích porušení povinnosti mlčenlivosti. Mají-li být probírány utajované informace, musí se důvěrník prokázat osvědčením pro příslušný stupeň utajení projednávaných informací chráněných zvláštním zákonem.10) Předseda senátu může také z jednací síně vykázat každého, kdo narušuje pořádek a důstojný průběh jednání. (3) Neúčast řádně předvolaných účastníků nebrání projednání a skončení věci, nejsou-li důvody pro odročení podle § 50. (4) Jednání zahajuje a řídí předseda senátu. O námitkách proti opatření předsedy senátu při řízení jednání rozhoduje usnesením senát. Předseda senátu vede účastníky k tomu, aby se vyjádřili i o těch skutkových a právních otázkách, které podle mínění soudu jsou pro rozhodnutí určující, i když v dřívějších podáních účastníků uplatněny nebyly. (5) V průběhu jednání mohou soudci a se souhlasem předsedy senátu účastníci a osoby zúčastněné na řízení klást otázky účastníkům, popřípadě svědkům a znalcům anebo je vyzvat k vyjádření k věci. (6) Jsou-li projednávány utajované informace, postupuje předseda senátu obdobně podle § 45 odst. 6. (7) Jsou-li projednávány skutečnosti, které jsou částí spisu, která je vyloučena z nahlížení, projednávání se mohou zúčastnit pouze osoby, kterým jsou tyto skutečnosti známy, ostatní osoby předseda senátu usnesením pro určitou část jednání vyloučí. (8) Zjistí-li soud při jednání, že tu jsou důvody pro přerušení nebo zastavení řízení, popřípadě odmítnutí návrhu, rozhodne o tom usnesením. (9) Na závěr jednání musí být uděleno účastníkům slovo ke konečným návrhům. (10) Rozsudek musí být vyhlášen jménem republiky a veřejně. Jakmile soud vyhlásí rozsudek, je jím vázán. (11) Není-li možné vyhlásit rozsudek po skončení jednání, které mu předcházelo, oznámí předseda senátu účastníkům den a hodinu vyhlášení, kterou stanoví tak, aby se uskutečnilo nejpozději do jednoho měsíce, a jsou-li přítomni všichni účastníci, do deseti dnů po skončení tohoto jednání. (12) Rozsudek se vyhlašuje ústně, proběhlo-li ve věci jednání a při vyhlašování je přítomen alespoň jeden účastník nebo osoba zúčastněná na řízení anebo veřejnost. Jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby, rozsudek soud vyhlásí vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu po dobu čtrnácti dnů; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená. (13) Jednání a další úkony, při nichž soud jedná s účastníky nebo provádí dokazování, se zaznamenávají ve formě záznamu. Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu. Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování, nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může určit, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy, postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. O osobních údajíchosobních údajích, v protokolu uváděných, platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3. (14) Podrobnosti o průběhu jednání, porady, hlasování a sepisování protokolu stanoví jednací řád. § 50 Odročení jednání Z důležitých důvodů může být jednání odročeno. Soud může odročit jednání též tehdy, jestliže to účastníci shodně navrhnou. § 51 Rozhodování bez nařízení jednání (1) Soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen. (2) Stanoví-li tak tento zákon, rozhoduje soud bez jednání o věci samé i v dalších případech. § 52 Dokazování (1) Soud rozhodne, které z navržených důkazů provede, a může provést i důkazy jiné. (2) Soud je vázán rozhodnutím soudů o tom, že byl spáchán trestný čintrestný čin a kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím soudu o osobním stavu. O jiných otázkách si soud učiní úsudek sám; je-li tu však rozhodnutí o nich, soud z něj vychází, popřípadě tam, kde o nich náleží rozhodovat soudu, může uložit účastníku řízení, aby takové rozhodnutí vlastním návrhem vyvolal. § 53 Rozhodnutí (1) Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem; usnesením jen tam, kde to zákon stanoví. (2) V jiných věcech soud rozhoduje usnesením. (3) Proti rozhodnutí soudu jsou opravné prostředky přípustné, jen stanoví-li tak tento zákon. § 54 Rozsudek (1) Na rozsudku se usnáší senát nadpoloviční většinou hlasů v neveřejné poradě, při níž kromě členů senátu a zapisovatele nesmí být nikdo přítomen. (2) Rozsudek musí být písemně vyhotoven, musí obsahovat označení soudu, jména všech soudců, kteří ve věci rozhodli, označení účastníků, jejich zástupců, projednávané věci, výrok, odůvodnění, poučení o opravném prostředku a den a místo vyhlášení. Rozsudek podepisuje předseda senátu, a nemůže-li tak učinit, jiný člen senátu. O osobních údajíchosobních údajích, v rozsudku uváděných, platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3. (3) Soud vyhotoví rozsudek nejpozději do jednoho měsíce od vyhlášení a učiní potřebná opatření k doručení stejnopisu rozsudku účastníkům do vlastních rukou a k doručení osobám na řízení zúčastněným. Tuto lhůtu může předseda soudu ze závažných důvodů prodloužit, nejvýše však o dva měsíce. V řízeních, v nichž je soud povinen rozhodnout ve lhůtách počítaných na dny, provede úkony podle věty první bez zbytečného odkladu. (4) Předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci. (5) Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci. (6) Výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky, osoby na řízení zúčastněné a pro orgány veřejné moci. (7) Rozsudek je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění, kterou soud ve výroku stanovil, a není-li vyslovena povinnost k plnění, nebo není-li stanovena lhůta k plnění, jeho právní mocí. § 55 Usnesení (1) Usnesení se vyhlašuje veřejně, je-li učiněno při jednání. Usnesení, které není třeba doručovat a není součástí protokolu nebo záznamu o jednání, obsahuje pouze stručné označení věci, výrok a údaj o dni vydání. (2) Soud je vázán usnesením, jakmile je vyhlásil, a nevyhlašuje-li se, doručením. Soud však není vázán usnesením, jímž se toliko upravuje vedení řízení. (3) Písemné vyhotovení usnesení se doručuje účastníkům jen tehdy, končí-li se jím řízení nebo je-li jím rozhodnuto o návrhu na přiznání odkladného účinku nebo o návrhu na předběžné opatření, jinak jen tomu, komu se jím ukládá povinnost nebo je-li to nutné pro vedení řízení. (4) Usnesení, jímž se řízení nekončí a jímž se nikomu neukládá povinnost, nemusí obsahovat odůvodnění. (5) O usnesení platí přiměřeně ustanovení o rozsudku. § 55a Odlišné stanovisko Člen senátu Nejvyššího správního soudu ve složení podle § 16 odst. 2 písm. a) a odst. 3, který s rozhodnutím senátu nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o hlasování a aby byly důvody jeho nesouhlasu připojeny k vyhotovení písemného rozhodnutí s uvedením jeho jména. § 56 Pořadí projednávání a rozhodování věcí (1) Soud projednává a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém k němu došly; to neplatí, jsou-li u věci dány závažné důvody pro přednostní projednávání a rozhodování věci. (2) Soud projednává a rozhoduje přednostně návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce. (3) Soud projednává a rozhoduje přednostně žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu, návrhy a žaloby ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízenímtrestním řízením, jakož i další věci, stanoví-li tak zvláštní zákon. Náklady řízení § 57 (1) Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, soudní poplatky, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady spojené s dokazováním, odměna zástupce, jeho hotové výdaje a tlumočné. (2) Je-li zástupcem účastníka advokátadvokát, který je plátcem daně, patří k nákladům řízení rovněž částka, která odpovídá příslušné sazbě daně, vypočtená z odměny za zastupování a z náhrad určených podle § 35 odst. 2 věty druhé; to samé platí i v případě, kdy advokátadvokát je společníkem právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon advokacie15b) a plátcem daně je tato právnická osoba. § 58 (1) Svědek má právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku. Toto právo zaniká, není-li uplatněno do tří dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde. O tom musí soud svědka poučit. Stejná práva má také osoba, které soud při dokazování uložil povinnost. (2) Znalec a tlumočník mají právo na náhradu hotových výdajů a odměny za znaleckou a tlumočnickou činnost. Výši této odměny stanoví zvláštní právní předpis. (3) O náhradách podle odstavců 1 a 2 rozhoduje předseda senátu. § 59 Placení nákladů řízení (1) Každý z účastníků a osob zúčastněných na řízení platí náklady, které vzniknou jemu nebo jeho zástupci. (2) Stát platí náklady vynaložené na svědečné, znalečné, tlumočné a jiné náklady spojené s dokazováním. Předseda senátu však může účastníkovi, který nebyl osvobozen od soudních poplatků, usnesením uložit, aby složil zálohu na náklady provedení důkazu, který navrhl. § 60 Náhrada nákladů řízení (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů. (2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, mělo-li by být právo přiznáno správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče. (3) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. (4) Stát má proti neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil, není-li tento účastník osvobozen od soudních poplatků. (5) Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. (6) Soud může uložit účastníkovi, svědkovi, znalci, tlumočníkovi nebo osobě, která měla při dokazování nějakou povinnost, aby státu nebo druhému účastníkovi nahradila náklady, které vznikly jejím zaviněním. (7) Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává. (8) Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud přiznat účastníkovi, který měl ve věci alespoň částečný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení i v těch případech, kdy tento zákon stanoví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. (9) Při správě placení pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 4 a 6 ve výši státem placených nákladů řízení se postupuje podle daňového řádu. Tyto pohledávky vymáhá celní úřad. § 61 Výrok o náhradě nákladů řízení (1) O povinnosti nahradit náklady řízení rozhodne soud zpravidla v rozsudku nebo usnesení, jímž se řízení končí. (2) Určit výši nákladů může předseda senátu až v písemném vyhotovení rozsudku nebo usnesení. § 62 Uspokojení navrhovatele (1) Dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil. (2) Předseda senátu stanoví lhůtu, v níž je třeba rozhodnutí vydat, opatření nebo úkon provést a oznámit je navrhovateli i soudu; uplyne-li tato lhůta marně, pokračuje soud v řízení. (3) Dojde-li oznámení odpůrce podle odstavce 2 soudu, vyzve předseda senátu navrhovatele, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen. Zmeškání této lhůty nelze prominout. (4) Soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo. (5) Rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení. § 63 Výkon rozhodnutí Při výkonu rozhodnutí soudu, které bylo vydáno podle tohoto zákona, platí, že je-li uložena povinnost správnímu orgánu, který je a) orgánem moci výkonné, je povinna ji splnit za stát jeho příslušná organizační složka,16) b) fyzickou nebo právnickou osobou, na kterou byl zákonem přenesen výkon státní správy, je povinna ji splnit tato osoba, c) orgánem veřejnoprávní korporace, je povinnou veřejnoprávní korporace. § 64 Použití občanského soudního řádu Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu. HLAVA II ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ Díl 1 Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu § 65 Žalobní legitimace (1) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. (2) Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. (3) Rozhodl-li správní orgán o uložení trestu za správní delikt, může se ten, jemuž byl takový trest uložen, žalobou domáhat též upuštění od něj nebo jeho snížení v mezích zákonem dovolených. § 66 Zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu (1) Za podmínek určených zákony upravujícími řízení před správními orgány, může žalobu podat ten správní orgán, o němž to takový zákon stanoví. (2) Žalobu je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem. (3) Žalobu je oprávněn podat veřejný ochránce práv, jestliže k jejímu podání prokáže závažný veřejný zájem. (4) Žalobu je oprávněn podat také ten, komu toto oprávnění výslovně svěřuje zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. (5) Žaloba podle odstavců 1 až 4 je nepřípustná, pokud v ní uplatňované právní důvody byly uplatněny v téže věci v jiné žalobě již soudem zamítnuté. (6) Žaloba podle odstavců 1 až 4 je dále nepřípustná, pokud již žalobu v téže věci podal ze stejných právních důvodů někdo jiný. § 67 Žaloby ve věcech samosprávy Ustanovení tohoto dílu se přiměřeně použijí též v případě, kdy zvláštní zákon17) svěřuje a) správnímu úřadu pravomoc podat žalobu proti usnesení nebo opatření orgánu územního samosprávného celku v samostatné působnosti, b) orgánu územního samosprávného celku oprávnění podat žalobu proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva. § 68 Nepřípustnost žaloby Žaloba je nepřípustná také tehdy, a) nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného, b) jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu,18) c) je-li jediným jejím důvodem tvrzená nicotnost napadeného rozhodnutí, nedomáhal-li se žalobce vyslovení této nicotnosti v řízení před správním orgánem, d) směřuje-li jen proti důvodům rozhodnutí, e) domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno, f) sleduje-li zjevné zneužití práva. § 69 Účastníci řízení Žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla. § 70 Kompetenční výluky Ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu a) které nejsou rozhodnutími, b) předběžné povahy, c) jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem, d) jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, e) o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti fyzickým osobám, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání nebo jiné činnosti, f) jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon. § 71 Náležitosti žaloby (1) Žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, f) návrh výroku rozsudku. (2) K žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby. § 72 Lhůta pro podání žaloby (1) Žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. (2) Žalobu podle § 66 odst. 1 až 3 může oprávněný žalobce podat do tří let od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, a nenabývá-li rozhodnutí právní moci, od doručení rozhodnutí poslednímu účastníku, který proti němu mohl žalobu sám podat. Žalobu podle § 66 odst. 4 může oprávněný žalobce podat, dokud neuplynula lhůta pro podání žaloby všem účastníkům, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. (3) Jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení. (4) Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. § 73 Odkladný účinek žaloby (1) Podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. (2) Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. (3) Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. (4) O návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodne soud bez zbytečného odkladu; není-li tu nebezpečí z prodlení, rozhodne do 30 dnů od jeho podání. Usnesení o návrhu na přiznání odkladného účinku musí být vždy odůvodněno. (5) Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly. § 74 Projednání žaloby (1) Předseda senátu doručí žalobu žalovanému do vlastních rukou a doručí ji těm osobám zúčastněným na řízení, jejichž okruh je ze žaloby zřejmý. Současně uloží žalovanému, aby nejdéle ve lhůtě jednoho měsíce předložil správní spisy a své vyjádření k žalobě; k žalobě nebo jinému návrhu, o kterém je soud povinen rozhodnout ve lhůtách počítaných na dny, je žalovaný povinen předložit správní spisy a své vyjádření bez zbytečného odkladu. Došlé vyjádření doručí žalobci a osobám zúčastněným na řízení; přitom může žalobci uložit, aby podal repliku. Předseda senátu může uložit i jiným osobám nebo úřadům, aby předložily své spisy k projednání věci potřebné, popřípadě také sdělily své stanovisko k věci. (2) Zjistí-li soud kdykoli před nařízením jednání, že jsou tu ještě další osoby zúčastněné na řízení, vyrozumí je předseda senátu o probíhajícím řízení. § 75 Přezkoumání napadeného rozhodnutí (1) Při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. (2) Soud přezkoumá v mezích žalobních bodů napadené výroky rozhodnutí. Byl-li závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí jiný úkon správního orgánu, přezkoumá soud k žalobní námitce také jeho zákonnost, není-li jím sám vázán a neumožňuje-li tento zákon žalobci napadnout takový úkon samostatnou žalobou ve správním soudnictví. (3) K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost, popřípadě správnost napadeného rozhodnutí, se nepřihlíží. § 76 Rozhodování bez nařízení jednání (1) Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem a) pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, b) proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění, c) pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. (2) Zjistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu. Pokud se důvody nicotnosti týkají jen části rozhodnutí, soud vysloví nicotnou jen tuto část rozhodnutí, jestliže z povahy věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatních částí rozhodnutí. (3) Nejsou-li důvody pro postup podle ustanovení odstavců 1 a 2 nebo podle § 51, nařídí předseda senátu jednání. Z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 soud napadené rozhodnutí zruší, popřípadě vysloví jeho nicotnost i tehdy, vyjdou-li tyto vady najevo při jednání. § 77 Dokazování (1) Dokazování provádí soud při jednání. (2) V rámci dokazování může soud zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem, neupraví-li zvláštní zákon rozsah a způsob dokazování jinak. Soud jím provedené důkazy hodnotí jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem a ve svém rozhodnutí vyjde ze skutkového a právního stavu takto zjištěného. § 78 Rozsudek (1) Je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil. (2) Rozhoduje-li soud o žalobě proti rozhodnutí, jímž správní orgán uložil trest za správní delikt, může soud, nejsou-li důvody pro zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, ale trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši, upustit od něj nebo jej snížit v mezích zákonem dovolených, lze-li takové rozhodnutí učinit na základě skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán, a který soud případně vlastním dokazováním v nikoli zásadních směrech doplnil, a navrhl-li takový postup žalobce v žalobě. (3) Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo. (4) Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. (5) Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. (6) Zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. (7) Soud zamítne žalobu, není-li důvodná. Díl 2 Ochrana proti nečinnosti správního orgánu § 79 Žalobní legitimace a účastníci řízení (1) Ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. (2) Žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. § 80 Lhůta pro podání žaloby a její náležitosti (1) Žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. (2) Zmeškání lhůty nelze prominout. (3) Žaloba kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat a) označení věci, v níž se žalobce ochrany proti nečinnosti domáhá, b) vylíčení rozhodujících skutečností, c) označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, d) návrh výroku rozsudku. § 81 Rozsudek (1) Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. (2) Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. (3) Soud zamítne žalobu, není-li důvodná. Díl 3 Řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu § 82 Žalobní legitimace Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. § 83 Žalovaný Žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah; jde-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, anebo příslušníka takového sboru, je žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a u obecní policie obec. § 84 Lhůta pro podání žaloby a její náležitosti (1) Žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. (2) Zmeškání lhůty nelze prominout. (3) Žaloba mimo obecných náležitostí podání musí obsahovat a) označení zásahu, proti němuž se žalobce ochrany domáhá, b) vylíčení rozhodujících skutečností, c) označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, d) návrh výroku rozsudku. § 85 Nepřípustnost žaloby Žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. § 87 Rozsudek (1) Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. (2) Soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Šlo-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, uloží soud tento zákaz nebo příkaz správnímu orgánu nebo obciobci, která takový sbor řídí nebo které je takový sbor podřízen. (3) Soud zamítne žalobu, není-li důvodná. Díl 4 Soudnictví ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda § 88 Ochrana ve věcech seznamů voličů (1) Jestliže správní orgán, který vede podle zvláštních zákonů stálý seznam voličů, neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku,19) může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla správního orgánu s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu nebo jeho dodatku. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a správní orgán uvedený v odstavci 1. (3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů poté, kdy návrh došel soudu. § 89 Ochrana ve věcech registrace (1) Soudní ochrany se lze domáhat ve věcech, v nichž správní orgán podle zvláštních zákonů20) a) odmítl kandidátní listinu nebo odmítl přihlášku k registraci, b) škrtl kandidáta na kandidátní listině, c) registroval kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci. (2) Návrhem podle odstavce 1 písm. a) se může politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice (dále jen „politická strana“), nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, jestliže podali kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“), nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, anebo při volbě prezidenta republiky nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo kandidát uvedený na kandidátní listině, která byla odmítnuta, domáhat vydání rozhodnutí o povinnosti správního orgánu kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci registrovat. Účastníky jsou navrhovatel a správní orgán. (3) Návrhem podle odstavce 1 písm. b) se může politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo ten, kdo byl rozhodnutím správního orgánu z této kandidátní listiny vyškrtnut, domáhat vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině. Účastníky jsou navrhovatel a správní orgán. (4) Návrhem podle odstavce 1 písm. c) se může politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, anebo při volbě prezidenta republiky nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiné politické strany, nezávislého kandidáta, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, nejméně dvaceti poslanců nebo nejméně deseti senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občana, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo zrušení registrace přihlášky jiného kandidáta. Účastníky jsou navrhovatel, správní orgán, který provedl registraci, a ten, o jehož registraci se jedná. (5) Soud rozhodne usnesením, a to do patnácti dnů poté, kdy návrh došel soudu; došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, rozhodne soud do pěti dnů. Jednání není třeba nařizovat. § 90 Neplatnost voleb a hlasování (1) Za podmínek stanovených zvláštními zákony20) může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. (2) V řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát. V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. (3) Soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat. (4) Pokud soud rozhodne o neplatnosti volby kandidáta, může současně vyhlásit za zvoleného toho, kdo byl řádně zvolen. (5) Za podmínek stanovených zvláštním zákonem25) se může občan, nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, anebo občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti volby. V řízení o neplatnosti volby jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán, nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů, na jimiž podané kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo občan, na jehož kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, a ten, jehož volba byla napadena. Soud rozhodne usnesením, a to do patnácti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat. Rozhodne-li soud o neplatnosti části volby prezidenta republiky, určí v usnesení, od kterého úkonu se volba prezidenta republiky bude opakovat. Pokud soud shledá chybu ve výpočtu volebního orgánu při zjišťování výsledku hlasování, uloží povinnost příslušným volebním orgánům upravit zápis o výsledku volby prezidenta republiky a ten vyhlásit. § 91 Ochrana ve věcech zániku mandátu (1) Za podmínek stanovených zvláštními zákony21) může se člen zastupitelstva, jehož mandát zanikl, nebo politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl člen zastupitelstva zařazen, domáhat zrušení usnesení zastupitelstva nebo zrušení rozhodnutí správního orgánu, který o zániku mandátu člena zastupitelstva rozhodl. (2) Účastníky jsou navrhovatel a ten, kdo byl k podanému návrhu také oprávněn, územní samosprávný celek, o usnesení jehož zastupitelstva jde, popřípadě správní orgán, který rozhodnutí vydal. (3) Soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat. § 91a Ochrana ve věcech místního referenda (1) Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem21a) domáhat a) určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, b) vyhlášení místního referenda, c) vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu, d) vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu. (2) Účastníky řízení jsou přípravný výbor21b) a příslušná obecobec, městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města, městská část hlavního města Prahy nebo hlavní město Praha a navrhovatel. (3) Soud rozhodne usnesením do 30 dnů. Jednání není třeba nařizovat. § 91b Ochrana ve věcech krajského referenda (1) Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem21c) domáhat a) určení, že návrh na konání krajského referenda nemá nedostatky, b) vyhlášení krajského referenda, c) vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v krajském referendu, d) vyslovení neplatnosti hlasování v krajském referendu. (2) Účastníky řízení jsou přípravný výbor21d) a příslušný kraj a navrhovatel. (3) Soud rozhodne usnesením do 30 dnů. Jednání není třeba nařizovat. § 92 Nepřípustnost návrhu Návrh je nepřípustný též tehdy, byl-li podán u věcně nebo místně nepříslušného soudu. § 93 Zvláštní ustanovení o řízení (1) Ustanovení tohoto zákona o povinném zastoupení se neužijí; to neplatí o zastoupení zákonným zástupcem. (2) Návrh, jímž se řízení zahajuje, nebo úkony, jimiž se řízením nebo jeho předmětem disponuje, lze provést pouze písemně nebo ústně do protokolu u věcně a místně příslušného soudu. (3) Zmeškání lhůty k podání návrhu nelze prominout. (4) Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo. (5) Usnesení soud doručí účastníkům a vyvěsí jej na úřední desce soudu. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení. Díl 5 Zvláštní řízení ve věcech politických stran a politických hnutí § 94 Návrh (1) Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat a) určení, že návrh na registraci, popřípadě návrh na registraci změny stanov nemá nedostatky,22) b) rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti.23) (2) Návrh podle odstavce 1 písm. b), s výjimkou návrhu na znovuobnovení činnosti, je nepřípustný, byl-li podán v době, o níž zvláštní zákon stanoví, že v ní nelze činnost politické strany nebo politického hnutí pozastavit nebo je rozpustit. Byl-li však návrh podán předtím, soud řízení na tuto dobu přeruší. (3) Účastníky jsou ti, o nichž to stanoví zvláštní zákon. § 95 Příslušnost K řízení o návrhu podle ustanovení § 94 odst. 1 písm. b) je příslušný Nejvyšší správní soud. § 96 Rozsudek O návrhu podle ustanovení § 94 odst. 1 písm. b) rozhoduje soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu. Díl 6 Řízení o kompetenčních žalobách § 97 Kompetenční spor (1) Soud rozhoduje kladný nebo záporný kompetenční sporzáporný kompetenční spor, jehož stranami jsou a) správní úřad a orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy, nebo b) orgány územní, zájmové nebo profesní samosprávy navzájem, anebo c) ústřední správní úřady navzájem. (2) Kladným kompetenčním sporemKladným kompetenčním sporem je spor, ve kterém si správní orgány osobují pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním orgánem. (3) Záporným kompetenčním sporemZáporným kompetenčním sporem je spor, ve kterém správní orgány popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí o tomtéž právu nebo povinnosti téhož účastníka řízení před správním orgánem. (4) K řízení je příslušný Nejvyšší správní soud. § 98 Žalobní legitimace a účastníci řízení (1) Žalobu je oprávněn podat a) správní orgán, který si v kladném kompetenčním sporukladném kompetenčním sporu osobuje pravomoc o věci vydat rozhodnutí a popírá pravomoc správního orgánu, který ve věci vede řízení nebo rozhodl, b) správní orgán, který v záporném kompetenčním sporuzáporném kompetenčním sporu popírá svou pravomoc o věci vést řízení a rozhodovat a tvrdí, že tato pravomoc náleží jinému správnímu orgánu, který svou pravomoc popřel, c) ten, o jehož právech nebo povinnostech bylo nebo mělo být rozhodováno v řízení před správním orgánem. (2) Žalovaným je správní orgán, který je druhou stranou kompetenčního sporu; je-li podána žaloba osobou uvedenou v odstavci 1 písm. c), jsou žalovanými správní orgány, mezi nimiž je pravomoc sporná. (3) Má-li soud za to, že řízení a vydání rozhodnutí může být v pravomoci jiného správního orgánu než toho, který je označen žalobou za účastníka kompetenčního sporu, usnesením jej přibere do řízení jako dalšího žalovaného. (4) Je-li stranou kompetenčního sporu správní úřad, jedná za něj ústřední orgán státní správy příslušný podle úseku státní správy; není-li jej nebo je-li sporná také tato jeho příslušnost, jedná v řízení správní úřad sám. (5) Každý, kdo byl účastníkem řízení, v němž kompetenční spor vznikl, má postavení osoby zúčastněné na řízení, nepodal-li žalobu sám. § 99 Nepřípustnost Žaloba je nepřípustná, a) nejde-li o kompetenční spor, nebo b) přísluší-li rozhodovat o kompetenčním sporu jinému orgánu podle zvláštního zákona, anebo c) lze-li na návrh žalobce kompetenční spor odstranit, a to i jako otázku předběžnou, v jiném řízení podle tohoto nebo zvláštního zákona, s výjimkou ústavní stížnosti. § 100 Rozhodnutí (1) Soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu je v době jeho rozhodnutí. (2) Neodmítne-li soud žalobu, nezastaví-li řízení nebo nerozhodne-li o postoupení věci, rozsudkem určí, který ze správních orgánů má pravomoc vydat rozhodnutí ve věci uvedené v žalobě. Současně vysloví nicotnost všech rozhodnutí správních orgánů nebo jejich jednotlivých výroků, pokud jsou v rozporu s určením pravomoci soudem; ustanovení § 76 odst. 2 platí obdobně. § 101 Náhrada nákladů řízení Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Díl 7 Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části § 101a (1) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. Pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem. (2) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného krajem, může podat též obec. (3) OdpůrcemOdpůrcem je ten, kdo vydal opatření obecné povahy, jehož zrušení nebo zrušení jeho části je navrhováno. § 101b (1) Návrh lze podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout, a to ani ve vazbě na navazující správní rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon nahrazující rozhodnutí. (2) Návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Obsahuje-li návrh tyto náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Navrhovatel může kdykoli za řízení návrhové body omezit. (3) Při přezkoumání opatření obecné povahy vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy. (4) Ustanovení § 34, s výjimkou odst. 2 věty první a odst. 4, a § 76 se použijí přiměřeně. § 101d Rozsudek a jeho účinky (1) Při rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu. K vadám řízení o vydání opatření obecné povahy, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost, popřípadě správnost napadeného opatření obecné povahy, se nepřihlíží. (2) Dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části jsou v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho části zruší v nezbytně nutném rozsahu, a to dnem právní moci rozsudku, nebo k pozdějšímu dni, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud jej zamítne. Soud o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí rozhodne do devadesáti dnů poté, kdy návrh došel soudu. (3) Ke zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části přihlédne soud vždy při přezkumu rozhodnutí a jiných úkonů správních orgánů, při jejichž vydání bylo opatření obecné povahy užito, byť byly vydány před tímto zrušením. (4) Bylo-li na základě opatření obecné povahy, které bylo zrušeno, nebo bylo-li na základě části opatření obecné povahy, která byla zrušena, rozhodnuto o správním deliktu a toto rozhodnutí nabylo právní moci, ale nebylo dosud vykonáno, je zrušení takového opatření obecné povahy nebo jeho části důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení příslušného procesního předpisu. (5) Práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením opatření obecné povahy nebo jeho části zůstávají nedotčena. Díl 8 Řízení o zrušení služebního předpisu § 101e (1) Návrh na zrušení služebního předpisu je oprávněn podat nejvyšší státní tajemník do 30 dnů ode dne marného uplynutí lhůty pro zjednání nápravy podle zákona o státní službě. (2) Návrh na zrušení služebního předpisu musí kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel služební předpis nebo jeho část za nezákonný. Obsahuje-li návrh tyto náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části služebního předpisu nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Navrhovatel může kdykoli za řízení návrhové body omezit. (3) Ustanovení § 34, s výjimkou odstavce 2 věty první a odstavce 4, a § 76 se použijí přiměřeně. (4) K řízení o návrhu na zrušení služebního předpisu je příslušný Městský soud v Praze. § 101f Rozsudek a jeho účinky (1) Při rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu. (2) Dojde-li soud k závěru, že služební předpis nebo jeho část je v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo jej vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že služební předpis nebyl vydán zákonem stanoveným způsobem, služební předpis nebo jeho část zruší dnem, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud jej zamítne. (3) Bylo-li na základě služebního předpisu, který byl zrušen, nebo bylo-li na základě části služebního předpisu, která byla zrušena, rozhodnuto o kárném opatření a toto rozhodnutí nabylo právní moci, ale nebylo dosud vykonáno, je zrušení takového služebního předpisu nebo jeho části důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení příslušného procesního předpisu. (4) Práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením služebního předpisu nebo jeho části zůstávají nedotčena. HLAVA III OPRAVNÉ PROSTŘEDKY Díl 1 Kasační stížnost § 102 Přípustnost Kasační stížnostKasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnostKasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak. § 103 Důvody kasační stížnosti (1) Kasační stížnostKasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost, c) zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činutrestného činu soudce, d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, e) nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení. (2) Ustanovení odstavce 1 se užije přiměřeně také pro důvody kasační stížnostikasační stížnosti směřující proti rozhodnutí krajského soudu o pořádkové pokutě. § 104 Nepřípustnost (1) Kasační stížnostKasační stížnost ve věcech volebních je nepřípustná. (2) Kasační stížnostKasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná. (3) Kasační stížnostKasační stížnost je dále nepřípustná proti rozhodnutí, a) jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnostikasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu, b) jímž se pouze upravuje vedení řízení, nebo c) které je podle své povahy dočasné. (4) Kasační stížnostKasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. § 104a Nepřijatelnost (1) Jestliže kasační stížnostkasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (2) K přijetí usnesení podle odstavce 1 je třeba souhlasu všech členů senátu. § 105 Účastníci řízení o kasační stížnosti a jejich zastoupení (1) Účastníky řízení o kasační stížnostikasační stížnosti jsou stěžovatel a všichni, kdo byli účastníky původního řízení. (2) Stěžovatel musí být zastoupen advokátemadvokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. § 106 Náležitosti, místo a lhůta podání (1) Kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnostkasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. (2) Kasační stížnostKasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnostikasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnostikasační stížnosti nelze prominout. (3) Nemá-li kasační stížnostkasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnostkasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc. (4) Kasační stížnostKasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnostkasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. (5) Byla-li kasační stížnostkasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, předá ji tento soud bez zbytečného odkladu Nejvyššímu správnímu soudu se soudním, případně též se správním spisem. § 107 Odkladný účinek Kasační stížnostKasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. § 109 Řízení před Nejvyšším správním soudem (1) Má-li kasační stížnostkasační stížnost vady, avšak není zjevně opožděná nebo podaná tím, kdo k jejímu podání zjevně není oprávněn, zajistí Nejvyšší správní soud jejich odstranění. Nejsou-li důvody pro jiný postup, Nejvyšší správní soud doručí kasační stížnostkasační stížnost ostatním účastníkům řízení a osobám zúčastněným na řízení, poskytne jim možnost vyjádřit se k jejímu obsahu a vyžádá spisy správního orgánu a krajského soudu, který napadené rozhodnutí vydal, popřípadě opatří další podklady potřebné pro rozhodnutí. (2) O kasační stížnostikasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li dokazování, nařídí k projednání kasační stížnostikasační stížnosti jednání. (3) Nejvyšší správní soud je vázán rozsahem kasační stížnostikasační stížnosti; to neplatí, je-li na napadeném výroku závislý výrok, který napaden nebyl, nebo je-li rozhodnutí správního orgánu nicotné. (4) Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnostikasační stížnosti; to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné [§ 103 odst. 1 písm. c)] nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné [§ 103 odst. 1 písm. d)], jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné. (5) Ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží. § 110 Rozsudek (1) Dospěje-li Nejvyšší správní soud k tomu, že kasační stížnostkasační stížnost je důvodná, rozsudkem zruší rozhodnutí krajského soudu a věc mu vrátí k dalšímu řízení, pokud ve věci sám nerozhodl způsobem podle odstavce 2; jestliže již v řízení před krajským soudem byly důvody pro zastavení řízení, odmítnutí návrhu nebo postoupení věci, rozhodne o tom současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu Nejvyšší správní soud. Není-li kasační stížnostkasační stížnost důvodná, Nejvyšší správní soud ji rozsudkem zamítne. (2) Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu, a pokud již v řízení před krajským soudem byly pro takový postup důvody, současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu může sám podle povahy věci rozhodnout a) o zrušení rozhodnutí správního orgánu nebo vyslovení jeho nicotnosti; ustanovení § 75, 76 a 78 se použijí přiměřeně, b) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části; ustanovení § 101b a 101d se použijí přiměřeně, anebo c) o ochraně ve věcech místního referenda způsobem uvedeným v § 91a odst. 1 nebo o ochraně ve věcech krajského referenda způsobem uvedeným v § 91b odst. 1. (3) Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnostikasační stížnosti. Rozhodl-li Nejvyšší správní soud současně o odmítnutí návrhu, zastavení řízení, o postoupení věci nebo způsobem podle odstavce 2, rozhodne i o nákladech řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí krajského soudu. (4) Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Díl 2 Obnova řízení § 111 Důvody obnovy Řízení ukončené pravomocným rozsudkem se na návrh účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může být pro něj příznivější. § 112 Účastníci řízení Účastníkem řízení je ten, kdo podal návrh na obnovu řízení, a dále ti, kdo byli účastníky řízení před soudem, proti jehož rozhodnutí návrh na obnovu řízení směřuje. § 113 Příslušnost K řízení je příslušný soud, který vydal rozhodnutí, proti němuž návrh na obnovu řízení směřuje. § 114 Přípustnost návrhu (1) Obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení a) o ochraně před zásahem správního orgánu, b) ve věcech politických stran a politických hnutí. (2) Obnova řízení není přípustná proti rozhodnutí o kasační stížnostikasační stížnosti. (3) Obnova řízení není dále přípustná, směřuje-li návrh jen proti důvodům rozhodnutí nebo proti výroku o nákladech řízení. § 115 Lhůta k podání návrhu (1) Návrh na obnovu řízení lze podat ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy. (2) Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán. (3) Zmeškání lhůty nelze prominout. § 116 Náležitosti návrhu Návrh musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu se napadá, zákonný důvod návrhu, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že návrh je podán ve lhůtě, a návrh na provedení důkazů, jimiž má být důvodnost návrhu prokázána. § 117 Odkladný účinek návrhu (1) Podaný návrh nemá odkladný účinek; soud jej však může na návrh přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. (2) Právní mocí rozhodnutí o povolení obnovy se vykonatelnost obnovou dotčeného rozhodnutí odkládá do právní moci rozhodnutí v obnoveném řízení. § 118 Řízení o povolení obnovy (1) Soud je vázán uplatněnými důvody návrhu. To neplatí, jestliže na napadeném výroku je závislý výrok, který napaden nebyl. (2) Shledá-li soud důvody pro povolení obnovy řízení, usnesením ji povolí; jinak návrh usnesením zamítne. § 119 Řízení obnovené (1) Byla-li obnova řízení pravomocně povolena, pokračuje soud v řízení o původním návrhu. K řádnému zjištění skutkového stavu, který tu byl v době jeho původního rozhodnutí, provede nově navržené důkazy a rozhodne o původním návrhu. (2) Novým rozhodnutím se nahrazuje rozhodnutí původní. Ve výroku o nákladech řízení rozhodne soud současně také o nákladech řízení o povolení obnovy řízení. Díl 3 Společné ustanovení § 120 Není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I. ČÁST ČTVRTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ K POSTAVENÍ SOUDCŮ VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ § 121 Přidělování soudců (1) K výkonu funkce ke krajskému soudu, v níž bude jednat a rozhodovat ve věcech správního soudnictví, lze soudce v souladu s jeho předchozím souhlasem přidělit, vykonával-li v oboru ústavního, správního nebo finančního práva po dobu nejméně pěti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost nebo odůvodňují-li to výsledky jeho justiční zkoušky a odborné přípravy. (2) K výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu lze po předchozím souhlasu předsedy Nejvyššího správního soudu soudce v souladu s jeho předchozím souhlasem přidělit, vykonával-li v oboru ústavního, správního nebo finančního práva po dobu nejméně deseti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost. Překládání soudců § 122 K Nejvyššímu správnímu soudu může být se svým souhlasem nebo na svou žádost přeložen soudce, který má právní praxi po dobu nejméně deseti let a který svými odbornými znalostmi a zkušenostmi dává záruky řádného výkonu této funkce. § 123 Dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů působících ve správním soudnictví nebo ke změně obvodů soudů a nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit jinak, lze soudce přiděleného nebo přeloženého k výkonu funkce ke krajskému soudu i bez jeho souhlasu nebo žádosti přeložit na jiný krajský soud nebo k Nejvyššímu správnímu soudu, jsou-li splněny podmínky podle § 122. Obdobně lze soudce přiděleného nebo přeloženého k výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu přeložit na krajský soud. § 124 K výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu lze soudce přeložit jen se souhlasem předsedy tohoto soudu. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ § 125 Přechodné ustanovení k odborné justiční zkoušce Po dobu pěti let od účinnosti tohoto zákona může složit odbornou justiční zkoušku ten, kdo splňuje předpoklady pro funkci soudce, s výjimkou odborné justiční zkoušky, a vykonával v oboru ústavního, správního nebo finančního práva v délce nejméně šesti let právní praxi nebo vědeckou, popřípadě pedagogickou činnost; ministerstvo mu umožní vykonat odbornou justiční zkoušku do 6 měsíců od podání žádosti o složení zkoušky. § 126 Přechodná ustanovení k přidělení a přeložení soudců (1) Soudci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce k vrchním soudům, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona podle rozvrhu práce rozhodují věci správního soudnictví, se dnem účinnosti tohoto zákona stávají soudci přeloženými k výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu, pokud s tím souhlasí. (2) Soudci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce ke krajským soudům, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona podle rozvrhu práce rozhodují věci správního soudnictví, se dnem účinnosti tohoto zákona stávají soudci specializovaných senátů krajských soudů k vyřizování věcí správního soudnictví. (3) Po dobu pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona může být k výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu přeložen soudce, který svými znalostmi, zkušenostmi a dosavadním výkonem soudcovské funkce dává záruku řádného výkonu této funkce; ustanovení § 122 se neužije. (4) Po dobu pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona může být k výkonu funkce ke krajskému soudu ve správním soudnictví přeložen soudce okresního soudu, který svými znalostmi, zkušenostmi a dosavadním výkonem soudcovské funkce dává záruku řádného výkonu této funkce; ustanovení zvláštního zákona o délce výkonu soudcovské funkce pro přeložení soudce ke krajskému soudu se neužije.24) Přechodná ustanovení k soudcovské radě § 127 Do doby ustavení soudcovské radysoudcovské rady se ustanovení § 25 nepoužije. § 128 První shromáždění soudců Nejvyššího správního soudu k volbě soudcovské radysoudcovské rady svolá předseda Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 129 Přechodná ustanovení k opravným prostředkům proti rozhodnutí správního orgánu (1) Ve věcech správního soudnictví, v nichž zvláštní zákon svěřuje soudu rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. prosinci 2002, lze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinak, žalobu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona, jsou-li splněny podmínky tam stanovené. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, má podání žaloby odkladný účinek. (2) Řízení o opravných prostředcích podaných přede dnem účinnosti tohoto zákona, o nichž soud nerozhodl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí v řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona; jde-li o řízení ve věcech, o nichž má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, soud postupuje podle § 68 písm. b). Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona. Ustanovení § 46 odst. 2 až 4 se užijí obdobně. (3) Bylo-li přede dnem účinnosti tohoto zákona podáno proti rozhodnutí soudu o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu odvolání ve věcech, v nichž to zákon připouštěl, a nebylo o něm rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zastavuje se řízení o odvolání dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Účastník tohoto řízení může do 31. ledna 2003 podat proti rozhodnutí soudu o opravném prostředku kasační stížnostkasační stížnost podle tohoto zákona. (4) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona proti rozhodnutí vrchního soudu o odvolání proti rozhodnutí krajského soudu o opravném prostředku podáno dovolání, a nebylo o něm rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí řízení Nejvyšší správní soud v řízení podle ustanovení části třetí hlavy třetí dílu prvního tohoto zákona. Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona. § 130 Přechodná ustanovení k ostatním neskončeným věcem (1) Řízení podle části páté hlavy druhé občanského soudního řádu účinného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona; jde-li o řízení ve věcech, o nichž má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, soud postupuje podle § 68 písm. b). Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona. Ustanovení § 46 odst. 2 až 4 se užijí obdobně. (2) Řízení ve věcech volebního soudnictví a ve věcech politických stran a politických hnutí zahájená podle občanského soudního řádu a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona projedná a dokončí soud příslušný podle dosavadních právních předpisů. § 131 Přechodné ustanovení ke kasačním stížnostem Kasační stížnostKasační stížnost lze podat proti rozhodnutím krajských soudů vydaným po dni účinnosti tohoto zákona. § 132 Přechodné ustanovení k věcné příslušnosti soudů Věci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení okresním soudům, převezme a dokončí krajský soud věcně příslušný podle tohoto zákona. Nestanoví-li tento zákon jinak, věci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení vrchním soudům nebo Nejvyššímu soudu, převezme a dokončí Nejvyšší správní soud. § 133 Přechodné ustanovení k odměně za zastoupení Odměna za zastupování advokátemadvokátem nebo notářem v řízeních, která byla zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních právních předpisů. § 134 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo právním předpisem upraví podrobnosti pro vyřizování věcí správního soudnictví krajskými soudy, organizaci práce a úkoly jejich zaměstnanců při výkonu správního soudnictví. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 135 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. 1) Například zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. 1a) § 27 odst. 4 zákoníku práce. 1a) Například nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů. 1b) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 5) Například zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 6a) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 6b) Například § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 7) Čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. 8a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 15 odst. 3 zákona č. 148/1998 Sb. 12) Část třetí a část pátá občanského soudního řádu. 13) § 104b občanského soudního řádu. 14) Zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. 15) Například zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 15a) Čl. 35 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii. Čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství. Čl. 150 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. 15b) § 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) § 3 zákona č. 219/2000 Sb. 17) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 18) Část pátá občanského soudního řádu. 19) § 28 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. 20) Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 491/2001 Sb. 21) Zákon č. 130/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 491/2001 Sb. 21a) § 54 a 58 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů. 21b) § 9 zákona č. 22/2004 Sb. 21c) § 56 a 57 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů. 21d) § 9 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů. 22) § 7 a 11 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 14 a 15 zákona č. 424/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) § 71 odst. 3 zákona o soudech a soudcích. 25) Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky). 26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.